Svět BVE - Brno BVE Website

Svět BVE
Ročník 2
číslo 3
N
No
ov
viin
nk
ky
y zza
aú
ún
no
orr
…
… ccoo nnoovvééhhoo zzaa uuppllyynnuullýý
m
měěssíícc
P
Přřiicch
há
ázzíí JJa
an
no
o…
…
…
… aa ss nníím
m pprrvvnníí sslloovveennsskkéé
oobbjjeekkttyy pprroo B
BV
VEE ttrraaťť
Březen 2006
P
Přře
ed
dsstta
av
vu
ujje
em
me
e ccd
d1
13
30
0
ppoosslleeddnníí ččeesskkáá m
maaššiinnaa rruubbrriikkyy
““R
Ro
ozzssy
yp
pa
an
ný
ý čča
ajj““
N
Náávvoodd jjaakk ssee oorriieennttoovvaatt
vv jjaappoonnsskkýýcchh ssttrráánnkkáácchh
O
Ok
kn
no
ok
ke
ek
ko
on
nk
ku
urre
en
nccii
S
Siim
muullááttoorryy zz nneeaanngglliicckkyy m
mlluuvvííccíícchh zzeem
míí
„Mrtvé“ stránky
A
Anneebb ssttrráánnkkyy,, kkddee ssii nnaa ppoosslleeddnníí aakkttuuaalliizzaaccii
uužž nneem
můůžžeem
mee vvzzppoom
meennoouutt
Časopis pro příznivce vlakového simulátoru BVE
O
Ob
bssa
ah
h::
novinky
Novinky za únor
3
představujeme
cd130
4
recenze tratě
Shonan Monorail
6
pod lupou
„Mrtvé“ stránky (1.část)
8
surfujeme po internetu
BVE Berlin
Stránka trati Richwell Network
11
12
pro vás
Tip: Jak na japonské stránky
Listárna
13
16
připravuje se
První slovenská trať?
17
zamyšlení
Jednoduchost japonských tratí
18
galerie
Taipei Blue line
S
Sllo
ov
vo
o
ú
úv
vo
od
de
em
m
Vážení čtenáři,
Doufejme, že jste nám odpustili, že na
toto číslo jste museli čekat o téměř
týden
déle,
ale
opravdu
chceme
zahrnout všechny události, které se
v daném měsíci staly. Na pospojování
článků, očíslování stran a převodu do
formátu PDF je také potřeba trocha času.
Tentokrát obsadí rubriku „Pod lupou“
téma tzv. „mrtvých stránek“, tedy těch,
které jsou sice na internetu aktivní, ale
jejichž aktualizace proběhla již před
poměrně dlouhou dobou a dá se
předpokládat, že
je autoři už dávno
opustili. Představíme si také stránku
Petera Schötze, kde kromě jeho prací lze
najít i některé produkty Martina Finkena,
rovněž známého, dnes již bývalého,
tvůrce pro BVE.
Z dalších
pravidelných
rubrik
bych
upozornil na náš tip ohledně orientace
v japonských stránkách. S tím (bohužel)
trochu
souvisí
i
článek
v rubrice
„Zamyšlení“. Jiskřičkou naděje pro fandy
slovenské železnice mohou být ukázky
prvních objektů tvůrce jménem Jano.
20
okno ke konkurenci
HSL-Zuid Cockpit
SST- Simulator för spårburen
trafik
22
24
Příjemné počtení!
Motto:
Březen, za kamna vlezem,
my se však s BVE svezem.
Čekali jsme jaro, přišel mráz,
BVE je proti zimní šedi hráz!
Vince Black
Příští číslo vyjde 6.4.2006
Tiráž
Vydávají:
Vince Black ([email protected], ICQ: 307-679-242)
Gyzma ([email protected], ICQ: 307-559-060)
Externí reportér:
huba.buba ([email protected])
Redakční e-mail:
[email protected]
Na titulní straně:
Taipei Blue line
(Tchajwan)
Svět BVE
Vychází 6.3.2006
Počet stran: 26
2
březen 2006
N
Ún
No
ov
viin
nk
ky
y:: „Ú
no
orr
Vince Black
V úvodníku této rubriky v minulém čísle jsem psal, že tvůrci pravděpodobně
ještě vyspávají ze Silvestrovských mejdanů, to jsem ovšem netušil, že v tom
„spánku“ budou pokračovat i následující měsíc. A tak letošní únor je bohužel
zatím jeden z nejhorších měsíců, co se novinek týče.
•
Velice podařená „modrá“ trasa metra
v Tajwanu (Taipei Metro Blue Line)
byla aktualizována pro verzi 4.x.
•
•
Při prohledávání internetu jsem
narazil na čínsko-japonskou stránku,
která nabízí ke stažení několik
slušných hong-kongských vlaků:
http://www.thmalex.com/hkhrcar/pr
odl.html. Bohužel však v době psaní
tohoto odstavce mi žádný vlak nešel
stáhnout, ale možná budete mít víc
štěstí …
•
Po delší době se opět objevila trasa
pro tzv. monorail (tedy trať vlaku
zavěšeného na vysuté kolejnici).
Shonan Monorail pro verzi BVE 2.x
najdete
na
japonské
stránce
http://2.csx.jp/~kamasei/BVESyouna
n.html.
Svět BVE
3
Peter Schötz, o jehož stránce BVEBerlin píšeme v rubrice „Surfujeme“
neúnavně tvoří další objekty pro svou
Berlínskou nadzemku S-bahn. Že
jsou objekty opravdu povedené,
včetně
precizně
vypracovaného
vnitřku, svědčí následující ukázka:
březen 2006
P
Hrrb
Přře
ed
dsstta
av
vu
ujje
em
me
e:: „»H
ba
atto
ou
u«
«p
prro
oB
BV
VE
E
huba.buba
Dnes si představíme lokomotivu cd130, čímž jakoby zakončíme galerii českých
lokomotiv a souprav , které můžete i vy použít v simulátoru BVE. V dílně Vince
Blacka i mojí je sice ještě mnoho nezpracovaného materiálu, ale myslím si, že
představovat ještě nehotovou věc by jaksi nebylo na místě. Tato rubrika bude
samozřejmě i nadále pokračovat – uberu se však směrem do zahraničí – čili
téma nikoli nezajímavé.
Historie
Federální ministerstvo dopravy (FMD)
objednalo na rok 1977 čtyřicet lokomotiv
nové řady E 479.0 (130), tvořících jakýsi
mezistupeň mezi I. a II. generací.
Lokomotivy jsou konstruovány jako
univerzální. U ČD se používají pro vozbu
lehčích nákladních i osobních vlaků v
širším okolí Hradce Králové. U ČSD (a
následně ČD) se mnohočlenné řízení
nepoužívalo,
kromě
souprav
dvou
lokomotiv v 80. letech. DNT provozují
Svět BVE
lokomotivy ve dvojicích a používají je k
vedení těžkotonážních uhelných vlaků.
Lokomotivy řady 130 se neřadí k
nejspolehlivějším strojům, na dobu
svého vzniku jsou totiž lokomotivy
přetechnizované - vše se v řídicích
obvodech kontroluje několikrát, což
způsobuje vyšší poruchovost.
Současnost
Stav lokomotiv není uspokojivý, protože
jízdní proběhy na střední opravy byly
4
březen 2006
prodlouženy a navíc se tyto opravy kvůli
finanční úspoře nekonají … Omezeny
byly také vyvazovací opravy. Občas se
provádí pouze oprava laku. Nicméně tato
řada patří neodmyslitelně do čela velké
části nákladních vlaků na celém našem
území. Nejen těch –
sám tuto
lokomotivu po ránu potkávám i v osobní
dopravě, kdy v našem městě vyplňuje
dopravní
špičku
při
nedostatku
dosluhujících souprav 451 a nových 971.
