Plán péče o PR Malá Strana, 2005-2014
Transkript
Plán péče pro: Přírodní rezervaci Malá Strana na období: 2005-2014 .................................... M gr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy IČO 48048551 M lýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem Kancelář: M írová 320, Stráž pod Ralskem, tel. 487 851 449 e-mail: [email protected] říjen 2004 Plán péče o PR Malá Strana 1. Z ÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Kód ZCHÚ: 1691 1.2 Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: vydal: Správa CHKO Jizerské hory číslo a datum: Vyhláška č. 2/1994 ze dne 17. 5. 1994 1.3 ZCHÚ se nalézá v okrese: Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký 1.4 Katastrální území: Horní Maxov, Lučany nad Nisou 1.5 Obec: Lučany nad Nisou 1.6 CHKO (NP): Jizerské hory 1.7 Parcelní vymezení ZCHÚ: vlastní přírodní rezervace: k. ú. Horní Maxov: 356/2 část, 358 část, 360/2, 375/1, 375/2, 398/1, 398/2, 403/5, 427/2, 430/1 část, 489/1, 489/3, 489/4, 489/7, 494/1, 495/2, 495/3, 496/1, 516, 521/1, 520/2, 521/3, 563 část, 566/1, 599, 601/1, 604, 606, 607/1, 607/2 část, 614/2, 1905 část k. ú. Lučany nad Nisou: 1819/3, 1826, 1850, 1851, 1855, 1856, 1857, 1858, 1866, 1868 část, 1872, 1875/1, 1875/2, 2560 ochranné pásmo: k. ú. Horní Maxov: 52, 53, 353, 356/1, 356/2, 358 část, 366/3, 367, 368/1, 368/2, 369/2, 376/1, 379, 381/2, 383 část, 430/1 část, 430/2, 430/3, 496/3, 496/4, 517/5, 530/2, 535/1, 562/1, 562/3, 562/4, 563 část, 569, 576, 578/2, 607/2 část, 610, 615/1, 615/4, 644/1, 644/2 k. ú. Lučany nad Nisou: 302, 304, 1819/1, 1822, 1827/2, 1833, 1837, 1868 část , 2559 1.8 Nedostatky parcelního vymezení: Přírodní rezervace dosud nebyla geodeticky zaměřena, tj. není známa přesná výměra částečně zaujatých parcel. Vyznačení hranic je vyhovující. 1.9 Základní údaje o lese v ZCHÚ: Přírodní lesní oblast: 21. Jizerské hory a Ještěd Lesní hospodářský celek: Jablonec nad Nisou, LHO Jablonec-sever (soukromé lesy) Platnost LHP (LHO): 2003-2012 Porostní vymezení: porost 531 Da 4, 9 část, 9b, 9c, bezlesí 105, 501 a 502; porost 531 Dc 9, Dd 9 (soukromé lesy) porost 711 Da 6 porost 711 Dd 5, 8 (soukromé lesy) Strana 2 Plán péče o PR Malá Strana Lesní správce: Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka: Revírník: Ing. Miroslav Kortan Lesy České republiky, LS Jablonec nad Nisou LR Bramberk Antonín Chrtek 1.10 Výměra ZCHÚ: Celková výměra vlastního ZCHÚ: 28,40 ha Celková výměra ochranného pásma: 13,60 ha (výměry dle GIS) z toho výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení: 0,88 ha (PR: 0,329 ha; OP: 0,554 ha) výměra lesní půdy podle LHP: porostní půda: bezlesí: 2,34 ha 1,89 ha 0,45 ha (PR: 1,71 ha; OP: 0,63 ha) (PR: 1,27 ha; OP: 0,62 ha) (PR: 0,44 ha; OP: 0,01 ha) Strana 3 Plán péče o PR Malá Strana 2. O DBORNÉ A VĚCNÉ ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ A ZPŮSOBŮ PÉČE 2.1 Současné předměty ochrany v pořadí podle významu a) společenstva ostřicových a pcháčových luk, přechodových rašelinišť, smilkových trávníků a horských mezofilních luk zachovaná v příznivém stavu na rozsáhlé ploše; svého druhu nejvýznamnější lokalita v Jizerských horách b) výskyt četných druhů zvláště chráněných a ohrožených rostlin, z nichž mnohé zde rostou v bohatých populacích (prha chlumní, prstnatec májový, prstnatec listenatý vč. kříženců, stařinec potoční aj.). Celkem 22 druhy z červeného seznamu (2 v kategorii C2, 10 v kategorii C3 a 10 v kategorii C4a) a 12 druhů zvláště chráněných – 4 silně ohrožené a 8 ohrožených. c) charakteristická fauna (obojživelníci, ptáci i bezobratlí) horských mokřadních biotopů 2.2 Stručná charakteristika ZCHÚ jako celku a jeho přírodních podmínek Geomorfologie a geologie. Území přírodní rezervace náleží dle geomorfologického členění ČR (DEMEK & al. 1987) do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina (hierarchický kód IVA-6B-b). Jižně od zájmového území pak navazuje okrsek Tanvaldská vrchovina. Soušská hornatina zaujímá jižní a jihovýchodní část Jizerské hornatiny. Tvoří pruh členité kerné vrchoviny na výrazně porfyrickém granodioritu až adamellitu v nižší prohybové zóně na východě a při stupňovitém okraji při Liberecké kotlině, s hrásťovými vrchy, strukturně denudačními hřbety a žulovými klenbami se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu (etchplénu) a s četnými tvary zvětrávání a odnosu hornin (izolované skály, mrazové sruby, kryoplanační terasy, balvanové a blokové akumulace). Území je silně rozčleněno hlubokými údolími v povodí Kamenice a Lužické Nisy. Významnými body jsou Dračí vrch (675 m) a Tanvaldský Špičák (803 m). Zájmové území (včetně ochranného pásma) zaujímá poměrně ploché údolí při Rovném potoce mezi vrchy Krásný (797 m) a Bramberk (787 m) na jihu a Maxovským hřbetem, který kulminuje vrchem Slovanka (820 m), na severu. Údolí, které má spíše charakter pánve je orientováno zhruba ve směru JV-SZ a jeho osu tvoří zmíněný Rovný potok. Ten zde i pramení a pokračuje dále na SZ a později na západ k Rýnovické Nise, do níž ústí zleva, při dolním okraji Janova nad Nisou. Většina území rezervace má rovinatý až mírně svažitý terén, svahy s většími úklony zaujímají severní okraj území (ochranné pásmo). Ve svazích hojně vystupují žulové balvany až menší skalky, podloží ale v podobě roztroušených plochých balvanů dosahuje povrchu i v méně exponovaných částech terénu ve střední a jižní části území. Antropogenní formy reliéfu jsou velmi omezené a na první pohled téměř nezjistitelné. Souvisejí jednak s dřívějšími vodohospodářskými úpravami, zejména s výstavbou vodní nádrže při západním okraji území, jednak s rozptýlenou zástavbou, která lemuje území při jeho severní a jižní hranici. Půdní pokryv širšího území tvoří dle Syntetické půdní mapy ČR (NOVÁK & al. 1993) mozaika kambizemního podzolu (dominanta) s doprovodem kambizemě dystrické a podružným zastoupením podzolu typického. Ve snížených a vodou ovlivněných polohách, které zaujímají i většinu řešeného území, je na mapě vyznačen glej organozemní. Tato generalizace (vyplývající z měřítka mapy 1:200 000) dobře popisuje půdní poměry v území. V pánevní poloze, ale i Strana 4 Plán péče o PR Malá Strana navazujících mírnějších svazích jsou rozšířeny organozemní gleje, které lokálně přecházejí do organozemě glejové (mezické). V eutrofnějších polohách, zejména však na svahových prameništích v severní části území, jsou místně rozšířeny gleje typické. Sušší, většinou polohy v severní i jižní části území zaujímá kambizem dystrická s přechody do kambizemního podzolu. Jde často o půdy mělké, resp. skeletnaté. Maloplošně jsou v severní části rezervace na balvanových rozpadech naznačeny rankery, na mělkých zvětralinách vystupujícího podloží též litozemě. Půdy jsou vesměs živinami chudé, oligotrofní až slabě mezotrofní. Ze složení rostlinných společenstev je patrné rozšíření troficky bohatších půd v severní části území (svahová deluvia), zatímco na jihu jsou půdy obecně oligotrofnější. Podnebí oblasti je horské, poměrně chladné a velmi humidní. V Atlasu podnebí ČSR (1958) je území situováno do okrajové části mírně teplé oblasti s okrskem velmi vlhkým vrchovinovým, na kontaktu s chladnou oblastí a mírně chladným okrskem. V témže zdroji je Malá Strana posazena zhruba na roční izotermu 5° C a roční izohyetu 1200 mm. Také QUITT (1971) zařazuje Malou Stranu na pomezí mírně teplé oblasti (klimatický rajón MT4) a chladné oblasti (rajón CH7). Pánevní poloha Malé Strany podmiňuje vznik specifického místního podnebí, které je především teplotně extrémnější v porovnání s okolními svahovými polohami. Na plochém údolním dně se hromadí chladný vzduch, zejména v nočních a ranních hodinách, jsou zde výraznější teplotní minima (mrazová poloha) a také průměrné teploty zde budou nižší. Typický je zde výskyt inverzních mlh a z nich vznikajících námraz. Naopak působení větru zde není tak intenzivní jako v náhorních polohách. Tabulka č. 1: Roční chod teplot za období 1901-1950 (VESECKÝ & al. 1961) – údaje ve °C Lučany n. N. Nová Louka Desná, Souš I II III IV -4,0 -4,8 -4,9 -3,1 -4,0 -4,0 0,4 -0,8 -0,8 4,8 3,3 3,1 V VI VII VIII IX 10,3 13,0 14,8 13,9 10,7 9,1 12,0 13,8 12,9 9,7 8,8 12,1 14,0 13,1 9,8 X XI XII rok IV-IX X-III 6,1 5,2 5,2 1,1 0,0 0,1 -2,4 -3,3 -3,4 5,5 4,4 4,4 11,2 10,1 10,2 – – – stanice: Lučany nad Nisou, Důl (657 m); Bedřichov, Nová Louka (780 m); Desná, Souš (772 m) Tabulka č. 2: Roční chod srážek za období 1901-1950 (VESECKÝ & al. 1961) – údaje v mm Lučany n. N. Nová Louka Josefův Důl Desná, Souš I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok IV-IX X-III 96 111 128 131 74 96 96 106 63 86 78 87 79 99 92 92 102 98 88 90 118 137 116 109 145 153 137 131 153 161 135 132 99 110 95 98 106 112 109 110 99 105 108 111 95 105 119 115 1229 1373 1301 1312 696 758 663 652 533 615 638 660 stanice: Lučany nad Nisou, Důl (657 m); Bedřichov, Nová Louka (780 m); Josefův Důl (600 m); Desná, Souš (772 m) Hydrologie. Osu rezervace tvoří rovný potok, který je nepříliš významným levostranným přítokem Rýnovické (nesprávně Lužické) Nisy. Své vody sbírá v prostoru rezervace a v přilehlých svazích, asi 1,5 km protéká s nízkým spádem sz. směrem, poté se obrací na západ a na úseku necelých 2 km překonává převýšení asi 180 m než se zaústí do Rýnovické Nisy při dolním okraji Janova n. N. Do nepříliš vodného potoka jsou v zájmovém území zaústěny další drobné vodoteče, původně odvodňovací kanály, nyní již delší dobu neudržované. V západní Strana 5 Plán péče o PR Malá Strana části území je na potoce vystavěna menší přehradní nádrž, jejíž hladina měří na délku téměř 70 metrů, na šířku kolem 20 m. Hráz přehrady je sypaná, v posledních letech bez zjevné údržby. Velká část území – a to nejen v rovinných úsecích, ale často i ve svazích – je trvale zamokřená. Zamokření je zde podmíněno existencí četných pramenišť a také reliéfem a povahou půdního profilu, který znemožňuje rychlé odtékání vody. Hladina podzemní vody se drží blízkosti půdního profilu a během roku nevykazuje výraznější odchylky (NOVOTNÁ 1995: 31). mimo trvalé zamokření se nachází pouze část svahových poloh, kde naopak v důsledku velké skeletovitosti půd dochází i k sezónnímu vysýchání svrchní části profilu. Fytogeografie. Malá Strana je zařazena do fytogeografického obvodu Oreofytikum, okresu Jizerské hory, podokresu Jizerské hory lesní. Přirozená květena v okolí zájmové lokality odpovídá pásmu horských bučin s lokálními výskyty azonálních (podmáčených a rašelinných) smrčin. Oreální prvky v lesní květeně reprezentují mj. Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Homogyne alpina, Melampyrum sylvaticum, Blechnum spicant, z rostlin převážně listnatých lesů jsou typické Cicerbita alpina, Ranunculus platanifolius, Veratrum lobelianum, Melandrium sylvestre, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Stellaria nemorum aj. Pro nelesní biotopy (mezofilní až hygrofilní louky a lada) jsou charakteristické mj. následující druhy: Arnica montana, Bistorta major, Cirsium heterophyllum, Crepis hieracioides, Dactylorhiza longebracteata, Dactylorhiza majalis, Galium saxatile, Gymnadenia conopsea, Chaerophyllum hirsutum, Hypericum maculatum, Juncus squarrosus, Nardus stricta, Phyteuma nigrum (vz.), P. spicatum, Platanthera chlorantha, Potentilla erecta, Valeriana sambucifolia. Na rašelinných loukách a přechodových rašeliništích mají výskyt mj. Agrostis canina, Carex nigra, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum, Juncus filiformis, Salix aurita, Salix silesiaca, Vignea cinerea, Vignea echinata, Viola palustris. Na prameništích vzácně vystupuje Montia cf. hallii, v lesních mokřinách častěji Chrysosplenium oppositifolium. Vedle četných druhů subatlantského rozšíření do území zasahují i druhy sudetsko-karpatské, jejichž areál se zde blíží své západní hranici – jde o druhy Pneumonanthe asclepiadea a Salix silesiaca. Specifický je výskyt nepůvodních bylin, které se do území dostaly v průběhu jeho osídlování člověkem. Tyto dříve pro užitek či okrasu pěstované druhy se později rozšířily do přirozené vegetace a místy tvoří dodnes její nepřehlédnutelnou součást. Jde zejména o druhy Imperatoria ostruthium, Myrrhis odorata, Lysimachia nummularia a Rumex alpinus, dále též Reynoutria japonica, Reynoutria sachalinensis, Spiraea salicifolia, Mimulus guttatus; k druhům, za jejichž šířením stojí člověk náleží též Rumex longifolius. Potenciální přirozenou vegetaci širšího území tvoří mozaika acidofilních, místně i květnatých bučin s příměsí jedle a smrku. Fytocenologicky se jedná o bikové bučiny s metličkou křivolakou (Luzulo-Fagetum deschampsietosum flexuosae), které směrem do chladnějších poloh plynule přecházejí do horských třtinových bučin (Calamagrostio villosae-Fagetum). Květnaté typy odpovídají chudším kyčelnicovým bučinám (Dentario enneaphylli-Fagetum), místy jsou naznačeny i kostřavové bučiny (Festuco altissimae-Fagetum). Zajímavostí jsou lokálně dobře dochované fragmenty javorových bučin as. Aceri-Fagetum, zde však někdy s hojným jasanem. V zamokřených, resp. pramenných polohách jsou potenciálně zachyceny přechody podmáčených (fragmentárně až rašelinných) smrčin a potočních olšin. Syntaxonomicky odpovídají as. Equiseto-Piceetum na straně jedné a as. Piceo-Alnetum, v klimaticky a troficky příznivějších polohách pak Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, popř. Carici remotae- Strana 6 Plán péče o PR Malá Strana Fraxinetum na straně druhé. Tak je tomu i v řešeném území, kde jsou fragmenty podmáčených smrčin poměrně dobře vyvinuty. Současný vegetační pokryv území tvoří z větší části nelesní, víceméně člověkem podmíněné formace extenzivních luk a lad. Na prvním místě jde o rašelinné louky ze svazu Caricion fuscae, které plynule přecházejí do oligotrofnějších pcháčových luk svazu Calthion. Ve vyhraněných rašelinných polohách jsou naznačeny i ostřicové a sítinové porosty sv. Sphagno recurviCaricion canescentis, do nichž však vlivem dřívějšího sečení a pastvy pronikly některé luční byliny a tyto porosty jsou pak jen nezřetelně odlišeny od „hubených“ luk sv. Caricion fuscae. Na eutrofnějších mokřinách (prameništích) jsou ostrůvkovitě rozšířena tužebníková lada (podsv. Filipendulenion) a dále porosty s orobincem širolistým (Typha latifolia), chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea) a rákosem obecným (Phragmites australis). Vodou jen málo ovlivněné půdy, většinou v okrajových, svažitějších částech území, zaujímají mezofilní louky na přechodu svazů Arrhenatherion a Polygono-Trisetion. Významně jsou rozšířeny i krátkostébelné, relativně oligotrofní trávníky z okruhu svazu Violion caninae. Některé z nich jsou vlastně starými polními úhory a na jejich druhové garnituře se uplatňují zejména trávy Agrostis capillaris. Holcus mollis, Festuca rubra, často i Avenella flexuosa a Nardus stricta. Nejcennější jsou vlhčí smilkové trávníky, s místy hojnou Arnica montana. Významnou část území zaujímají i porosty dřevin. Ty jsou v zásadě trojího typu. Nejběžnější jsou pionýrské formace s břízou, často i vrbami a místy též smrkem. S nimi územně souvisejí převážně smrkové porosty, do nichž však běžně vstupují břízy, vrby, krušina a jeřáb. Tyto porosty představují přípravné stádium původních podmáčených smrčin, resp. jejich přechodů ke smrkovým olšinám. Podrost je zde druhově relativně bohatý, podílí se na něm mj. Calamagrostis villosa, Equisetum sylvaticum, Homogyne alpina, Melampyrum sylvaticum, Melandrium sylvestre, Oxalis acetosella, Bistorta major, Caltha palustris, Crepis paludosa, Chaerophyllum hirsutum, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Veratrum lobelianum. V příkřejších balvanitých a méně zamokřených svazích na severu území jsou zachovány horské suťové lesy, které lze alespoň zčásti přiřadit k as. Aceri-Fagetum. V podrostu roste Galeobdolon montanum, Veratrum lobelianum, Cicerbita alpina, Senecio ovatus, S. nemorensis, Geranium sylvaticum, Valeriana sambucifolia, Lilium martagon, Streptopus amplexifolius aj. Květenu území reprezentuje 297 dosud zjištěných druhů vyšších rostlin. Mezi nimi je i řada druhů vzácných a ohrožených. Do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001) jsou zařazeny 22 druhy. V kategorii C2 (silně ohrožené taxony) je to Montia cf. hallii (v případě, že by šlo o M. fontana, jde dokonce o druh kriticky ohrožený – kat. C1) a Pedicularis palustris. V kategorii C3 (taxony ohrožené) se vyskytují Arnica montana, Crepis hieracioides, Dactylorhiza majalis, Drosera rotundifolia, Epilobium obscurum, Gymnadenia conopsea, Menyanthes trifoliata, Pedicularis sylvatica, Pilosella aurantiaca, Platanthera chlorantha, v kategorii C4a (vzácnější taxony vyžadující pozornost) pak Cicerbita alpina, Dactylorhiza longebracteata, Epilobium palustre, Imperatoria ostruthium, Lilium martagon, Meum athamanticum, Ranunculus platanifolius, Tephroseris crispa, Valeriana dioica a Veratrum lobelianum. Některé z těchto rostlin jsou na lokalitě přítomny v bohatých a vitálních populacích – např. Arnica montana, Dactylorhiza majalis a Tephroseris crispa. Fauna území byla vyhodnocena v řadě dílčích průzkumů, věnovaných zejména některým skupinám bezobratlých živočichů. Významné druhy byly zaznamenány mezi pavouky, včelami (Lasioglossum subfulvicorne je novým druhem pro ČR) a kutilkami a mezi motýly. Ze vzácnějších a zákonem chráněných obratlovců se v území vyskytuje střevle potoční, čolek horský, křepelka obecná, chřástal polní, bekasina otavní a bramborníček hnědý. Excerpce ze zoologických průzkumů tvoří přílohu č. 6 této dokumentace. Strana 7 Plán péče o PR Malá Strana 2.3 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti V člověkem neovlivněném stavu krajiny, který zde panoval nejspíše ještě po velkou část středověku, zaujímal prostor zájmové lokality i s blízkým okolím víceméně souvislý lesní komplex. Pouze na silněji zamokřených plochách byl porost pravděpodobně rozvolněn a nelze vyloučit, že zde existovaly i určité plochy (či spíše plošky) otevřených přechodových rašelinišť. Převažující dřevinou při Rovném potoce byl patrně smrk doprovázený jedlí, břízou, jeřábem, olší, v suších místech i klenem. Svažité polohy pak obsazoval buk s jedlí, místy i jasanem a klenem, na prameništích též s olší. K osídlení jižního okraje Jizerských hor docházelo zhruba od 15. století. Samotný Horní Maxov je uváděn teprve od r. 1670. Kolonizace s sebou přinášela odlesňování, zakládání travních porostů a nepříliš produktivních políček. Zástavba byla nesouvislá, uspořádaná podél cestní sítě, nezřídka však zcela rozptýlená. K většímu rozmachu osídlení docházelo ve 2. polovině 19. století, nejvíce lidí žilo v horách ve 30. letech minulého století. Po 2. světové válce došlo k vylidnění, trvalí obyvatelé byli postupně vystřídáni rekreanty a nemalá část zástavby zanikla. Rekreační ráz si území podržuje dodnes. Přibyl zde pouze sociální ústav a nedávno přes silnici i daňčí obora. Naznačený vývoj osídlení se pochopitelně odrazil i v charakteru vegetace, především travních porostů. Ještě v 1. polovině 20. století byly prakticky všechny nelesní pozemky v zájmovém území hospodářsky udržovány. Z leteckého snímku pořízeného v r. 1938 je patrná mozaika sečených, popř. spásaných ploch, okrajově snad i drobných polí. Zřetelná je i hustá síť odvodňovacích příkopů, které umožňovaly hospodářskou využitelnost porostů a relativní průchodnost území. Na snímku vyniká přehradní nádrž s výrazným tělesem hráze, v té době zřejmě ještě relativně mladým. V porovnání se současným stavem je nápadný i výrazně nižší podíl dřevin. Jediný souvislejší remíz se nachází jv. od přehrady, volněji zapojený porost listnatých dřevin zaujímá balvanitý svah v severní části území. Dále jsou zde již nevelké shluky vzrostlých dřevin anebo velmi řídké porosty menších dřevin, povětšinou zřejmě vrb. Pravidelná – byť na většině plochy spíše extenzivní – péče o porosty se nepochybně projevila i na jeho druhovém složení. Podrobnější botanický popis porostů z té doby ale bohužel nemáme k dispozici, takže nemůžeme posoudit rozsah a „ochranářskou závažnost“ změn, k nimž v důsledku sukcesních pochodů za uplynulá desetiletí došlo. Kdy pravidelná hospodářská údržba území ustala, není autorovi tohoto plánu péče známo. Pravděpodobně šlo o postupný proces, který začal již po válce, kdy došlo k podstatnému úbytku místních obyvatel a klesla poptávka po zemědělské půdě. Postupně docházelo k šíření pionýrských dřevin (zejména bříz a vrb) a louky nabývaly stále více charakteru lad. Naopak opuštěná políčka se měnila v travní úhory, které později téměř splynuly s okolní vývojově pokročilejší vegetací. Obecně v území nejspíše přibývalo ostřic a sítin na úkor typických lučních bylin. Vzrůstalo zamokření pozemků, neboť drenážní systém přestal být udržován a z porostů nebyla pravidelně odebírána biomasa. Vypouštění splaškových vod a vyvážení odpadů z okolní zástavby vedlo k místní eutrofizaci, následkem čehož se objevily enklávy rákosu, chrastice, orobince a tužebníku. I když k určité eutrofizaci nepochybně docházelo i v dávnější minulosti (a je též pravděpodobné, že některé porosty byly hnojeny statkovými hnojivy), byl dopad na vegetaci kompenzován pravidelným odnímáním biomasy. V novější době jsou pravidelně sečeny pouze mezofilní, řidčeji hygrofilní louky přiléhající k rekreační zástavbě po obvodu lokality. Po vyhlášení rezervace v r. 1993 byly postupně posečeny i zamokřené pozemky, které předtím nebyly pravidelně udržovány. Šlo ovšem o jednorázový zásah, který se zatím nezopakoval. Zároveň byl v omezeném rozsahu proveden i Strana 8 Plán péče o PR Malá Strana výřez náletových dřevin – z leteckých snímků i ze subjektivního dojmu zpracovatele plánu péče se ovšem zdá, že podíl dřevin v území stále pozvolna roste. 2.4 Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy; současná ohrožení, předpokládaná ohrožení v budoucnosti Území přírodní rezervace a jejího ochranného pásma se nachází v poměrně příznivém stavu, bez výraznějšího uplatnění rušivých vlivů. Přestože většina plochy je jen nepravidelně obhospodařována či spíše není hospodářsky udržována vůbec, nedochází k prokazatelné degradaci rostlinných společenstev. Změny, k nimž dochází v důsledku minimální či nulové péče o porosty jsou vesměs pomalé a bez delšího časového odstupu stěží postižitelné. Na části plochy se pozvolna šíří náletové dřeviny, které by v dlouhodobějším výhledu mohly obsadit významnou část současného bezlesí. Nelze rovněž vyloučit expanzi na živiny náročných druhů, jako je tužebník, chrastice, orobinec a rákos na úkor stávajících porostů ostřicových až pcháčových luk. Rizika tohoto vývoje by měl objasnit monitoring, který je na jiném místě této dokumentace navrhován. V nedávné minulosti docházelo k úniku odpadních vod do sv. části lokality, kde eutrofizace půdy vedla ke změně ve složení rostlinných společenstev. Dodnes je patrný eutrofnější ráz porostů v blízkosti zástavby. Po obvodu území se rovněž nachází řada drobných skládek komunálního odpadu, popř. stavební suti. Při severním okraji území (v ochranném pásmu) je v poslední době dokonce vyvážen hovězí hnůj. K menší kumulaci převážně organických odpadů (zvl. posečené hmoty) dochází na řadě míst. V omezené míře jsou z okolí zástavby a silnice do okrajových částí lokality vyhazovány odpadky. Turistický ruch lokalitu příliš neohrožuje. Do vlastního území rezervace nezasahuje žádná významnější (ani značená) cesta, vedou tudy jen pěšiny příležitostně využívané místními obyvateli. K lokálnímu narušení dochází v zimním období, kdy je přes východní část rezervace vedena lyžařská Jizerská magistrála. 2.5 Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch Vymezení dílčích ploch je obtížné, neboť v území je jen minimum přirozených či uměle vytvořených hranic, na jejichž základě by bylo možné rezervaci členit. Jednotlivá společenstva do sebe plynule přecházejí a s výjimkou některých fyziognomicky vyhraněných typů je na první pohled nelze v území rozpoznat. Jednoznačné vymezení nemají dokonce ani remízky a jim podobná seskupení dřevin, neboť jde o porosty často nezapojené, s velmi rozvolněnými okraji a s řadou světlin. Málo využitelné je i členění podle parcelních hranic, neboť parcely nejsou většinou v terénu rozpoznatelné a nebývají ani ekologicky a vegetačně homogenní. Ve stávajícím plánu péče je proto použito členění na rostlinná společenstva (jichž je zde vymezeno celkem 26), avšak bez jejich jednoznačné lokalizace. Níže uvádím charakteristiku území podle dílčích ploch. Tyto plochy představují víceméně homogenní celky s různou mírou podrobnosti pokrývající většinu území rezervace a jejího ochranného pásma. Jedná se o čistě účelové rozdělení území bez jednoznačné vazby na vegetační jednotky, fyziognomické typy či plochy managementu. Důvodem je již zmíněná nepřehlednost a komplexnost území, která velmi znesnadňuje jeho kvalitní zmapování. Některé plochy nejsou v následujícím přehledu a orientační mapce vyhodnoceny. Při terénním šetření, které bylo zčásti prováděno za nepříznivého počasí (silný déšť a chlad) nebyly totiž zdokumentovány. Jedná se vesměs o porosty pionýrských dřevin, případně plochy výrazněji antropogenně ovlivněné. Strana 9 Plán péče o PR Malá Strana Popisy dílčích ploch 1) Svahová louka s roztroušenými zarostlými balvany (na nich Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus). Roztroušeně mladé dřeviny – klen, jeřáb, bříza, osika. Spol. Bistorta major-Holcus mollis, hojně Hypericum maculatum, dále Potentilla erecta, Campanula rotundifolia, Festuca rubra. 2) Ve svahu rozvolněná březina s jeřábem, osikou, vrbou ušatou a břízou pýřitou – zjevně zarostlá louka. Podrost v nezapojené části Festuca rubra, Holcus mollis, Avenella flexuosa, Hypericum maculatum, Rubus idaeus, Bistorta major. V zapojenější části E1 vyzrálejší: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus (na balvanech), Crepis paludosa, Bistorta major, Equisetum sylvaticum, Caltha palustris, Veratrum lobelianum (lok.), Anemonoides nemorosa, Equisetum fluviatile, Myosotis nemorosa... Při úpatí: světliny obklopené nárosty Salix aurita (+Salix hybr.), podružně s břízou a osikou. Netypické Caricetum goodenowii s Caltha palustris, Myosotis nemorosa, Crepis paludosa, Carex rostrata, Equisetum fluviatile, dále Galium palustre, Valeriana dioica, Valeriana sambucifolia, Chaerophyllum hirsutum, Dactylorhiza majalis (hoj.), Juncus effusus. Na západě přechody k vlhkém Violion caninae s Arnica montana, Polygala vulgaris, Eriophorum vaginatum. 3) Větší otevřená plocha (okrajově s keřovými vrbami). Celkově převládá Caricetum goodenowii, přechody k Polygono-Cirsietum palustris (+ Bistorta major, Cirsium palustre, Equisetum fluviatile, Agrostis canina, Valeriana sambucifolia, Angelica sylvestris, Crepis paludosa, Viola palustris, Dactylorhiza majalis, Galium uliginosum). Zrašelinělé sníženiny s Valeriana dioica, Agrostis canina, Viola palustris, Vignea echinata, Epilobium palustre. Místy Filipendula ulmaria, výše maloplošné Polygono-Cirsietum heterophylli. 3a) Expanze Phragmites australis (+Filipendula ulmaria, Acetosa pratensis) do Caricetum goodenowii. Směrem ke „4“ vlhčí Caricetum goodenowii, vůkol roztr. Dactylorhiza majalis, na 2 místech Arnica montana, lok. Homogyne alpina. 4) Enkláva Typha latifolia s hojnou Filipendula ulmaria, dále Geum rivale, Caltha palustris, Bistorta major, Carex nigra (hoj.-dom.) 5) remízek s posedem: v jádru nesouvisle mladší smrk s břízou, po obvodu a v podúrovni Salix aurita, dále smrk, v E1 Calamagrostis villosa + Equisetum sylvaticum, Caltha palustris, Valeriana sambucifolia, Veratrum lobelianum, Geum rivale, Maianthemum bifolium, Deschampsia caespitosa, Vaccinium myrtillus, Eriophorum vaginatum (lok.) 6) Zrašelinělý terén, jednotlivě nárosty mladých bříz a vrb ušatých; celkově Caricion fuscae s přechody do Sphagno recurvi-Caricion canescentis; Carex nigra, Vignea echinata, Valeriana dioica, Viola palustris, Potentilla erecta, Eriophorum angustifolium, Agrostis canina, Dactylorhiza majalis (roztr.), dále partie s Eriophorum vaginatum, též oligotrofní trávníky s Avenella flexuosa, Potentilla erecta, Bistorta major, Carex nigra, na více místech Arnica montana, při vystupujícím balvanu též Nardus stricta, Homogyne alpina a Hieracium vulgatum. Lokalita Drosera rotundifolia. Lokálně Cirsium heterophyllum, okrajově řídce Typha latifolia. 7) Nerovnoměrně zapojený pionýrský remíz – bříza s doprovodem osiky, méně s jeřábem, vrbou ušatou a jívou. V E1 Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Vignea brizoides, Crepis paludosa, Myosotis nemorosa aj.; místy vysloveně nelesní – Cirsium heterophyllum, Bistorta major. Okrajově Dactylorhiza majalis a Arnica montana. 8) Vnitřní loučka: bylinné Caricetum goodenowii, druhově bohaté, mj. Veratrum lobelianum, Geranium sylvaticum, ale i zrašelinělé partie s Valeriana dioica a Eriophorum angustifolium. Okrajově Arnica montana a Dactylorhiza majalis. 9) Caricetum goodenowii s přechody do Junco filiformis-Sphagnetum recurvi (blíže potoku). Hojně Acetosa pratensis, Bistorta major, Agrostis canina, Viola palustris, lok. Eriophorum vaginatum, Cirsium heterophyllum, Cirsium palustre. Často „bulty“ Polytrichum communis, dále hoj. Viola palustris, Agrostis canina... Epilobium palustre, lok. Cirsium heterophyllum. Při potoce úsek s nízkou Filipendula ulmaria + Ranunculus repens, Galium uliginosum, Lychnis flos-cuculi, Vignea cinerea, Agrostis canina, Caltha palustris, Carex nigra, Valeriana sambucifolia. Uprostřed plochy shluk vrb s příměsí břízy a smrku. 10) Enkláva Typha latifolia, porost relativně zapojený + Carex rostrata, Myosotis nemorosa, Valeriana sambucifolia, Galium uliginosum, Bistorta major, Caltha palustris. Vůkol prameniště – eutrofnější Caricetum goodenowii + Myosotis nemorosa, Lychnis flos-cuculi, Cirsium palustre, Equisetum sylvaticum, Hypericum maculatum, lok. Cirsium heterophyllum, Holcus mollis. Strana 10 Plán péče o PR Malá Strana 11) Svahové prameniště, přechod Caricetum goodenowii a Polygono-Cirsietum palustris + Galium uliginosum, Caltha palustris, Crepis paludosa, Valeriana sambucifolia, Lychnis flos-cuculi, Filipendula ulmaria, Geranium sylvaticum, Agrostis canina, lok. Valeriana dioica, Salix x subaurita, Eriophorum angustifolium. 12) Ve výraznějším svahu oligotrofní trávník s Avenella flexuosa (hoj.), Agrostis capillaris, Potentilla erecta, Vaccinium myrtillus, Galium saxatile, Arnica montana (lok. hoj.), Equisetum sylvaticum, Hypericum maculatum, Polygala vulgaris, Campanula rotundifolia, Stellaria graminea, Holcus mollis, Acetosella vulgaris, Bistorta major... V dřevinných lemech bříza, smrk, vrby a klen. 13) Eutrofnější svahové prameniště – lado s Phalaroides arundinacea, méně s Filipendula ulmaria, doprovodně Aegopodium podagraria, Crepis paludosa, Geranium sylvaticum, Bistorta major. Níže nesouvislé nárosty břízy, osiky a vrby ušaté, dále na V i mladý jasan. 14) Ve svahové úžlabině prameniště s bohatým výskytem Dactylorhiza majalis, resp. D. x braunii. Přechod Polygono-Cirsietum palustris a Caricetum goodenowii, též s Carex panicea a Eriophorum angustifolium. Mj. Bistorta major, Geum rivale, Epilobium palustre, Alchemilla sp., Crepis paludosa, Geranium sylvaticum, Equisetum sylvaticum, Cirsium palustre. V horní části porost břízy, smrku, klenu, jeřábu a vrb, pod ním Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum. 15) Za potokem-příkopem mezofilní louka, extenzivně sečená (± Trifolio-Festucetum rubrae), při potoku Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum + Cirsium oleraceum, Geum rivale, Lychnis flos-cuculi... 16) V okolí elektrovodu nerovnoměrně zapojené porosty Salix aurita, Salix hybr., místy shluky starších bříz, osik, jeřábů, klenu, méně smrků. E1 rázu Caricetum goodenowii, s Filipendula ulmaria, Crepis paludosa, Valeriana sambucifolia, Equisetum fluviatile, Viola palustris, Galium uliginosum, Epilobium palustre, Eriophorum angustifolium, Bistorta major, lok. Dactylorhiza majalis. Ve stromovém podrostu Calamagrostis villosa (hoj.), Equisetum sylvaticum, dále Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Potentilla erecta. 17) Přechody Caricetum goodenowii a Polygono-Cirsietum palustris, maloplošně Cirsium heterophyllum, zř. Veratrum lobelianum. Oligotrofní zrašelinělé partie: Carex nigra, Agrostis canina, Viola palustris, Potentilla erecta, Trientalis europaea, Juncus filiformis, Holcus mollis, nízká Salix aurita. Dále k potoku sušší fáze s Acetosa pratensis + Deschampsia caespitosa, Galium saxatile, Epilobium palustre. 