Metacerkárie

OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184
Parazitologie
OCH/PAR
ing. Kamil Kořistek, Ph.D.
LS 2012/2013
Léčba a profylaxe
CHININ
• Alkaloid z chinovníku lékařského
(kůra 4-5%)
• Jedno z nejstarších používaných
antimalarik (od r. 1633), má
antipyretické a analgetické
vlastnosti
• 1820 izolace individua
• 1908 zjištěna struktura
• 1944 totální syntéza
• Široké použití do konce WWII
• Mechanismus účinku: inhibice
biokrystalizace hemozoinu
Léčba a profylaxe
CHINAKRIN
• Akridinový derivát
• Syntetizován 1930
• Jedno z nejpoužívanějších
antimalarik v období WWII
• Nevýhodou značná kumulace
v kůži a očích
• Dnes se prakticky nepoužívá
– používá se pro nechirurgickou
sterilizaci žen
Léčba a profylaxe
CHLOROCHIN
•
•
•
•
Derivát 4-aminochinolinu
1934 Hans Andersag
Využíván od r. 1946
Působí na krevní schizonty a
gametocyty
• Inhibuje vznik hemozoinu
• Nevýhodou velmi rozšířená
rezistence
• Profylaxe 1x týdně 500mg
Léčba a profylaxe
MEFLOCHIN
•
•
•
•
Chinolinový derivát
Syntetizován 1970
Působí na krevní schizonty
K léčbě a profylaxi v
chlorochin-rezistentních
oblastech
• Nevýhodou vzrůstající
rezistence, silné vedlejší
účinky (deprese, úzkost,
paranoia, insomnie, agrese,
živé sny)
• Profylaxe 1x týdně 250mg
Léčba a profylaxe
PROGUANIL
• Guanidinový derivát
• Syntetizován 1946
• Účinný proti sporozoitům –
používá se k profylaxi
• Inhibice enzymu dihydrofolát
reduktázy (syntéza DNA a
RNA)
• Používá se kombinace s
chlorochinem nebo
atovachonem (Malarone)
• Profylaxe 1x denně 200mg (2
dny + pobyt + 1 měsíc poté)
Léčba a profylaxe
ATOVACHON
• Derivát 1,4-naftochinonu
• Používá se pouze v kombinaci s
proguanilem
• Na trhu od r. 2000 jako
MALARONE (250mg atovachone
+ 100mg proguanil)
• Méně vedlejších účinků než
meflochin
• Nevýhodou dražší léčba, 1x
denně tableta
Léčba a profylaxe
PYRIMETHAMIN / SULFADOXIN
• Pyrimethamin
– derivát 2,4-diaminopyrimidinu
– inhibice enzymu dihydrofolát
reduktázy
– nevýhodou rozšířená rezistence
– používá se v kombinaci se
sulfadoxinem
• Sulfadoxin
– Sulfonamidový derivát
– Inhibice dihydropteroát
synthetázy – součást cyklu
syntézy kyseliny listové
• Synergický efekt – inhibice
syntézy folátu na 2 místech
O
O
CH3
NH
O
CH3
S
O N
H2N
N
Léčba a profylaxe
DOXYCYKLIN
• Tetracyklinové antibiotikum
• Mechanismus účinku – ničí
apikoplast (zbytek chloroplastu,
produkuje mastné kyseliny)
• Výhodou profylaxe je prevence
cholery a dalších onemocnění
• Nevýhodou pomalý nástup
účinku, dlouhá profylaxe 1x
denně 100mg (2 dny + pobyt + 1
měsíc poté)
Léčba a profylaxe
HALOFANTRIN
• Derivát fenanthrylmethanolu
• Syntetizován 1972
• Působí na všechny druhy
malarických plasmodií jako
krevní schizontocid
• Mechanismus účinku není
znám
• Nepoužívá se k profylaxi,
pouze k léčbě
Léčba a profylaxe
PRIMACHIN
• 8-aminochinolinový derivát
• Syntetizován 1955
• Používá se po standardní
terapii chlorochinem
• Působí na intrahepatální
formy terciány (Pl.vivax,
Pl.ovale)
• Eliminace zbylých hypnozoitů
- zamezení recidiv terciány
Léčba a profylaxe-ARTEMISININ
• Sesquiterpenický lakton z pelyňku ročního
(první popis použití 200 BC!)
