Tradicn´ı b´ıteˇsské hody

Transkript

Gymnázium, Brno, třı́da Kapitána Jaroše 14
Tradičnı́ bı́tešské hody
Závěrečná maturitnı́ práce
Vedoucı́ práce:
Mgr. Aleš Pospı́šil
Petr Mašek
Velká Bı́teš 2015
Na tomto mı́stě bych rád poděkoval spoluobnoviteli bı́tešských hodů Miroslavu
Pokornému a muzejnı́ pracovnici Silvě Smutné za poskytnutı́ historických údajů
o bı́tešských hodech. Mé poděkovánı́ také patřı́ Janu Brymovi, Kateřině Urbánkové
a Janu Hotárkovi za přiblı́ženı́ hodů z pohledu hlavnı́ho stárka. Také děkuji všem
dalšı́m osloveným lidem, kteřı́ mi svými postřehy pomohli k vypracovánı́ této práce.
Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracoval samostatně za přispěnı́ odborných konzultacı́
a s použitı́m literatury, kterou uvádı́m v seznamu.
Ve Velké Bı́teši dne 9. února 2015
....................................................
7
Abstrakt
Mašek, Petr. Tradičnı́ bı́tešské hody, Závěrečná maturitnı́ práce, Velká Bı́teš 2015
Největšı́ kulturnı́ akcı́ na Podhorácku jsou Tradičnı́ bı́tešské hody. Tato
závěrečná maturitnı́ práce se zabývá historiı́, přı́pravou a průběhem této velkolepé
události a jejı́mi účastnı́ky.
Klı́čová slova
Hody, chasa, stárek, rychtář, mája.
Abstract
Mašek, Petr. The Traditional Bı́teš Feast, Final graduation thesis, Velká Bı́teš 2015
The biggest cultural event in Podhorácko is Traditional Bı́teš feast. This final
graduation thesis deals with history, preparation and process of this magnificent
event and its participants.
Keywords
Feast, youth group, festival leader, reeve, maypole.
9
Anotace
V této závěrečné maturitnı́ práci se zabývám průběhem a zákulisı́m Tradičnı́ch
bı́tešských hodů. Porovnávám tradice s modernı́mi prvky, které se v průběhu
slavnosti vyskytujı́. Také se zabývám historiı́ této události. V práci bych rád
poukázal, že za zdárným průběhem hodů se skrývá spousta práce. Tu z velké části
musı́ vykonat chasa.
Hodů jsem se účastnil aktivně. Chodil jsem na pravidelné nácviky chasy. Zúčastnil
jsem se většiny přı́pravných akcı́. Tančil jsem v hlavnı́ hodový den na pódiu.
V průběhu hodů jsem si dělal poznámky o jednotlivých dı́lčı́ch akcı́ch, co se kdy,
jak, a proč děje. Po skončenı́ hodů jsem využil konzultacı́ s muzejnı́ pracovnicı́,
pamětnı́kem a několika hlavnı́mi stárky. Dospěl jsem k přehledné osnově dı́lčı́ch
akcı́, které jsou do detailů rozebrány. Popsal jsem napřı́klad zvanı́ obyvatel na hody,
stavěnı́ máje, hlavnı́ hodový program a dalšı́.
Dle mého názoru bychom měli podporovat tradičnı́ slavnosti v České republice.
Tradice dělajı́ naši kulturu bohatšı́. Na závěr doufám, že mladı́ lidé budou pokračovat
v této tradici a Tradičnı́ bı́tešské hody tu budou i v dalšı́ch letech. Práce může sloužit
jako pomůcka pro začátečnı́ky, kteřı́ se chtějı́ do průběhu hodů aktivně zapojit.
11
Annotation
In this final graduation thesis I deal with the whole process of Traditional Bı́teš feast
and other tasks, which are other people usually not aware of. I compare traditions
with modern elements that appear during the festival. I also deal with history of this
event. In this thesis I would like to point out lot of work which is hidden behind this
successful process of feast. The youth group has to execute most of this work.
I participated in the feast actively. I went to a regular practice of youth group.
I attended most of preparatory actions. I danced on a stage in the main feast day.
During the feast I made notes about each sub-actions: what, when, how, and why it
happens. After the feast I consulted some information with a museum staff, a witness
and several festival leaders. I came to a clear syllabus of partial actions which are
analyzed in detail. I described for example inviting of residents, lifting maypole,
main feast program, etc.
In my opinion we should support traditional celebrations in the Czech Republic.
Traditions enrich our culture. In conclusion I hope young people will continue in this
tradition and Traditional Bı́teš feast will be here for another years. This thesis can
be used as a guide for beginners who want to be actively involved during the feast.
13
OBSAH
Obsah
1 Úvod a cı́l práce
15
1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
1.2 Cı́l práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
2 Historie bı́tešských hodů
16
3 Hlavnı́ aktéři hodů
3.1 Chasa . . . . . . . . . .
3.2 Hlavnı́ stárek a stárková
3.3 Rychtář a rychtářka . . .
3.4 Konšelé . . . . . . . . .
3.5 Pı́sař . . . . . . . . . . .
3.6 Policajti, cikáni a kat . .
.
.
.
.
.
.
18
18
18
19
19
20
20
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
21
21
21
21
22
22
22
23
23
23
24
24
24
.
.
.
.
.
.
4 Přı́pravné akce
4.1 Prvnı́ přı́pravy . . . . . .
4.2 Pravidelné nácviky chasy .
4.3 Výlet na Pálavu . . . . . .
4.4 Zábava v Košı́kově . . . .
4.5 Rychtářská bečka . . . . .
4.6 Vybı́ránı́ máje . . . . . . .
4.7 Sbı́ránı́ chvojek . . . . . .
4.8 Pletenı́ hada a věnce . . .
4.9 Bohoslužba za účasti chasy
4.10 Zvanı́ obyvatel na hody . .
4.11 Odkůrovánı́ a hlı́dánı́ máje
4.12 Vybı́ránı́ hodového vı́na .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5 Hodový týden
5.1 Stavěnı́ máje . . . . . . . .
5.2 Otvı́ránı́ hodových sklı́pků
5.3 Břı́zky . . . . . . . . . . .
5.4 Hlavnı́ hodový program . .
5.5 Kácenı́ máje . . . . . . . .
5.6 Hodové dozvuky . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
26
26
26
27
27
27
28
6 Doprovodný program hodů
6.1 Kolotoče a stánky . . . . .
6.2 Výstavy . . . . . . . . . .
6.3 Hvězdokladenı́ . . . . . . .
6.4 Bı́teš hledá borce . . . . .
6.5 Setkánı́ na Podhorácku . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
29
29
29
29
30
30
14
7 Hodová neděle
7.1 Slavnostnı́ bohoslužba . . . .
7.2 Stárci zvou stárky . . . . . . .
7.3 Kolečko pro chasu . . . . . . .
7.4 Hodový průvod městem . . .
7.5 Předávánı́ dožı́nkového věnce
7.6 Paragrafy a lidové divadlo . .
7.7 Česká a moravská beseda . . .
7.8 Sólo pro rychtáře a rychtářku
7.9 Zaváděnı́ do tance . . . . . . .
7.10 Losovánı́ tomboly a posezenı́ u
OBSAH
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
muziky
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
31
31
31
31
32
33
33
33
34
34
34
8 Shrnutı́ a závěr
35
8.1 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
8.2 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
9 Seznam použité literatury
36
Přı́lohy
37
A Fotografie z hodů
38
B Hodový program pro chasu – 2010
41
C Dary v obětnı́m průvodu – 2011
43
D Zdravice pı́saře a paragrafy – 2012
44
E Přehled hodových sklı́pků – 2013
47
F Přehled hlavnı́ch párů a rychtářů – k roku 2014
48
1
ÚVOD A Cı́L PRÁCE
1
1.1
15
Úvod a cı́l práce
Úvod
Co se vám vybavı́, když se řekne zářı́“ ? Slunı́čko, podzim, začátek školy, pouštěnı́
”
draka, svatý Václav a mnoho dalšı́ho. Lidem, kteřı́ blı́že znajı́ Velkou Bı́teš, se při
slově zářı́ okamžitě vybavı́ Tradičnı́ bı́tešské hody. Jedná se o největšı́ kulturnı́ akci
roku v širokém okolı́.
Velká Bı́teš je malé městečko ležı́cı́ přibližně 30 km severozápadně od Brna.
Je součástı́ Kraje Vysočina, národopisného regionu Podhorácko, a má přes 5 000
obyvatel. Prvnı́ pı́semná zmı́nka je z roku 1240, v roce 1408 jı́ byla udělena plná
městská práva. Jejı́ název se vyvı́jel následovně: Heinrichs, Bytess, Gross Bittesch,
Velká Byteš. Mezi dominanty města patřı́ kostel sv. Jana Křtitele, budova radnice
a středověké náměstı́ s baroknı́mi kašnami. Nedaleko města vede také dálnice D1
(exit 162).
Tradničnı́ bı́tešské hody“, dále jen hody“, jsou každoročně pořádány pod
”
”
záštitou Města Velká Bı́teš a hlavnı́m pořadatelem slavnosti je městský klub kultury (Informačnı́ centrum a Klub kultury Města Velké Bı́teše). Obyčejový program
provádı́ skupina svobodné mládeže (chasa) v čele s hlavnı́m stárkem a stárkovou.
Velkou vážnost má rychtář s rychtářkou, historické postavy sehrávajı́cı́ důležitou
roli, spolu s dalšmi aktéry – předevšı́m o hodové neděli. Na přı́pravě a průběhu
této několikadennı́ slavnosti se rovněž podı́lı́ mı́stnı́ instituce a řada spolků, jako
napřı́klad městské muzeum, Muzejnı́ spolek Velkobı́tešska, Národopisný soubor
Bı́tešan, hasičský, rybářský, chovatelský spolek a dalšı́.
Začátkem zářı́ se na náměstı́ postavı́ mája, pod nı́ pódium, zbylé mı́sto zaplnı́
kolotoče a stánkaři. Po celém městě se otevřou hodové sklı́pky, které nabı́zejı́ skvělou
muziku a nejlepšı́ druhy vı́n a burčáků. Toto jsou známé skutečnosti pro všechny
obyvatele města a hodové hosty, kteřı́ se dajı́ počı́tat v tisı́cı́ch. Za touto velkou
slavnostı́ se ale skrývajı́ měsı́ce přı́prav, se kterými je obeznámeno jen několik desı́tek
lidı́.
1.2
Cı́l práce
Cı́lem práce je přiblı́žit čtenářům průběh hodů z pohledu chasy, zavést je do zákulisı́
této akce a poukázat na to, že se ve Velké Bı́teši tradice nejen dodržujı́, ale i vyvı́jejı́.
Dále by tato závěrečná maturitnı́ práce měla sloužit jako pomůcka pro
začátečnı́ky, kteřı́ se chystajı́ aktivně zapojit do průběhu bı́tešských hodů.
O bı́tešských hodech neexistuje mnoho zmı́nek v odborné literaturatuře, také
proto jsem se rozhodl zabývat touto záležitostı́. Vycházel jsem předevšı́m z vlastnı́
zkušenosti a znalosti hodů, avšak bez spolupráce odbornı́ků, pamětnı́ků a kamarádů
by bylo sepsánı́ této práce velice obtı́žné.
16
2
2
HISTORIE Bı́TEŠSKÝCH HODŮ
Historie bı́tešských hodů
O počátcı́ch bı́tešských hodů se nedochovaly žádné pı́semné záznamy. Termı́n hodů
byl však vždy v podzimnı́ch měsı́cı́ch a souvisel se skliznı́ úrody a ukončenı́ polnı́ch
pracı́. Na hodech se děkovalo za uplynulý rok a oslavovaly se výsledky celoročnı́
práce.
Ke konci 18. stoletı́ vydal cı́sař Josef II. reformu o jednotném slavenı́ cı́sařských
hodů na polovinu řı́jna – neděle po sv. Havlu. Bylo to z důvodu, že lidé jezdili slavit
hody každý týden z jedné vesnice do druhé a neměli čas na práci.
V průběhu hodů měl hlavnı́ roli skutečný rychtář, jehož funkce zanikla reformou o zrušenı́ vrchnostenských institucı́ v prvnı́ polovině 19. stoletı́. Jako symbolický pozůstatek starých časů se postava rychtáře udržela až do dnešnı́ doby.
