ANTICKÁ ARCHITEKTURA A STAVEBNÍ TECHIKY

ANTICKÁ ARCHITEKTURA
A STAVEBNÍ TECHIKY
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE
• ARCHITEKTURA A STAVITELSTVÍ
– Základní typy antických svatyní podle typu
Na počátku megaron – mykénská stavba –
pravoúhlý sál s ohništěm uprostřed, kolem něj 4
sloupy nesoucí strop, předsíň se 2 sloupy. Bylo
převzato mladší řeckou architekturou jako
chrám typu in antis
In antis
• Cella a předsíň (pronaos)
• Mezi antami (rozšířené pilířové zakončení
zdi) dva sloupy
• Typ užíván pro malé
chrámky – naiskoi,
pokladnice – thesauroi
a vstupní brány
- propylon
Dvojitý in antis
• Pronaos vpředu je opakován vzadu jako
opisthodomos (dva sloupy mezi antami)
• Opisthodomos není průchozí do celly, je
nefunkční, jen pro symetrii
• Někdy nahrazen adytem – nejposvátnější
místností přístupnou z celly (hl.Velké Řecko,
např. Heraion I v Paestu, C, F v Selinintu)
Prostylos
• Stavba s cellou a předsíní
• Jako in antis, ale s představenou řadou
sloupů před pronaem
• Nejčastěji jsou sloupy čtyři
Amfiprostylos
• Jako prostylos
• Stejná řada sloupů se opakuje i vzadu
• Např. chrím Athény Níké na Akropoli
Peripteros
• Základem nejčastěji dvojitý in antis
• Kolem stavby dokola prstenec sloupů
• Ten tvoří sloupový ochoz – halu (pteron,
peristasis)
• Interiér většinou členěn dvěma řadami
sloupů na tři lodi
Kruhový peripteros
• Peripteros převedený do kruhové stavby
• Viz tholoi v Epidauru, Delfách nebo
Filippeion v Olympii
Monopteros
• Kruhová stavba tvořená věncem sloupů a
střechou
• Žádné zdi uvnitř
• Např. na Agoře v Athénách u Attalovy stoy
Pseudoperipteros
• Místo sloupů kolem stavby jsou na zdi jádra
chrámu přilepeny polosloupy nebo pilastry
• Např. Diův chrám – Olympieion v
Akagantu
• Dost oblíbené v římské architektuře
Dipteros
• Kolem stavby dvojitý prstenec sloupů
• Častěji v iónské architektuře a v kolosálních
rozměrech
• Krepis víc jak 100 x 50 m
• Sloupů přes 100
• Např. Heraion III a IV na Samu, Artemision
v Efesu, Apollónův chrám v Didymě
Pseudodipteros
• Jako dipteros, ale vnitřní věnec sloupů je
vynechán
• Pteron tak má dvojnásobnou hloubku
• Jsou vzácné
• Např. Artemision v Magnesii nad
Meandrem
PODLE POČTU SLOUPŮ
•
•
•
•
Sloup = řec. stylos
Podle průčelí
Tetrastylos, pentastylos, hexastylos…
Lichý počet v zřídka, spíš archaické
dvojlodní chrámy (např. bysilika v Paestu –
enneastylos)
• Periptery – nejčastěji hexastyloi, Parthenon
je oktastylos
Vztah průčelí – bok chrámů
•
•
•
•
Pro klasickou dobu platí:
Průčelí…x
Bok = 2x + 1 (např. hexastylos má bok 13)
Starší chrámy jsou výrazně protáhlé…
Podstavec/krepis
• Všechny řecké chrámy jsou stavěny na
podstavec
• Klasická krepis má tři stupně
• Starší chrámy – 1 nebo 2 stupně
• Klasické a hellénistické chrámy v Iónii často
vyšší (orientální snaha o monumentalitu a
oddělení od okolního světa – mladší efeské
Artemision, Didymaion, Mausoleion…)
Etruské a římské chrámy
• Nemají krepis, ale podium
• Podium má schodiště jen na vstupní straně
• Nemají opisthodomos, ani řeckou symetrii –
jsou jednostranně orientovány
• Jednoduchá čtvercová nebo obdélníková cella (u
božských triad dělená na tři části)
• Sloupy vpředu a sloupy/polosloupy jen po
stranách, ne vzadu
• Pozornost stržena na průčelí
• Kruhové svatyně
Typy řeckého a římského zdiva
• Kyklópské zdivo – hrubé, neopracované bloky
kamene, již doba bronzová v Egeidě
• Polygonální zdivo – kameny
mnohoúhelníkového tvaru, těsně přiléhají, různá
velikost kamenů, dekorativní účinek
Isodomon
• Zeď z kvádrů
• Spáry horní vrstvy jsou v polovině dolní vrstvy
• Horizontální vrstvy jsou stejně vysoké
Pseudoisodomon
• Jako isodomon, jen vrstvy nejsou shodně
vysoké
Emplekton
• Pravidelně opracované kameny na líce zdi
• Vnitřek zdi vyplněn směsí malty a drobnějších
kamenů
• Řecký typ emplekta – mezi vodorovně
běžícími kameny v lících zdi (běhouny)
občas vloženy kameny vybíhající dovnitř
zdiva, některé i napříč celou zdí (vazáky)
• Římský typ emplekta – čelní zdi i výplň
nepropojeny a jsou třemi samostatnými
vrstvami
Opus incertum
• Lícové zdivo z menších kamenů nepravidelného
tvaru zasazených v maltě
• Charakteristické pro pozdní římskou republiku (2.-1.
