Výrobní družstevnictví

Transkript

9/2015 | MĚSÍČNÍK | ROČNÍK 61 | CENA 20 Kč
ČASOPIS ČESKÝCH A MORAVSKÝCH
VÝROBNÍCH DRUŽSTEV
t va
s
ž
u
r
d
áž z
Report
d
Nácho
a
k
ž
ě
n
S
trava
s
O
m
Bytprů
Veletrh
K
ST YL
Č TĚ TE
ABO
Aktualita: JUDr. Rostislav Dvořák:
Evropská unie v řešení problému s imigranty selhává
obsah 9/2015
Slovo úvodem_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
3
Ing. Miloslav Čermák
člen představenstva SČMVD a předseda VD Sněžka Náchod
Aktualita ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4
JUDr. Rostislav Dvořák: Evropská unie v řešení problému s imigranty
selhává
Propagace, výstavy, veletrhy ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
5
Styl Kabo
Reportáž z družstva________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
9
14
Sněžka Náchod
Bytprům Ostrava
Zajímavost_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
17
Muzeum družstevnictví
Rubrika manažerů družstev ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18
19
20
20
21
24
Představenstvo SČMVD
Kontrolní komise SČMVD
Logo VD & Značka
Družstevní den 2015
Rozhovor s PhDr. Jitkou Vysekalovou, PhD.
Business Intelligence
Právní okénko _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
24
Rekodifikace
Z Bruselu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
25
Práva spotřebitelů v odvětví pronájmu automobilů
Víte, že… ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
25
28
Počátky družstevnictví: Rochdalské družstvo spravedlivých
průkopníků
Od konzumu ke konzumu
Různé_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
29
Soutěž Studenti pro Dřevojas – SANTÉ PRO 2025
Družstevní výrobky _________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
30
31
32
33
Detecha Nové Město nad Metují - Jelení lůj Baby
KDS Sedlčany – nabídka nožů a hygienického náčiní
Druchema Praha – Herkules Mizím
Druchema Praha – školní kufřík z Druchemy
Titulní strana obálky:
Moděva Konice
Zadní strana obálky:
Vřídlo Karlovy Vary
Foto: Jana Henychová
ADRESA REDAKCE:
Svaz českých a moravských výrobních družstev
Redakce časopisu Výrobní družstevnictví
Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1
Šéfredaktorka: Jana Henychová, [email protected]
tel.: +420 224 109 352, tel/fax: +420 224 230 050
Zasílání tiskových zpráv: [email protected]
Objednávky předplatného: [email protected]
Objednávky inzerce: [email protected]
Redakce neodpovídá za obsah inzerce a reklamních
článků.
Smluvní vztah mezi vydavatelem a předplatitelem
se řídí všeobecnými podmínkami pro předplatitele.
Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Grafika © Art D – Grafický atelier Černý, s.r.o.
Registrace MK ČRE – 4639.
ISSN 0322-7677
člen představenstva SČMVD
předseda VD Sněžka Náchod
jich máme 7krát víc než
mnohem větší Velká
každý den, když otevřu noviny nebo pustím Británie. A zvýšením
televizi, se musím divit nad myšlením našich daní pouze zaženeme
vedoucích představitelů. Kupříkladu minulý tý- investory, ale více neSnažíme
den premiér konstatuje, že firmám rostou zisky vybereme.
a nárůst mezd je pouze 1,5 procenta. To oni jsou se v sociálních vymojiní kabrňáci – přidají si 14 procent, soudcům 9 ženostech dohnat vyspělé země, ale tvorba HDP
procent a úřednictvo chce alespoň 5 procent. Ně- tomu neodpovídá. Kdybych podobným způsobem
kdy se mi zdá, že v hodinách ekonomie nedávali hospodařil ve firmě, už bychom dávno zkrachopozor. Všichni tihle kabrňáci jsou konzumenti vali.
přidané hodnoty, kterých mimo jiné od sametové revoluce neustále přibývá. Ta druhá skupina A proč někteří podnikatelé přehlásili svoji firmu
populace tu přidanou hodnotu musí vytvořit z České republiky jinam? Nejsou to vždy daňové
a to jsme my, kteří pracujeme a vyrábíme to, co ráje, nejvíce z nich je v Nizozemsku, kde se daně
platí, ale legislativa je tam stabilní a podmínky
se pak může na trhu prodat.
se nemění každý rok jako u nás a především
Zamýšlíme se neustále, jak zeštíhlit firmu vymahatelnost práva je na jiné úrovni. Ano,
a zlepšit produktivitu, aby naše výrobky obstály socialistické pokusy dnešní vlády ohrožují naši
v konkurenčním prostředí, a musíme část zisku ekonomiku mnohem více, než si myslíme.
zpětně investovat a myslet na budoucnost, protože pokud existuje lepší a produktivnější stroj, Když vidím, kolik chodí exekucí na domácnosti,
je nutno ho mít, protože naši konkurenti už ho které se nezodpovědně zadlužily, uvědomuji
mají. A my exportéři ještě navíc musíme myslet si, že ekonomická gramotnost naší populace je
na to, co bude, až se koruna dostane zpět na kurz velmi nízká. Tam je potřeba v našem vzděláva25 korun za euro, abychom pak nezkrachovali. cím procesu přidat a ne přemýšlet, kolik úrovní
Někdy se mi zdá, že naše velení neví, jak funguje maturity budeme mít. Maturita má mít jednu
fabrika, protože nikdy nepracovali ve výrobním úroveň, protože úroveň „pro blbce“ pak může
mít každý, až na to, že v praxi je použitelný jen
podniku.
u lopaty, protože si nespočítá ani svoji výplatu.
Nic proti přiměřenému nárůstu mezd v nevý- Při tom by se mohl vyučit v některém z učilišť
robní sféře, ale ne na dluh. Ano naše zadlužení a být zdatným řemeslníkem, kterých je minení příliš vysoké v porovnání s jižními sousedy mochodem na trhu práce katastrofální nedoseurozóny, ale nikde se už nepíše o skutečnosti, tatek.
že náš dluh roste ze všech zemí eurozóny nejrychleji, a pokud co nejrychleji nebudeme sta- Ano ekonomika dnes roste, ano můžeme i vyrávět náš rozpočet jako mírně přebytkový nebo bět a prodat více, jsme ale neustále omezováni
alespoň vyrovnaný, můžeme Řecko za pár roků nedostatkem kvalifikované pracovní síly, prodohonit. Nehledě k tomu, že vytváříme prostře- tože pokud ještě nějaká na trhu je, zahraniční
dí, které se našim dětem a vnukům nebude líbit. investor, kterému jsme poskytli investiční poVždyť dnes na obsluhu státního dluhu nestačí 70 bídky a nemusí platit daně, ji přetáhne do svých
miliard korun – toto číslo neustále roste a v ná- závodů, pak transferuje zisk do zemí s malými
sledujících letech poroste ještě dramatičtěji, daněmi a tady žádné peníze nenechá.
pokud dnes nezareagujeme jako ekonomicky
Mysleme na to, že stát je bohatý tak, jak jsou bomyslící lidé.
hatí jeho obyvatelé či firmy, a začněme konečně
Nemůžeme nezaměstnanost snížit tím, že vytvo- rozlišovat a dělit peníze podle toho, jak kdo praříme dalších 10 tisíc státních úředníků – dnes už cuje.
Vážené kolegyně a vážení kolegové,
slovo úvodem
www.snezka-na.cz
9/2015
VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ
3
Aktualita
4
Evropská unie v řešení problému
s imigranty selhává
Aktuální problém s přílivem afrických imigrantů
do Evropy ukazuje, že EU se dopustila vážné chyby
a nedokázala zajistit ochranu Schengenského prostoru. Jednání a návrhy, kterých jsme svědky na evropské i národní úrovni, jsou pomalá a neproduktivní
a zatím jsou spíše snahou dopady této hrubé chyby
ve veřejném mínění rozmělnit. Deklarované návrhy
řešení dokládají neschopnost postavit se rostoucímu
problému a vypořádat se s ním.
Jsme svědky hledání podpůrných argumentů, že
Evropa, potažmo Česká republika, potřebují pracovní
síly, že naše populace klesá, nebo dokonce vymírá, a že
připravíme účinné imigrační programy, které zajistí
asimilaci utečenců a jejich zařazení do pracovního
prostředí. Takové politické postoje je možné vnímat
pouze jako zástupné. Evropa ani Česká republika nedokázaly za uplynulá desetiletí vytvořit podpůrnou,
účinnou populační politiku a chtějí nám nyní tvrdit,
že udělají kvalitní politiku imigrační, která zajistí
rychlé splynutí utečenců se společností? To co v USA
řeší dvě stovky let s Afroameričany, Francie s jejími
imigranty nebo Česká republika desítky let s Romy,
si teď troufáme zvládnout s utečenci z Afriky? Tomu
nevěří ani ti, kteří to oficiálně říkají.
Další argumenty, které jsou nám předkládány, že naše
země nemůže zůstat v současném dynamicky se rozvíjejícím světě monokulturní, nebo argument, že je třeba
pomoci řešit sociální problémy absorpcí sociálně potřebných lidí do ekonomicky silných zemí, spíše odhalují neschopnost skutečně řešit prohlubující se rozpory
světa. Je samozřejmé, že nemůžeme zůstat monokulturní a dokonce to ani nechceme, ale otázka je, jakou cestou
a za jakou cenu. Tou cestou rozhodně nejsou vlny imigrantů dovezených pašeráky lidí. Pokud jde o absorpci
potřebných, kterou například již léta v programu OSN
realizují Spojené státy (USA ročně přijímají jeden milion sociálně potřebných lidí z ekonomicky slabých lokalit světa), tak to je jak malá výhybka u zpovědi. Sociálně
potřebných lidí je na světě přes tři miliardy a i analfabet pochopí, že to absorbovat prostě nejde.
Řešením pro Evropu je zastavit nechtěný příliv
imigrantů a následně vystěhovat ty, kteří nedodržují
zákony evropských zemí. Řešením pro severní Afriku je pomoci potřebným lidem na místě, tedy tam
kde žijí, a ne jim vytvářet podmínky v Evropě přes
propastné a mnohdy nepřekonatelné rozdíly v kultuře, životním stylu, ale i projevech víry a mentalitě.
Zkušenosti řady zemí ukazují, že tyto rozdíly jsou
dlouhodobě rizikové. Navíc náklady spojené s asimilací jednotlivce v Evropě budou mnohdy bez efektu
a násobně vyšší než náklady, které by bylo třeba vynaložit na účinnou pomoc v jeho domovině.
9/2015
Nejsem si jist, zda jsou dostatečně vnímány i budoucí možné dopady současných rozhodnutí. Život
v Evropě bude pro imigranty zařazené do sociálních
programů evropských zemí významnou změnou, na
kterou budou reagovat jejich rodiny v Africe. Co přijde dál? Jsme ekonomicky dost silní na taková řešení?
Jaké dopady bude mít taková politika na život v Evropě?
Na tomto místě musím zdůraznit, že moje stanoviska nesměřují proti imigrantům, ale proti málo razantnímu postupu politiků v řešení této situace. Není
správné obecně spojovat imigranty s hrůzostrašnými excesy ve světě a děsit lidi a štvát je proti nim, to
razantně odmítám.
Nebylo by však také správné nevnímat situaci pravdivě a ve všech souvislostech hodných zřetele jen
z obavy, aby mne nějaký hlupák nenařkl z rasismu
a xenofobie. Přirozená a mohu-li použít slovo evoluční migrace, není světový problém. Historie ukazuje,
že problémem je migrace násilná, nebo nepřirozená.
