Mikrofinance a ekonomická krize - Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta národohospodářská
MIKROFINANCOVÁNÍ A
EKONOMICKÉ KRIZE
bakalářská práce
Autor: Petra Vlčková
Vedoucí práce: Ing. Josef Mládek
Rok: 2009
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala
samostatně a s použitím uvedené literatury.
Petra Vlčková
V Praze, dne 8.6.2009
Abstrakt:
Tato práce se zabývá problematikou mikrofinancování v rozvojových zemích. První
část práce poskytuje základní informace ohledně vzniku, historie a principu
mikrofinancování. Další část popisuje jednotlivé způsoby a možnosti poskytování
mikrofinančních služeb, uvádí a porovnává konkrétní příklady mikrofinančních
institucí. Bakalářská práce dále nabízí informace o způsobech měření efektivnosti
mikrofinančních institucí a jejich nových alternativ. Cílem práce je zjistit, jak ovlivňuje
současná ekonomická krize jednotlivé poskytovatele mikrofinančních služeb. Závěr
shrnuje zjištěné poznatky.
Abstract:
This thesis deals with microfinance in developing countries. The first part of the
work provides basic information of the origin, history and the principles of
microfinancing. Another part of the work describes the various ways and possibilities of
providing microfinance services, provides and compares concrete examples of
microfinance institutions. Bachelor's thesis also offers informations about how to
measure the effectiveness of microfinance institutions and their new alternatives. The
aim of this work is to see how the current economic crisis affects individual
microfinance services providers. The conclusion summarizes the findings.
Klíčová slova:
Mikrofinance
Mikroúvěry
Mikropojištění
Mikrofinanční instituce (MFI)
Ekonomická krize
JEL klasifikace:
G200 - Financial Institutions and Services: General
G210 - Banks; Other Depository Institutions; Micro Finance Institutions; Mortgages
Obsah
Úvod ........................................................................................................................... 1
1.
Mikroúvěry a mikrofinance ................................................................................ 2
1.1 Historie ................................................................................................................. 2
1.2 Proč právě ženy .................................................................................................... 3
1.3 Mikropojištění ...................................................................................................... 3
1.3.1 Životní pojištění ................................................................................................ 4
1.3.2 Zdravotní pojištění ............................................................................................ 4
1.4 Mikrospoření ........................................................................................................ 5
2.
Způsoby poskytování mikrofinančních služeb ................................................... 7
2.1 Komerční MFI ..................................................................................................... 9
2.1.1 Bank Rakyat Indonesia (BRI) – státní MFI ...................................................... 9
2.1.2 Bank Dagang Bali (BDB) – soukromá MFI.................................................... 10
2.2 Družstevní MFI .................................................................................................. 11
2.2.1 BISCOL........................................................................................................... 11
2.3 NGO ................................................................................................................... 12
2.3.1 ACCION International .................................................................................... 12
3.
Měření efektivnosti MFI ................................................................................... 14
3.1 Míra splácení (repayment rate) ......................................................................... 14
3.2 Změna počtu aktivních účastníků daného programu (outreach) ...................... 15
3.3 Úvěrové portfolio (loan portfolio)...................................................................... 16
4.
Mikrofinance a ekonomická krize .................................................................... 17
4.1 Subprime úvěry .................................................................................................. 17
4.1.1 Dopady konkurence......................................................................................... 18
4.1.2 Predátorské úvěry ............................................................................................ 18
4.2 Komerční mikrofinance - jak se vyhnout pasti?................................................ 19
4.2.1 Charakteristika společných rysů mikrofinancí a subprime úvěrů ................... 19
4.2.2 Jak se vyhnout predátorským úvěrům? ........................................................... 20
4.3 Globální finanční krize a její dopady na mikrofinance ...................................... 21
4.3.1 Důležitost vkladů............................................................................................. 22
4.3.2 Jak by se jednotliví účastníci trhu měli chovat, aby překonali krizi? ............. 22
4.4 Jak ekonomická krize ovlivňuje MFI v jednotlivých regionech? ...................... 24
4.4.1 Asie.................................................................................................................. 24
4.4.2 Afrika .............................................................................................................. 27
4.4.3 Latinská Amerika ............................................................................................ 28
Závěr......................................................................................................................... 31
Úvod
Každému se může stát, že se dostane do finanční nouze a bude si potřebovat
vypůjčit peníze ať už na živobytí, bydlení nebo podnikání. V moderním světě plném
finančních zprostředkovatelů většinou není problém získat alespoň malou peněžní
půjčku. V rozvojových zemích to ovšem není zdaleka tak snadné jako v zemích
rozvinutých. Banky mají svá sídla jen ve velkých městech a chudí lidé většinou
nesplňují podmínky pro získání úvěru. Když už seženete někoho, kdo by vám půjčil,
většinou se jedná o lichváře, který si účtuje abnormálně vysoké úroky. Takovou půjčku
si lidé z rozvojových zemí mohou sotva dovolit. Tento problém se do značné míry
změnil s příchodem „mikroúvěrů“. Ve své práci se budu zabývat právě těmito
mikroúvěry a dalšími mikrofinančními službami a to zejména v souvislosti se
současnou ekonomickou krizí. Nejdříve poskytnu základní informace o mikroúvěrech a
jejich historii, a zmíním se o tom, proč jsou mikrofinanční služby poskytovány zejména
ženám. Budu se věnovat i dalším mikrofinančním službám jako jsou mikropojištění a
mikrospoření. Dále popíši jednotlivé formy mikrofinančních institucí a způsoby
poskytování jejich služeb a uvedu příklady konkrétních institucí. Nevynechám ani
informace o způsobech měření efektivnosti mikrofinančních institucí. Cílem mé práce je
zaměřit se na to, jak jsou mikrofinance ovlivněny ekonomickou krizí. Pokusím se zjistit,
zda nejsou mikroúvěry svým způsobem analogií subprime úvěrů v USA, jaké kroky by
měly mikrofinanční instituce podniknout, aby se co nejvíce vyhnuly dopadům finanční
krize, a porovnám je s tím, jaké opatření provádějí. Zaměřím se také na to, jak se
projevují dopady v jednotlivých zemích a u jednotlivých institucí. V závěru práce shrnu
a zhodnotím své poznatky.
1
1. Mikroúvěry a mikrofinance
Mikrofinancování je specifický druh finančních služeb. Vzniklo nejprve ve formě
mikroúvěrů jako pomoc nejchudším lidem z rozvojových zemí světa. Tito lidé většinou
nemají stálé zaměstnání a jejich úvěrový profil obecně nesplňuje ani minimální
požadavky pro získání tradiční formy úvěru.1 Mikroúvěr má formu drobných půjček
v průměru od 50 do 150 dolarů a poptávku po něm tvoří převážně ženy. Jak je uvedeno
na MyElen.com: „Mikroúvěry se půjčují demokraticky utvořeným kolektivům, jejichž
členové ručí metodou „jeden za všechny - všichni za jednoho", a splácení úvěru není
vynucováno anonymní bankou, ale prostřednictvím vesnických autorit. Úrokové sazby
úvěru se pohybují zhruba od 15 - 20 % ročně v Asii, kde je sektor vyspělejší a často
dotovaný vládou. V Mexiku a jiných latinskoamerických zemích až do výše 60-100 %.
Za výší úroku stojí především značné operativní náklady, dosahující až 30 % celkového
úroku. I při tak vysoké úrokové míře se klientům vyplácí půjčovat si u mikrofinančních
institucí, než u místních lichvářů, kteří si nechávají platit desítky procent denně.
Přehlednost, korektnost, rychlost a pravidelný přístup k finančním zdrojům stojí za to.“
Tento projekt se v poslední době rozšířil o další služby jako je mikropojištění nebo
mikrospoření. Proto se začal používat pojem „mikrofinancování“. Tyto služby poskytují
různé druhy mikrofinančních institucí (MFI). Mezi nejznámější z nich patří Grameenská
banka v Bangladeši, založena Muhammadem Yunusem, který díky tomu společně
s Grameenskou bankou získal Nobelovu cenu za mír a celou řadu jiných mezinárodních
ocenění.
1.1 Historie
Mikrofinancování začalo vznikat v 70. letech 20. století, kdy profesor ekonomie na
Bangladéšské univerzitě Muhammad Yunus začal půjčovat malé půjčky místním
vesničanům. Nebylo zcela jasné, jakým směrem se tato myšlenka rozvine. Již dříve se
některé tradiční banky na světě pokoušely poskytovat půjčky chudým domácnostem, ale
výsledkem byla pouze neefektivnost, korupce a miliony dolarů rozházených v dotacích.
Stejně tak i ekonomické teorie varovaly před půjčováním lidem s nízkými příjmy,
1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroúvěr
2
protože nebyla příliš velká jistota, že lidé vypůjčené peníze vrátí zpět. Muhammad
Yunus si však byl jistý, že dosáhne zisku a zaručil se, že jeho klienti budou spolehliví a
splatí své dluhy. Dnes je Muhammad Yunus uznáván jako průkopník hnutí, které se
rozšířilo do celého světa a v roce 2002 už mělo 65 milionů klientů. 2
1.2 Proč právě ženy
Klasické komerční banky mají sklon půjčovat spíše mužům a to hlavně proto, že
muži jednoduše dělají větší obchody. Jenže mikrofinancování je úplně něco jiného. Je to
činnost zabývající se malými obchody, která je nejčastěji v podobě samostatně
výdělečné činnosti v běžných oblastech podnikání.
