docdefinování klíčového klienta v ČR, Charvátová, ČZU
download 
Stížnost Transkript
definování klíčového klienta v ČR, Charvátová, ČZU
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra obchodu a financí Diplomová práce Mikrofinance - definování klíčového klienta v ČR Microfinance - defining the key client in Czech Republic Vypracovala: Bc. Dominika Charvátová © 2014 ČZU v Praze Čestné prohlášení Prohlašuji, že svou diplomovou práci "Mikrofinance" jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autorka uvedené diplomové práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím vytvořením neporušila autorská práva třetích osob. V Praze dne 31. 3. 2014 __________________________ Bc. Dominika Charvátová Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Miroslavě Navrátilové za možnost psát tuto práci pod jejím vedením a za její vstřícnost. Další mé velké poděkování patří Tomášovi Hesovi za ochotu s jakou se mi věnoval při konzultacích a jeho pomoc s vytvářením dotazníku. Další veliké poděkování patří Ing. Haně Vostré Vydrové za její pomoc při konzultaci statistické části práce a za její vždy poskytující ochotu a podporu při práci s programem SPSS. V neposlední řadě patří mé díky všem respondentům, kteří vyplnili dotazník a pomohli tak utvořit tuto práci. Mikrofinance Souhrn Předmětem diplomové práce Mikrofinance - definování klíčového klienta v ČR je zhodnocení mikrofinancí jako investiční příležitosti pro investory a zároveň možnosti získání udržitelných financí na rozjezd vlastního podnikání jak v rozvojových zemích, tak i v Evropě. V teoretické části jsou mikrofinance jako nová finanční možnost na trhu vymezeny a je zde popsána historie jejich vzniku ale i současný stav s náhledem do budoucího vývoje. V praktické části jsou za pomoci dotazníkového šetření a statistického programu SPSS definovány hlavní charakteristiky potenciálních mikrofinančních klientů na českém trhu. V závěru práce jsou shrnuta doporučení pro budoucí mikrofinanční instituce v ČR k zacílení na klíčového klienta. Klíčová slova: Mikrofinance, Mikropůjčka, Úrok, Podnikání, Úvěrová skupina, Mikrofinanční instituce (MFI) Microfinance Summary The subject of diploma thesis Microfinance - defining of key client in the Czech Republic is the assessment of microfinance as an investment opportunity for investors as well as the possibility of obtaining sustainable finance to start up your own business in developing countries and in Europe also. In the theoretical part are microfinance defined as a new financial opportunity in the market and described their formation in history and current situation with the view to development of their future. In the practical part are defined the main characteristics of potential microfinance clients in the Czech market by using questionnaire and statistic program SPSS. The end of thesis is conclusion and recommendations for future microfinance institutions in the Czech Republic to help them targeting key client. Keywords: Microfinance, Microcredit, Interest, Business activities, Interest´s group, Microfinance institution (MFI) 6 Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 9 2 Cíl práce a metodika .................................................................................................. 10 2.1 Cíl práce ............................................................................................................... 10 2.2 Metodika práce .................................................................................................... 10 3 Teoretická východiska ............................................................................................... 12 3.1 Mikrofinance a mikroúvěry ................................................................................. 12 3.2 Účastnící mikrofinancí- vztahy a principy mezi nimi ......................................... 17 3.3 Proces při poskytování mikropůjček.................................................................... 21 3.4 Role žen v mikrofinancích ................................................................................... 23 3.4.1 Posílení postavení žen (empowerment of women) ...................................... 24 3.4.2 Ženy a počátky mikrofinancí ....................................................................... 25 3.5 Zdroje financí pro rozjezd malého podnikání ...................................................... 26 3.6 Mikrofinance jako investiční příležitost .............................................................. 29 3.7 myELEN .............................................................................................................. 32 3.8 Propagace ............................................................................................................. 35 4 Historie, současnost a budoucnost mikrofinancí .................................................... 36 4.1 Historie mikropůjček ........................................................................................... 36 4.1.1 Úvěrová družstva ......................................................................................... 37 4.1.2 Státní iniciativa ............................................................................................ 38 4.1.3 Hnutí ACCION ............................................................................................ 39 4.1.4 Banka Grameen............................................................................................ 40 4.1.5 Sdružení SEWA ........................................................................................... 42 4.1.6 Konec tisíciletí ............................................................................................. 43 4.2 Mikrofinance v současnosti ................................................................................. 44 4.2.1 Situace v zahraničí ....................................................................................... 47 4.2.2 Projekty a mikrofinanční příležitosti v České republice .............................. 49 4.2.3 Mikrofinance v Evropské unii ..................................................................... 51 4.3 Perspektiva mikrofinancí do budoucnosti............................................................ 55 5 Praktická část práce .................................................................................................. 56 5.1 Metodika a předpoklady šetření ........................................................................... 56 5.1.1 Dotazníkové šetření ..................................................................................... 56 5.1.2 SPSS program .............................................................................................. 58 5.1.3 Předpoklady ................................................................................................. 59 5.2 Faktorová analýza ................................................................................................ 60 5.3 Křížové tabulky (Crosstabs) ................................................................................ 69 5.4 Popis klíčového klienta mikrofinancí .................................................................. 87 6 Doporučení a závěr .................................................................................................... 90 7 Seznam literatury ....................................................................................................... 92 7.1 Knižní publikace .................................................................................................. 92 7.2 Elektronické dokumenty ...................................................................................... 93 7.3 Události ................................................................................................................ 97 8 Přílohy ......................................................................................................................... 97 7 Seznam zkratek BPR - People´s Credit banks (Vesnické úvěrové banky) CGAP - Consultative Group to Assist the Poor (Konzultační skupina pro asistenci chudým) CIDA- Canadian International Development Agency (Kanadská organizace na podporu rozvojových zemí) CIP - Competitiveness and Innovation Framework Program (Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace) DFID- Department for International Development (Odbor pro mezinárodní rozvoj) EK – Evropská komise EIB- Evropská investiční banka EIF- Evropský investiční fond ENMP - Evropský nástroj mikrofinancování Progress EOED - Partnerships for Equal Opportunities and Economic Development (Partnerství pro rovné příležitosti a ekonomický rozvoj) FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci FT – Fair Trade GTZ- German Technical Corporation (Německá společnost pro technickou spolupráci) MFI – Mikrofinanční instituce MISFA- The Microfinance Investment Support Facility for Afghanistan (Mikrofinanční investiční podpůrné uskupení v Afganistanu) NFMF – Nadační fond microfinance NNO- Nevládní nezisková organizace NGO – Non-government organization (Nevládní organizace) ROSCA - A Rotating Savings and Credit Association (Asociace rotujících spoření a úvěrů) THP's – The Hunger Project´s Mikrofinance Program (Hladový projekt mikrofinančního programu) 8 „Jestli hledáme jeden konkrétní způsob, který umožní chudým překonat jejich chudobu, tak bych se zaměřil na úvěr.“ -Dr. Muhammad Yunus- Držitel Nobelovy ceny Míru 2006 a zakladatel Geameen Bank 1 Úvod Mikrofinance byly do ekonomického prostředí vneseny jako efektivní způsob, jak zvýšit ekonomické zabezpečení chudých lidí, a také jako způsob, jak zredukovat jejich kruh chudoby, který do sebe stahuje nové generace obyvatel převážně z rozvojových zemí. Mikrofinance umožňují chudým lidem organizovat si jejich limitované finanční zdroje, omezovat dopad globálních ekonomických šoků a zvyšovat jejich příjmy a výplaty ve prospěch udržitelnosti růstu. Globalizace ovlivňuje postupně již celou lidskou populaci a ne vždy v negativním slova smyslu. Mikrofinance sebou nesou její pozitivní přínos, kdy nedostatek financí na jednom konci světa je doplněn přebytkem z konce druhého. Mikrofinance vznikly v 80. letech 20. století jako alternativa k tradiční rozvojové politice. Ekonomové a politici se snažili zkoumat jak v teorii, tak i v praxi dopad mikrofinancování na socioekonomickou politiku pro rozvoj země. Po celá léta byl makroekonomický pohled v podstatě jediným hlediskem uvedeným v literatuře ekonomiky a o to větší zájem vyvolal na různých koutech světa příchod mikrofinancí, který nabízí alternativní alokování financí z bohatých rozvinutých zemí, kde je finanční přebytek, do chudých zemí třetího světa. Mikrofinance nabízí příležitost investorům, jak zhodnotit své aktuálně nevyužívané finance, které umožní jiným začít podnikat a stát se tam ekonomicky samostatným. Dnes se na mikrofinance hledí převážně z manažerské perspektivy, není to už jen finanční berlička poskytovaná nejchudším obyvatelům rozvojových zemí neziskovými organizacemi, ale jsou již něčím víc. Moderní mikrofinanční trh se vyznačuje komplexní poptávkou po financích a technických službách stejně tak jako bohatou nabídkou a to v důsledku rostoucí interakce a zájmu ze strany institucionálních dárců, neziskového sektoru i finančního trhu. Mikrofinance se staly novou příležitostí k investování a výdělku, který pomáhá sociálně slabým vymanit se z lichvářského kruhu zadluženosti a začít vlastní podnikání. 9 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je na základě provedení dotazníkového šetření a následné analýzy definovat klíčového klienta mikrofinancí v České republice a následně zpracovat doporučení pro mikrofinanční instituce s popisem typu klíčového klienta, na kterého by bylo vhodné se v oblasti propagace zaměřit. Ke splnění tohoto cíle vedou tyto dílčí kroky: - vymezit základní pojmy v oblasti mikrofinancí, - charakterizovat současnou situaci mikrofinančního trhu v České republice a ve světě, - formulovat a ověřit předpoklady o potenciálním klientovi mikrofinancí v České republice, - vytvořit a zpracovat dotazníkové šetření, - analyzovat získaná data ve statistickém programu SPSS, - zhodnotit výsledky analýzy a sepsat odpovídající doporučení 2.2 Metodika práce Základním zdrojem informací pro teoretickou část této diplomové práce byla především odborná literatura, která se zabývá tématem mikrofinancí. Literární zdroje byly jak v českém, tak i anglickém jazyce, protože téma je v České republice nové a některé zdroje ještě nejsou přeloženy. Veškeré prameny, z nichž bylo čerpáno, jsou uvedeny v seznamu zdrojů na konci práce. Na základě studia odborné literatury, které je doplněno o aktuální informace z internetových zdrojů, byla provedena sumarizace dostatečného množství podkladů a následná syntéze vybraných informací do ucelených kapitol, jak radí Hendl (2008). Jako informační zdroje posloužily i dvě odborné konference na dané téma, kde vystoupili odborníci z Čech i zahraničí se svými poznatky z praxe. Za základní metodický postup analytické části byly zvoleny studium pramenů, dotazníkové šetření a analýza dat. Studium pramenů Studium pramenů bylo zvoleno jako jedna z metod analytického postupu z důvodů hlubšího pochopení problematiky i se všemi možnými odchylkami od standardu. Tato část 10 práce byla nezbytnou, protože z poznatků získaných u odborné literatury byly následně vydefinovány předpoklady pro potenciálního klient mikrofinancí v České republice. Velkým přínosem v poznání aktuálního stavu mikrofinancí v česku v praxi byly konference v Praze a Brně, kde se sešli mikropodnikatelé, investoři i potencionální noví klienti mikrofinančních institucí. V rámci vedené diskuze byli účastníci konference seznámeni s aktuálními úspěchy i problém mikrofinancí v praxi. Dotazníkové šetření Pro sběr primárních dat o mikrofinančních klientech na českém trhu byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Tato metoda podle Hendla (2012) umožňuje tazateli neovlivňovat, byť nechtěně, respondenta svou přítomností. Protože dotazník byl z 90% vyplněn přes internet a jen v 10% byl tazatel u vyplňování přítomen, je tento vliv přítomnosti tazatele na odpovědi respondenta minimální. Dotazník je standardizovaný a tvoří ho 15 uzavřených otázek a jedna otázka s 12 výroky, kde se odpovídá pomocí škály „úplně souhlasí“ až „úplně nesouhlasí“. Dotazování je zcela anonymní vzhledem k citlivým údajům, na které se v dotazníku odpovídá. Dotazník byl respondentům přístupný k vyplnění v horizontu 3,5 měsíců a to v elektronické podobě na stránkách google.cz a nebo v papírové formě. Dotazník byl zasílán již vybraným respondentům z výběrového souboru malopodnikatelů nebo potencionálních malopodnikatel, kteří by se tak mohli stát klienty mikrofinanční instituce. Analýza dat Analýza nasbíraných primárních dat probíhala ve statistickém programu SPSS, kde byla data analyzována pomocí statistických testů. Nejprve se však musela provést kontrola, zda jsou data korektní a transformovat je ze slovní do číselné podoby, která je vhodnější pro program. Následovala Faktorová analýza, pomocí níž byly vytvořeny shluky neboli typy potencionálních klientů. Program dále vytvořil Křížové tabulky, podle kterých byl vytvořen podrobný popis klientů v jednotlivých shlucích. Podrobný popis těchto testů a všech kroků v SPSS programu je uveden v praktické části práce. Následovala interpretace zjištěných výsledků a jejich porovnání s původními předpoklady. V závěru práce jsou sepsána doporučení mikrofinanční instituci, jak zacílit svou propagaci na v práci vydefinované typy klientů, kteří jsou na mikrofinance senzitivní. 11 3 Teoretická východiska 3.1 Mikrofinance a mikroúvěry Mikrofinance Výraz mikrofinance nejčastěji označují nabídku prostých finančních služeb pro lidi s žádnými nebo velmi omezenými financemi. A tak každá drobná aktivita charakterizovaná limitovanou hotovostí a nízkými dávkami spadá do škály mikrofinancí. Zdroje financí, které pocházejí převážně ze státních fondů a nadnárodních organizací jsou velmi často propojeny s jejich příjemci přes nevládní organizace (NGO´s) a ty pak dále komunikují s lokálními organizátory, kteří jsou pro příjemce autoritou a kontrolou zároveň. Jedním z důvodů oblíbenosti mikrofinancí je i budování společensko-ekonomických struktur, která jsou náhradou za nefunkční vládní či komerční organizace (viz. Obr. č. 1) (La Torre, Vento;2006), (Goldberg, 2010). Obrázek 1-Standardní mikrofinanční struktura Zdroj: La Torre, Vento, 2006; zpracování vlastní Stejně jako v komerčním světě vše má svou cenu, která se musí uhradit. Pokud dojde k nesplácení úvěru nebo opožděnému splacení, je stanovena stupnice se zvyšující se mírou tvrdosti trestů. V takovém případě se postupuje následovně: finanční penalizace opožděných splátek, osobní návštěva Credit Officera, nátlak skupiny, která nechce přijít o povinné úspory, doživotní vyškrtnutí ze seznamu klientů, kompenzace ztráty z povinných kolektivních úspor skupiny, 12 vymáhání cestou komunálních autorit a právního sporu, sociální hledisko- trestem je i poškození sousedských vztahů, hrozba hanby a špatné pověsti, zhoršení životní úrovně rodiny dlužníka a další živobytí ve vesnickém kolektivu (myELEN, 2013). Mikrofinance zahrnují také kromě mikroúvěru nejrůznější finanční služby, které jsou v komerčním světě samozřejmostí, ale pro příjemce mikrofinancí jsou od běžných institucí nedosažitelné. Jde o finanční spoření, pojištění či finanční převody. Tyto služby jim poskytují větší finanční stabilitu a samostatnost Mikroúvěry Mikroúvěry nebo také mikropůjčky jsou jednou z hlavních služeb poskytovanou mikrofinančními institucemi. Součástí je pochopitelně i úroková sazba, která není jen symbolická, ale minimálně pokrývá náklady. Její výše se pohybuje se v závislosti na lokaci a to na již známých trzích jako např. Bangladéš či Indie 12-15% p.a., kdežto na novém trhu Jižní Ameriky se sazba vyšplhá až na 40-70% p.a.. Tyt mikroúvěry jsou ve většině případů poskytovány ženám, který mají dle výzkumů i praxe lepší platební morálku a jsou realističtější v žádostech o výši poskytovaného úvěru (NFMF; 2011), (Goldberg, 2010). Grameen Bank, která je jednou z prvních bank v mikrofinancování, rozděluje mikroúvěry podle následujících typů. 1) Tradiční neoficiální mikroúvěr – půjčky od rodiny a blízkých, zastavárny. 2) Mikroúvěr poskytnutý tradičními neoficiálními skupinami – např. ROSCA (A Rotating Savings and Credit Association) – Rotující spořící a úvěrová sdružení). 3) Mikroúvěr poskytovaný tradičními nebo specializovanými bankami - úvěr na podporu zemědělství, chovu zvířat, rybolov atd. 4) Venkovská půjčka poskytovaná přes speciální banky. 5) Družstevní mikroúvěr - družstevní úvěry, záložny, spořitelny. 6) Spotřebitelský mikroúvěr . 13 7) Mikroúvěr založený na partnerství banky a neziskové organizace. 8) Typ mikroúvěru Grameen nebo Grameen úvěr. 9) Ostatní typy mikroúvěrů od neziskových organizací. 10) Ostatní typy mikroúvěrů, které nejsou zajišťovány ani poskytovány neziskovou organizací. Mnohé z těchto typů mikroúvěrů jsou podporovány ze strany EU, avšak jsou vždy přizpůsobeny konkrétním členským zemím a jejich požadavkům (Grameen, 2013). Obtížné je jednoznačně určit výši půjčky, která určuje, zda se jedná o mikroúvěr či je to již běžný bankovní úvěr. Situaci znepřehledňuje samotná skutečnost, že mikropůjčky se poskytují na různých lokacích a s rozmanitým životním standardem. Pokud bychom uvažovali pouze rozvojový svět, tak zde je standardní výše mikropůjčky v řádu jednotek USD. V Evropských zemích je horní hranice stanovena na 25 000€ (Zpráva komise EU, 2011). Mikropodnik Mikropodnik je taková forma podnikání, kde počet zaměstnanců nepřevyšuje číslo 10 a roční obrat nebo bilanční roční suma rozvahy nepřesáhla 2 miliony euro. Z evidence Evropské unie vyplývá, že ročně je založeno na 2 miliony nových podniků a z toho činí 95% mikropodnikatelé. Průzkum ukázal i na fakt, že 1/3 z mikropodniků je založena nezaměstnanými, což pomáhá vést boj s vysokou mírou nezaměstnanosti v Evropě. Rozdíl mezi mikropodniky a podniky malými středními činí v určitých parametrech velký skokový rozdíl. I toto je jeden z důvodů, proč si mikropodniky na trhu našly své místo. Využití volného místa na trhu a potenciálu pomoci zajistit živnost lidem ze slabších finančních poměrů je neocenitelných přínosem společnosti. Pro názornost rozdílů mezi malý, středními a mikropodniky je níže přiložena přehledná tabulka (Commision recommendation, 2003). 14 Tabulka 1: Rozdělení podniků dle EU Počet Roční obrat Roční bilanční suma zaměstnanců (mil. €) rozvahy (mil. €) Mikropodnik < 10 ≤2 ≤2 Malý podnik < 50 ≤ 10 ≤ 10 Střední podnik < 250 ≤ 50 ≤ 43 Zdroj: European Commision, 2011, zpracování vlastní Mikrofinancování - 3 Modely Obrázek 2- 1. Model (bez zastoupení NGO) V tomto modelu je na obrázku č. 2 naznačený postup, poskytnuté vládou jak jsou finance dárcovské distribuovány mezi v rozvojových zemích. země jednotlivé Zde MFI se na rozdělování a koordinaci podílí i NNO (nezisková nevládní organizace) z dané země, která tu zastává funkci pouze zprostředkovatele. Tento způsob používají Zdroj: Nadační fond mikrofinance, 2011 například v organizacích Abilius (Fin.) Obrázek 3- 2. Model (se zastoupením NGO) V tomto případě se NNO zapojují do distribuce jak v roli koordinátora tak i zprostředkovatele, ale také spolupracují s místními organizacemi, se kterými jednají prostřednictvím svých poboček. Mezi uživatele toho typu mikrofinancování patří Diakonia (Švédsko), Norwegian People´s Aid (Norsko), Opportunity International UK (Anglie) či DACAAR (Dánsko). Zdroj: Nadační fond mikrofinance, 2011 15 Obrázek 4- 3. Model (bez prostřednictví NGO) Finance mohou být do rozvojových zemí rozdělovány také díky pomoci vládních rozvojových agentur daných bohatších zemí. Je zde možné vložit i kapitálový obnos a finance jsou poskytovány formou investic a grantů. Příkladem takoví vládní organizace může být anglický Odbor pro mezinárodní Zdroj: Nadační fond mikrofinance, 2011 rozvoj (DFDI) či Německá společnost pro technickou spolupráci (GTZ). Základní principy mikrofinancování Stejně jako Fair trade má pevně stanovené své principy, které musí každá firma, která se chce honosit logem FT na obalu, tak i mikrofinancování má svá jasně stanovená pravidla. Tyto pravidla byla poprvé stanovena Consultative Group to Assist the Poor (CGAP) a v roce 2004 byla schválena na summitu G8. 1) Chudí lidé nepotřebují pouze půjčky, ale i další služby jako jsou pojištění, spoření a finanční převody. 2) Prvořadým účelem mikrofinance je zvýšení příjmů chudých rodin a podpořit je ve spoření a shromažďování finančních prostředků stejně tak, jako mají být nápomocny v ochraně před riziky. 3) Mikrofinance mohou být udržitelné, ale aby mohly pomoci co největšímu počtu lidí, musí být i ziskové. Liší se od dotací od dárců a vlády, které jsou omezené a nejisté. 4) Je třeba vybudovat stálé instituce přímo v místě poskytování mikroslužeb a to v zájmu podpory mikrofinance 5) Cílem mikrofinancí je také začlenění finančních potřeb nejchudších do tradičního finančního systému dané země. 6) Vláda má za úkol sociálně slabým finanční služby umožnit, nikoli jim je poskytovat. 7) Dárcovské fondy by měli doplňovat soukromý kapitál a nikoli s ním soužít. 16 8) Je třeba posílit obsazení schopných manažerů a institucí. Dárci by se měli soustředit na zvyšování kapacity těchto institucí. 9) Žadatelé velice trpí stanovením stropu úrokových sazeb, který omezuje schopnost mikrofinančních institucí pokrýt jejich náklady na provoz. Toto limituje kapacitu mikropůjček, které mohou být institucemi poskytnuty. 10) Monitorování činnosti a zveřejňování zpráv o svém provozu a výkonnosti by měly plnit všechny mikrofinanční instituce a brát také ohled na finanční a sociální dopad jejich aktivit (Answernest, 2012). Mikrofinance versus mikrokredit V odborné literatuře je velice často používán i termín Mikrokredit, který by mohl být pro laika matoucí. Označují se jím tak pouze velmi malé úvěry pro žadatele disponující malým finančním objemem. Úvěry tohoto typu poskytují však jen registrované instituce a neshoduje se známým spotřebním úvěrem. Oproti tomu jako Mikrofinance jsou označovány služby platební, finanční, úvěrové či pojišťovací, které jsou poskytované sociálně slabším (Svitáková, 2011). 3.2 Účastnící mikrofinancí- vztahy a principy mezi nimi Do procesu poskytování mikroúvěru je zapojeno několik hráčů, kteří mají přesně stanovené role a funkce. K těm hlavním patří bezpochyby žadatelé o půjčku, tedy mikrofinanční klienti. Jejich charakteristikou je ve velké míře nízký příjem, jsou to lidé žijící převážně v rozvojových zemích, drobní podnikatelé na volné noze a nemající přístup k běžným finančním službám. V 90% to jsou ženy, které mají velmi blízko k hranici chudoby a o mikropůjčku žádají, aby mohly provozovat drobné podnikání, které živí celou rodinu. Ženy jsou jistější investicí než muži, kteří peníze často utratí za alkohol. Jsou vnímány jako spolehlivější. Přesto to však nejsou zcela nemajetní lidé, protože ti nejsou ekonomicky vhodní pro MFI z důvodu negenerování žádných zisků, kterými se pak půjčka splácí. Žadatelé o půjčku lze uspořádat do tří skupin podle stupně jejich chudoby. 17 1. Tzv. zranitelní klienti patří do nejchudší skupiny pohybující se okolo hranice chudoby. Jsou to povětšinou řemeslníci, rolníci, dělníci, prodavači sezónních plodů, atd. Půjčku využívají na pokrytí základních životních výdajů a mikropodnikatelskou činnost, což je obvykle pěstování a sklizeň zemědělských komodit. Lidé v této skupině jsou pro MFI nejrizikovější, protože často nemají čím ručit a peníze používají na uspokojení jejich základních potřeb, což není prvotní záměr mikrofinancí. 2. Méně zranitelní klienti pohybující se nad hranicí chudoby jsou bohatší rolníci či vlastní menší nemovitosti či pozemky, kterými se mohou zaručit. Přesto je pro ně nemožné dosáhnout na běžnou komerční půjčku, například z důvodů časté negramotnosti. 