Například nenasytná kolonizační politika Evropy
s sebou přináší projevy násilí a dokonce nepochopitelného terorismu přes několik generací. Válečné
střety o sféry vlivu, vyvolané zevně, které se nedávno odehrály na Blízkém východě a v severní Africe,
přináší chaos a s ním stupňující se nesnášenlivost
a projevy násilí. Měli bychom vždycky přemýšlet nad
následky, které může v budoucnosti přinést krok,
který chceme udělat dnes.
Otevíráme se čím dál tím více světu a to s sebou nese
různá rizika, ale na druhé straně je na nás zhodnotit
pozitiva, negativa a určit si meze jejich přijatelnosti.
Nevěřte, že to nejde. Nejhorší cestou je smířit se s tím,
co je špatné jen proto, že odpovědní lidé nejsou sto
přijmout dobrá řešení.
Text: JUDr. Rostislav Dvořák, předseda SČMVD
Foto: archiv SČMVD
propagace, výstavy a veletrhy
Výrobní družstva vystavovala na veletrzích
STYL a KABO
Na mezinárodních veletrzích módy, obuvi
a koženého zboží STYL a KABO, které se
konaly 22. – 24. srpna na výstavišti v Brně,
se ve společné expozici pod hlavičkou SČMVD
představila výrobní družstva Moděva
Konice, Modela Pardubice a Integra Zlín
a svůj samostatný stánek mělo družstvo DUP
Pelhřimov.
Moděva Konice připravila kolekci plášťů, palet
a pelerín ušitých z kvalitních vlněných materiálů
s příměsí kašmíru. Řada modelů byla na límcích a kapucích doplněna přírodní kožešinou z polární lišky.
Při tvorbě kolekce byl kladen důraz na štíhlou siluetu,
avšak Moděva nezapomíná ani na možnost obléci ženy
ve větších velikostech, několik modelů bylo určeno
i pro pány. Kolekce, kterou družstvo představilo již na
únorovém veletrhu STYL, byla tentokrát obohacena
o nový typ peleríny vhodný ke společenským příležitostem. Jednalo se o kratší model s průstřihy. Kolekce
je určena pro nadcházející zimní sezónu. Část zboží je
v současné době již ve výrobě, aby se k odběratelům
dostalo včas. Zákazníci, kteří objednávky vystavili již
na únorovém veletrhu, využili návštěvu stánku družstva k upřesnění objednaného sortimentu.
Moděva se svými modely prezentovala tradičně i na
módních přehlídkách vystavovatelů, které se konaly
9/2015
5
propagace, výstavy, veletrhy
2x denně na centrálním mole. Předváděné modely se
líbily a do stánku družstva přilákaly nové zákazníky,
jak z České republiky, tak i ze Slovenska.
vá i ve vlastní podnikové prodejně
v Chrudimi a bude možné si je zakoupit
i na prodejní akci, která se uskuteční
12. listopadu v budově SČMVD v Praze.
Modela Pardubice přivezla do Brna na veletrh novou
kolekci lehké dámské konfekce pro sezónu podzim/
zima 2015. Kolekce obsahovala jak modely určené pro
denní nošení, tak i pro společenské příležitosti. Vybírat bylo možné z řady šatů, šatovek, kabátků, sukní,
halenek a trik ve velikostech 36 – 48. Oděvy byly zhotoveny převážně ze směsových materiálů. Kolekce
měla na veletrhu úspěch, nejvíce žádané byly společenské šaty z luxusních materiálů. Zákazníci vyhledávali jedinečné, originální materiály, které kolekci
Modely odlišovaly od ostatních vystavovatelů.
Odběrateli zboží z Modely jsou maloobchodní prodejny po celé republice, své zboží družstvo prodá-
Také Integra Zlín připravila na veletrh STYL novou
kolekci dámských oděvů pro sezónu podzim/zima
2015. Základ tvořily bundy a pláště z prošívaných
termomateriálů, imitace kůže a flauše. Dále družstvo
nabízelo úpletové kabátky v různých délkách a zají-
6
9/2015
propagace, výstavy a veletrhy
mavých dezénech. Součástí nabídky byly také šaty,
halenky, topy, sukně a kalhoty z lehčích úpletových
směsových materiálů vhodné pro denní nošení i do
společnosti. Pracovnice Integry se při tvorbě kolekce snažily, aby se oděvy daly vzájemně kombinovat
a doplňovat. Téměř všechny modely byly nabízeny
ve velikostní řadě 36 – 62. Z barev převládaly černá,
červená, tmavě modrá, bílá a krémová. Lze s potěšením konstatovat, že kolekce měla u zákaznic úspěch.
Na veletržní účast v Brně bude nyní ještě navazovat
předložení kolekce zákaznicím v Praze.
Družstvo DUP Pelhřimov na veletrhu KABO prezentovalo svůj sortiment kožené galanterie a kovovýroby. Jednalo se především o manikúry, kovové nástroje
pro manikúru a pedikúru, diplomatické kufříky,
pilotní kufry, kosmetické kufříky a spisové desky.
Důraz byl kladen na představení novinek, kterými
byly - manikúry a spisové desky se Swarovského ele-
menty, dětské baťůžky, tašky na notebooky a tablety
a cestovní etue.
Všechna výrobní družstva hodnotí svou účast na
veletrzích STYL a KABO pozitivně. Veletržní prezentace významně přispěla k jejich zviditelnění,
družstva zde získala nové zakázky a navázala kontakty s novými zákazníky.
Text: Ing. Lenka Bartoničková
Foto: Ing. Lenka Bartoničková, archiv Moděva
9/2015
7
propagace, výstavy, veletrhy
8
Módní přehlídka – Moděva Konice
9/2015
slaví 65 let existence
Družstvo Sněžka se sídlem v Náchodě existuje již od roku 1950. Od počátku mezi jeho hlavní
sortiment patřily různé druhy tašek a kabelek, později družstvo vyrábělo i stany, pracovní
rukavice, autoplachty, peněženky a současně provozovalo opravy galanterních výrobků.
Od roku 1992 došlo postupně k zásadní změně výrobního sortimentu. Výroba galanterních výrobků byla
značně objemově omezena, nicméně v provozovně
v Třebechovicích pod Orebem stále vznikají pod rukama zručných pracovnic na základě vlastních návrhů
krásné kabelky, jejichž kvalita dosahuje materiálově
i vzhledově úrovně předních značek. Sněžku oslovují
často i známí módní návrháři a při spolupráci s nimi
vznikají v provozovně v Třebechovicích luxusní originály. Další cílovou skupinou bývají majitelé butiků,
pro které tu šijí malosériové kolekce z kvalitní kůže
– buď na základě modelů družstva, nebo na základě
požadavků zákazníků.
reportáž z družstva
Sněžka, výrobní družstvo Náchod
Sněžka Náchod klade velký důraz na profesionálně
zhotovené výrobky, ať již se jedná o její hlavní výrobní program, kterým jsou šité díly pro automobilový
průmysl, nebo o dnes již okrajový sortiment kabelek
a galanterního zboží. Šičky jsou nedostatkovou profesí, družstvo proto využívá i zahraniční pracovní síly.
Přes jazykové bariéry dochází k odbornému zácviku
šiček a v jejich rukách pak vznikají dokonale zhotovené výrobky. S opěrkami vyrobenými ve Sněžce je
možné se setkat v automobilech značky Ford, Opel,
Mercedes, BMW, Mitsubishi, Renault, Peugeot, Škoda
atd. „Pokud chceme úspěšně podnikat v automobilovém průmyslu, musíme splňovat tři ukazatele – cenu,
9/2015
9
kvalitu a rychlost,“ říká předseda představenstva
družstva Ing. Miloslav Čermák.
Hlavním výrobním programem Sněžky je od roku
1993 tedy šití komponentů pro automobilový průmysl.
V tomto roce navázalo družstvo spolupráci s firmou
Škoda a vyrábělo pro ni hlavové opěrky do tehdejších
automobilů. Později začali v družstvu šít opěrky pro
Ford Mondeo ve spolupráci s firmou Insitu Technologie. V té době produkovali denně kolem dvou tisíc kusů,
později již toto množství zvýšili na 70 tisíc kusů. V roce
1996, kdy došlo k přelomu ve výrobě a šití opěrek, již
družstvo dosáhlo vyššího objemu, než činil původní
sortiment Sněžky, docílilo obratu 81 milionů korun
a zaměstnávalo 290 pracovníků. Rok 2006 družstvo
zakončilo s obratem 900 milionů korun a zaměstnávalo 800 osob. Sněžka má své hlavní sídlo a výrobní haly
v Náchodě a další provozovny Hradci Králové a v Třebechovicích pod Orebem. Je stoprocentním vlastníkem
10
9/2015
čtyř dceřiných společností - STIVAL AUTOMOTIVE,
s.r.o. ve Veselí nad Moravou, Bentex Automotive, a.s.
v Benešově nad Černou, Bentex, a.s. v Žilině a Autotex,
s.r.o, v Sině. Celá Sněžka Group zaměstnává v současnosti 1,2 až 1,3 tisíce lidí.
předseda představenstva družstva
Sněžka Náchod
Poslední dobou je velmi diskutována otázka absence
odborných pracovníků z důvodu zániku učňovského
školství v řadě oborů. Jak se s těmito problémy potýkáte?
Jsme na tom podobně jako jiní čeští výrobci, potýkáme se s nedostatkem pracovníků ovládajících řemeslo.
Situace je ale obdobná třeba i v sousedním Německu.
I tam jsou prostě některé činnosti, které Němci nebudou nikdy dělat. Učňovské školství zaniklo. Snažíme
se v rámci možností dělat všechno pro získání co nejlepších pracovníků. Například jsme prováděli i nábor
v devátých třídách základní školy s cílem podpořit
učňovské středisko. Ale bez zvlášť výrazného úspěchu.
Díky mediální masáži chtějí být dnes, obecně řečeno,
všichni deváťáci bankovními manažery, nikoliv řemeslníky. Přitom řemeslo je grunt – když někdo nerozumí řemeslu, nemůže úspěšně podnikat. Obráceně to
ale jde – pokud by se z řemeslníka stal manažer, může
si na ekonomické záležitosti někoho zaplatit. Současně
ale sám rozumí výrobnímu procesu a nedělá chyby.
Obrácenému postupu ale štěstí nekvete – když šéf nerozumí oboru, ve kterém podniká, je to špatně.
V nedávné době došlo k většímu přesídlení volyňských Čechů do České republiky – nebyla by šance
najít některé profese mezi nimi?
Je to zajímavé téma, můžu udělat průzkum. Momentálně jednám o náboru vietnamských pracovníků
s ministerstvem zahraničních věcí. Mezi Čechy je
Ing. Miloslav Čermák,
předseda družstva Sněžka
bohužel složité najít profese, které potřebujeme, především šičky.
Při minulé návštěvě u vás bylo ve výrobních halách
vidět více pracovníků i z řad jmenovaných Vietnamců – nyní je jich tu méně. Kam odešli?
Vietnamci, ale třeba i Mongolové, kteří zde pracovali,
bohužel odešli pracovat ke konkurenci. V nedalekých
Kvasinách totiž dělali v jedné firmě nábor na svářeče – takže si udělali svářečský kurz a upřednostnili
práci s vyšším platem. Nutno zmínit, že se zahraničními pracovníky bývají bohužel občas problémy –
důvodem je alkohol, přirozeně agresívnější chování
některých z nich.
ROZHOVOR
Jak vůbec vypadá práce se zahraničními pracovníky
v praxi?
Není to jen o tom, že jim ukážeme, jak se šije opěrka.
Musíme je současně přizpůsobit našim podmínkám –
naučit je, jak se zde žije, jak se mají chovat. Obdobná
situace byla například v minulosti s korejskými pracovnicemi, ty ale měly obrovskou chuť se vše naučit.
Co ale bylo u nich pozitivní – ctily hierarchii, uznávaly vedení a byly velmi pracovité.