Existují nejméně tři důvody, proč je půjčování ženám pro banky výhodné a proč
může zvýšit efektivnost v širším ekonomickém smyslu. První důvod souvisí
s chudobou, druhý s pracovní mobilitou a třetí s rizikem.
Ženy jsou obecně chudší než muži. Podle UNDP Human Developmen Report
(1996) tvoří 70 % ze všech chudých na světě ženy. Podle neoklasických předpokladů
produkční funkce by mělo platit, že pokud ženy mají menší přístup ke kapitálu než
muži, tak by výnosy z kapitálu pro ženy měly být vyšší než pro muže. Proto by
poskytování kapitálu více ženám než mužům mělo podstatně více zvyšovat růst.
Co se týče pracovní mobility, ženy jsou obecně méně mobilní než muži a je více
pravděpodobné, že budou pracovat doma nebo v blízkosti domova. Bankovníci je tak
mohou kontrolovat více a s menšími náklady.
A protože ženy jsou málo mobilní a více se bojí o svou pověst, stávají se více
averzní k riziku než muži a více konzervativní v tom, do jakého projektu budou
investovat. Právě díky těmto důvodům je půjčování ženám více obvyklé.3
1.3 Mikropojištění
Poskytování mikroúvěrů vzniklo proto, že příliš mnoho nízko-příjmových
domácností nemělo za normálních podmínek přístup k půjčkám. Stejné důvody
2
3
The economics of microfinance
The economics of microfinance
3
charakterizují vznik mikropojištění.4 A protože je již o mikroúvěrech napsáno mnoho,
chtěla bych poskytnout pár informací o mikropojištění. Takovým nejžádanějším a
nejúspěšnějším mikropojišťovacím produktem je životní pojištění.
1.3.1 Životní pojištění
Životní pojištění je poskytováno jako část mikroúvěrového balíčku. Tzv. smlouvy o
„životním-úvěru“ zaručují, že v případě smrti dlužníka bude automaticky doplacen
nesplacený zbytek půjčky a že bude poskytnuta určitá peněžní částka pozůstalým. Např.
tzv. program FINCA v Ugandě poskytuje kolem 700 USD rodinným příslušníkům
klienta, který zemře smrtí způsobenou úrazem, zároveň je splacen i jeho dluh.
V případě, že smrt není po nějakém úrazu ale např. kvůli nějaké nemoci, pozůstalí
dostanou pouze 175 USD, ale dluh je rovněž splacen. Mimoto klient obdrží 350 USD
v případě nečekané smrti manželky, a pokud mu nečekaně zemře dítě, dostane 175
USD. Na pokrytí takového pojištění klient platí 1 % navíc k úroku za každou půjčku.
Tato myšlenka životního pojištění je klienty velmi vítána. Klienti jsou s dohodou
spokojeni, i když není zrovna levná a rozsah pojistky je omezený
nedostane žádnou platbu v případě úmrtí dítěte na nějakou nemoc.
- např. klient
5
1.3.2 Zdravotní pojištění
Oproti tomu programy zdravotního mikropojištění se staly méně úspěšnými.
Částečně je problém v tom, že tyto programy jsou převážně dobrovolné. A když jsou
takovéto programy dobrovolné, právě ty méně zdravé domácnosti mají větší sklon ke
zřizování si zdravotního pojištění. A tak pojišťovatelé, kteří mají nedokonalé informace,
nejsou schopni vhodně nastavit ceny pro různé klienty. Dalším problémem je morální
hazard, který se objevuje ve dvou hlavních podobách. Za prvé, jakmile jste pojištěni,
může se stát, že budete méně dbát na prevenci. A za druhé, můžete přespříliš využívat
lékařské péče, když máte jen menší zdravotní problémy, které by se daly vyléčit i bez
4
5
The economics of microfinance
The economics of microfinance
4
pomoci lékaře. Teoretickým způsobem, jak zmírnit tyto problémy je zavést odpočty
(pacientovi jsou proplaceny výdaje pouze nad určité minimum) a spolu-platby (pacient
musí zaplatit určitou částku z celkového účtu). Poněkud překvapivě však pojistitelé
nebyli do značné míry ochotni přistoupit na tyto mechanismy. Částečným důvodem je
to, že jejich klienti požadují rychlou návratnost svého pojistného a vysoké odpočty
odrazují klienty od koupě pojištění. Dalším důvodem je strach, že vysoké odpočty a
spolu-platby mohou odradit klienty od preventivní péče a ti by v dlouhém období mohly
ukončit pojistnou smlouvu. 6
V některých institucích tak pojišťovatelé, za účelem kontroly nákladů, uvedli
seznam nemocí, jejichž léčbu jsou ochotni hradit. Např. MicroCare Health Plan
v Ugandě kryje náklady pacientů na ambulantní péči a na další nezbytně nutné služby
jako jsou chirurgické zákroky, rentgeny, laboratorní rozbory a lékařské předpisy.
Naopak neplatí náklady na běžné problémy jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo
vředy. Stejně tak neplatí léčby alkoholiků a dlouhodobé péče spojené s chronickými
chorobami.7
Kromě životního a zdravotního pojištění se v poslední době objevují i pokusy
poskytovat další pojišťovací služby jako např. majetkové pojištění.
Např. v organizaci SEWA (Self-Employed Women´s Association) v Indii, si klienti
platí 1.50 USD ročně na pojištění proti ztrátě majetku v důsledku katastrofických
okolností. 8
1.4 Mikrospoření
Mezi další mikrofinanční služby patří tzv. mikrospoření. Tato služba je založena na
principu malých vkladových účtů nabízených rodinám nebo jednotlivcům s nízkými
příjmy. Mikrospořící plány jsou z pravidla nabízeny v rozvojových zemích a vznikly za
účelem podpoření spoření na vzdělání či jiné budoucí investice. Lidé, kteří investují do
těchto plánů, jsou pak lépe připraveni zvládnout všechny nepředvídatelné výdaje.9
6
The economics of microfinance
The economics of microfinance
8
The economics of microfinance
9
www.investopedia.com
7
5
Například v Indonésii mezi lety 1984–1996 dosáhlo mikrospoření obrovského
rozvoje. Většina úspor v Indonésii byla původně držena v podobě nefinančních statků,
jako je např. obilí, zlato nebo zvířata. Ale s rozvojem monetarizace ekonomiky se stalo
běžné, že lidé ve svých domácnostech uschovávali i peněžní hotovosti. Ovšem se o své
peníze báli a raději by je uschovali v nějaké finanční instituci, pokud by tedy byla
bezpečná, výhodná a dostupná. 10
Sice existovaly různé finanční instituce jako například ROSCA (ROtation
Savings and Credit Association), které byly a jsou velmi populární, ale ve funkci
spořitelen mají mnoho nedostatků. Výnosy jsou často nedostupné a nejisté. Kromě toho
jsou tyto fondy v různé míře nelikvidní. Další možností bylo vkládat úspory do BPR
(Bank Perkreditan Rakyat), ale tyto banky byly dostupné jen v některých oblastech
Indonésie. A tak až do roku 1984 neexistovaly téměř žádné jednotné spořící instituce
pro chudé Indonésany žijící na vesnici.11
Až v roce 1984 vznikl nový úspěšný komerční úvěrový program pro vesničany
KUPEDES. Tento program poskytuje BRI (Bank Rakyat Indonesia – jedna z největších,
nejziskovějších a nejefektivnějších komerčních bank v Indonésii) a je založen na
propojení mikroúvěrů a mikrospoření. Pokud chce někdo získat mikroúvěr, musí mít
alespoň nějakou zástavu. Tou může být pozemek, nábytek, motocykl atd. nebo právě
„mikrospořící účet“ u této banky zvaný SIMPEDES. A protože mnoho uchazečů o úvěr
nevlastní téměř žádný majetek, přistoupí raději právě na zavedení mikrospořícího účtu.
SIMPEDES je mikrospořící program, který umožňuje uložit neomezený počet transakcí,
nemusí se platit žádné poplatky za založení účtu a s výjimkou nejmenších uložených
částek (10 dolarů) má pozitivní reálné úrokové sazby. 12
Kromě toho, aby získali mikroúvěr, spoří lidé samozřejmě z mnoha jiných důvodů.
Tabulka č. 1 znázorňuje důvody, proč domácnosti s nízkými příjmy v Indonésii spoří.
10
Microfinance Revolution: Lessons from Indonesia
Microfinance Revolution: Lessons from Indonesia
12
http://www.bwtp.org
11
6
Tabulka č. 1: Účel úspor
Účel úspor
Podíl v %
Podnikatelský účel
Pracovní kapitál
Financování nových obchodů
Koupě budov, zařízení
Koupě dopravního prostředku
Nepodnikatelský účel
Školní poplatky
Léčebné náklady
Spotřeba domácnosti
Koupě šperků
Svatba,pohřeb atd.
