Evoluce a klasifikace
Transkript
Evoluce a klasifikace • Gyrocotylida, Amphilinida - monozoické • Eucestoda: – bazální skupiny • monozoické: Caryophyllidea • polyzoické: Diphyllobothriidea – pokročilé – Cyclophyllidea • základ klasifikace - řády (Olson et al. 2001) morfologie, LSU rDNA, a další (Waeschenbach et al., Molecular Phylogenetics and Evolution, 2012) Caryophyllidea • • • • cizopasníci ryb monozoické "květákovitý" skolex vajíčka s víčkem, bez koracidia - zde neobrvená onkosféra, pozření vajíčka • MH - nitěnky (Tubificidae, Naididae) – Caryophyllaeus - kaprovité ryby – Archigetes - dospívání v nitěnkách (přímý cyklus) – Khawia sinensis – u kaprů, původně z Dálného východu - u nás dnes na ústupu – Atractolytocestus huronensis - v současnosti se u náš šíří cr - cirus cs - cirový váček fg - samičí pohlavní otvor g - germarium ot - ootyp sr - receptaculum seminis t - varlata u - uterus v - vitelária va - vagina vd - vitelodukty vs - vas deferens Spathebothriidea • cizopasníci ryb • polyzoické bez vnější segmentace • MH - zřejmě korýši (Amphipoda) – může vzniknout i progenetický procerkoid (vajíčka v korýších) – Cyathocephalus truncatus lososovité ryby Trypanorhyncha • • • • • cizopasníci paryb (žraloci a rejnoci) nejdiverzifikovanější skupina vícebuněčných parazitů u Elasmobranchia skolex opatřen bothridiemi a 4 tentakulemi s háčky někdy koracidium 2 mezihostitelé (korýši a kostnaté ryby) Skolex u Trypanorhyncha (Olson et al., International Journal for Parasitology, 2009) (Palm et al., Molecular Phylogenetics and Evolution, 2009) původní Pseudophyllidea • Bothriocephalidea – genitální pór dorzálně nebo laterálně – za vývodem uteru – bez vesicula seminalis externa – uterinní vak přítomen – nikdy v teplokrevných obratlovcích • Diphyllobothriidea – genitální pór ventrálně – před vývodem uteru – vesicula seminalis externa vytvořen – bez uterinního vaku – u tetrapodních obratlovců (genitální pór = vyústění cirru a vaginy) (Kuchta a kol. 2007) (Kuchta a kol. 2007) Diphyllobothriidea • • • • • • • genitální pór ventrálně před vývodem uteru vesicula seminalis externa vytvořena bez uterinního vaku skolex – 2 bothrie u tetrapodních obratlovců (zejména savci) dva mezihostitelé – procerkoid v korýších – plerocerkoid v obratlovcích • 17 rodů Diphyllobothrium spp. cizopasníci rybožravých ptáků, vodních savců a člověka buchanky (procerkoid) ryby (plerocerkoid) • Diphyllobothrium latum • – až 25 metrů délky, 1-2 cm šířky – parazit savců, včetně člověka, nikdy u ptáků – cirkumpolární rozšíření (Skandinávie, Sibiř, Kanada, Aljaška; ale také Francie, Švýcarsko, Itálie !!) – asi 9 mil. infikovaných osob (Diphyllobothrium spp.) D. dendriticum – sever Evropy (ptáci = racci, také savci a člověk) • D. nihonkaiense – nákaza člověka z lososů – země v oblasti severního Pacifiku – nákazy z importovaných ryb i v Evropě (Finsko, Francie, Švýcarsko) (Arizono et al,, Emerging Infectious Diseases, 2009) • Ligula intestinalis (řemenatka) – dospělci u rybožravých ptáků – korýši (procerkoid) ryby (plerocerkoid, kastrace) • Spirometra erinacei – cizopasník šelem – buchanky (procerkoid) obojživelníci, plazi (plerocerkoid – sparganum) – Balkán, Blízký a Střední východ – další rody a druhy působí sparganózu v různých částech světa, často ve východní Asii – Spirometra mansonoides • produkce PGF („plerocercoid growth factor“) • obdoba růstového hormonu (=somatotropin, STH) mezihostitele (myš, krysa) – selektivně nahrazuje některé jeho funkce – lipogenní účinek faktoru Bothriocephalus Bothriocephalidea – genitální pór dorzálně nebo laterálně – za vývodem uteru – bez vesicula seminalis externa – uterinní vak přítomen – nikdy v