zemědělské aktuality ze světa

2002
Z OB SAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlství ve svìtì
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
Pøíloha
1
9
14
24
26
31
33
Krmicí a dávkovací vozy
Westmac
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 30 Kè, celoroèní pøedplatné 330 Kè
ISSN 1213-2896
Westmac nyní dodává øadu vertikálních i horizontálních šnekových
krmicích a dávkovacích vozù. Tyto vozy jsou vyrábìny v Dánsku firmou JF. Modely vertikálních vozù budou k dispozici s korbami
o objemech 12 a 24 m 3, modely PA horizontální šnekové o kapacitách
12, 15 a 19 m 3. Aby se minimalizovaly rázy na nápravu, mají vertikální modely oddìlenou konstrukci korby a podvozku. Podlaha korby je z 20 mm tlustého plechu. Vzhledem k rùzné intenzitì opotøebení bìhem provozu je horní a spodní èást vzájemnì nezávisle na
sobì vymìnitelná. Všechny pohyblivé èásti jsou mazány samoèinnì.
Modely VM se vykládají na jakoukoliv stranu.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 13, s. 87
Zpracování masokostní
mouèky
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
5. sympozium o chøipce
drùbeže
V rámci výzkumného projektu univerzity v Giessen-Friedbergu
a univerzity v Tübingenu, jehož cílem je nalézt vhodné využití surovin nepoužitelných v potravinovém øetìzci, úspìšnì zpracovali masokostní mouèku na produkt podobný ropì (dále jen produkt) a aktivovaný uhlík. Postup výroby tohoto produktu spoèívá v zahøívání
masokostní mouèky na asi 350 °C, kdy za pomoci katalyzátorù vzniká produkt podobný ropì a aktivovaný uhlík. V závislosti na složení masokostní mouèky vzniká okolo 30 % produktu, 40 % aktivovaného uhlíku, 20 % vody a 10 % hoølavých plynù. Proces probíhá za
podmínek podobných podmínkám vzniku pøirozených zásob ropy
a vzniklý produkt má podobnou kvalitu jako ropa ze Severního moøe.
V rámci výzkumného projektu se ovìøuje vhodnost postupu i pro
zpracování odpadních kalù.
Kraf tfutter, 2001, è. 11, s. 389
Krátké
zprávy
(Sch)
Od 14. do 17. dubna 2002 se bude v Athens (Georgia, USA) konat
páté mezinárodní sympozium o chøipce drùbeže (klasický mor drùbeže, evropský mor drùbeže). Sympozia, které se koná vždy po pìti
letech, se úèastní odborníci z oblasti chovu drùbeže nejen z USA,
ale z celého svìta. Setkání sponzoruje US Animal Health Association a USDA za podpory OIE, European Commission, American Association of Avian Pathologists a American College of Poultry Veterinarians.
Další informace lze získat na adrese: http://seprl.ars.usda.gov/avian.influenza.symposium.htm
World Poultr y, 17, 2001, è. 10, s. 7
Vitamin C ve výživì
drùbeže
(Š)
(Sch)
Souèasný intenzivní chov drùbeže a s ním spojené rùzné fyzikální
a fyzické stresové faktory zvyšují požadavky zvíøat na vitaminy. Výzkum v posledních 15–20 letech dokázal, že vysoce užitková drùbež
není v moderních zpùsobech chovu schopná produkovat dostateèné
množství vitaminu C tak, aby byly pokryty její fyziologické potøeby
pro optimální užitkovost. Pokusy dokázaly, že doplnìk vitaminu C je
pro optimální rùst, produkci vajec a plodnost nezbytný. Navíc se
zjistilo, že doplnìk vitaminu C mùže podpoøit metabolizmus mykotoxinù, minimalizovat nepøíznivý vliv toxinù a mùže být úèinný proti
nepøíznivým vlivùm zneèištìného prostøedí (jako je pøítomnost tìžkých kovù) na kvalitu vajec.
Krátké
zprávy
Nepøíznivý dopad nedostatku vitaminu C na ekonomické ukazatele
chovu drùbeže je dán zvýšenou mortalitou zvíøat pøi akutním tepelném stresu, sníženou užitkovostí nosnic, zvýšeným výskytem zlámaných konèetin u nosnic pøi transportu a manipulaci, vyšším výskytem slabých a rozbitých skoøápek u vajec od nosnic ve vìku nad
40 týdnù, zvýšeným výskytem choroboplodných zárodkù v prostorách
klecí nosnic, sníženou líhnivostí a životaschopností kuøat, vyšším
výskytem problémù s konèetinami, sníženou kvalitou obsahu vajec,
zvýšeným výskytem pohmoždìnin, sníženou plodností samcù a sníženou imunologickou reakcí.
World Poultr y, 17, 2001, è. 10, s. 18–19
USA je bez BSE
Rùzné èlánky krmiváøského prùmyslu USA vyjádøily na øíjnovém setkání v Kansas City (r. 2001) dùvìru smìrnicím Food and Drug Administration ohlednì krmiv pro zvíøata, pøedevším pøežvýkavce. Podle jednotlivých úèastníkù poskytují souèasná pravidla FDA dostateènou ochranu USA pøed BSE. Poslední smìrnice FDA zakazující užití
vìtšiny bílkovin savcù v krmivech pro pøežvýkavce je z roku 1997.
V USA se zatím neobjevil žádný pøípad BSE nebo CJD.
FDA využívala pøi prosazování pravidel bezpeèné výživy pøežvýkavcù
jak osvìtu (školení), tak kontroly. Poèáteèní kontroly provedené v roce
1998 se týkaly všech dodavatelù a pøedních výroben krmiv. Další kontroly se provádìly u døíve neznámých podnikù, podezøelých z manipulace s produkty, zakázanými jako složky krmiv pro pøežvýkavce
a v podnicích, které v prvních kontrolách nevyhovovaly smìrnicím
FDA.
NGFA (The National Grain and Feed Assn.) požaduje, aby FDA nerozšiøovala seznam surovin, zakázaných pro užití v krmivech pro pøežvýkavce, o krev, krevní mouèku, mléko a mléèné výrobky, lùj a další
dosud nezakázané suroviny.
Podle AFIA (The American Feed Industry) je riziko výskytu BSE v USA
témìø nulové a díky pozornosti, kterou vìnuje ministerstvo a krmiváøský prùmysl detailùm, si USA udržely statut bez BSE déle než
16 let.
Feedstffs, 73, 2001, è. 46, s. 6, 10
Jezdecký sport v Rakousku
pøináší miliardy
(Sch)
Ve studii vídeòské Univerzity veterinárního lékaøství se uvádí, že Dolní
Rakousy jsou zemí, která má mimoøádné úspìchy v chovu koní.
V minulém roce zde bylo registrováno 20 470 koní, což je ètvrtina
z celkového poètu koní chovaných v Rakousku. Jezdeckému sportu
se vìnuje pravidelnì 34 000 lidí, pøíležitostnì 39 000 lidí. Roèní hrubý obrat, který plyne z provozování jezdeckého sportu v Dolních
Rakousích, se pohybuje kolem 2,6 mld. ATS. Ze stoupajícího zájmu
o jezdecký sport mají zisky pøedevším majitelé a provozovatelé jízdáren.
Agrar Post, 2001, è. 9, s. 6
Manipulátor v italském stylu
(Sch)
(Jav)
Italský výrobce Dieci vìøí, že úspìšnì odstartoval svou výrobu teleskopických manipulátorù prodejem prvních 25 kusù ve Velké Británii. Tyto manipulátory se vyrábìjí v Montecchio na
severu Itálie. Pøes pomìrné nasycení trhu výrobce Dieci doufá, že ještì letos prodá 300 manipulátorù ve Velké Británii a Irsku. Dieci produkuje 12 modelù pro
stavebnictví a zemìdìlství, ale do Velké Británie se dovážejí pouze 4 modely.
Model Dedalus uzvedne 2,8 tun do výšky 7 m, zatímco
další modely AGRI 30.7, 30.8 a 30.9 uzvednou 3 tuny
do výšky 7, 8 a 9 m. Model 30.7T (T = turbo) má boènì
nesený motor Iveco o výkonu 82 kW. Aby se dosáhlo
nízkého uložení otoèného bodu výložníku, je otoèen
o 90 °. Vstup do kabiny je snadný širokými schùdky
a širokými dveømi. Interiér kabiny je rùznorodý. Zatímco monitor analogicky znázoròuje poèet motohodin a úroveò paliva, kontrolní svìtla lze jen tìžko nalézt. Dopravní rychlost stroje je pøi použití dvourychVertikální podpìry výložníku manipulátoru
lostní hydrostatické pøevodovky až 40 km . h–1, pra-
covní kolem 9 km . h–1. Hydraulické èerpadlo dodává 88 l . min–1 oleje
což je dostaèující i pro velmi tìžké podmínky. Nosnost je 3 000 kg,
cena 44 766 GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 13, s. 81
Dojicí robot z Holandska
Robot firmy GALAXY
Holandská spoleènost GALAXY pøedvedla na výstavì Dairy Event
(r. 2001) robotizovaný systém dojení, který vyvíjela v uplynulých pìti
letech. Tento mléèný robot používá kameru ke skenování a zaznamenávání pøesné polohy strukù
dojené krávy. Tím se eliminuje potøeba vkládat
nové koordináty do poèítaèe. Tak se automaticky
nastaví rozmìry a poloha vemene a strukù. Jakmile je tato operace provedena, rameno robota automaticky vyzvedne z police na boku dojicího stání násadce a jeden po druhém je nasadí na struky
dojnice. Pøitom ještì dochází k ostøiku vemene.
