Přednášky - verze 2013
Transkript
Mechanika kompozitů pro design KME-DMK © 2006 – 2013 Robert Zemčík 1 • Historie • Základní pojmy a vlastnosti • Klasifikace kompozitních materiálů. Kompozitní materiál • • • • skládá se ze dvou nebo více různých složek každá složka má jiné vlastnosti (mechanické, chemické) každá složka plní jinou funkci výsledné vlastnosti (výhody i nevýhody) jsou dány kombinací vlastností dílčích složek Historie • první písemná zmínka o použití kompozitů: Bible kniha Exodus o Odchodu Izraelitů z Egypta 1.116 „Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl [lid Izraelský] Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.“ 1.14 „A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.“ 5.6-7 „I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka: Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.“ Hlína + sláma = vepřovice • sláma působí jako zpevňující složka • navíc kyseliny uvolněné ze slámy hlínu vytvrzují • až 3x vyšší pevnost oproti samotné nepálené hlíně břeh Dunaje, Rumunsko ADOBE Stavby z nepálené hlíny Tambo Colorado, Peru Huaca del Sol, Peru, 450 AD Huaca de la Luna, Peru Citadela Arg-e Bam, Írán, 500 BC – 2003 AD Přírodní kompozity • tkáně živočichů svaly, cévy, kosti, schránky • pletivo rostlin dřevo kmen ořešáku ulita loděnky srdeční céva Kompozity na bázi dřeva • dřevovláknité desky (dřevotříska, sololit) lisované, lepené třísky, piliny • překližky lepené vrstvy dřeva Egypt 3500 BC • pykrete piliny v ledu 2. světová válka De Havilland Mosquito sendvič (překližka + balza) Habakkuk Kompozity na bázi keramiky • keramická matrice + kovová výztuž keramika – tepelná odolnost kov – tažnost (nikl, molybden, kobalt) zubní výplně protézy, elektronické součástky, povrch raketoplánu, jaderné reaktory Atlantis CERMET Kompozity na bázi kovů • matrice: hliník, hořčík, titan, ocel tepelná vodivost • výztuha: vlákna z uhlíku, boronu, SiC tuhost, pevnost auto-brzdy, bloky motoru, vrtáky, rámy kol Specialized S-Works MMC Porsche Boxter Organické kompozity • asfalt (+ písek, kamínky) kostel J. z Arku, Nice • železobeton (1848) • zubní protézy (+ keramika) • syntaktická pěna (duté skleněné kuličky v matrici) • ulita Kompozity na bázi polymerů • matrice FRP (s různými příměsmi) termoplasty (lze opakovaně tepelně zpracovávat) polyetylen, polystyren, PVC, PET termosety (nelze opakovaně tepelně zpracovávat, pevnější, použití za vyšších teplot) epoxidová, polyimidová, polyesterová, fenolická pryskyřice, bakelit (1907) • výztuha (s různými povlaky) Airbus A380 dřevo, sklo (1922), uhlík (1964), kevlar / aramid (1965), hliník, bor vlákna – krátká, dlouhá (kontinuální) částice tkaniny – (1D), 2D, 3D Aston Martin DBR9 Speciální kompozity • uhlík-uhlík (RCC) vysoká tepelná odolnost • uhlíková nanovláka (CNT) vylepšují vlastnosti matrice Bugatti Veyron BMC Columbia 1 kg = $8000 Výhody a nevýhody FRP + + + + + + nízká hmotnost vysoká tuhost a pevnost směrově orientované vlastnosti tepelná, chemická odolnost, ohnivzdornost nižší tepelná roztažnost elektrická a tepelná vodivost – – – – cena konstrukční návrh, výroba