zemědělské aktuality ze světa

2002
&`'
Z OB SAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlství ve svìtì
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
Pøíloha
1
16
24
51
53
56
59
Finsko podporuje expor t
organických produktù
Krátké
zprávy
Pomoc polské vlády
rolníkùm pøi nákupu pùdy
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 30 Kè, celoroèní pøedplatné 330 Kè
ISSN 1213-2896
Finské zemìdìlské organizace, potravináøský prùmysl a vláda spojují
úsilí na podporu exportu organických zemìdìlských produktù a potravin. V souèasné dobì se pìstují plodiny podle zásad organického (ekologického) zemìdìlství na 6,8 % z celkové výmìry zemìdìlské pùdy.
Pøedstavitelé odvìtví a vlády vypracovali zprávu, kterou nyní posuzuje
ministr zemìdìlství Raimo Tammilehto. Podle této zprávy je dosud nevyøešeným problémem certifikace a kontrola organických produktù.
Dokud nebude vyvinuta ochranná známka organických produktù EU,
musí se na základì rozhodnutí finské vlády používat národní logo. Dalším problémem je nutnost adaptace finského programu podpory organického zemìdìlství pravidlùm EU.
A g r a E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 0 0 1 , s . N / 5
Polská vláda chce podpoøit urychlenou liberalizaci trhu se zemìdìlskou
pùdou poskytnutím státní pomoci tìm zemìdìlcùm, kteøí chtìjí kupovat pùdu. Ministr zemìdìlství Jaroslaw Kalinowski navrhl program,
který by umožòoval polským zemìdìlcùm nákup nové pùdy za pøijatelných podmínek. Podle tohoto programu mohou rolníci získat do vlastnictví novou zemìdìlskou pùdu, za kterou zaplatí zálohu 5 % z ceny
pøíslušného pozemku a zbývající èást ceny budou splácet po pøevzetí
pozemku v pomìrných èástkách bìhem dalších 25 let. Ministr zemìdìlství zdùraznil, že úkolem vlády je zajistit, aby zemìdìlci získali do
vlastnictví pùdu co nejdøíve a za co nejvýhodnìjších podmínek.
Pøijetí vládního programu pøímo souvisí s nutností zlepšení souèasné
agrární struktury polského zemìdìlství, vyznaèující se mimoøádnì
malou výmìrou pùdy a rozdrobeností pozemkového vlastnictví, ještì
pøed vstupem do EU.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 3 5 , s . 1 2
Potenciál maïarského
zemìdìlství vyšší než EU
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
(Jav)
(Jav)
Podle nové studie Maïarské agrární komory je potenciál zemìdìlství
Maïarska vyšší než EU. Ze ètyø hlavních ukazatelù determinujících zemìdìlský potenciál je v Maïarsku pouze nabídka kapitálu ménì pøíznivá než v EU. Avšak podle ukazatele poètu pracovníkù na 100 ha zemìdìlské pùdy (5,2 v Maïarsku a 8,6 v EU), procenta farem obhospodaøujících 50 a více ha orné pùdy (73 % proti 60 %) je maïarské
zemìdìlství efektivnìjší.
Kromì toho v roce 2000 asi 28 000 farem vyrobilo 77 % celkové zemìdìlské produkce, což je stupeò koncentrace, který v prùmìru EU nebyl do souèasné doby dosažen. Agrární komora spolu se sdružením
zemìdìlcù MOSZ a tøemi hlavními federacemi farmáøù poslaly do Bruselu petici protestující proti návrhu EU o stanovení subvencí na mnohem nižší úrovni, než pobírají souèasné èlenské státy EU. Komora ve
studii došla k závìru: argumenty EU, že placení plných subvencí by
brzdilo restrukturalizaci zemìdìlského sektoru v zemích støední a východní Evropy na model s vyšší konkurenèní schopností, nejsou
v pøípadì Maïarska oprávnìné.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 3 5 , s . 1 5
(Jav)
Rumunsko zvýší expor t
øepky do EU
Export øepky olejné z Rumunska do EU by se mìl v roce 2002 zvýšit
proti minulému roku o 60 % na celkem 140 000 t. Tento pøedpoklad
vychází z odhadu podstatnì vyšší skliznì podporované státními subvencemi. Rumunští zemìdìlci rozšíøili plochu øepky pro letošní sklizeò o 30 % na 102 000 ha a za pøíznivého poèasí by celková sklizeò
mohla dosáhnout 160 000 t ve srovnání se 100 000 t, které byly sklizeny v roce 2001. Rumunská vláda uvolnila 65 mld. ROL (1,97 mil. USD)
na subvencování zemìdìlcù pìstujících øepku v souvislosti s podporováním exportu øepkového semene. Podle oficiálních zdrojù dosud vyváželi rumunští obchodníci asi 90 % celkového množství exportované
øepky do Nìmecka, Dánska a Švédska.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 3 5 , s . 2 3
Expor t tropického
ovoce – pøíležitost pro
rozvojové zemì
Èerstvé tropické ovoce zaujímá významné místo na svìtových trzích.
Export tohoto ovoce se zvyšuje rychleji než jeho produkce. Zatímco od
roku 1997 do 2001 produkce rostla roènì o 4 %, množství exportu
rùzného sortimentu tropického ovoce se zvyšovalo každým rokem
o více než 10 %. Naprostá vìtšina (98 %) tropického ovoce se pìstuje
v rozvojových zemích. Více než 40 % exportu èerstvého ovoce pochází
z Latinské Ameriky a Karibiku. Asi 14 % svìtového exportu obstarává
Afrika, jmenovitì Pobøeží slonoviny, Kamerun, Ghana, Keòa a Jižní
Afrika. Nejvýznamnìjší místo v hodnotì celkového exportu tropického
ovoce zaujímají ananas, mango, avokádo a papája. Ostatní druhy jako
rambutan, lièi, karambola, muèenka a guáva patøí k ménì známým
druhùm tropického ovoce, po nìmž je na zahranièních trzích pomìrnì
malá poptávka.
Z celkové úrody tropického ovoce jde na zahranièní trhy ménì než
10 %. Exportéøi musí pøekonávat èetné pøekážky, kterými jsou hlavnì
pøísné smìrnice a standardy zavedené importéry, zahrnující sanitární,
fytosanitární, skladovací, pøepravní a další tržní požadavky.
E n t w. u . l ä n d l i c h e r R a u m , 2 0 0 2 , è . 2 , s . 3 5
Po rozšíøení EU se
podstatnì zvýší poèet
úøedníkù
(Jav)
Komise EU potvrdila, že po rozšíøení EU z 15 na 25 èlenských státù
bude nutné zamìstnat kvùli spravování nároènìjší agendy a plnìní
dodateèných závazkù zhruba 3 900 nových úøedníkù, z nich 40 % pro
pøekládání, tlumoèení a interpretaci. Pro zemìdìlskou politiku (vèetnì rybáøství) bude zapotøebí asi 189 nových pracovníkù zamìstnaných
v DG AGRI (Generální direktoriát pro zemìdìlství) na plný úvazek.
Zvyšování personálu se bude realizovat postupnì v letech 2004 až 2008
souèasnì s navazováním stykù mezi pracovníky Komise a jejich partnery v Radì a Evropském parlamentu.
Uvedené údaje o poètu pracovníkù po pøijetí nových èlenù berou
v úvahu pravdìpodobnou redukci pracovních míst v rùzných generálních direktoriátech, zejména v DG ENLARGEMENT, protože tento
úøad po rozšíøení EU už nebude mít význam. Komisaøka pro rozpoèet
EU Michaele Schreyer potvrdila, že pøi pøedpokládaném pøijetí nových
èlenù v první vlnì rozšíøení r. 2004 umožòuje rozpoèet na rok 2003
pøijetí 438 „doèasných agentù“ z kandidátských zemí kvùli usnadnìní
integraèního procesu, z nichž 42 má pùsobit v oboru zemìdìlství
a rozvoje venkova.
Agra Focus, 2002, è. 75, s. 22
Více „zeleno-žluté“
zeleniny, ménì
Alzheimerovy choroby
(Jav)
(Jav)
Na základì japonské studie o vlivu stravovacích návykù na staøeckou
demenci bylo zjištìno, že osoby trpící Alzheimerovou chorobou konzumovaly v letech pøed vypuknutím nemoci ve srovnání s kontrolní skupinou osob stejného stáøí mimo jiné výraznì ménì „zeleno-žluté“ zeleniny. Jejich strava tedy obsahovala ménì vitaminu C a karotenu.
Japonští odborníci se na základì výsledkù studie domnívají, že Alzheimerova choroba je tzv. civilizaèní chorobou, podobnì jako choroby srdce, rakovina a alergie.
Studie ukázala, že zmìny ve stravování mohou pøispívat k prevenci
Alzheimerovy choroby a v omezené míøe podporovat léèebnou terapii.
Gemüse, 38, 2002, è. 3, s. 4
(DK)
Hodnotnìjší brambor y
Krátké
zprávy
Je možné zlepšit výživnou hodnotu brambor cíleným hnojením selenem? Ne vždy obsahují pùdy prvky v takovém množství, které je pro
èlovìka a zvíøata životnì nutné. Mezi takové prvky náleží napøíklad
selen. Je to esenciální stopový prvek, který vedle vitaminu E pøedstavuje dùležitý antioxidant posilující imunitní systém a chránící pøed
onemocnìními srdce a rakovinou. Dospìlý èlovìk potøebuje dennì
100 až 200 mg a dítì 50 až 100 mg selenu. V Nìmecku však denní
pøíjem selenu èiní jen pøibližnì 40 mg na osobu a v USA, kde je selen
v pùdách bohatìji zastoupen, asi 100 mg na osobu. Aby se zajistilo
lepší zásobení obyvatelstva selenem, provádí se napø. ve Finsku již dlouho aplikace hnojiv s obsahem tohoto prvku.
Nìmeètí odborníci na základì pokusù zjišovali, zda je možné u brambor v dùsledku aplikace nìkterých hnojiv ve výši 70 kg N . ha–1 se
70 mg selenu zvýšit obsah tohoto prvku v hlízách. Výsledky ukázaly, že
díky tomuto hnojení obsah selenu v hlízách výraznì vzrostl. To je podle názoru nìmeckých odborníkù významný, avšak rozhodnì ne poslední krok k vytvoøení plnohodnotné potraviny.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 3 , s . 9 5
Vyšší hladina karotenu
v krvi – nižší riziko
chorob srdce a krevního
obìhu
Velké rozdíly ve výskytu onemocnìní srdce a krevního obìhu mezi rùznými zemìmi nebyly dosud stále ještì zcela objasnìny. Proto byla vypracována srovnávací studie, do níž byly zahrnuty tyto zemì: Èeská
republika, Izrael a Bavorsko.
Míra onemocnìní a riziko srdeèního infarktu konèícího smrtí je v Èeské
republice velmi vysoká, v Izraeli srovnatelnì nižší. Bavorsko leží pøi
tomto srovnání pøibližnì uprostøed. Ve všech tøech zemích byly u mužù
ve vìku 45 až 64 let sledovány stravovací návyky, rizikové faktory
a zdravotní stav.
Na základì rozboru krve bylo mimo jiné zjištìno, že obsah a-karotenu
stoupal v poøadí: Èeská republika, Bavorsko a Izrael z 16 pøes 21 na
30 mg . l–1. Stejnì tak obsah b-karotenu byl u mužù v Èeské republice
nejnižší. Obsah lykopenu (v mg . l–1 krve) byl následující: Èeská republika 84, Bavorsko 177 a Izrael 223.
Výsledky podle autorù studie nepøímo podpoøily význam potravy bohaté na ovoce a zeleninu.
Gemüse, 38, 2002, è. 2, s. 4
Deficit sír y u jeèmene
(DK)
V porostech jeèmene se na mnoha lokalitách v sousedním Nìmecku
objevují vedle hnízdovitì se vyskytující žluté zakrslosti také svìtlejší
listy a dochází k zastavení rùstu rostlin. Praporcový list není vzpøímený, nýbrž je postaven vodorovnì. Pøíèinou tohoto jevu by mohl být
akutní nedostatek síry. Na mnoha plochách bylo na základì analýz rostlin a rozboru pùdy toto podezøení potvrzeno. Vzácnìji se vyskytující
nedostatek manganu (napø. na humózních písèitých pùdách s vysokou
hodnotou pH) nebyl prokázán. Porosty jeèmene s nedostatkem síry
jsou již z dálky nápadné rùznými odstíny zelené barvy. Mladší listy zùstávají svìtlejší než starší. Pøi nedostatku síry mùže znamenat rychlou
pomoc aplikace listového hnojiva s obsahem tohoto prvku. Doporuèuje se zejména postøik hoøkou solí v dávce 10 kg . ha –1.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 5 , s . 2 0
GM sója neovlivòuje
užitkovost prasat
(DK)
(DK)
V Minnesotì zjistili na základì výzkumu, že GM kukuøice a GM sójové
boby jsou v chemickém složení totožné s konvenèními plodinami tohoto druhu. Bylo provedeno nìkolik pokusù pro srovnání nutrièní
hodnoty Bt kukuøice (tolerantní vùèi herbicidùm) a bìžné kukuøice pøi
aplikaci do dávek mléèného i masného skotu, ovcí a drùbeže. Málo
pokusù bylo provedeno s prasaty.
Odborníci z univerzity v Kentucky spolu se zástupci spoleènosti Monsanto Co. provedli srovnání nutrièní hodnoty bìžné sóji a GM sóji (rezistentní vùèi herbicidùm, kultivar Roundup Ready) v dávkách vykrmovaných prasat. Bylo dokázáno, že sójový šrot z GM sóji je v nutrièní
hodnotì srovnatelný s bìžným sójovým šrotem pro prasata ve výkrmu
a kvalita masa není aplikací GM šrotu ovlivnìna.
Feedstuffs, 74, 2002, è. 16, s. 10 a 21
(Sch)
!
Zákaz živoèišných
proteinù v EU
Krátké
zprávy
V souvislosti se zákazem Rady Evropské unie z roku 2000 o používání
proteinù živoèišného pùvodu v krmivech pro zvíøata vzniká pro výživáøe a výrobce krmiv pro drùbež a prasata problém jak tyto proteiny nahradit. Nìkteré zemì v Evropì se rozhodují zda zaøazovat do krmiv
rybí mouèku nebo ne, a to pøedevším tam, kde výrobny zpracovávají
rùzné suroviny a vyrábìjí i krmiva pro pøežvýkavce. Mnohé zemì ustupují od užití živoèišných tukù v krmných smìsích a zaèínají užívat krmné
smìsi pouze s rostlinnými složkami. Rozšíøená aplikace surovin rostlinného pùvodu pøináší urèitý problém hlavnì pro mladší zvíøata
z hlediska snížené stravitelnosti v dùsledku vysokého obsahu vlákniny, struktury komplexu proteinù a obsahu antinutrièních faktorù (trypsinový inhibitor a lektiny v sójovém šrotu). Jednou z možností jak
pøekonat omezení ve využití rostlinných surovin u prasat a brojlerových kuøat je užití krmných enzymù.
Feed Int., 23, 2002, è. 4, s. 14–18
Spoleènost pro
zpracování drùbežích
výkalù
Spoleènost Neutrog Australia z jižní Austrálie zahájila novou technologii pro peletování organických hnojiv. Spoleènost se v roce 1997
rozhodla zvýšit výrobu peletovaných organických hnojiv a nahradila
stávající výrobní linku technologicky dokonalejším zpracovatelským
a peletovacím systémem pro využití organické hmoty vèetnì kuøecích
výkalù. Nové vybavení umožòuje zpracování hnoje z drùbežáren na
vysoce kvalitní hnojivo. Spoleènost vyrábí 25 rùzných smìsí kuøecího
hnoje a pøídavkù.
Wo r l d Po u l t r y, 1 8 , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 3 5
Likvidace mykotoxinù
(Sch)
Z Austrálie informují o úspìšné aplikaci kvasinek do dávek skotu jako
alternativì k antibiotikùm. Kvasinky zkrmované dojnicím krátkodobì
umožòují rychlejší pøechod na koncentrované krmivo a pøi dlouhodobém zkrmování se zlepšuje hodnocení masa podle mramorování i barva tuku a masa. Pøi zkrmování kvasinek se zlepšuje èinnost bachoru,
minimalizuje se stres a je kladnì ovlivnìna kvalita masa a zdraví stáda.
Z pokusù se zjišuje, že aplikace kvasinek je vhodná pro kontrolu vzniku acidózy a pro zlepšení konverze krmiva; snižuje se i množství obilovin ve výkalech a redukuje se zápach z výkrmen skotu.
Fe e d Te c h , 6 , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 3 0
Pasivní imunizací proti
tukové tkáni
(Sch)
Mykotoxiny (hlavnì aflatoxiny) jsou závažným problémem drùbežáøství. Aflatoxikózy podstatnì snižují užitkovost a mohou zpùsobit rakovinu u rùzných živoèišných druhù vèetnì lidí. K akutním pøíznakùm
aflatoxikózy patøí hepatitida s difusní degenerací parenchymálních
bunìk a zvìtšení bunìèných jader. Játra sice metabolizují a detoxikují
aflatoxiny vstøebané trávicím traktem, ale metabolity mohou zùstat
v mase, mléce a vejcích a následnì vyvolat zdravotní problémy u lidí.
Pøítomnost aflatoxinù v krmivech pro drùbež je mimoøádnì závažná
u kachen, které jsou vùèi tomuto toxinu asi 200krát citlivìjší než brojleøi a nosnice. Cílem odborníkù je vylouèení mykotoxinù (hlavnì aflatoxinù) z krmiv pro hospodáøská zvíøata. Jednou ze strategií je vázání
aflatoxinu na látku, která není absorbována z trávicího traktu. Takovou látkou mùže být glukomannan (Mycosorb), glycid extrahovaný
z bunìèných stìn kvasinek. Absorbuje dobøe aflatoxin i ostatní druhy
mykotoxinù a snižuje rezidua v živoèišných výrobcích.
Fe e d Te c h , 6 , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 2 8 – 2 9
Kvasinky ve výživì skotu
(Sch)
(Sch)
Jednou z možností jak snížit obsah tuku v tìle domácích zvíøat je nasmìrování imunitního systému k nièení existujících tukových bunìk
cytotoxickými protilátkami. Poprvé v roce 1986 bylo demonstrováno,
že protilátky vzniklé u ovcí proti plasmatickým membránám tukových
bunìk krys byly cytotoxické in vitro a zpùsobovaly snížení tìlesného
tuku u krys in vivo. U prasat bylo v roce 1993 uvedeno 25% snížení
tuku v kloubech pøedních a zadních konèetin vlivem pasivní imunizace protilátkami proti plasmatickým membránám tukových bunìk prasat. Studie z roku 1998 ukázala, že pasivní imunizace jehòat a ovcí
protilátkami proti plasmatickým membránám tukových bunìk snížila
hmotnost èástí vnitøního tuku a podkožní aplikace byla lepší než intra-
"
Krátké
zprávy
Biotechnologie pro
zpracování peøí
venózní aplikace. Obsah tuku byl snížen v okolí podkožní aplikace,
ale celkový tuk v jateèním tìle nebyl ovlivnìn. Studie provedená
v Irsku potvrdila pasivní imunizaci proti plasmatickým membránám
tukové tkánì jako potenciální postup pro snížení tuèností domácích
zvíøat. Pro komerèní využití musí být postup dále zdokonalen tak, aby
jeho aplikace nevedla ke zhoršení vzhledu jateèného tìla.
Livestock Prod. Sci., 74, 2002, è. 2, s. 165–174
Spoleènost BioResouce International (BRI), založená v Severní Karolínì (USA), se od roku 1987 v rámci vlastního výzkumu zabývá zpracováním kuøecího peøí. Vlastní výzkum spoleènosti BRI se pùvodnì týkal
zpracování kuøecích výkalù na metan; vedlejším produktem postupu
byl enzym, který rozkládá keratin obsažený ve vlasech, vlnì, nehtech,
kopytech, paznehtech a kuøecím peøí. V roce 1999 zaèala spoleènost
s výrobou enzymu ve velkém. Enzym s pùvodním názvem Versazyme
byl užíván pro zpracování kuøecího peøí na krmivo s vyšší nutrièní
hodnotou. V souèasnosti se ukazuje možnost vyrábìt z peøí za pomoci enzymu plastické hmoty a vláknité materiály (napø. dopisní papíry).
Enzym je využitelný i v kosmetickém prùmyslu a nejnovìji se testuje
jeho využitelnost pro rozklad prionù zodpovìdných za BSE. V bøeznu
2002 byl enzym testován v Nizozemí na infikované mozkové tkáni zvíøat. Spoleènost dostala od ministerstva zemìdìlství USA grant, aby
mohla pokraèovat ve výzkumu. BRI má v úmyslu v roce 2003 uvést na
trh další výrobky Versazyme.
Wo r l d Po u l t r y, 1 8 , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 2 8
Vliv glutaminu na zdraví
a užitkovost prasat
Nakládaè Bobcat T190
(Sch)
Lepší zábìr kol, vyšší výkon a vìtší univerzálnost, to jsou charakteristické znaky nového univerzálního samojízdného nakládaèe Bobcat
T190, který je nyní uvádìn na trh. Nìkterými odborníky je dokonce
oznaèován jako buldozer. Nakládaè unese 860 kg, které uzvedne do
výšky 3 m. Je pohánìn ètyøválcovým motorem Kubota,
má olejové èerpadlo dodávající 102 l . min–1. K nakládaèi
T190 lze pøipevnit mnoho adaptérù vèetnì vrtací soupravy na díry pro sloupky, kartáè, žací stroj, štípaè atd. Má
320 mm široké pásy, které umožòují dosáhnout tlak na
pùdu 0,351 kg . cm–2. Ten lze ještì dále snížit instalací
pásù širokých 450 mm. Proto lze tento nakládaè využívat
pøi plnìní secích strojù osivem nebo rozmetadel prùmyslových hnojiv na poli nebo k nakládání (i zakládání) balíkù slámy nebo sena i na ménì únosných površích. Kabina je pohodlná, výhled dobrý, motor je pomìrnì tichý.
Nakládaè se svou tahovou silou, dobrým zábìrem, nízkým
mìrným tlakem na pùdu a pomìrnì malými rozmìry je
vhodný pro menší farmy s živoèišnou i rostlinnou výrobou.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 9 , s . 8 0 – 8 1
Èelnì nesený køovinoøez
(Sch)
Glutamin sice nepatøí mezi esenciální aminokyseliny, ale výzkumníci
na základì výsledkù výzkumu pøehodnotili tuto látku a definují ji jako
podmíneènì esenciální aminokyselinu. Glutamin a jeho deriváty jsou
nepostradatelné pro metabolismus, syntézu proteinu ve støevní mukóze a v imunitních buòkách. Podrobné zkoumání støevního metabolismu prasat a dalších druhù zvíøat a poznání požadavkù imunitního systému na živiny ukazují, že glutamin a jeho deriváty mají klíèový význam pro rozvoj støeva a funkci imunitního systému. Pro zvíøata
s potlaèenou imunitní reakcí stresem (prasata pøi odstavu, pøi intenzivním rùstu, kojící prasnice) má pøídavek glutaminu pøíznivý vliv na
vývoj gastrointestinálního a imunitního systému.
Feed Mix, 10, 2002, è. 1, s. 26–28
Univerzální nakládaèe
Bobcat
(Sch)
(Š)
McConnel nabízí nový model køovinoøezu, který je instalován na pøední èásti traktoru. Dodává jej pod obchodním názvem PA52. Upozoròuje, že se tím podstatnì zlepšil výhled na pracovní hlavu s žacími orgány a odstranila námaha øidièe vznikající neustálým se otáèením dozadu. Ponìkud se ale zhoršil výhled dopøedu pøi jízdì v nepracovní polo-
#
Køovinoøez PA52 firmy McConnel
Pásový traktor
s buldozérskou radlicí
Krátké
zprávy
Kombinovaný kypøiè
KPPS-6
ze. Aby se odstranilo houpání pøi rychlejší jízdì, je výložník fixován
uzamykatelným mechanismem.
Pracovní zábìr je 1,2 a 1,5 m. Cepové hlavice Multicut i Super jsou
pohánìny pøímoèarým hydromotorem. PA52 mùže být vybaven hydraulickou soustavou s jedním èerpadlem (Semi Independent) nebo se
dvìma èerpadly (Totally Independent). Mezi ovládací prvky patøí kabel, elektrická spínací skøínka a ovládací páka nebo digitální ovládací
systém v loketní opìrce.
Výrobce upozoròuje na možnost vybavit model PA52 systémem Easy
Drive System (EDS), který umožòuje žací hlavici vykonávat plovoucí
pohyb a sledovat obrysy povrchu.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 9 , s . 8 0 – 8 1
V Orelstrojmaš vyrobili pásový traktor T-150 D-05, který vybavili mechanismem pro instalaci radlice. Traktor lze využívat pøi základním
zpracování pùdy, k setí a sklizni zemìdìlských plodin. Je výhodné jej
používat i pøi budování krechtù a silážních jam, ploch pro ošetøování
zrna, vyrovnávání povrchu, pøi opravách cest, odklizu snìhu apod. Zavìšuje se na nìj pluh PPL-10-25, talíøové brány BTD-7 a další výkonné
zemìdìlské stroje. Má motor JaMZ-236D o výkonu 121 kW. Provozní
hmotnost je 8 825 kg, rozsah pracovních rychlostí od 4,3 do 15,6 km .
h –1 (dopøedu) a od 5 do 7 km . h–1 (dozadu).
Te c h n . i o b o r u d o v a n i e d l j a s e l a , 5 3 , 2 0 0 1 , è . 1 0 , s . 3 1
(Š)
Ve Španìlsku se aplikuje intenzivní výkrm jadrnými krmivy ve stáji
nebo pastevní výkrm jehòat. Pastevní výkrm vyžaduje doplòkové krmivo pro dosažení odpovídající porážkové hmotnosti pøed letním suchem.
Kvalita jateèného tìla a masa je ovlivnìna systémem výkrmu. Jehòata
vykrmovaná na pastvinách mají obvykle ménì podkožního tuku a vzhledem ke zvýšené aktivitì spojené s pastvou vyžadují více energie než
vrstevníci vykrmovaní ve stáji. Maso zvíøat odchovaných na pastvinách
má tmavší barvu, to je zpùsobené vyšší koncentrací pigmentù ve svalech (výsledek pohybu). Výrobní systém také ovlivòuje obsah lipidu
v mase, jehož složení je ovlivnìno podílem polynenasycených a nasycených mastných kyselin. Složení polynenasycených mastných kyselin
(n-6 a n-3) je ovlivnìn zastoupením trávy v krmné dávce. Na základì
studie považují ve Španìlsku za nejlepší pastevní výkrm jehòat a jejich
porážku v nižší hmotnosti (24 kg), pøi nízké spotøebì koncentrovaných krmiv, odpovídající rychlosti rùstu a pomìru n-6 a n-3 mastných
kyselin vhodném z hlediska zdraví spotøebitele.
Small Rumin. Res., 42, 2002, è. 3, s. 257–268
Stany pro dojnice
(Š)
OAO Orlovská prùmyslová spoleènost nabízí kombinovaný kypøiè pro
pøedosevní plošnou pøípravu pùdy. Tento model je analogický
s nìmeckým Europack. Pøi jednom pøejezdu po poli prokypøí pùdu,
urovná povrch pole, pøedními drobicími válci rozhrne brázdy a høebeny, kypøicími radlicemi zpracuje pùdu do hloubky 10 cm, rozdrobí ztvrdlou pùdu a dodateènì urovná a zjemní pùdu zadními prutovými branami. Hloubka zpracování pùdy je regulovatelná od 2 do 10 cm. Proto se
vìtšinou používá na pozemcích pro pøípravu pùdy k setí cukrovky apod.
Používá se s traktory tahové tøídy 3 (T-150K, T-150). Pracovní zábìr
tohoto stroje je 6 m, pracovní rychlost kolem 10 km . h –1, vyžaduje
šíøku souvratì 20 m. Má rozmìry 1 170 x 3 320 x 2 790 mm (v dopravní poloze). Hmotnost je 3 650 kg.
Te c h n . i o b o r u d o v a n i e d l j a s e l a , 5 3 , 2 0 0 1 , è . 1 0 , s . 3 0
Výkr m jehòat
ve Španìlsku
(Š)
(Sch)
Krátké doby výstavby a nízká cena – to nabízí stájová konstrukce
z ocelového rámu, který je potažen speciální plastovou fólií. Pøi umístìní nad konvenèní volnou boxovou stájí pro dojnice se mùže samonosnì potáhnout fólií 22 metrù. Stáj se šesti øadami lehacích boxù
a šíøkou 33 metrù se v souèasné dobì projektuje a vlastní výstavba
støešní konstrukce v této velikosti trvá tøi dny. Naopak náklady jsou
pouze tøetinové vùèi nákladùm obvyklým v Kanadì u bìžných stájí
s obvodovými stìnami z ocelového pláštì. Další pøedností je propustnost svìtla fólie, což podle názoru zemìdìlcù a veterináøù má mít na
$
Krátké
zprávy
dojnice v takových stájích kladný vliv. Svìtlem se má stimulovat aktivita hormonù a tak pøíznivì pùsobit na zdraví a plodnost. Sníh se po
støechách s úhlem ca 30 ° èásteènì sveze dolù a vrstvu snìhu o výšce
ca. 15 cm støecha unese bez poškození i za bouøí. Aby se v letních
mìsících zlepšila cirkulace vzduchu, mohou se obvodové stìny otevøít.
Výška stanu stáje má sama o sobì pøi horkém poèasí zajistit dobré stájové klima. Stáje se kromì dojnic budou nabízet i pro prasata a ovce
nebo pro skladování obilí. Prodejci poskytují na fólii záruku 15 let.
Náklady na jeden stan se pohybují podle konstrukce v rozmezí od
35 do 50 EUR na m2.
DLG Mitteilungen, 2002, è. 5, s. 9
Finská poradenská
služba
Finsko je zemì s rozvinutým zemìdìlstvím. Pracuje zde kolem 90 000
farmáøù, z nichž 32 % vyrábí mléko, 6 % chová prasata, 8 % chová
skot a 2 % chová drùbež. Velkou roli ve finském zemìdìlství hraje konzultaèní služba se svou 200letou historií. Byla vytvoøena sí zemìdìlských støedisek, kde pracovali specialisté, jejichž úkolem bylo vzdìlávat zemìdìlce. Jejich platba byla provádìna pomocí sbírek od zainteresovaných zemìdìlcù. V souèasné dobì se konzultaèní èinností zabývá 17 oblastních støedisek, kde pracuje 930 konzultantù pod hlavièkou
Svaz zemìdìlských støedisek. Uživatelù tìchto služeb je 200 000 a jejich skladba je velmi pestrá. Posláním tìchto konzultaèních (poradenských) støedisek je poskytování pomoci pøi rozvoji a efektivní èinnosti
zemìdìlských podnikù, pomáhat zavádìt nové druhy zemìdìlské èinnosti (zpracování zemìdìlské produkce, agroturistika), ochrana životního prostøedí, zlepšování manažerské èinnosti, zvyšování kvality zemìdìlských produktù atd.
Te c h n . i o b o r u d o v a n i e d l j a s e l a , 5 3 , 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 2 9 – 3 1
Grassland 2002
(Š)
Pro letošní sezonu výrobce Claas nabízí dva nové svinovací lisy s balicím
mechanismem. Jsou, jak výrobce prohlašuje, spolehlivìjší a mají vyšší
výkonnost. Mají jak pevnou lisovací komoru (Rollant 255), tak i variabilní (Variant 280). Model Rollant 255 pøichází s øezaèkou Roto-Cut
a systémem Maximum Pressure System (MPS) pro dosažení vìtší hustoty jádra balíku o prùmìru 1,25 m. Aby se zvýšila spolehlivost stroje
a zlepšila únosnost, mají nyní ložiska vìtší povrchovou plochu. Tato
ložiska se používají na tøech válcích. Variant 280, který lze vybavovat
øezaèkou Roto-Cut a Roto-Feed, je urèen pro produkci balíkù o vysoké
hustotì o prùmìru 0,9 až 1,2 m. Má zvl᚝ široké (2,1 m) sbìrací zaøízení a pìt tvarovacích pásù pohybujících se rychlostí 2,7 m . s–1. Hustota
balíku se nastavuje hydraulicky tøemi válci a napìtí pásù se udržuje
pružinami. Po sezonním testování Claas rovnìž pøipravuje lis Rollant
255 Uniwrap s balièkou, aplikující pásovou fólii o šíøce 750 mm. Základní ceny lisu Rollant 250 a Variant jsou 17 475 a 18 300 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 0 , s . 8 9
Imunizace kancù proti
GnRH
(Š)
V Evropì nejvìtší výstava a pøedvádìní strojù na sklizeò a ošetøování
píce se konala 22. až 23. kvìtna na Grewe Farm, v Národním zemìdìlské støedisku ve Stoneleigh, Warks.
Tato událost je organizována Britskou zemìdìlskou spoleèností ve spolupráci s Kemira Agriculture a s odborným zemìdìlským èasopisem
Farmers Weekly. Kromì pøedvádìní strojù zde byly pøedvedeny výrobky sloužící k ošetøování píce a dále výrobky mající vliv na užitkovost
nebo zdraví zvíøat. Vyrovnanou kombinaci NPK pøedstavuje hnojivo
Top Stock zahrnující ještì prvky selen a sodík, vývoj systému BIFFS
(Biotal Integrated Feed and Forage System) pomáhající farmáøùm
maximalizovat profit z doma pìstovaných pícnin, pøedvedení nových
technologických postupù skliznì, poškození porostu úzkými pneumatikami, radiální pneumatiky, druhy pícnin, zemìdìlské stroje na sklizeò pícnin vèetnì lisù, obraceèù a shrnovaèù píce – pøehled parametrù, postøikovaèe, balicí stroje, manipulátory.
Fa r m e r s We e k l y , 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 0 , s . S 1 – S 5 6
Svinovací lisy Claas
(mi)
(Š)
Pøednosti kancù pøed kastrovanými kanci a prasnièkami pøi výkrmu
jsou známy; nevýhodou pøi výkrmu kancù zùstává charakteristický zá-
%
Krátké
zprávy
pach zpùsobovaný 5a-androstenonem, který je syntetizován spolu
s anabolickými hormony. Typický zápach je podpoøen skatolem, jehož
tvorba støevními mikroorganismy je ovlivnìna èinností varlat.
Znaèné vìdecké úsilí bylo vynaloženo na potlaèení tvorby androstenonu aniž by byla ovlivnìna syntéza anabolických hormonù (hormonální
kastrace, aplikace GnRh agonistù a genetická selekce). Testované postupy však souèasnì potlaèovaly testikulární biosyntézu steroidù. Dosud se jako jediný postup, který selektivnì potlaèuje produkci androstenonu, ukazuje aktivní imunizace proti androstenonu. Praktické použití postupu je sporné vzhledem k vysoké potøebì androstenových protilátek pro úplné vylouèení kanèího pachu. Alternativou tohoto postupu je imunizace proti GnRH (imunokastrace). V Nìmecku provedli studii za úèelem ovìøení tohoto postupu, dosud zkoušeného u laboratorních zvíøat, s cílem stanovení vhodného vìku kancù pro aplikaci. Ukázalo se, že èasná a opakovaná imunizace proti GnRH je velmi úèinná
pro úplné potlaèení androstenonu a významné potlaèení skatolu, ale
souèasnì úplnì ruší specifický anabolický potenciál kancù (testikulární syntéza androgenù a estrogenù, které ovlivòují syntézu proteinù).
Livestock Prod. Sci., 74, 2002, è. 2, s. 147–157
Mikrobiálnì enzymatický
pøípravek pro silážování
Sil-All
Biologický konzervant pro silážování Sil-All obsahuje speciálnì selektované kmeny tøí druhù bakterií mléèného kvašení, a to Lactobacillus
plantarum, Streptococcus faecium a Pediococcus acidilactiti. Kromì
toho obsahuje tento inokulant ještì enzymy, vèetnì celulázového komplexu, amylázy a pentosanázy. Tento pøípravek pomáhá zajistit, aby fermentaèní proces zaèal rychle a v požadovaném smìru. Kromì toho, že
tento pøípravek hraje významnou roli pøi prevenci nedostateèné nebo
škodlivé fermentace, napomáhá také zachovávat obsah sušiny. To znamená, že s pøípravkem Sil-All je celkové množství siláže vìtší, ale také
kvalita siláže je vyšší a navíc obsahuje snáze stravitelné živiny. Dodává se
v podobì prášku rozpustném ve vodì. Dávkuje se v množství 10 g . 1 t–1
silážované hmoty. Pøípravek dodává Alltech Brno.
A l l t e c h , i n c . , N i c h o l a s v i l l e , K Y, U S A , 1 2 s .