3. Do poslední skupiny spadají „majetnější“ osoby, žijící spíše ve větších městech, než na venkově. I ti se však obtížně dostávají k běžným půjčkám a finančním službám poskytovaným komerčním sektorem. Tito klienti nejčastěji podnikají v zemědělství nebo jsou majitelé plantáží. Mají tedy ve vlastnictví pozemky a nemovitosti, kterými ručí, ale mají i formální účetnictví, které je vstupenkou do mikrobanky (Svitáková, 2011). Mezi ne zcela obvyklé klienty mikrobar se v posledních deseti letech zařadili i důchodci a osoby s pravidelným příjmem. Bohužel průzkum ukázala, že počet lidí, kteří nemají přístup k základním finančním službám, je až astronomicky vysoký. Pro lepší zajištění splacení dluhu za půjčku ručí úvěrová skupina, která si do čela zvolí vedoucího skupiny tzv. Credit Officera. Ten má za úkol vybírat splátky od členů skupiny, jednat s bankou a dohlíží na dodržování platební disciplíny. Většinou je to zaměstnanec MFI a bydlí v blízkosti úvěrové skupiny, kterou dobře zná, domluví se s ní a je pro ni autoritou. Členové úvěrové skupiny si jsou většinou blízcí, a protože za sebe navzájem ručí, musí mít k sobě i důvěru a vzájemnou odpovědnost za společnou půjčku. Šíří mezi sebou nové informace, znalosti a navzájem se podporují v podnikání. Členové skupiny jsou ochotni platit za členství vysokou úrokovou míru i z důvodu toho, že mají zisk z finančních služeb instituce a v neposlední řadě čerpající pozitiva z informační sítě, které jsou součástí. Dlužníci mají také svá pravidla, která jim určují, jak často a kolik splácet nebo kdy se 18 scházet na pravidelné povinné schůzky. Dodržování je hlídáno a sankciováno pokutami, či motivováno odměnami a to hlavně možností vzít si další půjčku nebo výhodnější podmínky. Samozřejmostí je úrok, který musí příjemce půjčky zaplatit a není to jen symbolická částka, vždy platí částku minimálně pokrývající náklady. Účelem pro MFI je mít loajální klienty, kteří mají dobrou platební odpovědnost. Protože se úvěry půjčují v cyklech, nejprve na menší částky a po bezproblémovém splacení se může částka navyšovat, mohou si instituce své klienty vycvičit v odpovědném půjčování. Ve většině případů se jedná o opakované úvěry tzv. úvěrové linky na provoz nikoli občasné žádosti, což vyžaduje dobré a úzké vztahy. Marketing, jako nedílná součást života nás všech, je přítomen i této oblasti a to přímou přítomností pracovníků MFI v terénu. Nepoužívají se placené papíroví reklamy, což je i jedním z principů mikrofinance (NFMF, 2011), (La Torre, Vento; 2006). Mikrofinance versus lichva Běžným komerčním klientům, kteří mají účet u banky, kreditní karty a využívají i dalších výhod finančního sektoru, může výše mikrofinančního úvěru připadat enormně vysoká. Je však zapotřebí vzít v potaz lokální podmínky a i to, že půjčka od lichvářů, kteří jsou ještě stále někde hojně využíváni, je daleko více riziková a i dražší. Rozdíl můžeme vidět i v tom, že lichva buduje loajalitu metodou „sněhové koule“, která spočívá v nabalování dalších a dalších úvěrů na sebe. Oproti tomu mikrofinance si loajalitu získávají díky zlepšujícím se ekonomickým a životním podmínkám, které žadatelé o půjčku pozorují na svém životě a v podpoře jejich ekonomického růstu (NFMF, 2011). Mikrofinanční instituce versus banky Poskytovatelé mikropůjček a souvisejících služeb jsou dvojího typu. Formální, což jsou tradiční finanční instituce např. banky a neformální, kam patří právě mikrofinanční instituce (MFI). Mimo jiné do této druhé skupiny patří i výše zmínění lichváři. Rozdíly mezi těmito skupinami jsou patrné v následující tabulce, kde jsou názorně srovnány jednotlivé přístupy a parametry podle kterých instituce poskytují půjčky. 19 Formální (Banky) Neformální (MFI) Soustředí se na bohatší a větší klientelu s možností splnit jejich podmínky půjčky. Poskytuje půjčky a služby chudším farmářům na venkově, domácnostem a malým živnostníkům ve městech. Komplikovanější procesy při žádosti o půjčku vytváří bariéru pro prosté lidi. Otvírací hodiny jsou pevně dány. Jasné, přehledné a snadno pochopitelné podmínky i pro negramotné obyvatele. Vychází časově vstříc svým klientům. Spravuje jen větší objem hotovosti. Nevyužívá úspory klientů. Využívá úspor klientů MFI. Podmínky ručení se upravují pro relativně bohatší klienty. Nutnost založení spořicího účtu u KB nebo uložených úspor. Ručení se podmínkám. Úrokové sazby jsou nízké, protože banky optimalizují svá rizika. Úrokové sazby jsou vysoké z důvodů nákladných administrativních prací a častých návštěv klientů v místě bydliště Informace jsou pro lidi mimo města obtížně dostupně a banky nemají zájem něco měnit, nejsou jejich cílová skupina. Snadno dostupné informace, které se předávají na schůzkách neformálních rotačních a úvěrových asociacích. Stává se, že některé banky neposkytují žádnou formu spoření či s klesající sazbou. Úročení vkladů je o trochu vyšší než u běžných bank, aby motivovalo ke spoření přizpůsobuje místním Zdroj: Svitáková, 2011 Důvody neochoty bankovního sektoru k poskytování malých půjček. Banky z komerčního sektoru mají hned několik důvodů, proč se nezaměřují na málo bonitní klienty a mikropůjčky. Tak především jsou banky orientovány na ziskovost, efektivitu výdělku a nízkonákladovost, se kterou jsou spojena i balancování rizik. Poskytování mikropůjček je velice administrativně a nákladově náročně z důvodů již zmíněných výše v tabulce, ale i proto že jen třeba ohodnotit schopnost splácení daného klienta. Předchází to pak dalším nákladům, které plynou ze správy nesplacených pohledávek. Pracovníci banky se orientují podle tzv. Kritického bodu rovnováhy, což je částky, pod kterou když se klient pohybuje, stává se pro banku prodělečným. A protože úvěry poskytované chudým zemědělcům a rolníkům jsou ve většině případů pod touto magickou hranicí, nemají o tyto klienty banky zájem. Chudobu ve světě dokumentuje 20 obrázek č. 9 níže, kde je znázorněna světová populace žijící za méně než $1.25 na den (Pelc, 1995). Obrázek 5-Světová populace žijící za méně než $1.25 na den (2009) Zdroj: Jones, 2011. 3.3 Proces při poskytování mikropůjček Možnosti volby mikropůjček Mikrofinanční služby poskytované MFI jsou dvojího typu a to Vesnická banka (Village Bank) a Solidární skupiny (Solidarity Groups). Struktura Záruky Vesnická banka Solidární skupiny 15-35členů, 16-ti týdenní cyklus, 4-5 členů, 16-ti týdenní cyklus, větší nižší částka od 100 USD částka od 500 USD Smluvní ručení za druhé Stejní jako u Vesnické banky + Hmotná záruka v min. hodnotě Spoření 2-5% z úvěru (ke krytí dvojnásobku sumy úvěru dluhu neplatících) Kolektivní úvěrová smlouva Směnka s podpisem prezidenta 21 Splácení Podmínky Průběh skupiny Týdně během setkání skupiny Možnost předčasně splatit jistinu Zrychlení vstupu do dalšího cyklu - Pravidelný příjem 1,5 násobku týdenní splátky Credit officer nezkoumá jednotlivé obchodní projekty. - Po 2 úspěšných cyklech může půjčovat ze zásob, které sama generuje, vlastním členům. Týdně, setkání skupiny měsíčně Možnost předčasně splatit jistinu - Credit officer zkoumá konkrétní obchodní plány a záměr. - Od určitých částek úvěr podléhá schválení vedení MFI. Zdroj: Svitáková, 2011 Obrázek 6- Podíl domácností, které nemají přístup k finančním službám (bankám a pojišťovnám), 2007 Zdroj: Access to financial services, 2007 Postup při získávání půjčky Prvním krokem ke každé půjče je běžně smlouva a nejinak je tomu i u mikrofinance, kde se podepisuje smlouva se jmenným seznamem všech členů úvěrové skupiny, objem půjčené částky a přesným splátkovým kalendářem. Podmínkou je i vlastnictví nemovitosti nebo alespoň existence pevné provozovny. Je tomu tak z důvodů důvěry v solidního obchodníka a také by se v případě podvodu, kdy by chtěl dlužník utéct s půjčkou bez placení, obtížněji opouštělo místo bydliště, protože prodej nemovitosti je zdlouhavý proces. Úvěr se podle zkušeností osvědčilo poskytovat v cyklech. Prvnímu cyklu předchází tři povinná setkání s žadateli, kde se domluví a sepíšou seznamy členů s jejich osobními daty, popíše se jak má celý mechanismus půjčky a spolupráce fungovat a odhlasuje se 22 vedení skupiny (prezident, sekretář, pokladník). Právník jim pomůže sepsat oficiální závaznou žádost o úvěr. Dále je třeba složit povinnou zálohu na účet mikrofinanční instituce a to ještě před zahájením prvního cyklu, který se zkouší, zda jsou žadatelé schopni úvěr splácet a snaží se je vycvičit v platební morálce a všech potřebných zvyklostech (povinné schůzky,…). Tento cyklus nebývá příliš ziskový pro MFI, protože náklady narůstají a to díky častým osobním návštěvám klientů v místě bydliště, vytvářením dokumentace či nutnému výběru Credit Officerů, kteří posilují vztahy mezi úvěrovou skupinou a MFI. Teprve pokud vše u prvního cyklu splátky projde korektně, mohou se klienti přesunout do druhého cyklu, kde si MFI může dovolit poskytnout větší úvěr či výhodnější podmínky, protože mechanismus už běží plynule. Pouze zástupce MFI týdně zběžně dohlíží na funkčnost skupiny a postupem času dojíždí i méně často. Skupina se tak o svou součinnost stará sama. Při přechodu do třetího cyklu funguje již celý mechanismus lokálně bez vnějších kontrol. Splátkový cyklus Úvěr se poskytuje zpravidla na kratší dobu, teprve u klientů s delší mikrofinanční historií si instituce dovolí půjčit na delší dobu. Splátky jsou časté a to v řádu jednoho týdne. První splátka se platí hned první týden po obdržení úvěru. Tyto pravidla jsou stanovena, aby se klienti naučili disciplíně, když jsou pro MFI náročnější z hlediska nákladů i administrativy. Dlouhodobá spolupráce je odměněna u prověřených klientů možností individuálního splácení (Svitáková, 2011). 3.4 Role žen v mikrofinancích Celosvětový poměr žen a mužů v produktivním věku 15-64 let je 1,01. Ač je žen celkově méně, tak jejich role v mikrofinancích je velmi důležitá. Právě ony jsou hlavími příjemci mikropůjček, protože v rozvojovém světě tvoří 70% všech nejchudších obyvatel na světě. V roce 2009 bylo spočítáno 16,4 mil. žen, které jsou pod hranicí chudoby. Na ženy je pradávna nahlíženo jako na méněcenné obyvatele a v zemích třetího světa, kde je vývojová úroveň nízká, je toto přesvědčení rozdílného postavení ve společnosti stále ještě hluboce zakořeněno. Role ženy je v rozvojových zemích definována jako pečovatelka o děti a o domácnost bez nároku na finanční odměnu. Tyto její povinnosti jsou považovány za samozřejmé (NFMF, 2011), (Rozvojovka, 2013). 23 Limitující faktory pro ženy Postavení žen v rozvojových zemích je komplikované hned z několika důvodů. Prvním již výše zmíněným limitem žen je nedostatek financí, z kterého následně pramení i nízká životní úroveň. Pro ženy z rozvojových oblastí světa je velice obtížné dosáhnout na finanční služby, protože nemají hotovost a ani majetek, kterým by mohly ručit při žádosti o půjčku. V některých zemích nemají ženy ani právo vlastnit majetek. Z tohoto důvodu nepřipadá ani v úvahu, že by ženy mohly vlastní majetek či nemovitost dále pronajímat a mít tak pasivní výdělek, který by je činil ekonomicky samostatnější. Velikou bariérou pro postavení žen je i vysoká negramotnost v jejich řadách nebo nízké vzdělání. Nedostatečný přístup ke vzdělání limituje jejich pozdější rozvoj a schopnost získat za svou práci lepší odměnu. Ve společnosti jsou pouze chápáni jako ekonomicky výděleční a ti kdo živí rodinu. Ženy jsou na nich plně ekonomicky závislí (NFMF, 2011), (Chyťová, 2008). 3.4.1 Posílení postavení žen (empowerment of women) Pojem posílení či podpoření práv žen v rozvojových zemích je užíváno v různém kontextu, kulturách a mnoho organizacích různými způsoby. Myšlenka „síly či moci“ zastřešuje pojem posílení, který je považován za základní koncept. Bylo popsáno několik definic moci, v závislosti na tom čí moc je nad kým uplatňována. Moc je vnímána jako nadvláda nad ostatními, což se projevuje navenek v rozhodovacím procesu, při konfliktu či donucování. Síla nebo také moc pracuje na několika rozdílných stupních včetně instituční, domácí či individuální úrovni a může operovat ve čtyřech různých způsobech. 1. „Moc nad“ (Power over) je negativní síla a kontrola nad ovládaným jedincem ve vztahu vítěz/poražený. 2. „Pravomoc“ (Power to) se uplatňují při rozhodovacím procesu pověřenou autoritou. Otevírá nové příležitosti bez uplatnění dominance. 3. „Spojení sil“ (Power with) jsou vnímány jako kolektivní síly a silné stránky, kde lidé kooperují jeden s druhým, aby se vyřešil daný problém a naplnily cíle. 4. „Síla v „ (Power within) chápeme jako personální moc. Například psychologická moc v mysli lidí, hodnocení sebe sama, sebevědomí, vědomí sebe sama, asertivita a sebe respekt. 24 Nadvláda či moc nad někým je více dominantní v případě, kdy je uplatňována mužem nad muži či mužem nad ženami. Posíleni moci žen je patrné v uplatnění nad muži, kteří se cítí ohroženi a ztrácejí kontrolu. Tento strach utváří bariéry pro posílení moci žen. A i proto je žádoucí, aby se ženy dostávaly do ekonomické a politické sféry a do rozhodovacího procesu, protože mohou pomoci vytvářet nové cesty a benefity. Přispívají společnosti svým odlišným způsobem vnímání a nahlížení na problémy (Amir, 2008). 3.4.2 Ženy a počátky mikrofinancí Z důvodů všech výše zmíněných limitujících faktorů se pro ženy staly mikrofinanční instituce žádanější než pro mužskou klientelu, která je sice také finančně slabá, ale stále je například vzdělanější. Mikrofinanční instituce se sice původně zaměřovali i na muže, ale ve studii se ukázalo, že z 350 zkoumaných MFI ze 70 různých zemí světa tvoří ženy 73% klientely. Nárůst žen lze nalézt i v průzkumu Grameen bank, kdy v roce 1983 se účastnilo projektů pouze 44% žen a k roku 2000 toto procento narostlo až na závratných 90%. Na začátku 21. století se počet žen využívajících služeb MFI odhadoval z celkových 190 mil. klientů na 74% žen. Banky se zaměřily na ženy ze dvou důvodů. Našly místo na trhu, které komerční banky nedokázaly zaplnit a také odhalily výhody spolupráce se ženami, jako jsou nízké riziko nesplácení dluhu. Dokonce u MFI, které se zaměřily pouze na ženy, vzrostly hodnoty faktorů podle, kterých si banky vypočítávají riziko (portfolio at risk - portfolio v ohrožení, loan-loss provisions - odhad výdajů na případné nesplacené půjčky, loan-loss write-off - odpisy za nesplacené půjčky). Ženy jsou tak žádané pro MFI také z mnoha dalších důvodů jako například: Ženy pečují o blaho celé rodiny Díky počáteční zkušenosti půjčování mužům i ženám si instituce mohly porovnat přístup obou dvou stran a rozhodnout se tak objektivně. Banky se snaží minimalizovat rizika, která při půjčkách podstupují, a proto je pro ně ochranitelský přístup žen výhodnější. Ženy si berou půjčku na rozjezd podnikání, aby uživily rodinu a poskytly jí tak mnohdy jediný zdroj obživy. Je tedy pro ně důležité pravidelně splácet a starat se o živnost. Kdežto muži nejsou tak fixováni na rodinu a velmi často se stávalo, že půjčené peníze utratili za alkohol a jiné věci. 25 Zodpovědnost žen vede k udržitelnosti mikrofinančního programu Protože v rozvojových zemích jsou mikrofinance často jediným způsobem (nebereme v potaz lichvu), jak se dostat k finančním službám, půjčce a pod, je motivace dodržet podmínky opravdu silná. Dalším důvodem je, že ženy jsou velice úzce spjaty se svou obchodní skupinou či komunitou a je na ně tak vyvíjen i sociální tlak odpovědnosti. Pro mnohé je dostatečnou motivací představa sociálních sankcí a vyloučení z kolektivu. Ženy mají větší zodpovědnost ve splátkové disciplíně ale i ve spoření, což vede k udržitelnosti mikrofinancí. Ženy jsou aktivními členkami společnosti V dnešní době se ženy staly hybnou silou společnosti. Starají se jak o jejich tradiční pole zájmu jako rodina, kuchyně, ochrana rodinného krbu, tak I nově o udržitelný rozvoj, ochranu přírody a tradičních zvyků. Ženy všeobecně vice sdílí své zájmy a v nich se navzájem podporují a informují. Mikrofinance jim v tomto pomáhají, protože je to i pro ně výhodné. Podpora vede i do sféry posílení práv žen a rovnosti přístupu obou pohlaví. Ženy mají lepší odhad částky, kterou si chtějí půjčit Ženy jsou velice obezřetné v otázce, jak vysokou částku si opravdu potřebují půjčit a kterou jsou pak schopny splácet. Všechny výše uvedené důvody je proto vedou k menším a reálnějším půjčkám oproti mužům, kteří mají “velké oči”, spoustu plánů, ale v realizaci a dodržování splácení značně za ženami pokulhávají. (D’Espallier, 2009), (NFMF, 2011) 3.5 Zdroje financí pro rozjezd malého podnikání „Sociální aspekt podnikání je stejně a ne-li více důležitý než ten finanční“. -Hannah McDowallUnLtd - Nadace pro sociální podnikání Konference EOED 2013, Praha Při začínajícím podnikání jsou finance, stejně tak jako dobrá podnikatelská myšlenka, to hlavní, co je zapotřebí, aby se mohl byznys postavit na startovní čáru. Někteří podnikatelé si mohou dovolit začít financovat svojí živnost z našetřených financí, ale těch nebývá příliš mnoho. Většina si na začátek bere podnikatelský úvěr, kdy při žádosti o něj musí 26 bance prokázat reálnost jeho podnikatelského záměru, zhodnotit okolní prostředí tzn., zda je ještě na trhu pro jeho business místo, atd. Jsou zde i další možnosti pro případ, že se chceme úvěru vyhnout: Leasing – dá se jim financovat jak firemní automobil (hojně využívané) tak i nákup jiných pracovních strojů od traktorů, přes pracovní stroje až po počítačovou techniku. Faktoring – jedná se o prodej pohledávky vzniklé prodejem tzv. faktorovi. Ten pak následně danou pohledávku vymáhá a nese rizika při nesplacení. Kontokorent – poskytuje majiteli bankovního účtu možnost čerpat finance do mínusu. Na minusovou částku si pak banka účtuje okolo 15% úrok. Kreditní karta – je velice podobný princip financí pro podnikatele s tou výhodou, že se zde nabízí bezplatné období v řádu 40-50 dnů, do kdy se musí peníze vrátit zpět na účet. Neúčelová hypotéka – funguje jako běžná hypotéka, kdy se ručí nemovitostí, avšak účel použití už nemusí být na bydlení, ale třeba právě na podnikání (Morávek, 2012). Tyto způsoby financování jsou však dostupné pouze bonitním klientům či klientům, kteří prokáží, že jejich podnikatelská záměr je rentabilní a tím pádem i pro banky méně rizikový. Pokud se bance toto neprokážete, či nesplníte jiné její podmínky, finance podnikateli nepůjčí. Většina obyvatelé třetího světa jsou na takovéto situace zvyklí a změnili své zvyky chodit si pro půjčky do komerčních bank. Jejich překážkou je vysoká negramotnost, žádná finanční historie, často nemají ani žádnou nemovitost, kterou by mohli ručit, atd. Jejich rizikovost je pro běžné banky, zaměřené na bonitní klienty, příliš vysoká a administrativa spojená s organizací a kontrolou jejich malých půjček je příliš finančně náročná. Tito klienti si jdou půjčit buď k místním lichvářům, nebo se dostanou ke službám mikrofinančních institucí (MFI). I tyto instituce musí dbát na snižování rizika a tak si vybírají komu, na jaký druh podnikání a jakou částku půjčí. Tento způsob mikropůjček je blíže popsán v předchozích kapitolách, proto zde není nutný příliš rozebírat. Dalším způsobem jak si půjčit peníze na rozjezd podnikání uplatňovaný i mimo země třetího světa nabízí například Nadace pro sociální podnikatele z Velké Británie. Tuto myšlenku prezentovala na konferenci EOED v Praze zástupkyně této nadace Hannah 27 McWall. Na konferenci se sjeli lidé z oboru mikrofinancí z celí republiky ale i zahraničí, aby se podělili se zkušenosti z praxe a jejich názory. Pomoc malým začínajícím podnikatelům v Británii funguje na dvou stupních. 1) Pre-start nebo také „pilotní projekt“ Zde si mohou budoucí podnikatelé a podnikatelky zažádat o půjčku do 5 900€ na počáteční start byznysu. Nadace jim poskytne i potřebné poradenství a mentora, který jim dá potřebné rady do začátku. Co je však zajímavé, je že žadatel většinou si v této fázi ještě ponechává své předchozí zaměstnání. Nemusí tak příliš riskovat, protože finance z dosavadního zaměstnání jim zůstanou, ale při tom získávají zkušenosti a pomalu rozbíhají svůj nový podnik. Pocit jistoty a zázemí, je velice důležitý faktor při rozhodování se, zda podnikat či ne. V zemích „bohatého severu“ jsou žadateli o tyto pre-starty velice často ženy (50%) po mateřské dovolené, nebo kreativní lidi, kteří ale zároveň živí rodinu. Nemohou si tak dovolit podat v práci výpověď a začít podnikat od nuly, kdy první opravdové výdělky, v dobrém případě, přijdou až za půl roku či rok. 2) Start-up Druhým krokem jsou startovací projekty, kde se může zažádat o půjčku na zahájení podnikání až do výše 12 000€. Účelem těchto projektů je rychlý růst podniku. Není zde už záchranná „berlička“ původního zaměstnání. Podnikatel se věnuje pouze této nové výdělečné činnosti a to na maximální výkon. Finance, o které si žádají, jsou však nadací pouze zprostředkovány od investora k podnikateli. Poměr podnikatelů a podnikatelek (25%) je zde už stočený na mužskou stranu, stejně jako u běžných nepodporovaných podniků. Důvod nižšího procentního zastoupení žen ve start-upech je opět vyššího riziko, které ženy nejsou tak ochotné podstupovat, jako muži. V České republice začínají být také běžné projekty v lektorování žen, kde se dozvídají informace potřebné k založení podnikání, sdílejí své obavy a navzájem se podporují i v malých podnikatelských úspěších. Česká veřejnost řeší i problém, kterým je malý počet podnikatelek, které po pre-start projektech opravdu vstupují do toho reálného podnikatelského prostředí. Důvodem je často nutnost pořídit si živnostenský list a s ním 28 vzniká problém odebrání sociálních dávek, což ženám bere jistotu a je to důvod menšího počtu nových živnostníků po pre-startech. Angel investment V neposlední řadě je možnost andělského investora, která je také využívána ve Velké Británii. Půjčky lze získat v objemu od 1 200€ až do 120 000€. Je pouze na investorovi zda si daný podnikatelský záměr vybere a podpoří. Důležité pro jeho rozhodování je, zda projekt vyplňuje nějakou mezeru na trhu a tím pádem bude mít uplatnění. Zajímá se o jeho životnost, ale stejnou měrou musí být osobní sympatie a důvěra v podnikatele, který je nositel myšlenky podnikání (konference EOED, 12. 9. 2013). Trendem současnost se stávají nebankovní půjčky tvz. P2P lending (peer-to-peer lending), kdy si dlužník půjčí peníze přímo od věřitele a prostředníkem už není banka ale malá technologická platforma, díky níž se sníží náklady. Tento způsob půjček je ve světě přirovnáván k aukčním síním přes internet, kterým je např. eBay. V tomto případě jsou dražebním předmětem finance. Objemem zprostředkovaných půjček za rok 2013 se P2P běžným bankám zatím nemůže rovnat a přesto bylo takto v Británii poskytnuto již 1,7 mld. dolarů a v USA 2,4 mld. dolarů. Překvapivý je však trend a rychlost s jakou se vývoj ubírá, kdy v Británii každý půlrok zdvojnásobí. Ani Česko v tomto trendu nezaostává, již více než 3 roky obchoduje P2P projekt Bankerat, který funguje jako internetové prostředí, kde se setkávají investoři s dlužníky a kde také sjednávají své půjčky. Portál po dojednání půjčky ohodnotí dlužníkovu bonitu a předá ji věřiteli ke schválení. Zároveň vede administraci půjčky pro investora, účtuje platby či vede komunikaci s dlužníkem. Průměrný úrok sjednaný na Bankerat je okolo 30% čímž portál nekonkuruje bankám, ale spíše nebankovnímu sektoru (Černý, 2014). 3.6 Mikrofinance jako investiční příležitost Pohled ze strany poskytovatelů mikroúvěrů, je neméně podstatný v porovnání s názorem příjemců, který byl dosud v práci převážně zmiňován. Bez důvěry a ochoty investorů podílet se na mikrofinančních projektech by nemohly vzniknout mnohé zajímavé podnikatelské záměry. Naskýtá se tak otázka, co vede investory k rozhodnutí se poskytnout svůj kapitál pro rozjezd podnikání? 29 Důležitým faktorem jsou osobní sympatie a důvěra v podnikatele jako takého i v jeho podnikatelský plán. Mezi oběma stranami musí být vzájemná ochota si naslouchat ale i vůle podřídit se názoru toho druhého ve prospěch úspěchu businessu, protože to je ten důvod proč spolupracují (Němec, 2002). Dalším důvodem, proč si investor může vybrat mikrofinance, je jejich sociální dopad na společnost a její udržitelný růst. Dle mého názoru, který byl podpořen i názory mnohých investorů z reálného prostředí vystupujících na konferenci EOED 12. 9. 2013 v Praze, navzdory ušlechtilým idejím o „spáse“ zemí třetího světa je pro investory hlavní rentabilita vloženého kapitálu. Dále hrají prim v rozhodování o investování následující faktory. Stejně jako banky tak i investoři se rozhodují s ohledem na riziko, které pro ně představuje nenávratnost jejich investice. Každý investor se snaží vybalancovat svá rizika a výnosy na optimální výši. Mikrofinance jsou obecně brány za středně až výše rizikové investování. Proti riziku u mikrofinancí se lze bránit již při výběru MFI. Ve většině případů jsou bohužel MFI neregulované, což znamená, že finanční trh neposkytuje garanci návratnosti vloženého kapitálu. V reálu to znamená, že pokud MFI nebude plnit závazky podle smlouvy, investor má právo instituci postavit před rozhodčí soud, kde se bude svých práv domáhat ale za cenu svého času a ušlého zisku. Toto je často důvod, proč se investoři obávají mikrofinancí. Před rozhodnutím o investici je však dobré si prostudovat problematiku do hloubky, kde investor zjistí, že mikrofinanční klienti poskytují záruku vrácení investice i jinými způsoby než jen garancí trhu. Oporou důvěry investorům může být skupinové ručení klientů, kdy je tlak na splácení vyvíjen členy skupiny na sebe navzájem. Další způsob ručení je například i směnkou. Dalším rozhodujícím faktorem pro investory je výnosnost. Ta záleží na stanovení výši úrokové sazby (ú.s.), která se liší podle lokace poskytovaných mikropůjček. Faktorem výšky úrokové sazby je i konkurence jiných MFI v dané oblasti, které půjčku pro klienta „zlevňují“. Tato pravidla platí v rámci oblasti v průměru, vždy se mohou najít regiony, kde výjimka potvrzuje pravidlo. Velkou roli hraje i to, jak daná MFI hospodaří a jak rozděluje finance mezi úrokovou část, operační náklady a díl investora. Investor se může rozhodnout pro dvě varianty ad a) uplatnit nárok na úrokový výnos nebo ad b) vzdát se tohoto výnosu a spokojit se jen s jistinou (Syrový, Tyl, 2011). 