spoje, opracovatelnost, recyklace defektoskopie, opravy Rozdělení FRP kompozitů • částicové orientované neorientované • vláknové jednovrstvé krátkovláknové dlouhovláknové vícevrstvé lamináty hybridní lamináty sendviče orientované neorientované (rohože) jednosměrové dvousměrové (tkaniny) 3D tkaniny Jednosměrové kompozity • vlákno = výztuha – přenáší především tahové namáhání – určuje podélný směr L (longitudinal) – Ø cca 5-15 µm – tvoří 40-60% objemu kompozitu T L • matrice = pojivo – přenáší především tlakové namáhání ve směru (směrech) kolmém (příčném) na vlákna T (transverse) – drží vlákna (popř. jednotlivé vrstvy) pohromadě – rozkládá lokální namáhání do okolí 2 • Výroba a použití kompozitních materiálů (desky, skořepiny, sendviče, trubky). Produkty Produkty Produkty Produkty Caesar's Palace Dome, Las Vegas Buckminster Fuller Geodesic Dome fontána ve Staples Center, L.A. Futuro houses, orig. ve Finsku Schwerin, Německo Vlákna Typ vlákna vysokopevnostní (high-strength) sklo Modul pružnosti v podélném směru aramid HS - uhlík vysokotuhostní (high-modulus) HM - uhlík hliník ocel 74 000 130 000 230 000 390 000 75 000 210 000 74 000 5 400 15 000 6 000 75 000 210 000 30 000 12 000 50 000 20 000 30 000 81 000 2 100 3 000 5 000 3 800 500 1 800 2 500 1 500 1 600 1 700 2 700 7 850 100 % $30 800 % $250 600 % $185 1800 % $600 6% $2 <3% < $1 EfL [MPa] Modul pružnosti v příčném směru EfT [MPa] Modul pružnosti ve smyku GfLT [MPa] Pevnost v tahu SfL [MPa] Hustota ρf [kg/m3] Cena [USD/kg] index f = fiber Pozn. díky nižší hustotě a váze konstrukce se výsledný poměr cen zkoriguje Dále nutno zohlednit sekundární úspory (palivo, seriová výroba, manipulace...) Volba vláken Konstrukční požadavky – Volba vlákna • • • • • • • • • • Pevnost - Uhlík Tuhost - Uhlík Houževnatost - Aramid Creep - Uhlík Únava - Uhlík Nízká cena - E sklo Prostup světla - E sklo Korozivzdornost - Sklo Radioprůzračnost - D sklo Nejvyváženější mechanické vlastnosti - E sklo Matrice Druh pryskyřice Modul pružnosti epoxidové polyesterové fenolové polyimidové 4 500 4 000 3 000 4 000 - 19 000 0.4 0.4 0.4 0.35 1 600 1 400 1 100 1 100 130 80 70 70 1 200 1 200 1 300 1 400 90 - 200 60 - 100 120 - 200 250 - 300 Em [MPa] Poissonovo číslo νm Modulu pružnosti ve smyku Gm [MPa] Pevnost v tahu σpm [MPa] Hustota ρm [kg/m3] Maximální teplota Tmax [oC] index m = matrix Matrice – vlastnosti Ve vytvrzeném kompozitu jsou požadovány tyto vlastnosti: • • • • • adhezivní pevnost (spojení matrice – vlákna) teplotní odolnost únavová pevnost (dlouhodobé, cyklické zatížení) chemická odolnost odolnost proti vlhkosti Volba matrice Konstrukční požadavky – Volba pojiva • • • • • • • Ohnivzdornost - Fenol Korozivzdornost - Bismaleid Teplotní odolnost - Fenol, Polyimid Prostup světla - Polyester Nízká cena - Polyester Houževnatost - Epoxid, termoplast Nejvyváženější mechanické vlastnosti - Epoxid Matrice – vlastnosti Většina namáhaných kompozitových struktur je v současnosti vyráběna z epoxidových pryskyřic. Proč jsou epoxidy tak široce používané? • • • • • • • dobrá adheze k vláknům nízké smrštění během