Svět BVE - Brno BVE Website

Svět BVE
Ročník 2
číslo 4
Duben 2006
Novinky za březen
… spousta nového v jarním měsíci
Představujeme „Sergeje“
ruská lokomotiva, německý tvůrce
„Mrtvé stránky“ II
… výčet pokračuje
“Key Assignments“
Řiďte lokomotivu dle
svých představ
Bahn, Gordikon, Multikon
Simulace řízení provozu v rubrice
„Okno ke konkurenci“
Časopis pro příznivce vlakového simulátoru BVE
O
Ob
bssa
ah
h::
novinky
Novinky za březen
S
Sllo
ov
vo
o
ú
úv
vo
od
de
em
m
3
Vážení čtenáři,
představujeme
„Sergeje“
6
recenze tratě
Biella-Oropa
8
pod lupou
„Mrtvé“ stránky (2.část)
10
surfujeme po internetu
STK-1 Rund um BVE
14
pro vás
Tip: „Key Assignments“
Listárna
15
18
připravuje se
Derby – Stoke-On-Trent
19
zamyšlení
Proč tolik nenávisti?
Cesta na hory (Praha-Trutnov)
21
24
putujeme obrazem
Biella-Oropa
27
okno ke konkurenci
Bahn, Gordikon, Multikon aj.
30
velice mě těší, že
tentokrát
nabrala
rubrika
Novinky
(zatím) rekordní počet stránek. Ano, za
měsíc Březen se toho v BVE událo
poměrně hodně, a tak vám tuto rubriku
vřele
doporučuji,
aby
vám
nic
zajímavého neušlo.
Dubnové číslo je tak trochu ve znamení
nové italské tratě Biella-Oropa. Najdete
ji nejen na titulní stránce a v recenzi, ale
máte možnost rovněž si ji prohlédnout i
v pravidelné rubrice Putujeme obrazem.
Máme tu konečně jaro a spousta z vás
možná využívá první teplejší dny
k nějakému tomu výletu. Pokud k tomu
použijete vlak a budete se s námi
ochotni podělit o nějaké dojmy z reálné
železnice, budeme jen rádi. Váš článek
bychom uveřejnili v rubrice „Zamyšlení“.
První takový počinek přidal už minule
kolega Tony, tentokrát byla řada na
mne.
Příjemné počtení!
Vince Black
Motto:
Kdo k BVE často usedne,
na toho jarní únava nedolehne.
Kdo však stojí a škodí zas,
ten ať klekne, než ho vezme ďas!
Příští číslo vyjde 5.5.2006
Tiráž
Vydávají:
Vince Black ([email protected], ICQ: 307-679-242)
Gyzma ([email protected], ICQ: 307-559-060)
Externí reportér:
huba.buba ([email protected])
Redakční e-mail:
[email protected]
Na titulní straně:
Biella-Oropa (Itálie)
Svět BVE
Vychází 6.4.2006
2
duben 2006
N
Břře
No
ov
viin
nk
ky
y:: „B
ezze
en
n
Vince Black
V minulých dvou úvodnících jsem si v této rubrice stýskal nad tím, jak se
v podstatě po Novém roce nic neděje. Buď mě tvůrci zázračně vyslyšeli nebo si
schovávali vše až na jarní měsíc, v každém případě zahrnuli svět BVE v březnu
spoustou novinek, ostatně posuďte sami.
•
•
Luca Revello, autor velmi dobře
známé tratě Santhia Biella přichází
s novým počinem, který rozhodně
kvalitou za Santhii nezaostává. Jak
sám píše, 50 let po uzavření
tramvajové tratě Biella Oropa, tato
trať znovu ožívá v BVE! Pokud jste si
ještě nestáhli nejdu z nejnáročnější
tramvajových
tratí,
která
se
nacházela v severní Itálii, navštivte
anglickou
verzi
stránek
http://www.trenomania.it/bve/eng/in
dex.asp.
Martin Fonda, tvůrce jednoduchých
holandských tratí, má nyní svou
stránku. Najdete na ní 4 vylepšené
tratě (z celkových 16, ostatní budou
uvolněny až po aktualizaci), objekty
domů ke stažení nebo původní
jednotku – „pantograf“ nsmat64
(http://web.ncf.ca/fb214/).
Svět BVE
3
•
Polovina března byla ve znamení
aktualizací 2 japonských tratí (pro
verzi 2.x). První z nich je Hanshin
Electric Railway – Umeda line
(někde prezentována jako Hansin
Line), kterou najdete na stránce
http://www.geocities.jp/kotetsu3292
/bvehanshin.html.
•
Druhou z tratí je Tokyo Metro –
Ginza line (známá též jako EIDAN
Ginza
line).
Trať
s potřebným
vlakem
najdete
na
stránce
http://greenshuttle.loops.jp/bve/ginz
a.html. Anglické názvy tratí jsou
k dispozici
v souborech
http://forums.flightsim.com/ts/user_f
iles/101050.txt
a
http://forums.flightsim.com/ts/user_f
iles/101049.txt.
duben 2006
•
Na známém serveru Trainsimcentral
(http://www.trainsimcentral.co.uk/)
se objevil pro verzi BVE 4.x dlouho
očekávaný motorový vůz, známý pro
zkratkou HST (Cl 43 Paxman
Valenta).
•
Na stejné stránce se také objevily
informace o prodloužení fiktivní tratě
Maybank a (tehdy ještě blížícím se)
dokončení tratě londýnského metra
Bakerloo line.
BVE myslí vážně, svědčí celkem
slušné množství objektů ke stažení
(např. 12 osobních vagónů, 6
nákladních
nebo
5
provozních
budov). Najdete zde také mj. fiktivní
úzkorozchodnou trať FelsopatajBogard a k ní i příslušnou dieselovou
lokomotivu MAV Mk48 (pro obě verze
BVE).
http://kriszbve.freeweb.hu/index.php?la
ng=en
•
Zavítal jsem při té příležitosti rovněž
na první maďarskou stránku
(http://ist.uw.hu/) abych se podíval,
co je nového. Ani tam autoři
nezaháleli. Nachází se tam kupř. další
verze naší české tramvaje Tatra,
stáhnout
si
ji
můžete
v sekci
„Jármüvek“ (nebo také více vpravo
v sekci „Vehicles“ – dostanete se na
stejnou dvojjazyčnou stránku).
Maybank
Příznivce metra možná potěší „stará
dobrá souprava“, která u nás jezdila
pod označením Ečs; na výše zmíněné
stránce ji najdete pod označením
Ev3. Od Ev, vydané na stejné
stránce nedávno, se liší kabinou.
Bakerloo line
•
Na světě je nová maďarská
stránka (! Že to autoři s tvorbou pro
Svět BVE
4
duben 2006
•
Nabídku tratí pro BVE 4.x rozšířila
další trasa londýnského metra. Jde o
Bakerloo line. Původní trať Paul
Jobbera and Roberta Hulla je nyní
k dispozici na známé kvalitní stránce
http://www.trainsimcentral.co.uk/.
[x]
A aby těch novinek od našich
maďarských sousedů nebylo málo,
najdete zde ještě fiktivní, 11 km
dlouhou trať Fegyuvár – Nóravár.
•
Don
Clarke,
rozšířil
svou
trať
Edinburgh-Aberdeen o další mise,
např. pro jednotku HST, která byla
v březnu vydána i ve verzi pro BVE
4.x (viz předchozí stránka).
Edinburgh
reklama
Kashiwa Railway Forum
seznam existujících japonských tratí
pro BVE
http://members.jcom.home.ne.jp/kas
hiwarailwayforum/index3.htm
Svět BVE
5
duben 2006
P
Se
Přře
ed
dsstta
av
vu
ujje
em
me
e:: „»S
errg
ge
ejje
e«
«p
prro
oB
BV
VE
E
huba.buba
Dnes vám představíme lokomotivu, kterou už sice na našich tratích při běžném
provozu neuvidíte, ale která neodmyslitelně k naší železnici patří. Pro BVE ji
před časem vytvořil Němec Martin Finken.
Historie
Vývojem nové lokomotivy byla pověřena
lokomotivka
v
Lugansku
na
Ukrajině. První dva prototypy (označené
M62-1 a M62-2) byly vyrobeny roku
1964 a byly okamžitě podrobeny velmi
tvrdým zkouškám, ve kterých se ale
velmi dobře osvědčily. Svými parametry
stroje převýšily původní očekávání a není
proto divu, že se sériové stroje velice
rychle
rozšířily
prakticky
do
celé
východní a střední Evropy a části Asie.
