pdf 2,8 MB
Transkript
Hole‰ovice: Ústfiední jatky a trh dobytãí / PraÏská trÏnice Vladislava VALCHÁ¤OVÁ 1 V 17. a 18. století vznikaly uvnitfi vût‰ích evropsk˘ch mûst (francouzsk˘ch, nûmeck˘ch, italsk˘ch) izolované budovy jatek s otevfienou stfiechou, které slouÏily hlavnû k nucené poráÏce. V napoleonské Francii od roku 1807 zfiizovaly a provozovaly jatky obce, nikoli cechy, jen v tehdej‰í pÛlmilionové PafiíÏi se nacházely patery „abattoirs“ (jatek). Ve druhé polovinû 19. století v‰ak jiÏ byly jatky typu Abattoirs de la Villette postaveny také v Bruselu, Lyonu, Marseille a pozdûji i v Berlínû, Mnichovû, Milánû a ve Vídni. Francouzsk˘ systém poráÏky zvífiat spoãíval v dokonalé organizaci a návaznosti prací za udrÏování maximální ãistoty, odehrával se v prostorn˘ch a vzdu‰n˘ch halách, s moÏností jejich roz‰ífiení. Tzv. nûmeck˘ a dal‰í systémy jej dále zdokonalovaly, zejména v úspofie zastavûné plochy. Rozli‰ovaly se dva základní druhy jatek – Hallensystem se spoleãnou poráÏkou a Zellensystem, novûj‰í francouzsk˘ s komorami-celami.1 V Praze v 70. letech 19. století provozovala jatky Ïivnostenská spoleãenstva, navazující na pÛvodní stfiedovûk˘ cechovní systém, vesmûs v objektech a s vybavením neodpovídajícím tehdej‰í hygienû. První studie centrálních jatek podle francouzsk˘ch a nûmeck˘ch vzorÛ se objevila kolem roku 1875. Budoucí staveni‰tû mûlo b˘t situováno mimo mûsto, po smûru vanutí ãast˘ch vûtrÛ, na volné plo‰e kvÛli roz‰ifiování, mûlo b˘t dobfie dopravnû pfiístupné, nejlépe v blízkosti Ïelezniãního uzlu, poblíÏ vodního toku a nepfiíli‰ daleko od centra. To v‰echno splÀovala hole‰ovická pláÀ. Plánování potfiebn˘ch staveb – poráÏky, chlévÛ a stájí, správních a obchodních budov, prádelen, koupelen a také trÏi‰tû a nádvofií – vycházelo ze statistick˘ch údajÛ spotfieby masa, které fiadily PraÏany mezi pfiední konzumenty pfiedev‰ím vepfiového. Kotelna, strojovna, vodní rezervoár a chladírna patfiily k nezbytn˘m zafiízením. Sestava objektÛ mûla navazovat na trÏi‰tû dobytka – oplocené prostranství za optickou hradbou vzrostl˘ch stromÛ, které mûlo mít uprostfied (po vzoru lond˘nského Metropolitan Cattle Market) „velkolepou burzu s vysokou vûÏí a zvuãn˘mi hodinami“. Z poãetní rozvahy mûstské správy, hodnotící v‰echny náklady a v˘nosy za pfiedpokladu, Ïe jatky budou slouÏit pouze obyvatelstvu Prahy (tehdy 170 000 obyvatel), vyplynulo, Ïe podnik nebude ztrátov˘.2 Zdlouhavá jednání ukonãilo vydání zemského zákona ã. 19/1889, kter˘ stanovil tzv. „nucenost jateãní pro mûsto Prahu“. V praÏské sídelní oblasti mûly b˘t zfiízeny vefiejné jatky obli- Obr. 1. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, plán burzy, fiez, 1894. (Pfievzato z L. âÍÎEK, cit. v pozn. 3, s. 63) Obr. 2. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, plán trÏnice hovûzího masa, pfiíãn˘ fiez, 1894. (Pfievzato z L. âÍÎEK, cit. v pozn. 3, s. 13) 1 TEYSLER, KOTY·KA: Technick˘ slovník nauãn˘, díl V., Borov˘ a ·ulc, Praha 1930, s. 1066–1074, heslo Jatky. 2 Josef REITER: O jatkách a trÏi‰tích, in: Zprávy spolku architektÛ a inÏen˘rÛ v král. ãeském XIX, 1884, s. 176–181. 2 Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e 183 gatorní pro ve‰keré obce v zákonû vyjmenované, coÏ se t˘kalo témûfi v‰ech míst, která byla pozdûji, v roce 1922, spojena ve Velkou Prahu. Projekt jatek byl vypracován pod vedením mûstského inÏen˘ra Josefa Srdínka, pfiednosty jateãní kanceláfie pfii mûstském stavebním úfiadû. Provedení stavby se zaãátkem roku 1893 ujaly firmy vybrané na základû vefiejného ofertního fiízení. Firma stavitele a geometra Aloise Elhenického provádûla ve‰keré zednické práce, kamenické práce zaji‰Èoval závod Josefa Ví‰ka, pokr˘vaãské práce bfiidlicí firma Walter a Dohnálek a fiada dal‰ích