30 Likvidita také významným faktorek v rozhodování zda investovat. V zásadě se délka splatnosti mikropůjček pohybuje do jednoho roku a to splacením celé jistiny a úroků ve 12 splátkách nebo po čtvrtletních splátkách do jednoho roku. Může nastat i situace, kdy dlužník splatí jistinu s poměrnou částí úroku předčasně. To je jediný způsob, jak by se investor mohl dočkat svého kapitálu dříve, protože nemůže zažádat o předčasné splacení. Do určité míry se mikrofinance v tomto ohledu likvidity mohou přirovnat k termínovým vkladům (Valach, 1991). Půjčka jako investice Investování jako druh obživy je z pohledu nezasvěcených jednoduché a investor má lehce vydělané peníze bez práce. Bohužel nic není tak jednoduché, jak to vypadá ba přímo naopak. Z výše uvedeného obrázku č. 4, který je zveřejněn na stránkách Cetelem, je dobře rozpoznatelné, jak může být kapitál použit jako investice. Živit se spekulacemi na burze vyžaduje velké zkušenosti, do jisté míry i šestý smysl na příležitosti a vetší množství počátečního kapitálu. Tyto podmínky jsou velmi limitující pro většinu lidí zvláště pak pro občany České republiky, která se potýká se slábnoucí střední třídou a stále více se rozevírajícími nůžkami sociálních skupin. Je zde však možnost investovat malý finanční objem, který bude mít i krátkodobou návratnost. Tento způsob uložení naspořeného kapitálu dává zároveň možnost finančně podpořit drobné podnikatele v jejich startu. Obrázek 7-Mikrofinance jako investice Zdroj: Cetelem.cz, 2013 31 V ČR si v takovémto případě může vybrat z několika způsobů, kam peníze vloží. 1) Půjčit přímo mikrofinanční instituci (MFI) 2) Půjčit MFI prostřednictvím fondu kolektivního investování, který má v portfoliu úvěry či akcie MFI. 3) Nákup akcií MFI – jen pokud MFI emituje akcie na burzu, kde je ale značně omezený přístup a investor musí zaplatit vysoké náklady na zprostředkování obchodu. 4) Členství v mikrofinančních úvěrových družstvech – obtížná dostupnost 5) Investiční certifikáty – kopírují vývoj jiných mikrofinančních nástrojů Tyto způsoby investování jsou vhodné pro středně a více bonitní investory se zkušeností v investování. Investorem se může stát každý, kdo má našetřené finance, které dočasně nepotřebuje jinak využít a tak se může půjčit. Investor si vybere projekt, který finančně podpoří na základě osobních preferencí. Záleží v jakého žadatele a jeho projekt má důvěru a zda má dostatečný kapitál, který žadatel o půjčku potřebuje. Tento výběr probíhá na internetu, kde jsou veškeré potřebné informace. Následně se spolu obě strany mohou setkat osobně, aby se ujistili ve svém rozhodnutí, osobních sympatiích a vzájemní důvěře, která je nezbytná. Dalším krokem je uzavření smlouvy a převod domluvené částky na účet podnikatele. Poté je na řadě žadatel se svými pravidelnými splátkami. Zprostředkování takovéto investiční podpoře nabízí například stránky myElen.com, které investorům usnadní hledání vhodného podnikového záměru a podnikatelům nabízí prostor pro prezentování svých nápadů (Jeníček, 2002). 3.7 myELEN V České republice není mnoho společností, které by se věnovaly mikrofinancím a poskytovali prostor pro navázání kontaktů mezi investory a mikropodnikatelé. Nejen toto je důvod, proč si právě společnost myELEN zaslouží zde hlouběji zmínit. Akciová společnost Mikrofinance a.s. (moje síť elektronických výměnných půjček) byla na českém trhu založena již v únoru 2007 a začala českým zájemcům nabízet přístup do 32 celosvětového mikrofinančního hnutí a to díky internetového portálu myELEN, který vznikl téhož roku v prosinci. Zkratka vznikla z počátečních písmen podnázvu akciové společnosti, My Electronic Loan Exchange Network. Obrázek 8- Logo myELEN Zdroj: myELEN, 2013 Co je úkolem společnosti Mikrofinance, a.s.? Její hlavní rolí je být tzv. marketingový agent. V rámci této role agent shání subjekty na trhu přebytkovým kapitálem a zprostředkovává kontakt s mikrofinančními institucemi. Agend tvoří jakýsi pomyslný most mezi přebytkem v zemích bohatých a nedostatkem v zemích rozvojových. Za rolí marketingového agenta může být podnikatelský subjekt s vidinou zisku tak i nezisková organizace. Může to však být i provozovatel internetového portálu, který nabízí mikrofinančním institucím možnost investice. Takto funguje portál myELEN provozovaný v České republice nebo také portál MicroPlace z Ameriky či organizace Kiva, známá po celém světě. Mikrofinance, a.s. jsou financovány příslušnou mikrofinanční institucí, se kterou navázali v rozvojové zemi spolupráci. Finanční ohodnocení, které ji náleží, je za reklamní a zprostředkovatelskou činnost, ale organizace jako taková nenese žádná rizika spojená s nesplácení dluhů. Je tomu tak, protože smlouvu podepisuje vždy investor s mikrofinanční institucí mezi sebou. Ve smlouvě se však uvádí, že organizace nemá povinnost sdělovat investorovi informace o dlužníkovi tedy MFI, které se před uzavřením smlouvy dozvěděla. Toto opatření slouží jako ochrana organizace před napadením, že neinformovala investora o například problémech se splácením určitých MFI. Organizace se takto chrání, aby na ní nemohl investor nárokovat ušlý zisk při nesplácení. Z tohoto důvodu jsou ve smlouvě uvedeny jen strany věřitele (investora) a dlužníka (mikrofinanční instituce). Přesto jsou na portálu myELEN k nalezení informace, která instituce splácí s obtížemi a podobné návodné informace o platební morálce, které si investor může dohledat. Mikrofinance, a.s. jsou ale smluvně chráněny pro případ, že by si investor stěžoval, že o daných zkušenostech nebyl výslovně informován. 33 Obrázek 9-Role myELEN v investičním cyklu Zdroj: Čermák, 2008 Jak funguje celá role portálu myELEN? Investor užije služeb myELEN v roli zprostředkovatele a díky němu dostane peníze k mikrofinanční instituci v Mexiku. MyELEN figuruje převážně na poli mexického trhu. MF instituce pak podporuje budování civilizačních struktur v odříznutých a zapomenutých regionech. Klienty mikropůjček jsou hlavně tzv. Villige Banks, která mají mimo půjčené obnosu 100 dolarů i další kritéria, což je vysvětleno v úvodních kapitolách práce. Pracovník MF instituce, Credit Officer, nezkoumá podnikatelský plán. Druhým typem půjčky, kdy si klienti mohou zažádat o větší obnos financí, jsou Solidární skupiny, kterým se půjčuje od 500 dolarů. V tomto případě již Credit Officer podnikatelský plán zkoumá. Míra nesplacených úvěrů je nižší než u komerčních bank. Je to dáno zejména vzájemným ručením příjemců úvěru. Pokud dlužník nesplácí, je s ním situace konzultována, následuje případné prodloužení splátek či restrukturalizace dluhu. Pokud i dále neplatí, nastupují ostatní, kteří si půjčili peníze. Ti musí úvěr za kolegu zaplatit. Vzhledem k zachování vlastní dobré pověsti, udržení společenských vazeb a také motivaci získat další úvěry, jsou peníze běžně spláceny (Čermák, 2008). Bavíme-li se o neziskových organizacích, tak většina má mikrofinance jako pouze jeden bod z jejich celkového plánu na rozvoj. Najdou se ale i zde organizace zaměřující se jen na mikrofinance a některé i zprostředkovávají mikropůjčky. Mezi ty patří například Diakonia ze Švédska či Opportunity International UK z Velké Británie. Financování takovýchto 34 neziskových organizací je zajišťováno několika způsoby. Jedním z nich mohou být dary od soukromých sponzorů nebo je může podporovat vláda z grantů. Obrázek 10 - Logo Nadačního fondu mikrofinance zdroj: NFMF, 2013 Další aktivitou webového portálu myELEN je spolupráce s Nadačním fondem Mikrofinance, který šíří a podporuje ideu pomoci chudým regionům po celém světě. Podrobněji se o Nadačním fondu hovoří v kapitole 4.2.2 Projekty a mikrofinanční příležitosti v ČR. 3.8 Propagace Protože mikrofinance nejsou v České republice ještě příliš známy, bude budoucí mikrofinanční instituce zvolit vhodnou propagaci této pro Čechy zatím nepříliš známé finanční služby. Pro úspěch MFI je nezbytné vytvořit u klientů důvěru v novou službu. V této fázi osvojování si novinek na trhu je pro instituci zásadní zvolit si vhodnou image, kterou se budou navenek prezentovat. Při jejím tvoření je třeba obezřetnosti, protože ji může snadnp poškodit negativní publicita a jen obtížně a v některých případech vůbec, lze image napravit či vytvořit zcela novou. Vhodnou image v tomto případě je seriózní ale přesto přátelská a otevřená image, která bude protiváhou zkostnatělému bankovnímu sektoru (Clow, Baack, 2008). Hlavním úkolem marketingového týmu je analýza propagační příležitosti, která si klade za cíl prozkoumat propagační příležitosti pro daný podnikatelský záměr na daném území. Tento proces se využívá k identifikaci cílového klienta pro nabízený produkt a služby a pro komunikační strategie, které jsou využity k oslovení tohoto klienta. Na globálním trhu jsou spotřebitelé ovlivňováni nabídkami konkurenčních společností, proto je nutné mít určený cíl, na který se propagace zaměří. Takovým cílem je klíčový klient, který je senzitivní na propagaci firmy, protože produkt nebo službu využívá a potřebuje. 35 Komunikace s tímto klientem bude v takovém případě specifická, zaměřená přímo na klientovi potřeby. Takto se docílí efektivity propagační kampaně (Clow, Baack, 2008). V současném hektickém světě internetu, kde je reklama již ve velké míře přehlížena, jsou stále média lídři ve světě propagace. Firmy si najímají specializované mediální agenty, aby jim zajistili 30 sekund propagace v televizi v hlavním vysílacím čase, který sleduje největší počet diváků a tedy potencionálních klientů. Přestože je tento způsob velmi nákladný a u většiny kampaní i úspěšný, nemusí být vždy nedílnou součástí úspěchu kampaně. V některých případech je dokonce mediální propagace pro produkt zcela nevyhovující. Je na zvážení budoucí MFI, zdali není vhodnější metoda propagace v jiné oblasti, např. na internetu, product placement (PP), atd. Nezbytné jsou však vždy tyto otázky: Jaké jsou cíle propagace?, Kolik můžeme investovat?, Jaká zpráva by měla být odeslána? Jaká média by měla být použita?, Jak by se měly hodnotit výsledky? (Pražská, 2006). 4 Historie, současnost a budoucnost mikrofinancí Mikrofinance mají tu neocenitelnou přednost a to, že jejich historie se nedatuje do příliš vzdálených let minulých. Je tedy poměrně snadné nalézt její prvopočátky myšlenky, z kterých vzešla. Na druhou stranu je tu i ta stinná stránka a tou je fakt, že tak krátkou dobu působení se myšlenka mikrofinancí a mikropůjček nestihla rozšířit do celé šíře světa. Nevýhodou a určitým limitujícím faktorem krátkého působení na trhu by mohla být vnímána i omezená doba a prostor na evoluci a vývoj k optimální podobě mikrofinancí. V současnosti je těžké zhodnotit v jakém stádiu vývoje se mikrofinance nacházení. Toto hodnocení je vždy snazší určovat až zpětně. Přesto přes všechno je nasnadě se domnívat, že největší část cesty mají mikrofinance teprve před sebou a čeká je ještě kus cesty, než dosáhnou celého svého potenciálu, který bezpochyby mají. 4.1 Historie mikropůjček Je- li otázkou, co stálo za vznikem první myšlenky vzniku mikrofinancí, je třeba se zeptat, jaké jsou příčiny, které vedly ke vzniku mikropůjček. Nic nevzniká samovolně. Vše je navzájem propojeno a akce předchází reakci. V tomto případě se pod pojmem akce schovává nedostatku finančních prostředků v rozvojových zemích a reakce je snaha řešit tento problém pomocí mikrofinancí. 36 Začátky mikrofinancích prvních krůčků byly naznačeny již například v Ghaně, kdy se jednalo o tzv. "susus" nebo indický "chit funds", mexický "tandas", indonéský "arisan" či "pasanaku" v Bolivii. Ve všech těchto příkladech byl princip obdobný. Lidé se seskupili do skupin, kde společně spořili a vzájemně se úvěrovali. Takovéto skupiny existovaly po staletí po celém světě. Jednou z prvních mikrokreditních organizací na západě byla Irish Loan Fund system, založená začátkem 17. století slavným literárním autorem Jonathanem Swiftem. Organizace poskytovala úvěry chudým lidem převážně na venkově, kteří často neměli čím ručit. Tato idea pomoci nejchudším se postupně rozšířila a v roce 1840 již instituce zastřešovala 300 fondů v celém Irsku. Hlavním produktem se staly malé půjčky s úrokem na krátké časové období. Ve svém nejúspěšnějším čase poskytovaly úvěry až 20 % všech irských domácností (Hes, 2006). 4.1.1 Úvěrová družstva V Evropě 18. století začaly objevovat různé typy větších a oficiálnějších spořících a úvěrových institucí a to především mezi venkovskými a městskými chudými. Tyto instituce byly známé jako lidové banky (People´s bank), družstevní záložny a spořící a úvěrová družstva. Koncept družstevní záložny byl vyvinut Friedrichem Wilhelmem Raiffeisenem a jeho spolupracovníky. Jejich altruistické jednání bylo motivováno zájmem pomáhat venkovskému obyvatelstvu vymanit se ze závislosti na lichvářích a zlepšit jejich sociální podmínky. V době 19. století byly na německém území na vzestupu trend volnějších ekonomických vztahů, tedy nevolnictví a roboty. S tím souvisí i více volného času, který najednou lidé měli a snažili se s ním naložit ve svůj prospěch. Mnoho z nich ale nebylo nijak finančně vzděláno a tak často padali do rukou lichvářů a zaplétali se do dluhových pastí, ze kterých si nedovedli pomoci. Na tuto situaci reagovat pan Raiffeisen, který na to konto založil úvěrové družstvo. Od roku 1870 se sdružení rozrůstalo velmi rychle v rozsáhlý sektor situovaný v Porýní a dalších oblastech Německa. Družstevní hnutí se rychle rozšířilo i do jiných zemí v Evropě a Severní Americe. S podporou družstevního hnutí se rozšířilo i do vyspělých zemí. 37 V Indonésii se v roce 1895 založily organizace jako např. Vesnické úvěrové banky (People´s Credit banks - BPR) nebo The Bank Perkreditan Rakyat. BPR se stala největším systém mikrofinancování v Indonésii s téměř 9000 jednotkami (The history of microfinance, 2006). Příkladem úspěšného působení úvěrového družstva do dnešních dní je finanční instituce Desjardins, která byla založena v Kanadě v roce 1900 manžely nesoucími stejné jméno. Její začátky byly tvořeny jednou pobočkou v Quebecu, ale postupem času se družstvo rozrůstalo i na další místa v Quebecku. Nezůstalo jen u půjčování mikroúvěrů, dnes se družstvo věnuje také pojišťovacím službám a bankovním službám v USA. Hlavním mottem celé organizace jsou od jejích začátků až do dnešních dní slova jejího zakladatele: „ Přispívat k blahobytu jedinců a společnosti.“ (Desjardins, 2013). 4.1.2 Státní iniciativa V 19. století se různé varianty výše zmíněných modelů začaly objevovat v určitých částech venkova Latinské Ameriky. Cíl těchto venkovských finančních zásahů byl obvykle zaměřený na modernizaci zemědělských sektoru. Zaměření bylo obvykle na více konkrétních cílů: zvýšení komercializace venkovského sektoru, mobilizaci "nečinných" úspor, zvýšení investic prostřednictvím úvěrů a zeslabení represivních feudálních vztahů, které se prosazovaly prostřednictvím zadluženosti. Ve většině případů tyto nové banky pro chudé nebyly ve vlastnictví samotných chudých, neboť byly situovány v Evropě, a proto byly v rukou vládních orgánů nebo soukromých bank. Během let se tyto instituce staly neefektivní a nespravedlivé. V letech 1950 až 1970 se vlády a dárci zaměřili na poskytování zemědělských úvěrů pro malé a okrajové zemědělce v naději, že se tak zvýší jejich produktivita a potažmo příjmy. Tyto snahy o rozšíření přístupu k zemědělským úvěrům zdůraznily dodávky vedené vládní zásahy v podobě cílených úvěru ze strany státních institucí, financování rozvoje nebo zemědělských družstev. V některých případech obdrželi zvýhodněné úvěry a dále půjčovali zákazníkům za nižší než tržní úrokové sazby. Tyto dotované programy byly jen zřídka úspěšné. Úvěry byly poskytovány prostřednictvím státních rozvojových agentur nebo farmářských družstev. Rozvojové zemědělské banky trpěly špatnou disciplínou 38 splácení svých dlužníků. Stávalo se, že se fondy ani nedostaly k potřebným lidem, ale naopak skončily u bohatších farmářů. Kritizované subvencování rozvojové pomoci připravilo podpůrné prostředí pro nový přístup k rozvojové pomoci. Pohled na finanční služby dostal konečně důležitost a začalo se na něj nahlížet jako na jakékoli jiné zboží, které by mělo být poskytováno trhem (The history of microfinance, 2006). Mikrofinance začaly být zakládány v 80. let 20. století a to za účelem poskytování mikropůjček. Tyto instituce úspěšně fungují a přečkaly až do dnešní doby. Následující tři instituce - banka Grameen, hnutí ACCION a sdružení SEWA – jsou pro historický vývoj ale i dnešní působení natolik významné, že se jim budu věnovat samostatně v kapitolách níže (Gregorová, 2011). 4.1.3 Hnutí ACCION Obrázek 11- Logo hnutí ACCION Hnutí ACCION bylo jako časný průkopník založeno studentem právnické fakulty Josephem Blatchfordem. Původem založení bylo řešení otázky chudoby ve městech Latinské Americe. Blatchford začal již jako Zdroj: ACCION, 203 student řídit dobrovolnické činnosti v chudinské čtvrti Caracasu. V 70. letech 20. století bylo v hledáčku zaměření hnutí odhalení příčiny chudoby ve městech latinskoamerických a to hlavně nedostatek ekonomických příležitostí. Zkoumáním bylo zjištěno, že problémy vznikaly, protože se zemědělci z vesnických, hlavně horských oblastí, přesouvali do měst ve víře získání lepších životních podmínek. Na takový nárůst přistěhovalců ale města nestíhala reagovat vytvářením stejného množství pracovních příležitostí a tak se stávalo, že někteří zemědělci nemohli sehnat uplatnění ve městech. Východiskem jim bylo drobné podnikání jako prodej sezónní zeleniny a ovoce nebo tkaní provazů. Toto podnikání jim sice vystačilo pouze na obživu, ale již nezbývaly finance, které by si mohli ušetřit a podnikání rozšířit či zefektivnit. Tradiční banky jim nemohly půjčit úvěr z důvodů nevedení účetnictví a malých záruk. Tato situace vytvořila ideální podhoubí pro vznik hnutí ACCION, které se dalo v roce 1973 do poskytování pomoci a mikropůjček zemědělcům. Obavy z nesplácení se hned po prvním roce rozplynuly, když se ukázalo, že až na 0,5% úvěrů bylo vše splaceno. 39 Od počátečních 90.000 amerických dolarů získaných od soukromých společností se hnutí ACCION vypracovalo v dnes jednu z předních mikrofinančních organizací na světě. Mimo jiné vlastní síť půjčkových partnerů, která zahrnuje Latinskou Ameriku, Spojené státy a Afriku (ACCION International, 2013). 4.1.4 Banka Grameen Obrázek 12- Logo Grameen bank Za vznikem Grameen banky stálo několik hned podnětů a jedním z nich byl ekonomický jev tzv.“propojených trhů“, který velmi často vyskytuje ve venkovských oblastech Bangladéše. Chceme-li Zdroj: Grameen, 2013 pojem „propojených trhů“ zjednodušeně vysvětlit, tak ho definujeme jako stav, když výrobce určitého produktu není i jeho konečným prodejcem. Tím se stává dodavatel důležité suroviny pro výrobu daného produktu, kterou si ale jeho výrobce nemůže z finančních důvodů dovolit zakoupit. Výrobce tak dostává minimální částku za své výrobky, kdežto prodejce a dodavatel v jedné osobě získává obchodní marži z prodeje. Obchodník by sice byl ochotný poskytnout půjčku výrobci na nákup suroviny, ale vyžádal by si ohromný úrok (až 10% za den), což se výrobci nevyplatí a tak dál setrvává v nevyhovující situaci, kde nemá šanci ušetřit peníze. Začarovaný kruh „propojených trhů“ má ale důsledky i dalekosáhlejší než jen neschopnost spořit a rozvíjet podnikání. Negativní vliv má i na vzdělání dětí, které si rodiče nemohou dovolit zaplatit a tak jsou potomci ve špatných šlépějích svých rodičů bez východiska. Velikým problémem v samostatném úspěšném podnikání jsou místní lichváři, kteří dříve tvořili jedinou možnost, jak si půjčit peníze. V zemích třetího světa se bohužel stává, že lichva je společensky akceptovaná a funguje podle určitých principů. Například v Bangladéši se lichva opírá o dva systémy. První byl ve zkratce popsán výše a druhý spočívá v tom, že majitel půdy si půjčí na zakoupení osevu, ale splatit má pak dvojnásobek a zároveň lichvář může půdu během nesplacené doby používat. Pokud by z nějakého důvodu zemědělec nemohl splatit, tak celý pozemek si může lichvář, za předem sjednanou cenu, odkoupit. 40 Co je však na celé problematice nesmutnější a pro lidi „bohatého severu“ (rozvinuté země od rovníku na sever- Evropa, Severní Amerika, severní Asie, Japonsko,…) nepochopitelné je to, že často je částka, která drží zemědělce v lichvářském kruhu v řádech pár set korun (cca 27 USD). Tento fakt byl překvapující i pro Yunuse, když to v roce 1976 zjistil a to u zhruba 42 případ. To, že jediné co malopodnikatelé potřebují ke svobodnému podnikání, když celý život tvrdě pracují, je pár dolarů vedlo Yunuse k tomu, že první půjčky zemědělcům poskytl z vlastních financí. Domluvili se na individuálních splátkách podle potřeb a možností dlužníka a bylo až s podivem, jak spolehlivě byl dodržován splátkový režim, aniž by musel být ze strany věřitele vyvinut nějaký tlak. Když byl úspěšně proveden tento pokusu několika jedinců, nastal čas poskytovat mikropůjčky pro více lidí a tedy založení instituce, která nastaví portfolio úvěrových služeb a podmínek přesně na míru dané cílové skupině. Stejně jako u většiny nových přelomových projektů tak ani zde to na začátku nebylo jednoduché. Sehnat financování se Yunus pokoušel od Janata Bank pomocí úvěru, kde se osobně zaručil. Protože návratnost byla vyšší i než u běžné bonitní klientely v Bangladéši, mohl začít spolupracovat s dalšími bankami a postupně přešel na státní banku, kde použil jako ručení prostředky získané od firmy Ford Foundation. Přestože takto nastavený systém půjčování fungoval dobře, Yunus měl vizi založení vlastní instituce, která by mu dala nezávislost, kterou o jiných bank postrádal. Vznik Grameen bank se uvádí 1. 10. 1983, což je datum, kdy byl uveden v platnost speciální zákon, který si Yunus po několika peripetiích prosadil. Tento zákon upravuje činnost banky v Bangladéši. Název vznikl z bangladéšského slova vesnická banka neboli grameen bank. Nejprve byl majoritním vlastníkem stát a to z 60% a jen 40% vlastnili dlužníci, ale do dvou let se podíl vlastnických práv otočil. Princip, podle kterého funguje Grameen bank je dost podobný, jak bylo popsáno v úvodu, přesto jsou tu některá specifika. Instituce poskytuje mikropůjčky výhradně ženám, protože s nimi má lepší zkušenosti se splácením. Půjčky se poskytují do skupiny pěti žen, kdy je půjčka poskytnuta dvěma ze skupiny a ty když včas splatí dluh, tak si další dvě ženy ze skupiny mohou zažádat o další půjčku. Poslední krok, tedy půjčení i poslední člence 41 skupiny nastane, pokud i tyto dvě členky skupiny splatí svou půjčku. Je tomu tak, aby fungoval princip sounáležitosti a společné odpovědnosti. Ženy mají velice silná sociální pouta a ta drží skupinu pohromadě a navzájem na sebe dohlížejí, aby splácely včas. Banka ženy motivuje ke spoření a také jim poskytuje užitečné informace z finančního světa, aby se mohly lépe orientovat. Grameen bank je jakýmsi majákem nebo vlajkovou lodí mikrofinančního sektoru. Je tomu i díky snahám dostat toto téma do povědomí široké veřejnosti, k čemuž velice přispělo v roce 2006 ocenění pana Yunuse Nobelovou cenou míru, jak bylo již na samotném začátku práce u citace zmíněno. Instituce se snaží neustrnout a dále se rozvíjet a být nápomocná aktuálním potřebám jako je v dnešní době například poskytováním půjček na bydlení, spořící služby či individuální programy pro lidi, kteří se ocitli na ulici a jedinou jejich obživou je žebrání. Pokud je řeč o rozšiřování kompetencí banky, tak se musí zmínit vznik sesterské společnosti Grameen Phone, která poskytuje a rozvádí sítě pro telekomunikaci na venkově Bangladéše (Chyťová, 2008), (Yunus, 2003), (Dowla, Barua; 2006). 4.1.5 Sdružení SEWA Obrázek 13-Logo SEWA SEWA je odborová indická organizace registrovaná v roce 1972. Je to organizace chudých, žen samostatně výdělečně činných. Jsou to ženy, které vydělávají na Zdroj: SEWA, 2013 živobytí prostřednictvím své práce nebo prací v malých a středních podnicích. Tyto ženy nemohou získat pravidelně placené zaměstnání a potažmo sociální dávky, jako je tomu u pracovníků v organizovaném sektoru. Jedná se o nechráněné pracovní síla Indie, které tvoří 93% pracovní síly neorganizovaného sektoru. Ženské pracovní síly v Indii je to více než 94 % v neorganizovaném sektoru. Jejich práce se však nepočítá, a proto zůstávají neviditelné. Ve skutečnosti je pracujících žen nespočet, jsou všudypřítomné ale neviditelné. Hlavním cílem SEWY je organizovat pracující ženy do plné zaměstnanost. Plná zaměstnanost znamená zaměstnání, při kterém pracovníci získali pracovní bezpečnost, jistotu příjmu, bezpečnost potravin a sociální zabezpečení (alespoň zdravotní péči, péči o 42 děti a staré). SEWA organizuje ženy, aby se zajistilo, že každá rodina dostane plnou zaměstnanost. Pojmem „samostatnost“ se myslí, že ženy by měly být autonomní a soběstačné, individuální a kolektivní, a to jak ekonomicky tak i z hlediska jejich rozhodovacích schopností. V organizaci organizují své společníky, aby dosahovaly svých cílů, plné zaměstnanosti a soběstačnosti prostřednictvím strategie úsilí a rozvoje. Úsilí žen proti mnohým omezením a limitům, jež na ně ze strany společnosti a ekonomiky dopadají, stojí proti rozvojovým aktivitám v posílení žen, které jim přinášejí sílu a nabízejí nové alternativy. Prakticky to funguje tak, že strategie se provádí prostřednictvím společného působení odborů a družstev. Gándhího myšlení je vůdčí silou pro chudé, osoby samostatně výdělečně činné členy SEWY v organizaci pro sociální změnu. V organizaci se řídí zásadami „satya“ (pravdy), „ahimsa“ (nenásilí), „sarvadharma“ (integraci všech vyznání všech lidí) a „khadi“ (propagace místní zaměstnanosti a soběstačnosti). SEWA je i organizace ale také hnutí. Hnutí SEWA umocňuje jeho bytí „sangam“ nebo také soubor trojice hnutí: pracovní hnutí, družstevní hnutí a ženské hnutí. Je tu i hnutí osob samostatně výdělečně činných: jich vlastních, domácí hnutí s ženami jako vůdci. Prostřednictvím svého vlastního hnutí se ženy staly silné a viditelné. Jejich obrovský ekonomický a sociální přínos byl uznán v souvislosti s globalizací, liberalizací a dalšími ekonomickými změnami. Tyto přínosy jim otevřely nové možnosti, ale i ohrožení některých tradičních oblastí zaměstnanosti. Více než kdy jindy jsou členové organizace připraveni čelit proudu změn. Moc dobře vědí, že se musí sdružovat a budovat svou vlastní sílu, která jim pomůže plnit náročné úkoly. Stále ale existují miliony žen, které zůstávají v chudobě a jsou využívány a to navzdory dlouhým hodinám tvrdé práce. Ženy z organizace SEWA nesou tíhu změn v Indii a musí vplout do hlavního proudu, který jim ukáže, jak lépe využívat nových příležitostí, které se rozvíjejí s ohledem na zaměstnanost (SEWA, 2013). 