Reprodukce hospodářských zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a

Reprodukce hospodářských
zvířat
Hlavní zdroje:
Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha
Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B.
Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
Všeobecná zootechnika, Kliment a kol, 1985,
Fyziologie domácích zvířat, Reece, 1998
Fyziologie hospodářských zvířat, Sova a kol, 1981
Anatomie a fyziologie hospodářských zvířat, Bukvaj, 1971
Chov skotu, Frelich a kol, 2001, JU, Č.B.
wikipedia
„Bez reprodukce není produkce“
(prof. Bílek)
Plodnost = základní biologická a užitková vlastnost
hospodářských zvířat,
předpoklad udržení druhu, výroby živočišných produktů
(mléka, masa aj .)
Plodnost je vlastnost založená polygenně –
součást dědičnosti konstituce
Dědivost (h2) ukazatelů plodnosti je velmi nízká,
o plodnosti plemenných zvířat rozhodují zejména
podmínky vnějšího prostředí (vytvářené chovatelem)
Plodnost – komplexní vlastnost ( a ) poskytovat:
- zdravé potomstvo
- v optimálním počtu
- za určitý čas
Plodnost samců – produkce kvalitního ejakulátu
- zapravení do pohlavních orgánů
Plodnost samic – pravidelný reprodukční cyklus
- zabřeznutí
- porod zdravého a životaschopného mláděte
Význam chovatelsko – šlechtitelský:
mláďata pro následnou produkci masa, faktor spouštějící laktaci.
Dobrá plodnost dovoluje zvýšení intenzity selekce zvířat
(zdroj – Majzlík, 2012)
Faktory obecně ovlivňující plodnost
- druh – plemeno – individualita (genotyp)
- dlouhodobá úzká příbuzenská plemenitba (inbreeding) – (zhoršení)
- zdraví (pohyb, stres, kvalita ustájení – kvalita stání, teplota prostředí…..)
- kondice – výživný stav (výživa v souladu s užitkovostí, pestrost
stravy, metoda flushing, úprava výživy před porodem atd.)
- technika chovu (zdravé utváření končetin – součást exteriéru,
kvalita paznehtů, přiměřená zátěž samců v plemenitbě,
u dojnic doba stání na sucho)
- znalost - detekování říje, včasné připouštění (zapouštění)
(správně provedená inseminace, kvalitní sperma…..)
- kvalitní péče – v březosti a mezibřezosti (SP)
- věk zvířat – dodržování chovatelské dospělosti
- souvislost s užitkovostí (např.extrémní mléčná užitkovost versus plodnost..)
- sezónnost – (někdy vliv světla na reprodukční cyklus….)
Dospělost - období
I. Pohlavní dospělost - věk, kdy , pohlavní žlázy - normální činnost,
samci - schopnost oplodnit samice,
u samic - první říje a ovulace,
- vývin sekundárních pohlavních znaků,
- změny v chování.
Zvířata nejsou tělesně dospělá! Nepoužíváme je k plemenitbě - ještě je čas!
Uspíšení reprodukce – poškození samic, nižší užitkovost – slabší mláďata !
Vlivy: ranost - ušlechtilá plemena obvykle ranější než primitivní nebo divoké formy,
chladnokrevníci ranější než teplokrevníci, pohlaví, indiv. genotyp, výživa
II. Chovatelská (chovná) dospělost –
nejvhodnější věk k prvnímu použití v plemenitbě
- k prvnímu připouštění nebo zapouštění .
- neodpovídá pohlavní dospělosti - je pozdější.
Zvířata jsou fyzicky vyspělejší, ale stále nejsou tělesně dospělá !
III. Tělesná dospělost – ukončen růst a tělesný vývin,
ukončen růst dlouhých kostí, trvalý chrup
druh pohlavní
dospělost
věk
kůň
chovatelská dospělost
(u některých druhů - velké rozdíly
mezi plemeny)
měsíců
měsíce
8 - 16
3 – 4 roky
6 – 12
klisny chladnokrev. 2,5 roku
80 % těl. hm.v dospělosti
skot
6–8
koza
ovce
6–8
4-7
5-12
prase
4- 8
králík
4–6
16 – 20 jalovice
(u holštýnů 75 % hm.- dospělosti,
cca 400 - 450 kg);
12 – 14 býci
60 % hm. v dospělosti
9 – 12
raná pl. 10 - 12
pozdní pl. 18-24 (35-50 kg)
18 - 20
od 8. měsíce – prasnička
(cca 120-130kg), hř. tuk 1,5 cm;
od 12. měs. - kanec
8 – 12; 7-10
tělesná
dospělost
přibliž. doba
využívání
k plemenitbě
(plodnost –samic)
roky
3–5
roky
15 – 20
k plem. až 25
3-4
12
k plem.
6–8
2–3
2–4
6–8
6–8
2-3
4–6
4–5
-
až 8
názvosloví
• Kategorie: mladý skot - jalovice (♀) od 6 měsíců do
porodu
• Prvotelka – po 1. otelení do 2. otelení
• Kráva – plemenice po 2. otelení
• --------------------------------------------------------------• Ovce - jehnice – do 1. porodu
bahnice – po porodu
• Prase – prasnička – do 1. porodu
•
prasnice – po porodu
------------------------------------------------------------• klisna – po porodu kobyla
Faktory ovlivňující plodnost - samců:
Vnitřní faktory:
• Druhová příslušnost; plemenná příslušnost
• Individuální genotyp – pohlaví
• Kryptorchismus (jednostranný nebo oboustranný) nebo hypoplazie varlat zhoršení plodnosti, (neplodnost).
• Kvalita utváření pánevních končetin (např. dědičné vady kloubů - hlezna atd.)
• Ranost – ranější zvířata (ušlechtilá plemena) dospívají dříve a dožívají se relativně
kratšího reprodukčního věku než plemena primitivní nebo
nedomestikované formy.