specializovan˘ch firem a fiemeslnick˘ch mistrÛ. Konstrukce z kovaného Ïeleza a litiny dodala firma L. G. Bondy, ústfiední topení pro budovu burzy První âeskomoravská továrna na stroje.3 Jatky zaãaly slouÏit svému úãelu 1. ãervence 1895. Po jejich otevfiení byly ostatní poráÏky, hlavnû soukromé, zru‰eny a po roce 1922 zanikly i jatky pfiedmûstské. Dobytek tak nemohl b˘t poráÏen jinde neÏ v ústfiedních jatkách a maso dováÏené z venkova zde muselo projít veterinární kontrolou. Hlavní v˘robní ãinností jatek byla poráÏka dobytka, zvlá‰tû vepfiÛ, maso zpracovávaly soukromé závody v Praze nebo v dal‰ích místech aglomerace. Pro mûsto Prahu nakonec byly jatky po finanãní stránce pfiece jen ztrátov˘m provozem, kter˘ ale ve své trÏní ãásti prospíval rozvoji praÏského obchodního Ïivota.4 Pozemek ústfiedních jatek vymezen˘ regulací tvofiil obdélník o del‰ích stranách, severní a jiÏní, asi 450 m a krat‰ích, západní a v˘chodní, asi 250 m dlouh˘ch. V˘chodní tfietina pozemku byla zprvu rezervována pro jatky pfiedmûstsk˘ch obcí. Na stfiední osu smûfiující od jihu k severu byly situovány budovy spoleãné pro dobytãí trh i jatky: burza s restaurací (13/4),5 správní budova (15/5) a dílny (19). Ulice dûlící protáhlé haly trÏní i jateãní smûfiovaly kolmo od západu k v˘chodu, ve smûru vanutí nejãastûj‰ích vûtrÛ. Podél západní hranice ústfiedního trhu vedla dvojkolejná vleãka, konãící na nádraÏí Bubny. Podél ní se táhla 180 m dlouhá vykládací rampa (10) zkonstruovaná firmou Ringhoffer, na jejímÏ severním konci stál jednopatrov˘ dráÏní domek pro obsluhu (11/6). Od nûj odboãovala k jateãní ãásti men‰í rampa nakládací (12). Do jatek se vstupovalo z Bubenského nábfieÏí, a to dvûma vchody, z nichÏ jeden vedl do ãásti trÏní a druh˘ do ãásti jateãní. Uprostfied mezi obûma branami stála vrátnice (1/1), pfiízemní zdûn˘ domek se ‰atnou a toaletami. Dvû kamenné sochy muÏe a b˘ka (vlevo Trh, vpravo Jatky) na vysok˘ch zdûn˘ch soklech vytvofiili sochafii Bohuslav Schnirch a âenûk Vosmík. Za hlavním vstupem se nacházela jednopatrová budova burzy (13/4), provedená v repre- 3 Ludvík âÍÎEK: Stavba ústfiedních jatek a trhu dobytãího v Praze-Hole‰ovicích, in: Technick˘ obzor I, 1893, s. 301–303; t˘Ï: Stavba ústfiedních jatek a trhu dobytãího v Praze-Hole‰ovicích, in: Technick˘ obzor II, 1894, s. 13–16, 23–24, 32–33, 39–41, 55–56, 63–65; Administraãní zpráva král. hl. mûsta Prahy za léta 1891/1892 (ed. Jos. ERBEN), Ústfiední jatky a trÏi‰tû v Hole‰ovicích, Praha 1894, s. 81–84; Administraãní zpráva král. hl. mûsta Prahy za léta 1893/ 1894 (ed. Jos. ERBEN), Stavba ústfiedních jatek pro Prahu, Praha 1896, s. 100–121; Ústfiední jatky a trh dobytãí v Praze-Hole‰ovicích, in: Technick˘ obzor XIV, 1906, s. 196–197, tab. 21. 4 Miroslav MOUTVIC: Ústfiední jatky hlavního mûsta Prahy v Hole‰ovicích 1895–1951, Inventáfi fondu, Archiv hlavního mûsta Prahy, 2004. 5 âísla v závorce u popisu jednotliv˘ch objektÛ jsou shodná s ãíslováním pouÏit˘m na plánu jatek z roku 1930. Za lomítkem je uvedeno souãasné ãíslování v situaci PraÏské trÏnice z roku 1995 viz http://www.prazskatrznice.cz. Obr. 3. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, leteck˘ pohled, 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) 3 184 Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e 4 zentativním historizujícím stylu. Kromû hostince a bytu zde byly kanceláfie Dobytãí a masné pokladny a kanceláfie filiálky ¤eznicko-uzenáfiské banky. DvouúrovÀov˘ burzovní sál s po‰tou, telefonem a telegrafem byl obrácen k v˘chodu sedmi vysok˘mi pÛlkruhov˘mi okny. Dvoupatrová správní budova (15/5), situovaná za burzou, tvofiila centrum fiízení trhu i jatek. Po stranách obû budovy lemovaly 20 m ‰iroké ulice, tvofiící hlavní vnitfiní komunikace. Západnû od