Mapy na Internetu

Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Michal Krátký
2004
1
UNIVERZITA KARLOVA – PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
Katedra aplikované kartografie a geoinformatiky
Mapy na Internetu
Vypracoval:
Michal Krátký
Vedoucí ročníkové práce:
Ing. Pavel Váňa
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem zadanou ročníkovou práci
s názvem „Mapy na Internetu“
vypracoval sám a že jsem uvedl
veškerou použitou literaturu a prameny.
Všechna poskytnutá i použitá digitální data
nebudu bez souhlasu školy poskytovat.
Květen 2004
podpis studenta
3
Poděkování
Za cenné rady, náměty a inspiraci
bych chtěl poděkovat
Ing. Pavlu Váňovi
z Českého Vysokého Učební Technického v Praze,
Fakulty Stavební
Za realizaci a funkčnost bezdrátového
internetu v mém domově,
bych chtěl poděkovat pětičlenné radě
občanského sdružení DOBNET.
4
Obsah
1. Úvod…………………………………………………………………………. 1
2. Úvod do problematiky práce……..………………………………………...... 2
3. Literární rešerše……………………………………………………………… 3
4. Vlastní práce………………………………………………………………… 5
I. Historie Internetu …………………………………………………………. 5
I. 1. Stručná Historie počítačové sítě Internet ………………………………………… 5
I. 2. Historie a trendy užívání map na webu …………………………………………. 8
I. 3. Jak je to bylo a je v České republice …………………………………………… 12
II. Druhy map na internetu….……………………………………………… 15
II. 1. Klasifikace webových map ……………………………………………………. 15
II. 2. Náhledové internetové mapy ………………………………………………….. 17
II. 3. Interaktivní mapy ………………………………………………………………. 18
III. Specifika webových map……………………………………………….. 18
III. 1. Výhody internetových map …………………………………………………… 19
III. 2 . Nevýhody internetových map …………………………………………………20
IV. Hlavní mapové servery…………………………………………………. 22
IV. 1. Nejznámější České mapové portály…….…………………………………….. 22
IV. 2. Zahraniční mapové portály …………………………………………………… 25
V. Praktické využití map na síti……………………………………………. 27
VI. Publikování internetových map…………………………..…………….. 29
VI.1. Prostředky nutné ke tvorbě či umístění mapy na internet……………………. 29
VI.2. Stručně o XHTML, CSS a JavaScriptu……………………………….
30
VI.3. Ukázky nejjednoudušší techniky umisťováním map na web………………….. 32
5. Závěr……………………………………………………………………...….37
6. Abstrakt………………………………………………………………….….. 38
7. Seznam použitých zkratek…………………………………...………….….. 39
8. Seznam použité literatury a internetových zdrojů………………………….. 40
9. Seznam tabulek, grafů a obrázků…………………………………………... 42
10.Příloha……………………………………………………………………… 43
5
1. Úvod
Toto téma ročníkové práce jsem zvolil, protože mám pocit, že právě tato část kartografie se
velmi dynamicky rozvíjí, a navíc je dost pravděpodobné, že za několik let se budou v běžném životě
lidí namísto tištěných map, používat digitální mapy, které si bude uživatel prohlížet nejen v osobních
počítačích, ale i v osobních prohlížečích založených na podobném principu jako jsou PDA či mobilní
telefony, které by mohly být vzájemně propojeny bezdrátovým připojením. Dalším důvodem mé volby
byla skutečnost, že téma webové kartografie je v osnovách studijního oboru Kartografie a
geoinformatika téměř ignorováno a to i přes jeho nesmírnou perspektivu. Je nutné si uvědomit, že
rozvoj WWW je až neuvěřitelně rychlý, takže co platí dnes, nemusí platit zítra natož za rok, přesto
bych chtěl částečně zdokumentovat současný stav, možnosti a vyhlídky map na celosvětové
počítačové síti.
Vzhledem k tomu, že prakticky neexistuje žádný rozsáhlý či přehledný informační zdroj o
tématu internetových map v Českém jazyce, tak bych tuto práci chtěl pojmout poněkud komplexněji.
Nejprve se budu věnovat historii, vlastnostem, rozdělení a praktickému užití webových map. Dále
bych se rád pozastavil a stručně zhodnotil i nejužívanější mapové portály. V závěrečné části se budu
zabývat problematikou samotného umístění map na internet a to i s praktickými ukázkami. Ve své
práci se pokusím také zjistit zda může vzniknout a nadále existovat v dnešní tvrdé internetové
konkurenci komerční server, který by byl založen na mapovém rozhraní. Dokončenou práci nakonec
umístím na web, čímž se mi snad podaří, alespoň částečně doplnit mezeru v informovanosti o tomto
tématu v České republice a zároveň by to také mohl být dobrý informační zdroj pro mou budoucí
diplomovou práci.
1
2. Úvod do problematiky práce
„The interactive map is a computer-assisted form of map presentation that attempts to mimic the
display of mental maps in the mind. ... Ultimately, the interactive map is an extention of the human
ability to visualize places and distributions.“
(Peterson, M.P. (1995) Interactive and Animated Cartography, Prentice-Hall, p. 45)
WWW (World Wide Web) je nedávno vzniklé médium, které umožnuje snadné šíření
prakticky všech informací, včetně geoprostorových dat úzce souvisejících s kartografií, a pochopitelně
i geografií. Naopak v procesu šíření geoprostorových dat či vůbec dat s geografickou informací
zastávají mapy a mapám příbuzná zobrazení nezastupitelnou roli, neboť mohou mít mnoho funkcí
(URL 10). To je tedy nutné si uvědomit, abychom lépe pochopili úzkou propojenost Kartografie a
geoinformatiky s webovými mapami.
Ve všech médiích se dnes hojně používají jednoduché mapky k určení jakéhokoliv bodu na
Zemi, nicméně právě prostředí celosvětové počítačové sítě internet umožňuje prozkoumávat tento bod
interaktivně v úzké návaznosti na další geografické informace a uživatele. A právě díky této
návaznosti nejen, že interaktivní mapy jsou neocenitelným a lehce dostupným zdrojem informací, ale
také se dají poměrně snadno komerčně využít.
Již zde v tomto úvodu musím zmínit základní rozdělení internetových map a to sice na
interaktivní a statické. A to především proto, že v této práci budu pod pojmem internetová či webová
mapa mít na mysli interaktivní mapy a to i přesto, že zatím jsou na síti stále ještě v menšině.
2
3. Literární rešerše
Má práce vychází z několika zásadních zdrojů, o kterých bych chtěl napsat několik vět. Není až
tak překvapující, že všechny důležité zdroje pro mou práci jsou umístěny na internetu a napsány jen
v anglickém jazyce.
1. Web Cartography
http://kartoweb.itc.nl/webcartography/webbook/
Tyto stránky na Nizozemském webu nabízejí asi nejkomplexnější pohled na celou webovou
kartografii ze všech dostupných zdrojů. Snaží se informovat své návštěvníky o specifikách kartografie
na webu, a to tak, že je nutné k webovým mapám přistupovat jinak než ke dříve vzniklým tištěným i
digitálním mapám. Jinými slovy, že pro dobrou mapu na internetu nestačí jenom ovládat webové
programování, ale je nutné znát i základy kartografické tvorby, což platí pochopitelně i naopak.
Pro mě samotného posloužily tyto stránky, jako neocenitelný zdroj informací. Právě na
základě těchto stránek jsem vytvořil osnovu této práce. Na tomto webu také existuje velká spousta
odkazů na další více či méně s tématem související informace. Bohužel, tyto stránky nejsou průběžně
aktualizovány a v důsledku toho je již řada odkazů neplatných, stejně jako některé věty uvedené
v abstraktu každé z kapitol. Též si myslím, že je zde používána až příliš odborná angličtina
a v důsledku toho to může odradit náhodné návštěvníky, ale i samotné webové vývojáře, což se může
negativně projevit v kartografické kvalitě samotných elektronických map.
2. Making web maps interactive
http://maps.unomaha.edu/Workshops/InterMap/Interactive.html
Další velice důležitý web pro mou práci, který se tentokráte věnuje samotné praktické tvorbě a
umisťování map na internet. Tato stránka je oficiálním workshopem mezinárodní kartografické
asociace – ICA. Nechybí
zde ani rozsáhlý přehled map s odkazy na ukázky všech možných
i nemožných map na síti, stejně jako informace o spoustě použitelných softwarů a to i s odkazy ke
stažení volných verzí. Po této úvodní části se již tato stránka věnuje samotným programovacím
jazykům, ale jenom do té míry, jak je pro mapy nezbytně nutné. Samostatné kapitoly jsou zde
věnovány metodám, o kterých se budu zmiňovat i já ke konci své práce, tedy tzv. klikacím mapám,
velmi populárnímu a hojně užívanému mouseoveru a také využívání skriptovacího jazyka JavaScriptu
při umisťování mapy na web.
3
Nedostatkem těchto stránek je, že rozhodně nejsou vhodné pro internetové začátečníky, jinými
slovy, pro toho kdo nikdy neprogramoval či nemá představu o tom, jak vypadá zdrojový kód webu, je
převážná část této stránky příliš složitá a nezajímavá a to i přesto, že zde jsou odkazy na studijní
materiály o HTML, JavaScriptu a dokonce i VRML.
3. Trends in web cartography
http://maps.unomaha.edu/ica/Maps&Internet/Working/Karlsruhe/PetersonEngli
sh.doc
Další velice důležitý zdroj mé práce pochází opět z webu Nebraské univerzity. Tentokráte se
ovšem zabývá vývojem a historií internetu v souvislosti s interaktivními mapami na internetu. Ve své
druhé části se tento dokument věnuje činnosti komise ICA pro mapy na Internetu, ale i specifikům
kartografické tvorby na webu ( velikost souborů, etika, vyhledávání map). Bohužel i tento web už není
zcela aktuální, nicméně jiný s podobně zajímavými a objektivními informacemi není k nalezení. Tento
zdroj se stal inspirací pro první kapitolu, a část kapitoly třetí.
4. Use and Users of Maps on the Web
http://www.nacis.org/cp/cp37/CP37_34_50.pdf
Posledním důležitým zdrojem mé práce, je text o využití a uživatelích internetu. Oproti již
zmiňovaným zdrojům zdůrazňuje velkou perspektivu webových map a to především díky třem
zásadním věcem: dostupnosti, aktuálnosti a schopnosti měnit se přesně podle potřeby uživatele.
Zároveň se také zmiňuje o tom, že je dost obtížné až nemožné zjistit chování a přání internetového
uživatele v souvislosti s geografickými informacemi, stejně tak jako je nemožné ovlivnit prostředí
v němž si uživatel vytvořenou webovou mapu spustí. Celkem podrobně jsou zde rozebrány problémy
tvorby webových map: nutnost úpravy map pro komerční užití, rychlost připojení, platby za
vygenerované mapy…atd. Tento zdroj sice nezmiňuje nic co by nebylo již napsáno v předchozích
třech zdrojích, ale přesto je zajímavý, neboť se zde hodnotí známé věci z jiného úhlu pohledu, který je
srozumitelnější široké veřejnosti.
4
4. Vlastní Práce
I. Historie Internetu
Ke správnému pochopení prostředí v němž webové mapy vznikají je nutné mít povědomí o
stručné historii Internetu, jeho současném stavu ve světě, ale i budoucích trendech, které se dají u
tohoto populárního média očekávat (URL 3). Samozřejmě, že je nutné se zmínit i o vývojových
trendech internetových map, stejně jako o specifikách České republiky, protože zde bylo a je jiné
webové prostředí než například v USA.