17a) po úseku s Bistorta major oligotrofní zrašelinělé partie: Carex nigra, Agrostis canina, Viola palustris, Potentilla erecta, Trientalis europaea (hoj.), Juncus filiformis, Holcus mollis (lok.), výmladky vrb; dále k potoku fáze s Acetosa pratensis + Deschampsia caespitosa, Galium saxatile, Epilobium palustre. 17b) V okolí potoka zrašelinělý terén s hoj. Agrostis canina, Eriophorum angustifolium, Potentilla erecta + Vignea echinata, Nardus stricta, Eriophorum vaginatum, Arnica montana, sporadicky Pedicularis sylvatica. Na levém břehu potoka nepočetně Phragmites australis. 18) Při pravém břehu potoka nad rybníčkem Caricetum goodenowii, zčásti s Juncus filiformis, hojně až dominantně Bistorta major, doprovodně Potentilla erecta, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, Arnica montana, Agrostis canina, Viola palustris, Scirpus sylvaticus. Dále na západ vlhké smilkové trávníky, též s Melampyrum sylvaticum, Veratrum lobelianum, Dactylorhiza longebracteata (zř.), Bistorta major, Homogyne alpina; okrajově shluky bříz, vrb a smrků. 19) Remízek, místy světlinatý: v zapojenější části osika s břízou a smrkem, méně vrba a jeřáb. V E1 Calamagrostis villosa + Equisetum sylvaticum, Bistorta major, Anemonoides nemorosa, Melampyrum sylvaticum, Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Senecio ovatus, Senecio nemorensis, Veratrum lobelianum (roztr.), na několika místech Dactylorhiza longebracteata, lok. Thalictrum aquilegiifolium, ve světlinách Arnica montana. 20) Dlouho neudržovaná vlhká louka – Polygono-Cirsietum palustris: hoj. Bistorta major, Scirpus sylvaticus (lok. hoj.), Alopecurus pratensis, Filipendula ulmaria (ostrůvkovitě), Equisetum sylvaticum, lok. Solidago gigantea. Nesouvislé nárosty břízy s podrostem vrby ušaté, níže porost Scirpus sylvaticus-Bistorta major. Směrem k rybníčku přechody do Caricetum goodenowii, místy s Juncus filiformis. 21) pravý břeh přehradní nádrže: shluky vrb a bříz, v litorálu menší porost Typha latifolia s Eriophorum angustifolium, Carex panicea, Pedicularis palustris, Eleocharis palustris, Carex nigra, Vignea cinerea. V pobřeží dále Glyceria fluitans, Sparganium emersum, Vignea cinerea, Eleocharis palustris, Equisetum fluviatile, ve vodě hojně Elodea canadensis, dále Lemna minor. Celkově pravý břeh odpovídá sv. Caricion fuscae s přechody do Sphagno recurvi-Caricion canescentis. 22) Pod hrází: zprava větší porost Typha latifolia s Carex nigra, návazně Caricetum goodenowii, zč. s Juncus filiformis; Pedicularis palustris. Od potoka Scirpetum sylvatici s Filipendula ulmaria. Strana 11 Plán péče o PR Malá Strana Ve větší vzdálenosti od potoka vlhká louka – přechod od Caricetum goodenowii do Polygono-Cirsietum palustris, Trifolio-Festucetum rubrae, Violion caninae. Ještě dále rozvolněné nárosty břízy, vrb a smrku, v E1 Bistorta major, Senecio ovatus... 23) Levý břeh přehradní nádrže: při hrázi relativně zapojená vrbová houština + Juncus filiformis, Equisetum sylvaticum, Bistorta major, Rubus idaeus, Valeriana sambucifolia, Senecio ovatus. Dále od hráze remízek osiky, břízy a smrku, v podúrovni vrby a jeřáb. V E1 Deschampsia caespitosa, Equisetum sylvaticum, Bistorta major, Crepis paludosa, Melampyrum sylvaticum, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus. V břehu zbytková populace Spiraea salicifolia (většina porostu v rámci managementových opatření vyřezána). a) krátkostébelná loučka s Festuca rubra a indikátory sv. Violion caninae (Potentilla erecta, Galium saxatile, Agrostis capillaris, Hieracium vulgatum, Avenella flexuosa...). 24) Smilková louka – Nardus stricta + Bistorta major, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Agrostis capillaris, Campanula rotundifolia, Juncus squarrosus, Potentilla erecta, Vaccinium myrtillus. a) Vyšší část oligotrofní louky – pravidelně sečený porost s výraznějším zastoupením lučních bylin. Nardus stricta, Avenella flexuosa + Festuca rubra, Agrostis capillaris, Vaccinium myrtillus, Galium saxatile, Hypericum maculatum, Potentilla erecta... Campanula rotundifolia, Leucanthemum vulgare, Veronica officinalis, roztr. Pedicularis sylvatica. 25) Remíz: řídká smrková kmenovina s výplňovou břízou, jeřábem a osikou. V E1 Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus + Maianthemum bifolium, Melampyrum sylvaticum, Trientalis europaea, Galium saxatile, v podmáčeném úseku Equisetum sylvaticum (hoj.), Calamagrostis villosa, Chaerophyllum hirsutum, Glyceria fluitans (lok.), Senecio ovatus, u potůčku Cardamine amara, Stellaria nemorum, Equisetum sylvaticum, Carex nigra, Chrysosplenium oppositifolium. a) Světlina oproti otevřené ploše ohraničena shluky vrb (Salix x subaurita, S. aurita, S. x subcaprea). Chudé Caricetum goodenowii + Calamagrostis villosa, Bistorta major, Potentilla erecta, Equisetum sylvaticum, Viola palustris. 26) Zrašelinělý terén s Caricetum goodenowii + Bistorta major, Potentilla erecta, Juncus filiformis (lok. hoj.), Epilobium palustre, Viola palustris, Eriophorum angustifolium (lok.). Též porost Typha latifolia (+Carex nigra, Juncus filiformis, Agrostis canina), dále shluky Salix aurita a S. x subaurita. Celkově nízký podíl bylin. 26a) Četné shluky vrb, Sphagno recurvi-Caricion canescentis (mj. s Eriophorum angustifolium), místy s eutrofnějšími prameništi – Valeriana sambucifolia Angelica sylvestris, Cirsium palustre. Roztr. na sušších výchozech Arnica montana. 26b) Shluk churavých vrb a bříz, vůkol chudší Caricetum goodenowii s četnými výskyty Arnica montana, dále k potoku bultovitý terén s Avenella flexuosa, Juncus filiformis, Festuca rubra, Carex nigra, Bistorta major, Potentilla erecta, Galium saxatile. Junco filiformis-Sphagnetum recurvi s přechody do Caricetum goodenowii. Druhově chudé. 27) Udržovaná krátkostébelná louka s Festuca rubra, Hypericum maculatum, Rhinanthus minor + Poa pratensis, Vicia cracca, Stellaria graminea, Campanula rotundifolia, Bistorta major, Amoria repens, Cirsium heterophyllum (zř.)... 28) Vlhčí partie s Juncus filiformis + Bistorta major, Deschampsia caespitosa, Cirsium palustre (roztr.), Rhinanthus minor, Juncus effusus (lok.) – Junco filiformis-Sphagnetum recurvi s přechody do Polygono-Cirsietum palustris, též menší porosty Scirpetum sylvatici a Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum, Tephroseris crispa (hoj.). 28a) Níže k potoku přechody Polygono-Cirsietum palustris a Caricetum goodenowii, roztr. Salix aurita a další náletové dřeviny. Též nitrofilní plocha s Rumex longifolius aj. K potoku Valeriano-Filipenduletum s Tephroseris crispa – třasovisko. před remízkem Calamagrostis villosa + Melampyrum sylvaticum, Bistorta major, Equisetum sylvaticum. 29) Ještě na levém břehu potůčku Caricetum goodenowii s Juncus filiformis, dále Viola palustris, Potentilla erecta, Galium uliginosum, Bistorta major, Holcus mollis. Na pravém břehu potůčku eutrofnější Caricetum goodenowii s Valeriana sambucifolia, Filipendula ulmaria (roztr.), Cirsium palustre. 30) V předpolí remízku členitý pruh Filipendula ulmaria, dále na SV Typha latifolia. Při pravém břehu potůčku spol. Juncus filiformis-Scirpus sylvaticus, při remízku Caricetum goodenowii (juncetosum filiformis) + Cirsium palustre, Geranium sylvaticum, lok. i Phalaroides arundinacea (+Cirsium heterophyllum). 31) Remízek: shluk vzrostlých smrku kol balvanů, návazně pláště břízy s vrbou křehkou, smrkem, vrbou ušatou. E1 dosti různorodé – lok. Calamagrostis villosa, Equisetum sylvaticum, Melampyrum sylvaticum, Melandrium Strana 12 Plán péče o PR Malá Strana sylvestre, Oxalis acetosella,... Veratrum lobelianum, Bistorta major, dále i Chrysosplenium oppositifolium, Crepis paludosa, Chaerophyllum hirsutum, Urtica dioica, Valeriana sambucifolia. V podrostu vzrostlých smrků Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Caltha palustris... Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Melampyrum sylvaticum, Vaccinium myrtillus, Veratrum lobelianum. Na S v lemu paseková formace s Urtica dioica, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Phalaroides arundinacea, Valeriana sambucifolia, Filipendula ulmaria aj. 32) Mezi remízky Polygono-Cirsietum palustris s přechody k Caricetum goodenowii, dále pěkný porost Junco filiformi-Polygonetum, Polygono-Deschampsietum flexuosae (varianta Holcus mollis), nárosty břízy a vrby ušaté, fragmenty Violion caninae – početný výskyt Arnica montana. 33) Remízek: zkraje balvanové akumulace – zapojený porost břízy, klenu a jasanu, v E1 Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Equisetum sylvaticum, Melampyrum sylvaticum,... Hieracium vulgatum, Senecio ovatus, Maianthemum bifolium, Bistorta major, Melandrium sylvestre, Trientalis europaea, Rubus idaeus, Dryopteris filix-mas... 33a) Následně porost mladší a světlinatý, místy ještě se starším klenem, osikou a břízou, jinak ale mladý klen, jasan, osika a vrba ušatá. V E1 Calamagrostis villosa (hoj.), Cicerbita alpina (zř.), Veratrum lobelianum, Senecio nemorensis, Valeriana sambucifolia, Filipendula ulmaria, ve světlině Cyanus montanus, Chaerophyllum hirsutum, Hypericum maculatum, Bistorta major, Geranium sylvaticum, Imperatoria ostruthium (zř.), Streptopus amplexifolius (zř.). Výše ve svahu na balvaništích mezernatý porost starších jasanů s klenem a smrkem, v E2 jasan, buk a jeřáb. V E1 Galeobdolon montanum, Veratrum lobelianum, Cicerbita alpina, Senecio ovatus, Senecio nemorensis, Calamagrostis villosa, Melandrium sylvestre, Geranium sylvaticum, Valeriana sambucifolia, jednotlivě Platanthera chlorantha a Lilium martagon. Při horním okraji staré drobné skládky. 34) Svahová loučka: Festuca rubra, Agrostis capillaris, Bistorta major + Holcus mollis, Avenella flexuosa, Nardus stricta, Galium saxatile. Četné oligotrofní enklávy (Violion caninae) s Festuca rubra, Galium saxatile, Nardus stricta, Avenella flexuosa + Potentilla erecta, Hypericum maculatum, Campanula rotundifolia, Bistorta major, Hieracium vulgatum, Knautia arvensis, Galeopsis sp., Silene vulgaris aj. Fyziognomicky kvalitní porosty nevyžadující přílišnou péči. Při úpatí: vlhčí Violion caninae s přechody do Caricetum goodenowii, též Arnica montana. 35) Violion caninae + Junco filiformis-Polygonetum bistortae, jen podružně Caricetum goodenowii. Četné vrbové nárosty, celkově převládá Potentilla erecta, Bistorta major a Juncus filiformis, doprovodně Carex nigra, Viola palustris, Poa palustris, na Z Eriophorum angustifolium, roztr. Arnica montana. 36) Prostrana se sporadickými vrbami. Caricetum goodenowii, spíše živnější, s četnými porosty Filipendula ulmaria, uprostřed hojně Achillea ptarmica, na V spíše Junco filiformis-Polygonetum bistortae. Dosti eutrofní mokřiny – mj. Valeriana sambucifolia, Crepis paludosa, Galium uliginosum, Caltha palustris, Geum rivale, Achillea ptarmica (lok. hoj.); na levém břehu potoka četná Arnica montana. 37) Při potoce přechody Violion caninae do Caricetum goodenowii (s Arnica montana), Eriophorum angustifolium. Výše přechody Caricetum goodenowii a Polygono-Cirsietum palustris, též menší porost PolygonoCirsietum heterophylli. Na východě mokřadní lada se shluky náletových dřevin při izolovaném domku. 37a) Sušší úsek s Deschampsia caespitosa a Cirsium palustre + Hypericum maculatum, Festuca rubra, Galium saxatile, Potentilla erecta, Carex nigra. Značně atypický porost as. Polygono-Cirsietum palustris. 38) Caricetum goodenowii, výše se shluky Salix aurita, přechody do Polygono-Cirsietum palustris. Mj. Viola palustris, Angelica sylvestris, Cirsium palustre, Galium uliginosum, Epilobium palustre, Crepis paludosa, Juncus effusus, Juncus filiformis... 38a) Oligotrofnější prameniště: Caricetum goodenowii, lok. s Carex panicea, Eriophorum angustifolium (hoj.), Tephroseris crispa, Dactylorhiza majalis. V eutrofnějším úseku Valeriana sambucifolia, Tephroseris crispa, Juncus filiformis. Západně shluk dřevin: bříza, smrk a vrba 39) Za pruhem Filipendula ulmaria eutrofnější Caricetum goodenowii (přechod ke sv. Calthion) + Angelica sylvestris (hoj.), Cirsium palustre, Galium uliginosum, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Viola palustris, lok. Tephroseris crispa. Dále Dactylorhiza x braunii, Epilobium palustre, Juncus filiformis, Valeriana dioica, Eriophorum angustifolium. 40) Mírně eutrofní prameniště, zčásti s Carex rostrata, jinak Carex nigra, Juncus filiformis, Equisetum sylvaticum, Chaerophyllum hirsutum, Caltha palustris, Tephroseris crispa (lok. hoj.), Dactylorhiza majalis (roztr.), Cirsium palustre, Crepis paludosa, Filipendula ulmaria, Platanthera chlorantha (roztr.), Salix aurita. Strana 13 Plán péče o PR Malá Strana 41) Zrašelinělá ploška s Eriophorum angustifolium (+Viola palustris, Equisetum sylvaticum, Potentilla erecta, Crepis paludosa...). Návazně Caricetum goodenowii s přechody do Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Vrbové houštiny. 42) přechody Sphagno recurvi-Caricion canescentis a Caricion fuscae – Eriophorum angustifolium, Carex nigra, Potentilla erecta, Viola palustris, Juncus filiformis, Bistorta major... 43) Oligotrofní prameniště – Caricetum goodenowii s přechody ke Sphagno recurvi-Caricion canescentis, v dolní části k Polygono-Cirsietum palustris. Dále na západ četné shluky vrbin a dalších náletových dřevin – eutrofnější polohy bližší sv. Calthion. 44) Sečená zrašelinělá louka – vlhké Violion caninae přechodné ke Caricetum goodenowii, velkoplošně Nardus stricta (dom.), s Hieracium vulgatum, Bistorta major, Potentilla erecta, Agrostis canina, Vignea echinata, Pedicularis sylvatica (hoj.), lok. Cirsium heterophyllum, zř. Arnica montana. 45) Sušší Polygono-Cirsietum palustris, nepříliš sečený porost, mj. s Bistorta major, Vignea echinata, Lychnis flos-cuculi, Briza media, Potentilla erecta, Deschampsia caespitosa, Hypericum maculatum, zř. Arnica montana. Na SZ pěkné Nardetum s Galium saxatile, Bistorta major, Potentilla erecta, Avenella flexuosa, návazně úhorové trávníky (bývalá políčka) s Agrostis capillaris, Holcus mollis, Bistorta major, též organické skládky. 46) mezotrofní prameniště – přechody Polygono-Cirsietum palustris a Caricetum goodenowii, hojně Junco filiformis-Polygonetum bistortae, též Scirpetum sylvatici. Roztroušeně shluky keřových vrb. 47) Přechody pcháčových luk do mezofilnějších luk, zčásti pravidelně sečených. 48) Úhorový trávník typu Polygono-Deschampsietum flexuosae: Avenella flexuosa, Bistorta major + Galium saxatile, Festuca rubra, Agrostis capillaris, Holcus mollis; druhově chudé. Nahoře několik mladších klenů se smrkem a jeřábem, v lemu Rubus idaeus a Cirsium heterophyllum. a) Podobné předchozímu, pouze obvodově náletové dřeviny. Oligotrofní trávník typu PolygonoDeschampsietum flexuosae: Avenella flexuosa, Bistorta major + Galium saxatile, Holcus mollis (lok. dom.), Vaccinium myrtillus, Nardus stricta; druhově chudé. Patrně dřívější políčko. 49) Sušší úhorové trávníky: Bistorta major (hoj.), Agrostis capillaris, Holcus mollis, Deschampsia caespitosa, Rhinanthus minor (lok. hoj.), Cirsium palustre, Hypericum maculatum. Na více než 1/3 plochy spol. Nardus stricta-Potentilla erecta-Bistorta major, Galium saxatile. V potočním lemu nesouvisle mladší osika, jíva, smrk a bříza. V E1 u vody Valeriana sambucifolia, Athyrium filix-femina, Veratrum lobelianum, Scirpus sylvaticus, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Filipendula ulmaria, Equisetum sylvaticum. 50) Přechody Violion caninae a Polygono-Cirsietum palustris, mírně vlhké, s Festuca rubra, Agrostis capillaris, Deschampsia caespitosa, Cirsium palustre, Potentilla erecta... Na S vlhčí, místy bultovité: Juncus filiformis, Deschampsia caespitosa, Carex nigra, Senecio ovatus (lok. hoj.). Remízek na S: nárosty osiky, břízy a vrb, zde i zř. Arnica montana. Dále na SV Caricetum goodenowii, lok. Scirpus sylvaticus, Juncus filiformis, Typha latifolia. mezi 22 a 51: Pruh Typha latifolia + Sphagnum (hoj.), Viola palustris, Galium palustre, Epilobium palustre, Equisetum sylvaticum, Caltha palustris, Filipendula ulmaria, lok. Eriophorum angustifolium, Scirpus sylvaticus, Crepis paludosa, Lotus uliginosus, Valeriana dioica. 51) Ve sníženině mokřiny se Scirpus sylvaticus, přechody k Polygono-Cirsietum palustris a Caricetum goodenowii + Juncus filiformis, Viola palustris, Bistorta major. Na SZ ve svahu travní lado s Hypericum maculatum, Holcus mollis, Vicia cracca, Galium album, Knautia arvensis, Achillea millefolium. 52) (již za hranicí PR) V dolní části u balvanu klen s jeřábem, kolem Veratrum lobelianum (hoj.), Holcus mollis, Filipendula ulmaria, Stellaria graminea, výše ještě jasan a klen u dalších balvanů, též Polygonatum verticillatum. Vlastní svahová louka úhorového typu – Holcus mollis, Hypericum maculatum, Agrostis capillaris, Festuca rubra, Stellaria graminea, na Z též Lupinus polyphyllus a Lysimachia punctata 53) Vlhčí sečená louka – přechody Geranio-Trisetetum a Polygono-Cirsietum palustris, funkční odvodnění. Po obvodu nesouvisle Salix aurita. a) v horní části louky již převážně mezofilní, ± Geranio-Trisetetum. Strana 14 Plán péče o PR Malá Strana 54) Velký remíz: v jádrové části jasan s příměsí klenu a osiky, okrajově v podúrovni mladší jasan, klen, jeřáb a smrk. Balvanové akumulace. V E1 Galeobdolon montanum (hoj.), Melandrium sylvestre, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Impatiens parviflora (lok. hoj.), Senecio ovatus, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Deschampsia caespitosa, lok. Asarum europaeum, Prenanthes purpurea, Petasites albus (lok. hoj.), Fagus sylvatica, Cardaminopsis halleri. Z pramenných poloh při úpatí přistupuje Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Myosotis nemorosa, Caltha palustris, Filipendula ulmaria, Festuca gigantea. 55) Svahová louka s elektrovodem: sečené Trifolio-Festucetum rubrae s lok. přechody do Violion caninae: Festuca rubra, Agrostis capillaris, Hypericum maculatum, Potentilla erecta + Hieracium vulgatum, Campanula rotundifolia, Leucanthemum vulgare, Rhinanthus minor, Galium album, Veronica chamaedrys, Alchemilla sp., okrajově Nardus stricta, Avenella flexuosa. 56) Posečené lado s Imperatoria ostruthium, Myrrhis odorata, Chaerophyllum hirsutum, Geranium sylvaticum, Urtica dioica, Dactylis glomerata, Rumex obtusifolius. Návazně extenzivně využívané víceméně mezofilní louky, proměnlivého složení. 57) T. č. posečené louky, z větší části přechod Geranio-Trisetetum a Trifolio-Festucetum rubrae. Ve vlhké úžlabině (na Z) spíše Polygono-Cirsietum palustris. V nesečeném prameništi Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum a další, fytocenologicky nevyhraněná společenstva. Mj. Cirsium oleraceum, Deschampsia caespitosa, Filipendula ulmaria, Galium uliginosum, Juncus bulbosus, Juncus effusus, Valeriana dioica, Viola palustris... 58) Svahový remíz: vzrostlý porost jasanu a smrku s příměsí klenu; v E1 Melandrium sylvestre, Prenanthes purpurea, Phegopteris connectilis, Impatiens parviflora, Rubus fruticosus agg... 59) Víceméně nesečený trávník s Agrostis capillaris a Festuca rubra, Holcus mollis, Bistorta major, Ranunculus platanifolius (okrajově), Deschampsia caespitosa, Hieracium vulgatum, Potentilla erecta, Avenella flexuosa. Na skalnaté mezi linie klenů, v E1 Polygonatum verticillatum, Melandrium sylvestre, Ranunculus platanifolius, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas aj. 60) Úhledný remíz: vzrostlý klen s jasanem a bukem, porost v balvanitém svahu, relativně zapojený. V podrostu Rosa pendulina, Festuca altissima, Rubus fruticosus agg., Dryopteris filix-mas, Galeobdolon montanum, Ranunculus platanifolius, Oxalis acetosella, Petasites albus, Cicerbita alpina, Pulmonaria obscura, Asarum europaeum (zř.), Impatiens parviflora, Mercurialis perennis, Milium effusum. 61) Světlina s balvany, nezamokřená. Trávník s Festuca rubra, Agrostis capillaris, Dactylis glomerata, Leucanthemum vulgare, Trifolium pratense, Geranium sylvaticum, Cirsium heterophyllum, Hieracium vulgatum, Leontodon hispidus, Vicia cracca aj. 62) potok pod hrází: nesouvislý lem jívy, klenu, osiky a břízy, v E1 Senecio ovatus, Bistorta major, Cicerbita alpina (zř.), Valeriana sambucifolia, Veratrum lobelianum, jednotlivě Platanthera chlorantha. 63) tužebníkové lado (blíže nezdokumentováno) 64) v jižní části poměrně zapojená rákosina, na severu Phalaroides arundinacea s Valeriana sambucifolia. Okrajově Cirsium palustre, k ploše 46, resp. 34 též Veratrum lobelianum. 65) většinou sečené ± mezofilní louky proměnlivé kvality – přechody as. Trifolio-Festucetum rubrae a GeranioTrisetetum, místy též Violion caninae. 66) nezdokumentovaná plocha: Dle podkladů (NOVOTNÁ 1995, PAVLŮ 2002) jde o spíše mezofilní louku sv. Arrhenatherion až Polygono-Trisetion. Strana 15 Plán péče o PR Malá Strana Obr. 1: Vymezení dílčích ploch. Nepopsané polygony odpovídají plochám, které se při terénním šetření nepodařilo zdokumentovat. Jedná se převážně o porosty pionýrských dřevin, případně o plochy výrazněji antropogenně ovlivněné. Pro doplnění přikládám i kopii mapy aktuální vegetace od K. Novotné. I když je rozlišení některých jednotek v mapě diskutabilní, jsou zde poměrně přesně zachycena eutrofní lada s orobincem, chrasticí a rákosem, zčásti též tužebníková lada, jejichž recentní rozsah je ale větší (chybí zde např. porosty nad pravým břehem rybníka). Strana 16 Plán péče o PR Malá Strana Obr. 2: Mapa aktuální vegetace z diplomové práce K. Novotné (1995) Strana 17 Plán péče o PR Malá Strana Poznámky k mapovým a tabulkovým přílohám Oproti metodice zpracování plánů péče nebyla vyhotovena většina příloh požadovaných pro lesní porosty. Jsou to: • stupně přirozenosti lesních porostů (mapa) • zastoupení věkových stupňů (porostní mapa + tabulka) • zastoupení dřevin ve věkových stupních (tabulka, graf) • porovnání přirozené a současné skladby lesů (tabulka) Namísto těchto příloh je zařazen snímek lesní typologické mapy s koloritem věkových tříd (porostní mapa). Důvodů, proč bylo od zpracování příloh v plném rozsahu upuštěno, je několik: - lesní porosty zaujímají menší část zájmového území a nejsou hlavním motivem ochrany; - většina porostů dřevin není podchycena v LHP, takže statistické údaje z LHP nejsou pro porosty na lokalitě příliš reprezentativní; - evidované lesní porosty jsou na území PR a jejího OP zastoupeny pouze svými částmi, čímž je nadále snížena výpovědní hodnota těchto údajů; - plán péče je zpracováván ve 2. roce platnosti LHP, tedy není přímo podkladem pro jeho zpracování (bude se z něj ale vycházet při vyhotovení LHP na decénium 2013-2022). 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Stávající plán péče byl zpracován v několika verzích, které se v jednotlivostech liší. Vlastnímu plánu péče předcházel „Návrh vyhlášení státní přírodní rezervace Malá Strana“ (BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ 1991). Tento poměrně obsáhlý materiál zahrnuje formální zdůvodnění ochrany, inventarizaci flóry a vegetace včetně 36 fytocenologických snímků, dále soupis parcel a základní doporučení pro management. Připojena je též inventarizační botanický průzkum VIŠŇÁKA (1991). Následovala první verze plánu péče, zpracovaná v červnu 1993. Zde je uvedeno 10 bodů, které jsou dále ve stručnosti rozpracovány: opakované kosení, časově a plošně specifikované v přiložené tabulce odstraňování stařiny, obnova odvodňovacího systému, vyloučení intenzivní pastvy, vyloučení hnojení a vápnění, zamezení eutrofizace odpady z okolní zástavby, odstranění invazních allochtonních druhů rostlin (Reynoutria japonica, Lupinus polyphyllus, Spiraea salicifolia, v blízkém okolí též Heracleum mantegazzianum) hydrobiologický průzkum, entomologický průzkum vymezení hranic ZCHÚ v terénu, vč. umístění informačních tabulí. Další verze plánu péče byla zpracována o několik měsíců později (datum zpracování 29. 11. 1993, schváleno 10. 12. 1993) jako součást zřizovací vyhlášky. V souladu s tehdejší metodi- Strana 18 Plán péče o PR Malá Strana kou jsou zde uvedeny identifikační údaje, hlavní předměty a cíle ochrany, limitující faktory prostředí, charakteristiky území, zásadní vlivy lidské činnosti v minulosti, negativní vlivy současnosti, návrhy managementu atd. Autory plánu péče jsou dr. E. Houšková a ing. mgr. J. Burda. V příloze je pak tabelární formou uveden výčet rostlinných společenstev s jejich charakteristikou a navrhovaným managementem, dále pak lokalizační tabulka 26 společenstev s výčtem příslušných parcel – tato tabulka se vztahuje k mapě, kterou jsem ale neměl k dispozici. Bohužel společenstva uváděná v obou tabulkách nejsou totožná. Takže např. v tabulce managementových opatření nenalezneme as. Caricetum goodenowii, která je jedním z nejvýznamnějších společenstev v území a v lokalizační tabulce je uváděna ve 4 variantách hned na prvních místech. Tento nesoulad lze vysvětlit nejednotným přístupem různých autorů ke klasifikaci travních porostů v území – např. Blažková preferuje pcháčové louky as. Polygono-Cirsietum palustris před ostřicovými loukami as. Caricetum goodenowii, nerozlišuje trojštětové louky as. Geranio-Trisetetum, smilkové trávníky označuje za Polytricho-Nardetum a sušší lada s Bistorta major nazývá Polygono bistortae-Deschampsietum a pokládá je za nežádoucí degradační prvek. (Autor tohoto textu podobná hodnocení nesdílí.) U pcháčových luk (Polygono-Cirsietum palustris, P.-C. heterophylli) je navrženo kosení každé 1-2 roky, u smilkových trávníků alespoň 1x za 3-4 roky, u mezofilních trávníků (Trifolio-Festucetum rubrae) každoročně, u as. Scirpetum sylvatici jedenkrát za 4 roky, tužebníková lada 1x za 3 roky, ostřicovo-sítinová lada as. Junco filiformis-Sphagnetum recurvi bez zásahů, jen s odstraňováním náletových dřevin, rovněž bez zásahů porosty rákosin a orobince. Prakticky totožný materiál nese datum schválení 15. 3. 1994. Od předchozí verze se liší o něco menší uváděnou výměrou území (původně 28,45 ha, nověji 27,6 ha). Samostatným materiálem je návrh plánu péče J. Burdy z přelomu r. 1993/94. Zde je celé území rozděleno na čtyři zóny s diferencovaným managementem. První zóna je bezzásahová a zaujímá celistvé území v širokém doprovodu Rovného potoka. Bezzásahový management vychází z předpokladu zpracovatele, že zdejší ostřicové louky jsou přírodě blízké útvary, jejichž není zásadně podmíněno antropogenními zásahy. Další tři zóny se rozpadají do řady dílčích ploch vymezených parcelními hranicemi. Druhá zóna zahrnuje „veškeré lesní porosty, zamokřené louky, břehy potůčků a prameniště se značným výskytem chráněných a význačných druhů“. Standardní hospodaření se nepředpokládá, navrženo je pouze potlačování vysokostébelných porostů (kosení v intervalu 3-5 let); v lesích se doporučuje provádět negativní výběry a probírat nálety. Třetí zóna zahrnuje „vlhké i sušší louky s ještě poměrně bohatým výskytem význačných rostlin“. Zde se již předpokládá kosení porostů 1x za 2 roky, s vyvezením pokosené hmoty. Nepřipouští se jakékoliv zásahy do vodního režimu a jakékoliv hnojení pozemků, stejně tak pastva. Čtvrtá zóna zahrnuje „kulturní louky, často i zatravněná pole“ s minimálním výskytem význačných rostlin. Kosení je možné každoročně bez časového omezení, hnojení je možné pouze pevnými organickými hnojivy. Taktéž se připouští pastva za předpokladu využití mobilních ohradníků. Zásah do vodního režimu je možný po předchozím posouzení na místě. Rozložení zón je patrné z přiložené mapky (I. zóna – červená, II. zóna – fialová, III. zóna – modrá, IV. zóna – zelená). Při bližším rozboru zjistíme, že jde o členění velmi schematické, které jen nedokonale odráží hodnoty území. Do čtvrté zóny, kde má být údajně jen „minimální výskyt význačných rostlin“, zasahují i velmi hodnotné dílčí plochy s bohatým výskytem prstnatců nebo i všivce lesního. Podobně i ve třetí zóně nalezneme partie, které si zasluhují zvýšenou ochranu. Území rezervace a jejího ochranného pásma je natolik heterogenní, že jeho kategorizace je možná pouze za cenu velkých zjednodušení a nepřesností. Reálné hospodaření v území za dobu platnosti plánu péče se naznačených schémat příliš nedrželo. Území se rozpadlo na tři managementové „zóny“. Ve vybraných okrajových partiích se Strana 19 Plán péče o PR Malá Strana provádělo každoroční sečení travních porostů, většinou mezofilních. Jednalo se o plochy, které jsou dostupné pro mechanizaci, zároveň pak o pozemky soukromých vlastníků. Na většině území se pak provádělo etapovité sečení jednoduchou mechanizací, spojené s výřezem náletových dřevin. Za dobu platnosti plánu péče tak byla postupně (jednou) pokosena většina nelesních ploch. Zbylé plochy – remízky – byly ponechány bez zásahů. Popsaný management představuje velký pokrok oproti dřívějšímu stavu, není však ideální. Sečení jednou za 10 let je pro mnohé, zejména eutrofnější porosty nedostačující. Subjektivně se zdá, že dochází k rozšiřování dřevin, tužebníku, rákosu a orobince. Naopak každoroční sečení krátkostébelných trávníků na ± oligotrofních stanovištích je spíše zbytečné, neboť tyto porosty jen zvolna podléhají degradaci a udržují si své přírodní hodnoty i při několikaleté absenci sečení. Pravděpodobně by bylo možné vymezit též plochy přechodových rašelinišť, které není třeba kosit vůbec, postačí jen regulovat jejich zarůstání dřevinami. Obr. 3: Zonace území pro potřeby managementu (BURDA 1994) 2.7 Dlouhodobý cíl péče o ZCHÚ Obecným cílem managementu je zachování, případně i posílení přírodních hodnot, které jsou motivem ochrany. V daném případě jsou hlavním motivem ochrany vyhraněné biotopy mokřadních i mezofilních luk a lad s výskytem vzácných a ohrožených druhů organismů, zejména rostlin. Tyto biotopy jsou do značné míry výsledkem přírodních procesů, současně jsou však historicky poznamenány a v některých případech až podmíněny lidskou činností. Z toho je zřejmé, že jde-li nám o udržení stavu území zhruba v současné podobě (což ovšem nemusí být pravda), nelze na celé ploše rezervace uplatňovat pouze konzervační (bezzásahový) nebo jen Strana 20 Plán péče o PR Malá Strana regulační (aktivní) management. Pro úplnost si shrňme základní možnosti, jaké se teoreticky nabízejí: a) Bezzásahový režim uplatňovaný na celém území anebo na jeho převažující ploše (s vyloučením dosud udržovaných luk, jejichž sečení je částečně prováděno v režii vlastníků) uvolní prostor sukcesi. Porosty lučního charakteru se změní v lada s převahou expanzivních druhů bylin a trav – na oligotrofních stanovištích zejména s Carex nigra, Juncus filiformis, Calamagrostis villosa, na eutrofnějších s Filipendula ulmaria, Cirsium palustre, Cirsium heterophyllum, Bistorta major, Phalaroides arundinacea, Typha latifolia, Phragmites australis...). Dojde ke kvantitativním a postupně i ke kvalitativním změnám ve složení fytocenóz, pravděpodobně se zúží spektrum zastoupených rostlinných druhů. Současně bude docházet k expanzi náletových dřevin, již nyní v území značně hojných. Nejrychlejší nástup dřevin bude na mírně vlhkých, eutrofnějších svazích, naopak nejpomalejší na trvale silně zamokřených zrašelinělých místech a také na velmi mělkých, vodou méně ovlivněných půdách. V delší perspektivě porosty dřevin ovládnou většinu území, v jádrové části se však může udržet porost značně světlinatý, s vrbami, břízou a smrkem (lada podobného vzhledu se nacházejí v Černostudničním hřebenu, nad Novou Vsí). Stávající stromové porosty nabudou charakter sukcesně i věkově vyzrálých lesů typu podmáčené smrčiny či horské suťové javořiny-jaseniny. b) Plně regulační management znamená přiblížení se stavu, v němž se území nacházelo přinejmenším do konce 2. světové války. Tehdy byla prakticky celá plocha hospodářsky udržována: převažovaly extenzivní louky, v méně zamokřených místech se nacházely i pastviny a okrajově i nepočetná políčka. Na většině plochy nebyly přítomny dřeviny. Každoroční či obroční sečení většiny porostů by pravděpodobně vedlo ke změnám ve složení fytocenóz ve prospěch lučních bylin a trav a zřejmě by prospělo i populacím některých ohrožených druhů rostlin (přinejmenším prstnatců). Takový management by však byl ekonomicky velmi nákladný a bez dalšího šetření nelze stanovit, zda by jeho přínosy byly adekvátní vynaloženým prostředkům. Je také třeba připustit, že nynější částečně sukcesní ráz území má i své pozitivní efekty, neboť se utvářejí zajímavá ladní společenstva a fragmenty podmáčených smrčin, popř. rašelinných březin, které jsou cenné např. jako biotopy ptactva. Regulační zásahy do stávajících lesních porostů by vedly jednak k jejich významnému plošnému omezení, jednak zřejmě i k určité kultivaci a následně i snížení biologických hodnot. c) Prostorově diferencovaný management znamená rozdělení území na dílčí plochy s různým režimem využití. Vedle ploch pravidelně udržovaných (sečených, popř. spásaných) jsou vyčleněny i plochy bezzásahové, anebo jen s omezenými regulačními zásahy. Uplatňuje se i časová diferenciace, tj. různá periodicita prováděných zásahů. Výsledkem je mozaika biotopů sukcesně blokovaných, sukcesních a sukcesně pokročilých (blížících se klimaxu). Tato mozaika sice neodpovídá historickému stavu, z hlediska ochrany přírody je však zpravidla příznivá a z hlediska efektivity vynakládaných opatření optimální. Takto zaměřená opatření jsou navrhována i v předkládaném plánu péče. Východiska/rizika: Potenciálně jde o území pravděpodobně souvisle zalesněné, pouze na větších mokřinách lze předpokládat volnější zápoj dřevin, případně i menší přirozené světliny, možná v čase proměnlivé. Za přirozené vegetační jednotky území lze v pánvi předpokládat přechody podmáčených smrčin (Equiseto-Piceetum) do smrkových olšin (Piceo-Alnetum), v závislosti na trofii půd. Vyloučit nelze ani lokální přechody k rašelinným smrčinám as. Sphagno-Piceetum, avšak spíše v netypické podobě, neboť vyhraněné organozemě na lo- Strana 21 Plán péče o PR Malá Strana kalitě chybí. Ve svazích navazují jedlosmrkové bučiny, od acidofilních po květnaté typy, v suťových polohách v severní části území je i recentně dobře vyvinuta javorová bučina as. Aceri-Fagetum. Většina nynějších travních porostů (včetně stávajících lad, mnohdy již zarůstajících náletovými dřevinami) byla v minulosti pravidelně sečena (v sušších okrajových polohách byla i střídavá pole), přičemž tento hospodářský režim nejspíše přetrval až několik století a byl do značné míry příčinou druhové bohatosti dnešních luk a lad. Z leteckého snímku z r. 1938 je patrný kulturní ráz převažující části území a v porovnání s dneškem jen zlomkový podíl porostů dřevin. Sukcese, resp. degradace probíhá v jednotlivých částech území (typech společenstev) značně rozdílným tempem. Přitom nelze spolehlivě doložit, že by v pozorovatelném časovém intervalu vedla k výraznému snížení biodiverzity či zániku cenných fytocenóz v rámci celého území PR. Dokonce i v porostech náletových dřevin přežívá řada ochranářsky významných druhů (Dactylorhiza longebracteata, Thalictrum aquilegiifolium, Veratrum lobelianum, Cicerbita alpina, Homogyne alpina, Geranium sylvaticum, dočasně i Dactylorhiza majalis a Arnica montana) a přežívání alespoň některých z nich lze očekávat i v sukcesně zralých stromových porostech. Absence pravidelného kosného využití vede pravděpodobně k určité eutrofizaci biotopů, k jejich dalšímu zamokřování (původně bylo území odvodněno povrchovou drenáží, která však již dávno přestala plnit svoji funkci) a k šíření širokolistých bylin a vysokých trav (Angelica sylvestris, Filipendula ulmaria, Valeriana sambucifolia, Typha latifolia, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis...). Na oligotrofnějších biotopech nejspíše dochází k ústupu bylinných druhů ve prospěch nemnoha acidofilních trav (Avenella flexuosa, Nardus stricta, Agrostis capillaris, Holcus mollis). O změnách rostlinných společenstev, vyvolaných sečením či naopak jeho dlouhodobým zanedbáváním bylo vysloveno několik názorů, bohužel nepodložených exaktním šetřením. Nelze tedy s určitostí říci, nakolik je rizikové ponechání jednotlivých typů společenstev bez pravidelné péče a naopak, nakolik může pravidelné sečení těchto porostů prospět biodiverzitě (či jí v některých ohledech dokonce uškodit). Důležitým opatřením, bez něhož nelze dát jednoznačná a seriózní doporučení k managementu celého území a jeho dílčích ploch, je vegetační monitoring (viz níže). Vegetační diferenciace území pro potřeby managementu 1. Oligotrofní smilkové trávníky, sušší i zamokřené – cf. Polytricho-Nardetum, NardoJuncetum squarrosi, Hyperico-Polygaletum. Jde o poměrně stabilní útvary, které jsou ohrožovány zejména expanzí pionýrských dřevin. Základním opatřením je tedy eliminace nových náletů a výmladků, kosení stačí v periodě 3-5 let. 2. Úhorové trávníky s Avenella flexuosa, Holcus mollis, Agrostis capillaris, Bistorta major... – cf. Polygono-Deschampsietum flexuosae. Jde o druhově chudá bylinotravní lada, která zaujímají (alespoň zčásti) dřívější ornou půdu. Častým sečením lze postupně zvýšit biodiverzitu, charakter porostu se ale udrží i při sečení s periodicitou 3-5 let, případně i delší. 