vchodu za jednopatrov˘m obytn˘m domem (2/2) navazovaly na vykládací rampu tfii budovy chlévÛ pro hovûzí dobytek (3/24, 35). Pfiízemní zdûné objekty rozdûlené pfiíãn˘mi zdmi na dvanáct celkÛ mají stropy klenuté do válcovan˘ch nosníkÛ nesen˘ch litinov˘mi sloupy o prÛmûru 16 cm. Podél vnitfiních zdí probíhaly cementové Ïlaby. Celá stavba byla kvÛli málo únosné pÛdû zaloÏena na kamenn˘ch klenbov˘ch základech. V podkroví se nacházel sklad píce a steliva, které se dopravovalo pojízdn˘m elektrick˘m vykladaãem. Dále na sever pokraãovalo dláÏdûné, asi 100 m dlouhé prostranství, které slouÏilo jako trÏi‰tû (4). K nûmu byla vystavûna na severní stranû krytá trÏnice hovûzího dobytka (5/25) 2 o zhruba stejné plo‰né v˘mûfie cca 3300 m . Tato trojlodní zdûná budova má po délce dvacet ãtyfii dvefií do pfiíãn˘ch chodeb, které kfiíÏí 6 m ‰iroká centrální chodba v hlavní ose. Îelezná konstrukce krovu spoãívá jednak na obvodov˘ch zdech, jednak na litinov˘ch sloupech se zdoben˘mi nábûhy. Denní svûtlo proniká do trÏnice svisl˘mi 2 m vysok˘mi zasklen˘mi stûnami mezi pultov˘mi stfiechami a sedlovou stfiechou prostfiední lodi. Obû pultové stfiechy jsou navíc opatfieny ‰esti svûtlíky, které slouÏily také k vûtrání. Severnû od trÏnice byly dodateãnû roku 1906 dobudovány etáÏové chlévy na hovûzí dobytek (6/36), opût rozdûlené na dvacet dva men‰ích místností, jeÏ slouÏily pro asi tisíc kusÛ dobytka. Spodní chlévy zpfiístupÀovala 3 m ‰iroká rampa. K vûtrání slouÏily kromû oken plechové prÛduchy ve stropû. Spla‰ky odtékaly do ‰achet, odkud se pfieãerpávaly do kanalizace, hnÛj ze spodních chlévÛ se vyváÏel pomocí elektrického v˘tahu. TrÏní ãást jatek pfii severní hranici ukonãovaly je‰tû trÏnice na vepfiov˘ a drobn˘ dobytek (7/22) a chlévy (8). Pûtilodní velkoprostorová hala o rozmûrech cca 105 x 36 m má nosn˘ systém opût tvofien˘ litinov˘mi sloupy se zdoben˘mi nábûhy a válcovan˘mi profily nesoucími konstrukci krovu. Stfiední loì haly je pfiev˘‰ena o 4 m nad boãní lodû a tvofií lucernu, která má vlastní jednodu‰e prosklenou nosnou konstrukci ukotvenou do prahu probíhajícího nad sloupy. Vnitfiní prostor trÏnice byl rozdûlen chodbami v oddûleních (kotcích) rÛzn˘ch velikostí podle druhu zvífiat. Pfiirozenou ventilaci zde doplÀovaly i elektrické ventilátory. Obr. 4. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, situace v roce 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) Legenda: (1/1) vrátnice se vchody do ãásti trÏní a jateãní, (2/2) obytn˘ dÛm, (3/24, 35) chlévy pro hovûzí dobytek, (4) trÏi‰tû, (5/25) trÏnice hovûzího dobytka, (6/36) od roku 1906 chlévy pro hovûzí dobytek, (7/22) trÏnice vepfiového a drobného dobytka, (8) chlévy pro vepfiov˘ a drobn˘ dobytek, (10) vykládací rampa, (11/6) dráÏní domek , (12) nakládací rampa, (13/4) burza s restaurací, (15/5) správní budova, (19) dílny, (20/7) budova vepfiové poráÏky: stfiední ãást – pafiírny, jiÏní ãást – chlévy, severní ãást – masné komory, západní ãást – bakteriologická laboratofi a v˘chodní ãást, (21/10) nucená poráÏka, (22/11 a od roku 1929 i 23/12) trÏnice masa pro prodej ve velkém, (25/17) poráÏka drobného dobytka, (26/40) od roku 1925 etáÏová chladírna, (27/19) spalovací stanice, (29) vodárenská vûÏ, (30) od roku 1930 skladi‰tû koÏí, (31/13, 14, 15) poráÏky hovûzího dobytka, (32/16) poráÏka pro konû, (33/26) drÏkárna, (34/18) chlévy. Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e 185 Jateãní ãást zabírala asi tfii pûtiny pozemku, dobytek se zde poráÏel a maso po úpravû 2 skladovalo a prodávalo. Nejvût‰í ãást plochy, asi 11 500 m , zabírala budova vepfiové poráÏky (20/7, 8, 9), vystavûná podél celé severní fronty jatek. Uvnitfi byla podélnû rozdûlená na tfii samostatné ãásti. Stfiední, jednopatrová ãást obsahovala pafiírny, zakryté smí‰en˘m krovem Polonceauovy soustavy,6 kter˘ byl dvojitû zapaÏen. Vznikla tak izolaãní vzduchová vrstva mezi ‰alováním pod bfiidlicovou krytinou a podbitím podhledu hoblovan˘mi prkny, která zabraÀovala sráÏení vodních par. Po celé délce pafiíren vedl na hfiebeni stfiechy v˘parník s pevn˘mi dfievûn˘mi Ïaluziemi, k pfiirozenému vûtrání a odvodu par slouÏila i horní, sklápûcí kfiídla oken. JiÏní budova poráÏky obsahovala chlévy. Má krov trojhranové soustavy, uloÏen˘ na podéln˘ch zdech a litinov˘ch sloupech s Ïulov˘mi patkami, stfie‰ní kr ytinou je rovnûÏ bfiidlice a v hfiebeni stfiechy jsou umístûny v˘parníky s pevn˘mi Ïaluziemi. Stfiecha pfieãnívá o 3 m pfies vnûj‰í líc zdi, proto musely b˘t k osvûtlení budovy zfiízeny stfie‰ní vik˘fie. Îelezná okna v podéln˘ch zdech chlévÛ byla sklápûcí kolem vodorovné osy a slouÏila jak k osvûtlení, tak k vûtrání. U podlahy byly situovány vûtrací prÛduchy pro pfiívod vzduchu. Severní budova slouÏila k odvû‰ování masa, jako masné komory, které byly oddûleny dílci z drátûného pletiva. V západní ãásti budovy byla umístûna bakteriologická laboratofi a ve v˘chodní ãásti nucená poráÏka (21/10). V suterénu se nacházela men‰í chladírna se samostatn˘m ãpavkov˘m chladicím zafiízením. PoráÏky hovûzího dobytka (31/13, 14, 15) se provádûly v objektech pfii jiÏní zdi. Nejstar‰í budova (z roku 1895) je zãásti pfiízemní s pultovou stfiechou, vlastní prostor poráÏení byl ve stfiední, patrové ãásti se stfiechou sedlovou, s dfievûn˘mi krovy vaznicové soustavy. Kolem stfiední chodby bylo umístûno z kaÏdé strany patnáct stání, vybaven˘ch jednoduch˘m Ïelezn˘m le‰ením a ruãními jefiáby na zdech. Podlaha byla poloÏena ze svûtelské Ïuly, provedena ve spádu ke stfiední chodbû. Dva nové oddíly poráÏky, postavené roku 1926, byly jiÏ vybave- 186 6 Velmi hospodárn˘ druh vazníku s táhly pro zastfie‰ení velkorozponov˘ch hal vynalezl roku 1836 Ïelezniãní inÏen˘r Barthélemy Camille Polonceau (1813–1859), tyto vazníky byly pouÏity v pafiíÏsk˘ch nádraÏních halách Gare de Lyon, Austerlitz, Nord, Saint-Lazare, viz L’art de l’ingénieur (ed. Antoine PICON), Centre Georges Pompidou, Paris 1997, s. 369–370. Obr. 5. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, trÏní ulice, 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) Obr. 6. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, poráÏka vepfiového dobytka, stfiední ãást objektu ã. 20/7 – pafiírna, 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) Obr. 7. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, poráÏka vepfiového dobytka, komory na maso v severní ãásti objektu ã. 20/7, 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) Obr. 8. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, etáÏová chladírna ã. 26/40, 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) 5 6 7 8 Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e 9 ny moderním strojním zafiízením. Pfied budovami poráÏek hovûzího dobytka stojí dodnes vo3 dárenská vûÏ s rezervoárem o obsahu 100 m , do nûhoÏ byla aÏ do roku 1914 pfiivádûna jen hrubû filtrovaná, cezená vltavská voda. Po skonãení 1. svûtové války a po dvou desetiletích urbanistického v˘voje Hole‰ovic se zaãalo ukazovat, Ïe jatky jiÏ vlastnû neleÏí na okraji sídelní oblasti, ale uvnitfi tohoto celku a doprava dobytka pfies Ïelezniãní uzel Hole‰ovice-Bubny také nevyhovuje. Po roce 1920 se objevily názory, Ïe jatky by bylo vhodné pfiemístit mimo aglomeraci. V úvahu pfiipadalo území v Male‰icích, v sousedství tehdy budované spojovací dráhy LibeÀ – Hostivafi.7 Kolem roku 1925 v okolí jatek zaãaly vyrÛstat obytné domy. Podle tehdy schváleného regulaãního plánu se území jatek nemûlo dále roz‰ifiovat, naopak po zfiízení nov˘ch, modernûj‰ích