Stroj je to na dnešní dobu zastaralý a
jeho údržba již v dnešní době ztrácí
smysl – přesto věřím, že za pár let si
mnozí z vás na tento stroj vzpomenou se
slzou u oka, tak jako před lety u Sergejů
či nedávno u Čmeláků.
Technické údaje
Výrobce
Rok výroby (prototyp)
Délka
Šířka
Hmotnost
Maximální tažná síla
Trvalý výkon
Maximální rychlost
BVE
Kabina pochází z jedné české stránky,
zvuky byly vybrány z jiné lokomotivy,
tak aby byly co nejpodobnější.
Oříškem byla animace kontroléru, což
autor Vince Black nakonec vyřešil
kompromisem, pouhou animací výplně
kontroléru, což určitě pozorní uživatelé
postřehli.
Sám autor přiznává, že kabina není dnes
z nejpovedenějších a doufá, že s lepší
fotografií kabiny, popř. reálnými zvuky,
dojde
u
této
lokomotivy
časem
k aktualizaci.
[x]
ŠKODA Plzeň
1977
17,2 m
2,9 m
84,8 t
228 kN
2400 kW
100 km/h
Přezdívka
Nejčastější přezdívkou je „Hrbatá“ nebo
také „Velbloud“ (podle vyvýšené sekce
rozjezdového
odporu
na střeše
lokomotivy).
Svět BVE
5
březen 2006
Recenze tratě: Shonan Monorail
Vince Black
Dnes si v recenzi poprvé představíme tzv. monorail, tedy trasu
vlaku, který jede na jedné vysuté koleji několik metrů nad
úrovní vozovek. Trasa určená pro Bve 2.x pochází z Japonska.
Trocha faktů úvodem.
Tyto elektrické jednotky, které buď sedí
jakoby „obkročmo“ na kolejnici nebo jsou
pod ní zavěšené, můžeme najít nejen
v Austrálii, v Japonsku, USA (např. Las
Vegas), ale i u nás v Evropě –jeden
takový
systém
mají
v německém
Wuppertalu. Monoraily představují dle
mnohých
bezpečné,
spolehlivé
a
efektivní řešení problémů souvisejících
se stále se zvyšujícím počtem cestujících
veřejné dopravy.
objeví zklamání. V době BVE 4.x a
mnoha kvalitních tratí, zde koukáte
předním oknem na příšerně provedené
textury, kdy si o nějaké plynulé zatáčce
na silnici pod vámi můžete nechat jen
zdát.
Během minuty čekání na odjezd, se ozve
cosi, co jsem nejprve pokládal za sirénu
blížící se sanitky, než jsem pochopil, že
jde (nejspíš) o zvuk kompresoru. Aby to
nebylo málo, musel jsem si vyslechnout
„přednášku“
v Japonštině.
Píši
„přednášku“, protože to určitě nemohlo
být hlášení ve stylu „Vítáme vás na lince
té a té, přejeme příjemnou jízdu“, ale
kompletní historie tohoto monorailu,
včetně stavby a životopisu všech, kdo se
na stavbě podíleli.
Zpět do BVE.
Jedno-kolejnicové tratě se nevyhnuly ani
BVE a tak se občas někde s menším či
větším
úspěchem
objeví.
Shohan
Monorail
(http://2.csx.jp/~kamasei/BVESyounan.
html) patří k těm typům tratí, kde jsou
vlaky zavěšeny pod kolejnicí. Ale pojďme
si trať projet.
Musím přiznat, že hned po „nasednutí“,
tedy natažení tratě do simulátoru se
Svět BVE
6
březen 2006
Konečně vyjíždíme. ‚Je to pode mnou ale
hezké město,‘ říkám si sarkasticky,
‚barák jeden jako druhý, jen ty pouliční
lampy jsou poměrně odbyté.‘ Ono je to
ale odbité celé. Kromě zmíněných
ostrých zatáček na silnici je občas
textura kolejnice vyplněna modrou
barvou, stejně tak jako některé objekty
ve stanici. Domky a potažmo celé
„město“ je uspořádáno tak nějak
chaoticky, textury vzájemně nenavazují
(nejhorší je to u kopců, či snad bych měl
napsat jen »šikmých desek«), prostě
bída.
Blížíme se k předposlední stanici a
odbočujeme doprava. Tato stanice není
sice v jízdním řádu označena jako
průjezdná, nicméně dveře se neotevřou,
navíc
dle
ukazatele
pro
správné
zastavení (v pravém šedém pruhu) bych
stejně musel zastavit větší částí vagónu
mimo stanici (asi mají cestující padáky
nebo je někde vzadu provazový žebřík).
Poslední fází je najetí do depa na konci
koleje a zařazení se před jinou
zaparkovanou soupravu.
Závěr.
Tohle už tu bylo několikrát, bohužel ani
žádný z předchozích monorailů díru do
světa neudělal. Existuje jich jen pár, což
nasvědčuje tomu, že jde u tvůrců patrně
o okrajovou záležitost.
Nezbývá tedy než jen doufat, že se
jednou objeví takový monorail, který co
do
kvality
snese
srovnání
s těmi
„normálními“ špičkovými tratěmi.
Pokud nedáváte pozor a začnete brzdit
na poslední chvíli, máte smůlu. Vlak
nebrzdí zrovna nejlíp a tak musíte do
stanice buď zacouvat nebo na ní „skočit“
pomocí kurzoru myši v jízdním řádu.
Před některými stanicemi se vysutá kolej
rozvětvuje a opět se spojuje za
nástupištěm.
Svět BVE
7
březen 2006
Pod lupou: „Mrtvé“ stránky (část I.)
Vince Black
Jsou stránky, kde se každý týden objeví nějaká aktualita,
když už ne nový vlak nebo trať, tak alespoň nějaká novinka
ze světa skutečné či virtuální železnice, objekt k stažení,
nějaký ten tip nebo návod. Najdeme mnoho stránek, které
nejsou aktualizovány příliš často, ale čas od času přece jen
něco „vyplodí“. A nakonec jistě znáte stránky, které jste si
dali do Oblíbených položek před několika lety a od té doby se
na nich nic nezměnilo (rozuměj nic tam nepřibylo). A právě o
několika takových (kdysi) známých stránkách dnes bude řeč.
ADCosta Website
BVE WORKS IN PROGRESS
URL:
http://adcosta.home.sapo.pt/index_e.ht
ml
Poslední aktualizace: prosinec 2002
URL:
http://alfredbarten.com/BVE_works.html
Poslední aktualizace: srpen 2001
Kdysi
neocenitelná
stránka
pro
začátečníky v BVE. Nacházely (a leckde
ještě
nacházejí)
se
tam
užitečné
informace obsahující odkazy na různé
tipy a rady, tvorbu tratě, mohli jste tam
najít i odkazy na některé tratě nebo si
stáhnout některé objekty.
Dnes však už spousta odkazů nefunguje
a jediná novější zmínka se týká verze
BVE 4.1 vydané 10. ledna 2005.
Nicméně ve spodní části stránky je
uvedeno (dle mého názoru) odpovídající
datum poslední aktualizace právě ze
srpna 2001.
Nicméně jeden fakt tvůrce stránek
Alfreda Bartena „omlouvá“ – pokud jste
právě s ním četli náš rozhovor v čísle
10/2005, tak jistě víte, že se nyní věnuje
hlavně práci „šéfredaktora“ časopisu
„Virtual
Railroader“
(časopis
jsme
představovali v čísle 8/2005), práci
s mládeží a v neposlední řadě i tvorbě
své první větší trati.
Tato stránka se věnovala a věnuje i
tvorbě vlaků pro další simulátory. Ve své
době celkem vyšla na světlo s několika
lokomotivami a soupravami pro BVE, což
vzbudilo odpor některých členů jistého
anglického fóra, které autory obviňovaly
z plagiátorství – některé kabiny a
pravděpodobně i zvuky byly použity
z vlaků známého německého tvůrce
Martina Finkena bez jeho vědomí. Velmi
rozhořčené příspěvky tehdy vyzývaly
k bojkotu těchto vlaků.