Monitorování užitkovosti
(Š)
Bezpeèné potraviny vyžadují nové monitorovací postupy a hodnocení
živoèišné výroby. Ukazatelé užitkovosti zvíøat, jako je konverze krmiva
nebo pøírùstek hmotnosti, nejsou z hlediska bezpeèných potravin odpovídající. Ukazuje se stále naléhavìjší požadavek monitorování zdraví
zvíøat bìhem života a aplikace živin a dalších látek, které podporují
rùst a brání vzniku nemocí. Pro monitorování zdraví u živých zvíøat
existuje mnoho zpùsobù, ale v souèasnosti se jako nejdokonalejší jeví
mìøení koncentrace proteinù „akutní fáze“v krvi. Syntéza tìchto proteinù, jejichž koncentrace v krevní plazmì se zvyšuje pøi infekci, zánìtu nebo pùsobení stresu z prostøedí (napø. transport) pøedstavuje
obrannou reakci zvíøat. Proteiny akutní fáze se objevují v krvi døíve
než specifické protilátky. U skotu, prasat a drùbeže bylo již identifikováno nìkolik rùzných proteinù akutní fáze, jejichž koncentrace v krvi
podává objektivní informaci o zdravotním stavu zvíøete. V roce 2000
ustanovila EU Concerted Action Group za úèelem standardizace proteinù akutní fáze na mezinárodní úrovni. Mìøení koncentrace tìchto
proteinù se bude stále více užívat pro monitorování zdraví zvíøat a mohlo
by být užiteèné i pro hodnocení výživného stavu zvíøat urèených pro
výrobu bezpeèných potravin.
Feed int., 23, 2002, è. 5, s. 10
Výživa krav v prùbìhu
roku
(Sch)
(Sch)
Podle poradcù v oblasti výživy ve Velké Británii by se výživa dojnic
nemìla øídit roèním obdobím, ale stadiem reprodukèního cyklu a mìla
by zajistit odpovídající pøísun živin bìhem celého života a vést
k maximální celoživotní užitkovosti. V praktických podmínkách se toto
doporuèení realizuje jen pomalu s ohledem na zajišování vhodného
krmiva a z dùvodù individuálního pøístupu k jednotlivým kravám. Pøi
bìžném krmení podle roèních období nastávají zmìny ve výživì na zaèátku zimy, jara, léta a podzimu. Ve stádech, kde mohou být velké rozdíly ve stadiu laktace dojnic, není zkrmování vìtšího nebo menšího
množství stejného krmiva nejlepším øešením. Zohlednìní roèního reprodukèního cyklu dojnic umožòuje øízení celoživotní užitkovosti krav.
&
Systém výživy dojnic podle stadia reprodukèního cyklu je odborníky
doporuèovaný pøedevším pøi využívání drahých geneticky zlepšených
krav s vysokou užitkovostí. Z hlediska odpovídající výživy existují dvì
klíèová období – první okolo zabøeznutí a druhé v posledních dvou
týdnech bøezosti a prvních dvou týdnech laktace.
Feed Intern., 23, 2002, è. 5, s. 14
Jedlé kvìty a plody
Krátké
zprávy
Nový, právnì chránìný program Kultivarium v nìmeckém podniku
Unger Jungpflanzen v Rheinfelden je zamìøen na nabídku rostlin
s jedlými kvìty a plody. Je urèen pro drobný zahradnický prodej. Rostliny se prodávají ve velkých kvìtináèích s prùmìrem 9 cm nebo v závìsných nádobách. Na trh pøicházejí v pozdním jaru nebo zaèátkem léta.
Zatím se program uplatòuje u 6 druhù. Nejèastìji je to Stevia – nová
cukrodárná rostlina, rajèenka (Cyphomandra betacea) s vejèitými plody,
Tulbaghia s kvìty, které mají èesnekovou pøíchu a potoènice (Nasturtium officinale), jejíž kvìty se používají ke zdobení jídel. Až na potoènici
jsou to teplomilné druhy nároèné na zásobení vodou a živinami.
TA S P O S o r t e n g a l e r i e , 2 0 0 1 , è . 4 1 , s . 9
Zvýšení ploch genovì
zmìnìných plodin
( Vo )
Tradièní nakládání s polystyrenovou pìnou je problém, protože ji nelze biologicky odbourat. Alternativy, jako napø. její rozpouštìní
v tìkavých organických rozpouštìdlech, jsou ekologicky nepøijatelné.
Výzkumníci z univerzity v Missouri v USA zjistili, že estery sójového
oleje mohou rozpouštìt odpadový polystyren pøi 180 °C a výsledná smìs
mùže být využita k výrobì nových polymerových materiálù. Témìø
každá mastná kyselina s 15–18 uhlíkovým øetìzcem mùže podobnì fungovat, ale sójový olej je nejlevnìjší zdroj vhodných mastných kyselin
v USA a poskytuje nejvìtší výhody týkající se nákladù.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 4 , s . 1 4 6
Klonovaná zvíøata hynou
mladá
(EP)
Australští vìdci vyvinuli potenciální vakcínu proti senné rýmì a dalším alergiím, souvisejících s pylem. Výzkumný tým pod vedením Ines
Swoboda pracoval s proteinem trávy jílku, který je znám jako jeden
z nejsilnìjších alergenù v prostøedí. Vìdci modifikovali gen, který je
za jeho produkci zodpovìdný. Tento modifikovaný gen vytvoøil protein, který zpùsobuje významnì sníženou alergickou reakci, ale je stále schopen imunitní reakci u lidí vyvolat – a to jsou dvì klíèové vlastnosti potøebné pro potenciální vakcínu.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 4 , s . 1 4 5 – 1 4 6
Recyklace polystyrenu
(EP)
V r. 2001 vzrostl svìtový rozsah pìstování genovou technologií zmìnìných plodin o 20 %. Zprávu uvedla Mezinárodní služba pro nákup biotechnologicky zmìnìných plodin. Pìstovaly se na 52 milionech hektarù, z nichž 90 % pøipadá na USA a Argentinu. Také Èína v posledním
roce ztrojnásobila produkci genovì zmìnìného bavlníku.
Gar tenbau, 2002, è. 3, s. 28
Vakcína proti senné
rýmì
(Sch)
( Vo )
Výzkumný kolektiv Narumi Ogonuki uvedl výsledky svých studií, že
klonovaná zvíøata jsou slabá a køehká a/nebo hynou mladá. Aèkoli
mnoho embryí z nukleárního pøenosu je potraceno nebo se nikdy nevyvine, nìkteøí namítají, že to málo pøeživších jedincù mùže být dokonale normální. Ve výzkumu bylo dvanáct myších sameèkù klonováno
a porovnáváno se sedmi myšími sameèky z pøirozeného spojení a se
šesti dalšími vyprodukovanými využitím oplození in vitro. Nejdøíve se
zdálo, že klony jsou aktivní a zdravé, pøirùstaly normálnì a rovnaly se
kontrolním zvíøatùm pøi 14 z 16 fyziologických mìøení. Avšak první
klonovaná zvíøata žila pouze 311 dní a na konci období 800 dní bylo
83 % zvíøat uhynulých. Naopak z kontrolních zvíøat uhynula bìhem
téhož období pouze tøi (23 %). Mrtvé klony vykazovaly vysokou míru
pneumonie, nemocí jater a rakoviny. Mìly také nízkou úroveò produkce protilátek, což ukazuje, že mìly defektní imunitní systém. Výzkumný tým nyní zkouší pøesnì urèit pøesnou pøíèinu smrti a zopakovat
experiment s vìtším poètem zvíøat.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 4 , s . 1 4 6
( Vo )
'
Vliv vitaminu E na imunitu
krùt
Krátké
zprávy
Vitamin E patøí do skupiny tokoferolù a je biologicky nejvýznamnìjší
antioxidant. Jako souèást bunìèných membrán ovlivòuje jejich zachování tím, že brání oxidaci lipidù. Hraje dùležitou úlohu ve funkci imunitních bunìk a reguluje oxidaci kyseliny arachidonové na prostaglandiny, které mají imunosupresivní vlivy. Z mnoha sledování se zjišuje,
že nedostatek vitaminu E narušuje imunitní odezvu organismu a jeho
doplnìk na úroveò bìžných nutrièních požadavkù podporuje reakci
imunitního systému.
Vìtšina odborných prací týkajících se vlivu vitaminu E na imunitní
systém ptákù se provádìla u kuøat. Studie z Nìmecka se zabývá vlivem
vitaminu E na imunitní reakci u krùt. Vzhledem k tomu, že absorpce
vitaminu E u krùt je nižší než u brojlerù, byly testovány vyšší dávky
tohoto vitaminu. Vyšší dávky vitaminu E pøíznivì ovlivnily imunitní
odezvu krùt a kvalitu jejich masa. Jako významný se ukazuje doplnìk
v prvních 8 týdnech života. Vysoké dávky vitaminu E potøebné pro
vyvolání podpùrného úèinku u krùt jsou nákladné a je potøeba zvážit
jeho aplikaci v polních podmínkách i z ekonomického hlediska.
Arch. Geflügelkde, 65, 2001, è. 2, s. 68–75
Polymer v ochranì
rostlin proti hmyzu
Polymer etylenvinylacetátu (podobný bavlnìnému vláknu) pùsobí jako
úèinná bariéra proti hmyzu a umožòuje vyhnout se postøikování plodin insekticidy. Kolektiv vìdcù z Cornellské univerzity v Ithace ve státì New York v USA, pracující v rámci programu integrované ochrany
proti škùdcùm (Integrated Pest Management), vytvoøil netkanou sí
z tohoto polymeru, který, když je umístìn v blízkosti základny drobných rostlinek cibule a brokolice, chrání pøed napadením larvami
a ztrátám na plodinách zpùsobených žírem. Snižuje také poèet vajíèek
nakladených na rostliny. Výzkumný tým integrované ochrany proti
škùdcùm mùže také vytvoøit vlákna se speciálními aditivy, která brání
hmyzu v žíru. Cílem týmu je také vytvoøit vlákna, která budou biologicky odbouratelná.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 5 , s . 1 9 1
Produkce brojlerù podle
požadavkù prodejcù
( Vo )
Zvýšená pozornost spotøebitelù vìnovaná výživì a zdraví se projevila
i ve zvýšené poptávce po libovém mase. V souvislosti s tím se otevøely
obrovské pøíležitosti pro rozvoj drùbežáøského prùmyslu. Pro optimalizaci výroby vysoce kvalitní libové tkánì je potøebná dokonalá znalost
využití energie a živin pro záchov a pro rùst jednotlivých tkání. Rychlost rùstu kostí, svalù a tuku je v rùzných stadiích rozdílná a jejich
proporce v tìle se bìhem rùstu mìní. Z komerèního hlediska je nejvìtší zájem o svalovinu a tuk. Brojleøi mají pøedem daný genetický
potenciál pro ukládání proteinu a tuku.Výrobci drùbeže musí zajistit
podmínky (prostøedí, øízení chovu a výživu) tak, aby brojleøi mohli vyjádøit svùj genetický potenciál pro tvorbu žádoucích tkání. Z hlediska
výživy brojlerù existují dvì strategie ovlivòující složení tìla a kvalitu
drùbežího masa. Strategie 1 je zamìøená na výživu brojlerù pro maximální výnos libového masa a strategie 2 je zamìøená na výrobu zdravìjšího drùbežího masa. Výroba vysoce kvalitního výrobku vyžaduje
inovaci všech výrobních èlánkù od genetiky pøes výživu, øízení chovu
a prostøedí až po zdraví zvíøat.
Poultry Intern., 41, 2002, è. 4, s. 18–24
Talíøové brány ve tvaru X
(Sch)
(Sch)
Firma Kotte Landtechnik nabízí nové talíøové brány ve tvaru X
s pracovním zábìrem od 4,3 m do 5,3 m. Talíøové brány speciálnì vyvinuté pro velké podniky a poskytovatele služeb svým centrálním trubkovým rámem z trubek 300 x 200 nabízí vysokou bezpeènost a stabilitu. Zesílený teleskopický podvozek za zadní soupravu talíøù zajišuje
bezpeènou a stabilní jízdu na silnici. Talíøe se zuby o prùmìru 660 mm
z kvalitní ocele, dvojitá kuželíková ložiska se speciálním tìsnìním
a pøestavitelné stìraèe talíøù jsou pøíslibem optimálního zpracování pùdy
nejen v kukuøièné slámì, ale také na plochách osetých hoøèicí nebo na
úhorech. Pøestavování øezného úhlu souprav talíøù se provádí hydraulicky a mùže se provádìt i za jízdy. Prutový válec pøipojený za soupravou
o prùmìru 540 mm se rovnìž skládá a zdvihá pomocí hydrauliky.
Neue Landwir tschaf t, 2002, è. 3, s. 33
(mi)
Zlepšený systém
napájení
Krátké
zprávy
Vedoucí výrobce napájecích a krmných systémù pro telata, jehòata
a selata, firma Förster-Technik z Engenu, Nìmecko, pøedstavila na výstavì Agrarcomputertagen 2002 v Göttingenu poprvé nový napájecí
automat Stand-Alone 2000. Vlajková loï podniku je nyní vybavena elektronickou regulací teploty, ètyøøádkovým displejem a rozšíøeným dálkovým ovládáním. Kromì toho firma pøedstavila systém mìøení tìlesné teploty, elektronickou váhu pøedních konèetin, transponderem øízené krmné automaty a osvìdèený program pro osobní poèítaèe „KalbManager“, který je integrovaným systémem krmení a managementu
telat pro napájecí automaty Stand-Alone.
Neue Landwir tschaf t, 2002, è. 3, s. 68
Nové pneumatiky pro
manipulátor y
Nejnovìjším produktem firmy Firestone je nový typ zemìdìlských pneumatik, který rozšiøuje øady dosavadních produktù firmy oznaèované
S8000 a R8000. Byly vyvinuty jak pro prùmyslové, tak i pro zemìdìlské použití. Radiální typy 460/70 R24 150 A8 (17,5 LR24) a 400/80-24
156 A8 (15,5/80-24) jsou urèeny pro teleskopické manipulátory. Podle
výrobce Firestone mají tyto pneumatiky zvláštì široký bìhoun, omezenou výšku žeber a zesílené boèní stìny, které udržují pøíènou stabilitu
a bezpeènost pøi maximálním vyložení ramena výložníku. Dva další typy
pneumatik jsou rovnìž uvedeny na trh. S pøíènými vrstvami výpletu
jsou to modely 440/80-28 156 A8 (16,9-28) pro použití na zadních kolech a 400/80-24 a 440/80-28 v radiálním provedení.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 3 , s . 6 7
Køovinoøez PA52E
(Š)
Schopnost traktorových pneumatik pøenášet výkon se projevuje tím,
do jaké míry plní protichùdné úkoly. Rychlost jízdy po silnicích stoupá, musí se pøenášet neustále vyšší zatížení a na mokrých, blátivých
orných pùdách mají pøi nízkých rychlostech rovnìž poskytovat vysoký
výkon. Odpovìï na to pøináší firma Goodyear svými novými zemìdìlskými superširokými zemìdìlskými pneumatikami DT818 a DT824. Mezi
souèasnými prodávanými hnacími pneumatikami pro lehké a tìžké pùdy
zaujímají vedoucí postavení. Jejich mimoøádná schopnost pøenosu síly
znamená úsporu èasu na poli, jejich rovnomìrné rozdìlení tlaku zaruèuje mimoøádnì šetrné pùsobení na pùdu a tak i skliznì s vyššími výnosy. Nízký valivý odpor má za následek úsporu paliva, delší životnost
se projeví v nižších provozních nákladech a souèinitel únosnosti je
jak pøi rychlosti 40 km . h –1, tak 50 km . h–1 stejný. Mimoøádná pozornost se pøi vývoji vìnovala klidné jízdì do rychlosti 50 km . h –1, což
pøedstavuje lepší komfort jízdy.
Blick ins Land, 2002, è. 3, s. 26
Popr vé napadené
pùdokryvné skalníky
(Š)
Ve Velké Británii byl testován èelnì nesený køovinoøez firmy McConnel PA52E. Jeho pøedností bylo odstranìní neustálého obtížného
a unavujícího otáèení øidièe dozadu na pracovní orgán a výhoda pohodlného sledování hlavice s cepy pracující pøed oèima øidièe. Lze tak
provádìt bezpeèné operace napø. na silnicích s hustým provozem nebo
na pracovištích s èastými pøekážkami. Vpøedu nesený model PA52E je
kopie nového vzadu neseného modelu McConnel. Stroj o hmotnosti
1,3 tuny s dosahem ramena 5,2 m vyžaduje traktor s minimální hmotností 3 000 kg a o výkonu 48 kW. Aby se omezilo zatížení na pøední
èást traktoru je stroj nesen na A rámu a výložník nese hlavici co nejblíže k traktoru. Na traktoru o výkonu 92 kW, který nesl køovinoøez pøi
provádìných testech, byl vzadu instalován žací stroj, který sloužil jako
balastní zatížení. V pøípadì lehèího traktoru se musí dozadu dát balastní závaží. McConnel dodává ještì modely PA59E Hy-Reach a vzadu
nesený PA52E. Oba mají technická zlepšení a hydraulické ovládání.
Hydraulické systémy High Power Semi a Totally Independent Proportional mohou být ovládány ovládacími prvky Digital Proportional na loketní
opìrce. Základní cena PA52E a PA59EHY-Reach je 9 830 a 10 350 GBP,
zatímco model PA52E stojí o 500 GBP víc.
Fa r m e r s We e k l y , 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 3 , s . 8 2 – 8 3
Pneumatiky Goodyear
DT818 a DT824 –
superširoké, r ychlé, lepší
(mi)
(mi)
V posledních tøech letech v mìstì Curychu témìø vymizela spála rùžokvìtých (Erwinia amylovora). Pøed tím se v r. 1998 v oblasti mìsta
Krátké
zprávy
uskuteènila rozsáhlá akce vykluèování, pøi níž bylo odstranìno pøes
3 000 keøù vysokorostoucích skalníkù (Cotoneaster salicifolia), známých svou náchylností ke spále. Nyní však v mìstské èásti Witikon
choroba znovu propukla. Poprvé byly napadené na ploše 300 m2 i pùdokryvné skalníky. Napadení je však zatím lehèí.
Sluneènice zbavuje pùdu
tìžkých kovù
Jugoslávské centrum pro výzkum pesticidù a životního prostøedí se
zabývá studiem rostlin a bakterií, které by mohly pøispìt k oèištìní
zemìdìlských ploch od tìžkých kovù jako je rtu, olovo nebo uran.
Ukazuje se, že nejvhodnìjší rostlinou pro tyto úèely je sluneènice. Kukuøice a sója sice také akumulují tìžké kovy, sluneènice však rychleji
roste a ve svých tkáních hromadí pøedevším uran. Výhoda rostlin pro
oèišování pùdy od tìžkých kovù spoèívá v tom, že v rostlinách jsou
tyto kovy ménì jedovaté a snadnìji manipulovatelné než v životním
prostøedí.
Gar tenbau, 2001, è. 37, s. 5
Gar tenbau, 2001, è. 38, s. 30
Arktická flóra odolává
UV záøení
(EP)
Zemìdìlský prùmysl ve Velké Británii reaguje na požadavky na další
univerzální nakládaè v samojízdném provedení, øízený smykem kol.
Firma Belle Engineering pøipojila nový model 751 ke své øadì a tak ji
rozšíøila na celkem sedm modelù. Tyto nakládaèe jsou vyrábìny poblíž
Buxtonu v Derbys. Nový model 751 vyplòuje mezeru mezi existujícím
modelem s kapacitou 415 kg a modelem
o kapacitì 650 kg. Kapacita modelu 751 je
510 kg. Šíøka stroje je 1,37 m, pneumatiky
mají rozmìr 27/10,5x15-8ply a maximální
dosah je 2,7 m. Pohon nakládaèe obstarává
tøíválcový vznìtový motor Yanmar o výkonu 23 kW, pøevodovka je typu Quadrastatic
a v kolech jsou ètyøi motory. Výrobce dal
pøednost konstrukci s motory v kolech
pøed øetìzovými pøevody a dosáhl tak svìtUniverzální nakládaè
lé výšky podvozku 23 cm se souèasným vyBelle 751
louèením opotøebení a údržby. Na rozdíl od
vìtšiny nakládaèù tohoto typu jsou výložník a smìr jízdy ovládány pouze
dvìma smìrovými pákami bez použití pedálù. Do dalšího vybavení patøí hydraulické brzdy a nosný rám pro instalaci rùzných typù adaptérù.
Cena modelu 751 bude 15 000 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 6 , s . 8 6
Lepší využití hnoje
a kejdy
(EP )
Brukev zelná (Brassica oleracea) už nepøedstavuje jen nìkolik variet
oblíbených zelenin a v poslední dobì i okrasných zelí a kadeøávkù.
Nyní obohatila i sortiment kvìtin k øezu. Barevná kombinace lila rùžové se zelenou u nerozkvetlých kompaktních stonkù nové odrùdy ’Sunset’ je velice poutavá. Exkluzivnì rozzáøí každou kytici ve váze.
Gar tenbau, 2001, è. 42, s. 36
Univerzální samojízdný
nakládaè
(EP )
Publikace v New Scientist informuje o zjištìní, že arktická flóra se chrání
pøed vlivem ozónové díry svým regeneraèním systémem. Ten jí umožòuje rychle vyrovnávat poškození, k nimž dochází pùsobením agresivního UV záøení. Antarktická flóra pravdìpodobnì získala tento mechanismus pro pøežití, zøejmì proto, že v létì byla na jižní polokouli již
pøed vznikem ozónové díry vystavena vysokým dávkám UV záøení. Èetné druhy mechù a játrovek vytváøejí k ochranì proti sluneènímu záøení pigmenty a karotenoidy, které UV záøení zadržují. Volné kyslíkaté
radikály, které poškozují bunìèné stìny, se pak absorbují.
Gar tenbau, 2001, è. 38, s. 30
Brukev – kvìtina k øezu
(EP)
(Š)
Užitkové rostliny mohou dobøe pøijímat a využívat dusík a fosfor ze
statkových hnojiv. Ale pøi pøíliš velkých množstvích hnojiv mohou pøebyteèné živiny, pøedevším v regionech s vysokou koncentrací zvíøat
a nedostatkem ploch pro aplikaci, zpùsobovat problémy v životním prostøedí. Uniká-li dusík ve formì èpavku, hnùj ztrácí svoji úèinnost. Ztráty dusíku kromì toho vedou ke zmìnì pomìru dusíku vùèi fosforu, což
Krátké
zprávy
má za následek nežádoucí koncentrace fosforu v pùdì. Výsledky výzkumu amerických vìdcù ukázaly, že se pøidáním 2,5 % kamence nebo
6,2 % zeolitu do kejdy skotu sníží ztrátu èpavku o 55 až 60 %. Kamenec
pøitom pùsobí jako èinidlo pro okyselení, zatímco zeolit, èasto také souèást steliva pro koèky, pùsobí jako pojivo. Výsledkem je vždy to, že kejda
se stane pomalu pùsobícím hnojivem s bohatým obsahem dusíku. Oba
prostøedky tak poskytují jistou a cenovì výhodnou možnost efektivnìjšího použití statkových hnojiv.
DLG Mitteilungen, 2002, è. 5, s. 10
„Bioplast“ z cukr u
Vìc je vlastnì velmi jednoduchá. Vezme se sacharóza a rozštìpí se na své
složky fruktózu a glukózu. Tyto monomery se spojí a tak jsou vyrobeny
polymery, z kterých se vyrábí plast. Tato myšlenka není nová. Vìdci
z cukrovaru ve francouzském Ersteinu na tom pracují od roku 1998.
Z výzkumu vzešly na konci roku 2001 dvì nové výrobní metody. První
se zakládá na štìpení fruktózy na molekulu s názvem HMF.
U druhé metody se používá bakterie, poprvé objevená v senegalském
palmovém vínì, která glukózu pøemìòuje na kyselinu mléènou. Výroba
HMF a kyseliny mléèné tvoøí pøedstupnì pro výrobu již uvedeného polymeru. Nové na obou tìchto metodách je to, že mimoøádnì zjednodušují
stávající techniky. Plast, který se tímto zpùsobem vyrábí, by mohl být
mimoøádnì odolný vùèi pùsobení povìtrnosti. Cukrovar nyní hledá partnery z oblasti chemie, aby svou metodu zprùmyslnili. Tímto zpùsobem
by se mohlo vyrábìt pùl tuctu rùzných druhù plastù. Tím, že pocházejí
z biomasy, jsou pùsobením sluneèního záøení bìhem jednoho roku biologicky odbouratelné. Jejich odbytové možnosti by mohly být mimoøádné již pouze na základì narùstajícího zatížení životního prostøedí. Na
rok 2002 se trh biologicky odbouratelných polymerù odhaduje na
125 000 t, z nichž ale pouze malá èást se vyrábí na bázi kyseliny mléèné.
DLG Mitteilungen, 2002, è. 5, s. 12
Nové univerzální
nakládaèe Moser
(mi)
V zimì a na jaøe dochází v bezstelivových provozech èasto k ucpávání
kanálù. Kejda má v takových pøípadech, vzhledem k nízkým teplotám
nebo také v závislosti na složení krmné dávky, velmi nízkou viskozitu.
Místo zdvihání roštù a ruèního odstraòování usazených pevných složek kejdu v krátké dobì rozmíchá roštové míchadlo kejdy firmy Reck
a podroštové kanály se tak opìt zprovozní. Sklopná vrtule se zasune již
do štìrbiny roštnice o šíøce 17 mm. Použití tohoto míchadla je obzvláštì úèinné v okrajových èástech kanálù, napøíklad u krmného stolu nebo
u lehacích boxù. Otáèením míchadla ve štìrbinách roštnice – i ve smìru teèení kanálu – se výraznì zvyšuje oblast míchání. Naklánìním míchadla ve štìrbinì se proud kejdy dostává až na dno kanálu a plovoucí
vrstva se pohybuje smìrem k vrtuli míchadla, kde se rozmíchá. Pøi rozmíchávání kejdy v pravidelných vzdálenostech se z jednoho místa zhomogenizuje úsek v délce nìkolika metrù kanálu.
Blick ins Land, 2002, è. 1, s. 60
Globální infor maèní sí
o léèivých rostlinách
(mi)
Firma Moser Kranbau pøedstavila šest nových druhù univerzálních nesených nakládaèù v rùzných velikostech od 22 kW. Montují se jednoduše na tøíbodovou hydrauliku traktoru nebo na jedno- nebo dvounápravový pøívìs, (zdvihací síla od 0,4 do 1,5 tuny) a lze je snadno pøestavìt
na lehké až tìžké zemní práce s trhací silou na zubu až 3 800 kg. Lze je
výhodnì používat pøi manipulaci se døevem, pøi plnìní štìpkovaèù, pøi
manipulaci s balíky sena a slámy, pøi zemních pracích, nakládání chlévské mrvy, stavebních pracích atd.
Blick ins Land, 2002, è. 1, s. 56
Míchadlo kejdy se
sklopnou vr tulí
(mi)
(mi)
Pod názvem MEDPLANT (Medicinal Plants Network) existuje platforma
pro komunikaci a výmìnu zkušeností v oblasti použití, skladování
a ochrany rostlin úèinných v humánní a veterinární medicínì. Za provoz je odpovìdné Mezinárodní vývojové a výzkumné støedisko (International Development Research Centre) v Ottawì. K dispozici je interaktivní webová stránka pro pøenos dokumentù a odkazù, jakož
i celý systém nabídky informací.
http://source.bellanet.org/medplant/
(mi)
!
Nižší cena secího stroje
Saphir
Krátké
zprávy
Lemken nyní nabízí secí stroje
v nižší cenové hladinì, a to model
Saphir, který má secí botku jenom
z jednoho talíøe místo dosud vyrábìných dvoukotouèových secích
botek. Talíøové secí botky o prùmìru 325 mm jsou neseny na høídeli
z pružinové ocele, který umožòuje
vychylování botek pøi najetí na kámen a tak zabránit jejich poškození. Lemken tvrdí, že konstrukce talíøe umožòuje jeho efektivní proniknutí do pùdy a optimalizuje samoèištìní. Pøítlaèný tlak až 20 kg na
secí botku lze nastavovat mechanicky nebo hydraulicky centrálnì
z místa øidièe v kabinì traktoru. To
umožòuje umístit semeno až do nejhlubšího místa prùniku talíøové secí
Secí stroj Lemken Saphir
botky do pùdy, zatímco speciálnì
tvarovaná ostruha udržuje vnitøek secí botky èistý i v nepøíznivých
podmínkách. Semena jsou zahrnována upravenými hrabièkami s prsty
tvaru S, které je efektivnì zakrývají. Cena secího stroje Saphir o zábìru
3 m je o 1 535 GBP nižší než cena stroje s dvojitými kotouèovými
secími botkami.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 4 , s . 8 7
Výživa krùtích kuøat pøed
líhnutím
Injekèní vpravování cukrù nebo bílkovin do krùtích vajec pomáhá kuøatùm po vylíhnutí rychleji rùst a tuènìt. To nedávno zjistila výzkumná
studie, realizovaná na státní univerzitì v Severní Karolínì. Takto pøipravená drùbež je pøi líhnutí o 10 % vìtší a injekce do vajec uspíší
absorpci proteinù. Aktivace ptaèích støev umožní rychlejší pøírùstky
svaloviny. Tato technika by mohla znamenat, že krùty budou mít jateènou hmotnost již v 50 dnech vìku oproti 60 dnùm v souèasnosti. Jiný
výzkum na univerzitì v Alabamì nyní pracuje na zlepšení trávení kuøat. Chemikálie, která napodobuje acetylcholin (slouèenina pøenášející signály v nervovém systému), zvyšuje uvolòování amylázy – enzymu
slinivky rozkládajícího karbohydráty. Výzkumníci si od toho slibují zvýšení dodávky energie pro metabolismus drùbeže.
Wo r l d Po u l t r y, 1 8 , 2 0 0 2 , è . 2 , s . 6
Nebezpeèné hormony
( Vo )
Rezidua hormonù v hovìzím mase mohou ohrozit lidské zdraví. Toto
stanovisko se zakládá na 17 studiích a nejnovìjších vìdeckých údajích
a potvrzuje jej evropský výbor pro veterinární opatøení. Studie potvrzují riziko rakoviny zpùsobené hormonem 17 ß-estradiolem. Od roku
1988 již nemohly být hormony 17 ß-estradiol, testosteron, progesteron, zeranol, trenbolonacetát a melengestrolacetát využívány jako stimulátory rùstu pro zvíøata. Nejnovìjší studie byly vypracovány na zakázku pro Evropskou komisi, aby podpoøily evropský zákaz masa obsahujícího hormony.
Schweizerische Milchzeitung, 128, 2002, è. 19, s. 2
USA jako vzor
koncentrace výroby
mléka?
(Š)
( Vo )
Na rùstu produkce mléka v USA má rozhodující podíl 30 % podnikù,
které drží více než 500 dojnic. Tyto podniky s prùmìrným poètem
1 128 krav na farmu produkují v souèasné dobì více než 40 % celkové
tržní produkce mléka USA. Prùmìrná roèní dojivost nad 9 000 litrù je
o 1000 litrù vyšší než prùmìrná dojivost všech krav v USA. Pokud
v nadprùmìrných podnicích bude pokraèovat rùst produkce
i v pøíštích letech, mùže podle prognózy M. K. Ledmanové v roce 2025
vyrábìt mléko ještì 13 500 podnikù a 20 % z nich vyrobí 80 % veškeré tržní produkce mléka USA. Tyto vysoce produktivní „profipodniky“
zùstanou nadále rodinnými farmami, které budou podle potøeby zamìstnávat cizí pracovní síly.
DLG – Mitt., 2002, è. 4, s. 81
(Jav)
"
Izothiokyanáty snižují
riziko rakoviny plic
Krátké
zprávy
V pokusech na zvíøatech bylo opakovanì prokázáno, že brokolice
a hlávkové zelí chrání pøed rakovinou plic. Studie, která probíhala
10 let v Èínì a zahrnovala 18 000 mužù ve vìku od 45 do 64 let, byla
zamìøena na zjištìní souvislostí mezi pøíjmem izothiokyanátù, respektive koncentrací v tìle a výskytem rakoviny plic. Úèastníci studie byli
jednou roènì vyšetøeni.
Výsledky výzkumného programu ukázaly, že nezávisle na tom, jestli sledované osoby byli kuøáci nebo nekuøáci, u osob s vysokou koncentrací izothiokyanátù v moèi bylo riziko výskytu rakoviny plic nejménì
o 36 % nižší než u skupiny s nízkou koncentrací. U osob s geneticky
podmínìným pomalejším odbouráváním izothiokyanátù se snížilo riziko rakoviny plic dokonce o 64 až 72 %, pokud konzumovaly èasto brokolici, zelí a pøíbuzné druhy zeleniny. Pøibližnì u 60 % zkoumaných
osob byla zjištìna snížená schopnost odbourávání izothiokyanátù a tím
i silnìjší ochranný úèinek tìchto druhù zeleniny proti rakovinì plic.
Gemüse, 38, 2002, è. 4, s. 4
Význam kyseliny
arachidonové
Kyselina arachidonová je hlavním prekurzorem mnoha regulátorù biologických funkcí. Látky odvozené od této kyseliny hrají podstatnou úlohu ve vývoji embrya, reprodukci, imunologické reakci a vývoji kostí.
Kyselina linolová a a-linolenová – základní mastné kyseliny pro zvíøata
i lidskou populaci – jsou n-6 a n-3 polynenasycené mastné kyseliny
(PUFA). Tvorba kyseliny arachidonové z kyseliny linolové in vivo je
ovlivnìna dietetickou koncentrací n-3 a n-6 PUFA, genetickými faktory a faktory prostøedí. Ve výživì drùbeže a prasat má velký význam
dietetický obsah kyseliny arachidonové.
Feed Mix, 10, 2002, è. 1, s. 23–25
Likvidace mastitidy bez
antibiotik
(Sch)
V Itálii provedli studii za úèelem ovìøení vlivu vysokých dávek dietetického vitaminu E a C na kvalitu èerstvého spermatu kohoutù. U vzorkù spermatu odebíraných týdnì od 27. do 39. týdne vìku se hodnotila
koncentrace, pohyblivost a životaschopnost spermií metodou Computer Aided Sperm Analysis. Byla konstatovaná tendence kladného vlivu
vitaminu E na kvalitu spermatu (zvýšení poètu spermií v ejakulátu,
vyšší životaschopnost a pohyblivost spermií). Doplnìk vitaminu C neovlivnil pøíznivì kvalitativní vlastnosti spermatu a mìl spíše negativní
vliv na koncentraci spermií.
Arch. Geflügelkde, 65, 2001, è. 2, s. 76–81
Bar va naznaèuje kvalitu
masa
(Sch)
Sušený drùbeží trus získávaný pøedevším z klecového chovu nosnic
obsahuje pøibližnì 28 % proteinu a 26–30 % popelovin. Pøibližnì 50 %
dusíku ve výkalech drùbeže je ve formì dusíku kyseliny moèové. Sušené drùbeží výkaly jsou výborným zdrojem vápníku, fosforu, draslíku,
železa a zinku. V pokusech provedených v Nebrasce zjistili, že doplnìk s obsahem sušeného drùbežího trusu má stejný úèinek na užitkovost krav jako zkrmování doplòku s obsahem sójového šrotu.
J. Anim. Sci., 80, 2002, è. 3, s. 818–824
Vliv vitaminu E a C na
kvalitu sper matu
u kohoutù
(Sch)
Podle zkušeností nìkterých chovatelù z Velké Británie je možné snížit
poèet somatických bunìk a výskyt mastitid u krav, aniž by se aplikovala antibiotika, uspoøádáním doby dojení a užitím homeopatik. Na základì 4letého sledování uvádìjí jako hlavní pøíèinu vzniku mastitidy
nedokonalé vyprázdnìní mléka z vemene. Zatímco výskyt mastitid døíve
dosahoval 85 pøípadù na 110 krav a pøi aplikaci antibiotik se mastitida
vyskytla opakovanì u více než 60 % ošetøených dojnic, dosahují dnes
úpravou intervalu mezi dojeními a aplikací homeopatické masti na vemeno prùmìrného poètu somatických bunìk 102 167 na 100 ml a výskyt mastitid u 14 krav ze sta. Aplikovaná mast obsahuje esenciální oleje
a další rostlinné výtažky, které mají protizánìtlivý a antiseptický úèinek.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 1 , s . 4 6
Sušené drùbeží výkaly
v dávkách dojnic
(DK)
(Sch)
Bledé, mìkké a vodnaté (PSE) maso prasat a krùt je spojeno se schopností vázat vodu a udržet kvalitu pøi vaøení. Nízká schopnost vázat vodu
mùže zpùsobit, že surovina není vhodná pro další zpracování. Byla zjištìná korelace svìtlejší barvy prsní svaloviny s horší schopností vázat
#
Krátké
zprávy
vodu a s nízkou hodnotou pH. Vzniká otázka, zda pH drùbežího masa
a jeho barva mùže ovlivnit kvalitu marinovaných masných výrobkù. Výsledky studie ukázaly, že marinování mìní svìtlost masa (u tmavších i svìtlejších vzorkù masa) a mezi svìtlými a tmavými vzorky byly zjištìny rozdíly ve schopnosti absorpce marinády, ve zkoušce støihem a vhodnosti
k vaøení. Výsledky naznaèují, že promìnlivost hodnoty pH spojená
s rùznou barvou masa mùže ovlivnit kvalitu masa po marinování a vaøení.
