APA co je noveho
Transkript
Antifosfolipidové protilátky – co je nového? Buliková Alena Oddělení klinické hematologie FN Brno Lékařská fakulta Masarykovy University v Brně Praha 17.3. 2015 antifosfolipidové protilátky protilátky fosfolipid-dependentní heterogenní skupina autoprotilátek namířených proti makromolekulárním proteinům vázaným na negativně nabité, většinou fosfolipidové povrchy Cílové antigeny: b2-glykoprotein I, protrombin, anexin V, protein C, protein S, HMWK, FXII, fosfolipáza A2, FVII/VIIa, TFPI, TM, faktor H komplementu, heparan-sulfát cévní stěny… patofyziologie – trombóza Přirozené inhibitory: - inhibice aktivace PC a funkce APC - inhibice funkce PS - inhibice aktivace AT závislé na heparanu - inhibice TFPI - inhibice TM Fibrinolýza: - zvýšení PAI - inhibice aktivace tPA - zvýšení Lp(a) Trombocyty: - aktivace adheze a agregace - prokoaguační nastavení (ApoER2‘ a GPIba) - zvýšená tvrba mikropatrikulí Endotel: - snížení tvorby prostacyklinu a zvýšení TXA2 - zvýšení exprese TF - zvýšení exprese prozánětlivých cytokinů - zvýšení uvolňování vWF - porucha funkce eNOS APA Monocyty: - zvýšená exprese TF - zvýšená expese prozánětlivých cytokinů zejména TNF - zvýšená exprese TLR4 - ovlivnění funkce beta2glykoproteinu I - ovlivnění funkce annexinu V - ovlivnění funkce komplementu - zvýšení oxidativního stresu (snížení paraoxonázy) PŮSOBENÍ ANTIFOSFOLIPIDOVÝCH PROTILÁTEK Pierangeli SS, Chen PP, Gonzalez EB. Antiphospholipid antibodies and the antiphospholipid syndrome: an update on treatment and pathogenic mechanisms. Curr Opin in Hematology 2006; 13: 366-375 patofyziologie – ne-trombotické mechanizmy - gravidita Porucha tvorby/funkce trofoblastu: - přímé buněčné poškození/indukce apoptózy - inhibice proliferace a tvorby syncytia - snížení produkce hCG - abnormální trofoblastická exprese integrinů a kadherinů - defektivní invazivita trofoblastu - zvýšení placentárního TXA2 - snížení IL3 v trofoblastu - snížení funkce EGF-like RF vázajícího heparin nutného pro tvorbu trofoblastu Lokální zánětlivé vlivy (nejdůležitější?): - aktivace komplementu/vzplanutí neutrofilů - pro-zánětlivé cytokiny/chemokiny - pro-zánětlivé nastavení endoteliálních buněk endometria - zvýšení hladin TNFa, IL-6, IL-1b, snížení hladin IL3 - vyšší zastoupení „zánětlivých“ buněk zejména makrofágů, neutrofilů a deciduálních NK buněk Další možné vlivy: - inhibice endometriální angiogeneze - role TF/ TFPI u selhání implantace Pierangelli SS, Chen PP, Raschi E. et al. Antihpshosholipid antibodies and antiphosholiid syndrome: Pathogenic mechanisms. Semin Thromb Haemost 2008; 34: 236-250 Meroni PL. Pathogenesis of the antiphospholipid syndrome: Additional example of the mosaic of automimmunity J Autoimmun 2008; 30; 99-103 Mehdi AA, Uthman I, Khamashta: APS: pathogenesis and a window of treatment opportunities in the future. E J Clin Invest 2010;40:451-464 Girardi G. Role of tissue factor in feto-maternal development: a xiphos. J Thromb Hemost 2011; 9: 250-256 The role of TLR4 in pathophysiology of antiphospholipid syndrome‐associated thrombosis and pregnancy morbidity Xie H, Sheng L, Zhou H, Yan J. British Journal of Haematology 8 OCT 2013 DOI: 10.1111/bjh.12587 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/ 10.1111/bjh.12587/full#bjh12587-fig-0001 Cellular signaling by antiphospholipid antibodies Journal of Thrombosis and Haemostasis Volume 12, Issue 5, pages 773-775, 22 MAY 2014 DOI: 10.1111/jth.12540 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jth.12540/full#jth12540-fig-0001 Choroby, u nichž se APA popisují Systémové choroby pojiva: Infekční onemocnění: virové: HIV, mononukleóza, rubeola, parvovirus, hepatitis A,B,C, spalničky bakteriální: syfilis, Lymská choroba, tuberkulóza, lepra, infekční endokarditida, Klebsielová revmatická horečka protozoální: malárie, toxoplazmóza Nádory: Solidní: plíce, střevo, čípek, prostata, játra, ledviny, jícen, čelist, ovárium, prso Hematologické: myeloidní a lymfatické leukémie, PV, IMF, HL, NHL, monoklonální gamapatie všech typů Nemaligní hematologické stavy: ITP, srpkovitá anémie, perniciózní anémie Léky: SLE, RA, systémová skleróza, primární Sjögrenův syndrom, dermato- resp. polymyositida, vaskulitidy (včetně polyarteritis nodosa, mikrospokooická polyateritida, velkobuněčná polyarteritida, Behcetova choroba, relabující polychonritida, leukostatická vaskulitida) prokainamid, fenothiaziny, chlorthiazid, chinidin, etosuximid, orální kontraceptiva, léčba antagonisty TNFa Další stavy: diabetes mellitus, autoiminitní hypotyreoiditida, IBD, dialýza, Klineferterův syndrom, ErhlesDanlosův syndrom Gómez-Puerta JA, Cervera R. Diagnosis and classification ot the antipphospholipid syndrome. J Autoim 2014; 48-49:20-25 APS revidovaná kriteria trombóza jedna či více klinických manifestací arteriální nebo venózní trombózy, případně trombózy malé cévy v kterékoli tkáni či orgánu; je prokázána objektivními validovanými kriterii, v případě histopatologického průkazu bez známek zánětu v cévní stěně porucha těhotenství jedno či více nevysvětlitelných úmrtí morfologicky normálního plodu v nebo po 10. týdnu těhotenství s potvrzením normální morfologie plodu ultrasonograficky či přímým vyšetřením jedno či více předčasných narození morfologicky normálního novorozence před 34. týdnem těhotenství z důvodu eklampsie či těžké preeklampsie podle standardní definice nebo při prokázaných známkách placentární insuficience tři a více nevysvětlitelných následných spontánních potratů před 10. týdnem těhotenství po vyloučení anatomických či hormonálních abnormit matky a po vyloučení chromozomálních abnormit