4.1.6 Konec tisíciletí Jednotlivá historická období se vyznačovala určitým přístupem k problematice mikrofinancí, ať už to byla počáteční nedůvěra v placení závazů či postupné upevňování 43 vztahů mezi věřitelem a dlužníkem. Pokud však můžeme mluvit o opravdovém nadšení a propagaci mikrofinancí, jedná se léta devadesátá, kdy se lidé pro tento způsob pomoci lidem z chudoby nadchli. Obrázek 14-Logo Fair Trade K rozvoji mikrofinancí přispěla globalizace a s ní spojený vzestup mezinárodního obchodu, což vedlo k tomu, že se dávalo více pozornosti, co se děje za hranicemi v okolních státech. Lidé z tzv. bohatého severu si pomalu začali uvědomovat provázanost trhů a to, že jejich nákupní rozhodnutí může ovlivnit život například obyčejného farmáře v Africe. Toto je však problematika, kterou se zabývá Fair Trade, neboli podpora zdroj: Fair Trade International, 2013 malých zemědělců z chudých oblastí díky odpovědnému nakupování daných produktů označených logem Fair Trade. Více se této problematice věnuji v bakalářské práci s názvem Fair Trade analýza vybraného produktu Dalším hybnou silou v rozjezdu mikrofinancí byla technika, která napomohla překonat vzdálenost, která dělí oblasti s přebytkem kapitálu od těch, kde ho je nedostatek. Jedná se o dostupnost telekomunikačních sítí, mobilních telefonů a také internetu. Právě internetem se velice rychle a do všech koutů světa šíří informace a osvěta spojená s novým způsobem boje proti chudobě. Násobily se počty založených podniků, které poskytují finanční služby drobným podnikatelům, ale přesto byly lokalizovány více v městech a hustě obydlených oblastech venkova. Posun nastal i v terminologii, kdy do teď se používal výraz mikropůjčky (microcredit), který začal být nahrazován pojmem mikrofinance, který zastřeší všechny finanční služby s tím pojené (Cihelková a spol., 2001). 4.2 Mikrofinance v současnosti V dnešní době 21. století si mikrofinance ve světě vydobyly své místo. Stojí za nimi již okolo 70 mikrofinančních institucí, které se starají o své klienty jak ze zemí třetího světa tak i Jižní Americe, Asii ale i v Evropě. Pozice, kde se teď mikrofinance nacházejí je poměrně stabilní a důvěryhodná i díky reálným číslům, které hovoří samy za sebe. Úspěšnost splácení je totiž vyšší i než například u studentských půjček, protože míra splácení u MF je mezi 95 % až 98 %, jak uvádí Grameen Foundation. Tato organizace byla založena 1997, aby pomáhala 44 nejchudším bojovat s chudobou. Dnes má několik sekcí, které se specializují na jednotlivá odvětví jako například: finanční servis, zdraví, zemědělství atd. Mají založené i speciální nástroje pro organizaci: Progress out of poverty® („Pokrokem ven z chudoby“), Bankers without borders® („Bankéři bez hranic“), Impact investing („Dopad investování“) (Grameen Foundation, 2013). Dalším důvodem proč si mikrofinance našly své místo na trhu je, že dovedou „uživit“. Věřitelé jsou ochotni zaplatit dostatečně vysokou úrokovou míru, která zaplatí potřebné náklady spojené s poskytováním mikroúvěru. Mikrofinance prokázaly i že dokážou ve značné části být udržitelné a nezávislé na příspěvcích od státu či sponzorů. Vyplývá to z údajů, které uveřejnil internetový finanční zpravodaj CGAP, kde ve svém článku uvádí autor Richard Rosenberg, že z 1300 MFI mělo v roce 2006 565 institucí kladný výnos z aktiv. I když se počet institucí s kladným výnosem může zdát nízké, tak naznačuje budoucí trend (Rosenberg, 2008). Mikrofinance jsou známy svým působením v rozvojových zemích, ale postupem času si našly své místo i v zemích, které jsou považovány za země vyspělé. Opět se i zde jedná o lidi, kteří chtějí začít podnikat, ale jsou v obtížné finanční situaci, kdy jim banky nejsou ochotné půjčit. Jde o pre-starty a start-up projekty či business angel, které byly popsány již výše v kapitole 3.4 Zdroje financí pro rozjezd malého podnikání. Běžně používané k podpoření živnostníků v zahájení vlastního podnikání a tak vytváření nových pracovních míst. Tento způsob používaný například ve Velké Británii se velice osvědčil i v dalších evropských státech, kde pomohl v boji proti vysoké nezaměstnanosti. Nápomocné jsou i nejrůznější pořady, kde malopodnikatelé prezentují se svými nápady a přítomní investoři se rozhodují, který projekt podpoří. Takovéto pořady byly i na obrazovkách českých televizí k vidění a měli poměrně vysokou sledovanost a oblibu u diváků, což svědčí o tom, že dané téma, „zahájení vlastního podnikání“, je ve společnosti aktuální a žádané. Aktuálně velmi často skloňované téma je ekonomické či chcete-li finanční krize. Otázkou je zda měla, má či teprve bude mít vliv na mikrofinanční trh. Krize byla započata zhroucením trhu se subprime úvěry, což jsou půjčky vzniklé v USA deregulací hypotečního trhu a daňovou reformou tak, aby na ně dosáhli i lidé méně bonitní. Takové půjčky byly pochopitelně zatížené vyšším úrokem, aby se pokrylo vyšší riziko nesplácení. 45 Tento krok americké vlády byl ke spokojenosti jak bankéřů, tak i žadatelů o půjčku. Vše probíhalo k plné spokojenosti obou stran až do doby, kdy banky začaly maximalizovat zisk, což mělo za následek zanedbávání a zneužívání dlužnických úroků až vše vyústilo následnou krizí (Vlčková, 2009). Podle Muhammada Yunuse by neměl být vliv probíhající krize ve vyspělých státech téměř patrný. Přisuzuje to faktu, že většina MFI působí na lokálním trhu, který je světovou ekonomickou situací ovlivněn jen vzdáleně a tak by nemělo dojít ke změnám v pravidelném splácení půjček. Přesto jsou zde i názory, které argumentují tím, že značná část kapitálu poskytovaná v mikrofinančními institucemi je z rozvinutých zemí a ty kvůli působení krize seškrtávají výdaje na podporu rozvojové pomoci, což povede ke zmenšení oběhového množství kapitálu na mikropůjčky. Na druhou stranu finance pro MFI poskytují i nezávislí soukromí investoři, kterým se v minulých letech dařilo své investiční fondy navyšovat (The Economist, 2009). V roce 2010, kdy vrcholila krize, se objevovaly zprávy z Indie, která je „matkou mikrofinancí“, že dlužníci odmítají splácet své dluhy a indické banky se dostávají do nelehkých situací, protože svůj kapitál až z 80% půjčili MFI. Tyto nedobytné pohledávky sahaly až do výše 4miliard dolarů a představovaly vážný problém v chodu celé místní ekonomiky. Velké obavy byly i z šíření těchto negativních tendencí i do dalších oblastí, kde mikrofinance působí (Jižní Amerika, Afrika, ..) (Tesař, 2010). Naštěstí se tyto obavy o rok později rozplynuly, jak to lze vyčíst ze studie serveru MicroRate z roku 2011, která zaznamenala pravý opak obávaného scénáře. V roce 2009 a 2010 nastal pokles poptávky po MFI, ale již koncem roku 2010 a v roce 2011 se opět výše poptávka začala obnovovat do svého předchozího stavu (MicroRate, 2013). Krize sice na mikrofinance neměla takový negativní dopad, jak se mnozí obávali, ale to nijak neubírá důležitosti problémů, které mají mikrofinance samy o sobě. Důvěra klientů byla značně otřesena po události v indickém státě Andra Pradesh v roku 2010, kdy se několik desítek klientů MFI dostalo do dluhové pasti, kdy nedokázali splácet své mikroúvěry a tak se70 z nich rozhodlo spáchat sebevraždu. Do této bezvýchodné situace se mohli dostat díky několika faktorům: vysokým úrokovým sazbám, přecenění schopnosti 46 rodiny splácet dluh, zadlužení se u několika MFI, příliš krátké splátkové období nebo fakt, že rodiny zemřelých dostanou vyplacené pojistné z životního pojištění (Mohan, 2011). 4.2.1 Situace v zahraničí Jak již bylo několikrát zmíněno v předchozích kapitolách, tak myšlenka mikrofinancí má své kořeny v rozvojových zemích, kde se osvědčila a našla si své klienty. Několik organizací a sdružení již byli popsáno a proto se tato kapitola bude zabývat vybranými programy podporující mikrofinance v rozvojových zemích. AFRIKA The Hunger Project´s (THP´s) Microfinance Program – „Hladový projekt“ mikrofinančního programu je školící, spořící a úvěrový program, který usiluje o ukončení kritické úrovně hladu v Africe. Snaží se ekonomicky podpořit nejdůležitější a přesto nejméně podporované pěstitele potravin v kontinentu, jakými jsou právě africké ženy. Projekt působí na území států Benin, Burkina Faso, Etiopie, Ghany, Malawi, Mozambiku, Senegalu a Ugandy od roku 1999 a jeho finanční portfolio dnes dorostlo až ke 2,9 milionu US. Napomáhání ženám pěstitelkám základních potravin dosáhnout na půjčku, dostat adekvátní finanční trénink a vysvětlení nezbytnosti úspor vede k zvyšování jejich příjmů. Tyto peníze pak mohou dále investovat do jejich vlastního podnikání, zaplatit dětem školné, nakoupit léky, lékařskou péči a hygienické pomůcky (The hunger project, 2013). FINCA International – je organizace, která si vzala za cíl zprostředkovávat finanční služby podnikatelům s nejnižšími příjmy, aby mohli dále pracovat, vytvářet zisk a zlepšovat svůj životní standard. Vizí je jim vytvoření globální mikrofinanční sítě, která slouží nízkopříjmovým podnikatelům v osamostatnění se a dosažení efektivity jejich práce. Finca v Africe působí ve státech Zambie, Uganda, Tanzánie, Malawi, Demokratická republika Kongo, přičemž své první působení zahájili v Ugandě v roce 1992. Dnes má díky organizaci 250 000 klientů přístup finančním službám, které jim nabízejí mikrofinanční profesionálové s ceněnými dovednostmi a zkušenostmi. Tato organizace následně rozšířila své působení i do Latinské Ameriky, Euroasie a na Blízký východ (Finca, 2013). 47 LATINSKÁ AMERIKA V této oblasti je významnou zemí po stránce mikrofinancí Mexiko, které má velké problémy s poskytováním bankovních financí velké části jeho obyvatel. Od roku 2000 se však situace v Mexiku prolomila a mluvíme o mikrofinančním boomu v Mexiku. Vláda přistoupila na určitá opatření, která se snaží nelehkou finanční situaci vylepšit a pomoci tak například zemědělskému sektoru nejrůznějšími podpůrnými programy ale i podporou mikrofinancí. Mexická vláda tuto myšlenku podporuje legalizací mikrofinančních institucí. ANMYF - je jednou ze dvou nevýznamnějších MFI v Mexiku, která má pod sebou 41 členských organizací s 200 000 klienty. Tato MFI byla založena v roce 2002 a spojuje instituce, které se prosazují v různých oblastech finančnictví. Berou si za cíl zastupovat klienty před státem a zasazovat se v politice za prosperitu a podporu mikrofinancí. Další informace a podrobnosti jsou k dostání na stránkách <www.anmyf.org.mx>. ProDesarrollo- je druhou nejvýznamnější MFI v Mexiku. ProDesarrollo je národní sítí institucí poskytujících finanční služby, jejichž cílem je přispět k hospodářskému rozvoji a boji proti chudobě prostřednictvím efektivní alokace úvěrů, spoření, poradenství a osvětu obyvatelstva žijícího v chudobě jako součást procesu na podporu udržitelného rozvoje. V současné době zahrnuje 85 členů populárních organizací poskytujících finanční služby, sociálního a soukromého sektoru, která nabízí přes 1522 poboček po celé zemi více než 4,3 milionu lidí, z nichž 85% jsou ženy. Více podrobností lze najít na stránkách organizace <www.prodesarrollo.org>. ASIE KASHF – tato pákistánská nadace na zmírnění chudoby, která poskytuje tolik potřebné mikrofinanční služby malobonitním žadatelům s omezenými finančními možnostmi. Stejně jako MFI v jiných rozvojových zemí a zde se nadace zaměřuje především na ženy, pro které se snaží vybudovat silnější životní a ekonomickou pozici ve společnosti. Nadace vede internetové stránky, díky nimž je tento projekt snadno k nalezení a jsou zde všechny potřebné informace – <www.kashf.org>. MISFA – Mikrofinanční investiční sdružení působící v Afganistanu bylo založeno již v roce 2003. Účelem jeho vzniku bylo zřízení nástroje, který zprostředkuje technické a finanční prostředky obyvatelům v Afganistanu od mezinárodních dárců. Do celého 48 projektu se zapojila i vláda, která projekt podporovala a tím se snažila o posílení mikrofinančního sektoru v zemi. U podpory však vláda nezůstala sama, přidali se k ní mnohé další mezinárodní organizace jako např. CIDA, CGAP, DFID, Světová banka, velvyslanectví Finska, Dánska, Nizozemska a další organizace. Informace ohledně sdružení lze nalézt na jejich stránkách <www.misfa.org>. NABARD- indická banka přichází s venkovským finančním programem, který si vzal za cíl zlepšit vzdělání venkovského obyvatelstva v udržitelném a kvalitním financování, aby byli lépe schopni hospodařit se svými příjmy a nedostávali se tak často do bludného kruhu lichvářských půjček. Snahou této banky je usnadnit průtok půjček na podporu a rozvoj zemědělství, vesnického průmyslu i řemesel a malé průmyslové výroby. Banka vyvíjí snahy udržet integrovaný udržitelný rozvoj venkova a tím tak zajistit prosperitu rozsáhlého venkova v chudé části Indie. I tato organizace si je vědoma síly internetu, kde se prezentuje na svých stránkách <www.nabard.org>. 4.2.2 Projekty a mikrofinanční příležitosti v České republice Podle některých skeptiků se mikrofinance na území České republiky nehodí, protože zde pro ně není vhodné prostředí, atmosféra, morálka, atd. Opak je však pravdou. Již v historii ČR můžeme nalézt příklady, které se mikroúvěrům až nápadně podobaly. Již v 50. letech 19. století vznikaly tehdejší „kampeličky“ založené F. C. Kampelíkem, který se pokoušel spojit obyvatele v určité oblasti dohromady a tím akumulovat podnikatelské prostředky na jednom místě, kde byly třeba, např. na českém venkově. V České republice existuje i pár webových portálů, které se zabývají mikrofinancemi obecně a tedy jejich prostřednictvím informují české investory o možnosti podpory obyvatel rozvojového světa, ale berou si za cíl i šíření této myšlenky a předávání aktuálních informací na český trh. Jedním z prvních takovýchto portálů je již výše v kapitole 3.6 zmíněný portál myELEN provozovaný společností Mikrofinance a.s. Portál spustil Tomáš Hes koncem roku 2007 a z grafu je dobře patrné jaký zájem o poskytnutí návratných malých půjček byl již v krátkém období po zahájení provozu portálu. 49 Obrázek 15-Objem poskytnutých mikroúvěrů přes portál myELEN.com Zdroj: Hypoindex, 2008 Na portálu myELEN spolupracuje ve velké míře s MFI v Mexiku a jak sám pan Hes řekl na konferenci EOED v Praze v září 2013, úvěry poskytnuté přes jeho portál mají 100% návratnost. Spolehlivost a jakou klienti splácejí své půjčky je neočekávání pozitivní, čemuž na konferenci nemohl uvěřit nejeden z účastníků diskuze, kteří mají zkušenosti s mikrofinancemi buď ze strany investorů či podnikatelů. Samozřejmě že se investoři rozmýšlení, do které mexické MFI investovat s nejmenším rizikem. Stejně jako v komerčním světě se situace na trhu mění, tak i zde musí investoři sledovat několik ukazatelů, které jim napomohou se lépe orientovat. Jsou jim například procento ohrožených mikroúvěrů (tedy úvěry nesplacené 30 a více dní), míra kapitálové přiměřenosti, provozní soběstačnosti MFI, objem úvěrového portfolia, atd (Hypoindex,2008), (myELEN, 2013). Mezi další velice úspěšné internetové portály patří portál rozvojové spolupráce Nadačního fondu mikrofinance (NFMF), který vznikl v roce 2007. Jeho hlavním cílem bylo dostat mikrofinance do vědomí lidí v České republice tak, aby mohli být nápomocni malopodnikatelům v zemích třetího světa, kde je nedostatek investorů. Hlavní činnosti NFMF: - vzdělávání v oblasti mikrofinancí, - pomoc při zapojení MF do projektových portfolií neziskových organizací, - poradenské a konzultační služby, - podpora aktivit vytvářející a chránící rozvoj mikropodnikání v rozvojových zemích. 50 NFMF je také organizátorem několika vzdělávacích seminářů, kde informuje účastníky o mikrofinancích, jejich vzniku a působení, či o aktuálních problémech na mikrofinančním trhu. Takovéto semináře proběhli i na akademické půdě ČZU pod názvem „Mikrofinance a rozvojová pomoc v době finanční krize“ nebo na VŠE „ Mikrofinance: nový trend v boji proti chudobě“. Postupem času rozvíjel nadační fond své okruhy působení v rozvojovém vzdělávání i na žáky a pedagogy středních škol, kam rozšířil svou působnost v roce 2011. Rozvojový portál je zároveň otevřenou neziskovou platformou a díky rozhodnutí valní hromady se v roce 2010 stal členem FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci (NFME, 2013). Na portálu se prezentují různé neziskové organizace se svými projekty a investor si tak může přehledně vybrat ten projekt, který se rozhodl podpořit. Důkazem originality a úspěšnosti projektů prezentovaných na portálu jsou i ocenění, která za dobu působení portálu měly některé projekty šanci nasbírat. V roce 2011 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky ocenilo grantem ve výši 270 000 Kč projekt „Rozšíření mikrofinancování jako způsob rozvojové spolupráce“ a označilo ho za projekt v oblasti priorit zahraniční politiky (Gregorová, 2011). 4.2.3 Mikrofinance v Evropské unii Následující kapitola se bude věnovat mikrofinancím v rámci Evropské unie, která mikrofinance začlenila i do své legislativy a přislíbila jejich podporu v hned několika programech zacílených právě na mikrofinance a malopodnikatele. Jaké jsou tedy konkrétní nástroje Evropské komise na podporu mikrofinancí ze strany EU? Evropský nástroj mikrofinancování Progress (ENMP) Progress je nevýznamnější snahou EU pro iniciování mikrofinancování. Jeho platnost započala 8. 4. 2010 Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU. Není náhoda, že projekt se zrodil v právě v roce 2010, kdy hospodářská krize ovlivňovala úvěruschopnost mnoha evropských podniků. Účelem vzniku byla podpora oživení podniků a pomoc začínajícím evropským podnikatelům poskytovat skutečné mikropůjčky pro vymanění se z hospodářského propadu. ENMP nabízí oporu mikrofinančním institucím, tím že vydává záruky a poskytuje finance. Díky těmto činnostem se podílí na riziku ze ztráty vložené investice, ale získává i určité výhody v podobě např. podnícení investičního 51 zájmu ze soukromého sektoru, často to bývají firmy, které se chtějí zviditelnit v podpoře sociálního podnikání (Zpráva komise EP, 2011). Program PROGRESS (2007-2013) Program PROGRESS je nástrojem EU a oblastí, kde je uplatňován, je zaměstnanost a sociální začleňování. Na program jsou dále navázány společnosti poskytující mikroúvěry. Takovou společností je například microStart, která sídlí v Belgii a začala poskytovat mikroúvěry od roku 2011. Půjčky mohou poskytovat až do 25 000 € a prozatím o ně mohou požádat podnikatelé pouze z Belgie, Bulharska, Nizozemska, Polska a Rumunska. Cíle programu jsou podpora zaměstnanosti a to s důrazem na ženy, rovnoprávnost v zaměstnávání a stejné pracovní podmínky. Podpora programu je určena hlavně občanům s úmyslem stát se OSVČ, současným a budoucím drobným podnikatelům, zakladatelům social business, nezaměstnaných osobám a klientům s problémy získat úvěr (Answernest, 2013). Často se chybně zaměňuje program PROGRESS s ENMP. Rozdílem mezi nimi je, že PROGRESS je nástrojem Evropské komise (EK), kdežto ENMP je podporováno EK a Evropskou investiční bankou (EIB) a spravováno Evropským investičním fondem (EIF). ENMP je tedy typem financování, které EU může v rámci programu PROGRESS žadateli poskytnout. Mikropůjčky může ENMP poskytnout žadatelům z členských zemí EU a zemí kandidátských na členství i potenciálně kandidátských a země ESVO/EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) (program PROGRESS, 2014). Tabulka 2- Proces mikrofinancování Kdo může čerpat podporu ENMP? EK + EIB financování - Nebankovní mikrofinanční instituce - EIF Půjčky Banky-soukromé i Neziskový investor Nepřímé záruky Zprostředkovatelé mikroúvěrů veřejnoprávní - Přímé záruky Mikroúvěr do 25 000€ Příjemci (obyvatelé a mikropodniky) Zdroj: Microfinance products, 2013 52 Z tabulky č. 4 je patrné, jak celý proces mikrofinancování v EU pracuje. Finance poskytnuté od Evropské Komise a Evropské investiční banky jdou do rukou Evropského investičního fondu, který je dále spravuje. Zprostředkovatelé obdrží finance od EIF ve formě půjček, přímých či nepřímých záruk a dále s nimi pracují dle určení. Posledním krokem cyklu je vyplacení financí příjemci v maximální výši 25000€. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) – (2007-2013) Obrázek 16-Logo CIP Program je určen na podporu malých a středních podniků (MSP) v různých oblastech a zaměřuje se na podporu inovace, včetně ekologických inovací, zajišťuje lepší přístup k financím a poskytuje služby na podporu podnikání v regionech. Tento program není zacílený výhradně jen na mikrofinance, ale ve svém portfoliu má celou řadu oblastí od ekologie, IT technologií až po finanční prostředky Zdroj: CIP, 2014 malopodniků. Rozpočet na celou dobu 6 let působení program činí 3 621 mil. €. Program je rozdělen do tří operačních celků: - Program pro podnikání a inovace - Program pro podporu politiky informačních a komunikačních technologií - Program Inteligentní energie pro Evropu Každý z programů má své cíle a priority, kterými se řídí tak, aby poskytl podnikatelům výhodu v konkurenceschopnosti a pomohl lépe dosáhnout na inovace (CIP, 2014). Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) – (2014-2020) Obrázek 17-Logo COSME Program CIS s platností do roku 2013 je nahrazen novým programem COSME, který má platnost dalších 6let s rozpočtem 2,3 bil €. Tento program má za cíl napomáhat podnikatelům v uchycení se na trhu a podporovat je v podnikatelské činnosti, Zdroj: COSME, 2014 zlepšit vstup nových malých a středních podnikatelů na trh, zajistit příznivější podmínky 53 pro tvorbu podnikání a její růst. Každá ze zmíněných částí má své specifické cíle, kterých se snaží docílit. Například celek Lepší přístup k financím pro malé a střední podniky má za cíl Garanci úvěrových možností a rovné příležitosti k růstu. Evropský sociální fond (ESF) – (2007-2013) Obrázek 18-Logo ESF Fond podporuje iniciativy podporující nebývalé nové pracovní dovednosti a zlepšení vyhlídek na pracovní uplatnění na trhu. Náplní je poskytovat finanční prostředky po celé EU se zaměřením na nejpostiženější oblasti a to oblasti s HDP nižším Zdroj: ESF, 2014 než je celoevropský průměr. K této činnosti má vyhrazeno 76 mil. € v rozpočtu. ESF může snížit úrokové sazby institucím, které poskytují mikroúvěry s ohledem na postup níže. - Informace o nástroji jsou dostupné na městském úřadu práce nebo od NGO. - Klient je odkázán na vhodného poskytovatele mikroúvěru, zde předloží návrh. - V případě vyhovění požadavku je podepsána smlouva, kde i žadatel má možnost získat snížení ú.s. od ESF. - Žadatel má po celou dobu možnost využít školení a poradenství od ESF. - Podpora je zaměřena na mikropodniky s méně než 10 zaměstnanci (ESF, 2014). Obrázek 19-Strategie Evropa 20/20/20 Strategie Evropa 2020 Strategie nazvaná Evropa 2020 je tvořená 5 celky, které mají měřit pokrok v plnění strategie. Součástí jsou však i vnitrostátní cíle, které jsou nastaveny na míru konkrétnímu státu či regionu a pracuje se zde s lokálními podmínkami. Na diagramu níže je zobrazeno všech 5 měřítek úspěšnosti strategie, tak jak si je stanovila EU. Najdeme zde 75% zaměstnanost pro věkovou Zdroj: konference EOED, Praha 2013, Petrik Michal, zpracování vlastní kategorii 20 až 64 let; 3% růst HDP EU investovaný do vědy; vývoje a inovací; 20/20/20 znamená 20% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990, o 20% více energie 54 z obnovitelných zdrojů a 20% zvýšení energetické účinnosti; Snížení o 10% nedokončení vzdělání a 40% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 30-34let; Chudoba bojuje za snížení počtu chudých a sociálně vyloučených lidí o 20 milionů. 4.3 Perspektiva mikrofinancí do budoucnosti Budoucnost pro mikrofinance započala již krátce po začátku tisíciletí, kdy vznikl první internetový portál společnosti Kiva. Tento způsob získávání nových investorů je tak důležitý pro mikrofinance právě tím, že zkracuje vzdálenosti, časové prodlevy a přináší lidské osudy přímo do domů obyvatel již hospodářsky rozvinutých zemí s veškerým komfortem. Obrázek 20-Logo KIVA KIVA Kiva je webový portál, který vznikl jako první svého druhu v roce 2005. Na portálu s adresou www.kiva.org se potkávají investoři z prosperujících zemí „bohatého severu“ Zdroj: KIVA, 2013 s chudými obyvateli s podnikatelskými záměry z rozvojových zemí. Tento projekt má tak veliký úspěch a vzbudil ohlas právě proto, že nabízí investorům vybrat si, jaký projekt finančně podpoří. Půjčky jsou od dolní dranice 25 dolarů a věřiteli není přislíben žádný zisk a i přesto se investoři zapojují. Možným důvodem může být rozvojová pomoc a přesvědčení, že právě mikropůjčky jsou cesta, která vyvede země ze začarovaného kruhu chudoby. Prosper a Microplace Obrázek 21-Prosper logo Obrázek 22-Microplace logo Zdroj: PROSPER, 2013 Zdroj: MICROPLACE, 2013 Na úspěšnost Kivy se brzy přidaly odezvy v podobě založení podobných portálů, které šly ale ještě dál a nabízejí věřitelům atraktivní úroky jako zisk. Takovýmto portálem je například Prosper (www.prosper.com) nebo Microplace (www.microplace.com), kde je nastavená rovnováha sil, tak aby ze spolupráce měly přínos obě strany, jak mikropodnikatelé tak i investor díky přiměřenému zisku. 55 5 Praktická část práce V praktické části se práce zabývá otázkou, definicí a charakteristikou klíčového klienta mikrofinancí na českém trhu. Tento výzkum byl zvolen po podrobném prozkoumání mikrofinančního segmentu na území ČR a konzultaci s odborníkem na mikrofinance Tomášem Hesem, který pracuje v oblasti mikrofinancí přímo v terénu a to konkrétně v Mexiku, pro které shání mikrofinance pomocí již zmíněného internetového portálu myELEN. 