Farní zpravodaj 12.2007 oblíbené!

FARNÍ ZPRAVODAJ
NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
èíslo 6
roèník 7
prosinec 2007
ZAMYŠLENÍ U JESLIÈEK
Jeden významný èeský politik nedávno veøejnì prohlásil: „Rodina pro
mne neznamená žádnou hodnotu.“
Toto jeho vyznání mohlo být ohromující hlavnì svou otevøeností. Jinak
pøece dávno víme ze statistik, z denního tisku, z románù a filmù, že význam a hodnotu rodiny nebere vážnì možná už vìtšina obyvatelstva.
Jistìže bývala rodina ve všech dobách i místem tragédií a neodpovìdnosti. Každý znal i ve svém
okolí rodiny neš•astné, neúplné,
ztroskotané. Panovalo však pøesvìdèení, že vždy jde v tìchto pøípadech o narušení nezpochybnitelné hodnoty. Napøíklad útìk od
rodiny byl vnímán jako pøekroèení obecnì uznávaných hranic.
Ztroskotání rodiny vzbuzovalo pohoršení nebo útrpnost; nebylo
zpochybòováno, že jde o situaci
neregulérní.
Klasické romány si odedávna libovaly v líèení manželské nevìry, rozmanitých únikù z manželských pout a rodinných závazkù.
Rodinné havárie a rozpad rodin
byly pøitažlivými tématy. Nebyly
vždy pojímány jako pøíbìhy moudøe varovné. Mnozí romanopisci
promyšlenì pøipravovali pùdu k širšímu zpochybòování dávných pravidel rodinného života. Nenároènìjší
„sladká“ literatura nabádala k bezstarostnému pøijímání snadno zrušitelných závazkù a odmítání nároènìjších životních povinností. A vùbec
celkové chápání života bez vztahu k
Bohu a vìènosti uèilo pøijímat život
pøedevším jako zdroj zábavy a pøíležitost k pøíjemnému vyžití. Samozøejmì spolupùsobily i jiné vlivy. Bezohlednost k manželským a rodinným
závazkùm pøerùstá v obecnou bezohlednost a surovost vùèi druhým.
Èasto nás zasáhne a sužuje, ale neradi si uvìdomujeme, že jsme sami
leckdy jejími šiøiteli a strùjci, a to i
svým chováním ve vlastních rodinách. Katastrofální dùsledky odmítání zjevných hodnot rodiny se øeší
nároènì, složitì a vìtšinou neúspìšnì (výchovná zaøízení, dìtské domovy, formování nových „modelù rodiny“ atd. atd.).
Nyní jsme tedy už oficiálnì vystavováni mínìní, že napøíklad Vánoce
jsou pouhým folklórem, vyprázdnìnou linkou tradice. Vždy• postrádáli rodina hodnotu, nemá smysl ani tajemství Vánoc. Spoèívá pøece v Božím narození v lidském tìle, v pøíchodu Boha na zem – do rodiny. Což to
už není slavný den rodiny, kterou
posvìtil Bùh, když si ji zvolil za nezbytnou pro své dílo vykoupení?
Mùžeme se však ještì vùbec odvážit veøejnì užívat pojmù jako Vtìlení, Vykoupení, Spása, Boží narození – a koneckoncù s tím neodmysli-1-
telnì spojených pojmù Láska a Nadìje? Mimo obzor našich souèasníkù se dostává i prostý pojem Rodina
– nositelka prý neplatných hodnot!
Dopustíme, aby byla vykázána nìkam na smetištì starých, zbyteèných,
nepotøebných a zøejmì i škodlivých
(protože nezbytnì omezujících) výmyslù?
Zamysleme se nad tím, když kleèíme o Vánocích u jeslièek. Mìjme na mysli i prostøedí, v nìmž
žijeme, a kterému jsou naše hodnoty stále více cizí. Nejsou to jen
hodnoty ryze køes•anské; dnes
už jsou postiženy i hodnoty obecnì lidské. Rodina mìla pøece
svou dùstojnost a hodnotu dávno
pøed evangeliem a Kristus ji svým
pøíchodem jen dovršil a posvìtil.
Postavení rodiny uprostøed èetných sil, které se snaží ji rozbít
nebo deformovat, není snadné.
Zakusili jsme, že nejednou staèí i
samo vnitøní pnutí, vyplývající ze
spoleèného života rùzných charakterù pod jednou støechou, aby
byl èlovìk veden k lhostejnosti
nebo vzdoru. Koneckoncù proto
bylo manželství povýšeno na svátost, aby vùbec mohlo obstát pøed
elementárními tìžkostmi života. Vánoèní scény – betlémský chlév, vraždìní neviòátek, útìk do Egypta – nám
velmi názornì pøipomínají, že nejvyšších tìžkostí a útrap nebyla ušetøena
ani nejsvìtìjší Rodina. To by se mìlo
pro nás stát zdrojem síly i nadìje.
Ztotožnìním s betlémskou trojicí se
mùžeme úèinnì opøít neblahému spoleèenskému chování vùèi rodinì jako
základní životodárné buòce spoleènosti. A alespoò v nepatrné míøe pøispìt ke zlidštìní i zduchovnìní spoleènosti.
Mojmír Trávníèek
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…
Kniha Ezechiel
Prorok Ezechiel (jeho jméno znamená „Bùh
posiluje“), mladší souèasník Jeremiášùv,
pocházel z knìžské rodiny a sám byl knìz,
centrem jeho pozornosti zùstával Chrám.
Pøevážnou èást své prorocké èinnosti
vykonával v babylónském zajetí mezi vyhnanci.
Po zkáze Jeruzaléma r. 587 ohlašuje záhubu
nepøátelských národù a návrat Izraele do vlasti
a vybudování nového Chrámu, což je vázáno
na zmìnu smýšlení, polepšení života a pøátelství
s Bohem: „Obra•te se, a budete žít!“
Ezechielovou zásluhou zakoøení po desetiletích
vyhnanství znovu v mateøské zemi. To je velmi
aktuální poselství i pro nás, když po pùl- století
duchovního útisku stále ještì obnovujeme
nový život církve ze starých koøenù.
Jestliže se Jeremiáš jeví jako spontánní génius
výbušného stylu a jeho kniha postrádá
promyšlenou kompozici, vyniká kniha
Ezechielova pøes všechna porušení a trhliny
logickou výstavbou pevnì uspoøádaného,
pøehlednì propracovaného celku. Oproti
Jeremiášovì jímavé vøelosti a citovosti je
Ezechielùv styl ménì výrazný, chladný, až
odtažitý. Typické je, že až na minimum
veršových vložek je jeho prorocká kniha
napsána prózou a není pochyb, že vìrnì
vyjadøuje slova a skutky jediného autora. Text
svìdèí o Ezechielovì velikosti – patøí k „velkým“
prorokùm nejen rozsahem svého díla. Vynikají
u nìho dva výrazné rysy: pøedevším je vizionáø,
a mimo to patøí k prorokùm, kteøí pøesvìdèovali
nejen svým slovem, ale i výmluvnými
symbolickými èiny.
Nejvìtší èást celkového rozsahu knihy
zaujímají ètyøi velkolepá vidìní úžasných
dimenzí a pøekypující fantazie: Ètyøkolý vùz veze
bájná zvíøata, každé má ètyøi tváøe a ètvero køídel,
nad nimi se skví ohnivý, záøící Boží trùn; suché
kosti na poušti probouzí Hospodinùv duch k
životu; velkolepá vize nového chrámu a
životodárného pramene, který z nìho vytéká.
Tyto obrazy pøekvapují vizuální mohutností a
složitou alegorií. Nìkteré stránky tìchto vizí jsou
pramenem apokalyptického proudu, který ve
Starém Zákonì vrcholí v Danielových vidìních
a v N. Zákonì silnì ovlivòují Zjevení sv. Jana.
Výtky, výstrahy a hrozby Izraeli i pohanským
národùm jsou doprovázeny poèetnými
symbolickými úkony proroka Ezechiela,
mnohem složitìjšími a nároènìjšími k výkladu,
než gesta jeho pøedchùdcù (Jeremiáše, Izaiáše
a Ozeáše). Napøíklad má sníst knihu, plnou
žalozpìvù a vzdechù. Stìhuje se pøed oèima
lidu z místa na místo, prokopává zeï, vynáší
zavazadla – toto „hrozebné“ proroctví
vysvìtluje podrobnì jako znamení vyhnanství.
Vztah Hospodina a Izraele znázoròuje, podobnì
jako Ozeáš, erotickými vztahy.
O Mesiáši mluví Ezechiel ménì než jiní
proroci a v pojetí bližším Novému Zákonu:
pøedstavuje ho pøedevším jako pastýøe. Zjevuje
princip individuální odpovìdnosti a odplaty a
pozvolna pøivádí Izrael k myšlence na
posmrtnou odplatu. Veškeré náboženské
skuteènosti zduchovòuje, vede k duchovnímu
chápání rituálních detailù – což je veledùležité
poselství i pro nás, abychom dùkladnì prožívali
liturgii. (V mešních èteních ze Starého Zákona
je Ezechiel zastoupen v podobném rozsahu jako
Jeremiáš, a alespoò tento „výbor“ z proroka
bychom mohli a mìli znát.) – Rovnìž Ezechiel –
podobnì jako Jeremiáš - je po jistých stránkách
pøedobrazem Kristovým: „Ezechiel vám bude
znamením: budete dìlat všechno, co udìlal on.“
(Ez 24,24). Což v Novém Zákonì platí o
následování Krista.
pøipravil Mojmír Trávníèek
Rozhovor s mnichy benediktiny
Duchovní obnovu pøed Vánocemi u nás ve
farnosti vedli dva mniši benediktini P. Vladimír
Kasan, OSB, superior Domu sv.Benedikta na
Slovensku (a také strýc našeho kaplana P.
Marka Poláèika) a P. Damián Žilka, OSB.
Dovolila jsem se vtìsnat svoji návštìvu do
jejich nabitého programu a trochu si s nimi povykládat a poptat se na jejich život.