teplokrevných obratlovcích, jsou v rybách, výjimečně v obojživelnících – skolex – 2 bothrie – 41 rodů – 1-2 mezihostitelé, procerkoid v korýších + (plerocerkoid v rybách) – sesterská skupina tetrafosátních tasemnic Triaenophorus (Kuchta et al., Systematic Parasitology 2008) Cyclophyllidea • • • • • nejpočetnější řád 15 validních čeledí cizopasníci obojživelníků, plazů, ptáků, savců skolex opatřen 4 svalnatými přísavkami často vysunovatelný chobotek (rostellum) s háčky • kompaktní vitelárium • většinou 1 mezihostitel (bezobratlý nebo obratlovec - Taeniidae) • Mesocestoididae odčleňovány od Cyclophyllidea jako samostatná skupina • cizopasníci šelem • skolex bez rostella • 1. MH asi roztoči (?) 2. MH drobní savci a plazi (tetrathyridium) šelmy • asexuální rozmnožování ve 2. MH i na počátku vývoje v definitivním hostiteli Mesocestoides sp. dělení tetrathyridií v různých fázích ontogeneze Paruterinní orgán Anoplocephalidae • • • • cizopasníci savců (přežvýkavci, hlodavci) chybí rostellum a háčky vajíčka s pyriformním aparátem roztoči – Oribatei (cysticerkoid) def. hostitel • Anoplocephala perfoliata, A. magna – až 7 cm, u koní (dříve hojný, pokles výkonnosti koní) – A. p. -nejčastěji diagnostikovaná tasemnice koní • Paranoplocephala, Andrya – u hlodavců a zajíců Anoplocephala • Moniezia expansa – – – – • kozy, ovce, srnci zdvojené pohlavní orgány v každém segmentu úhyny jehňat (chronická intoxikace, neprůchodnost střev, nervová forma) interproglotidální žlázy Bertiella - i lidský parazit (jv.Asie) Dilepididae • • • • cizopasníci ptáků větší počet rostellárních háčků, často ve dvou řadách větší počet varlat (až několik desítek) máloštětinatci, planktonní korýši někdy 2. mezihostitel (obratlovci, např. ryby) def. hostitel • Dilepis undula – drozdovití ptáci – mezihostitelé žížaly • Valipora, Paradilepis – rybožraví ptáci – 1. MH - mezihostitelé buchanky – 2. MH - ryby (Paradilepis sp.; University of Otago, New Zealand) Dipylidiidae • • • • • cizopasníci masožravých savců více řad menších háčků 2 sady pohlavních orgánů členovci (cysticerkoid) def. hostitel Dipylidium caninum – šelmy (hlavně psovité), i u lidí – délka až 70 cm – segmenty tvaru okurkových semen, vajíčka ve shlucích – mezihostitelé blechy a všenky u psů v Praze (2007): 0,7% Hymenolepididae • • • • cizopasníci ptáků i savců (u nás přes 200 druhů) malý počet varlat většinou rostellum s 1 řadou háčků mezihostitelé bezobratlí (korýši, hmyz, měkkýši - cysticerkoid) • Hymenolepis diminuta – hlodavci (krysy, potkani), člověk – bez rostellárních háčků, délka až 60 cm – mezihostitelé hmyz (blechy, motýli, sarančata) • Hymenolepis (syn. Vampirolepis, Rodentolepis) nana – cizopasník tenkého střeva lidí (děti) a hlodavců - H. fraterna – délka až 8 cm – nejčastější cestodóza - 50 mil. lidí – mezihostitelé hmyz (blechy, brouci), vývoj 2 týdny – výjimečně zkrácený cyklus cysticerkoid mezi střevními klky definitivního hostitele – H. nana fraterna - speciace?? • Hymenolepis microstoma – hlodavci, ale i u člověka (Austrálie, 2003) – u hlodavců ve žlučovodech Davaineidae • • • • • cizopasníci ptáků, hlavně hrabavých malé tasemnice (několik mm) na rostellu stovky kladívkovitých háčků někdy i přísavky s drobnými háčky mezihostitelé hmyz nebo měkkýši • Davainea – enteritidy až hynutí – 5-7 článků – mezihostitelé suchozemští plži • Raillietina – mezihostitelé hmyz (brouci, mouchy) Davaineidae - skolex a háčky Taeniidae • • • • • • cizopasníci savců většinou značně velké (x Echinococcus) většinou s rostellárními háčky (x Taenia saginata) apolytické články vajíčka se silným embryoforem (keratinové bloky) mezihostitel = obratlovec (savec) – cysticerkus Morfologie