Farní zpravodaj 3.2008 - Farnost Nový Hrozenkov

FARNÍ ZPRAVODAJ
NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
èíslo 1
Drazí farníci a pøátelé naší farnosti,
byl mi svìøen úkol, abych vás v tomto
velikonoèním èase sváteènì oslovil. Velikonoce jsou pro nás dobou radosti z
Pánova zmrtvýchvstání, z toho nádherného vítìzství lásky nad mocí smrti. Na
mysl mi však pøicházejí zejména dvì postavy z Písma svatého, které úzce souvisejí s událostmi, jež se udály pøed dvìma tisíci lety v Jeruzalémì – postavy
emauzských uèedníkù. Byli to dva Ježíšovi uèedníci, které evangelista Lukáš
dùvìrnì znal, nebo jednoho z nich nazývá jeho vlastním jménem. Tážete se
snad, co je na jejich postavách tak
zvláštní. Tito dva lidé patøili zøejmì k Ježíšovým blízkým spolupracovníkùm, byli to
jeho uèedníci, kteøí s
ním chodili po jeho
cestách, dùvìøovali
mu – a jejich dùvìra
byla najednou zklamaná. Proè? Protože vìøili, že Ježíš se stane
prorokovaným mocným vládcem, který
pøinese jejich zemi mír
a svobodu. A místo
toho umøel na køíži! To
je zlomilo. Odcházejí
tedy v tìch smutných
dnech domù, do
Emauz. Jádro celého
jejich pøíbìhu je v tom,
že onoho veèera, kdy se vydávají domù,
už je v Jeruzalémì známo, že Ježíš vstal z
mrtvých: Marie Magdalena našla ráno
hrob prázdný, bìžela k apoštolùm a k
hrobu se vypravil i apoštol Petr a také
zjistil, že hrob je prázdný. Nejbližší Ježíšovi pøátelé už tedy vìdìli, že se událo
nìco mimoøádného. Ale ti dva pøesto odcházejí pøed veèerem domù zklamaní a
smutní. Proè? Nesplnily se jejich pøedstavy a plány o Mesiášovi.
Drazí farníci, jako knìží se rovnìž setkáváme èasto s lidskými výpovìïmi:
„Nevìøím v Boha, protože kdyby Bùh
existoval, nestalo by se, že by ten a ten
zemøel, nedošlo by k tomu neštìstí v naší
rodinì, nestalo by se, že bych zkracho-
roèník 8
Na cestì do Emauz
val, že nìkdo v naší rodinì tìžce onemocnìl… Protože k tomu došlo, už nevìøím, pøestal jsem proto chodit do kostela…“ Jak èasto jsou tyto výmluvy podobné tomu, co prožívali ti dva na cestì
z Jeruzaléma! A pojednou na své cestì
zklamání potkávají Ježíše, aniž by poznali, že je to on. Jde s nimi kus cesty a jim
vùbec nevstoupilo na mysl, že je to Ježíš. Proè? Protože jejich bolest a smutek
byly silnìjší než víra a jejich zklamání
jim zaslepilo oèi. Nepochopili, že Boží
cesta je cestou, na které má i bolest a
smrt své místo. Nerozeznali Boží zámìry, protože vidìli jenom ty svoje. Byli
natolik zaslepení svým smutkem, že nepoznali Ježíše, který je
„zklamal“, v èlovìku,
který kráèí vedle nich.
Nejsme také my obèas
takto zaslepení svou
bolestí, zklamáním z
Církve, z jednání nás
knìží nebo lidí ve farnosti, že pak nepoznáváme ve svém životì
živého Boha, který jde
s námi? Farnost je
spoleèenství, které
vytváøíme my všichni
její èlenové. Všichni
jsme lidé, všichni dìláme chyby; lidé, kteøí
nám obèas vyhovují,
ale nìkdy také ne. Ale
to není pøece nejdùležitìjší na naší víøe.
Naše víra, naše køesanství není založené na lidském jednání: víra tkví v Bohu,
který vykoupil èlovìka, který mne vykoupil právì skrze køíž. A nejednom právì tím køížem Bùh vstupuje do mého života. Právì tím tìžkým, co tak ve svém
životì zatracuji a odmítám, skrze mé velké zklamání v lidech, v Bohu, ve spoleèenství Bùh vstupuje nejsilnìji do mého
života.
Co se stalo s tìmi dvìma? Roztrpèenì
vyprávìjí tomu neznámému cizinci o
svém zklamání, které prožili. A Ježíš se
jich zvìdavì dotazuje na to, co je to za
zklamání. Tady vidíme, jak Bùh vstupuje
do svìta jejich bolesti a beznadìje a na-
-1-
bøezen 2008
konec jim pomalu vysvìtluje, že to
všechno se mìlo stát. A oni postupnì
zaèínají chápat, že se to opravdu muselo stát. A poznávají, že ten, kdo kráèí
vedle nich, je živý a vzkøíšený Ježíš.
Nezùstaòme nìkde v pùl cesty se
svým smutkem,nenechávejme si bolest
v sobì tak, aby úplnì zaslepila nᚠživot. Když cítíme vùèi Bohu hnìv nebo
zklamání z jeho jednání, povìzme mu to!
Povìzme mu to tak, aby nás slyšel, ale
povìzme mu to tak, abychom mohli i my
slyšet jeho odpovìï. Tehdy pochopíme, že naše bolavé místo zklamání mùže
být právì tím místem, kde na nás po léta
èeká Bùh. Bùh, který si dobrovolnì sám
vybral cestu utrpení, aby vykoupil každého z nás, a nejen to, ale aby také pomohl najít smysl našich utrpení.
Jak skonèil ten pøíbìh? Ve chvíli, kdy
se jim otevøely oèi a poznali, že vedle
nich sedí Ježíš, ještì téže noci se vrátili
zpìt do Jeruzaléma, aby o tom povìdìli
ostatním. Pøeji vám, aby i nám zahoøelo
srdce radostí, abychom vidìli a poznali
na své cestì vzkøíšeného Pána, živého
Boha, který chce i do našeho života pøinést svìtlo svého vzkøíšení.
P. Marek Poláèik SVD
Doteky Boží
Josef Veselý
Tvùj dotek Bože mùj
milostné pohlazení
a olej s vùní líbeznou
Tvùj dotek
rány bièem
posmìšná koruna z trní
bezmocnost pøed Pilátem
Tvùj dotek
laskavý pohled matky
rouška Veronièina
Tvùj dotek Bože mùj
neochota Šimonova
pády do prachu zemì
a bolestné lùžko køíže
Tvùj dotek Bože mùj
smìøující vždy a všude
k tomu jedinému rozhøešení
Ještì dnes budeš se mnou v ráji
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…
Rozhovor s VOX CLAMANTIS - „Jak se dìlá divadlo?“
Já si pamatuju, když pøišel nový pan faV sobotu 1. bøezna 2008 k nám zavítal
divadelní soubor VOX CLAMANTIS. Ve- ráø, po krátkém èase si dal rùzné lidi zavoèer nám v Lidovém domì zahráli hru FIAT lat na faru a já jsem pøemýšlel, co jsem
LUX. Kolem ètyøiceti èlenù tohoto sou- vyvedl, nebo proè tam jdeme na tu faru.
boru znázornilo pìt tajemství rùžence Proè tak rùzní lidi jsou svoláni na faru. A
svìtla na velice vysoké úrovni. Všichni on nám øekl, že by s námi chtìl hrát divajsme odcházeli s bohatými zážitky. Násle- dlo, nebo nìco takového. Tak jsem si mysdující rozhovory, jak s herci, tvùrcem lel že to urèitì neprojde, protože každý z
hudby a textù a s pùvodcem této hry vám nás má dost jiných starostí. A to si asi
pomyslela vìtšina lidí, ale nikdo to neøekl
mohou dát nahlédnout do zákulisí.
Nìkterých hercù jsem se zeptala, jak nahlas. A tak se to pomalièku rozbìhlo a
funguje to. Pøekvapilo mì to.
to všechno vznikalo?
Jak velká je vaše farnost a jak se rozSvého èasu pøišel k nám do farnosti
nový faráø, jmenoval se Jozef Kraus, a dal rùstal vᚠdivadelní soubor?
Je trošièku vìtší, než ta vaše, má 3 tisíce
nás tak trošku do kupy, a že budeme nacvièovat divadlo. Zaèali jsme s pašijový- obyvatel. Od poèátku první pašijové hry
mi hrami, tj. ukøižování Ježíše Krista. Hraje nás byla spousta. A když u nás po obci
se to na Velikonoce a je to velice krásný zaènou chodit bradatí lidé, kteøí se nechábiblický pøíbìh. A potom se nám to zalíbi- vají po židovsku zarùst, všichni ví, že nìlo, protože v souboru nás bylo 80 lidí, dva kde budeme hrát divadlo.
plné autobusy. Tak jsme postupnì zaèali nacvièovat další hry,
jako Jan Køtitel, která se u nás
na Kalvárii krásnì hrála. Hráli
jsme ji také v jiných obcích, kde
byla nìjaká øeka, potok nebo jezírko. Potom jsme ještì nacvièili
hru Josef Egyptský, tuto hru
jsme také hráli na Kalvárii. No a
teï jsme nacvièili tu poslední
hru, která má název Fiat lux (Budiž svìtlo). Je to takový polomuzikál, kde v podstatì herci
hrají, ale hovoøí se prostøednic- z vystoupení v Novém Hrozenkovì
tvím techniky, která nám všechno nahrává. I hudba je velice pìknì udìNení vám za o. Jozefem Krausem smutlaná. Máme vynikající osvìtlovaèe, výbor- no?
nou techniku, elektroniku, zkrátka všechNení od nás daleko, je to asi 15 kilomeno, co potøebujeme. Jsme už spolu od roku trù od Pravna, v Kláštore pod Znievom.
