Adobe PDF
Transkript
STAROVĚKÝ ŘÍM - předpoklady vzniku – přelom 2. a 1. tisíciletí p.n.l.- příchod indoevropských kmenů Italiků na Apeninský poloostrov (bronzové i železné nástroje, žárové pohřby). - 9. st. p.n.l. – Etruskové (na území dnešní Itálie) vytvořili 1. vyspělou civilizaci (jejich původ zahalen rouškou tajemství, písmo se nepodařilo rozluštit). Postupně ovládli rozsáhlá území italických kmenů a vytvořili řadu samostatných městských států, k jednotnému státu ale nedospěli. Měli rozvinuté zemědělství, zručné řemeslníky, dobré obchodníky. Jih Itálie osídlili Řekové. Postavení Etrusků ale postupně sláblo a ve 3. st.p.n.l. mizí z dějin 753 p.n.l. – založení Říma – Etruskové obsadili středoitalskou oblast - název Roma je snad podle etruského rodu Ruma. Pověst – potomci trojského hrdiny Aenea – Romulus a Remus (odchovala je vlčice)- založili město – vznikl spor, po kterém z nich se bude jmenovat. Ve sporu Romulus zabil Rema. Periodizace římských dějin: 1. DOBA KRÁLOVSKÁ (753 – 510 p.n.l.) 2. RANÁ ŘÍMSKÁ REPUBLIKA (510 – 256 p.n.l.) - 510 p.n.l. se Řím stal republikou (res publica – věc veřejná). Počátky samostatnosti Říma – početné střety se sousedy. Přelom 5.-4. st.p.n.l. pronikly alpskými průsmyky do severní Itálie Keltové (Galové)jejich nájezdy úplně zlomily moc Etrusků, ani Řím nezůstal ušetřen – při jedné z výprav se ho zmocnili a vynutili si vysoké výkupné. Na jihu vedl Řím boje s řeckými městy – poslední město, které Římu vzdorovalo – Tarent -272 p.n.l. kapituloval →sjednocení celé Itálie (krom keltské oblasti na severu Předalpská Galie) - Vnitřní vývoj Říma - boj patricijů (urození) s plebeji (svobodní ale neplnoprávní, neurození)- byli vyloučeni z účasti na správě státu. Snahy o zrovnoprávnění prosazovali pomocí odchodů z města. Tvořili ale část vojska a patricijové se obávali, aby nedošlo k oslabení obranyschopnosti Říma a plebejům ustupovali →výsledkem Tribuna lidu = úřad hájící zájmy plebejů před zvůlí patricijských úředníků– Zákon 12 desek – stanovil rovnost svobodných občanů. Bohatí plebejové postupně splynuli s patriciji a vytvořili nobilitu = privilegovaná vrstva majetných. - dobytá území Říma – provincie nebo spojenecká území, bohatl stát a nobilita, rozvoj peněžní směny, měděné mince nahrazeny stříbrnými. 3. VRCHOL REPUBLIKY (246 – 133 p.n.l.) PUNSKÉ VÁLKY (264 – 146 p.n.l.) – Řím x Kartágo, války o převahu ve Středomoří 1. Kartágo (převaha na moře), Řím (převaha na souši). Kartágo poraženo, Řím ovládl Sicílii, Sardinii, Korsiku 2. začala úspěšným přechodem kartaginského vojevůdce Hannibala přes Alpy a vpádem do Itálie. Řím na pokraji sil, odmítl uzavření míru. Válka přenesena na kartaginské území → Kartágo kapitulovalo. 3. bez příčiny rozpoutal Řím – Kartágo zmizelo z mapy světa V průběhu těchto válek – také boje s Kelty – podařilo se získat podstatnou část jejich území v severní Itálii. Ovládli i pobřeží Jaderského moře, Makedonii, Řecko, Sýrii 4. KRIZE ŘÍMSKÉ REPUBLIKY (133 – 31 p.n.l.) - vytvoření rozsáhlého impéria zajistilo Římu bohatství, otroky, suroviny i potraviny. Levné obilí z provincií likvidovalo drobné zemědělce, přísun velkého množství otroků – pokles jejich ceny a zhoršení postavení. Růst nespokojenosti otroků, růst sociálního napětí →pokusy politiků o reformy. Pozemková reforma – bezzemci získali půdu a odváděli daně- prosadil Tiberius Gracchus – zabit svými odpůrci. - přelom 2.