ROZHOVOR

Měl jsem tu příležitost
popovídat si s herečkou
PETROU
BUČKOVOU…
ROZHOVOR
D R A M AT I Z A C E D O S T O J E V SKÉHO POVÍDKY NĚŽNÁ BYLA
PSÁNA PŘÍMO TOBĚ NA TĚLO.
JAK SE TO PROJEVILO NA PROCESU ZKOUŠENÍ A NA VÝSLEDNÉ
PODOBĚ INSCENACE? Spíš bych řekla, že
Něžná byla režisérem zdramatizována s vědomím, kdo v ní
bude hrát, a to jsme já a Honza Kolařík. V průběhu zkoušení
byla ještě několikrát přepsána. BYLO PRO TEBE SNAZŠÍ
SE S TEXTEM SŽÍT NEŽ NORMÁLNĚ? Vzhledem k tomu,
že mluvím převážně tělem a očima, nebylo pro mě sžívání se nijak
těžké. V INSCENACI JE VELMI DŮLEŽITÁ HUDEBNÍ SLOŽKA. PROČ? JAK V NÍ
FUNGUJE? Hudba pro mě tentokrát nebyla hlavním vodítkem. Všechno, co se děje,
vnímám skrze Honzu Kolaříka. Hudba dotváří napětí pro diváka. O ČEM JE NĚŽNÁ
KONKRÉTNĚ PRO TEBE? O životních zklamáních, která zocelí až tak, že se člověku
zatvrdí srdce. O nedorozumění mezi mužem a ženou, o potřebě lásky a neschopnosti ji
dávat tak, jak ten druhý potřebuje. O zamlčeném,
nevyřčeném, které bobtná a doutná až do takové míry, až to není únosné. Co tě nezabije, to
tě posílí. A tady tě to posílí tak, že se ti zatvrdí
srdce. Přestože člověk potřebuje zalít srdce láskou, bolest ho zatvrdí takovou měrou, že ji není
schopen dávat.
Lenka Schubertová
TIRÁŽ Redakce: Iva Mikulová, Eliška Poláčková, Jan Žůrek.
Komiks: Martin Macháček. Grafická úprava: Nikola Poláčková.
Rozšířené festivalové zpravodajství můžete sledovat také na stránkách www.rozrazilonline.cz
Hlavní mediální partneři:
Mediální partneři:
31. KVĚTNA
SCAENA MUNDI
Je samozřejmé, že iluze jsou ze své podstaty příjemné. – Illusions, of course, are by their nature sweet.
Nebezpečné známosti – Dangerous Liaisons
Když se do teplého večerního šera vyhrnul dav diváků, jenž v Městském divadle zhlédl představení „Jméno růže“, usedali právě do hlediště Reduty poslední opozdilci, aby se ponořili
do mámivých hlubin korespondence, kterou spolu po mnoho let vedli Voskovec s Werichem,
ti „smutní klauni“, natruc všemožným ústrkům a schválnostem osudu. Jejich dopisy nejen že
podávají neobyčejně jímavé, protože tolik nepatetické svědectví o trvalosti jejich přátelství,
ale zároveň potvrzují aristotelovskou pravdu, že smích je to, co odlišuje člověka od zvířete.
Jak říká Vilém z Baskervillu v Ecově strhujícím románu, skrze smích se dokážeme podívat sami
na sebe a na své přehmaty a pády z nadhledu, a snad se z nich i poučit. Prý bylo to představení
příliš filozofické, říkali někteří. Ale jak jednoduchá je to filozofie – nebát se zasmát sám sobě!
Jednoduchá a obtížná zároveň.
Eliška Poláčková
ÚTERÝ / TUESDAY 31. 5. 2011 PROGRAM
10:00–11:30 Divadlo Radost / Radost Theatre / Hlavní program / Main programme /
JAK MORČATA PEKLA BÁBOVKU Divadlo Radost / HOW GUINEA PIGS BAKE
A CAKE Radost Theatre / Hříčka pro nejmenší diváky o morčatech Radkovi
a Borkovi.
14:00–15:32 Kino Art / Art Cinema / projekce / projection / LORD OF THE FLIES (1963) /
režie: Peter Brook / Natočeno podle Goldingovy knižní předlohy.
16:00–16:50 CED (sklepní scéna) / CED (cellar stage) / OFF program / OFÉLIE DiFa JAMU /
OPHELIA / Trojí pohled na Ofélii – Shakespeara, H. Müller, V. Woolfové.
Autorské monodrama.
16:00–16:45 náměstí Svobody / Svobody Square / OFF program / CHROUST Gastropoetická
show / COCKCHAFER Gastro-poetic show.
16:00–19:00 Městské divadlo Brno – hudební scéna / Brno City Theatre – Music Theatre / Hlavní
program / Main programme / SUGAR! (NĚKDO TO RÁD HORKÉ) Městské
divadlo Brno / SUGAR! (SOME LIKE IT HOT) Brno City Theatre / Muzikál na základě
filmu Někdo to rád horké s Marilyn Monroe.
18:00–19:20 HaDivadlo / Hlavní program / Main programme / VŠICHNI JSME M. DIETRICH
Skutr / WE ALL ARE M. DIETRICH / Manželský pár se vydává na svou Odysseiu.
19:00–20:30 Národní divadlo Brno – Janáčkovo divadlo / National Theatre Brno – Janáček
Theatre / Hlavní program / Main programme / NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI
Národní divadlo Brno / DANGEROUS LIAISONS National Theatre Brno /
Choreografie Krzystof Pastor, hudba Arturse Maskatse.