2001. S našimi hrami jsme prošli od Brati- Chodíme ho navštìvovat a když jdeme hrát
slavy až po Brezno, dokonce jsme s touto divadlo, velmi rád jede s námi. Je našim
hrou byli i v Polsku v jednom mìsteèku, režisérem, skuteènì dobrým režisérem a je
kde má Jan Pavel II. takovou vynikající to i o lidech. A já øíkám, že kdyby dnes
památkovou zahradu, kterou vybudovali nebyl knìzem a dìkanem, byl by to výjipolští Amerièané. A je to skuteènì nád- meèný èlovìk ve všech smìrech. Máme
herné. Na sehrání této hry máme další po- ho rádi, je to vynikající osobnost.
zvání ze Slovenska.
Neplánujete další novou hru?
Kdo dal divadelní soubor dohromady?
Zatím ne, ale není vylouèeno pøekvapeDal nás dohromady ten nᚠpan faráø ní. Pøi této høe, kterou jsme teï hráli, bylo
Jožko Kraus, který je teï už dìkanem. Pan tøeba více chlapù a tìch chlapù je u nás
biskup Balហho urèil dìkanem v Kláštore ménì, tak pan faráø oslovil i z Provitalu v
pod Znievom. Má pro nás stále porozu- Koši, to je v blízké obci støedisko, které
mìní a i dnes je tady. Párkrát jsme se se- slouží na pøeléèení závislostí, no a odtud
tkali, zalíbilo se nám to a zaèali jsme pravi- nám pomáhá ètyøi pìt mužù, kteøí tam pùdelnì nacvièovat rùzné hry.
sobí, jsme s nimi kamarádi a jsme rádi, že
jsou s námi.
Máme s sebou nejmenší Barborku, která kdysi hrála Ježíška, když jsme hráli živý
Betlém na námìstí v takovém malém divadle, byla zrovna takové malé dìátko. Do
dneška stále s námi bez pøestání hraje.
Máme ji velmi rádi, je to naše dítì. Jinak je
mezi námi dost mladých lidí, dìvèat i chlapcù, kteøí v této høe, kde je i svatba v Kánì
Galilejské, tancují. Do našeho divadla je
zapojeno dost mládeže.
Hovoøí to o tom, že vaše farnost je
živá?
Urèitì. Je zde spoustu podnìtù a možností setkávání se a to oživí mezilidské
vztahy.
Hlavní roli Pána Ježíše v této høe hraje
Marek Kocián.
Jak jste tuto roli pøijal a jak se v ní
cítíte?
Jak jsem to pøijal? Asi tak, jak se v té roli
cítím, tedy perfektnì. Asi to bylo
pro mì takové Boží øízení, že ten
kluk, který to pøede mnou hrál, z
nìjakých dùvodù nemohl hrát
dál, tak mì Branko spolu s panem faráøem oslovil a já jsem to
velmi rád pøijal. Je to v tomto divadle moje první role. Jinak mám
další hudební i divadelní aktivity, protože s Branem, autorem
hudby, máme takové malinké nahrávací studio a dìláme rùzné
jiné muzikály a hudbu, takže nevím jestli je to moje první nebo
kolikátá role. Trochu se mi to
míchá. Doufám, že budu hrát i nadále.
Knìz, kterému se podaøilo dát život tomuto divadelnímu souboru, se jmenuje P.
Jozef Kraus. Jak to všechno vidí on?
Vy jste iniciátorem tìchto divadelních
her. Co vás k tomu vedlo?
Vrací se mi v pamìti ten okamžik, kdy
jsem pøišel do této farnosti jako knìz pøed
osmi lety. Když pøijde nový knìz, je toho
mnoho, s èím se seznamuje. Seznamoval
jsem se s lidmi, s farností, s mìstem. A pak
jsem pøemýšlel, co s nimi dìlat. Hledal jsem
kontakt, jak s nimi zaèít pracovat. No a
napadlo mì zkusit to pøes divadlo. Když
jsem zaèal studovat na knìze, mìl jsem
takový sen – nacvièit živé pašijové hry. A
když jsem pøišel do nové farnosti, odkud
jsou všichni tito lidé, do Nitrianského Pravna, mají tam Kalvárii, krásnou Kalvárii na
kopci a to místo je pøírodou úžasnì vytvoøené, takže jsem v tom vidìl nádherný pøí-
Ò Gdo zaseje brzo, ošidí sa negdy, gdo zaseje neskoro, ošidí sa dycky.
Ò Do nebe nesmí a v pekle ho nechcú. Ï
-2-
Ï
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…
rodní amfiteátr, kde by se dalo poznat budeme spolu hrát.
mnoho lidí a zahrát køížovou cestu naživo,
Braòo Valko, autor hudby a textù, kteprotože to byla ta první myšlenka. Oslovi- ré provází celé pøedstavení se k tomu doli jsme s P. Miroslavom Spišiakom lidi, zda stal asi takto:
by se na to dali a ohlas byl pøi závìreèném podìkování
takový, že to zkusí. Nìkteøí øekli ne, báli se textù, vystupování… Ale øekli jsme:
zkusme to. Napsal jsem
scénáø, lidé si ušili kostýmy a vytvoøili rekvizity a
hráli jsme už na jaøe na
Kvìtnou nedìli. Já jsem
tam pøišel 1. èervence 2000
a myslím že 4. dubna 2001 byla Kvìtná
Asi tak, že jsem se narodil, od ètyø let
nedìle a tehdy se hrála premiéra. S nacvi- dìlám muziku, skládám vìci. Mám nahráèováním jsme zaèali na podzim a na jaøe vací studio, dìlám filmy, takže se tím více
jsme hráli.
zaobírám a poslední tøi roku už jen tím. U
Podaøilo se díky div. hrám oživit far- nás v N. Pravnu bydlím osm let. Když jsem
nost?
se pøistìhoval, tak zrovna vznikl soubor
Ta farnost má svoje zázemí v minulosti. Vox Clamantis. Lidé mì znali, oslovili mì,
Ne zrovna nejlepší v tom smyslu, že to byla pojï s námi. Nejdøíve jsme cvièili Pašijové
nìmecká farnost. Po 2. svìtové válce se hry, potom byl život a smrt svatého Jana
všichni Nìmci museli vystìhovat a prak- Køtitele (máme kostel zasvìcený smrti sv.
ticky jich tam zùstalo jen pár, tìch, co Jana Køtitele), potom Josefa Egyptského.
vstoupili do manželství se Slovenkami a Dìlám i nìjaké své projekty, dìlám muzitak mohli zùstat. A do tìch všech prázd- kály.
ných domù pozvali lidi z rùzných míst a
Kolik èasu vezme takové nahrávání?
mnoho jich bylo i nevìøících, takže ta farHudbu jsem dìlal na toto divadlo pùl
nost byla poznamenaná tím, že tam chy- roku, potom jsem pøipravoval texty. Toto
bìl køesanský život. Když tam pøedtím žilo divadlo jsme hráli od záøí do konce roku
nìmecké obyvatelstvo, bylo to velmi sil- devìtkrát, byli jsme i v Polsku. Letos hrané religióznì, i živá katolická víra. Z té doby jeme podruhé. Moc nás tìší, když se to
odtud pochází 100 knìží, takové zázemí to lidem líbí. Máme polskou i nìmeckou vermìlo. Když jsme zaèali s divadlem velmi je zi, teï nás èeká cesta do Rakouska. Zaèal
to sbližovalo. Pro nì to bylo velmi dobré, jsem spolupracovat s televizí Noe, takže
když se dali dohromady.
zde se toto divadlo bude vysílat ètyøi roky.
Tìch her jste nacvièili více. Dal jste Na poèátku jsem mìl jen jeden pùjèený
všem impuls vy, nebo vycházel i od farní- projektor, než jsem si koupil svùj. A zaèíkù?
nali jsme s jedním reflektorem. Teï když
Do této doby jsme hráli hry jen s biblic- nìkam pøijedeme, tak máme celou výbakou tématikou. Máme zde i dobrou kate- vu..Svìtla dìlají mnoho.
chetku, která byla tìmto hrám naklonìná
Nitrianské Pravno je staré mìsto, kam
od samého poèátku a ona byla taková vel- pøibližnì pøed 600 lety pøišli Nìmci, protoká pomoc pro mne. Já jako knìz nemám na že se tam našlo velké ložisko zlata; aby ho
všechno èas. Pøipravil jsem scénáø. Ona mìl kdo tìžit, pozval sem tehdejší panovbyla ta prodloužená ruka, která to napsa- ník nìkolik Nìmcù, kteøí osídlili tuto obla, rozmnožila, sezvali se lidé a zaèalo se last, s tím, že Nitrianské Pravno má být
nacvièovat.
centrem celého regionu. Takto bylo pøiStal jste se dìkanem, nechybí vám ta- pravované i to námìstí a všechno okolo.
hle práce s divadlem?