Ingrid Petøeková
(Pokud není uvedeno jinak na otázky odpovídá P. Vladimír Kasam, OSB)
Mùžete nám nìco øíci o životì mnichù benediktinù?
Nejdøíve by bylo dobré øíci, že každý kdo
chce žít benediktinským životem, nedívá se jen
na benediktinskou spiritualitu (duchovnost),
ale vybírá si i konkrétní spoleèenství-klášter,
ve kterém chce prožít celý svùj život. Pøi slibech skládáme slib stálosti. Znamená to, že celý
život žijeme na jednom místì a v jednom spoleèenství. Na Slovensku benediktinský klášter
neexistoval a tak jsme se vydali do Polska, protože mentalita Polákù je nám nejblíže. Byla nadìje, že s jejich pomocí bychom mohli vytvoøit
nový klášter na Slovensku. Oficiálnì je naše
komunita souèástí Týneckého opatství sv. Petra a Pavla v Týnci u Krakova v Polsku.
Kde tedy vaše komunita nyní na Slovensku žije?
Na Slovensku žijeme v komunitì v Bacúrove (u Zvolenu) v poètu devíti mnichù, osm je
Slovákù a jeden Polák. Další dva se pøipravují v
mateøském klášteøe v Týnci u Krakova. Každý
benediktinský klášter, pokud naplní urèité podmínky, se stává samostatným, nezávislým. To
znamená, že nemáme centrální øízení jako jiné
øehole, napøíklad nemáme provinciála. Když chce
opatství založit nìjaký nový klášter, obvykle
nejdøíve zøídí filiální dùm. (Máme právo zakládat nové domy a kláštery. První dùm, který mùže
opatství založit, se nazývá filiální dùm.) Když
spoleèenství dosáhne poètu ètyø mnichù s vìènými sliby, mùže se povýšit na celu, až dosáhne poètu šest, stává se pøevorstvím závislým a
pøi devíti pøevorstvím nezávislým.
Jak to vypadá v Bacúrove?
Do vesnice Bacúrov jsem pøišli 1. záøí 2003 a
šli jsme do nouzových podmínek. Dostali jsme
darem tøicet let neobývanou faru a kostelík sv.
Šimona a Judu. Faru jsme pøebudovali pro potøeby našeho kláštera. Tak vznikl dùm sv. Benedikta, toto jméno dostal pøi zøízení filiálního
domu na Slovensku. Sv. Benedikt je patronem
našeho klášteøíka.
Budujeme nový klášter Promìnìní Pánì v
Samporu, to je 6 km od Sliaèe.
Kolik z vás má složeny vìèné sliby?
Ètyøi. Mohli bychom již být cela, ale nespìcháme tím, protože vše se váže na místo pùsobení , protože stavíme nový klášter, bylo by
vše potom komplikovanìjší z hlediska úøadù.
Jak Vaše komunita vznikala?
My jsme objevili, já a P. Blažej Škvarka, v
sobì povolání a požádali jsme svého banskobystrického biskupa Rudolfa Baláže, aby nás v
roce 1998 uvolnil. Postupnì k nám pøibývali
další.
Vidìla jsem fotku vaší komunity z roku
2006. Dá se øíci, že jste tam již samí zralí muži?
Dalo by se øíci, že jsem si vìkovì blízcí. Nejstarší má 53, nejmladší 31 let. Nedávno ale pøibyl do komunity br. Michal a ten je o nìco
mladší ( 26 let).
Kolik je mezi Vámi knìží?
Pìt. Všichni jsem do kláštera vstupovali jako
knìží. Ti, kteøí vstupovali jako laici, nejsou ještì
tak dlouho v klášteøe, aby mohli stihnout formaci a studium a být vysvìceni na knìze. Mnišské spoleèenství je bratrské spoleèenství, stejnou hodnotu tam mají knìží i bratøi.
Ò Èert oòho nestojí a Pámbú ho nechce. Ï
Ò Manželství je tajak gdyž sa dvì lodì po búøkách zéjdú v tichuèkém pøístavì. Ï
-2-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…
Kdy vy jste byli vysvìceni na knìze a kde
Jaké je uspoøádání filiálního domu?
jste pùsobili?
Ve vstupní èásti domu pøístupné návštìvám
P. Vladimír: Byl jsem vysvìcen za Bansko- je vstupní hala, refektáø, hovorna, kaplièka a
bystrickou diecézi roku 1985. Byl jsem kapla- návštìvní pokojíky (momentálnì je máme obnem ve Zvolenì, pak vojenská služba, kapla- sazeny spolubratry, ale kdyby nìkdo pøijel,
nem v B. Bystrici, v Nové Bani…spirituálem v mùžeme je uvolnit).
Bratislavì v semináøi, na postgraduálním stuV podkroví jsou vytvoøeny klauzurní prodiu a nakonec pìt rokù spirituálem v Badínì. story. Kromì cel pro mnichy, ve kterých bydlíP. Damián: Já v 1987 také za Banskobystric- me, modlíme se a také vykonáváme prostorovì
kou diecézi, byl jsem asi na pìti místech. V roce nenároèné práce, je tam také spoleèenská míst2002 jsem vstoupil do øehole.
nost, která je zároveò bibliotékou a rekreaèní
Mùžete struènì pøiblížit spiritualitu bene- místností. Každý klášter je takto uspoøádán.
diktinského øádu?
Má klauzurní èást, kde jsou pouze mniši a èást,
Duchovnost se opírá o základní pilíøe: chó- kam mùžou pøijít i hosté zvenku.
rová modlitba, život ve spoleèenství a práce ve
Jak daleko je stavba nového kláštera v
spoleèenství. Lidé nám postupnì zaèali pøipi- Sampore?
sovat heslo „Ora et labora!“ (Modli se a praMomentálnì stavíme první èást kláštera. Ta
cuj!). Sv. Benedikt vyzývá, abychom ve všem bude rozdìlena na klauzurní èást a návštìvní
oslavovali Boha. Charakteristickým znakem èást. Máme hrubou stavbu vèetnì støechy. Z
naší modlitby je spoleèná modlitba, øíkáme jí kostela máme provedeny suterénní prostory.
chórová modlitba. Jsme rozdìleni na
komunita mnichù benediktínù z Bacúrova
dva chóry a støídavì se modlíme žalmy podle mnišského breviáøe. Typickým zpùsobem naší modlitby je gregoriánský chorál. Kromì spoleèné a
liturgické modlitby máme soukromou
modlitbu, meditativní ètení Písma
svatého, každý den èteme spisy duchovních otcù. Práce je rùznorodá, je
potøeba se postarat o rùzné potøeby
spoleèenství. Vaøení, uklízení, praní,
máme malé hospodáøství, kousek zahrady, kde si pìstujeme zeleninu…
Kromì toho se vìnujeme pøekládání
knih – tlumoèení, rùzným duchovním aktivi- Bude tam propojovací chodba s domem hostí,
tám jako je pastoraèní služba lidem ve farnosti a pod kostel bude zasahovat bibliotéka. Jsou obvýpomoc mimo naši farnost (zpovídání, návštì- vodové zdi kostela a je èásteènì provedena
vy v jiných farnostech, kde dìláme pøednášky, stropní deska.
duchovní obnovy, sloužíme, povzbuzujeme).
Pro jaký poèet je tento klášter naplánoZkuste nám pøiblížit bìžný den v klášteøe. ván?
P. Damián: Není urèena hodina, kdy se vstáJe tam 25 místností. V cele každý bydlí sám,
vá, ale je urèena doba první modlitby a ta je od nebo• podle naší tradice je to místo modlitby,
pùl šesté do pùl osmé. Je to blok modliteb: ran- probíhají tam rùzné práce - pøepisování, tlumoní chvály, meditace, mše sv., podìkování. Po- èení knih, jednodušší práce… Tøináct pokojù
tom bývá snídanì. Po snídani práce asi do 12.20. je urèeno pro mnichy a dvanáct pro hosty. Ty
Pøed obìdem máme modlitbu posvátného ète- místnosti pro hosty mùžou být dvoulùžkové.
ní asi 40 min. Po obìdì máme siestu-volno, po Mùžeme pøijmout 24 hostí. Toto rozdìlení mùže
ní krátkou modlitbu pøes den.
být ovlivnìno poètem mnichù. Kdyby bylo
Ty modlitby jsou spoleèné?
více mnichù, zùstane ménì místa pro hosty.
P. Damián: Všechny modlitby a posvátné
Jak se zrodilo vaše povolání?
ètení máme spoleèné v kostele a jsou zároveò i
P. Vladimír: Mé povolání se zrodilo v dìtveøejné. Odpoledne máme zase práci, nešpory, ství. Veliký vliv na tom mìla maminka. Ona mìla
hodinu lectio divina, to je meditativnì ètení Pís- takový dar, že dokázala vykonávat více prací
ma svatého. Po veèeøi tøikrát do týdne rekreaci zároveò. Napøíklad pletla svetry a pøi tom nám
nebo rùzná setkání, nebo také osobní volno.V èetla knihy. Pamatuji se jak èetla autobiografii
osm hodin je spoleèná modlitba kompletáøe Terezie z Lisieux (sv. Terezièka Ježíškova) „Dìpøed spaním.
jiny duše“. To, jak popisovala klášter, mne vel-
mi oslovilo a tam se zrodila touha vést takovýto život. Pozdìji tato touha procházela urèitým
zráním. Nejvíce mne ovlivnila doba a nemožnost vstoupit do kláštera, protože v dobì, kdy
jsem mohl realizovat duchovní povolání, bylo
jedinou možností studovat knìžský semináø v
Bratislavì. Stal jsem se diecézním knìzem. Po
pádì totality jsem se v zahranièí setkal s takovýmto zpùsobem života a znovu se objevila
touha z dìtství. „Toto je nìco, co jsem hledal,
takto chci žít“, tak jsem si øíkal. Èím více jsem se
dostával do kontaktu s benediktiny, tím více
jsem si byl jist,že toto je ta forma života která je
mi blízká a pøitahuje mne. Požádal jsem otce
biskupa, aby mne uvolnil z diecéze, ale øekl mi,
že mám dokonèit postgraduální studia a potom
mám pùsobit pìt let jako spirituál v semináøi v
Badínì; potom že mne uvolní. Dohromady jsem
èekal 6 let. Nemyslel jsem jen na sebe, ale i na
další, kteøí by mohli realizovat takovéto povolání na Slovensku. Nabízely se nám
dvì možnosti kam se obrátit: ÈechyBøevnovský klášter, a Polsko. V té
dobì se Bøevnovský klášter sám stavìl na nohy a nemìl dost povolání, a
tak jsem se rozhodl pro Polsko.