• V současnosti nejúčinnější a nejrychleji
působící antimalarikum
• Inhibice transportu vápníku
• Špatná biologická dostupnost
• Používají se polosyntetické deriváty –
artesunát, artemether, dihydroartemisinin
• WHO monoterapii nedoporučuje (zabránění
vzniku rezistence)
• Tzv. ACT terapie (artemisinin based
combination therapy) – deriváty
artemisininu v kombinaci s lumefantrinem,
meflochinem, pyrimethamin/sulfadoxinem...
Léčba a profylaxe
DDT
• Dichlorodifenyltrichloroethan
• Syntetizován 1874
• Pesticidní vlastnosti zjištěny
1939 (Paul Hermann Müller,
Nobel Prize 1948)
• Celosvětově používaný k
hubení komárů od 40. let 20.
stol., hlavně v 50. a 60. letech,
velký vliv na (dočasné)
omezení malárie
• Vysoce toxický, negativní vliv
na životní prostředí
• Vývoj rezistence u komárů
Expoziční profylaxe
• Omezení pobytu venku po
západu slunce (za
soumraku), kdy je aktivita
komárů nejvyšší
• Používání moskytiér
dokonale utěsněných pod
lůžkem a ošetřených
repelenty (permethrin)
• Používání repelentů
(diethyltoluamid) především
na nekrytých částech těla
• Používání insekticidních
přípravků (pyrethroidy,
moskito-coils)
• Nošení světlého oděvu s
dlouhými rukávy a
nohavicemi
Výhled pro 21. století
• Zastavit šíření malárie do roku 2015 je jedním z Rozvojových
cílů tisíciletí
• Velkým problémem je vznik multirezistentních mutantů
• Na artemisinin zatím rezistence nevznikla (ve Vietnamu už
pozorováno), ale artemisininové deriváty jsou zatím pro
použití v rozvojových zemích dost drahé
• Probíhá intenzivní studium genomu parazita s cílem nalézt
nová antimalarika a vyvinout účinnou vakcínu
• Široké používání moskytiér napuštěných insekticidy
Závěr
• Ideální léčivo neexistuje, vakcína není
• Široké a nezodpovědné používání antimalarik vedlo ke vzniku
multirezistentních mutantů Pl. falciparum
• Používání DDT vedlo ke vzniku rezistentních komárů Anopheles
• Pokus o eradikaci parazita a vývoj vakcíny selhal
• Vývoj antimalarik byl dlouhá léta na vedlejší koleji
• V současnosti je k dispozici dostatek účinných přípravků, ale v
endemických oblastech jsou stále drahé
• Farmaceutické firmy uvádí nové kombinované přípravky ve
spolupráci s WHO a různými iniciativami za „neziskovou a
neztrátovou cenu“
• Rozvoj informovanosti a programů pro expoziční profylaxi
Literatura
•
•
•
•
World Malaria Report 2008, WHO 2008
http://www.cdc.gov/malaria/facts.htm
http://www.malaria.com
E.Nohýnková: Malarická plasmodia-přednáška, III. klinika
infekčních a tropických nemocí 1. LF UK Praha
• B. Melichar a kol., Chemická léčiva, Avicenum 1987
• C. Zimmer, Vládce parazit, Paseka 2005
• REMEDIA compendium, Panax 1996
Babesióza
Řád Piroplasmida
• Krevní paraziti obratlovců-v
erytrocytech, částečně v
lymfocytech
• Vektor klíšťata čeledí
Ixodidae a Argasidae
Ixodidae
Argasidae
Babesióza
•
•
•
•
V klíšťatech složitý sexuální vývojový cyklus
Piroplasmy velmi malé (µm), strukturně jednoduché
Apikální komplex nemá konoid, rhoptrií a mikroném málo
Veterinárně závažní paraziti, působí těžká až smrtelná
onemocnění, hlavně skotu. Existují také lidské infekce
Čeleď Babesiidae