I. 1. Stručná historie počítačové sítě Internet
První impuls ke vzniku internetu dala studená válka. Americká vláda během ní zadala úkol
vyřešit problém komunikace důležitých institucí po případném jaderném útoku. Výsledkem byla
odvážná teorie celostátní sítě bez centrálního uzle, která je odolná proti výpadkům některých počítačů
do ní zapojených, jenž byla zrealizována v srpnu roku 1969, kdy vědci americké agentury ARPA
dokončili svůj výzkum propojením čtyř počítačů, které mohli mezi sebou komunikovat a to rychlostí
500 bitů/s. Projekt se poté velmi rychle rozvíjel, neboť do konce roku 1971 bylo připojeno dalších
jedenáct amerických univerzit a síť byla nazvána podle svých tvůrců: ARPANET.
Své veřejné premiéry se sice ARPANET, dočkal už v roce 1972, ale na rozdíl od původního
záměru se však na vznikající síť připojovaly hlavně vědecká pracoviště, které pro usnadnění výměny
informací vymysleli e-mail a dodnes sloužící protokol pro přenos dat - FTP . Rok po veřejné premiéře
se k ARPANETu připojily i první dvě neamerické instituce. Pozdějším připojováním nově
vznikajících sítí po celém světě vznikl ARPA internet.
Síťový protokol je zjednodušeně řečeno soubor pravidel, podle kterých mezi sebou jednotlivé
počítače komunikují. ARPANET původně používal dnes již neexistující a zastaralý NCP. Po zhruba
desetiletém vývoji přešel v roce 1983 ARPANET z NCP na TCP , který byl obsáhlejší a sám
zajišťoval opravy chyb při přenosech dat, čímž daleko více vyhovoval podmínkám akademické sítě.
Přes relativně velkou oblibu ARPANETu bylo v půlce osmdesátých let do něj připojeno jen
něco málo přes tisíc uzlů. Teprve rok 1986 zaznamenal první zásadní změnu, neboť vznikl NFSNET
na popud jisté vládní agentury a rozvoj této sítě byl silně podporován především z akademické obce.
Tato nově vzniklá páteřní síť umožňovala přenosovou rychlost 56 kb/s a zahrnovala 5
superpočítačových středisek neboli ISP.
5
Za podpory NFS byly do sítě připojovány další univerzity a výzkumná střediska a počet uzlů
se do konce osmdesátých let zvýšil mnohonásobně - na více než sto tisíc uzlů. V osmdesátých letech
vznikla i v Evropě první větší síť - EARN , která se za krátko připojila k americkému ARPANETu,
resp. NFSNETu.
V roce 1989 vznikl na půdě švýcarské organizace CERN vyvinut tzv. hypertextový protokol
(http), ve kterém označená slova mohou odkazovat na další dokumenty nacházející se na jiném uzlu
sítě, který může fyzicky ležet třeba i na jiném kontinentu. Dva roky poté vznikla dnes nejznámější a
nejužívanější služba internetu: WWW . Právě tato služba umožňuje tvořit (původně pouze textové)
dokumenty a ty pak poskytovat ostatním uživatelům sítě, což byl skutečnost, která přilákala davy lidí
na internet.
Od roku 1990 se pro tuto síť standardně využívající protokolu TCP/IP začíná používat název
Internet. K tomu, aby se daly tyto dokumenty prohlédnout, bylo nejprve zapotřebí znalost přesné IP
adresy daného serveru. Protože to však bylo poměrně nepraktické, zavedl se systém přiřazování
domén DNS, který umožňoval ke každé IP adrese přiřadit určité jméno. Se systémem DNS úzce
souvisí i URL, protože se na základě systému domén se vytvořili i unikátní adresy jakéhokoliv
souboru na internetu, která má zhruba tento tvar: jméno_protokolu://DNS/přesné určení souboru na
serveru.
Celý název serveru je rozdělen na tzv. domény a ty pak ještě do jednotlivých stupňů, obecně
tvar vypadá takto: jméno_počítače.doména3.doména2.doména1. Doména prvního stupně (první
urovně) označovala určitý okruh činnosti dané organizace, které server patřil - .edu mělo školství, .gov
vládní agentury a instituce USA, .com. komerční organizace, .org neziskové. Postupem času se ale
domény první úrovně rozdělily podle států do NFSNETu zapojených. Doména druhé úrovně se od té
první oddělila tečkou a psala se od ní vlevo. Tato doména už označovala samotný server, či instituci,
které patřil. Nakonec se ještě přidala doména třetí úrovně (opět oddělené tečkou a opět vlevo od té
druhé), která měla v podstatě pouze estetickou funkci a z počátku měla výhradně tvar "www".
Postupem času se začala tato doména používat k odlišení služeb, které daný server nabízí, v dnešních
dnech lze na místě domény třetí úrovně nalézt prakticky cokoliv.
Počet připojených uživatelů nadále rostl a v roce 1992 přesáhl počtu jednoho milionu. I Česká
republika, resp. tehdejší ČSFR, se v roce 1990 připojila do EARNu a dostala přidělenu vrcholovou
doménu .cs, respektive .cz. Až v roce 1993 se začal internet intenzivněji používat pro komerční účely,
což byl důsledek zrušení omezujících smluv či dokumentů a v neposlední řadě také masovým
rozšířením osobních počítačů.
6
Pak už to šlo všechno velmi rychle. Zprivatizování (původně pouze severoamerického)
Internetu zpřístupnilo síť velkému množství podniků a hlavně veřejnosti. Počet uživatelů během roku
1993 téměř dvojnásobně vzrostl. V tomto roce byl také představen první grafický WWW prohlížeč legendární Mosaic. V polovině devadesátých let získála služba WWW prvenství v počtu přenesených
dat a Internet se stává prakticky takovým, jak ho známe dnes, jen byl pomalejší a s horší grafickou
úpravou stránek a prakticky nulovou interaktivitou.
Chronologický přehled vývoje internetu: (zdroj: URL 6)
1969
™
vznik ARPANETu – pouhé 4 uzly, přenosová rychlost cca 500 bps
™
™
první veřejné představení ARPANETu
počet uzlů stoupl na 37
™
počátek vývoje TCP (Transfer Control Protocol)
™
vznik rodiny protokolů TCP/IP - zaveden princip neomezeného rozšiřování
™
konec starého NCP protokolu (Network Control Protocol) - ARPANET přešel na
protokol TCP/IP
vyčlenění MILNETu (vojenské organizace) z Arpanetu
vznik EARNu (European academic and Research Network) - evropské akademické
sítě
1972
1974
1979
1983
™
™
1986
™
vznik NFSNETu - protiváha ARPANETu, přenosová rychlost celých 56 kbps
™
™
vznik HTTP (Hyper-Text Transfer Protocol) a WWW (World Wide Web) ve
Švýcarsku
vznik DNS (Domain Name System) - doménové adresování počítačů na síti
™
počet uzlů na celém světě přesáhl jeden milion
1989
1992
1993
privatizace Internetu a zpřístupnění jeho služeb veřejnosti i podnikatelům
představen první WWW prohlížeč - legendární Mosaic
1993 - současnost
™
stále nové a nové služby Internetu a jeho neustálý rychlostní růst, internet se pomalu,
ale jistě stává nejdůležitějším médiem bohaté části světa
1995 ™
4. prosince byla oficiálně představena první verze JavaScriptu- skriptovacího
klientského objektově orientovaného jazyka, díky kterému se podstatně zvýšila
interaktivita webových stránek
™
™
7
I.2. Historie a trendy užívání map na webu
Přístup k mapám přes internet, bezpochyby změnil celou kartografii a to cestovními mapami
začínaje a přístupem lidí, kteří mapu nikdy nepoužili a najednou je rádi vyhledávají, konče. Tato
změna proběhla tak rychle, že je v tuto chvíli dost těžké odhadnout jak se mapy a vůbec celá věda
přizpůsobí novému médiu. V této kapitole uvedu kolik je a bylo na světě uživatelů internetu a
samotných map. Internet podstatně zlepšil distribuci map po celém světě a má i perspektivu změnit
samotné chápání lidí o okolním světě.
Dnešní stav internetu ve světě
Jak už bylo zmíněno, o internet se začala veřejnost zajímat až po roce 1993, kdy došlo
k prudkému exponenciálnímu nárůstu uživatelů. Zatímco na konci zmiňovaného roku využívalo tuto
počítačovou síť zhruba 2 milióny uživatelů, tak o pět později to bylo již kolem sto milionů. A dnes už
je jen otázkou několika měsíců, kdy počet uživatelů služeb internetu přesáhne na planetě Zemi jednu
miliardu (URL 2) , více graf č.1. Navíc většina obyvatel vlastnících v domácnosti osobní počítač má
alespoň vytáčené připojení do této sítě, nemluvě o tom, že v případě úspěšného útoku na internet by se
zhroutila ekonomika velké části světa. Nesmíme ale zapomínat na to, že počty uživatelů světové sítě
se relativně těžce určují a navíc velmi záleží na metodě určení internetového uživatele například podle
stránek internetworldstats.com (URL 4) je uživatelů pouze 740mil.
Stále také platí, že tato síť není rovnoměrně dostupná všem obyvatelům planety. Bohužel zde
platí to samé jako u všech technických vymožeností dnešního světa, tedy že ve vyspělém světě je
internetu téměř přebytek, zatímco v zaostalejších oblastech je problém se vůbec jakkoli připojit.
Prvních dvacet zemí v počtech internetových uživatelů zemí tvoří 77% veškeré internetové populace.
I když nutno dodat, že v první pětce je i Čína a Indie, ovšem pouze v absolutních číslech. (Příloha č.2).
Obecně by se dalo říci, že čím vyšší životní úroveň v té dané zemi je, tím vyšší je počet uživatelů. O
rozdílnosti života na Zemi svědčí i to, že k internetu má zatím přístup jenom asi 15% celosvětové
populace. Co se týče vývojových trendů tak počáteční obrovský nárůst uživatelů internetu začal ve
vyspělém světě stagnovat, nicméně stoupají počty hodin strávených online, stejně jako kvalita
připojení čímž pochopitelně stoupá i počet uživatelů internetových map. Momentálně je růst počtu
uživatelů závislý především na hospodářském růstu zemí s prozatimní nízkou internetovou penetrací.
Pro strukturu samotných uživatelů webu platí, že čím více se v dané lokalitě web používá tím
více přibývá žen a starších obyvatel. V USA či Kanadě je počet žen užívajících internet dokonce více
než mužů (URL 3).
8
IP
#
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
Internetová populace 2004: 945 miliónů (Computer Industry Almanac)
Internetový
Aktivní
Země
Počet obyvatel
Počet ISP
uživatelé
uživatelé
USA
290 340 000
185 900 000
144 400 000
7
Čína
1 280 000 000
95 800 000
3
Japonsko
127 210 000
77 950 000
30 490 000
73
Německo
82 390 000
41 860 000
27 170 000
200
Indie
1 040 000 000
39 200 000
43
Velká Británie
60 090 000
34 110 000
20 740 000
<400
Jižní Korea
42 760 000
32 050 000
11
Itálie
57 990 000
28 610 000
15 580 000
93
Francie
60 180 000
26 340 000
14 100 000
62
Brazílie
182 030 000
23 050 000
12 260 000
50
Rusko
144 520 000
22 300 000
35
Kanada
32 200 000
20 450 000
880 000
760
Španělsko
40 210 000
16 650 000
8 180 000
56
Indonésie
234 890 000
15 300 000
24
Taiwan
22 600 000
13 200 000
500 000
8
Austrálie
19 730 000
13 050 000
8 220 000
571
Mexiko
104 900 000
11 130 000
51
Nizozemsko
16 150 000
10 340 000
7 850 000
52
Malajsie
23 090 000
8 470 000
7
Filipíny
84 610 000
7 820 000
33
Turecko
68 100 000
6 820 000
50
Švédsko
8 870 000
6 120 000
4 600 000
29
Portugalsko
10 100 000
6 110 000
16
Chile
15 660 000
5 240 000
7
Jižní Afrika
43 600 000
5 160 000
150
Belgie
10 280 000
5 010 000
160 000
61
Švýcarsko
7 310 000
4 680 000
3 100 000
44
Rakousko
8 180 000
4 630 000
130 000
37
Hong Kong
7 390 000
4 580 000
2 540 000
17
Argentina
38 740 000
4 030 000
33
Dánsko
5 380 000
3 720 000
13
Česká republika
10 240 000
3 530 000
300
Finsko
5 190 000
3 260 000
3
Norsko
4 540 000
3 140 000
13
Rumunsko
22 270 000
3 140 000
38
Prvních 35 zemí
4 211 740 000
792 750 000
2624
%
obyvatel
64,0%
7,5%
61,3%
50,8%
3,8%
56,8%
75,0%
49,3%
43,8%
12,7%
15,4%
63,5%
41,4%
6,5%
58,4%
66,1%
10,6%
64,0%
36,7%
9,2%
10,0%
69,0%
60,5%
33,5%
11,8%
48,7%
64,0%
56,6%
62,0%
10,4%
69,1%
34,5%
62,8%
69,2%
14,1%
18,8%
Tab. č. 1: Země s největším absolutním počtem internetových uživatelů (zdroj URL 2)
Z Tab.č.1 bych vyzdvihnul vedoucí postavení Spojených Států Amerických, které využívají
jednak svého technologického náskoku, tak i toho, že právě zde byl internet vynalezen. Pro samotné
webové mapy je důležité, že v USA je prodej po internetu naprosto běžnou součástí života a
interaktivních map se nachází na amerických stránkách skutečně velká spousta, ale bohužel častokrát
bývají zaměřeny jenom na Severoamerický kontinent. Zajímavá je určitě i skutečnost, že v Korejské
republice je 75% internetová penetrace obyvatelstva, což je více než kdekoli jinde.