P. Damián: Èlovìka nejvíce osloví
pøíklady ostatních lidí. Já jsem byl jeho
kolega v semináøi a byl jsem je párkrát
navštívit. Zaujal mne zpùsob života,
zpùsob modlitby. V knìžské službì
jsem mìl vždy takovou touhu po spoleèenství a modlitbì, a to mì tak pøitáhlo. Vidìl jsem šanci, že v klášteøe
by se to mohlo naplnit a realizovat.
Když se žije v úzkém spoleèenství lidí, vznikají vždy tøecí plochy. Nemáte obèas také takové problémy?
Na slib stálosti místa navazuje druhý slib
conversatio morum - zachovávání mnišských
zvykù, pøesnìji øeèeno zmìna obyèejù-zvykù.
Tento slib nás vede k tomu, abychom na sobì
stále pracovali. Samozøejmì, že lidé mají své povahové vlastnosti a ne vždy se dokáží sladit.
Hlavnì, když vstupují do spoleèenství jako
dospìlí s již urèitými návyky. Tìch hran, které
na sobì musíme opracovat, je mnoho. Lidé mají
tendenci vždy mìnit toho druhého a myslíme
si, že on se musí zmìnit, aby se vytvoøilo dobré
spoleèenství. Ale právì tajemství života ve spoleèenství v klášteøe je nemìnit jiného, ale sebe
tím, že pøijímám jiného takového, jaký je a snažím se pøispìt k tomu, aby spoleèenství bylo
lepší, zdravìjší, pøijatelnìjší…Toto je posláním
druhého slibu, který skládáme. Tøetí slib je poslušnost, ten je spoleèný se sliby v jiných øeholích.
Ò Až Vám bude doma èuèno, pøiïte na kus øeèi. Ï
Ò Tuhú zimu na vàchoch netøeba prorokova•, jak jednúc chytí, tož nepustí. Ï
-3-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…
nového èlovìka. Když opat obléká novice vyvléká starého èlovìka a obléká tuniku – symbol èlovìka nového. Škapulíø se
nejprve nosil jako ochrana tuniky
pøi práci. Pozdìji získal symboliku
zasvìcení, že nìkam patøíme a opasek symbolizuje pøipravenost. Tak
jako Izraelité mìli být opásaní s
hoøícími svícemi v rukou a èekat
na pøíchod Pána.
P. Vladimír: Toto je bìžné obleèení. Ti, kteøí složili vìèné sliby,
mají chórové pláštì, které se nazývají kukula. To je takový široký dlouhý èerný pláš•, který se klade na tento hábit. Ten, kdo
ještì nesložil vìèné sliby, nosí pelerínu.
Kdyby nìkdo z Moravy nebo Èech chtìl vstoupit do vaší komunity, byl by to problém?
Otevøením hranic se zaèínají tyto problémy
stírat. Samozøejmì kdyby se k nám hlásil nìkdo
z Èech nebo Moravy, tak ho nejprve povzbudím, aby šel posilnit komunitu do nìjakého èeského benediktinského kláštera, ale protože každý má právo si vybrat spoleèenství i místo, tak
bychom mu to nemohli bezdùvodnì odmítnout.
Normální postup je takový, že máme základní formaci v Polsku. Tam by absolvoval postulát, noviciát, po roce a pùl by se mohl vrátit na
Slovensko. Do složení vìèných slibù by pak
každým rokem trávil dva až ètyøi týdny na formaèním pobytu v Týnci v Polsku.
Jaký máte vzkaz pro mladé, kteøí mají nìjaké
duchovní povolání, ale ještì neví kam…?
Povolání je vzácný dar, kterému nerozumíme
a proto je nìkdy takový problém se definitivnì
rozhodnout kde a jak. Nejvìtším problémem
pro mladé je to, že nedokáží zodpovìdnì uèinit
rozhodnutí. Stále jsou v takovém váhání zda
to, èi ono. Není dùležité, do jaké øehole pùjde.
Když se nìkdo má stát kuchaøem, není
P. Vladimír pøi dìtské mši svaté
dùležité jestli bude kuchaøem u jezuitù
nebo benediktinù. Stále bude vykonávat tutéž práci - službu. To zbyteèné
pøemýšlení kam, je zøejmì nejvìtším problémem. Pro ty, kteøí váhají, mùžu øíct
jen to, že benediktinská spiritualita se
mi zdá taková blízká, nejen lidem, kteøí
se chtìjí zasvìtit, ale všem lidem ve
svìtì svojí vyvážeností práce a modlitby. Každý kdo má jen trochu vùli žít
ve spoleèenství a má dobrou vùli hledat Boha a pøekonávat tìžkosti, které
pøináší vlastní povaha a charakter, tomu
Mùžete popsat vaše obleèení?
bych doporuèoval podívat se blíže na život
P. Damián: Hábit má èernou barvu a skládá benediktinù.
se ze tøí èástí: tunika, škapulíø a opasek. Každá A ještì na závìr vzkaz pro naše farníky…
èást má svoji symboliku. Tunika symbolizuje
Aby byl ve všem oslavený Bùh!
Jak èasto obnovujete sliby?
V prùbìhu formace se skládají první sliby na
jeden rok a potom se obnovují ještì dvakrát
vždy na rok. Po tøech letech mùžeme složit vìèné sliby, ale nemusí to tak být. Tøi roky to je
minimální doba doèasných slibù. Maximální
doba je devìt rokù, bìhem kterých si mùžeme
každým rokem obnovovat sliby doèasné. Potom už musíme složit vìèné sliby, nebo øeholi
opustit. Kromì toho si všichni obnovujeme
každým rokem sliby v prùbìhu duchovního
cvièení, není to ale nutnost.
P. Damián: Je to nìco jako obnovování manželských slibù.
Jak je to s benediktiny v Èechách?
Jsou zde tøi komunity: v Praze-Bøevnovì (do
10 mnichù), v Rajhradì u Brna a v Praze-Emauzích (asi 3-4). V Èechách ale tyto komunity navazují na tradici místa. My zaèínáme na zelené
louce.
Vím, že v Rajhradì je rozsáhlá historická
bibliotéka. Jak je to na Slovensku?
Historické knihy nejsou zachovány. My zaèínáme jako nová komunita. Všechno máme
jen nové.
Na Slovensku pøece byly také v historii benediktinské kláštery?
Tam bylo 12 opatství, po bitvì u Moháèe se
zaèaly tyto kláštery zavírat a teèku tomu dal
josefinismus, kdy tyto kláštery byly zlikvidovány jako neužiteèné pro spoleènost. S uzavøením kláštera se øešil i majetek. Benediktinské
kláštery nejèastìji pøecházely do rukou jezuitù,
premonstrátù nebo diecézí se vším, i s bibliotékou a jinými historickými památkami. Na Slovensku je po benediktinech zachovaný objekt
Hronský Beòadik, ale je otázkou, co je ještì po
benediktinech a co je dobudováno pozdìji,
protože benediktini z nìho odešli v 16. století.
To je nìco co nám pøipomíná sv.Benedikt v
Øeholi. Jsou to slova z prvního listu sv. Petra.
Sampor - stavba nového kláštera
Nemáme mnoho pøemýšlet, jak a èím oslavíme
Boha lépe, jestli tím, že se modlíme, zpíváme,
nebo pracujeme. Jestli žijeme v klášteøe, nebo
máme rodinu. To není dùležité! Dùležitá je naše
dobrá vùle, abychom chtìli vším, co dìláme,
oslavovat Boha, žili pro jeho èest a slávu.
Kontakt:
Dom sv. Benedikta
962 61, Bacúrov 28, Slovenská republika
Telefon: 00421/45 / 538 74 25
E-mail: [email protected]
Duchovní obnova
V adventním èase (od pátku 7. prosince do
nedìle 9. prosince 2007) probìhala v naší farnosti duchovní obnova „Manželství a život v
rodinì“. Bratøi benediktini P.Vladimír Kasan,
OSB a P. Damián Žilka, OSB ze Slovenska pro
nás v obou kostelech pøipravili blok mší, pøednášek, adorací a byla také možnost ke svátosti
smíøení, èi duchovnímu rozhovoru. V pátek a v
sobotu byly po mších svatých pøednášky urèené zvláš• pro muže a pro ženy.
I pro dìti byla pøipravena obnova v podobì
dìtské mše svaté, po niž dìti èekaly na pøíchod
sv. Mikuláše. Ten skuteènì také mezi dìti pøišel
a donesl každému dítìti do dvaceti let, i maminkám se 4 a více dìtmi, toužebnì oèekávané sladkosti. Kázání mìl P. Vladimír a bylo opravdu
dìtem srozumitelné, „prázdné chvilky“ bìhem
rùzných pøíprav slovem vyplnili P. Vladimír a P.
Marek, který také potom pomáhal sv. Mikuláši.
Mši svatou svými krásnými hlásky doprovázela Schièka pod vedením Jitky Haferníkové. S
velkým ohlasem se také setkala divadelní scénka
„Pøišel k nám Mikuláš“, kterou s menšími dìtmi
(nejmladší 4 roky) z farnosti nacvièila Judita
Orságová.
Duchovní obnovu završila nedìlní mše svatá pøi níž si manželé z naší farnosti obnovili své
manželské sliby. Bratrùm benediktinùm dìkujeme za návštìvu a doufám, že do naší farnosti
opìt zavítají.