rodičů Miyakis S, Lockshin MD, Atsumi T, et al. International consensus statement on update of an update of the classification criteria for definite antiphospholipid syndrome (APS). J Thromb Haemost 2006; 4: 295-306 APS revidovaná kriteria LA je prokázán v plazmě dva- a vícekrát v časovém odstupu 12-ti a více týdnů je detekován podle doporučení Mezinárodní společnosti pro trombózu a hemostázu ACLA je prokázán v séru či plazmě, IgG či IgM izotypu, ve středním a vysokém titru (tj. 40 GPL či MPL, nebo > 99. percentil), je prokázán dva- a vícekrát v časovém odstupu 12-ti a více týdnů, je měřen standardizovaným typem ELISA metody antib2-GP I je prokázán v séru či plazmě, IgG či IgM izotypu (titr >99tý percentil), je prokázán dva- a vícekrát v časovém odstupu 12 a více týdnů standardizovaným typem ELISA podle doporučeného postupu klinická manifestace a opakovaný průkaz protilátek nejméně za 12 týdnů, nejvíce za 5 let incidence APS je 5/100 000 osob ročně prevalence APS je 40-50/100 000 osob Miyakis S, Lockshin MD, Atsumi T, et al. International consensus statement on update of an update of the classification criteria for definite antiphospholipid syndrome (APS). J Thromb Haemost 2006; 4: 295-306 Mehrania T. Petri M. Epidemiology of antiphospholipid syndome. Elsevier 2009; Amsterodam rozdělení APA dle detekce v „solidní“ fázi protilátky proti kardiolipinům protilátky proti b2-glykoproteinu I „čisté“ antifosfolipidové protilátky „jiné“ protilátky u antifosfolipidového syndromu protilátky proti annexinu V, protilátky proti protrombinu, protilátky proti komplexu PS/PT, protilátky proti doméně I b2-glykoproteinu I, protilátky proti komplexu oxLDL/ b2glykoprotein I, protilátky proti komplexu vimetin/kardiolipin…. v „tekuté“ fázi lupus antikoaglant McIntyre JA, Wagenknecht DR. Anti-phosphatidylethanolamine (aPE) antibodies: a survey. J Autoimmunity 2000; 15: 185-193 Ruffatti A, Olivieri S, Tonello M, et al. Influence of different IgG anticardiolipin antibody cut-off values on antiphospholipid syndrome classification. J Thromb Haemost 2008; 6: 1693-1696. Shoenfeld Y, Twig G, Katz U, Sherer Y. Autoantibody explosion in antiphospholipid syndrome. J Autoimmunity 2008; 74-83 Ortona E, Capozzi A, Colasanti T, et al. Vimetin/cardiolipin complex as a new antigenic target of the antiphospholipid syndrome. Blood 2010; 116: 2960-2967 Iaccarino L, Ghirardello A, Canova M, et al. Anti-annexins antibodies: Their role as biomarkers of autoimmune diseases. Autoimmun Rev 2011; doi: 10.1016/j.autrev.2011.04.007 Berolaccini LM, Sciascia S, Murru V, et al. Prevalence of antibodies to prothrombin in solid phased (aPT) and to phosphatidylserine-prothrombin complex (aPS/PT) in patients with and without lupus anticoagulant. Thromb Haemost 2013; 109: 207-213 diagnostická kriteria APS, průkaz protilátek falešně negativní testy konzumpce vazbou na cílové struktury (gravidita, masivní TEN, CAPS) jen IgA? falešně pozitivní testy pozitivita u infekce, sepse, léčba katecholaminy… časté prodloužení aPTT; pozitivní nález LA u pacientů na JIP až 53% „cut-off“ co vyšetřovat - třída protilátek – IgM?, ACLA? Wenzel C, Stoiser B, Locker GJ et al. Frequent development of lupus anticoagulants in critically ill patients treated intensive care conditions. Crit Care Med 2002; 30: 763-770. Swadzba J, Iwaniec T, Szczeklik A, Musial J. Revised classification criteria for antiphospholipid syndrome and the thrombotic risk in patients with autoimmune disease. J Thromb Haemost 2007; 5: 1883-1889. Ruffatti A, Olivieri S, Tonello M et al. Influence of different IgG anticardiolipin antibody cut-off values on antiphospholipid syndrome classification. J Thromb Haemost 2008; 6: 1693-1696. Galli M, Reber G, de Moerloose P, deGroot PG. Invitation to a debate on the serological criteria that define the antiphopsholipid syndrome. J Thromb Haemost 2008; 6: 399-401. Pengo V. A contribution to the debate on the laboratory criteria that define the antiphospholipid syndrome. J Thromb Haemost 2008; 6: 1048-1049. Swadzba J, Musial J. Letters to the Editor. More on: The debate on antiphospholipid syndrome classification criteria. J Thromb Haemost 2009; 7: 501-502 Ruffatti A, Pengo V. Antipospholipid syndrome classification criteria: comments to the Letter of Jakub Swadzba and Jacek Musial. J Thromb Haemost; 7: 503-504 Paulmyer-Lacroix O, Despierres L, Courbiere B, Bardin N. Antiphospholipid antibodies in women undergoind in vitro fertilization treatment: clinical value of IgA anti-b 2glycoprotein I antibodies determination. BioMd Research Int 2014; doi.org./10.1155/2014/314704 aktualizovaná doporučení pro průkaz LA vyšetření indikovat dle stratifikace rizika nízké: VTE a AT u starších jedinců střední: náhodně prodloužené aPTT, rekurentní časné ztráty plodu, provokovaná trombóza u mladých jedinců vysoké: neprovokovaná VTE a nevysvětlitelná AT u mladých jedinců (< 50 let), pozdní reprodukční ztráta, jakákoli trombóza a nebo těhotenská komplikace u osob s autoimunitním onemocněním vysoce nedoporučován plošný sreening, vždy nutné potvrzení v odstupu > 12ti týdnu kde není nebezpečí z prodlení (např. CAPS) nevyšetřovat v akutním stavu (časté prodloužení aPTT na ICU, vysoký FVIII) používat 2 screeningové testy – jeden nestačí, tři jsou zatíženy rizikem falešně pozitivních nálezů nastavit vlastní cut-off na každý krok (nejméně 40 zdravých dárců pod 50 let věku) nálezy interpretovat i s ohledem na klinickou situaci a dále kompletní APL profil diskuze je vedena o potřebě směsných testů Pengo V, Tripodi A, Reber G, et al. Update of the guidelines for lupus anticoagulant