9
Obr. č. 1: Internetová penetrace v zemích světa (zdroj: URL 1)
Na obr.č.1 je jasně vidět v kterých zemích je internet běžnou součástí života a kde je věcí
takřka neznámou a nepoužívanou. Markantní je především rozdíl mezi Evropou, Severní Amerikou,
Austrálií na jedné straně a zbytkem světa na druhé. Suverénně nejhůře je na tom africký kontinent, ale
i přední a Střední Asie.
Růst internetu ve světě
1600
internetový uživatelé
(v miliónech)
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
1992
1995
1998
rok
2001
2004
2007
Graf č. 1: Růst počtu uživatelů internetu ve světě mezi roky 1992 a 2007 (zdroj URL 2)
10
Trendy v užívání internetových map
Šetření vývojových trendů v užívání map na internetu je o dost složitější, protože nelze tak
snadno určit co uživatel na této počítačové síti přesně provádí. Navíc samotné mapy bývají často
součástí velkých portálů, kde mapy tvoří jenom část nabídky služeb. Pro samotné webové mapy byl
zlomový rok 1996, do té doby bylo po síti distribuováno velice málo map, odhadem do 100 000
generovaných map denně (URL 3). Ovšem za dalších pět let došlo k ještě prudšímu vzrůstu užívání
internetových map než u samotného internetu na což zareagovala i ICA na kongresu v srpnu 1999,
kdy založila speciální komisi pro mapy na internetu, která má za úkol pomáhat šířit mapy po světě,
udržovat kartograficko-technické standarty, přizpůsobovat webové mapy potřebám uživatelů atd.
V roce 2001 bylo vygenerováno 21 miliónů map denně, a to pouze čtyřmi hlavními mapovými servery
té doby. Bohužel dodnes z těchto 4 hlavních portálů vydržel v konkurenceschopné podobě jenom ten
hlavní- Mapquest, který je i dnes dominantním mapovým serverem, viz dále.
Užívání webových map mělo a má tedy ještě větší exponenciální nárůst než samotný web, což
je způsobeno tím, že pro veřejnost je daleko těžší si sehnat počítač s připojením do světové sítě a
naučit se s ním pracovat, než samotná práce s internetem (URL 1). O obrovském užívání webových
map na webu svědčí i to, že plných 5% uživatelů připojených pomocí vytáčeného připojení (12%
u broadbandu - širokopásmového připojení) v USA si chce zjistit směr jízdy nebo vyhledat mapu
(URL 2).
Obr. č. 2: Mapquest jako hlavní mapový server (zdroj URL 5)
11
Dominantní pozice Mapquestu mezi světovými mapovými servery je vidět z výše
uvedeného obrázku č. 2. Důležitějším údajem ale je, že měsíčně navštíví tento server téměř 30 miliónů
unikátních uživatelů, což jsou tři procenta všech uživatelů internetu na světě. Je tedy zřejmé, že
webové mapy se alespoň v zemích s vysokou internetovou penetrací již staly běžnou součástí života.
Budoucnost užívání internetových map je spjatá s rozšiřováním širokopásmového internetu (Příloha
č.1), ale také s tvorbou kvalitních a interaktivních map, které budou svým uživatelům nabízet daleko
více služeb než jen pouhé shlédnutí mapy či lokalizaci hledaného objektu. V tomto posledním bodě
bohužel české mapové servery stále zaostávají, i když se již objevují náznaky vylepšení situace.
I.3. Jak to bylo a je v České republice
Počátek internetu v České republice se datuje teprve rokem 1990, kdy se vysoké školy a
ústavy akademie věd připojili do počítačové sítě EARN pevným spojem Praha - Linec (rakouská síť
ACONET) o rychlosti 9,6 kb/s. O rok později se navýšila rychlost připojení na 19,6kb/s a hlavně se
linka rozdělila na dva kanály – první pro EARN a druhý pro internet, ale až o pár měsíců později
přesně 13. února 1992 se Československo oficiálně připojilo do sítě internet. V roce 1993 byla
dokončena výstavba sítě CESNET, která zpočátku propojovala jen univerzitní města v ČR. Za další
dva roky byla definitivně zrušena federální doména první úrovně .cs a byla již plně nahrazena
doménami .cz a .sk. Ve stejném roce byl ukončen monopol Eurotelu na veřejné datové služby, čímž se
získal prostor pro veřejné i komerční služby na webu, které byly určené široké veřejnosti. Na konci
roku 1995 již existuje 400 domén .cz, které navštívilo 22 tisíc hostů. (URL 6).
Poté již začíná prudký rozvoj i českého webu, nejprve se zaměřením na cestovní ruch a
podnikatele, ale velmi záhy vzniká i vyhledávací server Seznam, který existuje dodnes. Následují
webové prezentace orgánů veřejné správy státu, knihoven. Ke konci roku 1998 už existuje přes 18
tisíc domén .cz. a přes 80 tisíc hostů. Po roce 1999 prodělal veřejný internet v České republice další
velký rozvoj, zejména díky dokončení digitalizace telefonní sítě, stanovení levnějšího tarifu pro
připojování k internetu, ale i poklesu cen osobních počítačů a především vzhledem následnému
nástupu volných poskytovatelů připojení.
12
V současné době, tj. v květnu roku 2004 je rozvoj internetu v Česku nejvíce ovlivňován
dostupností, zvyšováním kvality a zlevňováním tarifů u již zavedených technologií (ISDN, ADSL).
Východiskem z nouze vzniklé monopolem Českého Telekomu mohou být a jsou kabelové či
bezdrátové služby nejrůznějších telekomunikačních společností nebo neziskových organizací. Oproti
původnímu očekávání zatím nedochází k výraznějšímu rozvoji mobilních datových služeb, jejichž
většímu rozšíření stále brání především o dost dražší ceny našich mobilních operátorů (s výjimkou
tarifu Eurotel Data Nonstop) a také skutečnost, že zavedené druhy připojení jsou dnes lehce dostupné
za nižší cenu, přesto mobilní připojení používá v domácnostech 5,3% z obyvatel s internetovým
připojením v ČR (URL 6).
Během posledních let se i u nás stal internet součástí běžného života. a to zejména prostřednictvím
elektronické pošty. Dnes je již zcela běžnou záležitostí uvádět na své vizitce adresu internetové
elektronické pošty či vlastní stránky (homepage). Budoucnost českého internetu se zaměřuje stejně
jako ve světě na větší interaktivitu s uživatelem, což se pochopitelně týká i webových map. Běžné
zpoplatňování internetových (tedy i mapových) služeb je zatím v nedohlednu.
Co se týče možnosti využití map na českém internetu, tak za vyspělým světem dosti ztrácíme.
Uživatelé zatím mohou vyhledávat především informace o neznámém objektu či místě, nicméně
vygenerovaná mapa lze vytisknout. Samozřejmostí i na českých serverech bývá určení směru trasy.
Chybí daleko větší návaznost na služby a propojení mapy s prostorem, což je důsledkem zatím
relativně omezené interaktivity českých webových map.
Podle nedávno zveřejněných a objektivních statistik vlastní počítač jenom čtvrtina domácností
v České republice a připojení k internetu má doma jenom 15% domácností, z nichž převážná většina
(82%) je stále připojena pomocí vytáčeného připojení (URL 6). Lidé se širokopásmovým připojením
zůstávají stále ve výrazné menšině– 10%, což pro webovou kartografii v Čechách rozhodně nejsou
perspektivní údaje, protože právě z domova si lidé obvykle plánují svou cestu nebo dovolenou. Navíc
i ve srovnání s původními 15 státy Evropské Unie na to nejsme úplně nejlépe, o čemž nejlépe
vypovídá graf č. 2.
13
Graf č. 2: Srovnání přístupu domácností k internetu v zemích EU (zdroj: URL 6)
Potěšujícím údajem naopak je, že v Česku bylo v dubnu již zhruba 3,5 miliónu uživatelů
internetu (URL 2) a na tomto čísle se shodlo i zmiňované statistické šetření ČSÚ. Pro kartografy je
z tohoto šetření nejdůležitější fakt, že téměř 30% všech uživatelů internetu v ČR, využívá toto médium
k
vyhledávání informací o cestování či ubytování a právě v tomto údaji se skrývá obrovská
budoucnost webových interaktivních map.
14
Graf č. 3: Struktura využívání volného času na internetu u občanů ČR (zdroj: URL 6)
II. Druhy map na internetu
II.1. Klasifikace webových map
Jak už bylo stručně zmíněno na počátku práce, internetových map existuje celá spousta a i
když se pochopitelně dají roztřídit klasickým způsobem podle zobrazovaného území, obsahu či
měřítka, tak obvykle se používá klasifikace odlišná. Hlavním důvodem rozdílnosti internetových map
a tedy i této rozdílné klasifikace jsou především technické zvláštnosti a to jak z hlediska uživatele, tak
i z hlediska kartografa či webového vývojáře. Zpravidla se mapy dělí na statické a dynamické, což je
podrobná nebo dogmatická, navíc existují i mapy, které by se v následujícím schématu nezařadili
nikam dělení které odpovídá možnostem mapování v prostředí WWW, ovšem ani tato klasifikace
není.
15
Obr. č. 3: Tradiční klasifikace webových map (zdroj: URL 7)
Tato klasifikace je tedy založena na využití jednotlivých mapových obrazů. Přestože je toto
nejužívanější klasifikace, není dle mého soudu zcela správná. Lepším řešením by bylo prvotní
rozdělení na náhledové a interaktivní mapy, které by se dále dělili na statické a dynamické a to z toho
důvodu, že v prostředí celého internetu je daleko důležitější jestli uživatel může zasáhnout a
ovlivňovat to co prozkoumává, než jestli je vyhledané v pohybu či nikoliv. Další dělení by mělo být
podle způsobu vytvoření dané mapy a nakonec již podle způsobu užití – tedy historické, volební,
turistické, meteorologické mapy..atd. Ovšem i tato klasifikace má chybu, protože zde není zahrnuto
hlavní dělení digitálních dat na vektorová a rastrová. Toto dělení zde není především proto, že
internetových vektorových map se zatím nachází na internetu poskrovnu, což se pravděpodobně
nezmění do té doby, dokud nebude plně podporován a využíván zcela jiný formát než SVG či GML,
který bude mít podstatně menší velikost než rastrová data (URL 11). Změna v této oblasti je
v nedohlednu, protože ani oficiálně schválené standardy prohlížeče nepodporují a dokonce ani jejich
výrobci (Microsoft) nechystají změny v blízké budoucnosti.
