Janov. K-OD 05_12
Transkript
Akce: Část: ÚZEMNÍ PLÁN JANOV NAD NISOU KONCEPT B. Odůvodnění Pořizovatel: Úřad územního plánování Jablonec n.N. Projektant: Ing. arch. Jiří Vít Ateliér CON.TEC 28. pluku 28, 100 00 Praha 10 Spolupráce: Ing. Vojtěch Machoň Datum 2012 Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 1 B. OBSAH ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část odůvodnění: B1. B2. B3. B4. B5. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu, Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno, Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Grafická část odůvodnění: B1 B2 B3 Koordinační výkres – 1 : 5 000 Výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí – 1 : 50 000 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1 : 5 000 Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 2 PODROBNÝ OBSAH KAPITOL TEXTOVÉ ZPRÁVY - ČÁST „ODŮVODNĚNÍ“ B.1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM B.1.1 Vymezení území B.1.2 Širší vztahy a vazby B.2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ B.3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, B.3.1. Vymezení zastavěného území B.3.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot a) Charakteristika obce a řešeného území b) Ochrana a rozvoj hodnot c) Památková ochrana d) Ochrana přírody e) Přírodní podmínky f) Historický vývoj g) Demografie B.3.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Historická a současná urbanistická struktura obce Podmínky pro novou výstavbu - architektura Etapizace Vymezení zastavitelných ploch B.3.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování a) Občanské vybavení b) Veřejná prostranství B.3.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů a) Koncepce uspořádání krajiny b) Koeficient ekologické stability krajiny d) Prostupnost krajiny B.3.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách a) Plochy s rozdílným způsobem využití Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 3 B.3.7. Limity využití území B.4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO B.5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA B.5.1. Zemědělský půdní fond B.5.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 4 B1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM B.1.1 Vymezení území Řešeným územím je správní území obce Janov nad Nisou (kód obce 563595). Celková plocha správního území je 1471 ha. Hustota zalidnění je 86,7 obyv./km2. Obec má čtyři části (Janov nad Nisou, Loučnou, Hrabětice a Hraničnou) a rozkládá se na třech katastrálních územích: Janov n.Nisou (993 ha), Hraničná (588 ha) a Loučná (134 ha) v nadmořských výškách 500-860 m n. m. V obci žije 1274 obyvatel (1.1.2008). Adresa obecního úřadu je Janov nad Nisou 520, PSČ 468 11. B.1.2 Širší vztahy a vazby Z hlediska státní správy je obec Janov nad Nisou začleněna v Libereckém kraji, leží v jeho východní části a výrazně spáduje do Jablonce nad Nisou. Obec sousedí s Jabloncem nad Nisou na jihu, Libercem na západě, Bedřichovem na severu, Josefovým Dolem na severovýchodě, a Lučany nad Nisou na jihovýchodě. Janov nad Nisou je obsluhován především silnicí III.tř. č.29029 Bedřichov, Janov n.N., Jablonec nad Nisou. Nové administrativní uspořádání (vyhláška MV ČR č.388/2002 Sb.) rozčlenilo území Libereckého kraje na 10 správních obvodů – obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) a 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně). Obec Janov n.Nisou náleží v rámci územního členění veřejné správy pod správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem (II. stupeň) Jablonec nad Nisou, který je zároveň i centrem správního obvodu obce s rozšířenou působností (III. stupeň). Prostor obce Janov nad Nisou podle vymezení regionů cestovního ruchu (zpracovala ČCCR – Česká centrála cestovního ruchu, 1999) spadá do širší oblasti č.18 – Jizerské hory. Celá oblast má ráz harmonické krajiny díky souladu přírodních a civilizačních prvků. Vysoký podíl rekreačně vhodných ploch vytváří příznivé předpoklady pro rozvoj celoroční územně vázané rekreace s důrazem zejména na krátkodobou a střednědobou rekreaci a to především zimní. Jde o středisko regionálního významu. Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) Návrh územního plánu Janova nad Nisou musí respektovat republikové priority územního plánování stanovené PÚR ČR. Řešené území Janova nad Nisou je v Politice územního rozvoje ČR, schválené usnesením vlády z 20.7.2009, součástí rozvojové oblasti OB7 Liberec a specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory, kde je navrhováno při zajištění trvale udržitelného rozvoje vytvářet podmínky pro koordinovaný rozvoj podnikatelských aktivit, podporovat rozvoj cestovního ruchu, zkvalitňovat veřejnou a dopravní infrastrukturu a chránit území před potencionálními riziky. Je třeba chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického dědictví. Ochrana přírodních hodnot by však měla být v rovnovážném vztahu s potřebou ekonomického využití území. Rozvojové oblasti dle PÚR ČR jsou územní části se soustředěním civilizačních aktivit a koncentrací významného potenciálu průmyslového, technického a stavebního dědictví, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území a rostoucí tlak na umísťování rozvojových záměrů nemístního významu. Politika územního rozvoje PÚR ČR, 2006 vymezuje na území Libereckého kraje rozvojovou oblast OB7 republikového významu, která zahrnuje území správních obvodů ORP Liberec, ORP Jablonec nad Nisou, ORP Česká Lípa a ORP Tanvald. Předchozí vymezení dle ORP na národní úrovni nevystihuje v celém rozsahu skutečné hodnoty a limity využití území Libereckého kraje – dle zjištěných podmínek nebyla prokázána územní spojitost rozvojové oblasti. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 5 Přesnější vymezení je dle PÚR ČR obsaženo v oddílu SOB5 – specifická oblast Jizerské hory. Pro harmonický rozvoj širšího území „jablonecké“ části Jizerských hor je podstatné detailněji vymezit vyváženost vztahu územních podmínek : - pro příznivé životní prostředí (pilíř environmentální) - pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský) - pro soudržnost společenství obyvatel území (pilíř soudržnosti obyvatel území) Z údajů a jejich rozboru lze konstatovat, že nejvýznamnější hodnoty námi sledovaného území jsou identifikovány v územních podmínkách pro hodnoty životního prostředí, které jsou často unikátní a svým významem v řadě případů přesahují hranice sledovaného území. Významná část těchto hodnot má zabezpečenou ochranu přímo podle konkrétní legislativy, u ostatních hodnot je třeba jejich ochranu a případně i zvyšování hodnot zajistit na úseku územního plánování, které bude tyto hodnoty respektovat a stanoví omezení a podmínky pro další územní rozvoj. Dalším posilováním těchto hodnot bude vytvářeno příznivější životní prostředí pro rozvoj území. Zajišťování a respektování ochrany přírodních hodnot určitým způsobem omezuje hospodářský rozvoj území, které má obecně zhruba průměrné podmínky pro hospodářský rozvoj, v některých specifických oblastech však vykazuje nadprůměrný potenciál pro ekonomický rozvoj (stále jde hlavně o oblast cestovního ruchu). Vzhledem k charakteru území, jehož velká část je více či méně legislativně zajištěna různým stupněm ochrany, jsou územní podmínky pro hospodářský rozvoj limitovány možnými střety ekonomických aktivit a jejich důsledků s těmito chráněnými územími. Některé druhy hospodářských aktivit jsou z těchto území zcela vyloučeny, ostatní musí beze zbytku respektovat podmínky ochrany a přizpůsobit se jim. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel a částečně i aspekty ekonomickými, které ovlivňují kvalitu života a určují celkovou životní úroveň v daném území. Z vyhodnocení stavu a vývoje území vyplývá, že na sledovaném území neprobíhá rozvoj životní úrovně rovnoměrně. Mezi územními podmínkami, které tuto soudržnost ovlivňují, je možno zahrnout např. nevhodnou věkovou strukturu na části území, stárnutí obyvatelstva v obcích a sezónnost převažujícího ekonomického využití území. Dále jde o nerovnoměrnou dopravní obslužnost a dostupnost území a nerovnoměrnou vybavenost technickou infrastrukturou. Podstatný je zde problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním se zvláštní ochranou přírody a vysokou zátěží území pilíři ekonomickými a soudržností společenství obyvatel. Zvýšená návštěvnost vysoce atraktivního území pro sport a rekreaci má zásadní vliv na vybavení území dopravní a technickou infrastrukturou. Význam specifické oblasti zvyšují přímé vazby na sousední oblasti Frýdlansko a lehce méně významné vazby na Západní Krkonoše. s přesahem do Polska. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK) Dne 21.12. 2011 vydalo Zastupitelstvo Libereckého kraje svým usnesením č. 466/11/ZK ze dne 13.12. 