Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

Transkript

Plán péče
o: přírodní rezervaci Jedlový důl
na období: 2013–2022
Plán péče o PR Jedlový důl
Obsah
1. Základní údaje o zvláště chráněném území........................................................................3
1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................3
1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................3
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:................................3
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................4
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími............................................................5
1.6 Kategorie IUCN..........................................................................................................5
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................5
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................6
1.9 Cíl ochrany .................................................................................................................6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ..........................7
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................7
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti................................................................16
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................20
2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch ..........................................................20
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do
území a závěry pro další postup .....................................................................................25
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.............28
3. Plán zásahů a opatření.....................................................................................................28
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ.......................28
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně
návrhu zásahů a přehledu činností..................................................................................31
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ......................................................................32
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území.............................32
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ............32
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................32
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................32
4. Závěrečné údaje ...............................................................................................................33
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací) ..................................................................................33
4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................33
4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................36
4.4 Plán péče zpracoval ..................................................................................................36
Přílohy
Strana 2
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ
1.1 Základní identifikační údaje
evidenční číslo:
kategorie ochrany:
název území:
1564
přírodní rezervace
Jedlový důl
druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška
orgán, který předpis vydal:
Správa CHKO Jizerské hory
číslo předpisu:
1/92
datum platnosti předpisu:
10. 7. 1992
datum účinnosti předpisu:
1. 10. 1992
(novelizováno vyhláškou č. 1/93, úplné znění vyhláška č. 2/1993, § 10, odst. 3)
1.2 Údaje o lokalizaci území
kraj:
okres:
obec s rozšířenou působností:
obec s pověřeným obecním úřadem:
obec:
katastrální území:
Liberecký
Jablonec nad Nisou
Jablonec nad Nisou, Tanvald
Jablonec nad Nisou, Tanvald
Albrechtice v Jizerských horách, Josefův Důl
Albrechtice v Jizerských horách,
Josefův Důl u Jablonce nad Nisou
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:
Rezervace není geodeticky zaměřena, její hranice jsou fixovány na jednotky prostorového
rozdělení lesa. Přesnou výměru ZCHÚ a jeho ochranného pásma nelze tudíž stanovit. Níže
uvedené údaje jsou odvozeny z digitální lesní obrysové mapy. Dle její současné verze činí
výměra rezervace 12,9765 ha a výměra ochranného pásma 72,1187 ha. Ve zřizovací vyhlášce
činila výměra rezervace 12,59 ha a výměra ochranného pásma 72,48 ha, tj. rezervace byla o
něco menší a ochranné pásmo adekvátně větší (úhrnná rozloha PR + OP zůstala prakticky
stejná).
Zvláště chráněné území
Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Jedlový důl – k. ú. 661538 Josefův Důl u Jablonce n. N.
parcela
dle KN
druh pozemku
626/1 lesní pozemek
666/1 vodní plocha
Celkem
způsob využití
koryto vodního toku
přirozené nebo upravené
LV
51
51
výměra celkem
3 994 401
51 120
výměra v ZCHÚ
74 354
14 810
89 164
výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí a digitalizace lesní obrysové mapy, totéž následující tabulky
Strana 3
Tabulka 2: Parcelní vymezení PR Jedlový důl – k. ú. 600288 Albrechtice v Jizerských horách
parcela
dle KN
druh pozemku
způsob využití
Celkem
LV
výměra celkem
46
Výměra v ZCHÚ
6 678 573
40 601
40 601
Ochranné pásmo
Tabulka 3: Parcelní vymezení ochranného pásma PR Jedlový důl
– k. ú. 661538 Josefův Důl u Jablonce nad Nisou
parcela
dle KN
druh pozemku
666/1 vodní plocha
způsob využití
koryto vodního toku
přirozené nebo upravené
LV
výměra celkem
51
51
výměra v ZCHÚ
3 994 401
51 120
401 737
1 837
Celkem
403 574
Tabulka 4: Parcelní vymezení ochranného pásma PR Jedlový důl
– k. ú. 600288 Albrechtice v Jizerských horách
parcela
dle KN
druh pozemku
způsob využití
Celkem
LV
46
výměra celkem
Výměra v ZCHÚ
6 678 573
317 613
317 613
Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
Tabulka 5
druh pozemku
lesní pozemky
vodní plochy
trvalé travní porosty
orná půda
ostatní zem. pozemky
ostatní plochy
zast. plochy a nádvoří
plocha celkem
ZCHÚ
OP
Způsob využití
ZCHÚ
plocha v ha plocha v ha pozemku
plocha v ha
11,50
71,93
zamokřená plocha
–
1,48
0,18
rybník nebo nádrž
–
vodní tok
1,48
–
–
–
–
–
–
neplodná půda
–
–
–
ost. způsoby využití
–
–
–
12,98
72,12
OP
plocha v ha
–
–
0,18
–
–
Strana 4
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
národní park:
ne
chráněná krajinná oblast:
Jizerské hory
jiný typ chráněného území:
CHOPAV Jizerské hory,
regionální biocentrum RC1265 „Josefodol I“
genová základna Josefův Důl
Natura 2000
ptačí oblast:
CZ0511008 Jizerské hory
evropsky významná lokalita: ne
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN
IV. řízená rezervace
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
„Posláním přírodní rezervace Jedlový důl a jejího ochranného pásma je ochrana hydrologicky a geomorfologicky významného území s prostorově diferencovanou polopřirozenou dřevinnou skladbou tvořenou převážně smrkem, bukem a jedlí v chráněné poloze s cennými rostlinnými a živočišnými společenstvy.“
(§2, odst. 1 vyhlášky Správy CHKO Jizerské hory č. 1/1992 ze dne 10. 7. 1992)
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
A. ekosystémy
Tabulka 6
název ekosystému
(kód biotopu)
acidofilní a květnaté bučiny
(L5.4, L5.1)
podíl plochy popis ekosystému
v ZCHÚ*
70 %
horské smrkové bučiny víceméně přirozeného charakteru, v exponovaném terénu zaříznutého údolí, strukturně bohaté porosty buku, smrku (částečně kulturního
původu), vtroušeně klenu a řídce i jedle, s probíhající
přirozenou obnovou všech uvedených dřevin, jedle též
v četných odrůstajících podsadbách; fytocenologicky
ochuzené formy květnatých bučin (as. Dentario enneaphylli-Fagetum), místy spíše acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum, Calamagrostio villosae-Fagetum); roztroušeně drobná prameniště; porosty popsaného typu
jsou významně rozšířeny i v ochranném pásmu, kde
však plošně převažují kulturní smrčiny
silikátové skály (S1.2)
2%
výchozy žulového podloží různých rozměrů, ve stinném lesním prostředí, s řídkým porostem běžných
acidofytů
vodní tok (V4B)
10 %
horský tok s velkým spádem, s korytem tvořeným
skalními stupni a s kamenitou až balvanitou výplní,
zčásti porostlý mechorosty
*přibližné údaje v procentech pro vlastní rezervaci; zbytek připadá na výrazněji zkulturnělé lesní porosty
Strana 5
Použité kódy biotopů: L5.1 – květnaté bučiny, L5.4 – acidofilní bučiny, S1.2 – štěrbinová vegetace silikátových
skal a drolin, V4B – vodní toky bez makrofyt
B. útvary neživé přírody
Tabulka 7
útvar
horský tok Jedlové
geologická charakteristika
erozní zářez na podloží výrazně porfyrické středně zrnité biotitické žuly až granodioritu
popis útvaru
bystřinný tok se značným spádem (převýšení
cca 140 m na délku 1200 m), v hlubokém
údolním zářezu s výchozy žulového podloží
v podobě skalních prahů a stupňů (peřeje,
vodopády), a s četnými horninovými rozpady (balvanitý a kamenitá výplň koryta, místy
přecházející i do okolních svahů)
skalní výchozy
produkty mrazového větrání nepravidelná seskupení balvanů a bloků,
a odnosu žulového podloží skalní stupně charakteru mrazových srubů,
na řadě míst v rezervaci i ochranném pásmu,
nejvýrazněji v jv. části rezervace (bezlesí
526 C103)
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu
A. Evropsky významné druhy a ptáci
Tabulka 8
název druhu
Aegolius funereus
– sýc rousný
Tetrao tetrix – tetřívek
obecný
aktuální početnost/ vitalita populace stupeň ohrožení
v ZCHÚ
součást populace na rozsáhlejším
zranitelný
území, stavy kolísají, pravidelně
hnízdí
součást populace na náhorní plošině
ohrožený
JH, v území PR možná zimoviště
popis biotopu
druhu
lesní porosty
s dutinami a
budkami
celé území PR
1.9 Cíl ochrany
Na území vlastní rezervace je dlouhodobým cílem ponechání lesních porostů samovolnému
vývoji, tj. bezzásahový režim, pouze s nezbytnými asanačními zásahy. Za současného stavu
porostů jsou ovšem účelné pěstební a těžební intervence, které povedou zejména k přeměně
smrkových skupin na smíšené a věkově různorodé porosty a podpoří i dřeviny v rezervaci málo zastoupené, především jedli.
V ochranném pásmu regulačními zásahy dosáhnout přírodě blízkého stavu jak z hlediska druhové skladby, tak i porostní struktury.
Strana 6
2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT
OCHRANY
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
2.1.1 Geomorfologie a geologie
Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina.
Soušská hornatina zaujímá západní, střední a východní část Jizerské hornatiny. Je to plochá kerná hornatina
sklánějící se od severu k jihu, složená z výrazně porfyrického granodioritu až adamellitu, charakterizovaná širokými rozvodními hřbety se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu (etchplénu), klenbovitými vrcholy a suky, širokými třetihorními údolími s mocnými zvětralinami a okrajovými zlomovými svahy rozbrázděnými hustou sítí hlubokých údolí s vodopády v povodí Jizery a Lužické Nisy. Vyznačuje se též četnými tvary
zvětrávání a odnosu hornin a hojnými ložisky rašeliny. Nejvyšším vrchem této geomorfologické jednotky je
Černý vrch (1025 m), dalšími význačnými kótami jsou Jelení stráň (1018 m), Bukovec (1005 m), Zámky (1002
m), Pytlácké kameny (975 m), Zelený vrch (966 m), Olivetská hora (886 m), Brdo (876 m), Mariánská hora
(874 m), Poledník (864 m), Slovanka (820 m), Žulový vrch (743 m). PR Jedlový důl se nachází v okrajové jižní
části této geomorfologické jednotky.
Rezervace s ochranným pásmem zahrnuje výrazný údolní zářez potoka Jedlová nad Antonínovem a výše ležící svahy. Údolí je orientované k jihu a ohraničené dosti příkrými svahy převážně východní, resp. západní orientace. Dno údolí je vyplněno četnými balvany a bloky,
místy jsou odkryty krátké skalní stěny, případně samostatné skalní útvary. Nejvýznamnější
z nich se nachází v jihovýchodní části území nad značenou turistickou cestou nad levým břehem Jedlové. Jedná se o členitý mrazový srub až skalní hradbu, dosahující výšky cca 30 m od
dolního úpatí. Další mrazový srub se nachází asi o 200 m výše. Je o poznání nižší, nápadný je
však deskovou odlučností žuly. Další skály, tentokrát ve vrcholové poloze, vystupují
v severozápadní části území (v ochranném pásmu).
V severní části vlastní rezervace si Jedlová prodírá cestu exponovaným skalnatým terénem,
který zde podmiňuje i menší, turisticky vyhledávaný vodopád. V dalších úsecích má potok
peřejnatý charakter. Svahy údolí dosahují v dolním stupni sklonitosti 30-50° a jsou v nich více či méně četné kameny až balvany. V ochranném pásmu jsou svahy již většinou povlovnější
a okrajově přecházejí do téměř rovinatého terénu. To platí zejména o severní části území a o
blízkém okolí Mořské cesty. Také koryto Jedlové má v OP (tj. nad vodopádem) poměrně mírný spád.
Horninové podloží tvoří dle Geologické mapy ČR 1:50 000, list 03-14 Liberec (CHALOUPSKÝ
1988) výrazně porfyrická středně zrnitá žula až granodiorit krkonošsko-jizerského masívu. Ve
svazích, zejména v jejich dolním stupni, se dále nacházejí hlinitokamenité až blokové deluviální sedimenty, v geologické mapě již nerozlišené (lze je vzhledem k omezené mocnosti považovat za součást zvětralinového pláště).
2.1.2 Půdní poměry
V půdním pokryvu oblasti se odráží minerálně chudé horninové podloží, většinou jen málo
členitý reliéf podmiňující stagnaci srážkových i podpovrchových vod a zejména chladné, mimořádně humidní klima.
Základní přehled podává Půdní mapa ČR, list 03-14 Liberec (TOMÁŠEK 1995). V mapě, která
vznikla interpretací lesní typologické mapy a její generalizace od měřítka 1:50 000, jsou v zájmovém území vyznačeny následující mapovací jednotky (v závorce jsou uvedeny ekvivalenty půdních jednotek dle taxonomického klasifikačního systému půd – NĚMEČEK 2001):
Strana 7
ranker hnědý (ranker kambický), zahrnuje výrazně svažité polohy zejména na území
vlastní rezervace, jedná se o půdy s vysokým podílem hrubého skeletu, deluviálně obohacené, místy i s drobnými prameništi, v typologické mapě jde o SLT 6A;
surová půda (litozem modální?), menší enkláva při skalních výchozech v jv. části rezervace – bezl. 103, podobná stanoviště se ale maloplošně vyskytují i na dalších místech
v území; jde o výrazně skeletnatou půdu na přechodu do rankeru;
rezivá půda (kryptopodzol modální) zaujímá výše položené svahy po obou stranách údolí,
již víceméně v ochranném pásmu; na JV zasahuje ještě rezivá půda nevyvinutá (kryptopodzol rankrový); jedná se o středně bohaté i chudší, víceméně skeletnaté půdy;
podzol humusový (podzol humusový) zaujímá souvislejší plochy v málo svažitých náhorních polohách v západní i východní části ochranného pásma; jde o hlubší, humózní půdy,
značně kyselé, místy se sklonem k zamokření, s menším podílem skeletu;
glej zrašelinělý (glej histický) a rašeliništní půda přechodová mezotrofní (organozem mezická) – tyto jednotky jsou vymapovány v severní části ochranného pásma, resp. již za jeho hranicemi, první odpovídá SLT 8G, druhá SLT 7R; jedná se o silně zamokřené a víceméně zrašelinělé půdy, nejvíce rozšířené při levém břehu Jedlové při severním okraji
ochranného pásma.
2.1.3 Klimatologie
Podnebí oblasti má zřetelný suboceánský charakter, což souvisí s výrazně návětrným postavením Jizerských hor. Projevuje se to především vysokými srážkovými úhrny a relativní vyrovnaností jejich ročního chodu. V okolí PR Jedlový důl se nenachází žádná klimatická stanice s dlouhodobým měřením a proto je nutné využít údajů z odlehlejších stanic. Extrapolací lze
odvodit, že průměrná roční teplota zde kolísá v rozpětí 4,2-5,5 °C v závislosti na nadmořské
výšce, srážkové úhrny dosahují roční hodnoty 1200-1300 mm. Tyto údaje jsou ale relevantní
pouze pro srovnávací období let 1901-1950, zatímco pro poslední desetiletí platí hodnoty o
více jak 1 °C vyšší, také srážková činnost vykazuje jisté odchylky. Nápadným jevem je zejména významné zkrácení období se sněhovou pokrývkou a její menší výška v porovnání
s dobou před 20 a více lety.
KONČEK (in VESECKÝ et al. 1958) řadí téměř celé Jizerské hory do chladné oblasti a mírně
chladného okrsku. QUITT (1971) vymezuje v rámci chladné oblasti na území CHKO tři klimatické rajóny CH 4, CH 6 a CH 7, přičemž oblast Jedlového dolu patří do nejteplejšího z nich –
CH7. Klimatické veličiny jsou ovšem ovlivňovány i nadmořskou výškou a tvarem reliéfu –
jiné poměry budou panovat na dně údolí v jižní části rezervace a jiné na okraji náhorní plošiny v severní části ochranného pásma. Celkově lze říci, že území je dobře ventilováno a
v údolí se uplatňuje systém pravidelně se střídajících vzestupných a sestupných větrů.
V minulosti bylo zájmové území, zejména samotný údolní zářez, relativně chráněno před
imisní zátěží, která způsobila rozvrat lesních porostů v severněji ležící vrcholové části Jizerských hor. Pro současné zatížení atmosférickou depozicí síry a dusíku toto zvýhodnění zřejmě
již neplatí (cf. SCHWARZ et al. 2009).
Tabulka 9: Roční chod teplot za období 1901-1950 (VESECKÝ et al. 1961) – údaje ve °C
Nová Louka
Desná, Souš
I
II
III
IV
V
-4,8
-4,9
-4,0
-4,0
-0,8
-0,8
3,3
3,1
9,1
8,8
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
IV-IX
X-III
12,0 13,8 12,9
12,1 14,0 13,1
9,7
9,8
5,2
5,2
0,0
0,1
-3,3
-3,4
4,4
4,4
10,1
10,2
–
–
stanice Bedřichov, Nová Louka (780 m), stanice Desná, Souš (772 m)
Strana 8
Tabulka 10: Roční chod srážek za období 1901-1950 (VESECKÝ et al. 1961) – údaje v mm
Nová Louka
Kristiánov
U Studánky
Jizerka
Desná, Souš
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
IV-IX
X-III
111
111
165
137
131
96
90
132
110
106
86
89
114
96
87
99
96
128
100
92
98
95
111
103
90
137
135
152
134
109
153
147
175
150
131
161
159
177
156
132
110
108
121
120
98
112
112
136
127
110
105
104
143
118
111
105
110
151
125
115
1373
1356
1705
1476
1312
758
740
864
763
652
615
616
841
713
660
stanice: Bedřichov, Nová Louka (780 m); Bedřichov, Kristiánov (798 m); Bílý Potok, U Studánky (900 m); Jizerka (870 m), Desná, Souš (772 m).
2.1.4 Hydrologie
Osu území tvoří potok Jedlová, který je levostranným přítokem Kamenice. S ní pak náleží do
povodí Jizery, resp. Labe. Jedlová pramení v jižní části rozvodního vrchovitě Na Čihadle a
její tok je přibližně 7 km dlouhý. Uzemím rezervace a jejího ochranného pásma protéká
v délce asi 1,5 km. Její tok má výrazně bystřinný ráz, v horní části s vodopádem, níže peřejnatý. Cestou přibírá z obou stran několik drobných, nepříliš vodnatých přítoků. Jiné vodní toky
ani vodní plochy se v zájmovém území nevyskytují. V úpatních polohách jsou při potůčcích
vyvinuta drobná prameniště. V rovinatějším terénu v ochranném pásmu (převážně nalevo od
toku Jedlové) se nacházejí podmáčené úseky, v severní části území i zřetelně zrašelinělé.
V těchto zamokřených úsecích je lesní porost přirozeně mezernatý a jsou zde i naznačena nevelká bezlesí.
2.1.5 Botanické poměry
Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického
okresu 92. Jizerské hory, podokresu a) Jizerské hory lesní (SKALICKÝ 1988). Fytochorion se
monotónní květenou přechodného hercynsko-sudetského typu, odpovídající klimaxu horských
jedlosmrkových bučin a zonálních, častěji však podmáčených a rašelinných smrčin a rašelinných bezlesí vrchovištního i přechodového typu. Převažují tudíž prvky boreálně-montánního
rozšíření, na vrchovištích pak nepočetné druhy subarktického rozšíření. Významný je i podíl
druhů se subatlantským rozšířením, což odpovídá klimatickým podmínkám a geografickému
postavení Jizerských hor na západním okraji sudetského masívu.
Vlastní zájmové území zaujímá nižší výškový stupeň v pásmu přirozeného rozšíření horských
smrkových bučin; přirozené smrčiny jsou zde zastoupeny nejvýše v podobě maloplošných výskytů azonálního charakteru. V území tak chybí především rostliny vrchovištní (včetně jinde
zcela běžné Molinia caerulea), které jsou pro náhorní části hor charakteristické. Na druhé
straně jsou ale významně (alespoň co do počtu druhů) zastoupeny druhy vysokohorských lesů, resp. vysokobylinných niv: Cicerbita alpina, Homogyne alpina, Phegopteris connectilis,
Polygonatum verticillatum, Ranunculus platanifolius, Senecio hercynicus, Stellaria nemorum,
Streptopus amplexifolius, Trientalis europaea, Veratrum album subsp. lobelianum, chybí
ovšem již Athyrium distentifolium. Pozoruhodný je pro tuto část Jizerských hor nový nález
Viola biflora, zmínku zasluhuje i Lycopodium annotinum a sporadická Rosa pendulina. Nerovnoměrně jsou rozšířeny též druhy mezotrofnějších lesů středních poloh, zejména Galeobdolon montanum, Gymnocarpium dryopteris a Prenanthes purpurea, řidčeji Festuca altissima
a Milium effusum. Na prameniště jsou pak vázány mj. Carex remota, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium oppositifolium, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Epilobium obscurum, E. palustre, Lysimachia nemorum, Myosotis nemorosa, Petasites albus, Viola palustris,
ve rašelinných partiích též Carex canescens, C. echinata, C. nigra a Eriophorum vaginatum.
Strana 9
Potenciální přirozená vegetace. Určující ráz přirozené vegetace území je zřejmý již z lesní
typologické mapy, kde převážná část území je zahrnuta do 6. lesního vegetačního stupně
(smrkobukového), pouze v severovýchodní části ochranného pásma je již vymezen 7. stupeň
(bukosmrkový). Převažují soubory lesních typů 6K, 6S, 6A, 7K a 6N, tj. kyselá a živinami
středně bohatá stanoviště, zčásti v exponovanějším terénu horninových rozpadů.
V potenciální druhové skladbě lesů je hlavní dřevinu buk, v příměsi vystupuje smrk a jedle.
V chladnějších údolních polohách, ve výrazněji balvanitém (skeletnatém) terénu a na zrašelinělých mokřinách může již smrk převažovat, historicky zde byla hojná či dokonce převažující
jedle. Nanejvýš diskutabilní je ovšem typologický předpoklad dominance smrku v sv. části
ochranného pásma (SLT 7K) v nadmořské výšce kolem pouhých 800 metrů. Výjimku tvoří
úseky zřetelněji podmáčené a zrašelinělé, které jsou ovšem typologicky podchyceny v rámci
SLT 7R a 8G – byť se značnou polohovou nepřesností. Celkový rozsah potenciálních smrčin
či spíše porostů s převažujícím smrkem je ovšem v rámci zájmového území výrazně menšinový. Na „průměrných“ stanovištích je smrk potenciálně přítomen v různé příměsí, která je
místně a časově dosti proměnlivá; za jistých okolností může být vzájemný podíl buku a smrku
i víceméně vyrovnaný. Smrk v současných porostech je ale z velké části kulturního původu (v
ochranném pásmu takřka vždy), takže z něj nelze vycházet. V současné přirozené obnově zřetelně převažuje buk nad smrkem, zmlazování smrku ovšem není nijak výjimečné.
Potenciální rozšíření jedle je ještě spornější než v případě smrku. Dnes je zásadně ovlivněno
mizením této kdysi zcela běžné dřevy v posledních zhruba třech stoletích. Dle obvyklých modelů přirozené druhové skladby byl podíl jedle a smrku zhruba vyrovnaný, v teplejších polohách a na živnějších stanovištích byla jedle četnější. V současnosti většímu rozšíření jedle
brání kromě velmi malého počtu plodných stromů silný tlak zvěře.
Z dalších dřevin se v přirozené druhové skladbě lesů území významněji uplatňuje javor klen.
Optimum rozšíření nachází v deluviálně obohacených svazích a zejména při jejich úpatích
v údolním zářezu Jedlové. Zde může být i velmi významnou složkou porostní směsi.
Jako vtroušená dřevina se na živnějších půdách v údolí může vyskytovat i jilm horský, zřídka
snad i javor mléč a jasan; v současné druhové skladbě lesů tyto dřeviny ovšem nevystupují,
pouze jilm byl na několika místech vysazen. Nepůvodní je i výskyt olše lepkavé a olše šedé
na mokřinách při severní hranici území.
Fytocenologicky náležejí přirozené lesy území převážně do okruhu acidofilních bučin na přechodu asociací Luzulo-Fagetum (subas. deschampsietosum) a Calamagrostio villosaeFagetum. Typické třtinové bučiny jsou rozšířeny zejména v méně svažitém terénu při okraji
náhorní plošiny. Svahy jsou často deluviálně obohacené a proto zde nacházíme spíše mezotrofnější typy, které lze považovat za ochuzené formy květnatých bučin (pod)horského rozšíření. V dosud u nás užívaném syntaxonomickém systému (MORAVEC et al. 1995, 2000) jde o
as. Dentario enneaphylli-Fagetum, případně o as. Festuco altissimae-Fagetum, která zahrnuje
floristicky chudší kapradinové typy. V exponovaných polohách na dně údolí je nezřetelně vyvinuta i vysokohorská klenová bučina as. Aceri-Fagetum. Vzhledem k ekologické charakteristice i slabšímu zastoupení diagnostických druhů je ale vhodnější tyto porosty ještě pojímat do
ochuzených typů květnatých bučin. Z dalších typů lesní vegetace se v území vyskytují podmáčené smrčiny as. Equiseto-Piceetum, rekonstrukčně snad i podmáčené jedliny. Nevýrazně
jsou v nejexponovanějších polohách vyvinuty azonální smrčiny skeletových půd as. Calamagrostio villosae-Piceetum subas. vaccinietosum, případně as. Dryopterido dilatataePiceetum.
Květena území. Zájmové území náleželo v rámci Jizerských hor ke spíše opomíjeným botanickým lokalitám. Z minulosti odsud pocházejí jen sporadické floristické údaje (BURDA 1969,
sekundárně PLOCEK 1974), fytocenologická šetření v širším prostoru prováděla HOUŠKOVÁ
(1986). Soustavnější botanický průzkum donedávna uskutečněn nebyl. Teprve před deseti lety
Strana 10
provedl autor tohoto textu (VIŠŇÁK 2001) orientační floristické šetření v hranicích přírodní
rezervace a jejího ochranného pásma. Jednalo se ovšem o spíše „jednorázový“ průzkum, který
vzhledem ke své povaze pokryl květenu území jen v neúplnosti. To ostatně potvrdilo i opakované šetření autora v tomto roce, při němž bylo z území nově zjištěno několik významných
rostlinných druhů. Při obou zmíněných průzkumech bylo v území zaznamenáno 127 druhů
cévnatých rostlin, z toho 114 v r. 2001 a 103 v r. 2011; floristické soupisky z obou let se přitom jen nedokonale překrývají – společných druhů pro oba průzkumy je jen 88. V r. 2001 byl
floristický seznam pořízen odděleně pro západní a východní část území, tj. pro území rezervace a ochranného pásma při pravém, resp. levém břehu Jedlové. V západní části území bylo
zapsáno 69 druhů, ve východní 98 druhů cévnatých rostlin. O dosti větší počet zjištěných druhů při levém břehu Jedlové lze vysvětlit zahrnutím druhotných bezlesí (skládky dřeva)
s pestřejší synantropní květenou, jakož i zrašelinělých mokřin při severním okraji ochranného
pásma. Při aktuálním průzkumu (2011) již území bylo posuzováno vcelku, je však pravděpodobné, že rozdíl v počtu zjištěných druhů v západní a východní části by nyní nebyl tak velký,
neboť na prameništích při pravém břehu Jedlové byla nalezena řada nových druhů.
Názvosloví cévnatých rostlin použité v dalším textu vychází z Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al. 2002),
v případě mechorostů z přehledu KUČERA & VÁŇA 2003.
V následující tabulce je uveden výčet ohrožených druhů dle červeného seznamu (PROCHÁZKA
2001) a druhů zvláště chráněných dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. V prvním případě
se jedná o 14 druhů, z toho tři v kategorii C3 a 11 v kategorii C4a. Jsou to vesměs druhy horských až vysokohorských lesů, případně lesních pramenišť, jejichž výskyt je vázán převážně
na úpatní polohy svahů v blízkosti toku Jedlové. Uvedené rostliny se tak povětšinou vyskytují
na území vlastní rezervace, jen v menší míře i v ochranném pásmu. Zvláště chráněné druhy
byly v území zjištěny dva – tis červený a plavuň pučivá. V případě tisu jde ovšem výhradně o
mladé výsadby, jejichž další osud je zatím nejistý.
Tabulka 11: Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v území
vědecké jméno
Epilobium obscurum
Lycopodium annotinum
Taxus baccata (cult.)
Abies alba
Blechnum spicant
Cicerbita alpina
Circaea alpina
Epilobium palustre
Gnaphalium norvegicum
Chrysosplenium oppositifolium
Ranunculus platanifolius
Streptopus amplexifolius
Veratrum album subsp. lobelianum
Viola biflora
české jméno
vrbovka tmavá
plavuň pučivá
tis červený
jedle bělokorá
žebrovice různolistá
mléčivec alpský
čarovník alpský
vrbovka bahenní
protěž horská
mokrýš vstřícnolistý
pryskyřník platanolistý
čípek objímavý
kýchavice bílá Lobelova
violka dvoukvětá
2001z 2001v 2011
.
.
1-2
.
.
1
.
.
1
x
x
2
x
x
2
x
x
1-2
.
x
1
.
x
1
.
.
1
.
.
1
.
x
1
x
x
1-2
x
.
1
.
.
1
čs
C3
C3
C3
C4
C4
C4
C4
C4
C4
C4
C4
C4
C4
C4
zchd
§3
§2
2001z, 2001v – orientační botanický průzkum v rámci přípravy minulého plánu (VIŠŇÁK 2001), údaje samostatně pro západní (z) a východní (v) část území, rezervace i ochranné pásmo vyhodnoceny společně; 2011 – orientační botanický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK hoc loco); výskyt taxonu v r. 2001
označen symbolem „x“, v r. 2011 zachycena orientační četnost taxonu v území v trojčlenné stupnici (1 – druh
vzácný, 2 – druh roztroušený nebo místy hojný, 3 – druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné
stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3;
Strana 11
čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001; C3 – taxon ohrožený, C4 – vzácnější taxon
vyžadující pozornost); zchd – zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. §2 – druh
silně ohrožený, §3 – druh ohrožený).
Lišejníky v Jedlovém dole studovala KOCOURKOVÁ (2000). Svá zjištění shrnuje těmito slovy:
„Zaříznuté údolí potoka hostí zbytky epifytické lichenoflóru, které např. reprezentuje ještě i
Graphis scripta, jinak je však epifytická lichenoflóra velmi chudá. Chudý je i výčet saxikolních druhů, neboť údolí bylo dlouho zastíněné, teprve v poslední době, kdy je v údolí hodně
polomů se údolí otevírá pro saxikolní druhy lišejníků, které ve většině případů potřebují světlo. Pouze druhy jako Cystocoleus ebeneus, druhy r. Lepraria, Psilolechia lucida, Enterographa zonata a Chrysothrix chlorina rostou na stinných stanovištích pravidelně. Rovněž chudé
kyselé skalní podloží hraje význačnou roli co se týče biodiversity druhů. Nepoměrně bohatší
je např. olivinický nefelinit na Bukovci. V rezervaci bylo zjištěno 33 druhů, některé kritické
sběry budou konzultovány v zahraničí.“
Úplný výčet autorkou uváděných druhů (pouze recentní nálezy, historické údaje nepřebírány):
+ Absconditella lignciola, Baeomyces rufus, Chaenotheca trichialis, +Chrysothrix chlorina,
Cladonia coniocrea, +Cladonia norvegica, Cladonia squamosa, Cystocoleus ebeneus, Diploschistes scruposus, +Enterographa zonata, Graphis scripta, Hypocenomyce scalaris, Hypogymnia physodes, +Lecanora chlarotera, Lecanora intricata, Lecanora polytropa,
+Lepraria lobificans, +Leproloma membranaceum, +Micarea prasina, Placynthiella icmalea, Porpidia glaucophaea, Porpidia macrocarpa, +Psilolechia lucida, Rhizocarpon geographicum, Rhizocarpon lavatum, Trapelia coarcata, +Trapelia placodioides, Trapeliopsis flexuosa, Umbillicaria deusta.
+ druh nový pro Jizerské hory (většinou druhy dříve přehlížené nebo nerozeznávané)
Aktuální vegetace. Prakticky celé území pokrývají lesní porosty, místy ovšem charakteru
rozvolněných mlazin či dokonce jen kultur. Trvalejší bezlesí jsou pouze maloplošná a tvoří je
jednak světliny při vodním toku Jedlové či u menších skalních výchozů, jednak drobná umělá
bezlesí typu skládek dřeva po obvodu území.
Lesy ve vlastní rezervaci jsou převážně přirozeného rázu, s převahou buku, nestálou příměsí
smrku, s vtroušeným klenem a sporadickou jedlí; ta je pomístně rozšířena zejména
v nejmladších věkových třídách (původem většinou z umělé obnovy), vzrostlé stromy jsou
zcela ojedinělé. Starší porosty mají výraznou etážovitou strukturu, horní etáž je místy již dosti
prořídlá, s částečně vytěženým i uhynulým smrkem. V troficky zvýhodněné údolní poloze dosahují stromy značně vysokého vzrůstu: buk běžně 30-35 m, smrk jednotlivě až 45 m.
Příčinou je jednak velmi příznivé údolní stanoviště (živiny, trvalé zásobení vláhou, stabilní mikroklima), jednak
zřejmě i původní genofond, což je u obou dřevin oceněno nejvyšší genetickou klasifikací A.
Dolní etáž je vzrůstu mlaziny až tyčkoviny, často plošně zapojená, s výraznou převahou buku,
místy však početně zmlazuje i smrk, roztroušeně je přítomná jedle, většinou zřejmě z umělé
obnovy. Při úpatích svahu byl na několika místech vysazen tis, který ale jen velmi pomalu odrůstá a vyžaduje dlouhodobější ochranu před zvěří. V omezené míře je vyvinuta i vzrostlejší
podúroveň kolem 10 m výšky, popř. i vyšší, obvykle tvořená bukem. Hojně jsou v rezervaci
zastoupeny i skupiny středního věku. V nich obvykle převažuje kulturní smrk, místy bývá
hojný i buk, který je častější v mladších skupinách. I tyto porosty mají částečně etážovitou
strukturu, neboť se v nich často vyskytují nadúrovňové staré smrky a buky. V psk 526 B4 při
jv. okraji rezervace má dosud vysoké zastoupení douglaska. Při severním okraji rezervace, se
Strana 12
na místě dřívější odumřelé smrčiny nacházejí odrostlé smíšené mlaziny až tyčkoviny smrku,
buku, jeřábu, břízy, jedle a jívy.
V rozsáhlém ochranném pásmu jsou ponejvíce zastoupeny hospodářsky pozměněné lesy
s převažujícím smrkem ztepilým. Jedná se zpravidla o starší tyčoviny a tenčí kmenoviny,
menší měrou o porosty mýtného věku (zejména velká psk 526 C10/1 na JV území). Místy vystupuje přimíšený buk, který bývá často přítomen i v podobě nesouvislé řídké nadúrovně (výstavků). V omezené míře jsou v ochranném pásmu rozšířeny i staré bučiny, často již značně
prosvětlené a s bohatě vyvinutou dolní etáží buku i smrku. Souvislejší bučinu s dosud plně
zapojenou horní úrovní představuje psk 525 B15b/2 v jz. části ochranného pásma, obnova zde
zatím probíhá převážně v okrajích, kde byl dříve i vyšší podíl smrku (buk v této skupině má
nejvyšší genetickou klasifikaci A, zřejmě s ohledem na přímý, málo větvený tvar stromů).
V severní části ochranného pásma, a to po obou březích Jedlové, se nacházejí nerovnoměrně
zapojené smrkové mlaziny s výstavky buku, řidčeji též smrku a jednotlivě i jedle. Mladý porost má místy pestřejší druhové složení, na němž se podílí pionýrská bříza s jeřábem, ale i vysazený modřín a smrk omorika. Posledně jmenovaná náhradní dřevina byla ve značném rozsahu vysazena na podmáčených půdách při levém břehu Jedlové. Naproti tomu smrk pichlavý
se vyskytuje již pouze řídce, jeho původně vyšší podíl byl redukován při prořezávkách.
V zamokřených světlinách pomístně odrůstá i rovněž uměle zavedená olše lepkavá a olše šedá.
Porosty v ochranném pásmu tak mají většinou víceméně hospodářský charakter: pocházejí
z umělé obnovy a jsou i obvyklým způsobem, jen s určitými omezeními, využívány. Běžně
v nich probíhá výchovná a obnovní těžba. V tomto deceniu byla v podstatě holosečně vytěžena psk 525 B13/1b (po předchozím částečném prosvětlení) na celkové rozloze cca 0,65 ha
(dle ortofotomapy holina přesahuje i do psk 2a/1a jižně, evidovaná výměra psk 13/1b je jen
0,52 ha), dále bylo pokračováno v zakládání kotlíků v psk 526 C10/1 na JV. Při jz. okraji
ochranného pásma zasáhl násek z jižně ležící psk 525 E11/1a i okrajovou část psk 525 D7. Na
druhou stranu se část porostů ochranného pásma nachází v relativně přirozeném stavu jak
z hlediska druhového složení, tak i struktury a probíhající obnovy. Jedná se o již zmíněné
převážně bukové porosty, etážovité i víceméně stejnověké, zejména v dolní části svahů. Tyto
porosty místy již fyziognomicky splývají s porosty v rezervaci a lze doporučit, aby do budoucna byly ponechány samovývoji.
Bylinné patro je souvisleji vyvinuto ve volně zapojených starších kmenovinách či naopak
v dosud nezapojených mladých porostech; naproti tomu v plně zapojených porostech bývá
dosti potlačeno. V druhové skladbě se běžně uplatňuje nepočetná garnitura druhů, jako jsou
zejména Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Athyrium filixfemina, Dryopteris dilatata, Carex pilulifera, Galium saxatile, Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Phegopteris connectilis, Prenanthes purpurea, Senecio ovatus, Trientalis europaea. Další druhy se vyskytují jen nepravidelně, často v úpatní části svahů: Cicerbita alpina, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Homogyne alpina, Lysimachia nemorum, Petasites albus, Polygonatum verticillatum, Ranunculus platanifolius, Senecio hercynicus, Stellaria nemorum, Streptopus amplexifolius, Veratrum album subsp. lobelianum, Viola palustris
aj. Fytocenologické hodnocení současných porostů je často nejednoznačné z důvodu předchozího hospodářského ovlivnění a vlivů acidifikace, jež vedla v uplynulých desetiletích k ústupu
náročnějších druhů indikujících květnaté bučiny. Komplikaci představuje i místy jen slabě
vyvinuté bylinné patro, nezřídka je takřka jedinou složkou podrostu zmlazení buku. V zásadě
lze v území identifikovat přechody mezi asociacemi Calamagrostio villosae-Fagetum, Luzulo-Fagetum, Dentario enneaphylli-Fagetum, případně Festuco altissimae-Fagetum. Náznakově je přítomna i as. Aceri-Fagetum, jíž jsou ale jinak vlastní vyšší horské polohy blízko alpínské hranice lesa; porosty tohoto zařazení nejsou v Jizerských horách v typické podobě vyvinuty. V severní části ochranného pásma jsou zřetelné fragmenty podmáčených smrčin na poStrana 13
mezí as. Equiseto-Piceetum a Bazzanio-Piceetum, s přechody do spíše druhotných třtinových
smrčin as. Calamagrostio villosae-Piceetum. V podmáčených světlinách jsou rozšířena společenstva přechodových rašelin svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, místy i netypická
as. Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi ze svazu Sphagnion medii.
Detailněji jsou botanické poměry území zachyceny v tabulkových popisech dílčích ploch
v příloze S1.
Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů
Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch
Příloha S2: Floristický přehled
2.1.6 Zoologie
Významný biotop lesa přirozeného složení v inverzní poloze zaříznutého údolí Jedlové. Cenná společenstva bezobratlých živočichů se zastoupením reliktních a ohrožených druhů, vázaná
na horské smíšené lesy a čisté, bystřinné vodní toky. Refugium původních lesních druhů Jizerských hor, které bylo částečně ušetřeno přímého náporu imisní zátěže a s ní spojených dalších negativních faktorů ovlivňujících vývoj lesních společenstev.