Tedy byly pracovitější ve srovnání s Čechy?
Bohužel ano. Čech řekne – nemůžu jít v sobotu do
práce, jdu na houby, sušíme seno atd. – občas slyším
opravdu kuriózní důvody. Oproti tomu cizinec přijde
sám za vámi a zeptá se – nebude sobotní směna? Důvod
je ten, že si chtějí vydělat peníze a hlavně mají k práci
a k zaměstnavateli úplně jiný přístup. Když například
zahajujeme práci na novém výrobku, čeští zaměstnanci se obecně staví ke všemu s obavou, řeknou, že je na
to špatná norma, že se nedá vydělat, mají ke všemu
připomínky. Cizinec jedná jinak – snaží se vše rychle
naučit, aby si vydělal. Nekritizuje, ale pracuje. Neplatí
to samozřejmě paušálně pro všechny, ale dost případů
takových je.
A co čeští nezaměstnaní – je šance mezi nimi někoho
získat?
Když pominu, že je skutečně málo nezaměstnaných,
kteří ovládají manuální profese, jistá šance tam samozřejmě je. Čechy se snažíme zaměstnávat – problém ale je v tom, že profese, které potřebujeme, lidé
poslední dobou neovládají. Další věcí je, že není nezaměstnaný jako nezaměstnaný. Spousta nezaměst-
9/2015
11
naných prostě nikdy dělat nebude, nechtějí práci, ale
podporu. Takové lidi nám jako nezaměstnané nabízejí úřady práce a odmítají povolovat vyškolené a zapracované zahraniční pracovníky. Chápu, že bychom
měli upřednostňovat Čechy, ale pokud se českým
nezaměstnaným pracovat nechce, pak volíme raději
zahraniční občany.
Setkal jste se například s tím, že k vám přijdou maminky z domácnosti, co si doma šily pro svou potřebu, a měly by zájem u vás pracovat?
Ano, takové ženy z domácnosti vítáme a rádi je i zaškolíme. Pokud vidíme, že se jedná o skutečný zájem,
dotujeme jejich výplatu 3 – 4 měsíce, než se tu práci naučí, neboť zpočátku nevykazují takový objem ušitých
výrobků, ale bereme to tak, že je to pro nás perspektivní člověk, se kterým do budoucna chceme počítat. Bohužel je ale z řad žen v domácnosti minimální
zájem. Takže na jednu stranu máme sice v republice
nezaměstnanost, o které se stále hovoří, ale například
jen naše firma má stále volná místa pro ty, co pracovat
chtějí. I kdyby přišlo najednou 50 lidí, máme pro ně
ihned práci.
Kolikasměnný provoz v družstvu máte?
Pracujeme na dvě směny, když je potřeba, tak někdy
i na tři. Například zrovna na katru, resp. elektronickém vysekávacím stroji, pracujeme v případě potřeby
i na tři směny. Momentálně se chystáme zakoupit do
náchodské provozovny ještě druhý katr, takže se objem výseků v rámci směny zvýší. Zajímavé je, že oba
katry zvládne obsluhovat stejná skupina pracovníků,
která nyní obsluhuje jeden.
Kromě výroby opěrek, která je ve Sněžce stěžejní výrobní náplní, vyrábíte v Třebechovicích pod Orebem
také kabelky. Jaké jsou nejnovější plány?
Rád bych výrobu kabelek udržel, co nejdéle to půjde,
i když nepřináší družstvu tak velký zisk. Sázíme na
kabelky v luxusním provedení, vyrobené z pravé
kůže – máme vlastní návrhy, ale šijeme i pro módní
návrháře či konkrétní butiky podle jejich návrhů.
Naše zboží má své odběratele. Zajímavostí je například, že Sněžka vyráběla nedávno sadu pánských
kufříků v několika barvách, která se stala oficiálním
darem prezidenta republiky pro samotného papeže.
Jste dlouhou řadu let úspěšná česká firma
a významný zaměstnavatel. Jaké tipy byste
dal těm, kdo zatím hledají cestu ke stabilnějšímu úspěchu?
Je hodně cest, kterými je možné jít. Jedna
z cest, kterou razím, a na kterou mě v roce
1992 nasměrovala dvouměsíční
stáž v Bruselu, je ta, že se musí
podnikat především za účelem
zisku. Hned na první lekci nám
tehdy profesor položil otázku,
12
9/2015
proč podnikáme. Bylo nás tam tehdy 15 lidí z východoevropských zemí a každý pronesl nějakou odpověď.
Přednášející nám tehdy sdělil, že pokud nepodnikáme
za účelem vytvořit zisk, pak nás ti ostatní semelou. Business plán, na jehož konci jsou peníze, je jeden z nejdůležitějších pilířů každé firmy – umožňuje následně
investovat, expandovat a motivovat zaměstnance
k lepším výkonům. Zejména v automobilovém byznysu
musíte být ti nejlepší, abyste zvítězili. Kromě toho, že
musíte být nejlepší a nejlevnější, musíte být také nejrychlejší. Což představuje skvělý vyškolený pracovní
tým. Pokud je někdo lepší než vy a vy jste kvůli němu
přišli o zakázku, pak musíte přemýšlet o tom, proč to
umí lépe a co s tím můžete udělat vy, abyste příště stáli
na jeho prvním místě. To představuje kromě skvělého
týmu ve vedení i lepší technologie, logistiku, marketing a zapálené pracovníky. Někdo říká, že manažer
potřebuje i kousek štěstí. Já osobně na něj nespoléhám
a cestu vidím spíše ve všem, co jsem jmenoval – štěstí
totiž přeje připraveným.
To zní zajímavě – v čem konkrétně se snaží váš management zlepšovat?
Dnes všechno stojí na komunikaci. Spousta věcí se řeší
po telefonu a po internetu. Komunikace v automobilovém průmyslu probíhá hlavně v angličtině, a tak u nás
ve Sněžce klademe velký důraz na zdokonalování se
v jazycích a především právě v jazyce anglickém. Probíhají u nás intenzívní kurzy angličtiny a němčiny.
Naši zaměstnanci – nejen vyšší management - se školí
rovněž v profesních a manažerských dovednostech,
především v tom, jak s minimálními náklady, zeštíhlením firmy, resp. minimem lidí zvládnout maximum
práce. Pokud náklady stlačíte dolů a výnosy jdou
nahoru, zvyšuje se logicky produktivita práce, čímž
se vytváří vyšší přidaná hodnota a zlepšuje se hospodářský výsledek. Kromě školení také optimalizujeme
výrobní procesy a práci dělnických profesí.
V rozhovoru jste zmínil nové dva katry a uvažujete
o nákupu třetího – na kolik takové zařízení vyjde?
Není ani tak důležité, na kolik vyjde, jako to, co dovede. Nové vysekávací zařízení dovede vysekávat díly
s nesrovnatelně větší přesností a dovede vyříznout
až 10 vrstev nad sebou. Pokud vysekává přesněji,
dochází k úspoře materiálu. I když se na první
pohled jedná o pár procent
úspor, ve velkém objemu
se náklady projeví. Byla
to zásadní investice – oba
stroje nás vyšly přibližně na 10 milionů, ale jak
jsem zmiňoval, chystáme
se pořídit si třetí, protože
pokud chceme být na trhu
jedničkou, musíme být
i v tomto směru konku-
zajímavost
renceschopní. Musíte samozřejmě přemýšlet o tom,
aby se vám investice vrátila. A pokud vezmu náš
konkrétní případ – ceny materiálů pro automobilový průmysl se pohybují mezi deseti až třiceti eury
za metr, musí totiž splňovat parametry nehořlavosti
a další důležité parametry. Cena je dost vysoká na to,
aby i pár procent ušetřilo ve velkém objemu dost peněz. Takže jestliže existuje modernější a výkonnější
zařízení, které zlepší produktivitu naší výroby, chceme ho u nás mít. ☺
A co třeba zahraniční cesty? Vidíte v nich smysl, pokud zrovna nejedete dohodnout konkrétní zakázku?
Občas je dobré nějaké peníze utratit jen tak, i když
z nich v tu chvíli nevyplyne konkrétní zisk. Pokud
vycestujete do cizí země a máte možnost navštívit jiné
firmy, pak zjistíte, jak se to dělá jinde a řada věcí může
být pro vás inspirací, jak kladnou, tak třeba i zápornou, jak to dělat nechcete, i když byste předtím třeba
o tomto řešení uvažovali. Máte možnost sledovat cizí
kulturu, a když nic jiného, získat představu o životě
tamních lidí, zamyslet se nad tím, co jim můžete v budoucnu prodat. České firmy jsou špičky ve svém oboru.
Netřeba se obávat konkurence a netrpět pocitem, že
jsme v Česku sto let za opicemi – protože to tak není. Je
ale dobré načerpat znalosti a zkušenosti i jinde.
Jaké jsou vaše nejbližší plány pro růst firmy?
Cesty vidíme v zakázkách nejen pro automobilový průmysl, ale i pro další odvětví, kde je potřeba šitých komponentů. A to mohou být sedačky do autobusů, vlaků,
letadel, ale třeba i manažerské židle a podobně. Nějaká
spolupráce již v tomto směru nastala. Pokud chce být
firma úspěšná, musí se rozvíjet, rozšiřovat zákaznické
portfolio a expandovat. Tou cestou jdeme i my.
Náš tip:
Navštivte e-shop na adrese http://www.silvercase.cz/
Zleva: Mgr. Lucie Pangrácová (ředitelka galerie Trutnov),
Ing. Miloslav Čermák (předseda VD Sněžka Náchod)
Manažerem, hudebníkem,
malířem a majitelem sbírky
obrazů…
Úspěšné firmy mají zpravidla ve vedení úspěšného manažera. Platí to několikanásobně o Sněžce.
Pod vedením Ing. Čermáka se družstvo opakovaně
umisťuje na předních místech v podnikatelských
soutěžích. Kromě celostátního manažerského ocenění v soutěži Českých 100 nejlepších připomínáme
také titul Výrobní družstvo roku 2013.
Je veřejným tajemstvím, že Ing. Čermák se kromě
manažerských aktivit výrazně prezentuje také na
poli uměleckém, i když této činnosti se věnuje již
jen okrajově jako svému hobby. V mládí se aktivně
věnoval hudbě a řadí se k undergroundovým osobnostem své doby. Kromě hudby má ale také dalšího
velkého koníčka a tím je malování obrazů a především je vlastníkem obsáhlé sbírky obrazů.
V této souvislosti byl osloven Galerií města Trutnova
s cílem podílet se na přípravě výstavy krajinomalby
druhé poloviny 19. a první
poloviny 20. století. A nejen to – v souvislosti s výstavou galerie zamýšlela
vydat publikaci vystavovaných děl a kdo jiný by
se měl stát jakýmsi patronem knihy než právě
Ing. Čermák. Stal se tedy
tím, kdo pomáhal s koncepcí knihy s názvem
„V čem může duše utonout“ a současně také podpořil její vydání. V knize můžete obdivovat sbírku
117ti obrazů krajinomalby druhé poloviny 19. a první
poloviny 20. století. V galerii jich z důvodu prostoru
bylo vystaveno o něco méně. Výstava proběhla od
24. června do 11. září letošního roku.
Text: Jana Henychová, Ing. Lenka Bartoničková
Foto: Jana Henychová, archiv Sněžka
www.snezka-na.cz
9/2015
13
Bytprům, výrobní družstvo v Ostravě
slaví 95. výročí
Málokterá firma má takovou stabilitu, aby
přečkala od počátku do současnosti všechna
úskalí podnikatelské sféry a společenských
změn obzvláště, pokud její působnost je pouze na území České republiky. Jednou z nich je
ostravské družstvo Bytprům, které 20. září
letošního roku slaví neuvěřitelných 95 let svojí
existence.