Wa t t Po u l t r y U S A , 3 , 2 0 0 2 , è . 3 , s . 5 9
Alejové stromy
Ve SRN probíhá intenzivní diskuse o tom, zda jsou stromy nebo aleje
kolem silnic nebezpeèné. Stále dochází k tìžkým zranìním nebo
k úmrtím následkem kolizí se stromy. Proto nyní kmeny stromù mají
mít minimální vzdálenost 8 m od okraje silnice. Tomuto požadavku se
však energicky brání Výzkumná spoleènost pro rozvoj a úpravy krajiny. Žádá, aby zahradnická odborná veøejnost rozvinula informaèní kampaò a zahájila pøíslušné akce solidarity.
Gar tenbau, 2001, è. 50, s. 5
Chu pøesvìdèuje
Zemìdìlsví
ve svìtì
Vývoj zemìdìlských
dùchodù v zemích
støední a východní Evropy
Eurostat uveøejnil letos poprvé pøehled o vývoji zemìdìlských dùchodù v osmi ze
13 zemí støední a východní
Evropy, které se ucházejí
o èlenství v EU.
(Sch)
(EP)
Na výstavì IPM v nìmeckém Karlsruhe pøesvìdèovala firma Artus Group
návštìvníky o kvalitì nových odrùd jabloní ochutnáváním jablek. Návštìvníci mìli možnost ochutnat nejenom nejnovìjší licencované odrùdy, ale také novošlechtìní, vystupující zatím pouze pod èísly. Hodnocení chuti návštìvnickou veøejností je pro šlechtitele jednou ze smìrnic pro další práci. Na výstavì bylo také možné seznámit se s novou
kdouloní rezistentní ke spále rùžokvìtých ’CydoraRobusta’ a s novinkami velkoplodých mirabelek ’Bellamira’ a ’Miragrande’.
TA S P O M e s s e - J o u r n a l , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 3 8
(EP)
Výsledky šetøení ukazují, že zmìna úrovnì dùchodù v tìchto zemích
byla v letech 2000 a 2001 mnohem dramatiètìjší než v EU 15, kde
zemìdìlské dùchody stouply v prùmìru o 3,3 %. V sedmi z osmi srovnávaných kandidátských zemí byla zaznamenána zmìna smìrem nahoru nebo dolù pøesahující hodnotu více než 10 %. Dùchody v pøepoètu
na jednoho zemìdìlského pracovníka (v reálné hodnotì) se zvýšily
v Maïarsku o 26,8 %, v Èeské republice o 20,5 %, v Estonsku o 17,2 %,
ve Slovenské republice o 14,4 % a v Litvì o 13,6 %. Avšak v Polsku, kde
zemìdìlská ekonomika pokulhává za ostatními kandidátskými zemìmi, se zemìdìlské dùchody výraznì zhoršily (– 10,3 %). K ještì vìtšímu poklesu došlo také ve Slovinsku (– 14,4 %) a mírné zhoršení bylo
zaznamenáno na Maltì (– 1,6 %). Po uveøejnìní zprávy Eurostatu však
pøedstavitelé kandidátských zemí pøispìchali s upozornìním, že údaje
za rok 2001 se porovnávají s rokem 2000, kdy nejménì v pìti zemích
byly zvláštì nízké dùchody, zatímco v roce 2001 byly výjimeènì vysoké. Ze srovnání dvou minulých rokù tedy nelze èinit závìry o trvalejším vývojovém trendu. Evropská komise považuje ponìkud unáhlenì
rùst zemìdìlských dùchodù v kandidátských zemích za urèitý pøíznak,
že tìsnìjší obchodní vztahy s EU a pøizpùsobování politice EU jsou
pøínosem pro zemìdìlství na úrovni podnikù.
Agra Focus, 2002, è. 75, s. 26
A g F d E . E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 3 6 , s . 7
Slovensko postrádá
státní lesnickou politiku
Podle Slovenské lesnické
komory (S¼K) je východiskem ze souèasného složitého postavení lesního hospodáøství na Slovensku pøijetí
dlouhodobé moderní státní
lesnické politiky, plnì kompatibilní s celoevropskou
lesnickou strategií, specifikovanou v lesnických zásadách EU.
(Jav)
S¼K za nejlogiètìjší pøi uvažovaných zmìnách kompenzaèního zákona
považuje spojení lesa, vody a životního prostøedí do jednoho celku.
Navrhuje zabezpeèit financování veøejnì prospìšných prací v lesích
a podpoøit lesní hospodáøství samostatnou kapitolou státního rozpoètu. K øešení nepøíznivé situace by pøispìlo ukonèení procesu uspoøádání vlastnických a užívacích práv k lesnímu majetku a pozitivní motivování vlastníkù lesù na zvìtšování obhospodaøované výmìry lesa. Èlenové S¼K požadují zachování nedìlitelnosti lesního majetku státu
a zvyšování kapacity na zpracování dosud vyváženého døeva, s dùrazem
na finalizaci výrobku s vyšší pøidanou hodnotou. Dlouhodobá tradice
systematického a cílevìdomého obhospodaøování lesù vynesla podle
pøedstavitelù S¼K slovenské lesnictví na popøední místo mezi evropskými státy. V posledním desetiletí však podpora státu tohoto odvìtví
výraznì zeslábla, což se projevuje ve snížení péèe o lesy. Kromì toho se
$
Zemìdìlsví
ve svìtì
pod souèasnou situaci podepsal také nepøíznivý zdravotní stav lesù vyvolaný antropogenní èinností a velký podíl náhodných tìžeb,
v dùsledku èehož se snížily tržby za døevo a zvýšily se náklady na obhospodaøování lesù. Nepøíznivou ekonomickou situaci prohlubuje také
komplikovaný trh se døevem, zpùsobený nekoncepèní privatizací a rozpadem døevozpracujícího prùmyslu.
R o ¾ . N o v. , 2 0 0 2 , è . 8 2 , s . 2
Perspektiva podstatného
omezení poètu farem
v Dánsku
Svazy dánských farmáøù
pøedpokládají, že poèet farem, jejichž hlavním zdrojem
pøíjmu je zemìdìlská èinnost, se do roku 2010 sníží
na 13 500 ve srovnání s 21 500
v roce 2000 a 35 200 v roce
1990.
(Jav)
Poèet farem s vedlejšími zdroji pøíjmu a èásteèným pracovním vytížením farmáøe klesne na 23 500 v roce 2010 (z 30 700 v roce 2000
a 41 000 v roce 1990). Podle této prognózy by tedy pùsobilo na území
Dánska v roce 2010 pouze 37 000 farem (od roku 2000 úbytek 30 %).
Souèasnì se bude omezovat rozsah zemìdìlsky využívané pùdy, ale ta
bude ubývat pomalejším tempem než poèet farem. Celková plocha zemìdìlské pùdy klesne z 2,65 mil. ha v roce 2000 do roku 2010 na 2,49 mil.
ha (– 6 %). Svazy farmáøù uvádìjí, že zmìny agrární struktury, které
nastaly po vstupu Dánska do Evropských spoleèenství v roce 1993, budou v dalším období pokraèovat zrychleným tempem.
Další závažná zmìna bìhem pøíštího desetiletí se pøedpokládá v odvìtví
prasat, kde vzroste poèet farem s hlavním zdrojem pøíjmù z chovu prasat, zatímco poèet farem specializovaných na tržní produkci mléka se
bude snižovat. Pøežije pouze málo farem s tržní produkcí polních plodin, jejichž hlavním zdrojem pøíjmu a zamìstnání je rostlinná výroba.
Dánsko: plocha zemìdìlské pùdy a poèet farem do roku 2010
Zemìdìlská pùda, 1000 ha
Prùmìrná výmìra farmy, ha
1990
2000
2010
2 788
2 647
2 491
34,1
Poèet farem
76 300
48,5
52 200
64,7
37 000
s hlavním zamìstnáním
41 000
30 700
23 500
s vedlejším zamìstnáním
35 200
21 500
13 500
Pramen: Danmarks Statistik, Danish Meat and Livestock Commission and the Danish farmers´ unions
Dánsko: vývoj odvìtví prasat do roku 2010
1990
2000
2010
Poèet stád prasnic
20 405
7 699
3 400
Poèet stád prasat ve výkrmu
21 912
10 986
5 200
904
1 083
1 113
16 500
21 500
25 100
1 201
1 651
1 955
Poèet prasnic, 1000 ks
Poèet prasat ve výkrmu, 1000 ks
Produkce vepøového masa, 1000 t
Pramen: Danmarks Statistik, Danish Meat and Livestock Commission and the Danish farmers´ unions
Dánsko: vývoj odvìtví skotu do roku 2010
Poèet stád dojnic
Poèet dojnic, 1000 ks
Prùmìrná velikost stáda, poèet krav
Produkce mléka, 1000 t
Produkce hovìzího masa, 1000 t
1990
2000
2010
21 935
10 327
4 800
753
636
522
34
62
109
4 742
4 720
4 721
202
156
131
Pramen: Danmarks Statistik, Danish Meat and Livestock Commission and the Danish farmers´ unions
A g r a E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 0 0 1 , s . N / 4
Maïarsko zavádí nový
systém regulace agrárního
tr hu
V Maïarsku se zaène od
pøíštího roku uplatòovat
nový systém regulace zemìdìlského trhu.
(Jav)
Vedoucí divize pro harmonizaci tržních pravidel se zásadami EU na
maïarském Úøadu pro regulaci zemìdìlského trhu Tamás Bori oznámil
sdìlovacím prostøedkùm, že v Maïarsku se zaène od pøíštího roku
uplatòovat nový systém regulace zemìdìlského trhu.
Bori uvedl, že harmonizace maïarských pravidel regulace trhu s tržními øády EU byla zatím nedùsledná a neuspoøádaná vzhledem
ke specifickým rysùm maïarské zemìdìlské produkce a nedostateè-
%
Zemìdìlsví
ve svìtì
ným fondùm Maïarska na realizaci opatøení, která ve spoleèné zemìdìlské politice financuje Evropská unie. Odvìtví mléka a cukru je
v Maïarsku nyní regulováno prostøednictvím kvót, kdežto v odvìtví
ovoce a zeleniny bylo ustaveno více než dvanáct organizací výrobcù,
jejichž pùsobnost pøi regulaci trhu vychází z pravidel EU používaných
v tomto odvìtví. Maïarský intervenèní režim v odvìtví obilovin je shodný jen èásteènì se systémem EU, ale návrh úplné harmonizace celého
postupu tržní regulace a intervence v tomto odvìtví je pøipraven.
V sektoru živoèišné výroby se pøi harmonizaci pravidel znaènì pokroèilo,
ale postup v odvìtví prasat, ovcí a koz by mìl být rychlejší, zejména pokud
jde o identifikaci zvíøat v rámci subvencovaného projektu PHARE.
Posledním termínem pro praktické zavedení režimu regulace zemìdìlského trhu, který by byl identický se zásadami EU, je rok 2003. Podstatné zmìny v regulaci maïarského trhu musí být tedy provedeny už
v roce 2002. Pøímé platby zemìdìlským podnikùm a prémie na hospodáøská zvíøata mají být spravovány a kontrolovány podle zjednodušeného systému vypracovaného v souladu s Integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS) používaným v EU. Nyní se na
ministerstvu zemìdìlství mimo jiné projektují dodateèné náklady vyplývající z nového režimu regulace zemìdìlského trhu, jež mají být zahrnuty do státního rozpoètu v pøíštím roce.
Pøi pokraèujícím procesu akreditace maïarského úøadu SAPARD ministerstvo zemìdìlství klade zvláštní dùraz na zøízení institucí pro regulaci trhu, jež budou shodné s pøíslušnými institucemi EU. Rozhodnutím vlády z ledna letošního roku bylo schváleno založení Zemìdìlského intervenèního centra, jež má být budoucí platební agenturou
povìøenou spravováním finanèních zdrojù z garanèní sekce spoleèného zemìdìlského fondu EU (EAGGF). V dubnu bylo pøijato další rozhodnutí o struktuøe orgánù provádìjících zemìdìlskou politiku. Podle
názoru pøedstavitelù ministerstva zemìdìlství vyvstanou pøi jednáních
o pøipojení k EU ještì další nové požadavky.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 3 5 , s . 1 4 – 1 5
Evropská unie se pøipojí
k mezinárodní smlouvì
o genetických zdrojích
Rada ministrù EU pøijala
rozhodnutí, že EU podepíše
Mezinárodní smlouvu o rostlinných genetických zdrojích
pro potraviny a zemìdìlství
(International Treaty on
Plant Genetic Resources for
Food and Agriculture).
Nový zemìdìlský zákon
USA: vyšší subvence pro
far máøe
Podle zásad nového zemìdìlského zákona USA (schválen
13. kvìtna 2002), který urèuje zamìøení státní zemìdìlské politiky na pøíštích
šest let, mohou farmáøi získat vyšší subvence než dosud.
(Jav)
Cílem smlouvy je vyvinout mezinárodní úsilí o ochranu a uchování celosvìtovì nejvýznamnìjších druhù zemìdìlských plodin a zajištìní zdrojù pro trvalé zabezpeèení lidstva dostatkem potravin.
Smlouva umožòuje volný pøístup ke genetickým zdrojùm pro využití ve
výzkumu a šlechtitelství. Pøíjemci, kteøí budou prodávat produkty získané z tìchto zdrojù, mají èást penìžního i jiného pøínosu odvádìt do
zvláštních fondù, jež budou použity k udržování, obnovování a rozšiøování zdrojù. Úplné znìní návrhu Mezinárodní smlouvy vèetnì stanoviska Komise EU je na stránkách http://europa-int/eur-lex/en/com/reg/
en register 151040.html.
Pøedstavitelé EU mají smlouvu podepsat nejpozdìji do 4. listopadu 2002.
ICEU – Týden v Evropì 27. 5 až 2. 6. 2002, s. 1–2
(Jav)
V období 2002 až 2007 se finanèní podpora farmáøù zvýší ve srovnání
se souèasným zákonem o 47 mld. USD (49 mld. EUR). Velkou èást tìchto
dodateèných prostøedkù pohltí novì zavedené platby urèené k vyrovnávání cenových výkyvù. Prostøednictvím pevnì stanovených cílových
cen (smìrných cen) budou bìhem urèitého období garantovány ceny
základních plodin placené zemìdìlským výrobcùm USA. Když svìtová
cena pøíslušné komodity klesne pod úroveò cílové ceny, budou farmáøùm poskytnuty platby vyrovnávající rozdíl v cenách. Tímto mechanismem však budou farmáøi USA zcela izolováni od vývoje na mezinárodních trzích.
Za pøíklad mùže sloužit pšenice. Garantovaná cílová cena na roky 2002
a 2003 èiní 3,86 USD/bušl (asi 157,0 EUR/t). Pøi poklesu svìtové ceny
pod tuto úroveò dostane farmáø kompenzaci rovnající se rozdílu mezi
cílovou cenou a minimální cenou 2,80 USD/bušl (asi 114,0 EUR/t),
pøípadnì tržní cenou. Z této èástky bude odeètena pøímá platba ve
výši 0,52 USD/bušl (asi 21,0 EUR/t). Protože výrobce pšenice mùže
poèítat s garantovanou cenou, nebude plochu pšenice omezovat, i když
se sníží svìtová tržní cena této komodity.
Nový zemìdìlský zákon pøedpokládá, že budou vyšší minimální ceny
(loan rates) za hlavní produkty s výjimkou sójových bobù. Zvýší se
&
rovnìž úroveò pøímých plateb. Ty budou zavedeny také pro sójové boby.
Nová úroveò podpory farmáøù by mohla po pøíští sklizni ovlivnit strukturu rostlinné produkce USA. Experti poèítají s tím, že farmáøi osejí
vìtší plochy pšenice a kukuøice a omezí plochy sóji.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 6 , s . 1 0 8
Organické zemìdìlství
v Nizozemsku
Informace Centrální statistické agentury (CBS) Nizozemska uvádí, že plocha vìnovaná organickému zemìdìlství se v roce 2001 zvýšila o 15 % na 31 000 ha, které pøedstavují 1,6 % celkové výmìry zemìdìlské pùdy.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Poèet organických farem se rovnìž zvýšil, a to z 906 v roce 2000 na
1 024 v roce 2001 (+ 13 %). Avšak tempo rùstu organického zemìdìlství
se opožïuje za vládním úkolem, podle nìhož by do roku 2010 mìlo být
v Nizozemsku 10 % zemìdìlské pùdy obdìláváno organickým zpùsobem.
Ministerstvo zemìdìlství vyèlenilo na podporu tohoto cíle z rozpoètu
125,7 mil. EUR, které mají být èerpány bìhem období
2001–2005. Pokud jde o výrobní strukturu organicky obhospodaøované
pùdy, pøipadá nejvìtší díl na plochy pícnin, jež jsou využívány pro krmení
dojnic – v souèasnosti je to 19 292 ha (62 % z organicky využívané pùdy
a 2,2 % z celkové plochy luk a pastvin). V minulém roce se rychleji rozvíjelo organické zemìdìlství v odvìtví polních plodin, jejichž plocha se zvýšila o 22 % na 6 866 ha, z nichž na 4 000 ha se pìstovaly obiloviny (zvýšení o 39 %). Plocha organicky obhospodaøovaných travních porostù se
zvýšila za stejné období jen o 19 %. Zvláštì rychlý rùst se prosadil v odvìtví
intenzivní živoèišné výroby, kde poèet organických farem s chovem prasat a drùbeže se zvýšil ze 142 na 273. Klíèové ohnisko nizozemského organického zemìdìlství se podle hodnocení CBS nachází v centrální provincii Flevoland, kde témìø 8 % celkové výmìry orné pùdy se nyní obdìlává podle organických zásad.
Agra Europe, 2002, è. 2007, s. N/3
Návrh zemìdìlského
rozpoètu EU na rok 2003
Pøedbìžný návrh rozpoètu
EU na rok 2003 zahrnuje
výdaje fondu na podporu zemìdìlství (EAGGF) v celkové sumì 45,118 mld. EUR.
(Jav)
(Jav)
Navrhované výdaje na financování EAGGF jsou o 1,9 % vyšší než v roce
2002, zatímco výdaje celého rozpoètu EU se mají zvýšit o 2,7 % na
98,218 mld. EUR. To znamená, že náklady na spoleènou zemìdìlskou
politiku vèetnì rozvoje venkova odèerpají témìø polovinu (46 %)
z celkových rozpoètových výdajù Unie.
V rámci celkového zemìdìlského rozpoètu se navrhované výdaje na
rozvoj venkova zvyšují o 2,2 % na 4,69 mld. EUR, což je maximum
povolené pro tuto položku podle dohody Agenda 2000. Výdaje na podporu zemìdìlského trhu ve výši 40,42 mld. EUR jsou proti roku 2002
vyšší o 1,9 %, ale nedosahují možný maximální limit 42,68 mld. EUR.
Pøes proklamace o nutnosti pøerozdìlení prostøedkù ve prospìch rozvoje venkova je drtivá vìtšina (89,6 %) navrhovaných rozpoètových
výdajù nadále urèena na podporu trhu a s tím souvisejících opatøení.
Maximální možná úroveò výdajù na spoleènou zemìdìlskou politiku
v pøíštím roce podle berlínské dohody z roku 1999 o perspektivách
financování Evropské unie je 47,37 mld. EUR. Navrhované výdaje jsou
asi o 2,26 mld. EUR nižší než uvedený limit. Tato èástka má tvoøit
jakýsi rezervní fond k pokrytí neèekaných událostí v zemìdìlském
sektoru. Komisaøka Michaele Schreyerová odpovìdná za finance a rozpoèet uvedla, že pro zemìdìlský sektor jsou typická rizika, jako je vypuknutí zvíøecích nemocí èi pøírodní pohromy, kvùli nimž musí mít EU
v záloze finanèní prostøedky pro pøípad nouze. Hlavním dùvodem velké manévrovací finanèní rezervy však je podle komisaøky podezøení,
že by mohla klesnout hodnota eura proti US dolaru.
Návrh rozpoètu 2003 byl kalkulován pøi použití pøedpokládaného smìnného kursu 1 EUR = 0,88 USD, ale pokud hodnota eura posílí, porostou
výdaje EU na exportní refundace, což bude vyžadovat mimoøádné fondy. V souèasné dobì se euro obchoduje v pomìru asi 1 EUR : 0,90 USD.
Podle mluvèího Evropské komise vyhlíží situace na zemìdìlských trzích z hlediska návrhu na rozpoètové výdaje pøíznivì. Objemy mezinárodní spotøeby a exportu se zvyšují a potøeba veøejných intervenèních
zásob se pravdìpodobnì podstatnì sníží.
Ve struktuøe výdajù na podporu jednotlivých odvìtví zemìdìlské výroby nenastaly proti minulému roku závažné zmìny. Snižují se výdaje na
trhy rostlinných produktù (– 1,3 %), na trhy živoèišných produktù se
poèítá se zvýšením (+ 16,0 %). Nejvýraznìjší snížení výdajù v odvìtví
rostlinné výroby se plánuje u pøadných rostlin (– 13,1 %).
Nejdramatiètìjší meziroèní zmìna ve výdajích pro odvìtví živoèišných
produktù je v sektoru ovèího masa (+ 185 %). Úøedníci Komise tento
'
Zemìdìlsví
ve svìtì
skok komentují jako náhodný jev, zpùsobený zpoždìním plateb v roce
2002 a jejich pøevedením do rozpoètu 2003 a dále zavedením nového
stylu vyplácení prémií ve formì paušální prémiové sazby (21 EUR na
ovci). Od roku 2004 by se mìly výdaje na podporu chovu opìt výraznì
snížit. Aèkoli tøetí fáze reformy v sektoru hovìzího masa podle Agendy
2000 je nejdùležitìjší zmìnou v zemìdìlské politice promítající se do
zvýšení rozpoètových výdajù (platby na kus, porážkové a extenzifikaèní prémie, národní balíèky), je skuteèná zmìna rozpoètu 2003 ménì
zøetelná (+ 3,4 %), protože v roce 2002 byly vynaloženy mimoøádnì
velké prostøedky k uhrazení speciálních opatøení v souvislosti s krizí
BSE. Nižší než pøedpokládaný rùst výdajù v tomto sektoru také vyplývá z pøedpovìdi menších nárokù na intervenèní zásahy a subvencování exportu hovìzího masa v roce 2003.
Komise vydala prohlášení, že zamýšlí vyhlásit v øíjnu 2002 dokument
o úpravách návrhu rozpoètu, které by korigovaly rozpoètové perspektivy pro spoleènou zemìdìlskou politiku v roce 2003 na základì nejnovìjšího vývoje.
Návrh zemìdìlského rozpoètu EU na rok 2003 ve srovnání s 2001 a výdaje 2000 (mil. EUR)
2001
výdaje
2002
rozpoèet
2003
návrh rpzpoètu
Podkapitola 1a: Výdaje na spoleènou zemìdìlskou politiku (CAP) *)
Obiloviny, olejniny
17 466
Zmìna
2003:2002
mil. EUR
17 916
17 764
– 152
%
– 0,8
Cukrovka a cukr
1 497
1 401
1 339
– 62
– 4,4
Olivový olej
2 524
2 366
2 372
+ 6
+ 0,3
Suchá krmiva a luštìniny
375
385
383
– 2
– 0,5
Pøadné rostliny a bourec morušový
826
956
831
– 125
– 13,1
Ovoce a zelenina
1 558
1 650
1 629
– 21
– 1,3
Víno
1 197
1 392
1 381
– 11
– 0,8
973
983
973
– 10
– 1,0
+ 4,7
Tabák
Ostatní rostlinná produkce
297
300
314
+ 14
Rostlinná produkce celkem
26 713
27 349
26 986
– 363
– 1,3
1 907
1 912
2 112
+ 200
+ 10,5
Hovìzí a telecí maso
6 054
8 095
8 369
+ 274
+ 3,4
Ovèí a kozí maso
1 447
682
1 914
137
164
185
Mléko a mléèné produkty
Vepøové maso, vejce a drùbež
Rybáøství a rybolov
+ 1 242 + 184,8
+ 21
+ 13,1
13
17
14
– 3
– 18,1
9 558
10 860
12 594
+ 1 734
+ 16,0
Produkty mimo pøílohu 1
436
415
415
0
0,0
Potravinové programy
282
306
308
+ 2
+ 0,7
Živoèišná produkce celkem
POSEI (vzdálené regiony /ostrovy)
184
254
256
+ 17
+ 7,1
Veterináøství a zdraví rostlin
565
569
190
– 379
– 66,6
Monitoring a prevence
32
57
48
– 9
– 16,2
Propagaèní opatøení
49
79
66
– 13
– 16,2
470
271
55
– 206
– 78,9
Ostatní opatøení
Doplòkové výdaje (pøed zúètováním)
2 017
1 952
1 338
– 589
– 30,6
38 289
40 160
40 920
+ 785
+ 1,9
– 570
– 500
– 500
0
0,0
CELKEM 1a: Opatøení týkající se trhu 3 0 7 2 0
39 660
40 420
+ 720
+ 1,9
40 035
41 992
42 680
+ 760
1,9
2 315
2 332
2 260
– 72
– 3,1
Tituly 1 až 3 (pøed vyrovnáním úètù)
Vy r o v n á n í
úètù
Berlínský strop výdajù na CAP
Rozdíl mezi rozpoètem a stropem
Po d k a p i t o l a 2 b : R o z v o j v e n ko v a
CELKEM: Rozvoj venkova
4 364
4 595
4 698
+ 103
+ 2,2
Berlínský strop na rozvoj venkova
4 495
4 595
4 698
+ 103
+ 2,2
131
0
0
0
42 083
44 255
45 118
+ 863
Rozdíl mezi rozpoètem a stropem
0
Celkové rozpoètové výdaje
v zemìdìlském
*)
sektoru
+ 1,9
nezahrnují výdaje na rozvoj venkova
Pramen: European Commission; údaje v EUR jsou v pøepoètu na ceny 2002
Zemìdìlsví
ve svìtì
První ètení návrhu rozpoètu v Radì ministrù probìhne v èervenci. Podle
neformální dohody mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí se
tyto instituce pokusí dosáhnout dohody o tom, jak má vypadat koneèná
podoba rozpoètu. Rozpoèet bude formálnì schvalovat Parlament na prosincovém zasedání.
Jedna z posledních zmìn zemìdìlského rozpoètu, k nimž došlo na zasedání Komise, se týká financování testù BSE ze zdrojù EU. Komisaø pro zdraví a ochranu spotøebitele D. Byrne požadoval, aby z fondù
EU byly zaplaceny testovací pøístroje ve výši 15 EUR za jeden pøístroj,
kdežto komisaøka pro rozpoèet M. Schreyerová prosazovala snížení této
èástky na polovinu (7 EUR) s argumentem, že velkoplošné testování
(asi 9 mil. testù) pøinese úspory nákladù na jeden pøístroj. Aèkoli kolegium Komise schválilo kompromisní èástku 10,5 EUR na jeden pøístroj,
redukce celkových výdajù pro tento úèel není pøíliš silnou propagací
priorit Komise, jež se týkají bezpeènosti potravin. Zmìna subvence na
jeden testovací pøístroj uspoøí jen 40 mil. EUR, aèkoli v návrhu rozpoètových výdajù je rezerva 2,26 mld. EUR právì pro podobné cíle.
Pøi prezentování návrhu na rozpoèet 2003 komisaøka Schreyerová pøednesla øadu názorù na finanèní problémy související s rozšíøením
EU o nové èlenské státy za pøedpokladu, že deset nových èlenù bude
pøijato v roce 2004. Jde mimo jiné o zvýšení poètu personálu v orgánech
a zaøízeních EU už v roce 2003 a zejména v dalších letech. Potvrdila
také, že závazky k financování programu SAPARD za rok 2003 budou
pravdìpodobnì navrženy ve výši 543 mil. EUR, což je asi o 21 mil. EUR
ménì, než stanoví strop dohodnutý v Berlínì. Vzhledem k tomu, že
v nìkterých kandidátských zemích (jmenovitì Maïarsku, Polsku a Rumunsku) nebude do konce roku 2003 dokonèeno vytvoøení platebních
agentur jakožto hlavního pøedpokladu pro uvolòování penìz z fondù
EU, není vylouèeno, že èást finanèních prostøedkù fondù bude pøevedena na pøíští roky.
Agra Focus, 2002, è. 75, s. 14–15
Agra Europe, 2002, è. 2001, s. EP/6
Evropská komise plánuje
úplný zákaz antibiotických
stimulátorù rùstu
Evropská komise pøedložila
plány na zákaz užívání antibiotických krmných aditiv
sloužících jako stimulátory
rùstu v pøíštích ètyøech letech.
(Jav)
V rámci tohoto plánu uvedla podrobnì v navrhovaných regulacích,
které musí být ratifikovány Evropským parlamentem a Radou, že ètyøi
zbývající antibiotika, která jsou stále autorizována jako stimulátory
rùstu – monensin, salinomycin, avilamycin a flavofosfolipol – budou
muset být postupnì stahována z užívání do 1. ledna 2006.
V posledních letech zakázala Evropská unie užívání rùzných antibiotických stimulátorù rùstu, vèetnì avoparcinu, tylozinfosfátu, spiramycinu, virginiamycinu a zinkbacitracinu. Tyto výrobky jsou také èasto
používány v humánní medicínì a jejich užívání jako stimulátorù rùstu
bylo zakázáno kvùli obavám z potenciálního rizika pøenosu rezistence
bakterií vùèi antibiotikùm ze zvíøat na patogeny u lidí. Antibiotika,
kterých se poslední návrhy týkají, nejsou v souèasnosti bìžnì užívána
v humánní medicínì. Ale v roce 1999 doporuèil Vìdecký øídící výbor
EU, aby užívání antimikrobiálních látek jako stimulátorù rùstu, které
jsou a nebo mohou být užívány v humánní nebo veterinární medicínì,
bylo postupnì staženo v nejkratší možné dobì a koneènì zrušeno.
V kvìtnu roku 2001 výbor doporuèil, aby byl naplánován a koordinován proces postupného stahování, aby mohly být pøijaty alternativní
praktiky produkce.
Zákaz antibiotických stimulátorù rùstu pøedstavuje jen èást navrhovaných regulací, které mají za cíl zmodernizovat procedury pro autorizaci
krmných aditiv pøi zajištìní jejich nezávadnosti a úèinnosti. V rámci
navrhovaných pøedpisù budou výrobky hodnoceny Evropským úøadem
pro nezávadnost potravin a autorizovány pro obchodování pro období
pouze 10 let. Spoleènosti, které chtìjí obchodovat s krmnými aditivy,
budou žádány, aby demonstrovaly pozitivní úèinek na zdraví zvíøat (úèinnost) a absenci rizika pro zdraví zvíøat, zdraví lidí a prostøedí (bezpeènost). Budou také žádány, aby poskytly údaje o reziduích, aby mohly být
stanoveny jejich maximální limity. Spoleènosti obchodující s krmnými
aditivy, autorizovanými podle stávající legislativy, budou muset v pøíštích
sedmi letech pøehodnotit a opìt autorizovat své výrobky.
Krmná aditiva budou autorizována v rámci pìti obsáhlých kategoriích: 1. technologická aditiva (napø. konzervaèní a ochranné pøíprav-
Zemìdìlsví
ve svìtì
ky); 2. senzorická aditiva (ochucovadla a barviva); 3. nutrièní aditiva
(napø. vitaminy); 4. zootechnická aditiva (napø. prostøedky obohacující støevní mikroflóru a neantibiotické stimulátory rùstu) a 5. kokcidiostatika. Výrobky budou autorizovány pro užívání podle jednotlivých
druhù zvíøat a s povolenou maximální výši dávek; bude možno obchodovat, užívat nebo zpracovávat pouze autorizované výrobky.
Užívání kokcidiostatik jako krmných aditiv vèetnì tìch, které obsahují
antibiotika, bude i nadále možné, ale budou aplikována pøísnìjší opatøení u tìch aditiv, která budou mít antibiotický pùvod. Budou muset být
stanoveny maximální limity reziduí a existující výrobky budou muset
být pøehodnoceny ve ètyøech letech poté, co regulace vstoupí v platnost.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 5 0 , 2 0 0 2 , è . 1 5 , s . 4 5 8
Zemìdìlské dùchody
v Rakousku stouply o 10 %
Podle prozatímních údajù
Rakouského ekonomického
výzkumného ústavu (WIFO)
lepší výsledky rostlinné produkce a pøíznivé tržní trendy pøispìly k rùstu zemìdìlských dùchodù v Rakousko
za rok 2001 proti úrovni
pøedchozího roku o 10 %.
Pìstování nìkterých plodin bylo v roce 2000 postiženo nadmìrným
suchem, ale rok 2001 byl podstatnì lepší a výnosy se výraznì zvýšily.
Kromì toho stouply nákupní ceny zemìdìlských produktù v prùmìru
o 4,5 %. Kombinace úspìšné rostlinné produkce a vyšších cen se promítla do rùstu hodnoty celkové zemìdìlské a lesní produkce asi o 5 %
na 4,8 mld. EUR. Hodnota outputu se zvýšila ve všech hlavních odvìtvích zemìdìlství s výjimkou skotu. Ceny skotu šly dolù v souvislosti
s rozšíøením krize BSE v zemích EU, i když v Rakousku se jediný pøípad této nemoci skotu objevil až v prosinci. Pøímé dotaèní platby zemìdìlským podnikùm byly v roce 2001 zvýšeny o 14,3 % na 1,48 mld.
EUR. Kromì toho bylo sníženo nepøímé zdanìní zemìdìlského sektoru.
Po pøipojení Rakouska k EU došlo v období 1996–1999 k prudkému
poklesu zemìdìlských dùchodù. Avšak lepší ekonomické výsledky
v letech 2000 a 2001 vedly k tomu, že úroveò dùchodù se ve dvou
minulých letech znovu pøiblížila vyšší úrovni z roku 1995.
A g r a E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 0 0 2 , s . N / 5
Evropa razantnì mìní
vztah k biotechnologiím
Zøejmì již v brzké dobì by
mohl v Evropské unii a potažmo i v Èeské republice
nastat naprostý zlom ve vnímání geneticky modifikovaných organismù (GMO), kterých se využívá pøedevším ve
výrobì potravin.
( Vo )
(Jav)
Èeská spoleènost se zatím GMO bojí a celá øada firem, které profitují z
konvenènì pojatého šlechtìní, hnojení èi produkce potravin si mne
ruce. Zde je tøeba pøipomenout i velký vliv organizace Greenpeace, na
jejíž kampaò v ÈR, která je zamìøena pøedevším proti GMO, je roènì
vyèlenìno zhruba 3,6 mil. Kè. Nicménì vývoj nelze zastavit. Další
a další vìdecké poznatky, ekonomická efektivita a v poslední dobì zejména prokazatelnì pozitivní úèinky GMO na lidský organismus ukazují, že pøes všechny placené degradující kampanì se investice do biotechnologií vyplatí. Obor GMO je v ÈR zatím pole neorané – právì zde
se v budoucnu nabízejí obrovské možnosti i pro menší firmy.
Evropská unie v poslední dobì vyvíjí nemalé úsilí s cílem vyvrátit negativní postoj veøejnosti vùèi GMO, který v nìkterých pøípadech pøerostl až do hysterických kampaní spotøebitelù a nátlakových skupin ve
jménu takzvané „bezpeènosti potravin“. Signály z Evropské komise jsou
jasné: dokonèit legislativní proces týkající se GMO a produktù z nich
vyrobených s cílem ukonèit moratorium vyhlášené na GMO. Smyslem
je pøitom na jednu stranu pøesvìdèit laickou veøejnost o existenci pøísné unijní legislativy týkající se GMO, soubìžnì s tím ale podpoøit vývoj
biotechnologií a zejména uvést jejich výsledky do podnikatelské praxe. Dùkazem zmìny pøístupu EU je mimo jiné i nezvykle tvrdé vyjádøení komisaøe pro evropský výzkum Phillippe Busquina z minulého mìsíce odsuzující nièení polních experimentù s geneticky modifikovanou
øepkou. „Je to pøíklad nevìdomosti a pøedsudkù vedoucích k nezákonným násilným èinùm, které mohou vést pouze ke zøeknutí se výhod,
které vìdecký pokrok pøinese spoleènosti“, konstatoval tehdy Busquin.
