Ukázka - Rubico

Disciplína – Parkur
Závodní příprava jezdce
Tabulka A
Chyby jsou penalizovány trestnými body nebo sekundami nebo
vyloučením v souladu s tabulkou uvedenou v této kapitole.
Chyba
Penalizace
První neposlušnost
4 trestné body
Poboření překážky při skoku 4 trestné body
Dotyk jedné nebo více nohou 4 trestné body
vodní hladiny ve vodním
příkopu nebo otisk
na hraniční liště na straně
doskoku
První pád koně nebo jezdce Vyloučení
nebo obou v jakékoliv soutěži
Druhá neposlušnost
Vyloučení
na mezinárodních závodech
Druhá neposlušnost
4 trestné body
na národních závodech
Třetí neposlušnost
Vyloučení
na národních závodech
Překročení přípustného času Vyloučení
1 trestný bod
Překročení stanoveného
času v základním parkuru
v prvém nebo druhém kole
a v rozeskakování, které není
na čas, za každé započaté
4 sekundy
Překročení stanoveného času 1 trestný bod
v rozeskakování, které je
na čas, za každou započatou
sekundu
Trestné body za neposlušnost se sčítají nejen na téže překážce, ale na celém parkuru.
Tabulka C
Chyby podle tabulky C jsou penalizovány v sekundách, které
se připočítávají k času parkuru soutěžícího, nebo jej vylučují.
Chyba
Penalizace
Poboření překážky při
skoku, dotyk jedné nebo
více nohou vodní hladiny,
vodního příkopu nebo laťky
vymezující jeho hranici
na doskokové straně
První neposlušnost
První neposlušnost
s pobořením překážky nebo
jejím posunutím
Druhá neposlušnost
na mezinárodních závodech
První pád koně nebo
jezdce nebo obou ve všech
soutěžích
Druhá neposlušnost
na národních závodech
Třetí neposlušnost
na národních závodech
4 sekundy
(3 sekundy pro dvoufázové
skákání, soutěž s postupným
vylučováním a ve všech
rozeskakováních, které jsou
hodnoceny podle tabulky C)
Bez penalizace
Časová korekce 6 sekund
Vyloučení
Vyloučení
Bez penalizace
Vyloučení
Chyba
Penalizace
Druhá neposlušnost
Časová korekce 6 sekund
s pobořením na národních
závodech
Druhá neposlušnost
Vyloučení
s pobořením
na mezinárodních závodech
V soutěžích podle tabulky C není stanovený čas. Používá
se přípustný čas.
Vyloučení
Vyloučení znamená, že soutěžící nebo kůň nebo kombinace
obou nesmí v dané soutěži pokračovat. Soutěžící má právo jednou skočit kteroukoli jednoduchou překážku daného parkuru, jestliže se vzdal nebo byl vyloučen. Tento odstavec neplatí
v případě vyloučení způsobeného pádem. Následující odstavce ukazují důvody, kvůli kterým musí být dvojice vyloučena.
Sbor rozhodčích musí nařídit vyloučení:
Skok nebo pokus o skok přes překážku na kolbišti před startem parkuru s výjimkou cvičné překážky (překážek) povolených sborem rozhodčích. Odstartování před znamením
ke startu a překonání první překážky parkuru. Nepřekonání
první překážky do 45 sekund po spuštění jeho času s výjimkou všech případů nezaviněných soutěžícím. Odepření pohybu trvající nepřetržitě po dobu 45 sekund. Potřeba více než
45 sekund na překonání následující překážky nebo skok přes
poslední překážku a projetí cílové čáry. Překonání první překážky před projetím startovní čáry mezi praporky ve správném
směru. Neprojetí povinného průjezdu nebo nesledování přesné dráhy parkuru vyznačené na plánku parkuru plnou čárou.
Přeskočení nebo pokus o přeskočení překážky, která není
součástí daného parkuru během parkuru. Vynechání překážky na parkuru nebo po vybočení nebo zastavení, nepokusit
se o skok na překážce, kde se stala chyba. Překonání překážky
v nesprávném pořadí. Překonání překážky v nesprávném směru. Překročení přípustného času. Překonání pobořené překážky nebo pokus o překonání překážky dříve, než byla znovu postavena. Přeskočení nebo pokus o překonání překážky
po přerušení parkuru bez vyčkání na znamení zvoncem.
Nepřekonání všech prvků kombinace znovu po zastavení
před překážkou nebo po vybočení s výjimkou uzavřené části
kombinace. Nepřeskočení všech prvků kombinace samostatně a postupně po sobě. Neprojetí cílovou čarou v sedle mezi
praporky ve správném směru po překonání poslední překážky (s výjimkou speciálních soutěží) před opuštěním kolbiště.