Dodávány byly ve své době do
Maďarska,
Československa,
Polska,
Bulharska,
východního
Německa,
Mongolska, Koreje, SSSR a dostaly se i
na Kubu a později i do dalších zemí.
nákladní dopravě parní lokomotivy,
nejčastěji ještě novotou vonící "Štokry"
řady 556.0, které pak jezdily na
výkonech za jejich starší parní kolegy. V
letních měsících, ale i při různých
mimořádnostech během celého roku,
bylo možné "Sergeje" vídat i v čele
osobních vlaků a rychlíků. Na některé
mezinárodní rychlíky byly z počátku
svého provozu dokonce turnusovány, v
zimě pak absenci vytápěcího zařízení pro
vlaky suplovaly vytápěcí vozy. Naprosto
běžným obrázkem na kolejích ČSD byly
dlouhé nákladní vlaky se dvěmi i třemi
"Sergeji" různě na přípřežích či postrcích
- to byla doba jejich největší slávy, která
trvala bez nadsázky až do pádu
socialistického režimu v listopadu roku
1989, na mnoha místech však ještě o
několik let déle.
Současnost
Při
svém
zařazování
do
provozu
"Sergeje" vytlačovaly z výkonů v těžké
Svět BVE
6
duben 2006
Koncem roku 2005 zbývá u ČD v ČR
celkem 25 "Sergejů", a to v Chebu,
Sokolově, České Třebové, Nymburku,
Chomutově,
Plzni
a
Letohradu.
V posledních
třech
oblastech
jsou
„Sergeje“ ještě provozuschopné.
Technické údaje
Výrobce
Rok výroby (prototyp)
Délka
Šířka
Hmotnost
Maximální tažná síla
Trvalý výkon
Maximální rychlost
BVE
Jak jsem již předeslal v úvodu, tuto
lokomotivu před časem vytvořil coby
řadu BR 220 známý německý tvůrce
M.Finken.
Vzhledem
k tomu,
že
v současnosti již pro BVE netvoří a jeho
stránky byly zrušeny (pouze některé
z lokomotiv se přesunuly na stránku
Petera
Schötze
http://www.bveberlin.de/), není (zatím) tato lokomotiva
na webu dostupná. Pokud byste o ní měli
zájem, můžeme vám ji zaslat e-mailem.
Vyžádat si ji můžete na adrese redakce
[email protected]).
Lugansk
1964
17,6 m
3m
116 t
200 kN
2400 kW
100 km/h
[x]
Přezdívka
Přezdívku
„Sergej“,vzhledem
k zemi
původu, myslím není třeba vysvětlovat.
Svět BVE
7
duben 2006
Recenze tratě: Biella-Oropa
Vince Black
Italský tvůrce Luca Revello se již před časem
velmi dobře uvedl svou tratí Santhia-Biella. Nyní
přichází s dalším počinem, 2 km dlouhou tratí
historické horské tramvaje v severní Itálii.
Pohled do minulosti
byla pro veřejnost otevřena o tři roky
později a šlo o velkou událost. Trať
začínala v nadmořské výšce 420 m nad
mořem a po ujetí celé vzdálenosti 14 km
se mohli cestující dostat až do výšky
1198 m.
Trať byla nakonec v provozu až do roku
1958. Pro BVE byly zatím vytvořeny
poslední 2 km této tratě.
(zdroj: Luca Revello)
Projekt tramvajové tratě Biella-Oropa
vznikl již v roce 1800. Původně měla být
trať ještě náročnější, měla vést po pravé
straně údolí Oropa, ale nakonec byl
zvolen o něco lehčí terén a trať tak vedla
údolím po levé straně, skrz obydlenější
území. Samotná výstavba začala v roce
1908. Úzkorozchodná trať (950 mm)
Svět BVE
8
duben 2006
Silnice už teď vede odděleně a já jedu po
klasických kolejích s dřevěnými pražci.
Po chvíli koleje silnici překříží, krátce
ještě vedou ve větší vzdálenosti od ní,
aby ji nakonec úplně opustily. Krajina
začíná být opravdu zajímavější – brzy se
přede mnou otevírá velice pěkně udělané
pozadí hor a blížím se k jakýmsi
domkům. Při bližším pohledu to vypadá
spíše jako jakýsi klášter a usuzuji, že se
blíží
konečná
stanice.
Koleje
se
rozdvojují, napravo stojí další tramvaj,
za ní vidím restauraci, nalevo od kolejí je
zaparkovaný typický italský skútr.
Jízda v BVE
Instalační soubor je k mání v podobě
jednoho zip souboru, necelých 8 MB
velkého. V něm naleznete vše uložené
v příslušných složkách, včetně tramvaje,
kterou k jízdě potřebujete.
Kdo má slabší PC, jistě si vzpomíná na
vysoké
hardwarové
nároky
Lucovy
předchozí tratě Santhia … Zde nic
takového nehrozí (také vzhledem ke
krátkosti tratě není divu) a tak trať
„naběhne“ téměř okamžitě. Jak je
z úvodního obrázku patrno, jedeme
starou tramvají. Koleje jsou zprvu
položeny v levé části na asfaltové silnici
(celou dobu jde o jednokolejku). Pohyb
je zezačátku překvapivě poněkud trhavý
(pro znalce – tzv. framerate se u mě
zpočátku pohyboval kolem 12 fps),
nicméně po první zatáčce se to vylepšuje
(až na 20-25 fps). Nevím, jaká je zde
maximální rychlost, a tak se držím
zhruba na 25 km/h, samozřejmě ve
větším stoupání musím přidat na
rychlosti. Jízda je zpočátku celkem fádní
– nalevo kopec, napravo hustá řada
stromů. Po krátké době ale konečně
přichází první přejezd přes kamenný
most na jakýmsi horským potokem (no,
mohl by být vytvořen lépe).
Roztomilá je postava turisty stojícího
mezi kolejemi a fotícího „mou“ tramvaj.
Stanice je umístěna v krytém prostoru
mezi dvěma domy.
Závěr
Příjemná trať, bohužel škoda, že je tak
krátká. Litoval jsem, že mi jízda tak
rychle utekla. Fanoušky „horských“ tratí
určitě potěší, stejně jako je zajisté kdysi
potěšila její starší „krajanka“, trať
Genova-Cappuccio (i když, upřímně
řečeno, ta byla lepší). Luca Revello je
ovšem velice dobrý stavitel, jak jsem se
již zmínil, přesvědčil o tom už ve
zmíněné trati Santhia-Biella, a tak se
na jeho další tvorbu můžeme určitě těšit.
[x]
BVE Mania – domovská stránka trati
Biella-Oropa
(http://www.trenomania.it/bve/eng/index.asp)
Svět BVE
9
duben 2006
Pod lupou: „Mrtvé“ stránky (část II.)
Vince Black
V minulém čísle jsme se zaměřili na stránky, které sice
nějaký ten čas již na síti existují, ale v podstatě se ani
nepamatujeme, kdy se tam objevilo něco nového. Tyto
stránky nejspíš ponechali jejich autoři osudu. Dnes budeme
ve výčtu těch známějších pokračovat. Jistě si i vy sami opět
na některé z nich vzpomenete.
Dave’s BVE Website
URL:
http://www.geocities.com/d_reage/
Poslední aktualizace: ???
URL: http://www.chrisrogers.me.uk/bve/frameset.htm
Poslední aktualizace: 2004 (?)
Na této stránce již dlouho „trůní“ odkaz
na fiktivní trasu metra v kanadském
Halifaxu. Pokud na něj klikneme,
dostaneme se na další stránku, s mapou
sítě metra (fiktivní?) a mj. s roztomilou
větou, kde nám autor sděluje, že se
rozhodl pro fiktivní trasu, neboť je to prý
mnohem jednodušší než trasa reálná
(jak objevné!). Na stránce najdeme další
odkaz, slibující obrázky z již hotových
částí (screenshots).
Celkově zde
najdeme čtyři nikterak výrazné ukázky,
z nichž na dvou vidíme pouze statické
objekty soupravy metra a na zbylých
dvou pak stanice, které jakoby z oka
vypadly stanicím metra v Londýně.
Vzhledem k jisté „krabicovitosti“ souprav
a nevýrazným texturám stanic a tunelů,
si myslím, že jsme o nic nepřišli.
Pokud jste někdy jeli tratí MoorfieldHammerwich nebo Opping-Ongar,
pak vězte, že budeme mluvit o
domovské stránce těchto tratí. Když
projdeme web 22-letého studenta z West
Sussexu Chrise Rogerse, najdeme zde
kromě zmíněných dvou tratí pár odkazů
na informace o skutečné trati či o
vlacích, které zde jezdí. Nechybí ani
odkazy
pro
stažení
vlaků,
těch
potřebných pro jízdu na těchto tratích
v BVE, plus pár ukázek.
Vydání BVE 4.x autora již zřejmě
neoslovilo nebo se tou dobou již tvorbě
nevěnoval.
Chris’s BVE Pages
Svět BVE
Joshim’s BVE Routes
10
duben 2006
http://joshimsbveroutes.gamehorizons.n
et/ a na tu první zapomeňte.
Lumbutts-Mankinholes BVE Route
URL:
http://www.freewebs.com/joshimsbvero
utes/index.htm
Poslední aktualizace: ???