Po oèištìní vemene se spustí dojení a mléko odtéká pøes snímaè vodivosti a prùtokomìr mléka do
nádrže. Po podojení se strukové násadce sejmou
z každé ètvrti vemene, dezinfikují se vodou o teplotì 98 °C a umisují zpátky na polici. Systém je
k dispozici ve tøech provedeních: jeden robot pro
jeden dojicí box pro 50 až 70 dojnic, jeden robot pro dva dojicí boxy
pro 90 až 110 dojnic a jeden robot pro dva paralelní boxy pro
120 dojnic. Cena robotu a boxu je 73 100 GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 13, s. 86–87
Žací vùz firmy Whistance
Pøívìsný žací vùz K and K
Krátké
zprávy
(Š)
K and K Whistance nabízí ve Velké Británii novou øadu sbìracích,
resp. žacích nakládacích pøívìsù, které importuje z Itálie. Jsou
v samojízdném i v pøívìsném provedení a mají
ložný objem 11 až 32 m3. Rotaèní žací stroj instalovaný vpøedu má pracovní zábìr 2,4 m. Toto zaøízení mùže plodinu pøímo sekat nebo ji sbírat
a nakládat do korby.
Požadovaný pøíkon na vývodovém høídeli je 52 kW.
Samojízdné modely mají vlastní hydraulický systém. Pohon dvou rotorù žacího stroje nebo sbìracího zaøízení je pøímo z vývodového høídele, zatímco hydraulický pohon obstarává dopravní systémy. Šikmý dopravník dopravuje hmotu k øezací
jednotce, která ji øeže na øezanku o délce 10 cm.
Odtud tato øezanka postupuje do korby, kde ji tøírychlostní podlahový dopravník posouvá smìrem
dozadu. Samojízdné stroje mají kapacitu korby
17 až 25 m3. Tyto modely, oznaèované jako AB, jsou
vybaveny motory o výkonu 88 kW. Pohon od motorù se pøenáší pøes
hydrostatickou pøevodovku a na kotouèovou žací lištu. Ceny pøívìsných a samojízdných modelù zaèínají na 7 500 a 20 000 GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 13, s. 86–87
Svìtový kongres o vínì
(Š)
(Š)
Úèast slovenské delegace na 26. svìtovém kongresu o vínì a na
81. valném shromáždìní Mezinárodní organizace pro víno ve dnech
10. až 17. øíjna 2001 v australském Adelaide byla úspìšná. Slovenská
republika se tu prezentovala jako budoucí poøadatel svìtového kongresu o vínì, který bude v Bratislavì ve dnech 24. až 28. èervna 2002.
Vedoucí delegace SR, velvyslanec SR v Belgii a funkcionáø OIV, František Lipka ve svém vystoupení zdùraznil historické a kulturní tradice Slovenska a pozval svìtové vinohradnické a vinaøské odborníky na
kongres, který se v pøíštím roce poprvé uskuteèní v postsocialistické zemi. Multimediální prezentace, která pøedstavila Slovensko jako
zajímavou zemi v srdci Evropy a jeho vinohradnické a vinaøské tradice, se setkaly s velmi pozitivním ohlasem.
Podle slov Georga Dutruca-Rosseta, generálního øeditele OIV, se
v pøíštím roce do Bratislavy chystá 550–600 úèastníkù kongresu
z celého svìta. Pøi slavnostním závìreèném ceremoniálu slovenská
!
delegace jako poøadatel pøíštího svìtového kongresu pøevzala putovní zástavu Mezinárodní organizace pro víno a vinohrad (OIV).
www.mpsr.sk
Nový zákon o GM
potravinách v Polsku
Krátké
zprávy
V Polsku má být uzákonìno omezení obchodu s geneticky modifikovanými potravinami. Ministerstvo ochrany životního prostøedí má být
podle pøipravovaného zákona povìøeno kontrolou prodeje takových
produktù s právem odmítnout udìlení obchodní licence. Ministerští
úøedníci budou také provádìt inspekce pokusného pìstování GM plodin. V polské spoleènosti našly geneticky upravené potraviny málo
stoupencù. Podle souèasných prùzkumù asi 80 % veøejnosti požaduje
rozsáhlejší státní kontrolu laboratoøí, které se zabývají vývojem GM
potravin. Z celého poètu dotázaných obyvatel 70 % uvedlo, že nebudou nakupovat GM potraviny.
AgFd E. Eur., 2001, è. 229, s. 19
Maïarská vláda zakládá
státní pozemkový fond
(Jav)
Ameriètí vìdci zjistili, že kapradina køídelnice (Pteris vittata, syn.
P. longifolia) je schopná zachycovat ze zamoøené pùdy smrtící arzén.
Tato pøírodní sanitární rostlina pøijímá jedovaté anorganické slouèeniny arzénu ze zamoøené pùdy a ukládá je v listech. Koncentrace arzénu v listech mùže pak dosáhnout až 200násobného obsahu než je
v pùdì. Tak vysoká schopnost akumulace nebyla podle vìdeckých údajù
zjištìna u žádné jiné rostliny. Pøedností této kapradiny je, že rychle
roste a daøí se jí, jako jedné z mála kapradin, i na oslunìných místech.
Gar tenbau, 2001, è. 9, s. 46
Miscanthus jako zdroj
energie
(Jav)
Podle hlavního dovozce organických potravin èiní tržby za toto zboží
na vnitøním novozélandském trhu za rok asi 80–100 000 mil. NZD.
Pøibližnì 30 % celkové tržní nabídky pochází z dovozu. Poptávka po
organických potravinách na Novém Zélandu se výraznì zvyšuje, což
je zpùsobeno pøedevším zájmem spotøebitelù o nezávadnost potravin
a zdravou výživu a v neposlední øadì diskuse o škodlivosti biotechnologií. Na Novém Zélandu se ve srovnání s minulostí dostává do
popøedí vìtší zainteresovanost obyvatel o potraviny z hlediska jejich
osobního zdraví a zdraví rodin.
AgExpor ter, 2001, è. 11, s. 19
Kapradina zachycuje
z pùdy arzén
(Jav)
Maïarská vláda schválila návrh zákona o vytvoøení Národního pozemkového fondu. Podle sdìlení ministra zemìdìlství Andráse Vonzy
má nový fond hrát významnou roli pøi provádìní státní pozemkové
politiky a zejména bude spravovat veškerou zemìdìlskou pùdu, kterou vlastní stát. Vedle pøídìlu 5 mld. HUF, které už byly vyèlenìny ze
státního rozpoètu 2002 pro operace Národního pozemkového fondu,
bude realizace nových opatøení vyžadovat dalších 10 mld. HUF. Hlavním cílem vlády je vytvoøení vìtší koncentrace pùdy v jednom zemìdìlském podniku a rozvoj efektivnìjšího hospodaøení na bázi rodinného podniku. V souèasné dobì má 80 % držitelù zemìdìlských hospodáøství ve vlastnictví v prùmìru ménì než 1 hektar pùdy. Ideální
koncentrace pùdy u vìtšiny plodin by podle ministra mìla být 50–100 ha.
V novém zákonu je zakotveno pøedkupní právo rodinného zemìdìlského
podniku na nákup pùdy z Národního pozemkového fondu. Ministr
dodal, že Národní pozemkový fond bude nabízet odkoupení pùdy od
tìch, kteøí ji prodali cizincùm podle ilegálních „kapesních kontraktù“
a nyní musí ze zákona tyto kontrakty zrušit.
AgFd E. Eur., 2001, è. 227, s. 15; è. 229, s. 21
Rozvoj trhu s organickými
potravinami na Novém
Zélandu
(Š)
(EP)
Britští vìdci jsou pøesvìdèeni, že tráva Miscanthus sinensis ’Giganteus’ se mùže stát budoucím zdrojem energie, který nahradí olej
a uhlí. Britské ministerstvo zemìdìlství poèítá, že bìhem dalšího roku
zaène s komerèním pìstováním této trávy. Dá se totiž pìstovat velkoplošnì, zejména k sanaci pùdy a k získání energie v rámci rozšiøujícího se programu samoobnovujících se surovin. Dosud nejvìtší podnik
k využívání rostlinné suroviny pro energetické úèely stojí v hrabství
"
Cambridge, kde se roènì spaluje pøes 200 000 tun pøebyteèné slámy.