stol. př. Kr.)
• Nároží z kvádrů
Opus caementitium
• Neopracované drobné kameny uložené v
maltě z pozzolany
• Vlastnosti betonu (pevnost, pružnost,
odolnost vůči vodě)
• Od pozdní republiky, hlavně za císařství
Opus reticulatum
• Za císařství nahradilo opus incertum
• Užity jsou kameny opracované do pyramidek
• Kladen do diagonálních vrstev – dekorativní síť
Opus testaceum
• Vodorovné vrstvy pálených cihel
• Hlavně v římském císařství (na Východě celé
zdi, na Západě jen líc kryjící betonové jádro)
Opus mixtum
• Použití několika druhů stavebních technik
na jedné zdi
• Nejčastěji kombinace reticulata a cihel
Opus rusticum
• Kvádry s ozdobně profilovanou čelní
stranou
ANTICKÉ VEŘEJNÉ STAVBY
• V Řecku vznik spojen s rozkvětem
městských států/obcí
• Často jsou na agoře (je centrem
společenského života) nebo v posvátných
chrámových okrscích
Búleuterion
• Sídlo městské rady (boulé)
• Jedno z nejranějších – Olympia (6.-5. stol. př. Kr.) –
dvě delší, pravoúhlé, apsidami zakončené budovy
• Mladší (Athény, Priéné) mají půlkruhová nebo
pravoúhlá stupňovitá sedadla
• V helénismu jako repre celek s propylajemi a
dvorem se sloupovými halami (Milétos)
Prytaneion
• Budova výboru městské rady
• Zde se stravují úředníci, čestní hosté a
vítězové olympijských her
• Na Agoře má kruhový tvar - Tholos
Stoa
• Sloupová hala (lat. porticus), odvoz. od
chrámového ochozu
• Předek – sloupy, zadek – zeď
• Nejstarší – Samos – 7. stol. př. Kr. – dřevo; Argos
– dvě dórské, 6. stol. př. Kr.
• K vystavení a uchování votivních darů, ochrana
před počasím
• Později k zadní zdi přistavovány místnosti (jídelny,
krámky, úřady…)
• Později dvojlodní, dvoupatrové (Attalova v
Athénách, jižní v Korintě…)
• Také stoy s postranními křídly (Diova stoa
v Athénách)
• Velký význam v helénismu – jednotný
urbanistický plán nových měst
• Lemují agory, jsou repre (Magnesia,
Priéné…v MA)
• Propojení kolonád v jeden celek s náměstím
= římské forum
„Hotely“
• Stavěny u hojně navštěvovaných svatyní a
míst
• Jako obytné domy – peristylové dvory,
kolem místnosti (ložnice, jídelny)
• Héraion v Argu, Asklépieion v Epidauru,
Olympia…
Divadla řecká
• hlediště (theatron) ve svahu a víc než 180°,
vodorovné a svislé komunikace (diazomata,
kerkidés), dole kruhová orchestra s oltářem a
budova skény s bočními křídly (paraskénia);
průchody ven (parodoi), nízké podium před skénou
(proskénion); nejlepší - Epidauros
Divadla římská
• Stavěna v rovném terénu, stupně hlediště (cavea)
uměle, scaena je vysoká budova bohatě členěná a
zdobená, celek je uzavřený komplex, hlediště je
půlkruh!