2011 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, které nabyly účinnosti jako Opatření obecné povahy dne 22.1.2012. ZÚR LK jsou základním nástrojem územně plánovací činnosti kraje, které v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. V ZÚR jsou stanoveny základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, jsou vymezeny plochy a koridory nadmístního významu, zejména pro veřejně prospěšné stavby a opatření, a jsou stanoveny požadavky na jejich využití. Dále jsou v ZÚR LK vymezeny cílové charakteristiky krajiny a stanoveny dílčí kroky k jejich naplňování. Součástí ZÚR LK je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a na soustavu NATURA 2000. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 6 Vymezení rozvojových oblastí a os nadmístního významu: Ve vymezené rozvojové oblasti republikového významu s dopravním napojením na významné kapacitní silniční a železniční koridory podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit, posilujících význam LK v republikových a středoevropských vazbách. Janov nad Nisou je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu ROB1 Liberec. Vymezení specifických oblastí nadmístního významu. Janov nad Nisou je součástí specifické oblasti SOB5Jizerské hory, která je součástí specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory dle PÚR ČR. Vymezení ploch a koridorů veřejné infrastruktury a územních rezerv nadmístního významu. Na řešeném území je dle ZUR LK vymezena protipovodňová ochrana území P37 Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Janov nad Nisou je ve struktuře osídlení dle ZUR LK zařazen mezi příměstská střediska rekreace (PSR), sídla s vysokou rekreační funkcí v blízkosti významných center osídlení, Janov nad Nisou je územím s koncentrací objektů lidové architektury, Dle zásad koncepce rozvoje územního systému ekologické stability jsou ZUR LK pro řešené území vymezeny následující prvky ÚSES vymezeny jako veřejně prospěšná opatření: - nadregionální biokoridor K19H (pouze OP), - regionální biocentra RC1266 (Cikaňák), RC 1267 (Harcovské bučiny – malá část). Vymezení cílových charakteristik krajiny: OKR 03 - JIZERSKÉ HORY, POKR 03-3 Janov n.N. - Josefův Důl – Desná. Ochrana přírody a krajiny bude na velkoplošně zvláště chráněném území i nadále realizovaná dle plánů péče o ZCHU (CHKO JH). Rozšíření návrhových ploch pro bydlení, budování veřejné infrastruktury a výstavba sportovně rekreačních zařízení nejsou v rozporu s krajskými územně plánovacími dokumenty. ÚAP OPR Jablonec nad Nisou Územně analytické podklady pro území ORP Jablonec nad Nisou, do jehož správního obvodu spadá území Janova nad Nisou, byly pořízeny v souladu s § 185 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v prosinci roku 2008 (Urbaplan s.r.o). Územně analytické podklady pro území ORP Jablonec nad Nisou v rozsahu stanoveném § 26 stavebního zákona č.183/2006 Sb přílohou č.1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., byly spolu s platnou územně plánovací dokumentací, doplňujícími průzkumy a rozbory (Ing.arch. Jiří Vít- Atelier Con.tec, 2008) a souborem požadavků, schválených Zastupitelstvem obce na změny využití území, podkladem pro zpracování zadání, které je podkladem pro koncept územního plánu. Důvody pro zpracování územního plánu nového. 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183 /2006 Sb. (Stavební zákon), který mimo jiné značně zvýšil nároky na obce a města při územní přípravě a plánování jejich dalšího rozvoje. Obcím a městům bylo stavebním zákonem předepsáno svůj dosavadní územní plán v době do konce roku 2011 zcela přepracovat podle nových pravidel. Novelou zákona byl v polovině roku 2008 tento termín posunut na konec roku 2015. Dosud platný územní plán včetně schválených změn. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 7 Obec má platný územní plán, který byl zpracován Ing.arch. Štěpánkem a schválen v r. 2002. Dále následovaly změna č.1 a změna č.2. B.2 INFORMACE O SPLNĚNÍ SCHVÁLENÉHO ZADÁNÍ: Zadání ÚP bylo projednáno v souladu s platnou legislativou, jeho upravený text, který akceptoval požadavky z projednání, schválilo zastupitelstvo obce Janov nad Nisou. Požadavky dané schváleným zadáním byly na úrovni konceptu splněny. B3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.3.1. Vymezení zastavěného území Návrhem územního plánu nedochází ke změně a významu sídla, které bude dále plnit funkci trvalého bydlení v kombinaci s výrazným podílem rekreačního využití, částečně i s hospodářstvím, orientovaným na lehkou průmyslovou výrobu, dřevařství a zemědělství. Návrhem je řešeno rozšíření zastavitelných ploch především pro bydlení. Návrh nových rozvojových ploch respektuje stávající urbanismus sídla, jeho půdorysné schéma a převažující prostorové rozmístění a členění objektů. Jsou respektovány stávající přírodní hodnoty území a prvky ÚSES regionálního i lokálního významu. Koncept ÚP respektuje veškerou stávající zeleň v území a vytváří podmínky pro její rozšíření v krajině. Hlavními ovlivňujícími faktory v pozitivním (atraktivnost přírodního prostředí) i negativním smyslu (výrazná omezení rozvojových možností vzhledem k ochrannému režimu) je skutečnost, že celé správní území Janova nad Nisou leží v CHKO Jizerské hory. Většina rozvojových ploch vychází z požadavků občanů, potvrzených zastupitelstvem obce, některé přímo z požadavků obce. Lokality, kde by docházelo ke konfliktu s kvalitní krajinnou zelení nebo kde by byla založena obytná enkláva v krajině, kde není přímý územní kontakt se současnou zástavbou, byly odmítnuty. V dalších odstavcích jsou ve zhutnělé podobě zrekapitulována základní fakta z předchozích etap územního plánu (P+R), které byly vzaty v úvahu při návrhu, tak jak je předkládán. B.3.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot a) Charakteristika obce a řešeného území Janov nad Nisou se sestává z několika částí, vzájemně relativně značně odlišných. Jádrem vlastního Janova je poměrně hustě zastavěná střední část podél povodí Rýnovické Nisy, Na obě strany od této úzké osy se hustě zastavěná část obce rozšiřuje po úbočích stoupajících kopců a se vzdáleností od údolních poloh klesá i intenzita využití ploch. Přesto se dá určit jistá hranice hustšího existujícího zastavění, uvnitř které je odhadem 60 % všech objektů obce. Mimo tyto hranice další zástavba existuje v údolních pozicích na severu a ve vyšších polohách na jihu katastrálního území. Janov nad Nisou má silnou vazbu na blízký Jablonec n. Nisou. Tato skutečnost se projevuje především dojížděním do velkého města za prací, do vyšších škol i za určitými specializovanými službami a obchody. Dojížďka za pracovními příležitostmi se bude do jisté míry omezovat s narůstajícími ekonomickými možnostmi přímo v místě. Tento nárůst však nebude příliš intenzívní. Katastrální území Janova nad Nisou je nejen značně rozsáhlé, ale také velice různorodé a přírodně rozmanité. Od středu obce a jeho okolí přechází osídlení pozvolna na všech okrajích do volnější zástavby, kdy mezi jednotlivými skupinami domů či jednotlivými domy isolovanými jsou větší plochy zahrad, luk či neudržované zeleně, a které jsou občas prolínány většími skupinami stromů, majícími až charakter lesíků. Za tímto obzorem jsou Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 8 opět rozsáhlejší pastviny či původně pole s již jen ojediněle vyskytujícími se domky a hospodářskými staveními. Tato různorodost je násobena terénem, bohatě výškově členěným, s množstvím údolí a z nich vycházejících různě strmých svahů. Jako spojující prvek působí příroda, hlavně lesní masivy s občasnými pasekami, dnes však méně častými, než před desetiletími. Přes výrazný přírodní rámec se však jedná o krajinu po staletí kultivovanou a obsahující řadu prvků, tuto skutečnost potvrzujících. Díky atraktivní přírodě a tradičnímu sportovně-rekreačnímu charakteru sídla nevedl zásadní úbytek počtu obyvatel, způsobený odsunem většiny osob německé národnosti po druhé světové válce, k urbanistické devastaci prostředí. Velkou zásluhu na tom mají jednak individuální chalupáři, ale i období, kdy část opuštěných objektů bylo využito jako podnikové rekreační objekty. V pozdějších letech (hlavně sedmdesátých minulého století) došlo i k výstavbě nových rekreačních kapacit, přesto se však Janov nad Nisou vyhnul přílišné přehuštěnosti zástavby, na rozdíl např. od blízkého Bedřichova. Tento trend se podařilo uchránit i během posledních dvaceti let. V řešeném území se historicky vyvinul specifický druh horské a podhorské zástavby vyznačující se nejen zástavbou s centrem podél komunikací, ale i řídkým osídlením ve vyšších partiích. Tento charakter osídlení se negativně projevuje ve vysoké ekonomické náročnosti výstavby vodovodů, kanalizace a rozvodu plynu. Janov nad Nisou Převážná část zástavby je soustředěna podél toku Rýnovické (Bílé) Nisy. Prolíná se zde obytná zástavba se zástavbou rekreační, je zde síť obchodů a služeb. Dominantním objektem je kostel Sv. Jana Křtitele a prostor Radnice – dnes obecního úřadu, a základní školy. Tento blok má městský charakter. Od středu této části obce vystupuje do vyšších poloh méně soustředěná zástavba objektů drobnějšího měřítka. Hraničná Navazuje na katastrální území na pravém břehu Bílé Nisy, zástavba sleduje komunikaci spojující Loučnou s Bedřichovem. Loučná Jde o rozlohou nejmenší katastrální území na jihu správního