detection. J Thromb Hemost 2009; 7: 1737-1740 Keeling D, Mackie I, Moore GW, et al. Guidelines on the investigation and management of antiphospholipid syndrome. BJH 2012: 157:47-58 Pennings MTT, de Groot PG, Meijers JCM, et al. Optimisation of lupus anticoagulant tests: shoud test samples always be mixed with normal plasma? Thromb Hemost 2014; 112: 736-742 co by měli klinici dále vědět o vyšetřování LA neexistuje specifický test; laboratorní diagnostika je nepřímá díky ovlivnění fosfolipidově-závislých koagulačních testů přítomností LA senzitivita testů kolísá a žádný ze současně dostupných typů testů nezachytí všechny LA LA nízkých titrů mohou „vymizet“ po zamražení plazmy, zejména tehdy, kdy není plazma úplně „bezdestičková“ před zamražením, ale i při dlouhém odstupu od odběru do separace trombocytů detekce LA je nemožná při léčbě UFH může být problematická při léčbě LMWH může být problematická při léčbě p.o. antikoagulacii typu kumarinů je problematická při léčbě p.o. DOAC měla by být provedena mimo akutní trombotickou příhodu (kontroluj CRP!) přítomnost specifického inhibitoru proti koagulačnímu faktoru může ovlivňovat interpretaci výsledků národní a mezinárodní sledování ukazují, že senzitivita testování je na akceptovatelné úrovni, zatímco specifita není centralizované vyšetřování v konfirmační laboratoři prokázalo u 33% lokálně pozitivních vzorků negativní nález Tripodi A. Testing for lupus anticoagulants: all that a clinician should know. Lupus 2009; 291-298 Pengo V, Biasiolo A, Gresele P. et al. Participating centres of Italian federation od thrombosis centres (FCSA). Survey of lupus anticoagulant Diagnosis by central evaluation of positive plasma samples. J Thromb Haemost 2007; 5: 925-930 Tripodi A, de Groot PG, Pengo V. Antiphospholipid syndrome: laboratory detection, mechanisms of action and treatment. J Int Med 2011; 270: 110-122 doporučení pro průkaz LA odběr krve odstup od antitrombotické medikace dvojitá centrifugace (ne filtry!) ke získání bezdestičkové plazmy rychlé zmražení nebo vyšetření, rozmražení důsledně při 37 st C výběr testu (screening) provést dva testy, 1. volba dRVVT, 2. volba senzitivní aPTT s nízkým obsahem fosfolipidů s silikou jako aktivátorem ve vyšetřování na LA pokračovat je-li kterýkoli z testů pozitivní výsledek převyšuje lokálně stanovený cut-off určený 99. percentilem zdravých dárců směsné testy (diferenciální diagnostika defektu a inhibitoru) pro testování může být použita jak „home made“ připravená plazma poolovaná tak i komerční lyofilizovaná poměr pacientovy a normální plazmy je 1:1, preinkubace 30 minut vyšetřování není provedeno v případě významně prodlouženého TT vyhodnocení výsledků: nastavení „cut-off“ testováním plazem zdravých dárců a normální plazmy 1:1 s preinkubací 30 minut a stanovením cut-off jako 99. percentilu „cut-off“ může být definován hodnotou ICA kdy ICA=/(směs-normální plazma)/pacientova plazmax100 pozitivní výsledek směsných testů je v případě překročení lokálních cut-off definovaných jedním nebo druhým způsobem Pengo V, Tripodi A, Reber G, et al. Update of the guidelines for lupus anticoagulant detection. J Thromb Hemost 2009; 7: 1737-1740 Devreese KMJ. Antiphospholipid antibody testing and standardization. J Lab Hematol 2014; 36: 352-362 doporučení pro průkaz LA II konfirmační testy (průkaz fosfolipidové závislosti inhibitoru) jsou provedeny navýšením koncentrace fosfolipidů fosfolipidy ve dvouvrstvém či hexagonálním uspořádání jsou přípustné pro interpretaci nálezů je nutno použít: provést testování zdravých dárců v prostředí s nízkou (screening) a vysokou koncentrací (konfirmace) fosfolipidů stanovit cut-off, který je průměrem individuálního % korekce dle kalkulace /(sceeningový test-konfirmační test)/x100 pozitivní nálezy jsou dány překročením lokálně stanoveného cut-off % korekce interpretace nálezů, vydávání výsledků pro interpretaci nálezů je nutno zhodnotit všechny jednotlivé kroky laboratorně diagnostického procesu (včetně opakovaného vyšetření ve více než 12ti týdenním odstupem je nutno provést vysvětlení resp. komentář k výslednému nálezu již dříve uvedeno, že interpretaci všech nálezů přítomnosti antifosfolipidových protilátek je nutno pojmout komplexně, zejména s ohledem na vysokou pozitivitu falešně pozitivních výsledů přítomnosti LA (ne vždy v silách hemokoagulační laboratoře, vhodné upozornění pro klinika) je nezbytná účast v EQC programu! Pengo V, Tripodi A, Reber G, et al. Update of the guidelines for lupus anticoagulant detection. J Thromb Hemost 2009; 7: 1737-1740 Devreese KMJ. Antiphospholipid antibody testing and standardization. J Lab Hematol 2014; 36: 352-363 Testy v „solidní fázi“ dle doporučení ISTH ACLA a antib2-GPI IgG a IgM jsou nejčastěji detekovány ELISA, ale v poslední době jsou zavedeny i srovnatelné metodiky chemoluminiscencí (CIA) jsou diskutovány výsledky IgA vzorky vnitřních kontroly kvality by měly být zahrnuty v každé sérii je zapotřebí náležitého nastavené „cut off“ a taktéž míry možného rozptylu mezi sériemi (CV) dle použité metodiky interference stanovení APA může nejčastěji interferovat s: s hladinami RF (IgM) koncentrací hemoglobinu/ bilirubinu/triglyceridů mohou se podílet i další faktory Devreese KMJ, Pierangeli SS, de Laat B. et al. Testing for antiphospholipid antibodies with solid phase assays: guidelines from SSC of ISTH. JTH 2014: 792-795 Devreese KMJ. Antiphospholipid antibody testing and standardization. J Lab Hematol 2014; 36: 352-362 cut-off pro různé reagencie test ACLA G udané ACLA G 99.perc ACLA M udané ACLA M 99.perc abGPG udané abGPG 99.perc abGPM udané abGPM 99.perc Phadia 