vytvrzování dobrá chemická odolnost různé pevnostní a tuhostní charakteristiky creepová a únavová odolnost neobsahují styrén, nejsou toxické mohou být samozhášivé Technologie výroby – postup • matrice + vlákna • impregnace, prosycení • umístění směsi (laminát) do formy (+ separační vrstvy, atp.) • vytvrzení (možno za zvýšené teploty, ozářením) (příčné propojení polymerových řetězců, exotermická reakce) • demontáž z formy • konečná úprava Kontakní formování Váleček Výztuž + matrice Separátor + gel coat Lisování Výztuž + matrice protikus Forma (negativ) Separátor + gel coat Vakuování Těsnicí tmel Krycí fólie (plachetka) Atmosférický tlak Vakuum Plsť Laminát Strhávací síťka Separátor snaha o co největší % podíl vláken Vývěva + Jímač pryskyřice Lamináty výroba prepregu desky do lisu ruční nebo strojové řezání (CAD) skořepiny do formy a do autokoávu Lamináty pěnové jádro aplikace vláken, tekuté matrice, kompresoru, plachetky vakuová oprava letadla hotový výrobek Navíjení vláken (1) Trn Vlákno, tkanina Topné těleso (polymerizace) Navíjení vláken (2) Trn Sklo, kevlar Pryskyřice Navíjení vláken (3) Tváření profilů - pultruze Pryskyřice Skelná tkanina, vlákno Polymerizační pec Vstřikování (termosety) Vyhřívaná forma Protikus formy Směs vláken + termosetická pryskyřice Vstřikování (termoplasty) Topné těleso Směs vláken + termoplastická pryskyřice 3 • Ortotropní materiál • Principy určování materiálových vlastností Materiály • homogenní • heterogenní • • • • anizotropní ortotropní kubický hexagonální E • izotropní periodicky se opakující struktura zdánlivě periodicky se opakující struktura Ortotropní materiál • orthos – přímý, kolmý • tropo – otáčet, měnit • v každém místě existují 3 na sebe kolmé roviny symetrie • směry kolmé k těmto rovinám jsou tzv. hlavní materiálové osy ozn. většinou 1, 2, 3 Ortotropní materiál • deformace ve směru zatížení • různé deformace v příčných směrech F3 F1 F2 Ortotropní materiál • deformace ve směru zatížení • různé deformace v příčných směrech původní tvar zdeformovaný tvar ∆l3 l3 l2 l1 ∆l2 ∆l1 Ortotropní materiál • určení materiálových charakteristik (konstant) změříme siloměrem (zvážíme) ∆l1 ε1 = l1 ε2 = ∆l2 l2 ∆l3 ε3 = l3 F1l1 σ1 E1 = = ε 1 A1∆l1 F1 σ1 = = E1ε 1 A1 + σ2 = F2 =0 A2 F3 =0 σ3 = A3 změříme opticky (pravítkem) změříme elektronicky (tenzometry) = ν 12 = − ε2 ε1 ε3 ν 13 = − ε1 E – modul pružnosti ν – Poissonovo číslo (koeficient, poměr) Ortotropní materiál • určení materiálových charakteristik (konstant) • pro určení konstant E1, ν12 a ν13 musí být těleso zatíženo ve směru osy 1. • analogicky se určí ostatní konstanty • celkem tedy můžeme určit 9 různých materiálových konstant pro případ prostého tahu ve směrech 1, 2 a 3: E1, ν12, ν13, E2, ν23, ν21, E3, ν31 , ν32 Optická metoda měření • pracuje na principu korelace digitálního obrazu = porovnání dvou obrázků • umožňuje měřit posunutí, natočení a deformace na povrchu tělesa náhodný nástřik těleso před deformací těleso po deformaci Optická metoda měření zkoumaná oblast před deformací detail středu tělesa před deformací nalezená oblast a její