centrálních jatek na vhodném místû Velké Prahy mûlo b˘t zastavûno obdobn˘m zpÛsobem. Pfii úpravách toku Vltavy v roce 1926 byl jihov˘chodní cíp pozemku jatek zabrán a pfieveden do vefiejného majetku. Areál, v nûmÏ se soustfieìoval ve‰ker˘ jateãní provoz Velké Prahy, bylo nutné dostavût a zmodernizovat. TrÏnice masa pro prodej ve velkém (22/11) byla roku 1929 roz‰ífiena o novou, prostornou ãást (23/12) s etáÏov˘mi chladírnami.8 Stfie‰ní konstrukci z pfiíhradov˘ch nosníkÛ pro novou trÏnici masa provedla továrna âeskomoravská Kolben-Danûk. V suterénu pod novou trÏnicí byla zbudována chladírna. Dal‰í etáÏová chladírna (26/40) byla pfiistavûna za budovou poráÏky drobného dobytka roku 1925. Na pomûrnû malém staveni‰ti vznikla ãtyfipatrová funkcionalistická kostka chladíren, spojen˘ch s masnou trÏnicí visutou dráhou na maso. Ve‰keré strojní zafiízení chladíren, technologické zafiízení poráÏek a kompresory dodala Akc. spol. dfi. ·kodovy závody v Plzni. Stará strojovna s kotelnou, ve které pracovaly od roku 1895 tfii kotle znaãky Tischbein, byla roku 1932 odstavena, protoÏe jatky zaãala zásobovat parou ústfiední teplárna mûstsk˘ch Elektrick˘ch podnikÛ. Komín b˘valé strojovny, vysok˘ 45 metrÛ, slouÏil poté spalovací stanici (27/19), která byla roku 1927 pfiestavûna z b˘valé kovárny pfii kotelnû. Od roku 1931 byla celá trubní síÈ jatek zásobena vodou chlorovanou v Puech-Chabalovû filtraãní stanici v Praze-Podolí. KvÛli odlehãení uliãnímu provozu byl posléze zfiízen v˘chodní vjezd do areálu z dne‰ní ulice KomunardÛ. V jeho blízkosti vznikla v roce 1930 pozoruhodná stavba skladi‰tû koÏí (30). Na soklu, kter˘ tvofií obíhající rampa se schodi‰ti v rozích, je umístûna podnoÏ Ïelezobetonového skeletu s konzolami, nesoucími vlastní lehkou dfievûnou konstrukci skladu.9 Pro kvalitu masa mûly velk˘ v˘znam roz‰ifiované jateãní laboratofie, které se zaslouÏily o vynikající povûst hole‰ovického podniku. V areálu vznikla mûstem spravovaná Dobytãí a masná pokladna, která zaji‰Èovala transparentnost v‰ech penûÏních sluÏeb na praÏském dobytãím a masném trhu a znemoÏÀovala jeho ovládnutí nûkterou ze zájmov˘ch skupin. Obr. 9. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, nová trÏnice ã. 23/12, konstrukce z pfiíhradov˘ch nosníkÛ provedla âeskomoravská Kolben-Danûk, 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) 7 Pov‰echn˘ projekt ústfiedních jatek a dobytãího trhu pro Velkou Prahu u Male‰ic, in: Argus I, 1924, s. 297; Ludvík âÍÎEK: Pov‰echn˘ projekt ústfiedních jatek a dobytãího trhu pro Velkou Prahu u Male‰ic, in: Zprávy vefiejné sluÏby technické VII, 1925, s. 283–288, tab. XII–XIII. 8 Karel VOSYKA: Pfiístavba masné trÏnice v ústfiedních jatkách v Praze VII., in: Zima a prÛmyslové chlazení. âasopis ãsl. zimného sdruÏení VI, 1927, s. 49–50. 9 Karel VOSYKA, Josef GOETZ: Ústfiední jatky a trh dobytãí hlavního mûsta Prahy v Praze VII., 1895–1930, Praha 1930. Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e 187 10 11 12 V prosperujícím podniku v meziváleãném období pracovalo pfies 1500 osob. V polovinû 30. let byly navrÏeny studie nov˘ch jatek v Male‰icích a Vysoãanech a provádûly se podrobné v˘poãty pro obû alternativy, které nahradily pÛvodní projekt profesora âíÏka pro Male‰ice z let 1924–1925. Mûsto zaãalo v Male‰icích vykupovat pozemky, tento dlouhodob˘ proces byl v‰ak pfieru‰en v dobû okupace, kdy na tûchto pozemcích z rozhodnutí fií‰ského protektora vznikly provizorní provozy, vyuÏívané i po roce 1945.10 V dal‰ím období byl zastaral˘ provoz PraÏsk˘ch jatek udrÏován v chodu pováleãn˘m nedostatkem. Po roce 1948 prodlouÏila jejich existenci tehdej‰í vládní hospodáfiská politika likvidací soukrom˘ch fieznick˘ch Ïivností a zavedením systému, v nûmÏ byla vylouãena konkurence. Roku 