území Janova, v mělkém údolí na levém břehu Bílé Nisy, soustředěné podél komunikace do Jablonce nad Nisou. V Loučné je větší počet i vícepodlažních objektů, jsou zde i výrobní provozy a objekty skladového hospodářství. Hrabětice Leží v nejvyšších polohách sídla, mají téměř výhradně rekreační charakter, je zde sportovní středisko Severák s řadou větších penzionů a hotelů, lyžařské středisko, lyžařské vleky. V posledních desetiletích zde byly rekonstruovány nebo nově vybudovány objekty turistického ruchu, z architektonického a urbanistického hlediska a svým hmotovým řešením se jedná o jedno z nejkvalitnějších míst celých Jizerských hor. b) Ochrana a rozvoj hodnot Ochrana hodnot kulturních, historických i přírodních je vyjádřena v rozmístění funkčních ploch, v navržené kompozici sídla, resp. nových zastavitelných ploch, a také je vyjádřena v regulativech Některé aspekty ochrany hodnot však překračují možnosti územně plánovací dokumentace a je na stavebním úřadu, aby v rámci svých kompetencí dbal na soulad nové zástavby s původní (vč. přestaveb, dostaveb apod.), na materiálové a barevné řešení atp. Stejně se to týká i krajiny, aby např. dosadby zeleně sortimentem odpovídaly místně obvyklým skladbám, aby jakékoli záměry v území respektovaly krajinný ráz atd. Hlavními nástroji, zajišťujícími ochranu a rozvoj hodnot území, zpracovávaného územním plánem, jsou vzhledem ke skutečnosti, že celé správní území Janova nad Nisou leží uvnitř hranic Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, komplexní podmínky pro ochranu přírody, dané zákonem, a jeho jednotlivé instrumenty, především „Plán péče o CHKO JH“. c) Památková ochrana Na území řešeném v územním plánu se nalézají nemovité památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 9 číslo rejstříku část obce památka č.p. 10430 / 5-5487 Janov nad Nisou Kostel sv. Jana Křtitele 20080 / 5-3963 Hrabětice Hřbitov, z toho jen: náhrobek Johanna Friedricha Hütmanna 26866 / 5- 38 Hrabětice Socha sv. Jana Nepomuckého 26368 / 5-4957 Hrabětice 169 Brusírna skla Nedílnou součástí typického charakteru Jizerských hor je i řada samostatných objektů převážně původní lidové architektury, dochovaných přes pohnuté osudy kraje až dodnes. Přesto, že dnešní doba a celkový stupeň uvědomění si významu těchto kvalit i zájem samotných majitelů takovýchto nemovitostí jsou větší zárukou jejich zachování, než tomu bylo v minulých desetiletích, bylo by třeba podniknout některé kroky ke zintenzivnění ochrany těchto objektů. Kromě lidových architektur by se tato ochrana měla vztahovat i na další objekty, např. Boží muka, kapličky a památníky, ale i novodobější stavby. V Janově je to objekt radnice, kamenná rozhledna Královka, Křížová cesta z roku 1878, památník obětem I.světové války, postavený roku 1925, kostel Svatého Josefa v Loučné z let 1914 – 1915. Na území obce Janov nad Nisou jsou také příklady relativně dobře zachovalých drobnějších inženýrských staveb vesměs ještě z 19.století (regulace drobných vodotečí, konstrukce kamenných mostků. Řada továrních objektů v údolních polohách sídla, opět pocházejících převážně z konce století devatenáctého a počátku dvacátého, má přes svůj pohnutý osud a v současnosti nejasnou perspektivu ve svých areálech často architektonicky zajímavé části, dokladující vztah předchozích generací k průmyslové architektuře. d) Ochrana přírody Skutečnost, že celé území Janova nad Nisou se rozkládá uvnitř hranice CHKO JH, je pro obec významná. Svědčí jednak o nesporných přírodních a krajinných kvalitách sídla, které je nutno ochraňovat, ale dává i předpoklad při rozumném hospodaření, citlivém přístupu k územnímu využívání v budoucnosti, ochraně architektury stávající a uplatňování vhodné architektury nové, vytvořit mimořádně kvalitní urbanizované prostředí. Funkce CHKO JH je především ochranářská, týkající se jak přírody, tak kvalitní původní architektury a dohledu nad jakýmikoliv stavebními zásahy a záměry. Ve výkresové dokumentaci jsou zachyceny hranice jednotlivých zón CHKO, dále chráněné či ochranu zasluhující přírodní prvky. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Chráněná krajinná oblast byla na území Jizerských hor vyhlášena v roce 1968 s cílem zabezpečit zachování, využívání a obnovu přírodního prostředí a ochranu vzhledu zdejší krajiny charakteristické vysokým zastoupením lesní půdy, vodoakumulačním významem, existencí zbytků přirozených ekosystémů a harmonicky utvářenou zemědělskou krajinou, bohatou na nelesní zeleň a urbanistické hodnoty. Zóny ochrany přírody Zonace CHKO Jizerské hory byla vymezena zákonem č. 114/92 Sb. Na území CHKO byly určeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, které slouží k regulaci hospodářského a rekreačního využívání území CHKO. Režim zón: 1. zóna /přírodní/: Sem se zařazuje území s koncentrovanými nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené a málo pozměněné ekosystémy s ucelenou mírou samořídících funkcí a Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 10 ekologickou stabilitou. Převážně jde o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, vybrané části vyhlášených genových základen a další přírodně hodnotné zbytky lesních i nelesních společenstev a ekosystémů a vybraná biocentra. Cílem je uchování a ochrana těchto samořídících funkcí a trvalé udržení přírodních hodnot. 2. zóna /řízená přírodní/: Sem se zařazují území s lesními ekosystémy ve značné míře pozměněnými člověkem a se zemědělsky extenzivně využívanými ekosystémy s místně uchovanými přírodními hodnotami vhodnými pro ekologickou optimalizaci hospodářského využívání a s dobře vyvinutými prvky systému ekologické stability. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v 1. zóně. Cílem je udržení části přírodních hodnot, zvyšování druhové pestrosti a postupné přibližování přirozeným ekosystémům s vyšší stabilitou. 3.zóna /krajinná/: Do ní se zařazují ostatní přeměněné lesní ekosystémy a intenzivně obhospodařované zemědělské ekosystémy s neúplným systémem ekostability a s krajinně typickou rozptýlenou zástavbou. Cílem je postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů. 4.zóna /okrajová/ - "urbanizační území": Sem se zařazují urbanizovaná území s územní rezervou a intenzivně zemědělsky využívaná krajina bez systému ekostability. Cílem je umožnit dostavbu a inženýrské vybavenosti nezbytné pro obnovu a rozvoj života a hospodářství v sídlech při respektování krajinného rázu. Zonace CHKO je považována za závazný regulativ, limit využití území. Na řešeném území, řešeném územním plánem Janova nad Nisou, se uplatňují tři zóny ochrany přírody. Na území Janova nad Nisou není vymezena ptačí oblast . Přírodní památky: 3388 Tichá říčka Poloha : Louky v Hraběticích "U Kapličky" v severovýchodní části obce Janov nad Nisou. Katastrální území : Janov nad Nisou. Rozloha : 3,97 ha. Nadmořská výška : 730 – 740 m. Předmět ochrany : Jediný zachovalý fragment rozsáhlejšího komplexu rašelinných a mokřadních luk. Ve střední části území se nacházejí dvě menší rašeliniště s fragmenty rašelinné smrčiny na okrajích. Památné stromy 2001 Klen v Hraničné 2002 Lípa v Hraničné e) Přírodní podmínky Klimatické podmínky Jde o oblast chladnou s krátkým relativně vlhkým a chladným létem a mírným podzimem. Zima je dlouhá s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu je pouze 4,3 st. C, průměrná lednová teplota je -4,9 C a červencová 13,7 C. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 148. Geologie, hydrogeologie Jizerské hory jsou pohořím prvohorního stáří. Pro zdejší reliéf jsou charakteristické ploché kupy, plošiny, zaoblené hřbety a široká údolí, na okrajích jsou příkré svahy s mladými údolími vzniklými erozí. Převážnou část pohoří tvoří krkonošsko-jizerský žulový pluton, což ovlivňuje nejen geomorfologii, ale i složení půd a tím i charakter vegetace. Na několika místech jej prostupují třetihorní výlevné vyvřeliny. Na okrajích plutonu jsou zastoupeny přeměněné horniny. Úbočí a údolní polohy jsou místy překryty čtvrtohorními sedimenty, ve vyšších polohách vrstvami rašeliny. Horotvorné procesy probíhaly v Jizerských horách v několika fázích – od asyntského vrásnění v předprvohorním období přes kaledonské vrásnění až po vrásnění Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 11 hercynské. Krkonošsko-jizerský masiv je vystaven intenzivnímu zvětrávání a odnosu již 250 mil. let. K výraznému vyzdvižení Jizerských hor došlo ve třetihorách při saxonských tektonických pohybech, kdy také vznikly strmé severní svahy. Na náhorní plošině a severních svazích jsou patrné vlivy mrazového zvětrávání, které dalo vzniknout skaliskům a balvanovým mořím. Hydrologie Vodními útvary povrchových vod jsou vodní toky a jejich dílčí povodí. Hlavní vodní tok – Rýnovická (Bílá) Nisa je tok vodohospodářsky významný, zařazený do I.tř. čistoty. Vodní tok Rýnovická Nisa se vlévá mimo řešené území do Lužické Nisy a náleží do povodí Odry. Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jizerské hory Řešené území leží celé v CHOPAV Jizerské hory. f) Historický vývoj /Část převzata z webových stránek obce/. Janov nad Nisou První písemná zmínka o Janově se v liberecké matrice objevuje roku 1645, rohozecká pamětní kniha z roku 1687 udává rok založení obce jako 1650. Od 17. století se Janovu říkalo Johannesberg podle prvního křestního jména J. W. Reckziegla - Johann. Pro předválečnou českou zkomoleninu názvu Janova - Honsberg - jsou dvě vysvětlení: jedno vychází z křestního jména Johannesberg, které se v dialektu vyslovuje Gehonsfaier přičemž první slabika se nezdůrazňuje. Druhé přisoudila historie také J. W. Reckzieglovi, kterému prý říkali Hons von Berg - a toto slovo přešlo časem jako synonymum na celou osadu. Hraničná Jméno Hraničná je odvozeno od polohy na rozhraní dvou panství - libereckého a smržovského. Obec byla založena roku 1585 - a jak dodnes svědčí původní názvy - Uhelný pahorek (Kohlhübel), Uhelná cesta (Kohlweg) a Uhlířova studánka (Kohlborn), byli prvními osadníky uhlíři. Již k roku 1720 se v obci připomíná kaple, která byla roku 1867 zrušena. Loučná Tento název se poprvé objevuje v hraničním sporu z roku 1591 ve tvaru "Lauczny Bach", což označuje Loučný potok (bývalý název pro Bedřichovskou - Mšenskou Nisu). Začátkem 17. století (roku 1602) se v kronikách objevuje název Lautschney již jako osada. Vznik slova Lautschney - Loučná je pravděpodobně dán místem prameniště - v lukách - potok pramenící v louce - Loučný potok - Lautschney Bach. Až do roku 1902 byla Loučná místní částí Mšena. Z Loučné až do Mšena vede podzemní štola, přivádějící vodu z Bílé Nisy do přehrady v Jablonci nad Nisou. Hrabětice Jméno je nepřímo odvozeno od majitelů rohozeckého a semilského panství hrabat Desfoursů. Desfoursové roku 1622 vyčlenili ze semilského panství samostatné panství smržovské a na něm na přelomu 17. a 18. století založili řadu obcí. Vedle již zmíněných Hrabětic (1689), také Horní Maxov (1700), Dolní Maxov (1700), Karlov a Josefův Důl (1701). Prvního osídlence Nicolase Weisse nám připomíná Nickelův vrch (nazývaný též) Králičí vrch). Podle pověsti Weiss spolu s dalšími třemi osadníky hledali jméno pro nově vzniklou osadu. Jelikož křestní jména hrabat Desfoursů byla již vyčerpána na pojmenování jiných osad, rozhodli se použít jméno odvozeného z jejich titulu - Hrabětice g) Demografie Demografické údaje jsou zjištěny nejpodrobněji v rámci pravidelných sčítání s periodicitou 10 let. Poslední sčítání bylo v roce 2011, jeho výsledky nejsou ještě zveřejněny, proto používáme údaje upravené tam, kde jsou k disposici. V rámci zpracování návrhu územního plánu bude tato kapitola již plně aktuální. Počet obyvatel od roku 1869 – Historický lexikon 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 1961 1970 1980 1991 2001 12 3967 3713 4135 4400 4664 4045 4236 1857 1780 1542 1321 1012 1143 Počet obyvatel v letech 2001 – 2008 Do přehledu jsou soustředěny údaje o počtech obyvatel k 1.1. daného roku tak, jak je sleduje Český statistický úřad pomocí průběžné bilance pohybu obyvatelstva. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 1163 1168 1189 1154 1186 1224 1274 1273 Domovní a bytový fond Soubor dále uvedených přehledu dává základní informaci o stavu domovního a bytového fondu, jak je poskytlo poslední sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. domy celk. z toho domy obydle né prům. stáří trvale obyd. domů 291 69,1 361 z úhrnu obydlených domů rod. domy byt. domy 329 21 domy podle vlastnictví domy postavené soukr. osob obce státu SBD do 1919 1920 až 1945 1946 až 1980 1981 až 2001 258 17 - 126 73 31 50 Věková struktura Pro potřeby analýz je postačující znalost podílu a počtu v hlavních věkových skupinách. Osoby v produktivním věku jsou v rozmezí 15 – 59 let a osoby v poproduktivním věku 60 a více let. z toho obyv. celkem ženy muži 0-14 produkt věk poprodukt věk 0-14 v% produkt. v% poprodukt v% 578 565 578 200 744 199 17,5 65,1 17,4 Úroveň vzdělání osoby 15ti leté a starší 943 z toho podle stupně vzdělání bez základní vč. neukonč. vyučení a střední odborné bez mat. úplné střední s mat. vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vzdělání nezjišťěno 5 240 416 176 21 71 14 B.3.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Historická a současná urbanistická struktura obce V řešeném území se historicky vyvinul specifický druh horské a podhorské zástavby, vyznačující se nejen zástavbou s centrem podél komunikací, ale i řídkým osídlením ve vyšších partiích. Přirozené centrum nejen Janova, ale i s ním souvisejících původních obcí či osad (dnes místních částí), je urbanizovaný soubor budov kolem Radnice, s dalšími veřejnosti určenými objekty a kostelem a pěstěnou veřejnou zelení. Toto uskupení nemá svojí koncentrovaností a kulturou obdobu v jiných obdobných blízkých hlavních sídlech Jizerských hor, pouze částečně se mu blíží Josefův Důl. Zástavba mimo tuto prostorově vymezenou část je rozvolněná, nahodile umístěná, na půdách původně kolonizovaných, později určených vlastníky panství a postupně drobených a přecházejících do vlastnictví Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 13 jednotlivých uživatelů a obhospodařovatelů. Tento trend, spoluvytvářený složitým terénem, přetrvává dodnes. V posledních desetiletích se jako jediná výrazněji urbanizovaná skupina vytvořila část Hrabětic soustřeďující doplňující vybavenost lyžařského střediska Severák. Podmínky pro novou výstavbu – architektura Přestože většina původních lidových domů v Jizerských horách není starších než 200 let, původní osídlení vznikalo mnohem dříve. Převažujícím typem je roubený dům slezského pohraničí a lužický hrázděný dům. Nejhojněji zastoupený slezský roubený dům je jednoduché stavení, kombinující dřevěnou obytnou část s kamennou částí hospodářskou na kamenných základech, zřídka podsklepených. Štíty bývají jednoduše bedněné, většinou ornamentálně skládané s vyřezávanými lištami. Střechu pokrýval v této části Jizerských hor dřevěný šindel nebo břidlice. Samostatně stály drobné roubené stodoly. V řadě detailů, jako v okenních šambránách, dveřích, ale i kamenných portálech se projevoval jakýsi vliv baroka, klasicismu a secese. Svébytným prvkem v pozdějších letech byly mačkárny skla, drobnější objekty, často z hrázděného zdiva. Novější domy bytové, ale i starší manufaktury, byly zhruba od poloviny 19. století již většinou zděné z cihel s kamennými podezdívkami, i s použitím dřevěných prvků. Jejich architektura buď vycházela z hmotových řešení původních roubených chalup, nebo se již jednalo o import nejrůznějších městských či lázeňských stylů. Seriozní architekturu představuje objekt Radnice a kostela Sv. Jana Křtitele a také řada domů městského typu, smíšené funkce, s obchody, řemeslnickými provozovnami a s bydlením v patrech. Obdiv zaslouží způsob, jakým si původní obyvatelé postupně si podmaňovali nepřízeň přírodních a terénních podmínek. Dokonalý, a dodnes sloužící, byť částečně narušený, ale nově obnovovaný je způsob odvodňování, regulace drobných vodotečí a konstrukce kamenných mostků. Do dnešní doby fungují ve své většině i kamenné hráze a obezděná koryta s drobnými jezy, regulujícími tok vod. Novodobější existující stavby, hlavně objekty pro bydlení trvalé i rekreační, mají různou výtvarnou kulturu a většinou nevýraznou formu, podléhající standardnímu všeobecnému vkusu a klišé. Těžkým úkolem je najít rovnováhu mezi silným vlivem původní lidové architektury a tlakem širokého spektra představ jednotlivých investprů. V tomto směru má zodpovědnost i Správa CHKO JH, která na chráněných územích je hlavním arbitrem povolovacích procesů předcházejících vlastní stavební činnosti. Je třeba se vyvarovat nešvaru poslední doby, kterým je v místním prostředí cizorodost stylů (zejména inklinace k „Alpskému“ typu domu a přílišná romantičnost). Etapizace V případě Janova nad Nisou jsou nové zastavitelné plochy pro rodinné bydlení a rekreaci i pro drobnou podnikatelskou činnost rozptýleny a navrhovány v relativně značném rozsahu, který odpovídá očekávanému zájmu o výstavbu v horizontu několika příštích let. Lokality jsou vesměs ve vlastnictví soukromých osob a preferování výstavby (určení etapy 1) na některé z nich by znemožnilo neodůvodnitelným způsobem zahájit výstavbu těm, jejichž lokality, označené jako etapa 2, ač jinak pro výstavbu vhodné, by byly volné až po dokončení etapy první. Jejich možnost stavět by tak mohla být i na dlouhá léta podřízena a podmíněna rozhodnutími jiných a tím narušena jejich základní občanská práva. Pro rozlohy větších lokalit předepisuje územní plán povinnost zpracovat podrobnější územní studie jako podmínku pro získání územního souhlasu se zamýšlenou výstavbou. Vymezení zastavitelných ploch Vymezení zastavitelných ploch uvádí tabulky v návrhové části konceptu na stranách 6 až 15, kde jsou u jednotlivých navrhovaných ploch uvedeny jak komentáře a poznámky, tak limity využití příslušné lokality. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 14 B.3.