tvar po deformaci detail středu tělesa po deformaci 4 • Hookeův zákon = konstitutivní vztah pro materiály s různou strukturou Hookeův zákon • vztah mezi napětím a deformací • předpokládáme homogenní materiál • 1D (jedna složka napětí – jedna složka deformace) σ = Eε nebo tah, tlak (ohyb) • svázány jednou konstantou τ = Gγ krut Hookeův zákon (1D) σ = Eε σ 1 = E1ε 1 ε3 = −ν13ε1 σ1 = ∆l3 = −ν13ε1l3 3 F1 A1 σ2 = 0 σ3 = 0 A F 1 2 1 1 ∆l2 = −ν12ε1l2 ε2 = −ν12ε1 ∆l1 = ε1l1 = (σ1 / E1) l1 ε1 = σ1 / E1 Zatížení ve směru 1 ε1 = σ1 / E1 ε1 = (1 / E1) σ1 ε1 = (1 / E1) σ1 ε2 = −ν12ε1 ε2 = −ν12 (1 / E1) σ1 ε2 = (−ν12 / E1) σ1 ε3 = −ν13ε1 ε3 = −ν13 (1 / E1) σ1 ε3 = (−ν13 / E1) σ1 ε 1 1 / E1 ε −ν / E 2 12 1 ε 3 −ν 13 / E1 = . . . . . . . . . . . . . . . . . . maticový zápis . . . . . . . . . . . . . σ 1 . . . . ⋅ . . . . . . + zatížení ve směru 2 ε1 = −ν21ε2 ε2 = σ2 / E2 ε3 = −ν23ε2 ε 1 1 / E1 ε −ν / E 2 12 1 ε 3 −ν 13 / E1 = . . . . . . −ν 21 / E2 1 / E2 −ν 23 / E2 . . . maticový zápis σ2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . σ 1 . σ 2 . . ⋅ . . . . . . + zatížení ve směru 3 σ3 ε1 = −ν31ε3 ε2 = −ν32ε3 ε3 = σ3 / E3 ε 1 1 / E1 ε −ν / E 2 12 1 ε 3 −ν 13 / E1 = . . . . . . −ν 21 / E2 1 / E2 −ν 23 / E2 . . . −ν 31 / E3 −ν 32 / E3 1 / E3 . . . maticový zápis . . . . . . . . . . . . . σ 1 . σ 2 . σ 3 ⋅ . . . . . . + smyková zatížení τ31 τ23 γ12 = τ12 / G12 γ23 = τ23 / G23 γ31 = τ31 / G31 τ12 ε 11 1 / E1 ε −ν / E 22 12 1 ε 33 −ν 13 / E1 = . γ 23 γ 31 . . γ 12 −ν 21 / E2 −ν 31 / E3 . . 1 / E2 −ν 32 / E3 . . −ν 23 / E2 1 / E3 . . . . 1 / G23 . . . . 1 / G31 . . . . maticový zápis σ 11 . σ 22 . σ 33 ⋅ . τ 23 . τ 31 1 / G12 τ 12 . Hookeův zákon (3D) • pro homogenní ortotropní materiál • v souřadnicovém systému hlavních materiálových os • navíc platí: ν21/E2 = ν12/E1 ν31/E3 = ν13/E1 ν32/E3 = ν23/E2 ε 11 1 / E1 ε −ν / E 22 12 1 ε 33 −ν 13 / E1 = . γ 23 γ 31 . . γ 12 −ν 21 / E2 −ν 31 / E3 . . 1 / E2 −ν 32 / E3 . . −ν 23 / E2 1 / E3 . . . . 1 / G23 . . . . 1 / G31 . . . . σ 11 . σ 22 . σ 33 ⋅ . τ 23 . τ 31 1 / G12 τ 12 . Hookeův zákon (3D) ε 11 1 / E1 ε −ν / E 22 12 1 ε 33 −ν 13 / E1 = . γ 23 γ 31 . . γ 12 vektor deformace −ν 21 / E2 −ν 31 / E3 . . 1 / E2 −ν 32 / E3 . . −ν 23 / E2 1 / E3 . . . . 1 / G23 . . . . 1 / G31 . . . . matice poddajnosti materiálu (vždy symetrická) ε=Sσ kde nebo C = S–1 σ 11 . σ 22 . σ 33 ⋅ . τ 23 . τ 31 1 / G12 τ 12 . vektor napětí σ=Cε je matice tuhosti materiálu (vždy symetrická) Ortotropní materiál • 3 roviny symetrie (12,23,31) • 9 nezávislých materiálových konstant: E1, E2, E3, ν12, ν23, ν31, G12, G23, G31 C11 C12 C 21 C22 C31 C32 C= C13 C23 C33 C44 C55 C66 Hexagonální materiál • 1 rovina symetrie a současně izotropie (23) • 5 nezávislých materiálových konstant: E1, E2 = E3, ν12 = ν13, ν32, G12 = G31 • dopočítá se jako izotropní materiál, G23 = E2/2/(1+ν32) ∆ ∗ ∗ C= ∗ ∗ ⊕ × × ⊕ Φ ⊗ ⊗ proto se také ozn. jako příčně izotropní materiál Kubický materiál • 3 roviny symetrie (12,23,31) • 3 nezávislé materiálové konstanty: E = E1 = E2 = E3, ν = ν12 = ν23 = ν31, G = G12 = G23 = G31 ∆ ∗ ∗ C= ∗ ∆ ∗ ∗ ∗ ∆ ⊗ ⊗ ⊗ Izotropní