1951 pfiedalo mûsto „své“ jatky národnímu podniku PraÏsk˘ prÛmysl masn˘. Teprve v roce 1983 byl hole‰ovick˘ areál nahrazen nov˘mi masokombináty v Písnici a âakovicích. Po ukonãení provozu jatek byla v letech 1982–1983 v pÛvodních objektech zfiízena PraÏská trÏnice. Generel pro nové vyuÏití areálu zpracoval PraÏsk˘ projektov˘ ústav (akad. arch. Jifií Lasovsk˘).11 Projekt fie‰il novou funkãní náplÀ jednotliv˘ch budov, zásobování, dopravu a uspofiádání parteru. Po novém rozvrÏení byly plochy b˘valého trÏi‰tû a ramp nahrazeny parkovi‰ti, ale architektonické fie‰ení respektovalo v plné mífie pÛvodní vzhled budov. Provádûcí projekty konkrétních stavebních úprav se omezovaly na zavedení nov˘ch sítí, elektrick˘ch pfiípojek, vodovodních fiadÛ, telefonních kabelÛ a podobnû a na zateplení budov a opravy stfiech. V trÏnici se pak usídlily prodejny nejrÛznûj‰ího zboÏí, drobné provozovny a sklady. Provoz si vyÏádal v roce 1989 pfiístavbu vrátnice pfii severní zdi areálu. V listopadu 1990 vypsala redakce T90 (Technického magazínu) spolu s Útvarem hlavního architekta hlavního mûsta Prahy anketu k získání názorÛ odborné i laické vefiejnosti na budoucnost areálu. Akce s názvem Hole‰ovické jatky – prostor stfietu vyvrcholila v bfieznu 1991 improvizovanou pracovní v˘stavou projektÛ, námûtÛ a argumentÛ,12 která se stala „dal‰ím krokem k záchranû industriální architektury“. V lednu 1993 byl areál hole‰ovick˘ch jatek prohlá‰en kulturní památkou. 188 Obr. 10. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, skladi‰tû koÏí ã. 30, 1930. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) Obr. 11. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, Ústfiední jatky a trh dobytãí, strojovna. (Pfievzato z K. VOSYKA, J. GOETZ, cit. v pozn. 9) Obr. 12. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, PraÏská trÏnice, vodárenská vûÏ ã. 29/20 a etáÏové chladírny ã. 26/40, v roce 1995 pfiestavûné na kanceláfie a sklady podle návrhu ateliéru PS projekt. (Foto Benjamin Fragner, 2003) 10 M. MOUTVIC, cit. v pozn. 4. 11 Viz Stavební archiv Úfiadu mûstské ãásti Praha 7. Spisov˘ materiál k ãp. 306 – Hole‰ovice. 12 Benjamin FRAGNER: Návrat do mûsta oklikou. Prostor stfietu s odstupem deseti let, in: Fórum architektury & stavitelství 2002, ã. 2, s. 52–54. Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e V dubnu 1995 byla na základû v˘bûrového fiízení neudrÏovaná PraÏská trÏnice pronajata na padesát let akciové spoleãnosti Delta Climatizer, b˘valému Okresnímu stavebnímu podniku z Brand˘sa nad Labem. Spoleãnost se rozhodla areál za provozu zrekonstruovat. Úpravy navrhla firma PS Projekt Praha, s. r. o. Zmûny se t˘kaly modernizace ve‰ker˘ch inÏen˘rsk˘ch sítí, napfiíklad centrální parní vytápûní bylo pfievedeno na lokální plynové. Pfiibyly novostavby lékárny a po‰ty. V objektu poráÏky pfii v˘chodní zdi areálu, pfiestavûném podle návrhu Jaromíra Pizingera, zahájilo v roce 2000 provoz muzikálové divadlo Milénium. Funkcionalistické etáÏové chladírny, uÏívané od roku 1991 pro v˘uku AVU, byly zrekonstruovány na kanceláfie a sklady. V listopadu 2002 nechal Magistrát hlavního mûsta Prahy, sekce Útvaru rozvoje hlavního mûsta, zpracovat ateliérem FNA projekt PraÏská trÏnice v Hole‰ovicích. PrÛzkumy a rozbory 2002, kter˘ mûl pfiedev‰ím posoudit dopad srpnové povodnû na stavební stav objektÛ a zároveÀ zhodnotit vhodnost souãasného vyuÏití území. Projekt kromû urbanistického rozboru hodnotil dopravní vztahy, Ïivotní prostfiedí, protipovodÀovou ochranu a na základû problémové anal˘zy v závûru doporuãil zpracovat podrobnou pasportizaci areálu. V listopadu 2003 zpracoval ateliér A.D.N.S. architekti objemovou studii, v níÏ je v nûkolika variantách navrÏeno zastavût území pûti- aÏ osmi-, pfiípadnû