5.1 Metodika a předpoklady šetření Metodikou v praktické části diplomové práce bylo především sestavení dotazníku s požadovanými otázkami pro další analýzu ve statistickém programu SPSS, který usnadnil práci s větším objemem dat. 5.1.1 Dotazníkové šetření Pro praktickou část diplomové práce byl připraven speciálně sestavený dotazník zaměřený na výběrový soubor respondentů v mikrofinančním segmentu českého trhu. Sestavení dotazníku probíhalo na základě návrhu a následných konzultací s panem Hesem, kde byly řešeny případné doplňkové otázky. Další úpravou prošel dotazník na základě podnětů od předem kontaktovaných organizací pohybujících se v oboru mikrofinancí např. organizace Masif, která pracuje na regionálním rozvoji Frýdlandska. Dotazník je tvořen 15 uzavřenými otázkami, kde měl respondent možnost vybrat z nadefinované nabídky možných odpovědí a v poslední části účastník výzkumu vyjadřuje svůj postoj k výrokům. Na výběr je číselná škála sedmi možných úrovní ztotožnění se s daným výrokem. Lichý počet sedmi možností škály je zvolen záměrně, aby byla nabídnuta jedna středová neutrální odpověď. První část dotazníku se věnuje všeobecným dotazům, týkajících se pohlaví, věku či vzdělání respondenta. Tato lehká část dotazování je zařazena na začátek dotazníku podle sociologických pravidel o tvoření dotazníkového šetření. Účelem je neodradit dotazovaného od vyplnění dotazníku komplikovanou či osobní otázkou hned na začátku, kdy je nejcitlivější k zavrhnutí. Druhou část dotazníku je zaměřena na finanční situaci a 56 zvyky s touto životní oblastí pojené dotazovaného. Zde se již přechází k osobnějším údajům a podrobnějším informacím vztaženým k finančním možnostem a dispozicím. Ve třetí poslední části je umístěno 12 výroků spojených s finančním chováním a zvyklostmi respondenta, který odpovídá vybráním z možností „úplně souhlasí“ až „úplně nesouhlasí“, podle výrokové logiky. Tato část je velmi důležitá v následném statistickém testování. Výběrový soubor má standardní počet 100 dotazovaných respondentů, ale pro potřebu této praktické práce bylo vybráno pouze 70 respondentů. Zdůvodněním této redukce je provedení expertní analýzy mikrofinančního segmentu na českém trhu, kde bylo zjištěno, že trh v České republice je poměrně malý a mikrofinanční trh v něm tvoří jen malý segment. Proto je počet sedmdesáti výběrových respondentů dostatečným statistickým vzorkem pro praktickou část této diplomové práce. Sbírání dat pomocí dotazníků probíhalo v několika krocích. Nejprve byla provedena selekce vybraných respondentů ze segmentu mikrofinančního trhu. Dotazování a selekce výběrové skupiny respondentů probíhalo pomocí emailových a telefonických kontaktů. Oslovování proběhlo v několika kolech a to v časovém horizontu 3 a půl měsíce, kdy byly emaily rozesílány na kontaktní osoby jednotlivých vybraných organizací či konkrétním malopodnikatelům. Se sbíráním dat pomáhala také Radka Illéšová z Fakulty Tropického zemědělství na ČZU, která píše na téma mikrofinance bakalářskou práci, kde bude používat a komentovat primární data z dotazníku vypůjčeného z této diplomové práce. Zde jsou příklady několika organizací, které spolupracovali na vyplnění dotazníku či jeho šíření mezi své členy a klienty. - Regionální hospodářská komora - Ministerstvo zemědělství-Rozvoj venkova - JIC-Jihomoravské investiční centrum - P3-Planet, People, Profit, o.p.s. - HUB-Inspirativní pracovní prostor Praha - Pro-Bio - Ženy s.r.o. - Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s. - Farmářské trhy - Psychiatrická léčebna Bohnice 57 5.1.2 SPSS program SPSS program neboli Statistical Products and Service Solution je program určený ke statistickým výpočtům používaný například v oblasti marketingového výzkumu. Je to základní software pro analýzu dat v sociálněvědní oblasti. V této diplomové práci byl program použit k usnadnění statistických výpočtů s velkým objemem dat a pomoci tvorby názorných grafů potřebných k rozhodování o dalším postupu. Postup, který byl zvolen, pro práci s programem SPSS byl nejprve vyzkoušen na dvou semestrálních projektech na zahraniční studijní stáži s Belgii při studii kurzu Marketingové výzkumné metody (Marketing research methods). Zde vznikl nápad použít tuto metodu pro analýzu mikrofinančních klientů v České republice. Přestože je trh mikrofinancí v ČR velmi odlišný od běžného komerčního trhu, s ing.Vostrou Vydrovou byly náležitě prokonzultovány změny, které byly nutné udělat v postupu analýzy mikrofinancí, tak aby odrážely realitu. Prvním přípravným krokem bylo převést nasbíraná data z elektronického dotazníku (doodle) do excelové tabulky. Následně bylo nutné data, která byla zapsána slovně transformovat do číselné podoby, se kterou pracuje SPSS program. Bylo tedy nutné celou excelovou tabulku převést a následně nahrát do programu, ve kterém se následně nadefinovalo, jak má program na jednotlivé údaje nahlížet. U všech otázek, které měly možnosti výběru odpovědi předem nadefinované, bylo v poli měření (measure) přiřazeno „ordinal“ a u otázky zda je respondent muž či žena změněno na „nominal“, protože se vybírá pouze ze dvou možností. Poslední přípravnou úpravou před samotnými výpočty bylo nadefinování u každé otázky, jaká odpověď se skrývá pod daným číslem, které bylo na začátku transformováno v excelové tabulce. Tak bude program SPSS schopen ve výstupech zobrazovat komentáře a popisy slovy, aby byla interpretace jednodušší a názornější. Dalším krokem bylo vytvořit Faktorovou analýzu, kde bylo třeba nadefinovat, které testy a podle jakých kritérií má program pracovat. Předem je nutné upozornit, že pomocí konkrétního nadefinování určitých testů mohou vyjít trochu odlišné výsledky, přesto však 58 stále správné a odpovídající realitě. Proto definování, jaké hledisko má program počítat, může následně pomoci lépe interpretovat výsledky, které bude lépe kopírovat předpoklady. Poslední prováděnou analýzou bylo pomocí Wardovi metody vytvořit novou proměnnou, ve které se každý respondent zařadí do jednoho ze shluků předem vydefinovaných ve Faktorové analýze. Pomocí této nové proměnné se pro každou z 15 otázek vytvoří Křížová tabulka a tabulka χ2 testu, která určuje statistickou významnost dané otázky. Díky Křížovým tabulkám a porovnáním s předem stanovenými předpoklady je možné popsat charakteristiky klíčového klienta mikrofinancí. 5.1.3 Předpoklady Po prostudování odborné literatury a diskuze s odborníky z praxe byly stanoveny následující předpoklady pro popsání klíčového mikrofinančního klienta v České republice. Podle praxe v ostatních zemích, převážně rozvojových, jsou mikrofinance využívány v převážné většině ženami. Předpoklad je, že i v ČR budou ženy zastávat alespoň nadpoloviční většinu klientely. Z historických důvodů 40 let okupace a vytržení z přirozeného konkurenčního prostředí se předpokládá, že zájem o zahájení vlastního podnikání i s nižšími finančními prostředky budou mít spíše lidé nižšího či středního věku. Budou to tedy lidé krátce po ukončení vzdělání, kdy se na trhu práce začínají rozhlížet, protože nenašli hned uplatnění ve svém oboru nebo mají obchodního ducha. Ze zemí třetího světa se počítá s praxí, že klienti jsou často negramotní, což se v podmínkách ČR může vyloučit. Jelikož jsou to spíše obyvatelé mladší, tak je předpoklad, že velká část ještě nebude mít založenou rodinu a budou tedy bezdětní. V otázkách případného zaměstnání je předpoklad, že budoucí klienti budou mít flexibilní pracovní úvazek, tak aby měli pro začátek finanční oporu a mohli podstoupit riziko začínajícího podnikání. Předpokladem je i velikost města či obce, kde klienti žijí. Domněnkou na velikost obce či města, kde klienti žijí, jsou velkoměsta, protože tam se shromažďuje kapitál a tedy i potenciál získání zákazníků pro rozjezd podnikání. V otázce příjmů je praxe z rozvojových zemí jednoznačná. Klienti mikrofinancí mají velice nízké příjmy a pohybují se mezi nejchudšími skupinami. Příjmy klientů mikrofinancí v Evropě a již rozvinutých zemí jsou již o nějaký ten stupeň finančního zajištění výše, přesto se ve velké většině pohybují okolo průměrné mzdy v dané zemi. 59 5.2 Faktorová analýza Při postupování práce v programu SPPS podle výše uvedené metodiky byly dosaženy následující výstupy. V první fázi výpočtů byla provedena Faktorová analýza, což je statistická metoda seskupování dat, která spolu vysoce korelují (souvisí) a redukce původních počtu proměnných na menší počet faktorů (dimenzí). Používá se k vysvětlení rozptylu pozorovaných proměnných pomocí menšího počtu latentních proměnných (faktorů). Tabulka 3- Výstup z SPSS – Faktorová analýza – průměry odpovědí Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní 60 Zkoumanou otázkou, na kterou respondenti odpovídali v dotazníku, byla „Jakou roli hrají finance v mém životě?“. Na tuto otázku se odpovídalo pomocí škály od „úplně souhlasí“, kdy se doplnila „1“ až po „úplně nesouhlasí“ s hodnotou „7“. Je proto žádoucí sledovat průměry blížící se k hodnotě 1 či 2. Na základě průměrů (mean) sledovaných proměnných lze usoudit, že nejvíce se malopodnikatele a potencionální malopodnikatele ztotožňují s těmito výroky: - 1)Mám rád/a své výdaje pod kontrolou - 4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos. - 11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých...), která má navzájem propojené vztahy. Nejméně se však shodovali názory drobných podnikatelů s výroky: - 2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě. - 7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných finančních pojmech Směrodatné odchylky (Std. Deviation) ukazují, nakolik se respondenti v názorech na své finance v jednotlivých hodnotách shodují či naopak rozcházejí. Největší shodu můžeme pozorovat u hodnot, se kterými se dotazovaný nejvíce shodovali. Zajímavé je, že u výroku „Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji“ byla spočítána odchylka poměrně nízká (1,6101), což značí, že na tomto bodu se značná část dotazovaných shodla a shodně označili, že výrok neodpovídá jejich vzorci chování. Třetím v pořadí je sloupec s počtem respondentů, kteří otázku zodpověděli. Dalším důležitým výstupem při Faktorové analýze je kontrola Korelační matice. V této upravené matici (původní celá tabulka je umístěna v přílohách na konci práce) je patrné hodnoty jsou v převážné míře nízké, což znační nízkou kolinearitu a tedy i slabé vztahy mezi jednotlivými otázky. Tato matice slouží i pro zhodnocení sestavení otázek v dotazníku. Můžeme tedy usuzovat, že dotazník byl postaven správně, protože otázky mají minimálně vzájemně silné vztahy. Tyto silné vztahy se vyskytují pouze u pár otázek a tyto případy budou vysvětleny pod tabulkou. 61 Tabulka 4-Korelační matice 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 -, 277 1 -0,146 -, 076 -, 029 -, 060 -, 129 -, 199 -, 305 -, 304 ,039 -, 140 ,349 ,082 ,169 ,220 ,158 ,321 ,384 ,267 ,163 1 -, 068 1 ,189 ,223 1 ,264 ,205 ,519 1 ,149 -, 096 ,253 ,381 1 ,323 ,081 ,254 ,446 ,332 1 ,372 ,129 ,236 ,423 ,191 ,515 1 ,381 ,077 ,206 ,379 ,286 ,625 ,851 1 -, 116 ,023 ,190 ,045 ,021 ,023 ,060 ,102 ,159 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ,160 ,036 ,293 ,452 ,161 ,421 ,464 ,472 ,283 1 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní 1) Mám rád/a své výdaje a příjmy pod kontrolou. 2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě. 3) Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím. 4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos. 5) V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné produkty. 6) Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách. 7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných finančních pojmech. 8) Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd. 9) Mikropůjčka je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím. 10) Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat. 11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,…), která má navzájem propojené vztahy. 12) Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) mají dopad na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,…). Nejsilnější korelace (0,851) je mezi otázkou 10 a 9. Značí tedy blízký vztah otázek, kde mikrofinance jsou pro podnikatele šance, jak začít podnikat a zároveň se dostat k udržitelným financím. Z tohoto lze usuzovat, že respondenti vnímají velice blízce souvislost mikropodnikání a udržitelnost jejich financí. 62 Poměrně silná korelace (0,625) se lze pozorovat i mezi otázkou 10 a 8. Opět se jedná o otázku, kdy mikrofinance poskytují šanci začít podnikat, ale tentokrát je korelující s otázkou vztahující se s obavou, že podnikatel nemá na zahájení podnikatelské činnosti dostatek financí. Tato silná korelace může být zdůvodněna vnímáním malopodnikatelů nebo budoucích malopodnikatelů, že pro zahájení jejich podniku je třeba značný obnos. Zahájení podnikání a dostatek kapitálu jde tedy podle vnímání malopodnikatelů ruku v ruce. Tyto otázky chápou respondenti velice podobně či velmi provázaně. Toto zjištění je do určité míry ovlivněno lokací, kde se provádělo dotazníkové šetření. V porovnání např. s Amerikou, kde je míra podnikání mnohokrát vyšší oproti České republice. Kdyby se tedy dotazníkové šetření konalo na jiném území, např. měně citlivém na provázanost financí a podnikání a s nižší historickou zátěží, jistě by korelace vyšla mnohem nižší. Historickou zátěží pro Českou republiku je myšleno 40 let trvání komunistického a socialistického ovlivňování přirozeného vývoje trhu a s ním i lidských – potažmo podnikatelskýchzvyklostí. Mezi otázkou 5. a 6. byla naměřena středně silná korelace s hodnotou 0,519. Obě otázky se týkají dostupnosti úvěrů pro mikropodnikatele u běžných komerčních bank a jejich nedostatek služeb poskytovaných pro tuto skupinu na trhu. Je zde tedy předpokládaná vyšší korelace z důvodů provázanosti vzájemných vztahů v obou otázkách. Přesto jsou obě otázky v dotazníku nezastupitelné. Středně silná korelace (0,515) se vyskytla i u otázek 9 a 8, kdy respondenti shledali podobnost či souvislost mezi nedostatkem financí na zahájení podnikání a faktem, že mikrofinance jim poskytují přístup k udržitelným financím. Zde je hodnota korelace jen mírně nad limitní hodnotu 0,5, a proto souvislost mezi těmito otázkami je jen nepatrně vyšší, než bylo požadováno. Není tedy důvod, brát tento údaj příliš za zřetel. Všechny naměřené údaje vyhovují požadavkům či byly náležitě okomentovány a zdůvodněny případné odchylky od požadavku. Není tedy třeba některá data z testů vypouštět či upravovat, aby neznehodnocovala výsledky testování. Přesto, že z Korelační matice se dá vyčíst mnoho informací, tak důležitá je také velikost Kaiser-Meyer-Olkinovy míry (KMO). Ta, jak je patrné v tabulce č. 8 nabývá 63 hodnoty 0,726. Hodnota je podle požadavků vysoká a napovídá vhodnosti použití faktorové analýzy. Také Bartlettův test posuzuje, je-li při velkých výběrech rozdíl rozptylů jen velmi malý, považujeme hypotézu o stejných rozptylech normálních rozdělení za přijatelnou. Test vede k zamítnutí nulové hypotézy, že korelační matice zkoumaných proměnných je jednotková (pozorovaná hladina významnosti je rovna 0,000). To znamená, že korelační koeficienty mezi proměnnými nejsou nulové a je tedy splněn základní předpoklad pro použití faktorové analýzy. Tabulka 5-KMO test a Bartlettův test KMO and Bartlett's Test Kaiser-Meyer-Olkin Measure of Sampling Adequacy. ,726 Approx. Chi-Square Bartlett's Test of Sphericity 260,405 df 66 Sig. Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní ,000 Stanovení počtu faktorů Při rozhodování o počtu faktorů hraje roli několik teoretických předpokladů. Většina těchto faktorů je k nalezení v jedné z výstupních tabulek při Faktorové analýze a to z tabulky „Total Variance Explained“ (celkové vysvětlení odchylky). Pravidla kolik faktorů bude vybráno, se řídí těmito body: - > 60% celkové kumulativní procento vysvětlení - Kaiserovo pravidlo -Počáteční vlastní číslo nesmí být > 1,0 - Držet se minimálního počtu faktorů - Pomocí sutinového grafu (Scree plot)- kde se láme křivka - Pomocí teoretických předpokladů - Pomocí rotační matice (Rotation Varimax) – nekorelace faktorů Když se zaměříme na sutinový graf na obrázku č 19, je z něj názorně patné, že pokud není žádoucí omezit se jen na jeden nebo dva faktory, dochází k většímu poklesu grafu mezi čtvrtým a pátým faktorem. Toto je také jeden z důvodů, proč program vybral čtyři faktory. 64 Kontrolou mu bylo i tzv. Kaiserovo pravidlo, kde vyjdou také čtyři faktory, protože vlastní číslo je do tohoto počtu faktorů vyšší jak hodnota 1 a pro ostatní faktory klesá pod tuto hodnotu. Lze to vidět v tabulce č. 9. níže. Přesto se nelze spoléhat jen na výpočty programu, ale musí se na celý model pohlížet komplexně a brát v potaz i interpretační souvislosti včetně předpokládané teorie. Z tohoto důvodu byly vybrány pro následnou práci jen tři faktory. Na grafu je pomocí šipek naznačeno, že pokles znatelný i mezi 3. a 4. bodem. Obrázek 23-Sutinový graf Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Výsledky výstupů z tabulky celkového vysvětlení rozptylu (tabulka č. 9 níže) ukazují, že pro model jsou vhodné čtyři faktory. Program vyhodnotil tento počet faktorů na základě naprogramovaných pravidel a to hlavně vzhledem k pravidlu, že vlastní číslo musí být větší jak hodnota 1 a procentuální kumulace musí vysvětlovat minimálně 60 % modelu. Přestože SPSS program správně vyhodnotil čtyři faktory jako optimální počet, bylo rozhodnuto, že v této diplomové práci se dále bude pracovat pouze se třemi faktory. 65 Důvodem proč byly vybrány jen tři faktory a nikoli programem navrhované čtyři je několik. Především podíváme-li se na tabulku 9, je zde vidět, že čtvrtý faktor sice splňuje podmínku více jak 60% vysvětlení, ale hodnota vlastního čísla už je jen zanedbatelně o 0,098 vyšší nad hodnotu jedna. Celým důvodem, proč mohou být pravidla v horní tabulce takto poupravena, jsou výsledky z následujících tabulek Rotačních komponentních matic. Tyto tabulky definují, které otázky spadají pod daný faktor a ovlivňují následný název faktoru. Pokud je hodnota nad 0,5, je tato otázka v daném faktoru, o kterém můžeme tvrdit, že ovlivňuje chování potencionálního mikrofinančního klienta. V tabulce č. 10 je označeno, kolik otázek přísluší jakému faktoru a pro faktor čtyři splňuje podmínku > 0,5 pouze jediná otázka. Tato otázka také tematický spadá do třetího faktoru, kde je společným prvkem sociální cítění a odpovědnost za své rozhodování. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto pracovat jen se třemi faktory. Tabulka 6- Celkové vysvětlení odchylky Total Variance Explained Initial Eigenvalues Total % of Cumulative Variance % Extraction Sums of Squared Rotation Sums of Squared Loadings Loadings Total % of Cumulative Variance % Total % of Cumulative Variance % 1 3,943 32,855 32,855 3,943 32,855 32,855 2,503 20,859 20,859 2 1,415 11,793 44,648 1,415 11,793 44,648 2,146 17,880 38,739 3 1,224 10,203 54,851 1,224 10,203 54,851 1,850 15,420 54,158 4 1,098 9,152 64,004 1,098 9,152 64,004 1,181 9,845 64,004 5 ,875 7,288 71,292 6 ,746 6,217 77,509 7 ,687 5,723 83,232 8 ,626 5,217 88,449 9 ,492 4,100 92,549 10 ,453 3,779 96,327 11 ,329 2,740 99,067 12 ,112 ,933 100,000 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní 66 Tabulka 7-Rotační komponentní matice pro 4 faktory Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Dalším podstatným důvodem proč pracovat jen se třemi faktory je fakt, že otázky takto v jednotlivých faktorech se sebou lépe korespondují a vytváří tam ucelenější faktor. Zde ve třetím faktoru jsou dvě otázky, které sem patří jako hodnotou tak i obsahem, ale byla sem přidána i otázka č. 12, která má mírně nižší hodnotu. Tyto drobné niance jsou ale minoritní a vše se vyváží jednoznačností obsahové náplně otázky, která jednoznačně do tohoto faktoru patří. Otázka 3. v pořadí (Mám rád své finanční příjmy pod kontrolou) má zápornou hodnotu (0,658). Otázku bylo třeba překódovat, aby byla definována ve stejném směru jako ostatní otázky. Nově by měla znít – Nemám rád své finanční příjmy pod kontrolou. Tato interpretace však nedává příliš smysl a proto bude otázka chápana ve smyslu „Jsem ochoten riskovat své finance do malého ale vlastního podnikání“. Tento výrok lépe zapadá do celkového obrazu definování mikrofinančního klienta. Jinak říká, že malopodnikatel je ochotný vložit své, byť malé množství finančních prostředků, do vlastního podnikání a je ochoten nést i vyšší riziko, že o finance v podnikání přijde. Tento přístup samozaměstnávání je v české ekonomice v současné situaci vysoké nezaměstnanosti velice vítaný. 67 Tabulka 8- Rotační komponentní matice pro 3 faktory Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Následným krokem je vytvoření z faktorů tzv. shluky nebo podle anglického názvu „clusters“ lze také užívat výraz clustery. V těchto shlucích je důležité správně pojmenovat jednotlivé skupiny, tak aby název vystihoval obsah otázek uvnitř obsažených. Cluster č. 1 = „malopodnikatel začátečník“ 1) Mám rád/a své výdaje a příjmy pod kontrolou => nově změněno na: Jsem ochoten riskovat své finance do malého ale vlastního podnikání. 2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě. 3) Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím. 8) Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd. 9) Mikropůjčka je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím 10) Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat. 68 Cluster č. 2 = „Bankovní vyvrhel“ 5) V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné produkty. 6) Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách. 7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných finančních pojmech. Cluster č. 3 = „Sociálně uvědomělý“ 4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos. 11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,.), která má navzájem propojené vztahy. 12) Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) mají dopad na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,…). 5.3 Křížové tabulky (Crosstabs) Po faktorové analýze, kde bylo cílem vytvořit shluky, ve kterých se jednotlivé respondenti sdružují, přichází další krok, kde je cílem popsat či vydefinovat respondenty – klienty či potencionální klienty mikrofinancí. Důležitým bodem bylo vygenerovat novou proměnnou, která určuje, do jakého shluku, který daný respondent spadá. Tento krok se provádí v SPSS programu pomocí funkce „Hierarchical cluster“ v překladu hierarchické shluky. Zde se v menu může zvolit z několika možností výpočtu. Pro výpočet v diplomové práci byla zvolena Wardova metoda jako nejoptimálnější. Pomocí této nově vzniklé proměnné, kterou můžeme nalézt na konci celé databáze odpovědí od respondentů, je možné vytvořit křížové tabulky. Tyto tabulky porovnávají jednotlivé otázky 1. - 14. z dotazníku s touto nově vzniklou proměnnou, která je tvořena pouze čísli 1, 2 a 3., čímž se určuje příslušnost k odpovídajícímu clusteru. Jednotlivé křížové tabulky program vytvoří pomocí funkce „Crosstabs“. 69 Níže jsou upravené tabulky, které vycházejí z vygenerovaných křížových tabulek z programu SPSS. Originální SPSS křížové tabulky jsou všechny k nahlédnutí v přílohách diplomové práce. V samotné práci budou uvedeny jak přepsané (zpřehledněné) výstupní tabulky z SPSS programu tak hlavně tabulky, kde jsou hodnoty pro názornost a snadnou orientaci převedeny do znaků +, - a 0. Tyto znaky snadněji znázorňují, pro jakou odpověď se rozhodlo více či méně respondentů. Převod procent na znaky nemá pevně stanovenou hranici, protože je vždy třeba přihlížet k celkovému počtu zodpovězených respondentů na danou odpověď. Škála převodu: ++ = velmi vysoké skóre + = vysoké skóre 0 = neurální - = nízké skóre -- = velmi nízké skóre 2 Pro každou tabulku zvlášť program spočítal i χ (Chí kvadrát) test, podle něhož se určuje, která z otázek je statisticky významná (signifikantní). Bohužel až na jednu otázku ze všech 15 dotazovaných vyšly všechny statisticky nevýznamné. Toto lze zdůvodnit nízkým počtem respondentů. Pro statistickou průkaznost je potřeba vzorek o mnohonásobně větší velikosti, než byl použit pro tento výzkum. Přesto je vzorek 70 respondentů v oblasti mikrofinancí dostatečně veliký z důvodů malého zastoupení mikropodnikatelů na území České republiky. Dalším pozitivem, které zvyšuje kvalitu nasbíraných dat, kterou program nemůže přičíst k dobru testu, je fakt, že dotazník byl zasílán k vyplnění předem vybraným respondentům ze zvoleného výběrového souboru „potencionální mikrofinanční klienti“. Po zvážení těchto výše zmíněných důvodů, bylo rozhodnuto, že v dalším v kroku komentování křížových tabulek se nebude brát v úvahu statistická nevýznamnost. Všechny otázky budou považovány na významné a budou okomentovány, aby napomohly vytvořit obraz klíčového klienta mikrofinancí v České republice. Všechny výchozí tabulky vygenerované programem SPSS jsou k nahlédnutí v přílohách 2 diplomové práce. Jsou zde i tabulky χ testů ke každé křížové tabulce. Tyto tabulky nejsou v samotné práci vloženy z výše zmíněných důvodů statistické nevýznamnosti všech otázek. 