Sportovec nebo kůň nebo oba opustí kolbiště bez svolení sboru rozhodčích, a to i před startem. Kůň bez sportovce opustí
kolbiště před ukončením parkuru, a to i před startem. Přijmutí jakéhokoliv předmětu s výjimkou přilby či brýlí sportovcem
v sedle.
Použití bičíku delšího 75 cm (nebo zatíženého na konci)
na kolbišti, na opracovišti, na cvičném kolbišti nebo v bezprostřední blízkosti závodiště. Nesmí být používána žádná náhrada bičíku. Nehoda sportovce nebo koně bránící soutěžícímu
v dokončení soutěže.
Výskok soutěžícího z uzavřené kombinace nesprávným
směrem nebo provedení změny uzavřené kombinace. Druhá,
nebo na národních závodech třetí neposlušnost na parkuru
téhož kola. První pád koně nebo sportovce nebo obou na parkuru. Jestliže sbor rozhodčích usoudí, že sportovec nebo kůň
33
Disciplína – Drezura
Závodní příprava jezdce
holeně, kdy není dodržen takt pohybu a kůň ze cviku vypadne.
Při špatném působení vnější holeně nezůstává záď ve stopě.
Stejně tak nezůstane záď ve stopě, pokud jezdec přeloží váhu
na vnitřní sedací kost. Kůň by šel za váhou dovnitř jízdárny,
ve snaze zachovat rovnováhu.
Dovnitř záď
Dovnitř záď je cvik podobný cviku dovnitř plec, jen se zde
vyvádí dovnitř záď místo předku. Předek nyní zůstává ve stopě a pohybuje se přímo, záď koně je vyvedena dovnitř. Vnější zadní končetina kráčí ve stopě vnitřní přední končetiny. Při
dovnitř záď spočívá váha jezdce na vnitřní sedací kosti, vnitřní
holeň při zadním okraji podbřišníku udržuje daný chod vpřed
a vnější holeň vytláčí úměrným tlakem záď dovnitř, aby šel
kůň na třech stopách. Tento cvik provádíme v kroku z učebních důvodů, později ho požadujeme v pracovním klusu. Chybou je špatné působení vnější holeně a váhy, kdy kůň zůstává
zádí stále ve stopě. Při nedostatečném působení vnitřní holeně pak kůň ztrácí kmih a ze cviku většinou vypadne, nebo také
může přes nedostatečně působící vnitřní holeň spadnout plecí dovnitř jízdárny.
směru, kterým se pohybuje. Předek koně vyvede jezdec natolik dovnitř, že vnější plec koně přijde před vnitřní bok koně.
Vnitřní zadní končetina došlapuje ve směru vnější přední končetiny. Kůň je při cviku dovnitř plec stejnoměrně ohnut kolem
vnitřní holeně. Při tomto cviku zatíží jezdec vnější sedací kost,
aby udržel záď ve stopě, vnitřní holeň při zadním okraji podbřišníku udržuje koně v daném pohybu vpřed a zároveň je kůň
kolem této vnitřní holeně ohnut. Vnější holeň na šířku dlaně
za podbřišníkem udržuje záď ve stopě a je připravena zasáhnout v případě vypadnutí zádě ze stopy zesílením tlaku. Tento
cvik provádíme v kroku z učebních důvodů, později ho požadujeme v pracovním klusu. Chybou je špatné působení vnitřní
Travers
Cvik se může provádět ve shromážděném klusu nebo ve shromážděném cvalu. Kůň je ohnut okolo vnitřní holeně jezdce poněkud více než při dovnitř plec. Úhel ke dlouhé stěně by
měl být 35°. Zezadu i zepředu bychom měli vidět čtyři stopy.
Přední končetiny jdou na stěně a zadní od stěny. Vnější končetiny koně překračují a křižují vnitřní končetiny. Kůň je ohnut
ve směru, ve kterém se pohybuje. Na začátku traversu záď
koně musí jít od stěny nebo po projetí rohu či kruhu zůstává
od stěny. Na konci traversu se záď vrátí na stěnu, aniž by došlo
k přistavení ke druhé ruce. Význam traversu je ukázat plynulý shromážděný pohyb v klusu na rovné linii za korektního
ohnutí. Přední i zadní končetiny se kříží za udržením rovnováhy a kadence. Jezdec má váhu na vnitřní sedací kosti, vnitřní holeň při zadním okraji podbřišníku udržuje daný pohyb
vpřed, vnější holeň vyvede záď na čtyři stopy. Tímto cvikem
zlepšujeme ohýbání, sestavení a pozornost koně na jezdcovu
holeň. Tento cvik není čistým chodem do strany, jedná se totiž
41
Závodní příprava jezdce
• Rozvoj porozumění a důvěry se zaměřením na takt, uvolnění a přilnutí.
