LILO
Transkript
Rüdiger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter, Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Höger, Dirk Hohndel, Petr Kania, Björn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner, Edith Parzefall, Petr Pavlı́k, Peter Pöml, Peter Reinhart, Marc Rührschneck, Thomas Schraitle, Adrian Schröter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G. Wagner, Michael Weyrauch, Christian Zoz SuSE Linux 7.1 Instalace, sı́t’ a know-how SuSE CR, s.r.o. Drahobejlova 27 CZ – 190 00 PRAHA 9 Tel.: 02 / 8309 5373 (zastoupenı́) 02 / 8309 5389 (instalačnı́ podpora) Fax: 02 / 8309 5374 e-mail: WWW: http://www.suse.cz Rüdiger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter, Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Höger, Dirk Hohndel, Petr Kania, Björn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner, Edith Parzefall, Petr Pavlı́k, Peter Pöml, Peter Reinhart, Marc Rührschneck, Thomas Schraitle, Adrian Schröter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G. Wagner, Michael Weyrauch, Christian Zoz SuSE Linux 7.1 Instalace, sı́t’a know-how Copyright Tato kniha je duševnı́m vlastnictvı́m SuSE CR, s.r.o. Může být kopı́rována jako celek nebo po částech, pokud kopie obsahuje tento copyright. Sazba: LATEX Obálka a grafika: Stephan Endraß Linux je registrovaná ochranná známka Linuse Torvaldse. XFree86 je registrovaná ochranná známka The XFree86 Project, Inc. MS-DOS, Windows, Windows 95, Windows 98 a Windows NT jsou registrované ochranné známky Microsoft Corporation. FlagShip je ochranná známka Multisoft Datentechnik GmbH. UNIX je registrovaná ochranná známka X/Open Company Limited. Dalšı́ ochranné známky či registrované ochranné známky: Clipper od Computer Associates, dBASE od Borland, Foxbase od Microsoft, Compuserve, T-Online od Deutsche Telekom, SuSE a YaST od SuSE GmBH. Všechny ostatnı́ výrobky uvedené v textu mohou být známkami svých výrobců. ISBN 80-238-6611-7 Obsah I SuSE Linux – instalace 1 SuSE Linux – prvnı́ instalace 1.1 Expresnı́ instalace . 1.1.1 Stručná rozvaha xiii . . . . . . 1 1 1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 Spuštěnı́ instalace: úvodnı́ obrazovka YaST2 nastartoval . . . . Výběr jazyka . . . . . Výběr myši . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 4 1.1.6 1.1.7 1.1.8 Klávesnice a časové pásmo . Nová instalace nebo aktualizace? Přı́prava disku . . . . . . . . . . . . . 5 6 6 . . . . . . . . . 10 13 15 . . . . . . . . . 16 16 18 1.1.15 Konfigurace dalšı́ch součástı́ systému 1.1.16 Prvnı́ přihlášenı́ . . . . 1.1.17 Jak pokračovat . . . . . . . . . . 19 19 22 Instalace v textovém režimu (YaST 1) 1.2.1 Výchozı́ stav . . . 1.2.2 Úvodnı́ obrazovka . . . . . . . . 22 22 23 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 Přı́prava instalace: linuxrc . . . Startuje YaST . . . . . . Přı́prava disku – rozdělovánı́ a formátovánı́ Instalace softwarových balı́ků . . . . . . . 23 27 28 29 1.2.7 Výběr základnı́ho softwaru . 30 . . 1.1.9 Výběr softwaru . 1.1.10 Instalace zavaděče . 1.1.11 Informace o uživatelı́ch . . . . . . . . . . 1.1.12 Zadánı́ hesla pro uživatele 1.1.13 Potvrzenı́ nastavenı́ – start instalace 1.1.14 Přı́prava grafického prostředı́ . 1.2 . . . . . . . . . i Obsah 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 ii 1.2.8 Instalace systémového softwaru a programů . 1.2.9 Výběr jádra . . . . . . . 1.2.10 Základnı́ konfigurace pomocı́ YaST . . . 1.2.11 Přihlášenı́ po instalaci . . . . . Jak spustit SuSE Linux . . . . . . Instalace odjinud než z mechaniky CD . . . 1.4.1 Instalace z dosového diskového oddı́lu . . 1.4.2 Instalace po sı́ti . . . . . . Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin 1.5.1 Spuštěnı́ Windows 95/98 v dosovém módu . 1.5.2 Vyvolánı́ programu setup a jeho prvnı́ část . 1.5.3 Jak nastartovat minimálnı́ Linux programem setup 1.5.4 Instalace programu loadlin a start minimálnı́ho Linuxu . . . . . . . . Dalšı́ informace k instalaci . . . . . . 1.6.1 Jak zı́skat mı́sto na disku pro Linux a jak ho rozdělit 1.6.2 Použitı́ CD 2 ke startu systému . . . 1.6.3 Vytvořenı́ startovacı́ diskety programem setup . 1.6.4 Zhotovenı́ startovacı́ diskety z Linuxu . . 1.6.5 Podporuje Linux mou CD mechaniku? . . Popis možných problémů . . . . . . 1.7.1 Dosové (resp. windowsové) soubory nejdou přemı́stit 1.7.2 V dosovém módu je pouze anglická klávesnice 1.7.3 V dosovém módu chybı́ ovladač pro CD mechaniku 1.7.4 Vadné CD . . . . . . . 1.7.5 CD mechanika typu ATAPI odmı́tá čı́st . . 1.7.6 CD mechanika na paralelnı́m portu . . . 1.7.7 Potı́že s nestandardnı́mi CD mechanikami . 1.7.8 IBM Thinkpad přestane komunikovat během instalace . . . . . . . . 1.7.9 Programu loadlin chybı́ pamět’pro zavedenı́ jádra 1.7.10 Program loadlin selže . . . . . 1.7.11 DOS běžı́ v chráněném módu . . . . 1.7.12 Změnilo se pı́smeno pro označenı́ mechaniky CD 1.7.13 Dalšı́ možné potı́že s hardwarem . . . Rozdělovánı́ disku pro začátečnı́ky . . . . Rozdělovánı́ disku pro experty . . . . . 1.9.1 Velikost odkládacı́ho oddı́lu . . . . 1.9.2 Aplikačnı́ typ počı́tače . . . . . 1.9.3 Optimalizace . . . . . . . 30 32 32 35 36 38 38 39 39 39 40 40 41 42 42 44 45 46 47 47 47 47 48 48 48 49 50 50 50 50 51 51 51 53 55 56 56 57 Obsah 1.10 Manuálnı́ konfigurace disků . . 1.10.1 Vytvářenı́ diskových oddı́lů . 1.10.2 Souborové systémy a body připojenı́ 1.11 Automatická instalace SuSE Linuxu . 1.11.1 ALICE . . . . . 1.11.2 Automatická instalace pomocı́ YaST1 . . . . . . . . . . 2 Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis 2.1 Ovládánı́ a rozloženı́ kláves . . . . . 2.2 YaST– hlavnı́ menu . . . . . . 2.3 Nastavenı́ instalace . . . . . . 2.3.1 Jazyk . . . . . . . 2.3.2 Rozloženı́ kláves . . . . . 2.3.3 Instalačnı́ médium . . . . . 2.3.4 Instalace z CD . . . . . 2.3.5 Instalace z disku . . . . . 2.3.6 Instalace z NFS . . . . . 2.3.7 Instalace z dosažitelného adresáře . . 2.3.8 Instalace z FTP . . . . . 2.3.9 Vytvářenı́ diskových oddı́lů . . . 2.3.10 Cı́lové oddı́ly a souborové systémy . . 2.3.11 Logical Volume Manager . . . 2.3.12 Instalace do adresáře . . . . 2.4 Instalace softwarových balı́ků . . . . 2.4.1 Nahránı́ konfigurace . . . . 2.4.2 Uloženı́ konfigurace . . . . 2.4.3 Změna konfigurace . . . . . 2.4.4 Co se vlastně stane . . . . . 2.4.5 Start instalace . . . . . . 2.4.6 Kontrola vztahů mezi balı́ky . . . 2.4.7 Index všech sériı́ a balı́ků . . . 2.4.8 Informace o balı́cı́ch . . . . 2.4.9 Nahrávánı́ balı́ků . . . . . 2.4.10 Smazánı́ balı́ků . . . . . 2.5 Aktualizace systému . . . . . . 2.6 Správa systému . . . . . . . 2.6.1 Integrace hardwaru do systému . . 2.6.2 Konfigurace startovánı́ a jádra . . . 2.6.3 Konfigurace sı́tě . . . . . 2.6.4 Konfigurace způsobu přihlášenı́ . . . . . . . . 59 59 61 64 64 64 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 65 65 66 66 66 67 68 68 68 69 70 71 72 76 76 77 77 77 78 80 80 80 81 81 81 81 82 82 83 85 88 89 iii Obsah 3 2.6.5 Nastavenı́ správce oken . . . . . 89 2.6.6 Správa uživatelů . . . . . . 90 2.6.7 Správa skupin . . . . . . . 91 2.6.8 Vytvořenı́ zálohy . . . . . . 92 2.6.9 Nastavenı́ zabezpečenı́ systému . . . 93 2.6.10 Konfigurace grafického prostředı́ X Window . 93 2.6.11 Změna konfiguračnı́ch souborů . 94 . . Startovánı́ a zavaděče . 95 3.1 Start PC . 3.2 Rozdı́lné startovacı́ koncepce 3.3 LILO – přehled 3.4 Konfigurace LILO . . . . . . 95 . . . . . 96 . . . . . . . 97 . . . . . . . 99 . . . . 100 . . . . 103 . . . . 105 3.6 Vytvořenı́ startovacı́ diskety pro Linux . . . . 107 3.7 Vzorové konfigurace . . . . 108 . 3.5 3.8 3.9 . . #$""%& 3.4.1 Struktura souboru !" 3.4.2 Dalšı́ konfiguračnı́ možnosti Instalace a odinstalovánı́ LILO . . . . 3.7.1 DOS/Windows 95/98 a Linux . . . 109 3.7.2 Windows NT a Linux na jednom disku . . 109 Problémy s LILO . . . . . . . 110 3.8.1 LILO – chybová hlášenı́ . . . . . 111 3.8.2 Hranice 1024 cylindrů . . . . . 112 3.8.3 Problémy při startu s jádrem verze 2.0 a vyššı́ . 114 Startovánı́ pomocı́ programu loadlin . . . . 115 3.9.1 Soubory potřebné pro loadlin . . . . 116 3.9.2 Vytvořenı́ startovacı́ho menu . . . . 116 3.9.3 Startovánı́ z Windows . . . . 117 3.9.4 Startovacı́ menu pro Windows . . . . 118 . II Konfigurace sı́tě 4 iv 121 Linux v sı́ti 123 4.1 Konfigurace pomocı́ YaST . . . . . . 125 4.2 Manuálnı́ konfigurace sı́tě . . . . . . 126 . . . . . 127 4.2.1 Konfiguračnı́ soubory 4.2.2 Startovacı́ skripty . . . . . . 131 4.3 Směrovánı́ a SuSE Linux . . . . . . 132 4.4 DNS – Domain Name Service . . . . . 133 Obsah 4.5 4.6 4.4.1 Konfigurace DNS . . . 4.4.2 Jednoduchý nameserver . . NIS – Network Information Service . 4.5.1 Zřı́zenı́ klienta NIS . . . 4.5.2 Master a slave server NIS . NFS – distribuované souborové systémy 4.6.1 Import souborových systémů . 4.6.2 Export souborových systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 133 134 134 135 135 135 136 5 Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ 5.1 PPP . . . . . . . . . . 5.1.1 Podmı́nky pro PPP . . . . . . 5.1.2 Dalšı́ informace o PPP . . . . . 5.2 Přı́stup k Internetu přes ISDN . . . . . 5.2.1 Nastavenı́ ISDN – krok za krokem . . . 5.2.2 Přehled . . . . . . . . 5.2.3 Hardware pro ISDN . . . . . 5.2.4 Nastavenı́ hardwaru ISDN pomocı́ YaST . . 5.2.5 Připojenı́ k Internetu pomocı́ ISDN . . . 5.3 Kabelové modemy . . . . . . . 5.4 Digitálnı́ linky . . . . . . . . 5.5 Připojenı́ přes modem . . . . . . . 5.5.1 Vytáčenı́ v analogové sı́ti pro Internet: PPP s wvdial 5.5.2 Konfigurace programu wvdial . . . . 5.5.3 Vı́ce poskytovatelů pomocı́ programu wvdial . 5.5.4 Terminálové adaptéry k ISDN . . . . 5.5.5 Konfigurace modemu PCI . . . . 5.5.6 Manuálnı́ konfigurace PPP pro experty . . 5.6 Maškaráda a firewall . . . . . . . 5.6.1 Výchozı́ předpoklady . . . . . 5.6.2 Jak pracuje firewall . . . . . . 5.6.3 Konfigurace maškarády a/nebo firewallu . . 5.7 Elektronická pošta – e-mail . . . . . . 5.8 Elektronické zprávy a USENET . . . . . 5.8.1 Systém pro zprávy Leafnode . . . . 139 139 139 140 140 141 142 143 143 147 150 151 151 152 152 155 156 157 158 161 162 162 162 164 167 167 6 Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows 6.1 Úvod . . . . . . . 6.2 Instalace a konfigurace serveru . . 6.2.1 Konfiguračnı́ soubor smb.conf . 6.3 Instalace windowsového klienta . . 6.4 Optimalizace . . . . . 171 171 172 172 176 177 . . . . . . . . . . . . . . . v Obsah III 7 Systém X Window Systém X Window 7.1 Nová verze XFree86 4.x 7.2 Konfigurace pomocı́ SaX2 7.2.1 Prvnı́ instalace . . . . . . 181 182 183 183 7.2.2 Změna konfigurace . . . . 7.2.3 Možné potı́že . . . . . 7.2.4 Protokolový soubor X serveru . . 7.2.5 Start X Window . . . . Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX . . . . . . . . . 193 193 197 199 199 7.3.1 Prvnı́ instalace . . . . 7.3.2 Rekonfigurace . . . . . 7.3.3 Možné potı́že při práci s programem SaX Optimalizace instalace systému X Window . 7.4.1 Použitı́ fontů True Type . . . 7.4.2 Nastavenı́ vstupnı́ch zařı́zenı́ . . . . . . . . . . . . . . 199 206 206 207 211 213 7.4.3 . . 215 Správce oken 8.1 Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch 8.1.1 Struktura X Window . . . . 8.1.2 Co všechno umı́ správce oken? . . 8.1.3 Spouštěnı́ různých správců oken . . . . . . 217 217 217 220 221 . . . . 222 223 226 226 7.3 7.4 8 179 8.2 8.3 8.4 3D akcelerace . . . . . Správce oken Fvwm2 . . Nastavenı́ Fvwm2 . . 8.3.1 Autoraise . . Nastavenı́ grafického prostředı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV Linux a hardware 9 Perifernı́ zařı́zenı́ 9.1 9.2 9.3 vi 231 233 Karty ISA a PCI . . . . . . 9.1.1 Karty ISA . . . . . Zvukové karty . . . . . . 9.2.1 Použitı́ modulů jádra pro podporu zvuku Hardwarové porty . . . . . 9.3.1 Porty PS/2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 233 236 236 244 244 9.3.2 9.3.3 . . . . 244 245 Sériové porty . Paralelnı́ porty . . . . . . . . Obsah ' 9.4 9.5 9.3.4 USB – Universal Serial Bus Výměnná média . . . . . . . . . . . . 246 249 9.4.1 Disketové mechaniky 9.4.2 Mechaniky LS120 . . . . . 249 . . . . . . 250 9.4.3 Mechaniky ZIP Modemy . . . . . . . . . . . . . . . 250 251 9.5.1 Externı́ modemy . . . . . . 251 9.5.2 Internı́ modemy . . . . . . 251 . 9.6 Skenery . . . . . . . . 252 9.7 9.8 Páskové mechaniky (angl. streamer) Televiznı́ karty . . . . . . . . . . . . 254 254 10 Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA 10.1 PCMCIA . 257 . . . . . . . . 257 10.1.1 Hardware 10.1.2 Software . . . . . . . . . . . . . . . 257 258 10.1.3 Konfigurace . . . . . . . 258 10.1.4 Přepı́natelná konfigurace – „schémata“ . . 260 10.1.5 Problémové notebooky . 10.1.6 Instalace pomocı́ PCMCIA . . . . . . . . 262 264 10.1.7 Dalšı́ nástroje . . . . 264 . . . 10.1.8 Překlad podpory PCMCIA 10.2 APM – šetřenı́ energie . 10.2.1 Základy . . . . . . 265 . . . . . . . . . . . . 265 265 10.2.2 Vhodné jádro . . . . . . . 266 10.2.3 APM démon . . . . . . . 266 10.2.4 Dalšı́ přı́kazy . 10.2.5 Zastavenı́ disku . . . . . . . . . . . . 267 267 . . 268 10.3 Připojenı́ přes IrDA (Infrared Data Association) 11 Tiskárny 271 11.1 Základnı́ předpoklady pro tisk . . . . . 271 11.1.1 Standardnı́ jazyky tiskáren 11.1.2 GDI tiskárny . . . . . . . . . . . 271 272 11.1.3 Hardwarové a softwarové předpoklady . . 272 11.1.4 Určenı́ vhodného typu ovladače tiskárny . . 273 . . . . . . . . 273 273 11.2.2 Paralelnı́ port na kartě PCI . . . . 275 11.2.3 Připojenı́ tiskárny přes USB . . . . 276 11.2 Lokálnı́ připojenı́ tiskárny 11.2.1 Paralelnı́ port . . . . . vii Obsah 11.2.4 Tiskárna na sériovém portu . . . . 277 11.3 Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje . . . 277 11.4 Odeslánı́ požadavků na tisk – program lpr . . . 280 . . . 281 . 281 11.5 SETUP: Konfigurace tiskového systému 11.5.1 Rady ke konfiguraci programem )( +*","( 11.5.2 Způsob práce apsfilteru . . . . . 284 11.5.3 Konfigurace apsfilteru . . . . . 285 . . . . . 288 11.6.1 Přehled jednotlivých způsobů filtrovánı́ . . 288 11.6 Tisk v sı́ti TCP/IP . . 11.6.2 Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta 11.6.3 Konfigurace: Předfiltrovánı́ u klienta 11.7 Něco o Ghostscriptu . . . . 11.7.1 Přı́klady práce s Ghostscriptem . . 290 . . . 291 . . . 291 . . 293 . . . 293 . . . 293 11.8 Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů 11.8.1 Několik poznámek předem . 11.8.2 Jednoduchý přı́klad pro začátek V 289 Jádro a jeho parametry 297 12 Linuxové jádro 299 12.1 Zdrojové texty jádra . . . . . . . 299 12.2 Moduly jádra . . . . . . . 300 . . . . . . . 302 . . . . . 303 . 12.3 Konfigurace jádra 12.4 Nastavenı́ konfigurace jádra 12.5 Překlad jádra . . . . . . . . 303 12.6 Instalace jádra . . . . . . . . 304 . . . . . 305 . . . . . 305 12.7 Zhotovenı́ startovacı́ diskety 12.8 Úklid po překladu jádra . 13 Parametry pro jádro 307 13.1 Ovladače v jádru . . . . . . . . 307 13.2 Některé tipy . . . . . . . . 308 . . . . . . . . 308 . . . . . . 308 13.3.2 Parametry pro jádro – startovacı́ výzva . . 309 13.3 Parametry . 13.3.1 Označenı́ a význam 13.3.3 Mechaniky CD s vlastnı́m (netypickým) řadičem 13.3.4 Parametry . viii / ( "0!, . . . . 319 . 321 Obsah VI Distribuce SuSE Linuxu 339 14 Aktualizace systému a správa balı́ků 341 14.1 Aktualizace SuSE Linuxu . . . . . . 341 . . . . . . 341 14.1.2 Aktualizace pomocı́ YaST2 . . . . 342 14.1.3 Aktualizace pomocı́ YaST . . . . 342 . . . 344 14.1.1 Přı́pravy . . 14.1.4 Aktualizace jednotlivých balı́ků 14.2 Od verze k verzi . . . . . . . . 344 14.2.1 Změny z 6.0 na 6.1 . . . . . . 344 14.2.2 Změny z 6.1 na 6.2 . . . . . . 344 14.2.3 Změny z 6.2 na 6.3 . . . . . . 345 14.2.4 Změny z 6.3 na 6.4 . . . . . . 346 14.2.5 Změny z 6.4 na 7.0 . . . . . . 349 14.2.6 Změny z 7.0 na 7.1 . . . . . . 350 14.3 RPM – Správce balı́ků . . . . . . 350 14.3.1 Ověřenı́ balı́ku . . . . . . 351 14.3.2 Správa balı́ků – instalace, aktualizace a smazánı́ 14.3.3 Zadánı́ dotazu . . . . . 351 . . 352 . . 354 14.3.5 Dalšı́ nástroje pro práci s archivy a databázı́ RPM 355 14.3.4 Instalace a překlad zdrojových balı́ků 15 Speciality SuSE Linuxu 357 15.1 Filesystem Hierarchy Standard (FHS) a Linux Standard Base (LSB) . . . . . . . . . . 357 15.1.1 Přı́klad – TEX v SuSE Linuxu – teTeX . . 357 15.1.2 Přı́klad – prostředı́ pro FTP a HTTP . . 357 15.2 Rady ke speciálnı́m softwarovým balı́kům 15.2.1 Balı́k 1 15.2.2 Balı́k 15.2.3 Balı́k /,2, $5"% $6-+*),!* /,2, versus 1 . . . . . . . 357 . . . 357 . . . . . 358 . . . . . 358 ( . . . . 358 . . . . . . 358 15.2.4 Zdrojové texty k balı́ku 15.2.5 Manuálové stránky -4-7$ 343 15.3 Startovánı́ z ramdisku . . . . . . . 359 15.3.1 Princip . . . . . . . 359 15.3.2 Postup startovánı́ se startovacı́m ramdiskem . 359 15.3.3 Zavaděče . 360 . 361 15.3.5 Možné potı́že při optimalizovaném překladu jádra 362 15.3.6 Výhled 362 . . . . . . . 15.3.4 Použitı́ startovacı́ho ramdisku v SuSE Linuxu . . . . . . . . ix Obsah 15.4 Program linuxrc . . . . 15.5 Systém nápovědy pro SuSE Linux 15.5.1 Konfigurace systému nápovědy 15.5.2 Konfigurace klienta . . 15.5.3 Použitı́ systému nápovědy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 363 367 367 368 368 15.6 Záchranný systém SuSE 15.7 Rozloženı́ kláves . . 15.8 Lokálnı́ přizpůsobenı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369 372 373 16 Koncepce startovánı́ SuSE Linuxu 16.1 Program init . . . . . . . . 375 375 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375 377 377 379 16.2 16.3 16.4 16.5 Úrovně běhu . . Změna úrovně běhu . Init skripty . . . Konfiguračnı́ skripty SuSE . . . . VII Bezpečnost a dalšı́ tipy 17 Linux a bezpečnost 17.1 Základy . . . 383 383 17.1.1 Lokálnı́ zabezpečenı́ . . . 17.1.2 Bezpečnost v sı́ti . . . . 17.2 Nástroje . . . . . . . 17.2.1 Lokálnı́ nástroje . . . . 17.2.2 Sı́t’ové nástroje . . . . 17.3 Aktuálnı́ informace o bezpečnosti SuSE Linuxu . . . . . . . . . . . . 384 387 389 389 392 395 17.4 Všeobecné zásady na závěr . . . 396 18 Úvod do Linuxu 4" 18.1 Přihlášenı́, uživatel , založenı́ uživatele 18.2 Zastavenı́ a startovánı́ systému . . . 18.3 Práce s přı́kazovou řádkou . . . . . . . . . . 397 398 398 399 18.4 18.5 18.6 18.7 x 381 . . . . . . . . . Virtuálnı́ konzole . . Adresáře a soubory . . Práce s adresáři . . . Práce se soubory . . . 18.7.1 Informace o souborech 18.7.2 Pseudoznaky – přehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 401 401 402 402 403 18.7.3 Obsah souborů 18.7.4 Skryté soubory . . . . . . . . . . 404 404 . . Obsah 18.7.5 Kopı́rovánı́, přejmenovánı́ a smazánı́ souborů 18.7.6 Vyhledávánı́ a prohledávánı́ souborů . 18.7.7 Symbolické odkazy . . . . . 18.7.8 Zabezpečenı́ a archivace souborů . . 18.8 Přı́stupová práva k souborům . . . . 18.9 Manuálové stránky . . . . . . 18.10Informace o stavu systému . . . . . /& 18.10.1 Přı́kaz . . . . . . &,4, . . . . . . 18.10.2 Přı́kaz 18.10.3 Přı́kaz !.8 . . . . . 18.10.4 Přı́kaz 9 . . . . . . . /"18.10.5 Přı́kaz . . . . . . 18.10.6 Přı́kaz :+"4 . . . . . . * 18.10.7 Přı́kaz ( . . . . . . *54,4, 18.10.8 Přı́kaz ( . . . . . 18.10.9 Přı́kaz ( . . . . . . "-4% - "-4% a . 18.11Typy souborových systémů v Linuxu – . 18.11.1 Přehled . . . . . . . 18.11.2 Připojenı́ a odpojenı́ souborového systému 18.12Dosové přı́kazy v Unixu s nástroji mtools . . 18.13Unixové přı́kazy – přehled . . . . . 18.14Dalšı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 405 406 406 407 408 409 410 410 410 411 411 412 412 412 413 413 413 414 415 416 417 A Podpora a služby SuSE A.1 90ti dennı́ instalačnı́ podpora . . . . . A.1.1 Bez vašı́ registrace vám nejsme s to poskytovat instalačnı́ podporu! . . . . . . A.1.2 Rozsah instalačnı́ podpory . . . . A.2 Jak urychlit čekánı́ na odpověd’ . . . . . A.2.1 Jak kontaktovat oddělenı́ pro podporu klientů . A.3 Professional Services . . . . . . . A.3.1 Poradenstvı́ a samostatné projekty . . . A.4 Školenı́ . . . . . . . . . A.5 Zpětná vazba . . . . . . . . A.6 Dalšı́ služby . . . . . . . . 419 419 B Důležité klávesy a klávesové kombinace 425 C Strom adresářů C.1 Přehled . . C.2 Důležité adresáře 427 427 428 . . . . . . . . . . . . . . 419 419 420 421 422 422 423 423 423 xi Obsah D Důležité soubory /,"2 D.1 Soubory zařı́zenı́ v adresáři ; . . . D.1.1 Diskety a pevné disky D.1.2 Mechaniky CD . . . . . . . . . . . 429 429 D.1.3 Páskové mechaniky . D.1.4 Myši . . . . . . . . . . . . . 430 430 D.1.5 Modemy . . D.1.6 Sériová rozhranı́ . . . . . . . . . . . . 431 431 D.1.7 Paralelnı́ rozhranı́ . . . . . . 431 . . . . . . . . 432 432 D.3 Skryté konfiguračnı́ soubory v domovském adresáři . 433 D.1.8 Speciálnı́ zařı́zenı́ . . ,+$ D.2 Konfiguračnı́ soubory v adresáři ; xii . 429 429 E Nejčastějšı́ otázky – FAQ 435 F GNU General Public License (GPL) 443 G Slovnı́k pojmů 451 Část I SuSE Linux – instalace xiii Kapitola 1 SuSE Linux – prvnı́ instalace 1.1 Expresnı́ instalace Konfigurátor YaST2 je inteligentnı́ nástroj, pracujı́cı́ již od začátku instalace v grafickém prostředı́, který je zvláště vhodný pro prvnı́ instalaci systému nebo pro systém od základu nový. Na modernı́m dobře vybaveném počı́tači umožňuje nainstalovat SuSE Linux automaticky – pokud nenı́ žádoucı́ či nutné nainstalovat ho v textovém módu. Během instalace je uživatel veden přehlednými dialogy. Zadávánı́ údajů či rozhodovánı́ se od něj požaduje pouze tam, kde má vlastnı́ volba smysl, nebo kde sám požaduje přizpůsobenı́ k vlastnı́m potřebám. Kromě YaST2 je tu ještě jako alternativa jednoduchý konfiguračnı́ nástroj YaST (angl. Yet another Setup-Tool), pracujı́cı́ pouze v textovém režimu, který nabı́zı́ dalšı́ cenné služby – podrobný popis viz odst. 1.2 na str. 22. 1.1.1 Stručná rozvaha Která metoda instalace je pro vás nejvhodnějšı́? 1. Instalace pomocı́ YaST2 bude úspěšná za následujı́cı́ch předpokladů: < – Váš počı́tač by měl mı́t CD mechaniku, ze které lze startovat. – Vaše grafická karta by měla podporovat standard VESA 2.0 (což bývá většinou splněno u novějšı́ch počı́tačů). – Alespoň 64 MB paměti (RAM). – Procesor řady Pentium nebo vyššı́. Pokud všechny tyto předpoklady splněny nejsou, můžete se při instalaci setkat s některými z následujı́cı́ch omezenı́: < – Nutnost startovat ze startovacı́ diskety, kterou si vyrobı́te. – Nutnost instalovat v textovém módu, pokud nenı́ zpočátku automaticky rozpoznána grafická karta. – Nutnost použı́t při nedostatku paměti dalšı́ start během instalace (před nahránı́m softwaru z dalšı́ch CD). Máte dostatek mı́sta na disku: 200 MB pro minimálnı́ systém, 800 MB pro standardnı́ systém a mı́sto na dalšı́ komponenty. V úvahu připadajı́ tyto možnosti: 1 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace – Prvnı́ instalace na novém počı́tači bez operačnı́ho systému. – Na disku je sice již instalován operačnı́ systém, avšak na zbytku disku je dost mı́sta. – Použijete pro SuSE Linux dalšı́ disk. – Mı́sto na disku uvolnı́te smazánı́m nepotřebných oddı́lů (ze kterých si před instalacı́ včas zálohujete všechny důležité soubory). Pokud jsou tyto podmı́nky splněny, můžete začı́t instalovat – viz odst. 1.1.2. 2. Pro instalaci tradičnı́m nástrojem YaST v textovém módu hovořı́ naopak následujı́cı́ okolnosti: < < Máte zájem o netypickou instalaci, kde budou některá nestandardnı́ nastavenı́. Hodláte SuSE Linux aktualizovat z některé jeho staršı́ verze (viz kap. 14 na str. 341). Instalace pomocı́ tradičnı́ho konfigurátoru YaST v textovém módu se spustı́, 04>= *5BA pokud ve startovacı́ výzvě zadáte ?@ . Podrobný návod k tomuto způsobu instalace podává odst. 1.2 na str. 22. 1.1.2 Spuštěnı́ instalace: úvodnı́ obrazovka Zapněte počı́tač a vložte prvnı́ CD. Pokud z něj počı́tač nenastartuje, zkuste změnit v BIOSu startovacı́ prioritu na CD4EF"GHCIHKJ . Konkrétnı́ postup na to najdete v návodu k vašemu počı́tači. Po chvı́li se ukáže úvodnı́ obrazovka (obr. 1.1) a objevı́ se startovacı́ výzva L 0!4>= L u spodnı́ho okraje obrazovky. Obrázek 1.1: Úvodnı́ obrazovka instalace SuSE Linuxu Nynı́ máte 3 sekundy času, abyste přı́padně stiskem klávesy (Ctrl nebo Alt) využili dvě výjimky, které poskytuje YaST2: 2 1.1. Expresnı́ instalace 1. Instalace v textovém módu má smysl napřı́klad pro zlepšenı́ čitelnosti textu QR S u zrakově postižených. K tomu stiskněte klávesu MN OP . V pravém dolnı́m rohu obrazovky se objevı́ upozorněnı́ na start v textovém módu. 2. Doplňková disketa YaST2 (Extension Disk) – Aktuálnı́ doplňky, aktualizace apod. pro YaST2 lze zavést z diskety před začátkem vlastnı́ instalace. TS V tomto přı́padě stiskněte klávesu MN PO . V pravém dolnı́m rohu obra"-V, ,"%7* "%W/ * , / L LU 2, zovky se objevı́ hláška @ a bude ? 1 : @ ? vyžadována doplňková disketa. L % 4/X##4# L LY / %Z @ U dolnı́ho okraje obrazovky se ted’ objevı́ hlášenı́ a %4#4## L ! 1 . Po několika sekundách nastartuje ☞jádro, což poznáte z četných hlášenı́, která se rychle objevujı́. Konečně přijde zpráva, že se startuje YaST2 a po několika sekundách (podle rychlosti počı́tače) se objevı́ grafické prostředı́. Možné potı́že < Pokud po uvı́tacı́ obrazovce instalace nepokračuje, tj. počı́tač má potı́že se startem, je zde ještě možnost zasáhnout v době zobrazenı́ výzvy. Pokud L 0!4>= L stisknete do 3 sekund po zprávě libovolnou klávesu, zastavı́ se automatický start a můžete zadat řádek doplňujı́cı́ch údajů. Pokračujete []\ pak stisknutı́m MN OP . Při problémech se startovánı́m systému si přečtěte odst. 1.7.5 na str. 48 a odst. 13.3.2 na str. 309. Najdete zde možné přı́činy a jejich odstraněnı́ zadánı́m parametrů jádra. Dalšı́ pomocı́ je seznam, co zkontrolovat u hardwaru – podrobnosti viz odst. 1.7.13 na str. 51. < Některé staršı́ BIOSy nemusı́ umět přečı́st z CD 1 obraz startovacı́ diskety, tzv. „boot image“ o velikosti 2,88 MB. V takovém přı́padě nastartujte z CD 2 nebo ze startovacı́ diskety. 1.1.3 YaST2 nastartoval V levé části obrazovky YaST2 se nacházı́ stejně jako u dalšı́ch oken nápověda k současnému instalačnı́mu kroku. YaST2 nejprve prohledává počı́tač a rozpoznává jeho součásti. Postup detekce je průběžně graficky znázorněn na obrazovce. 1.1.4 Výběr jazyka Na tomto mı́stě budete muset poprvé zasáhnout do procesu instalace. Všechna dialogová pole, výběry a tlačı́tka se dajı́ ovládat myšı́ nebo z klávesnice. Při ovládánı́ pouze z klávesnice použijete následujı́cı́ pravidla: _`a PO nastavı́ aktivnı́ oblast, dialogové pole, výběr nebo tlačı́tko, Klávesa MN^ bdce Kf _`a OP + MN^OP umožnı́ vybrat jinou skupinu. Klákombinace kláves MN g h vesami MN!OP a MN!OP můžete podle aktivnı́ oblasti např. vybı́rat položku nebo listovat seznamem. [j\ < Klávesou MNiOP se vykoná zvolený přı́kaz. RR ` k < OP aktivujete volbu. Klávesou MN < 3 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.2: YaST2: Spouštěnı́ instalátoru TS Navı́c můžete vykonat většinu přı́kazů klávesovou kombinacı́ MN^OP + podtržené pı́smeno. < Nelekněte se, pokud se spletete – V tomto dialogu i v následujı́cı́ch sbı́rá YaST2 pouze informace, které vám později předložı́. Podle odst. 1.1.13 l na str. 16 máte ještě vždy možnost vracet se pomocı́ tlačı́tka (!m k předchozı́m dialogům a opravit uvedené údaje. Po volbě jazyka se vám stisknutı́m D@no zvoleného jazyka. přepnou všechny dialogy do Možné potı́že < V nestandardnı́ch přı́padech se může stát, že myš nenı́ automaticky rozpoznána. V takovém přı́padě zatı́m použijte klávesnici způsobem popsaným na začátku tohoto odstavce. V následujı́cı́m dialogu vám dá YaST2 možnost zvolit typ myši manuálně (odst. 1.1.5). 1.1.5 Výběr myši Toto okno se otevře pouze tehdy, pokud YaST2 nerozpozná myš, což se stává velice zřı́dka. Objevı́ se dialogové okno s dlouhým seznamem popisů myšı́, kde budete vyzváni k výběru typu vašı́ myši. Pomocı́ kláves se šipkami vyhledejte v seznamu odpovı́dajı́cı́ typ, dále přejděte q,!*5I [j\ _`a OP na tlačı́tko pomocı́ klávesy MNp a stiskněte klávesu MNiOP . Zkuste 4 1.1. Expresnı́ instalace Obrázek 1.3: YaST2: Výběr jazyka pohnout myšı́ a pokud reaguje jejı́ kurzor, je vše v pořádku a na tlačı́tko =r!s D@no již můžete konečně kliknout myšı́ Pokud se vám nepodařila volba myši na prvnı́ pokus, přejděte pomocı́ klávesy _`a MN^OP opět do seznamu a zkuste zvolit jiný typ myši, který by mohl lépe odpovı́dat. Možné problémy < Žádný z nabı́zených typů myšı́ se neosvědčil nebo myš nehodláte použı́vat. Kt,u .v?+n . Zbytek instalace V takovém přı́padě zvolte v seznamu budete muset zatı́m zvládnout pouze s klávesnicı́. 1.1.6 Klávesnice a časové pásmo V dalšı́m okně určı́te typ klávesnice (rozloženı́ kláves) a časové pásmo. < Máte zde také možnost otestovat rozloženı́ kláves. Kliknutı́m myšı́ nebo _`a OP se dostanete na testovacı́ vstupnı́ pole, pomocı́ několika stisků klávesy MNw kde můžete pozorovat chovánı́ jednotlivých kláves. Zvláštnı́ pozornost zde věnujte národnı́m znakům (v testovacı́m poli nenı́ možné zadat všechny akcentované české znaky, po ukončenı́ ale bude vše nastaveno správně) a správné funkci tzv. mrtvých kláves, uvozujı́cı́ch znak s akcentem. Dalšı́ varianty národnı́ klávesnice mimo základnı́, jako je napřı́klad přehozenı́ uI , můžete zadat později při konfiguraci grafického prostředı́. ? / < Jako dalšı́ je zde seznam zemı́ podle stromového pravidla kontinent/země/územı́. Zde zvolı́te zemi nebo územı́ a YaST2 jı́ přiřadı́ odpovı́dajı́cı́ časové pásmo. 5 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.4: YaST2: Lokálnı́ nastavenı́ Tlačı́tko D@no vás dovede na dalšı́ obrazovku. 1.1.7 Nová instalace nebo aktualizace? Pomocı́ YaST2 můžete na vašem počı́tači bud’ instalovat SuSE Linux od základu, nebo aktualizovat (angl. update) staršı́ verzi na novou tak, aby se zachovala nastavenı́ a přizpůsobenı́ ze staršı́ verze. Kx2y %7*6 @@ $),z – Na tuto volbu navazuje následujı́cı́ výklad, který je určen právě pro novou instalaci. u $),W*5y"2 $ W* *5} -X J : 4 @4! @ @4{vo o| ? . – Tato volba bude popsána v odst. 14.1 na str. 341. Po volbě x2y %7*5 @@ $",z pokračujte stisknutı́m D@no . 1.1.8 Přı́prava disku V následujı́cı́ch krocı́ch vyberete a připravı́te disk nebo disky pro instalaci Linuxu. Podle vybavenı́ vašeho počı́tače se budou dialogy vı́ce či méně lišit od dále uvedeného přı́kladu. Krok 1 < 6 Nalezené (fyzické) disky se vypı́šı́ v seznamu pod sebou. Pokud se disků najde vı́ce, musı́te se nejprve rozhodnout, který z nich se použije pro instalaci. 1.1. Expresnı́ instalace Obrázek 1.5: YaST2: Nová instalace nebo aktualizace ~! < 2 , * }u4/ ,"% / * -r , , Poslednı́ volbu ( @ : m o : ( 1( ? ) zvolı́te, pokud si přejete manuálně vytvářet diskové oddı́ly (angl. partitions) či zachovat stávajı́cı́, formátovat je a určovat pro ně body připojenı́. Pokud již máte na disku nějaký operačnı́ systém a nechcete přijı́t o něj přı́padně o důležitá data, nezapomeňte: < Rozmyslet si, pokud jste nevyužı́vali celý disk v jediném oddı́lu, co jsou diskové oddı́ly a co se stane, když původnı́mu systému bude některý chybět. < Zkopı́rovat všechna data z přı́padného rušeného oddı́lu – napřı́klad poštu z adresáře Windows, kde je skrytá v adresářı́ch se šifrovanými identitami. < Zda nenı́ nakonec lepšı́ původnı́ disk celý zachovat, přikoupit pro Linux dalšı́ disk a připojit ho na společný řadič. 7 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.6: YaST2: Rozdělovánı́ disku – krok 1 Obrázek 1.7: YaST2: Vytvořenı́ diskového oddı́lu 8 1.1. Expresnı́ instalace Ve standardnı́m přı́padě máte jediný disk a kliknete na D@no . Krok 2 Dále může nastat jedna ze dvou následujı́cı́ch situacı́: < Nenı́-li disk prázdný, ukazuje YaST2 všechny dosavadnı́ oddı́ly na disku. Volný, nepřidělený prostor na „konci disku“ se rovněž zobrazı́ a automaticky se použije k instalaci. Použitelný volný prostor musı́ být souvislý, tj. dosavadnı́ oddı́ly má smysl zrušit a nabı́dnout k instalaci Linuxu pouze „odzadu“ – napřı́klad u disku s původně třemi oddı́ly zůstávajı́ nedotčeny prvnı́ a druhý oddı́l, zatı́mco třetı́ oddı́l se označı́ jako použitelný pro Linux. (Pokud se i v tomto přı́padě rozhodnete použı́t pro SuSE Linux celý disk, )- $", / * o " : .) zvolı́te < Při prázdném disku se pro SuSE Linux standardně použije celý disk. Obrázek 1.8: YaST2: Rozdělovánı́ disku pro experty Máte-li na počı́tači nainstalovány Microsoft Windows 95/98 v jediném diskovém oddı́lu, ze kterého byste rádi využili část mı́sta pro SuSE Linux, můžete na to použı́t Windows Resizer, nástroj pro zmenšenı́ windowsového diskového oddı́lu. Výhodou je, že přitom nemusı́te Windows smazat. Pokud jste právě zjistili, že máte jiné požadavky, přesahujı́cı́ zde standardně nabı́zené možnosti, můžete se vrátit k předchozı́mu dialogu a odtud sa~! 2 , * }u/ ,"% / * -r @ : m o : ( mostatně pokračovat přes menu , ,4 1( ? . 9 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace V nově vybraných oddı́lech pro SuSE Linux se ztratı́ všechna původnı́ data! K"- $", / * o " : , zrušı́ se tı́m tedy automaticky Pozor: Zvolı́te-li všechna dosavadnı́ data na celém disku. Rovněž z něj zmizı́ všechny dosavadnı́ operačnı́ systémy. Pomocı́ D@no se přesvědčı́te, zda diskový prostor bude stačit alespoň pro minimálnı́ instalaci, zda se dajı́ vytvořit všechny tři potřebné linuxové oddı́ly a zda z disku půjde startovat. Pokud cokoliv z toho neodpovı́dá, budete na to upozorněni a můžete podle toho změnit váš výběr. Při splněnı́ všech podmı́nek instalace rozdělı́ YaST2 volný diskový prostor na 0!4 (asi 16 MB) co nejblı́že tři standardnı́ linuxové oddı́ly, a to malý oddı́l ; k začátku disku, dále odkládacı́ oddı́l (128 MB) a konečně celý zbytek pro kořenový oddı́l ; ). Blı́že k rozdělovánı́ disku viz odst. 1.8 na str. 53. Možné potı́že < Určitý oddı́l se nedal vybrat k instalaci. YaST2 napřı́klad standardně neumožňuje vybrat oddı́ly uprostřed disku. V takovém přı́padě je nutné se ~! 2 , * }u4/ ,"% / * -r , , vrátit k volbě @ : m o : ( 1( ? . 1.1.9 Výběr softwaru Obrázek 1.9: YaST2: Výběr skladby softwaru V tomto menu zadáte, jaký rozsah bude mı́t vaše instalace, a to z předložených možnostı́, přı́padně z požadovaných doplňků. 10 1.1. Expresnı́ instalace Výběr softwaru – základnı́ vybavenı́ Nejprve se musı́te rozhodnout pro systému: G+ " " n % . y % o * ? *5} 0 m *"& 9!@ -X , tj. základ vašeho . – plně funkčnı́ unixový operačnı́ systém v textovém módu (jádro a důležité utility). Pokud je málo mı́sta na disku, dá se tak SuSE Linux vyzkoušet pouze se základnı́mi funkcemi. Může se také stát, že předpokládáte konkrétnı́ použitı́, které nevyžaduje dalšı́ doplňky (Vyžaduje asi 200 MB). %/ /% * *5} – obsahuje vhodně vybrané základnı́ softwarové @ @ o ? . vybavenı́, tj. vše důležité pro začátek, jako grafické prostředı́, tisk, hry, přı́stup k Internetu, editory, přehrávač CD atd. (Vyžaduje asi 900 MB, z toho je 100 MB rezerva na uživatelská data.) %/ /% * *5} * %7$", y"+* 0 , – jako předchozı́ @ @ o ? . :@ :4). @!o: . volba, s kancelářským balı́kem navı́c zabı́rá asi 1,4 GB, z toho je 200 MB rezerva na uživatelská data. ,/!*5- %!}z ( – plná instalace, pokud vı́te, že se bez ničeho neobejdete nebo pokud vás zajı́má přehled, co vše poskytuje SuSE Linux. S mı́stem na disku si naopak starosti neděláte. (U úplné verze zabere asi 6 GB.) Obrázek 1.10: YaST2: Detailnı́ výběr skladby softwaru " %/ /% * *5} Volba se hodı́ zejména pro začátek. Pokud budete @ @ o ? . později potřebovat dalšı́ software, můžete si ho bez problémů doinstalovat. , % 2 0 @!" o m Kromě základnı́ho vybavenı́ umožňuje volba D vybrat nebo odstranit z výběru jednotlivé komponenty nebo aplikace, tj. přidávat a odebı́rat programové balı́ky. 11 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Detailnı́ výběr programových balı́ků ," % 2 0 @v" o m Zvolı́te-li D , můžete sami měnit detaily skladby instalovaného softwaru. Objevı́ se zde nabı́dka sériı́ balı́ků, z nichž lze libovolně vybrat. K volnému softwaru si můžete nainstalovat i zdrojové texty, a to volbou %7*5 2 j/!*5- %!}ju/ "2}j, @4 @ ( { 1 ? . Zdrojové texty však zabı́rajı́ hodně mı́sta a zpravidla zajı́majı́ pouze programátory. Obrázek 1.11: YaST2: Detailnı́ výběr programových balı́ků Vybraný a nainstalovaný software se dá samozřejmě kdykoli po ukončenı́ instalace pohodlně rozšı́řit. Stačı́ na to zavolat tradičnı́ YaST a nainstalovat odpovı́dajı́cı́ balı́ky (viz odst. 1.11.2 na str. 64). Je dobré si zde uvědomit, že nejprve je potřeba vytvořit přehlednou a stabilnı́ instalaci a teprve později se věnovat jednotlivým aplikacı́m. Prohlédněte si rovněž, co nabı́zı́ nabı́zené balı́ky. 0 ,/"%! 2 $ 0 . ,"+6% o *)& 9!@ ,z a vyzkoušejte si se vám nabı́zı́ možnost přı́stupu Volbou m { ! | @!o: k softwarovým balı́kům jednotlivých aplikacı́. Jakmile však do výběru zahrnete jednotlivé balı́ky (nebo jiné zase z výběru odstranı́te), musı́ YaST2 průběžně ověřovat, zda nejsou porušeny závislosti mezi balı́ky. Zpravidla pak doporučı́ instalovat ještě dalšı́ balı́ky, které by předchozı́ balı́ky vyžadovaly. U řádné instalace se předpokládá, že neobsahuje nevyřešené závislosti. 12 1.1. Expresnı́ instalace Možné potı́že < Y aST2 ověřı́, zda má pro vybraný software dostatek mı́sta na disku. Pokud mı́sto nestačı́, máte možnost bud’ zmenšit rozsah instalovaného softwaru, nebo přidat dalšı́ (či uvolnit některél dosud použı́vané)diskové oddı́ly. %7*5 - ,*), V takovém přı́padě se vrat’te pomocı́ (!m až k menu @4 { % = @ (odst. 1.1.8 na str. 6). < Pokud se ovšem vrátı́te z tohoto mı́sta až před výběr balı́ků, ztratı́ se informace o tom, které balı́ky jste dosud vybrali. To je jeden z důvodů, proč nenı́ vhodné hrát si přı́liš u prvnı́ instalace s detailnı́ skladbou aplikacı́ – bývá to často marná práce. 1.1.10 Instalace zavaděče Abychom mohli nainstalovaný Linux spustit, musı́me mu k tomu poskytnout startovacı́ mechanismus. Je na nás, abychom rozhodli, kam se má nainstalovat zavaděč LILO (angl. LInux LOader), přı́padně abychom zajistili jiný způsob startovánı́ (viz odst. 1.3 na str. 36 a kap. 3 na str. 95). Obrázek 1.12: YaST2: Automatická instalace zavaděče LILO < Pokud YaST2 nenajde na vašem počı́tači žádný jiný operačnı́ systém než SuSE Linux a pokud to odpovı́dá skutečnosti, je situace snadná a můžete kliknout na D@4no . < Pokud YaST2 na vašem počı́tači našel ještě dalšı́ operačnı́ systém (např. Windows), přı́padně pokud nenı́ linuxový oddı́l schopný startu (hranice 1024 cylindrů – platı́ pouze pro staršı́ verze LILO) či pokud nenı́ spolehlivý start systému zaručen (např. systém obsahujı́cı́ jak disky SCSI, tak i (E)IDE), doporučuje se vytvořit si startovacı́ disketu a startovat z nı́. 13 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.13: YaST2: Expertnı́ instalace zavaděče LILO Pokud nenı́ YaST2 schopen správně rozpoznat situaci nebo máte jinou předK ,% %75 * $", Y Y stavu, jak zajistı́te startovánı́ systému, zvolte 1"( o @@ F pro manuálnı́ konfiguraci startu systému. LILO: Dalšı́ možnosti startu YaST2 zde nabı́zı́ výběr ze čtyř možnostı́: %7*5 @4 2 @ Y Y F % @( 42% o / * : /4 G t E s – Pokud instalujeme SuSE Linux jako náš jediný operačnı́ systém, pak patřı́ v každém přı́padě LILO do ☞MBR (angl. Master Boot Record). LILO v MBR však může fungovat i jako zavaděč pro vı́ce operačnı́ch systémů. Tuto možnost zvolte, pokud jste si jisti, že se všechny instalované systémy pomocı́ LILO nastartujı́ (platı́ to pro DOS a Windows 95/98, viz odst. 3.7.1 na str. 109). Pokud máte pochybnosti, zvolte zatı́m možnost K 42" *5 42 $ / * ,-X ? @ @ o : . K 42" *5 42 $ / * ,-X – Pokud má váš počı́tač pracovat ? @ @ o : s vı́ce operačnı́mi systémy, lze si zhotovit startovacı́ disketu pro SuSE Linux. To má tu výhodu, že zůstává zachován start dosavadnı́ho operačnı́ho systému a kdykoli je potřeba, spustı́ se SuSE Linux startem z diskety. Je to sice těžkopádnějšı́ řešenı́, zato je za všech okolnostı́ bezpečné a spolehlivé. Navı́c je možné pomocı́ programu YaST kdykoli později "%& Z- $", @ nainstalovat LILO do MBR (viz odst. 2.6.2 na str. 85, v5+ ). %7*5 2 Y Y //4/ 0! @4 @ F o" ; – Zde můžete použı́t váš oblı́bený zavaděč. Na MBR (Master Boot Recordu) se zatı́m nic nezměnı́ – 14 1.1. Expresnı́ instalace 0!4 LILO se nainstaluje v oddı́lu ; . Musı́te však cizı́ zavaděč sami nakonfigurovat. Jak to udělat napřı́klad pod Windows NT, popisuje odst. 3.7.2 na str. 109. %7*5 2 Y Y / %!} /4/ -X @ @ F {v | o) – Podobně jako v předchozı́m 04 bodě, pouze mı́sto do oddı́lu ; se LILO nainstaluje do jiného zvoleného oddı́lu. ,4 *5 4 y/ ?]( @ { @ V poli @ @6. lze uvést řádku dalšı́ch parametrů, jež potřebuje jádro pro váš specifický hardware, viz odst. na str. 103 a na str. 309. "- 2 o 04- ! %!, @ znamená, že diskové sektory se neadresujı́ fyzicky pomocı́ cylindrů a hlav, ale logicky jako souvislý prostor s lineárně stoupajı́cı́mi adresami – viz odst. na str. 103. 1.1.11 Informace o uživatelı́ch SuSE Linux umožňuje současnou práci vı́ce uživatelů. Každý z nich se musı́ nejdřı́v přihlásit (login). Údaje v následujı́cı́m okně sloužı́ k založenı́ uživatelského účtu (jméno, přı́jmenı́, uživatelské jméno, heslo). Obrázek 1.14: YaST2: Informace o uživateli Nejprve zadáte vaše jméno a přı́jmenı́. Pro přihlašovánı́ dále potřebujete zadat ~ 2 , * } })%! Z %% ,vsB . Pokud vás žádná vhodná zkratka @ : {6. @6. x /z nenapadá, můžete si nechat pomocı́ tlačı́tka @"( o6:!@ uživatelské jméno navrhnout. Potom ho přı́padně podle svého pozměnı́te. l /4, , ,!* z @ { | ,"% m o . Dejte přitom Dále jste vyzváni | ,* ( 2 l4 - , !* } (!@: { ( o. a dále pozor na malá a velká pı́smena. Heslo 15 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace by mělo mı́t alespoň 5 znaků, nejvýše však 8 znaků, a to kombinaci pı́smen # (bez háčků a čárek), čı́slic, přı́padně i jiných znaků např. IH . Uživatelské jméno a heslo si dobře zapamatujte, SuSE Linux je bude vyžadovat při každém vašem přihlášenı́. 4I . Pomocı́ D@no se dostanete k menu pro zadánı́ hesla pro uživatele 1.1.12 Zadánı́ hesla pro uživatele 4I K4 Uživatel je v Linuxu vybaven zvláštnı́mi privilegii. Může napřı́klad spouštět a ukončovat systémové procesy, zakládat a rušit uživatele, manipulovat s důležitými systémovými soubory – tj. plnit úlohy ☞správce systému. Obrázek 1.15: YaST2: Zadánı́ hesla pro uživatele Při zadánı́ hesla pro uživatele heslo. K4 4I platı́ stejná pravidla jako pro uživatelské Heslo pro uživatele si musı́te dobře zapamatovat, jinak ho později nelze zjistit. Budete ho potřebovat, až budete spravovat systém. Po jeho zadánı́ kliknete na D@4no . 1.1.13 Potvrzenı́ nastavenı́ – start instalace Pro vaši kontrolu se ted’ zobrazı́ všechna dosud zadaná data. Pokud si to l I rozmyslı́te a rozhodnete se udělat změnu, můžete pomocı́ (!m krokovat zpátky a některý údaj opravit. Pokud všechno prošlo a zadáte D@n4o , následuje ověřovacı́ otázka, zda si opravdu přejete instalaci se zobrazenými nastavenı́mi: 16 1.1. Expresnı́ instalace Obrázek 1.16: YaST2: Kontrola zadánı́ < %!r %7*5 2 @ @ Pokud zvolı́te J , začne YaST2 s přı́pravou systému. x,z < Pokud zvolı́te , máte možnost znovu zkontrolovat data a pomocı́ l znovu krokovat zpět a chybný údaj opravit. (!m Pokud vás SuSE Linux odradil a chcete instalaci odložit na jindy, máte z nı́ možnost vystoupit. Všechna dosavadnı́ nastavenı́ se tı́m však ztratı́. Pokud 4, %7*5 $ n @@ , po vašem potvrzenı́ tohoto úmyslu proces vyberete skončı́ a vy můžete počı́tač vypnout nebo znovu nastartovat. Na počı́tači se neprojevı́ žádné ze zamýšlených změn z vašeho pokusu o instalaci. Zvláštnostı́ pro „experty“ je možnost uložit si všechny údaje na disketu ~ % *5 2,"% % / * ,"-X @ @ o @ : přı́kazem . Později se z nı́ dá instalace znovu vyvolat (odpovı́dá-li ovšem stále ještě vašemu hardwaru). %!r %7*5 2 I @4 @ Rozhodli jste se tedy pro volbu J a budete nynı́ spokojeně přihlı́žet, jak YaST2 instaluje. Nejprve vytvářı́ diskové oddı́ly a formátuje je, což zabere určitý čas podle velikosti disku. V této fázi je nebezpečné instalaci jakkoli přerušit, nebot’ by se souborové systémy dostaly do nedefinovaného stavu. Jako dalšı́ se načı́tajı́ programové balı́ky z prvnı́ho CD. Nejprve se nainstaluje základnı́ systém, pracujı́cı́ v textovém módu, který se po potvrzenı́ F spustı́. YaST2 pak pokračuje v instalaci softwaru a podle potřeby si vyžádá dalšı́ CD. Rovněž v této fázi se nepokoušejte instalaci přerušit – trpělivě vkládejte dalšı́ =r!s CD V souladu s vašı́m zadánı́m podle odst. 1.1.10 na str. 13 budete přı́padně požádáni o založenı́ formátované diskety, aby z nı́ byla zhotovena startovacı́ disketa. Nesplet’te se prosı́m, musı́ to být nová disketa, tedy žádná z disket 17 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.17: YaST2: Přı́prava disku – zápis na disk dodávaných SuSE! Pokud se instaluje LILO do MBR, dostanete zprávu o tom, kterým přı́kazem můžete obnovit původnı́ MBR – tento přı́kaz si prosı́m poznamenejte. SuSE Linux je nynı́ úspěšně instalován na vašem počı́tači! % r Zbývá ještě přı́prava grafického prostředı́. V přı́padě, že jste zadali G7 y % * *6 } . o ? . a budete pracovat jen v textovém módu, tento krok odpadá a můžete si již SuSE Linux poprvé vyzkoušet. 1.1.14 Přı́prava grafického prostředı́ YaST2 se vám pokusı́ při prvnı́m přihlášenı́ vytvořit grafické prostředı́, a proto se bude nynı́ snažit automaticky zı́skat potřebné údaje o grafické kartě a monitoru. Pokud se to podařı́, zvolı́ se rozumné rozlišenı́ obrazu, nastavenı́ barev a ob OP vám ukáže zkušebnı́ obrázek. novovacı́ frekvence pro monitor. Tlačı́tko MN _ Zkontrolujte si udávaná nastavenı́, než odpovı́te F ověřte typ grafické karty a monitoru. ! Při pochybách si Pokud nenı́ monitor rozpoznán, vyberte prosı́m model z nabı́zeného seznamu. Pokud v seznamu chybı́, je třeba provést ručnı́ nastavenı́ nebo použı́t data z diskety s ovladačem, dodávané s monitorem (stačı́ disketa pro Windows). Pokud si grafické prostředı́ vůbec nepřejete, zvolte v seznamu výrobců prvnı́ Kt!,uBAA položku . 18 1.1. Expresnı́ instalace Obrázek 1.18: YaST2: Instalace balı́ků – zápis na disk Konečně přijde na řadu nastavenı́ obrazovky. Ideálnı́ rozlišenı́ závisı́ na vašem K!",0 ,2 @ vkusu a dostupném hardwaru. Jako barevnou hloubku ( ) se A6"0 (4( (obr. 1.20 na následujı́cı́ straně). pokuste zvolit alespoň Možné potı́že < V ojedinělých přı́padech je nutné, abyste ☞X server konfigurovali „ručně“. V takovém přı́padě se nastartuje program SaX. Bližšı́ pokyny vám poskytne odst. 7.2 na str. 183. 1.1.15 Konfigurace dalšı́ch součástı́ systému Již během prvnı́ instalace máte možnost konfigurovat existujı́cı́ systémové součásti: tiskárnu, zvuk, sı́t’a připojenı́ k Internetu. Sledujte přitom nápovědu u jednotlivých modulů YaST2, které se na to použı́vajı́. 1.1.16 Prvnı́ přihlášenı́ Ted’ už jste tak daleko, že se můžete přihlásit. Objevı́ se okno pro přihlášenı́ v grafickém režimu (KDM – správce pracovnı́ plochy) a ukáže vám seznam jmen uživatelů vašeho systému (obr. 1.22 na str. 21). Vaše uživatelské jméno ~ 2 , = , pod ně pak zadáte heslo a KDE napı́šete na řádku vedle výzvy @ („K Desktop Environment“) se spustı́. Dále můžete použı́t nápovědu kdehelp. Pracujete-li v textovém módu, zadáte vaše uživatelské jméno za výzvu k při Z %= hlášenı́ . Dále zadáte heslo a objevı́ se vám linuxová ☞výzva přı́kazového interpretu. Mnoho úspěchů! 19 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.19: YaST2: Výběr monitoru Obrázek 1.20: YaST2: Rozlišenı́ obrazu a barevná hloubka (počet barev) 20 1.1. Expresnı́ instalace Obrázek 1.21: YaST2: Konfigurace dalšı́ch součástı́ systému Obrázek 1.22: Správce pracovnı́ plochy KDM 21 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace 1.1.17 Jak pokračovat Pro linuxové začátečnı́ky představuje kap. 18 na str. 397 této přı́ručky praktickou prvnı́ pomoc, kromě toho podává Přı́loha E na str. 435 odpovědi na nejčas4 = #*6-7*",#/4, /, /)- , tějšı́ otázky. Dalšı́ knihy najdete na | ( ;;)94949 ; ;)( : ; 0-!,!$ ," | ; . Seznamte se také s tradičnı́m programem YaST (kap. 1.11.2 na str. 64), bude se vám hodit ke správě systému. < < Detaily k instalaci grafického prostředı́ X Window podává kap. 7 na str. 181. Ke konfiguraci programem SaX sloužı́ návod v odst. 7.2 na str. 183. < Zvukovou kartou se zabývá odst. 9.2 na str. 236 – zde se jedná o „hardware linuxového počı́tače“. < Jak připojit tiskárnu a které tiskárny jsou podporovány, podrobně rozebı́rá kap. 11 na str. 271. Pro jednoduchou instalaci pomocı́ YaST stačı́ odst. 2.6.1 na str. 83. < Jak nakonfigurovat přı́stup k Internetu řešı́ kap. 5 na str. 139. Pro nastavenı́ modemu sloužı́ odst. 5.5 na str. 151, pro ISDN odst. 5.2 na str. 140. Pro konfiguraci sı́tě si přečtěte kap. 4 na str. 123. Chcete-li spojit internı́ sı́t’ s přı́stupem k ISDN, potřebujete na to hlubšı́ znalosti. Odkazy v literatuře na to najdete pod klı́čovými slovy „gateway“, „router“ a „firewall“. 1.2 Instalace v textovém režimu (YaST 1) 1.2.1 Výchozı́ stav SuSE Linux nabı́zı́ kromě nového graficky orientovaného instalačnı́ho nástroje YaST2 ještě tradičnı́ textově orientovaný nástroj YaST (nově nazývaný YaST1), který je méně náročný na systémové prostředky. Formou prostých textových oken, ovládaných pouze klávesnicı́, vás povede rozdělovánı́m disku na oddı́ly, instalacı́ vámi vybraného softwaru a konfiguracı́ pozdějšı́ho přihlášenı́ (login) pro grafický režim. Pro obvyklý počı́tač, na kterém se má nainstalovat SuSE Linux, stačı́, aby byly splněny následujı́cı́ požadavky: < Váš počı́tač musı́ jı́t spustit ze startovacı́ diskety nebo z CD. < < Na vašem disku je dostatečný prostor pro instalaci Linuxu, přı́padně poskytujete pro Linux dalšı́ (fyzický) disk. Vaše CD mechanika je podporována Linuxem. (Pokud si tı́m nejste jisti, nic ještě nenı́ ztraceno, dá se to ověřit.) Pokud některý z těchto bodů neodpovı́dá, jsou zde ještě stále náhradnı́ způsoby, jak provést instalaci, které najdete v odst. 1.4 na str. 38. 22 1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1) 1.2.2 Úvodnı́ obrazovka Zapněte počı́tač a založte prvnı́ CD (přı́padně startovacı́ disketu) do mechaniky, ze které je nastaveno startovánı́. Pokud počı́tač odmı́tne nastartovat, je zpravidla zapotřebı́ nastavit správnou startovacı́ sekvenci v BIOSu na CD4E!F)GHCIHJ resp. JHC . Pokud jste pro Linux instalovali dalšı́ disk typu (E)IDE, přesvědčte se také, zda máte na novém i starém disku, mechanice CD atd. správně nastaveny jumpery na master/slave. Po několika sekundách se objevı́ uvı́tacı́ obrazovka (viz obr. 1.1 na str. 2). Startujete-li z prvnı́ho CD, máte během dalšı́ch třı́ sekund čas stisknout _`a některou klávesu, napřı́klad MN OP , která zamezı́, aby se automaticky spustil grafický instalátor YaST2. Objevı́ se startovacı́ výzva ( [j\ klávesy MN¡OP : ¢"£6£¤B¥§¦¨©6ª"¨6« 04>= ), kde zadáte .7@ %4- @ a potvrdı́te pomocı́ [j\ MN¡OP LY / %Z % 4/X##4# L @ Nynı́ se u dolnı́ho okraje obrazovky objevı́ zpráva %4#4#4# L LY / %Z @ ! 1 následovaná zprávou . Poté se budou postupně vypisovat dalšı́ zprávy, které podává ☞jádro, až se konečně spustı́ program linuxrc, který se ovládá z klávesnice pomocı́ textových menu a čeká na váš vstup. Možné potı́že < Během startu systému vaše CD mechanika (ATAPI) přestala komunikovat. Přečtěte si dále odst. 1.7.5 na str. 48. < CD 1, na kterém je optimalizované jádro pro procesory řady Pentium, nebylo rozpoznáno jako startovacı́ médium. Zkuste startovat z CD 2 nebo ze startovacı́ diskety (viz odst. 1.6.2 na str. 44). < Dalšı́ potı́že se startovánı́m se často dajı́ odstranit zadánı́m vhodných parametrů pro jádro viz odst. 13.3.2 na str. 309 a násl. 1.2.3 Přı́prava instalace: linuxrc Program linuxrc nejprve zavede přı́padné dalšı́ ovladače jakožto moduly jádra, aby se mohl spustit instalačnı́ program YaST a mohla začı́t vlastnı́ instalace systémového softwaru a uživatelských aplikacı́. g h Ovládánı́ programu linuxrc je intuitivnı́: klávesami MN!PO a MN!PO zvolı́te položku l I ® menu, pomocı́ MN¬ nebo (!m . KláveOP a MN¬OP zvolı́te přı́kaz, napřı́klad F": []\ sou MN OP způsobı́te vykonánı́ zvoleného přı́kazu. Program linuxrc začı́ná výběrem jazyka, barev a klávesnice. < ¯,* :4? Nejprve zvolı́te národnı́ jazyk. V přı́padě české instalace vyberte [j\ a potvrd’te pomocı́ MN°OP . Kt ,2% "% ¯,%!"0 "% < Zvolte bud’ @ ±. nebo o")±. a po[]\ tvrd’te klávesou MN¡OP . ¯,!* yz []\ < : Zvolte typ klávesnice a stiskněte MN°OP . Detailnı́ nastavenı́ klávesnice se dá ještě později změnit. 23 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.23: Výběr jazyka Obrázek 1.24: Hlavnı́ menu programu linuxrc Nynı́ vidı́te hlavnı́ menu programu linuxrc (obr. 1.24) s následujı́cı́ nabı́dkou: Kx @ *5 @ 2,"% o – Zde můžete změnit jazyk, typ monitoru a klávesnice. %& $",z ? . .+@ – V přı́padě zájmu zde naleznete řadu informacı́ o nalezeném hardwaru, o právě zavedených modulech atd. /y/ 2 / ", / -s – Přı́padné dalšı́ moduly pro G )?{ @² @ @ |!@ 9!@ speciálnı́ ovladače. Pravidlo: Tuto volbu nemusı́te zadávat, pokud máte na (E)IDE řadiči jak disk, tak i mechaniku CD, která je typu ☞ATAPI (což je dnes nejběžnějšı́ přı́pad). Podpora těchto zařı́zenı́ je již přeložena ve standardnı́m jádru. - % %+*5 $", * *5} -X – Touto volbou pokračuje instalace. ( n m o @@ ; ? . K"%!,!$ ,"04 ;E – Pouze pokud jste si to mezitı́m rozmysleli . . . 24 *5} 2} 1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1) /- y/ 2 / ", / -s Pomocı́ volby menu G "?{ @² @ @ |@ 9!@ nainstalujete dalšı́ podporu pro zařı́zenı́ SCSI nebo pro karty PCMCIA (viz odst. 10.1.6 na str. 264), přı́padně pro mechaniku CD jiného typu než ATAPI. Plnou informaci o zaváděnı́ modulů najdete v odst. 15.4 na str. 363. V následujı́cı́m submenu vyberete, jaký důvod máte k zaváděnı́ dodatečných modulů: – Modul SCSI – Máte-li disk nebo mechaniku CD typu SCSI, je potřeba zavést SCSI modul. – Modul CD-ROM – pokud vaše CD mechanika nenı́ připojena na řadič (E)IDE ani SCSI. – Sı́t’ový modul – Pokud budete instalovat přes NFS nebo FTP– viz odst. 1.4.2 na str. 39. Pokud nemůžete najı́t vhodný modul pro podporu instalačnı́ho zdroje, kterým je např. speciálnı́ CD mechanika, zařı́zenı́ připojené přes paralelnı́ port /"- ,!* nebo přes kartu PCMCIA, použijte přiloženou disketu . . Dojděte Rr4r /r4r³ D@nod. )? až na konec seznamu a zvolte . Program linuxrc /- ,!* si pak od vás vyžádá disketu . . Start instalace - % %+*5 $", * *5} -X Položka menu je již při vstupu do ( n m o @@ ; ? . []\ menu vybrána jako výchozı́, a proto stačı́ pouze stisknout MN PO a pokračovat instalacı́. Obrázek 1.25: Instalačnı́ menu programu linuxrc V tomto menu máte následujı́cı́ výběr: – – %+*5 $",z o @@ – To, co ted’ máte - % % %7*5 2 %} j* *5} -X ( n m o @ ! @4 @ | ? . ( - n m % udělat. – Tato volba se vám bude hodit později, budete-li mı́t problém nastartovat již nainstalovaný systém. 25 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace – K ( - n % m o u4y!$ | @ %4%!} | * ? *5} . -X { – Pokud je na vašem systému vážná závada, tato volba vám poskytne řadu možnostı́, jak jej opravit. ,!$5 CD CD se vysune z mechaniky a lze ho vyjmout. - % %7*5 r K provedenı́ instalace nynı́ nastavte řádkový kurzor na ( n m o @ $",z [j\ a stiskněte MNiOP . Na dalšı́ obrazovce pak zadáte zdrojové médium, @ standardně CD. Obrázek 1.26: Výběr zdrojového média v programu linuxrc r Nastavte řádkový kurzor na zvolené médium (obvykle CD E!F"G ) a stiskněte [j\ MN OP (obr. 1.27). Tı́m začne vlastnı́ instalace. Nejprve se uložı́ instalačnı́ prostředı́ na RAM disk a pak se již spustı́ instalačnı́ nástroj YaST. Obrázek 1.27: Volánı́ YaST z linuxrc 26 1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1) Možné potı́že – Existujı́cı́ řadič SCSI nebyl rozpoznán: použijte jádro, které má pro tento typ zabudovanou podporu. Zhotovte si na to startovacı́ disketu podle odst. 1.6.3 na str. 45. – Použitá mechanika ATAPI CD přestane komunikovat při čtenı́: v tom vám poradı́ odst. 1.7.13 na str. 51. – U některého staršı́ho hardwaru může ojediněle dojı́t k problémům při zaváděnı́ dat z RAM disku a YaST se pak nezavede. Zkuste pak následujı́cı́: x *5 2,)% ´µ ,"0-Z @ o D ( V hlavnı́m menu programu linuxrc zvolte @ , ,4 sB ¶v$",4 Z,z x, 1( ? .+@ . Zde zadejte na . Přejděte pak zpět do hlavnı́ho menu a začněte znovu instalovat. 1.2.4 Startuje YaST Pro hlubšı́ seznámenı́ s programem YaST přı́padně pro speciálnı́ úlohy údržby sloužı́ detailnı́ kapitola 1.11.2 na str. 64. Obrázek 1.28: Úvodnı́ obrazovka programu YaST Po startu vám YaST nabı́dne menu se čtyřmi volbami (viz obr. 1.28). %7*5 @ 2 @ Y %4- 1 /W%4- "? – Pokud se bude instalovat od základu nový SuSE Linux, dozvı́te se v dalšı́m submenu, jak pokračovat. u2 , *5$ * *6} Y %4J: @ @ 1+ {!o o 1 ? . – Jak aktualizovat SuSE Linux, naleznete v odst. 14.1 na str. 341. %7*5 2 Y %42 , ,"4% , -X @ @ 1 1( o. . – Pokud zvolı́te tento režim, nabı́zı́ se vám během instalace řada rozhodnutı́. Doporučujeme vám, abyste použili tuto volbu pouze pokud jste opravdu linuxovými experty a pokud jste si jisti, že vámi podniknuté kroky povedou k úspěchu. Expertnı́ režim nenı́ v této knize popsán! l"0,u %7*5 $",z n @4@ – Pokud jste si to právě rozmysleli. . . 27 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Zvolte %7*6 @ 2 @ %4Y /%41 "? . Pokud jste se rozhodli sami rozdělovat disk na oddı́ly, přečtěte si nejprve odst. 1.8 na str. 53. 1.2.5 Přı́prava disku – rozdělovánı́ a formátovánı́ Pokud máte v systému (napřı́klad od minulé instalace) dosud neaktivovaný odkládacı́ diskový oddı́l (swap), YaST ho detekuje a bude se ptát, zda ho má použı́t jako odkládacı́ oddı́l (angl. swap partition). Pokud ano, zvolte K "2 I : @ @ . Pokud si to nepřejete a chcete přerozdělit disk, zvolı́te ·4y/%!y/ * 2y"0 *6 * : @ 9!@"( . Zobrazı́ se dialog Dm4 ,"% o / * : . Zde máte možnosti: Obrázek 1.29: Rozdělenı́ diskového prostoru programem YaST Kx,/ m / * :4? – Tato možnost předpokládá, že disk již máte předem rozdělený na oddı́ly způsobem přijatelným pro instalaci Linuxu. Nynı́ pouze potřebujete označit typy oddı́lů jako linuxové (pokud již takové nejsou) a přiřadit jim body připojenı́. W/ * Dm! :4? – YaST vám ted’sdělı́, že nalezl disk. Pokud je na něm ještě volné (tj. dosud nepřidělené) mı́sto, YaST zjistı́, kolik ho zbývá, a doporučı́ "- 2 %} *54¸³ o .8o ho použı́t v Linuxu dotazem . Pokud odpovı́te %!z J , bude YaST přidělovat diskový prostor automaticky. V tomto přı́padě přeskočte následujı́cı́ pokyny až na odst. 1.2.7 na str. 30. Pokud volné x,z mı́sto nalezeno nebylo nebo jste odpověděli , YaST vám nabı́dne dalšı́ dialog. Kx *5 2,"% Y – použijte pouze pokud jste si jisti, co je Logical Volume @ @ o G Manager, a že ho upotřebı́te (viz ☞LVM). K následujı́cı́mu dialogu se dostanete, pokud jste se rozhodli disk rozdělit. YaST vám zde nabı́dne volbu z následujı́cı́ch dvou možnostı́: 28 1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1) ,"% Dm o / * : -X (tj. manuálnı́) – Je na vás, abyste sami přerozdělili disk. To je vhodné, pokud je již na vašem disku instalován jiný operačnı́ systém, který zamýšlı́te provozovat souběžně s Linuxem, nebo pokud máte na disku oddı́l, který zatı́m nechcete zrušit. , 4// * – Program YaST začne – po červeném varovánı́ – autoC "|!@ : maticky rozdělovat disk. Tuto volbu použijte jen v přı́padě, kdy chcete mı́t na počı́tači pouze nový SuSE Linux a nehodláte se sami zabývat rozdělovánı́m disku. , /W/ * Pokud zvolı́te C "|!@ : , počı́tejte s tı́m, že se tı́m ztratı́ všechna data, která jste dosud na disku měli, a to včetně všech existujı́cı́ch souborových systémů! Program YaST přitom postupuje podle následujı́cı́ strategie: < < Vytvořı́ se jeden startovacı́ oddı́l ; 0!4 (alespoň 2 MB resp. 1 cylindr). < Vytvořı́ se jeden odkládacı́ oddı́l o dvojnásobné velikosti než současná kapacita RAM, nejvýše však 128 MB. Ze zbytku diskového prostoru se vytvořı́ jeden velký kořenový oddı́l, označovaný jako ; . Možné potı́že < Ve výjimečných přı́padech se může stát, že při následném čtenı́ tabulky oddı́lů (partition table) nastanou problémy. Tento stav by YaST zobrazil v červeném okně a vynutil si restart počı́tače. V takovém přı́padě nastartujte počı́tač znovu a při dalšı́m průchodu již vynechejte rozdělovánı́ disku. < Na disku nenı́ dostatek mı́sta. V odst. 1.6.1 na str. 42 naleznete pokyny, jak zmenšit stávajı́cı́ oddı́ly jiných operačnı́ch systémů pomocı́ dosového programu fips. 1.2.6 Instalace softwarových balı́ků Disk je ted’ připraven pro nainstalovánı́ SuSE Linuxu. Nynı́ je třeba se rozhodnout, které softwarové balı́ky nainstalovat. YaST vás ted’požádá o chvilku strpenı́, než se načtou identifikačnı́ data o všech softwarových balı́cı́ch z instalačnı́ho média. Poté se ukáže instalačnı́ menu (obr. 1.30 na následujı́cı́ straně). Pokud nemáte zvláštnı́ požadavky na výběr, 4 %7*5 $",³ @ @@ a přeskočte rovnou na odst. 1.2.8 na pokračujte bodem následujı́cı́ straně. < x y"% "%& Z- $",z V menu @"| zvolte, jaká konfigurace nejlépe odo¬: @ povı́dá vašim požadavkům (pracovnı́ stanice, server atd.). Blı́že o tom v odst. 1.2.7 na následujı́cı́ straně. Až vyberete a potvrdı́te odpovı́dajı́cı́ konfiguraci, dostanete se opět do instalačnı́ho menu (viz odst. 2.4.1 na str. 77, zajı́majı́-li vás detaily). l % 2 < Pomocı́ instalačnı́ho menu můžete nynı́ volbou .7m ; ? "%& Z- $ : @ změnit výběr jednotlivých balı́ků, které se zde zobrazujı́ postupně jeden za druhým. Protože je vám nabı́zen předkonfigurovaný 29 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Obrázek 1.30: YaST – Výběr balı́ků systém, nemusı́te nutně doporučený výběr balı́ků nijak měnit. Navı́c od chvı́le, kdy vám SuSE Linux poprvé poběžı́, budete moci jeho skladbu kdykoli změnit či rozšı́řit. Podrobný popis těchto menu najdete ve zvláštnı́ kapitole o YaST, odst. 2.4 na str. 77. 1.2.7 Výběr základnı́ho softwaru Obrazovka YaST na obr. 1.31 na následujı́cı́ straně pro výběr některé ze stanx y"% dardnı́ch konfiguracı́ se vám objevı́, pokud zadáte požadavek menu @"| o "%& Z- $",³ , viz odst. 1.2.6 na předchozı́ straně. : @ Připravili jsme zde standardnı́ předdefinované „konfigurace“. Křı́žek ( ) v okénku znamená, že se má doplnit nebo změnit stávajı́cı́ konfigurace. ¹8 Hvězdička ( ) v okénku znamená, že tato konfigurace je již instalovaná. Je obvyklé, že některé (hlavně základnı́) balı́ky jsou obsaženy ve vı́ce volbách současně. K4 / @ – Touto volbou přidáváte k seznamu balı́ků vybrané konfigurace. @6.7m – Touto volbou nahradı́te seznam současně instalované konfigurace zvolenou konfiguracı́ balı́ků. Budete přı́padně dotázáni, zda si přejete zrušit balı́ky, které již k nové konfiguraci nepatřı́. K4, n – Zpátky na předchozı́ obrazovku. l % 1.2.8 Instalace systémového softwaru a programů < " 4 %+*5 $",z @ @@ Instalaci softwaru spustı́te potvrzenı́m volby . YaST vám na obrazovce ukáže, který balı́k se právě instaluje, a kolik balı́ků ještě zbývá. < Podle potřeby budete vyzváni k založenı́ dalšı́ch CD. < Když se nainstalovaly balı́ky, přejděte zpět do hlavnı́ho menu volbou U 2% ,"%4- @ oº. . 30 1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1) Obrázek 1.31: YaST – Výběr konfigurace Možné potı́že < < Pokud má váš počı́tač jen malou pamět’ (16 MB RAM), pak se dajı́ zpočátku nainstalovat jen balı́ky z prvnı́ho CD. Balı́ky z ostatnı́ch CD se dajı́ doinstalovat později (viz odst. 1.2.10 na str. 34). Máte-li problémy s kopı́rovánı́m softwaru z instalačnı́ho média, týká se to patrně hardwaru. U systému s řadičem SCSI v takovém přı́padě odpojte pro jistotu externı́ zařı́zenı́, jako jsou např. skenery, a zkontrolujte znovu kabeláž a terminátory. Dále se můžete pokusit měnit parametry jádra. Blı́že o tom v odst. 13.3.1 na str. 308. V přı́padě zařı́zenı́ ATAPI vám pomůže odst. 1.7.5 na str. 48. Obrázek 1.32: YaST – Výběr jádra 31 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace 1.2.9 Výběr jádra Základnı́ systém máte již na disku. Dále se bude instalovat systémově specifické ☞jádro a v přı́padě přánı́ startovacı́ zavaděč LILO. Nynı́ vyberete odpovı́dajı́cı́ jádro ze seznamu (viz obr. 1.32 na předchozı́ straně): %/ /% y /z @ @ o { ¬ vyhovı́ u většiny systémů. K,%!, * / )- se použı́vá pro vı́ceprocesorové systémy. ( ( G K,%!, * / ) ( ( J G se použı́vá pro šetřenı́ spotřeby (angl. < Jádro < < Advanced Power Management). Pokud nenı́ váš!procesor na 100% Pentium-kompatibilnı́, zvolte prosı́m »y/ ",V* !$"," * , / %!,)0!½ z ( ( o @ ( . @ ?V34¼ ¼ . Platı́ to napřı́klad pro staršı́ procesory Cyrix a IBM. Chybně zvolené jádro může % $ L & ,I= -7*5 * , /$ L ,%!, vést k hlášenı́ systému (!@ , viz " ; ; |!@ ; ; *5/0 $)u $ # ; ;)| .; ? 1 ¼ | . . 0!4 2 %4-u ; .! Zvolené jádro YaST nakopı́ruje do ; a konfiguračnı́ soubor -7*5 *5+$ %4; ;! 1; jádra, popisujı́cı́ strukturu jádra a přı́davné moduly, do ; #$""%& Z . Tento soubor věrně popisuje právě instalované jádro. %!³ Na otázku, zda chcete konfigurovat LILO, odpovězte J pouze tehdy, jste-li si jisti, že budete použı́vat LInux LOader ke startovánı́ již dřı́ve instalovaných systémů (viz obr. 2.21 na str. 86). To platı́ zejména pro DOS a Windows 95/98. Pro Windows NT jako alternativnı́ systém se použı́vá jiná metoda (viz odst. 3.7.2 na str. 109). Pokyny k jednotlivým dialogům podává podrobná kapitola o konfigurátoru YaST, viz odst. 2.6.2 na str. 86. 1.2.10 Základnı́ konfigurace pomocı́ YaST Po výběru jádra přijde na řadu základnı́ konfigurace. Časové pásmo Nastavenı́ hodin Sı́t’ová konfigurace 32 < Nynı́ zvolı́te časové pásmo (viz obr. 1.33 na následujı́cı́ straně). Objevı́ se - , 4 Z-!,z . dlouhý seznam, ve kterém v Česku vyberete ( ; @ Dále budete dotázáni, v jakém čase běžı́ vaše hardwarové hodiny – zda ¾ q běžı́ stále podle astronomického času – G – či zda se průběžně při Y y % *8 , jak to dělajı́ třeba Windows. způsobujı́ mı́stnı́mu času – : o @ To prvnı́ je logičtějšı́, to druhé je nutné při společné instalaci se systémy, které to jinak neumějı́. < Nynı́ následuje několik obrazovek se sı́t’ovou konfiguracı́: – Jméno počı́tače a domény (obr. 1.34 na následujı́cı́ straně). Pokud už vám nepřidělil plně kvalifikované doménové jméno (angl. Fully Qualified Domain Name, FQDN) váš ☞správce systému nebo váš internetový poskytovatel (☞ISP), můžete si zde zvolit jméno počı́tače a domény dle svého vkusu. Pokud počı́táte s připojenı́m k intranetu a Internetu, měla by si jména , 4 $"!* !*³#R$) , 4 správně odpovı́dat, napřı́klad @ | . . . , kde @ | ozna$)!* !*¿#R$" . . označuje jméno čuje jméno počı́tače (angl. host name) a domény (angl. domain name). 1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1) Obrázek 1.33: YaST – Výběr časového pásma Obrázek 1.34: YaST – Jméno počı́tače a domény 4 0 $ * -,!%!y* ( @ : nebo : o6À ? Pokud váš počı́tač nemá – Instaluje se 4 0 $ ( @ : a nemusı́te se již dále starat o detaily sı́t’ovou kartu, vyberete sı́t’ové konfigurace. * -,!%!"- * oÀ , následujı́ dalšı́ otázky: DHCP klient, – Pokud máte : ," typ sı́tě (pro ethernetové karty odpovězte ¶4|! Á ), IP adresa, sı́t’ová . adresa odesilatele maska, brána, inetd, portmap, NFS server, ¶4 . ), sı́t’ový klient s přı́stupem na nameserver (jeho zpráv (hlavička IP adresa, YP doména), výběr modulů jádra pro sı́t’ovou kartu. *","%/ #R$)& .7@v" – Výběr pro poštovnı́ systém (obr. 1.35 na následujı́cı́ straně, též odst. 5.7 na str. 164). Všechny doposud zı́skané informace se uchovajı́ a dostanou se po zavolánı́ programu SuSEconfig (viz. odst. 16.5 na str. 379) do jednotlivých dı́lčı́ch 33 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace konfiguračnı́ch souborů. YaST se ukončı́ a na obrazovce se objevı́ četná hlášenı́ o současném stavu systému. Obrázek 1.35: YaST – Volba konfiguračnı́ho systému sendmailu root – heslo Login Modem Myš < L , ,]2Â)-! Y %4- - L o { 1 Po systémových hlášenı́chapozdravu za dáte heslo pro uživatele , to znamená ☞správce systému. Heslo zvolte obezřetně a postarejte se, abyste ho nezapomněli. Nesmı́ obsahovat mezery a raději ani zvláštnı́ znaky (např. vzdálený terminál je pak nemusı́ znát). Obvykle se použı́vá netriviálnı́ kombinace malých a velkých pı́smen a čı́slic. Standardně je významných pouze prvnı́ch 8 znaků. < YaST nynı́ požaduje vytvořenı́ vzorového uživatelského účtu. To je rozumné udělat, protože normálně se nedoporučuje být stále přihlášený jako 4 uživatel a s nejvyššı́mi privilegii vykonávat rutinnı́ úkony. I malý překlep pak může ohrozit celý systém. Je proto vhodné založit si rovněž uživatelský účet (angl. user account). Jako jméno se hodı́ vaše iniciály (bez mezery) nebo nějaká zkratka vašeho jména, pseudonym či přezdı́vka, nejvýše však 8 znaků. Ani heslo zadané k tomuto jménu samozřejmě nezapomeňte. < YaST se bude dotazovat, zda chcete nakonfigurovat modem. Pokud modem máte, můžete to udělat nynı́ nebo odložit. Pokud tedy odpo %!z vı́te J , ptá se vás YaST na sériový port, na kterém se má hledat modem (viz obr. 1.36 na následujı́cı́ straně). Zde pouze upozorňujeme, že tzv. „winmodemy“ podporuje Linux pouze# omezeně (viz 4 = *)/0#*6-7*",z#R$)u *5/0 $)u $), % "/, | ( ;; ; ; ;5| .; (vÃ59 . . | .+ ). %!³ < YaST se ptá, zda chcete nakonfigurovat myš. Pokud odpovı́te J , vyberete pak typ vašı́ myši ze seznamu (viz obr. 1.37 na následujı́cı́ straně). U myši sériové bude YaST ještě požadovat sériový port, na kterém se má myš hledat (viz obr. 1.36 na následujı́cı́ straně). Ten rovněž vyberete ze seznamu. Nynı́ nainstaluje YaST zbývajı́cı́ balı́ky z ostatnı́ch CD (viz odst. 1.2.8 na str. 30). 34 1.2. Instalace v textovém režimu (YaST 1) Obrázek 1.36: YaST – Výběr rozhranı́ pro modem Obrázek 1.37: YaST – Výběr ovladače pro myš < YaST vás bude postupně vyzývat k založenı́ ostatnı́ch CD. Poslednı́ CD je zapotřebı́ pouze tehdy, když jste výslovně vybrali zdrojové kódy (angl. sources) k nainstalovánı́ – to však nenı́ obvyklý uživatelský přı́pad, a proto se nedivte, když vám zbude nepoužité. 1 []\ < Tı́m se YaST ukončı́ a požaduje stisknout klávesu MN°OP . Váš SuSE Linux je nynı́ kompletně nainstalován. 1.2.11 Přihlášenı́ po instalaci 4" Přestože dosud na pozadı́ dobı́hajı́ některé konfiguračnı́ skripty, můžete se 4I % = na popředı́ přihlásit jako , např. na konzoli 1. (Průběh přihlášenı́ Y Z LY Z %= L viz podrobněji odst. 18.1 na str. 398.) Na výzvu (angl. prompt) 4" *4* /X= L *4* /X= L odpovı́te a na dotaz odpovı́te dřı́ve zvoleným heslem @ @ 9 9 1 Pokud je SuSE Linux distribuován na DVD, nalézajı́ se na jediném médiu všechny balı́ky a zakládánı́ jednotlivých CD odpadá. 35 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace pro uživatele (viz odst. 1.2.10 na str. 34) – nezaměnit s heslem pro „vzorového uživatele“! Zobrazı́ se ☞výzva přı́kazového interpretu a můžete začı́t pracovat: Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ Nynı́ můžete napřı́klad zadat přı́kaz adresáře. *r @ k výpisu obsahu pracovnı́ho Ä ¨Å6¤Æ¥ÈDZ«5Édʨ Stejným způsobem se zavolá ?@ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌË)¨5ɤ *6 na přı́padné změny v konfiguraci: y"2 * *5} -X Když zavoláte YaST přı́kazem yast, můžete z menu ( @ ? . založit dalšı́ uživatele. Ted’je již systém připraven na to, abyste mohli pomocı́ "%& Z- $",4¶,4, ³ menu konfigurovat grafické prostředı́ (viz též @ ¼ odst. 7.2 na str. 183). Po instalaci ještě dobı́hajı́ na pozadı́ skripty pro inicializaci manuálových stránek, Perlu atd. Na pomalejšı́ch počı́tačı́ch s malou pamětı́ to může trvat i hodinu. Pokud předčasně vypnete nebo restartujete počı́tač, tyto úlohy se při přı́štı́m startu spustı́ znovu. Potvrzenı́m, že tyto skripty úspěšně doběhly, je text, který zobrazuje ☞ TS ÍÎ konzole 9 (kam se dostanete pomocı́ kombinace kláves MN^OP + MN OP ): LU @ 2, @V V&&-4%ÐÏ L TS Í5Ñ OP . Zpět na konzoli 1 se vrátı́me pomocı́ kombinace kláves MN OP + MNj Po úspěšně provedené základnı́ konfiguraci se ještě dajı́ konfigurovat dalšı́ položky, viz též odst. 1.1.17 na str. 22. Počı́tač s Linuxem se nesmı́ jednoduše vypnout. Z grafického prostředı́ KDM to lze napřı́klad udělat snadno z menu. Jak to udělat z přı́kazové řádky, na to naleznete v odst. 18.2 na str. 398 vhodné přı́kazy, kterými se provede zastavenı́ systému, tzv. „shutdown“. Vypnutı́ počı́tače bez zastavenı́ systému vyvolá při přı́štı́m startu kontrolu souborového systému (angl. file system check) – a to stojı́ v lepšı́m přı́padě čas, v horšı́m přı́padě nenı́ možné zachránit některé soubory, které se vinou předčasného ukončenı́ nestihly korektně zapsat. 1.3 Jak spustit SuSE Linux Váš SuSE Linux je ted’ plně nainstalován. Zbývá vysvětlit, jak se spouštı́ v obvyklém režimu (viz ☞startovánı́). Následujı́cı́ přehled ukazuje hlavnı́ možnosti, jak nastartovat SuSE Linux. Která z nich je pro vás nejvhodnějšı́, záležı́ na vašı́ zkušenosti v práci s počı́tačem a na zamýšleném účelu. Ze startovacı́ diskety: Linux nastartujete pomocı́ startovacı́ („boot“) diskety. Tato možnost funguje vždy a je snadná, byt’ poněkud těžkopádná. Startovacı́ disketu jste si již mohli vytvořit během instalace. 36 1.3. Jak spustit SuSE Linux Startovacı́ disketa je vhodné prozatı́mnı́ řešenı́ v přı́padě, že máte problémy se startem z disku nebo zatı́m definitivnı́ způsob startovánı́ Linuxu odkládáte. V každém přı́padě je to přijatelné řešenı́, jak střı́dat Linux s OS/2 nebo s Windows NT. Programem loadlin: Tento způsob startu Linuxu předpokládá: < Počı́tač musı́ před startem Linuxu pracovat v DOSu, a to v reálném módu nebo pod VCPI ve virtuálnı́m módu 8086. 2 Řečeno jinak: tento způsob selže pod Unixem, OS/2, Windows NT nebo v dosovém okně Windows 95/98. Naopak funguje dobře z dosového promptu nebo z dosového módu Windows 95/98. < Počı́tač musı́ mı́t dostatek dosové paměti: musı́ zbývat alespoň 128 KB dolnı́ paměti (tj. paměti pod dosovou hranicı́ 640 KB), zbytek může být rozšı́řená pamět’XMS nebo EMS. Program loadlin je sice poměrně pracný na instalaci, dá se však výtečně integrovat se startovacı́mi menu Windows 95/98. Velkou výhodou je, že ponechává beze změny Master Boot Record (MBR) na disku. Ostatnı́ systémy pak vidı́ linuxové diskové oddı́ly jako oddı́ly neznámého typu. K instalaci programu loadlin potřebujete určité znalosti DOSu a Linuxu. Měli byste ovládat ☞editor pro vytvořenı́ potřebných konfiguracı́. Detaily popisuje odst. 3.9 na str. 115. Potı́že mohou nastat, pokud uděláte ve startovacı́ch menu Windows 95/98 chybu. V krajnı́m přı́padě se může stát, že se již z disku do Windows nedostanete. Proto si před konfigurovánı́m startovacı́ch menu ověřte, zda se v nejhoršı́m přı́padě můžete později dostat k disku pomocı́ startovacı́ diskety pro Windows (přı́padně tak nouzově spustit Windows). Programem LILO: Technicky nejčistšı́ a poměrně univerzálnı́ řešenı́ je zavaděč (angl. boot manager) LILO, který vám poskytne výběr mezi vı́ce operačnı́mi systémy. Program LILO se snadno instaluje např. pomocı́ YaST (viz odst. 2.6.2 na str. 86). Je však třeba si uvědomit, že LILO se umı́stı́ v zaváděcı́m sektoru disku, což vždy přinášı́ určité riziko. Pro bezpečné použitı́ LILO je proto třeba znát některé detaily startovacı́ho procesu. Měli byste také být schopni s jistotou editovat hlavnı́ konfiguračnı́ soubor LILO. Rovněž je vhodné vědět, jak LILO odinstalovat v přı́padě potı́žı́. Detaily o LILO a o startovacı́m procesu podává odst. 3.3 na str. 97. Start pomocı́ LILO je sice nejlepšı́, přesto je dobré vědět, že je náročnějšı́ na instalaci např. ve srovnánı́ s použitı́m startovacı́ diskety. Existujı́ varianty BIOSu, které kontrolujı́ strukturu Master Boot Recordu (MBR) na disku a po instalaci LILO chybně hlásı́ přı́tomnost viru. Tuto -+* potı́ž lze snadno odstranit tak, že v nastavenı́ BIOSu vypnete volbu ,!$5 "%X . Pokud budete mı́t na počı́tači pouze Linux, můžete ochranu ( proti virům nechat trvale vypnutou, protože nemá žádný účinek. Pro jiné systémy (nezávisle na nově instalovaném Linuxu) se však ochrana proti virům hodı́, proto ji zkuste později znovu aktivovat nebo nahradit nějakým jiným antivirovým programem, kterému nevadı́ LILO v MBR. 2 VCPI server poskytuje např. emm386.exe. 37 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Dalšı́ diskusi různých metod startu, zejména pomocı́ LILO a loadlin, popisuje kap. 3 na str. 95. Dalšı́ zavaděče Vzhledem k rostoucı́ popularitě Linuxu rozšı́řili komerčnı́ výrobci zavaděčů (angl. boot managers) své produkty také o možnost startovat Linux. Nejznámějšı́ jsou zatı́m System Commander Deluxe a Partition Magic. Kromě ulehčenı́ startu pomocnými obrazovkami nabı́zejı́ tyto balı́ky množstvı́ dalšı́ch funkcı́, např. změnit si velikost již přiděleného diskového oddı́lu s FAT32 nebo převést FAT16 na FAT32. Tyto programy SuSE Linux na CD neobsahuje a také samozřejmě nejsou zahrnuty do standardnı́ instalačnı́ podpory. 1.4 Instalace odjinud než z mechaniky CD Může se stát, že žádné ze standardnı́ch jader nepodporuje vaši mechaniku CD (např. některé velmi zastaralé modely) nebo nenı́ připojena či vůbec chybı́, např. u notebooku. V tom přı́padě vám SuSE Linux nabı́zı́ ještě dalšı́ možnosti, odkud instalovat: < < Instalace z dosového diskového oddı́lu (odst. 1.4.1). Instalace ze sı́tě: pomocı́ NFS nebo FTP připojenı́m přes Ethernet nebo PLIP (odst. 1.4.2 na následujı́cı́ straně). 1.4.1 Instalace z dosového diskového oddı́lu Jak na to Nenašel-li instalátor Linuxu mechaniku CD, potřebná část obsahu instalačnı́ho média Linuxu se nakopı́ruje na dosový oddı́l disku. Poté již nepotřebujete mechaniku CD na instalovánı́. Později si můžete (ale nemusı́te) mechaniku CD pod Linuxem zprovoznit. Výchozı́ požadavky Váš DOS, Windows či OS/2 vidı́ vaši mechaniku CD a může s nı́ pracovat, zatı́mco Linux ji zatı́m nenašel. Máte však dostatek mı́sta na disku v některém oddı́lu DOS, OS/2 nebo Windows (3.11 nebo 95/98), kam se dajı́ zkopı́rovat balı́ky pro instalaci základnı́ho systému. Postup instalace Vzhledem k tomu, že počı́naje verzı́ 7.1 použı́vá SuSE Linux dlouhá jména balı́ků, nenı́ možno je snadno jako dřı́ve kopı́rovat na dosový disk obvyklými nástroji v DOSu, pracujı́cı́mi pouze se jmény ve staršı́ notaci 8.3. /v*),"- #0 Použijte na to prosı́m dávkový soubor )| ( @ z instalačnı́ho CD, který /!*6- * zde najdete v adresáři Ò " . Pro správnou funkci tohoto dávkového $ $",I#R$" souboru je ještě třeba zajistit, aby byl v dosové cestě program | . . Dále se řid’te pokyny z menu, pomocı́ kterého též nakonec zadáte, aby se spustil Linux zavaděčem loadlin. 38 1.5. Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin 1.4.2 Instalace po sı́ti Instalace Linuxu po sı́ti je pouze pro zkušené uživatele. Upozorňujeme, že nespadá pod smluvnı́ instalačnı́ podporu (support) SuSE – podrobněji viz odst. A.1.2 na str. 419. Výchozı́ stav Na vašem počı́tači chybı́ CD mechanika nebo ji linuxový instalátor nenašel. Rovněž zde nemáte použitelný dosový oddı́l na nakopı́rovánı́ linuxové instalace, přı́padně jej odmı́táte vytvořit. Též se může jednat o hromadnou instalaci ze sı́tě. V takovém přı́padě je potřeba, aby váš počı́tač viděl přes sı́t’ CD nebo disk s instalacı́, podobně jako to popisuje odst. 1.4.1 na předchozı́ straně. Je zřejmé, že vzdálený počı́tač musı́ umožnit přı́stup pro vykonávánı́ přı́kazů k linuxovým instalačnı́m souborům. ##Ó-##r!/ * ¹ Dále je nutné zkopı́rovat na disk z CD soubory : . Vyjádřeno v Linuxu: ¨Å6¤Æ¥ÔǬÕÖ×5ÕØ6Å)£R¦4×+ÙÚ5Û±× ¦Ü« Ä Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ÔǬÕÖÊ6¨Ì×5ÕØ6Å)£¦4×5ÉªÉ Ä × Ä ¦Ü« Krok za krokem 1. Začněte s instalacı́ klienta, jak to popisuje odst. 1.2.2 na str. 23. 2. Dále vás povede odst. 1.2.3 na str. 23 až na následujı́cı́ rozdı́ly: < /- y/ 2 2 / 8 V menu G zvolte o6À a vyberte od)?W{ @ @ @ povı́dajı́cı́ typ (to nenı́ nutné při instalaci přes PLIP). l/ 2} }/ < { . . Program linuxrc se vás bude v menu ptát, odkud x4¶vs instalovat. Odpovězte oÀÝ a sledujte dál menu pro zadánı́ sı́t’ové konfigurace. Rovněž je možné instalovat přes FTP. 3. Jak instalaci dokončit, popisuje odst. 1.2.4 na str. 27. Možné potı́že < Nový počı́tač, na kterém se má instalovat SuSE,vLinux, server nezná. $ !*6+* ;)| Udejte proto jeho jméno a IP adresu do souboru ; na serveru. < Instalace je odmı́tnuta, vzdálený počı́tač neumožňuje přı́stup k souborům , ,!$ pro vykonávánı́ přı́kazů (tj. 1 ). Umožněte to a instalujte znovu. 1.5 Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin 1.5.1 Spuštěnı́ Windows 95/98 v dosovém módu Ke spuštěnı́ instalačnı́ho programu setup je třeba nejprve dostat počı́tač do reálného módu pod samostatně běžı́cı́m DOSem. Důvodem je, že program loadlin, který zavolá instalačnı́ program setup.exe k nataženı́ minimálnı́ho Linuxu do paměti, je dosový program, který musı́ běžet v reálném módu nebo pod VCPI serverem, jako je např. EMM386. Dosové okno, které běžı́ pod Windows 95, však použı́vá virtuálnı́ mód 8086, kde by setup.exe havaroval – proto je nutné spustit samotný DOS. 39 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Krok za krokem Jsou zde dvě možnosti: přepnout z Windows 95/98 do dosového módu nebo při startu použı́t dosový mód z nabı́dky při spuštěnı́ Windows. I %"-4 ,*5 r Pokud již Windows 95/98 běžı́, klikněte na @ @ -- ?( -- E 2 W2, r z . @ . G D!F Pokud čerstvě startujete počı́tač, stiskněte před naběhnutı́m Windows 95/98 4 u"2y]y/ ÍÞ OP a zvolte nabı́dku o6:@ :@ . (Pokud máte pochybklávesu MNj nosti, tento způsob je čistšı́, protože Windows někdy měnı́ hardwarové nastavenı́, které se spuštěnı́m dosového módu neresetuje.) Možné potı́že < < V dosovém módu nevidı́me mechaniku CD: viz odst. 1.7.3 na str. 48. V dosovém módu nefunguje česká klávesnice: K základnı́ instalaci zde Rr!s stačı́ samozřejmě anglická . . . přesto pro milovnı́ky dosové češtiny je zde odst. 1.7.2 na str. 47. 1.5.2 Vyvolánı́ programu setup a jeho prvnı́ část Program setup.exe spustı́ ☞minimálnı́ Linux, který umožnı́ pokračovat se skutečnou linuxovou instalacı́. Nastartujete tedy MS-DOS nebo dosové okno, které neběžı́ v chráněném módu, máte prvnı́ CD v mechanice a umožnili jste na ně dosový přı́stup. Spustı́te zde program setup.exe a pokračujete do toho bodu, kde je třeba rozhodnout mezi dvěma způsoby, jak spustit minimálnı́ Linux: ze startovacı́ diskety nebo programem loadlin přı́mo z prvnı́ho CD či z disku. Krok za krokem *",- 1. Zadejte přı́kaz ( v kořenovém adresáři CD. 2. Zadejte pı́smeno označujı́cı́ vaši CD mechaniku, např. . (Pozor, toto pı́smeno „cestuje“ při přidávánı́ dalšı́ch oddı́lů na disk!) [j\ 3. Program setup.exe vás uvı́tá a vy mu zdvořile odpovı́te klávesou MN¡OP . 4. Následujı́cı́ odstavce popisujı́ start minimálnı́ho Linuxu (viz odst. 1.5.3). 1.5.3 Jak nastartovat minimálnı́ Linux programem setup Existujı́ dvě cesty, jak spustit minimálnı́ Linux programem setup: z diskety nebo programem loadlin přı́mo z CD. Rozhodněte se, kterou zvolit. Podrobnosti Nejsnadnějšı́ je spustit minimálnı́ Linux přı́mo z CD. K tomu sloužı́ dosový program loadlin.exe. Ten běžı́ pod DOSem, zavede jádro ze souboru na CD do paměti, připravı́ RAM disk a začne vykonávat kód jádra. Podmı́nkou je, aby přitom počı́tač pracoval v reálném módu nebo ve virtuálnı́m módu 8086 s VCPI. 3 Alternativnı́ cesta startem přes disketu vytvořenou programem setup je schůdná téměř vždy, je ale o něco náročnějšı́ a trvá déle. 3 Podporu VCPI poskytuje napřı́klad program emm386.exe. Dosové okno v OS/2 nebo ve Windows NT zde proto nemůžeme použı́t. 40 1.5. Dalšı́ způsob instalace s použitı́m programů setup a loadlin Doporučenı́ Zvolte cestu přes loadlin, pokud je to teoreticky možné a pokud nepracujete ß pod OS/2 nebo Windows NT. Pokud si nejste jisti, alespoň to zkuste. Když vám to nevyjde, nastartujte počı́tač znovu (viz odst. 1.5.2 na předchozı́ straně) a zvolte cestu přes disketu. 1.5.4 Instalace programu loadlin a start minimálnı́ho Linuxu V tomto kroku instalujeme a použijeme program loadlin.exe, se kterým pak zavedeme linuxové jádro, nastartujeme jej z DOSu a spustı́me ☞minimálnı́ Linux. Podrobnosti Program setup dále vytvořı́ ve vašem dosovém diskovém oddı́lu adre / % *",#, , ( 1 , sář Ò4 @ ! . Do tohoto adresáře se zkopı́rujı́ programy / %>#, , #Ó0 u Z, Y %4a zvolené jádro pod jménem .7@ . @ ! 1 , soubor 1 @ Jestliže budete později – po prvnı́ instalaci – startovat Linux, vyvoláte ho #0 Y %4pomocı́ s tı́m, že zadáte jako parametr kořenový oddı́l, jehož 1 @ označenı́ popisuje odst. 1.10.2 na str. 61. Po tomto kroku se jádro zavede a rovnou se spustı́. Krok za krokem Nynı́ budete instalovat program loadlin, abyste spustili ☞minimálnı́ Linux: / %X [j\ 1. Zvolte @ ! a stiskněte klávesu MN¡OP . 2. Tato obrazovka ukazuje, kolik má váš počı́tač paměti (RAM). Údaj ob[j\ vykle souhlası́ a pokračuje se stisknutı́m klávesy MN°OP . Pokud velikost RAM nesouhlası́, přı́slušně ji zde upravte. 3. Dále musı́te sdělit, zda Linux podporuje vaši mechaniku CD. Tuto otázku jste již rozřešili – zde odpovězte přesně jak řı́ká odst. 1.6.5 na str. 47. < Pokud Linux podporuje vaši mechaniku CD, stiskněte klávesu a vše je v pořádku. < [j\ MNiOP Pokud ji Linux nepodporuje, pak jste již kopı́rovali soubory do dosového adresáře na disku (viz odst. 1.4.1 na str. 38). Zvolte proto U /4/ * [j\ MNiOP . Dále zadáte dosový adresář, do a stiskněte klávesu @ : *6-+*", kterého jste kopı́rovali adresář . V našem přı́kladu, viz odst. 1.4.1 , na str. 38, jsme použili adresář Ò .8) . Nezadávejte již podadresář *-7*", . 4. Ted’ vyberete odpovı́dajı́cı́ jádro. 5. Dále přijdou na řadu parametry pro jádro. Každý parametr je na samostatném řádku. Prázdný řádek je ukončuje. Detaily o parametrech jádra podává odst. 13.1 na str. 307, jejich úplný výčet platný pro instalaci rovněž uvádı́ odst. 13.3.2 na str. 309. 6. Následujı́cı́ obrazovka se ptá, zda má být instalován program loadlin. %!z / % Odpovı́me J . Program setup nynı́ vytvořı́ adresář Ò4 @ ! a nakopı́ruje do něj soubory. 41 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace * -7*6 Y %4- 7. Dále zvolı́me ( 1 a nastartujeme ☞minimálnı́ Linux. Poté se vypisujı́ na obrazovku asi dvě stránky textu. Dopadlo-li vše dobře, uvı́tá vás program linuxrc. Výpisy pocházejı́cı́ od jádra si můžete zpětně ce Kf ce Kf à`Rá g OP + MN OP a MN OP prohlédnout tak, že pomocı́ kombinace kláves MN à`Rá h OP rolujete text tam a zpět. + MN Nynı́ může instalace pokračovat, jak popisuje odst. 1.2.3 na str. 23. Možné potı́že < Program loadlin nemá dostatek paměti, aby mohl zavést jádro: viz odst. 1.7.9 na str. 50. < Program loadlin nemůže spustit jádro, počı́tač běžı́ ve virtuálnı́m módu 8086 a chybı́ mu VCPI Server: viz odst. 1.7.11 na str. 51. < Program loadlin selže: viz odst. 1.7.10 na str. 50. < Chyby při čtenı́ z CD: viz odst. 1.7.4 na str. 48. 1.6 Dalšı́ informace k instalaci 1.6.1 Jak zı́skat mı́sto na disku pro Linux a jak ho rozdělit Váš disk je třeba nejprve připravit pro zavedenı́ linuxových oddı́lů. Doufejme, že k tomu najdete trochu klidu a pohody, abyste si něco nevratně nesmazali. Také se doporučuje obstarat si předem potřebná média na zálohovánı́ a nouzovou startovacı́ disketu pro váš současný operačnı́ systém. Podrobnosti Každý disk se může či nemusı́ rozdělit na samostatné diskové oddı́ly. Jednı́m r!s z důvodů je mı́ruplné soužitı́ odlišných operačnı́ch systémů na jediném disku. Jak zı́skáme prostor pro linuxový diskový oddı́l? < Některý původnı́ diskový oddı́l lze zrušit, čı́mž ovšem ztratı́me stará data, která jsme na něm měli. Zı́skaný prostor lze použı́t pro budoucı́ linuxové oddı́ly. < Některý původnı́ diskový oddı́l lze také přiřadit novému operačnı́mu systému, tedy např. Linuxu, což je totéž jako zrušit ho a vytvořit stejně velký. Samozřejmě i zde přijdeme o původnı́ data. < Pod DOSem nebo Windows 95/98 můžete některý dosavadnı́ diskový oddı́l zmenšit, aniž byste ztratili data. Nejprve se musı́te postarat o to, aby všechna data na disku ležela na začátku oddı́lu a na konci oddı́lu zbývalo volné mı́sto. Potřebné setřesenı́ dat, aniž byste o něco přišli, vám umožnı́ některý dobrý defragmentátor. Potom použijete speciálnı́ program, abyste zmenšili velikost zvoleného diskového oddı́lu. Pokud disk obsahuje pouze = primárnı́ oddı́l (na prvnı́m disku je to oddı́l C ), poskytuje na to SuSE Linux /!*6-4 * " program fips. Ušetřený prostor se pak na prvnı́m CD v adresáři využije na linuxové oddı́ly. < Poněkud dražšı́, avšak téměř vždy schůdná cesta je zakoupit dalšı́ disk, zejména pokud uvažujete o budoucnosti vašeho systému. 42 1.6. Dalšı́ informace k instalaci Při všech změnách v rozdělenı́ disku musı́te pracovat velice pozorně a přeâ důkladně pročı́st dokumentaci od programu, který na to použijete. dem I přesto se může za určitých okolnostı́ stát, že přijdete o svá data. Za to ovšem SuSE nepřejı́má žádnou zodpovědnost! Doporučujeme proto předem zálohovat nejdůležitějšı́ soubory a předem si vyzkoušet přı́padný start ze startovacı́ diskety. Krok za krokem Co musı́te udělat pro nové rozdělenı́ disku: 1. Pokud dosud nevı́te, kolik oddı́lů má váš disk a jak jsou velké, musı́te to nejprve zjistit, a to napřı́klad programem fdisk, který obsahuje váš operačnı́ systém. 2. Určete, kolik oddı́lů potřebujete a jak majı́ být veliké. K tomu sloužı́ odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55. 3. Zapište si údaje o tomto rozdělenı́ disku, budete je dále potřebovat během instalace. (Poznamenejte si i všechny detaily o starém rozdělenı́ – mohou se později hodit expertovi při přı́padné záchraně chybně přerozděleného disku.) 4. Udělejte si záložnı́ kopii vašeho disku. Pokud na to nemáte dost velká média, zálohujte si alespoň nejdůležitějšı́ data (hlavně ta, která jste sami vytvořili – programy se většinou dajı́ obnovit). Také je vhodné (a nic to $""%& Z># nezabere) zálohovat startovacı́ a konfiguračnı́ soubory, jako jsou * * ¹³# % -44, ,$³#0 a . Vytvořte si startovacı́ disketu pro váš ? , @ 1 @ dosavadnı́ operačnı́ systém a vyzkoušejte si, zda se s nı́ provede start. Přidejte si na ni ještě několik užitečných nástrojů, jako je jednoduchý textový editor, fdisk, format, zálohovacı́ program, scandisk nebo jeho obdoba (a pro experty i spolehlivý diskový editor). 5. Dalšı́ kroky již závisı́ na konfiguraci vašeho systému: < DOS/Windows 95/98, jediný oddı́l na disku a chybı́ kompletnı́ záloha Musı́te zmenšit tento primárnı́ diskový oddı́l při zachovánı́ dat na něm. Přestěhujte všechna data na začátek oddı́lu. V MS-DOS 6 nebo Windows 95/98 k tomu sloužı́ napřı́klad program defrag.exe. Defragmentačnı́ programy ovšem ponechávajı́ na původnı́m mı́stě //,"% ) soubory, zpravidla systémové. Ujistěte se v přı́padě, skryté (| že je chcete přesunout na začátek disku, zda s nimi smı́te hnout či zda jejich pevná pozice na disku nemá náhodou nějaký smysl. Pokud jste si /4/4,"% * *5, . . opravdu jisti, můžete zrušit jejich atribut | , popřı́padě i ? Některé defragmentačnı́ programy na to poskytujı́ vlastnı́ prostředky. Nové verze programu defrag.exe na to majı́ volbu ; . Operačnı́ systém Windows si rovněž označuje svůj odkládacı́ soubor jako skrytý. Pokud při zmenšovánı́ oddı́lu překážı́, musı́ se odstranit, l yu 2 4-!y % a to ze spuštěných Windows pomocı́ @": @ od(@6.7mÀ – a po zmenšenı́ oddı́lu zase z téhož menu vytvořit. Pokud se vám tedy podařilo zı́skat na konci primárnı́ho diskového oddı́lu dostatek volného prostoru, přejděte do adresáře 43 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Ò /!*6-4 " * & Ò ( * Ò & ( *A6ã na prvnı́m CD. Najdete tam program fips.exe, který vám tento oddı́l zmenšı́. V tomto adresáři naleznete i podrobný návod k programu fips.exe, který byste měli předem prostudovat, než se pustı́te do dalšı́ho riskantnı́ho kroku. Program fips.exe běžı́ pouze pod DOSem. Z Windows musı́te nejdřı́ve vystoupit nebo je spustit v čistě dosovém módu (viz odst. 1.5.1 na str. 39). Po ukončenı́ programu fips.exe se na disku objevı́ druhý oddı́l, který se později rozdělı́ na linuxové oddı́ly. Novou programu fips.exe, který je v adresáři & *5ä ( Á , se dajı́ zmenšovat i oddı́ly s FAT32. V tomto přı́padě si však určitě předem udělejte úplnou zálohu celého disku. Ò /!*6- < " * verzı́ Ò & ( * Ò < DOS/Windows 95/98 a vı́ce diskových oddı́lů, máte-li plně zálohovaný disk Pokud máte skutečně spolehlivě zálohovaný celý disk, můžete programem fdisk smazat staré dosové oddı́ly a vytvořit nové zmenšené. Samozřejmě tı́m ztratı́te data ze smazaných oddı́lů. Proto musı́te mı́t předem spolehlivou zálohu, kopı́rovanou po souborech (nikoli obraz celého disku). Dále naformátujete nově vytvořené oddı́ly, nainstalujete operačnı́ systém a nahrajete zpátky všechny zálohované soubory. Zálohovacı́ program byste k tomu měli mı́t předem připravený na disketě. Unix/Linux Zde již patrně máte na disku vhodné oddı́ly, a proto se o rozdělenı́ disku nemusı́te starat. Použijete startovacı́ disketu SuSE resp. prvnı́ CD. K přiřazenı́ oddı́lů dojde normálnı́ cestou později v YaST. 6. Nastartujte znovu počı́tač. 7. Ověřte si, zda váš operačnı́ systém stále spolehlivě funguje. Pokud se dosud nevytvořily linuxové oddı́ly v uvolněném diskovém prostoru, zařı́dı́ to později YaST. Možné potı́že Můžete narazit na následujı́cı́ problémy: < Oddı́l se nedá dostatečně zmenšit, protože s některými soubory nelze pohnout: viz odst. 1.7.1 na str. 47. < Pod DOSem nebo Windows je nynı́ CD mechanika označena jiným pı́smenem. Pod Windows 95/98 počı́tač přestane reagovat: viz odst. 1.7.12 na str. 51. 1.6.2 Použitı́ CD 2 ke startu systému Podobně jako z CD 1 je možno startovat systém i z CD 2. Zatı́mco na CD 1 je obraz startovacı́ diskety o velikosti 2,88 MB, je na CD 2 tradičnı́ obraz o velikosti 1,44 MB. 44 1.6. Dalšı́ informace k instalaci Proto použijte CD 2 vždy tam, kde by z CD mechaniky mělo jı́t startovat, přesto ale systém z CD 1 nenastartuje. Důvodem je, že ne každý BIOS správně rozpozná obraz startovacı́ diskety o velikosti 2,88 MB. 1.6.3 Vytvořenı́ startovacı́ diskety programem setup Výchozı́ stav Potřebujete 3.5” disketu a odpovı́dajı́cı́ mechaniku, ze které lze startovat. Pokud pracujete ve Windows 95/98, spustı́te setup nikoli v dosovém okně, ale v módu MS-DOS! Detaily / * * Na prvnı́m CD v adresáři ; : jsou obsaženy obrazy několika disket. Obraz diskety se pak dá kopı́rovat pomocným programem na disketu (tj. médium), která se tak stává startovacı́ disketou. Tyto obrazy disket obsahujı́ zavaděč, program Syslinux a program linuxrc. Program Syslinux vám umožnı́ zvolit jádro během startu a předat mu přı́padné parametry o hardwaru. Program linuxrc podporuje nahrávánı́ modulů jádra v závislosti na hardwaru a na konci startuje instalaci. Přiložená startovacı́ disketa SuSE je ve všech obvyklých přı́padech použitelná. Vlastnı́ disketu použijete pouze u exotického hardwaru, který modulárnı́ & = jádro nepodporuje, nebo pokud jste si stáhli obraz diskety např. z ( & #R*-7*",#R$) ;4; ( . . Postup s použitı́m programu setup 1. Spust’te program setup přı́mo z prvnı́ho CD. ¶ t!4 []\ 2. Zvolte v menu (4(? a stiskněte klávesu MN¡OP , dále v menu [j\ opět klávesu MN°OP . 3. Nynı́ zvolı́te typ diskety s odpovı́dajı́cı́m jádrem, které podporuje např. speciálnı́ typy EIDE. Program setup vám zobrazı́ základnı́ vlastnosti jednotlivých jader. Potřebujete-li dalšı́ informace, podává je soubor / * * , / ,#K/* Ò : Ò @ . . Zapamatujte si, jak se vaše jádro jmenuje, později budete jeho jméno [j\ potřebovat. Potom stiskněte klávesu MN¡OP . 4. Dále se zhotovı́ startovacı́ disketa. Založte dosovou disketu do 3.5” mechaniky a vyberte typ diskety, který z nı́ chcete udělat: Kt! < < Pro SuSE Linux stačı́ pouze startovacı́ ( ) disketa, a proto můžete 4" t!4 ignorovat dalšı́ položku E . Najed’te tedy kurzorem na [j\ a stiskněte klávesu MN°PO . Program setup od vás čeká potvrzenı́, že disketa je založena. Stiskněte []\ tedy znovu klávesu MN¡OP a obraz diskety se zapı́še na disketu. [j\ < < Po úspěšném zápisu obrazu na disketu znovu stiskněte klávesu MN¡OP . Zvolte v menu D "%!,z , tı́m opustı́te tuto obrazovku a program setup. 45 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Postup s použitı́m programu rawrite Je tu ještě poněkud zdlouhavějšı́ alternativa, jak zhotovit startovacı́ disketu, a to s použitı́m dosového programu rawrite.exe, který zavoláte z dosové výzvy. /!*6-4 * , " Ò @"9 Najdete ho na prvnı́m CD v adresáři Ò . / * * : obrazy standardnı́ch typů startoDále jsou na prvnı́m CD v adresáři Ò 04/ * : je obvyklá volba. vacı́ch disket, popsané v souboru E J4D4G . Obraz *-7*", Z,!* # Všechna jednotlivá jádra jsou v adresáři Ò Ò!.7@ s extenzı́ 6: . Pokud potřebujete vytvořit standardnı́ startovacı́ disketu, kterou obsahuje distribuce SuSE Linuxu, pokračujte následujı́cı́m způsobem (předpokládáme, že jste v adresáři na CD): å ¥ædØ)£5ɪ5¤"Ü«5ÉçÅ)¨è5Å)ܤ Ä çÅ5¨è5Å"ܤ Ä Ø"Ü6ÉRéÉç¢"££¤6Ø"Ü6ÉRé Pro podporu speciálnı́ch zařı́zenı́ nalezneme v tomto adresáři kromě souboru 04/ * : ještě dalšı́ obrazy startovacı́ diskety. Při problémech se hodı́ obraz s jádrem bez optimalizacı́ na novějšı́ procesory :Ã!)34¼ . 1.6.4 Zhotovenı́ startovacı́ diskety z Linuxu Předpoklady Máte přı́stup na linuxový systém s funkčnı́ CD mechanikou. Potřebujete volnou disketu. Krok za krokem Startovacı́ disk si zhotovı́te následujı́cı́m způsobem: 1. Pokud je třeba ještě disketu naformátovat: 2. Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdê6Ø6ê5£Å¦4¨¤×Ø Äë ×êØ5ìªíRîî5ì $)/ Připojte prvnı́ CD např. jako ; . : Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ª©5¤Ê¤"Ü6É£ð6ñ6ñ6ìר Äë ×5ÕØ6Å)£R¦×5ÕØ6Å)£R¦ * : na Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇ±ÕØ×6ÕØ6Å)£R¦×Ø"Ü6ÉéÉ 3. Přesuňte se do adresáře / * CD: 4. Vytvořte startovacı́ disketu Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6ØÜê5ò5×¢"££¤6Ø"Ü6ÉRé£ê5ò5ר Äë ×ê6Ø5쬢Éò6óé / * * : . K čemu je které jádro, to se dozvı́te v souboru E J4DG v adresáři ,!** ,!*4* Ke čtenı́ můžete použı́t např. přı́kaz (detaily o přı́kazu podává odst. 18.7.3 na str. 404). Pokud vyžadujete podporu speciálnı́ch zařı́zenı́, použijte některý z dis04/ * : . Při problémech s kompatibilitou ketových obrazů v adresáři procesoru použijte jádro :!Ã!534¼ . Poněkud složitějšı́ přı́pad nastane, chcete-li použı́t při instalaci jádro, které jste si sami nakonfigurovali a přeložili. Tehdy nejprve zkopı́rujte %41 ) (viz na startovacı́ disketu obraz diskety se standardnı́m jádrem ( ! odst. 12.5 na str. 303), které pak nahradı́te jádrem vlastnı́m: Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6ØÜê5ò5×5ÕØÅ)£R¦4ר)Ü6ÉéÉ×¢"£6£¤6Ø)Ü6ÉéV£ê6ò5ר Ä ë ×ê6Ø5ìÌ¢Éò6óé Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ª©5¤Ê¤ô¦4ÉØ)£5ɬר Äë ×ê6Ø6ì×R¦"©5¤ ¦ «5Ü©6ª5÷×R¦)©5¤)×6«5Ü©6ª5õ Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔDZÕÖתÉÅ)×5ÉÅ"Õ×6«5Ü©6ª5õ)×6¨Å"ÕÆ"×5Üö6ó6ñ5×¢)£6£¤"× ë ¨ 6 Å ¤ B Æ Ô ¥ ø Ç ª 4 ¦ £ 6 ª 5 © ¤ R × " ¦ 6 © ¤ Ä 46 1.7. Popis možných problémů 1.6.5 Podporuje Linux mou CD mechaniku? Obecně lze řı́ci, že většinu CD mechanik SuSE Linux podporuje. < Při použitı́ CD mechanik typu ☞ATAPI by neměly být žádné problémy. U CD mechaniky SCSI záležı́ na tom, zda jádro podporuje $)jejı́ SCSI /0 řadič. To se dá zjistit bud’ v databázi komponent CDB – balı́k , série /4!$ 4 = $5/0#R*6-+*",#/4, $)/)0 ,5%Z * # , nebo na | ( ;4; ; à ! | | . . Pokud SuSE Linux nepodporuje váš SCSI řadič, budete mı́t patrně i dalšı́ problémy, =r protože na něm bude kromě CD mechaniky připojen nejspı́š i disk < S Linuxem funguje i mnoho staršı́ch nestandardnı́ch CD mechanik. Pokud tento typ SuSE Linux výslovně nepodporuje, zadejte mı́sto něj (ovšem bez záruky) podobný typ od téhož výrobce. < V poslednı́ době se rozšı́řily CD mechaniky na paralelnı́m portu. Ty nejsou bohužel nijak standardizované, a tak jsou zdrojem problémů. SuSE Linux pro ně obsahuje řadu prozatı́mnı́ch ovladačů. Pokud žádný z nich nefunguje, zbývá cesta oklikou přes dosový oddı́l. Stává se také, že některé mechaniky potřebujı́ být inicializovány od dosového ovladače, a proto vyžadujı́ nejprve dosový start. < 1.7 Popis možných problémů 1.7.1 Dosové (resp. windowsové) soubory nejdou přemı́stit V přı́padě, že defragmentačnı́ program odmı́tá přemı́stit soubory s atributy *5, U /4/,"% ? . nebo , si vypište atributy všech souborů do pomocného souboru ù seznam ú přı́kazem 4 @ 0¹³#¹ ; * úûù *",u% @.8ú a vyhledejte zde soubory s atributy S nebo H. Ty potom jednotlivě změňte na normálnı́ soubory přı́kazem @ 4 0rVr U ùü{6. })%!V*""-40- ú a dejte přitom velký pozor, aby defragmentátor nesměl hnout se soubory pro ochranu proti kopı́rovánı́, permanentnı́mi odkládacı́mi soubory a speciálnı́mi systémovými soubory. Těm atributy ponechejte. Po defragmentaci se doporučuje vrátit všechny změněné atributy souborů do původnı́ho stavu. Pod Windows na změnu atributů souboru můžete použı́t „Správce souborů“ nebo „Explorer“. Pokud se soubory přemı́stit nepodařı́, musı́te uschovat všechna potřebná data na jiné médium, zrušit dosavadnı́ diskové oddı́ly, vytvořit nové zmenšené =r a milá data do nich zase pěkně vrátit Pak je tu samozřejmě ještě řešenı́ pořı́dit si nový disk. Protože ceny za gigabajt r!s stále klesajı́, může k tomu být právě ted’ vhodná doba 1.7.2 V dosovém módu je pouze anglická klávesnice Pro instalaci Linuxu stačı́ použı́vat v DOSu anglickou klávesnici. Pokud si k tomu vysloveně přejete českou, dopište si řádek 47 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace , 0ý$5u $³= %/4 * $) %/ , 0 4/X#* * ? H4H Ò)9 9 Ò .4.v@ Ò): ? @ ? -4, ,$³#þ0 do souboru @ 1 @ nebo zadejte tento přı́kaz z přı́kazové řádky. Pokud , 0 se program : ? nenajde, musı́te zadat skutečnou cestu, ve které se ve vašı́ @ / | Z |: instalaci nalézá. $)"%& ZX#R* * ? Podobně si doinstalujte zbytek dosové češtiny do souborů -44, ,$³#0 a@ 1 @ , zobrazujı́-li se chybně v DOSu české znaky z Latin2 (pokud to po dobu instalace Linuxu nevydržı́te). 1.7.3 V dosovém módu chybı́ ovladač pro CD mechaniku V dosovém módu Windows se použı́vá pro mechaniku CD ovladač, zavedený $""%& Z>#R* * -4, ,!$³#0 ? 1 @ . Pro použitı́ ve a @ podle přı́kazů v souborech Windows 95/98 a jejich dosovém okně je tento ovladač nežádoucı́, protože Windows 95/98 zde použı́vajı́ vlastnı́, a proto se vynechává. Windows si *4$5/, #, , proto standardně zakomentujı́ řádek, obsahujı́cı́ přı́kaz . 1 1 v souboru -4, ,!$³#0 @ 1 @ . Nejjednoduššı́ a nejjistějšı́ je dočasně po dobu instalace Linuxu tato volánı́ v obou souborech odkomentovat nebo je tam správně dopsat a provést studený ÍÞ OP ). start v čistě dosovém módu (např. stisknutı́m klávesy MNj 1.7.4 Vadné CD Při lisovánı́ nebo balenı́ se ve výjimečných přı́padech stává, že se u některého CD může poškodit povrch. Zkontrolujte pohledem neporušenost zadnı́ strany CD (tj. té, na které nenı́ nadpis). V přı́padě pochybnostı́ zkuste toto CD přečı́st na jiném počı́tači. Pokud je opravdu nečitelné, obrat’te se na prodejce vadné distribuce. 1.7.5 CD mechanika typu ATAPI odmı́tá čı́st Pokud se CD mechanika typu ☞ATAPI nenajde nebo přestane komunikovat během čtenı́, většinou za to může hardware. Správné zapojenı́ zařı́zenı́ na sběrnici (E)IDE je: prvnı́ zařı́zenı́ jako master na prvnı́m řadiči, druhé jako slave na primárnı́m řadiči, třetı́ jako master na sekundárnı́m řadiči a čtvrté jako slave na sekundárnı́m řadiči. Tato sekvence musı́ být v Linuxu nepřerušená a proto je nezaručená např. kombinace disk jako master na primárnı́m řadiči, CD jako master na sekundárnı́m řadiči a slave na primárnı́m řadiči prázdný. V takových přı́padech se může stát, že si Linux s „mezerou“ v sekvenci prohledávaných zařı́zenı́ nedovede poradit a zůstane na nı́ viset. Pak se doporučuje bud’ zařı́zenı́ přehodit a mezeru tak zaplnit nebo předat jádru /!$)ÿv$)/ . (viz také informaci, kde hledat mechaniku CD pomocı́ parametru | odst. 13.3.2 na str. 309). Jiná možnost, kdy CD mechanika odmı́tá čı́st, je špatné nastavenı́ jumperů na jejı́ zadnı́ straně. Totéž platı́ pro disk. Zkontrolujte proto, zda jak disky, tak i CD mechanika jsou správně nastaveny jako „master“ (event. „single“) a „slave“. Dále se vyskytujı́ chyby v některých čipsetech EIDE. Ty už ale většinou vývojáři jádra odhalili – jádro pak takový čipset pozná a chybu obejde. Pro tyto přı́pady sloužı́ speciálnı́ jádro (viz soubor E J4D4G v adresáři 48 1.7. Popis možných problémů ; / * : * na instalačnı́m CD). Přı́slušné parametry jsou popsány v odst. 13.3.2 na str. 309. Pokud se vám prvnı́ start nepovede, můžete zkusit měnit parametry pro jádro ve startovacı́ výzvě: %4 ,"4 boot: ! 1Âù(@ @6. ?7ú Pozor: %4Nezapomeňte zde zadat jméno jádra (standardně ! 1 ) před parametry! Přı́klady parametrů pro jádro: – hd ù x ú =cdrom – ù x ú nabývá hodnot a,b,c,d, ... podle pravidla: < a – Master na primárnı́m IDE řadiči < b – Slave na primárnı́m IDE řadiči < c – Master na sekundárnı́m IDE řadiči < d – Slave na sekundárnı́m IDE řadiči /0ÿv$5/ Přı́klad: | . Parametrem tohoto typu zadáte jádru, kde má hledat mechaniku CD typu ☞ATAPI, pokud si ji sám nemůže najı́t. – ide ù x ú =noautotune – ù x ú nabývá hodnot 0,1,2,3 podle pravidla: < 0 – Primárnı́ řadič IDE < 1 – Sekundárnı́ řadič IDE < ... /, ÿ"%! --4%!, Á @ Přı́klad: Tento parametr pomáhá často u (E)IDE disků. Dalšı́ parametry pro jádro popisuje odst. 13.3.2 na str. 309, hodı́ se zejména při potı́žı́ch s SCSI a sı́t’ovými kartami. 1.7.6 CD mechanika na paralelnı́m portu Během instalačnı́ fáze programem linuxrc se nabı́zejı́ dostupné ovladače mechanik CD, avšak všechny mechaniky CD (např. Freecom) nejsou ještě podporovány. Může se dokonce stát, že i některý dosud podporovaný typ bude dělat problémy: stane se, že přestože souhlası́ jeho značka podle štı́tku, výrobce prodá novějšı́ revizi, aniž by to oznámil. . . Některé mechaniky nenastartujı́ v Linuxu jinak, než že se musı́ inicializovat původnı́m dosovým ovladačem: 1. Nastartujte DOS a v něm ovladač pro mechaniku CD. 2. Založte startovacı́ disketu. 3. Proved’te teplý start. Pokud CD mechanika v Linuxu vůbec podporována nenı́, je to nutné při instalaci obejı́t kopı́rovánı́m instalačnı́ch souborů na diskový oddı́l (viz odst. 1.4 na str. 38). Aktuálnı́ informace o programovánı́ paralelnı́ho portu pod Linuxem najdete 4 = #-,#Ó%, %4- r # na | ( ;;)94949 ;4 1 (( | . . 49 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace 1.7.7 Potı́že s nestandardnı́mi CD mechanikami Pro mechaniky Mitsumi je několik různých ovladačů podle typu. Jsou to zejména „staré“ typy s vlastnı́m řadičem (např. LU-005 nebo FX-001). Pro novějšı́ mechaniky Mitsumi (jako FX-400), které jsou již standardnı́, se q 7 7s4 samozřejmě zadává J J ! D Podobně to platı́ také pro staré modely CD mechanik Sony a Aztech. Ovladač Mitsumi MCDX se lišı́ od normálnı́ho ovladače Mitsumi tı́m, že dokáže čı́st i „multisession CD“. To je ovšem pro instalaci bezvýznamné, a proto můžete použı́t kterýkoli z těchto dvou ovladačů. Přesto jsme se rozhodli ponechat i tento ovladač v nabı́dce, aby bylo možno v problematickém přı́padě vyzkoušet vı́ce možnostı́. 1.7.8 IBM Thinkpad přestane komunikovat během instalace Zatı́m nenı́ všeobecné řešenı́. U staršı́ch modelů se dá spustit instalace z DOSu programem setup.exe a zavést Linux programem loadlin (viz odst. 1.5 na str. 39). Během času jsme sesbı́rali několik tipů, máme zájem i o vaše zkušenosti: < < Vypněte v BIOSu notebooku všechno, co se týká šetřenı́ spotřeby: „suspend mode“, „power management“, „sleep features“. Když startujete z DOSu, spouštějte ovladač mechaniky CD specifikovaný $""%& Z>#R* * * ,4, v s volbou ; (znamená ? ( ); samozřejmě pro ù drive ú a ù path ú zadáte vlastnı́ hodnoty: ò³ØÅ"Ü ë5Ä < ¥ç8Ö"¨¤Æ ç ÙÓÚ "Ú×6Ú Během instalace zamezte přı́stup k disketové mechanice. 1.7.9 Programu loadlin chybı́ pamět’ pro zavedenı́ jádra Nemáte dostatek volné paměti pod dosovou hranicı́ 640 KB. Zkuste dočasně $""%& Z>#R* * -4, ,!$³#0 ? 1 @ po dobu instalace odstranit ze souborů a@ zbytečné ovladače a programy nebo je nechejte zavádět do hornı́ paměti. Pokud máte pod Windows 95/98 komprimované diskové oddı́ly a nenı́ možné přesunout jejich ovladač do hornı́ paměti, dekomprimujte tyto diskové oddı́ly a pracujte s nimi jako s normálnı́mi bez těchto ovladačů. 1.7.10 Program loadlin selže r"2 Při potı́žı́ch s programem loadlin ho zavolejte s volbami , /,"0-Z>#"-4 Nejlepšı́ je vypsat si chybová hlášenı́ do souboru : 7¥ç6欫6£¨Ø)«5Ü©]ÊØÌØ Ä ¢ªBÙ£ª6¤¿Ø)¨6«ºÖ"¨Å)¨¦ Ä ¤6Å6Ë r" nebo r/ . Tento soubor můžete zaslat na technickou podporu SuSE. Jako ù dalšı́ parametry ú zadáte hodnoty pro váš systém – viz odst. 3.9.1 na str. 116. 50 1.7. Popis možných problémů 1.7.11 DOS běžı́ v chráněném módu Program loadlin může zavést jádro pouze v přı́padě, kdy počı́tač běžı́ v reálném módu nebo ve virtuálnı́m 8086 módu s použitı́m VCPI serveru. Pracujete-li pod Windows 95/98, musı́te se přepnout do dosového módu. < %!"- ,!*5 42 Tam se dostanete bud’ přes menu @ , ?( , E @ @ 2V, r z nebo . G DF < změnı́te vlastnosti zástupce pro vyvolánı́ přı́kazového řádku (ikona MSK4Z4 K }z @6. : " DOS) tak, že v menu dáte a zakřı́žkujete K"-u, r ³ G D!F . Pokud ted’ vyvoláte přı́kazový řádek, poběžı́ v dosovém módu bez Windows. 1.7.12 Změnilo se pı́smeno pro označenı́ mechaniky CD Vytvořı́te-li dalšı́ diskový oddı́l programem fips, bude to dosový oddı́l (na linuxový se změnı́ až později). V této chvı́li se však posunou ostatnı́ pı́smena, X= označujı́cı́ oddı́ly nebo dalšı́ disky, a vaše CD mechanika bude napřı́klad = namı́sto původnı́ho D . Po změně typu oddı́lů na linuxové programem YaST se pořadı́ vrátı́ zase do = původnı́ho stavu a vaše CD mechanika bude opět např. D . Proto pokud máte pod Windows 95/98 problém dostat se k mechanice CD, = může to být tı́m, že se volá pod dřı́vějšı́m pı́smenem, tedy např. jako D mı́sto >= správného nového . Pak %!je, třebarnastavit správnou hodnotu ve windowso 2 y/ $ *5} rW y"2+$",u u,"% r r @ od(!@ )? ? . ( @ o o CD vém menu F rx *6 2,"% >= E!F)G @ @ o , tedy např. . 1.7.13 Dalšı́ možné potı́že s hardwarem Během instalace můžete narazit na: < < < < < < < < < < Problémy s časovánı́m (timing) u přı́stupu na mechaniku CD (ztráta komunikace, dlouhé čekánı́, chyby na sběrnici, chyby segmentace). Generovánı́ jádra (či jiných programů) násilně ukončı́ signál 11 nebo 7. Chybný obsah souborů. Chyby v přı́stupu k paměti. Chyby v grafickém zobrazenı́. Chyby v kontrolnı́m součtu při čtenı́ z médiı́. Spadnutı́ nebo ztráta komunikace během startu. Chyby při vytvářenı́ souborového systému (mke2fs hlásı́ chyby). Chyby při vytvářenı́ odkádacı́ oblasti. Nedefinované stavy při přı́stupu k hardwaru. Možné přı́činy Tyto podezřelé jevy ukazujı́ na vadný nebo špatně nastavený hardware. Obvyklý problém bývá, že mnoho základnı́ch desek má skryté problémy s časovánı́m, které se projevujı́ až jako chyby na sběrnici (CPU – pamět’– PCI – ISA). 51 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Fakt, že takový hardware „nějak“ běžı́ pod Windows, neřı́ká ještě mnoho o jeho stabilitě a správné konfiguraci, nebot’ zde nemusı́ být plně vytı́žen. Jakmile je však pod Linuxem umožněn lineárnı́ 32 bitový přı́stup k paměti, zatı́ženı́ se podstatně zvýšı́ a chyby se projevı́. Dalšı́ přı́činou může být nedostatečné chlazenı́ procesoru, pomalé nebo tepelně náchylné paměti a chyby v sekundárnı́ cache (nekonzistence, přehřı́vánı́). V takových přı́padech (přestože počı́tač předtı́m „fungoval“) nenı́ tedy závada v nově nainstalovaném Linuxu, ale ve staré skryté chybě hardwaru. Linux vyžaduje mnohem většı́ stabilitu hardwaru než jednoduššı́ operačnı́ systémy. Zvýšenı́ výkonu zde má za následek většı́ zatı́ženı́ hardwaru. Pokud Linux svými prostředky zjistı́, že se hardware nechová spolehlivě, odmı́tne pracovat dál. To je sice bolestivé zjištěnı́, ale v každém přı́padě je to lepšı́ než systém, který pak běžı́ nerušeně dál a představuje tak vážné bezpečnostnı́ 4 = #0 u /X#Ó% * ZBAA riziko – viz | . ( ;4;)94949 97 @ 4; Nápravná opatřenı́ Naštěstı́ je zde řada parametrů a podmı́nek, kterými se dá bud’ vadná část izolovat nebo alespoň zmı́rnit celkové zatı́ženı́ systému. < < Zkuste dočasně vypnout v BIOSu externı́, přı́padně i internı́ (velké zpomalenı́!) cache. Zkuste v BIOSu nebo pomocı́ jumperů na základnı́ desce snı́žit taktovacı́ frekvenci sběrnice. U VL-busu je to maximálně 40 MHz (správně 33), u PCI 66 MHz externı́ clock procesoru. Zkuste v BIOSu zvýšit počet čekacı́ch taktů (wait states) u paměti a sekundárnı́ cache. Aãr+A6 , GG . ? Ověřte v BIOSu, zda náhodou nenı́ zapnuta volba U ,z . Pokud ano, vypněte ji. Dı́ry v pamět’ovém prostoru Linux pochopitelně pokládá za chybu. /2 %7$",/vs *",W, @ C|( ( Pokud obsahuje BIOS v menu J volbu j0!,&", z CJ E4J , přesvědčte se, zda nenı́ obráceně. Prověřte RAM: < < < < – Počı́tejte s tı́m, že mı́chánı́ pamět’ových modulů od různých výrobců zvyšuje náchylnost k chybám. – Pro PCI na 66 MHz musı́ DRAM zaručovat 60 ns nebo méně, pomalejšı́ pamět’ové moduly nezkoušejte přetaktovat. – Přezkoušejte, jak dobře jsou zasunuté moduly SIMM nebo DIMM. Zkuste je opatrně vyndat a zase nasadit. Podı́vejte se, zda majı́ v pořádku kontakty. – Současně přehod’te i pořadı́ zasunutých pamět’ových modulů, aby jim odpovı́daly jiné pamět’ové banky (angl. memory banks). < 52 Zkontrolujte větrák na CPU, zda odsává vzduch, a zda přesně doléhá chladič na čip, přı́padně (lehce!) pomažte styčnou plochu tepelně vodivou pastou (má překvapivý efekt na chlazenı́). 1.8. Rozdělovánı́ disku pro začátečnı́ky < < < < < < < Vypněte na základnı́ desce (v BIOSu, jumpery, přepı́nači atd.) šetřenı́ spotřeby (power management, APM). Bylo častěji pozorováno, že to nesvědčı́ např. řadiči Adaptec 2940. Také notebooky zpočátku konfigurujte bez APM. Některé klony Pentia, jako jsou AMD K6 nebo Cyrix 6x86, špatně snášejı́ jádro, které bylo předtı́m optimalizováno na původnı́ Pentium. Pokud máte takové podezřenı́, omezte se na optimalizaci do úrovně procesorů řady 486 nebo dokonce až 386. Jako výchozı́ použijte standardnı́ jádro SuSE (viz odst. 2.6.2 na str. 85). Zkontrolujte všechna nastavenı́ v BIOSu. Pokud si nejste jisti významem některého parametru, zadejte zde pro jistotu jeho konzervativnı́ hodnotu, Kt r ,& - v*8 kterou poskytuje . F D @ Jestliže zjistı́te, že problém je v zastaralém kódu BIOSu (např. správně nepodporuje novějšı́ procesor), pokuste se o aktualizaci BIOSu staženı́m od výrobce přes Internet nebo kontaktujte prodejce počı́tače. Sı́t’ový zdroj nemusı́ utáhnout všechna zařı́zenı́. Odpojte dočasně všechno, co zatı́m k instalaci nepotřebujete. Nepoužı́vejte zatı́m „Bus master DMA“, také nazývaný „UDMA“ nebo „Ultra-DMA“. Dbejte na to, aby EIDE kabel byl co nejkratšı́, neležel blı́zko zdroje a nepokračoval nezapojeným koncem do vzduchu jako anténa. V přı́padě průmyslového prostředı́ si obstarejte stı́něný EIDE kabel. 1.8 Rozdělovánı́ disku pro začátečnı́ky Pokud právě začı́náte s Linuxem, jistě vás zajı́má: Kolik diskového prostoru musı́m přidělit Linuxu? Kolik minimálně? Kolik nejlépe? Jak dostupný diskový prostor nejlépe rozdělit? Typy diskových oddı́lů na PC Historicky obsahuje na PC každý disk tabulku oddı́lů (partition table) se čtyřmi řádky, z nichž každý ukazuje bud’na primárnı́ oddı́l, nebo na rozšı́řený oddı́l, nebo na nic. V této tabulce (nikoli na celém disku) však smı́ být jen jeden řádek s rozšı́řeným oddı́lem. Primárnı́ oddı́l je souvislá sekvence cylindrů, přiřazená některému operačnı́mu systému. Kdyby se použı́valy pouze primárnı́ oddı́ly, dal by se disk rozdělit maximálně na čtyři oddı́ly – vı́c by se do tabulky nevešlo. Proto se později přešlo na koncepci rozšı́řených oddı́lů. Rozšı́řený oddı́l je rovněž souvislou posloupnostı́ cylindrů, dá se však dále rozdělit na tzv. logické oddı́ly, které již nepotřebujı́ žádnou dalšı́ položku v tabulce diskových oddı́lů. Rozšı́řený diskový oddı́l je tedy jakýsi obal na logické oddı́ly. Potřebujete-li vı́ce jak čtyři oddı́ly, musı́te vytvořit alespoň poslednı́ oddı́l jako rozšı́řený a přidělit mu celý zbytek diskového prostoru. V rozšı́řeném oddı́lu můžete vytvořit až 15 logických oddı́lů pro SCSI disk a 63 logických oddı́lů pro (E)IDE disk. Linux zacházı́ se všemi primárnı́mi či logickými oddı́ly rovnocenně a může být instalován na kterýchkoli z nich. 53 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Rozhodnutı́ Minimálnı́ požadavek pro SuSE Linux je 180 MB (včetně malého odkládacı́ho prostoru), což stačı́ na konzolové aplikace bez systému X Window. Pokud přidáme X spolu s několika skromnými aplikacemi, musı́me již počı́tat s 500 MB. Dnešnı́ běžná velikost diskových oddı́lů pro SuSE Linux je alespoň 1 GB, nepočı́táme-li ovšem s jejı́m dalšı́m stoupánı́m. Přesnějšı́ rozhodnutı́ záležı́ na dalšı́ch požadavcı́ch: < < Pod X pracovat s modernı́mi aplikacemi jako jsou KDE nebo GNOME, StarOffice a Netscape: 1,2 GB. Vyvı́jet menšı́ linuxové aplikace pod X: 1,2 GB. Obojı́ výše uvedené: 2 GB. Modifikovat si X-Server, vyrábět si vlastnı́ CD, plus výše uvedené: 4 GB Provozovat vlastnı́ internetový / FTP Server: 700 MB základnı́ systém + raději něco navı́c. < < < Jak rozdělit dostupný diskový prostor? Jednoduchá otázka, ale ne vždy snadná odpověd’. Pro začátečnı́ka je vhodné respektovat robustnı́ strategii rozdělovánı́ diskového prostoru, kterou se řı́dı́ konfigurátor YaST: na začátku disku malý 0! oddı́l na startovánı́, který je později připojen jako ; s alespoň 2 MB a ne méně než 1 cylindrem (projevı́ se u většı́ch disků), dále odkládacı́ oddı́l s 128 MB a konečně poslednı́ oddı́l jako zbytek pro vlastnı́ instalaci, tj. kořenový oddı́l ; . Pokud chcete tuto strategii sami ovlivnit, držte se pravidel: < Do 500 MB: Odkládacı́ a kořenový oddı́l ( ; ). 500 MB–4 GB: Malý startovacı́ oddı́l pro jádro a pro LILO u začátku 0!4 disku ( ; , alespoň 8 MB resp. 1 cylindr), zbytek disku pro odkládacı́ oddı́l a kořenový oddı́l ( ; ). 0! < Od 4 GB výše: Startovacı́ oddı́l ( ; ), odkládacı́ a kořenový oddı́l , (250 MB), domovské adresáře ( ;5| . ) s cca. 200 MB na uživatele a zbytek -7*5 2 na programy ( ; ). Přı́padně dalšı́ oddı́ly na ; ( a ; @ . < Pokud startujete Linux přı́mo z disku, vyžadujı́ staršı́ verze BIOSu, aby celý oddı́l, ze kterého se startuje, ležel pod hranicı́ „1024 cylindrů“ – viz odst. 3.3 na str. 98 a odst. 3.8.2 na str. 112. (To je i důvod, proč na startovánı́ 0 SuSE Linux standardně vytvářı́ samostatný oddı́l ( ; ). Tento požadavek ovšem nenı́ nutné splnit, startujete-li Linux z DOSu/Windows programem loadlin. Některé programy, zpravidla komerčnı́ (rovněž však i KDE a GNOME), samy instalujı́ svá data pod adresář ; ( . Pokud tento adresář budete potřebovat, vytvořte si na něj vlastnı́ oddı́l nebo zvolte kořenový oddı́l přiměřeně většı́ a adresář tam vytvořte. 54 1.9. Rozdělovánı́ disku pro experty KDE GNOME htdig Fortify dochost s plným vyhledávánı́m textu Wabi Netscape Arcad Applixware Eagle StarOffice Cyberscheduler Software Cygnus Source-Navigator SNiFF+ Insure++ pep Oracle 8 Sybase – Adaptive Server Enterprise virtuoso – OpenLink Virtuoso Lite Edition Tabulka 1.1: Balı́ky v adresáři ; se SuSE Linuxem. ( 170 MB 100 MB 5 MB 2 MB 200 MB 10 MB 35 MB 350 MB 400 MB 18 MB 150 MB 30 MB 20 MB 45 MB 45 MB 18 MB 400 MB 170 MB 55 MB – ne všechny tyto balı́ky jsou dodávány Konkrétně se jedná o programy či demoverze, které ukazuje tab. 1.1 – ne všechny z nich však obsahuje SuSE Linux. 1.9 Rozdělovánı́ disku pro experty Předchozı́ odstavec a dále odst. 1.10.1 na str. 59 vysvětlujı́, jak rozdělit diskový prostor pro SuSE Linux. Tento odstavec podává podrobnějšı́ informace, jak vyrobit systém na mı́ru, optimálnı́ co do spolehlivosti a výkonu. Doporučuje se k tomu mı́t alespoň základnı́ znalosti o připojovánı́ unixových stromů souborů, dále vědět, co je ☞bod připojenı́, a také pečlivě rozlišovat primárnı́, rozšı́řené a logické diskové oddı́ly. Navı́c je dobré si uvědomit, že neexistuje jediná zlatá cesta pro všechny – optimálnı́ volba bude vždy silně individuálnı́. Přesto zde uvádı́me alespoň orientačnı́ čı́sla. Nejprve je však nutno shromáždit základnı́ údaje o vašem systému: < < Jaký je aplikačnı́ typ vašeho počı́tače (souborový server, aplikačnı́ server, výpočetnı́ server, pracovnı́ stanice)? Kolik lidı́ na něm bude pracovat (současně přihlášených)? < Kolik disků máte, jak jsou velké a jak jsou připojeny (přes EIDE, SCSI či jako RAID)? 55 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace 1.9.1 Velikost odkládacı́ho oddı́lu Dřı́ve se často uvádělo pravidlo: „Minimálně tak velký ☞odkládacı́ oddı́l jako hlavnı́ pamět’“. To však už dnes nemusı́ stačit, a to zejména u malé RAM. V současné době je totiž třeba mı́t ohled na značnou velikost modernı́ch aplikacı́, které diktujı́ minimálnı́ velikost virtuálnı́ paměti bez ohledu na výchozı́ velikost RAM – samozřejmě s tı́m, že při malé RAM vám tyto Rr!s aplikace sice poběžı́, ale pomalu. Lepšı́ však něco než nic Dolnı́ odhad pro běžné linuxové aplikace je proto odkládacı́ oddı́l kolem 128 MB (což je přı́spěvek k velikosti virtuálnı́ paměti), ale raději přidejte, za rok to bude vı́c. Budete-li napřı́klad chtı́t editovat jádro v emacs, přeložit ho pod X a čı́st si nápovědu v Netscape, vyjde vám 128 MB odkládacı́ho oddı́lu, ale již bez dalšı́ rezervy. Pro průměrného uživatele by tedy měl pro dohledné obdobı́ stačit odkládacı́ oddı́l 256 MB. Dokonce i v přı́padě, že již máte 256 MB RAM, je vhodné odkládacı́ oddı́l vytvořit. Důvody uvádı́ odst. 1.9.3 na str. 58. Pokud počı́táte s úlohami s pamět’ovými nároky řádu GB a máte pochybnosti, zda zde Linux nabı́zı́ dostatečnou pamět’ovou rezervu, bude vás zajı́mat odst. 1.9.2 na následujı́cı́ straně. 