Družstvo podniká dlouhou řadu let převážně v oblasti stavebnictví. Zaměřuje se mimo jiné na revitalizace,
opravy a údržbu staveb. Nabízí služby v oblasti pokrývačství, tesařství, klempířství, zpracování kamene,
zámečnictví, nástrojářství, truhlářství, podlahářství, izolatérství… podniká ale například i v oblasti
oprav karoserií či v silniční motorové vnitrostátní
dopravě. Provádí také revize a zkoušky plynových
zařízení, plnění nádob.
ROZHOVOR
Milan Plaček
předseda družstva Bytprům
Pane předsedo, jaké služby v současné době nabízíte?
Nabízíme především komplexní práce HSV a PSV,
likvidaci autovraků a nákladní dopravu motorovou
silniční.
Vašimi zákazníky jsou spíše firmy ve vašem regionu
nebo děláte celorepublikové zakázky?
Realizace našich zakázek probíhá vesměs v regionu,
mimo Moravskoslezský kraj realizujeme zakázky pro
SČMVD. Našimi nejčastějšími zákazníky jsou úřady
samosprávy.
Jaké realizace zakázek z posledních let byste mohl
zmínit?
Provedli jsme několik rekonstrukcí mateřských školek, kompletní novostavbu kavárny a cukrárny a rekonstrukce budov úřadů samosprávy.
Spolupracujete v rámci své činnosti s nějakým výrobním družstvem?
Spolupracujeme s dalšími družstvy při rekonstrukcích objektů svazu, např. v Ostravě-Porubě, v Brně na
ul. Merhautově a v Rosicích u Brna.
14
9/2015
Milan Plaček
(předseda družstva Bytprům)
Poskytujete služby stavebnictví také v oblasti úprav
interiérů?
Tyto služby jsou naší běžnou činností např. při stavebních úpravách objektů z důvodu jejich změny
užívání objektů, při rekonstrukcích sociálních zařízení a vnitřních rozvodů médií. Rovněž provádíme
úpravy exteriérů, např. v zahradách škol a školek
UKÁZKY REALIZACÍ
v souvislosti s výměnou hracích prvků, s přesunem
chodníků či s výměnou schodišť nebo s výstavbou
bezbariérových vstupů.
Když jsem byla u vás na poslední návštěvě v družstvu, tenkrát jste nabízeli velmi atraktivní barevné
nástřiky na vnitřní zdi… Jaké jsou současné trendy
v dekorování zdí či dalších stavebních prvků?
Zákazníci v současnosti upouštějí od jednoduchých
maleb a nátěrů a stále častěji vyžadují složitější způsoby výmaleb a nátěrů, včetně používání znovuobjevených šablon a dekorativních prvků, jako jsou linky,
obrázky apod.
Základem firmy jsou dobří zaměstnanci. Čeho si na
těch svých nejvíce vážíte?
Stále máme několik dlouholetých a věrných zaměstnanců, na něž se můžeme spolehnout. Vážím si jejich
loajality, odbornosti a poctivosti.
Děkuji za rozhovor…
Rozhovor připravila Jana Henychová
9/2015
15
PROFIL SPOLEČNOSTI
Družstvo Bytprům bylo založeno 20. září 1920 jako Výrobní družstvo malířů pokojů, písma, natěračů a příbuzných odvětví v Moravské Ostravě, společenstvo s ručením obmezeným. V letech 1929 - 1950 se jmenovalo
Bytprům – družstevní podnik bytového průmyslu v Moravské Ostravě, společenstvo s ručením obmezeným.
V roce 1950 se jeho název změnil na Bytprům – družstevní podnik bytového průmyslu v Ostravě, společenstvo
s ručením obmezeným, od roku 1954 do roku 1965 se jmenovalo Bytprům, lidové družstvo bytového průmyslu
v Ostravě. Od 30. prosince 1965 již mělo dnešní název Bytprům, výrobní družstvo v Ostravě. V roce 1969 se
družstvo sloučilo s družstvem Elektro-instalace, pracovní a výrobní družstvo Ostrava, v roce 1973 s družstvem Drumon výrobní družstvo se sídlem Ostrava-Vítkovice a v roce 1979 došlo ke sloučení s družstvem
Stavba, výrobní družstvo v Ostravě.
SLOŽENÍ PŘEDSTAVENSTVA:
Milan Plaček, předseda družstva
Josef Skýba, místopředseda družstva
Pavel Hopan, člen představenstva
Jaroslav Magera, člen představenstva
Zdeněk Otipka, člen představenstva
PROVOZOVNY
Telefon
700 30 Ostrava– Zábřeh, Výškovická 38
Malířství – natěračství
595 700 152, 602 572 801
Klempířství, pokrývačství, zámečnictví
595 700 144, 602 720 827
Instalace – voda, plyn, topení
595 700 148, 602 725 805
Hlavní stavební výroba
595 700 146, 602 725 804
Nákladní doprava, pneuservis, likvidace autovraků
602 738 296
743 01 Bílovec, Opavská 827
Dlaždičství, zemní práce, nákladní doprava
602 406 291
Prodejna stavebního materiálu
556 410 146, 602 720 831
Text: Jana Henychová
Foto: archiv družstva Bytprům, Jana Henychová
www.bytprum.eu
16
9/2015
TRVALÁ EXPOZICE VÝVOJE
DRUŽSTEVNICTVÍ
NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
zajímavost
MUZEUM DRUŽSTEVNICTVÍ
Cca 300 exponátů rozličného charakteru (archivních
dokumentů, fotografií, tiskovin, brožur i hmotných exponátů)
přehledně dokladuje vznik, vývoj a proměny, kterými prošlo
české družstevnictví od roku 1847 do současnosti.
Kontakt:
Mgr. Vladimíra Vávrová
Muzeum družstevnictví
Těšnov 5, Praha 1, 110 01
tel.: 224 805 241
e-mail: [email protected]
www.dacr.cz
Otevírací doba muzea:
pondělí – čtvrtek 9.00–15.00 hod.
pátek 9.00–13.00 hod.
(doporučujeme návštěvu předem zajistit telefonicky)
9/2015
17
xxxxxx
PŘEDSTAVENSTVO SČMVD
JUDr. Rostislav Dvořák
Ing. Martin Beran
Ing. Leo Doseděl
Ing. Josef Hančl
předseda SČMVD
1. místopředseda
místopředseda
pro řešení problematiky
družstev sídlících
na území Moravy
místopředseda
pro řešení problematiky
družstev sídlících
na území Čech
předseda družstva
Moděva Konice
předseda družstva
Inva Litoměřice
předseda družstva
Dřevotvar Jablonné
18
Ing. Zdeněk Blažek
Ing. Ladislav Folk
Ing. Miloslav Janíček
předseda družstva
Dřevojas Svitavy
předseda družstva
Sněžka Náchod
předseda družstva
Plzeňské dílo Plzeň
předseda družstva
Brněnská Drutěva Brno
Jana Malá
Ing. Miloslav Meloun
Ing. Pavel Pastorek
Jaroslava Poláková
předsedkyně družstva
Moravská ústředna Brno
předseda družstva
Kooperativa
Uhlířské Janovice
předseda družstva
Templářské sklepy
Čejkovice
Kovo Konice
Jaroslav Procházka
Ing. Václav Valter
Ing. Jindřich Zdráhal
předseda družstva
Orlík - Kompresory
Česká Třebová
předseda družstva
Kovodružstvo Strážov
předseda družstva
Mechanika Prostějov
9/2015
Zdeněk Korbel
Ing. Jana Vlková
Ing. Jarmila Špryňarová
předseda
místopředsedkyně
Drupol Praha
předseda družstva
Tvar Pardubice
členka družstva
KDP-DATEV Brno
Ing. Jiří Adam
Ing. Emil Beber
Aleš Müller
Ing. Jiří Nesvadba
předseda družstva
Lidová tvorba
Uherský Brod
předseda družstva
Kovobel Domažlice
předseda družstva
Oděva Jindřichův Hradec
předseda družstva
Integra Zlín
Ing. Marek Pater
Ing. Josef Peřina
Zdeněk Sobota
Milan Zanina
předseda družstva
Zlatník Ostrava
předseda družstva
Kovo družstvo Olomouc
Kovin Hlubočky
předseda družstva
Obzor Plzeň
předseda družstva
Dipro Proseč u Skutče
xxxxx
KONTROLNÍ KOMISE SČMVD
Volby orgánů SČMVD proběhly v rámci 24. valného shromáždění SČMVD,
které se konalo 22. června 2015 v Nymburku.
9/2015
19
rubrika manažerů družstev
vyhlašuje ve spolupráci s
Družstevní Asociací České republiky
soutěž „LOGO VD & ZNAČKA“,
která ocení loga výrobních družstev a značky družstevních
výrobků, jež jsou nejvíce v povědomí české veřejnosti.
Soutěž prověří znalosti oslovených respondentů
o výrobních družstvech, jejich logu a značkách družstevních výrobků. Cílem je zjistit, která loga a značky výrobků jsou nejvíce v povědomí na českém trhu.
Anketa je fakticky informací a současně průzkumem
znalosti českého výrobního družstevnictví.
JAK HLASOVAT
Svůj hlas můžete dát ve dvou kategoriích:
- v kategorii „LOGO VD“ lze hlasovat až pro 3 loga
výrobních družstev a - v kategorii „ZNAČKA“ až pro 5 značek družstevních výrobků.
Hlasovat můžete v elektronickém hlasovacím formuláři na odkazu www.scmvd.cz/logovdznacka.
Pozn.: Logo nebo značka musí patřit výrobnímu
družstvu, které je členem SČMVD.
Hlasovat je možné v termínu od 10. 9. do 30. 9. 2015.
Soutěž bude vyhodnocena po ukončení hlasování.
K zajištění účasti na soutěži byly osloveny všechny
členské organizace KZPS, SP ČR, DA ČR a vybrané
státní instituce.
CENY PRO HODNOTITELE
Obdržené odpovědi budou slosovány. Tři vylosovaní výherci obdrží poukaz na 4denní, 3denní a 2denní pobyt v Hotelu Kriváň v Mariánských Lázních.
Netýká se pracovníků SČMVD.
Případné dotazy k soutěži směřujte
na kontaktní osobu: Michaela Vostálová
Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1
tel.: 224 109 203, fax: 224 230 319
~A
,2
www.dacr.cz
www.scmvd.cz
~A
,2
DRUŽSTEVNÍ DEN 2015
Pozvánka
čtvrtek 15. října 2015 v 10.00 hod.
Družstevní Asociace ČR, kongresový sál, Těšnov 5, 110 00 Praha 1
Seminář:
„25 let poté“
(současný stav a progres českého výrobního, spotřebního, bytového a zemědělského družstevnictví v ČR,
zkušenosti s novým občanským zákoníkem a pojem ryze český výrobek)
Na seminář navazuje ochutnávka a prodejní výstava produktů českých družstev
R. S. V. P.: na přiloženém odpovědním lístku [email protected], nebo telefonicky: 224 805 460
20
9/2015
ROZHOVOR
doc. PhDr. Jitka Vysekalová, Ph.D.
prezidentka České marketingové společnosti
Finanční prostředky
vložené do marketingu
jsou investicí
Doba se mění a marketing již v současnosti není
pro managementy firem neznámým, či snad dokonce cizím slovem, přesto je do jisté míry stále
tak trochu v pozadí. Podcenit jeho význam ve
světě mezinárodní konkurence se však nevyplácí, o čemž se po roce 1989 bolestně přesvědčila
řada tradičních a dříve úspěšných českých fi rem.
O tom, jak se marketing v české tržní ekonomice
vyvíjel, jaké jsou současné trendy i kam směřuje,
jsme si povídali s doc. PhDr. Jitkou Vysekalovou,
Ph.D., prezidentkou ČMS.