Zmínìné koneèné výhody jsou pøitom pravým opakem toho, o èem se
snaží laickou veøejnost pøesvìdèit ekologiètí aktivisté – pøinášejí nejlevnìjší a nejpøirozenìjší zpùsob obrany proti závažným chorobám lidstva. Použití biotechnologií umožòuje totiž vytvoøit organismy obohacené o látky prospìšné pro lidský organismus. To vše na bázi prevence
chorob, na rozdíl od látek, které již vzniklé choroby „pouze“ léèí. Jedná se o takzvanou tøetí vlnu biotechnologických produktù vedoucích
k produkci jedlých vakcín, urèených pøedevším pro rozvojové zemì,
ale i vyspìlou spoleènost. V souèasné dobì vrcholí v laboratoøích ve
Švýcarsku projekt konsorcia deseti zemí „zlatá rýže“, obohacené vitaminem A a železem. Zhruba 94 % rýže se totiž spotøebuje v oblastech,
Zemìdìlsví
ve svìtì
kde se plodina pìstuje – v tìchto oblastech žije pøitom 3,8 mld. obyvatel, z nichž 200 000 trpí avitaminózou a 500 000 dìtí je následkem
avitaminózy slepých. Nebo jiné pøíklady: v USA se v souèasné dobì
vyvíjejí banány obsahující látky proti žloutence; v Evropì brambory
obsahující jedlou vakcínu proti rakovinì tlustého støeva; hitem poslední doby je možnost použít vakcíny z rajèat jako prevence proti AIDS.
Pozitivní úèinky nejsou jen teoretické – vše je již odzkoušeno na laboratorních zvíøatech, zejména myších.
Bohužel – o uvedených výsledcích výzkumù èeská spoleènost nic neví.
Kdyby totiž vešly v širší známost, znamenalo by to zøejmé ohrožení
souèasných chemických, zemìdìlských a potravináøských lobby, nebo
díky novým poznatkùm a technologiím by se na jejich úkor mohly prosadit firmy a produkty obsahující biotechnologicky zušlechtìnou surovinu. Paradoxnì právì konvenèní metody jsou pøitom pro spotøebitele
v øadì pøípadù více rizikové. „Napøíklad v pøípadì brambor. V zájmu
prodloužení jejich trvanlivosti se u nás v minulosti brambory ozaøovaly, a to je daleko vìtší zásah do organismu než biotechnologické metody“, øíká O. Navrátil z Ústavu experimentální botaniky AV ÈR. Sám se
pøitom podílí na projektu, který na bázi GMO výraznì zvyšuje odolnost
brambor pøi skladování proti mrazu – prostì „nesládnou“. Paradoxù je
celá øada. Èeská legislativa napø. zakazuje používat GMO v systémech
ekologického zemìdìlství. „Právì tam by se ale GMO nejlépe hodily“,
pøipomíná prof. J. Drobník ze sdružení BIOTRIN. Princip první generace GMO totiž spoèíval zejména v posílení jejich odolnosti proti rùzným škùdcùm, takže pøi jejich produkci prakticky není tøeba používat
chemické prostøedky.
Právì pøirozená produkce bez chemie je ale právì to, èím produkty
ekologického zemìdìlství lákají a oslovují koneèného spotøebitele.
Systémovou manipulací je také teze, podle které je vkládání „cizího“
genu do pùvodního organismu nìco, co je nepøirozené a nikdy tady
nebylo. Velký omyl. Stejnì tak pøi konvenèním šlechtìní jde o import
nových genù, jenže „metody konvenèního køížení pøedstavují mnohem
nepøesnìjší a delší proces,“ uvádí za všechny obhájce nových biotechnologických metod komisaø EK Busquin.
Kampanì proti GMO ovšem zdaleka nepoškozují „pouze spotøebitele“,
zemìdìlce nebo èást podnikatelského spektra potenciálních výrobcù
GMO potravin. Jde i o existenci tuzemského vìdeckého šlechtitelského
know-how, které je historicky na vysoké úrovni, ale myšlenky našich
vìdeckých kapacit jsou komerènì realizovány v zahranièí. „Naše intelektuální vlastnictví poskytujeme zahranièním investorùm prakticky
zadarmo, èasto jen za to, že nám nìkdo zaplatí další rok výzkumu“,
konstatuje prof. Drobník.
Nedílnou souèástí výsledkù vìdeckých výzkumù je totiž jejich patentová ochrana v zahranièí, ta je však finanènì nároèná. I kolem registrovaných patentù je navíc celá øada „známkoprávních sporù“, které mohou pùvodnost tuzemského know-how zpochybnit. „Potøebovali bychom,
aby mìli naši vìdci k dispozici alespoò tým renovovaných právníkù,“
domnívá se Drobník.
Forma investic do biotechnologických aktivit je pøitom velmi pestrá.
V souèasné dobì je zøejmì nejdùležitìjší zainvestovat rozvoj takzvaných
inkubátorù, sloužících k praktické aplikaci výsledkù vìdeckých výzkumù.
Absence takových „poloprovozù“ je dnes evidentnì nejvìtší brzdou uvádìní GMO produktù na trh. Na podobné aktivity pøitom pøispívá i EU,
podmínkou je ale spolufinancování ze strany žadatele o pøíspìvek, tedy
investice z domácích zdrojù. Inspiraci mohou domácím podnikatelùm
poskytnout minimálnì dva ze sousedních státù – v Nìmecku zøídila za
spoluúèasti bank inkubátor pro biotechnologie bavorská vláda, obdobné
pracovištì funguje i v Rakousku. Samozøejmì, nejde jen o inkubátory.
Z výše zmínìných øádkù vyplývá, že finanèní prostøedky bude nutné smìrovat i na podporu konkrétních vìdeckých výzkumù, do patentové oblasti, do osvìty spotøebitele. Vložené prostøedky by se pøitom mìly investorùm velmi dobøe zhodnotit. Kromì schopnosti finálních výrobkù z GMO
týkající se prevence zdravotních rizik vykazují biotechnologicky vyšlechtìné organismy vyšší efektivitu produkce (tøeba vyšší výnosy) a omezení
výrobních nákladù (odpadají náklady na chemické ošetøení).
Svìtové kapitálové trhy v oblasti biotechnologií v souèasné dobì stagnují, podle P. Zahradníka z Conseq Finance jde ale o „ticho pøed bou-
!
Zemìdìlsví
ve svìtì
Poznatky
ze svìta
Trávovité plevele hubit
vèas!
Vìtšina pøípravkù používaných k regulaci trávovitých
plevelù v bramborách pùsobí systémovì.
øí“. To je ovšem pro investice optimální chvíle, i když se zøejmì již nebude opakovat boom rùstu akcí biotechnologických firem z let 1995 až
2000. „Tato pìtiletka byla pro investice vysoce atraktivní, meziroèní
zhodnocení se u nìkterých firem pohybovalo v øádech desítek i stovek
procent“, konstatuje Zahradník.
Komerèní využití produktù genetického inženýrství vykazovalo do roku
1999 vysokou dynamiku, poté došlo díky negativistickým kampaním
a nevyjasnìnému pøístupu ke GMO k poklesu zájmu o tyto technologie,
zejména ale v rámci EU. Zøejmì nejznámìjší je dosud produkce rostlin
odolných proti herbicidùm, jako je sója, kukuøice nebo øepka
a rostlin odolných proti hmyzu, pøedevším kukuøice. Známé je ale
i komerèní využití èekanky, papaje, brambor, tykví, rajèat, novìji øepy,
rýže, banánù, jahod, sluneènice, salátu èi jablek. Mezi zemì s nejvìtším
rozsahem pìstování tìchto takzvaných transgenních plodin patøí USA,
Kanada, Mexiko, Argentina, ale také Španìlsko, Èína, Austrálie, Jihoafrická republika, Brazílie, Indie Èi Rusko.
Jak je vidìt, v zemích EU se zatím GMO pøíliš nedaøí. „Pùjde-li ale Evropa dále dosavadní cestou, propadne se co nejdøíve v biotechnologii
za Èínu, Jižní Afriku, Malajsii a další asijské státy“, tvrdí už nyní pøedstavitelé Evropské komise. Dùvodem je skuteènost, jak uvedl komisaø
EU pro bezpeènost potravin David Byrne, že „informovanost evropské
veøejnosti je otøesná. Jen tøi procenta dotázaných Evropanù dovedla
odpovìdìt, co je to gen, ale 65 procent odmítá jíst potraviny z GMO.
To je terén, na kterém se daøí emocionální frankensteinské propagandì, kterou šíøí elementy bez jakékoli právní odpovìdnosti“, konstatoval Byrne. Mìnící se vztah EU ke GMO je pøitom již v souèasné dobì
zformulován v rezoluci „O budoucnosti biotechnologického prùmyslu“. Rezoluce navrhuje zavedení takzvaného PG trhu (Prémium Grade,
bez GMO) tak, aby znaèení „Bez GMO“ platilo doslova a zaruèenì. Bìžný trh by pracoval s pojmem „Mùže obsahovat GMO“ a znaèka „Vyrobeno z GMO“ by se mìla uplatnit jako pozitivní propagace produktù GMO
druhé a další generace. Souèasné znaèení podle platné evropské legislativy je totiž podle analýz odborníkù v podstatì podvádìním spotøebitelù a zdroj potenciálních a permanentních konfliktù. „V souèasném
systému je totiž možné, Že èokoláda s obsahem transgenních bílkovin
v množství 0,002 mg . kg–1 musí být znaèena, ale vánoèka s obsahem
0,32 mg . kg –1 nikoli,“ uvádí profesor Drobník. Navíc, nìkteré suroviny již prakticky bez GMO stejnì nejsou. Podle dostupných statistických údajù èinila už v roce 1999 nabídka nemodifikované sóji na volném trhu pouhých 200 000 tun, èili 0,013 % svìtového trhu.
Profit, 2002, è. 22, s. 8
Proto je pro zajištìní úèinku potøeba, aby aplikace graminicidu probìhla v dobì maximální rùstové aktivity na co možná nejvìtší listovou
plochu. Jednoleté trávy je vhodné hubit ve fázi dvou až ètyø listù a pýr
pøi výšce rostlin od 15 do 20 cm. Pøitom je potøeba dbát na to, aby listy
brambor plevelùm nestínily.
Za teplého poèasí, pøi optimální rùstové fázi trav a vysoké pùdní a vzdušné vlhkosti je možné zvolit nižší dávku graminicidu. Pøi regulaci pýru
by však nemìla být pøekroèena doporuèená maximální aplikaèní dávka. Pouze tak lze zajistit transport úèinné látky do rhizomù a trvalejší
úèinek. Pøi nižší aplikaèní dávce a k zesílení úèinku za nepøíznivého
poèasí je výhodné doplnit smáèedlo pøídavkem oleje. K regulaci výdrolu obilovin, plevelného prosa, pastvinných trav a pýru doporuèují
nìmeètí odborníci nìkterý z tìchto pøípravkù: Gallant Super, Fusilade ME, Targa Super, Select 240 EC, Agil nebo Focus Ultra. Všechny
tyto graminicidy lze aplikovat nezávisle na rùstové fázi brambor.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 3 , s . 9 3
Optimální hnojení ozimé
øepky dusíkem
Dusík mùže vést u øepky ke
zvýšení výnosù.
(mi)
(DK)
Nìmeètí odborníci na základì pokusù, které probíhaly sedm let, zjistili,
že optimální množství dusíku na sprašových a zvìtralých pùdách èiní
okolo 200 kg N . ha–1 a na diluviálních pùdách okolo 180 kg N . ha–1. Na
základì nižšího odbìru byly optimální výnosy pøi pozitivním saldu dusíku (pomìr pøísunu a odbìru) spojeny s 56 až 88 kg N . ha–1. Množství
dusíku, které pøevyšovalo optimální zastoupení této živiny, po sklizni
v dùsledku rostlinných zbytkù znaènì stouplo.
"
Poznatky
ze svìta
Na základì výsledkù pokusù došli odborníci k následujícím závìrùm,
jak ztráty dusíku po sklizni øepky snížit: hnojit dusíkem podle potøeby
rostlin ve správné dávce a termínu aplikace, redukovat intenzitu zpracování pùdy po sklizni a provést výsev pšenice v èasném termínu, který má za následek silnìjší „konzervaci“ dusíku. Øepka vykazuje pøi využití dusíku nìkteré zvláštnosti, na nìž je potøeba pøi hnojení dbát. Po
výsevu až do období vegetaèního klidu váže øepka v biomase pøibližnì
50 až 80 kg N . ha–1 a chrání tím dusík pøed pøípadným vymýváním.
Její vysoká a èasná potøeba dusíku se èasto pokrývá dávkami této živiny již na promrzlé pùdì. Proto mohou pøi takovém èasném termínu
hnojení vznikat ztráty dusíku v dùsledku smyvu vodou a vyplavování,
které jsou èasté zejména na lehkých pùdách, a také denitrifikací.
Pro øepku je typický neobyèejnì vysoký pøíjem dusíku od jarního období až do kvetení. Sklizená semena obsahují pøibližnì polovinu dusíku vázaného v rostlinì. V posklizòových zbytcích na poli zùstává znaèné množství dusíku, který se v létì a na podzim mineralizuje. Tím se
zvyšuje nebezpeèí vyplavení zimními srážkami do hlubších vrstev pùdy.
Klasická následná plodina ozimá pšenice mùže pøi termínu výsevu zaèátkem øíjna èást dusíku opìt vázat.
DLZ Agrarmag., 53, 2002, è. 3, s. 52
Opatøení proti
str upovitosti
Strupovitost obecná (Streptomyces scabies) je velmi
èastá choroba brambor, která však nezpùsobuje ztráty
na výnosech.
Aèkoli pletiva hlíz zùstávají zdravá, tržní hodnota se v dùsledku nepravidelných korkovitých hnìdých skvrn na povrchu hlíz snižuje. Pøi silném napadení je omezena klíèivost. Strupovité skvrny rovnìž mohou
pøedstavovat vstupní bránu jiným infekcím, zejména mokré bakteriální hnilobì. V ochranì proti strupovitosti obecné je potøeba uplatnit
celý komplex opatøení – jednotlivá opatøení vìtšinou nejsou úèinná.
Z tohoto dùvodu nìmeètí odborníci znovu uvádìjí pøehled faktorù, které
mají vliv na výskyt strupovitosti:
– druh pùdy: èím lehèí pùda, tím vyšší nebezpeèí výskytu strupovitosti,
– hodnota pH: èím vyšší, tím vìtší mohou být problémy se strupovitostí,
– vápnìní: nevápnit pod brambory,
– zavlažování: za sucha od období nasazování hlíz zavlažovat,
– odrùdy: na ohrožených stanovištích se vyvarovat pìstování vysoce
náchylných odrùd,
– posklizòové zbytky: odstranit posklizòové zbytky, protože zpùsobují
pøílišné provzdušnìní pùdy a tím se zvyšuje nebezpeèí výskytu strupovitosti,
– kypré pùdy: pùdu nekypøit, aby neobsahovala pøíliš vzduchu.
Kar toffelbau, 53, 2002, è. 3, s. 78
Osivo lupiny inokulovat!
Ten, kdo poprvé nebo po
delší dobu na stejném pozemku pìstuje sladkou lupinu, by mìl osivo inokulovat.
Geneticky modifikovaná
sója ze zámoøí
V Jižní Americe a USA sází
mnoho farmáøù na geneticky pozmìnìné odrùdy kukuøice a sóji.
(DK)
(DK)
A dùvod? Druhovì specifické bakterie rodu Rhizobium jsou potøebné
pro tvorbu koøenových hlízek, v nichž dochází k fixaci vzdušného
dusíku. Tyto bakterie však nejsou v pùdì zastoupeny v dostateèné
míøe. Inokulace – aplikace tìchto bakterií na osivo – je velmi dùležité
opatøení, protože zajistí dostateèné množství nejúèinnìjších kmenù.
Nìmeètí odborníci na základì pokusù zjistili, že již nìkolik týdnù po
výsevu se u rostlin vzešlých z neinokulovaného osiva objevily svìtleji
zelené listy. Zásoba dusíku v pùdì zde byla vyèerpána. Oproti tomu
díky inokulaci osiva hlízkovými bakteriemi byla zásoba dusíku zajištìna. Pøi pohledu na koøeny rostlin vytažených z pùdy byl vliv inokulace dobøe patrný: rostliny z inokulovaného osiva mìly na rozdíl od neinokulovaných dobøe vyvinuté koøenové hlízky.
K pøednostem inokulace patøí: vyšší výnosy, nižší náklady spojené
s aplikací dusíkatých hnojiv, ochrana životního prostøedí (konzervace
dusíku v pùdì pro pøíští úrody ve formì, která je odolnìjší vùèi vyplavování, èímž se snižuje riziko kontaminace spodních vod) aj. Inokulaèní pøípravek se prodává buï jako prášek nebo v kapalné formì.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 3 , s . 9 5
(DK)
Tato skuteènost se dotýká i nás, jak uvádí nìmecký odborník.
Zatímco v mnoha zemích svìta, zvláštì však v zemích Evropské unie,
pøetrvává odpor vùèi geneticky pozmìnìným plodinám a z nich vyrábìným potravinám a krmivùm, využívá stále více zemìdìlcù výhod, které
#
Poznatky
ze svìta
tyto plodiny nabízejí. Také v roce 2001 se dále rozšiøovalo jejich pìstování, a to zhruba o 14 %, což odpovídá pøibližnì 50 mil. ha.
Stálé rozšiøování ploch geneticky pozmìnìných plodin dokládají i následující údaje: zatímco v roce 1996 èinila výmìra v celém svìtì pìstovaných geneticky pozmìnìných plodin pouhých 1,7 mil. ha, v roce 1999
to bylo již 40 mil. ha, v roce 2000 dosahovala jejich plocha 44 mil. ha
a v roce 2001 okolo 50 mil. ha.
Rovnìž stále více zemí povoluje pìstování geneticky modifikovaných
plodin. Jejich rozšiøování se již neomezuje jen na USA, Kanadu a Argentinu, ale zahrnuje 15 dalších zemí jako Èínu, Austrálii nebo Jižní
Afriku. V samotné Evropské unii se pìstuje pro komerèní úèely
Bt-kukuøice, a to ve Španìlsku na ploše okolo 20 000 ha.
Genetické modifikace se soustøeïují na pìt zemìdìlských plodin: sóju,
kukuøici, øepku, bavlnu a tabák. Nejvìtší podíl pøitom pøipadá na sóju.
Podíl Roundup Ready sóji z celkové plochy pìstované sóji dosahoval
napø. v USA, které jsou jejím nejvìtším producentem ve svìtì, pøi poslední sklizni 68 %. V pøedchozím roce to bylo pouhých 54 %, v roce
1998 teprve okolo 36 %. V této souvislosti je však podstatná i skuteènost, že okolo 90 % všech zemìdìlcù v USA pìstuje geneticky pozmìnìnou sóju alespoò na èásti z plochy vymezené pro tuto plodinu.
Ještì rychleji než zemìdìlci v USA pøijali novou technologii zemìdìlci
v Argentinì. Ke sklizni v roce 2001 èinila plocha s konvenèními odrùdami ménì než 10 %. Rovnìž v Brazílii, která dosud pìstování geneticky modifikovaných odrùd sóji oficiálnì neschválila, sahají zemìdìlci stále více po novém osivu. Dá se proto pøedpokládat, že v jižních oblastech
Brazílie, které sousedí s Argentinou, pochází 30–40 % sójových bobù ze
skliznì v roce 2001 z osiva geneticky pozmìnìných odrùd.
Razantní akceptování geneticky pozmìnìných odrùd sóji zemìdìlci
souvisí pøedevším s možností omezit využití podnikových prostøedkù.
Tato výhoda vyplývá z toho, že místo tøí až ètyø aplikací herbicidù se
vystaèí pouze s jedním postøikem. Navíc se projevuje, jakoby vedlejší
efekt, i skuteènost, že díky menší konkurenci plevelù dochází
v nìkterých oblastech k mírnému zvýšení výnosù. Zemìdìlci v USA
vyèíslili zisk, kterého dosáhli využíváním geneticky modifikovaných
odrùd sóji, na 60 až 85 DEM na tunu. Teprve pøi odpovídajících prémiích by byli ochotni vzdát se používání tohoto osiva a vrátit se ke konvenèním odrùdám. Zemìdìlci v Argentinì vyèíslili zisk z pìstování
geneticky modifikovaných odrùd ve srovnání s konvenèními dokonce
až na 100 DEM na tunu.
Sója „prostá GMO“ ( tzn. bez podílu bobù z geneticky modifikovaných
odrùd) má na trhu jen malý podíl. V EU i v Nìmecku není dosud významná poptávka po geneticky nemodifikovaných sójových bobech
a šrotu, i když o tom bylo již velmi mnoho øeèeno. Spotøeba sójového
šrotu v EU pøitom pøedstavuje 27 až 28 mil. tun roènì. Toto množství
pochází v nejvìtší míøe z dovezené sóji (pouze Itálie a Francie produkují spoleènì okolo 1,1 mil. tun). Pøedpokládaný dovoz do EU pro rok
2001 èinil asi 16,5 mil. tun, pøièemž zhruba 7 mil. tun by mohlo pocházet z USA a Brazílie a 2 mil. tun z Argentiny. K tomu se dovezlo do
EU podle odhadu 17,5 mil. tun sójového šrotu, z toho více než 9 mil.
tun z Argentiny, 6,5 mil. tun z Brazílie a více než jeden milión tun
z USA. Ze struktury importu lze poznat, že pøevážná èást dovozu sóji
a sójového šrotu do EU pochází z geneticky pozmìnìných odrùd. Pouze relativnì malá èást se prodává se zárukou „bez podílu geneticky modifikované sóji“ („GMO-prostá“), pøièemž se nemíní žádná stoprocentní „èistota“, ale zpravidla se pøipouští tolerance jednoho až dvou procent podílu geneticky pozmìnìných odrùd. Proto by se také místo
„GMO-prostᓠsója mìlo uvádìt spíše jen „geneticky nepozmìnìná“.
Za „geneticky nemodifikovanou“ sóju a sójový šrot lze sice dosáhnout
vyšší cenu, avšak poptávka po ní zùstává dosud relativnì malá. V rámci
posledního hospodáøského roku by se napø. v EU mìlo prodat pouze
zhruba pùl mil. tuny sóji a k jednomu miliónu tun sójového šrotu jako
„geneticky nepozmìnìné“ s cenovou pøirážkou. Zatímco sójové boby
jsou urèeny pøedevším pro lidskou výživu (zpracovávají se napø. na
tofu), sójový šrot se využívá zejména pøi výkrmu drùbeže.
Situace by se podle autora èlánku mohla zmìnit na základì plánového
naøízení o znaèení geneticky modifikovaných produktù. Tím by se mohla
výraznì zvýšit poptávka po „geneticky nemodifikovaných“ sójových
$
Poznatky
ze svìta
bobech a šrotu. Také pìstování geneticky modifikovaných odrùd kukuøice se v posledních letech rozšiøuje. V USA se v roce 2001 pìstovala na jedné ètvrtinì všech ploch geneticky modifikovaná kukuøice,
v Argentinì na 20 %. Dovoz kukuøice do Evropské unie dosahuje roènì asi 2 mil. tun, k tomu pøistupuje okolo 5 mil. tun kukuøièného glutenového krmiva. Celkem dováží Evropská unie více než 40 mil. tun
rostlinných surovin, které mohou obsahovat geneticky pozmìnìné
komponenty. Lze proto vším právem tvrdit, že postupy genetických
modifikací mají také na trhy EU již dávno cestu otevøenou. Zemìdìlci
v Evropské unii ovšem dosud z tohoto technologického pokroku neprofitují.
DLG – Mitt., 2001, è. 12, s. 20–21
Mnoho fuzárií – mnoho
toxinù
Napadení klasù pšenice fuzárii a s tím spojenou kontaminaci zrna mykotoxiny
podporují pøedevším srážky
v období po vymetání.
Riziko infekce však mùže výraznì snížit støídání plodin, vylouèení kukuøice jako pøímé pøedplodiny, zpracování pùdy s obracením skývy,
rychlé odstranìní posklizòových zbytkù ze svrchní vrstvy pùdy, volba
ménì náchylné odrùdy. Doporuèuje se rovnìž omezit hnojení dusíkem
a aplikaci regulátorù rùstu.
K pøímé ochranì proti napadení klasù houbami r. Fusarium produkujícími mykotoxiny jsou vhodné pøípravky na bázi metconazolu (Caramba) a tebuconazolu (Folicur) – mají však jen omezenou úèinnost. Tyto
fungicidy by pokud možno mìly být aplikovány ve fázi kvetení pšenice,
a to nejlépe dva dny pøed, popø. po infekci. V dùsledku èetných srážek
a promáèených porostù však èasto nemohou být aplikovány
v optimálním termínu. Na základì tøíletých pokusù bylo zjištìno, že
jednorázová aplikace metconazolu (Caramba) a tebuconazolu (Folicur)
v doporuèené dávce ve fázi kvetení pšenice pøinesla pouze malé snížení èetnosti napadení o 10–20 %. Kontaminace zrna deoxynivalenolem
(DON) oproti tomu poklesla o 50–60 %. Tento pozitivní vliv se však
projevil pouze u druhù Fusarium culmorum a F. graminearum, které se
na celkovém napadení zrna podílejí jen ze 17 %. Zatímco u tìchto druhù se v dùsledku aplikace fungicidù na bázi azolù snížila èetnost napadení o 30 až 50 %, úèinnost vùèi jiným druhùm byla výraznì nižší.
Pokusy v letech 1999 a 2000 na osmi stanovištích ukázaly i negativní
úèinek azolù na pøevládající druh F. avenaceum, a to pøi jednorázové
aplikaci v rùstové fázi 65. Teprve druhé ošetøení, které se uskuteènilo
ve fázi 71, umožnilo dostateènou ochranu klasù.
V organickém zemìdìlství pùsobí èasné napadení pšenice Microdochium nivale na základì chybìjící ochrany moøením znaèné problémy.
Zde je prevence velmi dùležitá a spoèívá vedle volby ménì náchylné
odrùdy také v likvidaci plevelù jako dalšího zdroje infekce.
Na napadení klasù se podílí celý komplex druhù r. Fusarium, takže vedle
deoxynivalenolu vyžaduje pozornost výskyt také jiných mykotoxinù.
DLG – Mitt., 2002, è. 3, s. 50–53
Šetr nìji k životnímu
prostøedí
Chemické prostøedky na
ochranu rostlin jsou z hlediska vlivu na životní prostøedí posuzovány pøevážnou
èástí veøejnosti velmi kriticky a odmítavì.
(DK)
(DK)
Pøitom riziko moderní rostlinné produkce je celkovì nižší než pøed
patnácti nebo dvaceti lety. Od roku 1986, kdy v SRN vstoupila
v platnost novela zákona o ochranì rostlin, se výraznì snížilo jak
množství úèinné látky vztažené na hektar zemìdìlsky obdìlávané plochy, tak i potenciální riziko pro životní prostøedí. Trend se jednoznaènì ubírá smìrem: „menší množství a vyšší úèinnost“. Pøesto zùstává
otázka: jsou takové vysoce úèinné látky automaticky ménì toxické pro
životní prostøedí?
Zatímco v roce 1990 se v SRN pohybovalo množství úèinné látky mezi
3,42 a 3,70 kg . ha–1 zemìdìlsky využívané plochy, v posledních ètyøech letech toto množství dosahovalo pouze 1,76 až 1,94 kg . ha–1. Nejnižší stav byl zaznamenán v letech 1993/94. Hlavní pøíèinou však bylo
snížení pìstitelských ploch obilovin, silážní kukuøice, brambor, cukrovky, luštìnin a ovoce a zeleniny o 1,23 mil. hektarù. Mimo to se také
projevilo ve srovnání s rokem 1991 zvýšení cen pesticidù o 8 %, extrémnì suché léto 1992 a také vysoký stav zásob na skladech z bývalé
NDR. Herbicidy tvoøí okolo 50 % z celkového trhu s pøípravky na
ochranu rostlin. Ukázalo se, že v letech 1987 až 1998 biologické riziko úèinných látek pokleslo. Pøitom se v roce 1998 výraznì snížilo akutní a chronické riziko pro bezobratlé vodní živoèichy a ryby stejnì jako
akutní riziko pro žížaly. Pøi porovnání rizikového potenciálu starých
%
Poznatky
ze svìta
a nových herbicidù bylo zjištìno následující: rizikové potenciály moderních sulfonylmoèovin (Amidosulfuron, Rimsulfuron, Thifensulfuron,
Metsulfuron) pozdních devadesátých let jsou oproti triazinùm osmdesátých let (Atrazin, Simazin a Terbuthylazin) co se týèe biologického
rizika více než øádovì nižší.
Fungicidy zaujímají z chemických pøípravkù používaných v Nìmecku
podíl okolo 30 %. Dlouhodobá koncentrace v pùdách se ve srovnání
s rokem 1987 zvýšila. Hlavní pøíèina spoèívá v relativnì pomalém
odbourávání úèinné látky fusilazol obsaženého v pøípravku Benocap,
který byl v roce 1998 novì povolen. Výraznì se zvýšilo akutní a chronické riziko pro øasy.
Insekticidy jsou s pouhými 3 % z používaných pøípravkù na ochranu
rostlin nejmenší skupinou. V roce 1987 bylo z hlediska zatížení životního prostøedí dosaženo velmi vysokých hodnot. Ve srovnání s rokem
1994 došlo v roce 1998 k mírnému zvýšení chronického rizika pro
vodní bezobratlé (buchanky), zatímco napø. pro øasy akutní i chronické riziko mírnì pokleslo.
DLG – Mitt., 2002, è. 3, s. 68–70
Co je pøíèinou návratu
stéblolamu?
V devadesátých letech byl
výskyt stéblolamu na obilovinách na mnoha místech
velmi nízký.
Již nìkolik let však na mnoha pìstitelských plochách èetnost a intenzita napadení kontinuálnì stoupá. V posledních letech dosahovalo napadení bezmála stejné úrovnì jako naposledy pøed patnácti lety.
Co je pøíèinou tohoto vývoje? Bìhem a po mírné a vlhké zimì
v posledních letech byly infekèní podmínky pro pùvodce stéblolamu –
houbu Pseudocercosporella herpotrichoides – velmi pøíznivé. Kromì
toho hraje dùležitou roli také vysoká koncentrace obilovin v osevním
postupu (zejména zaøazení pšenice, tritikale nebo žita jako pøedplodiny), volba náchylné odrùdy a pøedevším extrémnì èasný termín výsevu.
Vysoký podíl infikovaných klasù nìkolik let po sobì vede k vzestupu
inokulaèního potenciálu. Houba pøežívá jako mycelium na infikovaném strništi v pùdì a na povrchu pùdy. V pøíštím vegetaèním období
se na rizikových plochách pøi èasném výsevu do strništì v osevních
postupech s vysokým zastoupením obilovin zvyšuje pravdìpodobnost
intenzivního napadení, pokud nastane pøíznivé poèasí pro tvorbu spor
a následnou infekci.
Intenzivní napadení báze stébel vede ke snížení nebo pøerušení pøísunu vody a živin do klasù, velmi silné napadení zpùsobuje pøedèasné
dozrávání klasù s pøíznaky bìloklasosti. Kromì tohoto pøímého ovlivnìní výše výnosù se po napadení v dùsledku ztrouchnivìní báze stébel
zvyšuje sklon k poléhání porostù. Polehnutí porostù obilovin, a už
z pøíèin parazitárních nebo technických, zhoršuje vedle kvality sklizòového produktu jak podmínky pro sklizeò, tak i výnos, a to zejména
tehdy, pokud k nìmu dojde ještì pøed dozráváním.
DLG – Mitt., 2002, è. 3, s. 60–63
Mnoho pøíèin žloutnutí
cukrovky
Neobvykle vysoký výskyt
žloutnoucích rostlin cukrovky byl v loòském roce pro
pìstitele a poradce v Porýní
hádankou.
(DK)
(DK)
U všech postižených rostlin se v pokroèilém stadiu napadení objevila silná nekróza pletiv listù. Ojedinìle docházelo i k odumírání mladých rostlin. Výzkumy provádìné pracovníky Úøadu pro ochranu rostlin v Porýní ukázaly rozdílné pøíèiny. Dr. Monika Heupel diferencuje
symptomy následovnì:
– Pøíèinou záhadné choroby nejsou ani houby, ani bakterie, ale ani živoèišní škùdci. Zatím bylo zjištìno, že pøíèiny choroby jsou genetické.
Výskyt byl pozorován pouze na urèitých odrùdách na pozemcích jednoho pìstitele. Hospodáøsky významné škody nebyly zjištìny.
– U rostlin cukrovky s prvními pøíznaky „žloutnutí listových èepelí pøi
ještì zelené žilnatinì“ byla prokázána pøítomnost virù.
– U vìtšiny vzorkù s pøíznaky „ žluté, vadnoucí nebo nekrotické rostliny“ byl prokázán virus rizománie
– Dosud nebyl ještì zcela objasnìn symptom objevující se ke konci
vegetaèního období „zežloutlé rostliny se stále zelenou listovou žilnatinou a postupnou nekrotizací listù“. Viry nebyly prokázány.
V nìkterých vzorcích byla nalezena háïátka. Další pokusy založené
za úèelem objasnìní tohoto symptomu v souèasné dobì probíhají.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 3 , s . 2 2
(DK)
&
Postemergentní aplikace
herbicidù znamená pro
brambor y stres
Postemergentní ošetøení by
mìlo být provedeno v závislosti na použitém herbicidu
pøi výšce brambor pøibližnì
od 5 do 15 cm.
Poznatky
ze svìta
Pokud jsou brambory vìtší, zhoršuje se úèinek v dùsledku zastínìní.
Kromì toho jsou brambory na aplikaci herbicidu citlivìjší. Zatímco svízel
pøítulu, merlík bílý a heømánky lze hubit ještì v dalších fázích vývoje,
ošetøení proti lilku èernému a pohance svlaècovité by se mìlo uskuteènit ve fázi dìložních lístkù, popø. do fáze 2. pravého listu. Pozdìjší ošetøení, která nutí k vyšším aplikaèním dávkám, jsou zpravidla ménì úèinná a riziko poškození plodiny stoupá.
Aplikace herbicidù po vzejití brambor pro nì vždy pøedstavuje stres.
Témìø každé ošetøení vede ve svém dùsledku ke zpomalení rùstu. To
lze tolerovat spíše u støednì raných než u raných odrùd brambor. Kombinace pøípravkù jako napø. Sencor + Basagran nebo Sencor + Cato
jsou hodnoceny daleko hùøe než odpovídající jednotlivé pøípravky.
Pokud se k èasnému prvnímu ošetøení použije tank mix pøípravkù
v dílèích dávkách s odstupem nìkolika dnù, sníží se riziko poškození
brambor, úèinnost však mùže výraznì poklesnout v dùsledku zmìn
poèasí nebo vìtšího zastínìní. Stresové faktory jsou: teploty výraznì
nižší než 10 °C a vyšší než 25 °C, rozdíly mezi denními a noèními teplotami vyšší než 14 °C, suché hrùbky, chybìjící vosková vrstva (po dešti)
nebo intenzivní rùst listù zvláštì ve spojení s prudkým sluncem.
Stres zvyšuje kromì toho také horší kvalita sadby, infikovaná sadba (napø.
koøenomorkou bramborovou), špatná struktura pùdy a v neposlední
øadì také pøíliš nízká hodnota pH pùdy.
Naopak ke snížení stresu pøispívá zavlažování, které podporuje plynulý
metabolismus (odbourávání) úèinné látky. Zatímco pøi normálních, stabilních povìtrnostních podmínkách je možné aplikovat herbicid kdykoli bìhem dne, ošetøení pøi teplotách pøesahujících 25 °C a extrémních
zmìnách poèasí by se mìlo odložit alespoò na pozdní veèerní hodiny.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 3 , s . 8 8 – 9 3
Opatøení ke snížení
napadení koøenomorkou
Hniloby zpùsobené koøenomorkou bramborovou (Rhizoctonia solani) pøedstavují
v celé Evropì pro pìstování
cukrovky vážné nebezpeèí.
Podle údajù Mezinárodního výzkumného øepaøského institutu (IIRB)
v Bruselu se v mnoha pìstitelských oblastech (zvláštì ve Španìlsku,
Francii a Nizozemsku) neustále zvìtšuje podíl ploch ohrožených touto
chorobou.