1.9.2 Aplikačnı́ typ počı́tače Pracovnı́ stanice (resp. samostatný počı́tač) Nejběžnějšı́ použitı́ linuxového počı́tače je dnes pracovnı́ stanice. Pro orientaci v konkrétnı́ch hodnotách uvádı́ tab. 1.2 několik vzorových konfiguracı́, které můžete použı́t doma nebo ve firmě. Instalace Potřebný diskový prostor úsporná malá střednı́ velká 180 MB – 400 MB 400 MB – 800 MB 800 MB – 4 GB 4 GB – 8 GB Tabulka 1.2: Velikost diskového prostoru u různých instalacı́ pracovnı́ stanice Pokud chcete na počı́tači uchovávat dalšı́ rozsáhlé datové soubory, tato čı́sla se přirozeně posunou směrem k vyššı́m hodnotám. Přı́klad: Malá pracovnı́ stanice Máte kolem 500 MB volného mı́sta na disku, z toho oddělı́te 64 MB na odkládacı́ oddı́l a zbytek na kořenový oddı́l ; . Přı́klad: Obvyklá pracovnı́ stanice Máte kolem 1,2 GB volného mı́sta na disku, z toho oddělı́te 5-10 MB resp. 04 1 cylinder na startovacı́ oddı́l ; , 128 MB na odkládacı́ oddı́l, 800 MB na , ; a zbytek na samostatný oddı́l ;)| . . 56 1.9. Rozdělovánı́ disku pro experty Přı́klad: Velká pracovnı́ stanice Pokud máte k dispozici vı́ce než 1,2 GB na jednom či vı́ce discı́ch, bude již řešenı́ individuálnı́. Podrobněji viz odst. 1.9.3. Přı́klad: Souborový server Zde jde zejména o rychlost přı́stupu k disku. SCSI disky majı́ jasně přednost. Kritické jsou jak vlastnı́ disk, tak i jeho řadič. Souborový server poskytuje možnost centrálnı́ho uchovávánı́ dat. Mohou to být ☞domovské adresáře, databáze nebo archivy. Výhodou je jednoduchá údržba centrálně uložených dat. Pokud má souborový server sloužit sı́ti o vı́ce než 20 uživatelı́ch, je vhodné optimalizovat přı́stup k disku. Dejme tomu, že si chcete pořı́dit linuxový souborový server pro 25 uživatelů a všem poskytnout domovský adresář. Odhadujete, že každý uživatel bude potřebovat nejvýše 100-150 MB na svá soukromá data. Pokud nebude každý z nich ve svém domovském adresáři pracovat na vývoji, bude stačit disk 4 GB, , připojený v bodě připojenı́ ;5| . . Pro 50 uživatelů by mělo vyjı́t kolem 8 GB, ale bude již lepšı́ rozdělit zatı́ženı́ na dva disky po 4 GB, aby se tak zlepšila doba přı́stupu. Vyrovnávacı́ pamět’webového prohlı́žeče by měli mı́t uživatelé zcela jistě na svých lokálnı́ch discı́ch! Přı́klad: Výpočetnı́ server Výpočetnı́ server je výkonný počı́tač přebı́rajı́cı́ v sı́ti úlohy náročné na výpočetnı́ výkon. Mı́vá většı́ pamět’, dnes přes 512 MB RAM. Pro odkládacı́ prostor jsou zde vyhraženy samostatné extrémně rychlé disky. Tı́m je pak jak fyzicky oddělen od ostatnı́ch souborů, tak i rozdělen do vı́ce oddı́lů, čı́mž se zkracuje doba přı́stupu a urychluje se virtuálnı́ pamět’, nezbytná pro výpočty s velkými daty. 1.9.3 Optimalizace Omezujı́cı́m faktorem bývajı́ většinou disky. K jeho překonánı́ jsou dvě možnosti, které lze kombinovat: < Rozdělte zatı́ženı́ rovnoměrně na vı́ce disků. , *",¶ Použijete optimalizovaný souborový systém, např. E . < Vybavte počı́tač většı́ pamětı́ (min. 256 MB u souborového serveru). < Paralelizovánı́ na vı́ce disků K vysvětlenı́ je potřeba si uvědomit, že celková doba pro přenos dat se skládá z následujı́cı́ch přı́spěvků: 1. doba než požadavek na čtenı́ či zápis dosáhne řadiče 2. doba než řadič odešle požadavek disku 57 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace 3. doba než disk nastavı́ hlavu 4. doba než se médium natočı́ hledaným sektorem 5. doba pro vlastnı́ přenos dat. Prvnı́ zpožděnı́ je závislé na připojenı́ sı́tě a je třeba je řešit samostatně. Druhé zpožděnı́ bývá zanedbatelné a záležı́ pouze na kvalitě řadiče. Třetı́ zpožděnı́ je kritické a udává se v milisekundách. V porovnánı́ s nanosekundovým přı́stupem k RAM se jedná o rozdı́l až šest řádů. Čtvrté zpožděnı́ závisı́ na otáčkách disku. Páté závisı́ kromě na otáčkách disku ještě na počtu hlav a pozici dat na médiu (blı́že ke středu či dále od něj). Určitou výhodou SCSI řadičů je jejich inteligentnı́ funkce „disconnect“. Ta způsobı́ při vı́ce diskových mechanikách na jednom SCSI řadiči, že ty disky, které v daném okamžiku nastavujı́ hlavu a nepřenášejı́ data, se dočasně odpojı́ od sběrnice SCSI. Ta se tı́m uvolnı́ pro ostatnı́ disky, které mezitı́m data přenášejı́. Ve vı́ceúlohovém vı́ceuživatelském operačnı́m systému, jako je Linux, toho lze optimalizovat mnoho. Zkusı́me napřı́klad paralelizovat přı́stup k diskovým /& oddı́lům. Podı́vejme se na výpis z přı́kazu (viz výstup na obrazovku 1.9.1). Í SR + $% & + $ `Ñ + $% & + $ a5Ñ + $% & + $ Ñ Ñ!"a S , Î'-%./'/'0 ,'Î -%./'/'0 ,%./'-'Þ 2', #% $ Þ Î','1'1'2 ÑÎ%.Þ'0Î'2 Ñ' Î 1'-%.1%. T'& ` S `a SR(#%) ÑÎ',Þ'0'1'/32', ) 'Þ -','1'2'/31Î ) .'Î 0'2'1Þ 'Þ 0 ) k '* %$ô* + + + + S a Výstup na obrazovku 1.9.1: Přı́klad rozdělenı́ disku, vypsaného přı́kazem /4& . Co nám zde může přinést paralelizovánı́? Dejme tomu, že spustı́me v adresáři -7*5 *6+$ ; ; přı́kaz: Å)£6£¤4 Ä ¨Å6¤ÆB¥×ªÉÅ5×5ÉÅ"Õ׿d¤)¨Å¬õ6÷6êÌ¢)¨6«5Üé8Ù¤)¨ÅBÙ5÷jʬתÉÅ)×6«5Ü¢ 0 # >#ÓZu -+*6 0 0 @ ;! ; @6: Smyslem přı́kazu je instalovat @4!6: do adresáře ; . Na to zavolá přı́kazový interpret programy tar a gzip, které se nacházejı́ /,"2 *)/ *")-40!># ; @ . Dále se bude čı́st v adresáři /bin a tı́m i na prvnı́m disku ; >#Zu -7*5 *5+$ /4,2 *)/"0 @ ; ; z adresáře ; na druhém disku ; . Jako poslednı́ se -7*5 0 /,2 *)/v$ ;! na třetı́m disku ; ; budou extrahovat data a zapisovat do ; . Tı́m se rozdělı́ nastavovánı́ hlav, čtenı́ z diskového bufferu a zápis do něj na tři nezávislá média a může být podle možnosti prováděno současně. To je pouze jeden přı́klad z mnoha. Pro běžné systémy, jako je ten z uvedeného přı́kladu, platı́ pravidlo, že máme-li dva rovnocenné disky, rozdělı́me mezi ně -7*5 -+*5 0 -7*6 0 a; měl mı́t rozsah zhruba 70% ; ;4! . Přitom by adresář ; ;4! -+*5 rozsahu ; . Kořenový adresář ; by se měl vzhledem -7 k*5přı́stupu na něj při 0 ;! . rozdělenı́ na dva disky nacházet na stejném disku jako ; Od určitého počtu SCSI disků výše (4 až 5) bychom již měli pomýšlet na řešenı́ pomocı́ softwarového diskového pole (RAID) nebo si raději přı́mo pořı́dit řadič RAID. Pak nám již nepoběžı́ diskové operace kvaziparalelně, ale skutečně paralelně. Navı́c budeme mı́t ještě zajištěnu odolnost proti chybám. Přı́stup k disku a velikost paměti Již jsme uváděli, že pod Linuxem je velikost paměti důležitějšı́ než rychlost procesoru. Důvodem – vlastně zásadnı́m – je schopnost Linuxu dynamicky vy58 1.10. Manuálnı́ konfigurace disků tvářet buffery pro disková data. Zde použı́vá Linux různé triky jako dopředné čtenı́ (předem si načı́tá sektory) a opožděný zápis (šetřı́ si zápisy a provede je pak najednou). Opožděné zápisy jsou také důvodem, proč se nedá Linux bez řádného ukončenı́ práce vypnout. Jak dopředné čtenı́, tak i opožděný zápis zajišt’ujı́ účinnou práci s pamětı́ a přispı́vajı́ tı́m k rychlosti Linuxu. ` S k 76 " +98 a ffR + c9; ` <6 ` ,'/'/ e 6 ,'1Ñ %$ ,%.1 Ñ: -Þ 2 f '- 1 ,'/'- Î e ` %$ 0 a ffR ,'2 Výstup na obrazovku 1.9.2: Výstup z přı́kazu ` e %$ .'. &,4,r . Jak ukazuje výstup 1.9.2, přibližně 23 MB se právě nacházı́ v bufferech. Cokoli se dá najı́t v bufferech, to je okamžitě dostupné pro nové čtenı́. 1.10 Manuálnı́ konfigurace disků 1.10.1 Vytvářenı́ diskových oddı́lů Výchozı́ informace pro různé typy oddı́lů je převzata z dokumentu, = # %>#-,#þ% ,"0 který napsal ANDRIES BROUWER (| ( 4 ; ;594949 97 ;<=5@ ; 4 "%7* (!@ ; ). Krok za krokem Disk rozdělı́te takto: 1. YaST vám ukáže obrazovku rozdělenou na několik částı́ (viz obr. 2.9 na str. 72): < Zcela nahoře vidı́te parametry vašeho disku. < < V druhé části vidı́te stavové informace a chybová hlášenı́ programu Í 1 OP . fdisk. Podrobněji si je prohlédnete stiskem klávesy MNj Ve spodnı́ části obrazovky najdete oddı́ly, které program fdisk již na disku našel. Budou to zejména oddı́ly vašeho dosavadnı́ho operačnı́ho systému a přı́padně i jeho odkládacı́ oddı́l, pokud existuje. 2. Pokud nenı́ na disku dostatek volného prostoru nerozděleného na oddı́ly, h g je třeba nejprve zrušit staré nepotřebné oddı́ly. Klávesami MN+OP a MN!OP vyberete rušený oddı́l. Přesvědčte se ještě jednou, zda je to ten pravý a ověřte si typ [j\ Í. OP a potvrd’te rušenı́ pomocı́ klávesy MNiOP . oddı́lu. Pak stiskněte klávesu MNj Pokud zrušı́te některý oddı́l, budou pro vás od této chvı́le všechna data na něm nedostupná. Pokud byl tento váš krok chybný a pokud od této chvı́le Rr!s již alespoň neuděláte nic dalšı́ho může vám ještě data expert zachránit, napřı́klad pomocı́ diskového editoru. 3. Pokud se rozhodnete použı́t pro Linux již existujı́cı́ oddı́ly od jiného systému, stačı́ jim změnit typ. 59 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Uvědomte si, že změnı́te-li typ oddı́lu, přestane být obvyklým způsobem dostupný jiným operačnı́m systémům, jako je MS-DOS/Windows! h g Pro změnu typu vyberte oddı́l pomocı́ kláves MN!PO a MN!OP . Ujistěte se, že je to Í 2 OP . Objevı́ se dialogové okno pro požadovaný oddı́l a stiskněte klávesu MN nový typ oddı́lu. Vyberte normálnı́ linuxový oddı́l nebo odkládacı́ oddı́l []\ a potvrd’te klávesou MN¡OP . 4. Chcete-li vytvořit nové oddı́ly pro Linux, což je standardnı́ přı́pad, vytvořte je postupně. Nejprve stiskněte klávesu MN Í / OP . Pokud se nic nestane, znamená to, že disk je plný a musı́te některé oddı́ly zrušit. Vrat’te se proto zpět k předchozı́m odstavcům. Obrázek 1.38: YaST – Vytvářenı́ diskových oddı́lů Objevı́ se okno pro výběr typu vytvářeného oddı́lu (viz obr. 1.38). y% / * 2y)0 *5I u ,)%!y]/ * 2y Volte mezi , E . o : @ no : )0 *5I Y "Z $ /4/ přı́padně a potvrd’te svoji volbu klávesou @ :4 o" [j\ MN OP . Připomı́náme, že současně mohou existovat nejvýše 4 primárnı́ oddı́ly. Potřebujete-li vı́ce než 4 oddı́ly, musı́te vytvořit nejpozději 4. oddı́l jako rozšı́řený, abyste v něm mohli vytvořit vı́ce logických oddı́lů. Dalšı́ informace najdete v odst. 1.8 na str. 53. Když jste vytvořili primárnı́ či logické oddı́ly, musı́te zadat, jakým zařı́zenı́m budou odpovı́dat. YaST k tomu nabı́zı́ tabulku dostupných jmen zařı́zenı́. Normálně zvolı́te jméno, které je v tabulce nejvýše, např. /,2 / äz [j\ a stisknete klávesu MN°OP . ; ;5| @ V dalšı́m kroku zadáte velikost nového oddı́lu. YaST navrhuje jako začátek oddı́lu prvnı́ cylindr volného prostoru. Obvykle s tı́m souhlası́me [j\ a stiskneme klávesu MN OP . Dále se zadává konec oddı́lu. Dajı́ se použı́t tři způsoby zadávánı́: poslednı́ cylindr (např. >@? ), počet cylindrů v oddı́lu A (např. A ) nebo jeho velikost v megabajtech (např. A ÁÁG ). Dalšı́ stisk ""2 [j\ [j\ : @ @ klávesy MNiOP vás dostane na , což potvrdı́te klávesou MN¡OP . Nynı́ se objevı́ nově vytvořený diskový oddı́l ve spodnı́ části obrazovky. 60 1.10. Manuálnı́ konfigurace disků Í. OP a pokračujete Pokud jste se v něčem spletli, opět jej smažete klávesou MN znovu. 5. Jeden z vašich oddı́lů by měl být odkládacı́. Pokud jste ještě žádný h g nevytvořili, vyberte pomocı́ kláves MN!OP a MN!OP odpovı́dajı́cı́ oddı́l (jak zvolit Í 2 OP jeho vhodnou velikost viz odst. 1.8 na str. 53). Stiskněte klávesu MN Y %4- r* / * 2y"0 *5 []\ 1 9!@"( : @ a zvolte a potvrd’te klávesou MN°OP . 6. Pokud je všechno, jak jste si přáli, měl by být disk zcela zaplněn. Nezapomněli jste na odkládacı́ oddı́l? "2 , pokud tam již nejste, a kláveNajed’te tedy kurzorem na : @ @ ~+",)% 0!/" ,"% []\ sou MN°OP se dostanete do dalšı́ho menu o ( ( { o . Za určitých podmı́nek zkontroluje YaST nový odkládacı́ oddı́l, zda na něm nejsou chybné sektory. 1.10.2 Souborové systémy a body připojenı́ Vytvořili jste všechny oddı́ly a připravili tabulku oddı́lů (partition table). Zbývá ještě zadat, jak s oddı́ly zacházet. Dalšı́ informace Informace, jak zacházet v Linuxu s diskovými oddı́ly, je v tabulce souboro,v$ &v*5 0 vých systémů, která je uložena v souboru ; ; @ . Obsahuje všechny potřebné informace o připojených souborových systémech. Jsou to jméno zařı́zenı́ (☞device), umı́stěnı́ souborového systému v linuxovém stromu a typ souborového systému, jakož i dalšı́ informace pro dump a fsck – viz manuálová &v*5 0 %ãV&v*6 0 (.7@ stránka pro @ @ ). Tyto údaje potřebuje YaST k vytvořenı́ linuxových souborových systémů na formátovaných oddı́lech. V tomto kroku zůstává odkládacı́ oddı́l nedotčen, nebot’byl již vytvořen (viz odst. 1.10.1 na str. 59) a neobsahuje žádnou dalšı́ strukturu. Na rozdı́l od údajů v tabulce oddı́lů (partition table) (viz odst. 1.10.1 na str. 59) ,+$ &v*5 0 sloužı́ údaje v ; ; @ pouze pro Linux a běžně nejsou dostupné ostatnı́m instalovaným operačnı́m systémům. Všimněte si: < Pod Linuxem jsou všechny souborové systémy spojeny do jediného stromu. Jednotlivým souborovým systémům pak musı́ být přiřazena nějaká větev v tomto stromu. Tomuto bodu se řı́ká ☞bod připojenı́. Také dosové nebo HPFS oddı́ly se mohou připojit do unixového stromu. < Souborový systém je uspořádán pomocı́ ☞inodes. Přı́slušný inode je cosi jako malý soubor, který ukazuje na data uložená v souboru. Počet inodů se zadá při vytvořenı́ souborového systému. Počı́táme-li na disku s většı́m počtem menšı́ch souborů, budeme potřebovat vı́c inodů, které spotřebujı́ samy pro sebe vı́c mı́sta. Naopak v souborových systémech, obsahujı́cı́ch jen několik obrovských souborů (jako jsou některé databáze), potřebujeme méně inodů. Podrobněji viz odst. 2.3.10 na str. 75. 61 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Krok za krokem 42y Z obrazovky ? o. provedete následujı́cı́: *""-0!2}* ? *5} .v? (viz obr. 2.10 na str. 73) 1. Nejprve si pečlivě uvědomte, co budete dělat: < < Pro každý z vašich souborových systémů DOS či HPFS zde můžete vytvořit ☞bod připojenı́. Pro každý nový linuxový oddı́l: – Musı́te vytvořit bod připojenı́. ¶ ÿWq *""-402} W* *5} - 3 ?( | ? . zvolit typ – Můžete pomocı́ , ä , *),4¶ souborového systému, a to bud’ 1 nebo E . ¶ãWÿW ,4 ,"%-X 1( . – Můžete pomocı́ podle uváženı́ nastavit detaily uspořádánı́ souborového systému. ¶ãWÿ¶ yr – Můžete změnit navrhované formátovánı́ pomocı́ . 2y"% (bez kontroly nebo s kontrolou). o < Funkci x @ o *5&v*5 @ 0 pro prvnı́ instalaci nepotřebujete. Obrázek 1.39: YaST – Volba přı́stupu k souborům v oddı́lu DOS/Windows Í 2 OP , kde je 2. Typ linuxového souborového systému se nastavı́ klávesou MN , ä , *","4¶ možno volit mezi klasickým 1 a novým E s pokročilými možnostmi. 3. Chcete-li mı́t pod Linuxem přı́stup k oddı́lu DOS nebo HPFS, zvolte tento oddı́l a stiskněte klávesu MN Í. OP . Objevı́ se dialogové okno, ve kterém je třeba zadat adresář. Pod tı́mto adresářem později naleznete připojený » %!}u /y"% váš souborový systém/!DOS nebo HPFS. Zvolte proto @ o *$ a zadejte napřı́klad ; . Dejte pozor na unixové lomı́tko na začátku, bude to ; a nikoli obrácené lomı́tko jako v DOSu. Potvrd’te klávesou [j\ MNiOP . U dosového oddı́lu je zde ještě dalšı́ obrazovka (viz obr. 1.39), na které se volı́, jak zacházı́ Linux s dosovými adresáři a soubory (viz také odst. 2.3.10 62 1.10. Manuálnı́ konfigurace disků na str. 74). Normálně počı́táte s tı́m, že budete použı́vat dosový souborový systém v DOSu a jen občas do něj z Linuxu zasahovat, zejména čı́st z 24& Ô¶ q!r a zapisovat soubory. Zvolte zde proto D!F nebo pro novějšı́ @ J % z ã B > . Řádné unixové atributy a jména souborů, které nabı́zı́ souborový systém ☞UMSDOS, jsou nezbytné pouze tehdy, jestliže instalujete SuSE Linux v dosovém oddı́lu – to se však hodı́ spı́š pro prvnı́ seznámenı́ a ne na plné nasazenı́ systému. 4. Jako dalšı́ zadáte ☞bod připojenı́ pro každý linuxový oddı́l. Postupně Í. OP . Objevı́ se dialogové volte linuxové oddı́ly a vždy stiskněte klávesu MN okno, ve kterém zadáte adresář, pod kterým se objevı́ souborový systém z tohoto oddı́lu v celém stromu souborů. Cestu vždy uvádějte absolutnı́, tj. počı́naje lomı́tkem ( ; ). Které adresáře zadáte jako body připojenı́, záležı́ na vašı́ strategii. V každém přı́padě potřebujete nutně adresář ; , „root directory“, tj. kořen unixového stromu. Body připojenı́ pro ostatnı́ souborové systémy jsou spı́še věcı́ všeobecného zvyku. Adresáře, které jsou potřeba pro start systému, musı́ být vždy v souborovém systému ; , protože v okamžiku startu dosud nejsou ostatnı́ souborové systémy připojeny a Linux je tedy zatı́m nemůže znát. Proto nesmı́te mı́t 0 % /,"2 0 ,v$ *60 % adresáře ; ,; , ;4! , ; a; jinde než v souborovém systému ! ; K , 5. Menu 1( můžete při prvnı́ch pokusech o instalaci ignorovat, nebot’ standardnı́ nastavenı́ zajišt’uje spolehlivou funkci. Měnit ho má smysl pouze v přı́padě, kdy je vám přesně známo, k čemu to povede – viz na str. 75. 6. Dále zadejte, zda a jak majı́ být linuxové oddı́ly formátovány. Týká se to zejména těch oddı́lů, které jste nově vytvořili (odst. 1.10.1 na str. 59), Kx y % . o a které se proto musı́ formátovat. Máte-li nový disk, stačı́ &4 yI ¶) y ,!*5I . . Při pochybnostech o kvalitě média použijte . @ . Obrázek 1.40: YaST – formátovánı́ diskových oddı́lů 63 1. SuSE Linux – prvnı́ instalace Í 1 PO a zvolte přı́slušné Volte postupně jednotlivé oddı́ly, stiskněte vždy MN formátovánı́. Na konci má menu vypadat podobně jako ukazuje obr. 1.40 na předchozı́ straně (pokud jste nezadali adresář z NFS!). ""2 7. Zvolte : @ @ . Po ověřovacı́m dotazu následuje formátovánı́. 1.11 Automatická instalace SuSE Linuxu Kdy a jak použı́t Automatická instalace linuxových systémů umožňuje jednotnou výstavbu serverů. Hodı́ se i pro instalaci klientů, přestože se zde začı́ná časově vyplácet až od jistého množstvı́ instalacı́. Jednotnost se zde týká verzı́ systému a software, struktury souborových systémů a konfiguračnı́ch souborů. Automatizace tak zaručuje, že se jednou úspěšně odzkoušený postup instalace dá kdykoli opakovat bez expernı́ch znalostı́. Tı́m je pak bezproblémové i každé dalšı́ rozšı́řenı́ již instalované skupiny serverů. Jednotnost má i své výhody při správě systému – při identických konfiguračnı́ch strukturách nenı́ třeba na každém serveru prohledávat konfiguračnı́ soubory. Rovněž software se vzhledem k jednotnosti verzı́ chová podle očekávánı́. Opravy chyb (angl. patches, bug fixes) se pak týkajı́ celé skupiny počı́tačů. 1.11.1 ALICE ALICE (angl. Automatic Linux Installation and Configuration Environment) integruje instalaci a podstatné oblasti konfigurace. Protože konfiguračnı́ soubory jsou spravovány pomocı́ CVS, může je udržovat vı́ce uživatelů z vı́ce mı́st současně. Počı́tač je možno zařadit do jedné z několika třı́d. To zajistı́, aby se různé počı́tače udržovaly co nejpodobněji a pouze nutné odchylky se dostaly do specifických konfiguračnı́ch souborů. K organizaci této struktury jsou konfi, ,!* obsahuje guračnı́ data rozdělena do třı́ různých adresářů. Adresář .!(v@ $ *4*",!* výchozı́ hodnoty, adresář @ obsahuje konfigurace specifické jednotli%& vým třı́dám a adresář obsahuje informace specifické jednotlivým počı́tačům. Výchozı́ hodnoty lze přepsat hodnotami specifickými třı́dám, a ty opět hodnotami specifickými jednotlivým počı́tačům. ALICE je stále se vyvı́jejı́cı́ projekt, proto pokud nenajdete moduly pro konfigurovánı́ vámi použı́vaného softwaru, lze modul pro tento software vyvinout v rámci projektu, viz odst. na str. 422. Dalšı́ informace Informace o modulech projektu ALICE, vytvořenı́ instalačnı́ho serveru, architektuře ALICE a jeho obsluze vám podá dokumentace, kterou obsahuje $", . balı́k @! 1.11.2 Automatická instalace pomocı́ YaST1 Konfigurátorem YaST1 je možná též „automatická“ instalace, a to nezávisle & ,= -7*5 * , /4!$ *)/)0 $5u na projektu ALICE, viz návod v článku " ; ; |!@ ; ; ; ; $6Z - %7*5 # | .4; Ã@ @44 | .7 . 64 Kapitola 2 Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Program YaST pomáhá instalovat systém, spravovat software (instalace a odinstalovánı́) a podporuje vás při správě systému SuSE Linux. Tato kapitola by měla popsat nejdůležitějšı́ funkce programu YaST. 2.1 Ovládánı́ a rozloženı́ kláves Po přihlášenı́ jako uživatel spustit YaST přı́kazem: K4 se vám objevı́ ☞výzva, po které můžete Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇÌË)¨5ɤ Program YaST ovládáte pomocı́ kurzorových kláves a tabulátoru (MN _`a OP ). V menu a oknech se můžete pohybovat pomocı́ kurzorových kláves nebo g à`Rá h k RR ` OP , MN OP . Výběr ze seznamu se zadává klávesou MN OP a pokláves MN à`Rá [j\ tvrzuje se pomocı́ klávesy MN¡OP . Pro návrat do předchozı́ho menu bez uloženı́ D OP , s uloženı́m změn u složitějšı́ch menu zadaných změn použı́vejte klávesu MNp Í5Ñ:0 klávesu MNpOP . Při odpovědi typu ano-ne nebo při zadávánı́ textu můžete přeskakovat pomocı́ klávesy MN _`a PO mezi jednotlivými poli resp. přepı́nači. Pokud máte zapnuté barvy, je aktivnı́ výběr vždy označen modře. Ve zvláštnı́ch přı́padech, napřı́klad když startujete YaST ze vzdáleného terminálu, nemusı́ být funkčnı́ klávesy vždy použitelné, protože klávesové kódy mohou být interpretovány jinak. V tom přı́padě můžete zadánı́m klávesové komQR S f EGF H RS I OP simulovat stisk funkčnı́ klávesy MN Í EGF H RS I OP . OP +MN+OP MN binace MN Í5ÑÑ Í5Ñ:, OP se v programu YaST nepoužı́vajı́. Funkčnı́ klávesy MNpOP a MNp 2.2 YaST– hlavnı́ menu Když poprvé startujete YaST, nacházı́te se v hlavnı́m menu (viz obr. 2.1 na následujı́cı́ straně): x @ n ,4"0!,$6%!y *5 2,"% ( . % *5 7 !$ ( %+*5 $ W @@ $",K r J¿ – Různé informace. @ oj @@ – Tato volba vás přesune do submenu podle odst. 2.3 na následujı́cı́ straně. 65 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Obrázek 2.1: Hlavnı́ menu programu YaST K 0 m ; %7*5 @@ $",Ì0 @4!o6: – Výběr této položky vás přesune do utility, kde můžete doplňovat nebo odstraňovat části softwarových balı́ků (viz odst. 2.4 na str. 77). u $),W* *6} -X – V přı́padě nahrávánı́ novějšı́ verze programoJ : 4 @4! @ ? . vých balı́ků. y2 * *5} -rKJ³ ( @ ? . – Zde se otevı́rá dalšı́ submenu pro správu systému (viz odst. 2.6 na str. 82). l4"0 @ uj%!y ( 2 m /-Wu, *""-0!- E J4D4G ( %7*5 @@ 6% oï. }/ - . # – Důležité doplňujı́cı́ informace. Z C (? | – Aby se dostali ke slovu i právnı́ci. K"%!,!$ML q – Naštěstı́ nic netrvá věčně. @ 2.3 Nastavenı́ instalace Kx *5 2,"% %7*5 r @ o @ Všechna platná nastavenı́ se dajı́ provést v submenu @ $",z D OP můžete menu @ (obr. 2.2 na následujı́cı́ straně). Pomocı́ klávesy MN opět opustit. Vlastnı́ instalace může být provedena teprve po zadánı́ cı́lových diskových oddı́lů! Některé položky z menu mohou být změněny i po instalaci, takže je můžeme později aktualizovat. 2.3.1 Jazyk l2 , u V menu { @ ?4: 4 může být změněn jazyk, použı́vaný dialogy pro4¶ ~ Y q Y x¾"~ ¾ gramu YaST. Zde nastavená hodnota proměnné D se pak J J J ,+ $ +$³#R$")%& Z uložı́ do souboru ; , viz odst. 15.8 na str. 373. ; 2.3.2 Rozloženı́ kláves Pomocı́ této položky se měnı́ rozloženı́ kláves. Takto nastavená hodnota 4KL4q t Y ,"+$ +$¿#R$""%& Z J ; proměnné se uložı́ do souboru ; . 66 2.3. Nastavenı́ instalace Obrázek 2.2: Menu x @ *5 @ 2,"% oj %7*5 @@ $",z 2.3.3 Instalačnı́ médium Zde (viz obr. 2.3) si lze vybrat zdroj, ze kterého se má instalovat, pomocı́ 0 %+*5 6% }/ @ @ o| . 5@ . menu m Obrázek 2.3: YaST– výběr instalačnı́ho zdroje Nejčastěji budete zřejmě na tomto mı́stě volit položku u CD4D D , když instalujete přı́mo z CD. %7*5 $",juV"0 *5 /4/ * %7*5 @@ $", -X Pomocı́ položky můžete instalovat @4@ @ Ì|@ : Linux, i když vaše CD mechanika nenı́ přı́mo podporována Linuxem (viz také odst. 2.3.5 na následujı́cı́ straně). Pokud máte obsah2 instalačnı́ch CD ulo%7*5 juV/*5- %} @ @ ( | žen v linuxovém souborovém systému, volı́te /,!*"y,z @ . 67 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis %+*5 $", ,!*x4¶z %7*5 $",]u¶4q4Â*",r Pomocı́ menu @@ ( resp. @@ 2,-X můžete nainstalovat Linux na počı́tač, který nemá vlastnı́ mechaniku CD a je připojen pomocı́ sı́tě (blı́že v odst. 2.3.6 resp. odst. 2.3.8 na str. 70). 2.3.4 Instalace z CD Obrázek 2.4: Výběr mechaniky CD Pokud můžete instalovat přı́mo z CD, specifikujte zde typ vašı́ mechaniky q 7±+ D CD. Pokud si nejste jisti, začněte typem J J . 2.3.5 Instalace z disku Pokud nenı́ vaše CD mechanika přı́mo podporována Linuxem, můžete stále ještě nainstalovat Linux, a to oklikou přes jiný instalačnı́ zdroj. 2.3.6 Instalace z NFS Instalace pomocı́ sı́tě poskytuje možnost snadno a pohodlně instalovat vı́ce počı́tačů a to i v přı́padě, kdy je pouze jeden z nich vybaven mechanikou CD, resp. když jsou zdrojová data dostupná z jednoho ☞NFS disku. Měli byste být obeznámeni, jak se konfiguruje NFS server, a to dřı́ve, než zahájı́te instalaci přes NFS. Podobně se instaluje Linux na notebook, je-li vybaven sı́t’ovou kartou PCMCIA. Instalace přes NFS je možná nejen u počı́tačů, které jsou k sı́ti připojeny pomocı́ Ethernetu, ale také přes paralelnı́ port. Hodı́ se předevšı́m pro notebooky, které nemajı́ ani mechaniku CD ani sı́t’ovou kartu. Pro start takové instalace zvolı́te jádro, které podporuje PLIP, a nakonfigurujete jeho připojenı́. Pokud jste přı́mo připojeni na NFS server pomocı́ paralelnı́ho portu, je IP adresa PLIP partnera stejná jako ta, kterou potom musı́te zadat jako adresu NFS serveru. Port pro PLIP bude v naprosté většině přı́padů (v(!Á . Také 68 2.3. Nastavenı́ instalace Obrázek 2.5: Zadánı́ dat o sı́ti pro instalaci přes NFS Obrázek 2.6: Konfigurace PLIP hardwarové parametry se budou odlišovat od standardu pouze ve vzácných přı́padech. V následujı́cı́m formuláři je třeba zadat IP adresu NFS serveru a adresář, kde se nacházejı́ zdrojové soubory. Samozřejmě musı́ server tento adresář exportovat na počı́tače, kde se provádı́ nová instalace! 2.3.7 Instalace z dosažitelného adresáře Tato volba sloužı́ převážně k tomu, aby se dal nainstalovat dalšı́ software, pokud již Linux běžı́. Také se to hodı́ k instalaci Linuxu, pokud nejsou v tomto okamžiku k dispozici ovladače pro mechaniku CD. Abyste na takovou mechaniku CD zı́skali přı́stup, spustı́te nejdřı́ve YaST. Pak přejdete na jinou konzoli (např. pomocı́ TS Í , OP na druhou virtuálnı́ konzoli) a přihlásı́te se tam kombinace kláves MN OP + MN 69 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis K4 jako přı́kazu: . Nynı́ musı́te ručně připojit CD na určitý adresář, např. pomocı́ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ª6©6¤Ê¤"Ü6É£ð6ñ6ñ6ìר Äë ×5ÕØ6Å)£R¦W×5ÕØÅ)£R¦ Podrobnějšı́ informace o připojovánı́ CD podává odst. 18.11.2 na str. 414. Dále už můžete provést normálnı́ instalaci. K tomuto účelu zadejte na následujı́cı́ obrazovce (viz obr. 2.7), kde se nacházejı́ zdrojová data, tj. jméno *-7*", adresáře, kde je připojeno CD, za kterým následuje . Obrázek 2.7: Zadánı́ zdrojového adresáře Máte-li napřı́klad připojené CD v adresáři ; který ukazuje obr. 2.7 : $)/ . , pak zadejte do řádku, ×6ÕØ6Å)£R¦×5ÉªÉ Ä Podobným způsobem můžete připojit i sdı́lený diskový oddı́l. 2.3.8 Instalace z FTP Podobně jako NFS představuje FTP dalšı́ možnost, jak nainstalovat SuSE Linux na počı́tači, kde Linux nepodporuje mechaniku CD. Předpokládá to však, že nastavenı́ základnı́ sı́t’ové konfigurace bylo provedeno správně. K¶4q4Â*",42,ON })%!Q P6KRI {6. *",42,-X – Jméno nebo IP adresa FTP serveru. *6-7*", – Umı́stěnı́ adresáře na FTP serveru. J @ SNTRW"- ¸³ – Zatrhněte, když jste si jisti, že musı́te použı́vat o ( 1? FTP proxy – zpravidla se nepoužı́vá. (Uvědomte si také, že použitı́ FTP proxy vylučuje použitı́ HTTP proxy.) K4 N }"%!UP6RI – Vyplňte pouze v přı́padě, že jste zatrhli předchozı́ 14? {6. volbu. SNR %/ /% ¶4q4 !¸³ @ @ o ( – Zatrhněte implicitnı́ nastavenı́. K4VN * @RI ä7A o – Implicitnı́ hodnota by měla být . SNR %!"% % ¶q4!¸³ J ?). o – Zatrhněte, kdykoli budete požadovat přı́stup na veřejný (angl. public) FTP server. 70 /,!*)yj% 2.3. Nastavenı́ instalace Obrázek 2.8: Údaje pro instalaci přes FTP Y Z %X – V přı́padě, že jste předcházejı́cı́ bod nezatrhli, zadáte zde své uživatelské jméno a v dalšı́m bodě U ,!* z – zadáte heslo. q ,4"-4WN24," % Rz . ? – Doporučená hodnota je 60. Y y % /,!*"y : o .!(@ – Lokálnı́ adresář pro dočasné ukládánı́. Upozorněnı́: YaST vytvářı́ výhradně pasivnı́ FTP spojenı́. 2.3.9 Vytvářenı́ diskových oddı́lů Kritický bod v instalaci nového operačnı́ho systému je rozdělenı́ pevného disku. Všeobecně použı́vá každý operačnı́ systém alespoň jeden diskový oddı́l. Linux je také možné nainstalovat do stávajı́cı́ho souborového systému MS-DOS. Je zde však vyššı́ riziko cizı́ho proniknutı́ do systému a rovněž rychlost přı́stupu k souborům je pak nižšı́ ve srovnánı́ s instalacı́ do samostatného linuxového oddı́lu. Dále je dosový souborový systém pro Linux méně stabilnı́, protože ve chvı́li, kdy do něj má přı́stup i DOS, nenı́ zajištěn obvyklý unixový způsob kontroly jeho konzistence. Pokud má být na disku vı́ce operačnı́ch systémů najednou, můžete mezi ně diskový prostor rozdělit. Přidělovánı́ diskového prostoru je otázka osobnı́ho vkusu a celkové filozofie systému, proto zde neexistuje žádný jednoznačný způsob (viz odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55). Přı́klad na vytvářenı́ diskových oddı́lů najdete v odst. 1.10.1 na str. 59. V každém přı́padě byste měli stanovit předem vlastnı́ odkládacı́ oddı́l, jehož velikost určuje, jaká bude virtuálnı́ pamět’vašeho počı́tače (viz odst. 1.9.1 na str. 56). Je sice možné použı́t na odkládánı́ mı́sto oddı́lu soubor, ale tı́m se snı́žı́ výkon, protože všechny přı́stupy k němu pak musı́ jı́t přes souborový systém, mı́sto aby se přistupovalo rovnou na disk. 71 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Zejména v přı́padě, kdy má váš počı́tač malou pamět’, je odkládánı́ do souboru velice nevýhodnou alternativou proti samostatnému odkládacı́mu oddı́lu. Máte-li ve svém počı́tači vı́ce disků, bude třeba v dalšı́m kroku zvolit ten, na kterém chcete diskový oddı́l vytvořit. Tı́m dojdete k dalšı́mu menu, ve kterém se zobrazı́ současné rozdělenı́ disku (viz obr. 2.9). Obrázek 2.9: Rozdělovánı́ disku na oddı́ly g h Pomocı́ kláves MN OP a MN OP se můžete pohybovat v seznamu dostupných diskových oddı́lů a klávesou MN Í 2 OP změnit jejich typ. Pomocı́ klávesy MN Í. OP bude stávajı́cı́ Í / OP zakládáte nový diskový oddı́l. disková oblast smazána, klávesou MNj Í 2 OP na Poté, co jste vytvořili odkládacı́ oddı́l, je mu třeba nastavit klávesou MN disku jeho typ jakožto odkládacı́. Pokud se na odkládánı́ rozhodnete obětovat některý diskový oddı́l doposud použı́vaný jiným systémem, nemusı́te již vytvářet nový odkládacı́ oddı́l – pouze přesunete řádkový kurzor na zvolený oddı́l a stisknete klávesu MN Í 2 OP . Uvědomte si, že Linux neklade žádné požadavky na typ diskových oddı́lů, ve kterých bude instalován: je naprosto jedno, zda budete Linux instalovat v primárnı́m oddı́lu nebo v logickém oddı́lu uvnitř rozšı́řeného diskového oddı́lu. Do základnı́ tabulky diskových oddı́lů je možné učinit pouze čtyři zápisy. Proto pokud potřebujete vı́ce zápisů, je třeba vytvořit odkaz na rozšı́řený oddı́l, ve kterém je možné vytvářet dalšı́ logické oddı́ly. 1 2.3.10 Cı́lové oddı́ly a souborové systémy Po vytvořenı́ diskových oddı́lů musı́te stanovit, jak bude uspořádán l /4, ,$ 2}W"0!r @ { o" linuxový adresářový strom. Zvolte položku *5 & ,!* *5} @ "; " ? .!? . Na přı́kladu (viz obr. 2.10 na následujı́cı́ straně) vidı́te diskové oddı́ly systému s jednı́m diskem. Nynı́ můžete stanovit pro každý jednotlivý oddı́l, zda a jak 1 Rozšı́řené, stejně jako logické diskové oddı́ly bude dosový fdisk označovat jako rozšı́řené dosové oddı́ly resp. logické jednotky. 72 2.3. Nastavenı́ instalace Obrázek 2.10: Souborové systémy jednotlivých oddı́lů bude formátován a na kterou část vašeho adresářového stromu bude později připojen. Jeden diskový oddı́l musı́te určit jako kořenový! Jmenuje se tak, protože tvořı́ kořen (angl. root) všech ostatnı́ch adresářů. Proto je mu přiřazen ☞bod připojenı́ ; . Potřebné funkce pro manipulaci se souborovými systémy linuxových oddı́lů se vyvolajı́ pomocı́ odpovı́dajı́cı́ch funkčnı́ch kláves. Pokud ukazuje řádkový kurzor na diskový oddı́l jiného operačnı́ho systému, jsou zde všechny funkce kromě připojenı́ nedostupné, nebot’je tam nelze použı́t. Volba typu souborového systému Í 2 PO , a to bud’ , 1 ä , Typ souborového systému volı́me po stisknutı́ klávesy MN , *",¶ anebo E . , 1 äz , ä – Souborový systém 1 je již po řadu let osvědčeným standardem. E – ReiserFS je souborový systém nové generace. Přestože jde zatı́m o novinku vhodnou spı́še k vyzkoušenı́, uplatnil se již na nejrůznějšı́ch mı́stech. Mimo jiné je nasazen i na některých našich internı́ch -+*5 * , /4!$ $ Z,!* systémech. Vı́ce se dočtete v souboru ; ; |@ ; ;)(@ :@ ; , *",4&v* ;"E J4D4G . Vysoce výkonný ReiserFS byl vyvinut v těsné spolupráci s vývojovou skupinou SuSE, kde hlavnı́ úlohu hráli HANS REISER a CHRIS MASON, a byl v poslednı́ době rozšı́řen na „žurnálový souborový systém“, což umožňuje, že i na velkých serverech trvá kontrola souborového systému (angl. filesystem check) pouze několik sekund. , *",¶z Prosı́me vás, abyste zatı́m nepoužı́vali ReiserFS spolu se softwarovými diskovými poli RAID 1 a RAID 5. U hardwarových RAID polı́ neplatı́ žádné omezenı́. Diskový oddı́l pro ReiserFS musı́ být u současné verze alespoň 34 MB veliký. 73 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Pro zjednodušenı́ situace si ještě vytvořte samostatný startovacı́ oddı́l 0!4 , ä s tradičnı́m souborovým systémem 1 a nainstalujte tam LILO. ; To je obvyklá konfigurace pro SuSE Linux. Dále prosı́m dbejte následujı́cı́ch rad, zamýšlı́te-li použı́t ReiserFS jako server NFS: < < Program knfsd obecně funguje, pouze při masivnı́m přejmenovávánı́ souborů zařı́zenı́ (angl. device files) a pojmenovaných rour (angl. named pipes) přes NFS může dojı́t k problémům. < Program unfsd funguje spolehlivě, pokud byl odpovı́dajı́cı́ souborový %! $5!*4* "-4%4+* systém exportován s volbou , nebo byl program . r4r5%!r$5!*4*r "-4%!* unfsd spuštěn s volbou . . Export celých stromů souborových systému (možný programem unfsd) zatı́m s ReiserFS nefunguje spolehlivě. , *),&v* Utility pro ReiserFS obsahuje balı́k , série @ . Program , *",4&v*4$ : však ještě nenı́ tak bezpečný, aby zajistil opravu každého souborového systému. Aktuálnı́ informace najdete na: | 4 ( = ;; /,2 % 4 #$" ! , $+* 4 , 1 . ;)( 7 { ; 4 = #% , * ¿ ! * #R$5 | ( 4 ; ;)9949 @ . ? .; *5,4&v* ; Bod připojenı́ Pomocı́ klávesy MN Í. OP můžete určit, na které mı́sto adresářového stromu bude připojen odpovı́dajı́cı́ diskový oddı́l. Jeden diskový oddı́l musı́te vyhradit pro kořenový adresář ( ; ). Vaše dosové (windowsové) diskové oddı́ly můžete připojit na adresáře se jmény, pod /!*$ kterými/si*)je/ můžete snadno zapamatovat a najı́t – napřı́klad ; pro prvnı́ oddı́l, ; pro druhý atd. Dávejte pozor na to, abyste zadali absolutnı́ cestu ke všem bodům připojenı́. Každý oddı́l musı́ mı́t jedinečný bod připojenı́, tj. dva oddı́ly nesmějı́ mı́t stejný. Navı́c dejte pozor, aby jména adresářů obsahovala pouze přı́pustné znaky. Kromě toho nikdy nevytvářejte samostatné diskové oddı́ly pro ,"+$ 0 % *60 % 0 /,"2 adresáře ; ,; ,; , ;4! a ; , protože (kromě jiného) obsahujı́ přı́kazy potřebné pro startovánı́ Linuxu a k připojenı́, a proto musejı́ být dostupné od samého začátku, tj. před připojenı́m zbytku systému! DOS/windowsové diskové oddı́ly jsou netypické a mohou být na adresářový strom připojeny třemi různými způsoby: < *)/* Jako normálnı́ dosový oddı́l (= . ), kde platı́ všechna omezenı́ dosového souborového systému. ¶ q!r B % ã 2& < > (= @ ), kde jsou možná dlouhá jména souborů. Jako J ~ < Jako diskový oddı́l G DF , který také umožňuje použı́vánı́ dlouhých jmen souborů v normálnı́m dosovém diskovém oddı́lu a navı́c obsahuje speciálnı́ soubory s informacemi o vlastnictvı́, přı́stupových právech atd., obvyklými v Linuxu. Tento typ oddı́lu se proto hodı́ v přı́padě, kdy 74 2.3. Nastavenı́ instalace potřebujete ukládat na dosový oddı́l linuxové soubory, avšak nenı́ ani bezpečný ani přı́liš efektivnı́. Proto se jeho použı́vánı́ raději vyhněte. Speciálnı́ menu pro doladěnı́ souborového systému V tomto speciálnı́m menu lze provést doplňková nastavenı́. Obrázek 2.11: Expertnı́ menu pro nastavenı́ souborového systému Hustota všech ☞inodů udává, jaká bude průměrná velikost souborů pro daný diskový oddı́l. Celkový počet inodů omezuje, kolik souborů půjde uložit na diskový oddı́l – jinak se může stát, že diskový oddı́l bude hlášen jako plný, ačkoliv v něm ještě budou volné bloky. Pokud zvolı́me např. hustotu inodů 4096 bajtů, znamená to, že by měly mı́t všechny soubory průměrnou velikost 4 KB. Pokud bychom (teoreticky) takový diskový oddı́l zaplnili soubory výhradně o velikosti 1 KB, byla by efektivně využita pouze čtvrtina diskového oddı́lu, přestože by se souborový systém hlásil jako plný. Hustota inodů 4 KB pro soubory se osvědčila jako dobrý standard. Vı́ce inodů v diskovém oddı́lu pro tatáž data znamená přirozeně vı́ce zabraného prostoru, protože informace o inodech je také třeba ukládat. Pokud by měl být některý diskový oddı́l použı́ván jako tzv. spoolová oblast, např. pro zprávy (news), je lepšı́ zvolit hustotu inodů 2048 bytů, protože jednotlivé soubory news jsou zpravidla malé. Velikost bloků. Na velikosti bloku nepřı́mo kvadraticky závisı́, jak dlouho pak trvá kontrola souborového systému, (angl. filesystem check) – tj. čı́m menšı́ blok, tı́m vı́ce bloků a proto tı́m déle. Záležı́ proto na našem odhadu, jak často se bude systém kontrolovat a kolik to zdržı́. Pro oddı́ly do 1 GB bývá dnes optimálnı́ velikost bloku 1 KB, kterou je vhodné postupně zvyšovat až do 4 KB pro oddı́ly 4 GB a většı́. 4 . Pro uživatele je třeba Zadánı́ vyhrazené oblasti pro uživatele vždy vyhradit oblast, pokud jsou oddı́ly použı́vány společně systémovými 75 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis programy a běžnými uživateli. V přı́padě zvláštnı́ho oddı́lu ;5| že mı́sto pro uživatele nenı́ nutné zvlášt’vyžadovat. . , znamená, Dále je možno specifikovat chovánı́ při chybách. Pokud se při práci v sou$)"% %-!, ’ tolerovat ( borovém systému objevı́ chyba, bude ji systém bud ), , "-4%r" nebo změněnı́ připojenı́ oddı́lu na ’pouze pro čtenı́’ ( . ), přı́padně % $ se zastavı́ ((!@ ). Záležı́ na tom, pro jaké použitı́ je systém nasazen. Před$")% %4-, nastavenou hodnotu měňte pouze tehdy, máte-li k tomu dobrý systémový důvod. Formátovánı́ diskových oddı́lů Pomocı́ klávesy MN Í 1 OP můžete určit, zda a jak má být diskový oddı́l naformátován. U nových disků lze vynechat vyloučenı́ špatných sektorů, jinak trvá formátovánı́ mnohem déle. Načtenı́ souboru &v*5 @ 0 Í OP můžete načı́st existujı́cı́ soubor @ Pomocı́ klávesy MN a měnit údaje, &!*5 0 @ , které nepatřı́ k souborotýkajı́cı́ se disků. Zobrazı́ se zde i ty řádky * !$ %&!*r )-4% vému systému disku ( 9!@)( , ( . , , CD-ROM atd.), a to šedivě, &v*5 0 @ protože nemohou být měněny a při ukládánı́ změněného souboru se zachovávajı́. &v*6 &v*5 0 0 Změnit soubor je třeba, pokud chcete provést aktualizaci vašeho @ základnı́ho systému (podrobněji viz odst. 14.1.3 na str. 342). Tehdy potřebuje YaST vědět, na jaké diskové oddı́ly se nový systém rozděluje. Kromě toho je také možné uchovávat na jednom počı́tači vı́ce verzı́ Linuxu a aktivovat zde jen některé části. 2.3.11 Logical Volume Manager Informace jak konfigurovat „Logical Volume Manager“ ☞LVM na = #R*-7*",#/, ,)% %4, ,!* jdete na | ( ;4;594949 ; ;4 1;594| (@"( ; . Oficiálnı́ 4 = %4# *",/,#R$) 2 4 = „LVM Howto“ je na | ( ;4;4 1 . .7;4 .; nebo na | ( #* *5 % #R$" ;;)94949 @ . . 2.3.12 Instalace do adresáře Pomocı́ YaST můžete také z běžı́cı́ho systému umı́stit kompletnı́ instalaci do jednoho adresáře. Tak je možné napřı́klad aktualizovat jiný počı́tač pomocı́ NFS, vytvořit prostředı́ „chroot“ nebo instalovat nový Linux z právě běžı́cı́ho Linuxu na jiný disk. Tento způsob instalace se ovšem předpokládá pouze ve zvláštnı́ch přı́padech. Pokud by měla být v zadaném adresáři připojena určitá zařı́zenı́ (☞device), musı́te to udělat sám, dřı́ve než provedete instalaci touto metodou. Zvláště se musı́te postarat o startovánı́ takto instalovaného systému. Prav&v*5 0 vytvořeném pomocı́ děpodobně bude třeba provést změny v souboru @ YaST v nově instalovaném systému. Zadejte zde, do kterého adresáře chcete instalovat. 76 2.4. Instalace softwarových balı́ků 2.4 Instalace softwarových balı́ků Poté, co jste dokončili konfiguraci souborového systému, určı́te v hlavnı́m K 0 %7*5 $5,±0 menu m ; @@ @4!o6: ty balı́ky, které chcete instalovat, a pak spustı́te instalaci. Máte také možnost vytvořit si instalačnı́ profil pro pozdějšı́ podobné instalace nebo si již vytvořený profil nahrát. Dále se zde dozvı́te, kolik mı́sta na disku by zvolená konfigurace zabrala. Obrázek 2.12: Instalace programových balı́ků 2.4.1 Nahránı́ konfigurace x y"% )%& Z-4 $",z o¬: @ Otevřenı́m menu @"| naleznete připravené konfigug h race, ze kterých si některou můžete vybrat. Klávesami MN!OP a MN!OP se dostanete na k RR ` OP konfiguraci zvolı́te nebo odmı́tnete. zvolenou konfiguraci, klávesou MN Minimálnı́ systém napřı́klad umožňuje spustit YaST z disku a nainstalovat tak potom dalšı́ balı́ky. Pokud vytvořı́te vlastnı́ instalačnı́ profil, lze ho zde uložit, a to zejména tehdy, chcete-li stejnou konfiguraci instalovat na vı́ce počı́tačů. Máte-li již nainstalovaný systém, dejte při instalovánı́ nové konfigurace pozor na to, že dřı́ve nainstalované balı́ky, které nepatřı́ k nově instalované konfigu 4 raci, jsou určeny ke smazánı́! Chcete-li je přesto zachovat, xpak v menu @ , %+*5 $",z @@ odpovězte na dotaz, zda je chcete smazat, . Jiná možnost je <N RI ručně vrátit každý balı́k, který nechcete smazat a je označen jako D , do <N RI stavu ). 2.4.2 Uloženı́ konfigurace Zde můžete uložit vaši vlastnı́ konfiguraci (přesněji jejı́ popis, nikoli nainstalovaný Linux). Pokud se YaST spustı́ z diskety, tak se na ni také konfigurace uložı́. Pokud ale startujete přı́mo z CD, budete vyzváni ke vloženı́ naformátované diskety k uloženı́ konfigurace. 77 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis 2.4.3 Změna konfigurace l % 2 )%& Z-4 $ ; ? : @ Zvolenı́m .7m se vyvolá výběrový editor (viz obr. 2.13), který vám umožnı́ určit obsah instalace, resp. pozměňovat předem připravené konfigurace (viz odst. 2.4.1 na předchozı́ straně). Zde se také dajı́ odstranit dřı́ve nainstalované balı́ky. Obrázek 2.13: YaST– výběr programových balı́ků z tématických sériı́ g h V nabı́dkových menu se zde pohybujete pomocı́ kurzorových kláves MN PO a MN PO [j\ g à`Rá h OP a MN OP potvrzujete výběr. PO a pomocı́ klávesy MN stejně tak jako MN à`Rá Spodnı́ okno vám podá informaci o volném mı́stě na disku. Obrázek 2.14: Přetřı́děnı́ balı́ků pomocı́ YaST Kromě zobrazenı́ balı́ků po jednotlivých tématických sériı́ch můžete pomocı́ Í. OP změnit zobrazenı́ na skupiny RPM, přı́padně zı́skat abecednı́ klávesy MN 78 2.4. Instalace softwarových balı́ků seznam všech balı́ků, a to bez zdrojových textů či s nimi - viz menu podle Í5Ñ:0 obr. 2.14 na předchozı́ straně. Volbu potvrdı́te klávesou MN^ OP . [j\ Pokud u některé série stisknete klávesu MNiOP , dostanete se k výběru balı́ků odpovı́dajı́cı́ série (obr. 2.15 ukazuje napřı́klad obsah série @ ). Pokud jste předtı́m nahráli konfiguraci, vybrali jste tı́m balı́ky, které jsou zde označeny křı́žkem. Obrázek 2.15: Výběr balı́ků k instalaci, série @ (základnı́ systém) Ve spodnı́m okně je krátký popis balı́ku, na kterém se právě nacházı́ kurzor. V pravém okně najdete, kolik mı́sta zabere nynějšı́ konfigurace v jednotlivých diskových oddı́lech. Tyto hodnoty se aktualizujı́ jakmile zvolı́te nebo zrušı́te některý balı́k. Pokud se všechno do okna nevešlo a část textu nenı́ vidět, dá Í 2 OP . se zobrazit detail klávesou MN Pomocı́ klávesy MN Í , OP si můžete zobrazit i detail spodnı́ho okna, pokud se do něj nevešel celý popis balı́ku nebo pokud chcete vidět ještě dalšı́ podrobnosti o balı́ku. Před jmény balı́ků se zobrazı́ jejich současný stav: <NXRI nenainstalovaný (zatı́m v instalaci chybı́) instalovat <N RI již nainstalovaný (z předchozı́ instalace) <N RI D smazat N RI < E aktualizovat (nahradit novou verzı́) <NÓRI []\ SNTRI <NRI a resp. mezi Pomocı́ klávesy MN°PO můžete přepı́nat mezi stavy <N RI <N Rz SN RI Í 1 OP vám umožnı́, aby byl instalován také , E a D . Klávesa MN Í5Ñ:0 OP , zdrojový balı́k, viz odst. 14.3.4 na str. 354. Pokud stisknete klávesu MN^ dostanete se zpět do výběru sériı́ balı́ků. Chcete-li výběr opustit, aniž by došlo D OP . ke změnám, stiskněte klávesu MN^ Zjistı́te-li v průběhu prvnı́ konfigurace, že vám nestačı́ mı́sto na disku nebo že chcete diskové oddı́ly přerozdělit, můžete se k tomu vrátit, protože fyzický 79 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis zápis na disk se dosud neuskutečnil, ten se provádı́ až při opuštěnı́ programu YaST. Pokud poběžı́ YaST z diskety, instalujte nejdřı́ve minimálnı́ konfiguraci, spust’te pak znovu Linux z disku a doinstalujte zbylé balı́ky. Nicméně můžete už v této prvnı́ fázi zkusmo zvolit budoucı́ balı́ky pro výpočet potřebného mı́sta na disku. 2.4.4 Co se vlastně stane / X#4## Menu C dává praktický přehled o celkové velikosti balı́ků urče: ? ných k odstraněnı́, nainstalovánı́ a aktualizaci. Proto je vhodné se sem podı́vat, než spustı́me vlastnı́ instalovánı́, co vlastně zamýšlı́me učinit. . . a hlavně si zkontrolovat, zda souhlası́me s celkovou velikostı́ balı́ků k odstraněnı́ (či zda jsme třeba vůbec nic odstranit nechtěli a zadali jsme to jen omylem). 2.4.5 Start instalace " 4 %+*5 $",z Teprve po zadánı́ @ @@ se začne skutečně instalovat. Všechny zvolené balı́ky se načtou z instalačnı́ho média, dekomprimujı́ se a zapı́šı́ se na cı́lový diskový oddı́l. Pokud během použı́vánı́ programu YaST došlo k přerozdělenı́ disku na nové oddı́ly, musı́ ještě následovat restart systému spojený se zapsánı́m nových oddı́lů do tabulky oddı́lů. Během instalace se ve spodnı́m okně vypisujı́ přı́padné chyby a stavová hlášenı́. Na prvnı́m řádku vás YaST informuje o tom, které balı́ky jsou právě instalovány. _`a OP dostat do instalačnı́ho proPo ukončenı́ instalace se můžete klávesou MN tokolu (log) a rolovat zpět, abyste si napřı́klad prohlédli, jaké měl instalátor potı́že s některým balı́kem. 2.4.6 Kontrola vztahů mezi balı́ky YaST zkoumá závislosti mezi balı́ky určenými k nainstalovánı́ a balı́ky již nainstalovanými. Z toho vyloučı́ balı́ky, určené ke smazánı́. Zajı́majı́ ho tedy " 4 %+*5 $",z @ @@ balı́ky, které bude instalovat, až zvolı́me . Nalezené závislosti mezi balı́ky budou zobrazeny v seznamu. Druhy závislostı́ a jejich logické reprezentace jsou uvedeny v tabulce. x J D F)E C Y Pokud je instalován tento balı́k, měly by být instalovány i všechny uvedené balı́ky. Napřı́klad instalujete-li překladač, potřebujete i jeho i hlavičkové soubory a knihovny. Pokud je instalován tento balı́k, měl by být instalován alespoň jeden z uvedených balı́ků. Pokud je instalován tento balı́k, nesmı́ být instalován žádný z uvedených balı́ků. Tabulka 2.1: Závislosti mezi balı́ky 80 2.4. Instalace softwarových balı́ků 2.4.7 Index všech sériı́ a balı́ků ¹8 Vytvořı́ se seznam všech balı́ků na CD. Balı́ky označené jsou již instalovány resp. vybrány k instalaci. Tato funkce se hodı́ pro rychlý přehled. 2.4.8 Informace o balı́cı́ch Pro vás, kteřı́ se toužı́te rychle dovědět, kde jsou schovány na CD SuSE Linux ony báječné soubory, o kterých se pı́še v počı́tačových časopisech, sloužı́ *±0 ( @!o6: . Tam zadáte jméno souboru a počkáte si, až YaST menu prohledá zadané médium a vypı́še umı́stěnı́ hledaného souboru. 2.4.9 Nahrávánı́ balı́ků x @v %7*5 @ 2 @ 0 @4!o6:4? zvolte pro ty balı́ky, které nejsou na distribučnı́ch CD, tj. např. upravené nebo novějšı́ verze, které již najdeme připravené na FTP & #R*6-7*),#R$" serveru ( . . Také to mohou být balı́ky, které jste vytvořili sami nebo jste si je obstarali z jiného zdroje. Podporovány budou komprimované #4Zu # #R* #*5+$³# tar archivy ( ) a RPM balı́ky ( (". , (". a (". ), stejně tak jako # speciálnı́ patch balı́ky ( (!@ ), které také poskytuje náš FTP server. Průběh instalace se skládá ze třı́ kroků (nápovědu si můžete zobrazit pomocı́ Í5Ñ OP ): klávesy MN < Výběr instalačnı́ho média Výběr z nabı́zených balı́ků < Instalace vybraných balı́ků < l/ = []\ { V položce dostanete stiskem klávesy MN°OP seznam všech možných /,!*"y) K¶q4z l/ 2} }/ * , { . . @ . instalačnı́ch zdrojů: J , , a D7 : Přı́padně změňte přednastavenou cestu FTP (implicitnı́ je SuSE) a potvrd’te []\ MN¡PO . YaST ted’ vytvořı́ seznam použitelných balı́ků. Pomocı́ menu klávesou ¶q4 je také možné provést instalaci přı́mo z Internetu. Distribuci naleznete & #R*6-7*",I#R$" = -40 *-7*), - / , #A na ( . ;)( ; ;!634¼ ; ( @ ;@? (viz obr. 2.16 na následujı́cı́ straně). Dosud nenı́ možné nahrávat balı́ky pomocı́ „proxy“; je třeba přı́mý přı́stup na stávajı́cı́ FTP server. L ã ~*","V& $4$",!**/,"% ,/X# L (@ Pokud obdržı́te hlášenı́ jako 34Á , nejspı́š to znamená, že dočasně nenı́ možné žádné FTP přihlášenı́, protože je přihlášeno přı́liš mnoho uživatelů. Pokuste se připojit později. Propracujete-li se až k (). balı́kům, které chcete instalovat, zatrhnete jako RR ` OP ty, které se majı́ instalovat, a potvrdı́te to obvykle pomocı́ klávesy MN k & #4#4# Í5Ñ:0 klávesou MNpOP . Tyto balı́ky se uložı́ do adresáře ; .!(v; (ù ú tak, aby – pokud se něco stane – mohly být doinstalovány ručně (viz též odst. 14.3.2 na str. 351). 2.4.10 Smazánı́ balı́ků Pokud zvolı́te tuto položku, zobrazı́ vám YaST seznam všech balı́ků, které jsou nainstalovány ve vašem systému. Přitom se zobrazı́ i cizı́ balı́ky, které 81 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Obrázek 2.16: Nahránı́ balı́ků přes FTP nejsou v distribuci SuSE. U takových balı́ků nemůže YaST provádět žádnou aktualizaci ani nemůže kontrolovat závislosti mezi jednotlivými balı́ky. Nejjednoduššı́ je nahradit je odpovı́dajı́cı́mi balı́ky z CD SuSE. K tomu poÍ , užijte zobrazený seznam balı́ků, kterých se to týká. Pomocı́ klávesy MN¬ OP zı́skáte krátký popis cizı́ho balı́ku, pokud u něj existuje soubor s popisem. Klávesa Í5Ñ:0 MN^OP smaže tyto balı́ky. Poté můžete nově nainstalovat odpovı́dajı́cı́ balı́ky z CD SuSE. 2.5 Aktualizace systému - u $",* *5} -X @ @ ? . se dá použı́t až pro nainstalovaný systém. Volba J: Pokud je dosud instalace neúplná, YaST odmı́tne aktualizovat a vypı́še o tom zprávu. Kompletnı́ aktualizace celého systému se provádı́ podle kap. 14 na str. 341. Jednotlivé balı́ky pak můžete lehce aktualizovat programem YaST, viz odst. 2.4.9 na předchozı́ straně. 2.6 Správa systému Kromě instalace vás podporuje YaST také při různých administrativnı́ch úlohách, se kterými budete jako nový ☞správce systému konfrontován. Poté, co je vlastnı́ instalace ukončena a jsou zkopı́rovány balı́ky na disk, musı́ být učiněna celá řada nastavenı́ pro přizpůsobenı́ systému vašim požadavkům: připojit hardware, aktivovat a konfigurovat sı́t’ové služby, zakládat uživatele, definovat, jak se bude chovat SuSE Linux při startu, atd. Dospěli jste ke správě systému, kde v hlavnı́m menu (viz obr. 2.1 na str. 66) y2 * *5} -X @ ? . zvolı́te položku ( (viz obr. 2.17 na následujı́cı́ straně). 82 2.6. Správa systému Obrázek 2.17: Správa systému 2.6.1 Integrace hardwaru do systému Zde můžete blı́že specifikovat vámi použı́vaný hardware. Ve většině přı́padů bude na vaše zařı́zenı́ ukazovat ☞symbolický odkaz standardnı́ho zařı́zenı́, abyste vždy měli přı́stup k odpovı́dajı́cı́mu hardwaru, aniž byste si pamatovali jeho přesný název. Obrázek 2.18: Hardwarová konfigurace Nastavenı́ myši, modemu, scanneru, sı́t’ové karty a mechaniky CD je velice jednoduché – postupujte podle menu. Konfigurace tiskárny Přı́stup k tiskárně pod Linuxem nenı́ jednoduchý. Podrobně ho popisuje kap. 11 na str. 271. 83 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Naštěstı́ je zde program apsfilter, který automaticky detekuje typy souborů, podle toho soubory správně konvertuje a posı́lá je na tiskárnu. Všeobecně hraje v Linuxu – tak jako v každém unixu – hlavnı́ roli postscriptový formát. Vytištěnı́ postscriptového souboru na postscriptové tiskárně je jednoduché a může být rychlejšı́. Pro vyššı́ cenu však tyto tiskárny použı́vajı́ spı́še jen servery. Pro menšı́ stanice je výhodné použı́t Ghostscript, volně šı́řený program, který transformuje postscriptový soubor do podoby vhodné i pro obvyklou tiskárnu. Program apsfilter proto nejprve konvertuje ASCII soubory na postscriptové soubory a pak je posı́lá bud’ přı́mo na postscriptovou tiskárnu resp. přes Ghostscript na libovolnou tiskárnu. YaST vám nabı́zı́ možnost upravit apsfilter pro vámi použı́vané tiskárny (obr. 2.19): Obrázek 2.19: Nastavenı́ programu apsfilter pomocı́ YaST t ,2%!y] *"r Pokud vlastnı́te barevnou tiskárnu, zakřı́žkujte to u položky @ y% q * y% dále zadejte, zda tiskárna je či nenı́ : @ . U položky ?( : ? postscriptová. » }"%! * y% V položce . jsou zobrazeny tiskárny podporované ghost: ? scriptem. Z tohoto seznamu vyberte požadovanou tiskárnu (podrobněji viz kap. 11 na str. 271). Z+*r | z přı́Pokud se tiskárna nenacházı́ na seznamu, vypište si přı́kazem kazové řádky seznam tiskáren podporovaných ghostscriptem a přesvědčte R» %!y * y"% se, zda obsahuje typ vašı́ tiskárny. Pokud ano, zvolte : @ a ~! 2 , * /4,& %!"2 %!} dále volbu ù . Objevı́ se formulář, kde typ @ :4? @ ú tiskárny zadáte. -4% % Konfiguraci ovladačů ( s aktuálnı́mi soubory parametrů je nejbezpečnějšı́ provést programem setup, viz odst. 11.5 na str. 281. Pokud vaše tiskárna nenı́ zobrazena, nahrad’te jejı́ typ nejbližšı́m, nejlépe staršı́m typem téže řady. Pokud napřı́klad vlastnı́te HP LaserJet 5L, pak zvolte ze seznamu HP LaserJet 4. 84 2.6. Správa systému V menu ¶" . y (@"(o - zvolte obvyklý formát J ½ . Je-li vaše tiskárna připojena na sériový ☞port, můžete následně vybrat přenosovou rychlost (baud rate) pro tento port. Většina současných tiskáren je připojena přes některý paralelnı́ port (printer port). Musı́te zadat, který z nich to bude. V převážné většině přı́padů počı́naje /,2 ;4)(!Á – tedy v přı́padě, že vaše tiskárna bude jádrem verze 2.2.xx to bude ; /4,2 A ;4)( připojena na prvnı́ paralelnı́ port. Připojenı́ přes ; má smysl tam, kde má váš počı́tač dva paralelnı́ porty. Napřı́klad grafické karty Hercules přidávaly druhý paralelnı́ port. 2 Pokud vaše tiskárna netiskne, projděte si prosı́m následujı́cı́ seznam a ve sporných přı́padech nastavte v BIOSu pro paralelnı́ port uvedené osvědčené standardnı́ hodnoty: < I/O adresa: 3K?4¼ (hex), < přerušenı́: ? , < režim: normálnı́ (nebo SPP), < DMA: vypnuto (vypı́nejte v normálnı́m režimu) u ,"% 2/ Nastavenı́ E !n o manuál pro vaši tiskárnu. ( musı́te vyladit na optimálnı́. Použijte k tomu 2.6.2 Konfigurace startovánı́ a jádra Zde můžete provést základnı́ nastavenı́, které má vliv na startovánı́ vašeho systému a použı́vaného jádra: Obrázek 2.20: Konfigurace jádra a startovánı́ 2 Do verze jádra 2.0.xx byl jako prvnı́ použit + $%& + S Ñ . 85 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis l2 ,V* "( n $ m o{ y/z Pokud vaše prvnı́ volba jádra při instalaci nebyla optimálnı́, můžete nainstalol"2 , vat jedno z předkompilovaných jader (z CD SuSE), a to volbou * "- $ y/z . Dále vám YaST nabı́dne kopı́rovánı́ konfiguračnı́ho ( n m o{ #$""%& Z souboru tohoto jádra ( ) do adresáře zdrojových programů jádra -7*5 *5+$ %4(; ; ;! 1 ). Zvolte jádro pro váš počı́tač a nechejte potom YaST nově instalovat LILO. Nainstalujte nynı́ kvůli bezpečnosti také nový balı́k : odst. 2.4.3 na str. 78). ,"% . / série @ (viz Pokročilým uživatelům je možné doporučit po ukončenı́ instalace generovat vlastnı́ jádro (viz kap. 12 na str. 299). Takové jádro – upravené na mı́ru pro váš systém – je menšı́, rychlejšı́ a nemusı́ obsahovat ovladače pro nepoužitý hardware. (Pokud nemáte mnoho zkušenostı́ s Linuxem, je doporučeno použı́vat standardnı́ přednastavené jádro. Jakožto zákaznı́k máte totiž nárok na instalačnı́ podporu pouze tehdy, použı́váte-li standardnı́ jádro.) K ? 42" uy$ | @ %%!"-/ * ,-X : „Záchranná“ nebo též „nouzová“ disketa (angl. rescue disk) může být velice užitečná, pokud nenı́ možné nastartovat počı́tač jiným způsobem. K"%& Z- @ $), Y Y F Pro korektnı́ konfiguraci LILO (angl. LInux LOader) vám nabı́zı́ YaST také svůj „front end“ (viz obr. 2.21). Pomocı́ LILO můžete startovat i systémy OS/2, DOS a Windows 95/98, s určitou opatrnostı́ i Windows NT. Podrobné informace o významu jednotlivých polı́ a voleb konfiguračnı́ch formulářů podává kap. 3 na str. 95. Obrázek 2.21: LILO: Instalace Yy/, :( |@ / 9!@ 2} (!@ @6. ,4 ? zůstává většinou prázdný, kromě přı́padů, kdy potřebujete použı́t pro startovánı́ doplňujı́cı́ parametry; pouze 86 2.6. Správa systému v takovémto přı́padě zde zapište tyto parametry (ovšem bez názvu jádra %4! 1 !). Detaily vysvětluje odst. 3.4.2 na str. 103. $ %7*6 2 Y Y @v @ @ F : Pokud máte na vašem počı́tači pouze * ,04uyu% 5 % / * - Linux, pak je G@ to pravé mı́sto. Po@6. @ : Kt!4 *), kud chcete startovat Linux pomocı́ jiného zavaděče, zvolte : *5 42 $ /4/ -X 0!4 @ @ o| o" ; . Pokud nemáte vytvořen tento diskový odKt!4" *", "4V/4/ -X lW/ * ," : o) : ? dı́l, volte . Volba je zřejmá. @6. $",,]% | Technické pozadı́ k tomuto nastavenı́ bude vysvětleno v odst. 3.3 na str. 98. / ,"2 @( *5 4-X @ : uvádı́ se v sekundách. Rozumná hodnota je 10 sekund. L Y y/ "2y L : 2 0 @ (správně lineárnı́, tj. LBA): nenı́ ve většině přı́padů třeba, viz odst. 3.4.2 na str. 103. ¶4½ÿx2yz Pomocı́ klávesy vytvořı́te názvy nových startovaných konfigu%4racı́. Standardnı́ konfiguraci se osvědčilo nazývat 1 . Pro editaci jmen ¶ãÿl % I .7m stávajı́cı́ch konfiguracı́ použı́vejte klávesu . Pro tyto změny má YaST dialog, který ukazuje obr. 2.22. Jednotlivá pole zde znamenajı́: Obrázek 2.22: LILO: konfigurace startovánı́ xyu,2 )%& Z-4 $",z : @ – Zde máte volnou ruku, pro prvnı́ konfiguraci zvolte Y %4 1 . , , 6% * *5} " 4 Y %4- -X ( @ o ? . @ 1 – Nabı́zeny jsou možnosti , " 4 B % 4 @ D!F ; @ – to je také správná volba pro Windows 95/98 – a äz F ; . 4!rs±/ * 2 /4/ *5 – Toto pole už je vyplněno přeE : o"( @ ¶ dem. Je pravidlem neměnit zde nastavenı́. Stiskněte klávesu 3 a zvolte odpovı́dajı́cı́ diskový oddı́l. ! , %!} { y/z – Zde můžete zvolit náhradnı́ jádro, které nenı́ použı́váno jako výchozı́, tj. např. jádro, které chcete spouštět pouze pro testovacı́ účely. 87 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis »y/ H * ( "- n m %!} Z4 ( , @. Y Y . F – Také zde nenı́ třeba měnit na0!4 2 %-u stavenı́. Pro SuSE Linux je standardnı́ umı́stěnı́ ; . Klávesou ; .! K¶ máte možnost listovat v adresářı́ch. 3 "2 K4, : @ @ n Položkou se LILO instaluje, položkou můžete instalaci zrušit. Doporučujeme vám pamatovat při zápisu Linuxu do LILO zároveň na / náhradnı́ konfiguraci (např. ), kde použijete jako startovacı́ jádro 0!4 2 %-uX# / , %!} y/z ; ; .! v menu ! { . U nově přeloženého jádra (viz též kap. 12 na str. 299) s automatickou instalacı́ LILO bude současně vytvořena záložnı́ kopie vašeho starého jádra, aby bylo možné spustit systém, i když nové jádro nepracuje tak, jak by mělo! 2.6.3 Konfigurace sı́tě Základnı́ nastavenı́ sı́tě provádı́ YaST (viz obr. 2.23). Proved’te tuto konfiguraci i přesto, že váš počı́tač nenı́ ve skutečnosti připojen sı́t’ovou kartou k sı́ti! Mnoho programů totiž potřebuje ke své funkci alespoň fiktivnı́ sı́t’ové připojenı́. Obrázek 2.23: Konfigurace sı́tě l4y :!@ /% o¬: )%& Z-4 @ $",* o m – Zde se dá nastavit ☞IP adresa a přiřadit potom k sı́t’ovým rozhranı́m – sı́t’ová karta, zařı́zenı́ PPP nebo ISDN, atd. (viz též odst. 4 na str. 123, kde jsou všechny tyto pojmy vysvětleny). K¶ ÿ -4r!6I U Zde také můžete pomocı́ klávesy 3 J volit služby D C nebo t q4 , aby se dala použı́t automatická konfigurace IP. F4F l % }"%! ! ",z .7m {6. ( o @ – Zde se dá změnit jméno (angl. hostname) a doména počı́tače (viz rovněž odst. 4 na str. 123). K"%& Z-2 * 2}V* -0 – V této položce jsou shrnuty často po@ o6À ? užı́vané základnı́ služby: inetd (pro telnet, ftp, tiskárnu atd.), portmap (pro NFS-server a NIS) a rpc.nfsd (pro NFS-server) (viz též odst. 4.5 na str. 134). 88 2.6. Správa systému "%& Z- $",¬% @ @6. ,!*",42,-X – Je možné uvést jeden nebo vı́ce nameser- verů. $",ZL4 ,)% :!! @ $ ,"% % , série lován balı́k ?( ! "%& Z- $",*","%/ -X – @ .7@v" "%& Z- @ – Tato položka je aktivnı́, pokud je nainsta. Touto volbou se dá vybrat vhodný konfiguračnı́ soubor pro sendmail z připravených konfiguračnı́ch souborů. y2 * 2 $ * y,"% ( @ o6À | : – Pomocı́ této volby můžete konfigurovat přı́stup vašeho počı́tače na tiskárnu přes TCP/IP. Pokud výstup na tuto tiskárnu potřebujete filtrovat, pomůže vám odst. 11.6 na str. 288 a násl. ,"% * y% ,!*W* r4rW 0 ( { oÌ: : m]( o6À @6. @ – Tato položka je ak* 0 % tivnı́ v přı́padě, že je nainstalován balı́k @6. @ , série . Tak je možné zı́skat přı́stup na tiskárnu, která je připojena k počı́tači s Windows. ,"% * y% ,!*W* x2, ( { oÌ: : m]( o6À 4 – Tato položka je aktivnı́, %7$ &v* % , série . až když se nainstaluje balı́k ( "%& Z-2 , ) x – Tato položka je aktivnı́, pokud je @ (!@ @6. ? D ½ % nainstalován balı́k , série . Pro ISDN je připraveno detailnějšı́ menu (podrobnosti viz odst. 5.2 na str. 140). "%& Z- $",* 4 @ o m – Zde se zřizuje připojenı́ PPP (viz též odst. 5.1 na str. 139). Pokračovánı́ sı́t’ové konfigurace se podrobněji věnuje kap. 4 na str. 123. 2.6.4 Konfigurace způsobu přihlášenı́ Zde zadáte, zda se při startovánı́ systému spustı́ textový mód nebo rovnou grafické prostředı́ X Window. Pokud zvolı́te grafiku, můžete si vybrat mezi správci přihlášenı́: střı́zlivým XDM nebo všestranným KDM. Při výběru KDM * -/ % můžete navı́c určit, kdo je oprávněn provádět | 9 . Alternativnı́m řešenı́m k přı́mému přihlášenı́ v grafickém módu je přihlašovat se nejprve na textové konzoli (podrobněji viz obr. 2.24 na následujı́cı́ straně) a startovat z nı́ pak X Window přı́kazem startx. Pokud si nejste jisti, zda X Window půjde nastartovat bez problémů, neměli byste aktivovat XDM nebo KDM. V každém přı́padě dřı́ve než aktivujete některého správce oken, otestujte z konzole, zda dokážete spustit X Window. ,+$ % 4 0 Potom bude zapsána úroveň běhu 5 do ; ;! @ jako implicitnı́ úroveň běhu (angl. runlevel). Pokud použı́váte ve vašem systému úroveň běhu 5 pro jiné účely než k nastartovánı́ XDM nebo KDM, nebude ani jeden aktivován. 2.6.5 Nastavenı́ správce oken V tomto konfiguračnı́m menu se provádı́ nastavenı́ správce oken. Vyberte si vášeho standardnı́ho správce oken. Dále můžete zadat, pro které dalšı́ správce oken se majı́ vytvořit konfiguračnı́ soubory (technické vysvětlenı́ viz kap. 8 na str. 217). 89 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Obrázek 2.24: Konfigurace způsobu přihlášenı́ Obrázek 2.25: Nastavenı́ správce oken 2.6.6 Správa uživatelů Pro pohodlné zakládánı́ účtů nových uživatelů, jejich modifikaci a rušenı́ y2 @ můžete velice dobře využı́t YaST. Odpovı́dajı́cı́ dialog je v menu ( * *5} -X y2 - 2 , v položce ( ? . @ @ ) . K-4-7$ / "-I Zde můžete povolitKuživatelům ve skupinách/, -X( a 5@ přı́stup 2 ,"% *6 ( o (:. . k modemu volbou . Všichni členové těchto skupin mohou napřı́klad vytvářet a ukončovat PPP připojenı́. ,+$ ; Při zakládánı́ nového uživatele se zkopı́rujı́ všechny soubory z adresáře ; * , : do domovského adresáře nového uživatele, aby byl styl jednotný. Později si může samozřejmě každý uživatel tyto soubory upravit podle své potřeby. K tomu ještě vyvolává YaST dva skripty na rutinnı́ úkoly: 90 2.6. Správa systému Obrázek 2.26: Správa uživatelů pomocı́ YaST < -7*5 Po založenı́ účtu uživatele se – pokud existuje – vyvolá skript ; ; *0 % -+*", //X# !$ ; @ @4 . V tomto okamžiku je uživatel zapsán v souboru ,+$ *4* / ,"+$ * / a v ; ; ;)(@ 9 ; |@ 9 . Také se vytvořı́ domovský adresář ,+$ * , a nakopı́rujı́ se sem soubory z ; ; : . -7*5 < Před smazánı́m účtu uživatele se vyvolá – pokud existuje – skript ; ; *0 % -+*",/, # !$ ; @4 . V tomto okamžiku je uživatel stále ještě uveden *4* / * / v souborech (@ a |!@ 9 9 a existuje dosud jeho domovský adresář. Oběma skriptům se předá uživatelské jméno jako parametr. Pokud jsou třeba dalšı́ data (user-ID, přihlašovacı́ přı́kazový interpret, domovský adresář), dajı́ ,+$ *4* / se zjistit celkem jednoduše v souboru ; ;5(!@ 9 . Pokud máte dostatek zkušenostı́ a obtěžuje vás startovat YaST, jsou zde na to samozřejmě k dispozici obslužné programy useradd a userdel. Poznámky k PAM Konfiguračnı́ soubory pro PAM (angl. Pluggable Authentication Modules) ,+$ #K/ jsou v adresáři ; . Dokumentaci pro programátory a systémové ;5(!@6. -7*6 * , /$ $ Z4,!* administrátory obsahuje adresář ; ; |!@ ; ;)(!@ :@ ;6(!@. . SuSE Linux dokáže zacházet i s hesly typu MD5. Se šifrovánı́m MD5 mohou pak být hesla delšı́ než 8 znaků. Přesto je třeba opatrnosti, nebot’šifrovánı́ MD5 $5 s nenı́ kompatibilnı́ se standardnı́ unixovou funkcı́ ?( , což znamená, že vám s hesly MD5 (typicky při vzdáleném připojenı́) některé komerčnı́ unixové systémy a některé programy nemusı́ fungovat. -7*5 * , /!$ $ Z,* /4ãI#R$"5%& Z ; |!@ ; ;)(@ :4@ ;5(!@.;. V adresáři ; najdete pokyny pro konfiguraci. 2.6.7 Správa skupin Pomocı́ programu YaST můžete také vytvářet uživatelské skupiny (user groups). 91 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis Obrázek 2.27: Správa skupin pomocı́ YaST V Linuxu (stejně jako v unixu všeobecně) musı́ být každý uživatel obsažen minimálně v jedné uživatelské skupině. To je nezbytné, protože od přı́slušnosti k uživatelské skupině se odvı́jejı́ uživatelská práva, např. na přı́stup k souborům. Tak je možné napřı́klad zpřı́stupnit adresáře pouze členům jedné skupiny a tento přı́stup chránit skupinovým heslem. Některé skupiny jsou již v Linuxu vytvořeny předem, např. uživatelská skuK-7*",v*8 K4 pina , a mnoho dalšı́ch. K-7*),+*8 , je pouze textová forma vyjádřenı́ užiNázev skupiny, napřı́klad vatelské skupiny. Interně je zastoupena čı́slem, tzv. GID (angl. group id). ,"+$ Z4"; ( . Konfiguračnı́ soubor pro uživatelské skupiny je ; Tuto znalost ovšem běžnı́ uživatelé nepotřebujı́. YaST dokáže vytvářet uži y"2 * *5 } -X vatelské skupiny automaticky v menu ( pod položkou @ ? . y2 * %X . Dialog zobrazuje obr. 2.27. ( @ : ( 2.6.8 Vytvořenı́ zálohy Je užitečné uschovat všechny soubory modifikované nebo vytvořené při instalaci balı́ku – to jsou většinou konfiguračnı́ a datové soubory – do archivnı́ho souboru nebo na streamer. Právě k tomu je určena tato funkce. Odpovı́dajı́cı́ dialog se skládá ze třı́ odstavců: 1. Výběr souborů určených k zálohovánı́ V tomto formuláři zadáváte seznam adresářů, které budou vyjmuty ze zá /,2 !$ lohovánı́. Předdefinovány jsou ; .( , ; a ;)( . Tento seznam byste ovšem měli doplnit, typicky o připojené CD, dosové diskové oddı́ly a adresáře připojené přes NFS. Čı́m vı́ce nepotřebných adresářů vyjmete ze zálohovánı́, tı́m rychleji se provede, protože odpadne nepotřebné porov8 návánı́ souborů s popisy balı́ků. Pomocı́ kláves MN7OP a MN+" OP upravı́te zápisy do Í5Ñ:0 PO budete seznamu vyjmutých adresářů, resp. je odstranı́te. Klávesou MNp pokračovat dále. 92 2.6. Správa systému Obrázek 2.28: Zálohovánı́ (Backup) pomocı́ YaST 2. Hledánı́ Nynı́ YaST prohledává systém, aby nalezl soubory určené k zálohovánı́. Počet a velikost dosud nalezených souborů se neustále zobrazujı́. Po ukončenı́ hledánı́ se zobrazı́ seznam všech nalezených souborů. Zde můžete RR ` OP . ještě odstranit nežádané soubory pomocı́ klávesy MN k 3. Zadánı́ přı́kazů Zde určı́te, jakým způsobem by měly být soubory uloženy. Můžete zadat např. název archivu, volby atd. Zálohovacı́ mechanismus může samozřejmě fungovat pouze tehdy, nenı́-li nějakým způsobem změněno datum. Kromě toho potřebuje opravdu mnoho paměti. Pouhá jména souborů typického CD zabı́rajı́ totiž 6 MB. Samozřejmě potřebujete i mı́sto pro archiv. Pokud ho zkomprimujete, můžete počı́tat s přibližně polovičnı́ velikostı́. Nejlepšı́ cesta je zatı́m zálohovat na streamer. 2.6.9 Nastavenı́ zabezpečenı́ systému Přednastavené hodnoty zde měňte pouze za předpokladu důkladné znalosti problematiky. 4 Z Pokud nechcete povolit přihlášenı́ uživatele ,+$ *4* / $""%& ; | à přizpůsobit konfiguračnı́ soubor ; *4* / $")%& Z | à je standardnı́ nastavenı́ @ *4* 9 4/ J - | ,"% $ @ "% ? přes ssh, je třeba ,+$ ; . V souboru ; ,!* Pokud je program ssh korektně nakonfigurován, je přihlášenı́ přes sı́t’ jako 4I bezpečné. uživatel 2.6.10 Konfigurace grafického prostředı́ X Window Grafické prostředı́ X Window se dá konfigurovat pomocı́ řady nástrojů, nejprve to zkuste pomocı́ SaX – podrobně o tom odst. 7.2 na str. 183. 93 2. Textově orientovaný instalátor YaST – podrobný popis 2.6.11 Změna konfiguračnı́ch souborů SuSE Linux spravuje prakticky celý systém pomocı́ centrálnı́ho konfigurač,v$ +$³#$""%& Z ,+$ +$³#R$)"%& ZX#K/ nı́ho souboru ; a souborů v adresáři ; . ; ; Tyto soubory jsou při startovánı́ vyhodnoceny jednotlivými startovacı́mi skripty a podle toho se nakonfiguruje systém. Programem YaST proto stačı́ modifikovat jednotlivé položky v těchto souborech, a tak vyladit celý systém bez potřeby detailně vědět, které speciálnı́ konfiguračnı́ soubory se pak změnı́. Obrázek 2.29: Modifikace konfiguračnı́ho souboru pomocı́ YaST [j\ Pomocı́ kurzoru zvolte hodnotu, kterou chcete změnit a stiskněte klávesu MN PO Í 2 OP . nebo MNj ,v$ +$³#$""%& Z ; Pokud změnı́te soubor ; ručně mimo YaST, musı́te pak vždy ještě spustit skript SuSEconfig, který se postará o přenos vámi provedených změn do přı́slušných dı́lčı́ch konfiguračnı́ch souborů. 94 Kapitola 3 Startovánı́ a zavaděče V této kapitole budou popsány dalšı́ metody pro snadnějšı́ ☞startovánı́ Linuxu a ostatnı́ch operačnı́ch systémů sdı́lených na jednom počı́tači. Pokud jste zatı́m s možnostmi startovánı́ vašı́ instalace spokojeni, můžete tuto kapitolu přeskočit. Pro lepšı́ pochopenı́ jednotlivých metod popı́šeme nejprve některé technické detaily startu PC. 3.1 Start PC Po zapnutı́ počı́tače inicializuje ☞BIOS (angl. Basic Input Output System) obrazovku a klávesnici a testuje pamět’. Do tohoto okamžiku nevı́ vaše PC o žádných externı́ch zařı́zenı́ch. Poté, co systém ukončil internı́ setup, začne hledat ostatnı́ hardware. Z paměti CMOS se přečtou informace o aktuálnı́m datu a čase a parametrech základnı́ch zařı́zenı́. Po přečtenı́ CMOS by tedy měl BIOS rozeznat prvnı́ disk včetně jeho geometrie. Ted’ může začı́t načı́tánı́ operačnı́ho systému. Nejdřı́ve se nahraje 512 bytů dlouhý sektor z disku do paměti a spustı́ se malý program na jeho začátku. Jeho kód je zásadnı́ pro zbytek startovacı́ho procesu. To je důvod, proč je prvnı́ch 512 bytů disku nazýváno ☞MBR, Master Boot Record. Přestože je předchozı́ popis zjednodušený, vyplývajı́ z něho dva důležité poznatky: 1. Až do okamžiku nahránı́ MBR probı́há start zcela nezávisle na operačnı́m systému. 2. PC zde přistupuje k zařı́zenı́m výhradně pomocı́ ovladačů BIOSu. Master Boot Record Struktura MBR je určena dohodou. Prvnı́ch 446 bytů je rezervováno pro programový kód. Dalšı́ch 64 bytů je mı́sto pro tabulku diskových oddı́lů (partition table) s nejvýše čtyřmi odkazy (viz odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55). Bez této tabulky neexistujı́ žádné souborové systémy – disk nelze ã4ã použı́t. Poslednı́ 2 byty obsahujı́ „magické“ čı́slo J4J . MBR, kde je zapsáno něco jiného, detekuje BIOS a všechny operačnı́ systémy na PC jako vadný. 95 3. Startovánı́ a zavaděče Startovacı́ sektor Startovacı́ sektor (boot sector) je prvnı́ sektor v každém diskovém oddı́lu1. Má 512 bytů a startuje programy, které spouštějı́ operačnı́ systém v přı́slušném oddı́lu. Boot sektory dosových, windowsových nebo OS/2 diskových oddı́lů kromě toho ještě obsahujı́ data o souborovém systému. Naproti tomu boot sektory linuxových oddı́lů jsou i po uloženı́ souborového systému prázdné. Proto nenı́ možné startovat linuxový diskový oddı́l přı́mo, i když obsahuje jádro a platný kořenový souborový systém. Bezchybný boot sektor má podle konvence v poslednı́ch 2 bytech stejné „magické“ čı́slo jako MBR. Startovánı́ z DOSu nebo Windows 95/98 MBR obsahuje informace, které určujı́, který diskový oddı́l je aktivnı́, tj. zda se v něm hledá operačnı́ systém. To znamená, že DOS musı́ být vždy instalován na prvnı́ disk. Dosový kód v MBR je prvnı́ stupeň startu (angl. first stage bootloader). Nejprve testuje, zda v zadaném diskovém oddı́lu je platný startovacı́ sektor. Pokud tam je, může se nastartovat druhý stupeň (angl. secondary stage loader). Ten zavede systémové programy a objevı́ se obvyklá dosová výzva, resp. nastartujı́ se Windows 95/98. V DOSu smı́te označit jako aktivnı́ pouze jediný oddı́l, který musı́ být primárnı́. Z toho důvodu nemůžete použı́vat logické oddı́ly uvnitř rozšı́řeného (extended) oddı́lu pro startovánı́ DOSu. 3.2 Rozdı́lné startovacı́ koncepce Nejjednoduššı́ „startovacı́ koncepce“ se týká počı́tače s jednı́m operačnı́m systémem (OS). Nejrozšı́řenějšı́ přı́klad je DOS nebo Windows 95/98 jako jediný OS na počı́tači. Také tomu odpovı́dá jejich startovacı́ sekvence. Tento průběh startu je možné použı́t i pro počı́tače použı́vajı́cı́ Linux jako jediný systém. Pak sice nenı́ nutné instalovat LILO, nenı́ však ale možné ani upřesňovat parametry pro jádro během startu (speciálnı́ požadavky v průběhu startovánı́, doplňujı́cı́ informace o hardwaru atd.). Jestliže máte v počı́tači vı́ce operačnı́ch systémů, nabı́zı́me vám různé startovacı́ koncepce: Startovánı́ OS z diskety: Prvnı́ OS se startuje z disku, ostatnı́ OS ze svých startovacı́ch disket. < < Podmı́nka: K dispozici musı́ být disketová mechanika, ze které lze startovat. < Přı́klad: Nainstalujete Linux k systému DOS, Windows 95/98 nebo OS/2 a budete ho startovat ze startovacı́ diskety. Výhody: Ušetřı́te si instalaci zavaděče. < 1 96 Nevýhody: Musı́te dbát na to, abyste měli neustále u sebe startovacı́ disketu. Start systému z diskety trvá déle, protože se disketa pomalu čte. Kromě rozšı́řených (extended) diskových oddı́lů, které sloužı́ jako „obaly“ pro jiné oddı́ly. 3.3. LILO – přehled < Výhodou (ale i nevýhodou) může být nemožnost nastartovánı́ operačnı́ho systému bez startovacı́ diskety. Startovánı́ OS z jiného OS: Při každém startu se zavede prvnı́ operačnı́ systém a ostatnı́ se startujı́ až z něj. < < Podmı́nka: Musı́ samozřejmě existovat programy vhodné pro start z jiného OS. Přı́klady: Startovánı́ Linuxu z DOSu programem loadlin.exe (viz odst. 3.9 na str. 115) nebo startovánı́ serveru NetWare z DOSu pomocı́ server.exe. Instalace zavaděče: Zavaděč umožňuje mı́t na jednom počı́tači vı́ce systémů a střı́davě je použı́vat. Uživatel volı́ systém vždy po startu počı́tače. Změna OS je proto možná restartovánı́m počı́tače. < Podmı́nka: Zvolený zavaděč musı́ umět pracovat se všemi OS. < Přı́klady: pro Linux jsou (za určitých podmı́nek) použitelné zavaděče z OS/2 nebo dosový zavaděč boot.sys. V následujı́cı́m textu bude blı́že vysvětlena instalace a konfigurace standardnı́ho linuxového zavaděče LILO. Podrobný popis jeho možnostı́ si vytisknete -7*5 * , /!$ $ Z,!* -v*",#K/2 přı́kazem 5( . ; ; |!@ ; ;)(@ :@ ;4) ; Dále jsou uvedeny některé informace o programu loadlin. 3.3 LILO – přehled LILO se představuje Linuxový zavaděč LILO se obvykle instaluje do MBR (podrobnosti na následujı́cı́ straně a odst. 3.5 na str. 105). Má přı́stup k oběma diskům viditelným v reálném módu a může zde najı́t potřebné soubory, aniž by použı́val informace o diskových oddı́lech. Protože oproti dosovému startu se při startu pomocı́ LILO nepoužı́vá tabulka diskových oddı́lů, dá se tak vždy startovat operačnı́ systém i z druhého disku (třetı́ a čtvrtý disk vidı́ pouze novějšı́ BIOSy). Pomocı́ LILO můžete při startu zvolit kterýkoli z nainstalovaných OS, což je hlavnı́ rozdı́l oproti standardnı́mu startu v DOSu. Po nataženı́ MBR do paměti se spustı́ LILO a nabı́dne uživateli seznam dostupných operačnı́ch systémů. Co je LILO? LILO je široce použitelný zavaděč. Dokáže spustit OS následujı́cı́mi způsoby: < < Nahrát boot sektor v diskovém oddı́lu a spustit tam OS jako jiné zavaděče. Nahrát linuxové jádro a spustit Linux. To již většina zavaděčů nedokáže. Kromě toho nabı́zı́ LILO důležitou možnost – předává linuxovému jádru přı́kazový řádek. Z bezpečnostnı́ch důvodů je dále možné chránit použı́vánı́ LILO částečně nebo úplně heslem. 97 3. Startovánı́ a zavaděče Jak vypadá startovánı́ LILO? Y Y F a uvı́tacı́ hlášenı́, které jste zadali Když je LILO spuštěn, zobrazı́ se text během konfigurace (viz odst. 3.4.2 na str. 103). Potom se objevı́ výzva: ¢)£6£¤B¥ Zadánı́m jména zvolı́te požadovaný operačnı́ systém (OS), který se vzápětı́ spustı́. Názvy OS jste zadali sami při konfiguraci. Ted’ také můžete předat linuxovému jádru přı́kazový řádek. Seznam názvů všech jader, které LILO _`a OP . zná, můžete zobrazit stisknutı́m klávesy MNp Z čeho se LILO skládá? LILO obsahuje následujı́cı́ součásti: < < < < < Boot sektor LILO s prvnı́m krátkým úsekem kódu, který pouze aktivuje vlastnı́ zavaděč LILO. 0!4 0!4X#0 ; Vlastnı́ zavaděč, „srdce“ kódu LILO umı́stěné v ; . 04 Mapový soubor ; ;.+@"( , do něhož se zapisuje umı́stěnı́ linuxového jádra a dalšı́ch dat během instalace. 0!4 ,!*4* Z, ;. @ Volitelný soubor ; , který obsahuje uvı́tacı́ hlášenı́. Různá linuxová jádra a boot sektory, které pak LILO nabı́zı́. Jakákoli změna (včetně přesunutı́) kteréhokoli z těchto souborů činı́ neplatným mapový soubor a LILO je třeba přeinstalovat! To se týká předevšı́m úprav linuxového jádra. Boot sektory instalované pomocı́ LILO obsahujı́ sekvenci, která je charakteristická také pro viry zapisujı́cı́ se do bootsektoru. Proto je možné, že dosové antivirové programy budou nacházet např. „virus“ AIRCOP 0!4 $ %#0 0!4 !*"ä /X#0 Rr!s v souborech ; nebo ; . ; |!@v ; à Kam je možné instalovat LILO? Touto otázkou je mı́něn předevšı́m LILO boot sektor („prvnı́ stupeň“). Než zajdeme do detailů, poukážeme na důležité omezenı́: U staršı́ch BIOSů je nutno zajistit, aby se všechny součásti LILO i obraz 0!4 2 %-u ; .! jádra ; nacházely v prvnı́ch 1024 cylindrech! (Důvodem je, že u staršı́ch BIOSů je pro start systému dostupná pouze tato oblast.) To se však standardně obcházı́ (i tam, kde to nenı́ třeba) při instalaci pomocı́ 0!4" malého startovacı́ho oddı́lu, připojeného jako ; , který je většinou na prvnı́ch cylindrech, a proto tuto podmı́nku pohodlně splnı́. Kromě toho jste při použı́vánı́ staršı́ch BIOSů a staršı́ch disků IDE omezeni pravidlem prvnı́ch dvou disků. U některých staršı́ch BIOSů nenı́ dokonce možné startovat systém z disku SCSI umı́stěného za diskem (E)IDE. Teprve novějšı́ BIOSy umožňujı́ přı́stup k dalšı́m zařı́zenı́m, např. až 4 zařı́zenı́ přes řadič EIDE. Mnoho modernı́ch kombinacı́ BIOS / řadič SCSI umožňuje 98 3.4. Konfigurace LILO s ohledem na spustitelnost dokonce „push at the beginning“ disků SCSI. Pro / * využitı́ této možnosti pomocı́ LILO použijte popis volby : , strana 103. Pro uloženı́ „prvnı́ho stupně“ nabı́zı́ LILO tyto možnosti: < Na disketě To je nejbezpečnějšı́, ale také nejpomalejšı́ metoda startovánı́ pomocı́ LILO (viz na str. 108). Zvolte tuto metodu, pokud nechcete měnit boot sektory. < Do boot sektoru primárnı́ho linuxového oddı́lu prvnı́ho disku Tato varianta nechává MBR nedotčený. Před startovánı́m je třeba označit programem fdisk tento diskový oddı́l jako aktivnı́. Pokud je Linux nainstalován na logických discı́ch nebo oddı́lech druhého disku, zůstává pro LILO pouze rozšı́řený oddı́l prvnı́ho disku (pokud existuje). Linuxový fdisk může tento oddı́l také aktivovat. Pokud chcete startovat z disku vı́ce operačnı́ch systémů, je to poněkud obtı́žné: při každé změně operačnı́ho systému musı́te deaktivovat jeho startovacı́ oddı́l a aktivovat oddı́l jiného systému. Pro tento přı́pad jsou lepšı́ dalšı́ dva postupy: < Do Master Boot Recordu Tato varianta umožňuje velkou flexibilitu. Předevšı́m je to jediná možnost, jak startovat Linux z disku, pokud jsou veškeré linuxové oddı́ly na druhém disku a na prvnı́m nenı́ k dispozici žádný rozšı́řený diskový oddı́l. Jakékoliv nastavenı́ v MBR se musı́ provádět velice opatrně. Potřebná bezpečnostnı́ opatřenı́ jsou vysvětlena v odst. 3.5 na str. 105. < Pokud použı́váte jiný zavaděč a chcete ho nadále použı́vat. Častý přı́pad: máte primárnı́ linuxový oddı́l na druhém disku, odkud také chcete startovat Linux. Jiný zavaděč je schopen startovat přes boot sektor tohoto oddı́lu. Pak můžete nainstalovat LILO do vašeho boot sektoru a nahlásit ho jinému zavaděči jako spustitelný. Pozor, pokud chcete startovat z logického linuxového oddı́lu tak, že tam nainstalujete LILO. Úspěch nenı́ jistý ani když váš druhý zavaděč umı́ spouštět logické oddı́ly. Můžete to samozřejmě zkusit, nejprve s malou linuxovou instalacı́. Možná budete mı́t štěstı́, ale doporučeno je vytvořenı́ primárnı́ho a spustitelného oddı́lu! 3.4 Konfigurace LILO Jakožto flexibilnı́ zavaděč nabı́zı́ LILO nesčetné možnosti přizpůsobenı́ konfigurace individuálnı́m potřebám. Nejdůležitějšı́ volby a jejich popis budou vysvětleny nı́že. ,"+$ #R$")%& Konfigurace LILO se zapisuje do souboru ; . Pokud instalu;4!) jete LILO poprvé, doporučujeme pro konfiguraci použı́t YaST. Doladit konfi#R$""%& guračnı́ soubor !" můžete později. 99 3. Startovánı́ a zavaděče ,+$ 4" #R$)"%& Soubor ; by měl být čitelný pouze pro uživatele , ;4" protože může obsahovat hesla (viz odst. 3.4.2 na str. 103). Toto standardnı́ nastavenı́ má i SuSE Linux; v přı́padě, že si nejste jisti, zadejte přı́kaz: Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÕÆ¦4£Ø±ì6ñ6ì6ì¬× Ä ¤"Õ׫5Ü«6£7ÙÕ£©5ê Doporučujeme pečlivě uschovat konfiguračnı́ soubor použitý při poslednı́ instalaci LILO a vytvořit si záložnı́ kopii před každou změnou. Změny se projevı́ teprve po nainstalovánı́ (odst. 3.5 na str. 105)! 3.4.1 Struktura souboru !" ,+$ #R$""%& #$""%& Soubor ; začı́ná odstavcem globálnı́ch nastavenı́ (angl. glo;!" bal options section) obsahujı́cı́m všeobecná nastavenı́, následovaným systémovými sekcemi (angl. image sections) pro jednotlivé operačnı́ systémy, které Z, by mělo LILO spouštět. Nová systémová sekce se zavádı́ volbou .7@ nebo " , | . #R$)"%& má význam pouze Pořadı́ jednotlivých operačnı́ch systémů (OS) v " pokud se ručně nezvolı́ požadovaný operačnı́ systém při startu. Jinak se po uběhnutı́ nastavené čekacı́ doby automaticky spustı́ prvnı́ OS v seznamu /, ,4)- (volby @"? a . ). Přı́klad konfigurace Linuxu a DOSu – výpis 3.4.1 na následujı́cı́ straně. Výběr při startovánı́ by měl být: nové a staré linuxové jádro a MS-DOS (nebo /4,2 / A Windows 95) na ; ;)| @ . ,+$ #$""%& V; je komentář vše od do konce řádky. Prázdné řádky, ;!" mezery a komentáře LILO ignoruje – sloužı́ zde pouze pro zvýšenı́ čitelnosti. Nynı́ projdeme krok za krokem nejdůležitějšı́ řádky. Dalšı́ volby jsou popsány v odst. 3.4.2 na str. 103. < Sekce globálnı́ch nastavenı́ (charakteristika) – 0!4ÿ ù 0!4/4,2 $", ú Zařı́zenı́ (device) v jehož prvnı́m sektoru by měl být nainstalován LILO boot sektor. /,2 &4/ ù boot device ú může být: disketová jednotka ( ; ; Á ), diskový /,2 /0 /,2 / ;)| 3 ), anebo celý disk (např. ; ;)| @ ): poslednı́ oddı́l (např. ; znamená instalaci do MBR. Pokud tato volba chybı́, je LILO nainstalováno do aktuálnı́ho kořenového oddı́lu. .!( – ( Určuje, jak se zobrazı́ ☞výzva. Implicitně se nezobrazı́ (viz odst. 3.4.2 /, na str. 103, volba @? ), ale doporučuje se, pokud LILO spouštı́ vı́ce ,4"- systémů. Současně je nutno nastavit volbu . , aby byl možný automatický start, pokud nenı́ při výzvě žádný systém zadán. – . ,4)-ÿ ù /,*", % ? *), : -4%/ ?7ú Stanovı́ dobu čekánı́ na zadánı́ po zobrazenı́ výzvy. Pokud doba čekánı́ uplyne, pokračuje startem prvnı́ho jádra v seznamu. Implicitnı́ ce Kf b OP hodnota je nekonečno, tj. bude se stále čekat. Stisk klávesy MN způsobı́ obnovenı́ časové rezervy (napřı́klad při zadávánı́ parametrů jádra, chceme-li se ještě na poslednı́ chvı́li podı́vat do manuálu). 100 3.4. Konfigurace LILO Ç\["£©5ê)Ü ª5Å)¨]©É£ª6¢)£Å¬Ö5Å)£_^^` ÇdÚ¤)¨Åa ¤ ^^`b5«6£¢"¨6«¬É Ä Õ¤"Ü£© ¢"££¤5ò5ר Äë ׯ5Ø5¨ ÇÕ«±Ü©É¤5¨6«6¨5Õ Ä ^^`7¥cd ¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6×¢"£6£¤5 × dÙ Æ5Ø)¨7ÙÓðð6ì î eó ÇÌ ÷ f«6 £ g © ±É£ª6¢"£ÅdÖ5Å)£±É¤5¨Åhid ÇÌa ÷ eóÙÈØª¢6©"¨]íðð6ð Ç)Õ£R¦"Ö"¨5Õ¤ ÇÌÅ6Ë)ÕÆ"« Äj lk ¨6« Ä © Äj Ø Ä ©)¨ ë Ä ÕÆjÉË"É ¤ m¦ Ä ÕÆ Ç5«6Ü© Ä ¨Å ¦ Ä É6É ¨ Ä ò5×¢"£6£¤) × 6Å ÄÄ ¤"Ü © )É Ç ª ë ¤)¨5 Õ d÷Ö5 Å f ë _ ¨ ^^` Ö5Å5£R¦"Ö5¤ Ö"¨6É6Éè"£Åرb ò n5ðð)Üè5Å6î Ç Ä £¢ Ä Õ b © mÌÆ Ä É«£øÖ5Å)_ £ ^^` ¤"ܦ Ä £ª5¤6òíì6ì Ç ] Ä é¨¤íì±É Ä é5ª6©6o M Ø k Çd© Ä gÉ Ä ÉÖ6ªÉ ¤ ±Ü¦"Ö"«5Ü6Õܤ © ø©"¨6ɤ)¨ ë5Ä © Çd©"£ÅK ¦ f6« © d¤ Ä õ6¤)£ ë høK ¦ pr Ø qÓó6ì õ esø÷©"¨ é t@u ë 5¨dòø©)£Å¦4¨6« Ç 6©5i \ Ø ^^`b)«£¢"¨6«É Ä Õ¤"Ü£© Ç\^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"ÜÌ¢ Ä "Ü©É Ü¦ ¨ Ä ò¬×¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷ Ç^ܦ"Ö"«5Ü6Õܤ©ø©"¨6ɤ)¨ 5 ë Ä © Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë ׯ5Ø¢)ö Ç Å5£6£¤£ØØ«øÖ5Å5£ j fØ6Å5£ Ç Å Ä ¨Ø)Ê6£©"«Ë «6¨¢ Ä «Ì_ ò ^"Ü©6ª5õ Ç\^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"Ü Ä ©5Ø"É Çbe©5Øi^"Ü©6ª5õÌ¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©Õ£©5ê"Ü Ü¦ ¨ Ä ò¬×¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷BÙ£«Ø Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë ׯ5Ø¢)ö Ç Å Ä ¨Ø)Ê6£©"«Ë «6¨¢ Ä «Ì_ ò ^"Ü©6ª5õBÙÓ£6«Ø Çbe©5i Ø ^"Ü©6ª5õÌ¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©Õ£©5ê" Ü Ä ©5Ø"É Ç\`6Úø¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©jÕ£©5ê"Ü ¬¢ Ä "Ü©É £¤Æ Ä Å¬ò¬×Ø Äë ׯ5Ø)¨í «6¨¢ Ä «Ì_ ò `6Ú «6£6¨Ø Ä Å±ò±×¢"£6£¤)×6ÕÆ"¨5Ü©BÙ¢ ¤)¨¢)« Ä ò¬×Ø Äë ׯ6Ø)¨ Ç\`6Úø¢)£6£¤)¨¢)« Ä Ö"¨Å6¤)ܤ"Ü£©jÕ£©5ê" Ü Ä ©5" Ø É < Obsah souboru 3.4.1: Vzorová konfigurace ; ,"+$ ;4!) #R$")%& Linuxová sekce Z,ÿ ,%!, Z, ùÐ: !.7@ ú – .7@ Zde je nutno zadat název souboru jádra, včetně jeho umı́stěnı́ v adresáři. 0!4 2 %-u Většinou to bývá ; , přı́padně u staršı́ch systémů SuSE ; .! 2 %4-u u+ Z, Linux (před verzı́ 6.0) ; .! nebo ; . .7@ 0!, ÿ }"%! – @ ùü{6. ú ,+$ I#R$""%& ;4!" V rámci ; to musı́ být jednoznačné, ale jinak zcela liY %41 ). Maximálnı́ délka je 15 znaků. bovolné jméno pro systém (např. Připouštějı́ se pouze pı́smena, čı́slice a podtržı́tko, žádné mezery ani speciálnı́ znaky (např. s háčky a čárkami). 0!4 2 %4-u ; .! Implicitnı́ je jméno souboru s jádrem (např. ; ). Zadánı́m tohoto jména volı́te při startu operačnı́ systém. Při použı́vánı́ vı́ce 101 3. Startovánı́ a zavaděče systémů je doporučeno použı́vat název operačnı́ho systému v message ,!*4* Z, souboru (viz odst. 3.4.2 na následujı́cı́ straně, volba . ). @ 4ÿ – 4/4,2 ù $", ú /4,2 / ä Přiřazuje jádru jeho kořenový oddı́l (např. ; ;)| @ ), což se pro jistotu doporučuje. Pokud je tato volba vynechána, použije jádro v něm /,2 uvedený oddı́l. Který oddı́l to je, lze zobrazit přı́kazem ù obraz jádra ú . < Jiné systémy – ,4ÿ 4 ù(!@ , Pomocı́ | | systémů (např. ; /,"ÿ "% ú rozeznává LILO startovacı́ oddı́ly jiných operačnı́ch /,2 / A ;5| @ ). t!4"!r Y /4, – @ ù @ ú Pro nataženı́ cizı́ho boot sektoru si LILO předem vytvořı́ ve svém mapovém souboru „pseudo-MBR“. Při startovánı́ pak spustı́ LILO nejprve tento pseudo MBR a ten potom spouštı́ cizı́ boot sektor). Tato volba určuje soubor, ze kterého se bere kód pro pseudo MBR. 04 $ %#Ó0 Implicitně (a nenı́ důvod to měnit) je tento soubor ; . ; |!@v Někdy startuje LILO jeden operačnı́ systém (např. DOS) z prvnı́ho disku a tı́m pak teprve nastartuje druhý operačnı́ systém r/ 2,ÿ , # * ù| 1 o ú na jiném disku. Doplňkové volby .7@)( ÿ , # * ù| 1 o ú umožňujı́ jakoby „zaměnit“ pořadı́ obou disků, a ve kterém je vidı́ BIOS. Přı́klad: výpis souboru 3.4.2. !*"ä /#0 à Zavaděč (angl. loader) sloužı́ pro startovánı́ OS/2 z druhého disku2 . U nového LILO počı́naje verzı́ 20 musı́ být u něj uvedeným způsobem „zaměněny“ oba disky (jako v přı́kladu soub. 3.4.2). ÇÌÚÖ6ª¤v©_`Úª±÷ÌØ5¨6«Æ)£ÌØ"Ü6Éé5ª ÇbwØ Ä ÷) ¨ ] © føé£©5ê" Ü ª5Å)¨5Õ Ä ÉÖ6ªÉ¤"ܤ Ä «©mÆ"£¬Ø)£5É£ ë mÆ"£±£Ø6Ø«ª £¤Æ Ä ÅÌò±×Ø Äë ׯ5Ø¢í «6¨¢ Ä «Ì_ ò `Ú «6£6¨Ø Ä Å±ò±×¢)£6£¤)×5ÕÆ"¨5ܩ٠¢ ¦¨Ö"ÊØ6Å)Ü ë5Ä ò¬ìõ6ó6ì ǺÖ5Å ë © øÆ5ØB¥x`6Ú6£ ë m]6É«6£¬ìõ5ó6ì ¤5£ ò¬ìõ6óí ¦¨Ö"ÊØ6Å)Ü ë5Ä ò¬ìõ6óí ÇøØ6Ū6 Æ h¬Æ5ØBx ¥ `6Ú6£ ë m]6É«6£¬ìõ5óí ¤5£ ò¬ìõ6ó6ì ¤)¨¢"« Ä ò¬×Ø Äë ׯ5Ø¢ Çø÷6Ø Ä é£ © ]ºé"£©5ê" Ü ª5Å)¨5Õ Ä É֪ɤ"ܤ Ä « © mÆ)£±Ø5£5É£ ë mÆ"£±£Ø6Ø«ª Obsah souboru 3.4.2: ; z druhého disku – @ 0 ,ÿ ù /,2 $", ,v$ ;4!" #R$""%& – část týkajı́cı́ se startovánı́ DOSu ú ù device ú určuje zdrojové zařı́zenı́ (angl. device) pro /tabulku disko,2 / ;5| @ nebo vých oddı́lů zapsaných do pseudo MBR (zpravidla ; /,2 *)/ ; ; @ ). ` * y a a Zavaděče (startovánı́ z z LILO zastaralé. 2 102 6 ) a ` * y9$ a (startovánı́ z druhého disku) jsou od verze 20 3.4. Konfigurace LILO 0!, ÿ }"%! – @ ùü{6. ú Jméno systému, libovolně zvolené. Doporučuje se neponechávat zde implicitnı́ volbu – pouze device name – protože při startu pak nemusı́ být jasné, o který systém jde. 3.4.2 Dalšı́ konfiguračnı́ možnosti (výběr) V předchozı́m textu jsme probrali pouze hlavnı́ položky v souboru ; #R$")%& . Nynı́ se dostáváme k dalšı́m užitečným nastavenı́m. !) ,+$ ; Ty volby, které jsou označeny jako image option, patřı́ do sekce týkajı́cı́ se jednotlivých operačnı́ch systémů. Ostatnı́ patřı́ do sekce globálnı́ch nastavenı́ ,"+$ #R$")%& ;4!) v souboru ; . 0 < @ $ : - ÿ ( ù uy % o *""-40!" ú Soubor, do kterého LILO ukládá záložnı́ kopii (backup) boot sektoru. 0!4 0!4># Implicitně je to ; ; 1414141 , kde 114141 je internı́ čı́slo zařı́zenı́ instalovaného diskového oddı́lu. Podrobnosti naleznete ve +zdrojových -7*5 *6+$ %4% %#$ *), 4" ; ;4! 1!; ;.7@v à à textech jádra v ; , funkce (!@ /4,2 s . Doporučujeme použı́t lehce zapamatovatelné jméno, např. jako ve výše uvedeném přı́kladu se jmény zařı́zenı́ a zadánı́m data. Pak již nepoužijete deinstalátor LILO na přı́padné obnovenı́ původnı́ho stavu (je to stejně nejlepšı́ udělat opatrně ručně – viz odst. 3.5 na str. 106). Pokud již záložnı́ soubor existuje, LILO nevytvořı́ novou zálohu! Věnujte pozornost tomu, abyste použili vždy nové jméno souboru. $) < $6 .!(!@ Tato volba se doporučuje, pokud instalujete LILO na disketu. LILO pak čte vı́ce sektorů současně, a tak startuje rychleji. Protože však tato funkce nenı́ vždy podporována, nedoporučuje se pro jistotu použı́vat. / * ÿ *)"-40!ju u,"% /,2 ) $ ,& , s v : ù @ o o " ú !*)ÿ t7 42} * u u,"% t /,2 ù F o @ o o F $ %/4,+*)ÿ !", ?!! ù( ú , /v*)ÿ !", | @ ù( ú *),!$5v*)ÿ !), ù( ú < 0 $",]%4. 0!,7s ú < Zde můžete pro LILO zadat čı́slo zařı́zenı́ pro BIOS a geometrii pro adresovánı́ sektorů jednotlivých disků. To je zapotřebı́ velice zřı́dka až na jednu výjimku: IDE-SCSI systém: Pokud máte BIOS umožňujı́cı́ startovánı́ SCSI před IDE a chcete toho využı́t, musı́te LILO informovat o vzájemné záměně #$""%& , disků v BIOSu. To se provádı́ zápisem do globálnı́ části v !" jak to popisuje soub. 3.4.3 na následujı́cı́ straně pro systém s jednı́m IDE a jednı́m SCSI diskem. 0 @43 ä Tato volba obcházı́ hranici 1024 cylindrů pro LILO. Funguje pouze, podporuje-li to i BIOS. 103 3. Startovánı́ a zavaděče Ça{¨é̪¦4£g©"ܤa^^`ôé£Å Ä é5¤©øÖ|ɤª6Ö¬é]ר Äë 5 × ÉØ)¨±¨Ìר Äë ׯ5Ø5¨ ǺÖ"£é5ª6Ø jÄÌë `6Úª¬÷)¨R@ ¦ v©v©"£ jÄj Ü6ÕÆjɤ)¨Å6¤)£ ë ¨6 Õ dÖ"£|)¨Ø Ø)Ü6Ééò¬×Ø Äë ×6ÉØ)¨ ¢Ü£6ÉdòÌìõ6ó6ì Ø)Ü6Ééò¬×Ø Äë ׯ5Ø)¨ ¢Ü£6ÉdòÌìõ6óí Ú6ÚøØ"Ü6ÉRé jÄ Ö"£ Ù6ÙÙ Ö5Å ë ©dØ"Ü6Éé ±Ø"Ü6Éé jÄ Ö"£ ë Ù6ÙÙÈØ6Ū6 Æ h±Ø"Ü6Éé Ç Ç Ç Ç Obsah souboru 3.4.3: !" před IDE < %!, #R$""%& ¨ g)£ ë f©÷)¨Ù6ÙÙ ë ë `6Úª~} ¨ g)£ ë f©÷)¨ Ù6Ù6Ù ë `6ÚªÙ – část popisujı́cı́ startovacı́ sekvenci SCSI @ Tato volba způsobı́ při instalaci LILO uloženı́ veškerých referencı́ o diskových sektorech v logických mı́sto fyzických adresách. Tı́m se stávajı́ nezávislé na geometrii disku. Tato volba je pro přı́pad, kdy LILO při startovánı́ nerozpozná správnou geometrii disku a je zapotřebı́ pouze zřı́dka. %, Volba ! @ nezaručuje odstraněnı́ hranice 1024 cylindrů, danou mož& ,I= -7*5 * , /$ nostmi BIOSu! Bližšı́ informace naleznete v " ; ; |!@ ; ; *5/0 $)u Z %!, ># ; ;)| .;": 9vÃ!" Ã! @ | .7 . < ,!*4* . @ Z,ÿ ù. ,!** Z,*""-0! @ ú Odkazuje na textový soubor, který LILO vypı́še na začátku startu. Neměl by mı́t vı́ce než 24 řádků a dává např. podrobnějšı́ vysvětlenı́ o systémech, které si uživatel může vybrat. ,*4* Z, Použı́váte-li tuto volbu, stává se soubor . součástı́ startu LILO. Při @ každé jeho změně je proto nutné reinstalovat LILO (odst. 3.5 na následujı́cı́ straně)! < *4* (@ "/4ÿ 9 ù| ,* ú Může být na začátku v globálnı́ sekci nebo také v systémových sekcı́ch. Uzavı́rá přı́stup k funkcı́m LILO a chránı́ heslem startovánı́ systému. Po #$""%& konfiguraci spuštěnı́m LILO je vhodné toto heslo zase z !" od4" stranit, aby ho zde nikdo nemohl přečı́st v textové podobě. Jako můžete kdykoliv zadat nové heslo pro LILO (nezapomeňte potom LILO reinstalovat . . . a opět smazat jeho textovou podobu). Doporučujeme ,!*5 $5,/ také nastavit volbu . Jinak je možné spustit parametrem #$""%& přı́mo shell. Dalšı́ podrobnosti uvádı́ manuálová stránka pro !" % #R$""%& !" (.7@ ). , < @ /r)% "? Tato volba sděluje jádru, aby se kořenový oddı́l připojil pouze pro čtenı́ (angl. read only), což se někdy hodı́ při startovánı́ linuxového systému. Pokud je tato volba/vypuštěna, použı́vá jádro volbu implicitnı́. Můžete ji ,"2 r ,"%!, Z, E ùÐ: !.7@ ú . Použı́vá se u instalačnı́ho zobrazit přı́kazem jádra a u nově přeloženého jádra, jinak se tato volba normálně nepoužı́vá. < 104 /4, @? ÿ ù /,!*", % ? *", : -%/ ?7ú 3.5. Instalace a odinstalovánı́ LILO /, Volba @? udává čas, jak dlouho čeká LILO, než spustı́ prvnı́ OS ze svého seznamu. Implicitnı́ (angl. default) je Á , tj. žádná čekacı́ doba. Pokud /, nenı́ zadán ( .( , je volba @? bez účinku. 2Z < @ ÿ ù.7 / ú %! Volı́ VGA mód při startu. Platné hodnoty jsou * (pro 80x50) nebo @ : (zeptat se při startovánı́). < @)(4( ,"%/ÿ ù(!@ @. ,4 .7@4 , (pro 80x25), 1 ?vú Volby pro linuxové jádro, umožňujı́cı́ předánı́ parametrů jádra a hard,"%/ warových komponent. Jádro nejdřı́ve zpracuje řádek @"(( , potom ( .!( . Pokud je tentýž údaj zadán i z výzvy, má potom přednost. ,"%/4ÿ L $5/4ÿ A L Přı́klad: @"(4( . Á13ÁÁzH Á 3.5 Instalace a odinstalovánı́ LILO Při nové instalaci Linuxu provádı́ YaST uživatele interaktivně všemi kroky. Ručnı́ zásahy do instalace LILO nejsou třeba. Zde budeme vycházet z toho, že LILO bude integrováno do dosavadnı́ho systému. Instalace zavaděče je hluboký zásah do systému, a proto je i choulostivý. Před instalacı́ LILO se v každém přı́padě přesvědčte, že dokážete nastartovat Linux, přı́padně i ostatnı́ systémy z diskety! Rovněž nezapomeňte mı́t po ruce fdisk na disketě, ze které se dá nastartovat. Instalace po změně konfigurace Pokud se změnı́ některé z komponent LILO (odst. 3.3 na str. 98) nebo bude ,v$ #R$""%& ;4!" modifikována jejich konfigurace v ; , musı́te LILO reinstalovat. To se dělá spuštěnı́m programu LILO ve funkci instalátoru mapového souboru: Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×6«5Ü«£ Tı́m LILO uložı́ zálohu cı́lového boot sektoru, zapı́še do něj „prvnı́ stupeň“ a vytvořı́ nový mapový soubor (viz odst. 3.3 na str. 98). Dále ohlásı́ všechny nainstalované systémy – např. v našı́ vzorové konfiguraci (viz výpis 3.5.1): ØØ Ä Øb^"Ü©6ª5õ"Û Ø Ø Ä b Ø ^"Ü©6ª5õBÙÓ£6«Ø Ø Ø Ä b Ø `6Ú Výstup na obrazovku 3.5.1: Zprávy LILO po změně konfigurace Po instalaci se počı́tač znovu spustı́ přı́kazem: Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøÅ Ä ¢"££¤ÊÅÌ©"£è Poté co BIOS provede svůj systémový test, uvidı́te LILO a jeho výzvu, kde _`a OP zobrazı́ seznam můžete zadat parametry a vybrat boot image. Klávesa MNp všech nainstalovaných systémů. 105 3. Startovánı́ a zavaděče Instalace po překladu jádra Pokud chcete zahrnout nově přeložené jádro do LILO, máte kromě ručnı́ instalace ještě pohodlnějšı́ možnost: 0u ,& , V G@: 0!" je " , který automaticky přejmenuje dosavadnı́ 2 cı́l jménem %4-u 2 %4-u 04 2 %4-uX# / ; %- .7u ! ; .! , pak uložı́ jádro (dřı́ve ; .! ) na ; 0!4 ; 2 ; ; .! a reinstaluje LILO. To se uskutečnı́ přı́kazem: Ä ¨Å6¤Æ¥ÓתÉÅ)×6ÉÅ"Õ×6«6Ü©6ª5õ]Çô¦4¨é Ä ¢5÷)«5Ü«6£ , 0u+ Z, namı́sto obvyklého cı́le .7@: , kdy se jádro pouze překládá. Musı́te .7@ ,"+$ #R$")%& si na to předem připravit ; a stávajı́cı́ jádro musı́ být uloženo ;4!) 0! 2 %4-u ,+$ I#R$""%& v souboru ; . Do ; uvedete nové a pro jistotu ; .7! ;4!" i staré jádro podobně jako ukazuje soub. 3.4.1 na str. 101. Z promptu LILO můžete pak spustit kterékoliv z těchto jader. To je bezpečnějšı́, protože můžete ještě spustit staré jádro, pokud selže nové. Jak odstranit LILO Odstraněnı́ zavaděče je hluboký zásah do systému, a proto je i choulostivý. Před odinstalovánı́m LILO se v každém přı́padě přesvědčte, že dokážete nastartovat Linux, přı́padně i ostatnı́ systémy z diskety! Dostali byste se jinak do nepřı́jemné situace, kdy byste neměli mı́t přı́stup k operačnı́m systémům na disku. Zavaděč se odstranı́ tak, že se do daného boot sektoru vrátı́ jeho původnı́ obsah. V Linuxu to nenı́ problém, pokud máte uloženu zálohu (viz odst. 3.4.2 0 $ na str. 103, volba @ : ( ). Záloha boot sektoru nenı́ platná, pokud se v přı́slušném diskovém oddı́lu změnil typ souborového systému. Rovněž v dosových oddı́lech je po naformátovánı́ disku boot sektor neplatný. Tabulka diskových oddı́lů v záloze MBR je rovněž neplatná, když mezitı́m změnı́te rozdělenı́ oddı́lů na disku. Takové zálohy představujı́ „časované bomby“ a okamžitě je proto smažte! Nahrát zpět zastaralou zálohu do těchto systémových sektorů je jistý způsob, jak přijı́t o data! Nejjednoduššı́ je obnovit dosový, windowsový nebo OS/2 MBR. Dělá se to dosovým přı́kazem (dostupným od verze DOSu 5.0): 7¥ç6ædê6Ø)Ü6Éé]× d resp. v OS/2 přı́kazem: 7¥ç6ædê6Ø)Ü6Éé]ש Ä è¦"¢5Å Tyto přı́kazy zapisujı́ zpátky do MBR jenom prvnı́ch 446 bytů boot kódu a nechávajı́ existujı́cı́ tabulku diskových oddı́lů netknutou. Pozor, pokud je v MBR (odst. 3.1 na str. 95) špatné „magické čı́slo“, pak se tabulka vynuluje! Dále nezapomeňte označit programem fdisk tento startovacı́ oddı́l opět jako aktivnı́ (angl. bootable). Dosové, windowsové a OS/2 rutiny v MBR to vyžadujı́! 106 3.6. Vytvořenı́ startovacı́ diskety pro Linux Pro obnovenı́ udělejte nejdřı́ve novou zálohu sektoru LILO – jistota je jistota. Pak zkontrolujte nejméně dvakrát, zda je váš záložnı́ soubor ten pravý, a zda má přesně 512 bytů. Pak ho nahrajte zpět. Toto celé se dělá následujı́cı́mi &4ÿ &ÿ přı́kazy (nesplet’te si a !!): < Když je LILO v oddı́lu yyyy (např. hda1, hda2,. . . ): < Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6ØÜê5ò5ר Äë ×Ë6Ë6ËËj£ê5ò© Ä è)Êê"Ü« Ä ¢Éòsíe±Õ£ª6©5¤5òí Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6ØÜê5ò¢"¨5ÕRé5ª6Ö"ÊØ5¨¤ Ä £ê5ò5ר Äë ×Ë6ËË6Ë Když je LILO v MBR disku zzz (např. hda, sda): ¢ Éòsíe±Õ£ª6©5¤5òí Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6ØÜê5ò5ר Äë ×÷6÷6÷]£ê6ò© Ä è"Êê"Ü« Ä ¨ 6 Å ¤ B Æ Ô ¥ Ì Ç 6 Ø Ø Ü 5 ê ò " ¢ 5 ¨ R Õ 5 é 6 ª " Ö 5 Ê É £ 6 ª " ¢ £ j Å £ 5 ê 6 ò × Ø × ÷6÷6÷±¢Éòîî5ñÕ£ª©5¤5òí Ä Äë Poslednı́ přı́kaz je „opatrný“ a nic nezapisuje do tabulky diskových oddı́lů. Nezapomeňte označit programem fdisk tento startovacı́ oddı́l opět jako aktivnı́ (angl. bootable). Uvědomte si, že zálohovánı́ boot sektoru je rychlé! Doporučujeme je často použı́vat. 3.6 Vytvořenı́ startovacı́ diskety pro Linux Linuxová startovacı́ disketa obsahuje jedno či vı́ce linuxových jader. Sloužı́ k tomu, aby bylo možné spustit Linux na disku i tehdy, když ho nenı́ možné nastartovat přı́mo (např. přepsaný MBR, špatně nakonfigurovaný zavaděč, chyba při instalaci LILO). Tato disketa nahraje pouze jádro. Všechno ostatnı́ (init, startovacı́ skripty, důležité systémové programy) již obsahuje nainstalovaný systém na disku. Přiřazenı́ startovacı́ diskety k nainstalovanému systému je zajištěno tı́m, že jádro z diskety má nastaven hledaný diskový oddı́l jako kořenové zařı́zenı́ (angl. root device). Nezaměňujte to však se startovacı́ disketou SuSE pro instalace a naléhavé přı́pady, kterou můžete vytvořit kdykoliv zkopı́rovánı́m vhodného obrazu / * * : na prvnı́m CD SuSE na disketu. jádra z adresáře ; Startovacı́ disketa bez LILO V normálnı́m přı́padě, kdy je podpora přı́slušného diskového řadiče přeložena v jádru – tzv. „monolitické“ jádro, nepotřebujete při startu žádnou přı́kazovou řádku pro LILO s dodatečnými parametry pro jádro. Proto je nejjednoduššı́ vytvořit startovacı́ disketu tak, že nahrajete aktuálnı́ jádro na čistou disketu a pokud to už nebylo uděláno dřı́ve, správně nastavı́te kořenové zařı́zenı́: Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×¢"¨Ø¢"«6£5ÕéÉÊ ë ר Äë ×ê6Ø5ìíRî6î6ì Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøØ6ØÜê6ò ë ¨5É Ä j ¨Ø6Å5££ê5ò5ר Äë ×ê6Ø5쬢Éòíóé Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøÅ6Ø Äë ר Äë ×êØ5ì ë ¨5É é£Å Ä ©)£ ë Ë £Ø6Ø"Ü« Ê dר Äë ×ê6Ø5ìí Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøÅ6Ø Äë Prvnı́ přı́kaz kontroluje špatné bloky na disketě (obvykle 1 blok = 1 kB). Poslednı́ přı́kaz zajišt’uje, že jádro nejdřı́ve připojı́ kořenový oddı́l pouze pro čtenı́ (jak se očekává a jak se na to spoléhajı́ startovacı́ skripty). 107 3. Startovánı́ a zavaděče Startovacı́ disketa s LILO Můžete také vytvořit bohatšı́ startovacı́ disketu s pozdravem, výzvou, parametry jádra atd., kam se přesune kompletnı́ startovacı́ blok LILO (viz odst. 3.3 % na str. 98). K tomu potřebuje tato disketa souborový systém, nejlépe .8 1 : < Vytvořte na nové prázdné disketě minixový souborový systém a připojte % disketu na ;. přı́kazem: Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬ×5É¢"Ü©"×R¦)é5ê"É+Ù ¦Ü©ÜõjÊ5ÕÌר Äë ×ê6Ø5ìíî6î5ì Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬעܩ"×R¦4£ª©5¤]ר Äë ×ê6Ø5ì×R¦"©6¤ 0!4" < 0!4">#0 ; Potom zkopı́rujte na disketu soubory jádra a LILO soubor ; . % ,!*4* Z, Volitelně také můžete vytvořit soubor ;. ;. @ pro pozdrav. #R$")%& % < Vytvořte soubor !) v ;. . Nezapomeňte ho upravit pro své potřeby (správný název jádra atd.). Viz též přı́klad soub. 3.6.1. < Ç^^`ÌÊô飩6ê"Ü ª5Å5¨]©É£ª¢"£Å]ɤ)¨Å6¤)£ ë ¨6ÕdØ"Ü6Éé Ä ¤6Ë Çbw5 ¨ ]f¤ Ä M é )«£ ¢ f6« © ±É Ä éÕ Ä ^^` ¢)£6£¤5ò5ר Äë ×êØ5ì Ç ©É¤)¨6«¨]©Õ«+¥ÈØ"Ü6Éé Ä ¤)¨ Z ܩɤ)¨6««ò5×R¦"©6¤)×¢"£6£¤BÙ¢ ǬڨR¦4£ ÷ | Äj @ ¦ va^^` ¦¨Ö)ò5×R¦)©5¤)×R¦4¨Ö Ǭ¨ ¦4¨ÖÉ£ª6¢"£Å¬©)¨dØ"Ü6Éé Ä ¤ª ¦ Ä É6É ¨ Ä ò5×R¦"©6¤)×R¦ Ä ÉÉ ¨ Ä Ç ë £6«5ܤ Ä « © m Ö6Å)£R¦"Ö5¤ ¤)ܦ Ä £ª6¤5òíì6ì Ç Ä i é f © ø©)¨ºÖ5Å)£¦"Ö5¤B¥ íì±É Ç ë )¨dòº©"£Å¦4¨« Ç ["£© Ä _ Õ )«6£ ¢ f6« © ±É Ä éÕ Ä ^'^` Ç Ç w5 b ¨ ]f¤ Ä é]ʬ«6Ü©6ª5õ)£ ë h]ɤ)¨Å¤)£ ë ¨5 Õ ¬£Ø6 Ø « ܦ4 ¨ Ä ò±×R¦"©5¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷ ÇÌØ Ä ê)¨ª"«¤ Å)££¤±ò±×Ø Äë × "¨6É d"£6£¤ Äë Ü6Õ Ä ÇÌÅ)£6£¤dÖ"¨Å6¤"ܤ"Ü£©±Æ Ä Å Ä «6¨¢ Ä «Ìò±«6Ü©6ª5õ Ç ["£© Ä ÕÌÊÌ«5Ü©6ª5õ)£ ë h]ɤ)¨Å6¤5£ ë ¨5 Õ ±£Ø Ø « Ç Ç f5É« Ä Øª j dØ5¨6 « j fØ6Å)¨7¥ Obsah souboru 3.6.1: !" < % #R$""%& pro startovacı́ disketu / I#R$""%& Pokud použijete , zahrňte to prosı́m také do souboru !" #R$)"%& < Instalujte LILO pomocı́ tohoto konfiguračnı́ho souboru " : . Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬ×5É¢"Ü©"×6«5Ü«6£Ê¬×R¦)©5¤)×6«5Ü«6£7ÙÕ£©5ê < Odpojte („umount“) disketu, hotovo! Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬעܩ"ת¦4£ª6©5¤]×R¦"©5¤ < Nezapomeňte zkontrolovat tuto startovacı́ disketu při dalšı́m startu systému, zda je skutečně funkčnı́. 3.7 Vzorové konfigurace Pokud je nainstalován v počı́tači pouze Linux, nic nenı́ třeba dělat, protože všechno potřebné už udělal YaST. Zde se budeme věnovat některým vzorovým konfiguracı́m pro vı́ce sys-+*5 * , /4!$ ; |@ ; ;)| 9 ; témů. Dalšı́ informace najdete v dokumentech ; ,)% % Y %- ¹³#Z4u ;.8 "; 1 . 108 3.7. Vzorové konfigurace 3.7.1 DOS/Windows 95/98 a Linux Předpoklad: DOS/Windows 95/98 i Linux vyžadujı́ pro staršı́ BIOS primárnı́ diskový oddı́l pod hranicı́ 1024 cylindrů (viz na str. 98). Linuxový startovacı́ oddı́l může být i logický oddı́l, pokud zde ležı́ pod touto hranicı́. Konfigurace pro tento přı́pad byla uvedena v soub. 3.4.1 na str. 101 – pouze 4 , Z, , .7@ a | . LILO se nainstaluje je třeba přizpůsobit nastavenı́ pro # / Y %4do MBR. Samozřejmě vynecháte část 1 , pokud žádné staré jádro nemáte. ,"+$ #R$")%& Uložte ; a přesvědčte se, že máte linuxovou startovacı́ dis;4!) ketu! Právě Windows 95/98 „cizı́“ MBR jednoduše přepı́šou. Pokud potom spustı́te systém ze startovacı́ diskety, snadno opravı́te přepsaný MBR přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×6«5Ü«£ 3.7.2 Windows NT a Linux na jednom disku 1. Varianta: použı́t pro startovánı́ NT zavaděč. Ten umı́ spouštět kromě boot sektorů také image soubory. Následujı́cı́ kroky připravı́ vše pro přátelské soužitı́ Linuxu a Windows NT: < Instalace NT. < Připravte diskový oddı́l nebo disketu se souborovým systémem, kde může Linux zapisovat a NT čı́st, např. FAT. /,2 < < Instalujte Linux jako „obyčejně“ (kořenový oddı́l bude např. v ; ; *5/ /!* @43 ). Připojte zařı́zenı́ FAT (např. ; @ ). Obecné informace o připojovánı́ viz odst. 18.11.2 na str. 414. /,2 Nainstalujte LILO do linuxového kořenového oddı́lu (rovněž ; ; *5/ /4,2 *)/ @43 ), nikoli do MBR ( ; ; @ )! Máte stále možnost konfigurovat #R$")%& výběr jader pro LILO. Přı́klad pro !) viz soub. 3.7.1. Ç\["£©5ê)Ü ª5Å)¨]©É£ª6¢)£Åa^^`+¥ Ç Å)£6£¤£Ø6Ø«±×Ø Ä ë ×6ÉØ)¨ö ¢6ª5Ø Ä ÉÖ6ªÉ¤"ܤ Ä « © h ÇdÚ¤)¨Åa ¤ ^^`b5«6£¢"¨6«¬É Ä Õ¤"Ü£© ¢"££¤5ò5ר Äë ×5ÉØ5¨ö ÇZ©É¤)¨6«¨]©±Õ« ¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6×¢"£6£¤5×¢"£6£¤ÙÉØ)¨ö7ÙÓð6ó6ìîeóÇiwf6«6£Æ"¨dÖt ë £Ø©Æ"£ Çø¢)£6£¤É Ä é)¤)£Åª Ö5Å5£R¦"Ö5¤ ¤"ܦ Ä £ª5¤6òíì6ì Ç ] Ä é¨¤Ì©"¨ºÖ5Å)£R¦"Ö6¤B¥ íì M Çd©"£ÅK ¦ f6« © ±É¤)¨ ë ë 5¨dòø©)£Å¦4¨6« Ç 6©5i \ Ø ^^`b)«£¢"¨6«É Ä Õ¤"Ü£© Ç ^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê" \ Ü Ì¢ Ä "Ü©É Ü¦ ¨ Ä ò¬×¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷ Ç Ø Ä ê)¨ª)«¤]ܦ4 ¨ Ä ¤)£ø¢"££¤ Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë ×5ÉØ5¨ö Ç ÷6Ø Ä Å)££¤£Ø6 Ø « «6¨¢ Ä «Ì_ ò ^"Ü©6ª5õ Ç ^Ü©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨¢"« Ä Ö"¨Å¤"ܤ"Ü£©jÕ£©5ê" \ Ü Ä ©5Ø"É Obsah souboru 3.7.1: Soubor " vého oddı́lu #R$)"%& pro startovánı́ linuxového kořeno- 109 3. Startovánı́ a zavaděče < Zkopı́rujte boot sektory LILO tam, kde je NT mohou najı́t, ` e 6$'$ôKf' + $%& + $ `'2 f' + $ ` + a S!* a /Ñ:, R'* ' Ñ např. Tento krok, stejně jako následujı́cı́, musı́ být zopakován po každé aktualizaci jádra! 04+*", < < Nastartujte NT. Zkopı́rujte soubor NT systému (pokud tam ještě nenı́). Doplňte na konec souboru < @6 a S!*!6!* 0!4># % : # ! % do hlavnı́ho adresáře následujı́cı́: Při přı́štı́m startu by měl být – pokud je vše v pořádku – proveden odpovı́dajı́cı́ zápis do NT zavaděče! 2. Dalšı́ varianta, ale ne vždy možná, je instalovat LILO do MBR a přesvědčit Windows NT, že je to DOS (jako v předchozı́m přı́kladu). U nové verze NT to ale nefunguje – zdá se, že v MBR se nacházı́ nedokumentovaná =r sekvence, se kterou LILO zatı́m nepočı́tá Windows NT (3.5* a 4.0) nerozeznajı́ Linuxem použı́vané typy (83 a 85) diskových oddı́lů! Dejte pozor na to, aby žádný program NT „neopravil“ tabulku diskových oddı́lů – můžete přijı́t o data! Mějte uschovány záložnı́ diskety s LILO MBR. 3.8 Problémy s LILO Několik pokynů Pro začátek několik jednoduchých pokynů, jak se vyhnout problémům s LILO (přejato z uživatelské přı́ručky LILO): < < Zachovejte klid. Pokud něco nefunguje, zkuste najı́t chybu a jejı́ přı́činu, zkontrolujte diagnózu a začněte s nápravou. Mějte stále připravenou aktuálnı́ a vyzkoušenou „startovacı́ disketu“. SuSE Linux obsahuje samostatný záchranný systém, se kterým se opět dostanete do všech linuxových oddı́lů. Obsahuje též nástroje, kterými je možné opravit většinu problémů. < < Čtěte dokumentaci, zejména pokud se systém nechová podle vašich představ. Před každým použitı́m mapového instalátoru ( ; ,v$ #R$""%& ;4!" pečlivě konfiguračnı́ soubor ; . *60 < % ;4!) ) zkontrolujte ;4!" Spust’te ; pokaždé, když se změnı́ nějaká část v ; $)"%& nebo ve startovacı́m bloku LILO. < ,+$ ;4" # Při použı́vánı́ velkých disků nebo vı́ce disků současně nezapomeňte na možné potı́že s hranicı́ 1024 cylindrů! < 110 % *60 Vyzkoušejte volbu ! %!, @ zapnout a vypnout (většinou je lepšı́ vypnutá). 3.8. Problémy s LILO 3.8.1 LILO – chybová hlášenı́ Kód zavaděče LILO se skládá ze dvou částı́: prvnı́ho stupně v boot sektoru 0!4 0!4X#0 a druhého stupně v souboru 0!; 4 ; . Při instalaci LILO se vytvořı́ mapový soubor (standardně ; ;.7@"( ), kde najde LILO potřebné ukazatele (adresy sektorů) na jednotlivé operačnı́ systémy (linuxové jádro atd.), z nichž jeden pak spustı́. Y Y Když se nahraje LILO, objevı́ se slovo F . Každé pı́smeno tohoto slova (tj. L, I, L, O) znamená určitou fázi startu. Pokud nenı́ možné spustit LILO, podle výstupu poznáte, kam až to fungovalo: (nic) Nenahrála se žádná část LILO. Bud’ nenı́ LILO vůbec nainstalované, nebo nebyl spuštěn oddı́l s boot sektorem LILO. Y error : „Prvnı́ stupeň“ je nahrán a spuštěn, ale nemůže se nahrát druhý 0!4" 0!4">#0 ; stupeň ( ; ). To bývá fyzickou chybou startovacı́ho zařı́zenı́ (boot device) nebo neodpovı́dajı́cı́ geometriı́ disku. Y Druhý stupeň se nahrál, ale nedá se spustit. To bude kvůli neodpovı́da0!4" 0!4">#0 jı́cı́ geometrii disku nebo změnou ; bez reinstalace LILO. ; Y Y Druhý stupeň LILO se spustil, ale nenı́ možné nahrát potřebná data (ukazatele ap.) z mapového souboru. Jedná se většinou o poškozené startovacı́ médium nebo jeho neodpovı́dajı́cı́ geometrii (nečitelná stopa). Y Y ¸³ Druhý stupeň se nahrál na nesprávnou adresu v paměti. To0!4bývá ; obvykle drobnou odchylkou v geometrii disku nebo změnou ; 04>#0 bez reinstalace. Y Y r³ „The descriptor table is corrupt.“ Může to být neplatný mapový 0!4 soubor nebo opět nepřı́pustná geometrie disku, přı́padně změna ; ; 04>#0 bez reinstalace LILO. Y Y F Všechny součásti LILO se úspěšně nahrály. Jak odstranit chybu Většina přı́čin nesprávné geometrie nespočı́vá ve fyzickém poškozenı́ disku nebo neplatných tabulkách diskových oddı́lů, ale v chybách v instalaci LILO: Při jejich odstraňovánı́ se držte následujı́cı́ch třech doporučenı́: 1. Zkontrolujte u staršı́ch verzı́ BIOSu, zda LILO skutečně vidı́ pod hranicı́ 0!4" a startovacı́ sektor, 1024 cylindrů linuxové jádro, obsah adresářů ; ve kterém je spouštěcı́ sekvence pro LILO. K4 ). Nezdržı́ to 2. Přeinstalujte LILO přı́kazem !" (jakožte uživetel a můžete to libovolně opakovat. Zároveň dostanete diagnostický výpis, pokud zvýšı́te úroveň podrobnosti zpráv (angl. verbosity): Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇÌ«5Ü«6£±Ê ë Ê ë Ê ë æ6×¢"££¤)×6«5Ü«6£7Ù«6£ eæ6×¢"£6£¤)×6«5Ü«£7Ù«6£ Ä Å6Å 0!4" # Pokud použijete shora uvedený přı́kaz, najdete soubor ; ;4!" Z,4 0!4 při platné konfiguraci prázdný. V diagnostickém výpisu ; ; # Z " se dozvı́te, kde vidı́ LILO své soubory, které soubory zařı́zenı́ vidı́ jako své disky a dalšı́. 3. Prověřit konzistenci a geometrii disků. jedná se o čtyři úrovně: 111 3. Startovánı́ a zavaděče (a) Geometrie, kterou LILO použije (viz shora uvedený diagnostický vý/ * #R$")%& pis). Dá se ovlivnit údajem ; viz str. na : v souboru !) str. 103 (b) Geometrie, kterou rozpozná linuxové jádro. Viz hlášenı́ při startu 2 Z 0!4X# *6Z / ,!*5Z ( ; @ ;4 ; . nebo výstup přı́kazu . ). Dá se ovlivnit parametry jádra; viz odst. 13.3.2 na str. 315. &4/ * r : . (c) Geometrie na základě tabulky oddı́lů. Viz výstup přı́kazu &4/ * Dá se ovlivnit přı́kazy programu : (pouze pro experty). Bud’te při tom opatrnı́ a všechno si zálohujte! (d) Geometrie, kterou rozpozná BIOS. S tou se setká LILO při startu a bude s nı́ pracovat. Viz nastavenı́ pro váš BIOS, přı́padně nastavenı́ na řadiči SCSI. Při nekonzistenci postupujte cestou nejmenšı́ho odporu. Použijte přitom následujı́cı́ informace: ,+$ < #R$)"%& Soubor ; ;4" &/ * r < : (rozdělěnı́ disku) Výstup přı́kazu < Výše uvedené diagnostické výpisy < Nastavenı́ BIOSu popř. SCSI-BIOSu týkajı́cı́ se disků 3.8.2 Hranice 1024 cylindrů Jak už bylo uvedeno na str. 98, pro staršı́ BIOS musı́ být celý startovacı́ blok LILO (tj. data, které LILO potřebuje pro nastartovánı́) přı́stupný pro biosové rutiny (musı́ se nacházet pod hranicı́ 1024 cylindrů). Jak velký diskový prostor ještě spadá do bezpečné oblasti, jsme již rovněž probrali. Toto omezenı́ se naštěstı́ vztahuje pouze na startovacı́ mechanismus. Uvědomte si, že se nemusı́ týkat umı́stěnı́ ani velikosti linuxového kořenového oddı́lu, pokud startujeme pomocı́ samostatného oddı́lu (což v této verzi SuSE Linux automaticky konfiguruje). Rovněž je možné (třebaže poněkud nebezpečné) umı́stit soubory potřebné pro start do oddı́lu jiného operačnı́ho systému, pokud z něj Linux dokáže čı́st a zapisovat na něj. Dejte pozor, abyste nenainstalovali boot sektor LILO do cizı́ho diskového oddı́lu, jinak těžce poškodı́ jeho souborový systém! < Ideálnı́ řešenı́ by bylo vytvořit primárnı́ diskový oddı́l (pod hranicı́ 1024 cylindrů) a nainstalovat tam celé LILO (včetně boot sektoru LILO). U malých disků to může být kořenový oddı́l. Nehledě na to SuSE Linux pro jistotu vytvářı́ při instalaci programem 0!4 YaST pomocný startovacı́ diskový oddı́l ( ; ), dostatečně velký na to, aby se tam vešly soubory: – 0!4>#Ó0 , .7@"( , . ,!*4* @ Z, , – linuxové jádro, které LILO spouštı́. Stačı́ zde pouze několik MB. Zbytek systému už může ležet kdekoliv na disku bez omezenı́. Od té chvı́le, kdy běžı́ jádro, má už neomezený přı́stup na všechny disky v systému. 112 3.8. Problémy s LILO Co se dá dělat, když už nenı́ na disku mı́sto pro tento oddı́l? Pokud nechcete nebo nemůžete změnit rozloženı́ oddı́lů a pokud rovněž nepřicházı́ v úvahu modernizace počı́tače přechodem na SCSI disky ani aktualizace BIOSu staženı́m jeho nové verze od výrobce přes Internet, pak existujı́ ještě dvě dalšı́ možnosti: < Použı́t startovacı́ disketu mı́sto LILO na disku. Pokud použı́váte DOS, použijte loadlin pro spuštěnı́ Linuxu. < Použı́t pro LILO nelinuxový oddı́l, který ležı́ zcela pod přı́pustnou hranicı́ a na který Linux dokáže zapisovat (např. dosový oddı́l FAT/VFAT). Samozřejmě tam nemůžeme umı́stit boot sektor! Máme pouze dvě mı́sta, kam ho umı́stit. Bud’ na začátek rozšı́řeného diskového oddı́lu na prvnı́m disku – pokud je pod hranicı́ 1024 cylindrů – nebo do MBR. % /,2 / ;)| @ . LILO bude v MBR ; Řekněme, že tento oddı́l je připojen v ;. /,2 / A ;)| @ . Postup bude následujı́cı́: a bude ještě spouštět DOS ; % Y 6x~ ; – Vytvořte nový adresář, např. ;. a zkopı́rujte tam výše uve0!4 0!4">#0 ,!*4* Z, @ dené soubory z adresáře ; : , .7@)( , . spolu s chain $ %#0 loaderem pro jiné operačnı́ systémy (zejména |!@! ) a nakonec linuxové jádro, které bude LILO spouštět. % Y x~ #R$6&Z – Vytvořte soubor ;. , kde všechny cesty odkazujı́ ; ;4" % Y 6x~ do ;. (soub. 3.8.1). ; Ç\["£©5ê)Ü ª5Å)¨]©É£ª6¢)£Åa^^` ë Õ6Ü÷¦¨Ø6Å Ä Éf|"Ü Ç_w5 ¨ ]f¤ Ä é )«6£ ¢ f6« © ±É Ä éÕ Ä ^^` ¢"££¤5ò5ר Äë ׯ5Ø5¨ DZܩɤ)¨6«6¨]©Õ« ¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6×R¦"©5¤) × ^5ׯ5Ø)¨7Ùõ6õ6õ6õjÇd ÷ f6«£Æ"¨É¤)¨ Å mÆ"b £ d Ü©"ɤ)¨6«6«ò5×R¦"©5¤5 × ^)×¢"£6£¤BÙ¢°Ç¬Ú6¨R¦£ ÷ | Äj @ ¦ va^^` ¦4¨Ö)ò5×R¦"©6¤) × ^)×R¦4¨Ö Ǭ¨±É£ª6¢"£Åº¦¨Ö j É£ª ë ×R¦"©6¤)× ^G ¦ Ä É6É ¨ Ä ò5×R¦"©5¤5 × ^)×R¦ Ä ÉÉ ¨ Ä Ç ë £6«6ܤ Ä « © m Ö5Å5£R¦"Ö5¤ ¤"ܦ Ä £ª5¤6òíì6ì Çjíì¬a É ] Ä é f © ø©"¨ôÖ5Å)£R¦"Ö6¤ª Ç ë 5¨dòø©)£Å¦4¨6« Ç ["£© Ä b \ Õ )«6£ ¢ f« © ±É Ä éÕ Ä ^^` Ç Ç w5 _ ¨ ]f¤ Ä é±é£©6ê" Ü ª5Å5¨5Õ Ä «5Ü©6ª6õ)£ ë mÆ)£É¤)¨Å6¤5£ ë ¨5 Õ Æ"££Ø6Ø«ª ܦ ¨ Ä ò¬×R¦"©5¤) × ^5×5ɤ)¨Å Äj ¨ØÅ)£ Ç Ø Ä ê)¨ª"«¤ Å)£6£¤±ò¬×Ø Äë × ë ¨6É Å)£6£¤ Ø Äë Ü6Õ Ä Ç Å)££¤ÌÖ"¨Å¤"ܤ"Ü£© «6¨¢ Ä «Ìò¬«6Ü©6ª5õ Ç ["£© Ä Õºé£©5ê" \ Ü ª5Å)¨5Õ Ä «5Ü©6ª5õ5£ ë mÆ"£É¤5¨Å6¤)£ ë ¨5 Õ Æ"££Ø Ø «ª Ç Ç 5Å)£dØ5¨6 \ « j fØ6Å)¨7¥ Ç Ç ["£© Ä _ \ Õ ^Ü©6ª5õ Ç w5 _ ¨ ]f¤ Ä é±é£©6ê" Ü ª5Å5¨5Õ Ä Ø)£5É£ ë mÆ"£É¤5¨Å6¤)£ ë ¨5 Õ Æ"££Ø Ø «ª £¤Æ Ä Å¬ò¬×Ø Äë ׯ5Ø)¨í ÇdØ5£5É£ ë h]ÉË"É ¤ m¦£ ë h±Ø"Ü6ÉRé «6¨¢ Ä «ÌòdØ5£5É «6£6¨Ø Ä Å±ò±×¦"©5¤) × ^)×6ÕÆ"¨5Ü©BÙ¢ ¤)¨¢)« Ä ò¬×Ø Äë ׯ6Ø)¨ Ç ["£© Ä Õºé£©5ê" \ Ü ª5Å)¨5Õ Ä Ø)£5É£ ë mÆ"£É¤)¨Å6¤)£ ë ¨6 Õ Æ"££Ø6 Ø «ª Obsah souboru 3.8.1: Soubor !) #R$)&Z pro cizı́ oddı́l 113 3. Startovánı́ a zavaděče – Nainstalujte LILO pomocı́ tohoto " , @ 4 | = Â; *60 % r ;4!) C;. %4 ; #R$5&Z Y 6x"~ : ;4!) #$5&Z Potom by mělo LILO fungovat. Nastartujte MS-DOS a chraňte jak to jde soubory LILO proti přepsánı́ (jenom připomenutı́: každý zápis >= Y 6x~ >= LILO zničı́). Přinejmenšı́m dejte všem souborům v Ò (kde % je připojený dosový disk v ;. ) dosové atributy system a hidden. Na závěr ještě odkazujeme na dvě HOWTO -7*6 * , /$ ,)% % ; |!@ ; ;)| 9 ; ;.8 ); . v; Y Y F #Zu Y a @ 4Z,r D7 * : #Zu 3.8.3 Problémy při startu s jádrem verze 2.0 a vyššı́ Při startu pomocı́ LILO – z diskety či z disku – se mohou vyskytnout po =r nataženı́ velkého jádra (např. instalačnı́ho jádra SuSE ) určité problémy Vyberete jádro v promptu LILO, který se nahraje (jako výstup na obrazovce se ,!*4* %Z L -%7$" .!( objevı́ pár teček), ale vzápětı́ selže. Než se objevı́ hlášenı́ Y %4- L 1 , systém spadne s různými reakcemi. Možná chybová hlášenı́: < Systém se restartuje Systém se zastavı́ < < L $5+$r,"4 L < L %!&,4,* < L 44 < L 44 < L %7$" $", L (!@ Á"1Á4Á Á"1Á ,, .(v L A L ! ," 4,4, L @ Potom následuje pokus o přı́stup na disketu, ale systém stojı́. Přı́čina je v kombinaci velkého jádra, LILO a nevyhovujı́cı́ho hardwaru a může se týkat až jednoho procenta všech počı́tačů. Domnı́váme se, že je to špatně ošetřeným přı́stupem k paměti v BIOSu. Tento problém se neobjevı́, když < / zavedeme Linux pomocı́ @ ! < zkopı́ruje se jádro např. pomocı́ % (odst. 3.9 na následujı́cı́ straně), Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6ØÜê5ò5×¢"££¤)× ë ¦«5Ü©6ª5÷j£ê5ò6ר Äë ×ê6Ø5ì na disketu a spouštı́ se odtamtud, LILO se startuje z malého jádra, které se vytvořı́ pomocı́ < Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4¨é Ä ÷¦4¨ Ä Následujı́cı́ nastavenı́ BIOSu by také mohla přispět k bezchybnému startu: < / * 0 , Zkusit dočasně vypnout ( @ ) cache procesoru, nejprve sekundárnı́ a za cenu velkého zpomalenı́ i primárnı́ 4,!$ 4Z, B V , A < DE4J4G |!@ @v @ na a současně 4 t 4 + 5 * q % Z B < na max. hodnotu DE4J4G @v . 114 3.9. Startovánı́ pomocı́ programu loadlin Řešenı́ Předevšı́m musı́te být schopni instalovat systém. Pokud nemůžete pomocı́ loadlin ani setup.exe nastartovat systém přı́mo, měli byste použı́t pro instalaci menšı́ jádro, např. verzi 1.2.13. Když nemáte takové jádro k dispozici, nastavte odpovı́dajı́cı́m způsobem BIOS. Po úspěšné instalaci vyvstává otázka, jak budete chtı́t startovat systém. Nejdřı́ve byste měli použı́t stejný zdroj jako během instalace. S programem loadlin spouštěným z dosového oddı́lu nebudou žádné problémy. Při startovánı́ z diskety přidejte jako parametr: «£6¨Ø Å)¨¦Ø"Ü6Éé)ò6ì¬Å)£6£¤6ò5ר Äë ×8é£ | Ä ©"£ ë h £ØØ« / A kde ù kořenový oddı́l ú označuje váš kořenový oddı́l, např. | @ . Ihned potom si vygenerujte vlastnı́ jádro, které už půjde startovat pomocı́ LILO. 3.9 Startovánı́ pomocı́ programu loadlin Je tu ještě jedna alternativa jak startovat SuSE Linux, a to programem loadlin. Dosový program loadlin dokáže nastartovat linuxové jádro z dosového adresáře. Pohodlně se integruje do stávajı́cı́ho prostředı́ DOS/Windows 9x a je spustitelný pomocı́ windowsového zavaděče. Protože však nezapisuje nic do ☞MBR, rozpoznajı́ Windows z Linuxu jenom jeden nebo vı́ce diskových oddı́lů s neznámým označenı́m (angl. ID). Nebezpečı́ nežádoucı́ch vedlejšı́ch efektů způsobených přı́tomnostı́ Linuxu na disku je minimálnı́. Tento postup je platný pro DOS, Windows 95 a Windows 98. Zde uvedené přı́klady konfiguračnı́ch souborů byly vytvářeny ve Windows 95, proto se dále hovořı́ o Windows 95. V zásadě můžete aktivovat loadlin dvěma způsoby. Jeden je přepı́nat při startu systémy ve startovacı́m menu a druhý je spouštět Linux z jiného běžı́cı́ho systému. Obě metody majı́ své výhody a nevýhody: < Startovacı́ menu šetřı́ „okliku“ přes dalšı́ operačnı́ systém. < < Do startovacı́ho menu můžete přidávat dalšı́ konfigurace a vytvořit si tak univerzálnı́ startovacı́ mechanismus. < Musı́te upravit startovacı́ soubory, abyste vytvořili (a odladili) startovacı́ menu. Vyvolánı́ Linuxu z dosového promptu je velice snadné. < Startovánı́ Linuxu se dá velice dobře integrovat i na plochu ve Windows 95. Dvojklikem na ikonku se můžete dostat do Linuxu (Windows 95 obsahujı́ DOS 7.0). Pro práci v DOSu nebo ve Windows 3.x byste měli raději použı́vat startovacı́ menu. Pokud máte Windows 95, můžete daleko snadněji spouštět Linux přı́mo z běžı́cı́ho systému. Se startovacı́m menu ve Windows 95 si však pěkně pohrajete a pochopı́te, proč to zde raději necháváme na vás. 115 3. Startovánı́ a zavaděče 3.9.1 Soubory potřebné pro loadlin Toto musı́te udělat, když se rozhodnete použı́vat startovacı́ menu nebo spouštět Linux z běžı́cı́ho systému (DOS, Windows 3.x a Windows 95): 1. Předpokládejme, že už máte nainstalovaný loadlin (viz odst. 1.5.4 na *),( . str. 41). Pokud ne, udělejte to z prvnı́ho CD programem $³= / % %4# Ò4 @ ! . Tam je soubor ! 1 (!@ . 2. Změňte v DOSu adresář na *6 4 %#0 Vytvořte tam nový soubor @ @ (nebo jiný název), do kterého napı́šete obsah souboru 3.9.1. Õv¥ç6«6£6¨Ø)«5Ü©"ç«6£6¨Ø)«6Ü©4)Õ+¥ç6«£6¨Ø)«5Ü©"ç6«5Ü©ª5õBÙÖ"¨Å Obsah souboru 3.9.1: Přı́klad dávkového souboru pro startovánı́ Linuxu Nynı́ editujte soubor ! Õv¥ç6«6£6¨Ø)«5Ü©"ç÷"ܦ4¨ Ä %4- # 1 (!@ (soub. 3.9.2). ÇøÖ5Å ë ©ºÖ"£6«£gé¨ô¦"ª"ɺ¢h6¤ Ç j @ ¦ m©"£¬«5Ü©ª5õ)£ ë mÆ"£ j fØ6Å)¨ ܩܤ6Å6Ø6ò)Õ+¥ç6«£6¨Ø)«5Ü©"ç5ܩܤ6Å6Ø Å5£6£¤5ò5ר Äë × õõ6õ Ǭɣª6¢)£Å)£ ë h]ÉË"ɤm¦ Çd÷)¨|÷ Ä ©øÖ|"ÜÖ"£ j Ä ©m Å5£ ÇøÖ|"ÜÖ"£ j j ܤ±Å5£6£¤ÌÖ"£ª5÷ Ä ¨é"£øé£| Ä ©)£ ë h Ö5Å)£a]¤ Ä ©q5d Ä ¨ØZ`©"«Ë@u Obsah souboru 3.9.2: Přı́klad souboru parametrů s upravenými hodnotami Mı́sto 14141 zapište unixové zařı́zenı́ pro kořenový oddı́l (viz odst. 1.10.2 na str. 61). % 4/ Položku potřebujete, pouze pokud např. musı́te při startu přihrát podporu SCSI – koncepce „startovacı́ ramdisk“. *5 4 %#0 Souborem @ ! @ můžete kdykoliv startovat Linux z DOSu. Sou%4# *6 4 %#0 $)"%& ZX#R* * bor použı́vá soubory @ i a obsa1 (!