Z území existuje řada recentních zoologických údajů. Z bezobratlých zde byl proveden průzkum mnohonožek (5 druhů; KOCOUREK 2001), pošvatek (7 druhů; PREISLER & ŠPAČEK
2001), jepic (2 druhy; ŠPAČEK 2008), chrostíků (24 druhů; CHVOJKA 2008), sarančí (3 druhy;
VLK, HOLUŠA & KOČÁREK 2008), řady čeledí dvoukřídlých (VONIČKA & PREISLER [eds]
2008, 2009), motýlů (celkem cca 180 druhů; KRAMPL & MAREK 1999, 2001, 2002), širopasých blanokřídlých (MACEK 2009) a žahadlových blanokřídlých (STRAKA, DVOŘÁK &
BOGUSCH 2009). Brouci zde dosud nebyli systematicky zkoumáni, z území existují pouze jednotlivé údaje (P. Vonička, nepubl. údaje).
Z obratlovců byli sledováni zejména ptáci. Kvantitativní průzkum na ploše vlastní rezervace
(cca 12 ha) uskutečnil PELC (1991). Zaznamenal zde celkem 25 druhů ptáků, z nichž nejpočetnější byla pěnkava obecná, z dalších druhů se hojněji vyskytovaly: pěvuška modrá, červenka obecná, střízlík obecný, králíček obecný, sýkora uhelníček, šoupálek dlouhoprstý. Ze
zvláště chráněných druhů byl zaznamenán sýc rousný (silně ohrožený), krahujec obecný (silně ohrožený; zřejmě nehnízdí), krkavec velký (ohrožený; hnízdí v OP) a ořešník kropenatý
(ohrožený; zřejmě nehnízdí).
Zájmové území je zimovištěm tetřívka obecného. Na Jedlové hnízdí skorec vodní a konipas
horský (M. Pudil, databáze Severočeského muzea v Liberci).
Dále viz přílohu S3 – zoologické poznámky a tabulky ohrožených a zvlátě chráněných druhů
na následujících stranách.
Strana 14
Tabulka 12: Druhy živočichů zařazené do červených seznamů
název druhu
MĚKKÝŠI – MOLLUSCA
jehlovka hladká (Platyla polita)
POŠVATKY – PLECOPTERA
pošvatka Siphonoperla torrentinum
pošvatka Leuctra handlirschi
pošvatka Leuctra pseudosignifera
DVOUKŘÍDLÍ – DIPTERA
pakomárec Ceratopogon lacteipennis
číhalka Rhagio latipennis
stlačenka Agathomyia elegantula
pestřenka Sphegina spheginea
vláhomilka Anticheta atriseta
lanýžka Heleomyza setulosa
výkalnice Americina vittata
BLANOKŘÍDLÍ – HYMENOPTERA
ploskočelka Lasioglossum subfulvicorne
austriacum
šíronožka Rhopalum clavipes
plotníček Spilomena differens
BROUCI – COLEOPTERA
střevlík Pterostichus rufitarsis cordatus
kovařík Diacanthous undulatus
majka fialová (Meloe violaceus)
OBRATLOVCI – VERTEBRATA
skokan hnědý – Rana temporaria
ještěrka živorodá – Zootoca vivipara
slepýš křehký – Anguis fragilis
zmije obecná – Vipera berus
datel černý – Dryocopus martius
holub doupňák – Columba oenas
krahujec obecný – Accipiter nisus
krkavec velký – Corvus corax
kulíšek nejmenší – Glaucidium passerinum
ořešník kropenatý – Nucifraga caryocatactes
skorec vodní – Cinclus cinclus
sýc rousný – Aegolius funereus
sýkora parukářka – Parus cristatus
tetřívek obecný – Tetrao tetrix
žluna šedá – Picus canus
kategorie
ČS
pozn. k rozšíření výskytu, příp. ekologická
charakteristika druhu, zdroj
VU
horské lesy (L. Juřičková, nepubl. údaje)
NT
NT
NT
PREISLER & ŠPAČEK (2001)
VU
VU
VU
EN
CR
EN
EN
KNOZ & TÓTHOVÁ (2008)
ROZKOŠNÝ, PREISLER & VONIČKA (2008)
TKOČ & VAŇHARA (2008)
MAZÁNEK, VONIČKA & PREISLER (2009)
ROZKOŠNÝ, PREISLER & VONIČKA (2009)
PREISLER & DVOŘÁKOVÁ (2009)
ŠIFNER (2009)
CR
STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH (2009)
VU
VU
NT
EN
VU
1 ex. na břehu Jedlové (P. Vonička)
pod kůrou mrtvých smrků (P. Vonička)
na světlinách v horní části rezervace
NT
NT
LC
VU
LC
VU
VU
VU
VU
VU
LC
VU
LC
EN
VU
jednotlivě po celém území
na světlejších místech, zejména v horní části
minimálně 1 hnízdící pár
možné hnízdění v dutinách
možné hnízdění v mladých smrkových porostech
hnízdí v ochranném pásmu (PELC 1991)
možné hnízdění v dutinách nebo v budkách
možné hnízdění v mlazinách v horní části
na Jedlové hnízdí pravidelně min. 1 pár
nepravidelné hnízdění v dutinách nebo v budkách
ve starších jehličnatých porostech
potenciální zimoviště
možné hnízdění
Strana 15
2.1.7 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
A) Rostlin y
Tabulka 13
název druhu
tis červený (Taxus baccata)
kategorie
poznámka k rozšíření
dle Vyhl. 395/92
silně ohrožený pouze výsadby, na více místech při obou březích
toku Jedlové v počtu několika desítek jedinců do 1
m výšky (častěji jen do 0,5 m), individuálně i skupinově chráněné, zatím relativně málo poškozené
zvěří, ale jen velmi pomalu odrůstající
v ochranném pásmu se vzácně vyskytuje též ohrožená plavuň pavučivá (Lycopodium annotinum)
B) Živočichové
Tabulka 14
název druhu
majka fialová – Meloe violaceus
ještěrka živorodá – Zootoca vivipara
slepýš křehký – Anguis fragilis
zmije obecná – Vipera berus
holub doupňák – Columba oenas
krahujec obecný – Accipiter nisus
krkavec velký – Corvus corax
kulíšek nejmenší – Glaucidium
passerinum
ořešník kropenatý – Nucifraga
caryocatactes
sýc rousný – Aegolius funereus
tetřívek obecný – Tetrao tetrix
plšík lískový – Muscardinus
avellanarius
kategorie dle
Vyhl. 395/92
ohrožená
silně ohrožená
silně ohrožený
kriticky ohrožená
silně ohrožený
silně ohrožený
ohrožený
silně ohrožený
ohrožený
silně ohrožený
silně ohrožený
silně ohrožený
poznámky k rozšíření, zdroj
na světlinách v horní části rezervace
možné hnízdění v dutinách
možné hnízdění v mladých smrkových porostech
hnízdí v ochranném pásmu (PELC 1991)
možné hnízdění v dutinách nebo v budkách
možné hnízdění v mlazinách v horní části
nepravidelné hnízdění v dutinách nebo v budkách
potenciální zimoviště
řídce, ale pravidelně se vyskytující druh
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
a) ochrana přírody
Zájmová lokalita je od roku 1968 součástí Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Vyhlášení
současné rezervace předcházela v r. 1986 a 1987 snaha o zřízení genové základny a chráněné
studijní plochy „Jedlový důl“. Toto chráněné území bylo ovšem navrhováno ve značně odchylných hranicích než dnešní PR stejného jména. Vlastní chráněná studijní plocha byla lokalizována do dnešních dílců 526D a 527D, s celkovou výměrou 51,35 ha. Rozsáhlé ochranné
pásmo (71,78 ha) zahrnovalo dnešní dílce 526 A, B, C (tj. východní část nynější rezervace a
ochranného pásma), 527 A (pouze jižní část), 527 B (jihozápadní část) a 527 C (téměř celý).
Účelem navrhované studijní plochy měla být ochrana přírodě blízkých lesních porostů jako
reprodukční (genové) základny dřevin v době vrcholící imisně ekologické katastrofy. Tato
část Jizerských hor byla do jisté míry chráněna před imisní zátěží a mohla se tak stát východiskem pro pozdější obnovu tehdy již velkoplošně zničených lesů v centrální části pohoří.
Probíhala zde přirozená obnova smrku, buku a jedle, což v té době bylo v Jizerských horách
již výjimečné. Studijní plocha, resp. genová základna neměla sloužit pouze k ochraně a reproStrana 16
dukci místních dřevin, ale i k záchraně místních populací dřevin z jiných lokalit v Jizerských
horách. K vyhlášení CHSP ovšem nakonec nedošlo, přestože záměr získal v podobě „sdruženého socialistického závazku“ podporu u několika výzkumných institucí a odboru kultury
ONV v Jablonci nad Nisou. Důvodem byl odmítavý postoj vedení tehdejších Severočeských
státních lesů. Teprve v r. 1991 došlo k vyhlášení Genové základny Josefův důl na výměře cca
250 ha.
Počátkem roku 1992 byl zpracován návrh na vyhlášení státní přírodní rezervace o rozloze
12,59 ha, s ochranným pásmem o výměře 72,48 ha. Vlastní rezervace zaujímala úpatní partie
údolí ohraničené po obou březích lesními cestami, do rezervace byly pojaty výše navazující
svahy až po hranice lesních oddělení 525 a 526 (tehdy 529 a 521).
I přes dílčí výhrady státních lesů byla již o několik měsíců později (10. 7. 1992) Správou
CHKO Jizerské hory vyhlášena Přírodní rezervace Jedlový důl včetně ochranného pásma,
v současných hranicích. O rok později byla zřizovací vyhláška novelizovaná, tj. byla uvedena
do souladu s legislativními zvyklostmi a zejména byly upraveny ochranné podmínky
s odkazem na plán péče.
V prvním jednoduchém plánu péče (z r. 1992) je v tabulce „Návrh způsobů řízení a vývoje
v chráněném území“ pro území rezervace vyloučena obnovní těžba, připouští se jen asanace
kůrovcových stromů bez použití chemických prostředků. Předpokládají se též „násobné výchovné zásahy s cílem dosažení stability se zaměřením na dosažení výběrného lesa“. Obnova
se má dít přirozenou cestou, výjimkou je podsadba jedle. Cílová dřevinná skladba je stanovena takto: BK 4, SM 3, JD 1, KL 1. V další tabulce jsou specifikována opatření pro jednotlivé
porostní skupiny v rezervaci. V mladších skupinách, resp. etážích jsou to prořezávky a probírky s uvolňováním BK a JD, ve starších asanace kůrovcových stromů bez přibližování.
Také v ochranném pásmu jsou navrhovány zejména prořezávky a probírky, dále pomístná nahodilá těžba výběrného charakteru a v menší míře i zalesnění převážně bukem a jedlí, zčásti i
smrkem. Obnovní těžba není uvedena.
Předpis na toto decenium (2003-2012) a jeho plnění viz kapitola 2.5.
b) lesní hospodářství
Původní, tedy člověkem ještě neovlivněné lesy byly tvořeny bukem, jedlí a smrkem. Vzájemný podíl těchto dřevin se měnil podle stanoviště a kolísal i v čase. Lze se jen dohadovat, zda
v lesích dnešní rezervace byl hlavní dřevinou buk a obě jehličnaté dřeviny tvořily pouze jeho
doprovod anebo smrk s jedlí měly výraznější zastoupení, jak to bylo zaznamenáno později.
NOŽIČKA (1972) uvádí, že na panství Smržovka podle urbáře z r. 1687 „převládaly jedlosmrkové lesy
s přimíšeným bukem, značně vytěženým pro tamější sklárny“, dále pak že ještě v r. 1809 zde zbyly „rozsáhlé
110-120leté smrkojedlové a 100-140leté smrkobukové i 110-130leté smrkové porosty v revírech Albrechtice a
Antonínov.“ V r. 1822 pak byly podle citovaného autora v obou revírech již uváděny jen 120leté lesy jako nejstarší smíšené či nesmíšené porosty smrkové.
Osídlení v této části Jizerských hor je poměrně mladého data. První písemná zmínka o osadě
Antonínov je z r. 1697, to zde však již stála sklářská huť, tzv. Zenknerova (TOMANDL /1972/
píše, že byla založena ještě před r. 1687). Antonínov tedy byl – podobně jako další obce
v okolí – založen jako sklářská obec. Provoz skláren si vyžadoval značné dodávky dřeva a
měl nepochybně velký vliv na stav lesů v blízkém a později i vzdálenějším okolí skláren. Nakolik byly lesy zájmového území ovlivněny sklářskou exploatací by ovšem bylo nutné ověřit
historickým průzkumem. Jisté je, že Zenekerova huť byla v provozu až do r. 1910, kdy byla
stržena a nahrazena novou sklárnou spalující uhlí.
Strana 17
Pravděpodobně již koncem 18. století byly lesy v širší zájmové oblasti těženy na velkých holých sečích, nejvýše s ponecháváním výstavků. Ještě v první polovině 19. století byly ale zachovány ostrůvky smíšených lesů přírodního charakteru, tj. povstalých z přirozené obnovy a
jen minimálně pěstebně ovlivněných. Nejstarší dochovalé lesy na území rezervace a jejího
ochranného pásma mají svůj počátek (dle věku uváděného v LHP) kolem roku 1850. Tyto porosty nejspíše již vznikaly na holých sečích, ale s významným uplatněním přirozené obnovy a
zejména buku. Jedle v té době již patrně netvořila významnější součást porostů.
Ve druhé polovině 19. století již byly uměle zakládány čistě smrkové porosty, zprvu ještě
s využitím osiva místního původu, později již z osiva nakupovaného od velkých semenářských firem a tedy vesměs cizí provenience.
V tabulce č. 15 je z evidovaného věku porostů či jejich jednotlivých etáží odvozen letopočet
jejich vzniku. Jde samozřejmě o údaje velmi orientační, neboť současné porosty jsou často
nestejnověké a udávaný věk může být silně generalizovaný. K nejrozsáhlejším těžbám dle
těchto údajů došlo kolem roku 1939 – k tomuto roku spadá původ současných porostních
skupin 7, rozšířených zejména v západní části ochranného pásma. Větší rozsah těžeb (resp.
obnovy) spadá i do let cca 1910, 1930, 1956, 1962 a 1966, v novější době pak do r. 1986 a
1988. Často jde o důsledek nějaké kalamity, může však jít i o těžby úmyslné, což není bez
dalšího šetření zřejmé.
Imisně ekologická katastrofa, která v 70. a zejména 80. letech 20. století dramaticky zasáhla
vyšší polohy Jizerských hor ovlivnila stav porostů v poměrně malé míře. Rozsáhlejší těžby se
dotkly pouze severní části ochranného pásma a v podobě polomu zasáhly i do nejvýše položené partie rezervace. Jednotlivě hynuly i starší smrky v jádrovém území, které byly z velké
části ponechány na dožití v porostech; zbytky souší byly dobře patrné ještě před 10 lety. Na
imisních holinách byl vysazován smrk ztepilý, ale i náhradní dřeviny – v zájmovém území
především smrk omorika a modřín. Jen v malém množství byl zaveden smrk pichlavý. Buk se
ve zmlazení ve větší míře objevuje až po roce 1990, kdy se po dlouhé době dostavily bohaté
semenné roky. Prosvětlené smrkobukové porosty (po vytěžení poškozeného smrku) byly v 80.
letech podsazovány smrkem, případně i náhradními dřevinami, teprve později se mohl do
volných míst prosadit buk. Jedle je v území převážně z umělé obnovy, jak je však z tabulky
zřejmé, jedná se z velké části o jedli z doby před r. 1989. Tabulka ovšem již nezahrnuje obnovu v tomto deceniu.
Orientační představu o tom, jak lesy v území vypadaly před více jak 50 lety, poskytuje letecký snímek z 50. let minulého století (přesnější vročení není u zdroje uvedeno). Na první pohled je patrné rozpracování porostů pruhovými sečemi, resp. náseky, zejména v západní části
území. Seče v přibližné šířce jedné stromové výšky (cca 30 m) zasahují až k samotnému toku
Jedlové, tj. jsou vedeny do území současné rezervace. Toto zjištění není překvapující, neboť
dnes se zde rozkládají mladší smrkové skupiny, jejichž původ je zjevně kulturní. V západní
části území (vč. ochranného pásma) se nachází i vysoký podíl porostů s bukem, na rozdíl od
současnosti je v těchto porostech ještě vyšší podíl smrku. Porosty ale měly v té době zřejmě
ještě víceméně hospodářskou strukturu (v porovnání se současností), byť nelze vyloučit, že
v horní části dnešní rezervace byly ještě dochovány porosty přírodního vzhledu. Lesy ve východní části území jsou hospodářsky silně pozměněny, všeobecně v nich převládá smrk.
V severním úseku jsou ještě zachyceny starší smrčiny, na jejichž místě se dnes rozkládají porosty středního a mladšího věku.
Strana 18
Tabulka 15: Plochy dřevin podle věku uváděného v LHP (rezervace + ochranné pásmo)
rok
věk
BK
zal.
2011
1846
165 1,00
1849
162 1,29
1851
160 1,86
1855
156 3,59
1873
138 0,19
1881
130
1898
113 0,01
1910
101 0,60
1911
100
1930
81 0,10
1933
78
1939
72 0,08
1956
55
1957
54
1962
49 0,20
1966
45
1967
44 0,16
1969
42 0,14
1972
39
1978
33 0,08
1983
28 0,07
1986
25 0,63
1987
24
1988
23 1,52
1991
20 0,06
1994
17 0,19
1995
16 0,12
1996
15
1997
14 0,54
1998
13 0,16
1999
12 0,02
2000
11 0,27
celkem
– 12,86
BR
DG
JD
JR
KL
MD
OL
SM
SMO celkem
0,10
0,69
0,24
0,16
0,24
0,11
0,14
0,10
0,25
0,05
0,05
0,16
0,05
0,02
0,05
0,05
0,05
0,63
0,08
0,92
0,20
0,04
0,14
0,05
0,09
0,05
0,05
0,23
0,02
0,62
0,25
1,31
0,64
0,30
0,68
0,42
0,15
4,35
1,21
4,29
0,45
16,74
5,47
0,52
4,44
4,41
0,65
2,08
0,95
2,08
0,28
5,13
0,68
5,46
0,54
0,15
0,54 0,36
0,17
1,86
0,02 0,06
0,05
0,80
0,56 64,92
0,31
0,61
0,93
1,09
1,98
2,10
3,75
0,19
0,42
0,16
4,95
1,21
4,77
0,45
16,82
5,47
0,52
4,64
4,41
1,09
2,75
0,95
2,16
0,46
6,70
0,76
8,70
0,60
0,47
1,42
0,17
2,51
0,26
0,06
1,06
83,05
c) myslivost
Stav lesních porostů je dlouhodobě ovlivňován vysokými stavy spárkaté zvěře, zejména pak
zvěře jelení. Ta se do území stahuje v zimním období a působí značné škody okusem a loupáním. Ve smrkových porostech středního věku je místy (zejména v západní části ochranného
pásma) vysoké procento silně poškozených stromů, u nichž se již začínají vyskytovat projevy
hniloby a chřadnutí. Tato poškození mohou mít za následek sníženou životnost smrkových
porostů a jejich postupný rozpad. Neméně závažné jsou škody působené okusem. Nejsilnější
je poškození u buku, jedle, případně dalších dřevin v méně exponovaných částech ochranného
pásma, které jsou zvěří více vyhledávány. Velmi trpí podsadby jedle v silnějším zástinu smrkových kmenovin, jejichž růst je i tak zpomalen. Silně poškozené jsou ovšem i prosadby a
podsadby buku ve smrkových skupinách. Značně lepší je situace ve smíšených porostech ve
svažitějším terénu, zejména ve vlastní rezervaci. Zde je bukové zmlazení zpravidla natolik
Strana 19
bohaté, že jej zvěř nedokáže zdecimovat, navíc se zde zvěř ani nevyskytuje v takové míře.
Díky tomu zde většinou dobře prospívá i mladá jedle.
d) rekreace a sport
Po východním okraji rezervacem ad levým břehem Jedlové, probíhá modře značená turistické
cesta, po níž je současně vedena naučná stezka. Cesta je zejména v letním období značně
frekventovaná, hlavní atrakcí jsou vodopády, dostupné krátkými odbočkami z cesty. Horní
část cesty (již v ochranném pásmu) prochází podmáčeným terénem a je nově vybavena dlouhým povalovým chodníkem. Značená cesta je vzhledem ke svému přírodnímu povrchu užívána převážně jen k pěšímu provozu, cyklistům není vjezd povolen, tento zákaz ale často není
dodržován. Většina cyklistického provozu se nicméně odehrává na okolních zpevněných cestách, z nichž jedna (Mořská cesta) probíhá po východní hranici ochranného pásma.
Zatížení území turistickým ruchem je i přes vysokou návštěvnost a drobná znečištění na
únosné úrovni a týká se prakticky jen nejbližšího okolí značené turistické cesty.
e) jiné vlivy
V území doznívají vlivy imisní zátěže, které mj. nepříznivě ovlivnily chemismus lesních půd
a vitalitu různých složek lesní biocenózy. Depozice okyselujících látek se i dnes udržují na
vysoké úrovni a v blízké perspektivě nelze očekávat výraznější zlepšení stavu. Situace je však
v území o poznání příznivější než ve vyšších partiích hor a tedy i prognóza lesních ekosystémů je zde příznivější.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj. 13.853/67 dne
8. 12. 1967.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena nařízením
vlády č. 40/1979.
Ptačí oblast Jizerské hory, vyhlášená nařízením vlády č. 605 ze dne 27. října 2004.
Lesní hospodářský plán pro LHC Jablonec, platnost 1. 1. 2003 – 31. 12. 2012.
Územní plány obcí. Všechny územní plány jsou odsouhlasené Správou CHKO JH, která
v nich uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK – hranice CHKO včetně
zonace, hranice MZCHÚ včetně OP, ÚSES, VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů, resp. EVL a ptačí oblast.
2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o lesích
Tabulka 16
Přírodní lesní oblast
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod
Výměra LHC v ZCHÚ
Období platnosti LHP (LHO)
Organizace lesního hospodářství
Nižší organizační jednotka
21 – Jizerské hory a Ještěd
LHC Jablonec
12,98 ha rezervace + 72,12 ha ochranné pásmo
1. 1. 2013 – 31. 12. 2022
Lesy České republiky, s. p., LS Jablonec
revír Peklo
Strana 20
Lesní půda (včetně pozemku vodního toku) zaujímá celé území přírodní rezervace i ochranného pásma. Rezervace zahrnuje lesní dílce 525 C a 526 B, ochranné pásmo dílce 525 A, B,
D a 526 A, C.
Typologické hodnocení. Celé území rezervace a převážná část ochranného pásma spadá do
6. lesního vegetačního stupně, v sv. části ochranného pásma je souvisleji vymapován 7. LVS.
Zatímco v rezervaci výrazně převažují živnější polohy (až 3/4 území zaujímá SLT 6A, dalších
20 % připadá na SLT 6S), v ochranném pásmu jsou nejvíce zastoupena kyselá stanoviště
(SLT 6K na 45 % plochy, 7K na 11 %), zatímco živnější stanoviště mají jen zhruba třetinový
podíl.
Tabulka 17: Přehled výměr a zastoupení lesních typů ve vlastní rezervaci
Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd
Lesní typ
(LT)
6A3
6K1
6K9
6N1
6S4
6S5
6S9
6Y1
Celkem
Název LT
klenosmrková bučina kapradinová (s
mléčivcem)
kyselá smrková bučina metličková
kyselá smrková bučina svahová
kamenitá kyselá smrková bučina s
kapradí osténkatou
svěží smrková bučina ochuzená
svěží smrková bučina kapradinová se
šťavelem a třtinou chloupkatou
svěží smrková bučina svahová
skeletová smrková bučina borůvková
Přirozená dřevinná skladba*
BK 3-4, SM 2, JD 2, KL 1-2,
JL +-1
SM 4, BK 4, JD 2, JR
BK 3-4, SM 4, JD 1-2, KL 1,
JR, BR
SM 3, BK 4, JD 3
SM 3, BK 4, JD 3
Výměra Podíl (%)
(ha)
9,55
73,60
SM 3, BK 4, JD 3
SM 4, BK 5, JD 1, JR, KL
0,39
0,31
0,50
3,03
2,37
3,85
0,30
1,17
2,31
9,02
0,42
0,34
12,98
3,21
2,60
100,00
*) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací
Tabulka 18: Přehled výměr a zastoupení lesních typů v ochranném pásmu
Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd
Lesní typ
(LT)
6A3
6K1
6K4
6K9
6N1
6S4
6S5
6S9
6Y1
7K3
7R1
7Z9
8G3
Celkem
Název LT
klenosmrková bučina kapradinová (s
mléčivcem)
kyselá smrková bučina metličková
kyselá smrková bučina třtinová
kyselá smrková bučina svahová
kamenitá kyselá smrková bučina s
kapradí osténkatou
svěží smrková bučina ochuzená
svěží smrková bučina kapradinová se
šťavelem a třtinou chloupkatou
svěží smrková bučina svahová
skeletová smrková bučina borůvková
kyselá buková smrčina třtinová
kyselá rašelinná smrčina třtinová s
metličkou křivolakou
zakrslá buková smrčina skeletová s
borůvkou
podmáčená smrčina třtinová
Přirozená dřevinná skladba*
BK 3-4, SM 2, JD 2, KL 1-2,
JL +-1
BK 3-4, SM 4, JD 1-2, KL 1,
JR, BR
SM 3, BK 4, JD 3
SM 3, BK 4, JD 3
Výměra Podíl (%)
(ha)
4,38
6,07
1,61
28,49
2,09
5,20
2,24
39,51
2,90
7,21
16,73
2,27
23,19
3,14
SM 3, BK 4, JD 3
SM 4, BK 5, JD 1, JR, KL
SM 6-7, BK 2-3, JD 1-2, JR
SM 9-10, BRP +-1
0,94
0,90
7,95
0,91
1,30
1,25
11,02
1,27
SM 6, JD 1-2, BK 1-2, JR 1
0,08
0,11
SM 9-10, OL +-1, BRP +-1
0,58
72,12
0,81
100,00
*) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací
Strana 21
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
V dalších dvou tabulkách je výše uvedená přirozená skladba přepočtena na výměru lesních
typů v území a vedle ní je zachycena úhrnná současná skladba vypočtená na základě vlastního
terénního šetření. Stejně jako výše i zde je samostatně hodnoceno území rezervace a ochranné
pásmo.
Tabulka 19: Přirozená a současná skladba v území – rezervace
Zkratka
SM
JD
dg
Název dřeviny
smrk ztepilý
jedle bělokorá
douglaska tisolistá
BK buk lesní
BR bříza bělokorá
JLH jilm horský
JR jeřáb ptačí
KL javor klen
Celkem
Současné
Současné
Přirozené
Přirozené
zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%)
Jehličnaté
5,69
50,97
3,06
23,59
0,33
2,96
2,73
21,00
0,14
1,24
–
–
Listnaté
4,68
41,91
5,18
39,94
0,09
0,79
0,01
0,08
–
–
0,48
3,68
0,15
1,31
0,03
0,24
0,09
0,83
1,49
11,48
11,17
100,00
12,98
100,00
přirozená druhová skladba je odvozena z typologické mapy, která pokrývá i plochy vymezených bezlesí – celková výměra je zde tudíž o něco větší než u skladby současné, která je vztažena pouze na lesní porosty
Z tabulky lze vyvozovat, že současná druhová skladba je oproti předpokládané přirozené
značně zjednodušena. Více jak poloviční podíl má v rezervaci smrk, přitom jeho přirozené
zastoupení by bylo sotva poloviční. Podíl buku je v obou skladbách zhruba shodný, výrazně
deficitní zastoupení má však v současné skladbě jedle a klen; v současné skladbě prakticky
chybí jilm, navíc se vyskytuje nepůvodní douglaska, jejíž podíl je ovšem postupně snižován
výchovnými těžbami. K současnému zastoupení jedle lze poznamenat, že je sice na nynější
poměry severočeských lesů dosti vysoké, týká se ale takřka jen nejnižších věkových tříd, jejichž perspektiva zůstává otevřená. V současné skladbě nejsou zmíněny další, jen okrajově
rozšířené dřeviny, jako je jíva, osika a nedávno vysazovaný tis.
Tabulka 20: Přirozená a současná skladba v území – ochranné pásmo
Zkratka
Název dřeviny
Současné
Současné
Přirozené
Přirozené
zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%)
Jehličnaté
54,23
75,49
27,61
38,29
SM smrk ztepilý
0,82
1,14
15,21
21,09
JD jedle bělokorá
0,39
0,54
–
–
MD modřín opadavý
0,61
0,85
–
–
SMO smrk omorika
Listnaté
14,07
19,58
26,74
37,08
BK buk lesní
0,96
1,34
0,18
0,25
BR bříza bělokorá
0,22
0,30
JL jilm horský
0,67
0,93
0,93
1,29
JR jeřáb ptačí
0,09
0,12
1,19
1,66
KL javor klen
+
+
0,03
0,04
OL olše lepkavá (a šedá)
Celkem
71,84
100,00
72,12
100,00
k rozdílu celkových výměr viz poznámku za předchozí tabulkou
Strana 22
V ochranném pásmu je nesoulad mezi přirozenou a současnou skladbou markantnější. Smrk
je dřevinou zcela převažující, buk má pouze pětinové zastoupení, což je jen něco přes polovinu jeho přirozeného výskytu. Takřka zanedbatelný je současný podíl jedle, která by
v přirozené skladbě byla třetí nejběžnější dřevinou. V řadě případů jde přitom o živořící jedlové podsadby s velmi nejistou budoucností. Nedostatečně je zastoupen i javor klen, jehož
podíl na přirozené skladbě je ale vcelku nepatrný. Jako nepůvodní dřeviny se v současné
skladbě vyskytují smrk omorika a modřín opadavý, v malé míře ještě smrk pichlavý (zde pro
nízké zastoupení nezachycen). Ve zvýšeném podílu je zastoupena též bříza, její rozšíření je
ale velmi nerovnoměrně a váže se nejmladší porostní skupiny, zejména v exponovanějších
terénech. Celkově je podíl náhradních a pionýrských dřevin poměrně malý a nepředstavuje
větší problém.
Stupně přirozenosti lesních porostů. V souladu s přílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č.
64/2011 Sb. byly lesy zájmového území zařazeny do jednoho z pěti stupňů přirozenosti (A –
les původní, prales, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní). Hodnocení přirozenosti bylo vztaženo na jednotlivé dílčí plochy, tedy porostní skupiny,
resp. jejich samostatné části. To představuje určitý metodický problém, neboť dílčí plochy
mohou být různé velikosti; potíže nastávají zejména u rozsáhlejších ploch nehomogenních
vlastností, kdy tyto plochy jsou hodnoceny průměrnou známkou, přestože mohou obsahovat
značně kontrastní části. V zájmovém území se toto týká především dílčí plochy č. 84 (psk 526
A 16a/2a/1a v sv. části ochranného pásma), kde jižní cíp má parametry lesa přírodního (stupeň B), zatímco v sz. části DP lze místy vylišit až les nepůvodní (stupeň E), který jinak nebyl
v zájmovém území vůbec vylišen.
Vyznačená bezlesí stupněm přirozenosti hodnocena nejsou, i když se na nich dřeviny nesouvisle vyskytují, je však třeba poznamenat, že jde o řešení pouze formální, neboť ve skutečnosti jde často o plochy jen málo dotčené lidskou činností a tedy s vysokým stupněm přirozenosti.
Na území rezervace a ochranného pásma byly rozlišeny stupně přirozenosti B, C a D. Hodnocení není vždy jednoznačné, což je dáno již šířkou hodnotících kritérií, jejichž výklad je někdy komplikovaný a připouští různé interpretace. Především důraz na historii hospodářských
zásahů do porostu předpokládá znalosti, které u většiny posuzovaných lokalit a porostů nebývají běžně dostupné. Při přísném postupu hodnocení pak většina dílčích ploch končí
v kategorii lesa kulturního, v lepším případě lesa přírodě blízkého.
A) Les původní – prales. Porosty této kategorie v území takřka s jistotou vylišit nelze,
neboť i u starších porostů s nedokonale vyvinutou etážovitou strukturou lze předpokládat,
že byly v dřívějších dobách hospodářsky ovlivňovány a zřejmě i povstaly z holých sečí.
B) Les přírodní. Tuto kategorii lze již v zájmovém území předpokládat. Měla by zahrnovat
porosty přírodě blízkého složení bez jakýchkoliv hospodářských opatření v současnosti a
pouze omezených zásazích (obnovních a výchovných těžbách, umělé obnově) v minulosti.
V komentáři v příloze vyhlášky č. 64/2011 Sb. jsou tyto požadavky poněkud relativizovány, což přináší interpretační potíže. Není jasné, zda dostatečným indikátorem je příznivý
stav současných porostů (z hlediska druhového složení, struktury a absence hospodářských vlivů v posledních několika desetiletích) anebo zda je bezpodmínečně nutné přihlížet i k zásahům v dřívější minulosti (pojem „minulost“ je přitom v metodice definovat
dosti vágně jako protiklad pojmu „současnost“). Při nedostatečných znalostech o minulosti porostů v zájmovém území byl stupeň B vymezen na základě současného stavu porostů.
Jsou sem řazeny staré, převážně bukové porosty s víceméně vyvinutou etážovitou strukturou, a to pouze ve vlastní rezervaci. Kvalitativně blízké jsou i některé porosty
v ochranném pásmu, ty však mají buď zjednodušenou strukturu (psk 525 B15b/2), nebo
Strana 23
v nich byly prováděny „rekonstrukční managementové zásahy“ (zejména vnášení jedle);
zde ovšem opět narážíme na nejasnost pojmů současnost-minulost.
C) Les přírodě blízk ý. Tento stupeň lze již aplikovat na větší část zájmového území. Patří
sem porosty s vysokým podílem buku, různého stáří i struktury, bez výraznějšího hospodářského ovlivnění v poslední době. Stupeň C byl vymezen na velké části území rezervace
a v přírodně nejzachovalejších úsecích ochranného pásma.
D) Les kulturní. Do tohoto stupně jsou dle metodiky řazeny lesy, v nichž v současnosti
probíhají hospodářsky opatření. Dále jde o porosty s 10-50% podílem stanovištně nepůvodních dřevin. Obě tato kritéria mají nejednoznačný výklad. V prvním případě jsou hospodářské zásahy stavěny do protikladu k „rekonstrukčním managementovým opatřením“:
pokud je tentýž zásah motivován ochranářským plánem, je jeho hodnocení příznivější a
porost tak lze při splnění dalších kritérií hodnotit jako přírodě blízký. Je zřejmé, že
v tomto případě jde spíše o ideologické než věcné kritérium, což lze jen stěží akceptovat.
Reálně v lesích zájmového území probíhají především výchovné těžby, které v důsledku
sledují i ochranářské cíle. U malé části porostů probíhá též obnovní těžba – i ta je účelná
jako prostředek přeměny druhové skladby, byť k uplatněným postupům lze vznášet výhrady. Vesměs pozitivně lze hodnotit i místně probíhající umělou obnovu. Zásadnější obtíž spočívá v pojetí „stanovištně nepůvodních dřevin“. Přísně vzato není v zájmovém
území stanovištně nepůvodní dřevinou smrk ztepilý a to přesto, že by na většině území
tvořil jen příměs v přirozené druhové skladbě. Principiálně není správné, aby stejným
stupněm přirozenosti byla oceněna nesmíšená kulturní smrčina a porost s převahou buku,
nadto vzešlý z přirozené obnovy. Je zřejmé, že kritérium druhové skladby bylo v metodice
hrubým způsobem potlačeno, zatímco v dřívější metodice hodnocení přirozenosti bylo
naopak (a nesprávně) kritériem jediným. Z uvedených důvodů byl postup hodnocení
v zájmovém území poněkud modifikován. Porosty převážně smrkové jsou zde hodnoceny
stupněm D (s výjimkou případů, kdy jde o zjevná smrková stanoviště), zatímco stupeň E
není v takovém případě uplatněn, neboť smrk je v území dřevinou potenciálně alespoň
přimíšenou. Jednoznačně lze do stupně D zařadit porost v jižní části rezervace
s významným podílem douglasky.
E) Les nepůvodní. Tento stupeň nebyl v území použit, uplatnění by nalezl jen v případě
porostů s převahou geograficky nepůvodních dřevin. Tato možnost se naskýtá u porostu
se smrkem omorikou při severním okraji ochranného pásma – zde se ale jedná jen o menší
část dílčí plochy odlišných vlastností. Čistě smrkové porosty (s Picea abies) na stanovišti
smrkové bučiny jsou hodnoceny v rámci stupně D (viz komentář u stupně D).
Tabulka 21: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů
stupeň přirozenosti
A – les původní (prales)
B – les přírodní
C – les přírodě blízký
D – les kulturní
E – les nepůvodní
bezlesí – nehodnoceno
Celkový součet
PR ha
–
2,52
4,04
4,61
–
1,81
12,98
OP ha
PR %
–
13,05
58,81
–
0,27
72,12
–
19,41
31,14
35,52
–
13,94
100,00
OP %
–
0,00
18,09
81,54
–
0,37
100,00
Strana 24
Tabulka č. 22: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů dle starší metodiky
(pouze na základě druhové skladby)
stupeň přirozenosti
1 (nejvyšší)
2
3
4
5 (nejnižší)
Celkový součet
PR ha
3,15
5,72
3,72
1,69
–
14,28
OP ha
PR %
4,21
9,69
36,76
22,02
–
72,68
OP %
22,1
40,1
26,1
11,8
–
100,0
5,8
13,3
50,6
30,3
–
100,0
údaje převzaty z předchozího plánu péče
Příloha M4: Lesnická mapa typologická
Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha M6: Lesní porostní mapa
Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do
území a závěry pro další postup
Opatření z prvního plánu péče (období 1993-2002) jsou diskutována na příslušném místě
předchozího plánu péče (VIŠŇÁK 2001). Na území rezervace ani v ochranném pásmu nebyly
navrhovány obnovní těžby, ale pouze těžby výchovné, případně nahodilé (asanace kůrovcových stromů, v ochranném pásmu též těžba souší) a v menší míře zalesnění (převážně
v ochranném pásmu) smrkem, bukem, jedlí, ale též břízou karpatskou. Navrhovaná opatření
byla víceméně splněna, nad jejich rámec byly provedeny výsadby jilmu v březích Jedlové a
olše v severní části ochranného pásma.
Rámcová opatření pro stávající decenium (2003-2012) byla v plánu péče shrnuta do následujících bodů.
A) Vlastní rezervace
v zapojených mladých porostech s převažujícím smrkem prořezávky a probírky s cílem
podpořit buk a dosáhnout tak alespoň dílčí úpravy druhové skladby;
na pasekách na severu území vylepšení stávajících kultur bukem, v pramenné poloze též
klenem, olší, popř. jilmem (vše nutno individuálně chránit);
v etážovitých porostech zavádět příměs jedle, stávající výsadby a zmlazení sledovat a
podle možnosti chránit před zvěří;
postupně odstraňovat geograficky nepůvodní dřeviny z porostů (douglaska, smrk omorika), v případě douglasky důsledně potlačovat i zmlazení.