Tohle je vůbec zajímavá stránka. Zhruba
před dvěma roky vyšla celkem průměrná
trasa tzv. „lehkého metra“ operujícího na
předměstí Londýna (Dockland Light
Railway, známá příznivcům BVE též
jako DLR). Autorem byl jistý Joshim
Nur. Tato trasa je dodnes ke stažení na
adrese
http://joshimsbveroutes.gamehorizons.n
et/, která rovněž patří zmíněnému
Joshimovi a který rovněž pro BVE tvoří
trasu londýnského autobusu (!) –
double-deckeru..
URL:
http://lumbutts.tripod.com/download/ind
ex.html
Poslední aktualizace: 2003 (?)
Jedna z „nejjednodušších“ BVE stránek,
které existují. Jak již název napovídá,
najdete
zde
trasu
LumbuttsMankinholes, která se objevila již
v březnu 2003. Web této trasy nabízí ke
stažení příslušné soubory pro trať a
předepsanou lokomotivu řady 37. Dnes
jde stáhnout pouze soubor s trasou.
Kromě tabulky s jízdním řádem a odkaz
na e-mail autorů, zde opravdu nic víc
není!
Midlands Train Sim
Na první ze zmíněných stránek najdeme
pouze rolující text, oznamující, že je
k dispozici nová DLR trasa a že máme
navštívit příslušnou stránku. Není ovšem
jasné jakou (v sekci Links na ní odkaz
nenajdeme a žádný přímý odkaz na
úvodní stránce není). Není ani jasné,
zdali autor oznamuje nově vzniklou trasu
(v tom případě je odkaz velmi starý)
nebo má na mysli aktualizaci - o té
ovšem nevím, takže je pravděpodobnější
první možnost.
Pokud tedy máte zájem vyzkoušet trasu
DLR, navštivte zmíněnou novější stránku
Svět BVE
URL:
http://www.freewebs.com/midlandstrain
sim/
Poslední aktualizace: srpen 2003
O této stránce se dá napsat zhruba tolik,
co o stránce předchozí. Opět hostitelská
stránka jedné jediné trasy (TinsfordHighborough), která byla vydána
11
duben 2006
rovněž již v roce 2003. Na rozdíl od své
„předchůdkyně“ však dodnes stáhnout
jde. Pokud se ovšem podíváte na ukázky
(sekce Screenshots), chuť na stahování
vás pravděpodobně přejde, protože
v době BVE 4.x, plynulých zatáček a
dalších lahůdek, se vám asi do tratě, kde
jsou výhybky typu „dvě přímky oddělující
se od hlavní koleje“ (viz následující
obrázek), nebude chtít.
z odkazů na stránce nefunguje, stejně
jako Finkenovy stránky.
Stephen's OzRail Pages
URL: http://ozrail.cjb.net/
Poslední aktualizace: únor 2002
Když jsem při psaní článku tuto stránku
objevil v Oblíbených položkách a klikl na
odkaz, byl jsem překvapený, že stránka
stále existuje. Před více jak čtyřmi lety
se zde nabízel vlak pro předměstskou
železnici
ve
východním
Sydney
(Austrálie), zvaný City Rail S-set. Pro
jednu z tras zde byl (a společně se
zmíněným vlakem dosud je) k dispozici i
soubor s trasou. Odkaz na soubor
objektů, na jakousi Michaelovu stránku
už je bohužel nefunkční, a tak stránka
bude užitečná patrně jen někomu, kdo
chce doplnit svou „sbírku“ vlaků.
Mühlkreisbahn
BVE – Polska strona
URL:
http://members.liwest.at/shob/bvee.htm
Poslední aktualizace: srpen 2003
Tento projekt je pro mě příkladem
nedokončeného výtvoru, slibného, ale
unáhleně vydaného. Pokud jste měli
možnost se po této trase svézt, jistě mi
dáte zapravdu, že začátek byl na svou
dobu velice slibný. Z malého nádražíčka
jste
vystoupali
po
jednokolejce
do horského terénu. Během jízdy však
nejenže ubývalo objektů podél trati, ale
horšila se i kvalita tratě. Nakonec jste se
dočkali typické tratě „koleje, tráva,
stanice a … nic“. Poslední zmínka o
aktualizaci pochází z května 2003, kdy
byla trasa přemístěna na tehdejší
stránku Martina Finkena. Dnes už žádný
Svět BVE
URL: http://bve2.w.interia.pl/toc.html
Poslední aktualizace: září 2003
Poláci stáli za zrodem velmi známého
simulátoru Mechanik, a tak není divu,
že na sebe nenechali čekat ani při tvorbě
do BVE. Bohužel však počáteční nadšení
tvůrců, našich severních sousedů, bylo
12
duben 2006
patrně později zchlazeno, neboť doposud
vznikly pouze dvě polské trasy. První
z nich se nachází právě na popisované
stránce.
Měl
bych
spíš
napsat
„nacházela“, neboť v době psaní článku
mi šel stáhnout pouze soubor se zvuky,
a tak tato stránka bude mít nadále
patrně význam jen pro polské fanoušky,
neboť se na ní nachází popis instalace a
ovládání či polština do simulátoru. Verzi
4.x však stránka na vědomí nebere.
Sice o této trati píšeme v rubrice
„Recenze“, ale po krátké úvaze jsem se
rozhodl ji zařadit i sem a věnovat se ji
jen stručně. Tak tedy jde o domovskou
stránku
celkem
povedené
reálné
tramvajové tratě v Německu (Gotha
linie 4). Trať však vyšla již v roce 2002,
a tak stránka do našeho článku patří, byť
se zde od té doby objevilo několik
dalších vlaků, především souprav metra.
Smike’s Place – BVE In Virginia
The London Tube
URL: http://geocities.com/mcg2h/
Poslední aktualizace: říjen 2004 (?)
URL:
http://wind.prohosting.com/lutube/
Poslední aktualizace: 2002 (?)
Mrzí mě, že se i tuto stránku musím
zařadit. Velmi pěkná (byť fiktivní)
americká trasa Blueridge vyšla totiž už
více než před rokem a půl. Na její
domovské
stránce
(s
otravným
všudypřítomným
Yahoo
panelem
napravo) se od té doby nic nezměnilo.
Kromě třech náhledů a odkazu ke stažení
tratě (zatím fungujícího) nic víc nenabízí.
Je to škoda - každý, kdo Blueridge jel,
určitě litoval, že trasa není delší …
O této stránce jsme již psali v recenzi
v rubrice „Surfujeme“ před pár měsíci.
Připomenu jen, že jsme již tehdy
zmiňovali
neaktuálnost
stránek,
nefungující odkazy a vyslovili jsme
domněnku, že stránky nikdo neudržuje.
Přitom počin to byl ve své době velice
záslužný – Londýnské metro je v BVE
zastoupeno poměrně hodně a udělat
přehlednou stránku s odkazy v barvě
jednotlivých tras, s náhledy a popisy,
popř. s dalšími užitečnými údaji, určitě
nebyl špatný nápad. Bohužel další
údržba byla už asi nad síly autora/autorů
(jistý čas se nové trasy rodily jako houby
po dešti) a tak mohu opět napsat jen to,
co jsem napsal už před časem – najdete
zde sice ještě funkční odkazy, můžete
náhodou najít i trasy, které dnes mají
svou variantu pro verzi BVE 4.x, ale
obrňte se trpělivostí!
[x]
STK1 - Rund um BVE
URL: http://mitglied.lycos.de/stk1/
Poslední aktualizace: říjen 2004 (?)
Svět BVE
13
duben 2006
Surfujeme: Stránky, které byste měli znát
Vince Black
Německé tramvajové tratě patřily vždy většinou k tomu lepšímu, co pro BVE
vzniklo. Zda-li se mezi ně může počítat i reálná trať „Linie 4“, musíte určit sami.
Najdete ji na níže recenzované stránce, mj. spolu s několika tramvajemi a
soupravami metra.
STK1 – Rund um BVE: Stránka německé
tramvajové tratě a souprav metra
Dále si můžete stáhnout reálnou
tramvajovou trasu Gotha Linie 4 (Hbf.Tabarz), a to v sekci
Mein
Streckenbauprojekt. Tato trasa by se
v budoucnu měla dočkat prodloužení.
URL: http://mitglied.lycos.de/stk1/
Graficky nepříliš nápaditý web s křiklavě
žlutými stránkami. Každá další stránka
se vždy otevírá v novém okně, což
přehlednosti příliš nepřidá. Vše, co zde
najdete, bylo vytvořeno pro verzi BVE
2.x.
Pokud vás před stažením zajímají ukázky
z tratě, klikněte na odkaz Screenshots.
Kromě zmíněných ukázek tam najdete
pro srovnání i několik fotografií reálné
tratě, ale nutno poznamenat, že věrnosti
takových tratí, jako jsou ty brazilské
nebo některé italské, ani zdaleka
nedosahuje.