10,0 10,0 10,0 28,0 10,0 3,5 10,0 5,0 Orgentec 10,0 3,0 7,0 5,5 8,0 3,5 8,0 8,0 Aescu 12,0 6,5 12,0 8,0 12,0 13,0 12,0 26,0 Menarini 10,0 6,0 13,0 19,0 10,0 4,0 10,0 9,0 Inova 15,0 16,0 12,5 17,0 20,0 4,0 20,0 26,3 Různá laboratorní diagnostika a různé přístroje dávají různé výsledky, je nutné nastavit vlastní cut-off, nedá se použít literárních dat a ani cut-off udané výrobcem není spolehlivé. Pro různé situace – riziko trombózy a riziko komplikací gravidity je vhodné používat různý cut-off. Montaruli B, De luna E, Mengozzi G, et al. Anti-cardiolipin and anti-b2-glycoprotein I antibodies: normal reference ranges in northwestern Italy. Lupus 2012; 21: 799-801 Ruffati A, Olivieri S, Tonello M, et al. Influence of different IgG anticardiolipin antibody cut-off values on antiphospholipid syndrome classification. J Thromb Heamost 2008; 6: 1693-1696 další autoprotilátky u APS – protilátky proti doméně I beta2- glykoproteinu I LA aktivita může být závislá nebo nezávislá na b2glykoproteinu I cílovým epitopem je Gly 40 – Arg 43 na doméně I b2glykoproteinu I, detekce možná ELISA i CIA OR pro trombózu je 18,9 pro IgG velká retrospektivní studie 442 pacientů s protilátkami proti b2-glykoproteinu I zjistila u 55% IgG protilátek proti doméně I asociace s trombózou s OR 3,5 asociace s těhotenskými komplikacemi s OR 2,4 De Laat BH, et al. b2-GPI-dependent lupus anticoagulant activity highly correlates with thrombosis in the antiphospholipid syndrome. Blood 2004; 104: 3538-3602 De Laat BH, et al. IgG antibodies that recognize epitope Gly40-Arg43 in domain I of b2-glycoprotein I cause LAC, and their presence correlates strongly with thrombosis. Blood 2005; 105: 1540-1545 De Laat BH, et al. The association between circulation antibodies against domain I of beta2-glycoprotein I and thrombosis: an international multicenter study. J Thromb Haemost 2009; 1767-1773 Mondejar R, González-Rodrígez C, Toyos-Sáenz FJ et al. Role of antipshopholipid score and anti-b2-glycoprotein I domain I autoantibodies in the diagnosis of antiphopholipid syndrome. Clin Chim Act 2014; 431: 174-178 další protilátky u APS – protilátky proti komplexu fosfatidylserin/protrombin jejich průkaz se zdá být nezávislým RF trombotických komplikací VTE IgG OR 7,44* resp. 4,1** VTE IgM OR 2,54* resp. 3,5** ATE IgM 2,7* jejich průkaz je spojen s poruchami gravidity OR 2,37* při zjišťování souvislosti aPS/PT s přítomností LA bylo zjištěno, že průkaz LA a protilátek aPS/PT přinášejí samostatné a nezávislé riziko pro trombózy i reprodukční ztráty*** dvojitá pozitivita tj. protilátky proti beta2- GP I a proti komplexu aPS/PT jsou silným protrombotickým rizikem, zatímco dvojitá negativita významným preventivním faktorem žilního tromboembolizmu**** dvojitá pozitivita OR 7,00 dvojitá negativita OR 0,189 * Vlagea A, Gil A, Cuesta MA, et al. Antiphosphatidylserine/prothrombin antibodies as potential markers of antiphospholipid syndrome. Clin App Thromb Hemost. 2012: DOI: 10.1177/1076029612437578 **Hoxha A, Ruffatti A, Tonello M, at al. Antiphosphatidylserin/prothrombin antibodies in primary antiphospholipd syndrome. Lupus 2012: 21: 787-789 ***Bertolaccini ML, Sciascia S, Murru V, et al. Prevalence of antibodies to prothrombin, in solid phase (aPT) and to phosphatidylserine-prothrombin complex (aPS/PT) in patients with and without lupus anticoagulants. Thromb Haemost 2013; 109: 207-213 **** Kim H, Kim J-E, Hwang SM, et al. Synergistic thrombotic risk od antibodies against prosphatidylserine and prothrombin and b -2-glycoprotein I . Clin App Thromb Hemost 2014; 20: 442-447 klinické spektrum působení APA asymptomatická APA pozitivita 1-5% osob běžné populace APS s cévními projevy APA pozitivita 13% u CMP, 11% u AIM, 9,5% i DVT katastrofický APS (< 1% pts s APA) APS s poruchami těhotenství APA má 6% pts s reprodukčními ztrátami „asymptomatická“ APA pozitivita s „non-criteria“ APA manifestací trombocytopenie, APA-asociovaná nefropatie, APA-asociovaná choroba chlopní, livedo reticularis, plicní hypertenze…. Podskupiny APS: probable APS seronegative APS žádný rozdíl v klinické manifestaci v porovnání - trombotických komplikací - komplikací gravidity RAPS (rapid) MAPS (MAHA associated) Erkan D., Lockshin M.D. Antiphospholipid syndrome Curr Opp Rheumatol 2006; 18: 242-248 Asherson.R.A. Subset and variants of the antiphospholipid syndrome in 2007. Clin and Exp Rheumatology 2007 suppl. 2 Rodriges-Garcia JL, Bertolaccini LM, Cuadrado MJ, et al. Clinical manifestation of antiphospholipid syndrome (APS) with and without antiphosholipid antibodies. (the co-called !seronegative APS“). Ann Rheum Dis 2012; 71: 242-244 Gómez-Puerta JA, Cervera R. Diagnosis and classification ot the antipphospholipid syndrome. J Autoim 2014; 48-49:20-25 séronegativní APS? Jsou přítomny známky či charakteristické symptomy APS? ano ne Jsou pozitivní rutinní testy přítomnosti APA? APS ne ano Je jiná vrozená či získaná trombofilní dispozice? ano ne Manifestace není spojená s APA Je příčina dočasné séronegativity? ano ne Je opakované testování APA pozitivní? ne Opakuj! ano seronegativní APS Cervera R, Conti F, Doria A, et al. Does seronegative antiphospholipid syndrome really exist? Autoim Rev 2012; 11: 581-584 APS séronegativní APS? klinika APS (87pts) SN-APS (67pts) DVT 31,4% 31,0% PE 23,8% 28,7% CMP 14,9% 17,2% TIA 11,9% 10,3% Časný potrat 67,1% 52,1% Pozdní potrat 62,5% 59,4% Nezralost 28,1% 21,7% preeklampsie 28,1% 23,1% Rodriguez-Garcia JL, Bertolaccini ML, Cuadrado MJ, et al. Ann Rheum Dis 2012; 71: 242-244: SN-APS: - klinické projevy APS - trvale negativní APA - 2 non-kritéria manifestace