• V erytrocytech-merozoiti, obvykle ve dvojicích tvaru „V“
• Velikost zoitů, poloha v krvince a úhel-důl. poznávací znaky
• Merozoiti napadají další červené krvinky. Dokola
• Klíště se nakazí při sání
Babesióza
Babesia bovis a B. bigemia
• V teplých oblastech, původci bovinní babesiózy ( piroplasmózy
„redwater“), nakažený skot krev v moči
• Přenašeči klíšťata rodů Ixodes, Boophilus a Rhiphicephalus
Babesióza je těžké onemocnění-horečky, anémie, hematurií (krev v
moči), zduřením jater a sleziny
Babesia microti-kosmopolitně , i v ČR, v drobných savcích, infekční i
pro člověka
Lidské babesiózy působené B. divergens- rychle progradující a obvykle
smrtelné u lidí bez sleziny
B. microti-mírnější příznaky-únava, horečky, bolest kloubů a svalů, krev
v moči u osob s intaktní slezinou
Babesióza
Diagnostika:
• Mikroskopický nález parazitů na krevním roztěru barveném
Giemsou (na rozdíl od plasmodií není v infik. erytrocytech
hemozoin)
• Při diagnóze-důležité odlišit b. od malárie. Některá
antimalarika b. neléčí, pouze zmírňují průběh
Terapie: kombinace chininu s klindamycinem, atovaquon +
azitromycin
Babesióza-Terapie
atovaquon
III.HELMINTOLOGIE-parazitičtí helminti
• Helmintologie = studium helmintů, onemocnění helminty =
helmintózy
• Helminti = parazitičtí zástupci „hlístů“, tedy zástupci kmene
Plathelminthes (ploší hlísti), Nemathelminthes (oblí hlísti) a
Acanthocephala (vrtejši)
• Význam helmintů: medicínský i veterinární význam,
závažná onemocnění člověka především v tropických
zemích rozvojového světa, schistosomóza a filarióza zvlášť
významné (pod Světovou zdravotnickou organizací WHO),
jaterní, střevní a plicní motolice, střevní tasemnice,
parazitické hlístice (škrkavky, měchovci, roupi, svalovci),
běžní i v mírném pásmu (roupi a škrkavky), import z
tropických zemí s rozvojem turistiky, atd.
Význam helmintů
• Schistosomy parazitují u 200 milionů a ohrožují 600 milionů
osob
• 120 milionů lidí infikovaných lymfatickými filáriemi
• Kolem 1 miliardy osob nakaženo škrkavkami
• Téměř 1 miliarda infikováno tenkohlavci (Trichuris trichiura)
HELMINTOLOGIE
• Vývojové cykly = složité životní cykly, vývoj přímý, nebo
nepřímý pres mezihostitele či střídání hostitelů. Podle
průběhu vývojového cyklu se dělí helminti na geohelminty a
biohelminty.
• Geohelminti = vývoj bez mezihostitele, definitivní hostitel
napaden pozřením vajíček či larev, nebo aktivním pronikáním
larev z vnějšího prostředí (většina parazitů z třídy Nematoda,
Monogenea)
• Biohelminti = životní cykly probíhají se střídáním hostitelů,
část vývoje probíhá v mezihostitelích, ve kterých se vyvíjejí
larvální stádia (třídy Trematoda, Cestoda, část třídy
Nematoda, kmen Acanthocephala)
Způsoby průniku helmintů do těla hostitele:
• Perorální = predace (pozření jednoho hostitele druhým), nebo
nákaza náhodným pozřením potravy kontaminované vajíčky
nebo larvami helmintů. Zvláštní kategorií je přenos mateřským
mlékem (z matky do těla potomstva, př. škrkavka Toxocara).
• Perkutánní = přímý průnik larválních stádií povrchem těla
hostitele (především u motolic a filárií).