tfiináctipatrov˘mi obytn˘mi a kanceláfisk˘mi objekty, které by místy zasahovaly nad fieku. Z pÛvodního areálu by zÛstaly zachované pouze plastiky, vodojem, burza a kanceláfiská budova. V dubnu 2004 se komise Rady hlavního mûsta Prahy pro památkovou péãi zab˘vala budoucími asanaãními úpravami, památkovou ochranou a dal‰ím rozvojem areálu. âlenové rady usoudili, Ïe nemají dostatek informací pro rozhodování o sejmutí památkové ochrany, a u tak zásadního projektu doporuãili provést stavebnû-historick˘ prÛzkum vãetnû inventarizace (prof. Mojmír Horyna). Pfiesto v‰ak na následujícím zasedání v ãervnu 2004 pfiijala rada témûfi jednomyslnû stanovisko, v nûmÏ souhlasila se zru‰ením prohlá‰ení vûci za kulturní památku podle § 8 zákona o státní památkové péãi, s v˘jimkou objektÛ, které mají b˘t zachovány jako symboly pamûti místa: brány se souso‰ími muÏÛ s b˘ky, vodárny, burzy 13 Zápisy z jednání komise Rady hlavního mûsta Prahy pro památkovou péãi na území hlavního mûsta Prahy ze dne 26. 4. 2004 a 28. 6. 2004, viz http://www.praha-mûsto.cz (duben 2006). 14 TrÏnice ve svûtû jsou Praze vzorem, viz http://www.klega.cz (11. 3. 2006). 15 V roce 1994 koupila spoleãnost Bauhaus od mûstského obvodu Moravská Ostrava pozemky s objekty b˘val˘ch jatek, od roku 1987 prohlá‰ené za kulturní památky, s tím, Ïe památku obnoví. Dosud se tak nestalo. Viz Mar tin STRAKO·: Bojkotuj Bauhaus: ‰ance pro jatka!, in: A2, kulturní t˘deník, 2006, ã. 11, s. 21. 16 Emmanuel de ROUX: Interview with Bernard Reichen and Philippe Robert, in: Reichen & Robert, Basel 2003, s. 15–25. 17 Benjamin FRAGNER: Jatky – prostor stfietu, in: T91 (Technick˘ magazín), 1991, ã. 2, s. 3, 24–27. Obr. 13. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, PraÏská trÏnice, objekt ã. 7/22, pÛvodnû trÏnice na vepfiov˘ a drobn˘ dobytek. (Foto LukበBeran, 2006) Obr. 14. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, PraÏská trÏnice, vstup s objektem ã. 2, pÛvodnû obytn˘m domem, dnes McDonald’s. (Foto LukበBeran, 2006) Obr. 15. Praha 7, Hole‰ovice, ãp. 306, PraÏská trÏnice, interiér objektu ã. 7/22, pÛvodnû trÏnice dobytka. (Foto Benjamin Fragner, 2003) 13 14 15 Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e 189 a dvou b˘val˘ch chlévÛ u vstupní brány. Odbor památkové péãe magistrátu mûl pfiipravit k podání na ministerstvo kultury podkladov˘ materiál pro zru‰ení prohlá‰ení vûci za kulturní památku.13 Návrh na zru‰ení se na MK âR neprojednával, stavebnû-historické prÛzkumy k jednotliv˘m objektÛm dosud neexistují. V bfieznu 2006 oznámil praÏsk˘ radní Pavel Klega, kter˘ má na starosti mûstsk˘ majetek, Ïe noví majitelé spoleãnosti Delta Climatizer, newyorsk˘ Sage Capital Growth a izraelsk˘ Sybil Holdings, hodlají areál do dvou let promûnit v centrum nákupu, zábavy a odpoãinku. Erotické sluÏby má vystfiídat diskotéka, second-handové zboÏí nahradí znaãkové. S pfiestavbou chce nájemce a investor, vystupující pod nov˘m obchodním názvem Delta Center, zaãít jiÏ letos.14 Magistrát má v blízké dobû posoudit projekt zmûn, kter˘ nechal zpracovat nájemce, a novû upravit smlouvu o pronájmu, jeÏ by mûla také specifikovat pfiimûfienou údrÏbu památky, coÏ stále není samozfiejmostí.15 Areál PraÏské trÏnice (pÛvodnû Ústfiední jatky a trh dobytãí ãp. 306 v Hole‰ovicích) je zapsán v Ústfiedním seznamu nemovit˘ch kulturních památek pod rejstfiíkov˘m ãíslem 2185 jako v˘znamná industriální architektura 19. století, plastiky muÏÛ s b˘ky jsou zapsané tamtéÏ pod ãíslem 2167. TrÏnice je souãástí památkové zóny Hole‰ovice a nachází se také v ochranném pásmu PraÏské památkové rezervace. PÛvodní areál, jehoÏ plocha je urbanisticky pfiehledná, se dochoval v pozoruhodné celistvosti. ZároveÀ jednotlivé haly obsahují mnohé dÛmyslné technické detaily, zejména