Od té doby (možná právě kvůli onomu
zápornému ohlasu, ale možná také čistě
náhodou) přestaly na této stránce
s tvorbou pro BVE. Podle mého mínění to
však žádná velká škoda není, protože
vlaky bohužel za moc nestály.
Nicméně stránka se dál věnuje tvorbě
např. pro MTS, tam můžeme najít
aktualizace i z letošního roku.
Svět BVE
8
březen 2006
Paul's Australian BVE FAN Site
lokomotiv a 12 jednoduchých objektů
pro nádraží. V sekci „V přípravě“ již
několik let hnijí informace o chystané
fiktivní (!) trati Gijzelberg -> Bergijk,
náhledy ovšem chybí.
Na tři roky provozu poněkud málo,
nemyslíte?
BVE Startseite
URL:
http://bve_fan.tripod.com/bvefan/index.
html
Poslední aktualizace: únor 2002
Kdo má rád tratě s parní lokomotivou a
v BVE se již nějaký ten čas pohybuje,
pamatuje si možná na trať RichmondKurrajong nebo Camden Route, která
se jela s lokomotivou 30class. Když
pominu anglickou verzi Train Editoru, nic
víc už stránka fanouškům BVE bohužel
nenabídla.
URL:
http://mitglied.lycos.de/bahnhobbyseite
n/BVE/BVE_Startseite.htm
Poslední aktualizace: září 2004
Je vám tato stránka povědomá? Měla by
být,
psali
jsme
o
ní
v rubrice
„Surfujeme“ v čísle 1/2006. V souvislosti
s ní, jsem psal o kvalitních, fiktivních
tramvajových tratí 1,3 a 4, které jsou
zde ke stažení. Bohužel to však vypadá,
že se dalších aktualizací či nových tratí
nedočkáme. Ostatně, když se podíváme
na seznam novinek, najdeme tam pouze
aktualizace všech tří tratí od července do
září 2004. Tato německá stránka nemá
ani sekci „Projekty“, takže nás buď
tvůrce v budoucnosti něčím překvapí, ale
pravděpodobnější je, že stránka je již
„kaput“.
Belgian BVE Website
URL:
http://users.skynet.be/fa321706/Home.
htm
Poslední aktualizace: duben 2005
BVE addons
Poněkud komický „účastník“ našeho
výběru. Na titulní stránce najdete
„oslňující“ informaci ve třech jazycích o
tom, že stránka existuje již 3 roky,
ovšem podívejme se, co za tu dobu
nabídla: tak tedy stále stejný nápis „At
this moment there are no routes
available“
(„V
tuto
chvíli
nejsou
k dispozici žádné tratě“) v sekci tratí, 1
motorový vlak, pro stavitele tratí 2
(statické) objekty vagónů a 2 objekty
Svět BVE
9
březen 2006
URL: http://bve.acromedia.de/
Poslední aktualizace: 2001
v BVE, ale i Microsoft Train Simulatoru
nebo Trainzu! Po nějaké době provozu se
ovšem na více jak rok odmlčela. Poté se
objevila na stejné adrese nečekaně
zpráva, že je stránka „back“ a bude brzy
zprovozněna. Uběhl zhruba další rok a
hláška se změnila na jakési sdělení ve
stylu „Já vím, že je to již rok, ale bůhví,
kdy to zprovozním“. Tato hláška tam již
opět nějakou dobu „trůní“ a je jen
otázkou času, kdy ji nahradí jiná hláška
nebo
kdy
stránka
nadobro
zmizí
v propadlišti děj … pardon, BVE.
Osobně bych si tipnul, že za dobu
nečinnosti
autorů
(ohledně
jejich
stránek) se změnila spousta věcí a není
v jejich moci reflektovat na všechny
novinky, které se mezitím udály. A že
jich nebylo málo.
O téhle stránce se občas mluvilo více než
bylo dle mého soudu zdrávo. Jak to
myslím? Mnohokrát mi do mailu nebo do
Návštěvní knihy přišel dotaz typu „Kde
najdu nějakou vysokorychlostní trať či
vlak?“. Mj. jsem tedy tazatele odkazoval
i na tuto stránku, čímž se autorovi, který
je dnes už bůhví kde, jistě citelně zvýšil
návštěvnost.
Nicméně jsem vždy dotyčného tazatele
upozornil i na primitivnost tratě, kde se
sice můžete prohánět s jednotkou ICE až
300 km/h, ale v podstatě na „kolejích
položených na zeleném koberci“. Ti
z vás, co projeli už více japonských tratí,
jistě ví, o čem píši. Na této trati je totiž
minimum objektů a ICE vlaky, které se
zde
nabízí
ke
stažení,
vzhledem
k letopočtu vzniku ani netuší, že existuje
nějaký „full-cab“ panel nebo dokonce
BVE 4.x.
BVE Mexxi pages
URL: http://bvesimulator.wz.cz/
Poslední aktualizace: ???
Tuhle stránku určitě zná nejeden český
uživatel. Ve své době způsobila –
troufám si říci - rozporuplné pocity. U
některých návštěvníků vyvolala nadšení
a očekávání slibované trasy pražského
metra »C«, o níž zmínka nakonec po
různých výmluvách typu „jsem mimo
republiku …“ úplně zmizela. Některé
návštěvníky
popudila
samozvaná
nabídka
downloadů
tratí
společně
s vlaky, což sice někteří začátečníci
uvítali, ale o legálnosti řeč být nemůže.
V současnosti stránka nabízí verzi BVE
2.5 (!), 5 tratí včetně vlaků a 3
samostatné vlaky.
Crotrainz
URL: http://www.crotrainz.com/
Poslední aktualizace: „kdo ví?“
To je pro tentokrát vše, další ve své
době známé tratě, si představíme příště.
Kdo by kdysi neznal Crotraiz! Byla to
studnice vědění ohledně novinek nejen
Svět BVE
[x]
10
březen 2006
Surfujeme: Stránky, které byste měli znát
Vince Black
Poté co Němec Martin Finken ukončil svou práci pro BVE, se stala stěžejní
stránkou německých fanoušků stránka dalšího, dobře známého tvůrce Petera
Schötze, kde mj. můžeme najít i některé Martinovy dřívější práce.
Ve druhé části si představíme stránku s několika britskými tratěmi a vlaky.
Sympatický je zde fakt, že si můžete
tratě stáhnout i s vlaky, které jsou pro ní
potřeba a naopak – vlaky i s tratěmi, pro
které jsou určeny.
Za návštěvu určitě stojí sekce Projects,
tedy sekce, kde můžete nahlédnout do
kuchyně
tohoto
nadaného
tvůrce.
Uvidíte, že se chystá mj. trať Berlínské
nadzemky S-Bahn pro BVE 4.x (ukázky
ze stavby jsou doplněny pro lepší
posouzení reálnými fotografiemi) nebo si
můžete detailně prohlédnout některé
z objektů z Peterovi „dílny“.
Stránka Petera Schötze
URL: http://www.bve-berlin.de/
Pokud se děsíte němčiny, pak zbytečně.
Stránky laděné pouze do odstínů zelené,
jsou, dá se říci, anglicko-německé.
Nejčastější odkazy jsou anglicky, některá
tlačítka pak jen německy, ale vše je
příjemně přehledné a pochopitelné. Pro
vyvolání svislé nabídky stačí vždy najet
kurzorem
myši
na
některé
z vodorovných tlačítek a menu se objeví
pod příslušným tlačítkem automaticky.
Menu BVE.
První menu z leva obsahuje odkaz na
sekci novinek, vlaků či tratí ke stažení,
volné objekty pro tvůrce tratí, informace
o projektech, ukázková videa a základní
tipy a rady. Novinky se ovšem netýkají
jen samotné stránky, ale i novinek ze
světa BVE vůbec. Sekce, ve kterých si
můžete stáhnout tratě či vlaky mají
podobný design, na jaký jste byli možná
zvyklí ze stránek Martina Finkena.