-1. st.p.n.l. – v Římě se vytvořily 2 mocenské skupiny: optimáti (nejlepší) podporovali velkostatkáře, odmítali reformy x populáři (lidový) opírali se o střední vrstvy, ochotni prosazovat hospodářské i politické reformy, jejich vůdce Gaius Marius provedl vojenskou reformu – vznik profesionální armády, služba v armádě – zdroj obživy pro mnoho nejchudších, veteráni získávali jako výslužné půdu. 73-71 p.n.l. – povstání otroků pod vedením gladiátora Spartaka (skupina gladiátorů uprchla z gladiátorské školy ve městě Capua) – potlačeno , 6000 zajatců ukřižováno pro výstrahu ostatním – kříže vroubily cestu z Capuy až do Říma. - pokusem o vyřešení římské krize – vytvoření triumvirátu (tajný spolek, vláda 3 mužů)- Crassus, Pompeius, Caesar – ve svých rukou soustředili veškerou moc. Caesar – vymohl si aby byl poslán jako správce do Zaalpské Galie (dnes Francie a Belgie) – shromáždil silné vojsko, dobyl zbývající část Galie a Británii. Římský senát ho ze strachu z jeho rostoucí moci z Galie odvolal a nařídil mu rozpustit vojsko. Neuposlechl, vtrhl do Itálie (začal občanskou válku, překročil řeku Rubicon – „Kostky jsou vrženy“), porazil Pompeiovo vojsko a zmocnil se Říma. Provedl změny v senátu, řadu reforem, amnestoval své nepřátele, zabezpečil chudým obživu, dal razit zlaté mince, reformoval kalendář – juliánský, a dal se jmenovat doživotním diktátorem. 44 p.n.l. – zavražděn stoupenci republiky. Bezvládí využili k uchopení moci Caesarovi stoupenci – 43 p.n.l. – 2. triumvirát – Marcus Antonius, Lepidus, Octavianus (Caesarův synovec) - zdědil po něm značný majetek, velká část vojska přešla na jeho stranu, zahájil 2. občanskou válku, po urputných bojích zvítězil. Antonius hledal spojenectví v Egyptě (Kleopatra) – jejich spojenecké vojsko poraženo a Egypt připojen k římské říši → definitivně skončilo období římské republiky. 5. RANÉ CÍSAŘSTVÍ (27 p.n.l. – 284) Octavianus se dostal k moci – nastolil v podstatě vojenskou diktaturu. Navenek zachoval staré úřady – zdání, že navazuje na republiku, senátu ponechal zdánlivě dřívější pravomoc – za to mu udělil titul Augustus (vznešený). Předtím ale odstranil ze senátu a úřadu své odpůrce. Stal se 1. občanem státu a 1. členem senátu → období jeho vlády = období PRINCIPÁTU (princeps – první mezi rovnými) = státní forma, veškerá moc se soustředila v rukou císaře. Řím se měnil v monarchii. Cílem jeho vnitřní politiky – zajištění klidného vývoje a přestavba Říma na velkolepé město. Zakročil proti drancování provincií římskými úředníky, přísné tresty za vydírání. Limes Romanus (římská zeď) – opevněná linie na hranicích, zabezpečení hranic říše, pretoriánská garda – panovníkova osobní stráž. Rozvoj zemědělství, řemesel, obchodu. Nástupce císaře bude určovat císař za svého života → 1. nástupcem Traianus – říše dosáhla největšího rozmachu, další rozšiřování římské říše: Galie (Francie, Belgie, Nizozemí), Hispánie (Španělsko, Portugalsko), Británie, Panonie (část Rakouska, Maďarska), Dalmácie, Balkánský poloostrov, Přední Východ, Malá Asie. Hadrianus – jeho nástupce – první územní ztráty na východě Marcus Aurelius – vstup římských legií na území dnešní jižní Moravy a západního Slovenska (zachoval se nápis na trenčínské skále). S koncem dobyvačných válek – počátek období úpadku římského impéria. Nedostatek otroků nutil statkáře, aby půdu pronajímali svobodným bezzemkům = nová forma hospodaření – kolonát. Zpočátku výnosná forma hospodaření – koloni měli zájem na výnosech. Nájem se zvyšoval koloni se zadlužovali → útěk k jiné práci nebo jiný statek. Ve 4. st.n.l. byli připoutáni zákonem k půdě a zbaveni možnosti útěku. 