@ @ ? huje všechny potřebné parametry pro startovánı́ Linuxu. Později, když %4# vkládat nebo měnit se seznámı́te s Linuxem, můžete pomocı́ ! 1 (!@ dalšı́ startovacı́ (boot) parametry. Jestli si později vytvořı́te vlastnı́ já$³= / % u Z, dro, zkopı́rujte ho do Ò %@ 4 a bude se startovat odtamtud. Ò .7@ / Podle potřeby též změnı́te . 3.9.2 Vytvořenı́ startovacı́ho menu Popis konfigurace startovacı́ho menu pro DOS resp. Windows 3.x: $³= $""%& Z>#R* * ? nadefinovat startovacı́ menu. 1. Nejdřı́ve musı́te v souboru Ò Otevřete ho a napište něco podobného jako v soub. 3.9.3 na následujı́cı́ straně. N ,"%4-R Návěštı́ G definuje zápisy startovacı́ch menu, jejich barvu a časovou prodlevu před automatickým provedenı́m. 116 3.9. Startovánı́ pomocı́ programu loadlin Ä ©6ª ¦ Ä 6 © ªÜ¤ Ä ¦òÜ©ok ɤ)¨Å6¤bÜ©5Ø)£èÉ Ù6Ù6Ù ¦ Ä ©6ªÜ¤ Ä ¦ò`6Úlk ɤ)¨Å¤i"Ú6Ê `6ÚÂÙ6Ù6Ù ¦ Ä ©6ªÜ¤ Ä ¦ò^Ü©ª5õok ɤ)¨Å6¤a^Ü©6ª6õ Ù6Ù6Ù ¦ Ä ©6ªÕ£6«£Å5òíslkí ¦ Ä ©6ª5Ø Ä ê5¨ª"«¤5 ò Ü©~k!s $)"%& Obsah souboru 3.9.3: Přı́klad ZX#R* ? * (1. část) pro startovánı́ Linuxu 6£R¦6¦4£© Ø Äë Ü6Õ Ä ò5Õ+¥çØ)£6ÉçÆÜ¦ Ä ¦³ÙÉË)Éפ Ä É ¤¦ Ä ¦³¥£ê6ê Ø Äë Ü6Õ Ä ò5Õ+¥çØ)£6Éç Ä ¦6¦ö6ó6ñÙ Ä õ Ä ©)£ Ä ¦ ÉZò )ì6ì6ì5Ê 6î Ø)£6ÉòÆÜ Æ~kþª¦"¢ ê"Ü« Ä Éò6öì ¢6ª6ê6ê Ä Å"Éòíì ÉÆ Ä «6«ò)Õv¥çØ)£5Éç5Õ£R¦6¦¨©5ØBÙÕ£R¦ "Ü© Ø Æ Ü Æ)ò)Õv¥çØ)£5ÉçØ¢"«5ÉÖ"¨5Õ Ä ÙÉË"Éj×R¦£ 5 Ä ë Ü6Õ Ä " ë Ä Ø Äë Ü6Õ Ä " Æ Ü Æ)ò)Õv¥ç5ÕØ)ç6É«5ÕØBÙÉË"É]×¥Ú` 6 ì ì6ì×¥Óöî5ì×¥c× × `6Ú Ø Äë 6 Ü Õ Ä " Æ Ü Æ)ò)Õv¥çØ)£5ÉçØ¢"«5ÉÖ"¨5Õ Ä ÙÉË"Éj×R¦£ 5 ë Ä Ø Äë 6 Ü Õ Ä " Æ Ü Æ)ò)Õv¥ç5ÕØ)ç6É«5ÕØBÙÉË"É]×¥Ú` 6 ì ì6ì×¥Óöî5ì×¥c× × ^"Ü©6ª5õ ÉÆ Ä «6«ò)Õv¥ç6«6£6¨Ø)«5Ü©"ç«6£6¨Ø)«6Ü©Ù Ä õ Ä 4)Õ+¥Óç6«6£6¨Ø5«5Ü©"ç6«6Ü©6ª5õBÙ Ö"¨Å 6£R¦6¦4£© Å Ä ¦ wtɤf ë ø f Ö6Åf÷6Ø©h Obsah souboru 3.9.4: Přı́klad $)"%& ZX#R* ? * (2. část) 2. Dále jsou uvedena návěštı́ [Common], [Win], [DOS] a [Linux]. Přı́kazy zapsané v [Common] se provádějı́ vždycky. Všechny ostatnı́ návěštı́ jsou specifická pro různé OS. Viz přı́klad soub. 3.9.4. Uložte toto nastavenı́. $³= -4, ,!$³#0 3. Nynı́ otevřete soubor Ò@ 1 @ . V tomto souboru musı́te použı́t $")%& Z>#* * stejná návěštı́ jako v ? . Přı́kazy v návěštı́ch budou ale trochu jiné. Jaká návěštı́ budou zobrazena ve startovacı́m menu, je zobrazeno v $"%config%. Linux mezi nimi nebude, protože ten se spouštı́ přı́mo "%& Z>#R* * ? z programem loadlin. Viz přı́klad soub. 3.9.5 na následujı́cı́ straně. 4. Když ted’ restartujete počı́tač, objevı́ se startovacı́ menu a máte 5 sekund na výběr. Po 5 sekundách se automaticky nastartujı́ Windows. Pokud Y %4 1 , spustı́ se a bude čekat na přihlášenı́ uživatele. vyberete 3.9.3 Startovánı́ z Windows Jak vytvořit startovacı́ ikonu pro Linux z běžı́cı́ch Windows 95: $³= / % Ò4 @ ! , pravým tlačı́tkem myši klikněte na 1. Přejděte do adresáře *5 4 %>#0 ! @ soubor @ a vyberte „vytvořit zástupce“ (create shortcut). 117 3. Startovánı́ a zavaděče 4 Ä ÕÆ"£d£ê6ê Å Ä ¦Ö5Å5£ ë Ä ÕÆ6©5ËÌ飩6ê"Ü ª5Å5¨5Õ Ä Éèܤ"ÕÆ Ä Éò±×ê É Ä ¤Õ£¦ÉÖ Ä Õò)Õ+¥çØ5£5Éç5Õ£¦6¦4¨©5ØÙÕ£R¦ Ö6Å)£R¦"Ö5Z ¤ Ö «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥çØ)£5Éçé Ä Ë¢Õo ÷ kkÕ+¥çØ)£6Éçé Ä Ë ¢"£6¨Å6ØÙÉË"É «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥çØ)£5ÉçØ5£5Éé Ä Ë É Ä ¤Ì¤ Ä ¦"Ö)ò)Õ+¥Óç¤ Ä ¦"Ö «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥çØ)£5ÉçR¦4É6ÕØ Ä õÙ Ä õ Ä × ¥ Ú ` ì ì6ì× × ±× ^¥c Õv¥ç6«6 £ )ܦ4¨ªÉçR¦4£ªÉ Ä Ù Ä õ Ä 5£¤)£b5Õ£©5ê"Ü ¥ Ü© Õ ¥çØ)£5Éç5ɦ4¨Å¤6Ø6Å ë Ù Ä õ Ä ¨6ʺ¢"ʬÕZeìî6ójíìeî v Ö)¨¤ÆÕv¥çØ)£5É<}KÕ+¥çª6¤"Ü«} è"Ü© Õv¥çØ)£5Éç5ɦ4¨Å¤6Ø6Å ë × 5£¤)£ôé"£© Ä Õ ¥ `6Ú Ö)¨¤ÆÕv¥çØ)£5É<}KÕ+¥çª6¤"Ü«} 5£¤)£ôé"£© Ä Õ ¥ 飩 Ä Õ Ä ÕÆ"£¬Ûô©"¨¬ÉÆ)« Ä Ø)¨©)£ªÛ Obsah souboru 3.9.5: Přı́klad @ -4, ,!$³#0 1 @ pro startovánı́ Linuxu 2. Přesuňte zástupce na plochu (desktop). 3. Klikněte pravým tlačı́tkem myši na „zástupce pro startlin.bat“ a vyberte „Vlastnosti“ (Properties), potom „Upřesnit“ (Advanced) a nakonec stiskněte „MS-DOS mode“. Potvrd’te stiskem „OK“. l , "%4-X 4. Klikněte na .7m 6: ještě změňte jméno záložky. (Change icon), vyberte si ikonku, a potom 5. Dvojklik na tohoto zástupce otevře okno informujı́cı́ o tom, že Windows 95 restartujı́ v dosovém módu. Pokud vás to obtěžuje, vypněte to v menu „Vlastnosti“. 3.9.4 Startovacı́ menu pro Windows Takto vytvořı́te startovacı́ menu pro Windows 95: $³= 1. Nejdřı́v musı́te editovat soubor Ò. omezený přı́stup k souboru zadánı́m: C =J @ 44 0r E rr U $³= Ò. *)/!*³#* *)/*³#R* ? ? * . Nejdřı́ve si nastavte ne- * Je to textový soubor, kam musı́te dopsat několik řádků, aktivovali N abyste "%7*R vlastnı́ startovacı́ menu pro Windows 95. Návěštı́ F)( by mělo vypadat asi jako ukazuje soubor 3.9.6 na následujı́cı́ straně. 118 3.9. Startovánı́ pomocı́ programu loadlin ` Ö5¤"Ü£©"É "££¤¡ @ò6ì "££¤ Ä «¨Ë5ò6ì "££¤ Ä ©ª)ò6ì ^"£ ) £ò6ì Obsah souboru 3.9.6: Soubor . *5/!*³#R* ? * pro startovánı́ Linuxu Y Zÿ Á je volitelný a bránı́ skoku do grafického módu před Parametr startem Windows 95. Startovánı́ pak probı́há rychleji a bez problémů, když budete chtı́t použı́vat v Linuxu dosový emulátor. t!4"¾"~B5ÿ Parametr Á je pro startovánı́ Windows 95 přı́mo do dosového módu. Po editaci tohoto souboru nastavte atributy zpátky. Pro spuštěnı́ Windows napište C =J 97 % $³= -, ,!$³#Ó0 jak je to v přı́kladu Ò @ 1 @ , pokud zvolı́te ve startovacı́m menu Win95. $³= $")%& Z>#* * 2. Nynı́ musı́te definovat svoje startovacı́ menu v Ò ? , viz přı́klad soub. 3.9.7. Ä ©6ª ¦ Ä 6 © ªÜ¤ ¦ Ä ©6ªÜ¤ ¦ Ä ©6ªÜ¤ ¦ Ä ©6ª5Ø Ä Ä ¦òÜ©5ðsk¢Ü©6Ø)£èÉÌðs¬É¤)¨Å6¤5£ ë ¨¤BÙÙ6Ù ò `6l Ú k¢"Ú6 Ê `ڱɤ)¨Å¤)£ ë ¨¤Ù6Ù6Ù Ä ¦ ò ^Ü©ª5o õ k¢^Ü©ª5õ]ɤ)¨Å¤)£ ë ¨¤Ù6Ù6Ù Ä ¦ ê5¨ª"«¤5 ò Ü©) ð slk!s Obsah souboru 3.9.7: Přı́klad souboru Linuxu ve Windows 95 N $""%& Z>#R* ? * (1. část) pro startovánı́ ,"%-SR Za návěštı́m G definujte položky startovacı́ho menu a časovou prodlevu pro automatické spuštěnı́. N B % ã@R N @R N Y %4- R N )%SR a C .4. . V sekci 3. Dále jsou návěštı́ > , D!F , 1 N )%SR jsou zápisy, které se provádějı́ vždycky (ve Windows 95 jich C .4. bude celkem málo). Dalšı́ návěštı́ jsou pro odpovı́dajı́cı́ operačnı́ systém. $""%& Z>#R* * ? . Viz soub. 3.9.8 na následujı́cı́ Použijte to, co už je zapsáno v straně, sloužı́ pouze jako nápověda. Uložte změny v souboru. $¿= -4, ,!$¿#0 4. Ted’ otevřete Ò@ 1 @ . Zde napište stejná návěštı́ a položky, jen notace se poněkud lišı́. Jaké návěštı́ se zvolı́ ve startovacı́m menu, je obsaženo v proměnné %config%, viz přı́klad soub. 3.9.9 na následujı́cı́ straně. 5. Po restartu počı́tače se objevı́ vaše vlastnı́ startovacı́ menu. Máte 5 sekund na výběr, jinak se automaticky nastartujı́ Windows 95. Pokud vyberete Y %4 1 , nastartuje se a čeká na přihlášenı́ uživatele. 119 3. Startovánı́ a zavaděče Ü©)ð s Ø5£5ÉòÆÜÆ~kþª¦)¢ Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çè"Ü©5Ø)£è"ÉçÆÜ¦ Ä ¦³ÙÉË)É]פ Ä É¤¦ Ä ¦¿¥£ê6ê `6Ú Ø Ä ë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çÖ)«ªÖ"«¨Ë)çØ6Å)Ü ë5Ä Å"ÉçØ)£5ÉçØèÕê¦ÙÉË"É Ø5£5ÉòÆÜÆ~kþª¦)¢ Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çè"Ü©5Ø)£è"ÉçÆÜ¦ Ä ¦³ÙÉË)É]פ Ä É¤¦ Ä ¦¿¥£ê6ê Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥çè"Ü©5Ø)£è"Éç Ä ¦6¦ö6ó6ñÙ Ä õ Ä ©"£ Ä ¦Éaò5ì6ì6ì5Ê £ Ø Äë Ü6Õ Ä Æ Ü Æ)ò5Õ+¥ç5ÕØÅ)£R¦4ç¤5£Å"Ü6ɨ©ÙÉË"É]× ¥5)Ú)ö× ¥ÓÚ ^Ü©6ª5õ ÉÆ Ä «6«ò5Õ+¥ç6«6£¨Ø)«5Ü©)ç6«6£6¨Ø5«5Ü©Ù Ä õ Ä 4)Õ+¥Óç6«6£6¨Ø5«5Ü©"ç6«6Ü©6ª5õBÙ Ö"¨Å 5£R¦6¦4£© ¨6Õ6ÕØ)¨¤ Ä òi Éèܤ"ÕÆ Ä Éò±×d¢6ª5ê6ê Ä Å"Éòeì Obsah souboru 3.9.8: Přı́klad Windows 95 $)"%& ZX#R* ? * (2. část) pro startovánı́ Linuxu ve 4 Ä ÕÆ"£d£ê6ê « £6¨ØÆÜÆÌé Ä Ë¢]Õ÷okkÕ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£R¦6¦¨©5Ø)çé Ä Ë¢"£5¨ÅØBÙKÉË"É 5£¤)£b5Õ£©5ê"Ü ¥ Ü©)ðs è"Ü© 5£¤)£ôé"£© Ä Õ ¥ `6Ú Ö)¨¤ÆÕv¥6Ù}ÓØB¥Ù}KÕ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£¦6¦4¨©5Ø7}KÕ7¥çª5¤)Ü6«} «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£¦6¦4¨©5Ø5çR¦É6ÕØ Ä õBÙ Ä õ Ä × ¥5)Ú)ö× ^B¥þõ «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥çèÜ©5Ø)£èÉç5Õ£¦6¦4¨©5Ø5çØ)£5Éé Ä Ë Õv¥çèÜ©6Ø)£èÉç6Õ£R¦6¦4¨©5Ø)çR¦4£ªÉ Ä Ù Ä õ Ä 5£¤)£ôé"£© Ä Õ ¥ 飩 Ä Õ Õ Æ"£¬Û Ä ©5Ë©¤±Û Obsah souboru 3.9.9: Přı́klad @ dows 95 120 -44, 1 ,$³#0 @ pro startovánı́ Linuxu ve Win- Část II Konfigurace sı́tě 121 Kapitola 4 Linux v sı́ti Úvod Ve věku komunikacı́ je již počet vzájemně propojených počı́tačů tak vysoký, že je vzácnostı́ počı́tač, který se alespoň občas nepřipojı́ k některé sı́ti. O Linuxu je dobře známo, že ho přivedl na svět právě ☞Internet, a že je proto tradičně zaměřen poskytovat spolehlivé sı́t’ové nástroje pro připojenı́ k rozmanitým sı́t’ovým strukturám. V dalšı́m je podán přehled o prostředcı́ch k instalaci a údržbě vašeho sı́t’ového připojenı́. Vysvětlujı́ se základnı́ konfiguračnı́ soubory a ukazujı́ se nejdůležitějšı́ nástroje. Ukazuje se též, jak začlenit linuxový počı́tač do stávajı́cı́ sı́tě ☞LAN a jak vybudovat vlastnı́ malou ☞sı́t’, sestávajı́cı́ z linuxových počı́tačů. Dále se vysvětluje připojenı́ na dalšı́ počı́tače přes modem a jak se připojit na Internet přes PPP. Delšı́ pasáž je věnována konfiguraci ISDN. Pak je popsána konfigurace systému pro poštu (mail) a zprávy (news). Na závěr se dozvı́te, jak pod Linuxem pracuje fax. Převážná část sı́t’ové konfigurace se dá zvládnout pomocı́ YaST (viz odst. 2.6 na str. 82). Protože však může být konfigurace sı́tě u velmi náročných uživatelů složitá, nelze zde popsat všechny možnosti a omezujeme se proto na vysvětlenı́ základnı́ch mechanismů a jim odpovı́dajı́cı́ch konfiguračnı́ch souborů. Připojenı́ k LAN Linux dnes podporuje pestrou paletu různých typů sı́tı́ – ethernet, arcnet, token ring – a rozpozná téměř prakticky všechny současné protokoly – TCP/IP, IPX, AppleTalk. Zde se omezı́me pouze na nejběžnějšı́ přı́pad, kterým je připojenı́ linuxového počı́tače s ethernetovou kartou k sı́ti TCP/IP. (Aktuálnı́ informace -7*5 ; o ostatnı́ch sı́tı́ch najdete v adresáři zdrojových kódů linuxového jádra ; *5v$ %!$- ,"% "% ;4! 1!; v podadresáři D . @ ; . Mnoho užitečných informacı́ poskytuje nápověda (help) pro jádro, musı́ se však nejprve nakonfigurovat.) Zda na vašem počı́tači podporuje Linux sı́t’ovou ethernetovou kartu a zda byla správně rozpoznána, zjistı́te napřı́klad přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇ±×5ɢܩ"×5Üê"Õ£©5ê"Ü ]Ê6¨ Výstup pak obsahuje řádku, majı́cı́ na začátku ," |!Á = . 123 4. Linux v sı́ti Pokud je sı́t’ová podpora realizována jako moduly jádra, což je v přı́padě jádra SuSE standardnı́, najdete jméno přı́slušného modulu jako alias v sou,v$ /"- ,!*³#$""%& ;. boru ; . Pro prvnı́ ethernetovou kartu to bude vypadat napřı́klad @4!)@ *], |!Á - !( Stalo se tak automaticky v programu linuxrc během počátečnı́ instalace, pokud byl zaveden ovladač pro sı́t’ovou kartu, jinak to lze udělat později pomocı́ YaST (viz odst. 2.6.1 na str. 83). Pokud tedy Linux ethernetovou kartu na vašem počı́tači podporuje a správně ji rozpoznal, vysvětlı́ vám tab. 4.1 na následujı́cı́ straně, které údaje budete zadávat do konfigurace: Jméno počı́tače Jméno domény IP adresa , Tabulka 4.1: pokračuje na dalšı́ straně... 124 | . Jméno Jméno, které má mı́t počı́tač v sı́ti, např. @ nesmı́ mı́t vı́ce než osm znaků a v dané lokálnı́ sı́ti nesmı́ již být použito. Jméno domény, do které počı́tač patřı́. Domény sloužı́ k členěnı́ sı́tı́ na menšı́ celky. Počı́tač je určen svým plně kvalifikovaným doménovým jménem (angl. Fully Qualified Domain Name – FQDN), které se skládá ze jména počı́tače a jména domény (obsahujı́cı́ho ještě jméno nejvyššı́ domény.) , #R$"* !*³#$" , 4 | . . počı́tač @ | Napřı́klad bude @ $"!* *³#R$" . . . Nejvyššı́ doména má maxiv doméně #R$" #R$)u . nebo málně čtyři pı́smena (napřı́klad ). Obecný tvar plně kvalifikovaného doménového jména je tedy }"% ! ",I# }"% / }"% . ? . {6. ( o @ {6. Adresa počı́tače v sı́ti. Každý počı́tač v sı́ti má pro každé sı́t’ové rozhranı́ (napřı́klad sı́t’ovou kartu nebo kartu ISDN) nejméně jednu adresu, která je jednoznačná. Tato adresa se skládá standardně z posloupnosti čtyř bajtů, A ä#A # #Kä obvykle oddělených tečkami, napřı́klad > ¼ Á Á . Při volbě IP adresy si rozvažte, zda budete (nynı́ nebo event. později) připojovat vaši lokálnı́ sı́t’ na Internet. Pokud ano, doporučuje se již od samého začátku použı́vat registrovanou IP adresu. Pro čistě privátnı́ sı́tě definuje standard RFC 1597 tři adresnı́ prostory, u kterých je zajištěno, že nezasáhnou do Internetu a nezpůsobı́ konflikt: 4.1. Konfigurace pomocı́ YaST 10.0.0.0 172.16.0.0 192.168.0.0 Adresa brány Sı́t’ová maska Adresa nameserveru ¥¦¥¦¥ ¥¦¥¦¥ ¥¦¥¦¥ 10.255.255.255 172.31.255.255 192.168.255.255 (Třı́da A) (Třı́da B) (Třı́da C) Některé IP adresy nejsou určeny pro počı́tače, ale majı́ A ä#A6 # # zvláštnı́ funkci. Tak napřı́klad > ¼ Á Á představuje A ä#A6 # #äã4ã sı́t’samotnou a > je k nı́ náležejı́cı́ broad¼ Á cast adresa. Pokud je v sı́ti počı́tač fungujı́cı́ jako brána (gateway), tj. je připojen k vı́ce než jedné sı́ti a přenášı́ pakety z jedné sı́tě do druhé, pak můžete zadat jeho adresu při konfiguraci sı́tě. Pomocı́ sı́t’ové masky je určeno, ve které sı́ti danou adresu hledat. IP adresa počı́tače se spojı́ se sı́t’ovou maskou pomocı́ logického AND. Tı́m se zamaskuje část, patřı́cı́ počı́tači (host), a zbude pouze adresa sı́tě. Typická maska ä4ã4ã#äã4ã#ä4ãã# je napřı́klad Á . Nameserver poskytuje službu DNS (angl. Domain Name Service), převádějı́cı́ jména počı́tačů (host names) na IP adresy a zpravidla i naopak. TakA napřı́klad jménu počı́, 4 ä#A6 # #ä | se přiřadı́ IP adresa > ¼ Á Á . Pokud tače @ je na sı́ti dostupný nameserver a chcete ho standardně využı́vat, uvedete jeho IP adresu při konfiguraci sı́tě. Tabulka 4.1: Hodnoty pro sı́t’ovou konfiguraci 4.1 Konfigurace pomocı́ YaST Jsou-li splněny předpoklady z úvodu kapitoly, můžete začı́t konfigurovat sı́t’ pomocı́ YaST. 4I . 1. Přihlaste se jako uživatel y2 * *6} -X "2y "%vr @ ? . : 2. Spust’te YaST a přejděte do menu ( , o6À & Z- $",z l4y /% "%& Z- $",* @ :!@ o¬: @ o m . , 3. Zvolte vhodné čı́slo, např. Á . Í / OP a pro obvyklou sı́t’ovou kartu zvolte jako zařı́zenı́ 4. Stiskněte klávesu MNj K4 ,%!, ""2 | : @ @ , pak opust’te tuto obrazovku pomocı́ . 6 /,!* Í 1 5. Stiskněte klávesu MNOP ( @ @ ) a zadejte IP adresu počı́tače, např. A ä#A6 # #ä > ¼ Á Á . Dále je třeba zadat sı́t’ovou masku. Pro sı́t’třı́dy C, tj. do ä4ã4ã#äã4ã#ä4ãã# 254 počı́tačů, je to typicky Á . )2 6. Opust’te toto menu pomocı́ . : @ @ 7. Aktivujte sı́t’ové zařı́zenı́ klávesou MN Í. OP . Í5Ñ:0 OP konfiguraci uložı́te, přı́padně menu opustı́te bez 8. Stisknutı́m klávesy MN^ D PO . uloženı́ stisknutı́m klávesy MNp l % }"%! ),z {6. ( o @ 9. V menu .7m dáte počı́tači nové jméno nebo stávajı́cı́ změnı́te. Zadává se i přı́slušná doména. 125 4. Linux v sı́ti Obrázek 4.1: Sı́t’ová konfigurace pomocı́ YaST "%& Z-2 V* 2}V* -0 @ o6À ? 10. V menu určı́te, zda se spustı́ programy inetd a portmap a dále NFS Server. Rovněž můžete rozhodnout, jaké jméno počı́tače a domény bude odesı́láno ve zprávách USENET. < < Program inetd spouštı́ v přı́padě potřeby serverové sı́t’ové služby (telnet, finger, ftp atd.). Měl by se vždy spustit při startu systému, jinak budou tyto služby chybět. Pokud chcete provozovat počı́tač jako NFS Server nebo použı́vat NIS, je třeba při startu spustit portmapper, který realizuje program portmap. Proto jste po jeho zvolenı́ dotázáni, zda se má také spustit NFS. )%& Z-4 $",±% ,!*),42,-X 11. V menu se konfiguruje přı́stup na jeden @ @6. až tři nameservery, jejichž IP adresy se oddělı́ mezerami. "%& Z- $",*","%/ - @ .7@v" se nastavı́ základnı́ konfigurace 12. V menu pro sendmail. Podrobný popis najdete v odst. 5.7 na str. 164. ,+$ +$³#R$")%& Z ; řada voleb, týkajı́cı́ch se Dále se dá nastavit v souboru ; sı́tě, na což vám poskytne YaST pohodlný nástroj k editovánı́. Tı́m je hotova základnı́ konfigurace sı́tě. Na závěr zavolá YaST program SuSEconfig a přenese změny do přı́slušných konfiguračnı́ch souborů (viz odst. 4.2). Aby měly provedené změny účinek, je potřeba spustit skript Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇdÅ"Õ© Ä ¤è"£ÅéÅ Ä É¤)¨Å6¤ v$6%!, 9 : : 4.2 Manuálnı́ konfigurace sı́tě Přestože by měl být YaST postačujı́cı́ prostředek ke konfiguraci sı́tě, je často třeba ještě nastavit dalšı́ volby nebo použı́t vlastnı́ koncepci, což je třeba provést ručně. Také je dobré později v přı́padě problémů vědět, do kterých souborů se podı́vat. 126 4.2. Manuálnı́ konfigurace sı́tě 4.2.1 Konfiguračnı́ soubory Následujı́cı́ odstavec podává přehled o konfiguračnı́ch souborech, které se týkajı́ sı́tě, a vysvětluje jejich funkce a použitý formát dat. ,"+$ ; +$¿#R$""%& ; Z V tomto centrálnı́m konfiguračnı́m souboru se dá nastavit téměř všechno, co se týká sı́tě. Po jeho změně pomocı́ YaST nebo po jeho ručnı́ změně (a následném zavolánı́ skriptu SuSEconfig) se podle něj automaticky vygeneruje většina dále uvedených konfiguračnı́ch souborů a nakonfigurujı́ se startovacı́ skripty. ,+$ +$³#R$")%& Z Pokud soubor ; změnı́te ručně, doporučuje se následně ; spustit skript SuSEconfig, aby se změny konfigurace automaticky promı́tly do dalšı́ch konfiguračnı́ch souborů. ,"+$ ; ;)| *5+* V tomto souboru (viz soub. 4.2.1) se přiřazujı́ jménům počı́tačů IP adresy. Pokud se nepoužı́vá nameserver, musı́te zde uvést všechny počı́tače, na které chcete mı́t přı́stup pomocı́ jména. Každý počı́tač je na zvláštnı́ řádce, sestávajı́cı́ se postupně z IP adresy, plně kvalifikovaného jména počı́tače a jeho zkratky, oddělených mezerami nebo tabulátory. Komentáře začı́najı́ znakem . e _ e Ôf6SR§$6 a ` * a R f e %* ` 6 " "R` $'$ ¨ º©5 S9 ` 5!* á f e _ Q à +¨ à a 7 % $ ` a 656Kª ;e 9*X*¢* ` 6 R'&R ` R'*'*5!* á «*ô¬ ` SS ) ªü e f6SR ` * a Ô%$º!* ` $ïf ` ¬* ` 6% $* ` 6 R' &R¯® ` $'$ e °* ` 6ª ` $'$ ` *$ ` * ` S ` e f6SR S ` S e Ñ:,'- 0 0 Ñ S Ñ' Î , :Ñ 1Þ 0 Ñ e SR¬5R! e Ñ' Î , :Ñ 1Þ 0 ,'0 ` e R¬5R!¬ ` e D *$ f e Obsah souboru 4.2.1: ; ,"+$ ; ; %!," 9 : ,+$ ;5| !*5+* * Zde se převádějı́ jména sı́tı́ na sı́t’ové adresy. Formát je stejný jako u sou!*5+* boru | , pouze sı́t’ová jména jsou jako prvnı́ a za nimi následujı́ adresy (viz soub. 4.2.2). ¢*R ; S a ` S ` S *R D *$ f*R ; _ e f6SR$6 a ` * a R f*R %* ` 6 " "R` $'$ ¨ º±5 S9 ` 5!* á f e _ Q à +¨ à a 7 % $ ` a 656Kª ;e 9*(*¢* ` 6 R'&R ` R'*'*5!* á Ñ:,'- 0 0 Ñ' Î , Ñ:1Þ 0 0 0 Obsah souboru 4.2.2: ; ,+$ ; %!, 9 " : * 127 4. Linux v sı́ti order hosts, bind multi on/off nospoof on alert on/off trim ù domainname ú Stanovı́, v jakém pořadı́ se zavolajı́ služby pro rozhodnutı́ jména počı́tače (hostname). Možné argumenty jsou ,+$ !*5v* hosts: prohledávat soubor ; ;)| bind: použı́t nameserver ,+$ ; Stanovı́, zda počı́tač, uvedený v ; !*5+* | smı́ mı́t vı́ce IP adres. Tyto parametry majı́ vliv pouze na spoofing nameserveru. Zadané jméno domény se oddělı́ od jména počı́tače, než je o něm rozhodnuto (pokud ovšem jméno počı́tače obsahovalo doménu). Tato volba se hodı́, pokud jsou ,+$ !*5v* v souboru ; ;)| jen jména z lokálnı́ domény, o kterých lze rozhodnout i s připojeným jménem domény. Tabulka 4.2: Parametry pro soubor ; ,+$ ; ;)| ,+$ ;)| !*5X#R$""%& !*5>#R$)"%& Tento soubor se týká rozhodnutı́ (angl. resolving) o jménu počı́tače (angl. hostname). Rozhodnutı́ o jménu počı́tače znamená přeloženı́ jména počı́tače (event. sı́tě) pomocı́ knihovny resolver na IP adresu. V souboru ,+$ !*5>#R$)"%& ; ;)| se uvádı́ řada parametrů, z nichž každý musı́ být na zvláštnı́m řádku. Komentáře začı́najı́ znakem . Možné parametry uka,+$ !*5X#R$""%& ;)| zuje tab. 4.2. Přı́klad ; ukazuje soubor 4.2.3. Ç ÇÌ× Ä ¤"Õׯ"£5ɤÙÕ£©5ê Ç Ç Ä Æ)¨ ë5Ä ©"¨¦ Ä Ø±Åª6©©Ü© £Å6Ø Ä ø Å Æ"£5ɤ"Éø¢"Ü©5Ø Ç «6«6£èø¦"ª"«¤)ÜÖ"« Ä ¨ØØ6Å"É ¦)ª"«¤"Üø£© Ç 6©5ج£êÌÆ"£5ɤBÙÕ£©6ê Obsah souboru 4.2.3: ; ; ,+$ ; %+*4* 9 v$ | ,"+$ ;)| *5>#R$")%& #R$")%& Pomocı́ GNU C library 2.0 může nynı́ SuSE Linux %+ využı́vat „Name *4* v$ #R$")%& 9 | Service Switch“ (NSS) (viz. manuálová stránka pro %ã%7*4* +$ #R$)"%& 9 | (.7@ ), přı́padně podrobný manuál The GNU C Library Reference Manual, kap. ”System Databases and Name Service Switch”1 ). 1 128 balı́k S a !*f , série $ . 4.2. Manuálnı́ konfigurace sı́tě V souboru ; ,"+$ ; %7** 9 +$ | #R$""%4& se uvede, v jakém pořadı́ je informace ²pozˇadována. Přı́klad ukazuje soub. 4.2.4. Komentáře se oddělujı́ znakem . & ,!*/%7* !*5+* Položka ( ) ) v tzv. „databázi“ | zde napřı́klad znamená, ,!* ,+$ !*5+* & že po spuštěnı́ ; ;)| ( " ) se vyšle požadavek DNS (Domain Name Service) (viz odst. 4.4 na str. 133). Ç Çd× Ä ¤"ÕשÉ6Éè"ܤ"ÕÆÙÕ£©5ê Ç Ö"¨6É6Éè5ØB¥ 6Å5£ª6Ö¥ Õ£R¦"Ö"¨¤ Õ£R¦"Ö"¨¤ Æ"£6ɤ"É+¥ © Ä ¤è"£ÅéÉ+¥ ê)Ü« Ä d É Ø©"É ê)Ü« Ä d É Ø©"É É Ä Å ë Ü6Õ Ä É+¥ Ö5Å5£¤)£5Õ£«5É+¥ Ø¢±ê"Ü« Ä É Ø¢±ê"Ü« Ä É © Ä ¤6Å)£ªÖ¥ ê)Ü« Ä É Obsah souboru 4.2.4: ; ,+$ ; %+*4* 9 v$ | #R$5"%& Databáze, dosažitelné pomocı́ NSS, uvádı́ tab. 4.3 na následujı́cı́ straně. - )-4 % 04 * V budoucnu se ještě počı́tá s parametry @ , . (!@ @6. , %, * * -40 $ , a( .7@ : ! : ? . *",!* @)@ *","%/ , ,+* | Z4"( *5+* | %!,"4Z4"- %!," (!@ 9 *4* 9 / ( !$" ( ( * : $ *","42 $",* * .7@v" (8) viz manuálová Poštovnı́ aliasy pro *",* %ã *",* @4!)@ stránka pro @4!)@ (.7@ ). Ethernetové adresy. Z,Z4,"% Uživatelské skupiny pro (3) viz manuálová Z"%ãZ4"( (.7@ ( ). stránka pro Jména počı́tačů (hostnames) a IP adresy pro Z, !*50 % , | ? @6. (3) a podobné funkce. Platný seznam počı́tačů a uživatelů v sı́ti pro práci s přı́%,4Z)stupovými právy, viz manuálová stránka pro ( % ã%!,Z4"(.7@ ( ). Z,%!,,"% Jména a adresy sı́tı́ pro (3). Z, ,)% Uživatelská hesla pro (3), viz. manuálová (49 *4* / %Vã ** / stránka pro (@ (Z.7,@ "(!4@ ,"% 9 ). 9 ( Sı́t’ové protokoly pro (3), viz manuálová !$) * % ã "!$" * ( ). stránka pro ( (.7@ Jména a adresy „Remote Procedure Call“ pro Z,4 $60 % , ( ? @6. (3) a podobné funkce. Z,"+*",42,"% Sı́t’ové služby, (3) Tabulka 4.3: pokračuje na dalšı́ straně... 129 4. Linux v sı́ti * / |@ Z,+* 9 % Stı́nová hesla uživatelů, které použı́vá ( @6. (3), * / % ãÂ* / viz manuálová stránka pro |!@ 9 (.+@ |@ 9 ). Tabulka 4.3: Databáze dosažitelné pomocı́ ; ,+$ ; %7*4* 97 +$ | #$)"%& Všechny konfiguračnı́ možnosti databáze NSS uvádı́ tab. 4.4. & ,!* ) /0 % * % * /%+* $" (v .!(!@ -7* Přı́mý přı́stup k souborům, např. ; Přı́stup přes databázi. NIS viz odst. 4.5 na str. 134. !*6+* %!, ,v$ ;@!5@ *",!* . * Pouze s rozšı́řenı́mi | a 9 : . ** / * / Z"Pouze s rozšı́řenı́mi (!@ 9 , |!@ 9 a ( . je možné spouštět různé reakce na různé výsledky vyhledávánı́ – detaily viz manuálová stránka pro %7*4* +$ #R$""%& %ã%7*4* +$ #$""%& (.7@ ). 9 | 97 | –dále– Tabulka 4.4: Konfiguračnı́ možnosti „databáze“ NSS ,+$ ; %+*4$)/X#R$)"%& ; Pomocı́ tohoto souboru se konfiguruje program nscd (angl. Name Service %7*$)/ % %7*$)/ ¼ Cache Daemon), viz manuálová stránka pro (.+@ ) a ma%7*4$)/#R$""%& %ã%7*4$)/#R$""%& .7@ nuálová stránka pro ( ). Týká se informacı́ *4* / Z4"- * *5+* 9 , ( v (!@ a| . Démon se musı́ znovu nastartovat, když se ,+$ ,!*" 2>#R$")%& ; např. měnı́ DNS při změně ; . Sloužı́ k tomu přı́kaz: Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ©ÉÕØ¬Å Ä É¤)¨Å6¤ *4* / Je-li např. aktivována vyrovnávacı́ pamět’ (cache) pro (!@ 9 , trvá zpravidla 15 sekund, než je systému znám nově založený lokálnı́ uživatel. Opětovným spuštěnı́m programu nscd se tato doba čekánı́ dá zkrátit. ; ,+$ 2X#R$""%& ,v$ !*6>#R$""%& Podobně jako ; ;)| ; ,!*" , tento soubor hraje zásadnı́ roli při určovánı́ (resolving) jmen počı́tačů pomocı́ knihovny resolver. *), +$ | ) a jaká Zde se zadává, do které domény počı́tač patřı́ (klı́čové slovo @ % ,!*",42, je adresa nameserveru (klı́čové slovo @6. ). Dá se zadat vı́ce jmen domén (ale tı́m déle pak trvá rozhodnutı́ o jménu). Při rozhodovánı́ o nikoli *", +$ plně kvalifikovaném jménu se připojı́ položky @ | postupně za sebou, aby daly plně kvalifikované jméno. Uvádějı́ se zde nameservery, každý na vlastnı́ řádce, začı́najı́cı́ slovem % ,!*","42, @6. . 130 4.2. Manuálnı́ konfigurace sı́tě Komentáře se oddělujı́ znaky soubor 4.2.5. . Přı́klad ; ,v$ ; ,!*) 2>#R$)"%& ukazuje Çd× Ä ¤"Õ×Å Ä É£« ë ÙÕ£©5êjÇ Çb`ª5ŬØ5£R¦4¨5Ü© É Ä ¨Å"ÕÆÕ£5ɦ4£6É+ÙÕ£R¦ Ç Ç Ä ªÉ Ä Æ Ä «5Ü£5ɳqíðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙíu¬¨5Éï©"¨R¦ Ä É Ä Å ë5Ä Å \ ©"¨¦ Ä É Ä Å ë5Ä Åíðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙí Ç 6©5Ø£ê¬Å Ä É£« ë ÙÕ£©5ê \ Obsah souboru 4.2.5: ; ,+$ ; ,!*" 2>#R$")%& YaST (viz odst. 4.1 na str. 125) zde při instalaci automaticky doplnı́ zadaný nameserver! ; ,"+$ ; U F q4x J4G Tento soubor se čte při startu různými skripty. Smı́ obsahovat jenom jednu řádku, na kterou se zadá jméno počı́tače (holé, bez domény!). Také tento ,+$ +$³#R$")%& Z ; soubor se generuje automaticky z nastavenı́ v ; . 4.2.2 Startovacı́ skripty Kromě popsaných konfiguračnı́ch souborů je zde ještě řada skriptů, které spouštějı́ sı́t’ové programy během startu počı́tače, a to v okamžiku, kdy systém přejde na některou vı́ceuživatelskou úroveň (angl. multiuser runlevel) (viz tab. 4.5 na následujı́cı́ straně). ,+$ ; ,+$ ; ,+$ ; ,+$ ; % >#/ % >#/ % >#/ % >#/ ; ; ; ; %!, ; 9 : "-4, ; %!,"4/ ;! ; ( $ ,+$ % >#/ ; ; ; %&v*4*","42, ; ,+$ ; % >#/ ; *","%/ .7@v5 Tento skript se stará o hardwarovou a softwarovou konfiguraci sı́tě při startu systému. Nastavuje IP adresu, sı́t’ovou adresu, sı́t’ovou ,+$ +$³#R$)"%& Z masku a bránu, zadané v ; ; (a uložené tam napřı́klad použitı́m YaST, viz odst. 4.1 na str. 125). Uvádějı́ se zde všechny statické cesty (routes) v sı́ti. Detailnı́ popis podává odst. 4.3 na následujı́cı́ straně. Spustı́ program inetd, je-li to požadováno ,"+$ +$¿#R$""%& Z ; v; . To je potřeba, chcete-li se přihlásit k tomuto počı́tači přes sı́t’. Spustı́ portmapper, který je potřeba, aby se dal použı́t server RPC, např. pro export souborového systému přes NFS. Spustı́ server NFS. Řı́dı́,+$ proces sendmail podle nastavenı́ +$³#R$)"%& Z ; v; . Tabulka 4.5: pokračuje na dalšı́ straně... 131 4. Linux v sı́ti ,+$ ; ; ,+$ % X#K/ % X#K/ ;! ;! *",2 ;"?( ;"?( 0 ,+$ Spustı́ server NIS podle nastavenı́ v ; ; v$³#R$""%& Z . ,+$ Spustı́ klient NIS podle nastavenı́ v ; ; v$³#R$""%& Z . %/ Tabulka 4.5: Startovacı́ skripty sı́t’ových programů 4.3 Směrovánı́ a SuSE Linux Co je směrovánı́ Nastavenı́ směrovacı́ tabulky (routing table) SuSE Linux neumožňuje pomocı́ ,v$ +$³#$""%& Z ; proměnných,v+centrálnı́m konfiguračnı́m souboru ; . Stará se $ % X#K/ )-, ;! ; , ke kterému patřı́ dalšı́ konfiguračnı́ soubor o to skript ; ,+$ "-,#$""%& ; ; . ,+$ % >#/ %!, " ,+$ ; ; 9 : , ; ; Po inicializaci sı́tě startovacı́mi skripty ; % >#K/ ½ / , ,+$ ;! 4Ã5|!@ 9@ ; , event. i dalšı́mi, se prohledává soubor ; "-,#$""%& ,+$ % >#K/ "-4, ;! ; pomocı́ programu ; a vytvořı́ se směrovacı́ tabulka, kterou pak systém použı́vá. ,v$ "-4,#R$")%& ; V souboru ; se postupně uvádějı́ statické směry (routes): směr k dalšı́mu počı́tači (host), směr k dalšı́mu počı́tači přes bránu (gateway) a směr k dalšı́ sı́ti. -+*6 *60 % )-4,/ ; ; , Dalšı́ možnost je použı́t dynamické směrovánı́ a program ; "-,/ jehož konfigurace je náročnějšı́, viz manuálová stránka k programu . Jak použı́t směrovánı́ ,v$ "-4,#R$")%& Pravidla pro konfiguračnı́ soubor ; vycházejı́ z tvaru vý; *60 % "-, *60 % "-, . Pokud zavoláme ; bez parametrů, stupu přı́kazu ; ; ; ¶ Zv* zobrazı́ se v současnosti použı́vaná směrovacı́ tabulka. Až na nadpisy , @ ,4 $ ,& ~*", ,+$ "-,#R$""%& G ; ,E a odpovı́dajı́ položky ; . Odtud tedy pravidla pro ; < < < < < 132 ,"+$ ; )-,#R$)"%& : Řádky začı́najı́cı́ a prázdné řádky se ignorujı́. Každý záznam představuje jedna řádka s nejméně dvěma a nejvýše čtyřmi sloupci. V prvnı́m sloupci je cı́l daného směru, a to IP adresa sı́tě nebo počı́tače, přı́padně u dosažitelných nameserverů také plně kvalifikované jméno sı́tě nebo počı́tače. /,& - Klı́čové slovo je rezervováno pro implicitnı́ bránu (default ga@ # # # teway). Nepoužı́vejte Á Á Á Á jako cı́l zadaného směru. # # # Druhý sloupec obsahuje bud’prázdný oddělovač ( Á Á Á Á ) nebo IP adresu resp. plně kvalifikované jméno implicitnı́ brány nebo brány, kterou je cı́lový počı́tač (nebo sı́t’) dosažitelný. Třetı́ sloupec obsahuje sı́t’ovou masku pro sı́tě nebo počı́tače za branou. 4.4. DNS – Domain Name Service < Poslednı́ sloupec se týká pouze sı́tı́, připojených k lokálnı́mu počı́tači (Loopback, Ethernet, ISDN, PPP, Dummy-Device, . . . ). Zadává se jméno zařı́zenı́ (device name). ,v$ "-4,#R$")%& Jednoduchý přı́klad souboru ; ukazuje obrázek 4.3.1. Po ; ,+$ "-,#$""%& ; přidánı́ nových záznamů do souboru ; proved’te přı́kaz: Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇÌÅ"ÕÅ)£ª5¤ Ä Å Ä É¤)¨Å6¤ Tı́m se doplnı́ nové položky do směrovacı́ch tabulek. ¢´ 6!* ´' +9µ ` 6* ÑÎ', Ñ:1Þ 0 °$Rf ` S ; ` ` 0 0 0 0 ÑÎ', Ñ:1Þ 0 Ñ ¶R : Ñ ´%&6 ` ,'/'/ ', /'/ ', /'/ ', /'/ ,'/'/ ', /'/ ', /'/ 0 ,'/'/ ', /'/ ', /'/ 0 S R e 0 °¶R §$%&6 Ñ:,'- 0 0 0 ,'0%. Ñ:,'- ', 2'/ 0 ` $Rf ` S µ ¢· 0 0 0 0 0 0 0 0 ; ` ,'0%. Ñ:,'- ', 2'/ 6. Ñ !*$ µ a e ` ; ` ,'0'- 1 Þ Ñ:/'1 / Ñ °¶R 0 a e ÑÎ', Ñ:1Þ !*$ µ 0 0 ` ,'0'- 1 Þ Ñ./ . / ,'/'/ ', /'/ ', /'/ ', /'/ ,'0'- 1 Þ Ñ:/'1 / Ñ ,'/'/ ', /'/ 0 0 ; ` Obsah souboru 4.3.1: Jednoduchý přı́klad souboru ; ,"+$ )-,#R$)"%& ; 4.4 DNS – Domain Name Service Sı́t’ová služba DNS (angl. Domain Name Service) se použı́vá k tzv. „vyřešenı́“ doménových jmen a jmen počı́tačů nalezenı́m jejich odpovı́dajı́cı́ch IP adres. , 4 A ä#A6 # #ä | přiřadı́ IP adresa > ¼ Á Á . Tı́m se napřı́klad jménu počı́tače @ 4.4.1 Konfigurace DNS 0 %/ ¼ , série Za službu DNS odpovı́dá program named, který obsahuje balı́k % (BIND - Berkeley Internet Name Domain). Pomocné programy obsahuje 0 %/"- % balı́k " , série . BIND verze 8 má nový formát konfiguračnı́ch dat, pozor proto na staršı́ literaturu! ,v$ % ,/X#R$")%& Konfiguračnı́ soubor ; zde udává výchozı́ hodnoty, ze kte; @6. rých se odvozujı́ ostatnı́ závislé soubory. Instalovanou šablonu je zde potřeba přizpůsobit na lokálnı́ podmı́nky. 4.4.2 Jednoduchý nameserver Přı́klad najdete v souboru , ,I# | .4; 1@6.!(v | .+ . & ) ,= ; -+*5 ; * |@ , ; /!$ ;6(!@ $ :@ Z,* ; 0 %/ ¼; 133 4. Linux v sı́ti Dalšı́ informace < Dokumentace pro balı́k 0 %/ ¼;5| .4; %/, 1 # | 0 %/ ¼ : & " ,= ; -7*6 * ; |!@ , ; /!$ ;)(@ $ Z,* :4@ ; .7 . % ,/ % % ,/ < ¼ @6. Dále manuálová stránka pro @6. (.7@ ), kde jsou uvedeny i % ,/X#$""%& navazujı́cı́ dokumenty RFC, a rovněž manuálová stránka pro @6. %ã% ,/#R$""%& (.7@ @6. ). 4.5 NIS – Network Information Service Jakmile přistupuje v sı́ti vı́ce unixových počı́tačů ke společným prostředkům, je třeba zajistit, aby bylo všude společné označenı́ uživatelů a skupin. Sı́t’musı́ být pro každého uživatele transparentnı́ – at’ pracuje na kterémkoli z těchto počı́tačů, vždy by měl najı́t stejné prostředı́. Toto je umožněno pomocı́ služeb NIS a NFS. NFS sloužı́ pro přı́stup k souborovým systémům přes sı́t’ a bude popsán v odst. 4.6 na následujı́cı́ straně. NIS (angl. Network Information Service)2 je ve své podstatě databázová služba, umožňuje po sı́ti přı́stup ,+$ *4* / ,"+$ * / ,"+$ Z4"k souborům ; ;)(!@ 9 , ; ; |@ 9 nebo ; ; ( . NIS se dá ,+$ !*5+* ,+$ *",42 $",!* použı́t i pro dalšı́ úlohy (např. pro ; nebo ; ). ;5| ; 4.5.1 Zřı́zenı́ klienta NIS Programy pro zřı́zenı́ klienta NIS pro SuSE Linux obsahuje balı́k ?( % série . Postupuje se přitom v následujı́cı́ch krocı́ch: < , Stanovenı́ serveru NIS. ,"+$ +$¿#R$""%& Z ; Jméno L4serveru NIS se zadá v souboru ; pomocı́ pro 4 E E . Program SuSEconfig pak tato jména zapı́še ve správměnné ,"+$ #R$""%& ;"?( ném formátu do souboru ; (viz soub. 4.5.1 na následujı́cı́ straně). Pokud jste tuto proměnnou nastavili pomocı́ YaST, stane se tak automaticky. ,+$ #R$""%& ; ;"?( Soubor musı́ obsahovat řádku začı́najı́cı́ klı́čovým slovem *",42, ?( následovaným jménem serveru NIS. , < !* $"* . Jméno ,"serveru NIS (např. | ! . +$ *5+* ;)| nebo pomocı́ DNS. mocı́ ; < !*³#$" . ) musı́ být řešitelné po- Musı́ být zajištěno, že se spustil portmapper, protože NIS se realizuje prostřednictvı́m RPC (angl. Remote Procedure Calls). Server NIS se ,+$ % >#K/ 4 spouštı́ skriptem ; ;! ;)( .+@"( a spustı́ se automaticky, pokud ,"+$ +$¿#R$""%& Z se zajistı́ v ; spuštěnı́ portmapperu. ; Pro NIS se často použı́vá synonymum danou sı́t’. 134 %/ nastavenı́ domény NIS při startu systému. ,+$ +$³#R$")%& Z L4 6x4x ; se nastavı́ proměnná D!F"GJ JG . Při V souboru ; ,+$ % X#K/ přechodu na sı́t’ovou úroveň běhu to vyhodnotı́ skript ; ;! ; %, 9 : a přiřadı́ se odpovı́dajı́cı́ jméno domény. Jméno domény NIS se nesmı́ zaměňovat se jménem domény DNS. Mohou mı́t sice stejné jméno, nemajı́ však spolu nic společného! < 2 0 à » ; což znamená yellow pages, tj. žluté stránky pro ¸º¹ 4.6. NFS – distribuované souborové systémy Çd× Ä ¤"Õ×ËÖÙÕ£©5ê Ç ÇdÚË©5¤5¨õB¥ Ç ÇºËÖÉ Ä Å ë5Ä Å Ç ¼6É Ä Å ë5Ä Å©"¨R¦ Ä æ Ç ËÖ"É Ä Å ë5Ä Å Æ Ä «5Ü£5ÉvÙÕ£5ɦ£5É+ÙÕ£¦ Ç 6©5Ø£ê× Ä ¤"Õ×ËÖÙÕ£©5ê \ Ä ê"Ü© Ä èÆÜ6ÕÆ±Æ"£6ɤ¬¤)£±Õ£©5¤)¨5Õ¤ ê)£ÅiÉ Ä Å ë Ü6Õ Ä Ù Obsah souboru 4.5.1: ; < ,"+$ *4* / ,+$ ,+$ ;"?( #R$""%& Z4"- Doplňte údaje v ; ;)(!@ 9 a; ; ( . Aby se zaslal požadavek serveru NIS po prohledánı́ lokálnı́ch souborů, musı́ se odpovı́dajı́cı́ soubory ukončit řádkou, začı́najı́cı́ znakem ( A ). NIS dovoluje řadu dalšı́ch voleb, např. netgroups nebo lokálnı́ přepsánı́ záznamů NIS. < Spuštěnı́ programu ypbind. Poslednı́m krokem stanovenı́ serveru NIS je spuštěnı́ klienta NIS pomocı́ programu ypbind. Rovněž tento program se spouštı́ automaticky, pokud byla sı́t’konfigurována pomocı́ YaST. < Aktivovánı́ provedených změn. Znovu nastartovat systém nebo zadat Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇdÅ"Õ© Ä ¤è"£ÅéÅ Ä É¤)¨Å6¤ Ä ¨Å6¤Æ¥ CøÇdÅ"ÕËÖ6¢Ü©5Ø±Å Ä É¤)¨Å¤ 4.5.2 Master a slave server NIS *",2 % , série ; podrobný návod najdete Pro tuto službu instalujte balı́k ?( -7*5 * , / !$ $ Z4,!* U B q v; ; |!@ ; ;)(@ :@ ;)?(!; F F . 4.6 NFS – distribuované souborové systémy Jak již bylo uvedeno v předchozı́m odst. 4.5 na předchozı́ straně, NFS (spolu s NIS) umožňujı́, aby byla sı́t’ pro uživatele transparentnı́. NFS umožňuje počı́tačům sdı́let souborové systémy v sı́ti – uživatel pak vidı́ stejné prostředı́ nezávisle na tom, odkud se přihlásı́. Podobně jako NIS, představuje i NFS nesymetrickou službu – je zde server NFS a klient NFS. Počı́tač může vykonávat obě tyto úlohy, tj. exportovat do sı́tě své vlastnı́ souborové systémy a připojovat (mount) souborové systémy jiných počı́tačů. Centrálnı́ server NFS mı́vá obvykle velkou diskovou kapacitu. Jednotlivı́ klienti si z něho připojujı́ povolené adresářové stromy ke svému souborovému systému. 4.6.1 Import souborových systémů Importovat systém souborů ze serveru NFS je snadné. Jediným předpokladem je, aby již běžel RPC portmapper. Spuštěnı́ serveru NFS již bylo ukázáno v souvislosti s NIS (viz odst. 4.5.1 na předchozı́ straně). Je-li tento předpoklad 135 4. Linux v sı́ti splněn, mohou se souborové systémy exportované z jiného počı́tače připojovat "-4% stejně snadno jako lokálnı́ souborové systémy přı́kazem . . Syntax je zde "-4%r"%&v* . ù ! o @ ú = ù u4/y ,)%!yj$",*5 , @vú ù Y : y , % o $),!*5 !* @vú Pokud se má napřı́klad připojit adresář ;5| . počı́tače | ! namı́sto , adresáře ;)| . na našem počı́tači, dosáhneme toho následujı́cı́m přı́kazem: Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇï¦4£ª©5¤Ê¤Ì©6ê"ÉºÆ Ä «6Ü£5É+¥×Æ"£R¦ Ä ×Æ"£¦ Ä 4.6.2 Export souborových systémů Počı́tač, který exportuje souborové systémy, se nazývá server NFS. Musı́ na něm být spuštěny následujı́cı́ sı́t’ové služby: < RPC portmapper (portmap) RPC mount démon (rpc.mountd) < RPC NFS démon (rpc.nfsd) < Tyto služby se spouštějı́ při startu systému pomocı́ skriptů /etc/init.d/portmap a /etc/init.d/nfsserver. Jak se spustı́ RPC portmapper, bylo již popsáno v odst. 4.5.1 na str. 134. Kromě spuštěnı́ uvedených démonů se ještě musı́ stanovit, které souborové systémy je povoleno exportovat a na které počı́tače. K tomu sloužı́ soubor ,+$ , 4v* , kde se vždy uvede na samostatnou řádku, který počı́tač má ; ; 1( přı́stup na který adresář (včetně jeho podadresářů), a s jakými právy. Oprávněné počı́tače se zadávajı́ obvykle jejich plnými jmény, včetně domény. ¹8 R¸³ Také je možno použı́t zástupné znaky (wildcards) jako a , podobně jako to dělá bash. Lze uvést i IP adresy počı́tačů nebo celých sı́tı́. Pokud se nezadá žádný počı́tač, pak je zde omezenı́ pouze uvedenými přı́stupovými právy a nikoli počı́tačem. Přı́stupová práva se dávajı́ do závorek za jména počı́tačů. Nejdůležitějšı́ volby zde jsou: ro rw root squash no root squash link relative link absolute map identity Souborový systém se exportuje pouze pro čtenı́ (standardnı́). Souborový systém se exportuje pro čtenı́ i zápis. 4 Uživatel daného počı́tače nemá rootovská práva na tento souborový systém. To se dosáhne tı́m, 4ãã ½ rävs a to se že se user-ID Á změnı́ na user-ID 3 K%!"0!/ přiřadı́ uživateli (standardnı́ volba). ? Zachovat rootovská práva (opak předchozı́ho). Nahradit absolutnı́ symbolické odkazy (začı́najı́cı́ ; ) #4# ; . Tato volba má smysl odpovı́dajı́cı́ posloupnostı́ jen tehdy, je-li připojen úplný systém souborů počı́tače (standardnı́ volba). Symbolické odkazy zůstávajı́ nezměněny. Na klientovi budou stejné user ID jako na serveru (standardnı́ volba). Tabulka 4.6: pokračuje na dalšı́ straně... 136 4.6. NFS – distribuované souborové systémy map daemon Klient a server nemajı́ odpovı́dajı́cı́ si ID. To se sdělı́ programu nfsd, aby vytvořil konverznı́ tabulku pro user ID. Předpokladem je spuštěnı́ démona ugidd. Tabulka 4.6: Přı́stupová práva k exportovaným adresářům , Soubor 1( 4+* může vypadat napřı́klad jako soub. 4.6.1: Çd× Ä ¤"Õ× Ä õÖ"£Å6¤"É Ç Æ Ä 6 « Ü£5ÉlqÓÅèKu ë Ä ©ªÉlqÓÅè@u 5 Æ Ä «6Ü£5ÉlqÓÅ5£u ë Ä ©ªÉlqÓÅ)£u 5 Æ Ä «6Ü£5l É qÓÅ5 £ u ë Ä ©ªÉlqÓÅè@u 5 × Æ qÓÅ)l £ kÓÅ)£6£¤ É nª"¨6ÉÆKu Ä ¨Å¤~ ׯ)£R¦ Ä ×ê¤Ö qÓÅ)£ u Ç\["£© Ä Õ±É£ª6¢"£Åª× Ä ¤)Õ× Ä õÖ)£Å6¤"É ×Æ)£R¦ Ä ×ª"ÉÅ)×4íí ת"ÉÅ)×6«5Ü¢"פ Ä õ¦ê Obsah souboru 4.6.1: ; ,+$ , ,+$ ; , 1( 4v* 4v* Soubor ; čtou mountd a nfsd. Pokud se v něm něco změnilo, je ; 1( třeba mountd a nfsd opětovně spustit, a to nejsnáze přı́kazem: Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇÌÅ"Õ©5ê)É6É Ä Å ë6Ä Å±Å Ä É¤5¨Å6¤ 137 4. Linux v sı́ti 138 Kapitola 5 Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ Kromě napojenı́ na lokálnı́ sı́t’ je dnes stále důležitějšı́ napojit se na většı́ sı́t’ typu ☞WAN (angl. Wide Area Networks) nebo alespoň využı́vat některých sı́t’ových služeb. V unixovém světě se prosadily dva standardy připojenı́ k většı́ sı́ti po modemu nebo ISDN, a to UUCP a TCP/IP. Zatı́mco UUCP (Unix to Unix CoPy) sloužı́ převážně k přenosu zpráv (news) a elektronické pošty (e-mail), poskytuje TCP/IP skutečné sı́t’ové spojenı́ se všemi službami, známými z LAN. Pokud se použı́vá TCP/IP při spojenı́ pomocı́ modemu nebo ISDN, je to dnes zpravidla přes PPP (Point to Point Protocol) 1 . V sı́ti ISDN se převážně * %7$54 , někdy však i @)9( (viz odst. 5.2.5 na str. 147). použı́vá ? V dalšı́m se nejprve dozvı́te, jak realizovat připojenı́ k WAN a seznámı́te se s protokolem PPP (odst. 5.1) a dále jak konfigurovat ISDN (odst. 5.2 na následujı́cı́ straně). Dále ukážeme, jak připojit analogový modem (odst. 5.5 na str. 151) a jak se konfiguruje spojenı́ modemy přes PPP (odst. 5.5.1 na str. 152). Následuje e-mail a zprávy (odst. 5.7 na str. 164 a odst. 5.8 na str. 167). 5.1 PPP PPP (angl. Point to Point Protocol) umožňuje provozovat TCP/IP na sériové lince. Klient a server PPP se během spojovánı́ dohodnou na řadě parametrů. Server může přidělit klientovi IP adresu, přı́padně i jméno. Na rozdı́l od protokolu SLIP je PPP definovaný standard a většinou to bývá jediný protokol, který nabı́zı́ poskytovatel internetových služeb (angl. ISP, Internet Service Provider). Centrálnı́ roli zde hraje PPP démon, který komunikuje s různými zařı́zenı́mi, a to v roli jak serveru, tak i klienta. K sestavenı́ spojenı́ se použı́vá program wvdial nebo program chat. 5.1.1 Podmı́nky pro PPP SuSE Linux vyžaduje pro PPP splněnı́ následujı́cı́ch podmı́nek: < 1 Jádro musı́ podporovat TCP/IP a PPP. To je přı́pad standardnı́ho jádra a modulů, a proto nenı́ nutné kompilovat nové jádro. SLIP (Serial Line Internet Protocol) postupně vycházı́ z módy. 139 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ % < 0 < Musı́ být nainstalovány sı́t’ové balı́ky – nezbytné jsou balı́k :7 a dále %!,"+$)&Z %!,!r)4 * balı́k a balı́k ze série @ . % Dále jsou též třeba základnı́ balı́k (4(4( , série , obsahujı́cı́ programy pppd a chat. Pro zahájenı́ a ukončenı́ spojenı́ analogovým modemem potřebujeme balı́k % 2/ 9 )@ , série . Pro ISDN viz odst. 5.2.3 na str. 143. Je třeba znát uživatelské jméno a heslo pro server PPP. < < < 5.1.2 Dalšı́ informace o PPP PPP nabı́zı́ řadu možnostı́, jak konfigurovat spojenı́. Odkazujeme zde na / ☞ / % ¼(4(4( ), manuálové stránky, napřı́klad manuálová stránka pro ((4( (.7@ x44q r½!r U B q #Zu 44r U B q #Zu -7*5 3 F F F F ; dále na soubory a v adresáři ; * , /!$ ,)% -7*5 |!@ ; ;)| 9 ; ; ; a rovněž na soubory s dokumentacı́ v adresáři * , /!$ $ Z,* |!@ ; ;)(@ :@ ;6(4(( . Výchozı́ informaci k PPP najdete v následujı́cı́ch RFC: < < < < < < RFC 1144: Jacobson, V.: „Compressing TCP/IP headers for low-speed serial links“, únor 1990 RFC 1321: Rivest, R.: „The MD5 Message-Digest Algorithm“, duben 1992 RFC 1332: McGregor, G.: „PPP Internet Protocol Control Protocol (IPCP)“, květen 1992 RFC 1334: Lloyd, B. Simpson, W.A.: „PPP authentication protocols“, řı́jen 1992 RFC 1548: Simpson, W.A.: „The Point-to-Point Protocol (PPP)“, prosinec 1993 RFC 1549: Simpson, W.A.: „PPP in HDLC Framing“, prosinec 1993 5.2 Přı́stup k Internetu přes ISDN Kromě běžného sı́t’ového spojenı́ se může Linux připojit k jiným počı́tačům přes ISDN, a to zejména k poskytovatelům internetových služeb. Pro SuSE Linux zprostředkovává převážnou část konfigurace YaST resp. YaST2. Následujı́cı́ popis se týká standardnı́ho připojenı́ přes ISDN, dalšı́ možnosti poskytuje program isdn4linux. Uvědomte si, že dále uvedené postupy nemusı́ být za určitých podmı́nek legálnı́. U aktivnı́ karty ISDN platı́ oprávněnı́ pro kartu i firmware, které se vztahuje i na provoz pod Linuxem. U pasivnı́ karty ISDN však platı́ toto oprávněnı́ pouze tehdy, je-li provozována se softwarem výrobce. Výjimkou jsou zatı́m ELSA Microlink PCI (dřı́ve Quickstep) a Eicon Diva 2.01, které již linuxovou podporu majı́. Kde je tedy oprávněnı́ nutné, použijte proto aktivnı́ kartu nebo spojenı́ s pobočkovou ústřednou. Na rozdı́l od připojenı́ přes modem má ISDN tu vlastnost, že jakmile byla sı́t’nastavena a konfigurována, nejsou již potřeba žádné dalšı́ přı́kazy pro navázánı́ spojenı́. Takové spojenı́ „on demand“ umožňuje připojit se obvyklým způsobem přes telnet, http (WWW), ftp, atd. přibližně do 3 sekund, a to i pro uživatele, který nemá 140 5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN rootovská práva. Je též možno nastavit dobu, po kterou smı́ být spojenı́ nečinné, než se automaticky zrušı́. Během konfigurace ISDN se doporučuje sledovat systémová hlášenı́ v souboru 2 "Z ,!** Z,* ; @ ;4 ;. @ . Na to si spust’te textový prohlı́žeč less2 : Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇÌ« Ä É6Éi±× ë ¨Å)×6«6£5×R¦ Ä É6ɨ Ä É ¶ Volba A umožňuje,2 aby seZ na obrazovce ukazovaly „on-line“ řádky, přichá ,!*4* Z,!* QR S ; ;. @ OP + MNOP pak tento mód . Pomocı́ MN zejı́cı́ do souboru ; @ 4 opustı́te. Programem 17 *)/% @ / máte možnost sledovat provoz ISDN graficky. 5.2.1 Nastavenı́ ISDN – krok za krokem V tomto odstavci najdete pokyny, jak se připojit k Internetu přes ISDN. (Pokud potřebujete podrobnějšı́ informace, přečtěte si pak prosı́m i dalšı́ odstavce.) 1. Pokud pracujete pod X Window (např. v KDE), opust’te grafické prostředı́ QR S OP a použijte některou textovou konzoli, napřı́klad kombinacı́ kláves MN TS Í , + MNpOP + MNOP . % A 2. Zadejte přı́kaz . spust’te program YaST. 3. Jako uživatel y2 * *5} -X %,Z4 $), / -W/4 @ ? . @ |!@ 9!@ , 4. Přejděte zde do menu ( * *5} -X K"%& Z-2 ) x / ,z ? . @ D |!@ 9@ a potom . 5. Vyplňte zde údaje. Pokud přesně nevı́te, co zadat, najdete přı́slušnou -+*5 * , /4!$ $ Z,!* ½ dokumentaci v adresáři ; ; |@ ; ;)(@ :@ ;! a dalšı́ch. " 4 @ 6. Potom v tomto okně zvolte . ) x r D (!@ @ 7. V přı́padě úspěchu (pozitivnı́ odezva na obrazovce), zvolte ,4 . ? . 8. Vyplňte také tento formulář. 4 @ 9. Zvolte v tomto okně . ~ I . 10. V přı́padě úspěchu (pozitivnı́ odezva na obrazovce), zvolte K"%& Z-4 $),Ì% ,!*",42,-X %!³ @ @6. , odpovězte zde J . 11. Přejděte do menu 12. Zadejte IP adresu nameserveru (DNS) vašeho poskytovatele (provider). Neznáte-li ji, zavolejte mu, přı́padně ji zjistěte z jeho webové stránky. "2y "%& Z- $",z l4y /% "%& Z- $", , 13. Přejděte do menu o6À : @ :!@ o¬: @ * o m . ) xV %7$54 Í / OP ), a to D ? 14. Vytvořte nové zařı́zenı́ (klávesou MNj . /,!* l /, ,* r Í 1 6 15. Stiskněte klávesu MNj a přejděte do menu OP @ @ @ { o 2"/,!*6-X . À @ 16. Ponechejte zde standardnı́ nastavenı́ – IP adresa vašeho lokálnı́ho počı́tače A ä#A6 # # A ä#A6 # #A ¼ Á >K> , adresa partnera PointToPoint bude > ¼ Á bude > a změňte pouze Default-Gateway na tutéž adresu jako je adresa partnera A äI#A6 # #A ¼ Á PointToPoint, tj. ( > ). ""2 17. Zakončete pomocı́ . : @ @ 2 Návod k programu less najdete v odst. 18.7.3 na str. 404. 141 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ 18. V menu 0 m * o m Í. OP . musı́te aktivovat kartu ISDN klávesou MN 19. Uložte konfiguraci stisknutı́m klávesy MN Í5Ñ:0 OP a ukončete YaST. % ä 20. Nastartujte sı́t’ přı́kazem , pokud jste normálně spustili% X pomocı́ *6 4 @ 1 , přı́padně pokud se přihlašujete až v grafice, spust’te 3 . %4Z 21. Vytvořené spojenı́ otestujte přı́kazem ( . Přı́kazem 17 přitom monitorovat stav připojenı́ k ISDN. *)/"% @ / můžete Ä ¨Å6¤ÆB¥:CøÇdõ"ÜÉØ©"«6£¨ØM½ © Ê5Õøöøè6è6èÙÉªÉ Ä ÙþØ Ä Ä ¨Å6¤ÆB:¥ CøÇøÖÜ Po třetı́m „pingu“ se přı́kaz automaticky ukončı́ (viz manuálová stránka %Z % %Z ( pro ( (.7@ )). 22. Bynı́ spust’te pod X Window např. program Netscape nebo jiný webový prohlı́žeči. U mnohých poskytovatelů je potřeba ještě zadat jejich 4/ K4,&,","%vr , proxy server. V Netscape na to zvolı́te menu $),!*8 /2 %7$",/I ,*8 %4 )%& Z-4 )%X , J , , G@ @ 17 @ 14?WC @ K , a nakonec 9 . Ted’ vám již půjde ISDN a připojı́te se na Internet, jakmile v Netscape zadáte internetovou adresu. Odpojı́te se, jakmile se po 60 sekund nepřenášı́ žádný *)/% / paket. Provoz si můžete zkontrolovat pomocı́ 17 @ . Pokud toto neprošlo, čtěte přece jenom dál... 5.2.2 Přehled *)/"%4½ %4- 1 , který obsahuje hardwaSuSE Linux obsahuje programový balı́k rové ovladače, sı́t’ové rozhranı́ a emulaci digitálnı́ho modemu. Navı́c obsahuje software pro záznamnı́k hovorů. Hardwarový ovladač ke kartě ISDN se zavede startovacı́m skriptem ; % >#K/ ½ / , ;! 4Ã5|!@ 9@ (viz kap. 16 na str. 375). ,+$ ; Konfiguraci připojenı́ ISDN zajišt’uje isdnctrl – manuálová stránka pro *)/%7$5 % *)/%7$64 (.+@ ). Sı́t’ové rozhranı́ se konfiguruje podobně jako &v$)"%& Z &v$")%& Z – manuálová stránka pro ethernetové rozhranı́ přı́kazy % &v$)"%& Z "-, )-, %V"-, (.7@ ) a – manuálová stránka pro (.7@ ). ,+$ % >#K/ ½ SuSE Linux to vše shrnuje skriptem ; ;! ;! (viz. kap. 16 na str. 375). ,+$ v$³#R$""%& Z Parametry pro konfiguraci obsahuje jako obvykle soubor ; , ; viz odst. 16.5 na str. 379. Jména parametrů odpovı́dajı́ dle možnostı́ volbám v programu isdnctrl. ,"+$ % >#K/ "-, Skript ; ; ! ; ,+$ " -,#R$""%& boru ; ; . zajistı́ směrovánı́ podle cest, uvedených v sou,+$ % X#K/ ;! Spojovánı́ se uskutečnı́ programem isdnctrl následovaným ; ½ ,+$ v$³#R$""%& Z s parametry z ; ; , které si můžete zobrazit přı́kazem ; Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÜ6ÉØ©"Õ¤6Å)«±«5Üɤ¨6«6« Při požadavku služby ISDN (od uživatele nebo aplikace) se pak vytvořı́ spojenı́. 142 5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN 5.2.3 Hardware pro ISDN Požadavky Pro spojenı́ s ISDN SuSE Linux vyžaduje: 1. 2. 3. 4. Přı́pojku ISDN. Podporovanou kartu ISDN. Instalovaný SuSE Linux. Instalované standardnı́ jádro z CD SuSE Linux. Jádro normálně nepotřebujete překládat – pokud k tomu máte své důvody, *6-7*", / použijte zdrojový kód, který obsahuje balı́k )1 , série . ,% / % 5. Instalovaný balı́k : . , série . ½ % 6. Instalovaný balı́k , série . ½ /!$ /4!$ 7. Dokumentaci, kterou obsahuje balı́k , série . Co byste měli znát: < Typ vašı́ karty ISDN. Hardwarové nastavenı́ karty: IRQ, adresa portu, atd. (podle typu karty) < Který protokol ISDN použijete: – 1TR6: staršı́ – DSS1: tzv. Euro-ISDN – Leased line: permanentnı́ linka < Některé staršı́ pobočkové ústředny navzdory dokumentaci stále použı́vajı́ 1TR6 namı́sto DSS1. Co je MSN/EAZ? U Euro-ISDN je MSN (Multiple Subscribe Number) telefonnı́ čı́slo bez předvolby. Po zakoupenı́ přı́pojky ISDN dostanete tři různá čı́sla. Jedno z nich použijete na spojenı́ ISDN, a to i pokud se shoduje s telefonnı́m čı́slem, protože se automaticky rozlišı́ typem služby. Obvykle je karta ISDN připojena přı́mo k NTBA, ale hodı́ se připojit dalšı́ sběrnici SO k pobočkové ústředně. Pokud použı́váte Euro-ISDN na vašı́ pobočkové ústředně, bude pak MSN vaše mı́stnı́ čı́slo. U 1TR6 se namı́sto MSN použı́vá EAZ (něm. Endgeräte-Auswahl-Ziffer, koncová čı́slice). MSN a EAZ tedy znamenajı́ v podstatě totéž až na to, že A EAZ je pouze čı́slice z rozsahu až > (nesmı́ se použı́vat Á ). 5.2.4 Nastavenı́ hardwaru ISDN pomocı́ YaST Ovladač karty ISDN je zaveditelný (loadable) modul jádra, na což nenı́ třeba restartovat systém. Obvyklé karty ISDN podporuje ovladač HiSax. (Některé karty, např. ICN nebo AVM-B1, stejně jako karty PnP (angl. plug and play) se nedajı́ přı́mo konfigurovat pomocı́ YaST, k tomu dojdeme dále v této kapitole u nastavenı́ typu karty ISDN.) Jak postupovat krok za krokem: 143 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ 4" 1. Přihlaste se jako uživatel 2. Spust’te YaST. y2 * 6 * } 3. Zvolte menu ( @ ? . } -X "%& Z- $",) x u , . @ D . -X %,Z $", / -W/ * *"r , @ |!@ 9@ ? 4 u ,"% @ o o , jak ukazuje obr. 5.1. Obrázek 5.1: YaST– Vyvolánı́ konfigurace ISDN 4. Zadejte následujı́cı́ parametry: < 4 @ 6½ Y Pokud je toto pole aktivnı́, ISDN se aktivuje při startu systému. Máme tak způsob, jak zamezit, aby se po startu systému vytvářelo spojenı́ ISDN. ) < x D ( " : Volı́te zde mezi staršı́m německým standardem 1TR6 a novým Euro Y , *",/ %!,z . Počı́tejte s tı́m, že při připojenı́ ISDN, přı́padně ještě @ ! přes pobočkovou ústřednu se ještě často použı́vá 1TR6. q < ?(V:@ 4 ? 5 D x Zde můžete zvolit ovladač HiSax. Pro karty PnP a½ PCMCIA odka-+*5 * , /4!$ $ Z,* #"-" ; |@ ; ;)(!@ :@ ; ;"E JDG zujeme na soubor ; a dále na odst. 9.1.1 na str. 234. Všimněte si, že karty PCI nepotřebujı́ zadávat I/O adresu ani čı́slo přerušenı́. < u E ( u%!y"% oÌ:@ 4 ? Rozpoznánı́ karty standardně zajišt’uje ovladač < 4,- ,"% n o /,!* 2 J @ (!@6.+m r "4 F ( r /%! FÁ | @ A5r /%! F | @ U @1 . Podle typu karty se mohou zadávat ještě dalšı́ údaje. Smysl majı́ jen parametry specifické pro danou kartu, ostatnı́ se ignorujı́. 144 5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN < 0 ?( u @ 2y/ m % oº. /- ) ) D x Toto pole ponechejte prázdné. Í Ñ 5 Dalšı́ informace zı́skáte stisknutı́m klávesy MN PO . Celý dialog ukazuje obrázek 5.2. Obrázek 5.2: YaST– konfigurace ISDN 4 @ 5. Potvrd’te vaše volby pomocı́ . Provede se test a modul se zavede. Zpráva v okně pak ukáže, zda karta byla správně rozpoznána. ~ . Úspěch: Potvrd’te pomocı́ ,+$ Nastavenı́ se nynı́ trvale uložı́ do proměnných v souborech ; ; v$³#R$""%& Z>#K/ ½ ¹ ;! 4à , aby se při přı́štı́m startu (nebo pokud se změnı́ úroveň běhu) opět mohla aktivovat. Po zkušebnı́m nahránı́ modulů zůstává ovladač zaveden. 2 Neúspěch: Zkoušejte jiné parametry a pozorujte reakci v souboru ; Z ,*4* Z,* (již vı́te, jak ho otevřı́t a sledovat jeho změny). ;. @ Obvyklé problémy: @ ; < U některých základnı́ch desek počı́tačů nejde použı́t IRQ 12 nebo IRQ 15. < Zadané adresy nebo IRQ již použila jiná karta. Pro potvrzenı́ této domněnky zkuste dočasně odstranit všechny karty, které v této chvı́li nepotřebujete, napřı́klad sı́t’ovou nebo zvukovou kartu. < Modul již byl zaveden. Přihlaste se na jiné konzoli a ověřte si * / to přı́kazem . . Pokud tomu tak skutečně je, zadejte přı́kaz k odstraněnı́ tohoto modulu: < Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøÅ¦6¦4£ØdÆÜ6ɨõ Použı́váte karty PnP. Přečtěte si o tom vı́ce v souboru ; /!$ $ Z,!* ½ X#)- ;5(!@ :@ ;! ;"E J4DG . -7*5 ; * |!@ , ; 145 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ < HiSax ani jiný ovladač zatı́m nepodporuje vaši kartu (např. ICN, -7*5 * , /!$ $ Z,* AVM-B1). Podrobněji v souboru ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; ½ >#"- . ;"E J4DG 6. Ukončete YaST. 7. Konfigurace isdnlog *5/% Z , který má za Než se zavedou moduly, je třeba nakonfigurovat úkol dohlı́žet nad aktivitami na sběrnici S0. Přizpůsobte svým požadavkům následujı́cı́ soubory: < ,+$ ; ; *)/% *)/%#$")%& ; : *)/%½ %4! 1 . Přı́klad Prvnı́ parametr udává zemi, ve které použı́váte nastavenı́ pro Česko ukazuje soub. 5.2.1. ÇÌ× Ä ¤"Õ×5Ü6ÉØ©)×5Ü6ÉØ©BÙÕ£©5ê ¡^` ^ `dd òa `d` òøîe ì d d òdì Obsah souboru 5.2.1: ; ¾ Y t ,v$ ;! *)/"% ;! Y *)/"%#R$"5%& V sekci F J dále nastavı́te v JE JCF)D předvolbu bez počátečnı́ch ä ÿVä nul. Pro Prahu je to napřı́klad Á , zadáte tedy J4E J4CF"D . Pro Německo by to byla jediná sekce, která se musı́ zadat. ¾ ÿã # U G4J Á4Á Á4Á zadáte, kolik Kč nejvýše se může za Pomocı́ C J4E den protelefonovat. Tı́m se dá zabránit nechtěným spojenı́m, ale nespoléhejte se na to. < ; ,+$ ; *)/% ; $ @4 ," /X#$""%4& : 2 Z ; Zde zadáte všechna známá telefonnı́ čı́sla. V souboru ; @ ; ,!*4* Z,!* . @ se pak budou ukazovat jména mı́sto telefonnı́ch čı́sel, pokud *)/%, ( . spustı́te ½ AA a čı́slo vašeho Situaci ukazuje soub. 5.2.2: Vaše vlastnı́ čı́slo je ? ½ Aä poskytovatele je ? . ÇÌ× Ä ¤"Õ×5Ü6ÉØ©)×5Õ¨6«6« Ä Å"ÜØBÙÕ£©5ê " Ú d±òdî£íí Úø ò]í ^ Úøòb" £ j Ä w` ±ò]í " Ú d±òdî£í'e Úø ò]í ^ Úøòb5 Å)£ ë ÜØ w` ±ò]í Ä Å Obsah souboru 5.2.2: ; 146 ,+$ ;! *)/% ; $ @4 , /X#$")%& 5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN < ; ,+$ *)/% ;! ;! *)/% )Z># *)/"%7$4 Zde můžete zadat volby pro *)/% "Á #K Z ( 5%7* : . Obvykle to nenı́ nutné. 8. Nynı́ zadejte přı́kazy Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇܩܤjí ¤ e Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÜ©ÜZ a restartujte tı́m sı́t’ové služby, přı́padně aktivujte ISDN pomocı́ YaST (nebo restartujte celý počı́tač). 5.2.5 Připojenı́ k Internetu pomocı́ ISDN Nastavenı́ poskytovatele Internetu Volba protokolu Pro přı́stup k ISDN se použı́vajı́ tři protokoly: < syncPPP rawip-HDLC < terminálové přihlášenı́ pod X.75 < Internetový poskytovatel většinou použı́vá protokol syncPPP, použijte ho tedy jako prvnı́ volbu. Předpoklady < < < < < < < Hardwarová konfigurace ISDN fungovala. Je zaveden ovladač ISDN. Vı́te, zda se použı́vá MSN nebo EAZ. Znáte protokol poskytovatele – syncPPP, rawip. Znáte telefonnı́ čı́slo poskytovatele. Znáte jména a hesla uživatelů. Znáte nameserver poskytovatele pro DNS. Následujı́cı́ postup popisuje konfiguraci Internetu pro syncPPP (konfigurace pro rawip je podobná, dokonce o něco jednoduššı́): 1. Spust’te YaST a zvolte l4y :!@ /% o¬: )%& Z-4 y2 * *5} -X 2y "%& , o6À ( @ ? . : $",* @ o m , jak ukazuje obr. 5.3 na Z- @ $",z , následujı́cı́ straně. A 2. Vyberte si volné čı́slo, např. . ) xV %7$544I Í / OP vyberte jako zařı́zenı́ D ? 3. Pomocı́ klávesy MN . /,!* Í 1 @ @ ) a zadejte: 4. Stiskněte klávesu MNOP ( A < ä#A6 IP adresa vašeho počı́tače (karty ISDN): > < % $ yW6 /,!* # ¼ Á # >@> @ @ Zvolte D4? @.8 : pouze tehdy, pokud váš poskytovatel (☞ISP) zprostředkuje „dynamickou“ IP adresu automaticky při každém spojenı́. < < A ä#A6 IP adresa standardně použı́vané brány: > A IP adresa partnera PointToPoint: > ä#A6 ¼ # Á #A ¼ # Á #A 147 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ Obrázek 5.3: YaST– konfigurace sı́tě pro ISDN "2 5. Opust’te tento formulář pomocı́ : @ @ . 6. Aktivujte sı́t’stisknutı́m klávesy MN Í. OP , pokud se tak již nestalo. ) x ÍÞ OP ( D 7. Stisknutı́m klávesy MN ) lze zadat dalšı́ parametry pro ISDN, jak ukazuje obr. 5.4: Obrázek 5.4: YaST– nastavenı́ sı́t’ových parametrů ISDN < < ¯ ,, , &"%4% * x7s @!n o o G , * 2 %!} = A4A ä ä o @ | KÁ > 3 Á ? např. A6ä 3 ½ã4 ? Je to čı́slo vašeho internetového poskytovatele. U některých pobočkových ústředen musı́ předcházet Á . Nezapomeňte, že %!,!* .o být mezera. v telefonnı́ch čı́slech < ~! 2 @ , } H : , 5.Â{ ,/42 Jsou potřebná pro servery dial-in. 148 ,)%!]2 @ >= 5.2. Přı́stup k Internetu přes ISDN "-u,u < @ / %!y @ * o *""- @{ ( "2 ,"% @ = Zvolte souhlas, pokud nechcete, aby někdo na vašem počı́tači navazoval nepovolené spojenı́. < , E . 2 ? y!","% = o - Při zadánı́ @ se automaticky vytvořı́ spojenı́,%- je-li vyhledáno na @ je nutné podle adresách dosažitelných přes ISDN. Při zadánı́ .7@ &4& potřeby spojenı́ navázat ručně. Při zadánı́ nenı́ možné vytvářet spojenı́ přes ISDN. ¯ < *]/W2 @ ?( n ,)% o = Pokud po tuto dobu nepřišel žádný paket, spojenı́ se zrušı́. "%& < Z- Zadává se » < @ $",W) &4&I 2 , }"%!j4- . x 0 $ C@44 @ : "- D @ , %X nebo , . Zde zadáte uživatelské jméno pro vašeho poskytovatele. U ,!* < j4- 2 @ , , Zde zadáte heslo pro vašeho poskytovatele. Při zadánı́ se objevı́ mı́sto ,+$ r*",$5,v* ;)((4(v;)(!@)( znaků hvězdičky. Heslo se uložı́ v souboru ; . Í5Ñ Stisknutı́m klávesy MN OP si vyžádáte nápovědu. 4 8. Pokračujte stisknutı́m . @ Sı́t’se zkušebně nakonfiguruje. V okně se dozvı́te, zda nedošlo k potı́žı́m. ~ Test úspěšný: Zvolte . ,+$ +$³# Nastavenı́ se½ trvale uložı́ do proměnných v souborech ; ; $)"%& ZX#K/ ¹ ;! 4à . Při přı́štı́m startu nebo změnı́-li se runlevel se aktivuje. Po tomto testu zůstává nastavenı́ platné. Test neúspěšný: Nejspı́še se nezavedl modul ISDN. Prohlédněte si hlá2 Z ,*4* Z,* šenı́ v souboru ; @ ;4 . ;. @ K"%& Z- $),% ,!*",42,-X 9. Přejděte v YaST do menu @ @6. a odpovězte %! zde J . Zadejte zde čı́sly IP adresu nameserveru (DNS) vašeho poskytovatele (pokud ji neznáte, zeptejte se). Dalšı́ možnost je, že z mı́sta, kde již máte přı́stup k Internetu, zadáte z konzole přı́kaz #R$)u 14141141 #$)u kde 11414141 je doménové jméno vašeho poskytovatele. Zde se pod po%7*","42,>= # $)u R ložkou dozvı́te jméno nameserveru, např. ?4?4??4? . K zı́skánı́ 9| * IP adresy pak napı́šete přı́kaz !*5 | ?4?4?4?? #R$)u a dozvı́te se hledanou IP adresu. Pokud se spojenı́ nepodařilo navázat: < Zkuste, zda nenajdete podezřelé hlášky v souboru ; ,!*4* Z,!* . . @ < Zkuste přı́stup přes rawip. < Je správně nastaveno MSN/EAZ? < Nenı́ potřeba vytáčet před čı́slem nulu? 2 @ ;4 Z ; 149 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ 4 = Dalšı́ rady naleznete v databázi technické podpory, a to na URL | ( *)/0#*6-7*",#$)u na českém serveru SuSE, přı́padně v systému nápovědy ;; *6-7*", , SuSE na vašı́ instalaci přı́kazem | )( . K tomu musı́te mı́t nainstalo*6-7*", & /$ *)/0 $)u /$ vány balı́k a balı́k , série . |7" , série 10. Spojenı́ se podařilo navázat. Vrat’te se do programu YaST, pokračujte ~ pomocı́ a ukončete YaST. Dynamické IP adresy u syncPPP V přı́padě dynamických IP adres jsou fiktivnı́ adresy z privátnı́ho rozsahu pouze provizornı́ do vybudovánı́ spojenı́ přes ISDN. Dalšı́ informace Dalšı́ informace o ISDN najdete na těchto mı́stech: < -7*5 * , /!$ $ Z,* ½ #)- ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; ;"E JD4G Soubor ; . 4 = *)/0>#R*6-7*",I#$)u < Databáze technické podpory (support): | . ( ;4; ½ /!$ -7*5 * , /!$ < ; |!@ ; ; Dále balı́k (např. FAQ o ISDN v souboru ; $ Z,!* ½ /!$ ½ r& (@ :@ ;! ;! @ ). -7*5 * , /!$ %,"v$)&Z %!,"+$)&Z < Adresář ; (balı́k ). ; |!@ ; ;! 5.3 Kabelové modemy V řadě evropských zemı́, jakož i v USA a v Kanadě se velice rozšı́řil přı́stup na Internet přes (původně pouze) televiznı́ kabelovou sı́t’. Uvádı́me zde jako přı́klad návod krok po kroku, jak se připojı́ pod Linuxem účastnı́k rakouského Telekabelu, který je přenosný i na domácı́ poměry. Účastnı́k dostane v rámci smlouvy tzv. „modem“, který se připojı́ z jedné strany na televiznı́ kabel a z druhé strany přes normálnı́ twistový ethernetový kabel na sı́t’ovou kartu v počı́tači. Ten vidı́ toto připojenı́ jako analogii permanentnı́ linky, zpravidla s pevnou IP adresou. Postup instalace 1. Pokud máte již připojenou a nakonfigurovanou sı́t’ovou kartu, pokračujte bodem 8. 4 2. Jako uživatel spust’te program YaST (např. pod KDE bud’stiskněte TS na liště přı́mo ikonu YaST, nebo stiskněte klávesu MN PO + MN Í , OP , zadejte , přı́kaz 1 . , přihlašte se jako superuživatel a zavolejte program YaST). y2 * *5} -X %,"Z4 $", / -X 3. Přejděte do menu ( @ ? . , @ |!@ 9!@ , K"%& Z- $),* 2} 4 @ oÀ :@ ? . q * , o m 4. V menu ?( zadejte |!Á . q * 2} 4 5. V menu ?( zvolte vaši kartu. o6À :@ ? 0 u 2,/,)% /"- -X ?( @ oº. zadejte parametry (IO port 6. V menu atd.) detaily o parametrech jádra najdete v kap. 13 na str. 307. Pokud máte sı́t’ovou kartu PCI, zpravidla žádné parametry zadávat nemusı́te. 7. Stiskněte klávesu D@no a přejděte do hlavnı́ho menu dvojı́m stisknutı́m D klávesy MN^OP . 150 5.4. Digitálnı́ linky 8. Přejděte do menu :@ /% o±: ," | ,%, Z- 0 y2 * *6} -X "%& ( @ ? . , $",* @ o m . * Í / o m OP stiskněte klávesu MN Z- @ $",W* o m , l4yr @ pro nastavenı́ zařı́zenı́ , (pokud již nebyla zadána pod jménem zařı́zenı́ jako |!Á ). U I Í 2 OP a zvolte D C Stiskněte klávesu MN . Í. Stiskněte klávesu MNOP a zvolené zařı́zenı́ aktivujte. Í5Ñ:0 OP se konfigurace uložı́. Stisknutı́m klávesy MNp D OP . Opust’te YaST vı́cenásobným stisknutı́m klávesy MN^ +$)/ $ ,)%V*5 4 | ! @ Zadánı́m přı́kazu můžete nynı́ aktivovat váš přı́stup %Z #*6-7*",#$)u 94949 k sı́ti, napřı́klad přı́kazem (7 . 9. V menu 10. 11. 12. 13. 14. "%& (Tento návod platı́ počı́naje verzı́ SuSE Linuxu 6.4.) Alternativou výše popsané konfigurace v přı́padě předem známé (statické) IP adresy, sı́t’ové masky a brány je provést pevnou sı́t’ovou konfiguraci – viz odst. 4.1 na str. 125. Zjistěte si u poskytovatele kabelu, zda se vaše IP adresa nebude v budoucnosti měnit. Výhodou pevné konfigurace je bezproblémové pokračovánı́ startu počı́tače i při závadě na kabelovém připojenı́. Jakmile později závada pomine, budete automaticky připojeni na sı́t’. 5.4 Digitálnı́ linky Pokud chcete pro Internet použı́t přı́mou digitálnı́ linku DSL (angl. Digital Subscriber Line) – T-ISDN-DSL, ADSL atd., poskytuje na to již Linux řešenı́, které je však zatı́m ve fázi vývoje. V databázi technické podpory najdete na toto téma článek o současném stavu & ,I= -7*5 * , /4$ *)/)0 $6u , /v* 4,z# vývoje, viz " ; ; |!@ ; ; ; ;5| .4;6| Ã@ 4Ã5(4(( | . . 5.5 Připojenı́ přes modem Připojenı́ modemu k linuxovému počı́tači je v principu stejné jako u jiných operačnı́ch systémů. Externı́ modemy se připojujı́ sériovým kabelem, zatı́mco internı́ modemy vyžadujı́ volný slot PCI nebo ISA v počı́tači. Máte-li na vybranou, externı́ modem je sice dražšı́, ale bývá komfortnějšı́. V konfigurátoru YaST se zadává, na jaké rozhranı́ bude modem připojen (viz odst. 2.6.1 na str. 83). Vytvořı́ se tak symbolický odkaz na soubor zařı́zenı́ /4,2 /, ; ;. . , takže se pak modem volá jednotně, nezávisle na tom, jak je připojen. Prodávajı́ se také tzv. „winmodemy“, které dosud Linux nepodpo& ,= -7*5 * , /$ *5/0 $5u $5, % /4, # ; ;)| .+4; (!Ã)9+ . . | . ruje, viz= " # ; % ; /|!, @ *8#;"4Z ; ( ;4;594949 . . ; . K modemům obecně patřı́ dokumena| /, r U B q #Zu . F F tace G . Osvědčené terminálové programy jsou napřı́klad minicom nebo pod systémem X Window program seyon. Pro prvnı́ testy se hodı́ použı́t přı́mo wvdial (odst. 5.5.1 na následujı́cı́ straně). 151 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ Program minicom Program minicom je prostý terminálový program, připomı́najı́cı́ dosový pro,+$ % $" # ;. . gram telix. Seznam všech jeho uživatelů musı́ být v souboru ; -+*",+* spolu s určenı́m, na který modem majı́ přı́stup a s jakými právy. Pro konfiguraci programu minicom se přihlaste jako Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Çï¦Ü©"Ü6Õ£R¦Ê5É 4 a zadejte: Dalšı́ ovládánı́ je intuitivnı́. QR S OP + MN7OP nefunguje v programech xterm a rxvt, Klávesová kombinace MN pouze v terminálovém programu kvt a na textové konzoli. 5.5.1 Vytáčenı́ v analogové sı́ti pro Internet: PPP s wvdial Program wvdial je osvědčený nástroj pro analogové spojenı́ PPP k poskytovatelům Internetu, ☞ISP (angl. Internet Service Provider). Protože tito poskytovatelé často použı́vajı́ ve svých protokolech PPP různá nastavenı́, bylo by zjištěnı́ správných voleb pouhým experimentovánı́m velice pracné. Program wvdial nám s tı́m naštěstı́ pomůže dı́ky jeho inteligentnı́m algoritmům. V minulosti bývalo v Linuxu nezbytné zadávat v internetové konfiguraci také nameserver (DNS – Domain Name System) poskytovatele. S programem wvdial to již nenı́ nutné, protože automaticky rozpozná nameserver poskytovatele, pokud je tato informace dostupná. 5.5.2 Konfigurace programu wvdial y2 Program wvdial můžete konfigurovat z YaST. Menu najdete pod ( @ * *5} -X 2y "%& Z- $",z " %& Z- $",* 44 , o6À , . Ukazuje : @ @ o m ? . ho obr. 5.5. Obrázek 5.5: YaST – nastavenı́ parametrů programu wvdial 152 5.5. Připojenı́ přes modem < Přesvědčte se, zda jste již pomocı́ programu YaST instalovali modem, a to během počátečnı́ instalace či později (pokud ne, je čas právě ted’, viz odst. 2.6.1 na str. 83). "%& Z-2 !* 2 , ,z < Zvolte menu @ ( :? @ . < Zadejte telefonnı́ čı́slo, jméno a heslo (viz obr. 5.6). Obrázek 5.6: wvdial: Konfigurace internetového připojenı́ g Pokud pracujete pod Systémem X Window a máte potı́že s klávesami MN!PO , h PO MN± MN!OP , MN± , ® OP nebo MN À ¿ OP¾ , zkuste nejprve opustit YaST, přepnout se na konzoli QR S TS Í , Í 1 stisknutı́m kombinace kláves MN OP + MN^OP + MNOP – MNjOP , přihlásit se tam 4" jako uživatel a spustit zde YaST. < < < < < < < < < Zvolte automatickou konfiguraci nameserveru. Pokud nefunguje, musı́te nameserver nastavit v YaST ručně podle odst. 2.6.3 na str. 88. Zvolte způsob vytáčenı́, obvykle je to již tónová volba. /, )% . Pokud jste připojeni k pobočkové ústředně, zvolı́ se v menu G t %!/ "%!,vs )@ – pak se nečeká na oznamovacı́ tón. - ,"% & r U 7s J | Jako způsob vytáčenı́ zpravidla funguje J ;"C J $ "% /,z @ . . Opust’te toto dı́lčı́ menu. -r Po konfiguraci připojenı́ pokračujte rozpoznánı́m modemu, menu J /4,,!$5 /, G . . -4% B 2 Pokud byl modem rozpoznán, zvolte v menu E D7)@ . Objevı́ se okno s řadou různých hlášek. Najdete-li mezi nimi zprávu, že nastartoval pppd, můžete začı́t použı́vat Internet. Přesvědčte se, zda došlo ke spojenı́. Na to si otevřete dalšı́ terminálové , TS Í , OP a přı́kazem 1 okno (v KDE kombinacı́ kláves MN^OP + MN . ), zadejte v terminálovém okně Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇɪ 153 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ a zadejte heslo uživatele K4 . Pak zadejte přı́kaz: Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇd¤)¨5Ü«¬Êê× ë ¨Å)×6«6£ )×R¦ Ä Éɨ Ä É Nynı́ můžete sledovat přicházejı́cı́ systémová hlášenı́. Pokud je mezi nimi >= L LY !$ L , ",V6>= L a E . , následované IP adresou, je jisté, že @ spojenı́ na Internet běžı́. QR S < OP + MN7OP . Přı́stup k Internetu ukončete kombinacı́ kláves MN < Pokud se všechno povedlo, můžete si již vždy vyžádat přı́stup na Internet přı́kazem wvdial z přı́kazové řádky, který se ukončı́ kombinacı́ kláves QR S MN OP + MNOP . < Konfiguraci můžete změnit i později bez YaST programem wvdial.lxdialog resp. v grafické podobě pomocı́ wvdial.tcl, ovšem vždy jako uživatel K4 . Dokumentaci k programu wvdial obsahuje adresář ; $ Z,!* 24/ (@ :@ ;)9 )@ . -7*5 ; * |!@ , ; /!$ ; Bezpečnost a wvdial Povolı́te-li, aby směl i uživatel bez rootovských práv navázat spojenı́ PPP, K--7$ / "- pak ho musı́te (nejlépe pomocı́ YaST) zařadit do skupin a )@ ( (viz odst. 2.6.7 na str. 91). ,v$ 2/ #R$)"%& Tito uživatelé majı́ pak přı́stup do souboru ; ;)9 )@ , který normálně obsahuje uživatelská jména a hesla pro přı́stup k Internetu. Pro zvýšenı́ bezpečnosti můžete heslo přemı́stit do chráněného souboru: ,+$ 1. Vstupte do adresáře ; ;)(4(4( a jakožto uživatel 2 9 (49 s přı́stupovými právy ÁÁ : 4" vytvořte soubor Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇ±ÕØ× Ä ¤"Õ×ÖÖ6Ö Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6ÖjÇd¤)£ªÕƬè ë Ö6è Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6ÖjÇ±ÕÆ¦4£Ø±ñ6ììdè ë Ö6è 2 2. Zadejte v souboru 9 (49 heslo editorem. 2 3. Přesvědčte se, zda soubor 9 (49 má stále ještě správná přı́stupová práva: Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6ÖjǬ«5ÉdÊ6«ºè ë Ö6è Pokud se objevı́ ÊÅè"Ê6ÊÊ6Ê6Ê6Ê6Ê íïÅ)£6£¤ Å)£6£¤ £Á{¨©íójí'£7¥¬eìdè ë Ö6è je vše v pořádku. 4. Zopakujte konfiguraci podle odst. 5.5.2 na str. 152. Zadejte přitom jako ,+$ 2 heslo Â4; ;5(4(4(v;)9 (49 , tj. jméno souboru s heslem začı́najı́cı́ zavináčem. Tı́m se program wvdial dozvı́, ze kterého souboru heslo vzı́t. Modem je stále slyšet Pokud je reproduktor vašeho modemu slyšet#R$"během celého spojenı́ a rušı́ vás ,+$ 2/ "%& ;59 )@4 o řádek to, doplňte editorem soubor ; % 3 ÿ J q GÁ Tento povel vypı́ná reproduktor v modemu. 154 5.5. Připojenı́ přes modem 5.5.3 Vı́ce poskytovatelů pomocı́ programu wvdial Program wvdial současně zvládne i vı́ce konfiguracı́. K tomu se do sou,+$ 2/ #R$")%& , ,& - ;)9 5@ D @ boru ; za sekci D75@ ještě přidajı́ dodatečné 2/ )@ se jménem této přı́davné sekce se nejprve nastavı́ sekce. Při spuštěnı́ 9 ," ,& - D @ a pak vybrané nově zadané všechny parametry podle sekce D7)@ parametry přepı́šı́ pouze jim odpovı́dajı́cı́. Uvádı́me malý přı́klad pro dva poskytovatele, T-Online a Arcor (soub. 5.5.1). Soubor byl nejprve vytvořen pomocı́ YaST a potom ručně rozšı́řen o dodatečnou sekci, kterou ukazuje výpis 5.5.2. " ܨ6« Ä Åb Ä ê)¨ª)«¤"É "£Ø Ä ¦]ò¬×Ø Äë פ6¤6Ë)Úì ©"ܤ4íïò w ©"ܤd e ò å ìb4íXíºÚì6ò6ìi½íýe¬Ú"í6íòssa^ ©"ܤ5öÌò ) ì 5£¦"Ö6ªÉ Ä Å ë5Ä ò¬ì )£©"«5Ü© Ä ò]í ܨ6«b5 £¦6¦4¨©5Øò 5 ö "¨ª5جòí6íse ìì ª6¤)£) ÚÌò]í Ú¤ª6ÖÜØ_" £Ø Ä òÌì Ä èi ò]í ÚÚò6ì Æ)£© Ä òì7kìíðíìí6í 6 É Ä Å©"¨R¦ Ä òa¤¤¤¤¤¤¤¤ ¨6É6Éè"£Åرòa¤¤¤¤¤¤¤ " Obsah souboru 5.5.1: ; ,+$ ;59 2/ )@4 #R$""%& : Standardnı́ sekce "ܨ6« 6Æ)£© Ä Ä Å±¨Å"գŠò ìíRì£6ì6ìíRðeì£6ì É Ä Å©"¨R¦ Ä ò¬¨Å)գŠ"¨6É6Éè"£ÅرZ ò ©6¤ Ä Å© Ä ¤ Obsah souboru 5.5.2: ; ,"+$ ;)9 24/ )@ #$""%& : Přı́davná sekce Pokud se zavolá wvdial bez parametrů, hledá se spojenı́ na T-Online. Po zadánı́ 24/ v$" se bude hledat spojenı́ na Arcor. Dalšı́ podrobnosti obsahuje 9 )@@ 2/ % 2/ manuálová stránka pro 9 5@ (.7@ 9 )@ ). 155 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ 5.5.4 Terminálové adaptéry k ISDN Terminálové adaptéry ISDN se nesmějı́ zaměňovat s pobočkovou ústřednou se zabudovanou kartou ISDN. Ta se také připojuje sériovým kabelem, ale s použitı́m zvláštnı́ho protokolu. V PC musı́ na to být instalován speciálnı́ ovladač CAPI, dodávaný přı́mo výrobcem, který zatı́m pro současnou verzi SuSE Linuxu nenı́ k dispozici. Tento problém se týká napřı́klad následujı́cı́ch zařı́zenı́: < Eumex 404 PC Eumex 322 PCI AVM Fritz XPCDR Neuhaus Triccy Data LCR < < < Terminálové adaptéry umožňujı́ připojenı́ k ISDN. Na rozdı́l od běžných karet ISDN se propojujı́ počı́tač a terminálový adaptér sériovým kabelem. Ačkoli tyto adaptéry v principu simulujı́ analogový modem, majı́ některé zvláštnosti: < < použı́vajı́ zvláštnı́ povely pro zajištěnı́ spojenı́ Point-to-Point x4x q vydávajı́ při přednastavenı́ rozšı́řené zprávy CF C . Tomu se musı́ přizpůsobit modemová konfigurace: 1. Nepoužı́vejte automatické rozpoznánı́ modemu, které provádı́ normálně YaST. y"2 * *5} -X ´ 2y 2. Přejděte v programu YaST do menu ( @ ? . o À 6 : * "%& Z- " $ ,³7´ @ 2 , ³ , X´ :4? @ "%& Z- $",* @ o m ,4% ,"%4-Xд 1( oô. 4¿´ "%& Z- $", @ q /, -д ?(. . ( 4r Standardnı́ analogový modem). y2 * *5} -X %!r 3. Nastavte modemové rozhranı́ pomocı́ menu / ( @ ? . K"%& Z- $), /, -X ,Z4 $), / -/* *5} - @ . . @ |!@ 9!@ ? . / . 4" 4. Přihlaste se jako uživatel . ,+$ 2/ #R$""%& 5. Vytvořte ručně soubor ; , který by se jinak generoval ;59 )@4 automaticky. Obsah souboru ukazuje soub. 5.5.3. ܨ6« Ä Åi Ä ê)¨ª"«¤"É )£Ø Ä ¦ò±×Ø Äë ×R¦4£Ø Ä ¦ )¨ª5جò]í6íseìì ©Ü¤4í ò³ ÷ ë «f¤©øÖ"£g)¨Ø5¨ ©Ü¤ø e ò³ ÷ ë «f ¤©ø Ö"£)g ¨Ø5¨ }x6Æ"£© Ä ò }©É Ä Å©"¨R¦ Ä ò }x"¨5É6Éè"£Å6Øò Obsah ,+$ 2/ ; ;)9 souboru )@ #R$""%& é í ë5Ä é e ë Ä 5 5.5.3: q, Do proměnných ù zvláštnı́ požadavek 1 ú nutno podle typu zařı́zenı́ uvést: 156 .8 %y 2 @ / @"( } ) D xr4r a ù zvláštnı́ požadavek 2 ú je 5.5. Připojenı́ přes modem Výrobce ©Ü¤4íôELSA: ò ½)çELSA íì4í MicroLink ISDN/TLpro a ISDN/TLV.34: ©Ü¤eÌò )ç )ì Výrobce ELSA: ELSA TanGo 1000 a ELSA TanGo 2000: ©Ü¤4íôò ½)ò^ ©Ü¤¬ e £ØÖ"¨Øf Výrobce Všechny modely: ©Ü¤4íôZyxel: ò ½6î5ì ©Ü¤eÌò ` Výrobce Speed/Viper Dragon: ©Ü¤4íôHagenuk: ò w ©Ü¤eÌò ½5ó5ì Ostatnı́ výrobci: Použijte zde tzv. „inicializačnı́ řetězec“, který doporučuje výrobce. Existujı́ i linuxové skripty, které tento řetězec z adaptéru zı́skajı́. Přı́padně zjistěte pod jiným operačnı́m systémem, např. MS-Windows, jaký inicializačnı́ řetězec je zde použit. Všechny ostatnı́ konfiguračnı́ kroky proved’te podle přı́ručky vašeho adaptéru. 5.5.5 Konfigurace modemu PCI U sériového portu jsou v Linuxu nastaveny IRQ a IO adresa na hodnoty, použı́vané kartami ISA. Tato nastavenı́ představovala historicky jakýsi standard a zaručovala u většiny PC, že nedojde ke konfliktu zdrojů (resources). Zdroje pro karty PCI však stanovı́ BIOS během startu počı́tače, což se může lišit od tradičně použı́vaných nastavenı́. Proto před konfiguracı́ wvdial zajistěte následujı́cı́: 1. Zjistěte skutečné hodnoty, které přiřadil BIOS vašemu sériovému portu, *4$ % $ r"2 . (Musı́te se na to přihlásit jako uživatel .) přı́kazem @ ( Zı́skáte tak přerušenı́ (interrupt, IRQ) a IO adresu (IO-port). y2 * *5} - %,r ( @ ? . 2. Integrujte modem pomocı́ YaST z menu / Z $", 4/ -/Â* *5} -X "%& Z- $", /, - / @ . . . @ |!@ 9!@ ? . Dejte přitom pozor na přı́padnou sériovou myš resp. dalšı́ možná zařı́zenı́, /,2 připojená na sériové porty. Při pochybnosti zvolte pro modem ; ; 4ä , abyste se vyhnuli přı́padnému konfliktu. ? *",+*"," )@ můžete změnit konfiguraci 3. Přı́kazem ää sériových portů. PředÁ , zatı́mco jádro dosud pokládejme, že modem má IRQä&5 a IO adresu Á1 ¼ . Pak zadáte: očekává IRQ 4 a IO adresu Á1 Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÉ Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«±×Ø Äë פ¤6Ë)ÚeÜÅnZsºÖ"£Å¤±ìõeeì Tı́m dojde k nápravě. Tento přı́kaz bychom ale potřebovali znovu zadat při každém startu po,v$ % >#K/ 04># $ ;! ; @4 . čı́tače. Lepšı́ je přidat tuto řádku k souboru ; ,+$ % >#/ *", *5 4 ; ; 5@ , sekce @ Alternativou je doplnit do souboru ; : É Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«±×Ø Äë פ6¤6Ë)Úe]ÜÅnZsøÖ)£Å6¤±ìõeeì *","+*", 5@ podává manuálová Bližšı́ informace o přı́kazu *),+*", %ý*),+*", )@ (.7@ )@ ). Ū6© stránka pro 157 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ 4. K otestovánı́, zda byla konfigurace sériového portu úspěšná, zadáte 2/ $""%& /,2 %4 9 )@ ; ; 4 . Projdou se tı́m všechny ? 1 a váš modem se rozpozná. *",+*"," )@ Doporučenı́: Praktickou alternativou ke konfiguraci přı́kazem je nastavenı́ IRQ napevno rovnou v BIOSu, umožňuje-li to BIOS setup vašeho počı́tače a zůstanou-li po startu hodnoty IRQ a IO adresy vždy nezměněny tak, jak jste je sami nastavili. Nejprve si ověřte, ve kterém slotu PCI se karta nacházı́. Většina BIOSů nabı́zı́ menu pro nastavenı́ PCI, ve kterém se dá přiřadit každému slotu pevná hodnota IRQ. Zadejte zde pak standardnı́ IRQ 3 pro prvnı́ sériový port a IRQ 4 pro druhý sériový port. Při dalšı́m startu se již tyto hodnoty nesmı́ změnit. 5.5.6 Manuálnı́ konfigurace PPP pro experty Pokud z jakéhokoli důvodu nefunguje připojenı́ k sı́ti programem wvdial, dá se ještě PPP konfigurovat manuálně. Programu wvdial však raději vždycky dávejte přednost. Některé vzorové konfigurace a skripty obsahuje balı́k % /4!$ balı́k (4(4( , série . %!,v$)&Z , série % a Vytvořenı́ spojenı́ Spojenı́ PPP se vytvářı́ ve dvou krocı́ch: < < Nejprve se vytvořı́ spojenı́ mezi oběma modemy pomocı́ programu chat. Po spojenı́ modemů zprostředkuje program chat přihlášenı́ na serveru a předává kontrolu démonu PPP, který inicializuje protokol PPP: %!,v$)&Z -7*5 * , /!$ ; |!@ ; ; Jakmile nainstalujete balı́k , najdete v adresáři ; $ Z,!* %,+$)&Z ,+$ (@ :@ ;! ;)(4(4( skript ppp-up, který zkopı́rujete do adresáře ; a upravı́te podle svých potřeb. Skript ppp-up pak naváže spojenı́ PPP. Nejprve se nastavı́ IP adresy serveru a klienta. Pokud je u klienta zadána IP # # # adresa Á Á Á Á a IP adresa serveru zůstane prázdná, potom zı́ská program pppd obě adresy ze serveru. Pokud jsou adresy pevně zadané nebo nenı́ povoleno dynamické přidělovánı́ adres, musı́te zde zadat odpovı́dajı́cı́ adresy. Dále je nutno & zadat zařı́zenı́ (device), ke kterému je modem připojen. Z+* Proměnná (4(4( @ řı́ká programu pppd, aby se modem provozoval na 38400 bps a aby se spojenı́ PPP zapsalo do směrovacı́ tabulky (routing table) jako default route. Program pppd zná ještě/ řadu% dalšı́ch / voleb. Po¼((4( ) a soubor drobný návod podává manuálová stránka pro (4(( (.7@ -7*5 * , /!$ 4 ,"% 4!r U B q #Zu ; ; |!@ ; ;)| 9 ; ; F F . Uvedený přı́klad však ve většině přı́padů stačı́. Program chat přebere navázánı́ spojenı́. Soubor ; jak tento postup probı́há. t q ,v$ ;)(4(4(!;)(4(4( #$ |!@ určuje, Řádky J F"E ql udávajı́, pro které odpovědi modemu se spojenı́ neuskutečnı́. q q A4A4A6ä ½ã4 3 Řádka AKA@AJ inicializuje modem. Povel J D Á@> je pro vytáčenı́ x4x4 q C , začne přihlášenı́. linky na server. Pokud modem přijme povel CF 158 5.5. Připojenı́ přes modem Ç~þעܩ"×6ÉÆ Ç Çd× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6Ö"×Ö6Ö6Ö"ÊªÖ Ç Ç\"¨ ë f ÷)¨¤]ÉÖ"£ j Ä ©_ Ç «6£6Õ¨6«5ÜÖ5ò6ìÙÓìÙþìÙÓì Å Ä ¦4£¤ Ä ÜÖ)ò Ø Äë Ü6Õ Ä ò6ר Äë צ4£Ø Ä ¦ Ö6ÖÖ5ê)«6¨)ÉòKÄRö6óî5ì6캦4£Ø Ä ¦jØ Ä ¢6ª¬Ø Ä ê)¨ª"«¤6Å)£ª5¤ Ä Ä ×ª"ÉÅ)×5É¢"Ü©"×Ö6ÖÖ5Ø«6£5Õé]Õ£©6© Ä Õ¤ç ÅתÉÅ5×5ɢܩ)×5ÕÆ"¨¤jÊ ë Êê±× Ä ¤)Õ×Ö6Ö6Ö)×Ö6Ö6ÖÙÕÆ"¨¤oÅ Ø Äë ÜÕ Ä Ö6Ö6Ö6ê)«6¨ "a É «6£5Õ¨6«6ÜÖ¥¬Å Ä ¦4£¤ Ä ÜÖ ,+$ Obsah souboru 5.5.4: ; ;)((4(v;)(4(( ç r)( '`¬ö6ì ` dÆÄ:`i dddSÄ ` db Ú ` dÆÄ:`_ ^` Ä ` dbdd` d ÄÄ( w ` [ 5ì6ðí6ííeöîsñ `ÆÄÄ £) Ü©¥Ê6Ê£" Ü©¥¼ Ö6Ö6Ö"«6£ "Ü©"æ è"£Å6ØB¥¢ ¼ Ö6Ö6Ö6Ö"¨6É6Éè"£ÅØ)æ Obsah souboru 5.5.5: ; ,"+$ ;)(4((v;)(4(4( #R$ |!@ Serveru se zašle nejprve jméno a potom heslo. Vı́ce informaci o programu $ % $ ¼ |!@ ). chat podává manuálová stránka pro |!@ (.7@ Jsou-li oba soubory vhodně nakonfigurovány a jejich atributy správně nastaveny, stačı́ již pouze zavolat skript ppp-up, který naváže spojenı́. ,+$ ;5(4(4( neležı́ tento skript Při instalaci skriptu ppp-up do adresáře ; q U v standardnı́ cestě k souborům Ç J . Proto musı́te při jeho volánı́ vždy zadat plnou cestu: Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤ÇÌ× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6Ö"×ÖÖ6Ö"ʪ6Ö Dále musı́te předem nastavit atribut 1 skriptu pro vykonávánı́, např. Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤Ç¬ÕƦ4£ØM£ss¬× Ä ¤)Õ×Ö6Ö6Ö)×Ö6Ö6Ö"ʪ6Ö Spojenı́ se zrušı́ při ukončenı́ démona PPP. To zajistı́ napřı́klad skript /etc/ppp/ppp-down: Nesplet’te zde znak MN!¸ OP . Jedná se o substituci přı́kazu, kterou se výstup z přı́kazu $ 2 -4% # / @ ; @ ; ;)(4((!Á ( předává programu kill. 159 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ ÇoÓעܩ)×5ÉÆ Ç ÇÌ× Ä ¤"Õ×Ö6Ö6Ö"×Ö6Ö6Ö"ÊØ5£è6© Ç Ç\6飩]6ܤÉÖ)£ j Ä ©_ Ç éÜ«6«³ÈÕ¨¤× ë ¨Å)×Ū©"×Ö6Ö6Ö5ìÙÖÜØ7È Obsah souboru 5.5.6: ; ,"+$ ;)(4((v;)(4(4( r/ 9 % Přizpůsobenı́ skriptu chat ,+$ #R$ Skript ; je vhodné přizpůsobit vašim podmı́nkám. ;)((4(v;)(4(( |!@ Kromě uživatelského jména a hesla se často měnı́ i celá přihlašovacı́ sekvence. V ojedinělých přı́padech se musı́ protokol PPP spustit na protistraně, /,& - např. přı́kazem (4(4( @ . Kromě zvláštnı́ch přı́padů ověřenı́ totožnosti (authentication) s použitı́m PAP, CHAP apod. je přihlašovacı́ sekvence podobná normálnı́mu přihlášenı́ na terminálu, a to s jediným rozdı́lem, že běžı́ automaticky formou skriptu mı́sto ručnı́ho zadávánı́. Pokračujte proto tı́mto způsobem: < < < < < < < Podrobně si přečtěte pokyny od vašeho poskytovatele, často podobný skript nabı́zı́. Takové skripty od vás sbı́ráme do našı́ databanky technické 4 = *)/0>#R*6-7*",I#R$5u ( ;4; , prosı́me vás tedy také o zaslánı́ vašeho podpory | skriptu, pokud se vám osvědčı́. Připravte si tužku a papı́r. % $" r* Spust’te terminálový program, např. přı́kazem .8 . . Přihlaste se zatı́m manuálně. Nynı́ si pečlivě zapisujte, jaké posloupnosti znaků posı́lá druhá strana, jaké odpovědi na vás vyžaduje a v jakém pořadı́. Většina terminálových programů umožňuje pořı́zenı́ protokolu o celém dialogu na TS S obrazovce. Program minicom na to má klávesovou kombinaci MNpOP + MN+OP . TS (Klávesovou kombinacı́ MN OP + MN7OP se vypisuje nápověda o všech klávesových kombinacı́ch.) Zachyt’te tento dialog až do okamžiku, kdy protistrana přejde do módu r "!$" *5 4,/ L L PPP, což obvykle hlásı́ (4(( ( . @ Navázané spojenı́ pak zrušı́te, tj. zavěsı́te, pro minicom je to klávesová e TS kombinace MN^PO + MN7OP . Ukončı́te terminálový program, pro minicom je to klávesová kombinace TS MN^OP + MN7OP . S přihlédnutı́m k zachycenému dialogu můžete nynı́ vhodně upravit váš chat script. V prvnı́ sekvenci se chat inicializuje: `ö6ì ` dÉÄ:`i d ddSÄ ` di Ú ` dÉÄ:`_ ^` Ä ` didd` d 160 5.6. Maškaráda a firewall q+ Hodnota G ² ˇ. na Á . napr Přı́kazy J t F"E q F ~q závisı́ na době, potřebné ke spojenı́, a dá se prodloužit řı́kajı́, při jakých odpovědı́ch modemu ukončit skript. V následujı́cı́ch řádcı́ch prvnı́ parametr až k mezeře řı́ká, na co se čeká. Pokud modem tento řetězec pošle, vykoná se zbytek řádky. ÄÄà w Zde se nečeká na žádný řetězec, pouze se inicializuje modem. Záležı́ to na tom, jaký modem máte a jaký uživatelský profil je uložen v jeho paměti. ql Normálně se pomocı́ J zavede profil 0 (stejně jako v okamžiku zapnutı́ modemu). Pokud zde potřebujete něco změnit, srovnejte to s vašı́m dosovým či windowsovým softwarem. Pokud se modem chová podivně, může být již překonfigurován, od čehož ql qKÊ4¶ nepomáhá povel J . V takovém přı́padě zkuste povel J (z terminálu, např. pod programem minicom), který nastavı́ modem na výchozı́ hodnoty z výroby (factory settings). Nynı́ lze vytočit a zahájit přihlašovacı́ sekvenci, např: `[ ³ ¤ Ä « Ä ê)£©6©]6É«6£ ` ÄÄ £ " Ü©¥ÊÊ6£" Ü©B¥Ã j ¦@m©)£ è)£Å6ØB¥X8 Æ Ä É«6£ Za proměnné ù telefonnı́ čı́slo ú , ù jméno ú a ù heslo ú samozřejmě dosadı́te odpovı́dajı́cı́ hodnoty. /= , protože protistrana může Všimněte se, že se zde vyhledává pouze 9 *4* "/X= *4* /X= poslat @ , (!@ , atd. Řádka začı́najı́cı́ 9 9 £ "Ü©¥ÊÊ6£"Ü©B¥ Z %>= způsobı́, že pokud se zmešká prvnı́ login (rozlišuje se z něj pouze , ,-4%X aby nevadilo velké či malé pı́smeno), pošle se E a čeká se na dalšı́ $ login. Dalšı́ informace a přı́klady poskytuje manuálová stránka pro |!@ % $ ¼ |!@ ). (.7@ Celý skript chat nesmı́ obsahovat prázdné řádky, mezery na začátku řádky ani komentáře. ,v$ r5- Nynı́ vyzkoušejte spojenı́ přı́kazem ; ;)(4(4(!;)(4(4( ( . Chybová hlášenı́, 2 Z ,!*4* Z,* např. od skriptu chat, najdete vypsána v souboru ; @ ;4 ; . @ . Můžete se přihlásit na jiné konzoli a sledovat je přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ç̤)¨5Ü«ÌÊê±× ë ¨Å)×6«6£ )×R¦ Ä Éɨ Ä É 5.6 Maškaráda a firewall Mnozı́ uživatelé SuSE Linuxu provozujı́ své počı́tače přes vytáčené připojenı́ na Internet nebo jako router na pevné lince. Na lokálnı́ sı́ti přitom zpravidla použı́vajı́ privátnı́ IP adresy, které ovšem Internet vně lokálnı́ sı́tě nezná. Aby 161 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ se umožnil přı́stup na Internet i lokálnı́m počı́tačům, je zde možnost použı́t tzv. „maškarádu“ (angl. masquerading). )-!)& , *),!$ Na to je třeba instalovat balı́k . Ten obsahuje skript 9!@4 ze série ,+$ pro maškarádu a firewall. Obojı́ se řı́dı́ podle konfiguračnı́ho souboru ; ; v$³#R$""%& Z>#K/ & , #+$¿#$"5%& Z ; 9@ .S maškarádou se vyplatı́ nainstalovat i firewall, aby byl systém lépe chráněn proti útokům zvenčı́. Přečtěte si k tomu -7*5 * , /!$ $ Z,* 5-!"& , ; |!@ ; ;)(!@ :@ ; 9!@44 . prosı́m dokumentaci v ; Nikdy nenı́ absolutnı́ záruka, že váš systém bude navždy chráněný proti napadenı́ zvenčı́. Proto pokud se jednou stane, že do něj nějaký pirát pronikne, třebaže jste pečlivě dodrželi naše pravidla, neobviňujte prosı́m autory této publikace. Naopak spı́še ocenı́me, když se s námi o vaši zkušenost rozdělı́te na adrese [email protected]. Ujišt’ujeme vás, že na to vezmeme ohled v přı́štı́ch verzı́ch. 5.6.1 Výchozı́ předpoklady Na maškarádu potřebujete nejméně dvě různá sı́t’ová zařı́zenı́. Prvnı́ z nich bude ethernetová sı́t’ová karta připojená naA lokálnı́ sı́t’, která použı́vá priA äI#A6 # # ä#A6 #ä4ã4ãI#ä4ã4ã ¼ Á Á až > ¼ . V přı́kladu vátnı́ rozsah adres, např. > zde předpokládáme, že náš právě konfigurovaný router je nastaven na adA ä#A6 # #A resu > ¼ Á pro sı́t’ovou kartu, která vidı́ lokálnı́ sı́t’. Ostatnı́ počı́tače A ä#A # #Kä A ä#A6 # # v lokálnı́ sı́ti pak budou mı́t IP adresy > ¼ Á , > ¼ Á 3 atd. Vnějšı́ sı́t’ové zařı́zenı́, použité pro přı́stup k Internetu, zde bude napřı́klad karta ISDN nebo pevná linka se sı́t’ovou kartou. Podı́váme se nynı́, jak se takový typický přı́pad bude konfigurovat. 5.6.2 Jak pracuje firewall )-!& , 9!@ neobsahuje vlastně pravý firewall, nýbrž Nainstalovaný balı́k přesněji řečeno pouhý „paketový filtr“. Ten chránı́ sı́t’proti přı́stupu jenom na ty IP adresy a porty, které nejsou pro přı́stup výslovně uvolněny. Pokud je tedy napřı́klad váš počı́tač webový server a má být proto dosažitelný zvenčı́, pak mu musı́te umožnit, aby měl přı́stupný port 80. Tı́m ovšem přestane být chráněn proti útoku na port 80. Firewall, realizovaný jako pouhý filtr paketů, nemůže samozřejmě nahradit profesionálnı́ firewall na aplikačnı́ úrovni. Přesto však může podstatně zvýšit bezpečnost sı́tě v domácı́m použitı́ nebo v menšı́m podniku. 5.6.3 Konfigurace maškarády a/nebo firewallu Dokumentaci k SuSE-firewallu najdete v ; & , 9!@44 . ,v$ -7*5 ; * |!@ +$³#$""%& , Z>#K/ ; /!$ & ;)(@ , $ :4@ Z,* ; #v$¿# Celá konfigurace se týká souboru ; ; ; 9@ $)"%& Z . Je zde krok po kroku anglicky vysvětleno, jak se firewall konfiguruje. O každém bodě se uvádı́, zda se týká maškarády nebo firewallu. V konfiguračnı́m souboru je též zmı́nka o DMZ („demilitarizované zóně“), té se však zatı́m vyhneme. 162 5.6. Maškaráda a firewall Pokud tedy opravdu potřebujete pouze maškarádu, vyplnı́te jen řádky označené masquerading. "q < q B ¶ ,!* (firewall, maškaráda): Nastavit na ? , aby se tento skript nastartoval – tı́m se aktivuje firewall a/nebo maškaráda. ¶ B 4 B ," Y D F)E D (firewall, maškaráda): Např. |!Á . To je zařı́zenı́, které ukazuje ven do světa na Internet. U ISDN je to např. (4(4(!Á . ¶ B 4 6xq D (firewall, maškaráda): Zařı́zenı́, které ukazuje dovnitř sı́tě, na lokálnı́ část našı́ sı́tě. Pokud se jedná o samostatný počı́tač, kde se použije pouze firewall k jeho ochraně, ponecháte tuto volbu prázdnou. ¶ B ~q4 E!F (firewall, maškaráda): Potřebujete-li maškarádu, odpovı́te zde ,!* ,!* ? . U firewallu bez maškarády odpovı́te ? pouze tehdy, potřebujeteli přı́stup k vnitřnı́ sı́ti. To ovšem funguje pouze tehdy, majı́-li vnitřnı́ počı́tače oficiálně přidělené IP adresy. V normálnı́m přı́padě byste sice přı́stup zvnějšku na vnitřnı́ počı́tače povolovat neměli, ale pokud zde od,!* povı́te ? , tak vzhledem k maškarádě nebudou vnitřnı́ počı́tače viditelné A ä#A6 # # zvenčı́, protože zde majı́ privátnı́ sı́t’ové adresy (např. > ¼ 1 1 ), a proto nemohou být směrovány na Internet. ¶ B Ë5~ ,!* G4J E4J4D (maškaráda): Potřebujete-li maškarádu, odpovı́te ? . Uvědomte si, že je bezpečnějšı́, přistupujı́-li počı́tače z vnitřnı́ sı́tě na Internet přes proxy server. ¶ B Ë x4q (maškaráda): Zde zadáte počı́tače a/nebo sı́tě, pro které G4J bude platit maškaráda. Jednotlivé položky se oddělı́ mezerou. Přı́klad: < < < < < J4E < < < < < < < < ¶ B E!F q4 5ÚòKÄíðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙÓì5×eîíðe7Ùíñ6ó7ÙíìÙíÄ Ú å C q ¶ E!F"G 6xq4 E x J Y ,!* (firewall): Zadáte ? , přejete-li si ochránit počı́tač s firewallem před útokem zevnitř sı́tě. Pak musı́te výslovně vyme¶ B 7 6xq4 x Y q zit služby, povolené pro vnitřnı́ sı́t’, viz dále E C E J C ¶ B 7 6x4q x Y ~ a E C E J D . ¶ B ~q q4 q ¾ Y t Y + (firewall): Obvykle ponecháte J F E!F C F J E C ,!* . ? ¶ B 7 44q4 x Y q E C E J C (firewall): Zde uvedete služby, na které * & /4 %W½½ L L . ( ( .7@v 3 . Pro domácı́ je umožněn přı́stup, např. 94949 počı́tač, který nemůže žádné služby nabı́dnout, neuvedete nic. ¶ B 7 44q4 x Y ~ E C E J D (firewall): Neprovozujete-li nameserver, na který by se přistupovalo zvenčı́, ponecháte tuto volbu prázdnou. Jinak zde uvedete potřebné porty. ¶ B 7 6x4q4 x Y q (firewall): Podobně jako u E C E J C ¶ B 7 44q4 x Y q E C E J C , jedná se však o přı́stup zevnitř sı́tě. ¶ B 7 6x4q4 x Y ~ E C E J D (firewall): Viz výše. ¶ B q ~vq x4q E D (firewall): Zde uvedete počı́tače, kterým skutečně důvěřujete (angl. trusted hosts). Uvědomte si, že musı́ být chráněny proti pro# # A6A ä# #½>#Kä L L A ä#Kä Á Á Á; ? 34Á niknutı́. Přı́klad: ? znamená, že všechny A ä#ä # # ? Á 1 1 , stejně jako počı́tače s IP počı́tače,A jejichž IP adresy začı́najı́ ä# #½>#ä adresou ? 3Á , nemajı́ v cestě firewall. ¶ B 7 q ~vq q E C E D C (firewall): Zde se zadajı́ adresy portů TCP, A=ã4ã ã 3 , mohou které mohou použı́vat „Trusted Hosts“. Zadáte-li např. 163 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ < < < < < < < všechny důvěryhodné počı́tače přistupovat ke všem službám. Normálně *4* stačı́, když se povolı́ služba | . ¶ B + q ~v"q4 ~ E C E D D (firewall): Podobně jako je uvedeno výše, pouze se vztahuje na UDP. ¶ B 6x¾ U 5¾ U q q Y4Y B 6x J F CF)G F"E C (firewall): Pokud chcete použı́vat & r/ @ @ . normálnı́ (aktivnı́) FTP, zadejte zde ( ¶ B 6x¾ U 5¾ U q ~ /%7* Y4Y B 6x J F CF)G F"E D (firewall): Zadejte zde , abyste ,v$ ,!*) 2>#R$)"%& ,* ; . Pomocı́ ? mohli použı́t nameserver uvedený v ; aktivujete všechna vysoká čı́sla portů. ¶ B + x E C D (firewall): Běžı́-li vám nameserver, na který se při,* ? stupuje zvenčı́, zadejte . Současně se musı́ aktivovat port 53 ¶ B q + ¹ C E C v . ¶ B + U Y 6x4q E C D C (firewall): Použı́váte-li dhclient k zı́skánı́ vašı́ IP ,!* adresy, odpovı́te zde ? . ¶ B Y ¾ ¹ : Zde zadáte, co si přejete mı́t v protokolu. Pro obvyklý provoz F ¶ B Y ¾ ,!* 4xKL 6q stačı́ ? u položky . F D CE ¶ B q 444 ~q76x4¾ q q4 (firewall): Přistupujete-li na Internet auF J EF ,* tomaticky přes diald nebo přes ISDN (dial on demand), zadejte zde ? . Tı́m je konfigurace hotova. Nezapomeňte firewall otestovat, např. programem , %!, 2 Z ,!*4* Z,!* zvenčı́. V souboru ; @ ;4 by se pak měly objevit ;. @ přibližně následujı́cı́ řádky: Ä ¢Ì¬ £ ìí¥¬s îB¥íRî¬è6è6èÌé Ä Å© Ä «+¥Í" ¨5Õé Ä ¤«6£B ¥ÔÜ©6Ö6ª5¤a Ä ¤Æ)ì d``òñíeðÙ¬e£Ùþî5öÙþð¥íRîe£íðs7Ù¬sóÙí'£6óÙ¬e"í쥬eöZ^)ò6ñì±Úò6ìõ6ì6ì ò6ö6ñ6ð6óí\5 ò6ìõ6î6ì6ì6ìa5 òs ð±Ú ÎÓq Çí6íðu 5.7 Elektronická pošta – e-mail Jak bylo uskutečněno elektronické připojenı́ do světa, at’již přes UUCP, PPP nebo ISDN, nabı́zela se otázka, jak ho využı́t. Historicky nejstaršı́m způsobem (pomineme-li přenos samotných souborů) je ☞e-mail elektronická pošta. Tato kapitola popisuje konfiguraci pro program sendmail3 . Program sendmail určuje, jak rozeslat přı́chozı́ a odchozı́ poštu: přes sı́t’ TCP/IP pod protokolem SMTP, do lokálnı́ složky uživatele e-mailu nebo pomocı́ jiných přenosových programů jako UUCP. ,"+$ *",)%/ # ; .7@v) Hlavnı́m konfiguračnı́m souborem programu sendmail je ; $5& . Pro jednoduchou konfiguraci stačı́ nastavit několik parametrů programem ,+$ *","%/ #$)& YaST a vytvořit tak platný soubor ; ; .7@v" . Nastavené hodnoty ,"+$ +$¿#R$""%& Z>#K/ *",)%/ #v$¿#R$"5%& Z se pak objevı́ v souboru ; ; ; .7@" . Skript *60 % $""%&X#/ "-!"v$"5%& ZX# SuSEconfig je pak zapı́še s použitı́m skriptu ; ; ; *),"%/ ,v$ *","%/ #R$5& . .7@!" do souboru ; ; .7@v" Protože jsou konfiguračnı́ soubory programového balı́ku sendmail složité, poskytuje SuSE Linux dvě předem připravené konfigurace, které pokrývajı́ běžné přı́pady. 3 Alternativa k programu sendmail jsou programy postfix nebo qmail, o kterých se zde nezmiňujeme. 164 5.7. Elektronická pošta – e-mail Plánujete-li použı́t sendmail v sı́ti TCP/IP, ujistěte se, že máte přı́stup k serveru DNS. Zde je třeba vytvořit pro každé jméno samostatný záznam, tzv. „MX record“ („Mail eXchange record“). !*5 Současná nastavenı́ se dajı́ zjistit přı́kazem | (obsahuje ho balı́k 0 %/ ¨ Å6¤Æ¥ ÇøÆ"£5É¤ÌÆ Ä «5Ü£5ÉvÙÕ£5ɦ£5É+ÙÕ£¦ Ä Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+ÙÕ£R¦¨Ø6ØÅ Ä É6É]íðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙí Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+ÙÕ£R¦¦4¨5Ü«±Ü6ɺÆ"¨©5Ø)« Ä ØÎqÖ5Å"ÜòíRìuô¢5ËdÆ Ä «5Ü£5ÉvÙÕ£5ɦ£5É+ÙÕ£¦ Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+ÙÕ£R¦¦4¨5Ü«±Ü6ɺÆ"¨©5Ø)« Ä Î Ø qÖ5Å"ÜòíRì6 ì uô¢5˺¦¨5Ü«7ÙÕ£5ɦ4£5ÉvÙÕ£R¦ ): Pokud zde chybı́ záznam pro poštu, požádejte vašeho administrátora DNS o pomoc. Následujı́cı́ parametry pro konfiguraci e-mailu se dajı́ nastavit pomocı́ YaST ,+$ +$³#R$)"%& ZX#/ *5,"%/ #v$¿#R$)"%4& Z ,"+$ ; ; .+@v" ;.7@!"4; v souborech ; (viz ; E J4D4G ) : "4x < D4G4J Y q@L44ÿ L ,!* L ? ,!* Tato proměnná musı́ být nastavena na ? H pokud se má vytvořit konfigu,+$ +$³#R$")%& Z>#/ *5,"%/ # race pro sendmail z hodnot v souboru ; ; ; .+@!" v$³#R$""%& Z ,+$ *),"%/ #R$)& . Pokud si chcete vytvořit vlastnı́ ; , odpo; .7@!" L %! L vězte zde . Y Y Y U qÿ F CJ F Ò D4G4J ! $ ! 5 * , !*¿#R$"!* !*³#R$" #R$)!* !*¿#R$" L L @5| | ! . .j94949 . . "4x < Program sendmail musı́ znát, jakou poštu uchovat lokálně a co poslat dál. Standardně se uchovává na počı́tači pošta pro jeho lokálnı́ uživatele. Proto !$ !*5 . bývá prvnı́m v seznamu vždy @5| x Y Y YU q V seznamu hodnot proměnné můžeme zadávat D4G4J F"CJ F jména dalšı́ch počı́tačů (oddělená mezerami), které budou považovány za lokálnı́. , !* $)!* !*¿#R$" Přı́klad: Počı́tač jménem $"| * !!*³#$". . . sloužı́ zároveň jako . . . Aby se dostávala pošta i na WWW server pro www. $"* !*³#$" . . , zadáme: www. "4x < < ¶ E!F"G D4G4J U Y Y J4D !*5 YU qÿ L !$ FCJ F @5| ÿ!$"!* *³#R$" E . . 9499 #R$"!* . !*³#R$) . L Normálně se použı́vá jako adresa odesilatele lokálnı́ jméno počı́tače, což se dá tı́mto přı́kazem změnit na libovolné jiné jméno. Přı́klad: Počı́tač , 4 $"* !*³#$" @ | . . . má odesı́lat svým uživatelům poštu ve tvaru uživa$"!* *³#R$" . . , čehož dosáhneme takto: tel@ ÿ!$"!* *³#R$" ¶ U E!F"G J4D E . . . "4x D4G4J Y G4J4E q U F qÿ .+@v" r*),"42,)># ( 2 /,"X#R$5u Pro jiné než lokálnı́ uživatele si sendmail vyžádá službu DNS a pošle poštu dál protokolem SMTP. Cı́l může být kdekoli na Internetu a může mı́t i pomalé spojenı́ s odesı́lajı́cı́m počı́tačem. 4x Y q U "q Proměnná se použı́vá pro zadánı́ mezilehlého poD4G4J G4JE F čı́tače, který přebı́rá jinou než lokálnı́ poštu a dále ji posı́lá na cı́lový počı́tač. Přı́klad 1: Máte vytáčené připojenı́ a všechnu poštu do světa posı́láte přes vašeho poskytovatele: "4x Y q U qÿv* = r4*","2,># "2 /,)>#R$6u D4G4J G4J4E F . ( .+@!" ( . 165 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ Přı́klad 2: Máte připojenı́ přes UUCP a všechnu poštu do světa posı́láte na server UUCP: "4x Y q U qÿ--7$ r/ =Ó--7$ #R$)* !*8#R$" D4G4J G4J4E F ( . ( . . . "4x < D4G4J Y x FCJ x F x76¶KLÿ"%! Program sendmail rozhoduje o všech e-mailových adresách v hlavičce odesı́lané zprávy a nahrazuje je plně kvalifikovanými jmény (FQDN). Pokud nenı́ k dispozici server DNS (napřı́klad při vytáčeném připojenı́) a odesı́láme vždy zprávy s úplnou adresou, lze zde rozhodovánı́ (resolving) ,!* zadánı́m ? vypnout. "4x < D4G4J Y JE ¾ÿ L r)0/Wr 34Á6. r . L Toto jsou parametry přı́kazové řádky, se kterými se program sendmail spustı́ při startu počı́tače. r Volba 34Á. způsobı́, že sendmail zkoušı́ každých 30 minut, zda ve frontě 2 * 4 -!,5-!, nenı́ pošta k odeslánı́. ; @ ; ( 4;. r)0/ Volba spustı́ sendmail jako démona, což umožnı́ přijı́mat poštu od ostatnı́ch počı́tačů v sı́ti TCP/IP. r 34Á6. vynechat a spustit sendmail Pro vytáčená spojenı́ rse dá volba *",)%/ .7@v) a toto spouštěnı́ zařadit do crontab k vykonánı́ přı́kazem *),"%/ r .7@" jednou nebo dvakrát denně. Dalšı́ možnostı́ je umı́stit přı́kaz do skriptů pro navázánı́ spojenı́. Pak se také při každém navázaném spojenı́ přenese pošta. < "4x D4G4J Y 444x!64ÿ% Po napsánı́ zprávy zkoušı́ program sendmail okamžitě zprávu doručit. Pokud máme jen vytáčené spojenı́, je drahé po každé zprávě navazovat spojenı́ k poskytovateli. ,!* 2 * 4 -!,"-, Zadánı́m ? se všechna pošta uchová ve frontě ; @ ; ( 4;. *",)%/ r a odešle se až po spuštěnı́ . .7@v) Všechnu lokálně 2 doručenou poštu uložı́ program procmail v lokálnı́ poš * 4 % , 4;.7@v"4;ù @. ú . O tomto velmi praktickém tovnı́ schránce ; @ ; ( !$ +$ .7@!" programu pojednávajı́ podrobněji manuálová stránka pro ( % $ +$ !$ , % !$ , ( .7@v" ( .7@v) 1 ) (.7@ ), manuálová stránka % pro ( !$ .7@" 1 (.7@ !$ .7@!" (.7@ ( .7@v) ). a manuálová stránka pro ( Pokud neodesı́láte odchozı́ poštu okamžitě, bude se vám dočasně uchovávat 2 * "-!,"-, ve frontě souborů, která se vytvářı́ v adresáři ; @ ; ( 4;. a odešle se až při nejbližšı́m zavolánı́ programu sendmail, který frontu vyprázdnı́. To je *","%/ r také možno udělat kdykoli ručně přı́kazem z přı́kazové řádky. .+@v" ,v$ *",!* Dalšı́ nastavenı́ programu sendmail najdete v souborech ; a ně;@!5@ ,+$ kterých souborech z adresáře ; ;.+@v"4; . V souborech jsou také komentované přı́klady. Některé soubory se musı́ přeložit z textové podoby do podoby databázových souborů programem makemap. To se děje automaticky při vyvolánı́ programu SuSEconfig nebo při opouštěnı́ programu YaST. ,+$ ; Pro složitějšı́ konfigurace sezakáže automatické generovánı́ souboru ; *),"%/ #R$)& x Y qKL4ÿ%! .7@!" D4G4J nastavenı́m . Tehdy můžete začı́t tvořit ,+$ %4# $ ;.7@v"4;! 1 . , který vlastnı́ konfiguraci podle předlohy v souboru ; je napsán s použitı́m přı́kazů pro procesor maker m4. Jeho vyvolánı́m přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦î±× Ä ¤"Õ×R¦¨5Ü«6×6«6Ü©6ª5õBÙ ¦Õ]æd× Ä ¤"Õ×6É Ä ©5ئ¨5Ü«7ÙÕê 166 5.8. Elektronické zprávy a USENET se z maker vytvořı́ v adresáři ; sendmail. -7*5 ; * |!@ , ; *","%/ ,"+$ .v@v" platná konfigurace pro -7*5 * , *","%/ ;.7@!" , ; ; |!@ ; .+@v5 Dalšı́ dokumentaci obsahujı́ adresáře ; -+*5 * , /4!$ $ Z,* *","%4/ ; |@ ; ;)(!@ :@ ; .+@v) . Dále existuje samostatná a ; 4 = #R*","%/ #)4Z ( ;4;)9499 .7@!) ; . Pro složitějšı́ úlohy dopowebová stránka | ručujeme knihu Sendmail, kterou vydal O’Reilly, kde naleznete zasvěcený a detailnı́ popis. 5.8 Elektronické zprávy a USENET Jednou z nejdůležitějšı́ch služeb, kterou poskytuje Internet, je přenos a doručovánı́ zpráv, jež jsou organizovány v různých skupinách (angl. Newsgroups). Tato část Internetu je označována jako USENET. Historicky se teprve dı́ky tomuto médiu stal možný vývoj Linuxu, protože rychlé odstraňovánı́ chyb bylo umožněno právě dı́ky této vysoce účinné formě komunikace. Nelze ovšem zamlčet, že dnes tuto funkci v mnoha oblastech převzaly tzv. poštovnı́ konference (angl. mailing lists), kde se důsledněji kontroluje přı́stup, a které jsou proto mnohem odolnějšı́ proti pirátským reklamám (angl. spam). USENET však i přesto zůstává významným celosvětovým médiem pro uživatele Linuxu. V následujı́cı́m popı́šeme pouze konfiguraci systému zpráv na lokálnı́m počı́tači, nikoli již předávánı́ zpráv ke vzdáleným počı́tačům. %% % Pro většı́ systémy se doporučuje instalovat balı́k , série , rovněž -7*5 i pro systémy s UUCP. Návody k instalaci INN obsahuje adresář ; ; * , /4!$ $ Z,!* %4% . Pro INN zatı́m SuSE neposkytuje bezplatnou |@ ; ;)(!@ :@ ;! instalačnı́ podporu, nabı́zı́ zde však placené profesionálnı́ služby. 5.8.1 Systém pro zprávy Leafnode Pro menšı́ sı́tě nebo samostatný počı́tač je ideálnı́ systém zpráv, který obsahuje , &%!/, balı́k @ . Stačı́ mu jen občasné připojenı́ na Internet. Balı́k se skládá z vı́ce částı́: vlastnı́ho serveru NNTP, kterým je program leafnode, dále &,+$ | ) k přijı́mánı́ nových zpráv a programu programu fetchnews (původně texpire k rušenı́ starých či již nezajı́mavých zpráv. Dále jsou zde nástroje pro 2 * 4 %!, * údržbu rozsáhlých dat v adresáři ; @ ; ( ; 9 . Dokumentaci ke všem -7*6 * , /$ $ Z,* , &"%/, součástem balı́ku obsahuje adresář ; ; |!@ ; ;)(!@ :@ ; @ , &%!/4, % , &"%!/, a dále manuálová stránka pro @ (.7@ ¼V @ ) a na nı́ uvedené manuálové stránky. Upozorňujeme na pokyny k aktualizaci, které obsahuje odst. 14.2.3 na str. 346. Předpoklady k použitı́ Leafnode < Přı́stup na externı́ server NNTP (přes modem, spojenı́ ISDN nebo jiné sı́t’ové spojenı́, např. ethernet), ze kterého budete stahovat zprávy. V přı́padě nejasnosti se zde obrat’te na vašeho internetového poskytovatele. 167 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ < Nainstalovaný balı́k Rr!s , @ &%!/, % , série . < Nepřeberný < Konfigurace podle dále uvedených pokynů. diskový prostor pro adresář ; 2 @ * ; ( 4 4; %!, 9 * . Lokálnı́ server NNTP Nejprve se přesvědčte, zda program Leafnode běžı́ jako lokálnı́ server NNTP. ,"+$ +$¿#R$""%& Z x4xq4 4 ; ; E E na hod1. V souboru nastavte proměnnou !$ !*5 @4)| . Můžete mı́sto toho použı́t i skutečné jméno vašeho notu , 4 | ), pokud jste v lokálnı́ sı́ti, je to nutné. Nastavenı́ počı́tače (např. @ x4x4q E E je nejsnazšı́ pomocı́ YaST (viz kap. 2.6.11 na proměnné "-+$""%& Z str. 94), který zavolá po opuštěnı́ skript . ,+$ , &"%!/, $""%& Z 2. Pomocı́ editoru přizpůsobı́te soubor ; : Jako hod;4 @ ; *",42,ÿ notu proměnné zadáte jméno serveru NNTP vašeho poskytovatele. %!,/ 3. Přesvědčte se, že leafnode se spustı́ pomocı́ . Odkomentujte na %4%4 ,+$ % ,/X#$""%& ! to řádku, začı́najı́cı́ řetězcem ( v souboru ; ;! (viz soubor 5.8.1). 4. Restartujte inetd přı́kazem +$ %,/,!*6 @ 4 . ©©5¤Öɤ6Å Ä ¨R¦j¤)ÕÖ¬©"£è)¨5ܤ̩ Ä èÉÌתÉÅ)×5ɢܩ"פ"ÕÖ6Ø×ª"ÉÅ)×5É¢"Ü©"×6« Ä ¨ê©"£Ø Ä Obsah souboru 5.8.1: Konfigurace %!,/ pro leafnode Nynı́ je vše připraveno k navázánı́ kontaktu se serverem zpráv vašeho poskytovatele. , %!, !$ !*5 A4A @)| > se dá zjistit, zda leafnode reaguje. Přı́kazem - Přı́kazem se zde znovu vrátı́te na přı́kazovou řádku. Inicializace a provoz systému pro zprávy Nynı́ již můžete inicializovat systém. Jakmile se připojı́te k Internetu, fetchnews začne stahovat ze vzdáleného serveru zpráv informace pro zavedené sku2 * 4 %, * %4,),*6 %Z#Z44"- * piny a ukládat je do ; @ ; ( 4; 9 ; ( . Chcete-li &,+$ %!, * r)24242 sledovat detailně, co všechno dělá | 9 , použijte volbu : Ä ¨Å6¤Æ¥CøÇdê Ä ¤)ÕÆ6© Ä è"É¬Ê ë6ë6ë Do tohoto okamžiku nejsou ještě dostupné žádné zprávy. Potřebujete spustit NNTP news reader a prohlédnout si dosud prázdné skupiny (viz kap. 5.8.1 na následujı́cı́ straně). Program leafnode to zjistı́ a při dalšı́m zavolánı́ &4,+$ %, * se tyto skupiny naplnı́ zprávami. Nechcete-li při každém no| 9 &,v$ %!, * vém připojenı́ k Internetu zadávat | 9 , umı́stěte tento přı́kaz např. ve ,v$ r4;)(4(4(!;!( ( . skriptu ; 168 5.8. Elektronické zprávy a USENET Správa systému pro zprávy Program leafnode je navržen tak, aby běžel bez údržby. Znamená to, že pokud &,"+$ %!, * se určité skupiny nečtou, je přestane stahovat. Je nutno pouze | 9 zajistit, aby se odstraňovaly staré zprávy programem texpire. Stačı́ na to, když ,+$ $5"% 0 v souboru ; ; @ odkomentujeme řádku, jak ukazuje výpis (všechno musı́ být na jedné řádce): Á ä4ä ¹V¹¹j4W,!*5r 1 ; -7*6 ; *60 % ; , 1( ,aÊKÊ ,+$ , ; ; ;4 @ Podrobnosti o konfiguračnı́ch možnostech souboru , &"%!/, % , &%!/, @ podává manuálová stránka pro @ (.7@ ). -7*6 *60 ; &%!/, ; % , , ; 1 ( $")%& Z Čtenı́ zpráv Pro čtenı́ zpráv je zde nabı́dka řady programů, např. nn, tin nebo pine, rovněž oblı́bený Netscape nebo emacs umějı́ čı́st zprávy. Volba je zde proto otázkou osobnı́ho vkusu. Mnoho nových programů pro čtenı́ zpráv může dostávat % zprávy přı́mo z news serveru stejně jako z lokálnı́ho adresáře spool. V sérii distribuce SuSE Linuxu najdeme předkonfigurované balı́ky. Chcete-li použı́t tin pro připojenı́ k NNTP serveru pomocı́ leafnode (viz kap. 5.8.1 na str. 167), % zavoláte tento prohlı́žeč zpráv přı́kazem . 169 5. Spojenı́ mimo lokálnı́ sı́t’ 170 Kapitola 6 Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows S použitı́m balı́ku Samba lze doplnit libovolný unixový počı́tač o funkce výkonného souborového a tiskového serveru pro dosové a windowsové počı́tače. Postupem doby se Samba vyvinula ve stabilnı́ a přenositelný produkt, který zı́skal velkou oblibu v podnicı́ch, a to nejprve jako ekonomická alternativa a později i jako plnohodnotná náhrada serverů Novell NetWare a Windows NT. 6.1 Úvod Samba se v současnosti vyvinula ve velmi obsáhlý produkt, a proto zde podáváme jen přehled. Řadu užitečných dokumentů,-+*5podle kterých lze konfiguro * , /4!$ $ Z,!* vat i server pro složitou sı́t’, najdete v adresáři ; ; |@ ; ;)(@ :@ ; * 0 @. @ . Reference ke konfiguračnı́mu souboru podává manuálová stránka pro * 0#R$""%& % * 0>#R$""%& (.7@ ). . . Samba použı́vá protokol SMB (Server Message Block) firmy Microsoft. Na tlak firmy IBM tento protokol Microsoft uvolnil, takže nynı́ má přı́stup do sı́tě Microsoft libovolný výrobce softwaru. Protokol SMB umožňuje využı́vat sdı́lenı́ souborů a tiskáren mezi vı́ce počı́tači v prostředı́ Windows. Je založen na službách, které zde tradičně poskytuje NetBIOS, a po funkčnı́ stránce se dá přirovnat k NFS. Nosným protokolem pro SMB je TCP/IP, který musı́ mı́t proto aktivovaný každý windowsový klient. Samba zatı́m nespadá pod bezplatnou instalačnı́ podporu SuSE, (viz kap. A.1.2 na str. 419) nabı́zı́me však kvalifikovanou placenou podporu (viz kap. A.3 na str. 422). NetBIOS NetBIOS je softwarové rozhranı́ (API) pro komunikaci mezi počı́tači s tzv. „name service“, umožňujı́cı́ počı́tačům, připojeným k sı́ti, rezervovat si pro sebe jména, sloužı́cı́ k oboustranné identifikaci. Pro přidělovánı́ nebo kontrolu jmen zde nenı́ žádná centrálnı́ autorita. Každý počı́tač v sı́ti smı́ mı́t libovolný počet jmen, pokud se již nepoužı́vajı́. Rozhranı́ NetBIOS lze implementovat v různých sı́t’ových architekturách. Jedna z implementacı́, která je těsně svázána se sı́t’ovým hardwarem, se nazývá 171 6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows NetBEUI (bývá však často zaměňována za NetBIOS). NetBEUI použı́vá k adresovánı́ jednotlivých paketů hardwarovou adresu sı́t’ové karty. Oproti adresám IP nebo IPX z nı́ však nelze zı́skat informaci o směrovánı́ (routing), a proto nenı́ možné směrovat pakety NetBEUI přes routery. Dostupná sı́t’ pro NetBEUI se tı́m omezuje pouze na rozsah, kam až stačı́ opakovače a bridge. Dalšı́ sı́t’ové protokoly, pomocı́ kterých byl NetBIOS implementován, jsou IPX firmy Novell a TCP/IP. Jak NetBIOS použı́vá TCP/IP, je popsáno v dokumentech RFC 1001 a 1002. RFC 1001 obsahuje dobrý a srozumitelný úvod ke koncepci NetBIOSu, chceme-li pochopit takové služby jako WINS1 . NetBIOSová jména, která se posı́lajı́ přes TCP/IP, nemajı́ teoreticky nic ,+$ !*5+* společného se jmény v ; ;)| nebo se jmény od ☞DNS – NetBIOS totiž použı́vá svá vlastnı́, nezávislá jména. Z důvodu zjednodušenı́ správy se však doporučuje, aby si vzájemně odpovı́dala jména počı́tačů, která použı́vá NetBIOS a DNS, což je také standardnı́ volba, kterou použı́vá Samba. Klienti Všechny dnešnı́ operačnı́ systémy pro PC podporujı́ protokol SMB pro sdı́lenı́ disků, kromě samotného DOSu a Windows 3.1 a 3.112 , pro které se dá stáh& = & # $5!*)&#R$) 04-v*4* * nout zdarma ze serveru Microsoftu ( ;4; ( . .7; ? ; ,"%v* potřebné rozšı́řenı́ klienta pro TCP/IP a Sambu. C! Servery SMB poskytujı́ přı́stup k prostoru na disku formou tzv. „shares“. Share přitom zahrnuje adresář a všechny jeho podadresáře na serveru. Exportuje se pod jménem, které může být zvoleno libovolně (tj. nemusı́ nutně odpovı́dat jménu adresáře), a pod kterým ho také vidı́ klient. Rovněž exportovaná tiskárna dostává jméno, pod kterým ji najde klient. 6.2 Instalace a konfigurace serveru * 0 % Nejprve je nutno nainstalovat balı́k @6. @ ze série . Nastavenı́m proměnné "q q t ,+$ +$³#R$)"%& Z ,!* J4E G ; v souboru ; na hodnotu ? se spustı́ všechny služby SMB během startu počı́tače (viz kap. 2.6.11 na str. 94). Ručně je lze +$4* 0 *5 4 +$4* 0 *5 . @ . ( . spustit přı́kazem a zastavit přı́kazem ,)+$ * 0#$""%4& Konfiguraci pro sambový server obsahuje soubor ; ; . svou #x7 NZ "0, který *R syntaxı́ připomı́ná windowsové soubory . V prvnı́ sekci @ jsou N ,*R všeobecná nastavenı́, zatı́mco v druhé sekci | . jsou údaje, týkajı́cı́ se adresářů a přı́stupových práv k adresářům a jejich souborům. V sekci N %,+*R je umožněn přı́stup ke všem tiskárnám, uvedeným v souboru ( ,+$ %+$ ; ;)( @"( , aniž by se zde musely zvlášt’vyjmenovat. 6.2.1 Konfiguračnı́ soubor smb.conf Jednoduchý přı́klad konfigurace sambového serveru ukazuje výpis 6.2.1 na str. 174. 1 WINS nenı́ totiž nic jiného než rozšı́řený name server NetBIOSu a tedy nic vı́c než nové jméno od firmy Microsoft. 2 Windows 3.11 sice podporovaly SMB, ve standardnı́ instalaci však pouze přes IPX a NetBEUI. 172 } 6.2. Instalace a konfigurace serveru } }È× Ä ¤"Õ×5ɦ"¢ÙÕ£©5ê } }5£Ö5ËÅ"Ü Æ5¤ÎqÕu±íð6ðð±Úª"Ú ¡R¦"¢a6ª Ä Å©6¢ Ä Åok¡ Ä Å¦4¨©5ËBÙ 5«6£¢"¨6« è"£Åé6 Å)£ªÖjòÉ6Ü6ÕÆ6©Ü ª Ä É¤¨5Õ6Õ£ª6©5¤òø©)£¢"£Ø6Ë é 6 Ä Ä Ö]¨6«5Ü ë5Ä òÌö6ì £5ÉÌ« Äë5Ä «Ìòae é Ä Å© Ä «±£Ö"«£5ÕéÉÌòøê)¨6«5É Ä É Ä Õª5Å"ܤ6ËòøªÉ Ä Å }x)£¤)£Ì£Øé£R¦ Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö"£é5ª5Ø]ÕÆÕ }© É Ä Å ë5Ä Åd騪5¤ Ä ©6¤"Üé¨5ÕÜ̪g"Ü }È«6£éf «©v ë Ë6¤ ë £"| ܤ~ Ö £ªg¤ Ä õ"Ü6ɤª j 6Õ Ä ¤ Ä " ¨ ¤ Ä « t~k © Ä ÷)¨Ö"£R¦ ÄÏ ¤ ÄjÄÌë ¨é ë }ûÉ Ä Õª5Å"ܤ6Ëò±É Ä Å ë5Ä Å Ö"¨5ÉÉè"£Å6Ø]É Ä Å ë5Ä Åòíðe7Ùíñ6óÙíÙíì Ä ©ÕÅ6ËÖ5¤¬Ö"¨6É6Éè"£ÅØ"ÉÌòÌË Ä É } } Ö5Å"Ü©5¤"Ü©òø¢ÉØ Ö5Å"Ü©5¤"Õ¨Ö±©)¨R¦ Ä ò¬× Ä " ¤ Õ×Ö6Å"Ü©5¤"Õ¨Ö «6£6¨Ø¬Ö5Å"Ü©5¤ Ä Å"ÉÌòdË Ä É É£5ÕRé Ä ¤£Ö5¤)Ü£©ÉÌò_ ` ^ ¦4¨Ö¬¤)£bª Ä É¤±òb"¨ØbÉ Ä Å Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö"£é5ª5Ø]ÕÆÕ Ä ¤ Ä Ü©5¤ Ä Å)£ ë ¨¤ ¨ ¢6ËÉ Ä Ä õ)Ü6ɤª j 6ձɤv7k ©"¨Ö|Ù É)Ê"Úk «6£5Õ¨6«ô¦4¨5ɤ Ä Å±òd©"£ } }x)£¤)£Ì£Øé£R¦ f¬É Ä Å ë6Ä Å ÷)¨¦ Ä ÷"Ü«d© Ä ¤6¤6Å)¨ê6ê"Ü6Õ ë } Ø)£ }©f5É« Ä Øª j ÕdÖ"£6«6£gé5ª]£Øé£¦ Ä ©5¤ª j ¤ Ä ¨º©"¨Æ5Å)¨Ð6¤ }¢ ¨ØÅ Ä Éª¨¬É Ñ)£ ë £ªd¦4¨5Éé6ª±Å Ä f6«©h¦ÜZ]É«Ë }§Ö5Å)£ ë ¨ Ä¬Ä ¤Æ Ä Å© Ä ¤)£ ë m¬Ö|"ÜÖ"£ jÄ © } Ü©5¤ Ä Å6ê)¨5Õ Ä ÉÌòjíð+ e Ùíñ6óÙíÙí×ess7Ù¬ess7Ù¬ess+ÙÓì }©"£é5ª6Øø¦KfÌÚ6¨¦"¢"¨dÖ5Å)¨6Õ£ èÜ©"ɱɪ6Ö6Ö"£Å6¤±òd©"£ ë ¨¤ j ¨é£øèÜ©É¬É Ä Å ë5Ä Åok Ä £ØÖ"£ ë v ÷¤ Ä }©"£é5ª6ØÚ6¨R¦"¢"¨ºÖ"£ªg"Ü jÄ±Ä õ"Ü6ɤª j 6ÕøèÜ©É¬É Ä Å ë5Ä Å7k }È£Øé£¦ Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö5Å)£5ɦ]©f5É« Ä Øª j Õb|fØé6ª }Ȩø©"¨Æ6Å)¨6Ð ¤ Ä ÷Ø Ä ê"Üé5¤"Ü ë ©Z'¨Ø6Å Ä ÉªÅ Ä f«©"£ª]¨ØÅ } èÜ©"É¬É Ä Å ë6Ä Å±òjíð7 e Ùíñ6ó7ÙíÙí ÷6Ø Ä ÅþË Ä ÉlÅ Ä É£ªBÙ 173 6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows }x"£é5ª6غ¦Kf¬Ú6¨¦"¢"¨øÖ5Å5¨5Õ£ ë ¨¤ j ¨é£¬«£)£©]É Ä Å } ë ¨ Ä é«5Ü Ä ©6¤6Ëi Ü©6Ø)£èÉÌðs×ð6ó7k £Øé£R¦ Ä ©6¤ª j } «6£ ) £©]É6ÕÅ"ÜÖ5¤ò8 Ù¢"¨¤ } Ø)£¦4¨5Ü©]«6£ ) £©ÉdòdË Ä É } Ø)£¦4¨5Ü©d¦4¨6ɤ Ä Å±òdË Ä É £ )£ © Ä ¤5«6 Ö"¨¤Æò±×© Ä ¤)«6£5£© } © } Æ"£R¦ Ä É Õ£R¦¦ Ä ©5¤ò"£R¦4£ ë Éé)Ë ¢5Å)£èÉ Ä ¨¢)« Ä òd©"£ Å Ä ¨Ø£©"«Ë¬òø©"£ ÕÅ Ä ¨¤ Ä ¦4£Ø Ä ò¬ ì £sì Å Ö6Å)£ ë5Ä ¬ ¤ Ä ) ¤ £¤)£7¥ ¨Ø6Å Ä É¨Å ÕØ6Å)£R¦ Õ£R¦¦ Ä ©5¤ò^Ü©6ª5õa"Ê d` Ö"¨¤Æò¬×5ÕØ6Å)£R¦ Å Ä ¨Ø£©"«Ë¬òdË Ä É «6£5ÕRéÜ © òº©"£ ª Ä É¤£éòøË Ä É Ö5Å"Ü©5¤ Ä Å"É Õ £R¦¦ Ä ©5¤ò «6«_5Å)Ü©5¤ Ä Å)É ¢5Å)£èÉ Ä ¨¢)« Ä òd©"£ Ö5Å"Ü©5¤)¨¢"« Ä òdË Ä É Ö6ª6¢)«5Ü6Õdòd©)£ Å Ä ¨Ø£©"«Ë¬òdË Ä É ÕÅ Ä ¨¤ Ä ¦4£Ø Ä ò¬ ì £ì6ì Ø"ÜÅ Ä Õ¤)£ÅËò¬×¤¦)Ö Obsah souboru 6.2.1: Přı́klad sambového konfiguračnı́ho souboru ,+$ ; < 9 * 0#R$")%& . Z4": ( ÿW+* $ | % Na windowsovém počı́tači bude Samba vidět jako pracovnı́ skupina, +* $ % která se objevı́ v „Okolnı́ch počı́tačı́ch“. Hodnota zde odpovı́dá | českému windowsovému označenı́ výchozı́ pracovnı́ skupiny. Z-!,!*5 < $$""-4%Wÿ%!"0/ @ ? ,+$ *4* / Samba zde vyžaduje toto uživatelské jméno z ; ;5(!@ 9 pro fiktivnı́ho uživatele s omezenými právy pouze na určité úlohy. Pokud jsou -40 $ÿ ,!* definovány veřejné shares (parametr ( ), všechny operace se ! ? provádějı́ pod tı́mto uživatelským jménem. Pokud veřejné shares definoZ-,!*5 $4$")-4% vány nejsou, musı́ se přesto definovat , aby se počı́tač se @ Sambou objevil v „Okolnı́ch počı́tačı́ch“. < : < 174 ; ,4, (@! 2,ÿ 34Á Windowsové počı́tače mı́vajı́ chronický sklon k padánı́. Pokud po nich zbude otevřené spojenı́, může se stát, že si toho server všimne až pozdě. Aby Samba neplýtvala prostředky, zajistı́me zde nastavenı́m ,4, 2,ÿ : (@! 34Á , že se bude každých 30 sekund kontrolovat, zda klient ještě žije. * ,2, ÿVä 6.2. Instalace a konfigurace serveru !* ,"2, ÿä Parametr udává, že Samba nabı́zı́ služby prohlı́žeče (browser) pro WfW a Windows 95/98. Je-li v sı́ti počı́tač s Windows NT, Samba tuto službu nenabı́dne, ale použije službu počı́tače s Windows NT. ,%!, < !$ (v *ÿV& : ,/ @!" Protože Linux dosud nepodporuje tzv. oportunistické zamykánı́, je zde & ,/ nutno zatı́m nastavit hodnotu @v) . *),!$6- < ÿW-+*", ? Viz odstavec o bezpečnosti a přı́stupových právech. N$)/ R se použı́vá pro adresáře viditelné zvenčı́. Ty se pak exportujı́ Sekce . ze serveru do sı́t’ového prostředı́ a jsou dostupné všem uživatelům v sı́ti, Z-!,*5 ÿ ,* $)/ je-li nastaveno . Pokud je tı́mto adresářem ; : ? . , jako je v přı́kladě, pak je mechanika CD na serveru dostupná pro všechny windowsové klienty – odtud název této sekce. N ,@R Zvláštnı́ mı́sto zaujı́má share | . . Má-li uživatel na linuxovém serveru platný účet a vlastnı́ domovský adresář, může se s mı́m po udánı́ uživatelského jména a hesla spojit. < (@ ÿ | $)/ ; $)/ Adresář ; $) < ,"%4Wÿ .4. Y . . se bude exportovat. %4- 1CD r EF"G Servery SMB ještě umožňujı́ komentář ke každému share, který ho podrobněji určuje. 04 < * 9 0 @ ,jÿ ,!* ? Umožňuje, aby byl share , < @ /"% ÿ "? ? ,!* $)/ . vidět v „Okolnı́ch počı́tačı́ch“. Samba standardně zakazuje zapisovat na exportované shares. Pokud chceme podstoupit bezpečnostnı́ riziko a otevřı́t server pro zápis i pro win, /"% ÿW%! "? (u mechaniky CD v přı́dowsové počı́tače, uvedeme @ kladu to ale stejně nemá smysl). $6, < @ , . /,ÿ ? ã Á Windowsové počı́tače nerozlišujı́ unixová přı́stupová práva. Proto se zde nedá volit, s jakými přı́stupovými právy bude soubor na serveru vytvořen. $5, , /, Parametr tedy alespoň stanovı́ všechna práva napevno. Tato @ . volba ovšem má smysl pouze pro shares s povoleným zápisem. < ( -40 ! $ÿ ? ,!* K tomuto share bude mı́t přı́stup každý bez vyžádánı́ hesla. Jako uživatel%!"0!/ ské jméno zde bude použito ? . Pro správu serveru Samba existuje program swat. Poskytuje jednoduché webové rozhranı́, se kterým se pohodlně server konfiguruje. Popis k němu -+*5 * , /4!$ $ Z,* * 0 /$4* * X# # podává ; ; |@ ; ;)(!@ :@ ; @. @4;)| . ; 9@ ¼ | . * % * přı́padně manuálová stránka pro 9!@ (.7@ 9@ ). 175 6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows Přı́stupová práva ,v$ , 4+* ; 1( Server NFS se konfiguruje v souboru ; a omezenı́ přı́stupu jsou zde až na úrovni počı́tače, což má význam v prostředı́ unixových stanic, pro které byl navržen NFS, nebot’si zde klient sám ověřuje přı́stupová práva. Protože však stále ještě přetrvává stav, kdy každý uživatel DOS a Windows měl na svém počı́tači neomezená práva, nebylo u SMB možné použı́t stejnou ochranu jako v NFS. Protokol SMB, který pocházı́ z původně nechráněného dosového světa, se musel proto s bezpečnostı́ vypořádat vlastnı́ cestou: každý přı́stup k share je chráněn heslem. SMB zde rozlišuje tři možnosti: < Bezpečnost na úrovni share (Share Level Security) Každému share se přidělı́ heslo. Kdokoli ho zná, má pak na share přı́stup. < Bezpečnost na úrovni uživatele (User Level Security) Každý uživatel se musı́ k serveru přihlásit svým vlastnı́m heslem. Po přihlášenı́ přiděluje server v závislosti na uživatelském jménu přı́stup k jednotlivým exportovaným shares. < Bezpečnost na úrovni serveru (Server Level Security) Ačkoli dává Samba přednost bezpečnosti na úrovni uživatele, může ověřovánı́ hesel přejmout jiný server, který pak pracuje opět na úrovni uživatele. *4* /V*","42,Wÿ Toto nastavenı́ vyžaduje zvláštnı́ parametr ((!@ ). 9 Na každém serveru SMB však smı́ být pouze jediná společná úroveň zabezpečenı́ – nelze tedy mı́t některé shares zabezpečené na úrovni share a -7jiné na úrovni uživatele. Dalšı́ informace k tomuto tématu obsahuje soubor *5 * , /!$ $ Z,!* * 0 , /$* *",$6-4 ,"2, # ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; @. @4; 1 ; ?!à 1 . 6.3 Instalace windowsového klienta Upozorňujeme, že server Samba je dosažitelný pro klienta pouze prostřednictvı́m protokolu TCP/IP. NetBEUI ani IPX nejsou pro Sambu v současnosti použitelné. (Vzhledem k tomu, že se TCP/IP postupně rozšiřuje jako standard, a to dokonce i pro Novell a Microsoft, nabı́zı́ se otázka, zda se o podporu jiných protokolů ještě někdo bude vůbec pokoušet.) Windows 95/98 již sice podporu TCP/IP obsahujı́, avšak dosud nikoli jako 2 y/ $ výchozı́ nastavenı́. Proto pro přidánı́ protokolu TCP/IP klikněte na F @ o %!, *5} K4 / a vyberte , (@ , dále ? . @ : "? , z nich vyberte $5*"& Rr!s q 6 G7 (také se divı́te, jak to? , C ; . Dejte také pozor na správné zadánı́ vašı́ sı́t’ové adresy a sı́t’ové masky (viz kap. 4 na str. 123). Po novém spuštěnı́ windowsového počı́tače již uvidı́te spojenı́ na sambový server (pokud je dobře nakonfigurován) pod ikonou Sı́t’ na pracovnı́ ploše Windows. Abyste mohli použı́t tiskárnu na sambovém serveru, stačı́ nainstalovat standardnı́ ovladač tiskárny (popřı́padě ovladač Apple-PostScript) pro odpovı́dajı́cı́ verzi Windows. Nejlepšı́ je napojit se na linuxovou tiskovou frontu, kde apsfilter zajišt’uje automatické rozpoznánı́ tiskového formátu. 176 6.4. Optimalizace 6.4 Optimalizace ,v$ * 0>#R$""%& Oproti standardnı́ konfiguraci v ; ; . , která je výkonem srovnatelná s běžným NT serverem, lze ještě u sambového serveru dále dosáhnout určitého nárůstu výkonu. Uvádı́me zde několik tipů, co se může vyplatit optimalizovat: *)!$ < , : ( "%+*ÿq C x F"D Y J L Protokol TCP/IP vždy zkoušı́ sdružit vı́ce malých bloků. Protože však Samba pracuje s malými bloky, je vhodné to touto volbou vypnout. < (v !$ : *ÿ ,* ? < Touto volbou se zapisujı́ změny do souboru jen tehdy, pokud chce jiný klient z tohoto souboru čı́st, jedná se tedy o opožděný zápis (write cache). < 9 , ÿ @"9 ? ,!* Zapnutı́ „raw write“ umožňuje posı́lat 65535 Bytů v každém paketu a může významně přispět k urychlenı́ přenosu. U lacinějšı́ch sı́t’ových karet se to však nedoporučuje. , @ / @"9 ÿ ? ,!* Pracuje stejně jako 9 , @"9 ÿ ? ,* , ale pro čtenı́ souborů. -+*5 * , ; |@ ; Dalšı́ pomoc a tipy pro optimalizaci najdete v souborech ; /$ $ Z,!* * 0 4, /$4* ,4,/X# -7*6 * , /$ ;)(!@ :@ ; @. @4; 1 ; ( 1 ; ; ! | @ ; ; a $ Z,* * 0 , /!$4* ,,/äz# (!@ :@ ; @6. @; 1 ; ( 1 . 177 6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows 178 Část III Systém X Window 179 Kapitola 7 Systém X Window X Window se stal určitým standardem pro grafické uživatelské rozhranı́. Systém X Window však znamená mnohem vı́ce – je to předevšı́m sı́t’ový , 4 systém. Aplikace, běžı́cı́ např. na počı́tači @ | , může zobrazit své výsledky , !* na počı́tači | ! , at’jsou již tyto počı́tače spojeny v jedné budově pomocı́ LAN či vzdáleně přes Internet. Původnı́ produkt systém X Window, nazývaný též X11, vznikl v rámci projektu Athena spolupracı́ bývalé firmy DEC (Digital Equipment Corporation) s MIT (Massachusetts Institute of Technology). Jeho prvnı́ verze ( X11R1) se objevila v zářı́ 1987. Počı́naje Release 6 bylo za vývoj zodpovědné X Consortium, Inc. Od roku 1996 převzala vývoj produktu X Window skupina The Open Group. XFree86 je současná volně dostupná implementace X serverů pro PC, viz = #¶4,4, I#"Z . Byla vyvinuta skupinou nezávislých progra| ( ;4;594949 ¼ mátorů, rozptýlených po celém světě, kteřı́ založili roku 1992 XFree86-Team. Z něj vznikla roku 1994 firma The XFree86 Project, Inc., jejı́mž cı́lem je pokračovat ve vývoji a nabı́zet XFree86 široké veřejnosti. Počı́naje březnem 2000 je ke staženı́ podstatně přepracovaná verze XFree86 = #¶4,4, #K"Z , kterou nynı́ standardně nabı́zı́ 4.x ke staženı́ na | ( ;4;594949 ¼ i SuSE Linux. O rozšı́řenı́ch v této verzi se dozvı́te vı́ce na konci tohoto odstavce. SuSE by zde tomuto týmu ráda poděkovala za spolupráci a za souhlas s použitı́m beta verzı́ X serverů v distribuci Linuxu. Bez této pomoci by tento dokument a distribučnı́ CD SuSE Linuxu těžko vznikaly. Následujı́cı́ odstavce popisujı́ konfiguraci X serveru. Ke snadnému nastavenı́ XFree86 4.x se použı́vá program SaX2. (Ke konfiguraci staršı́ verze XFree86 3.3.6 lze dosud použı́t nástroj SaX.) Nejlépe je nejprve instalovat pomocı́ programu YaST program SaX2, balı́k * ä * @"1 , série 1 , (resp. SaX, balı́k @1 , série 1 ) a na něm závislé balı́ky. Verze XFree86 4.x již obsahuje všechny potřebné grafické ovladače v základnı́m balı́ku. (Při použitı́ staršı́ verze XFree86 3.3.6 je potřeba ještě nainstalovat balı́k 2Z A6 1 @ , a dále X server, odpovı́dajı́cı́ vašı́ grafické kartě, který obsahuje série *642 1 (viz odst. 2.4.3 na str. 78). Pokud nejste schopni vhodný server vybrat, SaX zjistı́, že mu chybı́, a odkáže vás na jeho instalaci pomocı́ YaST.) Abyste mohli optimálně využı́t hardware (myš, grafickou kartu, monitor, klávesnici), je zde ještě možnost manuálně optimalizovat konfiguraci. Po181 7. Systém X Window drobnějšı́ informaci, jak konfigurovat systém X Window, obsahujı́ soubory -7*5 * , /!$ $ Z,* & v adresáři ; ; |!@ ; ;)(!@ :@ ;"1 ¼ a dále manuálová stránka pro ¶ )%& Z %4¶ "%& Z (.