Náboženské svátky
Finance a majetek
Koupě pozemku
Koupě domu
Splátka půjčky
Jiné účely
16
13
0
2
1
35
14
3
13
0
2
3
6
1
5
0
39
Zdroj: vlastní úprava z: The economics of microfinance, str. 151
Z tabulky je vidět, že většina chudých lidí v Indonésii spoří za účelem získání
pracovního kapitálu (13%), dále pak na zajištění vzdělání pro své děti (14%) a na
zajištění běžného chodu domácnosti (13%). Podobně tomu je i ve všech ostatních nízkopříjmových zemích.13
2. Způsoby poskytování mikrofinančních služeb
Každá mikrofinanční instituce se liší ve velikosti, formě vlastnictví, rozsahu
poskytovaných služeb a ve zdrojích financování. Proto bych chtěla popsat alespoň
základní principy a u každého uvést příklady MFI.
13
The economics of microfinance
7
Typické MFI jsou neziskové organizace, i když některé z nich se staly, nebo
původně byly komerční. Některé mikrofinanční instituce vycházejí z modelu finančních
družstev, které na financování půjček používají vklady jednotlivých členů. MFI
provozovány a vlastněny nevládními organizacemi (NGO) nefinancují půjčky
z členských vkladů, ale spoléhají se na granty, půjčky od různých typů dárců (včetně
vlády, bilaterálních a multilaterálních rozvojových agentur, dobročinných organizací a
jiných institucí). Další MFI si zase půjčují od komerčních zdrojů, jako jsou např. banky
nebo mezinárodní investiční fondy, které se zaměřují na sociální účely. Komerční banky
v některých rozvojových zemích začaly vytvářet vlastní MFI jako strategie pro
obchodní expanzi.14
Rozšíření finančních služeb pro nízko-příjmové skupiny lidí, a to zejména
v rozvojových zemích, je narušeno mnoha obtížemi. Mezi tyto obtíže patří například
slabá právní ochrana věřitelů, neefektivní vymahatelnost práv, nedokonalé záruky nebo
špatná komunikační infrastruktura. Pro překonání těchto překážek MFI vyvinuly řadu
inovativních technik, které jsou často přizpůsobeny konkrétním okolnostem. Takovou
technikou je např. tzv. „solidární odpovědnost“ podle níž se členové úvěrové skupiny
střídají při získávání půjček a mají společnou odpovědnost v případě, že se nějakému
členovi té skupiny nepodaří půjčku splatit. Kromě těchto technik MFI rozšiřují i
poskytované služby.15 Kromě mikroúvěrů poskytují i již zmíněné mikropojištění či
mikrospoření, různé poradenské služby nebo třeba pomoc ve vzdělání. Každá MFI
používá jiné techniky, poskytuje různou škálu služeb a to za různých okolností a
podmínek.
MFI jsou nejčastěji ve formě nevládních institucí, ale existují i komerční instituce
(ať už státní nebo soukromé) nebo také MFI ve formě družstva. Mohou existovat i jiné
formy jako třeba společnost s ručením omezeným, nebo i jiné v závislosti na právu dané
země. Tabulka č. 2 zobrazuje základní přehled o způsobech poskytování
mikrofinančních služeb. Níže popíši jednotlivé způsoby a na konkrétním příkladě
finančních institucí uvedu, jaké druhy služeb poskytují a jakým způsobem fungují.
14
15
IMF (2005)
IMF (2005)
8
Tabulka č. 2: MFI
NGO
Družstva
Poskytované služby
mikroúvěry
mikroúvěry
vklady
Zdroj kapitálu
sponzoři,
investoři
Komerční banky (státní, soukromé)
mikroúvěry
vklady
ostatní služby
členové
veřejnost
Zdroj: vlastní úprava z: Strategic issues in microfinance
2.1 Komerční MFI
Zatím se jen několika málo bankám podařilo úspěšně vstoupit do
mikrofinančního byznysu. Klíčovými prvky pro dosažení úspěchu je schopnost
identifikace vypůjčovatelů, kteří by spláceli své půjčky včas a schopnost kontroly
úvěrového portfolia tak, aby bylo zajištěno držení kriminality pod kontrolou. To
vyžaduje buď nákladnou technologii, která by umožnila pečlivé vyhodnocování úvěrů
(tuto metodu používá např. velmi úspěšná Peruánská banka Banco del Trabajo), anebo
dostatečnou znalost lidí, kterým jsou půjčky poskytovány a také prostředí, ve kterém
tito lidé žijí.16 (touto znalostí dominuje např. již zmíněna Indonéská banka BRI, kterou
jsem si vybrala jako konkrétní příklad komerční, státem provozované MFI)
2.1.1 Bank Rakyat Indonesia (BRI) – státní MFI
BRI vznikla přejmenováním a změnou organizace původní banky Priyayi Bank
of Purwokerto, která byla vytvořena v roce 1895 jávským vládním úředníkem Radenem
Wiriamaadyaem. Banka byla původně určena pro indonéskou elitu. V roce 1897 se z ní
stala družstevní banka, roku 1946 byla přejmenována na Bank Rakyat Indonesia a
v roce 1950 se její forma změnila na státem vlastněnou komerční banku. V roce 1992 se
stala akciovou společností a v roce 2003 společností obchodní. 17
16
17
IMF (2002)
http://www.bwtp.org
9
Proslavila se tím, že založila tzv. Unit Desa (UD) systém, neboli „systém
venkovských bank“. Ačkoliv tento systém tvoří hlavní část BRI, provozuje své vlastní
oddělené výdělečné centrum a jeho management má vysoký stupeň autonomie ve svých
politikách. UD systém se spoléhá na venkovské agenty, kteří mají značné místní
znalosti a mají informace o dlužnících. Kromě toho mají dlužníci povinnost poskytovat
informace o podezřelých osobách ve své komunitě. UD získal finanční soběstačnost a
začal vykazovat značné provozní zisky během několika málo let od založení. Dokonce i
během finanční krize v letech 1997-1998 se UD systému dařilo dobře.18
BRI je svojí činností zaměřena na lidi a domácnosti se středními a především
nízkými příjmy. Poskytuje úvěrové a spořící činnosti, školící a konzultační služby.
K prosinci roku 2002 měla na svém kontě 28 milionů spořících účtů s celkovými
úsporami ve výši 2,6 miliard USD. Průměrná výše půjčky činí 440 USD a 90 % půjček
je pod 500 USD.19
BRI je jednou z nejúspěšnějších, nejziskovějších a nejefektivnějších bank
v Indonésii.
2.1.2 Bank Dagang Bali (BDB) – soukromá MFI
Příkladem komerční soukromé, i když ne příliš velké, MFI může být rovněž
Indonéská banka Bank Dagang Bali (BDB).
BDB byla otevřena v roce 1970 manželi Gusti Made Oka a Sri Adnyani Oka,
kteří měli zkušenosti jako mikropodnikatelé a neformální komerční věřitelé. V roce
1968 využili svých zkušeností k vytvoření Bank Pasar Umum (BPU), malé banky
sekundárního trhu aby poskytovali finanční služby lidem s nízkými příjmy.
S počátečním kapitálem ve výši 350 USD poskytovali jednoměsíční půjčky s 8 %
měsíční úrokovou mírou a 3 % poplatkem za každou půjčku. BPU se stala velmi rychle
výnosovou, protože manželé měli rozsáhlé znalosti místního finančního trhu a věděli, že
18
19
IMF (2002)
CGAP
10
byla veliká poptávka jak po spořících tak po úvěrových službách a proto mohli
nasazovat vysoké marže.20
V roce 1970, po dvou letech činnosti měla BPU zisk ve výši 41 345 USD a manželé
se rozhodli založit další soukromou banku a to Bang Dagang Bali. Na konci roku 1996
už banka vlastnila 8 velkých poboček a 18 menších. Banka, která měla více, než
350 000 klientů měla kolem 115 mil. USD na vkladech a poskytovala úvěry ve výši
zhruba k 95 mil. USD. Od té doby co byla otevřena, dosahovala každý rok zisku a je
plně soběstačná.
21
BDB je stejně jako BRI extrémně aktivní ve spořící stránce svých mikrofinančních
aktivit (veškeré úspory jsou dobrovolné a oproti BRI není nutné mít založené spoření
pro získání úvěru) a poskytuje mnoho služeb.22
2.2 Družstevní MFI
Družstevní mikrofinannční instituce používají na financování půjček vklady
jednotlivých členů. Poskytují zejména mikroúvěrové a mikrospořící služby.
2.2.1 BISCOL
BISCOL ( Bindhavasini Savings Fund Cooperative Society) je Nepálská družstevní
organizace s 55 zakládajícími členy. BISCOL byla založena v prosinci roku 1993. Má
povolení centrální banky provádět omezené bankovní transakce. Všichni klienti
BISCOL jsou zároveň i jejími členy. Mezi ně patří zemědělci, majitelé malých podniků,
zaměstnanci, ženy i děti. Ve svých 4 pobočkách poskytuje dva druhy služeb. A to
družstevní bankovní služby pro své členy a mikrofinanční služby pro chudé ženy.