Je to obrovské námìstí. Poèátkem 20. stoNyní mám farnost o polovinu menší, než letí mìlo Pravno okolo 18 tis. obyvatel a
jsem mìl, ale je to farnost s bohatou histo- bylo vìtší, než krajské mìsto Prievidza.
rií i kulturou. Kláštor pod Znievom má prv- Potom po 2. svìtové válce vystìhovali
ní církevní gymnázium, takže se tam hrálo Nìmce a zùstala tam i ta køivda. Lidem, kteøí
divadlo a jsou tam dodnes divadelníci, pøišli do prázdných domù, scházelo nìjakteøí sami hrají a tìší se, že jsem pøišel a že ké pojítko. Je tam 3 tis. lidí, z toho 10 pro-
cent chodí do kostela, tedy kolem 300 lidí.
Takže tím pádem, když tam pøišel pan faráø
Kraus, nᚠvelký režisér, tak on se snažil
pøes divadlo lidi stmelit rodiny dohromady. A to se do jisté míry i podaøilo skrze
toto divadlo. Zpoèátku tam možná bylo
20-40 lidí, dnes je jich 60. Divadlo cvièíme
2x-3x do týdne 3-4 mìsíce pøes léto, takže
kromì toho se nedá nic jiného dìlat. Celé
týdny si èlovìk organizuje život, rodinu a
všechno, aby mohl cvièit divadlo. Naruší
to harmonogram, to je fakt. Ale zase byla
kopa radosti a zážitkù. Máme kroniku, takže máme na co vzpomínat.
s herci si vykládala a rozhovory
zaznamenala Judita Orságová
Tøíkrálová sbírka
2008
Již po deváté probìhla, na poèátku mìsíce ledna, v Olomoucké arcidiecézi Tøíkrálová sbírka. Po seètení obsahu všech pokladnièek, které neúnavnì nosili tøi králové, se èástka v naší oblasti sedmi obcí
vyšplhala na 440 200 Kè. Z této èástky je
65 % urèeno místní charitì na její nové
projekty. V našem pøípadì, jak již ve vìtšinì pøípadù víte, pomùže výtìžek TS pøi
výstavbì Víceúèelového charitního domu
v Halenkovì. Pokud se podaøí vše tak, jak
je na tento rok naplánováno, mìl by být
tento dùm na podzim již v provozu.
Tøíkrálová sbírka je po léta již tradiènì
nedílnou souèástí financování našich nových projektù.
Chtìla bych Vám všem mnohokrát podìkovat za Vaši dùvìru. Budeme se snažit
i v dalších letech ji nezklamat.
Dík patøí také všem koledníkùm a jejich
vedoucím.
Za charitu N. H. a koordinátory TS
J. Orságovou a Ing. D.Žákovou
Ing. Danuše Martinková
øeditelka
Výtìžek Tøíkrálové sbírky 2008
Hovìzí
55 396,Huslenky
47 809,Zdìchov
20 523,50
Halenkov7
1 907,N. Hrozenkov
106 235,50
Karolinka
55 827,50
V. Karlovice
82 501,50
------------------------------------------celkem
440 200,- Kè
Ò Gdyž Ozef s Matìjem neukážú jaro, mosí dójí Panenka Maria a vyhna ich z hospody. Ï
Ò Gde stúpil,tam sedum rokú tráva nerústla. Ï
-3-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
…BIBLICKÝ KOUTEK…Z NAŠÍ FARNOSTI…BIBLICKÝ KOUTEK…Z NAŠÍ FARNOSTI…
KnihaJeremiáš
Pražský nìmecko-židovský prozaik
Franz Werfel, autor populární Písnì o Bernadettì, napsal také rozsáhlý román o proroku Jeremiášovi. (Vyšel èesky v nìkolika
vydáních.) Pro ètenáøe, kteøí mají rádi historické nebo životopisné knihy, je to velmi
vhodný úvod do èetby starozákonní knihy tohoto druhého z „velkých“ prorokù.
Prorokùv život jako by volal po epickém
zpracování, nebo v jeho biblické knize
vystupuje nápadnì do popøedí nejen obsah proroctví, ale ve vìtší míøe než u ostatních prorokù i jeho osoba. O jeho životì
se hodnì dovídáme díky uceleným životopisným vyprávìním v prorocké knize.
(Bývají souhrnnì nazývána „Vyznání“
jako pøedchùdce slavné knihy sv. Augustina.) Èteme v nich živé, jímavé svìdectví
o životì a vnitøních krizích proroka, o tragických historických událostech, v nichž
se odehrával jeho život, o jeho povaze a
rozhovorech s Bohem, které byly tøíbeny
tìžkým utrpením a hlubokou zbožností.
Jeremiᚠbyl tragickou postavou: muž neobyèejnì citlivého a nìžného srdce s hlubokou touhou po pokoji – a byl postaven
pøed úkol bojovat proti pøíbuzným, krajanùm a vladaøùm, varovat pøed nebezpeèím, pøedávat Boží slovo národu, který se
mu odmìòoval nepøátelstvím a pronásledováním. Prorocké poslání ho pøímo muèilo, stávalo se mu nesnesitelným bøemenem, a marnì se mu vzpíral: Hospodin ho
vždy pøemohl. (Je v tom blízký svatému
Pavlovi, který používá Jeremiášovy formulace o „vyvolení již v mateøském lùnì“ –
Gal 1,15).
Jeremiᚠje nám blízký a drahý pro svou
niternou zbožnost, která prohlubovala tradièní starozákonní uèení, zdùrazòovala
úlohu srdce ve vztahu k Bohu, který má
pøátelskou a milosrdnou úèast na životì
každého jednotlivce. Ve službì Bohu kladl
dùraz na duchovní hodnoty a oddanou
dùvìru. V tom je významným pøedchùdcem Nové Smlouvy a pøedobrazem Krista,
s nímž ho pojí také ztroskotání prorockého poslání.
Po literární stránce je Jeremiᚠspontánní génius v próze i ve verších. Nacházíme
u nìho nespoèet úchvatných pasáží: „Hospodinovo slovo se stalo v mém nitru hoøícím ohnìm, zavøeným v mých kostech;
snažil jsem se ho snést, ale nebylo to možné.“ (Jer 20,9). Øada jeho formulací ožila i
ve slovech Ježíšových („doupì lupièù“!)
a v mluvì soudobých myslitelù („život ve
lži“).
Jeremiᚠse narodil asi sto let po proroku Izaiášovi kolem r. 650 pø.Kr. Povolán k
úøadu prorockému byl v mladém vìku a
prožil tragické období zkázy judského království, dobytí Jeruzalému Nabuchodonozem 597 a vypálení Chrámu o deset let
pozdìji. Byl pronásledován a vìznìn kvùli svým varováním a výstrahám, které byly
vydávány za poraženectví. Nebyl po porážce deportován, ale odešel pøed útiskem
Chaldejcù do Egypta, kde zemøel.
V katolické Bibli je za knihou proroka
Jeremiáše zaøazena kniha Náøky. Bývala
mu pøipisována, ale soudobí biblisté vyluèují Jeremiášovo autorství. Je to kniha
nevelkého rozsahu, skládá se z pìti básní
pøísné formy tzv. „abecedních“ žalozpìvù
(každá strofa zaèíná jedním písmenem hebrejské abecedy). Vznik spadá do doby po
zkáze Jeruzaléma v roce 587 pø. Kr. Básnì
vyjadøují smutek mìsta a jeho obyvatel.
Bolest a stesk se stávají pramenem hlubokého pokání, pevné víry v Boha a dùvìry
v nìho. Židé tyto verše recitují pøi velkém
postu na pamì zboøení Chrámu, církev je
zaøadila do liturgie Svatého týdne jako
obraz dramatu na Kalvárii – zboøení Chrámu Tìla Kristova.
pøipravil Mojmír Trávníèek
V Huslenkách koledovala skupinka, ve
které se Tøíkrálové sbírky všichni úèastnili poprvé. Zaèali už v pátek odpoledne a
koledovali poctivì až do tmy, nìkdy do
pùl sedmé. Domluvili se, že v sobotu pùjdou zase. Asi z toho všeho mìli dost silné dojmy, protože když si pak v sobotu
vedoucí skupiny vyzvedával koledníky,
pravil mu tatínek jednoho z nich: „Nᚠkluk
si tu písnièku o tøech králích zpíval i dnes
v noci ze spaní!“
Na závìr sbírky se tøi králové rozhodli,
že ještì musí navštívit své staøíèky, kteøí
bydlí mimo stanovenou trasu. Potìšit je
zpìvem a Baltazar se musí pochlubit jak je
celý krásnì èerný. Po odezpívání první
sloky písnì malý Kašpar náhle pøeruší
zpìv a hlásí: „Dìdo davaj stovku!“ A dìdeèek? Poslušnì odbíhá pro penìženku a
pøispívá tak do již druhé pokladnièky.
Jedna paní potká v pátek veèer za tmy
rozjívenou skupinku králù. Volá na nì:
„Dìcka kde máte vedoucí? To jí nemùžete
utíkat!“ A vedoucí, kterou již její králové
pomalu pøerùstají se nesmìle ozývá z jejich støedu: „Ale já jsem tady.“
Ze vzpomínek tøíkrálových koledníkù
V Novém Hrozenkovì koleduje jeden
vedoucí už hodnì rokù poøád ve stejném
údolí. Lidé ho vítají jako starého známého, tj. èasto i se štamprlí. Letos se mu dobøe
daøilo odmítat pití s poukazem na to, že
jezdí pøi koledování autem. Jen jednou mu
ta omluva moc nevyšla, zrovna když ji u
jednìch doøekl, se jeho auto pøed chalupou rozjelo. Tak se odhalilo, že sice autem
jezdí, ale to auto øídí jeho manželka. Ale i
tu se mu podaøilo pøed štamprlí utéct.