Napadení cukrovky koøenomorkou vede pøedevším ke snížení výnosù
a cukernatosti bulev. Ztráty na výnosech mohou pøesahovat 50 %, avšak
vzácností nejsou ani totální ztráty. Mimo to hniloba znesnadòuje skladování, transport a zpracování. Výše hospodáøských škod závisí na dobì
infekce a intenzitì napadení a také na tom, jestli se choroba vyskytuje
pouze hnízdovitì nebo plošnì.
K opatøením, která snižují napadení cukrovky koøenomorkou, patøí:
více než ètyøleté pøerušení pìstování cukrovky na pozemku; vìtší odstup mezi pìstováním kukuøice a cukrovky; náhrada kukuøice jinou
obilovinou; dostateèné rozmìlnìní organické hmoty (kukuøièné slámy
i slámy z jiných obilovin, chlévského hnoje) a stejnomìrné rozvrstvení po poli; zpracování pùdy pouze za pøíznivého poèasí; zpracování pùdy
bez obracení skývy, výsev do mulèe; volba rezistentních odrùd cukrovky; pìstování „pozitivních“ meziplodin (brukvovité); uvedení pùdy do
klidu, èerný úhor, zazelenìní.
Spolehlivá chemická ochrana proti této chorobì v souèasné dobì neexistuje. Poèítá se však s tím, že v budoucnu by se mohla uplatnit biologická ochrana na bázi antagonistických mikroorganismù.
DLG – Mitt., 2002, è. 4, s. 42–46
Sklady brambor
dezinfikovat právì teï!
Vzhledem k tomu, že skládkové choroby bramborových
hlíz mohou zpùsobovat znaèné ztráty, je hygiena skladù
dùležitou souèástí ochrany.
(DK)
(DK)
Škody vyvolané patogeny bìhem skladování jsou podmínìny mnoha
èiniteli a úzce souvisejí se stavem sklizených hlíz v dobì uložení do
skladù. Technologie pìstování – pøedevším skliznì, transportu brambor a posklizòová manipulace znaènì poškozuje hlízy a tím je predisponuje k napadení patogenními mikroorganismy bìhem skladování.
Pøedevším pøi likvidaci spor fytopatogenních hub jako napø. Colletotrichum nebo Helminthosporium rozhodnì nestaèí èistá voda. Zde je
zapotøebí sáhnout po dezinfekèním prostøedku. V SRN je pro použití
ve skladech povolen 2% roztok pøípravku na bázi kyseliny benzoové
(Menno Florades), který pùsobí nejen proti bakteriálním chorobám
jako bakteriální kroužkovitost bramboru nebo mokrá hniloba (zpùsobená bakteriemi r. Pseudomonas), ale také virùm (napø. PVY, PVX)
a houbám jako Helminthosporium, Colletotrichum, Rhizoctonia, Alter-
'
Poznatky
ze svìta
naria a Fusarium. Pøípravek se aplikuje následujícím zpùsobem: stìny
a podlaha se oèistí smetákem, hned se opláchnou vodou a ještì pøed
oschnutím se aplikuje 2% roztok. Náklady na aplikaci pøípravku na
plochu 3 000 m2 (podlaha a stìny) èiní pøibližnì 128 EUR.
Dùsledná hygiena skladových prostor je dùležitá nejen u sadbových
brambor, ale také u brambor urèených pro další zpracování a samozøejmì i u konzumních brambor, kde se klade dùraz na vzhled hlíz (pøi
prodeji mytých hlíz se významným faktorem ovlivòujícím prodejnost
produktu stává zejména støíbøitost slupky).
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 4 , s . 2 2
Bez herbicidù je možné
se obejít
Øepka patøí díky svému plynulému poèáteènímu rùstu
a malým vzdálenostem mezi
øádky ke konkurenènì silným plodinám.
Pøesto se v mezerách, vzniklých napø. po vymrzlých rostlinách, mohou objevit plevelné rostliny.
Mezi nejèastìji se vyskytující plevele v øepce patøí vytrvalé plevele jako
pcháè oset a pýr plazivý a dále rozrazily, kokoška pastuší tobolka, heømánky, svízel pøítula, hluchavky, ptaèinec a výdrol obilovin. Výskyt tìchto plevelù zpùsobuje komplikace pøi sklizni, vyšší náklady na vyèištìní
od semen plevelných rostlin, snížení olejnatosti apod. Na rozdíl od
jiných plodin však nezpùsobuje ztráty na výnosech.
U stejnomìrných, hustì zapojených, dobøe se vyvíjejících porostù bez
vìtších mezer, pøi absenci problémových plevelù (svízel pøítula, heømánky, výdrol obilovin) a na pùdách stejnomìrnì zásobovaných vodou
je možné od aplikace herbicidù upustit. Plevele nižšího vzrùstu (napø.
hluchavky nebo violky) lze tolerovat. Pøi výskytu problémových plevelù je aplikace herbicidù nutná. Zejména u svízele pøítuly je potøeba
stanovit práh škodlivosti jedné rostliny na m 2.
F o r t s c h r. L a n d w. , 2 0 0 2 , è . 5 , s . 6 – 7
Pozor na slimáky!
Rozsah škod zpùsobených slimáky na øepce v raných rùstových fázích se v zemích západní Evropy zvýšil z mnoha dùvodù.
(DK)
(DK)
Nejdùležitìjším dùvodem byla politika EU, která podporovala pìstování odrùd s nízkým obsahem glukosinolátu v semenech. Dùsledkem
bylo výrazné snížení pøirozené chemické ochrany této plodiny, které
se projevilo tím, že mladé rostlinky se pro nejvýznamnìjšího plže –
slimáèka síkovaného (Deroceras reticulatum) staly mnohem chutnìjšími. V té dobì také zmìny v agrotechnice jako pìstování meziplodin
a konzervaèní (pùdoochranné) zpracování pùdy vytvoøily vhodné pøedpoklady pro nárùst populací slimákù. Ke zvýšení škodlivosti mohlo dojít
také v dùsledku úèinnìjší likvidace plevelných rostlin, které pøedstavují pro slimáky alternativní zdroj potravy. Rovnìž prùbìh poèasí
v uplynulých letech (mírné zimy a vlhká jara) byl pro populace slimákù pøíznivý.
Optimální ochrany øepky lze dosáhnout kombinací pìstitelských a chemických opatøení. Zpracování pùdy vede k redukci populací slimákù.
Peèlivá pøíprava pùdy pøed setím nejenže slimáky usmrcuje, ale také
nièí jejich úkryty a chodbièky, které potøebují k tomu, aby se dostali
na povrch pùdy. Kromì toho peèlivá pøedseová pøíprava pùdy podporuje rychlé klíèení øepkových semen.Volba rychleji rostoucích odrùd
øepky zkracuje èasový úsek, kdy je riziko napadení rostlin nejvìtší.
Dùležité je také neponechávat po sklizni na poli žádné zbytky rostlin
a strništì peèlivì zaorat.
Pro zemìdìlce a poradce je však obtížné racionálnì rozhodnout jaké
ochranné opatøení zvolit, aby bylo dosaženo nejlepšího výsledku, protože moluskocidy je tøeba aplikovat ještì pøed objevením poškození
rostlin a v souèasné dobì není možné rozsah škod v porostech pøesnì
pøedpovìdìt. Kromì toho existuje jen málo údajù týkajících se vlivu
poškození na výnosy øepky. Je potøeba, aby došlo k výraznému zlepšení prognóz možných škod a potøebných ochranných zásahù. To je možné
s využitím systému založeném na údajích o poèasí, hustotì populací
slimákù, druhu pùdy, pìstitelských praktikách a jiných dùležitých parametrech.
V porostech, které jsou vystaveny vysokému riziku poškození slimáky,
je potøeba aplikovat pøípravek Schneckenkorn pøi výsevu nebo pøed
klíèením semen, aby slimáci byli usmrceni ještì pøed objevením citlivých klíèních rostlin. Ve zvláštì ohrožených oblastech by se potom mìly
porosty kontrolovat v intervalu 5 až 6 dnù do té doby, než rostliny
vytvoøí ètvrtý pravý list, aby bylo možné posoudit, zda je zapotøebí další opatøení. Pokud je v nìkterých oblastech riziko škod zpùsobených
!
Poznatky
ze svìta
slimáky nižší, je možné poèkat do objevení klíèních rostlin, zhodnotit
poškození a teprve potom aplikovat Schneckenkorn. V takovém pøípadì však hrozí nebezpeèí žíru vzrostných vrcholù klíèních rostlin a dìložních lístkù, jakmile se objeví. Platí však, že husté a za optimálních
podmínek založené porosty s rostlinami bohatì olistìnými mohou menšímu napadení slimáky odolat, pokud poškození klíèních rostlin a konzumace listù je kompenzována dalším rùstem. Je však potøeba rozsah
napadení pravidelnì kontrolovat a pøi ošetøení vycházet z výše škod
a vitality rostlin. Bylo prokázáno, že ošetøení není potøeba, pokud je
zjištìno více než 50 zdravých rostlin na m2.
Nejnovìjší poznatky ukázaly, že biologická ochrana založená na využití
pøirozených nepøátel – støevlíkù, a to zvláštì støevlíèka obecného (Pterostichus melanarius), nárùst populací slimákù v letním období (èerven až srpen) pøed výsevem ozimé øepky omezí. Vzhledem k tomu, že
støevlíèek obecný bývá ještì v dobì výsevu øepky aktivní, je potøeba
dát pøednost aplikaci moluskocidu na bázi metaldehydu, protože je
známo, že tato úèinná látka je pro støevlíkovité neškodná.
Další možností ochrany je aplikace suspenze s obsahem parazitických
nematod (Phasmarhabditis hermaphrodita), která je sice technicky proveditelná, náklady jsou však ve srovnání s chemickými moluskocidy
vysoké.
Raps, 20, 2002, è. 2, s. 72–76
Biologická ochrana proti
svlaèci rolnímu
Houbu Phomopsis convolvulus bude zøejmì možné využívat pøi hubení svlaèce rolního.
Vzhledem k tomu, že dosud chybìly poznatky o mechanismu infekce
a penetraci této houby do rostlinných pletiv, byla na toto téma vypracována studie. Infekce svlaèce rolního byla zkoumána pomocí svìtelného, rastrovacího a transmisního elektronového mikroskopu. Bylo zjištìno, že klíèení konidií zaèalo 12 hodin po inokulaci, pøièemž vìtšina
konidií za 24 hodin po inokulaci vyklíèila. Klíèní hyfy byly zpravidla
hladké až „vrásèité“ a vìtšinou krátké. Za 24 až 48 hodin po inokulaci
vytvoøily konidie apresoria – terèovitì rozšíøené konce prodloužené
klíèní hyfy. Z apresoria houby P. convolvulus vyrostla jedna infekèní
hyfa, která penetrovala povrch listu. Penetrace prùduchy nebyla pozorována. Dále bylo zjištìno, že tato houba penetruje povrch listù na základì mechanického a enzymatického pùsobení, èímž dochází ke „zmìknutí“ bunìèných stìn.
V nìkterých preparátech bylo pozorováno vytvoøení subkutikulárních
hyf 2 dny po inokulaci. Tøi dny po inokulaci bylo prokázáno intera intracelulární šíøení hyf v pletivech epidermis a mezofylu. V dalších
fázích kolonizace vykazovaly infikované buòky zesílení bunìèných stìn
a plazmolýzu cytoplazmy. Hyfy byly prokázány v cévách èepelí a øapíkù listù. Pìt dnù po inokulaci vykazovala infikovaná pletiva silné poškození. Rychlá destrukce infikovaných hostitelských pletiv svìdèí
o tom, že v infekèním procesu hraje roli toxin.
Z. Pfl.–Krankh. u. Pfl.–Sch., 109, 2002, è. 2, s. 180–192
Napadení cukrovky
háïátkem øepným
a výnosy
V pokusech, které probíhaly
v letech 1975–1998, byly
zkoumány úèinky støídání
plodin v osevním postupu
(podíl
cukrovky
èinil
20–100 %), aplikace nematocidù a pìstování rezistentních meziplodin na napadení cukrovky háïátkem øepným (Heterodera schachtii)
a výnosy.
(DK)
(DK)
V roce 1998 byla poprvé do pokusù zahrnuta také jedna rezistentní
odrùda cukrovky.
Za podmínek pøíznivých pro výskyt háïátka øepného se pøi tøíletém
odstupu v pìstování cukrovky, který je v praxi bìžný, hustota populací háïátka pøed pìstováním cukrovky bez ochranných opatøení pohybovala výraznì nad prahem škodlivosti (v literatuøe se èasto uvádí
500 vajíèek a larev na 100 ml pùdy) a èinila pøibližnì 1000–1 500 vajíèek a larev na 100 ml pùdy, což vedlo k 10–15% snížení výnosù. Pìstováním rezistentních meziplodin (hoøèice), které se od roku 1988 používají místo nematocidù k „biologické“ ochranì, bylo v porovnání
s chemickými pøípravky dosaženo zvýšení výnosù. To èinilo v prùmìru
zhruba 12 % oproti neošetøené kontrole, popø. 18 % oproti variantì
bez meziplodin.
Pokusy dále ukázaly, že na vývoj populace háïátka øepného má významný vliv vedle podílu hostitelských rostlin také teplota pùdy a srážky. Ke
snížení populace tohoto škùdce mohou kromì pìstování nepøátelských
rostlin pøispívat také nìkteré další faktory, jako napø. antagonistické
houby, které však nebyly v této studii blíže zkoumány.
Gesunde Pfl., 54, 2002, è. 3 a 4, s. 74–79
(DK)
!
Fuzariózám klasù lze
zabránit
Fuzariózy klasù obilovin mohou zpùsobit významné ztráty na výnosech.
Poznatky
ze svìta
Snižuje se hmotnost tisíce semen i poèet zrn v klase, zhoršuje se kvalita sklizeného produktu (kontaminace mykotoxiny).
Infekci ovlivòuje rozhodujícím zpùsobem prùbìh poèasí od poloviny
fáze metání do konce kvetení. Optimální infekèní podmínky poskytují
srážky, popø. silné mlhy pøi teplotách 15 až 20 °C. Opoždìné dokvétání
mùže riziko napadení ještì zvýšit.
Další faktory však na rozdíl od poèasí mohou pìstitelé ovlivnit. Patøí
k nim pøedevším správné støídání plodin v osevním postupu (vylouèení kukuøice jako pøedplodiny ozimé pšenice, pìstování jarních obilovin po kukuøici s intenzivním zpracováním strništì na podzim a na
jaøe, pìstování napø. cukrovky, brambor nebo ozimé øepky po kukuøici, snížení podílu kukuøice v osevním postupu), pìstitelská opatøení/
ochrana rostlin (volba ménì náchylných odrùd ozimé pšenice, zabránìní poléhání porostù, zabránìní pøílišnému zkracování stébel, hnojení dusíkem podle potøeby, ošetøení fungicidy jen ve výjimeèných pøípadech vzhledem k malé jistotì úèinku), podpora rozkladu rostlinných
zbytkù/zpracování pùdy (rozdrcení kukuøièných zbytkù – øezaèkou popø.
mechanicky – a jejich rovnomìrné rozvrstvení po poli, dávka dusíku
podporující rozklad, plošné zapravení kukuøièných zbytkù do nejaktivnìjší vrstvy pùdy apod.).
Neue Landwir tsch., 2002, è. 5, s. 40–41
Vliv osevního postupu
v bezorebném systému
Osevní postup je i v souèasné
dobì
v zemìdìlském
podniku jedním z hlavních
organizaèních prvkù v pìstitelském systému.
(DK)
Èetnost plodin v nìm zahrnutých pak pøedstavuje úèinný prostøedek
pro využití pøirozenì probíhajících procesù jak v ekologicky hospodaøících, tak konvenèních zemìdìlských podnicích.
Uspoøádání osevního sledu pøedstavuje ve specifických ekologických
podmínkách daného stanovištì – ve spojení se zvolenou agrotechnikou, s aplikací prùmyslových hnojiv a pøípravkù na ochranu rostlin
apod. – støednìdobé pøizpùsobení mìnícím se rámcovým ekonomickým podmínkám. Výbìr jednotlivých plodin se pøitom uskuteèòuje podle
kritéria vlastní relativní výhodnosti. Hlavní cíle èi pøednosti osevních
postupù uvádìl nìmecký odborník již v roce 1908. I když se význam
tìchto cílù v prùbìhu let zmìnil, zùstává jejich podstata stejná.
K hlavním cílùm osevního postupu podle nìmeckého odborníka (Kahnt, 1986) patøí: obnova humusu; potlaèování plevelù, chorob a škùdcù; udržení pùdní úrodnosti; vyrovnání pracovních nárokù; získání èasu
mezi sklizní a výsevem pro základní hnojení, pro pìstování meziplodin
(napø. pro produkci mulèovacího materiálu), pro odbourání posklizòových zbytkù (napø. slámy, výdrolu obilovin), pro zvolený zpùsob zpracování pùdy; využití rostlinných zbytkù pro výsev následné plodiny do
mulèe apod.
Osevní postup pøedstavuje základ pro tzv. dobrou odbornou praxi pøi
zemìdìlském využívání pùdy s ohledem na strukturu pùdy, na problém
eroze a zhutòování, na biologickou aktivitu pùdy, na obsah humusu
(odpovídající danému stanovišti) s cílem udržet dlouhodobou úrodnost
pùdy. Toto vše jsou aspekty, které jsou v pøímé souvislosti s uspoøádáním osevního postupu a jeho pùsobením. Zásadní význam v této
souvislosti má také v rámci prùbìhu osevního sledu, popø. po urèité
pøedplodinì k následné plodinì použitý zpùsob zpracování pùdy. To
platí zejména pro konzervaèní systém zpracování pùdy, nazývaný též
jako bezorebný.
V y u ž i t í p ù s o b e n í p ø e d p l o d i n y p ø i ko n z e r v a è n í m z p r a c o v á n í
pùdy
Pìstování plodin pùsobí mnohostrannì na pùdy a následnì na plodiny
na ní pìstované. To je dùvod, proè se plodiny pìstují v urèitém sledu
po sobì. „Dobrᓠpøedplodina zanechává pùdu zpravidla bez plevelù,
s dobrou drobtovitou strukturou pùdy a v celkovì dobrém stavu. Jde
o to, aby se tato struktura „konzervovala“ pro následné plodiny. Na
rozdíl od postupù s orbou pluhem s obracením skývy je to u konzervaèních postupù daleko lépe možné, nebo pøi nich se stavba a struktura pùdy zachovává. Avšak i na stav pole po „ménì dobrých“ pøedplodinách lze v rámci konzervaèních postupù velmi diferencovanì reagovat. Zatímco pøi orbì pluhem s obracením skývy se nejaktivnìjší vrstva
pùdy dostává dospod a ménì aktivní pùda se vynáší na povrch, lze
!
u konzervaèních postupù volbou náøadí, intenzity, hloubky a frekvence zpracování pùdy flexibilnì reagovat na všechny stavy pole.
Pùsobení pøedplodiny na stav pùdy
Poznatky
ze svìta
Pøedplodina má rozhodující vliv na stav pùdy. Stabilní drobtovitá struktura vzniká jako dùsledek intenzivního rùstu koøenù polních plodin,
pøispívá k ní intenzivní èinnost pùdních organismù (žížaly, pùdní bakterie, houby apod.) a podporuje ji i vápnìní. Stabilita pùdní struktury
závisí na druhu pìstované plodiny. Hustý porost øepky ji zachovává
lépe než napø. porosty okopanin (cukrovka, brambory) nebo obilovin,
ještì lépe však trávy nebo jetelotrávy. To je dáno tím, že napø. cukrovky se v pozdním jaru vysévá do širokých øádkù, pozdì zakrývá pùdu
a pøi vyorávání se pak pùdní struktura nièí. Zároveò rychle rozložitelné listy pøispívají jen málo ke zlepšení a stabilitì pùdní struktury.
Tento pøíklad dokládá, že pro optimální využití, popø. „konzervaci“ pùsobení pøedplodiny na pùdu je nutné pøizpùsobit zpracování pùdy specifickému stavu pùdy, popø. stabilitì drobtovité struktury právì pìstované pøedplodiny. To se daøí velmi dobøe pøi konzervaèním zpracování
pùdy, které dovoluje velmi diferencované a dané situaci odpovídající zpracování. Pìstování pøedplodiny (hlavní plodiny a/nebo meziplodiny) má
zásadní význam napø. pro zabránìní vodní erozi na orné pùdì, nebo
jen pøi stabilní drobtovité struktuøe pùdy (pùdních agregátech) lze
úèinnì omezit nebo zabránit rozbahnìní vrchní vrstvy pùdy. Díky vysoké schopnosti této pùdy pøijímat vodu se snižuje smyv povrchové
vrstvy a úèinnì omezuje odnos pùdy vodou. Se stoupající intenzitou
zpracování pùdy (napø. opakované pøedseové zpracování pùdy) se však
mùže i u pùdoochranných postupù vodní eroze zvyšovat. Pøíèinou toho
je skuteènost, že pøi intenzivním zpracování pùdy se pùdní agregáty
mechanicky rozmìlòují a mulèovací materiál se zapravuje do pùdy.
Optimální využití pøíznivého pùsobení pøedplodiny (napø. zabránìní
erozi) vyžaduje proto omezené konzervaèní zpracování pùdy ve vztahu
k poètu pracovních operací a intenzitì zpracování pùdy. Dobrý stav
pùdy podporuje také provzdušnìní vrchní vrstvy pùdy a s tím spojené
zahøívání a lepší vzcházení osiva a rovnìž rychlou mineralizaci dusíku
na zaèátku vegetaèní doby. To vše vede k vyrovnanému porost
u s rychlým poèáteèním vývojem.
Pùsobení pøedplodiny – mulèování
Využití slámy, posklizòových rostlinných zbytkù apod. pro mulèování se
zahrnuje rovnìž k pùsobení pøedplodiny. Napøíklad po obilovinách, pokud se sláma neodklízí, zùstává na poli v závislosti na výši výnosu až
10 tun slámy na hektar orné plochy. Také meziplodiny zanechávají na poli
znaèné množství mulèe (vyprodukovaná sušina: svazenka 6,1 t . ha–1, øedkev olejná 4,49 t . ha–1, hoøèice bílá 7,74 t . ha–1). Tyto rostlinné zbytky
hlavní plodiny nebo meziplodiny pùsobí v mnoha smìrech pozitivnì. Jako
pøíklad lze uvést ochranu vrchní vrstvy pùdy pøed rozbahnìním a tvorbou
pùdního škraloupu, zvýšení obsahu humusu v horní vrstvì ornice, tvorbu stabilních pùdních agregátù a podporu pùdního života.
Mulèovací materiál pocházející z pøedplodiny proto pøispívá jak pøímo
(pokryvem pùdy), tak nepøímo (stabilizováním struktury pùdy podporou pùdního edafonu) k ochranì pùdy napø. pøed erozí. Ve spojení
s dlouhodobým využíváním konzervaèního zpracování pùdy to vede
ke zvyšování obsahu humusu ve vrchní vrstvì pùdy. Pøedpokladem pro
tento pøíznivý efekt je však nutnost upustit od orby pluhem. Ve zvýšené míøe to pak platí z hlediska vytváøení drobtovité struktury pùdy
a zachování pro pórovitost pùdy velmi dùležitých žížal, jejichž poèet se
stoupající intenzitou a hloubkou zpracování pùdy a zvláštì pøi zpracování s obracením skývy klesá.
Pùsobení pøedplodiny na potlaèování plevelù
Plevelné rostliny je možné v pìstované plodinì úèinnì likvidovat herbicidy. K tomu pøistupuje i vliv hustého porostu jako napø. u øepky
nebo obilnin, který rovnìž potlaèuje rozvoj plevelù. Hustý porost hoøèice potlaèuje jak plevele, tak vzcházející výdrol po sklizni obilovin. To
znamená, že v prvním roce po pøedchozí plodinì a po hustì rostoucí
pøedplodinì nebo meziplodinì se lze setkat na daném pozemku jen
s malým zaplevelením. Tento stav mùže být zachován cíleným zpra-
!!
Poznatky
ze svìta
cováním pùdy. Platí zde, že jakýkoliv pohyb pùdy pøi zpracování mùže
povzbudit semena plevelù ke vzcházení, orba pluhem navíc vynese semena plevelù z hlubších vrstev k povrchu pùdy. Naopak pøi mìlkém zpracování pùdy a pøímém výsevu dochází k minimálnímu pohybu pùdy, což
vytváøí z hlediska rùstu plevelù horší podmínky pro jejich vzcházení.
Je ovšem nutné si uvìdomit, že pøi dlouhodobém konzervaèním zpracování pùdy se mùže v její vrchní vrstvì nacházet více semen plevelù
a semen z výdrolu než na oraných plochách, nebo zde chybí efekt
orby (obracení skývy a zapravení semen plevelù do spodních vrstev
pùdy). Intenzita zpracování pùdy má proto pøi bezorebném zpùsobu
rozhodující význam.
Uspoøádání osevního postupu pøi dlouhodobém konzer vaèním
zpùsobu zpracování pùdy
Pozitivní pùsobení osevního postupu lze tedy zejména v rámci konzervaèního systému zpracování pùdy úspìšnì využívat. Na druhé stranì
však pøedstavuje osevní postup nejdùležitìjší nástroj pro úspìch konzervaèního zpracování pùdy.
Pøíèinou pøípadných problematických polí mohou být zpravidla nikoliv pùdní podmínky, ale nevhodné nebo pøíliš úzké osevní postupy. Použitím pluhu lze negativní úèinky pøíliš úzkého osevního postupu, popø.
pøíliš èastého opakování plodin po sobì potlaèit. V následujícím pøehledu jsou uvedeny problémy, které se mohou vyskytovat na polích
s bezorebným systémem zpracování pùdy a pøíslušná doporuèená opatøení proti nim. U všech tìchto uvedených problémù pøedstavuje uspoøádání osevního postupu hlavní možné opatøení.
Pøehled problémù na polích s dlouhodobým využitím bezorebného systému:
Napadení ozimé pšenice fuzárii
– vyhnout se v maximální možné míøe pìstování ozimé pšenice po
kukuøici,
– pìstovat odrùdy pšenice ménì náchylné k napadení fuzárii,
– pøimìøenì používat regulátory rùstu,
– zabránit poléhání porostù,
– podporovat rozklad posklizòových zbytkù kukuøice pleèkováním,
popø. jejich mulèováním
Drechslera tritici-repentis na ozimé pšenici
– nepìstovat nikdy ozimou pšenici po sobì,
– peèlivì zpracovat strništì a zapravit posklizòové zbytky pšenice,
– pìstovat ménì náchylné odrùdy,
– aplikovat fungicidy
Prorùstání výdrolu ozimé pšenice v ozimém jeèmeni
– støídat listové a stébelné plodiny, popø. následnì pìstovat tritikale
nebo jarní obiloviny,
– peèlivì, mìlce zpracovat strništì hned po sklizni obiloviny a mechanicky nebo chemicky ošetøit vzcházející výdrol,
– pøed následným pìstováním ozimého jeèmene volit odrùdy pšenice
s krátkou vegetaèní dobou, které rychle uvolní pole (cíl: získání èasu
pro zpracování strništì podporující vzcházení výdrolu)
Trávovité plevele (napø. sveøepy)
– snížit podíl ozimých obilovin v osevním sledu,
– støídat listové a stébelné plodiny,
– peèlivì, mìlce zpracovat strništì hned po sklizni obilovin a následnì
mechanicky nebo chemicky ošetøit vzešlý výdrol,
– dùslednì èistit mlátièky po sklizni na plochách zaplevelených sveøepy,
– aplikovat herbicidy
Výskyt plžù
– rovnomìrnì rozložit slámu po poli,
– pravidelnì ošetøovat pozemky válcováním po operacích se zpracováním pùdy,
– støídat ozimé a jarní plodiny se zaøazením meziplodin jako pøerušovaèe,
– použít pálené vápno proti slimákùm (napø. pøed výsevem ozimé øepky),
– použít návnady proti slimákùm
Pøi dlouhodobém využívání bezorebného systému musí být samozøejmì také všechna další agrotechnická opatøení navzájem dobøe sladìna. Zkušenosti napø. ze Saska, kde je již v souèasné dobì více než
!"
30 % orné pùdy ošetøováno bezorebným postupem, však ukazují, že
úspìšná rostlinná produkce – i pøi dlouhodobém vynechání orby nezávisle na stanovišti – je možná.
Poznatky
ze svìta
Souhrn
Konzervaèním zpracováním pùdy se daøí ve znaèné míøe zachovávat,
popø. „konzervovat“ pøíznivé pùsobení pøedplodin jako stabilní drobtovitá infiltrace podporující strukturu pùdy, pùdu chránící a výpar
omezující vrstva mulèe, aktivní pùdní život apod. Toto ekologické (napø.
snížení eroze, omezení škodlivého utužení pùdy) a ekonomické (úspora pracovního èasu a energie) pùsobení pøedplodin mùže být v konzervaèním systému využito pøímo následnou plodinou, èi plodinami. Pro
dosažení tohoto efektu je však potøebný co nejširší osevní postup, to
znamená co nejvíce støídat plodiny listové a stébelné, popø. jarní
a ozimé a rovnìž intenzivnì využívat meziplodiny. Pouze tak lze èelit
problémùm spojeným s dlouhodobým využíváním tohoto systému (napø.
prorùstání výdrolu, potlaèování problémových plevelù, ochrana proti
chorobám jako napø. fuzariózy apod.).
Ekonomické výhody jednotlivých plodin nelze hodnotit pouze podle
výsledkù dosažených v jejich pìstitelském období. Dobré pøedplodiny
pùsobí pøíznivì i na výnos následné plodiny, napø. leguminózy obohacují pùdu o dusík, který znamená v následujícím roce úspory pøi hnojení, mnohotvárný výbìr plodin pøedchází vytváøení pracovních špièek apod. Pøedpokladem pro ekologickou a ekonomickou úspìšnost
systému konzervaèního zpracování pùdy je proto mnohostranný osevní postup, popø. systém støídání plodin, doplnìný cílenými agrotechnickými opatøeními (zpracování strništì, mechanické a chemické potlaèování plevelù a trav, výbìr vhodných odrùd apod.).
Getreide Magazin, 2002, è. 2, s. 104–107
Zvýšení výnosu po
hnojení kompostem
Vìdci se snaží urèit záhadný faktor, který zpùsobuje
zvýšení výnosù plodin pìstovaných na poli hnojeném
kompostem.
(DK)
Výzkumy, pøi kterých byl ke hnojení použit kompost ze zeleného organického odpadu prokázaly pozoruhodné zvýšení výnosu a souèasnì
i úsporu nákladù omezením pøihnojování. Pøedbìžné výsledky ukazují
na to, že kompost jako hnojivo pro zemìdìlské plodiny je vážnì podhodnocován. Komposty používané pøi výzkumech byly produkované
ze zahradních a obèanských odpadù, podobné tìm, které jsou vyrábìny ve velkých množstvích mnoha místními kompostárnami, ale kritickým faktorem zdùrazòovaným pracovníky Harper Adams University
College ve Shropshire je, že kompost musí být plnì vyzrálý a stabilní.
Nejlepších výsledkù se dosáhlo s materiálem zpracovávaným po dobu
12 mìsícù, zatímco žádného pøírùstku výnosu se nedosáhlo pøi hnojení 3 mìsíce zpracovávaným kompostem. Jedním z hlavních cílù výzkumného programu, který byl zahájen pøed více než pìti lety a pokraèuje, je urèení hodnoty kompostu jako náhrady dusíkatého hnojiva. Velmi dobrých výsledkù se dosáhlo s dávkou kompostu 35 až 40 t. ha–1 ke
pšenici. Nárùst výnosu byl 2 t . ha–1 se souèasnou 20% úsporou dusíkatého hnojiva.
Zvýšený výnos zrna nebyl jediným rozdílem zjištìným u této plodiny
bìhem pokusù. Plodiny pìstované na kompostem hnojeném poli mìly
lepší koøenový vývoj, o 23 % delší koøeny (u pšenice) a o 14,9 %
u øepky olejné. Také se dosáhlo významného navýšení sušiny koøenové hmoty u øepky a menšího zisku u pšenice. Nadzemní èást rostlin se
výraznì zvìtšila – u pšenice o 52,1 % a øepky 47,3 %.
Možné vysvìtlení tohoto zvýšeného výnosu zahrnuje teorii, že pøítomnost kompostu zvyšuje rychlost pøijímání dusíku koøenovým systémem
rostliny. Tato teorie byla testována za použití „znaèeného“ dusíku, který umožnil zmìøení a porovnání této rychlosti a výsledky potvrdily, že
tato teorie byla správná. U leguminóz bylo zjištìno, že odlišný proces
pro vázání dusíku probíhající u této plodiny není ovlivòován kompostem. Øeditel výzkumného projektu na Harper Adams University Alan
Keeling oznámil, že pøíštím krokem bude zjistit, jak kompost skuteènì
ovlivòuje rychlost pøijímání dusíku. Pøedpoklad je, že toto ovlivnìní je
zpùsobeno chemickými slouèeninami, které vznikají v posledním stadiu zrání kompostu. Tyto složky však nevznikají døíve než za 10 až
12 mìsícù. Komposty vznikající za kratší dobu než se tyto složky objeví
mají malý nebo žádný významný vliv na výše popsaný proces ani na
!#
zvýšení výnosu, ale jsou hodnotné jako zlepšovaè pùdy. Skuteènost, že
tyto chemické slouèeniny mohou podporovat zvyšování výnosu a souèasnì omezit používání anorganického dusíku, je velice zajímavá jak
z ekonomického hlediska, tak i z hlediska životního prostøedí. Pøi provádìných polních pokusech na ozimé pšenici se dosáhlo èistého zisku
104,10 GBP/ha.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 3 , s . 7 4
Využití biotechnologie
pøi výrobì drùbeže
V posledních 75 letech došlo u drùbeže k mohutnému
pokroku v selekci užitkových vlastností.
Poznatky
ze svìta
Moderními selekèními postupy se zvýšila produkce vajec trojnásobnì
a rychlost rùstu ètyønásobnì. Souèasnì se však vyskytla øada nežádoucích korelovaných vlastností. U brojlerù a kuøat masného typu se zvýšil výskyt metabolických poruch (ascites, kulhavost), snížila se plodnost, zhoršila se reakce na vakcinaci a snížila se odolnost vùèi infekèním nemocím. U nosnic a kuøat snáškového typu se zvýšil výskyt osteoporózy. Genetický pokrok má svá biologická omezení, která dosáhnou vrcholu v prùbìhu pøíštích 20 let.
Prùmyslová výroba drùbeže bude vyžadovat vìtší soustøedìní na požadavky spotøebitele (kvalitu výrobku, zdraví a welfare zvíøat) a na požadavky šlechtitelù a výrobcù (snížení nákladù na krmiva a zvýšení plodnosti). K hlavním úkolùm patøí zlepšení konverze krmiva, vylouèení
ztrát a snížené užitkovosti z dùvodù nízké plodnosti, kulhavosti, špatné kvality masa pøi stresu, ascites a osteoporózy.
Velký dopad na živoèišnou výrobu má a bude mít i nadále na úseku
výživy, zdraví zvíøat, produkce transgenních zvíøat a využití genomù –
biotechnologie. V posledních 15 letech došlo k velkému pokroku pøedevším na úseku zkoumání lidského genomu a následnì k využití poznatkù v oblasti živoèišné genetiky pøi vytváøení detailních genetických markerových map a mapování genù pro urèité vlastnosti. Nové
vlastnosti, kterým se bude pøi výrobì drùbeže vìnovat pozornost, se
obtížnì a s vysokými náklady zajišují bìžnými genetickými selekèními postupy a jako možné øešení se ukazuje využití znalostí genomù
drùbeže, využití genetických markerù a map, mapování lokù kvantitativních vlastností.
Wld´s Poult. Sci. J., 58, 2002, è. 1, s. 5–13
Inseminace skotu
ve svìtì (prùzkum)
Prùzkum o aplikaci inseminace u skotu ve svìtì byl
proveden v roce 1999.
Standardy pro organickou
zemìdìlskou výrobu ve Švédsku vydává KRAV – hlavní organizace pro certifikace –
akreditovaná International
Federation of Organic Agriculture Movements.
(Sch)
Byly hodnoceny údaje z jednotlivých zemí z roku 1998. Dvoustránkový
dotazník byl rozeslán do 198 zemí a vrátil se vyplnìný ze 109 zemí. Obsahoval údaje od dostupnosti spermatu až po provádìní vlastní inseminace. Odpovìdi pøišly z Afriky, Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Dálného
východu, Blízkého východu a Evropy. Ze zhodnocení výsledkù se zjišuje
existence 648 støedisek pro získávání spermatu (SCC) a 1 635 bank spermatu. Ve støediscích bylo ustájeno 41 084 býkù a bylo produkováno
264 mil. dávek, z toho 95 % bylo hluboce zmrazených (50 % v Evropì,
27 % na Dálném východì a 16 % v Severní Americe). Pøibližnì 75 %
dávek spermatu pocházelo od skotu (bos taurus) mléèných plemen.