Internetové mapy
Náhledové
Interaktivní
Statické
Scannované
Dynamické
Vytvořené
Statické
Dynamické
Programované
z GIS
Obr. č. 4: Klasifikace internetových map podle možností uživatele
16
II.2. Náhledové internetové mapy
Nejčastěji se vyskytujícími mapami na internetu jsou bezpochyby mapy statické a to bývají ve
velké většině případů i přes své nevýhody scannované mapy tištěného produktu. Přestože mají
nulovou interaktivitu, tak i mají svůj podíl na tom, že se mapy dostávají do podvědomí života vyspělé
civilizace daleko více než dříve. Navíc mají nezastupitelnou úlohu v podobě získávání cenných
informací o nepříliš známých územích, historických mapách, ale i k přesné lokaci kamenného
obchodu, či jakékoliv kulturní akce. Dalším obvyklým užitím těchto map je ukázka z části skutečného
tištěného produktu, který je nabízen k prodeji přes internet. Kvalitu mnoha statických map na webu
určuje samotný skenovací proces, z čehož vyplývá, že velké množství náhledových internetových map
je ve špatné kvalitě s malým uživatelským využitím (URL 7). Problémem scannovaných map je, že
nebyli sestavovány pro internet, což se negativně odráží v jejich čitelnosti.
Obr. č. 5: Rozdílná čitelnost scannovaných a v GISu vytvořených náhledových map (zdroj: URL 8)
Jak je vidět z uvedeného obrázku 5, tak v GISu vytvořené mapy se dají snadněji číst než
jenom scannované, zatím ale nejsou natolik využívané a obvyklé na internetu jak by měly být. Určité
specifikum webových map tvoří náhledové dynamické mapy. Zatím je jejich praktické využití malé,
nemluvě o tom, že uživatel připojen pomocí stále dominantího vytáčeného připojení rozhodně
dynamické mapy nevyhledává, naopak se jim spíše vyhýbá. Náhledové dynamické mapy jsou
využívány především k zaujmutí uživatele, či k mapkám určitých proměnlivých dynamických jevů:
počasí, sportovní závody, silniční provoz..atd.
17
II. 3. Interaktivní mapy
Bezpochyby nejatraktivnější, nejperspektivnější, ale dnes už i nejužívanější webové mapy jsou
interaktivní. Přičemž určit přesnou hranici mezi dynamickou a statickou interaktivní mapou je
přinejmenším obtížné, neboť mapy na běžných mapových serverech jsou sice statické, ale průběžně se
mění se na základě činů uživatele, především pomocí přibližovacích a posouvacích funkcí. Mezi
největší výhody interaktivních map patří: změna měřítka mapy, posun mapy, výběr zobrazované
datové vrstvy, vyhledání vybraných objektů, změna obsahu…atd. Speciálním typem interaktivních
map jsou obrazové klikací mapy, kdy se samotná statická mapa využívá jako rozhraní pro přechod
k jiným odkazům, mapám či informacím ( a to klidně i v podobě zvuku či videa). Daleko podrobněji
se o interaktivních mapách, včetně způsobu a možnostech jejich tvorby bude psát v následujích
kapitolách této práce. Nicméně právě teď je vhodné se zmínit o základních vlastnostech, které by měla
splňovat každá kvalitní interaktivní mapa, ale dost často tomu bohužel tak není.
Základní vlastnosti interaktivních map: (zdroj URL 12)
ƒ
lokalizace mapové oblasti (vyhledání komunikace, katastru, městské části, restaurace,
sportoviště…
ƒ
manipulace s mapovým výřezem (posun výřezu, zvětšování/zmenšování mapy)
ƒ
zapínání/vypínání viditelnosti základních grafických vrstev
ƒ
identifikace viditelných mapových prvků a zobrazení nalezených informací připojených k
identifikovanému objektu
ƒ
změna vybraných položek (dle přístupových práv) informačních dat grafického objektu
ƒ
jednoduchá manipulace s grafickými objekty (změna polohy bodového prvku, změna
vybraných grafických atributů
III. Specifika webových map
Internetové mapy se již ve své podstatě dost liší od map analogových, ale i od digitálních.
Rozdílné je nejen prostředí, ve kterém mapy vznikají a poté i existují, ale i pohled uživatele,
poskytovale a především obsah samotné mapy. (URL 9) .
18
Obr. č. 6 : Činitelé ovlivňující internetové mapy (zdroj: URL 10)
Při vzniku internetové mapy působí na budoucí mapu čtyři hlavní činitelé: uživatel, obsah
mapy, poskytoval, a prostředí. Poskytovatel, popřípadě kartograf je právě omezen těmi zbývajícími
činiteli, které musí chtě nechtě přizpůsobit své tvorbě. Tyto činitelé jsou však tak propojeny navzájem,
že je daleko vhodnější uvádět komplexní výhody a nevýhody mapové internetové tvorby.
III.1. Výhody internetových map
O tom že internet je užitečná věc, už dnes ve vyspělém světě nikdo nepochybuje a to samé lze
říci i o webových mapách. Výjimečnost internetového prostředí nabízí samo o sobě obrovskou výhodu
v podobě kontaktu s uživatelem, což v praxi znamená, že člověk připojený do celosvětové
počítačové sítě si může vyhledat jenom ty informace, které si vyžádá a to podstatně rychleji než
jakýmkoliv jiným způsobem. Dalším velkou výhodou související s obrovskou popularitou samotného
webu je, že vás vyhledání daného objektu, včetně spousty informacích o něm, nic nestojí.
Samozřejmě, že je možné si všechny mapy vytisknout, opět povětšinou zdarma, respektive za cenu
barvy tiskárny a papíru. Ovšem tato skutečnost, pravděpodobně nebude trvat věčně, zatím je ale nutné
vyřešit problémy s nedůvěrou v placení po internetu.
19
Další velkou výhodou je dostupnost, i když jak již bylo zmíněno v první kapitole, zatím
pouze 15% lidstva má přístup k internetu. Ale není sporu o tom, že toto číslo bude stoupat, navíc
rozšiřování internetu není problémem technickým, ale ekonomickým, což potvrzuje třeba i to, že není
potřeba speciálního softwaru, stačí čas od času aktualizovaný internetový prohlížeč. Přesto kdo
možnost připojení k internetu má, tak může vyhledávat mapy celého světa prakticky 24hodin denně,
bez ohledu na to v jaké zemi a s jakým politickým systémem se zrovna nachází.(URL 1). Ovšem
v praxi bohužel existují omezení, ať už ekonomická v případě vytáčeného připojení či internetových
kaváren a nebo způsobené cenzurou v oblastech s diktátorským režimem. Další velikánskou výhodou
webových map je jejich aktuálnost, což byl a je nešvar celé kartografie. Mnohokráte vzniklo nějaké
kvalitní a rozsáhlé dílo, ale ve chvíle vydání své tištěné verze už přestalo být aktuální. Dnes již
s pomocí internetu, družicových snímků a celé digitální techniky není problémem shlédnout
podrobnou mapu v rekordně krátkém čase a to dokonce v jakékoliv zemi světa. Bohužel ne všechny
stránky, respektive mapy jsou pravidelně aktualizovány, tak jak by bylo potřeba.
Poslední důležitou výhodou webových map, která již ale balancuje na hranici s nevýhodami je
jejich snadné a bezztrátové kopírovaní. Pro uživatele map je to samozřejmě výhoda, nicméně pro
tvůrce map, již to tak výhodné není, protože konkurence je veliká a třeba měsíční práce může přijít
během pár okamžiků nazmar. I když existuje spousta programů, kde si lze chránit, jak zdrojový kód
stránek, tak i jakékoliv obrázky (mapy), případně se dá umisťovat do vlastních map dat vodoznak.
Bohužel ale platí, že žádná internetová ochrana není stoprocentně spolehlivá.
III.2. Nevýhody internetových map
Jako každá věc i internetové mapy mají „dvě strany mince“. Asi největší nevýhodou je neznalost
prostředí v němž si uživatel mapu prohlídne, stáhne nebo vytiskne. Mapa by měla být vytvořena tak,
aby se dala přečíst na každém monitoru, počítači a především v každém internetovém prohlížeči.
Tvůrce webové mapy, tedy musí mít na paměti, jaký uživatel s nejhorší možnou výbavou může zavítat
na jeho mapu. Což by v současné době zhruba znamenalo, rozlišení monitoru 800*600, počítač
s procesorem kolem 200 Mhz a samozřejmě vytáčené připojení. Právě v těchto podmínkách se starším
prohlížečem by měl vývojář mapového serveru testovat své aplikace. Částečně se dá problém
zastaralých prohlížečů vyřešit pomocí odkazu ke stažení aktualizované verze či potřebných pluginů,
ale i to může případného potencionálního uživatele či dokonce zákazníka odradit. Nemluvě o tom, že
stahování nových prohlížečů pomocí vytáčeného připojení je takřka nemožné. Jedině rozlišení
mapového výřezu na stránce se dá snadno obejít a to tak, že se buď umístí na stránku informace o tom,
jaké je nejvhodnější rozlišení pro tuto stránku nebo se rovnou implicitně zadají absolutní velikosti
zkoumaných výřezů již do zdrojového kódu stránky.
20
Pravděpodobně druhou největší nevýhodou, která úzce souvisí s tou první jsou omezené grafické
možnosti tvůrce webové mapy. Vzhledem k obvykle používanému malému výřezu je nutné podstatně
omezit samotné mapové prvky, respektive snížit hustotu informací v mapě umístěných. Což ale
v konečné fázi může mít za důsledek i lepší estetickou hodnotu vzniklé mapy. Tuto nevýhodu lze
eliminovat interaktivním nastavením velikosti mapového výřezu, čehož využije především ten kdo má
lepší připojení a nebo si chce mapu vytisknout. Právě kvalitou připojení je omezena i samotná velikost
souborů, v které se tvoří mapy. Nezanedbatelným činitelem rychlosti zpracovávání internetových
aplikací je také výkon serveru na kterém mapa běží (URL 12). Bohužel pro mapy,
nejpodporovanějším formátem v internetových prohlížečích jsou GIF, JPEG, PNG. Přestože ani
jeden z těchto formátů kvůli své kompresi nevyhovuje kartografické přesnosti, tak se používají,
protože jsou podstatně menší než vhodnější formáty TIFF a BMP (ale právě zmiňovaný Mapquest
používá tento formát, nicméně v USA je vysoký počet uživatelů s kvalitním připojením do internetuviz. výše), navíc pro dva posledně jmenované grafické formáty je nutné mít v prohlížeči nainstalovaný
plugin.
Další možností je upravit váš dokument s mapou do formátu PDF, ale zde opět nemusí mít
uživatel nainstalovaný plugin, popřípadě Acrobat Reader. Všechna tato omezení jsou důsledkem toho,
že načítání jedné stránky či vygenerované mapy by nemělo přesáhnout 20 vteřin z důvodu udržení
pozornosti uživatele. Prostředí webu je také specifické v tom, že pro úspěch mapy je velmi důležitý
její design, takže tvůrce mapy si musí dávat speciální pozor na stíny, průhlednost vrstev a především
na použité barvy.