• Rozvoj posuvné síly se zaměřením na uvolnění, přilnutí
a přijetí udidla, kmih a narovnání.
• Rozvoj nosné síly se zaměřením na kmih, narovnání
a shromáždění.
Žádný z šesti kroků výcvikové škály nelze aplikovat odděleně.
Obecným cílem výcviku je kůň, který je prostupný a je ochotný reagovat na pobídky lonžéra okamžitě a bez sebemenšího
odporu.
Takt
Pravidelnost a tempo
Takt je pravidelnost úderů kopyt ve všech chodech. Pravidelnost je správné pořadí nohosledu, tempo je rychlost taktu.
Kroky a skoky by měly být stejně dlouhé a také ve stejné délce
trvání v konzistentním tempu. Takt by měl být zachován v průběhu celé sestavy.
Aby bylo možné posoudit správnost taktu, musí se rozhodčí
zaměřit na správnou biomechaniku základních chodů.
Disciplína – Voltiž
Můžeme říct, že kůň pracuje s kmihem, když se energicky
odráží od země a vyšlapuje nohama výrazně dopředu.
Narovnání
Můžeme říct, že kůň je rovný, když jeho přední a zadní část
jsou v linii, jeho podélná osa je v linii s linií nebo obloukem trasy, po které kůň jde. Narovnání je nezbytné, aby byla hmotnost
rovnoměrně rozložena na obě poloviny těla. Pokud je kůň rovný, odráží se zadníma nohama přesně ve směru těžiště.
Shromáždění
Cílem všech gymnastických tréninků je vycvičit koně, který
je schopný a je připravený a ochotný pracovat. Aby kůň splnil
tyto podmínky, musí být jeho hmotnost a hmotnost voltižéra co
nejrovnoměrněji rozložena na všechny čtyři nohy. To vyžaduje snížení zatížení předních nohou a přenesení tohoto zatížení
na zadní nohy, které byly původně určeny především k pohybu
vpřed. Zvýšené ohýbání pánevních končetin má za následek
zvednutí krku. Kůň je tak ve stavu, že pokud je nosnost jeho
pánevních končetin dostatečně vyvinutá, může se pohybovat
v rovnováze a shromážděný ve všech třech chodech.
Uvolnění
Pružnost a osvobození od strachu
Uvolněnost spolu s taktem je jedním ze základních cílů počáteční fáze výcviku. I když jde kůň v dobrém taktu, nemůže být
jeho pohyb považován za správný, pokud nepracuje se zapojením zad a svaly nejsou bez napětí. Nedostatečné uvolnění může mít mnoho různých podob, např. ztuhlá záda, silně
neklidný ohon, chyby v taktu, nedostatečná aktivita zadních
nohou, ztuhlá a suchá huba a křivost koně.
Ukazatele uvolněnosti koně jsou:
• Šťastný výraz – bez známek strachu.
• Pružnost kroků – schopnost roztáhnout a smrštit svalstvo
hladce a plynule.
• Klidná huba jemně přežvykující udidlo, s pružným
přilnutím.
• Pohupující se záď s uvolněným pohybem ohonu.
• Měkké a rytmické dýchání, které ukazuje, že kůň je duševně a fyzicky uvolněný.
Přilnutí
Přijetí udidla a pomůcek / nesení se
Přilnutí je měkké stálé spojení mezi rukou lonžéra a hubou
koně. Správné stálé přilnutí umožňuje, aby si kůň našel svoji rovnováhu a takt ve všech chodech. Týl by měl být nejvyšším
bodem šíje, vyjma případů, kdy kůň pracuje (bez vyvazovacích otěží) dopředu a dolů. Přilnutí musí být výsledkem energie aktivních zadních nohou, která je přenášena přes houpající se záda do udidla.
Ukazatele dobrého přilnutí jsou:
• Kůň jde vpřed na udidle s rovným a pružným týlem.
• Kůň přijímá pružné přilnutí s klidnou hubou jemně žvýkající udidlo. Jazyk není vidět.
• Týl je nejvyšším bodem koně.
• Linie nosu je před kolmicí a ve vysoce shromážděných cvicích na kolmici.
Kmih
Zvyšování energie od zadních končetin
Kůň má kmih, když je energie vytvořená zadníma nohama
přenášena do chodu a do každého aspektu pohybu vpřed.
86
Cval
Při soutěži musí voltižní kůň jít pracovním cvalem se zkrácením rámce k shromáždění.
Cval je třídobý chod, po němž následuje fáze vznosu. Cval
by měl vždy mít lehké a pravidelné skoky s kadencí. Pracovní
cval je cval v ruchu mezi shromážděným a středním cvalem,
ve kterém je kůň v přirozené rovnováze, udržuje měkké přilnutí a jde vpřed s rovnoměrným, lehkým a aktivním skokem
a dobrou akcí hlezna. Výraz „dobrá akce hlezen“ zdůrazňuje
důležitost kmihu vycházejícího z aktivní činnosti zádě.