Závěr: Klasický a SN-APS mají podobný klinický profil. kombinovaná tzv. „triple“ pozitivita APA (LA + ACLA IgG + antib2-GPI IgG) ve vztahu k trombóze a poruchám gravidity Ruffati A. et al. Antibody profile and clinical course in primary antiphospholipid syndrome with pregnancy morbidity. Thromb Haemost 2006; 96: 337-341 Rufatti A, Calligaro A, Hoxha A, et al. Laboratory and clinical features of pregnant women with antiphospholipid syndrome and neonatal outcome. Arthritis Care Research 2010; 62; 302-307 prognóza doposud asymptomatických nemocných s triple pozitivitou Pengo V et al. Blood 2011;118:4714-4718, N = 104 i u nemocných s APS je vysoké riziko rekurence, vyšší bez antikoagulační léčby (HR 2,4; p< 0,003) (160 pts; 47,5% VTE, 43,1% AT, 9,7 poruchy gravidity, 2,5% CAPS) - kumulativní incidence při sledování je 12,2% v 1 roce, 26,1% po 5-ti letech a 44,2% po 10-ti letech Pengo V, Ruffatti A, Legnani C, et al. Clinical course of high-risk patients diagnosed with antiphospholipid syndrome. J Thromb Hemost 2009; 8: 237-242 Pengo V, Ruffati A, Legnani C, et al. Incidence of a first thromboembolic event. In asymptomatic carriers of high-risk antiphospholipid antibody profile: a multicenter prospetive study. Blood 2011; 118: 4714-4718 ©2011 by American Society of Hematology APL skóre – prediktivní hodnota pro trombotické příhody parametr Cut off skóre aPTT směs *N+8,6> (orig. > 49s) 5 1,3> 1,1> 2 1 KCT směs *N+6,3> (orig.>29s) 8 dRVVT směs *N+13,9> (orig.>45s) 4 1,3> 1,1> 2 1 aPTT confirm R dRVVT confirm R Otomo K, Atsumi T, Amengual O, et al. Efficacy of the antipospholipid score for the diagnosis of antipshopholipid syndrome and its Predictive value for thromobotic events. Arthr Rheumat 2012; 64: 504-512 Atsumi T, et al. EHA kongres Milán, červen 2014* APL skóre – prediktivní hodnota pro trombotické příhody parametr Cut off skóre ACLA IgG 30> 18,5> 20 4 ACLA IgM 7> 2 antibeta2GPI IgG 15> 2,2> 20 6 antibeta2GPI IgM 6> 1 antiPS/PT IgG 10> 2> 20 13 anitPS/PT IgM 9,2> 8 Kdo mají APL skóre > 30 mají vysoké riziko trombózy a mají mít antitrombotickou léčbu. Otomo K, Atsumi T, Amengual O, et al. Efficacy of the antipospholipid score for the diagnosis of antipshopholipid syndrome and its Predictive value for thromobotic events. Arthr Rheumat 2012; 64: 504-512 Atsumi T, et al. EHA kongres Milán, červen 2014* Efficacy of the antiphospholipid score for the diagnosis of antiphospholipid syndrome and its predictive value for thrombotic events Arthritis & Rheumatism Volume 64, Issue 2, pages 504-512, 27 JAN 2012 DOI: 10.1002/art.33340 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/art.33340/full#fig1 Efficacy of the antiphospholipid score for the diagnosis of antiphospholipid syndrome and its predictive value for thrombotic events Arthritis & Rheumatism Volume 64, Issue 2, pages 504-512, 27 JAN 2012 DOI: 10.1002/art.33340 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/art.33340/full#fig2 globální APS skóre – univariantní analýza logistickou regresí (staticky významné nálezy) riziko/léčba OR p hyperlipidémie 2,492 0,036 art. hypertenze 1,831 0,035 anti-RNP 1,324 0,047 ACLA IgG/IgM 3,998 0,023 antib2GPI IgG/IgM 3,980 0,049 aPS/PT IgG/IgM 2,133 0,006 antiPT IgG/IgM 2,778 0,034 LA 1,885 0,031 LDA 0,379 0,47 HCQ 0,63 0,32 OA 0,55 0,67 statisticky nevýznamné nálezy: • kouření • HAK/HRT • diabetes mellitus • anti-dsDNA • ENA, anti-Ro, La • anti-Sm • Anti-ProtS IgG • antiPE IgG/IgM Sciascia S, Sanna G, Murru V, et al. GAPSS: the Global anti-phospholipid syndrome score. Rheumatology 2013; 52: 1397-1403 globální APS skóre – multivariantní analýza logistickou regresí (staticky významné nálezy) b-koeficient GAPSS hyperlipidémie 1,73 3 art. hypertenze 0,54 1 ACLA IgG/IgM 2,63 5 anti-b2GPI IgG/IgM 2,02 4 anti-PS/PT IgG/IgM 1,78 3 LA 2,35 4 cut off ≥ 10 poskytuje vysokou diagnostickou spolehlivost senzitivita = 0,709; specificita = 0,817; NPV = 0,7705; PPV = 0,7045; p=0,000 Sciascia S, Sanna G, Murru V, et al. GAPSS: the Global anti-phospholipid syndrome score. Rheumatology 2013; 52: 1397-1403 validace GAPSS v prospektivní kohortě Sciascia S, Cuadrado MJ, Sanna G, et al. Thrombotic risk asessment in systemic lupus erythematosus: validation of the global Antiphospholipid syndrome score (GAPSS) in a prospective cohort. Arthritis Care Research, accepted article 2014; doi.10.1002/acr.22388 Role protilátek proti doméně I b2-glykoproteinu I v APL skóre dle výpočtu rizika použitého dříve Otomo et al tj. aPL-S = 5 x exp (OR-5)/4 byli testováni pacienti a kontroly na význam přítomnosti: lupus antikoagulants protilátek: ACLA a antib2GPI IgG/IgM ELISA chemolimuniscencí (CIA) protilátek proti doméně I b2GPI CIA Mondejar R, González-Rodriguez C, Toyos-Sáenz de Miera FJ, et al. Role of antiphospholipid score and antib2-glycoprotein I domain I autoantibodies iIn the diagnosis of antiphospolipid syndrome. Clin Chimica Acta 2014; doi/10.1016/j.cca.2014.01.047 Relativní riziko klinické manifestace pro každý test APA test senzitivita specificita OR APL-S 51,3% 97,4% 39,5 20 ACLA IgG ELISA* 41,0/12,8% 86,1/96,1% 17,2/3,6 20/4 ACLA IgM ELISA 43,6% 85,7% 4,6 5 antib2-GPI IgG ELISA 35,9% 97,4% 21,0 20 antib2-GPI IgM ELISA 41,0% 84,4% 3,8 3 ACLA IgG CIA 51,3% 94,8% 19,2 20 ACLA IgM CIA 33,3% 87,0% 3,4 3 antib2-GPI IgG CIA 46,2% 90,9% 8,6 12 antib2-GPI IgM CIA 28,2% 94,8% 7,2 9 antib2-GPI D1 CIA 35,9% 97,4% 21,0 20 LA * dle cut-off >40 versus 20-40 - narůstající skóre zvyšuje pravděpodobnost klinické manifestace neprokázán signifikantní rozdíl mezi detekcí ELISA a CIA (chemoluminiscenční imunoassayí) Mondejar R, González-Rodriguez