Mezi hlavnı́ představitele hodů, kteřı́ se oblékali do starodávných šatů, patřili kromě
rychtáře s rychtářkou konšelé, pı́sař, policajti, cikáni a kat. Dřı́ve chodı́vali v průvodu
i medvědář s cvičenými medvědy“ a žid s přı́ručnı́m krámkem.
”
Kolem roku 1890 začali hody organizovat mı́stnı́ hasiči. Novodobé hody, jak
je známe dodnes, majı́ ověřený počátek v roce 1920. Konaly se nepravidelně s různě
dlouhými přestávkami. Na máji visel zajı́c a vedle něj zvon, který se spouštěl
na vyhlédnutý tančı́cı́ pár. Ten, pokud se jej podařilo do zvonu chytit, musel
zaplatit výkupné za osvobozenı́ v békuvni“, což bylo vězenı́. Chasa pod májou
”
dřı́ve tančı́vala jen českou besedu, po letech se k nı́ přidala i moravská beseda. Pı́sař
předčı́tával smyšlené paragrafy. Inspiracı́ pro paragrafy byly tzv. Artikule obecnı́,
vydané ve středověku Janem ze Žerotı́na, které platily i ve Velké Bı́teši.
Několikrát se stalo, že byla mája škodolibě rozřezána. Někdy před samotným
stavěnı́m, ale dokonce když kolem nı́ již bylo postavené pódium.
Hodová tradice byla přerušena druhou světovou válkou. Od roku 1945 do roku
1954 byly hody opět organizovány jednou za několik let, poté nastala v konánı́ hodů
přestávka. V roce 1964 podala aktivnı́ svobodná mládež, sdružená kolem Dimaforu
(Divadla malých forem), návrh na obnovenı́ hodů. Nápad se ujal, hody byly podporovány a pořádány každoročně uprostřed zářı́, což je zachováno až dodnes. Hody
se nekonaly pouze v roce 1968 kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy a v letech 1980
a 1985. Z Velké Bı́teše si braly přı́klad i okolnı́ obce, které také postupně obnovovaly
svoje hody a poutě.
V prvnı́ polovině 20. stoletı́ si chasa půjčovala slovácké kroje z okolı́, později obstaral klub kultury vlastnı́ podhorácké kroje. Vybavenı́ krojů se průběžně v několika
vlnách doplňovalo. Po přelomu tisı́ciletı́ klub kultury, který kroje pro chasu přes rok
uchovává, pořı́dil novou sadu krojů připomı́najı́cı́ mı́stnı́ dobový lidový oděv.
Bı́tešské hody byly velkou konkurencı́ pro Okresnı́ dožı́nky konané ve Žd’áru
nad Sázavou. Pamětnı́ci vyprávějı́, že měly být hody bud’ zrušeny, nebo spojeny
s dožı́nkami. Hody ale zůstaly samostatné.
Termı́n hodů se vybı́ral podle výplatnı́ho termı́nu v mı́stnı́ továrně. V dnešnı́
době o termı́nu konánı́ hodů rozhoduje zastupitelstvo nebo rada města. Většinou
se jedná o týden kolem druhé žářijové neděle, a to vždy od středy do středy.
2
HISTORIE Bı́TEŠSKÝCH HODŮ
17
V roce 2008, kdy obec slavila 600 let od udělenı́ plných městských práv, oficiálně
navštı́vil Velkou Bı́teš v hodovém týdnu i tehdejšı́ prezident České republiky Václav
Klaus.
18
3
3.1
3
HLAVNı́ AKTÉŘI HODŮ
Hlavnı́ aktéři hodů
Chasa
Chasa je seskupenı́ mládeže, které se stará o hladký průběh hodů. Je nepsaným
pravidlem, že jejı́ členové majı́ dokončenou základnı́ školu a jsou svobodnı́. Jsou
to mladı́ lidé se smyslem pro humor, kteřı́ navazujı́ na tradice a věnujı́ se přı́pravě
slavnosti.
Jejı́m hlavnı́ úkolem je vybrat a připravit máju, hlı́dat ji přes noc, zvát
občany města na hody, tancovat během hlavnı́ho hodového programu a bavit se.
Přı́prava hodů začı́ná již začátkem prázdnin, během kterých chasa absolvuje několik
společných akcı́. Průměrný počet členů chasy je 48. Je to vždy čı́slo dělitelné osmi,
protože tancujı́ v tzv. kolonách, v každé jsou vždy čtyři páry. Dřı́ve mezi podmı́nky
patřilo, že oba tanečnı́ partneři musı́ pocházet z Velké Bı́teše, později tuto podmı́nku
musel splňovat alespoň jeden z páru. V současnosti se tato pravidla tolik nedodržujı́.
Koncem práznin si členové chasy mohou od klubu kultury vypůjčit kroj, pokud
ho nevlastnı́. Chasa se strojı́ do krojů dvakrát, a to v neděli před hody na bohoslužbu
a na zvanı́ občanů Velké Bı́teše, a o týden později na hlavnı́ hodový program. Dřı́ve
některé dı́vky v chase nosily na hlavě červený šátek a jejich partneři klobouky.
Dı́vky (stárkové, nesprávně stárky) přes prázdniny vyrábějı́ pro své stárky tři
rozety – kolečka sešı́vaná z různobarevných pentlı́, ke kterým je připevněno několik
dalšı́ch volně visı́cı́ch pentlı́. Jednu velkou rozetu na vestu, v průměru asi deseticentimetrovou, ke které je připevněno tolik pentlı́, kolik je jejı́mu stárkovi let, a dvě
menšı́ na nohavice. Někdy dělá stárková pro stárka rozetu i na demižon. Vyráběnı́
rozet je drahá věc a zabere hodně času. Mládenci (stárci) nosı́ v hlavnı́ hodový den
demižony naplněné vı́nem.
Složenı́ chasy se každým rokem měnı́ – staršı́ odcházejı́ a přicházejı́ mladšı́.
Novı́ členové chasy jsou povinni zaplatit nováčkovskou daň v podobě vı́na. Dřı́ve
bylo za stárky“ a stárkové“ označováno pouze několik málo párů v prvnı́ koloně,
”
”
kteřı́ úzce spolupracovali s hlavnı́m stárkem. Dnes se již ustálilo, že se tak nazývajı́
všichni členové chasy.
3.2
Hlavnı́ stárek a stárková
Hlavnı́, prvnı́ nebo vrchnı́ stárek je volen chasou a je zodpovědný za celý průběh
hodů. Mezi jeho povinnosti patřı́: spolupracovat s klubem kultury, sehnat minimálně
32 lidı́, aby utvořili čtyři kolony a nacvičit s nimi tance, vytvořit harmonogram akcı́
pro chasu, zajistit videodokumentaci hodů, poskytnout rozhovory do mı́stnı́ch periodik, vybrat a připravit s chasou máju, zajistit bezpečné postavenı́ máje, spoluvytvořit pozvánku na hody, spoluorganizovat rozmı́stěnı́ kolotočů na náměstı́, zajistit hodové vı́no, vyrobit takzvané glejty“, tj. symbolická povolenı́ provozovat
”
hodové sklı́pky, a mnoho dalšı́ho.
3.3
Rychtář a rychtářka
19
Důležitý úkol hlavnı́ho stárka je zajistit rychtáře s rychtářkou. Rychtář
se oslovuje předevšı́m z bývalých hlavnı́ch stárků nebo z lidı́ doporučených chasou. Dále musı́ hlavnı́ stárek domluvit hodového pı́saře, policajty, cikány a kata.
Důležitou oporou v plněnı́ jeho povinnostı́ je jeho stárková.
Hlavnı́ stárek vyvolává několikrát během hodů pokřik, při kterém se střı́dá
s chasou: Chaso, čı́ só hode? – Naše! – A čı́ ještě? – Rychtářovy! – A čı́ ještě? –
Rychtářky! – A čı́ só dluhe? – Naše! – Kdo jich platı́? – Rychtář! – A kdo ještě?
– Rychtářka! – Pař – ba! – Pař – ba! – Pař – ba! A následně celá chasa zajuchá.
Pokřik dřı́ve nezněl tak často, jak je tomu dnes.
Dřı́ve se hlavnı́ stárek odlišoval od ostatnı́ch stárků mimo jiné tı́m, že měl
největšı́ rozetu s nejdelšı́mi pentlemi. Dnes jsou všechny rozety hodně podobné
a hlavnı́ stárek se většinou pozná tak, že jako jediný ze stárků nosı́ klobouk.
3.3
Rychtář a rychtářka
Nejčestnějšı́ funkci vykonává rychtář s rychtářkou a jsou také největšı́ autoritou
hodů. Starajı́ se o chasu a prožı́vajı́ spolu některé společné akce. Jejich úkolem
je zajistit dva až tři konšelské páry.
Ve středu před postavenı́m máje rychtář přebı́rá na radnici hodové právo, symbol jeho úřadu a moci, které po celou dobu hodů opatruje. Dřı́ve bývalo použı́váno
originálnı́ středověké právo z hovězı́ch šlach a kůže, později bylo nahrazenou
dřevěnou atrapou zdobenou koženkou a bužı́rkami. Dnes se použı́vá přesná replika
originálnı́ho práva. Právo je během roku uloženo u starosty na radnici. O rychtáři,
rychtářce a právu se hovořı́ v paragrafech, které jsou sepsány v přı́loze D.
Na hodovou neděli je rychtářský pár oblečen v krojı́ch. Rychtářka má na hlavě
bı́lý čepec, rychtář by měl mı́t kožešinovou čepici, ale kvůli teplému počası́ většinou
nosı́ klobouk. V hodovém průvodu jezdı́ ve vlastnı́m kočáře taženým párem konı́.
Na pódiu sedı́ u rychtářského stolu, kde majı́ vı́no, koláče a dalšı́ občerstvenı́.
Když rychtář tančı́, držı́ vždy v ruce právo, aby nebylo ukradeno. V tom přı́padě
by se musel dotyčnému zloději vyplatit v békuvni velkým množstvı́m hodového
vı́na. Rychtářka se při programu většinou slovně neprojevuje, ale u chasy má stejnou vážnost jako rychtář.
V určitém obdobı́ roli rychtáře vykonával předseda městského národnı́ho
výboru, rychtářka se střı́dala. Chasa si ale odhlasovala, že si rychtáře budou volit
sami. V dnešnı́ době oslovuje rychtáře s rychtářkou, většinou manželský pár, hlavnı́
stárek. Poslednı́ dobou je hledánı́ rychtáře nelehkým úkolem, ale vždy se nějaký
najde.
3.4
Konšelé
Kromě rychtáře za rychtářským stolem na hodovou neděli sedı́ konšelé. Jsou to dva
nebo tři páry oblečené v historických kostýmech z různých slohových obdobı́.
Představujı́ radnı́ z náměšt’ského, osovského nebo rajhradského panstvı́. V hodovém
20
3
HLAVNı́ AKTÉŘI HODŮ
průvodu jezdı́ stejně jako rychtář kočárem s koňmi. Rozhazujı́ lidem čokoládové
rychtářké dukáty, dřı́ve drobné haléře. V hlavnı́m hodovém programu sehrávajı́
s pı́sařem satirické scénky.
Dřı́ve konšelé představovali moudré a opatrné“ bı́tešské radnı́. Jejich ženský
”
doprovod byl nazýván fraucimor.
3.5
Pı́sař
Moderátorem děnı́ na pódiu v hodovém programu je pı́sař. V přı́paně každého
neočekávaného děnı́ by měl zasáhnout. Čte zdravice a paragrafy, udržuje kontakt
s diváky a uvádı́ jednotlivá vystoupenı́. Mluvı́ nářečı́m – betešštinou“. Paragrafy
”
jsou smyšlená pravidla pro diváky a aktéry hodů, které se každý rok mı́rně upravujı́.
Před začátkem hodů musı́ doladit detaily s konšely a policajty při sehrávánı́ humorných scének.
Pı́sař je oblečen v historickém kostýmu a na krku má medaili. Podle paragrafů
musı́ být expert na vı́no a musı́ ochutnávat všechny tekutiny kromě minerálek a vody.
Je nadřı́zený policajtům, kteřı́ ho obsluhujı́.
Pı́sař je skutečná historická postava, která v dávných dobách vykonávala svou
funkci.