Dalšími podstatnou nevýhodou internetových map je, že informace o daném území se nemusí
nacházet v rodném jazyce, neboť přes 85% celého internetu je napsáno v angličtině (URL 1). Dále si
musíme uvědomit, že tvůrce interaktivní mapy se musí přizpůsobit rozhraní toho daného serveru,
protože na světě existuje jenom minimum čistě mapových serverů. Také se zpravidla musí přizpůsobit
okolí mapového výřezu dnešnímu komerčnímu prostředí, tudíž se často v blízkosti nebo i přímo na
mapách nacházejí reklamy, na méně či více s mapou související odkazy. Nicméně při důvtipném
uzpůsobení mapy, lze z této nevýhody lehce učinit výhodu a zvyšovat návštěvnost svých stránek či
celého serveru. Téměř u žádné internetové mapy nenajdete legendu a jenom někde je možné si ji
dodatečně spustit do nového nebo i stávajícího okna. Pro Kartografy velkou, ale pro běžné uživatele
zanedbatelnou, nevýhodou je složité až nemožné určení přesného měřítka mapy. V zaokrouhlených
cifrách se používají měřítka sporadicky (Multimap), ale téměř vždy se objevuje v mapovým výřezu
nebo v jeho těsné blízkosti měřítko grafické.
21
IV. Hlavní mapové servery
Pravděpodobně nejatraktivnější část práce se bude zabývat ukázkami a hodnocením již
existujících mapových serverů. Vzhledem k neskutečnému množství mapových serverů se
pochopitelně budu zmiňovat jenom o těch nejvýznamnějších neplacených portálech a to jak v České
republice, tak i v zahraničí. Obrazové ukázky z designu ostatních mapových portálů budou uvedeny
v příloze práce.
IV.1. Nejznámější České mapové portály
Nejznámější mapové servery v ČR jsou zpravidla zhotoveny na technologii php či asp, jedinou
výjimku tvoří mapy.cz na Seznamu, které jsou naprogramovány v nepříliš známém jazyku Python.
V České republice se v dnešní době (květen 2004) nachází velká spousta mapovacích serverů., pomocí
nichž už prakticky není žádným problémem si vyhledat téměř jakýkoliv objekt v ČR či naplánovat si
trasu své cesty nebo výletu pomocí internetu. A skutečně spousta lidí už si nekupuje tištěné atlasy,
protože si raději vytisknou z internetu vytyčenou trasu. Je to pohodlnější i levnější zároveň. Nicméně
stále mají české mapové servery jenom informativní charakter, neexistuje přímá propojenost na
cestovní ruch, kde by se uživatel přímo přes interaktivní mapu objednal nebo dokonce zaplatil svou
službu. Jedinou výraznější výjimkou je server firmy SHOCart www.maponline.cz (Příloha č. 6), ale i
zde se musí člověk k službám poměrně složitě „proklikávat“. Prakticky všech 7 zmiňovaných serverů
obsahuje spousty informací, každý z nich vyniká v něčem jiném, ale v zásadě se příliš neliší až na již
zmiňovaný server maponline, který je vytvořen ve speciálním softwaru arc gis IMS, tudíž využívá
uživatelsky příjemné rozhraní, známé z produktů firmy ESRI. Díky tomuto uživatelské rozhraní se
dají velmi jednoduše zapínat či vypínat vrstvy, nicméně je zde nutná registrace pro vyhledávání tras.
Další výraznou zajímavostí tohoto serveru je kvalitní a podrobná mapa Evropy, prakticky ojedinělá na
mapových serverech s doménou .cz, a také anglická verze tohoto portálu.
Do nedávna jasně vedoucím mapovým serverem na Českém trhu byl atlas.cz, ale na konci března
roku 2004 se zde vyměnili rastrové topografické podklady za jednoduché v gisu vytvořené mapy.
Důvodem změny byla snaha přiblížit se více uživatelům a jejich tah je celkem pochopitelný.
Momentálně se tento server (respektive jeho mapová část) nachází ve stadiu přestavby, ale stále se zde
dá najít neuvěřitelných 177 podrobných mapek měst a městeček (Bučovice, Mutěnice, Ratíškovice..) v
ČR. Další výjimečností Atlasu je i satelitní mapa světa (Příloha č. 5). Nedávno byla uvedená do
provozu mapová část zpravodajského serveru Idnes (Příloha č. 7). Dle možností vyhledávání i designu
je to ambiciózní server, nicméně zatím je v rozpracovaném stadiu.
22
Všem těmto komerčním mapovým serverům se zcela vymyká dílo, které je součástí ministerstva
žívotního prostředí. Zde v sekci mapy se nachází nejrozsáhlejší neplacená digitální mapová sbírka
území České republiky. Je zde možné nalézt jak scannované mapy, tak i v gisu vytvořené. Co se týče
tématického obsahu, tak ten je skutečně velmi rozsáhlý: od topografickým map, přes geologické,
hydrologické a mapy krajinného pokryvu až k historickému mapování. Navíc, protože jsou tyto mapy
tvořené a umístěné na síť pomocí již zmiňovaného Arc IMS, tak jejich ovládání, posouvání, měření či
překreslování je pro uživatele velmi snadné. Protože to jsou nekomerční stránky, tak zde nenajdeme
žádnou reklamu, ale ani žádnou službu, přesto jsou tyto stránky vynikajícím zdrojem informacím pro
širokou veřejnost včetně kartografů.
Obr. č. 7: Ukázka z portálu ministerstva životního prostředí (zdroj: URL 13)
Rozsáhlý český archiv map se nachází také na http://mapy.mk.cvut.cz , i když zde jsou k nalezení
především turistické nascennované mapy méně navštěvovaných území. Jiným zajímavým českým
archivem map je http://www.ped.muni.cz/wgeo/UVODMAPY.htm , kde studenti Masarykovy
univerzity umisťují své mapky, které použili ve svých diplomových pracích, ale i cvičeních.
23
Portál
URL
dodavatel
mapa ČR
mapa Evropy
mapa Světa
Plány měst
Seznam
Centrum
http://www.mapy.cz http://mapy.centrum.cz
PJSoft
t-Mapy (SHOCart)
Ano
ano
Ne
ne
Ne
ne
74
126
Plánování tras
ano (i ulice, možnost
zadání "přes")
ano (jen odkud kam)
formát dat
Gif
gif
vyhledávání
jazyk
přehledová
mapka
7 objektů na vyhledání,
10 v autoatlase, jinak
ale znázorňuje se jich
se liší dle sekce
podstaně více
Cze
cze
Ano
ano
Hlavní České mapové servery ( květen 2004 )
Atlas
Tiscali
Quick
Mapyonline
Idnes
http://mapy2.atlas.cz
Atlas.cz
Ano
Ne
ano (satelitní)
177
http://mapy.tiscali.cz http://mapy.quick.cz http://www.mapyonline.cz http://mapy.idnes.cz
PlanStudio
Dynatech(Geodézie)
t-Mapy (SHOCart)
Planstudio
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano (kvalitní)
ne
ano (nekvalitní)
ne
ne
ano (nekvalitní)
16
108
neznámý
12
ano (sekce
ano (s rozšířeným, ale
ano (i "přes", zatím
ano (i ulice a "přes") kilometráž, omezený
ano (nutnost registrace)
zastaralým
rozpracované)
výběr měst)
vyhledáváním)
gif (ČR)*jpeg(svět)
png
ulice, město,
znázorňuje se jen to se
22 druhů objektů
tam nalézá,max. 6
objektů
Cze
cze
Ano
zajímavosti
přesná zeměpisná
šířka, funkce najít
též od T-mapy, ale jinak
satelitní mapa světa,
nejbližší objekt do
ne z ARC IMS, možnost
planeta v noci,
počtu x kilometrů,
ne/zobrazování ikon
legenda vždy
informace o objektu
včetně čísel popisných
již při najetí kurzoru
myši
poznámka
kvalitní plánovač
zobrazování
nedávno změněné
tras, standartní výřez informačních ikonek, ale (konec března 04),
mapy zabírá velkou
žádné propojení k
teprva hledají ideální
část okna
uživateli
podobu
Python
php, JavaScript
aspx, JavaScript
technologie
4
5
3
velikostí mapy
Tab. č. 2: Porovnání nejznámějších českých komerčních mapových portálů
ne
jpeg (náhled)*png
(podrobný)
33 druhů objektů…
gif
5 objektů (sídla, ulice,
hrady a zámky, kempy,
chráněná území)
liší se dle sekce 2- 10
cze
cze , eng
cze
ne
ano
ano
5 sekcí (Svět,
Turistika,
Cykloturistika,
Automapy, města),
Fotky nejznámějších
lokalit, zeměpisná
poloha, přepínání mezi
kvalitou map
mapa světa shodná
jako na Tiscali, nové
mapy, mnoho
informací,ale zatím
zmatené
php, JavaScript
3
složité kopírování
mapy, 6 sekcí
(Automapa, města,
turistika, cyklo,
kilometráž, svět)
málo reklam, 5
cykloserver.cz-sesterský
různých velikostí
map, přepínaní mezi server, velmi kvalitní mapa
kvalitou- formátem Evropy jen informačního
charakteru
map, intuitivní
ovládání
složité rozhraní,
nepřehledné
zoomování ale jinak
spousta možností i
informací
php
3
jednoduché
ARC IMS (prostředí známé
vyhledání,ale nulová
z ESRI produktů),
propojenost s
vyhledávání jen 5 objektů,
uživatelem- jen
ale ty jsou jako vrstvy
vyhledá daný objekt
Asp, JavaScript
php, JavaScript
5
2
24
gif
(rychlá)*png(kvalitní)
IV.2. Zahraniční mapové portály
Bezpochyby nejznámějším a také nejlépe zpracovaným mapovým serverem je výše zmiňovaný
Mapquest (viz. Obr. č. 2). Příčin této pozice je několik, mezi ty hlavní patří to, že mapquest se vyvíjí
již od února 1997 (URL 3) a tím se dostal do podvědomí občanů nejen v USA a také to, že konkurence
z počátků mapových serverů postupně odpadla kvůli finančním problémům. Velký podíl na úspěchu
tohoto serveru má určitě i jednoduchý a přehledný design těchto stránek s minimem animovaných
reklam, rozsáhlá sbírka digitálních map v deseti „zoomovacích“ úrovních, ale třeba i formát bmp
zobrazovaných dat. Celý portál se rozděluje do čtyř vzájemně propojených sekcí: map, vyhledávače,
katalogu firem, a plánovače tras. Navíc je zde možnost si vyhledat i naváznou službu ( odlet,
restauraci , hotel, lékaře, práci, právníka…atd.), bohužel zde ale zatím chybí propojenost vyhledaného
místa s vyhledanou službou, jinými slovy místo a následně i službu si musíte najít zvlášť. Jedinou
výraznější nepříjemností je relativně složité posouvání mapy.
Obr. č. 8: Jednoduchý design Mapquestu (zdroj: URL 5)
25
Na světě existuje samozřejmě daleko více mapových serverů, než je ten nejznámější a
nejpoužívanější. Příkladem dalšího kvalitního, ale trochu jinak orientovaného mapového serveru je
mapmachine na stránkách National Geographic. Zde si uživatel může vybrat mezi širokou nabídkou
digitálních map (satelitní mapy Země i Marsu, topografické USA, „street“ mapy celého světa.). Práce
s mapou je zde díky rozhrání známého z GIS velmi snadná, velmi lehce lze například měřit
vzdálenosti. Tento server má podobně jako portál ministerstva životního prostředí v Česku pouze
informační charakter. Výběr druhů map je zde široký a atraktivní, ale tak podrobné interaktivní mapy
jako na Mapquestu zde nenajdete.
Dalšími zahraničními servery na kterých je možné nalézt vedle map USA a Kanady i evropské
mapy jsou Maps, Mapblast, Maporama či Multimap. Maporama má poměrně složité ovládání, ale
mapy zde můžete vyhledávat v celkem 26 jazykových mutací. Mapblast (Příloha č. 3) je rychlý
a intuitivní vyhledávač, který je součástí softwarového giganta Microsoft a byl vyvinut právě v jeho
produktu MS MapPoint. Velmi ambiciózním mapovým serverem je i britský Multimap (Příloha č. 4),
kde se nachází podrobná interaktivní mapa celé Evropy, lehce se zde dá přepnout do zaokrouhleného
měřítka, nalezneme zde i několik speciálních sekcí (bezdrátové připojení , letecké snímky,
počasí..atd.). Po přesné lokaci určitého místa na mapě si lze v tomto místě přímo objednat či dokonce
zaplatit hotel.