C, Toyos-Sáenz de Miera FJ, et al. Role of antiphospholipid score and antib2-glycoprotein I domain I autoantibodies iIn the diagnosis of antiphospolipid syndrome. Clin Chimica Acta 2014; doi/10.1016/j.cca.2014.01.047 management trombózy u pacientů s antifosfolipidovými protilátkami 1. všeobecná opatření u nosičů APA 1.1. přísná kontrola běžných kardiovaskulárních faktorů u pacientů s HR APL profilem, řešení současného SLE – NG 1.2. všichni nosiči APA tromboprofylaxe LMWH v rizikových situacích - 1C 2. primární profylaxe u SLE pts 2.1. pts se SLE pravidelně vyšetřovat na přítomnost APA - NG 2.2. pts s s LA nebo izolovanými ACLA středních až vysokých titrů dostanou primární profylaxi HCQ – 1B/2B - a LD ASA – 2B 3. primární profylaxe u APA pozitivních pts bez SLE pts s HR profilem APL dostanou LD ASA zejména v přítomnosti dalších rizikových faktorů – 2C NG – non-graded recommendation Ruiz-Irastorza G, Cuadrado MJ, Ruiz-Azzura I, et al. Evidence-based recommendations for the prevention and long-term management of thrombosis in antiphospholipid antibody- positive patients: report a task force at the 13th international congress on antiphospholipid Antibodies. Lupus 2011; 20:206-218 Aspirin v primární prevenci nemocných s antifosfolipidovými protilátkami Další analýza : - prokázala protektivní efekt u arteriální trombózy OR 0,48 (0,28-0,82) - neprokázala protektivní efekt u venózní trombózy OR 0,58 (0,52-1,59) - efekt je u retrospektivních (OR 0,23) ne však u prospetivních studií (OR 0,91) - signifikantní efekt je u - asymptomatických nosičů APA /OR 0,5 (0,25-0,99)/ u nemocných se SLE /OR 0,55 (0,31-0,98)/ - žen s poruchami gravidity /OR 0,25 (0,10-0,62)/ Laurent Arnaud L, Mathian A, Ruffatti A, et al. Efficacy of aspirin for the primary prevention of thrombosis in patients with antiphospholipid antibodies: An international and collaborative meta-analysis Autoimmunity Reviews, Volume 13, Issue 3, 2014, 281 – 291 http://dx.doi.org/10.1016/j.autrev.2013.10.014 management trombózy u pacientů s antifosfolipidovými protilátkami 4. sekundární tromboprofylaxe 4.1. pts s žilní či tepennou trombózou a APA, kteří nenaplňují kritéria APS jsou řešení jako pts bez APA – 1C 4.2. pts s definitivní dg. APS a s první žilní trombózou dostanou antikoagulační léčbu s cílovým INR 2,0-3,0 – 1B 4.3. pts s definitivní dg. APS a tepennou trombózou jsou léčeni antikoagulační léčbou s INR > 3,0 nebo kombinovanou antikoagulační léčba s INR 2.0-3,0 + protidestičková léčba – NG – není konsenzus 4.4. před HD warfarin resp. W + protidestičková léčba zjistit rizika krvácivých komplikací - NG 4.5. pts bez SLE s první non-kardioembolických CMP s LR APL profilem a s přítomností odstranitelných RF mohou být individuálně posouzeni k podávání protidestičkové léčby - NG NG – non-graded recommendation Ruiz-Irastorza G, Cuadrado MJ, Ruiz-Azzura I, et al. Evidence-based recommendations for the prevention and long-term management of thrombosis in antiphospholipid antibody- positive patients: report a task force at the 13th international congress on antiphospholipid Antibodies. Lupus 2011; 20:206-218 management trombózy u pacientů s antifosfolipidovými protilátkami 5. trvání léčby 5.1. pts s definitní dg. APS a trombózou léčit napořád – 1C 5.2. pts s první žilní trombózou, LR APL profilem a známým odstranitelným RF antikoagulaci limitovat 3-6 měsíců - NG 6. refrakterní případy 6.1. u pts s rekurentní trombózu, fluktujícím INR, závažným krvácením či vysokým rizikem krvácení může být alternativou antitrombotické léčby - NG LMWH hydroxychorochin statiny IVIG? HSCT? (ojedinělé case reporty) NG – non-graded recommendation Ruiz-Irastorza G, Cuadrado MJ, Ruiz-Azzura I, et al. Evidence-based recommendations for the prevention and long-term management of thrombosis in antiphospholipid antibody- positive patients: report a task force at the 13th international congress on antiphospholipid antibodies. Lupus 2011; 20:206-218 Sciascia S, Giachino O, Roccatello D. Prevention of thrombosis relapse in antiphospholipid syndrome patients refraktory to convetional therapy using intravenou simmunoglobulin. Clin Exp Rheumatol 2012; 30: 409-413 Tenti S, Guidelli GM, Belisai F, et al. Long-term treatment of antiphospholipid syndome with intravenous immunoglobulin in addititon to conventional therapy. Clin Exp Rheumatol 2013; 31: 877-882 Owaidah TM, Maghrabi K, Elkarouti MA, et al. Successful tratment of a case of catastrofic antiphospholipid syndrome with autologous BMT: case report and review of literature. Bone Marrow Transplant 2011; 46: 597-600 APS a DOAC nejsou ukončeny žádné klinické studie 5-10% nemocných s trombofilií bylo zahrnuto do předchozích sledování, ale specificky nevyhodnoceno vyšetření lupus antikoagulant je podáváním DOAC ovlivněno (taipan/ecarin u rivaroxabanu?) rivaroxaban in antiphospholipid syndrome (RAPS) 3 měsíce warfarin, pak radomizace – pokračování ve warfarinu (INR 2,5) či rivaroxaban 20mg, resp. 15 mg při CC 30-49ml/min), měření TGA http://www.controled-trials.com/ISRCTN68222801 ojediněle se objevují zprávy o selhání antitrombotické léčby DOAC po převodu z warfarinu Cohen H, Machin SJ. Antithrombotick treatment failures in antiphospholipid syndrome: the new anticoagulants? Lupus 2010; 19: 486-491 Giles I, Khamashta M, D‘Cruz D, Cohen H. A new dawn of anticoagulation for patients with antiphospholipid syndrome: Lupus 2012 21: 1263-1265 Alberio L. The new direct oral anticoagulants in special indications: rationale and preliminary data in cancer, mechnic hert valves, antiphospholipid syndrome, and heparin-induced thrombocytopenie and