3.6
Policajti, cikáni a kat
V neděli jsou pod májou aktivnı́ také hodovı́ policajti – předem domluvená skupina
lidı́, kteřı́ jsou převlečenı́ do historických kostýmů. Ti udržujı́ všeobecný pořádek,
hlı́dajı́ rychtářovo právo a kontrolujı́ dodržovánı́ paragrafů. Jeden z policajtů vždy
držı́ pı́sařovi knihu s pagagrafy, dalšı́ mu donášı́ vı́no a ostatnı́ hlı́dajı́ u schodů
na pódiu. Když se chase nebo někomu z aktérů něco nelı́bı́, pouze zavolá policajt“,
”
a jeden z policajtů ihned přiběhne.
Cikáni kromě vybı́ránı́ peněz od návštěvnı́ků v hodovém průvodu, v čemž
jsou velice uspěšnı́, dělajı́ nepořádek na hodovém pódiu. Každý rok kradou zajı́ce
pověšeného na máji a organizovaně narušujı́ celý hodový program. Zabránit krádeži
se snažı́ právě policajti, kteřı́ cikány honı́.
Kat spolu s policajty spouštı́ hodový zvon na vyhlédnutý tanečnı́ pár. Pokud
někoho chytne, dotyčný se musı́ vykoupit v békuvni. Kat při sobě vždy nosı́ sekeru
a těšı́ se na rychtářův rozsudek, že má cikán za ukradenı́ zajı́ce podlehnout trestu
smrti. Dřı́ve kat na pódiu porážel berana – tento zvyk se neudržel.
4
PŘı́PRAVNÉ AKCE
4
4.1
21
Přı́pravné akce
Prvnı́ přı́pravy
Zářijové hody začı́ná hlavnı́ organizátor – klub kultury – připravovat už od června.
Ten má na starosti kulturnı́ program hodů. Dává dohromady základnı́ kulturnı́ plán,
objednává kapely a soubory. Oslovuje hlavnı́ sponzory, navrhuje a vylepuje hodové
plakáty a transparenty. Zajišt’uje zvukaře, fotografy, lesnı́ky, jeřábnı́ky a ostrahu. Objednává kočáry do hodového průvodu a kostýmy pro hodové aktéry. Tiskne hodové
pozvánky a lı́stky do tomboly, do které shánı́ ceny nebo finančnı́ přı́spěvky převážně
od mı́stnı́ch podnikatelů a soukromnı́ků.
Společně s hlavnı́m stárkem, který je zvolen později, spolupracuje na obyčejovém
programu. Na začátku prázdnin se hlavnı́ stárek zúčastnı́ informativnı́ schůzky s pracovnı́ky klubu kultury, při nı́ž si předajı́ kontakty, informace a požadavky a určı́
si důležité termı́ny. Hlavnı́ stárek od klubu dostane také menšı́ finančnı́ dotaci.
4.2
Pravidelné nácviky chasy
Termı́n prvnı́ho nácviku stanovuje předešlý hlavnı́ stárek a to obvykle koncem
června. Ten bývá většinou pouze informativnı́ a hlavnı́m cı́lem je zvolit aktuálnı́ho
hlavnı́ho stárka a stárkovou. Nejprve se předešlý hlavnı́ stárek zeptá chasy, zda
je mezi nimi někdo, kdo by si hody vzal na starosti. Pokud se nikdo nepřihlásı́,
probı́há volba demokratickým hlasovánı́m. Největšı́ šanci však majı́ ti, kteřı́ jsou
nejstaršı́, nebo na hodech tancovali nejvı́ckrát. Zvolený stárek může rozhodnutı́
chasy odmı́tnout, v tom přı́padě se hlasuje znovu. Někdy je o hlavnı́m stárkovi
jasno už od konce minulých hodů. V minulosti nebylo neobvyklé, že jeden stárek byl
hlavnı́m stárkem i vı́cekrát za sebou.
Velký důraz se klade na nacvičovánı́ české a moravské besedy, které chasa tančı́
na hodovou neděli. Chasa má tedy dva měsı́ce na to, aby si znovu osvojila tyto
soubory tanců, a předevšı́m, aby naučila tancovat nováčky.
Pravidelné nácviky probı́hajı́ dvakrát týdně a skládajı́ se ze dvou částı́: tancovánı́ a posezenı́ v hospodě. Hlavnı́ stárek si pečlivě hlı́dá docházku členů chasy.
Ke konci prázdnin nácvik probı́há s živým doprovodem dechové hudby.
4.3
Výlet na Pálavu
Novějšı́ tradicı́ je, že se chasa v průběhu srpna vydává na společný výlet na Jižnı́
Moravu – oblast Pálava. Jedná se o jednu z prvnı́ch stmelovacı́ch akcı́ chasy. Chasa
si v kempu postavı́ stany, vykoupe se v novomlýnské nádrži, ugriluje maso a za zpěvu
lidových pı́snı́ jde do sklı́pku na ochutnávku vı́n s výkladem. Až do rannı́ch hodin
následuje volná zábava.
Dřı́ve se jezdilo na Pálavu v době Pavlovských hodů. Od tohoto zvyku se již
upustilo a v současnosti se jezdı́ v průběhu srpna. V prvnı́ch letech se jezdilo společně
autobusem, dnes se jezdı́ po skupinkách auty.
22
4.4
4
Zábava v Košı́kově
Každým rokem putuje chasa pěšky na pout’ovou zábavu do nedalekého Košı́kova.
Ta se koná vždy kolem 24. srpna na sv. Bartoloměje, patrona tamnı́ho kostela.
Chasa se ve večernı́ch hodinách sejde u kašny na bı́tešském náměstı́
a s lahvinkou“ v ruce se vydává na třı́kilometrovou cestu, při které se zpı́vajı́ známé
”
hodové pı́sně. Někdy hlavnı́ stárek dopředu připravı́ po cestě stoly s občerstvenı́m.
Jakmile dojde na mı́sto zábavy – košı́kovskou náves – hlavnı́ stárek domlouvá pro
celou skupinu nejlevnějšı́ cenu. V lepšı́m přı́padě usmlouvá cenu na polovinu – jeden
pár za jedno vstupné.
Poté pokračuje zábava obvyklým způsobem. Kapela hraje jak polky a valčı́ky,
tak i české a zahraničnı́ modernı́ pı́sničky. Někdy chasa využije i mı́stnı́ch kolotočů.
Během večera několikrát zaznı́ jejı́ pokřik.
4.5
Rychtářská bečka
Rychtář s rychtářou koncem srpna připravı́ pro členy chasy posezenı́, kterému
se řı́ká rychtářská bečka. Večer se chasa sejde na náměstı́ a za zpěvu pı́snı́ odcházı́
k rychtářovi před dům.
Rychtář má k chase proslov a pozve ji na sud piva, který sám zajišt’uje, a na
grilovanou kýtu nebo guláš. Poté většinou zaznı́ pokřik chasy. Následně se chasa
s rychtářem přesune na mı́sto konánı́ akce, která se obvykle koná v chovatelském
klubu nebo na hasičské stanici. Někdy s sebou chasa veze malý soudek piva s pı́pou
na vozı́ku a za cesty již popı́jı́.
Během večera se pouštı́ hudba k tanci, hraje se na kytaru, zpı́vá, tančı́ besedy
a popı́jı́ se. Stárci přispı́vajı́ na akci lahvı́ alkoholu, jejich stárkové něčı́m k snědku.
Dřı́ve se tato akce konala v menšı́ mı́ře na předhodový pátek, kdy rychtář pozval
chasu do sklı́pku na vı́no.
4.6
Vybı́ránı́ máje
Hlavnı́ hodový strom, který stojı́ v průběhu slavnosti na bı́tešském náměstı́ – mája
– se vybı́rá z městských lesů. Správce lesa doporučı́ hlavnı́mu stárkovi mı́sto, kde
se nacházejı́ nejvhodnějšı́ kandidáti“ na máju.
”
Hlavnı́ stárek spolu s chasou jdou poté koncem srpna na společnou procházku
lesem, při které si sami zvolı́ co nejrovnějšı́ a nejmasivnějšı́ smrk. Vybraný strom
chasa označı́ sprejem, aby lesnı́ci věděli, který strom majı́ skácet. Chasa vybere vždy
i náhradnı́ strom, pro přı́pad potřeby. Délka kmene po zařı́znutı́ bývá zpravidla kolem
25 m, k němu se později přidává špica“, jehličnatá část dalšı́ho stromu. Mája spolu
”
se špicou se dopravı́ na bı́tešské náměstı́ v pondělı́ před začátkem hodů.
4.7
4.7
Sbı́ránı́ chvojek
23
Sbı́ránı́ chvojek
V pátek před začátkem hodů se chasa vydává na prvnı́ pracovnı́“ akci. Odpoledne
”
se sejde před bı́tešskou radnicı́ a několika auty jede do městských lesů na chvojky.
Chvojky jsou konce větvı́ jehličnatých stromů – v našem přı́padě smrků. Ty jsou
potřeba na zhotovenı́ věnce a hada, jež se později přidělávajı́ k máji.
Chasa střı́há zahradnickými nůžkami větvičky a shromažd’uje je na kupičky.
Ty se postupně naházejı́ do pojı́zdného kontejneru Technických služeb. V průběhu
akce se chasa občerstvuje pivem nebo vı́nem. Po naplněnı́ kontejneru se chvojky
odvezou na prostranstvı́ ležı́cı́ v blı́zkosti bı́tešského náměstı́ – za Starou poštu“.
”
Večer následuje pravidelný nácvik chasy.
4.8
Pletenı́ hada a věnce
O den později – v sobotu ráno – se z nasbı́raných chvojek plete za Starou poštou
had a věnec na máju. Hadem je obmotána mája nahoře v mı́stě přeplátovánı́ kmene
a zelené špice, tak aby nebyl vidět spoj. Věnec je zavěšený pod špicou.
Práce se dělı́ do několika skupin: rozdělovánı́ chvojek na kupičky, namotávánı́
vázacı́ho drátku na klacı́ky, nošenı́ chvojek na hada nebo věnec, obmotávánı́ chvojek
na hadovi nebo na věnci vázacı́m drátkem.
Celkem se dělajı́ dva až tři hadi – na desetimetrový pevný drát se na střı́dačku
přikládá shora a zdola hromádka chvojek a omotává vázacı́m drátkem. Princip
pletenı́ věnce je podobný – jen mı́sto pevného drátu se chvojky přikládajı́ na kruhovitou železnou konstrukci o průměru asi 3 m – tu vyrábı́ každoročně jedna z mı́stnı́ch
firem. Jakmile je had i věnec hotový, odnesou se do zahrady mateřské školky, která
se nacházı́ v sousedstvı́, a věnec se zaházı́ zbylými chvojkami, aby neoschl. Někdy
přijde pracujı́cı́ chasu navštı́vit rychtář, který pro ni přinese něco k snědku.
Během sobotnı́ho dne se ještě musı́ zkontrolovat počet lı́stků do tomboly,
které se budou prodávát v neděli po domácnostech. Dále je třeba připravit hodové
pozvánky.
4.9
Bohoslužba za účasti chasy
V něděli před hody se chasa sejde ráno před kostelem sv. Jana Křtitele poprvé
v krojı́ch. Děvčata dajı́ svým stárkům malé rozety a očekávajı́ přı́chod faráře. Ten
je všechny před kostelem přivı́tá a slavnostnı́m průvodem s chasou zahájı́ mši svatou.
Při nı́ většinou hlavnı́ pár čte čtenı́ a některé páry jsou aktivnı́ v nesenı́ darů.
Těch bývá obvykle kolem deseti. Chasa přistujuje po párech před oltář –
mládenec nese nějaký dar, který si většinou sám pořizuje, a jeho stárková k němu
pronášı́ prosbu (viz přı́loha C). Po přečtenı́ prosby dar přebı́rá farář a položı́ ho
k oltáři. Hlavnı́ stárek nosı́vá v průvodu věnec z obilı́.
Po skončenı́ bohoslužby jde chasa s farářem v průvodu ke křı́ži před kostelnı́
hradby, kde se pomodlı́ za zemřelé rychtáře a rychtářky a pověšı́ na křı́ž pámátečnı́
věnec.