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
V sobotu, kdy se nejvíce koledovalo,
dost fuèelo. Nikdo si až tak moc nestìžoval, jen jedna skupinka z Nového Hrozenkova – že králové museli díky vìtru svoje
koruny nìkolikrát honit po potoku.
Jedni koledníci v Novém Hrozenkovì
odcházejí od chalupy, kde jim nikdo neotevøel. Šli už ke druhé, když vidí, že k nim
dobíhá pán z té pøedešlé a volá na nì: „Poèkejte! Já jsem nemocný, ležím – a než jsem
se dostal z postele, tak jste mì utekli. Tady
máte do kasièky.“ Dal jim peníze a šel zase
ležet.
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Ve Velkých Karlovicích na poslední chvíli vypadla jedna skupina koledníkù a v té
èásti obce nikdo nekoledoval. Když se o
tom v nedìli v poledne pøi odevzdávání
plných pokladnièek dozvìdìl jeden z vedoucích, øekl: „To tak nemùže zùstat, to
by byla hrozná škoda! Hned se domluvím
s ogary.“ Poshánìl svoje krále, kteøí byli
též všichni ochotní jít a v jednu vyrazili.
Mìli už za sebou koledování v pátek až do
tmy, celou sobotu, a v nedìli skonèili veèer o pùl sedmé, celí mokøí, protože celý
den padal mokrý sníh. Jejich pokladnièku
jsme otevírali v úterý, byla po vrch dotvrda nabitá penìzi a bankovky byly ještì
poøád navlhlé. Vybrali bezkonkurenènì
nejvíc – bylo tam víc než 24.000,- Kè.
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Ò Kristem aj peklem, Matkú Boží sa zaklíòál, Ï
Ò tøista hromú do sebja chtìl necha tøíska, enem aby mu uvìøili. Ï
-4-
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
Zprávy z Orla
Pozvání
Hry v pyžamu
Adventní pøípravu na Vánoce jsme krásVe ètvrtek 24.ledna 2008 se konalo v tìnì završili uskuteènìním vánoèní besíd- locviènì základní školy mimoøádné orelky pro orelské dìti v tìlocviènì ZŠ. Po ské cvièení pod názvem CVIÈENÍ V PYúvodní modlitbì a krátké promluvì jsme ŽAMU (III. roèník).
spoleènými silami nazdobili vánoèní stromeèek a zazpívali koledy. Pak pøišel èas na
rozbalování dárkù, které byly zakoupeny
z dotaèních penìz. Dìti dostaly dva nové
basketbalové míèe, florbalové rukavice a
velkou ochrannou sí, která rozdìlí tìlocviènu na dvì èásti, kdy v jedné se mùže
cvièit na náøadí a ve druhé hrát míèové
hry, soutìžit nebo hrát florbal. Zveme mezi
nás nové èleny z øad dìtí a zveme také
dospìlé, kteøí by rádi pomáhali jako vedoucí cvièení.
○
○
○
○
○
Tøíkrálová sbírka
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Ve dnech 4.-6.ledna 2008 probìhla opìt
Tøíkrálová sbírka v naší obci. Letos vypomáhali 3 vedoucí a 12 dìtí z naší orelské
jednoty. Vstøícnost dárcù je pro nás velkým povzbuzením zapojit se do této charitativní akce i v pøíštím roce.
Na šesti stanovištích byly pro cvièence
pøipraveny úkoly na zruènost, jako napø.
stavìní kostek do výšky, shazování kuželek, házení míèkù na pøesnost apod. Podle
provedení úkolu získaly dìti bodové hodnocení a na konci cvièení probìhlo celko-
Skautský pìtiboj. Co je to? V jakých disciplínách se bude soutìžit?
Je to soutìž, kterou pøipravilo skautské
støedisko Lideèko a soutìží se v tìchto
disciplínách:
Hmat – rozdìlení poslepu tøiceti obrazcù (ètvereèek, koleèko, trojúhelník)
Uzly – vázání šesti základních skautských uzlù na èas (loïák, ambulák, škoák, zkracovaèka, rybáøský a draèák)
Psaní textu na klávesnici na èas
Psaní SMS na èas
Práce s myší – klik pravý, levý, dvojklik
Tak na tuto soutìž jsme se chystali. Jenže se pøihnala se „Ema“ a vše zkomplikovala.
V sobotu 1. bøezna 2008 si pohodlnì
sedíme ve vlaku smìrem na Vsetín. Blížíme se k Hovìzí. Najednou se zatáhne a
nìkolikrát za sebou blýskne. Cítíme jak silné poryvy vìtru lomcují s jedoucím vlakem. Silný d隝 bièuje okna. Do vagonu
nastupují durch promáèení cestující. S
údivem sledujeme celou scenérii a já lehkomyslnì prohodím: „To bude sranda, až
na koleje popadají stromy a my zùstaneme nìkde viset.“ Než jsme dojeli na Vsetín
bylo po hrùze. Jen hromady krup svìdèily
o tom, že se tu nìco pøehnalo.
Za chvílí jel vlak na Lideè. Bezstarostnì
jsme nasedli. Shodou okolností jsme nasedli do toho samého vagonu, kde sedìli
dva skauti z Hrachovce a jeli také na Skautský pìtiboj. Vlak se rozjel a my si zaèali
procvièovat uzly, abychom tu soutìž úplnì neprojeli. Vlak zastavil ve Valašské Po-
vé vyhodnocení jednotlivcù. Dìti obdržely fidorkové medaile. Také letos si dìti
vychutnaly støíhání povìšených sladkostí
se zavázanýma oèima a na závìr probìhlo
losování pyžamového krále. Symbolickou
zlatou korunku, èervené jablko a královské žezlo pøevzal pøi slavnostní korunovaci Aleš Janík, který se pro
letošní rok stal králem s poøadovým èíslem III. Srdeènì
blahopøejeme.
○
○
○
Køížová cesta
○
○
○
○
○
○
lance. Po chvíli se pøiøítí výpravèí a že na
trati jsou stromy, ale máme zùstat ve vlaku, že nám oznámí co dál. Èekali jsme asi
pùl hodiny. Pomalu se pøiblížil èas, kdy
○
○
○
jsme se mìli registrovat v Lideèku a my
poøád nevìdìli, co se bude dít. Koneènì
dobìhl výpravèí a oznámil nám, že vlak
zde mimoøádnì jízdu konèí a vrací se do
Hranic. Co teï? Ještì že jsou ty mobily.
Zavolali jsem Markovi – poøadateli soutìže, jestli pro nás pøijedou nebo se máme
vrátit domù. Od nìj jsme se dovìdìli, že i
cesta je asi neprùjezdná, ale že to zjistí a
dá nám vìdìt. Brzy brnèel telefon znovu. Marek volal, že cesta je již prùjezdná a že pro nás
posílá dvì auta. Bylo nás totiž i
s tìmi dvìma skauty z Hrachovce osm. A tak jsme se slavnostnì s hodinovým zpoždìním dostavili.
Soutìžili jsme, až se nám od
rukou i z hlavy kouøilo a vysoutìžili jsme si druhé místo, které
pro nás získala Nikola Boráková.
Jenže nám ujel vlak a tak jsme
se domù vrátili o dvì hodiny pozdìji, než
jsme pøedpokládali. Ale myslím, že to stálo
za to.
Markéta Koòaøíková
Ò Práca a motlitba, sú si pøed Bohem rovné, gdo spravedlivo pracuje tajak by sa modlíl. Ï
Ò Byla tak chytrá, že aj èert k ní móhl chodi na radu. Ï
- 5-
○
Poslední únorový pátek,
tedy 29.února 2008, se po
veèerní mši svaté orli zapojili do vedení pobožnosti køížové cesty v našem kostele. Nìkdo se zapojil do ètení jednotlivých
zastavení, nìkdo zase chodil spolu s ministranty s køížem k zastavením. Téma køížové cesty: „Srovnání pomoci druhých
Pánu Ježíši a naši pomoci rodièùm“.
události sepsal Pavel Ohryzek
Skautský pìtiboj a vichøice „Ema“
pøi velikonoèní sbírce v roce 2005
○
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
...Z NAŠÍ FARNOSTI...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...Z NAŠÍ FARNOSTI...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...
O výrobì a práci s biblickými postavièkami
V Horní Lidèi probìhla v pátek 29. února a v
sobotu 1. bøezna akce nejen pro katechety, ale
pro všechny, kteøí se chtìjí v rámci ROKU BIBLE více zabývat prací s Biblí. Byla vìnována
pøedevším výrobì biblických postavièek,
umožòujících názornìjší biblickou katechezi.
Výroba biblických postavièek je nároèná,
proto jsme se jí plnì vìnovali po celé dva dny.
Výroba je nejvíce nároèná na èas (schnutí tmelu). Zúèastnili se nejen dospìlí, ale také dìti,
které byly velmi šikovné. Výroba oveèky je nejjednodušší, trvá nìco pøes hodinu. Výroba èlovìka trvá asi 8-10 hodin, záleží na šikovnosti a
na množství pomocníkù.