3. Víceméně mezofilní louky – Arrhenatherion až Polygono-Trisetion, popř. s přechody do sv. Calthion. Současná druhová garnitura je výsledkem pravidelných, ± každoročních sečí. Hodnotu porostů lze udržet sečením jednou za 1-2 roky, sušší (oligotrofnější) porosty si zachovají svou kvalitu i při nižší frekvenci sečí. Strana 22 Plán péče o PR Malá Strana 4. Živinami bohatší mokré louky až lada – sv. Calthion, včetně přechodů ke sv. Caricion fuscae (Polygono-Cirsietum palustris, Polygono-Cirsietum heterophylli, Junco filiformisPolygonetum bistortae). Tyto porosty jsou většinou hospodářsky zanedbané, což se projevuje šířením expanzivních druhů bylin (např. Filipendula ulmaria) a nástupem pionýrských dřevin. Vhodné je sečení 1x za 2 roky, případně každoročně, minimálně však 1x za 3-5 let. Současně je třeba bránit rozšiřování náletových dřevin. 5. Tužebníková lada – Valeriano-Filipenduletum, Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum. Váží se na eutrofní mokřiny, zejména prameniště, které jsou sečeny jen velmi nepravidelně anebo vůbec. Rozsah těchto porostů v území se zřejmě pozvolna zvyšuje, nelze to však objektivně doložit. S výjimkou neschůdných třasovisk je žádoucí sečení alespoň 1x za 5 let a výřez nastupujících pionýrských dřevin. 6. Eutrofní mokřiny s Phalaroides arundinacea, Typha latifolia a Phragmites australis. Vznik těchto společenstev je podmíněn dlouhodobě zanedbanou údržbou pozemků a eutrofizací povrchových vod, alespoň místně (na SV) způsobovanou odpadními vodami z přilehlé zástavby. Není zřejmé, zda rozsah těchto porostů zůstává neměnný, anebo zda dochází k jejich rozšiřování. K zabránění jejich expanze je však žádoucí obsekávání jejich okrajů při pravidelném (zpravidla pětiletém) kosení okolních porostů. Není však účelné tyto porosty zcela potlačit, neboť mají určitou přírodovědnou hodnotu a zvyšují biodiverzitu území. Doporučit lze sečení v dlouhém intervalu (5-10 let), čímž se poněkud sníží konkurenční tlak uvedených dominant a v porostu se budou moci významně uplatnit i další, ochranářsky významné rostliny. 7. Oligotrofní mokré louky až lada – sv. Caricion fuscae (s přechody ke sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis). Tyto porosty byly v minulosti pravidelně sečeny, pro zachování jejich kvalit ale postačí sečení jednou za 3-5 let, spolu s výřezem mladých náletových dřevin. 8. Přechodové rašeliny sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis, často s přechody ke sv. Caricion fuscae; Junco filiformis-Sphagnetum recurvi, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, spol. s Eriophorum angustifolium aj. Vyhraněný biotop, který zřejmě představuje dílčí přirozená bezlesí. Riziko degradace a šíření dřevin je nízké až nulové, bez dlouhodobého sledování je však nelze vyloučit. Situaci navíc komplikují nerozlišitelné přechody ke sv. Caricion fuscae, které jsou důsledkem dřívějšího hospodářského využívání. Porosty není nutné kosit vůbec, občasnou sečí (1x za 5 let) ale nelze způsobit žádné škody, naopak budou podpořeny některé luční druhy, již nyní přítomné v porostu. Rovněž je třeba kontrolovat případný nástup pionýrských dřevin. 9. Sukcesní remízky a vrbové křoviny. Víceméně zapojené porosty bříz, vrb, osik, smrku aj. je vhodné prořezávat, z hlediska ochrany přírody to však není nezbytné. Rozvolněné porosty dřevin je třeba udržet v současném rozsahu, případně omezovat pravidelným výřezem. Strana 23 Plán péče o PR Malá Strana 3. P LÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE PLÁNOVANÝCH ZÁSAHŮ 3.1.1 Zásahy a opatření v lesních porostech Lesní půda dle evidence LHP zaujímá pouze 2,34 ha v území, z toho 0,45 ha připadá na bezlesí. Skutečný rozsah porostů dřevin je ale podstatně větší – jde totiž převážně o porosty pionýrské povahy, které jsou výsledkem sukcese na neudržovaných mokrých loukách. Složení a věk porostů evidovaných v LHP a LHO (drobné soukromé lesy): 531 Da 4, plocha 0,95 ha, 40 let, LT 7G3; os 50, bř 40, sm 10, dále kl, jř; 531 Da 9, celková plocha 1,36 ha, z toho v území jen cca 0,19 ha, 85 let, LT 6A3; kl 60, js 40; v podúrovni kl, js, jř; 531 Da 9a, plocha 0,1 ha, 90 let, LT 6A3; sm 90, kl 10. 531 Da 9b, plocha 0,04 ha, 85 let, LT 6A3; js 100 531 Da 9c, plocha 0,26 ha, 85 let, LT 7G3; kl 60, js 40 531 Dc 9, plocha 0,03 ha, věk 85 let, LT 7G3, kl 50, js 50 (soukromý les) 531 Dd 9, plocha 0,02 ha, věk 85 let, LT 7G3, kl 50, js 50 (soukromý les) 711 Da 6, plocha 0,14 ha, 55 let, LT 7G1; sm 40, bř 30, os 30 711 Dd 5, plocha 0,06 ha, 45 let, LT 7G1; sm 90, bř 10 (soukromý les) 711 Dd 8, plocha 0,10 ha, 80 let, LT 6S4; sm 90, bř 10 (soukromý les) Na zbývajících (zde nepodchycených) porostech se podílí zejména bříza, osika, jeřáb, smrk a vrba ušatá (včetně kříženců), ve svazích při severním okraji území též jasan a klen. Tyto sukcesní porosty jsou většinou nejvýše 30 let staré, jsou v nich ale přítomny i jednotlivé stromy (zejména smrky), výrazně vyššího věku. Veškeré porosty v území vykazují minimální hospodářské ovlivnění a jejich stav je z hlediska ochrany přírody příznivý. Složení stromového a zejména bylinného patra se blíží přirozenému stavu, tj. podmáčeným smrčinám, resp. horským suťovým lesům. V platném LHP (20032012) nejsou pro uvedené porosty navržena žádná těžební ani pěstební opatření. Cílem managementu je zachování kvalitních stromových porostů a umožnění jejich sukcese ke klimaxovým stádiím. Stávající pionýrské porosty by se neměly již dále rozšiřovat, naopak je žádoucí jejich dílčí redukce. Řídce rostoucí vrby a břízy ve zrašelinělých polohách jsou žádoucím jevem a pokud nebude docházet k zapojování jejich porostů, neměly by být eliminovány. Pěstební opatření v porostech nejsou z hlediska ochrany přírody nutné, ale ani vyloučené. Obnovní těžba ve starých porostech by měla být nanejvýš ohleduplná, jejím výsledkem by v žádném případě neměly být holiny. Přijatelný je jednotlivý výběr, případně vícefázová clonná seč. Zvláště je třeba šetřit smíšené listnaté lesy na severu území. Strana 24 Plán péče o PR Malá Strana 3.1.2 Zásahy a opatření na pozemcích mimo lesní porosty Problematika údržby travních porostů v území byla diskutována již v kapitole 2.7. Z rozboru situace vyplývají především tyto závěry: prakticky všechny stávající nelesní plochy byly v minulosti hospodářsky ovlivňovány; značná část porostů (nelesních biotopů) je poměrně rezistentní vůči degradačním pochodům, tj. nevyžaduje každoroční hospodářskou údržbu; při dlouhodobě zanedbané hospodářské péči dochází přinejmenším k expanzi pionýrských dřevin do území, pravděpodobně se ale mění i složení rostlinných společenstev; naléhavost hospodářských zásahů není ve všech částech území stejná, ale váže se na konkrétní typ společenstva; nelesní vegetace území má zřetelně mozaikovitý charakter, což velmi znesnadňuje lokalizaci managementových opatření na konkrétní plochy. Smyslem managementu je zabránit degradaci porostů a v rámci možností se i pokusit zlepšit stav biotopů, které již byly degradací zasaženy. K tomuto cíli by měla vést následující opatření: 1. Sečení travních porostů s periodou 1-2 roky. Častější sečení je doporučeno u „tradičních“, tedy ± mezofilních luk v okrajových částech území. Lokalizace je podobná, jako dosud, pouze je možné vypustit pozemky v jz. části rezervace, které nejsou natolik ohroženy sukcesí. V případě zájmu vlastníků je možné častější sečení i na dalších plochách v rezervaci a jejím ochranném pásmu. Podmínkou je vyvezení posečené biomasy z porosty. Je třeba zabránit posečení kontrolních monitoračních ploch. 2. Sečení travních porostů a lad s periodou 5 let. Toto „občasné“ sečení je navrženo na všech zbývajících nelesních plochách. Z pravidelné údržby lze vypustit vysokostébelná lada s rákosem, orobincem a chrasticí, jakož i vyhraněná společenstva přechodových rašelinišť se suchopýrem a ostřicemi (sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis). Vynechat lze rovněž přechodové rašeliny s porosty suchopýrů aj. Vzhledem k velkému rozsahu takto ošetřovaného území je vhodné území rozdělit na pět částí a každý rok pokosit jednu z nich. Pro značné zamokření připadá v úvahu většinou jen ruční kosení. Posečená biomasa musí být odstraněna z porostu. Také zde je třeba zabránit posečení kontrolních ploch monitoringu. Nebude-li z jakéhokoliv důvodu možné provádět kosení v pětiletém cyklu, je třeba zajistit posečení všech ploch alespoň jednou za dobu platnosti plánu péče, tj. 10 let. 3. Odstraňování náletových dřevin. Dnešní rozsah stromových porostů je nutno považovat za maximálně přípustný, žádoucí je spíše jeho určitá redukce. Při sečení travních porostů budou současně vytrhávány, popř. vyřezávány mladé náletové dřeviny. Pozornost je třeba věnovat místům s výskytem ohrožených druhů rostlin, kde by nemělo dojít k zapojení dřevinného porostu. Úplné odlesnění rašelinné pánve ale také není žádoucí. Optimální je stav, kdy se střídají volné plochy s velmi řídkými porosty dřevin a menšími zapojenějšími hloučky až skupinami. 4. Monitoring vegetačních změn pro ověření sukcesních pochodů a účinnosti kosného režimu. – viz kapitola 3.2. Strana 25 Plán péče o PR Malá Strana Rámcová lokalizace ploch pro uvedené typu managementu vyplývá z přiložené mapky. Pro jednoduchost zde nejsou zachyceny plochy eutrofních lad („rákosin“ sensu lato), které jsou vyňaty z běžné hospodářské péče. Jejich poloha je poměrně přesně zachycena na obr. 2. Dále zde nejsou diferencovány pionýrské formace dřevin od porostů vyzrálejších; porosty s pionýrskými dřevinami je možné (a často i žádoucí) prosvětlovat, případně i eliminovat. Mladé náletové dřeviny v ploše občasného sečení je pak třeba udržovat pod kontrolou – obecně je potřebná jejich určitá redukce a zastavení další expanze. Přitom by měly být zachovány skupinky (hloučky) věkově pokročilejší, biologicky a esteticky kvalitní, zvláště pak seskupení keřových vrb. Obr. 4: Vymezení pracovních ploch 3.1.3 Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu Rezervace není geodeticky zaměřena. Vyznačení je provedeno běžným způsobem – červenými pruhy a tabulemi s malým státním znakem. Poslední značení bylo provedeno v r. 1997 a jeho stav je dosud vyhovující. Obnovu pruhového značení, popř. hraničních tabulí navrhuji provádět přibližně jednou za 5 let (případně podle potřeby). Stávající počet hraničních tabulí navrhuji zvýšit na 7. 3.2 Způsoby dokumentace jednotlivých zásahů a vyhodnocení jejich účinků Návrh vegetačního monitoringu Odůvodnění. PR Malá Strana zahrnuje rozsáhlý komplex ostřicových, podmáčených i sušších luk horského typu. Rozlohou, zachovalostí fytocenóz a jejich druhovou rozmanitostí jde Strana 26 Plán péče o PR Malá Strana o výjimečnou lokalitu v rámci CHKO Jizerské hory. Stávající porosty jsou z větší části výsledkem dřívější hospodářské činnosti člověka, která s velkou pravděpodobností vedla k významnému zvýšení biodiverzity travních porostů na místě předchozího, víceméně zapojeného smíšeného lesa. Stávající hospodářský režim se od dřívějšího využití podstatně liší: pravidelně sečeny jsou jen porosty v okrajových, převážně sušších partiích, další plochy jsou udržovány jen příležitostně a velká část území je víceméně ponechána sukcesi. V předchozím plánu péče bylo navrženo diferencované obhospodařování území, rozčleněného do čtyř zón. Rozsáhlá pánevní plocha přitom byla zařazena do bezzásahové zóny, aniž by bylo zkoumáno, zda tento konzervační přístup je pro dané plochy optimální. Podobně byla v minulosti (BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ 1991, NOVOTNÁ 1995) vyslovena řada hypotéz o reakci společenstev na pravidelné sečení či naopak upuštění od něj. Tyto hypotézy ale nebyly nijak testovány a zakládají se spíše na subjektivních dojmech a předpokladech. Logickou úvahou lze dospět k závěru, že pro území by bylo optimální alespoň příležitostné sečení víceméně všech travních porostů. Není ale jasné, nakolik je to u jednotlivých typů společenstev naléhavé a jaká rizika přináší bezzásahový management či naopak sečení v pravidelném intervalu. V potaz také nelze brát jen „celkové složení“ fytocenózy, ale i vlivy hospodářského režimu na populace vzácných a ohrožených druhů rostlin. Vzhledem k hodnotám území a ke značné náročnosti předpokládané údržby je žádoucí shromáždit věrohodné údaje, na jejichž základě by bylo možno stanovit zásady ekologicky přínosného a přitom efektivního managementu. Tento cíl může naplnit pouze monitoring. Podstata monitoringu. Cílem šetření je zjistit jednak odezvu rostlinných společenstev na pravidelné sečení, jednak postihnout změny ve složení fytocenóz, k nimž dochází v případě úplného vynechání údržby. Optimální by pochopitelně bylo prověřovat efekty různě intenzivních zásahů a jejich různého načasování (časná/pozdní seč), to by však vedlo k velkému zmnožení monitoračních ploch a k podstatnému nárůstu pracnosti. Nástin možného řešení. Monitorační plochy budou zakládány tak, aby pokryly hlavní typy rostlinných společenstev, u nichž připadá sečení v úvahu (porosty s převahou vzrostlých dřevin tedy nebudou monitorovány). Pro každý typ společenstva bude založeno po dvou plochách: na jedné bude prováděno pokusné sečení, druhá bude sloužit jako kontrola, přesněji řečeno bude na ní dokumentován vývoj porostu při bezzásahovém režimu. Každoročně bude provedeno fytocenologické vyhodnocení ploch (seznam všech přítomných druhů se zápisem hodnot pokryvnosti), a to ještě před pokosením porostu. Následně budou příslušné plochy pokoseny. Pro srovnatelnost výsledků je třeba dodržet určité zásady: a) Sečené a nesečené varianty budou lokalizovány v porostech co nejpodobnějšího druhového složení a ve srovnatelných ekologických podmínkách – optimálně v rámci jednoho většího porostu. Nesmí však na sebe navazovat, aby nedošlo k jejich vzájemnému ovlivnění. b) Plochy budou trvale a nezaměnitelně fixovány, velikost všech ploch by měla být stejná (není to přímo nutné, ale lze to doporučit) – nejvhodnější je čtvercový tvar o rozměrech 5 x 5 nebo 4 x 4 metry. K fixaci se nejlépe hodí ocelové trubky o délce 0,5-1 m (v závislosti na hloubce půdy), které budou jen málo vyčnívat nad povrch terénu (pokud by byly příliš nápadné, mohly by se stát terčem nenechavců). Při snímkování lze do trubek zasunout dřevěné tyčky, čímž se plocha (dočasně) zviditelní. Jednu z tyček lze pro snadné nalezení plochy ponechat v trubce trvale (nesmí být ale příliš nápadná). Každá plocha by se zároveň měla zaměřit přijímačem GPS, čímž se významně usnadní její pozdější lokalizace. c) Snímkování bude prováděno každoročně a v podobném termínu, resp. s přihlédnutím k fenologickému vývoji porostů, aby tyto byly zachyceny ve zhruba stejném stavu. Optimálním termínem je první polovina července, za květu Filipendula ulmaria. Strana 27 Plán péče o PR Malá Strana d) Sledované plochy (vyjma „kontrol“!) budou posečeny každoročně po zapsání opakovaných fytocenologických snímků. Je třeba dbát na dodržení podobného termínu: podzimní sečení již nebude mít takový efekt jako sečení cca v druhé polovině července. Sečená plocha by měla být o něco větší, než jsou vyznačené plochy (postačí přesah o 1 m na všechny strany). Je nanejvýš doporučeníhodné, aby sečení bylo prováděno náležitě poučeným pracovníkem S CHKO, případně jinou spolehlivou a s věcí obeznámenou osobou. Navrhovaný termín sečení je zvolen s ohledem na biologii ohrožených druhů rostlin, které v druhé polovině července jsou již většinou odkvetlé a z velké části i odplozené. V úvahu přichází ještě květnový termín, tj. období před jejich kvetením, v této době jde ale spíše o likvidaci stařiny, než sečení biomasy. e) Monitoring bude nepřetržitě probíhat alespoň po dobu pěti let. První poznatky by měly být k dispozici již po třech letech sečení. f) Musí být zajištěno, že v prostoru sledovaných ploch nebude vůbec docházet k sečení jak v rámci běžného managementu ZCHÚ, tak v rámci iniciativy vlastníků pozemků. Vzhledem k rozmanitosti vegetace území je minimální počet sledovaných ploch 5 x 2, tedy 10, spíše však 12 a 14. Současně je žádoucí sledovat i postup případného šíření druhů Filipendula ulmaria a Typha latifolia (popř. též Phalaroides arundinacea a Phragmites australis). K tomuto účelu lze založit menší plošky (např. 2 x 2 m) při hranici porostů uvedených druhů, v nichž budou sledovány pouze hodnoty pokryvnosti těchto zájmových druhů, popř. ještě některých dalších. Tyto plochy by měly být minimálně dvě pro každý dokumentovaný druh. Sledováno bude pouze spontánní rozrůstání na neudržovaných plochách, tj. vliv sečení nebude monitorován (jako určitý „nadstandard“ to samozřejmě možné je), neboť lze pokládat za téměř jisté, že každoroční sečení povede k pozvolnému ústupu až úplnému vymizení uvedených druhů. Realizace monitoringu je podmíněna jednak zajištěním vhodného subjektu či jednotlivce, který bude sledování provádět, jednak finančním krytím. Z tohoto důvodu zde není monitoring navrhován jako závazné opatření. Stejně tak předchozí metodické rámce mají sloužit jen jako doporučení; zvolený postup bude nakonec nutno přizpůsobit řadě okolností. Optimální by bylo, kdyby se pro daný účel podařilo získat nějakého diplomanta či doktoranda. 3.6 Návrhy na zabezpečení předmětu ochrany proti poškozování Opatření tohoto druhu nejsou pro území PR Malá Strana potřebná a tedy nejsou navrhována. 3.7 Návrhy na zpřístupnění nebo vzdělávací využití ZCHÚ Zpřístupnění rezervace není navrženo. Doporučuje se zachovat současný stav, kdy po obvodu rezervace jsou na veřejných komunikacích instalovány informační tabule. 3.8 Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ Samostatné průzkumy zájmového území nejsou navrhovány. Strana 28 Plán péče o PR Malá Strana 4. R EALIZACE A KONTROLA 4.1 Péči o ZCHÚ po odborné stránce garantuje, zajišťuje finanční prostředky, uzavírá smlouvy na realizaci, dohlíží na provedení a hotové práce protokolárně přejímá: správa CHKO Jizerské hory 4.2 Práce odborně dokumentuje a jejich výsledky vyhodnocuje: Správa CHKO Jizerské hory 4.3 Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody nebo AOPK ČR podle druhů prací (zásahů) Rámcový odhad předpokládaných nákladů je shrnut do následující tabulky. Tabulka č. 1: Rozpočet nákladů Druh práce a odhad kvantity Sazba za jednotku Jednotka Náklady za rok Počet opakování Náklady za období Z toho neredukovatelné Jednorázové a časově omezené zásahy založení monitoračních ploch – – vyhodnocení monitoringu zpracování nového plánu péče – – 5 000,– 1 5 000,– 0,– 5 000,– 1-2 10 000,– 0,– 25 000,– 1 25 000,– 25 000,– Opakované zásahy sečení luk s roční až obroční periodicitou, různá mechanizace 12 000,– 7 000,– 6 000,– 1,1 ha 0,76 ha 5,39 ha 13 200,– 5 320,– 32 340,– 10 500 860,– 500 860,– sečení luk s pětiletou periodicitou, vč. výřezu dřevin (etapovitě) 18 000,– 25 ha 4,4 ha/rok 79 020,– 10 790 200,– 380 100,– údržba značení ZCHÚ – – 10 000, - 1-2 20 000,– 10 000,– výměna informačních tabulí – – 10 000, - 1 10 000,– 10 000,– monitoring – – 10 000, - 7-10 100 000,– 0,– Celkem – – – – 1 468 800,– 943 700,– 4.4 Harmonogram prací a kalkulace předpokládaných ročních nákladů pro roky Základní informaci poskytují dvě tabulky na následující straně. Harmonogram je pouze orientační, jednotlivá opatření budou realizována podle aktuální potřeby a možností. Strana 29 Plán péče o PR Malá Strana Tabulka č. 2: Harmonogram prací Rok Zásahy 2005 sečení porostů, výřez náletových dřevin Náklady za rok 130 000,– 90 000,– 15 000,– 0,– 130 000,– 90 000,– 10 000,– 0,– 130 000,– 90 000,– 10 000,– 0,– 130 000,– 90 000,– 10 000,– 0,– 130 000,– 90 000,– monitoring 10 000,– 0,– výměna informačních tabulí 10 000,– 10 000,– 130 000,– 90 000,– monitoring 10 000,– 0,– obnova značení rezervace 10 000,– 10 000,– 130 000,– 90 000,– zahájení monitoringu – založení ploch a první záznamy 2006 sečení porostů, výřez náletových dřevin monitoring 2007 sečení porostů, výřez náletových dřevin monitoring 2008 sečení porostů, výřez náletových dřevin monitoring 2009 2010 2011 sečení porostů, výřez náletových dřevin sečení porostů, výřez náletových dřevin sečení porostů, výřez náletových dřevin monitoring 10 000,– 0,– 5 000,– 0,– 130 000,– 90 000,– 10 000,– 0,– 130 000,– 90 000,– 10 000,– 0,– sečení porostů, výřez náletových dřevin 130 000,– 90 000,– ukončení monitoringu, závěrečná zpráva 15 000,– 0,– vyhotovení nového plánu péče 25 000, - 25 000, - (předběžné) vyhodnocení monitoringu 2012 sečení porostů, výřez náletových dřevin pokračování monitoringu 2013 sečení porostů, výřez náletových dřevin pokračování monitoringu 2014 Z toho neredukovatelné časové řazení prací je pouze schématické, opatření budou realizována podle aktuální potřeby a možností; částky jsou zaokrouhleny na tisíce Kč Tabulka č. 3: Sumář nákladů Roky Celkové náklady Neredukovatelné náklady 2005 145 000,– 90 000,– 2006 140 000,– 90 000,– 2007 140 000,– 90 000,– 2008 140 000,– 90 000,– 2009 150 000,– 100 000,– 2010 150 000,– 100 000,– 2011 145 000,– 90 000,– 2012 140 000,– 90 000,– 2013 140 000,– 90 000,– 2014 170 000,– 115 000,– 1 460 000,– 946 000,– 2005–2014 Strana 30 Plán péče o PR Malá Strana 5. Z ÁVĚREČNÉ ÚDAJE 5.1 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (1999): Metodika přípravy plánů péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. – AOPK, Praha. BLAŽKOVÁ D. & HOUŠKOVÁ E. (1991): Návrh vyhlášení státní přírodní rezervace Malá Strana. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory] DEMEK J. [ed.] & al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp. DOSTÁL J. (1989): Nová květena ČSSR. 1. a 2. díl. – Academia, Praha. HRAŠKO J. & al. (1991): Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. 2. vyd. – Výzk. Ústav Pôd. Úrod., Bratislava. CHALOUPSKÝ J. [red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-14 Liberec. – Ústř. Ústav Geol., Praha. CHALOUPSKÝ J. [red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor (1:100 000). – Ústř. Ústav Geol., Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. NOVÁK P. [red.] (1993): Syntetická půdní mapa České republiky (1:200 000). List A-3 Liberec. – Výzk. Úst. Meliorací a Ochr. Půdy, Praha. NOVOTNÁ K. (1995): Geobotanická studie slatiniště Malá Strana v Jizerských horách. – Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Knih. Kat. Botaniky PřF UK, Praha] PAVLŮ L. (2002): Závěrečná zpráva mapování přírodních biotopů (Natura 2000) na mapových listech 03-14-19 a 03-14-24. Mapová díla L0090Jh a L0150Jh. – Ms. [depon. in.: AOPK ČR, Praha] PELÍŠEK J. (1966): Výšková půdní pásmitost střední Evropy. – Academia, Praha. PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha] PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. VIŠŇÁK R. (1991): Malá Strana (Horní Maxov). Zpráva o inventarisačním průzkumu. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 5.2 Seznam používaných zkratek OP – ochranné pásmo, PR – přírodní rezervace, ZCHÚ – zvláště chráněné území, další použité zkratky jsou obecně známé a nejsou zde proto uvedeny. Strana 31 Plán péče o PR Malá Strana 5.3 Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ (navázání, současná platnost jiných plánů péče, zrušení dosud platných plánů péče): Tento plán péče nahrazuje stávající plán péče pro r. 1994-2004 po době skončení jeho platnosti. 5.4 Plán péče zpracoval: jméno: Mgr. Richard Višňák, Ph.D. datum: 20. 10. 