B) Ochranné pásmo
vylepšení dosud nezapojených smrkových kultur a mlazin bukem, v menší míře též jedlí,
klenem a jeřábem, důsledná ochrana těchto výsadeb alespoň nátěry, u jedle upřednostnit
plocení;
postupná eliminace geograficky nepůvodních dřevin z porostů, modřín možno ponechat,
v jeho zavádění ale již nepokračovat;
Strana 25
v mlazinách, tyčkovinách a tyčovinách 1-2x za období prořezávky (probírky), podle stupně zapojení porostu, s uvolňováním bukové příměsi a bukového zmlazení;
ve smrkových kmenovinách zahájit v dostatečném předstihu obnovu formou maloplošných (nejlépe skupinových) clonných sečí, přitom vycházet z nejméně kvalitních částí porostu se zdravotně poškozeným smrkem, případně z partií, kde se již objevuje bukové
zmlazení; v takto vzniklých světlinách podsadit jedli s bukem (individuálně nebo skupinově chránit), podle možností využití přirozenou obnovu; zahájení obnovy je v porostech
stávajícího 7. a 9. věkového stupně neodkladné, u porostů stávajícího 6. věkového stupně
lze v závislosti na stavu porostů (jejich předpokládané životnosti) zahájení obnovy ještě
odložit do dalšího decenia;
v dalších částech smrkových kmenovin provádět probírky, při nich též uvolňovat bukové
zmlazení, v prosvětlených partiích podsadit jedli (individuálně chránit);
v etážovitých porostech s dožívajícím nadúrovňovým bukem a většinou zapojenou smrkovou podúrovní využít v mezích možnosti bukového zmlazení (silnější a opakované prořezávky), případně umělé obnovy do dosud nezapojených částí;
v zapojené staré bučině (sk. 525 B 14/2, jižní část) jednotlivým výběrem prosvětlit porost
a vytvořit tak podmínky pro intenzivnější zmlazování buku; později v těchto zásazích pokračovat až do vytvoření ± souvislé dolní etáže, zároveň podsadit jedli; nebude-li možné
dřevo bezškodně vyklidit, ponechat je v porostu.
Citovaná opatření byla ve většině případů zapracována do předpisu LHP (viz následující tabulky). Jedinou větší odchylkou byla obnovní těžba v současné psk 525 B 13/1b, kde plán péče navrhoval s obnovou posečkat a v tomto deceniu porost pouze prosvětlit. Namísto toho byla celá skupina naráz odtěžena, přestože bukové zmlazení dosud nebylo dostatečně odrostlé a
zapojené. Předepsaná opatření byla většinou realizována, výchovné těžby byly prováděny ještě ve druhé polovině r. 2011.
Nad rámec výše uvedeného byly v r. 2004 realizovány podsadby tisu v březích Jedlové,
v řádu několika desítek jedinců, s individuálními i skupinovými ochranami.
V r. 2003 byla v režii ochrany přírody provedena výsadba 700 sazenic smrku metodou saprofyt do odumřelého ležícího dřeva. Lokalizace těchto výsadeb (a tím ani jejich současný stav)
není autorovi plánu péče známa.
V r. 2005 byla provedena oprava pruhového značení hranic rezervace a hraničních tabulí.
Tabulka 23: Opatření v LHP na r. 2003-2012 pro území rezervace
psk_etáž
druh výkonu
525 C4/2_2
525 C4/2_4
525 C4/2_4
525 C4/2_4
525 C4/2_4
525 C5_5
525 C5_5
525 C7_7
525 C7_7
526 B4_4
526 B4_4
526 B4_4
prořezávka
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
dřevina
nal
x
SM
BK
JR
BR
SM
BK
SM
BK
SM
DG
JD
1
1
1
1
1
0
0
0
0
1
1
1
objem
plocha
%
6
0
1
1
15
2
30
0
5
12
0
0,46
1,09
0
0
0
0,99
0
1,51
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
počet
zásahů
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Strana 26
526 B4_4
526 B4_4
526 B4_4
526 B4_4
526 B7_7
526 B10/1a_10
526 B16/1_16
526 B16/1_16
526 B16/1_16
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba výchovná
zalesnění, podsadba
BK
KL
BR
JR
JD
JD
OL
JL
KL
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0,02
0,02
0,012
0,009
0,009
0
0
0
0
100
100
40
30
30
1
1
1
1
plocha
%
počet
zásahů
1
1
1
1
Tabulka 24: Opatření v LHP na r. 2003-2012 pro ochranné pásmo
psk_etáž
druh výkonu
525 A2/1_1
525 A2/1_2
525 A4_4
525 A5_5
525 A7_7
525 A7_7
525 A7_7
525 A10/1b_10
525 A10/1b_10
525 A10/1b_10
525 A16a/2a/1a_1a
525 A16a/2a/1a_2a
525 A16a/2a/1a_16a
525 A16a/2a/1a_16a
525 A16a/2a/1a_16a
525 B2a/1a_1a
525 B2a/1a_2a
525 B7_7
525 B13/1b_13
525 B13/1b_13
525 B13/1b_13
525 B15/3/1_1
525 B15/3/1_3
525 B15a/5_5
525 B15b/2_15b
525 B15b/2_15b
525 C2a_2a
525 D5_5
526 A16/2_16
526 A16a/2a/1a_1a
526 A16a/2a/1a_2a
526 A16a/2a/1a_16a
526 A16a/2a/1a_16a
526 A16a/2a/1a_16a
526 C1c_1c
526 C3/2_2
526 C3/2_3
526 C4_4
prořezávka
prořezávka
těžba výchovná
těžba výchovná
zalesnění, z těžby
těžba obnovní
těžba obnovní
prořezávka
prořezávka
prořezávka
prořezávka
těžba výchovná
těžba obnovní
prořezávka
prořezávka
těžba výchovná
těžba obnovní
těžba obnovní
prořezávka
těžba výchovná
prořezávka
prořezávka
prořezávka
prořezávka
těžba výchovná
těžba výchovná
dřevina
nal
x
x
SM
SM
BK
JD
SM
BK
JD
SM
x
x
BK
JD
KL
x
x
SM
SM
BK
SM
x
x
SM
BK
SM
x
SM
JD
x
x
BK
JD
KL
x
x
SM
SM
1
1
1
0
5
49
0
126
0
1
1
1
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
objem
35
46
214
43
87
18
43
1
1
1
1
1
1
2
35
0,17
0,41
0,95
3,01
0,35
0,15
0,5
0,075
0,025
0,12
1,8
6,29
0,24
0,03
0,03
0,26
0,6
3,37
0,315
0,105
0,53
0,21
1,65
3,65
0
0
0,34
2,46
0,02
0,77
6,12
0,4
0,05
0,05
0,09
0,76
0,51
1,75
0
0
70
30
75
25
1
1
80
10
10
0
75
25
0
0
100
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
80
10
10
0
0
1
1
1
1
Strana 27
526 C4_4
526 C4_4
526 C8_8
526 C8_8
526 C8_8
526 C8_8
526 C8_8
526 C8_8
526 C8_8
526 C10/1_10
526 C10/1_10
526 C10/1_10
526 C10/1_10
526 C10/1_10
526 C13/5_5
526 C13b/1b_1b
těžba výchovná
těžba výchovná
těžba obnovní
těžba obnovní
těžba obnovní
těžba obnovní
těžba obnovní
těžba obnovní
těžba obnovní
těžba výchovná
prořezávka
BK
BR
BK
JD
SM
BR
BK
JR
MD
BK
JD
KL
SM
BK
SM
x
1
1
0
3
0
0
0
0
0
83
3
0
1
1
0
0
0
1
105
0
6
0
0
0,1875
0,0625
0,25
0
0
0
0
0,21
0,06
0,03
0,3
0
0,52
0,44
0
0
75
25
1
1
70
20
10
0
1
1
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
Prioritním zájmem je ochrana přírodě blízkých lesních ekosystémů v jejich komplexnosti, tj.
včetně genofondu lesních dřevin, neživého prostředí a přírodních procesů. Vznik konfliktů při
sledování dílčích cílů se nepředpokládá.
3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o lesy
Zásady využití lesů jsou shrnuty do dvou rámcových směrnic – jedné pro vlastní rezervaci,
druhé pro celé ochranné pásmo. Obě směrnice jsou rozděleny do dvou shodně vymezených
porostních typů – přírodě blízkého (smrko-) bukového a kulturního smrkového.
Strana 28
Rámcové směrnice péče o les
Směrnice č. Kategorie lesa
Soubory lesních typů
les zvláštního určení
1
6A (převažuje), 6S, 6K, 6N, 6Y
Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa
SLT
základní dřeviny
meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny
6A, 6S
bk 4-5, sm 2-3
jd 1-2, kl 1
jř, bř
6K, 6N
bk 5-7, sm 2-3
jd 1-2, kl
jř, bř
6Y
bk 4, sm 4
bř 1, jř 1, jd, kl
A – porostní typ
B – porostní typ
smrkobukový, přírodě blízký
smrkový, kulturně podmíněný
Z á klad n í r o z ho d n u tí
Hospodářský způsob (forma)
výběrný jednotlivý i skupinový
výběrný jednotlivý i skupinový
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
smíšený porost buku, smrku, jedle a klenu, strukturně
bohatým s plně rozvinutou přirozenou obnovou, bez
hospodářských vlivů
totéž jako porostní typ A, ale v delším výhledu
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
s úplným vyloučením obnovní těžby
pouze nerovnoměrné prosvětlovací seče ve smrkových
partiích pro podporu zmlazování buku, staré stromy
ponechat na dožití, většina porostů bude ponechána na
dožití, resp. samovolnému rozpadu
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
přirozená obnova všech dřevin, uměle jen pomístné
přednostně přirozená obnova všech cílových dřevin,
vnášení jedle, jilmu, tisu, resp. péče o stávající podsad- v omezené míře podsadby deficitních dřevin – jedle,
by
klenu, případně tisu (buk z přirozené obnovy)
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
ochrana podsadeb tisu a jilmu, případně i jd před zvěří; ochrana podsadeb tisu a jilmu, případně i jd před zvěří,
výchovné těžby pouze charakteru lokálních zásahů pro výchovné těžby ve sm pro podporu bk a dalších cílouvolnění jd
vých dřevin
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
kůrovcová ohniska sanovat s předchozím souhlasem
orgánu ochrany přírody s ponecháním hmoty na místě
a s vyloučením prostředků chemické ochrany
aktivní kůrovcové stromy smýtit a dle terénních podmínek vyklidit anebo odkornit a nechat ležet v porostu, vyloučit používání chemických prostředků
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
nahodilé těžby se neprovádějí, veškeré dřevo zůstává v
porostu, v případě napadení ohroženého dříví některým
z kalamitních škůdců postupovat podle předchozího
bodu
Po posouzení rozsahu objemu kalamitní hmoty rozhodnout o části, která bude nezpracována (zpravidla
menší objem) a části, která bude vytěžena a vyklizena z
porostu (zpravidla větší objem). Část hmoty po odkornění možno ponechat na místě
Poznámka
směrnice pokrývá celé území přírodní rezervace
Strana 29
Směrnice č. Kategorie lesa
Soubory lesních typů
les zvláštního určení
2
6K, 6S, 6A, 6N, 7K, 7R, 8G a další SLT
Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa
SLT
základní dřeviny
meliorační a zpevňující dřeviny
6K, 6N
bk 5-7, sm 2-3
jd 1-2, kl
6S, 6A
bk 4-5, sm 2-3
jd 1-2, kl 1
7K
sm 4-5, bk 3-5
jd 1, kl
7R, 8G
sm 9-10
jd
A – porostní typ
B – porostní typ
smrkobukový, přírodě blízký
ostatní dřeviny
jř, bř
jř, bř
jř, bř
bř, jř, ol
smrkový, kulturně podmíněný
Z á klad n í r o z ho d n u tí
Hospodářský způsob (forma)
podrostní skupinový
podrostní skupinový a násečný
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
strukturně bohaté porosty přírodě blízkého charakteru
smíšené porosty buku a smrku s alespoň vtroušenou
jedlí obhospodařované přírodě blízkými způsoby
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
pouze omezené těžby charakteru skupinového výběru
nebo skupinové clonné seče pro podporu a uvolnění
zmlazování, většinu porostů nechat na dožití
menšími obnovními prvky clonného případně i holosečného charakteru dosáhnout postupné přeměny stávajících převážně smrkových porostů na porosty s hojným až převažujícím bukem, přeměnu větších skupin
rozložit do více decenií, bukové, případně smrkové
výstavky netěžit a ponechat na dožití
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
přirozená obnova buku a smrku, případně dalších dřevin, uměle doplnit jd a kl
přednostně přirozená obnova všech cílových dřevin,
pro níž je třeba v dostatečném předstihu vytvářet podmínky, umělá obnova jd a kl a v nezbytných případech
i bk, zastoupení dřevin dle výše uvedených podílů
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
cílové dřeviny dle potřeby uvolňovat v rámci prořezávek a probírek, stabilizované porosty již ponechat samovývoji
stávající smrkové porosty nepravidelně prosvětlovat a
vytvářet tak prostor pro zmlazování bk, přimíšený bk a
další dřeviny cílové skladby uvolňovat při prořezávkách a probírkách
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
účinná ochrana jd, případně dalších dřevin před zvěří
formou individuálních i skupinových ochran
účinná ochrana zmlazení a kultur před zvěří, nejlépe
formou menších oplocenek; ochrana před hmyzími
škůdci obvyklými prostředky
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
menší objem kalamitní hmoty nezpracovávat, při rozdtto
sáhlejších škodách vyklidit z porostu a menší část hmoty po ošetření ponechat na místě
Poznámka
směrnice pokrývá celé území ochranného pásma
Příloha M4: Lesnická mapa typologická
Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Strana 30
b) péče o živočichy
V případě trvajícího nedostatku přirozených hnízdních dutin je vhodné pokračovat v údržbě a
obnově hnízdních budek pro sýce rousné a kulíšky obecné.
Ponechávat mrtvé stojící i ležící stromy (buky, jedle) napadené dřevokaznými houbami přirozenému rozkladu.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
a) lesy
Ve vlastní rezervaci nejsou uvažovány výraznější zásahy. Většina porostů se nachází
v příznivém stavu z hlediska druhové skladby a prostorového uspořádání nebo alespoň
k tomuto stavu zřetelně směřuje. Další porosty jsou sice stále hospodářsky výrazně pozměněné (víceméně stejnověké smrkové skupiny), jsou však vesměs nevelkých rozměrů, s alespoň
slabou příměsí buku a lze očekávat, že během několika desetiletí víceméně splynou
s okolními přirozenými porosty. Tento vývoj lze cílenými šetrnými zásahy charakteru výchovných těžeb uspíšit, což je přímo navrhováno u jediné dílčí plochy (č. 9), u dalších je tato
možnost připouštěna.
Zcela nezbytným opatřením v rezervaci je ochrana stávajících podsadeb tisu před zvěří. Individuální či skupinové ochrany bude zřejmě nutné udržovat po nejméně 2-3 následující decenia, neboť odrůstání tisu pod clonou okolního porostu bude nejspíše velmi pomalé. Další výsadby tisu nejsou vzhledem k velmi nejistým výsledkům navrhovány.
Dle potřeby je zapotřebí uvolňovat a případně též vhodně chránit zmlazení jedle. Ta sice často
úspěšně odrůstá, místy je však již utlačena rychleji rostoucím bukem a smrkem, přidružují se i
mechanická poškození.
Cenné porosty se nacházejí i v ochranném pásmu, jsou zde však v menšině. Tyto porosty by
měly být vyčleněny z běžného režimu hospodaření a mělo by s nimi být nakládáno podobně,
jako s porosty přímo v rezervaci. Pro převážnou část porostů ochranného pásma ovšem platí,
že jde o porosty zřetelně kulturního původu, vyžadující dlouhodobější péči. Je třeba postupně
dosáhnout přeměnu všech stávajících převážně smrkových porostů na porosty převážně bukové či alespoň smíšené porosty buku a smrku. K tomuto cíli je nutné směřovat u porostů nejen
mýtného, ale i středního a mladého věku. Porosty od stávajícího věkového stupně 7 je zapotřebí již nyní obnovně rozpracovat tak, aby se v budoucnu zamezilo vzniku větších holin a
obnovní těžby probíhaly v delším časovém úseku na menších obnovních prvcích nejlépe
clonného charakteru. Přednostně by mělo být využíváno přirozené obnovy buku a smrku, doplněné o umělou obnovu jedle, případně klenu. Nárosty a kultury cílových dřevin je zapotřebí
efektivně chránit před poškozením zvěří, nejlépe formou oplocenek.
Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu
zásahů a přehledu činností
Ochranné pásmo je v této dokumentaci řešeno souběžně s územím vlastní rezervace, tj. veškeré informace jsou zařazeny v příslušných kapitolách. Obecně jsou porosty v ochranném pásmu hospodářsky výrazněji pozměněné a vyžadují trvalejší pěstební péči. U většiny porostů je
pak možné jejich extenzivní hospodářské využívání, porosty přírodě blízkého charakteru a
porosty v exponovaných svazích či v podmáčeném terénu je žádoucí ponechat samovývoji,
pouze s nezbytnými regulačními zásahy.
Strana 31
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
Rezervace nebyla dosud geodeticky zaměřena, její hranice jsou však v terénu na většině průběhu jednoznačně určeny lesními cestami. Výjimkou je severozápadní úsek, kde však hranice
probíhá ve značně nepřehledném terénu a místy jen stěží prostupnými porosty. Geodetické
zaměření rezervace sice není naléhavé, je však vhodné k němu přistoupit.
Uvážit vymezení ochranného pásma a v případě budoucího zachování dnešního rozsahu speciálního ochranného pásma nechat zaměřit i jeho hranici. Před zaměřením je třeba vyřešit nejednoznačné vedení hranice OP, např na JZ, kde nedávno obnovní těžba zasáhla i přímo do
porostní skupiny (525 D7) v ochranném pásmu, kde těžba nebyla navrhována.
Značení hranic PR se nachází v dobrém stavu, přestože poslední záznam o jeho obnově pochází z r. 2005. Doporučuji pokračovat v obnově hraničního značení v intervalu cca 5 let,
v případě zjištěných nedostatků i v kratším intervalu (náhrada poškozených či zcizených hraničních tabulí).
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
Po geodetickém zaměření hranic rezervaci nově vyhlásit.
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Při zachování současné úrovně návštěvnosti není třeba přijímat žádná nová regulační opatření.
Základním předpokladem je ponechání značené turistické cesty (a naučné stezky) sledující
východní okraj rezervace v nezpevněné podobě, s vyloučením cyklistického provozu. Doporučuji rovněž prodloužit povalové chodníky v horní části území, neboť ve vlhčích obdobích se
neupravené části trasy stávají silně zbahnělými (hrubým odhadem by se jednalo o prodloužení
stávajících o 1/3 až 1/2 současné délky).
Provoz na komunikacích po obvodu území (zejména na Mořské cestě) rovněž nevyžaduje
žádné regulační zásahy. Nové pěší cesty by v území neměly být zřizovány.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
Po východním okraji rezervace je vedena naučná stezka s nedávno nově instalovanými informačními panely. Tuto stezku je třeba dle potřeby udržovat.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
V území dosud nebyl proveden systematický výzkum pavouků a brouků. Průzkum zaměřit na
epigeické, xylosaprofágní a mykofágní skupiny brouků. Další průzkumy provádět dle zájmu
badatelů, s ohledem na již existující informace o území. Vhodné je prošetřit původ starých
bukových a smíšených porostů v území, zkoumání přitom podrobit i staré porosty v odd. 527
východně od zájmového území (genová základna Josefův Důl, původně zamýšlená chráněná
studijní plocha) – pokud již takové historické šetření nebylo provedeno.
Strana 32
4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a kvantifikace
Orientační náklady Orientační náklady
za rok (Kč)
za období platnosti
plánu péče (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy
geometrické zaměření
obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové značení) 2x
doplňující průzkumy (entomologie)
zpracování nového plánu péče
Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Opakované zásahy
nadstandardní lesnické zásahy*
Opakované zásahy celkem (Kč)
N á k l a d y c e l k e m (Kč)
150 000,30 000,20 000,50 000,250 000,10 000,-
100 000,100 000,350 000,-
*) výsadby listnatých dřevin a jedle, individuální a skupinové ochrany
4.2 Použité podklady a zdroje informací
ANONYMUS (1992): Návrh způsobů řízení a vývoje v chráněném území: SPR Jedlový důl. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha.
DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp.
FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
HRUŠKA J. & KOPÁČEK J. (2005): Kyselý déšť stále s námi – zdroje, mechanismy, účinky, minulost a
budoucnost. – Ministerstvo životního prostředí, 24 p.
CHALOUPSKÝ J.[red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-14 Liberec. – Ústř. Ústav Geol., Praha.
CHVOJKA P. (2008): Chrostíci (Trichoptera) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského
Muzea, Přírodní Vědy 26: 49–77.
KNOZ J. & TÓTHOVÁ A. (2008): Pakomárcovití (Diptera: Ceratopogonidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: 157–172.
KOCOUREK P. (2001): Mnohonožky (Diplopoda) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. – Nepubl.
manuskript (zpráva za rok 2001), uložen na Správě CHKO Jizerské hory, Liberec, 3 pp.
KOCOURKOVÁ J. (2001): Zpráva o výzkumu lichenoflóry Jizerských hor za rok 2001. – Ms. [depon.
in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
KOS J. & MARŠÁKOVÁ M. (1997): Chráněná území České republiky. – AOPK, Praha.
KRAMPL F. & MAREK J. (1999): Příspěvek k poznání současné fauny motýlů (Lepidoptera) Jizerských
hor. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 21: 145–188.
KRAMPL F. & MAREK J. (2001): Jizerské hory 2001 – Lepidoptera (výsledky průzkumu v roce 2001).
– Nepubl. manuskript, uložen na Správě CHKO Jizerské hory, Liberec, 11 pp.
KRAMPL F. & MAREK J. (2002): Jizerské hory 2002 – Lepidoptera (výsledky průzkumu v roce 2002).
– Nepubl. manuskript, uložen na Správě CHKO Jizerské hory, Liberec, 7 pp.
KRAMPL F. (2000): Zpráva o výzkumu lepidopter Jizerských hor v roce 2000. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
Strana 33
KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč
ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha.
KUČERA J. & VÁŇA J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). –
Příroda, Praha, 23: 1-104.
MACEK J. (2009): Širopasí blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) Jizerských hor a Frýdlantska. –
Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: 199–237.
MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček
M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp.
MAZÁNEK L., VONIČKA P. & PREISLER J. (2009): Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) Jizerských hor a
Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: 3–46.
MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. – Praha, 714
p.
MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List
M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha.
MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206.
MORAVEC J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (2000): Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. – Academia, Praha.
MÜLLER J. (1936): Lesní typy Jizerských hor. – Lesn. Pr., Praha, 15: 477-523.
NĚMEČEK J. et al. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. – 78 p., ČZU Praha
a VÚMOP Praha.
NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). –
Academia, Praha.
NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem.
NOVÁK P. [red.] (1993): Syntetická půdní mapa České republiky (1:200 000). List A-3 Liberec. – Výzk. Úst. Meliorací a Ochr. Půdy, Praha.
NOŽIČKA J. (1972): Původní výskyt smrku v českých zemích. – SZN, Praha.
PELC F. (1991): Orientační zhodnocení ornitocenózy v nidifikačním období 1991. – Ms., 1 p. [depon.
in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
PELÍŠEK J. (1968): Půdní poměry Jizerských hor. – Knižnice Jizerských hor, Severočes. Muz., Liberec, 9: 1-50.
PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, 22: 1–184.
PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přírod.
Fak. UK, Praha ]
PLOCEK A. (1982-1986): Květena Jizerských hor. 1-4. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec,
12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 & 15: 5-52 [nedokončeno].
PREISLER J. & DVOŘÁKOVÁ K. (2009): Lanýžkovití (Diptera: Heleomyzidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: 49–171.
PREISLER J. & ŠPAČEK J. (2001): Pošvatky (Plecoptera) a střechatky (Megaloptera) Jizerských hor. –
Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 22: 109–114.
PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). –
Příroda, Praha, 18: 1-166.
QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa).
ROZKOŠNÝ R., PREISLER J. & VONIČKA P. (2008): Dvoukřídlí (Diptera) čeledí Xylophagidae (drvohlodkovití), Coenomyiidae a Rhagionidae (číhalkovití) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník
Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: 181–186.
ROZKOŠNÝ R., PREISLER J. & VONIČKA P. (2009): Vláhomilkovití (Diptera: Phaeomyiidae, Sciomyzidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: 85–96.
Strana 34
STRAKA J., DVOŘÁK L. & BOGUSCH P. (2009): Žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera: Aculeata) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: 239–276.
SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60,
ed. Severočes. Mus., Liberec.
ŠEVČÍK J. & VONIČKA P. (2008): Dvoukřídlí (Diptera: Nematocera) čeledí Mycetophilidae (bedlobytkovití), Keroplatidae, Bolitophildae, Diadocidiidae, Sciaridae (smutnicovití) a Anisopodidae
(stružilkovití) Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: 95–127.
ŠIFNER F. (2009): Výkalnicovití (Diptera: Scathophagidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník
Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: 185–197.
ŠPAČEK J. (2008): Jepice (Ephemeroptera) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského
Muzea, Přírodní Vědy 26: 35–47.
TKOČ M. & VAŇHARA J. (2008): Stlačenkovití (Diptera: Opetiidae a Platypezidae) Jizerských hor a
Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: 255–260.
TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc.
TOMANDL M. (1956): Historický průzkum lesů. Lesní hospodářský celek Harcov. Bývalá panství Liberec a Frýdlant. – Ms. [depon. in: ÚHÚL, pob. Jablonec n. Nis. & Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
TOMANDL M. (1972): Dějiny lesního hospodářství v Jizerských horách. – Knižnice Jizerských hor,
Severočes. Mus., Liberec, 12: 1-68.r
TOMANDL M. (19xx): Význam dřeva pro sklářské hutě v Jizerských horách. – Separát bez uvedení
edice, 32 str.
TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List 03-14 Liberec. – Český Geol. Ústav, Praha.
VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. – Praha.
VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha.
VIŠŇÁK R. (2001): Plán péče o PR Jedlový důl. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
VLK R. (2001): Výsledky inventarizace fauny rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera s. l.) vybraných maloplošných chráněných území v CHKO Jizerské hory a zhodnocení jejich současného stavu
z hlediska zjištěných druhových spekter.
VLK R., HOLUŠA J. & KOČÁREK P. (2008): Kobylky (Orthoptera: Ensifera) a saranče (Orthoptera: Caelifera) Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: 79–88.
VONIČKA P. & PREISLER J. [eds] (2008): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor aFrýdlantska I. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: 1–287.
VONIČKA P. & PREISLER J. [eds] (2009): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a
Frýdlantska II. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: 1–278.
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992
Sb.
Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování
chráněných území.
Strana 35
4.3 Seznam používaných zkratek
CHKO – chráněná krajinná oblast, EVL – evropsky významná lokalita, IO – individuální ochrana,
LHC – lesní hospodářský celek, LHP – lesní hospodářský plán, LT – lesní typ, OP – ochranné pásmo,
PR – přírodní rezervace, psk – porostní skupina, SLT – soubor lesních typů, SPR – státní přírodní rezervace, lvs – lesní vegetační stupeň, ZCHÚ – zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud
nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu.
Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách:
BK
buk lesní (Fagus sylvatica)
BO
borovice lesní (Pinus sylvestris)
BR
bříza bělokorá (Betula pendula)
BRX
bříza karpatská (Betula carpatica)
JD
jedle bělokorá (Abies alba)
JLH
jilm horský (Ulmus glabra)
JR
jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
KL
javor klen (Acer pseudoplatanus)
KOS
borovice kleč (Pinus mugo agg.)
MD
modřín opadavý (Larix decidua)
OL
olše lepkavá (Alnus glutinosa)
OLS
olše šedá (Alnus incana)
SM
smrk ztepilý (Picea abies)
SMO
smrk omorika (Picea omorica)
SMP
smrk pichlavý (Picea pungens)
4.4 Plán péče zpracoval
RNDr. Richard Višňák, Ph.D.
biologické a ekologické průzkumy
Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem
listopad 2011
Zoologické části textu, včetně přílohy S3, zpracoval ing. Pavel Vonička, Severočeské muzeum Liberec.
Strana 36
P ŘÍLOHY
Tabulky:
Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
(Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Příloha M3 – Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy)
Příloha M4 – Lesnická mapa typologická
Příloha M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha M6 – Lesní porostní mapa
Příloha M7 – Historické letecké snímky a mapy
Ostatní:
Příloha S1 – Podrobnější popisy dílčích ploch
Příloha S2 – Floristický přehled
Příloha S3 – Zoologické poznámky
Příloha S4 – Popisy dílčích ploch z předchozího plánu péče z r. 2001
Strana 37
Příloha T1
Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Jedlový důl – rezervace
JPRL
525C2a
525C4/2
525C4/2
525C4/2
525C4/2
525C4/2
525C4/2
525C4/2
525C5
525C5
525C7
525C7
525C7
525C7
525C11/2c
525C16/2b
525C16/2b
525C16/2b
525C16/2b
525C16/2b
525C501
dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin
prům. stupeň doporučený zásah
nal.
plocha
v ha
výška přir.
1
0,34
1B
SM 5, BK 2, BR 2, JR
5
D
bez zásahu
1, KL, JIV, JD
2
0,19
1B
SM 10, BK+
20
D
bez zásahu
3
0,10
1B
SM 7, BK 3
18
D
bez zásahu
4
0,22
1B
SM 6, BK 4, JD+, JR
20/12
D
bez zásahu
5
0,13
1B
SM 6, BK 4
20/12
D
bez zásahu
6
0,41
1B
SM 9, BK 1, KL
20/7
D
prořezávka s ponecháním hmoty v poros2
tu, šetřit listnatou příměs
7
0,08
1A
JR 3, BK 3, SM 4
15
C
bez zásahu
8
0,41
1A
SM 7, BK 2, KL, BR,
21/8
C
bez zásahu
JR, JD
9
0,71
1B
SM 10, BK
22
D
silnější probírka k podpoře zmlazování bk, 2
šetřit bk příměs, hmotu šetrně vyklidit nebo ponechat v porostu
10
0,28
1A
BK 5, SM 5, JR
25
C
bez zásahu
11
0,21
1B
SM 10
28
D
bez zásahu
12
0,21
1B
SM 8, BK 2
28
D
bez zásahu
13
0,62
1B
SM 7, BK 3, JD (tis)
28
D
bez zásahu
14
0,46
1B
SM 7, BK 3
30
D
bez zásahu
15
0,23
1A
SM 7, BK 3, KL, JR
34/8
C
bez zásahu
16
0,79
1A
BK 7, SM 3 / BK 7,
30/2
B
bez zásahu
SM 2, JD 1
17
0,08
1A
BK 6, SM 4 / SM 7,
30
B
bez zásahu
BK 3
18
0,37
1A
BK 6, SM 4/ BK 8,
30/7
B
bez zásahu
SM 2, JD
19
1,29
1A
BK 8, SM 2 / BK 9,
30/5
B
bez zásahu
SM 1, JD
20
0,31
1A
BK 7, SM 3, KL / BK
35/8
C
bez zásahu
7, SM 3, KL, JR
21
1,48
–
–
–
bez zásahu
poznámka
nejsevernější část psk
2. část od severu
5. část od jihu
4. část od jihu
3. část od jihu (střední)
2. část od jihu
nejjižnější část psk
severní část psk
jižní část psk
3. část od jihu
2. část od jihu
malý fragment na S
2. část od severu
střední (největší) část psk
bezlesí
JPRL
nal.
plocha
v ha
výška přir.
526B4
22
0,08
1B
BK 6-7, SM 3-4, JR
12
D
bez zásahu
526B4
23
0,92
1B
SM 4, JD 2, BK 2-3,
18
D
ke konci decenia probírka, redukce DG
2
DG 1-2,
526B7
24
0,45
1A
SM 6-7, BK 2-3, KL 1, 25
C
bez zásahu
JR
526B10/1a
25
0,89
1A
SM 6, BK 4, KL, JR
28/2
C
údržba oplocení tisu
1
(tis)
526B16/1
26
0,39
1A
BK 5, SM 4, JD 1, JR,
10
C
selektivní prořezávka na uvolnění odrůsta- 2
BR, JIV
jící JD
526B16a/2
27
1,00
1A
BK 8, SM 2/BK 8, SM 32/4
C
bez zásahu
2, JR, JD, KL
526B103
28
0,33
(SM, BR, JR, BK)
–
–
bez zásahu
poznámka
malá severní část psk
hlavní (jižní) část psk
Jedlový důl – ochranné pásmo
JPRL
525A2/1
525A2/1
525A2/1
525A2/1
525A4
525A5
525A5
525A5
525A5
525A5
plocha
v ha
29
0,02
2B
SM 10
30
0,27
2B
SM 10
31
0,06
2B
SM 8, BK 2
32
0,23
2B
SM 9, BK 1
33
0,95
2B
SM 9, BK 1
34
0,07
2B
SM 8, BK 2
35
0,83
2B
SM 10, BK
36
1,42
2B
SM 9, BK 1
37
0,11
2B
SM 10
38
0,47
2B
SM 10
525A5
525A7
39
40
0,11
4,99
2B
2B
SM 10
SM 9-10, BK+, JR
525A7
525A10/1b
41
42
0,08
1,51
2B
2B
SM 10, BK
SM 9, BK 1, JR / SM
7, BK 3
výška přir.
6
D
prořezávka
16/2
D
prořezávka
5
D
bez návrhu (prořezávka možná)
12/6
D
prořezávka, šetřit a uvolňovat BK
16
D
probírka vhodná
18
D
probírka vhodná
18
D
bez návrhu (probírka možná)
18
D
bez návrhu (probírka vhodná)
19
D
bez návrhu
20
D
bez návrhu
20
25
D
D
22
25 / 2
D
D
bez návrhu
zahájit obnovu předsunutými clonnými
skupinkami, s výsadbou BK a JD v IO,
těžba až 20 % hmoty, šetrné vyklízení
bez návrhu
bez návrhu
nal.
2
2
3
2
3
3
3
3
1
poznámka
malá severní část psk (při hranici území)
větší střední část psk
menší střední část psk (na JV)
jihozápadní část při hranici území
malá část při severní hranici
větší severní část
větší severní (sv.) část
malá sz. část psk
úzký pruh západovýchodní orientace v
západní části dílce
drobná jižní část
hlavní (největší) část psk
malá severní část psk
JPRL
525A16/1c
plocha
v ha
43
0,04
2A
SM 9, BK 1
525A16/1c
44
0,23
2A
525A16a/2a/1a
45
7,75
2B
525A16a/2a/1a
525A16a/2a/1a
46
47
0,95
0,30
2B
2A
525A501
525B2a/1a
525B7
525B7
48
49
50
51
0,18
0,86
0,79
0,85
2B
2B
2B
525B7
52
1,72
2B
525B13/1b
53
0,53
2B
525B15/3/1
54
2,07
2B
525B15a/5
55
0,35
525B15a/5
525B15a/5
525B15a/5
525B15a/5
56
57
58
59
525B15a/5
525B15b/2
525B15b/2
výška přir.
32
D
bez návrhu
BK 6, SM 4 / BK 8,
28/1
SM 2
BK 8, SM 2, JD / SM 22/10/2
8, MD 1, BK 1, BR,
JR / SM 7, BK 2, JD 1
SM 10, BK
16
BK 7, SM 3/ SM 6-7, 28/10/2
BK 3-4
–
–
SM 7, BR 2, BK 1
10
SM 8, BK 2
25
SM 8-9, BK 1-2
25
SM 9, BK 1, BR, JR,
KL
SM 6, BK 3, BR 1
C
ponechat bez zásahu – netěžit
D
na V: prořezávka v zapojenějších částech vhodná; příkrý svah k potoku bez
zásahu
na konci decenia další prořezávka
bez návrhu
D
C
D
D
D
27
D
5/1
D
D
2B
BK 9, SM 1/SM 8, BK 26/8/2
2/SM 7, BK 3
SM 10, BK+
20
0,26
0,05
2,12
0,40
2B
2B
2B
2B
BK 5, SM 5
SM 10, BK
SM 7, BK 3
SM 9, BK 1
25/18
18
26/20
24/18
D
D
D
D
60
0,87
2B
SM 8, BK 2, BR
24
D
61
62
0,26
3,50
2A
2A
BK 8, SM 2/SM 10
BK 8-9, SM 1-2
25/12
32
C
C
D
bez zásahu
prořezávka, šetřit listnatou příměs
bez návrhu
vhodné pomístné prosvětlení s využitím
přirozené obnovy BK
bez návrhu
koncem decenia dle potřeby prořezávka,
podporovat bk
probírka ve smrkové části, podpora
vtroušeného bk
bez návrhu – probírka možná za předpokladu šetrného vyklizení dřeva (ev.
ponechání v porostu)
bez návrhu – probírka možná
bez návrhu – probírka s podporou bk
možná za předpokladu šetrného vyklizení dřeva
bez návrhu – probírka s podporou bk
možná za předpokladu šetrného vyklizení dřeva
bez těžeb
bez návrhu (lokální prosvětlení pro podporu zmlazení BK možné)
nal.
poznámka
plošně zanedbatelná psk – doporučuji
připojit k psk níže
2
severní část psk
2
jihozápadní část psk
jihovýchodní část psk
2
2
sz. část psk
úzká střední část psk
jižní část psk
2
2
3
3
3
3
3
malá sz. část při průseku
3
jižní část psk
3
malá severní část
hlavní část psk
větší severní, resp. střední část
JPRL
525D5
525D7
plocha
v ha
63
2,46
2B
SM 9, BK 1, BR
64
2,69
2B
SM 8-9, BK 1-2
nal.
výška přir.
22
D
bez návrhu
25
D
bez návrhu (zahájení obnovy pomístním
3
prosvětlením možné – vyhnout se násekům či holým sečím jako u okolních porostů)
2
D
doplnit několik JD s kvalitními IO
2
1
D
bez návrhu
17
D
bez návrhu
20
D
bez návrhu
526A1
526A1b
526A4
526A4
65
66
67
68
0,06
0,04
0,12
0,08
2B
2B
2B
2B
SM 5, BK 5
SM 10
SM 10
SM 10
526A4
526A4
69
70
0,09
0,06
2B
2B
SM 10
SM 10
22
20
D
D
bez návrhu
bez návrhu
526A4
526A4
526A4
71
72
73
2,62
1,05
0,38
2B
2B
2B
SM 10, BK+, JD
SM 0, BK (JD)
SM 8, BK 2
22
20
22
D
D
D
526A7
526A7
526A7
526A7
526A7
74
75
76
77
78
0,04
0,03
0,05
0,09
3,62
2B
2B
2B
2B
2B
SM 10
SM 10
SM 10
SM 10, BK
SM 10, BK, JD
25
20
24
25
25
D
D
D
D
D
526A7
526A7
526A16/2
79
80
81
0,12
0,23
0,26
2B
2B
2A
526A16/2
526A16/2
82
83
0,24
0,48
2A
2A
526A16a/2a/1a
84
6,10
2B
SM 5, BK 5
25
SM 9, BR, JR, BK
22
BK 6, SM 4, JD/ SM
30/8
7, BK 3, JD
BK 10 / SM 7, BK 3
27/3
BK 5, SM 4 / BK 7,
30/2
SM 3, JD, JR
BK 9, SM 1, JD / SM 25/10/2
7, SMO 2, BK 1, BR,
JR / SM 5, BK 4, JD 1,
OL, OLS
bez návrhu
bez návrhu
bez návrhu (probírka možná, šetřit BK
zmlazení i v nadúrovni)
bez návrhu
bez návrhu
bez návrhu
bez návrhu
skupinovité proclonění porostu zejména
v náhorní části – těžba cca 10 % objemu, prosvětlení kolem vysazených jd,
dle potřeby oprava IO
bez návrhu
citlivé uvolnění BK zmlazení
prořezávka SM podúrovně pro uvolnění
BK a JD nerovnoměrně v ploše
ponechat bez zásahu
ponechat bez zásahu
D
D
C
C
C
C
bez návrhu (pomístné prořezávky možné, šetřit a uvolňovat BK, JD)
poznámka
jižní část psk dle ortofotomapy vytěžena!
3
jedna ze severních částí psk, severně od
bezl. 101
severní část ve větší vzdálenosti od cesty
jedna ze severních částí psk, jižně od
bezl. 101
velká střední část psk
jižní část psk
2
malá část při severním okraji
druhá část od severu (malá)
třetí malá část od severu
malá severní část psk u Mořské cesty
velká část na J
3
2
malá část na západě
malá část při jz. okraji dílce
severní část psk
jihovýchodní část psk
3
severní část psk
JPRL
nal.
plocha
v ha
výška přir.