Cena materiálu na základní postavièku vyjde asi na 130 korun, její ostatní doplòky asi 30
korun a vlasy od 40 korun více. Veškerý materiál donesli naši školitelé z
Dolan u Olomouce již pøipravený.
Postavièky lze uplatnit
pøi výuce náboženství,
v biblických hodinách…Používá se nejen
pøi práci s dìtmi, ale také
u dospìlých a tìší se stále vìtší oblibì.
Èas, který jsem strávil,
nebyl nadarmo, urèitì
bych všem doporuèil se
takovéto akce zúèastnit.
Jméno Eliška Buèková ze Strážnice jsme
snad v poslední dobì zaslechli všichni. Co
ale vìtšina neví je to, že tato nová Èeská Miss
2008 má také hluboký vztah k Novému Hrozenkovu. Pìkné chvíle trávila na chaloupce
ve Vranèi se svými rodièi a sourozenci na návštìvách u P. Vladimíra Tomeèka SJ. Manžele
Buèkovy znám z vykládání P. Vladimíra již
nìkolik let, ale možnost si s nimi povykládat a
zavzpomínat na otce Vladimíra jsem mìla až
letos zaèátkem ledna. Již tehdy ve mnì fakt, že
jejich dcera je ve finále Èeské Miss, vyvolal
spoustu otázek, na které jsem tehdy dostala i
odpovìdi.
Maminka nové Èeské Miss 2008 paní Blažena Buèková zavítala v druhé pùlce února
se svými dvìmi nejmladšími dìtmi a pøáteli
opìt do Vranèe a já jsem toho samozøejmì využila a navštívila ji tentokrát s diktafonem.
Vy jste vìøící rodina. Myslíte si, že soutìž v
níž se hodnotí pøevážnì krása ženského tìla
se sluèuje s vírou?
Urèitì, protože krása tìla souvisí s krásou
duše. A Bible uèí, nehledì na to, že dnešní prostøedí je nové, že máme jít a hlásat evangelium
všude! To znamená, že to není nièím vyhranìné, že nemáme jít jenom nìkde a myslím, že se
dá vnést do takovéhoto prostøedí kus svìtla. A
jestli se ptᚠna to jestli se to sluèuje? Spousta
lidí se ptá na šesté pøikázání. V tom nevidím
problém. Èlovìk vidí to co chce vidìt. Zaprvé
mùže vidìt vnitøní krásu, jak nám to i spousta
starších knìží potvrdilo. Zadruhé se èlovìk
mùže dívat na køíž a mùže mít ty nejhøíšnìjší
myšlenky.
Vìdìl otec Tomeèek, že se Eliška zabývá
modelingem a že se pøihlásila do soutìže Èeská Miss? Jaká byla jeho reakce?
Vìdìl, že bude dìlat modeling. První reakce
byly rozporuplné, spíš záporné, ale to bylo po
jeho rozhovoru s ní. Urèitì se za ni modlil. A
postupem èasu pronikal i do problému modelingu, protože ho neznal.
Eliška neskrývala v rozhovorech ani pøed
ostatními soutìžícími, že je vìøící. Jak to brala osobnì, nedìlalo jí toto svìdectví problém?
Ne. Z jednoho dùvodu. Eliška to co øekla,
neøekla za úèelem získání si pøíznì kohokoliv,
ale øekla, v èem a èím žije. Upøímnì nᚠzpùsob
života prezentovala na veøejnosti. Natolik ji
znám, že mohu øíci, že to nebylo hrané.
Staèil ji už titul za tu krátkou chvíli zmìnit?
Jó, zmìnilo jí to život, zcela jí to zmìnilo život.
Není svým vlastním pánem a musí jít tam kam ji
pošle agentura, protože to je v podstatì její
Mùžeš nám nìco prozradit o vaší sedmièlenné rodinì?
Dìtí máme pìt. Nejstarší dcera Štìpánka má
dvacet, Eliška bude mít devatenáct, Vítek šestnáct, Anièka má tøináct a nejmladší Rozárka
bude mít šest. Manžela (Vítka) mám jednoho už
21 let, Bohu díky, a nemìnila bych!
Jaký vztah jste mìli s otcem Vladimírem
Tomeèkem?
Otec Vladimír... Když vezmu fakt, že jsme se
u nìho s manželem seznámili, a Pán Bùh ho
použil k tomu, že jsme manželé… Formoval celý
nᚠživot co se týká duchovních hodnot, ale i
morálních. Pak také formoval naše dìti, takže
byl duchovním vùdcem celé naší rodiny. Nehledì na to, že to byl skvìlý èlovìk a byl nám
oporou i rádcem, kdykoliv!
„kostra“ postavièky
Blízcí Èeské Miss 2008
Je velkou škodou, že podobné akce navštìvuje
stále ménì lidí, než by bylo
dobré. Možná, že je to dùvod pro nás všechny zamyslet se, zda by nebylo
vhodné podobné aktivity
podpoøit svou úèastí. Z
vlastní zkušenosti vím, že
organizace je nároèná a
zájem lidí vždy potìší. Na
závìr chci podìkovat Martì Øehákové a doc. Chalupovi za velmi pìknou zkušenost.
Bedøich Dohnal
práce. Díky tomu, že má individuální studium,
pokraèuje ve studiu, ale èasovì je omezovaná.
V lednu jste mi s manželem prozradili, že
doufáte, že nevyhraje. Jaké jsou nyní vaše
pocity a za co se nyní v rodinném spoleèenství a s pøáteli modlíte?
Pocity? O pocity asi ani tak nejde, spíš èlovìk musí pøijat ten fakt, že je to tak jak to je a
snažit se jí udìlat i to potøebné zázemí a poèítat
s tím, že nìkdy nemusí být doma zrovna pøíjemná. Domov jí dává a poskytuje prostøedí, kde
mùže relaxovat a mùže být taková jaká je. A za
co se modlíme? My se modlíme vlastnì poøád
stejnì a to je za všechny naše dìti a jsou kdekoliv.
Máte už dvì dospìlé dcery. Jakou radu dáte
rodièùm „krásných“ dospívajících dcer?
To nejde dávat rady. Každý vychovává dìti,
jak to sám cítí. My je vychováváme tak, aby
žily pravdivì. A mìli jsme mezi sebou dùvìrné
vztahy a mohli si být vzájemnì oporou. Aby
nám doma a s pøáteli ve spoleèenství bylo dobøe. A hlavnì, aby jim v tom jejich životì Pán Bùh
nechybìl! Co jim budeme vykládat, když jim
sami nebudeme pøíkladem…
Co napsat na závìr? Vìøím tomu, že rodina
i spoleèenství rodin, je Elišce opravdu oporou. Mìla jsem to štìstí poznat èást tohoto
spolèa a dovìdìt se, že vzniklo zcela spontánnì a stále se rozrùstá. Nyní je v nìm 9 manželských párù a velké množství dìtí, kteøí mají už
také svá samostatná dívèí a klukovská spoleèenství-klubíèka. Sami si organizují rùzné
akce a setkání, jezdí spolu na dovolenou…a
také byli „ rodinou“ otci Vladimíru Tomeèkovi ve Strážnici.
Ingrid Petøeková
Ò Èert dycky hledìl zkazi, co Pámbú udìlál, šúlál takéj hlinu, tajak zpozdaleka viïél,
ale stvoøil enem kozu, a tá nemnìla vlnu, enem taký škut. Ï
-6-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
...Z MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅZ MISIͅ
„Dovolenᓠna Filipínách
Naši farnost v únoru navštívil nyní padesátiletý misionáø Spoleènosti Božího Slova P.
Pavol Kruták, SVD, pocházející z Diviny u
Žiliny. Na Slovensku byl vysvìcen na knìze v
roce 1983. Po vysvìcení vstoupil do Spoleènosti Božího Slova. Roku 1992 se stal rektorem Misijního domu v Nitøe, v roce 1998 provinciálem Spoleènosti Božího Slova na Slovensku a na Filipíny odcestoval v èervenci
2004. Zpìt se vrátil v èervenci 2007. Nyní je
opìt rektorem Misijního domu v Nitøe.
Po mších svatých jsem mìli v sobotu a v
nedìli možnost shlédnou prezentaci fotografií doplnìnou jeho poutavým vyprávìním ze
života obyvatel na Filipínách. Také úryvky z
jeho dopisù byly uveøejnìny v našem farním
zpravodaji a proto jsem se ho ptala spíše na
jeho osobní pocity…
V jednom ze svých dopisù pøi popisu krajiny na Filipínách na ostrovì Mindoro používáte formulaci „prostì dovolená zdarma“.
Kdybyste mìl èas, neomezené prostøedky…Kam byste se vydal na dovolenou?
Zpátky tam, na Filipíny.
Jaké máte misijní urèení?
Slovensko.
Jak je tedy možné, že jste
byl na Filipínách až tøi roky?
Pokud má nìkdo misijní urèení, nemìl by v jiné zemi jako
misionáø pùsobit déle než jeden rok.
Víte, protože jsem byl provinciálem, tak jsem si to sám
urèil. Když jsem se tam vydal,
mìl jsem se po dvou letech vrátit, ale spáchal jsem to, že jsem
požádal o pøeložení a žil jsem v
nadìji, že by to tøeba mohlo být i natrvalo, ale
nevyšlo to.
Takže Vy byste rád zùstal na Filipínách
klidnì i celý život?
Kdyby byla ta možnost…
Co bychom mohli lidem na Filipínách závidìt?