2004 podpis: 5.5 Odborné posouzení: Plán péče vyhovuje po odborné i věcné stránce. Doporučujeme, aby byl schválen a realizován. V …………………………….. dne………………………… Podpis ……………………… razítko 5.6 Schválení orgánem ochrany přírody: Potvrzení o schválení plánu péče pro PR Malá Strana na období 2005-2014 vydáno pod číslem jednacím………………………. V Liberci dne …………………. Podpis ………………………… razítko Strana 32 Plán péče o PR Malá Strana S EZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Orientační mapa ZCHÚ Parcelní vymezení ZCHÚ (tabulky) Mapa parcelního vymezení ZCHÚ Porostní situace (snímek lesní typologické mapy) Botanické poznámky Excerpce zoologických průzkumů Stav území v r. 1938 a nyní (ortofotomapa) Strana 33 Plán péče o PR Malá Strana přílohy Příloha č. 2: Parcelní vymezení ZCHÚ Parcelní vymezení PR Malá Strana – k. ú. Horní Maxov parcela druh pozemku výměra celkem 356/2 trv. travní por. 6215 cca 400 AOPK ČR 358 ostatní plocha 46719 40980 AOPK ČR 360/2 ostatní plocha 454 454 Lesy ČR, s. p. 375/1 ostatní plocha 13431 13431 Lesy ČR, s. p. 375/2 ostatní plocha 428 428 AOPK ČR 398/1 trv. travní por. 3376 3376 AOPK ČR 398/2 vodní plocha 3510 3510 obec Lučany n. N. 403/5 trv. travní por. 6244 6244 AOPK ČR 427/2 ostatní plocha 16 16 AOPK ČR 430/1 ostatní plocha 26407 cca 11600 AOPK ČR 489/1 ostatní plocha 7116 7116 AOPK ČR 489/3 lesní pozemek 1437 1437 Lesy ČR, s. p. 489/4 ostatní plocha 431 431 Lesy ČR, s. p. 489/7 ostatní plocha 1072 1072 AOPK ČR 494/1 ostatní plocha 891 891 AOPK ČR 495/2 vodní plocha 707 707 obec Lučany n. N. 495/3 lesní pozemek 629 629 Mazánková I. 496/1 ostatní plocha 8287 8287 Mazánková I. 516 lesní pozemek 1005 1005 Mazánková I. 520/2 ostatní plocha 17468 17468 Mazánková I. 521/1 ostatní plocha 2864 2864 Mlejnková K. 521/3 ostatní plocha 14164 14164 AOPK ČR 563 ostatní plocha 25138 cca 21000 AOPK ČR 566/1 ostatní plocha 4819 4819 Ing. Pilz P., Kulhánková E. 599 trv. travní por. 7652 7652 Petruška J. 601/1 lesní pozemek 223 223 Petruška J. 604 trv. travní por. 2807 2807 Petruška J. 606 trv. travní por. 1377 1377 AOPK ČR 607/1 ostatní plocha 23313 23313 Petruška J. 607/2 ostatní plocha 16366 cca 7760 AOPK ČR 614/2 ostatní plocha 7869 7869 Petruška J. 1905 ostatní plocha 1082 cca 430 výměry v metrech čtverečních výměra v ZCHÚ vlastník/nájemce obec Lučany n. N. lesní porost 711 D 6 711 Dd 5 711 Dd 8 531 Dd 9 Plán péče o PR Malá Strana přílohy Parcelní vymezení PR Malá Strana – k. ú. Lučany nad Nisou parcela druh pozemku výměra celkem 1819/3 ostatní plocha 6576 6576 AOPK ČR 1826 ostatní plocha 8596 8596 AOPK ČR 1850 ostatní plocha 199 199 1851 pastvina 1234 1234 1855 ostatní plocha 319 319 Obec Lučany n. N. 1856 ostatní plocha 248 248 Obec Lučany n. N. 1857 ostatní plocha 94 94 Obec Lučany n. N. 1858 ostatní plocha 1673 1673 Obec Lučany n. N. 1866 ostatní plocha 442 442 Obec Lučany n. N. 1868 ostatní plocha 43429 cca 38300 1872 ostatní plocha 10904 10904 1875/1 ostatní plocha 1773 1773 1875/2 ostatní plocha 237 237 Obec Lučany n. N. 2560 ostatní plocha 445 445 Správa ochrany přírody ČR výměra v ZCHÚ vlastník/nájemce lesní porost Obec Lučany n. N. Štěpnička R. Správa ochrany přírody ČR Jantsch A., Jantschová A. Kramarz O., Kramarzová E. výměry v metrech čtverečních Parcelní vymezení ochranného pásma PR Malá Strana – k. ú. Horní Maxov parcela druh pozemku 52 objekt 106 106 53 zbořeniště 76 76 353 trvalý trav. por. 9024 9024 AOPK ČR 356/1 trvalý trav. por. 376 376 AOPK ČR 356/2 trvalý trav. por. 6215 6215 AOPK ČR 358 ostatní plocha 46719 5740 AOPK ČR 366/3 trvalý trav. por. 393 393 Obec Lučany n. N. 367 trvalý trav. por. 4693 4693 Obec Lučany n. N. 368/1 lesní pozemek 1032 1032 Lesy ČR, s. p. 531 D 9a 368/2 lesní pozemek 398 398 Lesy ČR, s. p. 531 D 9b 369/2 trvalý trav. por. 1974 1974 Šťastní J. a M. 376/1 trvalý trav. por. 661 621 379 ostatní plocha 1608 1608 381/2 trvalý trav. por. 654 654 383 lesní pozemek 3397 1250 Lesy ČR, s. p. 430/1 ostatní plocha 26407 2790 AOPK ČR 430/2 ostatní plocha 328 328 výměra celkem výměra v ZCHÚ vlastník/nájemce lesní porost Šťastní J. a M. Obec Lučany n. N. AOPK ČR Obec Lučany n. N. AOPK ČR Pospíchalovi V. a J. 531 D 9 Plán péče o PR Malá Strana 430/3 ostatní plocha 496/3 přílohy 41 41 Obec Lučany n. N. trvalý trav. por. 1281 1281 Boráková A., Boráková V. 496/4 trvalý trav. por. 1977 1977 Obec Lučany n. N. 517/5 trvalý trav. por. 3820 3820 Mazánková I. 530/2 trvalý trav. por. 3647 3647 Kaiprová N. 535/1 lesní pozemek 1311 1311 Lesy ČR, s. p. 562/1 trvalý trav. por. 888 888 AOPK ČR 562/3 ostatní plocha 263 263 Kolmistrová B. 562/4 lesní pozemek 1274 1274 Lesy ČR, s. p. 563 ostatní plocha 25138 4064 AOPK ČR 569 trvalý trav. por. 7754 7754 ing. Pilz P., Kulhánková E. 576 lesní pozemek 275 275 Volf B., Volfová B. 578/2 ostatní plocha 1904 1904 Volf B., Volfová B. 607/2 ostatní plocha 16366 cca 8600 610 trvalý trav. por. 2758 2758 Hechtová V. 615/1 trvalý trav. por. 4404 4404 Petruška J. 615/4 trvalý trav. por. 1446 1446 Tůma L. 644/1 ostatní plocha 18036 18036 644/2 ostatní plocha 635 635 531 D 9c 531 D 9c 531 Dc 9 AOPK ČR AOPK ČR Hlavní město Praha výměry v metrech čtverečních Parcelní vymezení ochranného pásma PR Malá Strana – k. ú. Lučany nad Nisou parcela druh pozemku 302 objekt 135 135 304 objekt 76 76 Hermanová D., Vorlová D. 1819/1 ostatní plocha 27356 27356 Správa ochrany přírody ČR 1822 ostatní plocha 101 101 Správa ochrany přírody ČR 1827/2 ostatní plocha 231 231 Novotná A., Novotný P. 1833 ostatní plocha 935 935 Hermanová D., Vorlová D. 1837 ostatní plocha 1641 1641 Obec Lučany n. N. 1868 ostatní plocha 43429 5142 Správa ochrany přírody ČR 2559 ostatní plocha 373 373 výměry v metrech čtverečních výměra celkem výměra v ZCHÚ vlastník/nájemce Novotná A., Novotný P. Pozemkový fond ČR lesní porost Plán péče o PR Malá Strana přílohy Příloha č. 4 Porostní situace (snímek lesní typologické mapy) Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky Příloha č. 5 BOTANICKÉ POZNÁMKY A) Flóra Květena území byla sledována v rámci tří poměrně podrobných průzkumů. BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ (1991) z lokality uvádějí 130 druhů vyšších rostlin, VIŠŇÁK (1991) zaznamenal 279 druhů a NOVOTNÁ (1995) 201 druh. Tyto poměrně výrazné rozdíly v zjištěné druhové bohatosti plynou jednak z odchylně vymezeného území (v mém průzkumu jsou obsaženy i synantropní rostliny rozšířené v okrajových částech území), jednak z důkladnosti floristického průzkumu (zejména v práci Blažkové & Houškové byl hlavní důraz kladen na fytocenologický průzkum, popř. rozšíření ochranářsky významných rostlin). Následující floristický seznam vychází z mého inventarizačního průzkumu z r. 1991, doplněného o taxony, které jsou uvedeny ve výše citovaných dokumentacích. Tyto druhy, které jsem sám v území neviděl, jsou označeny iniciálou N (Novotná) nebo B (Blažková & Houšková). Taxony, které jsou z území uváděny omylem (Rhinanthus serotinus=R. minor, Rumex hydrolapathum = R. longifolius, Epilobium alsinifolium, Thelypteris palustris, Vignea diandra) nebyly do seznamu zahrnuty. Dále jsou otazníkem předznačeny ty taxony, jejichž recentní výskyt v území pokládám za sporný. Jde většinou o efemérní rostliny, které v nedávné minulosti sporadicky rostly v okrajových částech území. Floristický seznam vědecké jméno autor české jméno Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acetosa alpestris Acetosa pratensis Acetosella vulgaris Achillea millefolium Achillea ptarmica Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrostis canina Agrostis capillaris Agrostis gigantea Agrostis stolonifera Alchemilla monticola Alchemilla sp. Alnus glutinosa Alnus incana (N) Alopecurus pratensis Alsinula media Amoria repens Anemonoides nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arctium x mixtum Armoracia rusticana Arnica montana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Asarum europaeum Athyrium filix-femina Avenella flexuosa Bellis perennis Betula pendula Betula pubescens Bistorta major L. L. (Jacq.) Á. Löwe Miller (Koch) Fourr. em. Á. Löwe L. L. L. L. L. L. Roth. L. Opiz in Bercht. et Opiz javor mléč javor klen kyseláč alpský kyseláč luční kyselka obecná řebříček obecný řebříček bertrám samorostlík klasnatý bršlice kozí noha psineček psí psineček tenký psineček obrovský psineček výbežkatý kontryhel pastvinný kontryhel (bez určení druhu) olše lepkavá olše šedá psárka luční žabinec prostřední jetelovec plazivý sasanka hajní děhel lesní tomka vonná kerblík lesní lopuch (hybrid) křen selský prha arnika ovsík vyvýšený pelyněk černobýl kopytník evropský papratka samice metlička křivolaká sedmikráska chudobka bříza bělokorá bříza pýřitá rdesno hadí kořen (L.) Gaertn. (L.) Moench. L. (L.) Dostál (L.) Presl (L.) Holub L. L. (L.) Hoffm. G. M. Sch. L. (L.) J. et C. Presl L. L. (L.) Roth (L.) Parl. L. Roth Ehrh. S. F. Gray –1– pův žf str šíř urb zs i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i n i i i i i i i i i i p p h h gh h h hg gh h h h h h h p p h t ch g h th h h g h h hc hg h h h p p gh c c c c csr c cs cs c csr csr c csr csr csr c c c cr csr csr c csr c c c csr c c cs cs cs csr c cs c w w weh weh weh wv v v s we we we we e e w w we w we a wh we we ew w w we we a w we wea w w we 3 3 1 2 2 3 2 1 3 2 3 2 3 3 1 3 4 3 3 3 5 5 3 6 1 1 3 3 2 2 2 3 3 2 1 2 3 4 4 1 2 4 2 2 2 4 3 1 2 3 4 1 3 3 3 5 3 1 4 3 r 3 1 4 3 3 3 3 4 5 čs 3 Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky vědecké jméno autor české jméno ? Brassica rapa Briza media Calamagrostis arundinacea Calamagrostis villosa Callitriche palustris Calluna vulgaris Caltha palustris Calystegia sepium Campanula patula Campanula rapunculoides Campanula rotundifolia Cardamine amara Cardamine pratensis Cardaminopsis halleri Carex flava Carex nigra Carex pallescens Carex panicea Carex pilulifera Carex rostrata Carum carvi Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cerastium tomentosum Chaerophyllum hirsutum Chamerion angustifolium Chrysosplenium alternifolium Chrysosplenium oppositifolium Cicerbita alpina Cirsium arvense Cirsium heterophyllum Cirsium oleraceum Cirsium palustre Corylus avellana (N) Crataegus laevigata Crepis paludosa Crepis mollis subsp. hieracioides Cyanus montanus Cynosurus cristatus Cystopteris fragilis Dactylis glomerata Dactylorhiza longebracteata Dactylorhiza majalis Dactylorhiza x braunii Digitalis purpurea (N) Doronicum caucasicum Drosera rotundifolia Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Elodea canadensis Elytrigia repens Epilobium ciliatum Epilobium hirsutum (N) Epilobium montanum Epilobium obscurum Epilobium palustre Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Eriophorum angustifolium Eriophorum vaginatum Euphrasia rostkoviana (N) Fagus sylvatica Fallopia convolvulus Festuca gigantea Festuca pratensis L. L. (L.) Roth (Chaix) j. F. Gmel. L. em. Schotsman (L.) Hull L. (L.) R. Br. L. L. L. L. L. (L.) Hayek L. (L.) Reichard L. L. L. Stokes ex With. L. L. Fries em. Hyl. L. L. (L.) Holub L. L. (L.) Wallr. (L.) Scop. L. (L.) Scop. (L.) Scop. L. (Poiret) DC. (L.) Moench Domin (L.) Miller L. (L.) Bernh. L. (F. W. Schmidt) Holub (Rchb.) Huntet Summerhaye (Halácsy) Soó L. M. Bieb. L. (Hoffm.) A. Gray (L.) Schott Michx. (L.) Desv. Rafin. L. L. Schreber L. L. L. L. L. Honck. L. Hayne L. (L.) A. Löve (L.) Vill. Huds. řepka ladní třeslice prostřední třtina rákosovitá třtina chloupkatá hvězdoš jarní vřes obecný blatouch bahenní opletník plotní zvonek rozkladitý zvonek řepkolistý zvonek okrouhlolistý řeřišnice hořká řeřišnice luční řeřišník Hallerův ostřice rusá ostřice obecná ostřice bledavá ostřice prosová ostřice kulkonosná ostřice zobánkatá kmín obecný rožec rolní rožec obecný rožec plstnatý krabilice chlupatá vrbka úzkolistá mokrýš střídavolistý mokrýš vstřícnolistý mléčivec alpský pcháč rolní (oset) pcháč různolistý pcháč zelinný pcháč bahenní líska obecná hloh obecný škarda bahenní škarda měkká čertkusolistá chrpa horská poháňka hřebenitá puchýřník křehký srha laločnatá prstnatec listenatý prstnatec májový prstnatec Braunův náprstník červený kamzičník kavkazský rosnatka okrouhlolistá kapraď širolistá kapraď samec vodní mor kanadský pýr plazivý vrbovka žláznatá vrbovka chlupatá vrbovka horská vrbovka tmavá vrbovka bahenní přeslička rolní přeslička mokřadní přeslička bahenní přeslička lesní suchopýr úzkolistý suchopýr pochvatý světlík lékařský buk lesní opletka plotní kostřava obrovská kostřava luční –2– pův žf str šíř n i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i n i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i n i i i n i n i i i i i i i i i i i i a i i t h h hg at z h ghl h h h h h h h g h gh h ah h c ch c h h h h h g h h h n np h h h h h h g g g h h h h h a g h h hc h h g ag g g ga h tb p tl h h cr wms csr we c we c we he cs w csr h c s csr sw csr sw csr sw csr swe csr swe csr sw csr wes s wes csr wes csr wes csr awes cs hwes c ew cr wh cr wh c wh c e c w csr h csr h c sw c we c wea c wea c wea c ts c v c wea csr wea c we csr we w c we csr w csr w csr w cr w c w s w cs w cs w sh c we c w c w cs w cs s csr hs cr ws cs whs csr ws cs ws cs w cs w w c st cr a cs we c we urb zs 3 2 1 1 1 1 1 3 2 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 3 3 4 2 2 1 1 1 3 1 2 2 2 2 1 1 2 2 2 3 1 1 1 2 2 1 1 2 2 3 3 2 3 1 1 3 1 1 1 1 1 1 2 3 2 2 e 5 3 1 6 5 5 3 5 3 3 3 5 4 6 5 3 5 3 5 6 3 3 4 3 3 4 4 4 1 4 5 5 3 3 6 r r 6 6 1 r r 7 2 7 r 3 3 1 1 1 3 3 r 6 3 5 5 3 6 6 6 3 3 3 5 čs 4 4 3 (2) 4 3 3 3 4 Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky vědecké jméno autor české jméno Festuca rubra Filipendula ulmaria Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeobdolon montanum Galeopsis bifida Galeopsis tetrahit Galium album Galium odoratum Galium palustre Galium pumilum (B) Galium saxatile Galium uliginosum Geranium robertianum Geranium sylvaticum ? Geum coccineum Geum rivale Geum urbanum (N) Glyceria fluitans Gymnadenia conopsea Heracleum sphondylium Hesperis matronalis Hieracium murorum Hieracium vulgatum Holcus lanatus Holcus mollis Homogyne alpina Humulus lupulus Hypericum maculatum Hypochoeris radicata Impatiens parviflora (N) Imperatoria ostruthium Juncus articulatus Juncus bulbosus Juncus conglomeratus (N) Juncus effusus Juncus filiformis Juncus squarrosus Knautia arvensis Lapsana communis Larix decidua Lathyrus pratensis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Lilium martagon Linaria vulgaris Lolium perenne Lotus corniculatus Lotus uliginosus Lupinus polyphyllus Luzula campestris Luzula luzuloides Luzula multiflora Luzula pallescens Lychnis flos-cuculi Lysimachia nemorum Lysimachia punctata Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium Medicago lupulina Melampyrum sylvaticum Melandrium pratense Melandrium sylvestre Mentha arvensis Menyanthes trifoliata Mercurialis perennis Meum athamanticum L. (L.) Maxim. Mill. L. Ehrendf. Boenn. L. Mill. (L.) Scop. L. Murray L. L. L. L. Sibth. et Sm. L. L. (L.) R. Br. (L.) R. Br. L. L. L. Fries L. L. (L.) Cass. L. Crantz L. DC. L. L. L. L. L. L. L. (L.) Coult. L. Mill. L. L. Lam. L. Mill. L. L. Schkuhr Lindl. (L.) DC. (Lam.) Dandy et Wilmott (Retz.) Lej. Sw. L. L. L. L. (L.) F. W. Schmidt L. L. (Rafn) Roehling (Schkuhr) Roehling L. L. L. Jacq. kostřava červená tužebník jilmový krušina olšová jasan ztepilý pitulník horský konopice dvouklaná konopice polní svízel bílý svízel (mařinka) vonný svízel bahenní svízel nízký svízel hercynský svízel močálový kakost smrdutý kakost lesní kuklík šarlatový kuklík potoční kuklík městský zblochan vzplývavý pětiprstka žežulník bolševník obecný večernice vonná jestřábník zední jestřábník obecný medyněk vlnatý medyněk měkký podbělice alpská chmel otáčivý třezalka skvrnitá prasetník kořenatý netýkavka malokvětá všedobr horní sítina článkovaná sítina cibulkatá sítina klubkatá sítina rozkladitá sítina niťovitá sítina kostrbatá chrastavec rolní kapustka obecná modřín opadavý hrachor luční pampeliška srstnatá kopretina bílá lilie zlatohlavá lnice květel jílek vytrvalý štírovník růžkatý štírovník bažinný vlčí bob mnoholistý bika ladní bika hajní bika mnohokvětá bika bledavá kohoutek luční vrbina hajní vrbina tečkovaná vrbina obecná pstroček dvoulistý tolice dětelová černýš lesní knotovka bílá knotovka lesní (červená) máta rolní vachta trojlistá bažanka vytrvalá koprník štětinolistý –3– pův žf i i i i i i i i i i i i i i i n i i i i i n i i i i i i i i n i i i i i i i i i n i i i i i i i i n i i i i i i n i i i i i i i i i i h h n p c t t h h h h ch h th h h h h ah g h h h h h gh h hl h h t h h h h h gh h h ht p hl h h g gh h h h h h h h h h c h h g th tb h h gh ag gh h str c c c csr cr cr c s csr csr cs csr csr c c c csr cs csr c cs csr cs c csr csr c csr csr sr c csr csr c c csr csr c cr c c csr c csr csr c csr csr c csr csr csr csr cs c cs s csr c c c cs cs c šíř urb zs we wh v w s e e ewv ewv ewv ewv ewv ewv es es e e e he w ew w wea wea we we we w w wea s ew we we we we we we a wea w s wea wea sw ws we s s s a a a a w s s s w we a ws ws h wh sa ew 3 2 2 2 1 3 3 3 2 1 1 1 1 3 1 2 1 3 2 1 2 2 2 2 2 2 1 3 1 3 2 1 1 1 2 2 1 1 3 2 3 5 3 3 4 3 3 3 3 5 5 3 6 3 5 7 6 3 3 r 3 4 3 3 3 3 4 3 5 3 1 6 5 6 6 3 6 4 5 3 3 3 5 5 6 3 3 3 5 1 5 3 5 7 5 3 3 5 3 3 4 3 3 5 r 3 5 2 2 2 1 3 3 3 1 2 2 2 1 1 2 1 4 1 2 3 1 3 2 3 1 2 2 čs 3 4 4 3 4 Plán péče o PR Malá Strana vědecké jméno autor Milium effusum L. Moehringia trinervia (L.) Clairv. Montia cf. hallii (A. Gray) Greene Mycelis muralis (L.) Dum. Myosotis nemorosa Bess. Myrrhis odorata (L.) Scop. Narcissus pseudonarcissus (N) L. Nardus stricta L. Oxalis acetosella L. Padus avium Mill. Pedicularis palustris L. Pedicularis sylvatica L. Petasites albus (L.) Gaertn. Phalaroides arundinacea (L.) Rauschert Phalaroides arundinacea cv. Picta Phegopteris connectilis (Michx.) Watt Philadelphus coronarius L. Phleum pratense L. Phragmites australis (Cav.) Trin. ex Steud. Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. Phyteuma spicatum L. Picea abies (L.) Karsten Pilosella aurantiaca Pilosella caespitosa Pilosella lactucella (B) Pilosella officinarum Pimpinella saxifraga L. Plantago lanceolata L. Plantago major L. Platanthera chlorantha (Cust.) Rchb. Poa angustifolia L. Poa annua L. Poa palustris L. Poa pratensis L. ? Poa remota (B) Forselles Poa trivialis L. Polygala vulgaris L. Polygonatum verticillatum (L.) All. Polypodium vulgare L. Populus tremula L. Potentilla erecta (L.) Räuschel Prenanthes purpurea L. Prunella vulgaris (B) L. Pulmonaria obscura Dum. Ranunculus acris L. Ranunculus auricomus agg. L. Ranunculus platanifolius L. Ranunculus repens L. Reynoutria japonica Houtt. Rhinanthus cf. serotinus (Sch.) Oborny Rhodococcum vitis-idaea (L.) Avronin ? Ribes rubrum (N) L. Rosa canina s. l. L. Rosa pendulina L. Rubus fruticosus agg. L. Rubus idaeus L. Rumex crispus L. Rumex longifolius DC. Rumex obtusifolius L. Sagina procumbens L. Salix aurita L. Salix caprea L. Salix fragilis L. Salix silesiaca Willd. Salix x subaurita Salix x subcaprea Sambucus nigra L. botanické poznámky české jméno pšeníčko rozkladité mateřka trojžilná zdrojovka potoční mléčka zední pomněnka hajní čechřice vonná narcis žlutý smilka tuhá šťavel kyselý střemcha hroznovitá všivec bahenní všivec lesní devětsil bílý chrastice rákosovitá chrastice rák. pestrolistá bukovinec osladičovitý pustoryl věncový bojínek luční rákos obecný tavolník kalinolistý zvonečník klasnatý smrk ztepilý chlupáček oranžový chlupáček trsnatý chlupáček myší ouško chlupáček zední bedrník obecný jitrocel kopinatý jitrocel větší vemeník zelenavý lipnice úzkolistá lipnice roční lipnice bahenní lipnice luční lipnice oddálená lipnice obecná vítod obecný kokořík přeslenitý osladič obecný topol osika mochna nátržník věsenka nachová černohlávek obecný plicník tmavý pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník platanolistý pryskyřník plazivý křídlatka japonská kokrhel pozdní brusinka obecná merizalka červená růže šípková růže alpská ostružiník křovitý ostružiník maliník šťovík kadeřavý šťovík dlouholistý šťovík tupolistý úrazník položený vrba ušatá vrba jíva vrba křehká vrba slezská vrba (hybrid) vrba (hybrid) bez černý –4– pův žf str šíř urb zs i i i i i n n i i i i i i i n i n i i n i i i i i i i a a i i i i i i i i i i i i i i i i i i i n i i i i i i i i i i i i i i i i i i h ht ta h h h g h gh pn hb hb g gh gh g n h ga n h p h h h h h h ht g h th h h h hc hc g h p h h h h h h h h g tb z n n n n nz h h h ch n np p n n n n cs csr r csr csr c cs cs csr c we a s wea ea ew e ew s v w w weh ew ew w swm ew w wm w wv wea wea wea wea we we we w we we we we we we w svw w ws wav wea evs a wes s we s wem w v v v v v v weh weh we w w w w w w w v 1 2 1 2 1 4 3 1 2 2 1 1 1 2 3 1 4 2 2 5 1 1 2 1 1 2 1 3 3 1 3 3 2 3 1 3 2 1 1 2 1 1 2 2 2 2 1 3 3 1 1 2 2 1 2 2 2 2 3 4 1 3 2 1 1 1 3 3 3 r 3 6 4 4 5 3 5 r r 4 3 4 4 4 5 5 7 4 5 r 5 7 3 3 3 3 r 3 3 3 3 r 1 5 4 5 3 5 5 5 4 3 3 6 3 1 6 5 4 3 7 3 3 3 2 1 3 5 3 3 7 4 4 1 c c c c c c cs c csr c csr csr csr csr cs csr csr csr c r cs c c csr csr csr c csr cs csr csr c csr cs csr c cs c c c c c c c c csr c c c c c c c čs 2 2 3 3 3 3 4 Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky vědecké jméno autor české jméno Sambucus racemosa Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scorzoneroides autumnalis Scrophularia nodosa ? Secale cereale Sedum spurium Senecio nemorensis Senecio ovatus Senecio vulgaris Sieglingia decumbens Silene vulgaris ? Sinapis arvensis Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Sparganium cf. emersum Spiraea salicifolia Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria nemorum Streptopus amplexifolius Symphoricarpos rivularis Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum officinale agg. Tephroseris crispa Thalictrum aquilegiifolium Thlaspi coerulescens Tilia cordata Tithymalus dulcis Trientalis europaea Trifolium medium Trifolium pratense Trisetum flavescens ? Triticum aestivum Tussilago farfara Typha latifolia Ulmus glabra Urtica dioica Vaccinium myrtillus Valeriana dioica Valeriana sambucifolia Veratrum lobelianum Veronica arvensis Veronica chamaedrys Veronica officinalis Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Vignea brizoides Vignea cinerea Vignea echinata Vignea muricata Vignea ovalis Vignea remota Viola palustris Viola reichenbachiana Viola tricolor L. L. L. (L.) Moench L. L. Mb. L. Gaertn.,Meyer et Scherb. L. (L.) Bernh. (Moench) Garcke L. L. L. Rehm. L. L. Grimm L. L. (L.) DC. Suksdorf L. L. Wiggers (Jacq.) Schur L. J. et C. Presl Mill. (L.) Scop. L. L. L. (L.) P. B. L. L. L. Huds. em. Moos L. L. L. Mikan fil. Bernh. L. L. L. L. L. L. (L.) Reichenb. (Poll.) Dostál (A. J. Murr.) Fourr. (L.) Reichenb. (Good.) Dost. (L.) Reichenb. L. Jord. ex Boreau L. bez hroznatý krvavec toten skřípina lesní máchelka podzimní krtičník uzlinatý žito seté rozchodník pochybný starček hajní starček Fuchsův starček obecný trojzubec poléhavý silenka nadmutá hořčice rolní celík zlatobýl jeřáb ptačí zevar jednoduchý tavolník vrbolistý čistec lesní ptačinec mokřadní ptačinec trávovitý ptačinec hajní čípek objímavý pámelník poříční kostival lékařský vratič obecný pampeliška lékařská stařinec potoční žluťucha orlíčkolistá penízek namodralý lípa srdčitá (malolistá) pryšec sladký sedmikvítek evropský jetel prostřední jetel luční trojštět žlutavý pšenice setá podběl lékařský orobinec širolistý jilm horský kopřiva dvoudomá brusnice borůvka kozlík dvoudomý kozlík bezolistý kýchavice zelenokvětá rozrazil rolní rozrazil rozekvítek rozrazil lékařský kalina obecná vikev ptačí vikev plotní tuřice třeslicovitá tuřice šedavá tuřice ježatá tuřice měkoostenná tuřice zaječí tuřice řídkoklasá violka bahenní violka lesní maceška trojbarevná pův žf str šíř urb zs i i i i i n n i i i i i a i i i n i i i i i n i i i i i i i i i i i i a i i i i i i i i a i i i i i i i i i i i i i i n h g h h th c h h th h hc t h pn a n h h h h g n hg h h h h h p gh g h h h t g ah p h z h h h t c c n hl hl hg h h h h h h h t c c cs csr cs cr s c c r cs csr cr c c cs c cs csr cs csr c c c c csr cs c cs c csr s c c csr sr csr cs c c cs csr c c r csr c c c c csr csr csr csr csr cs s csr r v w we wea w wem whsa wea wea wea a ws w wea v h mws s w w 2 1 1 3 2 3 4 2 2 3 1 2 3 2 2 1 2 2 1 2 2 1 3 2 4 3 1 1 1 2 1 1 1 2 2 3 3 2 2 3 1 1 1 1 3 2 1 2 2 2 1 1 1 2 1 1 1 2 2 3 5 5 5 3 e 2 4 3 3 5 5 3 5 3 6 3 3 4 3 3 7 1 5 1 3 7 6 6 3 4 3 3 3 5 3 3 3 5 1 5 r 5 4 3 5 3 3 3 3 3 5 5 5 5 3 6 5 5 svw vm ea wea wea wea w wes w sa s we we we we wea w w w v w w w wha whas whas v s s wes wes ews wes wes wes sa sa sa čs 4 4 3 4 Vysvětlivky: pův: původnost výskytu v květeně: i – indigenní, a – archeofyt, n – neofyt; žf: životní forma: t – terofyt, g – geofyt, h – hemikryptofyt, c – bylinný chamaefyt, z – dřevnatějící chamaefyt, p – fanerofyt, n – nanofanerofyt, a – hydrofyt, l – liána, b – poloparazit; –5– Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky str: typ strategie (GRIME 1979): hlavní strategie: C-konkurenční, S – stresová, R – ruderální); šíř: typ šíření: w – anemochor, h – hydrochor, e – epichor, a – antropochor, m – myrmekochor, s – autochor, z – zoochor; urb: urbanita (vztah k městskému prostředí, resp. sídlům): druhy 1 – urbanofobní, 2 – mírně urbanofobní, 3 – urbanoneutrální, 4 – mírně urbanofilní, 5 – urbanofilní; zs: kategorie zeleného seznamu: druhy 1 – progresivní hojné, 2 – progresivní méně běžné, 3 – stagnující hojné, 4 – stagnující méně běžné, 5 – ustupující hojné, 6 – ustupující méně běžné, 7 – vzácné, r – červený seznam (kategorie C1-C3), e – efemérní výskyt. Tabulka č. 4: Přehled druhů červeného seznamu a druhů zvláště chráněných vědecké jméno Arnica montana Cyanus montanus* Cicerbita alpina Crepis mollis hieracioides Dactylorhiza longebracteata Dactylorhiza majalis Drosera rotundifolia Epilobium obscurum Epilobium palustre Gymnadenia conopsea Imperatoria ostruthium Lilium martagon Meum athamanticum Menyanthes trifoliata Montia cf. hallii Pedicularis palustris Pedicularis sylvatica Pilosella aurantiaca Platanthera chlorantha Ranunculus platanifolius Streptopus amplexifolius Tephroseris crispa Valeriana dioica Veratrum lobelianum české jméno prha chlumní chrpa horská mléčivec alpský škarda měkká čertkusolistá prstnatec listenatý prstnatec májový rosnatka okrouhlolistá vrbovka tmavá vrbovka bahenní pětiprstka žežulník všedobr horní lilie zlatohlavá koprník štětinolistý vachta trojlistá zdrojovka potoční všivec bahenní všivec ladní chlupáček oranžový vemeník zelenavý pryskyřník platanolistý čípek objímavý stařinec potoční kozlík dvoudomý kýchavice zelenokvětá Červ. sez. C3 (C2) C4a C3 C4a C3 C3 C3 C4a C3 C4a C4a C4a C3 C2 C2 C3 C3 C3 C4a C4a C4a C4a C4a Vyhl. 395 ohrožený (silně ohrožený) – – ohrožený ohrožený silně ohrožený – – ohrožený – ohrožený ohrožený ohrožený silně ohrožený silně ohrožený silně ohrožený – ohrožený – – – – – Poznámky k významnějším taxonům V následujícím textu je podán stručný komentář k rozšíření vzácnějších rostlin v území. Vzhledem k tomu, že podrobné floristické šetření nebylo v rámci tohoto plánu péče prováděno, jsou zde většinou převzaty jen komentáře z inventarizačního průzkumu autora z r. 1991. Arnica montana – druh v území dosti hojný, rostoucí na mnoha místech. Početně ve střední části území při Rovném potoce a v okolí přehradní nádrže, dále i při úpatí svahů v severní části území a na sušších loučkách (Nardetech) v jižní části lokality. Nejbohatší populace arniky v Jiz. horách. Callitriche palustris – rozsáhlé porosty v přehradní nádrži a v potočních korytech pod hrází i výše. –6– Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky Chrysosplenium alternifolium – ojedinělý nález při potoce ve střední části lokality. Chrysosplenium oppositifolium – přípotoční prameniště na více místech. Cicerbita alpina – ve svazích při okraji klenové jaseniny ve V části území, místy velmi hojná. Sporadicky na výtoku z přehrady. V okolních prosvětlených lesích porůznu roztroušena. Crepis mollis subsp. hieracioides — tamtéž, avšak ve vysokostébelné louce. Vzácně též při jižním okraji území. Cyanus montanus – ojediněle v náletové březině na SV území. Zplanělý druh. Cystopteris fragilis – početně na tělese hráze a při výpusti, vzácně též na skalkách při severním okraji území. Dactylorhiza longebracteata – velmi roztroušeně na několika mokrých místech, nejpočetněji na loučce nad nádrží při pravém břehu potoka a dále ve svahové mokřině – parc. č. 342/2. Zřejmě častější jsou hybridní populace s Dactylorhiza majalis (D. x braunii). Dactylorhiza majalis – na mokřinách, především svahových s JJZ exposicí, místy velmi početná, řádově tisíce jedinců. Hojně ve středovýchodní části pánve, v jižní části řidčeji, avšak i zde místy častá. Doronicum caucasicum – druh ze zahrady zplanělý pod sociálním ústavem pro mládež. Údaj z r. 1991 nebyl nově potvrzen. Drosera rotundifolia – dle sdělení L. Pavlů roste na přechodové rašelině s roztroušenými břízami východně od středu území. Populace je nepočetná. Epilobium alsinifolium – mylný údaj Novotné (1995), vzácný druh horských pramenišť, kdysi uváděný z Velké jizerské louky Epilobium obscurum – ostřicové louky a prameniště, přinejmenším ve východní části území. Velmi roztroušeně, řidší než E. palustre. Epilobium palustre – v ostřicových i pcháčových loukách nezřídka. Geum coccineum – zplaněle pod sociálním ústavem, nověji nepotvrzený nález z r. 1991. G. rivale – hojně rozšířeno zvláště v doprovodu potoka nad přehradou a při silně zamokřených plochách na dně pánve. Gymnadenia conopsea – rostlina dosti vzácná, jejíž populace v území zřejmě nepřesahuje 50 jedinců. Zjištěna především na pravém východním břehu přehrady a dále v krátkostébelných svahových. porostech v SV části území. Ojediněle při okraji jedné zahrady v jižní části území. (údaje z r. 1991 – v r. 2004 jsem druh nenalezl, což lze však vysvětlit i pozdějším termínem šetření). Homogyne alpina – dosti roztroušeně v lesních světlinách uprostřed a po obvodu pánve. Humulus lupulus – ojedinělý výskyt na okraji lesa při severovýchodní hranici území. Imperatoria ostruthium – na několika místech po obvodu území, nejpočetněji v SV cípu, sestupuje až k okraji lesa. Lilium martagon – roste jednotlivě v suťovém lese v severní části území Meum athamanticum – osamocený výskyt na rozhraní lesa a louky, patrně parc. č. 537/4 v SV části území. Menyanthes trifoliata – druh uvádí Houšková (in Blažková et Houšková 1991) v dotazníkovém formuláři ve zdůvodnění ochrany; v dalších pracích není vachta zmiňována. Nález z recentní doby potvrdila L. Pavlů. Poměrně vitální populace se má nacházet na svahovém prameništi v severní části území. Montia cf. hallii (M. fontana?)– v tůních a písčitých korytech drobných potoků na dně pánve dosti zřídka, nejhojněji nad přehradou (parc. č. 375/1). Recentní nález pouze na přítoku do přehrady při pravém břehu potoka. Myrrhis odorata – při chalupách v jižní části /u silnice/ nezřídka, rovněž v SV cípu a nejrozsáhlejší porost na východním okraji území v parcele č. 649. –7– Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky Pedicularis palustris – nejméně 20 jedinců při pravém břehu přehrady v řídké rákosině, sporadicky i dále při pravém okraji hráze. Dlouhodobě stabilní populace, jediná v Jizerských horách. Pedicularis sylvatica – pozorován na 4 širších lokalitách. Nejpočetněji na pravém břehu nad přehradou (parc. 375/1), dále pod přehradou (parc. č. 403/1 a 398/1). Dosti roztroušeně na svazích severně od středu území (parc. č. 358 a 342/2). Rovněž na levém břehu přehrady při světlém březovém porostu (parc. č. 495/1 aj.). Pilosella aurantiaca – údaj z r. 1991, nověji nepotvrzený. Platanthera chlorantha – na několika místech v nepříliš početných populacích: v sv. cípu území (zde nejhojněji), dále při jižním okraji a jednotlivě též v remízku pod hrází přehrady. Poa remota – výskyt druhu na eutrofnějších prameništích v sv. části území zmiňuje Blažková (1991). Jde o problematický, později nepotvrzený údaj, který sama autorka zpochybňuje. Polygala vulgaris – velmi roztroušeně v nižších polohách uprostřed smilkových porostů, např. nad levým břehem přehradní nádrže a v JJZ orientovaných svazích ve středu lokality. Pulmonaria obscura – nepříliš početná populace se nachází v nižší zalesněné partii přibližně ve středu území. Rosa pendulina – níže položené lesíky v západní polovině území, roztr. Rumex longifolius – při okrajích zástavby a v eutrofnějších mokřinách roztroušeně, ± synantropní druh. Sedum spurium – na skalním výchozu a zídce při severním okraji území, též zídky nad silnicí. Sparganium cf. emersum – v březích přehrady dosti hojně. Streptopus amplexifolius – remízek v sv. části území, zřídka. Polypodium vulgare – skalky v sv. cípu území, vzácně uvnitř klenovojasanové bučiny. Tephroseris crispa – značně početná populace mnoha set až několika tisíc jedinců, rozšířená především v doprovodu centrálního potoka ve střední až východní části území, ale i v oligotrofních prameništích jižněji. Thalictrum aquilegiifolium – druh vyskytující se velmi roztroušeně ve stinných lesnatých polohách při okraji pánve, ve střední, SV i západní části území. Thelypteris palustris – mylný údaj NOVOTNÉ (1995), druh rozšířený v bažinných olšinách a rákosinách, na slatiništích nižších poloh, z Jizerských hor neznámý Tithymalus dulcis – málo četné výskyty v bučině ve stř. části. Ulmus glabra – velmi roztroušená příměs vlhčích svahových lesů, zejména v SV a středo-severní části. Valeriana dioica – roztroušený, místy až hojný druh, vázaný na povrchově zamokřené rovinné terény nejnižších poloh, místy též ve svazích. V. sambucifolia – rostlina v území hojná, nejčastěji v širším doprovodu centrálního potoka, místy vstupuje i do stinných poloh rozvolněných lesíků. Bohatě v porostu chrastice a tužebníku na SV lokality. Veratrum lobelianum – druh početněji rozšířený zvláště ve východní části území ve smrkovobřezových hájcích, také jako vysokobylinná součást podrostu klenových jasenin v SV cípu. Viburnum opulus – vzácný výskyt při severní hranici území /pod silnicí/. Vignea diandra – mylný údaj v práci NOVOTNÉ (1995), vzácný druh z Jiz. hor uvádění pouze z polské části Velké jizerské louky Vignea muricata agg. — dosti zřídka v sušších konvexních polohách uvnitř krátkostébelných trávníků v SV sektoru. –8– Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky B) Poznámky k vegetaci Stručné shrnutí vegetačních poměrů je provedeno v kap. 2.2, charakteristiky dílčích ploch jsou pak podány v kap. 2.5. Fytocenologickému zhodnocení dotčených porostů se obšírně věnovaly dosavadní botanické průzkumy – VIŠŇÁK (1991), BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ (1991), NOVOTNÁ (1995). Proto zde hlubší analýzu neprovádím a na tyto práce odkazuji. Zájemce zde nalezne i rozsáhlý snímkový materiál. Hlavní typy vegetace v území odpovídají následujícím syntaxonům: svaz Sphagno recurvi-Caricion canescentis – troficky nejchudší, trvale zamokřené (zrašelinělé až rašelinné) polohy s Carex nigra, Vignea echinata, Vignea cinerea, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum, Juncus filiformis, Viola palustris, vzácně i Drosera rotundifolia aj. Místy až náznaky přechodů ke sv. Sphagnion medii. Výskyt ostrůvkovitý, představuje potenciální přirozená bezlesí či alespoň světlinaté smrčiny. svaz Caricion fuscae – vůdčí jednotka pánevních poloh, která v eutrofnějších partiích běžně přechází do sv. Calthion (as. Polygono-Cirsietum palustris). Vzájemné odlišení obou těchto kontaktních typů je často obtížné. Pro typické porosty sv. Caricion fuscae je charakteristická převaha druhů přechodových rašelin (viz předchozí jednotku) nad lučními travami a bylinami. svaz Calthion – zaujímá eutrofnější mokřiny, často místa s pramennými vývěry či deluviálně obohacené mokřiny. Plynulé přechody ke sv. Caricion fuscae jsou častější, než typické porosty svazu. Vedle převládající as. Polygono-Cirsietum palustris též roztroušeně (v menších porostech) Polygono-Cirsietum heterophylli. V živinami bohatších neudržovaných polohách vystupují též tužebníková lada, které se nejvíce podobají as. Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum či Valeriano-Filipenduletum. V pramenných polohách je lokálně hojným druhem Tephroseris crispa. svaz Phragmitetum communis a svaz Caricetum gracilis nejsou v území typicky zastoupeny. Fyziognomicky sem však lze přiřadit porosty s dominantními Typha latifolia, Phragmites australis a Phalaroides arundinacea. Cenologicky jde spíše o deriváty společenstev sv. Calthion. svaz Violion caninae – krátkostébelné polopřirozené trávníky zaujímají sušší i mírně vlhké oligotrofní polohy. Vystupují ostrůvkovitě, s větší frekvencí v okrajových částech území, kde je půda pouze mělká a skalní podlaží dosahuje blízko povrchu. Náleží sem řada dílčích typů, včetně druhově chudých (bylino)travních úhorů s Agrostis capillaris, Holcus mollis, Avenella flexuosa, Bistorta major, Hypericum maculatum a Galium saxatile. Hodnotnější jsou vlhké typy, které místy inklinují k as. Nardo-Juncetum squarrosi. V některých porostech je početně zastoupena Arnica montana. svaz Arrhenatherion – v území je reprezentován spíše krátkostébelnými trávníky z okruhu as. Trifolio-Festucetum rubrae. svaz Polygono-Trisetion – tyto porosty vystupují v eutrofnějších nezamokřených polohách. Rámcově je lze řadit do as. Geranio-Trisetetum, zdejší porosty ovšem nejsou příliš vyhraněné a často tvoří přechody k porostům svazu Arrhenatherion, na vlhčích místech i sv. Calthion. Porosty dřevin v území náležejí jednak svazu Alnion incanae (náznaky smrkových olšin – Piceo-Alnetum) s přechody do sv. Piceion excelsae (podmáčené smrčiny – EquisetoPiceetum), jednak do svazu Fagion s přechody do sv. Tilio-Acerion (smíšené porosty jasanu, klenu a buku na balvanitých sutích, lokálně s pěknou ukázkou as. Aceri-Fagetum). Další fyziognomicky nápadnou jednotku představují vrbové křoviny svazu Salicion cinereae. –9– Plán péče o PR Malá Strana botanické poznámky Syntéza mapování biotopů: Celková rozloha 41,64 ha, 86 vymapovaných segmentů. Tabulka č. 5: Přehled vymapovaných biotopů kód a název biotopu V1F – Makrofytní vegetace přirozeně eu- a mezotrofních stojatých vod R1.2 – Luční prameniště bez tvorby pěnovců (Cardamino-Montion) R1.4 – Lesní prameniště bez tvorby pěnovců (Cardaminion amarae) R2.2 – Nevápnitá mechová slatiniště (Caricion fuscae) R2.3 – Přechodová rašeliniště (Sphagno recurvi-Caricion canescentis) T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion) T1.2 – Horské trojštětové louky (Polygono-Trisetion) T1.5 – Vlhké pcháčové louky (Calthenion) T1.6 – Vlhká tužebníková lada (Filipendulenion) T2.3 – Podhorské až horské smilkové trávníky (Violion caninae) K1 – Mokřadní vrbiny (Salicion cinereae) L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy (Alnenion glutinoso-incanae p. p.) L4 – Suťové lesy (Tilio-Acerion) L5.2 – Horské klenové bučiny (Acerenion) L9.1 – Horské třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae-Piceetum) L9.2B – Podmáčené smrčiny (Equiseto-Piceetum) X1 – Urbanizovaná území X5 – Intenzivně obhospodařované louky X7 – Ruderální bylinná vegetace mimo sídla X8 – Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy X9A – Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami X10 – Paseky s podrostem původního lesa X12 – Nálety pionýrských dřevin prioritní naturové biotopy celkem neprioritní naturové biotopy celkem ostatní přírodní biotopy celkem „nepřírodní“ biotopy celkem – 10 – plocha 0,46 ha 0,09 ha 0,11 ha 7,06 ha 1,25 ha 1,74 ha 6,38 ha 7,97 ha 1,01 ha 3,49 ha 1,97 ha 0,28 ha 2,02 ha 0,55 ha 0,28 ha 1,41 ha 1,93 ha 0,17 ha 0,26 ha 0,27 ha 0,17 ha 0,17 ha 2,61 ha 5,51 ha 19,67 ha 10,42 ha 6,03 ha % podíl 1,12 % 0,22 % 0,26 % 16,95 % 3,00 % 4,17 % 15,32 % 19,13 % 2,44 % 8,38 % 4,74 % 0,67 % 4,86 % 1,32 % 0,67 % 3,38 % 4,64 % 0,40 % 0,63 % 0,65 % 0,41 % 0,40 % 6,26 % 13,24 % 47,25 % 25,02 % 14,49 % Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Příloha č. 6 Excerpce zoologických průzkumů 1. PAVOUCI RNDr. Antonín Kůrka, Národní muzeum, Praha Následující seznam druhů zjištěných na území PR Malá Strana je sestaven z údajů pocházejících ze systematického výzkumu v letech 1992-1999, doplněného údaji z let 2000-2003. Symboly použité v tabulkách: f – čeleď: zkratky jsou první tři písmena názvů příslušných čeledí: AGE – Agelenidae, AMA – Amaurobiidae, ARA – Araneidae, CLU – Clubionidae, GNA – Gnaphosidae, HAH – Hahnidae, LIN – Linyphiidae, LYC – Lycosidae, MIM – Mimetidae, PHI – Philodromidae, SAL – Salticidae, SPA – Sparassidae, TET – Tetragnathidae, THE – Theridiidae, THO – Thomisidae, ZOR – Zoridae. o – původnost stanoviště (originality of habitat): C klimaxová stanoviště (pouze), climax (only) c klimaxová stanoviště (climax) s druhotná, polopřirozená stanoviště, semi-natural habitats (prevailingly K-strategic species) d pravidelně narušovaná stanoviště (disturbed habitats) m umělé prostředí lidských sídel (artificial environments of man´s settlements) g – výskyt (na základě přítomnosti druhu na kvadrátech mapové sítě) V velmi vzácný (very rare) R vzácný (rare) i středně hojný (scarce) a hojný nebo velmi hojný (abundant or very abundant) v – stupeň ohrožení (vulnerability): CR kriticky ohrožený (critically endangered) EN ohrožený (endangered) VU zranitelný (vulnerable) LR téměř ohrožený (lower risk) dd nedostatek údajů (data deficient) p – fytogeografická oblast (phytogeographic district): T Termofytikum (Thermophyticum) M Mezofytikum (Mesophyticum) O Oreofytikum (Oreophyticum) Species f o g Aculepeira ceropegia Achaearanea riparia Allomengea scopigera Alopecosa pulverulenta Antistea elegans Araneus marmoreus Araneus quadratus Araneus sturmi Araniella alpica Bathyphantes approximatus Bathyphantes gracilis ARA THE LIN LYC HAH ARA ARA ARA ARA LIN LIN csd cs cs csd cs cs cs cs cs cs csd a a i a a a a a i a a –1– v p (T)M (T)M MO TMO (T)M(O) M (T)M TM MO (T)M TM(O) Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Species f o g Bathyphantes nigrinus Bathyphantes parvulus Bianor aurocinctus Bolyphantes alticeps Callobius claustrarius Centromerita bicolor Centromerus sylvaticus Clubiona reclusa Clubiona trivialis Coelotes terrestris Cryphoeca silvicola Cybaeus angustiarum Dictyna pusilla Dicymbium nigrum Diplocephalus cristatus Diplocephalus picinus Diplostyla concolor Dismodicus bifrons Drassyllus pusillus Entelecara congenera Episinus angulatus Erigone atra Erigone dentipalpis Euryopis flavomaculata Evansia merens Evarcha falcata Haplodrassus signifer Heliophanus dampfi Histopona torpida Hypsosinga sanguinea Larinioides patagiatus Lepthyphantes alacris Lepthyphantes alutacius? Lepthyphantes cristatus Lepthyphantes obscurus Lepthyphantes pallidus Lepthyphantes tenebricola Leptorhoptrum robustum Linyphia hortensis Linyphia triangularis Mangora acalypha Maso sundevalli Meioneta affinis Meioneta rurestris Meioneta saxatilis Metellina mengei Metellina segmentata Micrargus herbigradus Micrargus subaequalis LIN LIN SAL LIN AMA LIN LIN CLU CLU AMA HAH CYB DIC LIN LIN LIN LIN LIN GNA LIN THE LIN LIN THE LIN SAL GNA SAL AGE ARA ARA LIN LIN LIN LIN LIN LIN LIN LIN LIN ARA LIN LIN LIN LIN TET TET LIN LIN csd cs cs cs cs csd csd cs cs cs cs cs cs csd cs(d) cs cs cs cs(d) cs cs csd csd cs cs cs csd C cs cs cs cs cs cs C cs cs cs cs csd csd cs cs csd cs(d) cs csd cs cs(d) a a a a a a a a i a a a? a? a a a a a a a a a a a R a a R a a i a R a i a a a a a a a a a a a a a a –2– v p dd TM(O) (T)M TM MO MO MO TMO MO M(O) TMO MO MO M (T)M(O) M(O) (T)M(O) TMO M(O) TM M TM TMO TMO TM MO (T)M TMO O M(O) (T)M M MO TM M(O) MO TM MO MO (T)M TM TM TM(O) (T)MO TMO M TMO TMO (T)MO TM Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Species f o g Microlinyphia pusilla Microneta viaria Neottiura bimaculata Neriene clathrata Oedothorax agrestis Oedothorax gibbosus Oedothorax retusus Ozyptila trux Pachygnatha clercki Pachygnatha degeeri Pachygnatha listeri Pardosa amentata Pardosa lugubris Pardosa palustris Pardosa pullata Pardosa riparia Pirata hygrophilus Pirata piraticus Pityohyphantes phrygianus Robertus arundineti Robertus lividus Sintula corniger Styloctetor stativus Tallusia experta Tetragnatha extensa Theridion impressum Theridion sisyphium Theridion tinctum Theridion varians Tiso vagans Trochosa spinipalpis Trochosa terricola Walckenaeria atrotibialis Walckenaeria dysderoides Walckenaeria kochi Walckenaeria vigilax Xysticus cristatus Zelotes latreillei Zora spinimana LIN LIN TET LIN LIN LIN LIN THO TET TET TET LYC LYC LYC LYC LYC LYC LYC LIN THE THE LIN LIN LIN TET TET THE TET TET LIN LYC LYC LIN LIN LIN LIN THO GNA ZOR csd cs csd cs cs cs csd cs(d) csd csd cs csd csd csd csd cs cs cs cs csd cs C cs cs cs csd cs cs csd cs(d) cs csd cs cs cs cs csd csd csd a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a i i a? a a a a a a a a a a i i a a a v LR p TMO TMO TM TM MO M (T)M M(O) TM TM(O) (T)M TMO TMO TMO TMO TMO TMO TMO MO (T)M TMO (M)O M M(O) (T)M TM(O) M(O) TM TM M(O) (T)MO TM(O) TMO (T)M M (T)M(O) TM(O) TM TMO Relativně vysoký počet druhů (99) tvoří v PR Malá Strana arachnocenózu s nevýrazně definovanou termopreferencí (jednoznačně psychrofilní je pouze Heliophanus dampfi). Ekologicky významných druhů je šest (z nich zpochybněný druh L. alutacius vyžaduje speciální taxonomickou revizi). Druh Styloctetor stativus patří mezi téměř ohrožené druhy. –3– Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Species f o g v p Evansia merens Heliophanus dampfi Lepthyphantes alutacius? Lepthyphantes obscurus Sintula corniger Styloctetor stativus LIN SAL LIN LIN LIN LIN cs C cs C C cs R R R i i i dd MO O TM MO (M)O M LR 2. VÁŽKY (ODONATA) Ivo Rus, Regionální muzeum, Brandlova 27, 280 02 Kolín 1 Následující seznam je sestaven z výsledků průzkumu vážek vybraných lokalit v CHKO Jizerské hory, provedeného v letech 1995-1998. Coenagrionidae Coenagrion hastulatum (Charpentier, 1825): 4.VII.1997, 1M. Eurosibiřský tyrfofilní druh, především v horách, stojaté rašelinné a slatinné vody. Coenagrion puella (Linnaeus, 1758): 4.VII.1997, 1M. Cirkumboreální druh, velmi hojný u velkých stojatých vod. Pyrrhosoma nymphula (Sulzer, 1776): 3.VI.1997 (P), 4.VII.1997, 1M. Břehy pomalu tekoucích bahnitých vod, v blízkosti tůní a rybníků i na rašeliništích. Enallagma cyathigerum (Charpentier, 1840): 24.VII.1996, 1M, 4.VII.1997, 2M. Palearktický, cirkumboreální druh, velmi hojný, stojaté a pomalu tekoucí vody. Anisoptera Aeshnidae Aeshna cyanea (O.F.Müller, 1764): 11.IX.1997, 3M. Eurosibiřský druh, nejhojnější a nejrozšířenější druh čeledi Aeshnidae, u stojatých vod. Libellulidae Libellula depressa Linnaeus, 1758: 24.VII.1996, 1M. Palearktický druh, u stojatých i tekoucích vod i malých tůní s různým vegetačním krytem, v nížinách a pahorkatinách, všude rozšířený, dosti hojný. Libellula quadrimaculata Linnaeus, 1758: 3.VI.1997, 2M, 4.VII.1997, 1M. Cirkumboreální, nejhojnější druh rodu s palearktickým rozšířením. V dosahu stojatých vod hojně zarostlých rostlinstvem od nížin až do hor, na rašeliništích a kolem lesních tůněk. Sympetrum danae (Sulzer, 1776): 11.IX.1997, 6M. Boreální prvek, hojně rozšířený, rašelinné a slatinné tůně, slatinné louky. Ohrožený druh. Sympetrum sanguineum (O.F.Müller, 1764): 11.IX.1997, 1F. Euroasijský druh, nejhojnější z rodu. U stojatých i silně vysychajících vod. Faunu vážek PR Malá Strana lze rozdělit do tří skupin. První je tvořena tyrfofily, osídlujícími především rašelinné a slatinné lokality (Coenagrion hastulatum), druhá skupina zahrnuje druhy podhorské, zaletující i do blízkosti rašelinišť (Sympetrum danae) a třetí skupinu tvoří druhy obývající pouze podhorská a nížinná stanoviště (zbývající druhy). –4– Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 3. ROVNOKŘÍDLÍ (ORTHOPTERA S. L.) Mgr. Robert Vlk, Ph.D. V období 6.-12.8.2001 byl proveden průzkum fauny rovnokřídlého hmyzu na území 16 maloplošných chráněných území v CHKO Jizerské hory. Na území PR Malá Strana bylo zjištěno 7 druhů (5 kobylek a 2 saranče). U jednotlivých druhů je uvedena relativní denzita jejich populací. Denzita populace konkrétního druhu na dané lokalitě byla stanovena odhadem počtu jedinců na ploše asi 25x25 m: n – jednotlivé kusy (110), nx10 – desítky (11-100), nx100 – stovky (101-1000) a nx1000 – tisíce (>1000) jedinců. Ensifera – kobylky Tettigonia cantans Decticus verrucivorus Metrioptera brachyptera Metrioptera roeselii Pholidoptera griseoaptera nx10 n n nx1000 nx100 Caelifera – saranče Omocestus viridulus Chorthippus paralellus nx100 n –5– Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 4. POŠVATKY (PLECOPTERA) Jiří Preisler, Liberec Seznam pošvatek PR Malá Strana je sestaven na základě údajů z průzkumu této skupiny na celém území CHKO, uskutečněného v letech 1997-2000. Lgt., det. et coll. J. Preisler. Perlodidae Diura bicaudata (Linné, 1758) V Jizerských horách hojný druh. Isoperla oxylepis (Despax, 1936) Chloroperlidae Siphonoperla torrentium (Pictet, 1841) Velmi hojný druh. Taeniopterygidae Brachyptera seticornis (Klapálek, 1902) Hojný druh. Nemouridae Aphinemura standfussi (Ris, 1902) Poměrně hojný letní druh. Amphinemura sulcicollis (Stephens, 1833) Hojný jarní druh. Nemoura cambrica Stephens, 1835 V sudetských pohořích běžný druh, na Šumavě vzácný. Nemoura cinerea (Retzius, 1783) Hojný druh. Nemurella picteti (Klapálek, 1900) Velmi hojný druh. Leuctridae Leuctra albida Kempny, 1899 V Jizerských horách sbírán vzácně. Leuctra hippopus Kempny, 1899 Velmi rozšířený jarní druh. Leuctra inermis Kempny, 1899 Velmi běžný jaroletní druh. Leuctra nigra (Olivier, 1811) Nejrozšířenější druh ve sledované oblasti. Leuctra pseudocingulata Mendl, 1968 Na Šumavě a v Krkonoších vzácný. V Jizerských horách hojný, bez ohledu na nadmořskou výšku. Ve sledované oblasti chytán v srpnu a září. Leuctra digitata Kempny, 1899 Hojnější podzimní druh. Celkem bylo na území PR Malá Strana zjištěno 15 druhů pošvatek, z celkového počtu 33 druhů, dosud známých z CHKO Jizerské hory. Vzácným druhem je Leuctra pseudocingulata. –6– Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 5. MERY (STERNORRHYNCHA, PSYLLOIDEA) Pavel Lauterer, Moravské zemské muzeum, Entomologické oddělení, Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Použité zkratky: P. Lauterer lgt. (L); J. Preisler lgt. (P); samec (M); samice (F). Livia juncorum (Latreille, 1798) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 13.VIII.2000, 1M, 2F (P), 24.IX.2000, 1F (P). Poměrně hojný a široce rozšířený druh v palearktické oblasti, žijící na sítinách (Juncus sp.) a tvořící na nich hálky. Před 20 – 25 lety zaznamenal v ČR ústup spolu s odvodňováním zbytků bažinných luk a s intenzifikací zemědělství. V Jizerských horách je poměrně běžný jak v podhůří, tak ve vyšších polohách. Aphalara crispicola Ossiannilsson, 1987 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 8.VI.2000, 1F (P), 13.VIII.2000, 1F (P), 24.IX.2000, 1M (P). Nedávno popsaný druh, oligofág na šťovících Rumex crispus, R. obtusifolius a příbuzných druzích. Početnost populací v jednotlivých letech velmi kolísá. Někdy je jeho výskyt až masový, v jiných letech je na stejných lokalitách na hranici zjistitelnosti. Často se vyskytuje v blízkosti lesů a v lesním podrostu, především ve smrkových lesích vrchovin a hor. Dosud je znám jen ze severní, západní, střední a východní Evropy. Z Čech dosud uváděn není, ale jeho výskyt na jiných lokalitách bude publikován v připravované práci Lauterera & Malenovského (in press). Výskyt tohoto psychrofilního druhu je pro Jizerské hory typický. Aphalara exilis (Weber et Mohr, 1804) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 8.VI.2000, 1F; 13.VIII.2000, 2M (P). Oligofág na šťovíku Rumex acetosa, R. acetosella a příbuzných druzích, je psychrofilní, v ČR široce rozšířený v horách a podhůří. Vyskytuje se pravidelně, ale obvykle málo početně. Jako u ostatních druhů rodu přezimuje imago na koniferách. Vyskytuje se v západní části severní poloviny palearktické oblasti, jeho východní hranice rozšíření je dosud neznámá, zřejmě je v celé střední a východní části Sibiře, v Mongolsku a Japonsku nahrazen velmi podobným druhem A. pauli. Pro vyšší polohy Jizerských hor je typický, ačkoliv se zde příliš hojně nevyskytuje. Aphalara longicaudata Wagner in Wagner et Franz, 1961 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 13.VIII.2000, 1M, 1F (P). Monofág na Polygonum bistorta. Význačný boreomontánní druh, známý ze Skandinávie, z vyšších poloh některých středoevropských pohoří a především z Alp, kde je hojný. Má zřejmě jednu generaci v roce. V ČR je velmi vzácný a reliktní, je znám jen z několika nálezů na ojedinělých lokalitách na Šumavě a v Krkonoších, z Moravy dosud znám není. Vzhledem k masovému výskytu hostitelské rostliny na loukách a pastvinách, zejména v okolí osady Jizerka, je zde pravděpodobně hojnější, než by vyplývalo z dosavadních sběrů. Imaga se vyskytují od poloviny srpna do května následujícího roku. Jeden z nejvýznamnějších psychrofilních druhů mer Jizerských hor, zasluhující i se stanovišti hostitelské rostliny plnou ochranu. Psyllopsis fraxini (Linnaeus, 1758) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, rašelin. louka a okraj lesa, 11.VII.2001, 1F (L). Velmi hojný druh na jasanech (Fraxinus spp.), zvláště na F. excelsior. Je rozšířený po celé Evropě kromě nejsevernějších částí Skandinávie, v Malé Asii a byl zavlečen i do Severní Ameriky. V ČR je všude velmi hojný v nížinách i vrchovinách, všude sleduje svoji hostitelskou rostlinu, ale v horských polohách bývá vzácný. Sáním na listech jasanu způsobují larvy hálky, které však nejsou druhově typické, v Evropě mohou být způsobeny ještě dalšími dvěma druhy rodu Psyllopsis. Proto údaje o rozšíření druhu pouze podle hálek nejsou specifické a je nutno je ověřit. V podhůří Jizerských hor je hojný, ve vyšších polohách vzácný až velmi vzácný. Chamaepsylla hartigii (Flor, 1861) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 8.VI.2000, 1F (P). Úzký oligofág na břízách (Betula spp.), především na Betula pendula a B. pubescens. V ČR je poměrně častý, výskyt však není souvislý po celém území. Ve velkých množstvích se vyskytuje vzácně. Je rozšířen v celé palearktické oblasti kromě severní Afriky a jižní poloviny Asie, žije i v severní části nearktické oblasti. Provází sukcesní lesní biotopy. Pro Jizerské hory je typický, ač je dosud znám z jediného nálezu. Cacopsylla ambigua (Förster, 1848) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 8.VI.2000, 4F (P). Velmi hojný úzký oligofág na širokolistých vrbách (Salix spp.), především na S. caprea. Po celém území ČR hojný od nížin po horské polohy, přednost dává vrchovinám a horám se sukcesními lesními biotopy, kde je hostitelská rostlina hojná. Rozšířen je po celé palearktické oblasti kromě nejjižnějších částí, vyskytuje se i v Grónsku. Přezimuje ve stadiu vajíčka. Pro celé Jizerské hory typický druh. –7– Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Cacopsylla brunneipennis (Edwards, 1896) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 24.IX.2000, 1M, 1F (P). V ČR velmi hojný druh, úzký oligofág na širokolistých vrbách (Salix spp.), zejména na S. caprea. Přezimuje ve stádiu imaga na koniferách. Hojný je zejména ve středních polohách vrchovin na místech, kde jsou v sousedství smrky, na kterých imaga přezimují a za teplých dnů v únoru, březnu a dubnu migrují na hostitelské rostliny. Zde rychle proběhne vývoj a již od počátku května začínají první imaga migrovat zpět na náhradní rostliny – jehličnaté stromy. Západopalearktický druh, jehož rozšíření sahá až po Zakavkazsko a Kazachstán, v jižní části Evropy a v severní Africe nežije. Pro sukcesní podhorské a horské polohy, tedy i pro Jizerské hory, je typický. Samičky tohoto druhu nelze běžně odlišit od několika blízce příbuzných salicikolních druhů, zejména od C. pulchra, proto determinace bez potvrzení nálezu samce označuji symbolem "?" jako provisorní. Bactericera curvatinervis (Förster, 1848) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 24.IX.2000, 6M, 3F (P). Vyvíjí se na krátkolistých vrbách (Salix caprea, S. cinerea, S. aurita aj.), ale i na některých vrbách dlouholistých (S. viminalis, S. purpurea). V ČR je všeobecně rozšířen, ale je většinou nehojný a lokální. Hojnější je přezimující generace. Je široce rozšířen v severní a střední části palearktické oblasti, na jihu výskyt sahá po jižní evropské státy a Gruzii a pokračuje po Dálný východ a Japonsko. Pro sukcesní plochy Jizerských hor je zřejmě typický, chybí však dostatečné množství vzorků z podzimu a časného jara. Bactericera femoralis (Förster, 1848) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 8.VI.2000, 1F (P); 24.IX.2000, 1F (P). Úzký oligofág na kontryhelu (Alchemilla spp.), zejména hojný na A. vulgaris. Má dvě generace v roce. V ČR je rozšířen zejména na horských a podhorských loukách, někdy i v pahorkatinách, všeobecně s hostitelskými rostlinami, v nížinách chybí. Na příhodných místech bývá častý, málokdy se však vyskytne masově. Vyskytuje se hojně po celé Evropě s výjimkou nejjižnějších částí a od Irska přes Sibiř, Kavkaz a Zakavkazsko po Dálný Východ. Jeho výskyt indikuje mesofilní až hygrofilní louky a pastviny především na sekundárně odlesněných plochách, i louky subalpinského typu. V Jizerských horách je běžný a typický pro celou chráněnou krajinnou oblast. Bactericera parastriola Conci, Ossiannilsson et Tamanini, 1988 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 24.IX.2000, 1M (P). Význačný horský druh, vzácný a lokální, teprve nedávno popsaný. Patří do skupiny obtížně rozlišitelných salicikolních druhů. Conci, Rapisarda & Tamanini (1996) i Ossiannilsson (1992) jej označují za striktně oligofágní, v Itálii na Salix waldsteiniana a ve Švédsku na S. lapponum a S. phylicifolia. V ČR byl dosud sbírán na jediné lokalitě v Jeseníkách u Karlovy Studánky (Lauterer et Malenovský in praep.), kde se vyskytl na S. caprea. Všechny uvedené vrby patří do různých sekcí podrodu Caprisalix. Je pravděpodobné, že v našich podmínkách jsou hostitelskými rostlinami tohoto druhu vrby S. caprea a S. cinerea. Má zřejmě boreomontánní rozšíření a je dosud publikován ze Švédska, Polska, Švýcarska, Rumunska a sv. Itálie. Má pravděpodobně jednu generaci v roce a přezimuje ve stadiu imaga. Je nejvýznamnějším reliktním druhem mer v Jizerských horách, zasluhujícím plné ochrany. Potřebné je podrobné prozkoumání rozšíření, což je možné zejména v časných jarních měsících. Trioza abdominalis Flor, 1861 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, na Picea abies, 24.IX.2000, 1M (P). Ve Švédsku (Ossiannilsson 1992) je monofágem na Achillea millefolium. Conci, Rapisarda & Tamanini (1996) citují sice údaje různých starších autorů, udávajících jako hostitelské rostliny též rody Anthemis, Chrysanthemum a Alchemilla, z Itálie však uvádějí pouze přesně revidované nálezy z Achillea millefolium a A. ligustica. V Alpách a ve Skandinávii je hojný (Ossiannilsson 1992; Conci, Rapisarda & Tamanini 1996). V České republice je podle dosavadních výzkumů velmi vzácný, montánní druh. Je znám ze Skandinávie s výjimkou Dánska, z Velké Británie, Německa, Rakouska, ČR, Slovenska, Polska, Švýcarska, Španělska, Itálie, Estonska, Litvy, severního a středního evropského Ruska, odtud přes Kavkaz, Kazachstán, Kirgizii a Sibiř do východní Asie. Pro horské louky Jizerských hor je typický, spíše však žije na nepůvodních, sekundárních loukách a pastvinách. Vzhledem k rozptýlenému výskytu není přímá ochrana druhu a jeho biotopů možná. Trioza cirsii Löw, 1881 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 8.VI.2000, 1M (P). Úzký oligofág na několika druzích pcháčů (Cirsium spp.), především na bažinách na C. oleraceum, též na C. palustre a C. heterophyllum a několika dalších druzích. Na příhodných lokalitách může být velmi hojný. V ČR je všeobecně rozšířen ve vrchovinách, podhůřích i horách, v rovinách a na xerothermních biotopech chybí. Rozšířen je po celé Evropě kromě nejjižnějších částí, na Kavkazu a v Zakavkazsku a na Sibiři po Dálný východ, Čínu a Japonsko. Ve vrcholových částech Jizerských hor je snad možná záměna s velice podobným druhem T. viridula (Zetterstedt, 1828). Tyto dva druhy spolehlivě odlišil teprve Ossiannilsson (1972) na základě rozličné chetotaxie larev. T. viridula má na těle larvy zejména 5. instaru četné dorsální sectasety, které –8– Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky larvě druhu T. cirsii chybí. Rozlišovací znaky mezi imagy těchto dvou druhů nejsou zřetelné a ve stadiu imaga nejsou druhy spolehlivě rozlišitelné. T. viridula je monofágem na Cirsium heterophyllum (Ossiannilsson 1992) a je dosud znám jen ze severní části Skandinávie. V Jizerských horách je C. heterophyllum ve vyšších polohách na lukách a pastvinách velice hojné a je nezbytné kontrolovat larvy 5. instaru v období od konce srpna do října. Dosud jsem kontroloval několik set larev mer na této rostlině pouze ze Žďárských vrchů (Českomoravská vrchovina) a ve všech případech se jednalo o T. cirsii. Možnost výskytu T. viridula ve vrcholových částech Jizerských hor však existuje. Výskyt hygrofilního a psychrofilního druhu T. cirsii, o který se v našem případě s největší pravděpodobností jedná, je pro Jizerské hory typický. Trioza flavipennis Förster, 1848 Hálky: 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, podrost křovin, 11.VII.2001, silně napadené listy (L). Dospělci: 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, na Picea abies, 24.IX.2000, 1 §, 2F (P). Hojný druh ve vrchovinách a horských oblastech ČR. Monofág na Aegopodium podagraria. Lauterer (1993) popsal hálku způsobenou tímto druhem výjimečně na Heracleum sphondylium. Na hostitelské rostlině vytváří vajíčko této mery, kladené téměř vždy na spodní stranu listu, typické, až 1 cm velké, nahoře vypuklé miskovité hálky. Hálky jsou natolik charakteristické, že lze podle nich nezaměnitelně určit přítomnost druhu po celý zbytek vegetačního období. Rozšířen je po celé Evropě mimo Kavkaz a je udáván i z Dálného východu. Pro Jizerské hory je tento hygrofilní až mesofilní a relativně psychrofilní druh typický a všeobecně rozšířený kromě částí plně porostlých smrkovými monokulturami. Vzhledem k hojnosti nevyžaduje žádnou speciální ochranu. Trioza galii Förster, 1848 (forma typica) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 24.IX.2000, 4M (P). Častý druh, vyskytující se po celé ČR od nejnižších poloh po vysoké hory, zřídka se však vyskytne na jedné lokalitě ve velkém množství. Vyvíjí se na různých druzích svízele (Galium spp.) a na Sherardia arvensis. Ossiannilsson (1992) jej uvádí též z Rubia peregrina. Na Rubia tinctorum žije v jižní Evropě a střední Asii jiný, podobný druh T. rubiae Bajeva, se kterým druh T. galii dosud četní autoři zaměňují. Druh je neobyčejně morfologicky proměnlivý jak tvarem těla, tak tvarem křídel a přítomností povrchových ostnů na nich. Synonymizaci nejrůznějších forem a jejich uvedení jako infrasubspecifické taxony provedl Šulc (1913), pouze však na základě morfologické analýzy sbírkového materiálu. Biologickou studii na formě, kterou určil jako Spanioza galii aspinovelutina (Šulc), publikoval Boselli (1929). Zdá se, že jednotlivé odchylky jsou bionomicky ustálené a druh bude nutno podrobit další analýze. Žije v celé Evropě, na Kavkazu, v Kazachstánu, Turkménii, na Sibiři a je široce rozšířen i po východní Asii po Japonsko a Taiwan. Jizerské hory se nijak nevymykají z všeobecného rozšíření druhu v ČR. Trioza rotundata Flor, 1861 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 24.IX.2000, 1M, 2F (P). Úzký oligofág na řeřišnicích (Cardamine spp.) a na Nasturtium officinale. V ČR žije zejména na C. amara na plošných vyvěračkách a v okolí potůčků, kde zejména starší larvy zalézají až k vodní hladině do extrémně vlhkých míst. V současné době je druh revidován a vzhledem k možnosti výskytu jednoho právě popisovaného druhu rozšířeného mj. i v blízkých Jesenících, je nutno výskytu těchto taxonů věnovat zvláštní pozornost, aby se upřesnilo, který ze současně sledovaných druhů v Jizerských horách převažuje. V ČR je T. rotundata znám převážně z pahorkatin a vrchovin. Zvláště častý je v místech současného výskytu hostitelských a náhradních rostlin – konifer. Přezimuje zejména na smrcích (Picea abies), na kterých během zimování imaga sají. Rozšířen je po celé Evropě, na Kavkazu a v Japonsku. Po připravované taxonomické revizi bude upřesněno, který druh je pro faunu Jizerských hor charakteristický. Trioza urticae (Linnaeus, 1758) 5257: Horní Maxov, PR Malá Strana, 680 m, 13.VIII.2000, 1F (P); 11.VII.2001, 2M, 1F (L). Úzký oligofág na kopřivách (Urtica spp.), v ČR se vyvíjí na U. dioica a U. urens a někdy tvoří nadměrným sáním hálkovité znetvořeniny. V ČR je všeobecně rozšířen od nížin po velehory a všude je nejhojnější merou vůbec. Má více generací v roce. Je široce rozšířen po celé palearktické oblasti od Azorských ostrovů přes Evropu a Asii po Japonsko, v severní Indii proniká i do orientální oblasti. Na území CHKO Jizerské hory je všude častý a velmi hojný, není však pro toto území charakteristický, protože je rozšířen po celém území ČR. –9– Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 6. STŘEVLÍKOVITÍ BROUCI (COLEOPTERA, CARABIDAE) Pavel Vonička, Správa CHKO Jizerské hory, U Jezu 10, Liberec Následující přehled je sestaven na základě předběžného průzkumu provedeného metodou zemních pastí v roce 1997. Pasti byly rozmístěny na loukách, v mokřadech i v porostech náletových dřevin. Pro veškeré údaje platí: P. Vonička lgt., det. et coll. U každého druhu střevlíka je uvedeno zařazení do bioindikační skupiny podle práce HŮRKA, VESELÝ & FARKAČ (1996): R – reliktní: druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti namnoze charakter reliktů. Jedná se většinou o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů. A – adaptabilní: druhy osídlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti původních ploch. E – eurytopní: druhy, které nemají často žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy nestabilních, měnících se biotopů, stejně jako druhy, obývající silně antropogenně ovlivněnou a poškozenou krajinu. Nomenklatura střevlíkovitých je podle HŮRKY (1996). Pro lepší přehlednost jsou druhy řazeny abecedně. CARABIDAE Amara communis (Panzer, 1797) Amara convexior Stephens, 1828 Amara lunicollis Schioedte, 1837 Calathus micropterus (Duftschmid, 1812) Carabus auronitens auronitens Fabricius, 1792 Carabus hortensis Linnaeus, 1758 Carabus linnei Panzer, 1813 Cychrus caraboides (Linnaeus, 1758) Europhilus fuliginosus (Panzer, 1809) Harpalus latus (Linnaeus, 1758) Leistus terminatus (Hellwig in Panzer, 1793) Loricera pilicornis (Fabricius, 1775) Notiophilus palustris (Duftschmid, 1812) Patrobus atrorufus (Stroem, 1768) Poecilus versicolor (Sturm, 1824) Pterostichus diligens (Sturm, 1824) Pterostichus melanarius (Illiger, 1798) Pterostichus niger (Schaller, 1783) Pterostichus nigrita (Paykull, 1790) Pterostichus oblongopunctatus (Fabricius, 1787) Pterostichus rhaeticus Heer, 1837 Pterostichus unctulatus (Duftschmid, 1812) Trechus pilisensis sudeticus Pawlowski, 1975 Trechus splendens Gemminger et Harold, 1868 A E A A A A A A A A A E E A E A E A E A A A A A Zjištěné druhové spektrum, představující 24 druhů, je standardní pro vlhké lokality vyšších poloh. Metodou zemních pastí nebyl zjištěn žádný vzácný nebo jinak významný druh. Zastoupení jednotlivých bioindikačních skupin: R = 0, A = 18 (75 %), E = 6 (25 %). Výrazná převaha druhů skupiny A potvrzuje vysokou přírodní zachovalost území. Hodnocení může být ale pouze předběžné, neboť vychází z nízkého počtu druhů získaných jedinou metodou a nezahrnuje výsledky individuálních sběrů, vzorků z Malaiseho pastí, žlutých misek a nárazových pastí, které byly uskutečněny v letech 2003-2004 a dosud nejsou zpracovány. – 10 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky HŮRKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics – Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15-26. 7. VČELY, KUTILKY, ZLATĚNKY A VOSY (HYMENOPTERA: APIFORMES, SPHECIFORMES, CHRYSOIDEA, VESPOIDEA) Jakub Straka, Náchodská 1680, 193 00 Praha – Horní Počernice Materiál z Malaiseho pastí (MT), žlutých misek (YPT) a nárazových pastí z roku 2003, doplněný sběry ze smyků. Lokalita, číslo mapového pole, datum, počet samců/samic (samců/dělnic/samic), metoda sběru, legit (V et P = Vonička et Preisler leg.), vše det. et coll. J. Straka Apoidea Apiformes (včely) Andrenidae Andrena bicolor FABRICIUS 1775-běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 16.-29.V.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Andrena flavipes PANZER 1799- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1 YPT, V et P leg.; Andrena fucata SMITH 1847- lesní, všude běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 3/0 MT, V et P leg.; Andrena minutula (KIRBY 1802)-běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 22.IV.-2.V.2003, 1/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 0/1 náraz. past, V et P leg.; Andrena nigroaenea (KIRBY 1802)-běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 2/0 MT, V et P leg.; Andrena saundersella PERKINS 1914-nehojně ve středních polohách. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Andrena tarsata NYLANDER 1848-velmi vzácný lesní druh. V připravovaném červeném seznamu druhů ČR považován za vyhynulý druh! Významný nález. Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/1 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/2, YPT, V et P leg.; Apidae Apis mellifera LINNAEUS 1758-běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/5/0 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/4/0 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 0/3/0 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/1/0 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 2.IX.