materiál • každá rovina je rovinou symetrie • 2 nezávislé materiálové konstanty: E = E1 = E2 = E3, ν = ν12 = ν23 = ν31 • dopočítá se G = G12 = G23 = G31 = E/2/(1+ν) ∆ ∗ ∗ C= ∗ ∆ ∗ ∗ ∗ ∆ ⊗ ⊗ ⊗ 5 • Jednosměrové kompozity • Určení efektivních parametrů Jednosměrové kompozity • vlákno = výztuha – přenáší především tahové namáhání – určuje podélný směr L (longitudinal) – Ø cca 5-15 µm – tvoří 40-60% objemu kompozitu T L • matrice = pojivo – přenáší především tlakové namáhání ve směru (směrech) kolmém (příčném) na vlákna T (transverse) – drží vlákna (popř. jednotlivé vrstvy) pohromadě – rozkládá lokální namáhání do okolí Objemové podíly • • • • určení efektivních parametrů homogenizace materiálu z mikropohledu heterogenní Objemové podíly vláken a matrice: z makropohledu homogenní vf = Vf / V = Af / A vm = Vm / V = Am / A protože AV Vf + Vm = V a také T’ Af + Am = A Af Vf T Am Vm potom platí vf + vm = 1 Hmotnost – hustota kompozitu hmotnost vláken mf = ρf Vf hmotnost matrice mm = ρm Vm ρV hmotnost kompozitu m = mf + mm T’ ρf Vf T ρm Vm hustota kompozitu ρ = m / V = ρf vf + ρm vm Jednosměrové kompozity • deformace vyvolaná zatížením ve směru L • předpokládáme, že deformace vláken a matrice je v podélném směru stejná! l l+∆l EL F T F Af L Em Ef Am platí pro homogenní materiál s modulem EL platí: Fl ∆l = EL A Napětí v tahu ve vlákně a matrici σ L f = E f ε L f , σ L m = Em ε L m Tahová síla je dána vztahem F = A f σ L f + Am σ L m Tahové napětí v kompozitu σL = F = v f σ L f + vm σ L m = (v f E f + vm E m ) ε L A Modul pružnosti ve směru vláken je EL = σL = v f E f + vm E m εL Jestliže je E f >> Em , pak je možno vztah zjednodušit. Dostaneme EL = v f E f Jednosměrové kompozity • deformace vyvolaná zatížením ve směru T • předpokládáme, že normálové napětí pro směr zatížení je ve vláknech i matrici stejné! l l+∆l EL F F L T l f Ef l m Em platí pro homogenní materiál s modulem ET platí: Fl ∆l = ET A σT = σT f = σT m Poměrné příčné prodloužení vlákna a matrice ε Tf = Změna délky ve směru T σT , Ef εT m = σT Em ∆l = ∆l f + ∆lm = l f ε Tf + lm ε Tm Poměrné prodloužení ve směru T v f ∆l v m εT = = v f ε Tf + v m ε Tm = + σT l E E m f Příčný modul pružnosti ET kompozitu je definován E f Em ε 1 Em = T ⇒ ET = = ET σ T v m E f + v f Em v + v Em m f Ef Pro případ, že E f >> Em , pak ET = Em vm 6 • Hookeův zákon v pootočeném souřadnicovém systému • Transformace složek napětí a deformace • Transformace matic tuhosti a poddajnosti Hookeův zákon (3D) ε 11 1 / E1 ε −ν / E 22 12 1 ε 33 −ν 13 / E1 = . γ 23 γ 31 . . γ 12 vektor deformace −ν 21 / E2 −ν 31 / E3 . . 1 / E2 −ν 32 / E3 . . −ν 23 / E2 1 / E3 . . . . 1 / G23 . . . . 1 / G31 . . . . matice poddajnosti materiálu (vždy symetrická) ε=Sσ kde nebo C = S–1 σ 11 . σ 22 . σ 33 ⋅ . τ 23 . τ 31 1 / G12 τ 12 . vektor napětí σ=Cε je matice tuhosti materiálu (vždy symetrická) Jednosměrové kompozity • pro popis chování potřebujeme konstitutivní vztah, tj. Hookeův zákon • popis je někdy nutné provést vzhledem k souřadnicovému systému, který není totožný se směry hlavních materiálových os • jednosměrové kompozity jsou často ve formě tenkých struktur – desky, skořepiny • jsou namáhané tahem v rovině a ohybem • tento stav lze považovat za rovinnou napjatost (zanedbáváme např. lokální tlak vyvolaný normálovou silou v místě jejího působiště) Hookeův zákon (3D) ε 11 1 / E1 ε −ν / E 22 12 1 ε 33 −ν 13 / E1 = . γ 23 γ 31 . . γ 12 −ν 21 / E2 −ν 31 / E3 . . 