Možná právì to, co nás nejvíc na nich rozèiluje. Když jsem nìkam šel, mìl jsem zpoždìní
tøeba pìt minut. Byl jsem nervózní, že mám zpoždìní. Pøišel jsem na místo a já tam byl první. Oni
mají na všechno èas. Øíkají tomu „philipino
time“. Jednoduše nehoní je èas. Tøeba když se
jede veøejným dopravním prostøedkem, tak se
èeká, než se naplní a až potom má odjezd, neexistuje èas odjezdu. Je to úplnì jiný systém
vnímání èasu.
Také se umí radovat z dané chvíle. My jsme
zvyklí se trápit, co bude až…Oni když mají úrodu, potìší se z ní a nemyslí už na to, že za dva
mìsíce bude hlad. Když pøijdou problémy, oni
je nìjak už pøežijí, zvládnou to.
A mají velkou vdìènost Pánu Bohu. Když
jsme se setkali a já je vyzval k modlitbì, tak
jejich první slova byla vdìènost za to, že jsem
se potkali, že nám Pán Bùh dal jídlo a jiné vìci.
Jejich vdìènost Pánu Bohu za vše, co mají, je
silná.
Vᚠnejhorší zážitek z Filipín?
(pøemýšlení) …asi taková bezmocnost, té
bídy kolem je velice mnoho. Byl jsem u katechetky a pøišlo dìvèátko vyøizovat pohøeb svého asi dvanáctiletého bratra. Ten pohøeb byl
na druhý den. A já se asi druhý den po pohøbu
vracel z nìjaké vesnice a ta dívenka stála pøed
farou a zaèala mluvit o pohøbu. Nejdøíve jsem jí
nerozumìl, ten jazyk nebyl 100%, ale potom
jsem vyrozumìl, že jí zemøel druhý bratr. Dostal
teplotu a za pùl dne ho nebylo. Šel jsem k nim,
tam jsem zjistil, že další sourozenec má teplotu
a jeden je v nemocnici. Dìti snìdly pravdìpo-
P. Pavol Kruták pøi rozhovoru s dìtmi
dobnì nìco špatného, nìjaké slimáky, kteøí byli
nastøíkaní. Chtìli si pøilepšit a otrávili se. Na
jedné stranì lidé, kteøí se topí v majetku, a na
druhé stranì lidé, kterým by staèila hrst rýže,
aby se mìli lépe.
Kde všude jste na Filipínách pùsobil?
V Manile jsem mìl pastoraèní kurz, uèil jsem
se jazyk a potom jsem tam vypomáhal ve farnosti. Pak jsem byl skoro tøi roky na ostrovì
Mindoro.
Kdybyste mìl podle svých mìøítek øíci, kde
byl život pro lidi horší?
V mìstì je ta chudoba opravdu velká. Tam
není prales, který lidem dává v dobì nouze jídlo. Je mnoho dìtí na ulici, které nemají nikoho a
nic. Z domu se vytratily, nebo jim rodièe umøeli.
Na vesnici je možno z pralesa i z pole nìco málo
jídla získat, ale jejich životní úroveò je velmi
nízká. Osud prapùvodních obyvatel je k pláèi.
V horách ostrova Mindoro žije asi 120 tisíc
pùvodních obyvatel v podmínkách, jaké byly
na našem území pøed pìti sty lety. Oni mají jeden hrnec, jednu maèetu a to je vše, co vlastní.
Z èeho má misionáø nejvìtší obavu, když
jde do cizí zemì?
Nìkdy se dá dohromady více vìcí.V prvním
pøípadì je to asi otázka jazyka. Kromì oficiálního jazyka se musí èlovìk nauèit také místní jazyk. Je to urèitá bariéra, je tøeba urèitý èas, než
vniknete do toho jazyka.
Potom samozøejmì pøizpùsobit se dané kultuøe. Je to taková výzva, není to jednoduché
pøijmout styl života tìchto lidí. Mùže to být
také zdravotní otázka, jestli to èlovìk zvládne, a
tak. Pøekážkou je nìkdy strava. Po dvou mìsících se èlovìku tøeba rýže protivná a zaène s ní
bojovat..
Z èeho se skládá strava na Filipínách?
V mìstì koupíte všechno. Rýže je základ.
Pokud tu rýži mají, tak ji jí ráno, k obìdu a k
veèeøi. K rýži obèas nìjakou tu rybu, zeleninu.
Pokud je období, že není rýže, tak je tam takový
koøen „mabuting kahoy“, který chutná trochu
jako sladké brambory. V nìkterých oblastech
dokáží z kmene palmy vyrobit jakousi želatinu
„yuro“, má to takovou sladkou chu. Ta se jí v
kritickém èase pøed sklizní.
Jak jste si zvykl na místní jídlo?
Nejt잚í byla ta rýže, po dvou mìsících…
Jakou radu dáte na cestu dalšímu misionáøi na Filipínách?
Jednoduše cítit se tam jako doma. V tìch
vesnicích jsem se opravdu cítil jako doma. Jednou jsme byli se skupinkou lidí z rùzných zemí.
Oni se vždy dívají na bílého trochu jinak. Opatrnì se mnou jednali, jeden z nich ale øekl: „On je
jako my.“ A to je to povolání, stát se jedním z
nich!
Jak Vás po této misijní zkušenosti naplòuje práce rektora v Misijním domì?
Je to jiné. Když po mì lidé chtìjí, a to srovnám - je to zcela jiné. Tam je ten život jednodušší. Èlovìk se tam netrápí s dokumenty a povoleními. Tady než nìco postavíte, tak vìtšinu
èasu sháníte papíry. Tam když jsem zaèal stavìt kostel, tak jsem to odkrokoval a bylo. Styl
života je jednoduchý a nenároèný. Tady èlovìka formálnost svazuje, tøeba i to obleèení.
Tam staèí trièko, sandály a žije se. Blízkost a
kontakt s prostým lidem mne naplòoval radostí.
Na Filipínách žije 80% katolíkù z celkového poètu obyvatel. Filipíny jsou jedinou køesanskou zemí v Asii.
Ingrid Petøeková
Ò Ludé néjsu ani tak zlí, enemže v nekerých to dobré spí až na samém dnì srdce. Ï
Ò Kdyby ho aj na klátek hodíli a porúbali,neodpoví. Ï
-7-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...Z NAŠÍ FARNOSTI...NA AKTUÁLNÍ TÉMA...Z NAŠÍ FARNOSTI...
Letnice – Duch Svatý a naplnìní èlovìka
Letnice slavíme padesátý den po Velikonocích: tyto svátky jsou de facto naplnìním Velikonoc. Oba mají svùj pùvod v oslavách pøírody: Velikonoce jsou svátky jara,
Letnice zaèátkem skliznì. Oba svátky mìly
pro Židy spojitost s událostmi z dìjin spásy.
Velikonoce jsou pøipomínkou vyvedení z
Egypta, Letnice vzpomínkou na darování
Desatera na Sinaji. Pro nás køesany jsou
Velikonoce svátkem vzkøíšení Pána Ježíše a
Letnice svátkem seslání Ducha. Oboje jsou
zároveò slavností, kdy se èlovìk stává sám
sebou. O Letnicích slavíme završení takového procesu. Abychom pochopili, co mají
Letnice spoleèného se završením našeho
èlovìèenství, je dobré podívat se blíže na
koøeny tohoto svátku.
Nejprve tu máme èíslo padesát. V padesáti letech stojí èlovìk na prahu stáøí. V Øímì
byli muži po padesátce osvobozeni od váleèné služby. Augustin vysvìtluje èíslo 50
symbolicky: „Tento padesátý den má ještì
jiný tajemný význam. Sedmkrát sedm je ètyøicet devìt, a když se vracíme zpìt na zaèátek a pøipoèítáme osmý den, který je vlastnì
zároveò první, èíslo padesát se naplní. Tìchto padesát dnù po vzkøíšení už není chápáno jako obraz námahy, ale jako symbol klidu
a pokoje“. Padesátka je tedy obrazem klidu
a pokoje. V padesáti, jak øíká papež Øehoø
Veliký, èlovìk zmoudøí, stane se èlovìkem
ducha. Odvolává se pøitom na Mojžíšùv zákon, že lévijci od 25 let jsou povinni vykonávat službu ve stanu setkávání. V padesáti letech tato služba konèí a pak se stávají
ochránci svatých nádob. Pro papeže Øehoøe jde o symbol vedoucí úlohy, ke které byl
uschopnìn Benedikt v 50 letech (srov. Nm
8,24 nn). Tauler tento Øehoøùv výklad pøijímá a pokraèuje: èlovìk se v pùli života, ve
40 letech, dostává do duchovní krize. Do té
doby byl jeho obraz Boha pøíliš zakalován
projekcemi. V letech mezi 40 a 50 promìòuje
Duch svatý jeho vztah k Bohu a dává mu
schopnost Boha pochopit a zakusit. V 50
letech se koneènì stáváme lidmi ducha, pramenem požehnání pro druhé, schopni uvést
je do moudrosti a zkušenosti s Bohem.