Nechybí zde náhled, tlačítko pro stažení
včetně
uvedení
velikosti
souboru,
symboly označující např. fotorealistickou
kabinu
či
animace
prvků
řídícího
stanoviště.
Berliner S-Bahn
Objekt motorové jednotky BR 175
Pokud se už nemůžete dočkat, pak
doporučuji stáhnout si video (bez zvuku)
z chystané trati S-Bahn (najdete jej ve
spodní části menu), je to opravdu pěkné.
Svět BVE
11
březen 2006
Co budou hotové trati říkat vaše grafické
komponenty, je ovšem druhá věc.
Ostatní sekce.
Pod Links se nachází odkazy rozdělené
na ty, které se týkají BVE stránek a na
odkazy
na
stránky
se
železniční
tématikou.
Sekce
Foren
obsahuje
odkazy na několik diskusních fór,
v Gästebuch můžete přispět pár řádky
do zdejší návštěvní knihy a nakonec
nezbytné Impressum obsahuje krátkou
informaci o autorovi a kontakt na něj.
V sekci Trains (Vlaky) najdete celkem 5
vlaků (opět s náhledy a označením
verze) od různých autorů, všechny pro
BVE 2.x. Jejich kvalita je různorodá,
ostatně posuďte sami:
Stránka trati Richwell Network
LT/LU 1996 Tube Stock
URL: http://www.bveroutes-trains.co.uk/
Stránka s poměrně výstižným názvem,
provedená
v červeno-žluto-bílé
kombinaci
však
neobsahuje
pouze
nedávno uvedeno trať Richwell Network,
ale i další, tratě. K tomu se hned
dostaneme
–
začneme
postupně
s jednotlivými sekcemi.
'Royal Mail' Class 325
Home a News snad netřeba nějak
podobně rozebírat, pojďme rovnou na
Routes, tedy tratě. Jak už jsem
předeslal, kromě zmíněné Richwell
Network se na této stránce nachází
připravované tratě East Lancashire
(náhledy
zatím
bohužel
nejsou
k dispozici), Jubilee line extension (trať
Londýnského metra), z těch hotových
pak Northern Heights a Mill Hill East.
Sekce Misc (tedy Miscellaneous, český
různé) by se spíše měla jmenovat
„Objects“ (Objekty); najdeme zde totiž
několik objektů, které jsou volně
k použití.
Zbývá se zmínit o sekcích About, Link a
Coding Guide. První z nich obsahuje
samozřejmě odkazy, seznamu odkazů by
ovšem neškodil náhled nebo alespoň
banner dané stránky, rovněž kombinace
hnědé na tmavě červené není z hlediska
čitelnosti zrovna vhodná. Přeskočím
sekci About (O nás …) a zmíním se ještě
o Coding Guide. Jde o část zaměřenou
na příkazy pro tvorbu tratě, resp. O
popis některých změn ve tvorbě pro
verzi BVE 4.x
[x]
Každá trať má svou vlastní stránku
s popisem, několika náhledy a odkazy na
příslušné instalační soubory. Odskok na
takovou stránku se provádí kliknutím na
náhled dané trati, opatřený vždy
symbolem verze BVE (2.x, 4.x).
Svět BVE
12
březen 2006
T
Tiip
py
ya
a rra
ad
dy
y:: JJa
ak
kn
na
a JJap
po
on
nssk
ké
é ssttrrá
án
nk
ky
y
Vince Black
Že BVE pochází z Japonska ví asi každý uživatel tohoto simulátoru. Nikoho tedy
nejspíš nepřekvapí, že nejvíce tratí a vlaků pochází právě z této země. Co ale
někoho může překvapit, je fakt, že je ještě spousta „materiálu“ neobjeveného.
Proč? Zkusili jste někdy na japonských stránkách hledat něco ke stažení? Ano?
Vzdali jste to, protože jste se tam nevyznali? Dobře, pokusíme se vám tedy
napovědět jak na to.
„Rozsypaný čaj“
Asi jste se s tím už také setkali. Našli
jste odkaz na nějakou japonskou
stránku, kde prý je „super“ trať. Nebo
jste na ní narazili náhodou. Nebo jste
sice stáhli dle návodu soubory s tratí,
popř. předepsaný vlak, ale najednou jste
si všimli odkazů na další tratě. Jenže jak
v té „změti“ najít to, co máte stáhnout?
Setkal jsem se už s několika lidmi, které
tohle „pátrání“ vyloženě baví a jsou rádi,
když se jim podaří nějakou šikovnou trať
ulovit. Že je stále co lovit, o tom svědčí
jeden fakt: k únoru 2006 jsem znal 127
japonských tratí. Pak jsem náhodou
narazil na jistou stránku se seznamem
tratí a v době psaní tohoto článku jsem
našel okolo 50 (!) dalších tratí, o vlacích
nemluvě. V pralese japonských znaků se
tedy pravděpodobně stále skrývá mnoho
neobjeveného a my si nyní popíšeme,
jak si „pátrání“ trochu usnadnit.
Nutno předem konstatovat že japonské
stránky patří k těm nejnepřehlednějším a
nejhorším, co se orientace a designu
týče. Obsahují množství (pro vás)
nepotřebných
informací,
odkazů,
křiklavých
reklam,
jsou
barevně
přeplácané
a stejně nevkusné jako
výzdoba čínských restaurací. Ale my trať
chceme, tak co s tím?
Svět BVE
Překladače
Dejme tomu, že alespoň částečně umíte
anglicky. Pak jsou překladače, pomocí
nichž si japonskou stránku lze přeložit do
„civilizovanější“
angličtiny,
jedna
z nejlepších možností. Výsledek ale není
13
březen 2006
vždy stoprocentní, jak se dočtete dále.
Překladače mohou být buď internetové
servery nebo moduly v prohlížečích.
Povězme si nejprve o překladačích na
serverech. Existuje jich několik, záleží
na tom, kterému kdo dává přednost.
Jedním z nich je např. známý server
AltaVista – Babel Fish Translation
(http://babelfish.altavista.com/)
Ve větší, spodní části si pak můžete
prohlédnout obsah přeložených stránek.
Bohužel,
ne vždy se podaří stránky
přeložit, někdy vám překladač ohlásí
chybu (je proto vždy lépe vyzkoušet více
překladačů), někdy zůstanou části textů
nepřeložené a dost často se také stává,
že soubory nejdou z přeložené stránky
stáhnout – v takovém případě je nutno
uchovat
si
původní
stránku
a
požadovaný odkaz si prostě „odpočítat“
dle přeložené stránky a soubor stáhnout
ze stránky původní.
Právě na jeho příkladu si ukážeme, jak
přeložit stránku do angličtiny:
1. zkopírujte si adresu (URL) japonské
stránky z adresního řádku
2. spusťte stránku překladače. Do řádky
„Translate a Web page“ (Přeložit
webovou stránku) vložte ze schránky
japonskou URL (např.):
Některé prohlížeče mají již překladače
zabudované,
např.
pod
nabídkou
„Služby“. Jedním u nich je i nadstavba
Internet Exploreru (IE), zvaná Maxthon.
3. Vyberte překlad („Select from and to
language“) – zdrojový jazyk a cílový
jazyk,
v našem
případě
tedy
„Japanese to English“:
Jeho použití je bezplatné, můžete si jej
stáhnout např. na domovské stránce
nebo
na
http://www.maxthon.com/
známém českém serveru Slunečnice
(http://www.slunecnice.cz/). Oproti IE
(verzí 6.0 a starší) má spoustu výhod,
např. systém záložek nebo právě
zmíněný zabudovaný překladač.