• Věk (nevhodní příliš mladí nebo přestárlí) libido sexualis, kvalita spermií
• Zdraví - pohyb,
• Ošetřování
Vnější faktory:
• Výživa (krmiva plnohodnotná, bez toxinů, těžkých kovů…….)
• Teplota a světlo – vliv na sexuální aktivitu - sezónnost
• Využívání - pravidelnost připouštění
samčí pohlavní ústrojí (skot):
množství spermií:
skot v 1 ml / 0,7 - 1 miliard
ejakulát (malý objem - koncentrovaný), alespoň 70 % spermií přímočarý za
hlavičkou), barva mléčná až smetanová, konzistence hustá,
kanec v 1 ml / 100 - 300 milionů
velký objem, nižší koncentrace, velikost spermie 60 - 70 μm
kohout v 1 ml/ 4 miliardy
průměrný objem ejakulátu:
kanec - 250 - 500 ml
hřebec - 70 - 120 ml
býk
- 5 - 10 ml
beran - 1 - 2 ml;
králík 1 ml;
kohout cca 0,5 - 0,8 ml
Spermatocytogeneze (meioza):
V zárodečném epitelu varlat - spermatogonie, meioticky se dělí až ve zralé
spermatidy, které postupně putují směrem do semenotvorných kanálků varlat
(varlata v šourku o 2-3 °C nižší než tělesná teplota).
Spermatidy dozrávají spermiogenezí ve spermie (v nadvarleti).
Spermiogenní cyklus trvá dle druhu cca 40-50 dní
Oplozovací schopnost spermie v pohlavních orgánech samice :
Kráva, (ovce) cca 1- 2 dny
Klisna cca 5 – 6 dní
Drůbež – až týdny (cca 1- 3)
Kapacitace spermií – dozrání spermie k oplození až v pohlavních orgánech
♀ (několik hodin)
Kastráti
Kastrace - operativní - (resekce varlat) nebo hormonální, chemická
– důvody chovatelské, ekonomické, léčebné
Sterilizace – vasektomie – přerušení (podvázání) chámovodů - zabrání oplodnění,
při zachování hormonální činnosti pohlavních žláz, provádí se operativně (tímto
zákrokem je možno získat prubíře) nebo u samic podvázání vejcovodů
Následky kastrace:
• Zákrok před pohlavním dospíváním – zastaví pohlavní vývoj, ovlivní vývin
sekundárních pohlavních znaků, temperament, habitus – intersexuální typ.
• Sklony k ztučnění.
• Kastrace v dospělosti – jen částečná modifikace orgánů a funkcí.
• Využití k pracovní činnosti – valach,
• Snížení typického samčího pachu (kanec, kozel)
Názvy samčích kastrátů:
 kozel - hňup, cap






beran - skopec
býk - vůl
hřebec - valach
kohout - kapoun
kanec – vepř
pes, kocour - fešák
Samičí kastrace
(méně častá - neběžná)
- přetnutí vejcovodů
• kráva - (přetnutí vejc. ve vyšším věku již historická záležitost.)
• prasnička – nunva
• slepice - pularda
Páření je složitý děj – souběh reflexivních pohybů
Libido sexualis - potence – charakterizované pářícím chováním:
Souběh reflexů – nepodmíněných i podmíněných - (zkušenost s věkem)
Druhově specifická anatomie samčích pohlavních orgánů
doba kohabitace:
•
•
•
přežvýkavci cca 5 - 15 s (skok) (jednorázová ejakulace)
hřebec cca 1- 3 min.
kanec 7- 15 minut
(3 frakce – ejakulace s velkým množstvím sekretu přídatných žláz –
předspermiová, s obsahem spermií, poslední
rosolovitého charakteru – „zátkování“)
Osemenění samice: - přirozenou cestou
- technicky - inseminací
Typ osemenění: - vaginální (např. přežvýkavci, králíci)
- děložní (např. klisna, prasnice, fena)
samičí pohlavní ústrojí (skot)
Zdroj: J. Kliment, Všeobecná zootechnika,1985
Řízení pohlavní činnosti samic – (stručně)
• hypotalamus – releasing hormony;
• adenohypofýza – gonadotropní hormony;
• FSH – folikulstimulační hormon (folitropin):
růst a zrání folikulů na vaječnících; estrogeny – Graafův folikul, vyvolávají
příznaky říje, změny děložní sliznice, rozpouštění zátky
v děložním krčku, vývin sekundárních pohlavních znaků;
• LH – luteinizační hormon (lutropin) :
dokončuje zrání Graafova folikulu, ovlivňuje ovulaci a růst žlutého tělíska;
progesteron – žluté tělísko, blokuje působení gonadotropinů, zabraňuje zrání
Graafova folikulu a nástup další říje; podmínky pro uhnízdění vajíčka v děloze –
udržení březosti.
• LTH – prolaktin – (laktační hormon):
řídí rozvoj mléčné žlázy, útlum ovulace, udržuje laktaci, u drůbeže sezení na
vejcích
pohlavní cyklus samice
• monoestrická – říje 1x za rok = nedomestikovaná - divoce
žijící zvířata (převážně)
• diestrická – říje 2x ročně = např. fena, některá plemena koček
• polyestrická – říje se opakuje v pravidelných intervalech,
v průběhu celého roku = hospodářská zvířata
Ovariální cyklus
• Říje: krávy, klisny, prasnice, kozy, ovce,
opakuje se
1x za 3 týdny (cca 21 dní - u ovcí bývá i kratší)
• U ovcí, koz, koní – může být vliv sezónnosti v pohlavní aktivitě
(výraznější projev pohlavního pudu – jaro, podzim)
• U multiparních zvířat - dozrávání a uvolňování více vajíček.