beyond. Semin Hematol 2014; 51: 152-156 Shaered JK, McBane DR, Black DF, et al. Failure of dabigatran and rivaroxaban to prevent thrombembolism in antiphospholipid syndrome: a case series of three patients. J Thromb Hemost 2014; 112: 947-950 Erkan D, Aguiar CL, Andrade D, et al. 14th international congress on antiphopholipis antibodies task force report on antiphospholipid syndrome treatment trends. Autoimm Rev 2014; 13: 685-695 Sciascia S, Khamashta MA, D‘Cruz DP. Taget therapy in antiphospholipid syndrome. Curr opin Rheumatol 2014; 26: 269-275 APS + vitamín D vitamín D deficit (< 10-20ng/ml) 10-50% pts u APS vitamín D insuficience (< 30ng/ml) 70% pts u APS nedostatek vitamínu D koreluje s tepennou, žilní trombózou ale i s „non-criteria“ klinickou manifestací ženy s RPL mají často (47,4%) nízké hladiny vitamínu D výskyt APA je ve skupině žen s hypovitaminózou D zřetelně vyšší (P< 0,05); adjustované OR APA u VD low je 2,22 na velké studii z běžné populace potvrzena asociace narůstání rizika VTE s poklesem hladiny 25-hydroxyvitamínu D 18 791 účastníků Agmon-Levin, Blank M, Zandman-Goddard G, et al. Vitamin D: an instrumentál factor in the anti-phopholipid syndrome by inhibition of tissue factor expression. Ann Rheumat Dis 2011; 70: 145-150 Andreoli I, Piantoni S, Dall‘Ara F, et al. Vitamin D and antiphopholipid syndrome. Lupus 2012; 21: 736-740 Piantoni S, Andreoli L, Allegri F, et al. Low levels of vitamin D are common in primary antiphospholipid syndrome with thrombotic disease. Reumatimo 2012; 64: 307-313 Kuniaki O, Dambaeva S, Han 1 A-R, et al. Vitamin D deficiency may be a risk factor for recurrent pregnancy losses by increasing cellular immunity and autoimmunity. Hum Reprod 2014; 29: 208-219 Brondum-Jacobsen P Benn M, TyjERG- Hansen A, Nordestraard BG. 25-hydoxyvitamin D concentration and risk of venous thromboembolismn in the general population with 18791 participants. J Thromb Haemost 2013; 11: 423-431 I možné role vitamínu D u pacientů s antifosfolipidovými protilátkami oblast postižení T-buňky B-buňky dendritické buňky makrofágy neutrofily typ možného ovlivnění snížení INFg, IL-12 (↓ Th1 odpovědi) zvýšení IL-4, IL-5, IL-6 (↑ Th2 odpovědi) snížení IL-17, IL_23 (↓Th17) indukce Treg a IL-10 inhibice proliferace snížení produkce IL-12 snížení produkce IgG a IgE snížení produkce IL-10 inhibice proliferace snížené nastavení MCH inhibice vyzrávání závislého na TLR snížené nastavení ko-stimulačních molekul (CD40, CD80, CD86) zvýšení produkce IL-10 indukce tvorby antimikrobiálních látek zvýšení fagocytózy snížení tvorby pro-zánětlivých cytokinů Navíc: - nedostatek vitamínu D je považován za protrombotický stav - vitamín D lze považovat za přídatný antitrombotický lék, může inhibovat expresi TF zapříčiněnou antib2-GPI snížení tvorby antimikrobiálních látek Parravacini V, Caserta S. The immunomodulatory roles of vitamin D3: New tricks for an old dog. Molecular Interventions 2010; 10: 204-208 Ohsawa M, Koyma T, Yamamoto K, et al. 1-alfa, 25-dihydroxyvitamin D (3) and its potent synthetic analogs downregulate tissue factor and upregulate thrombomodulin expression in monocytic cells, counteraction the effects of tumor necrosis factor oxidized LDL Circulation 2000; 102: 2867-2872 role hydroxychoroquinu u nemocných se SLE je používán řadu let pro jejich protizánětlivé a imunoregulační účinky inhibuje fosfolipázovou aktivitu. stabilizuje lysozomální enzymy, blokuje některé proinflamatorní cytokiny, narušuje reakce antigen-protilátka závislé na komplementu efekt na krevní destičky inhibuje agregaci a uvolnění kyseliny arachidonové s aktivovaných trombocytů inhibuje expresi destičkových receptorů GPIIb/IIIa, která je indukována přítomností antifosfolipidových protilátek na tkáňových modelech restauruje APA zapříčiněnou sníženou diferenciaci cytotrofoblastu je prokázán jeho pozitivní účinek na rekurenci trombózy i u nemocných s PAPS lék přímo snižuje vazbu komplexů antifosfolipidová protilátka + b2-glykoprotein I na fosfolipidové povrchy a ochraňuje celistvost antitrombotického štítu tvořeného annexinem A5 může snižovat titry APA a OR pro TEN u nemocných s trvalou pozitivitou APA probíhající studie: efekt HCQ na vyšetření annexin V resistence – clinicaltrials.govNTC01475149 „HCQ trial“ – primární profylaxe TEN u trvale APA pozitivních osob – clinicaltrials.govNCT01784523 Rand JH, Xiao-Xuan W, Quinn AS, et a. Hydrochloroquin protects the annexin A5 anticoagulant shield from disruption by antiphosphilipid antibiodies: evidence for a novel effect for an old antimalarian drug. Blood 2010; 115: 2292-2299 Pierangeli SS, Erkan D. Antiphopholipid syndrome treatment beyond anticoagulation: are we there yet? Lupus 2010; 19: 475-485 Wu X-X, Guller S, Rand J. Hydroxychlorochin reduces binding of antiphospholipid antibidies to syncytiotrophoblasts and restores annexin A5 expression. Am J Obstet Gynecol 20011; 205:576.e7-14 Schmidt-Tangue A, Voswinkel J, Henrion D, at al. Antithrombotic effects of hydroxychloroquine in primary antiphospholipid syndrome patients. J Thromb Hemost 2013; 11: 1927-1929 Erkan D, Aguiar CL, Andrade D, et al. 14th international congress on antiphopholipis antibodies task force report on antiphospholipid syndrome treatment trends. Autoimm Rev 2014; 13: 685-695 Marchetii T, Ruffati A, Waillemin C, et al. Hydrochoroquin restores throphoblast fusion afected by antiphospholipid antibodies. J Thromb Hemost 2014; 12: 912-920 léčebné konsekvence patogeneze APS Giannakopolous B, Krilis SA. The pathogenesis of the antiphospholipid syndrome. NEJM 2013; 1033-1044 další léky u APA pozitivních pacientů