V roce 1998 bylo exportováno 20 mil. dávek, bylo provedeno
110,4 mil. prvních inseminací u asi 20 % z celkového poètu krav schopných pøipouštìní. Více než 50 % inseminací bylo realizováno na Dálném východì (více než 58 mil.), 34 % v Evropì a 10 % v Severní Americe. Ve srovnání s pøedešlým prùzkumem došlo k významnému zvýšení poètu pøipravených dávek a poètu inseminovaných krav. Pøibližnì
pìtina populace krav ve svìtì je inseminována.
L i v. P r o d . S c i . , 7 4 , 2 0 0 2 , è . 2 , s . 2 0 3 – 2 1 2
Organické far my
ve Švédsku
(Š)
(Sch)
V roce 1997 bylo 3,4 % orné pùdy a 2,2 % mlékaøících farem ve Švédsku certifikováno pro organickou produkci. Standardy urèují vhodné
podmínky pro ustájení a typ krmiv, která mohou být použita. Veškeré
krmivo, kromì 5 % (na bázi sušiny), musí být vyrobeno organicky
(5 % krmiv mùže být vyrobeno konvenènì). Objemná píce má být podávaná ad libitum a maximálnì 30 % ze sušiny krmné dávky mladých
zvíøat a 50 % ze sušiny krmné dávky dojnic mohou tvoøit obiloviny
nebo koncentrovaná krmiva. Preventivní medikace vyžadující pøedpis
veterináøe není povolena, kromì vakcín. Pro všechna stáda (vèetnì
organických) ve Švédsku platí zákaz aplikace antibiotických krmných
aditiv pro zvyšování užitkovosti. Antihelmintika mohou být užita pro
ošetøení klinicky postižených zvíøat. Po ukonèení aplikace léèiv se musí
!$
Poznatky
ze svìta
dodržet urèitá delší doba než se mléko a maso mohou prodat jako organické. Všechna telata zùstávají s matkami v období kolostrální výživy a pak buï dále zùstávají s kravami, nebo jsou krmena napájeèkami neodstøedìným mlékem až do vìku 10 týdnù. Použití kotcù
s roštovou podlahou je podmínìno pøístupem zvíøat do oblasti
s podestýlkou. Zvíøata mladší než 6 mìsícù nemohou být vázaná a všechna zvíøata v létì jsou na pastvì.
Hodnocení zdraví a welfare telat, mladého dobytka a krav na 26 organicky hospodáøících farmách ve Švédsku, kde se velikost stáda pohybovala
od 12 do 64 krav a mléèná produkce byla v rozmezí 3 772 – 10 334 kg
mléka za rok, ukázalo dobrý stav zdraví a welfare zvíøat.
Ve t . R e c o r d , 1 5 0 , 2 0 0 2 , è . 1 6 , s . 5 0 3 – 5 0 8
Prognóza dalšího vývoje
drùbežnictví
Hlavní oblasti, na které je
a bude soustøedìná pozornost živoèišné výroby v rozvinutých zemích jsou bezpeènost potravin, welfare zvíøat,
odklon od krmných antibiotik, zpracování odpadu a udržení životního prostøedí.
V oblasti produkce brojlerù se pozornost zamìøí na využití genetiky
pro produkci potomkù brojlerù, požadavky brojlerù na prostøedí, øízení výroby na úrovni farmy, shromažïování údajù a analýzu, vzdìlávání
a lidský faktor. Celosvìtovì se zaznamenává obrovský rùst spotøeby
drùbežího masa na osobu, pøedevším brojlerù. V období 1988–1998
se zvýšila spotøeba drùbežího masa o 77 %, zatímco vepøového o 34 %
a hovìzího o 5 %. Je evidentní, že efektivnost výroby brojlerù, ve srovnání s ostatními druhy zvíøat produkujícími maso, je z hlediska konverze krmných obilovin na živoèišný protein pro výživu lidí úspìšná
v rozvinutých zemích a potøebná v rozvojových zemích.
K faktorùm, které v pøíštích 10 letech budou mít nejvìtší dopad na
rùst odvìtví patøí ochrana prostøedí, krmivo a voda, klimatizace a integrované zdravotní programy.
Komerèní výroba brojlerù bude pokraèovat ve výrobì žádaného druhu masa ve svìtì i ve 21. století. Nìkteré výrobní spoleènosti budu
identifikovat, hodnotit a kombinovat poznatky z oblasti genetiky, zaøízení a programù pro optimalizaci užitkovosti brojlerù (podle individuální situace). Výrobní týmy, složené z biologù, inženýrù, ekonomù,
statistikù, obchodníkù a školitelù, se úèastní na vytváøení krátko i dlouhodobých výrobních programù.
Poultry Intern., 41, 2002, è. 4, s.10–16
Nedostatek vitaminu E
u prasat
Diagnostikování nedostatku
vitaminu E mùže být vzhledem k rùzným sekundárním
pøíznakùm obtížné.
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
(Sch)
(Sch)
Okrajový nedostatek vitaminu E nemusí vyvolat takové pøíznaky jako
je onemocnìní srdce (mulberry heart disease), jaterní problémy a nutrièní svalová dystrofie, ale mohou se objevit sekundární problémy jako
nižší porodnost, nedostateèná laktace, pomalý porod a mrtvì narozená selata, ztuhlost u selat a prasnic a náhlé úhyny.
K dalším problémùm patøí sekundární støevní edém u sajících selat,
pøekrvení plic se sekundární pneumonií neléèitelnou antibiotiky a prùjmy. Užitkovost postižených prasat ve výkrmu mùže být zhoršená nebo
nevyrovnaná.
Dva pøíklady z praxe potvrzují pøíznivý vliv injekèní aplikace vitaminu E:
1. Ve výkrmnì 500 prasat kde se vyskytovaly chronické plicní problémy, letargie prasat, kašel, nezájem o krmivo, teplota, pomalý pohyb
a malá reakce na aplikaci antibiotik byl testy prokázán nedostatek vitaminu E.
2. V chovu prasnic, z nichž nìkteré vykazovaly pomalé porody, rodily
slabá selata a èasto nereagovaly na aplikaci oxytocinu byl zjištìn nedostatek vitaminu E. Selata dostávala odpovídající množství kolostra
a prasnice mìly zpoèátku dostatek mléka, ale nìkteré pøestaly produkovat mléko bez zjevných dùvodù právì u vrhù, které pøežily prùjmy.
Prasnice dostávaly pøed porodem multi valentní vakcínu, která nemìla velký dopad na výskyt prùjmù selat. Ztráty selat do odstavu dosahovaly 15 %. Bylo zjištìno, že prùjmy jsou reakcí na nedostatek vitaminu
E a sekundární produkci E. coli. Pøíznivì pùsobila injekce vitaminu E
u prasnic dva týdny pøed porodem a u selat pøi odstavu.
Obecnì se uvádí malá stabilita vitaminu E v krmivech, jeho nièení
pøi oxidaci, nebo vázání s plísnìmi, mykotoxiny, železem, sírany
a nitráty. Zvýšená hladina vitaminu E v krmivu nezajistí jeho znièení
pøed absorbováním ze støevního traktu a jako úèinná se jeví jeho injekèní aplikace.
N a t i o n a l H o g Fa r m e r, 4 7 , 2 0 0 2 , è . 3 , s . 2 0
(Sch)
!%
Šest krokù pro úspìšnou
inseminaci
Podle veterináøù z univerzity v Iowì se èasto pøi inseminaci pøehlížejí nìkteré
detaily, které slouží k dosažení lepší reprodukèní
užitkovosti prasnic a úspìšnìjší inseminaci.
Poznatky
ze svìta
Doporuèují øadu opatøení, která navozují iluzi pøirozeného pøipouštìní. Oznaèili šest základních bodù, které zhoršují výsledky inseminace
prasnic:
1. Prasnice jsou stimulovány pøíliš brzy pøed tím, než je ošetøovatel
pøipraven k aplikaci inseminaèní dávky.
2. Kanec není dostateènì blízko prasnice pøi detekci øíje a stimulaci.
Pro pøímý kontakt má být hlava kance ve vzdálenosti 2–3 stopy od
hlavy prasnice. Kanèí feromony stimulující prasnice jsou vyluèovány
v jeho slinách.
3. Mnoho hluku a neklidu rozrušuje prasnice pøi pøipouštìní.
4. Technik nemá dostatek trpìlivosti pro držení inseminaèní nádoby
dostateènì dlouho. Proto doporuèují užití nìkterého z „automatických“
zpùsobù aplikace spermatu jako jsou pøipaøovací opasky.
5. Je potøeba vylouèit jednominutové pøipuštìní a zajistit prasnici stimulaci po dobu 15–20 minut. Významné je ponechání kance pøed inseminovanou prasnicí 15–20 minut a použití napø. pøipaøovacího opasku, který vyvolává stálý tlak na bedra prasnic.
6. Je nutné zamezit pozdní pøipuštìní, aby se nezkracovala doba pro
vyèištìní spermatu v dìloze; èisticí mechanismu je ménì úèinný, když
je prasnice mimo øíji. Doba pro vyèištìní se zkracuje sestupem oplozeného vajíèka do dìlohy (48 hodiny po ovulaci).
N a t i o n a l H o g Fa r m e r, 4 7 , 2 0 0 1 , è . 3 , s . 2 8 – 2 9
Ultrazvukem proti
por uchám plodnosti
u prasnic
Podle výzkumníkù z Illinois
usnadní nová ultrazvuková
metoda øešení nìkterých
poruch plodnosti u prasnic.
Jedná se o ultrazvukovou metodu (real-time ultrasound – RTU), která
umožní vizuální hodnocení souèasného zdravotního stavu vajeèníkù
a dìlohy prasnic a poskytuje chovatelùm informace, které usnadní rozhodování pøi øízení reprodukce prasnic.
Pomocí metody RTU, pokusnì použité v Illinois v komerèních stádech
1000–6 000 prasnic stanovili veterináøi faktory, které ovlivòují dobu
ovulace a následnou plodnost. Zjistili, že nástup ovulace po zaèátku
øíje je nejvíce ovlivnìn intervalem od odstavu do nové øíje. Možnost
urèit stav reprodukèního cyklu ve stádì prasnic po odstavu a zaèátek
ovulace umožní, aby výrobci pøesnìji naèasovali inseminaci, zmenšili
dávku spermatu, více využívali zmrazené sperma a snížili poèet inseminací pro zabøeznutí. Zhodnocení souèasného stavu reprodukèního traktu umožní i šetrné užití hormonù pro indukci øíje a snížení poètu neplodných dnù tím, že usnadní diagnostikování pøíèin neplodnosti.
Postupem lze stanovit infekci dìlohy, cysty na vajeènících a pøíèiny omezené èinnosti vajeèníkù. Získané informace pomohou pøi rozhodování
o ošetøení nebo vyøazení samic z chovu. Nejvìtší uplatnìní metody
v komerèních stádech je pro stanovení bøezích a nezapuštìných prasnic.
N a t i o n a l H o g Fa r m e r, 4 7 , 2 0 0 1 , è . 3 , s . 3 2 – 3 4
Zdroj chránìného
proteinu pro dojnice
Chránìný, v bachoru nerozložitelný protein (DUP – digestible undergrade protein)
je souèástí dietetického proteinu, který nepodléhá fermentaci v bachoru a je absorbován v tenkém støevu.
(Sch)
(Sch)
Je známo, že zvýšená dodávka DUP dojnicím ve formì rybí mouèky zvyšuje produkci mléka a syntézu mléèného proteinu. Vzhledem k vysokým
nákladùm na rybí mouèku, k výskytu BSE a zákazu zkrmování živoèišných bílkovinných mouèek v EU se zkouší aplikace rostlinných proteinových zdrojù. Ukázalo se, že rostlinné proteiny chránìné proti rozkladu v bachoru, jako je tepelnì zpracovaný øepkový šrot nebo sójový šrot,
mohou být alternativou k rybí mouèce.
Reakce dojnic na zkrmování chránìných rostlinných proteinù je rùzná
a podle odborníkù je daná zastoupením aminokyselin, rùzným stupnìm
ochrany proti rozkladu v bachoru a stravitelností aminokyselin
v tenkém støevu. Vzhledem k tomu, že mikrobiální protein tvoøí jednu
až dvì tøetiny støevních aminokyselin a jejich zastoupení je relativnì
stálé a neovlivnìné dávkou, ovlivòuje složení aminokyselin absorbovaných ve støevu pøedevším aminokyselinové složení DUP. Pro produkci
mléka jsou limitujícími aminokyselinami metionin a lyzin a syntéza mléèného proteinu v prùbìhu celé laktace se mùže zvyšovat o 60–100 g za
den. Na univerzitì v Nottinghamu provedli pokus za úèelem potvrzení
domnìnky, že úspìšnou náhražkou rybí mouèky mùže být smìs nìkolika rostlinných proteinù chránìných proti bachorovému rozkladu. Ze
závìru pokusu se zjišuje, že smìs rostlinného proteinu mùže nahradit
rybí mouèku v krmných dávkách dojnic bez nepøíznivého vliv na produkci mléèného proteinu.
A n i m . F e e d S c i . Te c h n . , 9 6 , 2 0 0 2 , è . 1 – 2 , s . 6 9 – 8 1
(Sch)
!&
Jaké bude ustájení prasat
v Dánsku?
Ustájení prasat v budoucnu
je velmi diskutovaným tématem mezi odborníky ze støediska poradcù pro odvìtví
výroby prasat a dodavatelskými spoleènostmi.
Poznatky
ze svìta
Podle odhadu zainteresovaných stran bude v roce 2005 více než 40 %
prasat chovaných v zemi produkováno systémem multi site (minimálnì 3krát více než dosud) a do roku 2010–2015 se tento podíl zvýší až
na 80 %. Od rozdìlení jednotlivých produkèních stadií do zvláštních
jednotek se oèekává vytváøení velkých skupin zvíøat (selat) stejného
vìku s požadovanou kvalitou. Podle dánského centra odborníkù bude
mnoho stád s minimální kapacitou 1 200 prasnic, které mohou produkovat 500 selat týdnì (pøi porodech každý týden). Budou také existovat jednotky s porody každé dva nebo tøi týdny. Do roku 2010 má být
každé porodní místo èásteènì podestlané a stále více se poèítá s tím,
že minimálnì èást podlahové plochy kotce bude pevná. Poèítá se se
stoupající popularitou užití litinových panelù v kotcích prasnic. Ukazuje se, že kotce pro bøezí prasnice pøíští generace nemusí být vybaveny konvenèními porodními boxy a zvažují se alternativy volných porodních systémù. Zatím se poèítá s tím, že budou pøevažovat kotce
vybavené standardním boxem s prodlouženou délkou a s vìtším prostorem pro selata.
Podle øeditele odboru pro ustájení prasat pøi dánském výboru pro výrobu prasat se doba odstavu selat (zatím ve 3–4 týdnech) prodlouží asi
o 7 dní. Tato skuteènost je významná pøedevším v souvislosti se zákazem antibiotických rùstových stimulátorù a preferencí odstavu t잚ích
selat. Za úèelem kontrolovaného krmení a pro snížení promìnlivosti
ve hmotnosti ve skupinì vykrmovaných prasat pøedpokládají maximálnì 20 prasat v kotci. Nové ustájení odstávèat a vykrmovaných prasat
bude mít regulovatelné zakrytí plochy na ležení tak, aby se mohlo vytvoøit mikroklima s odpovídající teplotou bez ztráty energie. Kotce pro
prasata od odstavu do výkrmu by mìly být nejménì 220 cm široké
a dvakrát tak dlouhé s èásteènì zaroštovanou podlahou. V souladu
s evropskou legislativou musí být v kotcích pro odstavená selata polovina nebo i více podlahové plochy pevná.Výkrmny a také oddìlení
od odstavu selat do výkrmu musí mít minimálnì tøetinu pevné podlahy.
Dále jsou diskutovány systémy ventilace.
Pig Intern., 32, 2002, è. 3, s. 15–16
Dánská fir ma Danpo
vyrábí brojlery bez
patogenù
Pøední dánský výrobce drùbeže Danpo je první spoleèností, která od roku 1996
vyrábí kuøata bez salmonel
a od 1. bøezna 2000 také
první spoleèností ve svìtì,
produkující kuøata bez salmonel a kampylobakterií.
Výrobu produktù bez salmonel dosahují dodržováním pìti základních
bodù:
– jednodenní kuøata nesmí být kontaminovaná salmonelou,
– krmivo a voda musí být bez salmonel,
– kuøata musí být chovaná v prostøedí bez salmonel,
– celý výrobní a zpracovatelský øetìzec musí být monitorován
v pravidelných intervalech,
– pøi identifikaci nìkterého typu salmonely jsou ihned pøijata opatøení.
Monitorování zaèíná u rodièovského hejna brojlerù, které je kontrolováno každý druhý týden. Užívají se pouze násadová vejce z provìøených
hejn a uznaných jako bez salmonely. Jestliže se objeví salmonela, je
celé hejno poraženo a vejce, která již pøešla do líhní jsou znièena.
Spoleènost dodává jednodenní kuøata 110 smluvním chovatelùm, kteøí musí dodržovat øadu dohod týkajících se odchovu kuøat. Dohody se
týkají péèe o hejno, dodávky krmiva a vody, hygieny ustájení, testování
na salmonelu a dodávky brojlerù na jatka.
Asi tøi týdny pøed porážkou jsou testovány vzorky hnoje (po pìti vzorcích z každého hejna) v Dánské veterinární laboratoøi a další vzorky
jsou testovány asi 10 dní pøed pøesunem zvíøat do zpracovatelského
podniku; bìhem zpracování brojlerù je asi 300 vzorkù z každého hejna testováno na salmonelu. Postup testování zaruèuje, že kontaminace
salmonelou je na úrovni pod 1 %. Klíèem úspìchu je mikrobiologické
hodnocení testù. Asi 60 % vzorkù se zpracovává automatickým systémem pro stanovení pøítomnosti salmonely, listerií, kampylobakteirí
a E. coli O157 v potravináøských výrobcích (EiaFoss systém).
Poultry Intern., 41, 2002, è. 3, s. 24–26
Pevné krmivo pro telata
Tradièní systém výživy telat
pro produkci telecího masa
je kritizován z dùvodù špatného welfare zvíøat.
(Sch)
(Sch)
Telata jsou po celé období výkrmu (okolo 6 mìsícù) krmena tekutou
dávkou založenou na mléèné náhražce bez zásobení pevným krmivem.
Zkrmování jen mléèné náhražky omezuje fyziologický vývoj pøedžaludkù a bìžné projevy jako žvýkání a pøežvykování. Bachor telat krmených jen tekutou dávkou èasto obsahuje bezoáry, které zhoršují welfa-
!'
Poznatky
ze svìta
re zvíøat narušeným trávením. Trávicí problémy se sledují i v dùsledku
hyperkeratózy bachorových papil. Výhodou výkrmu telat mléènou náhražkou je produkce jateèných tìl a masa bledé barvy, která vyhovují
požadavkùm trhu a spotøebitele na kvalitu masa.
Smìrnice Rady EU 97/2/EC z roku 1997 však stanovuje minimální
množství krmiv s obsahem vlákniny, které se z dùvodu welfare musí
poskytnout telatùm ve vìku od 8 do 20 týdnù; smìrnice nespecifikuje
druh krmiva. V Itálii provedli studii za úèelem stanovení vhodného
krmiva s obsahem vlákniny, jako doplòku tekuté krmné dávky. Srovnávali vliv sušených cukrovarských øízkù a pšenièné slámy na rùst telat, vývoj pøedžaludkù a kvalitu jateèného tìla a barvy masa. Z výsledkù studie se zjistilo, že obì krmiva zlepšila zdravotní stav telat (snížila
se nutnost aplikace železa z dùvodù anémie a léèení respiraèních
a gastrointestinálních chorob). Dále se ukázalo, že obava chovatelù
z produkce tmavšího masa pøi užití pevného krmiva není opodstatnìná, protože se nepotvrdil pøímý vztah mezi obsahem železa v objemné
píci a barvou masa. Z pevných krmiv, bohatých na NDF (nestravitelnou
vlákninu), jako je pšenièná sláma není železo metabolizované. Telata
s pøídavkem slámy produkují jateèná tìla a maso stejné barvy jako telata krmená jen mléènou náhražkou.
J. Anim. Sci., 80, 2002, è. 2, s. 367–375
Kvalita jehnìèího masa
Zmìna ve složení mastných
kyselin ve svalech a v tukové tkáni pøežvýkavcù mùže
zlepšit nutrièní hodnotu jejich svaloviny.
Ve tkáních pøežvýkavcù se zkrmováním sójových bobù, sluneènicového semene a kanolového oleje snižuje obsah nasycených a zvyšuje obsah nenasycených mastných kyselin. Nedávno provedený výzkum byl
zamìøený na vliv dietetického tuku na obsah konjugovaných izomerù
kyseliny linolové (CLA), které mají pøíznivé antikancerogenní a antiaterogenní vlastnosti. Konjugované mastné kyseliny vznikají spolu
s dalšími trans- mastnými kyselinami v dùsledku neúplné hydrogenace dietetických mastných kyselin bachorovými mikroorganismy. Biologicky nejúèinnìjší jsou cis-9, trans-11 izomery CLA, které tvoøí více
než 80 % CLA v produktech z pøežvýkavcù.
Laboratornì bylo prokázáno, že konzumace plnotuèného sluneènicového semene pøíznivì ovlivòuje složení tukové tkánì a zásoby CLA ve
støevu zvíøat a dále, že zkrmování tukù s vysokým obsahem kyseliny
linolové mùže zvýšit koncentraci CLA v mléce skotu. Studie provedená na univerzitì ve Wyomingu potvrdila pøíznivý vliv zkrmování drceného sluneènicového semene na složení mastných kyselin v mase jehòat.
J. Anim. Sci., 80, 2002, è. 3, s. 609–616
Dietetická vláknina
snižuje kontaminaci
jehòat E. coli
Výzkum provedený na univerzitì v Alabamì byl zamìøen na možnost snižovat
kontaminaci jehòat E. coli
úpravou krmných dávek.
(Sch)
(Sch)
Prùzkum vycházel ze skuteènosti, že pøežvýkavci jsou zásobárnou patogena E. coli O157 : H7, který kolonizuje potraviny živoèišného pùvodu
a je pøíèinou závažných onemocnìní lidí. Zdrojem bakteriální kontaminace masa a dalších potravin a vody jsou výkaly pøežvýkavcù.
Studie provedené s lidmi a monogastrickými zvíøaty dokazují, že složení
støevních mikroorganismù lze ovlivnit použitím prebiotik (nestravitelné
oligosacharidy), která mohou pøíznivì ovlivnit rùst nebo èinnost jednoho nebo nìkolika druhù pøíznivých bakterií v trávicím traktu. Z tohoto
hlediska zasluhuje pozornost dietetická vláknina, hlavnì rozpustná vláknina, jejímuž vlivu byla vìnovaná pozornost pøedevším u lidí. Odborníci
pøedpokládají, že i u pøežvýkavcù mùže mít dietetická vláknina podobnou prebiotickou úlohu jako u lidí a monogastrických zvíøat.
Nìkteré studie s pøežvýkavci uvádìjí:
– populace E. coli byla výraznì vyšší ve støevu skotu krmeného obilovinami (nízké pH bachoru) ve srovnání se zvíøaty krmenými travou
nebo vojtìškovým senem (vysoké pH bachoru),
– pøechod z koncentrované dávky na dávku s podílem sena se projevil
ve významnì nižším poètu vyluèovaných E. coli,
– významnì vyšší množství E. coli bylo vyluèováno kravami krmeným
jadrnou dávkou než kravami krmenými senem,
– jiné studie uvádìjí, že pøežívání E. coli je vyšší v potravinách
s nejvyšším pH,
– nízká hodnota pH ve støevu vzniklá v dùsledku diety, která indukuje
produkci volných mastných kyselin, snižuje kolonizaci E. coli
v trávicím traktu pøežvýkavcù,
"
Poznatky
ze svìta
– snížené vyluèování E. coli souvisí s jejich neschopností využívat urèité druhy rozpustné vlákniny, pøedevším fruktooligosacharidù, které se vyskytují v urèitých krmivech.
Provedené studie dokazují, že pomocí krmiv s obsahem prebiotik lze
ovládat populace støevních mikroorganismù.
Podle nìkterých autorù pøevod skotu z koncentrované krmné dávky
na seno nìkolik dní pøed porážkou mùže snížit vyluèování E. coli
a následnì i kontaminaci masa. Obecný názor však je, že výrobci skotu
aplikující koncentrovaná krmiva v zájmu zvyšování pøírùstkù hmotnosti
a produkce masa nebudou pøecházet na objemné krmné dávky. Hledají
se proto takové postupy redukce patogenù, které by nepøinášely snížení pøírùstku hmotnosti. Jako jedna z možností se ukazuje aplikace
vlákniny pøi zachování koncentrovaného typu krmných dávek bez nutnosti pøechodu na objemnou krmnou dávku. Pøedmìtem studie
z Alabamy bylo zhodnocení vlivu dietetické acidodetergentní vlákniny na vyluèování E. coli a produkci masa u jehòat. Bylo zjištìno, že
zkrmování koncentrované krmné dávky s obsahem okolo 5 % acido
detergentní vlákniny (ADF) zvyšuje množství vyluèovaných E. coli.
Zvyšující se podíl ADF (10–20 %) v koncentrované krmné dávce (podíl píce a koncentrovaného krmiva 40 : 60) snižuje vyluèování patogenù a následnì i kontaminaci masa bez nepøíznivého vlivu na úèinnost
výroby masa.
Small Animal Research, 43, 2002, è. 3, s. 249–255
Konference o výživì
Konference o výživì (Southwest Nutriton Conference) se zabývala významnými
tématy, jako je: silážování,
fibrolytické enzymy, mykotoxiny, odpady, CLA a dietetický protein.
Pøi silážování se doporuèuje inokulace silážované hmoty bakteriálními
kulturami, které podporují rychlost a úèinnost fermentace a zvyšují
množství a kvalitu vzniklé siláže. Za rozhodující se považuje dostateèné udusání silážované hmoty, které ovlivòuje ztrátu sušiny. Dùležité je
i odebírání silážované hmoty. Bìžnì se doporuèuje odebírat vrstvu
o síle 6–12 in. dennì. V horkém a vlhkém poèasí mùže být vrstva
18 in. a více. Nejdùležitìjší je utìsnìní silážní jámy a prevence kažení
silážované hmoty.
Aplikací fibrolytických enzymù se pøedchází nepøíznivému vlivu doplòkového tuku na trávení vlákniny u skotu. V pokusech s holštýnskými
býky nebylo trávení neutrálnì detergentní vlákniny ovlivnìno doplòkem enzymù, pokud nebyla dávka doplnìná tukem. V dávkách
s pøídavkem tuku bylo trávení neutrálnì detergentní vlákniny významnì potlaèeno a po pøidání enzymù zvýšeno na úroveò trávení v dávkách
bez doplòkového tuku. V nìkterých pokusech zvyšoval pøídavek fibrolytických enzmyù do krmných dávek býkù s 12–22 % objemné píce
pøírùstek hmotnosti pøibližnì o 10 % a konverzi o 6,3 %.
V oblasti mykotoxinù bylo uvedeno, že analytické postupy stanovení
aflatoxinu jsou jednoduché, zatímco analýza fusariových mykotoxinù
je èasovì nároèná a drahá. Faktory poèasí, jako je vysoká vlhkost, sucho a tepelný stres, mohou zvýšit výskyt mykotoxinové kontaminace
krmiv. K látkám s potenciální schopností vázat mykotoxiny patøí anorganické polymery a organické polymery odvozené z bunìèných stìn
kvasinek. Jako alternativní zpùsob odstraòování odpadù ze živoèišné
výroby bylo uvedeno spojení výkrmen s akvakulturou a produkcí energie. Aplikace CLA (konjugovaná kyselina linolová) souvisí s pøíznivým
vlivem na zdraví lidí. V oblasti živoèišné výroby mùže snižovat tuk
v jateèném tìle skotu, prasat a drùbeže a zvyšovat celkovou produkci
mléka a mléèného proteinu a snižovat produkci mléèného tuku. Bylo
zjištìno, že dietetická CLA brání ztrátám tìlesné hmotnosti pøi ohrožení imunitního systému zvíøat.
Feedstuffs, 74, 2002, è. 11, s. 10–11
Systém výkr mu
neovlivòuje užitkovost
prasat
Existuje øada dùkazù, že
zpomalení rùstu je spojeno
s mícháním nepøíbuzných
prasat z rùzných skupin.
(Sch)
(Sch)
Existují však i údaje o tom, že pøemístìní prasat do nového kotce vyžaduje vždy urèitou dobu na adaptaci, i kdy nedochází k míchání zvíøat.
Nìkteøí výrobci vepøového masa užívají stejné ustájovací zaøízení pro
prasata od odstavu až do konce výkrmu ve snaze vylouèit pøesun zvíøat
a pro zlepšení užitkovosti. Výsledky výzkumù ukázaly, že pøemístìní
prasat ze specializovaných odchoven do výkrmen vyžaduje urèitou dobu
na adaptaci zvíøat i pøi zachování sociálních skupin. Výzkumníci uvádìjí zlepšení denního pøírùstku hmotnosti a procenta libového masa
v jateèném tìle pøi ustájení prasat v jednom zaøízení od odstavu do
"
Poznatky
ze svìta
výkrmu, zatímco jiní neuvádìjí rozdíl v pøírùstku, konverzi krmiva nebo
složení jateèného tìla pøi užití jiného systému výkrmu. Nedostatek argumentù pro podporu systému ustájení v jednom zaøízení od odstavu
až do konec výkrmu vedl odborníky z univerzity v Nebrasce a Jižní
Dakotì k pokusùm pro zjištìní vlivu systému odchovu a výkrmu na
užitkovost prasat.
Výsledky uvádìjí, že odstavená selata jsou schopná pøizpùsobit se svému okolí pokud jsou uspokojeny jeho základní požadavky na teplo,
ventilaci, krmivo a vodu s ohledem na jejich zdravotní stav. Užitkovost
i kvalita jateèného tìla byly pøi rùzných systémech odchovu a výkrmu
stejné.
Feedstuffs, 74, 2002, è. 12, s. 10 a 13
Tritikale v dávkách
brojlerù
Nìkolik studií uvádí, že aplikace tritikale do krmných
dávek brojlerù snižuje významnì jejich rùst a konverzi krmiva.
Použití tritikale je omezeno pøítomností antinutrièních faktorù jako
jsou trypsinové inhibitory, pentozany (arabinózy a xylózy). Antinutrièní faktory obilovin – neškrobnaté polysacharidy – zhoršují difuzi trávících enzymù do substrátù a jejich míchání se støevním obsahem. Polysacharidy (pentozany a ß-glukany) mohou vytváøet komplexy s trávicími
enzymy a snižovat jejich aktivitu. Pentozany snižují trávení škrobu, tuku
a bílkovin. Antinutrièní vlivy neškrobnatých sacharidù se realizují prostøednictvím støevní mikroflóry. Bylo zjištìno, že ovlivnìní žádoucí
støevní mikroflóry ve smyslu snížení nepøíznivých úèinkù neškrobnatých polysacharidù je možné antibiotiky nebo pøípravky jako je Yea
Sacc nebo multienzymovými pøídavky.
Závìry studie provedené v Egyptì uvádìjí následující:
– pøi zkrmování tritikale brojlerùm jsou limitující aminokyseliny metionin, lyzin, treonin a izoleucin,
– aplikace tritikale variety TY 6 do dávek brojlerù v množství 20 %
potlaèilo rùst a zhoršilo konverzi krmiva,
– aplikace pøípravku Yea Sacc zlepšila rùst o 4,0 % a konverzi o 9,3 %,
– použití enzymù do dávek s podílem 40 % tritikale zlepšilo rùst
o 3,1 % a konverzi krmiva o 5,7 %,
– tritikale mùže tvoøit v dokrmových dávkách brojlerù až 50 % bez
nepøíznivého vlivu na rùst,
– pøídavky obou pøípravkù (Yea Sacc a multienzymový pøípravek) zlepšily rùst a konverzi krmiva,
– jateèná výtìžnost, podíl bøišního tuku, pankreasu a sleziny nejsou
ovlivnìny hladinou tritikale v krmné dávce ani aplikací obou pøípravkù.
Odborníci uvádìjí obecný závìr, a sice – tritikale mùže pøi užití vhodných enzymù rozkládajících bunìèné stìny nebo jiného pøípravku podporujícího využití živin tvoøit v dávkách brojlerù 40–50 %.
Archiv für Geflügelkunde, 65, 2001, è. 4, s. 167–177
Kvasinky zlepšují
užitkovost brojlerù
O aplikaci kvasinek do krmných dávek brojlerù existuje zatím málo zpráv.
(Sch)
(Sch)
Z jejich závìrù vyplývá, že jejich pøídavek se specifickým substrátem
obsahujícím manózu mùže redukovat kolonizaci støeva patogeny. Døíve užívané pøídavky antibiotik se zaèínají omezovat z dùvodù možného
vzniku rezistence patogenù vùèi antibiotikùm.
Aplikace antibiotik, pøípadnì alternativ vèetnì kvasinek, je opodstatnìná skuteèností, že trávicí trakt èerstvì vylíhnutých kuøat není zcela
vyvinut ani osídlen potøebnou mikroflórou. Náhlá zmìna zdroje živin
u kuøat po vylíhnutí vyžaduje rychlý vývoj støevní stìny a kolonizaci
støevními mikroorganismy. Zdrojem mikroorganismù pro kolonizaci
je pøedevším slepé støevo.
Pøítomnost patogenù narušuje normální vývoj støevní stìny a nepøíznivì ovlivòuje trávení a absorbci živin potøebných pro rùst. Kolonizaci
støeva patogeny u mladých brojlerù lze ovlivnit napø. aplikací kvasinek
se substrátem s obsahem manózy.
Podle studie hodnotící vliv pøídavku kvasinek v podobì komerèního
pøípravku Pronady 500 do krmiva drùbeže ukázala kladný vliv pøídavku na konverzi krmiva, pøírùstek hmotnosti a vývoj klkù støevní stìny
u kuøat ve vìku 7 dnù.
Jako nákladovì úèinné se ukazuje užití vedlejších produktù
z pivovarnictví.
Wa t t Po u l t r y U S A , 3 , 2 0 0 2 , è . 3 , s . 5 8 – 5 9
(Sch)
"
Mykotoxiny u drùbeže
Bezpeènost krmiv pro drùbež a ostatní hospodáøská
zvíøata je stále ohrožena
kontaminací plísnìmi a následnì mykotoxiny.
Poznatky
ze svìta
Ve svìtì existuje 200 000 nebo i více druhù plísní, z nichž má více než
300 rùzný toxický úèinek. Z mnoha mykotoxinù mají v oblasti zemìdìlství význam aflatoxiny, trichotecenes, ochratoxin, zearalenon a fumonisin. Kontaminované krmivo obvykle obsahuje kombinaci nìkolika
toxinù. Mykotoxiny a plísnì ohrožují úrodu vysoce kvalitních obilovin, užitkovost a zdraví zvíøat a z hlediska lidí bezpeènost potravin.
Krmivo vzhledem k obsahu obilovin a dalších živin je snadným cílem
pro rozvoj plísní. Tvorbu mykotoxinù podporuje vlhkost, pøítomnost
kyslíku, doba skladování, teplota a druh krmiva (kukuøice).
Z pùsobení mykotoxinù u zvíøat byl studován hlavnì aflatoxin produkovaný Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Plísnì a aflatoxiny
se vyskytují témìø na všech krmivech nebo obilovinách užívaných pro
zvíøata. Nejbìžnìjší jsou aflatoxiny B1, B2, G1, G2 a M1; za nejtoxiètìjší je považován aflatoxin AFB1. Po zkrmení kontaminovaného krmiva
se zjišuje aflatoxin (hlavnì ve formì metabolitù) v mléce, mase a vejcích. Aflatoxin se podílí na øadì akutních a chronických onemocnìní
jater u zvíøat i u lidí.
Konzumace kontaminovaného krmiva vyvolává u nosnic produkci menších vajec, nižší hmotnost žloutku, sníženou plodnost a líhnivost a zvýšený výskyt embryonální mortality a malformace. Kontaminace mùže
snížit pøíjem krmiva, omezit rùst, produkci vajec a ovlivnit kvalitu skoøápky. Aflatoxiny zhoršují pigmentaci brojlerù.
Starší zvíøata jsou vùèi pùsobení toxinu odolnìjší. Napø. zatímco aflatoxin mùže být pro kuøata fatální, vyvolává u starších nosnic jen snížení snášky. U drùbeže jsou samci citlivìjší vùèi aflatoxinùm než samice.