článku: 1 - exkreční kanály, 2 - varlata, 3 - uterus, 4 - společný genitální pór, 5 - samčí pohl. vývody, 6 - vagina, 7 - germarium, 8 - vitelária • Taenia solium (tasemnice dlouhočlenná) – – – – – cizopasník člověka délka 2-3 m, 8-10 mm šířky skolex s 2 řadami háčků velký počet varlat mezihostitelem prasata - larva (cysticerkus - cysticercus cellulosae) – lidská cysticerkóza • Česko - cca. 1 případ ročně (import) – léčba niklosamidem (Yomesan) nebo prazikvantelem (Cesol) – celosvětově: 2.5 mil. osob s taeniózou – celosvětově: 20 mil. osob s cysticerkózou • séroprevalence pro lidskou cysticerkózu (údaje 2006) – Bolivie: 2-9% – Mexiko: 5-11% – Peru: 7-24% • prevalence pro lidskou taeniózu (údaje 2006) – Mexiko: 0.2-3% – Guatemala: 2.8-5.5% • šíření: nejen Jižní Amerika, ale také Afrika a jv. Asie cysticerkus s vychlípeným skolexem (Brunetti and White, Infectious Disease Clinics of North America, 2012) diseminovaná cysticerkóza u člověka neurocysticerkóza celosvětově asi 50 tisíc úmrtí/rok na neurocysticerkózu léčba cysticerkózy: prazikvantel nebo albendazol (B. W. Hanak a kol., Journal of Clinical Neuroscience 2011) Taenia solium - neurocysticerkóza: 33-letá pacientka v kómatu+hydrocephalus • Taenia saginata (tasemnice bezbranná) – – – – – cizopasník člověka délka až 20 m, až 2000 článků skolex bez háčků mezihostitelem skot, buvoli, vzácně ovce, kozy cysticercus bovis ve svalovině, velikost do 10 mm T. saginata T. solium T. saginata T. solium • Taenia asiatica (taiwanská, asijská) – – – – – nákazy člověka přechodná forma mezi T. solium a T. saginata mezihostitel: prase, skot, koza cysticercus viscerotropica výskyt cyst především v játrech a dalších viscerálních orgánech, nikoli ve svalovině – prozatím není známa cysticerkóza člověka – rostellum nemá háčky, vaginální svěrač vytvořen, podobný počet postranních větví dělohy jako T. saginata • Taenia hydatigena – cizopasník psovitých šelem – mezihostitelem přežvýkavci - cysticercus tenuicollis – vzácně larvy u člověka • Taenia pisiformis – cizopasník šelem – mezihostitelem hlodavci, zajíci - cysticercus pisiformis (těžká poškození jater, sleziny) • Taenia multiceps – cizopasník šelem – mezihostitelem ovce, kozy, skot - coenurus (až několik stovek skolexů, velikost slepičího vejce) – vývoj coenuru pouze v mozku nebo míše (coenuróza) – fáze průniku larvy do mozku (příznaky encefalitidy), nejčastěji na konci léta a začátku podzimu – fáze vzniku a růstu coenurů (hubnutí, manéžový pohyb, hynutí hlavně v zimě) – zdrojem nákazy ovčáčtí psi, lišky, vlci • Taenia u psů v Praze (2007): 1% Taenia crassiceps cysticerky indukují snížení hladin testosteronu u samců experimentálních zvířat (myší) cysticerky T. crassiceps z myši Taenia crassiceps v oblasti lokte u 47-leté pacientky s AIDS a hepatitidou C (Goesseringer et al., Journal of Plastic, Reconstructive and Aesthetic Surgery 2011) • Taenia je parafyletický rod • nově navrženy rody – Versteria • např. dřívější T. mustelae – miniaturní rostellární háčky – malý skolex – Hydatigera • Hydatigera taeniaeformis – mohutné rostellární háčky – strobilocerkus Echinococcus - cykly • celkem 7 druhů rodu Echinococcus • Echinococcus granulosus komplex – cizopasník psovitých šelem (psi, vlci, lišky) – délka 2-6 mm, 3-4 segmenty – mezihostitelem přežvýkavci a člověk larva echinokok (hydatida) - pomalý vývoj – >90% cyst v játrech a plicích = CE (cystická echinokokóza – DNA studie odlišují 10 genotypů • G1 (ovčí - základní E.g.) • G4 (koňský) + G5 (ze skotu) - již samostatné druhy – celkový odhad 2 mil. lidských případů • Česko původně cca. 2-3 případy ročně (import z Balkánu) • nyní 10 případů za 2 roky, asi i