Slámu mùže nyní nahradit tráva Miscanthus.
Gar tenbau, 2001 è. 13, s. 4
Protìž jako prostøedek proti
stárnutí kùže
Krátké
zprávy
Kosmetický prùmysl objevil protìž (Leontodon) jako prostøedek proti
stárnutí kùže. V souèasné dobì protìž pìstuje 46 zemìdìlcù družstva
Valplantes ve Val d´Entremont v nadmoøské výšce 1 100–1 600 m.
Plocha 15 000 m2 se obhospodaøuje biologicky a ruènì se sklízí. Alpaflor, dceøinná spoleènost basilejské farmaceutické spoleènosti Pentapharm, byla v r. 2001 schopna dodat tøi tuny sušené protìže. Alpaflor
z ní získává substanci, která pùsobí proti stárnutí kùže a která je
souèástí výrobkù Apres-Soleil. Dále se také zkoumá, zda tøísloviny
obsažené v protìži mají preventivní vliv proti arterioskleróze nebo
rakovinì.
Gar tenbau, 2001, è. 17, s. 30
Vegetace reaguje na umìlý
sníh
(EP)
Mezinárodní tým vìdeckých pracovníkù se zabýval studiem genomu
hlízkových bakterií fixujících dusík. Tyto bakterie pøemìòují atmosférický dusík na amonný ion. V této formì je potom v rostlinách
dusík zabudován do proteinù. Studium genomu by mìlo nyní vìdcùm
posloužit k získání poznatkù, jakou roli hraje v symbióze mezi bakteriemi a rostlinami. Tyto poznatky by potom mohly být díky genovému inženýrství využity u jiných rostlin, což by umožnilo jejich pìstování i na pùdách chudých na dusík.
DLZ Agrar mag., 52, 2001, è. 10, s. 15
Zelenina je víc než jen
pouhá potravina
(EP)
Kanton Zürich zavedl novou strategii v boji proti spále rùžokvìtých
(Erwinia amylovora). Její souèástí je povinná kontrola v ovocných
sadech dva týdny po kvetení. Každé podezøení na spálu se musí hlásit
místnímu orgánu povìøenému kontrolou výskytu spály. Zatím ještì
není schválen, ale kantonálním úøadem pro krajinu a pøírodu už byl
pøedložen zákaz pìstování hostitelských rostlin spály, napø. skalníku
Cotoneaster salicifolius.
Gar tenbau, 2001, è. 17, s. 5
Dusíku na stopì
(EP)
Ve Švýcarsku se v posledních 35 letech plocha skleníkù a fóliovníkù
zvìtšila ètyøikrát. Kryté plochy dosáhly v r. 2000 330 ha. Nepøíznivé
poèasí jara 2001 pravdìpodobnì tlak na další rozšiøování krytých ploch
ještì zvýší.
Gar tenbau, 2001, è. 18, s. 5
Boj se spálou rùžokvìtých
v kantonu Zürich
(EP)
Na sjezdovkách zasnìžovaných umìlým snìhem roste více døevin
a zakrslých keøù než na pøirozenì zasnìžených. Døeviny zøejmì tìží
z mechanické ochrany tlusté snìhové pokrývky. Kromì toho na umìle zasnìžovaných sjezdovkách se èastìji vyskytují druhy rostlin, které jsou charakteristické pro tzv. snìhová údolí. Podle Roèenky kantonálního výzkumného ústavu pro les, sníh a krajinu ukáží teprve další
sledování, zda také rostliny nároèné na živiny a vláhu získávají
z umìlého snìhu nìjaké výhody. Zhodnocení výsledkù výzkumu, které budou uzavøeny koncem r. 2001, se stane fundovaným podkladem
k diskusi na téma „Umìlý sníh“.
Gar tenbau, 2001, è. 18, s. 5
Zelináøských ploch pod
sklem a fólií pøibývá
(EP)
(DK)
Nizozemští odborníci zjistili, že flavonoidy – èervená, fialová a žlutá
barviva obsažená ve vínì, èaji, ovoci a zeleninì hrají zøejmì významnou roli v ochranì proti Alzheimerovì chorobì.
Studie, která probíhala pìt let a úèastnilo se jí 1 367 osob starších
65 let, byla zamìøena na pøíjem flavonoidù v potravì. Po korekci (stáøí, pohlaví, vzdìlání, hmotnost, pøísun vitaminu C) se ukázalo, že riziko onemocnìní Alzheimerovou chorobou bylo u skupiny osob se
støedním a vysokým pøíjmem flavonoidù v potravì o 50 % nižší než
u osob, které konzumovaly ménì flavonoidù. Úèinek je pøipisován
antioxidaèní schopnosti tìchto barviv. Flavonoidy jsou obsaženy pøe-
#
devším v cibuli, èerveném zelí, èerveném salátu, èervené øepì, bílém
zelí, brokolici, fazolích a lilku.
Gemüse, 37, 2001, è. 9, s. 5
Ménì pøípravkù na ochranu
rostlin
Krátké
zprávy
Dánské ministerstvo životního prostøedí oznámilo postupné snižování aplikace chemických pøípravkù na ochranu rostlin v dánském zemìdìlství. Do konce roku 2002 by mìlo být dosaženo v prùmìru ménì
než dvou ošetøení na hektar.
V roce 2000 byly v porostech použity postøiky prùmìrnì dvakrát,
zatímco ještì v roce 1999 èinil poèet ošetøení 2,33. Poèet postøikù se
stanovuje podle obdìlávaných ploch a množství úèinných látek, které
byly v ochranì rostlin použity. Z tìchto údajù vycházejí statistici pøi
stanovování èetnosti postøikù (za pøedpokladu normálních aplikaèních dávek).
Množství úèinných látek, které byly v loòském roce v sektoru ochrany
rostlin použity, se ve srovnání s rokem 1999 snížilo pouze o jedno
procento. To však znamenalo pokles aplikace chemických pøípravkù
na 3 551 tun. Ve srovnání s rokem 1998 bylo snížení mnohem vìtší –
tehdy ještì èinilo množství aplikovaných pøípravkù 4 326 tun.
DLG – Mitt., 2001, è. 9, s. 9
Plevele odumírají pomalu
(DK)
Zavíjeè kukuøièný, jeden z nejnebezpeènìjších škùdcù kukuøice, jehož
škodlivý výskyt byl v SRN donedávna omezen pouze na jižní oblasti,
postupuje nezadržitelnì na sever. V r. 2001 byl intenzivní výskyt tohoto škùdce zaznamenán v Braniborsku.
V posledních 20 letech postoupil zavíjeè kukuøièný pøibližnì o 200 km
na sever. Zatímco ještì v roce 1980 se vyskytoval pøevážnì v údolích
Rýna, v polovinì 80. let byl zjištìn v oderském zlomu a v oblasti Koblenz/Bonn. V 90. letech se hranice výskytu posunula ještì dále na sever
(Bonn/Meklenbursko-Pøední Pomoøansko). Pouze nìkteré oblasti pìstování kukuøice na jihu zùstaly dosud nezasaženy.
Housenky zavíjeèe kukuøièného vyžírají stébla a palice kukuøice. Napadené rostliny jsou oslabené a snadno se lámou. Tím dochází ke znaèným výnosovým ztrátám. Poškození rostlin požerky je zároveò vstupní
branou bakteriálních a houbových infekcí.
V minulých letech se v ochranì proti zavíjeèi kukuøiènému osvìdèilo
použití parazitické vosièky Trichogramma maidis. Rezistentní odrùdy
kukuøice jsou jednou z alternativ ochrany, jejich pìstování však není
ještì povoleno.
Top Agrar, 2001, è. 10, s. 60
Sušená vejce jako
alternativní krmná složka
pro odstavená selata
(DK)
Genetické vlastnosti, které pøejdou z polních plodin na volnì rostoucí pøíbuzné rostliny, zùstávají nejménì šest generací zachovány. Podle studie amerických vìdcù z Ohio State University na øedkvi je dokonce pravdìpodobné, že tyto vlastnosti lze prokázat ještì mnohem
déle. To znamená, že plevele s umìle dosaženou rezistencí se stanou
trvalou složkou plevelné populace. Podle názoru ekoložky Allison Snow
rostou nové hybridní plevelné druhy zpoèátku pomalu, zpoždìní
v rùstu však rychle doženou. Výsledkem mohou být mimoøádnì odolné druhy plevelù, jejichž likvidace bude znaènì obtížná.
