polyfunkční a sportovní stavby

2009
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
08/09
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
polyfunkční
a sportovní stavby
projektil na karlovarském letišti
s peciál: Zelená úsporám
a projektanti II
www.casopisstavebnictvi.cz
www.eurovia.cz
Na společné cestě
Stavby silnic a železnic, a. s., již řadu let patří ke špičce v oboru dopravního stavitelství. Od dubna 2009 se spolu s některými dceřinými společnostmi rozhodly změnit
své jméno a vystupovat na českém trhu pod názvem EUROVIA. I nadále se Skupina
EUROVIA opírá o hodnoty postavené na tradici, kvalifikované práci a pozici významného regionálního zaměstnavatele.
Vážení čtenáři,
česká vláda pro odvětví stavebnictví ani výstavbu samotnou
nehne prstem, ať už v ní sedí sestava modrá nebo oranžová nebo
bezbarvá jako nyní. Někdy je sice
vláda, která nic nedělá, lepší
než „aktivní blbec“, ale aspoň
minimální servis pro zamezení
chaosu vykonávat musí. Náš časopis uspořádal na počátku léta
diskuzi na téma co s tím, přičemž
jsme pozvali představitele nejvýznamnějších organizací SIA ČR –
Rady výstavby. Výměna názorů
mě trochu překvapila. Všichni
zástupci nevládních organizací
samozřejmě věděli, že se musí
něco udělat, ale z kterého konce
na to jít – to už nebylo tak jednoznačné. Výsledkem je nakonec
otevřený dopis SIA adresovaný
premiérovi české vlády.
Nedělám si iluze (a rovněž zástupci SIA nepropadali zrovna optimizmu), kde a jak tento dopis skončí.
Tím ovšem nechci tuto snahu
degradovat. Ani v nejmenším!
Nicméně nabízím jiný recept, jak
přinutit pracovníky ministerstev
alespoň k náznaku spolupráce.
Je to recept cynický a navýsost
pragmatický (v horší konotaci
tohoto slova). Vrcholní představitelé politické sféry mají největší
strach z negativní popularity
(nebo z jakékoliv činnosti, která
tento důsledek může mít). Proto
navrhuji zahájit frontální útok
prostřednictvím médií a ze všeho
špatného, co se v souvislosti
s výstavbou stane (od katastrof
s oběťmi na životech po krach
firem), nahlas a s využitím všech
populistických triků obvinit vládu,
resp. její (ne)činnost. I bytost
velikosti slona nakonec podlehne
hromadě naštvaných komárů
a raději se dohodne… Přeháním?
Zcela určitě! Vždyť české nevládní organizace činné ve výstavbě
si zakládají na tom, že se chovají
slušně, transparentně a pozitivní
argumenty používají vždy jako
první. Jenže soupeř hraje podle
úplně jiných pravidel a pak zbývají
dvě možnosti – hrát proti němu
na jeho hřišti, nebo hrát podle
svých pravidel, ale sám.
Když už jsem šmahem obvinil
vládu ČR z nečinnosti, tak musím
vypíchnout výjimku potvrzující
pravidlo – Ministerstvo životního
prostředí ČR. Pracovníci tohoto
rezortu, kteří díky své aktivitě
často předběhnou zdravý rozum
i zákony, předvedli svoji flexibilitu
při svolávání tiskové konference
věnované zásadním změnám
v programu Zelená úsporám.
V pondělí 27. července ráno
MŽP termín této očekávané tiskové konference ohlásilo. A to na
příští den, tedy úterý dopoledne,
čímž pracovníkům médií v době
dovolených poskytlo „luxusní“
reakční čas cca 24 hodin. Poté,
co se redaktoři zaregistrovali, nakoupili jízdenky na vlak či autobus
a poškrtali své diáře, se odpoledne dozvěděli, že ohlášená
tiskovka bude až 10. srpna.
Vám naopak přeji příjemné čtení
a pohodový zbytek léta bez neočekávaných komplikací.
inzerce
editorial
�1�0�0
�9�5
�7�5
Hodně štěstí přeje
�2�5
�5
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
�0
stavebnictví 08/09
3
obsah
08/09
srpen
2009
stavebnictví
časopis
8–12
3 editorial
4 obsah
aktuality
5Reakce: Hospodářská krize a výstavba komunikací
technologie
6Technologie pro výrobu mechanicky
zpevněného kameniva
stavba roku
8Projektil rolující ke startu
stavba Jihomoravského kraje
13Fakulta v novém
Další odvážně pojaté letiště je v Karlových Varech
Architekt Petr Parolek získal před dvěma lety ocenění Stavba roku
za odbavovací halu brněnského letiště. Svůj specifický rukopis
potvrdil i při návrhu odbavovací haly letiště karlovarského.
speciál
Zelená úsporám a projektanti II
Pravidelná příloha k dotačnímu programu Státního fondu životního
prostředí se tentokrát zabývá teoretickými i praktickými aspekty
výpočtů a měření požadovaných hodnot.
reportáž
16Montáž prefabrikovaných koupelen při rekonstrukci
téměř stoletého hotelu
téma: polyfunkční a sportovní stavby
20Zastřešení hospodářského dvora Nosticova
paláce na Malé Straně
Ing. David Jermoljev, Ing. Vladimír Janata, CSc.
24Fotoreportáž: průvodce novou KV Arenou
Tomáš Malý
26Návrh ocelové konstrukce štítových stěn
Amazon Court River City Prague
Ing. Jaromír Tomek
33Úspěšný PPP: Aquapark Olomouc
Ing. Miroslav Machalec, Ing. Jana Nováková
36Sokolovny a jejich odkaz současnosti
Ing. arch. Jaroslav Sedlecký,
doc. Ing. František Kuda, CSc.,
Ing. Karel Zeman
41Tvorba bezbariérového prostředí sportovních
staveb a rekreačních areálů
Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
45Minigolfové hřiště na střeše zábavního parku PLAYMOBIL
Dr. Gunter Mann
48Povrchy dětských hřišť – posuzování bezpečnosti
a jejich provádění v praxi
Ing. Jiří Viktorín
projekt
51Most u Suchdola na severní části Silničního
okruhu kolem Prahy
56–58
diskuzní fórum
56 SIA ČR– Rada výstavby nabízí státu pomoc
předních odborníků v oboru
59 svět stavbařů
6 4 infoservis
6 5 firemní blok
66 v příštím čísle
Debata představitelů SIA ČR – Rada výstavby
Časopis Stavebnictví uspořádal diskuzi vrcholných členů hlavních organizací sdružení SIA ČR– Rada výstavby. Tématem byla tragická komunikace
mezi nevládními organizacemi činnými ve výstavbě a státní správou.
4
stavebnictví 08/09
Co se nevešlo:
Průzkum zajištění zakázky pro rok 2009
Statistické výsledky ve stavebnictví za květen 2009
najdete na www.casopisstavebnictvi.cz
foto na titulní straně: odbavovací hala letiště Karlovy Vary, Tomáš Malý
aktuality
Reakce: Hospodářská krize a výstavba komunikací
V polovině června předložil ministr
financí ČR podmínky, za kterých
uvolní další finanční prostředky
do pokračování výstavby silnic
a dálnic:
■ omezení počtu tunelů;
■ omezení počtu mimoúrovňových křižovatek;
■ úprava technických předpisů;
■ snížení nákladů na projektovou
dokumentaci.
■ Vložení tunelových úseků do trasy komunikace je přitom vyvoláno
těmito důvody:
– úspora provozních nákladů zkrácením délky trasy a zmírněním sklonů
komunikace;
– snížení celkových investičních
nákladů v hornatém terénu;
– průchod zastavěným územím
v případech, kdy by vedení trasy po
povrchu vedlo k rozsáhlým demolicím a výraznému zhoršení životního
prostředí;
– požadavky Ministerstva životního
prostředí ČR a ekologických aktivistů.
■ Umístění a počet mimoúrovňových křižovatek je dán:
– propojením stávající silniční sítě
s dálnicí či rychlostní komunikací;
– místa napojení jsou výsledkem
vyhodnocení dopravních průzkumů
a v některých případech i požadavkem
samospráv obcí v přilehlém okolí.
■ Technické předpisy:
– požadavky na parametry a technické
provedení komunikací jsou výsledkem
zkušeností s výstavbou a provozem
komunikací, jsou do nich promítnuty
výsledky výzkumů a ověřování v praxi,
a to nejen z hlediska stavebně technického, ale i provozně bezpečnostního;
– české technické normy jsou
v souladu s předpisy ES.
■ Snížení nákladů na projektovou
dokumentaci:
– zpracovatel projektové dokumentace je vybírán ve veřejné soutěži;
– je bohužel ověřeno, že pokud je
v soutěži hlavním kritériem cena,
může být vybrán nezkušený zpracovatel se všemi důsledky na kvalitu
díla i konečný investiční náklad.
Nedovedu si představit, že někdo od
stolu na Ministerstvu financí ČR bude
určovat počet a délku tunelů na konkrétní silniční trase, bude určovat, kolik
má být mimoúrovňových křižovatek,
jaké má být stoupání komunikace,
poloměr oblouků, jak bude upravena
šířka vozovky a skladba vrstev vozovky
nebo jaká mají být bezpečnostní opatření v tunelu. Jak tedy dosáhnout snížení investičních nákladů na výstavbu
komunikací? Raději bych se však ptal,
jak dosáhnout optimálních nákladů na
výstavbu komunikací. Začátek je ve
vypsání požadavků, které vyústí ve
vypracování studie trasy, téměř vždy
ve variantním řešení. Musí následovat
podrobné technické, ekonomické
i environmentální vyhodnocení jednotlivých variant vysoce kvalifikovanou
skupinou odborníků. Během oponentního řízení by měl být dán prostor
k připomínkám ze strany různých
aktivistů a sdružení. Vybraná nejvhodnější trasa, pravděpodobně to bude
podle připomínek upravená některá
z předložených tras, bude základem,
který nejvíce ovlivní budoucí investiční
náklady, ale i ekonomii provozu a údržby, tedy návratnost investice. Odsouhlasená trasa, zanesená do územního
plánu, by již měla být nedotknutelná.
Mělo by se zamezit nekonečnému
soudnímu napadání odsouhlasené
trasy, které vede k odsouvání zahájení
výstavby i jejímu přerušování, a tím
následně k výraznému prodražení – viz
obchvat Plzně a přechod Středohoří
a Krušných hor. Výkup pozemků je
další etapou, která výrazně ovlivňuje
termíny výstavby i investiční náklady.
Uzákonění jasných pravidel pro výkup
pozemků je naprosto nezbytné, pokud
chceme skutečně šetřit investiční
náklady a urychlit výstavbu, a tím
i návratnost vložených prostředků.
Odsouhlasená trasa se stanovením
technických podmínek i podmínek
na ochranu přírody je podkladem pro
výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace. Jednotlivé etapy
projektové dokumentace jsou předkládány vypisovateli k oponentuře.
Dokumentace pro výběr dodavatele
vypracovaná vybranou projektovou
kanceláří je podkladem pro výběr
dodavatele stavby. Soutěžní podmínky by měly umožňovat variantnost
technických postupů dodavatele a neměly by striktně požadovat dodržení
položkového soupisu prací a dodávek.
Jde přece o výsledek a ne o postup.
Pokud budou soutěžní podmínky
jasně stanoveny a komise sestavena
z nezávislých odborníků, nemůže dojít
k dodatečným soudním sporům, jak
se v České republice v poslední době
při veřejných soutěžích několikrát
stalo. Do výsledků výběrového řízení
samozřejmě nesmí zasahovat politici. Mne na celém vystoupení pana
ministra snad nejvíce zarazil jeho požadavek na omezení ceny projektové
dokumentace s tím, že honorář za
vypracování projektové dokumentace
se nesmí odvíjet od investičního nákladu stavby. V tom bylo skryto obvinění,
že dálnice jsou v ČR tak drahé proto,
že se projektanti snaží maximálně
zvýšit investiční náklad, aby tak zpětně
zvýšili svůj honorář. Skutečná praxe
je však jiná:
■ zpracovatel projektové dokumentace je vybírán ve veřejné soutěži
a konečný investiční náklad nemá vliv
na jeho honorář;
■ cena projektové dokumentace
v ČR zdaleka nedosahuje úrovně ceny
projektové dokumentace v Německu,
i když investiční náklady na výstavbu
komunikací jsou srovnatelné;
■ projektant, pokud je to profesionál, se
vždy snaží odvést kvalitní dílo, a to po
všech stránkách stavebně technických
i s ohledem na bezpečnost a ekonomii
budoucího provozu a údržby.
Že se to daří, je zřejmé z ocenění vloni
otevřeného úseku dálnice D 3 přes
Krušné hory. K tomu, aby se podařilo
vypracovat kvalitní projektovou dokumentaci, je nutný tým nejlepších
projektantů a výsledek je potřeba
ohodnotit jak finančně, tak veřejným
uznáním. Jedině tehdy, když má
projektant čas na ověření alternativ
a hledání optimálního řešení, může
dojít ke snížení investičních nákladů.
Pokud je nucen vypracovat dokumentaci „z jedné vody načisto“, pak
jde optimalizace stranou a důsledky
se objeví během stavby i v provozu.
Málokdo si uvědomuje, jak obrovskou
osobní odpovědnost nesou stavební
inženýři i technici. Odpovědnost,
zvláště statiků, geotechniků a stavbyvedoucích je možné srovnat s lékaři
a každé jejich rozhodnutí má v sobě
uloženo riziko. Je to skutečně ohodnoceno odpovídajícím způsobem? ■
Ing. Michael Trnka, CSc.
inzerce
POHLEDOVÉ ZDIVO
ZDICÍ SYSTÉM LIAPOR
SMYSL PRO přesnost ...
w
w
w .
l
i
a
p
o
r .
c
z
• pravidelná struktura
• dokonale přesné rozměry
• bez povrchových úprav - omítek
• nízká objemová hmotnost
• velmi dobré akustické vlastnosti
• požární odolnost A1
vhodné pro :
• Stěny výrobních a sportovních
hal,
stavebnictví 08/09
5
kancelářské prostory, technické prostory,
ozdobné prvky v interiérech, ploty a zídky.
technologie
text: Ing. Jiří Kotrba
foto: Strojírny Podzimek, s.r.o.
Technologie pro výrobu mechanicky
zpevněného kameniva
Na květnové konferenci s názvem Technologie
pro lokální udržitelné zdroje energie v technicky specifických podmínkách, kterou organizovala Platforma podnikatelů pro zahraniční
rozvojovou spolupráci spolu s Technologickým
centrem AV ČR a Pražským institutem pro
globální politiku Glopolis, bylo oceněno osm
tuzemských firem za technologická řešení
v environmentální oblasti, jež by se dala využít
v zemích třetího světa.
Č e s t n é o c e n ě ní b y l o u d ě leno firm ě Strojírny Po dzi mek , s.r.o., za Technologii
pro výrobu mechanicky zpevn ě ného kameniva (M ZK ).
M e c h a n i c k y z p ev n ě n é k a menivo (minerální beton) je
určeno jako spodní nebo horní
podkladní vrst va vozovek
v závislosti na třídě dopravního zatížení. Je tvořeno vrstvou
ze směsi nejméně dvou frakcí
přírodního nebo umělého kameniva, vyrobené v míchacím
centru, rozprostřené a zhutněné za podmínek zajišťujících
maximální dosažitelnou únosnost. MZK odpovídá ČSN EN
13285 – Nestmelené směsi.
Charakteristika
zařízení
Míchací zařízení pro výrobu mechanicky zpevněného kameniva
(MZK) míchá v určitém poměru
podle předem navolených receptur různé frakce přírodního
nebo umělého kameniva a dodává směsi optimální vlhkost.
Celé zařízení je semimobilní,
snadno ovladatelné a schopné
samostatného provozu. Výrobní
řada míchacích zařízení vychází
z požadavků zákazníků a pokrývá
výkonový rozsah od 100 t/hod
do 350 t/hod vyrobeného MZK
na výstupu.
6
stavebnictví 08/09
Vstupem jsou d vě a ž č t y ř i
vstupní násypky pro navážení
m ateriálu p omo c í nak l ad a če. V případě umístění linky
přímo ve v ýrobně kameniva
(pískovna, kamenolom), je možné plnění vstupních násypek
i pomocí pásových dopravníků.
Každá z násypek má vlastní pásový podavač s pásovou váhou,
který umožňuje přesnou automatickou regulaci množství
vstupních materiálů konečné
směsi.
Sběrným pásovým dopravníkem putuje materiál do průběžného míchacího jádra, kde dojde
k homogenizaci směsi a k jejímu optimálnímu vlhčení. Výsledná směs je pásem sypána
▲ Návrh linky ve 3D
▲ Pásový podavač s váhou a regulací toku materiálu
▼ Nasazení
technologie výroby MZK v kamenolomu Olbramovice
do ex pedi č ní ho zásobní ku,
který je umístěn buď přímo na
pásu nebo na separátní konstrukci. Ze zásobníku je směs
sy p án a n a ex p e d i č ní au t a.
Výsyp je prováděn dávkami,
aby nedošlo ke gravitačnímu
v ytřídění konečné směsi na
korbě. Celé zařízení je kon strukčně navrženo s ohledem
na nejv yš ší možnou k valitu
konečného výrobku.
Vstupní část zařízení s násypkami
pro různé frakce, pásovými podavači a vynášecím dopravníkem
může separátně sloužit i jako
vstupní zařízení pro obalovny
a betonárky.
Přeprava a instalace
Míchací zařízení pro výrobu MZK
jsou navržena jako semimobilní.
Umožňují přemístění a zprovoznění přímo v místě použití (na
stavbě), nebo v místě surovinové
základny (kamenolom, pískovna). Zařízení je přepravováno
po jednotlivých segmentech
na standardních ložných plochách nákladních automobilů,
přepravované části jsou konstruovány tak, aby se nejednalo
o nadrozměrný náklad.
Pro vlastní instalaci zařízení
není třeba budovat pevné základy, postačí rovná zpevněná
plocha s únosností pro průjezd
nákladního vozidla. V místě usazení jednotlivých zařízení je plocha osazena silničními panely.
Případná nájezdní plošina pro
pojezd nakladače při navážení
materiálu je vymezena prefabrikovanými betonovými profily
a vysypána kamenivem.
Vlastní zařízení je možné stavebnicově poskládat v několika konfiguračních variantách
podle rozmístění obslužných
a p ř ístup ov ých komunikací
a míst pro dočasné deponie
vstupních materiálů v konkrétní lokalitě.
Ovládání
Zařízení je monitorováno a ovládáno automatick ým řídicím
systémem s možností tvorby
a výběru receptur. Volba a výběr receptur se provádí pomocí panelu operátora z prostoru
velínu. Po nastavení receptury
a spuštění zařízení již vše funguje
automaticky. V případě potřeby
řídicí systém upozorní obsluhu
na možný problém, a zabrání tak
výrobě nekvalitního produktu.
Obsluhu celé linky zvládne jeden
pracovník.
Příslušenství
Pro automatický provoz linky jsou
zde ještě další zařízení. Místnost velínu, odkud je možné ovládat chod
linky, je umístěna v prefabrikované
buňce. Součástí buňky může být
i vybavení laboratoře pro možnost
vlastních rozborů vlastností vstupních materiálů i výstupních směsí.
Pokud není v místě nasazení linky
nezávislý zdroj vody, je součástí
dodávky i samostatný zásobník
technologické vody. Vodu je třeba
doplňovat do zásobníku z externích zdrojů.
Pro úplnou nezávislost zařízení
na vnějších zdrojích energie je
možné dodat také dieselagregát
pro výrobu a dodávku elektrické
energie. ■
inzerce
ČSOB – profesionální partner pro autorizované
inženýry a techniky
Na základě detailního průzkumu potřeb autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě se ČSOB rozhodla přidat
další výhody k již existujícímu programu
připravenému speciálně pro tuto skupinu
klientů. Jde především o nové možnosti v rámci
zvýhodněného bankovního konta, sloužícího
k zajištění každodenního platebního styku
a zhodnocení volných finančních prostředků.
Další oblastí je provozní a investiční financování. Vše je samozřejmě přizpůsobeno
individuálním požadavkům a potřebám autorizovaných inženýrů a techniků.
Firemní konto ČSOB s výhodami pro autorizované
inženýry a techniky nabízí nulový poplatek za
příchozí tuzemské platby. Prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu, který obdržíte společně
s elektronickým bankovnictvím vedeným v rámci
konta zdarma, můžete snadno komunikovat
s katastrálními úřady, úřady státní správy a samosprávy i dalšími institucemi. Uspoříte tak nejen
drahocenný čas, ale i nemalé finanční částky, které
musíte zaplatit například při osobním podání
dokumentů na úřadech.
Firemní konto ČSOB navíc disponuje zvýhodněným
úročením, které není závislé na výši aktuálního
zůstatku na účtu. Při založení konta poskytneme
autorizovaným inženýrům a technikům i další
zvýhodnění pro zhodnocení volných finančních
prostředků. Kromě bezplatného zřízení a vedení
ČSOB Spořicího účtu máte navíc možnost získat
i zvýšení úrokové sazby o 0,5 % p. a.
Pro zajištění financování provozu kanceláře
umožníme členům profesní komory povolené
přečerpání účtu (kontokorent) až do výše jednoho
milionu korun s ojedinělou úrokovou sazbou na
českém trhu. V rámci specializovaného Programu
pro autorizované inženýry a techniky jsme také
značně zjednodušili postup banky při vyřizování
úvěrové žádosti. Výši limitu posoudíme pouze na
základě tří faktur vystavených za vaše služby. Vše
potřebné vyřídíme během velmi krátké doby přímo
v pobočce. Hlavní výhodou Programu pro autorizované inženýry a techniky je možnost poskytnutí
finančních prostředků i těm, kteří se svou profesí
teprve začínají. Plně postačuje členství v České
komoře autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě po dobu alespoň šesti měsíců.
Potřebujete-li finanční prostředky na pokrytí investic do movitého majetku (například nákupu vozu),
zajistíme vše potřebné prostřednictvím společnosti
ČSOB Leasing, a to přímo v pobočce banky
v rámci jediné schůzky. Zajistíme také veškeré vaše
požadavky týkající se pojištění prostřednictvím
ČSOB Pojišťovny.
V případě zájmu o detailní informace neváhejte
navštívit jakoukoli pobočku ČSOB. Sami se tak
přesvědčíte, jaké výhody vám Program pro autorizované inženýry a techniky může přinést.
www.csob.cz
Člen skupiny KBC
Casopis_Stavebnictvi_PR_SME_Inzenyri_125x185.indd 1
Infolinka 800 300 300
stavebnictví
08/09
7
4/8/09 5:03:23 PM
stavba roku
text: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D.
foto: Tomáš Malý
▲ Nová odbavovací hala karlovarského letiště
Projektil rolující ke startu
Futuristická architektura nové odbavovací haly
karlovarského letiště je důkazem, že s pomocí
oceli lze stavět funkční a přitom krásné konstrukce. Počátkem letošního roku byla touto
stavbou dovršena závěrečná etapa dopravní
stavby důležité pro celý region, nazvaná
Modernizace Letiště Karlovy Vary.
K rekonstrukci a zvyšování standardu letiště, které umožňuje
i zahraničním návštěvníkům ze
vzdálených destinací pohodlnou
cestu do světově proslulých lázní,
došlo po dlouhém období stagnace. Rekonstrukce proto sestávala
jak z nezbytné části, kdy bylo třeba
zlepšit technické parametry dráhového systému, tak z plánovaných
úprav staré odbavovací budovy
a výstavby nové odbavovací
haly. Autorem architektonického
návrhu nové haly je brněnský architekt Petr Parolek, který je také
autorem již realizovaného termi-
8
stavebnictví 08/09
byla navržena v aerodynamickém
tvaru připomínajícím kapku, neúplné protáhlé vajíčko, projektil nebo
raketu. Tento futuristický tvar je
ve formálním kontrastu s původní
hmotou staré letištní budovy,
s ohledem na zvolené měřítko
a proporci s ním však vytváří jeden
kompoziční celek v půdorysu
písmene H se čtyřmi křídly (nebo
dvěma bočními nádvořími).
nálu na letišti v Brně – Tuřanech.
(Stavebnictví 11–12/2007).
Dispozice areálu
letiště
Dnešní areál letiště se nachází
mimo kontext historizujících lázní
a vytváří svébytný komplex na náhorní plošině nad Karlovými Vary.
Tato skutečnost umožňuje architekturu nové dostavby rozvíjet bez
omezení technicistním směrem,
který dobře koresponduje s letištním provozem. Odbavovací hala
Původní budova
letiště
Autorem původní „nádražní“
budovy byl profesor Karel Winter
z Liberce (autor radnice v Jablonci nad Nisou), stavební výkresy
jsou datovány rokem 1930. Na
budově není dekor předcho zích historických reminiscencí
a období secese, avšak architektonický návrh není ani příkladem
pro tuto dobu typické funkcionalistické architektury.
Letištní budova,
charakteristická
pevným řádem
a symetrií (jedná se o klasický
zděný stavební
typ – dispoziční
trojtrakt, se systémem vertikálních okenních otvorů s nosnými mezipilí ři a systémem
horizontálního členění hmotové
kompozice převislými několikaúrovňovými římsami), byla
ve čtyřicátých letech minulého století zřejmě průkopnickým dílem s původní kompozicí
a drobným měřítkem.
Nová odbavovací
hala
Nová hala je ke staré budově připojena spojovacím krčkem, který
vkládá mezi obě budovy potřebnou prostorovou distanci. Hala
není v daném prostředí tvarově
ojedinělá, kompoziční vertikálu
k ní vytváří technicistní věž řízení
letového provozu, postavená
v předchozí etapě modernizace a
dostavby letiště.
Záměrem autora architektonického návrhu nové odbavovací
haly bylo navodit návštěvníkovi
dojem dvou odlišných světů – při
přistání vítá turistu historizující
fenomén lázní charakterizovaný
prvorepublikovou architekturou
původní budovy letiště, při odletu naopak dominuje futuristický
vjem postmoderního světa, kam
se po návštěvě lázní opět vrací.
Stavby jsou přitom vnímány
odděleně, vzhledem k dispozici,
kdy vzdálenější futuristická část
zařízení letiště je skryta za původní budovou. Společně je přitom
možné obě budovy pozorovat
pouze z letadla.
Nová budova svým aerodynamickým tvarem charakterizuje
rychlost a eleganci. Cílem architekta se stala idea vytvořit tvar haly tak, aby veškeré
formy byly dobře geometricky
i výrobně definovatelné a aby
vytvořily kompaktní, vyvážený
celek, blížící se produktům automobilového nebo spotřebního
průmyslu v desetkrát větším
měřítku. Záměrem bylo využití
technicky i ekonomicky do stupných technologií, například
plášťů se stojatou drážkou.
Vypilováním výsledného tvaru
vznikl design charakterizovaný
kompozicí tří seříznutých ploch,
definovaných rotací obloukového
profilu kolem středu. Protáhlý
oblý objekt vytváří díky sestavě
tří prstencových ploch v úrovni
styku střešního a fasádního
pláště zářez prosvětlující za dne
interiér haly. Dynamika tvaru na
obou stranách graduje pomocí
šikmo seříznuté boční fasády
s ustupujícím nakloněným čelem. Kruhové prstence, které
čela protínají, dávají celé budově iluzi obrovského stroje před
startem. Důležitým kompozičním prvkem interiéru, který má
připomínat útroby odstrojeného
letadla nebo plavidla, je hlavní
nosný dvojoblouk, rozevírající se
pod klenutým prostorem.
Konstrukce nové haly
Konstrukce haly je na první pohled prostorově složitá, je však
přesně a poměrně jednodu-
še definována pomocí přímek
a kružnic a jejich rotace kolem
bodu. Odbavovací hala je situována na půdorysu o rozměrech
70x28 m, nejvyšší místo – hřeben nosné konstrukce – je ve
výšce +11,20 m.
■ Střecha je tvořena obloukovými vazníky TRUHL 300,
6, 150, 12, 50, uloženými na
podélné průvlaky. Vazníky jsou
v rozteči 3,0 m. Samotný vazník
je tvořen svislou stěnovou částí
proměnné výšky (proměnnost
je oblouková v podélném směru haly) a střešní obloukovou
r = 15,35 m (tvar vazníků je
stejný). Ve směru podélném je
poloměr střechy 161,20 m, vazníky jsou z důvodu jednoduššího
detailu rámového rohu provedeny všechny svislé, srovnání do
roviny opláštění je provedeno
navařením ocelové lišty. Poslední
štítový vazník není oblouk, ale má
tvar kuželosečky respektující tvar
opláštění.
■ Stěnové prvky TRUHL 300,
6, 150, 12, 50 jsou tvořeny
vo d o rov ný m ú s e ke m ( h o rní část) a obloukovou částí.
St řed oblouků je ve v ý š ce
+3,5 0 m, poloměr oblouků
r = 4,60 m. Tvar všech stěnových prvků je stejný. V půdorysu se stěnové prvky paprsčitě
rozbíhají ze středu otáčení (bod
vzdálený 97 m od středu haly).
Na konci vodorovného úseku je
provedeno půdorysné zalomení
stěnových prvků (je na oblouku
r = 105 m ze středu otáčení).
Rozteč stěnových prvků odpovídá rozteči střešních vazníků
= 3,0 m. Poslední stěnový profil na přechodu obloukového
pláště a rovné střechy má tvar
kuželosečky respektující tvar
opláštění.
■ Vstupní elipsa je prostorová
křivka vzniklá průnikem stěnového pláště haly a eliptického
pohledu, který je definován třemi
elipsami (vnitřní E 1 a vnější E 2
a žlabová E 3). Všechny elipsy mají
střed v ose haly ve výšce +1,60
m, mají shodnou vedlejší (příčnou) osu. Vnitřní elipsa E 1 má
délku hlavní poloosy (vodorovná,
podélná) 12,30 m, vnější E 2 má
13,0 m, žlabová 13,30 m. Vnitřní
elipsa E 1 má délku vedlejší
poloosy 4,04 m, vnější E 2 pak
4,32 m, žlabová E má 3 4,57 m.
Polohy a osy všech ocelových
profilů jsou ekvidistantou od
definujících elips.
■ Hlavními nosnými prvky konstrukce jsou dva v patě spojené
a ve vrcholech odkloněné oblouky z trub Ø 377x16 mm, které
jsou vzájemně spojeny táhly
systému Macalloy. V příčném
řezu tvoří hlavní nosné oblouky
písmeno V, které svírá úhel 76º.
V tomto směru pokračují i vzpěry
vztyčené z oblouků pro podepření podélných průvlaků střechy
(profil TR Ø 324x10 mm), jež jsou
ve střední části vodorovné a při
koncích haly se stáčejí v úhlu
střešního pláště k zemi. Tyto průvlaky (v osách G a J) jsou rovněž
podepřeny rámovými vestavbami
v čelech. Střešní a stěnový plášť
je podepřen soustavou žeber
obloukových rámů svařených
do truhlíků. Vzájemné výškové
posunutí a natočení podle tvaru
střešního a stěnového pláště
umožňuje kladení nosných trapézových plechů obvodového
pláště.
■ Obě štítová zakončení haly
tvoří rovněž svařované prvky
TRUHL 300, 6, 150, 12, 50,
ovšem již v bočním pohledu
přímé, reálně, tedy ve tvaru
kuželoseček. Štítové stěny jsou
doplněny výměnami pro velká,
v podélném pohledu kruhová
okna o průměru 5,0 m. Okna
jsou opatřena speciálními svařovanými tubusy, takže o cca
1,20 m vystupují z konstrukce
haly. V jižní fasádě je umístěn
eliptický vstup do prostoru haly.
Konstrukce vstupu je vynesena
pomocí dvou sloupů se vzpěrami
a průvlaky.
■ Galerie haly (2. NP) je tvořena
pravoúhlou soustavou ocelových
rámů a stropnic, které jsou po
obvodu podepřeny zakřivenými
stěnovými svařovanými profily.
Na galerii vedou čtyři schodiště.
Dvě jsou vřetenová ocelová, dvě
betonová.
■ Tuhost haly je v podélném
směru zajištěna pomocí rámových vestaveb v čelech, po délnou rámovou vestavbou
a samotnými hlavními oblouky.
Kotvení všech nosných sloupů
kromě obvodových je provedeno
vetknutím a obvodová kotvení
jsou kloubová.
Prosklené stěny
a světlíky
Plášť budovy tvoří v jižní stěně
prosklená fasáda, upevněná na
nosnou ocelovou podkonstrukci
z jäklu. V plášti střechy jsou čtyři
střešní okna. Kruhová okna,
přesahující dvě podlaží v čelech
odbavovací haly, jsou rovněž
upevněna na podkonstrukci
z jäklu. Hala je prosvětlena také
světlíky v podélných stěnách.
Každý z nich se skládá z šikmé
a ze svislé části, jejich zasklívací systém je také upevněn na
nosnou ocelovou podkonstrukci
z jäklu.
Stavba odbavovací
haly
■ Kosntrukce budovy je kotvena
do železobetonových patek. Před
vlastní montáží byly položeny rozvody kanalizace, drenáže, přeložky kabelů. Plocha byla upravena
do roviny a zpevněna, aby byla
umožněna montáž mobilními
prostředky.
■ Jednotlivé díly ocelové konstrukce byly před montáží vyrobeny a svařovány v dílně. Na
stavbě pak bylo svařováno obloukem.