Říje názvy:
•
•
•
•
•
•
Kráva se běhá, (honí se)
Prasnice se bouká
Koza a ovce se prská
Klisna hříná, blýská, chce hřebce
Fena se hárá
Kočka se mrouská
Vliv kopulace na ovulaci samic
• Spontánní ovulaci
- bez vlivu kopulace – např. kráva, koza, ovce,
klisna, prasnice, fena
• Provokovaná ovulace - vliv kopulace – např. králík, norek, kočka
- k vyprovokované ovulaci dochází
cca 10-30 hodin po kopulaci
• Ovulace umělým způsobem – synchronizace říje –
např. podáním hormonů.
Ovariální cyklus – (orientační informace)
• proestrus - regrese žlutého tělíska, vlivem FSH dozrávají folikuly, délka
několik dnů (cca 2-3) před říjí;
• estrus - říje, otevření děložního krčku, ovulace, svolnost k páření;
kráva 20 - 36 hodin,
ovce a koza 24 - 48 hodin;
prasnice 2-3 dny,
klisna 4-7 dní,
• metestrus – doznívají příznaky říje, uzavření děložního krčku, vznik žlutého
tělíska; délka 4-5 dnů; prasnice 7- 8 dní.
• diestrus - období klidu, přetrvává žluté tělísko, vyšší hladina progesteronu,
relativně nejdelší období cyklu, skot cca 12 dnů;
prasnice cca 9 dnů.
Zdroj: Sova, 1981
Říje – skotu - plemenice
• ochod - mírně zduřelý, poševní sliznice zarudlá a překrvená
• říjící plemenice - neklidná, přešlapuje, bučí, očichává sousední
zvířata, nebo se o ně tře tělem, později na ně skáče,
• přechodně snížení dojivosti – snížení příjmu potravy,
• z pochvy vytéká hlen: v proestru čirý vodnatý,
v estru sklovitý – tažný baktericidní – (vhodné k inseminaci),
v metestru - méně hlenu - hustý zkalený (i krev)
• v optimálním údobí říje stojí plemenice klidně a dostavuje se u ní
ochota k páření
Říje – prasnic – (boukání)
• Říjový cyklus prasniček bývá o něco kratší než u starších prasnic
• Proestrus (cca 2 dny): - neklid, málo žere, vulva zduří a sliznice
zčervená, vylučování čirého hlenu, snížený zájem o krmivo,
vylézání na hrazení, skáče na ostatní samice, není ochotná ke skoku
kance, prasnice jde za kancem.
• Estrus (cca 1,5 – 2,5 dne): klidné chování - reflex nehybnosti -
strnulý postoj, přitažení uší ke krku, časté močení, vytéká hlen
s epitelovými buňkami s jádrem (bez jádra ukončení ovulace),
svolnost k páření - pro skok kance, v podmínkách inseminace
snáší hmotnost člověka – test dosednutí – umožňuje provedení
inseminace. Ve 2/3 délky doby nehybnosti dochází k ovulaci. Děložní
krček je zvětšený, prokrvený a otevřený.
Detekce říje
• Základem je evidence reprodukčního cyklu samic,
(inseminací, reinseminací, březosti, porodů) – softwarové programy –
indiv. sledování plemenic
• Vyhledávání říje - v době klidu ve stáji (ne v době dojení nebo
krmení), optimální doba sledování 2x – 3x denně po dobu 20 - 30 min.
(brzy ráno, před polednem nebo večer)
• ovce v říji (např. po synchronizaci říje) vyhledávají (2x denně) –
vasektomovaní berani prubíři (na hrudi se značk. barvou) – označí
plemenice.
• prasnice v říji vyhledávají - kanci prubíři - označí plemenici
(do 10 – 12 hod. inseminace, reinseminace po 12 hod. - kvalitnější
zabřeznutí) nebo krytí kancem 2x v období svolnosti s odstupem
cca 12 – 24 hod.
Další způsoby detekce říje:
• Přístroj pro zjišťování intravaginální impedance (vodivost
poševního hlenu) dotyk elektrod se sliznicí pochvy.
• nebo zjišťování progesteronu v mléce imunologickou metodou
-
Některé odchylky v projevu říjí
Tichá říje - slabé projevy libida (např. vlivem nedostatku
pohybu, zdravotní potíže, poruchy ve výživě, malá stimulace...... ),
např. nižší hladina estrogenů u vysokoprodukčních dojnic,
následek – inseminace mimo optimální dobu,
ovariální cyklus probíhá normálně.
Prodloužená říje – porucha v hormonálním sledu, slabé příznaky
říje, trvá déle – použití reinseminací
Nepravá říje – intenzivní příznaky říje, v krátkých intervalech
(bez ovulace – nepraskne Graafův folikul –
cystoidní degenerace vaječníků
Přirozená synchronizace říje
Stimulace přítomností samců:
•
Prasata – prasnice po odstavu selat skupinové ustájení, kanec není v kotci
s prasnicemi, ale je vidět a cítit (min. 30 minut denně)
•
Ovce - berani s ovcemi nejsou celoročně drženi pohromadě.
Bahnice - vystaveny efektu beraních feromonů 14 dní před začátkem
připouštění. Stimulace pomocí vasektomovaných beranů nebo
přemístit berany do sousedního oplůtku.
Flushing efekt - pro zvýraznění projevů říje a především počtu (kvality)
ovulovaných vajíček se provádí krátkodobé mírné zvýšení krmné dávky –
kvalitativní zlepšení výživy, vyšší příjem živin a energie.
• Např. umělá synchronizace říje krav – hormonálně
např. oestrophanem (prostaglandinem F2α ) – nenasycená mastná kyselina,
rozrušuje funkční žluté tělísko plemenic mezi 5. – 15. dnem po říji.