-27.IX.2003, 0/2/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1/0, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1/0, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 0/3/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 20.VIII.-2.IX.2003, 0/2/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 16.-29.V.2003, 0/1/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/3/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/6/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/6/0, YPT, V et P leg.; Bombus pascuorum (SCOPOLI 1763)-běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/1/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 0/1/0, YPT, V et P leg.; – 11 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Bombus pratorum (LINNAEUS, 1761) – běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/1/0, YPT, V et P leg.; Nomada fucata PANZER, 1798 – běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 16.-29.V.2003, 2/0, YPT, V et P leg.; Colletidae Hylaeus communis NYLANDER 1852- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 2/0 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 26.VI.-9.VII.2003, 1/0, malaiseho past, V et P leg.; Hylaeus confusus NYLANDER 1852- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 26.VI.-9.VII.2003, 1/0, malaiseho past, V et P leg.; Hylaeus hyalinatus SMITH 1842- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Halictidae Lasioglossum albipes (FABRICIUS 1781)- běžný lesní druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/1 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 0/1 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Lasioglossum calceatum (SCOPOLI, 1763) – běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 1/1, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/5, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 22.IV.-2.V.2003, 0/2, YPT, V et P leg.; Lasioglossum fratellum (PÉREZ 1903)- běžný lesní druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 1/1, nárazová past, V et P leg.; Lasioglossum fulvicorne (KIRBY, 1802) – běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 20.VIII.-2.IX.2003, 1/0, nárazová past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 0/1, Malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/4, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 1/0, malaiseho past, V et P leg.; Lasioglossum laticeps (SCHENCK 1870)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 2.IX.-27.IX.2003, 0/1, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 22.IV.-2.V.2003, 0/3, YPT, V et P leg.; Lasioglossum subfulvicorne (BLÜTHGEN 1934) - velmi vzácný eurosibiřský druh. Nový druh pro ČR! Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 1/0, malaiseho past, V et P leg.; Sphecodes monilicornis (KIRBY 1802)- běžný druh, parazit některých druhů rodu Halictus. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Megachilidae Chelostoma rapunculi (LEPELETIER 1841)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Osmia rufa (LINNAEUS 1758)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 1/0 MT, V et P leg.; Stelis minuta LEPELETIER & SERVILLE 1852-vzácný kleptoparazitický druh. Hostitelé jsou druhy včel tribu Osmiini. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Melittidae Macropis fulvipes (FABRICIUS 1804)- nehojný mokřadní druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 23.VII.-5.VIII.2003, 0/2 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 1/0 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 3/0, Malaiseho past, V et P leg.; – 12 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Spheciformes (kutilky) Crabronidae Crabro cribrarius (LINNAEUS 1758)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 2/0 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 23.VII.-5.VIII.2003, 1/0 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 1/0, nárazová past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 2.IX.-27.IX.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 2/1, YPT, V et P leg.; Crossocerus elongatulus (VANDER LINDEN 1829)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/2 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 26.VI.-9.VII.2003, 0/1, malaiseho past, V et P leg.; Crossocerus megacephalus (ROSSI 1790)- běžný druh hnízdící ve dřevě a dutých stéblech. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Dryudella femoralis (MOCSARY 1877) - velmi vzácný druh vyšších poloh. V připravovaném červeném seznamu ČR považován za vyhynulý druh! Významný nález. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 5/1 MT, V et P leg.; Ectemnius borealis (ZETTERSTEDT 1838)-ve středních polohách hojný druh. Typický eurosibiřský prvek. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 2/2 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 1/0, Malaiseho past, V et P leg.; Ectemnius cephalotes (OLIVIER, 1791) – běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 26.VI.-9.VII.2003, 0/1, malaiseho past, V et P leg.; Ectemnius continuus (FABRICIUS 1804)- běžný druh hnízdící ve dřevě. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 20.VIII.-2.IX.2003, 1/2, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 3/2, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 20.VIII.-2.IX.2003, 0/1, nárazová past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 2.IX.-27.IX.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Ectemnius dives (LEPELETIER et BRULLÉ, 1835) Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 1/0 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 1/1, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 0/1, Malaiseho past, V et P leg.; Ectemnius ruficornis (ZETTERSTEDT 1838)- běžný druh hnízdící ve dřevě. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 1/1, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.-20.VIII.2003, 1/1, Malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 1/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 2.IX.-27.IX.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 0/1, Malaiseho past, V et P leg.; Ectemnius sexcinctus (FABRICIUS, 1775)- spíše vzácný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Lindenius albilabris (FABRICIUS 1793)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 23.VII.-5.VIII.2003, 1/0 YPT, V et P leg.; Passaloecus insignis (VANDER LINDEN 1829)- běžný druh hnízdící ve dřevě. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/2, YPT, V et P leg.; Pemphredon lugubris (FABRICIUS 1793)- běžný druh hnízdící ve dřevě. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/3 MT, V et P leg.; Pemphredon montana DAHLBOM 1845-vzácný druh hnízdící ve dřevě. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Psenulus schencki (TOURNIER 1889)- běžný druh hnízdící ve dřevě. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 1/0 MT, V et P leg.; Rhopalum coarctatum (SCOPOLI, 1763) – běžný druh, hnízdí ve dřevě. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 2.IX.-27.IX.2003, 0/1, malaiseho past, V et P leg.; Trypoxylon attenuatum F. SMITH 1851- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/1 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 1/2 MT, V et P leg.; – 13 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Horní Maxov, Malá Strana 5257, 20.VIII.-2.IX.2003, 0/4, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 0/3, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Trypoxylon deceptorium ANTROPOV, 1991- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.-20.VIII.2003, 0/2, Malaiseho past, V et P leg.; Trypoxylon minus BEAUMONT 1945- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 1/1 MT, V et P leg.; Chrysidoidea (zlatěnky) Beth ylidae Bethylus fuscicornis (JURINE, 1807) – běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1, nárazová past, V et P leg.; Chrysididae Chrysis rutiliventris ABEILLE DE PERRIN 1879- nehojný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Vespoidea (vosy) Pompilidae Anoplius nigerrimus (SCOPOLI 1763)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/1 YPT, V et P leg.; Arachnospila abnormis (DAHLBOM, 1842)- nehojný druh, žije nejčastěji na pískách. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/1, YPT, V et P leg.; Arachnospila spissa (SCHIÖDTE 1837)- běžný lesní druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 1/0 MT, V et P leg.; Auplopus carbonarius (SCOPOLI 1763)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 1/0 MT, V et P leg.; Homonotus sanguinolentus (FABRICIUS, 1793)- nehojný druh, chytán nejčastěji na mokřadech Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/2, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/2, YPT, V et P leg.; Sap ygidae Sapyga quadripunctata FABRICIUS 1775- místy hojný parazit u břichosběrných včel (Megachilidae). Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 1/0 MT, V et P leg.; Tiphiidae Tiphia femorata FABRICIUS 1775- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 0/5, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 20.VIII.-2.IX.2003, 0/2, YPT, V et P leg.; Vespidae Ancistrocerus parietum (LINNAEUS 1758)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Dolichovespula adulterina (BUYSSON 1905) – nehojná parazitická vosa. Hostitelem je Dolichovespula saxonica a D. norwegica. Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 1/0 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 2/0, YPT, V et P leg.; Dolichovespula norwegica (FABRICIUS 1781)- běžný lesní druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/2 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/5 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 1/0 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 29.V.-10.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/2/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 26.VI.-9.VII.2003, 0/1/0, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/1, YPT, V et P leg.; – 14 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Dolichovespula sylvestris (SCOPOLI 1763)-běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 0/1 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 0/0/1, Malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 26.VI.-9.VII.2003, 0/1/0, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/1/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 2/0, YPT, V et P leg.; Polistes nimpha (CHRIST 1791)- běžný druh, ale v nížinách je na ústupu. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 1/0, YPT, V et P leg.; Symmorphus bifasciatus (LINNAEUS 1761)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 1/0 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.-20.VIII.2003, 0/1, nárazová past, V et P leg.; Vespula germanica (FABRICIUS 1793)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 0/2/0, Malaiseho past, V et P leg.; Vespula rufa (LINNAEUS 1758)- běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/3 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 23.VII.-5.VIII.2003, 0/3 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 9.VII.-23.VII.2003, 0/2 náraz. past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 10.VI.-26.VI.2003, 0/1 MT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 5.VIII.-20.VIII.2003, 0/2/0, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 0/1/0, Malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/19, YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 10.-26.VI.2003, 0/1/0, YPT, V et P leg.; Vespula vulgaris (LINNAEUS 1758) - běžný druh. Horní Maxov, Malá Strana 5257 26.VI.-9.VII.2003, 0/1 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257 23.VII.-5.VIII.2003, 0/2 YPT, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 23.VII.-5.VIII.2003, 0/1/0, malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.-23.VII.2003, 0/2/0, Malaiseho past, V et P leg.; Horní Maxov, Malá Strana 5257, 9.VII.-23.VII..2003, 0/2, YPT, V et P leg.; – 15 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 8. DVOUKŘÍDLÍ (DIPTERA) Následující přehled druhů dvoukřídlých PR Malá Strana je sestaven z údajů, získaných sběrem materiálu do Malaiseho pasti (MT), žlutých misek (YPT), nárazových pastí (NT) a smýkáním vegetace v letech 2000-2003 (P. Vonička, J. Preisler, J. Ježek, F. Šifner lgt.) Ze souhrnných zpráv specialistů o výsledcích výzkumu v CHKO Jizerské hory v jednotlivých letech jej sestavil P. Vonička. M – samec, F – samice Asilidae – roupcovití det. RNDr. Jaroslav Bosák, Olomouc LAPHRIINAE Laphria flava (L., 1761) 5257 CZ Bohemia bor., Jizerské hory, Hor. Maxov, Malá Strana (MT), 29.v.-10.vi.2003, 3M, 10.vi.26.vi.2003 1F, leg. Vonička, Preisler, STENOPOGONINAE Cyrtopogon lateralis (Fallén, 1814) 5257 CZ Bohemia bor., Jizerské hory, Hor. Maxov, Malá Strana (MT), 29.v.-10.vi.2003, 2M, leg. Vonička, Preisler Dioctria rufipes (De Geer, 1776) 5257 CZ Bohemia bor., Jizerské hory, Hor. Maxov, Malá Strana (MT), 29.v.-10.vi.2003, 1M, 10.vi.26.vi.2003 1F, leg. Vonička, Preisler DASYPOGONINAE Leptarthrus brevirostris (Meigen, 1804) 5257 CZ Bohemia bor., Jizerské hory, Hor. Maxov, Malá Strana (nárazová past), 9.vii.-23.vii.2003, 1M, leg. Vonička, Preisler ASILINAE Tolmerus atricapillus (Fallén, 1814) 5257 CZ Bohemia bor., Jizerské hory, Hor. Maxov, Malá Strana (MT),10.vi.-26.vi.2003, 1M, 23.vii.5.viii.2003, 2M, 2F, leg. Vonička, Preisler Zajímavý je nález Leptarthrus brevirostris, který znám více méně z lokalit zarůstajících náletem dřevin s řadou drobných ploch porostlých travou (typ „lesostep“), či rozvolněných okrajů lesů. Druh je široce rozšířen (celá Evropa, Asie – Turecko) a vystupuje do značných nadmořských výšek (Turecko jezero Abant cca 1500 m). U nás je často nalézán v pohoří Bílé Karpaty. Nikde však není na lokalitách hojný. Přítomnost druhů Cyrtopogon lateralis a Laphria flava ukazuje na souvislejší, starší až staré smrkové porosty. Jde o naprosto běžné, původně horské druhy, které provázejí smrk i na jeho nepůvodní stanoviště do bukového pásma. Ostatní druhy jsou široce rozšířeny bez výraznější vazby na stanoviště. Dolichopodidae – lupicovití det. RNDr. Jiří Olejníček, České Budějovice Achalcus flavicollis (Meigen, 1824) – nepříliš hojný druh, mokřady Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 6.-29.9.2002, YPT, 1M – 16 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Argyra argentina (Meigen, 1824) – celkem běžný druh po celém území v blízkosti vody, preferuje spíše otevřený terén Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 6.-29.9.2002, YPT, 1F Campsicnemus curvipes (Fallén, 1823) – náš nejhojnější druh, všudypřítomný Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 2M Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 2F Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT, 1M Dolichopus atratus Meigen, 1824 Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 45M, 15F Horní Maxov, Malá Strana, 17.6.-5.7.2002, YPT, 5M, 1F Dolichopus atripes Meigen, 1824 – tyrfofil Horní Maxov, Malá Strana, 17.6.-5.7.2002, YPT, 1M, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 5.-21.7.2002, YPT, 2M, 3F Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 62M, 7F Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 73M, 21F Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 38M, 9F Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT, 7M, 8F Dolichopus lepidus Staeger, 1842 – bývá uváděn jako tyrfobiont, ale znám jej i z jiných podobných biotopů Horní Maxov, Malá Strana, 17.-23.5.2002, YPT, 1M, 2F Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 4M, 1F Dolichopus nigricornis Meigen, 1824 – všude v jehličnatých lesích, ale i jinde Horní Maxov, Malá Strana, 17.-23.5.2002, YPT, 1M, 2F Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 3F Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 2M, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 4M, 4F Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 1F Dolichopus picipes Meigen, 1824 Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 13M Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 2M Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 1M Dolichopus plumipes (Scopoli, 1763) – jeden z nejběžnějších druhů, všudypřítomný Horní Maxov, Malá Strana, 17.-23.5.2002, YPT, 1M, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 10M Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT, 1M Dolichopus popularis Wiedemann, 1817 – běžný druh Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 11M Horní Maxov, Malá Strana, 5.-21.7.2002, YPT, 1M Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 38M, 2F Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 33M, 2F Hercostomus aerosus (Fallén, 1823) – běžný druh, všudypřítomný Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 1M Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 4M, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 2M Hercostomus brevicornis (Staeger, 1842) – běžný druh, všudypřítomný Horní Maxov, Malá Strana, 5.-21.7.2002, YPT, 1M, 1F Hercostomus vivax (Loew, 1857) – velmi častý lesní druh Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 2M Chrysotus cilipes Meigen, 1824 – nenáročný, běžný druh Horní Maxov, Malá Strana, 17.6.-5.7.2002, YPT, 1M Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 1M, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 1M Chrysotus gramineus (Fallén, 1823) – nenáročný, běžný druh Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 4M Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 2F Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 4F Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT, 1F – 17 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Horní Maxov, Malá Strana, 6.-29.9.2002, YPT, 1F Rhaphium commune (Meigen, 1824) – zejména na lesních lokalitách běžný druh Horní Maxov, Malá Strana, 17.-23.5.2002, YPT, 1M Rhaphium crassipes (Meigen, 1824) Rhaphium longicorne (Fallén, 1823) – od nás známý pouze z rašelinišť, spíše horský druh Horní Maxov, Malá Strana, 17.-23.5.2002, YPT, 23M, 15F Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 15M, 1F Sympycnus aeneicoxa (Meigen, 1824) – běžný všudypřítomný druh Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 31M, 5F Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 1M Mycetophilidae – bedlobytkovití det. RNDr. Jan Ševčík, PhD., Ostrava Mycetophila fungorum (De Geer, 1776) Nejběžnější druh čeledi, přítomný téměř ve všech vzorcích. Středně velký, žlutohnědě zbarvený druh s čirými křídly. Larvy žijí v mnoha druzích hub. Neuratelia subulata Zaitzev, 1994 – Horní Maxov, Malá Strana, 9.-23.7.2003 Vzácnější druh, v horách častější. Bionomie neznámá. Allodia ornaticollis (Meigen, 1818) Běžný druh. Larvy se vyvíjejí v mnoha druzích hub. Tabanidae – ovádovití det. RNDr. Jan Ježek, Praha Hybomitra lundbecki Lyneborg, 1959 Horní Maxov, Malá Strana, 5257, YPT, 10.-26.6.2003, Vonička + Preisler leg., 1F Tabanus maculicornis Zetterstedt, 1842 Horní Maxov, Malá Strana, 5257, YPT, 17.6.-5.7.2002, Syroha leg., Preisler sel., 1M Horní Maxov, Malá Strana, 5257, MT, 10.-26.6.2003, Vonička + Preisler leg., 1F Phoridae – hrbilkovití det. RNDr. Bohuslav Mocek, Hradec Králové Aenigmatias franzi Schmitz, 1950 Horní Maxov, Malá Strana, 17.6.-5.7.2002, YPT, 1M, 1F Aegnimatias lubbocki (Verrall, 1877) Horní Maxov, Malá Strana, 5.-21.7.2002, YPT, 1M, 1F Diplonevra funebris (Meigen, 1830) Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 1M Horní Maxov, Malá Strana, 17.6.-5.7.2002, YPT, 2M Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 2M Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT, 2M Gymnophora nigripennis Schmitz, 1926 Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 1F Gymnophora prescherweberae Disney, 1997 Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT, 1M Hypocera mordellaria (Fallén, 1823) Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 1M, 1F Metopina braueri (Strobl, 1880) Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT,1M – 18 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Metopina oligoneura (Mik, 1967) Horní Maxov, Malá Strana, 8.5.2002, smyk, 6M, 5F, J. Preisler lgt. Horní Maxov, Malá Strana, 8.-17.5.2002, YPT, 1M Horní Maxov, Malá Strana, 23.5.-17.6.2002, YPT, 1F Horní Maxov, Malá Strana, 17.6.-5.7.2002, YPT, 4M Horní Maxov, Malá Strana, 5.-21.7.2002, YPT, 1M, 4F Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 13M, 7F Horní Maxov, Malá Strana, 1.-17.8.2002, YPT, 15M, 7F Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 50M, 50F Horní Maxov, Malá Strana, 27.8.-6.9.2002, YPT,50M, 50F Phora holosericea (Schmitz, 1920) Horní Maxov, Malá Strana, 17.-27.8.2002, YPT, 1M Phora hyperborea Schmitz, 1927) Horní Maxov, Malá Strana, 8.-17.5.2002, YPT, 1M Phora pubipes Schmitz, 1920 Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 1M Phora stictica Meigen, 1830 Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 2M Phora tincta Schmitz, 1920 Horní Maxov, Malá Strana, 21.7.-1.8.2002, YPT, 1M Psychodidae – koutulovití det. RNDr. Jan Ježek, Praha Berdeniella stavniensis (Krek, 1969) Horní Maxov, rez. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11443, rybníček, výtok, Fe,Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Berdeniella unispinosa (Tonnoir, 1919) Horní Maxov, rez. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11444, rybníček, výtok, Fe,Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Clytocerus (Boreoclytocerus) ocellaris (Meigen, 1804) Horní Maxov, rez. Malá Strana, M, 25.5.2000, Ježek leg. potok Rovný, výtok z rybníčka, INS 9888, Salix,Acer, Sorbus, Scirpus, Caltha, Nasturtium, Pteropsida, Filipendula, Veratrum, Equisetum. Horní Maxov – Malá Strana, M, 17.-23.5.2002, yellow pan traps, Preisler leg., INS 11552 Horní Maxov, rez. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11457, rybníček, výtok, Fe,Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Horní Maxov, rez. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11432, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Logima albipennis (Zetterstedt, 1850) Horní Maxov, res. Malá Strana (5257), F, 10.-26.6.2003, Malaise trap, Vonička + Preisler leg., INS 12344 Pericoma (Pachypericoma) fallax Eaton, 1893 Horní Maxov, rez. Malá Strana, M, 25.5.2000, Ježek leg. potok Rovný, výtok z rybníčka, INS 9865, Salix,Acer, Sorbus, Scirpus, Caltha, Nasturtium, Pteropsida, Filipendula, Veratrum, Equisetum. Horní Maxov, rez. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11445, rybníček, výtok, Fe, Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Pneumia mutua (Eaton, 1893) Horní Maxov, rez. Malá Strana, M, 25.5.2000, Ježek leg. potok Rovný, výtok z rybníčka, INS 9890, Salix,Acer, Sorbus, Scirpus, Caltha, Nasturtium, Pteropsida, Filipendula, Veratrum, Equisetum. Horní Maxov, res. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11462, rybníček, výtok, Fe, Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Horní Maxov, res. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11456, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Horní Maxov, rez. Malá Strana (5257), M, 10.-26.6.2003, Malaise trap, Vonička + Preisler leg., INS 12346 – 19 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Pneumia trivialis (Eaton, 1893) Horní Maxov, ez. Malá Strana, M, 25.5.2000, Ježek leg. potok Rovný, výtok z rybníčka, INS 9866, Salix,Acer, Sorbus, Scirpus, Caltha, Nasturtium, Pteropsida, Filipendula, Veratrum, Equisetum. Horní Maxov, res. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11460, rybníček, výtok, Fe, Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Horní Maxov, res. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11431, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Psychodocha gemina (Eaton, 1904) Horní Maxov – Malá Strana, F, 17.-23.5.2002, yellow pan traps, Preisler leg., INS 11551 Psychoda phalaenoides (Linné, 1758) Horní Maxov – Malá Strana, F, 17.-23.5.2002, yellow pan traps, Preisler leg., INS 11564 Horní Maxov, rez. Malá Strana (5257), F, 10.-26.6.2003, Malaise trap, Vonička + Preisler leg., INS 12345 Psychomora trinodulosa (Tonnoir, 1922) Horní Maxov – Malá Strana, F, 17.-23.5.2002, yellow pan traps, Preisler leg., INS 11563 Sycorax silacea Curtis, 1839 Horní Maxov – Malá Strana, M, 17.-23.5.2002, yellow pan traps, Preisler leg., INS 11550 Szaboiella hibernica (Tonnoir, 1940) Horní Maxov, rez. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11453, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Threticus lucifugus (Walker, 1856) Horní Maxov, rez. Malá Strana, M, 25.5.2000, Ježek leg. potok Rovný, výtok z rybníčka, INS 9887, Salix,Acer, Sorbus, Scirpus, Caltha, Nasturtium, Pteropsida, Filipendula, Veratrum, Equisetum. Horní Maxov, rez.. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11446, rybníček, výtok, Fe, Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Tonnoiriella nigricauda (Tonnoir, 1919) Horní Maxov, rez. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11429, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Tonnoiriella pulchra (Eaton, 1893) Horní Maxov, rez. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11428, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Ulomyia cognata (Eaton, 1893) Horní Maxov, rez. Malá Strana, M, 25.5.2000, Ježek leg. potok Rovný, výtok z rybníčka, INS 9889, Salix,Acer, Sorbus, Scirpus, Caltha, Nasturtium, Pteropsida, Filipendula, Veratrum, Equisetum. Horní Maxov- Malá Strana, M, 17.-23.5.2002, yellow pan traps, Preisler leg., INS 11565 Horní Maxov, rez. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11459, rybníček, výtok, Fe, Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Horní Maxov, rez. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11430, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Ulomyia fuliginosa (Meigen, 1804) Horní Maxov, rez. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11461, rybníček, výtok, Fe, Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Horní Maxov, rez. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11455, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Ulomyia plumata (Tonnoir, 1919) Horní Maxov, rez. Malá Strana, M, 25.5.2000, Ježek leg. potok Rovný, výtok z rybníčka, INS 9891, Salix,Acer, Sorbus, Scirpus, Caltha, Nasturtium, Pteropsida, Filipendula, Veratrum, Equisetum. Horní Maxov, rez. Malá Strana (dolní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11458, rybníček, výtok, Fe, Polygonum, Salix,Equisetum, Nasturtium, Caltha, Sorbus, Betula, Daucaceae, Thalictrum Horní Maxov, rez. Malá Strana (horní část), M, 23.5.2002, Ježek leg., INS 11454, mokré louky, Salix, Senecio, Typha, Filipendula, Polygonum, Myosotis, Ranunculus, Eriophorum Scathophagidae – výkalnicovití det. RNDr. František Šifner, Praha – 20 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Cordilurini Cordilura atrata (Zetterstedt, 1846) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 18.5. – 17.6.2002, 14M, 10F; 8.5. – 17.6.2003, 6M (YPT); 16.5.2003, 3F (smyk) Cordilura ciliata (Meigen, 1826) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 6.6.2003, 1F (smyk) Cordilura pubera ( Linnaeus, 1758) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 29.5. – 10.6. (YPT), 2M, 1F 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 5M, 15F; 8.5. – 17.6.2003, 9M; 10.6. – 26.6.2003, 1F (YPT); 16.5.2003, 5M, 8F; 6.6.2003, 1F (smyk) 5257 Horní Maxov – Malá Strana, smyk, 8.6.2004, 1M, 3F Cordilura pudica (Meigen, 1826) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 3M, 4F; 8.5. – 17.6.2003, 2M, 1F (YPT) Cordilura rufimana (Meigen, 1826) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, smyk, 8.6., 2F Scoliaphleps ustulata (Zetterstedt, 1838) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 5M (YPT); 6.5. – 29.5.2003, 2M, 7F (nárazová past); 16.5.2003, 1M, 1F (smyk) Norellisoma lituratum (Wiedemann in Meigen, 1826) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 16.5.2003, 2M, 2F (smyk); 8.6. – 23.6.2003, 1F (YPT) Norellisoma nervosum (Meigen, 1826) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2003, 1M (YPT) Amaurosomini Amaurosoma flavipes (Fallén, 1819) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 16.5.2003, 4F (smyk); 26.6.2003, 1M (smyk) Amaurosoma minutum Becker, 1894 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 26.5. 2003, 1M (smyk) Amaurosoma tibiellum (Zetterstedt, 1838) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 16.5.2003, 1F (smyk) Delinini Delina anthrax (Schiner, 1864) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 1F (YPT) Delina nigrita (Fallén, 1819) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 1M (YPT) Scathophagini Scathophaga cineraria (Meigen, 1826) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 1M (YPT) Scathophaga furcata (Say, 1823) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 4M, 1F (YPT); 16.5.2003, 1M, 1F (smyk); 4.7.2004, 1F (smyk) Scathophaga stercoraria (Linnaeus, 1758) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 2M, 12F; 22.4. – 2.5. 2003, 1M; 2.9. – 27.9.2003, 2M (YPT); 16.5.2003, 1M (smyk); 4.7.2004, 1M (smyk) Scathophaga suilla (Fabricius, 1794) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 8.5. – 17.6.2002, 3M, 3F; 10.6. – 26.6.2003, 1F (YPT); 23.7. – 5.8.2003, 1F (MT); 6.6.2003, 6M, 3F (smyk) Scathophaga taeniopa (Rondani, 1867) 5257 Horní Maxov, Malá Strana, 26.6. 2003, 1M (smyk) – 21 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 9. CHROSTÍCI (TRICHOPTERA) Pavel Chvojka, Národní muzeum, entomologické oddělení V předkládané zprávě jsou prezentovány výsledky studia materiálu chrostíků (Trichoptera) získaného sběrem do žlutých misek [YPT], na světlo i individuálním odchytem na území PR Malá Strana. Dosud zde bylo zjištěno 18 druhů chrostíků. Z celého území CHKO Jizerské hory je dosud známo 81 druhů, což představuje 33 % fauny Trichopter České republiky. Zkratky jmen sběratelů: J. Preisler (JP), F. Krampl (FK). Dokladový materiál je uložen ve sbírkách entomologického oddělení Národního muzea. Rhyacophilidae Rhyacophila fasciata HAGEN, 1859 Široce rozšířený druh v potocích pahorkatin i hor, běžný i na území CHKO Jizerské hory. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 4 ♂ Polycentropodidae Plectrocnemia conspersa (CURTIS, 1834) Hojný druh v prameništích a menších potocích, rovněž i v rašelinných a acidifikovaných vodách. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♂ Limnephilidae Apatania fimbriata (PICTET, 1834) Velmi hojný druh horských potoků, jeden z nejpočetnějších druhů v potocích ve vrcholových partiích Jizerských hor. Malá Strana, Horní Maxov (JP), 24.9.2000, 1 ♀ Drusus annulatus (STEPHENS, 1837) Velmi hojný druh v potocích horských oblastí; další z nejhojnějších druhů v potocích v CHKO Jizerské hory. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♂; Ecclisopteryx dalecarlica KOLENATI, 1848 Obývá především větší horské a podhorské potoky a říčky; v Jizerských horách byl sbírán i u menších potoků. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♀. Limnephilus auricula CURTIS, 1834 Vyskytuje se v různých typech vod (především mělkých, zarostlých stojatých vodách) Malá Strana, Horní Maxov (JP), 24.9.2000, 1 ♀ Limnephilus centralis CURTIS, 1834 Běžný druh horských mokřadů, rovněž v CHKO Jizerské hory velmi hojný. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♂ Limnephilus coenosus CURTIS, 1834 Obývá horské mokřady, včetně rašelinišť. Na rašeliništích v Jizerských horách hojný druh. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 2 ♂ 1 ♀ Limnephilus lunatus CURTIS, 1834 Běžný druh stojatých, popř. klidnějších úseků tekoucích, vod. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♀. Limnephilus sparsus CURTIS, 1834 Druh s hojným výskytem na různých typech mokřadů. Malá Strana, Horní Maxov [YPT] (JP), 6-.29.9.2002, 1 ♂ 1 ♀ Grammotaulius nigropunctatus (RETZIUS, 1783) Druh se vyskytuje v zarostlých stojatých vodách nižších a středních poloh, nálezy z Jizerských hor jsou pravděpodobně náhodné. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♂ Potamophylax cingulatus cingulatus (STEPHENS, 1837) Hojný potoční druh. Materiál: Malá Strana, Horní Maxov (JP), 24.9.2000, 1 ♂ – 22 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Potamophylax luctuosus (Piller et Mitterpacher, 1783) Běžný druh v podhorských potocích. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 4 ♂ 1 ♀ Hydatophylax infumatus (MCLACHLAN, 1865) Larvy žijí v klidnějších úsecích tekoucích vod. Lokálně rozšířený druh, z Jizerských hor je uváděn poprvé. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♂. Parachiona picicornis (PICTET, 1834) Hojný druh v prameništích a potocích. Malá Strana, Horní Maxov (JP), 8.5.2002, 7 ♂ 3 ♀ Stenophylax permistus MCLACHLAN, 1895 Méně častý druh vyskytující se v drobných tekoucích, často i periodických, vodách. Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♀ Chaetopteryx villosa (FABRICIUS, 1798) Hojný druh v potocích i říčkách. Malá Strana, Horní Maxov (JP), 24.9.2000, 2 ♂ Beraeidae Beraea pullata (CURTIS, 1834) Hojný, často masově se vyskytující, mokřadní druh. Materiál: Malá Strana, Horní Maxov [YPT] (JP), květen – červenec 2002, 5 ♂ 7 ♀; Malá Strana, Horní Maxov (FK), 4.6.2002, 1 ♂ 1 ♀ – 23 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 10. MOTÝLI (LEPIDOPTERA) Systematický přehled druhů lepidopter zjištěných v PR Malá Strana v letech 2001-2002 RNDr. František Krampl, Národní muzeum, Praha Symboly v záhlaví označují: A – početnost (abundance): pětistupňová klasifikace – 1 – 1 exemplář, 2 – 2-5 ex., 3 – 6-20 ex., 4 – 21-50 ex., 5 – více než 50 ex. Hodnota uvádí nejvyšší pozorovaný počet jedinců při jedné exkurzi, čímž je umožněno relativní porovnání abundance mezi jednotlivými druhy. B – vazba druhu na biotop: I – stenotopní, II – oligogotopní, III – eurytopní (jde o zjednodušené orientační vyjádření afinity ke stanovišti pro účely vzájemného porovnání jednotlivých druhů a vyjádření určitých rozdílů mezi nimi bez přesného vymezení jednotlivých kategorií I-III). C – vazba druhu na hostitelské rostliny: mono- až oligofágie (druhy nebo rody rostlin jsou vyjmenovány), polyfágie – uvedeny čeledi rostlin nebo hlavní hostitelské druhy z různých čeledí, v případě široké polyfágie jen “polyfág”. ČELEĎ/Druh A B C MICROPTERIGIDAE Micropterix calthella (L.) 2 II polyfág na bylinách (imago) ADELIDAE Adela ochsenheimerella (Hübner) 1 II Abies alba Cauchas fibulella (Den. & Schiff.) 3 II Veronica chamaedrys, V. officinalis Nematopogon schwarziellus Zeller (=panzerellus auct.) 2 II Vaccinium myrtillus GRACILLARIIDAE Parornix scoticella (Stainton) 1 II Sorbus, (Cotoneaster) Eucalybistes auroguttellus (Stephens) 1 II Hypericum perforatum YPONOMEUTIDAE Swammerdamia compunctella (Herrich-Schäffer) 1 II Sorbus aucuparia Argyresthia bergiella (Ratzeburg) 1 II Abies alba Argyresthia conjugella Zeller 2 III Sorbus, Malus PLUTELLIDAE Plutella xylostella (L.) 2 III Brassicaceae GLYPHIPTERIGIDAE Glyphipterix simpliciella (Stephens) 3 II Poaceae (Dactylis glomerata, Festuca spp.) OECOPHORIDAE Ethmia funerella (F.) 3 II polyfág na bylinách (Pulmonaria,Myosotis aj.) Agonopterix ciliella (Stainton) 1 II Apiaceae (Heracleum, Angelica, Daucus aj.) ELACHISTIDAE Elachista eleochariella Stainton 1 I Eriophorum, Scirpus, Carex Elachista humilis Zeller 1 II Poaceae, Carex Elachista argentella (Clerck) 1 II Poaceae Elachista subalbidella Schläger 2 II Poaceae (Brachypodium, Poa, Molinia) COLEOPHORIDAE Coleophora violacea (Ström)(=hornigi Toll) 1 II polyfág na listn. dřevinách (Betula, Alnus aj.) Coleophora laricella (Hübner) 2 III Larix decidua Coleophora glaucicolella Wood 2 II Juncus Coleophora otidipennella (Hb.)(=murinipennella Dup.) 2 II Luzula Coleophora alticolella (Zeller) 3 II Luzula, Juncus Coleophora pratella Zeller 4 II Bistorta Coleophora striatipennella Nylander 1 II Stellaria, Cerastis GELECHIIDAE Eulamprotes atrella (Den. & Schiff.) 1 II Hypericum perforatum, H. maculatum Carpatolechia notatella (Hübner) 1 II Salix spp. TORTRICIDAE – 24 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Eupoecilia ambiguella (Hübner) Aethes cnicana (Westwood) Cochylis nana (Haworth) Cochylis dubitana (Hübner) Syndemis musculana (Hübner) Aphelia unitana (Hübner) Capua vulgana (Frölich) (=favillaceana Hübner) Eulia ministrana (L.) Pseudargyrotoza conwagana (F.) Cnehasia alticolana (Herrich-Schäffer) Eana osseana (Scopoli) Eana argentana (Clerck) Eana incanana (Stephens) Olethreutes lacunanus (Den. & Schiff.) Apotomis sororculana (Zetterstedt) Bactra lancealana (Hübner) Ancylis myrtillana (Treitschke) Epinotia subocellana (Donovan) Epinotia granitana (Hübner) Eucosma cana (Haworth)(=hohenwartiana auct.) Eucosma campoliliana (Den. & Schiff.) Notocelia cynosbatella (L.) Lathronympha strigana (F.) Dichrorampha plumbana (Scopoli) EPERMENIIDAE Epermenia illigerella (Hübner) PTEROPHORIDAE Stenoptilia pterodactyla (L.) Gillmeria pallidactyla (Haworth) PYRALIDAE Pyralis farinalis (L.) Chrysoteuchia culmella (L.) (=hortuella Hübner) Crambus lathoniellus (Zincken) (=pratellus auct.) Agriphila straminella (Den. & Schiff.)(=culmella auct.) Catoptria margaritella (Den. & Schiff.) Scoparia ambigualis (Treitschke) Eudonia murana (Curtis) Evergestis forficalis (L.) Eurrhypara hortulata (L.) Paratalanta pandalis (Hübner) SPHINGIDAE Smerinthus ocellatus (L.) Deilephila porcellus (L.) HESPERIIDAE Ochlodes venatus (Bremer & Grey) PIERIDAE Pieris napi (L.) Pieris rapae (L.) NYMPHALIDAE Aglais urticae (L.) Argynnis aglaja (L.) Brenthis ino (Rottemburg) Boloria selene (Den. & Schiff.) LYCAENIDAE Lycaena hippothoe (L.) DREPANIDAE Drepana falcataria (L.) 1 II polyfág 3 II Carduus, Cirsium 1 II Betula 1 II Asteraceae (Senecio,Crepis,Hieracium aj.) 1 II polyfág 2 II polyfág (Heracleum, Angelica, Rubus aj.) 2 II polyfág 2 II polyfág 2 II polyfág (Fraxinus, Ligustrum, Berberis) 2 II polyfág (pref. Primula) 3 II polyfág (na kořenech pod mechy a bylinami) 3 II polyfág na bylinách 1 II polyfág 4 III polyfág 1 II Betula 1 II Juncus, Schoenoplectus, Carex aj. 1 II Vaccinium spp. 2 II Salix spp. 1 II Picea abies 2 II Cirsium spp. 2 II Senecio spp. 2 II Rosa (aj. Rosaceae) 3 II Hypericum spp. 1 II Achillea, Chrysanthemum, Tanacetum 1 II Aegopodium podagraria 5 III Veronica chamaedrys 2 II Achillea spp. 1 III rostlinný substrát 3 II Poaceae 3 III Poaceae 5 II Poaceae (např. Festuca aj.) 1 II Poaceae 1 II Musci 2 II Musci (Grimmia,Dicranum,Bryum,Sclerodon) 1 II Brassicaceae 2 III polyfág, pref. (Urtica) 2 II polyfág na bylinách 1 2 II polyfág na list. dřevinách (Salix, Populus aj.) II Galium, Epilobium, Chamerion 2 II Poaceae 3 III Brassicaceae 2 III Brassicaceae 2 III Urtica 2 II Viola, Polygonum 1 II Filipendula, Aruncus, Sanguisorba, Rubus 2 II Viola palustris, V. canina, V. riviniana 3 II Acetosa pratensis, Bistorta major 1 II Betula, Alnus – 25 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Thyatira batis (Hufnagel) Habrosyne pyritoides (Hufnagel) (=derasa L.) Tethea or (Den. & Schiff.) Tetheella fluctuosa (Hübner) GEOMETRIDAE Jodis putata (L.) Cyclophora albipunctata (Hufnagel)(=pendularia auct) Xanthorhoe designata (Hufnagel) Xanthorhoe spadicearia (Den. & Schiff.) Xanthorhoe montanata (Den. & Schiff.) Epirrhoe tristata (L.) Epirrhoe alternata (Müller) Epirrhoe molluginata (Hübner) Lampropteryx suffumata (Den. & Schiff.) Ecliptopera silaceata (Den. & Schiff.) Cosmorhoe ocellata (L.) Chloroclysta siterata (Hufnagel) Chloroclysta truncata (Hufn.) Electrophaes corylata (Thunberg) Rheumaptera cervinalis (Scopoli) Euphyia unangulata (Haworth) Perizoma affinitatum (Stephens) Perizoma alchemillatum (L.) Perizoma albulatum (Den. & Schiff.) Perizoma verberatum (Scopoli) Eupithecia tantillaria Boisduval Eupithecia egenaria Herrich-Schäffer Eupithecia vulgata (Haworth) Eupithecia satyrata (Hübner) Eupithecia subfuscata (Haworth) (=castigata Hübner) Eupithecia veratraria Herrich-Schäffer Eupithecia exiguata (Hübner) Chloroclystis v-ata (Haworth) (=coronata Hübner) Venusia cambrica Curtis Hydrelia flammeolaria (Hufnagel) Lomaspilis marginata (L.) Chiasmia notata (L.) Chiasmia signaria (Hübner) Chiasmia liturata (Clerck) Chiasmia clathrata (L.) Plagodis pulveraria (L.) Plagodis dolabraria (L.) Opisthograptis luteolata (L.) Odontopera bidentata (Clerck) Biston betularius (L.) Hypomecis punctinalis (Scopoli) Cabera pusaria (L.) Cabera exanthemata (Scopoli) Lomographa temerata (Den. & Schiff.) NOTODONTIDAE Drymonia obliterata (Esper) (=melagona Borkhausen) Ptilodon capucina (L.) (=camelina L.) Eligmodonta ziczac (L.) LYMANTRIIDAE Calliteara pudibunda (L.) NOCTUIDAE Rivula sericealis (Scopoli) 2 1 2 1 II II II II Rubus Rubus Populus, Salix Betula 1 1 3 2 2 2 3 2 2 1 1 2 1 2 1 3 3 1 5 4 3 1 1 3 3 2 1 1 1 1 2 1 1 1 2 2 1 2 3 2 2 2 3 2 II II II II II II III II II II II II III II II II II III II II II II II II II I II II II II II II II II III II II II II III II II II II Vaccinium myrtillus Betula, Alnus, Quercus Cardamine, Nasturtium, Alliaria polyfág na bylinách byliny, též Vaccinium, Rubus, Calluna aj. Galium spp. Galium spp. Galium spp. Galium spp. Epilobium, Impatiens noli-tangere, Circaea Galium spp. polyfág na listnatých dřevinách polyfág Betula, Prunus, Crataegus, Tilia, Corylus Berberis vulgaris Stellaria, Rubus Silene spp. polyfág na bylinách Rhinanthus polyfág na bylinách Picea abies Tilia polyfág polyfág na bylinách polyfág na bylinách Veratrum polyfág (Sorbus,Padus,Frangula,Berberis aj.) polyfág Sorbus aucuparia, též Vaccinium, Betula Alnus, Acer, Tilia, Betula, Salix, Fagus polyfág na listnatých dřevinách Betula, Alnus, Salix, Quercus Picea abies, Calluna vulgaris Picea, Pinus, Abies Fabaceae polyfág na listnatých dřevinách Fagus, Quercus, Tilia, Prunus polyfág (Crataegus, Prunus, Salix, aj.) polyfág polyfág polyfág polyfág na listnatých dřevinách Salix, Populus, Alnus, Betula, Corylus polyfág na listnatých dřevinách 2 II Fagus, Quercus 2 III polyfág na listnatých dřevinách 1 III Salix, Populus 2 III polyfág na listnatých dřevinách, pref. Fagus 2 – 26 – II Poaceae Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Hypena proboscidalis (L.) Pseudoips prasinanus (L.) (= faganus F.) Acronicta megacephala (Den. & Schiff.) Acronicta leporina (L.) Acronicta auricoma (Den. & Schiff.) Craniophora ligustri (Den. & Schiff.) Protodeltote pygarga (Hufnagel) (=fasciana auct.) Autographa gamma (L.) Autographa pulchrina (Haworth) Euplexia lucipara (L.) Apamea crenata (Hufnagel) Apamea unanimis (Hübner) Oligia strigilis (L.) Lacanobia contigua (Den. & Schiff.) Lacanobia thalassina (Hufnagel) Melanchra pisi (L.) Ochropleura plecta (L.) Diarsia mendica (F.) Noctua pronuba (L.) Xestia c-nigrum (L.) Agrotis exclamationis (L.) NOLIDAE Nola confusalis (Herrich-Schäffer) ARCTIIDAE Spilosoma lubricipeda (L.)(=menthastri Den. & Schiff.) Diacrisia sannio (L.) 1 1 1 1 1 2 1 3 2 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 2 1 II II II II II II II III II III II II II II II III II III III III III polyfág polyfág na listnatých dřevinách, pref. Fagus polyfág na listnatých dřevinách polyfág na list. dřevinách (Betula, Populus aj.) polyfág Fraxinus, Ligustrum Poaceae (Calamagrostis, Molinia, Phalaris) polyfág polyfág na bylinách polyfág Poaceae Phalaris arundinacea, Phragmites communis Poaceae polyfág polyfág polyfág polyfág Calluna, Vaccinium, Primula aj. polyfág polyfág polyfág 1 II polyfág (Fagus,Carpinus,Tilia,Vaccinium aj.) 2 III polyfág 1 II polyfág Rašelinné louky na minerálně bohatším podkladu v poněkud nižší nadmořské výšce s pestrou bylinnou a keřovou vegetací, jaká se vytvořila v rezervaci Malá Strana (přibl. 720 m n.m.), ale i další podmáčené louky s rašeliníkem a některá prameniště v okolí Horního Maxova se vyznačují poměrně bohatou faunou motýlů. V posledních letech na nich můžeme sledovat šíření perleťovce kopřivového (Brenthis ino) a ohniváčka modrolesklého (Lycaena alciphron), kteří v minulosti nebyli na území Jizerských hor pozorováni. Oba tyto druhy jsou z hlediska ochrany přírody významné a i když perleťovec kopřivový se v posledních desetiletích značně rozšířil na celém území Čech, zůstává ohniváček modrolesklý jen velmi lokálním a ohroženým druhem, se zmenšujícím se počtem lokalit výskytu, který je u nás jen na některých místech hojnější. Je potěšitelné, že v současné době jsou podmínky v Jizerských horách natolik příznivé, že zde oba druhy mohou vytvořit trvalé populace. Umožňuje to kromě úspěšné snahy ochranářů o stabilizaci vhodných ekologických podmínek i dostatečná přítomnost živných rostlin housenek, které v případě perleťovce kopřivového žijí především na tužebníku jilmovém (Filipendula ulmaria), hojně rostoucím podél potoků, na podmáčených loukách a otevřených prameništích, u ohniváčka modrolesklého žijí housenky na šťovících, zvláště na šťovíku lučním (Rumex acetosa). Ohniváček modrolesklý nebyl dosud na území PR Malá Strana potvrzen, jeho výskyt je zde ale velmi pravděpodobný. Tento druh byl zjištěn na podmáčené, kyselé, z časti zrašelinělé louce severovýchodně od Horního Maxova. Jde o prameniště potoka tekoucího jihovýchodně k Horním Lučanům. Přirozený charakter bohatého porostu trav, ostřic, sítin, ale i dvouděložných rostlin, zvláště hojné zastoupení čeledi miříkovitých, dále porosty tužebníku (Filipendula ulmaria) a místy ostrůvky listnatých dřevin, jako jsou vrby, bříza, osika, jeřáb, vytvářejí z hlediska fauny lepidopter jedinečné a jistě bohaté stanoviště, připomínající některá místa v nedaleké přírodní rezervaci Malá Strana. – 27 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky 11. OBRATLOVCI (VERTEBRATA) Ing. Pavel Vonička, Správa CHKO Jizerské hory, U Jezu 10, Liberec Systematický průzkum obratlovců PR Malá Strana nebyl proveden. Následující přehled je sestaven z autorových pozorování během exkurzí v letech 1994-2004. Zvláště chráněné druhy jsou zvýrazněny. Ryby (Pisces) Phoxinus phoxinus – střevle potoční Vysazena Správou CHKO Jizerské hory do rybníčku na Rovném potoce v roce 2003. Salvelinus fontinalis – siven americký Ryby neznámého původu zjištěny v rybníčku a Rovném potoce v roce 2004. Likvidují populaci střevle. Obojživelníci (Amphibia) Rana temporaria – skokan hnědý Pravidelný výskyt po celém území rezervace, rozmnožování v rybníčku na Rovném potoce. Triturus alpestris – čolek horský Pravidelný výskyt, rozmnožování v rybníčku. Aves – ptáci Anas platyrhynchos – kachna divoká Hnízdí několik párů na březích rybníčku a podél Rovného potoka. Anthus pratensis – linduška luční Pravidelně hnízdící druh v několika párech na loukách. Buteo buteo – káně lesní Pravidelně pozorovaný druh, přímo na území rezervace nehnízdí. Columba palumbus – holub hřivnáč Pravidelně pozorovaný druh, možné hnízdění v porostech dřevin na území rezervace. Corvus corax – krkavec velký Pravidelně pozorován na přeletu, přímo v území nehnízdí, zalétá sem za potravou. Corvus corone cornix – vrána obecná šedá Ojediněle pozorovaný druh, přímo v území nehnízdí, zalétá sem za potravou. Coturnix coturnix – křepelka obecná Zastižena na území rezervace jen ojediněle. 17.5.2002 – hlas 1 samce. Crex crex – chřástal polní Pravidelně hnízdí minimálně 1 pár v horní části rezervace. Pozorování v hnízdní sezóně 2002, 2003. Cuculus canorus – kukačka obecná Pravidelně pozorovaný druh, pravděpodobně se rozmnožuje na území rezervace. Emberiza citrinella – strnad obecný Hojně hnízdí po celém území. Erithacus rubecula – červenka obecná Pravidelně hnízdí v porostech dřevin po obvodu rezervace. Falco tinnunculus – poštolka obecná Pravidelně pozorovaný druh, hnízdění na území rezervace nepravděpodobné, zalétá sem za potravou z hnízdiště na budovách v obci. Fringilla coelebs – pěnkava obecná Hojně hnízdí v porostech dřevin po celém území. Gallinago gallinago – bekasina otavní Pravidelně hnízdící druh v počtu 2-3 párů. V území pozorován od roku 1984 (R. Kocvera – ústní sdělení) od konce dubna (24.4.) po celý květen a červen. – 28 – Plán péče o PR Malá Strana zoologické poznámky Garrulus glandarius – sojka obecná Pravidelně se vyskytující a pravděpodobně hnízdící druh v porostech po obvodu rezervace. Locustella fluviatilis – cvrčilka říční V posledních letech pravidelně hnízdící druh v porostech vysokých bylin. Parus ater – sýkora uhelníček Hnízdící druh v porostech smrků v severovýchodní části území. Parus caeruleus – sýkora modřinka Hojně hnízdí v porostech dřevin po obvodu rezervace. Parus major – sýkora koňadra Hojně hnízdí v porostech dřevin po obvodu rezervace. Phoenicurus ochruros – rehek domácí Pravidelně hnízdí na budovách v ochranném pásmu rezervace. Phylloscopus collybita – budníček menší Hojně hnízdí po celém území. Phylloscopus trochilus – budníček větší Hojně hnízdí po celém území rezervace, patří k dominantním druhům. Saxicola rubetra – bramborníček hnědý Pravidelně hnízdící druh v několika párech. Sitta europaea – brhlík lesní Hnízdí v porostech dřevin po obvodu rezervace. Sturnus vulgaris – špaček obecný Hojně se vyskytující druh, hnízdí ve starých stromech po obvodu rezervace. Sylvia atricapilla – pěnice černohlavá Pravidelně a hojně hnízdící druh v keřových porostech. Sylvia communis – pěnice hnědokřídlá Pravidelně hnízdící druh. Turdus merula – kos černý Hojně hnízdí v porostech dřevin. Turdus philomelos – drozd zpěvný Pravidelně a hojně hnízdící druh. Turdus pilaris – drozd kvíčala Nepravidelně pozorovaný druh, možné hnízdění na území rezervace v porostech dřevin po obvodu. Turdus viscivorus – drozd brávník Pravidelně pozorovaný druh na loukách v rezervaci, pravděpodobné hnízdění v lesních porostech mimo chráněné území. K významným druhům patří ptáci, vázaní na přítomné louky a mokřady – bekasina otavní, bramborníček hnědý, chřástal polní, křepelka obecná. Tyto druhy patří zároveň ke zvláště chráněným. – 29 – Dodatek k plánu péče o: Přírodní rezervaci Malá Strana na období: 2011-2014 ................................ září 2011 Dodatek k plánu péče o PR Malá Strana 1. ÚVOD Tento text je dodatkem k plánu péče o Přírodní rezervaci Malá Strana (VIŠŇÁK 2004), s platností na roky 2005-2014. Důvodem zpracování je legalizace vodní nádrže, která je součástí tohoto zvláště chráněného území. Potřeba legalizace vyplynula z novely vodního zákona č. 150/2010 Sb. Uživatel vodního díla, jimž je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, nechal počátkem roku 2011 zpracovát firmou Envicons s. r. o. „dokumentaci stávajícího stavu“ a provizorní manipulační řád. Následně zažádal příslušný vodoprávní úřad (Městský úřad Jablonec n. Nisou, odbor stavební a životního prostředí, oddělení životního prostředí a státní památkové péče) o udělení povolení k nakládání s povrchovými vodami – k jejich vzdouvání a akumulaci.“ Povolení bylo uděleno dne 14. 4. 2011 s platností omezenou na 5 let. Důvodem omezení je nevyhovující technický stav vodního díla vyžadující rekonstrukci. K ní by mělo být přistoupeno v průběhu tohoto pětiletého období. Rekonstrukce bude znamenat významný zásah do přírodních hodnot území a mohla by mít za následek poškození předmětu ochrany. Z tohoto důvodu je zapotřebí stanovit předběžné podmínky provádění zamýšlených opatření. 2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VODNÍHO DÍLA MALÁ STRANA Vzhledem k tomu, že ve stávajícím plánu péče o PR Malá Strana nebyla nádrži věnována větší pozornost, doplňuji na tomto místě základní identifikační a technické údaje k vodnímu dílu. V technickém popisu díla jsou uvedeny i nedostatky, které vyvolávají potřebu rekonstrukce. Údaje jsou převzaty z dokumentace firmy Envicons s. r. o. z března 2011, v jednotlivostech i z rozhodnutí vodoprávního úřadu. Identifikační údaje Vodní tok: Malostranský potok (Rábenka)1 Hydrologické číslo povodí: 2-04-07-006/17 Říční km vodního toku: hráz 2,500 Plocha povodí k profilu vodního díla: 0,94 km2 Vodní dílo: Malá Strana2 Charakter vodního díla: průtočná Kategorie vodního díla: IV. kategorie Umístění vodního díla: pozemkové parcely č. 398/2, 495/2 Obecní úřad: Lučany nad Nisou Kraj: Liberecký Vlastník vodního díla: Česká republika, AOPK ČR Uživatel vodního díla: ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 1 V některých mapách je pro tuto vodoteč použito jméno „Rovný potok“ (toto označení je uvedeno i v plánu péče). Zpracovatel citované technické dokumentace použil patrně omylem jméno „Rybenka“. 2 V rozhodnutí vodoprávního úřadu je vodní dílo nazváno „Lučany nad Nisou – vodní plocha PR Malá Strana – Horní Maxov“ –2– Dodatek k plánu péče o PR Malá Strana Účel vodního díla: krajinotvorná nádrž (na ochranu bioty, hydromeliorační nádrž), retenční (retenční nádrž s malým zásobním prostorem). Základní technické parametry Hráz nádrže je nehomogenní: – zděná (kamenná rovnanina do cementové malty z žulových kvádrů), kolmá návodní strana hráze s dosypáním zeminou ze vzdušné strany. Kóta koruny nábřežní zdi 710,71 m n.m., délka hráze 49,32 m, šířka hráze v koruně (bez dosypání) 1,14 m, celková šířka koruny hráze je cca 1,14 – 3,00 m. Největší výška koruny zdi hráze je nade dnem 3,00 m, převýšení koruny hráze nad hladinou stálého nadržení 0,84 m. Zdivo návodního líce hráze vykazuje závažné nedostatky. Jedná se o trhliny s výpadky zdiva. Jsou způsobených zejména povětrnostními vlivy v daných klimatických poměrech, které zapříčinily zvětrání a uvolněním spár vyplněných cementovou maltou. Další závadou je narušování hráze vrůstáním kořenů vzrostlé vegetace. Situace je problematická zejména v odpadním kanálu, kde je řada žulových kvádrů z kamenného záhozu (rovnaniny) odplavena níže do koryta toku, kde působí nežádoucí vzdutí. Dlouhodobým neprováděním běžné údržby se tento závadný stav dále zhoršuje. Bezpečnostní přeliv nádrže je korunový umístěný cca v polovině hráze. Druh přelivu – pevný s umístěním v ose původního koryta toku. Osa spadiště, skluzu, vývařiště i odpadní koryto je v přímce. Šířka přepadové hrany 2,70 m, výška přepadové hrany 2,32 m. Vývar v délce 1,25 m s hloubkou 0,20 m, spadiště. Konstrukce přelivu je zdivo z kamenné rovnaniny (žula) do cementové malty. Koruna přelivu je zaoblená a je obložená žulovými kvádry. Vývar přechází za prahem plynule do odpadního koryta, zpevněného v přechodové části záhozem z lomového kamene (žula) do cementové malty. Vývar výpusti je zděný a níže situované odpadní koryto se postupně zužuje a plynule navazuje na zemní koryto toku pod nádrží. Kóta přepadové hrany bezpečnostního přelivu v současné době fixuje nejnižší hladinu stálého nadržení se kterou není možné manipulovat. Technický stav zděných konstrukcí vykazuje velké množství trhlin a výpadků zdiva. Těleso přelivu včetně podjezí vykazuje absencí dlouhodobé neúdržby. Manipulační (výpustný) objekt. Je součástí tělesa bezpečnostního přelivu. Tvoří jej betonová trubní výpusť o průměru 0,4m a délce 2,73 m s tabulovým uzávěrem. Kóta dne výpusti v místě vtoku potrubí 707,93 m n.m. Pod tělesem bezpečnostního přelivu je umístěno vyústění výpustného potrubí. Zařízení uzávěru je nefunkční a proto není možné s hladinou v nádrži manipulovat. Výpustný objekt je v havarijním stavu. Zdrž nádrže. Vzdutím vody je vytvořena průtočná nádrž o objemu 1590,3 m3 (při hladině stálého nadržení). Zatopená plocha při téže hladině je 2056,4 m2. Délka vzdutí při hladině stálého nadržení je 73 m. Prostor zdrže je silně zanesen splaveninami, jejichž celkový objem činí 909 m3 (cca 3/5 objemu vody při normální hladině vody). Tloušťka nánosů se pohybuje v rozmezí od 0,3 do 0,8 m. Nádrž se začíná vlivem sukcesních pochodů zazemňovat. Dochází k neřízenému zarůstání náletovými dřevinami a opadem organického materiálu. Objem bahna tvoří cca. 3/5 objemu vody v nádrži. Dle ČSN 75 2410 „k hrázi a funkčnímu zařízení musí být přístup“ K hrázi VD chybí řádný přístup mechanizace pro zajištěn údržby hráze a funkčních objektů. Vznik nádrže se datuje před rokem 1938. Archivní projektová dokumentace, původní technické parametry o nádrži či jiné údaje o nádrži nejsou k dispozici. –3– Dodatek k plánu péče o PR Malá Strana Navrhovaná opatření Firma Envicons s. r. o., která je zpracovatelem dokumentace „Legalizace vodního díla v PR Malá Strana“ předkládá následující koncept návrhu opatření (kráceno): Návrh opatření by neměl opomenout důkladnou inventarizaci a obnovu vegetačních doprovodů nádrže, které nejsou výrazně biologicky, esteticky, krajinotvorně cenné a naopak způsobují narušení nejen hrázového tělesa, ale přispívají i k akceleraci zazemňování nádrže. Na vlastní hrázi – minimálně na návodní straně a koruně hráze je tak z bezpečnostního hlediska nutné jejich úplné odstranění. Dále se důrazně doporučuje oprava trhlin v hrázovém tělesu jejich vyspárováním a také celkové statické posouzení hráze. Nutností je také oprava odpadního kanálu, v jehož těleso poznamenala silně eroze (vymleté spáry, vypadané kameny). Důraz by měl být kladen také na umožnění manipulace s vodní hladinou, tedy rekonstrukce výpustného objektu (nejlépe jeho nahrazení stavidlovým resp. požerákovým v.o.). S tím souvisí i rekonstrukce bezpečnostního objektu (dimenzovaného na Q 100, případně na nižší návrhový průtok, což by mělo vzejít z požadavků vodoprávního úřadu či povodňové komise). Tento objekt by měl být součástí stávajícího přelivu, případně je možné ho pojmout jako boční při severním okraji hráze. Dalším nezbytným opatřením z hlediska funkčnosti nádrže je odbahnění zejména u hráze – jako opatření vyvolané rekonstrukcí hráze a především umístěním objektu pro manipulaci. Odtěžení sedimentu v ploše považujeme rovněž za vhodné z technického hlediska, nicméně jeho míru je třeba ustanovit v souladu s ochrannými podmínkami přírodní rezervace. Dále by bylo vhodné umožnit příjezd ke hrázi prostřednictvím výstavby zemní komunikace, která by později sloužila k údržbě nádrže. Za zvážení by stálo i migrační zpřístupnění nádrže pro protiproudovou migraci ichtyofauny. Výše uvedené koncepty a návrhy opatření je nevhodnější realizovat v rámci komplexně pojaté revitalizační stavby. (Další text již vyjadřuje pouze názory zpracovatele plánu péče, resp. tohoto dodatku.) 3. VÝZNAM NÁDRŽE Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY Vodní dílo je situováno při severozápadním okraji PR Malá Strana. Jedná se o jedinou významnější vodní plochu v ZCHÚ, s hladinou o výměře 0,2 ha. Z hlediska výměry rezervace (28,4 ha, OP 13,6 ha) jde o poměrně zanedbatelnou část území, kvalitativně tomu tak ovšem není. V blízkosti nádrže se rozkládají reprezentativní biotopy mokřadních a ostřicových luk s ohroženou a vzácnou květenou. Byl zde zjištěn výskyt celkem 7 zvláště chráněných druhů rostlin a 14 druhů červeného seznamu. Zcela zásadní význam má stabilní populace silně pohroženého druhu všivce bahenního (Pedicularis palustris), který zde má jedinou lokalitu v CHKO Jizerské hory. Tento druh je zde vázán na trvale zvodnělou část pobřeží komunikující s vodní hladinou nádrže. Z dalších významnějších druhů se v blízkosti pravého břehu nádrže vyskytují zejména prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a Fuchsův (D. fuchsii). Tyto druhy jsou již na dalších místech PR relativně hojné. V přítokové oblasti (při pravém břehu potoka, resp. na jeho pravostranném přítoku) byl v minulosti zjištěn další vzácný druh – zdrojovka potoční (Montia hallii), jejíž výskyt se aktuálně nepodařilo potvrdit. –4– Dodatek k plánu péče o PR Malá Strana Ze zoologického hlediska je nádrž významná především jako rozmnožiště obojživelníků, opakovaně zde byl pozorován mj. čolek horský (Triturus alpestris). V roce 2003 zde byla vysazena střevle potoční (Phoxinus phoxinus), současný stav populace však není autorovi znám. Příznivý stav bioty v zájmovém území lze připisovat minimálním antropogenním zásahům v posledních desetiletích. Absence údržby nádrže umožnila zazemňování zdrže a tím i vznik litorálního prostředí na velké části plochy nádrže. Souběžně působícím příznivým faktorem je i přiměřená rybí obsádka. V příloze této dokumentace je popsán současný botanický stav území na základě průzkumu z léta r. 2011. 4. DOPORUČENÍ PRO REKONSTRUKCI VODNÍHO DÍLA Uvažovaný záměr na rekonstrukci (revitalizaci?) vodního díla přináší značná rizika pro biotu dotčeného území. Prostorové rozložení cenných biologických fenoménů (biotopů, ohrožených organismů) má pro realizaci záměru limitující až bezmála vylučující význam, současně však nabízí možnosti, jak požadovaných cílů dosáhnout za cenu přijatelných dopadů na živou přírodu. Pro konkrétnější hodnocení dílčích záměrů je klíčová informace, že cennější ochranářské fenomény jsou soustředěny na pravý břeh nádrže, a to již od koruny hráze výše k přítoku. V tomto prostoru jsou tedy jakékoliv stavební zásahy velmi nevhodné až nežádoucí. Platí to zejména o nalezišti všivce bahenního, které dle aktuálního zjištění zahrnuje pobřežní úsek zhruba 15-30 m od koruny hráze. Vzhledem k tomu, že tato rostlina je zde vázána na vodní hladinu, nelze zde připustit ani těžbu sedimentu, neboť by to nevyhnutelně mělo za následek výrazné zdecimování populace až její úplný zánik. Naproti tomu levý břeh nádrže a víceméně i přítoku je z ochranářského hlediska mnohem méně významný a pokud po rekonstrukci bude tento prostor uveden do víceméně přírodního stavu, není důvod zde ukládat zásadní omezení. Za relativně málo hodnotné lze označit i podhrází, s výjimkou sečené rašelinné louky při severním okraji tohoto prostoru. V levém břehu pod výpustí byl nicméně v minulosti pozorován vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha)), takže i zde je na místě určitá zdrženlivost při plánování a realizaci stavebních zásahů. K dílčím záměrům rekonstrukce lze zaujmout následující stanoviska: 1) Rekonstrukce hráze a souvisejících objektů, výřez náletových dřevin. Oprava i rozsáhlejší rekonstrukce hráze a dalších objektů je možná za dvou předpokladů: a) nebude přitom významněji dotčen pravobřežní litorál nádrže; b) bude prováděna v mimovegetační dobu a k napuštění dojde hned počátkem následující sezóny. Vůči výřezu náletových dřevin na hrázi i na dalších místech nelze vznést větší námitky. 2) Odbahnění zdrže. Těžbu sedimentu nelze provádět při pravém břehu nádrže, neboť by tím došlo k nevratnému poškození biotopu všivce bahenního. Lze provést odbahnění v prostoru paty hráze, v maximální vzdálenosti do 10 m od hráze. Sediment bude vyklízen pouze na levý břeh nádrže, na pravý se nebude vyjíždět. Sediment bude vyvezen z území rezervace, v žádném případě nebude deponován v březích či v podhrází. Dále je přijatelné provést odbahnění v levobřežní části zdrže, ale pouze tak, aby nedošlo ke zhroucení litorálu na pravém břehu. 3) Vybudování přístupové komunikace. Vzhledem k nižší hodnotě zastoupených biotopů v levobřežní části území je výstavba přístupové komunikace z jižní strany možná. Povrch komunikace by měl být nezpevněný, umožňující spontánní zatravnění (bez provádění travního výsevu). –5– Dodatek k plánu péče o PR Malá Strana Manipulace vodní hladinou. V současnosti není vzhledem k havarijnímu stavu vodního díla možná. Po dokončení rekonstrukce je třeba hladinu udržovat zhruba na stávající výši (s odchylkou do 5 cm) a omezit její kolísání na nezbytnou míru. Rovněž tak omezit frekvenci vypouštění nádrže a dobu vypuštění. Neprovádět letnění ani zimování. Při stanovení rybí obsádky vyloučit býložravé ryby s velkými potravními nároky (kapry aj.), nádrž lze ponechat i bez umělého zarybnění. Zvážit účelnost vybudování rybího přechodu. –6– Příloha Dodatku k plánu péče BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘEHRADNÍ NÁDRŽE A JEJÍHO BLÍZKÉHO OKOLÍ 1. Úvod PR Malá Strana je botanicky dobře probádanou lokalitou. První podrobné šetření, z něhož vzešel návrh na vyhlášení zvláště chráněného území, zde prováděly BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ (1991). Přibližně ve stejné dobře zde uskutečnil inventarizační botanický průzkum autor tohoto textu (VIŠŇÁK 1991). O několik let později tu zpracovala botanicky zaměřenou diplomovou práci NOVOTNÁ (1995). V rámci mapování biotopů pro vytváření soustavy Natura 2000 vyhodnotila širší území PAVLŮ (2002). Autor tohoto textu provedl další (méně podrobné) šetření na lokalitě v souvislosti se zpracováním dosud platného plánu péče (VIŠŇÁK 2004). Pro účely předkládaného doplňku byl proveden doplňující průzkum v blízkém okolí přehradní nádrže. V rámci něj byla zdokumentována květena tohoto nevelkého území a pořízen jednoduchý popis vegetace na dílčích plochách. Lokalita byla navštívena nejprve 15. 6. 2011, vlastní průzkum, z něhož byl pořízen zápis, pak proběhl dne 27. července 2011. Zájmové území průzkumu zahrnuje vlastní nádrž a navazující pobřeží do vzdálenosti cca 20 m od břehu a dále oblast přítoku, na východě zhruba ohraničenou okrajem remízku přiléhajícího k levému břehu potoka. Vědecké názvosloví rostlin v dalším textu vychází z KUBÁTA et al. (2002). 