Svatodušní svátky nám pøipomínají, co
všechno na nás podvìdomì pùsobí. Když
na nás sestoupí Duch svatý, má se i v nás
završit rok milosti; máme dospìt ke své pravé podstatì, ke klidu a pokoji a pak být
schopni stát se ochránci svatých nádob, to
znamená vést a doprovázet druhé. Tìch pa-
desát dní od Velikonoc do Letnic nás má
pøivést k tomu, abychom se stali lidmi. Velikonoèní evangelia a velikonoèní pøíbìhy,
vyprávìní o Kristovì nanebevstoupení a o
seslání Ducha o Letnicích popisuje cestu,
jak se èlovìk stává sám sebou, cestu povstání z hrobu, vzkøíšení uprostøed našeho
všedního dne, vzestupu do vlastního èlovìèenství, do nebe, které je v nás. Je to cesta, která nás vede od Vzkøíšeného, který nás
doprovází, k vnitønímu Mistru, který v nás
promlouvá. Proces, kdy se èlovìk stává sám
sebou, jde od oèekávání Ducha k seslání
Ducha o svatodušních svátcích. Teprve po
pøíchodu Ducha se dostaneme plnì sami k
sobì, teprve pak se probudí naše schopnosti a možnosti, pak se všechno v nás promìní. Rozevøou se poupata a kvìty našeho
života rozkvetou. Letnice jsou svátkem života. Jestliže do nás proniká Duch svatý,
který se na poèátku vznášel nad vodami,
stáváme se novým stvoøením, setkáme se s
Kamenný køíž v Závodí
„Krystyníkùv“
vlastním pùvodem, s praobrazem, který si o
nás uèinil Bùh.
Letnice se netýkají jen jednotlivcù, ale
vzniku a rùstu církve - jsou jejím zrozením.
Když na lidi sestoupí Duch svatý, spojuje
je, umožòuje vytvoøit spoleèenství, které je
otevøené všem hledajícím a tázajícím se. Vzniká spoleèenství, které proráží ze své úzkosti
a stává se kvasem svìta. Èlovìk se stává
èlovìkem, když se spoléhá na své spoleèenství a spoleènì se úèastní díla, které nám
všem Bùh svìøil: zlidštit tento svìt, zformovat jej podle Boží vùle a vtisknout mu charakter Božího ducha. Církev je spoleèenství
tìch, kteøí spoleènì skládají svìdectví o Ježíšovì vzkøíšení. Všude, kde žijí lidé bez nadìje, kde se zdá, že temnota smrti zvítìzila
nad životem, má církev dosvìdèovat vítìzství života, vítìzství lásky nad nenávistí,
možnost vzkøíšení uprostøed smrti.
zkrácená kapitola z knihy Anselma
Grüna Tajemství velikonoèní radosti
Svátost køtu pøijali
a novými farníky se stali
v Novém Hrozenkovì:
26. prosince – Petr Miroslav Valoušek
13. ledna – Adam Uherek
10. února – Anna Salajová
v Karolince:
27. ledna – Kristýna Kulèáková
24. února – Lucie Jureèková
Do vìènosti nás pøedešli
koncem mìsíce prosince:
Josef Hrtúz (1930) z N. Hrozenkova
Josef Hoøèica (1929) z N. Hrozenkova
Josef Koòaøík (1922) z Karolinky
Karel Zbranek (1933) z N. Hrozenkova
v mìsíci lednu:
Josef Randuch (1958) z N. Hrozenkova
Ladislav Kolár (1932) z Karolinky
Dominik Zbranek (1928) z Karolinky
Josef Labuda (1971) z Karolinky
Emílie Kuníková (1946) z Karolinky
Postaven: 1907
Posvìcen: není zaznamenáno
Stav objektu: dobrý
Historie: Køíž zbudoval majitel usedlosti pan
Krystyník, jehož manželství nebylo obdaøev mìsíci únoru:
no dìtmi. Usedlost pøedal svému bratranci a
Cyril Orság (1920) z N. Hrozenkova
jako prosbu o dìti bratrance postavil køíž. K
v mìsíci bøeznu:
tomuto køíži se chodilo prùvodem o prosebných dnech.
Stanislav Hubník (1955) z N. Hrozenkova
Anežka Vašková (1920) z Halenkova
pøipravil MVDr. František Kováø, Hovìzí
Ò Máš-ji ke mnì lásku, dójdi na mrskaèku, a nemáš-ji, tož hybaj, a vjecéj mòa nedožíraj. Ï
Ò Je istì snadòéjší hubú hýba, než rukama dìla. Ï
-8-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...
Koncert Scholy
Dne 2. bøezna se v Karolince v kostele
Panny Marie Karmelské uskuteènil koncert Scholy. Zaznìly postní písnì od skupiny Uèedníci. Písnì byly prokládány úvahami svìtcù, které èetly dìti.
Martina Havlová ml.
Velikonoèní jarmárek
Skauti pro vás pøipravují již tøetí roèník
VELIKONOÈNÍHO JARMÁRKU, kde
pøedvedou svou rukodìlnou tvorbu. K
vidìní budou velikonoèní vajíèka, pøáníèka, tatary, metlice, a jiné velikonoèní i nevelikonoèní ozdoby.
Jarmárek se uskuteèní na velikonoèní
nedìli 23. bøezna 2008 po mši svaté zaèínající v 9.15 hod.
Markéta Koòaøíková
Velikonoèní vystoupení
V prùbìhu Velikonoc probìhne v kostele Panny Marie Karmelské vystoupení
karolinské Sholy a dìtí z Los Candeleros.
Termín bude upøesnìn na vývìskách.
Martina Havlová ml.
Svátost smíøení
V týdnu pøed Velikonocemi bude možné
pøistoupit ke svátosti smíøení ještì v Karolince v pondìlí 17. bøezna 2008 od 16.00
hod. V Novém Hrozenkovì v úterý 18. bøezna 2008 od 7.00 do 8.00 a ve støedu 19.
bøezna 2008 od 16.00.
Farní ples
V mnoha farnostech se již po léta osvìdèil farní ples jako jedna z akcí, která spojuje farnost dohromady. Proto letos zveme
všechny farníky na farní ples, který se koná
v sobotu 5. dubna od 19.00 v Lidovém
domì v Novém Hrozenkovì. K tanci nám
bude hrát dechová hudba Polanèanka a
mùžeme se tìšit také na „Sestry v akci“ a
tombolu. Od pondìlí 17. bøezna 2008 rezervace vstupenek s místenkou na tel. èísle 517 424 973. Pøedprodej v Novém Hrozenkovì v sobotu a v nedìli po mši svaté
u boèního vchodu kostela. Pøedprodej v
Karolince v nedìli po mši svaté v místnosti pod vìží.
èátkem mše svaté budeme modlit litanie k
Plán oprav na rok 2008 a
Pannì Marii a v nedìli bude mariánská
pøíští roky
pobožnost po skonèení mše svaté. ZveNᚠfarní kostel si vyžaduje nìkolik vìtme tedy naše dìti a každého, kdo má zá- ších oprav. Letos v létì vymìníme okna na
jem pøipravit s našimi dìtmi èást progra- farním kostele. Jejich tvar navrhl Ing.arch.
mu této pobožnosti.
Meluzin ze Zlína, který pøipravuje také projekt vnitøních úprav v interiéru. Tyto úpravy
Stavìní máje, farní den a
bude èasem nutné provést vzhledem k zastarání vnitøní výzdoby kostela. V létì se
Slavnost „Božího tìla“
Letos se máj na farní zahradì bude sta- také èást boèního vchodu do farního kostevìt v nedìli 27. dubna 2008. Mše svatá la pøebuduje na úklidovou místnost a toalebude sloužena za èleny hasièského sbo- tu, která bude pøístupná bìhem bohoslužeb.
Pùvodnì plánovaná oprava stropu bude
ru, po mši se hasièi ujmou èestného úkolu
muset
ustoupit jiné nároèné opravì, a sice
stavìní máje.
statickému
zajištìní budovy. Poøadí oprav
Farní den spojený s kácením máje bude
jsme
byli
nuceni
pøehodnotit, ponìvadž se
na farní zahradì v nedìli 15. èervna 2008.
v
nové
sanaèní
omítce
a také na stropì obEucharistický svátek Tìla a krve Pánì
jevují
praskliny.
Koncem
ledna tohoto roku
oslavíme slavnostním prùvodem ve ètvrprovedl
pan
Kos
z
firmy
Kos
Konsult s.r.o. z
tek 22. kvìtna 2008 v Karolince a v nedìli
Pøerova
statický
prùzkum
kostela.
Do konce
25. kvìtna v Novém Hrozenkovì pøi mši v
dubna
pøipraví
projekt
statického
zajištìní
9.15 hod. Farníci v krojích jsou vítáni.
budovy a cenovou nabídku.
Dále pøijde na øadu impregnace krovní konPou do Stanovnice
strukce
a stropu. Konstrukce krovu je v dobTradièní pou ve Stanovnici - Skalièí u
rém
stavu,
avšak musí se zabránit jejímu nakaplièky Panny Marie svatohostýnské bupadení
škùdci,
kterými je již napadena stropdeme slavit v pondìlí 26. kvìtna 2008 od
ní
konstrukce.
Stropní konstrukci je možno
16.00 hodin.
impregnovat pouze èásteènì, a to seshora.