Po kliknutí na otáčející se nápis „ENTER“
se dostanete na jednoduché základní
menu. Budu předpokládat, že němčinu
příliš neovládáte, a tak vás jednotlivými
odkazy provedu.
Zbývá se ještě zmínit o trase metra,
rovněž ke stažení, která je na rozdíl od
tramvajové trasy fiktivní.
První dva odkazy (Links a Forum),
které určitě netřeba překládat, nás asi
zajímat nebudou. Podívejme se proto, co
se skrývá pod nápisem „BVE …“.
Prvním z odkazů je Fahrzeuge und
Fahrzeugprojekte für BVE – tedy
vlaky, které jsou v projektu a vlaky,
které jsou již k dispozici. V projektu
(Fahrzeuge im Bau (Projekt)) je sice
uvedena tramvaj GT10NC-DU (jezdí
např. v Duisburgu), tuto tramvaj lze
ovšem najít i v sekci hotových produktů
(viz níže). Tramvaj by měla do budoucna
navíc ještě obsahovat tzv. „pohled
cestujícího“ a proto je umístěna i v sekci
projektů.
Pod lapidárním U-Bahn-Strecke ji
najdete v sekci Fiktive U-Bahnstrecke.
Pokud jde o stažení již hotových vlaků
(Download Fahrzeuge), máte na výběr
ze tří souprav metra a ze tří tramvají.
Svět BVE
[x]
14
duben 2006
T
Tiip
py
ya
a rra
ad
dy
y::
Z
Zm
mě
ěn
na
ao
ov
vllá
ád
dá
án
níí llo
ok
ko
om
mo
ottiiv
vy
y/
/jje
ed
dn
no
ottk
ky
yp
po
om
mo
occíí
sso
ou
ub
bo
orru
u v
ve
e ssllo
ožžcce
e „„k
ke
ey
ya
assssiig
gn
nm
me
en
ntt““
Vince Black
V našem časopise jsme se v čísle 6/2005 věnovali v této rubrice návodu, jak si
v BVE 4.x nadefinovat pro každou lokomotivu ovládání z klávesnice dle svých
představ. Nevím jak vám, ale mě někdy přijde nepřirozené přidávat rychlost
pomocí kláves A-Z v levé části klávesnice, když je ve skutečnosti u dané
lokomotivy rychlostní páka v pravé části řídícího pultu. To byl také jeden
z důvodů, proč jsem se rozhodl pro každou mnou vytvořenou mašinu
nadefinovat konfigurační soubor nastavení klávesnice. Popíši vám, jak jej v BVE
4.x můžete použít i vy.
Co je konfigurační soubor
Pokud si na zmíněný článek pamatujete,
psal jsem o tom, že pokud se rozhodnete
sami si nadefinovat ovládání přes
klávesnici pro určitou mašinu (volba
„Options“ po kliknutí pravým tlačítkem
přímo
v simulátoru),
je
nutno
nadefinované nastavení uložit pomocí
tlačítka „Export“ pod názvem, který by
co nejlépe popisoval, jaké mašiny se
týká. Také jsem psal o tom, že je poté
možno uložené nastavení při příštím
spuštění simulátoru kdykoliv použít, a to
opět ve volbě „Options“, výběrem ze
Svět BVE
seznamu
pod
nápisem
„Key
Assignments“ („Přiřazení kláves“; viz
horní obrázek; podrobnější popis uvádím
níže).
Popisované nastavení se po stisku
tlačítka „Export“ a zadání názvu souboru
ukládá do konfiguračního souboru s
názvem <zadaný název>.cfg, do
složky
„C:\Program Files\mackoy\BVE4
\Key Assignments“.
(Zde předpokládám instalaci BVE ve
složce \Program Files\mackoy\BVE4).
Jak jsem už podotkl, název každého cfg
15
duben 2006
souboru si uživatel zvolí sám a měl by
volit co nejlépe vypovídající název, např.
název shodný s názvem podsložky vlaku.
Pokud
tedy
máme
v podsložce
„…\Train\cd151_v4“ lokomotivu řady
151, měly bychom mít i název
konfiguračního
souboru
v podobě
cd151_v4.cfg nebo cd151.cfg.
Kde konfigurační soubor najít
Na mé stránce, v sekci pro danou
lokomotivu (pro BVE 4.x, pochopitelně)
najdete tlačítko „Přiřazení kláves“. Po
stisku tohoto tlačítka by se mělo zahájit
stahování příslušného cfg souboru na
disk. Pokud by se tak z nějakého důvodu
nestalo, klikněte nad tlačítkem pravým
tlačítkem myši a z kontextového menu
vyberte „Save as …“ nebo „Uložit cíl jako
…“ (záleží na vašem prohlížeči). Jako
název cílové složky zvolte výše zmíněnou
„C:\Program Files\mackoy\BVE4
\Key Assignments“.
5) ujistěte se že máte nastaveno
„Keyboard“ a stiskněte tlačítko „Key
Assignments“. Objeví se následující
okno:
Které
konfigurační
soubory
již
existují
Do uzávěrky tohoto čísla existovaly tři
vlaky pro BVE 4.x, pro všechny existují i
konfigurační soubory:
cd151_v4.cfg
cd680_v4.cfg
cd751_v4.cfg
Jak konfigurační soubor použít
Tento návod v podstatě opakuje postup
ze závěru článku v této rubrice v čísle
6/2006:
6) z výklopného seznamu pod textem
„Key Assignments“ vyberte nastavení
pro příslušnou lokomotivu, např. pro
cd151:
1) spusťte BVE, vyberte požadovanou
trasu s příslušnou mašinou
2) když je trasa natažena, klikněte
kdekoliv na obrazovce pravým
tlačítkem myši
3) objeví se menu, vyberte možnost
„Options“
4) klikněte na záložku karty
„Controler“:
To je vše. Popis funkcí jednotlivých
kláves uvádíme v následující tabulce:
Svět BVE
16
duben 2006
Lokomotiva
/jednotka
cd151_v4
cd680_v4
cd751_v4
Směrová
páka
Rychlostní páka
(kurzorové
šipky)
Brzdy
(numerická
klávesnice)
Rychlobrzda
(numerická
klávesnice)
Q
dopředu
↑
zvýšit rychlost
1
odbrzdit
9
A
neutrál
↓
snížit rychlost
3
zabrzdit
Z
dozadu
Q
dopředu
↑
zvýšit rychlost
1
odbrzdit
A
neutrál
↓
snížit rychlost
3
zabrzdit
Z
dozadu
T
dopředu
M
zvýšit rychlost
1
odbrzdit
G
neutrál
Y
snížit rychlost
3
zabrzdit
V
dozadu
9
9
Ostatní klávesy viz nápověda přímo v simulátoru ve spodní části obrazovky (pod řídícím panelem).
Popis podobný tomuto článku najdete ke stažení i na mé stránce, v sekci pro daný vlak.
panel cd680_v4
Svět BVE
17
duben 2006
N
Na
ašše
e lliissttá
árrn
na
a
Vince Black
Dotazy do listárny můžete psát na adresu [email protected]. Příspěvky jsou
gramaticky upravovány.
Mám na Vás jako na odborníka skrze
BVE otázku, na níž jsem nenašel
odpověď prohledav celý internet. Při
hraní BVE 2 pomocí joysticku (velmi
věrně simuluje například řízení
tramvaje T6A5) jsem zjistil, že se
zrychluje pohybem "dolů" a brzdí
pohybem
"nahoru"
což
působí
celkem nepřirozeně. Prozatím jsem
to ošetřil tím, že jsem joystick
fyzicky otočil o 180 stupňů, nicméně
zajímá mne, zdali lze někde něco
nastavit (příp. editovat vlak) aby to
bylo podle našich zvyklostí.
simulátoru
záleží
především
na
dostupných materiálech nebo možnosti
je získat svépomocí. Jde hlavně o zvuky
a samozřejmě, fotky kabin. Vlaky, které
jste vypsal bych sice velice rád udělal,
ale zvlášť s fotografií kabiny 810 je
problém - na internetu se bohužel žádná
použitelná zatím nenachází a na focení je
v té kabině velmi málo místa. Přesto
nevylučuji, že bych je někdy neudělal já
nebo některý z kolegů ...
Zdravím, v jaké trati lze použít vlak
cd680 nebo-li Pendolino a jak ho
nainstalovat ?
Kučera
Přiznám se, že s joystickem žádné
zkušenosti nemám, ale v BVE 2.x s ním
nic víc nenaděláte. Jak jste asi sám
zjistil,
ve
volbě
"Ovládání..."
jde
zaškrtnout pouze volba joysticku a to je
vše. Dvě různá nastavení (která ale
nelze měnit) se dají zvolit pouze pro
ovládání z klávesnice. Něco jiného by to
bylo u verze BVE 4.x, tam je patrně pro
joystick více možností nastavení.