+@ ). ¼ C ¼ C Konfiguraci systému X Window věnujte zvýšenou pozornost, zejména nespouštějte řádně nenastavený X server. U staršı́ch monitorů s pevnou frekvencı́ (kterých naštěstı́ stále ubývá) může chybné nastavenı́ grafického módu vést dokonce až k jejich zničenı́. Autoři této knihy i SuSE CR, s.r.o. se v takových přı́padech zřı́kajı́ zodpovědnosti. Předložený text byl sice napsán s největšı́ pečlivostı́, to však nezaručuje, že jsou předkládané metody perfektnı́ a že nemohou způsobit hardwarové škody. 7.1 Nová verze XFree86 4.x Současná verze SuSE Linuxu obsahuje nejnovějšı́ verzi XFree86 4.x, která se v některých bodech lišı́ od předchozı́ verze 3.3.6. Přesto se v práci s grafickým rozhranı́m nesetká uživatel s podstatnými odchylkami – např. KDE a GNOME se chovajı́ dál stejně. Jaké přednosti má nová verze? Nový X server již nenı́ monolitický program. Skládá se z poměrně malého základu, ke kterému se v přı́padě potřeby zavedou potřebné programové moduly. Proto napřı́klad odpadá nutnost mı́t zvláštnı́ X server pro různé -+*5 BAA 0 % ; E ; typy grafických karet – v adresáři ; již najdete pouze jediný spustitelný program XFree86, který představuje vlastnı́ X server. Grafický ovladač, který se stará o specifický grafický hardware, je zaveditelný modul. Podobně se postupuje i při podpoře různých vstupnı́ch zařı́zenı́, fontů nebo X protokolů: zde se opět jedná o jednotlivé moduly, které si X server za běhu zavede, a proto nenı́ třeba se o to starat. Jejich konfiguraci je z převážné většiny schopen zajistit konfigurátor SaX2. Modulárnı́ koncepce umožňuje nynı́ výrobci snadno implementovat ovladač pro nový hardware. Vývojáři se navı́c postarali o to, aby moduly byly přenositelné mezi různými variantami Unixu, a to dokonce až tak, že napřı́klad modul přeložený pod FreeBSD by měl běžet i na Linuxu. Zbylo pouze omezenı́ hardwarovou platformou, linuxový modul pro PowerPC nepoběžı́ na intelovském počı́tači. Dále byla významně zlepšena podpora myši. Zejména při vyššı́m zatı́ženı́ je nynı́ reakce myši rychlejšı́ a pružnějšı́ než u předchozı́ verze. Dále se zlepšil celkový grafický výkon; grafické operace zpravidla trvajı́ dı́ky přepracované architektuře XAA (angl. XFree86 Acceleration Architecture) kratšı́ dobu. Konfiguračnı́ soubor má oproti staršı́ verzi XFree86 3.3.6 poněkud změněný formát. Pokud chcete váš X server optimalizovat, najdete v odst. 7.4 na ,+$ str. 207 podrobné informace o současném konfiguračnı́m souboru ; ; A4A 4¶ "%& Z . Rovněž se zlepšily hlášky o chybách: X server vytvořı́ ; ¼ C 2 podrobný soubor s protokolem, který po jeho startu najdete v adresáři ; @ ; Z 4¶,4, I# # "Z ; ¼ Á . 182 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 K dalšı́m vlastnostem nové verze patřı́ také podpora fontů True Type, rozšı́řenı́ Z 3D ²protokolu )1 , gama korekce obrazovky a podpora použitı́ současně vı́ce - , / grafických karet pro konfiguraci typu . | @ . Blı́že k tomu odst. 7.4 na str. 207. Co již v nové verzi nenajdete Nová verze XFree86 4.x je sice pokračovánı́m dnes již klasické verze 3.3.6, bohužel se však nepodařilo pod ni převést ovladače pro některé zastaralé grafické karty, protože se nedaly přizpůsobit nové perspektivnı́ architektuře XAA. Pro takové přı́pady má však SuSE Linux stále ještě v záloze verzi 3.3.6 s4¶ konfigurátorem SaX. Jedná se zejména o4karty, které vyžadovaly X servery ¶ $ ¶ $ ä ¶ ã7A½ ¼ 3 , ¼ G@ |!¼ , ¼ G@ |!3 ¼ ¼ a . Znamená to tedy, že nejsou podporovány ty karty S3, kterým nestačil univerzálnı́ server SVGA. Ostatnı́ karty S3, jako Trio3D, Savage4, Savage3D, Savage2000 a téměř všechny Virge tedy podporovány jsou. Zbytek staršı́ch grafických karet, kterých se omezenı́ týká (typu Mach8, Mach32 a 8514) nenı́ přı́liš rozšı́řený a musı́ se spokojit s verzı́ XFree86 3.3.6. 7.2 Konfigurace pomocı́ SaX2 Program SaX2 (angl. SuSE Advanced X Configuration Tool 2) sloužı́ k automatizované instalaci grafického prostředı́ X Window. Počı́naje verzı́ XFree86 4.x je to nástupce programu SaX, dosud použı́vaného v SuSE Linuxu pro konfiguraci XFree86 3.3.x. Pokud váš X server běžı́ pod XFree86 4.x, máte možnost spouštět SaX2 přı́mo. Pokud použı́váte X server XFree86 3.3.x, zobrazı́ se při startu programu SaX2 hlášenı́, že systém použı́vá XFree86 3.3.x, a proto je třeba pro jeho konfiguraci použı́t SaX. Pokud budete i přesto pokračovat, nainstaluje se základ XFree86 4.x, tj. X server s programy xinit a xf86config, zatı́mco knihovny a základnı́ programy X Window zůstanou nezměněny. Jak jsme již uvedli v odstavci 7.1 na předchozı́ straně, některé staršı́ grafické karty XFree86 4.x nepodporuje a je proto nutno použı́t XFree86 3.3.x a konfigurátor SaX podle odst. 7.3 na str. 199. SaX2 je možné plně ovládat bud’ myšı́ nebo z klávesnice. Kromě speciálnı́ch přı́padů, zahrnujı́cı́ch přı́liš starý nebo přı́liš nový hardware, je SaX2 schopen automaticky rozpoznat a nakonfigurovat všechny použı́vané komponenty. 7.2.1 Prvnı́ instalace Chcete-li poprvé instalovat X Window, je třeba zjistit následujı́cı́ údaje: < Značku monitoru. Typ klávesnice. < Typ myši a rozhranı́, na které je připojena. < Výrobce a jméno grafické karty. < 183 7. Systém X Window Program SaX2 spust’te jako uživatel řádky: 4I * přı́kazem @1 ä z přı́kazové Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤Ç±É¨õe Dalšı́ možnost je použı́t ke spuštěnı́ program YaST, kde najdete menu y2 * *5} -X "%& Z- $",4¶,4, ÒN RI a (viz odst. 2.6 na ( @ ? . @ ¼ . str. 82). Po spuštěnı́ programu SaX2 hledá jeho pomocný program sysp nainstalované grafické karty PCI a AGP. Kromě toho se pokoušı́ rozpoznat typ klávesnice a myši. Z takto zı́skaných dat se vytvořı́ konfiguračnı́ soubor pro spuštěnı́ X serveru. Pro nalezené a rozpoznané karty AGP nebo PCI se zároveň zavede odpovı́dajı́cı́ modul pro X server. Program SaX2 si uchovává provedená nastavenı́ v pomocném souboru. Por& kud ho chcete donutit znovu rozpoznat hardware, spustı́te ho s volbou . K nalezenému hardwaru pak vyhledá odpovı́dajı́cı́ software. Automatická konfigurace Pokud se podařilo při testu PCI jednoznačně identifikovat grafickou kartu a existuje pro ni ovladač, pokusı́ se SaX2 rozpoznat pomocı́ ☞DDC typ monitoru a nastavit pro něj optimálnı́ rozlišenı́. Pokud i toto proběhne úspěšně, K442% %!y"24 "%& Z- $",z zobrazı́ se menu a vy máte možnost navržená o |: @ nastavenı́ stiskem F potvrdit. Nezapomeňte také nastavit vlevo od tlačı́tka ~ položku . F V tomto okně máte také možnost nastavit dalšı́ hodnoty. Teprve poté stiskněte F . < / Pomocı́ menu D @ můžete jemně doladit obraz na monitoru, ještě než uložı́te konfiguraci. < SaX2 se sice pokusı́ rozpoznat použı́vaný hardware sám, přesto však máte možnost přesvědčit se, zda jsou jeho)nastavenı́ správná, a přı́padně l % %& Z-4 $ je upravit. Zvolı́te-li položku .+m : @ , spustı́te znovu SaX2, kde máte možnost nastavenı́ X serveru změnit. Tuto položku byste měli zvolit také v přı́padě, kdy použı́váte vı́ce než jednu grafickou kartu nebo pokud některé zařı́zenı́ nepracuje správně, napřı́klad myš. < K4,n ukončı́ sax2. Pro přı́pad, že vaše myš ještě nenı́ správně nakonfigurována, máte možnost _`a OP máte možnost ovládat SaX2 z klávesnice. Vı́cenásobným stiskem klávesy MNw přecházet z jednoho menu do druhého. Abyste přešli do dalšı́ho menu, držte _`a MN^OP tak dlouho, než bude zvýrazněn štı́tek aktuálnı́ho menu, poté použijte [j\ OP . klávesy MN OP a MN ® OP . Výběr potvrdı́te klávesou MN Kromě toho máte možnost ovládat SaX2 simulovanou klávesovou myšı́. ce Kf b PO můžete posunovat kurzor myši klávesou MN7OP Při podržené klávese MN ¨ ce Kf b ® T Ó OP a MN7OP doprava, MN7PO doleva, MNOP dolů a MN7OP nahoru. Klávesová kombinace MN ce Kf b c ce Kf b ´ simuluje kliknutı́ levým, MN OP a MN7OP prostřednı́m, MN OP a MN+OP pravým tlačı́tkem myši. _`a OP tak dlouho, Pokud budete chtı́t vybrat položku ze seznamu, držte klávesu MNp g h až se zvýraznı́ požadovaný seznam. Klávesami MN!OP a MN!OP pak vybere položku. []\ Teprve po stisku klávesy MN¡PO se výběr aktivuje. 184 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 QR S OP SaX2 obsahuje nápovědu, kterou můžete zobrazit kombinacı́ kláves MN ce Kf b Í5Ñ Í5Ñ OP nebo MN OP + MNOP , přı́padně kliknutı́m prostřednı́m tlačı́tkem myši. + MNj Ta obsahuje všechny potřebné klávesové kombinace a popis funkcı́ myši. Stisknutı́m prostřednı́ho tlačı́tka myši zobrazı́te zvláštnı́ menu, které vám umožnı́ zobrazit protokolový soubor X serveru, který se hodı́ pro analýzu chyb. Bližšı́ informace o protokolovém souboru X serveru, který se vytvořı́ pod 2 Z 4¶,4, z# # Z názvem ; @ ;4 , naleznete v odstavci 7.2.1 na str. 198. ; ¼ Á Manuálnı́ konfigurace -7*5 Po výběru položky ( se zobrazı́ úvodnı́ obrazovka programu @ SaX2. Po krátkém okamžiku, kdy SaX2 ještě načı́tá některé soubory, je připraven k použitı́. 2 -4/,, $ nebo ! @ : "- *)"-40! * -!y % "%& Z- $ )- o @: Ì o : @ o . Volbou položky o *")-40! * -y % %& Z- $ " )- u, dostáváte ještě možnost @: ¬ o : @ o "y*5 } "%& Z - " $ ,³ . V tomto přı́padě se část stávajı́cı́ konfigurace : @ Nynı́ máte možnost výběru ze dvou menu použije a část se dá manuálně změnit. Objevı́ se okno, ve kterém můžete vybrat sekce, které budete měnit. Použitelný je ovšem pouze konfiguračnı́ soubor verze XFree86 4.x. Staršı́ konfiguračnı́ soubory XFree86 3.3.x již převést nejdou a SaX 2 je odmı́tne. Obrázek 7.1: SaX2: úvodnı́ obrazovka Myš Stiskem D@no přejdete na dalšı́ menu, viz obr. 7.3 na str. 187. Pokud vaše myš dosud nepracuje správně, použijte zatı́m klávesnici. Stiskněte několikrát *5%!*5 K "0+$",z _`a OP tak, abyste aktivovali pole @ klávesu MN a vyberte 185 7. Systém X Window Obrázek 7.2: SaX2: konfigurace myši R» }"%z h g a . myši. Výběr potvrd’te tlačı́tkem F . Klávesami MN!OP a MN!PO můžete listovat seznamem výrobců, resp. modelů myši. Pokud nenı́ váš model myši uveden v seznamu, máte možnost konfigurovat Kx *5 2,"% a zvolte zde v menu ji ručně. Vrat’te se zpět do menu @ @ oº.!?+n K *5%!!*5 u ,)%}z 4" , E položku @ no : . Máte možnost aktivovat přı́mo textové pole nebo vybrat položku ze seznamu. Stiskněte mezernı́k a tı́m otevřete seznam, přı́padně přı́mo uved’te název protokolu. Podobl u,"% o , kde zvolte soubor pro komuniným způsobem vyberte také @ o kaci se zařı́zenı́m. Pokud jste instalovali myš programem YaST2, použijte /4,2 )-7*", soubor zařı́zenı́ /; ,2 ;* . . Kromě toho zde můžete zvolit odpovı́dajı́cı́ /,2 4 ;)( @ 1 pro myš PS/2, ; ; ? 1 pro sériové myši a rozhranı́ a to ( ; /,2 % - $", ; ;! ( ;.8 pro myši USB a ADB. K tomu vám posloužı́ tabulka 7.1 na následujı́cı́ straně, kde je uveden přehled různých typů myši a jejich konfiguracı́ v X Window. Pro zvláštnı́ požadavky při nastavovánı́ použijte zajı́mavá hlavně dvě nastavenı́: 1( K ,4% - o "2 menu. Zde jsou j, r Za prvé je to emulace třetı́ho tlačı́tka položkou . @ o @ z o : . To se hodı́ v přı́padě, kdy máte pouze dvoutlačı́tkovou myš a třetı́ tlačı́tko emulujete současným stiskem obou tlačı́tek. (Pokud jste levák a chcete si změnit uspořádánı́ tlačı́tek myši, můžete to učinit později při spuštěném X serveru. K tomu nepotřebujete žádná zvláštnı́ nastavenı́.) Za druhé máte možnost, pokud použı́váte „Intellimouse“, nastavit v sekci * ,! , 2y"% !* lz Kq položku G@"( na hodnotu @ o :@ . G4?+n : : . o ? K tomu je třeba sdělit X serveru, jak má na pohyb kolečka reagovat, a to naKx,Z 2% 0 u 2% 0X stavenı́m položky , resp. , a dále @ oø( |? oÌ( |4? A ä přiřadit kolečko určitému tlačı́tku. Protože jsou již tlačı́tka ,½ a 3 obsaã zena jakožto standardnı́ tlačı́tka myši, použijte prosı́m tlačı́tko , resp. pro Ku 2% 0X Kx,Z 2% 0X oÌ( |? @ oÌ( |? , resp. . V již konfigurovaných X 186 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 Použitý protokol G G7 ä ; ; ä $5!*"& )-7*",4 *5, * ? . %4, "-7*", 4!. G J -4 Typ myši Dvou- nebo třı́tlačı́tková myš připojená na rozhranı́ USB nebo do zásuvky PS/2. Kolečková myš se třemi nebo vı́ce tlačı́tky, přı́padně i vı́ce kolečky, připojená na rozhranı́ USB, ADB nebo do zásuvky PS/2. Dvou- nebo třı́tlačı́tková myš připojená přes sériový port. Třı́tlačı́tková myš připojená přes sériový port. Kolečková myš se třemi nebo vı́ce tlačı́tky, přı́padně i vı́ce kolečky, připojená přes sériové rozhranı́. Automaticky rozpoznaná myš připojená přes sériové rozhranı́. Tabulka 7.1: Nabı́zené typy myšı́ a protokolů Obrázek 7.3: SaX2: konfigurace myši - expertnı́ Window vám program imwheel umožnı́ předávat pohyby kolečka jednotlivým aplikacı́m. Toto menu uzavřete stiskem tlačı́tka D@n4o . Klávesnice Standardně se použı́vá klávesnice pro Windows 95/98. Pokud máte klávesnici bez „windowsových“ kláves, zvolte klávesnici 101/102 znaků. Standardnı́ typ klávesnice zvolte i v přı́padě, kdy instalujete SuSE Linux na notebook nebo použı́váte nestandardnı́ klávesnici s menšı́m počtem kláves, protože generované kódy kláves jsou prakticky vždy identické se standardnı́ PC klávesnicı́. 187 7. Systém X Window Obrázek 7.4: SaX2: konfigurace klávesnice )- Stisknutı́m tlačı́tka o aktivujete zvolené rozloženı́ klávesnice. Nynı́ máte možnost vyzkoušet, zda jsou správně interpretovány znaky s akcentem, *5 j,!*5"2 $ klávesy MN OP a MN PO a dalšı́ znaky. Význam tlačı́tka ? @ o ,z asi nenı́ třeba vysvětlovat. ( Po konfiguraci klávesnici postoupı́te tlačı́tkem "%!,!$8 dále. Cesta k pı́smům * V menu o .+@ volı́te cestu ke znakovým sadám a můžete změnit i různé volby serveru. Pro přesunutı́ některé cesty výše nebo nı́že ji označı́te levým 4 / tlačı́tkem myši, podržı́te a taženı́m změnı́te pozici. Tlačı́tka @ a /v*54 % F @ sloužı́ pro úpravu názvů cest k jednotlivým pı́smům. Obrázek 7.5: SaX2: cesta k pı́smům 188 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 Nezapomeňte, že X server potřebuje mı́t definovanou alespoň znakovou sadu „misc“. V opačném přı́padě se zobrazı́ chybové hlášenı́ X serveru při jeho spuštěnı́. Bližšı́ informace týkajı́cı́ se přidávánı́ nových pı́sem a použitı́ dalšı́ch jazyků viz odst. 7.4.1 na str. 211. Toto menu opustı́te tlačı́tkem D@4no . Následuje konfigurace grafických karet. Konfigurace grafických karet Obrázek 7.6: SaX2: konfigurace grafických karet SaX2 detekuje karty na sběrnici PCI a AGP a zobrazı́ nalezené grafické karty v okně. V databázi programu SaX2 se ke kartě vyhledá ovladač XFree86 a zob *6%!!*5 2 / 8 v položce F @ @ . Do položky @.7mÀ razı́ se v menu @ uved’te velikost paměti vašı́ grafické karty, pokud se lišı́ od zobrazené. Novinkou XFree86 4.x je možnost přidělit v kritických přı́padech ovladač určitému Kslotu PCI nebo AGP „napevno“. Informace o slotu jsou zobrazeny t4-+*V D . Pokud však později zasunete kartu do jiného slotu, je v menu t4-+* D změnı́. Máte zde také možnost třeba ji znova konfigurovat, protože se »,/ %y 4 :@ @ ; to má ovšem smysl pouze přı́padě, kdy máte uvést hodnotu grafických karet vı́ce a chcete z nich vybrat pouze jednu. Grafické karty ISA nenı́ možné rozpoznat automaticky. Je proto třeba vybrat 0 4- je ručně z menu ? nebo přı́mo zadat ovladač. V jednom @ :@ počı́tači je možné použı́vat nejvýše jednu grafickou kartu ISA. 04 4-X V menu ? máte také možnost vybrat kartu ručně v přı́padě, @ :@ že nebyla automaticky rozpoznána – zvolte zde výrobce a typ grafické karty z uvedeného seznamu. Pokud vaše grafická karta PCI nebo AGP nenı́ podporována, máte stále možnost použı́t ovladač typu framebuffer. Bližšı́ informace naleznete v odst. 7.2.3 na str. 194. 189 7. Systém X Window Pokud použı́váte vı́ce grafických karet najednou, máte možnost konfigurovat druhou grafickou kartu tak, že v seznamu nalezených karet vyberete symbol pro druhou grafickou kartu. Pokud se jedná o kartu ISA, kterou nelze rozpoznat / I automaticky, přidejte tlačı́tkem nový symbol pro grafickou kartu a @ konfigurujte ji podobně jako primárnı́ grafickou kartu. Obrázek 7.7: SaX2: konfigurace grafických karet – expertnı́ *5%!!*6 ,4"% 0 , 1( V menu @ o , ? můžete provádět dalšı́ nasta* $6-v*" venı́ ovladače grafické karty, jako je např. 9 , a to zejména v přı́padě, kdy se objevı́ chyby v zobrazenı́ na monitoru. Bližšı́ informace viz odst. 7.2.3 na str. 195. Konfigurace pracovnı́ plochy Konfiguraci grafické karty ukončı́te stiskem D@no a přejdete ke konfiguraci pracovnı́ plochy. Zde máte možnost zvolit typ a výrobce monitoru, použité rozlišenı́ a barevnou hloubku. XFree86 4.x dokáže u většiny grafických karet zı́skat ☞DDC monitoru. Pokud to proběhlo správně, uvidı́te symbol „+“ vedle symbolu monitoru. V opačném 0 "% . přı́padě zvolte výrobce a typ monitoru ručně v menu ? @ . Y V přı́padě, že použı́váte displej LCD, zvolte položku CD (angl. Liquid *5%!!*6 Crystal Display) zcela nahoře v seznamu monitorů v menu @ . Tı́m dojde k omezenı́ vertikálnı́ frekvence na 60 Hz, což je zpravidla ideálnı́ obnovovacı́ frekvence pro displeje LCD. Pokud nenı́ váš monitor uveden v seznamu zařı́zenı́ a nenašel se automaticky, *5%!*5 K¶4, r vyberte pro něj hodnoty ručně. K tomu sloužı́ menu @ , : 2,"%7$",z , kde uvedete meznı́ hodnoty vertikálnı́ a horizontálnı́ frekvence. Ve většině přı́padů jsou uvedeny mezi technickými informacemi v uživatelské přı́ručce monitoru. 190 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 Obrázek 7.8: SaX2: konfigurace monitoru a pracovnı́ plochy Při ručnı́m zadávánı́ věnujte prosı́m zvláštnı́ pozornost správnosti všech hodnot. Zvláště vyššı́ než přı́pustná hodnota horizontálnı́ frekvence může mı́t za následek poškozenı́ staršı́ch typů monitorů. Kt 42 Většinou jsou v menu @ ? již uvedeny doporučené hodnoty pro barevnou hloubku a rozlišenı́. Pokud použı́váte displej TFT, resp. LCD, nezapomeňte nastavit reálné hodnoty, které displej nabı́zı́, protože jinak je třeba obraz „škálovat“. SaX2 dokáže rozpoznat také rozlišenı́ připojeného TFT nebo DSTN displeje a nabı́dne odpovı́dajı́cı́ rozlišenı́. Při výběru barevné hloubky můžete zvolit hodnoty 16, 256, 32768, 65535 a 16,7 miliónů barev. Zvolte alespoň 256 barev kromě přı́padu, kdy použijete 2Z ¾ A6 ovladač @ , historicky označovaný jako server J , kde je k dispozici pouze 16 barev. U levnějšı́ch karet představuje 16 bitů (65535 barev) rozumný kompromis mezi nároky na hardware a kvalitou zobrazenı́. ,4% o můžete provádět dalšı́ detailnı́ nastavenı́: V menu 1( Pokud požadujete nestandardnı́ rozlišenı́, zde si ho zvolı́te. Kromě toho zde také můžete zakázat programu SaX2, aby měl vliv na rozměry a posunutı́ !),u !*6-4%- x,³ .+m V@( o . Pokud zde zvolı́te obrazu v položce ( , použije X server pevně naprogramovaný mód ☞VESA, který má obnovovacı́ frekvenci omezenou na 75 Hz. Pokud je při startu SaX2 načtena existujı́cı́ konfigurace, pak z nı́ bude nastavenı́ rozměrů a posunutı́ obrazu přejato. V přı́padě, kdy chcete přidat nový mód ke stávajı́cı́ konfiguraci a nepoužije se mód VESA, je třeba !),u !*6-%4- .7m V@( o . explicitně aktivovat ( U 2z Použı́váte-li pouze jednu grafickou kartu, přejdete stiskem klávesy přı́mo k testovánı́ X serveru. Kromě toho máte možnost v dalšı́m kroku ( D@no ) definovat úpravu u X serveru (angl. layout). 191 7. Systém X Window Obrázek 7.9: SaX2: konfigurace monitoru a pracovnı́ plochy – expertnı́ Úprava V přı́padě, kdy máte v počı́tači vı́ce než jednu grafickou kartu, máte možnost po konfiguraci pracovnı́ plochy určit úpravu obrazovky. Také zde určı́te, který monitor bude zobrazovat danou „obrazovku“ a jak jsou tyto monitory uspořádány (zda vedle sebe nebo nad sebou). Tehdy je třeba upravit úpravu (angl. layR»,/ %!y !$ %!, (v |!@; @6.+@ budou všechny out) u X serveru. Nastavenı́m obrazovky tvořit jednu navazujı́cı́ pracovnı́ plochu. To lze pouze tehdy, je-li pro obě obrazovky použito stejné rozlišenı́ a stejná barevná hloubka. Při použı́vánı́ „vı́cenásobného nastavenı́“, tj. při konfiguraci se dvěma nebo %!," @6.7@ nejdřı́ve vypnutá, protože jinak vı́ce monitory by měla být volba máte možnost provádět doladěnı́ týkajı́cı́ se pouze prvnı́ grafické karty. Vypněte proto tuto volbu při prvnı́m průchodu programem SaX2 a zapněte ji přı́padně později. Testovánı́ konfigurace V přı́padě, kdy jste spokojeni s provedenými nastavenı́mi, stiskněte tlačı́tko . Po chvı́li se zobrazı́ následujı́cı́ dialog: F , !*5 Uprostřed naleznete dva čtverce s šipkami uvnitř označené jako !6: a , !*5 sloužı́ pro úpravu horizontálnı́ a vertikálnı́ velikosti |!@ . Šipky !: obrazu. Dalšı́mi šipkami |!@ se posunuje obraz po obrazovce. Tı́m se obraz jemně doladı́. Pro kontrolu správného umı́stěnı́ obrazu na obrazovce monitoru sloužı́ čtverečky v rozı́ch obrazu, které nesmı́ být mimo obrazovku ani nemajı́ být přı́liš zkresleny. 192 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 Obrázek 7.10: SaX2: test konfigurace Pokud bude testovacı́ obraz přı́liš tmavý, držte se světlé čáry na jeho okraji. Pokud bude obraz celkově přı́liš malý, stiskněte okamžitě kombinaci kláves TS QR S MN^OP + MN OP + MN À ¿ OP ¾ . Tı́m přejdete zpět do programu SaX2, kde opravı́te nastavenı́ pro přı́pustné frekvence monitoru. Po přı́padném doladěnı́ obrazu programem SaX2 nebo přı́mo knoflı́ky či tlačı́tky monitoru ukončı́te testovacı́ konfiguraci. Zvolte: ~ : "%& Z- @ $ : Tı́m ukončı́te konfiguraci X Window, uložı́te provedená nastavenı́, vrátı́te se do programu SaX2 a ukončı́te ho. Konfigurace ,+$ A4A 4¶ "%4& Z . Zároveň se vytvořı́ symbose uložı́ do souboru ; ; ; ¼ C 2 BAA 0 % lický odkaz (angl. soft link) na X server ; @ ; E ; ; , který bude -7*5 BA4A 0 % 4¶44,4, ; E ; ; ¼ . ukazovat na spustitelný program ; , : Tı́mto tlačı́tkem se vrátı́te zpět do programu SaX2, aniž by se n4 nastavenı́ uložilo. 7.2.2 Změna konfigurace SaX2 lze použı́t i v přı́padě, kdy je třeba překonfigurovat běžı́cı́ X server, proto se dá spustit i z běžı́cı́ho X serveru. Tehdy načte (pokud to nezakážete v menu 4 *)"-40!,+$ BA4A 4¶ "%& ZI ,+$ konfiguračnı́ soubor ; .!( ; ; ; ¼ C ; BAA 4¶ "%& Z , kde je uloženo nastavenı́ X Window, a ten analyzuje. Proto ; ¼ C již nenı́ třeba opakovat nastavenı́ myši a monitoru ručně, SaX2 je převezme. 7.2.3 Možné potı́že Tato kapitola by vám měla pomoci, když se objevı́ potı́že při konfigurovánı́ X serveru. 193 7. Systém X Window Grafická karta nenı́ podporována Použitı́ framebufferu Zatı́m nejsou k dispozici linuxové ovladače pro všechny grafické karty. Dá se však ještě zkusit následujı́cı́ postup, který funguje pro téměř všechny novějšı́ grafické karty a prakticky na každém notebooku. Protože bez ovladače grafické karty nelze použı́t jejı́ řadič, nenı́ možné použı́t ani akcelerované zobrazenı́. Při startu jádra se proto přejde do grafického módu VESA a X server pak přistupuje přı́mo k paměti grafické karty (angl. framebuffer). Princip je následujı́cı́: linuxové jádro při startu – ještě dřı́ve než přejde do 32 bitového chráněného módu – zavolá VGA BIOS grafické karty a ten ji přepne do zadaného grafického módu ☞VESA. Text na všech textových konzolı́ch se také zobrazı́ v takto nastaveném grafickém módu. Naneštěstı́ je VGA BIOS šestnáctibitový, a proto nenı́ možné takto snadno přepı́nat grafické módy kdykoli z běžı́cı́ho 32 bitového Linuxu. Při startu nastavený grafický mód karty se však zachová až do přı́štı́ho volánı́ VGA BIOSu, tj. až do přı́štı́ho restartu systému. Tı́m má X server zajištěno, že se způsob přı́stupu ke grafické paměti nezměnı́. Jádro systému SuSE Linux již obsahuje podporu pro VESA framebuffer, proto stačı́ najı́t správný grafický mód pro start mı́sto obvyklého textového módu. 24Z ÿ Ten uvedete jako parametr @ 1 ve výzvě zavaděče LILO bud’ při startu ,+$ #$""%& ;!" nebo do souboru ; . Za x zde dosadı́te čı́slo VESA módu z tabulky 7.2. Instalace zavaděče je popsána v odstavci 3.4 na str. 99. Barevná hloubka 256 (8 bit) 32768 (15bit) 65536 (16bit) 16,7 mil. (24bit) Rozlišenı́ v bodech 640x480 800x600 769 771 784 787 785 788 786 789 1024x768 773 790 791 792 1280x1024 775 793 794 795 Tabulka 7.2: Volitelné VESA módy Po startu Linuxu se přihlaste jako uživatel způsobem: 4 a spust’te SaX2 následujı́cı́m Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤Ç±É¨õe¬Ê¦jì6òê¢6Ø Äë (Pozor na to, aby Á byla „nula“ a nikoli velké „O“.) Tı́m sdělı́te X serveru, aby použil ovladač pro framebuffer. Protože VESA mód pevně určuje rozlišenı́, barevnou hloubku a obnovovacı́ frekvenci, dál již nic nenastavujete a pokud je v pořádku Rnastavenı́ myši a klávesnice, uložı́te r!s opustı́te. nastavené hodnoty a SaX2 s ulehčenı́m Použitı́ serveru VGA16 Pokud vaše karta nezvládá mód VESA, napřı́klad pokud se jedná o staršı́ kartu ISA, máte možnost použı́t nástupce historic24Z kého serveru VGA16, modul @ . Doporučuje se to i v přı́padě, kdy ovladač pro grafickou kartu nenı́ automaticky určen. V programu SaX2 spust’te kon 2 / 8 24Z figuraci grafické karty a v menu F @ @ zvolte @ . Na pracovnı́ ploše 194 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 však budete moci použı́t pouze rozlišenı́ 640x480 při 16 barvách (4 bitová barevná hloubka). Pokud vaše karta podporuje VESA framebuffer, ovladač 24Z @ nepotřebujete. Pokud zvolı́te tento ovladač pro start SaX2, napište prosı́m následujı́cı́ přı́kaz: ¨ Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤Çɨõe¬ÊR¦ì6ò ë 5 Protože tento parametr sloužı́ pro výběr X serveru pro samotný konfigurátor SaX2, můžete tuto volbu využı́t i v přı́padě, kdy je vaše karta Linuxem plně podporována. U některých grafických karet může být totiž nutnost zadat speciálnı́ volby pro jejich akcelerovaný ovladač, aby se vůbec rozeběhly. Proto se při konfiguraci provizorně startujı́ v „chudobných“ 16 barvách, kdy 2Z je jistota, že poběžı́. Spust’te tedy konfiguraci s ovladačem @ a poté zadejte K ,% potřebné volby pro definitivnı́ akcelerovaný ovladač v menu 1( o , ¾ & $ } 4 položka @ : :@ ? . Nastavenı́ myši pro start SaX2 Pokud SaX2 automaticky nerozpozná typ myši, máte možnost zadat typ myši přı́mo při jeho startu a tı́m zamezı́te jejı́mu automatickému rozpoznávánı́. Pomocı́ dvou parametrů v přı́kazové řádce zvolı́te protokol a port, na který je r) r)% myš připojena. Pro protokol se použı́vá parametr , zatı́mco sloužı́ pro název souboru zařı́zenı́. Následujı́cı́ přı́klad popisuje konfiguraci Intellimouse na portu PS/2: Å5£6£¤4 Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤jæ±É¨õe¬Ê¤±Ü¦"ÖÉ×e±Ê©×Ø Äë ×Öɨª5õ Dostupné protokoly jsou uvedeny v tabulce 7.1 na str. 187 a na manuálové 4¶ "%& Z stránce konfiguračnı́ho souboru ¼ C . Obraz má závady Tato část vysvětluje přı́činy možných závad při spuštěnı́ X serveru a nabı́zı́ jejich řešenı́. Zpravidla však bývá po konfiguraci programem SaX2 obraz bez závad. Ty se objevujı́ pouze při použitı́ některých „exotických“ grafických karet a dajı́ se většinou odstranit použitı́m dalšı́ch parametrů v konfiguračnı́m ,+$ A4A 4¶ "%4& Z . souboru X serveru ; ; ; ¼ C Závady v zobrazenı́ bývajı́ způsobeny i nedostatky hardwaru. Napřı́klad pokud použı́vá levnějšı́ grafická karta pomalejšı́ pamět’ové čipy, nemusı́ již rychlost čtenı́ z videopaměti stačit pro rozlišenı́ s vyššı́ barevnou hloubkou, jako je 32 bpp, a současně vysokou obnovovacı́ frekvencı́. Někdy se také vyplatı́ upravit nastavenı́ v BIOSu: Linux, resp. X server /,4 , $ $ , /4, , které nabı́zejı́ někdy nesnášı́ nastavenı́ BIOSu . . ? @ | . některé jeho nové verze. V textovém režimu je pak sice vše v pořádku, ale v grafice pak čipset počı́tače sám „optimalizuje“ přı́stupy k registru grafické karty, což může vést u X serveru (který to netušı́) k špatnému zobrazovánı́ barev a v horšı́m přı́padě i k celkové ztrátě komunikace počı́tače. Pokud se X server vůbec nespustı́, hledejte nejprve chybu v syntaxi nebo ,+$ BA4A ¶ )%& Z logice konfiguračnı́ho souboru ; ; ; ¼ C . Dalšı́ častá chyba bývá, že se vůbec nenašel zde uvedený hardware. To zjistı́te z protokolového souboru X serveru, viz také odst. 7.2.3 na str. 197. V následujı́cı́m seznamu jsou uvedeny nejčastějšı́ závady a způsoby jejich odstraněnı́ v konfiguračnı́m souboru. 195 7. Systém X Window < Neostrý obraz: Běžnou přı́činou bývá přı́liš vysoko nastavená vertikálnı́ frekvence, protože horizontálnı́ frekvence a počet bodů za sekundu (dot clock) jsou pak na nı́ závislé. Jejı́m snı́ženı́m z např. 160 Hz na 80 Hz stále ještě zachováte neblikajı́cı́ obraz, ten však má naději být ostřejšı́ než původnı́, protože bude polovičnı́ rychlost zpracovánı́ pixelů (pixel rate) a tı́m i menšı́ nároky na D/A převodnı́k, zesilovače monitoru atd. *5%!*5 Snı́ženı́ maximálnı́ vertikálnı́ frekvence provedete z menu @ "% "-X . Pro modernı́ monitory ležı́ přijatelná vertikálnı́ (snı́mková) . frekvence mezi 80 a 90 Hz a jejı́m zvyšovánı́m nad tuto hranici již neubývá blikánı́ obrazu. < Problémy s tzv. „hardwarovým kurzorem“: Namı́sto kurzoru myši se chybně objevuje plný obdélnı́ček nebo proužky. Zkuste zapnout volbu * $6-+*) ,"2 $", ,+$ A4A 4¶ "%& Z 9 v sekci D v souboru ; ; ; ¼ C . Při neú% Z,)0 %! 0 0 spěchu zkuste ještě zapnout nebo .7@ , přı́padně až % $4$", @ . Experimentálně pak vyberte řešenı́, které nejméně zpomaluje a ještě funguje. V následujı́cı́ tabulce jsou protiopatřenı́ seřazena vždy od mı́rných až po radikálnı́: < Chybı́ šipka myši, mı́sto nı́ je třeba barevný čtvereček. * $6-+*) 1. volba 9 2. volba 3. volba % % @ .7@ $4$", Z,"0 v sekci D nebo ,2 % 0 $), . 0 . . Dalšı́ potı́že neznámého původu: Přečtěte si ze souborů E JD4G v adresáři -7*5 A4A 0 AA /$ ; ; E ;! ; ; ; ten, který odpovı́dá vašı́ grafické kartě (resp. čipu). Dále se podı́vejte na manuálovou stránku k X serveru. Dalšı́ vhodnou 4 = dokumentacı́ jsou nejčastějšı́ zodpovězené otázky (FAQ)4k XFree86 (#R| *6-7*"( ,I# # &,4, #Z = ( ;4;)94949 ;;)94949 1 ¼ ) a stránky SuSE pro aktualizaci | $5u $)u *6"4 *-+*", ; ; (4( ;"1 . Kromě použitı́ programu SaX2 lze ručně měnit volby přı́mo v souboru ; A4A 4¶ "%& Z ; ¼ C : < ,+$ ; Úzký nebo zmáčklý obraz, ovládacı́ prvky monitoru jsou na doraz. 1. Bývá překročena snı́mková nebo řádková frekvence. Snı́žit hodnotu 2+* %7$ * %7$ ? nebo | ? . 2. Nastavit obraz programem xvidtune. Je možné, že jde o nevhodný mód zobrazenı́. * %7$ 2+* %7$ 3. Přidat parametr A| ? A ? r k „řádce parametrů zobrazenı́ “ a zkoušet všechny kombinace A a . < Při posunovánı́ se okna trhajı́ a jejich části zbývajı́ na mı́stě. K odstraněnı́ zbytků je nutno vždy překreslit celou obrazovku. 1. Snı́žit snı́mkovou frekvenci nebo rozlišenı́. 2. Podle typu -7vašeho grafického čipu použı́t volby ze& souboru E J4D4G *5 BA4A 0 BAA /4!$ & $")%7*",42 2, ; E ;4! ; ; ; , napřı́klad @ v adresáři ; * / @. . Pozor, co platı́ pro jeden čip, nemusı́ platit pro druhý! nebo 9 196 7.2. Konfigurace pomocı́ SaX2 % $4$", % Z,"0 3. V nejhoršı́m zkuste volbu @ , přı́padně mı́rnějšı́ .7@ %! 0 0 nebo . Od výchozı́ho bodu, kdy karta již půjde správně, pak zpětně zkoušejte, jaký stupeň akcelerace ještě vydržı́. < „Šum“ – zrnitý nebo roztrhaný obraz při pohybu oken nebo přehrávánı́ video, stojı́cı́ obraz je však v pořádku. 1. Zmenšit snı́mkovou frekvenci, barevnou hloubku nebo rozlišenı́. 2. Zkusit změnit nastavenı́ pro čtenı́ z videopaměti, napřı́klad počet če*", $ . ": , která však funguje kacı́ch taktů (wait states). Zkusit volbu pouze pro některé čipy, podrobněji v E J4D4G v adresáři k vašemu čipu. Pozor, tato volba je nebezpečná, karta se tak dá přetaktovat. 3. Ještě je možné, že je přetaktována sběrnice. Překontrolujte proto frekvenci pro sběrnici PCI, VLB nebo ISA a nenı́-li standardnı́, zkuste ji dočasně snı́žit. < Při startu X serveru je obrazovka černá. 1. Zmenšit snı́mkovou frekvenci. 2. Uvážit dalšı́ zdroje potı́žı́, napřı́klad konflikty přerušenı́, kdy myš PS/2 vyžaduje IRQ 12. 7.2.4 Protokolový soubor X serveru Abyste mohli analyzovat přı́padné problémy vztahujı́cı́ se k X serveru, máte k dispozici protokolový soubor,2 který se vytvářı́ při startu X#K!serveru, a to "Z 4¶4,4, z# * $6,4,5%# "Z ; ¼ D+ (v@)? od XFree86 4.x podle pravidla ; @ ;4 . Pokud spouštı́te pouze jeden X server (což bývá obvyklé) a má pořadové 2 Z ; čı́slo „0“, bude se protokolový soubor tohoto X serveru nazývat ; @ ;4 4¶,4, I# # "Z ¼ Á . SaX2 zde vytvářı́ určitou výjimku, protože spouštı́ na krátký = =A okamžik dva X servery, a to displej Á pro samotný SaX2 a později displej pro testovacı́ běh. Přı́stup k protokolovému souboru X serveru máte přı́mo z programu SaX2, a to stisknutı́m prostřednı́ho tlačı́tka myši. Tak máte možnost rychle rozpoznat zdroj problému, když se nepodařı́ správně spustit X server. Formát protokolového souboru se výrazně lišı́ od verze XFree86 3.3.x, zejména je snazšı́ vyznat se mezi informačnı́mi hlášenı́mi, hodnotami z konfiguračnı́ho souboru, údaji zı́skanými z hardwaru počı́tače a chybovými hlášenı́mi a varovánı́mi, které jsou zde při zobrazenı́ z SaX2 barevně odlišeny. Obecně vypadá začátek protokolového souboru podle přı́kladu 7.2.1 na následujı́cı́ straně. Co znamenajı́ jednotlivé údaje: Jedná se o XFree86 X server verze 4.0, kompatibilnı́ s X11R6.4 „Vendor release 6400“. Datum vydánı́ bylo 8. března 2000. Řádek F)( , @ %ZW ? *6, . = Y %4- 1 ä#äI#A 3 ¼ ONÓ Y ¶RW"- se vztahuje k systému, pro který je X server přeložen. Verze jádra a označenı́ CPU se proto mohou u každého systému lišit. Po tomto hlášenı́ o verzi je uveden již prvnı́ údaj spuštěnı́ X serveru. Aktuálnı́ q ,I= protokolový soubor poznáte podle označenı́ . , kde je čas, kdy byl 197 7. Systém X Window ÔRÍ Þ'1°Õ R* . 0 + ÔÖ !*$ ; c × RS Õ R* ÑÑ ªü%&6* 0 ªØ&9*$ SR ` 1%.0'0Ù Ú SR ` °´ ` 6 ÞÔk` e ,'0'0'0 ¨ f e R'&Rø S9$R e ` * 1"Ñ:, 5* e ª ôKf( ` '$º * ; R e ` * e `a 9&$ ` Kª S f ` * ; R(&R* a Rf 6!* á a SR) × e R<6 +'+;';'; ÔRÍ Þ'1 « á + Í T Û Ù « R ` 6!* á c 76Ø6 !* , , Ñ:2 1Þ'1MܺD ÍÝ c c D $ SR ` $ R 9* k 9R × ' Ù á f6SR6© + & ` + S á + RÔ Í Þ'1 0 S á ª _ 566 c ` k` ,'0ïÑ:2 6 ., 6 Ñ:/(,'0'0'0 × ' Ù # !* á R* f6 á f6SR6 + R + 6Ô ÑÑ + ÔRÍÞ'1 Q*f6 á R* f6 á f6SRKª × ' Ù $Rf ` S ºR 6!* á ª k` R@6 × "'"Ù a %$ª ׬Þ'Þ Ù f!ø ×58'8 Ù f!ø R!' ` *ô $ S!*Kª ×ß'ß Ù * 6Kª ×:¨'¨ Ù !*f: ` 6* ` S@ª × Ö'ÖÙ ; ` %5* !* á ª × D'DÙ Rª ׬à'à Ù '* * ; ! * × ' Ù c R'& R' ` i! ` Ü ` SS Ý ×¬Þ'Þ Ùbá¦"'"'â c 9*a c 9* ܦ0%Ý × 0٠׬Þ'Þ Ùbá á¦"'"'â k 5* K i k 5* K ܦ0%Ý Obsah souboru 7.2.1: Počátečnı́ řádky protokolového souboru X serveru protokol vytvořen. Pokud je starý, tak se patrně dı́váte do úplně jiného Rrs souboru... ,+$ BA4A Konfigurace pro X server se standardně bere ze souboru ; ; ; ¶ )%& Z ¼ C , pokud v přı́kazové řádce pro X server neuvedete jiný. Tabulka 7.3 objasňuje význam symbolů v závorkách na začátcı́ch dalšı́ch řádek protokolového souboru. Znaky ÿ4ÿ+s r4r!s ¹4¹s s 9AKA Ï4ÏRs 44s BKB s 47s Význam Přednastavenı́ X serveru. Informace zı́skané dotazem na hardware. Nastavenı́ z konfiguračnı́ho souboru. Parametr z přı́kazové řádky. Zde vám X server sděluje, co právě dělá. Čı́sla verzı́ modulů X serveru atd., pouze informativnı́. Různá varovánı́ – zde jsou sdělenı́ X serveru, proč neprovádı́, co je uvedeno v konfiguračnı́m souboru nebo by mělo být implicitnı́. Chyba – právě toto vedlo k předčasnému ukončenı́ X serveru. 47s Věnujte proto řádkům začı́najı́cı́m zvýšenou pozornost. Tabulka 7.3: Typy hlášenı́ X serveru v protokolovém souboru Protokolový soubor můžete také prohlı́žet z konfigurátoru SaX2 tak, že stisknete prostřednı́ tlačı́tko myši. Chyby a varovánı́ X serveru jsou barevně zvýrazněny. Protokolový soubor se rovněž zobrazı́, pokud skončı́ s chybou X server, který volá program SaX2 na testovánı́. Pokud se při startu programu SaX2 nebo při konfiguraci přihodı́ něco nečekaného, pak budou všechny kroky, které provedl SaX2, uloženy spolu se všemi 2 Z ># "Z chybami v souboru ; @ ;4 ; @ . Jak je uvedeno výše, budou chyby 2 Z 4¶4,, # # Z . samotného X serveru protokolovány v souboru ; @ ;4 ; ¼ Á Podle jeho obsahu pak postupujte dále. 198 7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX 7.2.5 Start X Window Po úspěšné konfiguraci již můžete spustit X Window (bez rozdı́lu uživatelů), *5 4 a to nejlépe přı́kazem @ 1 . Doporučujeme spouštět X Window z jed4" notlivých uživatelských účtů a nikoli jako uživatel . V souborech #>#, 2 Z 4¶,4, z# # "Z ="; a ; @ ;4 ; ¼ Á najdete chybový výstup X serveru. Přı́kaz *5 © Ä è6¢Ü Ä @ 4 4 1 také můžete spouštět s dalšı́mi æ ɤ)¨Å¤6õÊ6ÊÌÊ¢6Ö6Öíñ Ä ¨Å6¤Æ¥ Ì volbami, např. Tı́m spustı́te X Window v 16-bitové barevné hloubce, pokud máte napřı́klad standardně nastaveno 32 bitů. 7.3 Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX Program SaX sloužı́ ke konfiguraci staršı́ verze instalace X Window XFree86 3.3.x. Pokud již máte nakonfigurovanou verzi XFree86 4.x, objevı́ se po zavolánı́ programu SaX hláška, abyste použili SaX2. Pokud byste přesto pokračovali programem SaX, nakonfiguruje se vám verze XFree86 3.3.6. Běžı́ již od začátku v grafice a ovládá se myšı́ a klávesnicı́. Rozezná sám grafický hardware, až na přı́liš nové nebo již zcela zastaralé typy. Ve standardnı́m přı́padě je proto instalace pohodlná. 7.3.1 Prvnı́ instalace 4 * Program SaX spustı́te jako uživatel přı́kazem " @ 1 z přı́kazové y2 * *5 } -X "%!r řádky přı́padně z programu YaST přes menu ( a @ ? . & Z- $),]4¶4,, ãN RI (viz odst. 2.6 na str. 82). @ ¼ . Z přı́kazové řádky spustı́me SaX přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤Çɨõ Po spuštěnı́ začne SaX prohledávat sběrnici PCI a pokud zde nalezne grafickou K¾ & $ y 4 kartu, rozpozná ji a bude ji moci později zobrazit v menu @ : :@ @ . K y2,*6% $",³ ¾ & $ y Poté se otevře hlavnı́ okno s pěti menu: G4?+n , , @ : 4 "% ,!* a D : ( . :@ @ , G Dále si SaX načte vlastnı́ databázi, ze které vybı́rá informace, odpovı́dajı́cı́ zjištěnému hardwaru. Ty se pak zobrazı́ v jednotlivých menu, např. typ ¾ & $ y 4 grafické karty najdeme v menu @ : :@ @ . Třebaže se SaX pokoušı́ sám detekovat hardware, je vždy vhodné zkontrolovat nalezené údaje a přı́padně je podle uváženı́ opravit. Pokud ještě nemáte správně nakonfigurovanou myš, máte náhradnı́ možnost ovládat SaX z klávesnice. Opakovaným stisknutı́m klávesy MN _`a OP pak přeskakujete mezi jednotlivými volbami. Abyste se dostali do jednotlivých menu, _`a PO , až se titul požadovaného menu orámuje mačkejte tak dlouho klávesu MNp ® OP resp. klávesu MN¬OP a vyberte požadované černě a pak stiskněte klávesu MN [j\ menu. Po potvrzenı́ klávesou MN¡PO se menu otevře. V každém menu se nalézá vı́ce ovládacı́ch prvků, napřı́klad tlačı́tka, výběrové seznamy a vstupnı́ pole. Také s nimi lze manipulovat pomocı́ klávesnice. ! }³ : 5 Abyste se dostali k tlačı́tku (např. ), mačkejte tak dlouho klávesu 199 7. Systém X Window [j\ RR ` OP , až se žádané tlačı́tko zarámuje černě. Pomocı́ klávesy MN¡OP nebo MN k pak tlačı́tko stiskneme a vykonáme požadovanou činnost. _`a MN^OP Í5Ñ:0 Klávesou MNp PO si vyžádáte seznam menu na hornı́m okraji okna. K výběru _`a OP tak dlouho, až se seznam zarámuje. Potom ze seznamu mačkáte klávesu MN^ g h pomocı́ kláves MN!OP a MN!OP vyhledáte položku podle změny barvy a aktivujete ji * R OP . klávesou MN D Myš Menu G4?+n se objevı́ jako prvnı́ po startu programu SaX (viz obr. 7.11). Obrázek 7.11: SaX: Nastavenı́ pro myš Pokud jste již konfigurovali myš během instalace Linuxu, např. při nastavenı́ programu gpm, převezme SaX tyto údaje a myš je tı́m připravena pro X Window. V opačném přı́padě je potřeba myš nakonfigurovat: stiskněte dvakrát )07$",z g _`a OP a vyberte výrobce myši v menu (pomocı́ kláves MN!PO klávesu MN^ h R * D OP výběr potvrdı́te. Dále a MN!OP můžete procházet seznamem), klávesou MN q _`a MNpOP do seznamu ?( přejděte pomocı́ klávesy a zvolte odpovı́dajı́cı́ typ )- o myši. Stisknutı́m se přesvědčı́te, zda volba funguje – měl by se začı́t pohybovat kurzor myši. Pokud nevı́te, jaký máte typ myši, přı́padně pokud ¶q typ vašı́ myši nenı́ v seznamu nebo sériová myš G CE!F F nefunguje q x ~v ! }³ J D4J4E4DGF : " s volbou , zvolte vedlejšı́ menu , abyste vybrali protokol sami. Zde se dajı́ konfigurovat dalšı́ volby, např. přenosová ! }z rychlost a „emulace třetı́ho tlačı́tka“. V menu jsou následujı́cı́ : " menu: F 2 @ / @ 8 : V přı́padě neznámého výrobce se dá přı́mo nastavit protokol. Dále se dá nastavit soubor zařı́zenı́ (angl. device). Pro sběrnicovou myš zkuste odpovı́dajı́cı́ variantu PS/2. K *5%!!*5 : Rychlost myši atd. @ K 0 ? : Emulace třetı́ho tlačı́tka atd. 200 7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX Obrázek 7.12: SaX: Rozšı́řená nastavenı́ pro myš q,!*5 q,!*52 $ : Konfiguraci myši lze otestovat v části menu označené @ o z , ( , kde je zobrazena symbolická myš. Klikánı́ tlačı́tky skutečné myši se pak zobrazuje na symbolických tlačı́tkách. Klávesnice Standardně se použı́vá klávesnice pro Windows 95/98 (viz obr. 7.13). Klávesnici je třeba vždy nastavovat manuálně, protože jejı́ typ nelze hardwarově určit. Obrázek 7.13: SaX: Klávesnice q Porovnánı́m vašı́ klávesnice s položkami menu ?( nastavı́te odpovı́dajı́cı́ u,!$ R» u | v menu @ ?: . Vedle tlačı́tka model klávesnice. Jako jazyk nastavı́te C 201 7. Systém X Window K ?).7@ u @ je testovacı́ pole, ve kterém se zobrazuje právě stisknutá klávesa. Nezapomeňte na háčky a čárky nad velkými pı́smeny (event. i na dalšı́ , 2 442} y2,!* akcenty). Přepı́nač sloužı́ k zadánı́ háčků, .7@"( @ . : ? ! }³ čárek, kroužků a přehlásek. Nastavenı́ z menu patrně nebudete : " "- potřebovat. Změny se stávajı́ platnými stisknutı́m . o Grafická karta ¾ & $ y V menu @ : :@ @ se vybı́rá v levém seznamu výrobce a v pravém seznamu model a verze karty (viz obr. 7.14). SaX zkoušı́ kartu sám rozpoznat, což je u karet PCI poměrně spolehlivé. Použı́vá přitom rozsáhlou databázi $)/0 běžně použı́vaného hardwaru, viz balı́k (angl. Component Data Base). Nalezený hardware se barevně zvýraznı́. Obrázek 7.14: SaX: Grafická karta Pokud se stane, že SaX hlásı́ jiné údaje o vašı́ grafické kartě, než jaké odpovı́dajı́ skutečnosti (méně paměti, jiný Ramdac), může to být způsobeno dalšı́mi výrobnı́mi revizemi tohoto modelu karty, které SaX nezná. ! }³ . V takovém přı́padě přejděte do menu : " ! }z Menu obsahuje detailnějšı́ nastavenı́, které také použijete po: ) x *5 2,"% *",42,"-X kud sami volı́te X server (menu @ ). Dá se zde zadat @ o velikost videopaměti a rychlost převodnı́ku D/A, přı́padně znáte-li přesný typ ¯ "2yV* / ( @ @ . převodnı́ku nebo časovače, můžete je zde zadat v menu Snı́ženı́ odhadu rychlosti převodnı́ku D/A může pomoci při problémech s posunovánı́m a překreslovánı́m oken (např. blikánı́ nadpisu okna). 0 Některé karty vyžadujı́ zvláštnı́ ? , které naleznete v rozšı́řeném menu, obvykle je však nebudete potřebovat. SaX automaticky nerozpozná zastaralé grafické karty ISA, a proto pro ně musı́te sami zvolit server (zpravidla to bývá SVGA). 202 7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX Obrázek 7.15: SaX: Grafická karta – dalšı́ nastavenı́ Pokud si SaX stěžuje, že mu chybı́ server pro nalezenou nebo zadanou kartu *","42, *%! %+*5 ,/X#4#4# L L q ,W¾ (hláška typu | ), stačı́ spustit J @4 YaST a vyžádaný server (v tomto přı́kladu SVGA) nainstalovat (viz odst. 2.4 na str. 77). Monitor Dále je nutno zajistit spolupráci grafické karty s použitým monitorem. Vybı́ "07$",z Kq ráme zde ze seznamu a ?( . Pokud nenajdete v seznamu váš monitor ani jeho funkčnı́ náhradu, zadáte frekvence, které váš monitor snese, a které nejlépe najdete v návodu k monitoru. Pokud se jedná o neznámý monitor, SaX nastavı́ výchozı́ horizontálnı́ rozsah na 29–61 kHz a výchozı́ vertikálnı́ rozsah na 60–70 Hz. To by nemělo škodit většině monitorů. Pokud při startu X serveru zůstává obraz tmavý, podivně bliká nebo monitor QR S TS OP + MNpOP vysoko pı́ská, bud’ okamžitě opust’te server kombinacı́ kláves MN + MN À ¿ OP ¾ anebo rychle sáhněte po vypı́nači monitoru, jinak hrozı́ poškozenı́ monitoru. Rozlišenı́ a počet barev Po instalaci grafické karty se nejprve konfiguruje počátečnı́ rozlišenı́ a počet ,!* barev, které se objevı́ po spuštěnı́ X serveru, a to v menu D : ( (obr. 7.16 na následujı́cı́ straně). Kt 42 u ,)% Počátečnı́ rozlišenı́ se vybı́rá současně z menu a E @ ? !n o , Kt ,2%}*4$ } W/,!* přičemž efekt se ilustruje v části okna @ | .7@]( : ( . "%& Z-r Zvolenou kombinaci pro daný počet barev potvrdı́me tlačı́tkem 2 ,"%, @ . . Můžeme tak postupně nakonfigurovat tolik počátečnı́ch rozlišenı́, kolik máme různých počtů barev. Později za běhu při zvoleném počtu barev se pak může X server postupně přepı́nat na všechna skutečná rozlišenı́, a to vždy stisknutı́m kombinace kláves 8 QR S TS QR S TS " MN OP + MN PO + MN+OP resp. MN OP + MN OP + MN+PO .1 1 8 " Klávesy MN7PO a MN7OP zde fungujı́ pouze z numerické klávesnice. 203 7. Systém X Window Obrázek 7.16: SaX: Výběr počátečnı́ho rozlišenı́ a počtu barev Pokud se domnı́váte, že by karta spolu s monitorem zvládla ještě dalšı́ kom ! }z binace, než jsou v nabı́dce, přejděte do vedlejšı́ho menu , kde : ) se tato nabı́dka dá rozšı́řit, přı́padně i zúžit (viz obr. 7.17). Obrázek 7.17: SaX: Výběr skutečných rozlišenı́ a počtů barev E u ,"% !n o : Toto menu se dělı́ na oblasti: %!}³ rozlišenı́. G -!y % rozlišenı́. J4: o t 42 výběr barevné hloubky (počtu barev). @ ? Kt 2 Sloupec tlačı́tek vpravo ( @ ? ) udává počet barev pro dané rozlišenı́. X server se totiž může spustit s volitelným počtem barev, čemuž odpovı́dá přı́slušná barevná hloubka (color depth). Při osmibitové barevné hloubce dostáváme např. 256 současně zobrazitelných barev. Počet barev je však při dané velikosti videopaměti a schopnostech grafické karty shora omezen 204 7.3. Konfigurace staršı́ verze XFree 3.3.x pomocı́ SaX A6 A6ä rozlišenı́m, takže při vysokých rozlišenı́ch, jako je např. Á4Á"1 Á4Á bodů, již často nemůžeme žádat barevnou hloubku 32 bitů. Pro malou barevnou hloubku 8 bitů (256 barev) je proto k dispozici nejvı́ce ½ ½ A Aä možných rozlišenı́, od Á1 ¼4Á až po Á4Á1 Á4Á , která se objevujı́ -y % v seznamu J4: o . Prvnı́ hodnota ze seznamu skutečných rozlišenı́ je to, se kterým pak startuje X server při zadané barevné hloubce. Seznam skutečných rozlišenı́ konfigurujeme tak, že sem přesouváme položky ze seznamu možných rozlišenı́. Provede se to kliknutı́m na přı́slušné možné rozlišenı́ a pak na tlačı́tko . Ze seznamu se naopak ubı́rá tlačı́t kem F . Pořadı́ v seznamu skutečných rozlišenı́ se dá konfigurovat šipkami na dolnı́m okraji seznamu. K tomu se označı́ požadované rozlišenı́ a klikne se na jednu z šipek „nahoru“ nebo „dolů“. Tı́m si vyměnı́ označená hodnota mı́sto s předcházejı́cı́ resp. následujı́cı́ hodnotou v seznamu. Po nastavenı́ skutečných rozlišenı́ pro osmibitovou barevnou hloubku (256 barev) pokračujeme stejným způsobem i pro dalšı́ hloubky, které zapı́náme odpovı́dajı́cı́mi tlačı́tky. 4-!y % u ,"% o !n o : V tomto menu lze nastavit virtuálnı́ rozlišenı́ pracovnı́ plochy, tj.schopnost „vidět za4roh“. Znamená to zvýšit hod 4-!y % -!y % L o o noty (= šı́řka) resp. (= výška) nad skutečné hodnoty rozlišenı́ – napřı́klad použı́vat virtuálnı́ pracovnı́ plochu AA6ã4ä ½ 1¼ při skutečném rozlišenı́ monitoru ¼4Á4Á"1 Á4Á . Skutečná plocha pak tvořı́ pohyblivý výřez ve virtuálnı́ ploše. Většina uživatelů však tuto možnost odmı́tá, protože ztěžuje ovládánı́ kurzoru na obrazovce. l"2 y %!!*5 : Toto menu umožňuje definovat vlastnı́ rozlišenı́. Dále lze n 42 tzv. „modelines“, tj. volit mezi dvěma různými výpozadat @! @ četnı́mi metodami. Dále je třeba nastavit výchozı́ barevnou hloubku (počet barev), se kterými se váš X server standardně spustı́, pokud se nezavolá s určitou zadanou hloubkou. ,!* Na to se vKt menu vybere požadovaná standardnı́ barevná hloubka D : ( 2 ? . Potom pokračujte tlačı́tkem D@no , kterým zkušebně pomocı́ @ spustı́te X server. Test konfigurace Po chvilce se objevı́ dialogové okénko. Jste-li se zobrazenı́m spokojeni, %!³ klikněte na J . Poté se objevı́ pozadı́ a rozdělené okno, kde vlevo je uvedeno současné rozlišenı́, horizontálnı́ a vertikálnı́ frekvence monitoru a vpravo jsou dvě K, !*5 u $",z !6: pole tlačı́tek a , pomocı́ kterých se optimálně nastavı́ obraz. , !*6 Tlačı́tka s šipkami v poli sloužı́ k roztahovánı́ a stlačovánı́ obrazu !6: Ku $),z ve vodorovném a svislém směru, pomocı́ šipek pohybujete obrazem vodorovně a svisle po monitoru. Pro kontrolu správného nastavenı́ byste měli vidět malé čtverečky ve všech čtyřech rozı́ch monitoru bez zkreslenı́. 205 7. Systém X Window Nastavenı́ velikosti a polohy obrazu v SaX sloužı́ pouze k jemnému přizpůsobenı́ grafické karty možnostem monitoru, nikoli naopak! Nejlépe je proto, když jsou ovládacı́ prvky na monitoru předem nastaveny na střed rozsahu a obrazem se pak pomocı́ SaX hýbe co nejméně (špatně je tedy např. pomocı́ SaX na doraz doleva a knoflı́kem monitoru na doraz doprava). Po nastavenı́ obrazu jsou dvě možnosti, jak zavřı́t okno: ~ : Ukončit konfiguraci X Window a uložit současná nastavenı́. Tı́m se dostanete zpět na přı́kazovou řádku. ,!*",I : Opustit SaX a zapomenout nastavenı́. E TS Í5Ñ Stisknutı́m kombinace kláves MN^OP + MN OP se dostanete na prvnı́ konzoli. 7.3.2 Rekonfigurace SaX se dá použı́t i pro dodatečné nastavenı́ vlastnostı́ X serveru. K tomu nejprve přečte SaX existujı́cı́ konfiguračnı́ soubor pro X Window ,+$ A4A 4¶ "%& Z a použije jeho nastavenı́, proto tedy nenı́ nutné vše ; ; ; ¼ C zadávat znovu. SaX zobrazı́ nalezená nastavenı́ v menu a umožnı́ uživateli v nastavovánı́ dál pokračovat. Typickým přı́padem je připojenı́ nového monitoru, kdy se dá znovu vybrat odpovı́dajı́cı́ model z databáze a provést jemná nastavenı́, přı́padně přidat některé z vyššı́ch rozlišenı́. SaX se také dá použı́t pro přepı́nánı́ výchozı́ho rozlišenı́ a výchozı́ barevné ,!* : ( , hloubky – po jeho spuštěnı́ pak přejdeme rovnou do menu D přepneme nastavenı́ a SaX opustı́me. Po rekonfiguraci může SaX uložit po svém některé položky v souboru ¶ )%& Z – napřı́klad nezachová původnı́ pořadı́ fontů – což je ne¼ C přı́jemné zejména při instalaci češtiny jako výchozı́ho jazyka. Pokud jste ¶ )%& Z tedy sami změnili soubor ¼ C mimo SaX (editorem, jiným konfiguračnı́m programem či instalačnı́m skriptem), je třeba si vždy předem udělat jeho kopii, než na něj spustı́te SaX, a potom podle nı́ pokažené řádky opravit. 7.3.3 Možné potı́že při práci s programem SaX Nejčastějšı́ potı́že při konfiguraci X Window programem SaX: < 206 Při startu X serveru zůstává obraz tmavý, podivně bliká nebo monitor vysoko pı́ská: QR S TS À ¿ OP¾ , nebo OP + MN^OP + MN^ Bud’okamžitě opust’te server kombinacı́ kláves MN rychle sáhněte po vypı́nači monitoru, jinak zde hrozı́ poškozenı́ monitoru. "% " )07$5,z Kq Vyberte pak v menu G ze seznamu položky a ?"( . Pokud nenajdete v seznamu váš monitor ani jeho funkčnı́ náhradu, zadáte frekvence, které váš monitor snese, a které naleznete v návodu k monitoru. Pokud se jedná o neznámý monitor, SaX nastavı́ výchozı́ horizontálnı́ rozsah na 29–61 kHz a výchozı́ vertikálnı́ rozsah na 60–70 Hz. To by nemělo škodit většině monitorů. 7.4. Optimalizace instalace systému X Window Rychle přerušit podezřelý provoz monitoru je též nutné, pokud se to stane ²prˇekročenı́m jeho schopnostı́ při nastavovánı́ velikosti a polohy obrazu. Nové digitálnı́ monitory již majı́ tyto stavy ošetřeny a samy odmı́tnou pracovat. < Pro zatvrzelé přı́pady, kdy X server odmı́tá nastartovat, nabı́zı́ ještě SaX volby přı́kazové řádky, např.: rr*",42,24Z @ A : Při prvnı́m startu SaX se použije namı́sto cı́lového serveru pro danou kartu prozatı́mnı́ server VGA16. Ten je bezproblémový prakticky na všech kartách VGA. Vyvolá se též automaticky v přı́padě, kdy grafická karta nenı́ rozpoznána, nebo jedná-li se o kartu ISA. -7*5 * , /!$ Dokumentaci k programu SaX obsahuje adresář ; ; |!@ ; ; $ Z,* * (!@ :@ ; @1 . Stane-li se něco neočekávaného při spuštěnı́ programu SaX nebo během konfigurace, lze to později analyzovat z protokolů 4 ,42, Y Z 4" 4 Y Z ; ; ; @ a; . 7.4 Optimalizace instalace systému X Window V dalšı́m se budeme zabývat uživatelskými modifikacemi primárnı́ho konfi,"+$ BAA 4¶ )%& Z ; ; ¼ C guračnı́ho souboru ; pro systém X Window, obsahujı́cı́m všechny údaje pro myš, monitor a grafickou kartu. Třebaže konfigurátor SaX2 již umožňuje i náročné zásahy do konfigurace, vyplatı́ se strukturu tohoto konfiguračnı́ho souboru pochopit. 4,$5 "% Tento soubor se dělı́ na sekce, uvedené klı́čovým slovem a ukončené %/44,!$5 "% klı́čovým slovem . Každá sekce odpovı́dá jedné části konfigurace a má tvar: Ú Ä Õ ¤"Ü£©Éä`÷©)¨] Ä ©±É Ä éÕ Ä Ö)£6«6£gé"¨]í Ö)£6«6 £ gé"a ¨ e ÙÙ6Ù Ö)£6«6 £ gé"¨ø© ©5Ø)Ú Ä Õ¤"Ü£© Rozlišujeme zde následujı́cı́ typy sekcı́: ¶ " ,!* 4,42,"4¶ Z * v @ % - ,2 ) $ , ( D Tato sekce popisuje použité cesty pro fonty a tabulku RGB. Zde se zadávajı́ různé volby pro server. Konfiguruje vstupnı́ zařı́zenı́. Na rozdı́l od verze XFree86 3.3 sem společně patřı́ myš, klávesnice a speciálnı́ vstupnı́ zařı́zenı́ jako tablet, pákový ovladač atd. 2, Důležité položky jsou zde D a jeho volby, dále 4!$" ,2 $", aD . Tabulka 7.4: pokračuje na dalšı́ straně... 207 7. Systém X Window "% G /,* G D ,2 $", !$5,,"% 4,42, Y @? "- Popisuje použitý monitor: jméno, na které odkazuje defi$5,4,"% t %/ / nice , dále šı́řka pásma ( @ 9 | ) a obě syn u 7 % $ ,4 ,&,!* U chronizačnı́ frekvence ( a ? E | ). Frekvence se zadávajı́ v MHz, kHz nebo Hz. Server odmı́tne jakékoli zobrazovacı́ parametry, které neodpovı́dajı́ specifikaci monitoru. Cı́lem je zabránit tomu, aby při experimentech nedostal monitor nebezpečně vysokou řádkovou nebo snı́mkovou frekvenci. Zde se zadajı́ zobrazovacı́ parametry pro jednotlivá rozlišenı́ obrazu. Obvykle je vypočte SaX2 na základě zjištěných a zadaných údajů o grafické kartě a monitoru a zpravidla nenı́ důvodu je měnit. Výjimkou může být napřı́klad monitor s pevnými frekvencemi. Přesné vysvětlenı́ významu a vztahu jednotlivých zobrazovacı́ch parametrů obsahuje HOWTO, -7*6 * , /$ ,"% které najdete v souboru ; ; |!@ ; ;)| 9 ; ; 4¶4,, r /,44rq %Zv*"r U B q #Zu . ¼ R.8 F F Tato sekce definuje použitou grafickou kartu, zadanou jménem. "% Tato sekce se týká vztahu mezi sekcemi G ,2 $", aD pro nastavenı́ společná oběma sekcı́m. * D7 (!@? dovoluje zadat virtuálnı́ rozlišenı́ Podsekce 4 , "4 /,!* @ ) pro daný 9 a použité G pro ( !$5,4,)% tento . Tento odstavec definuje rozloženı́ při jednoduché nebo vı́cenásobné konfiguraci. Spojuje navzájem vstupnı́ za% - ,2 $", $5,4,"% řı́zenı́ ( D a zobrazovacı́ zařı́zenı́ . Tabulka 7.4: Sekce v ; "% ,+$ ; A4A ,2 $), ; 4¶ Všimněme si podrobněji sekcı́ G ,D a 4¶4,4, nı́ch sekcı́ch podává4manuálová stránka pro ¶ "%& Z %4¶ "%& ¼ C nuálová stránka pro ¼ C (.+@ 4¶ "%& Z "% V souboru ¼ C lze zadat vı́ce sekcı́ G !$5,4,)% může existovat i vı́ce sekcı́ . Které z nich ,42, Y "-4 @? , která po nich následuje. ¼ C 5%& Z !$5,4,"% . Informaci o ostat % 4¶4,, ( ¼ .7@ ¼ ) a maZ ). ,2 $), aD . Podobně se použijı́, záležı́ na sekci Sekce Screen !$5,4,"% Dále se věnujeme podrobněji sekci . Jak již bylo řečeno, popisuje )% ,2 $", společné údaje pro sekce G aD a udává, jaké rozlišenı́ s jakou barevnou hloubkou konfigurovat. !$6,4,"% Přı́klad sekce ukazuje soubor 7.4.1 na následujı́cı́ straně. 6/,"% & , !$5,,"%åN R Á ) dává této sekci jednoznačné určenı́ pro Řádka (zde 4,2, Y "- @"? následujı́cı́ sekci . 208 7.4. Optimalizace instalace systému X Window D c 6*b c 9* ´Rf ` S %´ e Ñ:1 c a c 6*i¬´5S ` ´ e :Ñ 1 ÑÑ:/', Þ'1%. T Ñ:0',%. k 9 $ Õ K R ` S Ñ:Ñ /', Þ'1%. D *$ c a c 6* c a c 6*i¬´5S ` ´ e ,%. :Ñ ,'Þ 0 :Ñ 0',%. k 9 $ D *$ c a c 6* c a c 6*i¬´5S ` ´ e 2', 1%.0 .'Þ 0 k 9 $ D *$ c a c 6* c a c 6*i¬´5S ` ´ e Þ :Ñ ,'Þ 0 :Ñ 0',%. k 9 $ D *$ c a c 6* ´% &6 ¬´% &6 ܦ0%Ý ¨ $9 * 6Kf6R c 9 * ܦ0%Ý k *5K ܦ0%Ý k *5K *$ c 6* Obsah souboru 7.4.1: Sekce ,2 $", -'1Þ Ã 'Þ 0'0 1'0'0 !$6,4,"% "% ,+$ v souboru ; ; BA4A ¶ ; ¼ C )%& Z Dalšı́ dvě řádky, D a G , popisujı́ grafickou kartu a monitor, !$5,4,)% jednoznačně přiřazené položce . Neměly by se ztotožňovat s odkazy ,2 $), "% na stejnojmenné sekce D aG . Tyto sekce rozebereme později. ,& - , @ C D ( | se nastavı́ barevná hloubka, se kterou se spustı́ Pomocı́ D X server, pokud nenı́ explicitně zadáno jinak, napřı́klad v přı́kazové řádce. * ( @? . Barevná Pro každou barevnou hloubku je určena jedna podsekce D7 , ! hloubka, která pro danou podsekci platı́, se zadává pomocı́ D ( | . , Možné hodnoty pro D ( | jsou 8, 15, 16, 24 a 32. Ne všechny X servery podporujı́ každou hodnotu, 24 a 32 jsou pro mnoho karet prakticky totéž, zatı́mco u jiných udává 24 mód „packed-pixel 24 bpp“ a 32 mód „padded-pixel 32 bpp“. /,!* Po zadánı́ barevné hloubky následuje seznam rozlišenı́ G "% . X server jej bere zleva doprava a ke každému rozlišenı́ hledá v sekci G řádku para/4, %!, ! metrů zobrazenı́ G , která odpovı́dá možnostem monitoru a grafické karty. ,& - !r /, @ G Prvnı́ nalezené platné rozlišenı́ je tzv. D a X server se s nı́m QR S TS OP + MN OP + spustı́. Během jeho provozu se pak dá kombinacı́ kláves MN ¶MN R 8 OP pohybovat v seznamu doprava, zatı́mco kombinace kláves MN QR S PO + TS ¶R_æ OP se vracı́ v seznamu doleva. Tı́m se dá za běhu X Window měnit MN^OP + MN rozlišenı́. * , A6 Poslednı́ řádka podsekce D7 (v@? s označenı́m D ( | udává barevnou hloubku. Ta má též spolu s velikostı́ videopaměti vliv na maximálnı́ možnou velikost virtuálnı́ obrazovky. Pokud má grafická karta videopamět’ např. 16 MB, pak dovolı́ při barevné hloubce 32 bitů virtuálnı́ obrazovku o velikosti až 2048x2048 bodů. To dnes využije málokdo, proto se u modernı́ch karet použı́vá zbytek videopaměti jako 209 7. Systém X Window pomocná pamět’ pro fonty a grafické objekty. Pokud bychom využili celou videopamět’bez dostatečné rezervy, nešlo by již využı́t akcelerace a došlo by ke zpomalenı́. Sekce D ,2 $), ,"2 $", 4¶ "%& Z Sekce D popisuje danou grafickou kartu. V souboru ¼ C může ,2 $", být libovolný počet sekcı́ D , pokud se lišı́ jejich jména, zadaná pomocı́ 6/,"% & , . Máte-li vı́ce grafických karet, sekce jsou očı́slovány tak, že prvnı́ karta bude ,2 $",ÒN R ,"2 $",ãNAR atd. V souboru 7.4.2 vidı́te přı́klad sekce D Á , druhá D ,2 $", počı́tače s jednou kartou PCI Matrox Millennium. D c 6*_¬´%&6 k µ T ,'0'1%.%Ö z ` ' ¨ ´$'¶ ` 6 0 6 ÑÎ 6 0 z´6&R c á` ¨ $9 * 6Kf6R ¬´%&6 ܦ0%Ý k` 9 Õ 9 *$' ¶ ` 6 « 6* ; yR D *$ c 6* Obsah souboru 7.4.2: Sekce D ,"2 $", souboru ; ,v$ ,2 ; BA4A ; 4¶ ¼ C "%& Z $5, Program SaX2 by vám měl nakonfigurovat sekci D podobně jako v tomto t4-7*4 2, D závisı́ přirozeně na vašem hardwaru a přı́kladu. Specifický D a t4-7* D představuje pozici na sběrnici SaX2 je zjistı́ automaticky. Hodnota PCI resp. AGP, kterou zaujı́má grafická karta. Určı́ ji přı́kaz lspci. (Nedejte se zmást tı́m, že X Server zde použı́vá dekadické hodnoty a program lspci hexadecimálnı́.) 2," Parametrem D přiřadı́te grafické kartě ovladač. V přı́kladu karty MaZ trox Millennium se modul ovladače nazývá . @ . X Server ho bude hledat / 2,+* /- , ¶ ,* v podadresáři v cestě, definované jako G . @ | v sekci " -+*5 BAA 0 "/- ,!* / 24,v* Standardně je to adresář ; . Jméno sou; E ;4 ;. ; /42>#K boru ovladače vznikne připojenı́m à ke jménu ovladače – pro ovladač /42># Z Z . . @ se tedy zavede . @ ,2 $", Chovánı́ X serveru a ovladačů lze ovlivnit dalšı́mi volbami. V sekci D * $6-v*" je v našem přı́kladu uvedena volba 9 , která zakáže hardwarový kurzor myši a simuluje ho softwarově. Popis jednotlivých voleb pro konkrétnı́ -7*6 BA4A 0 BAA /$ . %V Všeobecně platné ovladač najdete v adresáři ; ; E ;4! ; ; 4¶ "%& Z ¶ )%& Z ¼ C volby obsahuje manuálová stránka pro ¼ C (.7@ )a 4¶4,4, %V¶4,4, ¼ ¼ ). manuálová stránka pro (.7@ Sekce G "% )% /,!* ,2 $", Sekce G aG popisujı́ jeden monitor (podobně jako sekce D ,+$ A4A 4¶ "%& Z jednu kartu). Soubor ; může proto obsahovat vı́ce ; ; ¼ C 4,42, Y "- @? monitorů odlišených jmény. V sekci se pak určı́, které sekce "% " G jsou platné. Popis monitoru by měl být proveden odborně. Nejdůležitějšı́ jsou řádky popisu zobrazenı́ (angl. modelines), udávajı́cı́ horizontálnı́ a vertikálnı́ časovánı́ pro dané rozlišenı́. 210 7.4. Optimalizace instalace systému X Window Bez hlubšı́ho pochopenı́, jak spolupracuje monitor s grafickou kartou, se ² nepokous ˇejte řádky popisu zobrazenı́ (angl. modeline) měnit. U staršı́ch monitorů to může vést až k jejich zničenı́. Dı́ky pokroku v hardwaru dnes již odpadá manuálnı́ zadávánı́ popisu zobrazenı́ (angl. modelines) a vlastnostı́ monitoru. Pokud máte modernı́ monitor typu „multisync“, pak meznı́ frekvence monitoru a navrhovaná optimálnı́ rozlišenı́ určı́ přı́mo program SaX2 pomocı́ DDC. Pokud se to nepodařı́, můžete ještě použı́t mód VESA grafické karty, fungujı́cı́ na prakticky všech grafických kartách. Pokud se však odhodláte vyvı́jet vlastnı́ popis monitoru, podrobnosti najdete -7*6 BA4A 0 BAA /!$ v adresáři ; . ; E ;4! ; ; 7.4.1 Použitı́ fontů True Type K obvyklé instalaci X serveru patřı́ také rozsáhlý výběr fontů, které najdete -7*5 A4A 0 AA &"%4v* v adresáři ; . Jsou uspořádané podle logické ; E ;! ; ; souvislosti v podadresářı́ch, ze kterých najde X server pouze ty, které < ¶ ,!* ,+$ BA4A 4¶ "%& Z jsou uvedeny v sekci ) souboru ; jako po; ; ¼ C ¶)%4 ložka @ | , &"%v*³#K/ < obsahujı́ platný soubor , < jejich použitı́ nebylo zakázáno za běhu X serveru přı́kazem xset ç fp, < byly připojeny za běhu X serveru přı́kazem xset +fp. q ,7A Počı́naje verzı́ 4.0 podporuje XFree86 nejen vlastnı́ formát ?( (formát pro & $)& PostScript) pro škálovatelné a ( znakové sady, ale i formát (angl. true type font). Tato podpora se realizuje pomocı́ zaveditelných modulů X serveru. Nynı́ již můžete použı́t adresáře, obsahujı́cı́ fonty True Type, a zpřı́stupnit je pro X server. Nenı́ k tomu zapotřebı́ prakticky žádná přı́prava. Vedle dobré škálovatelnosti je velkou výhodou fontů True Type, že kromě západoevropských znaků zpravidla již standardně obsahujı́ dalšı́ kódové stránky pro azbuku, řečtinu a východoevroské jazyky, se speciálnı́m softwarem i pro asijské jazyky. V dalšı́m popisu se omezı́me na 8-bitové znakové sady. Pro asijské jazyky, jako je japonština nebo čı́nština, potřebujete speciálnı́ editory, které vám rovněž SuSE Linux nabı́zı́. Znaková sada s 8 bity na znak obsahuje 255 znaků. Jejı́ prvou polovinu tvořı́ znaková sada US ASCII a zbylých 127 znaků je poskytováno pro národnı́ jazyk. Protože to nestačı́ k pokrytı́ ani všech evropských jazyků, dělı́ se ještě národnı́ jazyky do skupin, kterým norma přiděluje označenı́ „iso-8859-x“, kde 1 je čı́slo skupiny od 1 do 15. Význam jednotlivých znaků *"r ã r % *"r ã r popisuje manuálová stránka pro ¼¼ > 1 (.+@ ¼¼ > 1 ), hodnotu *)r ã r+A 1 pro zvolený národnı́ jazyk obsahuje manuálová stránka pro ¼4¼ > % *"r ã rvA ¼4¼ > (.7@ ). Nejpoužı́vanějšı́ znakové sady zde uvádı́me v tab. 7.5 na následujı́cı́ straně. V závislosti na použitém jazyku musı́ pak uživatel zvolit správné kódovánı́. Zejména při přenosu textu mezi různými počı́tači je třeba s textem přenést také informaci o použitém kódovánı́. 211 7. Systém X Window Znaková sada iso-8859-1 iso-8859-2 iso-8859-5 iso-8859-7 iso-8859-15 Podporované jazyky Západnı́ Evropa: němčina, francouzština, španělština švédština, finština, dánština atd. Střednı́ a východnı́ Evropa: čeština, slovenština, polština, rumunština atd., rovněž i němčina Ruština – azbuka Řecká abeceda Stejně jako iso-8859-1, pouze se znaky pro turečtinu a měnovou jednotku euro. Tabulka 7.5: Nejpoužı́vanějšı́ znakové sady Výhoda tohoto řešenı́ je zřejmá: pro podporu národnı́ho jazyka stačı́ zadat vhodné kódovánı́ a všechny rozumně se chovajı́cı́ programy si již s národnı́mi znaky poradı́, protože jednotně použı́vajı́ 8 bitů na znak. Pokud zvolı́me jiné kódovánı́, než se kterým byl dokument vytvořen, objevı́ se smutně proslulá „feftina“ nebo dokonce tzv. „rozsypaný čaj“ typický pro exotická kódovánı́. Pokud použité kódovánı́ nesouhlası́ s našı́m výchozı́m nastavenı́m ani ho aplikace pro X Window nerozpozná automaticky z informace uvedené v záhlavı́ textu, dá se ještě často nastavit v menu této aplikace, zpravidla jako /2y"% %7$"/ %Z položka o resp. . (Řada slibných programů vyvı́jených pod GPL však zatı́m ve svých beta verzı́ch ignoruje jiná kódovánı́ než Latin1 (Abiword, Amaya) a znaky s českými akcenty odmı́tá přijmout, tj. nezobrazı́ je ani jako jiný znak, protože se vůbec nedostanou do textu.) Nevýhodou přepı́naného kódovánı́ je, že nelze současně kombinovat některé jazyky – nelze napřı́klad uvádět ruské citace v azbuce uvnitř českého textu s háčky a čárkami (zatı́mco německé přehlásky použı́t lze). Toto dilema bylo možné vyřešit teprve zavedenı́m kódovánı́ znaků Unicode, kde na rozdı́l od ASCII zabı́rá znak dva nebo i vı́ce bajtů. Tı́m se počet zobrazitelných znaků podstatně rozšiřuje, takže stačı́ i na asijské jazyky jako jsou čı́nština, japonština a korejština. Nevýhodou tohoto řešenı́ je, že většina existujı́cı́ho softwaru nenı́ na toto kódovánı́ zavedena, takže pro práci s texty v Unicode potřebujete speciálnı́ prohlı́žeče a editory. Dalšı́ informace o použı́vánı́ fontů Unicode pod Linuxem najdete napřı́klad na 4 = #Ó-4% $"/4,#Z | ( ;;)94949 . Předpokládá se, že v budoucnosti bude Unicode podporovat stále vı́ce programů. SuSE Linux poskytuje program yudit pro práci s texty v Unicode, který se nainstaluje ze série 1@)( . Po tomto úvodu podáváme postup krok za krokem, jak nainstalovat dalšı́ fonty, zde na přı́kladu fontů True Type. Vyhledejte fonty, které zamýšlı́te instalovat pro X Window. Připojte strom obsahujı́cı́ tyto fonty podle kap. 18.11 na str. 413 nebo připojte diskový oddı́l pomocı́ ikony na pracovnı́ ploše. 212 7.4. Optimalizace instalace systému X Window Na fonty vytvořte adresář a vstupte do něj. V přı́padě fontů True Type již -7*6 BA4A 0 BAA &)%4+* SuSE Linux tento adresář obsahuje, a to ; ; E ;4! ; ; ; 4-!, , ?( , kam přı́slušné fonty patřı́. Zadejte tedy nejprve Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×Å)£6£¤ÇÕØ±×ªÉÅ)×4í6íd)ñ5×6«5Ü¢"×4í6í×ê)£©5¤)Éפ6Ū Ä ¤6ËÖ Ä 4& Dále vytvořı́te odkazy na soubory a na adresář pro fonty. ¨ Å6¤Æ¥ÓתÉÅ)× 4í6í9d)ñ6×6«5Ü¢"× 4í6í×ê5£©)¤"Éפ5Ū Ä ¤5ËÖ Ä Ä Ç¬«©Ê5Éd×5Õ Ä É¤5¨6×é×ê5£©5¤t¦×5Û+Ùþ¤6¤ê²Ù $",!*5 &4"% Jako ; @;":!; ".7; zde uvedete skutečné umı́stěnı́ fontů. Fonty True Type navı́c potřebujı́ speciálnı́ program ttmkfdir ze série 1@)( &4"%+*³#/ k vytvořenı́ souboru (na rozdı́l od tradičnı́ch fontů pro X Window, pro které to provede přı́kaz mkfontdir): ¨ Å6¤Æ¥ÓתÉÅ)× 4í6í9d)ñ6×6«5Ü¢"× 4í6í×ê5£©)¤"Éפ5Ū Ä ¤5ËÖ Ä Ä Çd¤6¤¦)é)êØ"ÜÅÊ6£dê5£©5¤"É+ÙØ"ÜÅ Pokud již X server běžı́, můžete mu fonty poskytnout dynamicky. Zadejte: Ä ¨Å6¤Æ¥Óׯ"£R¦ Ä ×© Ä è6¢"Ü Ä Çøõ"É Ä ¤ZêÖתÉÅ)×4í6íd)ñ5×6«5Ü¢"×4í6í×ê)£©5¤)Éפ6Ū Ä ¤6ËÖ Ä *", Přı́kaz 1 přistupuje přes X protokol k X serveru, musı́ na to tedy mı́t přı́stupová práva. To je však i přı́pad, kdy uživatel spustil X Server. Vı́ce - % - informacı́ vám poskytne manuálová stránka pro 1@ | (.7@ 1@ | ). 4¶ "%& Z Pro trvalé nastavenı́ fontů uvedete cestu k nim v souboru ¼ C , na ,4% přı́klad pomocı́ programu SaX2. Zvolte zde 1( o způsob konfigurace ,!*6 &)% přidejte přı́slušné adresáře zadánı́m položky a v menu C @j: ". / I . @ Na otestovánı́, zda byly fonty správně nainstalovány, použijete přı́kaz xlsfonts. Objevı́ se seznam všech nainstalovaných fontů, ke kterému v našem přı́kladě ještě přibudou nově nainstalované fonty True Type. © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥×Æ"£¦ Ä ×© Ä è6¢Ü Ä æøõ)«5Éê)£©5¤"É Rovněž KDE obsahuje program kfontmanager, který zobrazı́ fonty spolu s ukázkovým textem. Takto zpřı́stupněné fonty pak mohou použı́vat všechny aplikace X Window. 7.4.2 Nastavenı́ vstupnı́ch zařı́zenı́ Termı́n „vstupnı́ zařı́zenı́ “ se vztahuje zejména na klávesnice a myši, zahrnuje však i joysticky, tablety a dalšı́ zařı́zenı́. Ta z nich, která nenajdete 4¶ "%& Z v následujı́cı́ch odstavcı́ch, popisuje manuálová stránka pro ¼ C %4¶ "%& Z (.7@ ). ¼ C Myš Myš s kolečkem Pokud nastavı́te myš programem SaX2, můžete využı́t jejı́ rozšı́řené schopnosti, napřı́klad rolovánı́. Postupujete přitom podle odst. 7.2.1 * ,! , na str. 185, kde v menu G4?+n zajistı́te, že pohyby kolečka se : : . ½ ã předajı́ aplikacı́m jako opakované stisknutı́ tlačı́tka myši nebo . To však rozpozná málokterá aplikace. Dalšı́ cestou, použitelnou ve všech aplikacı́ch, je nainstalovat program imwheel ze série @"( a spouštět ho na běžı́cı́m X serveru. Trvale se to dá 213 7. Systém X Window # % 4+$ zajistit úpravou souboru ="; 17 , kde přı́kaz pro spuštěnı́ programu & % *5 imwheel umı́stı́te bezprostředně za komentářovou řádku @4)? @ , %/ % Z," . | 9 9.+@ @ Tato malá utilita převádı́ kliknutı́ fiktivnı́ho tlačı́tka myši simulujı́cı́ho kolečko na konfigurovatelné stisknutı́ klávesy na klávesnici. Výchozı́ nastavenı́ g à`Rá h OP a MN OP což můžete změnit v konfiguračnı́m předpokládá klávesy MN à`Rá ,+$ ,4, +$ # ,4, +$ ;!.!94| souboru ; přı́padně v jeho privátnı́ kopii ="; .!94| . Tu 4 můžete měnit, aniž byste byli přihlášeni jako . Po této úpravě budete moci ovládat každý program pro X Window kromě klávesnicı́ i kolečkem myši. Myš pro leváky použijte přı́kaz: 4 © Ä è6¢Ü Ä Pro přehozenı́ funkce levého a pravého tlačı́tka myši Ä ¨Å6¤Æ¥×Æ"£¦ Ä ×© Ä è6¢Ü Ä æºõ¦4£Ø¦4¨Ö]Ê Ä ÄÖ"£5Ü©5¤ Ä ÅòÌöZeíÄ Tento přı́kaz můžete rovněž zahrnout do konfiguračnı́ho souboru ="; # % +$ . 17 Druhá myš, tablet Připojit druhou myš nebo tablet nenı́ problém. V pro ,4% o , kde v menu gramu SaX2 přejdete do konfiguračnı́ho módu 1( 4 / G4?+n @ přidáte symbol pro dalšı́ myš stisknutı́m tlačı́tka . Druhou 2 / 8 F @ @ myš je třeba konfigurovat manuálně: v"-7menu zvolı́te vyhovu*", jı́cı́ ovladač – pro dalšı́ myš to bude . , pro tablety některý z ovladačů 4 ,"% tabletů. Podobně postupujete v menu : ( { o . Nastaa K4 : venı́ v menu majı́ ovšem smysl pouze ve spojenı́ s ovladačem "-7*", ,4% . Nastavenı́ pro tablety se volı́ v menu 1( . o , zatı́mco v menu K4 x)%!, se uvede . : ,"4% u%}z V menu 1( (viz např. souo lze zadat dalšı́ volby v položce E -7*5 BA4A 0 A4A /4!$ X# "-v*", bor ; ). Zvláštnı́ pozornost zde ; E ;4! ; ; ;)E J4D4G . 4,"%/ ,2,"%+* C zasluhuje volba . Pokud je aktivována, lze použı́t paralelně vı́ce vstupnı́ch zařı́zenı́. Pokud aktivována nenı́, je nutno přepı́nat mezi jednotlivými vstupnı́mi zařı́zenı́mi pomocı́ programu xsetpointer. K zı́skánı́ seznamu možných vstupnı́ch zařı́zenı́ zadáte přı́kaz © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥×Æ"£¦ Ä ×© Ä è6¢Ü Ä æºõ"É Ä ¤Ö"£5Ü©5¤ Ä Å]Ê6« Klávesnice Program xkeycaps ze série 1@"( sloužı́ k přı́padnému předefinovánı́ jednotlivých kláves a k testovánı́ výsledných znaků na obrazovce. Otestované změny # / =); / . .7@"( , jehož formát vysvětluje pak můžete natrvalo uplatnit v souboru / % manuálová stránka pro 1). .7@"( (.7@ 15. .7@)( ). Dále pod KDE existuje program kikbd („Mezinárodnı́ rozloženı́ kláves“), *5} který najdete v menu ? . , jı́mž lze přepı́nat mezi jednotlivými typy klávesnice. Hodı́ se napřı́klad při psanı́ závorek è a é resp. [ a ], pokud jsou na národnı́ klávesnici nedostupné. Při použitı́ národnı́ch klávesnic se stává, že aplikace pro X Window reagujı́ pouze na znaky, patřı́cı́ do nastaveného locale, zatı́mco ostatnı́ znaky ignorujı́. Y x4¾ Znamená to, že před spuštěnı́m aplikace musı́ být proměnná prostředı́ J 214 7.4. Optimalizace instalace systému X Window nastavena na locale pro daný jazyk. Možná nastavenı́ obsahuje manuálová !$ , % !$ , stránka pro (.7@ @4 @ ). 7.4.3 3D akcelerace Postupně se objevujı́ grafické karty, u kterých lze pod X Windows použı́t třı́rozměrnou (3D) akceleraci. Některé ovladače jsou však zatı́m v beta stádiu. Nově implementovanou vlastnost DRI – Direct Rendering Infrastructure – je však zatı́m možno využı́t pouze s experimentálnı́m jádrem 2.3. Sloužı́ k přı́mému přı́stupu X serveru k akceleračnı́m funkcı́m karty za podpory jádra. Staršı́ verze XFree86 Z 3.3.x nepoužı́vá pro 3D modul jádra, ale zavádı́ se #*" zde serverový modul "1 . Ten umožňuje X serveru pochopit a správně interpretovat přı́kazy pro 3D. ,+$ 4¶ "%& Z ; ; ¼ C Nejprve se proto podı́vejte do#R*)souboru , zda je tam v sekci /- ,!* L Y / L Z G "1 řádka @ , přı́padně ji tam doplňte. Dále pokud jste neaktivovali 3D podporu již během instalace pomocı́ YaST2, / nainstalujte ještě 3D modul pro vaši grafickou kartu ze série 13 pomocı́ programu YaST. #*" (U verze XFree86 4.0 je postup podobný, vynechává se pouze označenı́ , které si doplnı́ X server.) Přı́kazy pro 3D pak použı́vá OpenGL kompatibilnı́ grafická knihovna MESA. Podle typu použité grafické karty je tato knihovna obsažena ve stejném balı́ku Z jako modul "1 pro X server a přı́mo pak přistupuje k 3D rozšı́řenı́m X serveru – nemusı́ se tedy instalovat zvlášt’. Ve výsledku to znamená, že 3D podpora se skládá ze dvou částı́: sdı́lené knihovny, instalované v systému a použı́vané aplikacemi stejně jako ostatnı́ sdı́lené knihovny, a modulárnı́ho rozšı́řenı́ X serveru. Nainstalované 3D aplikace mohou pak přı́mo využı́vat akceleračnı́ funkce. Z -4/, / . , série 13 . Jako přı́klad Některé ukázkové aplikace obsahuje balı́k můžete po úspěšné instalaci 3D zkusit zadat z okna xterm přı́kaz Ä ¨Å6¤Æ¥Óׯ"£R¦ Ä ×© Ä è6¢"Ü Ä ÇÌתÉÅ)׫5Ü¢"×5«ª5¤6Ø Ä ¦4£6ר Ä ¦4£5É×6¨¤)«6¨©)¤"ÜÉ×5¨¤)«6¨©6¤"Ü6É 215 7. Systém X Window 216 Kapitola 8 Správce oken Pokud se vám podařila instalace X Window, máte také možnost vychutnat si požitek z barevné pracovnı́ plochy s okny, menu a mnoha dalšı́mi drobnými radostmi, které má obsahovat „pořádná pracovnı́ plocha“. V této kapitole o správcı́ch oken se proto budeme zabývat následujı́cı́mi tématy: < Správce oken – jeho úkoly KDE – pracovnı́ prostředı́ K Desktop Environment < Fvwm2 – klasický správce oken v Linuxu < SuSEwm – Konfigurace vı́ce správců oken < Praxe – různá nastavenı́ < I když byste asi raději rovnou přešli k praxi, měli byste být vybaveni základnı́mi vědomostmi, proto nejdřı́ve trochu teorie. 8.1 Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch 8.1.1 Struktura X Window Na rozdı́l od Windows, která představujı́ monolitické ☞grafické uživatelské prostředı́, jsou v Linuxu jednotlivé funkčnı́ vrstvy od sebe velmi čistě odděleny. Systém pak vycházı́ sice o něco složitějšı́, zato ale přehlednějšı́ a lépe otevřený pro dalšı́ vývoj a rozšiřovánı́ jeho možnostı́. Prvnı́ vrstvu nad hardwarem představuje pro X Window samotný operačnı́ systém, který provádı́ základnı́ úkoly, např. správu paměti. Nad touto vrstvou se nacházı́ ☞X server, jehož funkci odpovı́dá grafický ovladač použı́vaný v jiných systémech. X server tvořı́ transparentnı́ vrstvu přı́mo pod grafickým uživatelským prostředı́m, čı́mž je možné využı́vat služby X serveru prostřednictvı́m sı́tě (včetně Internetu): < komunikace s grafickou kartou, vykreslovánı́ bodů, úseček, obdélnı́ků a textu < přenos grafických služeb přes sı́t’nebo v rámci lokálnı́ho počı́tače. < Třebaže většina uživatelů použı́vá služby X serveru pouze lokálně, mohou všichni snadno využı́t i sı́t’ové možnosti. Ty zajišt’ujı́ jednotné rozhranı́, nezávislé na použitém hardwaru. Dı́ky němu je možné použı́vat tentýž program na různých stanicı́ch, přičemž zobrazenı́ jeho výsledků bude vždy dávat smysl. 217 8. Správce oken Kvalita grafiky (např. počet barev) však bude samozřejmě omezena možnostmi použité stanice. Pokud jste připojeni k sı́ti, máte napřı́klad možnost nechat běžet na počı́tači ve firmě aplikaci, jejı́ž grafický výstup budete pozorovat doma na vašem PC. Přitom nezáležı́ na tom, zda se jedná o jednotlivou aplikaci nebo dokonce o celou pracovnı́ plochu. Stejně tak přitom nenı́ rozhodujı́cı́ hardwarová architektura vašeho domácı́ho počı́tače ani jeho operačnı́ systém – stačı́, že podporuje X server. Jednou z výhod X Window tedy je, že vždy nemusı́te sedět přı́mo v mı́stnosti s výkonnými počı́tači, abyste směli využı́t jejich výkon, ale můžete pohodlně pracovat na přı́jemnějšı́m, méně hlučném počı́tači připojeném po sı́ti na výkonný počı́tač, na kterém běžı́ výpočetnı́ část vašich úloh. Protože Linux je také vı́ceuživatelským systémem, může samozřejmě pomocı́ X terminálů takto využı́vat výkonný počı́tač i vı́ce uživatelů1 . Aby bylo možné interaktivně pohybovat okny, měnit jejich velikost, překrývat je, vytvářet, rušit atd., použı́vajı́ se správci oken. Dostáváme tı́m možnost spouštět a ovládat aplikace velice přehledným způsobem. Správce oken je tedy dalšı́ vrstvou mezi X serverem, aplikacemi a uživatelem tak, jak to zobrazuje schéma 8.1. ëì ë ë ë ë êë ÷ó ü÷õ ø÷ò îîî í î î îï ðñò ó ô¦õ÷öcø ù ñ¬ú û÷ü5öcøSý9ô¦ø¬þ ù9ÿ ºø¬ú ü÷ø¬ú õ!ú õ!ú ø Obrázek 8.1: Vrstvy grafického uživatelského prostředı́ Pod Linuxem je k dispozici vı́ce správců oken, navı́c jsou zde ještě rozdı́ly mezi správci oken a „pracovnı́mi prostředı́mi“ (angl. Desktop Environments). Zatı́mco se „čistı́“ správci oken omezujı́ pouze na samotnou správu oken, patřı́ k pracovnı́mu prostředı́ ještě balı́k aplikacı́ s jednotným vzhledem a ovládánı́m. Součástı́ SuSE Linuxu jsou následujı́cı́ správci oken: < Fvwm – dlouho byl nejpoužı́vanějšı́m správcem oken v Linuxu Fvwm95 – Fvwm ve stylu Windows 95 < AfterStep – Look and Feel produktu NeXTSTEP < WindowMaker – totéž, ale zcela nově implementováno < 1 X terminál je malý počı́tač bez pevného disku, který se startuje prostřednictvı́m sı́tě, a na kterém běžı́ pouze X server. 218 8.1. Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch < Enlightenment – bohatá výbava Ctwm – strohý správce oken < Olvwm – OpenLook Virtual Window Manager, pro milovnı́ky zvláštnostı́. < Dalšı́ správce oken obsahuje instalačnı́ série 19". . Podle vzhledu Fvwm bylo napsáno mnoho dalšı́ch správců oken, které se konfigurujı́ podobným způsobem. Jsou mezi nimi kromě Fvwm verze 1, 2.0 a 2.2 ještě AfterStep, Bowman, cdesim a Fvwm95. Kromě toho máte k dispozici také následujı́cı́ pracovnı́ prostředı́: < KDE – K Desktop Environment (který se postupně stal standardem pro SuSE Linux) < GNOME – GNU Network Object Model Environment < XFce – nadstavba komerčnı́ho CDE. Kterého správce oken budete použı́vat, záležı́ na osobnı́m vkusu, požadovaných funkcı́ch a možnostech použı́vaného hardwaru, kde záležı́ zejména na velikosti paměti. Náročná pracovnı́ prostředı́, jako jsou KDE nebo GNOME, by měla být použı́vána pouze v přı́padě, kdy operačnı́ pamět’ má kapacitu minimálně 64 MB. Dále jsou to kromě vzhledu i konfiguračnı́ a vývojové možnosti, které odlišujı́ jednotlivé správce oken. Počı́naje obrázkem 8.2 až po obrázek 8.5 jsou uvedeny přı́klady dekorace oken z různých správců oken. Pro porovnánı́ ukazuje ještě obrázek 8.5 okno z „holého“ X serveru, tj. ze serveru pracujı́cı́ho samostatně bez spuštěného správce oken. Všimněte si, že kolem okna chybı́ rámeček. Rovněž zde nenı́ možnost změnit velikost a umı́stěnı́ okna odjinud, než z programu, který okno vytvořil – tedy nikoli zvenčı́. Obrázek 8.2: Dekorace okna kwm v pracovnı́m prostředı́ KDE Obrázek 8.3: Dekorace okna pod správcem Fvwm Obrázek 8.4: Dekorace okna pod správcem WindowMaker 219 8. Správce oken Obrázek 8.5: Okno bez dekorace – „holý“ X server bez správce oken Máte možnost si také nainstalovat vı́ce správců oken na jednom počı́tači a postupně si je vyzkoušet. Pokud se rozhodnete použı́vat určitého správce trvale, vyplatı́ se přizpůsobit si ho svým požadavkům a vytvořit si tak vlastnı́ pracovnı́ prostředı́. Jako standardnı́ prostředı́ se v SuSE Linuxu instaluje KDE. Úvodem tedy naše rada: většina informacı́ v této kapitole se týká KDE a Fvwm2. Pokud nejste ještě rozhodnuti, vyzkoušejte si je jako prvnı́. 8.1.2 Co všechno umı́ správce oken? Pouze krátký (a neúplný) výčet toho, jak lze pomocı́ správce oken měnit vlastnosti oken na pracovnı́ ploše: < vzhled oken – šı́řka, výška, barvy a 3D efekty rámečků – ovládacı́ prvky na rámečku, nadpis okna a pı́smo < překrývánı́ oken – chovánı́ při překrývánı́, např. AutoRaise (automatické udržovánı́ okna v popředı́) – upevněnı́ okna < změna fokusu oken (které je aktivnı́) – kliknutı́m – kurzorem myši < rozbalovacı́ menu – vzhled menu (barva, pı́smo) – chovánı́ menu a podmenu < pozadı́ obrazovky virtuálnı́ pracovnı́ plocha (vı́ce ploch/oken) < správa ikon < spojenı́ zvuku s událostmi na pracovnı́ ploše < U řady správců oken najdeme pro jejich funkce konfigurátor, pracujı́cı́ s menu. Umožňujı́ to např. KDE, GNOME, WindowMaker a Enlightenment. Kromě toho je dobré vědět, že většina správců oken čte konfiguraci z jednoho nebo vı́ce konfiguračnı́ch souborů. Tam je možné editovánı́m vı́ce či méně intuitivnı́ch přı́kazů nastavit tytéž parametry jako pomocı́ menu. To je důležité zejména pro ty správce, kteřı́ konfiguraci pomocı́ menu postrádajı́, ale často je to pohodlnějšı́ a přehlednějšı́ i pro ty, které ji nabı́zejı́. Můžeme zde řı́ci 220 8.1. Trocha teorie o grafických uživatelských prostředı́ch z vlastnı́ch zkušenostı́, že člověk si poměrně snadno zvykne na „svého“ správce oken a na způsob, jak ho konfigurovat, at’ už je jakýkoli. Kromě toho se konfigurace oblı́beného správce oken provádı́ hlavně při instalaci a potom zůstává dlouho zachována. 8.1.3 Spouštěnı́ různých správců oken Pro aktivaci jednotlivých správců oken existuje v SuSE Linuxu vı́ce možnostı́ a to nezávisle na tom, jakým způsobem spustı́te systém X Window. / Spouštěnı́ pomocı́ : . Pokud spustı́te systém X Window pomocı́ KDM, můžete ještě při přihlášenı́ zvolit správce oken – jinak se použije poslednı́ nastavenı́, které si KDM ukládá pro každého uživatele zvlášt’. / Spouštěnı́ pomocı́ 1 . Pokud budete chtı́t použı́t mı́sto KDM program XDM, je třeba přidat do #0 * +$ B 6x B x ¾ souboru ="; proměnnou Ç @ | D!F G4J J E (viz nı́že). Spouštěnı́ pomocı́ *5 @ 4 1 Pokud jste se nerozhodli spouštět X server automaticky při startu systému, *5 můžete ho spustit z přı́kazové řádky přı́kazem @ 1 , kde jako parametr lze uvést název požadovaného správce oken, např.: 4 © Ä è6¢Ü Ä æÌɤ)¨Å¤6õ±ê ë è¦ðs Ä ¨Å6¤Æ¥ Zde se spustı́ Fvwm95. Parametr odpovı́dá názvu souboru, spouštějı́cı́ho požadovaného správce oken. Funguje to pro většinu dodávaných správců oken. Při spouštěnı́ můžete také změnit nastavenı́ počtu barev následujı́cı́m přı́kazem: © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æÌɤ)¨Å¤6õ¨ê6¤ Ä Å"ɤ Ä Ö]Êʬʢ6Ö6Öíñ který spustı́ X server v 16ti bitové barevné hloubce (65536 barev) a jako správce oken bude použit AfterStep. Výchozı́ barevnou hloubku jste nastavili již při instalaci X Window, viz odst. 1.1.14 na str. 18 a dále manuálová stránka *5 4 % *5 4 pro @ 1 (.7@ @ 1 ). Proměnná Ç B 6x DF B G4J x J ¾ E Pokud se rozhodnete trvale použı́vat jednoho správce oken, můžete do sou#0 * +$ boru ="; ve svém domovském adresáři uvést následujı́cı́ řádku, resp. @ | stávajı́cı́ řádku pozměnit: Ä õÖ"£Å6¤a` ¡ d)òê ë è¦ðs Tı́m nastavı́te Fvwm95 jako výchozı́ho správce oken. Také zde je třeba uvést název spustitelného souboru, startujı́cı́ho správce oken. Nezapomeňte rovněž připojit cestu k tomuto souboru, pokud nenı́ jeho adresář obsažen v proměnné q U Ç J . ,+$ & , Tuto změnu v souboru ; můžete také provést globálně (např. ;)( " pomocı́ programu YaST), pokud budete chtı́t použı́t nastavenı́ správce oken společně pro všechny uživatele. Podrobný postup naleznete v odst. 2.6.5 na 221 8. Správce oken ,+$ & str. 89. Standardnı́ nastavenı́ v ; ;)( " # 0 * +$ sám změnit ve vlastnı́m souboru ="; . @ | , si pak může každý uživatel Změna správce oken za běhu Pokud použı́váte SuSEwm, je u některých správců oken (zvláště u rodiny Fvwm) možné za běhu změnit správce bez ztráty oken a běžı́cı́ch procesů. U jiných správců oken, jako jsou Ctwm, kwm ( KDE) nebo CDE nenı́ tato funkce implementována. Abyste i tehdy měli možnost změnit správce oken, existuje na to program SuSE DyDe (angl. SuSE dynamic desktop). Pokud ho budete chtı́t použı́vat, musı́te jako správce oken určit suse, resp. ho vybrat v KDM. 8.2 Správce oken Fvwm2 Obecně V následujı́cı́m popı́šeme funkce správce oken Fvwm2. Jeho předchůdce Fvwm byl jednı́m z těch, které znamenaly zlom v použı́vánı́ správců oken v Linuxu a zanechal i dalšı́ následovnı́ky – v neposlednı́ řadě např. scwm. V SuSE Linuxu obsahuje Fvwm2 balı́k ¶42 A balı́k 9). , série 19". . ¶42 9". , série 19). , staršı́ Fvwm potom Kromě běžných funkcı́ pro správu oken a „ovládacı́ch tlačı́tek“ nabı́zı́ menu na pozadı́ a modulárnı́ aplikace, které mohou být nahrávány za běhu. Dı́ky tomu máte k dispozici některé zajı́mavé funkce jako je např. lišta tlačı́tek. Vı́ce informacı́ o funkci, spouštěnı́ a konfiguraci Fvwm2 a jeho modulů nalez&2 ä %&2 ä 9". 9". ), nete na manuálových stránkách (manuálová stránka-/ pro (.7@ ¶ 2 -/ %¶ 2 manuálová stránka pro 9 .vJ (.7@ 9 .vJ ), manuálová stránka ¶42 t4-4)%7* %¶42 t4-4"%7* 9". pro (.7@ 9). ) atd.). V adresáři s dokumentacı́ -7*5 * , /!$ $ Z,!* &2 ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; 9". můžete nalézt vzorové konfigurace, dodávané spolu s balı́ky. Konfiguračnı́ soubory Fvwm2 Fvwm2 se konfiguruje pomocı́ dvou souborů: < Globálnı́ konfiguračnı́ soubor, který by neměl chybět. Nacházı́ se v adresáři -7*5 A4A 0 BA4A &2 ä #&2 ä"+$ a nazývá se . ; ; E ;! ; ; 9". 9". < Uživatelský konfiguračnı́ soubor, který chybět smı́. Nazývá se také ="; #&2 ä"+$ 9". a nacházı́ se v domovském adresáři stávajı́cı́ho uživatele. -7*5 Fvwm2 načte konfiguračnı́ soubor při startu. Správce oken se spustı́ z ; ; A4A 0 A4A % % 4!$ # % 4+$ , resp. z =); 17 . Také by měla být E ;! ; ;"17 ;"1+ B 6x B x ¾ nastavena proměnná prostředı́ Ç D!F G4J J E s názvem a cestou ke spus-7*5 BA4A 0 % &2 ä titelnému souboru stávajı́cı́ho správce oken, např. ; ; E ; ; 95. , viz také na předchozı́ straně. Nejdřı́ve bude použit uživatelský konfiguračnı́ soubor, pokud existuje. Pokud tomu tak nenı́, bude použit systémový konfiguračnı́ soubor. 222 8.3. Nastavenı́ Fvwm2 Jednotlivé moduly programu Fvwm2 načtou při spuštěnı́ tytéž konfiguračnı́ soubory, třebaže použijı́ pouze ty části konfiguračnı́ho souboru, které se daného modulu přı́mo týkajı́. Doporučujeme každému uživateli, aby si vytvořil vlastnı́ konfiguračnı́ soubor, který si může upravit dle svých potřeb. Po změně konfiguračnı́ho souboru je třeba znovu spustit správce oken tak, aby se změny projevily. 8.3 Nastavenı́ Fvwm2 Obecně Nynı́ se dostáváme k samotnému konfiguračnı́mu souboru pro Fvwm2, který je třeba nejdřı́ve vytvořit. K tomu můžete použı́t konfigračnı́ sou#&2 ä"+$ -7*5 * , /!$ $ Z4,!* &2 * *6, # bor ="; z adresáře ; 9". ; |!@ ; ;)(@ :@ ; 9".+; ? . &2 ä+$ . 9". #K&2 ä+$ 9". Nahrajte svým oblı́beným editorem soubor ="; . Nynı́ si projdeme některé konfiguračnı́ možnosti. Co se děje při startu Fvwm2 Procházejte souborem až ke komentáři na obr. 8.3.1. Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç Ç Ç Ç Ü©"ܤ"ܨ6«6Ü÷)¨¤"Ü£©êª6©Õ¤)Ü£©±Æ Ä ¨Ø Õ£¦6¦4£©±¤5£¬¨6«6«øè¦É Ç Ç Ç Ç Ç Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç Obsah souboru 8.3.1: % 4¶-4%7$6 "% #K&2 v souboru ="; 9". ä+$ Zde naleznete všechny programy, které jsou spouštěny při startu Fvwm2. Zde se zavádı́ modul FvwmBanner (logo), je spuštěno několik aplikacı́ xterm a program xpmroot. Tento program sloužı́ pro přenos obrazu na pozadı́ (tj. v „Root Window“). Můžete zde použı́t všechny programy, které jsou schopny běžet na pozadı́ (např. xsetroot, xearth, xv, atd.). Zde je ještě přı́klad s programem xv: 8 ¨ D ¢'& " 5K " " ; *¬ ` " ` R + 5 + a S9$ Ñ:2 '* á Obrázky na pozadı́ byste měli spustit ještě jednou při aktivitách, které jsou spouštěny při novém startu Fvwm2, tj. měli byste připojit funkci ,*5 4¶-4%7$5 "% E @ . Tu naleznete v souboru 8.3.2 na následujı́cı́ straně. % 4¶-4%7$6 "% ,!*5 44¶-%7$5 )% Často vypadajı́ aE @ velice podobně, protože ,!*6 44¶-4%7$5 "% obojı́ souvisı́ se startem správce oken. V E @ nenı́ většinou kladen důraz na spouštěnı́ banneru správce oken. % 4¶-4%7$6 "% ,!*5 4¶-4%7$6 "% @ aE existuje ještě doplňková Kromě funkcı́ 4¶-4%+$5 "% 1+ . Jak již název napovı́dá, jedná se o „úklidovou“ funkci, jejı́ž programy budou spuštěny před restartem, resp. opuštěnı́m správce oken. Tı́mto způsobem můžete např. smazat pozadı́ obrazovky předtı́m, než po restartu správce oken bude spuštěno nové pozadı́. 223 8. Správce oken Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Ç Ç Ç Å Ä É¤)¨Å¤±êª6©Õ¤)Ü£© Õ£R¦6¦4£©¤5£Ì¨6«6«ºè¦É Ç Ç Ç Ç Ç Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Obsah souboru 8.3.2: E ,*5 @ 4¶-4%7$5 "% v souboru ="; #K&2 9". ä+$ Barvy a fonty Nastavenı́ barev a fontů naleznete v odst. 8.3.3. Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Ç Ç Ç Õ£6«6£Å"ɬ¨©5جê)£©6¤"É Ç Ç Ç Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Obsah souboru 8.3.3: Nastavenı́ barev a znakové sady v souboru =); #K&2 9). ä+$ Zde můžete vybı́rat zcela dle libosti. Zvolte si barvy, které vám nejvı́ce vyhovujı́. Můžete použı́t všechny nainstalované barvy. Kolik to bude barev, záležı́ např. na vašı́ grafické kartě.Stiskněte pravé tlačı́tko myši a zvolte *6, %& $",z . . Zde potom menu .7@ menu ? . Takřka na konci naleznete Kt 42 ? . Vyberte ji a zobrazı́ se okno s paletou všech dostupných položku @ -7*5 ; barev. Nynı́ si můžete vybrat. Názvy barev se nacházejı́ v souboru ; A4A 0 A4A 4Z0># E ;! ; ; 1 . O několik řádků nı́že objevı́te řádky následujı́cı́ho tvaru: Ö !*$ ; Í * " " f6%$ "a S9$ " " *: ` S " Þ "Ñ:2 " Þ "'-'/"%-/" " Þ'0" R ÞÞ'/Î "Ñ Toto je systematické označenı́ typu pı́sma (angl. font) systému X Window. Každý font je označen tı́mto způsobem. Vysvětlovat na tomto mı́stě jednotlivé části tohoto označenı́ by bylo zacházenı́ do přı́lišných podrobnostı́. Aby bylo možné zachovat určitou přehlednost, existuje celá řada aliasů (náhradnı́ch jmen) pro tyto fonty. Jednotlivá pı́sma se nacházejı́ v běžném přı́padě v &4 adresáři -7*5 A4A 0 AA &)%v* "%+*³# ; ; E ;! ; ; . V podadresářı́ch pak existuje soubor * @4!)@ . Obsahuje potřebné aliasy pro jednotlivé fonty: & ` 6 `a SR /- " Þ " e S9&R 6 `"a S9$ " " *: ` S " Þ " Þ "Ñ,'0" Þ " Þ " Þ " Þ " R ÞÞ'/Î "Ñ " " f6%$ " 6%$6 " " * : ` S " "%-"%-0"%-/"%-'/ " %" /0" R ÞÞ/Î"Ñ Ikony Jak ukazuje výpis 8.3.4 na následujı́cı́ straně, můžete zde přiřadit existujı́cı́ aplikaci ikonu. Musı́te pouze dávat pozor, aby se požadovaná ikona nachá$)"% #K&2 ä+$ zela také v . @ | , která je nastavena na začátku souboru =); 9). V zásadě je možné použı́t každou ikonu, která se nacházı́ v dané cestě, která je označena jako 1).7@"( @ | . Pro všechny ikony, které se nenacházejı́ v této cestě, je třeba uvést kompletnı́ cestu k požadované ikoně. 224 8.3. Nastavenı́ Fvwm2 e R c 'SR c ' SR c ' SR ¨ R* _ R:!* ` S4ºR ¶ _ K SRKª c 6 # àà K 6* ! R:@ ! 6& ; ! 6& ; Obsah souboru 8.3.4: Ikony pro určitá okna Řekněme, že chcete, aby ghostview použı́val obrázek ducha jako ikonu. PoZ !*50-7*5,v*³# dı́vejte se na odpovı́dajı́cı́ cestu a nalezněte ikonu s názvem | 1(). . Připojte následujı́cı́ řádek k odstavci: Ä9Æ"£5ɤ Ú¤6Ë)« Ä ë Ü Ä èÄ 6Õ£©aÆ"£5ɤ¢6ªÉ¤ Ä Å"É+ÙþõÖ¦ To je vše. Podobně můžete přiřadit ikony pro takřka všechny aplikace. Většina aplikacı́ již má vytvořenou standardnı́ ikonu. Musı́te v každém přı́padě uvést q, správnýnázev aplikace (přesněji název okna aplikace, protože např. 1 . , . nebude mı́t žádný výsledek). mı́sto 1 Kurzor Také tvar a barvu kurzoru je možné změnit. K tomuto účelu sloužı́ program xsetroot, nastavujı́cı́ vlastnosti výchozı́ho okna. Spouštı́ se přı́kazem: © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æºõ"É Ä ¤Å)£6£¤Ê5Õª5Å"ɣů8¢Ü¤¦¨Ö5ê"Ü« Ä 0 & , Zde je třeba nahradit ù .7@)( " ú libovolnou bitmapou. Standardně jsou -7*5 A4A %7$ -4/, BAA 0 * bitmapy uloženy v ; ; E ; ; ; .7@)( . Vyberte si některou z nich nebo si vytvořte vlastnı́, např. programem bitmap. Fokus Zvlášt’ oblı́benou funkcı́ správců oken Fvwm2 je možnost změnit chovánı́ správce při přechodu do jiného aktivnı́ho okna. Kromě změn prováděných za běhu můžete nastavit funkce fokus a raising trvale v konfiguračnı́m souboru. Funkcı́ fokus označujeme vlastnosti správce oken, které se týkajı́ použı́vánı́ aktuálnı́ho okna a kliknutı́ myši na určité okno. Existujı́ zde tři možnosti: < Je třeba na okno kliknout myšı́ tak, aby v něm reagovala např. klávesnice – Fokus kliknutı́m, (angl. Click to focus). Naleznete ho standardně např. ve Windows nebo OS/2. < Přesunete šipku označujı́cı́ pozici myši na obrazovce na určité okno a to bude automaticky aktivnı́. Toto chovánı́ se nazývá Fokus sleduje myš, Focus follows mouse. Pokud šipkou opustı́te okno, přestane být okno aktivnı́, a to i v přı́padě, kdy nepřesunete šipku do jiného okna a necháte ji umı́stěnou na pozadı́. < Pokročilou variantu představuje u Fvwm2 a Fvwm95 tzv. Nečistý fokus (angl. Sloppy Focus). Zde se fokus chová jako při Fokus sleduje myš, pouze s tı́m rozdı́lem, že zůstává v aktivnı́m okně až do chvı́le, kdy přesunete šipku myši na jiné okno. 225 8. Správce oken U správce oken Fvwm2 můžete chovánı́ fokusu nastavit jednotlivě pro každé okno, a to (podobně jako všechna ostatnı́ nastavenı́) následujı́cı́m způsobem: ÄÛÄÃ5«5ÜÕé)£5£5ÕªÉ Ú¤6Ë)« Ä $ q"¶!$6-7* který nastavı́ C : pro všechna okna. Totéž lze provést pro ¶!$6-7* ¶!$6-7*6¶ * "+ - *), a , přičemž poslednı́ volba představuje (4(? 4 9 G implicitnı́ volbu pro Fvwm2. 8.3.1 Autoraise Obvykle si okno zachovává své pořadı́, jak hluboko je překryto ostatnı́mi okny, dokud ho kliknutı́m nevyvoláte na popředı́. Někteřı́ uživatelé jsou však zvyklı́, že okno bude v popředı́ v okamžiku, kdy na něj přesunete šipku myši. Toto chovánı́ nazýváme AutoRaising. AutoRaising má ovšem smysl pouze ve ¶!$6-7*5¶ * "-v*", ¶!$6-7* 4 9 G spojitosti s nebo (4(? . Při spojenı́ s funkcı́ $ q¶!$6-+* C! : (které je použito jako implicitnı́ nastavenı́ pro Fvwm95) nemá žádný efekt. Abyste mohli použı́t AutoRaising, můžete ho bud’ zapnout z menu Fvwm2, anebo pro trvalé nastavenı́ přidat v konfiguračnı́m souboru Fvwm2 ( =); #&2 ä"+$ % 4¶-4%7$6 "% ,!*5 44¶-4%+$5 "% 9". @ ) do sekcı́ aE : ª6©Õ¤"Ü£©©Ü¤ª6©Õ¤)Ü£© Ä'Ä )£Øª"« Ä ª6©Õ¤"Ü£©Zd Ä'Ä ë è¦ ª5¤)£Zeì6ì Ä É¤5¨Å6¤ª©Õ¤"Ü£© )£Øª"« Ä ë è¦ ª5¤)£Zeì6ì ä Hodnota Á4Á představuje zpožděnı́ v milisekundách, než se okno přesune do popředı́. Toto zpožděnı́ má svůj význam, protože jinak se každé okno, kterého se „dotknete“ kurzorem myši, objevı́ ihned na popředı́ a okna vám budou =r!s přeskakovat 8.4 Nastavenı́ grafického prostředı́ V zásadě existujı́ dvě základnı́ mı́sta, na kterých můžete provádět úpravy pracovnı́ plochy, a to: < < v přednastavenı́ pro jednotlivé aplikace systému X Window v konfiguračnı́m souboru nebo souborech (podrobněji viz na str. 222). Přednastavenı́ pro aplikace v X Window Obecná nastavenı́ Takřka každá aplikace vytvořená pro X Window je určitým způsobem přednastavena. Jejı́ konfigurace se nacházı́ v souboru, který patřı́ k softwarovému -7*5 BA4A 0 BAA ; E ;4! ; ; balı́ku. Při instalaci je většinou zapsán do adresáře ; r!/4,& - +* +$ , @)(4( @ . Zde se nacházejı́ soubory jako je např. @ | . Jak již název napovı́dá, jedná se o ústřednı́ konfiguračnı́ soubor programu xarchie. ,!** Prohlédněte si tento soubor např. přı́kazem . Naleznete zde řádky následujı́cı́ho typu: 5¨Å"ÕÆÜ 226 Ä ÙÕ£6«£Å"Û¢"¨6Õé6Å)£ª6©5ØB¥ Ö)£è5Ø Ä Åd¢"«ª Ä 8.4. Nastavenı́ grafického prostředı́ Nenechejte se těmito „tajemnými“ řádky odradit, nenı́ třeba všem ihned rozumět. Každý program v X Window použı́vá různé widgety. Pod tı́mto termı́nem by bylo asi nejlepšı́ představit si „kostku stavebnice“ opatřenou návodem, jak s nı́ zacházet. Přitom existuje hlavnı́ stavebnı́ dı́l, který je hlavnı́m oknem aplikace a je zobrazen jako úplně prvnı́. Všechny ostatnı́ widgety jsou následnı́ky hlavnı́ho okna aplikace. Tzn. že každý widget má přesně jednoho předchůdce a jeden nebo vı́ce následujı́cı́ch widgetů. Každý z těchto jednotlivých widgetů může být označen jedinečným názvem. Aby nebyla celá věc tak jednoduchá, je třeba poznamenat, že by neměla být zaměňována okna s widgety. Rolovacı́ menu (angl. scrollbar) je např. plnohodnotným oknem (bez jakékoliv dekorace), přičemž widget se může skládat např. z rozbalovacı́ho menu, textového pole a dalšı́ch součástı́. Protože jsou widgety uspořádány podle výše uvedených pravidel, můžeme také hovořit o tzv. widgetovém stromu. Každé okno v aplikaci má v tomto stromu přiřazen jednoznačný název. To umožňuje přı́stup ke každému jednotlivému oknu aplikace. V našem přı́padě to znamená: < +$ , Prvnı́ slovo k tečce (tedy slovo @ |7 ) je název hlavnı́ho widgetu aplikace xarchie (použitı́ jmen s velkým prvnı́m pı́smenem se zde stalo určitým pravidlem). $" I < Po tečce následuje slovo , znamenajı́cı́ barvu. < Poté následuje tečka nebo hvězdička: – Tečka znamená, že mezi těmito dvěma okny se v hierarchii nenacházı́ žádné dalšı́ okno. – Hvězdička znamená, že mezi těmito dvěma okny se může nacházet vı́ce dalšı́ch oken. < Hodnota „background“ nám konečně řı́ká, která barva se má nastavit. Zde je možné uvést definovanou barvu. Seznam všech platných barev X -7*5 BA4A 0 BAA Z0X# ; E ;4! ; ; 1 . Window se nacházı́ v souboru ; Uživatelská nastavenı́ Samozřejmě má každý uživatel možnost provádět vlastnı́ nastavenı́. Za tı́mto #4,*""-+$),!* . účelem je vytvořen v domovském adresáři uživatele soubor =); #" Znak před názvem znamená, že se jedná o skrytý soubor (o tomto typu souborů zı́skáte bližšı́ informace v odst. 18.7.4 na str. 404). V tomto souboru jsou uživatelská nastavenı́. Zde můžete napřı́klad zadat, že všechna okna majı́ mı́t žluté pozadı́ kromě hlavnı́ho okna, které by mělo být červené. Pro výše uvedený přı́klad to znamená, že v uživatelském konfigurač#4,!*""-v$",!* nı́m souboru ="; je možné předefinovat standardnı́ nastavenı́ r/,& - +* #4,!*""-v$",!* z @"(4( @ . Vložı́te-li tedy do ="; řádku: 5¨Å"ÕÆÜ Ä ÙÕ£6«£Å"Û¢"¨6Õé6Å)£ª6©5ØB¥X5£6«Ø bude pouze u vás aplikace xarchie spouštěna se zlatým pozadı́m. Samozřejmě nemáte možnost měnit pouze barvy, ale takřka kompletnı́ vzhled oken. Velice užitečným programem je v této spojitosti editor zdrojů editres 227 8. Správce oken (angl. edit resources). Prostřednictvı́m tohoto programu můžete nechat zobrazit zdroje určité aplikace a upravovat je. Ještě dalšı́ přı́klady, co se dá nastavit: 5¨Å"ÕÆÜ Ä ÙÕ£6«£Å"Û¢"¨6Õé6Å)£ª6©5ØB¥ Ä ÙÕ£6«£Å"ÛÚ5ܦ"Ö"« Ä Ä ©6ªÛ¢)¨5Õé5Å)£ª6©5Ø¥ Û 5£¦6¦4¨©5Ø)Û¢"¨5Õ é 6Å)£ª5©5Ø¥ Ä ÙÕ£6«£Å" Û Ä ©6 ª 6ª5¤¤)£©Û¢)¨5Õ é 5Å)£ª6©5Ø¥ Ä ÙÕ£6«£Å" Ù Õ 6 £ « £ " Å Û 6 õ " ¤ Û " ¢ 6 ¨ Õ é 6 ) Å £ 6 ª 5 © ØB¥ Ä Ä Ä Ûê)£©6¤B¥ 5¨Å"ÕÆÜ 5¨Å"ÕÆÜ 5¨Å"ÕÆÜ 5¨Å"ÕÆÜ 5¨Å"ÕÆÜ Ö)£è5Ø Ä Åd¢"«ª Ä èÆ Ä ¨¤ èÆ Ä ¨¤ èÆ Ä ¨¤ èÆ Ä ¨¤ ðõ4ís V zásadě je tak možné změnit všechna nastavenı́ programů pod X Window. Ve skutečnosti se ovšem nejčastěji omezı́te na nastavenı́ barev, znakové sady a geometrie (umı́stěnı́ a velikosti oken). Jaké možnosti editace máte, to se dozvı́te z manuálových stránek programu r!/,& - v* @ nebo v odpovı́dajı́cı́m souboru v @"(( . -7*5 BA4A 0 BA4A Z0># V souboru ; ; E ;4! ; ; 1 naleznete názvy platných barev. Přehled o znakových sadách vám poskytne program xfontsel, resp. xlsfonts. Nastavenı́ při startu aplikacı́ Třetı́ možnostı́, jak ovlivnit vzhled aplikace, je zadánı́ parametrů z přı́kazové řádky přı́mo při jejı́m startu. Tyto parametry můžete samozřejmě také uvést v konfiguračnı́m souboru správce oken, pokud jeho prostřednictvı́m spouštı́te programy. Můžete napřı́klad spustit program explicitně s jiným typem pı́sma a barvou 0Z &Z pozadı́ ( = „background“, = „foreground“), samozřejmě pouze v přı́padě, kdy je tato volba podporována: õ¤ Ä Å¦Ê¢¬Ø)¨Åé5¢"«ª Ä ÊêÌè6ÆÜ¤ Ä Výsledkem zde bude tmavě modrý Xterm s bı́lým pı́smem. Jak aplikovat možnosti konfigurace? V zásadě jsou globálnı́ nastavenı́ aktivována při startu X Window. Samotná nastavenı́ přitom X server spravuje v databázi (angl. X Resource DataBase, xrdb). Pokud budete chtı́t aktivovat změny, je třeba nechat znovu načı́st zdrojovou databázi, samozřejmě po provedenı́ požadovaných změn. To můžete provést přı́kazem © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æøõ6Å6Ø¢ÆC×7Ù5Å Ä É£ª6Å"Õ Ä É Různá nastavenı́ pro aplikace jsou zpracována při tvorbě internı́ zdrojové databáze X serveru při jeho spuštěnı́, a to v následujı́cı́m pořadı́: < -7*5 BA4A 0 BA4A r/,"& - v* Nejdřı́ve jsou načteny z ; předna; E ;4! ; ;@)(4( @ stavené hodnoty pro stávajı́cı́ programy. #4,*""-+$),!* < Pokud máte v souboru =); ve vašem uživatelském adresáři vlastnı́ nastavenı́, dojde k přepsánı́ přednastavených hodnot. < Pokud použijete při spuštěnı́ aplikace (např. v konfiguračnı́m souboru správce oken nebo v přı́kazové řádce) explicitnı́ volby, pak majı́ vyššı́ prioritu než nastavenı́ provedená v konfiguračnı́ch souborech. 228 8.4. Nastavenı́ grafického prostředı́ Program xrdb můžete napřı́klad spustit s explicitnı́ volbou: © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æºõ6Å6Ø¢Ên což bude mı́t za následek následujı́cı́ výpis: Ä ¦4¨5Õ6É6Û Ä £R¦ Ä ¤6Å6ËB¥ © Ä ¤"É6Õ¨Ö Ä Ù5 Ä £R¦ Ä ¤6ÅËB¥ õØ ë Ü6Û Ä £R¦ Ä ¤6 Å ËB¥ íììõ6 î s6 Ê s6 Ê s ñíRìõ£6ñ6ìíRî5ìö6ì £eìõ5ó6ð sesì s A nakonec ještě malá rada: #4,!*""-v$",!* Pokud se stane, že program ignoruje změny nastavenı́ v ="; a nové načtenı́ databáze zdrojů, často pomůže zkontrolovat, zda jste nezaměnili některé velké pı́smeno za malé či naopak při psanı́ názvu widgetu. 229 8. Správce oken 230 Část IV Linux a hardware 231 Kapitola 9 Perifernı́ zařı́zenı́ Současný stav vývoje Linuxu umožňuje automaticky integrovat téměř všechny hardwarové komponenty. Určitá část komponent, které mohou činit potı́že, je námětem této kapitoly – co v takovém přı́padě udělat a jaký na to použı́t software. Dále pak: problematikou tiskáren se zabývá kapitola 11 na str. 271, zařı́zenı́mi ISDN odst. 5.2 na str. 140 a konečně kartami PCMCIA a zařı́zenı́mi IrDA kapitola 10 na str. 257. 9.1 Karty ISA a PCI Na běžném PC najdeme staršı́ karty ISA („Industry Standard Architecture“) a novějšı́ karty PCI („Peripheral Component Interconnect“), komunikujı́cı́ přes stejnojmenné sběrnice. Nejnovějšı́ AGP („Accelerated Graphics Port“) představuje určitou výjimku, protože systém vidı́ zařı́zenı́ na tomto portu jako na sběrnici PCI. Po logické stránce se karty AGP rovněž ovládajı́ stejným způsobem jako karty PCI, a proto k nim patřı́. 9.1.1 Karty ISA Karty ISA jsou nejstaršı́ karty pro PC. Sběrnice ISA má šı́řku 8 nebo 16 bitů a taktovacı́ frekvenci nejvýše 8 MHz. Mnoho základnı́ch desek nabı́zı́ možnost sběrnici ISA přetaktovat napřı́klad na 10 nebo 12 MHz, pokud na to jsou ovšem navržené všechny karty, které na nı́ právě pracujı́. Karty ISA se dělı́ do třı́ kategoriı́: Karty „legacy“: Tyto karty se konfigurujı́ výhradně ručně. Jejich zdroje, jako I/O adresy, přerušenı́ a DMA kanály se nastavujı́ pomocı́ jumperů nebo mikropřepı́načů přı́mo na kartě. Je také třeba postarat se o to, aby alokované zdroje (jako jsou IRQ nebo kanál DMA) nevyžadovalo současně vı́ce karet. Proto může být konfigurace těchto karet obtı́žnějšı́. Karty „jumperless“: Oproti předchozı́m má tato novějšı́ generace karet ISA výhodu v tom, že zdroje se dajı́ nastavit softwarově, takže na kartě odpadajı́ nastavovacı́ prvky. Problémem bývá, že výrobcem dodávané konfiguračnı́ programy byly určeny většinou pro DOS, a proto jsou pod běžı́cı́m Linuxem nepoužitelné. Tyto karty je proto potřeba nejprve hardwarově nakonfigurovat v DOSu a teprve pak přejı́t pod Linux. 233 9. Perifernı́ zařı́zenı́ Karty PnP: Poslednı́ generace karet ISA, karty „Plug-and-Play“, jsou logickým pokračovánı́m karet „jumperless“. Tyto karty obsahujı́ údaje o konfiguraci a seznam možných konfiguracı́. Speciálnı́ program nebo ovladač se nynı́ může dotazovat karet PnP v systému a nakonfigurovat všechny tak, aby mezi nimi nedocházelo ke konfliktu. Pokud se karta nenakonfiguruje, je v systému prakticky nedosažitelná. Ke * % konfiguraci karet PnP pod Linuxem sloužı́ balı́k @"( ( ze série @"( . Balı́k obsahuje dva programy, pnpdump a isapnp. Jak aktivovat karty ISA PnP nástroji isapnp? Dále popsaný postup je nezbytný pouze pro staršı́ jádro 2.2.x. Nové jádro 2.4.x již má vlastnı́ prostředky pro ISAPnP. 4" < Přihlaste se jako uživatel . ,v$ < Pokud již existuje v adresáři ; soubor nejprve zálohovat: Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Çï¦ ë < * @"( % ( #R$""%& , je třeba ho × Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBÙÕ£©5êj× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨÖ6©6ÖÙÕ£©5êBÙ¢)¨é Přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×¬ÇøÖ6©6Ö6ت¦"Ö]Ê5Õøæ¬× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨÖ6©6ÖÙÕ£©5ê ,v$ * % #R$)"%& r$ ;! @)( ( vytvořte soubor ; . Parametr znamená, že pnpdump připravı́ výstupnı́ soubor tak, aby zařı́zenı́ PnP byla okamžitě aktivována. < Dále přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬DZÜ6ɨÖ6©6Ö]× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨÖ6©6ÖÙÕ£©5ê aktivujete karty PnP ve vašem počı́tači. V SuSE Linuxu se tato aktivace provede automaticky při každém startu systému. Možné zdroje chyb % /- L xj0! 4/v*]&"-4%/ L .!( hlásı́ @ . Zdá se, že jedna či vı́ce Symptom: ( ( instalovaných karet ISA PnP nebyla rozpoznána. Vysvětlenı́: < < Instalovaná karta nenı́ ISA PnP. Ověřte si to v jejı́ dokumentaci, zjistěte to u dodavatele nebo u výrobce, nejlépe přes Internet. < Karta nefunguje. Zasuňte ji do sousednı́ho slotu a přitlačte ji. Zkuste ji testovat pod jiným operačnı́m systémem, nejlépe pod prostým DOSem, a to jejı́m původnı́m softwarem. < Některé karty ISA se dajı́ přepı́nat mezi PnP a pevným nastavenı́m, a to pomocı́ dosového programu (např. dnes již zasloužilá ethernetová karta 10 MBit NE2000). Pokud je taková karta právě přepnuta na pevné % /nastavenı́, ( ( .!( ji samozřejmě jakožto PnP nenajde. 234 Několik málo karet ISA PnP se s jinými kartami tohoto typu nesnášı́ a ve výstupu z pnpdump se objevı́ jenom jedna z nich. Tehdy nezbývá než se poohlédnout, zda se některá z nich nedá přepnout na pevné hardwarové nebo softwarové nastavenı́ a ostatnı́ nechat jako PnP. 9.1. Karty ISA a PCI < V ojedinělých přı́padech může pnpdump způsobit reset některé karty ISA PnP. Pokud se napřı́klad jedná o diskový řadič SCSI, na kterém je disk s kořenovým oddı́lem, může to mı́t za následek ztrátu komunikace systému. Pokud nejde taková karta přepnout na režim bez PnP či jinak hardwarově překonfigurovat, doporučuje se volit start pomocı́ loadlin, kdy je karta již inicializovaná z DOSu. Symptom: Při zadánı́ přı́kazu isapnp nebo při startu dostanete chybové hlášenı́: Û\^É Ä ¤6¤"Ü©±ê5¨5Ü« Ä Ø7kÔ¤ÆÜ6É ¦¨ËÌ©"£¤d¢ Ä ¨ºÖ6Å)£¢"« Ä ¦³Ù Û6Å6Ë¨ØØ"Ü©rqcd ^MKuï¤5£d¤Æ Ä ¤5£Ö£êdË)£ª5Å]É6ÕÅ"ÜÖ5¤ Û Û\5Å6Å)£Å±£5Õ6Õª5Å Ä Ø±Å Ä nª Ä É¤ Ä ØÎÈc^eÈ ÛdÊ6Ê6Êdêª6Å6¤Æ Ä Å¨6Õ¤"Ü£©¨¢"£Å6¤ Ä Ø £©±£Å¨Å5£ª6©5Ø«5Ü© Ä öíð Řešenı́: Pokuste se vyhovět návodu v hlášenı́ a přidejte v záhlavı́ souboru ,+$ * % #R$""%& řádku ; ;! @"( ( qcd ^MKu takže text bude vypadat napřı́klad takto: Ù6Ù6Ù5 5q ¡u qcd ^MKu qcd ` d ìõ5ìeì6öu q! Ú` ^ Ku q! Ûu Ç Ù6Ù6Ù5 Ç Ç Symptom: Při zadánı́ přı́kazu isapnp nebo při startu dostanete chybové hlášenı́: Ù6Ù6Ù5 × Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBÙÕ£©5ê¥Óñ6ñÊÊ )¨¤)¨6«ÌÊdÅ Ä É£ª5Å"Õ Ä Õ£©5ê)«5Ü6Õ¤¨6«6«6£5Õ¨¤"Ü©íRñd¢5Ë6¤ Ä É £M ê `̨M ¤ eeì qKÉ Ä6Ä × Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBÙÕ£©5 ê u × Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBÙÕ£©5ê¥Óñ6ñÊb Ê )¨¤)¨«¬a Ê `øÅ)¨ © Ä ÕÆ Ä Õé ¨¤6¤ Ä ¦)Ö5¤ Ä Ø¬è6Æ"Ü« Ä Ø Äë Ü6Õ Ä ¨5Õ¤"Ü ë ¨¤ Ä Ø × Ä ¤"Õ×5ÜɨÖ6©6ÖBÙÕ£©5ê¥Óñ6ñÊb Ê )¨¤)¨«¬ Ê 5ÅÅ)£Å£5Õ6Õª5Å6Å Ä Ø © ±Å Ä nª Ä ÉÎ ¤ Ŭ¼` d) Ú ["r æ Å Ê6Ê6ʺêª5Å6¤Æ Ä Å Ä õ Ä Õª6¤"Ü ¨5Õ¤"Ü£©¨¢"£Å¤ Ä Ø Řešenı́: Patrně jste způsobili konflikt mezi hodnotami zadanými v souboru ,+$ * % #R$""%& ; ;! @"( ( a zdroji již dřı́ve* alokovanými pro váš systém. Srov,+$ % #R$""%& ;! @"( ( nejte prosı́m obsah souboru ; s informacemi o zdro!$ jı́ch, které najdete v adresáři ;5( . Jiná možnost je nechat to udělat r$ programu pnpdump pomocı́ volby . V mnoha přı́padech nastávajı́ problémy, je-li v BIOSu zapnuta automatická konfigurace karet ISA PnP. Tehdy (nebo raději vždy) to v BIOSu zakažte. Pokud použı́váte ke konfiguraci pnpdump — isapnp, je totiž tato aktivita BIOSu nadbytečná a může proto jedině škodit. Při přetrvávajı́cı́ch problémech je vám k dispozici rozsáhlá dokumentace * % -7*5 * , /!$ @"( ( . Najdete ji ve vašı́ instalaci v adresáři ; ; |!@ ; ; pro$ balı́k Z,* * % (!@ :@ ;! @)( ( . 235 9. Perifernı́ zařı́zenı́ Karty PCI Karty na sběrnici PCI obvykle uživatel nekonfiguruje. Standard sběrnice PCI se totiž pokoušı́ odstranit mnoho omezenı́ staršı́ sběrnice ISA a umožnit autokonfiguraci. Každou kartu PCI aktivuje při spuštěnı́ počı́tače BIOS (plán rozdělenı́ jeho přerušenı́ však může často uživatel ovlivnit v nastavenı́ BIOSu). Linux čte při startu konfiguraci zařı́zenı́ PCI přı́mo z PCI BIOSu a od této chvı́le tuto informaci použı́vá. Pomocı́ přı́kazu Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ǭ«5ÉÖ"Õ6ܬʤ ë zı́skáte seznam rozpoznaných zařı́zenı́ na sběrnici PCI, viz výpis 9.1.1. "Kܦ0'0%Ý " 8 %" 0'0 8 "%0Ñ 8 "%0%. 8 "%0%. 8 "%0%. 8 "%0%. 8 "%0'1 0 Î 0 ¨ * S QR ` 6* .'.0 Ô + Ô\"ÔÞ',%.'.2 Ô + Ô · 0"Kܦ0ÑÝ "'"'"'"%0'0 0 ¶'&6$6 ` QzR ` 6* Ú &z ` _ ¶ _ ¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T à ¨'¨ Ô'. ¨c T 0 ¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. ¨ ´ D Ñ ¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. # c , ¨ * S QR ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. TQ zà ¨ 2 z 0 T'$ ` - ÞÎ'0 ´ á K ` S D 56 9* ïQR ` 6*T´ D Q e , ÑÑ.0Ü Í` 5 0 Výstup na obrazovku 9.1.1: Výstup přı́kazu * ( $ a 6$ á R'¶R Ý r"42 V dalšı́m odstavci najdete jako přı́klad konfiguraci karet PCI. 9.2 Zvukové karty Na trhu dnes stále ještě najdeme zvukové karty ISA, které jsou postupně vytlačovány zvukovými kartami PCI. Pro konfiguraci běžné zvukové karty pod Linuxem je v současnosti nejsnadnějšı́ cestou použı́t grafický konfigurátor YaST2, který vám automaticky nakonfiguruje modernı́ ovladače vyvinuté 4 = ( v projektu ALSA (o kterém se v přı́padě zájmu dozvı́te vı́ce na | # * r ,!$6>#4Z ;;)94949 @ @ ( { ). Pokud YaST2 vaši zvukovou kartu automaticky nerozezná, je zde ještě druhá možnost, a to použı́t samostatně program alsaconf . Poslednı́, nejobtı́žnějšı́ možnostı́, kterou se proto zabýváme v této kapitole, je použı́t zvukovou podporu realizovanou moduly pro linuxové jádro. 9.2.1 Použitı́ modulů jádra pro podporu zvuku Pokud vám pro podporu vašı́ zvukové karty vyhovı́ dostupná nabı́dka modulů jádra z distribuce SuSE Linuxu, postupujte takto: < Identifikace hardwaru: – Která karta se má nakonfigurovat (výrobce, čip na kartě)? – Jaký se použı́vá hardware (ISA, ISA PnP, PCI)? < 236 Konfigurace hardware: 9.2. Zvukové karty – Nastavte jumpery nebo nastavte kartu softwarově nástrojem isapnp. < Instalace/zavedenı́ ovladače: – Zavede se modul jádra. Vysvětleme nynı́ tyto kroky podrobněji: < Identifikace hardwaru: – Zvukové karty „legacy ISA“ Tyto karty se stále ještě vyskytujı́ předevšı́m u staršı́ch počı́tačů. Na kartě je zpravidla potřeba nastavit různé jumpery, kterými se zadá I/O adresa, IRQ a DMA. – Zvukové karty ISA PnP Tyto karty se podobajı́ staršı́m kartám „legacy ISA“ s tı́m, že I/O adresa, IRQ a DMA se zadává softwarově. Mı́sto jumperů máme tedy zpravidla disketu s programem pro nastavenı́ karty. < – Zvukové karty PCI Zde je konfigurace nejsnadnějšı́. Počı́tač se sběrnicı́ PCI si automaticky konfiguruje karty ve všech pozicı́ch sběrnice. Ovladače pak vidı́ kartu a jejı́ I/O adresu, IRQ a DMA přes softwarové rozhranı́. Konfigurace hardwaru: – Zvukové karty „legacy ISA“: Podle schopnostı́ zvukové karty je třeba nakonfigurovat různé zdroje (angl. resources). Následujı́cı́ přı́klad ukazuje konfiguraci pro Creative Soundblaster 16: Pro audio I/O jsou volitelné adresy 0x220, 0x240, 0x260 nebo 0x280 a pro MPU-401 0x300 nebo 0x330. Adresy pro game port (0x200) a FM syntézu jsou pevné. Karta vyžaduje jedno vlastnı́ přerušenı́, volitelné z IRQ 2, 5, 7 nebo 10. Pro DMA jsou použitelné kanály 0, 1, 3, 5, 6 nebo 7. Výchozı́ je zde DMA 1 pro 8-bitový a DMA 5 pro 16-bitový přenos. Poznámka: Jumpery na kartě je třeba nastavit tak, aby nedocházelo ke konfliktům zdrojů s ostatnı́mi kartami. Toto nastavenı́ si poznamenejte, Rrs ušetřı́te si tak rozebı́ránı́ počı́tače, abyste se mohli podı́vat – Zvukové karty ISA PnP: Zdroje pro tyto karty se aktivujı́ pomocı́ speciálnı́ho software. Zvukové karty ISA PnP se též mohou použı́t s ovladači v modulech jádra. Před zavedenı́m modulu jádra se musı́ karta aktivovat. Pod Linuxem k tomu * % % /.!( vytvořı́ konfiguračnı́ soubor sloužı́ balı́k @"( ( . Program ( ( se seznamem všech zdrojů karet ISA PnP použitelných v systému. Následně lze tento seznam ručně editovat pro vlastnı́ přerozdělenı́ systémových zdrojů. Zadánı́m přı́kazu ¤ Õ×5Ü6ɨÖ6©6ÖÙÕ£©5ê Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×¬ÇøÖ6©6Ö6ت¦"Ö]Ê5ÕdæÌ× Ä ) ,v$ * % #R$)"%& ;! @)( ( se vytvořı́ soubor ; . Dále se Creative Soundblaster AWE64 aktivuje: 237 9. Perifernı́ zařı́zenı́ f R f ; ` Kª§ e R f§$R ` S Rf ; ` e ` °¶ « Ö T Ú'Ú T'¶ _ ªü ` §X« Ö ¶ Ú ¨c Ó _ e _ e Í §$R ` S * ` *$ Í T Û Í S ` º!*f: ` 6 e R<6 +'+;';'; R º $59*!4 Q!5SRR _ '6!* á 6!* á _ ' ` '$ Ñ e ` z ×´ D z × ÚD T%´ à ×:¨ c «9T ×:¨ ´ D ¶ _ × ÕD%Ú « × Q«9¶ Íz ¹ f e f: ` ª ô ` '*!R*f f6SR *ø ` '* ` *$ ` '* S + + '*$Rº6 " ´ ÚD 'T _ ¨ k D" ´¶ D'D ´ c D _ c Q9· D ´'# D%Úb" ´ T z « Ú_ 'y «9¶ ÚD c %D Ú'Ú ` $'$ 0','0'2 ` $'$ 0','0 a R6 ` Sô$9 * 6Kf6R /%ô . Ñ:-(0 $ aX-%. Î 0'0 Þ 0 fS `Rá @6 #µ Ù « Ú_Ã0 0','0aÙ _'D à%ÚD c D%Ú'ÕDÙ ¨Í Þ Ù c¨ ¹_ ,Ù ¨ Q _ ¹ ×:¨ « Í T _ T' Ù ×:¨ Ú Û Í T _ T' Ù ×´ k T Ù × kDRk Í T _ T' Í T _ T' Q ` '$ Ñ 6 × R6 ` Sï$9* 6Kf6R /%.ïÑ:-§0 §$ aX-%. Î ' 00 Õ 9*$ ¨ $ Q _ 0'0Î Kª c R6 ` S¶R a R 2Þ'1Þ%.Î'1'/', ª e Õ R* Ñ 0 ª Õ 9*$X&R* , 0 T'¶ c¨ 6!* áT"'"'â QR ` 6& c z T ÖD1%. µ S9$ "'" ( á ` S$ %6& ô$ Q _ 0'0%.'. ´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0 ´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0 ´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0 ´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0 ´ %6& §& 9*$ R'& %$ á R 0 e 9 * 6 a S ; e ` *S9 e f6K (& e © ` a e ` * á %$dKf §´* » f á R È'*R!'69* D $6K ¶ ( × Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D 'T ¶ c¨ k S 6SR ×:¨ ×´ 238 ×´ × /Ù Þ 0 ÖTÚ¶ ¨¶µ Ù 0 /%. 2Þ 2 ` 2 a 2 2$ 5K%$ '*R!'69* ô e R*f6 á ` 6 *ô á &9*Sª ` S f ` * ` * á ï 5K% $ e ` 6& ` × T Q _ Ù ;e 9* e ` Q _ 0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/', 6!* áT"'"'â TR$6 "'" e Ù'Ù 656Kª§ e ¹ × %´ 0 * *S9 ß c ` ($9*$9* fR'* 6*@6 66K ' RfR%$ ¨Ú Û / ·5 á e RKªü%$ á 9*K 6&ø!* RR × a ($Rf ` S ¶ _(0 ×:¨ Ú Û / × k «´ D 8 DÙ'Ù'Ù ´ k T e ` *'*S Ñ Í K ÞÔa K §´ k T *9S á ` ( S $% &6ô* ` a © ` R ´kÍ T ` % ô!*ïR' * a a Í 59 $ ´kÍ T ` (* % ô!*ôR' * a ; ' $¢59$ ´ k T e ` *'*Sï% $ô!*ïR! ` 6 a SR° 59 $ T ¶'¶ D ' k T 0 × 9Q ·' Ñ Ù'Ù ¶% ´ k T e ` *'*S / :Ñ 1Ôa K §´ k T *9S á ` ( S $% &6ô* ` a © ` R ´kÍ T ` (* % ô!*ôR' * a a Í 59 $ ´kÍ T ` % ô!*ïR' * a ; ' $¢59 $ ´ k T e ` *'*Sï% $ô!*ïR! ` 6 a SR° 59 $ T ¶'¶ D /Ù'Ù k T Ñ × 9Q ·' Ù 9.2. Zvukové karty S $%&6§$R9$ Ñ:1 a K ¨ « ` $'$ S !* á ` ( k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0 0',','0 k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0 0',','0 ¨ « a` ` S á *69 * Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5 K%$S6 Ñ:1 0 ×Óc¨ Dº:Ñ 1Ù × z T c DX0 0',','0Ù'Ù á ` ( S $% &6§ $R9 $ :Ñ 1 a K ¨ « ` $'$ S !* k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0 0'2'2'0 k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0 0'2'2'0 ¨ « a` ` S á *69 * Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K%$S6 , c ¨ DX,Ù × T c DX0 0'2'2'0Ù'Ù Ñ ×Ó z $R9 $ :Ñ 1 a K ¨ « ` $'$ S !* á ` ( S $% &6§ k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0 0'2ÞÞ k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0 0'2ÞÞ ¨ « a` ` S á *69 * Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K%$S6 . , ×Óc ¨ D(.Ù × T c DX0 0'2ÞÞ Ù'Ù ×:¨ « ×:¨ « z D *$§$9*$9* fR'* 6* × ¶T kD K Q _ 0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/',ܦ0%Ý T$6 × TQ _ Ù ¹ Ù'Ù ×:¨ « § á ` S$%&6º$ Q _ -'0'0', ´%&6 &9*$ ´% &6 &9*$ ´% &6 &9 *$ ´% &6 &9 *$ ´% &6 &9 *$ Ù R'&%$ R' &% $ R' &% $ R' &% $ R' &% $ 0 2 Î 0 2` 0 2 a 02 02$ á R á R á R á R á R e 9 * 6 a S ; e ` *S9 e f6K (& e © ` a e ` * á %$øKf ´* » f á R Ô'*R!'69* '*R!'69* ô e R*f6 á ` 6 *ô ` S f ` * ` * á ô á &9*Sª 5K% $ e ` 6& ` × T Q _ Ù ;e 9* e ` × Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D Q! T'¶ c¨ × % ´ ¶ àRa 0', D $6K ¶ § Q _ 0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/', ` 6 a SRX$%&6ô$ à 6!* áÃ"'"'â µ ` 6 "'" e k S 6SR ×:¨ « 656Kª e ¹ f * Ñ § ß *S9 c ` §$9*$9* fR'* 6*@6 66K ' RfR%$ á ` S($%&6§$R9$ Ñ:1 a K ¨ « ` $'$ S!* k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0 0','0'0 k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0 0','0'0 ¨ « a` ` S á *69 * Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K% $S6 Þ 0 ×Óc ¨ D Þ Ù × T c DX0 0','0'0Ù'Ù z D *$§$9*$9* fR'* 6* × ¶T kD K Q _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%.Î'1'/',ÜÓÑÝ µ ` 6 × TQ _ Ù ¹ 'Ù Ù 5K%$ á ` S$%&6º$ Q _ 0'0','2 ´%&6 &9*$ ´% &6 &9*$ ´% &6 &9 *$ ´% &6 &9 *$ ´% &6 &9 *$ R'&%$ R' &% $ R' &% $ R' &% $ R' &% $ Ù á R á R á R á R á R 0 2 Þ 0 2` 0 2 a 02 02$ 239 9. Perifernı́ zařı́zenı́ e 9 * 6 a S ; e ` *S9 e f6K (& e © ` a e ` * á %$dKf §´* » f á R È'*R!'69* D $6K ¶ ( '*R!'69* ô e R*f6 á ` 6 *ô á &9*Sª ` S f ` * ` * á ï 5K% $ e ` 6& ` × T Q _ Ù ;e 9* e ` × Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D T'¶ c¨ Q _ 0'0Î + 2Þ'1Þ%.Î'1'/', × 6!* áT"'"'âÖ` & _`a SR e ×:¨ « :× ¨ « :× ¨ « ¹ %´ , "'" k S 6SR 656Kª§ e * 5K%$ ß *S9 c ` ($9*$9* fR'* 6*@6 66K ' RfR%$ á ` S$%&6($R9$ Ñ:1Ôa K ¨ « ` $'$ S!* k !*55 ¨ « a` ` $'$ 0 0'1','0 k` 65 ¨ « a` ` $'$ 0 0'1','0 ¨ « a` ` S á *69 * Ñ a ¶R a Rïf ¨ « ` $'$ 5K% $S6 . 0 ×Óc ¨ D§.Ù × z T c DT0 0'1','0Ù'Ù Ñ × T c D(0 0' ` ,'0Ù'Ù , × z T c D(0 0 ,'0Ù'Ù z D *$§$9*$9* fR'* 6* × ¶T kD K Q _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%.Î'1'/',ܦ,%Ý%Ö` & × TQ _ Ù ¹ Ù'Ù D *$ `Rá üQ e 0 0'0 × « ÓÙ Ú R R%* ` SS × Ö T ¨ _RÍ « ÚÓ'D Ù ¹ ` '$ Ô e \ Ö ` K Ù _`a SR f Ó % ` – Zvukové karty PCI: Jak již bylo řečeno, konfigurace zvukové karty PCI je nejsnadnějšı́. Počı́tač se sběrnicı́ PCI si automaticky konfiguruje karty ve všech pozicı́ch sběrnice. Ovladače pak vidı́ kartu a jejı́ I/O adresu, IRQ a DMA přes definované softwarové rozhranı́. Stane-li se, že nemáte možnost, jak přinutit BIOS, aby přidělil některé kartě PCI jiný IRQ, zkuste zasunout kartu do jiného slotu. Přidělovánı́ IRQ na sběrnici PCI bývá totiž také závislé na pozici. < Instalace a zavedenı́ ovladače: V poslednı́m konfiguračnı́m kroku je třeba předat modulům ovladačů ,+$ informace o hardwaru. To se uskutečnı́ pomocı́ položek v souboru ; ; /- ,*³#R$""%& . . – Zvukové karty ISA a ISA PnP: Distribuce SuSE Linuxu obsahuje předkompilované moduly pro typy ,% / . zvukových karet, podporovaných jádrem (balı́k : ). Informace *6-7*", o modulech jádra pro zpracovánı́ zvuku obsahuje balı́k )1 a po -7*6 *5+$ %4$6- ,)%4 )% ; ; ;4! 1!;"D . @ ; instalaci je najdete v adresáři *""-4%/ . ,+$ /- ,!*³#R$))%& Přesvědčte se, zda v souboru ; ;. nejsou aliasy pro &4& zvuk nastaveny na – v tom přı́padě je „zakomentujte“ znakem ve stylu výpisu 9.2.1 na str. 244. Vlastnı́te-li např. kartu z rodiny Soundblaster 16, můžete pak zavést ovladač pro všechny funkce karty (audio, MPU-401 a FM syntézu) přı́kazem: 240 9.2. Zvukové karty Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×¬Ç ¦£ØÖ5Å)£¢ Ä É¢]Ü£ò6ìõeeìÜÅn5òsøØ¦4¨òí Ø¦4¨íñòsô¦"Ö6ª Ü£ò6ìõ6ö6ö6ì Tı́mto přı́kazem se zavede vlastnı́ ovladač pro Soundblaster 16 (tentýž modul se použı́vá i pro AWE64). Ovladač pro MPU401 je jeho částı́. - 44½ A *""-4%/ *""-4%/ Á , 9 Dalšı́ moduly, potřebné pro funkci karty, @ , *""-4%/v$", a se zavedou automaticky. Tyto moduly poskytujı́ některé základnı́ funkce a dále funkce společné všem zvukovým modulům. Můžete se pak přesvědčit přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ǭ«5ɦ£Ø že se tyto moduly správně zavedly. Dále přı́kaz Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Çï¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä ¨Ø)«5Ü¢ Õ¨Å6ØjÜ£òìõ5ö6ó6ó < zavede modul pro FM syntézu na kartě. Současná verze poskytuje ovladače pro podporu zvuku, uvedené v tab. 9.1 na následujı́cı́ straně. Seznam parametrů některých modulů pro podporu zvuku najdete v kapitole o parametrech jádra (odst. 13.3.4 na str. 321). Zvukové karty PCI Ukážeme zde krok za krokem konfiguraci zvukové karty PCI na přı́kladě Creative Soundblaster PCI 64/128: Karty Soundblaster PCI 64/128 obsahujı́ čipy Ensoniq ES1370 nebo ES1371. 1. Nejprve zjistěte na kartě, zda má čip ES1370 nebo ES1371. 2. Dále najděte v souboru ; položky: ,+$ ;. /- ,!*³#R$))%& přibližně na řádce 49 ¨«5ܨ5ɬկ"¨Å)ÊR¦¨ j £Å)Ê"íRî£ê6ê ¨«5ܨ5ɬɣª6©5Ø£êê ¨«5ܨ5É ¦4ÜØ"ÜÌ£êê Tyto položky modifikujte takto: Ç̨6«5ܨ6ɱկ"¨Å)ʦ4¨ j £Å5ÊíRî]£ê6ê Ç̨6«5ܨ6ɱɣª6©5ر£ê6ê Ç̨6«5ܨ6Éï¦ÜØ"ÜÌ£ê6ê Přibližně na řádce 108 začı́ná konfigurace zvukových modulů. Položku Ç̨6«5ܨ6ɱկ"¨Å)ʦ4¨ změnı́te na ¨«5ܨ5ɬկ"¨Å)ÊR¦¨ j j £Å5ÊíRî £Å)Ê"íRî Ä É"íö£6ì Ä É"íö£6ì tı́m, že odstranı́te znak pro komentář. Pokud máte na kartě čip ES1371, postupujete podobně s tı́m rozdı́lem, ,!*!A A# 3@? že použijete následujı́cı́ položku pro modul . 3. Spust’te mixér. * / vám zobrazı́ výstup podobný 9.2.1 na str. 243. Přı́kaz . 4. Pokud toto neproběhne správně, zkuste ještě přidat přı́kaz /, (". /r @ . 241 9. Perifernı́ zařı́zenı́ /A A6I# ¼ / A ½ # @ ¼ ¼ / 0 $ /X#K @ ! à @ $ $ #K .!( $*5½ä äI# 3 ,*!A # 3 ?4Á K ,*!A AB# K3 ? ,*4*4*" 7A# Z-7*³# /A6#K .+@ # .+@ -½ AB# .( Á *6%/X# . *6%/ $ *4* $³# . à @ *6%/ %4% $ ,# . Ã)(7 @ % ä4ã4#K . # (v3 * # (v3 @ * ä# (v3 @ @ *"ä# * *³# 4 ( *0# (@ *6Z # @@1? * &!**"ä# ) *)"% $52 0!,!