Kvalita cvalu:
Kvalita cvalu se hodnotí podle celkového dojmu, pravidelnosti a lehkosti třídobého tempa – vycházejícího z přijetí přilnutí
s pružným týlem a angažovanosti zádě s aktivní akcí hlezna.
Důležitá je schopnost udržet stálý takt a přirozenou rovnováhu. Vždy by měla být zřejmá tendence k relativnímu vzpřímení (zvednutí kohoutku a celého krku).
Kůň by měl vždy zůstat rovný a správně ohnutý na linii kruhu.
Podstata pracovního cvalu:
• Pravidelný třídobý krok s jasnou fází vznosu.
• Pevné a stálé přilnutí s linií nosu před kolmicí a „týlem“
jako nejvyšším bodem.
• Uvolněnost celého těla a pružnost.
• Energie, aktivita, nesení se, přirozená rovnováha a relativní vzpřímení.
Kritéria lonžování
Lonžér musí splnit následující podmínky: lonžérem se může
stát osoba starší 18 let, musí být člen ČJF, musí mít buď licenci instruktora nebo trenéra, nebo splnit lonžovací zkoušku stanovenou pro dané období komisí disciplíny.
Pozice lonžéra
Lonžér by měl stát ve středu kruhu a otáčet se kolem vnější nohy
(levá noha, když kůň cválá na levou ruku, pravá noha, když kůň
cválá na pravou ruku). Ačkoli to není ideální, je akceptovatelné,
když lonžér chodí ve velmi malém kruhu soustředně s koněm.
Lonžér stojí na vrcholu trojúhelníku, jehož základnu tvoří
Závodní příprava jezdce
Kategorie Jezdci
• Senioři – Minimální věk jezdce – Čtyřspřeží koně: 18 let,
Dvojspřeží koně: 16 let, Jednospřeží koně: 14 let, Pony –
všechny kategorie: 14 let.
• Mladí jezdci – Jezdec – věk v kategorii: Čtyřspřeží koně:
18–21 let, Dvojspřeží koně: 16–21 let, Jednospřeží koně:
16–21 let, Pony – všechny kategorie: 16–21 let.
• Junioři – Jezdec – věk v kategorii Dvojspřeží koně:
16–18 let, Jednospřeží koně: 14–18 let, Pony – všechny
kategorie: 14–18 let.
• Děti – Jezdec – věk v kategorii Jednospřeží pony 12–14 let.
Disciplína – Spřežení
překážky, porušení překážky (shození míčku z vrcholu) nebo
za překročení časového limitu. Tato soutěž prověřuje obratnost vozataje a jeho odhad a současně pomáhá ohodnotit
výkonnost koní po obtížném maratonu z předchozího dne.
Parkur testuje fyzickou kondici koní, poslušnost a pružnost.
Disciplína obsahuje maximálně 20 překážek, z nichž některé mohou být kombinované. Cílem zkoušky C je ověřit způsobilost, poslušnost a obratnost koní/ponych po maratonu
a zručnost a jezdecké mistrovství soutěžících. Musí být vždy
poslední.
Určený věk jezdců a přísedících je brán od začátku roku,
v němž patřičný věk dosáhnou. Jezdci mladší 18 let musí
být doprovázeni přísedícím(i) starším(i) 18 let.
Drezurní úloha – A
První den soutěže probíhá drezura na travnatém obdélníku.
Drezura se jezdí na ploše 100 x 40 m, pro dvojspřeží a jednospřež je vyhrazena plocha 80 x 40 m. Každý soutěžící musí
v rámci soutěže zajet předepsanou drezurní úlohu, která obsahuje přesně specifikované pořadí jednotlivých prvků. Drezura
je disciplínou estetickou, jejímž cílem je dosažení harmonického rozvoje fyzických schopností koně a koordinace celého
spřežení.
Při drezuře se posuzuje lehkost a přilnutí, pohyb, poslušnost na pomůcky opratí i bičem, soulad spřežení, sestavení
koní v obratech, kvalita chodů, styl řízení atd.
Maraton – B
V druhém soutěžním dnu se zpravidla koná maraton, který je
pro koně fyzicky nejnáročnější částí soutěže. Odpovídá rychlostní a vytrvalostní části při soutěži všestranné způsobilosti. Zaměřuje se na fyzickou kondici, vitalitu a sportovní formu koní, dále pak na úroveň jízdy, kvalitu kroku a všeobecnou
úroveň vozatajských schopností soutěžícího. Maraton je většinou dlouhý asi 15–20 km a doba absolvování všech jeho částí činí asi 90 minut. V závěru maratonské trati jsou přiřazeny
překážky, které zahrnují průjezdy bránami, ostrými zatáčkami, dále jsou zařazeny průjezdy vodou, přejezdy různých mostků či průjezdy strmými kopci.