Po jeho aplikaci nástup říje 3. - 4. den a ovulace.
Orientační termíny pro zapuštění plemenic
(různí autoři se v doporučeních dosti liší)
druh
zvířete
doba říje
přibližná doba
ovulace
vhodná doba pro
zapuštění – inseminaci
dny
hodiny
1 – 1,5
8 - 12 hod.
po ukončení říje
cca 12 - 18 hodin
po začátku říje
2- 3
12 - 24 hod.
od počátku říje
cca 12 – 36 hodin po
začátku reflexu
nehybnosti
ovce,
koza
1 - 1,5
12 - 18 hod. od
poč. říje.
cca 10 - 20 hod. od
začátku říje
klisna
4-8
24 hodin před
koncem říje
cca 3. – 5. den říje
kráva
prasnice
Základní způsoby připouštění: přirozená plemenitba
a ) volné (stádo plemenic s plemeníky) - páření dle výskytu říje
b) skupinové (harémové, 1 plemeník na skupinu plemenic)
c) z ruky – plemenice a plemeníky chováme odděleně
- nebo použití inseminace (nejpoužívanější způsob)
Použití plemeníků pro přirozenou plemenitbu u hospodářských zvířat určeno zákonem o plemenitbě (č. 154/2000 Sb.) - plemeník musí být
prověřen a zapsán v registru plemeníků.
a ) volné připouštění – stádo plemenic společně s několika plemeníky
(využití spíše u extenzivních chovů)
•
nevýhoda
– paternita není hned jednoznačná – (lze zjistit až dodatečně)
- nelze uplatnit detailně připařovací plán,
- nelze jednoduše posoudit plodnost jednotlivých samců,
- neznáme přesný termín zabřeznutí samic,
- časté krytí – možné krátkodobé vyčerpání samců
(případné souboje mezi samci – možná zranění)
•
výhoda – vysoké % zabřeznutí, plemeník kryje samici i v době tzv.
tiché říje
b) skupinové – harémové – skupině plemenic je určen plemeník
•
nevýhoda – paternita známa, neznáme datum oplození, časté krytí – dočasné
vyčerpání samců
•
výhoda – vysoké % zabřeznutí, (nutnost sledovat plodnost plemeníka)
protože plemeník kryje samici i v době tzv. tiché říje;
(uplatnění u ovcí a krav bez tržní produkce mléka)
c) připouštění z ruky – plemenice a plemeníky chováme odděleně
(nejpoužívanější způsob) - patří zde i inseminace
•
výhoda - výběr rodičovských párů - uplatnění připařovacího plánu,
lze posoudit plodnost samců - regulovat zatížení plemeníka,
využití dvojskoků u plemeníků (plemenice v téže říji zapuštěna 2x )
•
nevýhoda - relativně nižší % zabřeznutí, nutnost předběžného vyhledávání
samic v říji
přirozená plemenitba
Druh
zvířete:
býk
volné připouštění
1 plemeník na X samic
např. mladší býk méně
připouštění z ruky
1 plemeník na X samic
80 – 100 krav
(starší býk) až 40 krav
(připouštěcí období
8 -10 týdnů)
beran
30 bahnic
kozel
60 koz
kanec
30 prasnic
50 - 60 bahnic
80 - 100 koz
50 - 70 prasnic
(při dvojskocích méně)
hřebec
30 klisen
50 - 80 klisen
Nejdokonalejším připouštěním z ruky je inseminace:
•
•
•
nejkvalitnější prověření plemeníci,
zamezení možného přenosu pohlavních chorob,
maximálně možná eliminace genetických chorob
Inseminace – úspěšná biotechnická metoda – řízení rozplozování zvířat,
ekonomický efekt – snížení počtu potřebných plemeníků (nákladů)
Využíváno cca u 75 % stavu prasnic, 95 % stavu dojených krav.
Spojeno s intenzivní selekcí - zvyšování plemenné hodnoty zvířat
Inseminace zahrnuje:
I. získávání a hodnocení spermatu (odběr a hodnocení ejakulátu – dle norem)
II. zpracování a uchování inseminačních dávek (ředění specif ředidlem, naplnění
PVC dutinek – pejet – 0,25 - 0,5 ml – přežvýkavci, kryokonzervace
v tekutém dusíku ( -196 °C)
III. vlastní inseminace
názvosloví:
• První inseminace (např. u jalovic, jehnic, prasniček …) poprvé v životě
nebo (u krav, prasnic, bahnic)… poprvé po porodu
•
Reinseminace – opakovaná inseminace v téže říji
(v rozmezí cca několika hodin), ID většinou téhož plemeníka)
•
Opakovaná inseminace – v druhé a další říjích
Embryotransfery – přenos embryí
• Využití potenciálu vaječníku vynikajících (cenných) plemenic – získání
většího počtu vajíček – embryí z jedné ovulace (u krav).
• Tato embrya – přenos do dělohy recipientek, vývoj do porodu.
• Nákladná metoda – zkušený realizační tým.
Fáze přenosu embrya:
-
Výběr plemenic donorů a recipientů a synchronizace jejich říje
-
Vyvolání superovulace u donora a její inseminace
-
Získání embryí, jejich zhodnocení (selekce) a uchování do přenosu
-
Přenos embrya do recipientky, její březost a porod
-
Během přenosu embryí realizace biotech. zásahů – volba pohlaví embrya,
-
Rozdělení zygoty (polyembryonie) vzniklé z jednoho vajíčka a spermie –
vznik identických klonů - lze přirovnat k nepohlavnímu způsobu
rozmnožování
Kondice zvířat – častá příčina poruch plodnosti skotu
Správná výživa - podíl na výsledcích reprodukce.
-
Chybné – nedostatečná výživa nebo překrmování.