■ Souběžně s postupem montáže haly se zdily příčky, instalovaly rozvody silnoproudé
i slaboproudé elektřiny, rozvody
ústředního topení, vody, plynu
a ostatní instalace. Byla provedena protiradonová ochrana,
po položení trapézových plechů
střechy a stropů galerie se
v přízemí haly a na galerii pokládaly na podkladní betonovou
mazaninu granitové dlažby. Před
položením střešního pláště se
stavebnictví 08/09
9
v sociálních zařízeních položily
keramické obklady a dlažby.
Stropy interiérů, konstruované
jako železobetonové desky, mají
ztracené bednění z trapézových
plechů. Opláštění haly, které
připomíná trup letadla, je z obkladu Kalzip a obkladu Montaline
na podkonstrukci z trapézových
plechů na ocelových roštech.
M ezi tra p ézov ý m p le c hem
a obkladem je tepelná izolace
a parotěsná zábrana. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Modernizace Letiště
Karlovy Vary – III. etapa
Název částí stavby:
1. část: Úprava odbavovací haly pro splnění
Schengenských úmluv
2. část: Výstavba nové
odbavovací budovy
Investor:
Karlovarský kraj
Generální dodavatel:
Eurovia C S , a . s .
(dříve Stavby silnic
a železnic, a.s.)
Autor architektonického návrhu a návrhu ocelové konstrukce:Ing. arch. Petr Parolek,
Ph.D., Fa Parolli,
s.r.o.
Statika ocelové konstrukce:
Ing. Lukáš Pelánek,
Ing. Petr Mazánek
Statika železobetonové
konstrukce:
Ing. Aleš Seidl
Hlavní stavbyvedoucí:
Ing. Radomír Kletečka
Stavbyvedoucí:
Martin Valášek
Hlavní subdodatelé:
Chezak spol. s r.o.
Karlovy Vary;
Vertikal – Zip, s.r.o
Doba výstavby
1. a 2. části III. etapy:
05/2007–04/2009
Základní rozměry nové haly:
65x28 m
Zastavěná plocha:
3450 m²
Obestavěný prostor:
cca 22 000 m³
Max. délka nové haly:
70 m
Rozpětí hlavního oblouku:
31,8 m
▲ Virtuální
prohlídku odbavovací haly
karlovarského letiště najdete na
www.casopisstavebnictvi.cz
▼ Půdorys areálu karlovarského letiště: A – nová odbavovací hala; b – komerční prostory; c – kontrola expedice zavazadel; d – celní kontrola; e – hala výdeje
zavazadel; f – bezpečnostní a pasová kontrola; g – hala pro odlet cestujících ze zemí mimo Schengenskou úmluvu; h – hala pro přílet cestujících ze zemí
mimo Schengenskou úmluvu; i – hala pro odlet cestujících ze zemí Schengenské úmluvy; j – hala pro přílet cestujících ze zemí Schengenské úmluvy;
k – kancelář.
10
stavebnictví 08/09
▲ Prosklený vstupní prostor do nové odbavovací haly
▼ Pohled jižní (nahoře) a pohled východní (dole) na budovy karlovarského letiště
stavebnictví 08/09
11
▲ Nasvětlené kruhové prstence protínají čelo nové budovy odbavovací haly
a vytvářejí iluzi trupu startujícího letounu
▲ Stěnový plášť nové odbavovací haly je zhotoven z hliníkového fasádního
a střešního systému Kalzip a obkladu Monteline na podkonstrukci z trapézových plechů na ocelových roštech
▲ Konstrukce střechy je výtvarným prvkem interiéru nové odbavovací haly
▲ Prostor kontroly expedice zavazadel
▼ Kromě prosklené fasády vstupního prostoru prosvětlují interiér nové
odbavovací haly kruhová okna v čele haly, čtyři střešní okna a světlíky
v podélných stěnách
▼ Vřetenové ocelové schodiště spojující přízemí a patro s galerií nové odbavovací haly
12
stavebnictví 08/09
stavba Jihomoravského kraje
text: Ing. arch. Petr Davídek
▲ Budova Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky a Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU po rekonstrukci
Fakulta v novém
V minulém roce dokončená rekonstrukce Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské
ulici v Brně byla součástí programu obnovy historické části. Většina ze sedmnácti opravovaných
budov, pocházejících z konce 19. století, byla
původně určena pro jiné účely a v současnosti již
nevyhovovala požadavkům moderního výzkumu
a výuky. Všechny budovy areálu, z nichž je osm památkově chráněných, byly rekonstruovány s maximální snahou o zachování původních architektonických prvků. Rekonstrukce získala v soutěži Stavba
Jihomoravského kraje Cenu časopisu Stavebnictví.
Historie areálu
28. ledna roku 1919 vstoupil
v platnost zákon o zřízení druhé
české univerzity – Masarykovy
univerzity v Brně o čtyřech fakultách. Přírodovědecká fakulta
byla prozatímně umístěna do
budov, určených původně pro
městský chudobinec, zeměpisný a antropologický ústav byly
umístěny nouzově mimo areál.
Dvacátá a třicátá léta minulého
století byla ve znamení snah
o vybudování definitivního areálu
Masarykovy univerzity. Proběhlo
několik architektonických soutěží na dodání zastavovacího
plánu areálů v různých lokali-
foto: archiv autora, OHL ŽS, a.s.
tách, z nichž nejpřijatelnější se
tehdy jevilo umístění areálu na
jižním svahu brněnské Kraví hory.
Vítězný zastavovací plán s názvem
Akademická čtvrť autorů Jindřicha
Kumpošta a Bohuslava Fukse
však nebyl nikdy naplněn. Kromě
adaptačních prací v různých budovách přibyl v areálu Přírodovědecké fakulty v roce 1931 pouze
pavilon analytické chemie.
Situace po šestiletém uzavření Masarykovy univerzity během druhé
světové války a změně politického
systému v Československu byla
z hlediska Přírodovědecké fakulty
specifická. Jako jedna z mála fakult
MU zůstala v původních prostorách a též kvůli existenci botanické
zahrady bez možnosti dalšího
přirozeného rozvoje. S výjimkou
architektonicky nekvalitních budov
knihovny a auly, postavených v sedmdesátých letech minulého století, nedošlo v období před rokem
1989 k významným stavebním
úpravám areálu.
Porevoluční období představuje pro
areál Přírodovědecké fakulty a celou Masarykovu univerzitu průlom.
Unikátní botanická zahrada se dočkala v devadesátých letech nových
skleníků, začátkem nového století
došlo k rekonstrukci auly v moderní,
zvláště po technologické stránce
vybavenou posluchárnu s přilehlými internetovými provozy.
Pro další rozvoj Masarykovy
univerzity bylo důležité zahájení
výstavby nového univerzitního
kampusu v Bohunicích. V přímé
vazbě na ni se dočkal tento areál
po více než století existence
zasloužené kompletní rekonstrukce, při níž došlo k přesunu Ústavu
matematiky a statistiky do areálu Přírodovědecké fakulty MU
a Ústavů chemie a biochemie do
kampusu v Bohunicích.
Řešení areálu
Rekonstrukce areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity byla unikátní stavbou, která probíhala za plného provozu
fakulty. Areál zahrnuje kromě
menších provozních budov celkem dvanáct tří až čtyřpodlažních
podsklepených pavilonů. Kromě
celkové rekonstrukce těchto budov
stavebnictví 08/09
13
▲ Situace rekonstruovaného areálu Přírodovědecké fakulty MU v Brně. 1 – Děkanát Přírodovědecké fakulty; 2 – Ústav geologických věd; 3 – Ústav geologických věd; 4 – Geografický ústav, knihkupectví, stravování; 5 – Geografický ústav; 6 – Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Ústav fyzikální elektroniky;
7 – Ústav fyzikální elektroniky; 8 – Ústav matematiky a statistiky; 9 – Ústav fyziky kondenzovaných látek; 10 – vrátnice; 11 – Ústav geologických věd, Institut
biostatistiky a analýz; 12 – knihovna, botanická zahrada, skleníky; 14 – společné údržbářské dílny; 15 – trafostanice; 16 – odpadové hospodářství.
byly rovněž řešeny komunikace
a venkovní rozvody inženýrských
sítí, došlo k parkovým úpravám
a zavedení nového informačního
systému. Byla optimalizována
koncepce provozního řešení areálu
(přesun odpadového hospodářství,
doprava včetně pěších tras ve
vazbě na informační systém). Většina budov změnila původní účel
a typ výuky. Do nově vzniklých
a upravených interiérů a exteriérů
byla instalována nová umělecká
díla. Areál byl doplněn veřejnou zelení tak, aby navazoval na koncepci
botanické zahrady, realizovalo se
nové venkovní areálové osvětlení.
Rekonstrukce
pavilonů
Z původních budov areálu zůstaly během rekonstrukce pouze
obnažené nosné konstrukce.
14
stavebnictví 08/09
V průběhu stavby byly sanovány sklepní prostory, provedeny
půdní vestavby, přičemž veškeré
prostory byly nově řešeny jako
bezbariérové. U všech budov byla
provedena kompletní rekonstrukce
jejich interiéru včetně dispozičních
změn jednotlivých místností. Byly
položeny nové dlažby (ve dvou
barevných konceptech), vylito
teraco, zhotoveny nové štukové
omítky. Součástí rekonstrukce
byly i nové rozvody vody, kanalizace, technických plynů, chlazení,
vzduchotechniky, strukturované
kabeláže, atd. Byly opraveny fasády budov včetně nových nátěrů.
Nová okna a vstupní dveře vrátily
budovám ducha doby vzniku při
splnění současných požadavků.
Z hlediska technického řešení byly
aplikovány nové provozní technologie (například superčisté provozy
v ústavu fyziky kondenzovaných
látek).
Celková rekonstrukce areálu trvala
v porovnání s jeho stopatnáctiletou
historií pouhé čtyři roky. Na základě
nové koncepce řešení působí areál
Přírodovědecké fakulty MU sourodým, vyváženým dojmem. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Rekonstrukce a dostavba areálu Přírodovědecké fakulty MU v Brně,
Kotlářská 2
Stavebník a objednatel:
Masarykova univerzita
v Brně
Autor architektonického řešení: Ing. arch. Petr Davídek
Projektant dokumentace pro
stavební povolení:
Kovoprojekta Brno, a.s.
Projektant dokumentace provedení stavby:
OHL ŽS, a.s.,
Projektový ateliér
Zhotovitel stavby:
Sdružení OHL ŽS, a.s.
& OHL Přírodovědecká
fakulta MU
Vedoucí účastník sdružení:
OHL ŽS, a.s., závod Pozemní stavby, Divize 1
Realizační tým zhotovitele:
Ing. Petr Jureček –
vedoucí realizačního
týmu
Ing. Martin Jalový –
stavbyvedoucí
Ing. Radim Machula –
stavbyvedoucí
Pavel Bujatr – mistr
stavební výroby
Vladimír Viktorin – mistr
stavební výroby
Ing. Zdeňka Kvasničková – technická příprava
stavby
Doba výstavby:
11/2004–08/2008
Náklady:510 mil. Kč
▲ Ústav fyzikální elektroniky před rekonstrukcí
▲ Tentýž pohled po dokončení rekonstrukce areálu
▲ Budova děkanátu po rekonstrukci, pohled z Kounicovy ulice
▲ Spojovací chodba mezi Ústavem fyzikální elektroniky a Ústavem matematiky
a statistiky po rekonstrukci
▼ Interiér ústavu geologických věd po rekonstrukci
▼ Interiér budovy děkanátu po rekonstrukci
stavebnictví 08/09
15
reportáž
text: Jan Táborský
foto: Tomáš Malý; archiv HBS CZ s.r.o.
Montáž prefabrikovaných koupelen
při rekonstrukci téměř stoletého hotelu
I třetí a poslední část rekonstrukce vyhlášeného pětihvězdičkového hotelu Suvretta House
ve švýcarském St. Moritz zahrnovala montáž
modulových koupelen vyrobených českou
firmou HBS CZ s.r.o.
Investor ani realizační tým celé
rekonstrukce devadesát sedm
let starého hotelu s tradiční alpskou architekturou neuvažovali
o využití modulových koupelen.
Nicméně požadavek na udržení
plného provozu v zimní sezoně
a částečného v letní sezoně
znamenal zkrácení doby určené
pro práci na třicet týdnů v roce
s tím, že nejnáročnější činnosti
se musí odehrát na jaře nebo na
podzim. Tento logistický faktor,
ale i řada dalších, v konzervativním Švýcarsku těžko prosazovaných argumentů, nakonec vedla
k volbě technologie modulových
koupelen v první fázi rekonstrukce (20 03). Tato technologie
a stejný dodavatel byl využit
i v dalších fázích rekonstrukce
(2006 a 2009). Reportáž o technicky náročné instalaci modulových koupelen byla časopisem
Stavebnictví pořízena v závěru
letošního května.
Třetí fáze
rekonstrukce
V poslední etapě rekonstrukce
bylo v hotelu Suvretta House instalováno čtyřiapadesát
ko u p e l e n o d ev í t i t y p e c h .
Nejmenší z typů měl hmotnost 3,9 t a jeho rozměry byly
1950x2000x2530 mm. Největší
prefabrikovaná koupelna o rozměrech 6140x5920x2700 mm
a hmotnosti 12,6 t musela být
kvůli přepravě rozdělena na dvě
samostatné části, z nichž menší měla rozměry 1760x1920x
x2700 mm a hmotnost 2,6 t
16
stavebnictví 08/09
a větší 4160x4220x2700 mm
a hmotnost 10 t.
Vybavení koupelen
Vysokému standardu jednoho
z nejslavnějších švýcarských
hotelů odpovídala i v ýbava
koupelen. Sanitární technika
byla dodána firmou Dornbracht
z mo delové ř ad y M adison.
Umyvadla, která jsou připevněna ke kamenné desce, pocházejí z produkce společnosti
V&B (modelová řada Evana).
Všechny koupelny s jednou
výjimkou byly vybaveny vanou
typu Schmidlin Super-Kombi.
Dutý prostor, vzniklý po je jich zabudování, byl zaplněn
materiálem Climatizer Plus.
Ten slouží jako protihluková
a tepelná izolace. Nejluxusnější
typ koupelny 1AL má volně
stojící oválnou vanu typu Agape
Spoon XL (1815x985x490 mm).
Tato koupelna byla rovněž vybavena polopropustným zrcadlem
s LCD televizí a její místnosti
jsou od sebe oddělené pískoEtapa
rekonstrukce
Počet
dodaných
koupelen
vanými skleněnými dveřmi,
na nichž je vybroušeno logo
hotelu. Sádrokartonový strop
byl zdoben profilovaným přechodem, tzv. fabionem.
Odpadové systémy koupelen,
vedené pod podlahou, jsou
z materiálu Geberit Silent-db
20.
Čtyřiačtyřicet modulů je ob loženo čtyřmi druhy přírodního kamene: cashmire white,
breccia aurora, perlato royal
a verde spluga, který se těží
právě v okolí St. Moritz. Rozměr těchto obkladů a dlažby
je 325x6 5 0 mm. Náročným
řemeslným prvkem se stala
vanička sprchy. Ta musela být
vybroušena z jediného kusu kamene. Zbylých deset koupelen
má obklad v kombinaci speciální
mozaiky 25x25 mm s obkladem
o formátu 316x592 mm a slouží
personálu hotelu.
Přeprava
Doprava na místo určení byla
náročná vzhledem k rozměrům,
hmotnostem prefabrikovaných
koupelen a profilu trasy, končící
ve švýcarských Alpách. To, mimo
jiné, znamenalo zajištění povolení
pro průjezd stanovenou trasou
se zohledněním úseků s tunely,
pracemi na silnici a úzkými komunikacemi.
Hmotnost typická/
nejvyšší
1. etapa (2003)
38
5,3 t/6 t
2. etapa (2006)
38
6 t/7,5 t
3. etapa (2009)
54
6 t/10 t
Při nakládání koupelen na návěsy
byly použity přesně přizpůsobené
dřevěné podkladní trámky s profilem 200x200 mm, na které se
koupelny spolu s protiskluzovými
podložkami položily. V těchto
trámcích se vyřízly různě hluboké průřezy tak, aby odpadová
potrubí, vyvedená pod podlahami
koupelen, nebyla poškozena, promáčknuta či jinak poničena.
Hotel Suvret ta House stojí
ve výšce 1890 m n. m. a nákladní voz y měly před jeho
dosažením zdolat ještě výše
p o lo žený hor sk ý p r ů smyk .
U nejširší koupelny (4,16 m)
byl použit speciální podvalník
s řiditelnými zadními nápravami.
Ovšem průjezd vesnicemi Mulegns a Bivio, kde se silnice mezi
obytnými domy zužuje na šířku
4200 mm, nakonec zvládnul až
zkušený místní řidič za dočasného zastavení dopravy.
Samotná doba přepravy byla
průměrně dva pracovní dny,
u největších koupelen ovšem
až čtyři. 925 km dlouhá trasa měla svůj vrchol ve známém horském průsmyku Julierpass s nadmořskou výškou
2284 m. Poslední kamiony v tomto úseku na dvacet čtyři hodin
uvízly, protože na silnici (ve druhé
polovině dubna) leželo dvacet
centimetrů sněhu.
Největší
dodaná koupelna
Rizikový faktor
Zisk 15 pracovních
povolení v době těs3540x3700x2680 mm
ně před vstupem ČR
do EU
Montáž koupelen
v podkroví hotelu –
3250x2460x2680 mm
moduly se šikmým
stropem
N áro č n á d o p r ava
4160x4220x2700 mm nadrozměrného nákladu
▲ Tab. 1. Základní údaje o dodávkách prefabrikovaných koupelen pro rekonstrukci hotelu Suvretta House
Uskladnění koupelen a příprava
stavby
Koupelny se na stavbě skládaly
na vytyčený prostor cca 100 m
od hotelu. Vzhledem k nevyzpytatelným povětrnostním podmínkám byly zabaleny do igelitových obalů vyrobených na míru.
V průběhu jednoho měsíce pak
pracovníci HBS CZ na této provizorní skládce připevňovali stoupací potrubí (z důvodu ušetření
času i instalatérských prací přímo
v budově). Souběžně se připravovala i stavba na samotné vkládání
koupelen. Ve střeše hotelu a přes
všechna patra byl vybourán prostor
o rozměrech 4850x4200 mm,
sloužící jako montážní šachta pro
následné spouštění koupelen do
rekonstruovaných pater. Před vložením modulu do budovy hotelu
se koupelny musely opět naložit
na nákladní auto a po jedné převézt před hotel. Tam byly sundány
mobilním jeřábem, jenž měl zároveň transportovat koupelny i do
budovy. Rozvinutá délka ramene
tohoto mobilního jeřábu značky
LIEBHERR LTM 1300/1 byla
46 m a nosnost 250 t.
Poslední fáze přemístění
Obsluha jeřábu měla tedy pro
spuštění koupelen k dispozici manipulační prostor 4850x4200 mm.
Přitom šířka největší modulové
koupelny byla 4220 mm, takže
v tomto případě zbývalo jeřábníkovi a jeho týmu pouhých 630 mm
prostoru k manévrování. Otvor
ve střeše do montážní šachty
se navíc nacházel ve výšce třicet
metrů nad zemí a byl vystaven
stálým větrným poryvům. Na
střeše hotelu stáli dva navigátoři
a po vsunutí koupelny do otvoru
si jeden z nich na spouštěný
modul „přestoupil“, aby mohl
kontrolovat odstupy koupelny od
stěn montážní šachty a přesně
navigovat jeřábníka. Vše samozřejmě za dodržení bezpečnostních předpisů.
Než dosedla koupelna na podlahu, umístily se pod ni tři rolny. Na těchto mechanizmech
a p omo cí t a žného za ř ízení
a napínaného ocelového lana
se koupelna posouvala na určené místo v budově. Při tomto
pohybu koupelen po patře, kdy
chvílemi zbývalo po stranách
maximálně 100 mm, musely
ostatní pracovní týmy dočasně
odstraňovat svá zařízení (provizorní ventilaci apod.).
Instalace
Zakládání koupelen do budovy
bylo rozfázováno po jednotlivých
patrech. Ihned po spuštění
všech modulů do jednoho podlaží se zabetonoval strop vyššího
patra, které bylo po dvou dnech
připraveno pro další skupinu
koupelen. Stávající koupelny se
mezitím pomocí ruční mechanizace umísťovaly do finální polohy. Poté se odstranila provizorní
dřevěná podlaha a koupelna
byla spuštěna na ocelové profily
průřezu I. Při tomto úkonu hrála
velkou roli přesnost vyvážení,
protože tolerance výchylky byla
3 mm. Následovalo zapojení
koupelny na hotelovou vzduchotechniku, rozvody vody, odpadů
a elektřiny. ■
V ideo z přeprav y koupelen
horskými vesnicemi najdete
na: http://www.youtube.com/
watch?v=8-VPQ5ayZ9M. Video
z montáže kouplen najdete na
www.4stav.cz.
Základní údaje o stavbě
a montáži koupelen
Stavba: Rekonstrukce hotelu
Suvretta House,
III. etapa
Investor:Suvretta Haus AG
Projektant:
Oberholzer & Brüschweler Architekten
Zhotovitel: IMPLENIA BAU
Hlavní stavbyvedoucí: Mario Bearth
Maxmilian Müller
Dodavatel modulových koupelen: HBS CZ s.r.o.
Stavební dozor:
MS Bautreuhand AG
Dodavatel jeřábnických prací:
BOLLHALDER
Autokran AG
Náklady na stavbu: 35 000 000 SFR
(bez nákladů na vybavení interiérů)
Doba výstavby: 1. 4.–30. 6. 2009
15. 9.–30. 11. 2009
▼ Půdorys největší dodané modulové koupelny, typ 1AL
stavebnictví 08/09
17
▲ Nakládání modulových koupelen v pražském sídle HBS CZ
▲ Přesné uložení koupelny na podkladní trámky
▲ Komplikovaný průjezd vesnicí Mulegns, vzdálenost mezi domy byla 4200 mm
▲ Dočasné skladiště modulových koupelen u hotelu Suvretta House
▼N
ávoz koupelen k hotelu těsně před jejich vložením do budovy
▼ Jeřáb o nosnosti 250 t zvedá koupelnu k připravenému otvoru ve střeše
18
stavebnictví 08/09
▲ Fáze vkládání koupelny těsně před spuštěním do šachty o rozměrech
4850x4200 mm
▲ Fáze vkládání koupelny těsně před spuštěním do šachty o rozměrech
4850x4200 mm (pohled z interiéru budovy)
▲ M anipulace v těsném prostoru šachty. Na koupelně již stojí jeden
z navigátorů jeřábu.
▲ Uložení modulu na rolny, sloužící k další manipulaci s koupelnou v budově
▼ Jedno z nejužších míst v interiéru hotelu, manipulační prostor po stranách
koupelny není větší než 100 mm
▼ Spuštění koupelny na ocelové profily po odstranění provizorní dřevěné
podlahy
stavebnictví 08/09
19
polyfunkční a sportovní stavby
text: David Jermoljev, Vladimír Janata
foto: archiv EXCON a.s.
▲ Obr. 1. Konstrukce zastřešení během aktivace
Zastřešení hospodářského dvora
Nosticova paláce na Malé Straně
Ing. David Jermoljev (*1975)
Absolvent FSv ČVUT, obor Konstrukce
a dopravní stavby. Projektant OK ve
společnosti Excon a.s. V současnosti
postgraduální studium na ČVUT se zaměřením na membránové a předepjaté
konstrukce. Autorizovaný inženýr ČKAIT
v oboru statika a dynamika staveb.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
Ing. Vladimír Janata, CSc.
E-mail: [email protected]
Pro zastřešení hospodářského dvora o půdorysném
rozměru cca 14x10 m zvolil autor návrhu architekt
Josef Pleskot nafukovací polštáře z ETFE fólie. Ty jsou
uchyceny do hliníkových profilů vsazených v průřezech nosných ocelových oblouků, jejichž tvar je zajištěn předepnutým systémem ocelových nerezových
lanek kotvených do historického zdiva budovy.
20
stavebnictví 08/09
Konstrukce zastřešení byla zejména zajímavou zkušeností v oblasti
navrhování a realizace přetlakových foliových polštářů a předepnutí
a měření předpětí jemného systému lanového zavěšení.
Návrh konstrukce zastřešení
Princip subtilních ocelových obloukových nosníků umístěných
pod hliníkovými profily střešního pláště a zavěšených na systému lanek vyplynul z architektonického požadavku minimalizace viditelnosti ocelové konstrukce uvnitř i vně zastřešeného
prostoru (obr. 1, 6, 7) a z konstrukčního uspořádání systému
střešního pláště. Rozteč vazeb oblouků byla dána maximálním
příčným rozponem ETFE polštářů (bez svařování fólie) 1600 mm.
Rozměr průřezu ocelových oblouků tvaru H byl dán šířkou
hliníkových profilů střešního pláště. Tyto profily byly do průřezů oblouků vsazeny s minimální tolerancí tak, aby byl zajištěn
přenos vodorovných sil (obr. 3).
Dvojice hlavních lan ve směru kolmém na oblouky je optimální pro
podepření oblouků v dostatečném počtu bodů. Jejich půdorysné
prohnutí směrem k sobě uprostřed rozpětí je pak vhodné pro zajištění
příčné stability konstrukce (obr. 2).
7
6
5
4
3
2
1
A
B
C
▲ Obr. 2. Projektové zpracování prvků ocelové konstrukce a lanového systému
▲ Obr. 3. Tvar průřezu nosného ocelového obloukového nosníku se vsazeným hliníkovým profilem, do nějž se kotví fóliové polštáře
▼ Obr. 4. Detail vodorovného kotvení krajních oblouků do zdiva
ŘEZ A
A
PL15*180
PL10*20
PL10*50
NEREZ
PL10*20
PL10*20
4x KOTVA M 10 HSL-TZ
PL15*180
DÉLKA KULATINY UPRAVENA DLE
SKUTEČNÝCH ROZMĚRŮ PŘI MONTÁŽI
PL10*50
NEREZ
PL10*20
PL5*30
D12
D12
4
PL10*150
NEREZ
B
PL10*20
A
PL10*20
PL10*150
NEREZ
PL10*20
PL10*20
1
ZDIVO HISTORICKÉHO OBJEKTU
stavebnictví 08/09
21
kotevní šrouby. Krajní oblouky jsou kotveny v pěti místech ve vodorovném směru do přilehlých stěn prostřednictvím detailu z nerezového
plechu, umožňujícího pohyb v obou zbývajících osách v rovině stěny
(obr. 4). Tato kotvení přenášejí vodorovnou reakci směrem od budovy,
vzniklou přetlakem vzduchu v krajních polštářích.
Měření vnitřních sil v lanech
▲ Obr. 5. Zastřešení hospodářského dvora Nosticova paláce, montáž ETFE
polštářů
Díky lanovému vyvěšení byly optimalizovány síly od oblouků do
zděných konstrukcí. Zdivo má pouze omezenou schopnost tyto síly
přenést, takže předpětí lanového systému bylo vnášeno kontrolovaně, se současným měřením sil na tenzometrech nalepených na
konstrukčních prvcích ukotvení hlavních lan do zdiva. Únosnost prvků
ukotvení byla ověřena zatěžovací zkouškou.
Obloukové nosníky jsou uloženy na pozednicové obdélníkové profily,
které jsou kotveny do zdiva vždy ve třech místech. Na krajích jsou
profily zataženy do příčných stěn, uprostřed jsou kotveny v místě
vnitřní příčné stěny. Kotvení tvoří smyková zarážka z plechu a vlepené
Tenzometrické měření na tyčových táhlech pomocí plného můstku,
kdy tenzometry na horním a dolním povrchu ve svislém směru eliminují ohybový moment, a další dva tenzometry jsou kompenzační,
vystavené pouze vlivu okolní teploty, je spolehlivou prověřenou
metodou, díky které je možné při procesu předpínání kontrolovat
vnesené vnitřní síly.
U lanových prvků je však umístění tenzometrů problémem.
Jedinou možností je část kruhového průřezu těsně za lanovou
koncovkou, resp. lanovým napínákem. V tomto místě však
z důvodu přechodu síly z nalisované lanové objímky není napětí
rovnoměrně rozloženo po celém kruhovém průřezu a dochází
k jeho koncentraci na povrchu. V daném případě bylo tedy nutné
tenzometry kalibrovat. Ručně vnesená síla pomocí napínací matice
byla měřena digitálním dynamometrem a tenzometry, nalepenými
na místě za napínací maticí lana. Získaný poměr skutečné a měřené síly byl použit jako opravný koeficient, jenž byl nastaven přímo
do měřicí ústředny. Při samotném předpínání lanového systému
byly měřeny již opravené, reálné síly. Kalibrace byla provedena
v laboratoři Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Byly
▼O
br. 6. Zastřešení hospodářského dvora Nosticova paláce, montáž ETFE polštářů
22
stavebnictví 08/09
▲ Obr. 7. Dokončené zastřešení hospodářského dvora
použity foliové odporové tenzometry firmy Hottinger-Baldwin, typ
XY2x 6/120, zapojené do plného můstku, přímo napájené kabely.
V každém předpínacím stupni byla ověřována změna geometrie
jednak geodeticky a jednak odečítáním posunů olovnic, spuštěných ve vybraných bodech konstrukce vůči fixovaným měřítkům.
Při porovnávání hodnoty předpětí a změny geometrie s teoretickými hodnotami bylo dosaženo shody.
Při realizaci konstrukce zastřešení bylo nutné dodržet maximálně
citlivý přístup ke stávajícím konstrukcím nejen ze statického hlediska, ale zejména s ohledem na historickou hodnotu památkově
chráněné stavby. ■
Základní údaje o stavbě
Stavba: Zastřešení hospodářského dvora
Nosticova paláce
Investor:
Ministerstvo kultury ČR
Architektonické řešení stavby:
AP atelier, Ing. arch. Josef Pleskot
Statické řešení:
Excon, a.s.
Ing. David Jermoljev
Ing. Vladimír Janata, CSc.
Generální dodavatel:
Unistav a.s.
Dodávka a montáž lan: Tension Systems, s.r.o.
english synopsis
Roofing of Service Yard of the Nostic Palace,
Prague Malá Strana
Author of the design, the architect Pleskot, has chosen the inflatable air
cushions of the ETFE foil for roofing of the service yard of the Nostic
Palace. The cushions are fixed in aluminum sections seated in cross
sections of the supporting steel arches, the shape of which is secured
by the pre-stressed system of stainless steel ropes anchored into
the historical building masonry.
When constructing, the maximum sensitive and cautious approach
to the existing structures had to be observed, not only from
the static point of view, but in particular with respect to historical
value of the listed building.
klíčová slova:
Nosticův palác, zastřešení hospodářského dvora, ETFE fólie, nosné
ocelové oblouky, předpínací proces, vnesené vnitřní síly, tenzometrické měření sil
keywords:
Nostic Palace, roofing of service yard, ETFE foil, supporting steel
arches, pre-stressing process, introduced internal forces,
tensometric force measurement
stavebnictví 08/09
23
polyfunkční a sportovní stavby
text: redakce
foto: Tomáš Malý
▲ Multifunkční centrum představuje dvě koridorem propojené haly (hlavní hala a tréninková hala) s rozměrově variabilními partery. Kapacita hlavní haly je
6000 osob, za plného obsazení parteru i hlediště při koncertním nebo projekčním uspořádání ji může navštívit až 7500 diváků.
Fotoreportáž: průvodce novou KV Arenou
Koncepci návrhu, konstrukční řešení a zkušenosti z realizace stavby
Výstavního, sportovně kulturního a kongresového centra v Karlových
Varech – Tuhnicích, známého jako KV Arena, podrobně popsal ve
svém článku v rámci odborného tématu Ocelové a betonové konstrukce ve Stavebnictví 06–07/08 Ing. Pavel Čížek. Fotoreportáž
Tomáše Malého představuje dokončené dílo v červenci 2009. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:Výstavní, sportovně kulturní a kongresové centrum Karlovy Vary
Investor:
město Karlovy Vary
Dodavatel:
sdružení firem Baustav a.s.
Metrostav a.s., SYNER s.r.o.
Stavbyvedoucí: Ing. Petr Chvilíček, Ing. Tomáš Slepička,
Miroslav Dvořák
Hlavní projektant:
BFB – studio, s.r.o., Praha
Autor návrhu:
Ing. arch. Antonín Buchta
Dokumentace pro zadání stavby:
TOBRYS s.r.o.
Projektant prefabrikované konstrukce:
PBK ČÍŽEK a.s., Chrudim
Vedoucí projektant multifunkční haly:
Ing. Zdeněk Bartoň
Vedoucí projektant tréninkové haly:
Ing. Martin Vašina
Projektant ocelové konstrukce:
Ing. Stanislav Rada – statická kancelář
Výrobci prefabrikovaných dílců:
PREFA – BETON Cheb, spol. s r.o.
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
Dywidag PREFA a.s., Lysá nad Labem
MONTERS Olomouc, s.r.o.
24
stavebnictví 08/09
▼ Základní plocha hlavní haly v uspořádání pro lední sporty má rozměr
60x29 m, rozšířit ji lze až na maximální rozměr 65x35 m
▲ 26 samostatných lóží (skyboxů) patří k nadstandardnímu vybavení zóny
hlavní haly pro VIP. Nechybí zde ani tiskové středisko pro sto novinářů, dvě
restaurace, bufety a prostory pro akce menšího rozsahu.
▲ Základní plocha tréninkové haly je 60x29 m, hlediště má kapacitu 50 diváků.
V hale, která má své samostatné provozní zázemí, je rovněž restaurace,
zasedací místnost a učebna.