526A16a/2a/1a 85
1,56
2A
BK 7, SM 3, JD/ SM 28/10/3
C
ve 2. pol. decenia uvolnit BK a JD
3
8, BK 2, JD, JR
526A101
86
0,02
–
–
bez návrhu
526A102
87
0,06
–
–
bez návrhu
526C1c
88
0,02
2B
SM 8, BK 1-2, JR, JD
1
D
bez návrhu, dle potřeby případná výměna nízkých IO za vyšší
526C1c
89
0,02
2B
SM 7, BK 3, JD, JR
1
D
bez návrhu
526C1c
90
0,04
2B
SM 6, BK 4
1,5
D
bez návrhu
526C3/2
91
1,27
2B
SM 10, BK, JD v pod14
D
výměna IO u dosud vitálních JD a mírné 2
úrovni
prosvětlení (probírka)
526C4
92
1,75
2B
SM 10, BR, KL
23
D
bez návrhu
526C8
93
4,33
2B
SM 10, BR, BK, JR
27
D
v jižní části pokračovat se skupinovým
1
procloněním porostu; těžba cca 10 %
objemu sm, ostatní dřeviny šetřit
526C8
94
0,33
2B
SM 8, BK 2
27
D
bez návrhu
526C8
95
0,11
2B
SM 7, JR 2, BK 1
23
D
bez návrhu
526C10/1
96
5,30
2B
SM 10, BK, BR/SM 7, 28/1
D
zpomalit postup obnovy – nezakládat
2
BK 3, JD, KL
další kotlíky těchto rozměrů, nejvýše
clonné, v exponovaném terénu na S nechat bez zásahu, dle potřeby výměna/oprava IO u JD
526C13/5
97
0,58
2B
SM 7, BK 3
26
D
bez návrhu
526C13a/1a
98
0,11
2A
BK 9, SM 1/SM 5, BK 26/2
C
bez návrhu
3, JD 2
526C13b/1b
99
0,49
2B
BK 10/JD 6, SM 2,
26/3
D
ve 2. pol. decenia odstranit oplůtky od
2
BK 2
JD
526C104
100
0,01
–
–
–
poznámka
jižní část psk
hlavní část psk
malá jižní část
malá část u Mořské cesty
Poznámka: Bližší popis dílčích ploch je obsahem přílohy S1.
V ys v ět li v k y:
JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy – pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT – rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška – průměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupeň přir. – stupeň přirozenosti dle metodiky (A – les původní, B – přírodní, C –
přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní); nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný.
Pøíloha M1
Orientaèní mapa území
na podkladu Základní mapy ÈR 1:50 000, s vyznaèením polohy dalích ZCHÚ
PR Èerná hora
PR Prales Jizera
PR Jedlový dùl
PR Malá Strana
0
0.5
1
1.5
2
Kilometers
km
1:50000
Legenda:
hranice ZCHÚ
hranice ochranného pásma
hranice CHKO Jizerské hory
hranice ptaèí oblasti Jizerské hory
hranice EVL
Pøíloha M2
Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1:6000
k. ú. Josefův Důl
u Jablonce nad Nisou
626/1
2389/1
666/1
k. ú. Albrechtice
v Jizerských horách
Legenda
0
100
200
300
Meters
m
pøírodní rezervace
ochranné pásmo
lutá èára - hranice parcel
Pøíloha M3
Mapa dílèích ploch
na podkladu aktuální ortofotomapy - (c) ÈÚZK 2011
67
74
75
41
48
34
35
45
38
29
46 33 40
30
42
32
31
1
53
59
6
62
9
52
63
10
25
7
20
23
14
81
2
11
3 27
18
4
12
5
71
72
82
79 73
22
85
83
80 65
98
24
97
91
93
88
78
66
99
21
87
90
95
94
96
100
8
26
16
89
92
15
19
28
13
64
44
54
57
58
51
61
60
47
55
50
49
43
39
56
77
84
36
37
68
86
76
69 70
Legenda:
hranice ZCHÚ
hranice dílèích ploch (lutá èísla)
základní vrstevnice:
100 m
20 m
10 m
0
100
200
300
Meters
m
1:6000
Pøíloha M4
Lesnická mapa typologická
8G3
7R1
7Z9
7R1
6K1
8G3
7R1
7K3
6K4
6N1
6K9
6K4
6A3
6S4
6S4
6N1
6S4
6Y1
6A3
6S5
6S4
6S5
6S9
6K1
6N1
Legenda
pøírodní rezervace
ochranné pásmo
lesní typy
6K9
vrstevnice:
100 m
0
100
200
300
Meters
m
1:6000
20 m
10 m
Pøíloha M5
Mapa stupòù pøirozenosti lesních porostù
1:6000
Legenda:
hranice ZCHÚ
vrstevnice:
100 m
20 m
10 m
stupnì pøirozenosti:
0
100
200
300
Meters
m
A - les pùvodní
B - les pøírodní
C - les pøírodì blízký
D - les kulturní
E - les nepùvodní
Příloha M6
Mapa vlastnického separátu
Jablonec nad Nisou, LHC: 409002
platnost : od 1.1.2003 do 31.12.2012
Lesní
porostní mapa
Vlastník
11000 :
oddělení :
525
*
6 000
M 11:: 6000
....
hranice rezervace a ochraného
pásma jsou
pro lepší čitelnost vyznačeny modrou čarou
Příloha S1
PODROBNĚJŠÍ POPISY DÍLČÍCH PLOCH
Dílčí plochy (DP) mají vždy jednoznačné ohraničení v obrysové mapě. Jsou to buď celistvé
porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí (i ta mohou tvořit několik částí). Každá takto ohraničená plocha má své číslo v mapové vrstvě. V tabulkách jsou uvedeny charakteristiky k jednotlivým DP, v případě malých DP s podobnými vlastnostmi jsou tyto spojeny do
jedné tabulky, ovšem pouze tehdy, náležejí-li ke stejné porostní skupině či stejně označenému
bezlesí. Vymezení dílčích ploch je tedy „formální“, DP mohou být někdy velmi malé, jindy
naopak rozsáhlé a značně nehomogenní. Těmto komplikovanějším případům odpovídá obsáhlejší popis a případné vnitřní členění textu na dílčí úseky, které ovšem nejsou mapově vylišené. Dílčí plochy malého rozsahu (zvl. drobná bezlesí) mohou být i bez bližšího popisu.
Legenda:
ZCHÚ – název ZCHÚ s připojením zkratky kategorie, v případě vymezeného ochranného pásma „OP“
DP: pořadové číslo dílčí plochy v rámci příslužného ZCHÚ. DP jsou řazeny dle čísla porostní skupiny, případně
bezlesí. Pokud má ZCHÚ vymezené ochranné pásmo, jsou dílčí plochy v něm zařazeny až za DP ve vlastní rezervaci.
Rozloha: výměra dílčí plochy v hektarech, s přesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve
výjimečných případech se neshoduje s údajem v LHP).
LHC: příslušnost DP k lesnímu hospodářskému celku (LHC) – zde vždy „Jablonec“.
Odd.: číslo lesního oddělení.
Dílec: označení lesního dílce.
Por. sk.: označení porostní skupiny nebo bezlesí dle platného LHP (2003-2012).
Část: v případě, že se porostní skupina rozpadá na více oddělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace popisované části (např. „severní část“). U celistvých porostních skupin není vyplněno nic.
Stanoviště: stručný popis stanovištních poměrů – svažitost, případně orientace svahů, zamokření a přítomnost
horninových výchozů, případně další významné skutečnosti.
Charakteristika porostu: stručný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzrůstu dřevin, jejich
vitality, výskytu zmlazení atd.
Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v případě potřeby rozlišená na etáže. Členění etáží nemusí
vždy odpovídat údajům v LHP (označení porostní skupiny), k čemuž dochází zejména v těchto případech: a)
horní etáž je již bez živých stromů, tvořená pouze zbytkovými soušemi, v krajním případě i zcela chybí; b) etáže
nelze jednoznačně rozlišit; c) porost má více etáží, než uvádí LHP, zpravidla jde o nepodchycené zmlazení.
Výška porostu: průměrná výška porostu, v případě potřeby s rozlišením na etáže a dřeviny. Jde o souborný
údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli „charakteristika porostu“. Zde je třeba upozornit, že porosty ve sledovaných lokalitách jsou často výškově velmi nejednotné a z tohoto důvodu mají uváděna čísla pouze orientační význam. Výšky porostů byly v terénu zjišťovány odhadem a laserovým výškoměrem (u vyšších stromů).
Botanické poměry: stručná botanická charakteristika bylinného, případně mechového patra. Jsou zde uvedeny
významnější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla řazeny na prvních místech, případně
je frekvence výskytu uvedena slovně, např. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), zř.
(zřídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy).
Botanické popisy jsou pouze orientační a neplní úlohu inventarizace. Vycházejí z jednorázového šetření na daných plochách v létě r. 2010, v omezené míře s doplněním poznatků z dřívějších let. Vědecké názvosloví cévnatých rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů se
řídí přehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro je dokumentováno jen ve stručnosti, s uváděním dominant a makroskopicky snadno poznatelných druhů.
Návrh opatření: Zde jsou v krátkosti uvedena navrhovaná opatření pro danou dílčí plochu. Označení „bez návrhu“ znamená, že z hlediska předmětu ochrany není zásah potřebný, lze však akceptovat případný hospodářsky
motivovaný zásah (týká se to zejména výchovných těžeb). Označení „bez zásahu“ znamená důrazný požadavek
na vyloučení zejména těžebních zásahů.
–1–
Stupeň přirozenosti: stupeň přirozenosti lesních porostů pro danou dílčí plochu dle metodiky ve stupnici A až E
(A – les původní, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní).
V nejednoznačných případech je uvedeno hraniční hodnocení (např. B-C), v mapovém výstupu je zpravidla zobrazeno nižší ze dvou možných hodnocení.
Poznámka: doplňující údaje např. k lokalizaci, vymezení dílčí plochy, případně jiné významné skutečnosti.
Dílčí plocha 2001: pořadové číslo dílčí plochy v plánu péče z r. 2001 pro snadné vyhledání v příloze S2. I přes
jistou subjektivitu (a tedy nepřesnost) popisů umožňuje přiřazení starších popisů porovnat vývoj porostů za
uplynulých deset let. V případě, že se hranice dílčích ploch kryjí pouze částečně, je za číslem dílčí plochy uvedena hvězdička. To platí jen v případě zásadního nesouladu hranic.
ZCHÚ: Jedlový důl PR
DP: 1
Rozloha: 0,34 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: C Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: příkrý balvanitý svah východní orientace, velmi exponovaný, skeletnatý, spadající
k zaříznutému toku Jedlové
Charakteristika porostu: diferencované odrostlé mlaziny až tyčkoviny SM (celkově převažuje),
BK, s nepravidelnou příměsí BR, JR, vtroušeně JIV, KL, JD; sporadické výstavky BK (KL), porost
hustý (z přirozené obnovy), nestejného vzrůstu, cca 5 m vys., s padlými SM soušemi; v méně svažité
horní části zapojená SM tyčkovina až tyčovina kulturního původu
Složení porostu [x 10%]: SM 5, BK 2, BR 2, JR 1, KL, JIV, JD
Výška porostu [m]: 5
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata,
Rubus idaeus, Senecio ovatus...
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: CD
Dílčí plocha 2001: 478
Poznámka:
DP: 2
Rozloha: 0,19 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: C Por. sk.: 4/2
Část: nejsevernější část psk
Stanoviště: deluvia s balvany a prameništi ve svahovém prohybu, drobné vedlejší vodoteče
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená, prosvětlená SM tyčovina, diferencovaná – ve
světlinkách zmlazení SM, porost převážně 20 m vys., místy ale podstatně nižší, BK jen sporadicky a
spíše v podúrovni
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK+
Botanické poměry (podrost): E1 vyvinuto zejména ve světlinatých partiích: Senecio hercynicus
(hoj.), Dryopteris dilatata, Phegopteris connectilis, Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa,
Athyrium filix-femina, v E0 Sphagnum girgensohnii, Polytrichastrum formosum, Pellia neesiana aj.
Poznámka:
DP: 3
Rozloha: 0,10 ha
Část: 2. část od severu
Stanoviště: dosti příkrý východní svah, s ± zazemněnými balvany
Charakteristika porostu: zapojená diferencovaná tyčovina SM s příměsí mladšího BK, zdola
vykliňuje starý etážovitý porost s převahou BK; porost průměrně 18 m vys. (SM)
Složení porostu [x 10%]: SM 7, BK 3
Botanické poměry (podrost): E1 není vyvinuto, jen okrajově Vaccinium myrtillus
Poznámka:
–2–
DP: 4
Rozloha: 0,22 ha
Část: 5. část od jihu
Stanoviště: příkrý svah jv. orientace s četnými balvany až bloky
Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená diferencovaná tyčovina SM s příměsí BK,
místy s výstavky BK a SM; porost cca 20 m vys. (i vyšší), BK v nižší etáži, prům. 12 m vys.,
vtroušeně JD, sporadicky JR, JD v okrajích již 8 m vys.; četné padlé souše, zlomy, vývraty, BK často
ohnutý (po pádu souší a vlivem sněhu)
Složení porostu [x 10%]: SM 6, BK 4, JD+, JR
Výška porostu [m]: 20//12
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno (nezaznamenáno)
Dílčí plocha 2001: 481*
Poznámka:
DP: 5
Rozloha: 0,13 ha
Stanoviště: výrazný svah jv. orientace
Charakteristika porostu: nevýrazná skupina, s příměsí starších stromů, v dolní etáži BK i SM
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno (nezaznamenáno)
Poznámka:
DP: 6
Rozloha: 0,41 ha
Část: 3. část od jihu (střední)
Stanoviště: střední až příkrý balvanitý svah jihovýchodní orientace
Charakteristika porostu: převážně zapojená, stinná a sotva průchodná SM tyčovina, nestejnověká,
slabě přimíšen BK středního i zralejšího věku, ojediněle KL; řídce zmlazuje BK, sporadicky mladá
JD 1-6 m vys., výška cca 20 m, dolní etáž 7 m
Složení porostu [x 10%]: SM 9, BK 1, KL
Botanické poměry (podrost): E1 chybí, jen ve světlinkách Vaccinium myrtillus, Calamagrostis
villosa, Polytrichastrum formosum...
Návrh opatření: prořezávka s ponecháním hmoty v porostu, šetřit Stupeň přirozenosti: CD
listnatou příměs
Poznámka:
DP: 7
Rozloha: 0,08 ha
Stanoviště: příkrý východní svah, bloková akumulace
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojený mladý porost JR, BK, SM, výškově různorodý, u
cesty vzrostlé SM (až 37 m vys.), porost cca 15 m vys.
Složení porostu [x 10%]: JR 3, BK 3, SM 4
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (hoj.), Dryopteris dilatata, Rubus idaeus,
Senecio sp., Calamagrostis villosa...
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
–3–
DP: 8
Rozloha: 0,41 ha
Část: nejjižnější část psk
Stanoviště: příkrý v.-sv. svah nad Jedlovou, exponovaný
Charakteristika porostu: mladý, nestejnověký porost SM, etážovitý, v podúrovni i BK, též BR, JR,
při úpatí i početně KL, řídce mladá JD, porost heterogenní, zvl. v dolní části, proměnlivé výšky, u
Jedlové SM až 40 m vys.
Složení porostu [x 10%]: SM 7, BK 2, KL, BR, JR, JD
Botanické poměry (podrost): ve svahu E1 potlačeno, Vaccinium myrtillus (dom.), Phegopteris
connectilis, Blechnum spicant, Polytrichastrum formosum, při úpatí místy bohatší: Oxalis acetosella
(hoj.), Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Prenanthes purpurea, Phegopteris connectilis,
Senecio ovatus, Polygonatum verticillatum, Galeobdolon montanum, Rubus fruticosus agg.,
Deschampsia cespitosa
Stupeň přirozenosti: BC
Poznámka:
DP: 9
Rozloha: 0,71 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: C Por. sk.: 5
Část: severní část psk
Stanoviště: střední svah jv. orientace, balvanitý
Charakteristika porostu: nestejnověká mladší SM kmenovina, prosvětlená, cca 22 m vys.,
sporadicky starý BK v nadúrovni, dále BK vtroušený v hlavní etáži i v podúrovni do 10 m, nehojné
zmlazení BK, ojediněle i JD (0,5 m)
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK
Botanické poměry (podrost): E1 jen řídce vyvinuto, Vaccinium myrtillus (hoj.), Dryopteris
dilatata...
Návrh opatření: silnější probírka za podporou zmlazování BK,
Stupeň přirozenosti: D
šetřit BK příměs, hmotu šetrně vyklidit nebo ponechat v porostu
Poznámka:
DP: 10
Rozloha: 0,28 ha
Část: jižní část psk
Stanoviště: střední až strmější východní svah s místy hojnými balvany, střídají se skeletnaté a méně
exponované úseky
Charakteristika porostu: v nadúrovni několik starých BK, dále 1 mladší KL, od J u cesty vysoké
SM; hlavní úroveň tvoří nerovnoměrná, až skupinovitá směs BK a SM, SM převažuje na skeletnaté
půdě, BK v méně exponovaných partiích, porost značně nestejnověký, místy jen vzhledu tyčkoviny
až tyčoviny, zbytky JR a BR souší, v rozpadových ploškách zmlazuje BK; nejednoznačná hranice
vůči jižně ležící psk 4/2
Složení porostu [x 10%]: BK 5, SM 5, JR
Botanické poměry (podrost): E1 silně potlačeno, jen řídce Vaccinium myrtillus a Dryopteris
dilatata, v E0 Paraleucobryum longifolium
Poznámka:
–4–
DP: 11
Rozloha: 0,21 ha
Stanoviště: dosti příkrý východní svah, nerovnoměrně balvanitý, zahrnuje svahový prohyb
s potokem a navazujícími podmáčenými půdami
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená SM kmenovina cca 28 m vys., v podmáčeném
úseku po vývratech prosvětleno, nesouvislé zmlazení SM a BK 1,5 m vys.
Složení porostu [x 10%]: SM 10
Botanické poměry (podrost): v E1 Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata;
v podmáčených úsecích lok. dom. Sphagnum girgensohnii + Homogyne alpina, Phegopteris
connectilis, Viola palustris, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, při potoce též Senecio
hercynicus, Veratrum album subsp. lobelianum a Petasites albus
Poznámka:
DP: 12
Rozloha: 0,21 ha
Stanoviště: příkrý jv. svah s roztr. bloky a níže i prameništi spadající k pravému břehu Jedlové
Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená nestejnověká kmenovina SM s vtroušeným
BK, SM i 30 m vys., řídce zmlazení BK do 3 m, v nivě vyšší podíl BK, včetně zmlazení
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, řídce Vaccinium myrtillus, Athyrium filix-femina,
Dryopteris dilatata....na prameništi mj. Calamagrostis villosa, Lysimachia nemorum, Petasites
albus, Phegopteris connectilis, Veratrum album subsp. lobelianum, Homogyne alpina, Blechnum
spicant, v E0 Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune
Poznámka:
DP: 13
Rozloha: 0,62 ha
Stanoviště: střední svah jv. orientace, se zazemněnými balvany, spadající k pravému břehu Jedlové,
psk zahrnuje i pobřežní úsek
Charakteristika porostu: dosti rozvolněná SM kmenovina 28 m vys., místy s příměsí staršího BK,
dále nesouvisle podúroveň BK i SM, převážně do 10 m výšky (dole vzrostlejší); při úpatí BK 30 m
vys. a SM až 35 m, jedna JD 29 m vys., pod ní rozpadlá malá oplocenka, vně ní podsadby tisu
v oplůtcích (více jak 30 ks), jen 30 cm vys., ale zatím nepoškozené; pod cestou starší vývraty
Složení porostu [x 10%]: SM 7, BK 3, JD (tis)
Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto (pokryvnost cca 50 % nebo více), Vaccinium
myrtillus (hoj.), Calamagrostis villosa, Rubus fruticosus agg., Dryopteris dilatata, Phegopteris
connectilis, u potoka zde pár nízkých (zřejmě okusovaných) keříků Rosa pendulina
Návrh opatření: spíše bez zásahu, částečná výtěž vzrostlého SM Stupeň přirozenosti: CD
možná
Poznámka:
–5–
DP: 14
Rozloha: 0,46 ha
Stanoviště: příkrý východní svah s roztroušenými vystupujícími balvany, dále dosti široká niva,
s periodickým vedlejším ramenem a se zrašelinělými břehy, ze svahu potok s malým prameništěm
Charakteristika porostu: volněji zapojená kmenovina SM s příměsí BK, ojediněle též BR a OL,
roztroušené tenčí SM souše, porost výškově diferencovaný, vzhledem k zápoji výška neměřitelná,
SM ve svahu 28 m, v nivě vyšší, BK mladší, ale vysoký – min. 25 m
Botanické poměry (podrost): E1 ve svahu kromě mokřin málo vyvinuto – Dryopteris dilatata,
Oxalis acetosella, Blechnum spicant, na prameništi Lysimachia nemorum, Carex remota, Dryopteris
dilatata, Athyrium filix-femina, u vedlejšího ramene Athyrium filix-femina, Lysimachia nemorum,
Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Viola palustris, Sphagnum riparium
Návrh opatření: spíše bez zásahu, částečná výtěž vzrostlého SM Stupeň přirozenosti: CD
možná
Poznámka:
DP: 15
Rozloha: 0,23 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: C Por. sk.: 11/2c
Část:
Stanoviště: příkrý svah a úzká niva při pravém břehu Jedlové, ze svahu přitéká drobný potok
Charakteristika porostu: rozvolněná SM kmenovina, zvláště v nivě velmi vysoká (až 44 m), SM
zřejmě vyššího než evidovaného věku, horní etáž bez BK, zakmenění 7; v dolní etáži nesouvisle BK
různé výšky (do 12 m), u vody též KL
Složení porostu [x 10%]: SM 7, BK 3, KL, JR
Botanické poměry (podrost): E1 v dolní části bujné, výše ve svahu jen sporadické; Calamagrostis
villosa (hoj.), Athyrium filix-femina, Lysimachia nemorum, Chaerophyllum hirsutum, Petasites
albus, Galeobdolon montanum,, Crepis paludosa, Phegopteris connectilis, Senecio sp., Equisetum
sylvaticum, Rubus idaeus, Deschampsia cespitosa, Oxalis acetosella, Viola biflora (nezřídka, snad
jediná lokalita v PR), Festuca altissima, Stellaria nemorum
Poznámka:
DP: 16
Rozloha: 0,79 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: C Por. sk.: 16/2b
Stanoviště: příkrý balvanitý svah jv.-vých. orientace
Charakteristika porostu: nerovnoměrně volně zapojená stará kmenovina BK a SM, řídce i KL,
nepočetné zbytky SM souší, porost z velké části snadno průchozí, souvislejší podúroveň jen v horní
části, dole a na S zmlazení BK převážně 2 m vys. a vyšší, místy též SM, řídce JD – výše jen 0,5 m,
níže až 2 m
Složení porostu [x 10%]: BK 7, SM 3 / BK 7, SM 2, JD 1
Botanické poměry (podrost): E1 vesměs potlačeno, i v otevřenějším úseku jen řídce Vaccinium
myrtillus, Dryopteris dilatata, Calamagrostis villosa
Stupeň přirozenosti: B
Poznámka:
–6–
DP: 17
Rozloha: 0,08 ha
Část: malý fragment na S
Stanoviště: střední svah jv.-v. orientace s balvany a bloky, okrajově potok
Charakteristika porostu: mírně prosvětlená kmenovina BK a SM, vysoká, diferencovaná, BK do
30 m vys., SM přes 35 m, nerovnoměrně zapojená podúroveň SM, méně BK, 2-8 m vys. (i vyšší),
průměrně 4 m; při potoce nesouvisle zmlazení SM 1,5 m, 1 mladší KL v zídce u cesty
Složení porostu [x 10%]: BK 6, SM 4 / SM 7, BK 3
Botanické poměry (podrost): v E1 Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa,..., při potoce
Senecio hercynicus, Petasites albus, Oxalis acetosella, Galeobdolon sp. aj.
Poznámka:
DP: 18
Rozloha: 0,37 ha
Stanoviště: dosti příkrý jv.-vých. svah
Charakteristika porostu: nerovnoměrně volně zapojená horní etáž BK, s menším podílem SM, přes
30 m vys. (neměřeno), v souvislé podúrovni cca 7 m vys. výrazně převažuje BK, podružně SM, řídce
i JD, dále roztroušeně zmlazuje SM 0,5 m vys.
Složení porostu [x 10%]: BK 6, SM 4/ BK 8, SM 2, JD
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno
Poznámka:
DP: 19
Rozloha: 1,29 ha
Část: střední (největší) část psk
Stanoviště: příkřejší svahy jv. orientace, balvanité
Charakteristika porostu: prosvětlená stará smrková bučina, horní etáž se zakmeněním 7, převládá
BK, SM ve vyšším podílu v jižní části, při úpatí vtroušeně KL, porost cca 30 m vys., dolní etáž tvoří
převážně jen BK 2-8 m vys., dále i bohaté zmlazení BK v E1, zčásti i SM, řídce též JD; četné padlé
SM souše
Složení porostu [x 10%]: BK 8, SM 2 / BK 9, SM 1, JD
Botanické poměry (podrost): vedle BK zmlazení v E1 Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa,
Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella...
Poznámka:
–7–
DP: 20
Rozloha: 0,31 ha
Stanoviště: příkrý svah jv. orientace nad pravým břehem Jedlové, balvanitý, místy značně
exponovaný (vystupující bloky a plotny), na J ve svahu dva potoky, kolem prameniště
Charakteristika porostu: ve svahu: stará buková smrčina, SM až 42 m vys., BK 35 m, podúroveň
BK, méně SM, různé výšky, do 18 m, též starší BK; v přípotočním úseku převaha vzrostlých BK cca
33 m vys. (v sev. části), na J četnější SM spíše mladšího věku, jednotlivě i KL, zmlazení BK
Složení porostu [x 10%]: BK 7, SM 3, KL / BK 7, SM 3, KL, JR Výška porostu [m]: 35//8
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, floristicky dosti bohaté, s Prenanthes
purpurea (hoj.), Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella,, Galeobdolon sp. (lok.
hoj.), Senecio ovatus, Athyrium filix-femina, Festuca altissima (roztr.), Rubus fruticosus agg.,
Blechnum spicant (zř.), na prameništích též Petasites albus, Chaerophyllum hirsutum, Cardamine
amara, Lysimachia nemorum (hoj.), Stellaria nemorum
Poznámka:
DP: 21
Rozloha: 1,48 ha
Část:
Stanoviště: parcela vodního toku Jedlové – přirozený balvanitý tok s větším spádem, na skalních
prazích peřeje a vodopády, koryto balvanité, často i s většími bloky, též klidnější partie, místy
periodická boční koryta, potok dosti vodnatý
Charakteristika porostu: plocha převážně charakteru bezlesí, vzhledem k malé šíří ale ze stran
přistíněné stromovým porostem, který částečně zasahuje i do parcely toku – vzrostlé i mladší SM a
BK, řídce KL, JR, BR, v dolní etáži též JD, řada SM značných rozměrů (až 45 m vys.), také BK přes
30 m vysoké; při horním okraji porost spíše pionýrského typu
Složení porostu [x 10%]: –
Výška porostu [m]: –
Botanické poměry (podrost): E1 v březích nesouvisle vyvinuto, Calamagrostis villosa, Vaccinium
myrtillus, Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Athyrium filix-femina, Prenanthes purpurea,
Phegopteris connectilis, Oxalis acetosella, Senecio sp., lok. Cicerbita alpina, Ranunculus
platanifolius aj.
Stupeň přirozenosti: –
Dílčí plocha 2001: –
Poznámka:
DP: 22
Rozloha: 0,08 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: B Por. sk.: 4
Část: malá severní část psk
Stanoviště: příkrý západní svah s balvany, drobnými potoky a prameništi
Charakteristika porostu: tyčkovina BK a SM, ojediněle JR, porost volněji zapojený,
diferencovaný, v okrajích starší BK, jednotlivé i KL, pařezy, padlé dřevo; BK 6-16 m vys. + starší,
SM 6-12 m, i vyšší, nerovnoměrně zmlazení SM a BK 1 m, zřídka JD; psk nezřetelně ohraničená
Složení porostu [x 10%]: BK 6-7, SM 3-4, JR
Botanické poměry (podrost): pokryvnost E1 cca 30 %: Oxalis acetosella (hoj.), Dryopteris
dilatata, Prenanthes purpurea, Phegopteris connectilis, Gymnocarpium dryopteris, Galeopsis sp.,
Senecio hercynicus, Vaccinium myrtillus, Sorbus aucuparia
Poznámka:
–8–
DP: 23
Rozloha: 0,92 ha
Část: hlavní (jižní) část psk
Stanoviště: členitý západní-jz. svah nad levým břehem Jedlové v dolní části území, u cesty mírnější,
níže příkrý, balvanitý, dole nesouvislá úzká balvanitá niva s nízkým hřbítkem oddělujícím boční tok
Charakteristika porostu: porost nejednotného vzhledu: v horní části diferencovaná tyčovina až
kmenovina DG, SM, podružně BR, JR, BK, roztr. mladá JD (v E2), porost průměrně 15-20 m vys.,
DG dosti proschlá, místy s vrškovými zlomy; v dolní části svahů a v nivě převládá BK až 30 m vys.,
v menší příměsi SM, ojediněle KL, v podrostu SM a BK 1-3 m vys.; dole na hřbítku odrostlá mlazina
BK s příměsí SM; na S zapojená SM tyčovina s příměsí JD, cca 15 m vys., v E2 JD, řídce JR,
zastoupeny i etáže 1, 2, 3.
Složení porostu [x 10%]: SM 4, JD 2, BK 2-3, DG 1-2,
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (převažuje), Rubus idaeus, Dryopteris dilatata,
Phegopteris connectilis. Blechnum spicant, Athyrium filix-femina, Calamagrostis villosa
Návrh opatření: ke konci decenia probírka, redukce DG
Poznámka:
DP: 24
Rozloha: 0,45 ha
Část:
Stanoviště: krátký příkrý svah nad levým břehem Jedlové, balvanitý, místy až skalnatý, tok při úpatí
bez vyvinuté nivy
Charakteristika porostu: mladší SM kmenovina, cca 25 m vys., s příměsí podúrovňových BK,
místy i KL (obojí cca 18-20 m), v exponovaných partiích též JR, roztr. mladší BK cca 6 m vys.,
zmlazení BK a JR; v jižní části smíšený porost SM a BK, vtroušeně s KL
Složení porostu [x 10%]: SM 6-7, BK 2-3, KL 1, JR
Botanické poměry (podrost): E1 přítomno s nízkou pokryvností: Vaccinium myrtillus (převládá),
Cicerbita alpina (častá, převážně sterilní), Prenanthes purpurea, Streptopus amplexifolius, Athyrium
filix-femina, Blechnum spicant, Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Homogyne alpina,
Phegopteris connectilis, Gymnocarpium dryopteris, Senecio ovatus, Ranunculus platanifolius (zř.)
Dílčí plocha 2001: 499, 500
Poznámka:
DP: 25
Rozloha: 0,89 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: B Por. sk.: 10/1a
Část:
Stanoviště: příkrý svah nad levým břehem Jedlové, balvanitý, rovněž při úpatí balvany až bloky,
niva nezřetelně vyvinuta
Charakteristika porostu: na J: mladší kmenovina BK, zapojená, diferencovaná, cca 24 m vys.,
roztr. podúroveň BK, vtroušeně KL, SM, cca 30 let, u cesty pruh dif. SM mlaziny 1-5 m vys.; dále
na S: rozvolněný porost SM, BK, v E2 nesouvisle BK 3 m, podsadby tisu a KL v oplůtcích (do 0,5 m
výšky, více jak 10 ks v různém stavu), další oplůtky výše proti proudu, zčásti poškozené až
povalené, na S v E3 již dom. SM, do 33 m výšky, v rozvolněném zápoji, dosti bohaté zmlazení BK a
SM, podružně JR, podsadby JLH v IO; od vody jednotlivě mladší BK (KL)
Složení porostu [x 10%]: SM 6, BK 4, KL, JR (tis)
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto (pod BK jen slabě), převládá Vaccinium
myrtillus dále Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Athyrium filix-femina,
Homogyne alpina, Prenanthes purpurea, Phegopteris connectilis
Návrh opatření: údržba oplocení tisu
Dílčí
plocha 2001: 501
Poznámka:
–9–
DP: 26
Rozloha: 0,39 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: B Por. sk.: 16/1
Část:
Stanoviště: příkrý západní svah nad zaříznutým korytem Jedlové, s balvany, místy až bloky
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojený, značně nestejnověký porost BK a SM, podružně
JD, charakteru odrostlé mlaziny, tyčkoviny až tyčoviny, stromky 2-20 m vys., v dolní části řídce i
starší prořídlé BK, porost dílem zapojený, pod cestou též podmáčená světlina, JD 3-8 (10) m vys.,
v podílu do 10 %
Složení porostu [x 10%]: BK 5, SM 4, JD 1, JR, BR, JIV
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Vaccinium myrtillus, Dryopteris
dilatata, Prenanthes purpurea, Phegopteris connectilis aj., v podmáčené světlině dom.
Calamagrostis villosa, dále Athyrium filix-femina, Petasites albus, Chaerophyllum hirsutum, Senecio
hercynicus, Epilobium angustifolium, Rubus idaeus, Juncus effusus, Prenanthes purpurea aj.
Návrh opatření: selektivní prořezávka na uvolnění odrůstající JD Stupeň přirozenosti: C
Dílčí plocha 2001: 496, 501*
Poznámka:
DP: 27
Rozloha: 1,00 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: B Por. sk.: 16a/2
Část:
Stanoviště: příkrý balvanitý svah západní orientace, místy zamokřený
Charakteristika porostu: v horní části zřetelně etážovitý porost s řídkou nadúrovní starých BK,
v příměsi SM a s podúrovní vzrůstu mlaziny (2 m vys.) BK, méně SM,, vtroušeně JR, JD, KL,
včetně předrostlíků BK a JR; níže již souvislejší horní etáž BK /SM), cca 32 m vys., zakm. 7-8, s dif.
podúrovní BK až více než 20 m vys., dosti bohaté zmlazení BK 1 m; pobořená oplocenka, v ní
nesouvisle zmlazení SM, BK, několik JD do 1 m; dále na J horní etáž opět rozvolněná (zakm. 5) –
SM s příměsí BK, v podúrovni BK, méně SM, JR, etáž průměrně 4-8 m vys., ojediněle mladší KL,
zmlazení JD do 0,5 m, při úpatí podsadby tisu v oplůtcích, ve slušném stavu, ale dosud jen do 1 m
výšky; nejvyšší SM 45 m vys.; sporadické zbytky SM souší
Složení porostu [x 10%]: BK 8, SM 2/BK 8, SM 2, JR, JD, KL
Botanické poměry (podrost): na S: Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Dryopteris dilatata,
Athyrium filix-femina, Calamagrostis villosa; ve střední části E1 dosti potlačeno (25-35 %),
s Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, podružně Blechnum spicant,
Phegopteris connectilis aj.; na J opět dobře vyvinuto: Vaccinium myrtillus (převažuje), Dryopteris
dilatata, Oxalis acetosella, Athyrium filix-femina, méně Rubus fruticosus agg., Homogyne alpina,
Phegopteris connectilis, Prenanthes purpurea, Blechnum spicant, Maianthemum bifolium...
Poznámka:
DP: 28
Rozloha: 0,33 ha
Část:
Stanoviště: skály a bloková seskupení ve strmém západním svahu nad tur. cestou, s celkovou
výškou až 30 m
Charakteristika porostu: na skalách a při úpatích různě vysoké SM (převažují), BR, JR, BK, místy
s vývraty, roztr. zmlazení BK, méně JR.; též Sambucus racemosa
Složení porostu [x 10%]: (SM, BR, JR, BK)
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Calamagrostis villosa,
Dryopteris dilatata, Phegopteris connectilis, Gymnocarpium dryopteris, při úpatí Rubus fruticosus
agg. (hoj.), Dryopteris dilatata, Streptopus amplexifolius
Poznámka:
– 10 –
ZCHÚ: Jedlový důl OP
DP: 29
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 2/1
Rozloha: 0,02 ha
Část: malá severní část psk (při
hranici území)
Stanoviště: rovinatý terén
Charakteristika porostu: nezdokumentovaná malá psk při západní hranici území – odrostlá
mlazina až tyčkovina SM
Botanické poměry (podrost):
Návrh opatření: prořezávka
Poznámka:
DP: 30
Rozloha: 0,27 ha
Část: větší střední část psk
Stanoviště: náhorní poloha, slabě podmáčeno, dále úsek se zazemněnými bloky
Charakteristika porostu: nestejnověká SM tyčkovina až tyčovina, zapojená, 15-20 m vys., etáž 1
tvoří hloučky SM do 5 m u cesty, ve skeletnaté poloze porost rozvolněný, značně diferencovaný,
s přítomností starších etáží (3, 4)
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus (na skeletu
převažuje), Maianthemum bifolium, Avenella flexuosa, Galium saxatile, v E0 Polytrichastrum
formosum, Dicranum scoparium, Polytrichum commune
Návrh opatření: prořezávka
Poznámka:
DP: 31
Rozloha: 0,06 ha
Část: menší střední část psk (na JV)
Stanoviště: rovina-mírný svah blízko plochého návrší, balvany, slabě zamokřeno
Charakteristika porostu: diferencovaná SM mlazina až tyčkovina, nerovnoměrně zapojená,
zmlazení BK
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa...
Návrh opatření: bez návrhu (prořezávka možná)
Poznámka:
DP: 32
Rozloha: 0,23 ha
Část: jihozápadní část při hranici
území
Stanoviště: střední svah jižní orientace, s nízkými, zarostlými balvany a bloky
Charakteristika porostu: hustá tyčkovina až tyčovina SM, 10-15 m vys., poškozená loupáním, při
okrajích zmlazení BK do 2 m, při průseku nižší porost – do 8 (-10) m
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella
flexuosa, v zapojené části E1 chybí
Návrh opatření: prořezávka, šetřit a uvolňovat BK
Poznámka:
– 11 –
DP: 33
Rozloha: 0,95 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 4
Část:
Stanoviště: mírný svah východní orientace, roztr. nízké balvany, při východním okraji dosti výrazný
skalní stupeň, výše zazemněné blokové akumulace
Charakteristika porostu: hustá SM tyčovina s vtroušenými starými BK (výstavky), na V
četnějšími, sporadicky BK i v úrovni, porost tloušťkově i výškově nevyrovnaný, cca 16 m vys., starší
etáž 22 m, škody loupáním menšího rozsahu, ležící hmota z prořezávek, poslední zásah na podzim
2011
Botanické poměry (podrost): E1 téměř chybí – řídce Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa,
Dryopteris dilatata...
Návrh opatření: probírka vhodná
Poznámka:
DP: 34
Rozloha: 0,07 ha
Část: malá část při severní hranici
Stanoviště: mírný jv. svah, roztroušené balvany
Charakteristika porostu: zapojená SM tyčovina, 18 m vys., na V početné výstavky BK cca 25 m
vys., pod nimi mladší SM etáž (nejasné ohraničení vůči psk 16a/2a/1a
Botanické poměry (podrost): E1 v zapojeném SM porostu potlačeno, jen okrajově Vaccinium
myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata...