*³#K *)"-4%/X#K *)"-4%/ # 9 *)"-4%/v$),# **4$ ,I# @"( # 61 - 44½ A# @ Á - 4 ã # @ ¼ Á 2 / # Ã.8 2,&"%># 9@ AD1816 čip (např. TerraTec Base1/64) AD1848 čip (MSS) Generický ovladač OPLx CMI8338, experimentálnı́ Crystal 423x čipsety Ensoniq 1370 čipset (viz PCI64/128) Creative Ensoniq 1371 čipset (viz PCI64/128) Solo1 ES1938/ES1969 Gravis Ultrasound MAD16 Turtle Beach Maui a Tropez MPU401 Turtle Beach MultiSound Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti Turtle Beach Pinnacle/Fiji Neo Magic OPL3 OPL3-SA1 YMF711, YMF715, YMF719, OPL3-SA2, OPL3-SA3, OPL3-SAx Pro Audio Spectrum Personal Sound System (ECHO ESC614) Sound Blaster a klony Aztech Sound Galaxy MIDI - softwarová syntéza S3 Sonic Vibes funkce pro všechny moduly Nı́zkoúrovňový ovladač zvuku Top level handler pro zvukový systém Ensoniq SoundScape MediaTrix AudioTrix Pro UART401 UART6850 Sound Blaster DSP čipy Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus Tabulka 9.1: Seznam ovladačů pro podporu zvuku 5. Zkuste nynı́ spustit jednoduchý program, např. kscd nebo xmms, který dává nějaký zvukový výstup. Nezapomeňte určitě nastavit mixér – pokud budou totiž všechny jeho Rr!s kanály na nule, uslyšı́te samozřejmě hrobové ticho 242 9.2. Zvukové karty "£Øª"« Ä £ ì Ä É"íö É Ú5Ü÷ Ä e%í £î5ó eì6óî É£ª6©5Ø)Õ£Å Ä Ù6Ù6Ù Ä ØÌ¢5Ë í q¨ª6¤)£5Õ« Ä ¨©Ku Æ î q¨ª6¤)£5Õ« Ä ¨ ©Ku * Ä É"íRö£6ì / Výstup na obrazovku 9.2.1: Výstup přı́kazu . Test, zda se všechno podařilo Zavedli jste všechny potřebné moduly a nynı́ si přejete otestovat zvukový výstup. Zadejte tedy přı́kaz Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬ÇÕ¨¤×Ø Äë ×5É©5Ø"ɤ)¨¤ Napřı́klad pro SB 16 se objevı́ výstup podobný jako výpis 9.2.2: Ù6Ù65Ù ª Ø"Ü£øØ Äë Ü6Õ Ä É+¥ 5 ì¥ Ú6£ª6©5Øa"«6¨6ɤ Ä Å íñ³qÓîBÙíRöuq5^@u ÚË©5¤Æ¬Ø Äë Ü6Õ Ä É+¥ ìx ¥ "¨¦4¨Æ"Z ¨ ` ^)ö ÜØ"ÜøØ Äë Ü6Õ Ä É+¥ ì¥ Ú6£ª6©5a Ø "«6¨6ɤ Ä Å íñ "ܦ Ä Å)É+¥ ì¥ ÚË)ɤ Ä ¦WÕ«£5Õé Üõ Ä Å)É+¥ ì¥ Ú6£ª6©5a Ø "«6¨6ɤ Ä Å $ Výstup na obrazovku 9.2.2: Výstup přı́kazu @ ; /,2 ; *6%/v*6 @ Pokud dostanete něco podobného, zkuste přehrát nějaký zvukový soubor, *6%/ *6%/ *6%/ *6%/ 2 / který obsahuje série , balı́k @ , balı́k 9!@ nebo balı́k . . *" $ ," *%/ Potřebujete k tomu ještě nainstalovat balı́k 1 a balı́k @ : ze série . Zadejte: Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬ÇdÖ"«6¨Ë±×ªÉÅ)×6ÉÆ"¨Å Ä ×5É£ª6©6Ø"É×è"¨ ë ×6¨Ö6Ö)«6¨ªÉ Ä Ù è"¨ ë Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ç̤6Å)¨5ÕRé Ä Åת"ÉÅ)×5ÉÆ)¨Å Ä ×5É£ª6©5Ø"É×R¦4£Ø)×Å Ä ¢ Ä «)ÉvÙ ¦4£Ø Na přehránı́ souborů Midi se hodı́ napřı́klad program KDE kmidi, pokud vaše karta Midi podporuje. $ /4,2 *6%/v*5 ; ; @ a pokud vám Pokud jste dostali správný výstup zadánı́m @ *""%Z># 2 hraje i přı́kaz (v@?].v? 9!@ bez chybových hlášenı́, nezapomeňte ještě spustit a nastavit mixér na panelu KDE – výchozı́ hlasitost bývá totiž nastavena na nulu, aby nedošlo k náhodnému poškozenı́ reproduktorů. Automatické zavedenı́ modulů jádra Pokud jste se ujistili, že je vaše karta plně podporována distribucı́ SuSE Linuxu, můžete poskytované moduly jádra zavádět automaticky. Na to je potřeba ,+$ /- ,*³#R$""%4& ;. doplnit položky v souboru ; . Napřı́klad pro Soundblaster 16 zde doplnı́te údaje podle výpisu 9.2.1 na následujı́cı́ straně. 243 9. Perifernı́ zařı́zenı́ DZ¨6«5ܨ5ɬկ"¨Å)ÊR¦4¨ j £Å)ÊíRî]£êê DZ¨6«5ܨ5ɬɣª©5Ø£ê6ê DZ¨6«5ܨ5É ¦ÜØ)ÜÌ£ê6ê ¨6«5ܨ6ɬկ"¨Å5ÊR¦4¨ j £Å)ÊíRîÉ¢ Ö"£5ɤ5Ê5ܩɤ5¨6«6«É¢×5ɢܩ"×R¦£ØÖ5Å)£¢ Ä ÄÊé<ÄaÄR¨Ø)«5Ü¢ Õ¨Å6ØKÄ £Ö5¤"Ü£©É±É¢]Ü£ò6ìõ5 ì eeìÜ Å n6 ò £Ìئ4¨òíôئ4¨íRñ6òsï¦"Öª Ü£òìõ5ì6ö6öì £Ö5¤"Ü£©É¬¨Ø)«6Ü¢ Õ¨Å6Ø]Ü£ò6ìõ5ì6ö6ó6ó Ç ]ÉË©5¤Æ Ä É6Ü÷ Ä Å b Obsah souboru 9.2.1: Soubor ; duly ,v$ ;. /" ,!*³#$""%& : Volby pro zvukové mo- Neexistuje pravidlo, jak určit, které funkce určitá zvuková karta poskytuje. Je potřeba vlastnit nebo sehnat na Internetu dokumentaci ke kartě a potom se -7*5 *5+$ %4!$- ,5% "% *)"-%/ podı́vat do adresáře ; , které mo; ;! 1;"D . @ ; duly je potřeba ještě zavést. Mnoho rad najdete přı́mo ve zdrojových tex-7*5 *6+$ %4/ 2,"+* *")-%/ tech ovladačů a v adresáři ; . V souboru ; ;4! 1!; ; ,+$ /- ,*³#R$""%& jsou dále předem definované položky, které můžete ; ;. upravit podle své potřeby. ,"+$ /- ,!*¿#R$""%4& Kromě zavedenı́ modulů s použitı́m ; ;. je zde ještě mož/ " 0, ,+$ % ># nost použı́t jedno nebo vı́ce volánı́ přı́kazu . v souboru ; ( ;! / 0!4X# !$ ; @4 , viz odst. 16.4 na str. 377. 9.3 Hardwarové porty 9.3.1 Porty PS/2 Porty PS/2 vyvinula původně firma IBM pro své osobnı́ počı́tače řady PS/2. Rychle se rozšı́řily a standard ATX je již zahrnuje jako zásuvky pro klávesnici a myš. V současnosti jsou pomalu vytlačovány modernějšı́m portem USB. Konfigurace portů PS/2 nenı́ pod Linuxem nutná, protože podpora portů PS/2 je integrována ve všech dodávaných jádrech. Systém pak automaticky detekuje porty PS/2 a je schopen s nimi pracovat jako se soubory zařı́zenı́ /,2 0/ /,"2 * ; ;": ;)( @ 1 . a; 9.3.2 Sériové porty Sériové porty (RS232) počı́tače se dnes nejvı́ce použı́vajı́ k připojenı́ externı́ho modemu. Je na ně možné připojit i sériovou myš, ale myš PS/2 mı́vá zpravidla lepšı́ ovládánı́ a jemnějšı́ krok. *"," # )@ Pro podporu sériových portů je třeba mı́t nainstalovaný modul jádra . Ten se zavede automaticky v okamžiku, kdy kterýkoli software chce port poprvé použı́t. Dejme tomu, že jste*"si nakonfigurovali přı́stup na Internet přes A , # CF"G :. V tom přı́padě se modul 5@ zavede těsně před tı́m, než se vytvořı́ spojenı́ k poskytovateli. Se sériovými porty pracuje systém jako se soubory zařı́zenı́ ; /,2 7A ; ; ? atd. 244 /,2 ; ? Á , 9.3. Hardwarové porty Konfiguraci sériových portů můžete změnit malým programem setserial. Ten ,v$ % >#K/ *), se rovněž volá při každém startu systému skriptem ; ;! ; )@4 . Vı́ce o programu setserial se dozvı́te z jeho manuálové stránky. 9.3.3 Paralelnı́ porty Paralelnı́ port využı́vajı́ předevšı́m tiskárny. Jako náhradnı́ řešenı́ se na něj též připojujı́ externı́ mechaniky ZIP nebo CD. Tzv. subsystém „parport“ současného linuxového jádra 2.2.xx je navržen tak, aby dokázal současně pracovat na jednom portu s vı́ce zařı́zenı́mi.1 To se hodı́ napřı́klad u externı́ mechaniky ZIP, „pověšené“ na paralelnı́ port, na kterém je již připojena tiskárna. Jak se inicializuje (!@ ( "4 4 $ Potřebujete mı́t podporu v jádru pro (!@ ( a (@ ( ( .2 Přitom předsta 4 $ vuje (!@ ( vlastnı́ subsystém v jádru, zatı́mco (@ ( má na starosti ( hardwarové napojenı́ na architekturu PC. Přı́kazem Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä Ö)¨ÅÖ"£Å¤ ÖÕ * / můžete tyto moduly manuálně připojit. Přesvědčte se dále přı́kazem . , zda byly nalezeny a konfigurovány porty, kde by se ve výstupu měly objevit "4 4 $ v seznamu moduly (!@ ( a (!@ ( ( . Podı́vejte se také do souboru 2 "Z ,!** Z,* 4 , s jakými hodnotami byl (!@ ( inicializován (viz ; @ ;4 ;. @ výpis 9.3.1). {ª6©ödì6ð¥ís̤ª5õøé Ä Å© Ä «7¥ÈÖ)¨ÅÖ"£Å¤5쥢5Ê5ɤ6Ë)« Ä Obsah souboru 9.3.1: Inicializuje se (!@ ,+$ /"- "4 ( :; Ú ~kc 2 ¨¤Ììõ5ö£ó @ ;4 Z ,!*4* ;. @ Z,* ,!*³#$")%& V souboru ; ;. (viz část výpisu 9.3.2) je ukázka konfigurace paralelnı́ho portu. „Zakomentované“ řádky zde dávajı́ návod, jak aktivovat dalšı́ paralelnı́ port. ¨6«5ܨ5ÉôÖ"¨ÅÖ"£Å6¤ «6£è"« Äë5Ä « Ö"¨ÅÖ"£Å6¤ ÖÕ £Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ Ö"ձܣò6ìõ6ö£6óÜÅn6ò©"£© Ä ÇZê¬Ë5£ª¬Æ"¨ ë6Ä ¦"ª"«¤)ÜÖ"« Ä Ö"¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤"É<k ÉÖ Ä Õ6Üê6ˬ¤Æ Ä ¦j¤ÆÜ6ɺè)¨ËB¥ Ǭ£Ö5¤)Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤ ÖÕÜ£ò6ìõ5ö£6ó7kÓìõe£6ó ÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä Obsah souboru 9.3.2: Konfiguruje se (!@ ( 4 :; ,v$ ;. /" ,!*³#$""%& 1 To je zlepšenı́ oproti jádru 2.0.xx a staršı́m, kde smı́ být na jednom portu pouze jedno zařı́zenı́. Nepotřebujete na to překládat jádro, protože potřebné moduly jsou v SuSE Linuxu dodávány přeložené. 2 245 9. Perifernı́ zařı́zenı́ Při potı́žı́ch nejprve zkontrolujte údaje BIOSu, zda je tam vůbec paralelnı́ port aktivován. Měl by zde mı́t uvedenu adresu (standardně Á13K?¼ ) a pevné čı́slo přerušenı́ (IRQ). Nastavenı́ typu „auto“ pro Linux nepoužı́vejte. Stává se, že záležı́ na pořadı́ zapı́nánı́ jednotlivých zařı́zenı́ – zatı́m osvědčený způsob je zapnout nejdřı́ve počı́tač a vzápětı́, ještě než dojde ke startu systému, zapnout problematické perifernı́ zařı́zenı́ (doporučujeme podı́vat se též do přı́ručky dodávané se zařı́zenı́m, pokud ji máte). Jak se použije (!@ ( "4 : tiskárna, mechanika ZIP, PLIP atd. Pokud použı́váte některé zařı́zenı́ na paralelnı́m portu, musı́te zavést jeho modul. V přı́padě tiskárny se jedná o modul )( : Ä ¨Å6¤ÆB¥ * Çô¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä / Přı́kaz . Ö"¨ÅÖ)£Å6¤ Ö"¨ÅÖ)£Å6¤ «Ö «Ö zde pak (mimo jiné) ohlásı́: Ö"Õ ssñ6ó ñó6óî s"í6íñ í ì í q¨ª6¤)£5Õ« Ä ¨©Ku Ö"¨ÅÖ"£Å6¤ ÖÕ±«Ö qþª6©ªÉ Ä Ø@u Stejně jako u ostatnı́ch zařı́zenı́ připojených na paralelnı́ port, i zde platı́, že 2 Z ,*4* Z,* !$ v souborech ; @ ;4 a ;)( najdete podrobnosti ;. @ ;)(@ ( o konfiguraci tiskárny. Pokud vše běžı́ správně, nemusı́te moduly zavádět ručně, zařı́dı́ to automaticky napřı́klad program Kmod (viz odst. 12.2 na str. 301), když je odeslán soubor k tisku. Mechaniky ZIP podporuje modul (4(!@ nebo .4. – viz dále odst. 9.4.3 na str. 250. Dalšı́ doporučenı́ Dalšı́ informace k ovládánı́ paralelnı́ho portu najdete u zdrojových textů jádra -+*5 *5v$ %!$- ,)% "% ># ; ;4! 1;"D . @ 1 v adresáři ; v souborech (@ ( a /,I# (@ 1 . 4 ( @ ( ( najdete na | Informace k aktuálnı́mu stavu programů pro #-,#%!, %4- r # 4 = #"-!,z#%!," ;;)94949 ;! 1 (( | .+ ( 4 ; ;)9949 ; a | (@ ( ; . = 9.3.4 USB – Universal Serial Bus V roce 1994 se spojily firmy Compaq, Intel, Microsoft a NEC a definovaly univerzálnı́ sériovou sběrnici, USB (angl. Universal Serial Bus). Cı́lem bylo snadné připojenı́ počı́tače k telefonnı́ lince a modernějšı́ náhrada existujı́cı́ho paralelnı́ho a sériového rozhranı́. Dostáváme tı́m jednotný USB kabel a zásuvky, takže odpadá změt’různých typů kabelů, jako je PS/2 (klávesnice, myš), RS232 (modem), SCSI (scanner), Centronics (tiskárna, mechanika ZIP), atd. Sběrnice USB rovněž umožňuje připojovánı́ a odpojovánı́ zařı́zenı́ za běhu 246 9.3. Hardwarové porty systému. Napřı́klad je možné přinést a připojit přenosnou tiskárnu, vytisknout si soubor, tiskárnu odpojit a zase odnést, aniž bychom museli vypı́nat či restartovat počı́tač. Prvnı́ verze USB se objevila roku 1996 a za nı́ následoval rychlý vývoj. Současná verze USB 1.1 již současně podporuje až 127 zařı́zenı́ při maximálnı́ přenosové rychlosti 12 Mbit/s. Vývoj linuxové podpory USB rychle pokračuje, nenı́ však dosud uzavřen. Přesto je již možno najı́t podporu pro dlouhou řadu zařı́zenı́ USB (klávesnice, myši, modemy a tiskárny), kde jistě ocenı́te jejich velmi snadnou konfiguraci pomocı́ YaST2. Od verze jádra 2.4 je již linuxová podpora USB standardnı́. 4 Detaily implementace USB pod Linuxem najdete na | %4- r4-7*60#"4Z ! 1 . ( = ;4;)9499 # Použitelné moduly V následujı́cı́m podáváme přehled použitelných modulů spolu s vysvětlenı́m, pro která zařı́zenı́ má být modul zaveden. Uvedené moduly se nacházejı́ 0 /- ,!* ä#½X# -7*0 v adresáři ;4! ;. . Detailnı́ informace o jednotlivých ; 1!; -7*5 *6+$ %4$6- ,"%4 5% -+*0 ; ;4! 1!;"D . @ ; ; . modulech najdete v adresáři ; Pokud se dále mluvı́ o vstupnı́ch událostech nebo obecně o „událostech“ (angl. events), rozumı́ se tı́m pohyb myši, stisknutı́ klávesy atd. input.o Modul je třeba zavést, než se uvedou do provozu vstupnı́ zařı́zenı́ USB. Sloužı́ ke komunikaci přes USB mezi% hardwarem a zpracovánı́m -># -7*5 1 ; událostı́. Dalšı́ informace najdete v souboru ( z adresáře ; *6+$ %4!$6- ,)%4 )% -7*60 ;4! 1!;"D . @ ; . usbcore.o USB Core je subsystém USB, zjednodušujı́cı́ komunikaci s nainstalovaným hardwarem, která je nezávislá na definovaných datových strukturách, makrech a funkcı́ch. Přes společné rozhranı́ na operačnı́ systém (API) jsou podporovány rutiny všech zařı́zenı́ USB a řadiče USB. usb-uhci.o / usb-ohci.o Tyto moduly se týkajı́ řadiče USB, který je zpravidla integrován v čipsetu na základnı́ desce vašeho počı́tače. U staršı́ch základnı́ch desek je možno nainstalovat samostatný řadič USB na kartě PCI. Řadič USB je kompatibilnı́ s jednı́m ze dvou standardů USB: UHCI (Universal Host Controller Interface) pocházejı́cı́m původně od firmy Intel, nebo OHCI (Open Host Controller Interface) pocházejı́cı́m původně od firmy Compaq. -7*60vr $ #K | použijte pro čipsety OHCI (Compaq, NEC, iMacs, Modul OPTi, SiS, ALi, Lucent, CMD atd.). -7*60vr5- $ #K Modul | použijte pro čipsety UHCI (Intel, VIA). 4) * $ r"2 P Z4, ~!"t Po přihlášenı́ jako uživatel můžete přı́kazem ( ( ~ U U zjistit typ vašeho řadiče USB, kde se vám objevı́ bud’ C nebor F C . Podle toho se použije odpovı́dajı́cı́ modul. hid.o Použı́vá se pro tzv. HID (angl. Human Interface Devices), což je třı́da zařı́zenı́, obsahujı́cı́ klávesnice, myši, pákové ovladače, tablety atd. 247 9. Perifernı́ zařı́zenı́ ¹)/,2X# V adresáři existujı́ ke každému zařı́zenı́ dva moduly: Modul představuje vyššı́ vrstvu (angl. high-layer) (kde je „*“ např. pro myš mouse) a působı́ jako rozhranı́ mezi hardwarem a uživatelským programem jako X -7*607¹³#K nebo hry. Modul představuje nižšı́ vrstvu (angl. low-layer), která vytvářı́ vstupnı́ události. Použı́vajı́ se oba moduly, přičemž „low-layer“ se /X# použije jako alternativa modulu | . U zařı́zenı́ USB existujı́ dva módy jak popisovat vstupnı́ události: Mód HID umožňuje podporu všech funkcı́ zařı́zenı́ a vyžaduje složitějšı́ modul /X# |7 , zatı́mco mód HIDBP HID boot protocol je silně zjednodušený mód a podporuje pouze základnı́ funkce zařı́zenı́ pro podporu v BIOSu. usbkbd.o Modul umožňuje použitı́ základnı́ch funkcı́ klávesnice v módu HIDBP. Tato zařı́zenı́ se však přednostně obsluhujı́ s pomocı́ modulu /X# /X# . Oproti modulu | funguje pouze na klávesnici. | usbmouse.o Modul umožňuje použitı́ základnı́ch funkcı́ myši v módu HIDBP. Tato zařı́zenı́ se však přednostně obsluhujı́ s pomocı́ modulu /X# /X# . Oproti modulu | funguje pouze na myš. | keybdev.o Modul překládá vstupnı́ události v nı́zkoúrovňovém módu (RAW) klávesnice, závislém na architektuře. Je stále ještě ve vývoji, ale podporuje již prakticky všechny architektury. mousedev.o Modul překládá události od myši, digitizéru nebo tabletu na povely PS/2. Je stále ještě ve vývoji, a proto použı́vejte raději modul ,2/,2X# , zvláště u myšı́ s rolovacı́m kolečkem. acm.o Modul se zavádı́, pokud komunikačnı́ zařı́zenı́, tj. modem či terminálový adaptér odpovı́dajı́ specifikaci ACM (angl. Abstract Control Model) třı́dy zařı́zenı́ USB. ACM je metoda, jak komunikovat s modemy. Podporované modemy $ # -7*5 *5+$ %41 v adresáři ; ; ;! 1; jsou vyjmenovány v souboru @ . !$6- ,)% "% -v*60 . D . @ ; audio.o připojuje digitálnı́ zvuková zařı́zenı́ a podporuje digitálnı́ mixéry, zpracovánı́ signálu a reprodukčnı́ zařı́zenı́. dabusb.o podporuje zařı́zenı́ pro „amatérské rádio“. dc2xx.o připojuje digitálnı́ fotoaparáty Kodak, série DC-2xx a dalšı́ aparáty /v$"ä # mimo Kodak. Dalšı́ informace najdete v souboru v adresáři 141 1 -7*5 *6+$ %4!$- ,"% "% -v*60 . ; ; ;4! 1!;5D . @ ; evdev.o Všeobecné rozhranı́ evdev ovládá vstup událostı́ od zařı́zenı́ tak, aby byly kódy událostı́ ve všech architekturách stejné a hardwarově nezávislé. Modul podporuje rozhranı́ API. ibmcam.o podporuje webové kamery IBM a Xirlink, plně podporuje zatı́m 0 $ # 1 pouze některé funkce. Dalšı́ informace najdete v souboru . @6. -7*5 *6+$ %4$6- ,"%4 5% -+*60 v adresáři ; ; ;4! 1!;"D . @ ; . joydev.o sloužı́ ke komunikaci s pákovými ovladači (angl. joystick). ov511.o připojı́ pod USB podporovaný Chip OV511 od Omnivision Technologies, který je jádrem mnoha webových kamer, a dále podporuje i čipy OV511/OV511+ a OV7610/20/20AE CCD. Ovladač je kompatibilnı́ s většinou aplikacı́ typu Video4Linux, chybı́ pouze některé videokonference. Pro rozlišenı́ obrazu, které modely podporujı́ a dalšı́ informace si přečtěte 2ã7A4A# -7*5 *6+$ %4$6- ,"%4 "% -+*0 1 ; ;4! 1!;"D . @ ; v adresáři ; . soubor 248 9.4. Výměnná média printer.o sloužı́ ke komunikaci s tiskárnami připojenými přes USB. scanner .o byl původně vyvinut pro USB skenery firmy Hewlett Packard (HP), lze ho využı́t i pro skenery USB. Dalšı́ informace najdete v sou% -4># -7*6 *5+$ %4$6- ,5% "% -7*0 boru ( v adresáři ; . 1 ; ;4! 1!;"D . @ ; usb-serial.o Tı́mto modulem se ovládajı́ zařı́zenı́ se sériovým rozhranı́m, připojená na USB přes přizpůsobovacı́ člen, který konvertuje signály se sériového rozhranı́ na signály USB. Dá se připojit až 256 různých vstupů. Dalšı́ informace, zejména o podporovaných zařı́zenı́ch, najdete v souboru -+*60vr*), # -+*5 *5v$ %$6- ,"%4 )% -7*0 v adresáři ; . )@ 1 ; ;4! 1!;"D . @ ; usb-storage.o připojuje pamět’ová zařı́zenı́ USB jako mechaniky Zip, disketové mechaniky, externı́ disky a karty Smartmedia. Ovladač nenı́ zatı́m stabilnı́ u všech zařı́zenı́. wacom.o připojuje tablet Wacom Graphire/Intuos. Tato podpora využı́vá modul HID a zatı́m sloužı́ pouze pro Wacom PenPartner. wmforce.o umožňuje podporu pákových ovladačů Logitech WingMan Force pro USB. Pracuje dobře, pouze „Force Feedback“ nemá zatı́m podporu. Konfigurace myši a klávesnice USB Pro obvyklou konfiguraci myši a klávesnice USB se zavedou následujı́cı́ moduly: % < < ->#K ( "-7*",/4,2># . < , 0/,"2># : ? - *607$",# + < -+*60vr)- < < |7 /X# | $ # nebo -7*60vr | $ # Dalšı́ zdroje informacı́ o USB Dalšı́ informace o implementaci USB a podporovaných zařı́zenı́ch najdete na stránkách 4 < < | | 4 = ( ( = ;;)94949 ;;)94949 # ! !# 0 %46: 1 r4-7*0>#)4Z #$ |v; -7*60 ; /4,2 $",* ; 9.4 Výměnná média Pod Linuxem lze použı́t řadu výměnných médiı́: disketové mechaniky, mechaniky ZIP, JAZ a SyQuest a rovněž magnetooptické disky. 9.4.1 Disketové mechaniky * K jednoduchému přı́stupu na dosové diskety sloužı́ balı́k . . V odstavci 18.12 na str. 415 najdete podrobnosti o možnostech těchto drobných nástrojů. Dále je zde možnost pracovat klasickým unixovým způsobem s disketami, na , 4ä 2& kterých je vytvořen souborový systém 1 , @ a dalšı́ (viz např. odst. 18.11 na str. 413). Nezapomeňte ovšem, že zde musı́te každou disketu (tj. médium, 249 9. Perifernı́ zařı́zenı́ nikoli mechaniku) vždy po zasunutı́ připojit a před vysunutı́m odpojit přı́kazy mount / umount, pokud to za vás nezařı́dı́ správce pracovnı́ plochy, jako je KDE. 9.4.2 Mechaniky LS120 Mechaniky LS120 se připojujı́ na sběrnici (E)IDE a zacházı́ se s nimi stejně jako s pevnými disky. Znamená to, že je potřeba připojovat souborový systém přı́kazem mount. 9.4.3 Mechaniky ZIP Mechaniky ZIP existujı́ v provedenı́ pro ATAPI, SCSI, paralelnı́ port a nejnověji i USB (které však dosavadnı́ verze zatı́m nepodporuje). Mechaniky ZIP typu ATAPI (připojené na sběrnici IDE) a SCSI nepotřebujı́ žádný dalšı́ ovladač. Stačı́ pro ně ovladač pro přı́slušnou sběrnici, kde budou mı́t obvyklá /,2 / rvr /,"2 // ;5| @ ; ;)| jména souborů zařı́zenı́ ; pro typ ATAPI (na IDE) a /,2 *5/ r+r /,2 *)/ ; ; @ ; ; . pro typ SCSI. Samozřejmě je zde třeba připojovat souborový systém přı́kazem mount. Poněkud náročnějšı́ je připojenı́ mechaniky ZIP na paralelnı́ port. Je na to "4 4 $ ( potřeba podpora disků SCSI, dále (!@ ( a (!@ ( (viz odst. 9.3.3 na str. 245) a navı́c ještě moduly jádra (4(!@ nebo .4. 3 . Z těchto dvou ovladačů se použı́vá .4. pro novějšı́ mechaniky, jako je ZIP 250. Jako dalšı́ zkontrolujte, zda je v BIOSu nastaven mód paralelnı́ho portu na EPP. Pokud nevı́te, který z obou ovladačů zavést, zkuste nejprve .. : Ä ¨Å6¤ÆB¥ Çô¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä Ü¦6¦ Pokud to nevyjde, zkuste ještě (4(!@ : Ä ¨Å6¤ÆB¥ Çô¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä ÖÖ"¨ 4 ( @ ( ! automaticky Tı́m se str. 245. inicializuje. Pokud nikoli, podı́vejte se na na ,"+$ /- ,!*¿#R$""%& Pomoci může i změnit soubor ; ;. (viz výpis 9.4.1). Alias *4$4* !*5 / , pro můžete použı́t jen tehdy, nemáte-li v počı́tači žádný | @ @"( řadič (angl. host adapter) SCSI! Jako alternativa je možné uvést volánı́ / "0!, ,v$ % >#K/ 04"># !$ programu . do startovacı́ho skriptu ; ( ;! ; @ . Vı́ce informacı́ o tomto souboru najdete v odst. 16.4 na str. 377. DZ¨6«5ܨ5ɬÉ6Õ6ÉÜ Æ"£5ɤ)¨Ø)¨Ö6¤ Ä Å Ö6Ö"¨ Ö5Å Ä Ê6ܩɤ)¨«6«ÌÖ6Ö"¨ï¦4£ØÖ5Å)£¢ Ä ÄÊé<Ä Obsah souboru 9.4.1: Soubor ; ,v$ Ö)¨ÅÖ"£Å¤ ;. /" ÖÕ ,!*³#$""%& : Konfigurace modulu ((!@ To vám umožnı́ přistupovat k mechanice ZIP jako k disku SCSI, rovněž je "-4%4 možné napřı́klad připojovat přı́kazem . (viz odst. 18.11.2 na str. 414). ` 5' patřı́ do „low level“ podpory SCSI. Nemusı́te je překládat do jádra, Ovladače nebo SuSE Linux je dodává jako přeložené moduly. 3 250 9.5. Modemy 9.5 Modemy 9.5.1 Externı́ modemy Externı́ modemy se obvykle připojujı́ na sériový port počı́tače. Programy pak /,2 /,2 7A ; ? Á , ; ; ? komunikujı́ s modemem přes soubory zařı́zenı́ ; , atd. Konfiguraci modemů pro připojenı́ na Internet najdete v odst. 5.5 na str. 151. 9.5.2 Internı́ modemy Internı́ modemy jsou v provedenı́ pro sběrnici ISA a PCI. Podrobnějšı́ informace o kartách ISA a PCI najdete v odst. 9.1 na str. 233. Protože je zvykem přistupovat k modemu přes sériový port, internı́ modemy takový port zpravidla vytvářejı́. Tabulka 9.2 podává přehled standardnı́ch zdrojů pro sériové porty. Soubor zařı́zenı́ Jméno ; CF"G /,2 4 ; ; /,2 ; /,2 Á A + ; 4 /,2 ; ? ; 4 ? ; 4 ä ? ? 3 A Přerušenı́ ½ CF"G3 ½ CF"G & Á13 ä CF"G I/O adresa Á1 ½ 3 Á1 ¼ , Á13 3 ¼ ä& ä4, ¼ ¼ Tabulka 9.2: Standardnı́ zdroje (IRQ a adresy) sériových portů Modemy PCI Pokud vlastnı́te některý levnějšı́ modem PCI, jedná se patrně o tzv. „winmodem“. Nenı́ to modem v pravém slova smyslu. Tyto modemy totiž vyžadujı́ zvláštnı́ ovladač, který emuluje normálnı́ modem, a který dodává přı́mo výrobce – zatı́m však pouze pro Microsoft Windows. Bližšı́ informace o winmodemech a jejich zatı́m omezené podpoře pod 4 = #4äI#%, Z $ Linuxem (tzv. linmodemy) najdete na | ( ;4;)9949 ;S= .8 : ; % /, # 9 . . | .7 . Najdete zde i dalšı́ užitečné rady o modemech všeobecně. Pokud máte klasický plnohodnotný modem PCI, napřı́klad Multitech MT5634ZPX-PCI, Actiontec PCI56012 (IBM 33L4618 nebo GVC MD0223), 3Com/USR 3CP5610, Zoom 2920 (Digitan DS550-558) nebo Well Communications FM-56PCI-TP (GVC MD0321), můžete zde použı́t obvyklou podporu, kterou poskytuje SuSE Linux, modem je však třeba ručně nakonfigurovat. Jak integrovat modem PCI do Linuxu najdete v odst. 5.5 na str. 151. Modemy ISA Pro instalaci modemu ISA jsou zapotřebı́ tyto dva kroky: < < Modem se musı́ nakonfigurovat, tj. nastavit mu IRQ a I/O adresu. Jádro se musı́ dozvědět, jaké IRQ a jakou I/O adresu použı́t. 251 9. Perifernı́ zařı́zenı́ Inicializace modemu Jak bylo vysvětleno v odst. 9.1 na str. 233, dělı́ se karty ISA na „legacy“, „jumperless“ a PnP. Je tam též obecně popsáno, jak se aktivuje karta ISA PnP. Zde uvedeme jen několik zkušenostı́, specifických pro modemové karty ISA všech třı́ typů: ä V praxi přinášı́ nejméně problémů použı́t pro modem port CF"G s IRQ 3, /,2 7A A ; ? tj. soubor zařı́zenı́ ; . Pokud nemáte sériovou myš na CF)G (tj. A /,2 ; ? Á . použı́váte napřı́klad myš PS/2), můžete použı́t CF"G s IRQ 4 a ; A Pokud máteA na CF)G sériovou myš a použijete CF"G3 , dojde ke konfliktu, protože CF"G a CF"G3 použı́vajı́ stejné přerušenı́ IRQ 4 (podobně pro kombinaci ä ½ CF"G , CF)G a IRQ 3). Nezapomeňte přitom na základnı́ desce nebo v BIOSu zakázat (angl. disable) tu zásuvku COM1 nebo COM2, jejı́ž adresu a IRQ použı́vá modemová karta! Použijete-li pro modemovou kartu vyššı́ IRQ, pokuste se vyhnout zejména použitı́ IRQ 5 a IRQ 7, protože si je zpravidla zabı́rajı́ zvuková karta a port pro tiskárnu. Předánı́ parametrů jádru Po konfiguraci modemu je potřeba sdělit jádru, jakou adresu I/O a jaký IRQ /,2 4 /4,2 4 7A ; ? Á nebo ; ; ? použı́vá. Pokud se jedná o modem na ; , nepotřebujete nic nastavovat. Při přı́štı́m startu systému se modem automaticky rozpozná. Při použitı́ ostatnı́ch kombinacı́ I/O portu a IRQ je potřeba použı́t program setserial, napřı́klad pro IRQ 10: Ä ¨Å6¤Æ¥Ó×¬Ç±É Ä ¤)É Ä Å"ܨ«×Ø Äë פ¤6Ë)ÚöÜÅníì Dále nakonfigurujete modem pro připojenı́ na Internet, jak je to popsáno v odst. 5.5 na str. 151. Pokud je modem správně rozpoznán, můžete automatizovat volánı́ programu ,"+$ % >#K/ *", setserial změnou přı́slušného řádku v souboru ; ;! ; )@ . Pro předchozı́ přı́klad zde změnı́te řádku ÇdŪ6© É Ä ¤"É Ä Å)ܨ6«×Ø Äë פ6¤6Ë)ÚöM ` d å ¨ª5¤5£5Õ£©5ê)Ü na řádku Ū6© É Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«×Ø Äë פ6¤6Ë)Úö]ÜÅníì 9.6 Skenery K použı́vánı́ skeneru pod Linuxem – podobně jako pod ostatnı́mi operačnı́mi systémy – potřebujete soubor speciálnı́ch ovladačů a programů. To všechno * %, Z4 *4$4* obsahuje balı́k @ (série @ ) a balı́k (série @"( ). Program SANE z tohoto balı́ku předpokládá skener s řadičem SCSI, podporovaným linuxovým jádrem. (Linuxová podpora pro skenery na paralelnı́m portu a na USB je zatı́m ve vývoji.) Jak je program SANE postupně aktualizován, roste počet podporovaných 4 = # !*5 %Z#R$" skenerů. Jejich nejnovějšı́ seznam najdete na | ( ;4;)94949 . @ .7; * %!, * %!,r40 $ ,)%/!*³# @ ; @ @ : | .+ . 252 9.6. Skenery Jak pod Linuxem nakonfigurovat skener? Skenery chápe Linux jako všeobecná zařı́zenı́ SCSI (angl. generic SCSI /,2 *6Z /,2 *6ZBA ; Á ,; ; devices). Odpovı́dajı́cı́ soubory zařı́zenı́ jsou ; atd. Konfiguraci těchto zařı́zenı́ zjistı́te přı́kazem sgcheck: Ä ¨Å6¤Æ¥×¬Ç¬É "ÕÆ Ä Õé Dostanete výpis tohoto tvaru: ÉÉ6Ü ©¦ Ä ©5¤£êa Ä © Ä Å"ÜÕ¬Ú5ÚøØ Äë 6 Ü Õ Ä Élk Ø Äë Ü6Õ Ä Æ)£5ɤ)×5ÕÆ"¨©6© Ä 6 « ×"×^¤ËÖ Ä qþ©ª¦ Ä Å"ÜÕ¬¤ËÖ Ä u ë6Ä ©5Ø)£Åø¦£Ø Ä «7¥ ר × É5ì±ì5×ì5×ì5×ìiÜÅ Ä Õ¤)Ê Õ6Õ Ä É6É<qìuÌÚ ¡ ]Ú5öessì Ä ë 5 × Ø × É4íºì5×ì5×"í×ìZ"Êd` ~q!su\` d"Ê d` ad"Ê'íì Ä ë 5 × Ø × Ée¬ì5×ì5×s6×ìi5Å)£6Õ Ä É6É£Åoqöu\Zesì6ì Ä ë 5 Skenery zde poznáte podle popisu zařı́zenı́ (angl. device description) jako 4!$",!*4*) x4x4 nebo CJ E . Ve výše uvedeném přı́kladu je skener dostupný /,2 *6Zä ; jako ; . Dále je potřeba vytvořit symbolický odkaz na ; Ä ¨Å6¤Æ¥×¬ÇÌ«©Ê5ɸר Äë ×5É eר Äë ×5É6Õ¨©6© Ä Å /,2 ; *4$ @ %4%, : Konečně je nutné změnit práva pro všeobecné zařı́zenı́ SCSI. SANE totiž potřebuje pro ovládánı́ skeneru kromě práv na čtenı́ i práva na zápis: Ä ¨Å6¤Æ¥×¬Ç¬ÕƦ4£ØZ£££±×Ø Äë ×5Ée Problémy Pokud program skener nenajde, podı́vejte se, zda byl vůbec rozpoznán řadičem SCSI: Ä ¨Å6¤Æ¥×¬Ç¬Õ¨¤×Ö5Å)£5Õ×6É6Õ6É6Ü×6É6Õ6É6Ü Měli byste uvidět: ¤¤)¨5ÕÆ Ä Ø±Ø Äë Ü6Õ Ä É+¥ )£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZÆ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìMØB¥ ì6ìb^6ª©¥ ì6ì Ä ©5Ø)£ÅB¥ÔÚ ¡ Z"£Ø Ä «7¥ Ú 5öessì d ËÖ Ä ¥ 6 ÜÅ Ä Õ¤ Õ6Õ Ä É6É )£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìMØB¥ ìíT^6ª©¥ ì6ì Ä ©5Ø)£ÅB¥`dZ" £Ø Ä «7¥ " Ê d` Z"d Êíì d ËÖ Ä ¥ 6 " Êd` )£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìM ØB¥ ìe_6^ ª©¥ ì6ì Ä ©5Ø)£ÅB¥ å Z" £Ø Ä «7¥ d ^^M) öe ì6ì5Úbd ËÖ Ä ¥ 6 ÜÅ Ä Õ¤)Ê Õ6Õ Ä É6É )£5ɤB¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨©6© Ä «+¥Ôì6ìM ØB¥ ì6ñb6^ ª©¥ ì6ì Ä ©5Ø)£ÅB¥ÔÚ dZ" £Ø Ä «7¥ d 6ËÖ Ä ¥ Ú5Õ¨©6© Ä Å Äë ¥ ì6ìíñ "ÚÌÚ5ںŠÄë Ü6ÉÜ£©¥Ôìe Äë ¥ íÙÓì£ "ÚÌÚ5ںŠÄë Ü6ÉÜ£©¥Ôìe Äë ¥ íÙÓì£ "ÚÌÚ5ںŠÄë Ü6ÉÜ£©¥Ôìe e ÙÓì6ì Äë ¥°7 "ÚÌÚ5ںŠÄë Ü6ÉÜ£©¥Ôìí Pokud zde nenajdete položku „SCANNER“ nebo „PROCESSOR“, řadič skener nenašel. Ověřte si prosı́m, zda je skener zapnut a zda je sběrnice SCSI řádně ukončena terminátorem. 253 9. Perifernı́ zařı́zenı́ 9.7 Páskové mechaniky (angl. streamer) Páskové mechaniky, též streamery, se použı́vajı́ zejména pro zálohovánı́ velkého množstvı́ dat. Vyrábějı́ se v provedenı́ch pro různé porty. Páskové mechaniky SCSI Nejznámějšı́ jsou páskové mechaniky pro sběrnici SCSI. Můžete je připojit k obvyklému řadiči SCSI, podporovanému Linuxem, pouze pro podporu speciálnı́ch funkcı́ (výměna pásky) je třeba dalšı́ software. Pásková mechanika typu SCSI se ovládá takto: /,2 < *5 Prvnı́ pásková mechanika v systému se ovládá soubory zařı́zenı́ ; ; Á /4,2 %7*6 /,2 *5BA /,"2 %7*5A nebo ; nebo ; atd. Přitom ; Á , dalšı́ pomocı́ ; ; ; /,2 *64 /,2 znamená mechaniku, která se po použitı́ převı́jı́, zatı́mco ; ; ; ; %+*54 znamená mechaniku, která zůstává stát na poslednı́ dosažené pozici. /4,2 %7*64 Doporučujeme použı́vat ; ; , protože pak přı́kazem mt můžete mechaniku přesně ovládat. < Program mt se použı́vá k ovládánı́ páskové mechaniky následovně: Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ìÅ Ä ¤ Ä ©ÉÜ£© Napne pásku tak, že ji znovu převine. Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ìÅ Ä èÜ©5Ø Převine pásku na začátek. Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ì Ä £R¦ Nastavı́ pásku za poslednı́ záznam. Použı́vá se k zápisu na již částečně použitou pásku. Ä ¨Å6¤Æ¥Ó׬Ç捻Êê±×Ø Äë שɤ6ì Ä Å)¨5É Ä Smaže celou pásku. Pozor! Všechna data se ztratı́. Páskové mechaniky IDE Páskové mechaniky IDE se připojujı́ na sběrnici/,IDE, jsou Linuxem automa2 /,2 % ;)| Á , resp. ; ; | Á . ticky rozpoznány a použı́vajı́ se jako zařı́zenı́ ; Použijte zde program mt podobně jako v předchozı́m odstavci. Páskové mechaniky připojené mı́sto diskety Páskové mechaniky připojené na disketový řadič majı́ časově kritické ovládánı́. Často zde proto docházı́ k problémům při zápisu. K použitı́ těchto mechanik pod Linuxem je třeba zvláštnı́ ovladač ftape, dodávaný s jádrem. Podrobněji se o konfiguraci dozvı́te v souboru -7*5 *6+$ %4$6- ,)% "% & ,# ; ; ;4! 1!;"D . @ ; @"( 1 . Kompletnı́ dokumentaci 4 = # %+*5 #Ó r $ ,5%#K/4, o subsystému ftape najdete na | ( ;4;)9949 .7@ | 9 | @4@ | ; , %!, & , =| ; @"( . 9.8 Televiznı́ karty S použitı́m televiznı́ karty můžete v Linuxu pod X Window sledovat televizi. Je na to potřeba řada modulů jádra a spolupracujı́cı́ch programů. 254 9.8. Televiznı́ karty Které TV karty jsou podporovány? Linuxová podpora závisı́ na použitém čipu na kartě. Nejrozšı́řenějšı́ jsou zatı́m t4q ½ t4q čipy firmy Brooktree ¼ ¼ a ¼K?4¼ , které již Linux podporuje, na vývoji t4q podpory pro ¼K?4¼ se přitom dále pracuje. Typické karty s těmito čipy jsou např. Hauppauge WIN/TV nebo Miro PC/TV. Jak se podpora aktivuje < 4I Přihlaste se jako uživatel . < Všechny potřebné moduly s ovladači jsou dodávány s jádrem SuSE Linuxu. -7*5 < ; Dokumentaci najdete ve zdrojových textech pro jádro v adresáři ; *6+$ %4!$6- ,)%4 )% 2 /,4"½ %4;4! 1!;"D . @ ; ! 1 . 2 /4,4z < Uživatele s přı́stupem k TV kartě přidejte ke skupině , návod na to najdete v odst. 2.6.6 na str. 90. Při problémech s TV kartou si nejprve pročtěte výše uvedenou dokumentaci, 4 = *)/"0# přı́padně se podı́vejte do databáze technické podpory SuSE na | ( ;4; *6-+*",#R$)u 42 pod klı́čovým slovem . 255 9. Perifernı́ zařı́zenı́ 256 Kapitola 10 Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA U notebooků se setkáváme s řadou hardwarových zvláštnostı́, jako je řı́zenı́ spotřeby – APM „Advanced Power Management“, Infračervený port (IrDA) a karty PCMCIA. Tyto komponenty nacházı́me přı́ležitostně i u stolnı́ch počı́tačů a protože se funkčně nelišı́ od provedenı́ v notebooku, bude jejich použitı́ a konfigurace popsána společně v této kapitole. Zájemce o určitý typ notebooku odkazujeme na*³#„Linux Laptop Home4 = #R$4*¿#-, ,/- -+*","v* , page“, která se nacházı́ na | ( ;4;)9949 1@ ; ;5:|@ : ; %4- r ! 1 @"( ( . Dalšı́m užitečným zdrojem informacı́ je domovská stránka 4 = „MobiliX“ – Mobile Computers and Unix, kterou najdete na | ( ;4; )0 #4Z %/, # . "!61 ; 1 | .7 .Zde naleznete zajı́mavá „howto“ pro notebooky i IrDA. Dále najdete v databázi technické podpory SuSE článek Laptopy a no& ,= -+*5 * , /$ *5/0 tebooky (PCMCIA) pod Linuxem v souboru ) ; ; |@ ; ; ; $)u # ;)| .;4@"( ( | .7 . 10.1 PCMCIA 10.1.1 Hardware Zkratka PCMCIA znamená „Personal Computer Memory Card International Association“ a použı́vá se všeobecně pro hardware a odpovı́dajı́cı́ software tzv. karet PCMCIA, u kterých rozlišujeme dva základnı́ typy: Klasické karty PCMCIA (též PC-karty): To je zatı́m nejběžnějšı́ typ, kde se použı́vá 16 bitová sběrnice. Jsou dnes již cenově dostupné a obvykle fungujı́ bez problémů a majı́ stabilnı́ podporu. Karty CardBus: Jedná se o nový standard. Použı́vajı́ 32 bitovou sběrnici a jsou proto rychlejšı́, také ovšem dražšı́. Protože je však přenos dat často omezen i druhou stranou spojenı́, nemusı́ se náklady na ně vyplatit. Existuje zatı́m několik ovladačů na tyto karty, v závislosti na použitém řadiči PCMCIA však dosud nemusı́ být zcela stabilnı́. Pokud je služba PCMCIA aktivnı́, dozvı́te se o typech Linuxem rozpozna$ /v$6 /,"%4 V ných karet přı́kazem @ . Seznam podporovaných karet nalez)~4 q4 -+*5 * , /4!$ $ Z,!* F"E DÃCJ4E4D v adresáři ; ; |@ ; ;)(@ :@ ; nete v souboru $ $ r U B q ( . )@ . Zde se nacházı́ i aktualizovaná verze CGC J F F . Dalšı́ důležitou komponentou je řadič PCMCIA, nazývaný též PCMCIA/CardBus-bridge. Ten vytvářı́ spojenı́ mezi kartou a sběrnicı́ PCI, ve staršı́ch počı́tačı́ch sběrnicı́ ISA. Tyto řadiče jsou téměř vždy kompatibilnı́ 257 10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA %4, ä 4ã s čipem )¼ 3 . Typ řadiče lze zjistit přı́kazem ( * $ o zařı́zenı́ PCI, podá nám zajı́mavé informace i přı́kaz ( 10.1.2 "0!, . r"24 Jedná-li se . Software Všechny potřebné ovladače a programy, pokud již nejsou integrovány v jádru, A $ $ $", ä 4ã , 5¼ 3 obsahuje balı́k CG4C J , série @ . Základ tvořı́ moduly ( . 5@à v$ $ /!* (nebo , méně často) a . Tyto moduly se normálně spouštějı́ automaticky při startu systému. Inicializujı́ řadič PCMCIA a podporujı́ základnı́ funkce. Aby se karty PCMCIA daly vyměňovat za běhu, musı́ zde být ☞démon, který dohlı́žı́ na aktivity v zásuvkách PCMCIA. To provádı́ program Cardmanager, který se spustı́ automaticky po zavedenı́ základnı́ch modulů. Pokud je karta zasunuta, rozpozná Cardmanager jejı́ typ a funkci a zavede přı́slušný modul. * / Pomocı́ přı́kazu . zjistı́me, který modul byl zaveden. Po úspěšném zavedenı́ všech modulů spustı́ Cardmanager zvolené instalačnı́ skripty, které vybudujı́ sı́t’ové spojenı́, připojı́ oddı́ly externı́ch disků SCSI, apod. Pokud se karta opět vysune, Cardmanager pomocı́ stejných skriptů řádně ukončı́ aktivity karty. Poté se nepotřebné moduly opět odstranı́. Teoreticky se tedy dá karta PCMCIA kdykoli vyjmout. To platı́ velmi dobře pro karty sı́t’ové, modemové a ISDN, pokud přes ně zrovna neprobı́há aktivnı́ komunikace. Potı́že však nastávajı́ u souborových systémů, připojených přes kartu PCMCIA, např. jako oddı́ly externı́ch médiı́ nebo jako adresáře NFS. Zde je třeba nejprve zajistit, aby tato zařı́zenı́ byla synchronizována (tj. byla jim vyprázdněna vyrovnávacı́ pamět’) a pak řádně odpojena (umount). Linux totiž nemůže předvı́dat, kdy za běhu kartu vytáhneme, a proto je potřeba mu to s předstihem oznámit. Pomoci nám může přı́kaz Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÕ¨Å6Ø)Õ¤)« ÄjÄ Õ¤ Ten deaktivuje všechny karty PCMCIA v notebooku. 10.1.3 Konfigurace ,+$ v$³#R$""%& Z čtyři Po instalaci balı́ku PCMCIA nalezneme v souboru ; ; "q q proměnné, které se týkajı́ PCMCIA. Proměnná J4E CGC J určuje, zda se %! tato služba spustı́ při startu systému. Pokud je nastavená na , lze služby +$ $ $ *6 4 PCMCIA spustit za běhu přı́kazem ( . )@ . Proměnná CGC J @ udává typ řadiče PCMCIA. Tato hodnota se stanovı́ automaticky během instalace a v převážné vět ä 4ã 4q šině přı́padů bývá )¼ 3 . Obě ostatnı́ proměnné CG4C J C C F a 4q CGC J CF"E F obsahujı́ volby pro základnı́ moduly a obvykle mohou zůstat prázdné. Protože výběr správných ovladačových modulů pro danou kartu zajistı́ Cardmanager, dalšı́ nastavenı́, týkajı́cı́ se vlastnostı́ hardwaru, již nenı́ zapotřebı́. Ethernet a Token Ring Sı́t’ové připojenı́ na Ethernet nebo Token Ring nakonfigurujeme pohodlně "%& Z- $",* pomocı́ instalátoru YaST. Dialog najdeme v menu @ o m y2 * *5} -X7´ "%& Z-2 W* ( @ ? . @ o6À . Instalace karty PCMCIA se zde lišı́ od obvyklého přı́padu tı́m, že je potřeba ho odlišit stisknutı́m klávesy ÍÎ MNOP , viz odst. 2.6.3 na str. 88. Dále je potřeba dodržet následujı́cı́ omezenı́: 258 10.1. PCMCIA < Pokud se jako PCMCIA označı́ vı́ce zařı́zenı́ typu Ethernet nebo Token Ring, použije se konfigurace prvnı́ho. < Na rozdı́l od normálnı́ch sı́t’ových karet se zde u karet PCMCIA okamžitě Í5Ñ:0 OP . aktivujı́ nastavenı́ po ukončenı́ dialogu pomocı́ klávesy MNp , , A 4 < Zobrazená jména zařı́zenı́ ( |!Á , | , Á . . . ) jsou zde pouze informativnı́ a určujı́ pouze typ zařı́zenı́, protože čı́slovánı́ zařı́zenı́ PCMCIA se provádı́ dynamicky. Í. < OP , je třeba Pokud se znovu aktivuje neaktivnı́ zařı́zenı́ pomocı́ klávesy MN ÍÎ obnovit označenı́ zařı́zenı́ jako PCMCIA klávesou MNOP . ISDN Karty PCMCIA typu ISDN se konfigurujı́ podobně jako ostatnı́ karty, viz též l4y /% "%vr odst. 5.2 na str. 140 s tı́m rozdı́lem, že je třeba v menu :!@ o¬: & Z- $),* y"2 * *5} -Xд "%vr (kam se dostaneme přes ( @ o m @ ? . & Z-2 * ÍÎ @ o6À ) označit pomocı́ MN OP zařı́zenı́ jako PCMCIA. V dialogu "%& Z- $", 4/ - 5 x nenı́ třeba zadávat ani IRQ, ani čı́slo IO @ |!@ 9!@ D portu, ani měnit protokol (Euro-ISDN nebo 1TR6). Tzv. modemy ISDN existujı́ i v provedenı́ PCMCIA. Jsou to modemové nebo multifunkčnı́ karty s dodatečným adaptérem pro připojenı́ k ISDN a zacházı́ se s nimi jako s modemem. Modem U modemových karet PCMCIA obvykle nepotřebujeme nastavovat nic/,na2 ; vı́c. Jakmile zasuneme modemovou kartu, je použitelná jako zařı́zenı́ ; /, . . . Konfigurace tohoto zařı́zenı́ programem wvdial se provede jako u běžného modemu, viz odst. 5.5.1 na str. 152. SCSI a IDE Odpovı́dajı́cı́ moduly ovladačů zavede Cardmanager. Jakmile zasuneme kartu PCMCIA typu SCSI nebo IDE, jsou připojená zařı́zenı́ použitelná. Rovněž se pro ně dynamicky určı́ ☞jméno zařı́zenı́ (angl. device name). Informace o podporovaných kartách PCMCIA pro SCSI a IDE najdeme v souborech !$ *$4* !$ /, ;)( ; ; a ;5( . Externı́ disky, mechaniky CD a podobná zařı́zenı́ je třeba zapnout, než k nim připojenou kartu PCMCIA zasuneme do počı́tače. Nezapomeňte přitom na správné kabelové zakončenı́ u zařı́zenı́ SCSI. Pozor: Než vysunete kartu PCMCIA pro SCSI nebo IDE, je třeba odpojit („umount“) jejich souborové systémy. Pokud na to zapomenete, dostanete se na ně přı́ště pouze až po restartu systému. Linux se dá také instalovat celý na takovémto externı́m zařı́zenı́, pouze startovánı́ je pak náročnějšı́. Tehdy je zapotřebı́ použı́t startovacı́ disketu, % 4/ obsahujı́cı́ jádro a startovacı́ ramdisk ( ). % / Soubor obsahuje virtuálnı́ souborový systém, na kterém jsou všechny potřebné moduly PCMCIA a programy. Startovacı́ disketa pro SuSE Linux 259 10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA resp. jejı́ obraz jsou tak vytvořeny, a proto z nich můžete startovat externı́ instalaci. Zavádět podporu PCMCIA při každém startu ručně je však nepohodlné. a proto si pokročilı́ uživatelé vytvořı́ startovacı́ disketu na mı́ru podle PCMCIA-HOWTO v odst. 5.3 „Startovánı́ ze zařı́zenı́ PCMCIA“. 10.1.4 Přepı́natelná konfigurace – „schémata“ U mobilnı́ch počı́tačů bývá zpravidla zapotřebı́ přepı́nat konfigurace, napřı́klad pro zaměstnánı́ a domácı́ použitı́. Se zařı́zenı́mi PCMCIA je to poměrně snadné, jedinou nepřı́jemnostı́ je nutnost ručně editovat konfiguračnı́ soubor, protože YaST tuto funkci zatı́m neposkytuje 1 . Jedna varianta konfigurace se u PCMCIA nazývá schéma (angl. scheme). ,v$ $ $ ¹¿# v* Konfiguračnı́ soubory ; pro zařı́zenı́ PCMCIA mohou ;)( . )@; ( obsahovat vı́ce schémat. Data pro jednotlivá schémata jsou uspořádána po konfiguračnı́ch blocı́ch, volaných symbolickými adresami, což jsou slova oddělená čárkami. Prvnı́ slovo je jméno schématu a dalšı́ obsahujı́ informace o zásuvce či jméno diskového oddı́lu apod. Detailnı́ informace najdete na ,"+$ $ $ ¹³# +* ;)( . )@; ( začátku souborů ; a v PCMCIA-HOWTO. Standardnı́ "-! . Změnı́ ho však program schéma, které použı́vá SuSE Linux, se nazývá SuSEconfig, pokud se konfiguruje sı́t’ové spojenı́ pomocı́ YaST. To je důvod, proč se mohou ručnı́ změny v tomto schématu ztratit. Konfiguraci schémat vysvětlı́me na přı́kladě ethernetové karty. Majı́ se vytvo s ,vs řit dvě schémata, a to pro zaměstnánı́ 9 : a domácı́ použitı́ | . . Sou,v$ $ $ %, ) #K +* bor ; pak obsahuje konfiguračnı́ bloky, které ;)( . )@; 9 : ( ukazuje výpis 10.1.1 na následujı́cı́ straně. Bloky začı́najı́ těmito adresami: )-! < < < < ¹ H ¹ H ¹ : Tento blok zachovejte, abyste mohli dále použı́vat YaST. ¹ ¹ ¹ :H H H : Tento blok bude sloužit pro podnikovou konfiguraci. , ¹ ¹ ¹ | . H H H : Tento blok bude sloužit pro domácı́ konfiguraci. ¹ ¹ ¹ ¹ H H H : Tento blok již existuje a ponechejte ho pro přı́padné 9 H dalšı́ konfigurace. Praktickým postupem, jak konfigurovat schéma, je použı́t obvyklým způso"-!v$""%& Z bem YaST, po průchodu programem toto schéma zkopı́rovat a "- " , : resp. | . . Kdo raději konfiguruje ručně, ten přejmenovat ze na 9 x44q t "q G4J nalezne vysvětlenı́ výrazů jako , E! F)J4DC J r atd.q v tabulce 4.1 na U B F F . Aktuálnı́ verzi str. 125 a všechny konkrétnı́ hodnoty pak v CGC J -7*5 * , /!$ $ Z4,!* $ $ ; |!@ ; ;)(@ :@ ;)( . )@ . najdete v ; Přepı́nánı́ mezi schématy PCMCIA je možné při startu nebo za běhu po$ /v$6 *4$ , , čı́tače. Právě aktivnı́ schéma zjistı́me přı́kazem @ | . . Schéma $ 4/v$5 *4$ , , }"%!V*4$ } za chodu přepneme přı́kazem @ | . ùü{6. | .7@ ú . Toto nastavenı́ se neztratı́ při přı́štı́m startu – naposledy vybrané schéma je aktivnı́ tak dlouho, dokud ho uživatel nezměnı́. Ve startovacı́ výzvě, tj. v řádce začı́na= U ÿ })%!*$ } Y Y jı́cı́ ( G ùü{6. | .7@ ú . Informace F ) se nastavı́ proměnná C o startovacı́ výzvě najdeme v kap. 13.3.2 na str. 309. 1 V přı́padě ISDN lze konfigurovat vı́ce zařı́zenı́ ISDN s týmiž sı́t’ovými adresami a standardnı́mi cestami. Startovat se pak ovšem musejı́ zvlášt’, a to manuálně. U modemů lze vytvořit vı́ce profilů programem wvdial. 260 10.1. PCMCIA ! ª!* ` * RKª e'; ` Í : R ô: a S ` $ \ e 6KªþR R ` % T ´'´ ÚD cc !* c c D ªÞ ª Þ ª Þ Ù ¨ ¶ Í «9 _ e `§ *f6 á R ` c _ +Rc c D R *f6 á ¹ Ü ü 9 * Ý ; "" ªÞ ªÞ ªÞ Ù ¨ ¶ Í «9 Ó *f6 á ` Ôf6K:ô ¨ Í y à « Ú _ ' «'« _à ¬* ´'z · Q à ! ¨ à T%´'´ Ú ' ¶ D _Rk T c Ó ' ¶ D _%Ö « ÚÓ ' c zµ ÚT _'« T%D%´Ö TQRT _ ' ' ´« k T ¨ ¶'¹' c D T Ú Q9·' ´¶ c y Ñ ' k «#¶ _ c ' ` y f%* × $ Ù R R%* " y f%* × $ Ù R R%* " # H ´'·Q à 6K "" Þ ªÞ ªÞ Ù ¨ ¶ Í 9« Ó *f6 á ` °$! H ¨ Í y à « Ú_ ' «'« _à ¬* ´'z · Q à ¬* ¨ à T%´'´ Ú Ñ:0 0 Ñ ,'2 ¶ D _Rk T c Ó ,'/'/ ,'/'/ ,'/'/ 0 ¶ D _%Ö « ÚÓ Ñ:0 0 Ñ 0 c zµ ÚT _'« T%D%´Ö TQRT _ Ñ:0 Ñ: 00 0 Ñ ÑÑ ,'/'/ ´« k T ¨ ¶'¹ e !6 c D T Ú Q9· e !6 ; ´¶ c y Ñ Ñ:0 0 Ñ Ñ k «#¶ _ c ' ` y f%* × $ Ù R R%* " y f%* × $ Ù R R%* " e !6Kª # È%&%*ô H 6K "" Þ ªÞ ªÞ ªÞ Ù ¨ ¶ Í «9 à' H S ` $ 6&R %* H e §* Ü ü 9* Ý ` $'$ & 9* ` ` H H&% 9 & $ R ` H ( "" Obsah souboru 10.1.1: ; ,+$ ;)( $ . $ )@4; %!, 9 : #K ( !* 261 10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA 5 5 + a + &:5S!* `Rá + $%& +e $ `'S `a S ; ; ` S ` ` 9*$X' c Q9· DR k D ; + a + &:5S!* `Rá + $%& +e $ `'S `a S e !6 e ` S ` ` 9*$X' c Q9· DR k D e !6 + a + &:5S!* `Rá + $%& +e $ `'S `a S R*f ` S ` ` 9 *$X§' c Q9· DRkD c c 5 D Obsah souboru 10.1.2: Konfigurace PCMCIA – úryvek z !" #R$""%& LILO můžeme nakonfigurovat pro jedno či vı́ce startovacı́ch schémat. Sdě,"%/ ,+$ #R$)"%& ;4" lı́me mu to parametrem @"(4( v souboru ; , jak ukazuje ,+$ I#R$""%& ; ;4!" přı́klad výpisu 10.1.2. Po změně souboru je nutné zadat přı́kaz !" . Při konfiguraci podle výpisu 10.1.2 snadno spustı́me konfiguraci * s jednotlivými schématy zadánı́m 9 , | nebo . 10.1.5 Problémové notebooky Některé notebooky majı́ potı́že s určitými kartami PCMCIA, z čehož většinu lze odstranit pouhou důslednostı́. Nejprve je třeba zjistit, zda se problém týká spı́še karty nebo základnı́ho systému PCMCIA. K tomu stačı́ nejprve spustit počı́tač bez zasunuté karty. Pokud vše běžı́, pak teprve zasuneme kartu. 2 Z ,*4* Z,* ;. @ Všechna důležitá hlášenı́ najdeme v souboru ; @ ;4 . Průběžné pozorovánı́ těchto informacı́ umožňuje přı́kaz Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ̤)¨5Ü«ÌÊê× ë ¨Å)×6«6£5×R¦ Ä É6ɨ Ä É Tı́mto způsobem vymezı́me chybu na jeden z obou přı́padů. Základnı́ systém PCMCIA nefunguje L = CG4C J Pokud systém přestane komunikovat již při startu po hlášenı́ " 4 %Z*",2 $",!*¿= L @ nebo se chová podivně, zkuste potlačit spuštěnı́ x ÿ ,!* PCMCIA při přı́štı́m startu zadánı́m F CG4C J ? ze startovacı́ho promptu zavaděče LILO. K dalšı́mu vymezenı́ problému je potřeba $ ručně spus/ "0, $ $"", tit tři základnı́ moduly. K tomu sloužı́ přı́kazy . ( ( . )@ , / )0!, ä 4ã / "0,]+$ $ . ( )¼ 3 resp. – v ojedinělých přı́padech – . ( a / "0!,j/!* konečně . ( . Kritické moduly jsou prvnı́ a druhý. $ $ $", , pomůže nám maObjevı́-li se problém při zavedenı́ modulu ( . )@4à $ $ $", % $ $ $"", nuálová stránka pro ( . )@ (.7@ ). Volby, které jsou ( . )@ / "0!, tam popsány, vyzkoušı́me nejprve pomocı́ přı́kazu . . Jako přı́klad ( můžeme odpojit podporu APM pro modul PCMCIA, protože s nı́m mohou / ÿ @"(". Á , která APM deaktivuje: být občas problémy. Na to použijete volbu 262 10.1. PCMCIA Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇ ¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä ÖÕ¦Õ6ܨ Õ£Å Ä Ø)£ ¨Ö¦òì V pr)ˇı́padě úspěchu zapı́šete do proměnné ,"+$ +$¿#R$""%& Z ; ; : ` d `)ÚòKÄØ)£ CGC J CF)E F 4q v souboru ¨Ö¦ò6ìKÄ Od této chvı́le již APM nepracuje a pokud ho potřebujete obnovit, musı́te / ÿA zadat @)(". . Rovněž může v ojedinělých přı́padech dojı́t ke konfliktu některých komponent )0!, ÿ při testovánı́ volného rozsahu IO. To lze obejı́t volbou ( Á . V přı́padě vı́ce voleb použijeme k jejich oddělenı́ mezery: ` d `)ÚòKÄØ)£ Ü£ò6ìKÄ ¨Ö¦ò6ìdÖ5Å)£¢ Ä Pokud se chyba objevuje při zaváděnı́ modulu i82365, pomůže nám maä 4ã % ä 4ã nuálová stránka pro )¼ 3 (.7@ 5¼ 3 ). Tato chyba je následkem konfliktu zdrojů (angl. resource conflict), tj. dvě zařı́zenı́ si nárokujı́ stejné přerušenı́, IO port nebo pamět’ový rozsah. Modul i82365 zdroje sice kontroluje, může však naneštěstı́ přestat reagovat právě při tom. Tak se stává, že u některých počı́tačů vede test IRQ 12 (zařı́zenı́ typu PS/2) k zablokovánı́ myši, přı́padně i -7 klávesnice. V tomto přı́padě pomáhá para *5ÿ+**",u% *5% $ ËKJ ! @6.W( o( | E metr . Seznam by měl obsahovat všechny IRQ, které se smějı́ použı́t. Napı́šeme tedy napřı́klad Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇ ¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Üóeö6ñsÜÅn «5Ü6ɤ5òsk¬£kð7kíì nebo umı́stı́me natrvalo do souboru ; `)ÚòKÄÜÅn ,+$ «5Üɤ5òsk÷£7kð7kíRìKÄ ,+$ $ $ ; +$³#R$)"%& $")%& Z Z řádku: ,+$ $ $ $""%& Z# Dále jsou zde soubory ; a ; ;)( . )@; ;5( . 5@; +* , které použı́vá Cardmanager. Nastavenı́ v těchto souborech se použijı́ ( ,+$ $ $ pro zaváděnı́ modulů ovladačů karet PCMCIA. V souboru ; ;5( . 5@; $")%& Z>#K +* lze rovněž přiřadit nebo zakázat všechny IRQ, IO porty a ( *5 pamět’ové rozsahy. Rozdı́l oproti volbě je ten, že zde zakázané ! zdroje sice pak nepoužije karta PCMCIA, ale budou stále ještě kontrolovány ä 4ã . modulem 5¼ 3 Karta PCMCIA nefunguje správně Zde jsou tři možnosti chyby: karta nebyla správně detekována, použı́vá nedostupné zdroje nebo se nechová dle očekávánı́. Pokud nenı́ karta správně detekována nebo-4%+nenı́ podporována, objevı́ se *6"4,/W$ / % 2 Z ,!*4* Z,* L v souboru ; @ ;4 ;. @ hlášenı́ (4( @ L 1 . Toto hlášenı́ vám pouze oznamuje, že Cardmanager nemůže k vašı́ kartě správně přiřadit ovladač. Na to se použı́vá tzv. databáze ovladačů v sou,+$ $ $ $""%& Z boru ; , která se dá rozšiřovat s použitı́m již existujı́cı́ch ;)( . )@4; $ /v$5 /,"% záznamů jako vzorů. Přı́kazem @ zjistı́te, jako co se karta V identifikuje. Dalšı́ informace podává PCMCIA-HOWTO, odstavec 6, („Jak zacházet s nepodporovanými kartami“) a dále také manuálová stránka pro $ $ % $ $ ,+$ $ $ $")%& Z je po( . )@ (.7@ ( . )@ ). Po změně souboru ; ;)( . )@; +$ $ $ , / @ . třeba ho znovu zavést. K tomu sloužı́ přı́kaz ( . )@ U většiny karet PCMCIA nezáležı́ na tom, s jakým IRQ a s jakým IO portem majı́ pracovat, pokud nejsou v konfliktu s jiným zařı́zenı́m – např. s mechanikou CD na druhém řadiči IDE, majı́cı́ IRQ 15, nebo se sériovým portem 263 10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA či IrDA majı́cı́mi IRQ 3 nebo IRQ 4, přı́padně se zvukovou kartou či tiskárnou, vyžadujı́cı́ IRQ 5 a IRQ 7. Tehdy je potřeba popsat to v souboru ,+$ $ $ $""%& Z># +* . Pokud určitá karta potřebuje zvláštnı́ volby, ; ;)( . )@4; ( $""%& Z># +* lze je v souboru předat přı́slušnému modulu. Vyžaduje-li na( $6%!, $4* přı́klad modul ( IRQ 5, doplnı́me zde: à ¦£Øª"« Ä ÄÖÕ© Ä ¤ Õ6ÉÄô£Ö5¤"ÉÄÜÅn «5Ü6ɤ5òs@Ä Možné volby nalezneme na manuálových stránkách k jednotlivým modulům 2. Pokud jednotlivá manuálová stránka chybı́, přehled voleb obsahuje manuálová ä 4ã % ä 4ã stránka pro )¼ 3 (.7@ 5¼ 3 ), přı́padně se podı́vejte až do zdrojového textu modulu. Obvyklým problémem u sı́t’ových karet 10/100 Mbit bývá, že nenı́ automaticky rozpoznána přenosová rychlost. V takovém přı́padě vám pomůže přı́kaz & 4 ( , kterým lze zobrazit a změnit přenosovou rychlost, podrobněji viz & "4 % & 4 ( manuálová stránka6¶4pro (.7@ ,"+$ ( $ ).$ Pevné nastavenı́ lze zadat q %!, " # v* F)E ;)( . )@; 9 : ( v souboru ; . pomocı́ proměnné 10.1.6 Instalace pomocı́ PCMCIA Pokud potřebujete instalovat SuSE Linux s pomocı́ PCMCIA, je třeba vybrat /y/ / 2}j"2 / ",vs v programu linuxrc v menu G "?{ @²|!@ 9!@ @ @ l 2}!*5 / položku @ . "? CGC J . Nejprve se objevı́ dvě pole, ve kterých $ $ $", ä 4ã lze zadat volby pro moduly ( . 5@à a )¼ 3 . V obvyklém přı́padě $ $ $"", se tato pole ponechávajı́ prázdná. Manuálové stránky pro ( . )@à a ä 4ã /$65¼ 3 najdete jako textové soubory na prvnı́ch dvou CD v adresáři . Během instalace se zobrazujı́ systémová hlášenı́ na virtuálnı́ch konzolı́ch, TS I které přepnete klávesovou kombinacı́ MN^OP + MN Í E PO .3 Po prvnı́ části instalace se systém částečně nebo zcela restartuje. V ojedinělých přı́padech systém přestane komunikovat při startu PCMCIA. V tomto bodě je již však instalace tak daleko, že je možno použı́t startovacı́ volbu x ÿ ,* a spustit Linux bez PCMCIA, alespoň v textovém módu – F CGC J ? podrobněji v odst. 10.1.5 na str. 262. 10.1.7 Dalšı́ nástroje Program cardctl, který jsme již vı́cekrát uvedli, představuje praktický nástroj pro zı́skánı́ informacı́ o zařı́zenı́ch PCMCIA a jejich ovládánı́. Detaily bud’ $ /!$5 % $ 4/v$5 podá manuálová stránka pro @ (.7@ @ ) nebo zadáte přı́kaz $ /v$5 @ bez parametrů a objevı́ se vám seznam použitelných voleb. $ / %& Program @ má i grafickou nadstavbu, volanou stejným přı́kazem (viz obr. 10.1 na následujı́cı́ straně, kde lze provést nejdůležitějšı́ nastavenı́ tlačı́tky. Zatı́m nedokáže přepı́nat mezi schématy PCMCIA. Přı́znivci KDE jistě potěšı́ program kardinfo, který se od uvedeného přı́liš nelišı́. $ $ & 4 &-7*"," , , Dalšı́ pomoc obsahuje balı́k ( . )@ v podobě přı́kazů ( "0!, v$ $ $ a ( . )@ . Nejsou však určeny k rutinnı́mu použı́vánı́. Co všechno ( $ $ r $ $ dalšı́ho obsahuje balı́k ( . )@ , to se dozvı́me přı́kazem (". j( . )@ . 264 Tip: R " ¬) ` vypı́še všechny manuálové stránky pro balı́k . R Q S T S I Í E 3 V YaST2 je nutno použı́t klávesovou kombinaci MN OP + MNpOP + MN OP , protože pracuje pod X Window. 2 S ¬) `áÐá ¢ ` * 10.2. APM – šetřenı́ energie Obrázek 10.1: PCMCIA – Cardinfo 10.1.8 Překlad podpory PCMCIA Pokud aktualizujete jádro a nenajdete na FTP serveru SuSE odpovı́dajı́cı́ balı́k PCMCIA, doporučuje se, abyste si ho sami přeložili. Důležité je, aby během překladu již běželo cı́lové jádro, protože se z něj zı́skávajı́ některé informace. Balı́k PCMCIA by měl již být nainstalován, ale nikoli spuštěn v$ $ $ *5 ( . Pak se nainstaluje – v přı́padě pochybnosti zadejte přı́kaz ( . )@ zdrojový balı́k PCMCIA pomocı́ YaST a nakonec se zadá: Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøÅ֦ʢ"¨¬×ªÉÅ)×5ÉÅ"Õ×Ö"¨5Õé"¨ Ä É×Ú 5Ú×ÖÕ¦Õ5ܨ7ÙÉÖ Ä Õ To je vše, od této chvı́le se nacházı́ nový binárnı́ balı́k v adresáři ; $ Z,* (!@ :@ ;"E G ;!)3¼ a je použitelný s odpovı́dajı́cı́m jádrem. 10.2 -7*5 ; *6+$ ; APM – šetřenı́ energie 10.2.1 Základy Šetřenı́ spotřeby má význam hlavně při mobilnı́m použitı́ počı́tače. Vyžaduje hardwarovou podporu a odpovı́dajı́cı́ biosové rutiny, což modernı́ notebooky a většinou i ostatnı́ počı́tače splňujı́. Jedná se o následujı́cı́ funkce: Úsporný režim (angl. standby) – V tomto režimu se pouze vypne displej a u novějšı́ch počı́tačů se snı́žı́ přı́kon procesoru. Odstavenı́ (angl. suspend to memory) – V tomto režimu se stav systému uložı́ do paměti a počı́tač (kromě této paměti) přestane pracovat. Spotřeba je pak nepatrná, takže pak počı́tač (podle typu) vydržı́ v tomto režimu pracovat na baterii 12 hodin až několik dnı́. Tento režim má oproti vypnutı́ tu výhodu, že je opět pohotový po několika sekundách přesně v tom mı́stě, kde skončil, aniž by bylo potřeba znovu startovat a zavádět potřebné programy. U Linuxu, který nepotřebuje být čas od času restartován z důr!s vodu obnovenı́ stability – jako některé nejmenované systémy – je tato možnost zvláště zajı́mavá. U modernı́ch notebooků stačı́ jen zaklapnout vı́ko, aby přešly do suspendovaného režimu. Opětovným odklopenı́m vı́ka notebook opět ožije. 265 10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA Hibernace (angl. hibernation, suspend to disk) – V tomto režimu počı́tač doslova „přezimuje“ obdobı́ své nečinnosti. Současný stav se nejprve uložı́ na disk a počı́tač se pak sám vypne. Zpětné „probuzenı́ ze zimnı́ho spánku“ do stavu před hibernacı́ pak ovšem trvá mezi 30 až 90 sekundami. (České názvy úsporných režimů nejsou zatı́m ustálené, navı́c někteřı́ výrobci tyto režimy kombinujı́.) Kontrola stavu bateriı́ – Velmi užitečné. Automatické vypnutı́ po zastavenı́ systému – Hodı́ se i pro stolnı́ počı́tače. Po zastavenı́ systému (angl. shutdown) se počı́tač (elektricky) vypne. Vypı́nánı́ disku – Šetřı́ významně spotřebu a u hlučných disků i vaše nervy. Je ovšem třeba brát ohled na editory, které v pravidelných intervalech nemilosrdně „budı́“ disk na záložnı́ kopie. Některé z těchto funkcı́ podporuje již samotný BIOS. Úsporný režim (angl. standby) a odstavenı́ (angl. suspend to memory) realizujı́ notebooky klávesovou kombinacı́ nebo detekcı́ zaklapnutého vı́ka. Tyto funkce jsou nezávislé na operačnı́m systému, při vhodném jádru a nainstalovaných balı́cı́ch je však můžeme navı́c volat i pomocı́ linuxových přı́kazů. 10.2.2 Vhodné jádro Pro pokročilejšı́ funkce APM je nezbytné takové jádro, které je podporuje. Najdete ho mezi standardnı́mi jádry SuSE a nainstalujete ho pomocı́ YaST. Zda jsou žádané funkce podporovány, lze snadno ověřit přı́kazem $ !$ @ ;)( ;@"(". . Pokud se objevı́ řádka s různými čı́sly, je vše v pořádku a * -4/ %r můžeme počı́tač zastavit přı́kazem | 9 | . Vzhledem k tomu, že BIOS často nenı́ implementován podle standardů, může dojı́t i k podivnému chovánı́. Některé problémy se dajı́ obejı́t vhodnou konfiguracı́ jádra. Pokyny na4 = *)/0>#R*6-7*",z#R$)u | ( ;4; jdete v našı́ databázi technické podpory nebo na „Li = #R$4*8#-4, *8#,/- -7*5,v* ," ( ;;)9949 1@ ; ;):|!@ : ; nux Laptop Homepage“ – | %4- r 1 @"( ( . 10.2.3 APM démon Tento ☞démon se jmenuje apmd a sloužı́ k monitorovánı́ stavu baterie. Může též vykonat zvláštnı́ úkoly při / přechodu do stavů „standby“ nebo „suspend“. Démona obsahuje balı́k @"(". , série @"( . Nenı́ samozřejmě nezbytný k chodu systému, může však být praktický. Aby se automaticky spustil ,+$ +$³#R$)"%& Z při startu počı́tače, musı́ se v souboru ; nastavit proměnná ; "q q ,!* . Jinak se dá kdykoli spustit manuálně přı́kazem J4E J G4D na hodnotu ? v$ /*6 4 . @"(". @ ,+$ +$³#R$)"%& ZX# ; Pro konfiguraci sloužı́ ještě některé proměnné v souboru ; / /#+$³#R$)"%& Z ;@"(". . Soubor je opatřen podrobnými komentáři. < 266 Třebaže PCMCIA je pod SuSE Linuxem přeložena s podporou APM, mohou se vyskytnout potı́že. Některé karty po přechodu do stavu „suspend“ +$"ä * $4* již svou činnost neobnovı́, např. karty s ovladačem 17 . Pro ( à ně je potřeba deaktivovat modul apmd systému PCMCIA před stavem „suspend“ a pak znovu aktivovat. Na to se nastavı́ proměnná !»" q x )~!44x ,!* J G4D CGC J C F D na hodnotu ? . 10.2. APM – šetřenı́ energie < < Pokud po „suspend“ nesouhlası́ systémový čas, je třeba nastavit q x )~ ,!* Y na ? . J G4D C FC F E G < Pokud dělá problémy X Window při „vzbuzenı́“ systému, pomůže na to )~v4x ÿ ,!* Y 4 t44¶ . J F"E D ? J G4D Stejným způsobem sedajı́ před „suspend“ deaktivovat zvukové moduly. q ~x t¶ )~v4x ÿ ,* F F D F"E D ? Na to nastavı́te J G4D . Pozor, při deaktivaci se uzavřou úlohy, použı́vajı́cı́ zvuk, jinak by moduly nešly deaktivovat. Dejte na to tedy prosı́m pozor a včas si uložte jakákoli zapisovaná zvuková data. Kromě toho se dá nastavit funkce disku „Spindown“ rozdı́lně při provozu z elektrické sı́tě a z bateriı́, přı́padně zastavit systém při kriticky nı́zkém napětı́ bateriı́. Pokročilejšı́ uživatelé si mohou přidat jsou dalšı́ funkce do souboru -+*5 *60 % / ; ; ;@"(). Ã)( 14? . 10.2.4 Dalšı́ přı́kazy Které dalšı́ užitečné programy obsahuje balı́k @"(". / : Přı́kazem @"(). se můžeme dotázat na kapacitu baterie nebo uvést systém r r* do stavu „standby“ ( @"(". ) přı́padně „suspend“ ( @"(". ), viz manuálová % stránka pro @"(". (.7@ @"(). ). * ,4, ( suspenduje systém na předem určenou dobu, viz manuálová Přı́kaz @"(". * 4 , , % * ,4, ( (.+@ @"(". ( ). stránka pro @"(". Pokud chceme pozorovat nějaký měnı́cı́ se výpis (log) aniž bychom zatěžovali & r"& . disk, hodı́ se na to přı́kaz @v) jako náhrada přı́kazu @v) Přirozeně / jsou zde též nástroje pro X Window. Přı́kaz 1@"(". (který obsahuje balı́k @"(". ) ukazuje graficky stav nabitı́ baterie. Kdo použı́vá KDE (nebo alespoň kpanel), může využı́t program kbatmon pro monitorovánı́ stavu baterie a suspendovánı́ systému. 10.2.5 Zastavenı́ disku Pokud se disk nepoužı́vá, lze ho pod Linuxem zastavit. Sloužı́ k tomu program r hdparm, se kterým lze nastavit i dalšı́ funkce disku. Volbou ? se disk okamžitě rL / r suspenduje, volbou se úplně vypne. Přı́kazem | (!@ . se disk vypne po 30 sekundách nečinnosti. (Čı́slo 6 znamená počet intervalů po 5 sekundách, tj. 6 , 5 - 30 sekund. Hodnota Á zastavovánı́ disku zrušı́. U většı́ch hodnot je většı́ multiplikátor, přesněji viz manuálovou stránku.) Pokud chcete nastavit suspendovánı́ závisle na provozu z bateriı́ nebo z elek,"+$ +$8#R$)"%& Z#K/ /I# ; ;@)(). trické sı́tě, najdete potřebné proměnné v souboru ; +$¿#R$""%& Z U q7 G pak musı́ být nastavena na hodnotu C . Proměnná J GD C Á . Často se stává, že zastavovánı́ disku je nepraktické, protože mnoho programů na něj ukládá dočasná data nebo záložnı́ kopie – napřı́klad editory. V některých přı́padech to lze řešit, napřı́klad, jak již bylo popsáno, použitı́m přı́kazu & Z4& , @!" ù " ú při zobrazovánı́ narůstajı́cı́ho výpisu. 267 10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA 10.3 Připojenı́ přes IrDA (Infrared Data Association) IrDA (Infrared Data Association) je průmyslový standard pro bezdrátovou komunikaci v infračerveném spektru. Řada dnešnı́ch laptopů obsahuje IrDA kompatibilnı́ vysı́lač a přijı́mač, umožňujı́cı́ spojenı́ s dalšı́mi zařı́zenı́mi, jako jsou tiskárny, modemy, LAN nebo jiné laptopy. Přenosová rychlost sahá od 2400 bps až do 4 Mbps. Podpora tohoto protokolu v Linuxu ještě nenı́ zcela dokončena, a proto nenı́ zahrnuta do standardnı́ho jádra. Zatı́m můžete použı́vat vývojové moduly ve stavu „beta“, které ještě nejsou po všech stránkách vyzkoušeny a nemajı́ proto takovou stabilitu jako tradičnı́ součásti jádra. Software / @ Pro podporu infračerveného portu a protokolu IrDA se použı́vá balı́k % -7*5 ze série . Po instalaci balı́ku naleznete dokumentaci v souboru ; ; * , /!$ $ Z,* 4/ r U B q |!@ ; ;)(@ :@ ; @4;)E J4D4G . Pro instalaci E F F sloužı́ balı́k -+*5 * , /4!$ ,"% r U B q #ÓZu . Dokument naleznete v ; . | 9 ; |@ ; ;)| 9 ; ; E F F 4 = 4/ # Dalšı́ informace o linuxovém projektu IrDA najdete na | ( ;4;! @ *)"-+$",&4Z,I#%!, ; . Konfigurace Při obvyklé instalaci se nastavı́ proměnné Ë ,+$ +$³#R$)"%& Z E4D4J E v souboru ; ; . q JE q ED4J , E4D4J F"E q a Normálně je použitı́ IrDA deaktivováno. Přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ6ÜÅØ)¨±É¤)¨Å6¤ můžete port manuálně aktivovat resp. s použitı́m parametru tivovat. Aktivovánı́m se zavedou potřebné moduly jádra. /,"2 4 *6 ( opět deak 7A Ë Pomocı́ proměnných IRDA PORT (standardně ; ) a E4D4J E ; ? (standardně 3 ) můžete konfigurovat použitý IrDA port. Tyto hodnoty nastavı́ ,+$ / / 2,!* ;! @; skript ; v okamžiku, kdy je aktivována podpora IrDA. ,!* Pokud nastavı́te START IRDA na ? , projevı́ se podpora IrDA hned po startu. Nevýhodou ovšem je, že IrDA pak zvyšuje spotřebu, což se zvlášt’ projevı́ u laptopu napájeného z baterie. Důvodem je, že vždy po několika sekundách se vysı́lajı́ tzv. „discovery“ pakety k automatickému napojenı́ na neznámé IrDA porty v blı́zkém okolı́. Použitı́ /4,2 ; ;! )( Á . K tisku přes infračervený port pošlete data do souboru zařı́zenı́ /,"2 Tento soubor se chová stejně jako normálnı́ tiskový port ; ;4)(!Á , jediný rozdı́l je bezdrátový přenos. Tiskárnu na tomto portu můžete konfigurovat pomocı́ YaST stejně jako na paralelnı́m nebo sériovém portu (viz odst. 2.6.1 na str. 83). Při tisku dbejte na to, aby byla vždy zachována přı́má viditelnost mezi počı́tačem a tiskárnou a aby byla aktivována podpora IrDA. 268 10.3. Připojenı́ přes IrDA (Infrared Data Association) Pro komunikaci s jinými počı́tači, mobilnı́mi telefony a dalšı́mi zařı́zenı́mi /4,2 v$" použijte soubor zařı́zenı́ ; ;! .4.7Á . Napřı́klad s mobilnı́m telefonem Siemens S25 můžete použı́t program wvdial a mı́t tak bezdrátové spojenı́ na Internet. Možné potı́že Pokud zařı́zenı́ nereagujı́ na IrDA, přihlaste se jako 4/ /@ .( se přesvědčte, zda váš počı́tač zařı́zenı́ rozpoznal: a přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÔǬÜÅ6Ø)¨Øª¦"Ö V přı́padě tiskárny Canon BJC-80 v dosahu počı́tače se objevı́ v pravidelných intervalech zprávy, které ukazuje výstup na obrazovku 10.3.1: eí¥þî4í¥Óö6óÙþî6öseö6ð±õ"ÜØB¥Õ¦Øs¢)ñe¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙ¬ses íñ± £ õ"ÜØB¥Õ¦Øs ¢)ñe ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙÓñís ís ð±õ"ÜØB¥Õ¦Øs ¢)ñe ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙ÷£ ìs í'6£ ó±õ"ÜØB¥Õ¦Øs ¢)ñe ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙ÷£ ðs íð6ó±õ"ÜØB¥Õ¦Øs ¢)ñe ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙÓóós íñ6ö±õ"ÜØB¥Õ¦Øs ¢)ñe ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙÓðñs íö6ö±õ"ÜØB¥þÅ"ÉÖs ¢)ñe ¢ Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6êÚò6ñÉò6ì qíRî@u Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6êÚò6ñÉòíÆqíRî@u Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6êÚò6ñÉ ò e³qíR@ î u Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6êÚò6ñÉò6ö qíR@ î u Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6êÚò6ñÉòî qíR@ î u Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6êÚò6ñÉ ò s³qíR@ î u Ä Ø sZ¼Ìñ)Õ¨6Õö6óØ"Õ¬Úò6ñÉ ò s{5Êóì±ç Ä Æ"Ü©5¤5ò6óó6ìî 5Å)Ü©5¤ Ä Å Å ` arq!e ö u eí¥þî4í¥Óö6óÙÓð£sí'£6ñ±õ"ÜØB¥Õ¦Øs¢)ñe¢ Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6êÚò6ñÉò)Û Ä Å6Ø Ä ç Æ"Ü©5¤5ò6 ì sì6ì 6 © M5£R¦"Öª5¤ Ä Z Å q!e í u Výstup na obrazovku 10.3.1: IrDA: / @ /- .!( Pokud se výstup neobjevı́ nebo zařı́zenı́ neodpovı́dá, prověřte konfiguraci /4,2 4 4ä ; ? IrDA. Použı́váte správný port? Někdy se infraport najde jako ; /,2 ; ? 3 nebo je použito jiné přerušenı́ než 3, což se většinou dá nebo ; nastavit v BIOSu konfigurovaného notebooku. Dále je důležité si uvědomit, že IrDA komunikuje pouze se zařı́zenı́mi, pod4 %, 6 t4 porujı́cı́mi protokoly nebo CF"GG . Na podporu protokolu E!F ,!$", 2, "0!, )0!, potřebujete ještě programy 1 ([email protected] a 1 a pak můžete komunikovat napřı́klad s 3Com Palm Pilot. Všechny protokoly, podporované 4/ /zařı́zenı́m, se zobrazı́ ve výstupu z přı́kazu @ .( za jménem zařı́zenı́ 6 Y x je zatı́m ve vývoji a očev hranatých závorkách. Podpora protokolu J kává se v budoucı́ch verzı́ch Linuxu. Pokud si potřebujete zkontrolovat, zda IrDA port vysı́lá infračervené zářenı́, můžete k tomu použı́t některou z běžných videokamer, které bývajı́ citlivé i v infračervené oblasti. 269 10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA 270 Kapitola 11 Tiskárny V této kapitole se dozvı́te něco o postupu, jakým probı́há tisk. Nebude sice možné probrat všechny detaily, ale budeme postupovat natolik podrobně, abyste byli schopni postup tisku pochopit. 11.1 Základnı́ předpoklady pro tisk V Linuxu se běžně přistupuje k tiskárnám prostřednictvı́m tiskových front (angl. queues). Data určená pro tisk jsou v nich přechodně uložena a poté prostřednictvı́m démona zvaného správce tiskových front ve správném pořadı́ odeslána na tiskárnu. Často se také data určená k tisku nenacházejı́ ve formátu, který může tiskárna přı́mo tisknout. Napřı́klad je běžné, že je třeba převést grafické objekty do formátu, který dokáže tiskárna zpracovat a vytisknout. Převod těchto dat se provádı́ pomocı́ tzv. tiskového filtru. Tiskovým filtrem nazýváme program, který převádı́ data určená pro tisk do jazyka, který tiskárna dokáže interpretovat. 11.1.1 Standardnı́ jazyky tiskáren ASCII text – Běžná tiskárna dokáže tisknout přinejmenšı́m ASCII text. Sice existujı́ tiskárny, které nejsou s to přı́mo tisknout ASCII text, ale dokážı́ komunikovat prostřednictvı́m některého z následujı́cı́ch standardnı́ch jazyků tiskáren. Jedinou výjimkou jsou „GDI tiskárny“ určené pro Windows, které nejsou s to pracovat ani s ASCII formátem, ani s žádným z následujı́cı́ch formátů. PostScript – PostScript je nejlépe podporovaným jazykem pro tisk v Linuxu. Levnějšı́ tiskárny ho však neovládajı́. Proto pokud nemáte k dispozici takovouto postscriptovou tiskárnu, použijete v Linuxu zvláštnı́ filtr (Ghostscript) pro převod postscriptových dat do některého jednoduššı́ho jazyka, kterému již tato tiskárna rozumı́. PCL 5 nebo PCL 6 – Tyto jazyky jsou často použı́vány pro laserové tiskárny. PCL 3 – Tomuto jazyku tiskárny rozumı́ většina tiskáren HP DeskJet a kompatibilnı́ch modelů. ESC/P, ESC/P2 nebo ESC/P Raster – Použı́vajı́ ho takřka všechny tiskárny Epson a kompatibilnı́ modely. 271 11. Tiskárny 11.1.2 GDI tiskárny Na trhu je mnoho tiskáren, které nesou označenı́ „pro Windows“. Jiným často použı́vaným označenı́m je také „GDI tiskárna“. Protože jsou zpravidla výrobcem nedostatečně dokumentované, nemusı́ být v Linuxu plně podporovány. (Existujı́ však i GDI tiskárny, které kromě GDI módu podporujı́ některý z běžných jazyků pro tiskárny.) Proto se prosı́m informujte u prodejce tiskárny – vı́-li náhodou, o co4 jde= r!s nebo si raději ověřte v databázi technické podpory SuSE na | ( $)/0#*6-7*",#/, ;; ; , zda model vašı́ tiskárny nepatřı́ mezi tyto černé ovce. 11.1.3 < Hardwarové a softwarové předpoklady Tiskárna je podporovaná SuSE Linuxem (viz seznamy v nı́že uvedených souborech a na webových stránkách): – ; – | 4 4 * ; = ( ( = |!@ ;4; , /!$ $ Z,* Z *5!*4$6 $ Z>#/,"2 ; ;5(!@ :4@ ; | ( ; @ @4 $)/0>#R*6-7*",I#K/4, # %4 % % ZX#"ZÈ´pq , 0 *",z ; ;)94949 ! 4 1( | D@ @ @ %4 % %ZX#)4Z / 0 *5,# 94949 1( ; @ @ @ | .7 ) 4 = #R$4*³# *$³#,/Z *5 %4) , ># | ( ;4;)94949 97 ;<= | ;)( | 7 . – | – -7*5 # (| $",!* 4 ( = ;4; Někdy je na WWW stránkách uveden ovladač Ghostscript, který využı́vá aktuálnı́ verzi programu „Aladdin Ghostscript“. SuSE Linux použı́vá z licenčnı́ch důvodů program „GNU Ghostscript“, což je předchozı́ verze. Většinou však bez potı́žı́ komunikuje s většinou tiskáren. < Tiskárna je připojená na podporovaný port (viz odst. 11.2 na následujı́cı́ straně). < Použı́váte-li jiné než originálnı́ SuSE jádro z CD, musı́ mı́t nainstalovánu stejnou podporu pro tiskárny. %/ /"% %!r < Máte nainstalovány alespoň balı́ky z instalace typu @ @ oj *6 $),"-!I %/ 4/% , resp. jste při instalaci s YaST2 zvolili @@ @ @ o * *5} % y % %+*5 $ "-!" ? . . Máte-li pouze G7 . oj @@ , musı́te si pro tisk souborů v ASCII a PostScriptu ještě doinstalovat následujı́cı́ balı́ky: ä – balı́k @ – balı́k @"( – balı́k – balı́k – balı́k – balı́k – balı́k Z+* Z+* ( * * , série @"( , série @"( 1 A4A , série @"( &4"% Z+* &4"%+* Z+* 0 / ( ) , série @"( , série @"( , série @"( , série % Jak se doinstalujı́ balı́ky, najdete v odst. 2.4 na str. 77. V problematických přı́padech se podı́vejte na článek z databáze tech& ,= -+5 * * , /!$ *)/"0 $5u * , ; ; |@ ; ; ; ;6| .;{ . 1à nické podpory SuSE ) %!r!, % $ ,)%# ( | | . . 272 11.2. Lokálnı́ připojenı́ tiskárny Možné problémy .Pokud jste aktualizovali z některé staršı́ verze SuSE Linuxu, mohlo do- < jı́t k nekonzistencı́m v balı́cı́ch a konfiguračnı́ch souborech tiskového systému. Tehdy se doporučuje nakonfigurovat tiskový systém znovu od začátku. 11.1.4 Určenı́ vhodného typu ovladače tiskárny V seznamech v odst. 11.1.3 na předchozı́ straně jsou uvedeny ovladače Ghostscript pro jednotlivé modely tiskáren. Pokud vám nenı́ váš prodejce schopen poskytnout informace, jak tiskárnu instalovat pod Linuxem, můžete použı́t následujı́cı́ rady: < Zjistěte, zda je vaše tiskárna kompatibilnı́ s některým modelem, který je podporován v Linuxu (tj. zda rozumějı́ témuž jazyku), a použijte ghostscriptový ovladač pro tento model. (Pozor, z podobně označených modelů nelze vždy usuzovat na kompatibilitu!) < Který jazyk použı́vá váš model tiskárny, zjistı́te nejlépe přı́mo u výrobce. Tento údaj je také často uveden mezi technickými informacemi v manuálu tiskárny. Přı́klady standardnı́ch jazyků tiskáren jsou uvedeny v odstavci 11.1.1 na str. 271. #< Ovladače pro Ghostscript, které majı́ koncovku (( , jsou velice zvláštnı́. -4% % ( Zde se jedná o soubor parametrů pro ovladač Ghostscript . Pokud naleznete parametrový soubor vhodný pro vaši tiskárnu, můžete ji s nı́m nakonfigurovat. 11.2 Lokálnı́ připojenı́ tiskárny 11.2.1 Paralelnı́ port Připojenı́ tiskárny se provádı́ většinou přes paralelnı́ port. Komunikace s tis . kárnou v Linuxu se pak realizuje pomocı́ subsystému (@ ( 4 Subsystému (!@ ( je třeba sdělit, který typ zařı́zenı́ je připojen na paralelnı́ port, aby mohl nahrát odpovı́dajı́cı́ ovladač (viz odst. 9.3.3 na str. 245). Je zde možné současně použı́vat vı́ce zřetězených zařı́zenı́ na jednom portu. /,2 Čı́slovánı́ paralelnı́ch portů začı́ná od ; ;)(!Á . Abyste mohli tisknout po 4 mocı́ prvnı́ho paralelnı́ho portu, je třeba nahrát standardnı́ moduly (!@ ( a 5( . To provede zavaděč modulů jádra kmod (angl. Kernel Module Loader) automaticky při vzniku požadavku na/4,tisk (viz odst. 12.2 na str. 301), 2 ;4)(Á . Pokud se paralelnı́ port tj. přistoupı́ se např. k souboru zařı́zenı́ ; nedetekuje, můžete si vypomoci parametrem pro jádro (viz odst. na str. 336). Konfigurace prvnı́ho paralelnı́ho portu /,"2 ,+$ ;4)(!Á se konfiguruje zápisem do souboru ; ; Prvnı́ paralelnı́ port ; /- ,!*¿#R$""%& . (viz soubor 11.2.1 na následujı́cı́ straně). Parametr předává IO adresu paralelnı́ho portu. U parametru se uvádı́ %!)%!, hodnota pro „polling“, přı́padně čı́slo přerušenı́ paralelnı́ho portu. Polling je obecně méně koliznı́ než přerušenı́, u nejstaršı́ch počı́tačů je však pomalejšı́. 273 11. Tiskárny ¨6«5ܨ6ɺÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ «£è"« Äë6Ä «±Ö)¨ÅÖ"£Å¤ ÖÕ £Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤ Öձܣò6ìõ5ö£6óÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä ÇMêdË)£ª¬Æ"¨ ë5Ä ¦"ª"«¤"ÜÖ"« Ä Ö)¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤)Élk ÉÖ Ä ÕÜê6˱¤Æ Ä ¦]¤ÆÜ6Éôè"¨ËB¥ DZ£Ö5¤)Ü£©ÉºÖ)¨ÅÖ"£Å¤ ÖÕÜ£òìõ5 ö £6 ó kì õ e£ó°ÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä Obsah souboru 11.2.1: ; ,+$ ;. / ,!*³#R$")%& : prvnı́ paralelnı́ port Aby mohla tato nastavenı́ fungovat, je třeba v BIOSu nastavit prvnı́ paralelnı́ port takto: < IO adresa 3K?¼ (hexadecimálnı́) Přerušenı́ ? (při pollingu však ztrácı́ význam) x 4 - -!r % < Pro začátek raději nebo F .+@ , ( F "? (ostatnı́ módy nejsou vždy funkčnı́) x" < DG4J je vypnuto (mělo by být automaticky vypnuto v módu .7@ ) < Testovánı́ prvnı́ho paralelnı́ho portu Pokud tiskárna dokáže přı́mo tisknout ASCII text, pak byste měli být schopni 4I po přihlášenı́ jako uživatel přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä vytisknout slovo J| { Æ"£ j çêKĺæ6ר Äë ×6«Ö)ì . Konfigurace druhého paralelnı́ho portu Druhý paralelnı́ port, který použı́vá standardně IO adresu 278 # (hexadeci,"+$ /- ,!*¿R $")%& málnı́), je možné také konfigurovat zápisem v ; ;. (viz soubor 11.2.2). ¨6«5ܨ6ɺÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ «£è"« Äë6Ä «±Ö)¨ÅÖ"£Å¤ ÖÕ Ç±£Ö5¤)Ü£©ÉºÖ)¨ÅÖ"£Å¤ ÖÕÜ£òìõ5ö£6óÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä ÇMêdË)£ª¬Æ"¨ ë5Ä ¦"ª"«¤"ÜÖ"« Ä Ö)¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤)Élk ÉÖ Ä Õ Üê6˱¤Æ Ä ¦]¤ÆÜ6Éôè"¨ËB¥ £Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤ Öձܣò6ìõ5 ö £67 ó kÓì õ e£6ó Ü Å n5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä Obsah souboru 11.2.2: ; ,+$ /- ;. ,*³#R$""%4& : druhý paralelnı́ port Po obnovenı́ všech služeb (tj. i po restartu počı́tače) (viz na str. 276) máte k dispozici druhý paralelnı́ port. Testovánı́ druhého paralelnı́ho portu Pokud dokáže vaše tiskárna tisknout přı́mo ASCII text, pak byste měli být schopni jako uživatel přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä Æ"£ j çêKĺæÌר vytisknout stránku se slovem J| 274 { . Äë ×6«Öí 11.2. Lokálnı́ připojenı́ tiskárny Paralelnı́ port na kartě ISA PnP Někdy / je možné i pro tyto karty nastavit pevné hodnoty pro IO adresy, přerušenı́ a módy, a to pomocı́ jumperu nebo v dodávaném konfiguračnı́m programu pro rodinu systémů DOS/Windows. Pokud tuto možnost máte, udělejte to. V opačném přı́padě se přiřadı́ hodnoty pro IO adresy, přerušenı́ a módy automaticky. Jaké hodnoty to jsou, lze zjistit bud’ z hlášenı́ při startu Linuxu nebo podle kap. 9.1.1 na str. 234. 11.2.2 Paralelnı́ port na kartě PCI Které IO adresy a přerušenı́ dostanou karty PCI, můžete zjistit následujı́cı́m přı́kazem (viz výpis 11.2.1): 10 Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇÌ×5ɢܩ"×6«5ÉÖ"Õ6Ü±Ê ë6ë « Ä É6É 0'0 6 0` 0 S SRS R* SSRRS6 à` ` 6 5!* á ªå6%$6\$%&S@ª Í S `Rá @ ¨+ « ` a.0'0 ¨+ « ` a 0'0'0 ¨+ « ` `'Þ 0'0 ¨+ « ` %` .0'0 ¨ Ú Û :Ñ 0 * Výstup na obrazovku 11.2.1: Výstup z Položky v konfiguračnı́m souboru ; způsobit výstupu z 11.2.3. ,+$ ;. / ( $ r)242 ,*³#R$"5%& pro PCI kartu je třeba potom při- ¨6«5ܨ5ÉôÖ"¨ÅÖ"£Å6¤ «6£è"« Äë5Ä «±Ö"¨ÅÖ"£Å6¤ ÖÕ Ç¬£Ö5¤)Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤ ÖÕÜ£ò6ìõ5ö£6óÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä ÇZê¬Ë5£ª¬Æ"¨ ë6Ä ¦"ª"«¤)ÜÖ"« Ä Ö"¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤"É<k ÉÖ Ä Õ6Üê6ˬ¤Æ Ä ¦j¤ÆÜ6ɺè)¨ËB¥ £Ö5¤"Ü£©ÉøÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ Ö"ձܣò6ìõ6ö£6ó7kìõ¢5î5ì6ìkìõ)¨óì6ìÜÅn5ò©"£© Ä kþ©"£© Ä kþ©"£© Ä Obsah souboru 11.2.3: ; porty ,!$ ;. /" ,*³#$""%& : PCI karta obsahujı́cı́ 2 paralelnı́ Po obnovenı́ všech služeb (nebo přı́štı́m startu počı́tače) (viz na následujı́cı́ straně) máte k dispozici všechny tři paralelnı́ porty. Testovánı́ všech paralelnı́ch portů Pokud máte připojenu tiskárnu, která dokáže přı́mo tisknout v ASCII formátu, 4I můžete jako uživatel vytisknout zkušebnı́ stránku obsahujı́cı́ slovo J| { některým z přı́kazů 275 11. Tiskárny Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä © Ä Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä Æ"£ Æ £ " Æ £ " j çêKĺæÌר j çêKĺæÌר Ä æÌר j çêKº × «Ö)ì Äë 6 × «Öí Ä ë 6 × «Öe Ä ë 6 I Mı́sto restartu celého počı́tače potom stačı́ aktualizovat (jako uživatel ) seznam závislostı́ modulů jádra a – pokud jsou k paralelnı́m portům připojeny pouze tiskárny – pozastavit činnost tiskových démonů a modulů jádra, které přistupujı́ k paralelnı́mu portu, a poté odstranit a znovu nahrát tiskového démona: Ä ¨Å6¤Æ¥ÈDZ×5ɢܩ"ר Ä Ö¦4£Ø]Ê6¨ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6ØÉ¤)£Ö Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌŦ6¦4£Ø«Ö Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ Ö6Å)£¢ Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ Ö"Õ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö"¨ÅÖ"£Å6¤ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö"¨ÅÖ"£Å6¤ ÖÕ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö"¨ÅÖ"£Å6¤ Ö5Å)£¢ Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä «Ö Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6ØÉ¤)¨Å¤ 11.2.3 Připojenı́ tiskárny přes USB V BIOSu počı́tače je třeba aktivovat USB a jeho přerušenı́. Napřı́klad pro K4x4 x ]q~ Award BIOS máte k dispozici v menu (nebo poJ D C ~v"tý Ë¿ dobném) položku (nebo podobnou), kterou je třeba nastavit na E % 0 ,/ . @ 4" Zjistěte, zda je tiskárna dostupná. Jako uživatel uved’te následujı́cı́ přı́kaz: Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇ Ä ÕÆ"£ÌÊ Ä ©Ä Æ"£ j çêKĺæÌר Äë תɢ)«Ö)ì /,"2 -7*60 Předpokladem je, že tiskárna je připojena na prvnı́m USB portu ; ; )(!Á a dokáže tisknout ASCII text. Pak by měla vytisknout stránku obsahujı́cı́ slovo J| { . Občas dojde k tomu, že tiskárna nenı́ dostupná – např. poté, kdy během tisku byl vytažen na chvı́li konektor USB. Potom může pomoci zastavenı́ /,2 -+*60 všech procesů, které přistupujı́ na ; ; )(!Á a restartovánı́ odpovı́dajı́cı́ch 4" modulů jádra. To vše je třeba provádět jako uživatel : Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌêªÉ Ä ÅÊé]ר Äë תɢ"«Ö)ì Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌÖ5Å"Ü©6¤ Ä Å Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌªÉ¢"ʪ6ÆÕ6Ü Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇdª¦4£ª©5¤ÌªÉ¢6Ø Äë ê"É Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌŦ6¦4£ØÌªÉ¢Õ£Å Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä ªÉ¢Õ£Å Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ª6©6¤ÌªÉ¢5Ø Äë ê"É Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä ªÉ¢"ʪ6ÆÕÜ Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä Ö5Å)Ü©5¤ Ä Å * / Přesvědčte se přı́kazem . , který -7*60vr! $ | nebo ) a zda existujı́ ještě následujı́cı́ výstup ª"É¢Õ£Å Ä 276 Ù6Ù6Ù Ö5Å"Ü©6¤ Ä Å¬ªÉ¢)ʪ6ÆÕ6Ü Çº© Ä ¢"£7¥ Ŧ6¦4£ØÌªÉ¢"Ê£ÆÕ6Ü Çº© Ä ¢"£7¥ ¦4£ØÖ6Å)£¢ Ä ªÉ¢"Ê6£ÆÕÜ -7*60vr4- $ | modul USB je zaveden (zda dalšı́ závislosti mezi moduly, např. viz 11.3. Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje -+*607$", %, kde je uvedeno, že modul je ještě použı́ván moduly ( a -7*0vr- $ . V tomto přı́padě je potom třeba také dočasně odstranit i moduly | %, -7*60vr4- $ a . ( | 11.2.4 Tiskárna na sériovém portu +*",- Sériovou tiskárnu připojı́te pomocı́ přı́kazu 5( ( . Tento konfiguračnı́ skript je popsán v odstavci 11.5 na str. 281. ,+$ Poté je třeba kromě běžných nastavenı́ ještě provést v souboru ; ; %+$ ( @)( změny uvedené v souboru 11.2.4. ¥¢5Å6Ç6ð6ñ6ì6ì7¥ç ¥þ¤6Ë6ò)Üõ)£©]Ê6ܦ4¨õ¢ Ä «±Ê5Üõ)¨©5ËÊ5Üõ)£ê6êÊ5ÕŤ"É6Õ¤"Év¥ç Obsah souboru 11.2.4: ; ,+$ ;)( %4+$ @"( : sériový port 0 je pevně určena přenosová rychlost (baud rate) sériového Parametrem *64 ? . Obě zadánı́ je třeba portu, zatı́mco ? je řádka voleb pro přı́kaz přizpůsobit hardwaru. Při problémech použijte alternativnı́ho správce tiskových front, kterého obsa / huje balı́k (v)( , namı́sto standardnı́ho správce, kterého obsahuje balı́k 5( % (oba balı́ky jsou součástı́ série ): 4I . 1. Přihlaste se jako uživatel 2. Zastavte činnost správce tiskových front přı́kazem: Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6ØÉ¤)£Ö / Odinstalujte balı́k )( 3. programem YaST. 4. Ukončete YaST a poté znovu spust’te a nainstalujte balı́k balı́k (!)( . 5. Spust’te správce tiskových front: Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6ØÉ¤)¨Å¤ Doplňujı́cı́ informace *",+*), Parametry pro sériový port můžete určit programem )@ (viz manuá*","+*", % *",v*", lová stránka pro 5@ (.7@ )@4 )). ,+$ % >#/ 0!4"># $ Pokud v souboru ; ; ; @ uvedete korektnı́ zavolánı́ *","+*", 5@ , spustı́ se pak automaticky při každém startu systému (viz také ,"+$ % >#K/ *", ; ;! ; 6@ ). *54 % *5 Viz také manuálová stránka pro ? (.7@ ? ), kde je uvedeno množstvı́ užitečných voleb. 11.3 Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje Program lpd (angl. Line Printer Daemon) je při startu systému aktivován ,v$ % >#K/ / ,+$ +$³# ;! ;45( , pokud je v konfiguračnı́m souboru ; ; skriptem ; $")%& Z q q Y ÿ ,!* nastavena proměnná J4E . D ? ,+$ %v$ Program lpd při startu určı́ podle obsahu souboru ; ;5( @"( , které tiskárny jsou definovány. Jeho úkolem je organizovánı́ požadavků na tisk (angl. print jobs), připravených správcem tiskových front: 277 11. Tiskárny < < < < < Spravuje lokálnı́ tiskové fronty. Posı́lá data každého požadavku na tisk přes ,+$ %v$ odpovı́dajı́cı́ filtr (který to bude, to záležı́ na frontě v ; ;5( @"( a explicitnı́m zadánı́ v řı́dı́cı́m souboru) na port tiskárny. Bere ohled na pořadı́ požadavků v tiskových frontách. *5 -+* Hlı́dá stav tiskových front a tiskárny (soubor @ v lokálnı́m adresáři spool) a podává informace o jejich stavu. Směruje požadavky na tisk do jednotlivých front na vzdáleném počı́tači tamnı́mu programu lpd. Přijı́má požadavky na tisk ze vzdálených počı́tačů do lokálnı́ tiskové fronty nebo je při nedostatečné autorizaci odmı́tne. Autorizace: Požadavky ze vzdálených počı́tačů na tiskový server se zpracujı́ ,v$ !*6+*³# / ;)| )( . Uvepouze pokud je vzdálený počı́tač uveden v souboru ; ,"+$ *5+*³#,- 2 ;)| denı́ názvu počı́tače v ; také stačı́, ale má to dalekosáhlé následky pro přı́stup ze vzdáleného počı́tače na lokálnı́. Doplněnı́m v definici tiskové fronty můžete vytvořit dalšı́ omezenı́ tak, aby byl tisk možný pouze pro uživatele určité skupiny nebo pro ty, kteřı́ majı́ účet na lokálnı́m počı́tači. Pomocné a řı́dı́cı́ nástroje pro uživatele Pokud budete tisknout soubor, který nenı́ v některém z jazyků tiskárny (např. prostřednictvı́m tiskové fronty @"9 ), tiskárna pouze popı́še množstvı́ papı́ru nesmyslnými znaky. To nastane i pokud nenı́ správně konfigurován filtr pro tisk, který pak vyprodukuje data pro nekompatibilnı́ typ tiskárny. Pokud budete chtı́t takovýto požadavek na tisk odstranit z tiskové fronty, můžete využı́t následujı́cı́ přı́kazy pro zpracovávánı́ dat v tiskových frontách. Abyste mohli provádět změny v požadavcı́ch na tisk ostatnı́ch uživatelů 4I v tiskových frontách, potřebujete práva uživatele . lpq zobrazı́ požadavky na tisk v tiskové frontě (volba následujı́cı́ tvar: 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æÌ«ÖnÉ£ª6¢"£Å 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æÌ«Ön±Ê 5¤"Ü6ÉRé£ ë © Ä è6¢Ü Ä nebo © Ä è6¢Ü Ä f r" ) a může mı́t např. ê6Å)£©5¤5¨ Výsledkem je potom výpis 11.3.1. 6 yf* 9& « ; *R ` 6&§* ; a * ; a Ñ * ; a , *$ Ú` * ` $' ® 1'-'1 1'-'1Þ'2 ` a ` *$ 6!* 6!* á Í SR T e ' ´5º $'&6 « a ` á Kf _ ` S c K ,'/Î%.,'0 a ÑÑ:/' - Þ a 2'-%.1%. a Výstup na obrazovku 11.3.1: Přı́klad výstupu přı́kazu )( 278 11.3. Démon správce tisku lpd a dalšı́ nástroje lprm smaže požadavky na tisk uvedené v tiskové frontě. Smažete však pouze ²pozˇadavky, které jste sami vytvořili (resp. jejichž jste vlastnı́kem). Viz přı́klad 4 © Ä è6¢Ü Ä æd«Ö5ŦjÊ 5¤"Ü6ÉRé£ ë Ä ¨Å6¤Æ¥ f ê6Å)£©5¤5¨ñ£ñ kdy obdržı́te napřı́klad následujı́cı́ výstup: %$ $fT 1'-'1 T `'0'/'0'0'/ $ fT 1'-'1 T `'' 0 /'0'0'/ $ %$ Výstup na obrazovku 11.3.2: Přı́klad výstupu přı́kazu )( . Požadavek na tisk patřı́ tomu uživateli, který ho odeslal k tisku. Tento uživatel bude zobrazen spolu s pořadovým čı́slem přı́kazu )( . Toto pořadové čı́slo může existovat ve vı́ce tiskových frontách, proto je na mı́stě uvádět název tiskové fronty. Pokud nenı́ uvedeno žádné pořadové čı́slo, bude přerušen a odstraněn právě probı́hajı́cı́ tisk v odpovı́dajı́cı́ frontě (pokud jste jeho vlastnı́kem). r"%!yu,2!r" * 2}r&)% 5( . : ? přerušı́ a odstranı́ právě probı́hajı́cı́ tisk v odpovı́dajı́cı́ tiskové frontě (pokud jste jeho vlastnı́kem). Tiskárna ale bude ještě tisknout data, která jsou již uložena v jejı́ paměti. r"%!yu,2!r" * 2}r&)% r 5( . : ? smaže všechny požadavky na tisk 4" uživatele v tiskové frontě. Pokud tento přı́kaz zadá , budou smazány požadavky na tisk všech uživatelů v dané tiskové frontě. lpc provádı́ řı́zenı́ tiskových front. Můžete použı́t také parametr @4 pro řı́zenı́ všech front. Následujı́ nejdůležitějšı́ volby přı́kazu: *6 -7*±%yu,2!r) @ "2}r&)% ? – výstupem je přehled stavů. Pokud nenı́ uveden název tiskové fronty, bude zobrazen stav všech tiskových front. / * ,)% @ 0 ,]%!yu,2r" * ,]%yu,2!r) * 2}r&"% "2}r&)% %!yu,"2!r" * 2}r"&)%4 ? – zastavı́ tisk požadavků z tiskové fronty. Právě probı́hajı́cı́ tisk bude ještě dokončen. @ ( : : ? – obnovı́ přijı́mánı́ nových požadavků na tisk pro zvolenou frontu. *6 : ? – přerušı́ přijı́mánı́ nových tiskových úloh pro zvolenou tiskovou frontu. 0 @ *6 * : 4%!yu4,2!r" * : 2}4r&)%4 ? – obnovı́ tisk požadavků z tiskové fronty. /4 9 %W%!yu,"2!r" * 2}r"&)%4 : ? / – působı́ jako * @ 0 , a *5 ( dohro- mady. - %!yu,2!r" @ ( * 0!4%!yu4,2!r" : 2}r&4"% * ? – 2}4r&)%4 působı́ jako ,"% @ 0 , a / *5 % @ 4 . : ? – je identický s 9 , pouze s tı́m rozdı́lem, že právě probı́hajı́cı́ tisk bude přerušen. Požadavky na tisk budou řazeny v tiskové frontě a přı́kazem ( budou postupně vytištěny. 279 11. Tiskárny $ $W*5 -7* Volby přı́kazu )( můžete uvést přı́mo s přı́kazem (např. )( @ ) $ nebo spustit pouze )( bez parametru. Tehdy se zobrazı́ výzva (angl. $J - , prompt) )( a můžete zadat jednotlivé volby. Přı́kazem nebo 17 toto prostředı́ ukončı́te. Požadavek na tisk zůstává v tiskové frontě i v přı́padě, kdy během tisku restartujete počı́tač a znovu spustı́te Linux. Přı́padné chybné tisky je třeba z tiskové fronty odstranit výše uvedeným přı́kazem )( . . 11.4 Odeslánı́ požadavků na tisk – program lpr Program lpr tvořı́ uživatelské rozhranı́ pro stávajı́cı́ tiskové fronty: 1. Uživatel má možnost přı́mo vytvořit přı́kazem )( nový požadavek na tisk nebo může být tento požadavek vytvořen některou z aplikacı́, která využı́vá )( . 2. 5( uložı́ data určená pro tisk do tiskové fronty. Zde jsou potom řı́zena správcem tiskových front a odesı́lána jednotlivým filtrům, které náležı́ k tiskové frontě. 3. V tomto filtru jsou potom data převedena na formát, kterému již tiskárna přı́mo rozumı́ a následně jsou poslány k vytištěnı́. 4. Poté, co je ukončeno odeslánı́ dat tiskárně, je požadavek na tisk odstraněn z tiskové fronty. Většinou se tiskne přı́kazem © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æÌ«Ö5Å Ê 6©f÷ m Êê6Å)£©5¤6ËÉ£ª6¢"£Å Äë ʤ)Ü6Éé£ ë 5 r"%!yu,2!r" * 2}r&)% : ? , bude použita přednaPokud nepoužijete volbu 6x4q4 E . Pokud nenı́ definována, použije se standardnı́ stavená proměnná Ç E tisková fronta 5( . Totéž platı́ také pro přı́kazy )( a 5( . . Proč je třeba vı́ce tiskových front? < Pokud existuje vı́ce tiskáren, je k nim přistupováno pomocı́ samostatných tiskových front. Napřı́klad přı́kaz 4 © Ä è6¢Ü Ä < Ä ¨Å¤Æ¥ 欫Ö5Å±Ê 6Ö5Å"Ü©5¤ Ä ÅeÉ£ª6¢"£Å naplnı́ tiskovou frontu pro druhou tiskárnu. Každá tisková fronta může použı́vat jiný tiskový filtr. Proto jsou ještě vytvářeny různé tiskové fronty pro stejnou tiskárnu, přičemž každá použı́vá odlišný filtr, napřı́klad standardnı́ tiskovou frontu pro rychlý černobı́lý $" tisk a frontu , která je sice pomalejšı́, ale výstupem je barevný dokument: © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å¤Æ¥ 欫Ö5Å±Ê Õ£6«£Å]É£ª6¢)£Å Pokud jste prováděli konfiguraci programem YaST1, YaST2 a nebo přı́kazem +*",5( ( , máte vytvořeny následujı́cı́ standardnı́ tiskové fronty: 5( 280 – Tisk souboru pomocı́ standardnı́ tiskové fronty, použı́vá se apsfilter. Ten automaticky rozlišı́, jaký typ dat soubor obsahuje a odpovı́dajı́cı́m způsobem je konvertuje do formátu vhodného pro tiskárnu. 11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému *$ @ 4 – Tisk souboru prostřednictvı́m tiskové fronty @ sledujı́cı́m přı́kazem 4 © Ä è6¢Ü Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ *$ 4 provedete ná- 欫Ö5Å¬Ê "¨5É6ÕÜ6ܱɣª6¢)£Å Zde se také použı́vá apsfilter, který však nerozhoduje automaticky, o jaký typ souboru se jedná, ale bude se souborem napevno zacházet jako s ASCII textem a podle toho provede konverzi do formátu vhodného pro tiskárnu. @)9 – Tisk prostřednictvı́m tiskové fronty @"9 provedete přı́kazem © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ 欫Ö5Å¬Ê 5Å)¨èjÉ£ª6¢"£Å Zde nebude apsfilter provádět žádnou filtraci, pouze odešle soubor na tiskárnu bez jakýchkoliv úprav. Musı́ se tedy jednat o soubor ve formátu, kterému tiskárna rozumı́. V těchto přı́padech je sice vždy použit stejný tiskový filtr, ale pracuje odlišně v závislosti na zvolené tiskové frontě. U zvláště velkých požadavků na tisk může mı́t smysl umı́stit do adresáře r* spool mı́sto kopie souboru pouze symbolický odkaz. Toto provádı́ volba přı́kazu lpr. Samozřejmě je třeba pozměnit práva zápisu do tohoto souboru tak, aby nemohlo dojı́t k změně souboru před jeho vytištěnı́m! 11.5 SETUP: Konfigurace tiskového systému * , 2 Balı́k @"( 0 obsahuje také konfiguračnı́ program SETUP ( ; @ ;4 ; q~ +*),@"( " ; ( . ), který můžete také přı́mo spustit přı́kazem )( Poskytuje následujı́cı́ služby: *)& < < výpis všech tiskových konfiguracı́ programu apsfilter, vytvářenı́ a odstraňovánı́ tiskových konfiguracı́ programu apsfilter. 11.5.1 Rady ke konfiguraci programem )( +*",- ( +*",Program )( ( je možné ovládat pomocı́ menu a klávesnice. Volba mezi l _`a PO a výběr poli F a n se provádı́ ve všech menu klávesou MNp h g provedete klávesami MN!OP a MN!OP . 4 +*","( jako uživatel 1. Spust’te program )( na terminálu. Ä ¨Å6¤Æ¥ÈDZ«Ö5Å"É Ä ¤ª6Ö [j\ Stiskněte klávesu MNiOP a zobrazı́ se hlavnı́ menu: K476q (angl. Exit apsfilter setup) – ukončenı́ )( Y )q7x¾I +*","( . (angl. List all apsfilter entries) – vypı́še seznam všech existujı́cı́ch tiskových front. K4x4q E LI D (angl. Add/Overwrite/Delete an apsfilter entry) – Pro připo4x4q L . Ta zobrazı́ položku jenı́ nové tiskárny sloužı́ právě položka E 4!*), "- %,/4,& % "%X , kde vyberete vhodnou tisC| ? ( kárnu. Y 4q (angl. Fast delete an apsfilter entry) – Použı́vá se pro smazánı́ Y 4q existujı́cı́ konfigurace tiskárny. Po zvolenı́ D se zobrazı́ seznam použitelných konfiguracı́. 281 11. Tiskárny 2. Vyberte 4x4q E L RETURN DEVICE 7 a zobrazı́ se následujı́cı́: Back to previous menu (zpět na předchozı́ menu) Which printer interface (změnit rozhranı́ tiskárny) C 3. Zvolte D (port). K YY Y Pro tiskárnu připojenou přes paralelnı́ port nebo USB zvolte J4E4J /,2 Y E J ; a pro tiskárnu na sériovém portu . Paralelnı́ porty jsou ; /,2 A /,"2 ä /,2 -7*60 /4,2 -7*0 A 5(!Á , ; ;)( , ; ;4)( , porty USB ; ; 5(!Á , ; ; )( , /,2 -+*60 ä /,2 4 /4,2 4 7A /,2 4 4ä ; ; )( ; ? Á ,; ; ? ; ? a sériové porty ; ,; . . Potvrd’te stiskem klávesy F 6x4q4 4. Zvolte E a vyberte typ z následujı́cı́ho seznamu: E POSTSCRIPT HEWLETT-PACKARD OTHER FREEDEF 5. 6. 7. 8. 9. 10. 282 6q Pravá postscriptová tiskárna Inkoustové tiskárny HP DeskJet Tiskárny neovládajı́cı́ PostScript Volně definované jméno ovladače . Potvrd’te tlačı́tkem CF"G4G Listujte následujı́cı́m seznamem tak dlouho, až naleznete odpovı́dajı́cı́ ghostscriptový ovladač nebo vhodný soubor parametrů (můžete ho poznat # podle přı́pony (4( ). Poté potvrd’te klávesou F . ’ Uved te rozlišenı́. V přı́padě, kdy si nejste jisti rozlišenı́m vašı́ tiskárny, ponechejte přednastavené hodnoty. Můžete také vyzkoušet rozlišenı́ 300, #360, 600 a 720. Zvláště při použı́vánı́ souboru parametrů (4( musı́ rozlišenı́ odpovı́dat hodnotám uvedeným v tomto souboru. Potvrd’te klávesou q~ x F a E E . 4 J E Zvolte položku a vyberte ze seznamu odpovı́dajı́cı́ velikost ½ papı́ru (laserové tiskárny použı́vajı́ standardně @ a inkoustové (angl. ½/ I inkjet) @ { ). Potvrd’te klávesou F . x Y Y Vyberte položku CF F"E a zvolte GF F nebo CF F"E . Viz dalšı́ bod a následujı́cı́ odstavec vztahujı́cı́ se ke konfiguraci apsfilteru. Pokud jste ještě nikdy nekonfigurovali standardnı́ tiskovou front )( , vyv*",*4$ ( vytvořenı́ front )( , @ 4 a @"9 , přı́padně také vytvořı́ tvořı́ )( r "%! Y tiskovou frontu )( . , pokud vyberete položku CF F"E . Pokud již máte vytvořeny standardnı́ tiskové fronty, máte možnost při konfiguraci 4 Y x C J vytvořit doplňkové tiskové fronty v položce a v J4G uvést název vlastnı́ tiskové fronty. Tento název by se měl skládat pouze z pı́smen a čı́slic. Je zvykem použı́vat krátké názvy složené z malých pı́smen, např. $) pro tiskovou frontu určenou pro barevný tisk. Důležité: Položkou J4D4D vytvořı́te novou tiskárnu. Zobrazı́ se výstup informujı́cı́ o tom, které tiskové fronty byly při konfiguraci apsfilteru v systému vytvořeny. Vždy bude zobrazeno vı́ce tiskových front, které umožňujı́ rozdı́lné výstupy na tiskárnu. Poznamenejte si někam podle výpisu 11.5.1 na následujı́cı́ straně, které . tiskové fronty byly vytvořeny. Potom stiskněte F Nynı́ se zobrazı́ konfiguračnı́ soubory pro apsfilter. Změny neprová,+$ *)& ,+$ ;@"( " dějte v globálnı́m konfiguračnı́m souboru ; , ale pouze 11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému ''ï$RS `%. $Í5* 2'0'0 RS('' RS R " ` á S Ñ:0Sá $RS "R`%. $ "` " )* "2'0'0 " RS á $ RS `%. $ ` 5* 2'0'0 RS á S ÑÑá $ RS R" `%. $ R" ` " )* "'2'0'0 " RS á $ RS `%. $ ` x5 * 2'0'0 RS " ` ; á S Ñ:,Sá $ RS " `%. $ " ` ; " RS á $RS `%. $ ` ; Výstup na obrazovku 11.5.1: Výpis tiskových front v konfiguračnı́ch souborech, které se vztahujı́ k jednotlivým tiskovým ,+$ ; frontám. Posledně zmiňované konfiguračnı́ soubory majı́ tvar ; Zv* / 2, *)& ,4+$¿#Z+* / 2, Ò4à @)( " Ò4à , kde představuje ghostscriptový ovladač vybraný v bodě 4. Pokud vı́ce konfiguracı́ použı́vá stejný ovladač Ghostscript, je i přesto použit stejný konfiguračnı́ soubor, kde jsou pak uvnitř rozlišeny jednotlivé tiskové fronty. Vı́ce informacı́ poskytuje odstavec o konfiguraci apsfilteru. [j\ Potvrd’te klávesou MN OP tak, abyste mohli pokračovat. 4q"~ x K476q 11. Zvolte postupně E a . E Test tiskárny Pokud jste vytvořili standardnı́ tiskové fronty, měli byste nynı́ (samozřejmě na zapnutou tiskárnu) přı́kazem 4 © Ä è6¢Ü Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ vytisknout soubor ; æd«Ö5Å× Ä ¤"Õ×ê)ɤ)¨¢ ,+$ ; &v*5 @ 0 . Pokud to umožňuje vaše tiskárna a použitý ovladač, můžete také vyzkoušet barevný tisk: © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æ «Ö5ÅתÉÅ)×5ÉÆ"¨Å Ä ×Æ)£5ɤ"É6ÕÅ"ÜÖ5¤)×s7Ù¬sì5× Ä õ)¨R¦Ö"« Ä É×)Õ£6«6£Å)Õ6ÜÅBÙþÖÉ Zvláštnı́ přı́pady *)"-40! Přı́kazem )( je automaticky volen typ souboru (např. zda se jedná o ASCII nebo PostScript). Pokud chcete posı́lat výstup na tiskárnu ve formátu ASCII, sloužı́ k tomu přı́kaz 4 © Ä è6¢Ü Ä Ä ¨Å6¤Æ¥ æd«Ö5ÅÊ"¨5É6Õ6Üܱɣª6¢"£Å který vytiskne např. zdrojový text PostScriptu mı́sto toho, aby soubor interpretoval. Pro soubory, které nenı́ potřeba filtrovat, nebot’jsou již ve formátu, kterému rozumı́ tiskárna, použijte frontu @"9 : 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æd«Ö5ÅÊ5Å)¨è]É£ª6¢"£Å 4 Ä ¨Å6¤Æ¥ æd«Ö5ÅÊ"«Ö"ÊR¦£©"£É£ª¢"£Å © Ä è6¢Ü Ä Přı́kazem © Ä è6¢Ü Ä zı́skáte automaticky černobı́lý tisk. Je třeba nastavit odpovı́dajı́cı́ parame*)& ,4v$ try ovladače Ghostscript v souboru @"( . Bližšı́ informace jsou ) v odst. 11.5.3 na str. 285. 283 11. Tiskárny 11.5.2 Způsob práce apsfilteru Při konfigurovánı́ tiskárny programy YaST1 a YaST2 nebo přı́kazem )( ,v$ %+$ ;)( @"( uložı́ následujı́cı́ parametry: se do souboru ; / < < < < < < ,4½ *5+$ % !*",( #- @ ? (( . Ovladač Ghostscript: např. |4( { , { , ½ ½/ ,4, ,4,/ Formát papı́ru: např. @ , @ , { , { . *4$ -4 Metody: @ nebo @"9 . 4 ,@ )%! $" " Barva (pokud metoda nenı́ @"9 ): . nebo ä Rozlišenı́ (pokud metoda nenı́ @"9 ): např. 3Á4Á , 3 Á , Á4Á , ? Á . +*),Název tiskové fronty, pokud je vytvořena explicitně přı́kazem )( ( "4 Y r,4 %4Z+*& "-4 %," v položce . C J ? ( 2 0 *)& ," Vlastnı́ tiskový filtr, skript přı́kazového procesoru ; @ ;4! ;@"( ) ; *)& , ,+$ %4+$ se pak volá pomocı́ odkazu v souboru ; @)( " ;)( @"( . Výše uvedené parametry jsou pomocı́ tohoto odkazu předány tiskovému filtru. 0 0 Õ£6«6£Å)Ê6¨5É6ÕÜ6Ü «Ö6î Æ6Ö5Ø j Ê6¨î6Ø j Ê6¨5É6Õ5ÜÜÊR¦£©"£Ê6ö6ì6ì5Ê5Õ6£«6£Å"ç Æ6Ö5Ø j ¨î6Ø j ¨5É6ÕÜ6Ü ¦4£©)£Ìö6ì6ì¥Óç ¥Ó«Ö)ò5ר Äë ×6«Ö5ì¥ç ¥ÉØ5ò5× ë ¨Å)×5ÉÖ)£6£6«6×6«Ö5Ø)ׯ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£ÅB¥ç ¥Ó«ê5ò5× ë ¨Å)×5ÉÖ)£6£6«6×6«Ö5Ø)ׯ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£Å)×6«5£ B¥ç ¥Ó¨ê5ò5× ë ¨Å)×5ÉÖ)£6£6«6×6«Ö5Ø)ׯ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£Å)×6¨)ÕÕ¤B¥ç ¥Üê5ò5× ë ¨Å)×6«5Ü¢"×6¨ÖÉê"Ü«¤ Ä Å)עܩ)ׯ6Ö)Ø j ʨî6Ø j Ê6¨)ÉÕ6Ü6Ü6ÊR¦4£©"£5Êö6ì6ì)Ê6Õ£6«5£ÅB¥Óç ¥Ó«6 ¨ 4¥ ¦"õ5Ç6ì¥ç ¥¤6Å5ò¥Õ«7¥ÉÆ¥ 0 Obsah souboru 11.5.1: Tisková fronta pro barevný tisk v ; ,"+$ Uvedený přı́klad položek v ; apsfilteru: Ovladač Ghostscript Formát papı́ru Metoda Barva Rozlišenı́ Název tiskové fronty : : : : : : %+$ @)( ;)( %+$ @"( předává následujı́cı́ parametry 6x4q ÿ L / L E |( { v)lÿ L ½/ L 4 J E @ { 4q U ÿ L *$ L G F)D @ 4 ÿ L "% L Y CF F"E . 75ÿ L L D 34Á4Á Ë5~~4ÿ L $" L ;)( ,v$ E Podle toho, jak jsou tyto parametry nastaveny, apsfilter způsobı́: G 4q U F"D ÿ L @"9 L – /,2 Data se posı́lajı́ k tisku bez konverze do jazyka tiskárny ). q U 4 ÿ L *4$ L – Předpokládá se, že se jedná o ASCII text a ten je prograG F"D @ 4 mem a2ps převeden do formátu PostScript. Vı́ce viz manuálová stránka ä * % ä * pro @ ( (.7@ @ ( ). Data ve formátu PostScript jsou dále programem Ghostscript převedena do formátu vhodného pro danou tiskárnu a odeslána k tisku. Odpovı́dajı́cı́ ovladač a rozlišenı́ jsou nastavovány prostřednictvı́m výše uvedených proměnných. (např. na ; 284 ;45(!Á 11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému q U G ÿ L F"D @ - L – apsfilter se pokusı́ automaticky rozpoznat, o jaký typ souboru se jedná. Potom je použit odpovı́dajı́cı́ program pro konverzi dat do formátu PostScript. Data v tomto formátu pak převede ovladač Ghostscript do formátu vhodného pro danou tiskárnu a soubor je poté odeslán k tisku. 11.5.3 Konfigurace apsfilteru Pomocı́ zvláštnı́ch proměnných je možné individuálně přizpůsobit chovánı́ programu apsfilter. Tyto proměnné jsou uvedeny v následujı́cı́m konfiguračnı́ch souborech: ,+$ < ; ;@)( ,+$ < ; ;@)( *)& *)& " " ,4+$ ,4+$¿#Z+* Ò4à / 2, Zde je ù gs driver ú název použitého ovladače Ghostscript. Tyto konfiguračnı́ soubory potom apsfilter načı́tá v určitém pořadı́, tj. nastavenı́ uvedená v konfiguračnı́m souboru pro určitý typ ovladače nahradı́ hodnoty uvedené ,+$ *)& ,4v$ v globálnı́m souboru ; ;@"( ) . ,"+$ *)& ,4v$ Do souboru ; ;@"( " je vhodné uvádět pouze globálnı́ přednastavenı́ pro všechny tiskové fronty. Specifická nastavenı́ patřı́ do odpovı́dajı́cı́ch ,+$ *)& ,4v$¿#Z+* / 2,) souborů ; ;@"( ) Ò4à . Při konfiguraci tiskárny programem YaST2 jsou parametry ukládány do sou,+$ %v$ boru ; ;5( @"( a zvláště pak do souboru ,"+$ Z+*¿#ä "% %!yu4,2r * 2}4r!&""% #; ; (4(v;)? ( à : ? (( . Přitom je standardnı́ tiskovou frontou 5( nebo název doplňkové tiskové fronty $" 2 0 *5& , *5& ,) (např. ). Vlastnı́ filtr ; @ ;4! ;@"( " ;@5( " je potom ,+$ %+$ volán prostřednictvı́m odkazu v ; ;)( @"( . Výše uvedené parametry jsou předávány tiskovému filtru částečně pomocı́ tohoto odkazu a částečně ze ,+$ Z+*³#ä % %yu4,"2!r * )2}4r&)%4 #þsouboru ; ; ((v;"? ( à : ? (( . V tomto souboru naleznete předevšı́m parametry ovladače Ghostscript, které vytvořil YaST2 při konfiguraci tiskárny. Doplnit byste zde měli pouze velice zvláštnı́ parametry ovladače Ghostscript, které nenı́ možné nastavit programem YaST2. Proměnné, které definujı́ chovánı́ programu apsfilter, je třeba uvádět do následujı́cı́ho konfiguračnı́ho souboru: ,+$ < < ; ;@)( ,+$ ; ;@)( *)& *)& " " ,4+$ ,4+$¿# ? ä ( % à %yu,)2!r4 * : "2}r&5% ? #Ó- (4( Tyto konfiguračnı́ soubory načı́tá apsfilter v určeném pořadı́, tj. nastavenı́ ,+$ *)& ,4!$³# ä % %!yu4,"2!r * 2}4r&)% #v; ;@)( " ? ( à : ? (( přepı́šı́ před,+$ *)& ,4v$ nastavené hodnoty v ; . ;@"( ) ,+$ *)& ,+$ V souboru ; naleznete cenné komentáře k jednotlivým ;@"( " proměnným. Zde uvádı́me přehled nejdůležitějšı́ch proměnných: ¶4 J q~ E umožňuje měnit formu výstupu ASCII textů: Možnosti: ¶ J q~ E ÿA tiskne jednostranně ASCII text (na jeden list papı́ru) s řádkem pro hlavičku 285 11. Tiskárny ¶ q~ J tiskne oboustranně ASCII text na list papı́ru s řádkem pro hlavičku ¶ q~ J ÿA% E tiskne jednostranně ASCII text na list papı́ru bez řádku pro hlavičku ¶ q~ J ÿä"% E tiskne oboustranně ASCII text na list papı́ru bez řádku pro hlavičku ¶ q~ J ¶ ¾4 ÿä E J ¶4 J q~ q~ ÿA E E E ÿA tiskne na šı́řku s řádkem pro hlavičku tiskne na šı́řku bez řádku pro hlavičku % umožňujı́ uváděnı́ zvláštnı́ch parametrů ovladače Ghostscript. Tyto parametry se lišı́ podle typu použitého ovladače Ghostscript. Informace o jednotlivých parametrech naleznete v souborech -7*5 * , Z !*+*4$6 ã#Kã /$ ,2 $5,!*³# ; ; |!@ ; | ( ; Á; ;)D | . a -7*5 * , Z !*+*4$6 ã#Kã /$ / Z+*r / # ; ; |!@ ; | ( ; Á; ;5|( {; |4( { 1 ; viz také odst. 11.7 na str. 291. Pokračovánı́ výše uvedených přı́kladů ze souboru 11.5.1 na str. 284: ÿ L "%! L Y . Aby byl tisk v přı́padě ÇCF F"E opravdu černobı́lý, je třeba ,v$ *5& ,"4+$¿# / ;@"( " |4( { uvést řádky podle výpisu 11.5.2. v; 'Ä ` ^` dSÄôòÆÄ¦£©"£@ÄT7} ¤Æ ¡5Ú d"ÚòKÄRÊ5É"£Ø Ä «òª6©"ÉÖ Ä Üê Ä «5É Ä ¡5Ú ê"Ü d"ÚòKÄRÊ5É"£Ø Ä © ÕjÊ6É5£6«6£Å"£Ø Ä ò¦4£©"£Ä Ä «òª6©"ÉÖ Ä ÕjÊ6É5£6«6£Å"£Ø Ä ò[Ä Obsah souboru 11.5.2: ; ,"+$ ;@"( *)& Přesvědčte se prosı́m v souboru Z | !*5+*$5 ( ; /!$ ;)|4( / {4; Z+*)r |( ,4+$8# " & / { " # ,= 1 ; -7*6 /4, ÿ ã ã můžete zvolit Á4Á , 4 Á ÁC ã4ã -4%7* ,!$ ¼ ÁC , ¼ C nebo ( . r* " /,ÿ "! % Pro C můžete zvolit . G Pro < ã r* G { * ; : černobı́lé nastavenı́ , |!@ ; /!$ $ ;)(@ Z,* :4@ ; , zda je toto nastavenı́ možné pro vámi použı́vaný typ tiskárny. Ve zkratce uvádı́me některé typy: < / |( , ã7A , CG L Á , ãä , CG L Á ã½ A , Á , ã4ã ÁC nebo CG , L4 ã4 ÁC , . Podrobný popis k jednotlivým barevným modelům naleznete v sou& ,= -76 * * , /4!$ $ Z,!* Z !*6+*$6 /4$ / boru " ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; | ( ; ;6|4( {4; Zv*r / # |4( { 1 ): . 286 "%! Tiskárna disponuje pouze černou náplnı́, např. modely 500, 510 a 520. L CG Tiskárna může tisknout bud’pomocı́ černé nebo také barevné náplně. Ty je potom třeba ve většině přı́padů měnit ručně. Týká se např. modelů 500C a 540. L Tiskárna disponuje černou a barevnou náplnı́ zároveň, ale nenı́ C G A možné kombinovat tisk černobı́lý a barevný. Proto je při barevném tisku černá mı́chána z ostatnı́ch barev. Přı́kladem jsou např. tiskárny 550C a 560C. 11.5. SETUP: Konfigurace tiskového systému CG E Y L4 Tiskárna disponuje černou a barevnou náplnı́ zároveň a je možné kombinovat černobı́lý a barevný tisk. Přı́kladem jsou tiskárny 850C, 855C a všechny modernı́ DeskJety. F"J4D umožňuje zadat soubor, který bude apsfilter zpracovávat před vlastnı́mi daty určenými pro tisk. Nı́že jsou uvedeny některé přı́klady: < Nastavenı́ světlosti při tisku na barevné inkoustové tiskárně. Viz také: & ,= -7*5 * , /!$ *5/0 $)u * , %4rZ , " | . ; |!@ ; ; ; ;)| .7;{ . 1Ã)( @..7@): & < Nastavenı́ okrajů při tisku postscriptových souborů. Viz také: " -7*5 ; < CF"D ; * |!@ , ; /!$ ; *6/0 ; *)/"0 $)u ; ;6| .;): , Ã)( %4!r .7@ Z %+*¿# | : -># ,= . Přechod postscriptové tiskárny na duplexnı́ tisk nebo volba jiného & ,= -+*5 ; ; zásobnı́ku papı́ru pro postscriptovou tiskárnu. Viz také: ) * , /!$ *5/0 *)/)0 $6u , %!r/", # & ,= |!@ ; ; ; ; ;5| .4;5: Ã)( (! 1 | . a " -7*5 * , /!$ *6/0 *)/"0 $)u , # ; 4x ; ; |!@ ; ; ; ; ;6| .;): à @"? | . 6x4¾ umožňuje tisk textů v ASCII a stránek v HTML z programu Netscape v kódovánı́ ISO-8859-1 nebo ISO-8859-2 – viz též komentář ,+$ *)& ,4!$ & ,= -7*5 * , /4!$ *5/0 $)u ;@)( " ; ; |!@ ; ; ; ; v souborech ; a " * , %4r *) ã äI# | .4;{ . 61Ã)( ¼¼ > | .+ . Hledánı́ chyb při použı́vánı́ apsfilteru Protokol zobrazujı́cı́ aktivity apsfilteru během zpracovávánı́ požadavku na tisk by vám měl velice pomoci. Postup: 1. přihlašte se jako uživatel 2 2. Odstraňte v souboru ; @ *",r 1 . znak před 4I ;! 0 . ;@)( *)& " ," ;@)( *6& ) ," komentářový 3. Od této chvı́le budou aktivity tiskového filtru protokolovány do sou,+$ %+$ & boru, který určı́te v souboru ; ;)( @"( . Řádka začı́najı́cı́ 2 * 4 / pak udává, že protokol najdeme např. v souboru ; @ ; ( 4;4)( ; / r ½/ r *4$ r 5%!r r$) " "Z , viz výpis 11.5.1 na str. 284. |( { @ { @ . 34ÁÁ ; Protokol o tisku je vždy připojen ke stávajı́cı́mu protokolového souboru, což vede k tomu, že tento soubor velice rychle roste a stává se nepřehledným. Proto by měly být tyto log soubory vyprázdněny před každým novým tiskem přı́kazem ¨ Å6¤Æ¥ÔÇ Ä Õ¨¤×Ø Äë ש6ª"««æ× ë ¨Å)×6ÉÖ"£6£6«×6«Ö5Ø)ׯ6Ö5Ø j ʨî6Ø j ʨ5É6Õ6Ü6Ü6ʦ4£©"£5Êöì6ì)Ê5Õ£6«5£Å)×6«6£ přičemž nedojde k jejich smazánı́. 4. Po provedenı́ tisku si můžete v tomto souboru prohlédnout přı́padná chybová hlášenı́ a tı́m odhalit přı́činu problémů při tisku. Protokol můžete ,!*4* nechat zobrazit např. přı́kazem . Bližšı́ informace o tomto přı́kazu naleznete v odstavci 18.7.3 na str. 404. 287 11. Tiskárny 11.6 Tisk v sı́ti TCP/IP O co se jedná Potřebujete bud’ < využı́vat v sı́ti TCP/IP sı́t’ovou tiskárnu, která je lokálně připojena k jinému počı́tači, nebo < chcete využı́vat tiskárnu přes sı́t’TCP/IP, která je připojena k tzv. printserver boxu, nebo < chcete využı́vat tiskárnu přı́mo se sı́t’ovým připojenı́m TCP/IP. Přitom chcete zachovat filtrovánı́ požadavků na tisk programem apsfilter. Vzdálený počı́tač v sı́ti TCP/IP, ke kterému je připojena lokálně tiskárna, budeme v následujı́cı́m textu nazývat tiskový server, na rozdı́l od printserver boxu, což je malé zařı́zenı́ s koncovkou TCP/IP na jedné straně a zásuvkou pro tiskárnu na druhé. Tiskárna, která sama disponuje sı́t’ovým připojenı́m TCP/IP, bude nazývána sı́t’ovou tiskárnou, zatı́mco počı́tač, ze kterého je odesı́lán požadavek na tisk, je jejı́ klient. 11.6.1 Přehled jednotlivých způsobů filtrovánı́ Rozdı́ly jsou ve filtrovánı́ dat určených pro tisk. Při posı́lánı́ dat na tiskárnu je třeba během tohoto procesu změnit formát dat tak, aby tiskárna mohla tato data tisknout – tj. konvertovat je do jazyka tiskárny (např. PostScript, HP PCL, ESC/P). Tuto konverzi provádı́ apsfilter. Pokud použı́váte sı́t’ové tiskárny, musı́ se apsfilter nacházet už na počı́tači klienta a svůj výstup potom zaslat na sı́t’ovou tiskárnu, resp. na printserver box. Při tisku z print serveru je možné mı́t apsfilter umı́stěný bud’ u klienta nebo přı́mo na print serveru. Vznikajı́ tı́mto tedy následujı́cı́ možnosti: sı́t’ová tiskárna s filtrovánı́m u klienta: r 1. klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"( *)& " ,!rKJ ) 2. klient: data určená pro tisk jsou potom zaslána na sı́t’ovou tiskárnu r", ,r@J ( . ) printserver box s filtrovánı́m u klienta: r 1. klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"( *)& " ,!rKJ ) 2. klient: data určená pro tisk jsou zaslána na printserver box ( r", . ",r@J ) 3. printserver box: data určená pro tisk jsou odeslána tiskárně tiskárna na print serveru s filtrovánı́m u klienta: r 1. klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"( *)& " ,!rKJ ) 2. klient: data určená pro tisk jsou zaslána na tiskový server ( r", 3. tiskový server: data určená pro tisk jsou odeslána tiskárně tiskárna na print serveru s filtrovánı́m na print serveru: 1. klient: data jsou zaslána na tiskový server ( 288 r", . ,r@J ) . ,r@J ) 11.6. Tisk v sı́ti TCP/IP r 2. tiskový server: konverze dat do jazyka tiskárny ( @"( 23. *)& " ,!rKJ ) tiskový server: data určená pro tisk jsou odeslána na tiskárnu ,r@J r", < Tam, kde je . , je třeba uvést název tiskové fronty, která data předá dál (angl. Printer forwarding queue), ale nebudou filtrována. r *)& ,!rKJ < " Tam, kde je @)( , budou data filtrována. Pokud je toto filtrovánı́ prováděno u klienta, tak se jedná o „předfiltrovánı́“ pro „printer forwarding queue“. Pokud se provádı́ filtrovánı́ na print serveru, jedná se o normálnı́ tiskovou frontu s filtrovánı́m, která je vytvořena na print serveru (bud’ 5( *4$ 4 ). nebo např. @ Předpoklady: Tiskárna musı́ být podporována SuSE Linuxem tak, by předfiltrovánı́ dat proběhlo stejným způsobem jako pro lokálně připojenou tiskárnu. Viz také odst. 11.2 na str. 273 a násl. Musı́ být funkčnı́ podpora TCP/IP. 11.6.2 Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta Přihlašte se jako uživatel na konzoli. Pokud použı́váte grafické rozQR S TS Í , hranı́, přejděte klávesovou kombinacı́ MN OP + MNpOP + MNOP na textovou konzoli. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 2 0 *)& ,) q~ +*",- Napište bud’ ; @ ;4! ;@"( " ; nebo )( ( . ¶7 Y q4 "4q~ [j\ . Stiskněte klávesu MNiOP tak, aby se zobrazil J E 4x4q L 47 q4 E C , D a E G!F . Zvolte postupně Uved’te IP adresu sı́t’ové tiskárny, printserver boxu nebo tiskového serveru. Pokud v sı́ti funguje DNS, můžete uvést plně kvalifikované doménové jméno (FQDN) tiskového serveru. Uved’te název tiskové fronty na sı́t’ové tiskárně, printserver boxu nebo tiskovém serveru. Pro sı́t’ové tiskárny, resp. printserver boxy naleznete názvy možných tiskových front v dokumentaci přiložené k zařı́zenı́. Pokud *4$ se jedná o tiskový server, tak můžete uvést např. )( nebo @ 4 . Zvolte J4D4D . [j\ Stiskněte klávesu MNiOP a pokračujte. 4q"~ x K476q E a . Zvolte postupně E Nynı́ máte vytvořenu tiskovou frontu tiskového démona Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøÅ"Õ«Ö6Ø]ɤ)£Ö Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇøÅ"Õ«Ö6Ø]ɤ)¨Å6¤ a již máte tiskovou frontu Přı́kazem , Ä ¨Å6¤Æ¥ÔÇÌ«Ö5ÅÊ5Å Ä ¦4£¤ Ä . , , . , . Dále je třeba provést restart na klientovi k dispozici. É£ª6¢"£Å bude soubor bez filtrovánı́ zaslán na sı́t’ovou tiskárnu, resp. na printserver box. Pokud je tiskárna připojena na/ tiskový server, je třeba uvést IP adresu klienta ,+$ !*5+*¿# ;5| )( . Pokud funguje DNS, můžete také mı́sto IP do souboru ; adresy použı́t název klienta. 289 11. Tiskárny Po restartu tiskového démona na tiskovém serveru začnou být přijı́mány požadavky na tisk od klienta. Pokud je tiskárna připojena na tiskárně s filtrovánı́m přı́mo na tiskovém serveru, je tı́mto konfigurace ukončena. 11.6.3 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. Konfigurace: Předfiltrovánı́ u klienta v*",- ( . Spust’te )( [j\ Stiskněte klávesu MN¡OP . 4x4q L 47 4¶7 Y q4 Zvolte postupně E , D C a E E . , , Vyberte právě vytvořenou frontu . . 6x4q4 Zvolte E E . K q 64qI U B Y q4q!r" CE J4C J4ED , , Zadejte odpovı́dajı́cı́ položku z F q U ¶ 4¶ F E D nebo E . 6q Zadejte CF"G4G . Projděte následujı́cı́ seznam, než objevı́te odpovı́dajı́cı́ ovladač Ghost script nebo vhodný soubor parametrů a poté zvolte F . Uved’te správné rozlišenı́ a zvolte poté F . 4q~ x 4 Zadejte postupně E a J E E . . Zadejte odpovı́dajı́cı́ velikost papı́ru a potvrd’te F Y Zvolte CF F"E . x Y Zvolte G!F F nebo CF F"E a potvrd’te poté F . Zadejte J4D4D . Zobrazı́ se výstup zobrazujı́cı́ informace o tom, které předfiltrované tiskové fronty byly při konfiguraci apsfilteru vytvořeny ve vašem systému. Poznamenejte si je někam stranou, bude se to hodit. . Pokračujte stiskem klávesy F [j\ Stiskněte klávesu MN OP a pokračujte dále. 4q"~ x K476q E Zvolte postupně E a . Potom provede restart tiskového démona přikazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6ØÉ¤)£Ö Ä ¨Å6¤Æ¥ÈÇÌÅ"Õ«Ö6ØÉ¤)¨Å¤ a nové předfiltrované tiskové fronty jsou na klientovi k dispozici. Přı́kazem Ä ¨Å6¤Æ¥ÈDZ«Ö5ÅÊ6Ö| Ä Øê"Ü«¤6Å5£ ë ¨©fʤ"Ü6Éé"£ ë f6ÊêÅ)£©5¤)¨³IÉ£ª6¢)£Å ,/4& 2 % } r) * )2}4r&"% bude soubor zaslán uvedené ( " @ : m , tam poté apsfilterem konvertován do formátu srozumitelného tiskárně a prostřednic, ", tvı́m . tiskové fronty odeslán na sı́t’ovou tiskárnu, printserver box, resp. na tiskový server. Potı́že s konfiguracı́: Přezkoušenı́ konfigurace prefiltru Připojte tiskárnu přı́mo na prvnı́ paralelnı́ port počı́tače a konfigurujte ji pouze pro testovánı́ jako lokálnı́, abyste tı́m vyloučili přı́padné sı́t’ové problémy. Přečtěte si odst. 11.2 na str. 273. Pokud tiskárna funguje alespoň v lokálnı́m provozu, znáte tı́m již ghostscriptový ovladač a dalšı́ parametry pro konfiguraci prefiltru. Nynı́ můžete zkoušet zprovoznit tiskárnu v sı́ti. 290 11.7. Něco o Ghostscriptu Sı́t’ová tiskárna nebo printserver box nepracujı́ spolehlivě .Pokud přetrvávajı́ problémy se správcem tiskových front, který běžı́ na printserver boxu (např. pokud je připojeno vı́ce tiskáren nebo je prováděno zároveň vı́ce požadavků na tisk), nenı́ možné s tı́m nic dělat, protože se správce tiskových front nacházı́ na printserver boxu. Proto je celkově méně problematické připojovat tiskárnu na tiskový server. Tento přı́stup se dá ještě vylepšit: Jediný počı́tač pak sloužı́ jako tiskový server pro printserver box i sı́t’ovou tiskárnu. Všichni klienti posı́lajı́ své tiskové požadavky na tento tiskový server, který tak přebı́rá spooling tiskových požadavků a posı́lá je dál na printserver box nebo sı́t’ovou tiskárnu. Filtrovánı́ se může odbývat také u klienta nebo na tiskovém & ,= -+*5 * , /$ *5/0 serveru. Podrobnosti najdete v souboru ) ; ; |@ ; ; ; $5u * , %!r%,u ," # ;)| .74;{ . 61!Ã)( 9 : | .7 . Tzv. „Printer forwarding queue“ a „předfiltrovaná tisková fronta“ se nemohou nacházet ve stejné tiskové frontě, protože tiskový démon lpd (balı́k / )( ) ignoruje při vzdálených tiskových frontách instrukce pro filtr ob,+$ %+$ ;)( @"( – proto je třeba pro předfiltrovánı́ vytvořit vlastnı́ sažené v ; tiskovou frontu. 11.7 Něco o Ghostscriptu Pokud nejste právě vlastnı́ci postscriptové tiskárny, představuje Ghostscript nejpoužı́vanějšı́ možnost filtrovánı́ požadavků na tisk. Ghostscript akceptuje jako vstup postscriptové soubory, které pak konvertuje do formátu specifického pro použitou tiskárnu. Ghostscript je vı́ce než jenom soubor užitečných ovladačů pro tisk – provádı́ také konverzi postscriptových souborů do formátu PDF nebo je upravuje pro zobrazovánı́ na monitoru (program gv). Funkce Ghostscriptu jsou popsány v souboru 3547698:3;6<;=>8;?+3>@BA:C>35D+=:CE;=GF+?:653 FH<;A:69I76BC8KJLD+I:3G@+A:C>3LMN65?PO<BI5Q – jedná se o velice rozsáhlý program s množstvı́m parametrů na přı́kazové řádce. Volánı́ Ghostscriptu bez parametrů vás přenese do jeho pracovnı́ho prostředı́ uvozeného výzvou R+SBT tak, že můžete použı́t jednotlivé volby. Prostředı́ opustı́te přı́kazem U>4KJI . Přı́kazem V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]`_aGbdcÆfehg Ä Lb b zobrazı́te nejdůležitějšı́ volby a také čı́slo verze programu spolu s aktuálnı́m seznamem podporovaných zařı́zenı́. Přitom se zobrazı́ také 4BiNJLDB8KJLi+I . Soubory parametrů pro uniprint jsou uvedeny v souboru 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3 D:=;C9E;=>F;?;6>3GFH<:A;69I76BCL8KJ D+I;3+CG=5I;=BjHAGFkO&@H?>lKJ>C5?;6 . 11.7.1 Přı́klady práce s Ghostscriptem V 3547698:3;6<;=>8;?+3GF><:A:6Im6BC8KJD+I:3GnPO&nBoB3>?>pB=Q;Dmj>?;6 – aktuálnı́ SuSE Linux obsahuje Ghostscript verze 5.50 – zde naleznete postscriptové soubory. 3547698:3;6<;=>8;?+3GF><:A:69I:6BC8KJ DBI:3GnPO&nBoB3>?>pB=Q:D:j>?;6>3;C9A+j>AG8mC+J8POqD76 se týká testovánı́ tisku. Pod X Window můžete postscriptový soubor zobrazit přı́kazem F76 , napřı́klad: V)ÄWX>YÄZÄ9[ Å \Ær]s_aGbdtuGbÅ5t9bÆ [ Å Ä t aÆGv9b\GbLwÅ Yx \9tyKzqyL{t LÄ |5[}Gx g Ä bLt5wLvgLvÅ>w Y Årz x b 291 11. Tiskárny Převod postscriptového souboru do formátu pro tiskárny PCL-5 nebo PCL-6 lze provést např. přı́kazem V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbcc L`9 >c5 LLc9b`u\ x 9u \ Y g Ä t\ }Gx tvu9\rz x Å V cb> g Ä \cÅ9{{ | {{ tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä t aÆGv9b\5bwÅ Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x bL u Y \rz x b Přeměnu postscriptového souboru do formátu vhodného pro přı́mý tisk tiskárnami typu PCL-3 provedete přı́kazy V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbcc L `9 >c5 LLc9b`u\ x u9\ Y cbGv Ä g yL{{c9b9vgvÅ Gv Ä} v V vc 99v }Gx Å Ä bLb Y v V Ä \ÆGv { tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä taÆGv9b\5bwÅ Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x bLu V5Ä WX>Y ÄL6Z Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbcc L `9 >c5 LLc9b`u9\ x u9\ Y g cb> w9 } v V vc Å9L{{ | {L{ tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x bLu V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbcc L `9 >c5 LLc9b `u9\ x u9\ Y g cb> w9yL{{c Å9{L{ | {{ tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x bLu V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbcc L `9 >c5 LLc9b `u9\ x u9\ Y g cb> w9yyL{c Å9{L{ | {{ tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x bLu g Ä t \ G} x tvu9\rz x Y \rz x b Ä t \ }Gx tvu\rz x Å Y \rz x b Ä t \ }Gx tvu\rz x Å Y \rz x b Ä t \ }Gx tvu\rz x Å Y \rz x b Å V V V V Konverzi postscriptového souboru do formátu pro tiskárny použı́vajı́cı́ ESC/P2, ESC/P nebo ESC/P Raster provedete násl. přı́kazy: V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbcc L`9 >c5 LLc9b`u9\ x u9\ Y g Z b\Gw [V zu xx tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä taÆGv9b\5bwÅ Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x bLu V5Ä WX>Y ÄL6Z Ä9[ Å\Æ^]~_aGbcc L`9 >c5 LLc9b`u9\ x u9\ Y g cb> b\5wLvgvÅcÅ9L{ | L{ cL Y \Gb Ä ÅL Y|5Ä g H c9b Y \Æ Ä Å YV a a5b } v V vc V v Ä9[ ¡6Ä cb`u9\ tu>b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x bLu t \ G} x t vu\rz x Å V Y \rz x b t vu\rz x Å V Ä t \ }Gx x u9\99v Ä x g [YV¢ Y \rz x b Ä Zde můžete vidět rozdı́l mezi použı́vánı́m souboru parametrů pro ovladač 4HiNJLD+8KJ i+I a ostatnı́ ovladače Ghostscriptu. Protože jsou všechny parametry v souboru parametrů uniprintu, nenı́ již třeba přidávat žádné specifické parametry – na rozdı́l od ostatnı́ch ovladačů Ghostscriptu. Po každém z výše uvedených přı́kazů se nacházı́ soubor obsahujı́cı́ data ve formátu vhodném přı́mo pro tisk v souboru 3GI9Q:Dm3HAG4BI£OqD+8Hi . Nynı́ ho můžete jako uživatel ¤8;AHA>IP¥ odeslat přı́mo na tiskárnu přı́kazem V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_¦w [ \t\ }Gx tvu9\rz x Å V _Lt LÄ ¡ tLg x { v přı́padě, kdy je tiskárna připojena na prvnı́ paralelnı́ rozhranı́ 3>@B?>l:3Bj5D;o . Pokud chcete tisknout ASCII soubor ovladačem Ghostscript, tak to je možné uskutečnit přı́kazem V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_ [§x bc cc }Ä Y u }> 5ccLvu9\ x u\ t \ }5x tvu9\Nz x bb vu X vÅ převod do formátu PostScript a poté přı́kazem V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbcc L`9 >c5 LLc9b`u9\ x u9\ Y g Ä t \ }Gx tvu\rz x Å V ¨ xG[ Å [} Ä 6\ Å x Å9vaÆGv9b\GbwÅ Yx \b x)Ä w Y©GY wª5« x Å5v¬v ¡ g [ [ ]5 t\ }Gx tvu9\rz x bdLu Y \rz x b změnı́te formát souboru tak, aby ho bylo možné přı́mo poslat k tisku. Jako uživatel ¤8;ABA>I®¥ uved’te 292 11.8. Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů V)ÄWX>YÄZÄ9[ Å\ Ær]s_dw [ \t\ }Gx tvu9\rz x Å V _dt LÄ ¡ tLg x { a soubor ¯ bude odeslán na tiskárnu. Na domovské stránce Ghostscriptu se můžete dozvědět nejnovějšı́ stav vývoje různých ovladačů, podporovaných tiskáren atd. Tato stránka se nacházı́ na adrese <+IBIHD°3B35±B±B±£OCB6²Oq±7JH6BC³O?>@>4:3;´FG<:A;69I;3 . 11.8 Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů 11.8.1 Několik poznámek předem Smyslem tohoto odstavce nenı́ vytvořit pouhou alternativu apsfilteru, ale zejména názorně vysvětlit technické pozadı́ vytvářenı́ tiskových filtrů v Linuxu. Samozřejmě máte také možnost vytvořit si pro zvláštnı́ přı́pady vlastnı́ tiskovou frontu s vlastnı́m tiskovým filtrem, pokud ovšem nenı́ možné pro tento zvláštnı́ přı́pad správně konfigurovat apsfilter. Uvedené přı́klady jsou upraveny tak, aby byly co nejprůhlednějšı́. Proto také chybı́ např. ošetřenı́ chyb ve filtračnı́ch skriptech. Vyjdeme z předpokladu, že tiskárna je připojena na prvnı́ paralelnı́ rozhranı́ 3>@B?>l:3Bj5D;o . Pokud je připojena k jinému rozhranı́, je třeba odpovı́dajı́cı́m způsobem změnit název zařı́zenı́ 3>@+?>l:3Hj5D:o (bližšı́ informace viz odst. 11.2 na str. 273). Tiskový filtr obdržı́ od správce tiskových front soubory určené pro tisk ve formě standardnı́ho vstupu. Ty potom musı́ převést do formátu vhodného pro danou tiskárnu a poté odevzdat jako standardnı́ výstup. Správce tiskových front se poté stará o to, aby vše, co tiskový filtr odešle jako standardnı́ výstup, bylo předáno zařı́zenı́ 3G@+?>l:3Bj9D:o . Jádro poté převede vše, co bylo odesláno na dané zařı́zenı́, na přesně definovanou adresu (např. na IO adresu oGp;µB¶B· ). Poté už se hardware postará o to, aby vše z adresy o>p+µB¶B· bylo přes paralelnı́ kabel odesláno tiskárně. Tiskárna poté interpretuje přı́chozı́ data a odpovı́dajı́cı́m způsobem je vytiskne. Následujı́cı́ přı́kaz můžete provádět v běžném přı́padě jako uživatel ¤8;ABAGIP¥ : [ Å \Æ^]¹¸¬wÆ } v [L Å W t LÄ ¡ tg x { Ä čı́mž povolı́te přı́mý přı́stup k zařı́zenı́ všem uživatelům. Přı́kazy potom můžete posı́lat na tiskárnu např. následujı́cı́m způsobem: [ Å \Æ^]¹¸¬w [ \¬ 9L5LcbLvu X vÅ_Lt ÄL¡ tLg x { kde samozřejmě musı́te nahradit º;S>»7¼B¼G½;65AG4B¾:A>8 Ä existujı́cı́m ASCII textovým souborem. 11.8.2 Jednoduchý přı́klad pro začátek Přı́kazem [ Å \Æ^]¹¸ Ä w Gv¦c Ä V¢¿ ÆGv ©B¿ _t LÄ ¡ tg x { Ä Æ nebude aktivován správce tiskových front ani tiskový filtr, protože přistupujete přı́mo k zařı́zenı́ 3>@+?>l;3Bj5D:o . Proto budou tiskárně zaslány pouze ASCII znaky ¤º®¥ , ¤&<k¥ , ¤AÀ¥ a ¤ÁÀ¥ . Znak ¤Â>î¥ posune u tiskárny papı́r na novou stránku. Pokud tiskárna dokáže přı́mo interpretovat ASCII znaky, pak by mělo být na papı́ru vytištěno ºH<:ABÁ . 293 11. Tiskárny Přı́kazem [ Å \Æ^]$¸w [ \¬ 9L5LcbLvu X vÅ_Lt LÄ ¡ Lt g x { Ä také nebudete aktivovat správce tiskových front ani tiskový filtr, protože přistupujete přı́mo k zařı́zenı́ 3>@+?