[email protected]
Vzhledem k tomu, že zatím není žádná
česká trať, můžete Pendolino pro verzi
2.x použít v jakékoliv trati, verze pro
4.x by mohla v tzv. "full" verzi působit
zejména v některých britských tratích
problémy, v tom případě doporučuji
použít "lite" verzi.
Samotné
Pendolino
se
instaluje
spuštěním instalačního exe souboru,
poté se dále řídíte instrukcemi. Přepnutí
mezi "full" a "lite" verzí, je popsáno v
!INSTRUCTIONS.TXT, které po instalaci
najdete ve složce vlaku.
Editovat vlak nejde, tam se pouze
definuje, zdali se přidává i brzdí pouze
jednou pákou nebo dvěma, dále počet
rychlostních a brzdových stupňů.
Neznáte všechny stránky, kde se dá
sehnat
London
Underground
(Londýnské metro, pozn. Red.) do BVE?
Už jsem jich několik obkroužil, ale
třeba toho někdo znáte víc
Dobrý den, předem mého e-mailu
bych chtěl pochválit Vaše stránky.
Zároveň bych se chtěl zeptat, zda-li
budou k časem k dispozici ke stažení
vlaky řad 810, 860, 854 či850 nebo
druhově příbuzné jednotky.
MCDaveG
Petr Babuněk
Seznam všech existujících linek metra
pro
simulátor
je
na
adrese
http://wind.prohosting.com/lutube/, ale
spousta odkazů už je nefunkčních, takže
tahle stránka slouží dnes spíše jen jako
orientační přehled.
Neuvažujete o zkonstruování vlaku
cd řady 810?
Flíkud
S tvorbou vlaků to bohužel není tak
jednoduché - zvlášť pro BVE 4.x to jde
velice pomalu. Výběr vlaku pro tvorbu do
Svět BVE
[x]
18
duben 2006
P
De
Přřiip
prra
av
vu
ujje
e sse
e:: „D
errb
by
y -- S
Stto
ok
ke
e--o
on
n--T
Trre
en
ntt
Vince Black
Projekt této tratě vznikl již v roce 2004. Od té doby se její autor Shane Roberts
tu a tam pochlubil na diskusním fóru s novými ukázkami z tratě. Právě díky nim
doufáme, že Shane tuto 56 km trať v brzké době dokončí, i když na jeho stránce
http://www.midland-bve.co.uk/ žádný termín dokončení nenajdeme.
Svět BVE
19
duben 2006
P
De
Přřiip
prra
av
vu
ujje
e sse
e:: „D
errb
by
y -- S
Stto
ok
ke
e--o
on
n--T
Trre
en
ntt
Svět BVE
20
duben 2006
Z
Prro
Za
am
my
yššlle
en
níí:: „P
očč tto
olliik
kn
ne
en
ná
áv
viissttii??
Vince Black
K napsání tohoto článku mě přivedlo přečtení jakéhosi ohlédnutí na jisté adrese,
kde se nachází redakční systém (dále jen RS). Autor příspěvku a webmaster RS
v jedné osobě, se v něm ohlíží na uplynulých 5 let činnosti jejich webu, ale
nezapomíná přitom na výčet všech potíží, které je během té doby doprovázely.
Do těchto potíží zahrnuje i jisté lidi (či spíše člověka), které (kterého)
nejmenuje. Na to má koneckonců právo, a jen on sám asi ví proč neuvádí
konkrétní jména. Zaujal mě skrytý podtón nenávisti a nevraživosti vůči údajným
„škůdcům“, což mě přimělo k zamyšlení a k takovému malému rozboru jeho
článku. Zároveň přistupuji na autorův styl článku a budu rovněž psát v obecné
rovině.
RS začínal na volném hostingu u jistého
nepříliš solidního poskytovatele. Ten
začal po čase tvůrcům RS házet klacky
pod nohy, a tak autor článku spolu se
svými spolupracovníky začal uvažovat o
vlastní doméně. V této úvaze je dle jeho
slov podpořila také spousta uživatelů ze
zahraničí a tak po nějaké době vznikla i
anglická verze (nechápu ovšem jak se
Angličané dozvěděli co na tom webu
vlastně je – buď uměli česky nebo to byli
Češi žijící v Anglii, potom ale nechápu,
proč ta anglická verze).
Ale proč? Ti přece útočí u nás maximálně
tak na stránky různých vládních stran
nebo bankovních ústavů, za účelem
získat důvěrné informace o klientech …
V článku se dále píše, že začátkem
loňského roku už měl RS spoustu
registrovaných uživatelů ze všech koutů
světa.
Tehdy
ovšem
také
končí
spolupráce
s výše
zmíněným
poskytovatelem
(autorům
RS
je
vytýkáno
přetěžování
serveru
překročením limitu počtu návštěv). Celý
systém tedy nově vzniká na jiném
hostingu (autoři RS neměli totiž zálohy,
což je dost podivné). Systém brzy začíná
získávat nové členy, vstříc tvůrcům
vycházejí prý i administrátoři nové
domény, kteří se sami stávají uživately
(nebo uživateli?) RS.
Dle autorových slov stále tato potíž trvá
– administrátor onoho „škůdcovského“
webu stále roznáší pomluvy na RS. Autor
dále lituje, že někteří lidé jeho
pomluvám uvěřili a odešli od RS. To je
zajímavá poznámka – buď „pomluvám“
uvěřili bez jakýchkoliv důkazů a pak asi
jako spolupracovníci za moc nestáli nebo
na těch „pomluvách“ něco bylo, ale pak
celý článek vypadá trochu v jiném světle
…
A zde se konečně dostávám k
problémům s jistými lidmi (nebo spíše
s jejich
stránkou)
popisovanými
v
článku. Přiznám se, že vzhledem k tomu,
že autor článku je patrně buď cizinec
nebo dysgrafik s dyslexií, dělalo mi občas
trochu potíže porozumět smyslu věty,
nicméně jsem pochopil následující:
zhruba v květnu 2005 začali jistí lidé
z webu, který autor nejmenuje, dělat RS
potíže (o důvodech, proč by to dělali,
však autor nepíše) a stáli také za
výpadky RS. Hm, že by útok hackerů?
O pár řádků níže, je to v jeho článku
ještě zajímavější. Autor tuto osobu
(zřejmě administrátora té „nepřátelské“
stránky) popisuje jako původce zrušení
webu
u
poskytovatele
zmíněného
v úvodu tohoto článku. Přitom autor sám
ve svém úvodu píše o překročení
povoleného počtu návštěv a záměrného
přetěžování
serveru,
čímž
dochází
k ukončení hostingu. Že by tedy onen
„škůdce“ byl buď také administrátorem
toho poskytovatelského webu? Buď si
autor protiřečí nebo se do toho začínám
Svět BVE
21
duben 2006
nějak zamotávat já … Pojďme raději
v textu dál …
Další věc – proč do toho autor článku
tahal zaměstnavatele pana XX? A jak ho
vlastně zjistil? Už to samo o sobě je
podezřelé. Jestli měl autor s XX spor,
měl si to vyřídit sám. Nevím, proč by
zaměstnavatel
měl
řešit
soukromé
problémy. Možná autor článku popsal
tomu zaměstnavateli, jak pan XX
provádí všechny „záškodnické“ akce
z pracovního PC. To samo o sobě už je
vstup na dost tenký led, neboť pan XX
určitě není hloupý aby něco takového
prováděl z firemního PC i kdyby škodit
chtěl. Takže pokud je pan XX v tomto
směru nevinný, administrátoři v takové
firmě jistě mohou podobná obvinění
vyvrátit a doložit je oficiální zprávou či
protokolem. V takovém případě být
panem XX, zvažoval bych trestní
oznámení, jehož podkladem by byla
právě ona zpráva z oddělení IT.
Začátkem pozdimu … promiňte podzimu
má prý web konečně svou vlastní
doménu, kterou podporují dvě věhlasné
zahraniční firmy. Stále ale zůstává i na
předchozím hostingu a všichni jsou velice
spokojeni. Autor naznačuje, že patrně
díky tomu se opět objevuje závyst
závist, navíc prý opět od stejné osoby.
Ta prý na svém webu líčí kdo mu co
ukradl. Tady mi to trochu nedává smysl
… Proč se autor o tom zmiňuje? Kdyby
se ho to netýkalo, nemělo by smysl o
tom psát. Pokud se ho to ale týká, proč
by onen „škůdce“ – nazývejme ho dále
třeba XX - o tom tedy psal na svém
webu? Něco takového si přece nikdo
nevymýšlí, spíše se naopak stává, že
někdo vydá cizí dílo za své, ale pravý
autor přece vždycky může dokázat, že
autorem je on.