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování a) Občanské vybavení Základní a mateřská škola, pošta, Obecní policie, pracoviště lěkaře, 2 kostely, místní knihovna, Sbor dobrovolných hasičů. Lyžařský areál Severák (celkem 4200 m sjezdových tratí), lyžařské běžecké tratě vč. kontaktu s Jizerskou magistrálou, bobová dráha. Sportovní kluby SK Ski Janov-Bedřichov, TJ.Sokol Janov nad Nisou, Školní sportovní klub Janov nad Nisou, SK Viktorie Janov n.N. a dále obecně-prospěšná společnost Janovská OPS (sokolovna a hřiště) jízdárna Hrabětice. Komerční využití: Hotely, penziony, restaurace, rozhledna Královka. Sport, rekreace, příležitosti pro turistiku. Rekreační příležitosti, možnost využívat atraktivitu přírodního prostředí a s tím související sportovní a turistické aktivity, tvoří nejpodstatnější kapitál, dosud ale jen z části odkrytý veřejnosti. Ale snad právě ona menší intenzita využívání těchto zdrojů je podstatou svébytné atmosféry Jizerských hor, hodnou starostlivé ochrany. Uvážlivý rozvoj rekreačních příležitostí, zejména zkvalitňování služeb pro turistický ruch, by v budoucnu mohl znamenat podstatný nárůst ekonomického potenciálu území. Ekologická traumata minulých desetiletí, tj. hlavně odumírání lesů, se dotkla území na katastru Janova n. Nisou jen v menší míře. Nejatraktivnější se pro rekreační využití jeví vyšší části území, zde jsou vyznačeny turistické a lyžařské trasy a cesty, spojující zajímavá místa, hlavně vrcholy kopců a zajímavé přírodní útvary. Za posledních 20 let se v Jizerských horách realizovala řada sportovně-turistických zařízení, Janova se tyto aktivity s výjimkou areálu na Studenově téměř vyhýbaly. Stále zde je, na rozdíl od jiných středisek, pro rozvoj těchto aktivit dosti prostoru Sport: Návrh nových ploch ploch a zařízení pro sjezdové lyžování: Námět na toto lyžařské zařízení byl zpracován v ideové studii, která byla projektantovi poskytnuta obcí. Studie v původní versi navrhuje: 1. Sjezdovky na západní straně řešeného území, sousedící s okraji lyžařského areálu v Bedřichově a k nim navržené trasy 3-4 sedačkových lanovek. 2. Sjezdovku, vymezenou z vrcholu Severáku (areál Hrabětice) do středu obce a k ní náležící 3-4 sedačkovou lanovku. 3. Ideovou představu o nutnosti propojit areál v Bedřichově s areálem na Severáku. Záměrem bylo zřejmě propojit dvě spodní stanice lanovek přes hluboké údolí středu Janova n.N. buď systémem sjízdné lyžařské rampy, nebo další sedačkovou lanovkou. Studie, kterou měl projektant ÚP k dispozici, jiné údaje než situační vymezení sjezdovek a sedačkových lanovek neobsahovala. Názor projektanta územního plánu. 1. Ztotožnění se s ideou možnosti jistého propojení Bedřichova a Severáku - což v obecné poloze konvenuje se záměry CHKO JH. 2. Negativa tohoto řešení: a) - terén mezi oběma spodními stanicemi lanovek - jde o mimořádně prudké svahy, pro méně zdatné lyžaře nezvladatelné, b) - vysoká míra současného zastavění, kolize navržených tras s existujícími objekty c) - nejistota při posouzení poměru nutného vynaložení finančních prostředků k výslednému efektu (toto není ovšem starost územního plánu). d) - kapacita komunikací, e) – zkušenost, že pro případ, že existuje doprava lyžařů na vrchol formou sedačkové lanovky (ta má vždy vyšší kapacitu, než „obyčejný“ vlek), je třeba, aby sjezdovky, obsluhované tímto vlekem byly alespoň dvě. Toto zde splněno není. 3. Nárůst dopravního zatížení příjezdových komunikací, zajištění parkování velkého množství os. aut návštěvníků v blízkosti obou dolních stanic (= podmínka funkčnosti Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 15 záměru), oprávněnost přivádět do středu obce další množství osobních aut (případně autobusů!!). Návrh projektanta uplatněný v konceptu řešení ÚP: 1. Vytvoření prostoru pro parkoviště (vícepodlažní, možnost poskytovat i jiné druhy služeb návštěvníkům) v centrální části Janova v blízkosti hasičského domu. Odsud přístup ke stanicím lanovek pouze pro pěší. Vytvoření komplexního systému dopravní obsluhy v závislosti na intenzitě momentálního návštěvnického zájmu, spočívajícího i v možnosti fungování Skibusů mezi Jabloncem n.N.na jedné straně -a Bedřichovem resp. Severákem na straně druhé – toto řešení se ovšem vymyká možnostem územního plánu. 2. Návrh typu lanovek: -třísedačkové, kapacita = cca min. 1300 dopravených osob. /hod. 3. Trasy lanovek a území vymezená pro sjezdovky byly oproti původnímu materiálu v konceptu územního plánu upraveny, aby se vyhnuly existujícím stavbám a aby byl na nejnižší míru snížen nutný zábor PUPFL. b) Veřejná prostranství Veřejnými prostranstvími jsou ve smyslu zákona o obcích všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Podle vyhlášky 501/2006 Sb. a podle obecných požadavků na vymezování ploch (§ 3) se „s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2.“ Tyto plochy zahrnují i pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Veřejnými prostranstvími jsou v Janově nad Nisou plochy uprostřed obce, před budovou radnice (obecní úřad), v okolí kostela Sv.Jana Křtitele, a řada menších enkláv podél hlavní průjezdní silnice, zejména v jižní a střední části Janova. Díky urbanistické struktuře sídla, terénním podmínkám a rozvolněné a různorodé zástavbě Janova nad Nisou je přesnější vymezení stávajících veřejných prostranství, tak jak jsou definována ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., problematické. B.3.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů a) Koncepce uspořádání krajiny Jedná se o území, které navazuje na cenné přírodní oblasti Jizerských hor (jež jsou z něj relativně nejsnáze dostupné) a které je proto nejvíce turisticky vyhledávané jako rekreační zázemí. K převažující rekreační funkci se v sídlech přidává funkce obytná a výrobní, v krajině pak lesnická, okrajově zemědělská. Velká část objektů původní lidové architektury slouží k individuální rekreaci. Cílem by měla být zejména ochrana cenných částí krajiny a sídel s rozptýlenou zástavbou před nadměrným rozvojem plošné zástavby a omezení zastavování volné krajiny, cenných luk. Rozvoj Janova nad Nisou je přirozeným způsobem, podmíněným dosavadním vývojem sídla, směrován do více urbanizovaných částí. b) Koeficient ekologické stability krajiny Číselným údajem, který dokáže charakterizovat krajinu, je tzv. koeficient ekologické stability (KES), který poměřuje stabilní a nestabilní krajinotvorné prvky. Jde o nejjednodušší způsob výpočtu, který nezohledňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Sofistikovanější varianty pracují s váhami jednotlivých prvků. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 16 normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy. Janov nad Nisou A 794 B 33 plocha v ha C D 425 1 E 218 SUM 1471 KES 5,60 Legenda: A- LESY A VODNÍ PLOCHY, B -TRVALÉ KULTURY, OVOCNÉ SADY, ZAHRADY, C -LOUKY, PASTVINY. D- ORNÁ PUDA, E -ZASTAVĚNÁ PLOCHA, OSTATNÍ PLOCHA KES = stabilní ekosystémy / nestabilní ekosystémy = lesní půda + vodní plochy + trvalé travní porosty + sady / orná půda + zastavěné plochy a nádvoří. Pro Janov nad Nisou jde o koeficient = 5.6044, tedy o krajinný typ C - krajina relativně přírodní. Jde o velmi pozitivní hodnocení, což lze v CHKO očekávat. c) Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve třech úrovních – nadregionální, regionální a lokální ÚSES. V řešeném území se vyskytují následující prvky ÚSES: Nadregionální ÚSES: Na západě území obce Janov nad Nisou prochází osa nadregionálního biokoridoru (NRBK) Studený vrch-Poledník, který v celé své délce vede povětšinou pouze lesnatým územím, jedná se o typ horského biokoridoru. Z následující mapy je patrné, že ochranné pásmo tohoto biokoridoru zabírá téměř 2/3 správního území obce. Regionální ÚSES: Do severovýchodního okraje správního území obce Janov nad Nisou částečně zasahuje regionální biocentrum (RBC) 1266 Josefodol II, což je lesní území navazující na další RBC Josefodol I. Do jihozápadního okraje správního území zasahuje velmi malou částí další RBC 1267 Lukášov, Harcovské bučiny. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex. Jižním okrajem území prochází regionální biokoridor (RBK) Malá Strana-Lukášov. Tento biokoridor je dlouhý přibližně 8 km a vede především lesnatým územím. Lokální ÚSES: Obec má na svém území vymezeno 7 lokálních biocenter (LBC): LBC9 – rozsáhlejší území v komplexu lesů na hranici s k.ú. Starý Harcov LBC10 – v tomto LBC jsou zastoupeny lesní i nelesní biotopy, JZ část správního území obce LBC11 – lesní LBC situované na jižním okraji s.ú. obce, zasahuje i do k.ú Mšeno n. Nisou NRBK osa NRBK Studený vrch-Poledník, k.ú. Janov n.N, k.ú. Loučná n.N, k.ú. Hraničná n.N LBC19 – lesní území na severním okraji s.ú. obce Janov nad Nisou LBC25 – nelesní plocha uvnitř intravilánu obce, jednosměrně propojena LBK LBC27 – rozsáhlejší nelesní území v místní části Hrabětice LBC28 – největší LBC tohoto území, jde o bezlesí s rozptýlenou zelení, na nějž navazuje rozsáhlý komplex lesa, LBC se nachází na severovýchodě s.