Patříte mezi přední české odborníky na marketing
s mnohaletými zkušenostmi. Jak významnou proměnou marketing po roce 1989 prošel?
Marketing se samozřejmě vyvíjí zároveň s rozvojem
společnosti a to v obou rovinách jeho chápání: jako
fi lozofie podnikání i v rovině uplatňování jednotlivých marketingových činností a funkcí. Firmy i organizace se po roce 1989 musely přizpůsobit novému
ekonomickému prostředí a bez nových přístupů
k marketingu a poznání zákazníka to nebylo možné. Ne všechny to dokázaly a dnes již neexistují. Že
zde působily i další vlivy včetně „útěku ekonomiky
před právem“ a „divoké privatizace“ všichni víme,
ale to patří do jiných úvah a souvislostí. Na český
trh vstoupily nadnárodní společnosti a začaly zde
uplatňovat stejné principy řízení jako jinde ve světě.
Manažeři pak museli marketingové přístupy využívat a pracovat s nimi. V tom ale zase bylo skryté
nebezpečí, že se tyto principy budou přenášet příliš
necitlivě do našeho prostředí, které přece jen bylo
specifické. Někdy pak docházelo k tomu, že se sice
uplatnil globální pohled na věc, ale poselství, i když
bylo identické, nebylo pro nás srozumitelné. Dnes je
řada těchto dětských nemocí už překonána, ale přicházejí nové. Pro některé fi rmy je stále marketing
přepychem, a tak lidé z marketingu musí bojovat
s vlastním top managementem mnohdy „o přežití“,
protože v rámci úspor se ruší jako první právě marketing.
Současný marketing se musí čím dál častěji zabývat tím, co zákazník chce a ten to mnohdy ví velmi
dobře. Dokáže si zjistit informace, které potřebuje,
z více zdrojů. Důležitým prvkem, s nímž musí marketéři počítat, je hodnota pro zákazníka, customer
value, kterou s produktem získává a která je důležitým motivačním faktorem při koupi. Je to vlastně
praktická interpretace oné známé poučky o tom, že
zákazník, který si přichází do obchodu pro vrtačku, nepotřebuje ve skutečnosti vrtačku, ale vyvrtat
díru. Právě zjišťování customer value může mít velký
vliv na vlastnosti produktu nebo služby. Nesporný
je také vliv nových technologií, které dávají mnoho
možností pro získávání a využívání dat o nákupním
a spotřebním chování, využitelných pro tvorbu marketingových i komunikačních strategií. Také je nutné
se více věnovat uspokojování a udržování stávajících
zákazníků než bitvám o nové. Navázání dlouhodobých a hodnotných vztahů je to, oč tu běží. V této
souvislosti hovoříme o vztahovém marketingu. Dochází také k dialogu se zákazníkem, přechodu k marketingu individuálnímu, zaměřenému na jednotlivé
spotřebitele či skupiny spotřebitelů. Firmy rozšiřují
své působení v kyberpostoru, v komunikačních strategiích využívají více kanálů.
Jsou některé z dříve platných marketingových principů použitelné i dnes, nebo je doba již dávno překonala?
To základní, tj. orientace na zákazníka, zůstává. Jen
ten je v současné době zkušenější, informovanější
a tedy i náročnější. O to těžší to marketéři mají. Samozřejmě i marketingové přístupy ovlivňuje rychlý
rozvoj nových technologií. Někdy ovšem „nové směry“ jsou jen novým pojmenováním dávno známých
skutečností.
9/2015
21
Česká marketingová společnost každoročně vyhlašuje soutěž Marketér roku. Co stálo na jejím počátku?
Jedním z hlavních cílů České marketingové společnosti je podpora marketingu jako nezbytného faktoru rozvoje a konkurenceschopnosti naší ekonomiky.
Vyhlášení soutěže Marketér roku, která v letošním
roce oslavila již své 10. výročí, patří k jedné z cest
k naplnění tohoto cíle.
Na začátku to také byla myšlenka a snaha ocenit významné osobnosti z oboru, které mnohdy nenachází
uznání ani ve vlastní firmě. Konkrétně byl v prvních
ročnících hodnocen jejich podíl na zvýšení konkurenční schopnosti organizace, prosazování nových
metod a technik marketingové činnosti, úspěšné
budování značky i teoretické přínosy pro marketing
a aplikace do praxe a pedagogická a publikační činnost v oblasti marketingu i jeho propagace. V současné době oceňuje hodnotitelská komise především
konkrétní projekty z pohledu jejich inovativnosti,
efektivnosti, rozvoje metod a principu marketingu
včetně dodržení etických a dalších předpokladů. Souběžně probíhá soutěž Mladý delfín pro vysokoškoláky z oborů zaměřených na marketing.
Jak těžké je pro hodnotitelskou komisi vybrat absolutního vítěze z velkého počtu kvalitních kandidátů?
Na to by měli odpovědět členové hodnotitelské komise. Ale pokud vím, tak rozhodování opravdu není
lehké, protože úroveň všech přihlášených je vysoká.
A můžeme říci, že se zvyšuje jak zájem o soutěž, tak
úroveň přihlášek.
Výrobní družstva jsou tradičními českými výrobci.
Je to podle vašeho názoru výhoda, na které by měla
stavět marketingovou komunikaci? Slyší dnes vůbec
český zákazník na „český výrobek“, nebo je pro něho
rozhodující pouze cena?
Doba se změnila a v současnosti lidé na „český výrobek“ slyší a jak vidíme, využívají toho i zahraniční
řetězce, viz komunikace Kauflandu založená právě na
tom, co je české. O to více by tuto výhodu měli využívat tradiční čeští výrobci. Na otevření trhu v roce
1990 reagoval český spotřebitel vysokou preferencí
zahraničních výrobků, a to nejen kvůli atraktivitě
obalu a sofistikovanějšímu marketingu, ale také proto, že měl po letech izolace a nesaturovaného trhu pocit, že to, co mu bylo „za komunistů“ upíráno, co bylo
nedostupné, je vesměs lepší. To se poměrně rychle
měnilo a již mezi léty 1993–1997 celkově poklesly preference všech druhů sledovaného zahraničního zboží. Šlo zejména o komodity parfumerie, kosmetiku,
oděvy, ale znatelný posun nastal i u potravin. Častěji
se také stávalo, že spotřebitelé původ zboží nerozlišovali a při výběru považovali za nejdůležitější jiná
kritéria.
Důvodem vedoucím k preferenci českých výrobků,
v porovnání s vývojem v posledních letech, již není
22
9/2015
na prvním místě cena, ale je to zvyk a podpora českých výrobků. Jde pravděpodobně o určitý návrat
českých spotřebitelů k tradicím vzhledem k nasycení
možnostmi otevřeného trhu a také podpora českých
výrobců. Dochází také k návratu tradičních českých
značek a nejen těch nejznámějších jako jsou např.
Škoda Auto, PilsnerUrquell, Kofola a Budweiser Budvar. O tomto trendu svědčí také obliba farmářských
trhů.
Marketingový ředitel výrobního družstva Dřevojas
Svitavy Ing. Zdeněk Blažek jr., který byl v letošním
roce oceněn v soutěži Marketér roku, nedávno v rozhovoru pro náš časopis uvedl, že pokud chce podnik
dlouhodobě růst, měl by na investice do marketingu
vyčlenit 5–10 procent z obratu. Souhlasíte s tímto
názorem?
Správně hovoříte o investicích do marketingu. Bohužel řada firem se stále na finanční prostředky vložené
do marketingu dívá jako na výdaj, ne jako na investici, a tak jejich objem patří většinou k prvním, které
firmy seškrtají. Konkrétní výši marketingového rozpočtu je obtížné stanovit. Rámcově se pohybuje mezi
1–25 procenty objemu ročních prodejů, v závislosti na
mnoha oborových faktorech, které firmu ovlivňují.
Existuje řada přístupů a metod, od složitých matematických výpočtů až po to, co si můžeme dovolit. Důležité je stanovit si cíle, kterých chceme dosáhnout,
a kontrolovat jejich naplnění ve vztahu k vynaloženým prostředkům.
Jak se jako vysokoškolská pedagožka zabývající se
průzkumy trhu díváte na tzv. intuitivní marketing?
Je správnou cestou pro malé a střední podniky?
Záleží také na tom, jak intuitivní marketing chápeme. Pokud zdůrazníme to, že jsou více propojeny
marketingové a obchodní činnosti a zaměření na budování dlouhodobého vztahu se zákazníky, pak má
určitě svůj význam. Vyplývá to i z mé odpovědi na
předchozí otázku. Výhodou tohoto pojetí je rychlejší
tok a využití marketingových informací, pružnější
reakce na potřeby zákazníků na základě komunikace
s ním. Dává více možností osobní komunikace, která
je v odosobněném virtuálním světě výhodou.
Moderní technologie marketing neustále ovlivňují a mění. Jakým směrem se podle vás bude ubírat
v příštích letech?
Sledujeme společnou snahu „nových médií“ o aktivní
zapojení spotřebitelů prostřednictvím zážitků. Nová
média podporují aktivní vyhledávání informací,
dochází ke zvyšování jejich vlivu, ale „stará média“
nezanikají. Zatím si stále největší část s pomyslného mediálního koláče odnáší televize. Ale nejde jen
o média. Nové trendy obecně bychom měli brát jako
příležitost ke zvýšení vlivu marketingu a využívat je
tam, kde nám mohou pomoci.
Moderní technologie bezesporu marketing ovlivňují a mění a mění se i ony samy. Co bylo nové a moderní
před několika lety, je již dnes „staré“ a nastupují další
nové trendy. V současné době to jsou hlavně sociální
média, mobilní marketing a marketéři počítají i s novým fenoménem youtuberů. Z ankety mezi marketéry vyplývá mírný optimismus pro další rozvoj
a využívání marketingu včetně zvyšování rozpočtů
na něj. O důležité roli nových informačních technologií jsem mluvila, ale pozor, mohou být dobrým
sluhou, ale zlým pánem. Svět je sice stále propojenější díky moderním technologiím, marketing se však
v kontrastu k tomu stává regionálně vymezenějším,
individualizuje se. Dle mého názoru se bude zvyšovat
regionální či lokální vliv, protože nakonec hledáme
„lokální hospůdku v té globální vesnici“.
Dlouhodobě se zabýváte výzkumem chování zákazníků s ohledem na to, jaké formy reklamy je nejvíce
ovlivňují. Výrobní družstva jako především malé
a střední podniky nemohou v objemu finančních
prostředků určených na marketing konkurovat velkým českým nebo nadnárodním společnostem. Na
co by se měla družstva v dnešní době zaměřit, aby
byl jejich marketing efektivní i s omezenými zdroji?
Marketing je ve své podstatě jen jeden, ale existují
rozdíly v konkrétním řešení jednotlivých marketingových problémů. Odlišnost malých firem je dána
limitovanými firemními zdroji, ohraničenými trhy,
na kterých působí, a většinou menším množstvím
produktů. Ale specifika malých firem mají i své výhody, které by měly využívat. Je to například orientace na zákazníka a možnost užšího kontaktu s ním,
poznání jeho názorů a potřeb. Také je v řízení méně
mezičlánků, což umožňuje rychlejší reakce na potřeby trhu a flexibilní reakce na změny marketingového
prostředí. Důležitá je osobnost podnikatele, jeho vize
a zaujetí a samozřejmě schopnost je realizovat. Na
druhé straně pak problémem může být nedostatek
jeho znalostí a zkušeností z řízení firmy.