Speciální částí internetových map jsou mapové vyhledávače nebo archívy. V současné době již
existuje několik velice rozmanitých a obsáhlých zdrojů digitálních map. Pomocí nichž prakticky není
problém nalézt jakoukoliv mapu. Mezi ty nejrozsáhleší archívy patří:
1.Oddens http://oddens.geog.uu.nl/index.html
2. Texas http://www.lib.utexas.edu/maps/index.html
3. Geographynetwork. http://www.geographynetwork.com
4. Virginia Tech http://www.lib.vt.edu/subjects/maps/intmaps.html
5. 373 Kartografických odkazů: http://www.geog.uiuc.edu/classes/373links.html
6. Berkeley http://www.lib.berkeley.edu/EART/MapCollections.html
7. Internet Public Library http://www.ipl.org/div/subject/browse/ref42.50.00
26
V. Praktické využití internetových map
Základní využití internetových map je pochopitelně shodné jako u tištěných, ale i digitáních map,
které využívají toho, že plných 83% lidských činností je možno znázornit na mapě (URL 15). Hlavní
rozdíl oproti využívání klasických (tedy i digitálních) map, je v tom, že uživatel může průběžně
zasahovat do překreslované mapy. A stejně jako u tištěných map, je hlavní oblastí využití map
cestovní ruch. Ovšem svou interaktivitu a dynamiku využívají naplno webové mapy i v meteorologii,
dopravních či sportovních mapách, kde znázorňují momentální stav zkoumaného jevu, který se mění
průběžně mění. Další velké využití a poměrně často opomíjené, mají internetové mapy jako dnes již
těžko nahraditelný informační zdroj nejen pro odborníky. Dříve velmi obtížně dostupné mapy
(historické, satelitní ) si nyní může prohlížet prakticky kdokoliv kdo je připojen do celosvětové
počítačové sítě a je jedno jestli je připojen pomocí osobního počítače, notebooku, PDA, nebo
multimediálního mobilního telefonu.
O využítí v cestovním ruchu již zde toho bylo napsáno mnoho a možná by mělo být ještě více,
protože české mapové servery už jenom tím, že jsou v jenom v České jazykové verzi nenabízejí vše co
by mohli přes interaktivní rozraní nabízet. Pro budoucí návštěvníky potenciálně navštěvované oblasti
je velice praktické a pohodlné zároveň si dokonale naplánovat, rezervovat nebo třeba i zaplatit
dovolenou ještě z tepla domova. Při dobře promyšleném, a jednoduchém zpracování by k tomu
naplánování stačila návštěva pouze jednoho mapového serveru, ovšem zatím žádný takový neexistuje,
alespoň ne na českém webu. Budoucnost turistických webových map bude pravděpodobně směřovat
právě tímto směrem, otázkou ale je zda tyto servery dokáží uspět v nabité konkurenci dnešního
internetového prostředí, kde je mnoho reklam, nabídek a slev, ale platit po internetu se v Evropě stále
ještě nikomu příliš nechce. Ovšem již dnes je často v cestovním ruchu používána obrazová klikací
mapa jako jednouché rozhraní pomocí kterého se dá přes hyperlinky dostat k jinému médiu či
informaci (fotografie, zvuk, video, webová kamera...atd.).
Na internetu se dnes objevují i elektronické atlasy, jako plnohodnotné verze tištěných atlasů či
se dají nalézt pouze na webu uvedená díla. Prakticky všechny webové mapy, ať už statické nebo
interaktivní jsou využívány jako zdroje dat pro tištěné atlasy. Použití v dopravě zatím není takové
jaké by mohlo být, map s neustále aktuálními informacemi (nehody, uzavírky, pohyb těžkého
nákladu…atd) se nachází na českém webu skutečně velmi málo. To samé by se dalo říci i o
sportovních webových mapách, kde podobné atraktivní mapky jsou k vidění jenom u
nejvýznamnějších akcích (Příloha č. 8). Důvod je prostý, technicko- ekonomická náročnost
dynamických (ale i v GISu tvořených) map. Dnes se tedy uživatelé webu musí povětšinou spokojit se
statickými náhledovými mapami těchto událostí. Ovšem již nyní je internet plný různých a
propracovaných plánovačů tras, kde si řidič může nastavit nejrychlejší, nejkratší či nejlevnější cestu a
v těch nejlepších i nastavit si spotřebu benzínu a průměrnou rychlost podle typu komunikace.
Samozřejmostí je podrobný itinerář cesty s mapkou.
27
Speciální kategorií internetových map jsou meteorologické mapy a to jak statické, dynamické,
satelitní, radarové, klimatické a další. Pomocí nich má veřejnost takový přístup k mapám ,že si lidé
mohou prakticky udělat předpověď sami bez toho, aby sledovali televizi či rádio. Přestože možnosti
využití webových meteorologických map jsou velké, pro běžné uživatele je naprosto dostačující nalézt
si teplotu, stav oblohy, větru a očekávaný dopad srážek ve vyhledaném místě. Právě proto zůstávají
meteorologické mapy doménou především odborníků či lidí, které je potřebují ke své profesi
(sportovci, piloti, námořníci, politici, vojáci…atd.), a to i přesto, že například mapa z obr.č.9 by byla
díky své jednoduché čitelnosti a pěknému designu ozdobou každého zpravodajského webu.
Obr. č. 9: Statická meteorologická mapa ( zdroj URL 16)
28
VI. Publikování internetových map
VI.1. Prostředky nutné ke tvorbě či umístění mapy na internet
K tomu, aby kartograf či kdokoliv jiný mohl umístit na internet mapu je zapotřebí v první řadě
osobního počítače, s připojením do internetu ( ani to by nemuselo být podmínkou- skripty i kód html
stránek lze testovat v prohlížečích i offline). V podstatě by se dalo říct, že jakýkoliv dnes prodávaný a
správně nakonfigurovaný nový počítač je bohatě dostačující na všechny aplikace, které jsou potřeba ke
tvorbám mapových aplikací na webu. Přesto ale platí, že čím výkonnější stroj i důmyslnější a dražší
aplikace budete mít, tím snáze se vám bude pracovat.
Pokud zvolíte nejlevnější variantu, tak vám bude stačit i počítač starý třeba pět let s operačním
systémem, jednoduchý textový editor jakým je například Notepad a pochopitelně internetový
prohlížeč (nejlépe Internet Explorer nebo Mozilla), obohacený o ty nejužívanější Pluginy
(Shockwave, Quick Time a Acrobat Reader). Pro tento případ je ale nutná téměř dokonalá znalost
programovacích jazyků. Naštěstí existuje mnoho užitečných freewarových html editorů, které mohou
i kartografům velmi usnadnit práci. Mezi ně patří například Netscape Composer a nebo český Golden
HTML editor. Pro ty náročnější a finančně lépe zabezpečené uživatele jsou k mání WYSIWIG editory,
kde vám stačí jenom vědět kam máte kliknout a vše potřebné již za vás tyto editory udělají, aniž byste
museli znát zdrojový kód stránek. Mezi ty nejpoužívanější WYSIWIG editory patří: Microsoft
Frontpage a nebo propracovanější Macromedia Dreamweaver či Adobe Golive (URL 24).
Téměř nezbytným softwarem pro tvorbu profesionálních a kvalitních map je nejznámější grafický
program mezi rastrovými daty- Adobe Photoshop, který ve spojení se sesterským softwarem Adobe
Imageready mimo jiné umí vytvářet animované obrázky, obrazové mapy a také v neposlední řadě
ideálně optimalizovat snímky pro web, tak aby zůstal zachován poměr kvalita*komprese. I zde je ale
možné používat relativně kvalitní freewarové nebo sharewarové náhrady, jako je třeba MapEdit, který
se specializuje na tvorbu obrazových map. Pro tvorbu dynamických vektorových profesionálních map
je nezbytným pomocníkem Macromedia Flash. Vhodné je i nezapomenout na autorizaci svých
vytvořených map pomocí Directoru opět od firmy Macromedia. Pro začátečníky ve webovém
publikování je ale postačující znát 2 webové adresy: stahuj.cz a download.com, kde se bez problémů
dá legálně a zadarmo stáhnout spousta užitečných programů.
Vůbec nejjednodušší, ale zároveň také nejdrahžší řešení umištování map na internet poskytují
produkty firmy ESRI. Její produkt Arc IMS, což je rozšíření k běžné verzi Arc View či Arc GIS,
umožnuje vytvoření dokonalých, uživatelsky velmi příjemných interaktivních map bez znalosti jediné
čárky programovacích jazyků. Pomocí tohoto softwaru lze vytvořit velmi snadno interaktivní mapy
29
z vektorového formátu shapefile či široké škály rastrových formátů (URL 25). Bohužel pro svou cenu
zůstává pro většinu běžných firem i vývojářů nedostupným produktem. Navíc i tyto řešení má
nevýhody: tvůrce je zcela závislý na tomto softwaru a také na produktech firmy ESRI. Naopak lehce
dostupným produktem je Arc Exproler od téže firmy, který usnadňuje prohlížení i stahování
geografických dat z internetu, ovšem k samotnému publikování map na web ho nleze využít.
VI.2. Stručně o XHTML, CSS a JavaScriptu
Ještě předtím, než budou představeny techniky samotného publikování internetových map je
nutné se zmínit o programovacích jazycích, o kterých se bude psát.
Nejznámější, nejstarší a také nejjednodušší je HTML, které je stejně tak staré jako samotný web.
Ve své podstatě to ani není programovací jazyk, ale pouze značkovací kód, do kterého se podle
definovaného standardu zapisuje vlastní text či obsah stránky, který je poté podle tohoto kódu
zobrazen v prohlížeči uživatele. O tento stále se měnící a vyvíjející se standard se stará a průběžně ho
mění World Wibe Web Consorcium. Podle tohoto standardu jsou pak také vytváženy prohlížeče, tudíž
platí, že pokud vlastníte zastaralý prohlížeč, tak vám nemusí podporovat tyto nově schválené
standardy. Zatím posledním schválenýcm standardem je XHTML 1.0, což není nic jiného než
přísnější HTML (elementy se musí uzavírat, kód se píše malými písmeny…atd), který je navržen tak,
aby byl plně kompatibilní s jazykem XML. Důvody příbližování těchto dvou jazyků jsou zřejmézvýšení kompatibility na různorodé platformy typu PDA či mobilních telefonů…atd (Stauffer, 2003).
Pro publikování map na web je důležité vědět, že data umístěná na serveru a napsána v kódu
(X)HTML směřují přímo k uživateli (obr.č.10), stejně jako to, že XHTML používá dvě modifikace
Strict a Transiotional. Právě verze Transiotional, která je méně přísnější na tvorbu kódu bude zde
používána, protože mimo jiné věci umožňuje zapuštění JavaScriptového skriptu přímo do kódu
stránky v XHTML.
Obr. č. 10: Cesta statické webové mapy k uživateli
30
Dalším hojně používaným ani ne snad jazykem, jako spíš kódem jsou CSS- Kaskádové styly.
Právě tyto styly nahrazují zastaralé elementy HTML kódu a jsou velice mocným nástrojem webových
prezentací, kdy lze z jediného místa či sooboru určit fonty, zarovnání, pozadí, okraje…atd. pro
všechny elementy v celé prezentaci. Pro publikování map je na CSS nejdůležitější to, že dokáží
reagovat na akce uživatele pomocí překrývání, schovávání či posouvání vrstev, které jsou součástí
jednotlivých elementů (X)HTML.