cílová struktura/medikace průkaz účinku in vitro/animální modely průkaz účinku v humánní medicíně TF dilazep inhibuje APA indukovanou expresi TF na monocytech a endoteliích ne NF-kB inhibice NF-kB snižuje APA indukovanou expresi TF na endoteliích a APA potencovanou trombózu u myší ne P38-MAPK inhibice P38MAPK snižuje APA indukovanou expresi TF na endoteliích, aktivaci destiček a snižuje tvorbu trombu u myší ne receptory trombocytů antagonisté destičkových GP snižují APA potencovanou aktivaci destiček a ruší APA indukovanou tvoru trombu u myší ne antiTNFa uvolnění antiTNFa hraje podstatnou roli fetálního poškození cestou aktivace C5 na myších modelech, blokáda tohoto účinku vede k zabránění efektu jiné autoimunitní choroby, podáváno i v graviditě, účinný u RFL nebo selhání IVF, 2 případy indukovaného APS! Pierangeli SS, Erkan D. Antiphospholipid syndrome treatment beyond anticoagulation: are we there yet. Lupus 2010;19: 475-485 Pierangeli SS, Wilis R. Harpet B. Harrie NE. Antiphospholipid syndrome – an evnovlving story of a mutlisystemic disease. In Buliková A (Ed). Antiphosholipid syndrome Intech 2012, Rieka; 199-232 Alijotas-Reig J. Treatment of refractory obstetric antiphospholipid syndrome: the state of the art and new trends in the Therapeutic management. Lupus 2013; 22: 6-17 Winger EE, Reed JL, Ashoush S, et al. Treatment eith adalimubab (Humira) and intravenous immunoglobulin improves rates in women undergoing IVF. Am J Reprod Immunol 2009; 61: 113-120 Mangubat CP, Thaker PP, Cavalcant M, et al. Etanercept and immune treatment in multiple IVF failures. Am J Reprod 2001; 45:24 Erkan D, Aguiar CL, Andrade D, et al. 14th international congress on antiphopholipis antibodies task force report on antiphospholipid syndrome treatment trends. Autoimm Rev 2014; 13: 685-695 další léky u APA pozitivních pacientů cílová struktura/medikace průkaz účinku in vitro/animální modely průkaz účinku v humánní medicíně statiny statiny ruší APA indukovanou aktivaci endoteliálních buněk a expresi TF a upravují zvýšenou tvorbu trombu u myší snížení prozánětlivých a protrombotických markerů b2-GPI a jeho vazba na cílové bb peptidy napodobující domény b2-GPI nebo blokátory jeho receptorů inhibují APA indukovanou aktivaci endotelií a/nebo APA mediovanou trombózů u myší ne komplement antiC5-monoklonální protilátky snižují APA mediovanou tvoru trombu u myší, anti-C5aRA peptidy inhibují expresi TF a trombózu u myší, CH2 doména-deletované monoklonální protilátky proti doméně I b2-GPI jsou účinné jak proti trombóze tak i reprodukční ztrátě na myšíchkrysích modelech „case reports“ s eculizumabem, probíhá studie pts po CAPS před transplantací ledvin B-lymfocyty blokace B-buněčné aktivace (BAFF) zabrání vzniku choroby u myších modelů APS rituximab je efektivní pro ne-kriteria APS manifestace RITAPS studie belimumab (mk-pl proti solubilnímu stimulátoru B buněk) ke snížení autoprotilátek, zastoupení APL není definováno Pierangeli SS, Erkan D. Antiphospholipid syndrome treatment beyond anticoagulation: are we there yet. Lupus 2010;19: 475-485 Pierangeli SS, Wilis R. Harpet B. Harrie NE. Antiphospholipid syndrome – an evnovlving story of a mutlisystemic disease. In Buliková A (Ed). Antiphosholipid syndrome Intech 2012, Rieka; 199-232 Erkan D, Aguiar CL, Andrade D, et al. 14th international congress on antiphopholipis antibodies task force report on antiphospholipid syndrome treatment trends. Autoimm Rev 2014; 13: 685-695 Agostinis CH, Durigutto P, Sblattero D, at al. A non-complement-fixing antibodie to beta2glycoprotein I as a novel therapy for antiphospholipid syndrome. Blood 2014; 123; 3478-3487 problémové okruhy z pohledu laboratorní diagnostiky aktualizace diagnostických kritérií APS které autoprotilátky třída IgM?, třída IgA? (ACLA a antibeta2GPI) antiPS/PT?, anti-annexin V? „čisté“ antifosfolipidové protilátky? anti-doména 1 beta2GPI? naplnění podmínek současných doporučení stanovení lokálních „cut-off“ a jejich praktické využití vyšetření za antitrombotické léčby jsou nálezy na warfarinu v diluci NP 1:1 relevantní? jak při léčbě DOAC? Děkuji za pozornost Graham RV Hughes: „Antiphospholipid blues“ asistuje Silvia S Pierangeli
Podobné dokumenty
Antifosfolipidový syndrom
jedno nebo více nevysvětlitelných odúmrtí morfologicky normálního
plodu v 10. a vyšším týdnu gravidity s tím, že morfologie plodu byla
dokumentována ultrasonograficky nebo přímým vyšetřením plodu
j...
Nejvýznamnější překlady do esperanta
Tolstoj L.N.: Kaukaza militkaptito (Kavkazský zajatec) - Kabanov
Tolstoj L.N.: Morto de Ivano Iljiĉ (Smrt Ivana Iljiče) - Sarapova
Tolstoj L.N.: Resurekto (Vzkříšení) - Sapožnikov
Traven: La mortul...
Stres - Ústav fyziologie
OBR 10
Nixonova křivka, která je pokusem o vztah mezi hormonálními změnami při zátěžové
reakci a jejich „psychlogickou“ interpretaci. V první fázi jsou v ýznamné systémy
zajišťující uchování jedinc...
Anti-native DNA (nDNA) Antibody IFA CZ
Kozí anti-lidský IgG FITC konjugát, dodávaný v této soupravě, je primárně specifický pro těžké řetězce, ale má i částečnou specificitu vůči lehkým
řetězcům. Reaguje primárně s IgG třídou autoprotil...
Formát PDF - Doc. MUDr. Marek Ľubušký Ph.D.
Book December 4, 2010, vol. 2010, 1, p. 397–402.
11. Myers, B. Diagnosis and management of maternal thrombocytopenia in pregnancy. Br J Hematol, 2012, 158, p. 3.
12. Provan, D., Stasi, R., Newland,...
Habilitační práce JM 2012
daného onemocnění (např. nekontrolovaný DM), kouření a antipsychotická medikace (Daumit
et al., 2006).
WHO (2009) stanovila 24 rizikových faktorů mortality u obecné populace. Šest
nejdůležitějších ...