• Spojivkovým vakem = přenos larev (spiruridní hlístice).
• Kongenitální (prenatální) = vertikální přenos z hostitele na
plod (Fasciola, Toxocara).
• Dalšími tělními otvory = cerkárie echinostomních motolic
pronikají nefridioporem do ledvin mekkýše, kde se mění v
metacerkárie.
Systematické členění nejvýznamnějších
parazitických zástupců helmintů (schematické):
Kmen: Plathelminthes:
Třída: Trematoda (Fasciola, Dicrocoelium, Schistosoma)
Monogenea (ektoparazité ryb)
Cestoda (Hymenolepis, Taenia, Echinococcus)
Kmen: Acanthocephala
Kmen: Nemathelminthes:
Třída: Namatoda (Trichinella, Ascaris, Enterobius,
Dracunculus, Wuchereria, Onchocerca, Trichuris)
Molekulární interakce helmintů s hostiteli
Přenos helmintů mezi H i přežívání v H jsou podmíněny adaptací
• Morfologická adaptace: spec. přichycovací orgány nebo
povrchové struktury sloužící k příjmu potravy.
• Ale i mechanismy pro hledání H na molekulární úrovni
Již ve fázi hledání H mohou volně žijící stádia některých helmintů
identifikovat H na základě chemických signálů.
• Cerkarie echinostomních motolic reagují na AMK (MH) ve
vodě
• Larvy hlístic rodu Strongyloides-orientace podle koncentrace
CO2 a urokanové kyseliny
Molekulární interakce helmintů s hostiteli
• Př. U miracidií schistosom- MAGs (miracidia attracting
glycoproteins-miraxony)-vylučovány MH plži. Jejich
sacharidová část je ve vodě rozpoznána parazitem a ukazuje
na přítomnost plže nejvh. pro vývoj motolice
• Hledání je často spojeno s průnikem do hostitele, např. kůží.
Proces často iniciován např. u cerkárií schistosom přítomností
nenas. mast. mys. Na povrchu kůže (linolenová a linolová)
Průnik energeticky náročný, umožněn histologickými enzymy:
• Degradují složky tkání (peptidázy-Ser,Cys). U všech helmintů.
• Nejznámější cerkariální elastáza (Schistosoma mansoni), štěpí
elastin, kolagen i keratin.
• Hyaluronidáza-u hlístic rodu Ascaris a Ancylostoma
Po průniku do org. H slouží helmintům receptory:
• Chemoreceptory S.mansoni k orientaci v kůži a hledání
krevního řečiště registrují gradC D-glukózy a L-Arg
Helminti a IS hostitele
• Maskování: začlenění H molekul do povrchových buněk
helminta- IS ho považuje za vlastní.
1) Schistosomy váží na svůj povrch Fc konce Ig cholesterol nebo
α-2-makroglobulin. Vazba reg. Proteinu DAF (decay
accelerating factor) brání útoku komplementu stejně, jako by
se jednalo o povrch H buněk (erytrocytů). Exprese takových
receptorů na povrchu helmintů se může přizpůsobovat podle
druhu H.
2) Fůze membrán H buněk (erytrocytů, neutrofilů) s povrchem
helminta. Schistosomy používají lyzofosfatydilcholin. Povrch
helminta představuje mozaiku H i vlastních molekul
Helminti a IS hostitele
• Mimikry: genom helminta obsahuje i informaci pro tvorbu
molekul podobných nebo identických s H. Vzniklo zřejmě
přenosem genomu pomocí virů. Schistosomy umí synt. LewisX antigen (sacharid) i selektiny (lektin)—významné nástroje H
obrany proti patogenům
Helminti a IS hostitele
• umí obměňovat povrchové antigeny
• mohou na povrch transportovat různé enzymy, které pomáhají
odstraňovat imunitně atraktivní antigeny i navázané protilátky.
• Mají fosfolipázy-odvrhují antigeny vázané k GPI kotvě
• peptidázy umí štěpit již navázané H Ig.