Návrh opatření: probírka vhodná
Poznámka:
DP: 35
Rozloha: 0,83 ha
Část: větší severní část
Stanoviště: mírný jv. svah s + zazemněnými balvany
Charakteristika porostu: tenká SM kmenovina, s řídce vtroušeným starším BK, porost víceméně
zapojený, poněkud nestejnověký, ležící starší prořezávková hmota, značné škody loupáním ,
sporadické zmlazení BK
Botanické poměry (podrost): E1 takřka chybí, řídce Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa,
Avenella flexuosa, častěji E0 – Polytrichastrum formosum, méně Dicranum scoparium
Návrh opatření: bez návrhu (probírka možná)
Poznámka:
– 12 –
DP: 36
Rozloha: 1,42 ha
Část: větší severní (sv.) část
Stanoviště: střední svah jv. orientace, s roztr. balvany, výše svah jen mírný
Charakteristika porostu: zapojená, místy rozvolněná SM tyčovina, diferencovaná, 15-20 m vys.,
v západní části s nadúrovní starých BK, též podúrovňový JR; roztr. zmlazení BK do 1 m
Botanické poměry (podrost): E1 převážně chybí, ve světlinkách Vaccinium myrtillus (hoj.),
Calamagrostis villosa (hoj.), Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Polytrichastrum formosum,
Dicranum scoparium
Návrh opatření: bez návrhu (probírka vhodná)
Poznámka:
DP: 37
Rozloha: 0,11 ha
Část: malá sz. část psk
Stanoviště: rovinatý terén
Charakteristika porostu: volněji zapojená nastávající SM kmenovina, poněkud nestejnověká, cca
19 m vys., bez obnovy
Botanické poměry (podrost): pokryvnost E1 do 50 %: Vaccinium myrtillus (dom.), Calamagrostis
villosa, Avenella flexuosa, v E0 Dicranum scoparium a Polytrichastrum formosum
Návrh opatření: bez návrhu
Poznámka:
DP: 38
Rozloha: 0,47 ha
Část: úzký pruh západovýchodní
orientace v západní části dílce
Stanoviště: rovina a mírný východní svah s roztr. balvany
Charakteristika porostu: nestejnověká SM tyčovina až kmenovina, převážně dobře zapojená, jen
místy poněkud prosvětlená, cca 20 m vysoká, dále i nižší
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, s Calamagrostis villosa a Vaccinium
myrtillus
Poznámka:
DP: 39
Rozloha: 0,11 ha
Část: drobná jižní část
Stanoviště: náhorní plošina, resp. mírný svah, skeletnatý – víceméně zazemněné ploché bloky
Charakteristika porostu: diferencovaná SM kmenovina, 22-25 m vys. + nižší etáž, místy
prosvětlená, po nedávné výchovné těžbě (ležící dřevo), místy zmlazuje BK a SM – při okrajích dosti
početný; nejednoznačné odlišení vůči sousední psk 4
Botanické poměry (podrost): E1 souvisleji vyvinuto v okrajích: Vaccinium myrtillus (dom.),
Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Avenella flexuosa, v E0 Polytrichastrum formosum
(hoj.), Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi
Poznámka:
– 13 –
DP: 40
Rozloha: 4,99 ha
Část: hlavní (největší) část psk
Stanoviště: střední svah převážně východní orientace, mírně, v západní části přechází do náhorní
plošiny, na S též podmáčené úseky, v návaznosti na psk 4 (cca uprostřed) nízký skalní stupeň
Charakteristika porostu: volně zapojená, místy hustější nestejnověká SM kmenovina s lok.
vtroušeným starším BK, místy četnějším (horní etáž přesahující ze sousedních psk), ojediněle i
vzrostlá JD, porost diferencovaný, místy s náznaky etážovitosti – starší SM etáž 26 m, mladší 20-22
m vys., místy četnější JR; nerovnoměrně zmlazení BK 0,5-1 m, deformované okusem, též zmlazení
SM, místy i JD; na JZ pruhové světliny v ose bývalých cest s mlazinou SM, podružně BK, 1-2 m
vys.
Složení porostu [x 10%]: SM 9-10, BK+, JR
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, často potlačeno, místy souvislejší,
s Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Dryopteris
dilatata, Maianthemum bifolium, Trientalis europaea, Blechnum spicant, v E0 zejména
Polytrichastrum formosum, podmáčených partiích hoj. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum
commune
Návrh opatření: zahájit obnovu předsunutými clonnými
skupinkami, s výsadbou BK a JD v IO, těžba až 20 % hmoty,
šetrné vyklízení
Poznámka:
DP: 41
Rozloha: 0,08 ha
Část: malá severní část psk
Stanoviště: mírnější svah s částečně zarostlými balvany
Charakteristika porostu: při průseku (na S) hustá, nestejnověká tenká tyčovina až kmenovina, dále
na J rozvolněná silnější kmenovina, 22 m vys., s řídkou podúrovní SM (4 m a nižší), vtroušeně BK
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hojně Calamagrostis villosa, dále
Avenella flexuosa, Trientalis europaea
Poznámka:
DP: 42
Rozloha: 1,51 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 10/1b
Část:
Stanoviště: náhorní partie se zarostlými skalkami a bloky a navazující mírnější svahy víceméně jižní
orientace
Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená SM kmenovina, 24-28 m vys., s místy
významnější příměsí BK (22 m), ojediněle vzrostlý JR, dosti bohatá obnova SM, méně BK (SM 2-4
m, BK většinou 1-2 m); na S porost nižšího vzrůstu, 10-20 m vys., s podúrovní do 8 m
Složení porostu [x 10%]: SM 9, BK 1, JR / SM 7, BK 3
Výška porostu [m]: 25 // 2
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa,
Dryopteris dilatata, Galium saxatile, Trientalis europaea, zmlazení BK, SM, JR
Poznámka:
– 14 –
DP: 43
Rozloha: 0,04 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 16/1c
Část:
Stanoviště: dosti strmý svah jv. orientace
Charakteristika porostu: pruh starých SM po vrstevnici
Botanické poměry (podrost): nesledováno
Poznámka: plošně zanedbatelná psk – doporučuji připojit k psk
níže
DP: 44
Rozloha: 0,23 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 16/1c
Část:
Stanoviště: střední až strmější svah jv. orientace, balvanitý
Charakteristika porostu: silně prosvětlená stará smrková bučina, zakmenění 3-5, s mírnou
převahou BK, SM cca 35 m vys., BK do 30 m, bohatý podrost (etáž 1) BK i SM výšky 1-2 m, hustý,
neprostupný, dle zápisu z r. 2001 též 1 mladší JD
Složení porostu [x 10%]: BK 6, SM 4 / BK 8, SM 2
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, podružně Oxalis
acetosella, Phegopteris connectilis, Dryopteris dilatata, Galium saxatile aj.
Návrh opatření: ponechat bez zásahu – netěžit
Poznámka:
DP: 45
Rozloha: 7,75 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 16a/2a/1a Část: severní část psk
Stanoviště: na Z rovina, nízké balvany, slabě podmáčeno, dále na V postupně mírný svah, při JV
okraji exponovanější, spadající k zářezu Jedlové u vodopádu
Charakteristika porostu: velmi rozsáhlý, nerovnoměrně etážovitý porost – horní etáž tvoří
výstavky BK, sporadicky i BK a JD, nerovnoměrně rozmístěné po ploše, četnější při jižním okraji a
v návaznosti na psk 5 ve východní části porostu (viz dále); hlavní etáž tvoří odrostlé mlaziny až
tyčkoviny (místy i tyčoviny) SM, místy též s příměsí BK, BR, MD, JR, různého vzrůstu a
zapojenosti, převážně v rozsahu 7-13 m, často s náznakem etážovitosti, včetně nízkého vylepšení,
resp. zmlazení; roztroušeně skupinky starších SM (až 100 letých), světliny se zmlazením SM, BK
(silně okousán), prosadby JD v IO; východně od středu, v klínu psk 5: fragment relativně zapojené
BK kmenoviny, z níž vystupují BK výstavky do okolních odrostlých mlazin až tyčkovin, BK
aktuálně dosti prořídlý, 26 m vys., stejného vzrůstu, též 1 statná JD, v E2 dosti hojně SM, v E1 BK
0,5 m, všude kolem bohaté zmlazení BK, méně SM, cca 1 m vys., bez většího poškození; na jv.
okraji: nerovnoměrně zapojená odrostlá mlazina až tyčkovina SM, cca 7 m vys., místy též s příměsí
BR (JR, u potoka též JIV, OS), řídce BK v E1-2, porost volně zapojený, ve svahu souvislejší
Složení porostu [x 10%]: BK 8, SM 2, JD / SM 8, MD 1, BK 1,
Výška porostu [m]: 22//10//2
BR, JR / SM 7, BK 2, JD 1
Botanické poměry (podrost): na Z: Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Avenella
flexuosa, Galium saxatile, Dryopteris dilatata, Trientalis europaea, Maianthemum bifolium...;
v bučině na V: E1 kromě zmlazení BK a SM téměř chybí, pouze řídce Vaccinium myrtillus a
Calamagrostis villosa; na JV: převládá Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella
flexuosa, Rubus idaeus, Oxalis acetosella, vtroušeně Dryopteris dilatata, Prenanthes purpurea,
Athyrium filix-femina, Cicerbita alpina aj.
Návrh opatření: na V: prořezávka v zapojenějších částech
vhodná; příkrý svah k potoku bez zásahu
Poznámka:
– 15 –
DP: 46
Rozloha: 0,95 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 16a/2a/1a Část: jihozápadní část psk
Stanoviště: náhorní rovina a mírnější svahy východní orientace, s roztr. balvany, místy výrazněji
skeletnaté
Charakteristika porostu: ± smrková tyčkovina až tyčovina, diferencovaná, 10-20 m vys., převážně
dobře zapojená, na podzim 2011 prořezávaná, sporadické BK výstavky, řídce též BK zmlazení
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, jen pořídku Calamagrostis villosa, Vaccinium
myrtillus, Avenella flexuosa, v E0 zejména Polytrichastrum formosum
Návrh opatření: na konci decenia další prořezávka
Poznámka:
DP: 47
Rozloha: 0,30 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: A Por. sk.: 16a/2a/1a Část: jihovýchodní část psk
Stanoviště: střední až příkrý jv. svah, výrazně balvanitý
Charakteristika porostu: etážovitý porost se značně nesouvislou nadúrovní starých BK, místy i SM
a se zapojenou podúrovní SM a BK – dolní etáž zčásti rázu tyčkoviny až tyčoviny SM průměrně 10
m vys., zčásti mlaziny BK a SM cca 2 m vys.; porost takřka neprostupný
Složení porostu [x 10%]: BK 7, SM 3/ SM 6-7, BK 3-4
Botanické poměry (podrost): E1 není souvisleji vyvinuto
Poznámka:
DP: 48
Rozloha: 0,18 ha
Část:
Stanoviště: parcela vodního toku Jedlové, v horní části území; dole potok ve větším spádu, se
skalním stupněm (vodopád), výše již méně spádný, přirozené koryto s balvanitou výplní
Charakteristika porostu: bezlesí vodního toku a nesouvislé břehové porosty mladých dřevin – SM,
BR, JR, JIV, OS, BK, převážně ve výšce 7-15 m
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Senecio sp., Oxalis
acetosella, Dryopteris dilatata, Athyrium filix-femina, Rubus idaeus, Trientalis europaea, Cicerbita
alpina, Streptopus amplexifolius aj.
Poznámka:
DP: 49
Rozloha: 0,86 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: B Por. sk.: 2a/1a
Část:
Stanoviště: střední svah jižní orientace, roztroušeně s balvany
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená tyčkovina SM, dále i BR a nehojně nižší BK,
porost 10-12 m vys.; na S zapojená mlazina SM s příměsí BK, podružně BR, 3-8 m vys., dále porost
mezernatější, BK poškozen okusem – situace odpovídá severně ležící psk 53
Složení porostu [x 10%]: SM 7, BR 2, BK 1
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa...
Návrh opatření: prořezávka, šetřit listnatou příměs
Poznámka:
– 16 –
DP: 50
Rozloha: 0,79 ha
Část: sz. část psk
Stanoviště: střední až výraznější svah jv. orientace, se zazemněnými plotnami, nahoře až skalkami
Charakteristika porostu: SM kmenovina s vtroušeným starým BK, řídce zmlazení BK; na SZ při
průseku skupinka starých SM, výplň SM 22 m, vtroušeně BK
Botanické poměry (podrost): E1 slabě vyvinuto, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa,
Dryopteris dilatata
Poznámka:
DP: 51
Rozloha: 0,85 ha
Část: úzká střední část psk
Stanoviště: téměř vrstevnicově orientovaná úzká skupina v dosti příkrém balvanitém svahu jižní
orientace
Charakteristika porostu: tenčí SM kmenovina, místy s vtroušeným BK, volněji zapojený porost,
poněkud nestejnověkým SM 22-28 m vys., vrškové zlomy, podíl BK 10-20 %, porost místy
prosvětlený, avšak obnova slabá – zmlazení BK 0,5 m, místy i SM; psk nejednoznačně odlišena od
psk 15a/5 na S
Složení porostu [x 10%]: SM 8-9, BK 1-2
Botanické poměry (podrost): E1 slabě vyvinuto: Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus,
Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata + zmlazení BK, SM
Návrh opatření: vhodné pomístné prosvětlení s využitím
přirozené obnovy BK
Poznámka:
DP: 52
Rozloha: 1,72 ha
Stanoviště: mírný až střední svah jv. orientace, na JZ potok v dosti hlubokém zářezu, zde i mírně
podmáčeno, na V exponovanější kamenitý svah
Charakteristika porostu: (na Z) SM kmenovina cca 30 m vys., nerovnoměrně prosvětlená,
ojediněle vtroušený BK, sporadicky BK v podúrovni, častěji v E2, u potoka řídce mladá BR, JR, KL,
lok. zmlazení SM do 0,5 m; dále po svahu SM kmenovina 26 m vys., s vtroušeným BK a dožívající
BR, místy BK četnější i v podúrovni
Složení porostu [x 10%]: SM 9, BK 1, BR, JR, KL
Botanické poměry (podrost): E1 na Z dobře vyvinuto: dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium
myrtillus, dále Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Phegopteris connectilis, mokřiny u cesty
s Lysimachia nemorum a Gymnocarpium dryopteris, v potočním zářezu Athyrium filix-femina; ve
svahu E1 slabší – Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa
Poznámka:
– 17 –
DP: 53
Rozloha: 0,53 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: B Por. sk.: 13/1b
Část:
Stanoviště: balvanitý svah jižní orientace
Charakteristika porostu: paseka po nedávné těžbě, zmlazení BK, méně SM 1 m vys., roztr. i 3 m,
čerstvě zalesněno SM, BK těžbou a vyklízením dřeva značně poškozen
Složení porostu [x 10%]: SM 6, BK 3, BR 1
Botanické poměry (podrost): E1 na pasece nezapsáno
Návrh opatření: koncem decenia dle potřeby prořezávka,
podporovat bk
Poznámka:
DP: 54
Rozloha: 2,07 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: B Por. sk.: 15/3/1
Část:
Stanoviště:
Charakteristika porostu: (při dolním okraji) rozvolněná BK kmenovina s ojedinělým SM,
nerovnoměrně zapojená až prořídlá, v bohaté podúrovni BK 0,5-3 m, SM 1-4 m a vyšší; výše a na
většině plochy již tyčkovina SM s roztr. BK výstavky, porost převážně hustý, neprostupný, v horní
etáži roztr. BK (26 m), v souvislé dolní 6-8 m vys. (i vyšší), převážně SM, jen řídce BK, pod
četnějšími BK výstavky bohaté zmlazení BK 1 m, podružně SM
Složení porostu [x 10%]: BK 9, SM 1/SM 8, BK 2/SM 7, BK 3
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, s Calamagrostis villosa, Vaccinium
myrtillus, Dryopteris dilatata aj...
Návrh opatření: probírka ve smrkové části, podpora vtroušeného Stupeň přirozenosti: CD
bk
Poznámka:
DP: 55
Rozloha: 0,35 ha
Část:
Stanoviště: střední až výraznější svah východní orientace, s roztr. balvany
Charakteristika porostu: zapojená, místy mírně prosvětlená SM tyčovina až kmenovina, pouze
z ojedinělými výstavky BK, porost diferencovaný, v průměru 20 m vys., déle nevychovávaný
(podúrovňové soušky), řídce zmlazuje BK (spíše v okrajích);
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK+
Botanické poměry (podrost): E1 zcela chybí, jen v prosvětlených okrajích Avenella flexuosa,
Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa a zmlazení BK
Návrh opatření: bez návrhu – probírka možná za předpokladu
šetrného vyklizení dřeva (ev. ponechání v porostu)
Poznámka:
– 18 –
DP: 56
Rozloha: 0,26 ha
Část: malá sz. část při průseku
Stanoviště: střední až výraznější svah jv. orientace, se zazemněnými balvany
Charakteristika porostu: etážovitý porost bk (v nadúrovni) a sm (tyčovina až tenčí kmenovina),
místy zmlazení BK i sm
Složení porostu [x 10%]: BK 5, SM 5
Botanické poměry (podrost): E1 převážně potlačeno
Návrh opatření: bez návrhu – probírka možná
Poznámka:
DP: 57
Rozloha: 0,05 ha
Část:
Stanoviště:
Charakteristika porostu: drobná psk, v terénu neidentifikovaná, patrně SM tyčovina (tenká
kmenovina?), nejvýše s vtroušeným bk
Botanické poměry (podrost): nezdokumentováno
Poznámka:
Dílčí plocha 2001:
DP: 58
Rozloha: 2,12 ha
Část: větší severní, resp. střední část
Stanoviště: střední až strmější sv. svah, balvanitý, místy plotnovité skalky
Charakteristika porostu: SM tyčovina s vtroušeným starým BK, nestejnověká, místy prosvětlená,
SM 20-22 m vys. i vyšší, BK místy dosti početný, často ale takřka chybí, ležící hmota z dřívějších
prořezávek, škody loupáním, vrškové zlomy, na Z i rozpadové oko, obnova ± chybí
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, jen řídce Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus,
Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, E0 místy slušně vyvinuto: Dicranum scoparium,
Polytrichastrum formosum
Poznámka:
DP: 59
Rozloha: 0,40 ha
Část:
Stanoviště: příkrý balvanitý svah jv. orientace
Charakteristika porostu: zapojená SM tyčovina až tenká kmenovina se sporadickou nadúrovní
starých BK
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno
Návrh opatření: bez návrhu – probírka s podporou bk možná za
předpokladu šetrného vyklizení dřeva
Poznámka:
– 19 –
DP: 60
Rozloha: 0,87 ha
Stanoviště: příkrý balvanitý svah jv. orientace
Charakteristika porostu: tyčovina až tenčí kmenovina SM, cca 24 m vys., podružně BK, BR,
s roztroušenými výstavky BK, množství ležící hmoty, zčásti padlé souše, ve světlinách nesouvislá
obnova BK; v dolní části početně mladý BK 3 m vys.
Složení porostu [x 10%]: SM 8, BK 2, BR
Botanické poměry (podrost): E1 není většinou vyvinuto
Návrh opatření: bez návrhu – probírka s podporou bk možná za
předpokladu šetrného vyklizení dřeva
Poznámka:
DP: 61
Rozloha: 0,26 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: B Por. sk.: 15b/2
Část: malá severní část
Stanoviště: střední svah jižní orientace, mírně balvanitý
Charakteristika porostu: prosvětlená BK kmenovina, cca 25 m vys., slabě přimíšen mladší SM,
zbytky SM souší, BK i přes 30 m vys., výše jen 22 m; s nesouvislou obnovou SM ve výšce 1-3 m,
méně BK převážně do 1 m, dále na V SM vyšší (8 m), psk nejasně ohraničena vůči sousední psk
15b/2 a 7
Složení porostu [x 10%]: BK 8, SM 2/SM 10
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, řídce Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus,
Dryopteris dilatata
Návrh opatření: bez těžeb
Poznámka:
DP: 62
Rozloha: 3,50 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: B Por. sk.: 15b/2
Část: hlavní část psk
Stanoviště: dosti příkrý svah jižní až jihovýchodní orientace, s ± zazemněnými balvany a bloky
Charakteristika porostu: zapojená stará bučina, štíhlá, 28-35 m vys., patrně stejnověká, vtroušený
SM, místy ještě zbytky souší (většina již padla), na většině plochy obnova chybí, při horním okraji
zmlazení SM 1 m, dole místy BK 1-2 m, dále i odrostlejší SM, na Z četnější SM 38 m vys., zde i
bohatší obnova BK 1-3 m, totéž při dolním okraji, zde v horní etáži zvýšený podíl SM
Složení porostu [x 10%]: BK 8-9, SM 1-2
Botanické poměry (podrost): bez podrostu, řídce Prenanthes purpurea, na balvanech E0:
Paraleucobryum longifolium, Polytrichastrum formosum, Racomitrium sp. aj.
Návrh opatření: bez návrhu (lokální prosvětlení pro podporu
zmlazení BK možné)
Poznámka: bk genetická klasifikace A
– 20 –
DP: 63
Rozloha: 2,46 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: D Por. sk.: 5
Část:
Stanoviště: střední svah k potoku (na J) a k Jedlové (na JV), mírně podmáčený, dva potoky se
štěrkovými náplavy rozvlečenými po svahu, návazně podmáčené partie, balvany
Charakteristika porostu: zapojená, místy rozvolněná nestejnověká SM kmenovina, sporadicky
vtroušený BK, dožívající BR, porost cca 25 m vys., obnova řídká – BK 1,5 m; níže ve svahu porost
hustý, nižší, škody loupáním, vtroušeně BK
Složení porostu [x 10%]: SM 9, BK 1, BR
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, často chybí, dom. Vaccinium myrtillus,
dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, v E0 Dicranum scoparium, Polytrichastrum
formosum, u potoků mj. Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Blechnum spicant, Maianthemum bifolium,
Chaerophyllum hirsutum, Lysimachia nemorum, Crepis paludosa, Carex remota, Stellaria nemorum;
při dolním okraji na prameništi: Calamagrostis villosa, Petasites albus, Impatiens noli-tangere,
Chrysosplenium oppositifolium, Galeobdolon montanum, Streptopus amplexifolius, Sphagnum
riparium
Poznámka:
DP: 64
Rozloha: 2,69 ha
LHC: Jablonec Odd.: 525 Dílec: D Por. sk.: 7
Část:
Stanoviště: střední svah východní orientace, se zarostlými balvany, v dolní části exponovanější,
s balvany a bloky
Charakteristika porostu: volně zapojená SM kmenovina, s řídce vtroušeným BK a BR, porost 2429 m vys., roztr. zmlazení BK 1,5 m (lok. 3 m), SM do 0,5 m, při jižním okraji (paseka – dle
ortofotomapy okrajově zasahuje do této psk) četnější staré BK 28 m vys., též dole BK četnější
Složení porostu [x 10%]: SM 8-9, BK 1-2
Botanické poměry (podrost): E1 většinou dobře vyvinuto (ve vrcholové části pokryvnost i přes 80
%), s dom. Calamagrostis villosa, méně Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Carex
pilulifera
Návrh opatření: bez návrhu (zahájení obnovy pomístním
prosvětlením možné – vyhnout se násekům či holým sečím jako u
okolních porostů)
Poznámka: jižní část psk dle ortofotomapy vytěžena!
DP: 65
Rozloha: 0,06 ha
Část:
Stanoviště: dosti příkrý západní svah, balvanitý
Charakteristika porostu: světlina s nesouvislým zmlazením SM, BK, v hloučkovitém zápoji, SM
do 4 (5) m, BK 1-2 m vys., okousaný, místy jen 0,5 m
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Athyrium
filix-femina, Rubus idaeus, Oxalis acetosella, Phegopteris connectilis, Dryopteris dilatata
Návrh opatření: doplnit několik JD s kvalitními IO
Poznámka:
– 21 –
DP: 66
Rozloha: 0,04 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: A Por. sk.: 1b
Část:
Stanoviště: malá plocha u Mořské cesty – původně skládka dřeva
Charakteristika porostu: nestejnověká SM mlazina, nesouvislá, převážně 1-2 m vys., poškozená
žírem housenek (štětconoš?), ojediněle zmlazuje BK
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, na cestě hoj. Nardus
stricta, dále Juncus squarrosus
Poznámka:
DP: 67
Rozloha: 0,12 ha
Část:
Stanoviště: mírnější svah jz. orientace, podmáčený terén s potůčkem
Charakteristika porostu: u Mořské cesty tenčí kmenovina, dále nestejnověká tyčovina, různověká,
15-20 m vys., nerovnoměrně zapojená, v odlehlejší části až přehoustlá, menší škody loupáním
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Maianthemum bifolium,
Trientalis europaea, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Oxalis acetosella, Senecio sp., u potoka
Equisetum sylvaticum, Epilobium obscurum, Homogyne alpina
Poznámka:
DP: 68
Rozloha: 0,08 ha
Část: jedna ze severních částí psk,
severně od bezl. 101
Stanoviště: rovina až velmi mírný svah u Mořské cesty, balvany, potůček
Charakteristika porostu: víceméně zapojená tenká kmenovina, tloušťkově diferencovaná, cca 20 m
vys.
Botanické poměry (podrost): E1 jen slabě vyvinuto, s Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata,
Vaccinium myrtillus, Phegopteris connectilis, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa
Poznámka:
– 22 –
DP: 69
Rozloha: 0,09 ha
Část: severní část ve větší
vzdálenosti od cesty
Stanoviště: mírný západní svah se zazemněnými balvany, slabě podmáčeno
Charakteristika porostu: víceméně zapojená SM kmenovina, diferencovaná, s menším podílem
etáže 7, při jižním okraji BK výstavky; porost cca 22 m vys. (+ nižší etáž), ležící hmota z dřívějších
prořezávek, nyní vyznačena probírka, okrajově zmlazení SM, řídce BK
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, jen při okrajích souvislejší: Vaccinium myrtillus (hoj.),
Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Luzula pilosa, v E0 nesouvisle
Plagiothecium undulatum a Sphagnum girgensohnii
Poznámka:
DP: 70
Rozloha: 0,06 ha
Část: jedna ze severních částí psk,
jižně od bezl. 101
Stanoviště: rovina až velmi mírný svah u Mořské cesty, ploché balvany až bloky, mírně podmáčeno
Charakteristika porostu: poněkud nestejnověká, volně zapojená tenčí kmenovina SM 20 m vys.
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno: Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus. Calamagrostis
villosa, Dryopteris dilatata, v E0 lok. Sphagnum girgensohnii
Poznámka:
DP: 71
Rozloha: 2,62 ha
Část: velká střední část psk
Stanoviště: mírný, převážně jižní svah se zazemněnými balvany
Charakteristika porostu: volněji zapojená tyčovina až tenká kmenovina SM, na S vtroušeně starší
BK, vzácně JD, porost cca 22 m vys., BK až 25 m, porost po probírce, místy též leží množství starší
prořezávkové hmoty
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK+, JD
Botanické poměry (podrost): E1 jen slabě vyvinuto, často i zcela chybí, s Vaccinium myrtillus,
méně Calamagrostis villosa, dále Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, v E0 Dicranum
scoparium a Polytrichastrum formosum
Poznámka:
– 23 –
DP: 72
Rozloha: 1,05 ha
Stanoviště: rovina až mírný západní svah, roztr. balvany
Charakteristika porostu: nestejnověká SM tyčovina až tenká kmenovina, volněji zapojená, místy
nejasně ohraničená, na JZ BK výstavky, na JV jedna stará JD, místy zmlazení BK v E2
Složení porostu [x 10%]: SM 0, BK (JD)
Botanické poměry (podrost): E1 v důsledku zástinu většinou jen slabě vyvinuto – Calamagrostis
villosa, Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata...
Poznámka:
DP: 73
Rozloha: 0,38 ha
Část: jihozápadní část psk
Stanoviště: střední až strmější svah západní orientace, balvanitý, místy se zazemněnými bloky
Charakteristika porostu: na S diferencovaná až etážovitá SM tyčovina, se staršími stromy i
rozlámanými souškami, porost nejasně ohraničen vůči psk 7, ojedinělý starší BK, porost 18-26 m
vys., řídce zmlazuje BK, ležící dřevo z vývratů a zlomů; na J četnější nadúrovňové BK, hlavní etáž
tvoří volněji zapojená nestejnověká SM tyčovina, spíše mladší, padlé staré souše, v okrajích odrostlé
zmlazení SM, méně BK, 2-5 m vys.
Botanické poměry (podrost): E1 téměř chybí: Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata
Návrh opatření: bez návrhu (probírka možná, šetřit BK zmlazení i Stupeň přirozenosti: CD
v nadúrovni)
Poznámka:
DP: 74
Rozloha: 0,04 ha
Část: malá část při severním okraji
Stanoviště: mírnější jižní svah mezi dvěma potoky
Charakteristika porostu: nestejnověká, volněji zapojená SM kmenovina, 22-28 m vys., řídce
podúroveň BK, SM, podružně OLS, cca 4 m vys., dále zmlazení SM cca 1 m
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa,
Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Senecio sp., Deschampsia cespitosa, Trientalis europaea,
Dryopteris dilatata, Galium saxatile, u potoka Homogyne alpina, Phegopteris connectilis, Sphagnum
girgensohnii, v podmáčeném úseku též Circaea alpina; na prameništi dole (již v sousední psk) též
Epilobium palustre, Cardamine pratensis, Myosotis nemorosa, Crepis paludosa, Carex echinata
Poznámka:
– 24 –
DP: 75
Rozloha: 0,03 ha
Část: druhá část od severu (malá)
Stanoviště: mírnější podmáčený svah jz. orientace
Charakteristika porostu: rozvolněný zbytek SM kmenoviny, několik starších SM ve volném
zápoji, dále mladší stromy nad turistickou cestou, roztr. podúroveň do 20 let, obnova nesouvislá,
sporadicky i BK, porost cca 20 m vys.
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Galium saxatile,
Senecio hercynicus, Rubus idaeus, Trientalis europaea, Sphagnum girgensohnii
Poznámka:
DP: 76
Rozloha: 0,05 ha
Část: třetí malá část od severu
Stanoviště: mírný balvanitý svah západní orientace, okrajově slabě podmáčeno
Charakteristika porostu: rozvolněná kmenovina SM 24 m vys., okrajově s mladší výplní (atáže 24), roztroušené zmlazení SM 1 m, řídce též BK
Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto: Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium
myrtillus, Oxalis acetosella, Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, sporadicky Cirsium
heterophyllum, okrajově ve světlině Stellaria alsine a Epilobium obscurum
Poznámka:
DP: 77
Rozloha: 0,09 ha
Část: malá severní část psk u
Mořské cesty
Stanoviště: mírný svah s nízkými balvany
Charakteristika porostu: volněji zapojená SM kmenovina, poněkud nesourodá, cca 25 (-30) m
vys., bez obnovy (jen v lemu silnice), ojedinělý BK, též roztr. zmlazení BK 0,5 m
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto – převládá Vaccinium myrtillus, méně
Calamagrostis villosa, dále Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Dryopteris dilatata, v E0
Polytrichastrum formosum, Dicranum scoparium aj.
Poznámka:
– 25 –
DP: 78
Rozloha: 3,62 ha
Část: velká část na J
Stanoviště: rozsáhlá psk, na V v mírně svažitém terénu náhorní polohy, na Z přechází do středního
až strmějšího svahu s roztroušenými balvany
Charakteristika porostu: volně zapojená SM kmenovina, nestejného vzrůstu, 20-25 (-30) m, ve
svahu s pomístnou příměsí starších BK, řídce podúroveň SM 12 m vys. (etáž 2-3), nerovnoměrně
zmlazení BK a SM cca 1 m vys., v náhorní partii též početné podsadby JD v oplůtcích, růstově
stagnují – většinou jen 0,5 m (přílišný zástin), dílem již poškozené
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK, JD
Botanické poměry (podrost): E1 místy dobře vyvinuto, jinde potlačeno, s dom. Calamagrostis
villosa a Vaccinium myrtillus, dále Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium...
Návrh opatření: skupinovité proclonění porostu zejména
v náhorní části – těžba cca 10 % objemu, prosvětlení kolem
vysazených jd, dle potřeby oprava IO
Poznámka:
DP: 79
Rozloha: 0,12 ha
Část: malá část na západě
Stanoviště: střední až výraznější západní svah, s balvany až bloky, prameniště s potůčkem
Charakteristika porostu: volně zapojená kmenovina BK, SM, porost víceméně etážovitý, SM
souvisle v horní části, níže převážně starší BK, s roztr. SM různého věku, dole v podúrovni SM 5 m,
zmlazení BK 1 m
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, dále
Dryopteris dilatata, Gymnocarpium dryopteris (lok.), Homogyne alpina, Senecio hercynicus,
Phegopteris connectilis, Maianthemum bifolium, Equisetum sylvaticum, v E0 nezřídka Sphagnum
girgensohnii, roztr. Plagiothecium undulatum
Poznámka:
DP: 80
Rozloha: 0,23 ha
Část: malá část při jz. okraji dílce
Stanoviště: dosti strmý balvanitý svah (25°), balvanitý
Charakteristika porostu: nestejnověká mladší SM kmenovina, volněji zapojená, vtroušeně BR, JR,
BK (z okolních porostů), porost 18-26 m vys., téměř etážovitý, zmlazení BK převážně do 1 m, ale i
odrostlejší
Složení porostu [x 10%]: SM 9, BR, JR, BK
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Athyrium filix-femina...
Návrh opatření: citlivé uvolnění BK zmlazení
Poznámka:
– 26 –
DP: 81
Rozloha: 0,26 ha
Část: severní část psk
Stanoviště: střední až příkrý balvanitý svah západní orientace
Charakteristika porostu: volně zapojená kmenovina BK s menším podílem SM a ojedinělou JD,
28-34 m vys., s nerovnoměrně vyvinutou podúrovní SM, méně BK a řídce JD, 7-10 m vys.; padlé
souše a četné trouchnivějící kmeny, bohaté zmlazení BK do 1 m
Složení porostu [x 10%]: BK 6, SM 4, JD/ SM 7, BK 3, JD
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, dále Oxalis
acetosella, Dryopteris dilatata, Rubus idaeus, Senecio ovatus
Návrh opatření: prořezávka SM podúrovně pro uvolnění BK a JD Stupeň přirozenosti: C
nerovnoměrně v ploše
Poznámka:
DP: 82
Rozloha: 0,24 ha
Část: jihovýchodní část psk
Stanoviště: střední svah západní orientace s roztr. balvany
Charakteristika porostu: volněji zapojená stará bučina, 26-28 m vys., zakmenění cca 7,
s nerovnoměrně vyvinutou podúrovní SM, podružně i BK 2-6 m vys., dále i s hojným zmlazením BK
a SM do 1 m
Složení porostu [x 10%]: BK 10 / SM 7, BK 3
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, jen řídce Calamagrostis villosa
Návrh opatření: ponechat bez zásahu
Poznámka:
DP: 83
Rozloha: 0,48 ha
Část: jihozápadní část psk
Stanoviště: střední až příkřejší balvanitý svah západní orientace
Charakteristika porostu: volně zapojená kmenovina SM, BK, zakmenění 7-8, v severní části BK
zcela převažuje, BK 28-30 m vys., SM 32 m a vyšší, nerovnoměrně obnova BK, podružně SM a
řídce i JR 1-5 m vys., na S zmlazení SM, méně BK a JD (1 m vys., některé i 2 m)
Složení porostu [x 10%]: BK 5, SM 4 / BK 7, SM 3, JD, JR
Botanické poměry (podrost): E1 v prosvětlených úsecích s dom. Vaccinium myrtillus, dále
Dryopteris dilatata, Prenanthes purpurea a Oxalis acetosella, na S v bučině E1 dosti potlačeno
Návrh opatření: ponechat bez zásahu
Dílčí plocha 2001: 535*, 551*
Poznámka:
– 27 –
DP: 84
Rozloha: 6,10 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: A Por. sk.: 16a/2a/1a Část: severní část psk
Stanoviště: v severní části mírnější svahy jižní až západní orientace, s potoky a zrašelinělými
prameništi, zejména na SZ, kde jsou naznačena i drobná rašelinná bezlesí; SZ hranici zde tvoří
balvanitý, dále na J zaříznutý tok Jedlové; v jižní části příkřejší svahy západní orientace, balvanité,
při východním okraji (k Mořské cestě) jen mírné a místy slabě podmáčené
Charakteristika porostu: rozsáhlá psk s porosty nehomogenních vlastností: na SZ volně zapojený
až světlinatý porost nízkých SM, SMO (hojně!), OL a OLS rázu mlaziny až tyčkoviny, výškově
různorodé, v nejvíce zamokřených partiích rozvolněné a stagnující, jinak převážně 6-8 m vys.; na SV
zapojenější SM tyčkoviny se sporadickými výstavky BK, dále na J BK v nadúrovni četnější, zřídka i
JD, BK 22-28 m vys., kol nich bohatší zmlazení BK, zčásti již odrostlé zvěři, též mladá JD (převážně
vysazená), dílem v dobrém stavu, dílem poškozená zvěří (rozpadající se IO), hlavní etáž vzhledu
odrostlé mlaziny až tyčkoviny, do 10 m výšky, dále mladší etáž do 5, včetně zmlazení BK 1 a 2 m
vys. (škody okusem); na podzim 2011 provedena prořezávka
Složení porostu [x 10%]: BK 9, SM 1, JD / SM 7, SMO 2, BK 1, Výška porostu [m]: 25//10//2
BR, JR / SM 5, BK 4, JD 1, OL, OLS
Botanické poměry (podrost): na SZ: Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Senecio
hercynicus, Rubus idaeus, Oxalis acetosella, Phegopteris connectilis; u potoka Deschampsia
cespitosa, Stellaria alsine, Epilobium palustre, Athyrium filix-femina; rašelinné světliny: ClmS +
Trientalis europaea, Carex nigra, Juncus effusus, Sphagnum fallax (dom.), lok. Carex echinata,
Eriophorum vaginatum (maloplošně EvS), ve střední a jižní části: Calamagrostis villosa (dom.),
Vaccinium myrtillus (hoj.), Senecio hercynicus, Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Phegopteris
connectilis, Trientalis europaea
Návrh opatření: bez návrhu (pomístné prořezávky možné, šetřit a Stupeň přirozenosti: C
uvolňovat BK, JD)
Poznámka: v předchozím deceniu jako psk 15/2 vyznačeny jen
Dílčí plocha 2001: 536, 549,
úseky se souvislejší horní etáží (= menšina současné DP), zbytek
550
byl vyčleněn do psk 1; vzhledem k odlišnému charakteru severní
(podmáčené) a jižní (sušší a svažité, s BK a JD) části psk
doporučuji jejich opětovné oddělení
DP: 85
Rozloha: 1,56 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: A Por. sk.: 16a/2a/1a Část: jižní část psk
Stanoviště: střední svah západní orientace
Charakteristika porostu: etážovitý porost s převahou mladých SM etáží, dílem tyčkovina 10-14 m
vys., dále etáž 8 m a nižší, zmlazení BK 1-2 m, místy značně poškozený okusem, roztroušené
výstavky BK 28 m (zvl. v horní části četnější), s prořídlými korunami; při jižním okraji hustá
mlazina SM, BK (JR) 2-5 m vys., zdola zasahují mohutné staré SM přes 30 m, řada mladých JD 3 m
vys.
Složení porostu [x 10%]: BK 7, SM 3, JD/ SM 8, BK 2, JD, JR
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Gymnocarpium dryopteris,
Calamagrostis villosa...
Návrh opatření: ve 2. pol. decenia uvolnit BK a JD
Poznámka:
– 28 –
DP: 86
Rozloha: 0,02 ha
Část:
Stanoviště: drobné bezlesí – skládka dřeva – vedle Mořské cesty
Charakteristika porostu: vyřezané SM nárosty (již suché)
Botanické poměry (podrost): travní porost s Calamagrostis villosa (hoj.), Festuca rubra (hoj.),
Agrostis capillaris, Juncus effusus, Juncus tenuis, Trifolium repens, Veronica chamaedrys, Prunella
vulgaris (hoj.), Stellaria graminea, Nardus stricta, Gnaphalium sylvaticum, Achillea millefolium,
Carex ovalis, Ranunculus acris, Leontodon hispidus, Anthoxanthum odoratum, Hypericum
maculatum, Carex pallescens aj.
Poznámka:
DP: 87
Rozloha: 0,06 ha
Část:
Stanoviště: skládka dřeva vedle Mořské cesty
Charakteristika porostu: při silnici plášť mladých SM (mlazina)
Botanické poměry (podrost): travnatá plocha s Agrostis capillaris (hoj.), Deschampsia cespitosa,
Festuca rubra, Potentilla erecta, Cerastium holosteoides, Nardus stricta, Prunella vulgaris, Juncus
articulatus, Glyceria fluitans, Anthoxanthum odoratum, Carex pallescens, Juncus bulbosus, Stellaria
graminea, Campanula rotundifolia, Ranunculus repens, Campanula patula, Lysimachia nemorum,
Stellaria alsine, Carex ovalis, Hypericum maculatum, Calamagrostis villosa, Senecio hercynicus,
Lastrea limbosperma (zř.)