▲ Vstupní prostor do hlavní haly je vybaven šatnami návštěvníků a televizními
monitory
▲ Strojovna chladicího zařízení hlavní haly
▼ Po zasunutí pohyblivých stupňů hlediště a instalaci mobilní palubkové podlahy lze v hlavní hale provozovat sálové sporty. Arena má plnou multimediální
podporu, je zde instalováno produkční studio, interní TV okruh i promítací zařízení.
stavebnictví 08/09
25
polyfunkční a sportovní stavby
text: Jaromír Tomek
foto: autor; archiv PARS building, spol. s r.o.
▲ Budova Amazon Court River City Prague, jižní fasáda budovy
Návrh ocelové konstrukce štítových
stěn Amazon Court River City Prague
Ing. Jaromír Tomek (*1955)
Absolvent Fakulty stavební ČVUT.
Vede ateliér PARS building, spol. s r.o.
Orientuje se na návrh atypických nosných konstrukcí s důrazem na design.
Referenční stavby: Nile house, Danube House a Amazon Court komplexu
River City Prague, Mafra na Smíchově, City Tower na Pankráci, Diamond
Point na Těšnově, Terminál v Hradci
Králové a další. Autorizovaný inženýr
v oborech pozemní stavby, statika
a dynamika stavebních konstrukcí.
E-mail: [email protected]
Amazon Court je třetím objektem atraktivního administrativního komplexu River City
Prague, který vyrůstá na Rohanském ostrově,
na pravém břehu Vltavy v těsném sousedství
Negrelliho viaduktu.
26
stavebnictví 08/09
Druhá část série článků navazující na první díl o ocelové konstrukci
zastřešení stavby uveřejněný v časopise Stavebnictví 10/08 představuje návrh štítových stěn. Architektonické řešení zahraničních
kanceláří (SHL, RFR) je i v tomto případě velmi náročné v celku
i detailu stavby. Návrhy byly podrobeny důsledné kontrole a vše
bylo podřízeno cíli dosáhnout prvotřídní kvality. Příprava projektové
dokumentace ocelových konstrukcí byla pro kancelář PARS, která
navrhovala i ocelové konstrukce předchozích dvou staveb administrativního komplexu River City Prague, velkým závazkem i výzvou.
Architektonické řešení
Nadzemní část budovy Amazon Court se skládá ze dvou železobetonových administrativních budov vzájemně propojených
deseti ocelovými mosty, ve kterých jsou také umístěny kanceláře. Suterén je vyhrazen parkovišti a technickému zázemí.
Vnitřní prostor mezi budovami – atrium – je přestřešen polštáři
z ETFE fólie (obdoba Allianz arény v Mnichově) a z boků je
ohraničen prosklenými štítovými stěnami. Nosné konstrukce
mostů, konstrukce přestřešení i konstrukce štítových stěn jsou
navrženy z oceli.
Ocelové štítové stěny stavby
Přestože hmotnost ocelové konstrukce štítových stěn je v porovnání s hmotností ostatních nosných konstrukcí (mostů, střechy)
zanedbatelná, patřil jejich návrh k nejobtížnějším úkolům. Složitost
řešení vyplývá zejména z okrajových podmínek podepření stěn.
Z důvodu dosažení potřebné štíhlosti jsou štítové stěny ve svislém
řezu koncipovány podle současných běžných zvyklostí jako zavěšené
(curtain wall). V podélném řezu jsou podporovány paždíky, které jsou
předepnuty lany.
Konstrukce jsou ve svislém řezu zavěšeny na předepnutých
tyčových táhlech mezi mosty uspořádanými nad sebou, ve vodorovném řezu mezi bočními stěnami administrativních budov, které
vymezují prostor atria. Nosná konstrukce zavěšených štítových
stěn je prostorově uložena na okolní konstrukce, ke kterým se
kotví (mosty a železobetonové objekty). Paždíky nesoucí zasklení
mají rozpětí 30 m. Nosný pas nosníku paždíku má plný průřez
60x300 mm a je nestandardně umístěn do exteriéru před sklo.
Je to hmotný tepelný vodič, který se v letním období ohřívá
a roztahuje a v zimním ochlazuje a smršťuje. Lano, které předpíná
paždík, je naopak umístěno v relativně teplotně stálém prostředí
interiéru atria. Předpětí bylo zvoleno takové velikosti, aby v žádném
z možných zatěžovacích stavů nevznikl po dobu životnosti stavby
v táhle tlak. Norma pro navrhování nosných elementů lan poskytuje konzervativní návrh, který nebyl v souladu s požadavkem na
tvarování těchto elementů. Únosnost sedla i klémy pro ukotvení
lana do paždíku bylo proto nutné stanovit zkouškou ve zkušebně.
Štítové stěny představují velmi komplikovanou soustavu, která musí
respektovat pohyby okolních konstrukcí, na něž je zavěšena a od
kterých odvozuje svoji tuhost. Stejně tak se musí vyrovnat i s účinky nerovnoměrného oteplení/ochlazení vnější a vnitřní konstrukce
a musí mít i přijatelnou vlastní frekvenci. Nejzajímavější částí této
části projektu byl právě návrh kotvicích prvků a inženýrská predikce chování konstrukce jako celku. Mosty se pohybují a prohýbají,
mírně se pohybují i okolní betonové konstrukce, nicméně zavěšená
štítová stěna musí vždy zůstat na svém místě a s těmito pohyby
se vyrovnat.
▲ Budova Amazon Court River City Prague, severní fasáda budovy
▼ Statické schéma uložení štítových stěn
▼ 3D celkový model stěny
stavebnictví 08/09
27
▲ Detail pantografu táhel s pružinami
▼ V rameno uchycující lano do paždíku – celek
▲ Dispozice štítových stěn
▼ V rameno uchycující lano – detail
28
stavebnictví 08/09
▼ Detail pantografu táhel s pružinami, 3D model
▼ Krajní pantograf paždíku
▼ Krajní pantograf paždíku, 3D model
stavebnictví 08/09
29
Také podmínky pro uložení skel musely být dodrženy. Sklo je
křehké, proto by zabránění některému z pohybů mohlo vést
k jeho popraskání. Do kotvení táhel i paždíků byly začleněny
pantografy s pružinami, které vyrovnávají vnitřní síly v táhlech
a udržují prvek v potřebné geometrii a tím i táhla stále v napnutém stavu. Jedná se víceméně o posuvné vetknutí. Konstrukce je
spíše jednoduchým strojem než stavební konstrukcí, ale detaily
musí být navrženy výrobně co nejjednodušeji tak, jak to vyžaduje
stavební prostředí. Toto je obecný imperativ návrhu, ke kterému
se navíc přidružuje požadavek architekta dosáhnout u některých
prvků specifického designu, který je často založen na maximálním
využití možnosti materiálu, tj. na bezpečném dimenzování „na
doraz“. Toto klade velké nároky na inženýra i na software MKP.
Konstrukce štítových stěn musí ve výsledku působit velmi nenápadně, prostě. Paradoxem je, že prvky, které daly nejvíce práce
a které jsou velmi sofistikované konstrukčním řešením, jsou ukryty
pod fasádou, nikdo je nevidí a slouží pouze k zajištění správné funkčnosti fasády. Uplatnila se ocel jakosti S355, S460 a lana Pfeifer.
Příprava a práce na projektu
▲ Celkový pohled na jižní stěnu
▼ Pohled na vrchní část jižní stěny
Úspěch designu stavby často závisí na správném pochopení
architektovy myšlenky. S francouzským architektem z ateliéru
RFR jsme spolupracovali na dvou předchozích stavbách, což nám
pomáhalo rozumět jeho záměru. Design štítových stěn je podřízen celku, je založen na jednoduchých, a přitom promyšlených
tvarech v celku i detailu. V těsném sousedství je sloup podpírající
most, jehož obklad je řešen v tvarosloví českého kubizmu. Ten
je i mottem návrhu střešních „motýlků“. Tvarování všech prvků
štítových stěn byla proto věnována velká pozornost, aby bylo
docíleno co nejlepšího výsledného efektu. Konstrukční návrh byl
několikrát přepracován, protože optimální konstrukční a tvarové
řešení zpravidla nelze nalézt v jednom kroku. Detaily štítových
stěn byly nakonec podle běžných zvyklostí dotvořeny pomocí
vizualizace, obdobně jako u ostatních částí stavby. Obecně platí,
že je-li nutné zajistit kvalitu detailu i správnou funkci konstrukce,
je také třeba, aby projektant připravil i výrobní a montážní dokumentaci a realizaci stavby sledoval. Čím je konstrukce složitější
a očekávání architekta vyšší, tím je tento požadavek naléhavější.
Nelze oddělit návrh od finálního provedení, konzistence návrhu
by jinak byla nenávratně ztracena. Základem je vždy konstrukční
detail. Výstupy z 3D programů a animace velmi pomohly při
koordinaci, při jednání s architekty, jako 3D vstupy pro výpočty
i při zadávání díla do výroby. Obecně lze konstatovat, že i v tomto
případě úspěch designu závisí především na tom, aby přípravu
i realizaci řídili a prováděli lidé, kteří mají osobní zájem odvést
co nejlepší práci a zároveň mají i estetické cítění. Podle našeho
mínění není možné dopředu dobře odhadnout množství práce,
které bude nutné vynaložit. Původní odhad bývá zavádějící a je
zpravidla mnohonásobně překročen. Proto je nutné, aby měli
investoři pochopení a včas vytvořili odpovídající podmínky. Pod
tlakem nikdo nic dobrého nevymyslí a bez peněz a zázemí to také
nejde. Je těžké si představit, že návrh doslova pár kilogramů železa vyžaduje šest a více měsíců práce několika zkušených lidí,
i zázemí výkonných a spolehlivých softwarů.
Výpočty
Výpočtový model nebyl triviální. Detailní výpočet štítových stěn
byl prováděn nelineárně na komplikované prutové soustavě
30
stavebnictví 08/09
s předpětím a s pružinami, která si kladla za cíl co nejvěrněji napodobit chování skutečné konstrukce. Do prutové soustavy byly
začleněny pantografy, pružiny a významné uzly byly modelovány
z objemových prvků – solidů. Předpětí bylo modelováno ochlazením. Uplatnila se materiálová i geometrická nelinearita, chování
prvků s vyloučeným tlakem bylo garantováno funkcí. Pro predikci
napjatostních stavů velmi namáhaných prvků modelovaných objemovými prvky – solidy – je zejména důležité mít možnost uplatnit
materiálovou nelinearitu, tj. mít možnost nechat zplastizovat
materiál. Pro výpočet vlastních frekvencí se uplatnila nelineární
modální analýza s předpětím. Technickou podporu poskytoval Ing.
P. Šperka ze společnosti MSC software.
Současné 3D moderní programy pro výpočet MKP naštěstí umožňují
velmi dobře analyzovat a tím predikovat chování podobné konstrukce. Z hlediska současných potřeb se ani zdaleka nevyužijí možnosti
nabízené softwarovým mixem produktů. Jsou vyvinuty tak, aby
splňovaly náročná kritéria vývojových pracovišť automobilového,
leteckého a kosmického průmyslu. Obsahují široký výběr lineárních
i nelineárních entit – od prutů, po solidy, offsety, kontakty,
gapy, funkce, interpolační elementy atd. Obsahují velice výkonné a spolehlivé řešiče. Běžné úlohy řeší až na výjimky
řádově ve vteřinách. Nabízejí animace a výstupy do funkcí,
ze kterých je chování konstrukce názorné, nabízejí optimalizaci. Technická podpora bývá na vysoké úrovni. Velmi dů ležité je, že umožňují výměnu dat mezi různými programy
a tím i možnost ověř it správnost modelu jiným progra mem. Jsou spolehlivé, velmi rychlé a umí-li člověk s nimi
pracovat, tj. rozumí-li MKP, jsou přiměřeně přesné. Nabízejí
dobrý obraz o tom, co se v konstrukci děje a jak se cho vá. Je pouze na inženýrovi, jak umí výsledky interpretovat
a využít ve prospěch návrhu a spolehlivosti konstrukce.
Dimenzování prvků se provádělo podle běžných zvyklostí metodikou euronorem platných pro navrhování. Proces přijímání
těchto norem v ČR práci projektanta velmi komplikuje. Původní
ČSN normy přestávají platit, předběžné Eurokódy (ČSN-P-ENV)
se mění za konečné Eurokódy (ČSN-EN). Tento fakt klade na
inženýra dodatečný požadavek být neustále ve střehu a pružně
aktualizovat již dříve připravené vzorové výpočty v Excelu. Tímto
způsobem nekontrolovaně narůstají náklady spojené s projektovou
dokumentací, nároky na potřebnou dobu jejího zpracování, komplikují se termíny a zneklidňují inženýra, zda postupuje správně.
Navíc je v mezinárodním týmu třeba mít i na zřeteli, že zvyklosti
i uchopení některých jevů uplatněných při navrhování, nemusí být
napříč EU vždy identické. Zvláště dimenzuje-li se „na doraz“, je
nutné, aby všichni spolehlivě interpretovali výklad norem. Objednatele toto zpravidla vůbec nezajímá. Náklady včetně příslušenství
s tímto spojené nese projektant. ■
▲ Celkový pohled na severní stěnu
▼ Pohled na vrchní část severní stěny
Základní údaje o stavbě
Investor: RCP Amazon s.r.o.
Řízení projektu: ARCADIS project management
s.r.o.
Generální dodavatel: Metrostav a.s., div. 3
Architekt: SHL, Dánsko
Architekt OK: RFR, Francie
Generální projektant: Atrea spol. s r.o.
Projektant OK: PARS building, spol. s r.o.
Na návrhu štítových stěn spolupracovali:
Ing. P. Beneš (statické řešení), Ing.
J. Tomková (konstrukční dílenské provedení). Za objednatele projekt řídil Ing.
M. Fučík ze společnosti SIPRAL, pro
stavebnictví 08/09
31
kterou se dokumentace zpracovávala.
Technickou podporu pro lanové systémy poskytoval zástupce dodavatele lan
Pfeifer Ing. M. Voplakal.
Dodavatel štítových stěn:SIPRAL a.s.
english synopsis
Design of Gable Wall Steel Structure
of the Amazon Court River City Prague Complex
Though weight of the gable wall steel structure is negligible,
compared with weight of other supporting structures of the
complex (bridges, roofs), design of the gable walls belonged
to the most complex tasks of the design. The gable walls
represent a very complex system which must respect
movements of adjacent structures, which it is suspended
on and which its rigidity is deduced from. The gable walls
must also compensate impacts of unsteady heating/cooling
of the outdoor and indoor structure and must have acceptable
own frequency. Design of anchoring components
and engineering prediction of behaviour of the structure
as a complex whole is the most interesting feature
of this project part.
klíčová slova:
Amazon Court River City Prague, štítové stěny, ocelové zavěšené
stěny, paždíky
keywords:
▲ Pohled na spodní část severní stěny
Amazon Court River City Prague, gable walls, steel suspended
walls, runners, girds
inzerce
Stavební veletrh FOR ARCH oslaví v září dvacetileté jubileum
Jubilejní dvacátý
ročník největšího
stavebního veletrhu v Praze FOR ARCH, který se bude
konat ve dnech 22.–26. září v Pražském veletržním areálu Letňany,
bude ve znamení energeticky úsporného bydlení. Na každý veletržní
den připravují jeho pořadatelé jedno
stěžejní téma.
Na návštěvníky tak čekají témata Vytápění
a úspory energií, Dřevostavby a nízkoenergetické bydlení, Revitalizace panelových domů,
Efektivní a komfortní bydlení a Budoucnost dopravy v Praze. Z připravovaných témat je patrné, že se organizátoři snaží vyjít vstříc firmám,
které musí v současné složité situaci více hledat
možnosti, jak podpořit své podnikání. Mnohé
z těchto společností si ještě více uvědomují důležitost reklamy a vědí, že účast na veletrzích je
jedním z nejdůležitějších způsobů efektivní prezentace. I v této ekonomicky náročné době zůstávají vystavovatelé veletrhu FOR ARCH věrni.
„Letošní průběžná čísla jsou jen o 10 % nižší ve
srovnání s loňským rokem, který byl rekordní za
posledních pět let. Dá se říct, že zatím kopíru32
stavebnictví 08/09
jeme výsledky roku 2007,“ říká ředitel veletrhu
Daniel Bartoš.
Pořadatel veletrhu, společnost ABF, organizuje
ve spolupráci s agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, CzechTrade a zahraničními obchodními komorami partnerských
zemí návštěvu zahraničních odborníků na veletrhu. „Vzhledem ke dvacátému ročníku plánujeme více odborných akcí, firemních prezentací
a praktických ukázek,“ vysvětluje ředitel veletrhu. Jeho slova potvrzuje i fakt, že na FOR ARCHu bude vystavovat Státní fond životního prostředí, který na své expozici bude provozovat
poradenské centrum. Návštěvníkům zde budou
poskytnuty důležité informace o dotaci Zelená
úsporám. Pořadatelé také plánují věnovat více
prostoru oborům, které byly na FOR ARCHu dosud prezentovány v menším rozsahu. Ve vybraných halách se plánuje vystavění pódií, na kterých by probíhaly praktické ukázky. V plánu jsou
například v hale 6 pokládky podlahové krytiny
(dřevo, laminát) s podporou Cechu podlahářů
a v hale 1 zase pokládky střešní krytiny (betonové, pálené, plechové, šindele).
V současné době hledají pořadatelé také partnera, který by na veletrhu pomohl zrealizovat
projekt nazvaný Za zdí koupelny. Záměrem
tohoto projektu je na konkrétním příkladu ukázat koupelnu jako součást obytného prostoru
i z té méně viditelné strany, tedy z „druhé strany
zdi“. Cílem je poukázat na to, že v koupelně
nejsou důležité jen zajímavé obklady a sanita,
ale i technická část koupelny, která může velmi
podstatně ovlivnit celkovou funkci koupelny.
I v letošním roce se tedy mohou návštěvníci
veletrhu těšit na nejucelenější přehlídku všeho,
co souvisí se stavebnictvím – od prezentace
špičkových technologií, přes stavební materiály
a stroje, až po vybavení interiérů.
FOR ARCH doprovodí 3. ročník architektonické soutěž Architect Award ABF. Soutěž si klade
ambiciózní cíl – pomoci najít studentům a mladým architektům do 33 let místo na současné
architektonické scéně. Tuto veřejnou diskusi by
měla ještě více rozvířit soutěž, která bude probíhat souběžně s Architect Award ABF, nazvaná
Skvrna roku. Zapojit se do ní může každý, kdo
zašle sekvenci snímků či video objektu, který
je z architektonického a estetického hlediska
podle jeho názoru skvrnou na obci či městě,
kde bydlí. Soutěž, která probíhá od pondělí
29. června na stránkách www.denik.cz, bude
průběžně vyhodnocována jak veřejností, tak
odbornou porotou.
polyfunkční a sportovní stavby
text: Miroslav Machalec, Jana Nováková foto: archiv AQUAPARK OLOMOUC, a. s.
▲ Aquapark Olomouc. Bazénová hala ve 2. NP – hlavní bazén s atrakcemi.
Úspěšný PPP: Aquapark Olomouc
Ing. Miroslav Machalec (*1952)
Absolvent FAST VUT Brno. Postgraduální studium: Průmyslová energetika na
ČVUT Praha a Moderní směry v teplárenství na VUT Brno. Vedoucí projektant
TZB Stavoprojekt Olomouc a.s. Autorizovaný inženýr ČKAIT v oborech technika
prostředí staveb, technologická zařízení
staveb a energetické auditorství.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
Ing. Jana Nováková
E-mail: j.novakova@ stavoprojekt.cz
Řešení aquaparku vychází z dlouhodobé koncepce města Olomouce na vybudování sportovních a rekreačních zařízení pro jeho obyvatele.
Areál plní základní funkci zábavního a rekreačního centra s vnitřními a exteriérovými bazény,
které jsou doplněny vodními atrakcemi.
Součástí venkovního koupaliště jsou plochy pro ležení a opalování, hřiště na beachvolejbal, malá hřiště pro děti a různé
atrakce, trampolíny a prolézačky. Areál je doplněn rozsáhlým
parkovištěm se snadnou dostupností z hlavní komunikace na
Brno, stanicí autobusů MHD Olomouc a je dobře přístupný
pro pěší návštěvníky i cyklisty. Projekt je výjimečný použitím
modelu PPP (Public Private Partnership) při výstavbě, financování a provozu, který zde byl úspěšně použit jako jeden
z prvních v České republice.
Urbanistické řešení a doprava
Areál aquaparku navazuje na Obchodní a zábavní centrum Haná
(obchodní zóna), respektuje svažitou konfiguraci terénu lokality Pod Vlachovým a využívá nově vybudované dopravní sítě.
Hlavní objekt svou výškou zachovává hladinu okolní zástavby
a mírně celé lokalitě dominuje svou kuželovitou věží tobogánu.
Dopravní řešení navazuje na páteřní komunikaci Obchodního
a zábavního centra Haná, parkování je dimenzováno na celkovou
kapacitu aquaparku, je případně možné i využití parkovacích
míst pro obchodní aktivity. Před hlavním průčelím budovy je
stavebnictví 08/09
33
zavlažovány. Za tímto účelem byla v areálu zbudována studna na
užitkovou vodu, akumulační nádrž a čerpací stanice.
Architektonické a dispoziční řešení
▲ Architektonické řešení aquaparku vychází z funkční náplně objektu, rozvádí
ideu „maják“ kónickým kuželem dominujícím celé stavbě
▲ Bazénová hala 2. NP – hlavní bazén se spacebolem
Architektonické řešení vychází z funkční náplně objektu, rozvádí ideu
„maják“ kónickým kuželem dominujícím celé stavbě. Kompozice
hmot je založena na segmentové prosklené části bazénové haly,
která kontrastuje s vertikálou tobogánových věží. Významným architektonickým prvkem je horizontální objekt letních šaten zastřešený
textilní membránou. Dispoziční řešení hlavní budovy respektuje
zásady bezkolizního provozního schématu – vstup – šatny – sprchy
a WC – bazény – sprchy – osušovny – šatny. Vstupní podlaží (1. NP)
zahrnuje vestibul s restaurací, dětský vodní svět, šatny personálu
a v prostoru pod bazény je umístěno technologické zařízení.
Bazénová hala 2. NP je rozdělena na tři základní části – hlavní bazén
s atrakcemi a výplavovou částí do exteriéru, uzavřeným tobogánem pro jízdu na duších, spacebowlem, skluzavkou, proudovým kanálem a masážní lavicí, dále dětskou zónou s bazénem,
skluzavkou a vodopádem a zóna relaxu se suchou parou prohřívárnou – tepidáriem, masážním bazénem a ochlazovacím
bazénkem. Bazénová hala je vybavena odděleným občerstvením
pro návštěvníky suché i mokré části provozu a ve 3. NP doplněna odpočinkovou galerií s barem a terasou. Ve 3. NP je rovněž
nadstandardně vybavená sauna a pára s venkovním whirlpoolem
na přilehlé oddělené části terasy.
Venkovní prostory jsou pojaty jako letní koupaliště s tobogánem,
širokou skluzavkou, vodopádem, chrličem, trampolínou a jedním
menším masážním bazénem, který je spojen průplavovým kanálem s vnitřním bazénem. Malý dětský bazén s atrakcemi (kbelíková
sprcha, vodní ježek, splav) je centrem dětského světa. Dalšími
atrakcemi je lezecká stěna, kolotoč, houpačka a síťový strom. Letní
šatny (převlékárny) jsou doplněny restaurací samoobslužného typu
s velkým krytým prostorem pro konzumaci. Areál je navržen plně
v souladu s v yhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR
č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu
a orientace, v platném znění (č. 492/2006 Sb.). Rovněž všechny
bazény, whirlpooly a sauny jsou pomocí speciálního vybavení imobilním osobám přístupné.
Konstrukční řešení
▲ Bazénová hala ve 2. NP – hlavní bazén s atrakcemi
vytvořena rozptylná plocha – oválné segmentové náměstí s konečnou stanicí autobusů MHD. Spojení pro pěší je od konečné
zastávky tramvají po nově zbudovaném chodníku (investice
města), přístup pro cyklisty je zajištěn po cyklostezce. Zahradní
úpravy jsou rozděleny na část před areálem – segmentové náměstí s paprskovitě se rozbíhajícími řadami stromů, doplněné
sedacími zídkami a drobnými vodními prvky (pítko, mlžič). Část
areálová – svažitá i rovná plocha louky pro slunění – je komponována jako přirozený krajinný útvar s ostrůvky stromů, keřů
a kamenů, volnými travnatými plochami pohledově uzavřenými
obvodovým pásem stromů a keřů. Veškeré zelené plochy jsou
34
stavebnictví 08/09
Nosnou konstrukci hlavní budovy tvoří železobetonový monolitický
skelet, doplněný o ocelovou konstrukci zastřešení bazénové haly
a ocelovou konstrukci vstupu. Obvodový plášť je částečně plný
s obkladem ALUCOBOND, z velké části je prosklený (bazénová hala
převážně izolačním trojsklem). Nosnou konstrukci letních šaten tvoří
železobetonové obvodové stěny, zastřešení je navrženo jako ocelová
konstrukce s textilní membránou. Vlastní vany bazénů uvnitř hlavního
objektu i v exteriéru jsou ocelové nerezové.
Technická zařízení budov, napojení
na inženýrské sítě, venkovní plochy
Zdravotní instalace
Vnitřní kanalizace aquaparku navazuje na nově navrženou venkovní
oddílnou kanalizaci v celém území. Odděleně jsou z areálu sváděny splaškové odpadní vody od zařizovacích předmětů spolu se
2009
Příloha časopisu
Stavebnictví 08/09
stavebnictví
časopis
l
á
i
c
e
sp
www.casopisstavebnictvi.cz
Zelená úsporám
a projektanti II
Zelená úsporám a projektanti II
Základní principy a dokumenty programu Zelená úsporám
První znění podmínek programu
Zelená úsporám předali představitelé Ministerstva životního
prostředí ČR 7. dubna 2009. Druhou verzi podmínek (s menšími
odchylkami) obsahovala Příručka
pro žadatele o podporu, verze 1.2
(formát A5, 48 tiskových stran,
výrazná zelená obálka). Příručka
byla k dispozici na veletrhu IBF
2009. Třetí verzí podmínek co
do časové posloupnosti uveřejnění (ale první co do významu
dokumentu a oficiálního znění
podmínek) je Směrnice č. 5/2009
Ministerstva životního prostředí ČR o poskytování finančních
prostředků ze Státního fondu
životního prostředí ČR v rámci
programu Zelená úsporám,
která byla publikována ve Věstníku
MŽP, částce 5. Tyto tři dokumenty
nejsou obsahově zcela shodné.
V zásadě se ale neliší v technických podmínkách stanovených
pro jednotlivé oblasti programu.
V dalším textu budeme vycházet
ze znění Směrnice č. 5/2009 MŽP,
včetně jejího dodatku č. 1, který
byl uveřejněn ve Věstníku MŽP,
částka 7. (Věstník je v tištěné
formě k dispozici ve studovně Informačního centra České komory
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT),
v elektronické formě jej lze nalézt
na www.env.cz.)
Podporovaná
opatření
A. Úspory energie na vytápění
A.1 Komplexní zateplení obálky
budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu
A.2 Kvalitní zateplení vybraných
částí obálky budovy (dílčí zateplení)
■ zateplení vnějších stěn;
■ zateplení střechy nebo nejvyššího stropu;
■ z ateplení podlahy přiléhající
k zemině, stropu nevytápěného
sklepa, podlahy nad nevytápěným prostorem nebo stěn mezi
vytápěným a nevytápěným
prostorem;
■ výměna oken a vnějších dveří;
2
speciál 08/09
■p
ořízení systému nuceného
větrání s rekuperací odpadního
tepla.
B. Podpora novostaveb v pasivním
energetickém standardu
C. Využití obnovitelných zdrojů
energie pro vytápění a ohřev
teplé vody
C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla
C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů
na biomasu a účinných tepelných
čerpadel do novostaveb
C.3 Instalace solárně termických
kolektorů (podporu je možno získat i na bytové domy postavené
panelovou technologií)
D. Dotační bonus za vybrané
kombinace opatření
Požadované tepelně technické
výpočty pro jednotlivé oblasti
programu Zelená úsporám mohou zpracovat oprávněné osoby,
kterými jsou:
■ a utorizovaní inženýři v oboru
pozemní stavby, nebo v oboru
technika prostředí staveb, nebo
v oboru technologická zařízení
staveb (všechny oblasti programu);
■ a utorizovaní technici v oboru
pozemní stavby, nebo v oboru
technika prostředí staveb, nebo
v oboru technologická zařízení
staveb (zatím pouze pro oblast
C.1 a C.3 programu);
■ a utorizovaní architekti (všechny
oblasti programu);
■e
nergetičtí auditoři (všechny
oblasti programu);
■o
právněné osoby v rozsahu
svých oprávnění stanovených
zákonem č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií, ve znění
pozdějších předpisů, tj. energetičtí experti oprávnění zpracovávat průkazy energetické náročnosti budov, osoby oprávněné
provádět kontroly klimatizačních
systémů a kotlů (všechny oblasti
programu);
■d
odavatelské firmy (v oblasti
podpory C.3).
Ve Směrnici č. 5/2009 MŽP je rozpor mezi přílohou č. 1 a č. 7. Příloha
č. 1, která obsahuje požadavky
pro jednotlivé oblasti programu,
uvádí mezi oprávněnými osobami
autorizované architekty a neuvádí
oprávněné osoby podle zákona
č. 406/2000 Sb. Naproti tomu
příloha č. 7, která shrnuje obsah
odborného posudku, nejmenuje
autorizované architekty, ale jmenuje oprávněné osoby podle zákona
č. 406/2000 Sb. Autorizovaní technici zatím nemohou zpracovávat
tepelně technické výpočty pro
oblast A a B. Pokud ovšem jsou
zapsáni v seznamu oprávněných
osob Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro průkazy energetické
náročnosti budov, kontrolu klimatizačních systémů a kontrolu kotlů,
mohou tyto výpočty provádět.
Pro realizaci podporovaných opatření musí žadatel použít služeb
dodavatelů zapsaných do seznamu
odborných dodavatelů (SOD),
vybrat si výrobky a technologie
zapsané do seznamu výrobků
a technologií (SVT). Oba seznamy
spravuje Státní fond životního
prostředí a vystavuje na webových stránkách programu Zelená
úsporám. Zápisy do seznamů jsou
podmíněny splněním stanovených
podmínek na straně dodavatelů
a výrobců.
ČKAIT uspořádala prostřednictvím svých oblastních kanceláří
v měsících květnu až červenci
2009 celkem 24 seminářů k programu Zelená úsporám, určených
pro autorizované osoby – členy
ČKAIT. Další semináře na toto
téma se uskuteční – v závislosti
na zájmu autorizovaných osob –
v podzimních měsících roku 2009.
Změny v podmínkách
programu
V nejbližších dnech lze očekávat
změny v podmínkách programu
Zelená úsporám, které připravuje
MŽP. K uvažovaným úpravám patří
mj. zahrnutí některého z dílčích
opatření v oblasti A.2 provedených
před 1. dubnem 2009 do plnění
podmínek programu, vztažení
všech oblastí programu na domy
postavené panelovou technologií,
rozšíření oprávnění autorizovaných
techniků také na oblast A.1, A.2
a B.
Start programu Zelená úsporám byl
provázen masivní kampaní MŽP. Za
negativní stránku této kampaně lze
považovat zdůrazňování snadnosti
a dostupnosti získání podpory.
Podmínky programu jsou vůči stávajícímu bytovému fondu tvrdé, technicky a ekonomicky náročné. V praxi
každý zásah do dokončené stavby
vyžaduje náročnou odbornou přípravu, splnění požadavků stavebně
právních a dalších předpisů. Příprava
programu proběhla uspěchaně,
v programu je řada chybných formulací (například nepřesné názvy oborů
autorizace, citace právních předpisů
a technických norem formou, která
nerespektuje legislativní pravidla
vlády a zásady bibliografických
citací u technických norem), nebyly
respektovány postupy a instituty
stavebních předpisů. K negativní
stránce programu patří také nulový
čas na přípravu odborné veřejnosti
na podmínky programu. Semináře
pro projektanty se konaly v době,
kdy již byl program odstartován,
totéž platí pro přihlašování stavebních firem a výrobců do seznamu
odborných dodavatelů a seznamu
výrobků a technologií.
Nad negativními stránkami, které
se postupně řeší, však převažují
klady programu. Především se
jedná o první nárokový (nikoliv
výběrový) program pro majitele rodinných domů a bytových
domů postavených nepanelovými
technologiemi. Program zahrnuje
také první dotační podporu novostaveb pro bydlení postavených
v energetickém standardu pasivního domu. Požadované tepelně
technické výpočty mají jasně
definované vstupní podmínky;
nemůže proto dojít k takovému
rozptylu výsledků, jako je tomu
u průkazů energetické náročnosti
budov, zpracovávaných podle
vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. ■
Autor: Marie Báčová
Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě
E-mail: [email protected]
Zelená úsporám a projektanti II
Zelená úsporám: k části A.2
Program Zelená úsporám (dále jen program)
je zaměřen na úspory energie z obnovitelných
zdrojů a úspory energie v oblasti bydlení. Článek se zabývá dílčí částí programu, tj. možnostmi splnění hodnot součinitelů prostupu
tepla a návrhem tloušťky dodatečných tepelných izolací (dále DTI) tak, aby byly splněny
požadavky části A.2 – Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy.