Vozy a koně
Soutěžní vozy pro maraton čili bojové vozy se staví speciálně
pro tento sport a jsou konstruovány ryze prakticky, bez veškerých ozdob a nároků na eleganci. Jsou vybaveny diskovými
brzdami jako auta. Většina koní, kteří se užívají k těmto soutěžím, jsou teplokrevníci, odvození od evropských kočárových
plemen, např. holštýnští, oldenburští koně apod. Používají
se také clevelandští hnědáci a jejich kříženci s plnokrevníkem,
velští kobové a fellští pony vedle impozantních holandských
gerlderlandů, maďarský tým někdy tvoří skvělí bílí lipicáni.
Maďarský tým používá svůj unikátní tradiční poprsní postroj.
8. 3. Ústroj a výstroj pro spřežení
Ústroj a výstroj vozataje
Parkur – C
Závěrečnou soutěží je překážková soutěž neboli parkur. Parkur se koná na uzavřeném kolbišti. Postihy jsou za vynechání
100
Ústroj soutěžících a spolujezdců musí odpovídat stylu kočáru a postroje. Sako nebo národní kroj, zástěra, pokrývka hlavy
a rukavice jsou pro soutěžící povinné. Spolujezdci musejí mít
sako nebo národní kroj, pokrývku hlavy a rukavice. Je dovoleno oblečení proti dešti a v extrémně vlhkém počasí se nevyžaduje zástěra.
Zkouška základního výcviku jezdce (ZZVJ)
Závodní příprava jezdce
Praktická část všeobecné licence (Skoky,
drezura, všestrannost)
Komentář k drezurní úloze Z 1
V této úloze se u jezdce hodnotí:
1. sed – rovnováha, uvolněnost, soulad s pohybem koně, správnost držení těla, 2. používání pomůcek – správnost a účinnost,
3. provedení úlohy – přesnost a kvalita cviků.
Vysvětlení jednotlivých cviků:
1. Vjezd, stání a pozdrav, klusem vchod: vjezd má být rovný,
přechody plynulé.
2. Od stěny ke stěně: od stěny ke stěně se provádí v rozmezí 5 m (na vrcholu 5 m od B i X). Kůň by měl jít ve stejném
tempu, ohnutý podle požadované linie. Důležitá je plynulost provedení.
3. Ze středu, na pravou ruku: kůň je na střední čáře rovný.
4. Střední krok: pravidelné a plynulé přechody. V polovičních
zádržích používat sed i holeň.
5. Vlnovka o 3 obloucích: na vlnovce se hodnotí zachování
taktu, plynulé přestavení koně, přesnost projetí (nezapomenout na kulaté oblouky).
6. Pracovní cval, kruh 1x kolem: rovné a plynulé nacválání,
kruh kulatý, rovnoměrně ohnutý kůň.
7. Pracovní klus: plynulý přechod, kruhy změnit plynulými
oblouky.
8. Pracovní cval, kruh 1x kolem: Stejné jako pro bod 6.
9. Přímo, cvalové kroky prodloužit, pracovní cval: prodloužení rámce a skoků, pravidelnost a přechody.
10. Pracovní klus, kruh: plynulý přechod, kruh kulatý, rovnoměrně ohnutý kůň.
11. Ze středu, stání, pozdrav: rovnost, plynulý přechod, klidné
stání.
Drezurní úloha Z1
ČJF Drezurní úloha – Z 1
Z1/2000
Obdélník 20 x 40 m informativní čas 4 minuty
Místo
1. A
Cvik
Vjezd v pracovním
klusu
X
C
Stát – nehybnost –
pozdrav
koef
Řídící myšlenky
Rovnost. Přechody
do a ze zastavení.
Stání. Pravidelnost.
Postavení a ohnutí.
Pracovním klusem
vchod
2. FM
Na levou ruku
Od stěny ke stěně
3. C
Ze středu
A
Na pravou ruku
4. E
Střední krok
5. C
Pracovní klus
CA
Vlnovka
o 3 obloucích
6. AXA Pracovní cval
a kruh 1x kolem
7. A
Pracovní klus
AXC Kruhy změnit
8. CXC Pracovní cval
a kruh 1x kolem
9. C
HK
Přímo
Postavení
a ohnutí. Přesnost.
Pravidelnost.
Postavení a ohnutí.
Rovnost.
Pravidelnost.
Přechod.
Pravidelnost.
Přechod.
Postavení a ohnutí.