Dále píše, že se jeho zaměstnavatel
(tady pana XX, usuzuji) dozvěděl pravdu
– tady bohužel nepíše jakou – že
skutečně tomu XX někdo něco ukradl
nebo že si XX vymýšlí? Nebo že dokonce
opravdu RS škodil? Autor článku hned
jedním dechem dodává, že začal soudní
spor (to znamená, že se ho určitě XX už
nyní účastní) a i když spor ještě není
ukončen, je jisté, že půjde pan XX do
vězení (tedy být panem XX, už by se mi
třásla kolena).
V článku se dále můžeme dočíst, že díky
„činnosti“ pana XX, odešel velice důležitý
člověk, který měl zřejmě připravovat
novou verzi. Prý uvěřil verzi pana XX a
dal si některé zkutečnosti (píše se to
tak?) dohromady. Zajímavé. Začátkem
letošního roku se prý anglická i česká
verze spojila do jednoho webu. Údajně
však útoky pana XX pokračují a web RS
je zastaven rozhodnutím soudu (ten pan
XX musí být všemocný) a je tak
zastavena možnost publikace další verze
RS. Opět se do věci obouvají angličtí
uživatelé a podávají k českým soudům
žaloby (asi na tom RS bylo něco hodně
důležitého).
Do hry se prý vkládají i Japonci - to
vypadá skoro na mezinárodní konflikt.
Když už píši o konfliktu, tak ten prý
vzniká i mezi anglickou a českou
komunitou
RS
a
jakousi
českou
společností, o které jsem sice v životě
Tohle
ale
stojí
za
trochu
větší
povšimnutí. Začnu od konce – autor
článku nejspíše asi bude nějakým
soudcem z lidu nebo bude mít právnické
vzdělání, popř. je jasnovidec, když ví, že
soud ještě neskončil, ale už je jasný
výsledek. A co presumpce neviny, pane
Perry Masone??
Svět BVE
22
duben 2006
neslyšel, ale která se prý zastává pana
XX (asi to s ním nebude zase tak špatné,
pokud je to pravda).
jsou lidé zaujatí pro věc, fandové, kteří
se snaží své stránky dělat dobře. Ne
takoví, kteří chtějí škodit. Ale patrně
existují lidé, kteří nic nedokázali, jejich
stránky jsou diletantské, plné převzatých
a kradených věcí, o jazykové úrovni
často ani nemluvě. A právě tihle lidé
možná závidí těm pokročilým, kteří už
mají něco za sebou, kteří něco dokázali,
něčím se museli prokousat. Proto je také
označují za škůdce a původce všech
problémů.
Dále už je jen zmínka o přesunu do
zahraničí, kde by mělo být větší
zabezpečení …
Závěr nechť si udělá každý sám. Mě jen
na tom celém článku z RS zaráží, proč by
měl jeden web škodit jinému. Autor sice
nepíše o jaký web pana XX se jedná, ale
pokud jde o web jiného zaměření,
nechápal bych, proč by měl někdo
autorovi závidět jeho RS a pokoušet se o
jeho likvidaci. Na webu se sice občas
nějaká ta špína v podobě kradených
add-onů objeví, ale to se většinou brzy
vyřeší. A i kdyby byly stránky pana XX a
RS stejného zaměření, ani tak nevidím
důvod
k nějakému
nekalému
konkurenčnímu boji. Podívejte se třeba
jen kolik existuje stránek BVE – a
myslíte, že mezi sebou některé válčí?
Ne, ani náhodou, naopak, jejich tvůrci i
návštěvníci si vyměňují zkušenosti, na
jejich webech naleznete vždy odkazy na
spoustu
stránek
„kolegů“,
některé
soubory najdete na více stránkách
současně, např. když autor jednoho
webu poskytne něco autorovi webu
jiného. Prostě spolupráce jak má být,
žádná nevraživost.
Jak jsem již předeslal v úvodu, píšu o
jednom konkrétním článku na jednom
konkrétním webu, který si ale nechám
pro sebe. Doufám že si nikdo omylem
nevztáhne výše popisované skutečnosti
na sebe.
Nakonec bych se chtěl čtenářům omluvit
za
případné
gramatické
chyby či
překlepy, psal jsem tento článek
v horečce, při chřipce a tak doufám, že
už to příště bude lepší …
[x]
výpis podobně zaměřených stránek BVE na
anglické BVE stránce
Pisatel onoho článku v RS tedy zřejmě
trpí jakýmsi klamem, že mu neustále
někdo škodí. Jistě, spousta webů má své
problémy, s nimiž se více či méně
úspěšně vypořádává, ale webmasteři
z toho nikoho zpravidla neobviňují.
Hlavní devizou dobrého webu je totiž
jeho obsah, informační hodnota, grafická
atraktivita a přehlednost. Tvůrci stránek
Svět BVE
23
duben 2006
Z
Ce
Za
am
my
yššlle
en
níí:: „C
esstta
an
na
ah
ho
orry
y ((P
Prra
ah
ha
a--T
Trru
uttn
no
ov
v))
Vince Black
V předminulém čísle se s vámi náš nový kolega Tony podělil o zážitky s cesty
Praha-Hulín. V článku mj. píše, že s pořízením auta se jeho cesty vlakem ocitly
(cituji) „na vedlejší koleji“. Protože auto vlastním už nějaký čas, je mé využití
tohoto způsobu dopravy obdobné, a tak občasná cesta vlakem je pro mne spíše
ojedinělý zážitek než každodenní rutina.
Chci se proto podělit o své dojmy z jedné takové nedávné cesty. Tento článek si
v žádném případě nehodlá tropit šprýmy z Českých drah, je to prostě jen takové
převyprávění zážitků ze dvou cest.
Vysočany, ale místo toho jsme jeli
vinohradským
tunelem
a
projížděli
taková nádraží jako Praha-Vršovice či
Praha-Strašnice.
Tam
Měli
jsme
s přítelkyní
rezervovaný
penzion v Jánských lázních v Krkonoších,
v březnu tohoto roku. Jelikož jsme
tentokrát s sebou nevezli lyže a mé auto
má pouze letní gumy, usoudili jsme, že
bychom mohli na hory jet větší část
cesty vlakem a zbytek autobusem.
Koupil jsem tedy jízdenky na rychlík
č.953 z Prahy do Trutnova a na spoj
společnosti Viamont mezi Trutnovem a
Svobodou nad Úpou (odtamtud jsme
měli jet zbytek autobusem). Tedy abych
byl přesný, rychlík 953 jede do
Jaroměře,
kde
dále
do
Trutnova
pokračuje část vlaku již jako Sp1782.
Na pražském Hlavním nádraží jsme se
spokojeně usadili do místenkového vozu
(neponechával jsem nic náhodě) a čekali
na odjezd, který byl stanoven na 10.10.
Pravdou je, že se ještě v 10.25 nic
nedělo, což mi bylo divné, jelikož jsem
tímto vlakem v posledních měsících
shodou okolností 2x jel vždy jsem odjeli
celkem přesně.
Praha-Vršovice
Bylo mi jasné, že patrně z důvodu
nějaké výluky, musíme objet celou
Prahu, abychom se dostali na svou trasu.
Bylo
ale
přesto
docela
komické
pozorovat udivené tváře některých
pasažérů. Kupodivu nikdo nezmatkoval,
nahlas neprotestoval, ani se nevrhal ven
z jedoucího vlaku. Nutno poznamenat, že
se žádný z pasažérů ani nezeptal
procházejícího průvodčího, ovšem ani on
se nenamáhal podat nějaké vysvětlení.
Po asi třičtvrtěhodinové jízdě, kdy jsme
odhadem nemohli jet více jak 40 km/h, a
kdy jsme zastavili kdesi vedle nákladního
vlaku mimo nádraží, to už paní přes
uličku naproti nám nevydržela a zeptala
se mě: „Ale jedete do Hradce, že jo?“
Odpověděl jsem že ano a dodal že nejen
tam, přestože mi bylo jasné, že přípoj
Viamontu asi nestihneme. Paní se
viditelně uklidnila a po necelých 50
minutách jsme projeli z opačné strany
nádražím
Praha-Libeň
a
„zatočili“
konečně do stanice Praha-Vysočany.
Díky „okružní jízdě Prahou“ se vlak otočil
Po nějakých 20 minutách se vlak tažený
CD 151 konečně rozjel. Trochu mne
znervóznělo, že na opačnou stranu.
Původně jsme měli jet žižkovským
tunelem
směrem
k nádraží
PrahaSvět BVE
24
duben 2006
„čelem“ vzad a tak Ti, co nesnášejí jízdu
„zády ke směru“, si ve Vysočanech
honem měnili místa.
mnoho
nechráněných
železničních
přechodů či přejezdů a tak se „Brejlovec“
v čele vlaku něco nahouká!
Nakonec jsme projeli kolem průmyslové
části Trutnova a přijeli jsme do cílové
stanice Trutnov-hl.n., které se prý také
říká „Krakonošova zahrádka“. Přípoj
Viamontu jsme nestihli a čekat hodinu na
další, se nám nechtělo, volili jsme tedy
autobus přímo z Trutnova.