Část programu A.2 je zaměřena
na dílčí zateplení v ybraných
částí obálky budovy. V této části
programu jsou podporována
dílčí zateplení následujících částí
obálky budovy:
■A
. 2 .1 – Z a t e p l e n í v n ě j ších stěn s dosažením
UN ≤ 0,25 W/(m2.K);
■ A .2.2 – Zateplení střechy nebo
nejvyššího stropu s dosažením
UN ≤ 0,16 W/(m2.K);
■A
.2.3 – Zateplení podlahy
nad zeminou s dosažením
U N ≤ 0,30 W/(m 2.K), stropu
nevytápěného sklepa, podlahy
nad nevytápěným prostorem
nebo stěn mezi vytápěným
a nevytápěným prostorem s dosažením UN ≤ 0,40 W/(m2.K);
■ A .2.4 – Výměna oken s dosažením UN ≤ 1,20 W/(m2.K)
a zároveň vnějších dveř í
(z vytápěného nebo částečně
vytápěného prostoru do venkovního prostředí) s dosažením UN ≤ 2,30 W/(m2.K);
■ A .2.5 – Instalace systému
nuceného větrání s rekuperací
odpadního tepla s účinností
alespoň 75 % při dosažení
podmínky, že v objektu budou instalována těsná okna
s celoobvodovým kováním
a těsné vnější dveře (spárová průvzdušnost okenních
a dveřních spár bude nejvýše
iLV = 0,10 . 10 -4 m3/m.s.Pa -0,67.
Dále je požadováno dosažení
alespoň doporučené hodno ty součinitele prostupu tep la danou částí obálky budovy
U N [W/(m 2 .K)] podle platných
stavebních norem. Zároveň je
požadováno snížení hodnoty
měrné roční potřeby tepla na
vytápění po realizaci částečného
zateplení alespoň o 20 % oproti
stavu před realizací.
U bytových domů je požadováno
provedení stavebně technického
posouzení budovy před podáním
žádosti o podporu v této oblasti.
Pokud tento posudek dopo ručí provedení sanace statiky
a opravu vnějšího pláště budovy, vlastník domu je povinen
provést veškerá doporučující
opatření, která jsou nutná pro
kvalitní aplikaci zateplovacího
systému.
– cihelné zdivo: 440 mm;
– omítka vnější: 20 mm.
Tepelný odpor konstrukce:
R = 0,015/0,88 + 0,44/0,86 +
+ 0,02/0,99 = 0,548 m2K/W
Dodatečná tepelně izolační vrstva
bude navržena z fasádního stabilizovaného pěnového polystyrenu
s udaným součinitelem tepelné
vodivosti λ = 0,040 W/(m.K).
Tloušťka DTI je dána rozdílem
požadovaného tepelného odporu
R (m2K)/W a současného tepelného odporu R konstrukce. Požadovaný tepelný odpor se stanoví
z hodnoty součinitele prostupu
tepla následující postupem:
U N ≤ 0,25 W/(m 2 .K ) → R T =
= 1/0,25 = 4,0 m2K/W → RN =
= 4 ,0 – ( 0,17 + 0, 0 4 3) =
= 3,832 m2K/W
Požadovaný tepelný odpor DTI:
RDTI = RN – R = 3,832 – 0,548 =
= 3,284 m2K/W
Tloušťka dodatečné tepelné
izolace:
D = R DTI . λ = 3,284 . 0,04 =
= 0,131 m
Navržení tloušťky
dodatečné tepelné
izolace
Navržení tloušťky DTI a stanovení měrné potřeby energie na
vytápění se zdá být jednoduché.
Nové právní předpisy však uvádějí některá ustanovení, která dříve
jednoduché vztahy komplikují.
Návrh tloušťky DTI lze stanovit
postupem uvedeným v následujícím příkladu.
Stanovte tloušťku dodatečné
tepelné izolace obvodové stěnové konstrukce postavené z plných pálených cihel v tloušťce
450 mm o oboustrannou omítkou
tak, aby konstrukce po zateplení
splnila požadavky programu
A.2.1. Skladba konstrukce:
– omítka vnitřní: 15 mm;
Součinitel prostupu tepla U
a tepelný odpor konstrukce R se
stanovují za podmínky ustáleného
šíření tepla při zimních návrhových okrajových podmínkách uvedených v ČSN 73 0540 – část 3.
Součinitel prostupu tepla U
a tepelný odpor konstrukce R
se zjišťují pro celou konstrukci.
Obě hodnoty musí zahrnovat vliv
tepelných mostů v konstrukci obsažených. Podle ustanovení ČSN
73 0540 lze vliv tepelných mostů
zanedbat, pokud je jejich souhrnné
působení menší než 5 % součinitele prostupu tepla vypočteného
s vlivem tepelných mostů.
Při stanovení součinitele prostupu tepla platí následující
zásady:
■ U konstrukce, která obsahuje
tepelné mosty, nelze stanovit
hodnoty U a R součtem tepelných odporů jednotlivých vrstev
z materiálů ve výseku konstrukce
mimo tepelný most (ideální výsek
konstrukce).
■ Je-li homogenita tepelně izolační vrstvy narušena jiným materiálem (například krokve střešní konstrukce, spojovací výztuž, nosné
železobetonové či dřevěné sloupy
apod.), lze pro výpočet tepelného
odporu nehomogenní tepelně
izolační vrstvy stanovit součinitele
ekvivalentní tepelné vodivosti
této vrstvy postupem uvedeným v ČSN 73 0540 – část 4,
příloha B.3.3.
■ Hodnoty součinitele prostupu
tepla U a tepelného odporu R
nezahrnují vliv tepelných vazeb
mezi konstrukcemi. Tyto vazby
se uvažují prostřednictvím lineárních činitelů prostupu tepla
ψK ve W/(m.K) a bodových činitelů prostupu tepla χi ve W/m2.K)
až při výpočtu měrné tepelné
ztráty prostupem tepla HT (W/K)
a při výpočtu průměrné hodnoty
součinitele prostupu tepla obálky
budovy Uem v rámci hodnocení
stavebně energetických vlastností budovy.
Při stanovení tepelného odporu stěnové konstrukce je nutné
znát základní principy stěnových
konstrukčních systémů. Hodnoty výpočtových tepelných vodivostí jsou pro zděné konstrukce
udány tak že zahrnují vliv spár
a objemové hmotnosti zdiva.
Pokud se pro výpočty tepelně
technických vlastností bude využívat jiných pramenů (protokoly
akreditovaných laboratoří, reklamní
prospekty), je nutné vždy zjistit
o jakou hodnotu se jedná a pro jakou hodnotu objemové hmotnosti
a vlhkosti byla stanovena.
U obvodových stěnových konstrukcí sendvičových je nutné do
výsledné hodnoty součinitele prostupu tepla započítat vliv tepelných
mostů. Například stěnové konstrukce rodinných domů CANABA
stavěných v letech 1990–2000
mají výrazné tepelné mosty tvořené železobetonovými žebry.
Podobná situace je i u konstrukcí
typu VELOX, kde tepelné mosty
speciál 08/09
3
Zelená úsporám a projektanti II
Charakter konstrukce
Zvýšení hodnoty součinitele
prostupu tepla
ΔUtbk W/(m2.K)
Konstrukce zcela bez
tepelných mostů
Konstrukce s mírnými
tepelnými mosty
Konstrukce s běžnými
tepelnými mosty
Konstrukce s výraznými
tepelnými mosty
0,02
0,05
Poznámka
Konstrukce se souvislou tepelně izolační vrstvou (optimalizované řešení)
Typové či opakované
řešení
0,10
Standardní řešení
0,15
Zanedbané řešení
▲ Tab. 1. Přirážky ΔUtbk W/(m2.K) k základní hodnotě součinitele prostupu tepla. Poznámka: hodnoty přirážek ΔUtbk byly převzaty z ČSN 73 0540–část 4, příloha B.3.2.
Uvedené hodnoty jsou rozdílné proti hodnotám uvedeným v TNI 730529.
Hodnoty součinitelů
prostupu tepla pro
výpočet měrné potřeby tepla na vytápění
Přirážka ΔUtbk se uvažuje podle hodnot uvedených v tabulce č. 1.
Výpočtové stanovení zhoršujících vlivů
tepelnými mosty lze stanovit pomocí
moderních výpočtových metod, jako
jsou metody plošných či prostorových
teplotních polí. Tyto metody jsou
podrobně popsány v ČSN 73 0540 –
část 4 či ČSN EN ISO 14683. ■
Zhoršující vliv opakovaně se vyskytujících tepelných mostů se při
energetických výpočtech (stanovení
měrné tepelné ztráty HT a měrné potřeby energie na vytápění) uvažují ve
formě přirážky ΔUtbk k základní hodnotě součinitele prostupu tepla U.
Autor:
Ing. Jaroslav Šafránek, CSc.
Centrum stavebního inženýrství
a.s. Praha
E-mail:[email protected];
[email protected]
tvoří spojovací výztuž obvodových
dřevocementových desek.
Měření vzduchotěsnosti budov
v rámci programu Zelená úsporám
Vzduchotěsnost budov byla tradičně vnímána
jako problém okenních spár a styků obvodových dílců panelových budov. V současnosti se, kromě požadavku na vzduchotěsnost
jednotlivých stavebních dílců a konstrukčních
spojů, zdůrazňuje potřeba zajištění vzduchotěsnosti obálky budovy jako celku, především
z důvodu dosažení plánovaných energetických
vlastností budovy, kvality vnitřního prostředí
a spolehlivosti stavebních konstrukcí.
Měření vzduchotěsnosti se postupně rozšiřuje zejména v segmentu výstavby dřevostaveb
a nízkoenergetických budov.
Novou vlnu zájmu vyvolal v posledních měsících program
Zelená úsporám, který požaduje dosažení vynikající vzduchotěsnosti obálky jako jednu
z podmínek přidělení dotace
na pasivní dům. Využívají se
př itom požadavk y na v zdu chotěsnost nově formulované
v TNI 73 0329 a 73 0330.
Vzduchotěsnost
a její a hodnocení
Vzduchotěsnost je v odborné literatuře a technických normách často
označována také jako průvzdušnost (vysoká průvzdušnost značí
4
speciál 08/09
špatnou úroveň vzduchotěsnosti
a naopak). Vždy se jedná o schopnost obálky budovy propouštět
vzduch. Proudění vzduchu obálkou
budovy je podmíněno rozdílem tlaku vzduchu mezi vnitřním a vnějším
prostředím a přítomností míst propustných pro vzduch (netěsností).
Vzduchotěsnost obálky budovy
jako celku je kombinovaným efektem všech dílčích netěsností. Rozdíl
tlaku vzduchu působící na obálku
budovy bývá vyvolán větrem, rozdílem vnitřní a vnější teploty nebo
účinkem mechanických větracích
zařízení (zpravidla jejich kombinací).
Čím větší je tlakový rozdíl, tím větší
je průtok vzduchu obálkou budovy.
Vzájemná závislost se nejčastěji
vyjadřuje tzv. empirickou rovnicí
proudění:
kde:
je objemový tok (průtok) vzduchu v m3/h;
C je součinitel proudění
v m3/(h.Pan );
n je bezrozměrný exponent proudění.
Vzduchotěsnost obálky budovy
je možné vyjádřit přímo pomocí
hodnot C a n. Součinitel proudění
C v podstatě udává „velikost“
netěsností a exponent proudění n
charakter proudění (laminární/
turbulentní). Hodnoty C a n je
možné spolehlivě určit pouze
měřením. Protože hodnocení
jedné vlastnosti pomocí dvou
veličin je nepraktické, vyjadřuje
se vzduchotěsnost jinými, jednočíselnými odvozenými veličinami
[4, 5]. Zřejmě nejpoužívanější je
intenzita výměny vzduchu při
referenčním tlakovém rozdílu
50 Pa, n 50:
kde:
je objemový tok vzduchu skrz
obálku budovy při tlakovém rozdílu 50 Pa v m3/h;
V je objem vnitřního vzduchu
v m3.
Hodnota n 50 umožňuje vzájemně porovnávat vzduchotěsnost
různých budov, neboť vztahuje
průtok vzduchu netěsnostmi při
referenčním tlakovém rozdílu na
jednotku objemu budovy. Hodnota
se zjišťuje měřením (viz
další text).
Projevy a důsledky
netěsností
Otvory v obálce budovy, které
umožňují výměnu vzduchu mezi
vnitřním a vnějším prostředím, je
možné rozdělit do dvou skupin:
■ záměrné otvory navržené pro
přívod a odvod vzduchu jako
součást větracího systému
(okna, větrací klapk y, V Z T
potrubí apod.);
■ o statní netěsnosti vznikající
druhotně, převážně jako chyby
při návrhu a výstavbě budovy
(netěsnosti v konstrukčních spojích, neslepené spoje vzduchotěsnicích vrstev a jejich defekty,
netěsnosti v některých stavebních prvcích, například komínech,
roletových boxech apod.).
Netěsnosti z druhé skupiny, které umožňují neřízené proudění
vzduchu mimo rozvody a regulační prvky větracího systému,
jsou nežádoucí. Jejich výskyt
by měl být v průběhu návrhu
a výstavby budov systematicky
eliminován. Tento požadavek
Zelená úsporám a projektanti II
je pro tepelné chování budovy
a správnou funkci větracího systému zásadní a v praxi vede k návrhu
vzduchotěsné obálky, včetně spár
výplní otvorů. Při správném řešení
a provozování větracího systému
není tento přístup v rozporu s hygienickými předpisy. Naopak, spoléhání na infiltraci okenními spárami
a dalšími náhodnými netěsnostmi
ve stavebních konstrukcích jako na
hygienicky dostatečný způsob větrání se ukazuje jako mylné a navíc
je spojené s řadou dalších rizik:
■ s nížení účinnosti větracího
systému;
■ s ní žení účinnosti procesu
zpětného získávání tepla (tzv.
rekuperace) z odváděného
vzduchu, pokud je budova takovým zařízením vybavena;
■ zvýšená tepelná ztráta budovy;
■ z výšené riziko kondenzace
uvnitř konstrukce způsobené
intenzivním transportem vlhkosti skrz netěsnosti;
■u
rychlení degradačních procesů v okolí netěsnosti a snížení
životnosti celé konstrukce;
■ s nížení kvality vnitřního prostředí vlivem proudícího chladného vzduchu;
■ s nížení teploty vnitřního povrchu v místě netěsnosti (riziko povrchové kondenzace,
„chladné sálání“);
■ z horšení akustických vlastností
konstrukce.
Požadavky na
vzduchotěsnost
Obecně platné požadavky na
vzduchotěsnost obálky budovy i jejích částí jsou uvedeny
v ČSN 73 0540-2. TNI 73 0329
a 73 0330 dále upřesňují požadavky na vzduchtěsnost pro účely podrobné klasifikace nízkoenergetických a pasivních domů.
Vzduchotěsnost obálky budovy
se ve všech těchto normativních
dokumentech hodnotí pomocí
intenzity výměny vzduchu při
50 Pa, n 5 0 , která se zjišťuje
měřením podle ČSN EN 13829.
Výsledná hodnota má splňovat
podmínku: n50 ≤ n50,N.
L i m i t ní h o d n ot y n 5 0 , N j s o u
v Č S N 7 3 0 5 4 0 -2, T N I 7 3
0329 a 73 0330 definovány
Větrání v budově
n 50,N [h-1]
Přirozené nebo kombinované
4,5
Nucené
1,5
Nucené se zpětným získáváním tepla
1,0
Nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláště nízkou potřebou tepla na
vytápění (pasivní domy)
0,6
▲ Tab. 1. Doporučené hodnoty intenzity výměny vzduchu n50,N podle ČSN 73 0540-2
Jev, veličina
Označení Jednotka
Způsob
prokázání
Požadavek
Poznámka
Neprůvzdušnost
obálky budovy – po
dokončení stavby
n 50
[1/h]
n50 ≤ 0,6 pro energeticky pasivní
rodinný dům;
n50 ≤ 1,5 pro nízko energ etic k ý
dům
M ě ř e n í m e t o - Podrobněji v přílod o u t l a k o v é h o ze A TNI 73 0330
spádu a v ýpo čet n 50 v souladu
s ČSN EN 13829,
metoda B
Neprůvzdušnost
obálky budovy - po
dokončení stavby
n50
[1/h]
pro energeticky
pasivní rodinný
dům:
n50 ≤ 0,8
a současně
Měření metodou
t l a ko v é h o s p á du a výpočet n 50
a q 5 0 v souladu
s ČSN EN 13829,
metoda B
A lternativ n ě, pro
A / V > 0,6: Neprův zdušnost obálk y
budov y v yjádřená
hodnotou n 50 a současně i vzduchovou
propustností budovy
q 50
a
současně
q 50
[m3/h/m2]
q 50 ≤ 1,0
Hodnocení B2 lze
použít nejpozději do
31. 12. 2009.
Vzduchový tok při
50 Pa zjištěný měřením se vydělí plochou obálky budovy A E vypočítanou
v souladu s 6.1.2
Č S N
E N
13829:2001 z celkových vnitřních
rozměrů. Pokud
n 50 ≥ 0,6, provede
se odpovídající přepočet energetické
bilance a korekce
výsledků EA a EA .
▲ Tab. 2. Požadavky na vzduchotěsnost obálky budovy podle TNI 73 0329
Jev, veličina
Označení
Jednotka
Požadavek
Neprůvzdušnost
obálky budovy – po
dokončení stavby
n 50
[1/h]
n50 ≤ 0,6 pro energeticky pasivní
bytový dům
n50 ≤ 1,5 pro nízko e n e rg et i c k ý
bytový dům
Způsob prokázání
Poznámka
Měření metodou tlako- Po d ro b n ě ji
vého spádu a výpočet v příloze A
n50 v souladu s ČSN TNI 73 0330
EN 13829, metoda B
▲ Tab. 3. Požadavky na vzduchotěsnost obálky budovy podle TNI 73 0330
odlišně (tabulky 1., 2. a 3.). Alternativní hodnocení vzduchotěsnosti rodinných domů podle
TNI 73 0329 dočasně umožňuje
zařadit mezi pasivní domy také
budovy, které sice splňují všechny ostatní požadavky na pasivní
domy, pouze vzduchotěsnost
mírně překračuje předepsaný
limit. Důvodem je obtížná dosažitelnost velmi nízkých hodnot
n50 u rodinných domů vzhledem
k nevýhodnému poměru objemu
budovy a plochy obálky a také
snaha vyjít vstříc projektovým
a realizačním firmám, které v této
oblasti dosud sbírají zkušenosti
a optimalizují svá technická řešení. Využití alternativní hodnoticí
veličiny (vzduchová propustnost
q 50 namísto hodnoty n50) je zcela
v souladu s ČSN EN 13829.
Splnění limitních hodnot podle
ČSN 73 0540-2 není závazné,
pouze doporučené. V rámci programu Zelená úsporám je splnění
požadavků na vzduchotěsnost
podle TNI 73 0329 a 73 0330
nutnou podmínkou pro přidělení
dotace na novostavbu v pasivním
standardu.
Měření
Pro měření vzduchotěsnosti byla
vyvinuta řada metod, v praxi se
ale nejvíce používá tzv. metoda
tlakového spádu pomocí zařízení
typu blower door (odtud blower
door test). Obecná pravidla
a postupy měření jsou uvedeny
speciál 08/09
5
Zelená úsporám a projektanti II
6
speciál 08/09
definovány v ČSN EN 13829
a upřesněny v TNI 73 0330.
Měřicí zařízení musí mít vlastnosti předepsané v ČSN EN
13829. TNI 73 0330 tyto obecné
požadavky přejímá a doplňuje, že
mají být používána pouze sériově
vyráběná, k tomuto účelu určená
zařízení. Použití improvizovaných
zařízení se nepřipouští vůbec,
měření s použitím větracího zařízení v budově pouze výjimečně
a v odůvodněných případech.
Výběr okamžiku měření a postup
přípravy budovy před měřením
se řídí účelem měření. V zásadě
je možné rozlišit tyto dva hlavní
účely měření:
■ kontrolní měření v průběhu
výstavby;
■ d eklarace dosažené vzdu chotěsnosti po dokončení
budovy.
Smyslem kontrolního měření
je prověření celistvosti vzduchotěsnicích vrstev (například
parozábrany) v obalových konstrukcích před jejich zakrytím
a kontrola splnitelnosti cílové
hodnoty n 50 . Součástí měření
je často také detekce případných netěsností. V okamžiku
měření musí být dokončeny
všechny konstrukční vrst v y
a další opatření, která mají zajistit
vzduchotěsnost obálky, ale měly
by být přístupné, aby bylo možné opravit nalezené netěsnosti.
Kontrolní měření je důležité zejména u budov s velmi nízkými
cílovými hodnotami n 50.
Měření, jehož v ýsledek má
sloužit k deklaraci dosaženého
stavu, by pochopitelně mělo
být realizováno až po úplném
dokončení všech stavebních
prací. TNI 73 0330 explicitně
pož aduje splnění této pod mínky. Deklarace na základě
výsledků získaných měřením
před dokončením budovy se
př ipouští pouze v ýjimečně.
Během dokončovacích prací
Objemový tok vzduchu – Podtlak [m3/h]
Objemový tok vzduchu – Přetlak [m3/h]
Regresní přímka – Podtlak [m3/h]
Regresní přímka – Přetlak [m3/h]
Objemový tok vzduchu při 50 Pa [m3/h]
▲ Graf 1. Grafické vyjádření výsledků měření vzduchotěsnosti
n 50 [h-1]
v ČSN EN 13829. TNI 73 0330
v příloze A dále upřesňuje způsob
ověřování požadavků na vzduchotěsnost pro účely klasifikace
nízkoenergetických a pasivních
bytových domů. Zvláštní pozornost je věnována komplikovaným
případům, kdy není možné měřit
budovu jako jeden celek, ale je
nutné měřit po částech, například
po jednotlivých bytech. V budoucnu je možné očekávat další
vývoj těchto postupů na základě
zkušeností s měřením velkých
budov, které dosud chybí. Měření vzduchotěsnosti bytových
i rodinných domů a zpracování
výsledků pro účely programu
Zelená úsporám se mají řídit
pravidly TNI 73 0330.
Princip metody spočívá v opakovaném měření průtoku vzduchu
skrz obálku budovy při různých
úrovních tlakového rozdílu. Tlakový rozdíl se vyvolává uměle, pomocí ventilátoru, který
je součástí měřicího zařízení
(obr. 5). Pomocí speciálního
rámu a vzduchotěsné plachty
nebo panelu se ventilátor osadí
do otvoru v obálce budovy (nejčastěji vstupních dveří). Změnou
otáček ventilátoru se postupně
mění tlakový rozdíl mezi vnitřním
a vnějším prostředím. Pro každý
tlakový rozdíl se změří průtok
vzduchu ventilátorem. Předpokládá se, že stejné množství
vzduchu protéká netěsnostmi
v obálce budovy. Měří se obvykle dvakrát, jednou při přetlaku, podruhé př i podtlaku
v budově. Moderní zařízení
jsou řízena počítačem, takže
měření probíhá zcela automatick y. Výsledkem měření je
sada hodnot objemového toku
vzduchu změřených při různých
tlakových rozdílech. Naměřené
hodnoty se vynesou do grafu
závislosti objemového toku
vzduchu na tlakovém rozdílu
(graf 1) a vhodnými regresními
metodami se určí parametry
rovnice proudění – součinitel
proudění C a exponent proudění n (viz výše). Pomocí rovnice proudění se vypočte objemový tok vzduchu při 50 Pa,
a z něj se odvodí hodnota n 50.
O výsledku měření se vystaví
protokol, jehož náležitosti jsou
budovy s přirozeným větráním
budovy s mechanickým větráním
budovy s mechanickým větráním a ZZT
budovy s mechanickým větráním a ZZT – pasivní domy
doporučená hodnota n 50 N podle ČSN 73 0540-2
▲ Graf 2. Reálně dosahovaná vzduchotěsnost podle výsledků měření v ČR. Každý sloupec reprezentuje jedno měření,
celkem 132 měření.
Zelená úsporám a projektanti II
▲ Obr. 1. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v obálce budovy:
netěsná spára ve vzduchotěsnicí vrstvě z desek OSB
▲ Obr. 2. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v obálce budovy:
netěsné napojení parozábrany obvodové stěny na podlahu terénu
▲ Obr. 3. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v obálce budovy:
netěsný prostup nosného prvku krovu parozábranou obvodové stěny
▼ Obr. 4. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v obálce budovy:
netěsný prostup kanalizačního potrubí parozábranou šikmé střechy
▼ O br. 5. Měřicí zařízení typu blower door, elektronická řídicí jednotka
s tlakovými čidly a počítač se speciálním měřicím softwarem
speciál 08/09
7
Zelená úsporám a projektanti II
následujících po kontrolním
měření totiž může dojít k poškození vzduchotěsnicích vrstev. Výsledek definitivního měření je v tom případě horší než
výsledek kontrolního měření.
Pokud k takovému poškození
nedojde, může vlivem finálních
vrstev dojít k určitému zlepšení
vzduchotěsnosti (v některých
případech až o 20 %).
ČSN EN 13829 rozlišuje dvě
metody měření, které se vzájemně liší přípravou budovy před
měřením:
■ m etoda A – měření budovy
v provozním stavu (větrací
otvory v obálce budovy, například okna a větrací mřížky,
se uzavřou, ostatní záměrné
otvory, například komíny, odvětrání analizačního potrubí
apod., se ponechají ve stavu
typickém pro období, kdy je
v provozu systém vytápění
nebo chlazení);
■m
etoda B – měření vzduchotěsnosti obálky budovy (větrací
otvory v obálce budovy se uzavřou, ostatní záměrné otvory se utěsní).
Interpretace těchto pravidel je obtížná. Výsledky měření metodou
A mají charakterizovat vzduchotěsnost budovy v provozním stavu. Měření by tedy mělo probíhat
až po úplném dokončení budovy.
Výsledky se použijí zejména
jako vstupy do energetických
výpočtů. Naopak metodou B lze
měřit jak během výstavby, tak
po jejím dokončení. Tvrzení, že
metoda B znamená měření před
dokončením budovy a metoda
A měření po jejím dokončení, je
mylné. Aby mělo kontrolní měření smysl, mělo by být zřejmě
realizováno metodou B. V některých konkrétních případech je obtížné rozhodnout, jakou metodu
použít a naopak, někdy nemusí
příprava budovy před měřením
odpovídat ani jedné z metod.
Poskytovatel měření musí svůj
postup vždy vysvětlit v protokolu.
ČSN 73 0540-2 neuvádí, která
z měřicích metod se má použít
pro ověření doporučených hodnot n 50,N. Naopak TNI 73 0330
jasně říká, že pro účely této normalizační informace má být vzdu-
8
speciál 08/09
chotěsnost měřena metodou B
po úplném dokončení budovy.
Zajištění
vzduchotěsnosti
D osa žení v ynikající úrovn ě
vzduchotěsnosti není úplně
jednoduché, jak potvrzují výsledk y dosavadních měření
v zduchotěsnosti v ČR (graf
2, [6]). Volba konstrukčního
principu (dřevostavba/masivní
stavba) a konstrukčních materiálů nemusí mít klíčový vliv
na konečný výsledek. Ukazuje
se však, že velmi významná
je kvalita projektové přípravy
a péče věnovaná realizaci technických opatření, která mají
zajistit vzduchotěsnost obálk y. Zdaleka se nejedná jen
o problém kvality provedení na
stavbě. Během projektové přípravy je potřeba chápat všechna
vzduchotěsnicí opatření jako
ucelený systém. Jeho návrh se
prolíná všemi fázemi projektové
přípravy a nelze jej oddělit nebo
řešit nezávisle na ostatních dílčích úlohách. Podrobný postup
návrhu je popsán v [5], hlavní
konstrukční zásady je možno
shrnout do těchto bodů:
■ j asné v ymezení v zducho těsnicí vrstvy v každé obalové
konstrukci;
■ volba vzduchotěsného materiálu pro tuto vrstvu;
■ zajištění spojitosti vzduchotěsné vrstvy;
■ minimalizace prvků prostupujících vzduchotěsnou vrstvou;
■ z ajištění v zduchotěsného
napojení těchto vrstev na navazující a prostupující prvky
(okna, potrubí, atd.).
Pro zajištění životnosti a spolehlivosti musí být vzduchtěsnicí
systém sestaven ze speciálních, k tomu účelu určených
v ýrobků (platí zejména pro
lepicí pásky apod.). Při jeho
realizaci na stavbě je potřeba
dbát na velmi pečlivé řemeslné
zpracování a koordinaci jednotlivých stavebních profesí, aby
nedošlo k poškození dokončeného systému při navazujících
činnostech. Cena za speciální
materiály a pečlivou práci se
musí promítnout do rozpočtu
stavebních prací.
Poděkování
Tento výsledek byl získán za
finančního přispění MŠMT ČR,
projekt 1M0579, v rámci činnosti
výzkumného centra CIDEAS. ■
Použitá literatura
[1]ČSN 73 0540-2:2007 Tepelná
ochrana budov. Část 2 – Požadavky
[2]TNI 73 0329:2009 Zjednodušené výpočtové hodnocení
a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou
tepla na vytápění – Rodinné
domy
[3]TNI 73 0330:2009 Zjednodušené výpočtové hodnocení
a klasifikace obytných budov
s velmi nízkou potřebou tepla
na vytápění – Bytové domy
[4]Č S N E N 1 3 8 2 9 : 2 0 0 9
(73 0577) Thermal performance of buildings – Determination of air permeability of
buildings – Fan pressurization
method (Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda)
[5]Novák, J.: Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov, Grada
Publishing, Praha 2008
[6]Novák, J.: Vzduchotěsnost
budov v České republice podle
výsledků měření z let 2002–
2008, sborník konference
Tepelná ochrana budov 2009
Autor: Ing. Jiří Novák, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních
staveb ČVUT v Praze
E-mail: [email protected]
inzerce
Český Caparol s.r.o.
Litvínovice 32
370 01 české Budějovice
Kontakt pro projektanty:
Tel.: +420 387 203 402
Fax: +420 387 203 422
E-mail: [email protected]
www.caparol.cz
Kontakt pro projektanty:
Ing. Jiří Tichý
projektový manažer
Tel.: 518 389 576
Fax: 518 389 510
Mobil: 774 773 811
E-mail: [email protected]
Seznam výrobků a technologií ZÚ:
Capatect Minera Line
Capatect Basic Line
Capatect Carbon
RI OKNA, a.s.
Úkolky č.p. 1055
696 81 Bzenec
Tel.: 518 389 511
Fax: 518 389 510
www.ri-okna.cz
www.ri-zelenausporam.cz
Seznam výrobků a technologií ZÚ:
Plastová okna a dveře SALAMANDER
Plastová okna a dveře ALUPLAST
Hliníkové systémy HUECK-HARTMANN
Rockwool, a.s. – výrobní závod
Cihelní 769, 735 31 Bohumín 3
[email protected]
www.rockwool.cz
Technické poradenství
800 161 161
☎
Tepelné, zvukové a protipožární
izolace z kamenné vlny
splaškovými vodami od praní filtrů a vypouštění bazénů. Odděleně
je také sváděna dešťová voda ze střech objektu a dešťová voda
z terasy u sauny a pasáže k letním šatnám. Tato voda je napojena na
venkovní dešťovou kanalizaci.
Ústřední vytápění
Objekt je napojen na soustavu CZT, Dalkie Olomouc, která v letním
režimu pracuje s teplotním spádem 80/50 °C a v zimě 125/65 °C. Tlakově
nezávislá horkovodní předávací stanice (HPS) slouží jako hlavní zdroj
tepla pro vytápění (radiátory, konvektory), vzduchotechnické jednotky,
přípravu TV a pro předávací stanici letních šaten. Hlavním zdrojem tepla
pro ohřev bazénové vody a podlahového vytápění jsou tepelná čerpadla
(vzduch – voda) o tepelném výkonu 105–266 kW (zima – léto).
Větrání a klimatizace
S ohledem na prostorovou členitost objektu a jeho rozdělení do
provozních jednotek jsou pro účely větrání stanoveny jednotlivé
zóny. Každá z těchto zón je obsluhována samostatně. Převažujícím
principem u jednotlivých okruhů je systém nuceného větrání s teplovzdušným vytápěním (event. chlazením) a rekuperací. Celkové
množství větracího vzduchu je 78 500 m3/hod.
Elektroinstalace – silnoproud
Areál je napojen na nově budovanou trafostanici 22/0,4 kV, 1x1000 kVA.
V 1. NP hlavního objektu je umístěna rozvodna NN, v níž je osazen
hlavní rozvaděč, kompenzační rozvaděč a hlavní nouzový rozvaděč.
V samostatné místnosti je umístěn dieselagregát, včetně rozvaděče
převzetí zátěže, jako náhradní zdroj pro vybrané okruhy (zařízení pro
odvod kouře, tepla a EPS). Součástí osvětlení je i nouzové osvětlení
v souladu s příslušnými předpisy.
Elektroinstalace – slaboproud
Areál je vybaven pokladním přístupovým a odbavovacím systémem,
elektrickou požární signalizací, systémem elektrické zabezpečovací
signalizace, kamerovým systémem, evakuačním rozhlasem, systémem jednotného času, rozvodem strukturované kabeláže, společnou
televizní a satelitní anténou, telefonní ústřednou a elektronickou sirénou napojenou na pult centrální ochrany města, umožňující řízenou
evakuaci obyvatelstva při havárii a úniku chloru.
Měření a regulace
Řeší zajištění automatického řízení a monitorování provozu určených
technických zařízení budovy aquaparku. Je navržen řídicí systém,
jehož základem jsou volně programovatelné DDC podstanice. Všechny DDC podstanice jsou vzájemně propojeny komunikační sběrnicí
a regulované technologické procesy jsou vizualizovány na pracovní
stanici dispečerského pracoviště, které je součásti MaR.