>l:3Hj5D:o . Tı́mto způsobem odešlete ASCII znaky z ASCII souboru přı́mo tiskárně. V Linuxu jsou jsou dva textové řádky odděleny pouze znakem LineFeed (posuv o řádek). V DOS/Windows jsou odděleny dva následujı́cı́ řádky znakem LineFeed a znakem CarriageReturn (návrat na prvnı́ pozici na řádku). Pokud odešlete text výše uvedeným přı́kazem na tiskárnu, zı́skáte poté následujı́cı́ výstup z tiskárny 6Å ¡LV>ÄÅ5Æ Ä ª 5ÅLuÆ9« Å5Æ Ä ª Ç Å5Ä \ ÄÅ5Æ Ä ª zzz protože tiskárna provede pouze posun o řádek, ale nenastavı́ se na prvnı́ pozici na řádku, protože neobdržela přı́kaz CarriageReturn. Samozřejmě je ale možné nastavit tiskárnu takovým způsobem, aby se při znaku LineFeed provedl také přesun na prvnı́ pozici řádku. U tiskáren, které komunikujı́ jazykem PCL-3 je možné tzv. escape sekvencı́ Â>oBµBµ>ÈBE+ÉHR nastavit tiskárnu tak, aby při znaku LineFeed přešla na nový řádek a začala tisknout na jeho prvnı́ pozici. Přı́kazem [ Å \Æ^]$¸ Ä w Gvdc Ä V¿ {LÊ ª §LËB¿ _t LÄ ¡ tg x { Ä Æ odešlete tiskárně escape sekvenci a poté přı́kazem [ Å \Æ^]$¸w [ \¬ 9L5LcbLvu X vÅ_Lt LÄ ¡ tLg x { Ä tiskárna provede správně zarovnaný tisk souboru. Možná bude ještě třeba uvést přı́kaz [ Å \Æ^]$¸ Ä w Gvdc Ä V¿©+¿ _t LÄ ¡ tg x { Ä Æ tak, aby byla vytištěna i poslednı́ strana. Pokud je tiskárna nastavena pro DOS/Windows, nebudou správně zobrazeny akcenty, protože některé znaky s akcenty nejsou v DOS/Windows na rozdı́l od Linuxu kódovány podle ISO. Přı́kazem [ Å\Æ^]$¸w x 9 L5LcbLvu X v Å 9L5LcbLvu X vÅrz x Lw g § \ Æ^]$¸ÌÅ Ä wLv Ä g [ \ YVG§ z z x wLg § 5L9Lc9bLvu X vÅrz x wLg § Ä[ Å Ä je ASCII-soubor překopı́rován a následně překódován podle DOS/Windows. Pokud tiskárna neovládá formát pcl2, můžete použı́t ±NJLi;@+A5±K6>½7ÌÉHnBo nebo jiný. Bližšı́ informace viz manuálové stránky přı́kazu 8;?:CGAH@B? . Přı́kazem [ Å \Æ^]$¸w [ \¬ 9L5LcbLvu X vÅrz x wLg § _t LÄ ¡ tg x { Ä potom vytisknete soubor, kde by měl být v pořádku tisk akcentů. Protože ASCII-soubor.pcl2 použı́vá kódovánı́ DOS/Windows, bude v pořádku také přesun na prvnı́ pozici řádku (řádek je ukončen znaky LineFeed + CarriageReturn) bez nutnosti použı́t escape sekvenci (viz výše). Znamená to, že přı́kazy 294 11.8. Pro pokročilé: Přı́klady vlastnı́ch tiskových filtrů [ Å\Æ^]¹¸¬w \ Æ^]¹¸øÅ Ä[ Å Ä [ Å\ Æ^]¹¸¬w x 5 5Lc9b vu X Ä wLv Ä g [ \ YVG§ [ \¬ 9L5LcbLvu Ä vÅ 5 5Lc9b vu X vÅNz x Lw g § zz x wLg § 5L5LLc9bLvu X v Årz x wLg § X v Årz x wLg § _t ÄL¡ tg x { byste měli být schopni správně vytisknout ASCII text na každou tiskárnu, která dokáže přı́mo tisknout ASCII znaky. Pokud tento postup bude fungovat, můžete si vytvořit tiskový filtr, který bude automaticky provádět převod ASCII souboru do formátu vhodného pro tiskárnu. Nejdřı́ve si analogicky k 35l;=>8:3Bj;JL¾m3H=GD765Ã7JGjGIB?>8 vytvořı́te podadresář pro vlastnı́ tiskový filtr a přejdete do toho podadresáře přı́kazy (jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ ): [ Å\Æ^]¹¸ } ª5 Y Åt ¡5[ Å5tLg YX t }GLx Å Y V \ Ä Å G© Y g \ \ Æ^]¹¸¬wt ¡9[ Å5t g YX t }>Lx Å YV \ Ä Å G© Y g \ Ä Å Ä[ Å Ä Ä Å Potom vytvořte skript (jako ASCII-soubor) s názvem =:6HC+JBJ9Ã7J5jGIB8 tak, jak je uvedeno v souboru 11.8.1. ¸rÍ$t GX YV t XG[ bÆ ¸ }B[ ª Ħ[ \ Ä}5x vÅ [ Å ¦©GY L5Ç B¿Î7ÏÐ} ª5\ Ä}Gx t \ }Gx t ¸ Y Å5b\b\5v ŠĬÄL¡5Ä Å \Æ ¸\5ø v Æ [ 5¡ Ä \ Æ ÄYVx u\ [ w [ \_ Î L9Ç g Ä [ Lb w Y Y©GY g \ Ä Årz Î Î zÒÑÑLÑÑÑÑHÓ ¿ YV a © Å5v } b\L Y VYVÎ L9Ç b [ Å Ä aLuGg [ Å ©GY g Ä ¸Ô Ä w v Ä \Æ Ä L5Ç wLv Ä g [ \ zz YX}5x w Î L9Ç ¸ [ 5vÅ } Ä6Ä [ \\Æ Ä¬ÄV v © Î L5Ç ¸\5va Ä \¬\ Æ Ä g [ b\ x5[ a Ä vu\v © \ Æ Äx Å YV \ w ÆGv¬c Ä V¿ ©B¿ __ Î L5Ç Ä ¸¬ Ä V Î 5Ǧ\5v¦b\L5vu9\ w [ \ Î L5Ç Å Ä Å ¸Ô Ä} v ¡5Ä \Æ }Î L5Ç Ä L5Ç ©GY g Ä Å Ä Obsah souboru 11.8.1: 35l;=>8:3Bj;JL¾m3LQmÕ>D+8KJLi+IB?>8BÃmJGj5I;?58:3H=+6BCBJBJLÃ7JGj9IB8 Změňte práva tak, aby byl spustitelný pro všechny uživatele přı́kazem [ Å \Æ^]¹¸¬wÆ } v L[ ÖL| t ¡9[ 5Å tg YX t }>Lx Å YV \ Ä Å ©GY g \ Ä Å5t [ bLw YY©>Y g\6Å Vytvořte přı́kazem j9D+876G?>I>4BD dalšı́ tiskovou frontu. Zvolte libovolný ghostÄ scriptový ovladač. Ten se však nepoužije, rovněž rozlišenı́ a velikost papı́ru zde nehrajı́ žádnou roli. Poté zvolte ¤×:ØGÙ;ز¥ . Zvolte položku ¤S>ÚBÛB»7¼º+Ü SB?GIBIKJLi+Fm6Ã+A>8Õ;AG4B8DB8KJLi+I;?G8P¥ a zde vyberte v ¤ÙBºB×BÛÝØ9D+IKJ5AGi;=+ji:=QK? Ã+AG8I><:?UG4:?G4:?À¥ název =Hà pro asciifiltr (samozřejmě v přı́padě, že tuto frontu ještě nemáte vytvořenu). Přı́kazem j5D+8m6G?>IH4BD budou pak vytvořeny následujı́cı́ tiskové fronty: =HÃ;½H=:6HC+JBJ , =Hà a =HÃ;½G8;=5± . 295 11. Tiskárny Budete použı́vat pouze tiskovou frontu =Hà . Tiskové fronty =HÃ;½H=;6BC+JBJ a =>Ã;½G8;=G± jsou vlastně zbytečné a vlastně je ani nemůžete použı́t, protože zvolený ovladač Ghostscript nebude správně pracovat s připojenou tiskárnou. V souboru 3H?>I7CG35D+8KJLiBI7CG=GD naleznete zápis podobný přı́kladu 11.8.2 (zkrácená verze). [ © zzLz ] Y© ]qg [ Z ]Ò6\ Å t ¡5[ Å9tg Y X t [x b ©GY g \ Ä Å5t >X YV tKzLz9zqc [ © ] ] }>| ¸L{N] ]wLgK]qb Æ^] Obsah souboru 11.8.2: 3H?GI7C>35D+87JLi+I7CG=5D : Vlastnı́ filtr Zastavte činnost správce tiskových front přı́kazem [ Å \Æ^]$¸ÌÅGwLg x b\5v x Ä a změňte výše uvedený zápis v 3H?>ImC>35D+8KJ i+I7CG=GD následujı́cı́m způsobem ] Y©9 t ¡5[ 5Å tg YX t [x b ©GY g \ Ä Å5t X>YV tKzz9zqc [ © ] na ] Y©9 t ¡5[ 5Å tg YX t }> x Å Y V \ Ä Å G© Y g\ Ä Å5t [ bLw YY ©GY g\ Ä År] a po uloženı́ znovu obnovte činnost správce tiskových front [ Å \Æ^]$¸ÌÅGwLg x b\ [ LÅ \ Ä Nynı́ by měl mı́t každý uživatel možnost přı́kazem Å c [ © 5 5Lc9b vu X vÅ [ Å \Æ^]$¸¦g x Ä tisknout prostřednictvı́m tiskové fronty =Hà . Tato tisková fronta vlastně nedělá nic jiného než apsfilter, pokud nastavı́te v souboru =GDK69Ã7JGjGI;?G8B87C M:S>Û ÞBÛ+»+ØGßBÛ Ù;ØGà º;É>Ú+SHáNâ Õ;?;6:â . Abyste zabránili zası́lánı́ dat do přebytečných tiskových front =HÃ+½H=:6BC+JHJ a =>Ã;½G8;=G± , bylo by nejlepšı́ přesměrovat výstupy těchto front v 3>?>I7C>35DB8KJLi+I7C5=GD do 3>@+?>l:39iB4mjBj změnou z ]qg x5 t LÄ ¡ tg x {N] na 296 ]qg x5 t ÄL¡ t V uGggK] Část V Jádro a jeho parametry 297 Kapitola 12 Linuxové jádro Jádro (angl. kernel) SuSE najdeme na korektně nainstalovaném systému v adresáři 35¾:AHA>I . Při instalaci se rovněž zapı́še na uživatelskou startovacı́ disketu. Standardnı́ jádro SuSE je předem konfigurováno tak, aby podporovalo co nejširšı́ spektrum hardwaru. Znamená to, že v obvyklých přı́padech zaručı́ spolehlivý provoz Linuxu na vašem počı́tači, a to za cenu nevyužitı́ jeho přı́padných speciálnı́ch přednostı́. Pokud vám tedy standardnı́ jádro funguje a vy bezpečně nevı́te o nějaké nevyužité vlastnosti hardwaru (např. UDMA 2), jejı́ž podpora upraveným jádrem by významně zvýšila výkon nebo přidala nové možnosti použitı́ systému, ušetřı́te si mnoho zbytečné námahy tı́m, že se spokojı́te se standardnı́m jádrem. Jiná situace ovšem nastává, je-li vašı́m cı́lem experimentovat s vlastnostmi jádra či ovladačů nebo máte-li vlastnı́ koncepci sı́t’ových služeb a směrovánı́, přı́padně zajı́má-li vás jádro o minimálnı́ velikosti pro jednoúčelové nasazenı́ Linuxu. Tehdy má smysl jı́t hluboko do detailů a vlastnı́ jádro si nakonfigurovat a přeložit. Zaslouženou odměnou za to je pak i zı́skaný přehled o současném stavu vývoje a možnostech linuxového jádra. Na konfiguraci a překlad jádra se použı́vá tradičnı́ unixový nástroj make. Ten se stará o interaktivnı́ konfiguraci a spouštı́ překladač jazyka C na všechny potřebné zdrojové moduly. Co má make dělat, určuje předem připravený popis v souborech typu Q7=>E;?HÃ7J5jH? . Vašı́ jedinou obvyklou činnostı́ je pak pouze pečlivě interaktivně zadat vlastnosti hardwaru a požadavky na jádro. Pro konfiguraci a překlad vlastnı́ho jádra neposkytuje ovšem firma SuSE instalačnı́ podporu (viz odst. A.1.2 na str. 419). Rádi vás ovšem zasvětı́me do tajů jádra v rámci našı́ placené profesionálnı́ podpory, viz odst. A.3 na str. 422, a to i na expertnı́ úrovni. Následujı́cı́ popis se týká převážně současného jádra série 2.4.x. Pro koho má ještě význam staršı́ jádro série 2.2.x přı́padně 2.0.x, musı́ počı́tat s určitými odchylkami v popisu. 12.1 Zdrojové texty jádra Pro vlastnı́ sestavenı́ jádra musı́ být nainstalovány následujı́cı́ balı́ky: zdrojové texty (balı́k jGp 6476G? ), překladač jazyka C (balı́k F7CBC ), GNU binutils (balı́k 299 12. Linuxové jádro ¾KJLiB4+IKJ5j;6 ) a hlavičkové („include“) soubory pro překladač jazyka C (balı́k F;j:JL¾KC>½G@+?>l;?+j ). Tyto balı́ky obsahuje série @ (development). Instalace překladače jazyka C je vhodná i všeobecně, protože jazyk C k unixovým systémům historicky patřı́. Zdrojové texty jádra se očekávajı́ v adresáři 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp . Pokud je hodláte modifikovat a přejete si mı́t na disku vı́ce verzı́ zdrojových textů spolu s odpovı́dajı́cı́mi přeloženými jádry, je pak zvykem přidělit jim jiná jména ve společném adresáři 354K68:3;6987C (např. 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+pNÌ , 354K698;3 687C>3Bj:J iB4+p;É ) a jakožto 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p vytvořit pouze odkaz, ukazujı́cı́ na právě aktivnı́ verzi. Tento způsob instalace zajišt’uje i YaST. Důvod, proč je vhodné zachovávat jednotnou cestu ke zdrojovým souborům 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p je ten, že je v tomto adresáři potřebuje mı́t celá řada programů, která by pak nepracovala. Jedná se zejména o systémové programy, které při svém překladu vyžadujı́ informace ze zdrojových textů jádra. 12.2 Moduly jádra Mnoho ovladačů a dalšı́ch součástı́ linuxového jádra nemusı́ být napevno začleněno do jádra, ale zavedou se až za chodu jakožto moduly jádra (angl. kernel modules). Které ovladače budou přı́mo v jádru a které se stanou moduly, o tom se rozhodne při konfiguraci jádra. Samotné jádro má pak mnohem menšı́ pamět’ové nároky. Moduly jádra se nalézajı́ v adresáři 3Bj;JL¾m3LQKA>@>4mjH?:6G3:ãäl;?>8Hå+?mæ , kde ã verze æ je aktuálnı́ verze jádra. Možnost zavádět podle potřeby moduly jádra lze s výhodou využı́t tak, že všechny součásti jádra, které nejsou zapotřebı́ pro samotný start systému, se realizujı́ jako moduly. (Výhodou pak také je, že takto zmenšené jádro se dá bez potı́žı́ zavést i zavaděčem, který využı́vá služby BIOSu.) V jádru tedy musı́ být použitelný diskový ovladač (EIDE, SCSI) a podpora použitého typu souborového systému. Naopak moduly JH6GAHÃm6 , Q^65@+A:6 nebo 6GAG4Hi;@ se dajı́ bez potı́žı́ přeložit jako moduly. Práce s moduly Pro práci s moduly se použı́vajı́ tyto přı́kazy: ç J iK6QKAH@ Přı́kazem insmod se zadaný modul zavede. Hledá se přitom v adresáři 3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl+?G8+åB?mæ . (Tento přı́kaz i následujı́cı́ se však většinou nevolajı́ samostatně, ale obecnějšı́m přı́kazem modprobe, viz dále.) ç 89QBQKAH@ Odstranı́ zadaný modul. To ovšem nenı́ možné, pokud je tento modul použı́ván. Napřı́klad nenı́ možné odstranit modul JH6GA>Ãm6 , pokud je stále ještě připojeno CD. ç @B?GDGQKAH@ Tento přı́kaz vytvořı́ soubor se jménem QKA>@>4mjH?:6èO&@+?GD v adresáři 3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl+?G8+åB?mæ , kde jsou definovány závislosti mezi jednotlivými moduly. Tı́m se zajistı́, že při zavedenı́ určitého modulu se 300 12.2. Moduly jádra také automaticky zavedou všechny závislé moduly. Pokud se v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF nastavı́ startovánı́ kernelového démona aktivacı́ proměnné START KERNELD, vytvořı́ se tento soubor automaticky vždy při startu systému. ç Q7AH@>D+8;A5¾:? Zavádı́ a odstraňuje moduly s ohledem na vzájemné závislosti. Poskytuje též řadu dalšı́ch služeb, jako postupné zkoušenı́ vı́ce modulů stejného typu, než se jeden osvědčı́. Na rozdı́l od zaváděnı́ programem insmod pracuje program modprobe se souborem 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5AGi;à . V současné době představuje modprobe doporučený nástroj k zaváděnı́ modulů. Podrobné vysvětlenı́ jeho jednotlivých možnostı́ najdete na přı́slušných manuálových stránkách. ç j+6QKAH@ Ukazuje, které moduly jsou právě zavedeny a kolik dalšı́ch modulů je použı́vá. Moduly, zavedené kernelovým démonem, jsou označeny jako =54+I;A:C>j>?B=Gi , což naznačuje, že budou automaticky odstraněny, pokud nejsou použı́vány a vypršı́ jim povolená doba nečinnosti. 3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBà Zaváděnı́ modulů dále závisı́ na obsahu souboru 3>?>I7C>3LQ7AH@>4mjH?;6²OCGAGiBà , (původně až do verze 6.3 3H?>ImC>3;CGAGi+ÃkOQKAH@G4mjH?;6 ), viz manuálová stránka pro @+?5DGQKAH@ (QK=5ié@B?GDGQKAH@ ). V tomto souboru se dajı́ uvést parametry pro moduly, které přı́mo ovládajı́ hardware a jsou specifické pro váš systém, např. ovladač mechaniky CD nebo sı́t’ový ovladač. Parametry, které se zde uvádějı́, jsou vesměs totožné s parametry pro výzvu LILO (viz odst. 13.3.2 na str. 309), mohou se od nich lišit jménem (viz odst. 13.3.4 na str. 321). V přı́padě neúspěšného zavedenı́ modulu zkuste tedy specifikovat hardware v souboru 3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBà a přı́slušný modul zavést programem modprobe. Kmod – „Kernel Module Loader“ – zavaděč modulů jádra Počı́naje verzı́ 2.2.x představuje zavaděč modulů jádra Kmod elegantnı́ způsob, jak pracovat s moduly, a nahrazuje staršı́ho kernelového démona kerneld. Nový zavaděč modulů jádra Kmod je připraven na pozadı́ a stará se, aby se potřebné moduly zavedly programem modprobe, jakmile si je jádro vyžádá. Zavaděč modulů jádra Kmod se aktivuje volbou ( »;ØGÙBëK¼R êB×;ØGß ) při konfiguraci jádra. ¤ê;?>8>i:?+j¬QKAH@G4mjH?jHAB=>@+?>8P¥ Ovladače, potřebné k přı́stupu na kořenový souborový systém, je nutno přeložit do jádra. Nemůžete tedy konfigurovat jako modul ani ovladač kořenového souborového systému (zpravidla ?GpBI;É ), ani ovladač SCSI, pokud použı́váte SCSI disk pro váš kořenový souborový systém. 301 12. Linuxové jádro Protože SuSE Linux použı́vá J iNJIB8+@ (angl. initial ramdisk) a tı́m pak potřebuje napřı́klad ovladač SCSI, musı́te při vytvořenı́ vašeho vlastnı́ho jádra mı́t na paměti, abyste pak správně nastavili proměnnou ¼ÙK¼LàBÞBß ×;ØGß>M:ÜHÛ+S v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF a dále odkomentovali řádek JLiKJIB8+@ v souboru 3H?>I7C>3Hj:JGjHAPOCGAGi;à . Pokud to neuděláte, zůstane pak jádro při startu nefunkčnı́! Použitı́ modulů jádra se nejvı́ce vyplatı́ pro nepravidelně nebo zřı́dka použı́vaná zařı́zenı́, jako jsou např. ovladače ramdisku, D:=>8HD;A>8BI , tiskárny, mechaniky ZIP či neobvyklé typy souborových systémů. Zavaděč modulů jádra Kmod neumı́ automaticky odstraňovat moduly. Moduly se proto doporučuje za běhu neodstraňovat. Při dnešnı́ch velikostech paměti to nepředstavuje problém – viz soubor 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp:3Gß;A+C45QK?5iBI;=5IKJ5A5i:3 E9QKAH@kOIHpBI . Tam, kde záležı́ na výkonu procesoru, existuje důvod pro použitı́ monolitického jádra: ovladače se pak nacházejı́ na 4MB stránce jádra a nevyvolávajı́ kešovánı́ MMU. 12.3 Konfigurace jádra Konfigurace, která vznikla během instalace nebo při aktualizaci, se nalézá v souboru 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3®OCGA5i+Ã7J F (viz odst. 1.2.9 na str. 32). Tento soubor však popisuje pouze jádro a nikoli moduly, které obsahoval balı́k E+?>8HiGQKA>@ . Pokud chcete překládat nové moduly, musı́te je vybrat ručně. Jádro lze konfigurovat třemi způsoby: 1. Z přı́kazové řádky 2. Z menu v textovém módu 3. Z menu pod X Window Konfigurace z přı́kazové řádky 354K698:3+6987C>3Bj;JLiB4+p wLv V9©5Y a Ke konfiguraci jádra vstupte do adresáře dujı́cı́ přı́kaz: [ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª Ä Ä a zadejte násle- Dále budete dotazováni na celou řadu vlastnostı́, které má mı́t nové jádro. Odpovědět se dá: bud’jednoduše ano – ìí>ð îï a ne – ìíKñ îï , přı́padně ještě module – ìí+ò îï . Poslednı́ přı́pad řı́ká, že ovladač nebude pevně spojen s jádrem, ale přeložen jako samostatný modul. Jak již bylo vysvětleno, moduly potřebné pro start musı́ být součástı́ jádra, a proto u nich odpovı́te vždy ìíNð îï . Stisknutı́ kterékoli jiné klávesy mimo těchto třı́ vypı́še krátkou nápovědu o právě konfigurované volbě. Konfigurace v textovém módu Pohodlnějšı́ je konfigurace jádra pomocı́ menu, to se dělá přı́kazem [ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª ó Ä }Ä V uGwLv V9©GY a Ä Výhoda je v tom, že nemusı́te kvůli jedné otázce procházet celý dialog nebo ho opakovat po jediné chybě. 302 12.4. Nastavenı́ konfigurace jádra Konfigurace pod X Window Pokud máte nainstalován systém X Window (balı́k pBÃ+·Bô ) a rovněž Tcl/Tk (balı́k I7C>j a balı́k IBE ), můžete zadat grafickou alternativu předchozı́ možnosti přı́kazem [ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª Ä | wLv V9©5Y a Ä Pod X Window je konfigurace jádra ještě přı́jemnějšı́. Nezapomeňte přitom pracovat jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ . 12.4 Nastavenı́ konfigurace jádra Dokumentace Dokumentace k jednotlivým detailům konfigurace jádra se nacházı́ u zdrojových textů jádra v adresáři 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C4GQm?GiBI+=GIKJ5A9i . Zde máte také jistotu, že se jedná o poslednı́ dokumentaci k instalované verzi. 12.5 Překlad jádra Pokud odstranı́te v hlavnı́m souboru ×;=>E+?HÃ7JGjH? (přibližně řádka 74) komentář před ¼LÙ;S>àBº+ÜHÜ ÚBºBàHõ+á;35¾:AHA>I , bude se jádro instalovat do 39¾:ABA>I . Doporučujeme generovat rovnou komprimované jádro „bzImage“. Pomáhá to také v přı́padech, kdy systém nezvládne pracovat s velkým jádrem „zImage“ v obyčejném binárnı́m tvaru a hlásı́ â ê+?>8Hi:?+jI;ABAö¾NJFrâ nebo âSGÕ769I;?Q1J>6 I;AHAö¾KJFrâ . Po konfiguraci jádra podle vašich představ spustı́te překlad: [ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg \ Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg Ä[ Å Ä [ Å\ Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg Ä YV Y V Y V u | ¸ B} [ ª Ä Ä x u | ¸ }B[ ª Ä wLg Ä9[V u | ¸ }B[ ª ÄÔX9÷ }B[ a Ä Tyto tři přı́kazy navazujı́ jeden na druhý a dajı́ se sloučit, což se může hodit, nechcete-li čekat na dokončenı́ předchozı́ho, abyste mohli zadat následujı́cı́. Pak stačı́ zadat: [ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª Ä Ä Ä x wLg 9Ä [V¬X9÷ }B[ a Ä Překlad jádra je výpočetně náročný, běžı́ od několika minut na výkonných procesorech, jako jsou AMD Athlon nebo Intel Pentium III až po několik hodin na muzejnı́m 386 s 8MB paměti1 . Překlad jádra se naštěstı́ chová jako obyčejná úloha (tj. jádro se pouze přeložı́ jako soubor, zatı́mco běžet zůstává stále staré jádro) a proto je mezitı́m možné pracovat obvyklým způsobem na jiné úloze (např. vyřizovat poštu). Po úspěšném překladu najdete komprimované jádro v adresáři 394K698:3;687C>3 j:J iB4+p:3H=G87C<m3:J9µB·Bô39¾:ABA>I . Soubor, ve kterém je obraz jádra (angl. kernel image), zde má standardnı́ linuxový název ¾;å7¼Q7=>F;? . òøùúsûü 1 Oblı́bený test pro hardware i software je překlad jádra s volbou . Tehdy potřebujete vı́ce paměti (přes 100 MB), protože se spouštı́ překladač na každý zdrojový text zvlášt’ jako samostatná současně běžı́cı́ úloha. 303 12. Linuxové jádro Pokud zde takový soubor nenajdete, došlo patrně při překladu k chybám. Zpráva o chybě se vám mohla ztratit v množstvı́ hlášek, a proto můžete spustit překlad souborů, které se nepodařilo přeložit: [ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª Ä X9÷ }H[ a Ä Ä Tı́m se přehledně vypı́šı́ chyby při překladu kritických zdrojových modulů. (Pokud jste do zdrojových textů sami nezasahovali, chyby bývajı́ výjimkou.) Z přı́kazové řádky s použitı́m přı́kazového procesoru ¾:=:6< můžete zapsat chybová hlášenı́ o překladu do souboru, např. E;?>8Hi;?+j®OAG4BI : [ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª ÄX9÷ }H[ a ħ _ Ê eý\ ÄÄ ª Ä Å 5V Ä gKzqvu\ Pro přı́kazový procesor I7CH6< se použije konstrukce \ Æ^]tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª ÄX9÷ }H[ a Ä eÐʬ\ Ä6Ä ª Ä Å )V Ä gKzv u9\ Ä[ Å Ä Po překladu jádra následuje ještě překlad jeho zaveditelných modulů přı́kazem [ Å \Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª ó Ä } v Lu5g Ä b Ä 12.6 Instalace jádra Po úspěšném překladu jádra ho musı́te nainstalovat tak, aby šlo spustit (viz též kap. 1 na str. 1). Pokud použı́váte LILO, musı́te ho přeinstalovat, aby se našlo nové jádro. V nejjednoduššı́m přı́padě se jádro zkopı́ruje do souboru 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;å (viz odst. 12.5 na předchozı́ straně) a spustı́ se program LILO. Doporučuje se ovšem nepřepsat původnı́ (alespoň nějak fungujı́cı́) jádro a nejprve ho přejmenovat jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;åkOA+j5@ . To se může hodit, pokud nové jádro nefunguje – můžete se vrátit ke starému a překlad pozměnit. 9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg \ Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg Ä9[ Å Å 9Ä [ \ Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg Ä YV Y V Y V u| ¸ w u | ¸w u | ¸¦g x t X vv \9t ¡ } g YV u ÷ t X vv\5t ¡} g YV u ÷ zvg x[ ÅGwÆGt Y þ9t X vv \5t X9÷ }B[ a Ä t X vv \5t ¡} g YV u ÷ Y gv Nejpohodlnějšı́ je zadat při překladu cı́l jádra pro LILO provede automaticky. QK=>E;?¾;å;j;JGjHA , kde se instalace Přeložené moduly se musı́ ještě nainstalovat zadánı́m 9[ Å \Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u | ¸ }B[ ª ó Ä } v uGg Ä b Y V b\ [ gLg Tı́m se zkopı́rujı́ do správných podadresářů 3Bj:JL¾:3LQKAH@>4:jH?:6>3:ãäl+?>8Bå+?;æ Ä . Původnı́ moduly se tı́m sice přepı́šı́, ale dajı́ se přı́padně snadno obnovit z CD. Je třeba dbát na to, aby moduly, které se přeložı́ přı́mo do jádra, byly naopak odstraněny z adresáře 3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl;?>8Hå+?:æ , jinak může dojı́t k nepředvı́danému chovánı́! Je to jeden z důvodů, proč je potřeba k vlastnı́ konfiguraci jádra určitá zkušenost. Vytvořte dále v souboru 3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;à dalšı́ sekci, napřı́klad Ü7JLiB4+pkOA+j>@ (viz odst. 3.4.1 na str. 100), uchovejte staré jádro jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;åkOA+jG@ a uved’te zde toto jméno. Tı́m zajistı́te, že LILO zná staré jádro, kdyby nové nefungovalo a bylo potřeba startovat ze starého – podrobněji viz kap. 3 na str. 95. 304 12.7. Zhotovenı́ startovacı́ diskety Po změnách v 3H?>ImC>3Bj:JGj>APOCGAGi+à je třeba vždy znovu LILO spustit: 9[ Å \Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u | ¸¦g Y gLv Ä Pokud spouštı́te Linux z DOSu pomocı́ j:J iB4+p£Oq¾;=>I – tedy prostřednictvı́m programu jHAH=H@;j:JLi – je třeba ještě kopı́rovat nové jádro do souboru 3G@+A:6BC>3 jHAH=H@;j:JLi:35¾;å7JQ7=>F;? 2. Spouštı́te-li Linux pomocı́ zavaděče Windows NT, nezapomeňte obnovit startovacı́ sektor LILO – viz odst. 3.7.2 na str. 109. Dále je třeba dodržet následujı́cı́: soubor 39¾:ABA>I:3>S>Õ769I;?LQÿOQK=GD obsahuje symboly jádra, které potřebujı́ moduly jádra, aby se daly volat jejich funkce. Tento soubor závisı́ na aktuálnı́m jádru. Proto po překladu a instalaci jádra zkopı́rujte aktuálnı́3 soubor 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3HSGÕ76LI;?LQ OQ7=GD do adresáře 35¾:ABAGI . Pokud vytvořı́te jádro přı́kazem Q7=>E;?¾;å;j:J5jHA resp. QK=>E;?¢å;j:J5jHA , stane se tak automaticky. Pokud dostanete při startu chybové hlášenı́ âS>Õ769I+?QÿOQK=5D¢@+AB?;6i;A>IQK=>I7C< =:CIH4:=+jE;?G8Hi:?+j7â , naznačuje to, že po překladu jádra nebyl soubor S>Õ76I;?QÿO QK=5D zkopı́rován do adresáře 35¾:ABAGI . 12.7 Zhotovenı́ startovacı́ diskety Chcete-li si zhotovit startovacı́ disketu s novým jádrem, stačı́ na to následujı́cı́ přı́kaz: 9[ Å \Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u | ¸ }B[ ª Ä X9÷ Y bª Ä 12.8 Úklid po překladu jádra Pokud nebudete výhledově znovu překládat a přejete si smazat přeložené zdrojové moduly, abyste ušetřili mı́sto na disku, napı́šete: 9[ Å\Æ^] ¸¦wtu>bÅ5t9bÅGw tg Y V u | \ Æ^]qtu>bÅ5t9bÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª Ä9[ Å Ä Ä wLg 9Ä [V Pokud naopak přeložené soubory na disku ponecháte, zrychlı́ se tı́m přı́štı́ překlad, protože program QK=>E;? zajistı́, aby se překládaly pouze změny. 2 3 ø ñ Přesněji tam, kam jste instalovali adresář . Při každém překladu jádra se tento soubor vytvářı́ znovu. 305 12. Linuxové jádro 306 Kapitola 13 Parametry pro jádro 13.1 Ovladače v jádru U komponent PC panuje veliká různorodost. Napravujı́ to tzv. ovladače, které přizpůsobujı́ operačnı́ systém (u Linuxu zejména jádro) specifickému hardwaru. Obecně existujı́ dvě možnosti, jak integrovat jádro a ovladače: 1. Ovladače představujı́ pevnou součást jádra. Takové jádro „celé z jednoho kusu“ se nazývá monolitické. Některé ovladače mohou být pouze v této podobě. 2. Některé ovladače se zavádějı́ samostatně až v přı́padě potřeby. Tehdy hovořı́me o modulárnı́m jádru. Výhodou je, že se zavedou pouze potřebné ovladače. Přı́kladem je modulárnı́ jádro na startovacı́ disketě SuSE, které je tak připraveno pracovat s obvyklými konfiguracemi hardwaru. Nezávisle na tom, zda jsou ovladače součástı́ jádra či zda se zavádějı́, se stále ještě může stát, že některou hardwarovou součást jádro správně nerozpozná či správně nepodporuje. V takovém přı́padě se zde nabı́zı́ možnost, abyste specifikovali vlastnosti této komponenty podrobněji pomocı́ parametrů. ç ç Parametry pro jádro tedy předáte jádru informaci, jaký je přesně váš hardware a které hodnoty se majı́ nastavit (např. adresnı́ prostor, přerušenı́ atd.). Přestože ovladače bývajı́ schopny najı́t si to samy, může být jistějšı́ přı́padně i rychlejšı́, pokud to od vás vědı́ předem. Existujı́ dokonce i přı́pady, kdy nalezenı́m vhodných parametrů pro jádro lze uvést do chodu i zdánlivě beznadějnou instalaci. U monolitického jádra musı́ být jeho parametry zadány ve startovacı́ výzvě přı́padně je musı́ obsahovat zavaděč, který je zı́ská ze svého konfiguračnı́ho souboru. Podle oblı́beného zavaděče LILO se jim proto také často řı́ká „parametry LILO/“. Modulárnı́ ovladače zı́skávajı́ své parametry z argumentů přı́kazů resp. QKA>@>D+8;AG¾;? , kterými se moduly zavádějı́. J iK6QKAH@ Mějte prosı́m na paměti, že jádru je třeba parametry vždy znovu zadat při každém startu systému – jádro nemá možnost si je zapamatovat. Proto se při instalaci zadávajı́ parametry jádra do konfiguračnı́ch souborů 3H?GI7C>3Bj:J5jHAPO CGA5i;à (LILO – pro samotné jádro), resp. 3>?>I7C>3LQ7AH@>4mjH?;6²OCGAGiBà (modprobe – pro moduly). 307 13. Parametry pro jádro Naneštěstı́ bývá formát parametrů pro samotné jádro odlišný od formátu parametrů pro moduly, a proto najdete parametry na dalšı́ch stránkách rozdělené na dvě samostatné skupiny. Pouze u několika modulů, jako jsou např. ovladače mechanik CD, se zatı́m podařilo formát sjednotit. 13.2 Některé tipy Ještě než uvedeme seznam parametrů pro jádro, nabı́zı́me vám několik tipů k rozpoznánı́ hardware a k zadávánı́ parametrů: ç ç Většina ovladačů má tzv. autoprobing, to znamená, že testuje všechny obvyklé adresy, na kterých se dá přı́slušný hardware nalézt. Může se ale přitom stát, že ovladač tak inicializuje určitou adresu, která mu nepatřı́ a které se neměl dotýkat. To může napřı́klad způsobit, že počı́tač přestane komunikovat. Také se může stát, že se úspěšně zavede modul ovladače karty, která ve vašem počı́tači vůbec nenı́ (týká se zejména ovladačů sı́t’ových karet 3Com). Přesto je však obvyklé autoprobing použı́vat, a to alespoň ze začátku. Chybně zavedené moduly se pak dajı́ bez potı́žı́ odstranit a u nerozpoznaného hardware pouze doplnı́te potřebné parametry. Konečně existujı́ některé komponenty, pro které je k dispozici vı́ce ovladačů ( NCR 53C810, Ultrastor). Pokud je nám známo, mezi oběma ovladači pro Ultrastor nenı́ podstatný rozdı́l. Co se týká NCR 53C810, ovladač BSD podporuje i ostatnı́ produkty řady NCR53C8xx, např. 53C875, zatı́mco staršı́ ovladač NCR podporuje pouze zapisovacı́ mechaniky CD. Při pochybnostech proto vyzkoušejte, který z alternativnı́ch ovladačů vám lépe vyhovuje. ç 13.3 Parametry 13.3.1 Označenı́ a význam Jednotlivá zařı́zenı́ jsou ve skupinách uspořádána podle abecedy, podobně i jejich parametry. Následujı́cı́ parametry majı́ vždy standardnı́ význam: ã ã ã ã ã addr æ irq æ dma æ startaddr æ , endaddr æ adresa portu, hex. (např. 0x300) použité přerušenı́ (např. 7) použitý kanál DMA (např. 1) rozsah sdı́lené paměti, hex. Tabulka 13.1: Často použı́vaná označenı́ parametrů pro jádro 308 13.3. Parametry Kromě dále popsaných parametrů, přispı́vajı́cı́ch k uvedenı́ systému do chodu, existuje ještě celá řada dalšı́ch. Jejich podrobný popis najdete v :ABAGIBÚB8;AQ;D+I:½;õ;Ø +à:Ø v adresáři 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35<+AG±BI+A a dále ve zdrojových textech jádra v souboru 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3Gß+A:CL45QK?9i+I+=>I7J9AGi;3 E;?G8Hi:?+jB½BD:=>8;=LQK?>I;?>8:6²OI>pBI . Poznámka: U parametrů nezaměňujte malá a velká pı́smena, použı́vajı́ se k rozlišenı́. 13.3.2 Parametry pro jádro – startovacı́ výzva Parametry, vyjmenované v tomto odstavci, platı́ pro zadánı́ přı́mo jádru, napřı́klad ze startovacı́ diskety dodávané s hlavnı́ distribucı́ SuSE, z výzvy LILO nebo z programu loadlin. Pokud zamýšlı́te instalovat některý z ovladačů jako modul, parametry najdete v odst. 13.3.4 na str. 321. Výčet parametrů musı́ být na jediné řádce, jednotlivé parametry odděleny mezerou, seznam jejich hodnot oddělen čárkou! Přı́klad: Potřebujete zadat parametry pro ovladač karty =G<:=KÌLn;É ve startovacı́m promptu. Na začátku řádky je jméno startovacı́ho jádra, standardně je to j:JLiB4+p , oddělené mezerou (to ještě k parametrům nepatřı́!) od prvnı́ho parametru, který za nı́ následuje: g YV u |[ Æ >[ y § { | {L{ Obecné startovacı́ parametry Pomocı́ obecných startovacı́ch parametrů se řı́dı́ chovánı́ jádra při startu, viz Obecné manuálová stránka pro ¾:ABA>I>D:=>8;=Q (QK=Gié¶¢¾;ABA>IHD:=G8;=Q ). startovacı́ parametry ç Reboot Mode (při opuštěnı́ Linuxu) 8+?G¾:ABA>IBá7ãPQKAH@+?:æ ãPQKA>@+?mæ může nabývat následujı́cı́ch hodnot: kde Proměnná ãPQH@7æ Hodnoty / Význam ±:=G85Q pro teplý restart (bez testu paměti) CGABj>@ pro studený restart (s testem paměti) ¾NJ9A:6 pro restart přes BIOS <:=G8+@ pro restart jako CPU-crash (angl. triple fault) ç Přı́klad: 8+?G¾:ABA>IBámCGA+j>@ startuje počı́tač po zastavenı́ (shutdown) jako tlačı́tko RESET na panelu počı́tače. Ochrana I/O adresnı́ oblasti (rezervovánı́) 8+?:6G?>8Bl+?Há7ãý69I;=G8BIrÌ>æãä8+AHå;6G=G<rÌGæ;OHOHOãý6LI;=G8BIHÙ7æãä8BAHåm69=G<BÙKæ Tı́mto parametrem se rezervuje I/O adresnı́ oblast pro hardware, který nesnášı́ autodetekci a způsobil by tak ztrátu komunikace počı́tače. Přı́klad: Problémová sı́t’ová karta, u které zadáte hodnoty 8+?:6G?>8Bl+?Há+o>p;µHµBoµBÉ?>I><:?>8+á+no>p;µBµHo?>IH<+o 309 13. Parametry pro jádro se tak vyhne autodetekci a přesto bude inicializována. V tomto přı́kladu se rezervuje rozsah 32 bytů počı́naje adresou o>p;µHµBo . Dalšı́ parametr ?GIH<:?>8+á pak udává, že se nainstaluje ethernetová karta s přerušenı́m n a adresou oGp;µBµBo , viz odst. 13.3.2 na str. 317. ç Kořenový oddı́l 8+ABA>I+á7ãÿA>@B@Gj:æ Proměnná ãÿAH@B@Gj;æ Hodnoty / Význam např. 3G@+?>l:35<+@+=KÌ , 3>@+?>l:3+65@>¾:n Přı́klad: 8;ABA>I+á+3>@+?>l:39<;@+=Bn spustı́ jádro a zkoušı́ připojit kořenový oddı́l na prvnı́m logickém disku v rozšı́řeném oddı́lu prvnı́ho disku (E)IDE. ç Velikost paměti (RAM) Q7?Q7á7ãäl;?Bj:JE;A:6IKæ Jak velká je operačnı́ ☞pamět’, můžete zadat v bajtech, kilobajtech nebo megabajtech. Přı́klady ukazujı́ různé způsoby zadánı́ velikosti 96 MB RAM. Přı́klady: Q7?Q7áBôG× Q7?Q7á B·HµBoBE V ojedinělých přı́padech se může stát, že základnı́ deska, resp. čipset vám neposkytne celou RAM. Můžete přitom tolerovat, že vám zatajı́ až 512 K pro svou potřebu. Do přesné hodnoty až na bajt, kolik použitelné paměti z počı́tače „vymačkáte“, se můžete trefit metodou pokusů a omylů, pokud vám to ovšem při dnešnı́ch velikostech paměti bude stát za to. Nepoužı́váte-li platformu Intel, pomůže často hodnota Q7?Q7á>i:A5D:?Gi+IKJ 4GQ a počı́tač si konečně „vzpomene“, jakou má pamět’... ° ½ ç Počet CPU při SMP Q7=>p7CDB4765á7ãD:A5?>IKæ Zadánı́ maximálnı́ho počtu použitých procesorů ☞SMP. Přı́klad: Q7=>p7CDB4765áNÌ ç sériová konzole C5AGiK6GA+j>?Há7ã å+=9å+?5iBæãl+ABj5¾+Õmæ Definice zařı́zenı́ pro konzoli, tento parametr lze uvést vı́cekrát. Přı́klady: C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+SKÌ>ôBoBo C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+o Viz soubor 354K698:3+6987C>3Bj;JLiB4+p:35ß;A;C45Q7?GiHI;=GIKJ9A5im3B6G?>87J9=BjB½7CGAGim6GA+j>?®O IHpBI , kde jsou i dalšı́ přı́klady. 310 13.3. Parametry Ovladač SCSI a subsystém SCSI Většina ovladačů SCSI se dá dobře konfigurovat následujı́cı́mi parametry: ç Ovladače SCSI Pásková jednotka SCSI (streamer) 6I+á7ã¾B4;ÃHÃ+?>8KæãDB8 5 <Næ"!#ã®QK=5pKæ%$ Proměnná Hodnoty / Význam Velikost vyrovnávacı́ paměti (počet 1 KB bloků) Práh pro zápis (počet 1 KB bloků) (angl. write threshold) Max. počet bufferů (volitelné) (např. 2) ã¾H4;ÃBÃ+?>87æ ãDB8 G<Næ ãPQ7=>pKæ Přı́klad: ç 6I+áNÌoBoHoÉBoBoHo Počet zařı́zenı́ SCSI per ID Q7=>p 6BCB6BJ j54BiK69á7ãD:AG?GIKæ Proměnná ãD;AG?>IKæ Hodnoty / Význam Ì^OBO&· Přı́klad: Pokud se má použı́vat pouze prvnı́ LUN (angl. logical unit number), nastavı́ se QK=Gp 6BCB6+J j54BiK65áKÌ . Typickým použitı́m jsou měniče CD, kde počet použitelných CD se rovná parametru QK=>p 6HCB6+J j54HiK6 . ç Adaptec AHA-1520 / 1522 / 1510 / 1515 / 1505 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI =5<:=KÌnBÉGp+á7ãÿ=H@B@>8Kæã JL8BUmæã JL@7æ"! ã8;?;CBæ"! ã£D;=G8Kæ&! ã 69ÕGiKCBæ"!' ã @B?+jH=>ÕK" æ !ãÿ?>pBI IB8;=Gi76+æ%$($($($)$ Proměnná ã J@7æ (SCSI-ID) ãä8+?:C+æ (reconnect) ãD;=>8Kæ (parity) ãý6ÕHiKC+æ (synchronous) ã B@ ?+jH=>ÕKæ ãÿ?GpBI IB8;=5iK6+æ Hodnoty / Význam ID řadiče, většinou ¶ o ,Ì o , Ì kontrola parity o , Ì synchronnı́ přenos zpožděnı́ sběrnice, stand. hodnota o , Ì C/H/S-přepočet ÌoBo ç Tento ovladač se hodı́ pro mnoho levnějšı́ch řadičů SCSI. Napřı́klad mnoho zvukových karet SCSI (kromě Pro Audio Spectrum) obsahuje právě tento čip, a proto na ně lze použı́t společný ovladač. U napodobenin čipu Adaptec 152x se doporučuje nastavit napevno parametr 8;?:C na hodnotu ¤oÀ¥ , kromě AHA2825, kde funguje hodnota ¤LÌN¥ . Přı́klad: =5<:=KÌnBÉGp+á+o>p;µHoBoLÌo*¶ Adaptec AHA-1540 / 1542 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI =5<:=KÌn+ÉHá7ãÿ=H@B@>8Kæ"!'㣾H476GA9iNæã¾>4K65AHÃHÃmæ"! ã8BÕmCL<mj>A:6LIßH×BºKæ%$($ 311 13. Parametry pro jádro Proměnná Hodnoty / Význam ã¾B4K6GAGiKæ ÉPOHOÌn ã¾B4K6GAHÃHÃ7æ Ì^OHOô ãä8BÕ7C<mj>A:69IößB×HºKæ n ô¶·LÌo Přı́klad: =G<:=KÌ' n ;ÉHá+o>p+µBoBo ç Adaptec AHA-274x / 284x / 294x„SCSI-host adapter“ – řadič SCSI =:JHCG¶>pBpHp+á7ãPQKAH@mJ9Ã7J9?G8Kæ&!'ãPQ7AH@7JLÃ7J9?G87æ"!'OBOBO+$($ Proměnná ãPQKAH@7J9ÃmJ5?>8Kæ Hodnoty / Význam ?>pBI+?Gi;@+?H@ aktivuje přepočet geometrie disku i:A 8+?:6G?>I nepovoluje reset sběrnice SCSI během inicializace řadiče J8+U IB8KJFBF+?>8£°ãäpKæ o pouze pro systémy EISA řı́zenı́ hranou, řı́zenı́ úrovnı́ Ì l;?>8>¾:A:6G? vı́ce podrobnějšı́ch hlášenı́ 8;?>l+?>876G? 6BCG=Gi pokud BIOS zacházı́ s vı́ce kartami v nevhodném pořadı́ ¶B·(Hn J8+U <;=:C9E£° ãäpKæ ½7Ì pouze pro základnı́ desky Tyan II DKC+J D:=>8KJIHÕ£°ãäpKæ pokud se DKC+J D:=>8KJIHÕ nepoužı́vá, je parita sudá o bez parity Ì lichá parita I;=>F JLi;Ã+AP°'(((() Řı́zenı́ fronty pro zvýšenı́ výkonu, pro experty, viz zdrojové texty jádra Přı́klad: =mJHCG¶>pHpBp+á>i:A 8;?;6G?>I když počı́tač přestane komunikovat při resetu sběrnice SCSI. U řadičů založených na čipu aic7xxx nejsou parametry potřeba, pokud se systém chová normálně. Model AHA-2940 AU funguje spolehlivě až od verze BIOSu 1.3. Aktualizaci BIOSu poskytuje firma Adaptec. Tento ovladač nepodporuje model Adaptec 2920, použı́vá se pro něj ovladač od Future Domain (odst. 13.3.2 na str. 314)! ç AdvanSys „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI =>@Hl;=GiK6Õ765á7ãÿ=H@>8;?:65=7Ì>æã =>@>8;?:69=BÉ:æBOBOBO ã =H@G8;?:65='7æã @B?5¾B4HF jH?>l;?Bj:æ 312 13.3. Parametry ç , Přı́klad: =>@Hl;=GiK6Õ765á+o>pNÌBÌoo5p;É7ÌLo Prˇı́klad ukazuje, jak má jádro hledat řadič AdvanSys na zadaných adresách. AM53/79C974 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI ºH×;nBµH»H¶+á7ã<:A;69I:½:J9@:æãäIB=>8BF+?GI;½:J9@:æãä8B=>I+?mæãÿA>ÃBÃ;6G?>Imæ Proměnná ã<;A:69I:½:J@7æ ãäI+=>8BF;?>I;½:J9@7æ ãä8+=>I;?mæ ãÿA>ÃBÃm6G?>I7æ Hodnoty / Význam SCSI-ID řadiče, většinou ¶ SCSI-ID zařı́zenı́ oPOHO¶ µ nLÌo MHz max. přenosová rychlost druh přenosu; o = asynchronnı́ ç Pokud zařı́zenı́ „polyká“ pakety, snı́žı́te jeho maximálnı́ přenosovou rychlost (např. pro prvnı́ SCSI mechaniku CD 3>@+?Gl:3;6BC5@Bo s ID 5) zadánı́m: Přı́klad: ºH×;nBµH»H¶+á+¶ nµo Pro každé zařı́zenı́ lze zadat vlastnı́ přenosovou rychlost a druh přenosu, takže údaj ºH×;nBµH»H¶+áHp-&p-p-p se u jednoho řadiče může objevit až sedmkrát. BusLogic „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI H4K65Ü+A>F7JHC5á7ãÿ=H@H@H8Kæ H4K65Ü+A>F7JHC5á7ãD+8+AG¾NJLi+Fmæ Přı́klad: H4K65Ü+A>F7JHC5á+o>p+µBoBo Proměnná ãÿ=>@B@H8Kæ ãDB8;AG¾NJLiBFKæ Hodnoty / Význam Adresa řadiče, např. o>p;µBoHo Ù;A>ÚB8;A5¾:? : řadič se nehledá Ù;A>ÚB8;A5¾:?m¼5S>º : řadič typu ISA se nehledá Ù;A>ÚB8;A5¾:?>Ú+»7¼ : řadič typu PCI se nehledá Ù;ABSBA>8HIBÚ+»7¼ : Pořadı́ v přı́padě ’multimaster’ stanovı́ PCI BIOS ×H4mjGIKJL×;=:69I;?G8BëKJ876I : ’Multimaster’ před ’Flashpoint’ ë:jH=:6<BÚ;AmJLi+IHëKJ8769I : ’Flashpoint’ před ’Multimaster’ ¼LiB<NJL¾KJIBà;=>8HF;?>IK¼Li+UG4NJ 8BÕ : pro staršı́ zařı́zenı́, která majı́ problémy se 6BCH6+J j54Bi76ýæ 0 àB8;=:CG?GÚB8;AG¾:? : podává dalšı́ hlášenı́ při inicializaci řadiče àB8;=:CG?Gõ;=>8+@>±;=>8;?>Þ;?;65?>I : podává dalšı́ hlášenı́ při hardwarovém resetu řadiče àB8;=:CG?>»+AGi;Ã7JLFH4+8;=>I7J9AGi : podává dalšı́ hlášenı́ při konfigurovánı́ řadiče àB8;=:CG?GÛB8B8;A>8m6 : podává chybová hlášenı́ o připojených zařı́zenı́ch ß;?G¾B4+F : vypisuje vše Tento řadič rozezná ještě dalšı́ parametry, které sloužı́ k optimalizaci. Jejich popis naleznete v souboru 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp:3G@H87JLl;?5876G3;6HCH6+J93 ÞHÛBºBßB×BÛkO.B4K65ÜBA>FKJHC . 313 13. Parametry pro jádro ç Future Domain TMC-16x0 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI ÃH@+AQK=mJ i;á7ãÿ=H@B@>8Kæã J 8+U7æ&!'ã J@7æ%$ Proměnná ã J9@7æ Hodnoty / Význam SCSI-ID řadiče oPOHO¶ Tento ovladač se hodı́ i pro řadič SCSI Adaptec 2920. Přı́klad: ÃB@+AQK=:JLi;á+o>pNÌ;oLÌH̶ ç Future Domain TMC-885/950 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI I9Q^CG·>pBpBá7ãÿ=H@B@H87æãýJ8HU7æ Přı́klad: I5Q^CG·>pHp+á+o>p7C5=BoBoBo n ç NCR 5380 „SCSI-host adapter“ – rodina řadičů SCSI i7C98;nBµB·HoHá7ãÿ=H@B@>8Kæã J 8+U7æã@9Q7=mæ Přı́klad: iKC98;nBµH·BoHá+o>p+µ;oLÌLoµ ç NCR 53c400 „SCSI-host adapter“ – rodina řadičů SCSI i7C98;nBµ:C/;oBoHá7ãÿ=>@B@H87æã J8BUmæ Přı́klad: iKC98;nBµ;#C ;oBoHáBo>p;µBnBo n Tento ovladač se hodı́ např. pro známý SCSI řadič Trantor T130B. ç NCR 53c406a „SCSI-host adapter“ – rodina řadičů SCSI i7C98;nBµ:C/;oBôB=Hámãÿ=H@B@>87æ"! ãýJL8BU7æ"!#ãäÃ+=+69I>DNJ9A:æ%$)$ Proměnná ã Ã+=:69IHDKJ5Amæ Přı́klad: ç Hodnoty / Význam 0, nebyl-li požadován rychlý mód PIO iKC98;nBµ;C#;oBôB=>á+o>p;µBµHoLÌo*o Seagate ST01/02 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI 6I;o>p+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ Přı́klad: 69I;o>p+áBo>p7CG·BoHoBon ç Trantor T128/128F/228 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI INÌÉB·Há7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ Přı́klad: IrÌÉB·HáBo>p;µ;oLÌo Řadiče (E)IDE a zařı́zenı́ ATAPI Řadiče (E)IDE Pro nastavenı́ řadičů (E)IDE je k dispozici celá řada parametrů. Zařı́zenı́ ç CD mechanika typu ATAPI a dalšı́ zařı́zenı́ na řadiči (E)IDE ATAPI <+@7ãäpKæ á7ãäIB8+AG4B¾mjH?:æ 314 13.3. Parametry Proměnná Hodnoty / Význam = , ¾ , . . . , < 1. až 8. disk = Master na 1. řadiči IDE ¾ Slave na 1. řadiči IDE C Master na 2. řadiči IDE @ Slave na 2. řadiči IDE atd. i:AGD+8;A5¾:? pokud dělá problémy disk testovat i:AGi:? ignorovat údaje v CMOS i:AG±:?>8H8 ignorovat WREE STAT-bit C5@H8;AQ pokud je CD mechanika rozpoznána jako disk, nenalezena vůbec nebo nestartuje =G4+I;A>I>4Bi:? použı́t nejrychlejšı́ mód PIO 6>jHAG± po každém přı́stupu delšı́ pauzu – to sice zdržuje, je to však někdy poslednı́ možnost ãäp7æ ãäIH8;AG4B¾mj>?mæ Ovladač podporuje až šest rozhranı́ IDE. Podle specifikace ATA-2 mohou být na každém z nich dvě zařı́zenı́. CD mechanika typu ATAPI jako master na 2. řadiči IDE se rozpozná jako <+@mC5ámC5@>8;AQ , viz např. 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C4GQm?GiBI+=GIKJ5A9im3;J@+?®OI>pBI . ç <+@7ãäpKæ á7ãäIB8+AG4B¾mjH?:æ Přı́klad: <+@B@BámC5@>8;AQ Disk <+@7ãäpKæ á7ã »7æãäõKæãÿS:æ"!#ãE;ALQ;DNæ&! ã JL8BU7æ0$($ Proměnná ãäp7æ ã »mæ ãäõ7æ ãÿS:æ ãäE+AQ:DNæ ã JL8+U7æ Hodnoty / Význam = , ¾ , . . . , < 1. až 8. disk počet cylindrů počet hlav počet sektorů cylindr pro kompenzaci zápisu (zastaralé) přerušenı́ ç Staršı́ BIOS nemusı́ vždy správně rozpoznat geometrii disku. Pak je vhodné předat jádru správné parametry C/H/S výše uvedeným zadánı́m. Přı́klad: <+@mC5áNÌoHnBoµBÉô Čipsety pro řadiče EIDE J@+?BoHá7ã1BJLDK6G?>I7æ Některé řadiče EIDE obsahujı́ vadné čipsety přı́padně působı́ potı́že při připojenı́ sekundárnı́ho řadiče. Pro většinu těchto čipsetů existuje speciálnı́ podpora v jádru, která se aktivuje předánı́m parametru. Tabulka 13.2 na následujı́cı́ straně popisuje jejich konfiguraci. 315 13. Parametry pro jádro »H×Hßéô';o Þ ÌoHoBo 2 ßBàB»;½HÉBÉB¶H· õ;ABjGI;?>E¢õBà+ôBnBôBo' 3 ß7¼ 3 ß;ôBnB·Bo M;×B»Ý·HôB¶BÉ º+Üm¼×NÌ;µ(+35×rÌ(;n ÚBÞ;ØG×K¼5S>Ûß+»);oBµHo Tento čipset najdete na mnoha staršı́ch základnı́ch deskách. Protože zde působı́ mnoho potı́žı́, nabı́zı́ zde kernel zvláštnı́ podporu, zejména pro sekundárnı́ řadič. U systémů PCI je tento čipset rozpoznán, u staršı́ho VLB se ještě zadává J9@+?Bo>ámCQ7@+ô';o l:j5¾ . Tento čip obsahujı́ desky s čipsetem Neptun. Pokud se pro něj aktivuje podpora, pracuje pak pomaleji, ale zato spolehlivě. Dalšı́ parametry se nedoporučujı́. Použitı́m J@+?BoHáB@>I7CGÉBÉB¶H· aktivujete ovladač, podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič. Použitı́m J@+?BoHá><BI;ôBnBôBo5¾ aktivujete ovladač, podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič. Použitı́m J9@B?BoHáBUB@BôBnB·Bo zı́skáte vyššı́ rychlost disku. K aktivaci sekundárnı́ho řadiče se zadává J9@+?BoHáG4GQ^CG·BôH¶BÉ . Použitı́m J@+?BoHá+=Bj:J;ÌBpHp aktivujete ovladač, podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič. Použitı́m J9@+?BoHáH@mC#;oBµHo aktivujete ovladač, podporujı́cı́ správně i sekundárnı́ řadič. Mechaniky CD a streamer na sekundárnı́m řadiči zde zatı́m nejsou podporovány. Tabulka 13.2: Čipsety EIDE, vyžadujı́cı́ speciálnı́ podporu Pokud čipset sice nepatřı́ k uvedeným, ale přesto se nerozpozná, lze předat jádru následujı́cı́ parametry: J@+?mã1H6GjHAmæ á7ã¾>åB?mæ&! ã CGA9i+IH8;ABj;æ"! ãýJ8BUmæ%$)$ Proměnná ã1H6>jHA æ ã¾Hå+?mæ ãýCGAGi+IB8+A+j:æ ã J8+U7æ Hodnoty / Význam čı́slo řadiče, zpravidla o nebo Ì , ale také µ nebo Adresa řadiče, zpravidla o>prÌLÃBo , o>prÌL¶Bo , o>prÌL?B· nebo o>prÌôH· Řı́dı́cı́ registr řadiče, zpravidla o>p;µHÃBô , o>p;µH¶Bô , o>p;µH?B? nebo o>p;µBôH? Přerušenı́, zpravidla Ì , Ìn , ÌHÌ nebo ÌLo Pokud se čip identifikuje, ale dál nepracuje správně, lze mu ještě předat následujı́cı́ ladicı́ parametry: 316 13.3. Parametry J@+?mã1H6GjHAmæ á7ãäIH4Hi:?:æ Proměnná ã1(H6>jHAéæ ãäI>4Bi:?mæ Hodnoty / Význam čı́slo řadiče, zpravidla o nebo Ì , ale také µ nebo =54+I;A>IH4Hi:? hledat nejvyššı́ PIO (nepodporujı́ staršı́ čipsety) i;AB=G4+I;AGIH4Bi:? zakázat automatickou volbu PIO 65?>8KJ5=+j;J9å+? zakázat časové překrývánı́ operacı́ mezi řadiči 8+?:6G?>I po detekci řadič resetovat @QK= pokud lze, konfigurovat/použı́t DMA Dalšı́ zařı́zenı́ ç Sı́t’ové karty Sı́t’ové karty typu Ethernet \ ¨ Y Å >54 ¨ [ 6ÅH764 ¨ xG[ Å 764 ¨ xG[ Å § zzz ¨ x5[ 9Å þ>*8#84 ¨ [}Ä Ä Æ Ä Å Parametry ãD:=G8rÌ>æ až ãD:=>8;·:æ zde majı́ různý význam podle použitého ovladače. Pokud je parametrů vůbec zapotřebı́, stačı́ většinou dva, a to začátek a konec sdı́lené paměti. Prvnı́ nenumerický argument se bere jako jméno. ã J 8BU7æ ãÿ=H@H@H8Kæ ãý69I+=>8BIKæ ãÿ?Gi+@7æ ãäp7ClB8Kæ ãäÙ;=LQK?mæ Použité přerušenı́; o pro autodetekci. Adresa portu; o pro autodetekci. Počátečnı́ adresa sdı́lené paměti. Některé ovladače použı́vajı́ dolnı́ 4 bity pro ’debug level’. Ovladač Lance použı́vá tyto bity pro kanál DMA. Koncová adresa sdı́lené paměti. Ovladač 3COM 3c503 použı́vá tento údaj pro rozlišenı́ internı́ho a externı́ho transceiveru. Typ transceiveru Karta Cabletron E21XX použı́vá dolnı́ 4 bity pro výběr média. Jméno rozhranı́ (obvykle ?>IH<:o ). Tabulka 13.3: Označenı́ proměnných pro sı́t’ové karty typu Ethernet Hlavnı́ důvod k zadánı́ tohoto parametru je, aby jádro rozpoznalo i dalšı́ sı́t’ové karty, protože normálně se spokojı́ pouze s nalezenı́m prvnı́. To se provede napřı́klad zadánı́m: \ Ä Æ Ä Å {4q{4 Ä \Æ Všimněte si, že zadánı́m hodnoty o pro IRQ a adresu se sdělı́ ovladači, aby provedl autodetekci, tj. vyzkoušel, která možnost vyhovuje. 317 13. Parametry pro jádro Složitějšı́ přı́klad: \ Ä Æ Ä Å H {4q{ | {44q{ | 9wLyL{/94 Ä \ÆG{ Tı́m se konfiguruje prvnı́ nalezená karta 3c509 na IRQ 10, base I/O bude 0x310 a transceiver bude 3 (tj. BNC). Parametr ”0x3c509” se musı́ nastavit pro zamezenı́ konfliktů s kartami jiných typů při vnucenı́ I/O adresy. ç Disketová mechanika Disketové mechaniky Ã+jHAGDBD+ÕBá7ãPQK?:C<;=GiNJLE+=mæãIHÕ>DNæ Proměnná ãPQK?:C<:=5iNJE;=mæ ãäIBÕHDNæ Hodnoty / Význam 0, 1, 2, 3 o - Použı́t hodnotu z CMOS Ì - 5.25” DD, 360 KB É - 5.25” HD, 1,2 MB µ - 3.5” DD, 720 KB - 3.5” HD, 1,44 MB n - 3.5” ED, 2,88 MB ô - 3.5” ED, 2,88 MB ÌLô - neznámá nebo neinstalovaná Ã+jHAGDBD+ÕBá7ã<:AH@>i;A>I;=:æ Za ã<:A>@>i:A>I;=:æ se dosadı́ některá hodnota z tabulky 13.4 na následujı́cı́ straně. AGi;? ÃB@mC =:6L4K6 DKCBJ IH<KJLi+EHD:=>@ o &IH<NJLi+E>D:=H@ AQ;iNJL¾:ABAGE i:A>@9QK= @9Q7= i:A>Ã7J9Ã+A právě jedna mechanika zabránı́ přı́stupu na 3. a 4. mechaniku zlepšuje rychlost, jen pro spolehlivé řadiče opak @+=>8KJLiBF Pokud se vynechá hodnota ãÿ=H@B@>8Kæ při použitı́ sekundárnı́ho řadiče, nastavı́ se implicitnı́ adresa portu o>p;µB¶Ho . IBM Thinkpad vyloučit Thinkpad Omnibook pro Omnibook standardnı́ pokud se objevı́ â;H4K6dQK=:69I;?G8 Ã7JÃ+A o>p)< ÃmJ9Ã+A @+?5D+IH< standardnı́ práh FIFO, standardnı́ o>pBº @+=G8KJLi+F o@+=>8KJLiBF !ãÿ=>@B@H8K æ :$>IH±:A ÃB@mC =>8H¾KJIB8;=>I7J5AGi?G8B8;A>8râ Tabulka 13.4: pokračuje na dalšı́ straně... 318 13.3. Parametry 4Bi;?>pHD:?:CI;?H@ JLi+I;?>8H8H4BD+I76 i:A 4Hi:?>pHD:?;C9I;?H@ JLi+I+?>8B8H4BDBI76 Ü +oBS< ) podat hlášenı́ při nepředvı́daných událostech opak předchozı́ho totéž co předchozı́ Tabulka 13.4: Parametry modulu jádra Ã+jHAGDBD+Õ ç Sběrnicová myš Logitech ¾5QKAG4K6G?>á7ã J8+U7æ 13.3.3 Mechaniky CD s vlastnı́m (netypickým) řadičem ç Staršı́ mechaniky CD Aztech CDA268-01 CD mechanika =>åHI7C5@Bámãÿ=H@B@H8Kæ"! o>p;¶)$ Hodnota o>p;) ¶ se zadává pouze při neznámé verzi firmware. Přı́klad: =>åHI7C5@BáBo>p;µBÉBo ç Goldstar R420 CD mechanika ç Fm6BC5@Bá7ãÿ=>@B@H8Kæ Mitsumi CD mechanika ç QrC5@Bá7ãÿ=H@H@H8Kæã J8BU7æ Přı́klad: QrC5@Bá+o>p+µBoBoLÌLo Mitsumi CD mechanika (multisession) QrC5@Hp+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8+Umæ"!'ãÿ=>@B@G8Kæã J 8+Umæ%$ Přı́klad: QrC5@Bá+o>p+µBoBoLÌLo ç Podporuje až 5 mechanik. Interface Mozart J>6D^ÌôHá=!ãÿ=H@B@H87æ"!'ã JL8BUmæ"! ã @QK=;æ%$)$($-!(!'>$mãIBÕ>DKæ%$ Proměnná ãäIHÕHDNæ Hodnoty / Význam SB=5i+Õ;A , Ú;=5i:=:6GAGiKJHC , SHAGi+Õ , K× JLI764GQ³J ç Tento ovladač se použı́vá pro staršı́ mechaniky CD, připojené na zvukovou kartu typu ISP16, MAD16 nebo Mozart. Hodnota proměnné ãäIHÕHDNæ se týká zásuvky, na kterou je připojen kabel ke zvukové kartě. Přı́klad: J>6D^ÌôHáBo>p;µ;oLÌoµ*SHA5iBÕ Optics Storage 8000 AT CD mechanika A5D+I7C5@Bámãÿ=H@B@H8Kæ Přı́klad: A5D+I7C5@BáBo>p;µ;o 319 13. Parametry pro jádro ç Philips CM206 CD mechanika CQKÉBoBôHámãÿ=H@B@H8Kæã JL8+U:æ CQKÉBoBô>á+o>p;µ+oLÌo Přı́klad: ç Pro Audio Spectrum 16 – SCSI host adapter D;=:6:ÌôHámãÿ=H@B@H8Kæã JL8+U:æ Na zvukové kartě Pro Audio Spectrum 16 se nalézá řadič SCSI, který se nastavuje tı́mto parametrem. Přı́klad: D:=:6:Ìô>á+o>p;µ+oLÌo Pokud se karta rozpozná špatně, lze potlačit použı́vánı́ přerušenı́ zadánı́m ÉHnBn . Přı́klad: D:=:6:Ìô>á+o>p;µ+oÉBnBn ç Sanyo CD mechanika 65Á:C5@Bá7ãÿ=>@B@H8Kæ 6GÁ:C5@BáBo>p;µ;o Přı́klad: ç Sony CDU 31/33A CD mechanika C9@>4:µKÌ=>á7ãÿ=H@B@H87æãýJ8HU7æ"! Ú>º;S$ U tohoto ovladače nefunguje autodetekce, je nutno vše zadat. Přı́klad: C5@>4:µKÌL=Há+o>p;µ';on Pokud se karta rozpozná špatně, lze potlačit použı́vánı́ přerušenı́ zadánı́m o a použı́vat polling. Přı́klad: C5@>4:µKÌL=Há+o>p;µ';oo Pro kartu Audio Spectrum se ještě zadává: Přı́klad: C5@>4:µKÌL=Há+o>prÌ Ã+·B·o&ÚBº;S ç Sony CDU 535 CD mechanika 65AGi+Õ7C5@BnBµBnHá7ãÿ=>@B@H87æã J8BUmæ 6GAGi+Õ7C9@+nBµBnHáBo>p;µ;o Ìo Přı́klad: ç Soundblaster Pro 16 MultiCD, Panasonic CD mechanika 6L¾BDKC5@Bámãÿ=H@B@H8KæãäIHÕHD7æ Proměnná ãäIBÕHDNæ ãäIBÕHDNæ Přı́klad: Hodnoty / Význam Ü+=;6G?>8B×;=GI;? , SGÚBÛBº , SHAG4Bi;@:jH=:69I;?G8 SBA54Bi;@+S:C5=GD:? , à;?B=:C;ÌôG¾NJI 6¾BDKC5@Há+o>p;ÉBµHoSBAG4Hi+@mjG=:6I+?>8 Paralelnı́ port Paralelnı́ port 320 ç Paralelnı́ port D;=>8HD:A>8HI+á7ãÿ=H@B@>8;omæ! ã J8BUBo:æ?!D:=>8HD;A>8BI+á7ãÿ=>@B@H8rÌ>æ!ãýJ8BUKÌ>æ !ÒD:=>8HD:AG8BI+á7ãÿ=H@H@H8;É: æ !ã JL8BUBÉmæ%$$($)$($ 13.3. Parametry Proměnná ãÿ=>@B@H8(<Kæ ã JL8+)U <Kæ Přı́klad: ç Hodnoty / Význam adresa přerušenı́ D;=>8HD:A>8HI+á+o>p;µ5¾KCD;=>8HD:A>8HI+á+o>p;µH¶B·¶dD:=>8>D:A>8BI+áBo>p;ÉB¶B·=G4+IBA Tiskárny na paralelnı́m portu j9D;á7ãD:=>8>D:A>8BI;o:æ@!j5D+á7ãD:=>8HD;A>8BIrÌ>æA!j5D;ámãD:=>8HD:AG8BI;Émæ%$($ Proměnná Hodnoty / Význam ãD;=>8HD:A>8HI(<Kæ paralelnı́ port Přı́klad: j9D;á>D:=>8>D:A>8BI;oj5D;á>D;=>8HD:A>8HI;É 13.3.4 Parametry Q7AH@>D+8;A5¾:? V tomto odstavci jsou popsány parametry, zadávané u ovladačů, zaváděných jako moduly. Pokud parametry zadáte a přesto se při zaváděnı́ ovladače vyskytnou potı́že (přı́padně nenı́ zde cesta jak parametry zadat), je třeba ovladač integrovat do monolitického jádra. Některé ovladače nejsou použitelné jako modul a několik málo jich rozpozná spolehlivě hardware pouze tehdy, jsou-li zakompilovány v jádru. Navzdory tomu se doporučuje zkusit nejprve jednoduššı́ variantu jako modul a k překladu přistoupit, až když selže. Zavede-li se ovladač jako modul, může být každá proměnná přepsána z přı́kazové řádky. Tak je napřı́klad v ovladači pro sı́t’ové karty kompatibilnı́ s NE2000 proměnná J9A , která udává použitý rozsah I/O. Korektnı́ zavedenı́ modulu se provede přı́kazem (viz též odst. 12.2 na str. 300): [ Å \Æ^]t¬¸ } v x Å5v )X ÄdV)ĬY v { | {{ Y ÅL H { Ä Dejte přitom prosı́m pozor, aby okolo rovnı́tka nebyly mezery a hexadecimálnı́m hodnotám předcházely znaky ¤o>pP¥ . Pokud se pro jeden ovladač zadává vı́ce parametrů, oddělujı́ se mezerami (mı́sto čárek). To je zatı́m rozdı́l oproti zadávánı́ parametrů ve startovacı́ výzvě, kde jsou parametry pro každý jednotlivý ovladač odděleny čárkou a mezery jsou použity až pro oddělenı́ ovladačů! U ovladačů (E)IDE již došlo ke sjednocenı́, zde se parametry pro moduly zadávajı́ podobně jako pro LILO. Parametry se také dajı́ zapsat do souboru 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5A5i;à .Každý modul zde má pak samostatnou řádku tvaru: v x \ Y v V b ¨ } v uGgG ¨ xG[ Å m} ¨ GÆ v V v\ [> zzLz kde: Proměnná ãPQKA>@>4mj:æ ãD:=G85Q²Ì>æ ã<:A>@>i:A>I;=7Ì>æ Hodnoty / Význam jméno modulu bez přı́pony parametr 1 hodnota pro parametr 1 OA 321 13. Parametry pro jádro Předchozı́ přı́klad pro kartu NE2000 se zde tedy zapı́še jako: v x \ Y v V b V)ĦY v { | {L{ Y Å H { V dalšı́m uvedeme nejdůležitějšı́ parametry často použı́vaných modulů. Řadič SCSI a subsystém SCSI ç Adaptec AHA-1520 / 1522 / 1510 / 1515 / 1505 SCSI řadič Jméno modulu: =5<:=KÌnBÉGp£OA Proměnná ã J5Amæ ã J8+U7æ ã J9@7æ ãä8;?:C+æ ãD:=>8Kæ ãý69ÕHiKC+æ ã @+?+jH=>Õ7æ ãäIB8;=GiK6GjH=>IKæ Hodnoty / Význam ãÿ=H@H8+3 ?:6G=mæ ã ¼Þ æ SCSI-ID, obvykle ¶ ãä8;?:C5AGiBi:?:CIKæ : o , Ì parita: o , Ì synchronnı́ provoz: o , Ì zpožděnı́ sběrnice: výchozı́ hodnota přepočet C/H/S (translating): o , Ì ÌLoBo Podobně jako ze startovacı́ výzvy: Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌnBÉ>p=5<:=KÌnBÉGp+á+o>p;µ';oLÌo*¶Ì Ì oLÌ oBoo Pro druhý řadič: Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌnBÉ>p=5<:=KÌnBÉGprÌLá+o>pNÌ;oLÌ É¶*LÌLÌ oÌoHo ç Adaptec AHA-1540 / 1542 SCSI řadič Jméno modulu: =5<:=KÌn+ÉPOA Proměnná ã 5J Amæ ã¾B4K6GAGiKæ ã¾B4K6GAHÃHÃ7æ ãä8BÕ7C<mj>A:69IößB×HºKæ Hodnoty / Význam ãÿ=H@>8;?:6G=mæ ; obvykle o>p;µBµBo a oGp;µBµ 2..15 1..64 5,6,7,8,10; obvykle n Podobně jako ze startovacı́ výzvy: Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌn;É¢=5<:=KÌnBÉGp+á+o>prÌLµBo ç Future Domain TMC-16x0 „SCSI-host adapter“ – řadič SCSI Jméno modulu: ÃH@+AQK=mJ iOA Tento ovladač podporuje mimo jiné i SCSI řadič Adaptec 2920. ÃH@+AQK=mJ i;á7ãÿ=H@B@>8Kæã J 8+U7æ&!'ã J@7æ%$ Proměnná ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ ã J9@7æ Hodnoty / Význam ãÿ=H@H@H8Kæ ã J8BU7æ ã J9@mæ Podobně jako ze startovacı́ výzvy: Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ÃB@BAQK=mJLiÃH@+AQK=mJ i;á+o>prÌ;;oLÌB̶ 322 o 13.3. Parametry ç B NCR 5380 resp. NCR 53C400 rodina řadičů SCSI Jme´no modulu: F ÙB»HÞ;nBµB·HoPOA Parametr i7C98 i7C98 i7C98 i7C98 i7C98 =H@B@>8 J8+U @9QK= nBµB·Ho nBµ:/C ;oBo Hodnoty ãÿ=H@H8;3 ?;6G=mæ ã ¼Þ æ ; vypı́ná se zadánı́m ÉBnHn ãäßB×BºKæ Ì pro NCR5380 Ì pro NCR53C400 Pro NCR5380: Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?F i7C98 nBµB·HoHáNÌ Ù+»HÞ+nBµB·BoiKC8 J8+UBáBniKC98 =H@H@H8+á+o>p+µBnBo Pro NCR53C400 s vypnutým přerušenı́m: Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?F Ù+»HÞ+nBµB·BoiKC8 J8+UBáBÉBnBniKC98 i7C98 nBµ:C/;oBoHáNÌ =H@B@H8+áBo>p7CG·BoHoBo Tento řadič podporuje např. Trantor T130B. Sı́t’ové karty ç 3Com 3c501 / 3c503 / 3c505 / 3c507 – Sı́t’ové karty Jméno modulu: µ;CGnBoKÌ^O&Aµ:CGnHoBµPOA µ;CGnBo>nPO&A µ:CGn>oB¶®O&A Parametr J9A JL8+U ç Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGnHoBn J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo 3Com 3c509 / 3c579 – Sı́t’ové karty Jméno modulu: µ;CGnBo(PO&A Parametr LJ 8+U pmC9lB8 ç Přı́klad: Hodnoty ã ¼LÞ 3 æ o : internı́; Ì : externı́ Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGnHo( J8+UBáNÌLop7C9lB8+áBo ç 3Com 3c515 – Sı́t’ové karty Jméno modulu: µ;CGnKÌnPO&A Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGn7Ìn 3Com 3c59x / 3c90x – Sı́t’ové karty („Vortex“/„Boomerang“) Jméno modulu: µ;CGn(>p£O&A U počı́tačů Compaq (PCI) se doporučuje zadat: Parametr C5AQ:D:=HU 5J AB=H@H@H8 C5AQ:D:=HU J 8+U C5AQ:D:=HU D+;8 AH@ J9@ Hodnoty ãÿ=H@>8;3 ?:6G=mæ ã ¼Þ æ ã ¼ß7æ 323 13. Parametry pro jádro Přı́klad: ç QKAH@>D+8+AG¾:?öµ:C5n(>p CGAQ:D;=HU J8BUBáNÌo Allied Telesis AT1700 – Sı́t’ová karta Jméno modulu: =GIr̶BoBo®OA Parametr J5A J8+U Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?ö=>IN̶BoBoéJ5A>á+o>p;µBoHoéJ8+UBáNÌLo Cabletron E21xx – Sı́t’ová karta Jméno modulu: ?HÉKÌoBoPO&A Parametr J5A J8+U QK?Q p7C9lB8 Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ ãD:=Q CD7æ o : internı́; Ì : externı́ QKAH@>D+8+AG¾:?ö?BÉ7ÌoBo J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo¦Q7?Q7á+o>pB@+oBoBopmC9lB8+á+o Digital DE425 / 434 / 435 / 450 / 500 – Sı́t’ové karty Jméno modulu: @B?Bp;nPO&A J9AHá+o>pKã¾H4K6+æ ã J9@7æ Parametr ¾B4K6 J9@ Hodnoty Čı́slo sběrnice PCI, zpravidla o Čı́slo zařı́zenı́ PCI Tyto hodnoty udává každý novějšı́ PCI-BIOS při startu, přı́padně je lze vypsat pod Linuxem přı́kazem: 9[ Å \Ær]¹¸¦w [ \¦t x 5Å v9w t x w Y Ä Přı́klad: ç QKAH@>D+8+AG¾:?@+?'Bp;n J5AHá+oGp;oBoB¶ Digital DEPCA / DE10x / DE20(012) / DE42 – Sı́t’ové karty EtherWORKS Jméno modulu: @B?GDKCG=PO&A Parametr J5A J8+U QK?Q =H@+=GD+I+?>8 i:=LQK? Přı́klad: 324 Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãD;=Q CDKæ ãÿÁLQ EGi:Amæ např. ßBÛBÚB»Hº , @B?KÌoBo , @+?KÌoKÌ , @B?BÉBoBo , @+?BÉBoKÌ , @B?BÉBoBÉ , @+?BÉKÌo , @B? ;ÉBÉ QKAH@>D+8+AG¾:?@+?5DKCG= J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo ç 13.3. Parametry B EtherWORKS 3 (DE203, DE204, DE205) – Sı́t’ové karty Jme´no modulu: ?5±+8BE;µPO&A Parametr J9A JL8+U ç Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?G±+8HE;µ J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo Intel EtherExpress 16 – Sı́t’ová karta Jméno modulu: ?H?>pHD+8;?;6B6²OA Parametr J9A JL8+U ç Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?>p>D+8;?:6B6öJ5AHá+o>p+µBoBoéJ8+UHáNÌo Intel EtherExpressPro – Sı́t’ová karta Jméno modulu: ?H?GD+8;APO&A Parametr J9A JL8+U Q7?Q ç Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãD;=Q CDKæ Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?GDB8;A J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo¦QK?LQ7á+o>p+@BoBoBo Intel EtherExpressPro 100 – Sı́t’ová karta Jméno modulu: ?H?GD+8;AKÌLoBoPOA Intel EtherExpressPro obsahuje čipy i82557/i82558. Parametr A5D+IKJ5AGi76 Hodnoty ã G@ 4BDmjH?>p>idD+8;AGl;AHå7æ ã¾H4K6>½GIB8+=GiK6BCG?:Jl;?>8mæ ÌLô plný duplex µHÉ pouze provoz 100 MBit/s ô pouze provoz 10 MBit/s ' Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?GDB8;AKÌoBoAGD+IKJ5A5iK65á);· ç Přı́klad: Pro současné zadánı́ plný duplex a provoz 100 MBit/s se zadá (48 F 32 G 16). Fujitsu FMV-181/182/183/184 – Sı́t’ové karty Jméno modulu: ÃQmlrÌ·>pkOA Parametr J9A JL8+U Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?Ã9QmlNÌ·>p J5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo 325 13. Parametry pro jádro ç HP PCLAN+ (27247B a 27252A) – Sı́t’ová karta Jméno modulu: <HDm½5Dmj5476²OA Parametr J5A J8+U Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?<BD:½5Dmj54K6J9AHá+o>p;µHoBoÝJ8+UHáNÌo HP PCLAN (27245 / 27xxx) – Sı́t’ová karta Jméno modulu: <HDOA Parametr J5A J8+U Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?<BDfJ5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo HP 10/100 VG-AnyLAN (ISA, EISA, PCI) – Sı́t’ové karty Jméno modulu: <HD^ÌoBoPO&A Parametr Hodnoty <BD^ÌoBo D:A>8BI ãÿ=H@H8;?;6G=mæ Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?<BDrÌoBo<BD^ÌoHo D:A>8HI+á+o>p;µHoBo ç ICL EtherTeam 16i / 32 – Sı́t’ové karty Jméno modulu: ?GIH<^ÌômJ³OA Parametr J5A J8+U Přı́klad: ç ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?ö?>I><^ÌômJ¢J5A>á+o>p;µBoHoéJ8+UBáNÌLo Novell NE2000 / NE1000 – Sı́t’ové karty Jméno modulu: i;?POA Parametr J5A J8+U ¾:=H@ Přı́klad: ç 326 Hodnoty Hodnoty ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ pokud se karta nerozpozná QKAH@>D+8+AG¾:?i:? J5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo NI6510 (AM7990 „lance“ Chip) – Sı́t’ová karta Jméno modulu: iKJ5ôBnPOA 13.3. Parametry Parametr J9A JL8+U @QK= Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãäßH×BºKæ Q7AH@>D+8;A5¾:?iNJ5ôHn J9AHá+o>p;µHoBoÝJ8+UHáNÌo SMC Ultra – Sı́t’ová karta Jméno modulu: 6Q^C>½54mj5IB8;=POA Parametr J9A JL8+U Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?6Q^CG½54mjGIB8+=ÝJ5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo SMC 9194 – Sı́t’ová karta Jméno modulu: 6Q^C'KÌ/'£OA Parametr Hodnoty J9A JL8+U Jà D:A>8BI ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãPQ7?H@7JL4GQ^æ Proměnná ãPQ7?H@7JL4GQ^æ Přı́klad: ç Hodnoty / Význam o auto Ì TP É AUI, 10base2 Q7AH@>D+8;A5¾:?6Q^C KÌ/ J5A>á+o>p;µBoHoÝJ8+UBáKÌoéJ9à D:A>8HI+á+É Western Digital WD80x3 – Sı́t’ová karta Jméno modulu: ±+@kOA Parametr J9A JL8+U Q7?Q Q7?Q ?Gi;@ ç Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ã åB= '>I;?GEé65@Gj>?GiED:=LQC>IKJBæ ãäE+AGi:?:C¢65H@ GjH?Gi ED:=Q C>I7JBæ Q7AH@>D+8;A5¾:?±;@ J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo IBM Tropic chipset Token Ring – Sı́t’ová karta Jméno modulu: J ¾GQmIB8£O&A Parametr Hodnoty J9A ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ JL8+U ã ¼LÞ æ Q7?Q 69I;=G8BI ã åB='>I;?GEé65@Gj>?GiED:=QC>IKJBæ Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJL¾GQ:IB8 J5AHá+o>p+µBoBo 327 13. Parametry pro jádro ç D-Link DE620 Pocket-Adapter, sı́t’ová karta Jméno modulu: @B?BôBÉBoPO&A Parametr J5A J8+U ¾BiKC 4+IHD C>jHAGi:? Přı́klad: Hodnoty ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ Ì BNC Ì UTP Ì pro klony QKAH@>D+8+AG¾:?@+?HôBÉBo J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo¾HiKC5áNÌd4+IHD+á+o Mechaniky CD s vlastnı́m řadičem Mechaniky CD, vlastnı́ řadič ç Aztech CDA268-01 CD mechanika Jméno modulu: =>åHI7C5@kO&A Parametr =HåHI7C5@ Přı́klad: ç Hodnoty ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?ö=Hå>I7C5@=HåHI7C9@Bá+o>p;µHoBo Goldstar R420 CD mechanika Jméno modulu: Fm6BC5@kOA Parametr F76BC5@ Přı́klad: ç Hodnoty ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?F76HC5@¢F76BC5@BáBo>p;µBoBo Mitsumi CD mechanika Jméno modulu: QrC5@kOA QrC5@Bá7ãÿ=H@H@H8Kæã J8BUmæ Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^C9@Q^C9@Bá+o>p;µHoBoLÌo ç Mitsumi CD mechanika (Multisession) Jméno modulu: QrC5@Hp£OA QrC5@Hp+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ&! ã =H@>@H87æã J 8BU7æI$ 8 U7æ až čtyřikrát opakovat. Pro vı́ce ovladačů lze pár ãÿ=>@B@H8KæÔã JL+ ç Zvuková karta Mozart s rozhranı́m pro mechaniky CD Jméno modulu: J>6D^ÌôPO&A J>6D^Ìô J>6D^Ìô J>6D^Ìô J>6D^Ìô 328 C5@H8;AQ C5@H8;AQ C5@H8;AQ C5@H8;AQ ¾:=:6G?>á7ãÿ=H@B@H87æ J8+UBámã J8+U7æ @9QK=Hámã @9QK=mæ IBÕHD:?>á7ãäIBÕHDNæ 13.3. Parametry Proměnná ãäIHÕHDNæ Hodnoty / Význam SB=5i+Õ;A , Ú;=5i:=:6GAGiKJHC , SHAGi+Õ , K× JLI764GQ³J Nejedná se o skutečný ovladač mechaniky CD, nebot’ podporuje pouze interface pro zvukové karty typu ISP16, MAD16 nebo Mozart a ovladač mechaniky CD se ještě musı́ přidat! Podle toho, do které zásuvky na kartě se zastrčı́ kabel, udá se jméno pro typ mechaniky CD. Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJH6DrÌô JH6D^Ìô C5@H8;ALQ ¾:=:65?Há+o>p;µHoBo J>6D^Ìô 5C @H8;AQ J 8+UBáKÌoéJH6D^ÌLô C5@H8;ALQ @9QK=>áNÌ J>6D^Ìô 5C @H8;AQ IBHÕ D:?>ám6GAGi+Õ ç Optics Storage 8000 AT CD mechanika Jméno modulu: A5D+I7C5@kO&A Parametr A5D+I7C5@ Přı́klad: ç Hodnoty ã =>@B@H8Kæ ÿ Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGD+ImC5@AGD+I7C5@Há+o>p;µBoHo Philips CM206 CD mechanika Jméno modulu: CQKÉBoBôPO&A CQKÉBoBôHámãÿ=H@B@H8Kæã J8BU7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?CQKÉHoBôéCQKÉBoBô>á+o>p;µBoHoLÌo Přı́klad: ç Sanyo CD mechanika Jméno modulu: 65Á:C5@kOA Parametr 65Á:C5@ Přı́klad: ç Hodnoty ã =>@B@H8Kæ ÿ Q7AH@>D+8;A5¾:?6GÁ:C9@ 65Á:C5@Bá+oGp;µBoBo Sony CDU 31/33 A Jméno modulu: C9@>4:µKÌ=®OA Parametr Hodnoty ç C9@>4:µKÌ= :D A>8BI ãÿ=H@B@>8Kæ C9@>4:µKÌ= J 8+U ã J8+Umæ Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?C5@>4;µKÌ=ÝC5@>4;µKÌ= D;A>8BI+á+oGp;µBoBo¢C5@>4:µKÌL= J8+UHáNÌo Sony CDU 535 Jméno modulu: Parametr 65AGi+Õ7C5@BnBµBnPOA Hodnoty 65AGi+Õ7C5@BnBµBn ãÿ=H@B@>8Kæ Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?6GAGiBÕ7C5@+nBµHn6GAGi+ÕmC5@+nBµBn>á+o>p;µBoHo 329 13. Parametry pro jádro ç Soundblaster Pro 16 MultiCD Jméno modulu: 6L¾BDKC5@kO&A 6L¾BDKC5@Bámãÿ=H@B@H8KæãäIHÕHD7æ ãäIHÕHDNæ může nabývat následujı́cı́ch hodnot: kde Proměnná 0 1 2 3 Přı́klad: Hodnoty / Význam Ü+=;6G?>8B×;=GI;? SBA54Bi;@ mj>=:69I;?>8 SBA54Bi;@+S:C5=GD:? à;?H=:C:ÌôG¾KJI QKAH@>D+8+AG¾:?6¾HDKC5@ 6¾BDKC9@Bá+o>p;µHoBoo Zvukové karty a čipsety Zvuk Od jádra 2.2.xx je podpora zvuku realizována moduly a dá se ovládat množstvı́m parametrů. ç AD1816 čip Jméno modulu: =>@NÌ·KÌô®OA Podporuje mimo jiné: TerraTec Base 1, TerraTec Base 64, HP Kayak, Acer FX-3D, SY-1816, Highscreen Sound-Boostar 32 Wave 3D Parametr Hodnoty ç J5A ãÿ=H@B@H8Kæ J8+U ã J8+U7æ @9QK= ã @9QK=mæ @9QK=BÉ ã @9QK=BÉmæ =H@NÌ·KÌLô C>jHA;C9E+ÃH8;?>U ãýC>jHA:C9EBÃH8;?HU7æ Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=H@KÌ·KÌôéJ5A>á+o>p;nBµHoéJ8+UBá+nö@QK=HáNÌ @9QK=BÉHáBµ¢=H@NÌ·KÌLô C>jHA;C9E+ÃH8;?>UBá+µBµBoHoBo AD1848/CS4248 čip (MSS) Jméno modulu: =>@NÌ·;·®OA Parametr J5A J8+U @9QK= @9QK=BÉ IBÕHD:? @+?:69EHDB8;A p:j ç ãÿ=H@B@H87æ ã J8+U7æ ã @9QK=mæ ã @9QK=BÉ:æ ãäIBÕHDE;=>8HIBÕKæ ãPQK=>FKJ>C+æ Generický ovladač OPLx Jméno modulu: =>@;j:JL¾ CG=>8+@kO&A Parametr J5A Přı́klad: 330 Hodnoty Hodnoty ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?ö=H@+j:JL¾ CG=G8+@ J5AHá+o>p+µBµBo ç 13.3. Parametry B Crystal 423x čip Jme´no modulu: CH6#;ÉBµBÉ®OA Parametr J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ ç Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ Q7AH@>D+8;A5¾:?CB6#+ÉBµBÉéJ5AHáBo>p;nBµBoJ8+UBá+n¢@9Q7=HáN̬@9QK=HÉHá+µ Ensoniq 1370 čipset Jméno modulu: ?;6:̵B¶Bo®OA Viz též PCI64/128. Parametr Hodnoty Ì : aktivovat joystick Ì : přepnout Line-in na Line-out impedance mikrofonu ç ÁHA>Õ769IKJ>C9E j;JLi:?BAG4BI Q^JHC5å Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?:6:ÌLµB¶Bo¢ÁBA>Õm69IKJHC9EBáN̦j:JLi;?BAG4+I+áKÌ Creative Ensoniq 1371 čipset Jméno modulu: ?;6:̵B¶KÌrOA Viz též PCI64/128. Parametr Hodnoty ãÿ=H@B@H87æ Platné hodnoty pro ãÿ=H@B@H87æ jsou o>p+ÉBoBo , o>p+ÉBoB· , oGp;ÉKÌo Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?:6:ÌLµB¶K̦ÁBA>Õm69IKJHC9EBá+o>p;ÉBoHo ç ÁHA>Õ769IKJ>C9E a o>p+ÉKÌ· . Gravis Ultrasound Jméno modulu: F>4K6²OA Parametr ç J9A JL8+U @QK= @QK=KÌô IHÕHD:? F>4K6:Ìô i;A ±:=>l;? @9QK= @G¾^Ìô Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=KÌômæ MAD16 Jméno modulu: Q7=H@NÌôPO&A 331 13. Parametry pro jádro Podporuje OPTi 82C928, OAK OTI-601D, OPTi 82C929, OPTi 82C930 a OPTi 82C924. Parametr J5A J8+U @9QK= @9QK=KÌô Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ ã @9QK=mæ ã @9QK=BÉmæ QKAH@>D+8+AG¾:?¬QK=>@NÌô J5AHá+oGp;nBµBoÝJL8+UBá+¶¢@9QK=>á+oö@9QK=KÌLôHáNÌ Turtle Beach Maui a Tropez Jméno modulu: Q7=G4NJèOA Parametr J5A J8+U Přı́klad: ç Hodnoty ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ QKAH@>D+8+AG¾:?¬QK=54NJJ5AHá+o>p+nBµBoéJ8+UHá+n MPU401 Jméno modulu: Q;DB4;oKÌrOA Parametr J5A Přı́klad: ç Hodnoty ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q:DH4;oKÌJ5A>á+o>p;µBµHo Turtle Beach MultiSound Jméno modulu: Qr6i;@kOA Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^6Li;@ ç Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti Jméno modulu: Qr6i;@ CGjH=:6B6+J>C²OA Parametr Hodnoty J5A ãÿ=H@B@H8Kæ J8+U ã J8+U7æ QK?Q ±+8KJI;? i;@+?+jH=GÕ QK=BÁBA>8 Ã7J9Ã+A:6BJ9å+? CG=+j:JL¾B8;=>I;? 6+JFHi;=+j Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^6Li;@ C>jH=;6B6+JHCJ5A>á+o>p;É(HoÝJ8+UBáB¶Q7?Q7á+o>pB@+oBoBoBo ç 332 Turtle Beach Pinnacle/Fiji Jméno modulu: Qr6i;@ DKJLiBi:=:CGjH?POA 13.3. Parametry Navı́c k parametrům pro kartu Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti (odst. 13.3.4 na předchozı́ straně) rozlišuje tato karta: Parametr Hodnoty @mJFKJI;=Bj C9ÃHF 8+?:6G?>I Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U J@+? J5ABo J@+? J5AKÌ J@+? J8+U ÁHA>Õ769IKJ>C9E J9A Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?¬Q^6i+@ DNJLiBi;=:C>jH?C9ÃHF+á+o>p+ÉBnBoÝJ5A>á+o>p;É(HoÝJ8+UBáBn Q7?Q7á+o>pB@+oBoBoBo ç OPL3 Jméno modulu: A5DmjHµPOA Parametr J9A Přı́klad: ç ã =>@B@H8Kæ ÿ Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGDmj>µ J9AHá+o>p;µH·B· OPL3-SA1 Jméno modulu: A5DmjHµ:6G=®OA Parametr J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U Přı́klad: ç Hodnoty Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGDmj>µ:6G=éJ5AHáBo>p;nBµBoJ8+UBáNÌHÌ@QK=Há+oö@9Q7=BÉHáNÌ Q;DB4 J5AHáBo>p;µBµBodQ:DB4 J8BUBá+n YMF711, YMF715, YMF719, OPL3-SA2, OPL3-SA3, OPL3-SAx Jméno modulu: A5DmjHµ:6G=HÉPOA Parametr J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ Qr6B6 J5A Q;DB4 J5A Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ ãÿ=>@B@H8Kæ ãÿ=>@B@H8Kæ 333 13. Parametry pro jádro Přı́klad: ç QKAH@>D+8+AG¾:?öAGD:jHµ:6G=BÉéJ9AHá+o>p;µH¶BoÝJ8+UHá+¶¢@9QK=Há+oö@QK=BÉHá+µ Q^6B6 J5A>á+o>p;nBµHo¬Q:DB4 J5A>á+o>p;µBµHo Pro Audio Spectrum Jméno modulu: D;=:6GÉPOA Parametr J5A J8+U @9QK= @9QK=KÌô 6¾ J5A 6¾ J8+U 6¾ @9QK= 6¾ @9QK=KÌLô ÁBA>Õ769I7JHC9E 69Õ5Q:DB<;AGi+Õ ¾+8;A>E;?5i ¾B4K6 CGjHA:C9E ç Hodnoty ãÿ=H@B@>8Kæ ã J8+Umæ ã @9QK=:æ ã @9QK=7Ìômæ ãÿ=H@B@>8Kæ ã J8+Umæ ã @9QK=:æ ã @9QK=7Ìômæ Personal Sound System (ECHO ESC614) Jméno modulu: D76B6²OA Parametr KD 6B6 Q^6B6 Q^6B6 Q^6B6 Q:DB4 Q:DB4 DK6B6 ç J5A 5J A J8+U @9QK= J5A J8+U Q³Jp+?>8 Hodnoty ãÿ=H@B@H8Kæ ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ ã @9QK=mæ ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ Ì (aktivovat) nebo o Sound Blaster a klony Jméno modulu: 6L¾OA Parametr Hodnoty J5A ãÿ=H@B@H8Kæ J8+U ã J8+U7æ @9QK= ã @9QK=mæ @9QK=KÌô ã @9QK=KÌô:æ Q:DB4 J5A ãÿ=H@B@H8Kæ QK=H@NÌô Ì (aktivovat) IB8KJp Ì (aktivovat) D:=:6GÉ Ì (aktivovat) 6Q F;=QK?;6 Ì (aktivovat) =:CG?>8 Ì (aktivovat), pro notebooky Acer Q:±:=>l;? ¾B4+F Ì (aktivovat) Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?6¾fJ5AHáBo>p;ÉBÉBoJ8+UBá+n¢@9Q7=HáN̬@9QK=7ÌôHá+n¦Q:DH4 J5AHá+oGp;µBµBo 334 ç 13.3. Parametry B Aztech Sound Galaxy Jme´no modulu: 6F;=+jH=>pHÕ£OA Parametr ç J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ 6FH¾:=:6G? Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ ç S3 Sonic Vibes Jméno modulu: Bez parametrů. 65AGiNJHC9l7JL¾:?:6²O&A Ensoniq SoundScape Jméno modulu: 6H6BCG=GD:?®OA Parametr ç J9A JL8+U @QK= Qr6B6 Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U 6LD:?B= Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Ì MediaTrix AudioTrix Pro Jméno modulu: IH8KJp£OA Parametr ç J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ 6L¾ J5A 6L¾ J8+U 6L¾ @9QK= Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ UART401 Jméno modulu: 4;=>8BI(;o7Ì^OA Parametr J9A JL8+U Přı́klad: Hodnoty ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJ5AHáBo>p;µBµBoJ8+UBá 335 13. Parametry pro jádro ç UART6850 Jméno modulu: 4;=>8BI;ôB·HnBoPOA Parametr Hodnoty J5A J8+U ç ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ ç Sound Blaster DSP čipsety Jméno modulu: l Q^J9@7JèOA Bez parametrů. Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus Jméno modulu: ±;=>l;?HÃH8+AGi+I£OA Parametr J5A J8+U Přı́klad: Hodnoty ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ QKAH@>D+8+AG¾:?±:=Gl;?HÃH8;A5i+I J5AHáBo>p;ÉBoBoJ8+UBá Paralelnı́ port Paralelnı́ port Ovládánı́ paralelnı́ho portu je poměrně složité. Po konfiguraci je k dispozici kompletnı́ subsystém, viz odst. 9.3.3 na str. 245. ç ç Paralelnı́ port Jméno modulu: D;=>8HD:A>8HI£OA Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?D:=G8HD:A>8BI Paralelnı́ port – závislý na architektuře Jméno modulu: D;=>8HD:A>8HI DKCèOA Parametr J5A J8+U Hodnoty ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ Uvažujme přı́pad, kdy chceme mı́t přı́stup na všechny 3 obvyklé porty pro PC, z toho jeden s adresou o>p;µG¾7C bez IRQ, jeden s adresou o>p;µB¶H· s IRQ 7 a jeden s adresou o>p;ÉH¶B· s automaticky detekovaným IRQ. Pak zadáme v jedné řádce: Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?D:=G8HD:A>8BI DKCÝJ5AHá+o>p+µG¾KCJoGp;µB¶B·o>p;É>¶B· J8+UBá>i;AGi:?¶=G4+I;A ç Ovladač tiskárny Jméno modulu: j9DOA Parametr D:=>8HD:AG8BI Přı́klad: 336 Hodnoty ã D:A>8BIKæ QKAH@>D+8+AG¾:?¢j5DD:=>8>D:A>8BI+áBoÉ ç 13.3. Parametry ç B Zařı́zenı́ IDE na paralelnı́m portu Jme´no modulu: D;=>8KJ9@+?®OA Pokud chcete použı́t zřetězená zařı́zenı́ „paride“ na jednom paralelnı́m portu, doporučuje se zavést modul D:=>8>D:A>8BI£O&A (viz předchozı́ odstavce)! Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?D:=>87J9@+? Paralelnı́ port by pak měl pokud možno pracovat v módu EPP, což nastavı́te v BIOSu. IDE „lowlevel“ protokol na paralelnı́m portu Jméno modulu: pHpBpBp£OALK l7J9åöI;=G¾B4:jGE;=H Protokol =>I;?5i ¾BDKCE CGAQHQ @m69IH8 ?GD:=GI ?GDNJ9= Ã7JI+É Ã7JI+µ ÃH8KJU ÃH8HDH± EH¾NJ>C EBIBI7J AGi:ÉHo AGi:ÉHô ç Přı́klad: Zařı́zenı́ ATEN EH-100 Microsolutions backpack DataStor (old-type) ”commuter” adapter DataStor EP-2000 Shuttle EPAT Shuttle EPIA FIT TD-2000 FIT TD-3000 Freecom IQ cable Freecom Power KingByte KBIC-951A and KBIC-971A KT Technology PHd adapter OnSpec 90c20 OnSpec 90c26 (HK) (US) (TW) (TW) (UK) (UK) (US) (US) (DE) (DE) (TW) (SG) (US) (US) Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?GD:=GI IDE disk na paralelnı́m portu Jméno modulu: D+@kOA Parametr ã<;AH@>i:A>I+=mæ Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4). Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?D;@l;?>8H¾;A:6G?HáNÌ ç l+?>8H¾:A:65? Hodnoty ç CD mechanika ATAPI na paralelnı́m portu Jméno modulu: D7C5@kOA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4). Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?DKC5@ Disketová mechanika ATAPI na paralelnı́m portu Jméno modulu: D+ÃkOA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4). Přı́klad: Q7AH@>D+8;A5¾:?D;à 337 13. Parametry pro jádro ç ç 338 Pásková mechanika ATAPI na paralelnı́m portu Jméno modulu: DBI£OA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4 na předchozı́ straně). Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?D+I Generické zařı́zenı́ ATAPI na paralelnı́m portu Jméno modulu: DBF£OA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladač (viz odst. 13.3.4 na předchozı́ straně). Přı́klad: QKAH@>D+8+AG¾:?D+F Část VI Distribuce SuSE Linuxu 339 Kapitola 14 Aktualizace systému a správa balı́ků 14.1 Aktualizace SuSE Linuxu SuSE Linux nabı́zı́ možnost aktualizovat stávajı́cı́ systém, aniž by bylo nezbytné ho znovu instalovat. Přitom je třeba rozlišovat mezi aktualizacı́ jednotlivých balı́ků a celkovou aktualizacı́ systému. Existuje známý jev, že se software verzi od verze „rozrůstá“. Proto je dobré podı́vat se před aktualizacı́ přı́kazem @Hà , jak jsou diskové oddı́ly zaplněny. Pokud máte dojem, že by na to jeho kapacita nestačila, zálohujte data a proved’te přerozdělenı́ disku. Neexistuje žádná univerzálnı́ rada, kolik mı́sta budete potřebovat, to závisı́ na způsobu stávajı́cı́ instalace, vybraném softwaru a na tom, z které verze aktualizujete. Doporučujeme vám přečı́st si na CD soubor ÞBÛBºBßH×BÛ , resp. v DOSu/Windows soubor ÞBÛBºBßH×BÛ£Oß:Ø>S , kde jsou uvedeny dodatečné změny, které se již nedostaly do tištěného manuálu! 14.1.1 Přı́pravy Před začátkem aktualizace byste měli zálohovat konfiguračnı́ soubory na jiné médium (streamer, disketa, výměnný disk, ZIP mechanika). V prvnı́ řadě se jedná o soubory v adresáři 3H?>I7C , dále v adresáři 3Gl+=>8:3Bj:J ¾ (např. News nebo XDM). Kromě toho nemůže škodit zkopı́rovat také soubory z domovských adresářů. Než spustı́te samotnou aktualizaci, poznamenejte si, jaký máte kořenový diskový oddı́l ( 3 ), což zjistı́te přı́kazem [ Å \Æ^]¹¸Ô © t Ä V přı́kladu výstupu 14.1.1 je kořenovým oddı́lem 3>@+?>l:3+65@+=Bµ . Y g Ä b b\ Ä} t ÄL¡ 9t b [ H b Ä 5¡ [9Y g [X g Ä H b Ä/M G vu V \ Ä vV ª>c X gvwªHb /NO9/9/9¦ § y L #N 9þþyL þ § M t / Výstup na obrazovku 14.1.1: Přehled o souborových systémech přı́kazem @Hà 341 14. Aktualizace systému a správa balı́ků Výstup ukazuje, že diskový oddı́l 3G@+?>l:3;69@+=Bµ je připojen jako 3 . Před aktualizacı́ PostgreSQL (balı́k D:A;69IBFB8;?;6 ) vám doporučujeme archivovat databázi, viz manuálová stránka pro D+F @G4GQ:D (Q7=GiD+F @>4GQ;D ). To je samozřejmě třeba pouze tehdy, pokud jste před aktualizacı́ PostgreSQL opravdu použı́vali. Dále se musı́te rozhodnout, zda pro aktualizaci použijete textový YaST nebo grafický YaST2. Rozhodnutı́ je jednoduché – pokud budete chtı́t aktualizovat SuSE Linux ze staršı́ch verzı́ (staršı́ než verze 6.0), použijte YaST a postupujte podle odst. 14.1.3. Novějšı́ verze aktualizujte pomocı́ YaST2. 14.1.2 Aktualizace pomocı́ YaST2 Po přı́pravách uvedených v odst 14.1.1 na předchozı́ straně nastartujte systém tak, jak je to popsáno v kapitole 1.1 na str. 1. Aktualizaci pomocı́ YaST2 můžete provést pouze tehdy, pokud budete pracovat s verzemi SuSE Linux 6.0 a novějšı́mi. U staršı́ch verzı́ použijte YaST, viz odst. 14.1.3. Pokud jste se dostali k odst. 1.1.7 na str. 6, zvolte ¤&ºBEBIH4:=Bj:J9å+=:C5?69I B½ l+=BÁHHC <:A69Õ76I EQ:4k¥ . Podrobnosti o aktualizaci pomocı́ YaST2 naleznete v manuálu Configuration. 14.1.3 Aktualizace pomocı́ YaST Aktualizace základnı́ho systému Protože při aktualizaci základnı́ho systému docházı́ k záměně základnı́ch součástı́ systému (jako jsou např. knihovny), nenı́ ji možné provádět při běžném provozu, tj. nemůže být provedena z běžı́cı́ho systému. Musı́te tedy spustit aktualizačnı́ prostředı́ – v normálnı́m přı́padě pomocı́ dodávané startovacı́ diskety nebo parametrem QK=5iB4:=+j při spouštěnı́ jádra, viz odst. 1.2 na str. 22. Většinou je třeba následujı́cı́ch kroků: 1. Ihned po načtenı́ jádra ze startovacı́ diskety nebo update-CD se automaticky spustı́ linuxrc. 2. V linuxrc jsou v hlavnı́m menu položky ¤Ù+=:69I;=>l+?Gi^¥ , kde nastavı́te jazyk, monitor a klávesnici a potvrdı́te ¤ØGEP¥ . 3. V položce ¤&×;AH@>4mj5ÕÁ(H@H8;=PKA>l:jH=H@B=G?<:=G8+@>±:=>8>4^¥ musı́te přı́padně nahrát potřebné hardwarové ovladače. 4. V menu ¤SGDB4QI CGiöJ iK69I;=+j>=:CG?¢3é69Õ769IEQ:4k¥ , a potom ¤SGDB4QI CGi J iK69I;=+j>=:CG?À¥ si můžete vybrat instalačnı́ médium. 5. Z programu linuxrc se potom nahraje instalačnı́ prostředı́ a spustı́ se YaST. V prvnı́m menu vyberte položku ¤ºBEBIH4;=+j:J9å+AGl;=>I?>pKJH69I>4:ÁHHCdÜ7JLiB4Bp 6Õ769I EQ¥ . YaST se potom pokusı́ najı́t kořenový diskový oddı́l a nabı́dne výsledek k výběru, resp. k potvrzenı́. V zobrazeném seznamu vyberete kořenový 342 14.1. Aktualizace SuSE Linuxu diskový oddı́l, jak to bylo ukázáno v přı́kladu s 3G@+?>l:3;69@+=Bµ . YaST potom načte „starý“ Ãm69I;=G¾ , který se nacházı́ na tomto diskovém oddı́lu a připojı́ stávajı́cı́ souborový systém. Nynı́ prosı́m zvolte ¤Ú;A>EB8+=GA>l;=GIP¥ . Po návratu do hlavnı́ho menu klávesou ìí RST îï vyberte menu ¤&ºBEBIH4:=Bj:J9å+A>l+=>I 69Õm69I EQä¥ (viz odst. 2.2 na str. 65). YaST bude váš stávajı́cı́ systém analyzovat a výsledek analýzy zobrazı́. Dále budou aktualizovány všechny centrálnı́ součásti systému, přičemž YaST automaticky zálohuje soubory, které se změnily od poslednı́ instalace. Staré konfiguračnı́ soubory budou zálohovány s přı́ponou O8HDGQ7A>8KJF , resp. O8>DGQ^6G=>l+? (viz odst. 14.3.2 na str. 351). Průběh instalace resp. aktualizace bude zaprotokolován v souborech 3Gl;=>8:3>=H@9QN3:J iK69I:½mjHAGF:3;J iK6LI;=+jHj>=GIKJ5A9im½U a je pak kdykoliv dostupný. Aktualizace zbytku systému Pokud je základnı́ systém aktualizován, dostanete se do speciálnı́ho módu, kde můžete aktualizovat podle vašich přánı́ zbytek systému. YaST vytvořı́ dva seznamy, kde v prvnı́m automaticky rozezná, co je třeba aktualizovat, protože se např. změnily závislosti mezi balı́ky nebo nový balı́k má vyššı́ čı́slo verze. Druhý seznam zobrazı́ balı́ky, u kterých to nebylo možné zjistit – napřı́klad proto, že pocházejı́ z cizı́ distribuce. V těchto seznamech můžete volně přidávat a odebı́rat balı́ky určené k aktualizaci. Když spustı́te aktualizaci, budou vybrané balı́ky nahrazeny novými verzemi, přičemž budou opět zálohovány soubory, které byly od poslednı́ instalace změněny. Potom je třeba postupovat jako při prvnı́ instalaci, napřı́klad vybrat nové jádro (YaST vám tuto možnost sám nabı́dne). Pokud máte ve zvyku startovat systém prostřednictvı́m programu loadlin, musı́te zkopı́rovat vaše nové jádro, přı́padně i J iNJIB8+@ do adresáře j>AB=H@;j:J i v dosovém diskovém oddı́lu! Pokud nechcete, aby se po aktualizaci (když se systém restartuje do standardnı́ uživatelské úrovně – standard runlevel) spouštěl YaST, zadejte při startovacı́ výzvě: ` 5Ç` 9Ç9 \6Å u Ä To má smysl tehdy, pokud očekáváte problémy při startovánı́. Takové problémy mohou nastat, pokud připojujete důležité součásti systému např. přes PCMCIA-SCSI kartu. Abyste mohli pokračovat s připravenou konfiguracı́, proved’te následujı́cı́ kroky: 1. Při startovánı́ zadejte jako volbu následujı́cı́ parametr: `/V 5Ç`/V9Ç9 \6Å u Ä 2. Přihlaste se jako uživatel Õ+=:69Ié½B½5i:ALQK?GiB4 ¤8;ABA>I®¥ a spust’te YaST přı́kazem: abyste mohli dokončit konfiguraci. 3. Spust’te jako ¤8+ABA>IP¥ skript 3Bj:JL¾:3'W;=BS>à;35¾:ABA>Im6G?>I>4HD£OCGA9i;à 343 14. Aktualizace systému a správa balı́ků Zkušený linuxový uživatel by v takovém přı́padě třeba vůbec nechtěl standardnı́ runlevel, ale pomocı́ 6+JLiBF:jH? při startovánı́ by se dostal přı́mo do jednouživatelského režimu (runlevel S). 14.1.4 Aktualizace jednotlivých balı́ků Nezávisle na kompletnı́ aktualizaci můžete samozřejmě kdykoliv aktualizovat jednotlivé balı́ky. YaST umožňuje listovat a vybı́rat balı́ky dle libosti (viz odst. 2.4.3 na str. 78 a násl.). Pokud vyberete balı́k, který je důležitý pro běh systému, YaST vás bude varovat. Takové balı́ky mohou být aktualizovány ve speciálnı́m módu. Mnoho balı́ků napřı́klad použı́vá „sdı́lené knihovny“, které mohou být systémem použı́vány v době prováděnı́ aktualizace, což by mohlo vést ke špatné funkci těchto programů. 14.2 Od verze k verzi V následujı́cı́ch odstavcı́ch bude popsáno, jaké detaily se změnily od jedné verze k následujı́cı́. V tomto přehledu bude např. uvedeno, zda se změnilo základnı́ nastavenı́, zda došlo k přesunutı́ konfiguračnı́ch souborů na nové mı́sto, nebo jestli se pozměnilo chovánı́ důležitých programů. Jsou zde uvedeny pouze věci, se kterými se uživatel resp. administrátor běžně setká. Tento seznam nenı́ v žádném přı́padě úplný a vyčerpávajı́cı́. Podı́vejte se také prosı́m na SDB, kterou obsahuje balı́k 65@>¾ C9å , série @+A;C . Problémy a zvláštnosti jednotlivých verzı́ jsou zveřejňovány na webových stránkách, viz <+IBI>D° 3B35±H±B±O6476G?PO@B?+3>?Gi;3;6L4HDBD;A>8>I:3>@HAG±Himj>AH=H@B354HD;@B=GI;?+6>3 . 14.2.1 Změny z 6.0 na 6.1 Problémy a zvláštnosti: ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ô7ÌrOq<+IQNj . ç CD s „Live systémem“ už nenı́ součástı́ distribuce a je možné ho pořı́dit ç ç zvlášt’. Technické detaily viz odst.angl. vyd.. Dalšı́ ovladače, které jsou třeba pro instalaci nebo aktualizaci (netypické CD mechaniky, mechaniky na paralelnı́m portu, PCMCIA) jsou na dodávané disketě QKAH@>4mj>?:6 . linuxrc vás přı́padně vyzve, abyste tuto disketu (viz odst. 1.2.3 na str. 23) použili. „Standardnı́ rozhranı́“ pro tiskárnu přes paralelnı́ port je v jádru 2.2.x 3G@+?>l:3Bj9D:o . 14.2.2 Změny z 6.1 na 6.2 Problémy a zvláštnosti: ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ôHÉ®Oq<+IQNj . ç rpm (viz odst. 14.3 na str. 350) je ve verzi 3.0. Formát databáze RPM se změnil, databázi je třeba konvertovat. Při obvyklé aktualizaci základnı́ho systému programem YaST se provede konverze automaticky na pozadı́. 344 14.2. Od verze k verzi ç ç Systémová knihovna glibc je ve verzi 2.1. Jakmile to bude možné, budou dodány komponenty, které umožnı́ spouštěnı́ programů použı́vajı́cı́ch glibc 2.0, zatı́m to neustále narážı́ na problémy s přı́stupem k určitým internı́m symbolům. Některé programy bude třeba znovu přeložit. Ke glibc patřı́ také nscd (angl. Name Service Cache Daemon), který se konfiguruje souborem 3H?>ImC>35iK6BC9@kOCGAGi+à – viz manuálová stránka pro i76BC5@ (QK=Gié·i76BC5@ ). S glibc-2.1 se ukončil přechod na zřı́zenı́ „Unix98 PTY“. To znamená, že se dá připojit také souborový systém @B?>lHD+I76 , viz následujı́cı́ přı́klad přı́slušné řádky v 3H?>I7CG3>Ãm69I;=5¾ : ç V v V)Ä t LÄ ¡ t x \Gb LÄ ¡Lx \Gb a Y y 4 } v Ä § { {¬{ ç Viz také dokumentace v 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3Gß+A:C 4GQK?9i+I+=>I7J9AGi;3>»G<:=5iBF;?+6 ve zdrojových textech jádra. PAM (angl. Pluggable Authentication Modules): Kromě 3H?>I7CG3BjHA>FKJ iO @B?HÃm6 vznikly nové soubory 3H?>I7C>3+6G?:C4+8+?>IBIBÕ , 3H?>ImC>3;6G?:CL4+8KJIBÕ;3 j;JQ³JI76èOCGAGi;à a 3H?>I7CG3;6G?:C4B8KJIBÕ:39D:=QX>?5i+lPOCGA5i+à ; viz odst. na str. 91. Nastavenı́ jazyka může být provedeno v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , viz ç ç <BIBIHD° 3H3;65@>¾O64K6G?PO@B?+3B65@>¾:3G@B?+35<HI5QKjH3LQKj(X>jHA;C5=+j>?X+JQ:D;jH?LQK?9i+I;=5IKJ9AGi£O <BI5QNj . Kdo má raději angličtinu, může si přidat do O¾:=:6<+8mC : v Åa \ ^ L Ë Ä |Lx U některých balı́ků jsou součásti určené pro vývoj softwaru (knihovny, hlavičkové soubory atd.) přesunuty do vlastnı́ch balı́ků; částečně se to týkalo už předchozı́ch verzı́. Tyto vývojářské balı́ky jsou třeba pouze v přı́padě, že si budete chtı́t sami překládat software – např. novějšı́ balı́k GNOME. Většinou tyto balı́ky poznáte podle přı́pony ½G@+?>l;?+j (dřı́ve @+?Gl nebo @ ): balı́k =+j+6G=+½>@+?Gl;?+j , balı́k FKJQ:D:½>@+?>l;?Bj , balı́k EB@+?+j:JL¾76>½>@+?>l+?+j , atd. 14.2.3 Změny z 6.2 na 6.3 Problémy a zvláštnosti: Ã7J5jH?P° 3547698:3;6<;=>8;?+35@+A;C>3+69@>¾;3;C9å;39<BI5Q7jB35¾H4BFm6GôBµÀOq<BI9QKj . ç Pro instalaci jsou nabı́zeny různým způsobem optimalizovaná jádra; toto ç ç ç jádro použı́vá „initrd“ (angl. Initial Ramdisk). Na to je třeba brát ohled při vytvářenı́ vlastnı́ho jádra (viz Ã7JGj>?P° 354K68:3;6<:=G8;?+3>@HA:CG3;69@G¾m3BC5å+35<BI9QNj>3 =>@H8KJ5=GiXHôPOµX9¾:ABA>I£O<BI5Q7j ). Konfiguračnı́ soubor pro moduly jádra se jmenuje 3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBà (dřı́ve: 3H?>ImC>3;CGAGi+ÃkOQKAH@G4mjH?:6 ). Kromě „Userspace“ NFS démona (balı́k i+Ãm6>½;6G?G8Bl;?>8 , dřı́ve balı́k i+Ãm6B6G?>8Hl ) je k dispozici i „kernelový“ NFS démon (balı́k E>i;Ãm65@ ), který má zatı́m omezený rozsah funkcı́, umı́ však zamykat soubory – na to se spoléhá např. StarOffice. Nastavte MmS>Û êBÛHÞBÙBÛ+Ü ÙBë;S>ß nebo ÙBë;S SGÛBÞ(YBÛBÞ v souboru 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF jako Õ;?;6 a nainstalujte přı́slušný balı́k. Dále se nacházejı́ ☞manuálové stránky v 354K698:3+6<:=>8;?B3LQK=Gi , jak to požaduje FHS (angl. Filesystem Hierarchy Standard). 345 14. Aktualizace systému a správa balı́ků ç některé softwarové balı́ky, které byly vyjmuty z distribuce: – balı́k FHiB4B<+I9QNj : zastaralý. Aktuálnı́ info dokumenty ve formátu HTML jsou v systému nápovědy SuSE. ç – balı́k F:j:JQ:D76G? : Staršı́ verzi najdete v adresáři 354Bi76GA>8BI;?>@ na CD 1. Kvůli autorským právům jsme nemohli zařadit novou verzi. ç Tcl/Tk je v nové verzi s novým popisem balı́ku. Tcl/Tk 8.0 je ve standardnı́ verzi. OSS (angl. Open Sound System) je k dispozici i pro počı́tače s vı́ce procesory. Aktualizujı́ se zde: balı́k AGDK65A , balı́k AGD76GAH@ 4BD , balı́k AGDK6GA 6Q:D a balı́k A5DK6GAH@m6Q:D (viz Ã7JGjH?P°354K698:3+6<:=>8;?B3G@+A+C>3+65@G¾:3H?9im35<BI9QKjB3GA:6B6G½K6Q;D£O <BI5QNj ). Přesunutı́ konfigurace programu sendmail z 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF do souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF£Oq@;3;65?5i+@9QK=;JGjÀOq87CèOC9AGi+ÃmJF ; viz Ã7JGjH?P°354K698:3+6<:=>8;?B3 @BA:C>3;65@G¾m3;C5å;39<+I5QNj>3LQ:i;?>@B?GiHXGôPO&µ(X;65?GiB@9Q7=:JGjÀOq<HI5QNj . Z bezpečnostnı́ch důvodů se nebude při standardnı́m výběru instalovat WU-FTPD (balı́k ±B4;ÃHIHD+@ , série i ). U leafnode se od verze 1.9.2 změnil adresář pro konfiguračnı́ soubory. Mı́sto v 3547698:3Bj:J ¾m3BjH?B=>Ã>i:AH@+? se nynı́ nacházı́ v 3H?>I7CG3BjH?B=HÃGi:AH@+? . Pokud jste pozměnili váš konfiguračnı́ soubor, nacházı́ se jeho záložnı́ kopie v souboru 354K698:3Hj:JL¾m3Bj>?B=HÃ>i:A>@B?+3;C9AGi+ÃmJFkO8GDGQr65=>l+? . Nezapomeňte upravit nový konfiguračnı́ soubor. Pozor: Pokud aktualizujete staršı́ verzi (před 1.9.3), spust’te skript 354K698:3G@+A:C>35D;=:C9E;=>F+?:6G3Bj>?H=HÃ5i:A>@+?B394BDB@+=>I+?®O 6L< (Pozor – od SuSE Linuxu 7.0 se dokumentace nacházı́ v 354K68:3;6<:=G8;?+3 @BA:C !): ç ç ç [ Å \Æ^]$¸w¦tu>bÅ5t 9v9wLt xG[ wª [ a Ä bLtg Ä9[©LV v Ä Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5t5v9wLt x5[ wª [ a Ä bLtg Ä[ ©LV vL Ä ¸ zqtu x [ \ Ä zqbÆ t ¡5[ Å5t9b x vvgt V)Ä W bLtt Ä \5wLtg Ä9[©LV v Ä t ¡9[ Å5tgvwª>t V)ÄW bLt ©5Ä G\ wÆ V)ÄW b7zqg9wª Ä ç ç Tı́m se upravı́ soubor FB8+AG4BDNJLi+Ã+A a některé dalšı́ (soubor FB8;AG4HDNJLi;Ã+A už nebude třı́děn s ohledem na velká pı́smena). Pokud dojde k chybě, najdete starý soubor v 3Gl;=G8:3;6D:AHA+jB35i:?5±K6>3BjG?B=>ÃkOi;AH@H?+3GFH8+A54BD7JLi;ÃBA®O&A+j>@ . Pokud úprava pomocı́ skriptu proběhne v pořádku, můžete starý soubor ( O&A+j>@ ) smazat. Rada: Program ÃB?>I7C< v adresáři 394K698:3;6L¾NJLi se jmenuje od verze 1.9.3 ÃB?>I7C<Bi;?G±K6 . Nezapomeňte prosı́m upravit úlohy, které provádı́ cron, a dalšı́ skripty (např. 3H?>I7CG35DBDBDm3;JLDm½+4HD ). Informace o instalaci leafnode viz odst. 5.8 na str. 167. MySQL běžı́ pod UID ¤Q:Õ765U;j²¥ a GID ¤ @+=B?Q7AGik¥ , a to kvůli zvýšenı́ bezpečnosti. Fortify je v 3HAGD+I:3GÃ+A>8BIKJÃHÕ . Po použitı́ může být odinstalován. 14.2.4 Změny z 6.3 na 6.4 Problémy a zvláštnosti: ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ô'kOq<+IQNj . ç Kernel: balı́k E+?>8HiGQKA>@ resp. balı́k E+?>8HiGQKA>@m6 už nenı́ třeba. Optimalizované moduly jádra jsou instalovány zároveň s vybraným 346 14.2. Od verze k verzi ç ç jádrem (viz odst. 2.6.2 na str. 86). Konfiguračnı́ soubory pro jádro l5QNj:JLiH4;åkO=G4BI;A:CGAGi+ÃkO< , l5QNj:J iB4;åkOl+?>876+J5A5i£Oq< a např. l5QNj:J iB4;åkO C5AGi;Ã7JF;½+D:?GiBIKJL4GQ ) jsou v 39¾:ABA>I . Podle přánı́ zkopı́ruje YaST tyto soubory do stromu zdrojových textů jádra. Platné přihlašovacı́ přı́kazové interprety (angl. login shell) jsou v 3H?>I7C>3 6L<:?+jBj;6 (viz manuálová stránka pro 6<:?BjBj;6 (QK=Gién 6<:?+jHj;6 )). Když přiřadı́te uživateli 35¾NJLi:3GIB8H4:? , může se přihlásit pouze pomocı́ X Window – nedostane žádný přı́kazový interpret. Stanovenı́ 35¾NJ im3>Ã+=+j+6G? jako přihlašovacı́ přı́kazový interpret znemožnı́ jakékoli přihlášenı́. Pro zvýšenı́ bezpečnosti, je nynı́ program XDM přednastaven takovým způsobem, aby XDMCP nebo Chooser dotazy nebyly přijı́mány. Pokud budete chtı́t např. provozovat X terminály, je třeba v souboru 3Gl+=>8:3'<rÌHÌ Þ;ô+3Bj;JL¾m3GpH@9QK3GpB@QN½7CGAGiBÃ7JLF editovat řádek s volbou ß7JH6DmjH=GÕB×;=Gi:=GF;?>8£O8+?>U>4+?:69IHÚ+AG8BI . ç ç ç ç ç ÍÐ Y b x g [ [V5[ a Ä ÅrzÅ Ä L u Ä b \LGvÅL\r] { balı́k =H=B= ¾:=:65? : Skripty zajišt’ujı́cı́ dennı́ běh systému byly z důvodu přehlednosti rozděleny. V 3>?>I7C>3;C8;AGiO&@B=mJGjGÕ jsou ted’ kromě =B=B=X9¾:=:6G? dalšı́ komponenty ¾:=:C9E>4BDHXG8HD5Q7@>¾ , C>jH?B=GiX;CG=>I5Q7=Gi , CGjH?B=GiHX+CGA>8;? , CGjH?B=GiHX;JLiK69I:j>A>F , C>jH?B=5iHXGI5Q:D , @+A(XLQK=Gi;@G¾ , 8+A>I;=>I;?(XBjHA>F76 a 4BD;@B=>I;?H@>¾ – je možné je vyhledat pomocı́ =B=B=X5¾;=:6G?X spolu s C98;AGiO@+=mJGjGÕkO jHA:CG=Bj , kde se dajı́ uvést vlastnı́ rozšı́řenı́. Dodává se nová verze programu tar – došlo ke změně chovánı́ při přepisovánı́ rozbalenými soubory, pokud budete chtı́t použı́t staršı́ způsob, použijte volbu ½B½HA>l+?>8H±+8KJLI;? . Takřka všechny programy, které obsahuje balı́k i+EKJLI;= a balı́k i+EKJI>¾ , jsou v nové verzi. traceroute je nynı́ přesunut do balı́k i+EKJLIH¾ . Některé programy jsou již připraveny na IPv6 – dávejte proto pozor na správnou konfiguraci DNS. V opačném přı́padě se může stát, že budete muset čekat celý DNS-timeout při IPv6 dotazu. V 3H?>ImC>35iK6B6L±NJI7C<£OC5AGi+à je třeba nahradit @>iK6 hodnotou @>iK6Gô . balı́k SG4:S>ÛBÃ7J8;?G±;=+jBj (dřı́ve Ã7J8;?G±;=+jBj;6 ): konfiguračnı́ soubor 3H?>I7CG3G87C²O ÃmJ8;?G±:=BjBj je z důvodů jednotnosti značenı́ přejmenován na 3H?>I7CG3G87C²O C5AGi;Ã7JFkO&@;3>Ã7JL8;?G±:=+jHjÀO8:C²OC5A5i+Ã7JF , viz odst. 5.6 na str. 161. balı́k 65=Q:¾:= : s aktualizacı́ na verzi 2.0.6 došlo ke změně syntaxe přı́kazu 6Q:¾GQKAG4Hi+I ! Tento přı́kaz se volá skriptem přı́kazového interpretu 3+6¾NJLim3 QKAG4Bi+IkO6Q:¾;Ã:6 , který zase volá QKAG4Hi+I , viz přı́klad: \ c \b }5X9© b¬cvóu>b Ä Å V5[}Ä u VG[}Ä 4 xG[ bb W vÅ x5[ b9b W [ Å \Æ^]¹¸ } v u V tt9b }GX b Ä Å ¡ tbÆ [ Å Ä t Ä b\ YVG[ \ Y v V ç balı́k D:A;69I+Ã7Jp : přibyly dalšı́ možnosti nastavenı́, startovacı́ proměnné jsou přesunuty do 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF£O&@;3D:A:6LI+ÃmJpkOq87C³OC5AGi+ÃmJF . ç balı́k 69U>4NJ9@ a rovněž verze 1.x WWW proxy serverů již nenı́ v distribuci. Ä Protože verze 2.x je stabilnı́, doporučujeme aktualizaci. Pokud při aktualizaci nedojde k automatické substituci: balı́k 69U>4NJ9@ na balı́k 69U>4NJ9@+É , zálohujte staršı́ konfiguračnı́ soubor, odinstalujte balı́k 69U>4NJ9@ a instalujte balı́k 65U>4NJ9@BÉ . Nynı́ spust’te nové soubory a proved’te vlastnı́ úpravy. Dalšı́ informace viz <BIBIHD° 3H3;65U>4NJ@;½+D+8+AGpBÕ£OA>8HF . 347 14. Aktualizace systému a správa balı́ků ç ç Doporučený DHCP klient obsahuje balı́k @><KCDKC9@ . Pro zvláštnı́ přı́pady je v distribuci i balı́k @><KCGj:J5?Gi+I . Z bezpečnostnı́ch důvodů nenı́ anonymnı́ FTP automaticky povoleno. Aby se dal povolit anonymnı́ FTP pomocı́ FTP démona JLiO&ÃHI>D;@ , je třeba v 3H?>ImC>35D:=Q O&@;3>ÃHI>D;@ „odkomentovat“ ¤:ZÀ¥ v následujı́cı́m řádku: [ u9\Æ ç bu ©©GY w YÄ V \ tg YX t9b Ä w u5Å Y \ t xG[} V © \ x zb v Změna hesla pomocı́ PAM (angl. Pluggable Authentication Modules): D;=Q 4BiNJLp může měnit i NIS hesla a bere Q7@+n součty jako hesla. Opatrně – viz odst. 2.6.6 na str. 91. Kromě toho nynı́ existuje nový modul D;=Q DB±KCL<:?:C9E , který provádı́ kontrolu nového šifrovače. Starý zápis: x5[ bb W vÅ±Å Ä L u Y Å Ä tg YX tb Ä w u5Å Y \ t x5[} V u VGY| zbLv x5[ b b W v Å±Å Ä L u Y Å Ä x5[ bb W v Å±Å Ä Lu Y Å Ä tg YX tb Ä wu5Å V Gu ggvª¸ u>b tg YX tb Ä wu5Å V uGggvªu>b Ä je třeba změnit na: ç ç ç ç ç ç ç Ä Y \ t x5[} V xW wÆ Ä wª^zbLv Ä VwÅ [ wªGg YX Y \ t x5[} Vu VGY| zbLv V ©5Y ÅGb\ V xG[ bbu>b Ä V [ u9\Æ\5vª Tento ručnı́ zásah je třeba pouze v přı́padě, že rpm při aktualizaci automaticky neupravı́ konfiguračnı́ soubory. Potom musı́ systémový administrátor provést tyto změny, což platı́ pro všechny konfiguračnı́ soubory PAM v 3H?>ImC>35D:=Q O&@ . K dispozici jsou ☞manuálové stránky (viz odst. 14.2.3 na str. 345) a rovněž info stránky v 354K68:3;6<:=G8;? . Q7=>E;?G±B<;=>IKJH6 (balı́k QK=>E;?G±H<:=>I ) ted’použı́vá pomocný program Q7=GiBD:=>I>< , pro nalezenı́ manuálových stránek. Proměnná prostředı́ [G×HºBÙBÚBºBàHõ by neměla být použı́vána v 87C souborech. jG@mCGAGi;ÃmJF se volá pouze tehdy, když je adresář 3Bj:JL¾ novějšı́ než 3H?>I7CG3 jG@kO6GAPOCG=:C<:? , přı́padně se spustı́ na pozadı́. Zavolánı́ j>@:CGA9i;Ã7J F je možné zajistit tak, že změnı́te proměnnou prostředı́ [G8H4Bi jG@mCGAGi;ÃmJF na IB8H4;? . To je možné nastavit již při startovánı́ systému â 8H4Bi jG@mCGAGi;ÃmJF+áHIB8>4:?Kâ . balı́k i7C4+876G?;6 je ve verzi 5.0. Sdı́lená knihovna je k dispozici i ve verzi 4.2 tak, aby bylo možné spouštět i nadále většinu předkompilovaných programů. Byl rozdělen balı́k =5D:=:C<:? . Nainstalujte také balı́ky QKAH@ U , pokud potřebujete speciálnı́ možnosti programu. Dokumentaci k PHP obsahuje balı́k DB<HD;@+A:C . Protokolové soubory jsou kvůli přehlednosti v adresáři 35l;=>8:3Bj>A>F:35<+IHIHD;@ . Roxen je přerozdělen následujı́cı́m způsobem: balı́k 8;A>p;?Gi je bez kryptografické podpory, tu obsahuje balı́k 8;A>p+?Gim½;6B6Gj (dřı́ve balı́k 8;A>p;?Gi76B6>j ). Výhodu má toto přerozdělenı́ v tom, že nenı́ třeba spravovat žádný balı́k 8+A>p;?GiNJ i+I . balı́k C<;=Gi+F;?:6 byl vypuštěn. Potřebné informace vám může poskytnout přı́mo rpm: V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_øÅ x} c cc9wÆ [V a Ä g v a ¨ XG[ g Ä ª+ 348 ¸5b\Å Y w\ ©5[ g9b 14.2. Od verze k verzi 14.2.5 Změny z 6.4 na 7.0 Ã7JGj>?P° 354K68:3;6<:=G8;?+3>@HA:CG3;6@>¾m3BC5å+35<BI9QNj>35¾H4+Fm65¶BoÀO <+I9QNj ç Všechny moduly jádra („ovladače“) jsou součástı́ instalovaného jádra. Tak Proble \ ´my a zvláštnosti: ç ç ç ç ç ç ç ç ç ç je zajištěno, že budou instalovány správně přeložené moduly. X Window 4.0 již nepodporujı́ některé staršı́ grafické karty, resp. některé přı́liš nové karty, viz odst. 7.1 na str. 182. Instalačnı́ program tuto situaci okamžitě rozpozná a přejde na instalaci verze 3.3.x, která je rovněž součástı́ distribuce. Vývojové prostředı́ verze 3.3.x je třeba instalovat i tehdy, budete-li vytvářet balı́ky podle „Linux Development Platform Specification“. Bližšı́ informace viz. 15.2.1 na str. 357. balı́k AGD:?5iK6B6< : pro zvýšenı́ bezpečnosti je „X11-forwarding“ standardně vypnutý. Pomocı́ parametru ½'< můžete tuto funkci zapnout.V 3>?>I7C>3;6H6<m3 6H6<HX;CGA5i;Ã7JF je možné nastavit položkou ë;AG8H±:=>8+@<rÌBÌÔÕ+?:6 forwarding obecně, nebo pouze pro určité počı́tače. Uživatel může použı́t tuto volbu také v ´G3®O6B6<m3;C5AGi;Ã7JF . Program Õ>DK6G?>8Bl (balı́k ÕHD76G?>8Bl ) již nepoužı́vá knihovnu „tcp-wrapper“, ale 3Gl;=>8;3GÕHDm3;65?:C4+8;?5i:?GI76 . Po aktualizaci by měla přejı́t nastavenı́ z 3>?>I7C>35<;A:69I76²O&=+jBjHAG± , resp. 3H?>ImC>35<:A:6I76²O&@+?5i+Õ do 3Gl;=>8;3GÕHDm3 65?:C4+8;?5i:?>I76 . Portmapper se spouštı́ z 3;6¾NJ im3:JLiNJLI£O&@;35D;A>8HI5Qm=GD (od verze 7.1 z 3H?>I7C>3 J iNJI£O&@+35D:A>8BI9QK=GD ) nebo přı́kazem 8mCD:A>8BI9QK=GD ; 3;6¾NJ im3:JLiNJLI£O&@;3G8>DKC se již nepoužı́vá. Podle standardu FHS (angl. Filesystem Hierarchy Standard) je nynı́ dokumentace umı́stěna v 354K698:3+6<:=>8;?B3>@+A:C (dřı́ve 394K698:3>@BA:C ). balı́k ¾+IHIBl už nenı́ součástı́ distribuce. Tyto moduly jádra se nacházejı́ v instalovaném jádře. Knihovna gtk-XmHTML je k dispozici jako samostatný balı́k FBp5Q;<+I5QNj mimo balı́k FHimj;JL¾K6 . balı́k C98+AGi : jak to vyžaduje FHS, nacházejı́ se tabulky programu cron v adresáři 35l;=>8:3;6LD:ABA+jB39i:?G±K6>3>jH?H=>ÃkOi:AG@+?+39FB8+AG4>DNJLiBÃ+A®OABjG@ . Pokud skript proběhne v pořádku, můžete potom soubor ( OA+j>@ ) smazat. Rada: program 3547698:3;6¾KJLim3>Ã+?GI7C< se nazývá od verze 1.9.3 394K698:3;6L¾NJLim3>ÃB?>I7C<Bi;?5±K6 . Nezapomeňte upravit „cron jobs“ nebo jiné skripty (např. 3H?>I7CG35DBDBDm3;JLDm½+4HD ) odpovı́dajı́cı́m způsobem. Bližšı́ informace o instalaci programu leafnode 35l;=>8:3;6LD:ABA+jB3+C98;AGim35I+=G¾m6 viz odst. 5.8 na str. 167. balı́k D;A:69IBFB8+?:6 : PostgreSQL a všechny ostatnı́ komponenty jsou rozděleny na originálnı́ balı́ky; balı́k DBF @+=>I;=5¾ obsahujı́cı́ inicializačnı́ databázi už nenı́ třeba. Inicializaci zařı́dı́ podle potřeby startovacı́ skript. balı́k Q;4+IBI : došlo ke mnoha drobnějšı́m úpravám. Konfiguračnı́ soubory 3>?>I7C>3G×>4+IBIB87C a 3H?>I7C>3+69E;?+jB3ÀOQ:4+IBI>87C se snažı́ dodržovat požadované chovánı́. b \ u9\9v V souboru \ b OQ:4+IBIH87C se řádky Ä bÄ\ Ä [ Ä Y L5Ä Y \ VÆ Ä9[ Ä ÅGb 5Ä b 349 14. Aktualizace systému a správa balı́ků postarajı́ o to, že bude okamžitě spuštěn ☞editor, pokud budete chtı́t napsat mail. Kromě toho se úpravy týkajı́ např. i PGP. Přečtěte si proto přiloženou dokumentaci. 14.2.6 Změny z 7.0 na 7.1 Problémy a zvláštnosti: <BIBIHD° 3H3;65@>¾O64K6G?POC9å;3B65@G¾m3+C9å;3<+I5QKjH39¾B4HF76G¶7ÌrO<+I5Q7j . ç Jádro: „nı́zkoúrovňové“ ovladače pro zvláštnı́ EIDE čipsety jsou součástı́ E XH?mJ9@B? resp. ?mJ@+? nejsou, jako separátnı́ image standardnı́ho jádra ( ç ç ç ç ç ç ç ç třeba). Kromě toho odpadá nezbytnost vytvářet vlastnı́ startovacı́ diskety, pokud jste odkázánı́ na tento ovladač. Rozdělenı́ úrovnı́ běhu se změnilo, viz. tabulka 16.1 na str. 376, init skripty je nynı́ nacházejı́ v 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@ . Pokud jste vytvořili vlastnı́ skripty, měli byste je před aktualizacı́ zálohovat. ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºHÙ+RGM;º+R>Û : nový název pro bývalou proměnnou ÜHºBÙ+R5M;º+RHÛ v 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF ; viz. odstavec 15.8 na str. 373. 3>?>I7C>3G8+?:6GA+jGlkOCGAGiBà bude vytvářet přı́mo YaST resp. YaST2 a ne SuSEconfig, jak tomu bylo doposud. Omezenı́ pro název balı́ku na 8 znaků již nenı́ platné a mnoho balı́ků mohlo zı́skat unikátnı́ názvy. Při aktualizaci systému je brán ohled na tyto změny a stávajı́cı́ programy budete mı́t i nadále automaticky k dispozici. Při nové instalaci je třeba dávat pozor na to, že balı́ky budou vybı́rány podle nových názvů. Informace pro balı́k ÕHDKC>j;J5?Gi+I : tento balı́k je nynı́ rozdělen na balı́k Õ>DB¾NJLi;@ a balı́k ÕHDm½5I;ABA+j;6 a init skript se jmenuje ÕHDH¾NJLi;@ ; viz také odstavec 4.5.1 na str. 134. Změna pro balı́k ÁB=H@+? @:6>j a balı́k 8+å:65å : aby tyto balı́ky spolu nekolidovali jmenuje se nástroj pro přı́kazovou řádku 69p nynı́ 65É>p , resp. 69F5QNjHÉGp5QNj . balı́k D:=>8BI;?>@ : tento balı́k kromě vytvářenı́ a úpravy diskových oddı́lů je dokáže také přesouvat, mazat a kopı́rovat. V současnosti pracuje se souborovými systémy ?>pHI;É , ëBºBà a ëBºBà+µBÉ . Zvláště se hodı́ pro vytvářenı́ mı́sta pro nový operačnı́ systém, úpravu diskových oddı́lů a kopı́rovánı́ dat na nový disk. YOU (YaST Online Update) je nástroj pro pohodlnou aktualizaci (přes FTP server) SuSE Linuxu. Aktualizace probı́há zcela zdarma. Tato služba zajišt’uje uživatelům SuSE neustále aktuálnı́ verzi a bezpečnost. 14.3 RPM – Správce balı́ků Distribuce SuSE Linux použı́vá RPM. Databáze RPM poskytuje detailnı́ informace o nainstalovaných balı́cı́ch a tı́m usnadňuje práci uživatelům, systémovým administrátorům a v neposlednı́ řadě i tvůrcům balı́ků. 8>DGQ ç ç 350 funguje ve třech módech: Přeložı́ aplikace ze zdrojových kódů a zabalı́ je pro instalaci. Nainstaluje, aktualizuje a beze zbytku odinstaluje balı́ky ve formátu RPM. 14.3. RPM – Správce balı́ků ç Umožňuje dotazy ohledně balı́ků, včetně závislostı́ a spravuje databázi instalovaných RPM balı́ků. Archivy RPM jsou zabalené ve speciálnı́m binárnı́m formátu. Skládajı́ se ze souborů k instalaci a různých metainformacı́, které 8HDGQ použı́vá během instalace pro konfiguraci stávajı́cı́ch softwarových balı́ků nebo je uložı́ do databáze RPM za účelem dokumentace. Archivy RPM majı́ zpravidla přı́ponu O8>DGQ . 14.3.1 Ověřenı́ balı́ku Od verze 7.1 jsou RPM balı́ky SuSE podepisovány pomocı́ GnuPG: [ { § L GtO9Lþ{{L L § {{{9c {9c 9u5¬ Ä ¬©GYV a Ä Å x Å YV \ N/9 N/9 § þ Přı́kazem [ Å \Æ^]baÔ¸ÌÅ x} Lc c 5¡ Ä Å X 9v b Ä [ w ª [ a Ä Y a V>YV aa[ ÄL^]X u Y g Z bu>b Ä z Ä _ § { /þ 9L{L_9/9/9 ¬ 9þLLd9 L5þ`9Lþ{¬{L L cc9wÆ Ä w ªHb Y a [xG[ wÆ Ä c Òz Nz § z Å x } Ä je možné zkontrolovat signaturu rpm balı́ku a tak určit, zda balı́k pocházı́ opravdu od SuSE nebo z jiného důvěryhodného zdroje. Toto je vhodné zvláště pro balı́ky, které si stahujete z Internetu. Náš veřejný klı́č je standardně uložen v 3G8;ABAGI:3®OFHiH4BD+F:3 . 14.3.2 Správa balı́ků – instalace, aktualizace a smazánı́ V běžném přı́padě je instalace balı́ků RPM velice jednoduchá: [ Å \Æ^]¹¸øÅ x} c Y ¨ XG[ g Ä ª+ þz Å x } Ä Pomocı́ tohoto standardnı́ho přı́kazu bude balı́k nainstalován pouze v přı́padě, že jsou v pořádku „závislosti“ a že nedojde k žádným konfliktům. Při ohlášenı́ chyby vyhledá 8>DGQ chybějı́cı́ závislosti, resp. balı́ky. Databáze RPM zajišt’uje, aby nedošlo ke konfliktům – je pravidlem, že určitý soubor patřı́ vždy jen do jednoho balı́ku. Zadánı́m voleb lze přinutit 8HDGQ , aby to ignoroval, ale pak je třeba přesně vědět, co děláme, aby nedošlo k ohroženı́ možnosti aktualizovat systém. Volba ½9M resp. ½B½54BDBFB8;=H@+? je určena pro aktualizaci balı́ků. Pomocı́ nı́ je možné smazat staršı́ verzi stejných balı́ků a nainstalovat novějšı́ verzi. Zároveň se 8HDGQ opatrně pokoušı́ editovat konfiguračnı́ soubory následujı́cı́m způsobem: ç ç Pokud nebyl konfiguračnı́ soubor změněn systémovým administrátorem, pak 8HDGQ nainstaluje odpovı́dajı́cı́m způsobem novou verzi instalovaného souboru. Nenı́ třeba žádných zásahů administrátora. Pokud před aktualizacı́ došlo ke změně konfiguračnı́ho souboru, RPM bude instalovaný soubor zálohovat s přı́ponou O8HDGQ7A>8KJF nebo O8HDGQr6G=>l;? – avšak pouze pokud se instalovaný soubor a nová verze lišı́. Tehdy je třeba upravit nové konfiguračnı́ soubory podle záložnı́ch kopiı́ ( O8>DGQKA>8KJLF nebo Oq8HDGQ^6G=Gl;? ). Potom by měly být tyto záložnı́ kopie okamžitě odstraněny, aby nebránily budoucı́ aktualizaci.1 ò ò ø ú bg 1 Přı́pona ec df se použı́vá, když databáze RPM soubor nezná, v opačném přı́padě se d S h bg použije cedf . Jinak řečeno, cedf se použı́vá pro aktualizaci z cizı́ho formátu na RPM d S h a cedf při aktualizaci ze staršı́ho RPM na novějšı́ RPM verzi. ò ø ú ò 351 14. Aktualizace systému a správa balı́ků Aktualizace s volbou ½9M nenı́ pouhou náhradou za odinstalovánı́ pomocı́ ½H? a následnou instalaci pomocı́ ½:J . Pokud je to možné, dávejte vždy přednost volbě ½M . Po každé aktualizaci je třeba zkontrolovat záložnı́ kopie s přı́ponou Oq8HDGQKA>87JF nebo O8HDGQr6G=>l;? – jsou to staré konfiguračnı́ soubory. Pokud je to možné, převezměte vaše úpravy ze starých souborů do nových a potom záložnı́ kopie ( O8HDGQKAG8KJF resp. O8HDGQr6G=>l;? ) smažte. Budete-li chtı́t odinstalovat balı́k, zadejte: [ Å \Æ^]$¸ÌÅ x} c Ä Ä ¨ X5[ g Ä ª+ 8>DGQ však odstranı́ balı́k pouze pokud nenajde žádné závislosti. Proto nenı́ napřı́klad teoreticky možné smazat Tcl/Tk tak dlouho, dokud ho bude ke svému běhu využı́vat některý z dalšı́ch programů – RPM to hlı́dá s pomocı́ své databáze. Pokud ve výjimečném přı́padě nelze balı́k odstranit, přestože žádné závislosti neexistujı́, může pomoci aktualizovat databázi RPM volbou ½B½G8+?G¾B4NJGjG@B@>¾ (viz odst. 14.3.3 na str. 354). 14.3.3 Zadánı́ dotazu Pomocı́ volby ½>U (angl. query) je možné zadat dotaz a prohlédnout si tak archiv RPM (volba ½9DKã balı́k RPM æ ) nebo se dotázat databáze RPM na instalované balı́ky. Druh požadovaných informacı́ se zadá přepı́nači v tabulce 14.1. ½:J ½Bj ½>à ãý6GAG4B¾:AG8Kæ ½;6 ½>@ ;½ C ½B½>@>45Q:D ½B½5D+8+A>lKJ9@+?;6 ½B½G8;?>U>4NJ8;?;6 , ½GÞ ½B½;6BC8KJLD+I76 Zobrazit informace o balı́ku Zobrazit seznam souborů Dotaz na balı́k obsahujı́cı́ soubor ã soubor æ ; ( ã soubor æ je třeba zadávat včetně úplné cesty!) Zobrazit stavové informace (implicitně ½Bj ) Seznam dokumentačnı́ch souborů (implicitně ½Bj ) Seznam konfiguračnı́ch souborů (implicitně ½Bj ) Zobrazit detailnı́ informace o souboru (použı́t s ½Hj , ½;C nebo ½>@ !) Seznam „virtuálnı́ch balı́ků“, které tento balı́k poskytuje Seznam balı́ků, „virtuálnı́ch balı́ků“ a souborů, které tento balı́k vyžaduje Zobrazit skripty pro instalaci a deinstalaci Tabulka 14.1: Nejdůležitějšı́ volby při dotazovánı́ ( ½GU [ ½5D ] . . . ã balı́k æ ) 352 14.3. RPM – Správce balı́ků Přı́kaz [ Å \Æ^]¹¸øÅ x} cc Y Å x } Ä zobrazı́ napřı́klad následujı́cı́ informace (viz tab. 14.3.1). ø&òú j df ò kú lT øm : ñ S jonñ m d ú lT ømúøp úOq r úñl jwvx;v Ry òpz { y ú òøñð ú d S;: ñ j%s cutc s d d kú úø S ú j0|l} ~x : ømújI d ú T t sju t ju} ñ S mø ømúj%xúú T | ju} > ~x : z lS m j%øx T> ð S x S ú ú c c y x jIxñ S d mú v x d T úoklj df ò9ûs cutc sû|l} c S d T cedf ò d f v b ú j%}| t |l} T úñ S új y ø T ùø g ú d j0úúpø T ù; S x S ú c ú vx òòø d ð jIklø T ùø g úoøñø g ú d ú ST d f m : ñj klø T ùø g úøñø g ú d S m úhòø ñm d òøñø g/ ñ g"S mø d ú f ø T ùø g ú S m o ú vx;v R ñxl S m d pxlm : ñ c r i ccce Výstup na obrazovku 14.3.1: Ukázka výsledku přı́kazu 8HDGQ ½>Ué½:J8HDGQ Volba ½>à je funkčnı́ pouze v přı́padě, že znáte kompletnı́ název souboru včetně cesty. Může být zadán libovolný počet hledaných souborů, např.: [ \ ^]¹¸ L x} cc © O t X>YV t x} tu>b t >X YV t W a \ vede k tomuto výsledku: ò9û ú û û û df s uc tc s s g m c c s Pokud znáte pouze část názvu souboru, musı́te si pomoci skriptem přı́kazového interpretu (viz soubor 14.3.1). Hledaný soubor se zadává při volánı́ tohoto skriptu jako parametr. ñ p lS> d df ¡ T>&¦>§O¦ : §O¦ £ ¡ £ df T>&¦¦ ú ñú ú ñ òÔû `ûø~û ¢Ig d ú f¤£ üúhopø ¨ ùxj ¦ ò û `û ¥% Obsah souboru 14.3.1: Skript pro vyhledávánı́ balı́ků Přı́kazem [ \ ^]¹¸ L x} ccc9wl [V a Lg v a L x} O můžete zobrazit žádaný seznam informacı́ (aktualizace, konfigurace, změny, atd.) o jednotlivých balı́cı́ch, např. o balı́ku rpm. Pomocı́ databáze RPM je možné provádět kontroly. Ty je možné provádět volbou ½'Y (stejný význam jako ½5Õ nebo ½B½Gl+?>8KJ9ÃHÕ ). Pomocı́ této volby zobrazı́ program 8HDGQ všechny soubory v balı́ku, u kterých došlo ke změně, v porovnánı́ s originálem balı́ku. Program 8HDGQ použı́vá osm různých znaků na označenı́ nalezených změn v jednotlivých souborech: 353 14. Aktualizace systému a správa balı́ků n kontrolnı́ součet MD5 velikost souboru symbolický odkaz čas změny „major“ a „minor“ čı́slo zařı́zenı́ (angl. device number) uživatel (angl. user) skupina (angl. group) mód (přı́stupová práva a typ souboru) Ü S à ß M × R Tabulka 14.2: Přı́znaky druhů změn souboru Tyto znaky se navzájem kombinujı́ v řetězec. U konfiguračnı́ch souborů se navı́c zobrazı́ znak C . Pokud napřı́klad změnı́te 3H?>ImC>35±+F;?GIB87C , který obsahuje balı́k ±+F;?GI , dostanete: [ \ ^]$¸ Lx} c W a \ 7zqyKzzzLzÒÇwt \GwLt W a \ w O Soubory databáze RPM jsou v adresáři 3Gl+=>8:3Bj:J ¾m3G8HDGQ . Při velikosti stromu 394K698 kolem 1 GB může databáze zabı́rat kolem 30 MB – zvláště po kompletnı́ aktualizaci. Pokud vám bude připadat, že se databáze přı́liš rozrostla, lze ji obnovit pomocı́ volby ½H½G8;?G¾B4KJGj>@B@>¾ . Hodı́ se předtı́m zálohovat (samozřejmě někam jinam) stávajı́cı́ databázi. Kromě toho vytvářı́ skript C98;A5iO&@+=mJ5jGÕ každý den zabalené kopie databáze v 3Gl;=>8;3H=H@9QN39¾:=:C9EH4HDm3G8>D5Q7@G¾ . Počet kopiı́ je určen proměnnou ×Hº(< ÞBÚB×Hß) +º+»>ê>M;Ú;S v 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF (standardnı́ počet je n ). Je zde třeba počı́tat až s 3 MB pro každou zálohu (při 1 GB velkém 354K698 ). To je třeba brát v úvahu při vytvářenı́ kořenového diskového oddı́lu. Pokud má 35l;=>8 zvláštnı́ diskový oddı́l, nenı́ třeba mı́t obavy. 14.3.4 Instalace a překlad zdrojových balı́ků Všechny zdrojové kódy (angl. sources) distribuce SuSE Linuxu obsahuje série åHU (Quellpakete). Majı́ přı́ponu O6DGQ – tzv. „zdrojové RPM“. Zdrojové balı́ky dokáže nainstalovat i YaST, avšak nejsou pak označeny ( !J#$ ) jako ostatnı́ „řádné“ balı́ky, nebot’v databázi RPM je pouze spustitelný software, což zdrojové kódy nejsou. V 394K698:3;687C>35D:=;C9E;=>F;?+6 musı́ existovat následujı́cı́ pracovnı́ adresáře pro rpm (pokud jste neprovedli žádná vlastnı́ nastavenı́, např. v 3H?GI7C>3G8HD5Qm87C ): SBØ9M;Þ+»HÛ+S – pro soubory OI;=G8£OF+å atd., obsahujı́cı́ originálnı́ zdrojové kódy, a pro soubory O&@7Jà , obsahujı́cı́ úpravy specifické pro danou distribuci. SGÚBÛ+»+S – pro soubory O6D;?:C , které kontrolujı́ proces sestavenı́ binárnı́ho balı́ku. >Mr¼9ÜHß – kde se zdrojové kódy rozbalujı́, upravujı́ a překládajı́. 354 14.3. RPM – Správce balı́ků ÞBÚH×;S S>ÞHÚB×;S – kde se ukládajı́ hotové „binárnı́“ balı́ky. – kde jsou zdrojové RPM. Prosı́m nedělejte pomocı́ RPM žádné experimenty s důležitými systémovými součástmi jako jsou balı́k j:J ¾KC , balı́k 8HDGQ , balı́k iBEKJI atd. Riskujete tı́m ztrátu funkčnosti vašeho systému. Pokud chcete použı́t YaST pro instalaci zdrojového balı́ku série åBU , je třeba nainstalovat komponenty potřebné pro sestavovacı́ proces do 394K698:3;687C>3 D:=;C9E;=>F;?;6 . Zdrojový kód a úpravy do S+Ø9M+Þ+»HÛ;S a odpovı́dajı́cı́ soubor O6D:?:C do S>ÚBÛB»+S 2. Pro náš následujı́cı́ přı́klad vybereme balı́k ±+F;?>IkO6DGQ . Poté, co se zdrojový balı́k ±+F;?>I£O6DGQ nainstaluje, by měly vzniknout následujı́cı́ soubory: tu>b 9t b Lw t xG[ wª [ a bLt99t W a \^zb x w tu>b 9t b Lw t Gx [ wª [ a bLt`5 Gt W a \5c zrzqyNzÒ Y© tu>b 9t b wLt Gx [ wª [ a bLt`5 Gt W a \5c zrzqyNzÒ\ [; za ÷ Přı́kazem 8HDGQ ½5¾Nã0<Kæ 354K68:3;6987CG35D:=:C9E+=>F+?:6G3>S>Ú>Û+»+SB39±BF;?5I£O6LD;?;C se spustı́ překlad. Proměnná ã X æ označuje různé stupně pokročilosti instalace. Jednotlivé možnosti nám podá např. 8HD5Qf½H½5<:?+j5D nebo dokumentace k RPM). Hlavnı́ z nich jsou: ½5¾HD ½5¾7C ½5¾KJ ½5¾H¾ ½5¾;= Přı́prava zdrojového kódu v adresáři 354K698;3;6987C>39D:=:C9E;=GF;?;6>3#>Mr¼LÜHß – rozbalenı́ a úpravy (patches) totéž jako ½5¾BD , navı́c s překladem totéž jako ½5¾KC , navı́c s instalacı́. (Pozor – pokud instalovaný balı́k nepodporuje BuildRoot, může dojı́t během instalace k přepisu konfiguračnı́ch souborů!) totéž jako ½5¾NJ , navı́c s vytvořenı́m tzv. binárnı́ho RPM. Po úspěšném překladu bude v 3547698:3;698mC>35D:=:CE;=>F;?+6>3GÞHÚH×+S . totéž jako ½5¾B¾ , navı́c s vytvořenı́m tzv. zdrojového RPM. Po úspěšném překladu bude v 3547698:3;698mC>35D:=:CE;=>F;?+6>3HSGÞHÚH×;S . Pokud společně s ½5¾KC (resp. ½5¾NJ ) zadáte volbu ½H½;6<:A>8HI:½;C+J8mC4NJI , 8HD5Q vykoná pouze překlad, resp. instalaci, bez předchozı́ch fázı́. Vytvořené binárnı́ RPM se instaluje pomocı́ 8HDGQ ½:J nebo lépe 8HD5Q1½9M , aby došlo k zápisu do databáze RPM. 14.3.5 Dalšı́ nástroje pro práci s archivy a databázı́ RPM Program Midnight Commander dokáže procházet archiv RPM a pracovat s jeho součástmi. Zacházı́ přitom s balı́kem RPM, jakoby se jednalo o souborový systém. Při použı́vánı́ mc můžete zobrazit informace obsažené v záhlavı́ ;s îï a kopı́rovat části archivu (přı́stupném zde jako soubor õBÛBºBßBÛHÞ ) klávesou ìíö ; klávesou ìíîï . xrpm je název grafického správce balı́ků RPM, který je napsaný v Pythonu a podporuje přı́kazy pro přı́stup přes FTP. KDE obsahuje nástroj krpm, což je grafické rozhranı́ pro obsluhu RPM. GNOME obsahuje podobný nástroj gnorpm. O „vytvářenı́ balı́ků“ (angl. build mode) viz manuálová stránka pro df uvedeny dalšı́ možnosti použitı́. 2 ò (òøñ df ò ), kde jsou 355 14. Aktualizace systému a správa balı́ků Pomocı́ skriptu v Perlu, nazvaného =+j;J5?Gi , je možné konvertovat formáty balı́ků různých distribucı́. Tak lze převést staré TGZ archivy na RPM ještě před instalacı́, aby se během instalace dostaly informace o balı́ku do databáze RPM. (Pozor, skript =+j:J5?Gi se dle vyjádřenı́ jeho autorů stále nacházı́ v alfa stádiu.) 356 Kapitola 15 Speciality SuSE Linuxu 15.1 Filesystem Hierarchy Standard (FHS) a Linux Standard Base (LSB) SuSE Linux usiluje o splněnı́ standardu na souborové systémy FSSTD resp. jeho následovnı́ka, kterým je Filesystem Hierarchy Standard (FHS, balı́k Ã><76 , série @+A:C ; viz <+IBIHD£° 3B35±B±H±OqD:=>I><Hi:=Qm?POC5AQK3>Ã5<K6>3 ). To je důvod, proč v novějšı́ch verzı́ch SuSE Linuxu najdeme některé soubory na „správnějšı́ch“ mı́stech. SuSE podporuje i projekt Linux Standard Base. Aktuálnı́ informace o něm najdete na <+IBI>D° 3B35±H±B±O j:J iB4+pH¾+=:65?PO&AG8BF . V současné době se nacházı́ návrh LSB ve verzi 0.3 a pokrývá inicializaci systému, viz kap. 16 na str. 375. 15.1.1 Přı́klad – TEX v SuSE Linuxu – teTeX teTeX je organizován podle TEX Directory Structure (TDS) (viz ÃHI>D° ), aniž by odporoval FHS. @+=5i+I;?PO&@B?+3GI;?>p;½m=>87C <NJlB?+35I+@;6>3 3B3>Ã>IHDO 15.1.2 Přı́klad – prostředı́ pro FTP a HTTP FTP Pro usnadněnı́ instalace serveru FTP obsahuje balı́k středı́. Instaluje se v adresáři 354K698:3HjHA:CG=+jH3>ÃHIHD . ÃHI>D;@7J8 i vzorové pro- HTTP SuSE Linux má nabı́zı́ jako standardnı́ webový server Apache. Tı́m se vám též nainstalujı́ dokumenty s přı́klady k použitı́ do adresáře 354K698:3HjHA:CG=+jH35<+IBIHD+@ . Pokud si tedy chcete vytvořit vlastnı́ webový server, doporučuje se zadat váš ß;A;C4GQK?GiBIBÞ;ABA>I v souboru 3>?>I7C>35<BIBIHD;@;39<+IBIHD;@POCGA9i;à . 15.2 Rady ke speciálnı́m softwarovým balı́kům 15.2.1 Balı́k p+@B?>l;?+j versus pB@+?>l;?+j>µBµ Tzv. Linux Development Platform Specification vyžaduje, aby se použı́val XFree86 3.3.6, a to z důvodu přenosnosti software na co nejvı́ce platforem. Od své verze Linuxu 7.0 však SuSE použı́vá standard XFree86 4.0. 357 15. Speciality SuSE Linuxu Aby SuSE Linux splňoval i nadále kritéria slučitelnosti, je zde k použitı́ pro vývoj pod XFree86 3.3.6 i balı́k p+@+?Gl;?+jHµBµ . Kdo tedy chce postupovat s ohledem na Linux Development Platform Specification, musı́ počı́naje verzı́ 7.0 odinstalovat balı́k p+@+?>l+?+j a mı́sto něj si nainstalovat balı́k pB@+?>l;?+j>µBµ . 15.2.2 Balı́k C98+AGi Cronové tabulky se nynı́ nacházejı́ v adresáři 3Gl;=>8:3+6D:ABA+jH3;C98;AGi;3GI;=9¾K6 a nikoli již v adresáři 3Gl;=G8:3;C98;A5im3GI;=G¾76 . Tabulka v souboru 3H?>I7CG3;C98;AGiBI;=G¾ je nynı́ celosystémová cronová tabulka. Je v nı́ potřeba uvést za časovým údajem jméno uživatele, který úlohu spouštı́, viz výpis 15.2.1, kde je udán uživatel ¤8;ABA>I®¥ . Tentýž formát majı́ i tabulky specifické pro balı́ky, které jsou v 3H?>ImC>3;C98;A5iO&@ – viz manuálová stránka pro C98;AGi (QK=5i · C98;AGi ). cyO9tyª©«©`©¬© v v\¬\ b \¦c | tuGb 9t b XGYV t [ \ u V ÊÊtu>b 9t b X>YV t [ \ u V Obsah souboru 15.2.1: Ukázka jedné položky v souboru 3H?>ImC>3;C98;A5i+I;=G¾ Soubor 3>?>I7C>3;C8;AGi+IB=G¾ se již nesmı́ editovat přı́kazem C98;AGiBI;=5¾¢½H? , ale načı́st do editoru, editovat a opět uložit. Řada balı́ků instaluje své skripty do adresářů 3H?>I7C>3+C98;AGiO<:AG4+8:j5Õ , 3H?>I7CG3 C8;AGiO&@B=mJGjGÕ , 3H?>ImC>3;C98;A5iOq±:?B?GE:jGÕ a 3H?>I7CG3;C98;AGi£OQKAGi+I><mj5Õ , jejichž zpracovánı́ pak řı́dı́ soubor 354K698;3Bj:JL¾m3+C98;AGim358H4Him½KC8;A5i76 . Ten se volá každých 15 minut z hlavnı́ tabulky 3H?>I7CG3;C98;AGiBI;=G¾ , čı́mž je zajištěno, že se žádný (ani opožděný) proces nevynechá. Nesmı́te se proto napřı́klad divit, že krátce po startu se objevı́ v tabulce procesů velmi aktivnı́ uživatel ¤&i;AG¾:AH@HÕ®¥ – ten patrně aktualizuje databázi pro přı́kaz locate. 15.2.3 Balı́k C4B876G?:6 Na distribučnı́m CD se nynı́ nacházı́ balı́k iKC4B876G?:6 . Souvisejı́cı́ knihovny majı́ jméno j;JL¾BiKC4B876G?:6²O6GAPOãäp>pKæ . Následkem je nutnost upravit odkaz na i7C4+876G?;6 v mnohých souborech Makefile. Vaše vlastnı́ balı́ky je nutno přeložit s volbou ½Bj5i7C4+876G?;6 a nikoli ½Bj;C4B876G?:6 . Pokud to nenı́ možné, je třeba zadat cLtu>b t Y V wLgu9 t \ O} w [x c9Ltu>b t Y V Lw gu9 t9wu b b c^Gtu>b tg Y X t\ O} w [x c ^Gtu>b tg YX twu b b 15.2.4 Zdrojové texty k balı́ku 4B4KCLD Zdrojové texty k balı́ku 4B4KCD jsou nynı́ obsaženy ve zdrojovém RPM od programu Sendmail jako podbalı́k. 15.2.5 Manuálové stránky Pro některé programy GNU (např. program tar) se již manuálové stránky dále neudržujı́. Namı́sto nich použijte pro rychlý přehled volbu ½H½5<:?+j5D u volánı́ přı́slušného programu nebo soubory info. Přı́kazem JLi;Ã+A zavoláte hypertextový systém GNU. Přı́kaz JLi;Ã+A JLi;ÃBA vám podá prvnı́ pomoc, 358 15.3. Startovánı́ z ramdisku jak systém použı́vat. Přı́kaz JLi;Ã+A se dá též volat ze systému Emacs přı́kazem ?LQK=:CB6½>à JLi;ÃBA . Ještě pohodlnějšı́ k použı́vánı́ jsou programy IHEKJLi;Ã+A , pKJ i;Ã+A nebo systém nápovědy SuSE, viz odst. 15.5 na str. 367. 15.3 Startovánı́ z ramdisku Důvody Jakmile se zavede linuxové jádro a připojı́ se kořenový souborový systém ( 3 ), dajı́ se spouštět programy a připojovat dalšı́ moduly jádra, poskytujı́cı́ dalšı́ funkce. Aby však šel kořenový systém vůbec připojit, je třeba splnit určité podmı́nky: Jádro potřebuje odpovı́dajı́cı́ ovladače, aby obsloužilo zařı́zenı́, na kterém je kořenový souborový systém umı́stěn – zejména v přı́padě SCSI. Dále musı́ jádro obsahovat kód pro práci se souborovým systémem, který je odlišný pro ?>pHI;É , 8;?mJ>6G?>8+Ãm6 či 8;AQ7Ãm6 . Pokud je kořenový systém zabezpečen, je třeba znát heslo či umět pracovat s klı́čem. Všimneme-li si nejprve problému s ovladači SCSI, nabı́zı́ se několik možných řešenı́. Jádro může napřı́klad obsahovat všechny dostupné ovladače. Pak ale mezi nimi mohou být konflikty a navı́c jádro vyjde přı́liš veliké. Jinou možnostı́ je nabı́zet výběr různých jader, obsahujı́cı́ch pouze některé ovladače. Ani to nenı́ ideálnı́, protože pak vycházı́ (teoreticky) tolik jader, kolik je kombinacı́ ovladačů k zařı́zenı́m. Pokud chceme distribuovat i jádra optimálnı́ (např. pro daný procesor či SMP), situace se ještě zhoršı́. Dostáváme se tak k myšlence přı́mý start z kořenového souborového systému raději úplně obejı́t a mı́sto toho zajistit možnost spouštět programy ještě před připojenı́m kořenového souborového systému. 15.3.1 Princip Startovacı́ ramdisk (také „initdisk“ nebo „initrd“) řešı́ právě výše popsaný problém. Linuxové jádro nabı́zı́ možnost mı́t na ramdisku malý souborový systém, ze kterého se dajı́ spouštět programy, ještě než se připojı́ vlastnı́ kořenový souborový systém. Zavedenı́ startovacı́ho ramdisku zajistı́ některý zavaděč (LILO, loadlin atd.), kterému stačı́ biosové rutiny na to, aby zavedl data ze startovacı́ho média. Pokud byl zavaděč schopný zavést jádro, je také schopný zavést ramdisk, a proto již nejsou zapotřebı́ speciálnı́ ovladače. 15.3.2 Postup startovánı́ se startovacı́m ramdiskem Zavaděč zavede jádro a startovacı́ ramdisk do paměti a spustı́ jádro. Dále sdělı́ jádru, že je zde startovacı́ ramdisk, a kde ho má hledat v paměti. Pokud je startovacı́ ramdisk komprimovaný (což je obvyklé), jádro ho dekomprimuje a připojı́ jako dočasný kořenový systém. Odtud se nastartuje program linuxrc. Ten již dokáže připojit definitivnı́ kořenový souborový systém. Jakmile skončı́, startovacı́ ramdisk se opět odpojı́. Připojenı́ startovacı́ho ramdisku a spuštěnı́ programu linuxrc je tedy pomocným mezikrokem v normálnı́m startovacı́m procesu. 359 15. Speciality SuSE Linuxu Pokud se jádru nedařı́ startovacı́ ramdisk odpojit (což znamená chybu a nemělo by nastat), zkusı́ ho přepojit na bod připojenı́ 3:JLiNJIH8+@ . Pokud ani takový bod připojenı́ nenı́ k dispozici, ohlásı́ systém chybu. Zůstane sice i nadále funkčnı́, ale pamět’obsazenou ramdiskem již nelze na nic dalšı́ho využı́t. Program linuxrc Spuštěnı́ programu linuxrc vyžaduje splněnı́ dvou podmı́nek: musı́ se vždy jmenovat pouze j:J iB4+pB87C a musı́ být umı́stěn v kořenovém adresáři. Kromě toho musı́ být též samozřejmě spustitelný jádrem. Rovněž může být z ramdisku zaveden i dynamicky, pokud tam najde i sdı́lené knihovny v cestě 3Bj;JL¾ . Teoreticky může být linuxrc i skriptem přı́kazového interpretu, pokud ten ovšem existuje v adresáři 35¾NJLi . Stručně řečeno, startovacı́ ramdisk musı́ obsahovat minimálnı́ linuxový systém, postačujı́cı́ na spuštěnı́ programu linuxrc. Standardně se ovšem při instalaci SuSE Linuxu použı́vá nejprostšı́ řešenı́, a to staticky zavedený program linuxrc, aby startovacı́ ramdisk vycházel co nejmenšı́ a vešel se na disketu. Program linuxrc se spouštı́ s právy uživatele ¤&8;ABA>IP¥ . Skutečný kořenový souborový systém Jakmile program linuxrc skončı́, ramdisk se odpojı́ a přestane existovat – „zahodı́ se“, startovacı́ proces pokračuje normálně dál a jádro připojı́ skutečný kořenový souborový systém. Co jı́m bude, určı́ program linuxrc. Stačı́ na to připojit souborový systém 39D+8;A:C a zapsat hodnotu skutečného kořenového souborového systému v numerické formě do souboru 39D+8;A:C>3+69Õ76>3GE+?