stfie‰ních konstrukcí, které se jinde jiÏ nevyskytují. V kontextu se mÛÏe areál stát dal‰ím klíãov˘m místem rozvoje Hole‰ovic. NejpÛsobivûj‰ím pfiíkladem rehabilitace jateãních budov je francouzská Grande Halle v La Villette, navrÏená roku 1867 Julesem de Mérindol. V letech 1982–1985 se promûnila v polyfunkãní prostor pro nejrÛznûj‰í kulturní akce. Projekt zpracovali Bernard Reichen a Philippe Robert, dnes jiÏ „klasikové“ konverzí industriální architektury. Hala, situovaná mezi nynûj‰í Cité des sciences et de l’industrie a Cité de la musique, symbolizuje kulturní prostor, kde se dot˘kají rÛzné druhy relaxace s poznáváním a setkávají nejrozdílnûj‰í lidé. Reichen a Robert pracovali pfiedev‰ím s kontrastem zdÛraznûn˘ch kovov˘ch konstrukcí a prosklen˘ch ploch s vloÏen˘mi novodob˘mi stavebními prvky.16 Podobnû roku 1988 rekonstruovali halu dobytãího trhu v Lyonu, navrÏenou Tonym Garnierem v roce 1913. Vznikla univerzální mûstská hala, která urãila osu urbanistického rozvoje pfiedmûstí Gerland a zv˘‰ila jeho spoleãenskou prestiÏ. Je nutné dodat, Ïe pfieváÏná ãást staveb obou jateãních areálÛ byla demolována. Hodí se ale na závûr citovat názor jednoho z úãastníkÛ akce Prostor stfietu, Michala Cabana: „Pouãme se z chyb progresivnûj‰ích a neniãme to, co oni uÏ zniãili a nyní toho litují. Neniãme cenn˘ urbanistick˘ areál, kter˘ vyÏaduje jen oãistit, oÏivit a propojit souãasnou symbolikou s okolním mûstem.“ 17 16 Obr. 16. PafiíÏ, Grande Halle v La Villette. Jateãní hala navrÏená roku 1867 Julesem de Mérindol, konverze na polyfunkãní prostor pro kulturní akce navrÏená v roce 1982 ateliérem Reichen & Robert. (Pfievzato z publikace E. de ROUX, cit. v pozn. 16) Obr. 17. Lyon, Gerland, jateãní hala navrÏená roku 1913 Tonym Garnierem, konverze na univerzální mûstskou halu navrÏená v roce 1988 ateliérem Reichen & Robert. (Pfievzato z publikace E. de ROUX, cit. v pozn. 16) 17 190 Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | V l a d i s l a v a VA L C H Á ¤ O VÁ / H o l e ‰ o v i c e : Ú s t fi e d n í j a t k y a t r h d o b y t ã í / P r a Ï s k á t r Ï n i c e
Podobné dokumenty
Zpravodaj 4/2012
A protoÏe víme jak ovoce a zelenina
je pro nás dÛleÏitá a zdravá, tak jsme
v rámci témat s ovocem a zeleninou ve
‰kolce pracovali. Z ovoce jsme s dûtmi
dûlali kompoty, ovocné saláty, pekli ‰trúdly,...
Vlha pestrá (Merops apiaster) NeĎije u nás asi krásnűj
a nejdfiív zaslechneme jejich vrãiv˘ hlas. Na obloze loví v hejnu létající hmyz, plachtí s nataÏen˘mi ‰piãat˘mi kfiídly a dlouh˘m ocasem, sem tam prudce zamávají kfiídly. Jsou skvûlí letci,
coÏ je nez...
Tornádo
objekty. Fasáda je prosklena vskutku velkoryse,
v‰ude, kde je to vhodné a moÏné, takÏe mezi
interiérem a okolím budovy je jen minimum
optick˘ch pfiekáÏek a vnitfiní mikrokosmos je
tak souãástí svûta,...
Katalog ke stažení Prohlédli jste si 3D modely a chcete si
K profilu je moÏné dodat i prosvûtlovací vytvrzen˘ sklolaminát ve tvaru trapézového plechu.
*) skladem v délkách 6,5 m; **) minimální mnoÏství pro objednávku: 400 m2, termín dodání: 4 t˘dny
CB FLIS...
Originální dokument
Pfied koncem loÀského roku byla dokonãena rekonstrukce vefiejného osvûtlení v severní ãásti obce a koneãnû v‰e
funguje, tak jak se na moderní dobu
slu‰í a patfií. Nejen to dobfie svítí a vypadá, ale zá...
03/2005
v této oblasti, tj. ve vût‰í mífie nainstalovat u na‰ich zákazníky elektronick˘ komunikaãní software Meteor Maximizer. A co se t˘ká rozvozÛ
– budeme zboÏí rozváÏet 2 vozy na tfiech rozvozov˘ch trasách.
Obsah - Austin Detonator sro
sv˘m nejdÛleÏitûj‰ím dodavatelÛm. MÛÏeme konstatovat, Ïe úãast
a jednání na konferenci splnila svÛj úãel. Podobná zasedání se konají
i u na‰ich sousedÛ v Rakousku. Letos má AD v plánu aktivní úãast...