DLZ Agrar mag., 52, 2001, è. 10, s. 16
Zavíjeè kukuøièný putuje na
sever
(DK)
(DK)
Programy èasného odstavu selat vyžadují zaøazení vysoce výživných složek, které obsahují plnohodnotné imunoglobuliny, aby se zajistily odpovídající pøírùstky nejmladších selat a rovnìž imunitní ochrana organismu. Èasnì odstavená selata nejsou schopna vytváøet imunoglobuliny
v období do dvou týdnù po odstavu. Proto je nezbytné poskytnout selatùm v krmných dávkách jiné zdroje tìchto ochranných proteinù. Výzkumníci z univerzity v Purdue v USA hodnotili vejce sušená rozprašováním jako alternativní složku krmných dávek pro èasnì odstavená
selata. Zjistili, že když jsou plazmové proteiny prasat nahrazeny na stejném proteinovém základì, mohou být vajeèné výrobky jejich dobrou alternativou. Také zjistili, že vejce sušená rozprašováním obsahují další
energii, protože tento výrobek obsahuje pøibližnì 25 % tuku.
Feedstuffs, 73, è.42, Pøíloha – s. 2
(Vo)
$
Kypøiè AGGRESSIVE firmy
Vaderstad
Krátké
zprávy
Firma Vaderstad pøedstavila nový kypøiè AGGRESSIVE Agrilla-Cobra. Agresivní podle jména a agresivní povahou – charakterizuje svou
øadu kypøièù NZ výrobce. Tyto stroje jsou vyrobeny z trubkového
rámu prùøezu 60 x 60 mm, který je pevnìjší než rám na pùvodní øadì
NZ. Pùda se urovnává vestavìnou smykovou deskou nesenou v zadní
èásti stroje. Tuto desku lze nastavovat v rùzném úhlu. Agrilla Cobra
je dále vybaven pružinovými radlicemi o 5 cm delšími než mìl pùvodní typ kypøièe. Radlice jsou trvanlivìjší, lépe pronikají do pùdy a rostlinných zbytkù.
Zahloubení pracovních orgánù v pøíèném smìru kontrolují centrální
a vnìjší hydraulické válce. Pracovní zábìr je 5 až 10 metrù. Pøepravní
kola mají vìtší prùmìr a mohou nést více než 45 % hmotnosti stroje.
Za kypøiè se pøipojují i brány.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 10, s. 84
Velkoobjemové vozy Krone
Sbìrací vùz Krone XXL
Sázeè brambor Grimme
Mezi zemìdìlci neustále sílí požadavky na velkokapacitní spolehlivé
sbìrací vozy – tvrdí nìmecký výrobce Krone, který je známý svými
øadami vozù XXL a 4XL o objemu až 58 m3 (na suchou
hmotu).
Tyto øady jsou velmi atraktivní pro podniky služeb
nebo velké farmy.
Rotor øezaèky má 39 nožù, které lze rychle nahradit
bez používání náøadí. Podlahový dopravník je jištìn
pro pøípad pøetížení. Všechny vozy jsou schopné snímat zatížení a tak udržovat pøíkon na minimu. Sbìrací zaøízení o šíøce 1,8 m má šest øad prstù. Protože je
uloženo plovoucím zpùsobem, mùže velmi dobøe kopírovat povrch pole.
Charakteristickým rysem tìchto strojù je snadné ovládání. Vozy Krone jsou vybaveny galvanizovanými celoocelovými korbami.
Agric. Equip. int., 53, 2001, è. 3, s. 81
(Š)
Modely univerzálního nakládaèe øízeného smykem kol Robot 190 a 1100
nahrazují døívìjší modely Robot 185 a 1105. Mají motory Perkins 1004
o výkonech 59 a 68 kW, tj. o 2,9 a o 9 kW více než mìly pøedcházející
modely. Toèivý moment byl zvýšen o 10 % a nosnost nakládaèe vzrostla
z 850 na 900 kg a z 1 050 na 1 100 kg. Tyto nakládaèe se podrobily
nìkolika zlepšením. Byl zdokonalen výhled z kabiny stroje, a to
i dozadu, ulehèen vstup do kabiny na pryžových blocích, usnadnìno
spouštìní motoru. Výška zdvihu ramena je 2,97 m, a to je podle výrobce
dostaèující pøi nakládání osiva nebo hnojiva do dopravních prostøedkù. Podvozek tìchto nakládaèù je pásový, dveøe široké. Modely JCB
190 a 1100 se vyznaèují nízkým mìrným tlakem na pùdu. Hydraulická soustava obsahuje 76 litrù oleje. Pøevodovka Hydro nabízí rychlost až 10 km . h –1.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 12, s. 80
Adaptér na setí drobných
semen
(Š)
Nìmecký výrobce Grimme pøedstavuje nový sázeè brambor ve dvouøádkovém provedení, o kterém tvrdí, že je výkonnìjší než pøedcházející typy. Sázeè má rám, který obklopuje sázecí jednotky. Toto øešení
umožòuje mnohem snadnìji nastavovat šíøky øádkù v rozmezí od
75 do 92 cm. Se sázeèem se rovnìž dosahuje vìtší pøesnosti na svazích, protože je vybaven hydraulicky ovládanou øiditelnou nápravou.
Tuto nápravu lze vychýlit až o 5 ° proti kopci. Pohon vysazovacích
pásù s miskami je z této nápravy pøes vložený høídel. Na zadní èásti
sázeèe jsou hydraulicky ovládané urovnávací desky, které tvarují hrùbek a udržují nastavenou hloubku sázení v rùzných typech pùd.
K pohonu sázeèe GL32B je tøeba traktor o výkonu 81 kW.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 13, s. 81
Univerzální nakládaè Robot
firmy JCB
(Š)
(Š)
Výrobce G & E pøedvádìl svùj nejnovìjší systém aplikace osiva øepky
olejky, který snižuje náklady až na 185 GBP/ha. Je založen na systému Autocast a montuje se na rám kypøièe, talíøových nebo trávních
bran. Semeno ve 110litrovém zásobníku osiva se dávkuje rýhovaným
%
Umístìní adaptéru Terracast na kypøièi
kolem, odkud je dále unášeno vzduchem z ventilátoru, který
je pohánìn elektromotorem k rozdìlovací hlavici. Pak se dopravuje k tryskám v pøední èásti zemìdìlského stroje (napø.
kypøièe).
V závislosti na druhu osiva se z trysek rozhazuje do šíøky až
1,3 m. Rýhované kolo mùže být pohánìno kolem odvalujícím
se po povrchu pole, aby se dosáhlo dokonalého sladìní
s pojezdovou rychlostí nebo elektromotorem. V tomto pøípadì se ještì používá radar k mìøení rychlosti jízdy soupravy.
Systém Terracast umí rozhazovat kromì øepkového semene
i další malá semena. Hektarový výsevek je kolem 20 kg. Cena
systému je 2 800 GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 10, s. 84
(Š)
Postøikovaè Agribuggy
Na výstavì Tillage demonstration byl rovnìž pøedvádìn postøikovaè
Agribuggy firmy Frazier. Montuje se v montážním závodì v Kelland.
Je vybaven kabinou Cab Tech posunutou dále dopøedu pro zlepšení
výhledu pro øidièe. Zlepšení výhledu se rovnìž dosáhlo použitím širších prosklených dveøí a elektricky sklápìných schùdkù. Tìchto strojù bylo již
prodáno šest a spoleènost chce každým rokem nabízet dalších 20 jednotek. Postøikovaè je pohánìn
motorem Land Rover TDI o výkonu 82 kW. Tento
výkon je pøenášen pøes mìniè toèivého momentu
ZF a ètyøstupòovou automatickou pøevodovku.
Odtud se dále pøenáší pøes dvourozsahovou pøevodovou skøíò, která zdvojuje poèet pøevodových
stupòù na osm a potom pøes diferenciál na pøední
a zadní nápravu. Nápravy firmy Melo jsou vybaveny epicykloidními koncovými planetovými pøevody a hydraulickými kotouèovými brzdami.