Kromě mikroúvěrů poskytuje i mikrospoření. Cílem je podporovat úspory a mobilizovat
úvěry na produktivní činnosti, včetně sociálních a komunitních reforem se skupinovou
koncepcí a s aktivní účastí, poskytovat svým členům jednoduché a spolehlivé bankovní
služby, shromažďovat různé typy úspor, poskytovat, podporovat hospodářskou činnosti
20
Strategic issues in microfinance
Strategic issues in microfinance
22
Strategic issues in microfinance
21
11
svých členů, pomáhat při přírodních katastrofách. Dále poskytuje různá školení,
semináře a konference. 23
2.3 NGO
Nejvíce MFI je pravděpodobně provozována nevládními organizacemi a dá se říci,
že téměř všechny z nich fungují jako nezisková organizace. Tyto organizace spoléhají
alespoň částečně na určitou podporu od svých sponzorů. Tito sponzoři mohou být
domácí či zahraniční NGO, vláda nebo jiní sponzoři, kteří poskytují příspěvky
v různých formách, jako jsou subvence, školení zaměstnanců MFI, právní asistence
atd.24
2.3.1 ACCION International
ACCION je přední mikrofinanční nevládní nezisková organizace se sídlem
v USA. Jejím posláním je umožnit lidem finanční prostředky, které potřebují, aby se
prací dostali z chudoby. Poskytuje mikroúvěry, školení a jiné finanční služby chudým
mužům a ženám, kteří chtějí zahájit chod své firmy. Dlužníci mohou žádat o úvěry buď
jednotlivě, nebo v případě, že nemají žádného ručitele nebo žádnou fyzickou zástavu,
mohou vytvořit skupinu spoludlužníků, kteří za půjčku ručí společně. První půjčka je
většinou ve výši 100 dolarů, a pokud ji dlužníci včas splatí, mohou postupně získávat
částky vyšší. ACCION má své pobočky ve 24 zemích Latinské Ameriky, Karibiku, Asie
a sub-Saharské Afriky. Byla založena v roce 1961 a první mikropůjčku poskytla v roce
1973 v Brazílii. Od roku 1998 do roku 2008 poskytla mikroúvěry 7,7 milionu lidí
v celkové výši 23,4 miliardy dolarů s 97 % splátkovou návratností. 61 % klientely tvoří
ženy. Tabulka č. 3 znázorňuje celkovou statistiku z roku 2008.25
23
http://www.biscol.org/index.php?action=aboutus
IMF (2002)
25
www.accion.org
24
12
Tabulka č. 3: Celková statistika ACCION z r. 2008
Latinská
Amerika a
Karibik
3.6 mil.
2008
Aktivní klienti
6 mld.
Celkové půjčky
Aktivní portfolio
Průměrná půjčka *
Klienti se spořícími účty
Celkové vklady
3.57 mld.
951
781 627
1 226 815
Afrika
Asie
86 781
6 920
Celkem
3,74 mil.
5.14
142 mil. 2.33 mil.
mld.
3.57
102 mil. 1.11 mil.
mld.
1181
161
20 321
801.948
1 263
37 050
865
Zdroj: vlastní úprava z www.accion.org
* Celkové nesplacené portfolio vydělené celkovým počtem aktivních klientů, tento údaj
ukazuje průměrné množství dosud nesplacených půjček.
Tabulka č. 4 zobrazuje celkový přehled základních informací o uvedených MFI:
Tabulka č. 4: Celkový přehled z roku 2007*
Název instituce
Druh instituce
Rok založení
Počet aktivních
klientů
Bilanční suma v USD
vklady/bilanční suma
vklady/úvěry
Ženy klientky
Zdojre financování
BRI
komerční
(státní)
1895
BDB
komerční
(soukromá)
1970
BISCOL
ACCION
družstevní
NGO
1993
1961
25 mil.
412 312
6007
3,74 mil.
6 450 897
159
87.82%
163.13%
47.80%
143 050
767
80.79%
216.79%
13.00%
spoření,
půjčky,
dary
2 040 902
352 565
595
spoření
61%
spoření, vklady
akcionářů
AIG,
Citigroup,..
Zdroj: vlastní úprava z www.mixmarket.org a www.accion.org
* Informace o BDB jsou z roku 2000
13
/
/
49.01%
62.14%
58.70%
Toto byl jen stručný přehled mikrofinančních institucí. Na světě existuje kolem
1500 takovýchto institucí. Každá má jinou formu, velikost, počet klientu. Z uvedených
příkladů je například zajímavé, že Bank Dagang Bali má pouze 13 % ženských klientek.
U většiny institucí to bývá minimálně 50 %. Největší počet klientů má Bank Rakyat
Indonesia, která má zároveň i největší bilanční sumu. Je to pravděpodobně také proto,
že existuje nejdelší dobu.
3. Měření efektivnosti MFI
V současnosti se pro posuzování efektivnosti mikrofinančních organizací používájí
tři standardní měřítka, která jsou obecně přijímána v praxi a to jak sponzory, tak i
provozovateli mikrofinančních organizací. Těmito měřítky jsou: Míra splácení
(repayment rate), změna počtu aktivních účastníků daného programu (outreach) a
úvěrové portfolio (loan portfolio). Zatímco jsou tato měřítka uznávána v téměř každé
literatuře o mikrofinancích, neexistuje téměř žádný ohlas k alternativám těchto měřítek,
které často mohou být přesnější a užitečnější. Podívejme se na jednotlivá měřítka a
jejich alternativy podrobněji.
26
3.1 Míra splácení (repayment rate)
Tento standard je založen na principu podávání zpráv o míře splácení „současných“
úvěrů. Pokud se klient opozdí se splátkou svého úvěru, tak je tato splátka prakticky
odebrána z evidence a tak se ve skutečnosti nevykazuje do informací o míře splácení. I
když je tento postup odstraňování neaktivních nebo nesplacených úvěrů z těchto
evidencí pro organizaci nezbytným procesem, pokud jde o míru splácení, kapitálové
zdraví mikrofinančních organizací nemůže být dostatečně zhodnoceno, dokud do něj
nebudou zahrnuty nesplacené úvěry.
26
27
27
Alternative measures of the effectiveness of MFI
Alternative measures of the effectiveness of MFI
14
Alternativou k tomuto měřítku je tzv. standard reálných příjmů organizací (real
receipts), tedy měření přijatých služeb v závislosti na poskytnutých půjčkách. Tento
standard poskytuje přehled o reálné míře splácení v průběhu času, což znamená
porovnání celkových přijatých plateb s celkovými vyplacenými úvěry. Toto měřítko je
také mnohem užitečnější v porovnávání výkonnosti různých organizací, což pomůže
odstranit obtížnou klasifikovatelnost způsobenou rozdílností účetních postupů u
jednotlivých mikrofiinančních institucí.28
Doba splatnosti půjček ve většině mikrofinančních institucí nepřevyšuje šest
měsíců. Prostřednictvím shromažďování údajů o posledním dokončeném úvěrovém
cyklu lze zachytit skutečnou míru splácení v rámci cash flow dané instituce. Když se
podíváme na celkovou sumu úvěrů, kterou mikrofinanční instituce poskytla
v posledních 12 měsících a porovnáme ji s aktuálním množstvím úvěrů splacených (a
vezmeme v úvahu účtovanou úrokovou míru), je možné určit skutečnou míru splácení a
zároveň se vyhnout problému vynechaných nesplacených půjček, které byly odstraněny
z evidence. Když vezmeme v úvahu úrok, rozdíl mezi vyplacenými úvěry a penězi
vybrány nazpátek by měl být roven nule. Negativní odchylka od nuly představuje právě
ty nesplacené částky.29
3.2 Změna počtu aktivních účastníků daného programu (outreach)
Toto měřítko je vykazováno jako samostatné číslo. I když je užitečné v souhrnném
slova smyslu, selhává ve smyslu poskytování veškerých informací týkajících se změn
klientské báze. Např. když jedna organizace získá 110 nových klientů v jednom měsíci,
ale zároveň přijde o 100 klientů stávajících. A jiná organizace o zhruba stejné velikosti
získá 40 nových klientů a ztratí 30, obě organizace budou mít tzv. outreach ve výši 10.
Každá z organizací však dosáhla tohoto počtu podstatně odlišným způsobem. 30
Místo použití „outreach“ měřítka by mohlo být efektivnější měřítko. Tzv.
„klientské životnosti“ (client longevity), což je záznam ztracených klientů vyjádřený
jako procento z celkového počtu klientů. Zároveň by se měly vést tzv. výstupní
28
Alternative measures of the effectiveness of MFI
Alternative measures of the effectiveness of MFI
30
Alternative measures of the effectiveness of MFI
29
15
pohovory, aby se zjistil důvod, proč klienti opustili program. Zaznamenávání změny
počtu aktivních a nových klientů by však mělo být zachováno. Kombinace těchto dvou
čísel umožní mnohem podrobnější analýzu činností a úspěchů či neúspěchů organizace
s ohledem na různé cíle. Všechny tyto informace by měly být shromažďovány. I když
výstupní pohovor nemůže být proveden s každým existujícím či minulým klientem,
dokonce i malý vzorek lidí poskytne více informací, než bylo zachyceno dosud.