• Indukují apoptózu T-lymfocytů
• Produkují inhibitory Cys a Ser peptidáz (cystatiny, serpiny)
• Umí blokovat komplementovou kaskádu
• Eliminují produkty resp. vzplanutí aktivovaných makrofágů produkcí
parazitárních detoxifikačních enzymů (superoxid dismutáza)
• Využívají složky imunity H ve svůj prospěch až dokonce závislost na
nich (H TNF-α stimuluje produkci vajec samiček schistosom)
• Sledují hladiny H hormonů povrch. receptory (Fasciola hepatica
mění pohybovou aktivitu ve žlučovodech podle hladin GI hormonůcholecystokininové hormony a motilin)
• blokování hormonálních receptorů nebo i produkování analog H
hormonů
Helminti a IS hostitele
-Blokování hormonálních receptorů H
-Produkce analog H hormonu:
• Plerocerkoid tasemnice Spirometra mansonoides vytváří
plerocercoid growth factor (PGF). Hypothalamus H ho vnímá
jako vlastní růstový hormon a díky tomu je prostřednictvím
somatostatinu tlumena produkce růstového hormonu v
hypofýze
Helminti a IS hostitele
Př. feminizace samců myší s vyvíjejícími cysticerky tasemnice
Taenia crassiceps. U myší testosteron inhibuje vývoj tasemnic,
estradiol naopak stimuluje. Při infekci tasemnicí T.crassiceps u
myší hladina testosteronu snížena až o 90% a zvýšení sérového
estradiolu až 200x. Tento zvrat indukuje P.
Larvy tasemnice působí zvýšení produkce enzymu (P-450
aromatáza), zodpovědného za přeměnu testosteronu na
estradiol, který podporuje růst tasemnic. Testosteron se nemění
tolik na dihydrotestosteron, ale spíše na estradiol.
Hormony působí i přímo-cysticerky mají na povrchu receptory
pro testosteron i estradiol a reagují změnami ve vývoji
Kmen: PLATHELMINTHES (ploší hlísti =
flatworms)
• tělo je silně dorzo-ventrálně zploštělé, bilaterálně symetrické
• chybí tělní dutiny, anus (střevo slepě ukončené), dýchací a
oběhový systém
• tělo pokryto tegumentem, dobře vyvinutý kožněsvalový vak
• nervová soustava tvořena párovitým cerebrálním gangliem, z
něhož vybíhají do těla podélné nervové provazce spojené
příčnými spojkami
• exkreční systém protonefridiálního typu (plaménkové buňky)
• orgány zanořené do pojivové tkáně (parenchymu)
• většina jsou hermafroditi (výjimkou krevničky jako
gonochoristé-jednopohlavní), oplození je vnitřní, vývoj přímý i
nepřímý
Třída: Trematoda (motolice = flukes)
• endoparazité především obratlovců (4000 druhů)
• trávicí soustava a přísavné orgány (ústní přísavka a břišní
přísavka = acetabulum) jsou dobře vyvinuty, tegumentální
trny nebo ostny kolem ústní přísavky
• u některých Brandesův orgán: pomocný přichycovací orgán,
který se podílí nejen na fixaci, ale i na mimotělním trávení
vylučováním proteolytických enzymů
• jejich potravou je střevní obsah, krev či tkáňová tekutina
• složité vývojové cykly, většinou nepřímé přes 1 – 2
mezihostitele, prvním mezihostitelem je vždy měkkýš
Třída: Trematoda
• základní stupně vývoje jsou vajíčko (oválné, silnostěnné, s
víčkem = operculem pro opuštění miracidií) – miracidium
(volně pohyblivé a obrvené larvální stádium, které aktivně
vyhledává 1. mezihostitele, měkkýše) – sporocysta (v 1.