Technologie úpravy bazénové vody
Bazénová voda je upravována cirkulací vody z přelivového žlábku do
betonových akumulačních jímek. Pomocí čerpadel filtrů se dostává
do cirkulačního okruhu úpravy vody. Poté se odsává z akumulační jímky a filtruje přes pískové filtry. Před filtrováním se pomocí vločkování
sloučí volné částice, aby se lépe ve filtru zachytily. Po pískovém filtru
následuje doohřev částečného proudu vody v deskovém výměníku
tepla. Nakonec se chemicky dávkovacím zařízením upraví hodnota
pH. Po rozdělení toku filtrátu k jednotlivým bazénům se opět podle
měřicího a regulačního zařízení dávkuje plynný chlór. Všechna zařízení, kromě ochlazovacího bazénku sauny, jsou z důvodů dezinfekce
kromě chlorace navíc obohacena ozónem. Takto upravená voda se
vede do jednotlivých bazénů. Praní filtrů se uskutečňuje vzduchem
a vodou. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Aquapark Olomouc
Místo stavby:
Olomouc – Slavonín
lokalita Pod Vlachovým
Investor:
AQUAPARK OLOMOUC, a. s.
Autoři návrhu: Ing. akad. arch. Jan Vrana
Ing. akad. arch. Vladimír Štulc
Architektonický ateliér HÉTA, s.r.o.
Generální projektant:
Stavoprojekt Olomouc, a.s.
Hlavní inženýr projektu: Ing. Jana Nováková
Vedoucí projektant TZB: Ing. Miroslav Machalec
Ocelové konstrukce: Project International a.s.
Inženýrské sítě: Stavoprojekt Olomouc, a.s.
Generální dodavatel:
GEMO OLOMOUC, spol. s r.o
Hlavní subdodavatelé: Skanska DS a.s., závod Olomouc
Nerezové bazény: BERNDORF BADERBAU s.r.o
Bazénová technologie: ATZWANGER AG
Ocelové konstrukce: Project International a.s.
Sauny a páry: BWS PŘEROV s.r.o.
Obvodový plášť: Rema spol. s r.o.
Skluzavky a tobogánová věž:
AQUARENA,a.s.
Freizeitanlagen GmbH
Investiční náklady: 500 mil. Kč
Zahájení stavby: 3. prosinec 2007
Dokončení stavby: 31. květen 2009
Doba výstavby: 18 měsíců
Technické údaje o stavbě
Plocha pozemku (včetně rozšíření):
Zastavěná plocha: hlavní objekt – 2660 m2
letní šatny – 750 m2
Obestavěný prostor: hlavní objekt – 29 400 m3
letní šatny – 3950 m3
(zastřešený prostor u letní
restaurace 550 m3)
Plocha vodní hladiny: 1125,5 m2
Objem vody:
1284,3 m3
Počet návštěvníků – vnitřní provoz:
220–250 osob/hod.
Počet návštěvníků – venkovní provoz:
1200–1500 osob/den
Počet návštěvníků za rok: 300 000 osob/rok
english synopsis
Successful PPP: Aquapark Olomouc
Design of the Aquapark is based on the long-time concept of the
city of Olomouc for construction of sports and recreation facilities
and resorts for its inhabitants. The premises meet the basic function
of the entertainment and recreation centre with indoor and outdoor
swimming pools which are equipped by water attractions.
klíčová slova:
Aquapark Olomouc, PPP projekt, bazénová hala, tobogán
keywords:
Aquapark Olomouc, PPP project, swimming pool hall, helter-skelter
stavebnictví 08/09
35
polyfunkční a sportovní stavby
text: Jaroslav Sedlecký, František Kuda, Karel Zeman
foto: archiv autorů
Sokolovny a jejich odkaz současnosti
Ing. arch. Jaroslav Sedlecký (*1943)
Absolvent oboru Architektura a stavba
měst na Stavební fakultě brněnského
VUT. Po celoživotní praxi projektanta bytových a občanských staveb, přerušené
sedmiměsíčním hostováním v roli kooptovaného náměstka primátora města
Ostravy v průběhu roku 1990, působil
v letech 1999 až 2008 ve funkci hlavního architekta města Ostravy. Odborný
asistent na FAST VŠB–TU Ostrava.
E-mail: [email protected]
Spoluautoři:
doc. Ing. František Kuda, CSc.
E-mail: [email protected],
Ing. Karel Zeman
E-mail: [email protected]
Rozvoj tělovýchovy v českých zemích je spojen se vznikem Sokola a s výstavbou objektů
pro jeho činnost. Sokolovny, jak se těmto
stavbám začalo říkat, se staly časem pravidelnou součástí a známým orientačním bodem
každého českého a moravského města či jen
trochu významnější obce.
Na červnové konferenci Městské inženýrství 2009, pořádané už počtrnácté Českou komorou autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě, Českým svazem stavebních
inženýrů a Fakultou stavební VŠB–TU Ostrava v Karlových Varech
a věnované tentokrát sportovním stavbám, se v jednom z příspěvků autoři z VŠB–TU Ostrava pokusili analyzovat dispoziční
a typologické zkušenosti, které sokolovny, jako životem prověřený stavební typ, nabízejí k využití dnešku.
Historický úvod
První českou tělovýchovnou organizaci založil pod názvem Sokol
v roce 1862 dr. Miroslav Tyrš společně s Jindřichem Fügnerem. Tyrš byl tvůrcem organizační struktury Sokola, metodiky cvičení, českého tělovýchovného názvosloví, cvičitelem,
instruktorem cvičitelů, vydavatelem a redaktorem prvního
českého tělovýchovného časopisu. Funkci náčelníka Sokola
zastával dvaadvacet let. Vedle svých sportovních aktivit, se
kterými je dnes hlavně spojován, byl Tyrš také významnou
akademickou autoritou. Od roku 1881 byl soukromým docentem dějin architektury na České technice v Praze, koncem
roku 1883 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění
na Pražské univerzitě. Patřil k zakladatelům české estetiky
i výtvarné kritiky a jako rádce a podporovatel ovlivnil osud řady
umělců patřících ke generaci Národního divadla.
36
stavebnictví 08/09
Jindřich Fügner žil jako obchodník v řadě zemí Evropy, byl členem
vedení největší pojišťovací společnosti v Čechách, pražské filiálky
Nuova d´Assecurationi Terst.
16. února 1862 se v tělocvičně Malypetrova ústavu v pražské Panské
ulici sešla valná hromada nové tělovýchovné organizace, na které byl
prvním starostou Sokola zvolen Jindřich Fügner. V květnu téhož roku
se náčelníkem Sokola stal dr. Miroslav Tyrš. Fügner se pak rozhodl
ze svých peněz jako mecenáš postavit Sokolu moderní tělocvičnu.
Ta vyrostla během pouhého půl roku nedaleko Žitné brány, v tehdejší
Nezábranské ulici. Stála 60 000 zlatých.
Výstavba sokoloven
Jak se Sokol rozvíjel a rozšiřoval územně svou působnost, následovala
výstavba sokoloven i v dalších městech. Společný program Sokola vedl
k tomu, že sokolovny, ač každá jiná, měly ve svém vnitřním dispozičním
uspořádání mnoho společného. Jádrem provozu každé sokolovny byla
vlastní tělocvična – ta se však od dnešních tělocvičen zásadně lišila
přinejmenším ve dvou věcech. Jednak se v tělovýchovných činnostech,
kterým sokolské tělocvičny sloužily, kladl důraz zejména na prostná
cvičení a cvičení na nářadí a ne už tolik na míčové hry. V současných
tělocvičnách je tomu právě naopak, jejich rozměry, stavební uspořádání
a vybavení je dáno především potřebami sálového provozování míčových her. Jak se tento rozdíl v důrazech projevuje prakticky? Na rozdíl
od dnešních tělocvičen nemusely být v těch sokolských vnitřní povrchy
stěn, svítidla a okna tak pečlivě chráněna obklady, případně osíťováním
před poškozením údery míče, podlahy nebyly vyzdobeny „lajnováním“
(dnes často několikanásobným pro různé druhy míčových sportů), půdorysné rozměry a výška tělocvičny byly daleko více než dnes otázkou
architektonického řešení a nemusely pouze opisovat stavebně-technické
požadavky jednotlivých míčových her.
Za druhé – aby byly schopny pojmout vedle sportovní také kulturní
a společenskou část programu Sokola, musely být sokolské tělocvičny příslušně prostorově vybavené a dispozičně uspořádáné. Šlo
zejména o doplnění pódia (jednoduchého jeviště) u jedné z obou
kratších stěn obdélníkového půdorysu tělocvičny, dále o divácký
balkon, nebo galerii (často u druhé z obou kratších stěn tělocvičny),
dále o dostatečně plošně dimenzovanou nářaďovnu, která kromě
tělovýchovného nářadí musela sloužit současně i jako sklad židlí
a stolů nutných k proměně tělocvičny v sál pro kulturní nebo společenské příležitosti. U větších sokoloven byl často součástí dispozice
i restaurační provoz vnitřně propojitelný s tělovýchovnou částí, aby
bylo možné obsluhou pokrýt společenské akce v prostoru tělocvičny
proměněné pro tu příležitost ve společenský sál.
Celkově nabízela sokolská tělocvična proti té dnešní daleko civilnější
architekturu, vnitřní prostředí odpovídalo spíše stavbě občanské
vybavenosti společenského typu. V době, kdy sokolovny vznikaly,
ještě (naštěstí) nebyl znám pojem „objemová typizace“ a tak tyto
objekty přes stejný a opakující se stavební program unikly nebezpečí
výrazové uniformity, plynoucí z pokleslé interpretace racionálních
přístupů k investiční výstavbě z let 1950–1990. U sokoloven jde vždy
o individuální architektonické řešení podle podmínek staveniště. Někdy byl autorstvím pověřen architekt a na výsledku je to dodnes znát
(viz například Čapkovu sokolovnu v Moravské Ostravě od architekta
Miloslava Kopřivy, sokolovnu v Bystřici pod Hostýnem od brněnského
architekta Bohuslava Fuchse nebo v Přerově od pražského architek-
▲ Čapkova sokolovna v Moravské Ostravě, původní stav
▲ Čapkova sokolovna v Moravské Ostravě, současný stav
Chodba
Zádvěří
Vstupní
schodiště
WC
Tělocvična
Bývalé
jeviště
Přisálí
▲ Interiér sokolovny, současný stav
ta Karla Caivase). Jindy šlo o koncept zednického mistra odvozený
z místní, všem srozumitelné a pro všechny přijatelné tradice. Ani
v základním stylovém nasměrování nelze z dochovaných sokoloven
vyčíst jakoukoliv snahu centrálně ovlivňovat architekturu sokoloven
ve jménu případného jednotného „sokolského vizuálního stylu“, jak
bývá v současnosti u různých korporací zvykem. V tomto směru zůstává dodnes Sokol příkladem citlivého přístupu ke stavební kultuře
a v praxi projevené úcty ke svobodě tvořivého myšlení. Dokladem toho
je i několik následujících příkladů sokoloven z Moravy a Slezska.
Moravská Ostrava
Čapkova sokolovna v Moravské Ostravě postavená podle projektu
architekta Miloslava Kopřivy byla slavnostně otevřena v roce 1932
a pojmenována po padlém sokolském funkcionáři Janu Čapkovi.
V průběhu užívání prošla několika úpravami, jako bylo například
oddělení jeviště od plochy tělocvičny zdí a zřízení boxerského ringu.
V současné době je v ní sídlo Moravskoslezské župy.
▲ Půdorys sokolovny, současný stav
Háj ve Slezsku
Sokolovna byla v Háji ve Slezsku postavena v roce 1924. Půdorys ve tvaru
písmene T o rozměrech cca 28x17 m obsahoval tělocvičnu, klubovnu
a byt správce. V roce 1967 byla sokolovna přestavěna na kino a její využití
pro sportovní účely dočasně skončilo. Kino svůj provoz ukončilo v roce
1986 a objekt sokolovny nebyl pět let užíván. V roce 1991 byla sokolovna
navrácena pod správu Sokola a začalo se uvažovat o její rekonstrukci do
původního stavu. Pro nedostatek finančních prostředků bylo však dosud
provedeno jen navrácení poloviny původní plochy tělocvičny pro sportovní
využití srovnáním šikmé podlahy hlediště bývalého kina. V současné době
je sokolovna využívána ke cvičení a jako herna stolního tenisu.
Klimkovice
Základní kámen sokolovny v Klimkovicích byl položen 15. 7. 1923.
Půdorys ve tvaru písmene H o rozměrech cca 32x19 m obsahoval
stavebnictví 08/09
37
tělocvičnu s jevištěm a skladem rekvizit, klubovnu a byt správce.
V letech 1936–1940 proběhla přístavba přísálí na severní straně
a v 70. letech minulého století byla sokolovna upravena do dnešní
podoby přístavbou fotbalových šaten na severozápadní straně.
V současné době je sokolovna ve vlastnictví města Klimkovice. Albrechtičky
Plán na výstavbu sokolovny byl přijat v roce 1932. V září 1933 byla
stavba zahájena pod vedením M. Koudelky, zednického a tesařského mistra z Příbora. Dne 22. 10. 1934 proběhla úspěšná kolaudace
a 28. 10. 1934 byla sokolovna slavnostně předána veřejnosti. I dnes
je objekt využíván pro sportovní účely.
▲ Sokolovna v Háji ve Slezsku, původní stav
Proskovice
Výstavba sokolovny začala v dubnu 1926 podle projektu pražského
architekta Františka Krásného a stavba byla úspěšně zkolaudována
2. 6. 1926. Budova o základních půdorysných rozměrech cca 30x15 m
obsahovala tělocvičnu s jevištěm, místností pro rekvizity a diváckou
galerií, přísálí a byt správce. V roce 1975 proběhla přístavba sokolovny
navazující na původní přísálí. I v současnosti je sokolovna v duchu
původních sokolských myšlenek využívána jak pro sportovní účely
(kondiční cvičení, stolní tenis), tak pro společenský a kulturní život
jednoho z malých ostravských městských obvodů (pořádání plesů
a pohostinských divadelních představení).
Bystřice pod Hostýnem
▲ Sokolovna v Klimkovicích, původní stav
Sokolovna byla postavena v roce 1922 jako jedna z prvních realizací později slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse
a jsou na ní dobře patrné motivy rondokubizmu. Pro nedostatek
finančních prostředků se podle původních plánů nerealizovala
boční přístavba.
Přerov
V roce 1927 byla vyhlášena soutěž na návrh přerovské sokolovny.
Vyhrál ji návrh pražského architekta Karla Caivase znatelně ovlivněný
holandským neoplasticizmem. Sokolovna byla dokončena v roce 1933.
Jedná se o prostorově velkorysý příklad sokolovny s bohatě vyvinutým
dispozičním řešením, jehož součástí je i restaurační zařízení.
Závěrem
Sokolovny představují dodnes velmi zajímavý stavebně-typologický
typ. V poměrně skromných ekonomických podmínkách, které měl
k dispozici Sokol na konci 19. a v první polovině 20. století, nabízely
tehdy vznikající sokolovny přístřeší nejen sportovním, ale i společenským, kulturním, výchovným a spolkovým činnostem a stávaly se tak
přirozeně významnými středisky života svých obcí. Dodnes velká část
z nich představuje výrazné, snadno zapamatovatelné a všem místním
dobře známé orientační body v půdorysu jejich obcí.
Ve druhé polovině minulého století se v kondiční i výkonnostní tělovýchově přesunul zájem směrem k míčovým hrám, pro něž avšak
nebyly sokolské tělocvičny rozměrově ani stavebně-technicky dobře
připraveny. Vývoj vedl k osamostatňování funkcí původně soustředě-
38
stavebnictví 08/09
▲ Sokolovna v Albrechtičkách, původní stav
▼ Sokolovna v Proskovicích, původní stav
Klubovna
Tělocvična
Chodba
Chodba
a schodiště
Pokoj
▲ Sokolovna v Háji ve Slezsku, současný stav
Pokoj
▲ Půdorys sokolovny, původní stav
Klubovna
Rekvizity
Tělocvična
Chodba
Jeviště
Klubovna
Chodba
Sprchy
a WC
▲ Sokolovna v Klimkovicích, interiér sokolovny, stav v roce 1923
▲ Půdorys sokolovny, původní stav
WC
Hlasatelna
Tělocvična
Chodba
Pokoj
WC
Tělocvična
Jeviště
Pokoj
Kuchyň
▲ Sokolovna v Albrechtičkách, současný stav
▲ Půdorys sokolovny, současný stav
▼ Sokolovna v Proskovicích, interiér sokolovny, současný stav
▼ Půdorys sokolovny, původní stav
Šatna
Přísálí
Výčep
WC
Chodba
a schodiště
Zádveří
Nářaďovna
Tělocvična
Jeviště
stavebnictví 08/09
39
▲ Sokolovna v Bystřici pod Hostýnem, původní stav
▲ Sokolovna v Bystřici pod Hostýnem, interiér, současný stav
▲ Sokolovna v Přerově, současný stav
▲ Sokolovna v Přerově, interiér, současný stav
ných v sokolovnách do zařízení umístěných v samostatných stavbách.
Nově se v urbanistickém půdorysu obcí objevily kulturní domy, které
vzaly sokolovnám jejich společenskou a kulturní náplň a vedle nich
sportovní haly a tělocvičny, často specializované na jediné konkrétní
sportovní odvětví, někdy s integrovaným společenským a stravovacím
provozem. Ze sokoloven, které měly původně, zejména v menších
městech a obcích, výsadní postavení centra integrujícího velkou část
společenského života obce, se postupně stal pouze jeden z článků
řetězu občanské vybavenosti, sloužící po přestavbě někde restauračnímu provozu, jinde prostorově méně náročným formám sportu.
V současnosti mohou být sokolovny dispozičně a typologicky inspirací
svou víceúčelovostí například pro tělocvičny základních a středních
škol, které jsou vedle výuky tělesné výchovy čas od času využívány
i pro příležitostná kulturní a společenská shromáždění, ale také pro
rekonstrukce velkých kulturních domů, které po roce 1990 zbyly
v menších sídlech po rozpadu velkých zemědělských nebo výrobních
národních podniků a s jejichž využitím si nikdo neví příliš rady. Měla by
nás inspirovat i příkladná stavební kultura sokoloven, která vždy vycházela z kontextu lokality a ani ve skromnějších podmínkách menších obcí
nerezignovala nikdy na individuální architektonická řešení. ■
Použitá literatura:
[1]HORA-HOREJŠ, P.: Toulky českou minulostí VIII, Via Facti 2000,
ISBN 80-238-5709-6
[2]Wikipedie, otevřená encyklopedie, dostupné na http://cs.wikipedia.org
[3]BUCHTA , L.: Dokumentace architektonického dědictví
19. a 20. století
[4]Dokumentace jednotlivých sokolských organizací, Proskovice,
Albrechtičky, Háj ve Slezsku, Klimkovice a Moravská Ostrava
40
stavebnictví 08/09
english synopsis
Sokol Sport Centers and their Legacy for the Present
Development of physical education in the Czech lands is connected
with establishment of the Sokol institution and with construction
of the sport centers where activities of the new institution were accommodated. They are called Sokolovny in Czech. In the course of time
they became a regular integral part and a well known reference point
of each individual Czech and Moravian town or a more important village.
During the conference Městské inženýrství 2009 (Urban Engineering
2009), organized for the fourteenth time by ČKAIT in cooperation
with ČSSI and VŠB-TU Ostrava in June in Karlsbad, this time devoted
to the sports facilities and structures, three authors from the Faculty
of Civil Engineering of the Technical University Ostrava have tried
to analyze in their paper the layout and typological experience which
the Sokol Sport Centers, the what time tested structural type, may offer
for utilization in our days.
klíčová slova:
sokolovna, školní tělocvična, víceúčelové využití, příkladná stavební
kultura, místní souvislost, individuální architektonické řešení,
objemová typizace staveb
keywords:
Sokol Sports Centers, school gym, multifunction utilization,
exemplary building culture, local context, individual architectural
design, volume unification of structures
odborné posouzení článku:
prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc.
Fakulta stavební VŠB–TU Ostrava
polyfunkční a sportovní stavby
text: Renata Zdařilová
foto: Ing. Karel Zeman
Tvorba bezbariérového prostředí
sportovních staveb a rekreačních areálů
Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. (*1968)
Absolvovala Fakultu stavební VUT
v Brně, obor Pozemní stavitelství,
v roce 1993. Zabývá se problematikou bezbariérového užívání staveb.
Je autorkou metodických pomůcek
k činnosti autorizovaných osob
a metodik pro stavebně správní
praxi. V současné době působí na
Fakultě stavební VŠB–TU Ostrava.
Je členkou ČSSI a odborné společnosti ČSMI.
E-mail: [email protected]
Bezbariérová přístupnost sportovních staveb
a rekreačních areálů umožňuje získávání fyzické a psychické kondice osobám se zdravotním
omezením, což má mimo jiné za následek
zlepšení jejich zdravotního stavu.
Zvláště pak plavání je velmi důležitou rekreačně-relaxační aktivitou. Vodní
hladina nabízí těmto osobám maximální svobodu a v rámci rehabilitace
urychluje vlastní léčebný proces. Sportování nepřináší pouze zlepšení
kondice, má zároveň významnou sociální dimenzi – izolovaní jedinci se
prostřednictvím sportu mohou zapojit do společenského dění. Jestliže
hovoříme o sportu zdravotně postižených osob, povětšinou si každý představí paralympijské hry či mistrovství, na kterých se utkávají lidé s různým
druhem zdravotního omezení. Mezi nejznámější sportovní odvětví patří
atletika, basketbal, bowling, cyklistika, florbal, lukostřelba, lyžování, plavání,
ragby, sledge hokej, stolní tenis, tenis a jiné. Sportováním se však mohou
a chtějí věnovat zdravotně postižené osoby také rekreačně, pokud mají
vytvořené podmínky v podobě bezbariérové přístupnosti sportovních
staveb. Přístupnost sportovních staveb a rekreačních areálů musí být
zajištěna bezbariérovou trasou od MHD a parkovacích ploch k vlastnímu
vstupu přes pokladny až k jednotlivým prostorům, sportovištím, vyhrazeným místům v hledišti, hygienickým zařízením, službám apod. Podmínky
na bezbariérové užívání se zajišťují v celém svém rozsahu, a to:
■ v části pro diváky;
■ v části pro sportovce;
■ v doplňkových službách.
Pro snadnou a rychlou orientaci je nutné tyto objekty a areály vybavit informačním orientačním zařízením (plánkem) s vyznačením
bezbariérových přístupů k jednotlivým prostorům.
Vstupní a komunikační prostory
Bezbariérová přístupnost do sportovních staveb musí být zajištěna
z úrovně terénu a výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Světlost
vstupních dveří se navrhuje v závislosti na druhu sportovního zařízení.
Respektování nejmenších světlostí je zvláště důležité u vnitřních
dveřních křídel, neboť handicapovaný sportovec se po vnitřní dispozici pohybuje na sportovním vozíku, který má větší rozvor kol (cca
1000 mm). Tento zvýšený požadavek na manipulaci musí být akceptován
také u dimenzování šířkových parametrů komunikačních prostor.
Mnohá sportovní zařízení jsou na vstupu vybavena turnikety, které
jsou nepřekonatelnou bariérou nejen pro samotné osoby s pohybovým postižením, ale také pro osoby s dětským kočárkem a osoby
se zrakovým postižením. V tomto případě turnikety doplňujeme
osobním kontrolním vstupem, jehož šířka se doporučuje 1000 mm
(viz obr. 2).
Pokladny, recepce
Ve vstupních částech sportovišť se navrhují pokladny, přičemž
nejméně jedna musí splňovat požadavky na přístupnost osob s pohybovým, zrakovým, ale také sluchovým omezením. Pro pohybové
postižení je důležité zajištění nezbytných manipulačních a průjezdných
ploch (obr. 1 a 3). Prodejní pult pokladny (recepce) smí být nejvýše
800 mm nad úrovni podlahy, terénu a v nejmenší délce 900 mm (obr. 4).
Obdobným způsobem se řeší stánek s občerstvením, který musí mít
navíc prodejní pult předsunutý v šířce 250 mm, aby bylo možné manipulovat s nakoupeným zbožím. Bezbariérovou pokladnu pro osoby se sluchovým postižením je třeba vybavit přepážkovou indukční smyčkou.
Hlediště
V části hlediště musí být podle současné platné vyhlášky č. 369/2001 Sb.
nejméně dvě místa pro umístění vozíku. Tato místa by měla být umístěna v přímé návaznosti na východy a tak, aby osoby na invalidním
vozíku nemusely překonávat příliš velké výškové rozdíly. Pokud se jedná
o venkovní hlediště, vyhrazená místa se navrhují v kryté části. Minimální půdorysné rozměry vyhrazených míst jsou 1000x1200 mm.
Osoby na vozíku preferují místa nad úrovni hrací plochy s celkovým
výhledem na sportovní dění. Vhodné je navrhnout tato místa v různých
výškových úrovních a jednotlivých sektorech. Při návrhu vyhrazených
míst je velmi důležité respektovat křivky viditelnosti, kdy je nutné zajistit
dobrou viditelnost z vozíku na hrací plochu i v případě stojících diváků
v nižší části hlediště, jak dokumentují obr. 5. a 6.
Šatny a hygienické prostory
Jak již bylo v úvodu napsáno, sportovní stavby je nutné bezbariérově
navrhnout ve všech svých částech. Pokud se zmiňujeme o šatnách
a hygienických zařízení, bezbariérové užívání musí být naplněno nejen
v částech pro diváky, ale také v částech pro sportovce. Z toho vyplývá, že
každá šatna, každé hygienické zařízení musí být v souladu s vyhláškou.
Nejméně 5 % skříněk nebo převlékacích kabin z celkového
počtu musí být řešeno s ohledem na manipulační požadavky
stavebnictví 08/09
41
Automatické
❍
●
❍
●
❍
●
●
●
●
●
❍
❍
●
●
Plavecký bazén 50 m
❍
Atletický stadion venkovní
●
Atletická hala vnitřní
●
●
●
❍
❍
●
❍
●
●
Plavecký bazén 50 m
1200
●
●
Plavecký bazén 25 m
❍
●
Plavecký bazén 20 m
1000
●
Stolní tenis
●
Velký stadion venkovní
●
Velký stadion vnitřní
Sportovní hala do čtyř sportovišť
●
Gymnastická hala
Fitness
900
Sportovní hala do devíti sportovišť
Multifunkční – víceúčelová hala
●
Min. světlá šířka [mm]
Sportovní hala do šesti sportovišť
Klubová část
Plavání je velmi důležitá rekreačně-relaxační aktivita nejen pro
zdravého jedince, ale pro všechny skupiny osob se zdravotním
postižením. Právě pro tyto osoby, včetně seniorů, je plavání jedna
Basketbal
Bezbariérové užívání rekreačních areálů,
bazénů a koupališť
Tenisové kurty venkovní
z nejoblíbenějších a nejčastějších sportovních aktivit, které poskytují nezávislost a svobodu pohybu. Velkým problémem pro zdravotně
postižené, zvláště osoby s pohybovým omezením, je zajištění této
nezávislosti na přístupu k bazénu či je naopak obtížné dostat se
z bazénu ven.
Při navrhování rekreačního areálu koupaliště je potřeba zpřístupnit veškeré vodní plochy a atrakce, včetně doprovodných služeb
(restaurace, hygienické prostory apod.). Přístupnost do bazénu lze
řešit stavebně pomocí schodů, ramp a různých madel, nebo pomocí
zvedáků do vody. Při koncepci návrhu bezbariérového přístupu se
musí akceptovat charakter a možné využití jednotlivých typů bazénů
zdravotně postiženými.
Tenisová hala vnitřní
osob na vozíku a respektováním dosahové úrovně 1200 mm
nad podlahou (viz obr. 7 a 8). Zároveň v návaznosti na šatnu
se navrhuje vždy nejméně jedna kabina v oddělení pro muže
a oddělení pro ženy.
❍
Plavecký bazén 25 m
Atletický stadion venkovní
Atletická hala vnitřní
Stolní tenis
Plavecký bazén 20 m
1000
Velký stadion venkovní
❍
Velký stadion vnitřní
❍
Basketbal
❍
Tenisové kurty venkovní
900
Tenisová hala vnitřní
●
Gymnastická hala
●
Sportovní hala do devíti sportovišť
Fitness
●
Sportovní hala do šesti sportovišť
Multifunkční – víceúčelová hala
800
Min. světlá šířka [mm]
Sportovní hala do čtyř sportovišť
Klubová část
▲ Tab.1. Světlost vstupních dveří – venkovních (vstup do vstupní haly, recepce, k pokladně apod.) ● minimálně, ❍ doporučeně
●
●
❍
❍
●
●
❍
1200
●
●
❍
❍
●
●
●
❍
❍
●
●
❍
❍
❍
●
❍
●
●
▲ Tab. 2. Světlost vnitřních dveří ● minimálně, ❍ doporučeně
▼ Tab. 3. Zabezpečení přístupu zdravotně postižených do bazénu. *Základní přístup musí být zajištěn rampou nebo bazénovým zvedákem.
typ bazénu
menší bazén rekreační
větší bazén plavecký
umělé vlny, divoká řeka
brouzdaliště
whirlpool
42
stavebnictví 08/09
rampa
x
x
x
x
zvedák
*
x
x
x
x
*
okraj
bazénu
bezbariér. schody
schody
x
x
x
x
x
●
▲ Obr. 1. Pokladny se navrhují s ohledem na pohyb tělesně postižených
s dodržením manipulační plochy 1500x1500 mm nebo nejmenší šířky
průchodu 900 mm se současným dodržením výškového osazení pultu
▲ Obr. 2. Kontrolní vstupní turnikety musí být doplněny o bezbariérový přístup
s doporučenou nejmenší průjezdní šířkou 1000 mm
900
min. manipulační
umožnění
prostor
podjetí
hloubky 500 mm 1800x1200 mm
před a za
recepčním pultem
horní hrana pultu
950–1100 mm
nad podlahou
recepční pult v části
bezbariérového přístupu
max. 760 mm výška
hloubka 700 mm
v místě recepce pult
hloubka min. 650 mm
čístá výška 700 mm
▲ Obr. 3. Pokladny – nejmenší šířka průchodu 900 mm
▲ O br. 4. Detailní řešení recepce sportovního areálu s požadavky na
bezbariérové užívání
▲ Obr. 5. Místo pro vozík v hledišti musí mít zajištěnou dobrou viditelnost –
vozíčkář má jinou výši horizontu než sedící divák
▲ Obr. 6. Místo pro vozík v hledišti musí mít zajištěnou dobrou viditelnost –
platí pro stojící diváky
nejméně 5 % skříněk musí splňovat
požadavky přístupnosti
věšák na oděv nejvýše
1200 mm nad podlahou
výškové umístění
zrcadla pro stojící
a sedící osoby
manipulační plocha
v kabině 1500x1500 mm
převlékací lavička:
výška 460–480 mm
šířka 600 mm
dveře kabiny otevírané ven
zajištění manipulace
900x1200 mm
respektování čistého průjezdného
profilu nejméně 900 mm
▲O
br. 7. Příklad řešení samostatné bezbariérové převlékací kabiny
▲ Obr. 8. Požadavky na manipulační prostor u šatnových skříněk
▼O
br. 9. Přístup do bazénu přes jeho okraj, který je 400–500 mm vysoký.
Pro snadný přesun z invalidního vozíku na okraj bazénu se instaluje jedno
nebo dvě madla a zabezpečíme v tomto místě nezbytnou manipulaci.
▼ Obr. 10. Přístup do bazénu přes jeho okraj, který je 400–500 mm vysoký.
Hladina vody musí být v jedné úrovni s okrajem bazénu.
60
15
0
0
0
– 40
60
0
0
400–500
30 0
0
15
0
15
0
0
0
10
50
–1
stavebnictví 08/09
43
okraj bazénu
šířka 300–400 mm
výška 400–500 mm
manipulační prostor u zvýšeného
okraje 1500x1500 mm
0
12
0
0
400–500
30
použití u přístupu do rekreačních
bazénů, whirpoolu apod.
zajištění čistého průjezdního
profilu nejméně 900 mm
▲ Obr. 11. U přístupu do bazénu přes jeho okraj musí zůstat dostatečný
manipulační prostor pro přemístění postiženého na vozíku
350
–
900
▲ Obr. 12. Zvedací zařízení do vody musí být rovněž instalováno se zajištěním
nezbytné manipulační plochy pro přemístění postiženého z vozíku
5
cha
. 47
min p ní p l o
tu
s
0
á
n
–15
10 0 6 0
0
450
60
0
400–500
x. 2
00
15
0
min. 400
ma
▲ Obr. 13. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými
madly
manipulační plocha
šířka nejméně 475 mm
výška 400–500 mm
0
0
15 0
▲ Obr. 14. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými
madly musí mít dostatečný manipulační prostor
850 – 9 0
manipulační prostor
1500x1500 mm
0
poslední stupeň musí být
nejméně 450 mm pod
vodní hladinou
15 0
hl. bazénu
650–700
pevná zídka
0
výška zábradlí 900
nejméně 600 mm
použití u přístupu
do rekreačních bazénů
▲ Obr. 15. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými
madly – osoba se sníženou pohyblivostí (např. pohybující se pomocí chodítka) se přesouvá sama v pozici vsedě po schůdcích do vody
Závěr
Na příkladech zabezpečení bezbariérového užívání vodních ploch sportovněrekreačního areálu koupaliště lze dokumentovat, že zajištění přístupu a sportovní vyžití osob se zdravotním omezením je velice specifická problematika,
která si zaslouží při projektovém řešení daleko větší pozornost. Musíme si uvědomit, že sportovní aktivity jsou pro handicapované osoby novým smyslem
života, a z tohoto důvodu je nutné odstranit všechny architektonické bariéry,
jež znemožňují rekreační sportování těchto našich spoluobčanů. ■
Použitá literatura:
[1]Sámová, M. a kol.: Tvorba bezbariérového prostredia, Základné
princípy a súvislosti, Vydavaťelstvo Eurostav, spol. s r.o., Bratislava 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-89228-10-2
[2]Zdařilová, R.: Bezbariérové užívání sportovních staveb, sborník konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2009, VŠB–TU Ostrava,
Ostrava 2009, 1. vydání, str. 117–126, ISBN 978-80-248-2014-9
[3]Zdařilová, R.: Odstraňování bariér v městském inženýrství,
MP 1.8, Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob,
Informační centrum ČK AIT, Praha 2006, 1. vydání, ISBN
80-87093-12-7
[4]Access for Disabled People, Sport England Publications, London
2002, ISBN 1 86078 149 7
44
hl. bazénu
650–700
výška max.