K zajištìní hladké jízdy jsou nápravy vybaveny listovými pružinami. Nádrž postøikovaèe o objemu
2 000 litrù je ze sklenìného vlákna. Je profilovaSamojízdný postøikovaè Agribuggy firmy Frazier
ná kvùli rozložení tlaku na nápravy. Výložníky jsou
typu Pommier, a to jak hliníkové, tak ocelové. Délka výložníkù je 28 m. Agribuggy je vybaven ètyøválcovým èerpadlem
Imovilli a tryskami Teejet triplle. Cena postøikovaèe je 58 000 GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 10, s. 86
Nové rozmetadlo Amazone
Detail rozmetacího mechanismu
Rozdružovadlo brambor
Easy-Grader
Krátké
zprávy
(Š)
Nìmecký výrobce zemìdìlských strojù Amazonen-Werke završil po
40 letech vývoje a výroby odstøedivých rozmetadel svou øadu novými
modely ZA-M „iS“. Logo iS je zkratka pro integrovanou nerezavìjící ocel (integrated stainless steel). Patøí sem ZA-M premiS
se zásobníkem objemu 1 000 litrù a s lehkým rámem, ZA-M
noviS se zásobníkem objemu 1 500 litrù, ZA-M maxiS se zásobníkem objemu 1 500 litrù a nìkolika dalšími specifickými pøídavky a ZA-M profiS pro skuteèné profesionály. Má plnì integrovaný vážicí mechanismus a standardní elektronické ovládání. Zásobník má rovnìž kapacitu 1 500 litrù. Tyto modely mají
mnohá zlepšení proti døívìjším. Jsou to napø. sladìní pojezdové rychlosti s velikostí aplikované dávky pomocí systému AMADOS III D a AMATRON II A, nezávislost na otáèkách motoru,
elektrohydraulické ovládání hradítka, tlaèítkové ovládání výhodné napø. na hranicích pozemkù aj.
Agric. Equip. int., 53, 2001, è. 3, s. 72–73
(Š)
Rozdružovadlo brambor Easy-Grader používá systém Caretaker Classic. Je výrobkem firmy Tong Engineering. Má síto konstruované pro
lepší a dokonalejší manipulaci, tøídìní brambor a pro vyšší výkonnost. Je vybaveno dvìma motory s mìnitelným poètem otáèek, které
ovládají toto síto a jeho kmitání. Charakteristickým rysem tohoto
rozdružovadla brambor je ovládání tlaèítky. Dále je zde zlepšený hnací mechanismus. Pøíèný dopravník odvádí zeminu do výklopného zásobníku, zatímco brambory po prùchodu sítem postupují na tøípásový pøebírací stùl. Zde je místo pro šest pracovníkù. Malé brambory se
&
Krátké
zprávy
potom dostávají do
jednotunové ohradové
palety, zatímco vytøídìné do automatické
plnièky Maxi-Fill, která jimi plní dvì pøistavené palety. Pøíjmová násypka je dlouhá
2,1 m, výklopný mechanismus ControlFlow
naklápí paletu o 165°.
Cena této rozdružovaPøíjmová linka brambor s rozdružovadlem
cí (pøíjmové) linky je
50 000 GBP (bez vyklápìcího mechanismu a plnièky).
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 11, s. 77
Aplikátor mikrogranulí
Zemìdìlsví
ve svìtì
Svìtová produkce vajec
v roce 2015
Podle pøedpovìdi FAO dosáhne
v roce 2015 svìtová produkce
vajec, vèetnì vajec násadových,
72 mil. tun (souèasná produkce je 55 mil. tun). Podobnì jako
v nedávné minulosti, dojde ke
zvýšení výroby hlavnì v rozvojových zemích.
Secí stroj Simba Freeflow se v souèasné dobì mùže vybavovat aplikátorem Microband firmy Horstine Farmery. Toto zaøízení mùže omezit
náklady na aplikaci herbicidù až o 7 GBP na hektar. Aplikátor, který
byl schválen firmou Monsanto, se instaluje na zadní èást secího stroje o zábìru až 6 metrù. Aplikuje granule Avadex rovnomìrnì a pøesnì. Microband má šest zásobníkù granulí, ze kterých se granule distribuují dvìma semenovody k aplikaèním koncovkám a na povrch pole
do pásù širokých 50 cm. Dávkovací systém pøesnì a hospodárnì aplikuje granule rùzné hustoty v širokém rozsahu hektarových dávek.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 12, s. 71
Podle údajù maïarského Ústavu zemìdìlské ekonomiky se
pøebytek agrárního zahranièního obchodu snížil za první pololetí 2001 proti stejnému období minulého roku o 12,4 %.
(Š)
Zatímco se v rozvinutých zemích oèekává v pøíštích 15 letech jen
malé zvýšení (ze souèasných 18 mil. tun na 20 mil. tun), mìla by se
výroba v rozvojových zemích oproti souèasné úrovni zvýšit o více než
17 mil. t, tedy o 31 %. Oèekávané zvýšení výroby by se mìlo realizovat v Èínì, Mexiku, Indii a Brazílii.
Podle údajù FAO se mezi lety 1961 a 2000 zvýšila roèní produkce vajec ve svìtì 3,5krát a dosáhla v roce 2000 okolo 55 mil. tun (okolo
6 % vajec jsou vejce násadová). K rùstu došlo hlavnì rozvojem odvìtví v rozvojových zemích, kde se výroba 3,8 mil. tun v r. 1961 zvýšila
do roku 2000 témìø desetinásobnì, a to pøedevším v Asii. V rozvinutých zemích byl v tomto období zaznamenán jen 1,6% nárùst produkce.
V roce 1990 se na svìtové produkci vajec podílely rozvojové a vyspìlé
zemì témìø stejným dílem (49,1 a 50,9 %), zatímco v roce 2000 byl
podíl výroby rozvinutých zemí na svìtové výrobì jen 34 %.
Na celkové produkci vajec v rozvinutých zemích se v roce 2000 podílela 67 % Evropa a Severní Amerika, zemì bývalého Sovìtského svazu
se podílely 16 %. V rozvojových zemích se v roce 2000 podílela na
celkové produkci vajec Asie 81 % výrobou 36,3 mil. t, což je témìø
dvojnásobné množství než vyprodukovaly rozvinuté zemì (18,5 mil. t).
Zatímco v posledních 10 letech vykazuje znaèné zvýšení výroby Asie
(223,2 % oproti roku 1990), došlo v Severní a Støední Americe, Africe
a Jižní Americe v tomto období jen k mírnému rùstu (121 a 127 %)
a v Evropì dokonce k poklesu výroby o 14,6 %. V posledních tøech
letech (1998–2000) se zaznamenává snížení výroby vajec ve V. Británii, Thajsku, Japonsku, ÈR, Slovensku, Maïarsku, Dánsku, Bìlorusku, Finsku a Estonsku (o 220 000 t).
Poultr y Intern., 40, 2001, è. 11, s. 10–14
Pøebytek agrárního
obchodu Maïarska za
první pololetí 2001
(Š)
(Sch)
Pøesto export zemìdìlských a potravináøských produktù je i nadále
druhým nejvìtším zdrojem devizových pøíjmù Maïarska (za turistikou). Zhoršení bilance agrárního obchodu v prvním pololetí letošního roku je výsledkem kombinace mírného poklesu exportu a ostrého
rùstu importu. Hodnota agrárního exportu klesla o 1,2 % na 1 063,0 mil.
USD, zatímco hodnota importu se zvýšila o 11,9 % na 556,2 mil. USD.
Z celkového exportu šlo 45 % dodávek do èlenských státù EU, pøièemž
nejvìtším odbìratelem je Nìmecko, následované Itálii a Rakouskem.
Nejdùležitìjší exportní položkou bylo maso a masné produkty, které
tvoøily jednu ètvrtinu celkového agrárního exportu. Díky mimoøád-
'
Zemìdìlsví
ve svìtì
nému pøírùstku exportu drùbeže (+26,2 %) se hodnota vývozu masa
a masných produktù zvýšila o 25,7 mil. USD. Hodnota vývozu vepøového masa však klesla o 2,9 %. Kùží se vyvezlo (v množství) o 32,7 %
ménì než v prvním pololetí 2000. Druhou nejvìtší vývozní položkou
byly obiloviny, aèkoli hodnota tohoto exportu klesla o 24 % kvùli snížení exportu kukuøice o 40 %. Export zpracovaného ovoce a zeleniny
(tøetí nejvìtší položka) se zvýšil o 1,4 %, ale relativní podíl tìchto
produktù v celkové hodnotì agrárního exportu klesl.
Na stranì importu zùstávají stejnì jako v minulém období nejvýznamnìjší položkou krmiva v hodnotì 127,8 mil. USD. Nejvìtší rùst importu za sledované období však byl zaznamenán u zeleniny (o 50 %).
Dovozy ze zemí EU vzrostly o 16,7 % na 258 mil. USD a ze zemí CEFTA o 12,3 % na 82 mil. USD. Z jednotlivých zemí je nadále nejvìtším
dodavatelem zemìdìlských produktù a potravin Brazílie, následuje
Nìmecko, Nizozemsko a Polsko.