(Nehledě na to, že tato informace je užitečná pro mikrofinanční organizace a jediný
způsob, jak zajistit, aby tyto informace byly zachyceny je zajistit, aby úředníci, kteří
poskytují úvěry, začali tyto záznamy vést. Některé organizace již tyto pohovory
dokonce provádějí.) Jednoduchý záznam o procentu klientů opouštějících organizaci
z důvodu nesplácení a procentu klientů, kteří odcházejí s dobrou reputací, bude
mimořádně užitečný pro zjišťování dopadů na mikrofinanční instituci.31
3.3 Úvěrové portfolio (loan portfolio)
Celkové množství aktivních půjček je posuzováno obvyklým implicitním
ekonomickým předpokladem: čím více tím lépe. Souhrnná čísla nám však neříkají nic o
činnosti v rámci úvěrového portfolia a to může činit odlišnosti v rámci toho, zda
společnost vlastně plní své cíle, nebo jen vykazuje působivá čísla. Třeba to, že
společnost každoročně roste, ale počet jejich klientů se nestupňuje, opravdu nepřispívá
k ekonomickému růstu firmy.
Lepší alternativou by bylo vytvoření přehledu o fungování firmy (graduation
schedule). Tento přehled by sledoval množství klientů dostávajících úvěry v různé výši,
dále to, kolik z těchto klientů získává úvěr poprvé a kolik získává úvěr opakovaně a
také počet úvěrů v různých výších, vykazovaný jako procento z celkového úvěrového
portfolia. Výhodou je, že pokud úvěrové portfolio dané instituce celkově roste, tato
analýza ukáže, odkud tento růst pochází. Zda je tento růst způsoben růstem počtu
nových klientů, nebo zda je to důsledkem kombinace mírného růstu klientů a růstu
počtu klientů, kteří zvyšují své úvěry na vyšší částky.32
31
32
Alternative measures of the effectiveness of MFI
Alternative measures of the effectiveness of MFI
16
Tento jednoduchý soubor opatření by měl výrazně zlepšit hodnocení efektivnosti
MFI. Zatímco nemusí být vždy vhodné používat všechny obecně uznávané účetní
praktiky na všechny mikrofinanční organizace, výše zmíněné standardy poskytují
většinu potřebných informací o zdraví mikrofinanční instituce.
4. Mikrofinance a ekonomická krize
Po zhroucení úvěrového trhu s tzv. „subprime“ úvěry si investoři a další subjekty
kladou otázku, zda se stejné síly, které řídily tento trh, rozšíří také na trh
s mikrofinancemi. Bude mít úsilí o maximalizaci zisku za následek zanedbání, či
zneužití dlužnických úroků, jako se tomu stalo na trhu „subprime“ úvěrů? Bude
přespřílišné financování vést k nerozumnému růstu? Nebo v zájmu všech zúčastněných
stran zůstanou v rovnováze?33
4.1 Subprime úvěry
Během 70. a velké části 80. let 20. století měli přístup k hypotečním úvěrům pouze
lidé se značným množstvím majetku a s dobrou úvěrovou historií. V 80. letech byla v
USA provedena deregulace hypotečního trhu a daňová reforma tak, aby byly úvěry
nejen výhodné pro věřitele, ale také atraktivní pro dlužníky. Věřitelé vyvinuli tzv.
subprime úvěrový produkt ve snaze o rozšíření finančních služeb pro širší trh. Bylo
předpokládáno, že by se zákazníci, kteří by se nekvalifikovali pro klasický úvěr (prime
credit), mohli kvalifikovat pro subprime úvěr. Tento úvěr by byl podmíněn vyšší
úrokovou mírou než klasické úvěry tak, aby kompenzoval zvýšené úvěrové riziko.34
Tento nový „subprime“ hypoteční trh se stal velmi úspěšný (dosáhl zisku 332 mld.
USD v roce 2003, což představuje nárůst o 65 mld. oproti roku 1995).35
33
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
35
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
34
17
4.1.1 Dopady konkurence
Věřitelé se ale na lukrativních subprime trzích nakupili a zvýšená konkurence
stlačila výnosy. Byly vytvořeny nové produkty s cílem přilákat další hypoteční klienty.
Podnikatelé s nepravidelným tokem příjmů ale s dobrou úvěrovou historií a s nějakým
majetkem se nyní kvalifikovali pro nízko-příjmové nebo dokonce bezpříjmové ověření
půjček. I když tyto produkty byly platné, vyžadovaly pečlivý marketing a značnou
záruku kvůli udržení přijatelného dlužnického rizikového profilu na tomto finančně
ohroženém trhu. 36
4.1.2 Predátorské úvěry
„Subprime“ půjčování není to samé jako „kořistnické půjčování“. Mnoho
poskytovatelů subprime úvěrů provozovalo udržitelný a ziskový byznys určený
k potřebám klientů, kteří by dříve na hypotéku neměli nárok.
Navíc predátorské
půjčování může a také se často vyskytuje mimo subprime trh. Ale s růstem nabídky
financování ze „sekundárního trhu“ a s vysokou poptávkou po vlastnictví bytu či domu
mělo stále více věřitelů za cíl větší podíl na hypotékovém trhu. Odvětví rostlo stále
rychleji a neudržitelně, bez možnosti adekvátního školení zaměstnanců. Navíc dokonale
promyšlené technologie zvýšily dálku mezi věřiteli a jejich klienty. V mnoha případech
byla výsledkem kulturou tolerovaná, zneužívající politika vůči dlužníkům. Predátorské
půjčování se stalo „módním slovem“ a hlavním regulačním cílem. I když neexistuje
všeobecně přijímána definice predátorského půjčování, existují užitečná vodítka jak ho
rozpoznat.37 Na webu InvestorWords.com je definováno jako: „Jakákoliv z řady
podvodných, klamných nebo nepříznivých úvěrových praktik. Mnohé z těchto praktik
jsou nelegální, ale některé mohou být i legální, ale ne v nejlepším zájmu dlužníků.“
Predátorské úvěry jsou často spojovány se špatnou analýzou dlužníkovi
schopnosti splácet, s velkým odbytem vysoko-rizikových a vysoko-úrokových půjček,
nebo také s velkou kolekcí nezveřejňovaných poplatků a nelegálních úplatků. V letech
2006 a 2007 začal trh cítit tlak predátorských úvěrů (zejména trh finančně zranitelných
subprime úvěrů) a objevil se trend k uvolnění předepsaných standardů. Investoři
36
37
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
18
zaznamenali zvyšující se počet nesplacených úvěrů. Mnoho z těchto nesplácených
úvěrů bylo upsáno bez ověřování příjmů. Dnes, dlužníci, kteří si pořídili tuto vysokorizikovou půjčku, přicházejí o své domovy z důvodu propadnutí zástavy a věřitelé
získávají tyto majetky, což je ale jen zlomek z celkové dlužné částky.38
Trh subprime půjček byl životaschopný podnikatelský model s velkým
potenciálem pomoci společnosti díky rozšíření finančních služeb k širší veřejnost.
Kdyby byl kladen důraz na trvale udržitelný růst s vyváženými zájmy všech
zainteresovaných stran (dlužníci, věřitelé i jiné třetí podnikatelské strany a investoři),
výsledek mohl být odlišný.39
4.2 Komerční mikrofinance - jak se vyhnout pasti?
Pojem komerční mikrofinance není synonymum pro subprime úvěry! Především se
mikrofinanční půjčky nespoléhají na hodnotu podkladové zástavy a proto nejsou
ohrožené realitními bublinami. Nicméně, mikrofinance jsou rozvíjející se činnost, která
má několik společných rysů s činností subprime úvěrů. 40
4.2.1 Charakteristika společných rysů mikrofinancí a subprime
úvěrů41
•
Rozšíření finančních služeb mezi lidi, kteří by si je jinak nemohli
dovolit – poskytování nových obchodních příležitostí pro investory a
přístup k financování pro nové klienty.
•
Přiliv dostupných prostředků na trh za účelem umožnění rapidního
růstu obchodu, v některých případech od až příliš strachujících se a
nezkušených věřitelů.
38
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
40
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
41
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
39
19
•
Vysoké úrokové sazby k vyrovnání vysokého rizika na subprime trzích a
k pokrytí operačních nákladů na mikrofinančních trzích.
•
Vznik nových inovačních produktů z důvodu umožnění proniknutí na
trh, navzdory tomu, že není jisté, zda produkty budou efektivní.
•
Vysoká závislost na technologiích, které umožňují rychlý růst
4.2.2 Jak se vyhnout predátorským úvěrům?
Mikrofinanční instituce by si v době krize měly dát pozor, aby nesklouzly
k poskytování predátorských úvěrů. Cecilia Beirne, ve svém článku Subprime
lending: Lessons for the Microfinance industry popisuje, jak se dá poznat, že
MFI poskytuje predátorské úvěry.