Úèinnìjší tlaková impregnace by po prosákKøest dospìlých a biømování nutí dolù znehodnotila stropní omítku. PoLetos budou na Bílou sobotu pokøtìni slední øešení je úplná výmìna stropu, což je
tøi dospìlí katechumeni, kteøí se pøipravují otázka pøedevším financí.
spolu s dalšími 39 biømovanci na pøijetí
svátosti biømování. Ze všech 42 biømovanZmìna èasu bohoslužeb
cù je 35 z naší farnosti, ostatní jsou z blízPo Velikonocích dochází ke zmìnì èasu
kého okolí. Slavnost biømování bude ve
bohoslužeb
ze zimního na letní. V pracovfarním kostele v nedìli 4. kvìtna 2008 od
ním
týdnu
a
v sobotu budou èasy veèer9.30 hodin. Pamatujme na naše mladé biøních
bohoslužeb
posunuty na 18 hodinu.
movance i katechumeny v modlitbì.
pøipravil P. Jozef Streèka SVD
První svaté pøijímání
Dìti z naší farnosti pøistoupí poprvé ke
ZUŠ Karolinka Vás zve:
stolu Pánì v nedìli 1. èervna 2008 v Novém Hrozenkovì a v nedìli 8. èervna 2008 27. bøezna
Koncert žákù
v Karolince.
5. dubna
Absolventský koncert – Josef Havel
14. dubna
Poutní slavnosti
Superstar (pìvecká soutìž pro dìti)
v naší farnosti
Poutní slavnost v Novém Hrozenkovì 29. dubna
v kostele sv. Jana Køtitele pøipadá v tomto Koncertík skladatelù, kteøí mají letos výroce na nedìli 22. èervna 2008. Bohosluž- roèí + soutìž hudebních nauk
by budou jako obvykle v 7.30 a v 9.15 21. a 22. kvìtna
hodin. V Karolince bude poutní slavnost Koncerty nejmladších žákù
Májové pobožnosti
Koncert žákù 1. cyklu
v nedìli 20. èervence, bohoslužby budou 29. kvìtna
Mìsíc kvìten je zvláštì zasvìcen Pan- v 7.30 a v 9.15 hod.
12. èervna
Absolventský koncert
nì Marii. Bìhem týdne se vždy pøed za17. èervna
Koncert sboru z Anglie
Martina Havlová ml.
Ò Gdo za pluhem kleje, zlé semeno seje. Ï
Ò Kerá slépka nenese a gdáèe, je jak roba, kerá poøád zpíve a na robotu kváèe. Ï
-9-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ BØEZEN 2008
...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...
Poøad bohoslužeb
bìhem Velikonoc 2008
Od 17. bøezna do 22. èervna si pøipomínáme
22. kvìtna: sv.Rita, vdova a øeholnice
Veliká povìst svatosti a zázrakù vysloužila této italské svìtici titul „svatá v nemožNový Hrozenkov
ných záležitostech“. Narodila se roku 1381
Úterý 18. bøezna – úterý Svatého týdne
v kopcovité Umbrii, po smrti manžela a
Mše svatá
8:00
dvou synù vstoupila roku 1407 do klášteStøeda 19. bøezna – støeda Svatého týdne
ra augustiniánek. K zasvìcenému životu
Mše svatá
18:00
smìøovala od mládí, ale nejprve se musela
Pobožnost køížové cesty
18:30
pocvièit v trpìlivosti a lásce v osudem
Ètvrtek 20. bøezna - Zelený ètvrtek
krutì zkoušené rodinì. Zabili jí manžela a
Nešpory - veèerní modlitba církve
18:30
její synové chystali pomstu. Rita tomu
Mše sv. - památka Poslední veèeøe 19:00
chtìla zabránit a modlila se k Bohu, ten ji
Pátek 21. bøezna - Velký pátek
vyslyšel a ještì pøed provedením pomsty
Ranní chvály
9:00
vzal její syny k sobì.V klášteøe vynikala
Obøady uctívání sv. køíže v Charitì 15:00
pokáním a kontemplací utrpení Pánì. DoNešpory-veèerní modlitba církve
18:30
stalo se jí nadpøirozené odmìny a mohla
Obøady Velkého pátku
19:00
na èele nosit otevøenou ránu z trnové KrisSobota 22. bøezna - Bílá sobota¨
tovy koruny. Lid až dosud zpívá:“Nosila
Ranní chvály - adorace u Bož.hrobu 10:00
15 rokù trn z Kristovy koruny“. Zemøela
Vigilie Zmrtvýchvstání
19:00
roku 1447 a k jejímu hrobu v Ascii (nedalePo Vigilii požehnání velikonoèních jídel
ko Assisi) putují poutníci z celého svìta.
Nedìle 23. bøezna - Zmrtvýchvstání Pánì
Je patronkou amerických emigrantù.
Mše svatá
9:15
19. èervna: sv.Jan Nepomucký Neumann,
Pondìlí 24. bøezna – Velikonoèní pondìlí
biskup a patron americký
Mše svatá
9:15
Narodil se 28. bøezna 1811 v Prachaticích
na Šumavì v èesko-nìmecké rodinì. Již
pøi studiích na gymnáziu a knìžském seKarolinka
mináøi v Èeských Budìjovicích se rozhoPondìlí 17. bøezna – pondìlí Svatého týdne
dl, že odejde do Ameriky jako misionáø.
Mše svatá
18:00
Jelikož bylo svìcení jeho roèníku pro velAdorace pøed eucharistickým Kristem 18:30
ký poèet knìží v diecézi odloženo, odjel
Ètvrtek 20. bøezna - Zelený ètvrtek
do Ameriky bez knìžského svìcení, zde
Mše sv. - památka Poslední veèeøe 17:00
byl ihned po pøíjezdu vysvìcen na knìze.
Pátek 21. bøezna - Velký pátek
Jeho prvním pùsobištìm byl kraj nedaleRanní chvály
8:30
ko Niagary. Vstoupil do kongregace reNešpory - veèerní modlitba církve
16:30
demptoristù, kde dosáhl vysokých hodObøady Velkého pátku
17:00
ností, stal se viceprovinciálem pro SeverSobota 22. bøezna - Bílá sobota
ní Ameriku. Vìnoval se literární práci, vyRanní chvály-adorace u Božího hrobu 9:00
dal malý katechismus pro dìti, který doVigilie Zmrtvýchvstání
19:00
sáhl celkem 38 vydání, pak velký katechisNedìle 23. bøezna - Zmrtvýchvstání Pánì
mus a dìjepravu. Roku 1852 byl vysvìcen
Mše svatá
11.00
na biskupa ve Filadelfii, marnì chtìl této
Pondìlí 24. bøezna – Velikonoèní pondìlí
úloze uniknout. Byl to podivný biskup,
Mše svatá
7:30
protože nejradìji jedl s chudými ze spoleèné mísy lžící bramborovou polévku, sám
Na Bílou sobotu si pøineste malý kahási nosil do kostela v kuføíku mešní potøenek k obøadu pøinášení velikonoèní svíce
by, sám si myl nádobí…Oslavují ho jako
a svoji køestní svíèku k obnovì køestních
budovatele kostelù, katolických škol a
slibù. Na Bílou sobotu, po skonèení vigiknìžských semináøù. Zemøel náhle na mrtlie vzkøíšení, se budou pøed obìtním stovici na mìstské ulici roku 1860.
lem žehnat velikonoèní pokrmy.
pøipravila Ingrid Petøeková
Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky
Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov
Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail: [email protected]
Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Jozef Streèka
Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH
Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme.
Náklad 25 0 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 9,- Kè (náklady na tisk).
17. bøezna: sv. Patrika
biskupa a apoštola Irska
Narodil se v Británii r. 385, v mládí byl odvleèen do Irska, kde strávil ve vìzení a
otroctví šest let. Pozdìji studoval v Evropì nedaleko Cannes ve Francii, kde si prohloubil znalosti Bible.V jednom ze svých
vidìní byl vyzván k návratu do Irska jako
apoštol køesanské víry. V Irsku pùsobil
jako biskup, z Irska se šíøilo køesanství i
do støední Evropy, tedy i do našich krajù.
Pøechod Irù od pohanství ke køesanství
byl velmi pozvolný, ale sv. Patrik byl èlovìk velice odvážný a musel èelit místnímu
nepøátelství. Byl to veliký apoštol a k jeskyni v Ulstru, kde se modlíval, vìøící putují až dodnes. Zvláštní jeho praktikou bylo
stokrát po sobì se pøežehnat. Pøi svých
misionáøských cestách, když narazil na
køíž, ihned poklekl a hluboce se klanìl.
Zemøel roku 461. Nìjaké jeho malé ostatky
se nacházejí v Dublinu. Patron Irù (a žijí
kdekoliv, svátek velice oslavují), horníkù,
rolníkù a kováøù.
24. dubna: sv. Jiøí, muèedníka
Tento populární svìtec je opøeden mnoha
legendami, ale historicky lze doložit pouze
muèednickou smrt mladého rytíøe, pronásledovaného za vlády císaøe Diokleciána
zaèátkem 4. století. Sv. Jiøí se postavil na
stranu utiskovaných a sám pak podstoupil muèednickou smrt. Brzy byl k jeho poctì postaven v Malé Asii kostel, ale poèátek velké úcty je datován až do doby køižáckých výprav. Všechny evropské národy nacházejí u sv. Jiøí inspiraci pro budování solidarity, velkodušnosti i vzájemného usmíøení a odpuštìní. Nejznámìjší zobrazení jej pøedstavuje na koni s oštìpem
jak udolává draka (také sousoší na Pražském hradì). Patron Anglie, vojákù, jezdcù, rytíøských øádù, vojákù, skautù a sportovcù.
†6. kvìtna 1890
P.Josef Machálek
(*1821– pochován v Novém Hrozenkovì
v knìžském hrobì)
Faráøem v Novém Hrozenkovì od 19. února 1873 do 6. kvìtna 1890.
- 10 -