Z hlediska zdraví lidí jsou významná rezidua mykotoxinù v mase a vejcích. Existuje více zpráv o možném pøenosu mykotoxinù nebo jejich
metabolitù do vajec. U drùbeže je nejvyšší hladina aflatoxinù v žaludku,
játrech a ledvinách. Rezidua v kosterních svalech jsou ve vyšší koncentraci v èervené než v bílé (prsní) svalovinì. Mykotoxiny mohou snížit
imunitu potlaèením aktivity T a B bunìk, produkce protilátek nebo porušením fagocytózy. Potlaèují i imunitu získanou vakcinací.
Wo r l d Po u l t r y, 1 8 , 2 0 0 2 , è . 2 , s . 1 8 – 1 9
Olejniny pro vysokou
užitkovost
Pøežvýkavci s vysokou užitkovostí potøebují získávat
proteiny dobøe vyrovnané ve
složení aminokyselin z krmiva.
Vlastní mikrobiální produkce proteinu v bachoru zajistí jen èást potøebných aminokyselin trávených ve støevu.
Dodávání proteinù z odpovídajících živoèišných a rostlinných zdrojù
je nedostaèující a nákladné. Tato skuteènost vedla k rozsáhlému výzkumu zamìøenému na ochranu levných rostlinných proteinù se správným obsahem aminokyselin (šroty olejnin) proti rozkladuv bachrou.
Francouzská spoleènost provedla pìtiletý výzkum zamìøený na vývoj
postupu pro získávání co nejvíce proteinu z rostlinného zdroje, který
by byl chránìný pøed rozkladem v bachoru a mìl redukované antinutrièní faktory.
Výsledkem pìtiletého výzkumu provedeného francouzskou spoleèností
byl zpracovatelský postup patentovaný v EU. Jeho základem je pomalá oxidace šrotù olejnin v alkalickém prostøedí za pomoci minerálního katalyzátoru v øízených podmínkách (vlhkost, teplota a èas).
Postup se již užívá v malé míøe ve Francii. Snižuje náklady na krmivo
nahrazením drahých pomalu rozložitelných proteinù sójové a rybí mouèky mouèkami olejnin jako je øepka nebo sluneènice. Použitý postup
umožòující detoxikaci a redukci antinutrièních faktorù, toxinù a nechutných látek v krmivu vyvolává zájem i pøi výživì monogastrù.
Feed Mix, 10, 2002, è. 1, s. 11–12
Snižování produkce
metanu u pøežvýkavcù
Bìhem minulých let byly
provádìny experimenty, které se zamìøovaly na snižování produkce metanu u pøežvýkavcù.
(Sch)
(Sch)
Zpoèátku byly tyto studie motivovány zejména zájmem o zlepšení úèinnosti krmiva pøi snížení ztrát energie ve formì metanu. V souèasnosti
se opìt prohloubil zájem o snižování produkce metanu pøežvýkavci
i z ekologických dùvodù – metan je totiž oznaèován jako potenciální
skleníkový plyn pøispívající ke klimatickým zmìnám a globálnímu oteplování. Aby mohly být vyvinuty vhodné strategie ke snížení emisí metanu, je nezbytné kvantifikovat produkci metanu pøi široké škále okolností. V souèasnosti jsou k dispozici rùzné techniky mìøení metanu
produkovaného pøi fermentaèních procesech v trávicím traktu pøežvýkavcù. Jejich aplikace je složitá a vyžaduje nákladné instalace. Proto
jsou vyvíjeny matematické modely, které mohou pøedpovìdìt produkci
"!
Poznatky
ze svìta
metanu z charakteristik krmiva nebo z hodnot stravitelnosti krmných
složek. Pøedmìtem studie kanadských výzkumníkù bylo zhodnotit úèinnost rùzných nutrièních strategií, které mají za cíl snižovat produkci
metanu pøi využití mechanistických a dynamických modelù trávení
pøežvýkavcù. Simulované krmné strategie zahrnovaly: pøíjem sušiny,
koncentrovaný podíl píce v krmné dávce, charakter koncentrátu (vlákninový versus škrobový koncentrát), druh škrobu (pomalu nebo rychle rozložitelný), druh píce (luskoviny versus trávy), zralost píce, metoda konzervace píce (sušená versus silážovaná), zpracování píce, zušlechování a doplòování píce nízké kvality (sláma). V závislosti na krmné
strategii mùže být produkce metanu snížena o 10–40 %. Zvýšení pøíjmu sušiny a podíl koncentrátu v krmné dávce snížilo produkci metanu o 7 až 40 %. Ta byla snížena také pøi nahrazení vlákninového koncentrátu škrobovým koncentrátem o 22 % a pøi použití škrobu ménì
rozložitelného v bachoru o 17 %.
Využití stravitelnìjší píce (ménì zralé a zpracované) mìlo za výsledek
snížení produkce metanu o 15 až 21 %. Produkce metanu byla nižší
o 28 % pøi krmení leguminózní pící než pøi krmení travní pící a o 20 %
pøi krmení siláží ve srovnání se senem. Obohacení krmné hodnoty slámy nebo její amonizace nesnížila ztráty metanu, ale mìla pozitivní vliv
na úèinnost metabolismu rumenu. Tato studie ukázala, že matematické modelování je cenným nástrojem k hodnocení vlivu úprav krmných
dávek nejen na metanogenezi, ale také na metabolismus celého systému bachoru.
Canadian Journal of Animal Science, 81, 2001, è. 4, s. 563
Nová teorie o BSE
Existuje nová teorie o bovinní spongiformní encephalopathii (BSE).
( Vo )
Tato teorie se zabývá úlohou mìdi a manganu v rozvoji prionových
onemocnìní – BSE a její lidské varianty – Creutzfeld-Jakobovy choroby (vCJD). O této teorii diskutuje odborník Larry Berger z univerzity
v Illinois v USA. V roce 1999 výzkumníci zjistili, že mìï je souèástí
normálního prionového proteinu, který se uplatòuje v nervové synapsi
nebo je zaèlenìnìn v superoxid dismutáze. Tento prion citlivì reaguje
na proteinázy – enzymy rozkládající proteiny. Avšak v roce 2000 výzkumníci uvedli, že tento prion byl také schopen vázat mangan a nikl.
Když mangan nahradil mìï, nejcharakteristiètìjší vlastností této izoformy byla rezistence vùèi proteinázám a následné tvoøení fibril. Tato
trojrozmìrná struktura izoformy se zmìnila tak, že výsledný prion byl
více než 100krát rezistentnìjší vùèi rozkladu proteinázou. Jestliže se
k tomuto procesu dojde v organismu zvíøete, tato izoforma, rezistentní vùèi proteináze, se bude hromadit v mozku a bude pøitom zpùsobovat neurologické degenerace a následné chátrání zvíøete. Je možné, že
faktory prostøedí, napø. pùda chudá na mìï a bohatá na mangan
v urèitých oblastech, predisponují urèitá zvíøata nebo lidi k nemocem
pocházejících z prionù.
Jistý britský chovatel obšírnì studoval tento problém a uèinil zajímavá
pozorování. Tvrdí, že výskyt BSE není spojen tolik se zkrmováním
masové a kostní mouèky jako s užíváním organofosfátu zvaného Phosmet, urèeného k potlaèování støeèkovitosti skotu. Jedna z vlastností
Phosmetu je vázání mìdi. Jestliže Phosmet navázal mìï v organismu
krav a jestliže byl v masové a kostní mouèce pøítomen prion obsahující mangan a byl pak absorbován, mohl to být ten, který zinicioval rozvoj BSE. Zkrmování kontaminované masové a kostní mouèky mùže
nemoc zintenzivnit, ale k vyvolání exploze BSE ve Velké Británii musely být souèasnì pøítomny další nutrièní a ekologické faktory.
Nový výzkum pracovníka z univerzity v Avignonu naznaèuje, že existuje pøímé spojení mezi šíøením nemoci ve Francii a užíváním pesticidu k hubení støeèkù.
Výzkumníci z Cambridge a Francie zkoumají koncentrace mìdi a manganu v obìtech CJD. Zjistili, že obsah manganu byl 10krát vyšší
v mozcích obìtí CJD než v mozcích zdravých lidí. Byla vznesena námitka proti názoru, že rozvoj CJD u lidí vyplynul výluènì z konzumace
kontaminovaného masa. Byla pøedložena myšlenka, že k tomu, aby se
rozvinula CJD, musí být v potravì pøítomna nerovnováha kationtù,
zejména mìdi a manganu, podobnì jako u skotu.
Feed Management, 53, 2002, è. 4, s. 4–5
( Vo )
""
Výzkum genu
nesnášenlivosti laktózy
Ameriètí a finští vìdci objevili mutaci genu, která je odpovìdná za nesnášenlivost
laktózy, kterou trpí 5 % Evropanù a témìø 100 % populace jihovýchodní Asie.
Poznatky
ze svìta
Je zpùsobena recesivním genem, tzn., že osoba, trpící touto intolerancí, musela podìdit dvì kopie defektního genu. Tento zvláštní genetický profil s sebou pøináší snížení aktivity laktázy, enzymu pøítomného
v prostøedí støevních bunìk. Novorozenci touto intolerancí obvykle
netrpí, ta se objevuje nejèastìji až po odstavení. Pøi zkoumání Finù,
Korejcù, Italù a Nìmcù intolerantních k laktóze výzkumníci objevili,
že tito jednotlivci mìli spoleènou zvláštní sekvenci genù, kterou nemìly osoby laktózu snášející. Tato genetická sekvence, jejíž funkce není
ještì známa, je jiná než u genu kódujícího enzym laktázu, který je jinak neporušený. Skuteènost, že je opìt nalézána tatហodchylka také
u osob rozdílného pùvodu, dovoluje domnívat se, že tato odchylka je
velmi stará. Hypotézou výzkumníkù je, že identifikovaná odchylka je
pùvodní formou genu, která èasem podlehla mutaci umožòující snášet
mléèné produkty.
Tato mutace mohla být pozdržována pøírodním výbìrem do momentu,
kdy lidské populace zaèaly produkovat mléko prostøednictvím chovu
hospodáøských zvíøat pøed 10 000 až 12 000 lety. Genetická mutace,
umožòující lépe trávit mléko, podporovala pøežití jednotlivcù – nositelù této odchylky, kteøí se rozmnožovali v oblastech závislých na produkci mléka.
Schweiz. Milchztg, 128, 2002, è. 17, Le Laitier Romand, s. 3
Trend alter nativ ke
klecovému chovu nosnic
se zbrzdil
Severní Evropa jde cestou produkce vajec z neintenzivních systémù pro nosnice, ale v roce 2000 se objevily známky, že vzestupný
trend, který byl patrný od
roku 1997, se zbrzdil a mohl
by se zvrátit.
Aèkoliv èlenské státy mají povinnost poskytovat Evropské komisi informace o systémech produkce vajec, nejsou žádné poèty pro Lucembursko, Øecko, Španìlsko a Portugalsko. Proporce neintenzivní produkce v tìchto zemích je pravdìpodobnì malá. Podíl nosnic chovaných v klecích v EU poklesl od roku 1999 do roku 2000 o 2 % na
úroveò roku 1997 – tj. 94 %. Avšak aktuální poèet nosnic chovaných
v neintenzivních systémech poklesl o více než 1,25 mil., tj. o 4 %
z 28,87 na 27,60 mil. Podle zprávy v Agra Europe, má nejvyšší podíl
ptákù nechovaných v klecích Rakousko – 26 %, pak následuje Dánsko
s 23 % a V. Británie s 21 %. Je nápadné, že poèet ptákù chovaných ve
volném chovu v Dánsku v roce 2000 klesl na svou nejnižší úroveò za
ètyøi sledované roky. V roce 2000 byl nejoblíbenìjší alternativním systémem volný chov s více než 14 mil. nosnic. Za ním následoval systém
s hlubokou podestýlkou s témìø 10 mil. ptákù a 3 mil. ptákù bylo chováno v zaøízeních s høady.
Poultry International, 41, 2002, è. 5, s. 4
Vliv sušených vajec
a biotinu v mléèných
náhražkách pro telata
Celá vejce sušená rozprašováním jsou vysoce kvalitní
alternativní krmnou složkou, která obsahuje významné množství hrubého proteinu a tuku, její složení aminokyselin a biologická hodnota proteinù je vynikající.
( Vo )
( Vo )
Tuk obsahuje významný lecitin, který má pro sestavování mléèné náhražky význam jako emulgaèní faktor. Vajeèné vedlejší produkty jsou
úspìšnì využívány jako alternativní složky v mnoha krmivech pro zvíøata. Potenciálním omezením pro využití sušených vajec je pøítomnost
antinutrièních proteinù vèetnì inhibitorù proteázy a avidinu, který
nevratnì váže biotin. Nedostateèné tepelné zpracování sušených vajec
nemusí úplnì inaktivovat avidin, který, podle výsledkù jisté studie, snížil
rùst selat, kuøat a norkù. Cílem americké studie provádìné na výzkumné stanici Calf Research Unit ve státì Iowa bylo urèit význam sušených
vajec pro užitkovost telat krmených mléènou náhražkou, obsahující
rùzná množství sušených vajec a urèit, zda doplòkový biotin byl úèinný pøi snižování potenciálních úèinkù avidinu v sušených vejcích.
Holštýnská telata byla krmena mléènými náhražkami obsahující 0, 10,
nebo 20 % prášku ze sušených vajec v mléèné náhražce. Jedné polovinì všech telat byl do krmné dávky pøidáván doplòkový biotin
v množství 1 mg . kg–1, aby se urèilo, zda avidin ve vajeèném proteinovém produktu inhiboval rùst. Zvýšení obsahu sušených vajec v krmné
dávce zpùsobilo lineární snížení tìlesné hmotnosti, pøírùstkù hmotnosti, pøíjem starteru pro telata a úèinnost krmiva. Stravitelnost proteinù nebo tukù z vajec mohla být bìhem pokusu snížena; aèkoliv obsah avidinu v mléèné náhražce nebyl urèen, pøídavek 1 mg biotinu .
kg–1 nemìl žádný vliv na užitkovost zvíøat, což naznaèuje že avidin
v sušených vejcích nezpùsobil sníženou užitkovost. Je tøeba provádìt
další výzkum, který by vypracoval metody ke snižování aktivity faktorù
inhibujících užitkovost zvíøat, aby bylo možno využít sušená vejce jako
krmnou složku v mléèných náhražkách.
Journal of Dairy Science, 85, 2002, è. 1, s. 198
( Vo )
"#
Emise amoniaku ze
systémù individuálního
a skupinového ustájení
prasnic
Holandští farmáøi pøecházejí
v souèasnosti na skupinové
ustájení prasnic, protože
oèekávají legislativu, která
bude od roku 2008 znemožòovat chovat prasnice individuálnì.
Poznatky
ze svìta
Chov prasnic ve skupinách poskytuje zvíøatùm volnost pohybu a zlepšuje jejich welfare. Ale je tøeba, aby byl vyjasnìn vliv skupinového chovu na emise amoniaku. Pøedpokládá se, že zvìtšení plochy zneèištìné
výkaly a moèí pøi skupinovém chovu má za výsledek zvýšení emisí amoniaku. Mohou nastat problémy se zdravím a welfare zvíøat a problémy
ekologické. Nizozemští vìdci vypracovali studii o rozdílech v emisích
amoniaku pocházejících od individuálnì a skupinovì chovaných prasnic. Byly srovnávány tøi ustájovací systémy: systém A s 64 prasnicemi
chovanými individuálnì v krmných stáních s podlahovou plochou
2,8 m2 na prasnici, systém B s 62 prasnicemi ustájenými ve skupinách
s volným pøístupem ke krmným stáním s 3,3 m2 podlahové plochy na
prasnici a systém C s 65 prasnicemi ustájenými ve skupinách s elektronickými krmítky pro prasnice a s 3,4 m 2 podlahové plochy na prasnici.
Prasnice v systému A a B byly krmeny souèasnì dvakrát dennì
a v systému C sekvenènì jednou dennì odpoledne. Byly porovnávány
denní diagramy emisí amoniaku u jednotlivých systémù. Prùmìrné
emise amoniaku na prasnici byly u systému A 0,72, u systému B 0,62
a u systému C 0,70 g na hodinu. Takže v systému A bylo 23 %, v systému
B 20 % a v systému C 23 % pøíjmu dusíku emitováno ve formì amoniakálního dusíku. Emise amoniaku v systému B byly významnì nižší.
Denní diagramy emisí amoniaku u systémù A a B byly bifázické a byly
ve vztahu s dobou krmení. Denní diagram u systému C mìl více monofázický prùbìh související s èasem krmení odpoledne a byl patrný
malý vrchol související s ranním zapnutím osvìtlení. Emise amoniaku
byly tedy ve vztahu s krmným režimem. Skupinové ustájení, které poskytlo prasnicím termoneutrální podmínky a možnost volného pohybu, nemìlo za výsledek zvýšení emisí amoniaku.
Netherl. J. agric. Sci., 49, 2001, è. 4, s. 313–322
( Vo )
Automatické øízení
postøikovaèù
Systém Autotrak je urèen pøedevším pro velké postøikovaèe CASE IH
s nádrží o objemu 3 600 litrù. Automaticky pøestavuje polohu závìsu
tak, aby udržel kola postøikovaèe ve stopách zadních kol tažného traktoru a tak se minimalizovaly škody na porostu pøi otáèení na souvraCASE IH vyvinul nový elektích. Tento systém lze rovnìž využívat buï v manuálním, nebo autotronický systém automaticmatickém programu, kde se podporuje udržování kol postøikovaèe
kého øízení pro své pøívìsv pøímém smìru pøi práci na svazích. V pracovním nasazení se elekné postøikovaèe.
tronický sledovací systém pøipojuje k hlavnímu spínaèi tak, aby pøi
postøiku systém pracoval v manuálním programu a když se na souvratích souprava otáèí a postøikovaè nepracuje, aby se
systém sám pøepnul na automatický provoz.
Dva snímaèe úhlu natoèení postøikovaèe pøenášejí
informace do kontrolní skøínky v kabinì traktoru.
Jeden ze snímaèù oznamuje poèítaèi jaká je poloha
závìsu ve vztahu k traktoru a pøedává další informace o poloze závìsu vùèi postøikovaèi. Èinnost je kontrolována tøemi pøepínacími spínaèi umožòujícími nastavit volbu mezi manuálním a automatickým provozem, pohyb kol doleva nebo doprava v manuálním programu a dodržování pøímoèarosti nebo sledování stop
kol na svazích. V automatickém programu øízení tyto
dva snímaèe úhlù umožòují poèítaèi nastavit polohu
závìsu pomocí signálu do hydraulické regulaèní jedAutomatické vedení pøívìsných postøikovaèù
notky. Válce hydraulického øízení pak provádìjí nastavení polohy postøikovaèe podle závìsu.
V manuálním programu øízení se zpoèátku vyrovnává postøikovaè se
závìsem a potom øidiè ruènì nastavuje polohu závìsu do jakékoliv požadované polohy. Systém Autotrak lze instalovat k postøikovaèùm CASE
IH TS 2600, TS 3000 a TS 3600. Ceny zaèínají na 22 569 GBP.
Sbìraè kamenù a sázeè
Grimme
Øada strojù na pìstování
brambor firmy Grimme se rozrùstá o nové stroje – o sázeè
a sbìraè kamenù, oba pro záhonové pìstování.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 6 , s . 8 6
(Š)
Sbìraè kamenù Combistar CW1500 se vyznaèuje kombinovaným separaèním systémem, sestávajícím z prutové a hvìzdicové sekce. Charakteristickým znakem hnacího mechanismu je náhrada øetìzového pohonu pohonem øemenovým. Výsledkem tohoto opatøení je tichý chod
a èistý stroj. Výrobce øíká, že zatím neví jak dlouho øemeny vydrží, ale
tvrdí, že rozhodnì stejnì dlouho jako øetìzové. Rovnìž nákladová po-
"$
Poznatky
ze svìta
ložka je daleko pøíznivìjší u øemenového pohonu. Pùda vstupující do
stroje je nejdøíve intenzivnì prosévána tøemi øadami hvìzdic s rotujícím
kovovým bubnem. Pùda propadá na prutový dopravník o délce 1 m, na
jednu øadu hvìzdic a na hlavní dopravník.
Pohon hlavního prutového dopravníku je høídelí pøes pøevodovku. Hroudy a kameny se odkládají na pravou stranu. Výrobce øíká, že u tohoto
stroje je zapotøebí zkušeného pracovníka, aby dostal ze stroje (hvìzdicového separaèního mechanismu) nejlepší výsledek. Zahloubení a pracovní rychlost se musí regulovat pøesnìji. Optimální je použít traktor
s kontinuálnì variabilní pøevodovkou. To není tak dùležité u stroje,
který používá pouze prosévací prutový dopravník bez hvìzdic.
Zvýšení nebo snížení intenzity prosévání a úhel nastavení celého èisticího systému se nastavují z kabiny traktoru. Tento stroj se pøipojuje
k traktoru o výkonu minimálnì 88 kW. Cena ještì nebyla stanovena.
Combistar CW 1500
Sázeè GL32 RB Grimme
Dvouøádkový sázeè brambor Grimme GL32 RB je založen na bázi døívìjších modelù Grimme. Miskový systém vynášení hlíz, pøevodovka
a podvozek zùstávají stejné jako døíve. Hlízy se pøivádìjí k miskám pásem, který zabraòuje olamování klíèkù. Brambory jsou ve sklápìcím
zásobníku jemnì pøisouvané k senzorem ovládanému pásu, který je
pøivádí v tenké vrstvì k miskám. Výšku vrstvy brambor na pásu lze
regulovat podle velikosti jednotlivých hlíz. Sázeè je vybaven automatickou regulací zahloubení radlic, snímáním tlaku na krytech tvarovaèù hrùbkù a hydraulickým øízením.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 5 , s . 9 3
Kypøièe fir my Amazone
Centaur, Catros, Cirrius –
technologie 3 C firmy Amazone, spoleènosti, která vyrábí kypøièe a secí stroje
a je výzvou pro firmy Vaderstad a Simba.
Kypøiè Catros o
(Š)
V letošním roce pøedstaví nové modely kypøièù Centaur a Catros
a secího stroje Cirrius. Všechny tøi typy strojù jsou urèeny pro systém
minimalizaèních technik zpracování pùdy na rùzných typech pùdy a za
rùzných podmínek. Jak Centaur, tak i Catros jsou vyrábìny ve výrobním závodì firmy Amazone v Lipsku. Centaur o pracovních zábìrech
od 3 do 7,5 m a o pøíkonech od 88 do 221 kW má být vhodný pro
všechny pracovní operace. Hmotnost (a tím i zahloubení pracovních
orgánù) je nesena pøedními a zadními pøítlaènými jednotkami – pneumatikami vpøedu a pøítlaènými koly s pryžovými klíny vzadu. Ètyøi øady
radlic jsou v rozteèi 20 cm. Za nimi následují dvì øady urovnávacích kotouèù a zadní válec. Výrobce doporuèuje, aby se pøi
prvním pøejezdu pole pracovní orgány nezahlubovaly více než 5 až 10 cm. Sláma se
tak èásteènì zahrne a pro semena plevelù
se pøipraví podmínky pro vzklíèení. Výbìrem vhodných typù radlic se dosáhne dobrého zahrnutí slámy a uchování vláhy
v pùdì. V budoucnu se poèítá s tím, že se
pracovní hloubka bude automaticky udržovat podle pùdního typu pøi jízdì po poli. Za
použití pùdních map a signálù systému GPS
se hloubka bude nastavovat automaticky
zábìru 6 m
"%
pomocí aktivovaných hydraulických válcù. Podobnì jako u ostatních
systémù není dosud jasné, kde by mìl kypøiè zpracovávat pùdu hloubìji nebo mìlèeji, ale vìdci na tomto problému již pracují. Co je však
jasné, to je možnost snížení spotøeby paliva a opotøebení v pøípadì,
když se zjistí, že na urèitých místech pole lze pùdu zpracovávat do menší
hloubky. Traktorem nesený kypøiè Catros je urèen pro mìlké zpracování pùdy (strništì) dvìma sadami talíøových bran následovaných zadní pøítlaènou jednotkou s koly do klínu. Tato jednotka rovnìž reguluje zahloubení pracovních orgánù, které je typické svými 3 až 13 cm.
Konstrukce talíøù je stejná jako u modelu Centaur s pryžovými absorbéry umožòujícími jednotlivým talíøùm sledovat povrch pùdy. Stroj je
k dispozici pouze se zábìrem 6 m, ale výrobce plánuje dodávat ještì
stroje o zábìrech 3,4 a 5 m.
Tøetím strojem firmy Amazone patøícím do systému 3 C Technology je
pneumatický secí stroj Cirrus o zábìru 8 a 9 m. Vyžaduje traktor
o výkonu 206 kW pouze pro setí nebo 294 kW pro kombinaci
s talíøovým kypøièem. Secí stroj poskytuje tøi
výhody. Hloubka výsevu je rovnomìrná v celé
šíøi, kontakt osiva s pùdou je dobrý a vlhkost
pùdy je zachována pro rovnomìrné vzcházení.
Tyto pøednosti jsou udržovány dokonce i pøi
rychlosti jízdy 16 km . h–1. Každé pøítlaèné kolo
je pøímo spojeno se dvìma talíøovými botkami. Systém zavìšení spolu s pružinami chrání
botku pøed poškozením kameny a zaruèuje rovnomìrné zahloubení v celé šíøi stroje. Kapacita zásobníku je 5 000 litrù (asi 4 tuny). Tato
hmotnost spolu s hmotností stroje a talíøového kypøièe zatìžuje devítimetrový model
Pneumatický secí stroj Cirrus
11,5 tunami.
Ceny strojù budou oznámeny v nejbližší dobì.
Poznatky
ze svìta
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 8 , s . 8 3
(Š)
Regulace dávkování osiva
Hydraulické dávkovací mechanismy jsou nabízeny jako výbava na pøání zákazníka a nahrazují tak mechanicky pohánìné dávkovací mechaSecí stroje Vaderstad AS
nismy osiva. Klíèem systému je podle výrobce poèítaèem v kabinì traknyní mohou pomocí hydrautoru øízený dávkovací systém Fenix. Poèítaè automaticky udržuje pøelicky pohánìného výsevního
dem naprogramovanou velikost výsevku podle radarem mìøené pojezmechanismu za jízdy mìnit
dové rychlosti, senzorem sledované rychlosti distribuce a toku osiva.
velikost výsevku.
Hektarovou dávku lze nastavit od 1,7 do 450 kg . ha -1 v krocích po
10 % stlaèením tlaèítka + nebo – na klávesnici poèítaèe. Poèítaè rovnìž monitoruje a ukazuje poèet otáèek ventilátoru, velikost zaseté
a zbývající plochy. Jestliže dojde k tomu, že
rychlost toku semen nebo poèet otáèek ventilátoru se sníží na kritickou úroveò, pak se rozezní výstražné zvukové znamení, které varuje
øidièe. Secí stroj je schopen mìnit výsevek za
jízdy a tak se mùže používat na polích se støídajícími se typy pùd. Proto lze vysévat vìtší množství osiva na hrudovitých tìžko zpracovatelných
pùdách a ménì na lehkých písèitých, dobøe pøipravených pùdách. Nejvýhodnìjšího využití tohoto secího stroje se dosáhne pøi zapojení do
systému GPS. Na farmì Nicka Birda došlo
k úspoøe 200 kg osiva pøi osévání 24 hektarù
plochy. Hektarová dávka se mùže mìnit automaticky bez zásahu øidièe pouze pomocí polních
map a systému GPS. V blízké budoucnosti bude
tento systém kompatibilní se systémem Fieldstar. Další výhodou systému je snadnìjší kalibrace v porovnání s døívìjšími mechanickými
zpùsoby dávkování. Cena hydraulicky pohánìSecí stroj Vaderstad AS a detail hydraulického mechanismu
ného dávkovacího systému osiva je 1 330 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 0 , s . 7 6
(Š)
"&
Nové stroje na dnech
techniky Grassland 2000
Výrobci strojù na sklizeò
pícnin se na dnech techniky Grassland 2000 konaných v Národním zemìdìlském centru ve Stoneleigh
ve Velké Británii vytáhli.
Vìtšina z nich pøedvádìla
novinky. Poprvé byly na program zaøazeny rovnìž stroje na aplikaci kejdy.
Poznatky
ze svìta
Bernard Krone UK, divize firmy Amazone, pøedstavil samojízdnou sklízecí øezaèku Big X. S motorem Mercedes V12 s úctyhodným výkonem
574 kW má být nejvýkonnìjším strojem na svìtì. Lze dosahovat hodinové výkonnosti až 10 hektarù. Pro ty, kdo hledají øezaèku o menších parametrech, firma nabízí modely s motory o výkonech 515 nebo
445 kW.
Krone pøedstavil nejnovìjší generaci sbìracích vozù Titan, které produkují øezanku o délce kolem 40 mm. John Deere využil dny techniky
k pøedvedení nových strojù, a to žacího maèkaèe JD 131 a JD 331,
svinovacího lisu s variabilní komorou a 2 m širokou øezaèkou (model
JD 582), lisy JD 568 a 578 s pevnou lisovací komorou a kombinaci
lisu s balicí jednotkou JD 678.
Finský výrobce traktorù Valtra pøedvedl nejnovìjší verzi modelu
6750 Eco s ètyøválcovým motorem o výkonu 77 kW a øadu S. K vidìní
byl i model TwinTrac s možností pracovat v reverzním programu. Claas
pøedstavil svùj nový model žacího stroje Disco 8550C Plus (tøídílný)
s pracovním zábìrem 8,3 m. Výkonnost této soupravy je až 8 ha . h-1.
Žací stroj lze instalovat na traktoru jako kombinaci zadního a pøedního zavìšení nebo jako jednu jednotku na traktor s reverzním programem. Žací stroj Disco používá systém QKC (Quick knife change) rychlé
a jednoduché výmìny nožù bez náøadí. Nože jsou na talíøích drženy
pomocí pøítlaèných pružných listù.
Svinovací lisy na válcové balíky Rollant a Variants pevnou lisovací
komorou firmy Claas byly rovnìž poprvé pøedstaveny na dnech techniky ve Stoneleigh, podobnì jako Rollant Uniwrap, tj. svinovací lis
s vestavìnou balièkou.
Kombinovaná souprava lisu Claas Uniwrap a balièky
Lis Welger s vestavìnou balièkou Gowiel
Norský výrobce Kverneland využil pøedvádìní k prezentaci mnoha
svých výrobkù – strojù na sklizeò pícnin Taarup a Vicon. Na stánku
Taarup byl k vidìní nejširší pøívìsný žací stroj, šestimetrový model
4062C, který mùže pokládat dva øádky z šestimetrových zábìrù vedle
sebe. A není-li to pro zájemce dostateèná kapacita, pak Taarup nabízí
model Butterfly 5090, tj. trojkombinaci vpøedu a vzadu
nesených žacích strojù o celkovém zábìru 9 m. Mezi další
nové stroje firmy Taarup patøí rychlostní verze balièky
T8 na válcové balíky a dvourotorový obraceè a shrnovaè
píce 9075C, který zapadá do mezery mezi modely o zábìrech 6,3 a 8,5 m.
Na stánku Vicon vévodil ètyørotorový model obraceèe
a shrnovaèe píce Andex 1503 o výkonnosti až 17 ha . h-1.
Jeho konstrukce umožòuje shrnovat pìt tøímetrových
øádkù do jednoho. Pracovní zábìr je 11 až 15 m, zatímco
vytvoøený centrální øádek je široký 1,2 až 2,5 m. Vicon
rovnìž pøedvádìl trojkombinaci nazvanou DMP9001
o pracovním zábìru 9 m. Tento stroj využívá kombinaci
èelnì neseného talíøového žacího maèkaèe Vicon
Ètyørotorový obraceè a shrnovaè Andex
FMT3000 a dvou vzadu nesených talíøových rotaèních
žacích maèkaèù KMT3001. Výkonnost této soupravy s traktorem
o výkonu motoru 140 kW je 10 ha . h -1.
"'
Také McCormick Tractors pokraèuje v pøedstavování
svých strojù. Na dnech techniky Grassland 2002 nabízel kompaktní traktory urèené pro menší farmy, které
potøebují výkonné, dobøe ovladatelné a pohyblivé traktory. Výkonová øada traktorù od 40 do 68 kW byla reprezentovaná modelem F80 o výkonu 57 kW. Tento
stroj byl pøedvádìn v soupravì s nakládaèem Quicke
pøi manipulaci s balíky sena.
Pøevodovka má 12x12 a 24x24 synchronizovaných
pøevodù s reverzací nebo tøístupòovou pøevodovku
XtraShift s øazením pod zatížením a s reverzérem.
Souprava kompaktního traktoru a lisu McCormick
Také lisy øady LB na velkoobjemové hranolové balíky
pøedvádìl McCormick ve Stoneleigh poprvé.
Výkonné žací stroje, øádkovaèe a lisy Fella byly na stánku firmy Ruston
Engineering Co (RECO). Jsou urèeny pro kontraktory a farmy s velkou
výmìrou pícnin. Modely SM900 a SM1100 jsou tvoøeny kombinací jednoho žacího stroje vpøedu a dvou vzadu na sklopném rámu. Pracovní
zábìry tìchto strojù jsou 9 a 11 m. Fella TS4000 nabízí nastavitelnou šíøku zábìru od 10,6 do 12,5 m. Shrnuje ètyøi 3,2 m široké øady do jednoho. Nový svinovací lis RB3300 Gallignani firmy RECO je urèen pro
lisování sena, siláže a slámy. Používá kombinaci válcù,
øetìzù a latìk. Øezaèka s 25 noži a vázání do sítì nebo
do provázku jsou volitelným vybavením.
Kuhn Farm Machinery vstoupil do ètyørotorového
sektoru shrnovaèù a obraceèù modelem GA15021 –
strojem, který nabízí nastavitelnou šíøku zábìru od
13,5 do 14,7 m. Hydrostaticky pohánìné rotory jsou
sledovány elektronicky z kabiny traktoru. Vytváøejí
centrální øádek o šíøce 1,5 až 2,4 m. První žací soupravy triple firmy Kuhn jsou znaèeny FC 813 a FC 883.
Pracovní zábìry jsou 8,1 a 8,3 m. Obì verze používají
èelnì nesený žací maèkaè Kuhn FC 313F. Výkon této
soupravy je kolem 10 ha . h-1. Tato souprava se sklápí
na celkovou pøepravní šíøku 3 m.
Pøívìsný žací maèkaè Splendimo 321PC
Lely využila Grassland k pøedstavení pøívìsného žacího maèkaèe o pracovním zábìru 3,2 m. Model Splendimo 321PC je vybaven osmidiskovou žací lištou a prsty z plastù
k maèkání sklízené píce. Deflektorová stavìcí deska tvaruje øádek.
Lely rovnìž vystavovala shrnovaè
píce Hibiscus vario o variabilním
pracovním zábìru od 6,5 do 7,5 m
a variabilní šíøce vytvoøeného øádku od 0,9 do 1,95 m.
Dny techniky Grassland 2002 pøinesly rovnìž pøíležitost pøedvést
nové produkty vázání do sítì. Farmers nabízí vázání do sítì v plné
Balík v síti italského výrobce
délce balíku od kraje do kraje. DélNovatex
ka sítì v roli je 3 000 m, šíøka aplikace 1,23 m. TamaNet nabízí systém balení do sítì CoverEdge pro lisy
firmy John Deere. Návrh je výsledkem spolupráce Tama a Deere. Pokrývá balík sítí, kterou pøehrnuje až 10 cm pøes okraj. Nabízí tak zvláštní
ochranu nejzranitelnìjší èásti balíku. Italský výrobce Novatex vyrábí systém Winner s rolemi sítì o délce 3100 m. Sí je tvoøena èervenými,
zelenými a bílými pruhy (barvy Itálie). Tyto pásy mají podle
výrobce pomáhat zajistit správBalík systému CoverEdge
né zatížení role a nerušené od(John Deere a Tama)
víjení sítì pøi balení balíku.
Opico pøedvedla nový elektrický systém pneumatického secího stroje Air 8 a Air 16 – stroje, který byl navržen pro dosévání porostu luk. Elektrické
provedení umožòuje za jízdy
Luèní brány Opico
#
Poznatky
ze svìta
nastavovat velikost výsevku a kontinuálnì monitorovat distribuci osiva. Návštìvník, který chtìl vidìt rozmetadla, fekální vozy a další prostøedky na hnojení, mohl projít sekcí, kde Ag-Chem pøedvádìla lehkou
polyesterovou fekální cisternu pro svùj Terra Gator 2104, zatímco Rolland Trailers nabízela rozmetadlo TCE. Teagle Machinery pøedvedla
své rozmetadlo LeBoulch s rozmetacími orgány vzadu, K-Two Sales
12tunové Duo rozmetadlo s vertikálními bubny, Reed UK rozmetadlo
kejdy Duport o kapacitì 9 200 litrù a rozmetadlo hnoje firmy Harry
West, které dokáže aplikovat hnùj do pásu o šíøce až 21 m.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 0 , s . S 2 4 – S 2 9
Rychlé traktory: Kde
zùstává bezpeènost?