•
Porovnejte průměrné výnosy s čistým příjmem. Je úroková sazba vyšší
než průměr v regionu? Pokud ano, proč? Jsou provozní náklady
přiměřené? Jsou výnosy investorů vyšší, než průměrné? Zájmy dlužníka
a investora by měly být v rovnováze.
•
Prozkoumejte vzorek nesplacených úvěrů (na různých úvěrových
produktech). Jak byla schopnost dlužníka platit (nebo jeho zadluženost)
zjištěna a zdokumentována? Jaké kroky na získání informací o neplatičích
byly podniknuty? Jaké poplatky za nesplácení byly účtovány? Jak byla
debata s klienty vedena? Veškerý proces od stanovení podmínek
splácení a sankcí za nesplácení až po skutečně nesplacení by měl být
srozumitelný pro všechny obyčejné osoby.
•
Zhodnoťte nově nabízené úvěrové produkty. Mají dlužníci vícenásobné
úvěry? Jsou předepsané standardy vhodné? Jsou poplatky při nesplácení
20
přiměřené pro tyto nové produkty? Každý produkt v každé MFI by měl
být z obchodních hledisek vyhovující.
•
Vyžádejte si seznam účtovaných poplatků. Jsou poplatky vyšší než
mikrofinanční nebo regionální průměr? Jsou poplatky přiměřené?
Poplatky by neměly být nadměrné a dlužníci by měli chápat všechny
podmínky pro získání úvěru.
•
Vyhodnoťte charakter MFI. Jsou vrcholoví manažeři, členové
představenstva a zaměstnanci upřímní a schopni reagovat na otázky?
Nejefektivnější věřitelé respektují jak své zaměstnance, tak své
klienty.
Zkrátka, investoři a mikrofinanční instituce by měli brát kontrolu těchto otázek
jako součást standardu svých obchodních praktik. Věřitelé by měli zůstat v blízkém
kontaktu s dlužníky, aby rozuměli jejich zájmům a díky tomu pak jejích vlastní obchod
úspěšně rostl. Komerční mikrofinance stojí na prahu kapitálových trhů. Dostupnost
financování je poháněno rapidním růstem. Je čas se učit z chyb udělaných na trhu
subprime úvěrů, kde přemnožení financování a iracionální růst vedly ke katastrofě pro
všechny investory. 42
4.3 Globální finanční krize a její dopady na mikrofinance
MFI se v porovnání s jinými finančními institucemi v několika posledních
desetiletích ukázaly jako odolné proti finančním krizím. Během měnové krize ve
východní Asii a bankovní krize v latinské Americe v 90. letech, si instituce pomáhající
chudým zákazníkům vedly finančně lépe, než klasické mainstreamové banky. V té době
ale MFI nebyly téměř vůbec propojeny s místními bankovními a měnovými trhy.
42
Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry
21
Ačkoliv jsou mikrofinance stále celkem odolné proti vnějším šokům, nyní mají
mnohem větší propojení s domácími a mezinárodními finančními trhy, a v dnešní krizi
je více pravděpodobné, že by se MFI mohly krizí nakazit. Mnoho jich může být
poškozeno, některé mohou krachovat, ale celkově má mikrofinanční sektor dobré
základy. Obrovský trh klientů, kteří by jinak neměli přístup k úvěrům, naznačuje, že by
mikrofinanční sektor mohl překonat překážky způsobené současnou finanční krizí.
Efekty současné globální krize jsou ale pravděpodobně komplexnější, hlubší a
obtížnější než v minulosti. Jasné je to, že střednědobé a dlouhodobé efekty světové
recese pravděpodobně poškodí mnoho chudých lidí a neméně institucí, které jim
pomáhají. Neoficiální evidence z různých trhů podotýká, že následky krize se odrážejí
do celého světa a do všech odvětví – např. úvěrové problémy, měnová nerovnováha,
růst nezaměstnanosti, pokles poptávky…. MFI jsou však ovlivněny poněkud odlišným
způsobem. To, jak budou zasaženy, bude záviset na mnoha faktorech, jako je stabilita
vkladů, struktura dluhů jednotlivých institucí, na jejich finančním stavu nebo např. na
ekonomickém zdraví klientů atd.43
4.3.1 Důležitost vkladů
MFI s větším množstvím vkladových služeb jsou méně vystavené riziku nesplácení.
Většina z mikrofinančních institucí vybírajících vklady je relativně dobře chráněna
v porovnání s MFI, spoléhajících na podporu bankovních institucí a mezinárodních
fondů, které byly nyní zasaženy úvěrovou krizí.
4.3.2 Jak by se jednotliví účastníci trhu měli chovat, aby překonali
krizi?
43
The Global Financial Crisis and Its Impact on Microfinance
22
MFI
MFI budou chtít zvýšit rezervy a přizpůsobit plány růstu tak, aby byly více
konzervativní z hlediska zpřísňování úvěrů. Ale budou muset ctít své implicitní
smlouvy o poskytnutí rychlé půjčky stávajícím dlužníkům, kteří splácejí poctivě. Když
se toto mikrofinančním institucím nepodaří, téměř vždy utrpí motivace k včasným
splátkám a rychle vzroste zločinnost. 44
MFI se potřebují více než kdy jindy zaměřit na správné postupy, které zajistí, aby
zákazníci pochopili své úvěrové podmínky a na hodnocení splátkové schopnosti klientů
aby chránily jak dlužníky tak i sami sebe proti nadměrnému zadlužení. Je nutné, aby
manažeři MFI aktivně a otevřeně komunikovali s dlužníky a s investory ohledně
refinancování a dalších otázek týkajících se dopadů krize.45
Oprávněná je i větší pozornost ohledně bilance aktiv a pasiv, zejména je nutné
hlídat si termíny splatnosti. Obecně lze konstatovat, že je velmi důležitá snaha o
rozložení rizika financování na riziko zvládnutelné ale vyrovnané.46
Možná nejdůležitějším krokem je, aby MFI, které nevybírají vklady, podnikly
kroky k tomu, aby získaly právo přijímat vklady a tak omezily závislost na vnějším
financování. Tato opatření však budou potřebovat nějaký čas, peníze a odborné znalosti,
které mnoha MFI chybí a bude potřeba je vybudovat.47
Vláda
Zatímco opatrnost je pochopitelnou reakcí na finanční krizi, existuje určitá obava,
že politici budou příliš konzervativní a budou nechtěně regulovat i v takových
činnostech, které nejsou vázány na rizika související s krizí. Např. omezení vydávání
nových licencí na přijímání vkladů nebo omezení růstu mikrofinančních institucí je
příkladem omezení, které může zbytečně omezit přístup k financování, což by vůbec
nepodporovalo finanční stabilitu. Politici musí být opatrní, aby krátkodobé úpravy
nebránily přístupu k udržitelným finančním službám v dlouhém období.48
44
The Global Financial Crisis and Its Impact on Microfinance
The Global Financial Crisis and Its Impact on Microfinance
46
The Global Financial Crisis and Its Impact on Microfinance
47
The Global Financial Crisis and Its Impact on Microfinance
48
The Global Financial Crisis and Its Impact on Microfinance
45
23
Sponzoři a investoři
Sponzoři by měli být v krátkém období připraveni pomoci životaschopným
institucím čelícím likviditním problémům přeplánovat splátky nebo jim v případě nouze
poskytnout dodatečné zdroje. Takováto pomoc by měla být krátkodobá a stanovena jako
poslední východisko, ne tak aby vytlačovala místní zdroje financování nebo vytvořila
zábrany pro mobilizaci vkladů. V dlouhém období by sponzoři měli povzbuzovat vývoj
institucí tak, aby se staly oprávněny k mobilizaci vkladů. Udržování dobrých vztahů se
společensky důležitými investory, a to s jak drobnými tak i s velkými institucemi je
velmi důležité. 49
4.4 Jak ekonomická krize ovlivňuje MFI v jednotlivých regionech?
Dopady ekonomické krize se u každé mikrofinanční instituce mohou projevovat
odlišně v závislosti na různých, již výše zmíněných faktorech. Jak jsou postiženy
mikrofinanční instituce v jednotlivých zemích?
Na mikroúvěrovém summitu, který se konal v říjnu 2008, byli prezidenti
mikrofinančních institucích z různých zemí dotázáni, jak je jejich MFI ovlivňována
globální finanční krizí a rostoucí cenou potravin a pohonných hmot a jak se brání proti
jejím dopadům. Uvádím několik příkladů pro znázornění situací na různých
kontinentech a v různých zemích.