6. POZDNÍ CÍSAŘSTVÍ (284 -476) Závěrečné období existence římského impéria = DOMINÁT – neomezená vláda císaře – zahájil roku 284 Diocletian. Obranné války s barbary – vyčerpávaly státní pokladnu → znehodnocování měny. Hospodářská krize – nutila římskou říši dovolit barbarům usazovat se na jejím území jako spojenci. Začala je přijímat i do vojska - barbarizace armády – došlo až tak daleko, že rozhodovali o osudu římské říše. Úpadek se nepodařilo řešit ani císaři Diokleciánovi (pronásledoval křesťany) ani Konstantinovi – v roce 313 vydal edikt milánský –zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími, povolil křesťanství. Pokusil se přenést centrum celé říše na východ – vybudoval nové město Konstantinopolis (Cařihrad – dnes Istanbul). 395 – rozdělení říše na: - východní (později známá jako byzantská), po čase dosáhla nového rozkvětu - západní (spěla k zániku už delší čas, nedokázala vzdorovat náporu germánských kmenů), 476 – zánik západořímské říše – sesazení posledního římského císaře Romula Augusta – germánským vůdcem Odoakarem Každá měla svého císaře DŮLEŽITÁ DATA kolem 9. st. p. n. l. – počátky etruské civilizace 753 p. n. l. – tradiční datum založení Říma 510 p. n. l. – tradiční datum konce království, z Říma se stala městská republika 264 – 146 p. n. l. – punské války 146 p. n. l. – ovládnutí Makedonie a Řecka Římem 44 p. n. l. – Caesar zavražděn svými protivníky 27 p. n. l. – začátek období principátu asi 30 – ukřižování Ježíše Krista 284 – počátky dominiu 313 – edikt milánský 395 – rozdělení římské říše na východní a západní část 476 – zánik západořímské říše OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Kdo byli Etruskové? Uveďte příčiny a výsledky střetů mezi plebeji a patriciji. Jaké byly příčiny, průběh a výsledky punských válek? Proč se římská republika ocitla v krizi? Zhodnoťte význam Caesarovi diktatury. Jak skončila? Vysvětlete pojmy principát a kolonát. Za kterého císaře dosáhla římská říše největšího rozmachu? Co je podstatou křesťanského učení? V čem spočívá význam ediktu milánského? Zdroj informací: Čapek V., Pátek J.: Dějepis pro SOU, Praha, SCIENTIA, s.r.o. 2001 Čornej P., Čornejová I., Parkan F., Kudrys M.: Dějepis pro střední odborné školy, Praha, SPN 2002
Podobné dokumenty
STAROVĚKÝ ŘÍM
1.Prostuduj mapku výbojů Římanů ve 3.-2.st.př.n.l. a zjisti, o která území se tehdy postupně rozšiřovala
Římská říše.
2.V učebnici na str.110 vyhledej odkud pronikli do Itálie Galové (Keltové).
Otá...
Stáhnout zadání ve formátu PDF
vrstva zámožných občanů, kteří stavěli do boje jízdu
velkostatkáři vlastnící nová rozlehlá latifundia
(je možná pouze jedna správná odpověď)
Otázka číslo: 8
O reformy v době krize římské republiky...
vznik a počátky říma
4. Zjisti, která řeka protéká Římem?
5. Jak se nazývá největší pohoří v Itálii?
6. Co tvoří přirozenou hranici Itálie ze Severu?
7. Který italický kmen založil město Řím?
8. Jak zní latinský název ...
ANTICKÁ ARCHITEKTURA A STAVEBNÍ TECHIKY
božských triad dělená na tři části)
• Sloupy vpředu a sloupy/polosloupy jen po
stranách, ne vzadu
• Pozornost stržena na průčelí
4. Ústřední orgány a právo starověké římské republiky
původně jen plebeje, Hortensiův zákon z roku 287 př. n. l. to prosadil i pro patricije
kodifikace obyčejového práva – Zákon dvanácti desek (Lex duodecim tabularum) – pro ochranu
plebejů před svévol...
36. hodina – Řecko 1) Písemka 2) Zápis: První evropská
1) Zápis: časové období: 4–2 stol. př.n.l.
název Makedonci – v starověku Řekové
- dnešní slovanské kmeny toto označení převzaly mnohem
později
obchod – do Řecka dováželi dřevo na výstavbu lodí
stát...