Rozhovor připravil: Mgr. Rodan Svoboda
Foto: archiv SČMVD
9/2015
23
právní okénko
24
Business Intelligence – druhá hemisféra firemního mozku
Mnoho podniků je konfrontováno se skutečností, že řídit
a plánovat dlouhodobou výkonnost firmy jako celku jen s pomocí provozních informačních systémů (ERP) nestačí. ERP
systémy jsou koncipovány k podpoře provozních procesů,
jako jsou účetnictví, fakturace, operativní plánování výroby, nákup, skladové hospodaření aj. Nejsou určeny k řešení
rozhodovacích úloh, jež stojí na vrcholu pomyslné pyramidy
(strategické řízení, dlouhodobé business plánování aj.).
Mezeru v uvedené oblasti může, alespoň z části a na přechodnou dobu, vyplnit Excel, ten však má z pohledu informační podpory managementu řadu omezení a nevýhod.
Zásadní rozhodnutí spojená s přežitím a dlouhodobým rozvojem firmy jsou tak často odkázaná na čistou manažerskou
intuici, nežádoucí improvizací, dohady a střelbu do tmy.
Uvedené skutečnosti stály za vznikem samostatné třídy
informačních systémů, jež se označují jako Business Intelligence (BI), a jež nacházejí stále širší uplatnění v řadě
našich firem. Systémy BI jsou s provozními systémy (ERP)
datově integrovány a tvoří jejich manažerskou nadstavbu,
jež můžeme s trochou nadsázky označit za „druhou hemisféru firemního mozku“.
Procesy podporované BI můžeme rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jsou procesy zaměřené na modelování
budoucnosti, jako je strategické řízení, roční taktické plánování, průběžná aktualizace plánů, tvorba předpovědí
či velice ceněné manažerské simulace „co se stane, když,
…“ a „co se má stát, aby…“. Ve druhé skupině jsou procesy
monitorující dosažený výsledek, jako je pravidelný firemní
reporting, zpravodajství na dotaz (ad hoc), či analýzy. V pokročilých konceptech BI jde o to, aby byly pohledy do budoucnosti vyváženy s pohledy na minulost. Pro jízdu vpřed
je potřeba „čelní výhled“ a pohledy do „zpětného zrcátka“
hrají jen korektivní úlohu.
Systém BI tvoří dva pilíře - datový a procesní model.
Tvorba datového modelu spočívá ve stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), jež jsou definovány pro
jednotlivé funkční oblasti (prodej, nákladovost, finance,
…). Hodnoty těchto ukazatelů jsou následně promítány
do vícerozměrných a hierarchických datových struktur
speciální databáze OLAP. „Vsazení“ příslušných hodnot do
správných souvislostí a jejich prezentace poskytuje řídícím pracovníkům potřebné informace a to jak při pohledu
„vpřed“, tak i pohledu „zpět“.
Při formulaci procesního modelu jde o správné „namapování“ jednotlivých systémových komponent BI na
procesy řízení celopodnikové výkonnosti. Metody a informace, jimiž je řízena výkonnost firmy se tak transformují
do různých typů (strategických, taktických, operativních)
manažerských rozhodnutí.
Velice aktuální otázkou je hledání cest, jak zpřístupnit
řešení BI i menším firmám. V současnosti jsou již vyvinuta řešení, jež obsahují prefabrikované aplikace BI, které
si může firma samoobslužným způsobem implementovat
a dosáhnout tak výrazných úspor jak při nákupu licencí,
tak i v dosažené pracnosti.
Není bez zajímavosti, že průkopníkem v nasazování prostředků BI v oblasti menších firem se u nás stalo družstvo
Druchema. Tomuto družstvu systém BI, s označením BNS,
pomáhá již více než devět let v manažerském rozhodování
a plánování. Uvedená skutečnost stojí nepochybně i za podnikatelskými úspěchy tohoto družstva. Druchema je otevřena
pro sdílení zkušenosti při nasazování systémů BI. Je připravena se o zkušenosti podělit např. při referenčních návštěvách
z řad zájemců o danou oblast.
Text: Václav Houser, Inekon Systems s.r.o.
Rekodifikace
Vážení čtenáři,
počínaje tímto číslem budete v časopisu Výrobní družstevnictví pravidelně nacházet novou rubriku, která se bude zabývat
vybranými právními záležitostmi, zejména objasňováním
právní terminologie. Rovněž budou jednoduchou formou
zodpovídány dotazy čtenářů časopisu, týkající se právní úpravy družstva a záležitostí s družstevnictvím souvisejících.
Nová právní úprava družstva, která je zakotvena v zákoně
č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), je účinná od 1. ledna 2014. Ke
stejnému datu nabyl účinnosti také zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním
právu soukromém. Tyto tři zákony byly součástí tzv. rekodifikace soukromého práva v České republice. Ke dni nabytí
jejich účinnosti bylo zrušeno 238 právních předpisů či jejich
částí. V návaznosti na novou úpravu občanského práva a
práva obchodních korporací byly schváleny i některé další
zcela nové zákony (např. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných
9/2015
rejstřících právnických a fyzických osob) a některé zákony
byly novelizovány (např. zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách
obchodních společností a družstev).
V souvislosti s novou právní úpravou se začaly objevovat
dotazy k některým pojmům. Za dobu od nabytí účinnosti
uvedených zákonů se již řada záležitostí dostala do povědomí
odborné i laické veřejnosti, avšak současně přibývají i dotazy.
Abychom postupovali od začátku, přiblížíme si nejprve
pojem „rekodifikace“. Ten vychází z pojmu „kodifikace“, což
lze vyložit jako „uzákonění“. Kodifikace je tedy tvorba psaného práva – legislativní činnost směřující ke zpracování
právní úpravy určitého právního odvětví. Dochází-li k nové
komplexní úpravě daného právního odvětví (v tomto případě
soukromého práva), jde o rekodifikaci. Pro změny právních
předpisů menšího rozsahu se používá pojem „novelizace“.
V následujících číslech časopisu se již budou jednotliví
právníci SČMVD postupně zabývat konkrétními záležitostmi nové právní úpravy.
Text: JUDr. Zdeněk Čáp
z Bruselu
Komise spolupracuje s evropskými
orgány na ochranu spotřebitelů s cílem
posílit práva spotřebitelů v odvětví
pronájmu automobilů
Zásluhou společného opatření Evropské komise a vnitrostátních donucovacích orgánů se
v polovině letošního července pět největších autopůjčoven rozhodlo zásadně přehodnotit
způsob svého vystupování vůči spotřebitelům. Občanům to přinese přehlednější podmínky
pojištění a možnosti účtování paliva, spravedlivější přístup při řešení škod a větší transparentnost cen. Během posledních dvou let došlo k dramatickému nárůstu počtu stížností,
které se týkaly autopůjčoven a které obdržela evropská spotřebitelská centra.
Věra Jourová, komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů uvítala rozhodnutí
slovy: „Dnes je velmi snadné rezervovat si automobil
přes internet, pronajmout si jej v jedné zemi a vrátit
v jiné. Bohužel jsou podmínky vypůjčení vozidel ne vždy
příliš srozumitelné či jasné. Spotřebitelům velmi často
vznikají neplánované dodatečné náklady. Pět hlavních
autopůjčoven se nyní zavázalo zlepšit svoji politiku poskytování informací a zajistit spotřebitelům spravedlivější podmínky. Vítám jejich závazek a vynikající práci
vnitrostátních orgánů na ochranu spotřebitele v zájmu
zlepšení postavení spotřebitelů v Evropě,“ řekla.
Společnosti se zavázaly, že lépe sladí stávající postupy pro pronájem automobilů s požadavky právních
předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, jež jsou stanoveny v pravidlech EU týkajících se práv spotřebitelů, nekalých obchodních praktik a nepřiměřených
podmínek.
Mezi hlavní zlepšení, k nimž se společnosti zavázaly, patří:
• větší transparentnost při online rezervacích:
- srozumitelnější informace o všech povinných poplatcích a volitelných doplňcích,
- jasnější informace o nejdůležitějších podmínkách
pronájmu a požadavcích, včetně záloh placených
z karty spotřebitele,
• lepší informace ve fázi rezervace ohledně možností jejího zrušení a produktů pojištění, včetně jejich
ceny, výjimek a spoluúčasti,
• lepší a transparentnější politika ohledně účtování
paliva,
• jasnější a spravedlivější postupy kontroly vozidel,
• zlepšení postupů pro účtování dodatečných poplatků zákazníkům: spotřebitelům je přiznána
přiměřená možnost rozporovat jakoukoli škodu
před uskutečněním platby.
Příklad: Spotřebitel si pronajal auto a zaplatil 600
eur jako zálohu. Během pronájmu někdo vozidlo poškrábal a způsobil menší škodu nepřesahující podle
odhadu 100 eur. Když spotřebitel vozidlo vrátil půjčovně, byla mu stržena celá výše zálohy a zaměstnanec půjčovny to zdůvodnil uplatněním smluvních
podmínek. Autopůjčovny se zavázaly, že spotřebitelům nebudou účtovány žádné nepřiměřené náklady.
Tyto návrhy společnosti postupně již plní a většina
z nich by měla být uskutečněna do konce roku 2015.
Podle orgánů na ochranu spotřebitele je třeba nadále monitorovat některé nevyřešené otázky, zejména
pokud jde o:
• odpovědnost spotřebitelů za škody na vozidle způsobené třetí osobou,
• postupy agentů a zprostředkovatelů,
• jazyk, ve kterém by měly být uváděny smluvní
podmínky pro rezervace automobilů v jiném členském státě,
• vymezení pojistného krytí v rámci nabízených
balíčků pro pronájmem automobilů a ostatní alternativy nabídek pojištění na trhu.
Zdroj: www.evropska-unie.cz
www.evropska-unie.cz
9/2015
25
víte, že...
POČÁTKY DRUŽSTEVNICTVÍ:
Rochdalské družstvo spravedlivých
průkopníků
Sociální důsledky, které s sebou nesla první fáze
industrializace, pocítila jako první Velká Británie, kolébka průmyslové revoluce. Překotný
růst měst, jež potřebovala stálý příliv pracovní
síly pro rozvíjející se tovární výrobu, byl provázen řadou negativních jevů. Nově příchozí byli
nuceni žít v nuzných podmínkách městských
aglomerací a díky zpřetrhání původních vazeb
s postupně se vylidňujícím venkovem se stali na
průmyslové výrobě zcela závislí. Výkyvy hospodářství ovlivňovaly každodenní život v dříve
netušené míře. Dělník ztracený v anonymním
moři rostoucího průmyslového města přestal
být do určité míry člověkem a stal se základní
ekonomickou jednotkou.
Severoanglické Rochdale, ležící v hrabství Lancashire, zažilo od druhé poloviny 18. století, jako jedno
z prvních industrializovaných měst ve Velké Británii,
strmý populační a ekonomický růst. Rozvoj textilní
výroby přinesl městu prosperitu, která se však neodrážela v životních poměrech továrního dělnictva.
Konjunktura výroby flanelu, probíhající od počátku
40. let 19. století, povzbudila rochdalské dělnické
hnutí k požadavkům na zvýšení mezd. Tkalci vyslaná
deputace k zaměstnavatelům skončila neúspěchem,
který pro řadu propuštěných dělnických předáků
znamenal existenční ohrožení. Právě v této dějinné
chvíli, pod dojmem myšlenek Roberta Owena, se
začalo utvářet slavné Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků.
Z nedělních porad 28 tkalců flanelu vykrystalizovala v průběhu roku 1844 podoba rochdalského
družstva, základem uspořádání se staly upravené
stanovy nemocenského a pohřebního spolku v Manchesteru. Družstvo vzniklo jako primárně spotřební,
především mělo řešit tíživé fi nanční poměry rochdalských tkalců. Nízké mzdy v továrnách způsobily
trvalý nedostatek prostředků, který dělníky nutil
kupovat potraviny a základní potřeby převážně na
dluh. Obchodníci, kteří poskytovali možnost úvěru, ovšem většinou prodávali nekvalitní a značně
předražené zboží. Spirála se rychle roztáčela a nebylo výjimkou, že i mladý dělník byl fakticky zadlužen
do konce svého života. To na druhou stranu nebylo
až tak dlouho, předpoklad dožití byl v průmyslových oblastech Velké Británie v polovině 19. století
mezi 25 a 30 lety.