Poznámka:
DP: 88
Rozloha: 0,02 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: C Por. sk.: 1c
Část:
Stanoviště: střední svah západní orientace, balvanitý
Charakteristika porostu: dosti velký kotlík s bohatým zmlazením SM, jen podružně BK a JR,
vysazeno i několik JD v nízkých, byť bytelných IO, obnova zatím nesouvislá, ale dostačující
Složení porostu [x 10%]: SM 8, BK 1-2, JR, JD
Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto, s dom. Vaccinium myrtillus, okrajově
Calamagrostis villosa
Návrh opatření: bez návrhu, dle potřeby případná výměna
nízkých IO za vyšší
Poznámka:
– 29 –
DP: 89
Rozloha: 0,02 ha
Část:
Stanoviště: střední svah jz. orientace
Charakteristika porostu: částečně clonný kotlík, v krajích ponecháno několik SM z okolního
porostu a jeden mladší BK, zmlazuje převážně SM, výškově diferencovaný, 0,5-3 m, místy BK, též
různého vzrůstu, částečně poškozený okusem, dále JR, prosadby JD v IO
Složení porostu [x 10%]: SM 7, BK 3, JD, JR
Botanické poměry (podrost): druhově chudé, s dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus
Poznámka:
DP: 90
Rozloha: 0,04 ha
Část:
Stanoviště: mírný svah se zazemněnými balvany
Charakteristika porostu: mlazina BK, SM, 1-2 m vys., plně zapojená
Výška porostu [m]: 1,5
Botanické poměry (podrost): E1 v důsledku zápoje mlaziny takřka chybí, jen řídce Calamagrostis
villosa a Vaccinium myrtillus
Poznámka: porost pokračuje i jižně od průseku do sousedního
dílce
DP: 91
Rozloha: 1,27 ha
Část:
Stanoviště: zvlněná plošina až mírný západní svah, četné nízké balvany, zč. s deskovitou odlučností,
nejméně 2 pseudozávrty
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená SM tyčovina, poněkud nestejnověká, cca 14 (až
18) m vys., s četnými podsadbami JD vesměs v žalostném stavu – IO již dílem rozpadlé, dílem JD
přerostlé a deformované až zcela zničené okusem; ojediněle vtroušený BK, kolem něj řídké BK
zmlazení, též zmlazení SM v E1 a E2
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK, JD v podúrovni
Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, častěji jen Calamagrostis villosa, lépe vyvinuto E0
s Polytrichastrum formosum, Pleurozium schreberi, Dicranum scoparium aj.
Návrh opatření: výměna IO u dosud vitálních JD a mírné
prosvětlení (probírka)
Poznámka: dle zápisu z r. 2001 v psk i světliny se SMP, vylepšení Dílčí plocha 2001: 553
BK, JD do 1 m – porost tehdy jen 2-6 m vys.; dle LHP vylepšení
JD v r. 2002 na 0,02 ha
– 30 –
DP: 92
Rozloha: 1,75 ha
Část:
Stanoviště: střední svah jz. orientace, s vystupujícími velkými balvany až bloky
Charakteristika porostu: mladší SM kmenovina, cca 23 m vys., po probírce nerovnoměrně
prosvětlená, vtroušeně BR, KL, v podrostu početná JD 1-2 (-5) m vys., též BK
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BR, KL
Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, vesměs dosti potlačeno, s Vaccinium
myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, v E0 Polytrichastrum formosum, Pleurozium
schreberi, Dicranum scoparium, Dicranella heteromalla, Hypnum cupressiforme
Poznámka:
DP: 93
Rozloha: 4,33 ha
Část: hlavní část psk
Stanoviště: střední, na SZ příkřejší svah západní a jz. orientace, balvanitý, místy s mrazovými sruby
Charakteristika porostu: prosvětlená SM kmenovina (zakmenění 8-9), s vtroušením BR, BK, JR,
26-28 (30) m vys., v podúrovni roztr. BK, většinou cca 2 m vys., v E1 zmlazuje SM, méně JR a BK
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BR, BK, JR
Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto (pokryvnost více než 50 %), avšak druhově velmi
chudé – dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus
Návrh opatření: v jižní části pokračovat se skupinovým
procloněním porostu; těžba cca 10 % objemu sm, ostatní dřeviny
šetřit
Poznámka:
DP: 94
Rozloha: 0,33 ha
Část: malá jižní část
Stanoviště: mírný svah s většími plochými balvany
Charakteristika porostu: na V výstavky BK nižšího vzrůstu (cca 22 m), v dolní etáži mladší SM,
posléze smíšený porost BK-SM, dále již jen SM s menší příměsí BK, porost 26-28 m vys.,
v podúrovni nehojně BK, SM, ve světlinách zmlazení SM, méně BK
Botanické poměry (podrost): don. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa
Poznámka:
DP: 95
Rozloha: 0,11 ha
Část: malá část u Mořské cesty
Stanoviště: mírnější svah sv. orientace, se zazemněnými bloky
Charakteristika porostu: prosvětlená SM kmenovina, v podúrovni s JR, při silnici několik BK, též
nižší SM etáž, porost 22-24 m vys., dosti bohaté zmlazení BK 1 (2) m vys.
Složení porostu [x 10%]: SM 7, JR 2, BK 1
Botanické poměry (podrost): E1 vzhledem k prosvětlení dobře vyvinuto, s dom. Calamagrostis
villosa (skelety), dále s Calamagrostis villosa aj.
Návrh opatření: bez nívrhu
Poznámka:
– 31 –
DP: 96
Rozloha: 5,30 ha
Část:
Stanoviště: střední svahy jihozápadní orientace, na J mírnější, s potůčky a drobnějšími prameništi,
v severní části strmější exponovaný svah s četnými balvany, okrajově i se skalkami
Charakteristika porostu: obnovně prosvětlená vzrostlá SM kmenovina 28-32 m vys., s několika
skupinovitými sečemi (nejméně 4), povětšinou z nedávné doby, řídce vtroušený BK, zmlazuje SM,
místy i BK cca 2 m vys.; v severní části v exponovaných svazích porost nápadně nižší, tenčí a
zapojenější, jen 26 m vys., místy vtroušená BR, roztr. zmlazení BK, SM, JR v E1, podsadby JD
v úzkých oplůtcích – nepříliš prospívají; v kotlících: ve starších husté mlaziny SM a BK, výsadby JD
a KL v IO, v nových kotlících obnova dosud řídká
Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK, BR/SM 7, BK 3, JD, KL
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Dryopteris
dilatata, Oxalis acetosella, Carex pilulifera, lok. Carex sylvatica; na S na skeletových půdách hojně
Vaccinium myrtillus, jinde ale E1 silně potlačeno
Návrh opatření: zpomalit postup obnovy – nezakládat další
kotlíky těchto rozměrů, nejvýše clonné, v exponovaném terénu na
S nechat bez zásahu, dle potřeby výměna/oprava IO u JD
Poznámka:
DP: 97
Rozloha: 0,58 ha
Část:
Stanoviště: náhorní poloha při Mořské cestě – mírné svahy východní i západní orietnace, zazemněné
balvany až bloky
Charakteristika porostu: volně zapojená mladší SM kmenovina, cca 26 m vys., s nerovnoměrnou
příměsí starých BK (zvl. ve východní polovině), nehojné zmlazení BK do 1 m, řídce i odrostlejší
Botanické poměry (podrost): E1 málo vyvinuto, s Vaccinium myrtillus, méně Calamagrostis
villosa
Poznámka:
DP: 98
Rozloha: 0,11 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: C Por. sk.: 13a/1a
Část:
Stanoviště: příkrý západní svah, balvanitý
Charakteristika porostu: volně zapojená starší bučina se 2 SM (jeden zpola vyvrácený), s bohatým
zmlazením SM (převažuje), BK i JD, v ploše převážně 0,5-1 m vys., v okrajích přechází do souvislé
mladé etáže, řada vitálních JD 2-3 m vys.
Složení porostu [x 10%]: BK 9, SM 1/SM 5, BK 3, JD 2
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Oxalis
acetosella
Poznámka:
– 32 –
DP: 99
Rozloha: 0,49 ha
LHC: Jablonec Odd.: 526 Dílec: C Por. sk.: 13b/1b
Část:
Stanoviště: příkrý západní svah, s balvany a bloky
Charakteristika porostu: zbytková horní etáž BK – jednotlivé stromy či malé hloučky, souvislá
dolní etáž – mlazina JD (převažuje), SM, BK, cca 3 m vys., dále též etáž 3 se SM, BK místy značně
okousaný, JD s dosluhujícími oplůtky
Složení porostu [x 10%]: BK 10/JD 6, SM 2, BK 2
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella
flexuosa, Galium saxatile, Carex pilulifera
Návrh opatření: ve 2. pol. decenia odstranit oplůtky od JD
Poznámka:
DP: 100
Stanoviště: velmi malé bezlesí – točna
Charakteristika porostu: bez dřevin
Botanické poměry (podrost): bez souvislejšího porostu
Návrh opatření: –
Poznámka: –
– 33 –
Rozloha: 0,01 ha
Část:
Příloha S2
FLORISTICKÝ PŘEHLED
PR Jedlový důl jako poměrně nové zvláště chráněné území nebylo v minulosti předmětem
soustavnějších botanických průzkumů. Bylo tomu tak zřejmě i proto, že na první pohled nejde
o lokalitu nijak zvlášť zajímavou – víceméně podobný charakter mají i další údolí v jižní části
Jizerských hor, tj. údolí Bílé a Černé Smědé, částečně i Jizery a v minulosti též Kamenice.
První důkladnější botanické šetření, které ovšem nemělo charakter inventarizace, provedl až
autor tohoto textu při zpracování předchozího plánu péče (VIŠŇÁK 2001). Květenu území
zdokumentoval v rámci dvou velkých dílčích ploch „západ“ a východ“, jejichž rozhraní tvoří
tok Jedlové. Obě dílčí plochy zahrnují jak území samotné rezervace, tak i ochranného pásma.
V západní části území bylo zapsáno 69 druhů, ve východní 98 druhů cévnatých rostlin; úhrnem v celém území to bylo 114 druhů.
V tomto roce (2011) byl průzkum zopakován, květena však nyní byla již posuzována v rámci
jediné velké plochy – celkově byly zjištěny 103 druhy. Řada druhů zjištěných v r. 2001 nebyla nyní potvrzena, což může být způsobeno jak vymizením těchto druhů, tak i jejich přehlédnutím. Převážně se jedná o synantropní rostliny rozšířené na druhotných stanovištích při okrajích území (skládky dřeva, lesní cesty aj.), kde floristický průzkum byl pouze orientační a
snadno tak mohlo dojít k opomenutí některých řídce rozšířených rostlin. Naopak řada dalších
druhů byla v r. 2011 zjištěna v území nově. Nejvýznamnějším novým nálezem je Viola biflora zjištěná na prameništi v dolní části rezervace, nad pravým břehem Jedlové. Jde vlastně o
první autorovi známý výskyt tohoto druhu v jižní části Jizerských hor. Dalšími zajímavějšími
druhy, zjištěnými v r. 2011 prvně jsou Dryopteris carthusiana, Epilobium obscurum, Eriophorum vaginatum, Gnaphalium norvegicum, Chrysosplenium alternifolium, Lycopodium annotinum, Lycopodium clavatum a Taxus baccata (výsadby).
Celkově bylo v obou dosud provedených floristických průzkumech v zájmovém území zjištěno 127 druhů cévnatých rostlin. Tento počet jistě není konečný.
vědecké jméno
Abies alba
Acer pseudoplatanus
Agrostis capillaris
Achillea millefolium
Alnus glutinosa
Alnus incana
Anthoxanthum odoratum
Athyrium filix-femina
Avenella flexuosa
Betula pendula
Blechnum spicant
Campanula patula
Campanula rotundifolia
Cardamine pratensis
Carex canescens
Carex echinata
Carex nigra
Carex ovalis
Carex pallescens
Carex pilulifera
Carex remota
české jméno
jedle bělokorá
javor klen
psineček tenký
řebříček obecný
olše lepkavá
olše šedá
tomka vonná
papratka samice
metlička křivolaká
bříza bělokorá
žebrovice různolistá
třtina chloupkatá
zvonek rozkladitý
zvonek okrouhlolistý
řeřišnice luční
ostřice šedavá
ostřice ježatá
ostřice obecná
ostřice zaječí
ostřice bledavá
ostřice kulkonosná
ostřice řídkoklasá
–1–
2001z
x
x
x
.
.
x
.
x
x
x
x
x
.
.
.
x
.
.
x
.
x
x
2001v
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
.
x
x
x
x
x
.
x
2011
2
1-2
2
1
1
1-2
1
2-3
3
2
2
3
1
.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
1
1-2
1-2
čs
4
4
vyhl
vědecké jméno
Cerastium holosteoides
Cicerbita alpina
Circaea alpina
Cirsium arvense
Cirsium heterophyllum
Cirsium palustre
Crepis paludosa
Deschampsia cespitosa
Dianthus deltoides
Digitalis purpurea
Dryopteris carthusiana
Dryopteris dilatata
Epilobium angustifolium
Epilobium obscurum
Epilobium palustre
Equisetum sylvaticum
Eriophorum vaginatum
Fagus sylvatica
Festuca altissima
Festuca rubra
Galeobdolon montanum
Galium album
Galium saxatile
Gnaphalium norvegicum
Gnaphalium sylvaticum
Gymnocarpium dryopteris
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Holcus mollis
Homogyne alpina
Hypericum maculatum
Hypochaeris radicata
Chaerophyllum hirsutum
Chrysosplenium oppositifolium
Impatiens noli-tangere
Impatiens parviflora
Juncus effusus
Juncus filiformis
Juncus squarrosus
Juncus tenuis
Larix decidua
Lastrea limbosperma
Leontodon autumnalis
Leontodon hispidus
Luzula multiflora
Luzula pilosa
Lycopodium annotinum
Lycopodium clavatum
Lysimachia nemorum
Maianthemum bifolium
Mycelis muralis
Myosotis nemorosa
Nardus stricta
Oxalis acetosella
Petasites albus
české jméno
rožec obecný
mléčivec alpský
čarovník alpský
pcháč rolní (oset)
pcháč různolistý
pcháč bahenní
škarda bahenní
metlice trsnatá
hvozdík slzičky
náprstník červený
kapraď osténkatá
kapraď širolistá
vrbovka úzkolistá
vrbovka tmavá
vrbovka bahenní
přeslička lesní
suchopýr pochvatý
buk lesní
kostřava lesní
kostřava červená
pitulník horský
svízel bílý
svízel hercynský
protěž horská
protěž lesní
bukovník kapraďovitý
jestřábník Lachenalův
jestřábník zední
jestřábník chlupáček
medyněk měkký
podbělice alpská
třezalka skvrnitá
prasetník kořenatý
krabilice chlupatá
mokrýš vstřícnolistý
netýkavka nedůtklivá
netýkavka malokvětá
sítina rozkladitá
sítina niťovitá
sítina kostrbatá
sítina tenká
modřín opadavý
pérnatec horský
máchelka podzimní
máchelka srstnatá
bika mnohokvětá
bika chlupatá
plavuň pučivá
plavuň vidlačka
vrbina hajní
pstroček dvoulistý
mléčka zední
pomněnka hajní
smilka tuhá
šťavel kyselý
devětsil bílý
–2–
2001z
.
x
.
.
x
.
x
x
.
.
.
x
x
.
.
.
.
x
x
.
x
.
x
.
x
x
.
x
.
x
x
x
.
x
.
x
x
x
x
x
.
x
x
.
.
.
.
.
.
x
x
.
.
x
x
x
2001v
x
x
x
x
x
.
.
x
x
x
.
x
x
.
x
x
.
x
x
x
.
x
x
.
x
x
x
x
x
.
x
x
x
x
.
.
.
x
x
x
.
.
.
.
x
x
x
.
.
x
x
.
.
x
x
.
2011
.
1-2
1
.
1
1-2
1
2
.
1
1
2-3
2
1-2
1
2
1
3
1
1
1
.
2
1
.
1-2
.
.
.
1
2
1
.
1-2
1
1
.
2
1-2
1-2
1
1-2
1
1
1
.
1-2
1
1
2
2
1
1
1-2
3
2
čs
vyhl
4
4
3
4
4
4
3
3
vědecké jméno
Phegopteris connectilis
Phleum pratense
Picea abies
Picea pungens
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa annua
Polygonatum verticillatum
Populus tremula
Potentilla erecta
Prenanthes purpurea
Prunella vulgaris
Pseudotsuga menziesii
Ranunculus acris
Ranunculus platanifolius
Ranunculus repens
Rosa pendulina
Rubus fruticosus agg.
Rubus idaeus
Rumex acetosella
Rumex obtusifolius
Sagina procumbens
Salix aurita
Salix caprea
Salix cinerea
Salix sp.
Scirpus sylvaticus
Senecio hercynicus
Senecio ovatus
Silene dioica
Sorbus aucuparia
Stellaria alsine
Stellaria graminea
Stellaria nemorum
Streptopus amplexifolius
Taraxacum sect. Ruderalia
Taxus baccata
Trientalis europaea
Trifolium pratense
Trifolium repens
Tussilago farfara
Ulmus glabra
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Vaccinium vitis-idaea
Veratrum album subsp. lobelianum
Veronica chamaedrys
Veronica officinalis
Viola biflora
Viola palustris
české jméno
bukovinec osladičovitý
bojínek luční
smrk ztepilý
smrk pichlavý
jitrocel kopinatý
jitrocel větší
lipnice roční
kokořík přeslenitý
topol osika
mochna nátržník
věsenka nachová
černohlávek obecný
douglaska tisolistá
pryskyřník prudký
pryskyřník platanolistý
pryskyřník plazivý
růže převislá
ostružiník křovitý
ostružiník maliník
šťovík menší
šťovík tupolistý
úrazník položený
vrba ušatá
vrba jíva
vrba popelavá
vrba (bez určení druhu)
skřípina lesní
starček hercynský
starček Fuchsův
silenka dvoudomá
jeřáb ptačí
ptačinec mokřadní
ptačinec trávovitý
ptačinec hajní
čípek objímavý
pampeliška lékařská
tis červený
sedmikvítek evropský
jetel luční
jetel plazivý
podběl lékařský
jilm horský
kopřiva dvoudomá
brusnice borůvka
brusinka obecná
kýchavice bílá Lobelova
rozrazil rezekvítek
rozrazil lékařský
violka dvoukvětá
violka bahenní
2001z
x
.
x
x
.
x
.
x
x
.
x
.
.
x
.
x
.
x
x
x
x
.
x
.
.
.
.
x
x
x
x
.
.
x
x
.
.
x
.
.
.
x
.
x
x
x
.
x
.
x
2001v
x
x
x
x
x
x
x
.
x
x
x
x
x
.
x
x
.
x
x
x
.
x
x
x
x
x
x
x
x
.
x
x
x
x
x
x
.
x
x
x
x
x
x
x
x
.
x
x
.
x
2011
2
.
3
2
.
1
1
1
1-2
1
2
1-2
1-2
1
1
1-2
1
1-2
2
1
.
.
1-2
2
.
.
.
2-3
2
1
2-3
1-2
1-2
2
1-2
.
1
2
.
1
.
1
.
3
.
1
1
1-2
1
1
čs
vyhl
4
4
3
2
4
4
V ys v ět li v k y:
2001z – orientační botanický průzkum při zpracování předchozího plánu péče (VIŠŇÁK 2001), západní část území, tj. pravý břeh toku Jedlové, společně pro rezervaci a ochranné pásmo; 2001v – totéž, ale pro východní část
území (levý břeh Jedlové); 2011 – orientační floristický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče
(VIŠŇÁK 2011 hoc loco);
–3–
výskyt taxonu v r. 2001 označen symbolem „x“ (prezence), v r. 2011 zachycena orientační četnost taxonu
v území v trojčlenné stupnici (1 – druh vzácný, 2 – druh roztroušený nebo místy hojný, 3 – druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3;
čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zchd – zvláště chráněné druhy dle přílohy
Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (§1 – druh kriticky ohrožený, §2 – druh silně ohrožený, §3 – druh ohrožený).
Dodatek. V r. 2011 zaznamenala J. Sýkorová (in litt.) na území ochranného pásma dva pro
území nové významné druhy: Euphrasia cf. coerulea (C2) a Platanthera sp. (C3, §3).
Světlík byl zjištěn ve světlině v sv. části ochranného pásma poblíž stezky. Rostlina svými
znaky odpovídala určené (determinace potvrzena dalšími botaniky) E. coerulea sbírané v létě
2011 severně od Frýdlantu.
Vemeník byl zaznamenán v sv. části ochranného pásma, jednalo se o dvě sterilní rostliny, takže nebylo možné stanovit druhovou příslušnost.
–4–
Příloha S3
ZOOLOGICKÉ POZNÁMKY
V této příloze je uvedena excerpce některých recentních zoologických průzkumů podle jednotlivých disciplín. Citovaná literatura je zařazena do kapitoly 5.1 Použité podklady a zdroje
informací.
Mnohonožky – Diplopoda (KOCOUREK 2001)
Jedlový potok, dolní část údolí s opadem buků a javorů.
zjištěny 3 druhy: Mycogona germanica, Nemasoma varicorne, Polydesmus complanatus.
Jedlový potok, nad Josefovým Dolem.
zjištěny 3 druhy: Mycogona germanica, Leptoilus trilobatus, Unciger foetidus.
Jepice – Ephemeroptera (ŠPAČEK 2008)
Siphlonuridae: Siphlonurus lacustris (Eaton)
Baetidae: Baetis rhodani (Pictet)
Chrostíci – Trichoptera (CHVOJKA 2008)
Rhyacophilidae: Rhyacophila fasciata Hagen, R. nubila (Zetterstedt), R. polonica McLachlan
Glossosomatidae: Glossosoma conformis Neboiss
Philopotamidae: Philopotamus ludificatus McLachlan, Ph. variegatus (Scopoli)
Polycentropodidae: Plectrocnemia conspersa (Curtis)
Lepidostomatidae: Crunoecia irrorata (Curtis)
Limnephilidae: Apatania fimbriata (Pictet), Drusus annulatus (Stephens), D. discolor (Rambur), Limnephilus
affinis Curtis, L. auricula Curtis, L. centralis Curtis, L. decipiens (Kolenati), L. extricatus McLachlan, L. griseus
(Linnaeus), L. sparsus Curtis, L. vittatus (Fabricius), Rhadicoleptus alpestris (Kolenati), Allogamus uncatus
(Brauer), Potamophylax cingulatus cingulatus (Stephens), Stenophylax permistus McLachlan
Leptoceridae: Adicella filicornis (Pictet)
Saranče – Caelifera (VLK, HOLUŠA & KOČÁREK 2008)
Ca el i fer a : Chorthippus apricarius (Linnaeus), Ch. biguttulus biguttulus (Linnaeus), Ch. parallelus (Zetterstedt)
Dvoukřídlí: bedlobytkovití – Diptera: Mycetophilidae (ŠEVČÍK & VONIČKA 2008)
Mycomya bialorussica Landrock: velmi vzácný druh, v ČR známý např. z NPR Boubín ma Šumavě.
Mycomya bicolor (Dziedzicki): vzácný horský druh s holarktickým rozšířením.
Mycomya cinerascens (Macquart): běžný a široce rozšířený druh.
Mycomya egregia (Dziedzicki): vzácný, převážně horský druh.
Mycomya sigma Johannsen: vzácnější druh.
Mycomya vittiventris (Zetterstedt): vzácnější, převážně horský druh.
Leptomorphus forcipatus Landrock: vzácnější druh, larvy žijí na dřevokazných houbách.
Leptomorphus walkeri Curtis: vzácnější druh, larvy žijí na dřevokazných houbách.
Neuratelia nemoralis (Meigen): běžnější druh, známý z mnoha lokalit.
Polylepta guttiventris (Zetterstedt): vzácnější druh s neznámou bionomií, v horách častější.
Boletina cincticornis (Walker): lokálně hojný druh.
Boletina sciarina Staeger: hojný a široce rozšířený druh.
Boletina trivittata (Meigen): velmi hojný druh v různých typech biotopů.
Coelosia fusca Bezzi: poměrně vzácný, převážně horský druh s neznámou bionomií.
Gnoriste bilineata Zetterstedt: vzácný druh.
Grzegorzekia collaris (Meigen): poměrně vzácný druh typický pro bučiny.
–1–
Speolepta leptogaster (Winnertz): lokální druh, larvy se vyvíjejí ve skalních dutinách.
Synapha vitripennis (Meigen): běžný druh s neznámou bionomií.
Docosia montana Laštovka & Ševčík: nedávno popsaný druh, známý pouze z ČR, Rakouska a Slovenska.
Ectrepesthoneura referta Plassmann: vzácný druh typický pro horské smrčiny a rašeliniště.
Leia subfasciata (Meigen): poměrně běžný druh známý z více lokalit.
Leia winthemi Lehmann: široce rozšířený druh známý z mnoha lokalit.
Tetragoneura sylvatica (Curtis): hojný druh převážně v bučinách.
Dynatosoma fuscicorne (Meigen): běžný druh známý z mnoha lokalit
Dynatosoma reciprocum (Walker): poměrně běžný druh známý z více lokalit.
Dynatosoma thoracicum (Zetterstedt): vzácnější horský druh, larvy se vyvíjejí v bělochoroších.
Mycetophila abbreviata Landrock: nový druh pro Čechy
Mycetophila alea Lafoon: velmi hojný druh, monofágní larvy se vyvíjejí v Russula nigricans.
Mycetophila caudata Staeger: nový druh pro Čechy s neznámou bionomií.
Mycetophila curviseta Lundström: poměrně běžný druh typický pro bučiny.
Mycetophila forcipata Lundström: nový druh pro Čechy, larvy monofágně v Piptoporus betulinus.
Mycetophila fraterna Winnertz: vzácnější druh s neznámou bionomií.
Mycetophila fungorum (De Geer): jeden z nejběžnějších druhů čeledi.
Mycetophila luctuosa Meigen: běžnější druh známý z více lokalit.
Mycetophila marginata Winnertz: velmi hojný druh vyskytující se i v zimním období.
Mycetophila ocellus Walker: velmi hojný druh s neznámou bionomií.
Mycetophila pseudoforcipata Zaitzev: nový druh pro Čechy.
Mycetophila schnabli (Dziedzicki): vzácnější horský druh s neznámou bionomií.
Mycetophila signatoides Dziedzicki): běžný druh, larvy v hřibovitých houbách.
Mycetophila stylata Dziedzicki: nový druh pro Čechy, larvy žijí v ryzcích.
Mycetophila unguiculata Lundström: vzácnější horský druh s neznámou bionomií.
Mycetophila unipunctata Meigen: vzácnější druh s neznámou bionomií.
Phronia braueri Dziedzicki: lokálně hojný druh s neznámou bionomií.
Phronia flavipes Winnertz: převážně horský druh známý z více lokalit.
Phronia forcipata Winnartz: běžný druh, larvy žijí na povrchu plodnic chorošovitých hub.
Phronia nigricornis (Zetterstedt): běžnější druh známý z více lokalit.
Phronia nitidiventris (van dr Vulp): lokálně hojný druh.
Trichonta conjugans Lundström: vzácnější erruh s neznámou bionomií.
Trichonta vitta (Meigen): velmi hojný druh především v bučinách.
Zygomyia kiddi Chandler: běžnější druh s neznámou bionomií.
Zygomyia semifusca (Meigen): poměrně vzácný druh, nový pro Čechy.
Allodia anglofennica Edwards: vzácnější druh, larvy se vyvíjejí v různých druzích hub.
Allodia lugens (Wiedemann): velmi hojný druh, larvy žijí v lupenatých houbách.
Allodia lundstroemi Edwards: vzácnější druh, larvy žijí v lupenatých houbách.
Allodia ornaticollis (Meigen): běžný druh, larvy se vyvíjejí v mnoha druzích hub.
Allodia septentrionalis Hackman: vzácnější horský druh.
Allodia truncata Edwards: vzácnější druh, nový pro Čechy.
Allodia zaitzevi Kurina: lokálně hojný druh, larvy v různých druzích hub.
Allodia grata (Meigen): běžný druh, larvy v mnoha druzích hub.
Anatella longisetosa Dziedzicki: vzácný druh s neznámou bionomií, dosud jediné nálezy v Čechách.
Cordyla brevicornis (Staeger): běžný druh, larvy se vyvíjejí ve třeni hřibovitých a muchomůrkovitých hub.
Cordyla murina Winnertz: běžnější druh, larvy v různých druzích hub.
Cordyla semiflava (Staeger): vzácný druh s neznámou bionomií.
Exechia fusca (Meigen): jeden z nejběžnějších druhů čeledi, larvy v mnoha druzích hub.
Exechiopsis subulata (Lundström): běžnější druh, larvy v různých druzích hub.
Notolopha cristata (Staeger): velmi hojný druh, především v horských smrčinách.
Pseudobrachypeza helvetica (Walker): lokálně hojný druh, nový pro Čechy.
Rymosia virens Dziedzicki: vzácný druh, larvy žijí v drobných lupenatých houbách.
Pošvatky – Plecoptera (PREISLER & ŠPAČEK 2001):
C hlo r o p er l id a e: Siphonoperla torrentium
Ne mo ur id ae : Amphinemura sulcicollis, Protonemura auberti
L e uctr id a e: Leuctra handlirschi, Leuctra inermis, Leuctra pseudosignifera, Leuctra rauscheri
–2–
Motýli – Lepidoptera (KRAMPL & MAREK 1999, 2001)
Fauna motýlů PR Jedlový důl je srovnatelná s jinými lesními rezervacemi Jizerských hor (bučinami), v nichž byl
v současné době prováděn výzkum, ale v některých ohledech má svá specifika. Ta jsou především dána polohou
na jižní straně JH, nadmořskou výškou, která se pohybuje v rozmezí přibl. 650–750 m, reliéfem údolních svahů
nad potokem Jedlová, který protéká celou rezervací. V těchto podmínkách vytvořená lesní rostlinná společenstva
jsou v bylinném patře poněkud bohatší než ve výše položených bučinách, v dolní části rezervace jsou dále vytvořeny rozsáhlejší keřové porosty, a to jak podél Jedlového potoka, tak kolem komunikací. Kromě listnatých dřevin se významně uplatňuje i zastoupení jehličnanů, přirozeně s dominujícím smrkem (Picea abies), ale dále též s
jedlí (Abies alba) a borovicí (Pinus sylvestris). Poměrně velký počet zjištěných druhů motýlů odpovídá především bohatšímu spektru rostlin v kombinaci s příznivějšími klimatickými podmínkami a menším dopadem negativních vlivů na tato stanoviště v době kalamitního výskytu obaleče modřínového i následných zásahů proti němu v předchozích desetiletích.
V systematickém přehledu druhů zjištěných dosud v PR Jedlový důl je jako doplňující informace u každého druhu zmíněna ekologická vazba na biotop a hostitelské rostliny housenek, které tuto vazbu většinou podmiňují.
Relativní početnost jednotlivých druhů je uváděna pětičlennou stupnicí tak, aby do určité míry umožňovala mezidruhové porovnání i v časovém odstupu a při použití různých metod sběru (vysvětleno v záhlaví tabulky).
Buk (Fagus) jako dominantní dřevina na velké části této rezervace je hlavní hostitelskou rostlinou řady motýlů, z
nichž obligatorní vazbou se vyznačuje především srpokřídlec Watsonalla cultraria. Další druhy jsou alternativně
vázány na tuto dřevinu v submontánních a montánních polohách, zatímco v nižších nadmořských výškách žijí na
dubu (Quercus spp.), některé z nich však jako oligofágové přecházejí i na další listnaté dřeviny. K těmto druhům
patří obaleč Ancylis mitterbacheriana, píďalky Cyclophora linearia, Plagodis dolabraria, můra Psudoips prasinanus, hřbetozubci Drymonia dodonea, Stauropus fagi a dále štětconoš Calliteara pudibunda.
Z charakteristických druhů vázaných na výhradně nebo preferenčně na jeřáb (Sorbus) lze jmenovat vzpřímenku
Parornix scoticella, předivky Swammerdammia compunctella, Paraswammerdamia lutarea, molovku Argyresthia conjugella a píďalku Venusia cambrica (některé příležitostně žijí i na jiných hostitelských dřevinách).
Podobně vyhraněnou vazbou na javor klen (Acer pseudoplatanus) se vyznačují např. makadlovka Altenia
scriptella, píďalka Nothocasis sertata a hřbetozubec Ptilodontella cucullina, který v nižších polohách žije i na
babyce (Acer campestre). Z dalších listnatých dřevin lze uvést osiku (Populus tremula), jako hostitelskou
rostlinu obaleče Pseudosciaphila branderiana, a především břízu (Betula), na níž jsou obligatorně vázány nebo
kterou preferují předivka Swammerdamia caesiella, molovky Argyresthia brockeella a A. goedartella, dále
obaleč Apotomis turbidana a můřice Tetheella fluctuosa.
Velký počet druhů je polyfágních a jejich housenky žijí na mnoha listnatých dřevinách, ale většinou v různém
stupni preferují jen některé z nich. K takovým druhům patří např. člunkovec Ypsolopha parenthesella, pouzdrovníček Coleophora currucipennella, obaleč Gypsonoma dealbana, zubokřídlec Laothoe populi, srpokřídlec
Falcaria lacertinaria, můřice Ochropacha duplaris, píďalky Electrophaes corylata, Hydriomena impluviata,
Rheumaptera undulata, Epirrita autumnata, Plagodis pulveraria, Opisthograptis luteolata, Cabera pusaria,
Lomographa bimaculata, L. temerata, Chiasmia notata, hřbetozubci Phalera bucephala, Pterostoma palpinum,
Ptilodon capucina a lískovnice Colocasia coryli. Na opadané a tlející listí stromů je vázaná Pseudatemelia josephinae, v bučinách charakteristický druh.
Významné zastoupení jehličnatých dřevin (Picea, Abies, Pinus), z nichž největší podíl má smrk, se také výrazně
projevuje v druhovém spektru motýlů. Zjištěné druhy převážně nejsou monofágní, i když silná potravní preference je u nich zpravidla zřejmá. Většina z uvedených druhů je velmi rozšířená a hojná v celém pásmu JH a
mnohé přecházejí s hostitelskými dřevinami i do smrkových monokultur a na rašeliniště v hřebenové části. Jde o
následující druhy: makadlovka Chionodes electella, obaleči Dichelia histrionana, Pseudohermenias abietana,
Epinotia tedella, Cydia coniferana, lišaj Sphinx pinastri a píďalky Thera variata, Eupithecia tantillaria, Chiasmia signaria, Ch. liturata a Hylaea fasciaria. Pod kůrou odumřelých smrků žijí dále tři druhy makadlenek rodu
Denisia (D. stipella, D. nubilosella a D. similella).
Početná skupina lepidopter je vázaná na keříčkové porosty rodu Vaccinium s. l., zde zejména na borůvku (V.
myrtillus), která místy v podrostu dominuje. K nejtypičtějším druhům této skupiny patří adéla Nematopogon pilellus, obaleči Olethreutes bipunctanus, Ancylis myrtillana, píďalky Jodis putata, Entephria caesiata. Některé
další druhy mají širší spektrum hostitelských rostlin, kromě borůvky žijí například také na vřesu (Calluna vulgaris), maliníku či ostružiníku (Rubus spp.), příležitostně i na dalších rostlinách. K těmto druhům náleží obaleč
Rhopobota naevana, můry Hypena crassalis, Hyppa rectilinea, Papestra biren, Polia hepatica a Diarsia mendica a dále bourovec Lasiocampa quercus .
Travnatá místa, dočasně odlesněná nebo lemující okraje lesních porostů, ale místy tvořící bylinný podrost v rozvolněném lese, jsou příležitostí pro motýly vázané na čeleď Poaceae. Mezi ně patří nápadný trávníček Elachista
subalbidella, běžní travaříci Crambus lathoniellus a Agriphila straminella, a také můry Apamea crenata, Oligia
strigilis, O. latruncula a Leucania comma.
–3–
Nepříliš početné jsou potravně specializované druhy, žijící na různých rostlinách v lesním podrostu nebo na lesních okrajích a podél cest. K takovým druhům patří píďalky, vázané na různé druhy svízele (Galium), případně i
na další byliny: Epirrhoe alternata, E. molluginata, Cosmorhoe ocellata, Lampropteryx suffumata a Colosfygia
pectinataria. Svízel, ale také vrbka (Chamerion) a vrbovky (Epilobium) jsou hostitelskými rostlinami lišajů Deilephila elpenor a D. porcellus, kromě nich žije na vrbovkách i oligofágní píďalka Ecliptopera silaceata. Úzká
vazba na starček (Senecio spp.) je charakteristická pro obaleče Epiblema hepaticanum a Eucosma campoliliana,
na třezalku je vázaná typická submontánní a montánní píďalka Aplocera praeformata, kokrhel (Rhinanthus) je
hlavní hostitelskou bylinou píďalky Perizoma albulata. Několik eurytopních druhů je úzce vázaných na ostružiník a maliník (Rubus spp.): píďalka Mesoleuca albicillata a můřice Thyatira batis a Habrosyne pyritoides.
Potravně specializované na různé mechy jsou zavíječi Eudonia murana, E. truncicolella, Scoparia ambiguella a
Catoptria permutatella. Z nich E. murana je charakteristickým boreomontánním a hojným druhem v montánním
stupni celého pásma Jizerských hor, zbývající tři druhy jsou více typické pro nižší polohy a s narůstající nadmořskou výškou se jejich početnost snižuje.
Velmi chudá je fauna denních motýlů, z nichž zde byly dosud zjištěny jen babočky Aglais urticae, Inachis io a
Polygonia c-album, jejichž housenky žijí převážně na kopřivách, bělásek Pieris napi, vázaný na brukvovité rostliny, a pravidelně také ohniváček Lycaena virgaureae, jehož housenky žijí na šťovíku.
Celkem bylo v průběhu výzkumu zjištěno v PR Jedlový důl 150 druhů motýlů.
Abundance druhů se v rozsahu pětičlenné stupnice (stupeň 1–5) pohybovala pouze mezi 1.–4. stupněm (vztaženo
na nejpočetnější zjištění v průběhu jedné exkurze – při větším počtu návštěv uváděn vždy nejvyšší pozorovaný
počet jedinců odpovídající příslušnému stupni 1–5).
Čtvrtého stupně početnosti (při jedné exkurzi pozorováno 21–50 ex.) dosáhly pouze 2 druhy: Epinotia tedella a
Thera variata, třetí stupeň (6–20 ex.) byl pozorován u 21 druhů. Většina motýlů (127 druhů) dosahovala pouze
stupně 1 nebo 2 (tj. 1, resp. 2–5 pozorovaných ex.).
Druhové složení odpovídá fauně motýlů podhorských a horských smíšených lesů a bučin středoevropského regionu a v porovnání s výše položenými zbytky smrčin bylo zřejmě podstatně méně narušené imisemi a následnými
zásahy v souvislosti s likvidací následků kalamitního výskytu obaleče smrkového koncem 70. let. Tak představuje tato rezervace jedno z cenných refugií původních lesních druhů JH, které při zlepšení situace v okolních porostech (zvýšení podílu buku, klenu a zvláště jedle na úkor smrku) mohou do nich expandovat a tím nepřímo
posílit jejich stabilitu, resp. snížit možnost přemnožení jediného škůdce v monokultuře, která bývá následně takovým druhem zcela zničena. Navíc zvýšení dosud malého zastoupení jedle by umožnilo vytvořit lepší podmínky pro přežití monofágních druhů, vázaných pouze na tuto dřevinu, nebo druhů, které ji preferují a jejichž výskyt
byl v celé oblasti střední Evropy v průběhu minulého století velmi omezen a z některých částí zcela vymizely .