ú. obce Janov nad Nisou Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 17 V zájmovém území obce Janov nad Nisou se mezi lokálními biocentry nachází také lokální biokoridory ÚSES (LBK), jež jsou vymezeny či navrženy mimo zastavěné části obce, či vedou přímo vodním tokem, některá LBC jsou propojena pouze jednosměrně d) Prostupnost krajiny Volná krajina je přístupná polními cestami navazujícími na souvisleji osídlené části obce, situované převážně v údolních polohách a na svazích na údolí navazující. Cesty, které překonávají větší výškové rozdíly, jsou často vymezeny vzrostlou ochrannou a doprovodnou zelení, která ve vyšších polohách přechází do lesních porostů. Ve vyšších polohách existuje často návaznost na značené turistické a lyžařské cesty (trasy). B.3.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a) Plochy s rozdílným způsobem využití Obecné požadavky na využívání území jsou stanoveny vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném znění o obecných požadavcích na využívání území. Jedním z podstatných způsobů vymezování takových ploch je zohlednění jejich stávajícího (nebo budoucího) využití. Podrobně viz kapitola A6.a návrhové části konceptu. B.3.7. Limity využití území 1. Území řešené v ÚP Janova nad Nisou leží celé v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. 2. Území řešené v ÚP Janova nad Nisou náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod /CHOPAV/ Jizerské hory. 3. Přehled ochranných pásem a jiných územních omezení podle zvláštních předpisů: Na území Janova nad Nisou jsou následující stávající ochranná pásma, chráněná území a jiná územní omezení. V ochranných a bezpečnostních pásmech je umístění staveb, případně povolení některých činností a užívání omezeno zvláštními předpisy. Přesné podmínky využití ochranného a bezpečnostního pásma stanovuje příslušný orgán státní správy před územním, případně stavebním řízení. A) Ochranná a bezpečnostní pásma energetických rozvodů a zařízení (dle ust. § 46 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění) ochranné pásmo 7m od vodiče elektrické vedení VN (1–35 kV, 30m od vodiče elektrické vedení VVN110 – 400 kV elektrická stanice (stožárová, z VN 1–52 kV na NN) 7m B) Silniční ochranná pásma (podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění) ochranné pásmo 15 m od osy vozovky silnice III. třídy C) Ochranná pásma vodních zdrojů Na správním území obce jsou vymezena následující ochranná pásma vodních zdrojů: 1. Vodní zdroj Janov n.N. - ochranné pásmo 1. a 2. vodního zdroje, OVS Jablonec n.N. vod.1215/66 z 31.10.66 2.Vodní zdroj Rýnovice, Hraničná Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 18 - ochranné pásmo 1. a 2. vodního zdroje (rozhodnutím z., 21.2.1996 ochranné pásmo zrušeno) 3.Vodní zdroj Hraničná - ochranné pásmo 1. vodního zdroje (p.p.č. 358/1 a 360/1) - rozhodnutí OkÚ Jablonec n.N. RŽP č.j.ŽP 409/2000/235.1 4.Vodní zdroj Janov n.N. (p.p.č.1269) veřejný zdroj pitné vody ochranné pásmo čtverec 10 × 10 m D) Ochranná pásma dalších liniových vedení technické infrastruktury ochranné pásmo OP od osy 1,5 m vodovodní do průměru 500 mm včetně OP od osy 1,0 m středotlaké rozvody plynu 1,5 m podzemní dálkový optický kabel OP od osy 4 m VTL plynovody nad DN 250 Bezpečnostní pásmo od osy 40m VTL plynovody nad DN 250 E) Další ochranná pásma Řešeným územím protéká vodohospodářsky významný tok Rýnovická (Bílá) Nisa. Podél této vodoteče je nutno zachovat na březích volný nezastavěný pruh v šíři 8 m od břehové čáry, který může správce vodního toku užívat, pokud je to nezbytně nutné při zřizování provozu a udržování VH děl a zařízení k provádění VH prací na vodním toku a jiným VH účelům, s přihlédnutím k potřebám správy a údržby vod. toků i VH významu vod. F) Radonové riziko Území je v pásmu s vysokým radonovým rizikem – 3. stupeň. G) Poddolovaná území a sesuvy V řešeném území nejsou evidovány žádné sesuvy ani území poddolovaná. H) Jiná územní omezení podle zvláštních předpisů a jiných Jiná územní omezení vyplývají jednak ze zvláštních předpisů, podle nichž výslovně postupují orgány státní správy, jednak z pravomocí některých orgánů stanovovat a požadovat některá omezení. V území obce je to povinnost souhlasu orgánu státní správy lesů při dotčení pozemků do vzdálenosti 50 metrů od hranice lesa podle § 14, odst. (2) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a dále povinnost souhlasu při dotčení pozemků v území vymezeném Ministerstvem obrany podle § 175 stavebního zákona. Graficky jsou všechny limity a omezení (pokud to připouští měřítko výkresu) v území vyjádřeny v koordinačním výkresu B1 . Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 19 B4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO /Viz také kapitola B.1/. Ve schváleném zadání územního plánu Janova nad Nisou bylo vyžádáno vyhodnocení vlivů na životní prostředí. (Předloženo v samostatném elaborátu). zpracování Zpracování vyhodnocení vlivů koncepce ÚP na životní prostředí proběhlo současně s pracemi na konceptu územního plánu Janova nad Nisou. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, jak bylo stanovisko respektováno, budou uvedeny v návrhu územního plánu. Formulace požadavků v rámci urbanistické koncepce = toto jen ve vydání pro obec -V urbanistické koncepci rozvoje území přiměřeně respektovat původní funkční a prostorové členění sídelního útvaru. -Vymezit uspořádání ploch pro předpokládaný rozvoj obce a stanovit jejich přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkční využití se základními regulačními pravidly. - Při plošném zajišťování urbanizačních aktivit upřednostňovat využití zastavěného území a původních stavebních parcel. - Vyhodnotit využití již vymezených zastavitelných ploch ve smyslu §55 odst. 3 stavebního zákona. - Plošné a prostorové regulativy navrhnout i pro plochy zastavěné. - Urbanizační expanze mimo hranice zastavěného území musí být uvážená a zdůvodněná, provozování činností v souladu se zásadami ochrany přírody nesmí ohrozit ekologickou stabilitu území a kvalitu životního prostředí. - Minimalizovat zábory zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany. - Ve volné krajině nevytvářet nová sídla nebo samoty. Podporovat soustředění nové zástavby ve stávajících souvisle zastavěných částech obce, nepropojovat jednotlivé části obce, nezahušťovat rozptýlenou zástavbu a nerozvíjet novou zástavbu do volné krajiny. - Pro větší zastavitelné plochy, zejména obytné, uložit zpracování regulačního plánu nebo územní studie. - V urbanistické koncepci rozvoje území obce sledovat zajištění optimálních obytných a územně technických podmínek v kvalitním životním prostředí. - Řešit stávající kolizní místa a nevyhovující vazby mezi jednotlivými plochami s rozdílným způsobem využití a vyloučit střety rozvojových záměrů v území návrhem urbanistických řešení i technicko organizačních opatření. - Návrh zástavby odvodit z přirozené konfigurace terénu při minimalizaci dopadů na krajinný ráz, vymezené prvky ÚSES a lokality se zvláštní ochranou přírody. - Zohlednit zásady ochrany krajinného rázu, zpracované v Preventivním hodnocení krajinného rázu CHKO JH - Respektovat státem chráněné kulturní památky a soubory lidové architektury. Vyhodnocení vlivů řešení na udržitelný rozvoj území je provedeno s ohledem na rozbory a vyhodnocení ÚAP ORP Jablonec nad Nisou a ve smyslu dokumentu Politika územního rozvoje České republiky, schváleného v roce 2009 vládou ČR (PÚR). Při zpracování územního plánu byly vzaty v úvahu a respektovány ty části a kapitoly PÚR, které zejména lze pro pozitivní a trvale udržitelný rozvoj řešeného území uplatnit. Jde o kapitolu PÚR č.2. „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“ (dále též „republikové priority“). Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 20 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jedním ze základních cílů územního plánování (§ 18 stavebního zákona) je ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Členění hodnot na přírodní, kulturní a civilizační, tak jak to činí § 18 stavebního zákona, je pomocným a metodickým instrumentem. Ve skutečnosti se navzájem prolínají a dokonce i přírodní poměry jsou mnohdy vzešlé z činnosti člověka, stejně jako hodnoty kulturní a civilizační jsou často záměnné. Hodnoty přírodní Přírodními hodnotami jsou především součásti přírody chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jde jednak o významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky a vodní plochy jako jezera a rybníky, rašeliniště a údolní nivy), jednak o plochy (zvláště chráněná území) či prvky přírody vyhlášené zvláštním předpisem. /viz předchozí kapitoly Odůvodnění). Hodnoty kulturní Kulturní hodnoty jsou především vyhlášené kulturní památky a památkově chráněná území podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Na území Janova nad Nisou není plošná památková ochrana území vyhlášena, v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je zapsáno několik jednotlivých objektů. Existuje zde řada dalších kulturně významných nemovitostí, drobných církevních památek a profánních detailů. Hodnoty civilizační Civilizačními hodnotami, které se na území Janova nad Nisou uplatňují, jsou především projevy lidské činnosti, jež mají význam pro dnešní generace a také potenciál budoucí. Jde především o samotnou hmotnou substanci obcí – domy a bytový fond a dále o infrastrukturu, především dopravní a technickou vyplývá velký potenciál pro nabídku možných zastavitelných