Ingrid Petøeková
Ò Chlév bývál pro ludi místo posvátné,v chlévì sa narodil Kristus pán a zlé moci sa mu vyhýbajú. Ï
Ò Roste tajak krajíèek chleba v ruce.(Roste pomalu.) Ï
-4-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
ZPRAVY Z ORLA
Oslava svátku
Jako každý týden, tak i ve ètvrtek 1. listopadu jsme mìli orelské cvièení. Protože na tento
den pøipadl svátek Všech svatých, rozhodli jsme
se ho pìknì oslavit. Orelské setkání mìlo nádech tohoto svátku a také jsme si pøipomnìli
památku našich zemøelých, která pøipadala na
následující den. Po cvièení, hrách a dostateèném vydovádìní v tìlocviènì, se dìti i vedoucí vydali ve svìtelném prùvodu na høbitov, kde
jsme se spoleènì pomodlili za zemøelé a dìti
roznesly hoøící svíèky na hroby zemøelých pøedkù. Pøi modlitbì se k nám pøidali i lidé, kteøí byli
v té chvíli na høbitovì. Bylo to moc pìkné. Na
závìr ètvrteèního setkání jsme se zúèastnili slavnostní mše svaté v našem kostele.
Šachový turnaj
V sobotu 3. listopadu , se uskuteènil v sousedním Halenkovì šachový turnaj, který pro
èleny katolického Orla poøádala tamní jednota.
Mezi osmnácti úèastníky byli také dva z Nového Hrozenkova. Pøed zahájením turnaje mìli
soutìžící možnost zúèastnit se mše svaté v kostele Povýšení sv. køíže, poté se pøesunuli do
Lidového domu, kde se turnaj konal. Nechybìlo pohoštìní, a pøestože jsme letos z Halenkova nepøivezli žádnou medaili, odvezli jsme si
nové zkušenosti a zvláštní ocenìní, které bylo
vysloveno nejmladšímu úèastníku turnaje.
Bowling
„Pøijeïte si k nám 25. listopadu zahrát bowling,“ zvali orli z V. Karlovic novohrozenkovské
orly a orlice. Kdo by odolal lákavému pozvání?
Vždy• jídlo a obèerstvení bylo zajištìno a putovní pohár netrpìlivì èekal na vítìze celého
klání. Slovo dalo slovo a devìt nadšencù se
vydalo „Karlovskou støelou“ do Pepicentra, kde
v 11.00 hodin mìl zaèít velký turnaj. Úèastnili
se ho orli nejen z V. Karlovic a N. Hrozenkova,
ale také z Hodslavic, Karolinky, Zašové, Hranic
na M., Val.Meziøíèí, Halenkova – Huslenek.
U orlù je dobrým zvykem zaèít setkání mší
svatou nebo alespoò modlitbou. Ani tato akce
nebyla výjimkou. V prvních lavicích našeho
kostela si dali sraz dìti i vedoucí, aby nejprve
spoleènì prožili mši sv.(vždy• byla slavnost
Krista Krále), do které se pøi pøímluvách také
zapojili a po skonèení hurá na vlak. Už na nás
èekali. Kuželky padaly, dìti dávaly prùchod své
radosti a nejvìtší radost pøišla na konci. Získali
jsme první tøi místa v dìtské kategorii: 1.místo –
Lukáš Janík, 2. místo - Lucie Boháèová a 3.
místo – Dominik Ohryzek. Odmìnou byly pìkné diplomy a vìcné ceny a pro všechny zúèastnìné pak radost z pøíjemnì prožitého dne.
Vedoucí cvièení
Vzpomenu dvì z jeho myšlenek, které mi zùstanou
natrvalo vryty v pamìti. Budu se je snaPøicházej s ním, a• je to vhod èi nevhod,
žit
zachytit
co nejpøesnìji.
usvìdèuj, zakazuj, povzbuzuj…pracuj jako
„Postupem
èasu, a to mi potvrdili už mnozí
hlasatel evangelia.
starší
knìží,
jsem
i já zjistil, že èlovìk, aè má
(2 Tim 4, 2.5)
spoustu
pøátel
a
známých,
s pøibývajícími lety
Opravdu vystihující úryvek evangelia na
nakonec
zjistí,
že
na
tomto
svìtì
je ´sám´. Ale já
úmrtní oznámení èlovìka, který se takto snažil
nejsem
sám
my
jsem
dva:
já
a
Bùh. Tem mi
žít až do posledního dne své-
Hlásej slovo!
ho života. V pondìlí v ranních
hodinách 29. øíjna 2007 odešel na vìènost P. Vladimír Tomeèek SJ, když ještì v nedìli
v kostele Nanebevzetí Panny
Marie ve Strážnici celebroval
mši svatou. V sobotu 3. listopadu 2007 jsme se vydali autobusem z Nového Hrozenkova a Karolinky jej odprovodit na jeho cestì poslední.
Pøi kázání zdùraznil mons.
Jan Graubner: „To, že se na
pohøbu sejde tolik lidí a knìží,
ukazuje na to, že se jednalo o èlovìka nìèím
výjimeèného.“ (Odhadli jsme, že lidí se sešlo
asi 3 tisíce a knìží nechybìlo mnoho do stovky.) Sama jsem pozdìji uvažovala, v èem byla
jeho výjimeènost. Sice jsem jej neznala v letech
jeho plné aktivity, ale až v dobì, kdy mu jeho
nemoc pùsobila tìžké problémy. Tyto problémy vyvrcholily amputací nohy 5. ledna 2006 a
jeho nedobrovolným, ale nezbytným pøesunem
od nás z Nového Hrozenkova-Vranèe do Strážnice, kde mìl lepší zázemí a vìtší možnosti pro
poskytnutí pomoci, kterou opravdu v posledních mìsících života potøeboval. S tím, že už
nikdy nebude ve Vranèi, se stále nemohl smíøit.
Výjimeèný byl pro mne tím, že aè se jevil
nìkdy tvrdý a kritický, vždy z nìj záøila velká
láska, a jeho pøipomínky èi výtky nebyly mínìny jako kritika, ale jako rada èi pomoc. Èlovìk
jeho slova ale musel pøijmout a zamyslet se nad
nimi hloubìji. Umìl èlovìka povzbudit, dodat
mu odvahu a energii pro život s Bohem v tomto
svìtì. Jeho velké životní zkušenosti zajisté pomohly mnohým. Umìl velice prostì a srozumitelnì vysvìtlit základní pravdy života. Svìdectví Boží lásky podával i tím, že sám opravdu
vážnì nemocný se stále snažil aktivnì budovat a utužovat rùzná spoleèenství. Bùh byl
neustále ve støedu jeho myšlení a života, byl
jím celý prostoupen a možná i tímto k sobì
pøitahoval dìti a mladé.
Mons. Jan Graubenr nás také povzbudil a
projevil nadìji, aby za tohoto knìze vzniklo
nové duchovní povolání. V tu chvíli mne napadlo, že P. Tomeèek by si jich pøál a mìl energii
alespoò na deset.
rozumí, chápe mne a je zde stále se mnou.“
Když už ležel na Vsetínì v nemocnici a nebylo na nìj telefonické spojení, prohlásil: „Se
mnou je již teï už jediné spojení. Pøes Boha.“
Uvìdomila jsem si, že toto spojení pøes Boha
je na nìj i nyní po jeho smrti a já Bohu dìkuji za
to, že jsem P. Tomeèka mohla osobnì poznat.
Ingrid Petøeková
Biblická soutìž
v Karolince
V Karolince ve ètvrtek 15. listopadu 2007 letos probìhla již tradièní „Biblická soutìž“ v rámci dnù Bible (15.-18. listopadu). Soutìžního
dopoledne se zúèastnily 3 skupiny dìtí – z
Halenkova, Nového Hrozenkova a Karolinky,
celkem se sešlo pøes 20 soutìžících.
Soutìž trvala témìø 2 hodiny a soutìžilo se v
rùzných disciplínách – pantomimì, vìdomostním testu, doplòování køížovek a hledání odpovìdí na Biblické výstavì. Za svùj výkon
každý soutìžící obdržel vìcné ceny a sladkosti. Soutìže se zúèastnili také dva dospìlí v kategorii Biblický test pro dospìlé. Dìkuji všem
organizátorùm za pøípravu a tìším se na pøíštì
na další soutìžní klání.
Martina Havlová ml.
Slovo BIBLE pochází z øeètiny a doslova
znamená kniha. Mìlo by se vlastnì øíci knihy,
protože Bible v sobì obsahuje malou knihovnu, která v sobì nese mnoho knih, rozdìlených na Starý zákon a Nový zákon. Starý zákon má 46 knih. Popisuje nejen dìjiny izraelského národa, ale také zpùsob prožívání jejich
(pokraèování na str.6)
Ò Všecko má svoje hranice, tak je to od Pána Boha, enem Pámbú je bez hranic. Ï
Ò Zle je, gdyž jazyk pøed rozumem utìká. Ï
-5-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
víry v jednoho Boha. Nový zákon obsahuje 27
knih a píše o životì a poslání Ježíše Krista a
jeho uèedníkù. Bibli napsali rùzní lidé v rùzných dobách. Bible vypráví o dìjinách izraelského národa a jejich náboženství. Knihy Nového zákona položily základy køes•anství. Samotná kniha byla pøeložena asi do dvou tisíc
jazykù a jsou jazyky, které se v písemné podobì zachytily teprve pøi pøekladu Bible. Nemìla
by tedy chybìt v knihovnì žádné rodiny, protože patøí do pokladnice koøenù evropské kultury. Nìkdo mùže namítnout, že všechny tyto
vìci dobøe zná a jsou nedílnou souèástí jeho
života. Ale opakování tìchto znalostí vede èlovìka k upevnìní víry a nalézání nových vìcí,
které mohou posílit hloubku jeho poznání.
Tak tomu bylo i pøi malé „Biblické soutìži“,
které jsem se s dìtmi z naší halenkovské farnosti zúèastnili. Bylo to pøíjemné odpoledne,
které probìhlo pod vìží kostela v Karolince.