24
4.10
4
Zvanı́ obyvatel na hody
Po bohoslužbě hlavnı́ stárek s hlavnı́ stárkovou rozdělı́ chase pozvánky na hody
a lı́stky do tomboly, které bude chasa nabı́zet při návštěvě všech domácnostı́. Chasa
je předem domluvená, kterou část města kdo bude zvát. Hlavnı́ stárek vždy chodı́
zvát tu část města, kde bydlı́ rychtář. Chasa vyrážı́ po čtveřicı́ch s proutěným
košı́kem, ve kterém má pokladničku, lı́stky do tomboly a pozvánky s programem
hodů. Musı́ jı́t do každého domu v určené oblasti a osobně pozvat občany na slavnost.
Ti si většinou koupı́ nějaký los, někdy dajı́ chase penı́ze navı́c nebo nabı́dnou něco
”
na občerstvenı́“ . Pokud má domácnost připraveno pohoštěnı́, je někdy chasa pozvána
dál do domu. Když nikdo neotvı́rá, chasa dá pozvánku na dveře nebo do schránky.
Dřı́ve byl vstup na hody placený, takže se prodávala i vstupenka na hody.
Chasa se v závěru náročného dne sejde, někdy obzvlášt’ veselým způsobem
za zpěvu pı́snı́ nebo juchánı́, večer u kostela. Každá skupinka si přepočı́tá penı́ze
a zbylé lı́sky do tomboly a odevzdajı́ je hlavnı́mu stárkovi. Poté jde chasa
na společnou večeři do mı́stnı́ restaurace. Po skončenı́ večeře jde několik mládenců
uzavřı́t náměstı́, aby se tam hned dalšı́ den brzy ráno mohl převézt kmen máje.
Dřı́ve se po večeři společně chodilo na promı́tánı́ filmu do mı́stnı́ho kina.
4.11
Odkůrovánı́ a hlı́dánı́ máje
Po převezenı́ kmene máje na náměstı́ v brzkých pondělnı́ch hodinách se kmen položı́
vodorovně k jižnı́ hraně náměstı́ k chodnı́ku a špica se postavenı́ do skruže, ve kterém
bude od středy stát celá mája i se špicou. Stárci majı́ až do středy čas na to, aby
máju odkůrovali pořı́zy (nářadı́ s ostrou čepelı́ a dvěma rukojet’mi). Od okamžiku,
co se mája dopravı́ na náměstı́, musı́ být hlı́dána chasou nebo hodovými policajty,
aby nebyla odcizena nebo rozřezána. O to se pokoušı́ hlavně muži z okolnı́ch vesnic,
aby chase i celému městu udělali ostudu.
Nočnı́ hlı́dánı́ máje chasou probı́há od pondělı́ do čtvrtka. Vždy se domluvı́
několik členů chasy, policajtů a dalšı́ch hodových aktérů a strávı́ noc pod širým
nebem na bı́tešském náměstı́. Chasa sedı́ okolo rozdělaného ohně a za zpěvu
hodových pı́snı́ se bavı́, hlı́dá máju a popı́jı́, aby jim nebyla zima. Někdy chasa
zaleze do spacáků dřı́ve, někdy vydržı́ být aktivnı́ až do rána.
Ne jednou se stalo, že se uprostřed náměstı́ objevil stan či postel s kuchyňkou.
Jeden rok, když byla chasa v nedalekém sklı́pku, někdo z legrace nastartoval u máje
motorovou pilu a v tu chvı́li se tam celá chasa s hrůzou seběhla, nakonec si ale
oddechla.
Od hodového pátku do neděle je mája spolu s celým náměstı́m hlı́dána
bezpečnostnı́ agenturou. Od pondělı́ do středy už ji nikdo nehlı́dá.
4.12
Vybı́ránı́ hodového vı́na
Na předhodové pondělı́ v podvečer hlavnı́ stárek s několika pomocnı́ky jedou na Jižnı́
Moravu vybı́rat hodové vı́no. Toho dovezou asi 400 l a později je plnı́ do demižonů,
4.12
Vybı́ránı́ hodového vı́na
25
které všichni stárci nosı́ v hlavnı́m hodovém dni a nabı́zı́ ochutnat návštěvnı́kům
hodů. Vı́no také pije chasa po večerech, když hlı́dá máju.
Dřı́ve se vı́no rozváželo i do všech hodových sklı́pků, takže se ho dovezlo asi
o tisı́c litrů vı́ce než v současnosti. Jezdilo se pro ně menšı́m náklad’ákem. Jednou byli
dva stárci po vybı́ránı́ vı́na unavenı́ a lehli si na korbu k sudům s vı́nem. Po přı́jezdu
domů ostatnı́ mládenci na otázku: Kolik jste toho dovezli?“ odpovı́dali: 1 400 l
”
”
hodovýho a dvakrát 90 kg hovězı́ho.“
26
5
5.1
5
HODOVÝ TÝDEN
Hodový týden
Stavěnı́ máje
Hody oficiálně začı́najı́ ve středu postavenı́m máje, jednoho z hlavnı́ch symbolů hodů.
Ta se připravuje na stavěnı́ již od rána. Mládenci musı́ k odkůrovanému kmeni máje
připevnit špicu, omotat ji hadem a přidělat věnec. Děvčata později na máju přivážou
pentle, které předem nastřı́hajı́. Ty dřı́ve byly z krepových papı́rů, ale byly nahrazeny
textilnı́mi kvůli pouštěnı́ barvy při dešti. Na úplný vrchol máje se přivazuje hodová
pentle, která je značně delšı́ než ostatnı́ a jsou na nı́ podpisy chasy, hlavnı́ho páru
a rychtáře s rychtářkou.
Za účasti chasy i veřejnosti, předevšı́m dětı́, se opentlená mája s pomocı́ jeřábu
zasadı́ do skruže uprostřed bı́tešského náměstı́, které se na několik desı́tek minut
uzavře. Po jejı́m zaklı́něnı́ ve skruži ji hlavnı́ stárek a rychtář pokřtı́ šampaňským
vı́nem. Někdy je hlavnı́ stárek vyzdvižen jeřábem k vršku máji, aby odstranil
řetěz od jeřábu, za který byla mája uchycená. Jakmile je řetěz odstraněn, zvolá
hlavnı́ stárek pokřik chasy. Někdy při té přı́ležitosti připevnı́ k vršku máji láhev
vı́na jako symboliku sklizně vı́na. Při doprovodu dechové hudby chasa s rychtářem
a rychtářkou tancuje poprvé pod májou.
Postavenı́m máje, kterou každý hlavnı́ stárek toužı́ mı́t kvůli své prestiži vyššı́
než předchozı́ léta, začı́ná nový bı́tešský rok“ a rychtář si jde na radnici pro hodové
”
právo. O máji se hovořı́ v prvnı́m bı́tešském paragrafu, který čte na hodovou neděli
pı́sař (viz přı́loha D). Mája také reprezentuje město v okolı́.
Během dalšı́ho dne musı́ žáci mı́stnı́ střednı́ odborné školy postavit pod májou
pódium. Zpočátku bylo pódium půjčované a rozkládalo se pouze na zemi, po několika
letech se nechalo zhotovit vlastnı́ hodové pódium, které již bylo vyvýšené.
Jedenkrát se stalo, že se po nadzvednutı́ kmene zpřetrhalo jeřábu lano a mája
se po pádu na zem zlomila. Chasa tak musela narychlo v lese skácet náhradnı́ máju
a celou práci udělat znovu během několika hodin, aby byla dalšı́ den ráno postavena.
Dřı́ve se připravená mája zvedala ručně. K tomu bylo potřeba několik silných
mužů: někdo máju zvedal pomocı́ několika tzv. vidlı́, dalšı́ máju stabilizoval lany
z obou stran, někdo konec máje směroval do ručně vykopané dı́ry na náměstı́. Nějaký
šikovný stárek musel na máju vyšplhat a odstranit pomocná lana. Později se na čı́m
dál mohutnějšı́ máje začal použı́vat autojeřáb.
5.2
Otvı́ránı́ hodových sklı́pků
Po úspěšném zahájenı́ hodů se ve středu večer sejde chasa pod májou. V čele
s rychtářem a hlavnı́m stárkem chodı́ za doprovodu kytary a zpěvu pı́snı́ po městě
symbolicky otvı́rat hodové sklı́pky a mázhauzy (opravdové sklepy v podzemı́), aby
se mohli veselit i ostatnı́. Sklı́pkaři majı́ povinnost dát ochutnat všem členům chasy
vı́no nebo burčák, který prodávajı́ návštěvnı́kům. Někdy nabı́dnou chase i grilované
maso či jiné pochutiny.
5.3
Břı́zky
27
Pokud je chasa spokojená, přitluče na zed’ sklı́pku rychtář tzv. glejt, na kterém
stojı́: Me, rada módréch a vopatrnéch našeho starobylýho města Beteše, zvané Veliké, zastópená rychtářem a prvnı́m stárkem potvrzujeme: Sklı́pek tento prošel našó
dókladnó kontroló. A tak všeci vobčani domácı́ i cizı́ ho mohó bez vobav hrubě a často
navštěvovati a v něm všecke možné truňky aj flákoty konzumovati. Podpis rychtáře
a hlavnı́ho stárka. Toto povolenı́ se vydává prvnı́ho hodovýho dňa.
Dřı́ve se chodilo ve středu večer po sklı́pcı́ch neorganizovaně se skleničkou v ruce.
5.3
Břı́zky
Poslednı́ úkol stárků, který musı́ před hlavnı́m hodovým programem splnit, je dovézt
z městských lesů několik břı́zek. Těmi zdobı́ pódium pod májou, náměstı́, několik
vybraných domů stárkových a vchod kostela. Děvčata břı́zky zdobı́ pentlemi.
Po dokončenı́ tohoto pátečnı́ho úkolu má chasa až do neděle volno, pouze se scházı́
vždy v jednom z mı́stnı́ch sklı́pků, aby poseděli, zatancovali si a pobavili se. Někdy
bývá v kulturnı́m domě pátečnı́ či sobotnı́ hodová zábava, na kterou má chasa vstup
zdarma.
5.4
Hlavnı́ hodový program
Hody každoročně vrcholı́ na hodovou neděli, kdy chasa přijde slavnostnı́m průvodem
na pódium na náměstı́. Pı́sař přivı́tá mı́stnı́ i přespolnı́ a přečte hodové paragrafy,
hlavnı́ stárek předá rychtářovi dožı́nkový věnec, chasa zatančı́ českou a moravskou
besedu a ostatnı́ hodovı́ aktéři sehrajı́ krátké improvizované humorné scénky.
Téměř vždy se vydařı́ počası́ a program přiláká tisı́ce diváků. Toto téma je podrobně rozebráno v kapitole 7.
5.5
Kácenı́ máje
Ve středu, poslednı́ den hodů, se za účasti chasy a široké veřejnosti kácı́ mája. Hlavnı́
stárek vytipuje, kam spadne vršek máje a položı́ na ono mı́sto láhev šampaňského
vı́na. Soutěžı́ tak s předešlými hlavnı́mi stárky, kdo se trefı́ blı́ž.
Lanem přidělaným k traktoru se určuje směr pádu máje a motorovou pilou,
kdysi břichatkou“, je nejvyššı́ strom na bı́teškém náměstı́ poslán k zemi. Jakmile
”
se ozve hlasitá rána, sbı́hajı́ se u vršku máje děti s nůžkami, aby si na památku
ustřihly jednu z mnoha pentlı́. Chasa chránı́ hlavnı́ pentli, na které jsou všichni
jejı́ členové podepsanı́, pro hlavnı́ stárkovou. Někdy hlavnı́ stárek ustřihne zahradnickými nůžkami celou špičku máje i s hlavnı́ pentlı́. Následně se otevře většinou
netrefená láhev šampaňského vı́na a chasa si připije, že se jı́ podařil i poslednı́ krok.
Jednou se stalo, že byla postavená mája po neděli nařı́znuta. Proto se chasa
domluvila, že ji kvůli bezpečnosti skátı́ předčasně.
Jelikož je mája prvnı́ cenou v tombole, nechá si ji výherce na mı́stě pořezat
a odvézt domů. Z máje se ještě uřı́zne několik slabých plátků pro hlavnı́ho stárka
28
5
HODOVÝ TÝDEN
a pro rychtáře, na které se celá chasa na památku podepı́še. Rychtář poté vracı́ právo
na radnici, kde bude čekat do přı́štı́ho roku. Oblı́bený hodový čas tı́mto ve městě
končı́.