70 Otázka č. 1 - Jaký je Vás věk? V otázce na věk respondentů bylo na výběr z pěti kategorií, kam se měli respondenti umístit. Největší zastoupení bylo naměřeno v kategorii „26-35 let“, kde součet ve všech třech clusterech je 35 odpovědí, což je celých 50%. Protože respondenti z prvního shluku měli vyšší zastoupení v kategoriích 18-25let a respondenti z druhého shluku se shromáždili více v kategorii 26-35let a 36-45let, lze z toho usuzovat, že cluster „Začátečník mikropodnikatel“ bude spíše mladší osoba do 25let, kdežto „Bankovní vyvrhel“ je mladší až středně starý mikropodnikatel ve věku až do 45let. Obecně však lze první skupině přiřadit nižší věkovou kategorii a druhé mladší až střední věk. Pro třetí shluk není věk příliš určující, protože dosahuje napříč všemi kategoriemi nízkého skóre, přesto však nejvíce respondentů je v kategorii „26-35let“, což odpovídá představě celkově nižšího věku klientů. Kategorie „17 a méně“ stejně jako „71 a více“ zde nejsou uvedeny, protože do nich nikdo se svou odpovědí nezařadil. Tabulka 9 - Jaký je Vás věk? ? Shluk 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-70 let Σ 1 8 13 3 3 3 30 2 5 16 5 2 2 30 3 2 6 1 1 0 10 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 10-Jaký je Váš věk? - názorná tabulka ? Shluk 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-70 let 1 ++ + + - 2 + ++ + - 3 0 0 0 0 Zdroj: vlastní zpracování 71 Σ 15 (21,4 %) 35 (50 %) 9 (12,9 %) 6 (8,6 %) 5 (7,1 %) 70 Otázka č. 2- Jaké je Vaše pohlaví V tabulkách níže je patrné, že ve shluku 1 jsou více zastoupeni muži a to v 11 případech z 21 respondentů, kdežto v druhém shluku se častěji vyskytují ženy. Ty jsou ve cloudu nazvaném „bankovní vyvrhel“ zastoupeny v poměru 22 ze 49 respondentů. I zde se třetí shluk v otázce pohlaví nepříliš vyhranil, ale přesto splňuje předpoklad vyššího zastoupení žen. Z výše zmíněných informací lze usuzovat, že začátečníci mikrofinanční podnikatelé jsou z 52,4% muži a bude-li chtít budoucí mikrofinanční instituce zaujmout tuto cílovou skupinu, zaměří se na muže. Pokud však bude chtít banka pokrýt volné místo na trhu, což mikrofinance představují, bude se naopak zaměřovat na ženy, protože ty jsou ve shluku „bankoví vyvrhel“ zastoupeny ze 44,9%. Přesto je však jasně patrné, že i v České republice stejně jako ve světě, jsou mikrofinance silněji zacílené a využívané právě ženami. V dotazníku se to prokazuje v součtu Tabulka 11-Jaké je Vaše pohlaví? ? Shluk Muži Ženy Σ 1 11 19 30 2 8 22 30 3 2 8 10 Σ 21 (30 %) 49 (70 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 12-Jaké je Vaše pohlaví? - názorná tabulka ? Shluk 18-25 let 26-35 let 1 ++ + 2 + ++ 3 + Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 3 – Jaký je Váš rodinný stav? V otázce rodinného stavu se jako nejvýraznější umístila odpověď „svobodný/á bez dětí“. Tento předpoklad koresponduje s otázkou věku respondentů. Zde vyšlo, že větší zastupitelnost (48,6%) mají mladší a středně staří až mladší respondenti, kteří ve většině případů ještě nemají založenou rodinu a jsou tak ochotnější vložit vyšší rizika do podnikání. Možným důvodem rozpadu dat do tak malých skupin je i poměrně velká škála možných odpovědí. Aby mohly být data lépe porovnatelná, byly sloučeny skupiny 72 odpovědí, kde se uvádí, že respondenti mají děti – tedy: Rozvedený/á bez dětí, Svobodný/á bez dětí a Ženatý/Vdaná bez dětí. Následně je výsledná nová skupina tvořena 28 respondenty, což tvoří protiváhu 34 respondentům, kteří uvedli, že jsou svobodní bez dětí. Shluky č. 1a 2 skórují v kategoriích bez i s dětmi velmi podobně, proto tato otázka nebude hrát roli při zacilování na klienta. Třetí cluster je opět zastoupen nízkým počtem, kde ale skóruje nejvíce ve výše zmíněných kategoriích stejně jako shluky 1 a 2. Odpovědi „rozvedený/á s dítětem/dětmi mimo mou péči“, „Ovdovělý/á s dítětem/dětmi“ a „Ovdovělý/á bez dítěte/dětí“ nebyli zaznamenány ani v jednom případu a proto jsou z tabulek vyloučeny. Tabulka 13-Jaký je Váš rodinný stav? ? Shluk Jiné Rozvedený/á bez dětí Rozvedený/á s dětmi Svobodný/á bez dětí Svobodný/á s dětmi Ženatý/Vdaná bez dětí Ženatý/Vdaná s dětmi Σ 1 1 1 1 14 2 2 9 30 2 0 0 2 16 1 3 8 30 3 0 0 0 4 2 1 3 10 2 3 -++ -0 + 0 0 --0 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 14-Jaká je Váš rodinný stav? - názorná tabulka Shluk ? Jiné Rozvedený/á bez dětí Rozvedený/á s dětmi Svobodný/á bez dětí Svobodný/á s dětmi Ženatý/Vdaná bez dětí Ženatý/Vdaná s dětmi 1 ---++ --+ Zdroj: vlastní zpracování 73 Σ 1 (1,4 %) 1 (1,4 %) 3 (4,3 %) 34 (48,6 %) 5 (7,1 %) 6 (8,6 %) 20 (28,6 %) 70 Otázka č. 4 – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? V otázce vzdělání mají nevětší zastoupení vysokoškolsky vzdělaní respondenti a hned v závěsu jsou středoškolsky zdělaní. Tyto dvě skupiny jsou stejně rozmístěny v prvním a druhém clusteru. Ve třetím clusteru platí nižší počet respondentů, jako u předchozích otázek, ale přesto se drží vyššího skóre v kategoriích VŠ a SŠ. Pro hodnocení mikrofinančního klienta bude tedy vzdělání hrát nižší roli, protože nejsou rozdíly mezi shluky, přesto lze usuzovat, že klienti se středoškolským a vysokoškolským vzděláním budou v České republice vyhledávat více služby mikrofinancí než klienti nižšího vzdělání. Předpoklad přebraný ze zemí třetího světa, že klienti mikrofinancí jsou z nejchudší sociální třídy, tedy v ČR neplatí. Přesto se musí vzít v potaz, že ČR je v Evropě, kde jsou zákonem dané určité vzdělávací standardy oproti například Africe. Tabulka 15-Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ? Shluk SŠ VŠ VOŠ ZŠ Σ 1 10 18 1 1 30 2 11 17 2 0 30 3 3 6 0 1 10 Σ 24 (34,3 %) 41 (58,6 %) 3 (4,3 %) 2 (2,9 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 16-Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání- názorná tabulka ? Sluk SŠ VŠ VOŠ ZŠ 1 + ++ --- 2 + ++ -- 3 0 + -- Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 5 – Pracujete v úvazku? V České republice je co do počtu možných pracovních úvazku či stavů velice rozmanitá. V dotazníku proto bylo poměrně velké množství možností, což je i příčinnou nízkého počtu v jednotlivých kategoriích. Přesto je zde několik vyčnívajících měření. Kategorie, kde jsou respondenti zaměstnání nejčetněji je zaměstnání na plný úvazek a to dokonce 74 v téměř 53% (34 respondentů). Toto množství je rozděleno na 20 lidí v clusteru „bankovní vyvrhel“ a 12 v clusteru mikrofinanční podnikatel začátečník. V druhém zmíněném shluku se následně umístilo 14 lidí rozmístěných do kategorií, kde je určitá možnost mít čas na vlastní podnikání oproti plnému úvazku u zaměstnavatele. Tímto byl alespoň z části splněn předpoklad o možnosti klienta začít podnikat a přesto mít v počátku oporu ve stávajícím zaměstnání. Oproti předchozím výsledkům, kdy cluster 3 kopíroval cluster 2, i když s poměrově nižšími hodnotami, tato otázka se vymyká. Shluk „sociálně uvědomělý“ se i v kategorii zaměstnání na plný úvazek, která v clusteru 2 převyšuje ostatní hodnoty, drží na nízké úrovni. Z toho lze usuzovat, že „sociálně uvědomělá“ cluster je na pracovním úvazku nezávislý. Tabulka 17 - Pracujete v úvazku? ? Shluk Částečný úvazek Jiné Na DPČ Na DPP Na státní podpoře OSVČ Plný úvazek Poloviční úvazek Σ 1 2 3 3 2 1 5 12 2 30 2 0 2 3 1 0 3 20 1 30 3 1 1 2 1 1 2 2 0 10 2 3 -------- Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 18 - Pracujete v úvazku - názorná tabulka ? Shluk Částečný úvazek Jiné Na DPČ Na DPP Na státní podpoře OSVČ Plný úvazek Poloviční úvazek 1 ---0 + -- --++ -- Zdroj: vlastní zpracování 75 Σ 3 (4,3 %) 6 (8,6 %) 8 (11,4 %) 4 (5,7 %) 2 (2,9 %) 10 (14,3 %) 34 (52,9 %) 3 (4,3 %) 70 Otázka č. 6 – Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost? Z tabulek je vyčleněna odpověď „nezaměstnaný/á, protože nebyla ani jsou ze 70 případů respondentů použita. Největší podíl odpovědí se nashromáždil v sekci „zaměstnanec“ a to nejsilněji ve shluku „bankovní vyvrhel“ s 12 respondenty. První shluk mírně zaostává za pošty hlasů v této kategorii, zato v druhé nejpočetnější odpovědi „zaměstnanec - odborná práce“se oba shluky vyrovnaly se stejným počtem dotazovaných. Třetí shluk „sociálně uvědomělých“ opět kopíruje početní výkyvy s poměrově nižšími hodnotami. Vyšší počet je možné pozorovat i u kategorií charakteristických pro nižší věkovou skupinu jako „brigádník“, „student“ a „podnikatel“. Tyto kategorie jsou v prvním shluku zastoupeny 14 hlasy oproti 5 hlasům v druhém shluku. V kategorii „živnostník“ jsou v druhém shluku sice pouze 3 hlasy, které jsou ale jediné přes všechny tři shluky, což podporuje charakteristiku „bankovního vyvrhele“ jako typ živnostníka s na trhu nevýhodnými bankovními produkty. Tabulka 19-Do jaké kategorie spadá Vaše převažující činnost? Shluk ? Brigádník Podnikatel Student V domácnosti/na mateřské/v důchodu Zaměstnanec Zaměstnanec-neodborná práce Zaměstnanec- odborná práce Zaměstnanec- úřednická práce Nezaměstnaný/á Živnostník Σ 1 3 6 5 2 2 2 1 3 1 2 1 Σ 6 (8,6 %) 10 (14,3 %) 7 (10 %) 1 1 1 3 (4,3 %) 7 0 7 1 0 0 30 12 0 7 1 1 3 30 3 1 1 0 0 0 10 22 (31,4 %) 1 (1,4 %) 15 (21,4 %) 2 (2,9 %) 1 (1,4 %) 3 (4,3 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní 76 Tabulka 20 - Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost - názorná tabulka Shluk ? Brigádník Podnikatel Student V domácnosti/na mateřské/v důchodu Zaměstnanec Zaměstnanec-neodborná práce Zaměstnanec- odborná práce Zaměstnanec- úřednická práce Nezaměstnaný/á Živnostník 1 0 + + -+ 2 --++ + -- + --0 3 ---0 --- Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 7 – Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete? Na tuto otázku má nepochybně velký vliv demografické a sociologické podmínky daného teritoria, kde se výzkum prováděl. V ČR proběhlo za poslední dekádu několik baby boomů, ale přesto se Češi drží svého osvědčeného současného trendu jednoho až dvou dětí. Z tabulky vyplývá, že vzorek mikropodnikatelů je velkou částí tvořen bezdětnými páry nebo samostatně žijící (singles), což podporuje výsledky v otázce věku klientů, kde vycházel mladší a střední věk jako nejčastější. Přesto nejsou téměř žádné rozdíly mezi clustery 1 a 2, kde se výkyv pohybuje mezi 1-4 členy v domácnosti. Odlišným faktem je, že cluster „sociálně uvědomělý“ se pohybuje sice opět v nižší početní hladině ale i posunutém vrcholu počtu členů a to od 2 do 3 členů v domácnosti, jak je vidět z grafu níže. Přesto pří zacílení na klienta nelze v otázce počtu členů v domácnosti přikládat významnější váhu. Možnost 6 a více členů nebyla ani v jednom případě zaznamenána. Tabulka 21- Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete? Shluk ? 1 2 3 4 5 Σ 1 5 12 7 5 1 30 2 6 12 7 5 0 30 3 0 3 5 2 0 10 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní 77 Σ 11 (15,7 %) 27 (38,6 %) 19 (27,1 %) 12 (17,1 %) 1 (1,4 %) 70 Tabulka 22- Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete - názorná tabulka Shluk ? 1 2 3 4 5 1 0 ++ + 0 -- 2 + ++ + 0 3 0 -- Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 24- Graf počtu členů v domácnosti Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 8 - V současné době žiji s …? Nejčastěji respondenti odpovídali, že současně žijí s manželem či manželkou, kde v clusterech mírně více skóroval první shluk oproti druhému, ten však skóre vyrovnal v možnosti „žiji s partnerem či partnerkou“. Následně byla častá odpověď „žiji sám“, kde oba dva clustery měli téměř stejný počet hlasů. Třetí cluster opět kopíroval hodnoty dvou předchozích s nižším poměrem hlasů. Z výsledků se dá vyvodit závěr, že „mikropodnikatel začátečník“ bude spíše ženatý, kdežto „bankovní vyvrhel“ bude s partnerem či partnerkou žít nesezdán. Zůstává tu však u obou poměrně četná možnost „žít sám“ či „ s rodiči“. 78 Obrázek 25- V současné době žiji s…? ? Shluk Jiné S kamarádem /spolubydlícím Manželem/kou Partnerem/kou Partnerem/kou a dětmi Rodiči Sám Σ 1 1 1 10 5 4 4 5 30 2 1 0 7 10 3 3 6 30 3 1 0 3 3 2 1 0 10 Σ 3 (4,3 %) 1 (1,4 %) 20 (28,6 %) 18 (25,7 %) 9 (12,9 %) 8 (11,2 %) 11 (15,7 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Obrázek 26-V současné době žiji s…? - názorná tabulka ? Shluk Jiné S kamarádem /spolubydlícím Manželem/kou Partnerem/kou Partnerem/kou a dětmi Rodiči Sám 1 --++ + 0 0 + 2 -- 3 -- + ++ 0 0 + 0 0 -- Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 9 – Bydlíte v …? V otázce bydlení bylo na výběr několik možností, a proto se odpovědi rozprostřely poměrně v nízkém počtu. Bylo proto pro interpretaci výhodné sloučit si kategorie odpovědí dohromady a to do vlastnictví bydlení, kam patří byt či dům rodičů a vlastní byt či dům. Protiváhou proto byly odpovědi pronájem bytu či domu. Sečtené hodnoty v poměru vlastní/pronajatý vyšly pro první cluster 20/9 a pro druhý 17/13. Z toho se může usoudit, že „malopodnikatel začátečník“ bude bydlet spíše ve vlastním bytu či domu a „bankovní vyvrhel“ nebude příliš činit rozdíly mezi vlastním bydlení a pronájmem. V clusteru „sociálně odpovědný“ byly zvýšené hodnoty získány u vlastnictví domu a pronájmu bytu. 79 Obrázek 27- Bydlíte v ...? Shluk ? Byt rodičů Dům rodičů Jiné Pronájem bytu Pronájem domu Vlastní byt Vlastní dům Σ 1 1 1 10 5 4 4 5 30 2 1 0 7 10 3 3 6 30 3 1 0 3 3 2 1 0 10 2 3 Σ 3 (4,3 %) 1 (1,4 %) 20 (28,6 %) 18 (25,7 %) 9 (12,9 %) 8 (11,2 %) 11 (15,7 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Obrázek 28- Bydlíte v…? -názorná tabulka ? Shluk Byt rodičů Dům rodičů Jiné Pronájem bytu Pronájem domu Vlastní byt Vlastní dům 1 -+ + + -0 ++ ++ 0 -0 Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 10 – Žiji v regionu … Výsledky demografického rozložení mikropodnikatelů mohou a pravděpodobně i jsou zkresleny výběrovým zasíláním dotazníků do jednotlivých organizací po celé ČR. Nejvíce organizací bylo dotazováno z regionu Středočeský a Praha, což se značně projevilo i v dotazníku. Faktem ale je, že novinky a inovace jsou nejdříve přijaty ve větších městech a až pak se šíří do celé ČR. Přesto nebylo možné zajistit odpovědi ze všech regionů, a proto v tabulkách chybí regiony Pardubický, Karlovarský a Liberecký. Jediná odchylka mezi prvními dvěma clustery je, že v Olomouckém kraji je více „bankovních vyvrhelů“ kdežto v Jihomoravském a Plzeňském kraji je více „malopodnikatelů začátečníků“. 80 Obrázek 29- Žiji v regionu… ? Shluk Jihočeský Jihomoravský Královéhradecký Olomoucký Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Σ 1 1 5 0 0 2 15 5 1 0 1 30 2 0 1 0 3 0 20 4 0 1 1 30 3 0 1 1 0 0 4 4 0 0 0 10 Σ 1 (1,4 %) 7 (10 %) 1 (1,4 %) 3 (4,3 %) 2 (2,6 %) 39 (52,9 %) 13 (18,6 %) 1 (1,4 %) 1 (1,4 %) 2 (2,6 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Obrázek 30- Žiji v regionu… - názorná tabulka ? Shluk Jihočeský Jihomoravský Královéhradecký Olomoucký Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský 1 + 2 3 - - 0 0 ++ + - ++ 0 0 0 - Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 11 – Kolik obyvatel má obec/město, kde žijete? Z předchozí otázky bydliště v regionu vyplývají i výsledky na počet obyvatel v obci či městě, kde respondenti žijí. Z důvodů velkého zastoupení respondentů z Prahy a Středočeského kraje se výsledky v této otázce pohybují přes 60 % v hladině nad 100 000 obyvatel. Přesto je veliký úspěch, že se naplnily všechny kategorie alespoň jedním zástupce. Toto zjištění je možné plošně interpretovat tak, že malopodnikatelé se dají nalézt jak ve velkoměstech, kde je jich většina, tak ale i v malých obcích, kde budou zastoupeni jedním či dvěma podnikateli. Domněnka, že klienti budou spíše ve velkoměstech, se tedy potvrdila, ale nové zjištění přidává upozornění, že i malé obce skýtají určitý potenciál. Co 81 se týče rozdělení do clusterů, tak lze říci, že „malopodnikatelé začátečníci“ jsou ve většině ve velkoměstě, ale do značné míry žijí i v malých obcích, kdežto „bankovní vyvrhelové“ žijí spíše ve velkoměstech a větších městech od 10 000 obyvatel. „Sociálně uvědomělí“ kopírují model života ve velkoměstě a stejně jako druhý cluster preferují i malé obce do 10 000 obyvatel. Tabulka 23- Kolik obyvatel má město či obec, kde žijete? Shluk ? Do 1000 1001-10 000 10 001-100 000 Nad 100 000 Σ 1 4 4 3 19 30 2 2 3 5 20 30 3 1 4 1 4 10 Σ 7 (10 %) 11 (15,7 %) 9 (12,9 %) 43 (61,4 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 24-Kolik obyvatel má město či obec, kde žijete? - názorná tabulka ? Shluk Do 1000 1001-10 000 10 001-100 000 Nad 100 000 1 0 0 ++ 2 0 ++ 3 -0 -0 Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 12 – Jak vysoké jsou hrubé měsíční příjmy ve Vaší domácnosti celkem? Z grafu níže je názorně vidět, jak jsou celkové příjmy v jednotlivých shlucích rozděleny. Protože otázka zněla na celkové příjmy v domácnosti, musí se brát v potaz počet členů. Rodina, kde jsou dva příjmy (manžel/ka či partner/ka) budou do domácnosti pravděpodobně přispívat většími společnými příjmy oproti samostatně žijícím respondentům. Přestože v otázce „s kým daný klient žije“ nebyly příliš viditelné odchylky mezi životem v páru či rodině s dětmi a samostatným životem, tak v otázce příjmů v domácnosti rozdíly mezi shluky patrné jsou. Ačkoli oba dva první shluky skórují nejvíce v poslední kategorii s nejvyššími příjmy tak ostatní kategorie mají rozděleny odlišně. Nejvyšší příjmy nad 40 000 Kč budou pravděpodobně patřit domácnostem, kde žijí dvě výdělečně činné osoby. Shluk 1 má druhou nejvyšší kategorii o polovinu nižší než je maximální škála, tedy 20-25tis. Kč, což může odpovídat příjmu jednotlivce. Tuto kategorii má početně zastoupenou i druhá shluk, který ale významné skóruje i v kategorii 30-40tis. 82 Kč, což vede k domněnce, že v této kategorii bude přeci jen o něco více párů nebo velice dobře finančně zabezpečené jedince, což vzhledem k názvu „bankovní vyvrhel“ není příliš pravděpodobné. Podstatná informace pro bankovní sektor je, že i přes průměrně nejvyšší příjmy mají lidé v 2. shluku poměrně výrazné problémy s nabízenými produkty v bankovním sektoru. 3. shluk „sociálně uvědomělých nemá extrémně hodnoty u vysokých příjmů, zato jsou jeho příjmy rovnoměrně rozloženy u vyšších příjmů okolo 20-40tis. Kč. Klienti v tomto shluku budou více příjmově vyrovnaní než je tomu u předchozích clusterů. Vzhledem k průměrné mzdě v ČR pro rok 2013 (25 101 Kč/měsíčně) se shluk 2 pohybuje převážně nad průměrem a shluk 1 a 3 okolo průměru. Domněnka o podprůměrných příjmech se z výše vyplývajících informací nepotvrdila, skutečnost se posunula výše a zahrnuje průměrné a lehce nadprůměrné mzdy. Možný vliv na výši příjmu může mít i ekonomická krize, která stále ještě ovlivňuje ekonomiku v České republice ale i Evropě celkově. Obrázek 31-Graf příjmů v domácnosti celkem <8 500 Kč počet respondentů 10 8 8 600-10 500 Kč 6 10 600-15 500 Kč 4 15 600-20 000 Kč 2 20 001-25 000 Kč 25 001-30 000 Kč 0 1. 2. 3. 30 001-40 000 Kč shluky >40 000 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 25- Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy ve Vaší domácnosti celkem? ? Shluk < 8 500 Kč 8 600-10 500 Kč 10 600-15 500 Kč 15 600-20 000 Kč 20 001-25 000 Kč 25 001-30 000 Kč 30 001-40 000 Kč > 40 000 Kč Σ 1 1 3 3 2 5 4 4 8 30 2 0 1 0 1 8 4 7 9 30 3 0 1 0 2 1 2 2 2 10 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní 83 Σ 1 (1,4 %) 5 (7,1%) 3 (4,3 %) 5 (7,1% ) 14 (20 %) 10 (14,3 %) 13 (18,6 %) 19 (27,1 %) 70 Tabulka 26- Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy ve Vaší domácnosti celkem? - názorná tabulka ? Shluk < 8 500 Kč 8 600-10 500 Kč 10 600-15 500 Kč 15 600-20 000 Kč 20 001-25 000 Kč 25 001-30 000 Kč 30 001-40 000 Kč > 40 000 Kč 1 -+ 0 0 ++ 2 3 -- -- -++ 0 ++ ++ -- Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 13 – Peníze si v případě potřeby půjčuji od …? Otázka na půjčování financí je velice citlivý údaj a je proto možné, že ačkoli byly dotazníky zcela anonymní, tak se respondenti mohli snažit vylepšit svůj profil uměle a neodpovídat úplně pravdivě. Tento fakt by mohl zapříčinit vyšší skóre u odpovědi „nepůjčuji si“, které vyšlo 44 %. Dalším důvodem může být česká mentalita, kdy se Češi a to hlavně starší generace snaží, co nejméně zadlužovat, ačkoli se tento trend v posledních 10 letech snižuje. Přesto však je pro dotazník důležitější údaj, že 30 % respondentů si finance půjčuje od kamarádů či rodiny. Zde je možné volné místo na trhu pro mikrofinanční instituce, pro budoucí podnikatele bez finančně zajištěného nebo ochotného příbuzenstva. Zde je potenciál vyšší u „malopodnikatelů začátečníků“. Třetí nejpočetnější kategorií jsou bankovní půjčky, kde se umístilo nečekaně 9 respondentů ve shluku „bankovní vyvrhel“. Příčinou může být důvěra Čechů v bankovní instituce nežli v soukromé investory, kteří dostali jen 2 hlasy. Je tedy nasnadě nabídnout mikrofinanční produkty pod záštitou známých bank, jako například může nabízet dceřiná společnost banky. Tabulka 27- Peníze si v případě potřeby půjčuji od ...? ? Shluk Banky Nepůjčuji si Privátních věřitelů Rodiny a kamarádů Σ 1 3 14 1 12 30 2 9 14 1 6 30 3 4 3 0 3 10 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní 84 Σ 16 (22,9 %) 31 (44,3 %) 2 (2,9 %) 21 (30 %) 70 Tabulka 28- Peníze si v případě potřeby půjčuji od…? - názorná tabulka ? Shluk Banky Nepůjčuji si Privátních věřitelů Rodiny a kamarádů 1 ++ -++ 2 + ++ -+ 3 0 - Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 14 – Finance si půjčuji nejčastěji na …? Škála možností na, co vše si klienti mohou půjčovat finance je poměrně značná a tak i přes široké možnosti nabízené v dotazníku se necelých 42 % respondentů nenašlo v žádné možnosti krom „jiné“. Důležitým poznatkem je však nízké skóre v možnosti půjčování financí na spotřebu, protože mikrofinance nejsou určeny na spotřební úvěry. V tabulkách se nezobrazí možnost půjčky na léčební výlohy, což je znakem kvalitních zdravotních pojištění v ČR. Dále v tabulce nebude zanesena možnost „nepůjčuji si“, kterou také nezvolil nikdo z respondentů, což jenom přikládá důraz na domněnku v předchozí otázce, kde jako možnost, finance si nepůjčuji, odpovědělo 44 % respondentů. Je tedy zřejmý vliv tzv. vylepšování svého obrazu. V ČR je stále ještě do značné míry zakořeněný postoj, že půjčky jsou špatné, který přetrvává z dob komunismu. Ohledně clusterů je nejvýrazněji utvořen 2. cluster, kde převažuje soukromá investice, výpadek příjmů a podnikatelská investice. Důvodem, proč se cluster 2 stal „bankovním vyvrhelem“ je výběr odpovědi, peníze si půjčuji na pokrytí výpadku příjmu. Tento fakt je nejspíše častou překážkou bankovních institucí k půjčení tomuto typu klientů. Mikrofinance by mohly zastoupit banky a sehrát důležitou roli pro tyto klienty. Shluk č. 1 často využívá půjček na domácnost a podnikání, stejně tak jako cluster 3, je podnikání podnikatelská investice oblíbená volba. 85 Tabulka 29- Finance si půjčuji nejčastěji na ...? ? Shluk Domácnost Jiné Podnikání Podnikatelská investice Výpadek příjmů Soukromá investice Spotřeba Studia Σ 1 4 14 3 1 1 3 2 2 30 2 1 13 2 3 3 1 2 3 2 4 5 2 0 30 0 0 1 1 10 Σ 6 (8,6 %) 29 (41,4 %) 8 (11,4 %) 6 (8,6 %) 5 (7,1 %) 8 (11,4 %) 5 (7,1 %) 3 (4,3 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 30- Finance si půjčuji nejčastěji na…? - názorná tabulka ? Shluk Domácnost Jiné Podnikání Podnikatelská investice Výpadek příjmů Soukromá investice Spotřeba Studia 1 0 ++ 0 2 ++ - 3 0 -- 0 - -0 - 0 + - --- Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 15 – Jaká je podnikatelské oblast Vašeho zájmu či v jaké již podnikáte? Tato otázka vyšla v programu SPSS jako jediná statisticky významná i přes nižší počet dotazovaných v šetření. Bohužel nejvíce odpovědí se sešlo v kategorii jiné služby, což značí, že služby jsou v mikrofinancování velmi žádaná oblast podnikání, ale z dotazníku nelze vyčíst konkrétní druh služeb, na který se malopodnikatelé zaměřují. Cluster 1 skóruje v kategorii „farmaření-prodej produktů“ a „jiné“. V cluster 2 se nejčastěji vyskytovali kategorie „služby - kosmetické a práce s dětmi“, dále pak „prodej potravin“ a „jiné“. U 3. Clusteru došlo k vydefinování u kategorií služby jiné a práce s dětmi což poukazuje na sociální cítění patřící k „sociálně uvědomělým. 86 Tabulka 31- Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu či v jaké již podnikáte? ? Shluk Farmaření- prodej produktů Jiné Prodej potravin Prodej zboží Služby-kosmetické Služby- jiné Služby- práce s dětmi Výroba zboží Σ 1 6 6 1 0 0 16 1 0 30 2 1 Σ 3 1 2 2 0 2 21 2 0 0 1 1 3 3 0 30 1 10 8 (11,4 %) 8 (11,4 %) 3 (4,3 %) 1 (1,4 %) 3 (4,3 %) 40 (57,1 %) 6 (8,6 %) 1 (1,4 %) 70 Zdroj: SPSS program, zpracování vlastní Tabulka 32 - Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu či v jaké již podnikáte? - názorná tabulka ? Shluk Farmaření- prodej produktů Jiné Prodej potravin Prodej zboží Služby-kosmetické Služby- jiné Služby- práce s dětmi Výroba zboží 1 2 3 + -- -- + -- - ++ ++ --0 -- - 0 -- Zdroj: Vlastní zpracování 5.4 Popis klíčového klienta mikrofinancí Pomocí výpočtu křížových tabulek ze statistického programu SPSS bylo možné detailně prozkoumat každou z patnácti otázek kladených v dotazníku a provázat ji s třemi vzniklými shluky z Faktorové analýzy. Popis potencionálního klienta mikrofinancí stojí na již zmíněných třech shlucích, kde každý představuje jiný potenciál pro mikrofinance a jinak je také třeba na potencionální klienty v daném shluku zacílit. 87 Shluk č. 1 – „Malopodnikatel začátečník“ Shluk vznikl uspořádáním otázek již výše zmíněných, kde se respondenti odkazují na jejich problémy se spořením, s nedostatkem financí, který řeší půjčkami a na druhé straně touhou po zahájení podnikání i přes nižší finanční možnosti, které jsou ale ochotni i s větším rizikem do podnikání vložit. Mikrofinance pro ně znamenají možnost, jak se dostat k financím na rozjezd podnikání a přesto to budou finance udržitelné a nezatáhnou je do dluhové pasti. Z křížových otázek vyplynulo, že potencionální klienti nacházející se v tomto shluk budou spíše mladšího věku mezi 18 a 35 lety věku a budou to z větší části muži, kteří budou odhodláni začít vlastní podnikání. Tito muži mladšího věku budou žít nesezdáni s partnerkou bez dětí nebo v manželském svazku, kde již budou mít dítě či děti. V otázce vzdělání to budou lidé středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají mimo omezenou pracovní dobu v zaměstnání možnost využít tento čas k věnování se vlastnímu podnikání. Přesto se v této skupině mohou najít lidé zaměstnaní na plný úvazek. Pokud by se tito klienti měli zacílit podle jejich zaměstnání, tak by to byli podnikatelé, zaměstnanci v odborné činnosti nebo studenti, což odpovídá nízkému věku kategorie. V domácnosti, kde žijí, jsou buď sami, nebo mohou mít až čtyřčlennou rodinu, což by odpovídalo sezdaným typům žijícím v rodině s dvěma dětmi. Tito klienti žijí často ve velkoměstech, ale mohou díky postupujícímu trendu bydlení v klidu na venkově žít i v malých obcích a to často v nebo u Prahy, ve Středočeském kraji či v Jihomoravském a v Plzeňském kraji. Bydlí povětšinou v bytě či domu ve svém vlastnictví nebo jejich rodičů. Finanční příjmy má jejich domácnost nad 40 000 Kč, což odkazuje na domácnost dvou výdělečně činných osob, nebo o polovinu menší, žije-li sám. V oblasti půjček se nejčastěji obrací na svou rodinu či kamarády, kteří jim půjčují především na domácnost či podnikání. Oblastí jejich podnikatelského zájmu je sekce farmaření, kde by prodávali své vypěstované výrobky. Shluk č. 2 – „Bankovní vyvrhel“ Druhý shluk dostal daný název z důvodů častých odpovědí respondentů, kdy si stěžovali, že v komerčních bankách obtížně dosahují na nabízené produkty či že jim bankéři nenabízejí pro ně vhodné produkty a při komunikaci s nimi se špatně orientují v používané finanční terminologii. 