175 mm 350–425 mm
stavebnictví 08/09
▲ Obr. 16. Zabezpečení přístupu rampou – povrch rampy a okolí musí být
pokryt dlažbou s protiskluzovou úpravou, rampa vybavena madly po obou
stranách ve výši 900 mm. Před nástupem a výstupem z rampy je zajištěn
manipulační prostor a rozměrech 1500x1500 mm.
english synopsis
Creation of Easy-access Environment
of Sports Complexes and Recreation Premises
It is possible to document on examples of realized easy-access utilization
of water areas of the sports and recreation bathing establishments that
provision of access and enjoyment of sport by the handicapped persons
is a very specific issue deserving much more higher attention when
designing these resorts. We must acknowledge that sports activities
bring a new meaning of life for the handicapped people and this is why
all architectural barriers, preventing our handicapped fellow citizens from
exercising recreation sports activities, have to be eliminated.
klíčová slova:
tvorba bezbariérového prostředí, bezbariérové prostředí sportovních
staveb, bezbariérové prostředí rekreačních areálů
keywords:
creation of easy-access environment, easy-access environment of
sports complexes, easy-access environment of recreation premises
odborné posouzení článku:
prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc.
Fakulta stavební VŠB–TU Ostrava
polyfunkční a sportovní stavby
text: Gunter Mann
foto: archiv firmy Optigrün international AG
▲ Minigolfové hřiště na střeše zábavního parku PLAYMOBIL v Zirndorfu poblíž Norimberku
Minigolfové hřiště na střeše
zábavního parku PLAYMOBIL
Dr. Gunter Mann (*1967)
1997 získal kvalifikaci jako auditor DGQ
(Deutsche Gesellschaft für QualitätNěmecká společnost pro kvalitu) pro
kontroly systémů řízení jakosti podle
DIN EN ISO 9001. Od roku 1993
zaměstnán u společnosti Optigrün international AG, kde pracuje jako manažer
kvality a vedoucí marketingu.
E-mail: [email protected]
Zábavní park PLAYMOBIL v Zirndorfu poblíž německého města Norimberk je příkladem, jak lze
účelně využít plochu na střeše stávajících parkovacích garáží. Podařilo se zde dodatečně vytvořit
minigolfové hřiště s osmnácti jamkami o rozloze
několika tisíc čtverečních metrů. Bylo přitom
nutné přesně promyslet a navrhnout jak plochy
zeleně, tak i cesty a hrací dráhy.
Stavební předpoklady
Střecha sedm metrů vysoké budovy parkovacích garáží z roku
1999 má sklon cca 3 %, zaujímá plochu přibližně 3300 m 2
a přechází na dvou stranách na terén. Střešní konstrukci tvoří
betonový strop se živičnou hydroizolací. Možnosti dodatečného
plošného zatížení střechy byly omezeny na hodnotu 350 kg/m²,
což vyžadovalo využití obzvlášť lehkých materiálů a při provádění bylo třeba dbát na to, aby nedošlo k žádnému většímu
bodovému zatížení.
Původní idea
Původní návrh zahradního architekta Urbana Führese počítal
s v ytvořením říční krajiny s pramenem na kopci a štěrkovou
vsakovací deltou v ní žině, která by se podobala přirozené mu sledu modelované členitější krajiny, přecházející do
otevřené roviny s velikou luční plochou. Hrací dráhy by byly
součástí táto krajiny a zahrnuty byly i pr vky vodního toku
a topografie.
stavebnictví 08/09
45
porfyrové kostky 90x90x140 mm
umělý trávník 20 mm
asfalt 50 mm
krycí vrstva asfalt 20 mm
nosná vrstva asfalt 60 mm
filtrační textilie Optigreen 105
drcené pěnosklo 280 mm
ochranná textilie Optigreen RMS 300
neprorůstavá hydroizolace (živičná)
stávající hydroizolace (živičná)
filtrační textilie
Optigreen 105
drcené pěnosklo 250 mm
celkem 360 mm
celkem 320 mm
▲ Schéma 1. Rozhraní cestiček a hracích drah
porfyrové kostky 90x90x140 mm
krycí vrstva asfalt 20 mm
nosná vrstva asfalt 60 mm
intenzivní substrát 200 mm
filtrační textilie
Optigreen 105
drcené pěnosklo jemné 120 mm
filtrační textilie Optigreen 105
filtrační textilie Optigreen 105
drcené pěnosklo 280 mm
ochranná textilie Optigreen RMS 300
neprorůstavá hydroizolace (živičná)
původní hydroizolace (živičná)
tvarovaná fólie
FKD 40 40 mm
celkem 360 mm
celkem 360 mm
▲ Schéma 2. Rozhraní cestiček a ploch s intenzívní výsadbou
porfyrové kostky 90x90x140 mm
trávníkový substrát 190 mm
filtrační textilie
Optigreen 105
krycí vrstva asfalt 20 mm
nosná vrstva asfalt 60 mm
filtrační textilie Optigreen 105
drcené pěnosklo 280 mm
ochranná textilie Optigreen RMS 300
neprorůstavá hydroizolace (živičná)
původní hydroizolace (živičná)
drcené pěnosklo 170 mm
celkem 360 mm
▲ Schéma 3. Rozhraní cestiček a trávníkových ploch
intenzivní substrát 200 mm
filtrační textilie Optigreen 105
drcené pěnosklo 120–220 mm
filtrační textilie Optigreen 105
tvarovaná fólie FKD40 40mm
celkem 360–460 mm
ochranná textilie Optigreen RMS 300
neprorůstavá hydroizolace (živičná)
původní hydroizolace (živičná)
▲ Schéma 4. Standardní skladba ploch s intenzívní výsadbou a vodoakumulační tvarovanou fólií
Konstrukce souvrství ozeleněných ploch
a minigolfových drah
Na stávající hydroizolaci byla položena dodatečná vrstva odolná
proti prorůstání kořenů, tvořená natavovanými živičnými pásy
(produkt Jardin WF). Dále následovala celoplošná drenážní
vrstva tvořená 120 mm drceného pěnoskla, krytá filtrační textilií. Drcené pěnosklo je velice lehké a současně velmi pevné
v tlaku. V této drenážní vrstvě jsou také integrovány všechny
rozvody elektřiny, zavlažování, ozvučení, vody apod. Konstrukce
dalších vrstev je odlišná podle využití jednotlivých ploch, které
jsou vyčleněny na cesty, golfové dráhy a ozeleněné plochy
s vegetací.
Cesty
Pro cesty bylo drcené pěnosklo použito rovněž jako nosná vrstva.
Následovala vodopropustná vrstva z lehčeného stejnozrnného betonu
a krycí vrstva z barevného asfaltu.
46
stavebnictví 08/09
Minigolfové dráhy
Skladba pro minigolfové dráhy je podobná, pouze pochozí a hrací
povrch na nosné vrstvě z jednozrnného lehčeného betonu je tvořen
umělým trávníkem. Koryto řeky je z litého pískovaného asfaltu.
Všechny minigolfové dráhy jsou lemovány obrubníkem z porfyrových bloků.
Ozeleněné plochy
Souvrství ozeleněných ploch (trávníků a výsadeb) je tvořeno
ochrannou textilií na hydroizolaci a pokračuje nopovým drenážním
panelem FKD40, filtrační textilií a 150mm silnou vrstvou drceného
pěnoskla opět krytého filtrační textilií. Podle druhu vegetace pak
následuje trávníkový substrát (typ R) nebo intenzívní substrát (typ
i-lehký) v tloušťce vrstvy od 190 do 250 mm. V místech, kde jsou
vysazeny stromy a mocnost substrátu je větší, je pod vrstvou
intenzivního substrátu typu i-lehký použit také spodní substrát
typu U-lehký.
▲ Minigolfový areál na střeše zábavního parku PLAYMOBIL v užívání
Drcené pěnosklo
Drcené pěnosklo je minerální tepelně izolační lehký stavební materiál
z recyklovaného skla. Staré sklo se pomele na moučku, smísí se
s minerálním aktivizačním činidlem a v průběžné peci se zahřívá na
900 °C. Materiál přitom zvětšuje svůj objem a při následném prudkém ochlazení ztuhne, popraská a láme se na kusy o délce hrany
30–50 mm. Frakce má ostrohrannou strukturu s velkou hustotou
milionů uzavřených pórů a vysokou pevnost 0,5 N/mm². Výsledný materiál se vyznačuje vysokou pevností v tlaku a nízkou hmotností.
Vegetace
Vegetace je mimo jiné tvořena těmito druhy: kakost (geranium),
denivka plavá (hemerocallis fulva), šanta kočičí (nepeta cataria), kontryhel měkký (alchemilla molis), trávy, břečťan (hedera), růže (rosa),
borovice (pinus), vrba (salix), bobkovišeň (prunus laurocerasus), dřín
obecný (cornus mas), muchovník (amelanchier), růže bedrníkolistá
(rosa pimpinellifolia). Výsadba stromů byla z důvodu statického
řešení konstrukce stavby možná pouze bezprostředně nad sloupy.
Zavlažování vegetace je zajištěno plně automatickým zavlažovacím
zařízením s výsuvnými tryskami.
Výsledek
Areál hřiště minigolfu o celkové rozloze 5300 m2 (z toho 3300 m2 na
střešní ploše) byl v červenci 2006 po čtyřech měsících práce dokončen.
Návštěvníci mohou využívat 18 drah začleněných do střešní krajinky,
zpestřených o zabudované překážky jako například terénní vlny, kamenné
můstky, tunely a podobné, přičemž délka drah se pohybuje mezi 10–25 m.
Kromě toho jsou zde k dispozici i odpočívadla (na dřevěných roštech
z místního bukového dřeva), prolézačky a hřiště pro děti, lavičky a slunečníky. Minigolfový areál je koncipovaný jako říční krajina se skalními
partiemi a vyschlým korytem. Ústředním prvkem je potok pramenící
„na návrší“ a vsakující se na rovině ve štěrkové deltě. ■
Základní údaje o stavbě
Investor: geobra Brandstätter GmbH, Zirndorf
Projektant: zahradní architekt BDLA Urban Führes,
Zirndorf
Hydroizolace:
Dachdecker Michel, Wilburgstetten
Realizace ozelenění: Biedenbacher Garten- und Landschaftsbau, Schwabach
Doba realizace ozelenění: 03/2006–06/2006
english synopsis
Mini-golf Playground on the Roof
of the PLAYMOBIL Amusement Park
The amusement park PLAYMOBIL in Zirndorf close to the German city
Nuremberg is an example how to utilize the roof area of the existing
parking garages effectively. Roof of the seven meter high building of
the parking garages of 1999 has the slope of ca 3% and the area of ca
3,300 m2 . The adventurous mini-golf playground with 18 holes on the
area of several thousands of square meters has been constructed here
additionally with a great success. Green areas, paths as well as the
mini-golf itself had to be considered thoroughly and designed.
klíčová slova:
zábavní park PLAYMOBIL v Zirndorfu, ozeleněné střešní plochy
garáží, minigolfové hřiště, drcené pěnosklo, drenážní vrstvy
keywords:
amusement park PLAYMOBIL in Zirndorf, green roof garage areas,
mini-golf playground, crushed foamed glass, drain layers
odborné posouzení článku:
Ing. Jitka Dostálová
Regionální zástupkyně firmy Optigrün international AG
stavebnictví 08/09
47
polyfunkční a sportovní stavby
text: Jiří Viktorín
foto: archiv firmy TENNIS Zlín, a.s.
Povrchy dětských hřišť – posuzování
bezpečnosti a jejich provádění v praxi
Ing. Jiří Viktorín (*1952)
Absolvent FAST VUT v Brně. V letech
1977–1990 zaměstnán u Pozemních staveb Gottwaldov. Od roku
1990 soukromý podnikatel v oblasti
výstavby a projektování sportovních
staveb. V současné době řídí tři společnosti na území České a Slovenské
republiky zabývající se problematikou
sportovišť a dětských hřišť.
E-mail: [email protected]
V souladu s vývojem a výrobou herních prvků pro dětská hřiště se vyvíjejí i technologie
jejich povrchů. Parametry bezpečnosti jsou
dány normou ČSN EN 1177 a doporučené
materiály pro realizaci normou ČSN EN 1177,
změna A1.
Bezpečnost povrchů dětských hřišť je posuzována na základě jejich
schopnosti tlumit náraz tak, aby bylo minimalizováno těžké poranění
hlavy dítěte (HIC – Head Injury Criterion) a byly vyloučeny smrtelné
následky při jejich pádu z herního prvku na povrch hřiště. Každý výrobce herního prvku je povinen deklarovat tzv. kritickou výšku pádu,
což je horní mez všech výšek volného pádu dítěte, pro kterou povrch
hřiště poskytuje přijatelnou úroveň útlumu nárazu. Příklady běžně
používaných materiálů tlumících nárazy s odpovídajícími kritickými
výškami pádu uvádí norma ČSN EN 1177, Příloha A.
Přírodní povrchy
■ Živice, beton, kámen
Živice, beton, kámen jsou materiály na řešení povrchů dětských hřišť
absolutně nevhodné, maximální výška pádu ≤ 600 mm, ale i při této
výšce dochází u malých dětí k vážným úrazům.
■ Ornice, udusaný povrch
Ornice – udusaný povrch – je materiál na řešení povrchů dětských hřišť
podmínečně vhodný, s výškou pádu max. do 1000 mm. Při zamrznutí
je nevhodný. Nicméně má téměř nulové pořizovací náklady.
■ Drnovka, přírodní tráva
Drnovka – přírodní tráva – je materiál vhodný do výšky pádu max.
1500 mm. Má nízké pořizovací náklady, ale vyžaduje častou údržbu
a při zamrznutí je nevhodný.
■ Dřevité třísky, kůra
Minimální tloušťka vrstvy je 200 mm. V důsledku přemísťování
materiálu norma uvádí doporučení tloušťky až 400 mm, aby bylo
48
stavebnictví 08/09
dosaženo kritické výšky pádu 3000 mm. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady. Nevýhodou je nutná častá kontrola výšky násypu tak,
aby byly splněny normové požadavky po celé ploše. To je vzhledem
k provozu prakticky nemožné garantovat.
■ Písek, štěrk
Maximální výška pádu je až 3000 mm. V důsledcích přemísťování
materiálu při dětských hrách je doporučena tloušťka násypu až
400 mm. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady, nevýhodou je
nutná pravidelná kontrola a údržba povrchu, jeho čištění a časem
nutná kompletní výměna. Materiál je velmi rozšířen z ekonomických
důvodů i při současné modernizaci hřišť.
Syntetické povrchy
■ Monolitické syntetické povrchy
Jedná se o speciální elastické vodopropustné povrchy na bázi
směsi pryžových granulátů a polyuretanových pojiv. Obvykle je
povrch aplikován jako dvouvrstvá elastická sendvičová konstrukce
na podkladě ze stabilizovaného kameniva nebo drenážního asfaltu.
Jádro o tloušťce 30 až 60 mm tvoří směs recyklované pryže a PUR
pojiva. Nášlapná vrstva tloušťky 8–10 mm je tvořena směsí barveného nebo obarveného EPDM granulátu a PUR pojiva. Za nesporné
výhody monolitických syntetických povrchů dětských hřišť lze považovat absenci spár povrchu, vysokou odolnost proti opotřebení
spojenou s dlouhodobou a v podstatě bezúdržbovou životností, až
na nutné odstranění mechanických nečistot, dále možnost mnoha
barevných variantních kombinací. Povrchy jsou vodopropustné
a zdravotně nezávadné s vysokou mírou tlumení proti nárazu i při
minusových venkovních teplotách. Jejich snad jedinou nevýhodou
je vyšší pořizovací cena (1450 až 2700 Kč/m2).
■ Montované syntetické povrchy
Jsou vyráběny jako dlaždice ze směsi gumového granulátu a polyuretanového pojiva několika technologiemi, jako například lisováním
za vyššího tlaku a teploty nebo jako sendvičové konstrukce, kdy
je směs gumového granulátu a PUR pojiva ukládána do forem bez
tlaku a teploty. Výhodou je přirozené tuhnutí a rozměrová stálost,
nevýhodou je vyšší spotřeba PUR pojiva. Tyto dlaždicové prefabrikované systémy jsou pokládány na podklady z kameniva, popřípadě
asfaltu nebo betonu. Předpokládaná životnost je 10–15 let, povrch
je zcela recyklovatelný.
U prefabrikovaných dlažeb lze kritickou výšku pádu vylepšit speciální
podložkou o tloušťce 14 mm, kdy například souvrství 40 + 14 mm má
certifikovanou výšku pádu 2,3 m, což plně postačuje pro většinu herních prvků dětských hřišť. Různými konstrukčními detaily, které jsou
k dispozici, lze mít v jedné ploše i více variant tloušťek s různými parametry kritické výšky pádu, což v konečném efektu přináší značné ekonomické úspory. Výhodou prefabrikovaných syntetických systémů je
dlouhodobá životnost, vodopropustnost, tvarová stálost, aplikace dětských motivů, barevná variabilita umožňující kreativní přístup při navrhování dětského hřiště, dále pak elasticita a bezpečnost i při minuso-
vých teplotách, nenáročná údržba. Děti se pohybují v čistém prostředí
a mohou hřiště využívat i krátce po dešti, což je téměř nemožné
u dopadových ploch typu kůra nebo písek. Pro provozovatele dětského hřiště má velký význam i skutečnost, že parametry bezpečnosti
dopadových ploch mají trvalý charakter, což je absolutně vyloučeno
u aplikací dopadových ploch z písku a kůry. Nevýhodou syntetických
prefabrikovaných systémů je podstatně vyšší ekonomická náročnost
pořízení. Cenová relace je cca 750 až 2300 Kč/m2, i když by stálo
za úvahu propočítat náklady na údržbu během životnosti hřiště se
štěrkovou, popřípadě písčitou dopadovou plochou, pokud by se
měla udržovat v ideálním „bezpečném“ stavu, tj. týdenní kontrola
zásypu, čištění, doplnění, výměna apod. Prefabrikované syntetické
systémy jsou zcela recyklovatelné, životnost je v rozmezí 10–15 let
podle intenzity zatížení. ■
▲ Zámková betonová dlažba je u těchto herních prvků absolutně nevhodná
english synopsis
Children Playground Surfaces – Assessment
of Safety and Implementation in Practice
Development and manufacture of play equipment for children playgrounds is connected closely with development of technologies for
playground surfaces. Parameters of safety are stipulated by the
ČSN EN 1177 standard and recommended materials for implementation are stipulated by the ČSN EN 1177 standard, change A1.
klíčová slova:
kritická výška pádu, přírodní povrchy hřišť, syntetické povrchy hřišť
keywords:
critical fall height, natural playground surfaces, synthetic playground
surfaces
▲T
ypický stav dopadové plochy s drnovkou
▼D
laždicový prefabrikovaný systém typu NORA EPDM a NORA MS
tl. 40 mm položené na podložce UNIVERSAL tl. 14 mm na stávajícím
asfaltovém podkladu
▲ Kůra a její stav v praxi na plochách hřiště
▲ Pod tímto herním prvkem má být 400 mm štěrku, reálná skutečnost je
50–70 mm
▼ P okládka nášlapné vrstvy u monolitického syntetického systému
NORA-PM tl. 58 mm
stavebnictví 08/09
49
inzerce
Systém NORA pro povrchy dětských hřišť
• NORA MS – nášlapná vrstva tvořená
třemi odstíny směsi obarveného gumového granulátu a PUR pojiva;
• NORA 3N – nášlapná vrstva opatřena
trojnásobným barevným nástřikem PUR
barvou, s možností použití až 7 barevných odstínů..
Všechny prefabrikované technologie NORA
(EPDM, MS a 3N) se vyrábějí v tloušťkách
30, 40, 50 a 60 mm v základních rozměrech 600x600, 600x1200 a 900x900 mm.
Do jednotlivých forem lze vkládat dětské
barevné motivy (výběr dle katalogu), při
velkých zakázkách lze vyrobit i motivy přímo na přání dle návrhu zákazníka.
Kritickou výšku pádu lze vylepšit u těchto
prefabrikovaných dlažeb speciální podložkou UNIVERSAL o tloušťce 14 mm,
kdy např. souvrství podložky UNIVERSAL
a dlažby NORA MS o tloušťce 40 + 14 mm
má certifikovanou výšku pádu 2,3 m,
což plně postačuje pro většinu herních
prvků dětských hřišť. Více informací viz
www.tennis-zlin.cz a www.sportreal.sk.
▼S
ystém NORA-PM tl. 58 mm
▲P
ilotní projekt – NORA MS, NORA EPDM a NORA 3N tl. 50 mm
Firma TENNIS Zlín, a.s. – držitel
Certifikátu ISO 9001, ISO 14001
a ISO 18001, již více než 15 let nabízí spolupráci při řešení záměrů spojených s opravami, rekonstrukcemi
a s výstavbou sportovních staveb.
Kromě venkovních kurtů a hřišť s umělými povrchy, palubových a umělých
sportovních podlah, vybavení tělocvičen, sportovních hal a fitness, výstavby kurtů pro squash (zděné i montované), se orientuje na oblast dětských
hřišť se syntetickými monolitickými
a prefabrikovanými povrchy.
Monolitické sendvičové konstrukce
NORA – PM
Monolitické sendvičové konstrukce pro
povrchy dětských hřišť typu NORA – PM
vykazují při tloušťce 38 mm kritickou výšku
pádu 1500 mm (dle kritérií HIC 1000 mm),
a při tloušťce 68 mm dokonce až 3000 mm,
50
stavebnictví 08/09
což vyhovuje většině výrobců herních
prvků dětských hřišť. Speciální elastický
vodopropustný povrch na bázi směsí pryžových granulátů a PU pojiva je speciálním povrchem pro tlumení nárazu dle ČSN
EN 1177. Do nášlapné vrstvy (v současné
době je v nabídce až 12 odstínů), je možno vkládat předem připravené a odlité dětské motivy, skákací panáky a jiné doplňky, čímž se dětské hřiště stává pestřejším
a vstřícnějším k dětským hrám.
Montované syntetické povrchy
NORA
Společnost TENNIS ZLÍN využívá u dlaždic
NORA ukládání sendvičové konstrukce do
speciálních forem bez použití vyššího tlaku
a teploty lišící se pouze druhem použitého
materiálu nášlapné vrstvy:
• NORA EPDM – nášlapná vrstva tvořená
směsí až 12 odstínů ve hmotě probarveného EPDM a PUR pojiva;
TENNIS ZLÍN a.s.,
Šternberská 300, 763 02 Zlín – Louky,
Tel./fax: +420 577 647 304,
+420 577 647 314,
e-mail: [email protected], www.tennis-zlin.cz
projekt
text: doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc.
foto: archiv autora
▲ Most u Suchdola, pohled od Roztok
Most u Suchdola na severní části
Silničního okruhu kolem Prahy
Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) má ve své
severní části překonávat údolí Vltavy velkým
ocelovým mostem u Suchdola. V roce 1998 byla
vypsána architektonicko konstrukční soutěž na
přemostění Vltavy a níže uváděný most je vítězným návrhem.
V roce 2003 byla zpracována dokumentace mostu pro územní řízení,
která byla v průběhu projednávání
doplňována na základě vzešlých připomínek a v roce 2008 byla předložena v konečné podobě jako součást
projektové dokumentace pro územní řízení staveb 518 a 519 SOKP.
Územní rozhodnutí bylo vydáno,
nenabylo však právní moci. Příspěvek seznamuje s návrhem mostu
a s aktuálním stavem projednávání.
Koncepční řešení
Pro přemostění Vltavy je navrhován
obloukový most s horní mostovkou.
Trám mostovky ve tvaru tzv. Vierendeelova nosníku je podpírán ve dvou
místech poblíž vrcholu oblouku.
Nejsou použity žádné další podpěry
trámu, a to jednak z estetických
důvodů a dále z důvodu ochrany
strmých úbočí Vltavy, která jsou
považována za významnou přírodní
památku.
Z hlediska silničního provozu je most
dvoupatrový, to znamená, že jízdní
pás pro směr Ďáblice–Suchdol je
umístěn na horní mostovce a jízdní
pás protisměrný na dolní mostovce
o 10 m níže. Pod mostem je zavěšena lávka pro chodce a cyklisty. Na
levobřežním konci mostu je připojen
přivaděč Rybářka a trasa ve směru
na Ruzyň pokračuje hloubeným
tunelem na katastru obce Suchdol
v ose léta chráněného koridoru.
Most má celkovou délku 470 m.
Rozpětí polí trámu jsou 200 + 70
+ 200 m, rozpětí oblouků je 162 m
a jejich vzepětí 68 m. Oblouky
jsou navrženy v mírně šikmých
rovinách. Betonové patky oblouků
jsou umístěny na březích Vltavy,
mimo vodní tok. Klouby oblouků
jsou navrženy nad úrovní stoleté
vody. Niveleta mostu je v jednostranném spádu 1,7 % směrem
k Ďáblicím a uprostřed rozpětí
mostu je horní mostovka cca
79 m nad hladinou Vltavy.
Dolní úroveň vozovky je v celé
délce mostu 10 m pod horní úrovní.
Vozovka má jednostranný příčný
sklon 2,5 %. V obou úrovních
jsou tři jízdní pruhy o šířce 3,75 m
a jeden odstavný pruh o šířce
4,0 m. Celková šířka vozovky je
16,0 m. Po jejích obou stranách
jsou zábradelní svodidla s nejvyšší
úrovní zadržení H4b. Za svodidly
jsou navrženy ještě servisní chodníky šířky 0,75 m. Světlá šířka
hlavní nosné konstrukce trámu
je 18,53 m. Lávka pro chodce
a cyklisty má šířku 3,5 m.
Konstrukční řešení
stavby
Hlavní nosnou konstrukcí mostu
je dvoukloubový oblouk, který
podpírá ocelový trám. Celková
výška a šířka trámu je po celé
délce mostu konstantní, výška je
12 m a šířka 21,53 m. S oběma
hlavními nosníky spolupůsobí desky horní i dolní mostovky, navržené
jako kompozitní plechobetonové
desky (ocelový plech o tloušťce
10 mm a železobetonová deska
o tloušťce 95 mm spojená s plechem
pomocí spřahovacích trnů) podle vzoru francouzského mostu Tancarville.
Trám proto působí jako spřažený ocelobetonový nosník s velkou svislou i
vodorovnou tuhostí.
stavebnictví 08/09
51
▲ Silniční okruh kolem Prahy
▲ Situace mostu a tunelu v Suchdole
▲ Axonometrie mostu
▼P
ohled na horní mostovku
52
stavebnictví 08/09
▼ Pohled na dolní mostovku
Horní i dolní pás hlavního Vierendeelova nosníku tvoří ocelové
komorové průřezy o rozměru
1500x2000 mm. Tloušťky stěn
a pásnic jsou proměnné v rozmezí
20 až 60 mm. Příčky Vierendeelova nosníku svírají s pásovými
pruty úhel 64º. Jsou umístěny v osových vzdálenostech
10 m a mají komorový průřez
s rozměry srovnatelnými s rozměry od pasů. V místech vetknutí
příček do pasů jsou v rovině nosníku navrženy kruhové náběhy
o poloměru 1500 mm v ostrém
rohu a 4000 mm v tupém rohu.
Horní i dolní mostovka se skládá z již popsané plechobetonové desky, vyztužené podélníky
a příčníky. Podélníky jsou navrženy v osové vzdálenosti 2060 mm
a příčníky 5000 mm. Také podélníky a příčníky působí jako spřažené
ocelobetonové nosníky. Spřažení
je zajištěno krátkými trny, které
jsou rozmístěny plošně po celém
půdorysu mostovkového plechu.
Ocelové oblouky jsou vykloněny
směrem k ose mostu – rozteč
v ložiscích je 1740 mm, ve vrcholu
2590 mm. Oblouky jsou uloženy
ve společném základu. Patky oblouků jsou 0,5 m nad hladinou stoleté vody. Na levém břehu je patka
situována do prostoru mezi řekou
a silnicí Sedlec-Roztoky, na pravém břehu je v údolní nivě. Oblouky jsou z estetických i statických
důvodů srpovitého tvaru a mají
komorový průřez. Výška průřezu
oblouku v patkách činí 2500 mm,
ve vrcholu 50 0 0 mm. Ší řka
průřezu je po délce konstantní,
2000 mm. V dolní části jsou oba
oblouky vzájemně propojeny příhradovým ztužením. Tloušťky plechů
jsou po délce oblouku odstupňovány, největší tloušťka je 60 mm.
Ocelová konstrukce mostu bude
zhotovena z oceli S355 a S460.
Počítá se i s malým množstvím
vysokopevnostní oceli S690 pro
nejexponovanější detaily trámu.
Protikorozní ochrana ocelových
konstrukcí je navržena kombinovaným povlakem (nástřik a nátěry) s předpokládanou životností
systému nejméně 30 let.
V rámci doplňování dokumentace
pro územní rozhodnutí v letech
20 03 až 20 08 se na návrhu
konstrukce mostu nic zásadní-
▲ Model mostu – pohled na levý břeh
ho nezměnilo. Architektonický
vzhled a nosná ocelová konstrukce jsou beze změn. Byly pouze
doplněny některé bezpečnostní
prvky z hlediska zvýšení požární
bezpečnosti a úniku osob v mimořádných situacích.
Návrh mostu splňuje následující kritéria:
■ Chrání přírodní památky na
obou březích vltavského údolí
(Sedlec na levém břehu a Zámky
na pravém břehu). Tato území nebudou konstrukcí mostu při jeho
výstavbě ani později dotčena.
■ Minimalizuje celkovou šířku
mostní konstrukce, čímž se výrazně zmenšuje dešťový stín pod
mostem.
■ Most se dvěma úrovněmi
silničních mostovek je v daném
případě i hospodárný, protože
trám má potřebnou výšku odpovídající velkému rozpětí krajního
pole.
■ Hlavní nosná konstrukce mostu
nevystupuje nad niveletu horní
mostovky, nebrání ve volném
rozhledu z úrovně horní mostovky a nezasahuje do vzletového
a přistávacího prostoru blízkého
letiště Ruzyně.
■ Tvar oblouku je ve vztahu k výšce mostu navržen s ohledem na
romantický charakter údolí i na
skutečnost, že nelze zasáhnout do
chráněných skalnatých úbočí.
■ Minimalizováním mostních
podpor je zachován volný profil
říčního údolí v místě přemostění.
Rozpětí hlavních polí konstrukce
bylo přizpůsobeno rozsahu chráněných lokalit a všechny opěry
jsou umístěny mimo tyto lokality,
ale i mimo říční koryto.
Montáž ocelového
mostu
Návrh montáže mostu respektuje
přísné ekologické požadavky
z hlediska ochrany přírodních
památek na obou březích Vltavy
a ocelová konstrukce mostu je
navržena tak, že tato území nebudou vlivem výstavby ani později
stavbou dotčena.
Ocelové oblouky budou montovány v definitivní poloze, přičemž
montážní dílce budou dopravovány po vodě. Smontovaná
část oblouků bude postupně
vyvěšována do montážních věží
umístěných na základech oblouků. Letmá montáž oblouků
se uskuteční pomocí montážní
pomůcky, která se bude pohybovat po horní pásnici oblouků. Oba
oblouky budou po dobu montáže
spojeny montážním ztužidlem.
Montáž trámu se provádí na
pravém břehu, kde je terén
přístupný pro silniční dopravu.
Ocelový trám bude postupně po-
délně vysouván ze strany Bohnic,
bez použití provizorních podpor
umístěných v úbočích Vltavy.
Pro podélné vysouvání budou
využity obě montážní věže použité při montáži oblouků a dlouhý
výsuvný nos. Volný konec trámu
bude během výsunu vyvěšován
pomocí montážního pylonu umístěného na vysouvané konstrukci.
Po skončení podélného výsunu
bude trám spuštěn na ložiska.
Pevná ložiska jsou na oblouku,
na opěrách jsou navržena ložiska
posuvná.
Železobetonové desky mostovek
budou betonovány souměrně
od obou opěr do středu mostu. Následně bude dokončena
protikorozní ochrana ocelových
konstrukcí.
Aktuální stav
projednávání
V průběhu uplynulých pěti let
byla doplňována dokumentace
k územnímu rozhodnutí z března 2003 na základě postupně
vznášených požadavků. Nové
požadavky byly formulovány
pod hlavičkou bezpečnostních
rizik. Odpůrci jižní trasy zneužívají netradiční pojetí mostu
se dvěma úrovněmi mostovek
a zpochybňují vhodnost této trasy
(J) pro SOKP. Jak již bylo vícekrát
stavebnictví 08/09
53
uvedeno, trasa SOKP v lokalitě
Suchdol byla navrhována již od
30. let minulého století a nikdy
se nijak neodchýlila. Její vedení je
proto všeobecně známé více než
70 let. Odpůrci trasy J se však
domnívají, že navržený most je
ze statického hlediska, a zvláště
pak z hlediska bezpečnostních
rizik, nevhodný. V prosinci roku
2004 byl projektovou kanceláří
Ing. Antonín Pechal, Projektové
a inženýrské služby, vypracován
nezávislý posudek konstrukce
mostu s kladným výsledkem.