-
Období stání na sucho (40 - 60 dní před porodem, již ukončená laktace,
regenerace organismu po laktaci a příprava organismu na porod a další laktaci).
prvních sto dnů laktace (skot)
v tomto období požadujeme zabřeznutí zvířete po porodu, dosahována
maximální denní užitkovost, vysoká užitkovost stres – častý deficit živin a energie.
Neúměrné odbourávání tukových rezerv (hubnutí) během prvních 100 dní laktace
(více než 0,3 kg hmotnosti /den) – ketózy.
Narušení hormonální stability – poruchy involuce dělohy, cyklu a zabřezávání.
Negativní korelace mezi výší užitkovosti a zabřezáváním laktujících
zvířat - vlivem stresu z reprodukce.
Nízké krmné dávky - snížení užitkovosti.
Při nadměrném metabolickém stresu se plodnost jako biologická funkce
vytrácí.
Březost
Obecně se březost počítá - doba od zapuštění (předpoklad oplození)
do porodu.
• Během gravidity - zásadní hormonální změny v těle samice.
Hlavní zdroje hormonů k udržování březosti:
- hypofýza (především – LTH(prolaktin), LH – (lutropin)
- ovaria
(především - progesteron)
- placenta (především - estrogeny)
• Tkáně plodu mají mnohem aktivnější metabolismus než tkáně matky –
růst plodu na úkor matčina organismu.
• Vliv na chování samice - klidnější, opatrnější, zvýšená chuť k příjmu
potravy. V posledním trimestru se zvětšuje objem břišní dutiny, zvětšuje
se mléčná žláza, nabíhají struky (vemnání).
Pseudogravidita - zdánlivá březost, u samic nedošlo k oplození, ale
hormonálně jakoby probíhá. Nutno řešit s veterinářem,
Odchylky v trvání gravidity
• Změny v morfologickém a funkčním uspořádání embrya, plodu nebo
matky nad fyziologické rozmezí –
odchylky v délce gravidity – kratší nebo delší
• Delší březost – zralý plod, ale nebezpečí poškození změnami
nitroděložních podmínek – i odumření (především udušení) –
vyvolat porod.
• Kratší březost – předčasný porod nebo potrat (abort)
Předčasný porod – stádium březosti, že pokud se mládě narodí živé,
má šanci přežít.
Průměrná délka březosti a určení termínu porodu u samic
hospodářských a domestikovaných zvířat:
samice zvířete
ramlice
délka březosti
(dny)
28-30
přibližná doba předpokládané doby
(pomůcka)
porodu
cca 1 měsíc
prasnice, prasnička
115
(110-120)
cca 3 měsíce
3 týdny 3 dny
den zabřeznutí – 7
měsíc zabřeznutí + 4
jehnice, bahnice;
koza
150
(140-155)
cca 5 měsíců
den zabřeznutí – 3
měsíc zabřeznutí + 5
jalovice, kráva
280 – 285
(270-300)
cca jako člověk den zabřeznutí + 10
40 týdnů
měsíc zabřeznutí – 3
klisna
333
(310-360)
333 dní
oslice
360
1 rok
fena
63 (58-70)
cca 2 měsíce
kočka
56 (53 -58)
55 dní
den zabřeznutí – 2
měsíc zabřeznutí – 1
Inkubační doba – vejce - drůbež
kuřata …………… 21 dní
kachňata………….. 26 – 28 dní, (pižmovka domácí - 35 dní)
housata …………. 28 – 31 dní
krůťata ………… 27 – 30 dní
perličata ................ 25 – 27 dní
holoubě …………. 17 – 18 dní
Detekce gravidity - SKOT
Kontrola výsledku připouštění nebo inseminace.
Diagnostika rané gravidity
od 25 dní gravidity – ultrasonografické vyšetření dělohy
Rektální vyšetření :
kolem 42. dne , optimálně 60. - 90. den gravidity krav – palpací děložních rohů
(přes stěnu rekta) zárodek pohyb - cca 20 cm, asymetrie dělohy, gravidní roh dělohy
- silný jako mužská ruka a asi 5 x větší než negravidní
Vnější palpací od 7. měsíce, zjišťuje se na pravé straně břicha před předkolenní
řasou, opakovaným zatlačením na břišní stěnu a po náhlém uvolnění plod narazí do
uvolněné stěny;
stetoskopem poslech srdečních ozev – zastření střevní peristaltikou.
Detekce gravidity - prasat
• U zapuštěné prasnice : cca 25 – 35. den, raná diagnostika gravidity
ultrazvukem – zaznamenávají srdeční ozvy plodu, přítomnost plodové
vody
• Sondu umístíme u prasnice v blízkosti druhého zadního vemínka,
z pravé strany, pod určitým úhlem. Sonda kontaktní médium natření.
• U prasat – hormonální – gravitesty
Detekce gravidity - OVCE
• Ovce – test nepřeběhnutí – cca 21. den po připuštění (inseminaci)
zkouška pomocí berana prubíře (prubířem označené plemenice –
nezabřezlé).
• použití ultrazvuku (ovce) - od 60. dne březosti.
----------------------------------------------------------------------------
• stanovením progesteronu (u samic) - hladina progesteronu
v krvi (nebo v mléce) - stanoví březost s 90 % pravděpodobností.
• Metoda je spolehlivá.
• U zvířat multiparních - každý plod zpravidla samostatné plodové obaly.
• U prasete - plodové vaky jednotlivých plodů v děložních rozích řadí
za sebou, naléhají na sebe, vzájemně nesrůstají.
• U jednovaječných dvojčat má sice každý plod samostatné amnion, ale
společné chorion.
• U obouhlavních dvojčat – (jen u skotu)
dochází FREEMARTINISMU – nedědičná vada
Příčina: během společného nitroděložního vývoje začíná samčí gonáda
produkovat hormony dříve než samičí, vliv na nedokonalý vývoj
pohlavního ústrojí samičího dvojčete.