>8Hi:?+jH3 8+?B=+jB½+8;ABA>I:½;@+?>l . 15.3.3 Zavaděče Většina zavaděčů (předevšı́m LILO, loadlin a syslinux) si se startovacı́m ramdiskem poradı́. V následujı́cı́m po řadě popı́šeme, jak jim to sdělit: 1. LILO Vložte následujı́cı́ řádku do souboru 3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;à : YV>Y \ t X vv \5t YV>Y \ Y bª³zÒa ÷ Soubor 35¾:ABAGI:3:JLiNJLI+@7JH69EkOqF+å představuje startovacı́ ramdisk. Může (ale nemusı́) být komprimovaný. 2. loadlin.exe Zavolá se pomocı́: N]_¬gv [ 9g YV ¨ Æ Gv YV>Y \ N] gv [ 5g YVG9YVGY \ Y bª³zÒa ÷ ¨ xG[5[} \ 3. syslinux Vložte následujı́cı́ řádku do souboru 360 6Õ76>j:JLiH4+p£OC5Ã>F : O 15.3. Startovánı́ z ramdisku [xx V YV>Y \ 5YVGY \ Y bª³zÒa ÷ ¨ [ g/ ÄxG[9[}) \ L 15.3.4 Použitı́ startovacı́ho ramdisku v SuSE Linuxu Instalace systému SuSE Linux startovacı́ ramdisk již delšı́ dobu použı́vá. Uživatel tak může zavádět moduly v programu linuxrc a zadávat údaje pro instalaci – předevšı́m zdrojové médium. Program linuxrc pak spustı́ instalátor YaST, který instalaci provede. Jakmile ten skončı́, sdělı́ programu linuxrc, kde se nacházı́ kořenový souborový systém čerstvě nainstalovaného systému. Program linuxrc tuto hodnotu zapı́še do 39D+8;A:C , ukončı́ se a jádro zavede čerstvě nainstalovaný systém. Tı́mto trikem lze při instalaci SuSE Linuxu spustit nainstalovaný systém bez restartu počı́tače. Ten je zapotřebı́ pouze pokud by dosud běžı́cı́ jádro bylo v konfliktu s právě nainstalovanými moduly. Přı́kladem je instalace vı́ceprocesorového systému, kde se nově instalované SMP jádro nesnášı́ s původnı́m startovacı́m jádrem. Zavedenı́ nainstalovaného systému Bývaly doby, kdy YaST měl při instalaci k dispozici vı́ce než 40 jader, které se lišily pouze ovladačem SCSI. Ten byl zapotřebı́ právě pro připojenı́ kořenového souborového systému při startu. Ostatnı́ moduly se již mohly zavést dodatečně. Protože mezitı́m vznikla potřeba dodávat optimalizované jádro, nenı́ tato koncepce již udržitelná – počet jader v distribuci SuSE Linuxu by tı́m stoupl na stovky. Proto se dnes startovacı́ ramdisk použı́vá i pro normálnı́ start. Jeho funkce je podobná jako při instalaci, pouze s tı́m rozdı́lem, že linuxrc je zde pouhý skript pro přı́kazový procesor. Jeho jedinou úlohou je zavést dané moduly – jmenovitě ovladač SCSI, potřebný k připojenı́ kořenového souborového systému. Vytvořenı́ startovacı́ho ramdisku Startovacı́ ramdisk se vytvořı́ skriptem QmE JLiNJIB8B@ . Moduly k zavedenı́ jsou zadány položkou ¼Ù7¼àBÞBß ×:ØGß>M:Ü>Û;S v souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF . Po instalaci se tato proměnná automaticky naplnı́ správnými hodnotami – instalačnı́ linuxrc vı́, které moduly se zaváděly a v tomto pořadı́ se objevı́ i v ¼LÙK¼àBÞBß ×:ØGß>M;ÜHÛ;S . To je důležité v přı́padě použitı́ vı́ce ovladačů SCSI, jinak by se změnilo čı́slovánı́ disků. Teoreticky by stačilo nejprve zavést pouze ovladače nutné pro připojenı́ kořenového souborového systému. Protože však dodatečné zavedenı́ dalšı́ch ovladačů SCSI přinášı́ problémy (např. když disk na druhém, dosud nerese361 15. Speciality SuSE Linuxu tovaném řadiči SCSI blokuje systém), zavádějı́ se raději všechny potřebné ovladače SCSI ze startovacı́ho ramdisku. Skript QmE J iNJIB8+@ ověřı́, zda je pro přı́stup na kořenový souborový systém vůbec potřeba ovladač SCSI. Pokud je bod připojenı́ 3 na disku EIDE, startovacı́ ramdisk se vůbec nevytvořı́, nebot’ nenı́ zapotřebı́, protože standardnı́ distribučnı́ jádro SuSE Linuxu ovladač EIDE obsahuje. Do budoucna však lze počı́tat, že podobný postup lze využı́t i pro speciálnı́ řadiče EIDE, pokud na ně nepůjde při startu použı́t standardnı́ ovladač EIDE. Protože zaváděnı́ ramdisku zavaděčem probı́há stejně jako zaváděnı́ jádra (podle souboru QK=GD se určı́ umı́stěnı́ souboru), musı́ se po každé změně startovacı́ho ramdisku, tj. po každém přı́kazu QmE JLiNJLIB8+@ znovu instalovat LILO, a to přı́kazem j:JGjHA ! 15.3.5 Možné potı́že při optimalizovaném překladu jádra Pokud si budete sami překládat jádro, můžete narazit na následujı́cı́ obvyklý problém: Ovladač SCSI se standardně připojı́ k jádru, zatı́mco dosud užı́vaný startovacı́ ramdisk zůstane zachován. Při startu pak dojde k tomu, že jádro již obsahuje zakmpilovaný ovladač SCSI, hardware se správně rozpozná, avšak bude stále nuceno zavádět dalšı́ modul ovladače z ramdisku, což u některých ovladačů (zejména pro řadu =mJHCG¶GpBpBp ) vede ke ztrátě komunikace. (Obecně to tedy znamená chybu jádra, a to vı́cenásobné zavedenı́ téhož ovladače, známou též napřı́klad u ovladače sériových linek.) Na tento problém se nabı́zı́ vı́ce řešenı́: Bud’konfigurovat ovladač jako modul (pak se správně zavede z ramdisku), nebo ho naopak odstranit z konfigurace ramdisku a znovu zavolat přı́kaz QmE JLiNJLIB8+@ , který pak bud’ ramdisk úplně zrušı́ nebo na něm ponechá jen zbylé moduly. 15.3.6 Výhled Lze očekávat, že v budoucnosti najde startovacı́ ramdisk zajı́mavějšı́ využitı́ než jen zavedenı́ modulů potřebných pro připojenı́ kořenového souborového systému: ç ç ç ç ç „High end“ EIDE ovladače Kořenový systém na softwarovém diskovém poli (program linuxrc nastavı́ Qm@ -zařı́zenı́) kořenový systém na LVM kořenový systém chráněný heslem (program linuxrc se ptá na heslo) kořenový systém na SCSI disku s řadičem PCMCIA Dalšı́ informace 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C49QK?5i+I+=GIKJAGim358+=LQ7@:JH69EkOqIHpBI 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C49QK?5i+I+=GIKJAGim3;J iKJI>8+@kOqIHpHI manuálová stránka pro JLiNJLIB8+@ (QK=G® i fJLiNJIB8B@ ). 362 15.4. Program linuxrc 15.4 Program linuxrc Program linuxrc se spouštı́ během startu jádra, obvykle při instalaci Linuxu, a to ještě před zavedenı́m nakonfigurovaného jádra. Tı́m je umožněno startovat z malého modularizovaného jádra a dodatečně zavést chybějı́cı́ ovladače – nouzově i z dalšı́ diskety. Program linuxrc tedy zejména pomáhá zavést ovladače specifické pro daný hardware. Lze ho tedy použı́t nejen při instalaci, ale i jako startovacı́ nástroj pro již nainstalovaný systém, napřı́klad jako záchrannou disketu. Rovněž si můžete vytvořit kompletnı́ záchranný systém s ramdiskem pro přı́pad, že se stane něco s vašı́m diskem nebo že přijdete o heslo uživatele ¤8;ABA>I®¥ – detaily najdete v odst. 15.6 na str. 369. Hlavnı́ menu Po nastavenı́ jazyka, obrazovky a klávesnice se dostanete do hlavnı́ho menu programu linuxrc (viz obr. 1.24 na str. 24). Instalace začı́ná z menu ¤¼LiK6I;=+jH=:C5?¢3SGI;=>8BI 69Õm69I EQ:4P¥ . Jak se na toto mı́sto dostanete, záležı́ na vašem hardwaru: Pokud jádro rozpoznalo všechny komponenty potřebné pro instalaci, nepotřebujete již zavádět dalšı́ ovladače. To je obvyklé u počı́tačů, kterým stačı́ disk a mechanika CD na standardnı́m řadiči EIDE. Obsahuje-li hardware řadič SCSI, nezbytný pro start systému (tedy nikoli potřebný napřı́klad pouze pro skener), je zapotřebı́ zavést modul SCSI. Podobně pokud probı́há instalace po sı́ti: nejprve je nutno zavést specifický modul pro použitou sı́t’ovou kartu. Konečně existuje řada staršı́ch mechanik CD, dodávaných s vlastnı́mi nestandardnı́mi řadiči, které rovněž potřebujı́ svůj modul jádra. Totéž platı́ pro zařı́zenı́ ovládaná pomocı́ PCMCIA u notebooků. Systémové informace Nemáte-li jistotu, jaký hardware má váš počı́tač, pomohou vám zprávy jádra, poskytované během startu. V menu ¤S>Õ769IEQKA>l EJLi;Ã+AG85QK=:CG?²¥ (obr. 15.1 na následujı́cı́ straně) naleznete kromě zpráv jádra ještě dalšı́ podrobnosti, jako jsou I/O adresy karet PCI a velikost hlavnı́ paměti, jak ji Linux rozpoznal. Následujı́cı́ řádky ukazujı́, jak se hlásı́ disk a mechanika CD na řadiči EIDE. Je to přı́pad, kdy nemusı́te zavádět dalšı́ moduly: ø û ø ñ ø ø ù ø ú j%vls | t¯ {1 t l~o pj% :k²:k v by { ¯ ¯ T> T j d m m : j 7 s³ l~ T> ({w~ ¯ {wz;v° t s ± | ± s k²: h d û ú ù ø ø ú ø´ Rovněž nepotřebujete dalšı́ modul ke startu, pokud máte jádro se zakompilovaným ovladačem SCSI. Typická hlášenı́ při rozpoznánı́ řadiče SCSI a zařı́zenı́ na něj připojených vypadajı́ následovně: STS; j 5lS S vm d m STS; g j I m t d m c ø ú ~ù ø f h | ø úm t ø Tc T ú c f m c ñ g f úd : tt ñ ú S S m tcutt z ¯ vvv û 363 15. Speciality SuSE Linuxu Obrázek 15.1: Systémové informace ú ñ ø d g úm t m f ú d : tt ñ So S úm tcutt z ¯ vvv û ú j r ls t kúh j z i v vv úh S;: ñj ð ú ú û ¯ TT ú SS t ú ú ú ù S ø~øm STS; t { T> øññú t { ¯ t { xñ t d T T g : ± o S S " S > T ø ú sø ú f m ñ f ú d s ñ úm | c sz ðñ d ñ x S vv ú ñ ø d g ú mm f ú d : | ñ So S úm | cut sz ·S ðñ T> d ñ x S vv úñ ú j û:k²:¸ ûs| t ¯ kúh j t s i vv úh S;: ñj ð ú û ¯ v d t ú ú ú vv S ù m mø c S T S T S ú ú ø d ú m d ° pð mú c vú m d °|ls t s t sl~ c ¹y ~ ø ñ ú ù ø ø ø ø s S ø |³ S ø S ø ±S ø } S ø ´ STS; S g m t j mm r l jwµ:¶ i ¶ d ¯ f j d T m m T m STS; S STS; g t jIm d m STS; S mm g m j t r l j%;²vz ~ d ¯ f j :k²: STS; jI m T m S j vv h T T> T j d m m : S j S S S úñ Zavedenı́ modulů Zvolı́te, které moduly potřebujete. Při startu z diskety jsou jména modulů čtena programem linuxrc a zobrazena v seznamu k výběru. Při startu z CD nebo z DOSu programem loadlin má již linuxrc všechny moduly k dispozici. To sice ušetřı́ zaváděnı́, ale vyžaduje dostatečnou pamět’. Máte-li méně než 8 MB RAM, je jedinou cestou start z diskety. V seznamu použitelných modulů, které nabı́zı́ program linuxrc, vidı́te vlevo jméno modulu a vpravo stručný popis hardwaru, pro který je určen. Pro některé komponenty existuje vı́ce ovladačů, přı́padně nové ovladače v alfa verzi. Předánı́ parametrů º¼» Po nalezenı́ vhodného ovladače na něj ukážete kurzorem a stisknete ìí îï . Objevı́ se obrazovka, vyžadujı́cı́ přı́padné parametry pro tento modul. Podrobněji o těchto parametrech se dozvı́te v odst. 13.3.4 na str. 321. (Upozorňujeme zde znovu, že na rozdı́l od formátu zadávánı́ parametrů pro LILO se zde vı́ce parametrů pro tentýž modul odděluje mezerami.) 364 15.4. Program linuxrc Obrázek 15.2: Zavedenı́ modulů Obrázek 15.3: Výběr řadiče SCSI Ve většině přı́padů však nenı́ upřesňujı́cı́ popis hardwaru pomocı́ parametrů zapotřebı́ – většina ovladačů si určı́ své komponenty sama. Výjimku zde tvořı́ sı́t’ové karty a staršı́ nestandardnı́ řadiče mechanik CD. Pokud máte pochyby, pouze tedy stiskněte klávesu ìí º¼» îï . U některých modulů může rozpoznánı́ a inicializace hardwaru trvat dlouho. l| îï ) můžete Přepnutı́m na virtuálnı́ konzoli 4 (klávesová kombinace ìí ¯ m îï + ìí přitom sledovat zprávy jádra. Týká se to předevšı́m řadičů SCSI, které čekajı́, až se jim ohlásı́ všechna zařı́zenı́. Po úspěšném zavedenı́ modulů zobrazı́ program linuxrc zprávy jádra, abyste mohli posoudit, zda vše proběhlo hladce. V opačném přı́padě zde máte stopu, jak potı́že odstranit. 365 15. Speciality SuSE Linuxu Obrázek 15.4: Zadánı́ parametrů pro moduly jádra Systém / Start instalace Po zajištěnı́ plné podpory vašeho hardwaru jádrem se dostáváte k menu ¤ S>Õ769I ELQ 3S>I+=>8BI JLiK69I+=+jH=:CG?²¥ . Odsud (viz obr. 1.25 na str. 25) se můžete rozhodnout pro vı́ce instalačnı́ch kroků: ¤¼ iK69I;=+j>=:CG?+3HS5DB4K6I7JLI=>EBIH4:=Bj:J9å+=:CBJ^¥ , ¤2H=>l E:69Iöi;=mJLiK69I+=+jHA>l;=5i½ 6Õ769I EQ¥ (musı́ být znám kořenový oddı́l)a ¤S>I+=>8BI;A>l+=>Iöå;C<+8;=GiHi½é69Õ76G½ IEQä¥ (viz odst. 15.6 na str. 369). Obrázek 15.5: Výběr zdrojového média v programu linuxrc Pro instalaci záchranného systému (viz obr. 15.5) můžete vybrat různé zdroje (zdrojová média). 366 15.5. Systém nápovědy pro SuSE Linux 15.5 Systém nápovědy pro SuSE Linux Systém nápovědy je komponentově orientovaný a dá se použı́vat pomocı́ obvyklého webového prohlı́žeče (v grafice např. programem Netscape, na textové konzoli např. programem Lynx, a to lokálně nebo po sı́ti. Hlavnı́ komponentu systému nápovědy obsahuje balı́k 6L4K6G?G<NJ5j>à , série @BA:C . Podle dalšı́ch požadavků můžete ještě nainstalovat ostatnı́ balı́ky (návod k instalaci viz odst. 2.4.3 na str. 78). Hlavnı́ balı́ky instaluje YaST automaticky při volbě standardnı́ (a vyššı́) instalace, takže nemějte obavu, že se ve spoustě dokumentace k nainstalovánı́ ztratı́te. balı́k =GD:=;C<:? , série i : Apache, lokálnı́ webový server. balı́k 65@>¾ , série @+A;C : Prohledávač databáze technické podpory (SDB). balı́k 65@>¾ C5å , série @+A:C : Texty SDB, čeština. balı́k 64K65?GD:=>E , série @BA:C : Popisy balı́ků. balı́k <:AG±BI;AB?GiB< , série @+A:C : Dokumenty Howto, angličtina. balı́k j>@>D , série @+A;C : Knihy, nejčastějšı́ otázky (FAQ) atd., které poskytuje Linux Documentation Project (LDP) v HTML. balı́k 85QK=5i , série =GD : Program http-rman. balı́k JLi;ÃBÉG<+I5Q , série @BA:C : Konverze dokumentů Texinfo do formátu HTML pro webový prohlı́žeč během prohlı́ženı́. balı́k @+A:CL<:A:69I , série i : Centralizovaný dokumentačnı́ server, viz soubor 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35D;=;C9EB=>F;?;6G3G@+A:C <:A;6I:35ÞBÛ>ºBßH×HÛ£O&SG4+S>Û . balı́k <+I+@mJF , série i : Vytvořı́ index pro každý webový dokument na lokálnı́m počı́tači nebo v lokálnı́ sı́ti. Počı́tač se tak stane malým webovým prohledávačem. Balı́ky @+A:C<:A;69I a <BI+@7JF nejsou sice nezbytné, ale výrazně zlepšujı́ komfort systému nápovědy. 15.5.1 Konfigurace systému nápovědy V souboru 3H?>I7C>3587C²OCGA5i;Ã7JF se nastavı́ proměnné pro počı́tač jako stanici podle výpisu 15.5.1 (nejlépe pomocı́ programu YaST, jak je vysvětleno v odst. 2.6.11 na str. 94. (Váš počı́tač se patrně nejmenuje jako v přı́kladu <:?Bj:J5A:6 . CGA;6QKA:6²OCGALQ , proto si nastavte jeho správné jméno.) ð ú ðú ðú v ¯ kl;¾ biR l° ¦ S¦ v ¯ kl;¾:zll° ¦ S¦ ²l¾v R k rlR kl° ¦ S¦ S T ¦ ²l¾:z²v° ¦. :lS c T lS l c S T ¦ ²l¾ ¯ ;²:¿l° ¦ ;² ¯ c T lS l c ú ò ò ò ò Obsah souboru 15.5.1: Konfigurace nápovědy vhodná pro počı́tač jako server i samostatnou stanici Položka S>àBºBÞHà ¼ÙHÛBàBß udává, že program inetd (angl. inet daemon) je určen ke spuštěnı́. Tento démon mimo jiné umožňuje prohlı́ženı́ manuálových stránek 367 15. Speciality SuSE Linuxu programem http-rman. (Program http-rman proto nefunguje, je-li tato služba zakázána v souboru 3H?GI7C>35<:A;69I76²O&@B?Gi+Õ .) Dále zajistı́te, aby se při startu spustil HTTP server (program apache), a to nastavenı́m položky S>àBºHÞBà õBàBàHÚBß na Õ;?:6 . Položka ß:Ø>» SGÛBÞ(YBÛBÞ určuje, zda počı́tač sloužı́ jako dokumentačnı́ server a musı́ být nastavena na Õ;?:6 , a to i v přı́padě, kdy se jedná o stanici, která si pouze sama nabı́zı́ přı́stup k dokumentům. Položka ß:ØG» õ:ØHS>à určuje jméno dokumentačnı́ho serveru, v našem přı́kladu je to <:?Bj:J5A:6 . CGA;6QKA:6²OCGAQ . Položka ß:Ø>» º+ÜHÜ;Ø se týká bezpečnosti a určuje počı́tače, které majı́ k dokumentům přı́stup. Pokud chcete povolit přı́stup celé doméně, nezapomeňte uvést tečku před jejı́m jménem (viz uvedený přı́klad)! Nezapomeňte také, že po změně proměnných v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF je třeba zadat přı́kaz SG4:S>Û7C5AGi;Ã7JF . Při změně konfigurace s použitı́m programu YaST se to stane při jeho korektnı́m ukončenı́ automaticky. Fulltextové vyhledávánı́ lze použı́t až po vytvořenı́ indexů pro program htdig. Ve verzi SuSE Linuxu 7.0 zaberou kolem 70 MB. V adresáři 3HAGD+I;3 ±H±B±m35<+IB@7JF je potřeba během inicializace databáze zajistit alespoň volných 200 MB. Inicializace se provede zadánı́m [ \ ^] Ô¸¦bu>b O u V Y a Skript 3547698:3;6¾KJLim3;6476G?>8H4>i;@mJF načte konfiguračnı́ soubor 3HAGD+I:39±B±B±m3 <BI+@7JF:3+CGAGi;Ã;3+64K6G?H@mJLF£O CGA5i;à a vytvořı́ indexy. Po každé aktualizaci doku O ba mentů je nutno tento skript spustit znovu. 15.5.2 Konfigurace klienta Systém nápovědy se dá instalovat bud’ na každém počı́tači zvlášt’, nebo je možné mı́t společný dokumentačnı́ server pro celou lokálnı́ sı́t’. V takovém přı́padě stačı́ na klientu nainstalovat pouze balı́k @+A;C<:A:69I , série i a nastavit proměnné v konfiguračnı́m souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF podle výpisu 15.5.2. ñ ¦ ²l¾v R k rlR kl° ¦ O ²l¾:z²v° ¦. : lS c TlS lS c T ²l¾ ¯ ;²:¿l° ¦¦ ú ò ò ¦ Obsah souboru 15.5.2: Konfigurace nápovědy pro klienta Vše bude samozřejmě fungovat pouze tehdy, bude-li skutečně dokumentace na dokumentačnı́m serveru <;?+j:J5A:6 . C5A:6QKA:6èOCGAQ nainstalovaná. 15.5.3 Použitı́ systému nápovědy Pokud je výše popsaný systém nápovědy instalován, zavolá se přı́kazem 6L4K6G?G<:?Bj5D . Jiný způsob je zadat ve webovém prohlı́žeči URL <+IBIHD£° 3H3BjHA:CG=Bj5<:A:69I;3>@+A:C>3+6L4K69?G<KJGjGÃ+3:Ji;@+?GpkO<+IQNj nebo <+IHIHD° 3B39<:?+j:J5A;6²O 368 15.6. Záchranný systém SuSE CGA;6QKA:6²OCGAQN3>@BA:C>3;6 4K65?G<KJ5j>ÃB3:J i;@B?Gp£OÒ<+I5QKj , kde <:?+j:J5A;6 . GC A:6QKA;6²OCGA Q zaměnı́te jménem dokumentačnı́ho serveru. 15.6 Záchranný systém SuSE Přehled SuSE Linux obsahuje – nezávisle na instalačnı́m systému – dva záchranné prostředky, pomocı́ kterých se můžete dostat v přı́padě nouze „zvenčı́“ na všechny vaše linuxové diskové oddı́ly: startovacı́ disketu a záchranný systém, který se zavede z některého média – z diskety, CD, sı́tě nebo dokonce z FTP serveru SuSE. Záchranný systém obsahuje pečlivě vybranou sestavu standardnı́ch utilit k odstraněnı́ následků systémových katastrof – kdy jsou nedostupné disky, nekonzistentnı́ konfiguračnı́ soubory atd. Přı́prava Pro pořı́zenı́ záchranného systému potřebujete dvě bezchybné diskety: jednu startovacı́ a druhou s komprimovaným obrazem malého kořenového systému. Soubory s jejich obrazy najdete na CD v adresáři 3>@mJH69E76 . Startovacı́ disketu si zde vytvořı́te z obrazu v souboru ¾:ABA>IB@7JH69E a obraz kořenového systému je obsažen v souboru 8+?:6BC4:? . V zásadě máte tři možnosti, jak vytvořit záchrannou disketu s kořenovým systémem: ç ç Pomocı́ programu YaST, viz odst. 2.6.2 na str. 86 Z konzole linuxovými přı́kazy [ \ ^]$¸¦t9b >X YV t GX [ X gv9wª>bc ¡ t L¡ t © 9{ L9{ ] ¸d Y © 9t w v } t Y bªHbLt / b wu v 9© t L¡ t © 9{ X b H þª [ \ ^$ ç Z DOSu, bude-li např. označenı́ mechaniky s linuxovým CD 3 ° À ] _¦w 5v9bu\ Y g9b ; 5[#W GY \ À ] 5v9bu9\ Y g9b 5[#W 5Y \ _ 5[#W GY \ z L/| O O Současná záchranná disketa je přeložena s použitı́m staršı́ knihovny libc5, protože pak se na disketu vejde i editor, fdisk, e2fsck a dalšı́ programy – s použitı́m novějšı́ knihovny glibc by se jich tam vešlo méně. Záchranná disketa se nedá obvyklým způsobem připojit, protože neobsahuje přı́mo souborový systém, ale pouze jeho komprimovaný obraz – skutečný rozsah je totiž kolem 3 MB a to by se již na disketu nevešlo. Pokud si chcete obsah záchranné diskety prohlédnout, musı́te na nı́ obsažený souborový systém nejprve dekomprimovat a pak ho jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ řádně připojit – pokud vaše jádro podporuje tzv. loop-device: [ \ ^]¹¸¬w x t9w v } t Y bªHb t # bwu t vv \5t / bwu zÒa ÷ ] ¸ÔaLu V9÷5Yx t vv\5t # bLwu zÒa ÷ [ \ ^¹ ] ¸ } vu V \c \ L| \ § cvdgLvv x t vv \5t / bwu t }5V \ [ \ ^¹ Vstoupı́te-li nynı́ do adresáře 3LQ;i+I , můžete si prohlédnout obsah diskety se O O O záchranným systémem. 369 15. Speciality SuSE Linuxu Vyzkoušenou startovacı́ a záchrannou disketu chraňte na bezpečném mı́stě. Nepatrná námaha, potřebná k pořı́zenı́ záchranného systému, se nedá srovnat s obrovským úsilı́m, které byste museli vynaložit v přı́padě havárie systému, když by vám tato disketa chyběla a když by dokonce ani nešlo nastartovat z mechaniky CD (což vám Murphyho zákon spolehlivě zajistı́). Spuštěnı́ záchranného systému Záchranný systém se podobně jako instalace startuje ze startovacı́ diskety SuSE, dodávané s distribucı́, resp. ze startovacı́ho CD. Předpokládejme, že z disketové mechaniky resp. z mechaniky CD je BIOS schopen startovat (jinak je nutno změnit nastaveni BIOSu). Dále pokračujte takto: 1. Nastartujte systém ze startovacı́ diskety SuSE nebo ze startovacı́ho CD se SuSE Linuxem. Ve startovacı́ výzvě zadejte bud’ Õ;=;69IrÌ nebo QK=GiB4:=Bj . V přı́padě, že zadáte QK=GiB4;=+j , máte možnost samostatně zavést potřebné moduly jádra. 2. Postupně zadávejte jazyk, klávesnici atd. stejně jako při instalaci programem linuxrc, až se dostanete do hlavnı́ho menu. 3. V hlavnı́m menu zvolte ¤¼Li769I;=+jH=;CG?+3HS>I+=>8BI¢69Õ769IEQ:4k¥ . 4. Založte do mechaniky instalačnı́ CD se SuSE Linuxem (pokud tam již nenı́) nebo vyměňte startovacı́ disketu za disketu se záchranným systémem. Obrázek 15.6: Výběr zdrojového média pro záchranný systém ¤¼Li769I;=+jH=;CG?+3HS>I+=>8BI¢69Õ769IEQ:4k¥ zvolte menu ¤SGDB4769IKJIåB½ CL<+8;=GiBi(½é69Õ769IEQä¥ (viz obr. 1.25 na str. 25) a zadejte zdrojové médium 5. V menu (obr. 15.6): ¤»Hß:½GÞ:Ø5×P¥ : Během zaváděnı́ záchranného systému se exportuje adresář 3;C5@H8;ALQ a tı́m se umožnı́ instalace z tohoto CD. Musı́te pak spustit SuSEconfig, viz odst. 16.5 na str. 379). 370 15.6. Záchranný systém SuSE ¤ SH/DÁK ÙBë;S^¥ : Záchranný systém se zı́ská ze sı́tě přes NFS. Je zapotřebı́ předtı́m zavést ovladač pro vaši sı́t’ovou kartu, viz odst. 1.4.2 na str. 39. ¤ SH/DÁK ëBàBÚ^¥ : Záchranný systém se zı́ská ze sı́tě přes FTP. Je zapotřebı́ předtı́m zavést ovladač pro vaši sı́t’ovou kartu, viz odst. 1.4.2 na str. 39. ¤&ßKJH69EP¥ : Záchranný systém se zı́ská z disku. ¤&ßKJH69E;?GI;=À¥ : Záchranný systém se spustı́ z výše popsané diskety. Tato varianta funguje i v přı́padě, že váš počı́tač má málo paměti. Záchranný systém se nynı́ dekomprimuje, nahraje se na ramdisk, připojı́ se a spustı́ se. Tı́m je připraven k použitı́. Práce se záchranným systémem Záchranný systém vám poskytne nejméně tři virtuálnı́ konzole, zapı́nané îï až ìí ¯ m îï + ìíö ;s îï , na nichž se můžete klávesovými kombinacemi ìí ¯ m ïî + ìíö přihlásit jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ bez hesla. Klávesovou kombinacı́ ìí ¯ m îï + ìí t îï se dostanete ne systémovou konzoli a můžete si prohlédnout zprávy, které tam vypisujı́ jádro a syslog. V adresáři 35¾NJLi najdete přı́kazový interpret, souborové a sı́t’ové utility (např. program mount). Dále v adresáři 3;6L¾NJLi najdete program e2fsck pro kontrolu a opravu souborového systému a nejdůležitějšı́ programy pro správu systému jako fdisk, mkfs, mkswap, init, shutdown, spolu se sı́t’ovými utilitami ifconfig, route a netstat. Editor vi najdete v adresáři 354K68:35¾NJLi spolu s dalšı́mi nástroji (grep, find, less atd.), a rovněž program telnet. Přı́klad: Přı́stup na váš původnı́ souborový systém K připojenı́ souborového systému použijete bod připojenı́ 3LQ:iBI nebo si obvyklým způsobem vytvořı́te dalšı́ adresáře jako nové body připojenı́. Jako přı́klad vezměme, že vaše souborové systémy se připojı́ podle údajů v souboru 3H?GI7C>3>Ãm6I;=G¾ podle výpisu 15.6.1. t L¡ tb X y t L¡ t b X t L¡ tb X b 5W [x tuGb t b WG[x L| \ § L| \ § L©5[ Gu g \Gb L©5[ Gu g \Gb L©5[ Gu g \Gb { { § Obsah souboru 15.6.1: Přı́klad: soubor 3H?>I7C>3GÃm69I;=G¾ při záchraně systému Připojı́te tedy ručně v bodě připojenı́ 3 Q:i+I následujı́cı́ souborové systémy (při zachovánı́ jejich pořadı́!): \ t L¡ t9b X t }GV \ [ \ ^]t¬¸ } vu V \ t L¡ 9t b X t G} V \5tuGb [ \ ^] t¬¸ } v u V O O Nynı́ již máte přı́stup ke všem vašim souborům a můžete opravit chyby v souborech 3H?>ImC>3>Ãm69I+=G¾ , 3H?GI7C>35D:=;6B6±;@ , 3H?>ImC>3:JLiNJLIBI;=G¾ atd. – přičemž máte stále na paměti, že nynı́ ležı́ v cestě 3LQ:i+I:3>?>I7C a nikoli 3>?>I7C , což se samozřejmě dı́ky zvyku skvěle plete. 371 15. Speciality SuSE Linuxu Každý pokročilejšı́ správce či samostatný uživatel Linuxu by si měl při nejbližšı́ přı́ležitosti vytisknout obsah souboru 3H?>I7CG3>Ãm69I;=5¾ a výstup přı́kazu [ \ ^]$¸ © Y bªcg¬t L ¡ t ¨ Y bª+ O a někam si je spolehlivě založit. Za proměnnou ã disk æ si přitom dosad’te jména souborů zařı́zenı́ vašich disků, např. typicky <;@+= (viz seznam v odst. D.1 na str. 429). I zdánlivě navždy ztracené oddı́ly se kupodivu dajı́ ještě zachránit programem fdisk tak, že se jakoby znovu vytvořı́, pokud je ovšem přesně známa jejich předchozı́ fyzická poloha na disku. (Program fdisk totiž měnı́ pouze tabulky oddı́lů a nikoli obsah oddı́lů.) Přı́klad: Oprava souborového systému K poškozenı́ souborového systému docházı́ zejména pokud systém nebyl řádně zastaven, napřı́klad při výpadku napájenı́ nebo zhroucenı́ systému. Za běhu systému se těžce poškozený souborový systém opravovat nedá. Pokud se poškodı́ kořenový souborový systém, nelze ho připojit a start končı́ se zprávou â E+?>8Hi:?+j¦D:=GiNJHC;â . Pak nezbývá než opravit poškozený souborový systém zvenčı́, použitı́m záchranného systému. Záchranný systém SuSE na to obsahuje program e2fsck a dále diagnostický program dumpe2fs. To by mělo stačit na většinu problémů. Pokud nelze připojit souborový systém vinou poškozenı́ superbloku, může selhat i program ?BÉ>Ãm6BC9E . Naštěstı́ si systém udržuje dalšı́ kopie superbloku každých 8192 bloků (8193, 16385. . . ). Při spuštěnı́ programu ?BÉ>Ãm6BC9E pak použijeme volbu ½>à a volbou ½5¾ zadáme umı́stěnı́ náhradnı́ho superbloku: [ \ ^]$¸ 9 § © bLwªc © c X þ 9¬t L ¡ t ¨ ¡5[ V « Vv L Ä gG O 15.7 Rozloženı́ kláves Pro standardnı́ mapovánı́ klávesnice pro všechny programy byly provedeny změny v následujı́cı́ch souborech: 3>?>I7C>3:J iBDB4+IB8mC 394K698:'3 <NÌBÌ Þ;ô+3Hj:JL¾m3'<NÌHÌ93#<5Q7AH@Q7=GD 3>?>I7C>3;6E;?+jB3®.O <5QKAH@9Q7=5D 3>?>I7C>3;6E;?+jB3®O&?>pB87C 3>?>I7C>3;6E;?+jB3®OjH?:6B6 3>?>I7C>3;6E;?+jB3®OjH?:6B69E+?GÕ 3>?>I7C>3;CH6<OCB6L<+87C 3>?>I7C>3GI+?>85Q^CG=5D 394K698:3Bj;JL¾m3GI;?G85Q³JLi;ÃBAB3Gp+3GpHI;?G89Q 394K698:'3 <NÌBÌ Þ;ô+3Hj:JL¾m'3 <NÌHÌ93G=GDHDm½G@B?HÃH=G4mj5Im6G3'<>à;?>89Q 394K698:3;6L<:=>8;?+3>?QK=:CB6G3>ÉBoÀO¶B3;6BJLI;?H½Bj:J>6LD:3GIB?>85QK3UèO?+j 394K698:3Bj;JL¾m3HÁBAH?>87C Tyto změny majı́ vliv pouze na aplikace, které použı́vajı́ položky I;?>85Q^JLi;Ã+A nebo jejichž konfiguračnı́ soubory byly přı́mo změněny (lKJ , jH?;6B6 etc.). Aplikace, které nepocházejı́ od SuSE, je třeba přizpůsobit těmto výchozı́m nastavenı́m. 372 15.8. Lokálnı́ přizpůsobenı́ 15.8 Lokálnı́ přizpůsobenı́ Lokálnı́ nastavenı́ pro národnı́ jazyky je zajištěno proměnnými ÜB» *, definovanými v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF . Nejde přitom pouze o určenı́ jazyka pro komunikaci s jednotlivými programy, ale ještě o zprávy systému, znakové sady, pořadı́ při abecednı́m třı́děnı́ a formát časových údajů, desetinných čı́sel a peněžnı́ch částek. Jazyk pro tyto kategorie určujı́ bud’samostatné proměnné nebo nadřazená proměnná v souboru 87C²OC5AGi;Ã7JF (viz manuálová stránka pro jHA;CG=+jH? (QK=5i nÝjHA:C5=+jH? )): 1. 2. 3. 4. 5. ÞB» BÜ » B× Û;SHS>º+RHÛ;S , +Þ » BÜ » »>à(WBÚBÛ , ÞB» ÜB» »;Ø>ÜBÜ>ºBàBÛ , ÞB» ÜB» àK¼×HÛ , BÞ » BÜ » >Ù M;×HÛBÞK¼9» , Þ+» HÜ » :× ØGÙBÛBàHºBÞ(W : Tyto proměnné se exportujı́ do prostředı́ přı́kazového interpretu bez předpony Þ+» a určujı́ jednotlivé z lokalizačnı́ch kategoriı́. Proměnná ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºHÙ+RGM;º+R>Û se již dále neexportuje. Aktuálnı́ nastavenı́ se dozvı́me přı́kazem jHA:C5=+jH? . ÞB» ÜB» º+ÜBÜ : Tato proměnná, pokud je nastavena, přepı́še svou hodnotou výše uvedené proměnné. ÞB» ÜHºBÙ+R : Je výchozı́ hodnotou, pokud nenı́ nastavena žádná z výše uvedených proměnných. Þ;ØBØGà MmSGÛ;S ÜHºBÙBR : Pokud je nastavena na hodnotu i:A , pracuje uživatel ¤&8;ABA>IP¥ vždy v prostředı́ POSIX. ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºBÙBRGM;º+RHÛ : Tato proměnná má dvě funkce: určuje jazyk, se kterým se spouštı́ konfigurátor YaST a představuje výchozı́ hodnotu, pokud nenı́ nastavena proměnná Þ+» ÜHºBÙ+R . Nastavuje se v programu YaST podle výběru jazyka. Je třeba dát pozor, že proměnná ßBÛBëHº>M:ÜHà ÜHºBÙ+R5M;º+RHÛ se nepředává programem SuSEconfig dál přı́kazovému interpretu jako ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºBÙBRGM;º+RHÛ , ale jejı́ hodnota se přiřadı́ proměnné ÜHºBÙ+R . Proměnná ßBÛHëBº>M:ÜHà ÜHºBÙBRGM;º+RHÛ se v programu YaST nastavuje v menu ¤Ù;=+½ 69I+=>lKJIÁB=>åHÕBEP¥ , viz odst. 2.3.1 na str. 66. Ostatnı́ proměnné je nutno zadat editovánı́m souboru 87C²OCGA5i;Ã7JF , viz odst. 2.6.11 na str. 94, nejlépe pomocı́ programu YaST. Hodnota takové proměnné se skládá ze jména jazyka, (angl. language code), země nebo státu (angl. country code), znakové sady (angl. encoding) a dalšı́ volby (angl. modifier). Dı́lčı́ položky se oddělujı́ speciálnı́mi znaky: ÜHºHÙ+RBá7ã jH=5i+FH4:=>F+?mæ"!)! ã »+Ø9M;ÙBàBÞ)WKæ%$kOÛHi7CGAH@mJ iBFI!bÂ5×;A>@mJ9ÃmJ5?58$)$ Přı́klad: ÜHºHÙ+RBámCB6 »2PO¼5S+ØB½H·H·Bn(+½HÉ Toto je (bohužel historicky vzniklé) vymezenı́ fiktivnı́ho „jazyka“ českoslovenštiny pro zemi Česko (tj. stručně češtiny :-) se znakovou sadou ¼5SBØB½H·B·Bn)+½HÉ . Použitelné kombinace dı́lčı́ch položek najdeme v souboru 394K698:3Bj;JL¾m3 jHA;CG=+jH? . Popis „na mı́ru“ ve formě souboru dostaneme přı́kazem j>A:CG=+jH?>@+?Hà ze souborů v adresáři 354K698:3+6<:=>8;?B3:J;Ì·Gi . Přı́klad: Soubor s popisem pro @+? ßBÛ H ?G4+8;APOÒM;àBë:½H· dostaneme přı́kazem 373 15. Speciality SuSE Linuxu v c © 9Ç5cLþd ZO u Kv zÐ5Ç5cLþ [ \ ^] Ô¸¬gv9w [ g © c Y Z/ u ¬ O ba Pokud nenı́ pro systémové zprávy rozlišena země, soubory systémových zpráv se ukládajı́ do adresáře přı́slušného jazyka (např. CB6 ). Napřı́klad bude-li proměnná Ü>ºBÙ+R nastavena na hodnotu CB6 »(2 a hledaný soubor systémových zpráv nenajdeme v adresáři 3547698:3;6<;=>8;?+3Bj>A:CG=+jG?+3+CB6'XG»2H3>ÜH» X5×HÛ;S>S>º+R>Û+S , je třeba ho hledat v adresáři 394K698:3;6L<:=>8;?+3HjHA:CG=+jG?+3;C>6>3GÜB»X5×BÛBSBS>ºBR>Û+S . Rovněž je zde možno stanovit pořadı́, např. pro češtinu à slovenštinu to bude: ÜH» ×BÛ;SBS>ºBRHÛ;SHámCH6X>»2PO¼5S+Ø>½H·H·Bn)B½HÉÀ°CB6'X>SGê£O¼5S+ØH½>·H·Bn(H½HÉ n +½>É ) rozlišuje napřı́klad Emacs. Proto Pořadı́ znakových sad (zde ¼5S+ØB½>·B·B( pracuje-li v Unicode na xtermu, je potřeba ještě zadat M;àBë:½>· . Program SuSEconfig čte tyto proměnné ze souboru 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF a výsledek zapisuje do souborů 3H?>ImC>3HSG4:SGÛ7CGAGi;ÃmJF:39DB8;A>Ã7J9jH? a 3H?>I7CG3 S54:S>Û7CGA5i;Ã7JF:3+CB6<OCH6L<+8:C . Dále skript 3>?>I7C>35DB8;AHÃ7JGj>? použije soubor 3>?>I7C>3HS54:S>Û7CGA5i;Ã7JF:39DB8;AGÃ7J5jH? resp. skript 3H?>I7CG3;CB6<OCB6<+87C použije soubor 3H?>ImC>3HSG4:SGÛ7CGAGi;ÃmJF;3;CH6L<O CB6L<+8mC . Tı́m se nastavenı́ rozšı́řı́ po systému. Uživatel může tato nastavenı́ přepsat zadánı́m v souboru ´G3®Oq¾;=:6<+87C . Tak napřı́klad ten, komu nevyhovuje CH6 » 2 , může v rámci svého sezenı́ přepnout na angličtinu: ÜH» GX ×BÛ;SHS>º+RHÛ;S>á+?Gi MmSPO¼5S+ØB½H·H·Bn(+½7ÌLn Možné problémy ç Pro správnou práci s desetinnými čı́sly v češtině nestačı́ pouze nastavit proměnnou ÜHºBÙ+R na CB6 . Aby např. knihovna glibc našla správnou hodnotu v souboru 3547698:3;6<;=>8;?+3Bj>A:CG=+jG?+3;CH6'XG»2H3>ÜB»X5ÙGM;×BÛ>ÞK¼» , je třeba nastavit přı́mo proměnnou ÜB» Ù>M+×BÛBÞK¼9» na hodnotu CB6 »2 . Dalšı́ informace ç ç ç 374 The GNU C Library Reference Manual, kapitola „Locales and Internationalization“ – balı́k F:j:JL¾KCG½:JLi;Ã+A , série @+A:C . Markus Kuhn, UTF-8 and Unicode FAQ for Unix/Linux, najdeme zatı́m na <+IBIHD°3B35±B±B±£OC>j®OC5=LQÿO=:C²O4BE;3:´QmFBE+ÉHnB354Bi7JHC5A>@B?POq<HI5QKj . Unicode-Howto, autor Bruno Haible, je v souboru 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3 <;AG±+I;A+3>?Gim35<+I9QNjB39MHiNJHC5A>@B?+½+õ;Ø Hà:Ø®O<BI9QNj . Kapitola 16 Koncepce startovánı́ SuSE Linuxu Startovánı́ a inicializace unixového systému bývajı́ ořı́škem i pro zkušeného administrátora. Tato kapitola přinášı́ stručný úvod do koncepce startovánı́ SuSE Linuxu, která je sice o něco složitějšı́, ale zato pružnějšı́ než v jiných distribucı́ch. Úvodnı́ hlášenı́ âM+iKCGALQ:D+8;?:6H6+JLi+FÜ7JLiB4Bp£OBOBOâ ukazuje, že od této chvı́le bude celý hardware řı́dit linuxové ☞jádro, které nejprve zjistı́ nastavenı́ v BIOSu a inicializuje základnı́ hardware. Dále jednotlivé ovladače identifikujı́ a inicializujı́ dalšı́ komponenty. Po kontrole diskových oddı́lů a připojenı́ kořenového souborového systému spustı́ jádro program init, který nastartuje vlastnı́ systém a všechny jeho služby. Jádro dále řı́dı́ celý systém včetně všech přı́stupů k hardwaru a přidělovánı́ času CPU. 16.1 Program init Program init inicializuje všechny dalšı́ procesy, představuje tedy „otce všech procesů“. Mezi všemi programy má zvláštnı́ roli: spouštı́ ho přı́mo jádro a je imunnı́ proti signálu 9, který normálně ukončı́ každý proces. Všechny dalšı́ procesy pak program init spouštı́ bud’ sám, nebo některý z jeho potomků. Program init se konfiguruje centrálně v souboru 3>?>I7C>3:J iNJIBI;=5¾ , kde se definujı́ úrovně běhu (angl. runlevel) (vı́ce o nich v dalšı́m odstavci) a kde se určı́, které služby a démony majı́ být na jednotlivých úrovnı́ch k dispozici. Podle údajů v souboru 3>?>I7C>3:J iNJIBI;=5¾ pak program init spouštı́ různé skripty, které jsou z důvodu přehlednosti umı́stěny ve společném adresáři 3H?>I7C>3 JLiKJI£O&@ . Celý postup startu systému (a stejně tak i jeho zastavenı́) má tedy na starost program (a stejnojmenný proces) init. Z tohoto hlediska lze chápat činnost jádra jako proces na pozadı́, jehož úlohou je udržovat všechny ostatnı́ procesy a přidělovat hardware a čas CPU podle požadavků ostatnı́ch programů. 16.2 Úrovně běhu V Linuxu existujı́ různé úrovně běhu, které definujı́, v jakém stavu se nacházı́ systém. Standardnı́ úroveň běhu, které systém dosáhne po startu, je uvedena v souboru 3H?>ImC>3:JLiNJLIBI;=G¾ v položce J iNJI+@+?>Ã+=G4mjGI . Obvykle je to úroveň µ nebo n (viz tabulka 16.1 na následujı́cı́ straně). Alternativou je zadat požadovanou úroveň běhu při startu (např. ze startovacı́ výzvy LILO). Všechny parametry, které jádro samo nepoužije, totiž předá beze změny procesu init. 375 16. Koncepce startovánı́ SuSE Linuxu Aby šlo později úroveň běhu změnit, lze zavolat program init s udánı́m požadované úrovně běhu (což je dovoleno pouze superuživateli). Napřı́klad přı́kazem vv \ Z/[ \O^]t_ YV>Y \ přejde systém do jednouživatelského režimu (angl. single user mode), vhodného pro správu systému. Po ukončenı́ této práce administrátor opět zadá vv \ Z/[ \O^]t_ YV>Y \¬ čı́mž systém přejde opět na normálnı́ úroveň běhu, na které běžı́ potřebné služby a kde se mohou přihlašovat uživatelé. Tabulka 16.1 podává přehled o dostupných úrovnı́ch běhu. Poznámka: Úroveň běhu 2 se nedá použı́t, pokud je oddı́l 3547698 připojen přes NFS! Úroveň běhu 0 S 1 2 3 4 5 6 Význam Stop (angl. System halt) Jednouživatelský režim, US klávesnice (angl. Single user mode) Jednouživatelský režim (angl. Single user mode) Lokálnı́ vı́ceuživatelský režim bez sı́tě (angl. Local multiuser without remote network (např. NFS)) Plně vı́ceuživatelský režim se sı́tı́ (angl. Full multiuser with network) Nepoužito Plně vı́ceuživatelský režim se sı́tı́ a KDM (standard), GDM nebo XDM (angl. Full multiuser with network and xdm) Restart (angl. System reboot) Tabulka 16.1: Seznam platných úrovnı́ běhu Z uvedeného bezprostředně plyne, že systém se dá zastavit zadánı́m vv \ Z/[ \O^]t_ YV>Y \¬{ přı́padně restartovat zadánı́m vv \ Z/[ \O^]t_ YV>Y \¬ Máte-li na počı́tači nainstalovaný systém X Window (kap. 7 na str. 181) a přejete-li si, aby se uživatel přihlašoval přı́mo v grafickém prostředı́, můžete nastavit standardnı́ úroveň běhu pomocı́ programu YaST na hodnotu n (viz odst. 2.6.4 na str. 89. Předtı́m si ovšem vyzkoušejte přı́kazem vv \ Z/[ \O^]t_ YV>Y \¦y zda se systém bude chovat podle vašich představ. 376 16.3. Změna úrovně běhu Doporučuje se velká opatrnost, chcete-li do souboru 3H?>I7CG3:JLiNJIHI;=G¾ zasahovat ručně. Jeho poškozenı́ totiž může vést k neschopnosti systému Ä řádně nastartovat. Pokud se to stane, je zde ještě možnost z výzvy zavaděče LILO zadat parametr JLiNJIBá;35¾NJLi:35¾:=:6< , čı́mž se vám objevı́ přı́mo výzva přı́kazového procesoru: ¾:AHA>I£°Nj:JLiB4+p JLiKJI+á;35¾KJLim35¾:=;6< (viz odst. na str. 98). 16.3 Změna úrovně běhu Při změně úrovně běhu se nejprve spustı́ tzv. stop-skripty, které ukončı́ činnost některých programů současné úrovně. Dále se spustı́ start-skripty nové úrovně a tı́m se zpravidla spustı́ i řada programů. Pro názornost zde ukážeme přı́klad změny úrovně běhu z hodnoty 3 na 5: ç ¤8+ABA>IP¥ ) sdělı́ procesu init, že se má změnit úroveň vv \ Z/[ \O^]t_ YV>Y \¦y Administrátor (uživatel běhu: ç ç Podle konfiguračnı́ho souboru 3H?>I7C>3;JLiNJIBI+=G¾ init usoudı́, že má spustit skript 3>?>I7C>3:J iNJI£O&@+3G87C s novou úrovnı́ běhu jakožto parametrem. Nynı́ volá program rc ty stop-skripty současné úrovně běhu, jimž neodpovı́dajı́ start-skripty v nové úrovni. V našem přı́padě jsou to ty skripty, jež se nalézajı́ v adresáři 3H?GI7C>3:JLiKJI£O&@;3587CGµPOq@ (stará úroveň běhu byla µ ) a začı́najı́ pı́smenem ¤êP¥ 1. Po pı́smenu ¤&êP¥ následuje čı́slo, udávajı́cı́ pořadı́, aby byly respektovány přı́padné závislosti mezi programy. Nakonec se zavolajı́ start-skripty nové úrovně běhu, které v našem přı́padě ležı́ v adresáři 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@;3G8mCGnPO@ a začı́najı́ pı́smenem ¤SÀ¥ . Rovněž zde se dodržuje pořadı́. ç Pokud se stane, že změnı́te úroveň běhu na úroveň právě běžı́cı́ (tj. např. z úrovně 3 opět na úroveň 3), přečte program init pouze svůj konfiguračnı́ soubor 3H?>ImC>3:JLiNJLIBI;=G¾ a zjistı́, zda i v rámci téže úrovně nejsou nějaké změny. Pokud je najde, provede přı́slušné kroky (napřı́klad spustı́ program F;?GIBIBÕ pro dalšı́ konzoli). 16.4 Init skripty Skripty v adresáři 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@ se dělı́ do dvou kategoriı́: ç ç Skripty, které program init volá přı́mo – to je přı́pad startu a korektnı́ho zastavenı́ systému (např. klávesovou kombinacı́ ìí m d ïî + ìí ¯ m îï + ìí ú îï ). Skripty, které program init volá nepřı́mo – to se stane při změně úrovnı́ běhu. Spustı́ se skript /etc/init.d/rc volajı́cı́ správné skripty ve správném pořadı́. Jména stop-skriptů začı́najı́ pı́smenem uÅÆ (angl. kill), zatı́mco jména start-skriptů začı́najı́ pı́smenem Çv(Æ (angl. start). 1 377 16. Koncepce startovánı́ SuSE Linuxu Skripty pro změnu úrovně běhu se rovněž nalézajı́ v adresáři 3H?GI7C>3:JLiKJI£O&@ , ale volajı́ se pomocı́ sysmbolických odkazů z jednoho z adresářů počı́naje 3>?>I7C>3:J iNJI£O&@+3G87CGoPO@ až po 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@;3G8mCGôPO@ . To je velmi názorné a zabraňuje to duplicitě skriptů, použitých pro vı́ce úrovnı́ běhu. Každý z těchto skriptů se dá volat jako start-skript i stop-skript, rozlišujı́ proto parametry 69I;=G8BI a 69I;AGD . Navı́c rozlišujı́ skripty parametry 8+?:69I;=>8HI , 8+?+jHAB=H@ , Ã+A>8mCG?+½G8;?BjHAB=H@ a 6I;=>IH4K6 . Význam všech voleb je v tabulce 16.2. Volba 69I;=>8HI 69I;AGD 8;?:69I+=>8BI 8;?+jHAH=H@ Ã+A>87C5?+½G8;?+j>AB=H@ 69I;=>I>4K6 Význam Spustit službu Ukončit službu Pokud služba běžı́, ukončit ji a znovu spustit, pokud neběžı́, pouze spustit Znovu načı́st konfiguraci služby, aniž by se zastavovala a spouštěla Totéž jak 8;?+jHAH=H@ , pokud to služba podporuje, jinak jako 8+?:69I;=>8HI zobrazit aktuálnı́ status Tabulka 16.2: Přehled voleb init skriptů Přı́klad: Při opuštěnı́ úrovně běhu 3 je skript 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@;3G8mCGµPO@+3 ê);oGi:?>I>±:A>8BE jednı́m ze spuštěných skriptů. Program 3H?GI7C>3:JLiKJI£O&@;3587C volá skript 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@;35i:?>IG±:A>8>E s parametrem 69I;AGD . Při vstupu do úrovně běhu 5 se spustı́ tentýž skript, ale s parametrem 69I;=G8BI . Odkazy v podadresářı́ch pro jednotlivé úrovně běhu sloužı́ pouze k tomu, aby umožnily přiřadit skripty úrovnı́m běhu. Vytvořenı́ a odstraněnı́ potřebných odkazů provádı́ program insserv při instalaci a deinstalaci balı́ků – viz manuálová stránka pro JLi76B6G?>8Bl (QK=Gié· JLiK6B6G?G8Bl ). V dalšı́m najdete krátký popis startovacı́ho a ukončovacı́ho skriptu spolu s řı́dicı́m skriptem: ç 378 boot Spouštı́ se při startu systému přı́mo z programu init. Je nezávislý na požadované výsledné úrovni běhu a provádı́ se pouze jednou. Spustı́ se démon jádra, který zajistı́ zavedenı́ modulů jádra. Zkontrolujı́ se souborové systémy, zrušı́ se některé nadbytečné soubory v adresáři 3Gl+=>8:3BjHA;C9E a sı́t’ se nakonfiguruje pro loopback device (pokud je to nastaveno v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF ). Dále se nastavı́ systémový čas. Pokud se stane chyba při automatické opravě souborového systému, má systémový administrátor možnost po zadánı́ hesla dodat dalšı́ informace přispı́vajı́cı́ k jejı́mu odstraněnı́. Dále se vykonajı́ všechny skripty v adresáři 3H?>I7CG3:JLiNJIkO&@;35¾:AHA>I£O@ začı́najı́cı́ pı́smenem ¤ SÀ¥ . Je to proto vhodné mı́sto pro vaše rozšı́řenı́ o ty kroky, které by měl systém dělat pouze při startu. Nakonec se spustı́ skript boot.local. 16.5. Konfiguračnı́ skripty SuSE ç ç ç ç boot.local Zde můžete přidat dalšı́ přı́kazy, které se majı́ provést při startu, než se začne zvyšovat úroveň běhu. Funkčnı́ obdobou v dosových systémech je soubor º>M;à;ØGÛ(<BÛ+»PO.+ºBà . boot.setup Všeobecná nastavenı́ při přechodu z jednouživatelského režimu (angl. single user mode) na libovolnou vyššı́ úroveň běhu, napřı́klad rozloženı́ kláves a konfigurace konzole. halt Tento skript se spouštı́ při přechodech na úrovně běhu 0 nebo 6. Proto se může zavolat jak pod jménem <;=+jGI , tak i 8;?G¾:ABAGI , a podle předaného jména se systém znovu nastartuje nebo ukončı́. rc Řı́dicı́ skript pro změnu úrovně běhu. Spouštı́ nejprve stop-skripty současné úrovně a po nich start-skripty nové úrovně. Do této kostry můžete vhodně zasadit své vlastnı́ skripty. Šablonu na to najdete v souboru 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@;3;69E;?Bj>?>I;A9i . Pro konfiguraci spuštěnı́ vlastnı́ho skriptu v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF zde vytvořte proměnnou ã START služba æ . Dodatečné parametry lze uvést v přı́padě potřeby také do souboru 3H?>I7C>3587C²OCGA5i;Ã7JF (viz např. skript 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@;3GFHDGQ ). Nynı́ potřebujete vytvořit odkazy na váš skript v odpovı́dajı́cı́m adresáři 87C'È®O&@ , aby se zajistilo jeho spuštěnı́ při změně úrovnı́ běhu – viz odst. 16.3 na str. 377, kde je i pravidlo pro jména odkazů. Technické detaily popisuje manuálová stránka pro JLiNJIkO&@ (QK=Gié¶ JLiNJI£O@ ). Při vytvořenı́ vlastnı́ch skriptů zachovejte opatrnost, chybný skript může způsobit ztrátu komunikace – viz odst. 16.2 na str. 375, kde najdete tip, jak v nouzi obejı́t program J iNJI . 16.5 Konfiguračnı́ skripty SuSE Prakticky celá konfigurace SuSE Linuxu je otázkou centrálnı́ho konfiguračnı́ho souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , kde je řada proměnných, vyhodnocovaných také i init-skripty. Každý ze skriptů v adresáři 3H?>I7CG3:JLiNJIkO&@ použije jako prvnı́ soubor 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , kde převezme platné hodnoty jednotlivých proměnných. Počı́naje SuSE Linuxem 6.0 ukládajı́ balı́ky, vyžadujı́cı́ velký počet nastavenı́, své proměnné do jednotlivých souborů 3H?>ImCG3587C³OCGA5i+ÃmJF£Oq@ . Přı́klady jsou balı́k 6G?Gi+@9QK=mJGj nebo balı́k JO:j (ISDN). V dalšı́m se bude kvůli zjednodušenı́ jednat pouze o soubor 3H?>ImC>3G87C²O CGA5i;Ã7JF , a to i pokud se s nı́m název a umı́stěnı́ konfiguračnı́ho souboru nekryje. Dále vznikne mnoho dalšı́ch konfiguračnı́ch souborů ze souboru 3H?>I7CG3G87C²O CGA5i;Ã7JF , což zajišt’uje program /sbin/SuSEconfig. Tak napřı́klad po změnách v sı́t’ové konfiguraci se nově vytvořı́ soubor 3H?>ImC>35<:A:6I£OCGAGi+à , protože na těchto změnách závisı́. 379 16. Koncepce startovánı́ SuSE Linuxu Po změnách v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF musı́te vždy zavolat program SuSEconfig, abyste tak zajistili, že se vaše změny rozšı́řı́ i do závislých konfiguračnı́ch souborů. Použijete-li na konfiguraci program YaST, nemusı́te se o to starat, protože ten zavolá program SuSEconfig při korektnı́m ukončenı́ automaticky. Tato koncepce vám umožnı́ provést zásadnı́ změny v konfiguraci, aniž byste museli restartovat počı́tač. Některé změny však jdou tak daleko, že je třeba restartovat alespoň některé jimi ovlivněné programy. To je typické napřı́klad u konfigurace sı́tě (viz odst. 4.2 na str. 126), kde zadánı́m přı́kazů [ \ ^] Ô¸ [ \ ^] Ô¸ O ba O ba w V# \ W v ö ª b\5v x w #V \ W v ö ª b\ [ \ dosáhneme toho, že změnou postižené programy se restartujı́. Jak zde vidı́te, init-skripty lze spouštět i manuálně. Obecně se doporučuje pro konfiguraci: ç Uved’te systém do jednouživatelského režimu (angl. single user mode), tj. úroveň běhu 1: 9[ \ r]¹¸ YV>Y \ ç O ç ç Proved’te požadované změny v konfiguračnı́m souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , a to libovolným editorem nebo programem YaST v menu ¤2QC5iNJI¢E;AGi:½ ÃmJFH4+8;=;C+J^¥ . Spust’te program SuSEconfig, aby se změny projevily i v závislých konfiguračnı́ch souborech. Pokud jste použili program YaST, stane se to automaticky. Vrat’te systém na původnı́ úroveň běhu: 9[ \ r]¹¸ YV>Y \¦ O Tento postup je nutné dodržovat při hlubšı́ch zásazı́ch do systému, jako je napřı́klad změna konfigurace sı́tě. V přı́padě jednoduchých změn nenı́ zapotřebı́ přechod do jednouživatelského režimu – zde stačı́ pouze znovu spustit programy, kterých se změna týkala. Automatickou konfiguraci programem SuSEconfig lze vypnout tak, že se proměnná ã ENABLE SUSECONFIG æ v souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF nastavı́ na hodnotu i;A . Je to ovšem i cesta, jak současně ztratit instalačnı́ podporu SuSE. Rovněž je možné potlačit automatickou konfiguraci částečně, a to pomocı́ k tomu určených proměnných v souboru 8mC²OCGAGi+Ã7JF . 380 Část VII Bezpečnost a dalšı́ tipy 381 Kapitola 17 Linux a bezpečnost 17.1 Základy Než se dostaneme k jednotlivým ochranným mechanismům, pokusı́me se vysvětlit, co všechno bezpečnost resp. zabezpečenı́ počı́tače znamená. Jedná se předevšı́m o následujı́cı́ požadavky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. Ochrana zdrojů Přı́stup k informacı́m Dostupnost dat Integrita dat Důvěrnost dat (soudnı́ spisy, lékařské záznamy, bankovnı́ transakce) Ochrana soukromı́ Tajemstvı́ skutečně bezpečného systému spočı́vá v souhře všech těchto požadavků. Navı́c se nejedná pouze o zabezpečenı́ proti přı́stupu neoprávněné osoby, ale také proti selhánı́ hardwaru, jako je napřı́klad výpadek disku a současně vadné zálohovacı́ médium. Pokud váš systém zpracovává transakce, je třeba držet se také ještě předpisů pro vedenı́ účetnictvı́, tj. napřı́klad zamezit přı́stup neoprávněné osoby k datům a uchovávat data o každé transakci nejméně po dobu 10 let. Pravidelné zálohovánı́ je základem každé bezpečnostnı́ koncepce. Patřı́ sem i namátková kontrola integrity zálohy, tj. zda z nı́ lze bez problémů obnovit všechna zálohovaná data. Obvyklé zdroje ohroženı́ počı́tačového systému jsou následujı́cı́: Uživatelé – jejich přı́mé připojenı́ představuje patrně největšı́ bezpečnostnı́ riziko, a to jak vinou přı́padné chybné obsluhy, tak i úmyslným vnitřnı́m napadenı́m v rámci podniku. Sı́t’ – přes vzdálené připojenı́, typicky přes Internet, může být váš linuxový systém ohledáván automatickými nástroji a postupně testován, zda neobsahuje vhodnou bezpečnostnı́ dı́ru. Po nalezenı́ takové skuliny se útočnı́k (zpravidla opět automaticky pomocı́ skriptů) „zabydlı́ “ v systému, nechá ho běžet a čeká na přı́ležitost, kdy bude moci svůj nově zı́skaný přı́stup využı́t. Fyzické proniknutı́ – vloupánı́ se k serveru a start z diskety, krádež, sabotáž. 383 17. Linux a bezpečnost Živelné události – počı́tačový systém zpravidla nevydržı́ povodeň, požár či zemětřesenı́. Vadný hardware nebo software – at’ již chybou v návrhu nebo selhánı́m funkce. Mohou tı́m být ohrožena nejen data (napřı́klad občasnými výpadky diskového řadiče), ale i samotná bezpečnost systému. Pamět’ová média – jako diskety, pásky, CD a výměnné disky – se mohou poškodit nebo mohou být úmyslně či neúmyslně odcizena. Elektromagnetické vyzařovánı́ – vycházı́ z každého počı́tače, monitoru či sı́t’ového kabelu. Pomocı́ složitého odposlouchávacı́ho zařı́zenı́ z něj lze částečně nebo úplně rekonstruovat původnı́ informace a monitorovat tak váš systém. Vyzařovánı́ se často šı́ři i podél různých vedenı́ (voda, vzduchotechnika, elektrická sı́t’) na značné vzdálenosti. Navzdory všeobecně rozšı́řenému mı́něnı́ vyzařujı́ dokonce i některé monitory LCD. V dalšı́m se soustředı́me na prvé dvě možnosti, představujı́cı́ riziko ze strany uživatelů a sı́tě, jež může promyšlené nasazenı́ SuSE Linuxu z podstatné části eliminovat. Zbývajı́cı́ rizikové faktory již privátnı́ho uživatele tolik nezajı́majı́ a při budovánı́ firemnı́ sı́tě se jim musı́ věnovat přı́slušnı́ zodpovědnı́ pracovnı́ci. V odst. 17.1.1 a 17.1.2 na str. 387 nejprve rozebereme možné formy útoku, dřı́ve než v odst. 17.2 na str. 389 představı́me jednotlivé nástroje, které nabı́zı́ SuSE Linux 7.1. Na závěr ještě přidáme několik všeobecně platných doporučenı́. 17.1.1 Lokálnı́ zabezpečenı́ Vhodným začátkem je pamatovat na zabezpečenı́ soukromého počı́tače v lokálnı́ sı́ti. I zde jsou namı́stě určitá opatřenı́, třebaže nenı́ připojen k sı́ti nebo se připojuje pouze občas přes vytáčenou linku. Představte si, že vám někým přivedený host provede na vašı́ domácı́ party kanadský žertı́k a smaže vám disk, na kterém byla vaše disertačnı́ práce. Přitom ještě včera nebylo pozdě si data zabezpečit... Hesla Linux jakožto vı́ceuživatelský operačnı́ systém nabı́zı́ nejen nástroje pro správu uživatelů, ale i kompletnı́ autentikačnı́ mechanismus. Třebaže se to zpočátku může zdát nepřı́jemné, hesla představujı́ dobrou ochranu proti cizı́mu proniknutı́. Zajistěte proto, aby každý uživatel použı́val plnohodnotné heslo 1 . Nezapomeňte se přesvědčit, že na vašem systému nezůstal žádný automaticky vytvořený „vzorový uživatel“ bez hesla či s průhledným heslem – to je názorná ukázka bezpečnostnı́ dı́ry, kterou se útočnı́k může časem dostat i na vytouženého uživatele ¤8;ABAGIP¥ , jehož heslo byste měli zvláště střežit. V přı́padě fyzického proniknutı́ k počı́tači však nepomůže ani sebelepšı́ linuxové heslo. Zde je třeba všemi prostředky zabránit nebo alespoň co nejvı́ce 1 384 O výběru hesla již bylo napsáno dostatek pravidel, užitečné rady najdete v odst. 17.4 na str. 396. 17.1. Základy ztı́žit nastartovánı́ počı́tače z externı́ho média (zpravidla startovacı́ diskety), aby se útočnı́k nemohl přihlásit jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ , aniž by znal heslo. Prvnı́m opatřenı́m je zakázat v BIOSu počı́tače start z čehokoli jiného než z média se startovacı́m oddı́lem Linuxu (v BIOSu je to zpravidla DISK C). Aby nemohl útočnı́k tento zákaz v BIOSu zrušit, doporučuje se ještě nastavit heslo pro přı́stup k nastavenı́ BIOSu. (To nemá co dělat s Linuxem, ale s hardwarem – toto heslo se uložı́ na základnı́ desce počı́tače do paměti CMOS nebo FLASH.) Pokud toto heslo zapomenete, je třeba odšroubovat kryt počı́tače a smazat ho v paměti počı́tače jumperem podle návodu k základnı́ desce. Aby útočnı́k nemohl udělat ani toto, je třeba kryt zamykat. Dalšı́ již náročnějšı́ kroky jsou mechanicky upevnit celý počı́tač, aby nešel rozebrat ani odnést, či pečlivě zamykat nebo dokonce střežit mı́stnost se servery. Při použitı́ LILO je vhodné v souboru 3H?GI7C>3Bj:J5jHAPOCGA5i;à uvést volbu 8;?;69IB8KJHCI;?H@ spolu s heslem. Soubor 3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;à smı́ být čitelný pouze pro uživatele ¤8;AHA>IP¥ . Zajı́mavý je balı́k ÁHAG<Bi ze série 65?:C , obsahujı́cı́ program pro uhádnutı́ přı́liš snadných hesel. Může posloužit správci systému, aby přesvědčil uživatele, že je třeba zvolit si bezpečnějšı́ heslo. Přı́stupová práva Žádný uživatel by neměl mı́t nastavena přı́liš vysoká práva, aby při úmyslném či neúmyslném ohroženı́ systému mohl způsobit jen minimálnı́ škodu. Rovněž přihlašovat se jako ¤&8;ABA>IP¥ by nemělo být povoleno každému a dokonce i sám správce systému v době, kdy pracuje na běžných úlohách, by měl být přihlášen jako jeden z uživatelů. Je to dobrý filtr proti vlastnı́m neúmyslným chybám, které se vždycky najdou ɽ Přetečenı́ úseku paměti a jiné útoky Velice populárnı́ metodou mezi ctižádostivými hackery je zı́skat vytoužená práva uživatele ¤8;ABAGIP¥ na cizı́m počı́tači záměrně vyvolaným přetečenı́m některého úseku paměti, známým jako „buffer overrun“ nebo „stack smashing“. Cı́lem útočnı́ka je přepsat statická pole v uživatelském zásobnı́ku spuštěného programu (např. zadánı́m nesmyslně dlouhých hodnot sousednı́ch proměnných) obsahem, který spustı́ nějaký přı́kaz – v ideálnı́m přı́padě samotný přı́kazový interpret. Kandidáty k útoku zde představujı́ programy s pevnými mezemi polı́, kde programátor nezajistil kontrolu jejich přetečenı́ (typicky textové řetězce v jazyku C). Zvláštnı́ pozornosti hackerů se těšı́ programy s nastaveným suid-bitem nebo sgid-bitem, které se spustı́ s právy vlastnı́ka spuštěného souboru namı́sto práv uživatele, který spuštěnı́ způsobil. Typicky se jedná o dočasné přidělenı́ práv uživatele ¤&8;ABA>IP¥ programům přistupujı́cı́m k systémovým souborům (např. přı́kaz D:=:6B6±+@ ), které by jinak obyčejný uživatel nesměl spustit. 385 17. Linux a bezpečnost Cı́lem kvalitnı́ch distribucı́, jakou se snažı́ být i SuSE Linux, je udržet minimálnı́ počet takových programů a ty zabezpečit proti útoku. Dále se doporučuje sledovat internetové linuxové stránky a v přı́padě ohlášenı́ nové bezpečnostnı́ dı́ry neprodleně použı́t tam uvedená doporučená opatřenı́, která bývajı́ zpravidla účinná. Dalšı́ forma útoku na privilegované programy a běžı́cı́ služby může být tzv. „link attack“. Vinou programů, pracujı́cı́ch ve veřejně přı́stupných adresářı́ch, lze převést data do zcela odlišných souborů, čı́mž se zpochybnı́ bezpečnost systému, přı́padně se systém zcela zhroutı́. Aby se omezil počet suid- a sgid-souborů, je možné v SuSE Linuxu pomocı́ konfigurátoru YaST v menu ¤SGDB8 >l;=Ý69Õm69I EQ:4P¥ , ¤Ù;=:6I;=>l;?Gi¾:?Hå+½ D;?i:A:6IKJ69Õ76I EQ:4k¥ ve formuláři ¤Ú)H69IH4HD:A>l ¦D+8 >l;=E 6GAG4B¾;A>8)ÊGQ i;=:69I;=>l7JIi:=P°G¥ zadat ¾:?>å>D:?i přı́padně D;=>8;=Gi:A:J9@>i . Jaká práva se nastavı́, o tom se pak přesvědčı́te v souborech 3H?>I7C>39D:?>85Q³J>6B6+J5AGi76èO69?:C4B8+? a 3H?>I7CG35D:?>85Q^JH6B6+J5A5iK6èOqD+=>8+=5i:A:J9@ . Než se však rozhodnete pro volbu D:=G8;=Gi:AmJ@ , ujistěte se prosı́m, že tı́m nebude systém přı́liš okleštěn. Složitost a rozsáhlost kódu systému X Window (XFree86) pravidelně přitahuje pozornost hackerů. Reakcı́ ze strany SuSE Linuxu bylo, že X server a přı́slušné knihovny již nemajı́ nastavený suid-bit. Za jistých okolnostı́ to ovšem může být brzdou v komunikaci klient-server. Pro spouštěnı́ vzdálených programů pod X Window je nejvhodnějšı́ použı́t balı́k 6B6< ze série 65?:C . Pro jeho komerčnı́ využitı́ se laskavě seznamte s licenčnı́mi podmı́nkami v souboru 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35D+=:C9EB=>F+?:6G3+6B6 <m3G»;Ø5Ú)WK¼ Ù+R . Program ssh existuje i ve verzı́ch pro jiné platformy než Linux. Přes jeho bezpečnost nenı́ tzv. X11 forwarding stále bez rizika, a proto se mu pokuste vyhnout. Na kritických serverech (souborové servery, ftp servery, routery) se z důvodu dosaženı́ maximálnı́ho výkonu systém X Window stejně nedoporučuje, a tak tam tento bezpečnostnı́ problém odpadá. Viry a trojské koně Ještě donedávna byly různé typy virů postrachem, a to nejen domácı́ch, ale i firemnı́ch počı́tačů, protože přenos dosových programů na disketách představoval ideálnı́ půdu pro jejich šı́řenı́. Dosud jsou však naštěstı́ známy pouze 2 (slovy dva :-) viry schopné života pod Linuxem. Je to zejména dı́ky tomu, že aplikačnı́ programy pod Linuxem jsou pravidelně rekompilovány z revidovaných zdrojů, navı́c základ SuSE Linuxu lze považovat za čistý, takže pokud se budete držet prvého pravidla 1 na straně 396, nemělo by vám od klasických virů hrozit nebezpečı́. Jiná situace je však u stále populárnějšı́ch makrovirů, které se šı́řı́ elektronickou poštou předávánı́m infikovaných souborů v některém z formátů MS Office. Dokud se však tento formát a nebezpečné funkce v jeho implementaci nedostanou do Linuxu (a to je naštěstı́ v plném rozsahu nepravděpodobné), nehrozı́ doufejme nebezpečı́ ani tady. 386 17.1. Základy Stále častějšı́ použitı́ SuSE Linuxu na poštovnı́ch serverech jako Mail Transfer Agent přinášı́ navı́c zajı́mavou možnost ověřovat odchozı́ poštu na přı́padné makroviry a podezřelé zprávy filtrovat. Trojské koně se od virů lišı́ svou podstatou. Jsou to zpravidla přı́mo či nepřı́mo spustitelné soubory, předstı́rajı́cı́ užitečnost, zatı́mco též nějakým skrytým způsobem uškodı́. Přı́kladem je modifikovaná přihlašovacı́ výzva (login), ukládajı́cı́ uživatelské jméno a heslo do útočnı́kova souboru nebo zası́lajı́cı́ je kamsi e-mailem. Zpočátku to sice může být nevinná hra, ale pokud dojde až na čı́sla kreditnı́ch karet a hesla k nim, zábava zde rychle končı́. Třebaže možnost zataženı́ trojského koně z Internetu nebo e-mailu nenı́ zatı́m nijak velká, je to velmi pravděpodobné u již úspěšně narušeného systému, kde za sebou útočnı́k zanechává zadnı́ vrátka, aby mohl později systém použı́vat ke svým účelům. Odhalenı́ trojského koně může proto vyvolat pochyby o současné bezpečnosti celého systému a být tak důvodem k jeho rychlému přeinstalovánı́. Třebaže nebude nikdy existovat stoprocentnı́ ochrana proti virům a trojským koňům, může k nı́ významně přispět dobrý virový skener spolu s opatrnostı́ při kopı́rovánı́ disket a cizı́ch programů a zachovávánı́ pravidel podle odst. 17.4 na str. 396. Rovněž použitı́ programů jako je tripwire, balı́k IB8KJLDB±KJ8;? , série 6G?;C se hodı́ pro identifikaci cizı́ho kódu – viz odst. na str. 389. 17.1.2 Bezpečnost v sı́ti Z málokterého počı́tače dnes již „netrčı́ alespoň nějaký drát do světa“. Právě vynikajı́cı́ sı́t’ové vybavenı́ Linuxu láká k propojovánı́ linuxového počı́tače – přes LAN, modem, ISDN, přı́padně jako brána pro celé sı́tě. Tı́m se ovšem násobı́ nebezpečı́ útoku přes sı́t’. Při použitı́ firewallu lze zabránit většině forem útoku. Třebaže použité porty protokolu TCP/IP zůstávajı́ stále otevřené, použitı́m vhodných nástrojů se riziko významně zmenšı́. Pravděpodobnost, že se počı́tač stane cı́lem útoku při 30-minutovém čtenı́ pošty přes vytáčenou linku je stále zanedbatelná, u pronajaté linky je však třeba o zabezpečenı́ rozhodně uvažovat. V dalšı́m krátce popı́šeme nejdůležitějšı́ formy útoku. Odposlech linky Cizı́ odposlech linky, nazývaný „Man in the Middle“, může postihnout spojenı́, realizované přes jeden nebo vı́ce routerů. Útočnı́k zde má přı́stup k některému routeru a může tak odposlouchávat pakety, přesměrovat je nebo modifikovat. Protože dosud nejsou IP pakety nijak autentikovány, představuje to pro útočnı́ka pouze technický problém. Očekávaný standard IPv6 by měl tuto situaci zlepšit. Jediná pomoc proti tomuto typu útoku je zatı́m výkonná sada kryptografických nástrojů. Zastaralé přı́kazy I;?+j9i:?>I nebo 876< totiž umožňujı́ přečtenı́ nezašifrovaného hesla při jeho přenosu přes router, což je dosud nejčastějšı́ způsob narušenı́ systému zvenčı́. 387 17. Linux a bezpečnost Za bezpečné se dnes považuje použitı́ 6B6< pro vzdálené přihlášenı́ a D+FHD pro šifrovánı́ pošty. Zabezpečený přenos stránek HTTP je realizován protokolem SSL2 , jeho bezpečnost však závisı́ na bezpečném přenosu samotného klı́če – tomu prosı́m věnujte zvláštnı́ pozornost. SSL modul pro HTTP server =5D:=:C<:? obsahuje balı́k QKAH@m6H6>j , série i . Přetečenı́ úseku paměti, pokračovánı́ Po pasivnı́m čtenı́ („sniffing“) kritických údajů jako je uživatelské jméno a heslo je záměrně vyvolané přetečenı́ úseku paměti druhým nejčastějšı́m způsobem narušenı́ systému zvenčı́. Platı́ zde, že každá zvenčı́ dosažitelná služba (např. pošta, webový server, POP3 atd.) představuje potenciálnı́ ohroženı́ bezpečnosti, a proto je nejbezpečnějšı́ ji vypnout. Pro ty služby, které zbývajı́ jako naprosto nezbytné a nelze je vypnout, se pak povolı́ přı́stup pouze z určitých systémů pomocı́ firewallové konfigurace linuxového jádra (přı́kaz J D7C<:=;JLi76 ). Pokud nenı́ možné omezit ani to, lze použı́t alespoň zvlášt’ bezpečnou verzi kritické služby (napřı́klad použı́t balı́k D:A:69IBÃ7Jp tam, kde byl předtı́m balı́k 65?Gi;@9QK=:JGj ). Navı́c k tomu mohou experti provozovat každou službu v jejich vlastnı́m prostředı́ C<+8;AHA>I . Zahlcenı́ Útokem typu „zahlcenı́“ (angl. Denial-of-service) vyřadı́ útočnı́k dočasně některou sı́t’ovou službu tak, že ji úmyslně přetı́žı́. Následkem toho je často postižena nejen tato služba, ale celý počı́tač přestane být dostupný. Tato forma útoku se často použı́vá pro zablokovánı́ nameserveru, aby mohl útočnı́k převzı́t jeho funkci a zajistit si odesı́lánı́ paketů na jiné mı́sto. Zahlcenı́ se zpravidla kombinuje s předstı́ranou IP adresou, aby útočnı́k utajil své působiště, často bohužel úspěšně. Proto zde pomáhá spı́še prevence. Jakmile vejde ve známost dalšı́ způsob zahlcenı́, bývá k dispozici do několika hodin po zjištěnı́ jeho přı́činy softwarová záplata ke staženı́ po Internetu. SuSE Linux obsahuje vždy všechny tyto záplaty známé těsně do okamžiku vydánı́ CD. Je pak na administrátorovi, aby během života verze udržoval své znalosti o známých útocı́ch a uveřejňovaných záplatách proti jejich opakovánı́. Předstı́raná IP adresa Předstı́raná IP adresa (angl. IP spoofing) je technika využı́vajı́cı́ bezpečnostnı́ dı́ru v protokolu TCP/IP, který nijak neprověřuje zpátečnı́ adresu. Adresu odesilatele paketu TCP/IP lze proto nahradit libovolným údajem, čı́mž může útočnı́k zamaskovat své působiště. Proti tomu se doporučuje konfigurovat váš router tak, aby do internı́ sı́tě propustil pouze pakety s externı́ adresou a do externı́ sı́tě pouze pakety s internı́ adresou. 2 388 SSL pocházı́ od Secure Sockets Layer. 17.2. Nástroje 17.2 Nástroje Dále se budeme zabývat jednotlivými nástroji umožňujı́cı́mi dohlı́žet na systém přı́padně prověřovat jeho slabá mı́sta. Je však při tom nutno mı́t stále na paměti, že potenciálnı́ ohroženı́ počı́tače bývá silně individuálnı́: sı́t’, chráněná firewallem, vyžaduje jistě méně ochranných a monitorovacı́ch opatřenı́ než sı́t’zcela nechráněná. 17.2.1 Lokálnı́ nástroje K nesporným výhodám Linuxu patřı́ jak jeho stabilita, tak skutečnost, že se jedná o důsledně vı́ceuživatelský systém. To druhé však přinášı́ riziko, které by se nemělo podceňovat. Kromě obvyklých uživatelských práv existujı́ ještě dalšı́, použı́vaná systémem, která může útočnı́k za jistých podmı́nek zneužı́t. Jde o takzvaný suid-bit. Program, který tento bit nastavı́, přebı́rá automaticky práva uživatele, kterému patřil. Pokud program patřil uživateli ¤8;AHA>IP¥ a spustil ho pak libovolný uživatel, může pak také uplatňovat práva uživatele ¤8+ABA>IP¥ . Třebaže to znı́ opovážlivě, obvykle to žádnou hrozbu nepředstavuje. Mnoho programů by bez této schopnosti dokonce nemohlo vůbec pracovat. Tak napřı́klad program ping musı́ použı́vat práva uživatele ¤8;ABA>I®¥ , takže by ho jinak obyčejný uživatel vůbec nemohl použı́t. Proto musı́ mı́t nastaven suid-bit, jak se o tom můžeme přesvědčit: V# WX>YLZ/9[ \^]qt;Gv }) t V WX>Y _dg9bcgdt X>YV t x>YV a c L W b c |/ c | vv\ vv\ §> [ö N N]¦t X>YV t xGYV a Pokud vás zajı́má, které všechny programy na vašem systému suid-bit použı́vajı́ a máte čas nechat chvı́li počı́tač běžet, zkuste zadat: V# WX>YLZ/9[ \^]qt;Gv }) t V WX>Y _ ©GYV tcu Y ¬{¦c x O}Ö 9{{L{ Je to i jednoduchý způsob, jak zachytit podezřelé programy. V SuSE Linuxu můžete s pomocı́ konfigurátoru v menu ¤SGD+8 Gl;=Ý69Õ76>½ I ELQ:4k¥ a ¤Ù+=:69I;=>l+?Gid¾:?>å>D:?i;A:69IKJ69Õ769I ELQ:4k¥ položku ¤&ÚB8 >l;=E 6GAG4m½ ¾:AG8)ÊGQÝi:=:6I;=>lKJIöi;=P°>¥ zvolit jako 6G?:C4+8+? . Jaká práva se tı́m přidělila, o tom se přesvědčı́te v souboru 3>?>I7C>35D;?>85Q³JH6H6+J5AGiK6³O6G?+C4B8;? . Málokdo má jistě čas, aby neustále monitoroval svůj počı́tač. Naštěstı́ zde existujı́ nástroje, které mohou určitou část této námahy ušetřit. Jeden z nich, který doporučuje CERT3 , zde zasluhuje pozornost. Jedná se o program tripwire ze série 65?:C . Tripwire Po funkčnı́ stránce je program tripwire docela jednoduchý. Prohledává systém a informace o souborech shromažd’uje v databázi. Nad kterými soubory a adresáři má dohled, to lze určit v jeho konfiguračnı́m souboru. 3 Emergency Response Team; viz ñ CERT=ò Computer . l m c ú ñ c ú ñ T ú d m m m j T m f c d c 389 17. Linux a bezpečnost Program tripwire tedy nevyhledává infikované soubory ani chyby v systému. Vycházı́ pouze ze své databáze o systému, při jejı́mž vytvořenı́ předpokládá, že systém je korektnı́. To je důvodem, proč je nezbytné vytvořit jeho databázi vzápětı́ po instalaci systému nebo alespoň před prvnı́m připojenı́m k sı́ti. Provede se to přı́kazem vv \ Z/[ \O^] vv \_¬t ¡9[ t [ } t \ GYxW>Y;# t X>YV t \ GYxWGY;# c YVGY \ Tabulka 17.1 ukazuje cesty k databázi a konfiguračnı́mu souboru, se kterými je přeložen balı́k IB8KJLDB±KJ8;? v SuSE Linuxu. 35l;=>8:3H=>@9QN3GIB87JLDB±NJ8B? @B=>I;=G¾:=;6G?:6 35l;=>8:3H=>@9QN3GIB87JLDB±NJ8B?+3 I>±OCGAGi+Ã7JF 35l;=>8:3H=>@9QN3GIB87JLDB±NJ8B?+3>@5¾ Databáze a konfiguračnı́ soubor Tento adresář se vytvořı́ automaticky. Nově vytvořená databáze se zde dočasně uložı́. Musı́te ji pak překopı́rovat ručně na správné mı́sto. Konfiguračnı́ soubor Tady je databáze Tabulka 17.1: Cesty zakompilované v programu tripwire Cesty jsou zvoleny tak, aby do domovského adresáře programu tripwire měl přı́stup pouze superuživatel. V ideálnı́m přı́padě se databáze nainstaluje na souborový systém přı́stupný pouze pro čtenı́, napřı́klad na disketu se zablokovaným zápisem, aby ji útočnı́k nemohl pozměnit a zamaskovat tak svůj útok. Vzorová konfigurace pro program tripwire se nacházı́ v souboru 354K68:3;6<:=G8;?+3>@+A;C>35D;=;CE;=>FB?:6G35IB87JLD>±NJ8B?+35IH±kOCGA9i;ÃPO?Gp+=Q+Dmj>?POj;JLi>4+p . O syntaxi konfiguračnı́ho souboru vám nejvı́ce řekne manuálová stránka k IH±OCGA5i;Ã7JF . Pro jednotlivé soubory se zde dajı́ nastavit metody, jak vytvořit kontrolnı́ součet. Dále se zde zadá, které informace o sledovaném souboru nebo adresáři se majı́ ukládat. Po nastavenı́ konfiguračnı́ho souboru je obvyklé program tripwire přidělit jako úlohu, kterou pravidelně spouštı́ cron. Bezpečnostnı́ nástroje SuSE V současné době obsahuje SuSE Linux čtyři nástroje z vlastnı́ho vývoje pro zabezpečenı́ systému a dohled na nı́m: Prvnı́m z nich je skript 394K698:3;6L¾NJLim3HS54:S>Û+Ã7J 8;?G±+=+jHj , který obsahuje balı́k S54:S>Û+Ã7JL8;?G±:=+jHj , série 6G?:C . Ten čte konfiguračnı́ soubor 3H?GImC>3987CèOC5A5i;Ã:JF£O@+3 ÃmJ8;?G±:=BjBj®O87CèOCGAGi;ÃmJLF a generuje restriktivnı́ seznamy programem ipchains. Podrobnějšı́ informaci najdete v odst. 17.2.2 na str. 392. Dalšı́ drobné skripty obsahuje balı́k 6G?:CHC<+E , série 6G?:C . Ty umožňujı́ dennı́ týdennı́ a měsı́čnı́ kontrolu systému – konzistence souboru hesel, uživatelské soubory, prozrazenı́ hesla, běžı́cı́ moduly – a při zjištěnı́ změny informujı́ administrátora. Dále balı́k <;=>8+@m6476G? , série 6G?:C obsahuje perlový skript harden suse ( 354K698;3;6¾NJLi:35<:=>8+@B?Gi 64K65? ) pro rychlý automatizovaný zásah systémo390 17.2. Nástroje vého administrátora, umožňujı́cı́ okamžité zvýšenı́ bezpečnosti systému, napřı́klad při potenciálnı́m ohroženı́. Po spuštěnı́ se program harden suse zeptá na devět otázek, na které je třeba odpovědět Ano/Ne – napřı́klad zda se majı́ deaktivovat služby, zvýšit bezpečnost uživatelů či omezit počet souborů typu suid a sgid. Podle odpovědı́ se pak systém sám překonfiguruje. Staré soubory se zálohujı́ a provedené změny obsahuje protokolový soubor 3H?GI7C>35<:=G8+@+?GiHX+64K65?®O j>A>F .Pokud se pak systém nechová podle vašich představ nebo hrozba útoku již pominula, lze vzı́t zásah do systému zpátky spuštěnı́m programu /etc/undo harden suse a dostat se tak na původnı́ stav. Dalšı́ balı́k 6BCB6>j>A>F , série 6G?:C obsahuje modul pro jádro, který po zavedenı́ (např. ze startovacı́ho skriptu) protokoluje všechna přı́chozı́ a odchozı́ sı́t’ová spojenı́. Dalšı́ modul, který obsahuje balı́k 6G?;C4GQKAH@ , série 6G?;C , se snažı́ znemožnit či alespoň ztı́žit útočnı́kovi práci při útoku na systém. Obsahuje zatı́m ochranu proti útokům na symbolické a pevné odkazy a roury, procesům se dá zabránit, aby podlehly útoku typu ”strace”a podobné nástroje. Tento balı́k je nový, dokumentaci k němu prosı́m hledejte proto zatı́m pouze v jeho souborech. Monitorovánı́ protokolových souborů Důležitým zdrojem informace jsou jistě protokolové soubory, do kterých zapisuje systém a řada dalšı́ch programů zprávy o své činnosti. Pravidelnou pozornost si jistě zasluhuje soubor 3Gl;=>8:3HjHA>F:3LQ7?:6B6G=>F+?;6 , kam ukládá SuSE Linux největšı́ množstvı́ informacı́. Přirozeně ve většině přı́padů nemá nikdo ani čas, ani okamžitý důvod, aby přehraboval tento obrovský a stále narůstajı́cı́ soubor. Určitou pomocı́ proto může být program logsurfer. Ten průběžně monitoruje zadaný konfiguračnı́ soubor a podle zadaných vzorů hlášenı́ v konfiguračnı́m souboru provede v přı́padě nalezenı́ shody předepsanou akci. Tak napřı́klad objevı́-li se tam slovo „fail“, informuje administrátora e-mailem nebo spustı́ určený program. Přı́klady obsahuje skutečně vynikajı́cı́ manuálová stránka pro jHA>Fm64+8+Ã+?G8£OCGAGi+à (QK=Gi® j>A>F764+8BÃ+?>8£OC5AGi;à ). Proměnná [GÚBºBàBõ a uživatel ¤8;AHA>IP¥ Pokud jste pracovali pod SuSE Linuxem jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ , jistě jste si všimli, že pracovnı́ adresář nenı́ obsažen ve vyhledávacı́ cestě pro uživatele ¤8+ABA>IP¥ . Proto je v takové situaci obvyklé spouštět z běžného adresáře program uvedený znaky O3 . Důvod k tomu vyplyne z následujı́cı́ho scénáře: ç ç ç K systému se přihlásı́ uživatel, který si vytvořı́ skript podle výpisu 17.2.1 na následujı́cı́ straně. Tento skript pak uložı́ jako 35I5Q:Dm3Bj+6 . Když ted’ uživatel ¤8+ABA>IP¥ vstoupı́ do adresáře 3GI5Q:D a má symbol pro aktuálnı́ adresář O 3 jako prvnı́ ve své přı́stupové cestě, spustı́ se mu mı́sto očekávaného programu 35¾NJLim3Hj;6 tento podvržený skript, který odstranı́ 391 17. Linux a bezpečnost ¸rÍt XGYV t9bl w x t \GwLt9bl [ 5v W t \5wLt9bl b ÌËbHÍ 7ÏÎ vv \r] ÓH6 Î ]Ï8'© _t \Gw t9bl [ 9v W ¸ } c © t \5wLt9bl [ 5v W zb }B[9Y g |¬÷5[ ª LV>Y ª Z v9b\ [ w Y t X>YV tg9b Î © [ 5v W zb b 7Ï ]Lz+© Ó Í > 9§ Í/Ët \GwLt9b [ 5 v W zb b b zw ÷ c9b ¿ 5 vv \ ÔX L÷ bLg [H" ¿ ] t \GLw tbl [ 5v W Obsah souboru 17.2.1: Skript pro útok na superuživatele heslo pro uživatele ¤8;ABAGIP¥ a pošle útočnı́kovi e-mail, kterým ho potěšı́, že má konečně přı́stup bez hesla jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ . Vpravdě nemilé... Naopak pokud nebude symbol pro aktuálnı́ adresář vůbec obsažen v přı́stupové cestě, je sice třeba o něco málo pracněji spouštět programy a skripty z běžného adresáře s uvedenı́m znaků O3 , za toto drobné nepohodlı́ však ve vašem systému významně ztı́žı́te chov trojských konı́ ° ½ – o těch jsme již psali v odst. na str. 386. 17.2.2 Sı́t’ové nástroje Monitorovánı́ a kontrola počı́tače připojeného k sı́ti patřı́ k nezbytné rutině. V dalšı́m uvedeme nástroje, které přitom můžete použı́t pro odvrácenı́ možného útoku po sı́ti. Program inetd Jednoduchý přı́stup představuje cı́levědomé odpojovánı́ sı́t’ových služeb „portů“, které zajišt’uje program inetd (internetový „superserver“). SuSE Linux již sice má standardně deaktivovány některé služby potenciálně ohrožujı́cı́ bezpečnost (což pro program inetd představuje tzv. „internal services“), v jeho konfiguračnı́m souboru 3>?>I7C>3:J i:?>I+@kOCGAGi;à lze však uvést i dalšı́ služby, které je vhodné podle okolnostı́ dočasně vypı́nat či zapı́nat. Dopručujeme vám nahlédnout do konfiguračnı́ch souborů, protože napřı́klad POP3 a dalšı́ služby bývajı́ standardně aktivovány. Soubor 17.2.2 ukazuje výběr služeb, které většinou plně postačujı́. m f S m ú ñ úm S m dd S> ú ÐS m d g/ ñ S m d ñ g ú d S m d m úø&ò"m úø&" ò m úø&" ò m úø&" ò m úø&" ò m T f T f T f T T f f ñ ø m d ñ ø m d ñ ø m d ñ ø m d ñ ø msñ p m m m m ð x S d x S d x S d x S d x S d lS S l S l S l S l ñ p p p p p ñ ñ ñ ñ m T f m T f m T f m T f m T f x m ûø ñ cc mú f ñúm ñ ced S> û ñ ced g/ lñ ñ c ñ g ú d óû: Obsah souboru 17.2.2: Typická konfigurace programu inetd V každém přı́padě stojı́ za uváženı́, zda opravdu potřebujete služby telnet, shell a login. Jejich nevýhodou je, že přenášejı́ hesla bez utajenı́, což je pro 392 17.2. Nástroje útočnı́ka vı́taná možnost je přečı́st – v přı́padě vhodných nástrojů je to dokonce triviálnı́. Zejména byste neměli připustit vzdálené přihlášenı́ jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ . Zde znovu upozorňujeme, abyste raději použili modernějšı́ program Secure Shell – balı́k 6H6< , který zakóduje cokoli přenášeného, tedy i hesla. Paketový filtr SuSE Dotazy na paketový filtr SuSE nejsou pracovnı́ci technické podpory SuSE povinni zodpovı́dat. Paketový filtr SuSE (balı́k SG4:SGÛ+Ã7J8;?5±:=+jBj , série 6G?:C ) se aktivuje a konfiguruje pomocı́ souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JFkO&@;3GÃmJL8;?G±+=+jHjÀO8mC²O CGA5i+Ã7JLF , kde jsou jednotlivé položky dostatečně dokumentovány přı́mo v textu. Přesto dále uvádı́me jeho základnı́ principy a pokyny k jeho použı́vánı́. Rodina protokolů, která se použı́vá k internetové komunikaci, je známa jako internetový protokol TCP/IP (angl. Transmission Control Protocol / Internet Protocol). TCP/IP je dnes rozšı́řen na prakticky všech platformách hardwaru, operačnı́ch systémů a sı́tı́. Byl vyvinut americkým ministerstvem obrany a poprvé představen veřejnosti v roce 1978. Sı́t’ TCP/IP přenášı́ data mezi počı́tači tak, že je sdružuje do paketů. Každý paket začı́ná hlavičkou, obsahujı́cı́ řı́dicı́ informace, jako je napřı́klad adresa cı́lového počı́tače. Za hlavičkou následujı́ přenášená data. Pokud se tedy po sı́ti přenášı́ soubor z jednoho počı́tače na druhý, rozdělı́ se jeho obsah do paketů a ty se pošlou cı́lovému počı́tači. TCP, transportnı́ vrstva protokolu TCP/IP, zajišt’uje bezchybný přenos paketů a jejich seřazenı́ do správného pořadı́. Neodstranitelné chyby se hlásı́ vyššı́ vrstvě IP. (Alternativnı́ transportnı́ vrstvou rodiny internetových protokolů je UDP, kde se bezchybnost paketů nesleduje, a proto je rychlejšı́ než TCP. Chyby v přenosu se pak ale musı́ ošetřit až na aplikačnı́ úrovni.) IP adresa (IP verze 4) je 32-bitové slovo. Pro zlepšenı́ čitelnosti se zapisuje desetinnými čı́sly, vyjadřujı́cı́mi skupiny po 8 bitech, oddělenými tečkami, např. Ì/BÉ®OÌôB·PO&oPOÉBo . Aby mohl počı́tač současně zpracovávat vı́ce spojenı́, komunikace se uskutečňuje pomocı́ tzv. portů (0 až 65535). V hlavičce každého paketu TCP nebo UDP je proto kromě výchozı́ a cı́lové adresy ještě výchozı́ a cı́lový port. Některé porty z rozsahu 0 až 65535 jsou napevno vyhraženy určitým službám (viz např. soubor 3H?>ImC>3;6G?>8HlKJHCG?:6 ). Tak napřı́klad TCP port 22 je vyhražen pro Secure Shell. Dále porty 0 až 1023 (jak pro TCP, tak i UDP) jsou privilegované a sloužı́ programům, které potřebujı́ použı́t práva uživatele ¤&8;ABA>IP¥ (viz např. soubor 3H?GI7C>3;6G?G8BlKJHCG?;6 ). Zbytek rozsahu 1024 až 65535 tvořı́ porty neprivilegované. Rozdı́l ukážeme na zjednodušeném přı́kladu přenosu souboru pomocı́ ÃHI>D . Server FTP nabı́zı́ své služby na TCP portu 21. Spustı́-li se na počı́tači klient FTP s IP adresou Ì/HÉPOÌôB·®OµPOn přı́kazem 393 17. Linux a bezpečnost V# WX>YLZ/9[ \^]qt;Gv }) t V WX>Y _ © \ x¢ 9 § z LþNzNz pak naváže klient spojenı́ TCP na port 21 počı́tače s IP adresou 192.168.3.16, což odpovı́dá serveru. Na portu 21 odpovı́ server FTP a zpracuje uživatelskou identifikaci (uživatelské jméno a dotaz na heslo). Také přı́kazy FTP, které zadá uživatel po přihlášenı́ (sám nebo automaticky) se přenesou tı́mto způsobem. Pokud jsou to přı́kazy jako j;6 nebo F;?GI , vyžadujı́cı́ přenos dat od serveru ke klientu, vytvořı́ server samostatné spojenı́ na neprivilegovaný port klienta a přenese přes ně požadovaná data. Protokol TCP/IP je navržen pro rozsáhlé sı́tě a obsahuje proto mechanismy pro strukturovánı́ sı́tě. Celkový adresnı́ prostor o šı́řce 32 bitů se proto dělı́ na podsı́tě (angl. subnet). Podsı́t’je vymezena počtem pevných bitů sı́t’ové adresy počı́naje zleva. Tak napřı́klad podsı́t’ s adresou Ì/BÉ®OÌôB·PO&µPOo má pevných prvnı́ch 24 bitů. Kolik bitů z adresy počı́tače tvořı́ sı́t’ovou adresu jeho podsı́tě, udává sı́t’ová maska . Sı́t’ová maska ÉHnHnPOÉ>nBn®O&ÉHnBnPOo tedy napřı́klad umožňuje, že počı́tač s adresou ÌOBÉPOÌôH·POµPOn patřı́ do podsı́tě s adresou Ì/HÉPOÌôB·®OµPOo . Podsı́tě se připojujı́ k většı́ sı́ti pomocı́ routeru . Může to být bud’ samostatné zařı́zenı́ nebo počı́tač s odpovı́dajı́cı́ výbavou. Router zajistı́, aby pakety našly správnou cestu k cı́li. Doplňkem k sı́t’ové masce je tzv. broadcast adresa, označujı́cı́ všechny počı́tače uvnitř této (pod)sı́tě. Přı́klad: Všechny počı́tače v sı́ti ÌOBÉPOÌôH·POµPOo dosáhneme broadcast adresou Ì/BÉ®OÌôB·PO&µPOÉBnBn . Po připojenı́ k Internetu se počı́tač stane součástı́ celosvětové internetové sı́tě. Pokaždé, kdy se aktivuje spojenı́ k poskytovateli, je pak dosažitelný z Internetu. Je však výhodné učinit taková opatřenı́, která zabránı́ neautorizovanému přı́stupu, a to je také cı́lem paketového filtru SuSE pro firewall. Paketové filtry realizujı́ firewall na sı́t’ové úrovni. Rozhodujı́ se převážně na základě zdrojové adresy, cı́lové adresy a portu v jednotlivých IP paketech. Patřı́ k nim tradičně jednoduchý router a také i paketový filtr SuSE. Prosté filtry však nemajı́ dostatečnou inteligenci rozhodnout, jaký význam má obsah IP paketu a odkud skutečně pocházı́, a proto neposkytujı́ pokročilejšı́ ochranu proti útokům. Modernı́ linuxové firewally na sı́t’ové úrovni (např. SINUS Firewall I, <BIBIHD° 3H35±B±B±O6+JLiB4K6Ã7J8B?G±;=+j>j®OA58BF ) jsou již pokročilejšı́ a sbı́rajı́ internı́ informace o stavech spojenı́, která přes ně procházejı́, o obsahu datových toků atd. Firewally na aplikačnı́ úrovni (např. TIS Firewall Toolkit) jsou naopak běžné počı́tače, na kterách běžı́ navı́c proxy server, a které pečlivě protokolujı́ a zkoumajı́ průchozı́ datový tok. Protože proxy servery jsou programy běžı́cı́ na firewallu, jsou ideálnı́ pro mechanismy protokolovánı́ a ochrany přı́stupu. Kde použı́t paketový filtr SuSE? Pro sı́tě se zvýšeným rizikem poškozenı́ či prozrazenı́ dat, napřı́klad osobnı́ch, představujı́ prvnı́ volbu firewally na aplikačnı́ úrovni. Paketový filtr SuSE se naopak hodı́ pro ochranu soukromého domácı́ho počı́tače, malé domácı́ sı́tě nebo stanice v důvěryhodné sı́ti. V rámci firmy ho použijte jen tehdy, vı́te-li přesně, co děláte – pro instalaci a údržbu firewallu potřebujete hlubšı́ znalosti o sı́tı́ch a protokolech, což vám 394 17.3. Aktuálnı́ informace o bezpečnosti SuSE Linuxu paketový filtr SuSE těžko nahradı́ svým grafickým rozhranı́m a přednastavenými hodnotami. Dokumentaci k paketovému filtru SuSE najdete v adresáři 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3 D:=;C9E;=>F;?;6>3HSG4:SGÛ+Ã7J8B?G±;=+jHj a v souboru 3H?>I7C>3587C²OCGA5i;Ã7JF£O@+3>Ã:J8+?G±;=BjBj²O 87CèOCGAGi;ÃmJF . TCP-Wrapper TCP-wrapper (např. program tcpd) umožňuje bezpečný přı́stup k určitým službám pro jednotlivé sı́tě nebo IP adresy. Program tcpd je již integrován v SuSE Linuxu, jak ukazuje výpis 17.2.2 na str. 392 souboru 3H?>I7CG3:JLi:?>IB@kO CGA5i;à , kde ho najdete v 6. sloupci. Koncepce je prostá: Program tcpd spouštı́ právě potřebné služby a předem kontroluje, zda k nim má klient oprávněnı́. Kontola přı́stupu se řı́dı́ obsahem souborů <:A;69I76²O&@B?Gi+Õ . ç 3H?>ImC>35<:A:6I76²O=+jHjHAG± a 3H?>I7C>3 ç Přı́stup je povolen, pokud kombinace klienta a služby existuje v souboru 3>?>I7C>35<;A:69I76²O&=+jBjHAG± . Podobně je přı́stup odmı́tnut, pokud taková kombinace existuje v souboru 3>?>I7C>35<;A:69I76²O@+?Gi+Õ . Pokud pravidlo neeexistuje ani v jednom souboru, přı́stup se povolı́. ç Jakmile je pravidlo nalezeno, použije se. Znamená to, že pokud je v souboru 3H?GI7C>35<:A;69I76²O=BjBjHA5± napřı́klad povolen přı́stup k telnetu, povolı́ se užı́vat telnetový port, i kdyby to bylo v souboru 3H?>ImC>35<:A:6I76²O&@+?5i+Õ zakázáno. O syntaxi těchto souborů vám řekne vı́ce manuálová stránka pro <:A+69Im6 (QK=Gién¢<;A:69I76 =:CBCG?:6H6 ). =;CBCG?:6B6 Alternativou ke kombinaci TCP-wrapper/inetd představuje program xinetd (balı́k pKJLi;?>I+@ , série i ), který sdružuje funkce JLi:?>IB@ a I7CD;@ . Nevýhodou je nekompatibilita konfiguračnı́ch souborů pro JLi;?>I+@ a pKJLi:?GI+@ . Z obou tzv. internetových „superserverů“ ( Ji:?>IH@ a pKJLi:?>IB@ ) smı́ být spuštěn pouze jediný. Musı́te se proto včas rozhodnout, který z nich použı́t. Dalšı́ programy, které vám mohou pomoci v zabezpečenı́ vašeho linuxového systému, obsahuje série 6G?:C . Projděte si prosı́m balı́ky z této série. 17.3 Aktuálnı́ informace o bezpečnosti SuSE Linuxu SuSE nabı́zı́ následujı́cı́ služby pro maximálnı́ zabezpečenı́ distribuce SuSE Linuxu: Dvě poštovnı́ konference každému k dispozici: ç ç 6L4K6G?+½K6G?:C4+87JIBÕ:½:=GiBi:A94Bi7CG? – obsahuje zprávy SuSE o problémech, týkajı́cı́ch se bezpečnosti, 6L4K6G?+½K6G?:C4+87JIBÕ – obsahuje zprávy o bezpečnosti SuSE Linuxu a je otrevřená pro veřejnou diskusi. 395 17. Linux a bezpečnost Pro zapsánı́ na jednu či obě poštovnı́ konference stačı́ zaslat prázdnou zprávu na [email protected] nebo [email protected]. Centralizované hlášenı́ o nových bezpečnostnı́ch problémech: Pokud objevı́te nějaký bezpečnostnı́ problém, prověřte prosı́m nejprve, zda již k němu nebyla uveřejněna aktualizace distribuce SuSE Linuxu. Pokud nikoli, zašlete prosı́m e-mail na adresu [email protected] s popisem problému. Pokusı́me se reagovat co nejrychleji. K zabezpečenı́ dat můžete použı́t balı́k DBFHD . Náš veřejný PGP klı́č lze stáhnout z <+IHIHD° 3B39±B±B±O6L4K6G?PO&@H?+3;69?:CL4+8mJIBÕ : [ § {L9þ Gt § y9 9 9/9/99c {9cL{uG wu GY \ Ç 9[}Ñ] b wu 5Y \ 9Z bu>b Òz _ Lþ y d 9d ¦ §L§ § Gy L¬©GYV a OLx#5YV \ N¬y § `9/99dL^9L¦ 17.4 Všeobecné zásady na závěr 1. Jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ se přihlašujte pouze pro správu systému. Pro dennı́ rutinu si založte běžný uživatelský účet. 2. Vyhněte se použı́vánı́ služeb I;?+j5i;?>I , 8:jHAGFKJLi a 876L< . 3. Mı́sto toho použijte službu 6B6< , pokud potřebujete vzdálené přihlášenı́. 4. Deaktivujte (zakažte) všechny sı́t’ové služby, které nezbytně nepotřebujete. 5. Použı́vejte vždy aktuálnı́ verze balı́ků k zabezpečenı́ jako např. balı́k ¾NJ i;@ , balı́k 6G?5i;@9QK=mJ5j nebo balı́k 6H6< . 6. Odstraňte suid-bit a sgid-bit ze všech souborů, kde to běžný uživatel skutečně nepotřebuje. 7. Pravidelně si prohlı́žejte protokolové soubory. 396 Kapitola 18 Úvod do Linuxu V této kapitole se snažı́me popsat prvnı́ kroky při práci s Linuxem, které se přı́liš nelišı́ ani v ostatnı́ch unixových systémech. Podrobnějšı́ návod lze nalézt napřı́klad v obsáhlých publikacı́ch „Linux – Praktický průvodce“ a „Linux – dokumentačnı́ projekt“, které česky vydal Computer Press. Některé knihy, resp. výtahy z nich, které podléhajı́ pouze licenci GPL, obsahuje balı́k ¾:ABA>E76 , série @+A;C ve formě souborů O@HlKJ , OqD+@Bà nebo OqDK6 . Ty se dajı́ prohlı́žet např. programy xdvi, acroread a ghostview, odpovı́dajı́cı́m jednotlivým formátům, a jednotně vytisknout pomocı́ lpr, a to bud’ vcelku nebo po jednotlivých stránkách. Pokud jste v Unixu začátečnı́kem, stačı́ pro vás zatı́m mı́t nainstalovaný systém a dokázat se přihlásit pod vašı́m uživatelským jménem, ne jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ . Důvodem je, že jednak ve svém domovském adresáři najdete řadu užitečných nastavenı́, které právě začátečnı́kovi ulehčı́ jeho prvnı́ kroky, a jednak že budete zodpovědnı́ pouze za obsah vašeho domovského adresáře a ne za přı́padnou zkázu celé instalace ɽ Všimněte si, že Linux je koncipován jako vı́ceuživatelský systém, a že práce výhradně pod uživatelským jménem významně přispı́vá k jeho bezpečnosti. Po přihlášenı́ jako uživatel ¤8;ABA>I®¥ je totiž snadné vinou malého přehlédnutı́ smazat celé adresáře se soubory, nepostradatelnými pro chod systému. Hesla a důsledná ochrana uživatelů jsou pak ještě mnohem významnějšı́ v sı́t’ovém prostředı́, vystaveném náhodnému útoku zvenčı́. Podobný přı́kaz, jako je pod DOSem 4Bi;@B?+jH?>I;? , kterým by se daly obnovit náhodně smazané soubory, pod Linuxem bohužel nenı́ (s výjimkou správců souborů, kteřı́ obsahujı́ koš). Pokud se jedná o smazané systémové soubory, nezbývá než systém přeinstalovat, pokud jsou to uživatelské soubory, jsou bohužel ztraceny. Pokud máte privátnı́ instalaci Linuxu, bude pro vás začátek o něco těžšı́, protože budete současně administrátorem a uživatelem v jedné osobě. Tı́m vı́ce se však naučı́te a bude se vám to jistě hodit, až budete pomáhat ostatnı́m. 397 18. Úvod do Linuxu 18.1 Přihlášenı́, uživatel ÒlÓÔÕÔÖ¹× , založenı́ uživatele Vı́ceuživatelské (angl. multiuser) prostředı́ Linuxu se vyznačuje tı́m, že kdokoli chce použı́vat systém, musı́ se nejprve přihlásit. Pak je pro něj vyhrazena jeho ☞konzole (viz kap. 18.4 na str. 400) 1 . Přihlášenı́ (angl. login) je základem bezpečnostnı́ koncepce v modernı́ch vı́ceuživatelských systémech, kdy každý uživatel má důsledně své vlastnı́ prostředı́ a standardně má přı́stup pouze ke svým souborům. Při přihlášenı́ se musı́ zadat uživatelské jméno a heslo, které si uživatel sám zvolil. gLv a YV ] V WX>Y; ºØ» [ bb W v r ] |||L|ìí|| îï ìí ºØ» îï Prvnı́ přihlášenı́ probı́há s provizornı́m heslem, které si uživatel sám změnı́ na heslo trvalé (a může to později libovolně opakovat, kdykoli má pochybnosti o utajenı́ svého hesla). Z bezpečnostnı́ch důvodů systém zajišt’uje, aby se při zadávánı́ hesla jednotlivé znaky nedaly přečı́st z obrazovky, kdyby je nikdo jiný zahlédl přes rameno. Pokud nemá uživatel heslo (což se ale º¼» nedoporučuje), stiskne se pouze klávesa ìí îï . Po úspěšném přihlášenı́ se nacházı́te ve svém uživatelském adresáři, tj. napřı́klad uživatel ¤&i:?G±B¾KJ5?À¥ v adresáři 35<;AQK?+35i;?G±B¾NJ5? . Pokud si přejete odhlásit se a pracujete na textové konzoli, zadáte z nı́ přı́kaz j>A>F;AG4+I nebo ?>p7JI . V grafickém režimu se odhlášenı́ lišı́ podle použitého grafického správce. Uživatel ¤8+ABA>IP¥ vystupuje jako správce systému (☞systémový administrátor) a má neomezená práva. Je jediný, kdo má přı́stup k důležitým systémovým souborům. Jako ¤8+ABA>IP¥ se přihlašujte pouze tehdy, potřebujete-li toto právo skutečně využı́t. Zabránı́te tı́m nevratným změnám, které mohou vzniknout vašı́m přehlédnutı́m, a které mohou zkazit celou instalaci. Přı́klady činnostı́, které smı́ vykonávat ¤8+ABA>IP¥ : ç ç ç ç ç ç Připojit (☞připojovánı́ souborů) systém souborů, jako je napřı́klad CD nebo disketa a instalovat odtud software. Toto právo může být ovšem svěřeno i obyčejným uživatelům, přidá-li se volba 4K65?>8 k odpovı́dajı́cı́mu zařı́zenı́ v souboru 3H?>I7C>3GÃm69I;=G¾ (viz odst. 18.11.2 na str. 414). Založit a zrušit uživatele (viz odst. 2.6.6 na str. 90). Instalovat nové jádro. Konfigurovat systém. Ukončit provoz systému (angl. shut down) přı́padně systém restartovat (viz odst. 18.2). Spustit konfigurátor YaST (viz kap. 1.11.2 na str. 64). 18.2 Zastavenı́ a startovánı́ systému POZOR: Za žádných okolnostı́ nevypı́nejte běžı́cı́ počı́tač. Pokud při použı́vánı́ počı́tače vypnete proud nebo stisknete reset (☞reset) může být poškozen ☞souborový systém a tı́m dojı́t ke ztrátě dat. 1 To platı́ stejně i pro přihlášenı́ v grafickém prostředı́ (viz odst. 2.6.4 na str. 89), je-li tak váš počı́tač nakonfigurován. 398 18.3. Práce s přı́kazovou řádkou Ke správnému vypnutı́ nebo restartu počı́tače (angl. shutdown) sloužı́ přı́kazy uvedené v tabulce 18.1. 6<H4+I+@+AG±Hiݽ5<i:AG± 6<H4+I+@+AG±HiݽG8i:AG± zastavı́ systém (když vám počı́tač oznámı́: â I><:? 69Õ769I;?LQ1JH6<;=+jGI;?H@Kâ , můžete ho bezpečně vypnout) restartuje systém Tabulka 18.1: Přı́kazy pro vypnutı́ nebo restartovánı́ systému Linux Přı́kaz 6<B4+I+@BAG±Bi může být prováděn pouze uživatelem ¤8;ABA>I®¥ . Abyste mohli „ukončit nebo restartovat Linux“, přihlaste se jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ a napište přı́kaz 6L<B4+I+@+A5±Biݽ5<i:AG± nebo 6<B4BI+@+AG±Bi½G8i;AG± . Dalšı́ možnostı́ je použı́t pro restart, stejně jako v DOSu, kombinaci kláves ìí m d îï + ìí ¯ m îï + ìí ú ïî . (To ale nenı́ možné pod správcem oken, který na to musı́te nejprve zavřı́t.) Z konzole lze provést restart touto klávesovou kombinacı́ i bez přihlášenı́ se jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ . 18.3 Práce s přı́kazovou řádkou I když se Linux stává stále barevnějšı́m a uživatelsky přı́jemnějšı́m, např. dı́ky programům ovládaným pomocı́ menu, zůstává vždycky možnost v krajnı́ situaci použı́t klasickou přı́kazovou řádku. Co jsou unixové přı́kazy? Unixové přı́kazy jsou ç ç ç ç spustitelné programy skripty přı́kazového interpretu (shellové skripty) skripty v jazycı́ch jako je Perl, Tcl atd. aliasy pro přı́kazový interpret (cosi jako shellová makra). Pokud chcete zavolat v Linuxu obyčejný spustitelný program v souboru, napı́šete název tohoto souboru a cestu, kde se nacházı́ (proměnná [GÚHºBàBõ ). Když ho přı́kazový interpret najde a uživatel má práva na jeho spuštěnı́ (vykonánı́), pak bude spuštěn. Co když je třeba programu (např. při kopı́rovánı́) sdělit, se kterým souborem má pracovat? To je poměrně jednoduché, k tomu sloužı́ tzv. parametry. Ty následujı́ v přı́kazové řádce za názvem přı́kazu a jsou odděleny alespoň jednou mezerou. Mezera nemůže být součástı́ parametru, protože funguje jako oddělovač jeho částı́; můžete ji tam vložit pouze v přı́padě, že uzavřete parametr do uvozovek. Kromě toho je občas potřeba pozměnit chovánı́ přı́kazu (např. se má zobrazit adresář s popisy souborů mı́sto pouhých názvů souborů v adresáři). K tomu v Linuxu sloužı́ tzv. volby (angl. options). Ty se vždy zadávajı́ za název přı́kazu a před parametry (výjimky jsou možné, ale pouze řı́dce). Volby jsou zpravidla 399 18. Úvod do Linuxu ½>= H½ ½H=+jBj krátká, v Unixu běžná forma dlouhá, tzv. GNU notace Tabulka 18.2: Volby k přı́kazům uvozeny symbolem minus (např. ½BjH= ) a mohou v podstatě následovat dvě schémata (viz tab. 18.2). Pokud je třeba použı́t vı́ce voleb, dokáže je mnoho linuxových programů „kumulovat“. To znamená, že nemusı́ být zapisovány jednotlivě za sebou uvozené pomocı́ minus, ale mohou se spojit do jedné volby, viz přı́klady rovnocenného zápisu: c [ c © c c u c [ /© u c ©/ u [ Tento přı́klad také ukazuje, že nenı́ důležité ani pořadı́ voleb. Ovšem i zde potvrzuje výjimka pravidlo. Abychom tomu nasadili korunu, tak ještě jednotlivé volby samy mohou mı́t opět parametr, viz rovnocenné přı́klady: c © ¨ 5V Æ ÷#L¡ Lb vu X v uH c © ¨ VGÆ÷#L¡ bLvu X v Bu Přitom by mělo být jedno, zda napı́šete mezi volbou a parametrem mezeru nebo ne. Přı́klady Shrneme-li to, přı́kazy v Linuxu vypadajı́ napřı́klad takto: [ \ ^]$¸ © Y b ª ] ¸¦g9b } v [ \ ^$ \ ^ ] ¸¦g9b [ $ O O O S přidánı́m voleb vypadajı́ pak takto: [ \ ^]$¸ © Y bªc ¡ ] ¸¦g9bcLg¬c [ [ \ ^$ ] ¸¦g9bcLg [ [ \ ^$ O O O Dále s parametry: [ \ ^]$¸ © Y bªt L ¡ t;9 [ ] ¸¦g9bt\ }Gx [ \ ^$ O O A konečně s volbami a parametry: [ \ ^]$¸¦g9bcLg [ t \ }5x ] ¸ Lx} c x g ¨ } uG XG[ g Y w ªB z Lx} [ \ ^$ ] ¸daGwwdc` } Gu x# v a 9[} zw [ \ ^$ O O O Podstatné je, že mezera odděluje všechny části přı́kazu a tı́m se stává v Linuxu vyhraženým znakem. 18.4 Virtuálnı́ konzole Linux je vı́ceuživatelský systém (a rovněž i ☞vı́ceúlohový systém). Dokonce i když budete mı́t systém pouze s jednı́m zavedeným uživatelem, ocenı́te výhody, které tyto funkce přinášejı́. 400 18.5. Adresáře a soubory V textovém módu máte k dispozici 6 virtuálnı́ch ☞konzolı́, mezi kterými ïî až ìí ¯ m îï + ìí¢ ± îï . můžete přepı́nat pomocı́ klávesových zkratek ìí ¯ m îï + ìíö 2 Sedmá konzole je rezervovaná pro X Window. Když budete chtı́t spustit textovou konzoli, aniž byste trvale ukončili X Window, stiskněte klávesy ìí m d îï + ìí ¯ m îï + ìí îï až ìí m d ïî + ìí ¯ m îï + ìí ± îï . Pomocı́ klávesové kombinace ìí ¯ m îï + ìí ;} îï se opět vrátı́te do X Window. 18.5 Adresáře a soubory Všechny informace – at’se jedná o text, obrázky, databázová data nebo přı́kazy pro konfiguraci systému – se ukládajı́ do „souborů“, a to v určitém „adresáři“. Pomocı́ různých nástrojů (angl. tools) a programů můžete zobrazit přı́padně editovat obsah těchto souborů. Speciálnı́m znakem pro oddělovánı́ adresářů je v Unixu ¤3è¥ (angl. slash) (v DOSu: ¤Â²¥ ). „Cesta“ (angl. path) je řetězec jmen adresářů oddělených od sebe lomı́tkem ¤3²¥ . Samotné lomı́tko pak označuje ☞kořenový adresář. Unix rozlišuje velká a malá pı́smena, tj. název souboru Û5Q^JGj nenı́ totožný s názvem ?Q^JGj . Povinné rozdělovánı́ na název souboru a přı́ponu, (angl. extension) nenı́ třeba, pokud se nejedná o programy, které to vyžadujı́ (např. LATEX). Přı́jemným ulehčenı́m při zadávánı́ názvů souborů, resp. adresářů je funkce klávesy ìí øp îï (tabulátor). Zadejte prvnı́ pı́smeno požadovaného souboru a stiskněte klávesu ìí øp îï . Program ☞shell doplnı́ kompletnı́ název souboru (pokud nemáte vı́ce souborů začı́najı́cı́ch stejně). Dvojı́ stisknutı́ tabulátoru zobrazı́ všechny soubory v adresáři začı́najı́cı́ řetězcem, který jste zadali. 18.6 Práce s adresáři Po přihlášenı́ (viz odst. 18.1 na str. 398) se nacházı́te ve vašem uživatelském adresáři. Název aktuálnı́ho adresáře si můžete zobrazit přı́kazem DB±;@ (angl. print working directory): V# WX>YLZ/9[ \^]qt;Gv }) t V WX>Y _ xW t Gv )} t V WX>Y; l Pro změnu adresáře sloužı́ stejný přı́kaz jako v DOSu – directory). Přı́kazem: C9@ (angl. change V# WX>YLZ/9[ \ ^]qt;Gv }) t V WX>Y _¬w¦tuGb t X>YV V# WX>Y L/Z 9[ \ ^]qtu>b t X>Y V _ se přesunete do adresáře 3547698:35¾NJ i , V WX>Y L/Z 9[ \ ^]q;t Gv )} t V WX>Y _¬w¦g [ \ L| # V WX>Y L/Z 9[ \ ^]q;t Gv )} t V WX>Y tLg [ \ L| _ # a ted’do podadresáře jH=>I+?>p , pokud v uživatelském adresáři ¤&i;?5±H¾NJ?À¥ existuje adresář 35<;AQK?+35i;?G±B¾NJ5?B3BjH=>I;?5p . Pokud napı́šete přı́kaz C5@ bez argumentu, dostanete se zpět do svého uživatelského adresáře. Jeho název lze nahradit tildou, tj. znakem ¤´r¥ . Přı́kazem atLg [ \ L| V# WX>YLZ/9[ \ ^]q;t Gv }) t V WX>Y _¬w¼ ú m T ñ mmø p můžete změnit počet konzolı́, které pak budete mı́t k dispozici. 2 Úpravou souboru 401 18. Úvod do Linuxu se dostanete do adresáře jH=>I;?>p v ☞uživatelském adresáři. Stejně jako v DOSu ¤+O>¥ znamená aktuálnı́ adresář a ¤;OBO>¥ adresář o jednu úroveň výše. Nový adresář se tvořı́ přı́kazem QmE+@7JL8 (angl. make directory). Přı́kazem V# WX>YLZ/9[ \^]qt;Gv }) t V WX>Y _ } ª5 Yl \ L| \ vytvořı́te nový adresář I;?>pBIBÕ v adresáři, kde se právě nacházı́te. Prázdné adresáře můžete smazat přı́kazem 85Q7@7JL8 (angl. remove directory). (Neprázdné adresáře – a obecně celé stromy – se s přı́slušnou opatrnostı́ mažou přı́kazem 89Q1½G8 . Je to nevratná změna!) 18.7 Práce se soubory Do té doby, kdy snad budou soubory vystřı́dány objekty (resp. jejich symboly), majı́ zatı́m klı́čový význam pro práci s počı́tačem. Tomu odpovı́dá i počet přı́kazů, kterými Linux disponuje pro manipulaci se soubory. 18.7.1 Informace o souborech Přı́kazem j;6 zobrazı́te obsah pracovnı́ho (aktuálnı́ho) adresáře. Vypı́še vám seznam všech souborů a adresářů, které se v něm nacházejı́. Jména adresářů budou v tomto výpisu začı́nat lomı́tkem ¤3²¥ . Také může být zobrazen obsah jiných než pracovnı́ch adresářů, zadáte-li je jako parametr: V# WX>YLZ/9[ \^]~_dg9bdtu>b t GX YV Spustitelné programy nemusejı́ být označeny přı́ponou jako v DOSu (např. O&?>p;? nebo OCGALQ ). Ve výpisu přı́kazem j;6 se zobrazı́ bud’hvězdička ¤lU^¥ nebo jsou červeně zvýrazněny (viz dokumentace k přı́kazu j;6 ), např. V# WX>YLZ/9[ \^]~_dg9bdcLc; g x Užitečná volba přı́kazu ls je ½Bj . Tak je možné zobrazit doplňujı́cı́ informace k souboru, resp. adresáři – jako je jméno vlastnı́ka, přı́stupová práva, skupinová přı́slušnost a velikost souboru. V# WX>YLZ/9[ \^]~_dg9bdcLg Tento přı́kaz vytvořı́ např. následujı́cı́ výstup na obrazovku 18.7.1, význam jednotlivých položek je vysvětlen dále v tabulce 18.3 na následujı́cı́ straně. LW9|O LW9|O LW9O| c LW9|O LW9O| c LW c c LW c c |/ c /| c /| c /| c /| cc cc c| V WLX>Y V WLX>Y c | § V WLX>Y c | V WLX>Y c |§ V WLX>Y cLc V WLX>Y cLc V WLX>Y c| u>b >u b >u b >u b >u b >u b >u b b {§ {§ {§ { {§ þyL{9yL{ þ O O O O O O Ù9 O b b b b b b [ §> [§> 5v ¡ [ §> 5v ¡ [ö y [ ö § ]/9 zqt NN] zzqt N] 9 X>YV t § ]þ¦wl wª© N] § \GwLt § ] |¡GY zÒ\La ÷ § ]{ |¡L V W b7zÒ\a ÷ Výstup na obrazovku 18.7.1: Výstup z přı́kazu j;6¢½Bj 402 18.7. Práce se soubory Práva Vlastnı́k Skupina Velikost Poslednı́ změna Název Prvnı́ znak tohoto sloupce označuje typ souboru. Zde může být ¤ @®¥ pro adresář, ¤j²¥ pro symbolický odkaz a ¤½²¥ pro normálnı́ soubor. Dalšı́ch 9 znaků zobrazuje přı́stupová práva pro uživatele (3 znaky), skupinu (dalšı́ 3 znaky) a ostatnı́ uživatele (poslednı́ 3 znaky). ¤8P¥ je pro čtenı́ (read), ¤±k¥ pro zápis a ¤pP¥ llllll pro spuštěnı́ souboru. Notace souboru ¤½58H±m½G8:½H½G8:½B½²¥ tedy např. znamená, že ho může čı́st uživatel, skupina i ostatnı́ a zapisovat do něj může pouze uživatel (vlastnı́k). Viz manuálová stránka pro C<GQ7AH@ (QK=Gi C<GQ7AH@ ). Vlastnı́k souboru. Viz manuálová stránka pro C<;AG±Bi (Q7=Gi C<:AG±Bi ). Přı́slušnost souboru skupině. Viz manuálová stránka pro C<+FB8HD (Q7=Gi C<+FB8HD ). Velikost souboru v bajtech. Datum poslednı́ změny souboru. U souborů, které byly měněny vı́ce než před rokem, se mı́sto hodin zobrazı́ rok. Název souboru nebo adresáře. Tabulka 18.3: Popis atributů souborů 18.7.2 Pseudoznaky – přehled V porovnánı́ s DOSem má přı́kazový interpret (např. bash) rozsáhlé možnosti tam, kde se použı́vajı́ ☞pseudoznaky. V Linuxu se pseudoznaky neomezujı́ pouze na hvězdičku l¤ U³¥ a otaznı́k ¤ Ȳ¥ . Napřı́klad pomocı́ V# WX>YLZ/9[ \^]`_g9b`© [OÚ/Ú/Ú z Ú můžete nechat vypsat všechny soubory v aktuálnı́m adresáři, kde šestý znak od konce je ¤=À¥ a předposlednı́ znak je ¤;OG¥ . Mı́sto ¤=À¥ můžete použı́t celý řetězec znaků. Napřı́klad pı́smena ¤=²¥ , ¤¾k¥ , ¤C^¥ , ¤ @®¥ , ¤ ?À¥ , ¤ î¥ . Přı́kaz potom bude vypadat takto: V# WX>YLZ/9[ \^]`_g9b`©6 [ c © 8 ÚOÚ/Ú zÚ Nenı́ ani třeba zadávat pı́smena v abecednı́m pořadı́: V# WX>YLZ/9[ \^]`_g9b`©6 q4 9cyH4ÒGcÕ4 [ 4 ª 8 ÚOÚ/Ú zÚ 403 18. Úvod do Linuxu 18.7.3 Obsah souborů Obsah souborů je možné zobrazit přı́kazem QKA>8+? a jH?:6H6 . Program vı́ce funkcı́ než klasický QKAG8;? a je přı́jemnějšı́ pro práci. Přı́kazem jH?:6B6 má V# WX>YLZ/9[ \^]~_dg bLbdt \Gw tgv a YV zÒ L© b nahrajete soubor 3H?>ImC>3BjHA>F7JLiO&@+?>Ãm6 do velice jednoduchého „prohlı́žeče“ less, viz také tabulka 18.4. < U ? Õ Ã ¾ @ 4 i F R 3 l ëÛ C pomoc ukončit dalšı́ řádek předchozı́ řádek dalšı́ stránka předchozı́ stránka dalšı́ půl stránka předchozı́ půl stránka jdi na začátek souboru jdi na konec souboru hledat najı́t dalšı́ výskyt spustit ☞editor lKJ zobrazit jako postupně narůstajı́cı́ protokolový soubor přepnout z módu ë do „normálnı́ho“. Tabulka 18.4: Klávesové zkratky prohlı́žeče less (výběr) Pomocı́ klávesy ìí7 îï můžete zadat hledaný řetězec a potom potvrdı́te klávesou ìí ºØ» îï . Klávesa ìí ñ îï najde potom dalšı́ výskyt řetězce. Zajı́mavá je klávesa ìí7 îï , pomocı́ které můžete sledovat, jak se napřı́klad do protokolového souboru provádějı́ dalšı́ zápisy. Pomocı́ ìí m d ïî + ìíKT îï se potom vrátı́te do normálnı́ho módu. Klávesou ìím îï zı́skáte přehled všech nastavenı́, která nabı́zı́ less, stiskem klávesy ìíN¡ îï opustı́te help a dalšı́m stiskem i celou aplikaci a dostanete se znovu na přı́kazovou řádku. Pro modifikaci textových souborů použijete ☞editor. Tradičnı́m unixovým editorem je např. vi. 18.7.4 Skryté soubory Zvláštnı́ skupinou jsou skryté soubory. Jejich názvy začı́najı́ tečkou a přı́kazový interpret je zobrazı́, pokud má přı́kaz j+6 volbu ½H= . Zadáte-li tedy ve vašem uživatelském adresáři j;6ö½H= , zobrazı́ se vám i skryté soubory, jako např. ´G3®OqDB8;AHÃ7JGj>? a ´G3®OpKJ iNJIB87C . Skryté soubory jsou chráněny proti náhodnému smazánı́ přı́kazem 85QÜU (viz odst. 18.7.5 na následujı́cı́ straně) a je možné je přı́padně smazat pomocı́ 89Q ã Oqi Hå+?>l 6GA54B¾:A>8H4Kæ . 404 18.7. Práce se soubory Přı́kazem 89Q OU smažete všechny skryté soubory v aktuálnı́ch adresářı́ch. Ý Pokud ještě použijete volbu ½G8 (angl. recursive), smažete také všechny soubory v nadřazeném adresáři, které majı́ tvar ¤;OBO3GpBpBpBpHpP¥ . Proto použı́vejte volbu ½G8 u přı́kazu 85Q s největšı́ opatrnostı́! 18.7.5 Kopı́rovánı́, přejmenovánı́ a smazánı́ souborů CD : V# WX>YLZ/9[ \^]`_dw x ] ÷ v_ ] w Ä g_ Mı́sto proměnné ã cı́l æ můžete zadat také název adresáře, potom se soubor Přı́kazem pro kopı́rovánı́ souborů v Linuxu je překopı́ruje do cı́lového adresáře se stejným jménem. Při kopı́rovánı́ do domovského můžete použı́t tildu, např.: V# WX>YLZ/9[ \^]`_dw x t G\ wLt Ñ L t Ñ9þL9v V9©5Y a®a Programy je možné smazat přı́kazem 89Q (angl. remove). Užitečnou volbou je ½G8 (angl. recursive), pomocı́ které je možné smazat všechny podadresáře a jejich obsah (podobnou funkci má v DOSu přı́kaz @+?+j5IB8;?B? ). Přı́kaz V# WX>YLZ/9[ \ ^]`_ } c ÔX>YV smaže např. adresář ¾NJLi spolu se všemi jeho podadresáři a soubory. Použı́vejte tuto volbu velice opatrně, protože neexistuje žádná možnost, jak znovu obnovit smazané soubory! Přı́kaz Qml (angl. move) přesune soubor nebo adresář. Syntaxi (formu zápisu) má stejnou jako přı́kaz CD . Přı́kazem V# WX>YLZ/9[ \^]`_ }>¡¬|¡ V W b7z\a ÷ ÑLL GKzÒ\La ÷ přesunete soubor pHlHi:?G±K6èOIBF+å z aktuálnı́ho adresáře do souboru <(YHÙBÛ):SPOqIBF+å v aktuálnı́m adresáři, což znamená klasické přejmenovánı́. Zajı́mavějšı́ je přesouvat celé adresáře. V# WX>YLZ/9[ \^]`_ >} ¡dX>YV atg [ \ L| Tak přesunete adresář ¾NJLi (pokud existuje v aktuálnı́m adresáři) do adresáře ´G3HjH=>I;?>p . Přesunou se samozřejmě i všechny podadresáře a soubory. Také zde je na mı́stě opatrnost, protože potom může být obtı́žné přesunuté adresáře najı́t. Přesunout celý strom (všechny adresáře) je možné pouze v rámci jednoho souborového systému (tj. zpravidla jednoho diskového oddı́lu). 18.7.6 Vyhledávánı́ a prohledávánı́ souborů Dalšı́m užitečným přı́kazem je Ã7JLi+@ . Abyste našli soubor ?Q^JGj v podadresářı́ch, zadejte z c GV [}ö¿}+Y g ¿ V# WX>YLZ/9[ \^]`_ ©GYV ¹ Prvnı́ argument označuje jméno adresáře, kde začne hledánı́. Volba ½5i:=Q7? je hledaný řetězec, kde je možné použı́vat ☞pseudoznaky. Abyste našli všechny soubory, jejichž jméno obsahuje řetězec ¤?Q³JGjè¥ , musı́te změnit přı́kaz následujı́cı́m způsobem: V# WX>YLZ/9[ \^]`_ ©GYV z¹c VG[}ö¿ © }BY g#© ¿ Stejně jako u ostatnı́ch přı́kazů vás odkážeme na podrobný popis na stávajı́cı́ch manuálových stránkách. 405 18. Úvod do Linuxu Existuje ještě daleko rychlejšı́ možnost, jak hledat soubory, a to prostřednictvı́m přı́kazu jHA:CG=GI;? . Pokud nehledáte určité jméno souboru, ale řetězec v souboru, sloužı́ k tomu přı́kaz FB8;?GD (angl. get regular expression pattern). Následujı́cı́ přı́kaz hledá v souboru ?Q^JGj řetězec ¤ @+?GI;?>EBIKJLlP¥ : V# WX>YLZ/9[ \^]~_Ôa #x¿ \ 5ª \ Y¡B¿Þ}+Y g Tı́mto způsobem je možné prohledávat velké množstvı́ textů a vyhledávat v nich určité řetězce. Podporováno je také vyhledávánı́ pomocı́ pseudoznaků a regulárnı́ch výrazů. Jako výsledek hledánı́ se zobrazı́ každý řádek obsahujı́cı́ hledaný řetězec. Chovánı́ přı́kazu FB8+?GD je možné přizpůsobit pomocı́ voleb tak, aby co nejvı́ce odpovı́dalo potřebám hledánı́. Za přečtenı́ stojı́ manuálová stránka pro FB8;?5D (QK=GiFB8;?5D ). 18.7.7 Symbolické odkazy Použı́vánı́m symbolických odkazů můžete souborům přidávat dalšı́ jména. Toto jméno potom odkáže na odpovı́dajı́cı́ soubor. To může být užitečné, pokud např. použı́váte různé verze jednoho programu a přitom by měla mı́t nejnovějšı́ verze stále stejný název. Řešenı́ je možné prostřednictvı́m tzv. symbolického odkazu, který potom zavolá použı́vanou verzi. Symbolické odkazy se chovajı́ jako soubory, na které odkazujı́, a jsou také spustitelné. Následujı́cı́ přı́kaz V# WX>YLZ/9[ \^]~_dg V cb¬wl wª³z § zÒw wª vytvořı́ symbolický odkaz C<:?:CE na soubor C<:?:CE£OÉPO+ . V adresáři to bude vypadat přibližně takto: g L W9|/LW|/LW9|¢ V# WX>Y u>b O b { § d [;§>d NN] wl wªc_¬wl w ª^z § zÒ'© Stejně jako soubory mohou být smazány i odkazy, a to přı́kazem 85Q . Dojde přitom ke smazánı́ odkazu – nikoli souboru, na který odkazuje! 18.7.8 Zabezpečenı́ a archivace souborů Pro vytvořenı́ a uspořádánı́ archivů sloužı́ přı́kaz I;=G8 (angl. tape archive). Takový archiv může obsahovat jednotlivé soubory anebo i adresáře, které obsahujı́ soubory. Takto uspořádané archivy je potom možné také komprimovat, což ještě vı́ce snižuje jejich velikost. Většinou majı́ komprimované archivy přı́ponu OIBFBå nebo OI;=G8£OF+å , nekomprimované potom OI;=>8 . Použı́vá se při 1. rozbalovánı́ archivů (např. z CD ROM) V WX>Y;Z/9[ \O^]~_\ [d|¡©÷[; wl Y¡ zÒ\a ÷ I+=>8 rozbalı́ (p ) komprimovaný (å ) archiv =>8mC<NJl£OqIBF+å (à ) a vytvořı́ přitom automaticky přı́padné podadresáře. Zobrazı́ jméno souboru, který právě rozbaluje (l ). 406 18.8. Přı́stupová práva k souborům 2. vytvořenı́ archivů V# WX>YLZ/9[ \^]~_\ [ w ¡©÷[ wl Y¡©5Y g Òz \La ÷©GY g H ¡#O÷B I+=>8 vytvořı́ ( C ) komprimovaný (å ) archiv =>8mC<NJl+ÃmJGjH?POIHF+å (à ), který bude obsahovat soubor Ã7JGj>?KÌ a všechny soubory z adresáře l+?>8+åNÌ . Při balenı́ souboru se zobrazı́ jeho jméno na obrazovce (l ). 3. prohlı́ženı́ obsahů archivů V# WX>YLZ/9[ \^]~_\ [ \ ©÷[ wl Y¡ z\a ÷ I+=>8 zobrazı́ obsah (I ) komprimovaného ( å ) archivu ( à ) =>87CL<NJl£OIHF+å . Volba å volá program GNU Zip, který komprimuje či dekomprimuje soubory v archivu. Přı́kaz V# WX>YLZ/9[ \^]`_\ [¬|L¡©[ w Y¡ zÒ\ [ rozbalı́ nekomprimovaný archiv =>8mC<NJl£OqI;=>8 přı́kaz V# WX>YLZ/9[ \ ^]`_\ [ cL;c g x 18.8 . Bližšı́ informace nám podá Přı́stupová práva k souborům Pouze uživatel ¤8;ABAGIP¥ má, jakožto správce systému, neomezený přı́stup ke všem souborům, tzn. že jako jediný může upravovat všechna přı́stupová práva. Koncepce přı́stupových práv Pouze ¤8+ABA>IP¥ , jakožto systémový administrátor, má neomezený přı́stup ke všem souborům. Přı́stupová práva jsou strukturovaná do třı́ kategoriı́: ç ç ç Práva pro vlastnı́ka souboru Práva pro členy skupiny Práva pro všechny ostatnı́ Každá z těchto kategoriı́ je charakterizovaná třemi znaky. Spolu s prvnı́m znakem (typ souboru: d, l, nebo -) tvořı́ řetězec 10 znaků pro každý soubor. Každý znak má pro všechny kategorie stejný význam: ¤8®¥ pro čtenı́ (angl. readable), ¤&±P¥ pro zápis (angl. writable) a ¤p®¥ jako spustitelný (angl. executable). Pokud tam nenı́ znak uveden, použı́vá se ¤½²¥ , jak ukazuje tento přı́klad: c LW c c /| cc Typ `V WX>Y; u>b O b r w Vlastník - r § 99y § ßu V§ - Skupina x N] L g YV u | z YV9© v 9 r - - Ostatní Obrázek 18.1: Přı́stupová práva k souborům Pro soubor j;JLiB4+p£OJLi;Ã+A to znamená následujı́cı́: vlastnı́k souboru ho může čı́st a zapisovat do něj, členové skupiny ho mohou čı́st a spouštět, zatı́mco ostatnı́ uživatelé mohou soubor j:JLiH4+p£OJLi+Ã+A pouze čı́st. Prvnı́ ¤½è¥ znamená, že se jedná o obyčejný soubor (angl. regular file). Velice podobně se postupuje i u adresářů. Tam je zapsán jako prvnı́ znak ¤ @À¥ (angl. directory) a může to vypadat třeba takto: 407 18. Úvod do Linuxu L W9|/ c |/ cc V WXGY >u b O b { § ßu V§ 9 N] LÔYV9© vLt Pokud použijete pro adresář ¤pP¥ , znamená to, že se do něj můžete přesunout pomocı́ přı́kazu C9@ . Změna přı́stupových práv Změna přı́stupových práv se provádı́ přı́kazem Většinou má CL<GQKAH@ dva argumenty: ç ç C<GQ7AH@ (angl. change mode). samotnou změnu přı́stupových práv a název souboru, kterého se to týká. Tři kategorie jsou zde označeny jako ¤&4k¥ pro vlastnı́ka (angl. user), ¤FP¥ pro skupinu (angl. group) a ¤ AÀ¥ pro všechny ostatnı́ (angl. others). Znaky ¤½²¥ nebo ¤>஥ se zde použı́vajı́ pro odebránı́ nebo přidánı́ přı́stupových práv. Následujı́cı́ přı́klad přidává přı́stupová práva k souboru j:JLiB4+pkOJLi;Ã+A pro skupinu (čtenı́, zápis a spouštěnı́): V# WX>YLZ/9[ \^]~_¬wl } v ¦a ÖOLW| g YV u | z YV9© v Pokud vlastnı́k potřebuje změnit práva pro všechny, stačı́ pouze uvést znak měněného práva. Např.: V# WX>YLZ/9[ \^]~_¬wl } v c W g YV u | z YV9© v Práva pro čtenı́ a spouštěnı́ pak nejsou tı́mto přı́kazem ovlivněna. Přı́stupová práva mohou být jediným přı́kazem odebı́rána a přidávána: V# WX>YLZ/9[ \^]~_¬wl } v ¬u ÖL| c LW g YV u | z YV© v Dalšı́mi zajı́mavými přı́kazy jsou C<:AG±Bi pro změnu vlastnı́ka (angl. change owner) a C<+FB8HD pro změnu skupiny (angl. change group). 18.9 Manuálové stránky Manuálové stránky sloužı́ pro popis přı́kazů, konfiguračnı́ch souborů a funkcı́ z knihoven jazyka C. Dajı́ se zobrazit způsoby popsanými v tabulce 18.5 na následujı́cı́ straně. QK=GifãDE+=Hå7æ zobrazı́ manuálovou stránku QK=Gi ½>à ãDE;=>å7æ vyhledává ã přı́kaz æ a vypı́še seznam nalezených manuálových stránek. QK=Gi ½GE ãDE;=>å7æ přı́kazu æ . hledá ve všech manuálových stránkách řetězec ã přı́kaz æ a zobrazı́ seznam stránek s jeho výskytem. Tabulka 18.5: pokračuje na dalšı́ straně... 408 ã 18.10. Informace o stavu systému QK=Gi ãý6G?>E7C5?mæ ãDE;=>å7æ zobrazı́ tu manuálovou stránku ã přı́kaz æ , která je ve zvolené sekci ã sekce æ manuálových stránek (v různých sekcı́ch mohou existovat stránky téhož jména) – napřı́klad QK=5i ÌÔQK=Gi zobrazı́ manuálovou stránku QK=5i pouze ze sekce Ì manuálových stránek. Tabulka 18.5: Možnosti přı́kazu QK=5i V systému X Window můžete použı́vat program p5QK=5i . Přesto má přı́kaz QK=5i své opodstatněnı́ – je prostě rychlejšı́. Pro zobrazovánı́ manuálových stránek použı́vá Q7=Gi utilitu less (bližšı́ informace viz odst. 18.7.3 na str. 404). Pokud máte nainstalovaný systém nápovědy SuSE, můžete si prohlı́žet manuálové stránky prostřednictvı́m webového prohlı́žeče. Manuálové stránky se zařazujı́ do tématických sekcı́ (viz tabulka 18.6). Ì É µ ô n ¶ · i Popis uživatelských přı́kazů. Pokud se jedná o přı́kaz přı́kazového interpretu, zobrazı́ se manuálová stránka právě běžı́cı́ho interpretu (např. ¾:=:6< nebo I7CH6< ). Popis různých knihoven. Funkce knihovny C. Popis konfiguračnı́ch souborů. Syntaxe nejdůležitějšı́ch souborů. Popis her. Vše, co má spojitost s textem, jeho formátovánı́m atd. Přı́kazy správce systému. Popis linuxových rutin jádra. Novinky nebo stránky, které přesně neodpovı́dajı́ žádné sekci. Tabulka 18.6: Sekce manuálových stránek Nikoli ke každému programu nebo heslu existuje manuálová stránka. Vı́ce informacı́ můžete najı́t v adresáři 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3 , např. 354K698;3;6<:=>8+?+3 @+A;C>35<:AG±BI;A+3H?Gi , 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35<;A5±+IBA+3H?5i:3 Q³JLi7J nebo v adresáři 354K698:3 6<;=>8;?+3>@BA:C>35D:=;C9E;=>FB?:6 (informace o balı́cı́ch). 18.10 Informace o stavu systému Často je důležité mı́t informace o stavu systému. Pomoci vám v tom mohou např. přı́kazy @Hà , ÃH8;?B? , DK6 a I+AGD . 409 18. Úvod do Linuxu 18.10.1 Přı́kaz @Bà Přı́kaz @Bà informuje o volném a využitém mı́stě na disku. Výpis může být podobný jako v přı́kladu 18.10.1. Y g b b\ } { § 5 c X gv9wªHb Hb d ¡5[9Y t L¡ t9b [ 9O9/9 § yO9 § yLþ / t L¡ t9b [> { § þL § /99yy t L¡ t9b X+ § {/9ON § {/N{L9þy t L¡ t9b [ § /9/N { /9{þ g [X g [xG[ y 9y NL { § L9y § {L{þ w Y \ G vu V \ vV 9/9 M t;Gv }) §yM t 9/9 M tu>b þL M tv x \ Výstup na obrazovku 18.10.1: Výpis přı́kazu @Bà 18.10.2 Přı́kaz ÃH8;?B? Přı́kaz Ã>8;?B? informuje o stavu operačnı́ paměti a vyrovnávacı́ch pamětı́ (viz výpis 18.10.2). \5v \ [ g >u b ©/#/ } ] {/9{L{ § 9 § N § § þ ct ÖX u ©©#O 7b ] § þ § L{ § L9{ WG[x ] 9y § NdL9þ bl [ / X u L© ©#O b § yL{Lþ { § w [ lw L § Výstup na obrazovku 18.10.2: Výpis přı́kazu Ã>8;?B? 18.10.3 Přı́kaz 4mj:JQ^JI Přı́kazem 4mj:JQ³JLI (angl. user limits) je možné stanovit limity pro použı́vánı́ systémových zdrojů, resp. jejich zobrazenı́. Přı́kaz 4mj:JQ^JI se použı́vá předevšı́m pro přiřazovánı́ volné operačnı́ paměti jednotlivým aplikacı́m. Tak je možné zabránit tomu, aby aplikace využı́vala neúměrně velké množstvı́ paměti a mohla způsobit zhroucenı́ systému. Průběh programu 4mj:JQ³JLI je možné upravit pomocı́ voleb. Pro omezenı́ použı́vané paměti sloužı́ napřı́klad volby uvedené v tabulce 18.7. ½LQ G½ l ;½ 6 ;½ C ½H= max. velikost fyzické paměti max. velikost virtuálnı́ch pamětı́ (swap) max. velikost zásobnı́ků max. velikost souboru C5A>8;? zobrazı́ nastavené limity Tabulka 18.7: 4mj:JQ^JI : Nastavenı́ zdrojů pro uživatele 410 18.10. Informace o stavu systému Nastavenı́ pro celý systém se provádı́ v 3H?GI7C>35D+8+AHÃ7JGjH? , např. vytvářenı́ souboru CGA>8;? , který použı́vajı́ programátoři pro laděnı́ programů. Jako uživatel nemáte právo měnit hodnoty v souboru 3>?>I7C>35DB8;AHÃ7JGj>? , tuto výsadu má uživatel root, ale můžete provádět některá nastavenı́ ve vlastnı́m souboru ´G3ÀOq¾:=:6<B87C (viz soubor 18.10.1). ¸a` }) ÷# V>Ĭ#Æ g V ádxG[})â \ Y ] uGg Y}+Y \c } 9þL{L ¸a` }) ÷# V>Ä¡GYl \Lu Æ g V>ÄÔxG[})â \ Y ] uGg Y}+Y \c ¡ 9þL{L Obsah souboru 18.10.1: 4mj:JQ^JI – nastavenı́ v souboru ´G3®O¾:=:6<+8mC Velikost paměti se zadává v KB. Podrobné informace obsahuje manuálová stránka pro ¾;=:6< (QK=Gi¾:=:6L< ). 18.10.4 Přı́kaz ± Přı́kaz ± zobrazı́ všechny právě přihlášené uživatele v systému. Tento přı́kaz poskytuje celou řadu potřebných informacı́. Kromě počtu přihlášených uživatelů zjistı́te, jak dlouho už systém běžı́, jak je v této chvı́li zatı́žen a co právě jednotlivı́ uživatelé dělajı́ (viz výpis 18.10.3). ò øð S { j s({ sx S ú d ð d ò ðl ð f j tcut ð f ø j tcut ð ð f;t úø d m c TlS ò lS c T ò ð f s j tcut ð f súø d m c TlS ò lS c T ò ð f |¼j tcut ð f j tcut ð f ± húñ x S c TlS ò lS c T ò ð f } j tcut ð f; ú :lS c TlS ò lS c T ò ð f ú :lS c TlS ò lS c T ò j > "x f f ¶ S d m m m m m d m m m d m m m d m m m d p m m m m m d p m m m m m d m m m d p m m m m m d p m m p m m ú ñú ñ ú ñú ñ ú ñ ú ú ú ú ú ú ø øhú d ø g újs c ± ú ä¶l¶ S { g/ ; j t f j f j > f j t } f jus} sju| f sju f sju} f je| tf sjus f | ju f jus} f ju tf ñ ò ò ò ò ø&ò ò ò ò ò ò ò ò ò j t | j t t | ± je| ± j t jus t ju} s û ø | {ã uc t {w c ± m :p S> S h n S m d m/q :p S> g/ d :p S> p S> m m :p S> p S> m m :p S> ø û } s ø û ø ñ ú :lS û ø ø ú ñ ú `úø d m û ø ø ú ñ ú `úø d m û ø Výstup na obrazovku 18.10.3: Výpis přı́kazu ± 18.10.5 Přı́kaz @>4 Přı́kaz @>4 (angl. disk usage) vám poskytne informace o velikosti podadresářů a jednotlivých souborů. Vı́ce se dozvı́te v manuálových stránkách přı́kazu @>4 . 411 18. Úvod do Linuxu 18.10.6 Přı́kaz EKJGjBj Pošle signál běžı́cı́mu procesu. Je třeba zadat čı́slo procesu (angl. process id), krátce PID, které je možné zjistit přı́kazem DK6 (viz odst. 18.10.7). Přı́kaz EKJGjHj se spustı́ následujı́cı́m způsobem: [ \ ^]$¸Ôª Y gg ¨ x>Y > O Pokud nebude daný proces na ukončovacı́ signál reagovat, je možné ho ještě ukončit pomocı́ parametru ½) , který běžı́cı́ proces ukončı́ „násilně“. [ \ ^]$¸Ôª Y ggdcO9 ¨ xGY H O 18.10.7 Přı́kaz DK6 Přı́kaz DK6 (angl. process status) zobrazı́ procesy, které uživateli běžı́. Dalšı́ informace viz manuálová stránka pro DK6 (QK=GiDK6 ). Pomocı́ DK6½>= můžete zobrazit i procesy ostatnı́ch uživatelů na aktuálnı́m počı́tači. Zadánı́m čı́sla procesu (zobrazeného přı́kazem DK6 hned v prvnı́m sloupci) je možné ukončit běh procesu (viz také odst. 18.10.6). 18.10.8 Přı́kaz DK69IB8+?B? Přı́kaz DK69IB8+?B? zobrazı́ kompletnı́ „strom procesů“. Viz výpis 18.10.4. YV>Y \9c Ö c XG[ blGcccb\ [ \ | ccc |5YV>Y \5c Ö c Ñ e åcblGccc ©¡LW} c e e e e ec9wLvgLv V | \ O} ccLc XG[ bl5ccc | ¡GY z X>YV c9cc aGb ec § ©6wLvgv V | \ O} ccc X5[ blGccLc ¡GY 8 ec9wLvgLv V | \ O} ccLc XG[ bl5ccc x b\ ## ec9wLvvLg }B[9Y gLccc9wLvLvg }B[9Y gccc | \ O} ccLc x>YV ec9w v V ec a x} ec YV \ ecª © gu>lb 9 ecª>gva ecªHb W5[x ec#y ©6 }+YV a \\ 8 ec ' ©6 V9© b Y v/ 8 ec9lb GcLcc }B[ b\ O ccLc9bLg Yx \5v ec9b b gv a ecu x [ \ ec | gv [ åc | v9b ¡G Y W Ö c ¡LW} [ a ec ¡LW} YV ^ Y b\ ec Ë vv 5\Lu ©© ec | wLgv9wª åc # | L# b Výstup na obrazovku 18.10.4: Výpis DK6IB8;?B? 412 18.11. Typy souborových systémů v Linuxu – QKAG4Bi+I a 45QKAG4Bi+I 18.10.9 Přı́kaz I;AGD Zobrazı́ všechny běžı́cı́ procesy, které zatěžujı́ systém, a mnoho dalšı́ch informacı́. Tento výpis je ve volitelných časových intervalech aktualizován. Ukončenı́ se provádı́ klávesou ìí ¡ îï . 18.11 Typy souborových systémů v Linuxu – a çÕæ-Ô çÕèéÖ æ-Ô çÕèJÖ 18.11.1 Přehled V Linuxu má ☞souborový systém mnoho podob, viz následujı́cı́ tabulka: =HÃBÃm6 ?>pBI;É <BD;Ãm6 JH6G(A BôHôBo Q³JLiNJp Q^65@+A:6 iKCD;Ãm6 i;Ãm6 D+8;A:C 8;?mJH6G?G8+Ãm6 6Q:¾;Ãm6 69Õ769l 4;Ãm6 4GQ^65@+A;6 l+Ã+=>I Souborový systém použı́vaný pro počı́tače Amiga (angl. Amiga Fast Filesystem). (angl. Second Extended Filesystem) Standardnı́ souborový systém v Linuxu. Standardnı́ souborový systém IBM OS/2 (angl. High Performance Filesystem). V Linuxu je podporováno pouze čtenı́ (angl. read-only) tohoto souborového systému. Standardnı́ souborový systém pro CD. Tento souborový systém má svůj původ v akademických projektech a byl prvnı́m souborovým systémem použı́vaným Linuxem. Dnes se v Linuxu použı́vá předevšı́m pro čtenı́ a zápis na diskety. Původně souborový systém pro DOS, který ale dodnes použı́vajı́ různé operačnı́ systémy. Souborový systém pro připojenı́ Novellovských svazků. Zde se nacházejı́ data na disku jiného počı́tače a jsou přı́stupná prostřednictvı́m sı́tě (angl. Network Filesystem). Procesový souborový systém (virtuálnı́). ReiserFS je vysoce výkonný „žurnálovacı́ souborový systém“. Od verze SuSE Linux 6.4 je dostupný pro architekturu x86. SMB (angl. Server Message Block) protokol, který použı́vá WfW, Windows NT a LAN Manager pro zpřı́stupněnı́ dat přes sı́t’. Souborový systém, který použı́vá SCO-Unix, Xenix a Coherent (komerčnı́ unixový systém pro PC). Použı́vá ho BSD, SunOS a NeXTSTEP. Tento souborový systém dokáže Linux pouze čı́st. (angl. Unix on MSDOS) Přidaný k obyčejnému ÃB=>I souborovému systému. Zachovává unixovou kompatibilitu (práva, odkazy, dlouhé názvy souborů). Je velmi pomalý. Rozšı́řenı́ souborového systému Ã+=>I o dlouhé názvy souborů (angl. Virtual FAT). Tabulka 18.8: pokračuje na dalšı́ straně... 413 18. Úvod do Linuxu i+I+Ãm6 Souborový systém pro Windows NT. Tabulka 18.8: Typy souborových systémů v Linuxu 18.11.2 Připojenı́ a odpojenı́ souborového systému Přı́kazem QKAG4BiBI , který může provádět většinou pouze uživatel ¤8+ABA>IP¥ , se připojuje datový nosič k linuxovému souborovému systému. Přı́kaz QKAG4BiBI k tomu použı́vá dva argumenty: ç ç Název datového nosiče (odpovı́dá označenı́ zařı́zenı́, např. 3>@+?Gl:35<;@+=Hµ ) Adresář, ke kterému bude datový nosič připojen – tento adresář musı́ existovat. Volba ½5I ãäIHÕHD 6GAG4B¾:AG8;A>l EG<;A69Õ76I EQ:4Næ určı́ typ připojovaného souborového systému (viz tabulka 18.8). Napřı́klad: [ \ ^]t¬¸ } v u V \c \ } b5v9bdt L¡ t; [§ t 5v9b [ připojı́ dosový diskový oddı́l <;@+=HÉ jako adresář 3G@+A:6G= O . Adresář 3G@+A:6G= musı́ být nejdřı́ve založen, viz odst. 18.6 na str. 401. Pokud se určitá zařı́zenı́ (angl. devices) připojujı́ opakovaně na stejné mı́sto v souborovém systému (např. disketová jednotka nebo dalšı́ CD mechanika), proved’te zápis do 3H?>ImC>3>Ãm69I+=G¾ , vı́ce viz manuálová stránka pro QKAG4BiBI (QK=Gié·QKAG4Bi+I ). Pomocı́ volby ½G8 je možné připojit datový nosič pouze pro čtenı́ (angl. readonly). Zápis zde samozřejmě nenı́ dovolen. Dalšı́ volby popisuje manuálová stránka pro QKAG4Hi+I (QK=Gié·Q7AG4Bi+I ). Pokud chcete zapisovat na dosový diskový oddı́l i když nejste uživatel ¤&8;ABA>IP¥ , přečtěte si postup na Ã7J5jH?P° 3547698:3;6<;=>8;?+3>@HA:C>3B65@G¾m39<BI5Q7jB35E+Ã>8 X ÌL·POq<+I5QKj . Přı́kaz QKAG4BiBI zajišt’uje protokol s připojenými zařı́zenı́mi. Tento protokol můžete nalézt v souboru 3H?GI7C>3LQmI+=G¾ . Pokud napı́šete Q7AG4Bi+I bez argumentu, zobrazı́ se obsah tohoto souboru. Tak zı́skáte seznam všech právě připojených souborových systémů. Dı́ky přı́kazu 4GQKA54Bi+I pak můžete tyto datové nosiče také odpojit od linuxového souborového systému3 . Jako argument přı́kazu 45QKAG4Bi+I můžete použı́t bud’název zařı́zenı́ nebo název souboru, ke kterému je datový nosič připojen. Abyste např. odpojili 3>@+?>l:39<;@+=BÉ připojený na 3G@+A:6G= , můžete zadat bud’: [ \ ^]$¸u } vu V \t 5vb [ O nebo: [ \ ^]$¸u } v u V \t ¡ ;t 9 L[ § 3 Tento přı́kaz se vlastně jmenuje xñ ò xñlm , ale pı́smeno ñ O 414 Æ se jakoby ztratilo. 18.12. Dosové přı́kazy v Unixu s nástroji mtools Když použı́váte disketu, CD nebo jiné výměnné médium, nezapomeňte ho ê odpojit od souborového systému před vyjmutı́m z mechaniky přı́kazem 4GQ7AG4Bi+I . Pokud budete mı́t na tomto datovém nosiči otevřené soubory, pokusı́ se 4GQ7AG4Bi+I při odpojovánı́ tyto soubory nejdřı́ve zapsat a pokud se mu to nepodařı́, objevı́ se vám odpovı́dajı́cı́ chybové hlášenı́. Při odpojovánı́ souborového systému nesmı́ žádný uživatel pracovat v adresářı́ch nacházejı́cı́ch se v odpojované části, jinak nenı́ možné souborový systém odpojit. 