88 Popis takovéhoto klienta nacházejícího se ve druhém shluku je odpovídající mladé až středně staré ženě, která stejně jako předchozí shluk může být vdaná a mít děti nebo žít nesezdána s přítelem a bez dětí, od toho se odvíjí počet členů v její domácnosti. Bude žít jak sama, tak i s partnerem nebo v rodině až se dvěma dětmi. Také bude mít středoškolské či vysokoškolské vzdělání a pracovat bude převážně na plný pracovní úvazek jako zaměstnankyně s odbornou činností nebo jako živnostník. Takovéto ženy bydlí často v pronajatém domě či bytě, ačkoli ani osobní vlastnictví není výjimkou. Žijí ve velkoměstě či ve větších městech a to hlavně v Praze, ve Středočeském kraji a v kraji Olomouckém. Finanční situace je v této kategorii o trochu horší než v předchozím shluku. Přestože se zde vyskytují domácnosti s příjmy nad 40 000 Kč, tak jsou zde i tací, kde se pravděpodobně dvě osoby skládají na domácnost s příjmy do 40 000 Kč či jedinci s příjmy do 25 000 Kč. Přestože těmto klientům banky plně nevyhovují, tak pokud si mají jít půjčit, tak jdou právě do banky, kde si nejčastěji půjčují na soukromé či podnikatelské investice a při výpadku příjmů. Hlavním oborem podnikatelského zájmu jsou služby a to kosmetické či práce s dětmi. Shluk č. 3 – „Sociálně uvědomělý“ Poslední shluk je definován otázkami, kde se respondenti nejčastěji ztotožňovali s výroky, že jsou součástí nějaké komunity, jako je rodina či blízký kruh přátel a jsou si vědomi, že jejich rozhodování ve finančních otázkách má na ně přímý vliv. Dále si jsou plně vědomi odpovědnosti spojené s půjčkami a jejich splácením, které může ovlivnit nejenom je samotné, ale i jejich rodiny a jim blízké lidi. V tomto případě se pomocí Křížových tabulek potencionální klienti v daném shluku příliš neodlišovali od shluku č. 2, ačkoli jejich zastoupení hlasy bylo vždy poměrově níže zastoupené. Přesto vyšlo pár odlišností, kterými jsou „sociálně uvědomělí“ klienti charakterističtí. Popis odpovídá středně starým klientům mezi 26 a 35 lety, kdy není vydefinováno, zda jde spíše o muže či ženy. Pracovní úvazek klientů je rozmanitý, nejde ho zařadit do jedné kategorie. Nejčastěji je součástí domácnosti o třech členech, což poukazuje na sezdané osoby s jedním dítětem. S rodinou žijí většinou ve vlastním domě či v pronajatém bytě a to hlavně v Praze či ve Středočeském kraji ve velkoměstě či v obci do 10 000 obyvatel, což značí, že půjde o menší města, kde jsou sociální vazby mezi lidmi 89 více provázány. Příjmy osob v tomto shluku jsou mnohem více vyrovnané než v předchozích dvou a pohybují se okolo průměrné a lehce nadprůměrné hodnoty. V otázkách půjčování financí věří jak bankám, tak i rodině, kde si nejčastěji půjčují na podnikání či na podnikatelskou investici. Sociální faktor ovlivňuje i jejich podnikatelský zájem, kde se zajímají o služby obecně a o služby spojené s péčí o děti. 6 Doporučení a závěr V současné době se na území České republiky neutvořila žádná mikrofinanční instituce, i když se může očekávat, že tomu tak nebude navěky, protože Tomáš Hes z organizace myELEN se již začíná poohlížet po spoluinvestorech do projektu s cílem založit první mikrofinanční instituci v ČR. A právě pro takovouto nebo i jinou nově vzniklou MFI jsou určeny následující doporučení vzešlé z výše uvedeného a okomentovaného dotazníkového šetření a následného statistického zpracování pomocí marketingových výzkumných metod. Doporučením pro MFI je stanovit si svého klíčového klienta, na kterého se poté budou orientovat a kterému se budou snažit nabídnout vhodný produkt, po kterém bude na trhu poptávka, a přesto bude v současné konkurenci jedinečný. Výše byly nabídnuty tři možné profily potenciálních mikrofinančních klientů, pro které by nová MFI mohla představovat cestu k podnikatelským začátkům. Důležité je neslučovat nabídky pro všechny tři typy klientů do jednoho balíčku, protože výše zmíněné typy jsou odlišné a potřebují i rozdílné mikrofinanční nabídky. Možným ústupkem v tomto doporučení je sloučení „Bankovního vyvrhele“ se „Sociálně uvědomělým“, protože v mnoha otázkách se odpovědi respondentů v těchto shlucích shodovali, přestože třetí shluk měl vždy početně nižší zastoupení. Pro MFI je vhodné se zaměřit na shluk „mikropodnikatel začátečník“, protože toto je skupina senzitivní na danou tématiku mikropodnikání a bude snadněji reagovat na nabízené mikrofinanční produkty. Jsou to lidé mladšího věku, kteří jsou otevřeni novinkám na trhu a novým možnostem financování podnikatelských začátků. Doporučení a možný volný prostor na trhu se pro bankovní instituce skýtá ve shluku č. 2 „Bankovní vyvrhel“, který věří v bankovní produkty a je jim věrný, i když je se službami, které banky nabízejí nespokojený. Nabízí se tedy možnost, jak o takovéto zákazníky nepřijít a to například 90 poskytováním mikrofinančních služeb pod dceřinou společností bankovní společnosti. V takovéto dceřiné MFI by se klientům více věnovali a nabízeli jim mentoring v rámci jejich podnikání a samozřejmostí by bylo seznámení s finančními pojmy používanými ve finančním sektoru zcela automaticky bez bližšího osvětlení, co se pod pojmem skrývá. Třetí shluk „Sociálně uvědomělý“ typ klienta tvoří v české mikrofinanční společnosti menší podíl, že předchozí dva, přesto by neměl být opomíjený. Jde o klienty s podnikatelskými úmysly, kteří jsou ale velmi citliví na zadlužení, protože si plně uvědomují, jaký to může mít negativní dopad na jejich okolí či rodinu v případě, že by se jim nedařilo splácet. Zde je potenciální možnost pro MFI, která jim může nabídnout individuální přístup a již zmíněný mentoring a odbornou pomoc v začátcích jako při Startupech. Tato podpora je pro třetí typ velice důležitá, protože jim pomáhá předcházet chybám v podnikání ústícím v neúspěch. Mikrofinance jsou na území České republiky novinkou a Češi jsou obecně nedůvěřivý a skeptický národ k novinkám či věcem, které se vymykají zaběhnutým kolejím. Je tedy třeba dát mikrofinancím šanci a podpořit je, aby se dostaly do povědomí lidí. Dobrým způsobem, jak na sebe upozornit a dát lidem se společnými zájmy šanci se potkat, jsou různé workshopy a společné meetingy. Zde je vysoká šance, že se navážou nové podnikatelské vztahy nebo vzniknou nové projekty. Jsou to často velice inspirativní prostředí, které dává vzniknout novým kontaktům a nápadům. Stejně jako nic na světě není jen černé nebo bílé, tak i mikrofinance mají své stinné stránky a skeptiky, kteří tento způsob financování odsuzují jako zbytečné zadlužování domácností s přílišnou zátěží vysokého úvěru. Cílem práce nebylo vynesení rozsudku, kdo je v právu, jestli zastánci či odpůrci mikrofinancí. Úkolem bylo zhodnocení relevantních informací z dostupných světových zdrojů. Mikrofinance představují jeden z nových směrů, kterými se může podnikatel, který teprve začíná nebo již plně v oboru pracuje, vydat. Podmínky volného trhu v ekonomice i politické finanční intervence mají vliv na to, jak bude aktuální nabídka na trhu vypadat. Zda mikrofinance zůstanou přelomovým novým směrem ve financování podnikání a investování či budou za nějakou dobu zapomenuty pro neúspěšnost. To je však otázkou pro další generace, které budou o jejich dalším vývoji rozhodovat. 91 7 Seznam literatury 7.1 Knižní publikace 1. AMIR, Salma. Microfinance and women empowerment in Pakistan: A case study of Khwendo Kor. Gent, Belgie, 2008. Diploma thesis. Universiteit Gent. 2. CIHELKOVÁ, Eva, Jana KŘÍŽKOVÁ, Hana KUNEŠOVÁ a David MARTINČÍK. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2001, xvii, 257 s. ISBN 80-717-9311-6. 3. CLOW, Kenneth E a Donald BAACK. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, xx, 484 s. ISBN 978-80-2511769-9. 4. DOWLA, A., BARUA, D.: The Poor Always Pay Back: The Grameen II Story. Bloomfield: Kumarian Press, Inc., 2006. 293 s. ISBN 978-1-56549-231-8. 5. GOLDBERG, Mike a Eric PALLADINI. Managing risk and creating value with microfinance. Washington, D.C.: World Bank, c2010. ISBN 978-0-8213-8228-8. 6. GREGOVOVÁ, Zuzana. Mikrofinance jako možnost investování. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, Katedra financí 7. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2008, 734 s. ISBN 978-802-6202-196. 8. HENDL, Jan. Přehled statistických metod. 4., rozš. vyd. Praha: Portál, 2012, 734 s. ISBN 978-80-262-0200-4. 9. CHYŤOVÁ Monika. Ekonomická analýza Grameen bank, Diplomová práce, 2008, Brno, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie 10. JENÍČEK, Vladimír. Globalizace světového hospodářství. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-717-9787-1. 11. LA TORRE, Mario, A. VENTO, Gianfranco. Microfinance. Great Britain: CPI, Antony Rowe, 2006. ISBN 978-1-4039-9789-0. 12. NĚMEC, Vladimír. Řízení a ekonomika firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, 315 s. ISBN 80-716-9613-7. 13. PELC, Vladimír. Hospodářská soutěž. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1995, 162 s. ISBN 80-716-9124-0. 92 14. PRAŽSKÁ, Lenka. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2006, 874 s. ISBN 80-726-1059-7. 15. SVITÁKOVÁ, Jiřina. Mikrofinancování z dobré i stinné stránky: aneb... jak to funguje a zkušenosti českých organizací. 1. vyd. Brno: Nadační fond Microfinance, 2011, 89 s. ISBN 978-802-6009-429. 16. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-3813-0. 17. VALACH, Josef. Základy finančního řízení podniku. Vyd. 2. Praha: Nad zlato, 1991. ISBN 80-900-3834-4. 18. VLČKOVÁ, Petra. Mikrofinancování a ekonomická krize. Praha, 2009. Bakalářská práce. VŠE. 19. YUNUS, Muhammad. Banker to the Poor: Micro-lending and the Battle against World Poverty. New York: Public Affairs, 2003. 273 s. ISBN 978-1-58648-198-8. 7.2 Elektronické dokumenty 1. Access to Financial Services. In: Allianz [online]. 2007 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: <http://www.conocimiento.allianz.com.ar/?804/Access-to-Financial-Services> 2. ACCION [online], 2013 [2013-11-20], dostupné z: <www.accion.org/page.aspx?pid=797> 3. ANMYF, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.anmyf.org.mx> 4. ANSWERNEST, What is microfinance [online], 14. 12. 2012 [cit. 2013-11-02], dostupné z < http://finance.qandas.com/business-finance/what-ismicrofinance.html> 5. CETELEM, [online], 2013 [2013-12-11], dostupné z:< http://www.cetelem.cz/onas/magazin-c-plus/cislo-10/mikrofinancovani-a-mikrouvery--pomoc-nejchudsimi-zajimava-investice.html> 6. CIP – Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z:< http://ec.europa.eu/cip/index_cs.htm> 7. Commision Recommendation of 6 May 2003 concerning the definition of micro, small and medium-sized enterprises. In: L 124/3. 2003. Dostupné z: <http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:124:0036:0041:en:PDF> 93 8. COSME [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z:< http://ec.europa.eu/cosme/index_cs.htm> 9. ČERMÁK, Petr. Jak slušně vydělat a zároveň pomoci chudým. In: Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: <http://www.penize.cz/investice/42935-jak-slusne-vydelat-a-zaroven-pomocichudym> 10. ČERNÝ, Aleš. Půjčování peněz bez bank. Světem se šíří takzvaný P2P lending a dorazil i do Česka.IHNED.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-61900190-pujcovani-penez-bezbank-svetem-se-siri-takzvany-p2p-lending-a-dorazil-i-do-ceska 11. D’ESPALLIER, B., GUÉRIN, I., MERSLAND, R.: Women and Repayment in Microfinance [online], 2009-2, [cit. 2013-09-21], dostupné z: < http://www.rumerural-microfinance.org/IMG/pdf_WP_200902.pdf> 12. DESJARDINS [online], 2013 [cit. 2013-11-20], dostupné z <http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/> 13. ESF, Evropská Komise [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: <http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=325&langId=cs> 14. FAIR TRADE INTERNATIONAL, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné z:<www.fairtrade.com> 15. FINCA. 2013. [online], [cit. 2013-12-14], dostupné z <http://www.finca.org/site/c.6fIGIXMFJnJ0H/b.6088431/k.BB82/Mission_and_Vi sion.htm#.UqYA7tLuKGM> 16. GRAMEEN FOUNDATION: Microfinance Basics [online], 2013, [cit. 2013-1115], dostupné z <http://www.grameenfoundation.org/what-we-do/microfinancebasics> 17. HES, T.: Mikrofinanční organizace přinášejí zajímavý způsob úvěrování [online], 2006 [cit. 2013-11-06], dostupné z <http://www.finance.cz/zpravy/finance/77307mikrofinancni-organizace-prinaseji-zajimavy-zpusob-uverovani/> 18. KASHF, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.kashf.org> 19. KIVA, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné z:<www.kiva.org> 20. MICROPLACE, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné z:<www.microplace.com> 94 21. NFMF, Nadační fond mikrofinancí, [online], [cit. 2013-12-12], dostupné z: <www.nfmf.cz> 22. Hypoindex.cz, Mikrofinance u Čechů získávají na oblibě. [online]. 2008 [cit. 2013-12-26]. Dostupné z: <www.hypoindex.cz/mikrofinance-u-cechu-ziskavajina-oblibe/> 23. JONES, Jason. One Dollar Per Day: A Beginner’s Guide (Part 1). In: Social Entrepreneur Guide: The Resource for Social Entrepreneurship on the Internet [online]. 2011 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.socialentrepreneurguide.com/one-dollar-per-day-%E2%80%93-abeginner%E2%80%99s-guide-part-1 24. Microfinance products. In: European investment fund [online]. 2013 [cit. 2013-1126]. Dostupné z: http://www.eif.org/what_we_do/microfinance/index.htm 25. MicroRate, The State of Microfinance Investment 2011 [online], 2011, [cit. 201312-14], dostupné z <http://microrate.com/wp-content/uploads/2011/09/The-Stateof-Microfinance-Investment-2011-MicroRate.pdf> 26. MISFA, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.misfa.org> 27. MOHAN, S.,Siddharth, P.: When the poor became bankable: Microfinance crisis in Andhra Pradesh. 2011. [online], [cit. 2013-12-14], dostupné z <http:// lkyspp. nus.edu.sg/wpcontent/uploads/2013/07/LKYSPPCaseStudy1103_When_the_poor _became_bankableMicrofinance_crisis_in_Andhra_Pradesh.pdf > 28. MORÁVEK Daniel. Pět možností financování podnikání, když nechcete klasický úvěr. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: <www.podnikatel.cz/clanky/pet-moznosti-financovani-podnikani-kdyz-nechceteklasicky-uver/> 29. MyELEN.com: my electronic loan exchange network [online]. 2007 [cit. 2013-0926]. Dostupné z: <www.myelen.com> 30. NABARD, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z:<www.nabard.org> 31. PRODESARROLLO, [online], [cit. 2013-12-26], dostupné z: <www.prodesarrollo.org> 32. Program PROGRESS, Evropská Komise [online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: <http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=987 > 33. PROSPER, [online], [cit. 2013-12-19], dostupné z:<www.prosper.com> 95 34. ROSENBERG, R.: How sustainable is microfinance, really? CGAP. [online], 2008-12-15, [cit. 2013-12-07], dostupné z <http://microfinance.cgap.org/ 2008/12/15/how-sustainable-is-microfinance-really/> 35. ROZVOJOVKA, [online], [cit. 2013-12-27], dostupné z:< http://www.rozvojovka.cz/publikace/26-priloha-zeny-ve-svete-mf-dnes-2012.htm> 36. SEWA, [online], 2013 [2013-11-11], dostupné z: <www.sewa.org> 37. TESAŘ, Martin. Bude “mikrofinanční krize” indickou obdobou hypoteční krize v USA?, Patria [online], [cit. 2013-10-18], Dostupné z: <http://www.patria.cz/ Zpravodajstvi/1725751/bude-mikrofinancni-krize-indickou-obdobou-hypotecnikrize-v-usa.html> 38. The Economist: Sub-par but not subprime [online], 2009-3-19, [cit. 2013-12-14], dostupné z:< http://www.economist.com/node/13342261> 39. The history of microfinance [online], 2006-4-14 [cit. 2013-11-17], dostupné z <http://globalenvision.org/library/4/1051/> 40. The Hunger Project, Mikrofinance Program in Africa, [online], [cit. 2013-12-18], dostupné z:< http://www.thp.org/what_we_do/key_initiatives/microfinance/overview> 41. What is Microcredit: What is Microcredit?, Grameen-info.org [online]. September, 2013 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: <http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=28&Itemid=108 > 42. Zpráva o finanční stabilitě 2012/13-ČNB, dostupné z: <www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs… /fs_2012-2013.pdf>> 43. Zpráva Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu Výboru a Výboru Regionů: Provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress. In: KOM/2011/019 . 2011. Dostupné z: <http://eurlex.europa.eu/Notice.do?mode=dbl&lang=en&lng1=en,cs&lng2=bg,cs,da,de,el,en, es,et,fi,fr,hu,it,lt,lv,mt,nl,pl,pt,ro,sk,sl,sv,&val=570093:cs&page=1&hwords=> 96 7.3 Události 1. Konference…aby peníze dávaly smysl, Brno, 12. 9. 2013. Dostupné z:< http://www.thinktank.cz/> 2. KUBÁLKOVÁ, Petra. Konference EOED 2013: Small investment for big change. Praha, 12. 9. 2013. Dostupné z: <www.eoedprague.com> 8 Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1: Informační email Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Kompletní výsledky dotazníkového šetření v programu SPSS 97 Příloha č. 1: Informační email Dobrý den, Ráda bych se nejprve představila, jsme Dominika Charvátová, studentka posledního ročníku na Zemědělské univerzitě v Praze. Závěr mých studií je spojen s diplomovou prací (DP), na které teď pracuji. Hlavní součástí DP je praktická část, která vychází z dotazníku. A to je ta část, pro kterou potřebuji najít ty správné respondenty. Po konzultaci s panem Tomášem Hesem z myElen, jsem na Vás dostala kontakt a doporučení ke spolupráci, která by byla na národní úrovni a s akademickým výstupem. Níže jsem shrnula podstatné body, které by Vás k tomu mohly zajímat. Čeho se DP týká? Píši na téma Mikrofinance a mikroúvěry. Je to nové téma v ČR, ale nikoli v světě. Nejrozšířenější je v zemích třetího světa, kde se ve většině případů týká žen ze slabého sociálního prostředí. Mikropůjčky jsou půjčky na malé částky, které se půjčují málo bonitním klientům na rozjezd podnikání, které pak živí celou rodinu. Půjčky zajišťují mikrofinanční instituce (MFI), které jsou ochotny (na rozdíl od běžných bank) na sebe vzít riziko spojené s půjčkou pro klienta bez platební historie, často bez bankovního účtu a negramotného. Věnují se mu individuálně a klient (většinou skupina navzájem si ručících) má tak přístup k finančním službám, na které by jinak u komerčních bank (KB) nedosáhl. Pochopitelně je půjčka pro klienta dražší, než jsme my z KB zvyklí (cca 15% úrok). Je to z důvodů většího rizika, velká administrace spojená s individuální péčí o klienta. Takto to standardně funguje v rozvojových zemích, ale mikrofinance jsou rozšířeny i v Evropě (VB, Holandsko,…). Základem je myšlena malých půjček pro podnikání, které klientovi obstarává živobytí. V ČR ještě nic takového přímo rozjeté není a tak mým cílem je v DP definovat klíčového klienta pro případný rozjezd mikrofinancí v ČR. Kdo je vhodný respondent? Dotazník by se měl dostat do rukou lidem, kteří už mají nebo teprve by chtěli začít živit malým podnikáním (drobné farmy, stánky na trhu, malé domácí pekárny, prodej výrobků, šití či pletení,…). Byl by však asi problém sehnat půjčku od banky na tak malé podnikání (finance na nákup většího objemu surovin na pečení, nový šicí stroj a látky,…). Mohou to být ženy i muži nad 18let, většinou s nižšími finančními možnostmi. Co nabízím? Uvědomuji si, že máte dost své práce v organizaci, ale přesto bych s Vámi ráda požádala o spolupráci a zahrnula Vás do vědeckého výzkumu v mé DP, kterou bych Vám pak ráda poskytla a se kterou byste se mohli prezentovat, jako partneři jedinečného projektu. Do práce zahrnu i odstavec o Vaší organizaci s logem. Práce Vám bude k dispozici v PDF formátu s právy na její užívání. I O co prosím? Potřebuji vyhledat výše zmíněný typ respondentů, kteří by byli ochotni mi anonymně zodpovědět krátký dotazník na max. 3min. Dotazník Vám poskytnu v elektronické formě, kdy se link zašle respondentovi na email-on vyplní a údaje se samy uloží. Mohu Vám ho však poskytnout i v písemné tištěné formě (zašlu poštou nebo přímo dovezu do kanceláře), kde ho budou moci Vaši členové/klienti/spolupracovníci vyplnit a zanechat v krabici. Já bych si pak pro vyplněné dotazníky přijela, nebo jestli máte scanner, tak by mi stačil i jejich scan. Omlouvám se za tak dlouhý email, ale víc zkrátit se mi to nepovedlo. Ráda Vám vše vysvětlím i po telefonu, můj kontakt je 604 906 705 - stačí jen prozvonit nebo zaslat SMS. Pokud byste měli kontakt na někoho, kdo by mohl dotazník vyplnit či na nějakou organizaci, která sdružuje lidi s tímto podnikatelským duchem, budu ráda za předání jejich kontaktu. V příloze zasílám pracovní verzi dotazníku, pro Vaši představu, ještě tam budou možná malé úpravy. Budu vděčná za Vaši odpověď a budu se těšit na spolupráci. S pozdravem Dominika Charvátová II Příloha č. 2 - Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Dominika Charvátová a jsem studentka posledního ročníku Zemědělské univerzity v Praze. V současné době píši diplomovou práci na téma Mikrofinance, ke které patří část výzkumná s dotazníkem. Chtěla bych Vás proto poprosit o vyplnění přiloženého dotazníku, z kterého budu následně analyzovat výsledky. Dotazník je pro celou práci velice důležitý, protože pomůže zmapovat potřeby potenciálních příjemců mikroúvěrů, přispěje k lepšímu poznání potřeb trhu. Výsledná práce může být do jisté míry jedinečná, protože žádný podobný výzkum se v ČR ještě neuskutečnil, a tak bude užitečná i v reálném podnikatelském prostředí. Co že to jsou vlastně ty MIKROFINANCE či MIKROÚVĚRY? Pokud jste se s tímto termínem ještě nesetkali, nevadí. V ČR je tento způsob financování teprve v počátcích a jedná se o malé půjčky na rozjezd podnikání poskytované mikrofinačními institucemi (MFI), které se o své klienty starají individuálně. Mikropůjčky fungující v zahraničí jsou zaměřené převážně na ženy, které podnikáním zajišťují často jediný příjem celé rodiny. Klienti se obracejí na MFI, protože běžné banky by jim na takto malou částku nedali půjčku či protože je pro ně klient příliš rizikový (nemá bankovní účet, doloženou platební historii, …). Pod pojem mikrofinance se schovají i další finanční služby jako je spoření, pojištění, atd. Dotazník je zcela anonymní a nebudu se v něm ptát na Vaše jméno ani kontakt. Nasbíraná data budou statisticky zpracována a cílem šetření je definovat klíčového klienta mikrofinancí. https://docs.google.com/forms/d/1djAnZuDFm8MHDxMZ4hOo2uUxslnTq9j7mNN3F79v Mac/viewform _____________________________________________________________________ Všeobecné dotazy (U otázek, kde není uvedeno jinak, vyberte prosím pouze jednu odpověď, která nejvíce odpovídá skutečnosti) 1) Jaký je Váš věk? a) 17 a méně; b) 18-25; c) 26-35; d) 36-45; e) 46-55; f)56-70; g) 71 a více 2) Jaké je Vaše pohlaví? a) žena; b) muž 3) Jaký je Vás rodinný stav? a) svobodný/á bez dětný/á; b) svobodný/á s dítětem/dětmi;c) ženatý/vdaná bez dětný/á; d) ženatý/vdaná s dítětem/dětmi; e)rozvedený/á bez dětí; d) rozvedený/á s dítětem/dětmi v péči; e) rozvedený/á s dítětem/dětmi mimo mou péči; e)ovdovělý/á s dítětem/dětmi; f) ovdovělý/á bez dítěte/dětí; g) jiné 4) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? III a) základní; b) střední bez maturity; c) střední s maturitou; d) vyšší odborné; e)vysokoškolské 5) Pracujete v úvazku? a ) plný úvazek; b) poloviční úvazek; c) částečný úvazek; d)více částečných úvazků; e) na DPČ1) f) na DPP2) g) OSVČ3) ; h) na státní podpoře; i) nepracuji; j) jiné 6) Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost (možnost vybrat z max. 2 odpovědí) a)v domácnosti/na mateřské/ v důchodu; b) živnostník; c) zaměstnanec; d) podnikatel; e) zaměstnanec -úřednická práce; f) zaměstnanec -odborná práce; g) zaměstnanec neodborná práce h) brigádník; i)student/ka; j)nezaměstnaný/á; 7) Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete? a) 1; b ) 2; c) 3; d) 4; e) 5; f) 6 a více 8) V současné době žiji s … a) sám/a; b)manželem/kou; c)rodiči; d) partnerem/kou; e) partnerem/kou a dětmi; f) kamarády/spolubydlícími; g) jiné 9) Bydlíte v … a) pronajatém bytu; b) pronajatém domě; c) vlastním bytu; d) vlastním domu; e) bytě rodičů; f) domě rodičů; g) jiné 10) Žiji v regionu… a)Praha; b) Středočeský; c) Jihočeský; d) Pardubický; e) Ústecký; f) Jihomoravský; g) Karlovarský; h) Královéhradecký; i) Olomoucký; j) Zlínský; k)Vysočina; l) Plzeňský; m) Liberecký 11) Kolik obyvatel má obec (město), kde žijete? a) do 1000; b) 1001 - 10 000; c) 10 001 – 100 000; d) nad 100 000 Druhá část dotazníku bude zaměřená na Vaši finanční situaci a zvyky s ní spojené. Odpověděním otázek pomůžete zjistit, jaké finanční podmínky jsou nejčastější u klientu mikrofinancí. (Opět prosím vybírejte pouze jednu odpověď, pokud tomu není u otázky určeno jinak) 12) Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy4) ve Vaší domácnosti celkem? 5) a) do 8 500kč; b) 8 600-10 500kč; c) 10 600-15 500kč; d) 15 600- 20 000kč; e) 20 00125 000kč; f) 25 001- 30 000kč; g) 30 001- 40 000kč; h) 40 001 a více 13) Peníze si v případě potřeby půjčuji 6) od … a)banky; b)privátních věřitelů; c) rodiny a kamarádů; d)nepůjčuji si 14) Finance si půjčuji nejčastěji na … a) podnikání; b) spotřebu (nákup); c) fungování domácnosti; d) léčebné výlohy; e) soukromou investici 7); f) podnikatelskou investici 8); g) studia; h) pokrytí výpadku příjmů; i) jiné; j) nepůjčuji si IV 15) Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu 9), či v jaké již podnikáte? a) prodeje zboží; b) prodej potravin; c) výroba zboží; d) výroba potravin; e) službykosmetické; f) farmaření-prodej produktů; g) služby-jiné; h) služby-práce s dětmi; Třetí poslední část dotazníku se zaměřuje na Vaše chování, zvyky a postoje k financím. Odpovědi jsou seřazeny do škály 1.(úplně souhlasí) - 7. (úplně nesouhlasí). Jedno vybrané číslo ze škály připište ke každé jedné větě (1.