Přesnost.
Rovnost vskoku
do cvalu. Přesnost.
Pravidelnost.
Přechod.
Přesnost.Přestavení.
Pravidelnost.
Rovnost vskoku
do cvalu. Přesnost.
Pravidelnost.
Prodloužení rámce
a skoků.
Cvalové skoky
prodloužit
Pravidelnost.
Pracovní cval
Pracovní klus
Přechody.
Přechod.
Parkur ZZVJ – Všeobecná
K
10. A
BXB Kruh
11. A
X
Ze středu
Přesnost.
Pravidelnost.
Postavení a ohnutí.
Stát – nehybnost –
pozdrav
Přechod
do zastavení. Stání.
Opustit obdélník
v A krokem
na dlouhé otěži
115
Vypracované otázky ZZVJ všech disciplín
Závodní příprava jezdce
KAPITOLA JEDENÁCTÁ
VYPRACOVANÉ OTÁZKY ZZVJ VŠECH DISCIPLÍN
11. 1. Vypracované otázky ZZVJ –
Všeobecná licence (drezura, skoky,
všestrannost), dále platné i pro
pony i pro speciální drezuru.
Tyto otázky jsou určeny pro ZZVJ – Všeobecná licence
(drezura, parkur, všestrannost), pony a speciální drezura
Chov koní
hříbě očistí od plodových obalů a jazykem masíruje tělo, což
má vliv na prokrvení celého organismu.
6. Co je inseminace?
Inseminace je moderní biotechnologie, která má v reprodukci
koní velký význam a také má mnoho výhod. Inseminovat (tedy
uměle oplodnit) lze čerstvým či zmrazeným spermatem.
1. Jak dlouho je klisna březí?
Klisna je březí 333 ±10 dní.
7. Kdy hříbě začíná žrát trávu?
V době 6–8 týdnů začíná hříbě napodobovat mámu a projevuje
první pokusy o uždibnutí stébel trávy. V této době hříbě začíná
přijímat veškerou potravu společně s matkou.
2. Kdy se hříbata odstavují od matky?
Většinou v 6 měsících se hříbě odstavuje od matky.
8. V jakých barvách se chová plemeno kladrubský kůň?
Kladrubský kůň se chová v barvách vraník a bělouš.
3. Jak dlouho po porodu většinou klisna vstává?
Není-li žádný zdravotní problém, klisna vstává bezprostředně
po porodu.
9. Co je to mula?
Mula, zvaná též mul (Equus mulus), je mezidruhový kříženec
samce osla se samicí koně (kobylou).
4. Je vhodné pomáhat hříběti při prvních pokusech o stoupnutí si?
Hříbě se snaží co nejdříve po porodu stoupnout, musí se napít
co nejdříve, aby mělo možnost přijmout co nejvíce mleziva, to je první mléko, které obsahuje mnoho imunoglobulinů (ochranné látky), důležitých vitamínů, bílkovin atd. Zvýšené množství těchto látek obsahuje mléko 2–3 dny, bohužel
ale po 24 hodinách se začíná uzavírat střevní stěna hříběte
a možnost vstřebání důležitých látek se snižuje. Mlezivo navíc
obsahuje i projímavé látky, které napomáhají odchodu smolky (první výkaly). Pokud se hříběti pokusy o stoupnutí nedaří, je dobré mu pomoci a přidržet při prvních pokusech o sání.
10. Neuvedeno na stránkách ČJF
5. Proč klisna hříbě po porodu olíže?
Po (nebo při) porodu se obvykle protrhají plodové obaly a klisna své hříbě olíže (očistí), aby se mohlo nadechnout. Klisna
11. Co je to mezek?
Mezek je kříženec samice osla domácího se samcem koně
domácího.
12. Jak se nazývá divoký kůň, jehož světovou plemennou
knihu vede ZOO Praha?
Kůň Převalského.
Zlozvyky a chování koní
1. Co je to tkalcování?
Tkalcování se projevuje tak, že kůň neustále přenáší svou váhu
z jedné přední nohy na druhou zvláštním kývavým pohybem.
Krk a hlava koně se současně kývají ze strany na stranu a přední nohy jsou rozkročené.
2. Co to znamená, když má kůň červenou stužku v ocase?
Červená stužka se dává především na veřejných akcích a značí koně, kteří kopou.
3. Co je u koně klkání?
Kůň se zakousne do žlabu nebo do dřeva a přitom nasává,
polyká vzduch. Proti tomuto zlozvyku existují klkací řemeny,
které mohou klkání zamezit.
4. Umí kůň vyjádřit náklonost nebo nelibost a odpor?
Koně náklonnost vyjadřují např. tím, že řehtají, dávají pusu
za pamlsek apod. Nelibost nebo odpor koně vyjadřují tím,
že dávají uši dozadu, „šklebí se“, cvakají zuby, točí se k nám
zadkem, švihají ocasem apod.