1 / E2 −ν 32 / E3 . . −ν 23 / E2 1 / E3 . . . . 1 / G23 . . . . 1 / G31 . . . . rovinná napjatost: σ 11 . σ 22 . σ 33 ⋅ . τ 23 . τ 31 1 / G12 τ 12 σ 33 = τ 13 = τ 23 = 0 Platí např. pro tenká tělesa (desky) namáhané • v rovině tahem, tlakem • ohybem, krutem Nikoliv tlakem po tloušťce !!! To by způsobilo σ33<>0 . Hookeův zákon (RN) 0 σ 11 −ν 21 / E2 ε 11 1 / E1 ε = −ν / E ⋅ σ 1 / E 0 2 22 12 1 22 γ 12 0 0 1 / G12 τ 12 nebo −ν TL / ET 1 / ET 0 ε L 1 / EL ε = −ν / E T LT L γ LT 0 ε=Sσ nebo C= S–1 0 σ L 0 ⋅ σ T 1 / GLT τ LT σ=Cε σT σL τLT Transformace napětí (RN) • • • • stav napjatosti v bodě tělesa je dán 3 složkami napětí složky se pro různě natočené systémy mění lze zakreslit pomocí Mohrovy kružnice nezáleží na materiálu! σy τxy y α x σx Transformace napětí (RN) 2 σ L cos α σ = sin 2 α T τ LT − sin α cos α 2 sin α cos α σ x − 2 sin α cos α ⋅ σ y cos 2 α − sin 2 α τ xy sin 2 α cos 2 α sin α cos α τ L x σ = Tσ σ´ 2α σy σT σL y σx α x τxy y τLT T σ Transformace deformace (RN) • obdobně jako napětí cos 2 α εL ε = 2 sin α T γ LT − 2 sin α cos α sin 2 α cos 2 α 2 sin α cos α ε = Tε ε´ sin α cos α ε x − sin α cos α ⋅ ε y cos 2 α − sin 2 α γ xy Transformace Hookeova zákona • transformace napětí • transformace deformace σ = Tσ σ´ ε = Tε ε´ • Hookeův zákon v s.s. hlavních materiálových os L,T σ=Cε (Tσ σ´) = C (Tε ε´) Tσ-1(Tσ σ´) = Tσ-1C (Tε ε´) • Hookeův zákon v pootočeném s.s. x,y σ´ = (Tσ-1C Tε) ε´ = C´ ε´ • Matice tuhosti v pootočeném systému x,y C´ = Tσ-1C Tε 7 • Mechanizmy porušení vláknových kompozitů • Podmínky pevnosti = kriteria porušení Mechanizmy porušení příčný řez jednosměrovým kompozitem pod mikroskopem detail jednosměrového kompozitu po vytržení vláken z matrice 80 Mechanizmy porušení (vláken) porušení vlákna porušování vláken (vláknové přemostění) nestabilní ztráta adheze porušování vláken (ztráta adheze) nestabilní porušení vláken 81 Mechanizmy porušení (matrice) porušení matrice šíření trhliny zastaveno ztráta adheze další šíření trhliny 82 Porušení tahem 83 Mechanizmy porušení (delaminace) 84 Podmínky pevnosti • u izotropních materiálů (ocel) předpokládáme, že existuje jedna pevnost = jedna materiálová konstanta – v případě jednoduchého namáhání – jedna podmínka ve formě σ < σD nebo σ /σD < 1 – v případě obecné napjatosti – jedna hypotéza = funkce (např. Guest, Von Mises,:) f(σ) < σD nebo f(σ, σD) < 1 Podmínky pevnosti • u jednosměrových kompozitů existuje 5 konstant pevnosti pro základní typy namáhání vhledem k materiálovým osám (lze je nejsnáze změřit experimentálně) podélná tahová pevnost FLt podélná tlaková pevnost FLc příčná tahová pevnost FTt příčná tlaková pevnost FTc smyková pevnost FLT Kritéria pevnosti Pro jednosměrové kompozity lze rozdělit: a) Neinteraktivní