V lednu 2008 bylo Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB–TU
Ostrava zpracováno požárněbezpečnostní řešení mostu, na
které bylo reagováno dodatkem
DÚR z února 2008. Navrhovaný
most bude splňovat požadovanou
požární odolnost 90 minut při definovaném požárním zatížení na
dolní mostovce o výkonu 50 MW.
Únik osob z horní i dolní mostovky je zajištěn pomocí servisních
chodníků po celé délce mostu
a pomocí deseti únikových schodišť v bezbariérovém provedení.
Kromě odpůrců trasy J existuje
i velmi silný tábor jejích zastánců. Na počátku dubna 2008 se
sešli na schůzce ve Velkých
Přílepech. Starostové obcí dotčených případnou variantou
Ss vyjádřili s touto variantou
zásadní nesouhlas. Navíc trasa
Ss by znamenala změnu územního plánu Středočeského kraje
a také územních plánů všech
dotčených obcí, což by vyvolalo
odklad dokončení severní části
SOKP o mnoho let.
Pro vedení SOK P v trase J
nebo Ss a pro stavby 518 a 519
SOKP bylo vypracováno několik
posudků a studií, které většinou
upřednostňovaly variantu J. Konec všem dohadům dalo v říjnu
2008 stanovisko vládní komise
jmenované ministrem dopravy
k variantám Ss a J. To dalo
8 hlasů variantě J a dva členové
se zdrželi hlasování. Pro variantu Ss nehlasoval žádný člen
komise. Celkem logicky pak
bylo v říjnu 2008 pro stavby 518
a 519 vydáno územní rozhodnutí.
Přesto se odpůrci trasy J nevzdali
a odvolali se k nejv yš šímu
správnímu soudu proti platnosti
54
stavebnictví 08/09
změny 1000 Územního plánu hl.
m. Prahy. Nejvyšší správní soud
v říjnu 2008 změnu 1000 územního plánu zrušil, a tak územní rozhodnutí pro stavby 518
a 519 SOKP, které bylo vydáno
s použitím formulací platných ve
změně 1000, nenabylo právní
moci. Tento stav se nezměnil
ani v červenci 2009. V současné době se změna 1000 znovu
projednává.
SOKP
Důležitost SOKP pro život Prahy
a celého Středočeského kraje
není potřeba zdůrazňovat. Na jeho
dokončení čekají statisíce občanů.
V roce 2010 budou dokončeny
stavby 514, 513 a 512 a tím dojde
k propojení dálnic D 1 a D 5. K propojení všech dálnic a rychlostních
komunikací směřujících do Prahy
však dojde až po dokončení celého
SOKP, tzn. jeho severního a severovýchodního segmentu.
Most přes Vltavu u Suchdola
je součástí stavby 519 a bez
jeho dokončení nelze zprovoznit
stavby 518 a 519 mezi Ruzyní
a Březiněvsí. Technická příprava
a výstavba tak velké stavby, jakou
most přes Vltavu je, si vyžaduje
řádově několik let. Je všeobecně
známou skutečností, že dostatek
času na zhotovení projektové
dokumentace je podmínkou pro
optimální návrh mostu ze všech
hledisek (technického, ekonomického, časového). Bohužel je běžnou realitou, že se mnoho času
promrhá při územní přípravě před
vydáním územního rozhodnutí.
Na vlastní projektovou dokumentaci potom zbývá málo času.
Stavební náklady
V říjnu 2004, v době enormního
nárůstu ceny oceli na světových
trzích, byla provedena aktualizace
odhadu stavebních nákladů, které
vycházejí na 1164 mil. Kč. Tato
cena zahrnuje náklady na základy
a spodní stavbu, ocelovou nosnou
konstrukci včetně lávky pro chodce a cyklisty, ložiska a klouby,
betonovou desku, izolace a vozovkové vrstvy desky mostovky,
zábradlí a svodidla, odvodnění,
požární vodovod, mostní závěry,
zatěžovací zkoušku a zhotovení
dokumentace pro provedení
stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby a další. Při
užitné ploše mostu 16 685 m2
činí náklady 69,7 tis. Kč/m 2 .
Při kalkulované finanční rezervě ve výši 175 mil. Kč pak činí
celkové náklady 1339 mil. Kč,
resp. 80,2 tis. Kč/ m 2 užitné
plochy mostu. Cenová úroveň
roku 2009 se nebude příliš měnit
s ohledem na mírný pokles ceny
oceli v porovnání s rokem 2004.
Uvedená cena mostu přes Vltavu u Suchdola se dá částečně
porovnávat s cenou mostu přes
Lochkovské údolí na stavbě 514
SOKP, který je v současné době
ve výstavbě. Most o celkové délce 423 m se nachází ve výšce cca
65 nad údolím. Rozpětí největšího
pole, které podstatně ovlivňuje
spotřebu oceli, je však poloviční
při porovnáním s rozpětím mostu
u Suchdola. V České republice neexistuje další most srovnatelných
parametrů. Cenové porovnání se
zahraničními mosty je pro most
u Suchdola příznivé.
Závěr
Autoři návrhu mostu přes Vltavu
u Suchdola věří, že se Ředitelství
silnic a dálnic ČR podaří překonat
překážky bránící vydání územního
rozhodnutí pro stavby 518 a 519
SOKP a že v dohledné době
budou moci být zahájeny práce
na projektové dokumentaci pro
stavební povolení nejen pro celou
trasu, ale i pro most přes Vltavu
u Suchdola. ■
Základní údaje o stavbě
Objednatel:
Ředitelství silnic
a dálnic České republiky
Uvažovaný správce mostu:
Ředitelství silnic
a dálnic České republiky
Architekt:
prof. Ing. arch. Tomáš
Šenberger, CSc., Ing.
arch. Martin šenberger
Hlavní inženýr projektu:
doc. Ing. Tomáš Rotter,
CSc.
Hlavní koordinátor pro mosty:
doc. Ing. Tomáš Rotter,
CSc.
Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Korbelář,
VPÚ DECO Praha
Technické údaje o mostu:
podle ČSN 736200
Charakteristika mostu:
t r v a l ý n e p o hy b l i v ý
nemasivní kolmý třípodlažní most o třech
polích. Ocelový plnostěnný oblouk a ocelov ý V ierendeelov ý
trám. Most s horní
mostovkou: jedno patro s neomezenou volnou výškou a dvě patra
s omezenou volnou
výškou. Most je převážně přímý, zčásti ve
směrovém oblouku.
Délka přemostění:
466,0 m
Délka mostu:
476,0 m
Délka nosné konstrukce:
472,60 m
Rozpětí jednotlivých polí:
Oblouk: rozpětí 162,0 m,
vzepětí 68,10 m.
Trám mostovky:
200,0+70,0+200,0 m
Šířka mezi svodidly:
2x16,0 m
Šířka průjezdního prostoru:
2x16,0 m
Šířka průchozího prostoru
(lávky): 3,50 m
Výška mostu (max. nad terénem): horní mostovka: 79,20 m,
dolní mostovka: 69,20 m
Stavební výška:
pro horní mostovku:
12,0 m
Plocha nosné konstrukce:
21,53x472,6 m =
=10 175 m2
Zatížení mostu:
Z a t ě ž ov a c í t ř í d a A
podle ČSN 73 6203
b:1986
Přemosťovaná překážka:
řeka Vltava, trať ČD,
dvě místní komunikace
Převáděná komunikace:
modifikovaná
kategorie
R32,5/100
Volná výška nad plavební hladinou: 66,80 m
m N
di alo O
gi ná V
t á kl Ě
ln ad
ít o
isk vý
!
Komplexní proces
výroby ttiskovin od předtiskové přípravy
přes
př
CtP až po tisk a knihařské zpracování.
Tiskárna EXPODATA-DIDOT, spol. s r. o., Výstaviště 1, 648 75 Brno, tel./fax: +420 541 159 159
e-mail: [email protected], internet: www.expodata-didot.cz
inzerce
...A VYHRAJTE ZDIVO NA CELÝ DŮM!
Se stavebním materiálem QPOR zvládnete při stavbě vašeho rodinného domu vše od A po Zeď. Levně, rychle a jednoduše. A stejně lehce můžete získat zdivo na celý dům! Stačí se zapojit do soutěže a poslat nám fotografii hrubé stavby,
na kterou viditelným způsobem napíšete slogan LIDÉ ZDĚTE! Více informací o soutěži najdete na www.lidezdete.cz.
infolinka:
800 900 366 www.lidezdete.cz
stavebnictví 08/09
55
diskuzní fórum
text: Hana Dušková
SIA ČR – Rada výstavby nabízí státu
pomoc předních odborníků v oboru
V červnu zorganizovala redakce časopisu
Stavebnictví setkání představitelů organizací
SIA ČR – Rady výstavby, aby zhodnotili současnou nepříznivou situaci v českém stavebnictví
a vyjádřili svá stanoviska k možnému řešení.
Debaty se zúčastnili:
Ing. arch. Jan Fibiger, současný prezident SIA ČR – Rada výstavby;
Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT;
Ing. Václav Matyáš, prezident
SPS v ČR;
Ing. arch. Dalibor Borák, předseda
ČKA;
JUDr. Miroslav Hegenbart, čestný
předseda České společnosti pro
stavební právo;
Ing. Bohuslav Štancl, MBA, obchodně technický ředitel SPS v ČR;
Ing. Hana Dušková, redaktorka časopisu Stavebnictví a moderátorka
debaty.
■ Zhodnocení současné situace
ve stavebnictví
Fibiger: Hospodářská deprese
trvá a perspektivy pro české stavebnictví se zatím nezdají být příliš
optimistické. Za této nepříznivé
situace je SIA ČR – Rada výstavby,
sdružení nevládních organizací ve
stavebnictví, rozhodnuta apelovat
na vládu České republiky, a v rámci
řešení současné nepříznivé situace nabídnout ke spolupráci tým
předních odborníků v oboru, kteří
by napomohli řešit programové
otázky výstavby a stavebnictví.
Matyáš: Je nutné, abychom se
z úrovně SIA tuto problematiku
pokusili znovu otevřít a definovat,
čím by se měla vláda ve stavebnictví
zabývat. Je ale otázkou, s kým tyto
návrhy řešit. Opakovaně se setkáváme s nezájmem představitelů vlády
a ministerstev nechat se informovat
o stavu jednotlivých odvětví průmyslu, za která nesou jistým způsobem
vrcholnou odpovědnost. Tyto pasivní přístupy ze strany politiků byly
56
stavebnictví 08/09
doposud z velké části motivovány
konjunkturální situací, v níž se stavebnictví až do konce minulého roku
nacházelo. Pokud se v současné
situaci dosavadní přístup politiků
a role a postoje státní správy nezmění, nebude naše úsilí smysluplné.
Křeček: Stav ve stavebnictví je
rozdílný v období konjunktury a v současné situaci krize. Dnes samozřejmě
nabývají otázky, o kterých chceme
jednat, velkého významu. Zásadním
problémem je vzájemná nekoordinovanost činnosti příslušných ministerstev. Jednotlivé resorty pracují úzce
specializovaně, přičemž ale postrádají
odborníky se znalostí širší problematiky. Vznikají pak vyhlášky, které
nekorespondují s ostatními atributy
resortu stavebnictví v souvisejících
právních předpisech.
Hegenbart: V politické sféře ubývají,
resp. téměř absentují vůdčí osobnosti,
které jsou odborníky ve stavebnictví.
To má za následek, že chybí někdo,
kdo by vůbec vyslechl a pochopil
problematiku, kterou mu prezentujeme. Já osobně si myslím, že je třeba
v politickém spektru hledat odborníky,
kteří by měli v této oblasti ctižádost
budovat obecnou i osobní kariéru.
Borák: Je třeba zejména upozornit
na problematiku v oblasti legislativy, která je v rámci územního
plánování a stavebního řádu v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale v rámci stavební výroby
a výroby stavebních hmot spadá
pod gesci Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR. Jak už zde bylo řečeno, mezi jednotlivými ministerstvy
chybí komunikace, jejich činnost
není koordinována, je uplatňována
různá politika a souvislost mezi danými předpisy není odpovídajícím
způsobem zohledněna.
■ Stanoviska z pohledu nevládních organizací působících ve
výstavbě
Matyáš: Stanovisko Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR je známé.
Je třeba zejména reagovat na dosavadní roztříštěnost státní správy.
Stavebnictví v České republice má
v současné době resortní vazbu na
pět ministerstev – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo
dopravy ČR, Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR, Ministerstvo životního
prostředí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. Základním předpokladem tedy je, aby se státní správa
v oblasti stavebnictví a výstavby,
včetně koordinace činností v rámci
novely kompetenčního zákona,
soustředila do jednoho místa.
Křeček: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků nemá
zásadnější problémy jen s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR,
které nám v oblasti tvorby nových
předpisů vychází vstříc a Komora je
zvána při této tvorbě ke spolupráci.
Současný stavební zákon dnes není,
i přes jeho některé nedostatky,
tou hlavní brzdou v činnosti našich
členů. Mezi problémy, které nás
v současnosti pálí, patří například
absence závazného Výkonového
a honorářového řádu, mající za následek nedostatek kvalifikovaných
inženýrů a pracovníků ve stavebnictví nebo nedostatečné společenské
ohodnocení naší profese. Sledoval
jsem televizní debatu s politiky, kde
se mimo jiné hovořilo o výstavbě
našich dálnic. Chápu, že se jednalo
o zkratku a v takovýchto pořadech
nelze podrobněji vysvětlovat všechny souvislosti, ale z úst ministra financí, který upozornil na vysoké náklady
spojené s výstavbou těchto staveb,
zde například nesprávně zaznělo, že
honoráře projektantů za zpracování
projektových dokumentací jsou dány
výslednou výší investičních nákladů
na stavbu. Dnes je přitom stanovena
volná tvorba cen a jejich výše je určována dohodou. Zpracovatelé projektových dokumentací veškerých
nadlimitních státních zakázek jsou
vybíráni formou veřejných soutěží
a každý uchazeč tedy vypracovává
individuální nabídku. ČKAIT sice po
vzoru německých a dalších evropských komor usilovala o závaznost
výkonových a honorářových řádů,
alespoň v oblasti minimálních potřebných nákladů na zpracování projektu,
ale bohužel bez kladných výsledků.
Myslím, že by bylo, minimálně po
dobu současné krize, namístě výkony a honoráře projektantů stanovit
podle závazných pravidel, kdy jsou
obě strany – zhotovitel i zadavatel –
přesně informovány o kvalitativních
i kvantitativních podmínkách zadaných projektových prací, včetně
podrobného rozlišení základních
a zvláštních výkonových fází. V případě rozhodnutí o zavedení takového
řešení je ČKAIT připravena pomoci.
Borák: V rámci České komory
architektů jsme se v poslední době
několikrát setkali se situací, kdy
nás ministr přijal, byl informován,
měl jakýsi záměr věci řešit. Návrh
přešel na úroveň náměstků, ale na
úrovni ředitelů se začal rozplývat
a další úředníci už dokument dále
neposunuli.
Matyáš: Svaz podnikatelů ve
stavebnictví v ČR nutné změny
ve vztahu státní správy k našemu
odvětví avizoval a prezentoval je jak
na úrovni politických stran, tak na
úrovni Parlamentu ČR a apeloval
v tomto smyslu i na nové ministry.
Výsledkem byla nulová odezva.
Fibiger: Ano, na příslušných ministerstvech často chybí kontaktní
osoby, které jsou odborníky v oblasti stavebnictví a výstavby.
Křeček: V oblasti stavebnictví
a investiční výstavby je třeba se
opírat o koncepčně pojaté podklady pro vytvoření optimálních
podmínek jeho dlouhodobého
rozvoje, a to z hlediska všech
účastníků procesu. V současnosti je investorovi dovoleno
v rozpočtu stavby šetřit i tam,
kde je to nejen neracionální, ale
i společensky nebezpečné. A na
druhou stranu dochází k neefektivnímu čerpání státních investic,
které pak nezbývají na to, aby
se udrželo nastavené tempo
u významných projektů – například u zmiňované výstavby
dálnic.
Matyáš: V současné době spolupracujeme s Ministerstvem
životního prostředí ČR a Státním
fondem životního prostředí v rámci
nového dotačního programu Zelená úsporám, protože očekáváme
určitý přínos v oblasti zakázek
především pro malé a střední
firmy. Na dotace je letos pro žadatele vyčleněno deset miliard
korun. Nicméně musím říci, že se
jedná o naprosto nekoordinované
a nesystémové řešení vzhledem
ke stávajícím podmínkám dotačního programu Ministerstva
pro místní rozvoj ČR a Státního
fondu rozvoje bydlení, kde byl
letos navýšen objem peněz určených na dotace z 1,5 miliardy na
4,1 miliardy korun. Pokud by byla
celá oblast stavebnictví spravována a koordinována jedním
ministerstvem, předešlo by se
takovéto neefektivní roztříštěnosti státní správy, rozmělňování
prostředků ze státního rozpočtu
a šetřily by se mandatorní výdaje.
Křeček: Všechny organizace
v rámci SIA ČR – Rady výstavby
jsou zřízeny buď státem, nebo
pracují jako dobrovolné asociace.
Komory jsou institucemi se státem
přenesenou povinností výkonu
státní správy, ale bez jakékoliv
finanční pomoci. Nepracujeme
se státními penězi ani za státní
prostředky. Naší snahou je, abychom pomohli odborné veřejnosti
v přístupu k obchodu, k produktu,
a to s co nejmenšími potížemi. Ale
stát nám v tom nepomáhá, spíše
naopak.
■N
ávrhy řešení současné situace z úrovně SIA ČR – Rady
výstavby
Fibiger: I přes současnou pesimistickou zkušenost je třeba apelovat
na vládu a zhodnotit současnou
situaci a příčiny zhoršujícího se
stavu na stavebním trhu.
Matyáš: Apel z úrovně SIA by
neměl být předložen jen v obecné
rovině, ale musí se konkretizovat,
co je třeba změnit a co má význam
z úrovně státní správy v oblasti stavebnictví a výstavby řešit. I když se
na výsledek dívám dost skepticky.
Fibiger: Současné negativní krizové momenty jsou jistou šancí,
že předložení tohoto návrhu bude
smysluplně využito.
Křeček: Na současnou situaci
bychom měli jako SIA ČR – Rada
výstavby reagovat také vzhledem
k budoucímu vývoji zakázek. Pokud
se současný stav českého stavebnictví začne pozitivně měnit, dojde
k pozitivním změnám nejdříve do
jednoho roku. Objednané projektové práce pak budou – vzhledem
k tomu, jak dlouho trvá předprojektová příprava staveb – znamenat
pro stavební dodavatele přístup
k zakázkám ještě až o cca tři–čtyři
roky později. A tuto situaci dnes
nikdo neřeší.
Borák: Zatím jsme zde zmiňovali
současný neutěšený stav v oblasti
stavebnictví a jeho příčiny. V rámci přístupu k řešení dané situace navrhuji,
abychom se jako znalci profesního
prostředí nejprve pokusili definovat
vhodné podmínky pro vytvoření
ideálního modelu role státní správy
v oblasti stavebnictví a výstavby.
Hegenbart: Souhlasím s tím, že
při hledání řešení současné kritické
situace ve stavebnictví bychom
měli nejprve vytvořit abstraktní
model role státní správy. Jsou
v podstatě možné tři cesty. Buď
ministerstvo s ústavním činitelem, které komplexně spravuje
stavebnictví a výstavbu, nebo
nový ústřední orgán státní správy
se zákonem upravenou věcnou
a územní působností (příkladem je
Český báňský úřad, který ve vládě
zastupuje ministr průmyslu, a třetí
možností je pak vytvoření stabilní
organizace uvnitř ministerstva (jako
je například Generální ředitelství
HZS ČR).
Borák: Zavedení funkce náměstka
pro výstavbu na určitém ministerstvu by bylo sice praktickým
a užitečným krokem, ale globálně
danou situaci nevyřeší. Pokud tedy
navrhujeme vznik samostatného
ministerstva nebo nového ústředního orgánu státní správy pro oblast
stavebnictví a výstavby (například
ministerstva veřejných prací nebo
podobně), ohradil bych se při definování jeho funkce proti pojmu
„řízení“ stavebnictví. Myslím si, že
většina z nás být centrálně řízena
nechce, v ničem. Na místě je spíše
výraz „koordinace stavebnictví“.
Matyáš: Bývalý ministr průmyslu
a obchodu Martin Říman se mě kdysi
zeptal, jestli stojíme o to, aby stavebnictví někdo řídil. Odpověděl jsem, že
ne. Nechceme žádný institut na řízení
stavebnictví, ale poukazujeme na to,
že státní správa nevykonává směrem
k našemu odvětví ty činnosti, jež jsou
z hlediska zákonem daných kompetencí a odpovědností privátní sférou
nezastupitelné.
Borák: Centrální řízení brzdí trh,
a proto je potřeba deregulovat, roztříštit a nezavádět uvnitř trhu žádné
silné krusty. Myslím, že bychom se
v této souvislosti měli zabývat také
otázkami regulace. Nedávno jsem se
v Bruselu zúčastnil jednání s názvem
Pozitivní regulace (v konečném
znění pak „lepší“ regulace). Jde
o to definovat, co je třeba regulovat,
a co ne, abychom vývoj na stavebním trhu neovlivnili negativně.
Matyáš: My o žádnou regulaci zájem nemáme – jen stojíme o to, aby
státní správa plnila svoji nezastupitelnou roli v té odpovědnosti, která
je jí dána zákonem. Nelze vydávat
předpisy, kterými se stát neřídí.
Borák: Mluvím o tom, že na evropské úrovni nastává obrat. Oproti dosud uplatňovanému postoji direktoriátu pro ochranu volné soutěže,
který v rámci výběru zpracovatele
zakázky napadá jakékoliv standardy
výkonů, jakékoliv honorářové řády
a zákony směřující k skupinovému
popisu činnosti, se prosazuje stále
více názor, že některé části výkonu
profese je vhodné regulovat. Měli
bychom o tom vědět a zavést
shodnou terminologii.
Fibiger: Zastupujeme silné sdružení stavebních organizací, které je
schopno nabídnout odbornou pomoc. Například vytvořením jakéhosi
oficiálního poradního orgánu, kde by
měli odborníci možnost efektivně do
daného problému vstoupit.
Matyáš: Nemyslím si, že z pohledu
stavebních organizací je cestou
k řešení vytvoření poradního orgánu, který by fungoval bez určitých
přenesených kompetencí. Ale apel
ze strany SIA považuji za nutný.
Měl by zaznít právě v této době
nejlépe formou otevřeného dopisu
na adresu předsedy vlády, který by
na straně jedné obsahoval analýzu
současné situace a na straně druhé
prezentoval, jaká řešení považujeme v určité časové posloupnosti
za nezbytné přijmout.
(Pozn. redakce: Ing. Václav Matyáš se omlouvá a odchází poskytnout rozhovor pro Českou televizi.
V další debatě prezidenta SPS v ČR
zastupuje Ing. Bohuslav Štancl).
Hegenbart: Všimněte si, v posledních dnech je to typické, že televizi
poskytuje v oblasti dopravních staveb
rozhovor buď prezident SPS v ČR
Matyáš nebo děkan Fakulty dopravní
ČVUT profesor Moos, ale nikdo
z představitelů státní správy, kde zcela
zjevně chybí kompetentní osoba.
Štancl: Shodli jsme se tedy zatím
na tom, že napíšeme otevřený dopis
premiérovi s návrhem, aby byl navržen nový orgán státní správy, který
by v sobě zastřešoval odpovědnost
a pravomoci v rámci vytváření
pravidel na stavebním trhu. Pokusme se také specifikovat potřebné
kompetence v rámci navrženého
modelu orgánu státní správy.
■ Kompetence v rámci navrženého modelu nového orgánu
státní správy
Borák: Jediné ministerstvo, které
v současné době koordinuje postup
stavebnictví 08/09
57
všech ministerstev a ostatních
ústředních orgánů státní správy
České republiky, je Ministerstvo
životního prostředí ČR, a to v environmentálních otázkách. Ale
ministerstvo, které by mělo přesah
kompetencí v otázkách vystavěného prostředí jako celku, případně
v otázkách technických, v ČR neexistuje. Takový ústřední orgán
státní správy by měl mít přesah
jak v oblasti technických aspektů,
tak v oblasti kvality prostředí, které
v současné době od sebe nelze
odtrhnout. S tím také samozřejmě
souvisejí aspekty kulturní. Zvlášť
bych uvedl ještě aspekty ekonomické. Otázkou je, o jaké přesahy
v pravomoci by se jednalo a v jakém
rozsahu bychom to vůbec chtěli.
Štancl: Nedávno se účastníci
kulatého stolu na Žofíně shodli
na tom, že nejlepším řešením
by bylo sloučit Ministerstvo
životního prostředí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu
ČR do jakéhosi ministerstva
hospodářství.
Hegenbart: Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem
výstavby vydrželo sloučeno v řadě
zemí, v Anglii je doposud. Vždyť i
v České republice bylo Ministerstvo
životního prostředí a investičního
rozvoje.
Štancl: Ve Francii jsou takto sloučena tři ministerstva, ještě Ministerstvo dopravy.
Hegenbart: Otázky výstavby
a stavebnictví, které jsou dnes
rozptýleny v řadě ministerstev,
je nutné koordinovat z jednoho
místa. Je třeba ustavit skupinu,
která by zpracovala určitý abstraktní
model a definovala základní oblasti.
Například koordinaci technických
předpisů ve výstavbě. Jedním z rozhodujících předpokladů pro rozvoj
výstavby a stavebnictví je vždy
podmínka, aby byly v příslušném
ústředním orgánu státní správy
vyváženy dvě části – průřezové
funkce (např. územní plánování,
stavební řád apod.) s funkcemi technicko-ekonomickými (projektování,
výstavba). Zjednodušeně řečeno,
aby fúzovalo MPO s MMR. Pokud
tato koordinace chybí, je výsledkem
například současný byrokratický
proces ve stavebním řádu.
Fibiger: Upřesněme si, jak je
v tomto kontextu definována
výstavba.
Hegenbart: Výstavbou jsou
právě ty průřezové činnosti, jako
územní plánování a stavební řád –
v širším slova smyslu. Stavebnictvím byla vždy výroba stavebních
hmot, dílců a konstrukcí.
Hegenbart: V určité formě by měla
také být koordinována projektová
činnost ve výstavbě. U některých
veřejných zakázek má také význam
zavedení technicko-ekonomické
expertizy. Tato povinnost je například na Slovensku zavedena, zde
se jí stále vyhýbáme.
Fibiger: Měla by být odstraněna
zejména nekompetentnost rozhodování za celek, za konečný projekt.
V okamžiku, kdy se v daném území realizuje jedna z investic bez
koordinace s ostatními, není reálné,
aby byl projekt ve výsledku funkční
a konzistentní.
Borák: Za důležitou považuji v tomto směru i všeobecnou vzdělanost
společnosti v oblasti vystavěného
prostředí. Jak toto prostředí vzniká a proč, jak se užívá a udržuje
a v čem spočívá jeho kvalita.
Fibiger: Z diskuze vyplývá, že nový
orgán státní správy by měl být
schopen zajistit potřebnou regulaci
a koordinaci záměrů v území při
uplatnění nástrojů územního plánování, včetně veřejných investic,
jejich přípravy a efektivnosti. Zajišťovat koordinaci státních dotačních
programů a daňových nástrojů ovlivňujících výstavbu a péči o vystavěné
území, metodicky stanovovat hlediska environmentální, ekonomická,
Otevřený dopis předsedovi vlády ČR
Vážený pan
Ing. Jan Fischer, CSc.
předseda vlády České republiky
vláda České republiky
Vážený pane předsedo vlády
České republiky,
SIA ČR – Rada výstavby, sdružující rozhodující nevládní organizace v oblasti architektury
a stavitelství, se opakovaně
zabývala neutěšenou situací
a fragmentací řízení celého
oboru.
58
stavebnictví 08/09
Rozvoj našich měst a obcí a péče
o jejich vystavěné prostředí se
stále více stává zájmem široké
občanské společnosti. Stavební
konjunktura a příliv stavebních
investic v minulých letech významně změnily vzhled jak měst
a obcí, tak v mnohých případech
i okolní krajiny. Současná recese a omezování investic ale
postupně odhaluje nedostatky
některých rozestavěných a připravovaných investic i značný
a rozporuplný nárůst byrokracie
a roztříštěnost legislativních
nástrojů a kompetencí. V praxi to
často znamená, že výstavba jako
celek na úrovni vlády není cíleně
řízena, respektive že si mnohá
přijatá opatření (zákony, dotace,
daňové a technické předpisy,
vyhlášené ochrany a zásady
územního rozvoje apod.) často
překážejí a vzájemně protiřečí.
SIA ČR – Rada výstavby proto navrhuje jako cílový stav integraci
rozhodujících kompetencí v oblasti architektury a stavitelství
do jednoho ministerstva nebo
nového ústředního orgánu státní správy, který by zajistil lepší
a ko o r d i n o v a n o u p ř í p r a v u
potřebné legislativy, dbal by
na ochranu veřejného zájmu
a spotřebitele v dlouhodobém
procesu přípravy a realizace
jednotlivých staveb, soustavně
by vytvářel podmínky pro technickou, funkční, ekonomickou
a ekologickou přípravu veřejných investic a koncepční prosazování národních českých
energetická. Je třeba zajistit systém
ochrany spotřebitele, koordinaci
právních předpisů, technických
norem, efektivní zkušebnictví apod.
Kritická je situace v zajištění nové
generace řemeslných profesí, ale
i obecná znalost o architektuře, stavitelství a péči o vystavěné prostředí.
V procesu evropské integrace se
ČR dostala do pozice pasivního
příjemce předpisů ES. To vše jsou
úkoly pro nový orgán, soustavně
zajišťující trvalou udržitelnost rozvoje našich měst a obcí, k jehož
vzniku by SIA ČR – Rada výstavby
měla napomoci.
Závěr
Všichni účastníci debaty se shodli na
tom, že je nezbytné, aby vznikl otevřený dopis (viz níže), který by popisoval
nevyhovující současný stav resortu,
protože stávající krize není z úrovně
státu dostatečně řešena. Tento
otevřený dopis bude v souvislosti
se strukturou účastníků této debaty
dopisem SIA ČR – Rady výstavby
a bude adresován předsedovi vlády
České republiky.
Časopis Stavebnictví bude další
vývoj v této oblasti sledovat a bude-li třeba, uspořádá další podobné
setkání. Nicméně redakce pokládá
za nezbytné, aby se následujícího setkání, má-li být smysluplné, účastnil
i kompetentní zástupce vlády. ■
zájmů v odborných orgánech
Evropské unie. Prosazení trvale udržitelného rozvoje našeho
vystavěného prostředí musí
významně přispět i na ně zaměřené soustavné vzdělávání
a výzkum.
Vážený pane předsedo vlády,
SIA ČR navrhuje zahájit technickou přípravu takovéto změny bezodkladně a jsem pověřen
Vás ujistit, že jednotliví členové
SIA ČR jsou připraveni sestavit
z řad svých předních odborníků pracovní tým, který by se
do přípravy takovéto změny
přístupu k zajištění úkolů státu v oblasti výstavby a péče
o vystavěné prostředí okamžitě aktivně zapojil.
Věříme, že u Vás nalezneme
p ř í z n i v o u o d ez v u n a n á š
n áv r h a o č ek áváme Va š e
stanovisko. ■
svět stavbařů
text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR
Představujeme Jihomoravské stavební společenství
První regionální útvar SPS v ČR
vznikl v oblasti jižní Moravy v roce
1997, pod názvem Brněnská
stavební společnost, která byla
v roce 2001, v souvislosti s reformou státní správy, přejmenována na Jihomoravské stavební
společenství (JmSS). Prvním
předsedou byl zvolen doc. Ing.
Lubomír Mikš, CSc., který stojí
v čele společenství dosud.
Ing. Zdeněk Kotol, který zastává
v současnosti funkci manažera
společenství, odpověděl na
otázky redakce.
Kolik členů JmSS sdružuje?
Brněnská stavební společnost
měla původně šestatřicet členů,
dnes sdružuje JmSS osmdesát
členů, z toho padesát sedm je
samostatných firem, ostatní jsou
členové kolektivní nebo různá
sdružení a asociace. Mezi členy
JmSS jsou firmy nejrůznějšího
zaměření, jak velké společnosti
celostátního významu (například
OHL ŽS, SKANSKA DS, IMOS
Brno, KALÁB – stavební firma,
KOMFORT, Arch Design, SIKA
CZ, Qualiform – stavební zkušebna a znalecký ústav, STAVOS,
Elektro Brno, RTS, ŽSD, PREFA
Brno, Veletrhy Brno, VHS Břeclav), tak i firmy oblastního nebo
místního významu. Z hlediska
zaměření činnosti jsou mezi na-
šimi členy developeři, společnosti
zajišťující vlastní realizaci staveb,
výrobci i dodavatelé stavebních
materiálů, dodavatelé služeb pro
stavebnictví, projektanti i drobní
řemeslníci. Členové JmSS jsou
zároveň i členy expertních skupin,
které pracují v rámci celostátního
působení Svazu podnikatelů ve
stavebnictví v ČR, další z nich pak
pracují přímo v představenstvu
nebo v dozorčí radě svazu.