5.6
Hodové dozvuky
Tradičnı́ akcı́ jsou středečnı́ hodové dozvuky, které se konajı́ ve sklı́pku klubu kultury několik hodin po skácenı́ máje. Na zábavu, kde hraje živá muzika se kromě
veřejnosti sejde i chasa. Při této přı́ležitosti se nešetřı́ s děkovánı́m. Hlavnı́ stárek
se svou stárkovou jednotlivě děkujı́ každému členu chasy za pomoc a předajı́ jim
drobnou pozornost. Také chasa poděkuje hlavnı́mu páru za jeho nejednoduchý úkol
a předá mu dárek, na který se složila. Děkuje se samozřejmě i rychtářovi, rychtářce,
konšelům, policajtům, cikánům a katovi.
Hody sice skončili, ale chasa už se těšı́ na podzimnı́ promı́tánı́ hodového videa,
při kterém společně zavzpomı́ná na nejlepšı́ okamžiky z uplynulých hodů a jejich
přı́prav.
6
DOPROVODNÝ PROGRAM HODŮ
6
6.1
29
Doprovodný program hodů
Kolotoče a stánky
Několik hodin poté, co se na náměstı́ úspěšně dostavı́ mája, se na mı́sto kolem nı́
začnou sjı́ždět majitelé lunaparků a stavět tam své kolotoče. V poslednı́ch letech
se pout’ovými atrakcemi zaplnı́ také odstavné parkoviště nedaleko náměstı́. K viděnı́
jsou jak klasické řetı́zkáče, autı́čka, ruská kola, ale i různé modernı́ atrakce –
horské dráhy a dalšı́. I dnes chodı́ zamilovanı́ chlapci vystřelit své dı́vce na střelnici
papı́rovou růži. Zábavné atrakce jsou navštěvovány hlavně mládežı́ v pátečnı́ch nebo
sobotnı́ch pozdnı́ch hodinách.
Dřı́ve bývaly kolotoče k dispozici v menšı́ mı́ře. Do města přijel malý řetı́zkáč,
houpačky a střelnice. Děti si také rády kupovaly štěstı́čka“.
”
O hodovém vı́kendu se od rannı́ch hodin začı́najı́ na ulicı́ch okolo náměstı́ objevovat stánky s různým zbožı́m. Kromě oblečenı́ a hraček se objevujı́ také stánky
s občerstvenı́m a nápoji – předevšı́m s burčákem. Přı́mo na náměstı́ jsou v poslednı́ch
letech stánky nahrazeny jarmarkem lidových řemesel.
6.2
Výstavy
K hodovému týdnu také pařı́ celá řada výstav a vernisážı́, týkajı́cı́ se mı́stnı́ historie a kultury. Tradičnı́ je již chovatelská výstava drobného zvı́řectva – králı́ci,
holubi, drůbež – se svojı́ vlastnı́ tombolou, a výstava bonsajı́. Na výstavě klubu
kultury se objevujı́ hlavně obrazy, fotografie, pohlednice nebo sochy. Každý rok
se obměňuje obsah vlastivědné muzejnı́ výstavy. Mimořádně se na hody vystavuje
v muzeu bı́tešská monstrance, která je nejstaršı́ dochovanou na Moravě, a podle
které je postaven také hlavnı́ oltář v bı́tešském kostele.
V kostele sv. Jana Křitele bývajı́ o hodech také komentované prohlı́dky.
V poslednı́ch letech se na náměstı́ o vı́kendu konajı́ předváděcı́ akce automobilů.
Někdy je součástı́ hodů také vystoupenı́ historických šermı́řů.
6.3
Hvězdokladenı́
Do bı́tešského chodnı́ku slávy před restauracı́ U Raušů přibude každým rokem
během hodového týdne jedna až dvě hvězdy slavných osobnostı́ – sportovců, herců,
zpěváků nebo hudebnı́ch skupin. Tato akce byla založena v roce 2002 po vzoru
Hollywoodského chodnı́ku slávy na popud samotných celebrit. Udělovánı́ hvězd
se ustálilo právě na bı́tešské hody.
Každá hvězda má taky svého kmotra, který hvězdu křtı́ šampaňským vı́nem.
Hvězdu na bı́tešském náměstı́ vlastnı́ napřı́klad Karel Gott, Lucie Bı́lá, Maxim
Turbulenc, Elán, Martina Sáblı́ková, Kateřina Neumannová nebo Josef Dvořák. Při
této události je vždy přı́tomno i několik dalšı́ch českých nebo slovenských celebrit,
které zde majı́ hudebnı́ vystoupenı́.
30
6.4
6
DOPROVODNÝ PROGRAM HODŮ
Bı́teš hledá borce
Této nově založené hodové doprovodné akce – Bı́teš hledá borce, která probı́há
od roku 2009 na hodovou sobotu, se účastnı́ hlavně děti. Právě pro ně je na mı́stnı́
farnı́ zahradě připraven zajı́mavý program. Jedná se o sedm soutěžnı́ch disciplı́n,
ve kterých mezi sebou zápolı́ děti v pěti věkových kategoriı́ – od předškoláků až
po nejstaršı́ žáky základnı́ školy.
Tři nejlepšı́ z každé kategorie dostanou od rychtáře odměnu, a ti nejúspěšnějšı́
se stanou bı́tešskými borci. Ostatnı́ si mohou zaskákat na trampolı́ně nebo skákacı́m
hradě. Této akce využı́vajı́ také rodiny s dětmi, které nechtějı́ utrácet za kolotoče.
6.5
Setkánı́ na Podhorácku
Od roku 2003 se každoročně v sobotou pod májou pořádá folklornı́ festival Setkánı́
na Podhorácku. Využije se tak prázdného pódia v odpočinkovém dni chasy. Jedná
se o přehlı́dku dětských i dospělých krojovaných skupin, předevšı́m z Velké Bı́teše
a podhoráckého okolı́, ale i ze sousednı́ch regionů. Festival také hostil soubory
z Rakouska či ze Slovenska. Na pódiu jsou k viděnı́ hlavně pásma tanců, scének
a pı́snı́. Scénky bývajı́ někdy inspirovány tradičnı́m programem bı́tešských hodů,
který probı́há v neděli. Mezi účinkujı́cı́ patřı́ i několik členů chasy, kteřı́ jsou zároveň
součástı́ národopisného souboru Bı́tešan. Tento soubor má několik věkových kategoriı́.
Festivalový den ukončuje večernı́ vystoupenı́ cimbálové muziky na nádvořı́
muzea a dechové hudby pod májou, při které si mohou diváci zatancovat poprvé
na hodovém pódiu.
7
HODOVÁ NEDĚLE
7
7.1
31
Hodová neděle
Slavnostnı́ bohoslužba
Nejdůležitějšı́ den bı́tešských hodů – neděle – začı́ná mšı́ svatou s účastı́ krojované
chasy a rychtáře s rychtářkou. Chasa se shromáždı́ před kostelem a čeká na přı́chod
faráře, který ji uvı́tá. Společně jdou slavnostnı́m průvodem do chrámu, kde má chasa
čestné mı́sto. Rychtář s rychtářkou obvykle čtou čtenı́. Někdy je také chasa aktivnı́
ve čtenı́ přı́mluv.
7.2
Stárci zvou stárky
Po slavnostnı́ bohoslužbě se chasa rozdělı́. Mládenci jdou na náměstı́, kde doladı́
poslednı́ detaily na pódiu. Připevnı́ na máju zajı́ce tak vysoko, aby na něj šlo ještě
dosáhnout, a hodový zvon, který je vyroben z kovové kostry potažené zdobeným
plátnem. Jejich partnerky se mezitı́m rozdělı́ do třı́ předem domluvených skupin.
Každá skupina jde do mı́sta bydliště jedné z nich, kde společně s rodinami připravı́
pro své stárky pohoštěnı́ a později se schovajı́ na nějaké neobvyklé mı́sto.
Stárci se na náměstı́ seřadı́ do řad za sebou po čtveřicı́ch podle kolon, ve kterých
budou odpoledne tančit besedy. Za doprovodu dechové muziky vyrážejı́ průvodem
na prvnı́ ze třı́ zastávek, kde na stárky čekajı́ jejich partnerky. Jakmile mládenci
přijdou na prvnı́ zastávku, přivı́tá je panı́ domácı́ a pozve je na pohoštěnı́, které pro
ně bylo připraveno. Hlavnı́ stárek vyvolá pokřik chasy.
Po několika minutách občerstvenı́ se skupinka mládenců, která má na aktuálnı́
zastávce schovaná svá děvčata, vydává je hledat a ženit se“. Jakmile stárek najde
”
svou stárkovou, připne jı́ kytičku na kordulku. Taky stárková má pro svého stárka
překvapenı́“ – rozetu. Když všichni tito stárci najdou své stárkové, procházı́ spolu
”
špalı́rem ostatnı́ch stárků, kteřı́ majı́ svou stárkovou až na druhé nebo třetı́ zastávce.
Nezadanı́ stárci se zadaným posmı́vajı́ a kontrolujı́ je, jestli v holı́nkách nepašujı́
alkohol, který již nesmı́ pı́t. Zadaným stárkům hraje před domem k tanci dechová
hudba. Zadanı́ potom vedou průvod na druhou zastávku, za nimi jde muzika a za nı́
nezadanı́ stárci.
Na druhé i třetı́ zastávce probı́há program obdobně. Třetı́ bývá u hlavnı́
stárkové doma. Jakmile majı́ všichni stárci svou stárkovou, pokračujı́ průvodem
na náměstı́, kde je pódium vyhrazeno kolečku pro chasu.
Dřı́ve bývaly zástávky čtyři, kvůli nedostatku času ale jedna zastávka ubyla.
7.3
Kolečko pro chasu
Kolem poledne dojde chasa na pódium, kde si zatančı́ několik polek a valčı́ků a zaznı́
také pokřik chasy. Zatı́m je náměstı́ téměř bez diváků. Hlavnı́ stárek zjišt’uje, zda-li
někdo ze stárků nemá delšı́ pentle na rozetě než on. Hlavnı́ stárková kontroluje, aby
si stárci neomotávali pentle kolem rozety a symbolicky nůžkami zastřihne každému
32
7
HODOVÁ NEDĚLE
stárkovi jednu pentli. Dřı́ve byly opravdu zkráceny všechny pentle, které byly delšı́
než hlavnı́ho stárka.
Následně je každý stárek zván na slavnostnı́ oběd ke své stárkové.
7.4
Hodový průvod městem
Po obědě se sejde chasa, konšelé, pı́sař, policajti, cikáni a kat u kulturnı́ho domu.
Chasa je stále v krojı́ch, ostatnı́ aktéři majı́ oblečeny historické kostýmy. Stárci
si vyzvednou svoje demižony, které minulý večer donesli do sklı́pku na naplněnı́
vı́nem. V průvodu, který vycházı́ od kulturnı́ho domu k bydlišti rychtáře, jedou
také nejméně dva kočáry tažené koňmi – jeden pro konšele a druhý pro rychtáře
s rychtářkou a pı́saře. Chasa v průvodu chodı́ po silnici, proto musı́ kvůli uzavı́rkám
dopředu oznámit, kudy průvod povede. Zároveň v tuto dobu na hodovém pódiu pod
májou vystupujı́ mı́stnı́ dětské folklornı́ soubory.
Průvod vždy vede jeden z hodových policajtů, který držı́ v ruce prapor nebo
znak a uzavı́rá dopravu, za nı́m jde dechová hudba, chasa, kočáry pro důležité
účinkujı́cı́ a cikáni. Obvykle průvod uzavı́rá druhá dechová hudba, která se ve hranı́
pı́snı́ průběžně střı́dá s prvnı́. V průvodu někdy jde skupina konı́ nebo rytı́ři. Po cestě
je vždy několik zastávek, kde chasa tancuje. Stárci po cestě nabı́zı́ vı́no všem svým
známým a ostatnı́m návštěvnı́kům hodů. Tradičně se zastavuje u domova důchodců,
aby hlavnı́ stárek a stárková spolu s pı́sařem a konšely mohli pozdravit nejstaršı́
obyvatele města, kteřı́ se nemohou ze zdravotnı́ch důvodů účastnit slavnosti. Dajı́
jim ochutnat hodové vı́no a koláčky a konšelé rozdajı́ čokoládové dukáty. Průvod
pokračuje k domu rychtáře, kde je pro chasu nachystáno pohoštěnı́. Tam taky zaznı́
hláška chasy a hlavnı́ stárek předá rychtářce kytici.