26
9/2015
První prodejna v Ropuší ulici (1844)
Ústřední budova družstva (1866)
Způsob, kterým průkopníci fungování družstva řešili, nebyl zcela nový. Britská družstva na podobném
principu vznikala, a je třeba dodat, že také zanikala,
již od počátku 20. let 19. století. Založení vlastního ob-
Přeživší zakládající členové družstva (1865)
ně pošramotilo pověst rochdalského hnutí, dokonce
v mezinárodním měřítku.
První polovina 60. let dopadla na lancashirský
a yorkshirský textilní průmysl velmi tíživě. Americká
občanská válka, která začala v roce 1861, znamenala
zhroucení světového trhu s bavlnou a zastavení provozu v továrnách na flanel. V poměrně krátké době se tak
ocitla většina dělníků v Rochdale bez práce. Družstvo
průkopníků ztratilo významnou část členů, kteří byli
nuceni z družstva vystoupit a nechat si vyplatit svůj
podíl, aby byli schopni uživit sebe a své rodiny.
I v nepříznivých letech rochdalské družstvo prosperovalo a sílilo. Pro podporu členů byla v roce 1860 zřízena nemocenská a pohřební pokladna a průkopníci
rovněž založili pozemkové a stavební družstvo, které
do roku 1867 vybudovalo v Rochdale 36 družstevních
domů. Dva ústřední obchody se do poloviny 70. let
postupně rozrostly o síť 16 pobočných skladů, z nichž
většina byla spojena s čítárnami. Podpora vzdělávání
pro mladistvé i dospělé, za ty byli bráni již starší 14
let, byla dlouhodobým úsilím družstva. Průkopníci
financovali školu, udržovali a rozšiřovali knihovnu
a zřizovali již zmíněné čítárny.
Nesporný podíl měli rochdalští i na založení Velkonákupního družstva pro severní Anglii se sídlem
v Manchesteru v roce 1863. Vlastní pokusy průkopníků o založení velkonákupního oddělení skončily
v 50. letech neúspěchem, neboť se nenalezl dostatek
družstev, která by v oddělení nakupovala. O desetiletí později již byla situace podstatně odlišná, ve Velké
Británii bylo na 300 družstev, z toho v samotném
Lancashiru a okolních hrabstvích 120. Průkopníci
dali velkonákupnímu družstvu ideový základ a ve
vedení měli své zástupce.
Období budování rochdalského družstva bychom
mohli ukončit s postupným odchodem zakladatelské
generace v 70. letech. Za oněch 30 let se podařilo vytvo-
9/2015
víte, že...
chodu se smíšeným zbožím vyžadovalo kapitál, členové družstva se tak zavázali k upisování dvou pencí
týdně. Základní prostředky se sešly během několika
týdnů a tak mohl být do konce roku 1844 obchod otevřen. Důvod, proč průkopníci přečkali první krizová
léta, na rozdíl od řady jejich předchůdců, lze hledat
především v zákazu prodávání na dluh a ve výplatě
dividend podle množství zakoupeného zboží, což motivovalo členy k nákupům výhradně v družstevním
obchodě. Přesto v prvních letech rozvoj družstva
podstatně brzdily převážně negativní zkušenosti
s družstevnictvím z minulosti.
Shromáždění na svou dobu značného kapitálu
umožnilo průkopníkům v závěru roku 1850 investovat do průmyslového mlýna, na jehož provozu se podíleli společně s menšími družstvy z okolních okresů.
Mlýn byl však od počátku ve ztrátě a reálně hrozil
nejen jeho krach, ale že s sebou stáhne i rochdalské
družstvo. Logickým vyústěním bylo vnitřní pnutí
v družstvu, přesto byla nakonec schválena sbírka,
z jejíhož výtěžku byly závazky pokryty. Představenstvo průkopníků rovněž vzalo vedení ztrátového
mlýna pevněji do svých rukou a to úspěšně, již v roce
1852 byl v zisku. Prosperující mlýn se stal jedním ze
základních kamenů budoucího rozvoje družstva.
V následujících letech pak byl vystavěn nový průmyslový mlýn s parními stroji.
Na družstevní výrobu pomýšleli v Rochdale již od
počátku, v menším měřítku začala jako doplňková
činnost v roce 1852 výrobou obuvi. O tři roky později bylo založeno družstvo na výrobu a prodej bavlněných a vlněných látek, v němž měli průkopníci
poloviční podíl, a v roce 1857 byla zřízena družstevní
továrna s výkonnými parními stroji. Továrna prosperovala, po čtyřech letech však proti vůli vedení
průkopníků odhlasovali členové továrního družstva
jeho přeměnu na akciovou společnost, což význam-
27
víte, že...
řit stabilní družstvo s velkou členskou základnou. Ta
rostla nejprve pozvolna, v roce 1844 družstvo zakládalo
28 členů a o šest let později, v roce 1850, jich bylo teprve 600. Významný nárůst nastal až v 50. letech, v roce
1860 průkopníci evidovali již 4600 členů. Krize na trhu
s bavlnou v první polovině 60. let snížila počet členů
o čtvrtinu, po jejím překonání však družstvo opět rostlo a v roce 1877 již bylo průkopníků téměř 10 tisíc.
Zásady a principy Rochdalského družstva spravedlivých průkopníků se staly vzorem pro vznikající
družstva ve Velké Británii i po celém světě a většinu
zásad přijal i Mezinárodní družstevní svaz, založený
v roce 1895. Britské družstevnictví se úspěšně rozvíjelo až do druhé světové války, v poválečném světě
však obzvláště spotřební družstva ztratila v souboji
s obchodními řetězci velkou část dříve získaných pozic. Z ekonomických důvodů řada družstev zanikla,
dalším se podařilo zabránit svému konci pouze za cenu
nuceného sloučení s jiným družstvem. To byl případ
i rochdalských průkopníků, kteří z mapy britského
družstevnictví fakticky mizí na přelomu 70. a 80. let.
Nejprve se v roce 1976 spojili s družstvem z blízkého
MEZINÁRODNÍ
DRUŽSTEVNÍ PRINCIPY (1995)
vycházející ze zásad Rochdalského družstva
spravedlivých průkopníků
1. Dobrovolné a otevřené členství
2. Demokratické řízení
3. Podíl na majetku
4. Samostatnost a nezávislost
5. Výchova, školení a informace
6. Spolupráce mezi družstvy
7. Spoluzodpovědnost za společnost
města Oldham a svůj název zkrátili na pouhé Průkopníky (Pioneers), v roce 1982 pak následovalo spojení
s družstvem z Norwestu. V současnosti se k tradici Rochdalských průkopníků hlásí The Co-operative Group,
největší spotřební družstvo ve Velké Británii.
Text: Mgr. Rodan Svoboda
Foto: archiv DA ČR
OD KONZUMU KE KONZUMU
Už dost pamatuji. Když jsem šel do Konzumu, šel jsem
do prodejny spotřebního družstva. Pravda – v regálech toho nebylo moc, na jednom místě jsem nedostal
ani zlomek toho, co dnes v supermarketu. Život byl
těžší, více starostí, fyzické práce, tu a tam i nedostatku. Peníze chyběly všem a všichni jsme závistivě koukali přes hranice na západ.
Když jsem nastupoval do svého prvního družstva
(ještě jako student - brigádník), nastupoval jsem do
živého organismu, kde existovalo několik úrovní
vztahů. Vztahy formální – představenstvo, vedení,
vedení provozoven – více či méně formálně respektujících vůli strany a vlády jako všudypřítomné
autority. Vztahy manažerské – přes nedostatek materiálu, lidí (!) a přes nutné respektování vůle strany
muselo vše fungovat, vyrábělo se a obchodovalo
a družstevní výrobky byly populární, žádoucí a nedostatkové. Vztahy neformální – mezi lidmi, členy
družstva – bez ohledu na funkce, pozice a stranickou příslušnost.
Posléze jsem už věděl, kde najít něco, co není v inventuře, kdo čemu opravdu rozumí a kdo by mi mohl
spravit spotřebič, který oficiálně už spravit nejde.
Podstatný však byl přirozený zájem většiny členů podílet se, zapojit, spolupracovat v některé z uvedených
úrovní vztahů v družstvu.
Přes husákovský marasmus, kdy začalo být většině
všechno jedno, jsme dospěli až ke svobodě majetkových a podnikatelských vztahů. Družstva místo toho,
aby konečně setřásla všechny otěže a závaží minulého režimu, obdržela kouli na noze v podobě transfor-
28
9/2015
mačního zákona. Není cílem této úvahy polemizovat
o smyslu a dopadu tohoto danajského daru v prostředí výrobních družstev. S převratem, privatizacemi
a transformací přišel také konzum. Konzum v přístupu k životu, který se postupně stává snadnější,
pohodlnější i přes pokračující nedostatek – dnes už
jen peněz. Konzum nám přinesl pohodlí. Odstranil
spoustu starostí, jiné přinesl.
Možná si to neuvědomujeme, ale na dlouhá léta
utlumil přirozenou vlastnost lidí neformálně spolupracovat, spolurozhodovat, dělit se o problémy a přijímat odpovědnost za jejich odstranění – tedy přesně
to, co tvoří základ družstva v celé jeho historii. Kolik
našich družstev má dnes problém zvolit představenstvo nebo kontrolní komisi? Jsem osobně rád, že
se stále častěji setkáváme s novými družstvy, která
vznikají na původním principu kooperace lidí se stejnými potřebami a zájmy. Někdy je to rodina, někdy
parta známých, někdy jsou cíle tvrdě podnikatelské
– někdy spíše sociálně-solidární. Držme jim palce.
Text: Ing. Karel Rychtář
Výrobní družstvo Dřevojas vyhlásilo v souladu se soutěžním řádem Komory českých
architektů druhý ročník designové soutěže
Studenti pro Dřevojas, do něhož se zapojili
studenti z České i Slovenské republiky. V silné konkurenci 30 týmů i soutěžících jednotlivců obsadil 1. místo návrh SANTÉ PRO 2025
studentky ČVUT Aleny Mocové.
VÍTĚZNÉ SOUTĚŽNÍ SESTAVY STUDENTI
PRO DŘEVOJAS
zajímavost
Vítězem mezinárodní soutěže Studenti pro
Dřevojas se stal návrh SANTÉ PRO 2025
1. místo
Ing. arch. Alena Mocová, ČVUT
soutěžní návrh: SANTÉ PRO 2025
Letošní ročník soutěže Studenti pro Dřevojas opět
důkladně prověřil tvůrčí schopnosti mladých designérů a architektů z českých a slovenských vysokých
škol. Studenti sice mohli soutěžit v týmech do tří členů, ale o to náročnější pro ně porota připravila zadání
– Koupelnový nábytek a využití koupelny jako místa
pro relaxaci v roce 2025.
KOUPELNA A JEJÍ VIZE V ROCE 2025
Na rozdíl od prvního ročníku soutěže, kdy soutěžící
měli za úkol navrhnout koncepci koupelnového nábytku na motivy 50. let, museli tentokrát prokázat
i vizionářské schopnosti. Odborná porota, v níž zasedl
kromě nezávislých architektů a zástupců společnosti Dřevojas také vítěz I. ročníku soutěže Jakub Med,
hodnotila především komplexní zpracování „koupelny budoucnosti“ jako prostoru, včetně koupelnového
setu. „Vizionářský, ale přitom realistický návrh, který by
umožnil implementovat moderní prvky do koupelny již
dnes, nejlépe znázornila studentka doktorandského studia Fakulty architektury ČVUT v Praze Ing. arch. Alena
Mocová. Důležitou součástí hodnocení poroty byla také
vyrobitelnost ústřední koupelnové sestavy,“ doplňuje
k výsledkům soutěže marketingový manažer družstva Dřevojas Ing. Zdeněk Blažek. S konceptem se
bude moci široká veřejnost seznámit již na přehlídce
moderního designu Designblok 15 a později v rámci
katalogu společnosti Dřevojas 2016/2017.