Skupiny dìtí z Karolinky, Nového Hrozenkova
a Halenkova øešily zajímavé køížovky a tajenky
ze života Bible a biblických pøíbìhù. Pìknou
èástí soutìže bylo pantomimické pøedstavení
jednoho z biblických pøíbìhù, které mìly dìti
nejen z obrázku poznat, ale i zahrát. Aby to
nemìly tak jednoduché, text pod obrázkem byl
napsán v anglickém jazyce. Celá atmosféra byla
prosycena pøemýšlením a snahou doplnit
všechny prázdné ètvereèky tajenky správnì.
V prùbìhu vyhodnocení výsledkù celé soutìže byl èas vyplnìn odhalením biblické postavy, kterou dìti mìly poznat z jednotlivých otázek, které této postavì kladly. Až detektivním
zpùsobem se podaøilo postavu uhádnout a
zaøadit její život do daného období Starého
nebo Nového zákona. Byl to opravdu vydaøený èas, který jsem i my dospìlí mohli s dìtmi
strávit. Nìkdy staèí tak málo, aby se tìm malým
lidièkám vyplnil volný èas plnohodnotnì, aby
se jim dala nabídka setkání, které je obohatí a
pøinese jim do jejich srdcí pocit klidu a radosti i
z tìch malých úspìchù, které zažijí jen ve spoleènosti lidí, kteøí je mají rádi a vedou je po cestì
nových poznání. Pøedevším dìkuji Martinì
Havlové ml. za milé pozvání do Karolinky a za
sladké ceny pro dìti. Vìøím, že se setkáme pøi
další spoleèné akci, kde zúroèíme naše nové
vìdomosti o Bibli a biblických pøíbìzích, protože - jak øíká biblický verš z knihy Pøísloví: „Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornìjší než støíbro“ (Pø 16,16).
Mgr. Jarmila Kopecká, ZŠ Halenkov
2007 do naší farnosti tøi sestry z kongregace
Služebnic Ducha Svatého sr. Mária, sr. Ivica a
sr. Sára z Bratislavské komunity. Po mši svaté
nám prezentací pøiblížili historii Misijní kongregace, ale také práci misionáøek na všech kontinentech. Sr. Ivica se podìlila se svými zkušenostmi z misie v Papuy Nové Guiney a promítla
nám svùj film „Moja misia“.
Ingrid Petøeková
17. prosince 1931) za významný, dlouhodobý
a podstatný pøínos kulturnímu rozvoji regionu.
Literární kritik, editor, teoretik a publicista Mojmír Trávníèek zaèal publikovat pod šifrou MT,
své první recenze vydal již roku 1948. M. Trávníèek byl povoláním úøedník a více než 30 let
(1957-1991) pùsobil jako v dìtské ozdravovnì
v Huslenkách-Kychové jako správce a vedoucí výchovy.
„Tó-èo“
Veèer, pøed zaèátkem klidné doby adventní
(v sobotu 1. prosince 2007) bylo v naší farnosti
docela rušno. Pøijely dokonce dva autobusy
plné vsetínské mládeže. Proè? Konalo se totiž
Tó-èo, neboli také církevní silvestr. Vše nejprve zaèalo mší svatou v 18.00, pøi které se kaplan
P.Marek Poláèik a naše Schola pøedvedli v nejlepším svìtle. Pak jsme se pøesunuli do sálu
Lidového domu.
Stoly se lámaly pod tíhou jídla a DJ z rádia
Proglas, se svými tøemi kufry cédeèek, byl hned
náš kamarád. Na programu byly mimo jiné také
legraèní scénky. I naši biømovanci, v èele s P.
Jozefem Streèkou, nacvièili jednu povedenou
scénku „O snìhurce“. Atmosféra byla skvìlá,
tanèilo se až do pùlnoci. Tuto podaøenou akci
jsme ukonèili modlitbou a pak se spoøádanì
rozešli do svých domovù.
Jitka Haferníková
Mladým lidem, maminkám a babièkám v naší
farnosti bych touto cestou ještì jednou rád
podìkoval za pomoc pøi pøípravì „církevního
Silvestra“ v Lidovém domì v Novém Hrozenkovì. Tato akce mìla letos velmi dobrý ohlas
mezi mládeží – zúèastnilo se jí asi dvìstì mladých ze Vsetínského dìkanátu. Málokomu se
chtìlo o pùlnoci odejít z tak dobré zábavy, jaká
se rozproudila v sobotu veèer pøed první adventní nedìlí. Kromì výborného diskdžokeje
Radka Habánì z brnìnského Rádia Proglas k
náladì pøispìli naši mladí vystoupením „Sester
v akci“ (z Valašské Polanky) a veèerníèkem „O
Snìhurce“. Celou akci tradiènì zorganizoval
pan faráø Anton Kasan z Lideèka, coby kaplan
pro mládež našeho dìkanátu. Podìkování patøí také vedení obce Nový Hrozenkov za finanèní podporu na úhradu nákladù za pronájem sálu.
P. Jozef Streèka, SVD
V dobì totality publikoval v samizdatu. Podílel se na jeho vzniku a patøil mezi nejpilnìjší
opisovaèe. Od zaèátku 90. let soustavnì pøispívá do obnovených nebo novì vzniklých
literárních periodik. Knižnì vydal studii o Václavu Renèovi, roku 1996 knihu o životì a díle
Jana Èepa „Pou• a vyhnanství“, v roce 2001
vyšla jeho vzpomínková kniha „Skryté letokruhy“, v roce 2002 sbírka studií, profilù a kritik
„Sdílet vìèné“, v roce 2003 kniha „O Františku
Køelinovi“ a v tìchto dnech se také na pulty
dostává jeho nová kniha „Eseje, portréty, vyznání“.
Ocenìní „PRO AMICIS MUSAE“ je udìlováno Radou Zlínského kraje každoroènì zpravidla jednomu kandidátovi a je spojeno s pøedáním výtvarného symbolu a finanèního daru.
Blahopøeji za celou farnost.
Ingrid Petøeková
Adventní koncert Charity
V pátek 7. prosince 2007 probìhl v prostorách kinosálu Obecního úøadu v Hovìzí Adventní koncert Charity Nový Hrozenkov. Výtìžek koncertu dosáhl k èástce 29 350 Kè. Vzhledem k tomu, že koncert podpoøila nadace Divoké husy, která výtìžky zdvojnásobuje, bude
moci Charita Nový Hrozenkov využít na poøíOcenìní
zení signalizaèního zaøízení do nového víceúMojmíra Trávníèka
èelového domu v Halenkovì necelých 60 000
V úterý 4. prosince 2007 slavnostnì obdržel ve Kè.
Oslava misijní nedìle
Každým rokem 3. øíjnová nedìle patøí misiím. zlínské Ba•ovì vile cenu „PRO AMICIS MUDìkuje všem, kteøí na tento úèel pøispìli.
Na pozvání P. Marka Poláèika zavítali 21. øíjna SAE“ (pøátelùm múzy) Mojmír Trávníèek (nar.
Danuše Martinková
Ò Nešèestí na koòu pøijíždí, ale pìšky odchodí, Pámbú je všade Ï
Ò a bez jeho vúle vlas z hlavy nespadne, a proto: pomož Pámbú – Pámbú daj. Ï
-6-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…
Misijní roráty
„Nemùžeme být spokojeni,
když tolik lidí nezná Krista.“
Kdo z farníkù si v letošním roce pøivstal a
spoleènì s dìtmi (které se letos úèastnily v
hojném poètu) chodil na ranní mše svaté urèitì
nelitoval. Letošní roráty byly ve znamení misií.
Po evangeliu naši knìží na plátno promítali prezentaci o jedné zemi v níž pùsobí misionáøi Spoleènosti Božího Slova, nebo misionáøky Služebnice Ducha Svatého. K fotografiím P. Jozef
pøichystal poutavé vyprávìní a na konci mše
svaté také dìti zodpovídaly kontrolní otázky.
Dìti dostaly „Misijní pas do Betléma“ do nìhož si zakládaly kartièky s názvem navštívené
zemì a fotkou misionáøe, který v této zemi pùsobí. Doma mìli za úkol pomodlit se za navštívenou zemi. Spoleènì s dìtmi jsme tak mìli
možnost navštívit Bolívii, Jihoafrickou republiku, Kolumbii, Madagaskar….
Ingrid Petøeková
To zas byla akce
Už snad dva mìsíce do pøedu jsem hlásila
skautùm a skautkám: „Devátého až jedenáctého listopadu jedem na chatu.“ Nadšení, pohoda. Jenže jak se èas blížil, zaèaly problémy. Ten
má to a ten zas ono. Pokusy o zmìnu termínu
selhaly. Tak tedy jedem!
Pozdrav z Mimonì
Ahoj všichni na Hrozenkovì a v Karolince,
zdravím vás ze svého nového pùsobištì, ze
severních Èech. Jsem tu, abych pomáhal v pastoraci P. Václavu Horniakovi, SVD, kterého nìkteøí znáte, protože vypomáhal krátký èas také
u vás ve farnosti.
Spravujeme celkem 7 farností, a v tìch jsou 3
kostely a 4 kaple, je tu také hodnì kaplièek a
køížù.
Já jsem teï na faøe v Mimoni. Abych mìl kde
bydlet, musel jsem si kompletnì opravit jednu
místnost v pøízemí od malby až po elektøinu. V
elektrice se moc nevyznám. Ale co, koupil jsem
si zkoušeèku a dal se do toho. Zkoušeèka nesvítila, øíkám si, proud tam teda není - ale byl.
Jen zkoušeèka nefungovala. Dostal jsem ránu,
ruka mi ztuhla a celá fara byla bez elektøiny. Je tu
také hodnì káblù po telekomunikacích; mìli
zde kanceláøe. Okna netìsnila, tak jsem je musel pøitlouct høebíky, jiná možnost nebyla. Když
jsem zatloukal poslední okno, spadl ze stropu
velký kus omítky. Naštìstí vedle mne.