Předpokládejme tedy, že již Maxthon
používáte a zobrazili jste si v něm
japonskou stránku, kterou byste si rádi
přeložili.
Z horního
menu
zvolte
4. Stiskněte tlačítko „Translate“. Měli
byste se dostat na stránku, kde horní
část (rámec) bude vyhrazena pro
překladač. Najdete tam informaci, že
se jedná o přeloženou stránku a
odkaz
pro
zobrazení
přeložené
stránky v původním jazyce. Pokud
jsou samozřejmě textové odkazy na
stránce umístěny jako obrázky,
zůstanou pochopitelně nezměněné:
Svět BVE
14
březen 2006
„Nástroje“, poté „Překlady & služby“ a
vyberte požadovaný překlad:
zůstávají nezměněna. Jeden
úvodního menu za všechny:
A to je vše. Na rozdíl od serverů
s překladači zde většinou není horní
okno překladače, a co se mých
zkušeností
týče,
je
tento
způsob
překladu mnohem spolehlivější, než u
výše zmíněného AltaVista – Babel Fish
Translation.
Tady je to myslím naprosto jasné. Další
z možností je najet na každý z odkazů
kurzorem myši. Pokud máte zapnuto
zobrazení stavového řádku (např. v IE
6.0 vybrat z horního menu „Zobrazit“ a
poté
zaškrtnout
„Stavový
řádek“),
můžete si v něm přečíst adresu (URL)
odkazu. Př.:
příklad
Pro posouzení:
Najeli jsme kurzorem na první odkaz
před překladem
Ve stavovém řádku vidíme, že odkaz
vede na BVE stránku
Důležité je totiž uvědomit si, že většina
japonských stránek, na kterých se
(reálné) tratě BVE nalézají, neobsahuje
pouze soubory pro danou trať či vlak, ale
většinou i stránky věnované skutečné
trati, včetně fotogalerie, jízdních řádů,
mapek a on-line prodeje suvenýrů. O
spoustě reklam a odkazů na partnerské
stránky ani nemluvě (proto také ty
spousty odkazů).
po překladu
Hledání v japonských stránkách tedy
není žádná procházka růžovou zahradou,
ale mnohdy mravenčí detektivní práce.
Tratě někdy za to ani nestojí, ale když se
podaří objevit nějakou „perlu“, je
„pátračova“ radost zajisté dvojnásobná.
[x]
Další způsoby
Jednou z možností je prohledat pozorně
stránku pohledem. Já, vím, zdá se to
směšné, ale vězte že BVE odkazy
nebývají v drtivé většině „zašifrovány“
do japonských znaků a písmena „BVE“
Svět BVE
15
březen 2006
N
Na
ašše
e lliissttá
árrn
na
a
Vince Black
Dotazy do listárny můžete psát na adresu [email protected]. Příspěvky jsou
gramaticky upravovány.
Můžete mi prosím poradit, co
znamená chybové hlášení „Run-time
Erorr ´9´“? Po této hlášce se
rozšteluje celý monitor a ani poté
trať nejde spustit!
Hurries
Kliknete na něj a stáhněte soubor
bve2.6.3en.zip.
4.x: postup je téměř totožný, po kliknutí
na odkaz "Download" v levém modrém
menu sjeďte na spodek stránky v rámci
napravo
a
najděte
odkaz
bve4.2.1947.25355.zip. Kliknutím na
něj by mělo začít stahování vlastního
souboru. POZOR! Pro běh BVE 4.x je
nutný mít nainstalován Framework od
Microsoftu (cca 23 MB, odkaz začínající
"Microsoft ..."), je to ten nad zmíněným
zip souborem a také základní trať
Uchibo, kterou stáhnete rovněž ze
stejného místa, poslední odkaz na
stránce (uchibo10.zip)
(Předpokládám že jde o verzi 2.x) Jestli
se nepletu, znamená to velké množství
chybějících objektů. Stává se to v
případech, kdy je v souboru trasy
definována jiná složka s objekty než ta,
ve které objekty ve skutečnosti jsou
nebo složka s objekty prostě chybí.
To, že to „rozšteluje“ celou obrazovku, je
bohužel vada BVE, protože po chybě se
už
simulátor
neumí
přepnout
z
používaného rozlišení 640x480 do toho,
které používáte (tedy předpokládám, že
minimálně 800x600).
Stáhl jsem si nové číslo časopisu
„Svět BVE“ (2/2006, pozn. Red.) a
Acrobat Reader mi ho nechce
přečíst. Pochybuji, že by byla chyba
na vaší straně, asi bych ho měl
aktualizovat nebo stáhnout novou
verzi, ale přesto se zeptám: Je tohle
číslo funkční?
MCDaveG
Prosím
Vás,
poraďte
mi,
jak
stáhnout BVE, mně to moc nejde, ten
odkaz je někam „do pryč“ a ani tam
není položka "Download BVE" Děkuji
předem za odpověď.
Mgr. Luboš Mičunek
Vždy
je
lepší
mít
nainstalovánu
nejnovější verzi. Pro časopis doporučuji
verzi 7.0 nebo vyšší, stáhnou ji lze buď
na
domovské
adrese
http://www.adobe.com/products/acrobat
/readermain.html nebo na české stránce
http://www.slunecnice.cz/product/Acrob
at-Reader/download.html.
Nevím teď jakou verzi máte na mysli ...
pokusím se tedy odpovědět ohledně
obou verzí:
Na
oficiální
stránce
najdete
2
http://mackoy.cool.ne.jp/
ikony - tmavě modrou pro BVE 2.x
(podtitulek "version 2") a světle modrou
pro
4.x.
("version
4")
Asi to zní trapně, ale kde bych našel
odkaz na stáhnutí traťě „Linie 10“ s
tramvají „Tram T3 Tatra“ na stránce
http://bve-train.de?
NO HITS
2.x: kliknete na ikonu, a poté na
obrázek pod nápisem "Get" v levé části
obrazovky. Poté v modrém menu v levé
části kliknete na odkaz "Download". V
pravé části je pod anglickou vlajkou a
nápisem "English" tlačítko „Download“.
Nemusíte se cítit trapně, je to moje
chyba, omlouvám se (zapomněl jsem
uvést nové URL), trať (včetně tramvají)
byla přesunuta sem: http://www.bveberlin.de/html/download_tram.htm
[x]
Svět BVE
16
březen 2006
P
Prrv
Přřiip
prra
av
vu
ujje
e sse
e:: „P
vn
níí ssllo
ov
ve
en
nssk
ká
á ttrra
aťť??
Vince Black
Jak sami dobře víte, je několik zemí kde se to tratěmi jen hemží. Je také několik
zemí, které mají tratí jen pár nebo dokonce jen jednu. Co víte stoprocentně, je
že ani u nás v Čechách ani na Slovensku zatím žádná trať neexistuje. A právě
poslední zmíněný fakt by se mohl časem změnit, díky (troufám si napsat)
nadšenému tvůrci objektů a potažmo staviteli tratí, jménem Jano. My všichni
doufáme, že ve svém nadšení vydrží (proto ten otazník v nadpisu).
Ještě donedávna byl tento slovenský
fanoušek BVE v kontaktu se mnou nebo
s kolegou Gyzmou výhradně přes e-mail.
Začátkem února t.r. však zprovoznil
svou
vlastní
stránku
http://johnybve.szm.sk/,
kde
najdete
ukázku
několika velice zdařilých objektů.