2. místo
Michal Bílek, FUA TUA Liberec
soutěžní návrh: Elementy přírody
3. místo
Mgr. art. Lucie Kružlicová, Technická univerzita
ve Zvoleně
soutěžní návrh: TOMORROW
Všechny ostatní soutěžní návrhy je možné zhlédnout
na www.studentiprodrevojas.cz.
www.drevojas.cz
9/2015
29
s kolagenem
s heřmánkem
ochranná
s měsíčkem
a vitamínem E
1962
Sledujte Jelení lůj v české historii
www.fb.com/jelenilujoriginal
www.jeleniluj.cz I www.reginakosmetika.cz
ČESKÝ VÝROBEK
S TRADICÍ
KDS Sedlčany je tradičním výrobcem kvalitního nožířského zboží, který letos oslaví 65.
výročí svého založení. Těžiště jeho výroby spočívá v sortimentu kuchyňských a řeznických
nožů a náčiní. Výrobní program KDS je ale mnohem širší a vybere si v něm skutečně každý.
Kompletní sortiment si můžete prohlédnout i zakoupit v e-shopu na www.kds.cz .
Nůž na chléb Trend Royal 7“
družstevní výrobky
dr
KDS Sedlčany
Sedlecká 570, 264 01 Sedlčany
tel.: 318 841 911
Osvědčený nůž na chléb s čepelí dlouhou 17,5 cm.
Nože z řady Trend Royal jsou vyrobeny z vysoce
kvalitní francouzské oceli, která zaručuje výborné
řezné vlastnosti a trvanlivost ostří. Rukojeť z ergonomicky
micky tvarovaného plastu zvyšuje
š bezpečnost práce
s tímto nožem.
Steakový nůž 4,5“ – NOVINKA
N
Nejnovějším
přírůstkem do řady nožů Optima
line je příborový vlnitý steakový nůž. Tento nůž je
lin
doplněním příborové sady pro všechny milovníky
nezbytným d
klasickému
příborovému noži ukrojíte podstatně snadněji. Ideální uplatnění najde
masa, které s ním oproti klasi
ké
nejen
n
j v domácnostech, ale i v restauracích, školních jídelnách a dalších podnicích veřejného stravování. Nože
z řady Optima Line mají čepele z kvalitní nerezové oceli a rukojeti ze zdravotně nezávadného
á
plastu, který je
odolný vůči nárazům a teplotám do 100 °C. Nože je možné mýt v myčce na nádobí.
Souprava Variant na maso
Souprava určená především ke zpracování masa je
sestavena ze tří osvědčených nožů a vidlice. Čepele jsou
z kvalitní nerezové oceli a rukojeti z odolného hygienicky
nezávadného plastu. Tato souprava, která se nabízí
v modrém nebo černém barevném provedení, najde své
uplatnění v každé domácnosti, ale ocení ji i profesionální
kuchaři nebo řezníci.
Hygienické náčiní
KDS Sedlčany nabízí již tradičně bohatý výběr ze sortimentu hygienického
ckého
ké náčiní. Kvalitní a ověřené nůžky,
pilníky, pinzety či kleštičky jsou k dispozici v řadě provedení
i velikostí.
dení i velikost
tí.
tí
w w w. kd s .c z
V dalším čísle naleznete
Reportáž z družstva: Tvar Pardubice
9/2015
31
Tip pro školáky
Lepidlo, které baví!
Herkules Mizím zajistí zábavu i funkčnost
Pokud si říkáte, že lepení a práce s lepidlem je
nuda, novinka Herkules Mizím vás přesvědčí
o opaku. S ním se totiž nebudete těšit jen na
finální výsledek lepení, ale užijete si i jeho
průběh, který možná bude ještě víc zajímavější
než výsledný výtvor. Lepicí tyčinka barví, ale
zároveň dokáže zbělat a není nijak znatelná.
Přijďte záhadě na kloub a pronikněte do tajů
lepidla nové generace!
Novinka od Druchemy – lepicí tyčinka
Herkules Mizím je skutečně lepidlem
třetího tisíciletí. Spojuje v sobě vše, co od
slepování a zábavy požadujeme – skvěle
lepí a zajistí pevné spoje, snadno se s ní
pracuje a po nanesení se zbarví do fialova,
čímž hlavně dětem zajistí žádoucí zábavu.
BAVTE SE A TVOŘTE
A jak je to možné? Odpověď je jednoduchá.
Po té, co lepidlo naneseme na papír nebo
jiný vhodný materiál, promění se jeho
barva ve fialovou. Dostaneme tak jasný
signál o tom, kde všude je lepidlo aplikované, abychom případně měli možnost
ještě vynechané části lepidlem potřít.
Zbavíme se tak zbytečných starostí a natáčení papíru
proti světlu, abychom alespoň orientačně rozpoznali,
kde už lepidlo je, jako je tomu u jiných lepidel.
Fialové zbarvení má však ještě jednu zásadní funkci.
Dává nám totiž rovněž informaci o stavu zasychání
lepidla. Po jeho zaschnutí zbarvení mizí a lepidlo se
stává průhledným. To přijde vhod zejména dětem ve
škole, které ještě nemají v lepení takovou praxi. Předejdou tak snadno zbytečnému zašpinění prstů a pomůcek, i nechtěnému posunutí lepených předmětů
v domnění, že spoje už jsou pevné a lepidlo dokonale
zaschlé. Ale hlavně děti ocení barvu, která postupně
mizí a čekání na zaschnutí lepidla pro ně bude dalším
pozoruhodným zážitkem!
ZÁBAVNÁ I KVALITNÍ TYČINKA
Herkules Mizím by proto měl být nutnou výbavou
každého dětského kufříku s výtvarnými potřebami.
Rozhodně se ale neztratí ani v domácnostech nebo
kancelářích pro rychlé lepení. Díky pevnému uzávěru nevysychá, množství aplikovaného lepidla máte
vždy pod kontrolou a tuhé skupenství zabrání i nechtěnému úniku lepidla při jeho
případném špatném uzavření.
Text a foto: Druchema
www.druchema.cz
32
9/2015
Náš tip:
Školní kufrík z Druchemy
Letní prázdniny jsou pryč a začal nám školní
rok. Vedle běžných školních potřeb je důležité
myslet i na pomůcky, které rozvíjí u dětí kreativitu při řešení úkolů. Právě takovým pomocníkem pro děti může být školní kufřík, který je
přímo nabitý potřebami na psaní, výtvarnou
výchovu a každodenní život školáka. Kufřík
je díky svému atraktivnímu designu ideálním
dárkem do začátku školního roku nejen pro
prvňáčky. Nyní je možné zakoupit jej za akční
cenu v papírnictví a obchodních řetězcích nebo
v e-shopu Druchemy.
Graficky je kufřík laděn do svěží modré barvy s motivem louky, květin, včel a motýlků. Design je zcela
nový a neokoukaný, a jak bylo zjištěno, napomáhá
rozvoji kreativity a fantazie dětí a dokonce je motivuje pro školní práci. Každé dítě tak bude s novým
kufříkem od družstva Druchema hvězdou mezi spolužáky.
Kufřík má objem sedm litrů a vešlo se do něj hned
devět zcela nepostradatelných školních pomůcek.
Jsou jimi moderní stíratelná tabule rozměru A4, popisovač na tabuli, 6 kusů pastelek, 6 kusů voskovek,
guma, třicetigramové lepidlo Herkules, tužka, nůžky
a pravítko velikosti 20 cm.
Veškeré školní potřeby v kufříku jsou českého původu a kufřík je včetně všech komponentů momentálně
k dispozici za akční cenu 89 Kč
Text a foto: Druchema
9/2015
33
Kosmetika z Mrtvého moře
Mrtvé moře láká od pradávna svými výjimečnými vlastnostmi. Obsahuje více než třetinovou
koncentraci soli a dalších zdraví prospěšných minerálních látek. Má hladinu o 420 metrů níže než
ostatní moře a oceány, je nejníže položeným jezerem na Zemi s hloubkou až 380 metrů a nachází se
mezi Izraelem a Jordánskem.
Toto „Moře soli“ (z hebrejského „jam ha-Melach),
má rozlohu více než tisíc kilometrů čtverečních a je
osmkrát slanější než ostatní moře a oceány. Rozloha moře se neustále zmenšuje, neboť dochází k jeho
vysychání a přitékající řeka Jordán nepokrývá
dostatečně ztráty vody vzniklé odpařováním. Za
extrémní slanost moře vděčí svému názvu Mrtvé
– slanost neumožnuje v moři až na malé výjimky
život vodních živočichů a rostlin. Přesto je moře
vyhledávaným cílem turistů z celého světa, kteří
sem přijíždějí najít pohodu, klid a zlepšení zdravotního stavu v lázeňských a relaxačních střediscích.
Nyní můžete využít léčebných vlastností Mrtvého
moře i vy – a to dokonce bez cestování, ve vaší koupelně. Družstvo Důbrava Valašské Klobouky uvedla nedávno na trh sérii výrobků se solí z Mrtvého
moře. Zkuste na sebe nechat blahodárně působit
34
9/2015
mořskou sůl a minerály formou kvalitních výrobků, pro vaši pohodu a dobrý pocit, že jste udělali
něco pro svoje zdraví. Nechte se i vy unášet alespoň
představou mořských vln, které se pro tentokrát
přemístí do vaší koupelny.
Kontakt:
Důbrava chemické výrobní družstvo
Hřbitovní 97
766 33 Valašské Klobouky
Telefon: 577 320 641-3
Fax: 577 320 579
www.dubrava.cz
Text: Jana Henychová
Zdroj: wikipedie
(-mv-)
SKLÁDACÍ SKLADOVACÍ KONTEJNERY
KONTEJNER KOVOBEL
Lze využít ke skladování:
zahradní techniky
zahradního náøadí
zahradních substrátù
sypkých materiálù
Pro skladování nebezpeèných látek
je používána jako podlaha záchytná
vana. Kontejner je standardnì
vybaven døevìnou podlahou.
Vybavení kontejneru regálovými stojany
a regálovými nosníky s døevìnými nebo
záchytnými policemi snadno zvýší skladovací
plochu a tím i užitkovou hodnotu kontejneru.
Jako volitelné pøíslušenství nabízíme støechu s
prùsvitným pruhem a okna k zajištìní
dostateèného osvìtlení pro práci uvnitø
kontejneru.
KOVOBEL, výrobní družstvo,
Cihláøská 503,
344 01 Domažlice,
Èeská republika
Tel.: +420 379 724 441,
Fax: +420 379 722 552,
E-mail: [email protected]
www.kovobel.cz
Jednací místnosti uprostřed Václavského náměstí
INFORMACE O PRONÁJMU:
Drahomíra Blesková
tel.: +420 224 109 253
SČMVD, Václavské nám. 21, Praha 1
www.scmvd.cz
http://www.zasedacky.scmvd.cz
www.vridlo.cz

Výrobní družstevnictví

Transkript

Podobné dokumenty

TN 2/2013

edward 21 - www vyrobnidruzstevnictvi projekt

výrobnídružstevnictví - www vyrobnidruzstevnictvi projekt

Tři podoby televize - International ART CAMPUS Prague

bulletin 1/15 téma sídliště

Červen - Stavební bytové družstvo Havířov

Družstva v rozvojových zemích a jejich role v rámci fair