Tento přehled zjištěných druhů lepidopter jistě není kompletní a lze předpokládat, že při pokračování výzkumu v
dalších letech budou v PR Jedlový důl nalezeny ještě další významné a charakteristické druhy bučin a jedlobučin, zvláště ze skupiny potravně specializovaných zástupců drobných motýlů, ale rovněž píďalek a můr. Přesto
podle dosavadních výsledků poměrně dobře charakterizují motýlí faunu této rezervace následující druhy motýlů,
i když nezahrnují žádné zvláště chráněné nebo ohrožené druhy, ani nějaké faunistické rarity: Hepialus hecta,
Nematopogon pilellus, Nemapogon cloacellus, Tinea semifulvella, Swammerdamia caesiella, S. compunctella,
Paraswammerdamia lutarea, Argyresthia brockeella, Pseudatemelia josephinae, Denisia nubilosella, D. similella, Elachista subalbidella, Dichelia histrionana, Aphelia unitana, Pseudosciaphila branderiana, Olethreutes
bipunctanus, Pseudohermenias abietana, Ancylis mitterbacheriana, Epiblema hepaticanum, Eucosma campoliliana, Cydia coniferana, Eudonia murana, Udea olivalis, Watsonalla cultraria, Tetheellajluctuosa, Jodisputata,
Scopula ternata, Chloroclysta citrata, Thera variata, Electrophaes corylata, Euphyia unangulata, Rhinoprora
debiliata, Aplocera praeformata, Venusia cambrica, Nothocasis sertata, Chiasmia notata, Ch. signaria, Plagodis dolabraria, P. pulveraria, Lomographa bimaculata, L. temerata, Campaea margaritata, Hylaea fasciaria,
Stauropus fagi, Drymonia dodonaea, Ptilodontella cucullina, Calliteara pudibunda, Hypena crassalis, Pseudoips prasinanus, Herminia grisealis, Hyppa rectilinea, Papestra biren, Polia hepatica.
Poznámka: Použitý systém a nomenklatura motýlů odpovídá publikaci KRAMPL & MAREK (1999).
Systematický přehled druhů lepidopter zjištěných v PR Jedlový důl v letech 1996–2001 (KRAMPL &
MAREK 1999, 2001).
Symboly v záhlaví označují:
A – početnost (abundance): pětistupňová klasifikace – 1 – 1 exemplář, 2 – 2–5 ex., 3 – 6–20 ex., 4 – 21–50 ex., 5
– více než 50 ex. Hodnota uvádí nejvyšší pozorovaný počet jedinců při jedné exkurzi, čímž je umožněno relativní porovnání abundance mezi jednotlivými druhy.
–4–
B – vazba druhu na biotop: I – stenotopní, II – oligotopní, III – eurytopní (jde o zjednodušené orientační vyjádření afinity ke stanovišti pro účely vzájemného porovnání jednotlivých druhů a vyjádření určitých rozdílů mezi
nimi bez přesného vymezení jednotlivých kategorií I–III).
C – vazba druhu na hostitelské rostliny: mono- až oligofágie (druhy nebo rody rostlin jsou vyjmenovány), polyfágie – uvedeny čeledi rostlin nebo hlavní hostitelské druhy z různých čeledí, v případě široké polyfágie jen „polyfág“.
ČELEĎ/Druh
A
B
C
HEPIALIDAE
Hepialus hecta (L.)
2
II
polyfág
ADELIDAE
Nematopogon pilellus (Den. & Schiff.)
1
II
Vaccinium myrtillus
TINEIDAE
Nemapogon cloacellus (Haworth)
1
II
Tinea semifulvella Haworth
Monopis laevigella (Den. & Schiff.)(=rusticella Hb.)
1
1
II
III
Fungi (Polyporaceae), druhotně i jiný rostl.
substrát
substrát živočiš. původu (v ptačích hnízdech)
substrát živočiš. původu
GRACILLARlIDAE
Parornix scoticella (Stainton)
2
II
Sorbus (Cotoneaster)
YPONOMEUTIDAE
Swammerdamia caesiella (Hübner) (=heroldella Hb.) 1
Swammerdamia compunctella (Herrich-Schaffer)
4
Paraswammerdamia lutarea (Haworth)(=nebulella Gz.)1
Argyresthia brockeella (Hübner)
1
Argyresthia goedartella (L.)
1
Argyresthia conjugella Zeller
2
II
II
II
II
II
III
Betula
Sorbus aucuparia
Sorbus aucuparia, Crataegus spp.
Betula
Betula, Alnus
Sorbus, Malus
YPSOLOPHIDAE
Ypsolopha parenthesella (L.)
2
II
polyfág (pref. listnaté stromy)
OECOPHORIDAE
Pseudatemelia josephinae (Toll)
Denisia stipella (L.)
Denisia nubilosella (Herrich-Schaffer)
Denisia similella (Hübner)
2
3
1
1
II
II
II
II
opadané listí listnatých stromů
pod kůrou odumřelých jehlič. stromů
pod kůrou odumřelých smrků (Picea abies)
pod kůrou odumřelých jehlič. stromů
ELACHISTIDAE
Elachista subalbidella Schliiger
1
II
Poaceae (Brachypodium, Poa, Molinia)
COLEOPHORIDAE
Coleophora currucipennella Zeller
2
II
Betula, Carpinus, Salix, Fagus, Quercus
GELECHIIDAE
Altenia scriptella (Hübner)
Chionodes electellus (Zeller)
Neofaculta infernella (Herrich-Schaffer)
1
1
3
II
II
II
Acer
Picea abies
polyfág (Betula, Vaccinium, aj.)
TORTRlCIDAE
Syndemis musculana (Hübner)
Dichelia histrionana (Frolich)
Aphelia unitana (Hübner)
Adoxophyes orana (Fischer v. Rösslerstamm)
Eana osseana (Scopoli)
Tortrix viridana (L.)
Endothenia quadrimaculata (Haworth)
Pseudosciavhila branderiana (L.)
1
1
1
1
1
2
1
1
II
II
II
II
II
II
III
II
polyfág
Abies alba, Picea abies
polyfág (Heracleum, Angelica, Rubus aj.)
polyfág
polyfág (na kořenech pod mechy a bylinami)
Quercus
polyfág
Populus tremula
–5–
Olethreutes bipunctanus (F .)
Pseudohermenias abietana (F.)(=clausthaliana Sax.)
Apotomis turbidana Hubner
Hedya nubiferana (Haworth)
Ancylis mitterbacheriana (Den. & Schiff.)
Ancylis myrtillana (Treitschke)
Epinotia tedella (Clerck)
Rhopobota naevana (Hubner)
Gypsonoma dealbana (Frölich)
Epiblema hepaticanum (Treitschke)
Eucosma campoliliana (Den. & Schiff.)
Cydia coniferana (Saxesen)
2
1
1
2
2
2
4
1
1
1
3
1
II
II
II
III
II
II
II
II
II
II
II
II
Vaccinium
Picea abies
Betula, Salix, Populus
polyfág
Fagus, Quercus
Vaccinium
Picea abies
Vaccinium, Sorbus, Crataegus, Rhamnus aj.
Crataegus, Corylus, Populus, Salix, Quercus
Senecio
Senecio
Pinus, Abies
PYRALIDAE
Crambus lathoniellus (Zincken) (=pratellus auct.)
2
Agriphila straminella (Den. & Schiff.)(=culmella auct.) 1
Catoptria permutatella (Herrich-Schiiffer)
2
Scoparia ambigualis (Treitschke)
3
Eudonia truncicolella (Stainton)
2
Eudonia murana (Curtis)
2
Udea olivalis (Den. & Schiff.)
3
III
III
II
II
II
II
II
Poaceae
Poaceae (např. Festuca aj.)
Musci
Musci
Musci
Musci (Grimmia, Dicranum, Bryum aj.)
polyfág
LASIOCAMPIDAE
Lasiocampa quercus (L.)
1
II
polyfág (např. Vaccinium, Rubus, Salix aj.)
SPHINGIDAE
Sphinx pinastri L.
Laothoe populi (L.)
Deilephila elpenor (L.)
Deilephila porcellus (L.)
2
2
2
2
II
III
II
II
Pinus (Picea abies)
Salix, Populus
Chamerion, Epilobium, Galium,
Galium, Epilobium
PIERlDAE
Pieris napi (L.)
3
III
Brassicaceae
2
Urtica
Urtica
Urtica, Salix, Humulus aj
NYMPHALIDAE
Inachis io (L.)
Aglais urticae (L.)
Polygonia c-album (L.)
1
III
III
II
LYCAENIDAE
Lycaena virgaureae (L.)
2
II
Rumex
DREPANIDAE
Falcaria lacertinaria (L.)
Watsonalla cultraria (F.)
Thyatira batis (L.)
Habrosyne pyritoides (Hufnagel) (=derasa L.)
Tethea or (Den. & Schiff.)
Tetheella fluctuosa (Hilbner)
Ochropacha duplaris (L.)
1
2
1
1
1
2
2
II
II
II
II
II
II
II
Alnus, Betula
Fagus
Rubus
Rubus
Populus, Salix
Betula
Alnus, Betula, Populus
GEOMETRlDAE
Jodis putata (L.)
Cyclophora linearia (Hilbner)
Timandra griseata Petersen (=amata auct.)
Scopula ternata Schrank
Idaea aversata (L.)
Xanthorhoe spadicearia (Den. & Schiff.)
Xanthorhoe montanata (Den. & Schiff.)
Xanthorhoe fluctuata (L.)
Epirrhoe alternata (Milller)
1
2
1
1
1
2
2
2
2
II
II
II
II
II
II
II
II
III
Vaccinium myrtillus
Fagus, Quercus, Betula, Vaccinium
Rumex, Polygonum, Fallopia
Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris aj.
polyfág
polyfág na bylinách
byliny, též Vaccinium, Rubus, Calluna aj.
Brassicaceae
Galium
–6–
Epirrhoe molluginata (Hilbner)
3
Entephria caesiata (Den. & Schiff.)
3
Mesoleuca albicillata (L.)
2
Cosmorhoe ocellata (L.)
1
Lampropteryx suffumata (Den. & Schiff.)
1
Ecliptopera silaceata (Den. & Schiff.)
2
Chloroclysta citrata (L.)
2
Chloroclysta truncata (Hufnagel)
2
Thera variata (Den. & Schiff.)
4
Electrophaes corylata (Thunberg)
2
Hydriomena impluviata (Den. & Schiff.)(=coerulata F.)1
Colostygia pectinataria (Knoch)
2
Rheumaptera undulata (L.)
1
Euphyia unangulata (Haworth)
2
Epirrita autumnata (Borkhausen)
1
Perizoma albulatum (Den. & Schiff.)
1
Eupithecia tantillaria Boisduval
3
Eupithecia satyrata (Hübner)
2
Eupithecia subfuscata (Haworth) (=castigata Hübner) 3
Rhinoprora debiliata (Hübner)
1
Aplocera praeformata (Hilbner)
2
Venusia cambrica Curtis
3
Nothocasis sertata (Hübner)
1
Lomaspilis marginata (L.)
2
Chiasmia notata (L.)
1
Chiasmia signaria (Hübner)
1
Chiasmia liturata (Clerck)
1
Chiasmia clathrata (L.)
3
Plagodis pulveraria (L.)
2
Plagodis dolabraria (L.)
1
Opisthograptis luteolata (L.)
2
Odontopera bidentata (Clerck)
3
Biston betularius (L.)
2
Deileptenia ribeata (Clerck)
1
Alcis repandata (L.)
3
Hypomecis punctinalis (Scopoli)
2
Cabera pusaria (L.)
3
Lomographa bimaculata (F.)
2
Lomographa temerata (Den. & Schiff.)
1
Campaea margaritata (L.)
2
Hylaea fasciaria (L.)
2
II
II
II
II
II
II
II
III
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
II
III
II
II
II
II
III
II
III
II
II
II
II
II
II
Galium
Vaccinium myrtillus
Rubus
Galium
Galium
Epilobium, Impatiens noli-tangere, Circaea
polyfág
polyfág
Picea abies (též Abies, Pinus)
Betula, Prunus, Crataegus, Tilia, Corylus
Alnus, Tilia, Fagus, Corylus, Vaccinium
Galium, Lamium, Urtica
Salix, Populus tremula, Alnus, Vaccinium
Stellaria, Rubus
Salix, Betula, Acer, Larix
Rhinanthus
Picea abies
Vaccinium myrtillus
Hypericum
Sorbus aucuparia, Vaccinium, Betula
Acer pseudoplatanus
polyfág na listnatých dřevinách
Betula, Alnus, Salix, Quercus
Picea abies, Calluna vulgaris
Picea, Pinus, Abies
Fabaceae
Fagus, Quercus, Tilia, Prunus
polyfág (Crataegus, Prunus, Salix aj.)
polyfág
polyfág
polyfág
polyfág
polyfág
polyfág (Sambucus, Clematis, Prunus aj.)
Pinus, Picea, Abies, Larix
NOTODONTIDAE
Phalera bucephala (L.)
2
Stauropus fagi (L.)
1
Drymonia dodonaea (Den. & Schiff.)
3
Pterostoma palpinum (Clerck)
1
Ptilodon capucina (L.) (=camelina L.)
2
Ptilodontella cucullina (Den. & Schiff.)(=cuculla Esp.) 1
III
II
II
III
III
II
polyfág na listnatých dřevinách, pref. Fagus
Quercus, Fagus, Betula
Acer
LYMANTRlIDAE
Calliteara pudibunda (L.)
2
III
ARCTIIDAE
Spilosoma lubricipeda (L.)(=menthastri Den. & Schiff.)2
III
polyfág
NOCTUIDAE
Hypena crassalis (F.)(=fontis Thunberg)
Pseudoips prasinanus (L.) (=faganus F.)
Colocasia coryli (L.)
Acronicta auricoma (Den. & Schiff.)
II
II
II
II
Vaccinium, Calluna vulgaris, Urtica
polyfág
3
1
2
2
–7–
Herminia grisealis (Den. & Schiff.) (=nemoralis F .)
Diachrysia chrysitis (L.)
Autographa gamma (L.)
Autographa pulchrina (Haworth)
Euplexia lucipara (L.)
Hyppa rectilinea (Esper)
Agrochola helvola (L.)
Apamea crenata (Hufnagel)
Oligia strigilis (L.)
Oligia latruncula (Den. & Schiff.)
Gortyna flavago (Den. & Schiff.) (=ochracea Hübner)
Lacanobia thalassina (Hufnagel)
Hada nana (Hufnagel) (=dentina Den. & Schiff.)
Melanchra pisi (L.)
Papestra biren (Goeze) (=glauca Hlibner)
Polia bombycina (Hufnagel) (=advena F.)
Polia hepatica (Clerck) (=tincta Brahm)
Leucania comma (L.)
Diarsia mendica (F.)
Noctua pronuba (L.)
Xestia triangulum (Hufnagel)
2
1
1
1
2
3
3
2
1
2
1
2
1
2
2
2
3
2
3
1
1
II
II
III
II
III
II
II
II
II
III
II
II
II
III
II
II
II
II
III
III
II
polyfág
polyfág
polyfág
polyfág (pref. Vaccinium, Calluna)
polyfág
Poaceae
Poaceae
Poaceae
polyfág
polyfág
Vaccinium, Aconitum a další byliny
Calluna, Sarothamnus, Rubus, Salix aj.
Vaccinium, Betula, Rubus aj.
Poaceae
Calluna, Vaccinium, Primula aj.
polyfág
polyfág
Údaje z roku 2002 (KRAMPL & MAREK 2002)
(pouze druhy v území nově zjištěné)
Početnost je uváděna jako obvykle pětičlennou stupnicí: 1 – 1 exemplář, 2 – 2–5 ex., 3 – 6–20 ex., 4 – 21–50 ex.,
5 – více než 50 ex., vždy je uváděn nejvyšší pozorovaný počet jedinců při jedné exkurzi, čímž je umožněno relativní porovnání abundance mezi jednotlivými druhy.
HEPIALIDAE: Hepialus humuli (L.) 2
ADELIDAE: Nematopogon schwarziellus Zeller (=panzerellus auct.) 1, Nematopogon robertellus (Clerck) 2
PSYCHIDAE: Sterrhopterix standfussi (Wocke) 1
YPONOMEUTIDAE: Argyresthia bergiella (Ratzeburg) 2
OECOPHORIDAE: Ethmia funerella (F.) 1
GELECHIIDAE: Carpatolechia notatella (Hübner) 1
TORTRICIDAE: Pandemis cerasana (Hübner) 1, Capua vulgana (Frölich) (=favillaceana Hübner) 2, Eulia ministrana (L.) 2, Epinotia subocellana (Donovan) 2, Gypsonoma sociana (Haworth) 2, Eucosma cana (Haworth)(=hohenwartiana auct.) 2
PYRALIDAE: Aphomia sociella (L.) 2, Dioryctria abietella (Den. & Schiff.) 1, Assara terebrella (Zincken) 2
DREPANIDAE: Drepana falcataria (L.) 1
GEOMETRIDAE: Spargania luctuata (Den. & Schiff.) 1, Perizoma affinitatum (Stephens) 2, Eupithecia exiguata (Hübner) 2, Selenia dentaria (F.) (=bilunaria Esper) 2, Ectropis crepuscularia (Den. & Schiff.) 1, Paradarisa
consonaria (Hübner) 3, Cabera exanthemata (Scopoli) 2
NOTODONTIDAE: Cerura vinula (L.) 1, Leucodonta bicoloria (Den. & Schiff.) 2
NOCTUIDAE: Acronicta megacephala (Den. & Schiff.) 1, Acronicta psi (L.) 1, Abrostola tripartita (Hufnagel)
(=triplasia auct. nec L.) 1, Anaplectoides prasinus (Den. & Schiff.) 1
Výčet druhů zvláště chráněných a zařazených v červených seznamech (FARKAČ et al. 2005,
PLESNÍK et al. 2003) je uveden v tabulkách zařazených do vlastního textu plánu péče..
–8–
Příloha S4
TABULKOVÉ POPISY DÍLČÍCH PLOCH V PŘEDCHOZÍM PLÁNU PÉČE
Odkaz ze současného plánu péče na položku „DP č.“. Na konci přílohy je připojena porostní
mapa na r. 1993-2002, z níž lze odvodit polohu dílčích ploch.
Tabulky mají následující jednotnou strukturu a obsah:
ZCHÚ: zvláště chráněné území, zde vždy „PR Jedlový důl“, s rozlišením, zda jde o vlastní rezervaci (PR) či ochranné pásmo
(OP);
DP č.: pořadové číslo dílčí plochy, dodatečně doplněný údaj který zajišťuje návaznost na dílčí plochy v současném plánu péče
(na r. 2013-2022), překryv dílčích ploch může být někdy velmi nepřesný
Odd., por., por. sk.: prostorové členění lesa na oddělení, porost a porostní skupinu dle LHP;
Část: zřetelně ohraničená část porostní skupiny, zpravidla samostatně stojící, na základě popisu identifikovatelná v obrysové
mapě;
Stanoviště: rámcová charakteristika ekotopu (reliéf, půda aj.);
Lesní typ: dle typologické mapy, s případnou bližší lokalizací, okrajově zasahující LT jsou uvedeny v závorce;
Potenciální společenstvo: předpokládaný typ potenciální přirozené vegetace vyjádřený nejbližším fytocenologickým ekvivalentem (zpravidla na úrovni asociace); současné porosty nemusejí charakteristice příslušné jednotky vždy odpovídat;
Základní charakteristika: stručný popis porostu;
Stromové patro: spíše lesnická charakteristika stromové etáže;
Keřové patro: stručný popis keřové úrovně (ve většině porostů je jen slabě vyvinuta nebo chybí);
Bylinné patro: botanický popis podrostu, rostlinné druhy jsou uváděny vědeckými jmény, nomenklatura podle DOSTÁLa (1989)
Návrh opatření: doporučená opatření pro popisovanou porostní skupinu nebo její část, viz též samostatná tabulka v příloze
Poznámka: případné doplňující údaje
ZCHÚ: PR Jedlový důl
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 478
Por. sk.: 1z
Část:
Stanoviště: příkrý až skalnatý východní svah, na JV strmě spadající k divokému toku
Jedlové, sklon svahu místy kolem 50°
Lesní typ: 6A3
Potenciální společenstvo: smrková bučina obohacená
Základní charakteristika: více méně zapojené kultury a nárosty smrku s příměsí břízy a
buku
Stromové patro: chybí
Keřové patro: většinou dobře zapojený (místy až neprostupný) porost smrku do 2 m výšky,
v příměsi s břízou, bukem, méně s jeřábem, celkový podíl buku ovšem nízký, výraznější jen
při jižním okraji skupiny
Bylinné patro: většinou jen Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus,
v exponovaných svazích též Rubus idaeus, Senecio ovatus, Dryopteris dilatata, Cicerbita
alpina (zř.)
Návrh opatření: bez zásahů – vylepšení vzhledem k zapojenosti kultury a exponovanému
terénu není aktuální
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 479
Por. sk.: 3
Část: nejsevernější část
Stanoviště: svahová úžlabina s drobnou vodotečí
Lesní typ: 6A3, okrajově 6N1
Základní charakteristika: odrostlá smrková mlazina až tyčkovina
Stromové patro: volně zapojený mladý porost smrku, s přimíšeným bukem, nestejnověký, v
nadúrovni dospělý klen
Keřové patro: nevýznamné
Bylinné patro: Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Gymnocarpium dryopteris,
Senecio hercynicus aj.
Návrh opatření: nevyžadována
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 480
Por. sk.: 3
Stanoviště: střední svah východní orientace
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: nestejnověká smrková mlazina až tyčovina s menším podílem
buku
Stromové patro: hustě zapojená mladý porost smrku s příměsí buku
Bylinné patro: většinou chybí, okrajově Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus,
doprovodně Athyrium filix-femina, Phegopteris connectilis aj.
Návrh opatření: prořezávky ve prospěch buku
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 481
Por. sk.: 3
Část: 3. a 4. část od severu
Stanoviště: střední až příkrý balvanitý svah ± východní orientace
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: smrková tyčkovina až tyčovina s příměsí buku, nezřetelně
odlišená od okolních porostů
Stromové patro: hustě zapojený mladý porost smrku, výškově diferencovaný, v příměsi
hojně buk; v nadúrovni staré smrky a buky (viz sk. 15/2)
Bylinné patro: většinou chybí
Návrh opatření: prořezávka ve prospěch buku
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 482
Por. sk.: 3
Stanoviště: dosti příkrý JV-J svah, balvanitý
Lesní typ: 6A3, okrajově 6S4 a 6N1
Potenciální společenstvo: smrková bučina obohacená, resp. třtinová
Základní charakteristika: volně zapojená smrková tyčkovina až tyčovina
Stromové patro: mladý smrkový porost do 15 m výšky, na severu (přechod ke sk. 15/2)
významná příměs buku, vtroušeně jeřáb a bříza, porost nesouvisle zapojený
Bylinné patro: v důsledku velkého zástinu prakticky nevyvinuto
Návrh opatření: prořezávka, v severní části podpora buku
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 483
Por. sk.: 3
Část: nejjižnější část
Stanoviště: střední, posléze strmý východní svah nad Jedlovou, balvanitý
Lesní typ: 6A3 – většina plochy, 6S4 – západní okraj
Základní charakteristika: nestejnověký mladý porost smrku s přimíšeným bukem
Stromové patro: zapojená tyčovina smrku (převažuje) a buku, nestejnověká, v nadúrovni
několik starých smrků, jež v podstatě náležejí sk. 10; lokální příměs břízy a jeřábu
Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa,
Phegopteris connectilis, Prenanthes purpurea aj.
Návrh opatření: výchovné těžby ve prospěch buku (nenaléhavé)
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 484
Por. sk.: 4
Část: severnější část
Stanoviště: střední až příkrý jihovýchodní svah, balvanitý
Lesní typ: 6A3 – většina plochy, 6S4 – v horní části svahu
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina až kmenovina
Stromové patro: zapojený smrkový porost 16-20 m vysoký, výčetní tl. 20-25 cm, vtroušeně
buk a jeřáb, porost nedávno probírán
Bylinné patro: na většině plochy v důsledku velkého zastínění chybí
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 485
Por. sk.: 4
Část: jižnější část
Stanoviště: dosti příkrý svah východní orientace, s drobnými potůčky
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: plně zapojený smíšený porost buku a smrku
Stromové patro: hustě zapojený, na jihu etážovitý porost buku a smrku, skupinově smíšený,
přimíšeně klen a jeřáb; při cestě v horní úrovni ještě dva starší smrky, které ale spíše náleží
již k vedlejší sk. 15/2
Bylinné patro: vzhledem k hustému zápoji není téměř vyvinuto, jen roztroušeně Athyrium
filix-femina, Dryopteris dilatata aj.
Návrh opatření: nenaléhavá probírka
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 486
Por. sk.: 6
Stanoviště: střední až příkřejší východní svah, s roztroušenými balvany, níže s pramennými
polohami
Lesní typ: 6A3 – většina plochy, 6N1 – horní okraj
Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová
Základní charakteristika: nestejnověká mladá smrčina
Stromové patro: různověký, místy výškově vyrovnaný porost smrku s vtroušeným bukem,
zápoj poněkud snížený
Keřové patro: v pramenných polohách smrkové nárosty, roztroušeně buk
Bylinné patro: v horní části podrost jen slabě vyvinut: Athyrium filix-femina, Vaccinium
myrtillus, Calamagrostis villosa aj.
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 487
Por. sk.: 6
Stanoviště: dosti příkrý balvanitý svah ± východní orientace, se svahovými prameništi
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: různověká mladá buková smrčina, nezřetelně odlišená od
okolních porostů
Stromové patro: mladá nestejnověká kmenovina s převažujícím smrkem, většinou dobře
zapojená, dole při potoce rozvolněná
Keřové patro: jen v okrajových částech, tvořená převážně bukem
Bylinné patro: slabě vyvinuto, s Dryopteris dilatata, Vaccinium myrtillus, Athyrium filixfemina, Streptopus amplexifolius (vz.); v prameništi při potoce (přesah do sousední sk. 3)
bohatá mechová synuzie s Polytrichum commune a Sphagnum sp., v E1 Blechnum spicant,
Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Lastrea limbosperma, Lysimachia nemorum,
Petasites albus, Phegopteris connectilis, Veratrum album subsp. lobelianum; porost zde
výškově diferencovaný
Návrh opatření: nenaléhavá probírka
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 488
Por. sk.: 6
Stanoviště: střední jihovýchodní svah s roztroušenými menšími balvany
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: většinou plně zapojená mladá smrková kmenovina s příměsí
buku
Stromové patro: v horní úrovni cca 24 m vysoké výrazně převládá smrk, v nižší, výškově
různorodé úrovni naopak převažuje buk, porost jen místy rozvolněný, jinak dobře zapojený
Bylinné patro: nesouvisle vyvinuto, převládá Vaccinium myrtillus, dále Athyrium filixfemina, Dryopteris dilatata, roztroušené zmlazení buku
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 489
Por. sk.: 6
Stanoviště: střední až příkrý svah východní orientace, s roztroušenými menšími balvany; v
potoční nivě drobné prameniště
Lesní typ: 6A3 – většina plochy, 6S4 – jihozápadní okraj
Základní charakteristika: mladší buková smrčina, nestejnověká
Stromové patro: převážně smrkový porost vysoký 20 a více metrů, s významnou příměsí
buku, zapojený, nestejnověký (zejména buk)
Keřové patro: značně nesouvislé, bukové nárosty hlavně v dolní části svahu
Bylinné patro: jen nesouvisle vyvinuto: Blechnum spicant, Cicerbita alpina (nepočetně v
dol. části svahu), Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus (převažuje), při
potoce Athyrium filix-femina (hoj.), Gymnocarpium dryopteris, Galeobdolon montanum,
Homogyne alpina, Oxalis acetosella, Senecio hercynicus; prameniště: Lysimachia nemorum
(dom.), Athyrium filix-femina, Carex remota, Viola palustris
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 490
Por. sk.: 10/1
Část:
Stanoviště: dosti příkrý východní svah, balvanitý
Lesní typ: 6A3 – většina plochy, 6S4 – západní okraj
Potenciální společenstvo: smrková bučina (třtinová?)
Základní charakteristika: mezernatá, zralá smrková kmenovina se zapojenou podúrovní
buku a dalších dřevin
Stromové patro: v horní, volně zapojené úrovni smrk, v dolní (též E2) převládá buk, v
příměsi bříza, jeřáb a smrk
Keřové patro: viz E3
Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, dále Athyrium filix-femina, Calamagrostis
villosa, Prenanthes purpurea aj.
Návrh opatření: bez zásahů – umožnit samovolný rozpad horní smrkové etáže
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 491
Por. sk.: 15/2
Stanoviště: střední až příkrý balvanitý svah nad pravým břehem Jedlové, v horní části
rezervace
Lesní typ: 6A3 – většina plochy, 6K1 – na SZ
Základní charakteristika: rozpadající se smrková bučina s bohatou přirozenou obnovou
buku
Stromové patro: rozvolněná stará bučina s významnou příměsí smrku a s vtroušenou jedlí,
zápoj porostu 60-70 %, porost prolámaný, se smrkovými soušemi a množstvím padlého
dřeva
Keřové patro: v prosvětlených úsecích souvislý podrost buku, méně smrku a jeřábu, v
zapojenějších úsecích buk převážně v náletech (=E1)
Bylinné patro: zmlazení buku, dále Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Athyrium
filix-femina aj. – druhově dosti chudé
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 492
Por. sk.: 15/2
Část: severní část, malý díl při Z okraji
PR
Stanoviště: střední balvanitý svah u tratící se cesty
Lesní typ: 6N1
Základní charakteristika: rozvolněný starý porost smrku a buku
Stromové patro: v horní, volně zapojené etáži starý buk a smrk
Keřové patro: v podrostu bohaté nárosty a nálety buku i smrku
Bylinné patro: Vaccinium myrtillus, Athyrium filix-femina, Phegopteris connectilis,
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 493
Por. sk.: 15/2
Stanoviště: příkrý balvanitý svah východní orientace nad pravým břehem Jedlové
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: stará smrková bučina ve stádiu rozpadu s masivní přirozenou
obnovou
Stromové patro: rozpadající se stará buková etáž se slabě přimíšeným smrkem, na severu
poněkud zapojenější, místy vývraty buků (padlé roztříštěné kmeny), při potoce též smrků,
porost pralesovitého rázu, stěží průchodný
Keřové patro: v dolní etáži (zčásti E3) husté nárosty buku, podružně smrku, ojediněle jedle
Bylinné patro: převažuje bukové zmlazení, další druhy jen roztroušeně – Athyrium filixfemina, Dryopteris dilatata, Prenanthes purpurea, Polygonatum verticillatum (zř.) aj.
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 494
Por. sk.: 15/2
Stanoviště: střední až příkré balvanité svahy jihovýchodní orientace nad pravým břehem
Jedlové
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: stará smrková bučina pralesovitého charakteru, v počínajícím
stádiu rozpadu s intenzivně probíhající přirozenou obnovou, jeden z nejcennějších porostů v
rezervaci
Stromové patro: na většině plochy volněji zapojená smrková bučina, na jihu rozvolněný
porost s vyšším podílem smrku, smrk cca 30 m vys., buk 26 i více m vys., při potoce též
příměs klenu
Keřové patro: bohaté (až živelné) nálety a nárosty buku do 3 m výšky, podružně zmlazení
smrku
Bylinné patro: dominuje bukové zmlazení, dále Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata,
Festuca altissima (zř.), Oxalis acetosella, zmlazení smrku, jedle a jeřábu
Návrh opatření: bez zásahů!
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: C
DP č: 495
Por. sk.: 15/2
Stanoviště: strmější svah východní orientace, balvanitý, protékaný dvěma drobnými potůčky
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: výrazně různověký smíšený porost smrku a buku
Stromové patro: v horní etáži stará buková smrčina (smrk zřetelně převládá, na severu
početněji přistupuje buk), zejména na severu výrazně rozvolněná; v dolní etáži většinou
dobře zapojený porost buku, výškově diferencovaný (vč. E2), v příměsi smrk, klen a jeřáb
Bylinné patro: nesouvisle vyvinuto, vedle bukového zmlazení mj. Athyrium filix-femina,
Dryopteris dilatata a Prenanthes purpurea; při potůčku u cesty hojně Carex remota, dále
Athyrium filix-femina, Lysimachia nemorum, Impatiens noli-tangere, Chaerophyllum
hirsutum, Crepis paludosa, Cirsium heterophyllum, Senecio ovatus, Stellaria nemorum,
Petasites albus
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 496
Por. sk.: 0
Část:
Stanoviště: dosti příkrý východní svah nad levým břehem Jedlové, pod vodopádem, s
výrazným prameništěm, při potoce balvanové akumulace
Lesní typ: 6A3, kontaktně na východě 7K3
Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová (s přechodem do podmáčené smrčiny)
Základní charakteristika: nesouvislé nárosty buku a smrku
Keřové patro: nárosty buku a smrku 1-3 m vysoké, volně zapojené, místy s prolukami,
porost plynule přechází do sk. 526 A 1
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, dále Athyrium filix-femina, Phegopteris
connectilis a Rubus idaeus, v prameništi přistupuje Chaerophyllum hirsutum, Cirsium
palustre, Equisetum sylvaticum, Juncus effusus, Tussilago farfara
Návrh opatření: do prameniště vysadit olši lepkavou, jilm a klen
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 497
Por. sk.: 3
Část: malá severní část
Stanoviště: příkrý západní svah nad levým břehem Jedlové, bez skalních výchozů
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: v podstatě podúroveň okolní staré smrčiny, nezřetelně
ohraničená
Stromové patro: v horní úrovni jednotlivé staré smrky přesahující z okolního porostu (sk.
15/2), pod nimi různověký smíšený porost buku a smrku z přirozené obnovy, zasahuje do E2
Bylinné patro: zmlazení buku, méně jeřábu, dále v bylinném patře Athyrium filix-femina,
Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Prenanthes purpurea aj.
Návrh opatření: bez zásahů, skupinu sloučit se sousední sk. 15/2
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 498
Por. sk.: 3
Část: jižní (hlavní) část
Stanoviště: střední svah pod turistickou cestou a pravobřežní část potoční nivy, balvanitý
terén
Lesní typ: 6S5
Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová až borůvková
Základní charakteristika: výškově diferencovaný porost smrku a douglasky
Stromové patro: smíšený porost smrku a douglasky, přimíšeně buk, vtroušeně klen, porost
zapojený, výškově rozrůzněný, charakteru tyčoviny
Keřové patro: roztroušené zmlazení všech zastoupených dřevin, včetně douglasky
Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Dryopteris
dilatata, Athyrium filix-femina, Prenanthes purpurea aj.
Návrh opatření: postupná eliminace douglasky, včetně náletů
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 499
Por. sk.: 6
Část:
Stanoviště: příkrý západní svah nad levým břehem Jedlové, balvanitý až skalnatý
Lesní typ: 6A3
Potenciální společenstvo: smrková bučina borůvková
Základní charakteristika: mladší smrková kmenovina s přimíšeným jeřábem
Stromové patro: nerovnoměrně zapojená smrčina s podúrovní jeřábu, u potoka potok
přirozeně rozvolněný, množství padlého dřeva
Bylinné patro: převažuje Vaccinium myrtillus, dále zmlazení jeřábu, řidčeji buku
Návrh opatření: bez zásahů – jde o velmi exponovanou polohu vylučující hospodářské
zásahy
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 500
Por. sk.: 7
Část:
Stanoviště: krátký a příkrý balvanitý svah mezi turistickou cestou a levým břehem Jedlové
Lesní typ: 6A3
Základní charakteristika: smíšený porost smrku a buku, na jihu s druhově bohatým
bylinným patrem
Stromové patro: v jižní části směs buku a smrku (mírně převažuje), vtroušeně též klen, dále
na sever mladá smrčina se slabou příměsí podúrovňového buku, méně jeřábu a klenu, porost
nejméně 26 m vysoký
Keřové patro: roztroušené zmlazení buku, zejména v jižní části
Bylinné patro: v jižní části podrost značně pestrý: Athyrium filix-femina, Blechnum spicant,
Cicerbita alpina, Phegopteris connectilis, Prenanthes purpurea, Ranunculus platanifolius,
Vaccinium myrtillus, dále na sever již o poznání chudší, s převahou Athyrium filix-femina,
Dryopteris dilatata a Vaccinium myrtillus, roztroušené zmlazení buku
Návrh opatření: bez zásahů, výhledově jednotlivá těžba smrku pro uvolnění bukového
zmlazení
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 501
Por. sk.: 9
Část:
Stanoviště: dosti příkrý balvanitý svah nad levým břehem Jedlové
Lesní typ: 6S5 – jižní část, 6Y1 – severní část, 6N1 – menší úsek mezi oběma LT
Základní charakteristika: smíšený porost buku a smrku, různověký, s přirozenou obnovou
buku
Stromové patro: výškově diferencovaný porost buku (převažuje) a smrku, vtroušeně klen
Keřové patro: dosti hojné zmlazení buku, ojediněle i jedle
Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, hojně Dryopteris dilatata, dále Athyrium filixfemina, Calamagrostis villosa, Prenanthes purpurea
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 501
Por. sk.: 15/2
Část:
Stanoviště: dosti příkrý západní svah nad levým břehem Jedlové, na jihu balvanitý, místy až
skalnatý, na severu méně exponovaný a místy s pramennými polohami
Lesní typ: 6A3
Potenciální společenstvo: smrková bučina obohacená a třtinová
Základní charakteristika: stará smrková bučina, na jihu relativně zapojená a s bohatou
přirozenou obnovou, na severu rozpadlá, se slabší obnovou, místy až rázu paseky
Stromové patro: na jihu volně zapojená smrková bučina, na severu již porost v pokročilém
stádiu rozpadu, prolámaný, s padlými smrky a buky a s pahýly zlomených stromů
Keřové patro: na jihu bohaté nárosty buku, na severu již jen velmi nesouvislé, zde buk spíše
v náletech (0,5-1 m vys.), místy i klen
Bylinné patro: v jižní části podrost relativně bohatý, s Athyrium filix-femina, Blechnum
spicant, Gymnocarpium dryopteris, Hieracium murorum, Homogyne alpina, Oxalis
acetosella, Phegopteris connectilis, Prenanthes purpurea, Senecio ovatus, Vaccinium
myrtillus, v severní části podrost spíše pasekového rázu: převládá Calamagrostis villosa,
dále Rubus idaeus, Senecio hercynicus, Epilobium angustifolium
Návrh opatření: bez zásahů; zvážit připojení severního okraje (v podstatě paseka) ke sk. 0
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: B
DP č: 503
Por. sk.: bezl. 25
Část:
Stanoviště: mohutné skalní výchozy nad cestou – mrazové sruby až hradby, téměř 30 m
vysoké, nesouvisle porostlé smrkem, břízou a jeřábem
Lesní typ: 6Y1
Potenciální společenstvo: (borůvková smrčina)
Základní charakteristika: viz ekotop
Stromové patro: mezernatý porost smrku, břízy a jeřábu
Keřové patro: u cesty vysazeno několik jilmů v ind. ochranách
Bylinné patro: vlastní skály prakticky bez bylinného porostu, při jejich úpatí převládá
Rubus fruticosus agg., hojně Dryopteris dilatata, dále Athyrium filix-femina, Homogyne
alpina, Phegopteris connectilis, Rubus idaeus, Streptopus amplexifolius (dosti hojně)
Návrh opatření: bez zásahů, neodlesňovat!
Poznámka:
ZCHÚ: PR Jedlový důl OP
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 504
Por. sk.: 1
Část: západní část trojúhelníkového tvaru
Stanoviště: ± rovinatý terén bez balvanů či zamokření
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: nezapojená kultura až mlazina smrku s příměsí buku,
vylepšovaná
Keřové patro: porost nezřetelně diferencován na dvě úrovně: horní 2-5 m vysoká, dolní cca
1 m vys., vedle smrku v příměsi i buk, zčásti vysazen a poškozen okusem
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa,
Galium saxatile
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 505
Por. sk.: 1
Část: východní část
Stanoviště: dosti příkrý, lehce balvanitý svah
Lesní typ: 6N1 – dolní část, 6S4 – horní část
Základní charakteristika: paseka se zbytky staré smrkové bučiny (porost ve skutečnosti
dvouetážový!)
Stromové patro: část plochy (dole) se zachovalou horní úrovní smrku a buku, jedna mladší
jedle
Keřové patro: na pasece nerovnoměrné nálety až nárosty smrku (převažuje) a buku, část
plochy dosud volná, bez stromového porostu
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, dále zmlazení buku a
smrku, Dryopteris dilatata, Galium saxatile aj.