Další fara je ve Stráži pod Ralskem a vypadá
stejnì jako ta v Mimoni. Teï chystám zimní
kapli ve Stráži, která bude fungovat namísto
V pátek v 17.00 se scházíme u klubovny. Jsme
tøi. Já, Chrust a Tabaki.. No alespoò jsem byla
rychle hotová s poèítáním. Vyrazili jsme na cestu. Zpoèátku to šlo. Neony svítily, pod nohama pevný asfalt, bágly ještì netížily a cesta se
vlnila rovinou. Prostì pohoda. Jenže pøekroèením hranice u stoletého jilmu jsme se dostali
úplnì do jiného svìta. Neony nikde, na nebi
ani hvìzda a mìsíc, ten zrádce, ani nevyšel - no
ono se ani není èemu divit, v ten èas bylo zrovna novoluní. Takže si dovedete pøedstavit, že
byla tma jak v pytli. Ale kdyby jenom to. S neony zmizela i asfaltka a cesta k chatì po ètrnáctidenních deštích byla sice mìkouèká, ale podivnì nám mlaskala pod nohama. Zpoèátku
jsme se stateènì kalužím vyhýbali, teda alespoò ti, co šli za prvním. Ten první do ní totiž
zahuèel a jeho „vlídné“ zavrèení nás upozornilo, že se tomu místu máme vyhnout. Ale pozdìji, aè jsme se vyhnuli, skonèili jsme v jiné kaluži.
Lávku pøes Beèvu, o které jsem vìdìli, že je jak
po bombardování (samá díra), jsme stateènì
pøekroèili. A zbytek cesty k chatì? Co budu
povídat. Asfalt nikde, bahno všude, neony
daleko. Ještì že cestu k chatì známe jako své
boty. Koneènì jsem vyfunìli závìreèný kopeèek a spatøili naši milovanou chatièku. Zvláštní, dnes jsme se u dveøí ani moc netlaèili, nikdo
vám nešlápl špinavou botou na èisté ponožky,
pøi ubytovávání klid, žádný øev neotøásá starými krovy chaloupky.
Protože jsem zapomnìla upozornit dìcka na
rozpadlou lávku, rozesílám jim SMS. Nikèa s
Želvièkou, které dorazily kolem osmé, pøišly
strašnì vychlámané: „Víš Marky, my jsme si tu
zprávu pøeèetly až za mostem.“ Super!
Kolem deváté jsme už byli všichni. Tedy
Tabaki, Chrust, Želvièka, Nikèa, Šíp, Hobit, Barahyr, jeho kamarád Michal a já. V sobotu ráno
dorazil otec Marek.
Co s takovým složením? Vedoucích víc jak
dìcek. Tak se to také tak pojalo. Spát jsme chodili kolem jedné èi dvou, nìkteøí vstávali kolem
desáté. Prostì pohoda.
Pøes noc a bìhem dopoledne napadlo ze
dvacet èísel snìhu a tak odpoledne jsme si
udìlali malou procházku do Kladòaèky k sirnému pramenu. Využili jsme bílé nadílky k zimním
radovánkám i malým pomstám a úplnì mokøí
jsme se vrátili do chaty. Jenom èást: zbytek šel
na pøípravu na biømování. Tento úžasný den
jsem zakonèili noèní mší svatou. Pøes celý sobotní den mìly dìcka možnost svátosti smíøení, a této možnosti také všichni využili, a tak ten
závìr dne byl fakt bezva.
Když jsem se v nedìli louèili, shodli jsem se
na tom, že to zas byla jednou akce.
Markéta Koòaøíková
kostela, kde je velká zima.
Protože jsem pøišel až v øíjnu, kdy už všichni
mìli domluvené kroužky, tak náboženství uèím
málo. Jen v pondìlí a v úterý dvì hodiny ve
Stráži, ale pøíští rok zaènu i v jiných farnostech.
Jestli ovšem budu stíhat dojíždìt: vzdálenost
mezi farnostmi je velká. V nedìli po dopolední
mši zùstávám ve Stráži a vedu od 16 hod. rozjímání nad Písmem svatým a od 17 hod. nešpory. Je to celkem dobré, protože lidé mají možnost se zase po týdnu setkat a nìkteøí si dokonce koupili i žaltáøe.
Je tady celkem dobøe, ale velká zima. Na faøe
máme jen malá kamna a když topím, mám +14
stupòù, a v kostele se netopí vùbec. Zima mne
probudí vìtšinou už nad ránem ve 3 hodiny a
už neusnu a vstávat se mi ještì nechce. Tady je
moc krásný kraj na lyžování i turistiku, už se
tìším na jaro a léto.
Když potøebuji nìco na internetu, tak musím
jít do hospody nebo do cukrárny. V cukrárnì je
internet zadarmo, ale musím si nìco objednat,
takže na internet moc nechodím, abych nepøibral.
Dìkuji všem, kdo mne podpoøili a pøijeli na
mé vìèné sliby, byl jsem rád že vás bylo tolik.
Také dìkuji všem, co pøispìli na finanèní dar,
který jste mi pøedali. Použil jsem ho na ozvuèení
kostela v Stráži pod Ralskem. Nebylo tu žádné
a už mne to pøestalo bavit, pøi mši køièet. Je tady
tedy i kus Nového Hrozenkova a Karolinky. Je
tu krásná krajina, žijí zde lidé posbíraní odevšud: Slovensko, Rusko, Vietnam, Ukrajina,
Moraváci i Afrièané. Tady bývá v nedìli sbírka
150 a výjimeènì i 250 Kè, tak toho tady nemùžeme moc udìlat. Je tøeba spravit podlahu, lavice i oltáø. Snažíme se shánìt peníze kde se dá,
pøipadám si nìkdy jako žebrák. Ještìže mám tak
velkou oporu na Hrozenkovì a také otec Marek se mi snaží pomoci. Teï sháníme peníze na
køížovou cestu, protože stìny jsou holé, tak
aby tam alespoò nìco viselo.
Mrzí mne, že jsem se nemohl s vámi se všemi
rozlouèit a doufám, že snad po Vánocích, až
dodìlám vše, co tu mám rozdìlané, si udìlám
chvíli a pøijdu to napravit.
Dìkuji všem. kdo mi na Hrozenkovì a v Karolince pomáhali. Všechny pozdravuji a pøeji
vám požehnané Vánoce a celý pøíští rok.
br. Jozef Marko, SVD
Øím.-kat. farní úøad
Nádražní 106
471 24 Mimoò
Ò Povídalo sa:že kameòá a dìtí sa rodilo na Valachoch najvjéc, Ï
Ò že dìti sú od Pána Boha a bída pøídavkem. Ï
-7-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
…Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ…
Pozdrav od Dária Èarše z Bolívie
Snažím se malými krùèky nabídnout mladým
mladistvou tváø Ježíše. Když byly záplavy v
Bolívii, tak jsem s mladými zorganizovali sbírku
pro postižené. Byla to nádherná akce, která nás
všechny povzbudila a dala nám mnoho impulsù, dalo nám to sílu být solidárními. Též jsem se
s mladými zúèastnil mezinárodního setkání Taizé v Cochabembe pøi modlitbách za smíøení,
které tak velmi potøebuje tento svìt a tato zemì,
v níž jsou neustále konflikty, demonstrace... Solidarita, jednota a smíøení to je to, co Bolívie
potøebuje a proto jsem se s mladými zúèastnil
tìchto akcí na prohloubení tìchto hodnot. (Pøi
záplavách a o setkání v Taizé se chystám napsat èlánky, který byste mìli najít v Hlasech a v
Mladém misionáøi.)
Teï mám pro Vás jeden návrh, nejen pro
mladé, ale pro všechny. Zkuste vytvoøit také
duchovní pøátelství mezi mladými z naší farnosti a mladými na Moravì. Budeme se vzájemnì modlit za sebe a za naši mladou Církev na
Moravì a v Bolívii. Platí? Budeme se vzájemnì
povzbuzovat a informovat, jak nám jde život,
naše aktivity, naše pøátelství, ...pošleme si nìjakou tu fotku..., hlavnì sdílet sami sebe. Co vy
na to?
Mé velké díky všem Moravákùm, i za ten
nádherný rok, který jsem s vámi mohl prožít a
velmi èasto na nìj vzpomínám. Prosím o modlitby a v modlitbách zùstávám s vámi spojený.
Drazí moji milovaní Moraváci,
peèí, jako jsou drogy a násilí...
V první øadì vás všechny velmi srdeènì zdraCo se mne týká, já pracuji ve státní škole, kde
vím a zároveò vám blahopøeji k vaší misijní hor- uèím náboženství žáky od sedmé tøídy až po
livosti a k vaší štìdrosti, kterou projevujete maturitu. Nejdøíve bylo namáhavé vniknout do
štìdrou pomocí pro misijní dílo Církve. Pán Bùh vzdìlávacího systému a vùbec života v Bolívii.
vám zapla• tuto vaši obì• a službu. Také dìkuji Díky mému pùsobení ve škole mám veliké výza vaše modlitby, a• vás odmìní náš milující hody pro svou práci s mladými, kterých je v
Bùh.