Kompletnı́ průvod pak dojde k pódiu, kam rychtář s rychtářkou, konšelé a pı́sař
procházejı́ špalı́rem chasy. Rychtář s konšely se posadı́ za rychtářský stůl a chasa
si stoupne do půlkruhu. Na náměstı́ je v tuto chvı́li několik tisı́c diváků, kteřı́
se mohou posadit na připravené lavičky před pódiem, na všechny však mı́sto nikdy
nezbyde. Chasa je vždy potěšená, když je velké publikum.
V minulosti průvod vycházel od sokolovny, protože kulturnı́ dům ještě nebyl
postaven. Průvod vedl zvlášt’ k rychtářovi a zvlášt’ k rychtářce – dřı́ve totiž většinou
bývali z různých rodin. I cikáni měli dřı́ve vlastnı́ povoz. Průvod došel na radnici, kde
měl rychtář proslov, připil si na hody s hlavnı́m stárkem a předal mu zodpovědnost
za hody. Poté špalı́rem tvořeným chasou došli slavnostně na pódium.
Jednou se stalo, že se policajt, který vedl průvod, při dlouhém lı́čenı́ hodových
aktérů opil. Když průvod vyšel, nezabočil na předem domluvenou ulici, ale šel k sobě
domů a celý průvod šel pochopitelně za nı́m. Jindy se zase jeden z policajtů oháněl
šavlı́ a byl napomenut členem Veřejné bezpečnosti. Policajt mu řekl: Já policajt, ty
”
policajt, co ty mě budeš drbat?“ A poplácal ho po tváři. Chasa mu později donesla
chleba, ve kterém byl zastrčený pilnı́k, se slovy: Možná se ti to bude v base hodit.“
”
Jindy zase rychtář těsně před začátkem průvodu spadl z koně a absolvoval hody
se zlomenou nohou.
7.5
7.5
Předávánı́ dožı́nkového věnce
33
Předávánı́ dožı́nkového věnce
Tradičnı́ hodový program začı́ná po přı́chodu chasy na pódium. Slova se chopı́ pı́sař
– přivı́tá rychtáře, konšele, chasu, domácı́ diváky i přespolnı́ hosty. Následně vyzve
hlavnı́ho stárka, aby předal rychtářovi dožı́nkový věnec jako symbol sklizené úrody.
Je to jeden z nejdůležitějšı́ch okamžiků hodů.
Hlavnı́ stárek předstoupı́ spolu se svou stárkovou před rychtáře s rychtářkou
a povı́dá: Rechtářu náš milý, dlóho sme se těšili na tuto radostnó chvı́li, abychom
ti oznámili, že žeň a obilı́ sme do sýpek sklidili. Nemáme zlata, střı́bra ani žádnó
jinó drahó věc, proto ti přinášı́me tento dožı́nkové věnec, který pocházı́ z darů
pozemských, moci nebeský, teplýho slunı́čka, tichýho větřı́čka a vlahýho deštı́čka.
Po předánı́ dožı́nkového věnce následuje pokřik chasy. Rychtář hlavnı́mu stárkovi
poděkuje, poté má k chase proslov a divákům popřeje, aby se dobře bavili.
7.6
Paragrafy a lidové divadlo
Program pokračuje předčı́tánı́m smyšlených paragrafů, které čte hodový pı́sař.
Ty jsou průběžně narušovány vtipnými improvizovanými scénkami reagujı́cı́mi
na aktuálnı́ děnı́ ve městě. Napřı́klad obnovovánı́ plného městského práva Lackem
z Kravař, scénka o panně Lidmile na bı́teššké věži – historické; oprava náměstı́
a dálnice, evropská unie – aktuálnı́; narážky na supermarket, koupaliště – volebnı́
sliby.
Během předčı́tánı́ paragrafů vždy v nečekanou chvı́li na pódium vtrhnou cikáni
a pokoušı́ se ukrást zajı́ce pověšeného na máji. Policajti je okamžitě začı́najı́ honit
a cikány dostihnou. Nad hlavnı́m zlodějem je rychtářem vyřknut ortel. Někdy
je požadován i trest smrti, na který se těšı́ kat. Ostatnı́ cikáni prosı́ rychtáře o milost.
Rychtář se tedy poradı́ s konšely a pı́sařem a trest zmı́rnı́. Někdy na useknutı́ rukou
– z důvodu, že cikáni levou rukou berou dávky a pravou kabelky“. Většinou ale
”
konečný rozsudek znı́, že má být cikán vykoupán v městské kašně.
Čas od času se cikáni vzbouřı́ a v kašně vykoupou policajta. Když se opravovalo náměstı́, zjistil pı́sař po odsouhlasenı́ hozenı́ cikána do kašny, že kašny ten rok
na náměstı́ nejsou. Argumentoval tı́m, že to bylo kvůli bezpečnosti policajtů, kteřı́
byli oproti cikánům v početnı́ nevýhodě. Když se opravovala dálnice, byli cikáni
odsouzeni kromě krádeže zajı́ce i za krádež svodidel na dálnici.
Dále pokračujı́ paragrafy, které hovořı́ mimo jiné o máji, o rychtářovi, o pı́sařovi
nebo o sklı́pkařı́ch. Ukázka z paragrafů je v přı́loze D.
7.7
Česká a moravská beseda
Pı́sař vyzve chasu, aby ukázala divákům, jak přes prázdniny nacvičila českou besedu.
Je to soubor několika tanců rozdělených do čtyř částı́: 1. Páni, dámy, Počkej, Sedlák,
Alou páni muzikanti, Počkej holka – 2. Komı́nku, Sedlák, Nechod’ tam, Pata, špička –
3. Učte se panenky, Sedlák, Kdybys byl Jenı́čku, Kalamajka mik, mik, mik – 4. Měla
jsem milého parukáře, Sedlák, Kuželka, Strašák.
34
7
HODOVÁ NEDĚLE
Jakmile chasa dotančı́ českou besedu, jde nabı́zet návštěvnı́kům ochutnávku
hodového vı́na. Pı́sař mezitı́m pokračuje poslednı́ částı́ paragrafů. Po chvı́li se chasa
opět sejde na pódiu a zatančı́ moravskou besedu ve čtyřech částech složenou z tanců:
1. Holubička, Tetka, Měl jsem – 2. Malenı́, Šel bych k vám, Panenky, Žebrák –
3. Rostó, rostó, rostó, Tetka, Trnaveček – 4. Mazurka, Panenky, Kanafaska, Pásla
husy.
Chasa tančı́ na živý doprovod dechové muziky. Zkušenı́ tanečnı́ci tančı́
v přednı́ch řadách, nováčci spı́še v zadnı́ch.
7.8
Sólo pro rychtáře a rychtářku
Po odtačenı́ obou besed je na pódiu prostor pro rychtáře a rychtářku, kteřı́ spolu
tančı́. Chasa tancuje kolem nich po kruhu. Po chvı́li jde s rychtářem tančit hlavnı́
stárková a s rychtářkou hlavnı́ stárek. Rychtář a rychtářka tancujı́ až do konce,
pouze se jim průběžně střı́dajı́ tanečnı́ci. Rychtář tančı́ i s právem, které držı́ v ruce,
aby mu ho nikdo neukradl
7.9
Zaváděnı́ do tance
Dále následuje zaváděnı́, kdy si každý člen chasy jde zatančit s jednı́m z diváků
– většinou je to někdo z kamarádů nebo z rodiny. Na pódiu můžou také tancovat
páry, pro které si nikdo nepřišel. Musı́ ale dodržovat pravidla stanovená pı́sařem.
Ženatı́ muži musı́ mı́t podle paragrafů vyhrnutou pravou nohavici, svobodnı́ levou.
Ženy by kvůli přehlednosti měly mı́t vyhrnuté nohavice obě – aby se to nepletlo.
O toto dodržovánı́ se starajı́ policajti, kteřı́ spolu s katem také spouštı́ na vyhlı́dnutý
tanečnı́ pár hodový zvon. Ve zvonu bylo dřı́ve okénko, aby policajti ve správný
okamžik mohli zvon rychle vytáhnout nahoru. Kdo by byl chycen do zvonu nebo
by neměl správně vyhrnuté nohavice, toho by policajti odvedli do békuvně“, kde
”
by se vyplatili tı́m, že policajtům nebo rychtářovi koupı́ určité množstvı́ vı́na.
7.10
Losovánı́ tomboly a posezenı́ u muziky
V průběhu slavnostnı́ho odpoledne se v klubu kultury losujı́ výherci tomboly.
Asi ze 7 000 losů vyhrává přibližně 400 nějakou cenu. Chasa se navečer vydává
vyzkoušet mı́stnı́ kolotoče, na které majı́ vstup zdarma. Večer následuje volná zábava
ve sklı́pcı́ch, kde se naposledy rozeznı́ cimbálové muziky.
Dřı́ve bývala po skončenı́ programu v mı́stnı́ sokolovně velká lidová zábava“,
”
které se účastnila i chasa a někdy odtancovala besedy podruhé.
8
SHRNUTı́ A ZÁVĚR
8
8.1
35
Shrnutı́ a závěr
Shrnutı́
Týden trvajı́cı́ bı́tešské hody patřı́ do kategorie hodů s rychtářem a právem a jsou
největšı́ a nejvýznamnějšı́ kulturnı́ akcı́ roku ve Velké Bı́teši i v širokém okolı́. Konajı́
se vždy v prvnı́ polovině zářı́. Hody začı́najı́ postavenı́m máje na náměstı́ a jejı́m
skácenı́m zase končı́.
Během hodového týdne se chodı́ návštěvnı́ci bavit se svými přátely a přı́buznými
do hodových sklı́pků, kde je pro ně připraveno pohoštěnı́ a muzika k poslechu
a k tanci. Mladšı́ generace chodı́ na hodové diskotéky a na různé modernı́ kolotoče.
Pro návštěvnı́ky je přichystaná velká nabı́dka programu, který bývá každým rokem
bohatšı́. Pod májou na pódiu se program koná převážně v sobotu a v neděli.
V hlavnı́m hodovém dni – v neděli – vycházı́ krojovaná chasa spolu
s rychtářem slavnostnı́m průvodem městem směrem k pódiu. Tam chasa tančı́ českou
a moravskou besedu, hlavnı́ stárek předává rychtářovi dožı́nkový věnec, pı́sař čte
hodové paragrafy a nakonec je prostor pro záváděnı́, kdy chasa vyzve k tanci někoho
z veřejnosti. Obyvatelé Velké Bı́teše také na tento den zvou své rodiny na slavnostnı́
obědy a celou tuto událost.
8.2
Závěr
V této práci je přiblı́žen průběh a symbolika Tradičnı́ch bı́tešských hodů a jejich
přı́prav. Jsou zde popsány úkoly pořadatelů a hlavnı́ch aktérů hodů. U mnoha
jednotlivých akcı́ je také porovnánı́ s tı́m, jak probı́haly dřı́ve. Čtenář se tak může
dozvědět o věcech, které bývajı́ často skryty.
Práci doporučuji k přečtenı́ hlavně mladým zájemcům o aktivnı́ účast
na bı́tešských hodech, zejména začı́najı́cı́m tanečnı́kům v chase. Je zde přehledná osnova všech akcı́, které chasa absolvuje v průběhu prázdnin a které jsou také součástı́
hodů a jejich přı́prav.
36
9
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Seznam použité literatury
1. Válka, Miroslav. Hodový rituál jako komunikačnı́ platforma lokálnı́ komunity. Na přı́kladu hodů ve Velké Bı́teši, in Toncrová, Marta. Vývojové
proměny etnokulturnı́ tradice, Brno 2008, str. 37–49
2. Smutná, Silva. Lidové zvyky a tradičnı́ slavnosti v současném životě
Náměšt’ska a Velkobı́tešska, in Toncrová, Marta., Smutná, Silva. (eds.).
