Backup_of_Sama nocí tmou

Příště:
čtvrtek 26. 2. 2015 | 19:30 | filmový sál | Imaginární lásky
Čo sa stane, ak sa dvaja priatelia zamilujú do tej istej osoby? Autorský film
Xaviera Dolana cez túto zvláštnu situáciu ukazuje viacero podôb virtuálneho
roman ckého vzťahu. Francis a Marie sú spočiatku spojenci, avšak ich
priateľstvo sa od zoznámenia s Nicolasom nenápadne mení na sústavný boj o
jeho pozornosť. Napokon musia obaja pristúpiť k zúfalému kroku. Príbeh trojice
pretkávajú výpovede neznámych ľudí, ktorí prešli rozličnými formami
milostných kríz.
strěda 4. 3. 2015 | 19:30 | filmový sál | Vetřelec (director's cut)
Prvý diel klasickej „space opera" ságy vznikol v čase, kedy science fic on žáner
zažíval explóziu záujmu tvorcov na poli filmu. Prostá premisa diváka zavedie na
vesmírnu loď neurčitej budúcnos , ktorá je po návšteve pustej planéty
infikovaná neznámym mimozemským organizmom. Sedemčlenná posádka tak
musí čeliť novej a nepredvídateľnej podobe zla.
Pas che Filmz, z.s. představuje kulturní pla ormu usilující o širokou nabídku
audiovizuálních projektů a událos . Náš program zahrnuje kromě pravidelných
projekcí hraných, dokumentárních a krátkometrážních snímků také pohyblivý
obraz, videoklipovou tvorbu, výstavní a instalační činnost či literární večery.
Filmový sál: Umělecké centrum UP, (3. patro), Univerzitní 3, Olomouc
email: info@pas chefilmz.org
web: www.pas chefilmz.org
www.facebook.com/pas chefilmz
www.twi er.com/Pas cheFilmz
ONA
25/2/2015
ONA
Her | USA | 2013 | 126 min.
režie: Spike Jonze | scénář: Spike Jonze | kamera: Hoyte Van Hoytema | hudba:
Owen Palle , Win Butler | hrají: Joaquin Phoenix, Scarle Johansson, Amy
Adams, Rooney Mara, Olivia Wilde, Sam Jaeger, Katherine Boecher, Chris Pra ,
Por a Doubleday a další
Ona je autorským dílem Spika Jonzeho, který stojí za režií i scénářem. Za
ten byl film oceněn Zlatým Glóbem a Oscarem, přičemž získal nominace
také ve čtyřech dalších kategoriích. Předčil tak kri cký úspěch
předchozích Jonzeho režisérských počinů, mezi něž patří V kůži Johna
Malkoviche, Adaptace a Max a maxipříšerky. Základní myšlenka filmu o
roli počítačové technologie ve světě lidských emocí se v Jonzeho hlavě
zrodila už před více než dese lety. Tehdy narazil na článek o Cleverbotovi,
„umělé inteligenci” od Googlu, s níž si jde povídat. Vrá l se k ní ale až v
roce 2010, kdy režíroval I'm Here, krátký film o vztahu dvou robotů.
Hlavní postavou filmu Ona je Theodor Twombly, osamělý muž
těžko se vyrovnávající s rozchodem se svou ženou. Jednoho dne narazí na
reklamu na nový operační systém, který je skutečnou umělou inteligencí
se schopnos intuice a psychologického vývoje. Nainstaluje si jej do
počítače a seznámí se tak se Samanthou, ženským hlasem OS 1. Theodor s
ní časem naváže velmi blízký vztah...
Snad ještě lépe než základní nas nění děje však film vys huje
koncept plakátu. Ačkoliv se to ž může zdát, že pouze vyobrazuje tváře
jedné hlavní a několika vedlejších postav filmu, zachycuje toho mnohem
více. Tedy, všechny jeho dominantní aspekty: detail/mimiku tváře, nízkou
hloubku pole, výrazné pastelové barvy, poměrně minimalis cké
vyjadřovací prvky, vizuálně nepřítomnou druhou hlavní postavu. Ta sice
ve filmu vizuálně přítomná je skrze sluchátko, počítač, smartphone,
prázdné pole v některých záběrech ‐ to jsou ale spíše vedlejší projevy,
které nejsou nutně spojené se „Samanthou“, která, podle vlastních slov,
může být přítomná všude a nikde zároveň.
Jelikož Ona velkou měrou rezignuje na tvář druhé postavy, ta
jedna přítomná pak zabírá mnohem větší část obrazu, případně umožňuje
ji (prostřednictvím už zmíněné nízké hloubky pole) z obrazu výrazněji
vyčlenit. Film tak lépe soustředí naši pozornost na svoje hlavní téma
mnoha detaily mimiky tváře. Ty v kombinaci s minimalis ckým
prostředím filmu (oblečení, kulisy) vytvářejí pocit čistoty. Ji lze
interpretovat jako představu rozvoje člověka až do bodu, kdy se stane
kompletně sociální bytos , přičemž odpadnou veškeré evoluční základy
sociálních fenoménů. Táže se to ž, zda mohou být auten ckými emoce,
které nemají základ v evolučním problému interakce, kdy byli lidé
přinuceni spolupracovat, aby přežili. To se stalo základem pro rozvoj všech
dominantních vlastnos , které považujeme za primárně náležející
člověku. Dnes a v budoucnu to ale, naznačuje film, může být jinak.
Ona může být vnímána jako roztomile bizarní film o vztahu
člověka s počítačem (popř. depresivně futuris cký, záleží se kterou s
postav se divák ztotožní) vypovídající mnohé o vztazích mezi lidmi. Stále
se však chce říct, že si Samantha zaslouží víc.
Tomáš Chlebek