Maïarský agrární obchod v prvním pololetí 2001 a 2000 (mil. USD)
Exporty
2001
2000
Importy
Zmìna v %
2001
2000
Zmìna v %
Podle komodit
Živoèišné produkty
437
390
+12,0
68
57
+19,3
Rostlinné produkty
258
318
–18,8
159
153
+3,9
25
37
–32,4
29
29
343
330
+3,9
300
258
+16,3
1 063
1 075
–1,1
556
497
+11,9
Evropa
977
983
–0,6
367
324
+13,3
–EU
478
472
+1,3
258
221
+16,7
– CEFTA
256
236
+8,5
82
73
+12,3
– SNS
73
124
–41,1
10
7
+42,8
Asie
67
66
+1,5
33
35
–5,7
6
11
–45,4
18
23
–21,7
11
13
–15,4
1
1
Tuky, oleje, vosky
Potraviny a nápoje
Celkem
0
Podle destinace
Afrika
Severní Amerika
Jižní Amerika
Austrálie
Celkem
1
1
1 053
1 075
0
0
–1,1
AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 16–17
Nová strategie zemìdìlské
politiky USA
Podle zprávy o budoucí strategii zemìdìlské politiky USA
nazvané „Potravinová a zemìdìlská politika: základy pro
nové století“, kterou pøedstavila v øíjnu 2001 ministrynì zemìdìlství Ann Venemanová,
nesmí domácí zemìdìlská politika USA neuváženì omezit
konkurenci, i když obchodní
politika souèasnì usiluje o rozšíøení exportních pøíležitostí
pro americké farmáøe.
34
27
+25,9
103
87
+18,4
1
1
556
497
0
+11,9
(Jav)
Charakteristickým znakem nového zemìdìlského zákona USA, který
se zaèíná právì projednávat (žádná nová opatøení však se nezaènou
uplatòovat pøed listopadem pøíštího roku), je vytýèení zásad zahranièního obchodu, vytvoøení pojistné sítì pro farmy v pøípadì neoèekávaných událostí, zdokonalení systému infrastruktury, uchování
a ochrana životního prostøedí, rozvoj venkovské spoleènosti, výživa
a potravinová pomoc a program realizace zemìdìlské produkce.
Na nepøímou kritiku ètyø nouzových dodateèných balíkù subvencí,
které farmáøi USA obdrželi v posledních ètyøech letech, ministrynì
Venemanová reagovala požadavkem, aby budoucí zemìdìlská politika obsahovala pojistnou sí pro farmy ke kompenzaci nepøedvídatelných nepøíznivých událostí, ale souèasnì zdùraznila, že farmáøi by
mìli dosáhnout trvalé prosperity prostøednictvím tržní orientace a že
zemìdìlství USA se musí zbavit dlouhodobé závislosti na vládní podpoøe. Zpráva také uvádí potøebu portfolia nástrojù zemìdìlské politiky pro uchování pøírody a životního prostøedí, zdùrazòuje význam
venkovské ekonomiky a uznává rostoucí význam kvality výživy.
O návrhu zemìdìlského zákona zaèalo v zemìdìlském výboru Snìmovny reprezentantù už bìhem øíjna vážné lobování a vyjednávání,
ale stále je nejasné jak rychle se dosáhne shody, zejména ve svìtle
teroristického útoku z 11. záøí 2001. Jednání se podle mínìní nìkterých senátorù protáhne až do pøíštího roku, kdy má být nový zákon
schválen. Zatím se senátoøi pøiklánìjí k mínìní, že návrh nového zákona se vyznaèuje mnohem vìtším intervencionismem než dosavadní
Zemìdìlsví
ve svìtì
zákon „Svoboda pro zemìdìlství“ z roku 1996 (Act Freedom to Farm –
zkrácenì FAIR 1996) s tím, že v nynìjší politické rétorice je nejvíce
opakovanou koncepcí anticyklická podpora farem. Klíèovou otázkou
úèinnosti zákona jsou finance potøebné k realizaci zemìdìlské politiky. Mezi veøejnými èiniteli pøevládá názor, že na základì událostí
z 11. záøí 2001 získají ve státním rozpoètu naprostou prioritu výdaje
na obranu a pro zemìdìlský sektor bude ménì prostøedkù.
Pokud jde o kontext návrhu zákona se závazky WTO, panuje mezi vedoucími politiky pevné pøesvìdèení, že USA musí respektovat svoje
závazky dohodnuté v jednání Urugruayského kola (zákon FAIR 1996
umožòoval znaènou pružnost pøi zvyšování úrovnì subvencí prostøednictvím ètyø mimoøádných roèních podpùrných balíèkù). Poèítá se
s tím, že znaèná èást podpory pøedpokládané podle návrhu nového
zemìdìlského zákona nebude ve skuteènosti redukovat závazky, které budou pravdìpodobnì pøijaty pøi nastávajícím kole jednání WTO
v Dauhá (hl. mìsto Kataru), protože proces vyjednávání a uskuteèòování požadavkù se pravdìpodobnì protáhne do roku 2005 nebo
2006. USA by mohly bìhem nìkolika pøíštích let využívat plnì možnosti domácí podpory zemìdìlství, aby posílily svoji vyjednávací pozici ve WTO a respektovat v pøíštím zemìdìlském zákonu všechny
závazky vyplývající z jednání WTO.
Agra Focus, 2001, è. 68, s. 26
Ukrajina pøipravuje zákon
o regulaci obilního trhu
V Ukrajinském parlamentu byl
schválen v prvním ètení návrh
zákona, kterým se zavádí balík
pravidel pro státní regulaci
trhu obilovin.
Návrh zákona obsahuje øadu zásadních opatøení státní regulace domácího obilního trhu a také importu a exportu obilovin. Vláda navrhuje, aby byla vytvoøena státní agentura pro nákup obilovin od výrobcù za minimální garantovanou cenu. Výrobci mohou souèasnì odložit okamžitý prodej obilovin na období s lepšími cenami a pokud se
zaváží, že dodají obiloviny na trh bìhem urèité doby, mají nárok na
získání kompenzace skladovacích nákladù a pojistného. V návrhu zákona se také pøedpokládají investice do nákupu obilovin pro úèely
tržní regulace. Dále má být zaveden státní monopol na dodávky osiva
obilovin. Navrhuje se, aby státní obilní pojistný fond zásoboval zemìdìlské výrobce osivem.
Kromì projednávání návrhu uvedeného zákona je nyní na Ukrajinì
živý problém neúmìrnì vysokých cen chleba. Prezident Leonid Kuèma požaduje na centrální vládì a regionálních správách, aby zavedly
opatøení ke snížení cen. Podle prezidenta klesly ceny obilovin od zaèátku roku 2001 o 40 %, zatímco ceny chleba klesly v prùmìru jen
o 4 %. Letošní sklizeò obilovin se proti mizernému výsledku v roce
2000 zvýšila o 64 % na 40 mil. t. Toto množství obilovin se považuje
za dostateèné pro plné zásobování vnitøního trhu a prodej 5–7 mil. t
na zahranièních trzích.
AgFd E. Eur., 2001, è. 229, s. 8
Rozšíøený plán USA pro boj
s BSE
Americké ministerstvo zdravotnictví (Health & Human Services – HHS) zveøejnilo ke konci
srpna 2001 obsáhlý akèní plán
nastiòující nové kroky ke zlepšení vìdeckého pochopení bovinní spongiformní encephalopathie (BSE) a souvisejících
nemocí známých jako pøenosné spongiformní encephalopathie (TSE).
(Jav)
(Jav)
Plán zahrnuje komplexní pøístup k tomu, jak dále posílit sledování
tìchto nemocí, zvýšit prostøedky na jejich výzkum a rozšíøit stávající
inspekèní èinnost, aby se zabránilo proniknutí a uchycení BSE a TSE
v USA.
Akèní plán nastiòuje ètyøi oblasti odpovìdnosti – sledování, ochranu,
výzkum a dozor. Toto úsilí bude koordinováno s dalšími vládními
agenturami, privátním sektorem a mezinárodním spoleèenstvím, aby
zvládlo tuto epidemii a pomohlo tìm, kteøí jsou jí postiženi.
Sledování
Centra pro kontrolu a prevenci choroby (The Centers for Disease Control & Prevention – CDC) doplní svùj souèasný program, aby identifikovala a zkoumala možné pøípady Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (vCJD).
Prostøednictvím kooperaèních dohod se státními a lokálními rezorty
zdravotnictví bude CDC také zkvalitòovat a urychlovat dozor nad
vCJD, aby jakékoliv možné pøípady vCJD byly rychle zjištìny. CDC
budou také rozšiøovat svou technickou pomoc státnímu a místnímu
zdravotnímu personálu, rozvíjet nové laboratorní kapacity, podporovat jejich prùzkumy a pomáhat zlepšovat jejich kooperaci se státním
centrem National Prion Disease Pathology Surveillance Center.
