Příště - Pastiche Filmz

Příště:
středa 1. 4. 2015 | 19:30 | filmový sál | Hon
Viac ako desaťročie po natočení psychologickej drámy Rodinná oslava sa režisér
a zakladajúca osobnosť hnu a Dogma 95 Thomas Vinterberg vracia k téme
pedofilného škandálu a jeho odozvy v sociálnej komunite. Rozvedený učiteľ
Lucas si začína budovať nový život v pokojnom vidieckom prostredí, kde ho kvôli
náhodnej detskej lži čaká podozrievanie zo sexuálneho zneužívania. Pochybnosť
o Lucasovej nevine sa prenáša na jeho najbližších priateľov a pripravuje pôdu pre
tvrdú štvanicu zo strany predtým príve vých spoluobčanov.
strěda 8. 4. 2015 | 19:30 | filmový sál | Sbohem jazyku
Najnovší film klasika francúzskej novej vlny zaznamenal kontroverzné prija e
kri kov i diváctva. Radikálny experiment, v ktorom sa okrem tema zovania
rozkladu ľudskej reči fragmentuje aj filmový jazyk, hľadá nové cesty myslenia a
prejavu, pričom divácky komfort celkom ustupuje dobrodružstvu zložito
koncipovaného znázornenia nedorozumenia a in mity. Godard, ktorý usilovne
stavia a vzápä rozbíja jednotnosť svojho filmu na úrovni deja i vizuality, sa tak
dostáva do pozície rebelanta namiesto stereotypu starého majstra.
Pas che Filmz, z.s. představuje kulturní pla ormu usilující o širokou nabídku
audiovizuálních projektů a událos . Náš program zahrnuje kromě pravidelných
projekcí hraných, dokumentárních a krátkometrážních snímků také pohyblivý
obraz, videoklipovou tvorbu, výstavní a instalační činnost či literární večery.
Filmový sál: Umělecké centrum UP, (3. patro), Univerzitní 3, Olomouc
email: info@pas chefilmz.org
web: www.pas chefilmz.org
www.facebook.com/pas chefilmz
www.twi er.com/Pas cheFilmz
FRANK
25/3/2015
FRANK
Frank | Velká Británie | 2014 | 95 min.
režie: Lenny Abrahamson| scénář: Jon Ronson, Peter Straughan | kamera:
James Mather | hudba: Stephen Rennicks | hrají: Michael Fassbender, Maggie
Gyllenhaal, Domhnall Gleeson, Tess Harper, Scoot McNairy, Hayley Derryberry,
Ma hew Page, Travis Hammer, François Civil, Mark Huberman
Snímek Frank natočil podle scénáře Jona Ronsona a Petera Straughana
irský režisér Lenny Abrahamson. Ronson se zcela otevřeně inspiroval
svými zkušenostmi s nekonvenčním komikem a hudebníkem Chrisem
Sieveyem a jeho alter egem Frankem Sidebo omem, jemuž je film také
věnován.
Název snímku se může zdát do jisté míry zavádějícím. Frank a jeho
kapela jsou sice významnými hybateli děje, hlavním hrdinou je však
mladý, ambiciózní a velmi nenadaný Jon Burroughs, který se touží stát
uznávaným hudebníkem. Poněkud netradičním způsobem dostává od
podivné skupiny The Soronpr s nabídku zastoupit klávesistu, který se
pokusil spáchat sebevraždu. S členy skupiny odjíždějí nahrát album kdesi
do irské divočiny, kde začíná spontánní, ale neproduk vní příprava
nahrávání. Jon blíže poznává tajemného frontmana kapely, Franka, jenž
nosí a nikdy nesundává obří papírmašovou hlavu. Rozpozná v něm génia a
snaží se jeho potenciál využít. Naráží ovšem na odpor a nedostatek ambicí
zbytku skupiny. Přesto se o svých zážitcích dělí na internetu. Čím víc lidí
jeho články a tweety čte, m víc stoupají jeho ambice. Jon nakonec
přesvědčí Franka, že The Soronpr s mají na to stát se slavnými. A zde je
kámen úrazu. Dochází ke střetu dvou světů s pro kladnými vizemi a
záměry. Kapela je příliš uzavřená do sebe a snaha dostat ji mezi lidi má
katastrofální následky.
Jednou z nejpozoruhodnějších čás vyprávění je, jak se vyjadřuje
k internetovému sdílení. Od začátku Jon internet – tak jako většina z nás –
využívá k tomu, aby projevil svoji osobnost, a snaží se ho tak zároveň
učinit zajímavějším. Svými tweety, blogovými články a videi na YouTube,
představuje The Soronpr s široké veřejnos .
Tu ale nezajímá jejich hudba, ale šílené kreace, které během její produkce
vytváří, což narušuje inicia vu skupiny dělat originální a nápaditou
hudbu. Pro Jona může být Frank hudební génius, pro internetový svět je
to ale šílenec s plastovou hlavou, mýtus, fenomén. Jon ho tak postupně
začne také vnímat, zapomíná, že Frank je duševně nemocný a jeho
chorobu zaměňuje za genialitu. Frank sice má veliký talent, jenže Jon se
ho snaží nasměrovat na cestu, která Frankovu genialitu i zdraví ubíjí. Příliš
pozdě si uvědomuje, co vlastně dělá. Internet se ukazuje jako další
prostředek k vytváření iluzí. Když o ně Jon přijde, nastavuje mu internet
ošklivé zrcadlo jeho vlastních chyb. Jelikož jsou tweety a blogování
součás obrazu, stávají se výrazovým prostředkem nejen Jona, ale i
samotného vyprávění. Ostatně díky odezvě na Jonovy videa a zprávy na
internetu se děj posouvá dál.
Film se prezentuje jako komedie, což podporuje i svižně
nastříhaný a op mis ckou hudbou podbarvený trailer. Ze začátku to
opravdu na absurdní komedii vypadá. S každou minutou ale snímek mění
podtón, až dojde ke katastrofě, kdy Frank téměř přijde o život. Tato
žánrová proměna je velmi plynulá, a ačkoli pár úsměvných momentů lze
nalézt i v druhé polovině, není to už příliš veselý smích. Absurdita, které se
divák zpočátku směje, přestává být legrační. Uvědomuje si, že polovina
postav trpí mentální poruchou, ale bere to jako součást filmové komiky.
Jenomže jak už to v životě bývá, psychické problémy nejsou v pné. A lidé,
kteří je u jiných využívají k vlastnímu prospěchu, už vůbec ne.
Frank se tak ladně proměňuje z absurdní, suché komedie, v
poněkud hořkou tragédii. Vzniká tak tragikomedie, jež víc a víc prohlubuje
otázku lidskos , zklamání a smíření. Svým způsobem se jedná o
psychologické drama, dokazující, že každý člověk bojuje s nějakým
vlastním nepravdivým přesvědčením, které nutně vede k deziluzi. To je
jedno z nosných témat snímku, které se týká prak cky všech postav.
Klára Feikusová
(Text je zkrácen, originál je k přečtení na 25fps.cz)