Bolívii velmi mnoZdravím vás z
ho. Mùžu také
Bolívie, ze Santa
vniknout do svìta
Cruz de la Sierra, z
jejich myšlení, cítìmìsta, které se naní...Myslím, že je
chází ve východní
každému jasné, že
tropické èásti Bolípracovat s mladývie. Santa Cruz je
mi je nároèné a to
nejlidnatìjším a
jistì platí i o Bolívii.
nejvìtším mìstem
Mladý èlovìk je
Bolívie, má asi jebudoucností a nakaplièka San Juan Diego dìjí pro spoleènost
den a pùl miliónu
obyvatel a stále se
a pro Církev, proto
rozrùstá, protože se sem stìhuje stále více lidí, je mu tøeba vìnovat mnoho èasu. Snažím se
z venkova i jiných èástí Bolívie.
vytváøet mládežnické skupiny. Prostì a jednoMy verbisté zde v Santa Cruz pùsobíme v duše se s nimi setkávám, navštìvuji je, poslouokrajové èásti tohoto velkomìsta, v nové far- chám jejich radosti a problémy - hledám cesty
nosti, která je velmi mladá, existuje jen pár let. jak se k nim sblížit, jak s nimi sdílet sebe a svoji
To znamená, že struktura farnosti je stále ve víru, jak jim nabídnout mladou tváø Krista. Èasvývinu, nejen co se týká materiálních staveb, to staèí tak málo, staèí jen projevit zájem, poale i co se týká jednotlivých komunit. Do naší hled, položit malou otázku, jinými slovy laskafarnosti, jejímž patronem je San Juan Diego, vý zájem – protože tajemství je v lásce, která se
pøipadá nìkolik ètvrtí, kde máme nyní ètyøi kováš Darius Èarš, SVD
munity. Jedna z nich je ústøední, zde by mìl být
Santa Cruz de la Sierra,
postaven i farní kostel. Zatím máme pouze proBolívie
vizorní kaplièku ze døeva a palmových listù. Ve
Kontakt:
výstavbì je také pastoraèní centrum. Další koDarius Cars, SVD
munity jsou tyto: kaplièka Svatých Andìlù
Misión Verbita
strážných (jako jediná je vybudovaná), Maria
Parroquia San Juan Diego
Matka Božího Slova (zde se dokonèuje kateBarrio „El Fuerte“
Dárius s žáky
chetické centrum) a kaplièka Jana Pavla II.(kde
Correo casilla 6941
je již vybudováno katechetické centrum). TakSanta Cruz, BOLIVIA
že jak vidíte, co se týèe staveb máme toho mno- prokazuje malými skutky, které budují mosty
Telefon: 00591 3585803
ho v plánu, kaplièky, faru a hlavnì farní kostel. mezilidmi.
e-mail: [email protected]
Nejdùležitìjší je ale budovat Církev jako živé
spoleèenství lidí. Myslím, že tato èást naší miSvátost køtu pøijali
Do vìènosti nás pøedešli
sie je nároènìjší. Naším posláním je vytrvat a
koncem mìsíce øíjna:
a
novými
farníky
se
stali
podporovat rùst živých køes•anských komuLudmila
Jochcová
(1929) z N. Hrozenkova
nit. Snažíme se o to prostøednictvím rùzných
Antonín
Malík
(1926) z Karolinky
v Karolince:
aktivit, jako jsou katecheze pro rùzné vìkové
Andìla
Kazmíøová
(1914)
z N. Hrozenkova
18. listopadu – Markéta Rudinská,
skupiny, biblické skupiny, pastorace zdraví,
v
mìsíci
listopadu:
Lubomír Tahotný
pomoc nuzným a chudým, atd. Tento rok jsme
Bohuslav Válek (1959) DD Jablùnka
2. prosince – Barbora Slováèková,
zaèali s jedním zajímavým hudebním projektem
Stanislav
Kopecký (1933) z N. Hrozenkova
Tereza Kysuèanová
– nácviky sborového zpìvu. Snažíme se huAntonín
Reška (1955) z Karolinky
debnì doprovázet liturgii v jednotlivých kov
mìsíci prosinci
v Novém Hrozenkovì:
munitách. Ale myšlenkou tohoto projektu je
Anna
Mikušová
(1919) z N. Hrozenkova
2. prosince – Martin Mazáè
také nabídnout alternativní a smysluplné vyuFrantiška
Valigurová
(1923) z N. H.
žití èasu dìtí a hlavnì mládeže. Tak jako na
Jaroslav
Bartošek
(1924)
z Karolinky
celém svìtì, i zde èíhá na mladé mnoho nebez-
Ò Pámbú sa ustrnul nad bídú Valachú, vzál hlinu, požehnál a udìlál oveèku, aby ich živila, ale aj šatila. Ï
Ò Dìlaj ,dokáï si mladý,abys móhl odpoèíva•,až budeš starý. Ï
-8-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...
Katechumeni budou pokøtìni na Bílou sobotu
Posezení u jeslièek
Scholièka vás na Boží hod vánoèní, 25. pro- (22.bøezna) pøi obøadech velikonoèní Vigilie.
since 2007, srdeènì zve k posezení u jeslièek.
Sejdeme se v 14.30 hod v kostele sv. Jana KøtiFarní ples
tele v Novém Hrozenkovì. Spoleènì s námi si
Letošní plesová sezóna bude pøíliš krátká a
mùžete zazpívat koledy. Setkání bude pokraèo- tak z øad našich farníkù vzešel nápad uspoøávat odpoledním požehnáním.
dat farní ples. Ples se bude konat týden po
Velikonocích, tedy v sobotu 30. bøezna 2008.
Doufáme, že to bude další ze zpùsobù, jak stmelit
Pøijdou 3 králové
Hned po Novém roce kolem svátku Tøí králù farnost a poznat se navzájem i mimo prostor
potkáte v ulicích obce skupinky koledníkù - kostela.
dobrovolníkù, kteøí Charitì Nový Hrozenkov
vypomáhají pøi 9. roèníku Tøíkrálové sbírky.
Biømování
Sbírka je významnou souèástí pøíjmù pro èinOd zaèátku øíjna se 25 mladých lidí z naší
nost Charity. Pøi té poslední, v lednu 2007, se v farnosti pøipravuje na pøijetí svátosti biømovápokladnièkách díky Hrozenkovjanùm objevilo ní. Pøedbìžný termín slavnosti, o který jsme
97 tisíc Kè. V sedmi obcích, kde zdejší Charita zažádali na biskupství, je 4. anebo 11. kvìtna
pùsobí, darovali lidé celkem 431 tisíc Kè.
2008. Povzbuzujme svým pøíkladem i pozváním
Dary z nastávající sbírky budou využity na na bohoslužby naše mladé, aby se na pøijetí
vybavení bývalého posádkového domu na
darù Ducha svatého dobøe pøipravili.
Halenkovì, který Charita pøestavuje na pobytové zaøízení pro seniory v tìžké životní situaci.
První svaté pøijímání
Konkrétnì to bude na signalizaèní zaøízení, kterým si klienti v domì budou moci pøivolat peNaši tøe•áèci se letos chystají poprvé pøièovatelku.
jmout Krista v eucharistii. Samotnou slavnost
Pomoci nám mùžete i tím, že se pøihlásíte jako plánujeme na 1. èervna 2008. Je pro nás všechdobrovolníci do Tøíkrálové sbírky. Buï dospì- ny povzbudivé vidìt, jak se tyto dìti zapojují
lí - jako vedoucí skupinek koledníkù, nebo vaše do nedìlní liturgie ètením pøímluv a modlitbou
dìti - jako králové. Kde se pøihlásit:
sv. rùžence.
tel. 739 492 038 (Judita Orságová), tel. 603
967 393 (Dana Žáková) nebo na faøe.
Poutní slavnosti
Za Charitu Dana Žáková
Poutní slavnosti v naší farnosti se budou
slavit ve farním kostele sv. Jana Køtitele v NoVánoèní varhaní koncert
vém Hrozenkovì v nedìli 22. èervna 2008 a ve
V nedìli dne 6 . ledna 2008 vás v 15 hod filiálním kostele Panny Marie Karmelské v Kazveme do farního kostela sv. Jana Køtitele v rolince v nedìli 20. èervence 2008.
Novém Hrozenkovì na varhaní kocert. Na varhany bude hrát Ludvík Šuranský, varhaník
Rok Bible
chrámu sv. Filipa a Jakuba ve Zlínì. Na prograOtec arcibiskup Jan Graubner oznámil svým
mu jsou napøíklad skladby od skaldatelù 17.
století ( Johan Sebasian Bach, Marc-Antoine pastýøským listem v první adventní nedìli Rok
Charpentier), 19. století (Franz Liszt, Felix Man- Bible. Pro naše ministranty je pøipravena soudelssohn-Bartholdy) a dalších i neznámých tìž ve dvou vìkových kategoriích, ve které
mùžou vyhrát poutní zájezd na poutní místa v
autorù.
Èesku a do Øíma. Z dalších nabídek arcibiskupství, jako jsou pøednášky, výstavy, divadla
Divadelní pøedstavení
èi možnost úèastnit se diecézní poutì do Svaté
FIAT LUX
zemì, využijeme ty, na které jako farnost orgaV sobotu 1. bøezna 2008 sehrají farníci z far- nizaènì máme chu• a síly. Krátce po Novém
nosti Nitrianske Pravno pod vedením P. Jozefa roce se setkají èlenové pastoraèní rady a „Rok
Krause v Lidovém domì pùsobivé pøedstave- Bible“ bude jedním z bodù, o kterých budeme
ní FIAT LUX (cesta svìtla) o životì Pána Ježíše
jednat.
Krista.
Køest dospìlých
Letos se v rámci pøípravy mládeže na svátost biømování pøipravuje také pìt dospìlých
na køest. Po Novém roce je oficiálnì uvedeme
do stavu katechumenátu – pøípravy na køest.
pozváni dva odborníci na sakrální stavby –
Ing. Meluzín a Ing. Kolmaèka ze Zlína. Po dùkladné prohlídce stavby a zhodnocení i vnitøního vybavení farního kostela potvrdili, že je
tøeba pøednostnì vykonat ošetøení trámù stropu kostela. Trámy se musí zbavit vrstvy poškozené èervotoèem a impregnovat vhodným
pøípravkem. Strop by mohl vydržet ještì dalších 20-30 let. V záøí 2007 byl již vykonán podrobný prùzkum stavu stropu a Ing. František
Koòaøík z Litvínova následnì vyhotovil odborný posudek. Na tuto akci budeme žádat letos Krajský úøad Zlínského kraje o další finanèní dotaci. Podle odhadu finanèní situace uvážíme, zdali má smysl pouštìt se souèasnì do
další vìtší akce v r. 2008. Nad hlavním vchodem do kostela totiž v nejbližší dobì postavíme
krycí støíšku, což bude rovnìž vyžadovat finance. Nechali jsme již pøipravit pøedbìžný rozpoèet na výmìnu kostelních oken. Ing. Kolmaèka ještì v zimì vykoná zamìøení stavby
kostela a Ing. Meluzín vypracuje plán na postupnou úpravu kostelního interiéru. Bude totiž nutné postupnì vykonávat i menší opravy,
které budou zjevnì vidìt. Oprava stropních trámù je nìco, co již delší dobu nepoèká, avšak
výsledek nebude viditelný na první pohled.