18.12 Dosové přı́kazy v Unixu s nástroji mtools Speciálně pro zpracovánı́ dosových souborů na pevném disku i na disketě sloužı́ nástroje mtools, které obsahuje balı́k QmI;AHA+j;6 , série =GD . Každý z těchto malých programů se pokoušı́ co nejlépe emulovat originálnı́ dosový přı́kaz. Všechny přı́kazy z mtools majı́ stejné názvy jako v DOSu, ale všechny jsou uvozeny pı́smenem ¤ÒQä¥ , např. Q^C5AGD+Õ . Přı́kazy mtools můžete použı́vat pouze v přı́padě, kdy nenı́ připojená disketa (nebo pevný disk)! Dosové názvy souborů může ještě předcházet pı́smeno zařı́zenı́ následované dvojtečkou. Pro oddělovánı́ adresářů a souborů se v DOSu použı́vá znak ¤Â²¥ . S mtools můžete psát jak ¤3²¥ , tak i ¤Â²¥ . Když použı́váte ¤Â²¥ nebo ☞ pseudoznaky jako např. ¤lU³¥ nebo ¤È²¥ , musı́ být psány mezi dvoje uvozovky, protože jinak se interpretujı́ dřı́ve než přı́kaz. Hvězdička ¤lU^¥ odpovı́dá v mtools řetězci vyber vše ¤lUèOU³¥ v DOSu. Mı́sto znaku ¤3²¥ pro volby se použı́vá, což je ostatně v Linuxu běžné, minus ¤½è¥ . Standardnı́m zařı́zenı́m pro mtools je ¤=P°G¥ . Pokud potřebujete použı́vat jiná zařı́zenı́ či adresáře, musı́te použı́t přı́kaz Q^C9@ . Nezapomeňte se přesunout zpátky do hlavnı́ho adresáře zařı́zenı́, než vsunete dalšı́ disketu, protože jinak nenı́ možné načı́st nový adresářový strom. V současné době jsou podporovány následujı́cı́ dosové přı́kazy v mtools: QK=>IBIB87JL¾ Q^C5@ Q^CGAGD+Õ Q7@+?+j Q7@+?+jGIH8;?B? Q7@7J8 Změnit atributy souboru (<NJ9@B@B?Gi , 69Õm69I;?Q atd.). Změnit adresář. Kopı́rovat z/do DOSu a z/do Unixu, funguje také rekurzivně. Nezapomeňte, že také zde musı́te vždy určit cı́lový adresář nebo soubor. Smazat dosový soubor. Rekurzivně smazat celý dosový adresář. Zobrazit obsah dosového adresáře. Tabulka 18.9: pokračuje na dalšı́ straně... 415 18. Úvod do Linuxu Q7Ã+A>89QK=>I QNjH=G¾;?+j QBQ7@ Qm8+@ Qm8;?B=>@ Qm8;?Gi QmIBÕHD;? Q:±+8KJLI;? Vytvořit dosový souborový systém na low-level formátovaném disku. Low-level formátovánı́ se provádı́ přı́kazem ÃB@BÃBA>85QK=>I . Přejmenovat dosové zařı́zenı́. Vytvořit dosový podadresář. Smazat dosový podadresář. Načı́st dosový soubor do unixového systému. Přejmenovat dosový soubor. Zobrazit obsah dosového souboru. Low-level kopı́rovánı́ unixového souboru do dosového souborového systému. Tabulka 18.9: Přı́kazy, které použı́vá balı́k QmI+ABA+j;6 Podporované formáty jsou následujı́cı́: pro mechaniku =P° (3.5”) a ¾° (5.25”) 720 kB a 1.44 MB, resp. 360 kB a 1.2 MB. V souboru 3H?>ImC>3LQmI;AHA+j;6²OC5AGi+à je možné změnit původnı́ nastavenı́. Každý zápis je na jednom řádku, např: ç ç ç ç název zařı́zenı́ (v DOSu), např. =P° soubor v Linuxu, kde je zařı́zenı́, např. 3G@+?>l:3>ÃH@+o fat bity (12 pro disketovou mechaniku) počet stop, hlav a sektorů Změnou těchto parametrů můžete napřı́klad použı́vat dvě 3.5” mechaniky. Nesmı́te zde ale zadat dvakrát totéž dosové zařı́zenı́ (pı́smeno A,B,C...) ani linuxové zařı́zenı́ ( 3>@+?>l;3®OBOBO ). 18.13 Unixové přı́kazy – přehled Seznam nejdůležitějšı́ch přı́kazů s krátkým popisem (volby jsou označeny znaky ¤!$À¥ ): C5@Ý?Q³JGj C5@ OBO C5@é3H?Q³JGj C5@ CDéåB@H8;ABÁéC5j Přejdi do adresáře ?Q³JGj (musı́ existovat). Přejdi o úroveň výš v adresářovém stromu. Přejdi do adresáře 3H?LQ³JGj . Přejdi do domovského (angl. home) adresáře. Zkopı́ruj åB@H8+ABÁ na C(Gj . Tabulka 18.10: pokračuje na dalšı́ straně... 416 18.14. Dalšı́ j;6¢?LQ³JGj j;6½Hj?Q^JGj j;6½>=Ý?Q^JGj QmE+@7J8¢i:AGlBÕ;?Q³J5j jH?:6B66GAG4H¾:A>8 QmléåH@H8;ABÁÝC5j 85Q 65AG4B¾:A>8 85Q1½58 ?Q^JGj 85Q7@7J8Ý?Q^JGj Vypı́še všechny soubory a podadresáře v adresáři ?Q³JGj (pouze názvy souborů). Vypı́še všechny soubory a podadresáře v adresáři ?Q^JGj (zobrazı́ detailnı́ informace o souborech). Zobrazı́ také skryté soubory (např. ´G3 Op7JLiNJIB8mC ). Vytvořı́ adresář i:AGlBÕ;?Q³J5j . Zobrazı́ soubor po stránkách (následujı́cı́ stránku pomocı́ mezernı́ku, předchozı́ klávesou ìí7p ïî ). Přesune nebo přejmenuje soubor. Smaže 6GAG4B¾;A>8 (také odkaz). Smaže adresář ?Q^JGj a to rekurzivně (včetně podadresářů). Smaže adresář ?LQ³JGj (pokud je prázdný). Tabulka 18.10: Přehled nejdůležitějšı́ch unixových přı́kazů V tabulce 18.11 najdete některé přı́kazy, které vám pomohou při procházenı́ systémem a hledánı́ v něm. Ã7JLi;@ Oó½5i:=QK? âG65AG4B¾:A>8Nâ Ã7JLi;@ Oó½5i:=QK? â'U5?Q³JGj ;U â QK=GiDE+=Hå FB8;?G® D ;?>I CHå+?:C¢6GA54B¾:A>8BÕ Prohledá všechny podadresáře aktuálnı́ho adresáře a bude hledat 65AG4B¾:A>8 . Vyhledá všechny soubory s názvem obsahujı́cı́m řetězec ¤?Q³JGjè¥ . Zobrazı́ manuálovou stránku. Prohledá všechny 65AG4B¾:A>8HÕ jestli neobsahujı́ daný ¤>;?>ICHå+?:C³¥ , který může obsahovat i regulárnı́ výrazy. Tabulka 18.11: Přehled přı́kazů pro hledánı́ 18.14 Dalšı́ Obvyklé linuxové adresáře, kde je uložena většina programů: ç 39¾NJLi ç 3+6¾NJLi ç 394K698:35¾KJLi ç 394K698:3;6L¾NJLi 417 18. Úvod do Linuxu ç 394K698:3'<NÌBÌ Þ;ô+39¾NJLi D E;=Hå7æ Přı́kazem QK=5i1ã zobrazı́te podrobné informace o většině přı́kazů a programů. Předpokladem je samozřejmě existence manuálové stránky (viz odst. 18.9 na str. 408). Výstup se provádı́ na standardnı́ zařı́zenı́ (ve většině přı́padů na monitor). S pomocı́ tzv. roury (angl. pipe) ¤ë¥ můžete poslat výstup také přı́mo na tiskárnu nebo přesměrovat do jiného souboru. Přı́klad: Chcete-li vytisknout manuálovou stránku přı́kazu kaz: j;6 , zadáte následujı́cı́ přı́- V# WX>YLZ/9[ \^]~_ }B[V c \g9b e g #x Tématicky uspořádané vstupy do manuálových stránek vám zajistı́ hypertextový systém nápovědy SuSE. Stačı́ zde zadat pouze 64K6G?5<:?+j5D . Tento systém také obsahuje hypertextové odkazy, které vám ulehčı́ orientaci v textu. 418 Přı́loha A Podpora a služby SuSE A.1 90ti dennı́ instalačnı́ podpora A.1.1 Bez vašı́ registrace vám nejsme s to poskytovat instalačnı́ podporu! Pokud dosud nejste našı́m registrovaným uživatelem, ponecháváme si právo neodpovědět vám na váš dotaz – jinak bychom při přı́padném návalu dotazů poškozovali uživatele řádně registrované. Na prvnı́ straně manuálu naleznete registračnı́ kartu, která obsahuje registračnı́ kód. Tento kód je jedinečný a sloužı́ nám pro ověřenı́ pravosti Vašı́ verze distribuce SuSE Linuxu. Pokud od vás obdržı́me vyplněnou registračnı́ kartu, stanete se našı́m registrovaným uživatelem, a mimo jiné tak zı́skáte i nárok na instalačnı́ podporu. Protože je registračnı́ kód a tı́m i nárok na podporu svázán s verzı́ produktu, žádáme vás, abyste registrovali každou zakoupenou verzi SuSE Linuxu, a to i pokud se jedná o aktualizaci anebo o distribuci přı́mo u nás nainstalovanou. Při žádném nákupu totiž neprobı́há automatická registrace. Bližšı́ informace naleznete v odst. A.6 na str. 423. A.1.2 Rozsah instalačnı́ podpory Úkolem instalačnı́ podpory je pomoci vám uvést do provozu základnı́ součásti SuSE Linuxu: ç ç ç ç ç ç ç instalace základnı́ho systému z CD základnı́ konfigurace samostatného počı́tače základnı́ nastavenı́ grafického uživatelského prostředı́ X Window základnı́ nastavenı́ běžného modemu a připojenı́ k Internetu (pouze ze strany klienta) základnı́ nastavenı́ karty ISDN a připojenı́ k Internetu (pouze ze strany klienta) konfigurace lokálnı́ tiskárny pro samostatný počı́tač základnı́ nastavenı́ podporované zvukové karty. 419 A. Podpora a služby SuSE Témata, která zde nejsou uvedena, nejsou součástı́ instalačnı́ podpory. Dotazy na ně proto nejsme povinni zodpovědět. Prosı́me tedy o pochopenı́, pokud vás někdy budeme nuceni odkázat na odpovı́dajı́cı́ dokumentaci (manuálové stránky, soubory ÞBÛBºBßB×HÛ , databázi technické podpory). A.2 Jak urychlit čekánı́ na odpověd’ Toto je malý návod, jak co nejrychleji obdržet odpověd’ našı́ instalačnı́ podpory. ç ç Pokud jste tak již neučinili, zašlete nám registračnı́ kartu. Pošlete strukturovaný e-mail podle vzoru, který ukazuje výpis A.2.1, na adresu [email protected]. Při zadávánı́ údajů věnujte prosı́m pozornost rozlišovánı́ velkých a malých pı́smen. ß/ ì `Ko ] ßLv9b © /íî/ßî7]Í[5vu }) b Ë `^] ÑÑLÑÑÑÑ Æ ï#V>ÄÔx#5[ w v ¡LV>Ä w Y v â g V>Ä \ w V>Y wª á¦x v x v L >4 v X#5[ w Ä} b V5[ Æ bdbÔ v XLV « }x# v X g á}} x9ÅGYÔ÷9[ ¡5Æ âV>Ä ^ YV u | u5v V5[ Y wl V v ¡ «Gwl } v g;ð XGÆX v ¡GY ] ª [ ª LX g Ä ]ª#ð^z Gv YV b\ [ g [ w Y uGi^ YV u | u NNz b v X ¡ uG x v ÷5[#¡ VGÄ Æ 5[ wl LX v ¡#á Gg Æ V>Ä ¿ V5[X g \9v¬v x V[VYV>Y \ YL[ gwLv V bLvg H¿ Gg [ b\ >V Ä} V \ Y u } ¦ Y b ª³z v [ b Y x9Å5Æ \ g9bª9« }x v ÷ Ï&Y v )} á Gv [ b Y b\ þL{{b § þÔ [ { Ë â g Æ } xG[ \ V â/Ú 5[ ¡#} V \ [ ^Gv x5[ \ ª Ó Æ `ß v9b L© [5vu }) b ] ª>vu }) b Z9[ # b [ zw ÷ _ Obsah souboru A.2.1: Přı́klad dotazu zaslaného e-mailem Jak dlouho máte nárok na instalačnı́ podporu Nárok na instalačnı́ podporu pro SuSE Linux trvá 90 dnı́ od data registrace, maximálně ovšem 90 dnı́ po vydánı́ nové verze. 420 A.2. Jak urychlit čekánı́ na odpověd’ zzz }BÆ}x# v X g á} b ÷5[ ¡5[ [ b Ä g Æ} \ [ ª á O ðGg Oï5Y \5vu] cccccLc ¸_^ YV u |¬X vv \ [X g dxG;[ \ Y \ Y Y}B[ a d t X vv\5t ¡} g YV u ÷ vv \ t L¡ t9b [§ g [ X g g YV u | c § z{Kz ¸ ^ YV u |¬X vv \ [X g dxG;[ \ Y \ Y _ cccccLc ñ â ] } ^>'^`Kz Æ b\b ¡#á Gv¦t G\ w tg Y gv7zwLv V9© v V wLv V9©5Y a X a YV b v V wLv V9©5Y a V Gb Obsah souboru A.2.2: Část dotazu s konfiguračnı́m souborem A.2.1 Jak kontaktovat oddělenı́ pro podporu klientů Naše oddělenı́ technické podpory můžete kontaktovat prostřednictvı́m emailu, faxu, dopisem nebo telefonicky. Pokud zası́láte dotaz, ujistěte se prosı́m předem, že zvolený komunikačnı́ kanál opravdu funguje. Při e-mailových dotazech nám prosı́m nezası́lejte žádné přı́lohy. Pokud nám chcete zaslat např. výpis (soubor typu U²O jHA>F ), vložte ho přı́mo do dopisu. Zvláštnı́ pozornost věnujte tomu, abyste nám neposı́lali zabalené soubory v exotických formátech. Váš dotaz tak budeme moci rychleji zpracovat. Naše oddělenı́ technické podpory můžete kontaktovat následujı́cı́mi způsoby: ç ç ç ç e-mailem adresa: pracovnı́ doba: faxem čı́slo faxu: pracovnı́ doba: dopisem adresa: pracovnı́ doba: telefonicky telefonnı́ čı́slo: pracovnı́ doba: [email protected] celý pracovnı́ týden oHÉH³·Bµ£o(knBµ£¶' K celý pracovnı́ týden SuSE CR s.r.o. Instalačnı́ podpora Drahobejlova 27 190 00 Praha 9 celý pracovnı́ týden oHÉH³·Bµ£o(knBµ£·) K pondělı́ až pátek od 8.00 do 16.00 Mějte připravený registračnı́ kód a ujistěte se, že jste registrováni. Pouze registrovanı́ uživatelé majı́ nárok na instalačnı́ podporu. 421 A. Podpora a služby SuSE Mějte prosı́m rovněž na paměti, že běžný telefonický dotaz by neměl trvat déle než 5 minut. K poskytovánı́ instalačnı́ podpory přistupujeme sice značně velkoryse, ale zajisté budete mı́t pochopenı́, že za cenu distribučnı́ krabice nemůžeme provádět trvalou správu celé vašı́ firemnı́ sı́tě. ɽ To již spadá do oblasti placených služeb, podrobněji se o tom dočtete na <+IBIHD°3B35±B±B±£O64K6G?®OC9å;3BC5å+3+64HDBD+A>8BI . A.3 Professional Services Třebaže má náš operačnı́ systém všechny přednosti, plně využitelný v každodennı́m provozu se stává teprve odbornou a kompetentnı́ péčı́. Naše oddělenı́ pro vývoj a technickou podporu nemajı́ na starost pouze instalačnı́ podporu, která se poskytuje při zakoupenı́ distribuice SuSE Linux, ale i pomoc při vytvářenı́ kompletnı́ch řešenı́, kde se teprve plně projevı́ naše jedinečné linuxové know-how. At’ se jedná o školenı́, instalaci a konfiguraci hardwaru i softwaru nebo o individuálnı́ podporu a služby, vždy se ptáme, jak vám můžeme pomoci. Kontakt: ç Telefon Telefonnı́ čı́slo: oBÉHè·Bµko)£nBµk¶Bµ K 8.00 až 16.00 ç ç E-mail Adresa: Fax Faxové čı́slo: Poštou Adresa: ç ç WWW URL: A.3.1 [email protected] oBÉHè·Bµko)£nBµk¶ K SuSE CR s.r.o. Professional Services Drahobejlova 27 190 00 Praha 9 <BIBIHD° 3H35±B±B±O64K6G?PO C5å+3+C5å+35DH8;AHÃB3 Poradenstvı́ a samostatné projekty Chcete použı́vat SuSE Linux ve vašem podnikánı́? Nabı́zı́me vám kompletnı́ poradenstvı́ a různá řešenı́, jak optimálně využı́t Linux ve vašı́ oblasti podnikánı́. Poskytujeme Linux již od jeho počátků, a proto máme skutečně rozsáhlé zkušenosti zejména s linuxovými servery. Naši konzultanti vám mohou nabı́dnout cenné know-how pro zajištěnı́ úspěchu vašich projektů. Naše sı́la spočı́vá v mnohostrannosti – at’jsou to databáze, otázky zabezpečenı́ systému proti napadenı́, přı́stup na Internet nebo výstavba rozsáhlé podnikové sı́tě – Linux se správným softwarem je ta pravá základna pro využitı́ v praxi. Naše nabı́dka sahá od koncepce, implementace a konfigurace serverových systémů až po kompletnı́ poradenstvı́ v otázkách infrastruktury. 422 A.4. Školenı́ Chcete se napřı́klad prezentovat na Internetu a zajistit si na to pomocı́ SuSE Linuxu webový server, e-mail a bezpečné internetové připojenı́? Naši systémovı́ odbornı́ci spolu s vámi provedou návrh a implementaci korektnı́ho, stabilnı́ho a perspektivnı́ho řešenı́. Spravujete složitou heterogennı́ sı́t’ a chtěli byste do nı́ integrovat Linux? Poradı́me a podpořı́me vás při návrhu a realizaci komplexnı́ho serverového řešenı́. Máte zvláštnı́ požadavky, které nenı́ možné uspokojit pomocı́ standardnı́ho softwaru? Můžeme vám pomoci s dalšı́m vývojem. Budeme vás přitom podporovat přı́mo z našeho servisnı́ho centra v Praze. ç Implementace a uváděnı́ do chodu Poradenstvı́ o infrastruktuře Intranetové servery – projekty a řešenı́ Internetové servery – projekty a řešenı́ Individuálnı́ vývoj softwaru pro klienty Kompletnı́ projekty a řešenı́ Elektronické obchodovánı́ (e-commerce) ç ç ç ç ç ç A.4 Školenı́ Naši odbornı́ci školı́ systémové administrátory a programátory takovým způsobem, aby byli schopni v co nejkratšı́m čase použı́vat všechny přednosti Linuxu a tı́m došlo ke zvýšenı́ produktivity. Podrobnějšı́ informace jsou dostupné na webové stránce: <+IBIHD°3B35±B±B±£O64K6G?®OC9å;3+C9å;3B64HDBD;AG8BI+3 IB8+=mJLiNJLiBF:3:JLi;@B?>p£Oq<HI5QKj . A.5 Zpětná vazba Budeme rádi, když nám zašlete jakoukoliv připomı́nku nebo popis problému a rádi vám pomůžeme, pokud se jedná o závažné věci a pokud již známe řešenı́. V každém přı́padě nám zpětná vazba umožňuje odstranit problém v pozdějšı́ verzi, resp. předat informace jiným uživatelům, kteřı́ SuSE Linux použı́vajı́. Kromě toho je našı́m cı́lem vybudovat systém, který se bude co nejvı́ce přibližovat přánı́m našich klientů. Proto také vı́táme všechny názory i kritiku k našim projektům. Domnı́váme se, že toto je ten nejlepšı́ způsob, jak včas odhalit různé chyby a nedostatky a udržet tak vysoký standard Linuxu. Můžete se na nás kdykoli obrátit na e-mailové adrese [email protected]. A.6 Dalšı́ služby Uživatelé SuSE Linuxu majı́ k dispozici i dalšı́ bezplatné služby, které jsou k dispozici nepřetržitě 24 hodin denně: ç ç ç Webový server SuSE www.suse.cz Aktuálnı́ informace, katalogy, FAQ Databáze technické podpory obsahujı́cı́ české, anglické, německé a dalšı́ mutace SDB dokumentů. <+IBIHD£° 3B3;65@G¾O64K65?POC9å Konference SuSE (informačnı́ a diskusnı́ e-mailové fórum): 423 A. Podpora a služby SuSE – [email protected] – obecná česká konference Přihlásit se můžete tak, že nám zašlete e-mail na adresu [email protected], kde v těle zprávy uvedete následujı́cı́ řádek 6L4B¾K6BC987JL¾:?Ýãi>å+?>l¢E;AGi+Ã+?>8;?Gi7CG?mæ , např.: bu X bw G YX g YV u | a budete přihlášeni do konference linux. Stejně jednoduchým způsobem se můžete z konference odhlásit tak, že zašlete e-mail na adresu [email protected]: u V bu X bw G YX# g YV u | ç Dejte pozor na to, abyste e-mail odeslali ze své adresy. FTP server SuSE Ã>IHD° 3B3GÃHIHDO6L4K6G?PO CGAQ obsahuje nejčerstvějšı́ informace, aktualizace a opravy chyb. 424 Přı́loha B Důležité klávesy a klávesové kombinace íì ºØ» îï íì m d ïî + ìíN îï íì m d ïî + ìíN îï ìí m d ïî + ìí ¯ m îï + ìí ~ø T ù S f ø T ú îï îï až ìí ± îï ìí ¯ m îï + ìí¢ ìí m d îï + ìí ¯ m ïî +ìíö îï -ìíö ± îï ìí ìí ¯ m ïî + ìí ;} îï ú ó îï îï + ìí ø g v # mò íì v # mò îï ìí:ó îï í:ì ô îï ú ô îï + ìí ø g íì m d ïî + ìí ¯ m ïî + ìí i x #ò õ íì m d ïî îï až ìíö l| îï + ìí¢ îï Vykonánı́ přı́kazu z přı́kazové řádky. Jinak obecně konec řádky. Odhlášenı́ z přı́kazové řádky. Odpovı́dá přı́kazu ?GpKJI . Jinak EOF – end of file. V souboru 3H?>I7C>39D+8;AHÃ7J5jH? lze nastavit hodnotu JF>i:A>8;?B?HAHÃBáHp , kolikrát po sobě je třeba stisknout klávesu ìí m d îï + ìí7 îï , než k odhlášenı́ dojde. Ukončenı́ (zabitı́) programu z přı́kazové řádky Ukončenı́ (zabitı́) serveru X Window. Přechod na jinou konzoli v textovém módu. Přechod na textovou konzoli z X window nebo Dosemu. Zpět z textové konzole do X Window. Prohlı́ženı́ odrolovaných řádek na konzoli. Funguje do přepnutı́ konzole. Totéž zpět. Zobrazı́ předchozı́ přı́kaz, zadaný z přı́kazové řádky. Totéž zpět. Pod X Window přepı́ná mezi předem nastavenými rozlišenı́mi obrazovky. Změna pracovnı́ plochy v KDE. 425 B. Důležité klávesy a klávesové kombinace 426 Přı́loha C Strom adresářů C.1 Přehled Následujı́cı́ přehled ukazuje typický strom linuxových adresářů, detaily jsou vynechány: / bin boot dev etc home lib sbin vmlinuz hda kde sda st0 X11R6 test.c Mail bin xdm opt proc sbin tmp usr var gnome ld.so yxz linux tux bin root xterm bin etc lib local sbin share f2c lib xv man bin bin lib lib ftp pub man doc man faq howto packages 427 C. Strom adresářů C.2 Důležité adresáře Souborový systém vašı́ instalace SuSE Linuxu má určitou předem dohodnutou organizaci, kterou nenı́ vhodné měnit. Pokud máte v něčem odlišnou koncepci, tak spı́še přidávejte dalšı́ adresáře a symbolické odkazy, než abyste měnili názvy systémových adresářů nebo je dokonce rušili. Následujı́cı́ tabulka C.1 uvádı́ hlavnı́ linuxové adresáře a jejich obsah. 3 39<:AQK? 3G@+?>l 3>?>I7C 394K698:35¾KJLi 39¾NJLi 394K698:3;6L¾NJLi 3+6¾NJLi 3>?>I7C>3:J iNJI£O&@ 394K698:3:J iKC>j54;@B? 394K698:3:J iKC>j54;@B?+3GFà(à 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C 394K698:3LQ7=Gi 394K698:3;687C 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p 35I5Q:D 35l;=>8:3GI9Q:D 394K698 35l;=>8 35l;=>8:3Bj>A>F 35l;=>8:3H=>@9Q 3Hj:JL¾ 39D+8;A:C 394K698:3Bj>A:CG=+j 3>AGD+I kořenový adresář (angl. root directory), představujı́cı́ „kořen“ adresářového stromu domovské adresáře jednotlivých uživatelů soubory zařı́zenı́ (angl. device files), představujı́cı́ hardwarové komponenty důležité soubory pro systémovou konfiguraci všeobecně přı́stupné přı́kazy základnı́ linuxové přı́kazy, potřebné pro start systému přı́kazy pro správu systému přı́kazy pro správu systému, potřebné pro start startovacı́ skripty hlavičkové soubory pro překladač jazyka C hlavičkové soubory pro překladač jazyka C++ soubory s dokumentacı́ nápověda (manuálové stránky) zdrojové texty pro systémový software zdrojové texty jádra dočasné soubory rozsáhlé dočasné soubory uživatelské přı́kazy a aplikace, konfiguračnı́ soubory (pouze ke čtenı́) konfiguračnı́ soubory (např. odkazované z 354K698 ) soubory s výpisy protokolů (log) správa systému sdı́lené knihovny pro dynamicky spojované (linkované) programy souborový systém procesů lokálnı́ rozšı́řenı́, nezávislá na distribuci volitelný software – rozsáhlé balı́ky (např. KDE) Tabulka C.1: Přehled důležitých adresářů 428 Přı́loha D Důležité soubory Nejdůležitějšı́m souborem ve vašem systému je samotné ☞jádro. Najdete ho v adresáři 35¾:AHA>I pod jménem l5QNj:JLiH4;å . D.1 Soubory zařı́zenı́ v adresáři öH÷Jøù D.1.1 Diskety a pevné disky Kromě souborů zařı́zenı́ uvedených v tabulce si lze vytvořit i vlastnı́. Informace o tom najdete na manuálových stránkách k programu mknod. 3>@+?>l:3GÃB@+o 3>@+?>l:3GÃB@NÌ 3>@+?>l:39<;@+= 3>@+?>l:39<;@+=KÌ – G3 @+?>l:3<;@+=7ÌLn 3>@+?>l:3+65@+= 3>@+?>l:3+65@+=KÌ – G3 @+?>l:3B65@+=7ÌLn 3>@+?>l:3+65@>¾ 3>@+?>l:3+65@mC prvnı́ disketová mechanika druhá disketová mechanika prvnı́ disk (E)IDE oddı́ly na prvnı́m disku (E)IDE prvnı́ disk SCSI oddı́ly na prvnı́m disku SCSI druhý disk SCSI třetı́ disk SCSI Tabulka D.1: Přehled souborů zařı́zenı́ pro disketové mechaniky a pevné disky D.1.2 Mechaniky CD 3>@+?>l:3+C5@H8;AQ 3>@+?>l:39<;@+= až 3>@+?>l:39<;@B@ Odkaz (který vytvořı́ YaST) na použitou mechaniku CD, tj. na jeden z následujı́cı́ch souborů CD mechanika ATAPI (obvyklý přı́pad pro systémy s řadičem (E)IDE) Tabulka D.2: pokračuje na dalšı́ straně... 429 D. Důležité soubory 3>@+?>l;3;6BC5@+o CD mechanika SCSI (obvyklý přı́pad pro systémy s řadičem SCSI) 3>@+?>l;3;6BC5@NÌ atd. 3>@+?>l;3H=HåHI7C9@ 3>@+?>l;3;C5@>4:nHµBn 3>@+?>l;3;CQKÉBoHô:C5@ 3>@+?>l;3GF76BC5@Bo 3>@+?>l;3BjLQ^6BC9@ 3>@+?>l;3LQ^C5@ 3>@+?>l;3;6¾BDKC9@+o Aztech CDA268-01 CD-ROM Sony CDU-535 CD-ROM Philips CM206 Goldstar R420 CD-ROM Philips CM 205/250/206/260 CD-ROM Mitsumi CD-ROM (mimo ATAPI) až CD-ROM s řadičem na kartě Soundblaster 3>@+?>l;3;6¾BDKC9@+µ 3>@+?>l;3;6GAGi+ÕmC5@ 3>@+?>l;3;6GÁ:C5@ 3>@+?>l;3HAGD+I7C9@ Sony CDU 31a CD-ROM Sanyo CD-ROM Optics Storage CD-ROM Tabulka D.2: Přehled souborů zařı́zenı́ pro mechaniky CD D.1.3 Páskové mechaniky 3>@+?>l;3G85QmI;o 3>@+?>l;35i+85QmI+o 3>@+?>l;3>ÃHI;=GD;? 3>@+?>l;35i;ÃHI;=5D:? 1. streamer SCSI s aut. převı́jenı́m 1. streamer SCSI bez aut. převı́jenı́ Floppy streamer s aut. převı́jenı́m Floppy streamer bez aut. převı́jen Tabulka D.3: Přehled souborů zařı́zenı́ pro páskové mechaniky D.1.4 Myši 3>@+?>l;3LQKAG4K65? 3>@+?>l;3H=>IKJL¾5Q 3>@+?>l;3BjHA>FKJ ¾GQ 3>@+?>l;35DK6G=G4Bp 3>@+?>l;3:JLiBD:AG8BIH¾GQ 3>@+?>l;3;64BiGQ7AG4K6G? Odkaz (který vytvořı́ YaST) na použité rozhranı́. Pro sériové myši je to 3G@+?>l:3GIHIBÕ;SHo až 3>@+?5l:35IBIHÕ+SBµ , jinak některý z uvedených souborů zařı́zenı́: Sběrnicová myš grafické karty ATI. Sběrnicová myš Logitech. Myš PS/2. Sběrnicová myš PS/2 (Microsoft Inport Busmouse). Myš SUN. Tabulka D.4: Přehled souborů zařı́zenı́ pro myši 430 D.1. Soubory zařı́zenı́ v adresáři 3>@+?Gl D.1.5 Modemy 3>@+?>l:3 QKAH@+?Q Odkaz (který vytvořı́ YaST) na použité sériové rozhranı́ 3G@+?>l:3GIHIBÕ;SBo až 3>@+?>l:35IBIBÕ;SBµ , na kterém je modem připojen (nebo nalezen) Tabulka D.5: Přehled souborů zařı́zenı́ pro modemy D.1.6 Sériová rozhranı́ 3>@+?>l:35IBIBÕ;SBo až 3>@+?>l:35IBIBÕ;SBµ sériové rozhranı́ 0 až 3 (COM1 až COM4); dalšı́ do IBIHÕ;SBôBµ atd. 3>@+?>l:3+C4:=Bo až 3>@+?>l:3+C4:=Bµ zastaralé od verze jádra 2.2.x atd. Tabulka D.6: Přehled souborů zařı́zenı́ pro sériová rozhranı́ D.1.7 Paralelnı́ rozhranı́ 3>@+?>l:3Hj5D:o až 3>@+?>l:3Hj5D:É paralelnı́ rozhranı́ (LPT1 až LPT3) Tabulka D.7: Soubory zařı́zenı́ pro paralelnı́ rozhranı́ (tiskárny) 431 D. Důležité soubory D.1.8 Speciálnı́ zařı́zenı́ 3>@+?>l;35iB4mjBj 3>@+?>l;3GIBIBÕrÌ prázdný soubor, který „polyká“ data až virtuálnı́ konzole 3>@+?>l;3GIBIBÕ;· 3>@+?>l;3>å+?>8;A výstup lib. počtu nulových bytů Tabulka D.8: Soubory zařı́zenı́ pro speciálnı́ účely D.2 Konfiguračnı́ soubory v adresáři 3H?>I7CG3 SG4:S>Û;½;8;?+j>?B=:6G? 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JFkO&@ 3H?>I7CG3:JLiNJIHI;=G¾ 3H?>I7CG3Bj:JGjHA®OCGAGi;à 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5AGi;à 3H?>I7CG3GßK¼Þ XG»;Ø>Ü;ØGÞ+S 3H?>I7CG'3 <rÌBÌ93 <Bë;·Bô>»+AGi;Ã7JLF 3H?>I7CG3>Ãm69I;=5¾ 3H?>I7CG35D+8;AHÃmJGjH? 3H?>I7CG3;CB6<OjHA>FKJLi 3H?>I7CG3;CB6<OCB6<+87C 3H?>I7CG35D+8;AHÃmJGjH?PO&@ 3H?>I7CG35D:=:6B6L±;@ 3H?>I7CG3;6<:=H@BAG± 3H?>I7CG3GFB8;AG4HD 3H?>I7CG35D+8KJLiBI7CG=GD 3H?>I7CG35<:A:69Im6 öøÖûú Údaje o instalované verzi SuSE Linuxu. Centrálnı́ konfiguračnı́ soubor. Vytvořı́ ho YaST a čtou ho startovacı́ skripty a SuSEconfig. Adresář s dalšı́mi soubory s proměnnými ze souboru 87C²OCGAGi;Ã7JLF . Konfiguračnı́ soubor pro proces JLiNJI . Konfigurace LILO. Konfigurace modulů jádra. Barvy pro program ls. Konfigurace pro X Window. Tabulka souborových systémů, které se automaticky připojujı́ při spuštěnı́ systému. Přihlašovacı́ skript pro přı́kazový procesor (sh, bash atd.). Přihlašovacı́ skript pro tcsh. Nastavenı́ pro tcsh. Adresář s rozšı́řenı́mi pro 3H?>I7C>39D+8;AHÃ7J5jH? resp. 3H?>I7C>3+CB6<OCH6<+87C . Databáze uživatelů: uživatelské jméno, domovský adresář, přihlašovacı́ přı́kazový procesor, uživatelské čı́slo. Hesla. Skupiny uživatelů. Popis instalovaných tiskáren. Použı́vá ho tiskový démon lpd. Přiřazenı́ jmen počı́tačů k IP adresám (nutné, pokud se nepoužı́vá nameserver). Tabulka D.9: pokračuje na dalšı́ straně... 432 D.3. Skryté konfiguračnı́ soubory v domovském adresáři 3H?>I7C>3;JLi:?>I+@POCGAGi;à 3H?>I7C>3+69Õ76>jHAGF+@kOCGA5i+à Definice konfigurovaných služeb IP (telnet, finger, ftp atd.). Konfiguračnı́ soubor pro démona syslog, který protokoluje systémová hlášenı́. Tabulka D.9: Konfiguračnı́ soubory v adresáři 3H?>ImC D.3 Skryté konfiguračnı́ soubory v domovském adresáři V domovském adresáři uživatele je několik konfiguračnı́ch souborů, které jsou skryté, aby nemátly hlavně začátečnı́ky. Jsou označeny tečkou na začátku jména. Přı́kaz j;6 je nevypisuje, je nutno zadat přı́kaz j;6ö½H= . Přı́klady těchto souborů jsou v tabulce D.10. OqD+8;AHÃmJGjH? Oq¾:=:6<B87C O?>pB87C OpKJLiNJLIB87C O&ÃHlH±GQ:87C OC9IH±GQ:87C OAGD:?GiH±NJLim½GQK?GiB4 přihlašovacı́ skript uživatele (při použitı́ bash). Konfigurace bash. Konfigurace vi, ex. Spouštěcı́ skript pro X Window. Konfigurace správce oken Fvwm. Konfigurace správce oken Ctwm. Konfigurace Olvwm a olwm. Tabulka D.10: Skryté konfiguračnı́ soubory v domovském adresáři Při založenı́ uživatele se tyto soubory kopı́rujı́ do domovského adresáře ze vzorů v adresáři 3H?GI7C>3;69E+?+j . 433 D. Důležité soubory 434 Přı́loha E Nejčastějšı́ otázky – FAQ Zde se pokusı́me zodpovědět nejčastěji kladené otázky, (angl. Frequently Asked Questions). Stává se totiž, že třebaže jsou odpovědi v textu přı́ručky, přesto má méně zkušený linuxový uživatel potı́ž, kde je tam hledat. Proto u většiny odpovědı́ uvádı́me také odkaz na kapitolu, kde je problém ještě dále rozveden. Mám již sice SuSE Linux, ale staršı́ verzi – jak z nı́ udělám poslednı́ verzi? Přı́má cesta vede přes kapitolu o aktualizaci – kap. 14 na str. 341 této přı́ručky. Pro začátečnı́ky je tu ještě kap. 18 na str. 397. Nemůže však nahradit dobrou učebnici Linuxu. Po instalaci dostávám vždy chybové hlášenı́ â9jHAGFKJLi°â – Co prosı́m dělám špatně? Naštěstı́ nic, instalace je ukončena a očekává se, že se přihlásı́te („zalogujete“) vašı́m uživatelským jménem (angl. username) a heslem (angl. password). Na počátku je jediným uživatelem ¤8;ABA>I®¥ , viz odst. 18.1 na str. 398 a odst. 2.6.6 na str. 90. Právě jsem se přihlásil a vidı́m jen znak :¤ Z®¥ – jak se prosı́m dostanu do Linuxu? V Linuxu již právě jste! Vašı́m úmyslem však bylo patrně vidět grafické rozhranı́, které nynı́ můžete spustit přı́kazem 69I;=>8BIHp . Pokud to nepůjde, nedošlo patrně ke konfiguraci X Window během instalace (odst. 1.1.14 na str. 18), a proto je třeba ještě spustit konfigurátor SaX (viz kap. 7 na str. 181). Použı́vám svůj počı́tač sám, proč se musı́m stále přihlašovat jménem? Linux je vı́ceuživatelský systém. Aby věděl, kdo s nı́m pracuje, je nutné vždy zadat uživatelské jméno a heslo. To se vám vyplatı́ zejména při práci v sı́ti, kde je to důležitou součástı́ ochrany systému. Dalšı́ přı́pad, kdy využijete výhod přihlášenı́, je při zásazı́ch do vašeho systému – instalace, konfigurace, aktualizace, správa. V těchto přı́padech se vždy přihlašujte jako uživatel ¤8+ABA>IP¥ s neomezenými právy. Naopak při běžné práci to nikdy nedělejte, zde se vždy přihlaste jako prostý uživatel s omezenými právy. Zabránı́te tak nechtěným katastrofám, protože systém vám nedovolı́ je způsobit. 435 E. Nejčastějšı́ otázky – FAQ Musı́m si sám překládat (kompilovat) jádro (kernel)? Ne, ve většině přı́padů to nenı́ potřeba! Jádro se mezitı́m tak rozrostlo, že jeho překlad vyžaduje znalost významu vı́ce než 800 voleb. To má smysl pouze pro zkušeného uživatele nebo vývojáře, který vhodným výběrem těchto voleb jádro optimalizuje nebo přizpůsobı́ na neobvyklý hardware. Jak pokračujı́ verze, je to však pro obvyklého uživatele stále méně zapotřebı́, protože standardně dodávaná jádra pokrývajı́ většinu obvyklých instalacı́. Rovněž při dnešnı́ch velikostech pamětı́ nemá velký smysl optimalizovat jádro na minimálnı́ velikost. U jádra se dá vlastnı́m překladem dosáhnout pouze určitého urychlenı́, ani to však nemusı́ být významné. Navı́c na problémy, vzniklé překladem jádra uživatelem, se bohužel nevztahuje technická podpora SuSE. Kde se dajı́ pozorovat systémová hlášenı́? ¤8;AHA>IP¥ v terminálovém okně následujı́cı́ přı́kaz: [ \ ^]$¸d\ [9Y gdc © t ¡5[; tgv a9t }) bb [ a b Dalšı́ důležité souvisejı́cı́ programy jsou I;AGD , D+8+A:C+JLi;ÃBA a p;A:69l7J5?G± . Zadejte jako uživatel O Systémová hlášenı́ od startu systému najdete prohlédnutı́m souboru [ \ ^]$¸¦g bbt ¡5[ tLgv a5t X vv \rz } ba O Kde se dozvı́m informace o SuSE Linuxu? V prvé řadě z této přı́ručky, a to zejména jak instalovat a v čem jsou zvláštnosti SuSE Linuxu. Dokumentaci o jednotlivých programech najdete v adresáři 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35D;=;C9EB=>F+?:6 . Praktické návody v angličtině, tzv. howto, jsou v adresáři 3547698:3;6<;=>8;?+3>@BA:C>35<+AG±BI;AB3>?Gi . Jak si zobrazı́m tipy nebo nápovědu? Na Internetu najdete českou verzi SDB - databáze instalačnı́ podpory na adrese <BIBIHD° 3H3;65@>¾O64K6G?POC9å , v angličtině pak na <+IBIHD£° 3B3;65@G¾O64K65?PO&@B?B3 69@>¾m3H?Gi:35<+I5QNjH3 nebo v němčině na <+IBIHD°3B3;65@>¾£O64K6G?®O&@B?+3+69@>¾;3>@B?+39<BI5Q7jB3 . Vyhledávat v databázi můžete pomocı́ klı́čových slov nebo podle „historie“. Jak se v KDE zadávajı́ přı́kazy? Stiskněte v menu ¤êP¥ – ¤Ù ;69IB8;ABÁH?À¥ – ¤à;?>85Q^JLi+j²¥ . Můžete také stisknout ; îï a zadat přı́kaz pBI;?G85Q . Pak se vám otevře klávesovou kombinaci ìí ¯ m îï + ìíö terminálové okno, které se poněkud podobá dosovému oknu, a kde můžete zadávat přı́kazy z přı́kazové řádky. Ta se však chová mnohem inteligentněji než v DOSu – budete přı́jemně překvapeni. V nabı́dce KDE mi chybı́ řada programů Všechny programy se dajı́ také spustit z terminálového okna, kde napı́šete º¼» jméno programu a zadáte ìí îï . 436 E. Nejčastějšı́ otázky – FAQ Nemohu se na mém počı́tači přihlásit přı́kazem dostávám odpověd’ âLÜ+A>FKJ ifJ iKCGA>8B8+?:C9Irâ . I;?+j5i:?GI . Vždycky pak Patrně se pokoušı́te přihlásit na vzdálený počı́tač jako uživatel ¤&8;ABA>IP¥ . To ovšem z bezpečnostnı́ch důvodů programem telnet nejde. Mı́sto dnes zastaralého programu telnet vám doporučujeme na jakékoli vzdálené přihlášenı́ mnohem bezpečnějšı́ program ssh. Ten vám poskytne spojenı́, které je během přenosu zašifrované, takže se nedá odposlouchávat – zejména tak zı́skat heslo uživatele ¤8+ABA>IP¥ . Program ssh snadno nainstalujete ze série 6G?;C . Jak se v Linuxu dostanu na Internet? Podrobný popis najdete v této přı́ručce v kap. 5 na str. 139. Musı́m mı́t pod Linuxem strach z virů? Z běžných virů ani makrovirů zatı́m ne. DOS/windowsové viry mohou být Linuxem nanejvýše předány dál, pokud je počı́tač ve funkci routeru. Proti tomu je proto pod Linuxem zatı́m jediný virový skener, který zde „závadnou“ windowsovou poštu hlı́dá. Přesto ani linuxový systém nenı́ nikdy zcela bezpečný proti napadenı́ úmyslným útokem po sı́ti. Na to však musı́ útočnı́k znát nějakou dosud nepoužitou bezpečnostnı́ dı́ru v systému. Na ty je však po jejich odhalenı́ zpravidla do několika hodin, nejvýše dnı́, vyvinuta nová ochrana. Pokud tedy chcete proti napadenı́ svého systému něco udělat, aktualizujte pravidelně SuSE Linux, a to alespoň v intervalech odpovı́dajı́cı́ch uveřejňovaným verzı́m. Kde je StarOffice? StarOffice najdete jako balı́k 65A ?Gi ze série D:=>Õ . K instalaci použijte náš instalačnı́ program YaST. Ten vám sdělı́, které CD máte založit. V současnosti je situace následujı́cı́: Nejnovějšı́ verzi StarOffice včetně počeštěnı́ najdete na CD 8. Instalaci provedete skriptem JLi769I;=+jBj 6GAPO6< umı́stěným v kořenovém adresáři uvedeného CD. Anglický StarOffice obsahuje balı́k instalačnı́ program YaST. 65A ?Gi , série D:=GÕ . K instalaci použijte Našel jsem v SuSE Linuxu chybu. Kam ji mám hlásit? Přesvědčte se nejprve, zda se skutečně jedná o programátorskou chybu, a ne pouze o problém s obsluhou nebo konfiguracı́. Podı́vejte se také na dokumentaci v adresářı́ch 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG35D:=;CE;=GF;?+6 a 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>3<:A5±+I+A . Také je možné, že chybu již někdo hlásil před vámi, a proto se podı́vejte na Internet do databáze technické podpory <+IHIHD° 3B3+65@>¾O6L4K6G?PO C5å . Pokud vám stále ještě vycházı́ jako nejpravděpodobnějšı́, že jste objevili novou chybu, zašlete nám prosı́m jejı́ popis na [email protected]. Přednost dáváme dopisům, které obsahujı́ platné registračnı́ čı́slo. 437 E. Nejčastějšı́ otázky – FAQ Jak se dostanu na CD? Musı́te CD nejprve připojit (angl. mount). V KDE to docı́lı́te kliknutı́m pravým tlačı́tkem na ikonu CD-ROM a zadánı́m ¤Ú)KJLD:ABÁ:JIP¥ . Podobně pro disketu. Nemohu dostat CD z mechaniky. Co s tı́m? Musı́te CD nejprve odpojit (angl. umount). V KDE toho docı́lı́te kliknutı́m pravým tlačı́tkem na ikonu CD-ROM a zadánı́m ¤Ø>@>D:ABÁ:JIP¥ . Podobně pro disketu. (Pokud ani to nejde, je např. možné, že jste nezavřeli běžı́cı́ YaST.) Jak se instalujı́ programy? Programy z distribučnı́ch CD SuSE Linuxu se nejlépe instalujı́ pomocı́ YaST nebo YaST 2. Demonstračnı́ verze oblı́bených komerčnı́ch programů obsahuje série D:=>Õ . Jak nainstaluji program, od kterého mám pouze zdrojový kód? To nenı́ pro úplné začátečnı́ky. Nejprve proto hledejte na Internetu, zda někdo takový program již nepřeložil a neposkytl ho jako balı́k RPM pro distribuci SuSE. Pokud balı́k skutečně musı́te přeložit a je v jazyku C, musı́te mı́t nainstalovaný překladač gcc, jeho knihovny a hlavičkové soubory. Zdrojové texty je pak zpravidla nutné rozbalit přı́kazem I;=>8pBl+åBÃöi:=LQK?POI;=G8£OF+å , přečı́st si soubor ¼Ù;S>àBºBÜBÜ nebo ÞBÛBºBßH×BÛ a podle toho (většinou) zadat přı́kazy O3;CGAGi;ÃmJFH4+8;?É$QK=>E+?ɹQK=>E;? JLi769I;=+jBj . Na žádnou verzi programu, pořı́zenou vlastnı́m překladem, se však nevztahuje naše instalačnı́ podpora. Okamžitě potřebuji firewall, maškarádu, poštovnı́ a webový server! Jak je to s vašı́ instalačnı́ podporou? Litujeme, pro tyto přı́pady nenı́ zdarma. Instalačnı́ podpora zahrnutá v ceně distribuce (viz dodatek A na str. 419) zatı́m sloužı́ pouze k uvedenı́ vašeho Linuxu do základnı́ho provozuschopného stavu. Cokoli navı́c se týká placené podpory, pro kterou se obrat’te na oddělenı́ Professional Services SuSE CR. Nakolik podporuje Linux můj hardware? Ke zjištěnı́, kterou značku, model a výrobce hardwarového zařı́zenı́ (např. videokarty) podporuje současná verze SuSE Linuxu, je nejlepšı́ pečlivě sestavená a testovaná databáze komponent, kterou najdete na <+IBIHD°3B3;C5@>¾£O64K6G?®O @B? . Něco též zjistı́te alespoň z lokálnı́ho „howto“ přı́kazem j>?:6B6ö354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG35<;AG±BI+A+3G?Gim35õ+=G8+@5±:=>8+?B½5õ:Ø Hà:ØÀOqF+å . Jak mohu defragmentovat disk? Linuxový souborový systém je navržen tak, že prakticky nezanechává na disku fragmenty. Proto je samostatné defragmentovánı́ nadbytečné. Sledujte pouze (např. přı́kazem @Bà ½9< ), aby se žádný linuxový oddı́l nezaplnil vı́ce než na 90%, kdy již souborový systém ztrácı́ na účinnosti. 438 E. Nejčastějšı́ otázky – FAQ Četl jsem o jakýchsi diskových oddı́lech – co to vůbec je? Disk se dá bud’ použı́vat nerozdělený nebo se rozdělı́ na oddı́ly (angl. partitions). Windows zabı́rajı́ na disku nejméně jeden oddı́l, SuSE Linux dnes použı́vá standardně 3 oddı́ly – na startovánı́ (boot), na odkládacı́ prostor (swap) a na samotný Linux (root). Součet velikostı́ všech oddı́lů je menšı́ nebo roven celkové kapacitě disku. Dalšı́ informace najdete v kap. 18 na str. 397. Musı́m smazat Windows, abych mohl použı́vat Linux? Ne. Linuxu stačı́ jen volné mı́sto na disku nebo přidat dalšı́ disk. Pokud máte Windows na celém disku, spustı́te pod Windows nejprve program @+?>ÃH8;=>F . Potom z linuxového instalačnı́ho CD spustı́te program fips, který tam najdete v adresáři Â>@+A;64+IKJGj+6>Â>Ã7JLD76>Â>Ã7JDK6GÉHo . Tı́mto programem se zmenšı́ windowsový oddı́l, aby zbylo ještě mı́sto na Linux. Zálohujte si předem všechno důležité a přečtěte si soubor ÞBÛBºHßB×BÛ k programu fips. Podrobný popis najdete v odst. 1.1 na str. 1 a odst. 1.2 na str. 22. Kolik mı́sta potřebuji pro Linux? Můžete začı́t již s 380 MB, ale od 1 GB se dá rozumně pracovat. Na instalaci celé našı́ distribuce potřebujete vı́ce než 6 GB. Potřebuji pro Linux vı́ce mı́sta. Mohu připojit ještě dalšı́ disk? Pod Linuxem lze kdykoli připojit dalšı́ oddı́l nebo i celý disk, pokud vám docházı́ mı́sto. Pokud napřı́klad potřebujete vı́ce mı́sta v adresáři 3HAGD+I , připojı́te zde (angl. mount) nový disk jako dalšı́ souborový systém. Postup: 1. Zapojte disk a spust’te Linux. 2. Přihlaste se jako uživatel ¤8;ABA>I®¥ . 3. Pomocı́ programu ÃH@7JH69E vytvořte nový diskový oddı́l, např. 3>@+?>l:39<;@>¾^Ì . 4. Nový oddı́l naformátujte přı́kazem QmE;?HÉHÃm63>@+?Gl:35<;@>¾rÌ . 5. Zadejte následujı́cı́ přı́kazy: [ [ [ [ \O^]$¸wtv x \ \O^]tv x \¸ } ª5 \O^]tv x \¸ } vu \O^]tv x \¸w x Y tLv x \ § ; \ t L¡ t; +X tv x \ § V c [ |¡ z t v x \ § Pečlivě se přesvědčte, že se všechny podadresáře i jejich soubory zkopı́rovaly. Potom můžete odstranit starý adresář a vytvořit prázdný ☞bod připojenı́: \ ¸ G} ¡ t v x \¦tv x \rzvg [ \ ^]tv x \ ¸ } ª5 ;Y Lt v x \ [ \ ^] tv x Použijte ☞editor na soubor 3H?>ImC>3>Ãm69I+=G¾ O O , kam přidáte nový řádek podle výpisu E.0.1 na následujı́cı́ straně. Nynı́ můžete počı́tač zastavit a znovu spustit. 439 E. Nejčastějšı́ otázky – FAQ t L ¡ t;9 X+ tv x \ L| \ § ©5[ uGg \5b § Obsah souboru E.0.1: Část souboru 3H?>I7C>3GÃm69I;=G¾ : přidánı́ oddı́lu k připojenı́ 6. Až se počı́tač spustı́, přesvědčte se přı́kazem Q7AG4Bi+I , zda zařı́zenı́ 3>@+?>l;3 <+@>¾^Ì je skutečně připojeno jako adresář 3HAGD+I . Pokud je vše v pořádku, můžete nynı́ odstranit celý obsah 3HAGD+IkOA+j>@ : 9[ \ r]¹¸¦wt 9[ \ rq] t¬¸ } c ©/ v x \rzqvg O O Nebyl jsem úspěšný při mém pokusu o překlad jádra. Jak vše obnovı́m do původnı́ho stavu? Najděte si v přı́ručce odst. 2.6.2 na str. 85. Můj počı́tač přestal komunikovat. Nezbývá mi pak nic než zmáčknout Reset? Pokud nereaguje ani klávesnice ani myš, nemusı́ to ještě znamenat, že je celý počı́tač mrtvý. Může jı́t napřı́klad jenom o jednotlivý program, který klávesnici a myš držı́ pro sebe. ; îï Nejprve se zkuste stisknutı́m kombinace kláves ìí m d ïî + ìí ¯ m îï + ìí¢ dostat na textovou konzoli a zde se přihlásit. Odtud zkuste přı́kazem E7JGjBjH=+jHjÝãÿÁQEGi:ADB8;A>FB8;=LQ:4Næ podezřelý program ukončit. Pokud klávesnice nereaguje vůbec, máte ještě naději, je-li váš počı́tač v sı́ti (nebo má-li sériový terminál). Pak zkuste přejı́t k jinému počı́tači v sı́ti (nebo terminálu), přihlásit se zde a „odstřelit“ vinı́ka odsud. Poněkud rizikovějšı́ je zkusit resetovat pouze grafické prostředı́ (typicky KDE) stisknutı́m kombinace kláves ìí m d îï + ìí ¯ m îï + ìí ~ø T ù S f ø T ú îï , pokud v něm právě pracujete, a pak se do něj znovu přihlásit. Tı́m už můžete přijı́t o editované soubory, ale je to stále ještě čistšı́ než úplný reset. Pokud nepomáhá vůbec nic, vyčkejte vždy alespoň 10 sekund, než počı́tač resetujete nebo vypnete, aby se mohly vyprázdnit vyrovnávacı́ paměti (pokud nenı́ postiženo i to). Připadá mi, že Linux již spotřeboval všechnu pamět’. Podı́vejme se na výpis z přı́kazu ÃH8;?B?½GI : \9v \ [ g } ] § Nþ{{ cLt ÖX u ©L©#O Lb tw [ wl ] WG[x ] L 9y Ç9v \ [ gK] § 9L u>b L9 § § yLþþL þ § 99y 9 © #/ O LL9þþ {9 Oy N § O 9 § {{ b [ # 9 X u ©L©#O b §§ § w [ lw {L Zde se zdá, jakoby zbývalo jen 33488 KB (Mem/free). To je však pouze „nepoužitá“ pamět’. Jinak zbylá pamět’(RAM), kterou nepoužı́vajı́ programy, 440 E. Nejčastějšı́ otázky – FAQ může sloužit jako disková vyrovnávacı́ pamět’(cache), což je zde 46104 KB (Mem/cached). Položka 6<:=>8+?H@ označuje pamět’ sdı́lenou vı́ce programy a knihovnami (zde 11196 KB). Volná pamět’je hodnota označená jako ½B3ାB4;ÃHÃ+?>876>3+CG=:C<:? ve sloupci ÃH8;?B? , zde tedy 101916 KB. S použitı́m virtuálnı́ paměti zde dostáváme přes 165 MB použitelné paměti. Co je mirror? Proč nemám stahovat soubory přı́mo z Ã>IHDO6476G?POCGALQ ? Vzhledem k současnému zatı́ženı́ FTP serveru se zatı́ženı́ přesouvá na dalšı́ FTP servery, které obsahujı́ jeho „zrcadlový obraz“ (angl. mirror). Nejlepšı́ je zvolit si mirror v blı́zkém okolı́, protože zde bude rychlejšı́ přenos dat, v Čechách by mělo brzy fungovat ÃHIHDO64K6G?POC5å . Seznam dostupných mirrorů najdete na <BIBIHD° 3H35±B±B±O64K6G?PO@B?+3>@H?+3+6L4BDHD:A58BI;3G@+A5±Bi;jHAB=G@;3GÃHI>D:3 . K čemu sloužı́ adresáře 3>@+?>l , 35¾NJLi , 3>?>I7C atd.? Tak jako každý Unix, má i Linux určité rezervované názvy pro důležité adresáře, na kterých se programátoři postupně sjednotili a bez kterých by dnes již nic nefungovalo. Tato jména proto pokládejte za posvátná, neměňte je a podobných adresářů se z počátku raději ani nedotýkejte. Využı́vejte naopak vždy co nejvı́ce váš domovský adresář, a to i tehdy, je-li celý počı́tač pouze váš. Jaký je nejsnadnějšı́ způsob práce se soubory? Klasický způsob je použı́vat přı́kazovou řádku a z nı́ zadávat přı́kazy jako j;6 , CD , Qml , 85Q atd., viz kap. 18 na str. 397. Kdo si zvykl na dosový Norton Commander, najde pod Linuxem podobný a ještě bohatšı́ Midnight Commander, který funguje i v grafice. V prostředı́ KDE najdete podobné nástroje pro práce se soubory, jako majı́ Windows (např. přesouvánı́ souborů myšı́). Jak si přečtu své staré dosové soubory? Přečtěte si v přı́ručce odst. 18.12 na str. 415. Nemohu najı́t žádný soubor O?Gp;? . Kam se poděly? Pod Linuxem obvykle nemajı́ spustitelné soubory žádnou přı́ponu. Většinu jich najdete v adresářı́ch 3547698:35¾NJ i a 354K698:3 <rÌBÌ Þ;ôB35¾NJLi . Jak tedy poznám, že soubor je spustitelný? Pokud zadáte v adresáři přı́kaz j;6ö½Bj , majı́ všechny spustitelné soubory znak ¤p®¥ na čtvrté pozici řetězce přı́stupových práv, napřı́klad: c W9|/ c |O c | vv \ vv \ L § ß uGg § Ky ] § ¦tu>b t >X YV t © \ x To sice ještě neznamená, že takový program nebo skript po spuštěnı́ bude fungovat, pouze že vy ho smı́te spustit (viz odst. 18.7.1 na str. 402). Pod KDE poznáte spustitelný soubor podle ikony s ozubeným kolečkem. 441 E. Nejčastějšı́ otázky – FAQ Chtěl bych Linux zase odstranit, jak to udělám? Spust’te linuxový program ÃB@mJH69E a smažte linuxové oddı́ly z disku. Pak nastartujte DOS z diskety a zadejte zde přı́kaz ÃH@7JH69EÝ3LQ;¾+8 . 442 Přı́loha F GNU General Public License (GPL) Tento neautorizovaný překlad byl bez úprav převzat z české oficiálnı́ stránky projektu GNU <BIBIHD° 3H35±B±B±OqFHiB4OCå;3GFGDmj+C5å®Oq<+IQNj . SuSE CR, s.r.o. tı́mto děkuje za jeho poskytnutı́. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE Druhá verze 2. červen 1991 Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc. 675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA Kopı́rovánı́ a distribuce doslovných kopiı́ tohoto licenčnı́ho dokumentu jsou dovoleny komukoliv, jeho změny jsou však zakázány. PREAMBULE Licence pro většinu programového vybavenı́ jsou navrženy tak, že vám odebı́rajı́ právo jeho volného sdı́lenı́ a úprav. Smyslem Obecné veřejné licence GNU je naproti tomu zaručit volnost sdı́lenı́ a úpravy volného programového vybavenı́ – pro zajištěnı́ volného přı́stupu k tomuto programovému vybavenı́ pro všechny jeho uživatele. Tato Obecná veřejná licence GNU se vztahuje na většinu programového vybavenı́ nadace Free Software Foundation a na jakýkoli jiný program, jehož autor se přiklonı́ k jejı́mu použı́vánı́. (Některé dalšı́ programové vybavenı́ od Free Software Foundation je namı́sto toho pokryto Obecnou knihovnı́ veřejnou licencı́ GNU.) Můžete ji rovněž použı́t pro své programy. Pokud mluvı́me o volném programovém vybavenı́, máme na mysli volnost, nikoliv cenu. Naše Obecná veřejná licence je navržena pro zajištěnı́ toho, že můžete volně šı́řit kopie volného programového vybavenı́ (a účtovat si za tuto službu, pokud chcete), že obdržı́te zdrojový kód anebo jej můžete zı́skat, pokud chcete, že můžete tento software měnit nebo jeho části použı́t v nových programech; a že vı́te, že tyto věci smı́te dělat. Abychom mohli vaše práva chránit, musı́me vytvořit omezenı́, která zakážı́ komukoli vám tato práva odepı́rat nebo vás žádat, abyste se těchto práv vzdal. Tato omezenı́ se promı́tajı́ do jistých povinnostı́, kterým musı́te dostát, pokud šı́řı́te kopie dotyčného programového vybavenı́ anebo ho modifikujete. Napřı́klad, šı́řı́te-li kopie takového programu, at’již zdarma nebo za poplatek, musı́te poskytnout přı́jemcům všechna práva, která máte sám. Musı́te zaručit, 443 F. GNU General Public License (GPL) že přı́jemci rovněž dostanou anebo mohou zı́skat zdrojový kód. A musı́te jim ukázat tyto podmı́nky, aby znali svá práva. Vaše práva chránı́me ve dvou krocı́ch: (1) autorizacı́ programového vybavenı́, a (2) nabı́dkou této licence, která vám dává právoplatné svolenı́ ke kopı́rovánı́, šı́řenı́ a modifikaci programového vybavenı́. Kvůli ochraně každého autora i nás samotných chceme zaručit, aby každý chápal skutečnost, že pro volné programové vybavenı́ nejsou žádné záruky. Jeli programové vybavenı́ někým jiným modifikováno a posláno dále, chceme, aby přı́jemci věděli, že to, co majı́, nenı́ originál, takže jakékoliv problémy vnesené jinými se neodrazı́ na reputaci původnı́ch autorů. Konečně, každý volný program je neustále ohrožen softwarovými patenty. Přejeme si zamezit nebezpečı́, že redistributoři volného programu obdržı́ samostatně patentová osvědčenı́ a tı́m učinı́ program vázaným. Abychom tomu zamezili, deklarovali jsme, že každý patent musı́ být bud’ vydán s tı́m, že umožňuje volné užitı́, anebo nesmı́ být vydán vůbec. Přesná ustanovenı́ a podmı́nky pro kopı́rovánı́, šı́řenı́ a modifikaci jsou uvedeny dále. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE USTANOVENÍ A PODMÍNKY PRO KOPÍROVÁNÍ, DISTRIBUCI A MODIFIKACI 0. Tato licence se vztahuje na kterýkoliv program či jiné dı́lo, které obsahuje zmı́nku, umı́stěnou v něm držitelem autorských práv, o tom, že dı́lo může být šı́řeno podle ustanovenı́ Obecné veřejné licence GNU. V dalšı́m textu znamená „Program“ každý takový program nebo dı́lo a „dı́lo založené na Programu“ znamená bud’Program samotný anebo každé jiné dı́lo z něj odvozené, které podléhá autorskému zákonu: tı́m se mı́nı́ dı́lo obsahujı́cı́ Program nebo jeho část, bud’ doslovně anebo s modifikacemi, popřı́padě v překladu do jiného jazyka. (Nadále je překlad zahrnován bez omezenı́ pod pojmem „modifikace“.) Každý uživatel licence je označován jako „vy“. 1. Smı́te kopı́rovat a šı́řit doslovné kopie zdrojového kódu Programu tak, jak jste jej obdržel, a na libovolném médiu, za předpokladu, že na každé kopii viditelně a náležitě zveřejnı́te zmı́nku o autorských právech a absenci záruky; ponecháte nedotčené všechny zmı́nky vztahujı́cı́ se k této licenci a k absenci záruky; a dáte každému přı́jemci spolu s Programem kopii této licence. Za fyzický akt přenesenı́ kopie můžete žádat poplatek a podle vlastnı́ho uváženı́ můžete nabı́dnout za poplatek záručnı́ ochranu. 2. Můžete modifikovat vaši kopii či kopie Programu anebo kterékoliv jeho části, a tak vytvořit dı́lo založené na Programu, a kopı́rovat a rozšiřovat takové modifikace či dı́lo podle platné podmı́nky sekce 1, za předpokladu, že splnı́te všechny tyto podmı́nky: a) Modifikované soubory musı́te opatřit zřetelnou zmı́nkou uvádějı́cı́, že jste soubory změnil a datum každé změny. b) Musı́te umožnit, aby jakékoliv vámi publikované dı́lo či rozšiřované dı́lo, které obsahuje zcela nebo jen zčásti Program nebo jakoukoli jeho část, popřı́padě je z Programu nebo jeho části odvozeno, mohlo být jako celek 444 F. GNU General Public License (GPL) bezplatně poskytnuto každé třetı́ osobě v souladu s ustanovenı́mi této licence. c) Pokud modifikovaný program pracuje tak, že čte interaktivně povely, musı́te zjistit, že při nejběžnějšı́m způsobu jeho spuštěnı́ vytiskne nebo zobrazı́ hlášenı́ zahrnujı́cı́ přı́slušnou zmı́nku o autorském právu a uvede, že neexistuje žádná záruka (nebo popřı́padě, že záruku poskytujete vy), a že uživatelé mohou za těchto podmı́nek Program redistribuovat, a musı́ uživateli sdělit, jakým způsobem může nahlédnout do kopie této licence. (Výjimka: v přı́padě, že sám program je interaktivnı́, avšak žádné takové hlášenı́ nevypisuje, nepožaduje se, aby vaše dı́lo založené na Programu takové hlášenı́ vypisovalo.) Tyto požadavky se vztahujı́ k modifikovanému dı́lu jako celku. Pokud lze identifikovat části takového dı́la, které zřejmě nejsou odvozeny z Programu a mohou být samy o sobě rozumně považovány za nezávislá a samostatná dı́la, pak se tato licence a jejı́ ustanovenı́ nevztahujı́ na tyto části, jsou-li šı́řeny jako nezávislá dı́la. Avšak jakmile tyto části rozšiřujete jako části celku, jı́mž je dı́lo založené na Programu, musı́ být rozšiřovánı́ tohoto celku podřı́zeno ustanovenı́ této licence tak, že povolenı́ poskytnutá dalšı́m uživatelům se rozšı́řı́ na celé dı́lo, tedy na všechny jeho části bez ohledu na to, kdo kterou část napsal. Smyslem tohoto paragrafu tedy nenı́ zı́skánı́ práv na dı́lo zcela napsané vámi ani popı́ránı́ vašich práv vůči němu; skutečným smyslem je výkon práva na řı́zenı́ distribuce odvozených nebo kolektivnı́ch děl založených na Programu. Pouhé spojenı́ jiného dı́la, jež nenı́ na Programu založeno, s Programem (anebo dı́lem založeným na Programu) na pamět’ovém nebo distribučnı́m médiu neuvazuje toto jiné dı́lo do působnosti této licence. 3. Můžete kopı́rovat a rozšiřovat Program (nebo dı́lo na něm založené, viz sekce 2 v objektové anebo spustitelné podobě podle ustanovenı́ sekcı́ 1 a 2 výše, pokud splnı́te některou z následujı́cı́ch náležitostı́: a) Doprovodı́te jej zdrojovým kódem ve strojově čitelné formě. Zdrojový kód musı́ být rozšiřován podle ustanovenı́ sekcı́ 1 a 2, a to na médiu běžně použı́vaném pro výměnu programového vybavenı́; nebo b) Doprovodı́te je pı́semnou nabı́dkou nejméně na tři roky, podle nı́ž poskytnete jakékoli třetı́ straně, za poplatek nepřevyšujı́cı́ vaše výdaje vynaložené na fyzickou výrobu zdrojové distribuce, kompletnı́ strojově čitelnou kopii odpovı́dajı́cı́ zdrojovému kódu, jenž musı́ být šı́řen podle ustanovenı́ sekcı́ 1 a 2 na médiu běžně použı́vaném pro výměnu programového vybavenı́; nebo c) Doprovodı́te jej informacemi, které jste dostal ohledně nabı́dky na poskytnutı́ zdrojového kódu. (Tato alternativa je povolena jen pro nekomerčnı́ šı́řenı́ a jenom tehdy, pokud jste obdržel program v objektovém nebo spustitelném tvaru spolu s takovou nabı́dkou, v souladu s položkou dvě, viz výše.) Zdrojový kód k dı́lu je nejvhodnějšı́ formou dı́la z hlediska jeho přı́padných modifikacı́. Pro dı́lo ve spustitelném tvaru znamená úplný zdrojový kód veškerý zdrojový kód pro všechny moduly, které obsahuje, plus jakékoli dalšı́ 445 F. GNU General Public License (GPL) soubory pro definici rozhranı́, plus dávkové soubory potřebné pro kompilaci a instalaci spustitelného programu. Zvláštnı́ výjimkou jsou však ty programové komponenty, které jsou normálně šı́řeny (bud’ve zdrojové nebo binárnı́ formě) s hlavnı́mi součástmi operačnı́ho systému, na němž spustitelný program běžı́ (tj. s překladačem, jádrem apod.). Tyto komponenty nemusı́ být šı́řeny se zdrojovým kódem, pokud ovšem komponenta sama nedoprovázı́ spustitelnou podobu dı́la. Je-li šı́řenı́ objektového nebo spustitelného kódu činěno nabı́dkou přı́stupu ke kopı́rovánı́ z určitého mı́sta, potom se za distribuci zdrojového kódu počı́tá i nabı́dnutı́ ekvivalentnı́ho přı́stupu ke kopı́rovánı́ zdrojového kódu ze stejného mı́sta, byt’přitom nejsou třetı́ strany nuceny ke zkopı́rovánı́ zdrojového kódu spolu s objektovým. 4. Nesmı́te kopı́rovat, modifikovat, poskytovat sublicence anebo šı́řit Program jiným způsobem než výslovně uvedeným v této licenci. Jakýkoli jiný pokus o kopı́rovánı́, modifikovánı́, poskytnutı́ sublicence anebo šı́řenı́ Programu je neplatný a automaticky ukončı́ vaše práva daná touto licencı́. Strany, které od vás obdržely kopie anebo práva v souladu s touto licencı́, však nemajı́ své licence ukončeny, dokud se jim plně podřizujı́. 5. Nenı́ vašı́ povinnostı́ tuto licenci přijmout, protože jste ji nepodepsal. Nic jiného vám však nedává možnost kopı́rovat nebo šı́řit Program nebo odvozená dı́la. V přı́padě, že tuto licenci nepřijmete, jsou tyto činnosti zákonem zakázány. Tı́m pádem modifikacı́ anebo šı́řenı́m Programu (anebo každého dı́la založeného na Programu) vyjadřujete své podřı́zenı́ se licenci a všem jejı́m ustanovenı́m a podmı́nkám pro kopı́rovánı́, modifikovánı́ a šı́řenı́ Programu a děl na něm založených. 6. Pokaždé, když redistribuujete Program (nebo dı́lo založené na Programu), zı́skává přı́jemce od původnı́ho držitele licence právo kopı́rovat, modifikovat a šı́řit Program v souladu s těmito ustanovenı́mi a podmı́nkami. Nesmı́te klást žádné překážky výkonu zde zaručených přı́jemcových práv. Nejste odpovědný za vymáhánı́ dodržovánı́ této licence třetı́mi stranami. 7. Jsou-li vám z rozhodnutı́ soudu, obviněnı́m z porušenı́ patentu nebo z jakéhokoli jiného důvodu (nejen v souvislosti s patenty) uloženy takové podmı́nky (at’již přı́kazem soudu, smlouvou nebo jinak), které se vylučujı́ s podmı́nkami této licence, nejste tı́m osvobozen od podmı́nek této licence. Pokud nemůžete šı́řit Program tak, abyste vyhověl zároveň svým závazkům vyplývajı́cı́m z této licence a jiným platným závazkům, nesmı́te jej v důsledku toho šı́řit vůbec. Pokud by napřı́klad patentové osvědčenı́ nepovolovalo bezplatnou redistribuci Programu všemi, kdo vašı́m přičiněnı́m zı́skajı́ přı́mo nebo nepřı́mo jeho kopie, pak by jediný možný způsob jak vyhovět zároveň patentovému osvědčenı́ i této licenci spočı́val v ukončenı́ distribuce Programu. Pokud by se za nějakých specifických okolnostı́ jevila některá část tohoto paragrafu jako neplatná nebo nevynutitelná, považuje se za směrodatnou rovnováha vyjádřená tı́mto paragrafem a paragraf jako celek se považuje za směrodatný za jiných okolnostı́. Smyslem tohoto paragrafu nenı́ navádět vás k porušovánı́ patentů či jiných ustanovenı́ autorského práva, anebo tato ustanovenı́ zpochybňovat; jediným jeho smyslem je ochrana integrity systému šı́řenı́ volného programového vy446 F. GNU General Public License (GPL) bavenı́, které je podloženo veřejnými licenčnı́mi předpisy. Mnozı́ lidé poskytli své êprˇı́spěvky do širokého okruhu programového vybavenı́ šı́řeného tı́mto systémem, spolehnuvše na jeho důsledné uplatňovánı́; záležı́ na autorovi/dárci, aby rozhodl, zda si přeje šı́řit programové vybavenı́ pomocı́ nějakého jiného systému a žádný uživatel licence nemůže takové rozhodnutı́ zpochybňovat. Smyslem tohoto paragrafu je zevrubně osvětlit to, co je považováno za důsledek plynoucı́ ze zbytku této licence. 8. Pokud je šı́řenı́ či použitı́ Programu v některých zemı́ch omezeno bud’ patenty anebo autorsky chráněnými rozhranı́mi, může držitel původnı́ch autorských práv, který svěřuje Program do působnosti této licence, přidat výslovně omezenı́ pro geografické šı́řenı́, vylučujı́cı́ takové země, takže šı́řenı́ je povoleno jen v těch zemı́ch nebo mezi těmi zeměmi, které nejsou tı́mto způsobem vyloučeny. Tato licence zahrnuje v tomto přı́padě takové omezenı́ přesně tak, jako bylo zapsáno v textu této licence. 9. Free Software Foundation může čas od času vydávat upravené nebo nové verze Obecné veřejné licence. Takové nové verze se budou svým duchem podobat současné verzi, v konkrétnı́ch věcech se však mohou lišit s ohledem na nové problémy či zájmy. Každé nové verzi je přiděleno rozlišujı́cı́ čı́slo verze. Pokud Program specifikuje čı́slo verze, která se na něj vztahuje, a „všechny následujı́cı́ verze“, můžete se podle uváženı́ řı́dit ustanovenı́mi a podmı́nkami bud’to oné konkrétnı́ verze anebo kterékoliv následujı́cı́ verze, kterou vydala Free Software Foundation. Jestliže Program nespecifikuje čı́slo verze této licence, můžete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software Foundation vydala. 10. Pokud si přejete zahrnout části Programu do jiných volných programů, jejichž distribučnı́ podmı́nky jsou odlišné, zašlete autorovi žádost o povolenı́. V přı́padě programového vybavenı́, k němuž vlastnı́ autorská práva Free Software Foundation, napište Free Software Foundation; někdy činı́me výjimky ze zde uvedených ustanovenı́. Naše rozhodnutı́ bude vedeno dvěma cı́li; zachovánı́m volné povahy všech odvozenin našeho volného programového vybavenı́ a podporou sdı́lenı́ a opětovného využitı́ programového vybavenı́ obecně. ZÁRUKA SE NEPOSKYTUJE 11. VZHLEDEM K BEZPLATNÉMU POSKYTNUTÍ LICENCE K PROGRAMU SE NA PROGRAM NEVZTAHUJE ŽÁDNÁ ZÁRUKA, A TO V MÍŘE POVOLENÉ ZÁKONEM. POKUD NENÍ PÍSEMNĚ STANOVENO JINAK, POSKYTUJÍ DRŽITELÉ AUTORSKÝCH PRÁV POPŘÍPADĚ JINÉ STRANY PROGRAM „TAK, JAK JE“, BEZ ZÁRUKY JAKÉHOKOLIV DRUHU, AŤ VÝSLOVNÉ NEBO VYPLÝVAJÍCÍ, VČETNĚ, ALE NIKOLI JEN, ZÁRUK PRODEJNOSTI A VHODNOSTI PRO URČITÝ ÚČEL. POKUD JDE O KVALITU A VÝKONNOST PROGRAMU, LEŽÍ VEŠKERÉ RIZIKO NA VÁS. POKUD BY SE U PROGRAMU PROJEVILY ZÁVADY, PADAJÍ NÁKLADY ZA VŠECHNU POTŘEBNOU ÚDRŽBU, OPRAVY ČI NÁPRAVU NA VÁŠ VRUB. 12. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ, S VÝJIMKOU TOHO, KDYŽ TO VYŽADUJE PLATNÝ ZÁKON, ANEBO KDYŽ TO BYLO PÍSEMNĚ ODSOUHLASENO, VÁM NEBUDE ŽÁDNÝ Z DRŽITELŮ AUTORSKÝCH 447 F. GNU General Public License (GPL) PRÁV ANI ŽÁDNÁ JINÁ STRANA, KTERÁ SMÍ MODIFIKOVAT ČI ŠÍŘIT PROGRAM V SOULADU S PŘEDCHOZÍMI USTANOVENÍMI, ODPOVĚDNÝ ZA ŠKODY, VČETNĚ VŠECH OBECNÝCH, SPECIÁLNÍCH, NAHODILÝCH NEBO NÁSLEDNÝCH ŠKOD VYPLÝVAJÍCÍCH Z UŽÍVÁNÍ ANEBO NESCHOPNOSTI UŽÍVAT PROGRAMU (VČETNĚ ALE NIKOLI JEN, ZTRÁTY NEBO ZKRESLENÍ DAT, NEBO TRVALÝCH ŠKOD ZPŮSOBENÝCH VÁM NEBO TŘETÍM STRANÁM, NEBO SELHÁNÍ FUNKCE PROGRAMU V SOUČINNOSTI S JINÝMI PROGRAMY), A TO I V PŘÍPADĚ, ŽE TAKOVÝ DRŽITEL AUTORSKÝCH PRÁV NEBO JINÁ STRANA BYLI UPOZORNĚNI NA MOŽNOST TAKOVÝCH ŠKOD. Jak uplatnit tato ustanovenı́ na vaše nové programy Pokud vyvinete nový program a chcete, aby byl veřejnosti co nejvı́ce k užitku, můžete toho nejlépe dosáhnout tı́m, že jej prohlásı́te za volné programové vybavenı́, které může kdokoliv redistribuovat a měnit za zde uvedených podmı́nek. K tomu stačı́ připojit k programu následujı́cı́ údaje. Nejbezpečnějšı́ cestou je jejich připojenı́ na začátek každého zdrojového souboru, čı́mž se nejúčinněji sdělı́ vyloučenı́ záruky; a v každém souboru by pak měla být přinejmenšı́m řádka s „copyrightem“ a odkaz na mı́sto, kde lze nalézt úplné údaje. Řádka se jménem programu a nástinem toho, co dělá Copyright (C) 19yy jméno autora This program is free software; you can redistribute it and/or modify it under the terms of the GNU General Public License as published by the Free Software Foundation; either version 2 of the License, or (at your option) any later version. This program is distributed in the hope that it will be useful, but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. See the GNU General Public License for more details. You should have received a copy of the GNU General Public License along with this program; if not, write to the Free Software Foundation, Inc., 675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA. Připojte rovněž informaci o tom, jak je možné se s vámi spojit elektronickou a papı́rovou poštou. Pokud je program interaktivnı́, zařid’te, aby se při startu v interaktivnı́m módu vypsalo hlášenı́ podobné tomuto: Gnomovision version 69, Copyright (C) 19yy name of author Gnomovision comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY; for details type ‘show w’. This is free software, and you are welcome to redistribute it under certain conditions; type ‘show c’ for details. Hypotetické povely 6<:AG±± a 6<:AG± C by měly zobrazit přı́slušné pasáže Obecné veřejné licence. Odpovı́dajı́cı́ povely ovšem nemusı́ být právě 6L<:AG±± a 6<:AG± C ; mohou to být třeba stisky tlačı́tka na myši nebo položky v menu – cokoliv, co se do vašeho programu hodı́. 448 F. GNU General Public License (GPL) Pokud je to nutné, měl byste také přimět svého zaměstnavatele (jestliže pracujete jako programátor) nebo představitele vašı́ školy, je-li někdo takový, k tomu, aby podepsal „zřeknutı́ se autorských práv“. Zde je vzor; jména pozměňte: Yoyodyne, Inc., hereby disclaims all copyright interest in the program ‘Gnomovision’ (which makes passes at compilers) written by James Hacker. signature of Ty Coon, 1 April 1989 Ty Coon, President of Vice Tato Obecná veřejná licence neumožňuje zahrnutı́ vašeho programu do jiných než volných programů. Je-li váš program knihovnou podprogramů, můžete zvážit, zda je užitečné umožnit sestavovánı́ i vázaných aplikačnı́ch programů s vašı́ knihovnou. V takovém přı́padě použijte Obecnou knihovnı́ licenci GNU namı́sto této licence. 449 F. GNU General Public License (GPL) 450 Přı́loha G Slovnı́k pojmů akronym Zkrácené tvary, které vyslovujeme jako jedno slovo se nazývajı́ akronymy. ☞Linux, ☞GNU a ☞RAM jsou pak přı́klady těch známějšı́ch akronymů. alias Nejčastěji je výraz alias použı́ván ve spojitosti s programem ☞Shell. Pomocı́ aliasu je možné zkracovat dlouhé nebo často použı́vané přı́kazy. Viz informace vztahujı́cı́ se k přı́kazovému interpretu uvedené v tomto manuálu. ATAPI Protokol pro zařı́zenı́ připojená přes (E)IDE řadič. Z nich se jedná zejména o mechaniky CD typu ATAPI (☞CD-ROM), dále pak mechaniky ZIP, streamery a disketové mechaniky. Všechna tato zařı́zenı́ jsou Linuxem podporována. BIOS (angl. Basic Input Output System) V každém PC se nacházı́ malá oblast paměti, kde je tzv. BIOS. Ten obsahuje inicializačnı́ a testovacı́ programy pro start systému a dále ovladače pro nejdůležitějšı́ zařı́zenı́ (klávesnice, grafická karta, mechaniky, porty a hodiny). V Linuxu nenı́ BIOS aktivnı́, protože je schopen pracovat pouze v reálném módu. Po spuštěnı́ jádra, které již pracuje v chráněném módu, se již volánı́ služeb BIOSu nepoužı́vá. Linuxové ☞jádro má k dispozici výkonnějšı́ rutiny než BIOS. bod připojenı́ Bod připojenı́ (angl. mount point) je adresář, pod jehož jménem se připojuje diskový oddı́l nebo zařı́zenı́. CD mechanika (angl. CD-ROM Drive) Existujı́ různé typy mechanik CD. Nejpoužı́vanějšı́ jsou mechaniky ☞ATAPI připojené na (E)IDE řadič. Dále to jsou ç mechaniky CD na SCSI řadiči, ç ç mechaniky CD na paralelnı́m portu a staršı́ typy mechanik CD připojené přes vlastnı́ rozhranı́ nebo přes zvukovou kartu. Zde je třeba použı́t speciálnı́ ovladač! démon Démon (angl. Dist and execution monitor) je program, který běžı́ na pozadı́ 451 G. Slovnı́k pojmů a v přı́padě potřeby se aktivuje. Takovı́ démoni zajišt’ujı́ např. odezvy na dotazy FTP nebo HTTP, aktivity slotů PCMCIA atd. device Česky zařı́zenı́ – disk, tiskárna, terminál, plotr nebo dalšı́ zařı́zenı́, které může být připojeno k počı́tači. DNS DNS (angl. Domain Name Service) je distribuovaná sı́t’ová služba, která zajišt’uje, aby si odpovı́dala doménová jména s IP adresami a dalšı́mi systémovými charakteristikami. domovský adresář (angl. home directory) Domovský adresář („home“) je výchozı́m mı́stem pro uživatele, který je (kromě administrátora) jediným, kdo má do něj právo zapisovat. editor Editory jsou programy pro prováděnı́ textových změn v souborech. Známé editory, pracujı́cı́ v textovém módu, jsou např. GNU emacs nebo vi. EXT2 (angl. Second Extended Filesystem) použı́vá Linux jako standardnı́ souborový systém. Vyniká vysokým výkonem, použı́vánı́m dlouhých názvů souborů a přı́stupových práv. FTP (angl. file transfer protocol) FTP je způsob přenosu souborů v systému UNIX z jednoho počı́tače na druhý. Na tom se podı́lı́ FTP server (počı́tač, který odesı́lá soubory) a FTP klient (počı́tač, který soubory přijı́má). grafické uživatelské prostředı́ resp. rozhranı́, (angl. graphical user interface, GUI) Prostředı́ resp. rozhranı́, pomocı́ něhož komunikuje uživatel se systémem převážně prostřednictvı́m počı́tačové myši, menu, manipulacı́ s obrazovými informacemi apod. Zde se zpravidla minimálně komunikuje se systémem pomocı́ přı́kazového řádku. hustota inodů Hustota inodů se nastavuje podle průměrné velikosti souborů na disku. Stanovı́ se při instalaci. Pokud si zde nejste jisti, použijte hodnotu, kterou přednastavil YaST (např. +o(Bô ). inode Datová struktura obsahujı́cı́ informace o souboru. Obsahuje informace o velikosti souboru, o času, kdy byl soubor naposledy modifikován a zpřı́stupněn, dále identifikačnı́ čı́slo skupiny a uživatele, přı́stupová práva a ukazatele na diskové bloky obsahujı́cı́ samotný soubor. Každý záznam v adresáři má svoji vlastnı́ strukturu inodů. interface, rozhranı́ (angl. interface) Všeobecně se tak nazývá mı́sto, přes které si různé systémy vyměňujı́ informace. Rozhranı́m je např. klávesnice, kde se střetává člověk a stroj. Je to ale trochu abstraktnı́. Mnohem konkrétněji můžeme rozlišovat tato rozhranı́: ç 452 hardwarové rozhranı́ – přes něj se připojujı́ např. perifernı́ zařı́zenı́ (paralelnı́ port, SCSI a sériový port). G. Slovnı́k pojmů ç ç softwarové rozhranı́ – určuje, jak spolu programy komunikujı́. uživatelské rozhranı́ – sloužı́ pro komunikaci s uživatelem (např. myš, monitor a klávesnice). Internet Celosvětová počı́tačová sı́t’spojujı́cı́ počı́tače a lokálnı́ počı́tačové sı́tě. Ke komunikaci využı́vá protokol TCP/IP. IP adresa Numerická 32 bitová adresa, která se udává čtyřmi čı́sly oddělenými tečkou (např. 192.168.10.1). Toto čı́slo je specifické pro každý počı́tač připojený k sı́ti. ISP (angl. Internet Service Provider) Internetový poskytovatel, který nabı́zı́ uživateli internetové služby. jádro Jádro je základem operačnı́ho systému. Alokuje zdroje a řı́dı́ procesy. Původnı́ linuxovou strategiı́ při tvorbě jádra bylo zachovat jádro co nejjednoduššı́ a nejmenšı́ a zbývajı́cı́ funkce realizovat pomocı́ externı́ch programů, čehož lze dosáhnout i dnes optimalizacı́ standardnı́ho jádra podle uživatelských požadavků na konkrétnı́ instalaci. konzole (angl. console, terminal) Dřı́ve synonymum pro terminál. V Linuxu jsou tzv. virtuálnı́ konzole. Ty umožňujı́ použı́vat jednu obrazovku pro vı́ce nezávislých, ale souběžných sezenı́. Standardnı́ úroveň běhu (angl. runlevel) 3 má 6 virtuálnı́ch konzolı́ (ìí ¯ m îï + ìí îï až ìí ¯ m îï + ìí ± îï ). Z grafického prostředı́ X Window (kde se použı́vá konzole 7) se do textových konzolı́ dostanete stisknutı́m kombinace kláves ìí m d îï + ìí ¯ m îï + ìí îï až ìí m d îï + ìí ¯ m ïî + ìí ± îï . kořenový adresář (angl. root directory) Nejvyššı́ adresář ☞souborového systému. Na rozdı́l od ostatnı́ch adresářů souborového systému nemá kořenový adresář žádný nadřazený adresář. Symbol ¤;OBOG¥ v kořenovém adresáři se odkazuje sám na sebe. Kořenový adresář se v Unixu označuje ¤3²¥ . LAN (angl. local area network) Počı́tačová sı́t’spojujı́cı́ počı́tače v relativně malé oblasti (napřı́klad v budově nebo oddělenı́). LVM (angl. Logical Volume Manager) LVM rozšiřuje možnosti operačnı́ho systému Linux tak, že přidává dalšı́ vrstvu mezi fyzická zařı́zenı́ a I/O rozhranı́. Dı́ky této vrstvě máte možnost použı́vat virtuálnı́ disky (nebo virtuálnı́ diskové oddı́ly) nezávislé na fyzických zařı́zenı́ch. Pokud tedy chcete např. zvětšit 35<:AQ7? , přidáte do systému dalšı́ disk a rozšı́řı́te virtuálnı́ diskový oddı́l. Bližšı́ informace najdete v souboru Ã7JGjH?®° 354K698;3;6<:=>8+?+3G@+A;CG35D+=:C9E+=GF+?:653BjGl9QK3GÜ)YB×+½;õ+Ø +à;Ø . manuálové stránky Již tradičně se nacházı́ dokumentace v Unixu na manuálových stránkách (angl. manpages), které se prohlı́žejı́ přı́kazem QK=Gi . Bližšı́ informace o manuálových stránkách viz odst. 18.9 na str. 408. 453 G. Slovnı́k pojmů minimálnı́ Linux Při instalaci se spustı́ nejdřı́ve minimálnı́ Linux. Jeho jádro se nahrává z diskety nebo z CD. Disk nenı́ v této fázi ještě přı́stupný. Obraz kořenového adresáře se zkopı́ruje na RAM disk spolu s dalšı́mi programy (např. YaST). Po prvnı́m přihlášenı́ se spustı́ YaST a je připraven instalovat skutečný Linux. MBR (angl. master boot record) Master boot record (resp. sektor) je prvnı́ sektor na disku (cylindr 0, hlava 0, sektor 1). Každý disk má MBR, ale ne každý BIOS umı́ spouštět systém z kteréhokoliv disku. Při startovánı́ nahraje ☞BIOS obsah MBR do paměti a předá mu řı́zenı́. Pak naběhne operačnı́ systém ze spustitelného oddı́lu nebo se nastartuje zavaděč (angl. boot loader), např. LILO. NFS (angl. network file system) Protokol pro přı́stup k souborovému systému počı́tače připojeného k sı́ti. Na serveru je v konfiguračnı́m souboru 3H?>I7CG3H?>pHD:AG8BI76 určeno, který počı́tač má přı́stup k danému adresářovému stromu. Uživatel si potom může tyto adresáře připojit na svůj adresářový strom. pamět’ (angl. memory) Pamět’je mozkem vašeho počı́tače. V Linuxu se zmiňujeme o dvou druzı́ch paměti: ç ç fyzická pamět’: ta je představována velikostı́ RAM modulů. Typické velikosti jsou např. od 64 MB do 256 MB. Umožňuje rychlý přı́stup k souborům ve fyzické paměti virtuálnı́ pamět’: dı́ky nı́ může systém považovat některé vyhrazené části disku považovat za součásti operačnı́ paměti (viz také ☞Swap). port (často i rozhranı́, interface) Zvláštnı́ přı́pad rozhranı́. Přes port se připojujı́ perifernı́ zařı́zenı́ (paralelnı́ port, SCSI, USB port, sériový port, atd.). výzva Výzva (angl. prompt) je řetězec uvozujı́cı́ přı́kazový řádek na terminálu, kterým dává program najevo, že očekává reakci uživatele. Většinou stojı́ hned za výzvou kurzor. Jakmile se výzva po zadánı́ přı́kazu objevı́ znovu, je operačnı́ systém (resp. přı́kazový interpret) připraven pro zadánı́ dalšı́ho přı́kazu. přı́kazový interpret Přı́kazový interpret (angl. shell – skořápka, mušle) vytvářı́ základnı́ rozhranı́ mezi operačnı́m systémem a jádrem. Umožňuje zadávat přı́kazy prostřednictvı́m přı́kazové řádky. Abyste mohli automatizovat rutinnı́ úlohy, má k dispozici vlastnı́ programovacı́ jazyk. Tyto programy (tzv. skripty) lze považovat za inteligentnı́ dávkové soubory. Jako přı́kazový interpret se nejčastěji použı́vá bash, tcsh, historicky např. sh. připojenı́ Připojenı́m označujeme „namontovánı́ “ souborového systému k adresářovému stromu systému. Jako ☞bod připojenı́ sloužı́ ve většině přı́padů prázdný adresář. Viz také odst. 18.11.2 na str. 414. 454 G. Slovnı́k pojmů pseudoznaky (angl. wildcards) ü Oba znaky ¤lU³¥ a ¤È²¥ označujeme jako pseudoznaky resp. zástupné znaky. Znak ¤È²¥ nahrazuje libovolný symbol, znak ¤U³¥ nahradı́ libovolný nebo také žádný počet symbolů. Pseudoznaky se použı́vajı́ v regulárnı́ch výrazech. Přı́kaz j;6ö½BjA5¾+8U zobrazı́ např. všechny soubory v aktuálnı́m adresáři, které začı́najı́ řetězcem AG¾+8 a následuje libovolný počet (nebo žádný) znaků (např. obrázky, obrazovka, obrat, atd.) sı́t’ (angl. net, network) Sı́t’představuje propojenı́ vı́ce počı́tačů. Existujı́ sı́tě s různou strukturou, podle toho, jak jsou počı́tače propojeny (např. do kruhu, hvězdy, stromu atd.). Známé hardwarové standardy pro sı́tě jsou např. Ethernet, Token Ring nebo ISDN. Ze softwarových protokolů to jsou TCP, UDP, IPX, atd. soubor (angl. file) V Linuxu soubor představuje základnı́ koncepci zacházenı́ s daty. Jak je tomu i u jiných systému, sloužı́ soubory v prvnı́ řadě pro ukládánı́ dat na datových nosičı́ch. Název souboru musı́ být v adresáři, ve kterém se nacházı́, jedinečný. Pomocı́ souborového systému mohou být tyto soubory hierarchicky strukturovány. Kromě běžných souborů existujı́ v Linuxu také zvláštnı́ soubory. Bližšı́ informace o těchto typech souborů vám podajı́ hesla ☞odkaz, ☞device a ☞proc. souborový systém (angl. filesystem) Souborový systém vytvářı́ uspořádané prostředı́ pro soubory. Existuje velké množstvı́ různých souborových systémů, které se odlišujı́ svou strukturou a přednostmi. Některé souborové systémy jsou spojeny s určitými médii. správce systému (angl. system administrator, root user) Osoba odpovědná za bezchybný chod systému. Pokud jste jediným uživatelem, jste také správcem systému ( ¤8;AHA>IP¥ ) a máte pak neomezená přı́stupová práva. startovánı́ (angl. boot) Startovánı́m se označuje celý proces od zapnutı́ počı́tače až do chvı́le, kdy je systém uživateli k dispozici. Pro Linux samotný se tı́m rozumı́ proces od spuštěnı́ jádra ¤qM+iKCGAQ;D+8;?:6B6BJLi+Föj:JLiB4+pkOBOBO>¥ po přihlášenı́ ¤jHA>FKJ i°>¥ . odkládacı́ oblast Nestačı́-li operačnı́mu systému operačnı́ pamět’, odkládá jejı́ déle nepoužı́vané oblasti na vyhrazenou diskovou oblast (swap). Tı́m se uměle zvětšuje velikost operačnı́ paměti počı́tače. UMSDOS Speciálnı́ linuxový souborový systém, který umožňuje přı́stup k dosovým souborům včetně dlouhých názvů a linuxových přı́stupových práv. Je sice pomalejšı́ než EXT2, ale nepotřebuje dalšı́ diskový oddı́l, máte-li již nainstalovaný dosový oddı́l. vı́ceúlohový systém Operačnı́ systémy, které dokážı́ provádět zároveň vı́ce než jeden ☞program označujeme jako vı́ceúlohový systém (angl. multitasking). Existujı́ dvě formy multitaskingu: 455 G. Slovnı́k pojmů ç ç preemptivnı́ multitasking – operačnı́ systém je odpovědný za rozdělovánı́ procesorového času jednotlivým úlohám. kooperativnı́ multitasking – procesy samy přenechávajı́ procesorový čas jiným úlohám. Jak je vidět, je prvnı́ varianta lepšı́, protože žádný uživatelský proces si nemůže „zabrat“ veškerý procesorový čas. Také Linux využı́vá preemptivnı́ multitasking. WAN (angl. wide area network) Oproti ☞LAN se jedná o ☞sı́t’ s velkým plošným rozsahem. X server Počı́tače, na kterých běžı́ X server, mohou použı́vat ☞grafické prostředı́. Důležitým úkolem X serveru je správa displejů. Většinou má každý terminál právě jeden displej. zásobnı́k Pod pojmem zásobnı́k (angl. buffer) rozumı́me určitý druh vyrovnávacı́ paměti, která umožňuje opakovaný přı́stup k použı́vaným datům. V Linuxu existuje mnoho druhů zásobnı́ků. 456 Rejstřı́k Symboly A /bin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 t \GwLt9wLv V9© z } vLuGg b . . . . viz t \GwL/etc/modules.conf t © b\ [X . . . . . . . . . . . . . 76 /etc/init.d/nfsserver . . . . . . 136 /etc/init.d/portmap . . . . . . . 136 /etc/init.d/rc . . . . . . . . . . . . 377 t \GwLt YVGY \\ [X . . . . . . . . . 375 t \GwLt } vLuGg bmzwLv V9© . . . 301 /etc/ppp/ppp-down . . . . . . 159 t \GwLt wmzwLv V9©5Y a . . . . . . . . 94 /etc/undo harden suse . . . 391 /sbin/SuSEconfig . . . . . . . . 379 tuGb t9b XGYV t; [; V bu>b . . . 390 Applixware . . . . . . . . . . . . . 55 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 co je to . . . . . . . . . . . . . . . . 97 interface . . . . . . . . . . . . . . . 98 kam instalovat . . . . . . . . . 98 konfigurace . . . . . . . . . . . . 99 . . . . . . . . . . . . . . . 98 tv součásti x \ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 SuSE DyDe . . . . . . . . . . . . 222 1024 cylindrů LILO potı́že . . . . . . . . . . 112 1TR6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 3COM 3c501 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c503 . . . . . . . 317, 323 3COM 3c505 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c507 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c509 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c515 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c579 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c590 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c900 . . . . . . . . . . . 323 a2ps . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 [§x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 [[[ X5[ b . . . . . . . . . . . . . . 347 acroread . . . . . . . . . . . . . . . . 397 Adaptec AHA-152x/151x/1505 311, 322 AHA-1540/1542 . . . . . . 322 AHA-154x . . . . . . . . . . . 311 AHA-274x . . . . . . . . . . . 312 AHA-284x . . . . . . . . . . . 312 AHA-294x . . . . . . . . . . . 312 Adaptec 2920 . . . . . . 314, 322 adresa brány . . . . . . . . . . . . 125 adresář smazat . . . . . . . . . . . . . . . 401 vytvořit . . . . . . . . . . . . . . 401 změnit název . . . . . . . . . 401 ADSL . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Advanced Power Management viz APM AdvanSys . . . . . . . . . . . . . . 312 AfterStep . . . . . . . . . . 218, 219 aic7xxx . . . . . . . . . . . . . . . . 312 AIRCOP . . . . . . . . . . . . . . . . 98 akronym . . . . . . . . . . . . . . . 451 aktualizace . . . . . . . . . . . . . 341 instalace . . . . . . . . . . . . . . . . 6 nahrát balı́ky . . . . . . . . . . . 81 YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 alias . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 [ g Y w . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 ALICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 ALSA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 [ g9b [ c L¡# g . . . . . . . . . . . . 345 alsaconf . . . . . . . . . . . . . . . . 236 AM53/79C974 . . . . . . . . . . 313 AMD 53/79C974 . . . . . . . . 313 AMD Athlon . . . . . . . . . . . 303 Andries Brouwer . . . . . . . . . 59 apache . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 [xG[ wl . . . . . . . . . . . . 348, 367 Apache . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 aplikace konfigurace programů . 226 X Window programy . . 226 APM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 volba jádra . . . . . . . . . 32, 86 apmd . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 [x} . . . . . . . . . . . . . . 266, 267 app-defaults . . . . . . . . . . . . 226 [x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 apsfilter 84, 281, 284, 285, 288 sı́t’ová tiskárna . . . . . . . . 288 Arcad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 AT1700 . . . . . . . . . . . . . . . . 324 ATAPI . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 autentikace . . . . . . . . . . . . . 345 autoexec.bat . . . . . . . . . . . . 115 [ u9\9v L|# wmz XG[ \ . . . . . . . . . 379 AVM Fritz XPCDR . . . . . 156 AVM-B1 . . . . . . . . . . . . . . . 143 Aztech CD mechanika . . . . . . . . 328 B backup . . . . . . . . . . . . . . 92, 406 balı́k [§x b . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 [[[ X5[ b . . . . . . . . . . . . 347 [ g Y w . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 [ g9b [ c L¡# g . . . . . . . . . . 345 [xG[ wl . . . . . . . . . . 348, 367 [x} . . . . . . . . . . . . 266, 267 [x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 X>YV . . . . . . . . . . . . 165, 396 X>YV 9þ . . . . . . . . . . . 133, 134 457 Rejstřı́k X>YV u9\ Y g . . . . . . . . . . . . 133 X>YV u\ Y g9b . . . . . . . . . . . . 300 X vvª>b . . . . . . . . . . . . . . . . 397 X \\ ¡ . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 w X . . . . . . . . . . . . . . 47, 201 wvV 349 >wLg Y . .V . \ . . .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 348 O >w x w . . . . . . . . . . . . . . 348 O 5v9lw 5v9b\ . . . . . . . . . 367, 368 © >b . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 © \ x Y; . . . . . . . . . . . . . . 357 ¡LW} . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 ¡LW}: . . . . . . . . . . . . . . . . 222 aGww . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 a Y}Gx c L#¡ g . . . . . . . . . . 345 a5g YX wLc L/¡ g . . . . . . . . 300 a5g YX wLc YV9© v . . . . . . . . . . 374 a5g Y}5x b . . . . . . . . . . . . . 346 a5gu9\L } v . . . . . . . . . . . . 215 a V g YX b . . . . . . . . . . . . . . 349 a V /u \ } g . . . . . . . . . . . . . 346 aGb © v V \5v . . . . . . . . . . . . 272 aGb © v V \Gb . . . . . . . . . . . . 272 aGb g YX . . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb |H . . . . . . . . . . . . . . . 272 a |} \ } g . . . . . . . . . . . . . 349 [ 5bu>b . . . . . . . . . . . . 390 Gv W \9v . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Gv W \9v V . . . . . . . . . . . . 367 9\ Y a . . . . . . . . . . . . . . . . 367 w [V a b . . . . . . . . . . . . . 348 l Y 5g . . . . . . . . . . 89, 143, 379 Y 5g 9v9w . . . . . . . . . . 143, 150 YV \5w © a . . . . . . . . . 150, 158 YV9©5§ 9\ } . . . . . . . . . . . . . 367 YVV . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Y; [ . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Y b [xLVx . . . . . 234, 235, 237 Y b V 5g YV u | 142 [ GbLg . . .................... 350 ;v V ª5 g Y.X .bL. c . . .L.#¡ . . g . . .. .. .. .. .. .. 385 345 ª OLV} v 86, 143, 240, 302, ª O346 LV} v Gb ª V9© b . . . . .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 346 g x . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 g 9[ © V v . . . . . . . 167, 367 168 g YX w . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 g YX w YV9© v . . . . . . . . . . . . 128 g x# vLg . . . . . 272, 277, 291 g | bu>b 240, 299 }B[ ª W [ \ . .... .. .143, . . . . . . . . 348 458 } v GbbLg . . . . . . . . . . . . . . 388 } \9vvg9b . . . . . 249, 415, 416 } u\\ . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 V w x9© b . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 V wu b b . . . . . . . . . 348, 358 V \5c \5vvLg9b . . . . . . . . . . . 140 V \Gw © a . . . . . . . . . . . . . . 140 V9© bLc9b OL#¡ O . . . . . . . . . . 345 V ª Y \ . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 V ª Y \ [ . . . . . . . . . . . . . . . . 347 V ª Y \ X . . . . . . . . . . . 140, 347 v x# V blb . . . . . . . . . . . . . 349 v x bLv . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv b }5x . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv u x . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv Gb }5x . . . . . . . . . . . . 346 xG;[ \ . . . . . . . . . . . . . . 350 x w } w YL[ . . . . . . . . . . . . . . 264 555 . . . . . . . . . . . . . . 258 x a [ \ [X . . . . . . . . . . . . 349 x a x . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 x x 5v9w . . . . . . . . . . . . . . 348 x g x . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 x vb\ ©GY| . . . . . . . . . 347, 388 x vb\a # b . . . . . . . 342, 349 xxLx . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 xxLx V \ . . . . . . . . . . . . . . . 158 #9Y b O© b . . . . . . . . . . . . . 74 }H[V . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 v # | V . . . . . . . . . . . . . . . . 348 v |# V c9bLbLg . . . . . . . . . . . 348 v # | V>YV \ v #| V bb g .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 348 348 Lx} . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 ÷ b ÷ . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 b [}GXG[ . . . . . . . . 89, 172, 347 b [ V . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 b [| . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 b [|5§ . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 bwLb Y . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 bwLbLgv a . . . . . . . . . . . . . . 391 b X . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 b X w ÷ . . . . . . 150, 344, 367 b wlw Lª . . . . . . . . . . . . . . 390 b wu } v . . . . . . . . . . . . . 391 b V }B[9Y g . . . 379, 388, 396 b V [ u . . . . . . . . . . . . . . . 243 b V } v . . . . . . . . . . . . . 243 b V WG[ ¡ . . . . . . . . . . . . . 243 bLv V . . . . . . . . . . . . . . . . 437 bLv | . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 b u Y . . . . . . . . . . . . . . . . 347 b u Y § . . . . . . . . . . . . . . 347 bbl 393, 396 uG .©5.Y;.#. . .WG.[ .g.g 386, . . 162, 347, bu>390, b Y 393 g© 367 bu>b x5[ ª . .. .. ........... .150, . . . 367 \GwLg . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 \ ª . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 \ 5[ wª O . . . . . . . . . . . . . 243 \ GYxWG;Y # . . . . . . . 387, 390 W a \ . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 W u © \ x . . . . . . . . . . . . . . 346 W9¡ YL[ g . . . . . . . . . . . . . . 140 | L¡# g . . . . . . . . . . . . . . 358 | L#¡ gL . . . . . . . . . . . . 358 |© þ . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 |GY V \L . . . . . . . . . . . . . . 395 |¡ a [> . . . . . . . . . . . . . . 181 Lx c \5vLvg9b . . . . . . . . . . . . 350 LxX>YV . . . . . . . . . . 134, 350 Lx wLg ;Y V \ . . . . . . . . . 89, 350 Lx b OL¡ . . . . . . . . . . 135, 349 Balı́k Kde ted’ je xyz? . . . . . . . 350 balı́ky index . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 instalace . . . . . . . . . . . 79, 80 konfigurace . . . . . . . . . . . . 77 nahrát . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 překlad . . . . . . . . . . . . . . . 354 překontrolovánı́ vztahů . 80 smazánı́ . . . . . . . . . . . . . . . 81 výběr . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 vyhledávánı́ . . . . . . . . . . . . 81 barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 bash . 136, 403, 432, 433, 454 bezpečnost firewall . . . . . . . . . . . . . . . 161 konfigurace . . . . . . . . . . . . 93 tisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 bind . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 X>YV . . . . . . . . . . . . . . 165, 396 X>YV 9þ . . . . . . . . . . . . . 133, 134 X>YV Lu9\ Y g . . . . . . . . . . . . . . 133 X>YV u9\ Y g9b . . . . . . . . . . . . . . 300 BIOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 bitmap . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 bod připojenı́ . . . . . . . . 74, 451 X vvªHb . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 boot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 boot sector . . . . . . . . . . . 95, 96 boot.local . . . . . . . . . . . . . . 378 boot.sys . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Rejstřı́k Bowman . . . . . . . . . . . . . . . 219 brána . . . . . . . . . . . . . . 125, 131 BSD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 X \L\ ¡ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 bug kam hlásit . . . . . . . . . . . . 437 bus mouse . . . . . . . . . . . . . . 319 BusLogic . . . . . . . . . . . . . . . 313 C Cabletron E21xx . . . . . . . . 324 Cabletron E21XX . . . . . . . 317 CardBus . . . . . . . viz hardware, CardBus cardctl . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Cardmanager . . 258, 259, 263 cardmgr . . . . . . . . . . . . . . . . 258 cat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404 CD mechanika . . . . . 438, 451 ATAPI . . . . . . . . . . . . . . . 314 Aztech . . . . . . . . . . 319, 328 EIDE . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Goldstar . . . . . . . . . 319, 328 instalace . . . . . . . . . . . . . . . 83 karta Mozart . . . . . . . . . . 328 linuxová podpora . . . . . . . 47 Mitsumi . . . . . . . . . . . . . . 328 Mitsumi FX-001(D) . . . 328 Mitsumi Multisession . 319, 328 Mozart . . . . . . . . . . . . . . . 319 Optics Storage . . . 319, 329 Panasonic . . . . . . . . . . . . 330 paralelnı́ port . viz hardware, paralelnı́ port Philips CM206 . . . 320, 329 přestane komunikovat . . 48, 49 Sanyo . . . . . . . . . . . 320, 329 Sony CDU31A . . . . . . . . 329 Sony CDU33A . . . . . . . . 329 Sony CDU535 . . . . . . . . 329 SoundBlaster Pro 16 . . . 330 zůstává stát . . . . . . . . . . . . 51 CD mechanika typu ATAPI čı́st . . . . . . . . . . . 48 w X odmı́tá . . . . . . . . . . . . . . . . . 47, 201 CDE . . . . . . . . . . . . . . 219, 222 cdesim . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 CERT . . . . . . . . . . . . . . . . . . 389 Coherent . . . . . . . . . . . . . . . 413 conf.modules . . . . . . . . . . . . viz modules.conf wLv V9© z } v LuGg b . . . . . . . . . . viz /etc/modules.conf config.sys . . . . . . . . . . . . . . 115 core, soubor . . . . . . . . . . . . 410 w x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 CPU . . . . viz SMP, počet CPU CRC chyba . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 cron . . . . . . . . . . 346, 349, 390 w v V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 crontab . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 dennı́ . . . . . . . . . . . . . . . . 347 Ctwm . . . . . . . . . 219, 222, 433 curses . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 Cyberscheduler Software . . 55 Cygnus Source-Navigator . 55 Cyrix . viz procesor, Cyrix 686 Č čipsety EIDE . . . . . . . . . . . 315 D D-Link DE620 . . . . . . . . . . 328 DE203 . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 DE204 . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 DE205 . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 DEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 defrag.exe . . . . . . . . . . . . . . . 43 defragmentace . . . . . . . . . . 438 dělenı́ disku jak na to . . . . . . . . . . . . . . . 71 swap . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 démon . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 démon jádra . . . . . . . . . . . . 378 depmod . . . . . . . . . . . . . . . . 300 device . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 © . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 dhclient . . . . . . . . . . . . . . . . 164 O>wLg Y; V \ . . . . . . . . . . . . . . 348 DHCP . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 88 O>konfigurace w x w . . . . . ...................... .348 diald . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Digital . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 Digital DEPCA . . . . . . . . . 324 Digital Equipment Corporation 181 disk dalšı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 parametry pro jádro . . . 315 disketa . . . . . . . . . . . . . . . . . 318 startovacı́ . . . . . . . . . . . . . . 96 disketová mechanika . . . . 318 disketové mechaniky . . . . . viz hardware, disketové mechaniky diskové oddı́ly . . . . . . . . . . 439 dalšı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 konfigurace . . . . . . . . . . . . 28 DNS . . . . . . . . . . . . . . 165, 452 timeout . . . . . . . . . . . . . . . 347 dochost . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 5v9wGv9b\ . . . . . . . . . . . 367, 368 dokumentace . . . . . . . . . . . 367 Domain Name Service . . . . viz DNS doména . . . . . . . . . . . . . . . . 130 DNS . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 NIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 domovský adresář . . . . . . . 452 DOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 startovacı́ menu . . . . . . . 115 startovánı́ . . . . . . . . . . . . . 109 vytvořenı́ linuxového oddı́lu 43, 44 dosové diskety přı́stup . . . . . . . . . . . . . . . 415 dosové přı́kazy . . . . viz mtools dosový mód . viz Windows 95 dosový setup . . . . . . . . . . . . . 40 drivespace . . . . . . . . . . . . . . . 50 DSS1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Lu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 dump . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 dumpe2fs . . . . . . . . . . . . . . . 372 E e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 konfigurace . . . . . . . . . . . 164 e2fsck . . . . . . . . 369, 371, 372 Eagle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 editor . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 editres . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 EIDE zvláštnı́ čipsety . . . . . . . 350 elektronická pošta . viz e-mail emacs . . . . . . . . . . . . . . 56, 169 Emacs . . . . . . . . . . . . . 359, 374 emm386.exe . . . . . . . . . . 37, 40 Enlightenment . . . . . . 219, 220 EtherTeam 16i/32 . . . . . . . 326 Eumex 322 PCI . . . . . . . . . 156 Eumex 404 PC . . . . . . . . . . 156 ex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 export . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 exports . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 459 Rejstřı́k EXT2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 F FAQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435 FAT32 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 fdisk . . . . . . 43, 44, 59, 72, 99, 105–107, 369, 371, 372 mbr . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 fetchnews . . . . . . . . . . 167, 168 © Gb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 FHS . . . viz souborový systém, FHS filtrovánı́ paketů . . . . . . . . . 161 find . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 ©GYV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 finger . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 fips . . . . . . . . . . 29, 42, 51, 439 fips.exe . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 firewall . . . . . . . 161, 393, 438 aplikačnı́ úroveň . . . . . . 394 paketový filtr . . . . . . . . . 393 fonty . . . . . . . . . . . . . . 207, 224 format . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 formát balı́ků . . . . . . . . . . . 350 formátovánı́ diskety . . . . . . . . . . . . . . . . 46 oddı́lu . . . . . . . . . . . viz oddı́l, formátovánı́ Fortify . . . . . . . . . . . . . . 55, 346 FQDN . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 ©/// . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 Freecom . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 fsck . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 fstab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414 ftape . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 ftp . . . . . . . . . . . . . 88, 140, 433 anonymnı́ . . . . . . . . . . . . 348 klient . . . . . . . . . . . . . . . . 452 server . . . . . . . . . . . . . . . . 452 FTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 FTP server instalace . . . . . . . . . . . . . . 357 © \ x Y; . . . . . . . . . . . . . . . . 357 Fujitsu FMV-181/182/183/184 325 fulltextové vyhledávánı́ . . 368 fully qualified domain name . . 124 funkčnı́ klávesy nefungujı́ . . . . . . . . . . . . . . 65 Future Domain . . . . . 314, 322 Fvwm . . . . 218, 219, 222, 433 Fvwm . . . . . . . . . . . . . . . . 222 460 kurzor . . . . . . . . . . . . . . . . 225 nastavenı́ . . . . . . . . . . . . . . 225 obecně . . . . . . . . . . . . . . . 222 pozadı́ . . . . . . . . . . . . . . . 223 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 ¡Lstart W} . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Fvwm1 . . . . . . . . . . . . . . . 222 ¡LFvwm1 W}m . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Fvwm2 . vi, 217, 220, 222, viz Fvwm, 223, 225, 226 barvy . . . . . . . . . . . . . . . . 224 fonty . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 ikony . . . . . . . . . . . . . . . . 224 nastavenı́ . . . . . . . . . . . . . . 224 konfigurace . . . . . . . . . . . 223 konfiguračnı́ soubory . . 222 nastavenı́ . . . . . . . . . . . . . 223 nastavenı́ barev . . . . . . . 224 nastavenı́ fontů . . . . . . . . 224 pı́smo . . . . . . . . . . . . . . . . 224 start . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Fvwm2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 Fvwm95 . . . . . . 218, 219, 221 FvwmBanner . . . . . . . . . . . 223 G gateway . . . . . . . . . . . 125, 131 aGww . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 GDI tiskárna . . . . . . . . . . . . 272 GDT RAID5 řadič . . . viz ICP Vortex Ghostscript . . . . . 84, 284, 291 ghostview . . . . . . . . . . 225, 397 a Y}Gx c L¡# g . . . . . . . . . . . . 345 glibc . . . . . . . . . . . . . . 345, 369 a5g YX w c L¡# g . . . . . . . . . . 300 a5g YX w c YV9© v . . . . . . . . . . . . 374 a5g Y}Gx b . . . . . . . . . . . . . . . 346 a5gu9\ } v . . . . . . . . . . . . . . 215 a V g YX b . . . . . . . . . . . . . . . . 349 GNOME 54, 55, 219, 220, 355 překlad . . . . . . . . . . . . . . . 345 gnorpm . . . . . . . . . . . . . . . . 355 GNU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 GNU emacs . . . . . . . . . . . . 452 GNU Zip . . . . . . . . . . . . . . . 407 a V u/9\ } g . . . . . . . . . . . . . . . 346 Goldstar CD mechanika . . . . . . . . 328 GPL . . . . . . . . . . . . . . . 397, 443 gpm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 grafické uživatelské prostředı́ . 452 grep . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 a #x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 group . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 gs . . . . . . . . . . . viz Ghostscript aGb © v V \5v . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb © v V \Gb . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb g YX . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb |B . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 gv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 a |} 9\ } g . . . . . . . . . . . . . . . 349 gzip . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 H Hans Reiser . . . . . . . . . . . . . . 73 harden suse . . . . . . . . 390, 391 [ Gbu>b . . . . . . . . . . . . . . 390 hardware AGP . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 CardBus . . . . . . . . . . . . . . 257 disketové mechaniky . . 249 externı́ modem . . . . . . . . 251 integrace . . . . . . . . . . . . . 233 internı́ modem . . . . . . . . 251 IrDA . . . . . . . . . . . . viz IrDA ISA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 ISA PnP . . . . . . viz ISA PnP ISDN . . viz ISDN, hardware karta PCMCIA . . . . . . . . 257 karty . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 laptop . . . . . . . . viz notebook mechanika LS120 . . . . . 250 mechanika ZIP . . . . . . . . 250 modem . . . . . . . . . . . . . . . 251 notebook . . . . . viz notebook paralelnı́ interface . . . . . 245 paralelnı́ port . . . . . . . . . 245 paralelnı́ rozhranı́ . . . . . 245 páskové mechaniky . . . 254 PCI . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Plug-and-Play . . . . . . . . 234 potı́že . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 skener . . . . . . . . . . . . . . . . 252 streamer . . . . . viz hardware, páskové mechaniky USB . . . . . . . . . . . . . viz USB winmodem . . . . . . . . . . . 251 Hauppauge WIN/TV . . . . 255 hdparm . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 Hercules . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 heslo . . . . . . . . . . . . . . . 15, 398 hibernace . . . . . . . . . . . . . . . 265 Rejstřı́k HiSax . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 hlavnı́ menu . . . . . . . . . . . . . 65 host.conf . . . . . . . . . . . . . . . 128 alert . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 multi . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 nospoof . . . . . . . . . . . . . . 128 order . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 trim . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 HOSTNAME . . . . . . . . . . . 131 hosts . . . . . . . . . . . . . . 127, 128 hotline . . . . . . . . . . . . . . . . . 421 Gv W \5v . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Gv W \5v V . . . . . . . . . . . . . . 367 HP 10/100 VG-AnyLAN . 326 HP PCLAN . . . . . . . . . . . . . 326 HP PCLAN+ . . . . . . . . . . . 326 htdig . . . . . . . . . . . . . . . 55, 368 9\L Y a . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 http . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 HTTP server instalace . . . . . . . . . . . . . . 357 http-rman . . . . . . . . . . 367, 368 hustota inodů . . . . . . . . . . . 452 wl [V a b Ch . . . . . . . . . . . . . . . 348 chat . . . . . . 139, 140, 158–160 chráněný mód . . . . . . . . . . . . 51 Chris Mason . . . . . . . . . . . . . 73 chroot prostředı́ . . . . . . . . . . 76 chyba kam hlásit . . . . . . . . . . . . 437 chybı́ ovladač pro CD mechaniku . . . . . . . . . . . 48 I I/O adresnı́ oblast – rezervace 309 Y 9g . . . . . . . . . . . . 89, 143, 379 Y 9g 5v9w . . . . . . . . . . . . 143, 150 i82365 . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 i82557/i82558 . . . . . . . . . . 325 IBM OS/2 . . . . . . . . . . . . . . 413 IBM Thinkpad . . . . . . . . . . 318 ICL EtherTeam . . . . . . . . . 326 ICN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 ICP Vortex řadič potı́že s instalacı́ . . . . . . . 27 Identifier . . . . . . . . . . . . . . . 210 ifconfig . . . . . . . . . . . . . . . . 371 ifport . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 ikony . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 import souborů . . . . . . . . . . 135 imwheel . . . . . . . . . . . 187, 214 index všech sériı́ a balı́ků . . 81 YV \Gw © a . . . . . . . . . . . 150, 158 inetd . . 33, 88, 126, 131, 168, 367, 392 YV9©5§ \ } . . . . . . . . . . . . . . . 367 v Info ( YV9© ) . . . . . . . . . . . . . 358 informace Linux . . . . . . . . . . . . . . . . 436 o balı́cı́ch . . . . . . . . . . . . . . 79 infračervená podpora viz IrDA Infrared Data Association . viz IrDA init . . . . . x, 107, 371, 375–378 skripty . . . . . . . . . . . . . . . 377 initrd ovladač SCSI . . . . . . . . . 302 inittab . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375 YVV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 inode . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 hustota . . . . . . . . . . . . . . . . 75 insmod . . . . . . . . . . . . 300, 301 parametry . . . . . . . . . . . . 307 insserv . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 instalace . . . viz prvnı́ instalace aktualizace . . . . . . . . . . . . . . 6 balı́ků . . . . . . . . . 79, 80, 351 CD mechanika na paralelnı́m portu . . . . . . . . . . . . . . . . 49 CD mechanika na vlastnı́m řadiči . . . . . . . . . . . . . . . 50 časové pásmo . . . . . . . . . . . 5 česká klávesnice . . . . . . . 48 diskové oddı́ly . . . . . . . . . . 6 FTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 klávesnice . . . . . . . . . . . . . . 5 konfigurace součástı́ . . . . 19 konfigurace X . . . . . . . . . . 18 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 médium . . . . . . . . . . . . . . . 67 myš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 odjinud . . . . . . . . . . . . . . . . 67 PCMCIA . . . . . . . . . . . . . 264 po sı́ti . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 pomocı́ YaST2 . . . . . . . . . . 1 přihlášenı́ po instalaci . . . 19 rozsah . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 smazanı́ balı́ků . . . . . . . . 351 start systému . . . . . . . . . . . 13 úvodnı́ obrazovka . . . . . . . 2 výběr jazyka . . . . . . . . . . . . 3 výběr softwaru . . . . . . . . . 10 YaST2 nastartoval . . . . . . . 3 z disku . . . . . . . . . . . . . . . . 38 z dosažitelného adresáře 69 z dosového oddı́lu . . . . . . 38 z FTP . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 z NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 založenı́ uživatele . . . . . . 15 zavaděč . . . . . . . . . . . . . . . 13 zrušenı́ prvnı́ instalace . . 51 z CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 z disku . . . . . . . . . . . . . . . . 68 instalačnı́ médium . . . . . . . . 67 Insure++ . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Intel EtherExpress 16 . . . . 325 Intel EtherExpressPro . . . . 325 Intel EtherExpressPro 100 325 Intel Pentium III . . . . . . . . 303 interface, rozhranı́ . . . . . . . 452 Internet . . . . . . . . . . . . 437, 453 konfigurace PPP . . . . . . 152 PPP . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 internetový superserver . . 392 IP adresa . . 69, 124, 125, 131, 453 ipchains . . . . . . . . . . . . . . . . 390 IPv6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 IPX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Y; [ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 IrDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 tiskárna . . . . . . . . . . . . . . 268 ISA PnP . . . . . . . . . . . . . . . . 234 isapnp . . . . . . . . . . . . . 234, 235 Y b [xVx . . . . . . . 234, 235, 237 ISDN . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 hardware . . . . . . . . . . . . . 143 terminálový adaptér . . . 156 YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 isdn4linux . . . . . . . . . . . . . . 140 Y b V 5g YV u | . . . . . . . . . . . . 142 isdnctrl . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 isdnlog . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 iso-8859-x . . . . . . . . . . . . . . 212 ISP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 ISP16 . . . . . . . . . . . . . 319, 329 [ GbLg J . . . . . . . . . . . . . . 350 jádro . . . . . . . . . . 299, 436, 453 konfigurace . . . . . . . . . . . 302 moduly . . . . . . . . . . . . . . . 300 ovladač tiskárny . . . . . . . 336 461 Rejstřı́k parametry . . . . . . . . . . . . 307 počet CPU . . . . . . . . . . . . 310 překlad . . . . . . . . . . . . . . . 299 přı́liš velké . . . . . . . . . . . 303 sériová konzole . . . . . . . 310 sig11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 sig7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 SMP-volba jádra . . . . . . . 32 volba jádra . . . . . . . . . . . . 86 volba jádra pro SMP . . . . 86 jméno domény . . . . . . . . . . 124 jméno počı́tače . . . . . . . . . . 124 vl V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385 K Kabelmodem . . . . . . . . . . . 150 kardinfo . . . . . . . . . . . . . . . . 264 karta PCI . . . . . . . . . . . . . . . 236 karta PCMCIA . . . . . . . . . . 257 karty ISA . . . . . . . . . . . . . . . 233 kbatmon . . . . . . . . . . . . . . . . 267 KDE . . 54, 55, 153, 217, 219, 220, 222, 355, 436 kdehelp . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 ª5 g YX b c L¡# g . . . . . . . . 345 KDM 19, 21, 36, 89, 221, 222 Kernel separátnı́ moduly . . . . . . 349 Kernel Module Loader . . . 301 kerneld . . . . . . . . . . . . . . . . . 301 kerneld . . . . . . . . . . . . . . . . . 301 kernelový démon . . . . . . . . 301 ª LV} v . . 86, 143, 240, 302, ª LV346 } v 5b . . . . . . . . . . . . . . 346 kfontmanager . . . . . . . . . . . 213 kikbd . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 kill . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 ª Y gg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 klávesnice . . . . . . viz instalace, klávesnice klávesové kombinace . . . . 425 klávesové zkratky . . . . . . . 425 klient ftp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 kmidi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 kmod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Kmod . . . . . . . . . 246, 301, 302 knfsd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 ª V© b . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 konfigurace . . . . . . . . . . . . . . 77 e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . 164 462 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 nahránı́ . . . . . . . . . . . . . . . . 77 pracovnı́ plocha . . . . . . . 226 sı́t’ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 správce oken . . . . . . . . . . 226 systému . . . . . . . . . . . . . . . 94 uloženı́ . . . . . . . . . . . . . . . . 77 X11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 XFree . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 změna . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 změny . . . . . . . . . . . . . . . 379 konfigurace X . . viz instalace, konfigurace X konfiguračnı́ soubory . . . . 127 konzole . . . . . . . . . . . . . . . . 453 virtuálnı́ . . . . . . . . . . . . . . 400 kořenový adresář . . . . . . . . 453 kořenový oddı́l . . . . . . . . . . 310 kpanel . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 krpm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 kscd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 kurzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 kvt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 kwm . . . . . . . . . . . . . . 219, 222 L LAN . . . . . . . . . . 123, 181, 453 LAN Manager . . . . . . . . . . 413 Lance . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 laptop . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 IrDA . . . . . . . . . . . . viz IrDA ldconfig . . . . . . . . . . . . . . . . 348 g x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 leafnode . . 167–169, 346, 349 g 9[ ©LV v . . . . . . . . . 167, 168 Leafnode . . . . . . . . v, 167, 168 Leased line . . . . . . . . . . . . . 143 less . . . . . . 141, 371, 404, 409 g YX w . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 libc5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369 g YX w YV9© v . . . . . . . . . . . . . . 128 licence . . . . . . . . . . . . . . . . . 443 ^>^` . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 LILO . . iv, 13–15, 18, 32, 37, 38, 54, 74, 86–88, 96–100, 102–115, 194, 262, 304, 305, 307, 309, 321, 359, 360, 362, 364, 377, 385, 432, 454 instalace . . . . . . . . . . . . . . 105 odinstalovánı́ . . . . . . . . . 105 odstranit . . . . . . . . . . . . . . 106 parametry . . . . . . . . . . . . 307 potı́že . . . . . . . . . . . . . . . . 110 1024 cylindrů . . . . . . . . . . 112 diagnóza . . . . . . . . . . . . . . 111 hlášenı́ při startu . . . . . . . 111 jádro od 2.0 . . . . . . . . . . . . 114 startovacı́ disketa . . . . . . 107 startovánı́ DOS/Win95 . 109 startovánı́ Windows NT 109 vzorové konfigurace . . . 108 lilo.conf . . . . . . . . . . . . 99, 100 Linux odinstalovat . . . . . . . . . . 106 smazat . . . . . . . . . . . . . . . 106 update . . . . . . . . . . . . . . . 341 úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 Linux Development Platform Specification . . . . . . . . 357 Linux Documentation Project 367 Linux Standard Base . . . . 357 linux.par . . . . . . . . . . . . . . . 115 linuxová školenı́ . . . . . . . . 423 linuxrc i, x, 23–27, 39, 42, 45, 49, 124, 264, 342, 344, 370 g V .359–366, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 loadlin . . ii, iv, 37–42, 50, 51, 54, 97, 113, 115–117, 235, 309, 343, 359, 360, 364 nefunguje . . . . . . . . . . . . . . 50 nestartuje . . . . . . . . . . . . . . 50 loadlin.exe . . . 40, 41, 97, 360 Local Area Network viz LAN locate . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 Logical Volume Manager . 76 logické oddı́ly . . . . . . . . . . . . 72 login . . . . . . . . . . 392, 398, 435 login shell . . . . . . . . . . . . 347 PAM . . . . . . . . . . . . 345, 348 Login: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 logout . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 logsurfer . . . . . . . . . . . . . . . 391 lpc . . . . . . . . . . . . . . . . 278, 279 lpd . . . viii, 277, 278, 291, 432 lpq . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 lpr . . . . . . . . viii, 280, 281, 397 lprm . . . . . . . . . . . . . . . 278, 279 g x# vg . . . . . . . 272, 277, 291 ls . . . . . . . . . . . . . . . . . 402, 432 g9b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 LSB . viz Linux Standard Base lsmod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301 Rejstřı́k lspci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 LUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 LVM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 g | bu>b . . . . . . 143, 240, 299 Lynx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 M m4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 MAD16 . . . . . . . . . . . 319, 329 mail . . . . . . . . . . . . . . viz e-mail make . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 makemap . . . . . . . . . . . . . . . 166 }B[ ª W [ \ . . . . . . . . . . . . . . 348 makewhatis . . . . . . . . . . . . . 348 manpage . . . . . . . . . . . . . . . 408 manpages . . . . . viz manuálové stránky Î L9 Çý . . . . . . . . . . . . . . 348 manuál . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 manuálové stránky . 358, 408, 453 index . . . . . . . . . . . . . . . . 348 Massachusetts Institute of Technology . . . . . . . . . 181 maškaráda . . . . . . . . . 161, 438 mattrib . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 MBR . . 95, 96, 99, viz Master Boot Record, 454 mc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 mcd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mcopy . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mdel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mdir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mechanika Mitsumi staršı́ typy . . . . 319 mechanika CD Panasonic . . . . . . . . . . . . 320 Sony CDU31/33A . . . . . 320 Sony CDU535 . . . . . . . . 320 mechanika LS120 . . . . . . . . viz hardware, mechanika LS120 mechanika ZIP . viz hardware, mechanika ZIP paralelnı́ port . viz hardware, paralelnı́ port memory . . . . . . . . . . . viz pamět’ mformat . . . . . . . . . . . . . . . . 416 Microsoft . . . . . . . . . . . . . . . 172 Midnight Commander . . . 355, 441 minicom . . 151, 152, 160, 161 minimálnı́ Linux . . . . . . . . 454 metody startovánı́ . . . . . . 40 Miro PC/TV . . . . . . . . . . . . 255 MIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 Mitsumi CD mechanika . . . . . . . . 328 Mitsumi FX-001(D) . . . . . 319 mke2fs . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 mkfontdir . . . . . . . . . . . . . . 213 mkfs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 mknod . . . . . . . . . . . . . . . . . 429 mkswap . . viz odkládacı́ oddı́l, 371 mlabel . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mmd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 modeline . . . . . . . . . . . . . . . 211 modem je stále slyšet . . . . . . . . . 154 konfigurace . . . . . . . . . . . . 83 připojenı́ . . . . . . . . . . . . . 151 modprobe . . . . . 300, 301, 307 parametry . . . . . . . . . . . . 307 } v Gbb g . . . . . . . . . . . . . . . . 388 modul parametry . . . . . . . . . . . . 364 zavedenı́ . . . . . . . . . . . . . 364 modules.conf . . . . . . . . . . . 345 } v LuGg b7zwLv V9© . . . . . . . . . . viz /etc/modules.conf moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 konfiguračnı́ soubory . . 345 překlad . . . . . . . . . . . . . . . 304 zacházenı́ . . . . . . . . . . . . . 300 monitor . . . . . . . . . . . . . . . . 208 more . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404 mount . . . . 136, 250, 371, 414 mountd . . . . . . . . . . . . 136, 137 Mozart . . . . . . . . . . . . 319, 329 Mozart a CD mechanika . 328 mrd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mread . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 msdos.sys . . . . . . . . . . . . . . 115 mt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 mtools . . . . . . . . . . . . . . . . . 415 } \5vvgb . . . . . . . 249, 415, 416 mtype . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 multiprocesorový systém . viz SMP Multisession CD mechanika . . 328 } u9\\ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 }>¡ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 mwrite . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 MySQL . . . . . . . . . . . . . . . . 346 myš konfigurace . . . . . . . . . . . . 83 nereaguje . . . . . . . . . . . . . . . 5 N Name Service Switch . . . . 128 Name Service Cache Daemon 130 named . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 nameserver 125, 126, 128, 130 konfigurace . . . . . . . . . . . . 89 nápověda . . . . . . 367, 435, 436 V w x© b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 NCR 5380 . . . . . . . . . 314, 323 NCR 53c400 . . . . . . . . . . . . 314 NCR 53C400 . . . . . . . . . . . 323 NCR 53c406a . . . . . . . . . . . 314 NCR 53C810 . . . . . . . . . . . 308 V wu b b . . . . . . . . . . . 348, 358 NE1000/2000 . . . . . . . . . . . 326 NE2000 . . . . . . . . . . . . . . . . 321 nejčastějšı́ otázky . . . . . . . 435 V \9c \5vvgb . . . . . . . . . . . . . 140 NetBEUI . . . . . . . . . . . . . . . 172 NetBIOS . . . . . . . . . . . 171, 172 V \5w © a . . . . . . . . . . . . . . . . 140 netgroups . . . . . . . . . . . . . . . 135 netmask . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Netscape . . . 54–56, 142, 169, 287, 367 netstat . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 NetWare . viz Novell Netware, viz Novell NetWare Network File System viz NFS Network Information Service . viz NIS networks . . . . . . . . . . . . . . . 127 Neuhaus Triccy Data LCR 156 news . . . . . . . . . . . . . . 139, 167 Leafnode . . . . . . . . . . . . . 167 NeXTSTEP . . . . . . . . 218, 413 NFS . . . . . . . . . . . . . . . 135, 454 démon . . . . . . . . . . . . . . . 345 instalace z . . . . . . . . . . . . . 68 V9© b c9b O¡/O . . . . . . . . . . . . 345 nfsd . . . . . . . . . . . . . . . 136, 137 NI6510 . . . . . . . . . . . . . . . . . 326 NIS . . . . . . . . viz YP, 134, 349 klient . . . . . . . . . . . . . . . . 350 V ª Y \ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 V ª Y \ [ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 V ª Y \ X . . . . . . . . . . . . . 140, 347 463 Rejstřı́k nn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 notebook . . . . . . . . . . . . . . . 257 IrDA . . . . . . . . . . . . viz IrDA power management . . . . viz APM Thinkpad . . . . . . . . . . . . . . 50 Novell . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Novell NE1000/2000 . . . . 326 Novell NetWare . . . . . . . . . 171 nscd . . . . . . . . . . . . . . . 130, 345 nscd.conf . . . . . . . . . . . . . . . 130 nsswitch.conf . . . . . . . . . . . 128 O odborná podpora . . . . . . . . 422 oddı́l formátovánı́ . . . . . . . . . . . . 76 logický . . . . . . . . . . . . . . . . 72 primárnı́ . . . . . . . . . . . . . . . 72 rozšı́řený . . . . . . . . . . . . . . 72 odinstalovat LILO . . . . . . . . . . . . . . . . 105 odkaz symbolický . . . . . . . . . . . 406 odkládacı́ oblast . . . . . . . . . 455 odkládacı́ oddı́l . . . . . . . 56, 71 vytvořenı́ . . . . . . . . . . 61, 72 okno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 Olvwm . . . . . . . . . . . . 219, 433 olwm . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 Omnibook . . . . . . . . . . . . . . 318 on-line manuál . . . . . . . . . . 401 OpenLook . . . . . . . . . . . . . . 219 v x# V bbl . . . . . . . . . . . . . . . 349 operačnı́ pamět’ . . . . . . . . . . 410 v x bLv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv b }5x . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv u x . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv Gb }5x . . . . . . . . . . . . . . 346 Optics Storage CD mechanika . . . . . . . . 329 Oracle 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 OS/2 zavaděč . . . . . . . . . . . . . . . 97 OSS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 ovladač tiskárny . . . . . . . . . 336 P packet filter . . . . . . . . . . . . . 161 PAM . . . . . . . . . . . . . . . 91, 345 MD5-hesla . . . . . . . . . . . . 91 pamět’ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 454 hlásı́ nedostatek . . . . . . . 440 464 ochrana . . . . . . . . . . . . . . 309 velikost nalezena chybně . . . 310 Panasonic CD mechanika . . . . . . . . 330 paralelnı́ port . . . viz hardware, paralelnı́ port ATAPI . . . . . . . . . . . 337, 338 CD mechanika . . . . . . . . 337 IDE disk . . . . . . . . . . . . . 337 IDE protokol . . . . . . . . . 337 parametry jádra . . . 320, 336 zařı́zenı́ IDE . . . . . . . . . . 337 závislý na architektuře . 336 paride . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 parport-subsystém . . . . . . . 245 xG[ \ . . . . . . . . . . . . . . . . 350 Partition Magic . . . . . . . . . . 38 páskové mechaniky . . . . . . viz hardware, páskové mechaniky passwd . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Î 9 ÇOý . . . . 159, 221, 391, 399 x w } w Y [ . . . . . . . . . . . . . . . . 264 PCMCIA . . . . . . . . . . 257, 343 cardmgr . . . . . . . . . . . . . . 258 Ethernet . . . . . . . . . . . . . . 258 IDE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 instalace . . . . . . . . . . . . . . 264 ISDN . . . . . . . . . . . . . . . . 259 konfigurace . . . . . . . . . . . 258 Modem . . . . . . . . . . . . . . 259 podpůrné programy . . . 264 problémy . . . . . . . . . . . . . 262 SCSI . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 schéma . . . . . . . . . . . . . . . 260 software . . . . . . . . . . . . . . 258 . . . . . . . . . . . 258 5 Token 55 Ring . . . . . . . . . . . . . . . . 258 PCMCIA karty . viz hardware, karta PCMCIA pep . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 pg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404 x a [ \ [X . . . . . . . . . . . . . . 349 x a x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 PGP . . . . . . . . . . . . . . .
Podobné dokumenty
Novinky v navrhování ocelových a dřevěných konstrukcí se
Obr. 1.2: Časový plán revize evropských návrhových norem
1.2 Navrhování ocelových konstrukcí
V navrhování ocelových konstrukcí komise CS3 pod vedením prof. Kuhlmannové z Universität
Stuttgart připr...
Zpráva o činnosti v r. 2012
enzymu zejména pro biomedicínské experimenty a jako agens s biologickým
účinkem proti různým druhům lidských zhoubných nádorů.
Odkazy k výsl. 9: 18
Výsledek 10: Objev nového typu centromer rostlin...
Dokumentace SUSE Linuxu
Stefan Dirsch, Olaf Donjak, Roman Drahtmüller, Thorsten Dubiel, Torsten Duwe, Thomas Fehr,
Stefan Fent, Werner Fink, Jakub Friedl, Kurt Garloff, Joachim Gleißner, Carsten Groß, Andreas
Grünbacher, ...
Sada Intel® Quick Start pro Linux* Matrice kompatibility hardwaru
Technologie Hyper-Threading (HT) vyžaduje počítačový systém s procesorem Intel® Pentium® 4, čipovou sadou, systémem BIOS a
operačním systémem, které tuto technologii podporují. Výkon závisí na aktu...
operacˇnísyste´my
tiskárna, klávesnice.
Logické prostředky výpočetnı́ho systému jsou:
• uživatel – každý, do zadává zakázku výpočetnı́mu systému,
• úloha (job) – posloupnost (obecně souhrn) činnos...
Carlos Oliveira
Od 21. 7. 1993 nese letiště Bratislava jméno po významném slovenském politikovi, vědci, diplomatovi a generálovi M. R. Štefánikovi. Přejmenování letiště přišlo téměř
po osmdesáti letech od nehody, ...
Accompanying documentation
Firmware přı́stroje může být aktualizován přes několik různých komunikačnı́ch kanálů. Nejprve musı́te zkontrolovat současnou verzi firmwaru v přı́stroji. To je možné zjistit v infor...