[x]
reklama
BVE in Central Florida
(http://home.cfl.rr.com/bvefl/download.
html)
Americké vlaky, objekty, zajímavosti pro
BVE
Svět BVE
17
březen 2006
Z
Je
Za
am
my
yššlle
en
níí:: „J
ed
dn
no
od
du
ucch
ho
osstt jja
ap
po
on
nssk
ký
ýcch
h ttrra
attíí
Vince Black
Původně jsem chtěl tento článek nazvat „Japonská primitivnost“, ale pak jsem
si řekl, že by si to nějaký japonolog mohl špatně vysvětlit a urazit se. Zvolil
jsem tedy umírněnější název, i když se v žádném případě nechci Japonců
dotknout. Chci se jen zamyslet nad více jak 30 „novými“ tratěmi, které jsem
v minulých dnech postahoval a vyzkoušel pro Tabulku tratí na mé stránce
(http://www.vince-black-bve.com/Czech/route_table/japan.htm)
Vyřešilo to nicméně odpověď na otázku,
kterou jsem si v duchu kladl, když jsem
seznam poprvé procházel – a to, jak je
možné, že existuje tolik tras, o kterých
se nikdy žádná zmínka na nějakém
diskusním fóru nebo stránce informující o
novinkách, nevyskytla. A odpověď je
nasnadě. Drtivá většina tratí byla natolik
primitivní, že pokud je někdo náhodou
objevil, nestálo mu to ani za zmínku.
Nakonec zde uvedené obrázky mluví za
vše.
Uvozovky v případě termínu »Novými“
v úvodníku
byly
použity
z jednoho
prostého důvodu. Před časem jsem při
prohledávání internetu náhodou objevil
stránku se seznamem japonských tratí
(http://members.jcom.home.ne.jp/kashi
warailwayforum/bve2/). Zjistil jsem, že
spoustu tras vůbec neznám, objevil jsem
dokonce i některé trasy, u kterých mi
chyběl v mé Tabulce tratí odkaz.
S nadšením jsem se tedy vrhnul do
stahování a zkoušení. Po několika dnech
nadšení vystřídalo zklamání, roztrpčení,
které nakonec přešlo v odevzdanost
z nudy a šedě tratí, které byly jedny jako
druhé.
Nejhorší na tom testování bylo počítání
stanic a doby jízdy (opět pro mou
tabulku). Přestože jedinými objekty na
těchto tratích byly nástupiště, sloupy,
koleje a sem tam nějaký ten kopec nebo
most, našly se i tratě (např. Haneda
Express line), které měly téměř 70 stanic
a jízda zabrala dlouhých 205 minut!!
Neumím si představit nikoho, kdo by u
takové tratě strávil tři a půl hodiny …
Říkám si, že tyhle tratě jsou většinou
dílem hodně mladých nadšenců, kteří
možná „položí“ koleje na nádražích dle
skutečnosti, možná jim odpovídají i
Svět BVE
18
březen 2006
zatáčky, ale dá se přesto mluvit o reálné
trati?
Na
jednu
stranu
takovéto
začátečnické
nadšení
chápu,
ale
vystavovat to na internetu? Ještě bych
akceptoval, že by taková trať byla
umístěna na nějaké osobní stránce
„stavitele“ s textem ve smyslu „to je jen
taková moje zkouška postavit trať
v BVE“. Co je ovšem zarážející, je fakt,
že většina výše zmíněných tratí je na
oficiálních
stránkách
různých
železničních společností, resp. tratí.
Jeli byste po jednokolejné trati, nikde
nic, jen sem tam nějaké zatáčka nebo
železniční přejezd, ovšem bez připojené
silnice.
Nakonec byste dojeli do cílové stanice
Svoboda nad Úpou. Nad nádražím je po
pravé straně ve směru příjezdu kopec,
ten byste tam možná v podobě nějaké
zelené nakloněné roviny našli taky.
Nádraží jako by z oka vypadlo tomu, ze
kterého jste vyjeli, jen kolejí by bylo
méně.
Představte si podobnou situaci u nás.
Existovala by stránka trati Trutnov –
Svoboda nad Úpou, kterou spravuje
soukromá společnost Viamont. Kromě
informací o společnosti, fotografií z tratě,
mapy a různých kontaktů, by na stránce
byl rovněž odkaz „BVE“. Po kliknutí na
tento odkaz by se objevila stránka ke
stažení tratě.
Po instalaci a spuštění simulátoru byste
se ocitli ve stanici Trutnov. Nalevo i
napravo od vás koleje, nástupiště,
ovšem staniční budova a další objekty
domů v okolích nikde. O stromech ani
nemluvě. Vyrazili byste směrem na
Mladé Buky a Svobodu.
Opravdu byste o takovou trať stáli?
Svět BVE
A to mě přivádí k závěrečné myšlence.
Je pravda, že si čeští fanoušci BVE
stěžují na to, že není zatím žádná česká
trať. Ovšem než takovéto „rádoby
reálné“ tratě snad raději nic. Doufejme,
že se jednou dočkáme kvalitní české
tratě, při jejímž hraní se budete cítit jako
v reálu a ne jako trpaslík v lokomotivě
dětského vláčku, který jezdí na zeleném
koberci někde v obýváku.
[x]
19
březen 2006
P
Ta
Pu
uttu
ujje
em
me
eo
ob
brra
azze
em
m:: „T
aiip
pe
eii B
Bllu
ue
eL
Liin
ne
e
První trať v tchajwanském hlavním městě vznikla zprvu pro BVE 2x. Později byla
tato velmi pěkně provedená trasa „modré“ linky tamějšího metra aktualizována
i pro „čtyřkovou“ verzi a vy si ji můžete s námi nyní ve 14 obrazech projet.
Svět BVE
20
březen 2006
P
Ta
Pu
uttu
ujje
em
me
eo
ob
brra
azze
em
m:: „T
aiip
pe
eii B
Bllu
ue
eL
Liin
ne
e
Svět BVE
21
březen 2006
O
HS
Ok
kn
no
ok
ke
ek
ko
on
nk
ku
urre
en
nccii:: „H
SL
L--Z
Zu
uiid
dC
Co
occk
kp
piitt a
aS
SS
ST
T
Vince Black
Že simulátory nemusí být výsadou jen anglicky mluvících zemí, svědčí
následující dva produkty, které vám dnes v článku představím. Jde o velmi
specifické simulátory, první se týká pouze vysokorychlostního vlaku a pochází
z Holandska, ve druhém se zase můžete projet příměstskou elektrickou
jednotkou ve Švédsku.
HSL-Zuid Cockpit
Jak jste asi správně odtušili od slova
„cockpit“, jde o simulaci z pohledu
strojvedoucího
v kabině
rychlovlaku.
Instalační soubor můžete nalézt na
domovské
stránce
(v
holandštině)
http://www.hslzuid.nl/hsl/info/HSLZuid_spel/index.jsp, link se nachází ve
spodní části obrazovky. Stránky mají sice
i svou anglickou verzi (odkaz „English“
v pravém horním rohu, tam ale link ke
stažení souboru nenajdete).
Instalační soubor ve formátu zip má
velikost 45 MB, na pevném disku pak
simulátor
zabere kolem 120 MB.
Příjemnou skutečností je, že se nemusí
instalovat, stačí pouze zip soubor rozbalit
do nové složky a spustit exe soubor.
Paříží (např. cesta tratí Amsterdam-Paříž
by měla dle autorů stránek trvat tři
hodiny).
Ponechme
ale
stranou
plány
do
budoucna a vrhněme se na samotný
simulátor. Po hardwarové stránce není
vůbec náročný. Jak píše Pampalini na
své stránce (http://trainsim.igames.cz/),
běhal mu plynule i na Pentiu 233 MHz.
Po spuštění exe souboru se před námi
objeví nápis v holandštině, který
v podstatě říká „vítejte ve vlaku“.
Ocitáme se sice v kabině, ale nejprve za
sedadlem strojvedoucího. Souprava stojí
v kryté,
prosklené
nádražní
hale.
Nástupiště je vytvořeno celkem obstojně
(po nástupišti se dokonce pohybují
lidé!), kvalita textur, zejména kolejí, sice
kvalit Microsoft Train Simulatoru (MTS),
BVE nebo Trainzu nedosahuje, nicméně
za prosklenou boční stěnou nádražní haly
vidíme již mnohem kvalitněji provedené
textury městských domů, srovnatelné se
zmíněnými
simulátory.