131
Vypracované otázky ZZVJ všech disciplín
Závodní příprava jezdce
pysky jsou křečovitě semknuté. Kůň je lekavý a při větším hluku upadá do křečových záchvatů. Většinou je průběh akutní
a končí fatálně.
19. Co je příčinou onemocnění, kterému se říká černá
zástava moči neboli sváteční nemoc?
Černá zástava moči neboli sváteční nemoc se odborně nazývá „myoglobinurie“. Vzniká při nadměrném příjmu potravy
ve dnech, kdy kůň nepracuje, a následná intenzivní zátěž vede
k poškození svalů a rozpadu svalových vláken. Černé zbarvení
moči vzniká uvolňováním barviva ze svalů do krve. Kůň náhle ztuhne a není schopen se pohybovat, moč má temně červenohnědou barvu a svaly na zádech a stehnech jsou ztuhlé, kůň
je zpocený. Ihned voláme veterináře, který musí vypustit až 8 l
krve. Koně zadekujeme, potřebuje teplo a klid.
11. Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne
kulhat?
Jezdec ihned přeruší práci a konzultuje problém s kovářem,
ten dle potřeby podkovu překuje.
Chody koně, nohosled
12. Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu
kořen ocasu?
Většinou jde o začervení a je potřeba ho odčervit, může to ale
znamenat i projev kožního onemocnění – ekzému.
2. Jaký je nohosled koně v kroku, klusu a cvalu?
• Nohosled v kroku: vykročí-li první pravá zadní končetina: pravá zadní, pravá přední, levá zadní, levá přední,
vykročí-li první levá zadní končetina: levá zadní, levá přední, pravá zadní, pravá přední.
• Nohosled v klusu: levá zadní společně s pravou přední,
pravá zadní společně s levou přední, fáze vznosu.
• Nohosled ve cvalu: na pravou ruku: levá zadní, pravá zadní součastně s levou přední, nakonec pravá přední, poté
následuje fáze vznosu a nohosled se opakuje, na levou
ruku: pravá zadní, levá zadní současně s pravou přední,
levá přední.
13. Může mít kůň vši?
Ne.
14. Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?
Kůň má svěšenou hlavu a krk, uši jsou skleslé, je apatický (kůň
se nezajímá o dění kolem). Tělesná teplota je zvýšená, sliznice nozder a spojivek je bledá, žlutá nebo výrazně červená. Kůň
nemá chuť ke žrádlu.
15. Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak
pod sedlem?
Zjistí-li jezdec začínající otlak, koně nesedlá a odstraní příčinu
vzniku otlaku. Otlak pod sedlem se projevuje zánětlivou změnou kůže v sedlové krajině či v místě podbřišníku. Poraněná
kůže může někdy i mokvat. Otlaky může způsobit jak špatně
sedící sedlo, tak znečištěná nebo nesrovnaná podsedlová dečka. Pokud přes správné vybavení a jeho čistotu vznikne otlak,
jedná se většinou o pochybení při sedlání.
16. Může kůň zvracet?
Kůň zvracet nemůže. Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku. Dolní úsek jícnu vstupuje
do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení.
17. Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?
Koně se musejí bezpodmínečně očkovat proti tetanu a chřipce.
18. O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje?
Tetanus neboli strnutí šíje je infekční onemocnění, způsobené bakterií Clostridium tetani (jejím toxinem), který se do těla
dostává otevřenou ranou. Bacil tetanu se po infekci usadí
v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla.
Vyvolávají křeče svalstva, začínají na končetinách a na hlavě. U nemocného koně se dostavuje strnulý chod. Kůň strnule zvedá ocas a natahuje krk dopředu, rozšiřují se mu nozdry,
1. Jaké jsou základní chody koně?
Krok, klus, cval.
3. Co je křižování ve cvalu?
Křižování je nečistota chodu při cvalu, když přední končetiny cválají na pravou stranu a zadní na levou nebo opačně.
V náskoku jsou diagonální končetiny.
4. Která noha začíná vždy při správném nacválání?
Vnější zadní končetina.
5. Jak kůň couvá?
Při couvání se kůň pohybuje vždy současně diagonálním
párem končetin vzad. To znamená, že pokládá vnější zadní
končetinu současně s vnitřní přední končetinou a pak vnitřní
zadní končetinu společně s vnější přední končetinou.
6. Umí kůň plavat?
Ano. Kůň plave v diagonálním nohosledu (klusovém).
7. Může mít kůň nepravidelné chody?
Ano. Zejména v kroku bývá nepravidelným chodem tzv. mimochod, dále to může být nákrok, ve cvalu křižování, rozležený
klus či cval.