Jalovičky (býčice) bývají neplodné ! – nezařazovány do plemenitby.
Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997
Gravidní roh krávy
a – děložní krček, b – chorion + allantois, c – alantoidová dutina
vyplněná mokem, d - amniová blána, e - amniová dutina vyplněná
mokem, f- pupeční provazec, g – kotyledon, h - průřez
kotyledonem s klky alantochoria vrůstající do sliznice dělohy
Zdroj: Bukvaj, 1971
Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997
Pro porod mají chovatelé specifické názvy:
•
•
•
•
•
•
kráva se „telí",
klisna se „hřebí",
prasnice se „prasí",
ovce se „bahní",
koza se „kozlí",
ramlice se „kotí“
• u samic malých zvířat s vícečetným porodem hovoříme
o „vrhu" mláďat.
Předporodní fáze – přípravná fáze:
• vliv ovariálních hormonů – estrogeny a relaxin,
•
ustupuje vliv progesteronu, porod je iniciován ze strany plodu,
•
sekrece OXYTOCINU (zadní lalok hypofýzy) - motorika děložní
svaloviny při porodu, před porodem se zvětšuje mléčná žláza – vemnání, u
skotu pasivní pohyb ocasu,
• - rozpouští se hlenová zátka děložního krčku,
• - ochabnutí pánevních vazů,
• - překrvení a prodloužení vulvy,
• - porodní stahy (počet a častost narůstá – kontrakce děložní svaloviny a
stahy břišního lisu),
• - časté močení,
•
- u skotu 1-2 dny před porodem visící výtok hlenu z vulvy.
Porod
1. fáze otevírací (otevírání krčku): pravidelné stahy dělohy, neklid
matky, změny v poloze plodu, úplná dilatace děložního krčku
2. fáze vypuzovací (vypuzení plodu): silné děložní a břišní stahy,
prasknutí plodových obalů (allantochorionu), výtok plodové vody z
pochvy, objevuje se amnion v pochvě, prasknutí amnionu, plod se
dostává porodními cestami mimo tělo matky;
3. fáze vypuzení placenty (u multiparních zvířat – spojeno s fází
vypuzování plodu)
fáze poporodní (puerperium): odtok očistek (lochií), postupný návrat
pohlavních orgánů a celého organismu matky do víceméně
původního stavu jako před porodem.
Obtížný porod -
až úhyn plodu, matky či obou. Obtížnost porodu evidována
např. u skotu - selekční kriterium, rodiče s opakovanými obtížnými porody vyřazeni z chovu
Pasivní imunita – kolostrální imunita
• U telat, selat, hříbat, jehňat, kůzlat
• Novorozené mládě - minimum protilátek až po narození příjem
mlezivem, které je na látky specifické imunity bohaté imunoglobulíny (proteiny s protilátkovou aktivitou).
Nedostanou-li selata bezprostředně po narození mlezivo do 2 hodin – septikémie
(E.Coli) – úhyn. Gamaglobulíny - vstřebávány přes střevní stěnu z mleziva
do krevního oběhu (tato schopnost trvá cca 24 hodin).
• Multiparní zvířata zabřezávají snáze než uniparní.
• Samice plemen primitivních zabřezávají snáze než plemen kulturních.
Obecně prvorodičky multiparních zvířat mají - méně mláďat – menší
počet (bývají i lehčí) než samice starší.
Např. u koz bývá častější jedno mládě a u staších nejčastěji 2 nebo i
více.
Unipara – rodí jen jedno mládě :
- klisna (dvojčata do cca 1% počtu porodů)
- kráva ( dvojčata cca 1- 5 % porodů, trojčata v 0,15 %)
Multipara – rodí více než jedno mládě :
- prase (8 – 12 mláďat), 2,2 vrhy ročně,
- ramlice (4 - 12 mláďat), 3 vrhy/rok; velkovýrob. 6x/rok – 48 ml.
- ovce, kozy (2 - 5 mláďat)
Hmotnost novorozenců
Druh
Hmotnost
při narození
Rozmezí
kg
Druh
Hmotnost Rozmezí
při narození
g
hříbě
55kg
40 - 70
králíče
50 g
40 - 60
tele
38 kg
26 - 45
kuře
40 g
38 – 42
jehně
4 kg
2,5 - 5
kachně
56 g
55 - 58
kůzle
3 - 4 kg
2,5 - 4,5
sele
1,3 kg
1,1 - 2
Puerperium
– Období puerperia = involuce dělohy; proces postupného návratu
pohlavních orgánů samice (dělohy) do původního stavu (před graviditou),
druhově rozdílné.
– dobrý průběh puerperia – předpoklad dobrého zabřezávání;
- odtok očistků, uzavírá se děložní krček
- návrat dělohy do původního stavu
(z 9 kg po porodu - 1 kg po měsíci u skotu),
- regenerace endometria
- změny hormonální (pokles hladiny progesteronu, produkce
adenohypofyzárního hormonu prolaktinu – LTH)
- aktivizace oxytocinu – produkce, spouštění kolostra cca týden a
postupná přeměna v mléko
- návrat ovariální aktivity - cyklu
Doba zapouštění pelmenic po porodu
•
obnovení ovulace – první říje :
•
u klisen 7.- 9.den - po porodu (involuce je rychlá, zapouští se 9. den po porodu)
•
u skotu do 4 týdnů - po porodu projev 1. říje
(nutno sledovat termín první říje po porodu !)