Posledním a pro potřeby základů publikování map na internet i nejdůležitějším a nejtěžším
jazykem je JavaScript. Tentokráte se jedná
o plně hodnotný skriptovací jazyk, který dokáže
bezprostředně reagovat na akce uživatele v prohlížeči. Protože je to klientský objektově založený
jazyk, tak pracuje právě a jenom v používaném internetovém prohlížeči (pokud ho tedy podporuje,
respektive má JavaScript povolen), což má své výhody a nevýhody. Nemůže ukládat a využívat
soubory na serveru, ale zase je poněkud blíže samotnému uživateli, neboť má velký vliv na stav
samotného okna a v neposlední řadě je také rychlejší než serverové jazyky. Protože je to skriptovací
jazyk, tak bývá nutné funkci nejprva deklarovat v hlavičce stránky a poté ji volat uvnitř těla
dokumentu (X)HTML. Pro mapy nejužívanějšími vlastnostmi JavaScriptu je otevírání nového okna
v zadaných, mouseover a měnění vrstev.
Obr. č. 11: Technické pozadí profesionálních interaktivních map (zdroj: URL 10)
Na skutečně profesionální interaktivní mapy ovšem ani dokonalá znalost těchto „jazyků“ nestačí.
K profesionánímu pulblikování map na internet je nutné ovládat i některý z výše jmenovaných
serverových jazyků či technologií- asp nebo php. A zároveň mít i povědomí o tom jak pracují databáze
a CGI (Common Gateway Interface) skripty. Co se děje mezi uživatelem a serverem na kterém je
umístěna opravdová interaktivní mapa nejlépe vypovídá obrázek č. 11.
31
VI.3. Nejjednodušší techniky umísťování map na web
Po získání všech potřebných a relativně těžce dostupných informací, se již můžeme věnovat
samotným technikám umisťování map na internet. Vše bude psáno především s ohledem na mapy,
protože není cílem této práce být manuálem méně či více složitých kódů či programovacích jazyků.
Postupně budou ukázány a pro alespoň částečné znalce zdrojového kódu webových stránek i podrobně
vysvětleny základní metody umisťování map na web. Všechny následně uvedené techniky jsou samy
o sobě i nepostradatelnou a často používanou metodou všech webových vývojářů, nicméně pro mnoho
geografů, ale i kartografů jsou takřka neznámé.
Vložení mapy na web pomocí elementu <img/>
První a skutečně velmi jednoduchou technikou umístění mapy na internet je využití elementu
kódu (X)HTML img., který slouží k umisťování nejen map na web, ale prakticky všech obrázků
včetně fotografií. Zde je ukázka jednoduchého zdrojového kódu XHTML stránky s konkrétní mapou.
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Transitional//EN"
"http://www.w3.org/TR/xhmtl1/DTD/xhtml1-transitional.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head>
<title>Nejjednoudušší možné umístění</title>
</head>
<body>
<h1 align="center">Jednoduché umístění mapy na web</h1>
<hr color="Black" size="3" align="center" noshade>
<img src="Mapy\FG_CRo.jpg"
alt="FG mapa České republiky" width="640" height="486"
vspace="10" hspace="150" border="2" />
<p align="center">
<em>Jak je vidět, umístění jakékoliv mapy na internet uložené v podporovaném formátu
(JPEG,PNG,GIF) není příliš složité.</em>
</p>
</body>
</html>
Pokud opomenu definici dokumentu (DTD), elementy i atributy použité k lepšímu designu této
stránky, tak vše podstatné se skrývá pod elementem img a jeho atributy. Jeho první atribut „src“ určuje
relativní nebo absolutní URL adresu mapy ( je tedy možné i odkazovat na mapu nacházející se na
jiném serveru), „alt“ je alternativní text, který se zobrazí, pokud prohlížeč nemůže z jakéhokoliv
důvodu načíst obrázek. Atributy „width“ a „height“ určují velikost obrázku či mapy v okně prohlížeče
a konečně „vspace“ a „hspace“ zarovnávají mapu tam kam si budeme přát. Všechna zde i dále použitá
čísla jsou v pixelech. Mapa by se ovšem načetla i bez všech těchto atributů, ale v levém horním rohu
okna prohlížeče.
32
Obr. č. 12: Zobrazení zdrojového kódu ze stránky 32 v internetovém prohlížeči
Do atributu „src“ v elementu lze pochopitelně umístit i animovanou mapu ve formátu gif. Aby
tento kód byl skutečně funkční a umístěný na internetu, je třeba ho uložit v textovém editoru jako
soubor ve formátu html a nahrát ho na server.
Obrazová mapa na straně klienta
Další jednoduchou technikou využívání map na internetu je převedení jejich obsahu na obrazovou
mapu, ve které lze určit takzvané horké zóny nebo řezy. Pomocí těchto zón se uživatel při kliknutí
může dostat nejen k jiným, s místem na mapě souvisejícím odkazům, ale i k fotkám, hudbě nebo
videu. Pro větší názornost jsem využil stejnou mapu i stránku jako v předchozím příkladě. Zdrojový
kód klientské obrazové mapy vytvořené z obrázku FG_CRo.jpg by vypadal takto:
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Transitional//EN"
"http://www.w3.org/TR/xhmtl1/DTD/xhtml1-transitional.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head>
<title>Nejjednoudušší umístění</title>
</head>
33
<body>
<h1 align="center">Jednoduché umístění mapy na web</h1>
<hr color="Black" size="3" align="center" noshade>
<img src="Mapy\FG_CRo.jpg" alt="FG mapa České republiky" width="640" height="486"
vspace="10" hspace="150" usemap="#FG_CRo" style="border-style:none" />
<p align="center">
<em>Jak je vidět, umístění jakékoliv statické mapy na internet uložené v podporovaném formátu
(JPEG,PNG,GIF) není příliš složité.
</em>
</p>
<map name="FG_CRo">
<area shape="rect" alt="Praha" coords="222,193,258,219" href="http://www.praha.cz/"
target="_blank" />
<area shape="circle" alt="Karlovy Vary" coords="122,168,20" href="mapy/kv.jpg"
target="_blank" />
<area shape="poly" alt="Brno" coords="375,325,393,304,415,324,401,344,383,344,383,334"
href="http://www.brno.cz/toCP1250/index.php" target="_blank" />
<area shape="circle" alt="Liberec" coords="302,127,16" href="http://www.liberec.cz" />
<area shape="rect" alt="Vimperk" coords="158,309,183,332" href="mp3/HCB.wma"
target="_blank" />
<area shape="default" nohref="nohref" />
</map>
</body>
</html>
Ké kódu z prvního cvičení přibyla jenom poslední část umístěna pod elementem map a také
atributy usemap a style elementu img. Zatímco druhý jmenovaný opět jenom vylepšuje design stránky,
tak atritut usemap je velmi důležitý, neboť k funkčnosti obrazové mapy je nutné, aby atribut name
elementu map byl shodný s atributem usemap u elementu img. Nezbytným elementem u obrazové
mapy je area, jehož element href určuje kam nebo na co budou výše zmiňované horké zóny smiřovat.
Další atribut target pro změnu určuje jak budou tyto zóny načteny, jestli v novém okně či rámci. Ve
zmiňovaném kódu by se například oficiální stránky města Liberec znázornili v původním okně
zatímco všechny ostatní odkazy směřují do nového okna. Jak je také z kódu vidět horké zóny obrazové
mapy mohou směřovat i na fotku či hudbu.
Nejdůležitější částí přidané části kódu jsou atributy shape a coords, které určují tvar, velikost a
umístění samotné horké zóny na obrazovou mapu:
™ rect- Pravoúhelník. Vyžaduje X a Y složku levého horního a pravého dolního rohu vymezené
horké zóny v tomto pořadí:X lh, Y lh, X pd, Y pd.
™ circle- Kruh. Pro tuto horkou zónu stačí jen dvě souřadnice jejího středu X a Y a poté číslo
určující poloměr zóny v pixelech
™ poly- Polygon (mnohoúhelník). Tento tvar může mít libovolný počet stran i vrcholů, každému
vrcholu se přirazují souřadnice X a Y, a to právě v pořadí odkud polygon vzniká.
Pomocí atributu default je možné nastavit i zbytek mapy jako horkou zónu, v uvedeném příkladě
to ale neplatí.. Souřadnice X a Y se dají poněkud těžkopádně zjistit v jakémkoli rastrovém editoru a
nebo lze využít sofistikovanější softwary (Adobe Imageready, Mapedit) , kde stačí jen vyznačit oblast
horké zóny myší a dokonce za vás mohou vygenerovat i html kód.
34
Využití mouseoveru u internetových map
Mezi jednu nejpoužívanějších technik na celém webu patří mouseover a výjimkou nejsou ani
internetové mapy. Relativně jednoduše lze vytvořit například seznam map a jenom jeden výřez, ve
kterém se průběžně podle umístění uživatelova kurzoru, budou měnit mapy. Zdrojový kód stránky
html, by v tomto konkrétním případě vypadal takto:
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Transitional//EN"
"http://www.w3.org/TR/xhmtl1/DTD/xhtml1-transitional.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head>
<title>Dymamická změna map i obrázků</title>
<script type="text/JavaScript">
<!-- Skrytí
function zmena_obrazku(mapa)
{
if (mapa == 1) document.images.obr1.src = "Mapy/inetA.jpg"
if (mapa == 2) document.images.obr1.src = "Mapy/inetM.jpg"
if (mapa == 3) document.images.obr1.src = "Mapy/FG_CRd.jpg"
}
function zmena_zpet()
{
document.images.obr1.src = "Mapy/inetR.jpg"
}
// konec skrytí -->
</script>
</head>
<body>
<h1 align="center">Využítí mouseoveru u internetových map</h1>
<hr color="Black" size="3" align="center" >
<p align="center">
<em>Pokud umístíte kurzor myši na konkrétní mapu v seznamu, objeví se ve výřezu
</em>
</p>
<img src="Mapy\inetR.jpg" id="obr1" width="600" height="341" align="right" border="4" />
<ol>
<li onMouseOver="zmena_obrazku(1)" onMouseOut="zmena_zpet()" ><strong>Internet ve
světě</strong></li>
<li onMouseOver="zmena_obrazku(2)" onMouseOut="zmena_zpet()" ><strong>Internet ve
světě 2</strong></li>
<li onMouseOver="zmena_obrazku(3)" onMouseOut="zmena_zpet()" ><strong>FG mapa
České republiky</strong></li>
</ol>
</body>
</html>
Pro toho kdo se nikdy ani nepokoušel vytvořit jednodouché html natož vytvářet skripty, je složité
stručně vysvětlit tento kód. V elementu script jsou deklarovány fuknce zmena_obrazku a změna_zpet,
dále je nezbytně nutné mít naprosto stejně shodné velikosti map, které se mají zobrazovat ve výřezu.
Také u elemetnu img musí být uveden atribut id, který musí být stejný jako vlastnosti objektu
document.image a právě tím se propojí výřez mapy s deklarovanými funkcemi. Ke správnému
35
fungování skriptu je ještě nutné zavolat funkci, což v tomto kódu bylo provedeno v elementu li
pomocí události onMouseOver. Funkce onMouseOut vrací do výřezu původní mapu, která se zobrazí
při prvním načtení této stránky.
Obr. č. 13: Zobrazení zdrojového kódu ze stránky 35 v intenetovém prohlížeči
Pochopitelně, že toto není zdaleka jediné možné využití mouseveru u internetových map. Ten lze
například využít i u výše uvedené obrazové mapy, kde by se například mohli ještě před kliknutím na
URL adresu, zobrazit fotky z daného města. Stejně tak existují další dvě důležité techniky, které zde
nebyli uvedeny, ale každý kartograf by je měl znát. A těmi jsou CSS pozicování a v JavaScriptu
tvořená událost otevření nového okna, která se často používá v interaktivních mapách k zobrazení
legendy mapy. Nicméně tyto i další obtížnější techniky publikování map na web, jsou již nad rámec
této práce.
36
5. Závěr
V této ročníkové práci jsem mimo jiné zjistil, že internetové mapy jsou již dnes velmi hojně
používány a mají ještě světlejší budoucnost. Zatím největší brzdou rozvoje těchto map nejsou ani tak
technické možnosti, jako spíše socio- ekonomické pozadí celého internetu, respektive společnosti.
