Pohlavní a nepohlavní rozmnožování cévnatých rostlin
Transkript
Rozmnožování cévnatých rostlin Schopnost rozmnožování (reprodukce) je základní podmínkou přežití druhu. V průběhu evoluce se společně s rozmanitostí všech strukturních i funkčních znaků vyvinuly i rozmanité způsoby rozmnožování. Každý z nich však lze přiřadit k jednomu ze dvou základních typů: k rozmnožování nepohlavnímu (reprodukce asexuální) nebo pohlavnímu (reprodukce sexuální). Při pohlavním rozmnožování dochází ke splývání samčích a samičích gamet a ke kombinaci genomů rodičů. Součástí vývojových cyklů všech cévnatých rostlin je střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování (metageneze, heterogeneze, rodozměna). Při metagenezi dochází ke střídání gametofytu (= pohlavní, haploidní generace produkující gamety – spermatozoidy, popř. buňky spermatické a vajíčka) a sporofytu (= nepohlavní, diploidní generace produkující meiózou spory). Dalšími způsoby nepohlavního rozmnožování rostlin (mimo rozmnožování výtrusy v rámci metageneze) je rozmnožování vegetativní a agamospermie (apomixie). Vegetativní rozmnožování je umožněno tím, že rostlinné buňky jsou totipotentní – z každé rostlinné buňky může potencionálně vzniknout nový jedinec. Vegetativní rozmnožování se děje různými fragmenty rostlinných orgánů, např. oddenky, šlahouny, stonkovými, listovými, kořenovými, oddenkovými řízky, cibulemi aj. Potomstvo vzniklé vegetativním rozmnožováním vytváří klon. Všichni jedinci klonu mají shodný genotyp s mateřskou rostlinou. Při agamospermii (apomixie, někteří autoři zahrnují pod pojem apomixie nejen agamospermii, ale i vegetativní rozmnožování) nedochází ke splývání gamet – noví jedinci vznikají z různých buněk mateřské rostliny, např. z antipod vajíčka, synergid vajíčka, nucellu, neoplozené oosféry aj. © 2004 – 2006 Vladimír Vinter Reprodukční systémy cévnatých rostlin Pohlavní rozmnožování (splývání gamet) Rozmnožování výtrusy Nepohlavní rozmnožování Rozmnožování v rámci metageneze (střídání gametofytu a sporofytu) Vegetativní rozmnožování Agamospermie (apomixie) Vytváření klonů © 2004 – 2006 Vladimír Vinter
Podobné dokumenty
Vánoční kaktus (Zygocactus sp. div.)
Vánoční kaktus (Zygocactus sp. div.)
Mezi tzv. vánoční kaktusy se řadí
několik druhů rodu Zygocactus sp. div.
s četnými kříženci. Planě rostou v tropických
oblastech Brazílie, jako malé epifytické ...
lilie - kopřiva anglicky
Lilie
Charakteristika : vytrvalá pozemní bylina
s cibulemi
Výška : do 70 cm
Počet druhů : 100 – 120
Původ : východní Asie, Střední Evropa
Výskyt dnes : mírný až subtropický pás – Evropa,
Asie, Seve...
Vyšší rostliny – kapraďorosty
vyvinuté kořeny, cévní svazky a další orgány typické pro vyšší rostliny. Na rostlinách jsou zřetelně viditelné výtrusnice, ještě však
nevytvářejí žádná semena.
Žahavci
• 1. Stavba těla
• 2. Popiš funkci žahavé buňky =knidocytu
• 3. Popiš střídání pohlavní a nepohlavní generace
medúzovců (rodozměnu=metagenezi)
• 4. Vysvětli stadium polypa
medúzy
Zadání pro žáky
3. Kmen žahavce (Cnidaria) se rozděluje dle původu pohlavních buněk, převládajícího vývojového stádia a dalších kritérií
na třídy: tř. Polypovci (Hydrozoa)
tř. Medúzovci (Scyphozoa)
tř. Korálnatci ...