Nechybí
eskalátory, ani soupravy stojící na
vedlejších kolejích.
Samotný simulátor se ovládá pouze
pohybem myši – při prvním pohybu se
„posadíte“ do sedadla strojvůdce, pak už
přístrojovou desku téměř nevidíte, ale o
to máte lepší rozhled. Řízení vlaku je
přímo primitivní – pohybem myši
O co tedy jde? Ocitáte se v supermoderní
kabině rychlovlaku typu německých ICE
nebo francouzských TGV.. Bohužel jsem
se nikde nedozvěděl, jde-li o fiktivní
nebo
skutečnou
soupravu.
Pravděpodobnější je však první možnost,
protože jak se
můžeme dočíst
v domovské stránce, jde o simulaci tratě
v nedaleké budoucnosti, tedy v roce
2007, kdy by se Holandsko mělo připojit
k evropské železniční síti rychlovlaků.
Tehdy by měly vlaky jedoucí maximální
rychlostí 300 km/h spojit Amsterdam
s Rotterdamem, Antverpami, Bruselem a
Svět BVE
22
březen 2006
směrem k sobě přidáváte rychlost,
opačným pohybem brzdíte. Pokud hnete
myší doleva nebo doprava, „díváte“ se
příslušným směrem. Zrychlení závisí na
tom, jak moc posouváte myš směrem
k sobě, což mi brzy bylo poněkud na
obtíž (jak správně podotkl Pampalini ve
svém odstavci ohledně HSL, potřebujete
dlouhý stůl). Brzdění je ovšem citlivější.
Opět přitahuji myš k sobě. Jedeme 75
km/h, ale stále ještě jsou auta na silnici
rychlejší. Objevuje se opět nějaký nápis
v holandštině, kterému příliš nerozumím,
takže se ani nevzrušuji a jedu si klidně
dál.
Míjíme
se
s podobnou
soupravou
v protisměru, nalevo se nachází letiště.
Silnice již teď vede těsně podél tratě.
Objevuje se další nápis a já rozeznám
slovo „langzaam“. Protože vím, že
podobně
znějící
slovo
znamená
v němčině „pomalu“ a „U“ na začátku
věty bude něco jako anglické „You“, tedy
„Vy“, dedukuji z toho, že mi simulátor
oznamuje jinými slovy že „jedu jako
šnek“ a ještě více přidávám.
A opravdu, když zrychlím až na 155
km/h, hláška o pomalé rychlosti mizí.
V horní části obrazovky je umístěna
vodorovná čára, po které se během jízdy
posouvá ikonka vagónku, díky čemuž
vidíte jakou vzdálenost jste již urazili a
kolik vám zbývá do cíle (trať není příliš
dlouhá). V pravém horním rohu se
v kruhu nachází dva číselné údaje –
první je aktuální rychlost, údaj pod ním
značí maximální rychlost v daném úseku.
Pokud máte zrychlit nebo zpomalit, údaj
o rychlostním limitu se změní a začne
blikat.
Jak už jsem předeslal, abych více
zrychlil, musím hodně často přitahovat
myš směrem k sobě, při výjezdu
z nádražní haly jsem totiž měl na
digitálním rychloměru pouhých 15 km/h!
Přidávám tedy rychlost a dívám se
nalevo i napravo. Musím dát pozor na
pohyb myši do stran protože když
náhodou posunu myš trochu od sebe,
vlak začne rychle brzdit.
Přejíždíme řeku, za řekou se tyčí vysoké
sloupy
s bílými
vrtulemi
větrné
elektrárny,
nechybí
ani
typické
holandské mlýny. Opět přibývá domů, na
obloze s bílo-šedými, sluncem ozářenými
mraky, letí balón, prostě pohoda.
Ozývá se pípání, spodní údaj o
maximální rychlosti bliká na hodnotě 250
km/h.
Konečně jsem venku z haly. Objektů
kolem tratě mnoho není, ovšem na
druhou stranu oceňuji přistávací letadlo
nebo auta jedoucí po silnici. Mezi silnicí
po pravé straně a kolejemi teče potok,
vlevo vidím obrovské výškové budovy.
Skoro mě při pohledu na přistávající
letadlo
poblíž
oněch
mrakodrapů
napadlo, nepůjde-li o nějaký hodně
černý vtip autorů s navedením letadla do
některého z věžáků.
Svět BVE
23
březen 2006
Brzy totiž vjíždím do velmi slušně
provedeného tunelu, kde je pěkně
uděláno osvětlení stěn.
Za tunelem se opět můžu vrátit na
původních 300 km/h. Říkám si kdo má
rád rychlou jízdu, určitě si to užije.
A je tu hláška o blížící se konečné
stanici, čemuž ostatně nasvědčují i
přibývající mrakodrapy. Několikrát se
snižuje maximální rychlost, a to už
vjíždím do nádražní haly podobné té, ze
které jsem vyjel. Zastavuji, tečka,
konec. Mohu teď buď stisknout ESCAPE
pro ukončení simulátoru nebo pohnout
myší a ocitnout se znovu „na startu“.
stránce simulátoru (švédsky a anglicky)
http://www.it.uu.se/research/project/sst/
máte na výběr buď z instalace v podobě
exe nebo zip souboru. Instalační soubory
jsou poněkud větší – 158, resp. 164 MB.
Na disku vám poté tento simulátor uzme
kolem 400 MB. Zip soubor stačí rozbalit
do nové složky, exe soubor to udělá za
vás. V cílové složce se nachází 4
dávkové soubory (spouštěcí soubory
s příponou .bat, které vykonají několik
příkazů nutných pro spuštění simulátoru
najednou).
Po spuštění některého z nich se objeví
černé „DOSovské“ okno, kde se vypisují
informace o natahování různých textur a
zvukových souborů. Po chvíli se objeví
úvodní obrazovka s grafem přípravy
souborů ve spodní části (obdobně jako je
tomu třeba v MTS). Zde je nutno opět
připomenout fakt, že na starých PC se
s tímto simulátorem „nechytáte“. Např.
na PC s procesorem Intel Pentium III,
256 MB RAM a 32 MB grafickou kartou
všechny inicializace trvají řádově několik
minut, o hratelnosti ani nemluvím.
HSL-Zuid Cockpit je celkem příjemné
zpestření několika minut večera. Zvuky
sice nejsou nikterak výrazné, ale na to,
že jde „jen“ o simulaci rychlovlaku
z jedné stanice do druhé, je však
proveden velice dobře. Ostatně o autech
jedoucích po silnici, pohybujících se
cestujících na nádraží nebo přistávajícím
letadle jsem se již zmínil. Co se ovládání
a grafiky týče, blíží se tento simulátor
MTS a Trainzu a ovládáním je někde
mezi nimi. Určitě by mu neškodilo
„složitější“ ovládání, delší trať nebo více
tratí, popř. více vlaků.
Zdali se ještě dále bude „HSL“ vyvíjet,
nevím, ale pokud ano, rád si s ním ještě
někdy zpestřím večer.
SST – Simulator för spårburen trafik
Zkouším tedy SST na rychlejším počítači.
Ještě předtím chci prohledat složky
simulátoru a podívat se po nějakém
návodu. Po zevrubné prohlídce jsem
kromě textového souboru s nezbytnými
informacemi ohledně copyrightu našel
pouze
slibně
znějící
složku
DOC
s jakýmsi
souborem
„cpunit_howto“,
tedy něco „jak na to“, ale zde je jen
nějaký výpis funkcí, nejspíš v jazyce
C++. Pak jsem ještě v jedné složce našel
jakýsi textový soubor README, kde je
pouze cosi o instalaci API (nevím co a
k čemu to je), přičemž se musí postupně
vlézt na tři různé internetové adresy.
Soubor znechuceně opouštím.