Obsáhlost a relativní neprobádanost tématu pro mě byly jistým překvapením, což je zčásti způsobeno i
tím, že české mapové servery stále nenabízejí svým uživatelům vše co by nabízet mohli. Velké
rezervy mají internetové mapy v propojení s realitou, respektive službami, což by se dalo mimo jiné i
komerčně využít. Zatím bývá zvykem si vyhledat mapu a službu zvlášť a to i na mapových serverech.
Hlavní cíl práce, vytvoření komplexního informačního zdroje o mapách na internetu, se mi
v rámci možností snad podařilo splnit. Nepochybuji o tom, že umístění práce na web ocení řada
studentů, možná i odborníků, ale hlavně v internetovém prostředí vynikne tato práce daleko více než
na papíře. Původně jsem měl v úmyslu více se věnovat samotné tvorbě interaktivních map, ale
z důvodu technické obtížnosti i obsáhlosti celé ročníkové práce, jsem byl nucen předvést a vysvětlit
jen nejzákladnější techniky publikování map na internetu. Přesto dosažené znalosti budou výborným
základem pro moji nadcházející diplomovou práci, kde bych chtěl zpracovat právě interaktivní mapu
některé turistické oblasti v České republice.
Otázku zda může v ČR vzniknout komerční server založený na rozhraní mapy se mi nepodařilo
jednoznačně odpovědět. Pravděpodobně ano, ale musel by být skutečně precizně proveden a to jak po
estetické stránce, tak i uživatelské. A rozhodně by se neobešel bez přímé návaznosti na uživatele,
protože jinak by ekonomicky nemohl obstát.
37
6. Abstrakt
V předkládané ročníkové práci je komplexně zhodnocen dnešní stav map na internetu. Zaobírá se
především interaktivními mapami, protože právě v nich je budoucnost webové kartografie. V práci
jsou též uvedeny a stručně zhodnoceny nejznámější mapové servery a to jak české tak i zahraniční.
Hlavním výsledkem práce je vytvoření komplexního informačního zdroje o této zatím nepříliš známé
části Kartografie. Právě proto, bude samotná práce ve formátu pdf k nalezení i na internetových
stránkách http://kratas.borec.cz. Na tomto webu budou patřičně prezentovány i nejdůležitější části a
myšlenky práce.
Samotná práce klade důraz na specifika webových map, kterými se odlišuje od analogových,
ale i digitálních map, čímž může být nápomocná jak kartografům, geografům, ale i široké veřejnosti..
V poslední kapitole jsou uvedeny nejjednodušší techniky publikování map na internet, jejichž
skutečně funkční příklady, ale i podstatně složitější techniky budou k nalezení na výše uvedených
internetových stránkách.
38
7. Seznam použitých zkratek
•
ARPA- Advanced Research Project Agency
•
FTP - File Transfer Protocol
•
NCP - Network Control Protocol
•
TCP - Transfer Control Protocol
•
NSFNET - National Science Foundantion NETwork
•
EARN - European Academic and Research Network
•
ISP - Internet Service Provider
•
WWW -World Wide Web
•
http – Hyper Text Transfer Protocol
•
ISP- Internet Service Provider
•
CESNET (Czech Educational and Scintific NETwork)
•
ICA – International Cartographic Association
•
ČSÚ – Český Statistický Úřad
•
GIS – Geografické Informační Systémy (Geographic Information System)
•
PHP – Hypertext Preprocessor
•
ASP – Active Server Pages
•
HTML – HyperText Markup Language
•
XML – eXtensible Markup Language
•
CSS – Cascading Style Sheets
•
SVG – Scalable Vector Graphics
•
GML – Geography Markup Language
•
Arc view IMS – Arc view Internet Map Server
•
JPEG – Joint Photographic Experts Group
•
GIF – Graphics Interchange Format
•
PNG – Portable Network Graphics
•
PDF – Portable Document Format
•
URL – Unique Resource Locator
•
DNS – Domain Name System
•
TIFF – Tagged Image File Format
•
WYSIWYG – What You See Is What You Get
•
BMP – odvozeno z Bitmapy
•
ESRI- Enviromental Systems Research Institute
39
8. Seznam použité literatury a internetových zdrojů
Seznam použité literatury
1. STAUFFER, T. (2003): Tvorba webových stránek pro úplné začátečníky. Softpress. Praha.
s. 560 stran.
2. POLLOCK, J. (2002): JavaScript: Přiručka programátora. Softpress. Praha. 560 stran.
3. DAVIS D. E. (2000): GIS Jak si vytvářet vlastní mapy. Computer Press. Praha. 112 stran
Seznam internetových zdrojů
URL 1: Use and Users of Maps on the Web http://www.nacis.org/cp/cp37/CP37_34_50.pdf
URL 2: Internetové statistiky http://www.clickz.com/stats/big_picture/
URL 3: Trends in web cartography
http://maps.unomaha.edu/ica/Maps&Internet/Working/Karlsruhe/PetersonEnglish.doc
URL 4: Internetworldstats http://www.internetworldstats.com/top25.htm
URL 5: Mapquest http://www.mapquest.com
URL 6: Lupa http://www.lupa.cz
URL 7: VÚGTK http://www.vugtk.cz/il1/nzk/c1-2-02/brown.htm
URL 8: Mapový archív Texaské univerzity http://www.lib.utexas.edu/maps/index.html
URL 9: Mapy na webu
http://www.geoinformatics.upol.cz/studium/predmety/KGI/PKAR/Prednasky/03mapy_na_webu_soub
ory/frame.htm
URL 10: Web Cartography http://kartoweb.itc.nl/webcartography/webbook/
URL 11: Publishing Cartography on the web http://www.mimas.ac.uk/argus/ICA/K.Stynes.newish/
URL 12: Internetová mapa http://www.cdsw.cz/iMapa.htm
URL 13: Portál ministerstva životního prostředí http://map.env.cz
URL 14: Mapmachine od National Geographic http://plasma.nationalgeographic.com/mapmachine
URL 15: Časopis Zeměměřič http://www.zememeric.cz
URL 16: Lycos weather
http://weather.lycos.com/weather/maps.asp?regionID=Europe&regionName=Europe
URL 17: Seznam- mapy http://www.mapy.cz
URL 18: Centum- mapy http://mapy.centrum.cz
URL 19: Atlas- mapy http://mapy2.atlas.cz
URL 20: Tiscali- mapy http://mapy.tiscali.cz
URL 21: Quick- mapy http://mapy.quick.cz
URL 22: Mapyonline.cz http://www.mapyonline.cz
URL 23: Idnes- mapy http://mapy.idnes.cz
40
URL 24: Manuál tvorby interaktivních map
http://maps.unomaha.edu/Workshops/InterMap/Interactive.html
URL 25: Technický týdeník http://www.techtydenik.cz/tt1998/tt18/elektrn3.htm
URL 26: Tvorba vlastní mapy http://www.aquarius.geomar.de/omc/make_map.html
URL 27: The Design of A Web-based Geographic Information System for Community Participation
http://go.owu.edu/~jbkrygie/krygier_html/lws/chang.html
URL 28: Technologie pro poskytování informačních výstupů s využitím grafických dat
prostřednictvím sítě Internet http://www.isss.cz/archiv/1999/sbornik/cz/cerny.htm
URL 29: Cartography and the internet http://maps.unomaha.edu/NACIS/CP26/article1.html
URL 30: World Mountain Encyclopedia http://www.peakware.com
URL 31: Archív Texaské univerzity http://www.lib.utexas.edu/maps/index.html
URL 32: Technická univerzita Virginia http://www.lib.vt.edu/subjects/maps/intmaps.html
URL 33: Univerzita Berkeley http://www.lib.berkeley.edu/EART/MapCollections.html
URK 34: Internet Public Library http://www.ipl.org/div/subject/browse/ref42.50.00
URL 35: Dynamické mapy ve Flashi http://www.intermaps.com/2002/flash.html
URL 36: Cestování http://www.kancl.cz/katalog/SWWW/zabava/cesta/w_0338.htm
URL 37: Plány a mapy pro PDA http://www.pdamapy.cz/cz/
URL 38: The Great globe gallery on the WWW http://hum.amu.edu.pl/~zbzw/glob/glob1.htm
URL 39: Cartography on the web http://tdc-www.harvard.edu/maps.html
URL 40: Maps and referneces http://www.cgrer.uiowa.edu/servers/servers_references.html
URL 41: Multimedia, GIS and the WWW http://maps.unomaha.edu/Workshops/GISWEB.html
URL 42: Webmapy http://www.webmapy.cz/cesko/cesko.php
URL 43: Map resources clip art maps http://www.mapresources.com/
URL 44: Internet Mapping Solutions http://www.esri.com/software/internetmaps/index.html
URL 45: Tiger map server http://tiger.census.gov/cgi-bin/mapbrowse-tbl
URL 46: Maps on Us http://www.mapsonus.com/
URL 47: Interaktivní mapa olympijských sportovišť
http://www.athens2004.com/athens2004/page/venues?lang=en&cid=fa1a470429149f00VgnVCMServ
er28130b0aRCRD
URL 48: Historie internetu http://www.adpnet.cz/inethistory.html
URL 49: Internet do kapsy http://www.mujweb.cz/www/inetguru/
URL 50: Vznik internetu http://www.sweb.cz/historie_internetu/podrobne.htm
URL 51: A brief history of a internet http://www.isoc.org/internet/history/brief.shtml
URL 52: Oddensův archív map http://oddens.geog.uu.nl/index.html
URL 53: 373 Kartografických odkazů: http://www.geog.uiuc.edu/classes/373links.html
URL 54: Geography Network. http://www.geographynetwork.com
URL 55: Tour de Francerk. http://www.geographynetwork.com
41
9. Seznam tabulek, grafů a obrázků
strana
Tab. č.1: Země s největším absolutním počtem internetových uživatelů,
9
Tab. č.2: Porovnání nejznámějších českých komerčních mapových portálů
24
Graf č.1: Růst uživatelů internetu ve světě mezi roky 1992 a 2007
10
Graf č.2: Srovnání přístupu domácností k internetu v zemích EU
14
Graf č 3: Struktura využívání volného času na internetu u občanů ČR
15
Obr. č.1: Internetová penetrace v zemích světa
10
Obr. č.2: Mapquest jako hlavní mapový server
11
Obr. č.3: Tradiční klasifikace webových map
16
Obr. č. 4: Klasifikace internetových map podle možností uživatele
16
Obr. č.5: Rozdílná čitelnost scannovaných a v GISu vytvořených webových map
17
Obr. č. 6: Činitelé ovlivňují internetové mapy
19
Obr. č. 7: Ukázka z portálu Ministerstva životního prostředí
23
Obr. č. 8: Jednoduchý design Mapquestu
25
Obr. č. 9: Statická meteorologická mapa
28
Obr. č. 10: Cesta statické webové mapy k uživateli
30
Obr. č. 11: Technické pozadí profesionálních interaktivních map
31
Obr. č. 12: Zobrazení zdrojového kódu ze stránky 35 v intenetovém prohlížeči
33
Obr. č. 13: Zobrazení zdrojového kódu ze stránky 38 v intenetovém prohlížeči
36
42
10.Příloha
Příloha č. 1: Trend širokopásmového připojení domácností do Internetu v S.Americe (zdroj: URL 2)
Příloha č. 2: Uživatelé internetu podle států světa
43
Příloha č. 3: Zobrazení vybrané trasy na serveru MapBlast.com
Příloha č. 4: Design serveru Multimap.com
44
Příloha č. 5: Satelitní mapa Evropy na serveru Atlas.cz
Příloha č. 6: Server mapyonline.cz s jednoduchým uživatelským rozhraním a přepínáním vrstev
45
Příloha 7: Rozsáhlé informace o vyhledaném objektu na serveru idnes.cz
Příloha č. 8: Využití internetových map ve sportu (zdroj: URL 55)
46