Můžete charakterizovat důvody,
které vedly k založení regionálního seskupení ?
Hlavní důvod, který vedl k formování členské základny na úrovni
regionu, byl útlum dopadu aktivit
svazu, kdy většina činností SPS
v ČR se zpočátku odehrávala především v Praze.
Jaké jsou hlavní cíle a metody
činnosti JmSS?
Mezi hlavní programové cíle
JmSS patří podpora profesních
zájmů stavebních, inženýrských
a projektových firem v Jihomoravském regionu. Snažíme se prosadit vyšší kulturu konkurenčního
prostředí, dodržování deklarovaných pravidel soutěží, vysokou
úroveň podnikatelské etiky, souhrnně zachování dobrého jména
a špičkové odbornosti firem působících v regionu. Prostředků
pro dosažení deklarovaných cílů
je celá řada. Záleží na vystupování
představitelů i všech členů JmSS
na veřejnosti, v aktivním kontaktu
s orgány komunální i státní správy,
se zastupiteli na všech úrovních.
Důležitou součástí činnosti je
organizování profesních setkání ve
specializovaných oborech, zejména řemeslných. JmSS se rovněž
angažuje v osvětové činnosti, kde
se zaměřuje především na problematiku nových právních předpisů a norem, nových technologií
a materiálů a na publikaci dobrých
příkladů provedených staveb
v regionu. Takovou akcí, která se
rok od roku těší většímu významu
i oblibě, je soutěž Stavba Jihomoravského kraje, při níž jsou vyhlašovány nejlepší stavby regionu,
nebo Dny stavitelství a architektury, kde spolupracuje s řadou partnerských organizací. Spolupráce
s dalšími subjekty JmSS se rozvíjí
na všech úrovních – nejtěsnější
je pochopitelně s profesními
svazy v oblasti stavebnictví, jako
je ČKAIT a ČSSI, se kterými jsou
pořádány odborné semináře,
školení i společenské akce. Probíhá jednání o bližší spolupráci
s Hospodářskou komorou ČR,
významná je spolupráce JmSS
s Veletrhy Brno, a.s. (doprovodné
akce veletrhů IBF a SHK, celoroční
projekty Centra vzorových domů
EDEN 3000), úzká spolupráce
se rozvíjí s vysokými školami,
vedením města Brna i Jihomoravského kraje, jejichž zástupci
jsou řádnými členy představenstva JmSS. Na celostátní úrovni
zastupuje SPS v ČR v Radě
kvality ČR předseda JmSS,
který je současně i předsedou
celostátní odborné sekce Kvalita
v průmyslu a stavebnictví.
V čem vidíte hlavní výhody
členství v JmSS?
Při projednávání změn v oblasti
legislativy připravuje regionální
organizace soubor nejdůležitějších zpráv a stanovisek, které
pak vedení svazu používá jako
východiska při jednání na úrovni
tripartity nebo s ústředními orgány státu. Příkladem takového
postupu bylo například projednávání nového zákoníku práce,
kdy jsme se snažili zákonodárce
seznámit s problémy, se kterými
se firmy v našem regionu před
jeho zavedením potýkají. Totéž se
týká i řady dalších zákonů a předpisů. Komunikace ovšem probíhá
i opačným směrem, kdy JmSS
své členy informuje o aktuálních
změnách v technické normalizaci,
bezpečnostních předpisech nebo
vzdělávání. V uvedených oblastech je činnost JmSS fakticky
nezastupitelná. ■
inzerce
stavebnictví 08/09
59
Laboratoř inteligentních budov katedry TZB
na Stavební fakultě ČVUT v Praze
Koncem června byla na Stavební
fakultě ČVUT v Praze uvedena do
provozu nová laboratoř inteligentních budov katedry TZB. Výsledky laboratorních měření různých
technologií by měly v budoucnu
přispět k jejich přesnějšímu
vyhodnocení a následně pak
i dalšímu rozšíření inteligentních
budov v praxi.
Slavnostnímu otevření nové laboratoře předcházel odborný seminář zaměřený na oblast technologií inteligentního řízení budov.
Bylo zde mimo jiné představeno
kompletní řešení regulace vytápění i dalších funkcí v rodinném
domě prostřednictvím stávající
verze systému Kobra, kterým je
také nová laboratoř vybavena.
Tento systém inteligentního
řízení budov je původní česká
technologie, která byla vyvinuta
ve spolupráci se společností Prolog a s katedrou TZB FSV ČVUT
a s pomocí grantu Ministerstva
průmyslu a obchodu ČR v rámci projektu Snižování provozní
energetické náročnosti budov
inteligentními systémy řízení.
Skládá se ze základních prvků,
jako jsou například ovládací dotykový panel, čidla pro měření
teploty, vlhkosti a další parametry, včetně regulovatelných hlavic
k topným tělesům a s ovládacím a vyhodnocovacím software. Vše na principu stavebnice, takže laboratoř může být
v budoucnu doplněna o další
nové prvky tak, jak se budou
postupně vyvíjet. ■
Den otevřených dveří 2009
Doba: 10.00–17.00 hod.
■S
třední odborná škola
Adresa: Meziboří,
nám. 8. května 400
Doba: 9.00–16.00 hod.
Seznam vzdělávacích organizací
přihlášených do uzávěrky srpnového čísla časopisu Stavebnictví
a adresy míst, která bude možné
navštívit v rámci Dne otevřených
dveří 28. listopadu 2009. Seznam, jenž najdete také na www.
casopisstavebnictvi.cz, bude
průběžně aktualizován.
■F
akulta stavební, České
v ysoké učení tec hnic ké
v Praze
Adresa: Thákurova 7, Praha 6, Dejvice
Doba: 9.00–13.00 hod.
■S
třední škola poly technická
Adresa: Brno, Jílová 36g
60
stavebnictví 08/09
■S
třední průmyslová škola
stavební a zahradnická
Adresa: Praha 9, Učňovská 1 a
Praha 9, Pod Táborem 17
Doba: 8.00–16.00 hod.
■S
třední odborné učiliště
stavební
Adresa:Prostějov, ulice U Spalovny 6 a Komenského 4
Doba: 8.00–12.00 hod.
▲ Nová laboratoř na FSv ČVUT
■ Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola
Adresa: Volyně,
Resslova 440 a 387
Doba: 8.00–12.00 hod.
■ Střední průmyslová škola
Adresa:Duchcov,
Kubicových 2
Doba: 10.00–16.00 hod.
■ S třední průmyslová škola
stavební
Adresa: Opava, Mírová 3
Doba: od 14.00 hod.
■ S třední průmyslová škola
stavební akad. Stanislava
Bechyně
Adresa: Havlíčkův Brod,
Jihlavská 28
Doba: 9.00–12.00 hod.
■S
třední průmyslová škola
stavební
Adresa:Lipník nad Bečvou, Komenského sady 257
Doba: 8.00–12.00 hod.
■ VOŠ stavební a SPŠ stavební arch. Jana Letzela
Adresa: Náchod, Pražská 931
Doba: 8.30–12.00 hod.
■S
třední průmyslová škola
stavební
Adresa: Valašské Meziříčí,
Máchova 628
Doba: 9.00–13.00 hod.
■ Deltaplan s.r.o., architektonický a projektový ateliér
Adresa:Praha 7, Hall Office Park,
Jankovcova 53
Doba: 9.00–16.00 hod.
Průzkum zajištění
zakázky pro rok 2009
Při květnovém jednání exekutivy SPS v ČR byl odsouhlasen záměr provést v rámci
členské základny průzkum
stavu zajištění zakázky pro
rok 2009, zmapování hlavní
problematiky firem a zjištění
jejich případného dopadu. Výsledky šetření byly statisticky
zpracovány a budou využity
jako konkrétní argumenty při
dalších jednáních s vládou,
poslanci, v tripartitě, pro
mediální publikaci v tisku,
sdělovacích prostředcích, na
tiskových konferencích apod.
Cílem je upozornit, že programová prohlášení vlády nejsou
naplňována a signalizovat
možný dopad prohlubující se
špatné situace v oboru, který
zaměstnává více než 400 tisíc
pracovníků a vytváří další
návazné pracovní příležitosti
v ostatních oborech.
Kompletní průzkum se všemi
statistickými prvky a komentáři naleznete na www.casopisstavebnictvi.cz. ■
Výsledky soutěže Stavba roku 2008 Zlínského kraje
Na konci května 2009 byly v Klubu kultury
v Uherském Hradišti slavnostně vyhlášeny
výsledky již sedmého ročníku soutěže Stavba
roku 2008 Zlínského hraje.
Soutěž byla i tentokrát vypsána
Českou komorou autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, Krajskou stavební společností při Svazu podnikatelů
ve stavebnictví v ČR a Českou
komorou architektů, pod záštitou
hejtmana Zlínského kraje.
Výsledky
■ l . Stavby občanské vybavenosti
Hlavní cena:
Univerzitní centrum ve Zlíně
Investor:
Univerzita Tomáše Bati
ve Zlíně
Projektant:
prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, AI – Design, s.r.o.
Dodavatel:
Sdružení MW – Metrostav a.s., VW Wachal, a.s.
Přihlašovatel:
Univerzita Tomáše Bati
ve Zlíně
Realizace:
08/2006–01/2008
Hlavní cena:
Krajská nemocnice T. Bati, a.s.,
Zlín – onkologické centrum
Investor: Zlínský kraj
Projektant: CENTROPROJEKT a.s.
Dodavatel:
MANAG, a.s.
Přihlašovatel:
MANAG, a.s.
Realizace: 09/2007–09/2008
■ ll. Domy pro bydlení
Hlavní cena:
Bytový dům Zlín-Partyzánská
lnvestor: BZ lnvest, s.r.o.
Projektant: Ing. arch. Pavel Míček
Dodavatel: TOPS, s.r.o.
Přihlašovatel:
TOPS, s.r.o.
Realizace:
09/2007–09/2008
■ III. Rodinné domy
Hlavní cena:
Rod inný d ům v Pří le pí c h
u Holešova
Projektant:
Ing. arch. Jiří Jílek
Dodavatel: RAPOS, spol. s r.o.
Přihlašovatel:
RAPOS, spol. s r.o.
Realizace:
07/2006–04/2008
■ IV. Průmyslové a zemědělské stavby
Hlavní cena:
Administrativně-logistické
centrum společnosti LAPP
KABEL s.r.o.
lnvestor:
LAPP KABEL s.r.o.
Projektant:
S-projekt plus, a.s.
Dodavatel:
PSG-International a.s.
PříhIašovatel:
LAPP KABEL s.r.o.
Realizace:
06/2007–05/2008
■V
. Dopravní, inženýrské
a ekologické stavby
Hlavní cena:
D1 0134.3 Kroměříž západ –
Kroměříž východ
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Projektant:
VIAPONT, s.r.o.
Dodavatel:
Skanska DS a.s.
Přihlašovatel:
Skanska DS a.s.
Realizace: 02/2005–10/2008
■ V l. Realizace rozvojových
projektů měst a obcí
Hlavní cena:
Revitalizace zadního nádvoří
zámku Žerotínů
Investor:
město Valašské Meziříčí
Projektant:
RUSTICUS, s.r.o.
Dodavatel: PhDr. PETR TULIA – ACFI
Přihlašovatel:
město Valašské Meziříčí
Realizace: 10/2006–02/2008
■ C ena hejtmana Zlínského
kraje
Domov důchodců Otrokovice
Investor: Město Otrokovice
Projektant: JaP architects s.r.o.,
autor stavby Ing. arch.
Jan Přehnal
Dodavatel: Pozemní stavitelství
Zlín a.s.
Přihlašovatel: Město Otrokovice
Realizace: 12/2006–09/2008
▲ Univerzitní centrum ve Zlíně
▲ Krajská nemocnice T. Bati,
a.s., Zlín – onkologické centrum
▲ Bytový dům Zlín-Partyzánská
▲ R odinný dům v Přílepích
u Holešova
▲ A dministrativně-logistické centrum
společnosti LAPP KABEL s.r.o.
▲ D1 0134.3 Kroměříž západ –
Kroměříž východ
▼ R evitalizace zadního nádvoří zámku
Žerotínů
▼ D omov důchodců Otrokovice
stavebnictví 08/09
61
Stavby Karlovarského kraje
9. ročník soutěže a přehlídky Stavby Karlovarského kraje se uskutečnil jako jedna z doprovodných akcí 18. ročníku Karlovarské výstavy
stavebnictví FOR ARCH 2009.
Po úsp ě chu z p ředchozích
osmi let byla letos opět soutěž
a přehlídka rozdělena na 2 části –
PROJEKTY a REALIZACE. Do
soutěže bylo v letošním roce
přihlášeno 16 staveb – stavby
a rekonstrukce komunikací
a mostů, hotely, bytové domy,
rodinný dům, administrativní
objekty, letiště. V přehlídce projektů a urbanistických studií bylo
přihlášeno 6 projektů – z chebské
oblasti – Dopravní terminál Cheb,
oblast Karlovarska – bytové domy
Green point a Bella Vista, Revitalizace promenády Tržiště – Stará
louka, Truck Centrum Hory. Ze
Sokolovska – Cyklostezka ChebSokolov.
Seznam všech staveb a projektů
pro rok 2009 je na http://stavby.
karlovarska.net
Vyhodnocené stavby
1. místo a titul Stavba roku
Karlovarského kraje
Stavba: M odernizace letiště
Karlovy Vary
Přihlašovatel a zhotovitel:
EUROV I A C S, a.s.,
odštěpný závod oblast
Čechy západ
Investor:
Karlovarský kraj (spolufinancováno z prostředků Karlovarského
kraje a Regionálního
operačního programu
NUTS II Severozápad)
Projektant:
Fa Parolli, s.r.o., Ing.
arch. Petr Parolek ,
Ph.D.
2. místo
Stavba:Věže kostela sv. Mikuláše v Chebu
Zhotovitel:
PEGISAN s.r.o.
Přihlašovatel:
Město Cheb
Investor:
Nadační fond Historický
Cheb
Projektant:
Atelier VYSTYD,
Ing. arch. Luděk Vystyd,
Ing. Zdeněk Kukrál
3. místo
Stavba:Rekonstrukce ul. Hlavní
Mariánské Lázně
Zhotovitel:
A LGO N PLUS, a.s.
a Vodohospodářské
stavby Karlovy Vary a.s.
Přihlašovatel:
Město Mariánské Lázně
Investor:
Město Mariánské Lázně a Krajská správa
a údržba silnic
Projektant:
Ing. Ota Řezanka
Vyhodnocené projekty
1. místo
Projekt:P romenáda Tržiště –
Stará louka
Přihlašovatel a investor:
Město Karlovy
Vary
Projektant:
bb architektonický
ateliér K.V.,
Ing. arch. Miloslav Bokota
Hlasování veřejnosti
Stavba: Hotel Prezident
Zhotovitel a přihlašovatel:
THERMIA-BAU, a.s.
Investor:Sárová s.r.o.
Projektant:
STP k.s., Ing. arch.
Alexander Mikoláš
Za uplynulých devět let se podařilo prezentovat a propagovat
celkem 231 staveb a projektů,
které jsou všechny k prohlédnutí
na http://stavby.karlovarska.
net. ■
FOR ARCH Karlovy Vary 2009
v nové karlovarské hale
▲ Odbavovací hala letiště Karlovy Vary
▼ Kostel sv. Mikuláše v Chebu
62
stavebnictví 08/09
▼ Hotel Prezident
Regionální stavební výstavou FOR
ARCH Karlovy Vary 2009 a výstavou Bydlení, volný čas a životní
styl 2009 byla 18. června 2009
slavnostně otevřena a po přestřižení pásky uvedena do provozu
Multifunkční hala KV Arena. Stavbaři považovali za čest, že první
akcí, která se uskutečnila v novém
multifunkčním areálu, byl 18. ročník
regionální stavební výstavy.
Součástí výstavy byly tradičně
soutěže středních průmyslových
škol stavebních a soutěže učňů
stavebních oborů, dále soutěž
a přehlídka o nejlepší stavbu a projekt Karlovarského kraje. Nedílnou
součástí je mezinárodní konference
Městské inženýrství – v letošním
roce s tématem Sportovní stavby
a město. Jako další doprovodná akce
se konal tenisový turnaj LiaporCup
a nechyběla podpisová akce vítězů
hokejové extraligy HC Energie.
V ýst av se zú č astnilo 10 4
vystavovatelů a navštívilo je
včetně doprovodných programů téměř desetitisíc návštěvníků. Hlavní téma výstav bylo
Moderní nízkoenergetická
výstavba a Pohodlné a úsporné bydlení.
Vyhodnocené expozice vystavovatelů:
FOR ARCH Karlovy Vary 2009
Cena GRAND PRIX – LUXUSHAUS s.r.o. Karlovy Vary
1. místo: LIAS Vintířov, k.s.
2 . m í s to: PREFA - BE TO N
CHEB spol. s r.o.
3. místo: STASKO plus s.r.o.,
Karlovy Vary
Bydlení, volný čas a životní
styl 2009
1. místo: PROKOP NÁBYTEK
s.r.o., Karlovy Vary ■
FA_09_185x125_t2
17.7.2009
13:17
Str. 1
inzerce
20. MEZINÁRODNÍ STAVEBNÍ VELETRH
Každoročně se prezentuje okolo 1000 vystavovatelů z ČR i zahraničí na “čisté” výstavní ploše cca 25 000 m2.
Počet návštěvníků (bez doprovodných programů) opakovaně přes 80 000. Výborná dopravní dostupnost výstavního
areálu, stanice metra před branami výstaviště.
� Průřez všemi oblastmi stavebnictví - stavební materiály � realizace staveb � střechy, fasády, obklady, dlažby � dveře, vrata, okna
� podlahy � vytápění, klimatizace � koupelny, bazény, sauny � interiéry � stavební stroje
� Zastoupení investorů, developerů, výrobců, dodavatelů, řemeslníků a dalších z oborů souvisejících se stavebnictvím
� Praktické ukázky stavebních řemesel
�
schody
FOR ARCH 2009: Pět veletržních dnů = pět hlavních témat
Letošní, v pořadí již 20tý ročník veletrhu, se bude věnovat v poslední době stále aktuálnějším tématům ekologie a úspor. Každý den veletrhu bude zaměřen
na jedno ucelené téma, ke kterému se budou pořádat doprovodné programy - konference, semináře, přednášky a soutěže.
22.9. Vytápění a úspory energií (seminář Využití solární energie pro bytové domy, konference Fotovoltaika, …)
23.9. Revitalizace panelových domů (workshop Revitalizace a úspory energií v bytových domech, seminář Modernizace veřejného osvětlení, …)
24.9. Dřevostavby a nízkoenergetické bydlení (konference Dřevěné stavění, Technologický profil v ČR, …)
25.9. Efektivní a komfortní bydlení (konference Inteligentní digitální domácnost, konference IBT, … )
26.9. Budoucnost dopravy v Praze (souhrnná expozice „Historie, současnost a budoucnost dopravy v Praze a okolí“, premiéra - Nový koncept územního plánu
dopravy v Praze)
SOUBĚŽNĚ PROBÍHAJÍ VELETRHY
5. veletrh investičních příležitostí a Realit
2. veletrh elektrotechniky, osvětlovací
techniky a zabezpečovacích systémů
22. – 26. 9. 2009
PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY
4. veletrh progresivního stavění ze dřeva
ABF, a.s., tel.: 225 291 131
e-mail: [email protected]
www.forarch.cz
www.abf.cz
stavebnictví 08/09
63
infoservis
inzerce
Veletrhy a výstavy
27.–30. 8. 2009
CODE 09
Mezinárodní veletrh nábytku, součást mezinárodního týdne designu
Dánsko, Kodaň, Bella Center
E-mail: [email protected]
www.code09.dk
5.–7. 9. 2009
COMFORTEX 2009
Odborný veletrh interiérů
SRN, Lipsko, Lipské výstaviště,
Messe–Allee 1,
E-mail: [email protected]
www.comfortex.de
14.–18. 9. 2009
MSV 2009
51. mezinárodní strojírenský veletrh spolu s veletrhem Transport
a Logistika
Brno, Výstaviště BVV
E-mail: [email protected]
www.bvv.cz/msv
3. 9. 2009
AutoCAD Architecture
Školení
České Budějovice, Xanadu,
školicí středisko,
Tylova 17
E-mail:
[email protected]
7.– 11. 9. 2009
AutoCAD
Základní školení
Praha 3,
Domažlická 1053/15
E-mail: [email protected]
9. 9. 2009
Zateplování staveb
v rozpočtech
Seminář
Praha 1, Pasáž U Hájků,
Kongresové centrum,
Na Poříčí 42
E-mail: [email protected]
22.–26. 9. 2009
FOR ARCH 2009
20. ročník mezinárodního stavebního veletrhu
PVA Letňany
www.forarch.cz
17.– 18. 9. 2009
Podlahy 2009
Konference
Praha 4, Kulturní centrum
Novodvorská
17.– 18. 8. 2009
AutoCAD – středně pokročilí
Certifikované školení
Ostrava, NICOM, Nádražní 120
E-mail: [email protected]
24.– 27. 8. 2009
Revit Architecture – rychlý
začátek
Školení
Praha 3, Domažlická 1053/15
E-mail: [email protected]
24.–27. 8. 2009
Autodesk Inventor – základní
kurz
stavebnictví 08/09
24.– 27. 8. 2009
AutoCAD 3D modelování
Školení
Praha 3, Domažlická 1053/15
E-mail: [email protected]
17.–21. 9. 2009
ABITARE IL TEMPO
24. mezinárodní výstava nábytku,
vybavení a interiérového designu
Itálie, Verona,
Výstaviště Verona
E-mail: [email protected]
www.abitareiltempo.com
Odborné semináře
a konference
64
Certifikované školení
Praha 8, NICOM,
Zenklova 32/28
E-mail: [email protected]
E-mail:
[email protected]
17.– 18. 9. 2009
Fibre Concrete 2009
5. mezinárodní konference – technologie, navrhování, aplikace.
Konference je zařazena v akreditovaných vzdělávacích programech pro členy ČKAIT – projekt
celoživotního vzdělávání.
Praha 6, Masarykova kolej,
Thákurova 1
E-mail: [email protected]
www.concrete.fsv.cvut.cz/fc.2009
21. 9.– 4. 10. 2009
Architecture Week 2009
Mezinárodní festival moderní
a současné architektury
Praha 1, AW Central,
budova Mánes,
Masarykovo nábřeží 250,
+ další místa v Praze
E-mail: [email protected]
21. 9. 2009
Křižovatky architektury
Konference
Praha 1, Výstavní síň Mánes,
Masarykovo nábřeží 250
E-mail: [email protected]
www.forarch.cz/ds/
24. 9. 2009
Dřevěné stavění
4. ročník celostátní konference
Praha 9, PVA Letňany,
konferenční centrum
E-mail: [email protected]
www.forarch.cz/ds/
Navrhování pasivních domů
Desetidenní kurz pro architekty, stavební inženýry
a techniky ve stavebnictví
pořádá Centrum pasivního
domu, neziskové sdružení právnických i fyzických osob.
■ Kurz je akreditován v rámci
programu celoživotního vzdělávání ČKAIT.
■ Účastníci získají certifikát
Centra pasivního domu o absolvování školení.
Termíny kurzů:
Koberovy: 14.–18. 9. 2009;
21.–25. 9. 2009; 12.–16. 10.
2009; 19.–23. 10. 2009.
Brno:
30. 9.–3. 10. 2009; 7.–9. 10.
2009; 14.–16. 10. 2009.
Hostětín: 2.–6. 11. 2009; 9.–13. 11.
2009.
Praha: 14–17. 11. 2009; 23–27. 11.
2 0 0 9 ; 2 7. – 2 9 . 11. 2 0 0 9 ;
1.– 4. 12. 20 0 9; 4.– 6. 12.
2009.
■ Absolvovat je možné jeden
blok a další si doplnit v jiný
termín na jiném místě.
■ Pro získání akreditačních
bodů a osvědčení Centra pasivního domu je nutné zúčastnit
se všech deseti dnů.
Více informací naleznete na
www.pasivnidomy.cz/kurz.
html. ■
Přírodovědecká fakulta
Univerzity Palackého
Dvanáct kateder, knihovnu a studijní oddělení pojme novostavba
Přírodovědecké fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci, která byla
slavnostně uvedena do provozu
v červnu 2009. Moderní budovu
v přibližné hodnotě 900 milionů
korun realizovalo dodavatelské
sdružení společností HOCHTIEF
CZ a.s. a TCHAS, spol. s r.o.
Rozsáhlá sedmipodlažní budova
v univerzitním areálu olomoucké lokality Envelopa disponuje
6 0 0 místnostmi, uč ebnami
a nejmodernějšími laborato řemi. Celková kapacita činí až
2000 osob. Z tvaru protáhlého
kříže vystupují bloky poslucháren, centrální část má podobu
atria. Podélná křídla jsou určena
k vnitřnímu uzavřenému provozu
kateder, střední část umožňuje
volný pohyb studentů.
Největší investice v historii školy
umožní soustředit obory matematiky, chemie, fyziky a věd
o Zemi v jednom centru. Podle
rektora Univerzity Palackého
Lubomíra Dvořáka ocení no -
inzerce
firemní blok
vou budovu zejména studenti.
Přírodovědecká fakulta totiž
v posledních letech sídlila v sedmi lokalitách na různých koncích
hanácké metropole.
Na výstavbě fakulty se pod vedením pracovníků firem HOCHTIEF
CZ a TCHAS podílelo během
dvou let přibližně osmdesát
subdodavatelů. Celkově zde na
zastavěné ploše 4600 m 2 působilo zhruba 1600 pracovníků.
Skelet budovy tvoří 36 500 t
železobetonu, efektní fasáda
je složena z 5200 m2 žulových
desek z Brazílie. Exotický původ
mají rovněž pochozí plochy na
terasách – jsou provedeny z tropického dřeva.
Rozsahu díla odpovídá objem
úprav okolních ploch. Vzniklo
100 parkovacích míst a 94 podzemních stání, nový trávník zaujímá 11 300 m2. Okolí fakulty
zkrášluje 178 vysazených stromů.
Jejich růst podporuje 4000 m závlahového potrubí a vybudovaná
studna pro čerpání podzemní
vody. ■
projekce
projekce
projekce
projekce
realizace
realizace
realizace
projekce
projekce
projekce–––––––realizace
realizace
realizace
realizace
• Optimalizace projektového řešení
•• •• Optimalizace
•• Optimalizace
Optimalizace
projektového
projektového
projektového
řešení
řešení
řešení
Optimalizace
Optimalizace
Optimalizace
projektového
projektového
projektového
řešení
řešení
řešení
a navržené technologie pro dané
aa aanavržené
navržené
a
navržené
technologie
technologie
technologie
pro
pro
pro
dané
dané
dané
navržené
navržené
a navržené
technologie
technologie
technologie
pro
pro
pro
dané
dané
dané
geologické podmínky
geologické
geologické
geologické
podmínky
podmínky
podmínky
geologické
geologické
geologické
podmínky
podmínky
podmínky
• Zpevňování základů
•• •• Zpevňování
•• Zpevňování
Zpevňování
základů
základů
základů
Zpevňování
Zpevňování
Zpevňování
základů
základů
základů
• Zvyšování únosnosti základů
•• •• Zvyšování
•• Zvyšování
Zvyšování
únosnosti
únosnosti
únosnosti
základů
základů
základů
Zvyšování
Zvyšování
Zvyšování
únosnosti
únosnosti
únosnosti
základů
základů
základů
• Zakládání na mikropilotách
•• •• Zakládání
•• Zakládání
Zakládání
na
na
mikropilotách
Zakládání
Zakládání
Zakládání
nana
namikropilotách
mikropilotách
namikropilotách
mikropilotách
mikropilotách
• Injektáže, kotvy, zápory
•• •• Injektáže,
•Injektáže,
Injektáže,
Injektáže,
kotvy,
kotvy,
kotvy,
zápory
zápory
zápory
• Injektáže,
Injektáže,
kotvy,
kotvy,
kotvy,
zápory
zápory
zápory
• Sanace sesuvů
•• •• Sanace
•• Sanace
Sanace
sesuvů
sesuvů
sesuvů
Sanace
Sanace
Sanace
sesuvů
sesuvů
sesuvů
• Provádění pilot OMEGA
•• •• Provádění
•• Provádění
Provádění
pilot
pilot
pilot
OMEGA
OMEGA
OMEGA
Provádění
Provádění
Provádění
pilot
pilot
pilot
OMEGA
OMEGA
OMEGA
Obchodní odd.
Obchodní
Obchodní
Obchodní
odd.
odd.
odd.
Obchodní
Obchodní
Obchodní
odd.
odd.
odd.
Ing.
Jan Kunčák
Ing.
Ing.
Ing.
Jan
Jan
Jan
Kunčák
Kunčák
Kunčák
Ing.
Ing.
Ing.
Jan
Jan
Jan
Kunčák
Kunčák
Kunčák
tel.:
602
958
111
tel.:
tel.:
tel.:
602
602
602
958
958
958
111
111
tel.:
tel.:
tel.:
602
602
602
958
958
958
111
111111
111
e-mail: [email protected]
e-mail:
e-mail:
e-mail:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
e-mail:
e-mail:
e-mail:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Realizační odd.
Realizační
Realizační
Realizační
odd.
odd.
odd.
Realizační
Realizační
Realizační
odd.
odd.
odd.
Ing.
David Švanda
Ing.
Ing.
Ing.
David
David
David
Švanda
Švanda
Švanda
Ing.
Ing.
Ing.
David
David
David
Švanda
Švanda
Švanda
stavebnictví
08/09
65
tel.:
606
739
367
tel.:
tel.:
tel.:
606
606
606
739
739
739
367
367
367
tel.:
tel.:
tel.:
606
606
606
739
739
739
367
367
367
www.svipp.cz
e-mail: [email protected]
www.svipp.cz
www.svipp.cz
www.svipp.cz
e-mail:
e-mail:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
www.svipp.cz
www.svipp.cz
www.svipp.cz e-mail:
e-mail:
e-mail:
e-mail:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
SVIPP, s.r.o.
SVIPP,
SVIPP,
SVIPP,
s.r.o.
s.r.o.
s.r.o.
SVIPP,
SVIPP,
SVIPP,
s.r.o.
s.r.o.
s.r.o.
Čechyňská
14a
Čechyňská
Čechyňská
Čechyňská
14a
14a
14a
Čechyňská
Čechyňská
Čechyňská
14a
14a
602 00 Brno14a
602
602
602
00
00
Brno
00
Brno
Brno
602
602
602
00
00Brno
00Brno
Brno
tel.:
543
254
578
tel.:
tel.:
tel.:
543
543
543
254
254
254
578
578
578
tel.:
tel.:
tel.:
543
543
543
254
254
254
578
578
fax: 543 254 578
580
fax:
fax:
fax:
543
543
543
254
254
254
580
580
580
fax:
fax:
fax:
543
543
543
254
254
254
580
580
580
e-mail:
[email protected]
e-mail:
e-mail:
e-mail:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
e-mail:
e-mail:
e-mail:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
v příštím čísle
09/09
září
2009
stavebnictví
časopis
Zářijové číslo časopisu se věnuje problematice otvorových
výplní a lehkých obvodových
plášťů staveb. Příspěvky představí současnou situaci v rámci
navrhování těchto konstrukcí
a technických norem. Dále také
trendy a vývoj v možnostech
zlepšování tepelně technických
a akustických vlastností a v oblasti požární bezpečnosti.
Ročník III
Číslo: 08/2009
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Čislo 09/09 vychází 11. září
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
předplatné
Obchodní ředitel vydavatelství:
Milan Kunčák
Tel.: +420 541 152 565
E-mail: [email protected]
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného a poštovného
Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.
Rozměr
Redaktor odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Obchodní zástupce:
Michal Brádek
Mobil: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Cena
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach
Tel.: +420 541 159 374
E-mail: [email protected]
Na zrcadlo
Na spad (ořez)
1/1 strany
185x254 mm
(210x297 mm)
59 000 Kč
1/2 strany na šířku
185x125 mm
(210x147 mm)
29 900 Kč
1/2 strany na výšku
90x254 mm
(103x297 mm)
29 900 Kč
1/2 strany – editorial
90x254 mm
(103x297 mm)
32 900 Kč
1/3 strany na šířku
185x82 mm
(210x104 mm)
19 900 Kč
Předplatné: Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
1/4 strany na šířku
185x61 mm
Nelze
14 900 Kč
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.
1/4 strany na výšku
43x254 mm
Nelze
14 900 Kč
Náklad: 31 200 výtisků
1/8 strany na výšku
43x125 mm
Nelze
7 400 Kč
2. a 3. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
63 000 Kč
4. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
74 000 Kč
1/1 strana PR článek
43 000 Kč
1/2 strana PR článek
21 900 Kč
Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Mgr. Darja Slavíková
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
66
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.
inzerce
Formát
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
stavebnictví 08/09
Inzerce: Mgr. Darja Slavíková
Tel.: +420 541 159 437
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300508
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
„Stavby někdo navrhuje, někdo realizuje, někdo užívá,
ale všichni s nimi žijeme!”
www.4stav.cz je informační portál mapující oblast stavebnictví, architektury, designu a bydlení.
Pokrývá aktuální zpravodajství, publicistiku i konkrétní praxi a poradenství podle motta:
„Stavby někdo navrhuje, někdo realizuje, někdo užívá, ale všichni s nimi žijeme!”
Za krásou
je zkušenost
Bazén roku 2009, Valašské Meziříčí
Skanska CZ a.s.
www.skanska.cz