ploch, který je také v návrhu ÚP využíván. Vyhodnocení vlivů řešení na udržitelný rozvoj území je provedeno s ohledem na rozbory a vyhodnocení ÚAP ORP Jablonec nad Nisou a ve smyslu dokumentu Politika územního rozvoje České republiky, schváleného usnesením č.929 v roce 2009 vládou ČR (PÚR). Při zpracování územního plánu Janova nad Nisou byly vzaty v úvahu a respektovány ty části a kapitoly PÚR, které zejména lze pro pozitivní a trvale udržitelný rozvoj řešeného území . Republikové priority podle § 31 stavebního zákona určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí a při tvorbě resortních koncepcí s důsledky pro území. Návrh (koncept) územního plánu Janova nad Nisou respektuje republikové priority územního plánování stanovené PÚR ČR. Řešené území je v Politice územního rozvoje ČR, schválené usnesením vlády z 20.7.2009, součástí rozvojové oblasti OB7 Liberec a specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory, kde je navrhováno při zajištění trvale udržitelného rozvoje vytvářet podmínky pro koordinovaný rozvoj podnikatelských aktivit, podporovat rozvoj cestovního ruchu, zkvalitňovat veřejnou a dopravní infrastrukturu a chránit území před potencionálními riziky. Je třeba chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Ochrana přírodních hodnot by však měla být v rovnovážném vztahu s potřebou ekonomického využití území. viz regulace. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 21 S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (25) V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti . Koncept návrhu územního plánu Janova nad Nisou splňuje v předchozích odstavcích uvedené požadavky. Zejména jde o ty části textu, které jsou graficky zvýrazněny.Týká se to konkrétně návrhu urbanistické koncepce, uvedených regulativ pro novou výstavbu a využívání ploch stabilizovaných, návrhu doplnění řešeného území krajinnou a ochrannou zelení, respektováním prvků ÚSES a především podmínek, daných orgánem ochrany přírody. B5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA 563595) ha Celková výměra pozemku (ha) 1471 Orná půda (ha) 1 Chmelnice (ha) 0 Vinice (ha) 0 Zahrady (ha) 33 Ovocné sady (ha) 0 Druhy pozemků Trvalé trávní porosty (ha) 425 Lesní půda (ha) 784 Vodní plochy (ha) 10 Zastavěné plochy (ha) 26 Ostatní plochy (ha) 192 Souhrn: Zemědělská půda= 459 ha Kód obce: Ochrana ZPF Zemědělská půda tvoří 31 % ploch řešeného území, vyskytují se zde půdy především III.-IV. stupně ochrany ZPF.Určená kategorizace půd - viz výkresová část -však nevystihuje plně kvalitu půd, využívaných pro zemědělskou produkci. PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU. k.ú. Hraničná - původní ÚP, Z1 a Z2 lokalita PPČ stav návrh BPEJ / [ha] v Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění [ha]mimo [ha] celkem [ha] 22 U.12 231/18 TTP BV třída ochrany 94089/ V. U.13 214/1 TTP BV 94089/ V. 0,202 0,000 0,202 0,202 U.14 242/4 TTP BV 94089/ V. 0,084 0,000 0,084 0,084 863/2 ostatní 0,000 0,000 0,000 112/1 TTP 94089/ V. 0,037 0,000 0,037 112/2 TTP 94089/ V. 0,138 0,000 0,138 111/3 TTP 94089/ V. 0,131 0,000 0,131 111/2 TTP 94089/ V. 0,060 0,000 0,060 U.16 688 TTP 679/2 TTP U.40 679/4 TTP U.41 685/8 U.42 U.43 U.39 U.44 U.76 U.77 U.78 BV zastavěném území 0,093 zastavěné území 0,000 0,093 0,093 84089/ V. 0,000 0,075 0,075 84089/ V. 0,000 0,070 0,070 OV 84089/ V. 0,000 0,046 0,046 0,046 TTP OV 84089/ V. 0,000 0,063 0,063 0,063 685/6 TTP OV 84089/ V. 0,013 0,117 0,130 0,130 685/2 TTP OV 84089/ V. 0,000 0,045 0,045 0,045 725 TTP 84089/ V. 0,000 0,004 0,004 685/5 TTP 84089/ V. 0,000 0,045 0,045 679/1 TTP 84089/ V. 0,000 0,176 0,176 644/1 TTP 84089/ V. 0,008 0,000 0,008 646/7 TTP 84089/ V. 0,509 0,000 0,509 690/1 TTP BV 84089/ V. 0,000 0,116 0,116 0,116 BV 0,065 OV VS BV 703/5 TTP 382/4 382/4 382/1 350 350 451/1 les les TTP les les les 511/6 511/6 TTP TTP 511/6 TTP 511/6 TTP 2.23 717/1 TTP 2.24 717/1 TTP 145/2 139/3 139/1 TTP 132/1 TTP 133 TTP 133 TTP 141/1 les 132/1 TTP 94089/ V. 0,002 0,000 0,002 133 TTP 94089/ V. 0,001 0,000 0,001 1,374 4,591 5,964 U.83 2.19 2.37 celkem: 0,366 0,145 0,224 0,517 84089/ V. 0,065 0,000 0,065 94089/ V. 94068/ V. 94068/ V. 94068/ V. 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,007 0,013 0,019 0,046 0,149 2,110 0,007 0,013 0,019 0,046 0,149 2,110 94089/ V. 93644/ IV. 0,000 0,000 0,012 0,072 0,012 0,072 94089/IV 0,000 0,012 0,012 93644/IV. 0,000 0,072 0,072 BV 84089/ V. 0,013 0,000 0,013 0,013 BV 84089/ V. 0,018 0,000 0,018 0,018 TTP 94089/ V. 0,000 0,075 0,075 TTP 94089/ V. 0,000 0,150 0,150 0,000 0,817 0,817 0,000 0,029 0,029 0,000 0,009 0,009 0,000 0,321 0,321 0,000 0,007 0,007 VS BV 94089/ V. OS 94089/ V. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 2,344 0,083 1,411 5,964 23 k.ú. Hraničná – nové záměry 2010-11 lokalita PPČ stav návrh N.22 48/1 708/2 708/2 510 511/1 511/1 511/3 511/4 217/13 708/11 708/11 36/1 36/1 630 432/1 222/2 222/2 407/1 407/1 366/1 366/1 378/2 217/8 231/8 69/2 540/1 30/4 30/4 365/2 42/1 42/1 42/12 491/5 ostatní TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP zahrada TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP BV N.24 N.30 N.31 N.33 N.46 N.66 N.68 N.72 N.73 N.74 N.92 N.105 N.115 N.116 N.117 N.121 N.212 N.213 celkem: BV BV BV BV BD BV BV BV BD BV BV BV BV BV BV BV OS BV BPEJ/tř. ochrany 83444/ V. 84089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 93644/ IV. 93644/ IV. 93644/ IV. 94089/ V. 83444/ V. 84089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94068/ V. 93644/ IV. 94089/ V. 93644/ IV. 94089/ V. 93644/ IV. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94068/ V. 94099/ V. 94089/ V. 93644/ IV. 93654/ V. 94089/ V. 93654/V. 93644/ IV. [ha] v zastav. území 0,000 0,105 0,006 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,125 0,048 0,042 0,000 0,235 0,023 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,092 0,144 0,137 0,033 0,089 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,100 [ha]mimo zastav. území 0,000 0,000 0,000 0,024 0,313 0,002 0,029 0,041 0,000 0,000 0,000 0,233 0,000 0,000 0,069 0,187 0,002 0,269 0,306 0,176 0,165 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,081 0,025 0,108 0,850 0,002 0,096 0,107 3,214 [ha] celkem [ha] 0,000 0,105 0,006 0,024 0,313 0,002 0,029 0,041 0,125 0,048 0,042 0,233 0,235 0,023 0,069 0,187 0,002 0,269 0,306 0,176 0,165 0,092 0,144 0,137 0,033 0,089 0,081 0,025 0,108 0,850 0,002 0,096 0,107 4.164 0,000 0,111 0,407 0,125 0,090 0,469 0,023 0,069 0,189 0,575 0,341 0,092 0,281 0,033 0,089 0,105 0,108 0,948 0,107 4.164 k.ú. Janov n.N. - původní ÚP, Z1 a Z2 [ha]mimo zastavěné území 0,049 [ha] celkem [ha] 93624/ III. [ha] v zastavěném území 0,000 0,049 0,049 93644/ IV. 0,000 0,116 0,116 95044/ V. 0,000 0,126 0,126 0,116 0,504 lokalita PPČ stav návrh BPEJ/třída ochrany U.1 1306/18 TTP OV U.3 U.4 751/6 TTP 849/16 orná půda BV BV Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 24 U.5 849/16 823/5 823/5 823/7 823/7 orná půda TTP TTP TTP TTP 94068/ V. 95044/ V. 94068/ V. 95044/ V. 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,002 0,135 0,022 0,030 0,127 0,002 0,135 0,022 0,030 0,127 849/15 TTP 95044/ V. 0,000 0,062 0,062 590/2 590/6 TTP TTP 93644/ IV. 93644/ IV. 0,000 0,000 0,015 0,097 0,015 0,097 BV 0,122 590/9 TTP 93644/ IV. 0,000 0,010 0,010 U.6 348/1 348/1 348/5 348/5 TTP TTP TTP TTP P 93644/ IV. 93644/ IV. 93644/ IV. 94068/ V. 0,016 0,000 0,008 0,006 0,002 0,199 0,063 0,027 0,018 0,199 0,071 0,033 0,321 U.8 80/1 BV 94089/ V. 0,000 0,194 0,194 0,194 0,000 0,000 0,000 112/1 112/2 111/2 TTP vodní plocha TTP TTP TTP 94089/V. 94089/V. 94089/V. 0,369 0,138 0,060 0,000 0,000 0,000 0,369 0,138 0,060 111/3 TTP 94089/V. 0,131 0,000 0,131 U.18 551/1 TTP BV 94089/ V. 0,000 0,594 0,594 0,594 U.21 356/3 TTP BV 94078/ V. 0,069 0,000 0,069 0,069 U.22 437/7 TTP BV 94068/ V. 0,000 0,004 0,004 0,004 U.45 260/5 TTP BV 93644/ IV. 0,000 0,104 0,104 0,104 U.46 252/4 TTP BV 93644/ IV. 0,000 0,591 0,591 0,591 249/1 TTP 93644/ IV. 0,000 0,198 0,198 249/1 TTP 94089/ V. 0,000 0,177 0,177 U.49 288/2 TTP BV 93644/ IV. 0,000 0,250 0,250 0,250 U.50 247/2 TTP BV 93644/ IV. 0,000 0,015 0,015 0,015 242 TTP 93644/ IV. 0,000 1,464 1,464 242 TTP 94089/ V. 0,000 0,003 0,003 237/2 TTP 93644/ IV. 0,000 0,051 0,051 237/2 TTP 94089/ V. 0,000 0,035 0,035 292/1 TTP 93644/ IV. 0,000 0,962 0,962 292/1 TTP 94089/ V. 0,000 0,020 0,020 U.56 302/4 TTP BV 94089/ V. 0,157 0,000 0,157 U.69 305/1 TTP BV 93644/ IV. 0,000 0,074 0,074 0,074 U.71 308/2 zahrada BV 94089/ V. 0,084 0,000 0,084 0,084 750/3 750/1 755/3 755/3 733/2 728 728 738/4 729/3 TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP 93624/ III. 93624/ III. 93644/ IV. 93624/ III. 93644/ IV. 93644/ IV. 93624/ III. 93644/ IV. 93644/ IV. 