(délka puerperia je 40 - 42 dní )
(zapouští se nejdříve 42 dní po porodu od cca 2. ovulace)
běžné je zapouštění okolo 60. – 65. po otelení (cca 3.ovulace)
(krávy s vyšší mléčnou užitkovostí lze zapouštět až 80 dní po otelení)
•
u prasnice 4. – 7. den - po odstavu selat (odstav selat obvykle 28. den až
35.den po porodu), (puerperium prasnic cca 21 dní )
(cílem chovatele má být aby prasnice byly zapuštěny do 10. dne po odstavu)
Plodnost – hodnocení- plemeníků
• a) Potencionální plodnost býků – dle kvality spermatu při odběrech
na inseminačních stanicích,
(u kance aktivita spermií 70 % , abnormality spermií do 20 %)
• b) Skutečná plodnost samců:
• Procento zabřezlých samic – ze všech zapuštěných či inseminovaných
• Inseminační index - udává počet inseminací nutných k zabřeznutí
(dobrý je do 1,6 nevyhovující je nad 2)
• Index plodnosti - hodnotí komplexně procento březosti po plemeníkovi,
s ohledem na stáda a inseminačního technika a ostatní plemeníky. Výpočet je
prováděn pro jednotlivé plemeníky.
Plodnost – hodnocení- plemenic
• Základním kriteriem je počet narozených mláďat za období pravidelnost v oplození;
Optimálně:
kráva 1 tele – ročně;
prasnice 25 dochovaných selat /rok = 2,2 porodů /rok (dle plemene)
bahnice jehňata 3x za 2 roky
• pravidelnost v porodech;
• počet mláďat – uni x multiparní;
• speciální ukazatele;
• Hodnocení plodnosti samic – jedinec - stádo
• Základním kriteriem je počet narozených mláďat za období.
• Potencionální plodnost - potenciální schopnost uvolnit vajíčka je vysoká
- u krávy 100 - 300 tisíc vajíček z nichž se skutečně uvolní desítky kusů (cca 40).
•
u prasnice se ze 110 tisíc uvolní (řádově stovky) je běžným systémem
rozmnožování málo využitá. V jedné říji se uvolní
14 -25 vajíček. Celkově cca 400.
• Skutečná plodnost
• daná počtem živě a mrtvě narozených mláďat a je ovlivněna počtem
ovulovaných vajíček, počtem oplozených vajíček a embryonální (fetální)
úmrtností.
• inseminační interval – počet dní od porodu do první inseminace;
• interinseminační interval – mezi 2 inseminacemi;
• service perioda (SP) = mezibřezost = počet dní od porodu do
zabřeznutí (do inseminace, kdy zabřezla)
Ve vysokoužitkových stádech dojnic – buď plemenice koncipují ihned
nebo velmi pozdě po 80. dni po porodu.
Vysoká produkce mléka je konkurentem reprodukce.
Obecné příčiny prodloužení SP (skotu):
• opožděná první inseminace
• náhodné vykonání opakovaných inseminací bez veterinárního
vyšetření,
• dlouhotrvající léčení poruch plodnosti
• chyby v organizaci reprodukce (inseminace) – špatná identifikace říje
• inseminační index – počet inseminací potřebných k zabřeznutí (do 2 vyhovující );
inseminace + reinseminace v jedné říji je započtena jako 1 pokus,
(vyjadřuje kvalitu práce inseminátora a plodnost býka)
• březost po 1. inseminaci - % podíl zabřezlých z počtu prvně inseminovaných
(nad 55 % vyhovující u krav);
• NRT – non return test = test nepřeběhlých plemenic = % plemenic, u kterých se v
následujícím cyklu (po zapuštění) neprojevila říje, nelze automaticky považovat za
zabřeznutí;
• celková březost - všechny březí /počet 1. inseminací (zapuštění)
• mezidobí (dny) – délka období mezi dvěma následujícími porody;
u prasnic mezidobí – charakteristikou intenzity plodnosti, (optimum 152 dnů při
časném odstavu), cca 2,2 vrhy ročně.
• hrubá natalita = počet všech mláďat (živá i mrtvá) na 100 plemenic, u prasnic
na 1 prasnici za rok či vrh (doplněno počtem vrhů/prasnici/rok)
• čistá natalita = počet živě narozených mláďat na 100 plemenic
Ukazatel
Plodnost (úroveň reprodukce) - SKOT
výborná
Zabřezávání
- Po 1.inseminacích jalovice (%)
- Po 1.inseminacích krávy (%)
- Po všech inseminacích
dobrá
nevyhovující
průměrná
(vyhovující)
nad 65
60-65
55-60
pod 55
nad 60
50 – 60
40 – 50
pod 40
Inseminační interval
(dny – od porodu k inseminaci)
do 57
58 - 66
66 – 76
nad 76
Servis perioda - dnů
do 60
61- 90
91 – 110
nad 110
Inseminační index
do 1,1
1,2 – 1,6
1,7 – 2,0
nad 2,0
Mezidobí
do 365
366 – 380 381 – 400
nad 401
Čistá natalita krav
(bez jalovic na 100 krav /rok)
nad 95
91 – 95
81 – 90
pod 80
110 - 115
105 -110
pod 105
Hrubá natalita (%)
nad 115
(krav a jalovic na 100 krav / rok)
Hlavní reprodukční události v životě jalovice – dojnice
(dle Frelich a kol.)
pohlavní
dospělost
chovatelská
dospělost
tělesná
dospělost
• U prasat se plodnost posuzuje podle počtu narozených selat
živých a mrtvých / na plemenici
• Prasničky zapouštíme ve věku 235 -260 dní,
kdy dosahují min. 120 - 130 kg hmotnosti (dle plemene)
• U prasat je optimální délka mezidobí 150 – 160 dnů.
• intenzita plodnosti: 2,2 vrhu na prasnici/ rok
• Počet selat ve vrhu (10-12 -16, dle plemene)
• Odchov cca 25 selat / rok.
• Maximální plodnost 4. - 5. vrh.