Návrh opatření: bez zásahu, pouze doplnit jedli s ind. ochranami
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 506
Por. sk.: 1
Část: jihozápadní část
Stanoviště: mírný západní svah s roztroušenými, ± zazemněnými balvany
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: nerovnoměrně zapojená smrková mlazina, navazující na
rozsáhlejší smrkové kultury vně OP
Stromové patro: mladý smrkový porost 3-7 m vysoký, na severu dosti mezernatý
Keřové patro: (E1) roztroušený buk poškozený okusem
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, hojně Vaccinium myrtillus, doprovodně
Agrostis capillaris, Dryopteris dilatata, Galium saxatile
Návrh opatření: dosadit několik jedlí a buků do volných míst, individuálně chránit
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 507
Por. sk.: 1
Část: severozápadní část (2 díly)
Stanoviště: rovinatý terén bez patrného vlivu zamokření
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: dva drobné porosty – paseky s nezapojenou kulturou smrku a
buku
Keřové patro: v podstatě E1: nezajištěná kultura smrku a buku do 0,5 m výšky, část plochy
má spíše ráz holiny
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, doprovodně Vaccinium myrtillus a
Dryopteris dilatata
Návrh opatření: umožnit nasemenění buku, v případě potřeby později vylepšit bukem a
jedlí
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 508
Por. sk.: 2
Část:
Stanoviště: ± rovina, bez patrného zamokření
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: smrková mlazina s několika starými buky v nadúrovni
Stromové patro: na většině plochy zapojený mladý porost smrku, 12-16 m vysoký, v horní
úrovni několik starších buků
Keřové patro: okrajově ojedinělé pichlavé smrky
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, doprovodně Avenella flexuosa a Galium
saxatile
Návrh opatření: nenaléhavá prořezávka
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 509
Por. sk.: 4
Část: úzký pruh poblíž jižního okraje
Stanoviště: výrazný západní svah s četnými mohutnými balvany až bloky, exponovaná
poloha
Lesní typ: 6K4 (ve skutečnosti ale spíše 6N, resp. 6Z)
Základní charakteristika: nestejnověká mladá smrčina s menší příměsí buku a jeřábu,
nezřetelně odlišená od sousedních porostů
Stromové patro: smrková tyčovina až tenká kmenovina, přirozeně rozvolněná, stromy
různých tlouštěk a vzrůstu, v menší příměsi buk, vtroušeně jeřáb
Keřové patro: ± chybí
Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, roztr. zmlazení
buku
Návrh opatření: bez zásahů (v podstatě ochranný les)
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 510
Por. sk.: 4
Část: severovýchodní část
Stanoviště: mírnější svah jižní až jihovýchodní orientace
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina až kmenovina s vtroušeným starším
bukem
Stromové patro: smrkový porost 16-20 m vysoký, zpravidla plně zapojený, jednotlivě starší
buk
Bylinné patro: podrost jen nesouvisle vyvinut, převládá Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, místy nálety buku
Návrh opatření: nenaléhavé probírky
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 511
Por. sk.: 4
Část: západní část
Stanoviště: ± rovina, bez patrného vlivu zamokření
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: mírně rozvolněná smrková tyčovina až kmenovina
Stromové patro: různověký, při okrajích mezernatý porost smrku, cca 15 m vysoký,
jednotlivé stromy až 20 m vys.
Bylinné patro: v podrostu dominance Calamagrostis villosa
Návrh opatření: světliny prosázet bukem s ind. ochranami
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 512
Por. sk.: 4
Část: úzký pruh na západě
Stanoviště: rovina s roztroušenými plochými balvany
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: smrková tyčovina až kmenovina, volněji zapojená
Stromové patro: zapojená, místy rozvolněná mladá smrčina, 16-20 m vysoká
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa a Vaccinium
myrtillus
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 513
Por. sk.: 4
Část: jihovýchodní část
Stanoviště: mírný až střední svah s roztroušenými plochými balvany
Lesní typ: 6K4 – většina plochy, 6K1 – východní část
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina až mladá kmenovina
Stromové patro: dobře zapojený smrkový porost 18-22 m vysoký, výč. tl. 15-25 cm,
vtroušeně poněkud starší buk, porost po celoplošné výchovné těžbě
Keřové patro: chybí
Bylinné patro: zpravidla nevyvinuto, sporadicky Calamagrostis villosa a Vaccinium
myrtillus, častěji mechová synuzie s Polytrichum formosum
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 514
Por. sk.: 6
Část: západní výběžek
Stanoviště: rovinatý terén bez patrného vlivu zamokření
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, při severním okraji rozvolněná
Stromové patro: smrkový porost cca 20 m vysoký, bez bukové příměsi
Keřové patro: sporadické zmlazení buku
Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, hojně Avenella flexuosa a Calamagrostis
villosa, dále Dryopteris dilatata, Galium saxatile, zřídka Fagus sylvatica
Návrh opatření: v prosvětlených okrajích vylepšit bukem, případně jedlí – individuálně
chránit
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 515
Por. sk.: 6
Část: malá severovýchodní část
Stanoviště: mírný až středí východní svah, s roztroušenými většími, ± zarostlými balvany
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, nestejnověká
Stromové patro: smrkový porost až 20 m vysoký, směrem na jih jeho výška a zapojenost
klesá, zcela bez buku
Fagus sylvatica (zřídka)
Návrh opatření: okraje prosázet bukem, případně též jedlí – vše individuálně chránit
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 516
Por. sk.: 6
Část: hlavní část, sv. úsek
Stanoviště: mírnější svah s dosti velkými nízkými balvany
Lesní typ: 6K4 – většina plochy, 6K1 – při východním okraji
Základní charakteristika: volně zapojená mladá smrková kmenovina
Stromové patro: smrková kmenovina do 24 m výšky, poněkud nestejnověká, vtroušeně s
bukem
Keřové patro: nevýznamné, sporadické nálety smrku či buku
Dryopteris dilatata, Galium saxatile; roztroušené, místy hojnější bukové zmlazení
Návrh opatření: nevyžadována, možnost výrazného zlepšení druhové skladby již není
reálná
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 517
Por. sk.: 6
Část: hlavní část, jižní úsek
Stanoviště: střední svah s roztroušenými, místy četnějšími balvany až nízké skalky s
deskovitou odlučností žuly
Lesní typ: 6K4 – západní část, 6S4 – střední část, 6N1 – východní část
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, většinou zapojená
Stromové patro: zapojená, místy slabě rozvolněná smrková kmenovina s vtroušeným
bukem, porost nestejného vzrůstu – ve střední části nápadně tenký
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, místy hojné zmlazení buku,
roztroušeně i smrk, ojediněle i jedle
Návrh opatření: ve světlinách podsadba několika jedlí s ind. ochranami, výhledově
uvolněni bukových nárostů
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 518
Por. sk.: 9
Část:
Stanoviště: mírný až střední svah ± jihozápadní orientace, s roztroušenými až početnými
balvany, místy s nízkými rozložitými skalkami (deskovitá odlučnost žuly), které jsou hojněji
rozšířené při kontaktu se sk. 525 B 6
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: slabší smrková kmenovina s vtroušeným jeřábem a bukem,
poškozená, místy se rozpadající
Stromové patro: smrkový porost nerovnoměrného vzrůstu – v jižní části středně silná
kmenovina, na severu nápadně tenčí, s množstvím zlomů v důsledku hniloby (loupání?),
jednotlivá příměs (vtroušení) buku, popř. jeřábu, porost s poněkud sníženým zakmeněním,
místy prosvětlený, celkově v nedobrém stavu
Keřové patro: roztroušené zmlazení smrku a buku, místy početnější, více jak 0,5 m vysoké
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa a Vaccinium
myrtillus
Návrh opatření: podsadby jedle (s IO), následně uvolnění odrůstajícího bukového zmlazení,
případně jeho doplnění výsadbou
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 519
Por. sk.: 15/1
Část: severní část
Stanoviště: rovina až mírný svah V-JV orientace, bez balvanů a zamokření
Lesní typ: 6K4 – naprostá většina plochy, 6K1 + 6N1 – při východním okraji
Základní charakteristika: nerovnoměrně zapojená odrostlá smrková kultura až mlazina,
místy s nadrostem jednotlivých dožívajících buků (výstavky); v mladém porostu na východě
též modřín, nepravidelné zmlazení buku a prosadby klenu
Stromové patro: staré buky v podobě výstavků nerovnoměrně rozmístěných na ploše, místy
tvořící volné skupinky, na JV též ojedinělá jedle; na velké části plochy stromový nadrost
úplně chybí; při Jedlové jednotlivě nižší klen a jeřáb
Keřové patro: smrková kultura až mlazina, místy dosti hustá, jinde mezernatá či s
prolukami, bukové zmlazení je početnější jen pod starými buky, jinde většinou chybí; na
západě zbytky rozsáhlé (rozpadlé) oplocenky, v ní smrková mlazina s přimíšeným
modřínem, nedávno prosázená klenem bez ind. ochran, buková příměs je zde jen velmi
sporadická; na SV (nad vodopádem Jedlové) kultura smrku omoriky, porost zde místy
mezernatý, prosazovaný bukem bez ind. ochran
Bylinné patro: druhově chudé, s převahou Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa,
Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, v zapojených částech porostu bylinné patro chybí
Návrh opatření: celoplošná prosadba bukem s menší příměsí jedle a klenu, vše nutno
individuálně chránit; odrůstající nálety buku dle potřeby uvolňovat; omoriku na východě
postupně vyřezat
Poznámka: porost na většině své plochy nemá etážovitý charakter a tak jej doporučuji v
nových mapách přeznačit na skupinu "2", pouze menší úseky s početnějšími bukovými
výstavky (zvl. při jižním okraji) lze označit jako "16/2"
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 520
Por. sk.: 15/1
Část: jižní část
Stanoviště: převážně rovinatý terén, bez početnějších balvanů a bez patrného vlivu
zamokření
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: zapojená smrková mlazina prakticky bez horní úrovně,
nezřetelně odlišená od sousední skupiny 15y/2
Stromové patro: smrkový porost 6-12 m vysoký, v drobných prolukách i nižší, většinou
dobře zapojený; nepatrné zbytky staré bukové etáže (buková souš, další buky snad již patří
ke sk. 15y/2)
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa a
Galium saxatile
Návrh opatření: nenaléhavé prořezávky bez možnosti zlepšení druhové skladby
Poznámka: vzhledem k faktické neexistenci horní etáži doporučuji tuto skupinu v nové
mapě přeznačit na sk. 2 a případně sloučit se sk. 15y/2
Odd.: 525
Por.: A
DP č: 521
Por. sk.: 15y/2
Část: (2 díly)
Stanoviště: převážně rovinatý terén, bez početnějších balvanů, na jihu maloplošně
zamokřený
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: zapojená smrková mlazina s jednotlivými starými buky v
nadrostu, nezřetelně odlišená od sousední skupiny 15/1; při jižním okraji světlina zalesněná
smrkem
Stromové patro: v horní etáži ojedinělé staré buky, v hlavní úrovni zapojená smrková
mlazina až tyčkovina
Keřové patro: na světlině na jihu výsadby, resp. nálety smrku, v menší míře i buku
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, na zamokřené světlině
hojně Juncus effusus
Návrh opatření: nenaléhavé prořezávky
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 522
Por. sk.: 1
Část:
Stanoviště: střední svah jižní orientace, s nepočetnými plochými balvany
Lesní typ: 6S4
Základní charakteristika: okrajová část rozsáhlé paseky s kulturou smrku a s dosazeným
bukem
Keřové patro: nerovnoměrně zapojená kultura smrku s náletovou příměsí břízy a buku, buk
též dosazen, ale bez ind. ochran a tudíž je poškozován zvěří; porost v dolní části relativně
zapojený, výše rozvolněný
Bylinné patro: dominance Calamagrostis villosa, doprovodně Avenella flexuosa a
Vaccinium myrtillus
Návrh opatření: nenaléhavé vylepšení bukem s ind. ochranou, stávající buk chránit nátěry
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 523
Por. sk.: 4
Stanoviště: střední svah východní orientace, lehce kamenitý
Lesní typ: 6S4 – západní část, 6K1 – východní část
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina až tenká kmenovina
Stromové patro: mladý smrkový porost, zapojený, různověký, 16-20 m vysoký, s
vtroušeným podúrovňovým bukem (spíše v E2)
Keřové patro: roztroušené nárosty buku
Bylinné patro: prakticky chybí
Návrh opatření: naléhavé uvolnění bukového zmlazení
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 524
Por. sk.: 4
Část: rozsáhlá střední část
Stanoviště: mírný svah jižní orientace, s nízkými zazemněnými balvany
Lesní typ: 6S4 – většina plochy, 6K4 – sz. část, 6K1 – východní okraj
Základní charakteristika: volněji zapojená smrková tyčovina až tenká kmenovina s příměsí
jeřábu, nezřetelně odlišená od sk. 6
Stromové patro: mladá smrčina, s prosvětlenými partiemi, přimíšeně jeřáb, vtroušeně buk
Bylinné patro: podrost typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, Galium saxatile, v mechovém patře hojně Polytrichum formosum; mladé nálety
buku
Návrh opatření: ve světlinách přisadit jedli s ind. ochranami
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 525
Por. sk.: 4
Část: malá východní část
Stanoviště: dosti příkrý balvanitý svah jihovýchodní orientace
Lesní typ: 6K1
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčkovina
Stromové patro: hustě zapojená mladá smrčina s lokální příměsí buku
Bylinné patro: z důvodu zastínění podrost prakticky chybí
Návrh opatření: prořezávka ve prospěch buku
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 526
Por. sk.: 4
Stanoviště: dosti příkrý V-JV svah s roztroušenými menšími balvany
Lesní typ: 6N1 – většina plochy, 6S4 – na SV, 6A3 – podružně na JV
Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová (až borůvková)
Základní charakteristika: zapojená mladá smrčina s přimíšeným bukem
Stromové patro: smrková tyčkovina až tyčovina, dobře zapojená, zjevně nestejnověká,
přimíšeně buk různého věku
Keřové patro: roztroušená buková příměs v podúrovni
Bylinné patro: většinou chybí, jen místy Vaccinium myrtillus
Návrh opatření: prořezávka s cílem uvolnit bukové zmlazení
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 527
Por. sk.: 6
Část: severozápadní část
Stanoviště: střední svah jižní orientace, balvanitý
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, volněji zapojená
Stromové patro: tenká smrková kmenovina, vtroušeně se staršími buky, místy prosvětlená
Keřové patro: nepočetné nárosty buku
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 528
Por. sk.: 6
Část: střední část
Stanoviště: mírnější svah jižní orientace, s roztroušenými nízkými balvany, na východě
příkřejší jihovýchodní svah, kamenitý
Lesní typ: 6S4 – západní část, 6K1 – východní část
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, nezřetelně odlišená od výše ležící
sk. 4
Stromové patro: volněji zapojená mladá smrčina s vtroušeným bukem a jeřábem
Keřové patro: ve světlinách početnější nálety buku 0,2-0,6 m vys.
Bylinné patro: nesouvisle vyvinuto, převládá Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa
a Vaccinium myrtillus, místy početné zmlazení buku
Návrh opatření: dosadit jedli s ind. ochranami do světlých míst, výhledově uvolnění
odrůstajícího bukového zmlazení
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 529
Por. sk.: 6
Stanoviště: střední až příkrý svah ± východní orientace, lehce kamenitý
Lesní typ: 6N1 – převažuje, 6A3 – v dolní části svahu
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina se slabou příměsí buku
Stromové patro: dobře zapojený smrkový porost s výškou 20 a více m, malá příměs buku
(do 10 %), vtroušeně bříza
Keřové patro: velmi roztroušené nálety a nárosty buku
Dryopteris dilatata
Návrh opatření: aktuálně nevyžadována, výhledově uvolnit odrůstající bukové zmlazení
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 530
Por. sk.: 12
Část:
Stanoviště: střední až strmější jižní svah, mírně balvanitý
Lesní typ: 6S4 – většina plochy, 6K4 – na severu
Základní charakteristika: prosvětlená smrková kmenovina s menší příměsí buku, břízy a
klenu
Stromové patro: volně zapojený porost smrku, cca 26 m vysoký, v příměsi nehojně buk,
klen a bříza
Keřové patro: řídké nálety a nárosty buku
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus,
dále mj. Dryopteris dilatata
Návrh opatření: porost "předržet" – nechat odrůst bukové zmlazení, teprve poté lze dolní
etáž odclonit
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 531
Por. sk.: 14/2
Část: severní část (4 samostatné díly)
Stanoviště: střední až příkrý svah jižní až východní orientace, místy balvanitý (až s bloky)
Lesní typ: 6S4 – na Z, 6K1 – na V
Základní charakteristika: nehomogenní etážovitý porost buku a smrku, mozaika úseků se
souvisleji zapojenou horní etáží buku a s celkově převažujícími smrkovými mlazinami, v
jejichž nadúrovni se místy vyskytují bukové výstavky
Stromové patro: horní etáž nerovnoměrně zapojená, souvislejší při jižním a východním
okraji, jinde naopak velmi rozvolněná až chybějící, smrk cca 30 m vys., buk 26-28 m; dolní
úroveň (vč. E2) tvoří smrková mlazina, volně zapojená, v širokém výškovém rozpětí
Keřové patro: poměrně bohatá přirozená obnova buku a smrku, v dolní části svahu převládá
buk (též v mladých náletech), výše hojnější smrk
Bylinné patro: vedle bukového zmlazení hojně Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus,
místy Prenanthes purpurea aj.
Návrh opatření: bez zásahů, výhledově uvolňování bukového zmlazení
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: B
DP č: 532
Por. sk.: 14/2
Stanoviště: dosti příkré jihovýchodní svahy, balvanité
Lesní typ: 6N1 – většina plochy, 6S4 – sev. a jv. část, 6K1 – sz. část
Základní charakteristika: rozsáhlá stará bučina, většinou dobře zapojená, jednoetážová;
fyziognomicky jedna z nejlepších částí rezervace
Stromové patro: souvislý bukový porost 24-28 m vysoký, pouze při okrajích místy
rozvolněný, lokálně slabě přimíšený smrk, většinou jen vtroušený
Keřové patro: pouze při okrajích a v nepočetných prolukách zmlazení (nálety a nárosty)
smrku, buku, vzácně i jedle
Bylinné patro: s výjimkou prosvětlených míst podrost není vyvinut, roztroušeně nálety
buku; na východě, kde je stromová etáž rozvolněna, tvoří bylinné patro Calamagrostis
villosa a Fagus sylvatica, doprovodně Vaccinium myrtillus, Carex pilulifera a Prenanthes
purpurea
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: D
DP č: 533
Por. sk.: 4
Část:
Stanoviště: příkrý, na západě jen mírný svah východní orientace, balvanitý, místy i se
skalkami a s pramennými polohami
Lesní typ: 6A3 – převažuje, 6S4 – na jihu, 6K4 – na Z
Potenciální společenstvo: smrková bučina obohacená a třtinová
Základní charakteristika: mladá, dobře zapojená smíšená smrčina
Stromové patro: většinou plně zapojený porost smrku s příměsí buku a jeřábu, několik
starších buků v horní etáži
Bylinné patro: v důsledku zastínění je podrost jen slabě vyvinut – na velké ploše zcela
chybí
Návrh opatření: nenaléhavé probírky
Poznámka:
Odd.: 525
Por.: D
DP č: 534
Por. sk.: 6
Část:
Stanoviště: strmější východní svah s balvany až bloky (skalky)
Lesní typ: 6S4 – většina plochy, 6K1 – horní část, 6A3 – okrajově na SV
Základní charakteristika: zapojená mladší smrková kmenovina s menší příměsí buku
Stromové patro: převážně smrkový porost 20 a více m vysoký, na většině plochy zapojený,
místy s menšími prolukami
Keřové patro: v prolukách roztroušené bukové nárosty
Bylinné patro: podrost nesouvisle vyvinut, typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus,
dále Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Gymnocarpium dryopteris, Prenanthes
purpurea + zmlazení buku, smrku a jeřábu
Návrh opatření: do světlin vysadit několik jedlí s individuálními ochranami
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 535
Por. sk.: 0
Část:
Stanoviště: střední až příkrý západní svah, balvanitý
Lesní typ: 6S4
Základní charakteristika: v místě vyznačené holiny se nachází mezernatá smrková bučina,
která zřejmě náleží sk. 15/2
Stromové patro: rozvolněná horní etáž 26-30 m vysoká, s převládajícím bukem a
přimíšeným smrkem, zakmenění v dolní části až 7, výše 3-4
Keřové patro: místy zapojené nárosty buku, přimíšeně smrku, vtroušeně jeřábu, 1,5-4 m
vysoké, jinde jen mladší nálety, obnova dostatečná na celé ploše
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus (na balvanech), dále
Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella aj.
Návrh opatření: porost netěžit, pouze podsázet jedlí s ind. ochranami
Poznámka: mapový zákres nutno dát do souladu se skutečností
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 536
Por. sk.: 1
Část:
Stanoviště: v severní části výrazné pramenné polohy v mírnějším svahu severní až
severozápadní orientace, s relativně mezotrofním režimem, dále na jih (resp. na JV)
výraznější svah západní orientace, s roztroušenými balvany a menšími, oligotrofními až
mezotrofními prameništi; nejvíce zamokřená část zájmového území; skupina zahrnuje i
štěrkovité náplavy Jedlové s balvanovými akumulacemi v okolí vodopádu
Lesní typ: 7K3 – většina plochy, 7R1 – prameniště na S, 8G3 – na SV, 6A3 – okrajově při
Jedlové (u vodopádu)
Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina (± mezotrofní typ s přechodem do smrkové
olšiny), na JV smrková bučina třtinová
Základní charakteristika: kultura smrku ztepilého, zčásti i smrku omoriky, s kolísavým
zapojením v závislosti na stupni zamokření, místy s odrostlejšími smrkovými hloučky z
přirozené obnovy
Stromové patro: hloučky odrostlejších smrků z přirozené obnovy, 4-6 (-10) m vys.,
nepočetné
Keřové patro: v sušších partiích volněji zapojená kultura smrku ztepilého s příměsí buku a
břízy, cca 2 m vysoká, ve svahu též jedle (individuálně chráněná); na S a SZ méně zapojený
porost smrku ztepilého a omoriky, prosázený olši šedou, podružně i olší lepkavou (ind.
ochrany); v březích potoka u vodopádu jsou vysázeny jilmy (chráněny v drátěných
oplůtcích), nálety osiky a vrby (Salix x subcaprea aff.)
Bylinné patro: na J (sušší svažitá část) převládá Calamagrostis villosa s doprovodem
Vaccinium myrtillus, přistupuje Avenella flexuosa, Galium saxatile, Senecio ovatus, S.
nemorensis, Rubus idaeus, Athyrium filix-femina, sporadické nálety Abies alba; ve
svahových prameništích mj. Equisetum sylvaticum, Polytrichum commune a Sphagnum sp.; v
severní části skupiny prameništní společenstva (± paseková) typu Juncus effusus-Sphagnum
sp., Carex canescens-Sphagnum sp. a Calamagrostis villosa-Sphagnum sp., z dalších druhů
přistupuje Deschampsia cespitosa, Cirsium palustre, Juncus filiformis, Senecio hercynicus,
Trientalis europaea, na většině plochy ale převládá Calamagrostis villosa; nad vodopádem
ojediněle druhy vysokobylinných niv – Cicerbita alpina a Ranunculus platanifolius, dále v
potočním břehu Deschampsia cespitosa (hoj.), Agrostis capillaris, Blechnum spicant,
Equisetum sylvaticum, Hieracium murorum, Luzula pilosa, Nardus stricta, Stellaria alsine,
Carex canescens aj.
Návrh opatření: v sušších partiích doplnit buk, v pramenných úsecích výhledově (po
částečném zapojení okolního porostu) dosadit klen a jedli; postupně vyřezat omoriku a
nahradit bukem s příměsí jedle a klenu
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 537
Por. sk.: 3
Stanoviště: převážně rovinatý terén u Mořské cesty, lehce kamenitý, s nevýrazným
zamokřením
Lesní typ: 7Z9 – střední část, v okrajích 8G3 + 7R1
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina rozetnutá menším travnatým
bezlesím (bezl. 22)
Stromové patro: smrkový porost v jádru cca 18 m vysoký, při okrajích nižší
Bylinné patro: převažuje Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa
Návrh opatření: nevyžadována (probírky možné)
Poznámka: bezlesí 22: fytocenologicky nevyhraněný bylinotravní porost s pestrým
druhovým složením – mj. Trifolium repens, Anthoxanthum odoratum, Campanula patula,
Dianthus deltoides, Festuca rubra, Galium album, Hypochaeris radicata, Juncus
squarrosus, Leontodon hispidus, Nardus stricta, Gnaphalium sylvaticum, Hieracium
pilosella, Prunella vulgaris, Sagina procumbens, Trifolium pratense, Veronica chamaedrys
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 538
Por. sk.: 3
Část: střední (ostrovní) část
Stanoviště: mírný až střední západní svah, bez zamokření a kamenů
Lesní typ: 7K3
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčkovina
Stromové patro: většinou dobře zapojený smrkový porost cca 16 m vysoký, částečně
prosvětlený jen při cestách a v okrajích
Keřové patro: v prosvětlených místech nálety buku a smrku
Bylinné patro: v zapojených partiích podrost prakticky chybí, ve světlých úsecích převládá
Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa, na vlhké cestě roste mj. Agrostis capillaris,
Juncus effusus, Stellaria alsine a Carex ovalis.
Návrh opatření: nevyžadována, výhledově uvolnění bukového zmlazení
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 539
Por. sk.: 3
Stanoviště: střední západní svah s roztroušenými balvany
Lesní typ: 6S4
Základní charakteristika: lokalizace skupiny nejednoznačná, patrně jde o dolní etáž
mezernaté smrkové bučiny
Stromové patro: v nadrostu, resp. v okrajích starší buk a smrk, v hlavní úrovni nestejnověká
smrková mlazina až tyčovina, se slabou příměsí buku, poměrně dobře zapojená
Bylinné patro: v důsledku zastínění není podrost téměř přítomen
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 540
Por. sk.: 3z
Stanoviště: rovina až mírný svah ± jižní orientace při Mořské cestě, okrajově se
zrašelinělými polohami
Lesní typ: 8G3 – severní část, 7R1 – jižní část
Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina
Základní charakteristika: mladá smrčina s prolukou ve střední části
Stromové patro: smrková tyčovina 16-20 m vysoká, na většině plochy zapojená
Keřové patro: nárosty smrku po obvodu skupiny, při cestě též několik omorik
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus a Avenella flexuosa,
dále přistupuje Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, lokálně
Phegopteris connectilis, Homogyne alpina, Rubus idaeus
Návrh opatření: do proluky vysadit buk a jedli s individuální ochranou, omoriky výhledově
vyřezat
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 541
Por. sk.: 3z
Část: střední (největší) část
Stanoviště: mírný J-JZ svah, ve střední části (při dělící cestě) slabě zamokřený
Lesní typ: 7K3
Základní charakteristika: hustě zapojená smrková tyčovina
Stromové patro: plně zapojená mladá smrčina, většinou 14-18 m vys., místy nižší, jinde
naopak až 20 m vys., bez příměsi dalších dřevin, tyčovina, místy známky výchovných těžeb
Bylinné patro: v důsledku silného bylinný podrost prakticky chybí
Návrh opatření: nenaléhavé prořezávky
Poznámka: čistě smrková partie bez reálné možnosti zlepšení druhové skladby
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 542
Por. sk.: 3z
Stanoviště: střední svah západní orientace, s roztroušenými menšími balvany
Lesní typ: 6S4
Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová (kapradinová)
Základní charakteristika: nestejnověká mladá smrčina, zapojená
Stromové patro: zapojená smrková tyčovina, část porostu starší, odpovídající skupině 6,
porost čistě smrkový, se zcela ojedinělým bukem
Bylinné patro: jen slabě vyvinuto – Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Vaccinium
myrtillus, sporadický bukový nálet
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 543
Por. sk.: 3z
Část: jižní část (úzce protáhlého tvaru)
Stanoviště: rovina až mírný svah převážně západní orientace, s nepočetnými mělce
vystupujícími balvany
Lesní typ: 6K4 – téměř celá plocha, 6S4 – sz. okraj
Základní charakteristika: zapojená smrková tyčovina
Stromové patro: většinou dobře zapojený smrkový porost 16-18 m vysoký, jen místy
drobné proluky, na jihu též příměs buku – není však zřejmé, zda již nenáleží do okolních
skupin
Keřové patro: roztroušené zmlazení buku 0,5-1,5 m vys.
Bylinné patro: slabě vyvinutá, převládá Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata a
Vaccinium myrtillus, doprovodně Avenella flexuosa, v mechovém patře zejména Polytrichum
formosum
Návrh opatření: uvolnění bukového zmlazení místním prosvětlením
Poznámka: dodatečná poznámka (2011) – popis se zřejmě týká i jižně navazující psk 3,
k níž jinak popis chybí; v současnosti již jedna psk 4
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 544
Por. sk.: 6
Stanoviště: střední svah jižní orientace, protékaný potůčkem, relativně suchý, s menšími
prameništi
Lesní typ: 7K3
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, nestejnověká a relativně zapojená,
do OP zasahuje pouze malá část souvislého porostu
Stromové patro: porost 16-20 m vys., s mírně sníženým zápojem, po nedávných
výchovných těžbách, nepočetné vývraty
Keřové patro: sporadické nálety a nárosty smrku v prolukách
Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Homogyne alpina (při potoce), Trientalis europaea,
Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Senecio hercynicus: tyto
druhy byly zjištěny převážně již v navazující sk. 512 E 6, s níž tato porostní skupina splývá
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 545
Por. sk.: 6
Stanoviště: mírný kamenitý svah ± západní orientace, nezamokřený
Lesní typ: 7K3 – většina plochy, 8G3 – při sv. okraji
Základní charakteristika: různověká mladá buková smrčina s jednotlivými mladšími
smrky při okraji, skupina je nezřetelně ohraničená vůči sk. 15/2
Stromové patro: v horní úrovni jednotlivé buky 20-24 m vys., hlavní úroveň tvoří zapojený
porost smrku 6-16 (-20) m vys.
Keřové patro: nárosty smrku, vzácněji buku, zejména při okrajích
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, dále Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus,
Senecio hercynicus, Stellaria nemorum
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 546
Por. sk.: 6
Část: malý porost na S u Mořské cesty
Stanoviště: mírný svah orientovaný na J-JZ, bez zjevného zamokření
Lesní typ: 8G3 – většina plochy, 7K3 – západní okraj
Základní charakteristika: zapojená mladá smrková kmenovina
Stromové patro: různověký a zapojený porost smrku 18-22 (-24) m vysoký, bez příměsi
dalších dřevin
Bylinné patro: značně nesouvislé, převažuje Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus a
Calamagrostis villosa, doprovodně Blechnum spicant, Dryopteris dilatata, Oxalis
acetosella…
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 547
Por. sk.: 6
Část: hlavní část
Stanoviště: mírné až střední svahy jižních kvadrantů, roztroušené nízké balvany
Lesní typ: 6K4 – většina plochy, 7K3 – severní okraj
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, většinou dobře zapojená
Stromové patro: smrkový porost cca 24 m vys., zapojený, místy slabě rozvolněný,
vtroušeně jeřáb
Keřové patro: velmi roztroušené zmlazení buku (vč. E1)
Bylinné patro: poměrně dobře vyvinutá s převahou Calamagrostis villosa a hojným
Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Galium saxatile
Návrh opatření: do světlin podsadit několik jedlí s ind. ochranami, výhledově zahájit
obnovu skupinovitě clonným způsobem s podsadbou buku a jedle
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 548
Por. sk.: 6
Část: úzká jižní část
Stanoviště: střední balvanitý svah západní orientace, na východě přecházející do plošiny u
Mořské cesty
Lesní typ: 6S4 – západní část, 6K4 – většina plochy
Základní charakteristika: mladá smrková kmenovina, nerovnoměrně zapojená
Stromové patro: volněji zapojený, v dolní části mezernatý porost smrku, cca 20 m vysoký, s
výčetní tl. 20-30 cm
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, místy zmlazení buku
Návrh opatření: v prosvětlených partiích jednotlivé podsadby jedle (s IO)
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 549
Por. sk.: 15/2
Stanoviště: dosti příkrý západní svah, s roztroušenými plochými balvany
Lesní typ: 7K3 – většina plochy, 6S4 – při jz. okraji
Základní charakteristika: etážovitá stará bučina s přimíšeným smrkem a vtroušenou jedlí, s
bohatou přirozenou obnovou všech tří dřevin a s padlými kmeny
Stromové patro: značně prořídlý porost (většinou kolem 50% zápoje), cca 26 (-30) m
vysoký, převládá buk, přimíšeně smrk, jednotlivé jedle, několik smrkových souší
Keřové patro: nálety a nárosty 0,3-2 (-3) m vys., většinou bohaté, místy až živelné, celkově
převládá smrk, v nejmladší generaci buk (téměř kobercové zmlazení), roztr. jedle, většinou
individuálně chráněná, 1-2 m vys., bez známek poškození
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, doprovodně
Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio ovatus, S. hercynicus, bohaté
zmlazení buku
Návrh opatření: postačí údržba individuálních ochran
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 550
Por. sk.: 15/2
Část: malá část zcela na severu
Stanoviště: mírný západní svah, nekamenitý a bez vlivu zamokření
Lesní typ: 7K3
Základní charakteristika: smrková mlazina se zbytky horní bukové úrovně
Stromové patro: jednotlivé buky 24-26 (-28) m vysoké, netvořící zapojenou etáž, spíše
charakteru výstavků
Keřové patro: smrková mlazina 4-6 (-7) m vys., s volným zápojem, většinou bez problémů
průchodná
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, hojně Avenella flexuosa a Vaccinium
myrtillus, doprovodně Galium saxatile, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio ovatus,
sporadické bukové zmlazení, zřídka Cirsium heterophyllum
Návrh opatření: prosázet bukem, klenem a jedlí s individuálními ochranami, v případě
potřeby i mírná prořezávka (potlačení smrku ve prospěch jmenovaných dřevin)
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: A
DP č: 551
Por. sk.: 15/2
Část: jižní část (vč. malé části u cesty)
Stanoviště: střední, v horní části mírnější svah západní orientace, roztroušeně balvanitý
Lesní typ: 6K4 – většina plochy, 6S4 – jihozápadní okraj
Základní charakteristika: na většině plochy smrková mlazina s jednotlivými starými buky
v nadúrovni, na severu souvislejší buková etáž, v dolní části paseka
Stromové patro: horní buková etáž (cca 25 m vys.) nerovnoměrně vyvinutá, na většině
plochy jen bukové výstavky, na severu rozvolněný bukový porost
Keřové patro: smrková mlazina 2-6 m vysoká, zapojená, místy přecházející do pasekových
úseků, přimíšeně až vtroušeně buk, jeřáb a jedle (zmlazená?)
Bylinné patro: typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: C
DP č: 552
Por. sk.: 0
Část:
Stanoviště: dosti strmý západní svah, s jednotlivými velkými balvany (bloky)
Lesní typ: 6S4 – západní část (většina plochy), 6K4 – východní okraj
Základní charakteristika: paseka s relativně zapojenou kulturou (nálety?) smrku, buku a
jedle
Stromové patro: výstavky buku, podružně i smrku v okrajích paseky
Keřové patro: smíšený porost smrku, buku a dosti početně i jedle, alespoň zčásti zřejmě z
přirozené obnovy, zatím jen 0,5-1 m vysoký, místy starší stromky; při východním okraji
plynulý přechod do mlaziny (sk. 2/1)
Dryopteris dilatata aj.
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: C
DP č: 553
Por. sk.: 2/1
Část:
Stanoviště: plošina u Mořské cesty přecházející do mírnějších svahů západní až jižní
orientace, s roztroušenými balvany, na jednom místě pozoruhodný propad (závrt?)
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: mezernatá smrková mlazina, vylepšovaná
Keřové patro: dosud mezernatý porost smrku 2-6 (-8) m vysoký, v četných prolukách
vylepšený smrkem ztepilým i pichlavým, místy bukem a jedlí, část jedlí individuálně
oplocená, buky a další jedle nechráněné a poškozené okusem; vylepšení většinou do 1 m
výšky
Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, doprovodně Avenella flexuosa, Dryopteris
dilatata, Rubus idaeus, Senecio hercynicus, Vaccinium myrtillus
Návrh opatření: neochráněné jedle oplotit, buk ošetřovat nátěry, doplnit další buky a jedle s
ind. ochranami
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: C
DP č: 554
Por. sk.: 3
Část:
Stanoviště: mírnější západní svah, roztroušené nízké balvany, nezamokřeno
Lesní typ: 6S5 – většina plochy, 6N1 – při jv. okraji
Základní charakteristika: nerovnoměrně zapojená mladá smrčina s příměsi břízy a dalších
dřevin
Stromové patro: převážně smrkový porost 16-18 m vys., v jižní části relativně zapojený, při
dolním okraji a na severu rozvolněný, různověký; v druhové skladbě převažuje smrk, u cesty
je hojná bříza, okrajově přistupuje douglaska, buk a klen
Keřové patro: zejména při dolním okraji významné zmlazení jeřábu, klenu, buku, smrku a
douglasky (vše vč. E1)
Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa, dále Avenella
flexuosa
Návrh opatření: prořezávka, přednostně vytěžit douglasku, likvidovat i její zmlazení
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: C
DP č: 555
Por. sk.: 7
Část:
Stanoviště: střední západní až jihozápadní svah, s roztroušenými, místy hojnějšími balvany,
v horní části skalní bloky (mrazové sruby) s deskovitou odlučností žuly; při západním okraji
(severně od bezlesí 25) příkrý exponovaný svah se skalními výchozy
Lesní typ: 6S4
Základní charakteristika: zapojená, jen místy poněkud rozvolněná smrková kmenovina se
slabou příměsí břízy a buku
Stromové patro: ± zapojený smrkový porost 24-26 m vys., výčetní tl. 20-30 (-35) cm,
lokální příměs buku (nahoře) a břízy, při skalách též jeřábu
Keřové patro: vcelku sporadické nárosty smrku a buku
Bylinné patro: převažuje Calamagrostis villosa, dále Dryopteris dilatata, Galium saxatile,
Vaccinium myrtillus;
v exponovaném skalnatém úseku převládá Vaccinium myrtillus, dále Dryopteris dilatata,
Athyrium filix-femina, sporadicky Prenanthes purpurea, nad cestou Athyrium filix-femina,
Cicerbita alpina, Prenanthes purpurea, Streptopus amplexifolius, Oxalis acetosella
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: C
DP č: 556
Por. sk.: 9
Část:
Stanoviště: výraznější jihozápadní svah, většinou balvanitý
Lesní typ: 6S4 – horní část, 6N1 – dolní část
Potenciální společenstvo: smrková bučina třtinová a borůvková
Základní charakteristika: smrková kmenovina s nestálou příměsí buku
Stromové patro: většinou dobře zapojený, místy rozvolněný porost smrku s lokální příměsí
buku
Keřové patro: v prosvětlených partiích nárosty smrku, méně buku; podsadby buku, klenu a
jedle v oplůtkách
Bylinné patro: typu Vaccinium myrtillus-Calamagrostis villosa, dále zmlazení buku, roztr.
Blechnum spicant, Phegopteris connectilis, Prenanthes purpurea
Návrh opatření: pokračovat v obnově prosvětlováním, s využitím přirozené obnovy buku,
dosadit jedli a klen (individuálně chránit)
Poznámka:
Odd.: 526
Por.: C
DP č: 557
Por. sk.: 12/4
Část:
Stanoviště: střední balvanitý svah západní orientace, na východě přecházející do plošiny při
Mořské cestě
Lesní typ: 6K4
Základní charakteristika: smrková tyčovina s místně přimíšeným bukem a zbytky staré
bukové nadúrovně, porost nehomogenního vzhledu
Stromové patro: v západní části rozvolněná stará bučina s podrostem smrku a buku, na
zbytku plochy smrková tyčovina s roztroušeným starším bukem,vtroušeně s jeřábem a
břízou, porost v jádrové části relativně zapojený, okrajově mezernatý; smrková část nedávno
prořezána
Keřové patro: v západní části nárosty a nálety smrku a buku různého věku
Bylinné patro: v zapojené, převážně smrkové části bylinné patro prakticky chybí, v
prosvětlených úsecích dosti hojné zmlazení buku, dále Calamagrostis villosa a Vaccinium
myrtillus
Návrh opatření: v prosvětlených okrajích doplnit jedli s ind. ochranami
Poznámka:

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

Transkript

Podobné dokumenty

Lokálně významné druhy rostlin v okrese Jihlava (L)