Zpět
Praha-Vysočany
Pak už šlo všechno normálně. Připadalo
mi, že místy jedeme jako šílenci, ale že
možná díky tomu se naše zpoždění
zkrátilo na „pouhých“ 25 minut.
V Jaroměři se nás ujal „Brejlovec“, aneb
lokomotiva řady 750. Krajina zde už
hodně naznačovala, že se blížíme
k horám.
Po několika dnech jsme se opět vraceli z
nádraží Trutnov tratí 032, tentokrát jsme
ovšem museli přestupovat v Hradci
Králové. Do Hradce nás vezl Sp1789
v řazení 854+Btn. Jelikož ve voze 854 už
bylo poměrně plno, rozhodli jsme se pro
skoro prázdný přípojný vůz Btn. Těšil
jsem se opět na průjezd krásnou
krajinou, navíc v příjemně vytopeném
voze. Požitek z jízdy mi však hned od
počátku kazil fakt, že sebou vůz podivně
škubal, takže jsem měl pocit, že každou
chvíli vykolejíme, což mě při pohledu na
sráz pod tratí moc netěšilo.
Sněhu přibývalo s každou stanicí, kterou
jsme projeli - Česká Skalice, Rtyně
v Podkrkonoší, Malé Svatoňovice atd.
Mimochodem je to velice pěkná trať (032
– stránku celé trati můžete nalézt zde:
http://www.sweb.cz/zeleznice032/), ani
v zimě nepostrádá svou romantiku.
Neelektrifikovaná
jednokolejka
vede
převážně po vrstevnici mírně hornatou
krajinou, trať často zleva i zprava lemují
v těsné blízkosti skaliska.
Většinu
zastávek
představují
malá
nádražíčka s krátkým perónem a malou
provozní budovou. Pár lidí vystoupí, pár
přistoupí, a jede se dál. Trať křižuje
Svět BVE
A to jsme ještě nejeli nijak rychle. Když
jsme se dostali do méně kopcovaté
krajiny a nabrali rychlost kolem 70 km/h,
25
duben 2006
ozýval se ve vagónu téměř až do Hradce
příšerný zvuk podobný sbíječce, který
ovšem nepocházel z 854, ale odkudsi
z podvozku našeho Btn. Docela jsem
obdivoval přítelkyni, že v tom rámusu
přesto
dokázala
usnout.
Ostatním
cestujícím ve vagónu to příliš nevadilo,
nejspíš byli zvyklí nebo z pravidelného
cestování tímto spojem už ohluchli.
v souvislosti
s častými
poruchami
objevily), že si na internetu můžete
pohodlně
najít
jakýkoliv
spoj,
že
místenkový systém řídí počítač, že máme
rychlostní koridory, vlaky typu Intercity,
Eurocity a já nevím co ještě. Možná se
také zlepšila čistota vlaků. Určitě můžete
na některé dálkové spoje použít tzv.
autovlak. Také pěkné.
Co se však určitě nezměnilo, jsou okolí
menších
nádraží.
Než
přijedete
k samotnému nástupišti, projíždíte kolem
vyrabovaných starých provozních budov
posunovačů,
kolem
dávno
nepoužívaných
dílen
s oprýskanými
zdmi, vymlácenými okny a chybějícími
dveřmi. Na vedlejší koleji míjíte vlaky,
které vypadají jako kdyby tam byly od
konce války – jsou kompletně zrezivělé,
ty co nezrezivěly úplně, jsou alespoň
k nepoznání počmárané od sprejerů.
Dal bych ruku do ohně za to, že se
nezměnila ani spousta menších nádraží.
Např. v tom Trutnovském se od dob
totality nezměnilo dle mého názoru
téměř nic. Jediná známka „současné
civilizovanosti“ je automat na kafe firmy
Jacobs v nádražní hale (no „hale“, je to
hodně nadnesené). Jinak stará okénka
pokladen,
včetně
obrovské
tabule
s odjezdy a příjezdy tam pamatuji už od
dob
dávno
minulých.
Čekání
nezpříjemnila určitě ani přítomnost
skupinky
typických
páchnoucích
nádražních povalečů, zalezlých v hale, a
tak jsme raději šli na náš vlak čekat ven,
do zimy.
Nakonec jsem si docela oddechl, když
jsme přijeli do Hradce. Přestoupili jsme
do rychlíku R658, taženým opět CD 151.
Přesto však jsem byl rád, že jsem, coby
fanda železnice obě cesty absolvoval.
Nevím, zda by moje nadšení bylo stejné,
kdybych byl ve vlacích pravidelným
cestujícím, ale možná je lepší vyrazit
takto čas od času a uchovat si (až na
některé
drobnosti)
příjemnou
vzpomínku.
Hradec Králové
Ve vagónu sice nebylo ani zdaleka
takové teplo, čím jsme byli ku Praze blíž,
tím tam byla naopak větší zima, zato
jsme však jeli celkem tiše. Ve večerním
šeru jsme mohli pozorovat nebývale
velká hejna zajíců a srnek běhajících po
okolních zasněžených polích. Cesta
celkem rychle utekla, na Hlavní nádraží
v Praze jsme tentokrát dojeli rovnou, bez
další okružní jízdy.
Výzva
Pokud i vy máte nějaký zajímavý
zážitek z cesty vlakem, budeme rádi,
když se s námi o něj podělíte.
Nemusíte
si
dělat
starosti
se
stylizací nebo pravopisem. Článek
v případě potřeby upravíme. Pokud
by vás bylo více, můžeme otevřít
v našem časopise novou rubriku.
[x]
Celkový dojem
Teď asi nenapíši nic nového, každý kdo
denně cestuje vlakem, to ví. Je hezké, že
máme Pendolino (odpustím si teď různé
vtípky, které se na něj v poslední době
Svět BVE
26
duben 2006
P
Biie
Pu
uttu
ujje
em
me
eo
ob
brra
azze
em
m:: „B
elllla
a--O
Orro
op
pa
a
Jelikož v recenzi tratě píšeme o dalším počinu Itala Lucy Revello (tvůrce trati
Santhia-Biella), nemůže naše virtuální putování po trati vést jinudy … Přijměte
tedy „pozvání“ do severní Itálie, a projeďte se s námi tratí, jejíž výstavba začala
již v roce 1800, a která už bohužel přes 50 let neexistuje …
Svět BVE
27
duben 2006
P
Biie
Pu
uttu
ujje
em
me
eo
ob
brra
azze
em
m:: „B
elllla
a--O
Orro
op
pa
a
Svět BVE
28
duben 2006
P
Biie
Pu
uttu
ujje
em
me
eo
ob
brra
azze
em
m:: „B
elllla
a--O
Orro
op
pa
a
reklama
Smikes‘ place – BVE In Virginia – domovská stránka trati Blueridge
(http://geocities.com/mcg2h/)
Svět BVE
29
duben 2006
O
Ba
Ok
kn
no
ok
ke
ek
ko
on
nk
ku
urre
en
nccii:: „B
ah
hn
n,, G
Go
orrd
diik
ko
on
na
a jjiin
né
é
Vince Black
V minulých číslech jsem se v pohledech ke konkurenci věnoval především
simulátorům z pohledu strojvůdce. Dnes poněkud „otočíme list“ a podíváme se
na simulátory, kde si můžete zahrát na dispečera, resp. výpravčího.
Vlaky že vás nebaví? Tak tedy snad
raději síť MHD? Proč ne. Staňte se
dispečerem! Postavte si tramvajové
depo, určete kdy která tramvaj bude
vyjíždět,
která
bude
v jaký
čas
zatahovat. A samozřejmě zase postavte
výhybky, semafory atd. Určete v jakých
stanicích bude daná linka zastavovat a
zhruba jak dlouho.
Aha, vy máte raději metro. Ale ani to
není problém. Pomocí různých symbolů
pro trať můžete určit, která část vede
v tunelech, která část je ve stanici či
která část vede na povrchu.
Bahn – německá perla
(http://www.jbss.de/)
Nepřeháním. Představte si, že si ve 2D
módu
postavíte
vlastní kolejiště.
Nadefinujete si složení všech vlaků,
určíte který vlak pojede na které
výhybce nalevo, který napravo. Do
kolejiště umístíte návěstidla, určíte kdy
se na nich změní červená na zelenou
nebo kdy vlak jedoucí v protisměru
naopak přehodí zelenou za červenou.
Když vy byste ještě chtěli autobusovou
síť a nějaký čtenář by třeba rád zkusil
lodní dopravu … Ale ani to není pro
Bahn neřešitelné.