kritéria • Kritérium maximálního napětí • Kritérium maximální deformace b) Interaktivní kritéria • Hillovo kritérium pevnosti • Tsai-Hillovo kritérium pevnosti • Hoffmanovo kritérium pevnosti • Tsai-Wu kritérium pevnosti • Puckovo kritérium pevnosti atd. více funkcí, každá pro jednu složku napětí a odpovídající pevnost jedna nebo více funkcí, každá obecně více složek napětí a pevností: fi(σL, σT, τLT, FLt, FLc, FTt, FTc, FLT, ) < 1 Kritérium maximálního napětí • předpokládá, že k poruše dojde, pokud kterákoli ze složek napětí překročí dovolenou mez, tj. − FLc < σ L < FLt (porušení vláken) − FTc < σ T < FTt (porušení matrice) − FLT < τ LT < FLT (porušení matrice) Kritérium maximálního napětí • graficky lze bezpečnou oblast (oblast hodnot, kdy nedojde k porušení) vyjádřit v systému složek napětí jako kvádr se stěnami kolmými k osám řez bezpečnou oblastí v rovině τLT = 0 Porovnání kriterií • různě formulované podmínky (funkce) pevnosti – jinak predikovaná nosnost materiálu pro obecné namáhání • všechny mají stejné průsečíky s osami (experimentálně snadno měřitelné hodnoty) Max. napětí Tsai-Wu Max. deformace Puck 8 • Analogie nosníkové teorie a CLT (izotropní případ) • Analogie teorie desek a CLT (izotropní případ) 9 • Lamináty = vrstevnaté kompozity • CLT – klasická laminátová teorie • Vliv skládání vrstev na výsledné vlastnosti Izotropní nosník w0(x) – průhybová čára α h/2 h/2 z w0 = w x u0 ∂w α= u ( z ) = u0 − α z ∂x ∂u ∂u0 ∂ 2 w ε ( z) = = − 2 z = ε0 + κ z ∂x ∂x ∂x σ ( z ) = E ε = E (ε 0 + κ z ) = E ε 0 + E κ z u – posunutí ve směru x w – posunutí ve směru z Matematický model h l OHYB b R = 1/κ TAH M N M N l+∆l M κ= , J = 121 bh 3 EJ M = 121 Ebh 3κ N = σ = Eε bh N = Ebhε SUPERPOZICE N A 0 ε M = 0 D κ TAH + OHYB A = Ebh Tuhost v tahu D = 121 Ebh 3 Tuhost v ohybu Teorie desek Nxy My Ny Mxy Mx Nx Nx Mx Mxy Ny My Nxy všechny uvažované způsoby namáhání laminátové desky Lamináty – značení • Orientace vrstev (úhel natočení od základního směru) [0/45/-45/90] • Symetrie [0/90/0]S = [0/90/0/0/90/0] • Opakování vrstev [0/903/45] = [0/90/90/90/45] • Dvě vrstvy s opačnou orientací u sebe [0/±45/0] = [0/45/-45/0] • Označení materiálu [0G/0C/90C/90K] – Glass, Carbon, Kevlar Lamináty – příklady značení [04] L [02/902] α x [452/-452] [45/-45]S CLT – klasická laminátová teorie konstitutivní rovnice laminátové desky Tahová síla Tahová síla Smyková síla Ohybový moment Ohybový moment Ohybový moment N x A11 N y A21 N xy A61 M = B x 11 M y B21 M xy B61 A12 A22 A16 A26 B11 B21 B12 B22 A62 B12 A66 B16 B61 D11 B62 D12 B22 B62 B26 B66 D21 D61 D22 D62 B16 B26 B66 D16 D26 D66 ε x0 0 ε y γ xy0 κx κ y κ xy Protažení Protažení Zkos Ohyb (křivost) Ohyb (křivost) Ohyb (křivost) N A B ε 0 M = B D κ matice A, B a D se vypočítají zvlášť pro každou vrstvu materiálu pomocí ‘integrace přes tloušťku vrstvy’ příslušné matice C’ ve společném referenčním systému xy a poté se všechny příslušné matice sečtou CLT – klasická laminátová teorie konstitutivní rovnice laminátové desky (zjednodušený zápis) N A B ε 0 M = B D κ N – vektor sil M – vektor momentů ε0 – vektor deformace (střední roviny) κ – vektor křivosti (střední roviny) A – matice tahové tuhosti B – matice vazbové tuhosti D – matice ohybové tuhosti Symetrické lamináty • Eliminují vazbu mezi tahem a ohybem, tahem a krutem • Každé vrstvě nad odpovídá stejná pod střední plochou • tj. B = 0 A11 A 21 A61 0 0 0 A12 A16 0 0 A22 A62 A26 A66 0 0 0 0 0 0 D11 D12 0 0 0 0 D21 D61 D22 D62 0 0 0 D16 D26 D66 Vyvážené lamináty • Eliminuje vazbu mezi normálovými silami a smykem • Každé vrstvě odpovídá stejně tlustá s opačnou orientací • tj. A16 = A26 = 0 A11 A 21 0 B11 B21 B61 A12 0 B11 B12 A22 0 0 A66 B21 B61 B22 B62 B12 B16 D11 D12 B22 B62 B26 B66 D21 D61 D22 D62 B16 B26 B66 D16 D26 D66 Vyvážené symetrické lamináty • Kombinace výše uvedených rovina symetrie A11 A 21 0 0 0 0 A12 0 0 0 A22 0 0 A66 0 0 0 0 0 0 D11 D12 0 0 0 0 D21 D61 D22 D62 0 0 0 D16 D26 D66 Symetrické křížené lamináty • Jsou symetrické a vyvážené • Vrstvy jsou kladeny pouze pod úhly 0° a 90° • Májí vlastnosti jako čistě ortotropní materiál A11 A 21 0 0 0 0 A12 0 0 0 A22 0 0 0 0 A66 0 0 0 0 0 0 D11 D21 D12 D22 0 0 0 0 0 0 0 0 0 D66 Literatura • Laš V.: Mechanika kompozitních materiálů,Skripta ZČU, Plzeň, 2004. • The Free Dictionary, www.tfd.com, Farlex Inc., 2007. • Gay D.: Reinforced Plastics. Matériaux composites, Hermes, Paris, 1997
Podobné dokumenty
Rozdělení letadel a základní části letounu
Kompozity = pojivo (matrice – spojovací složka) + výztuž (vlákna různých druhů a uspořádání – pevnostní složka)
Pojivo:
Stáhnout soubor - Západočeská univerzita
Směr vláken v lamině (podélný směr) je označován indexem 1, kolmý na vlákna a ležící
v rovině vláken (příčný směr) indexem 2, směr kolmý na oba předešlé indexem 3 (Obr. 1.1).
Stáhnout
Pokud současně aplikujeme napětı́ σx , σy a σz můžeme tvrdit, že napětı́ σx způsobuje
σx
a napětı́ σy , σz , potom kontrakce (deformaci v přı́čném
protaženı́(deformaci) ǫx =
E
Mechanika kompozitních materiálů 1
každá složka má jiné vlastnosti (mechanické, chemické)
každá složka plní jinou funkci
výsledné vlastnosti (výhody i nevýhody) jsou dány
kombinací vlastností dílčích složek
14. Funkce několika proměnných
Definujeme-li hodnoty f (x) funkce f nějakým „vzorcemÿ neboli „výrazem závislým na xÿ, považujeme za definiční obor funkce f množinu všech x, pro něž má
„výrazÿ smysl – pokud se z nějakých důvodů ner...
Hodnocení tečení uhlíkových kompozitů s využitím optického meření
V posledních desetiletích se za£aly kompozitní materiály velmi ²iroce uplat¬ovat ve v¥t²in¥
pr·myslových odv¥tví, zejména pak ve strojírenství. Jejich niº²í hmotnost, v¥t²í tuhost
a pevnost a mnohé...
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE OBECNÁ EKONOMIE I.
ü Ceny výrobních faktorů – výrobci jsou ochotni nabízet svou produkci za cenu, která jim uhradí náklady, které
jsou kromě jiného závislé na cenách výrobních faktorů.
• Růst cen výrobních faktorů ’ ...
Kompozitní materiály
Dle délky vláken je lze rozdělit do dvou skupin- materiály
vyztužené krátkými vlákny tzv. krátkovláknové (poměr
délka/průměr L/D<100) a materiály vyztužené dlouhými
vlákny tzv. dlouhovláknové (L/D>...