Ochrana
Zemìdìlsví
ve svìtì
Úøad pro potraviny a léky (FDA – The Food & Drug Administration)
ve spolupráci s americkým ministerstvem zemìdìlství vyvíjí úsilí, aby
se zabránilo pøenosu BSE a TSE prostøednictvím potravin. FDA zreviduje a rozšíøí své programy inspekce importù, aby zachytila potenciálnì infikované potraviny mimo USA a rovnìž svùj program inspekcí krmiv pro zvíøata, aby zabránila užívání proteinù ze savcù
v krmivech pro pøežvýkavce. FDA také zreviduje a zaktualizuje své
postupy, aby ochránila lidi pøed potenciálním vystavením vCJD a jiným TSE prostøednictvím krevních transfuzí a transplantací tkání.
Navíc FDA zdokonalí, kde to bude vhodné, své postupy, aby zabránila
potenciálnímu pøenosu choroby prostøednictvím výrobkù v kompetenci FDA vèetnì lékù, zdravotnických pøístrojù, vakcín a dalších biologických produktù, kosmetiky, potravin a potravních doplòkù.
Výzkum
V rámci nového akèního plánu výzkumná organizace pøi HHS – National Institutes of Health (NIH) více než zdvojnásobí svoje souèasné
financování výzkumu TSE, vèetnì BSE a vCJD ke konci fiskálního
roku 2002. Cíle výzkumného programu zahrnují: vysvìtlení úlohy
prionù (abnormální proteiny, které zpùsobují TSE; poznání pøenosu
TSE mezi zvíøaty jednoho druhu a mezi rùznými druhy zvíøat; vývoj
diagnostických testù pro zvíøata a pro lidi vèetnì úèinného screeningového testu na vCJD a navržení medikamentózní léèby. NIH plánuje
v pøíštích dvou letech zdvojnásobit poèet laboratorních zaøízení
a v pøíštích pìti letech ztrojnásobit poèet výzkumníkù zabývajících
se tímto výzkumem.
Dozor
Navíc k poskytování podpory úèinného programu agenturám HHS
v jejich úsilí bude ministerstvo podnikat nezbytné kroky, aby veøejnost dostávala aktuální, pøesné a úplné informace o potenciálním
ohrožení BSE a vCJD a o èinnostech, které každá agentura podniká
k ochranì veøejnosti pøed tímto ohrožením. Ministerstvo bude také
pokraèovat v podpoøe nìkterých poradních komisí, které se zabývají
problémy souvisejícími s BSE a vCJD a problémy, které souvisejí
s bezpeèností a pøimìøeností státních zásob krve.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 36, s. 4
Fondy EU na boj proti
nemocím zvíøat
Evropská komise schválila, aby
ze spoleèných fondù EU bylo
pro pøíští rok uvolnìno
150 mil. EUR na financování
boje proti pøenosným spongiformním encefalitidám (transmissible spongiform encephalopathies – TSE) a dalším nemocím zvíøat.
(Vo)
Evropská unie zaplatí 114 mil. EUR na úhradu nákladù testování BSE
a monitorování scrapie jako souèást nynìjších povinných monitorovacích programù. Dalších 40 mil. EUR bude vynaloženo na programy
vymýcení øady nemocí zvíøat, zejména nemocí riskantních pro lidi
nebo nemocí, které limitují obchod mezi èlenskými státy.
Programy likvidace nemocí zvíøat pro rok 2002 budou zamìøeny hlavnì na scrapii (klusavku), brucelózu, tuberkulózu, vzteklinu a salmonelózu. Finanèní prostøedky budou využity také na vymýcení nejvážnìjších virových nemocí prasat, jako je klasický a africký mor prasat
a vesikulární nemoc prasat. Z fondù EU bude finanènì podporována
také likvidace Aujeszkyho choroba a vzhledem k tomu, že se v EU
vyskytla infekèní katarální horeèka ovcí (blue tongue), bude na likvidaci této choroby pøidìlena ze spoleèného fondu suma 1 mil. EUR.
Komisaø EU pro zdravotnictví David Byrne pøi komentování uvedeného rozhodnutí zdùraznil, že testování bylo jedinou cestou pro získání
pravdivých informací o míøe rozšíøení BSE a scrapie v EU. Uvedl, že
zavedení povinných testù BSE ukázalo, jak jsou tyto testy významné
pro vypátrání BSE a vyøazení infikovaných zvíøat z potravinového
øetìzce. Od ledna 2001 musí být všechen skot starší než 30 mìsícù
testován na BSE a od èervence 2001 je naøízeno povinné testování
všech uhynulých zvíøat starších 24 mìsícù. V èlenských státech
s nižším rizikem výskytu BSE (Rakousko, Finsko a Švédsko) nebo ve
Velké Británii, kde všechna zvíøata starší než 30 mìsícù jsou vylouèena z potravinového øetìzce, musí být zdravá poražená zvíøata starší
než 30 mìsícù zkoumána namátkovì.
Farmers Guardian, 19. 10. 2001, s. 3
(Jav)
Úprava pøedbìžného
zemìdìlského rozpoètu EU
na rok 2002
Pùvodní návrh zemìdìlského
rozpoètu Evropské unie na rok
2002 poèítal s celkovými výdaji 46,222 mld. EUR.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Z uvedené sumy 27,355 mld. EUR mìlo být použito na podporu zemìdìlského trhu rostlinných produktù, 11,841 mld. EUR na podporu
živoèišných produktù a zbývající suma na potravinovou pomoc, veterinární a fytosanitární služby, propagaci, podporu trhu hotových potravin, rezervy na boj proti BSE a SLAK a další ménì významné aktivity. Rozpoètová kapitola týkající se nákladù na rozvoj venkova poèítala (a nadále poèítá) s 4,595 mld. EUR. Kromì tìchto prostøedkù je
podpora venkova financovaná ze strukturálních fondù, které nejsou
zahrnuty do zemìdìlského rozpoètu. Podle posledních kalkulací bude
pøedbìžný rozpoèet nákladù na spoleènou zemìdìlskou politiku pøedložený v druhém pololetí 2001 pravdìpodobnì snížen témìø o 2 mld.
EUR. Vedle zrušení plánované „rezervy“ 1 mld. EUR k pokrytí pøípadných nákladù na boj proti BSE a SLAK byly provedeny podstatné
úpravy nákladù na subvencování trhu obilovin, mléka, ovèího masa
a hovìzího masa smìrem dolù, naproti tomu byly èásteènì zvýšeny
náklady na spoleènou politiku v sektoru bavlny a vína. Pokud nedojde k dalším úpravám, bude na základì naposledy revidovaného pøedbìžného rozpoètu vynaloženo v roce 2002 na spoleènou zemìdìlskou
politiku celkem 44,251 mld. EUR, to je o 0,5 % více než v rozpoètu 2001.
Agra Focus, 2001, è. 69, s. 6–7
Spotøeba energie v EU
Evropská komise vydala aktuální zprávu o energetické situaci v EU 2000 (Energiebericht
2000), která analyzuje trendy
zajištìní potøeby energie v EU
za poslední roky.
V 90. letech trval trend rostoucí spotøeby energie v EU, ale rùst pokraèoval pomalejším tempem. Podle zprávy zùstává EU nejvìtším svìtovým dovozcem energetických surovin a nadále existuje vysoká závislost EU na jejich importech. V roce 1998 dovezla Evropská unie
723 mil. t energetických surovin, z toho 67,7 % èinila ropa. Tøi ètvrtiny všech dovozù ropy pocházelo ze státù Støedního východu, 40 %
zemního plynu z Ruska. Z vlastních zdrojù bylo pokryto celkem
753 mil. t potøeby energetických zdrojù, to znamená, že EU byla schopna zajistit potøebu pøibližnì z 50 %. V jednotlivých èlenských státech EU je závislost na svìtových trzích rùznì vysoká. Nìmecko dováželo v roce 1985 „pouze“ 45 % vlastní spotøeby, v roce 1997 se
dováželo už 61,7 %. Zpráva obsahuje mimo jiné mezinárodní srovnání spotøeby ropy, zemního plynu, uhlí a dalších zdrojù v EU a dalších
èlenských státech OECD za rok 1998. Z celkové spotøeby energie èinil podíl ropy v EU 41 %, v Nìmecku 41 % a v OECD 40 %; podíl
zemního plynu v EU 22 %, v Nìmecku 21 % a v OECD 21 %; podíl
uhlí v EU 16 %, v Nìmecku 25 % a v OECD 19 %; podíl atomové
energie v EU 15 %, v Nìmecku 11 % a v OECD 14 %; podíl obnovitelných zdrojù v EU 6 %, v Nìmecku 2 % a v OECD 6 %.
BN, 2001, è. 10, s. 217–218
Ceny jateèného skotu
v USA na vysoké úrovni
Chovatelé v Evropské unii dosahují v souèasné dobì pøi prodeji jateèného skotu asi o tøetinu nižší ceny než chovatelé
v Kanadì, Mexiku a USA.