2. Výsledky floristického průzkumu Celkem bylo ve sledovaném území zjištěno 127 druhů cévnatých rostlin dle níže připojeného seznamu. Jedná se v převážné míře o druhy přírodních biotopů, zejména vlhkých až rašelinných luk a druhy s těžištěm rozšířením v submontánním až montánním stupni. Synantropní prvky jsou zastoupeny ve velmi malé míře, naproti tomu je přítomna řada druhů vzácných a ohrožených. Ve 14 případech jde o druhy zařazené do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001), z čehož jsou 2 druhy v kategorii C2 (taxony silně ohrožené), a po šesti druzích v kategoriích C3 (taxony ohrožené) a C4 (vzácnější taxony vyžadující pozornost). V sedmi případech se jedná o druhy zvláště chráněné dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. – tři druhy (všivec bahenní, všivec lesní a zdrojovka potoční) jsou řazeny k druhům silně ohroženým, zbývající čtyři (prha arnika, prstnatec Fuchsův, prstnatec májový a vemeník zelenavý) náleží do kategorie druhů ohrožených. V případě vemeníku zelenavého a zdrojovky potoční jde ovšem o nálezy z minulých let, které se při současném průzkumu nepodařilo potvrdit. Stručné poznámky k výskytu ohrožených a zvláště chráněných druhů jsou připojeny za tabulkou č. 1. Floristický přehled vědecké jméno Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis canina Agrostis capillaris Achillea millefolium Achillea ptarmica Ajuga reptans autor L. L. L. L. L. L. L. L. české jméno javor mléč javor klen bršlice kozí noha psineček psí psineček tenký řebříček obecný řebříček bertrám zběhovec plazivý –1– frq 1 1-2 1 2-3 2 1 2 2 pův i i i i i i i i žf p p gh h h h h h str c c c csr csr c cs csr urb 3 3 3 2 3 3 2 2 zel hem hoj 1 2 3 3 2 2 3 2 3 6 1 2 1 2 3 3 2 3 5 2 2 3 2 3 vědecké jméno Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Arnica montana Athyrium filix-femina Avenella flexuosa Betula pendula Betula pubescens Bistorta major Briza media Calamagrostis villosa Callitriche palustris Caltha palustris Campanula patula Campanula rotundifolia Cardamine amara Cardaminopsis halleri Carex canescens Carex demissa Carex echinata Carex nigra Carex panicea Carex rostrata Cicerbita alpina Cirsium oleraceum Cirsium palustre Crepis paludosa Cystopteris fragilis Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii Dactylorhiza majalis Danthonia decumbens Deschampsia cespitosa Dryopteris carthusiana Dryopteris filix-mas Eleocharis palustris Elytrigia repens Epilobium angustifolium Epilobium montanum Epilobium obscurum Epilobium palustre Equisetum fluviatile Equisetum sylvaticum Eriophorum angustifolium Eriophorum vaginatum Fagus sylvatica Festuca rubra Filipendula ulmaria Fragaria vesca Galium album Galium palustre Galium pumilum autor L. L. L. L. (L.) Roth (L.) Parl. Roth Ehrh. S. F. Gray L. (Chaix) j. F. Gmel. L. em. Schotsman L. L. L. L. (L.) Hayek L. Hornem. Murray (L.) Reichard L. Stokes ex With. (L.) Wallr. (L.) Scop. (L.) Scop. (L.) Moench (L.) Bernh. L. (Druce) Soó (Rchb.) Hunt et Summ. (L.) DC. (L.) P. B. (Vill.) H. P. Fuchs (L.) Schott (L.) R. et Sch. (L.) Desv. L. L. Schreber L. L. L. Honck. L. L. L. (L.) Maxim. L. Mill. L. Murray české jméno sasanka hajní děhel lesní tomka vonná prha arnika papratka samice metlička křivolaká bříza bělokorá bříza pýřitá rdesno hadí kořen třeslice prostřední třtina chloupkatá hvězdoš jarní blatouch bahenní zvonek rozkladitý zvonek okrouhlolistý řeřišnice hořká řeřišničník Hallerův ostřice šedavá ostřice skloněná ostřice ježatá ostřice obecná ostřice prosová ostřice zobánkatá mléčivec alpský pcháč zelinný pcháč bahenní škarda bahenní puchýřník křehký srha laločnatá prstnatec Fuchsův prstnatec májový trojzubec poléhavý metlice trsnatá kapraď osténkatá kapraď samec bahnička mokřadní pýr plazivý vrbovka úzkolistá vrbovka horská vrbovka tmavá vrbovka bahenní přeslička mokřadní přeslička lesní suchopýr úzkolistý suchopýr pochvatý buk lesní kostřava červená tužebník jilmový jahodník lesní svízel bílý svízel bahenní svízel nízký –2– frq 1 1 2 1 2 1 2 1 2-3 1 2 1 2 1 1-2 1 2 2 1 2 3 2 1-2 1 1 2 2-3 1-2 1-2 1-2 1-2 1 2 1 1 1 1 1-2 1 1 2 2-3 2 2 1 1 2-3 2 1 1-2 2 1 pův i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i žf g h th h h h p p gh h hg at h h h h h h h h g gh ah h h h h h h g g h h h h a g h hc h h ag g ga h p h h h h h h str csr c csr csr cs cs c cs c csr c csr csr csr csr csr csr s csr s csr cs c c c c c csr csr cs c cs cs cs c c cs cs csr cs cs cs cs c c csr c csr csr urb 2 1 2 1 2 2 3 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 3 1 1 1 2 2 2 2 3 2 3 1 1 1 1 1 1 2 3 2 2 3 1 1 zel hem hoj 3 1 3 3 2 2 3 2 3 r 1 1 3 2 3 3 1 3 3 2 3 4 1 2 5 2 2 5 2 2 1 1 3 6 2 2 5 1 2 5 2 3 3 2 3 3 1 2 4 2 2 5 1 2 6 1 5 1 2 5 1 2 5 1 2 5 1 2 4 1 1 5 2 3 5 2 3 5 1 2 6 2 2 1 2 3 7 1 1 r 1 1 5 1 2 3 2 3 3 1 2 3 1 2 3 1 2 1 3 3 3 2 3 3 2 2 r 1 1 6 1 1 5 1 2 3 1 3 6 1 2 6 1 1 3 1 3 3 2 3 5 2 3 5 1 3 3 2 3 5 1 2 5 1 1 vědecké jméno Galium uliginosum Geranium sylvaticum Geum rivale Glyceria fluitans Heracleum sphondylium Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Holcus mollis Homogyne alpina Hypericum maculatum Chaerophyllum hirsutum Chrysosplenium oppositifolium Juncus articulatus Juncus bulbosus Juncus conglomeratus Juncus filiformis Juncus squarrosus Lemna minor Leucanthemum ircutianum Linaria vulgaris Lotus uliginosus Luzula sudetica Maianthemum bifolium Melampyrum sylvaticum Mentha arvensis Myosotis nemorosa Nardus stricta Oxalis acetosella Pedicularis palustris Pedicularis sylvatica Phleum pratense Picea abies Plantago major Poa annua Poa pratensis Poa trivialis Populus tremula Potentilla erecta Prunus padus Pyrola minor Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus repens Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex obtusifolius Salix aurita Salix caprea Scirpus sylvaticus Senecio ovatus Silene dioica Sorbus aucuparia autor L. L. L. (L.) R. Br. L. Willd. Suter L. (L.) Cass. Crantz L. L. L. L. L. L. L. L. DC. Mill. Schkuhr (Willd.) Schult. (L.) F. W. Schmidt L. L. Bess. L. L. L. L. L. (L.) Karsten L. L. L. L. L. (L.) Räuschel L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. Gaert., Mey. et Sch. (L.) Claivr. L. české jméno svízel močálový kakost lesní kuklík potoční zblochan vzplývavý bolševník obecný jestřábník hladký jestřábník Lachenalův medyněk měkký podbělice alpská třezalka skvrnitá krabilice chlupatá mokrýš vstřícnolistý sítina článkovaná sítina cibulkatá sítina klubkatá sítina niťovitá sítina kostrbatá okřehek menší kopretina časná lnice květel štírovník bažinný bika sudetská pstroček dvoulistý černýš lesní máta rolní pomněnka hajní smilka tuhá šťavel kyselý všivec bahenní všivec lesní bojínek luční smrk ztepilý jitrocel větší lipnice roční lipnice luční lipnice obecná topol osika mochna nátržník střemcha obecná hruštička menší pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník plazivý ostružiník maliník šťovík kyselý šťovík tupolistý vrba ušatá vrba jíva skřípina lesní starček Fuchsův silenka dvoudomá jeřáb ptačí –3– frq 2 1-2 1-2 2 1-2 1-2 1-2 2 1-2 2 1 1 1 1 1 2-3 1 2 1 1 1 1-2 1-2 1-2 1 2 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1-2 2 2-3 1 1 1-2 1-2 2 2 2 1 3 2 2-3 2 1-2 1-2 pův i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i a i i i i i i i i i i i i i i i i i i i žf h h h ah h h h gh h h h h h h h gh h a h gh h h g tb gh h h gh hb hb h p ht th h hc p h pn hc h h h nz h h n np g h h pn str csr c c cs c cs cs csr csr csr c csr csr csr c csr csr c csr csr csr s c csr cs csr c c csr r c csr c csr c s c csr csr c c c c c cs c c c urb 1 1 1 2 2 2 2 2 1 1 2 1 1 1 2 1 1 2 2 3 1 1 2 1 3 1 1 2 1 1 2 1 3 3 3 3 2 1 2 1 2 2 3 2 2 3 1 3 1 2 2 2 zel hem hoj 6 1 2 5 1 2 6 1 1 3 1 2 3 2 3 3 2 2 3 1 2 3 2 3 4 1 1 5 1 3 3 1 2 4 1 1 5 2 2 6 1 1 6 2 2 6 1 2 4 1 2 3 2 2 3 2 3 3 3 3 5 1 2 r 1 1 3 1 2 4 1 1 5 2 2 6 1 2 5 1 2 3 1 3 r 1 1 r 1 1 5 2 3 5 2 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 1 3 3 3 2 3 5 1 2 5 1 2 6 1 1 3 2 3 3 1 2 3 2 3 3 2 3 3 2 3 1 2 3 5 1 2 3 2 3 5 2 2 3 1 3 3 2 2 3 1 3 vědecké jméno Sparganium emersum Stellaria alsine Taraxacum sect. Ruderalia Thlaspi caerulescens Trientalis europaea Trifolium pratense Trifolium repens Typha latifolia Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Valeriana excelsa subsp. sambucifolia Veratrum album subsp. lobelianum Veronica chamaedrys Vicia cracca Viola palustris autor Rehm. Grimm Kirsch., Ollg. et Štěp. J. et C. Presl L. L. L. L. L. L. (Mikan fil.) Holub (Bernh.) Arcang. L. L. L. české jméno zevar jednoduchý ptačinec mokřadní pampeliška lékařská penízek namodralý sedmikvítek evropský jetel luční jetel plazivý orobinec širolistý brusnice borůvka brusinka obecná kozlík výběžkatý bezolistý kýchavice bílá Lobelova rozrazil rezekvítek vikev ptačí violka bahenní frq 1-2 1-2 1 1 1-2 1 1-2 2-3 1-2 1 2 pův i i i i i i i i i i i žf a h h h g h ch ah z z h str cs csr csr cs s c csr cs cs cs c urb 1 1 3 1 1 2 3 2 1 1 1 zel hem hoj 6 1 1 4 1 2 3 3 3 6 2 2 3 1 2 3 2 3 3 3 3 3 2 2 5 1 3 5 1 2 5 1 2 1-2 i g 4 1 1 1-2 i 1 i 3 i c csr 2 hl c 2 h s 1 5 3 6 2 2 1 3 3 2 Vysvětlivky: frq: relativní hojnost výskytu ve sledovaném území: 1 – druh vzácný nebo jen místy (maloplošně) hojnější, 2 – druh roztroušeně se vyskytující nebo i v části území hojný, 3 – druh na většině území hojný až obecný; v nerozhodných případech jsou použity mezistupně 1-2 a 2-3. pův: původnost výskytu v květeně: i – indigenní, a – archeofyt, n – neofyt; žf: životní forma: t – terofyt, g – geofyt, h – hemikryptofyt, c – bylinný chamaefyt, z – dřevnatějící chamaefyt, p – fanerofyt, n – nanofanerofyt, a – hydrofyt, l – liána, b – poloparazit. str: typ strategie (sec. GRIME 1979): hlavní strategie: C-konkurenční, S – stresová, R – ruderální). ur: urbanita (vztah k městskému prostředí, resp. sídlům – WITTIG et al. 1985): druhy 1 – urbanofobní, 2 – mírně urbanofobní, 3 – urbanoneutrální, 4 – mírně urbanofilní, 5 – urbanofilní. zel: kategorie zeleného seznamu: druhy 1 – progresivní hojné, 2 – progresivní méně běžné, 3 – stagnující hojné, 4 – stagnující méně běžné, 5 – ustupující hojné, 6 – ustupující méně běžné, 7 – vzácné, r – červený seznam (kategorie C1-C3), e – efemérní výskyt. he: hemerobie – vztah k člověkem ovlivněným místům: 1 – druh rostoucí převážně v antropicky málo zasažených porostech; 2 – druh rozšířený převážně v polopřirozených formacích; 3 – výrazně synantropní druh, typický pro ruderální a segetální vegetaci. hoj: regionální rozšíření druhu zhruba pro území Libereckého kraje: 1 – druh relativně vzácný, někdy ve specifických biotopech lokálně hojný; 2 – druh poměrně častý, ne však zcela běžně rozšířený, v některých územích může být i vzácný; 3 – všeobecně hojný, běžně rozšířený druh (ve specifických územích může být pouze roztroušený). Použité údaje jsou dílem převzaty z databáze FRANK & KLOTZ (1990), dílem vlastní. –4– Tabulka č. 1: Přehled druhů červeného seznamu a druhů zvláště chráněných vědecké jméno české jméno frq čs zchd Pedicularis palustris ? Montia hallii Arnica montana Dactylorhiza majalis Epilobium obscurum Luzula sudetica Pedicularis sylvatica ? Platanthera chlorantha Cicerbita alpina Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Epilobium palustre Chrysosplenium oppositifolium Valeriana excelsa subsp. sambucifolia Veratrum album subsp. lobelianum všivec bahenní zdrojovka potoční prha arnika prstnatec májový vrbovka tmavá bika sudetská všivec lesní vemeník zelenavý mléčivec alpský prstnatec Fuchsův pravý vrbovka bahenní mokrýš vstřícnolistý kozlík výběžkatý bezolistý kýchavice bílá Lobelova 1 ? 1 1-2 1 1-2 1 ? 1 1-2 2 1 2 1-2 C2 C2 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C4 C4 C4 C4 C4 C4 SO SO O O SO O O frq – relativní četnost výskytu v území, viz legenda k floristickému seznamu; čs – kategorie červeného seznamu ohrožené flóry ČR (PROCHÁZKA 2001) – taxony: C1 – kriticky ohrožené, C2 – silně ohrožené, C3 – ohrožené, C4 – vzácnější vyžadující pozornost; zchd – kategorie zvláště chráněných druhů dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. . KO – kriticky ohrožené, SO – silně ohrožené, O – ohrožené Poznámky k rozšíření vzácnějších druhů Arnica montana (prha arnika; C3, §3) – ve smilkové louce při sz. okraji území nepočetně, již mimo dosah případných stavebních prací. V rezervaci poměrně hojný druh. Cicerbita alpina (mléčivec alpský; C4) – pod hrází při břehu vodoteče. V širším okolí porůznu. Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii (prstnatec Fuchsův pravý; C4, §3) – vlhké louky při pravém břehu nádrže a dále na východ, dosti početně. V PR Malá Strana jsou rozšířeny i hybridní populace s D. majalis (= D. x braunii), v zájmovém území ale nebyl výskyt tohoto taxonu jednoznačně potvrzen. Dactylorhiza majalis (prstnatec májový; C3, §3) – mokré louky při pravém břehu nádrže, dosti hojně. Epilobium obscurum (vrbovka tmavá; C3) – litorální mokřiny, břehy potůčků, roztroušeně; v Jizerských horách na podobných stanovištích vcelku častý druh. Epilobium palustre (vrbovka bahenní; C4) – mokré a rašelinné louky při pravém břehu nádrže a v přítokové oblasti, dosti hojně. Chrysosplenium oppositifolium (mokrýš vstřícnolistý; C4) – v podhrází u potoka místy. Luzula sudetica (bika sudetská; C3) – ve smilkových trávnících při pravém břehu nádrže (též na náspu staré cesty vedoucí ke zhlaví nádrže) a dále na východě pomístně. Montia hallii (zdrojovka potoční; C2, §2) – druh známý z širší přítokové oblasti nádrže již z dřívější doby, nyní však nepotvrzen. PAVLŮ (2002) uvádí lokalitu při pravém břehu přítoku do nádrže, VIŠŇÁK (2004) zaznamenal výskyt na pravostranném přítoku výše proti proudu; recentně se ale nepodařilo druh ani na jednom z těchto míst potvrdit. Vzhledem k nenápadnosti druhu ovšem nelze vyloučit, že se v zájmovém území dosud vyskytuje. –5– Pedicularis palustris (všivec bahenní; C2, §2) – nejvýznamnější druh v území, který zde roste na jediné známé lokalitě v Jizerských horách. Jedná se o poměrně bohatou a stabilní populaci v litorálu při pravém břehu nádrže. Nesouvislý výskyt zahrnuje plochu o velikosti cca 1 ar, v úseku mezi 15 a 30 m od hráze a cca 5 m od volné hladiny. Pedicularis sylvatica (všivec lesní; C3; §2) – roste řídce v sv. části území, na vlhčích smilkových loukách napravo od potoka nad nádrží. V PR Malá Strana roste na celkem čtyřech širších lokalitách, z nichž tři se nacházejí v širším okolí nádrže. Platanthera chlorantha (vemeník zelenavý; C3, §3) – druh byl v minulosti zaznamenán v remízku pod hrází (při levém břehu potoka), kde nyní nebyl nalezen, pravděpodobně zde však dosud přežívá. V sušších částech PR Malá Strana je rozšířen na více místech v dosti početných populacích. Valeriana excelsa subsp. sambucifolia (kozlík výběžkatý bezolistý; C4) – ve stinnějších mezotrofních mokřinách kolem nádrže a u potoka roztroušeně. Veratrum album subsp. lobelianum (kýchavice bílá Lobelova; C4) – roztroušený výskyt v celém území. 3. Vegetační poměry Zájmové území zaujímá vodní plochu malé přehradní nádrže a přilehlý terén zrašelinělé podmáčené pánve při Rovném (Malostranském) potoce. Původně se zde rozkládaly extenzivně sečené ostřicové louky, které se zřejmě zčásti vyvinuly z dřívějších přirozených rašelinných bezlesí či alespoň rozvolněných rašelinných lesů. V poválečném období bylo od hospodaření ve vlhkých částech nivy víceméně upuštěno a byl tak uvolněn prostor sukcesi, jež vyústila v mozaiku mokřadních lad či poměrně rezistentních ostřicových luk a pionýrských lesíků neb pouhých keřových a stromových skupin. Teprve v posledních dvaceti letech se v rámci ochranářského managementu provádí pravidelné kosení velké části mokřadních a rašelinných luk. Vlastní zájmové území tvoří hladina nádrže s poměrně vyhraněným litorálem. Většinu hladiny aktuálně porůstá Lemna minor, v širokém litorálu roste zejména Glyceria fluitans a Equisetum fluviatile, místy též Typha latifolia, řidčeji Sparganium emersum aj. Na přechod z litorálu do břehu je vázán i nejvzácnější druh území – všivec bahenní (Pedicularis palustris). V r. 2004 v nádrži rostla hojně Elodea canadensis, nyní již nezjištěná. Její ústup může souviset se zarybněním nádrže. V pravém břehu nádrže se rozkládají rašelinné louky as. Caricetum goodenowii, které v oligotrofních úsecích slabě inklinují ke svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, v mezotrofnějších úsecích pak přecházejí do pcháčových luk svazu Calthion (as. AngelicoCirsietum palustris, popř. Scirpetum sylvatici). maloplošně se vyskytují i tužebníková lada (podsv. Filipendulenion). V severovýchodní části území, tj. již v oblasti přítoku do nádrže, se tyto ostřicové a pcháčové louky mozaikovitě střídají s vlhčími typy smilkových trávníků (svaz Violion caninae). Louka západně od hráze byla v době průzkumu kosena, další porosty byly snad pokoseny později, v plánu péče (VIŠŇÁK 2004) je schematicky stanoveno kosení všech mokrých luk minimálně 1x za 5 let, avšak s rozložením do více let (tj. nekosí se vše v jednom roce). Levý břeh nádrže zaujímají většinou sukcesní remízky či vrbové křoviny, zatímco otevřené plochy jsou zastoupeny jen maloplošně. Stromový porost tvoří především osika, bříza a smrk, v bylinném patru přežívají druhy z předchozího bezlesí. Levý břeh je tak botanicky mnohem méně hodnotný než břeh pravý. zmínku zasluhuje i rozsáhlý porost nepůvodního tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia) ve svažitém břehu nádrže. Tento keř zde byl v minulosti vy–6– řezáván, avšak bez většího účinku. Vzhledem k charakteru rozšíření a určité naturalizaci tohoto keře v Jizerských horách (v jihočeských pánvích je tento druh již přirozeně rozšířen) nepovažuji za nutné s tavolníkem nakládat jako s invazním druhem. Podrobněji je vegetace dílčích lokalit popsána v následujícím textu. Botanický popis dílčích ploch (1) Pod hrází při levém břehu výtoku: pionýrský lesík 30-40 let, bříza a osika, podružně jíva, v keřovém podrostu mladý klen, podružně jeřáb. V E1 Senecio ovatus, Deschampsia cespitosa, Bistorta major, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Veratrum album subsp. lobelianum, Crepis paludosa aj. Dále od toku navazují vrbové houštiny (Salix aurita) s roztroušenou břízou v nadúrovni. V lemu v E1 roste mj. Calamagrostis villosa, Crepis paludosa, Scirpus sylvaticus, Ranunculus repens, Myosotis nemorosa, Equisetum sylvaticum, Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Bistorta major, Angelica sylvestris. V remízku níže po proudu byla v minulosti zaznamenána Platanthera chlorantha. (2) Těleso ráze. Návodní strana je zděná, ve zdivu roste jíva, při výpusti Cystopteris fragilis, na koruně Plantago major, Festuca rubra, Poa pratensis, Epilobium angustifolium, Hieracium laevigatum, Ranunculus acris, Vicia cracca, Trifolium repens, Dactylis glomerata, Rubus idaeus, Pyrola minor (na S hojně) aj. Vzdušný líc napravo od výpusti porůstá jíva, s méně četnou vrbou ušatou, jeřábem a mléčem, při patě hráze roste starší jíva s břízou. Na E1 se podílí Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Dactylis glomerata, Festuca rubra, Veronica chamaedrys, Aegopodium podagraria, Hypericum maculatum, Epilobium angustifolium, Ranunculus auricomus, Heracleum sphondylium, Hieracium laevigatum, Senecio ovatus, Cardaminopsis halleri, Oxalis acetosella, Alchemilla sp., Fragaria vesca aj. Pod hrází na pravém břehu výtoku navazuje mírně snížený terén s nesouvislým porostem bříz a jív, dále v keřovém patře klen, jeřáb, smrk a vrba ušatá; E1 zde tvoří Senecio ovatus, Bistorta major, Silene dioica, Veronica chamaedrys, Ajuga reptans, Hypericum maculatum, Cardaminopsis halleri, Epilobium montanum, Ranunculus acris, Ranunculus repens, Rumex acetosa, Deschampsia cespitosa, Equisetum sylvaticum, Aegopodium podagraria, Veratrum album subsp. lobelianum, v břehu vodoteče též Cicerbita alpina. Dále na sever navazuje sečená ostřicová louka (Caricetum goodenowii) s Carex nigra (hoj.), Scirpus sylvaticus (lok. hoj.), Juncus filiformis (hoj.), Crepis paludosa, Cirsium palustre, Bistorta major, Typha latifolia, Viola palustris, Potentilla erecta, Epilobium palustre, Lotus uliginosus, Carex echinata, Eriophorum angustifolium, Carex canescens; roztroušeně roste Salix aurita. (5) Naproti severnímu konci hráze se nachází nesečená rašelinná louka, s místy stojící vodou, po stranách se shluky vrb ušatých, v pozadí mladá bříza s přimíšeným smrkem; plošně zde roste Typha latifolia v řídkém porostu, dominuje Carex nigra, k níž přistupuje Juncus filiformis (hoj.), Carex canescens, Viola palustris, Angelica sylvestris, Crepis paludosa, Galium palustre, Galium uliginosum, bohatě vyvinuté mechové patro tvoří dominantní Sphagnum fallax. (6) Nedaleko hráze v břehové zóně se v mírně vyvýšeném terénu nachází ostrůvek mladých dřevin nestejného věku: smrku, břízy bělokoré i pýřité, osiky a vrby ušaté. (7) Pravý břeh nádrže – litorál. V prostoru nejblíže hrázi: zrašelinělý terén s dom. Sphagnum fallax, ve vyšším stupni dom. Carex nigra + Eriophorum angustifolium, Equisetum fluviatile, Potentilla erecta, Viola palustris, Agrostis canina, Anthoxanthum odoratum, roztr. Cirsium palustre, Dactylorhiza majalis, Carex echinata, Luzula sudetica, od V a od vody se šíří Typha latifolia, která je v nižším stupni hojná (souvislý řídký porost 1,5 m vys.), dále lok, Carex panicea, Epilobium palustre, Dactylorhiza fuchsii. V nižším stupni již stojatá voda, mechové patro zde jen nesouvisle, lok. dom. Equisetum fluviatile, hoj. Typha latifolia, roztr. Glyceria fluitans, lok. Eleocharis cf. palustris, dále Eriophorum angustifolium, Carex nigra, Agrostis canina, Mentha arvensis, jednotlivě Pedicularis palustris – nejbližší výskyty již 15 m od hráze, výskyt je omezen na cca 1 ar v litorálu se stojatou vodou navazující na otevřenou vodní hladinu, roste zde spolu s Equisetum fluviatile, Typha latifolia, místy i Eriophorum angustifolium, dále Viola palustris, Caltha palustris, Juncus filiformis, Sparganium emersum (zř.), Dactylorhiza majalis, Epilobium palustre, Agrostis canina, Galium palustre; počet jedinců nelze vzhledem k vegetativnímu rozrůstání snadno stanovit, druh se vyskytuje roztroušeně, nikoliv vzácně, převažují sterilní výhony; všechny výskyty se nacházejí více jak 5 m od volné hladiny; dále od hráze roste Pedicularis palustris spolu s Typha latifolia, lok. Carex panicea, Carex canescens, Carex demissa, krajní výskyty zasahují cca 30 m od hráze. –7– (8) Hladina nádrže. Z velké části (cca 70 %) je porostlá okřehkem menším (Lemna minor), ostrůvkovitě roste Glyceria fluitans, z břehů zasahují velké porosty Equisetum fluviatile, místy přistupuje Typha latifolia, z dalších druhů se pomístně vyskytuje Carex canescens, Agrostis canina, Eleocharis palustris, Sparganium emersum (při březích zřídka), Galium palustre aj. (9) Loučka v klínu mezi dvěma pásy vrb ušatých. Od litorálu Carex rostrata (roste z vody), Equisetum fluviatile (hoj.), konec porostu Typha latifolia, dále již na břehu Caricetum goodenowii + Scirpus sylvaticus, Anthoxanthum odoratum, Crepis paludosa, Bistorta major, Potentilla erecta, Achillea ptarmica, Hieracium laevigatum, Viola palustris, hoj. Sphagnum fallax. Ve větší vzdálenosti od vody úhlednější ostřicová louka, zřejmě extenzivně sečená; poměrně homogenní porost s dom. Carex nigra, dále Viola palustris, Crepis paludosa, Potentilla erecta, Bistorta major, Cirsium palustre (roztr.), Agrostis canina, Galium uliginosum, Filipendula ulmaria (roztr.), Scirpus sylvaticus (díle místy hojně), Carex echinata, Juncus filiformis, Caltha palustris, Anthoxanthum odoratum, Equisetum fluviatile (roztr.). (10) širší kulisa vrb ušatých 2-3 m vysokých, roztroušeně mladá bříza (Betula pendula) (11) za vrbovou kulisou následují další mokrá loučka, zde již s hojným Scirpus sylvaticus, záhy rozčleněná ostrovem Salix aurita (+ Betula pendula) blízko vody. Situace zkraje: Scirpus sylvaticus (hoj.), Carex nigra (hoj.), Bistorta major (hoj.), Agrostis canina, Potentilla erecta (hoj.), Viola palustris, Epilobium palustre, Juncus filiformis, Crepis paludosa, Cirsium palustre, Angelica sylvestris (blízko vody hojně), Filipendula ulmaria, Silene dioica. V navazující části litorálu: dom. Equisetum fluviatile, dále Glyceria fluitans, Galium palustre, Sparganium emersum (zř.), Eriophorum angustifolium (roztr.), Carex canescens (v břehové zóně spolu se Sphagnum fallax). Loučka dále od břehu za vrbovým „ostrovem“: zprvu oligotrofnější Caricetum goodenowii s dom. Carex nigra + Agrostis canina, Viola palustris, Potentilla erecta, Bistorta major aj. Dále z louky vybíhá násep nepoužívané cesty, zúžená hladina nádrže je přemostěna starými tramvajovými kolejnicemi, násep porůstá dom. Nardus stricta, v příměsi roste Carex nigra, Juncus squarrosus, Potentilla erecta, Hieracium lachenalii, Avenella flexuosa. V břehu roste několik starších bříz, ve vodě při nátoku do nádrže Glyceria fluitans, Typha latifolia, Galium palustre, Callitriche palustris agg. (12) Pravý břeh v oblasti nátoku: Sousedící louka se již nachází v mírném stavu, s porostem roztroušených mladých bříz, jedním jeřábem a enklávami vrb ušatých. U vody je terén ještě zamokřený, s Carex nigra, Poa trivialis, Achillea ptarmica, Viola palustris, Glyceria fluitans, Angelica sylvestris, Holcus mollis, Epilobium palustre, Epilobium obscurum, Juncus articulatus, Galium palustre aj. Vlastní louka představuje zrašelinělé Scirpetum sylvatici s hoj. Sphagnum fallax + Potentilla erecta, Viola palustris, Juncus filiformis, Dactylorhiza fuchsii (lok.), Bistorta major, Rumex acetosa, Anthoxanthum odoratum, Carex panicea (lok.), Equisetum sylvaticum. Na SZ tento typ porostu vykliňuje vlhké Nardetum s roztr. Eriophorum angustifolium, Festuca rubra, Anthoxanthum odoratum, Luzula sudetica, Potentilla erecta, Viola palustris aj., jsou zde i sušší ostrůvky s Homogyne alpina, Vaccinium vitis-idaea; do tohoto prostoru spadá i sporadický výskyt Pedicularis sylvatica, početněji zde roste Dactylorhiza fuchsii, místy též Calamagrostis villosa. Při strouze roste Salix aurita, podružně i Betula pendula, v E1 mj. Cardamine amara, Chaerophyllum hirsutum, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Veratrum album subsp. lobelianum, nepočetně i Arnica montana; dále se zde nachází menší tužebníkové lado s dom. Filipendula ulmaria a Scirpus sylvaticus, doprovodně s Cirsium oleraceum, Geranium sylvaticum aj. Výše proti proudu již následuje typické Caricetum goodenowii, jen místy ještě se Scirpus sylvaticus, hojně se vyskytuje Equisetum sylvaticum, místy i Veratrum album subsp. lobelianum aj. (13) Levý břeh v oblasti nátoku. U vody před remízkem zasahuje klín tužebníkových lad s Filipendula ulmaria (dom.), Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Myosotis nemorosa, Bistorta major, Scirpus sylvaticus, Galium palustre, Caltha palustris, Geum rivale, Juncus effusus, Deschampsia cespitosa, níže již potok lemují houštiny Salix aurita s přimíšenou břízou. K blízkému remízku přiléhá zrašelinělý lem s Equisetum sylvaticum + Bistorta major, Potentilla erecta, Holcus mollis aj., v E0 se Sphagnum fallax a Polytrichum commune. (14) Remízek – zadní část. Jedná se o nestejnověkou, převážně mladší kmenovinu smrku a břízy, dosti zapojenou, s potlačeným E1, na němž se podílí Calamagrostis villosa (v okrajích souvisleji), Bistorta major, Homogyne alpina, Maianthemum bifolium, Melampyrum sylvaticum, Equisetum sylvaticum, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Veratrum album subsp. lobelianum. U potoka: nesouvislé houštiny Salix aurita, ve vodě Glyceria fluitans, v břehu Cardamine amara, Myosotis nemorosa, Stellaria alsine, Epilobium obscurum, Ranunculus repens aj. Ve zrašelinělém břehu druhově chudé porosty Agrostis canina, Holcus mollis, Viola palustris, v E0 souvisle Sphagnum fallax. –8– (15) Remízek – na úrovni vodní hladiny. K vodě přiléhá široký keřový lem Spiraea salicifolia cca 1 m vysoké, dále zde roste roztroušená Salix caprea a Salix aurita. Vlastní remíz má zprvu charakter prosvětlené tyčoviny osiky s příměsí břízy, okrajově roste smrk, místy roste mladá osika, vrba, jeřáb. Bylinné patro je dobře vyvinuto, s převahou Agrostis capillaris, Holcus mollis, Deschampsia cespitosa, Bistorta major, doprovodně s Athyrium filix-femina, Rubus idaeus, Senecio ovatus. Následuje zapojenější úsek se starším smrkem, břízou a osikou, v nesouvislé podúrovni roste mladý jeřáb a klen. Bylinné patro je v důsledku vysokého zástinu víceméně potlačeno, tvoří je Vaccinium myrtillus, Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Equisetum sylvaticum, Sorbus aucuparia, Maianthemum bifolium, Athyrium filix-femina. K vodní hladině zde spadá dosti strmý, více jak 1 m vysoký svah se souvislým porostem Spiraea salicifolia, v litorálu roste Glyceria fluitans, místy Sparganium emersum. (16) Blíže hrázi se remízek vzdaluje od vodní hladiny a má zde již vysloveně pionýrský charakter – tvoří jej převažující osika s přimíšenou břízou a menším podílem mladého smrku. V blízkosti břehu přehrady je tento porost vystřídán pásmem prostupných vrbin s 2 m vysokou Salix aurita, v E1 s Equisetum sylvaticum, Bistorta major, Senecio ovatus, Rubus idaeus, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Crepis paludosa, Dryopteris carthusiana, Veratrum album subsp. lobelianum, Artemisia vulgaris, Scirpus sylvaticus, Deschampsia cespitosa, Ranunculus repens aj. Obrázek: Orientační vymezení lokalit botanického popisu –9– POUŽITÁ LITERATURA BLAŽKOVÁ D. & HOUŠKOVÁ E. (1991): Návrh vyhlášení státní přírodní rezervace Malá Strana. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory] FRANK D. & KLOTZ S. (1990): Biologisch-ökologische Daten zur Flora der DDR. – Wissenschaftliche Beiträge Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg, Halle (Saale), 1990/32 (P 41). KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. NOVOTNÁ K. (1995): Geobotanická studie slatiniště Malá Strana v Jizerských horách. – Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Knih. Kat. Botaniky PřF UK, Praha] PAVLŮ L. (2002): Závěrečná zpráva mapování přírodních biotopů (Natura 2000) na mapových listech 03-14-19 a 03-14-24. Mapová díla L0090Jh a L0150Jh. – Ms. [depon. in.: AOPK ČR, Praha] PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. VIŠŇÁK R. (1991): Malá Strana (Horní Maxov). Zpráva o inventarisačním průzkumu. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2004): Plán péče o PR Malá Strana. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zejména dle zák. č. 218/2004 Sb. – 10 –
Podobné dokumenty
Plán péče - Krajský úřad
pouze zalétá za potravou z hnízdišť z okolních vesnic, na jaře po příletu nocuje v rákosinách, není předmětem ochrany
Dubový rybník pozorován i v hnízdním období, možné hnízdění
nepravidelně hnízdí...
N á vrh - Loučná nad Desnou
Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do
vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.
Příloha č. M2:
Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory
„Předmětem ochrany je na území CHKO Jizerské hory jedinečný geologický útvar, kde se ve
svorech a fylitech uplatňují významnou měrou krystalické vápence a dolomity, odkryté těžbou
v minulosti, v ni...
P Í LOHY - Obec Nosálov
hráze a výpusti (pozemky se zapsanou stavbou vodního díla - hráze v KN) a pozemek č.
2544/3 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, zahrnuje vrch Šroubený (pozemek č. 26001/1 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera) ...
Rozbory – přílohy
pozemku) až ke sdruženému objektu výpusti, zahrnuje pozemky hráze a výpusti (pozemky se
zapsanou stavbou vodního díla – hráze v KN) a pozemek č. 2544/3 v k.ú. Doksy u Máchova
jezera, zahrnuje vrch ...
Přílohy textové části - Geoportál Jihočeského kraje
nachází uprostřed rybničnaté krajiny, jednotliví ptáci, ale i celá hejna přeletují mezi rybníky a to často právě přes
plochu bývalého vojenského letiště.
Při hodnocení vlastního řešeného území leti...
Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory
Rezervace se nachází v blízkosti hlavního evropského rozvodí, celá je však odvodňována do
Jizery a následně přes Labe do Severního moře. Území spadá do dílčího povodí Blatného potoka, který protéká...
závěrečná zpráva 2.4. - Komplexní monitorovací systém přírodního
PR Pustá Rudná leží v k. ú. obce Andělská Hora ve Slezsku ve svahu nad Uhlířským
potokem na okraji obce Pustá Rudná v nadmořské výšce 703 - 745 m.
Kód ZCHÚ podle ÚSOP: 1191
Vyhlášení: 1989, převyme...
Diptera: Syrphidae - Severočeské muzeum v Liberci
U mnohých atraktivních druhů pestřenek jsou k dispozici bohatá historická data a lze u nich
doložit alarmující úbytek. Do Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky bylo
dosud zařazeno celk...