Kostel Panny Marie
Karmelské v Karolinc r.2007
V uplynulém roce se nám opìt podaøilo trochu zvelebit okolí a interiér filiálního kostela v
Karolince. V nádvoøí se vykonaly tyto úpravy:
poøízení materiálu na vyrovnání parkovištì (drcený beton vè. dopravy 35 t – 12.000,- Kè),
odstranìní vegetace a vyrovnání stávajícího
podkladu (sponzor VLM Val. Meziøíèí), rozvezení drti (sponzor pan Balcar), rozprostøení drti
a urovnání do spádu - ruènì (místní dechovka), zhutnìní plochy válcem (sponzor Mìstys
N. Hrozenkov)
V souvislosti s tímto parkovištìm u kostela
dáváme ve známost, že pro koneèné upravení
jeho povrchu HLEDÁME SPONZORA NA
ZAKOUPENÍ412m2ZÁMKOVÉDLAŽBYV
CENÌ 160.000,- Kè.
Dále byly vykonány práce: oèištìní nádvoøí, oprava mìdìného svodu, zøízení oplocení
proti vandalùm, dokonèení venkovních nátìrù
, oprava a rozšíøení nástìnek, oprava støechy
hl.budovy, oprava vìžních hodin, výmìna
ele.svítidel v kostele, zakoupení posezení pro
knìze, osazení zátìžových kobercù.
Všem, kdo projevili ochotu pøiložit ruku k
dílu vyslovuji upøímné podìkování. Zvláštì pak
Opravy kostela
panu Vítkovi a Švachovi za jejich zájem a orgav Novém Hrozenkovì
nizování údržby a oprav, a také ostatním farniPo letošním odvlhèení a omítnutí zdí se chys- cím pravidelné peèujícím o výzdobu a èistotu
táme na další opravy farního kostela. V úterý 4. kostela.
listopadu 2007 byli na doporuèení dvou knìží
pøipravil P. Jozef Streèka, SVD
Ò Praví sa, že Valaši sú národ moc starý. Byli už pøi narození Krista v Betlémì. Známe pøecaj
pjesnièku:“Pásli ovce Valaši pøi betlémském salaši…“ Ï
-9-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ PROSINEC 2007
...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...KALENDÁRIUM...
od 23. prosince do16. bøezna
si pøipomí náme
17. ledna: sv. Antonína Velikého, opata a otce
mnišstva – Narodil se v roce 251 v bohaté rodinì ve støedním Egyptì, ale rozhodl se následovat Krista opravdu podle evangelia. V rùzných
obdobích kráèel k dokonalosti: v prvním to byla
askeze a boj proti tìlu nedaleko rodištì (Keman
u Nilu), ve druhém boj proti ïáblu v hrobní sluji
ve skále blízko pouštì, ve tøetím ve službì Bohu
o samotì na poušti a ve ètvrtém v naprosté
samotì daleko na poušti. Nìkolikrát opustil
poustevnu, ale dlouhé desítky rokù strávil jako
dokonalý muž v naprosté samotì jako dominátor zvìøe, vládce všech vášní, uzdravovatel
nemocí duše a tìla. Mnoho žákù ho v tomto
následovalo a on se stal otcem poustevníkù a
mnichù. Antonín zemøel v 105 letech a právem
je poèítán mezi 14 svatých pomocníkù. Jeho
ostatky jsou uloženy v Arbes ve Francii. Je
patronem kartáèníkù, øezníkù a cukráøù. –
Sv.Atanáš napsal deset let po svìtcovì smrti
jeho životopis, který patøí ke klasickým životopisným a legendárním dílùm a je stále znovu
vydáván.
Výòatek z vánoèního
poøadu bohoslužeb
Karolinka
nedìle 23. prosince 2007 – 4. nedìle adventní
mše svatá
7.30 hod
pondìlí 24. prosince 2007 - Štìdrý den
mše svatá
22.00 hod
úterý - 25. prosince 2007 – Boží hod vánoèní
mše svatá
11.00 hod
støeda - 26. prosince 2007 - Svátek sv.Štìpána
mše svatá
7.30 hod
ètvrtek - 27. prosince 2007
mše svatá
18.00 hod
nedìle - 30. prosince 2007 – Svátek sv. Rodiny
mše svatá
7.30 hod
pondìlí - 31. prosince 2007 – sv. Silvestra I.
mše svatá
16.00 hod
pùlnoèní požehnání23.30 hod
úterý - 1. ledna 2007 –Nový rok
Slavnost Matky Boží Panny Marie
mše svatá
11.00 hod
Dále dle pravidelného programu bohoslužeb.
18. – 25. ledna - Týden modliteb za jednotu
køes•anù
6. února: Popeleèní støeda - zaèátek doby
postní - V tento den je naøízen pøísný pùst zdrženlivost od masa i újma v jídle
10. února: sv. Scholastiky, panny – Byla sestrou dvojèetem sv. Benedikta, jehož celý život
následovala. Narodili se r.480 v Nursii ve støední Itálii a jejich život se vyvíjel stále spoleènì.
Scholastika následovala svého bratra nejprve
do Subiaka, potom na Monte Cassino a žila
podle jeho øehole, jež je shrnuta v heslu: Ora et
labora. Modli se a pracuj. Sv. Benedikt byl pøi
její smrti a tøi dny po její smrti mìl vidìní, jak
duše jeho sestry v podobì holubice letí k nebi.
Spoleèný hrob svatých dvojèat se nachází na
Monte Cassino. Sv. Scholastika je pokládána
za zakladatelku benediktinek, které uvedla do
Prahy ke sv. Jiøí na Hradì ct. Mlada Pøemyslovna již v r.967.
23. února: sv. Polykarpa, biskupa a muèedníka – Narodil se kolem roku 70., patøí tedy
mezi bezprostøední žáky apoštolù. Sv. Jan ho
stanovil biskupem ve Smyrnì, dnešním Turecku. Byl energický a velice milý. Je autorem listu
Filipanùm, ve kterém vysvìtluje své krédo a
svoji spiritualitu: „ Snažme se napodobit Kristovu trpìlivost. I kdybychom mìli pro jeho jméno trpìt, oslavme ho tímto zpùsobem.“ V roce
155, v dobì, když ve Smyrnì probíhaly lidové
slavnosti a štvanice na zvìø se mìl odpovídat
ze svého køes•anství, ale prchl. Byl však prozrazen a dopaden, dav žádal jeho upálení. Sám
si svlékl odìv a zul obuv. Plameny však nad
ním utvoøili klenbu a byl tedy vyslán kat aby
ho probodl dýkou. Svìdek, který popisuje jeho
umuèení zachytil jeho slova: „Sloužím Kristu
osmdesát šest rokù a nikdy mi neublížil. Jak
bych se mìl teï rouhat svému králi a spasiteli.“
2. bøezna: sv. Anežky Èeské, panny - Narodila
se kolem r.1211 jako dcera krále Pøemysla Otakara I., odmítla nabídku k sòatku. S pomocí svého bratra Václava I. Založila v Praze první klášter františkánù a klášter klarisek, do nìhož vstoupila a stala se pøedstavenou, založila špitální
bratrstvo. Zemøela 2.bøezna 1282, za blahoslavenou prohlášena v roce 1874 a za svatou v
roce 1989.
16. bøezna: Kvìtná nedìle
pøipravila Ingrid Petøeková
Nový Hrozenkov
Pravidelný poøad
bohoslužeb
v zimním období
nedìle 23. prosince 2007 – 4. nedìle adventní
mše svatá
9.15 hod
pondìlí 24. prosince 2007 - Štìdrý den
mše svatá
22.00 hod
úterý - 25. prosince 2007 – Boží hod vánoèní
mše svatá
9.15 hod
støeda - 26. prosince 2007 - Svátek sv.Štìpána
mše svatá
9.15 hod
ètvrtek - 27. prosince 2007
mše svatá
8.00 hod
pátek - 28. prosince 2007
mše svatá
15.45 hod
po mši adorace pøed eucharistickým Kristem
sobota - 29. prosince 2007
mše svatá
15.45
po mši modlitba nešpor
nedìle - 30. prosince 2007 – Svátek sv. Rodiny
mše svatá
9.15 hod
pondìlí - 31. prosince 2007 – sv. Silvestra I.
mše svatá
16.00 hod
pùlnoèní požehnání23.30 hod
úterý - 1. ledna 2007 –Nový rok
Slavnost Matky Boží Panny Marie
mše svatá
9.15 hod
Dále dle pravidelného programu bohoslužeb.
(do 30. bøezna 2008)
Nový Hrozenkov
Úterý:
8.00 hod
Støeda: 17.00 hod
Pátek: 17.00 hod, po mši adorace
Sobota: 15.45 hod, po mši modlitba nešpor
Nedìle: 9.15 hod
Svátost smíøení se vysluhuje 30 min pøed mší.
Modlitba svatého rùžence je 30 min pøed mší.
První nedìli v mìsíci je možnost soukromé
adorace v èase od 14 do 16 hodin.
Karolinka
Pondìlí: 17.00 hod, po mši adorace
Ètvrtek: 18.00 hod
Nedìle: 7.30 hod
Svátost smíøení se vysluhuje 30 min pøed mší.
Modlitba svatého rùžence je 30 min pøed mší.
Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky
Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov
Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail: [email protected]
Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Jozef Streèka
Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH
Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme.
Náklad 300 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 10,- Kè (náklady na tisk).
- 10 -