Stávající konstrukce vozidel
pøi rychlosti nad 40 km . h –1
rychle naráží na své meze.
(Š)
V terénu se stejnì tak rychle jezdit nemùže, protože rychlost jízdy vždy
závisí na používaném náøadí nebo stroji. Nejvyšší rychlosti se tak dosahuje pouze na silnici a pøitom silnì narùstá kmitání. Výkyvy a rázy se
stávají pro øidièe nesnesitelnými. Nutnì snižuje rychlost jízdy. Dostane-li se traktor do své vlastní frekvence kmitání, dojde k jeho nebezpeènému rozhoupání. V tomto stavu již vozidlo nemá žádnou stabilitu.
Odpr užení pøední nápravy
Aby byla zajištìna potøebná bezpeènost, provedl prùmysl zajímavé úpravy. Na vyšší rychlosti se musely pøedevším dimenzovat pneumatiky. Ale
to rozhodující øešení nepøineslo. I pøes montហkvalitnìjšího sedadla
pro øidièe nebylo možno zabránit zdraví poškozujícím vibracím. Výrobci na traktorech postupnì provedli další technická zlepšení. Rozhodující zlepšení komfortu se oèekává od odpružení kabiny. Bezpeènost jízdy lze na druhé stranì dosáhnout odpružením pøední nápravy.
Systémy odpružení sedadla, kabiny a pøední nápravy musí být pro dosažení požadovaného úèinku navzájem v souladu.
Tlumení kmitání
Životní
prostøedí
Zhodnocení zelené
rostlinné hmoty
Ve Velké Británii v Devonu
zpracovávají a recyklují zelenou odpadní rostlinnou
hmotu a vrací ji v podobì
organického hnojiva farmáøùm na pole.
Pøi jízdách s tìžkým èelnì a vzadu neseným náøadím se tlumení kmitání ve zdvihacím zaøízení projevuje pozitivním vlivem na jízdní vlastnosti. Ze zkoušek je známo, že mezi odpružením pøední nápravy a tlumením kmitání existuje bezprostøední spojitost. Støídavým pùsobením
obou zaøízení se bezpeènost jízdy podstatnì zlepšuje. Pøi pøekroèení
rychlosti jízdy pøes 40 km . h–1 by se muselo odpružení pøední nápravy
zapnoout automaticky. I když již systémy odpružení dosáhly vysokého
stupnì vývoje, montují se výhradnì u traktorù s vyššími výkony motoru. Je tøeba usilovat o to, aby se montovaly i u traktorù nižší výkonové
tøídy. Pøes všechny technické možnosti se pøi jízdách s vyššími rychlostmi musí pamatovat na to, že zákonné podmínky provozu jsou vytvoøeny pouze pro traktor. Pøi pøepravì náøadí a v provozu s pøívìsem
je nutno dodržovat platné nejvýše povolené rychlosti jízdy.
Blick ins Land, 2002, è. 3, s. 27
(mi)
Firma Ecological Sciences (EcoSci) aplikuje 50 t . ha–1 a tvrdí, že tato
dávka snižuje požadavky na hnojení o 20 %. Firma EcoSci roènì zpracovává 35 000 tun zeleného odpadu, z nichž 12 000 tun plní v podobì
organického hnojiva do 50litrových pytlù pro zahrádkáøe a zahradnická centra a zbytek 23 000 tun se zpracovává a rozhazuje pøímo na pole.
Pøi pøemìnì této rostlinné hmoty na kompost probíhá velice pomalý,
ale kontinuální proces. Od poèáteèního drcení do koneèného prosévání zralého kompostu ubìhne šest až devìt mìsícù. Producent do tohoto kompostu nic nepøidává a spoléhá
na pøirozené bakterie a dobøe propracovanou technologii produkce kvalitního kompostu. EcoSci shromažïuje trávu, vìtve stromù nebo keøù z celého okolí
Devonu a odváží je na ètyøi strategicky rozmístìná sbìrná místa. Pøed drtièem se kvalita zelené hmoty peèlivì
monitoruje. Zelená hmota se drtí cepovými drtièi Tim
Envipro pohánìnými motory Mercedes Benz V 8 o výkonu 320 kW. Výkonnost drtièù je 45 t . h–1 materiálu
vhodné velikosti, tolik potøebné pro podporu aerobního procesu kompostování. Rozdrcený materiál se pak
distribuuje na farmy, kde se kompostuje.
Drtiè rostlinné zelené hmoty Envipro
#
Životní
prostøedí
Protože EcoSci je za recyklaci tohoto materiálu placen mìstskou radou Devonu, dodává jej do okruhu 8 km zcela zdarma farmáøùm; nad
tuto vzdálenost musí farmáøi platit dopravní náklady. Firma monitoruje prùbìh kompostování. Nejvhodnìjší teplota je 45 až 65 °C, kdy aktivita bakterií je nejvìtší. Kompost se pravidelnì kontroluje, zaznamenávají se teploty, podle kterých se urèuje aktivita bakterií. Tyto informace jsou dùležité pro øízení procesu zrání a stanovení potøeby aerace. K pøehazování kompostu se používají teleskopické manipulátory
nebo exkavátory. Jakmile se teplota stabilizuje na 45 °C, je kompost považován za zralý. To bývá po šesti až devíti mìsících od založení kompostu. Materiál se prosévá pøes síta s oky 25 mm. Vìtší frakce se znovu drtí.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 3 , s . 7 5
Recyklovatelné obaly
Pracovníci ovládající postøikovaèe chemických pøípravkù získají nový systém balení chemických pøípravkù,
který podstatnou mìrou
omezuje kontaminaci životního prostøedí.
(Š)
Tento systém byl vymyšlen spoleèností Europlaz, Link Research and
Development Inc. Kontejnery s názvem Rapid Refill jsou dodávány chemickými spoleènostmi, které prohlašují, že jsou vratné s možností opakovaného plnìní chemickými pøípravky. Tyto kontejnery o objemu
5 nebo 10 litrù se mohou používat
5 let a pak vrátit k likvidaci ekologicky šetrným zpùsobem. V praktickém používání se kontejnery (obaly) zašroubovávají do mechanismu
na postøikovaèi, pak se otevøe vnitøní ventil a chemický pøípravek mùže
odtékat do nádrže postøikovaèe. To
podstatnì snižuje riziko kontaminace obsluhujícího pracovníka v porovnání s tradièním naléváním chemikálie. Dochází rovnìž k podstatnému omezení odpaøování (až
o 95 %) a výskytu reziduí na obalech. Kontejnery (obaly) jsou vhodVyprazdòování kontejneru do
né jak pro tekuté, tak i pro granulonádrže postøikovaèe
vané chemické pøípravky.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 8 , s . 7 9
(Š)
Se snahou EU využívat biodegradovatelné odpady pøichází pøíležitost ke
komerènímu využívání procesu kompostování. Podle sdružení Composting Association v roce 1999 existovalo ve Velké Británii již 65 pracoviš, která zpracovávala 67 000 tun organických odpadù. Avšak podle
Levné, pro životní prostøevládní strategie Waste Strategy 2000 vyvolané rozhodnutím EU je cílem
dí pøátelské organické komzpracovat 2 mil. tun organických odpadù. Tøebaže se poèítá s tím, že
postování na farmách nabítoto množství bude zpracováváno velkými podniky, pøesto mohou farzí producentùm dodateèné
máøi hrát dùležitou roli pøi recyklaci a kompostování organických hmot.
zisky, tvrdí Composting AsVe Velké Británii je 2,6 milionù hektarù zemìdìlské pùdy, kde by se
sociation.
mohl využívat kompost. Nejvìtší pøíležitostí pro farmáøe je produkovat
kompost ze zelené hmoty recyklované na farmách v malém mìøítku
a aplikovat na poli. Environment Agency (EA – Agentura pro životní
prostøedí) vyžaduje od farmáøù, aby mìli odpovídající plochu, licenci na
manipulaci s odpady nebo registraèní výjimku a ve vìtšinì pøípadù povolení ke zmìnì èinnosti. Hlavní podmínky pro
udìlení potvrzení o osvobození od plné licence
zahrnují:
– urèení místa, kde je odpad produkován nebo
kompost využíván,
– množství odpadù na stanovišti nesmí pøesáhnout 1000 m3 nebo 10 000 m3, jestliže má být
kompost použit pro pìstování žampionù
v kteroukoliv dobu.
Na 65 stanovištích produkujících kompost na
farmách v roce 1999 jich 23 z 27 sledovaných
mìlo registrované osvobození od licence a kromì tohoto èísla 12 výjimku nepožadovalo, protože kompost byl používán na vlastních pozemcích a neprodukovalo se více než 1000 m3 komManipulace se zeleným odpadem
postu. Do základních principù naøízení týkají-
Likvidace odpadù
z far my
#
Životní
prostøedí
Lidská
výživa
Pití kávy
Nejnovìjší výzkumy pracovníkù italské univerzity v Alconì ukazují, že pití kávy
mùže pøíznivì pùsobit na
naše zuby.
Žvýkání – cesta ke
zvýšení inteligence
Výzkumníci ze Støediska humánní kognitivní neurologie a britské univerzity
v Northumbria zjistili, že
žvýkáním žvýkací gumy se
mohou zvýšit u èlovìka jeho
kognitivní schopnosti.
cího se zakládání a manipulace s kompostem patøí: nezpùsobovat zneèištìní životního prostøedí, nepoškozovat zdraví a nezpùsobovat újmu
na sledované lokalitì. Tyto podmínky se týkají pøevažujících smìrù
vìtrù, vzdálenosti objektu od obytných budov, podnikù, vodních zdrojù a obklopující vegetace. Ke zøízení kompostárny EA (Environment
Agency) vyžaduje zprávu od zøizovatele s detaily jako druh a množství
(denní a celkové) zpracovávaného odpadu souèasnì se zpùsobem segregace a s tím souvisejícím nebezpeèím. Dále ve zprávì musí být doba,
po kterou bude odpadový materiál skladován pøed zpracováním.
EA rovnìž vyžaduje vyjádøení, zda kompost vylepší zemìdìlskou pùdu
nebo zda zlepší ekologii prostøedí na aplikované lokalitì. Farma
s registrovaným osvobozením, která dosahuje roèní produkce 2 000 tun
kompostu, mùže dosáhnout 5 až 10 000 GBP zisku. Tato úvaha je založena na cenì 18 GBP/t po drcení a prosévání materiálu s tím, že kompostárna byla již vybudována.
Biodegradovatelný materiál obsahuje zejména zelenou hmotu jako jsou
vìtve, tráva a vìtve od køovinoøezù a zbytky keøù pøivážených dodavatelskými organizacemi. Mìstský odpad je velmi rùznorodý. Kompostování materiálù jako je papír, odpad z pivovarù a pražíren kávy nepøedstavuje takové riziko v potravinovém øetìzci jako mìstské kaly. EU
a vláda V. Británie pøipravuje pøísné smìrnice øešící tuto problematiku.
Prùmìrná cena finálního produktu je 4 GBP. m3 nebo až 8 GBP/t. Tato
cena se mùže vyšplhat až na 25 GBP/t za vysoce kvalitní kompost.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 3 , s . 7 0
Bìhem laboratorních pokusù bylo pozorováno, že nìkteré slouèeniny
kávy zastavují úèinky bakterií na testovaných zubech. V kávì jsou obsaženy kyselina chlorogenová, nikotinová a trigonellin, které zabraòují kažení, jednotlivì i v souèinnosti, tím, že zamezují pøilnutí pùvodce – patogenních mikrobù Streptococcus mutans k zubùm. Výzkumníci vìøí, že se nyní tyto úèinky kávy potvrdí i pøi humánních experimentech. Výsledky výzkumu byly prezentovány v èasopisu Journal of Agricultural and Food Chemistry.
h t t p : / / w w w. u n i a n . i t /
Vápník byl dlouho považován za hlavní faktor pro
zdravé kosti a propagován
jako prostøedek v boji proti
osteoporóze.
(kop)
K experimentu bylo vybráno 75 dospìlých, kteøí byli rozdìleni do tøí
skupin, z nichž první žvýkala gumu bez cukru, druhá pouze imitovala
žvýkání bez žvýkací gumy a tøetí nežvýkala vùbec. Poèítaèem øízené
hodnocení bylo zamìøeno na posuzování kognitivních schopností, vèetnì doby udržení pozornosti, dlouhodobé pamìti a pracovní pamìti.
Výsledky prokázaly, že u skupiny žvýkající gumu se zlepšila krátkodobá
i dlouhodobá pamì, a jejich schopnost vybavovat si slova se oproti
zbývajícím dvìma skupinám zlepšila o 35 %. Doba udržení pozornosti
se u jednotlivých skupin v zásadì nelišila. Na koncentraci žvýkání pravdìpodobnì u èlovìka nepùsobí. Podstata zlepšování kognitivních schopností v dùsledku žvýkání nebyla prozatím urèena, zkoumá se ale øada
teorií. Bìhem experimentu byla sledována i srdeèní frekvence, a bylo
konstatováno její zvýšení pøi žvýkání.
Rovnìž byla vyslovena hypotéza, že žvýkáním se v organismu uvolòuje
insulin v oèekávání pøíjmu potravy a výsledkem zvýšené srdeèní frekvence spoleènì se zvýšením hladiny insulinu je pøívod vyššího množství kyslíku a glukózy do mozku.
h t t p : / / w w w. r s s l . c o m / f r a m e s e t . h t m
Samotný vápník není pro
zdraví kostí dostaèující
(Š)
(kop)
Nyní ale výzkumníci z Creightonovy univerzity (Omaha, Nebraska) zjistili, že vápník pravdìpodobnì není, z hlediska zdraví kostí, jediným
dùležitým faktorem, a že jeho úèinnost je mnohem vyšší, jestliže se
aplikuje spoleènì s další živinou, a to fosforem. Nejlepším zpùsobem,
jak zajistit kostem potøebnou výživu je dodávat tìlu jak vápník, tak
i fosfor, kupøíkladu ve formì mléèných výrobkù a/nebo kalciumfosfátového suplementu. Ženy, u nichž je v souèasné dobì léèena osteoporóza, bìžnì užívají vápníkové suplementy v množství dodávajícím
1000–1 500 mg vápníku dennì. Bylo zjištìno, že toto množství vápníku, které by mìlo zpomalit ubývání kostní hmoty, resp. podpoøit její
tvorbu, mùže vázat až 500 mg fosforu. Vzhledem k tomu, že se jedná
zpravidla o ženy ve vìku nad 60 let, jejichž strava obsahuje ménì než
#!
Lidská
výživa
doporuèovanou denní dávku fosforu, tj. 700 g, mùže u tìchto žen obvykle užívaný vápníkový suplement – uhlièitan vápenatý – blokovat
absorpci vìtšiny fosforu. V tomto pøípadì není úèinek vápníku plnohodnotný, protože kostní hmota je tvoøena obìma prvky – vápníkem
i fosforem. Výsledky výzkumu vzájemné závislosti v pùsobení vápníku
a fosforu na rùst a vývoj kostí by se mìly odrazit na tvorbì multivitaminových a vápníkových suplementù vhodných pro spotøebitele. Popularita vápníkových suplementù a vápníkem fortifikovaných potravin
a nápojù v posledních letech znaènì vzrostla, zejména díky konferenci
o osteoporóze v roce 1984, která zdùrazòovala dùležitost vápníku pro
vývoj kostí a prosazovala nové, vyšší doporuèované dávky vápníku pro
dospìlé. Protože fosfor tvoøí více než polovinu hmoty kostních minerálù, musí, podle názoru odborníkù, strava obsahovat v období tvorby
a obnovy kostí dostateèné množství fosforu. Nedostateèné množství
fosforu je u populace bìžnìjší než by se zdálo, a to pøedevším u vegetariánù a osob dodržujících redukèní diety. Suplementy fosforu jsou prozatím v USA pomìrnì málo rozšíøeny. Používání fosforeènanù vápenatých je vzhledem k jejich fyzikálnì mechanickým vlastnostem rozšíøeno pøedevším u analgetik a dalších farmaceutických produktù. Fosforeènany umožòují tvarování lékù do specifických tvarù, pøispívají
k jejich konzistentnosti a mohou se používat i jako vhodné vehikulum
pro øadu lékù. Pracovníci výzkumného týmu vìøí, že výsledky jejich
výzkumu povedou k odpovídajícímu vyššímu ocenìní fosfátù vápníku
ve výživì, a potravinové doplòky s fosforem se stanou bìžnì uznávanou a široce využívanou komponentou stravy.
h t t p : / / w w w. c r e i g h t o n . e d u /
Pražením se zvyšuje
alergenita arašídù
Každý Amerièan zkonzumuje roènì více než tøi kilogramy arašídù a arašídových výrobkù.
Aèkoliv jsou plody podzemnice dobrým zdrojem vitaminù a vlákniny,
pro urèitou, ale stále vzrùstající, skupinu populace jsou nevhodné, protože mohou vyvolávat alergické reakce. V rámci zkoumání dùvodù stoupajícího poètu osob alergických na arašídy bylo zjištìno, že pražením
arašídù se výraznì zvyšuje jejich alergenita. Øešením tohoto problému
se nyní zabývají pracovníci Zemìdìlské výzkumné služby (ARS), kteøí
zjišují jakým zpùsobem a do jaké míry ovlivòují alergenitu arašídù zpracovatelské techniky a zamìøují se i na hledání kultivarù podzemnice
s nižší alergenitou. Výzkumný tým regionálního centra ARS v New Orleansu potvrdil, že pražení arašídù vede k markantnímu zvýšení jejich
alergenních schopností. Pøestože tato korelace byla zaznamenána nìkolika autory již døíve, mechanismus tohoto jevu nebyl dosud pøesvìdèivì objasnìn. Nedávno byly publikovány dvì studie vìnované specifickým strukturálním a molekulárnì biochemickým zmìnám proteinù
v arašídech, ke kterým dochází bìhem pražení, a které by mohly vést
ke zvyšování jejich alergenity. Autoøi se domnívají, že jestliže existují
zpùsoby opracování arašídù, které zvyšují jejich alergenitu, mìly by
existovat i metody, které tuto alergenitu mohou snížit. I když se nepodaøí tyto metody nalézt, pracovníci ARS vìøí, že jsou schopni vytvoøit
relativnì bezpeèné arašídy.
V souèasné dobì vyvíjejí protilátky proti tøem nejznámìjším a nejvíce
popsaným arašídovým alergenùm (Ara h1, Ara h2 a Ara h3). Tyto protilátky chtìjí použít ke zkontrolování základního amerického fondu
zárodeèné plazmy arašídù a urèení hladiny alergenù v každém kultivaru. Kultivary s pøirozenì nízkou hladinou alergenù by potom mohly po
zkøížení umožnit vývoj hypoalergenních rostlin. Doposud byla prozkoumána èást fondu zárodeèné plazmy pro Ara h1 a byly zjištìny významné rozdíly pokud se týká hladiny alergenu v rùzných kultivarech.
V souèasné dobì se získané výsledky ovìøují.
h t t p : / / w w w. n p s . a r s . u s d a . g o v /
Vejce úèinná proti
chronickým nemocem lidí?
Výsledky výzkumu lékaøské
fakulty v Chicago a spoleènosti OvImmune Inc. jsou
pøíznivé.
(kop)
(kop)
Výsledky výzkumu lékaøské fakulty v Chicago a spoleènosti OvImmune
Inc. nabízejí zajímavé pøíklady možnosti využívání vajec k poskytování
faktorù, které mohou prospìt lidem strádajícím urèitými chronickými
zdravotními stavy.
Ve dvou separátních experimentech (prezentovaných na konferenci
o drùbeži – „International Poultry Science Forum“ na zaèátku tohoto
roku v Atlantì) konzumovali pacienti každý druhý den nejménì jedno
vejce uvaøené na mìkko. Tato vejce byla snesena nosnicemi, kterým
#"
Lidská
výživa
byly do jejich vakcinaèního programu pøidávány vakcíny Candida albicans/tropicalis tak, aby žloutek obsahoval imunogenní elementy proti
candidì.
Deset pacientù, trpící nemocí kùže – ekzémem, oznámilo znaèné zlepšení svého stavu za 72 hodin od zaèátku konzumace speciálních vajec.
Po dvou týdnech již nemìli kožní vyrážku a tento zlepšený stav setrval
tak dlouho, jak trvala jejich konzumace nejménì dvou speciálních vajec každý týden.
Stav sedmi pacientù s Alzheimerovou chorobou se zlepšil za 48 hodin
od zaèátku konzumace speciálních vajec. Po dvou týdnech se jejich stav
– hodnocený jak samotnými pacienty, tak jejich ošetøovateli – dramaticky zlepšil. Byli ménì podráždìní a úzkostní, více schopní se koncentrovat, mìli vìtší chu k jídlu, a vykazovali znaèné zlepšení
v poznávacím (kognitivním) chování.
Mechanismus této léèby je zatím nejasný. Jsou známy houby, které produkují depsidy a depsidony, z nichž nìkteré pùsobí jako neurotoxiny.
Nìkteré z nich mohou být toxické pro kùži, což má za výsledek ekzémy a nìkteré mohou být odpovìdné za symptomy Alzheimerovy nemoci.
Hypotézou je, že konzumace speciálních vajec zvýšila pøirozenou imunitní kontrolu Candidy omezováním neurotoxinù z ní pocházejících.
Není možné uèinit jasný závìr z tìchto výsledkù kvùli malému poètu
pacientù zahrnutých do pokusù, absenci kontrolních skupin, krátkému trvání pokusù a potøebì mnoha bezpeènostních testù nezávadnosti. Avšak výsledky mohou být paprskem nadìje pro trpící tìmito obtížnými stavy.
Poultry International, 4 1, 2002, è. 5, s. 4, s. 32
Vir us hepatitidy A
a syrové potraviny
V øadì studií se prokázalo,
že se potraviny podílejí ve
znaèné míøe na pøenosu viru
hepatitidy A (HAV).
( Vo )
Uvádí se, že nejvíce pøípadù zpùsobují mìkkýši a èerstvé produkty pìstování (ovoce, zelenina).
Zvl᚝ nebezpeèné jsou ty, které mají relativnì krátkou dobu rùstu
a jedí se syrové, napø. hlávkový salát. U tìchto výrobkù dochází èasto
bìhem rùstu ke kontaminaci viry, a to v dùsledku použití kontaminovaných prùmyslových hnojiv a vody a dále bìhem pøípravy a distribuce
infikovanými osobami. Experimentální studie ukazují, že asi 9,2 % infekèního viru lze pøenášet prostøednictvím kontaminovaných rukou
obchodníkù se salátem.
Vìdci v Itálii studovali adsorpèní kapacitu povrchu rùzných druhù èerstvé zeleniny a pøítomnost HAV. Za tímto úèelem experimentálnì kontaminovali hlávkový salát, fenykl a mrkev. Uvedená práce byla souèástí
projektu „Virová onemocnìní z potravin v Evropì“, který je podporován 5. rámcovým programem EU. Na základì získaných výsledkù došli
vìdci k závìru, že na povrchu hlávkového salátu, fenyklu a mrkve zùstává po ponoøení do kontaminované vody velké množství HAV. Hlávkový salát má nejvyšší adsorpèní kapacitu a vytváøí nejpøíznivìjší podmínky pro pøežití viru. Je to dáno pravdìpodobnì velikostí a vrásèitou
texturou jeho listù, která vir chrání. U fenyklu a mrkve bylo množství
viru nižší než u salátu a bìhem nìkolika dnù došlo k jeho úplné inaktivaci. Bezprostøednì po kontaminaci se v mrkvi zjistilo malé množství viru a pravdìpodobnì v dùsledku pøítomnosti specifických látek
v mrkvi došlo k jeho rychlé inaktivaci.
Prokázalo se dále, že mytím nelze zajistit eliminaci viru. Vzhledem
k tomu, že se tyto druhy zeleniny konzumují syrové nebo se používají
k pøípravì jiných pokrmù, pøedstavuje zelenina možné nebezpeèí pro
spotøebitele. Aby se zamezilo šíøení HAV i jiných virových infekcí, mìla
by se provádìt úèinná informaèní kampaò zamìøená na výrobce i spotøebitele, jejímž cílem by byla propagace odpovídajících hygienických
opatøení pøi produkci i pøípravì.
International Journal of Food Microbiology, 73, 2002, è. 1, s. 29–34 (kv)
Zázvor – univerzální
koøení
Zázvor je koøení s dlouhou
historií.
Ve starovìku byl na Dálném Východì znám a bìžnì používán jako „univerzální lék“, jeho hojivé schopnosti velebil i Konfucius. U Øímanù bylo
rozšíøeno používání zázvoru v malých množstvích jako koøení dodávající pokrmu správný øíz, a podle této charakteristiky byl i hodnocen.
Na trzích s koøením byl velmi vyhledávaným artiklem, populárnìjší byl
snad jenom pepø, ovšem poøadí obliby mnohdy urèovali sami trhovci
nehoráznými cenami pro nìkteré druhy koøení. Nostradamus zazna-
##
Lidská
výživa
Zahradnictví
Výskyt tracheomykózy
poprvé na severu od Alp
V loòském létu byla tracheomykóza platanù, zvaná též
rakovina platanù, zpùsobovaná houbou Ceratocystis
fimbriata platani, zjištìna
v Ženevì.
menal recepty na hrozny a zázvor uchovávané v medu, Korán hovoøí
o fontánì, pøetékající vodou se zázvorovou chutí a vùní. Zázvor je domovem na jihozápadním pobøeží Indie, dnes se ovšem vìtšina zázvoru,
dodávaného na svìtové trhy, pìstuje na Jamajce. Pojmenování zázvoru
(ginger) se odvozuje ze sanskritského termínu „sringavera“, což znamená „koøen ve tvaru rohu“. Zázvor si vydobyl povìst úèinného pomocníka v léèbì, nebo alespoò zmíròování, nejrùznìjších onemocnìní. Èasto se používá k tišení ranních nevolností nebo nausey, napomáhá úpravì trávicího systému, uvolòuje køeèe žaludku, podporuje kardiovaskulární systém, zabraòuje tvorbì sraženin a zlepšuje krevní obìh.
Výzkumy bylo prokázáno, že zázvor mùže pøispívat ke snižování hladiny cholesterolu, mírnit artritické bolesti a dokonce vykazovat antibiotické vlastnosti. Pøestože nejsou jeho úèinky na imunitní systém tak
silné jako u èesneku a cibule, používá se i zázvor jako osvìdèená souèást léèby bìžné rýmy. Používání zázvoru je vhodné zejména v zimì,
kdy se mùže využít jeho schopnosti „rozehøát tìlo“. Zázvor je v zásadì
pøírodním konzervaèním prostøedkem pro rùzné potraviny. Jako koøení se používá zázvor ve formì prášku, získaného rozemíláním koøene
(nebo oddenkù). Není vhodné kupovat mletého zázvoru pøíliš velké
množství do zásoby, protože pøítomný zázvorový olej, který dodává
koøení chu a vùni, se snadno odpaøuje a ztrácí se. Vùnì je dobrým
indikátorem úèinnosti zázvoru. Èím je vùnì silnìjší, tím jsou silnìjší
i léèebné úèinky.
Bakers Journal, 61, 2001, è. 12, s. 13 (kop)
Je to první nález této choroby na sever od Alp. Jeden z platanù na
námìstí Place des Alpes na jaøe nevyrašil, další dva ztratily bìhem léta
listy. Zbarvení kùry i laboratorní analýza jednoznaènì potvrdily, že jde
o trachoemykózu platanù. V zimì byly stromy poraženy, koøeny dobyty
ze zemì, v izolaèních obalech odvezeny a spáleny. Odborníci doufají, že
tuhá zima šíøení houby zabrání. Obavy z budoucího možného znièení
nádherných platanových alejí kolem ženevského jezera však pøetrvávají. Prvotní výskyt odborníci vysvìtlují tím, že na námìstí Place des Alpes se vystøídá mnoho cizincù z teplejších krajin, kteøí mohou pøenést
spory této choroby. Doporuèují se tato opatøení: zabránit poranìním
stromù, napø. pøipichováním plakátù na kmeny; ochránit kmeny pøed
poškozením auty; øezat stromy pouze v zimì za chladného a suchého
poèasí; umývat ruce zahradníkù a náøadí po øezu každého jednotlivého
stromu (postøik pomocí AHD 2000 a namáèení pil do 1% roztoku pøípravku Aldosan).
Gar tenbau, 2002, è. 9, s. 5
Nový škùdce listnatých
stromù
Potom, co byly v minulém
roce
v
hornorakouském
Braunau poprvé zjištìny na
mnoha stromech larvy asijského brouka Anoplophora
glabripennis Motschulsky,
alarmují letos odborníci z
ochrany rostlin v celé Evropì pøed dalším šíøením tohoto škùdce.
Je to 3–4 cm dlouhý, leskle èerný s bílými skvrnami brouk s tykadly až
10 cm dlouhými a patøí mezi karanténní škùdce. Jeho larvy napadají
listnaté stromy jako je topol, jilm nebo jabloò. Vžírají se do kmenu
a svými až 3 cm širokými chodbièkami zpùsobují odumírání stromu.
V Horních Rakousích larvy již napadly 20 javorù mléèe a nakladly do
nich vajíèka. Brouk byl poprvé zjištìn v blízkosti tržištì, kam se pravdìpodobnì dostal s døevìnými obaly importovanými z Asie. V Èínì tento
škùdce zpùsobuje veliké škody a cílenì se proti nìmu bojuje. Aby nedošlo k omezení èínského a indického transoceánského exportu, je
nyní výskyt brouka v jeho vlasti pøísnì kontrolován a obaly se vyrábìjí
pouze z insekticidy ošetøeného, škùdcù prostého døeva. Zkušenosti
z USA, kde brouk již zpùsobil velké škody v lesích, však ukazují, že
samotné toto opatøení nestaèí. Døevìné bedny pøicházející z Èíny se
proto velmi dùkladnì kontrolují na pøítomnost broukem vyhlodaných
chodbièek a na piliny z nich pocházející. Napadené døevo se musí na
místì ihned spálit.
Gar tenbau, 2002, è. 9, s. 4
Nové poznatky
o odumírání merunìk
Od r. 1998 vzrùstají v západním Švýcarsku obavy z šíøícího se odumírání mladých
stromù merunìk.
(EP)
(EP )
Ve vìtšinì pøípadù je jeho pøíèinou tzv. chlorotické kadeøení listù, zpùsobené fytoplasmou. Tato choroba se vyskytuje ve vìtšinì evropských
produkèních oblastí merunìk. Pøi roubování mùže být infikován buï
roub nebo podnož. Fytosplasmy pøenáší však také urèitý hmyz. Analýzy ze západního Švýcarska posilují domnìnku, že v napadených oblastech pøichází v úvahu jeden nebo nìkolik hmyzích pøenašeèù, napø.
#$
mera slivoòová (Cacopsylla pruni). Nyní se uskuteèòuje další prùzkum,
na základì jehož výsledkù bude možné pøijmout cílená opatøení.
Gar tenbau, 2002, è. 4, s. 5
Tvùrèí zahradnictví
Jak úèinnì mohou nìkteøí
profesionální
zahradníci
ovlivòovat design zahrad?
(EP)
Na tuto otázku odpovídá èinnost zahradního architekta Tonyho Heywooda z Londýna. Podle nìkterých odborníkù stírá hranice mezi umìním
a zahradnictvím. Jedna z jeho prvních prací byla zahrada ve vilové ètvrti poblíž Marble Arch. Rovnìž je autorem vodní zahrady, kde
byla snaha uchovat styl odpovídající architektuøe hranatých staveb
60. let. Na zahradì najdete nìkolik vodních ploch, ostrùvkù trav a oblázkové partie. Rostliny seskupil podle charakteru a vytvoøil prostor
pro solitérní rostliny, jako jsou Liriope a sítina (Carex). Ostrùvky rostlin se napø. skládají z paznehtníku (Acanthus), Rodgersie a revenì
(Rheum). Pro zvýšení efektu používá také hlízy jarních a letních rostlin.
Zahradnictví
Modrý sypaný odpad s bøidlicí, v pozadí panel s namalovaným prùhledem do úplnì jiné zahrady
Pan Heywood je èastým úèastníkem rùzných zahradnických výstav, napø. Chelsea Flower Show, International
Westonbirt Festival of Gardens (IWFG) aj.
V jeho zahradách se mùžete obdivovat sklenìným panelùm, na kterých jsou vymalovány prùhledy do jiných zahrad, napø. Versailleského paláce ve Francii. V jeho aranžování má své místo bøidlice, rùznì velké kameny, rùžové a okrové pryžové matrice podobné lasturám, sklo,
pryskyøice, plechy a rùzné odpadní materiály.
H o r t i c u l t u r e We e k , 2 0 0 2 , è . 2 4 , s . 2 0 – 2 2
Aranžmá z výstavy IWFG v Gloucestershiru
(Mik)
#%
Tvùrèí zahradnictví
Jak úèinnì mohou nìkteøí
profesionální
zahradníci
ovlivòovat design zahrad?
Zahradnictví
Plátky rùznobarevných pryskyøic se snoubí se
skalkami a bonsajemi
H o r t i c u l t u r e We e k , 2 0 0 2 , è . 2 4 , s . 2 0 – 2 2
(Mik)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Michal
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Podmínky inzerce
Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné.
A4 vèetnì fotografií
10 000 Kè (6 000 Kè)
A4
9 000 Kè (6 000 Kè)
A5 na šíøku vèetnì fotografií 7 000 Kè (3 000 Kè)
A5 na šíøku
6 000 Kè (3 000 Kè)
A6 na výšku vèetnì fotografií 4 500 Kè (2 250 Kè)
A6 na výšku
3 500 Kè (2 250 Kè)
Ing. I. Fantyšová (tech.
redakce)
tel.: 02/27 01 03 15
#&
Pøíloha
Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz
KLÍNÌNKA JÍROVCOVÁ
1. Tento nepatrný motýlek dosahující délky
sotva 3–4 mm (v rozpìtí køídel 7–8 mm) je
skuteènì ta vysoce škodlivá klínìnka jírovcová (Cameraria ohridella) z èeledì vzpøímenkovitých (Gracillaridae). V podmínkách ÈR
má dvì generace do roka a motýlky nalezneme
poletující od kvìtna do èervna a pak opìt od èervence do záøí.
2. Detal min s housenkami vzpøímenky na
listu jírovce. Z vajíèek nakladených na listy jírovce se líhnou housenky, ty se zavrtávají do pletiva listù a vyžírají je mezi obìma pokožkami
listu, takže vzniká puchýøovitý útvar nazývaný
mina. V minì prodìlá housenka celý vývoj, kuklí
se a pozdìji vyletuje dospìlý motýlek.
3. Silnì napadený jírovec. Miny èasto splývají, pokrývají celý list. Ten odumírá a nìkdy opadává. Ovšem letní opad listù jírovce zpùsobuje
nejenom klínìnka (ta jen v malé míøe). Stromy
napadené klínìnkou v pøedchozích letech jsou natolik oslabené, že je napadá choroba zvaná skvrnitost listù jírovce (Guignardia aesculi). Napadené listy mají skvrny ostøe ohranièené žilnatinou,
jsou hnìdé. Následkem silného opadu pøi napadení zaèínají být stromy holé již v srpnu. Vliv na
kroucení, hnìdnutí a opad listù má však vliv též
smog, imise a solení vozovek.
#'
Zajímáte se o zemědělskou
nebo potravinářskou odbornou
literaturu?
Víte co vydal
Ústav zemědělských
a potravinářských informací
v posledních letech?
Víte co připravujeme na
letošní a příští rok?
Znáte naše elektronické
knihkupectví?
Navštivte naše www stránky
www.agronavigator.cz/knihkupectví
www.agronavigator.cz/knihkupectví
$
ZVEME VÁS NA VÝSTAVU
„ÈLOVÌK V PØÍROD̓
– tradièní výstava drobného zvíøectva a chovatelských potøeb,
která probíhá souèasnì s výstavou
„POTRAVINÁØSKÝ
A
NÁPOJOVÝ SALÓN“
– potravináøské zboží, alko a nealko nápoje, potravinové doplòky,
zaøízení obchodu a kuchyní, ukázky barmanského,
gastronomického a cukráøského umìní.
13. – 15. 9. 2002
VÝSTAVIŠTÌ LOUNY
Otevøeno každý den: 9.00 – 17.00 hodin
Poøadatel: Diamant Expo spol. s r.o., tel.: 047/521 47 93-4
$