autochtonní – Španělsko, Portugalsko – až 23% ovcí nakaženo • lidské případy 4-8/100000 obyvatel – Sardínie - 70.93% ovcí, Sicílie - až 37% ovcí – eradikace • (Island v polovině 20. století) E. granulosus - cyklus (Díaz et al., Trends in Parasitology 2011) acelulární laminární vrstva - bohatá na sacharidy, složena z mucinů, silná až 3 mm Rozšíření E. granulosus – Turkana (Keňa) • až 39% pozitivních psů • incidence 176-220/100000 echinokokové cysty cysta (22 cm) s dceřinými cystami z jater 46leté pacientky z Rakouska mozková cysta • Echinococcus multilocularis – cizopasník lišek, vlků, psů; sylvatický cyklus (pozor: i u domácích psů a koček, např. v Německu) – mezihostitelem hlodavci – alveokok – incidence u lidí 0.5 případu/100000 v západní Evropě – 80/100000 v Rusku, 200/100000 v Číně – celkový odhad > 100000 případů - AE (alveolární echinokokóza) – 99% metacestodů v játrech – mortalita neléčených případů >90% – u nás od roku 2006 7 případů (včetně autochtonních) (Deplazes et al., Veterinary Parasitology 2011) Alveolární echinokokóza (2003) Echinococcus multilocularis u psů (červeně) a koček (žlutě) v Německu (Dyachenko et al., Veterinary Parasitology, 2008) (Deplazes et al., Veterinary Parasitology 2011) játra 50leté pacientky z Rakouska – Echinococcus spp. – diagnostika • RTG, ultrazvuk • počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie • serologie (NFR, ELISA) – Echinococcus spp. – léčba • chirurgický zákrok (do 80. let 20. století jediná léčba) • chemoterapie: mebendazol, albendazol, prazikvantel • PAIR – léčba střevních tasemnic • prazikvantel nebo niklosamid Úspěšné vakcíny proti tasemnicím • molekuly onkosfér (Taenia ovis, T. saginata, Echinococcus granulosus) – rekombinantní antigeny jako základ vakcín – 90-100% efekt u Taenia ovis v ovcích, Taenia saginata ve skotu a Echinococcus granulosus v ovcích – u jiných skupin helmintů takovou protekci neznáme • pro T. ovis šlo o první fungující vakcínu proti parazitovi (1989-1996) (Jabbar a kol., Parasitology 2010) Opačný pohled na tasemnice: antigeny tasemnic a nádory lidí • O-glykany mucinového typu na buňkách některých nádorů a povrchu tasemnic (laminární vrstva) retrospektivní studie u pacientů s hydatidózou ukazuje menší výskyt nádorů v této populaci (Brockhausen 2006)
Podobné dokumenty
Nemoci přenášené komáry ve světě
2001-2003: 24 samostatných propuknutí CHIKV bylo identifikováno v Indonésii
v období od září-března (Laras a kol. 2005).
2005: CHIKV se objevil na ostrovech v Indickém oceánu, více neţ 260 000 lidí...
EERSTE-VONDSTMELDINGEN VOOR NEDERLAND acicola
porulosum, Sistotrema 58(1):5
praelonga, Gloniopsis 38(2):79
prasinus, Cortinarius 44(2):73
pratensis, Psilocybe 37(4):130
proteana var sparassoides, Peziza
Rozmnožovací soustava bezobratlých
a jednobuněčné Mehlisovy žlázky, jejichž sekret pravdě-podobně usnadňuje pohyb oplodněného
vajíčka. Mnoho druhů tasemnic má v každém článku kompletní samčí i samičí pohlavní systém,
často s velkým ...
Metacerkárie
• Využívají složky imunity H ve svůj prospěch až dokonce závislost na
nich (H TNF-α stimuluje produkci vajec samiček schistosom)
• Sledují hladiny H hormonů povrch. receptory (Fasciola hepatica
měn...
101 Trávicí soustava Trávení je proces, při kterém j
uchopena. V některých případech jsou do potravy vylučovány trávicí enzymy ještě předtím, než
je pozřena (mimotělní trávení). V hltanu se potrava pohybuje koordinovanou činností
obrvených buněk. Zde...
Odkaz ke stažení - Metodiky
2. 2. 1. Rod Moniezia
2. 2. 1. 1. Moniezia expansa
Moniezia expansa neboli tasemnice ovčí patří k nejběžnějším a nejčastěji se
vyskytujícím tasemnicím tenkého střeva malých přežvýkavců (ovce, kozy ...