-12.) do čtverečku. Prosím označte vaši odpověď na škále, která na vás sedí nejlépe. 16) Jakou roli hrají finance v mém životě? 1. 2. 3. 4. Úplně Souhlasí Spíše Nevím souhlasí souhlasí 5. Spíše nesouhlasí 6. Nesouhlasí 7. Úplně nesouhlasí 1) Mám rád/a své výdaje a příjmy pod kontrolou. 2) Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji-např. spotřební úvěr v obchodě. 3) Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím. 4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos. 5) V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné produkty. 6) Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách. 7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných finančních pojmech. 8) Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd. 9) Mikropůjčka je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím 10) . 10) Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat. 11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,.), která má navzájem propojené vztahy. 12) Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) mají dopad na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,…). 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o provedení práce Osoba samostatně výdělečně činná Plat uváděný ve vyšší částce, kde ještě není stržená daň ani sociální a zdravotní pojištění Příjmy v domácnosti celkem jsou myšleny hrubé příjmy všech lidí, se kterými současně žijete a sdílíte domácnost a finance (rodina, přítel/kyně, rodiče,…) Půjčkou není myšleno využití kontokorentu (jít do mínusu na bankovním účtu). Soukromou investicí je myšleno např. koupě bytu, kde bydlí moje rodina a použité finance tak slouží jako uložení kapitálu do nemovitosti. Podnikatelská investice je na např. koupě bytu k pronájmu jiné osobě. Podnikatelská oblast zájmu, v jaké byste chtěli podnikat za předpokladu, že byste se dostali k financím/možnosti, dostali odvahu/příležitost. Pojmem „Udržitelné finance“ se rozumí např. půjčka, která se pravidelně splácí v únosné míře a nenabaluje na sebe další půjčky na nesplacené předešlé půjčky. V Příloha č. 3 - Kompletní výsledky dotazníkového šetření v programu SPSS Faktorová analýza 4 faktory Descriptive Statistics Mean Std. Deviation Analysis N Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou 1,471 ,7935 70 Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot 6,043 1,6101 70 V18 4,271 2,2517 70 Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč 2,500 2,0341 70 V20 3,786 1,8407 70 V21 4,457 2,1514 70 Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž 4,914 2,0126 70 4,500 2,3390 70 4,029 2,1533 70 Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat 4,257 2,1311 70 Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskup 2,900 2,0011 70 3,757 2,0812 70 řební asto něorientuj Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaroz jezd Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi nancí inablí Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez mupůjčku 4 faktory KMO and Bartlett's Test Kaiser-Meyer-Olkin Measure of Sampling Adequacy. Approx. Chi-Square Bartlett's Test of Sphericity ,726 260,405 df 66 Sig. ,000 3 faktory KMO and Bartlett's Test Kaiser-Meyer-Olkin Measure of Sampling Adequacy. Approx. Chi-Square Bartlett's Test of Sphericity ,726 260,405 df 66 Sig. ,000 VI 4 faktory 3 faktory Communalities Initial Extraction Extraction Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou 1,000 ,474 ,375 Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspo 1,000 ,582 ,428 V18 1,000 ,406 ,406 Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméně 1,000 ,836 ,303 V20 1,000 ,694 ,648 V21 1,000 ,734 ,733 Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž 1,000 ,517 ,405 1,000 ,583 ,568 1,000 ,770 ,770 Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat 1,000 ,815 ,792 Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelsku 1,000 ,672 ,626 1,000 ,597 ,529 třební často něorientuj Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaro zjezd Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi nancí pinablí Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez mupůjčku VII 4 faktory Total Variance Explained Component Initial Eigenvalues Total % of Variance Extraction Sums of Squared Loadings Cumulative % Total % of Variance Rotation Sums of Squared Loadings Cumulative % Total % of Variance Cumulative % 1 3,943 32,855 32,855 3,943 32,855 32,855 2,503 20,859 20,859 2 1,415 11,793 44,648 1,415 11,793 44,648 2,146 17,880 38,739 3 1,224 10,203 54,851 1,224 10,203 54,851 1,850 15,420 54,158 4 1,098 9,152 64,004 1,098 9,152 64,004 1,181 9,845 64,004 5 ,875 7,288 71,292 6 ,746 6,217 77,509 7 ,687 5,723 83,232 8 ,626 5,217 88,449 9 ,492 4,100 92,549 10 ,453 3,779 96,327 11 ,329 2,740 99,067 12 ,112 ,933 100,000 3 faktory Total Variance Explained Initial Eigenvalues Component Total % of Variance Extraction Sums of Squared Loadings Cumulative % Total % of Variance Cumulative % Rotation Sums of Squared Loadings Total % of Variance Cumulative % 1 3,943 32,855 32,855 3,943 32,855 32,855 2,958 24,651 24,651 2 1,415 11,793 44,648 1,415 11,793 44,648 2,107 17,557 42,208 3 1,224 10,203 54,851 1,224 10,203 54,851 1,517 12,643 54,851 4 1,098 9,152 64,004 VIII 4 faktory Correlation Matrix Mámrádasvévý Nevycházímsfin dajeapříjmypod ancemiaprotosič splácenípůjčkya kontrolou astopůjčujinapřs protosipůjčujimé potřební něčasto Mámrádasvévýdajeapříjmyp V18 Vímcoobnášíne 1,000 -,277 -,146 -,076 -,277 1,000 ,349 ,082 V18 -,146 ,349 1,000 -,068 Vímcoobnášínesplácenípůjč -,076 ,082 -,068 1,000 V20 -,029 ,169 ,189 ,223 V21 -,060 ,220 ,264 ,205 Přikonzultacisbankéřemfina -,129 ,158 ,149 -,096 -,199 ,321 ,323 ,081 -,305 ,384 ,372 ,129 -,304 ,267 ,381 ,077 ,039 -,116 -,023 ,190 -,140 ,163 ,160 ,036 odkontrolou Nevycházímsfinancemiaprot osičastopůjčujinapřspotřební kyaprotosipůjčujiméněčasto nčnímporadcemseobtížněori Correlation entuj Chtělabychzačítpodnikatale nemámdostfinancínarozjezd Mikropůjčkajeproměšanceja ksedostatkudržitelnýmfinanc í Mikrofinancejsouproměšanc ejakzačítpodnikat Jsemsoučástínějakékomunit yrodinykruhupřátelskupinablí Mérozhodovánívefinančních otázkáchnapřzdasivezmupůj čku Correlation Matrix V20 V21 Přikonzultacisba Chtělabychzačítp nkéřemfinančním odnikatalenemá poradcemseobtíž mdostfinancínaro něorientuj Mámrádasvévýdajeapříjmypo zjezd -,029 -,060 -,129 -,199 ,169 ,220 ,158 ,321 ,189 ,264 ,149 ,323 dkontrolou Correlation Nevycházímsfinancemiaproto sičastopůjčujinapřspotřební V18 IX Vímcoobnášínesplácenípůjčk ,223 ,205 -,096 ,081 V20 1,000 ,519 ,253 ,254 V21 ,519 1,000 ,381 ,446 Přikonzultacisbankéřemfinanč ,253 ,381 1,000 ,332 ,254 ,446 ,332 1,000 ,236 ,423 ,191 ,515 ,206 ,379 ,286 ,625 ,045 ,021 ,023 ,060 ,293 ,452 ,161 ,421 yaprotosipůjčujiméněčasto nímporadcemseobtížněorient uj Chtělabychzačítpodnikatalene mámdostfinancínarozjezd Mikropůjčkajeproměšancejaks edostatkudržitelnýmfinancí Mikrofinancejsouproměšancej akzačítpodnikat Jsemsoučástínějakékomunityr odinykruhupřátelskupinablí Mérozhodovánívefinančníchot ázkáchnapřzdasivezmupůjčku Correlation Matrix Mikropůjčkajepro Mikrofinancejsoup Jsemsoučástíněja měšancejaksedost roměšancejakzačít kékomunityrodinyk atkudržitelnýmfina ruhupřátelskupina podnikat ncí Mámrádasvévýdajeapříjmypodk blí -,305 -,304 ,039 ,384 ,267 -,116 V18 ,372 ,381 -,023 Vímcoobnášínesplácenípůjčkya ,129 ,077 ,190 V20 ,236 ,206 ,045 V21 ,423 ,379 ,021 Přikonzultacisbankéřemfinanční ,191 ,286 ,023 ,515 ,625 ,060 1,000 ,851 ,102 ontrolou Nevycházímsfinancemiaprotosič astopůjčujinapřspotřební protosipůjčujiméněčasto Correlation mporadcemseobtížněorientuj Chtělabychzačítpodnikatalenem ámdostfinancínarozjezd Mikropůjčkajeproměšancejakse dostatkudržitelnýmfinancí X Mikrofinancejsouproměšancejak ,851 1,000 ,159 ,102 ,159 1,000 ,464 ,472 ,283 začítpodnikat Jsemsoučástínějakékomunityro dinykruhupřátelskupinablí Mérozhodovánívefinančníchotáz káchnapřzdasivezmupůjčku Correlation Matrix Mérozhodovánívefinančníchot ázkáchnapřzdasivezmupůjčku Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot -,140 ,163 řební V18 ,160 Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč ,036 asto Correlation V20 ,293 V21 ,452 Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž ,161 něorientuj Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínarozj ,421 ezd Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi ,464 nancí Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat ,472 Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskupi ,283 nablí Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez mupůjčku XI 1,000 Component Matrix a Component 1 2 3 4 Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat ,828 -,097 -,312 ,153 Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi ,819 -,115 -,292 -,007 ,751 -,055 -,006 ,125 V21 ,686 ,295 ,418 -,033 Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez ,638 ,303 -,172 ,261 V18 ,516 -,364 ,091 ,008 Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot ,498 -,417 ,077 -,393 ,149 ,592 -,504 ,215 nancí Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaroz jezd mupůjčku řební Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskup inablí XII Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou -,365 ,387 ,303 ,315 V20 ,493 ,389 ,504 -,214 Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž ,449 -,029 ,451 ,335 ,178 ,501 -,144 -,730 něorientuj Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč asto 4 faktory Rotated Component Matrix a Component 1 Nevycházímsfinancemiaprotosičastopůjčujinapřspot 2 3 4 ,706 ,196 -,184 ,107 ,688 ,215 ,501 ,003 -,658 ,152 -,028 -,132 Mikrofinancejsouproměšancejakzačítpodnikat ,634 ,214 ,594 -,119 V18 ,552 ,242 ,014 -,208 Chtělabychzačítpodnikatalenemámdostfinancínaroz ,498 ,412 ,384 -,136 V21 ,189 ,805 ,204 ,087 V20 ,040 ,786 ,031 ,270 Přikonzultacisbankéřemfinančnímporadcemseobtíž ,110 ,590 ,071 -,390 -,232 -,086 ,752 ,213 ,189 ,346 ,664 -,039 ,069 ,151 ,104 ,893 řební Mikropůjčkajeproměšancejaksedostatkudržitelnýmfi nancí Mámrádasvévýdajeapříjmypodkontrolou jezd něorientuj Jsemsoučástínějakékomunityrodinykruhupřátelskup inablí Mérozhodovánívefinančníchotázkáchnapřzdasivez mupůjčku Vímcoobnášínesplácenípůjčkyaprotosipůjčujiméněč asto 4 faktory Component Transformation Matrix Component 1 2 3 4 1 ,669 ,575 ,471 -,005 2 -,632 ,337 ,491 ,496 3 -,222 ,745 -,596 -,200 4 -,322 ,018 ,427 -,845 XIII 3 faktory Rotated Component Matrix a Component 1 Mikrofinancejsouproměšanc 2 3 ,817 ,198 ,292 ,812 ,203 ,265 ,621 ,401 ,145 -,590 ,150 ,063 ,566 ,204 -,256 V18 ,549 ,242 -,215 V21 ,239 ,800 ,188 V20 ,009 ,786 ,171 Přikonzultacisbankéřemfina ,198 ,586 -,151 ,019 -,107 ,784 -,050 ,153 ,527 ,420 ,326 ,496 ejakzačítpodnikat Mikropůjčkajeproměšanceja ksedostatkudržitelnýmfinan cí Chtělabychzačítpodnikatale nemámdostfinancínarozjezd Mámrádasvévýdajeapříjmyp odkontrolou Nevycházímsfinancemiapro tosičastopůjčujinapřspotřeb ní nčnímporadcemseobtížněor ientuj Jsemsoučástínějakékomuni tyrodinykruhupřátelskupinab lí Vímcoobnášínesplácenípůjč kyaprotosipůjčujiméněčasto Mérozhodovánívefinančních otázkáchnapřzdasivezmupů jčku 3 faktory Component Transformation Matrix Component 1 2 3 1 ,788 ,563 ,248 2 -,487 ,324 ,811 3 -,377 ,760 -,529 XIV Křížové tabulky 1) Jaký je Váš věk? Crosstab Ward Method 1 Count 1 % within JakýjeVášvěk JakýjeVášvěk % within JakýjeVášvěk 5 2 15 53,3% 33,3% 13,3% 100,0% 13 16 6 35 37,1% 45,7% 17,1% 100,0% 3 5 1 9 33,3% 55,6% 11,1% 100,0% 3 2 1 6 50,0% 33,3% 16,7% 100,0% 3 2 0 5 60,0% 40,0% 0,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Count 3 % within JakýjeVášvěk Count 4 % within JakýjeVášvěk Count 5 % within JakýjeVášvěk Count Total % within JakýjeVášvěk 3 8 Count 2 2 Total Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square a 8 ,926 3,798 8 ,875 3,126 Likelihood Ratio N of Valid Cases 70 2) Jaké je Vaše pohlaví? Crosstab Ward Method 1 Count 2 JakéjeVašepohlaví % within JakéjeVašepohlaví Count 2 Total 3 11 8 2 21 52,4% 38,1% 9,5% 100,0% 19 22 8 49 38,8% 44,9% 16,3% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% 1 % within JakéjeVašepohlaví Count Total % within JakéjeVašepohlaví Chi-Square Tests XV Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases a 2 ,530 1,289 2 ,525 1,270 70 3) Jaký je Váš rodinný stav? Crosstab Ward Method 1 Count 10 % within JakýjeVásrodinnýstav Count 5 % within JakýjeVásrodinnýstav Count 6 JakýjeVásrodinnýstav % within JakýjeVásrodinnýstav Count 1 % within JakýjeVásrodinnýstav Count 2 % within JakýjeVásrodinnýstav Count 3 % within JakýjeVásrodinnýstav Count 4 % within JakýjeVásrodinnýstav Count Total % within JakýjeVásrodinnýstav Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases a 12 ,852 7,587 12 ,817 7,092 70 XVI 2 Total 3 1 0 0 1 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 1 0 0 1 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 1 2 0 3 33,3% 66,7% 0,0% 100,0% 14 16 4 34 41,2% 47,1% 11,8% 100,0% 2 1 2 5 40,0% 20,0% 40,0% 100,0% 2 3 1 6 33,3% 50,0% 16,7% 100,0% 9 8 3 20 45,0% 40,0% 15,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% 4) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Crosstab Ward Method 1 Count 3 % within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání Count 5 JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání % within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání Count 4 % within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání Count 1 % within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání Count Total % within JakéjeVašenejvyššídosaženévzdělání Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases a 6 ,717 4,224 6 ,646 3,699 70 XVII 2 Total 3 10 11 3 24 41,7% 45,8% 12,5% 100,0% 18 17 6 41 43,9% 41,5% 14,6% 100,0% 1 2 0 3 33,3% 66,7% 0,0% 100,0% 1 0 1 2 50,0% 0,0% 50,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% 5) Pracujete v úvazku? Crosstab Ward Method 1 2 Count částečný úvazek % within Pracujetevúvazku % within Pracujetevúvazku 0 1 3 66,7% 0,0% 33,3% 100,0% 3 2 1 6 50,0% 33,3% 16,7% 100,0% 3 3 2 8 37,5% 37,5% 25,0% 100,0% 2 1 1 4 50,0% 25,0% 25,0% 100,0% 1 0 1 2 50,0% 0,0% 50,0% 100,0% 5 3 2 10 50,0% 30,0% 20,0% 100,0% 12 20 2 34 35,3% 58,8% 5,9% 100,0% 2 1 0 3 66,7% 33,3% 0,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Count na DPČ % within Pracujetevúvazku Count na DPP % within Pracujetevúvazku Pracujetevúvazku Count na státní podpoře % within Pracujetevúvazku Count OSVČ % within Pracujetevúvazku Count plný úvazek % within Pracujetevúvazku Count poloviční úvazek % within Pracujetevúvazku Count Total % within Pracujetevúvazku Chi-Square Tests Value Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases df Asymp. Sig. (2-sided) a 14 ,564 14,268 14 ,430 12,529 70 6) Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost? XVIII 3 2 Count jiné Total Crosstab Ward Method 1 Count 8 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count 4 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count 9 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count 1 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count 3 DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count 7 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count 6 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count 5 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost zaměstn Count anecodborná 2 Total 3 3 2 1 6 50,0% 33,3% 16,7% 100,0% 6 2 2 10 60,0% 20,0% 20,0% 100,0% 5 1 1 7 71,4% 14,3% 14,3% 100,0% 1 1 1 3 33,3% 33,3% 33,3% 100,0% 7 12 3 22 31,8% 54,5% 13,6% 100,0% 0 0 1 1 0,0% 0,0% 100,0% 100,0% 7 7 1 15 46,7% 46,7% 6,7% 100,0% 1 1 0 2 50,0% 50,0% 0,0% 100,0% 0 1 0 1 0,0% 100,0% 0,0% 100,0% 0 3 0 3 0,0% 100,0% 0,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost práce Count 2 % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost Count Total % within DojakékategoriepatříVašepřevažujícíčinnost XIX Chi-Square Tests Value Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases df Asymp. Sig. (2-sided) a 18 ,354 19,649 18 ,353 19,622 70 7) Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete? Crosstab Ward Method 1 Count 1,0 % within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete Count 2,0 KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete % within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete Count 3,0 % within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete Count 4,0 % within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete Count 5,0 % within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete Count Total % within KolikčlenůmáVašedomácnostkdesoučasněžijete XX 2 Total 3 5 6 0 11 45,5% 54,5% 0,0% 100,0% 12 12 3 27 44,4% 44,4% 11,1% 100,0% 7 7 5 19 36,8% 36,8% 26,3% 100,0% 5 5 2 12 41,7% 41,7% 16,7% 100,0% 1 0 0 1 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square a 8 ,670 7,343 8 ,500 ,463 1 ,496 5,796 Likelihood Ratio Linear-by-Linear Association N of Valid Cases 70 8) V současné době žiji s … Crosstab Ward Method 1 Count 7 1 1 3 33,3% 33,3% 33,3% 100,0% 1 0 0 1 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 10 7 3 20 50,0% 35,0% 15,0% 100,0% 5 10 3 18 27,8% 55,6% 16,7% 100,0% 4 3 2 9 44,4% 33,3% 22,2% 100,0% 4 3 1 8 50,0% 37,5% 12,5% 100,0% 5 6 0 11 45,5% 54,5% 0,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% % within Vsoučasnédoběžijis % within Vsoučasnédoběžijis Count 2 Vsoučasnédoběžijis % within Vsoučasnédoběžijis Count 4 % within Vsoučasnédoběžijis Count 5 % within Vsoučasnédoběžijis Count 3 % within Vsoučasnédoběžijis Count 1 % within Vsoučasnédoběžijis Count Total % within Vsoučasnédoběžijis Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases a 12 ,847 8,901 12 ,711 7,158 70 9) Bydlíte v … XXI 3 1 Count 6 2 Total Crosstab Ward Method 1 Count 5 % within Bydlítev 0 3 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 3 2 0 5 60,0% 40,0% 0,0% 100,0% 1 0 1 2 50,0% 0,0% 50,0% 100,0% 9 11 4 24 37,5% 45,8% 16,7% 100,0% 0 2 0 2 0,0% 100,0% 0,0% 100,0% 8 11 1 20 40,0% 55,0% 5,0% 100,0% 6 4 4 14 42,9% 28,6% 28,6% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Count Bydlítev % within Bydlítev Count 1 % within Bydlítev Count 2 % within Bydlítev Count 3 % within Bydlítev Count 4 % within Bydlítev Count Total 3 0 % within Bydlítev 7 2 3 Count 6 Total % within Bydlítev Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square a 12 ,225 17,922 12 ,118 15,306 Likelihood Ratio N of Valid Cases 70 10) Žiji v regionu… Crosstab Ward Method 1 Count 3 Žijivregionu % within Žijivregionu % within Žijivregionu 0 0 1 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 5 1 1 7 71,4% 14,3% 14,3% 100,0% 0 0 1 1 0,0% 0,0% 100,0% 100,0% Count 8 % within Žijivregionu 3 1 Count 6 2 Total XXII Count 9 % within Žijivregionu 0 3 0 3 0,0% 100,0% 0,0% 100,0% 2 0 0 2 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 15 20 4 39 38,5% 51,3% 10,3% 100,0% 5 4 4 13 38,5% 30,8% 30,8% 100,0% 1 0 0 1 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 0 1 0 1 0,0% 100,0% 0,0% 100,0% 1 1 0 2 50,0% 50,0% 0,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Count 12 % within Žijivregionu Count 1 % within Žijivregionu Count 2 % within Žijivregionu Count 5 % within Žijivregionu Count 11 % within Žijivregionu Count 10 % within Žijivregionu Count Total % within Žijivregionu Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square a 18 ,158 24,663 18 ,134 23,906 Likelihood Ratio N of Valid Cases 70 11) Kolik obyvatel má obec (město), kde žijete? Crosstab Ward Method 1 Count 3 % within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete Count Kolikobyvatelmáobe 2 cměstokdežijete % within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete Count 2 Total 3 3 5 1 9 33,3% 55,6% 11,1% 100,0% 4 3 4 11 36,4% 27,3% 36,4% 100,0% 4 2 1 7 57,1% 28,6% 14,3% 100,0% 19 20 4 43 44,2% 46,5% 9,3% 100,0% 30 30 10 70 1 % within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete Count 4 Total % within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete Count XXIII % within Kolikobyvatelmáobecměstokdežijete 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio a 6 ,355 5,714 6 ,456 6,643 N of Valid Cases 70 12) Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy ve Vaší domácnosti celkem? Crosstab Ward Method 1 Count 3 % within 2 Total 3 3 0 0 3 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 2 1 2 5 40,0% 20,0% 40,0% 100,0% 5 8 1 14 35,7% 57,1% 7,1% 100,0% 4 4 2 10 40,0% 40,0% 20,0% 100,0% 4 7 2 13 30,8% 53,8% 15,4% 100,0% 8 9 2 19 42,1% 47,4% 10,5% 100,0% 3 1 1 5 Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem Count 4 % within Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem Count 5 % within Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy Jakvysokéjsouměsíčníhrubép veVašídomácnosticelkem říjmyveVašídomácnosticelke Count m 6 % within Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem Count 7 % within Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem Count 8 % within Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem 2 Count XXIV % within 60,0% 20,0% 20,0% 100,0% 1 0 0 1 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem Count % within 1 Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem Count % within Total Jakvysokéjsouměsíčníhrubépříjmy veVašídomácnosticelkem Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio a 14 ,604 13,037 14 ,524 12,035 N of Valid Cases 70 13) Peníze si v případě potřeby půjčuji od … Crosstab Ward Method 1 Count 1 % within 2 Total 3 3 9 4 16 18,8% 56,3% 25,0% 100,0% 14 14 3 31 45,2% 45,2% 9,7% 100,0% 1 1 0 2 50,0% 50,0% 0,0% 100,0% 12 6 3 21 57,1% 28,6% 14,3% 100,0% 30 30 10 70 Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod Count 4 % within Penízesivpřípadě Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod potřebypůjčujiod Count 2 % within Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod Count 3 % within Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod Total Count XXV % within 42,9% 42,9% 14,3% 100,0% Penízesivpřípaděpotřebypůjčujiod Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio a 6 ,321 7,663 6 ,264 6,996 N of Valid Cases 70 14) Finance si půjčuji nejčastěji na… Crosstab Ward Method 1 Count 3 % within Financesipůjčujinejčastějina Count 9 % within Financesipůjčujinejčastějina Count 1 % within Financesipůjčujinejčastějina Count 6 Financesipůjčujinejčastějina % within Financesipůjčujinejčastějina Count 8 % within Financesipůjčujinejčastějina Count 5 % within Financesipůjčujinejčastějina Count 2 st ud ia % within Financesipůjčujinejčastějina Count % within Financesipůjčujinejčastějina Count Total % within Financesipůjčujinejčastějina XXVI 2 Total 3 4 1 66,7% 16,7% 14 13 48,3% 44,8% 3 2 37,5% 25,0% 1 3 16,7% 50,0% 1 4 20,0% 80,0% 3 5 37,5% 62,5% 2 2 40,0% 40,0% 2 0 66,7% 0,0% 30 30 42,9% 42,9% 1 6 16,7% 100,0% 2 29 6,9% 100,0% 3 8 37,5% 100,0% 2 6 33,3% 100,0% 0 5 0,0% 100,0% 0 8 0,0% 100,0% 1 5 20,0% 100,0% 1 3 33,3% 100,0% 10 70 14,3% 100,0% Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases a 14 ,269 18,826 14 ,172 16,761 70 15) Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu, či v jaké již podnikáte? 16) Crosstab Ward Method 1 Count 2 Total 3 6 1 1 8 75,0% 12,5% 12,5% 100,0% 6 2 0 8 75,0% 25,0% 0,0% 100,0% 1 2 0 3 33,3% 66,7% 0,0% 100,0% 0 0 1 1 0,0% 0,0% 100,0 100,0% 6 % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Možnost 9 Count % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Count 2 JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Count 1 % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Count 5 % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Count 7 % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn XXVII % 0 2 1 3 0,0% 66,7% 33,3% 100,0% 16 21 3 40 40,0% 52,5% 7,5% 100,0% Count 8 % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Count 3 % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Count Total % within JakájepodnikatelskáoblastVašehozájmu9čivjakéjižpodn Chi-Square Tests Value df Asymp. Sig. (2sided) Pearson Chi-Square Likelihood Ratio N of Valid Cases a 14 ,005 28,126 14 ,014 31,344 70 XXVIII 1 2 3 6 16,7% 33,3% 50,0% 100,0% 0 0 1 1 0,0% 0,0% 100,0 100,0% % 30 30 10 70 42,9% 42,9% 14,3% 100,0%
Podobné dokumenty
obecná analýsa a ziskovost, Špinar, Metropolitní
v této kapitole zodpovězena otázka, zda je vůbec moţné aby mikrofinanční instituce
byly ziskové. Součástí této kapitoly bude i porovnání výnosnosti aktiv a výnosnosti
vlastního kapitálu čtyř mikrof...
Mikrofinance jako možnost investování, Gregorová, MU, Brno, CZE
Předmětem diplomové práce „Mikrofinance jako moţnost investování“ je zhodnocení
mikrofinancí jako potenciálního investičního nástroje pro širokou investiční veřejnost.
Mikrofinance jako poměrně nov...
CGAP oznámila vítěze fotografické soutěže 10. ročníku
ročníku 2015, kterým se stal Sujan Sarkar z Indie. Vítězná fotografie s názvem „Pěstování rýže" byla
vybrána z více než 3 300 kandidátů ze 77 zemí, a to díky své úchvatné kompozici a hluboké kvalit...
Mikrofinance a ekonomická krize - Vysoká škola ekonomická v Praze
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala
samostatně a s použitím uvedené literatury.
Efekty mikrofinancování na cílovou populaci
službám. Existuje mnoho nástrojů a programů, které se snaží zmírňovat chudobu a
zrovnoprávňovat postavení lidí s nízkými příjmy. Mikrofinancování má za účel zpřístupnit
chudým lidem finanční služby...
microfinance revolution: recent controversies and challenges
Moderní mikrofinancování se dnes neváže pouze na potřebu financovat obchodní aktivity
formou úvěrů, ale rozšiřuje se i na poptávku po spořících produktech, eventuálně řešení
finančních transakcí po...
The Selected Factors Influencing the Participation of Women in
Ačkoliv tento mírný klesající trend zatím nepředstavuje žádnou výraznou odchylku od
současného paradigmatu mikrofinancí, jako odvětví posilujícího postavení žen ve
společnosti, může se nicméně jedn...
PDF Publikace Programy EK
Evropského rozvojového fondu, který formálně stojí mimo rozpočet EU (jedná se
např. o programy Nástroj pro rozvojovou spolupráci, Nástroj partnerství, Evropský
nástroj pro demokracii a lidská práva...