mezihostiteli, tedy v mekkýši, mateřská a dceřinná generace)
– redie (vzniká asexuálním množením ze sporocysty a aktivně
konzumuje tkáň hepatopankreatu mezihostitele, 1 i více
generací redií) – cerkárie (aktivní stádium, které se uvolňuje z
mekkýše do prostředí a pohybem pomocí ocásku = cercu
vyhledává 2. mezihostitele či definitivního hostitele) –
metacerkárie (klidové stádium v 2. mezihostiteli či
definitivním hostiteli) – dospělec
Třída: Trematoda-životní cyklus
• a) monoxenní (jednohostitelský) – bez mezihostele, u
bezobratlých
• b) dixenní (dvouhostitelský) – 1 mezihostitel (Fasciola,
Paraamphistomum, Schistosoma)
• c) trixenní (tříhostitelský) – 2 mezihostitelé (Clonorchis,
Paragonimus, Dicrocoelium)
• d) tetraxenní (čtyřhostitelský) – 3 mezihostitelé, u
strigeoidních motolic
Podtřída Aspidogastrea (Aspidobothrea)
Podtřída Digenea
Trematoda
Podtřída Aspidogastrea (Aspidobothrea)
• endoparazité poikilotermních živočichů (měkkýši, paryby, ryby,
želvy)
• znaky ploštěnek i parazitických digeneí
• Nákaza požitím larvy = kotylocidium, na zadním konci těla – přísavka
• dospělec: ventrální strana těla – příchytný disk s četnými alveoly
(Aspidogastridae), podélné řady přísavek (Stichocotylidae)
• VC přímý – měkkýši, nákaza vajíčkem (Aspidogaster conchicola)
nepřímý – kotylocidium (MH – není přesně znám), DH - obratlovci
Aspidogastrea
Třída Digenea
• jako dospělci výhradně parazité obratlovců (trematodózy –
medicínský a veterinární význam)
• lokalizace – všechny orgány s výjimkou kostí, hlavně však –
střevo, játra, žlučovody
• velikost: 0,5 – 20 mm; několik cm (Fascioloides) až metrů
(Didymozoidae)
• tělo: dorzoventrálně zploštělé (výjimka – schistosomy,
Didymozoidae)
• povrch těla – tegument, trny
Digenea
Příchytné orgány
 přísavky: ústní
břišní (acetabulum)
 Brandesův (tribocytický)
orgán – fixace + mimotělní
trávení;
č. Strigeidae, Diplostomatidae
 sklerotizované útvary –
šupiny, trny, ostny;
č. Echinostomatidae,
Paragonimus
Echinostoma sp. (SEM) – límec s trny,
šupinatý tegument
SCHISTOSOMNÍ typ: tělo protáhlé, štíhlé; gonochoristé - pohlavní dimorfismus (č.
Schistosomatidae)
♀
♂
Trávicí soustava: ústní otvor, hltan, jícen, střevo (větvené a slepě
ukončené, často postranní výběžky – Fasciola hepatica)
Vylučovací soustava – protonefridiální typ s plaménkovými
buňkami a sběrnými kanálky ústícími exkrečními kanály do
exkrečního měchýře
Nervová soustava – 1 pár cerebrálních ganglií spojených příčnou
spojkou, 3 páry nervových drah
Pohlavní soustava:
hermafroditi – většina motolic
gonochoristi – Schistosomatidae,
Didymozoidae
ONTOGENETICKÁ STÁDIA digenetických
motolic
• Vajíčko
• formování v ootypu
• silnostěnné, většinou s víčkem (operculum; bez víčka –
schistosomy)
• různý tvar; specifická povrchová ornamentace
• do vnějšího prostředí: - nerozrýhované
- s miracidiem (tvorba miracidia již v děloze motolice)
- se sporocystou (výjimečně; Nococotylus)
Miracidium
První larvální stádium uvolňující se z vajíčka
• uvolnění z vajíčka :
-ve vodě, schopnost aktivního vyhledání MH
(měkkýše)
-v těle MH (Dicrocoeliidae, Opisthorchiidae)
Sporocysta
- vzniká metamorfózou miracidia v 1. MH (plášť, noha,
tykadla)
-
jednoduchá tělní stavba (tenkostěnný váček)
-
zárodečné buňky → vznik asexuálně se množících stádií
→ další generace sporocyst (dceřiné sporocysty) nebo 1 či
více generací redií
Redie
- protáhlé tělo s ústním otvorem, svalnatým
hltanem a vakovitým střevem
- aktivní pohyb v hostiteli, migrace do
hepatopankreatu měkkýše
- aktivní konzumace tkáně hostitele
- predace larválních stádií jiných druhů motolic
(echinostomní redie x sporocysty schistosom)
Cerkárie
= „juvenilní motolice s ocáskem“
- přítomnost přísavek, trávicí
(nefunkční), vylučovací a nervové
soustavy, základů gonád
- organely nevyskytující se u dospělců
– oční skvrny, penetrační (průnik) a
cystogenní (opouzdření) žlázky
- mnoho morfologických typů →
klasifikace digenetických motolic,
studium fylogenetických vztahů
Metacerkárie
- klidové stádium, infekční stádium pro DH
- často opouzdřené dlouhodobě přežívající stádium
- lokalizace v MH nebo ve vnějším prostředí (adoleskárie)
Metacerkárie – Echinostoma sp.