• První vznikají v Kampánii, v Římě později
(Pompeiovo,
• Marcellovo)
Odeion
• Krytá koncertní síň
• Hudební představení a soutěže
• V Athénách za Perikla pod Akropolí – prý
nejkrásnější v Řecku
• Dnes se hraje v odeiu Heroda Attica
Gymnasion a palaistra
• Pro sport i vzdělávání mládeže (přednášky,
filosofie…) - kalokagathia
• Dvůr s peristylem a místnostmi kolem (šatny,
umývárny, odpočívárny, učebny, knihovny…)
• Přidávány kryté nebo otevřené pískové dráhy
(xystoi) pro běh nebo hod diskem
• Za Říma hodně přebírají thermy
• Gymnasia zakládány již v archaické době,
příklady máme až z helénismu (Priéné, Delfy)
Stadion
• Využívají přírodního terénu
• Nejprve se stojí na hliněných náspech, pak se
dělají dřevěná a pak i kamenná sedadla
• Tribuna pro rozhodčí
• Pravoúhlá (Olympia) i s jedním oblým koncem
• Start a cíl kamenné desky s drážkou jako bloky
• Délka 600 stop = 191-192 m
Hippodromos
• Jako stadion, ale pro závody koní nebo vozů
s dvoj- a čtyřspřežím
Římská veřejná architektura
• Etruské dědictví – praktičnost
• Dokonale funkční užitkové stavby – cesty,
mosty, kanalizace atd.
• Využití litého zdiva – usnadnění a urychlení
práce
• Centrum života – forum (např. Cosa,
Pompeje – chrám+basilika)
Řím – Forum Romanum
Císařská fora
• Hlavně repre funkce – oslava císaře a jeho
rodiny
• V Římě: Caesarovo, Augustovo,
Vespasiánovo, Nervovo, Traianovo forum
• Využití vítězných oblouků (jedno- nebo tříprůchodové): Titův, Septimia Severa,
Konstantinův
Basilika
• Budova obchodní a soudní
• Pravoúhlá hala někdy i trojlodní, někdy s
vnitřním ochozem ve středové lodi
• Vydělen prostor pro soud (pravoúhl. nebo
apsida)
• Základ raných křesťanských chrámů
Amfiteátr
•
•
•
•
Typicky římská stavba, v Řecku bez obdoby
Oválná aréna, stupňovitá sedadla
Pro gladiátorské hry
Nejstarší kamenné v Kampánii, v Římě první a
nejslavnější Amphitheatrum Favium (Colosseum)
Circus
•
•
•
•
Odpovídá řeckému hippodromu
Jeden konec rovný, druhý zaoblený
Středem spina – zídka
Nejznámější C. Maximus, C. Flaminius
Thermy
• Lázně; u Řeků jen místnosti s vanami a bazénem
pod širým nebem, u Římanů jde o rozsáhlé
komplexy s pevnou strukturou
• Apodyterium (šatna), frigidarium (studená lázeň),
tepidarium (vlažná l.), caldarium (horká l.),
praefurnium (topeniště), tubuli (duté cihly),
hypocaustum
• Sportovní, odpočinkové i vzdělávací prostory
• Rané formy nepravidelné, císařské symetrické
(Titovy, Traianovy, Caracallovy, Diocletianovy,
Constantinovy)
Další veřejné stavby
•
•
•
•
Curia – radnice
Tabularium – archiv
Horraeum – skladiště, sýpka
Macellum - tržiště
ŘECKÉ OBYTNÉ DOMY
•
•
•
•
Dlouho nejde o monumentální architekturu
Jednoduché a skromné
Složitost a přepych přichází s helénismem
Jsou teoretické základy stavby – v létě obytná
část zastíněná, směrem k severu uzavřená
• Domy seskupovány do insul
• U Řeků děleny na mužskou a ženskou část (u
větších domů)
Typ „pastas“
• Počátky až v geo. období
• Komplex 2-3 místností se společným
koridorem otevřeným do dvora a střecha je
nesena několika sloupy (pastas)
• Nejlépe Olynthos (5. - 4. století př. Kr.)
Typ „prostas“
• Centrem je dvůr, na V straně je zastřešený
koridor na sloupech, na S straně velká
místnost (oikos) s předsíní o dvou sloupech
mezi antami (prostas)
• Nejlépe v Priéné, hlavně helénistická doba
Dům s
peristylem
• Např. helénismus
na Délu
• Dvůr se sloupovím
na všech stranách
(peristyl) – později
i u Římanů
ŘÍMSKÉ OBYTNÉ DOMY
• Několik skupin obytných domů
• Císařské a úřednické paláce se soukr. i ofic.
částmi (Neronův Domus aurea nebo
flaviovský palác na Palatinu), tito též villy
typu villy v Tivoli nebo Piazza Armerina
(zahrady, thermy, knihovny…)
• Měšťanské domy – atrium, někdy i peristyl
• Byty v insulách (činžovní byty) viz Ostia, v
přízemí krámky, byty výš, okna do ulice,
centrální dvůr se schodišti
• Villy v provinciích – italské vzory (villa
urbana a villa rustica), kombinují se s
místními poměry oby typy navzájem
• Villy peristylové
Pannonie
• Villy s rizality
Pannonie
• Villy se středovým
koridorem
Pannonie
Dům s atriem
• Asi ze starého latinského vzoru (patrný i u
etruských hrobek a terakotových modelů)