• hmotnost vrhu min. 14 kg (dle počtu selat)
• hmotnost selat 1,2 – 1,8 kg,
• kojení – odstav 28 - 35 dní,
• % zabřezávání po první inseminaci (80 - 85 %)
Ovce
• Ovce mladá (nerodila) – jehnice
• Bahnice – ovce po porodu jehňat
• nejdůležitějším kriteriem plodnosti je počet narozených
jehňat na 100 bahnic (%) a procento zabřezávání.
• zvýšením intenzity rozmnožování bahněním 3x za 2 roky.
• Odstav jehňat 100 -120 dní (končí laktace)
• Váha novorozených jehňat: cca 4 kg
Králík
• Snaha získat od ramlice (♀) (ve velkochovech) až 6 vrhů
ročně, tj. 48 mláďat.
• odstav v 6 týdnech, (výkrm brojlerů do 4. měsíce života),
porážková hmotnost 3 – 3,5 kg
Samci drůbeže
• U samců varlata uvnitř těla na stropu tělní dutiny v úrovni
předního konce ledvin. Velikost varlat se cyklicky mění.
• U kohouta v klidové fázi cca 1cm (v aktivitě i 5 x větší.)
• Chybí nadvarle, odvodné kanálky varlete ústí do chámovodu
(cca 60 cm) – kličky zásobárna spermií. Přídatné pohlavní žlázy
nejsou. Chámovody ústí do kloaky.
• Pářící orgán (u kohouta, krocana chybí), u kačera a housera –
pyj, prstencovitý výběžek sliznice s úzkou brázdičkou (doprava
semene do kloaky samice). Erekce městnáním mízy.
Páření ptáků
• Ovulace u kura domácího nezávisí na přítomnosti samčího partnera (na
rozdíl od divoce žijících druhů).
• U hrabavé drůbeže - páření přitisknutím kloak (vpravení semene)
• U vodní drůbeže – samec zasouvá ztopořený pyj do kloaky samice.
• Pohlavní dospělost kohoutů cca 5 – 7 měsíců.
• Počet ejakulací denně až 50 – 60x (1ml, 3 miliony spermií/1mm3)
• U samice doprava spermií do nálevky vejcovodu (infundibulum) – zde
oplození.
• Zásoba spermií u kura vydrží zde oplozovat cca 1-2 týdny,
• (u krůt až 40 dnů)
• I u drůbeže se uplatňuje metoda inseminace (např. krůt)
Samice ptáků - rozmnožování
• Vaječník a vejcovod – funkční obvykle jen levý.
• Vaječník u slepice v době pohlav. klidu je malý – v období snášky se
zvětší - dozrávající vaječné folikuly.
• S přibýváním žloutku v cytoplasmě oocytů I. řádu se folikuly postupně
zvětšují až dosahují u slepice 30 – 35 mm (hroznovitý vzhled vaječníků).
• Praská stěna folikulu (v stigmatu) u ptáků se netvoří žluté tělísko.
• Ovulace u kura domácího nezávisí na přítomnosti samčího partnera
(na rozdíl od divoce žijících druhů).
• Vejcovod v období snášky (slepice) cca 60 cm. Trubice z hladké
svaloviny.
Ptačí vejce (kur domácí)
•
Ve vaječníku vzniká vaječná buňka a žloutky (světlý a tmavý), které buňku
obklopují. Uvolněná vaječná buňka je zachycena v nálevce vejcovodu – zde
možnost oplození.
•
Další obaly se přidávají při průchodu vejcovodem - průchod trvá cca 24 hodin !
•
Ve střední části vejcovodu (magnum, isthmus) se obalují bílkem a papírovou
blánou (vnější a vnitřní), žloutek je stabilizován dvěma poutky – chalázy.
•
V nejnižší části (uterus) vzniká kašovitá vápenatá hmota, tuhne ve skořápku.
(Hlavní složkou skořápky je uhličitan vápenatý, všechen vápník secernovaný
do uteru vejcovodu pochází z krve - dynamická směna mezi Ca v kostech a v
krvi – vše doplňováno vápníkem z potravy.
•
Vejce prochází vejcovodem špičkou napřed a v závěru se otáčí a je za pomocí
sekretu vypuzeno širší stranou. Slepice snáší vejce v sériích
(1-30 i více vajec) - několik dní snáší a přestávka atd..
Podélný řez vejcem slepice
Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997
Ptačí vejce
• Po oplození vaječné buňky se zárodečný terčík rýhuje a vznikají
plodové obaly. Vývoj probíhá až do stádia dvou zárodečných listů –
ještě v těle matky.
• Pro vyvinutí zárodku je nutné zahřívání vejce (tzv. kvokání samice –
tendence sedět na hnízdě – vaječník se zmenší a produkce vajec se
přeruší - vliv hormonu prolaktinu).
• V inkubační době se vyvíjí se třetí zárodečný list. Zárodek potom vyplní
celý prostor vajíčka.
• První nadechnutí slouží vzduch ze vzduchové komůrky (oblá část).
• Ptáčata proráží skořápku vaječným zubem, po vylíhnutí mizí.
Drůbežářský rok od 1.10. – 30.9.
• Měřítkem skutečné plodnosti – líhnivost vajec.
• Slepice snáší vejce v určitých sériích
(několik dní a přestávka 1-2 dny)
• v intenzivních chovech i přes 300 vajec /rok na nosnici
(linie nosných hybridů)
• Užitkovost hejna se vyjadřuje např. intenzitou snášky:
• int. snášky = 100 *počet sebraných vajec za den /počet slepic
• pohlavní dospělost těchto nosných hybridů cca 150 dní
(cca 21. týden)
• masný užitkový typ pohlavní dospělost cca 210 dní věku
(snáška 100 – 180 vajec/rok)
• Slepice – hmotnost vejce 40 – 70 g