Raději to tedy shrňme. Pokud chcete
stavět svou síť, ať už podle reálu nebo
podle fantazie, máte k dispozici velké
Svět BVE
30
duben 2006
množství symbolů zatáček, křížení,
výhybek, nástupišť, tunelů atd. Každý ze
symbolů určuje, jaké vozidlo po něm
bude přejíždět, popř. na jakém povrchu
se nachází. Můžete tedy jet po kolejích
zarostlých trávou nebo po kolejích
zasazených v asfaltu, ale můžete zrovna
tak vybrat symboly pro autobusy,
trolejbusy nebo (jak už jsem nakousl) i
lodě.
Mykl. Dozvíte se na nic vše potřebné, jak
se program ovládá, jaké hotové sítě jsou
již k dispozici, jaké další podpůrné
prográmky (tvorba vlastní grafiky –
mostů, domů či vozidel) existují, to vše
samozřejmě
s odkazy
k okamžitému
stažení.
Pokud kliknete na odkaz „Program Bahn“
ve sloupci napravo a sjedete kurzorem o
kousek
níže,
najdete
odstavec
nadepsaný
„Registrace“.
Tam
také
najdete kontakt na pana Martina Jandu,
který
vyřizuje
platby
registračních
poplatků. Na „starých“ stránkách bylo
přímo uvedeno číslo účtu a částka, která
se má zaplatit, na těchto nových
stránkách jsem v době psaní článku nic
takového nenašel, ale dle slov autora se
nové stránky postupně doplňují. Takže je
možné, že až budete číst tyto řádky,
informace tam opět budou, pokud ne,
kontaktujte zmíněného pana Jandu.
Program má sice velice jednoduchou
grafiku, ale jeho hodnota je úplně někde
jinde. Jde o nejlepší simulační program
dopravní sítě, jaký existuje. Jeho popis
by vydal na samostatné vydání časopisu,
ale my vám ho chceme představit jen ve
stručnosti. Pokud se sami chcete
dozvědět víc, stáhněte si českou verzi
buď přímo z oficiálních
německých
stránek http://www.jbss.de/ (autorem
stránek i simulátoru je Jan Bochman
z Drážďan) nebo z české stránky (viz
níže). Samotný program je sice tzv.
shareware, což znamená, že máte
zhruba 3 měsíce na vyzkoušení, poté
musíte program za poplatek cca 500,- Kč
zaregistrovat. Myslím si, že to není velká
položka, navíc vše můžete udělat
z pohodlí domova či kanceláře, z vašeho
PC. Hned vám popíši jak.
Ještě pořád váháte? Dobře, nakonec
doplním, že ve vaší síti můžete simulovat
denní i noční dobu (stačí pouze zadat
kdy se stmívá a kdy vychází slunce),
můžete simulaci provozovat v reálném
čase nebo zrychleně (na výběr je 20
rychlostí), existuje spousta sítí z celého
světa, české samozřejmě nechybí. Díky
tomu si můžete vyzkoušet celou síť ČD,
můžete zjistit jak vypadají sítě MHD
v Praze (včetně metra – zjistíte např.
kde se nachází spojovací tunely mezi
jednotlivými trasami aj.), Brně, Plzni a
dalších městech.
Pro Bahn existují velice dobré české
stránky (mimochodem nedávno dostaly
modernější
kabát)
na
adrese
http://bahn.dopravni.net/index.php.
Bahn se samozřejmě dále vyvíjí.
Nedávno
např.
přišel
tvůrce
Jan
Bochman s celkem významnou novinkou,
a tou je podrobnější grafika používaných
vozidel:
Nadšeným tvůrcům dopravních sítí ale
slibuje do budoucna i další novinky,
např. možnost umístění předvěstí nebo
rozlišování sobot a nedělí v jízdních
řádech, což doposud v tomto skvělém
simulátoru chybělo.
Stránky existují už od roku 2001 a
pravidelně mapují novinky v tomto
simulátoru. Jejich autorem je Tomáš
Svět BVE
31
duben 2006
Gordikon, Multikon, RMS Jedlová aj.
rovněž nastavení obtížnosti a nápověda,
co s přijíždějícím vlakem „udělat“.
Stahovat
můžete
na
adrese
http://www.softikon.wz.cz/gordikon.htm.
Multikon
O co jde
Tyto programy většinou fungují na
stejném principu. Jde v podstatě o
simulaci řízení vlakové dopravy, ať už na
určitém
nádraží
(např.
Bohumín
v programu Gordikon) nebo na určitém
železničním úseku (Multikon). Vaším
„pracovištěm“
se
stává
moderní
elektronické stavědlo s evidencí čísel
vlaků. Jednoduše řečeno – z místa A do
místa B jede vlak xxxx, skrz „vaše“
nádraží, pro který mu musíte uvolnit
vlakovou cestu, tj. patřičně nastavit
výhybky a návěstidla. Samotný průjezd
vlaku nádražím či daným úsekem bývá
znázorněn
barevnou
výplní
čar
znázorňujících koleje. Pojďme se na
některé z těchto simulátorů podívat.
Obecně platí to, co jsem napsal už u
Gordikonu, s tím rozdílem, že zde řídíte
úsek s 13 stanicemi. Simulátor je k mání
na stránce http://softikon.wz.cz/.
Z Multikonu se pro velký zájem jeho
uživatelů odvíjejí (zatím) tři další
simulátory, a to Multi1 (Dálkové
ovládání
fiktivní
předměstské
dvoukolejné trati s několika odbočnými
tratěmi), Multi2 (ovládání tratě Plzeň –
Cheb) a Multi3 (ovládání části tratě
Praha – Kolín).
Gordikon
Simulátor ŽST Liberec
Zde musíte, jak již název napovídá,
v železniční stanici Liberec stavět cestu
jako výpravčí a signalista III. stavědla
zároveň. Rovněž musíte
telefonicky
přijímat, odhlašovat i nabízet vlaky a
oznamovat odjezd vlaků. Jak vidno, je
tento simulátor o něco složitější, než
předchozí zmíněné Multikony.
ŽST Liberec mimo jiné umožňuje zvolit
počáteční čas, zavádět vlaky náhodně
dle potřeby, náhodná může být i délka
projíždějících nákladních vlaků aj.
Domovskou stránku najdete na adrese
http://www.vypravci.com/simulator.html.
Jsou simulátory, které umožňují simulaci
řízení provozu na více nádražích – teď
nemyslím pochopitelně najednou, ale
mám na mysli možnost použití více
datových souborů. V tomto případě
záleží na tom, které „nádraží“ si stáhnete
a otevřete v simulátoru. Gordikon
ovšem vznikl pouze jako simulace
provozu
na
jednom
z největších
železničních uzlů, v Bohumíně.
Zajímavostí
je
bezesporu
možnost
načtení některých skutečných situací,
které v tomto uzlu nastaly. K dispozici je
Svět BVE
32
duben 2006
RMS Jedlová
Dalším plusem tohoto simulátoru je
příjezd vlaku do stanice. Jak jsem se už
několikrát zmínil, v simulátorech jako
Multikon, je pohyb vlaku znázorněn
pouze posunem např. zelené přímky
(aktuální vlak) po přímce šedé (vlaková
cesta).
V RMS Jedlové však vidíte skutečné
složení vlaku. Tento simulátor totiž
využívá 2D grafické symboly, podobné
těm, který používá i známý Traffic
Screensaver.
Tuto lahůdku jsem si nechal úmyslně až
úplně nakonec. Zatímco v předchozích
simulátorech jste coby výpravčí „zírali“
jen na nudný šedo-černý panel, kde se
občas nějaké ty „čáry“ zaplnili barvou,
což mělo znázorňovat projíždějící, resp.
přijíždějící vlak, zde je vše o mnoho
reálnější.
Pokud to nevíte, stanice Jedlová
nachází v severních Čechách a sbíhají
v ní tratě 080 (z České Lípy) a 081
České Kamenice). Z Jedlové směrem
sever vede trať 089 přes Rybniště
Varnsdorfu.
se
se
(z
na
do
A tak pokud z jedné strany přijede
souprava 843 a z druhé souprava 810,
skutečně obě soupravy na nádraží
„vidíte“.
Simulátor určitě stojí za vyzkoušení.
Najdete jej na domovské stránce
http://erwes.wz.cz/rwsjedlova2.htm.
Tato
stanice
s pěti
kolejemi
má
elektromechanické
zabezpečovací
zařízení. Na směr Mlýny a Chřibská je
traťové
zabezpečovací
zařízení
poloautoblok. Ve směru na Českou Lípu
je zabezpečení telefonické. I v tomto
simulátoru fungujete jako výpravčí telefonem získáváte informace o jízdě
vlaků a na přístroji stavíte vlakové cesty,
které si poté můžete zkontrolovat na
indikační desce.
Simulátorů typu Gordikon či Multikon
samozřejmě existuje daleko více. Pokud
vás podobné téma zaujalo, tak jednou ze
stránek, kde najdete jejich seznam je
česká
stránka
Michala
Hanzlíka
http://michalhanzlik.webpark.cz/.
Příště: železniční šetříce monitorů.
[x]
Svět BVE
33
duben 2006