Jak jsem již předeslal v úvodním
odstavci pod nadpisem, jde o simulátor
ze Švédska. Tady je to ovšem na rozdíl
od
HSL
s instalací,
hardwarovou
náročností a se zabraným místem na
disku poněkud horší. Na domovské
Svět BVE
24
březen 2006
Jdu na samotné spuštění a vybírám první
z dávkových souborů. Opět se objevuje
ono černé „DOSovské“ okno s výpisem
různých hlášek, ovšem nutno říci, že
samotný výpis tentokrát trvá jen pár
sekund. Následuje jakýsi zvuk motoru,
úvodní obrazovka, graf, ovšem stále je
to na můj vkus pomalé. Ocitám se
v primitivní kabině, ale protože vůbec
netuším, jak se vlak ovládá, takže volím
metodu „pokus/omyl“.
Mačkám kurzorovou šipku nahoru a
držím ji. Během chvíle mám na
rychloměru 45 km/h a neustále se ozývá
nějaké pípání, patrně „živák“, ale nevím,
jak ho vypnout. Zkusil jsem zmáčknou
různé klávesy jako Insert, Home,
Delete apod. Když jsem zmáčkl PgDn,
vypadl jsem překvapivě ze simulátoru
úplně.
ale žádná funkce. Zkouším tedy číselnou
řadu a poté písmena. Při klávese P se
kabina najednou začne zvedat jako
vrtulník někam nad koleje. Zkouším
„vzlet“ zastavit, ale marně. Jsem stále
výše a nevím, kterou klávesou jsem ten
„let“ způsobil. Domečky na zemi již jsou
poměrně malé (později jsem však zjistil,
že jsem patrně zmáčkl něco jako
snímkování povrchu, protože se mi na
disku vytvořilo 94 souborů typu bmp o
velikosti cca 2,4 MB).
Zkouším další klávesy/písmena. Když
zmáčknu Z, stoupám kolmo nahoru,
klávesou A pak vlevo nahoru. K čemu to
proboha je?! Je to snad nějaká jednotka
zkombinovaná
s helikoptérou??
Představa, že znovu budu muset
simulátor ukončit a natáhnout znovu mě
zrovna netěší. Mačkám Insert, ale „v
oblacích“ nevím, jestli tahle klávesa má
nějakou funkci. Mačkám tedy PgDn a
jsem zase „venku“. Myslím, že tento
simulátor poletí brzy do koše …
Pouštím tedy simulátor znovu. Rozhodl
jsem se, že tentokrát nebudu zkoušet
jednotku rozjet, ale podívám se po
nějakém helpu nebo alespoň co které
klávesy
dělají.
Zkouším
postupně
klávesy F1 apod. Zjišťuji, že klávesami
F1, F2 a F3 volím buď plné zobrazení
textur nebo jen jakési bílé hrany nebo
ještě jakési podivné zjednodušení textur.
Opravdu nechápu k čemu je to dobré –
že by pomůcka pro budoucí „stavitele“
objektů? Klávesa F4 přepíná simulátor
mezi zobrazením na celou obrazovku
(implicitní) a zobrazením v klasickém
okně Windows.
Pokračuji ve zkoušení. Nedaří se mi
přepnout se do původního plného
zobrazení textur. Po stisku F5 se přede
mnou objevuje cosi jako obrys mé
kabiny (rozpoznávám stěrač), opět ale
nevím k čemu to je. Zkouším další
klávesy jako Backspace, ENTER apod.,
Svět BVE
Rozhodl jsem se vyzkoušet jiný dávkový
soubor, konkrétně druhý. Opět stejný
postup, stejná úvodní obrazovka, graf
atd. Ocitám se na jiné trati nebo alespoň
na jiné části tratě. Budu testovat klávesy
Insert apod. Vypadá to jako bych
přepínal
pohledy
dopředu/dozadu.
Klávesa Delete nedělá nic. Klávesou
Home se rozjíždím. Tedy alespoň si to
myslím. Spíše se posouvám po krocích
dopředu,
nicméně
rychloměr
stále
ukazuje nulu. Mačkám End, protože si
myslím, že bych mohl zabrzdit a myslím
si to dobře.
Zkouším PgUp a ocitám se na jiném
místě, opět se pohybuji oním šnečím
tempem. Kolem mě je prapodivná
krajina s texturou, která vypadá jako
šedá, zmačkaná, zmuchlaná deka. Vidím
25
březen 2006
kolem sebe stromy a keře, stromy
vypadají trochu jako v Trainzu. Myčkám
znovu PgUp, a jsem v podobné zatáčce.
Zjišťuji, že po každém stisku Insert
vždy jedu dopředu, což mě vyvrací
původní domněnku, že jde o přepínání
mezi pohledem dopředu a dozadu. Jde
patrně o to, že jsem pořád v té samé
jednotce, akorát vždy přeskočím na jinou
část tratě a klávesou Insert si pak volím
směr, kterým v daném úseku pojedu.
PgDn obcházím obloukem a zkouším
klávesy na numerické části. Nic. Mačkám
tedy znovu šipku nahoru. Pro zrychlování
stačí pouze jedenkrát stisknout, chci-li
jet rychleji, mačkám tuto klávesu znovu
atd. Nabírám rychlost a hle – trať i
krajina zde končí!
Mačkám Insert a jedu zpátky, tou
samou rychlostí jako předtím. Blíží se
malé nádražíčko. Pro brzdění použiji
šipku dolů. Vjíždím na dvojkolejnou trať.
Žádný zvuk výhybek. Vlastně jediným
zvukem je zde monotónní zvuk motoru a
houkačka, která se ozve po stisku
klávesy H. Animace je čím dál trhanější,
v podstatě „skáču“ od jednoho sloupu
k druhému.
primitivnější závory. Někde je místo
povrchu jen žluto-bílá barva, má to snad
být sníh? Vrcholem všeho bylo už
několikáté zmáčknutí PgUp, kdy jsem
najednou stál na místě, rychloměr přesto
ukazoval 73 km/h, ale začal jsem se
posouvat zleva doprava! To už bylo na
mě moc. Nakonec mačkám několikrát
Escape a jsem konečně z tohohle
příšerného simulátoru venku …
Takže závěr? Doufám, že jde jen o pokus
skupiny
studentů
vytvořit
vlakový
simulátor v C++. Kabina by tedy mohla
být jednoduchá, jen s nejnutnějšími
prvky. Každá textura jde zobrazit jako
skeleton, trať si lze prohlížet rovnou se
simulátoru. Zde tedy bude patrně
spojení simulátoru, pohledu z kabiny a
tzv. „viewer módu“, tedy prohlížecího
módu, jaký známe třeba z BVE 4.x. Pro
zjednodušení
projíždění
tratě
lze
jednotku umístit okamžitě na různá
místa na trati.
Co jiného si jinak myslet o simulátoru
s primitivní kabinou, absencí manuálu,
simulátoru, který i na PC s procesorem
Athlon XP 2200+, 1.8 GHz, 512 MB RAM
a grafické kartě nVidia GeoForce 64 MB
běhá velice trhaně, a přitom obsahuje
velmi malé procento textur oproti
některým náročnějším tratím v Microsoft
Train Simulatoru nebo BVE, které mi
však na tomtéž PC běží bez problémů?
Zkouším tedy pomocí výše zmíněných
kláves různé úseky simulátoru. Pořád je
to však stejná bída. Tentokrát mě už
PgDn „nevykopne“, ale podobně jako
PgUp přesune na jiný úsek. Ještě
pokouším jiné klávesy, jako třeba L,
jestli se tímto třeba nedají zapnout
světla. Nedají.
[x]
Přestalo mě to bavit. PgDn však
tentokrát simulátor ne a ne ukončit, jen
skáču po různých úsecích tratě. Zase
jsem před nějakým nádražím, tentokrát
je
nádraží
o
něco
větší.
Pár
jednoduchých
textur
domů,
ještě
Svět BVE
26
březen 2006