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,012 0,054 0,067 0,274 0,204 0,036 0,034 0,103 0,376 0,012 0,054 0,067 0,274 0,204 0,036 0,034 0,103 0,376 1381/5 U.16 U.47 U.52 U.53 U.54 1.1 1.2 BV BV BV BV BV BV OV Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 0,698 0,375 1,468 0,086 0,982 0,157 0,407 1,037 25 1.5 2.1 2.2 2.5 2.6 2.8 2.9 2.27 2.30 2.35 729/3 TTP 93624/ III. 0,000 0,115 0,115 738/3 TTP 93644/ IV. 0,000 0,151 0,151 489/6 TTP 94089/ V. 0,000 0,033 0,033 489/7 TTP 94089/ V. 0,097 0,000 0,097 16/1 121/2 TTP TTP 94089/ V. 94099/ V. 0,029 0,000 0,000 0,029 0,029 0,029 121/2 TTP 94099/ V. 0,008 0,000 0,008 226/7 226/6 226/1 TTP TTP TTP BV 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 0,000 0,000 0,000 0,095 0,103 0,149 0,095 0,103 0,149 0,347 BV 0,106 234/1 TTP 682/2 TTP 693/3 TTP 219/1 219/1 731/2 653/4 653/4 653/4 TTP TTP TTP TTP TTP TTP 653/3 TTP 486/8 TTP BV BD BV BV BV OV OS DS 0,130 0,029 0,037 94089/ V. 0,000 0,106 0,106 94078/ V. 0,000 0,146 0,146 94078/ V. 0,000 0,040 0,040 94089/ V. 94099/ V. 93644/ IV. 94078/ V. 93654/ V. 95044/ V. 0,032 0,003 0,027 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,124 0,330 0,108 0,032 0,003 0,027 0,124 0,330 0,108 95044/ V. 0,000 0,161 0,161 94089/ V. 0,007 0,000 0,007 0,007 1,240 8,669 9,929 9,929 celkem 0,186 0,035 0,027 0,724 k.ú. Janov - nové záměry 2010 - 11 [ha] mimo zastavěné území 0,073 0,010 [ha] celkem [ha] 94068/ V. 95044/ V. [ha] v zastavěném území 0,000 0,000 0,073 0,010 0,073 BV 93644/ IV. 0,115 0,000 0,115 TTP BV X 0,000 0,103 0,103 821/1 TTP BV 0,000 0,010 0,010 N.21 486/20 TTP BV 94089/ V. 0,049 0,000 0,049 0,049 N.23/1 1039/4 TTP BV 94068/ V. 0,000 0,031 0,031 0,031 348/1 TTP 93644/ IV. 0,000 0,530 0,530 348/1 TTP 94068/ V. 0,000 0,597 0,597 1354/10 837/3 TTP TTP 95044/ V. 95044/ V. 0,003 0,000 0,000 0,121 0,003 0,121 837/3 TTP 95044/ V. 0,129 0,000 0,129 N.42 519/7 TTP OK 94089/ V. 0,023 0,000 0,023 519/7 TTP 0,046 0,000 0,046 N.43 727/5 727/5 TTP TTP OK 95044/ V. 93644/ IV. 0,000 0,114 0,009 0,000 0,009 0,114 727/5 TTP 93644/ IV. 0,029 0,000 0,029 232/1 zahrada 94089/ V. 0,054 0,000 0,054 lokalita PPČ stav návrh BPEJ/třída ochrany N.3 434 260/3 TTP TTP BV BV 260/3 TTP 821/1 N.13 N.17 N.34 N.35 N.47 BV OK OK Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 0,125 0,113 1,127 0,253 0,069 0,152 0,089 26 232/2 290/2 305/2 292/4 TTP TTP TTP TTP 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 0,035 0,085 0,138 0,022 0,000 0,000 0,000 0,000 0,035 0,085 0,138 0,022 292/3 zahrada 94089/ V. 0,130 0,000 0,130 N.49 234/3 TTP N.50 883/4 TTP OK 94089/ V. 0,000 0,084 0,084 0,084 OK 94089/ V. 0,076 0,000 0,076 0,076 588/8 TTP 93624/III. 0,000 0,685 0,685 588/8 TTP 0,000 0,022 0,022 1036/1 TTP 0,000 0,001 0,001 1036/1 TTP 94068/ V. 0,000 0,492 0,492 N.76 356/8 TTP BV 94078/ V. 0,000 0,124 0,124 0,124 N.78 247/1 TTP BV 94089/ V. 0,000 0,167 0,167 0,167 N.81 1047 TTP BV 94068/ V. 0,000 0,150 0,150 0,150 N.82 1040/1 TTP BV 94068/ V. 0,075 0,000 0,075 0,075 N.83 1041/1 TTP BV 94068/ V. 0,000 0,119 0,119 0,119 N.48 N.57 N.59 OK BV BV 0,404 0,707 0,493 N.99 486/16 TTP BV 94089/ V. 0,055 0,000 0,055 0,055 N.110 74/1 TTP BV 94089/ V. 0,106 0,000 0,106 0,106 N.127/ A 1020/3 TTP 0,000 0,016 0,016 1020/3 TTP 94068/ V. 0,000 0,161 0,161 898/5 zahrada 94089/ V. 0,011 0,000 0,011 94078/ V. 0,000 0,156 0,156 94068/ V. 0,051 0,000 0,051 N.128/ A BV BV - 0,177 0,011 N.129/ A 356/9 TTP 356/19 zahrada N.200 825 TTP BV 93644/ IV. 0,000 0,148 0,148 0,148 N.201 979 TTP BV 94068/ V. 0,177 0,000 0,177 0,177 N.203 N.206 6/1 56/8 TTP TTP BV OS 94089/ V. 94089/ V. 0,007 0,000 0,000 0,000 0,007 0,209 0,007 0,209 N.210 1205/1 TTP BV 94068/ V. 0,000 0,100 0,100 0,100 N.211 1163/1 TTP BV 94068/ V. 0,130 0,000 0,130 0,130 411/1 411/1 410 410 TTP TTP TTP TTP 94068/ V. 0,000 0,000 0,000 0,000 0,050 0,110 0,000 0,094 0,050 0,110 0,000 0,094 N.214 N.215 N.217 BV 94068/ V. BV 116 TTP 94068/ V. 0,000 0,007 0,007 491/5 491/1 491/3 491/3 NZz ost TTP TTP 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 0,070 0,000 0,080 0,093 0,000 0,000 0,000 0,000 0,070 0,000 0,080 0,093 491/5 NZz 94089/ V. 0,015 0,000 0,015 615/1 615/1 618 627/1 558/1 612/3 612/3 NL NL NL NL NL NL NL 94089/ V. 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,034 0,048 0,156 0,523 0,015 0,014 0,053 0,034 0,048 0,156 0,523 0,015 0,014 0,053 OK-P OS 94089/ V. Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 0,207 0,262 0,258 1,477 27 612/3 612/3 594/6 594/9 594/9 632/1 644 NL NL NL NL NL NL NL 644 NL 93644/ IV. celkem 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,009 0,012 0,159 0,095 0,053 0,086 0,140 0,009 0,012 0,159 0,095 0,053 0,086 0,140 0,000 1,918 0,079 5,648 0,079 7,804 7,804 k.ú. Loučná - původní ÚP, Z1 a Z2 lokalita U.26 U.27 U.30 U.31 PPČ stav 1480/3 1437/6 1435 1481/1 1481/3 1437/11 1437/7 1437/12 1419/7 TTP TTP zahrada TTP TTP TTP TTP TTP TTP návrh BV BPEJ / tř. ochrany 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. 94089/ V. [ha] v zastav. území 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 [ha] mimo zastav. úz. celkem [ha] 0,149 0,054 0,015 0,292 0,034 0,115 0,026 0,274 0,253 0,149 0,054 0,015 0,292 0,034 0,115 0,026 0,274 0,253 1435 zahrada 94089/ V. 0,001 0,000 0,001 1491/2 1491/1 TTP TTP 94089/ V. 94068/ V. 0,000 0,000 0,004 0,090 0,004 0,090 1491/1 TTP 94089/ V. 0,000 0,075 0,075 1594/7 1597 1594/8 1594/8 1598/5 1598/4 1598/4 1598/2 1590/3 1590/3 1590/3 1590/14 1590/14 TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP zahrada zahrada 94099/ V. 94068/ V. 94099/ V. 94068/ V. 94099/ V. 94099/ V. 94068/ V. 94068/ V. 94099/ V. 94068/ V. 97001/ IV. 94068/ V. 97001/ IV. 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,068 0,005 0,254 0,008 0,168 0,054 0,559 0,089 0,083 0,089 0,009 0,236 0,001 0,000 0,000 0,254 0,008 0,168 0,054 0,559 0,089 0,083 0,089 0,009 0,236 0,001 0,068 0,005 BV BV 1589/1 TTP 97001/ IV. 0,118 0,000 0,118 1596/12 1596/12 1596/13 TTP TTP TTP 94068/ V. 97001/ IV. 94068/ V. 0,000 0,000 0,000 0,028 0,010 0,041 0,028 0,010 0,041 1596/13 TTP 97001/ IV. 0,000 0,004 0,004 NV Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění celkem [ha] 1,213 0,169 1,742 0,083 28 U.32 U.37 U.38 U.73 1.4 2.9 2.26 1609/2 TTP 1609/4 TTP 1610/5 TTP 1612/1 TTP 1627 1379/5 1380/4 TTP TTP TTP 1379/2 TTP 1376/13 TTP 1376/3 TTP 1376/13 TTP 1376/3 TTP 1376/6 vodní plocha 1376/3 TTP 1376/13 TTP 1627 TTP 1627 TTP 1627 97001/ IV. BV 0,000 0,279 0,279 0,000 0,877 0,877 0,018 0,000 0,018 0,069 0,000 0,069 94099/ V. 94099/ V. 0,038 0,000 0,000 0,000 0,054 0,031 0,042 0,054 0,031 94099/ V. 0,000 0,077 0,077 94099/ V. 94099/ V. 94099/ V. 94099/ V. 0,000 0,000 0,000 0,120 0,000 0,041 0,003 0,000 0,000 0,025 0,017 0,043 0,000 0,000 0,000 0,000 0,003 0,004 0,025 0,017 0,043 0,120 0,000 0,041 0,003 0,003 0,004 0,010 0,000 0,010 0,492 4,426 4,921 4,921 [ha]mimo zastavěné území 0,108 0,055 0,039 0,213 0,031 celkem [ha] celkem [ha] 94099/ V. 94068/ V. 94099/ V. 94099/ V. 94068/ V. [ha] v zastavěném území 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 94089/ V. 0,066 0,000 0,066 0,475 0,000 0,475 0,069 0,000 0,069 VS VS BV BV BV 94099/ V. 94099/ V. BV TTP celkem 1,156 0,087 0,042 0,162 0,025 0,224 0,017 k.ú. Loučná - nové záměry 2010 - 11 lokalita N.51 N.52 N.53 N.71 N.103 N.205 stav 1496/1 1496/1 1584/5 1585 1585 TTP TTP TTP TTP TTP 1484 TTP 1610/1 TTP 1610/1 TTP 1414/5 zahrada návrh BV BV BV BV TI BV BPEJ / třída ochrany 97001/ IV. 97001/ IV. celkem 0,108 0,055 0,039 0,213 0,031 0,163 0,039 0,244 0,066 0,544 0,000 0,110 0,110 0,110 0,610 0,556 1,166 1,166 Shrnutí: Celkem je nyní jako plochy předpokládaného záboru ZPF vymezeno 34,45 ha zastavitelných ploch. VYHODNOCENÍ ZÁBORU LESNÍ PŮDY (PUPFL) lokality navrhované funkční využití lokality celková výměra- ha N.212, N.216, Plochy obč.vybavení – N.217 pouze plochy slezdovek Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 1,48 29 Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění 30
Podobné dokumenty
Kronika 1990 - 1995 - černá v pošumaví
byly postupně do roku 1994
přeloženy do českého jazyka a
jsou k dispozici.Od výše uvedených
let až do roku 1976 se kronika
v obci nevedla.
V roce 1976,když tehdejší rada MNV hledala vhodného kandid...
Analytická část - MAS Frýdlantsko – Beskydy zs
Území MAS Frýdlantsko – Beskydy se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Frýdek –
Místek. Z hlediska státní správy jde území správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí
a z části ORP Frýdek – M...
ÚZEMNÍ PLÁN JANOV NAD NISOU
Územní plán Janov nad Nisou (koncept) - vyhodnocení vlivů na životní prostředí
Strategie - MAS Frýdlantsko – Beskydy zs
MAS – Místní akční skupina je společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé
podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejného moci), které
spolupracuje na rozvo...
zde ke stažení - Obec Vědomice
P ŘIPOMÍNKA OBCE K N ÁVRHU ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ
ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE Ú STECKÉHO KRAJE V
UPLYNULÉM OBDOBÍ (DÁLE JEN ZUR).
Počátkem měsíce června jsme podali dle § 42 zákona č.
1 83/2006 Sb. (Stave...
Stáhnout *
větrného parku) byla zadáním Změny č.2 ÚPO požadována do doby zahájení projednání podle §50.
Na základě zadání Změny č.2 ÚPO byl zpracován tento Návrh Změny č.2 ÚPO pro společné jednání
s dotčenými...
1353532023_textova-cast-2.
1 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.