4.4.1 Asie
Bangladeš
Prezident mikrofinanční neziskové (NGO) instituce ASA (Association for Social
Advancement) Shafiqual Haque Choudhury poznamenal, že globální finanční krize
49
The Global Financial Crisis and Its Impact on Microfinance
24
ovlivnila ASU v mnoha ohledech. Většina bangladéšských MFI si vypůjčuje peníze od
PKSF (národní mikrofinanční fond), takže ASA nemá problémy týkající se bankovních
půjček. Ale existuje několik MFI, které si vypůjčují peníze od bank. Tyto MFI budou
ovlivněny nedostatkem peněžních prostředků. Dříve nebyl takový problém získávat
peněžní prostředky od bank, ale nyní to bude mnohem obtížnější. Vzhledem k tomu, že
ASA je samostatná MFI, neměla zatím výrazné problémy v oblasti získávání úvěrových
fondů. Dalším problémem je problém s klienty, kteří si půjčují od více mikrofinančních
institucí. Míra přesahujících úvěrů se rychle zvyšuje a počet opožděných splátek prudce
stoupá. Z toho vyplývá, že míra splácení úvěrů se postupně snižuje u většiny
poskytovatelů mikrofinančních služeb. Aby bylo možné tuto situaci řešit, ASA přijala
několik opatření, jako je změna plánu úvěrových splátek, zvýšení objemu úvěrů a
posílení týmové spolupráce mezi zaměstnanci.50
Všechny nevladní organizace, zejména ty, které se zabývají mikrofinancováním,
byly více či méně ovlivněny rostoucími cenami potravin a paliv. Mzdy klientů, stejně
jako jiné jejich příjmy však nevzrostly. Důsledkem toho je, že mnoho dlužníků není
schopno splácet své týdenní splátky v pravidelných intervalech a to ovlivnilo celkové
úvěrové portfolio organizace. Zároveň rostou i jiné náklady. Tyto faktory snížily zisky a
způsobily klesající trend udržitelnosti. ASA zvládla tuto situaci prostřednictvím
reorganizace splátek úvěrů pomocí analýzy celkových finančních podmínek dlužníků
pro případ od případu.51
Pákistán
Prezident KASHF neziskové nadace v Pákistánu, první pákistánské MFI, Roshaneh
Zafar, okomentoval situaci takto: „První dopad krize byl nedostatek likvidity na
kapitálových trzích, který snížil naši schopnost získávat další finanční prostředky. Další
dopad byl podstatný nárůst nákladů na podnikání. Vzhledem k omezení likvidity, se
náklady na finanční prostředky zvýšily o více než 450 bazických bodů, zatímco ve
stejné době, v souvislosti s energetickou krizí, náklady na dopravu, elektřinu atd. rostly
rovněž. To bylo v kombinaci s očekáváním, že platy by se také měly zvýšit v souladu
s inflací. Nedávný průzkum však ukázal, že více než 50 % našich zaměstnanců je
50
51
Microcredit summit e-news (2008)
Microcredit summit e-news (2008)
25
nespokojeno s platovou strukturou a viditelně se očekává, že by se platy měly
přizpůsobit změně životních nákladů. To bude mít dopad na úvěrovou produktivitu a na
celkovou efektivnost a udržitelnost. Třetí dopad ekonomické krize je dopad na kvalitu
portfolia.“ 52
Co může MFI udělat? Být obezřetná, být i nadále v úzkém kontaktu s klienty,
podívat se na způsoby, jak zvýšit efektivnost – čelit rostoucím cenám, zlepšit celkovou
kontrolu, zůstat likvidní.
Na konci srpna 2008 vzrostly ceny potravin v Pákistánu o 34 % v porovnání
s předchozím rokem. KASHF nadace zaujala aktivní postoj při řešení této problematiky.
Provedla průzkum 100 domácností na to, jaký dopad bude mít potravinová krize na
běžný život klientů, aby vypracovala strategie pro ochranu klientů proti budoucím
cenovým nestálostem. 90 % klientů KASHF uvedlo, že aktuální ceny potravin
způsobily obrovskou finanční zátěž pro jejich rodiny. 53
Průzkum nadace KASHF zjistil, že klienti používají 3 hlavní strategie, jak se proti
potravinové krizi bránit.
1. Klienti jedí méně. 78 % dotazovaných klientů uvedlo, že nyní jedí
podstatně méně než před inflací.
2. Klienti se usilovně snaží vyjít s penězi. Růst cen potravin donutil
mnoho klientů najít si další práci, aby zvýšili příjmy rodiny.
3. Klienti přestali šetřit. Rostoucí ceny potravin snížily schopnost
domácností šetřit. Tato situace může rychle vést k nadměrnému
zadlužení.
Strategie KASHF je:
1. Poskytovat více poptávkově-orientovaných finančních produktů
včetně spoření a dlouhodobých penzijních produktů. KASHF také
pracuje na zavedení závazných spořících produktů.
2. Zkoumat, jak inovativně snížit transakční náklady klientů.
52
53
Microcredit summit e-news (2008)
Microcredit summit e-news (2008)
26
3. Vytvořit dohodu o poskytování produktů zdravotního pojištění pro
vyřešení událostí spojenými se zdravotními problémy, které vyžadují
hospitalizaci.
4. Celkově lépe uzpůsobit služby pro klienty. KASHF usiluje o zvýšení
velikosti půjček a zrychlení doby pro založení půjčky. 54
4.4.2 Afrika
Ghana
Tony Fosu, výkonný ředitel NGO Sinapi aba Trust (SAT), mikrofinanční instituce
v Ghaně, podotkl, že globální finanční krize jistě ovlivnila většinu afrických ekonomik
a většinu MFI na tomto kontinentu. V současné době se zdá být vliv krize velmi
minimální, ale očekává, že v budoucnu bude mít výrazně negativní dopad na dostupnost
finančních zdrojů pro SAT a to jak od bankovních institucí, tak od dárců. Nepříznivé
účinky rostoucích cen potravin a pohonných hmot byly u MFI v Africe, včetně SAT a
jejich klientů obrovské. Rostoucí ceny v Ghaně negativně ovlivnily národní ekonomiku
a vytlačily nahoru inflaci (za rok vzrostla o více než 8 %). To vedlo k růstu úrokových
sazeb až o 10 % během 5 měsíců. Vzrostly i náklady na získání finančních prostředků
od bank a bohužel i chudí klienti musí platit více za mikrofinanční produkty.55
S vysokou inflací lidem ubývají zásoby jídla, protože stojí více peněz je doplňovat.
Navíc růst cen potravin zvýšil náklady na „nakrmení“ rodiny, a to zejména mezi
chudými. Někteří snížili počet jídel ze 3 na 2 denně a změnili princip stravování z více
výživnějších, ale dražších potravin na méně výživné a levnější. SAT zavedla opatření ke
zvýšení efektivnosti s cílem udržet své ceny stabilní, jak jen to je možné a snaží se
zachovat svoji provozní a finanční udržitelnost.56
Jihoafrická Republika
54
Microcredit summit e-news (2008)
Microcredit summit e-news (2008)
56
Microcredit summit e-news (2008)
55
27
Jihoafrická Republika je asi bezesporu nejméně postiženou oblastí kontinentu. John
de Wit, generální ředitel NGO Small Enterprise Foundation (SEF) uvedl, že zatím
neidentifikoval jasné dopady této krize. Hovořil s několika organizacemi, které SEF
financují, a bylo mu sděleno, že nebyly přímo postiženy krizí a nebudou provádět
jakékoliv změny v jejich spolupráci.57
Avšak je pravděpodobné, že někteří noví potenciální investoři, zejména ze
soukromého sektoru, nyní mohou stáhnout z iniciativy půjčovat institucím jako je SEF,
nebo zavést mnohem přísnější a zřejmě také mnohem nevýhodnější posuzovací kritéria.
Pokud jde o růst cen potravin, SEF nezaznamenal žádné větší obavy klientů.
Zatímco ceny některých potravin, jako je např. olej na vaření, vzrostly docela
dramaticky, neobjevil se významný růst cen základních potravin, jako je např. kukuřice.
Jedinou změnou v jídelníčku klientů SEF je menší konzumace masa.58
Zdá se, že chudí lidé v Jižní Africe nejsou stejně silně ovlivněni jako v jiných
zemích.
4.4.3 Latinská Amerika
Honduras
Santa Isabel de Euceda, výkonný ředitel neziskové organizace (NGO)
Organización de Desarrollo Empresarial Femenino (ODEF) tvrdí, že globální
finanční krize postihuje klienty ODEF, stejně jako instituci samotnou, protože velká
část zákazníků žije v oblastech, kterým dominuje montážní výroba. Tento sektor byl
jedním z prvních, který pocítil dopady krize, protože výrobky těchto dílen jsou určeny
pro vývoz do USA. Krize způsobila pokles příjmů, stejně tak propouštění, snížení
prodeje v malých a středních podnicích. To zase snižuje schopnost dlužníka splácet své
úvěry. Proto ODEF musí učinit úpravy stávajících úvěrů, které jsou rizikové a podrobně
analyzovat požadavky potenciálních dlužníků. 59
57
Microcredit summit e-news (2008)
Microcredit summit e-news (2008)
59
Microcredit summit e-news (2008)
58
28
Nárůst cen potravin a pohonných hmot postihl klienty s malými podniky nejvíce
v tom, že pokles jejich příjmů brání nákupu stejného množství potravin, které kdysi
kupovali. Kromě zvýšení cen potravin musí platit více za elektřinu, dopravu a další
služby. To způsobuje zvýšení rizikového portfolia ODEF, což ohrožuje likviditu
společnosti.