Metacerkárie
– Paragonimus westermani
Metacerkárie
- Diplostomum sp.
Mezocerkárie
-
přechodný typ mezi cerkárií a metacerkárií
-
nejsou opouzdřené
- má silně vyvinuté penetrační žlázy-k migraci tělem H
-
č. Strigeidae (Strigea, Alaria)
Motolice s 2H cykly vázanými na vodu, cerkárie napadající DH
Sanguinicolidae:
• paraziti ryb
• střevo ve tvaru H nebo X
• Vajíčka zanášena krví do
kapilár žaber→líhnou se
miracidia→průnik do
vnějšího prostředí
Sanguinicola inermis: 1x0,3 mm, patogenní parazit kapra
• Při větším výskytu →trombózy a nekrózy srdce a žaber, u
starších ryb ledviny díky ucpání kapilár vajíčky
• Dospělci bez přísavek a hltanu, lokalizace v tepenném nástavci
srdce (bulbus arteriosus)
• Vajíčka trojúhelníkového tvaru v tepnách žaber
• Miracidium-velkou pigmentovanou oční skvrnu
• V 1.MH (plovatky rodu Radix) se vyvíjí sporocysty
• Furocerkárie opouští plže a penetrují povrchem těla a žaber
do krve ryb
Schistosomatidae-SCHISTOSOMÓZA
• dříve Bilharzióza (Theodor Bilharz)
• v cévní soustavě savců a ptáků,
významní parazité člověka (kolem
200 miliónu lidí), 600 miliónu lidí
ohroženo nákazou
• tropické a subtropické oblasti,
přenos přes kontaminované vodní
prostředí
• gonochoristé s pohlavním
dimorfismem, štíhlejší a delší
samice v canalis gynecophorus
kratšího a širšího samce
Z hlediska lokalizace:
• Viscerální-žijí v cévách a
vnitřních orgánech
• Nazální-dospělci v cévách a
tkáních nosní dutiny
Samičky kladou oplodněná
vajíčka v cévách nebo v
orgánech H
• Kolem vajíčka se tvoří zánět, díky němu prochází ze tkáně do lumen
střeva či močového měchýře a do vnějšího prostředí se stolicí nebo
močí
• Vajíčko odchází z H s vyvinutým miracidiem. Stimulem k líhnutínízká osmotická hodnota vody
• U nazálního ptačího druhu Trichobilharzia regenti se miracidium
líhne již v nosní dutině
• Ve sporocystách v MH plži se tvoří furkocerkárie-po dozrání opouští
plže a penetrují do kůže DH-stimul jsou mastné kyseliny povrchu DH
• Během penetrace cerkárie ztrácí ocásek →stadium schistosomuly,
svléká glykokalyx→sníží se atraktivita pro IS hostitele
• Schistosomula-zdvojená cytopl. membrána→lepší ochrana před IS
• Během života se membrána periodicky obměňuje-svléká navázané
protilátky
Schistosoma spp.-životní cyklus