Syndrom středního laloku byl původně popsán již v roce 1937 jako
Transkript
Případ č. 4 Syndrom středního laloku (MLS) byl popsán již v roce 1937 jako konstriktivní atelektáza pravého středního laloku podmíněná zvětšenou lymfatickou uzlinou při odstupu lobárního bronchu. Ačkoliv měl být koncept MLS původně charakteristický pro děti s chronickým respiračním selháním asociovaným s lymfoidní hyperplázií vedoucí ke zužování bronchiálního lumen, toto onemocnění se objevuje mnohem častěji u dospělých, často bez jednoznačné léze, která by vysvětlovala obstrukci. Typicky postiženou populací jsou ženy středního věku či starší dámy (jiný termín je syndrom lady Windermerové). Syndrom středního laloku může vznikat ve spojitosti s různými nádorovými i nenádorovými onemocněními, charakteristická je asociace MLS s asthmatem, mediastinální lymfadenopatií, trakčními divertikly jícnu, přítomností cizího tělesa v trachee, cystickou fibrózou, alergickou bronchopulmonální aspergilózou, kardiovaskulárními anomáliemi a různými kongenitálními malformacemi. Souvislost s infekci non-tuberkulózními mykobakteriemi (zejména mycobacterium avium – intracellulare komplex) se ukazuje jako jeden ze zásadných aspektů a při podrobném zkoumání vzorků plicního parenchymu s postižením v rámci MLS bývá tento typ infekce prokázán ve většině případů. Z klinických obtíží dominuje kašel, ať už ve formě produktivní či neproduktivní, bolest na hrudi, hemoptýza, úbytek hmotnosti či teplota. Poměrně klasický je nález na zobrazovacích metodách, kdy se objeví konsolidace středního laloku pravé plíce či linguly levé plíce s okolními bronchiektáziemi, často bývají přítomné nodulární léze. Léčbou MLS je v časných fázích léze odstranění příčiny obstrukce ať už nádorového či nenádorového původu, v pokročilejších stadiích je prakticky vždy zapotřebí resekčního výkonu s lobektomií středního laloku pravé plíce či atypické resekce linguly. Charakteristický je i obraz postižení v resekátech plicního parenchymu, kde nacházíme pokročilou remodelaci tkáně, granulomatózní zánětlivou reakci, různě pokročilou zánětlivou celulizaci a mukostázu. Asi největší soubor popsaných případů byl publikován již před 15 lety v Human Pathology, kdy kolektiv autorů z Mayo Clinic hodnotil soubor 21 pacienta. Zde kromě výše uvedených typických změn autoři popisují další léze, zejména poměrně častý výskyt bronchiolitidy s lymfoidní hyperplázií (tzv. folikulární bronchiolitis), organizující (se) pneumonie, broncholithiasu, různě rozsáhlé úseky atelaktázy a přítomnost granulomatózních formací obsahujících centrální nekrózu či bez nekrózy. U některých případů byly nalezeny i změny na pleuře ve smyslu fibrotizace, u jednotlivých případů pak ještě autoři popisují vývoj voštinové plíce, intersticiální fibrózu, depozita hemosiderinového pigmentu a přítomnost různě rozsáhlých abscesů. Kolonizace atypickými mykobakteriemi může být patrná už běžným histochemickým průkazem v barvení dle Ziehl-Neelsena, diagnostickou výtěžnost lze ještě zvýšit citlivějšími metodami např. imunohistochemickým průkazem či molekulárně biologickými metodami. Klíčovou diagnostickou metodou je kultivační průkaz mykobakterií. Vždy při klinické diagnóze MLS je třeba zabezpečit dostatek nativního materiálu na kultivaci či jiný průkaz atypických mykobakterií v resekátu. Kromě mykobakterií lze v plicním parenchymu prokázat i další patogenní mikroorganizmy, nejčastěji byly popsány infekce Streptococcus pneumoniae, Pseudomonas sp., Hemophilus influenzae a Fusobacterium nucleatum. Morfologický nález při vyšetření resekátu MLS není zcela specifický, povětšinou však spolu s klinickými daty a nálezem na zobrazovacích metodách vede ke správné diagnóze. Pokud ve vzorku z pravého středního laloku či linguly v mikroskopickém vyšetření nacházíme bronchiektázie, bronchiolitidu a atelaktázu vždy je třeba na možnost MLS pomýšlet, i když není bezprostředně známá příčina bronchiální obstrukce. Samozřejmě je vždy třeba důkladně pátrat po patogenních mikroorganizmech, zejména po atypických (nontuberkulózních) mykobakteriích. Literatura: Reich, J., Johnson, R. Mycobacterium avium complex pulmonary disease presenting as an isolated lingular or middle lobe pattern. The Lady Windermere syndrome. Chest 1992 Jun;101(6):1605-1609 Kwon, K.Y., Myers, J.L., Swensen, S.J., Colby, T.V. Middle lobe syndrome: a clinicopathological study of 21 patients. Hum Pathol. 1995 Mar;26(3):302-7 Dhillon, S.S., Watanakunakorn, C. Lady Windermere syndrome: middle lobe bronchiectasis and Mycobacterium avium complex infection due to voluntary cough suppression. Clin Infect Dis. 2000 Mar;30(3):572-5. Corrin, B., Nicholson, A.G. Pathology of the Lungs. Churchil Livingstone Elsevier, 2006 Leslie, K.O., Wick, M.R. Practical Pulmonary Pathology: A Diagnostic Approach. Churchil Livingstone Elsevier, 2005 Einarsson, J.T., Einarsson, J.G., Isaksson, H., Gudbjartsson, T., Gudmundsson, G. Middle lobe syndrome: a nationwide study on clinicopathological features and surgical treatment. Clin Respir J. 2009 Apr;3(2):77-81.
Podobné dokumenty
Respirace
Místo stejného tlaku
Aby vzduch proudil mezi alveoly a nosem nebo ústy,
musí mezi těmito místy existovat tlakový gradient. V
těch fázích dechového cyklu, kdy k proudění
nedochází, je tlakový gradie...
Glomerulonefritida při Wegenerově granulomatóze – kazuistika
• V preparátech je zachycena sliznice z velké části se
zachovaným slizničním v převaze dlaždicobuněčným
epitelem na povrchu, který je zčásti prostoupen leukocyty
• Stroma je zvýšeně buněčné, se zán...
Ženy, muži a imunita
V dětském věku je riziko alergie větší u chlapců, od dospívání je,
pokud se atopických chorob týká, nevýhodou být ženou: asthma
bronchiale, alergie na potraviny, anafylaxe jsou u žen častější.
Přes...
Role betainu v metabolizmu homocysteinu. Význam pro
obě metabolické cesty jsou stejně významné a že
betain je životně důležitá metylační látka. 12
Salt Lake City and Snowbird
B. Na modelu RS změřit efekt clony na tlakově-průtokové parametry HFJV; pokusit se
nastavit ventilátor tak, aby se efekt clony zcela eliminoval (vhodné téma pro studenty
v rámci KA07).
C. Porovnat ...
Zde - Nakladatelství GEUM
Wegener Friedrich (1907–1990) – německý patolog. Praxi začal na Vratislavské univerzitě, známým se stal zejména pro popis vzácné formy vaskulitidy (1936), od poloviny 20. století nazývané Wegenerov...