K řešení této situace klienti a instituce snižují své náklady. ODEF snížil spotřebu
energie, snížil nákup investičního majetku za účelem udržení likvidity.60
Bolívie
Výkonný ředitel NGO mikrofinanční instituce Pro Mujer v Bolívii Carmen
Velasco uvedl: „ Zatím jsme ještě nebyli postiženi krizí. Nicméně, dopady budou určitě
vidět brzy a budou vážné. Proto budeme muset zvětšit rezervy pro případ možného
zvýšení úrokových sazeb našich úvěrů. 61
Naši klienti tím budou velmi ovlivněni, protože jejich prodej bude klesat a náklady
na zásoby porostou. Jejich ziskové marže se budou snižovat a budou muset zmenšit
velikost svých obchodů a brát si méně půjček. Klienti, jejichž úspěšný obchod by
potřeboval půjčku ve výši 1000 nebo 2000 dolarů budou nyní potřebovat pouze 500
dolarů, ale může se také stát, že budou mít sklony k vypůjčování si stále stejně velkých
půjček, které využijí pro osobní spotřebu. A to bude mít velmi negativní dopad na jejich
podnikání stejně jako na ekonomický růst Pro Mujer.“62
Tato situace zvýší počet lidí, kteří žijí za 1 nebo 2 dolary denně a učiní podmínky
pro přežití mnohem obtížnější, než jsou teď. Pro Mujer je přesvědčen, že to dává
příležitost rozšířit stávající počet klientů a pomůže vylepšit strategie pro uspokojení
potřeb těchto nových klientů.
Pro Mujer bude muset být opatrnější z hlediska růstu a rozšiřování integrovaných
služeb. Přestože růst nesplacených úvěrů může zpřísnit kvalifikace pro budoucí
dlužníky, Pro Mujer musí nalézt efektivní strategie tak, aby byly co nejúčinnější, aby se
zabránilo zvyšování úrokových sazeb a předcházelo se poškození ekonomické situace
klientů.
60
Microcredit summit e-news (2008)
Microcredit summit e-news (2008)
62
Microcredit summit e-news (2008)
61
29
Potravinová a ropná krize postihla klienty Pro Mujer mnohem více, než finanční
krize. Hospodářské zpomalení může vést k bludnému kruhu. Klienti Pro Mujer budou
dosahovat nižší příjmů a budou nuceni kupovat méně potravin. 63
Z výše uvedených příkladů je vidět, že krize ovlivňuje fungování mikrofinančních
institucí na každém místě trochu odlišně. Záleží také na mnoha okolnostech, např. na
tom, jakým způsobem je MFI financována, také na specializaci oblasti, ve které MFI
funguje atd. Celkově je však jasné, že největším problémem je snížení dostupnosti
finančních prostředků. A to zejména u institucí, které jsou zvyklé na pomoc od bank a
mezinárodních fondů. Tyto instituce většinou neposkytují vkladové služby, a proto
nemají téměř žádné vlastní zdroje. Dalšími problémy jsou růst inflace, který vede
k růstu úrokových sazeb a také pokles zisků a příjmů klientů MFI, kteří nyní mohou mít
problémy se splácením.
Na řešení problému souvisejících s krizí používají všechny MFI, podobná opatření.
Mezi ně patří změna plánu úvěrových plateb, zvýšení objemu úvěrů, posílení týmové
spolupráce mezi zaměstnanci, obezřetnost, udržování úzkého kontaktu s klienty,
zlepšení celkové kontroly atd.
63
Microcredit summit e-news (2008)
30
Závěr
Ve své práci jsem se zabývala problematikou mikrofinancí a mikrofinančních
institucí v rozvojových zemích a to zejména v souvislosti se současnou ekonomickou
krizí. Jedním z cílů práce bylo zjistit, zda mikroúvěry nejsou svým způsobem analogií
subprime úvěrů v USA. Dospěla jsem k závěru, že mikroúvěry a subprime úvěry mají
některé společné znaky, ale v mnohém se odlišují. Mezi společné rysy patří především
rozšíření finančních služeb mezi lidi, kteří by si je jinak z ekonomického hlediska
nemohli dovolit, přiliv dostupných prostředků na trh nebo také vysoké úrokové sazby.
Existuje sice určité riziko, že by poskytování mikroúvěrů mohlo sklouznout
k predátorskému poskytování mikroúvěrů, ale pokud se MFI budou chovat podle výše
popsaných pravidel, nemělo by hrozit žádné nebezpečí.
Hlavní otázkou práce bylo zjistit, jak jsou mikrofinance ovlivněny ekonomickou
krizí. Nejdříve jsem si s pomocí uvedených zdrojů vymezila mikrofinanční instituce
podle toho, jaké jsou jejich formy uspořádání a jaké služby poskytují. To mi pomohlo
v další části práce, kde jsem zjistila, že nejmenší dopady krize se projevují u
mikrofinanční institucí, které mají formu komerčních bank. To zejména proto, že tyto
instituce neposkytují pouze mikroúvěry, ale i mikrospoření a další služby, což jim
umožňuje získávat své vlastní finanční prostředky. Tyto banky jsou krizí zasaženy
nejméně, protože nejsou závislé na pomoci jiných bank, sponzorů nebo mezinárodních
fondů, které se v současnosti nacházejí ve špatné finanční situaci a nemají dostatek
peněz na půjčování mikrofinančním institucím. Oproti tomu jsou na tom nejhůře
nevládní organizace (NGO), protože jsou závislé především na vnější pomoci. Dalším
možným dopadem krize je, že klienti MFI mají menší zisky ze svého podnikání, stejně
tak jako příjmy obecně, a proto se může stát, že nebudou schopni splatit své závazky.
Nelze vynechat ani růst úrokových sazeb, což se projevilo i u klasických bank.
Je jasné, že krize mikrofinanční sektor zasáhne, stejně jako ostatní sektory, ale
většina MFI má velkou šanci přežít tuto situaci bez vážnějších problémů, které by
nedokázala překonat.
31
Seznam literatury:
ARMENDÁRIZ de Aghion, Beatriz, MORDUCH, Jonathan: The economics of
microfinance, MIT Press 2005, Cambridge (MA), 346 s., ISBN 0-262-01216-2
KIMENYI, Mwangi S., WIELAND, Robert C., PISHKE, J.D.von: Strategic issues in
microfinance, Ashgate 1998, Aldershot, 243 s., ISBN 1-84014-816-0
Internetové zdroje:
ACCION International - Microlending and Microfinance Organization [online], 2007,
citace 12.4. 2009, přístup z internetu:
www.accion.org
Banking With the Poor Network: Bank Rakyat Indonesia [online], 2007, citace
20.3.2009, přístup z internetu:
http://www.bwtp.org/arcm/indonesia/II_Organisations/MF_Providers/BRI.htm
BEIRNE, Cecilia: Subprime Lending: Lessons for the Microfinance Industry, duben
2008, citace 15.3. 2009, přístup z internetu:
http://www.microcapital.org/downloads/whitepapers/Subprime.pdf
Bindhavasini Savings Co-operative Society Ltd, [online] 2008, citace 3.4.2009, přístup
z internetu: http://www.biscol.org/index.php?action=aboutus
CGAP: Diverse Global Examples of FFIs with Established MF Services, 2009, citace
30.3.2009, přístup z internetu:
http://www.microfinancegateway.org/files/21504_Diverse_30_FFIs.pdf
CGAP: LITTLEFIELD, Elizabeth, KNEIDING, Christoph: The Global Financial Crisis
and Its Impact on Microfinance, 2009,Washington, D.C., citace 9.4.2009, přístup
z internetu: http://www.cgap.org/gm/document-1.1.1305/FN_52%20ENG.pdf
.
32
DALEY, Stephen: Alternative Measures of the Effectiveness of Micro Finance
Organizations, září 2003, citace 19.4.2009, přístup z internetu:
http://www.mercatus.org/PublicationDetails.aspx?id=21298
INTERNATIONAL MONETARY FUND: Mikrofinance: A View from the Fund, leden
2005, citace 5.4. 2009, přístup z internetu:
http://www.imf.org/external/np/pp/eng/2005/012505.pdf
INTERNATIONAL MONETARY FUND: Microfinance Institutions and Public Policy,
2002, citace 17.3.2009, přístup z internetu:
http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2002/wp02159.pdf
InvestorWords: Predatory lending, citace 1.4.2009, přístup z internetu:
http://www.investorwords.com/5728/predatory_lending.html
Microcredit summit e-news [online], říjen 2008, citace 12.4.2009, přístup z internetu:
http://www.microcreditsummit.org/enews/2008-10_all.html
myElectronic loan exchange network [online], 2007, citace 11.3.2009, přístup
z internetu: www.myelen.com
ROBINSON, Marguerite S.: Microfinance Revolution: Lessons from Indonesia, World
Bank Pulbications, 2002, 463 s., ISBN 0821349538, citace 10.3.2009, přístup
z internetu:
http://books.google.com/books?id=vIRFBz_4VIIC&printsec=frontcover&hl=cs
The MIX Market [online], 2005, citace 24.5.2009, přístup z internetu:
http://www.mixmarket.org/
33