8. Jak se projevuje mimochod v kroku?
Mimochod v kroku znamená, že kůň pokládá současně obě
stejnostranné končetiny – obě vnější a pak obě vnitřní. Jsou
slyšet jen dva údery kopyt místo čtyř. Dříve byl oblíbený
u mimochodníků.
137
Vypracované otázky ZZVJ všech disciplín
Závodní příprava jezdce
41. Kolik nejméně podkov musí mít v závěrečné veterinární kontrole kůň, který měl ve vstupní veterinární kontrole
okovaná všechna čtyři kopyta?
Může cíl protnout i bosý – hlavně musí projít veterinární kontrolou a nekulhat.
42. Jaká je nejvyšší soutěž, ve které dle pravidel smí startovat kůň bez podkov?
Není limitováno – jsou povoleny i podložky a botičky – prioritou je komfort koně.
43. Jaký vliv na umístění se v soutěži má kulhání koně
v závěrečné veterinární kontrole?
Vyloučení ze soutěže.
33. Kde na trati patří pomoc soutěžícímu po pádu z koně
mezi pomoc povolenou?
Rozpis soutěže stanoví, jaká pomoc je dovolená ve veterinární
uzávěře a na trati během soutěže. Kdykoli, i na trati, je povoleno poskytnout pomoc soutěžícímu např. po pádu, nebo je-li
soutěžící vzdálen od svého koně, v případě uvolnění nebo ztráty podkovy.
34. Do které skupiny pomoci (povolená, nepovolená) patří
pomoc při překonávání brodu?
Nepovolená, pokud je prováděna někým jiným než účastníkem soutěže v rámci fairplay.
35. Jaká je minimální výška podpatku jezdcovy boty, pokud
není součástí jeho výstroje vpředu uzavřený nebo bezpečnostní třmen?
12 mm.
36. Musí být stanovena hmotnost v soutěžích stupně S?
Pokud ano, jaká?
V soutěžích do stupně S včetně nemusí být minimální hmotnost jezdce stanovena, taková soutěž musí být jasně stanovena ve schváleném rozpisu.
37. Je pravdivé tvrzení, že jezdec smí jít pěšky vedle koně
a pouze startem a cílem každého dne soutěže musí projet
v sedle?
Ano.
38. Za jakých klimatických či terénních podmínek může
být na žádost jezdce prodloužen čas pro předvedení koně
k veterinární kontrole?
Na žádost jezdce nelze.
39. Jaký je maximální povolený počet pokusů o úspěšné
absolvování závěrečné veterinární kontroly?
Do závěrečné veterinární prohlídky je povolen pouze jeden
vstup. Musí být ve stanoveném čase po projetí cílem závodu.
40. Jaká je povolená výstroj koně ve veterinární kontrole?
Uzdečka nebo ohlávka, deka.
44. V soutěžích pro jakou věkovou kategorii smí startovat
jezdec, který v kalendářním roce dosáhne 17 let? Je-li víc
možností, vyjmenuj je.
Junioři, mladí jezdci, otevřené soutěže.
45. Od které chvíle se počítá čas povinné přestávky mezi
etapami?
Od půlnoci dne, který je v rozpise označen jako maximální čas
soutěže.
46. Čím se liší závěrečná veterinární kontrola od veterinárních kontrol mezi etapami?
Vstup pouze jednou. Musí být ve stanoveném čase po projetí cílem závodu.
47. Do soutěží jaké obtížnosti smí být přihlášen jezdec
po získání jezdecké licence?
ZM, Z.
48. Národní soutěže v jaké délce, kolik a v jaké rychlosti
musí úspěšně dokončit jezdec před prvním startem v mezinárodní soutěži?
Úspěšně dokončit kvalifikaci novice – 2 soutěže s délkou 40
až 79 km a 2 soutěže 80 až 90 km s rychlostí 16 km/hod. nebo
méně v průběhu 24 měsíců (ne dříve než za 6 měsíců).
49. Národní soutěže v jaké délce, kolik a v jaké rychlosti
musí úspěšně dokončit kůň před prvním startem v mezinárodní soutěži?
Úspěšně dokončit 2 soutěže s délkou 40 až 79 km a 2 soutěže
80 až 90 km s rychlostí 16 km/hod. nebo méně v průběhu 24
měsíců (ne dříve než za 12 měsíců).
50. Do jaké doby po odstartování soutěže musí soutěžící
protnout startovní čáru?
Do 15 minut.
51. Jaké jsou příznaky myopatie?
Černé močení, zvýšená teplota, svalový třes – záleží na typu
myopatie.
52. Jaká je první pomoc u myopatie?
Pohyb, teplo, dieta, případně léky na uvolnění svalů.
149