20:30–22:30 Divadlo Husa na provázku / Theatre Goose on a String / Hlavní program / Main
programme / MUŽ, KTERÝ SE SMĚJE Footsbarn Travelling Theatre / THE MAN
WHO LAUGHS / Příběh V. Huga o jeho vyloučení ze společnosti.
21:00–22:00 náměstí Svobody / Svobody Square / OFF program / FINIS TERRAE Divadlo
Continuo / Continuo Theatre / Muži hledající Svatý Grál, mír, svobodu, vykoupení.
21:30–22:30 Divadlo Reduta / Reduta Theatre / OFF program / HETERONYM NIN Divadlo
D´Epog / D´Epog Theatre / Inscenace na motivy deníku spisovatelky Anais Nin.
21:30–23:00 Denisovy sady / Denis park / Hlavní program / Main programme / SPARTACUS
La Licorne Theatre / Revoluční příběh římského gladiátora.
22:00–23:00 Biskupský dvůr / Bishop´s Courtyard / OFF program / TEATROMAT Divadlo
Vosto5 / Vosto5 Theatre / Sami diváci hlasují v divadelním automatu o osudu
Aleny.
Cha cha. Víte, jak
Marlene Dietrich
pekla bábovku?
Zapomněla do ní
dát sugar!
RECENZE
NĚŽNÁ Divadlo U stolu uvedlo dramatizaci povídky F. M. Dostojevského „Něžná“. Hostující
režisér Ivo Krobot vytvořil scénář na míru dvěma profesionálním hercům, Janu Kolaříkovi a Petře Bučkové. Jeviště sklepního prostoru je tentokrát obklopeno diváky ze dvou stran. Scéna
je tradičně minimalistická, jejím středem je podlouhlý stůl, který zde funguje jako nespočet
symbolů, třeba jako vytoužené místo, kde se schází rodina. Stůl je rozložitelný (a občas také
záměrně vratký), takže na něm herci mohou tančit, běsnit nebo se pod ním marně schovávat.
„Něžná“ je příběhem nevyrovnaného manželství, které končí sebevraždou. Již v prvním obraze
je ležící, mrtvá žena. Retrospektivou pak postupně putujeme složitým vztahem majetnického
zastavárníka a mladičké chudé dívky. Poznáváme jejich mlčenlivé soužití a pokoušíme se proniknout do nitra komplikovaných postav. Nápovědou k jeho poodhalení jsou nám jejich hlasité
„vnitřní“ promluvy. Herci tyto nesnadné role zvládli s přehledem. Propracované psychologické
herectví (na kterém si Divadlo U stolu zakládá) je tentokrát obohaceno o výraznou pohybovou
složku a o zmíněné pěvecké vsuvky, které se staly výborným doplňkem dialogů. Prostor zde
byl však i pro hudební motivy ruských klasiků jako Igora Stravinského nebo Sergeje Rachmaninova. Inscenace je tedy nejen hereckým tancem, ale i krásnou, skutečně něžnou podívanou,
po které ani tolik netíží její tragický závěr, spíše nutí k zamyšlení nad základními vztahy a hodnotami, které nás obklopují.
Tereza Dostálová
SHAKESPEAROV LEAR PREROZPRÁVANÝ TELESNÝM JAZYKOM Takto nejako by
sa jednou vetou dala charakterizovať inscenácia holandskej tanečnej dvojice Michaela Schumachera a Sabine Kupferbergovej. Ich Queen Lear je takmer úplne oprostená od dialógov
v blankverse a zdelená je len prepracovanými tanečnými kreáciami. Dôležitú zložku v celej
výpovednej štruktúre pri tom zastáva nekonvenčná živá hudba pozostávajúca z kontrabasu
a huslí, či významy tvoriaca práca zo svetlom. Tieto prvky zaraďujú inscenáciu do rámca postdramatického divadla. Z temného javiska sa v úvode vynorí postava Learovej manželky, ktorá
sedí na mobilnom kráľovskom tróne. Z tejto pozície, obkolesená mužskými rukami, postupne
vypočuje všetky tri dcéry, aby následne vypovedala Kordeliu z krajiny. Jej vyhosteným je z javiska odnesený i trón, ktorý zosobňuje čestnosť a múdrosť kráľovského rodu. Sál za následne
opäť vnorí do čiernej prázdnoty začínajúcich sa zmätkov, ktorú rozbíja len cigaretový ohorok.
Po rozsvietený lúčov, vytvárajúcich svetelnú aleju je kráľovnej nemilosrdne nastavené zrkadlo a ona precitá z ilúzie. Zlomená odchádza do exilu vlastného šialenstva, kde je ponechaná
napospas prírodným rozmarom. Búrka sa na prázdnom javisku vytvára rozhadzovaním zažltnutých stromových listov a kráľovná z nej vchádza do hľadiska, kde hľadá milovanú dcéru.
Z mučeníckym výrazom vo tvári ukazuje na divákov, aby ju o chvíľu odtiahol verný šašo späť
na javisko, kde sa dovŕši jej tragédia. Holandský tanečníci mali svoju choreografiu prepracovanú do najvyššej miery. Ich telesnosť odrážala vnútorne pochody postáv a dynamika ich kreácií v spojení s nezvyčajným hudobným rytmom ponúkali unikátnu divadelnú skúsenosť.
Ervin Hodulik