Lidové pı́sně z Podhorácka I. Náměšt’sko a Velkobı́tešsko, Třebı́č–Brno 2011,
str. 23–36
3. Kotı́k, Jaromı́r. Bı́tešské historky a pověsti z časů dávno minulých i letopočtů
nedávných, Velká Bı́teš 1992, str. 74–76
4. Langhammerová, Jiřina. Lidové zvyky, výročnı́ obyčeje z Čech a Moravy,
Praha 2004, str. 205–225
5. Pernica, Bohuslav. Rok na moravském Horácku, Brno 1938, str. 74–79
Přı́lohy
38
A
A
FOTOGRAFIE Z HODŮ
Fotografie z hodů
Nenı́-li uvedeno jinak, fotografie byly pořı́zeny v letech 2009 – 2014. Publikováno
s laskavým svolenı́m autorů:
• Jan Kratochvı́la
• Jiřı́ Zacha
• Otto Hasoň
• Archiv městkého muzea
Obrázek 1: Stavěnı́ máje
Obrázek 2: Rychtář přebı́rá právo
Obrázek 3: Bı́teš hledá borce
Obrázek 4: Setkánı́ na Podhorácku
A
39
FOTOGRAFIE Z HODŮ
Obrázek 5: Hodová bohoslužba
Obrázek 6: Stárci na zastávce
Obrázek 7: Pı́sař čte paragrafy
Obrázek 8: Kat, návštěvnı́ci a kolotoče
Obrázek 9: Tancovánı́ besedy
Obrázek 10: Kácenı́ máje
40
A
FOTOGRAFIE Z HODŮ
Obrázek 11: Rychtář s rychtářkou (1970) Obrázek 12: Rychtář s rychtářkou (2014)
Obrázek 13: Chasa (1926)
Obrázek 14: Chasa (2013)
Obrázek 15: Kolotoče na náměstı́ (1970) Obrázek 16: Chasa na kolotočı́ch (2012)
B
B
HODOVÝ PROGRAM PRO CHASU – 2010
41
Hodový program pro chasu – 2010
14. 8. – sobota – Pálava – 13:00 – sraz u České spořitelny (s sebou spacák, stan)
21. 8. – sobota – Košı́kov – pout’ová zábava – 19:00 – sraz u kašny, hraje
F. K. MUSIC
26. 8. + 27. 8. – 13:30–15:30 – půjčovánı́ krojů – vratná záloha 500 Kč
27. 8. – pátek – Rychtářská bečka – 18:00 – sraz CELÉ CHASY! u kašny
– odchod pro rychtářský pár (s sebou krýgl)
3. 9. – pátek – Chvojky – 13:00 – sraz před radnicı́, odjezd na chvojky – ÚČAST
NUTNÁ! – doporučenı́: pracovnı́ oděv, rukavice, pevná obuv, zahradnické nůžky,
pilka, repelent proti klı́št’atům – 18:30 – nácvik v KD za účasti Bı́tešské kapely –
zaplacenı́ nováčkovské daně v podobě jedné láhve vı́na
4. 9. – sobota – Pletenı́ hada a věnce – 9:00 – sraz za budovou muzea –
ÚČAST NUTNÁ! – doporučenı́: rukavice, zahradnické nůžky
5. 9. – neděle – Zvanı́ – 7:30 – sraz u kostela v krojı́ch, mše za účasti chasy,
předávánı́ darů v kostele, s sebou pentlemi nazdobený proutěný košı́k (do čtveřice)
– 9:00 – sraz u kostela v krojı́ch, rozdánı́ hodové tomboly, společné foto, pozvánı́
pana faráře – 18:00 – sraz po zvanı́ opět před kostelem – 19:00 – večeře U Raušů
za účasti rychtářského páru – 20:00 – přesun do kina – večer částečná uzavı́rka
náměstı́ pro dovoz máje
6. 9. – pondělı́ – 4:30 – odjezd do lesa pro máju, 2 auta jako doprovod, dovezenı́
na náměstı́ – 13:00 – odjezd pro špici – účast stárků – 19:00 – odjezd stárků pro
hodové vı́no – večer prvnı́ hlı́dánı́ máje, ráno jsou stárkové hostitelkami snı́daně
7. 9. – úterý – v průběhu celého dne odkůrovávánı́ a přı́prava máje na stavěnı́
– 18:30 – poslednı́ nácvik – večer hlı́dánı́ máje a uzavřenı́ celého náměstı́
8. 9. – středa – 9:00 – celý den přı́prava máje na stavěnı́, navázánı́ špice, pentlenı́ –
holky nůžky s sebou – 17:00 – stavěnı́ máje za účasti CELÉ CHASY! – 19:00 – sraz
pod májou, otevı́ránı́ hodových sklı́pků za zpěvu a hry na kytaru – večer hlı́dánı́ máje
9. 9. – čtvrtek – během dne odpočinek a sbı́ranı́ sil na hodový vı́kend – večer
hlı́dánı́ máje
42
B
HODOVÝ PROGRAM PRO CHASU – 2010
10. 9. – pátek – 10:00 – sraz stárků u máje, odjezd pro břı́zky, výzdoba pódia
a následný rozvoz po zastávkách – 19:00 – sraz pod májou – 20:00 – posezenı́
ve sklı́pku na Pětce“
”
11. 9. – sobota – 19:00 – sraz pod májou – 20:00 – posezenı́ ve sklı́pku na Pětce“
”
12. 9. – Hodová neděle – 7:30 – sraz pod májou + kapela Přespolanka – stárci zvou
stárky – 12:00 – kolečko pro chasu pod májou – 13:30 – krojovaný průvod městem
(sraz NEJPOZDĚJI 13:15 u KD!) – 14:30 – tradičnı́ hodový program (přivı́tánı́,
předánı́ dožı́nkového věnce, Česká beseda, Moravská beseda – hraje Bı́tešská kapela,
paragrafe, sólo pro rychtáře a rychtářku) – následuje povinné zaváděnı́ – 16:00 –
cimbál na Pětce,“ kolotoče, dalšı́ společná zábava
”
15. 9. – středa – 17:00 – kácenı́ máje – 19:00 – hodové dozvuky – sklı́pek na Pětce“,
”
hraje PRO-ROCK
16. 9. + 17. 9. – 13:30–15:30 – vracenı́ krojů – neprat – pouze velké skvrny
– klub kultury zajistı́ čištěnı́
C
DARY V OBĚTNı́M PRŮVODU – 2011
C
43
Dary v obětnı́m průvodu – 2011
1. Přinášı́me ti, Bože, evangeliář, z něhož pravidelně nasloucháme Božı́mu slovu.
Dej nám milost tvé slovo ochotně a s vı́rou přijı́mat a v životě naplňovat. Tvůj
duch at’ v nás stále působı́. Prosı́me o to skrze Krista, našeho Pána.
2. Přinášı́me ti, Bože, zpěvnı́k. Použı́váme ho ke zpěvu při doprovodu varhan.
Připomı́ná nám, že tě máme vděčně a celým srdcem chválit. At’ to konáme
opravdu srdečně. Prosı́me o to skrze Krista, našeho Pána.
3. Přinášı́me ti, Bože, tato zrna jako symbol odumřı́t samy sobě a přijmout
nový život, který nám nabı́zı́š. Pomáhej nám přijı́mat zákon pšeničného zrna
v každodennı́ch událostech skrze Krista, našeho Pána.
4. Přinášı́me ti, Bože, toto ovoce krásně zbarvené. Symbolizuje pestrost darů
našeho života, kterými jsi nás vybavil. Dej, abychom si často uvědomovali,
že je máme od tebe a že jsou pro druhé. Také tě prosı́me o dalšı́ a nové dary
skrze Krista našeho Pána.
5. Přinášı́me ti, Bože, hodové koláče jako projev našı́ každodennı́ vděčnosti
za pokrm. Dej, abychom dorůstali do plnosti lidské i křest’anské osobnosti skrze
Krista, našeho Pána.
6. Přinášı́me ti, Bože, květiny jako projev našı́ naděje, že v úrodné půdě našich
srdcı́ tvá setba dozraje v požehnanou žeň. O to prosı́me skrze Krista, našeho
Pána.
7. Přinášı́me ti, Bože, také klobásy, vyrobené v našem městě. Dej, abychom
ve svých domovech zakoušeli tvoji přı́tomnost a byli přátelsky otevřeni druhým
lidem skrze Krista, našeho Pána.
8. Přinášı́me ti, Bože, vı́no, které je také tvým darem. Je plodem révy a lidské
práce. At’ ho přijı́máme jako dar tvé lásky k nám. Pomoz nám, at’ zakoušı́me,
že jsi Bůh pravý, dobrý a věrný, který vlévá radost do lidských srdcı́ a upevňuje
jejich společenstvı́ skrze Krista našeho Pána.
9. Přinášı́me ti, Bože, přilbu na motorku jako symbol silničnı́ dopravy. Prosı́me
za nás všechny motoristy. At’ jezdı́me bezpečně a odpovědně, at’ jsme ohleduplnı́
ke druhým. Na všech cestách za pracı́ i odpočinkem, at’ nás provázı́ Kristus, náš
Pán.
10. Přinášı́me ti, Bože, tento věnec z obilı́ letošnı́ úrody. Přijmi náš dı́k za to,
co jsme letos sklidili a dej at’ se z letošnı́ úrody nasytı́ také ti, kdo dosud trpı́
hladem, aby i oni mohli chválit tvé jméno skrze Krista našeho Pána.
11. Přinášı́me ti, Bože, chléb a vı́no. Chléb sebraný z mnoha zrn a vı́no z mnoha
hroznů spojených v jedno; a prosı́me tě, ved’ svou cı́rkev k jednotě a naplň
ji svým pokojem skrze Krista našeho Pána.
44
D
D
ZDRAVICE Pı́SAŘE A PARAGRAFY – 2012
Zdravice pı́saře a paragrafy – 2012
Veleváženı́ betešštı́ měšt’ani,
předstupujo před vás jako óředně pověřené vod módréch a vopatrnéch, teda
rechtářa, konšelů a rade našeho starobylýho města Beteše, zvané Veliké.
Rok co rok bévá zvykem, že já, óřednı́ pı́sař, tade z tohoto mı́sta beklajdujo
ponı́ženéma zdravicama a všelijakém meldovánı́m za prvé tém, keřı́ si zaslóžijó
te pocte a potom tém vostatnı́m. A proto poslóchéte.
Ponéprv mosı́m vinšovat hezky pozdravenı́ panu rechtářovi a jeho sličné polovici.
Takže rechtářo, skládám velikó poklono. Rechtářské pár je letos takové jaké má bét,
důstojné a natěšené.
Pokračujo se zdravicama, dalšı́ se nese hned k tém pochlastávajı́cı́m individuám
kolem rechtářa, totiž k našém konšelům. Přijeli k nám z panstvı́ osovskyho a panstvı́
rajhradskyho a só tade jen na hodino, protože z vopatrnosti špórujó a za druhó
hodino tade be kočáre mosele platit.
Eště mě zbévá k pozdravenı́ prvnı́ stárek se stárkovó, a celá chasa, bez kerý
be hode nebele tém, čém só.
Nakonec eště pozdravim te všecke, co majı́ něco společnýho s našéma hodama,
teda policajty, sklı́pkaře a mázhauznı́ke, cigáne, muzikante, cimbálnı́ke, šermı́ře,
šógliste, koňaře a malé hopsajı́cı́ betešské potěr.
A pokračujo se svéma zdravicama ke všeckém, keřı́ ste se neska přišli na naše
slavný hode podı́vat. Zdravı́m teda všecke, co só z našı́ slavný obce, jejı́ kuláture
nebo vodjinud. Třikrát sláva měšt’anům a sósedům, rodilém i přistěhovalém i dávno
usedlém, fabrikantům, pronóvijákům, turbákům, živnostnı́kům, dı́ky kerém máme
letos zase extra kvalifikovanó tombolo, takže váženı́ páni sókromnı́ci, děkujo.
Nesmı́m zapomenót také na naše vokolnı́ dědine, te bele dycky na našéch hodech
vı́taný. Teda živijó všem vod Košı́kova, Ludvı́kova, dál přes Jindřichov a Jestřabı́
do Březke a Zhoře zvané Holubı́ přes Jáchymov a Bezděkov do Pánova, ti nám zůstali
pořád všici věrnı́. Mezi nima só ti naši bévalı́, Křováci, a naposledy Nebštyšáci a mezi
nima Křižinkováci, Katováci a Nihováci dež só tade, mužó tade také zůstat. Hode
só pro všechne, kdo chcó penı́ze utrácet v našéch mázhauzech, kdo by ale přišel jen
tak vočumovat, ten at’ rači sedı́ doma. Zdravime aji Osové Bityško – to je dědina,
kerá nám de přikladem a dáváme si velké pozor, abe nás nepřerustla. Domášov, keré
si s jedněma hodama nevestači a majó tam krom normálnı́ch hodů eště te babsky.
Všichni tade veleváženı́ vokolo mně, so celé potěšené že vás tade mužo ovitat a seznámit vás s celém hodovém děnı́m. Sme v novym betešskym roce a tak
je v ordnunko, že všeci slavijó, mázhauze, sklı́pke a furhóze navštěvujó a hlavně že
se přišle podivat na tade ten hlavnı́ hodové šrumec. Ale hodový děnı́ má i svoje povinnosti, a proto poslóchéte tade znova beklajdované betešské palagrafe. Pro každého
at’ je palagraf befél. Palagrafe bodó našéma policajtama hlidané a kdo je nebude
dodržovat, ten za to bode popotahované.
D
45
• Item za prvnı́
To je palagraf vo máji. To je tady ten uctihodné strom za mnó. Tenhle hodové
symbol má pod kontroló prvnı́ stárek. Letos měli s chasó furo práce, abe dali
máju dohomade, ale nakonec máme májo důstojnó a pořádnó. Debe padla nebo
bela nejak jinak zneuctěná, tak je to na triko prvnı́ho stárka a zaplatı́ padesátku
hodovyho, teda vı́na. Policajti se musijó starat, abe nikdo neukradl králika,
co na nı́ vesı́ a abe správně fungovál tenhleten zvon. Každé kdo do něho pod
májó bode chycené je poviné se veplatit v békuvni. Békuvňa néni tade u pódia,
a tak bodeme za békuvňo považovat sklep našeho muzea.
• Item za druhé
Tenhle palagraf je vo rechtářovi. Jak ož belo řečeny, měl prvnı́ stárek
se sháněnim rechtářa velky nerve. Protože rechtář je takové lást minute rechtář
– je tade velký nebezpečı́, že rechtář padne následkem vomokřenı́ truňkem. Tak
pozor! Všichni vokolo bodó dělat, že se nic neděje a vodklidijó ho, dyž bode
štajf, na utajený mı́sto bez řečı́ a ženskéch. Eště, děž už sme u rechtářa, mosim
se zmı́nit vo ty štangli, co držı́ v ruce, to je symbol betešskýho práva a rechtář
ju musı́ vopatrovat cely hode. Nesmı́ se stat, že be se ztratila. Dyby se tak ale
přeci jen stalo, za vrácenı́ rechtář vyplatı́ dotyčnýmu 50 litrů hodovýho.
• Item za třetı́
Palagraf vo rechtářce. Ta bévala decke počestná, s tém se počı́tá, a letos
zvlášt’. Debe nedé Panbůh padla, tak rechtář bode zasmušilé a stárci ho budó
vobměkčovat truňkem tak dlóho, až padne take a rechtářa pak vopatrně vodklid’ijó za svojó polovicó.
• Item za čtvrté
Tenhle palagraf dycky bévál vo pı́sařovi, teda mě a tak je tomu aji letos.
Pisař musı́ bét expert na vinné truňk a je v povinnosti koštovat všechny tekutine s vylóčenim odpornéch tekutin s bublinkama a vode. Debe padl, méval
to zajištěný u chase, že ho vodklidı́ do kóta v békuvni, než se zletýruje. To se ale
eště nikdá nestalo a tak nám nebode vadit že békuvňa néni.
• Item za páté
Ve známost dávám, že ten je vo křepčenı́ a véskánı́ pod májó na pódio.
Rechtář vedál tento palagraf tak, že ženáči bodó mı́t vo hodech vehrnutó pravó
nohavico a vostatnı́ (to só ti, co eště nepozbeli rozum) vehrnó si levó. Vo tento
palagraf dbajı́ policajti – delikventi bodó zavlečenı́ do furhózo za lesáckó a tam
je to bode stát decinko hodovýho.
• Item za šesté
Ten je také moc sledované a je vo ženskéch. Ty kerý be snad na svý prot’éške
štěkale a ňafale a tak narušovale nasávacı́ akce hodovnı́ků bodó vodvedený
za vokraj města – na Psı́ horo, takzvané Monte Haf, abe se tam v klidu z našéma
čoklama veštěkale.
46
D
• Item za sedmé
Tento palagraf je takové celkové vo tom, že vo hodech vládne pořádek a disciplı́na, na to dohližijó policajti, co be belo proti ordunko, to veřešı́ rechtář
a v jeho nepřı́tomnosti pı́sař. Tenhle zákon ale dovoluje, abe se policajti nechali
podplatit velkó dávkó hodovýho v jakymkoliv mázhauzo anebo furhózo.
• Item za osmé
Tenhle palagraf se téká mázhauzniků a sklı́pkařů. Letos je mosim pochválit,
protože burčák majó všude skvělé a vobsluha se také snaži. V provozo mužó
ale bét jen takovy sklépke a mázhauze, kerý majó potřebné glét vod rechtářa
a prvnı́ho stárka. Na vědomost se ale dává, že každé sklı́pkař musı́ pustit chaso
a rechtářa na kontrolo, aji debe už třeba chcél zavřı́t, pokud’ se zjistı́, že tomu
tak nebelo, už si za rok ani neškrkne.
• Item za deváté
Tade melduju, že tenhle palagraf je zavedené rechtářem. Je vo tom, že v době
hodů je každé vobčan, domácı́ i cizı́, poviné sklı́pky, mázhauzy a furhózy hrubě
a často navštěvovati a v nich mocně konzumovati vinné truňk a uzené flákoty.
Je totiž zapotřebı́ dávat tělu, co mu patřı́. A nádavkem všude kde je živá hudba
musijó všeci tancovati, protože tak se to všecko patřı́.
E
E
PŘEHLED HODOVÝCH SKLı́PKŮ – 2013
Přehled hodových sklı́pků – 2013
• Sklı́pek na Pětce“, Masarykovo náměstı́ 5
”
• Sklı́pek U hasičů na Sedmičce“, Masarykovo náměstı́ 7
”
• Restaurace Naše bı́tešská“, Vlkovská 482
”
• Kavárna Café Jana“, Masarykovo náměstı́ 66
”
• Sportbar Klı́ma, Tyršova 219
• Sklı́pek ve vinotéce Spirit“, Lánice 59
”
• Bowling bar, Masarykovo náměstı́ 98
• Mázhaus na Staré poště“, Masarykovo náměstı́ 88
”
• Rybářský sklı́pek, Masarykovo náměstı́ 86
• Vinotéka – nápoje, Lánice 30
• Musilova vinotéka, Masarykovo náměstı́ 84 (ve dvoře)
• Hodová kavárna Kreative Café“, Lánice 57
”
• Restaurace U Vrány“, Selská hospoda a zahrádka, Kostelnı́ 69
”
• Restaurace Na 103“, Peroutkova 103
”
• Bud Bar U Stařı́ka“, Vlkovská 482
”
• Disko – Bar Caribic, Lánice 59
• Hodový SALOON, Masarykovo náměstı́ 6
• Restaurace U Raušů, Masarykovo náměstı́ 13
47
48
F
F
PŘEHLED HLAVNı́CH PÁRŮ A RYCHTÁŘŮ – K ROKU 2014
Přehled hlavnı́ch párů a rychtářů – k roku 2014
Rok
1964
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Hlavnı́ stárek
František Valach
Milan Valach
Vladimı́r Krupička
Hlavnı́ stárková
Anna Ryparová
Marie Mazánková
Sylva Holá
Miroslav Geisselreiter Eva Krupičková
Hody se
Josef Smutný
Lenka Holá
Vladimı́r Krupička Eliška Češková
Miroslav Šabacký Milada Drápelová
Miroslav Šabacký Milada Drápelová
Jiřı́ Paták
Sylva Kroutilová
Jiřı́ Prešer
Ivana Fialová
Stanislav Horký
Marie Jelı́nková
Josef Žaloudek
Jaroslava Stögerová
Milan Horký
Jana Klı́mová
Miloš Tuček
Libuše Borkovcová
Miroslav Loup
Hana Holı́ková
Hody se
Antonı́n Jı́zdný
Lenka Žáková
Jiřı́ Holı́k
Marie Vallová
Zdeněk Žaloudek
Eva Smutná
Milan Vlček
Eva Smutná
Hody se
Jan Šilhán
Ivana Mrňová
Miloš Janšta
Blanka Sedláková
Vı́tězslav Spurný
Jana Ivančı́ková
Pavel Ráček
Jitka Kubı́čková
Ivana Mrňová
Alena Pelánová
Petr Doubek
Jitka Pospı́šilová
Petr Rous
Markéta Pernicová
Pavel Matoušek
Martina Němcová
Vı́t Chmelı́ček
Markéta Rozčı́nská
Vı́t Chmelı́ček
Markéta Rozčı́nská
Ladislav Chadim
Alena Studená
Alois Špaček
Kateřina Křı́žová
Alois Špaček
Ivana Vrbová
Rychtář
František Hüpsch
Tomáš Pelán
Antonı́n Kelbl
Tomáš Pelán
nekonaly
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
Jiřı́ Holánek
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
Tomáš Pelán
nekonaly
Josef Jelı́nek
Jaroslav Veselý
Tomáš Pelán
Jaroslav Veselý
nekonaly
František Valach
Milan Valach
Rychtářka
Růžena Pelánová
Vlasta Fikerová
Vlasta Fikerová
Marie Sedláčková
Libuše Nováčková
Jitka Jelı́nková
Květoslava Fialová
Jaroslava Fikrová
Helena Holánková
Štěpánka Hladı́ková
Marie Pernicová
Jiřina Patáková
Alena Hladká
Helena Hrušková
Marie Lacinová
Jarmila Velebová
Oldřiška Vallová
Jana Požárová
Marie Veselá
Hana Dufková
Marie Valachová
Miroslav Geisselreiter
Jiřina Geisselreiterová
Jiřı́ Paták
Stanislav Horký
Josef Žaloudek
Milan Horký
Josef Žaloudek
Jiřı́ Paták
Zdeněk Žaloudek
Jiřı́ Holı́k
Jiřı́ Holı́k
Milan Vlček
Jiřı́ Paták
Sylva Patáková
Marie Šoustarová
Jaroslava Janečková
Hana Lukášková
Eva Žaloudková
Dana Špačková
Lenka Žaloudková
Marie Holı́ková
Marie Holı́ková
Jana Vlčková
Eva Žaloudková
F
PŘEHLED HLAVNı́CH PÁRŮ A RYCHTÁŘŮ – K ROKU 2014
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Hlavnı́ stárek
Bernard Chmelı́ček
Zdeněk Řezáč
Jiřı́ Dohnal
Josef Beránek
Jindřich Šabacký
Pavel Burian
Martin Dvořáček
Ondřej Machola
Petr Řezanina
Zdeněk Vlček
Marek Svoboda
Michael Kratochvı́la
Jan Brym
Ondřej Blaha
Jan Hotárek
Hlavnı́ stárková
Nad’a Musilová
Šárka Doležalová
Šárka Denemarková
Eva Fraňková
Klára Božková
Klára Dvořáková
Jana Holemá
Hana Koubková
Ludmila Raušová
Lucie Borkovcová
Markéta Brychtová
Kateřina Urbánková
Marie Zavadilová
Jana Švagriková
Kateřina Pelcová
Rychtář
Antonı́n Jı́zdný
Milan Vlček
Milan Vlček
Pavel Krupička
Jiřı́ Holı́k
Jiřı́ Blaha
Ctibor Janšta
Milan Vlček
Jiřı́ Holı́k
Pavel Burian
Pavel Krupička
Bohumil Jirgl
Jiřı́ Blaha
49
Rychtářka
Iva Růžičková
Jana Vlčková
Jana Vlčková
Hana Pöckelová
Alena Spurná
Marie Holı́ková
Eva Blahová
Milena Janštová
Jana Vlčková
Marie Holı́ková
Jana Burianová
Marie Vlčková
Dana Jirglová
Eva Blahová
Alena Spurná

Tradicn´ı b´ıteˇsské hody

Transkript

Podobné dokumenty

Stavební povolení - Nabytí právní moci

Mapy na Internetu

navod na vyplneni zaznamu o nehode

medlánecký

PDF soubor

Životy fyziků v úlohách a experimentech - black