Souèasní ministøi zemìdìlství
v kandidátských zemích na
èlenství v EU
Po nedávných parlamentních volbách v Polsku a Bulharsku byli
v nových vládách jmenováni
také noví ministøi zemìdìlství.
(Jav)
(Jav)
K tomuto srovnání dospìla Centrální tržní a cenová agentura SRN
na základì analýzy nejnovìjších údajù USDA o situaci na severoamerickém trhu hovìzího masa. Ukazuje se, že problematika BSE se
v Severní Americe dosud neprojevila negativnì na poptávce spotøebitelù po hovìzím a telecím mase a na cenové úrovni. Ceny hovìzího
masa se na trzích USA vyvíjely v poslední dobì zcela jinak než
v Evropì. Napøíklad za období od øíjna minulého roku do øíjna 2001
se ceny na trzích USA zvýšily o 10 %. V prvních šesti mìsících roku
2001 se farmáøské ceny jateèného skotu (samcù) na reprezentativních trzích USA pohybovaly mezi 1,71 USD/kg až 1,77 USD/kg. Celková produkce hovìzího a telecího masa v USA za rok 2001 se odhaduje
na 11,75 mil. t. Tato úroveò znamená, že Spojené státy zùstanou
v produkci této komodity tradiènì také v letošním roce (2001) nejvìtším svìtovým výrobcem. V roce 2000 se zde vyrobilo podle pøedbìžných údajù dokonce 12,30 mil. t hovìzího a telecího masa.
DLZ Agrar mag., 2001, è. 11, s. 14
(Jav)
Pro vìtší pøehled uvádíme jména ministrù zemìdìlství ve všech kandidátských zemích støední a východní Evropy a také v Turecku, které je považováno za potenciálního kandidáta.
Bulharsko: Mehmed Dikme (ministr zemìdìlství a lesnictví);
Kypr: Costas Themistocleous (ministr zemìdìlství, pøírodních zdrojù
a prostøedí);
Èeská republika: Jan Fencl (ministr zemìdìlství);
!
Zemìdìlsví
ve svìtì
Estonsko: Ivari Padar (ministr zemìdìlství);
Maïarsko: András Vonza (ministr zemìdìlství a regionálního rozvoje);
Lotyšsko: Atis Slakteris (ministr zemìdìlství);
Litva: Jeronimas Kraujelis (ministr zemìdìlství);
Malta: Ninu Zammit (ministr zemìdìlství a rybáøství);
Polsko: Jaroslaw Kalinowski (ministr zemìdìlství a rozvoj venkova
a námìstek premiéra);
Rumunsko: Ilie Sârbu (ministr zemìdìlství, potravináøství a lesnictví);
Slovensko: Pavel Koncoš (ministr zemìdìlství);
Slovinsko: Franc But (ministr zemìdìlství, lesnictví a potravináøství);
Turecko: Hüsnü Yusuf Gökalp (ministr zemìdìlství a venkova).
Agra Focus, 2001, è. 69, s. 2
Problémy s pøebytky
živoèišných mouèek ve
Francii
Francouzská vláda pøed rokem
zakázala používání živoèišných
mouèek v krmivech pro hospodáøská zvíøata.
Poznatky
ze svìta
Od listopadu 2000 se zásoby živoèišných mouèek hromadí
a v souèasnosti dosahují pøibližnì 400 tis. t umístìných na 21 skládkách.
Jak informuje francouzský deník Libération, zvyšuje se množství nevyužitých mouèek každý týden o 8 000 t. Ještì pøed rokem se mouèky
používaly v krmivech pro drùbež a prasata. Po vydání totálního zákazu jejich používání v živoèišné výrobì pøedstavuje narùstající množství nevyužitých mouèek pro francouzské úøady velký problém. Podle
francouzských komentátorù je absurdní, že se zároveò nevyèerpávají
všechny možnosti likvidace tohoto odpadu. Nejen cementárny mají
kapacity na spalování živoèišných mouèek. Podniky v hutnictví, podniky mìstského vytápìní, papírny, podniky skupin Elektricité de France a Gaz de France, jakož i spalovny komunálního odpadu by je též
mohly bezpeènì likvidovat. Uvedených21 skládek živoèišných mouèek se nachází v západní èásti Francie. Z nich 16 už je zcela naplnìno
a musí se hledat nová skladovací místa. Kolem roku 2003 by už mìly
být k dispozici také jiné zpùsoby øešení tohoto problému. V bøeznu
2001 francouzská Agentura na ochranu životního prostøedí a pro využití energetických zdrojù navrhla vytvoøení nových jednotek na termické likvidování odpadu. V navržených spalovnách by se mohly likvidovat vedle dalších odpadù také živoèišné mouèky a souèasnì by
se vyrábìla elektrická energie. Na každou odstranìnou tunu by podniky získaly pøíspìvek od státu, pøièemž by mìly roènì zpracovat celkem 1,4 mil. t živoèišných mouèek a 330 tis. t dalšího odpadu. Investice na výstavbu tìchto zaøízení však jsou vysoké, nebo pøedstavují
souhrnnì l6 mld. FRF, ale pøedstavují jeden ze zpùsobù vyøešení naléhavého problému akumulování nevyužitelných živoèišných mouèek.
Ro¾. Nov. (tasr), 2001, è. 226, s. 5
Nebezpeèí výskytu žluté
zakrslosti jeèmene
Neobvykle teplé a sluneèné poèasí v øíjnu (r. 2001) bylo pro
listové mšice mimoøádnì pøíznivé.
Neobvyklé symptomy, které se
objevily v letošním roce (2001)
na cukrovce v Porýní, jsou pro
pìstitele a poradce záhadou
(Jav)
V mnoha oblastech byla zaznamenána neobyèejnì vysoká hustota
populace, a to jak na výdrolech obilnin, tak i na novì založených porostech. Vzhledem k tomu, že listové mšice mohou pøenášet virus
žluté zakrslosti jeèmene (BYDV), výraznì stoupá nebezpeèí poškození
porostù tímto virem. Odborníci poukazují na to, že podobná situace
nastala v letech 1988/89 a 1989/90.
V pøípadì vìtšího výskytu mšic ve fázi prvního až druhého listu jeèmene nebo dokonce vytvoøení poèetnìjších kolonií se k ochranì doporuèuje napø. pøípravek Karate (v dávce 100–150 ml . ha–1 ) nebo
Sumicidin (v dávce 200 ml . ha–1 ). Stejné doporuèení platí i u èasnì
vyseté pšenice. Pøi zmìnì poèasí ( nástup vlhkého chladného poèasí)
není zpravidla žádné další opatøení zapotøebí. Pokud však nastanou
pøíznivé podmínky pro pøezimování mšic, je potøeba již brzy zjara pøi
sluneèném poèasí porosty kontrolovat. Nejvhodnìjší je kontrola za
poledne, resp. poledního slunce. Èasná ochrana potom mùže zabránit
infekci porostù.
Top Agrar, 2001, è. 11, s. 23
Co je pøíèinou žloutnutí
cukrovky?
(Jav)
(DK)
Na pøelomu kvìtna a èervna byla pozorována na listech rostlin ve fázi
osmi pravých listù svìtlejší žilnatina a objevily se symptomy mozaiky. Žloutnutí postupnì pokraèovalo a zasáhlo pøibližnì polovinu listu. Byla rovnìž pozorována nekrotizace pletiv listù mezi žilnatinou.
Ojedinìle docházelo i k odumírání mladých rostlin.
Podle nìmeckých odborníkù (Úøad pro ochranu rostlin, Porýní) nejsou pøíèinou záhadné choroby ani houby, ani bakterie, ale ani živo-
"
Poznatky
ze svìta
èišní škùdci. Rovnìž výsledky testù na pøítomnost virù v listech
a koøenech byly negativní.
Dosud bylo podrobeno analýze velké množství rostlinných vzorkù.
Zjistilo se pøitom, že symptomy u jednotlivých vzorkù byly rùzné.
Všechny vzorky však vykazovaly žluté listy a zdravé, dobøe vyvinuté
bulvy. Souvislost mezi jednotlivými odrùdami a pozorovanými symptomy nebylo možné potvrdit. K objasnìní pøíèin poškození rostlin
by mìly podle nìmeckých odborníkù pøispìt výsledky modelového
pokusu ve skleníku.
Top Agrar, 2001, è. 10, s. 22
Tiplice je tøeba hubit ještì
na podzim!
Vzhledem k silnému náletu tiplic (zejména druhu Tipula oleracea) je potøeba poèítat se silnìjším výskytem jejich larev na
zazelenìných plochách.
Samièky kladou vajíèka na povrch pùdy. Vyhledávají však vlhká stanovištì, protože vajíèka jsou velmi citlivá na vysychání a vysoké teploty. Za pøíznivých podmínek se líhnou larvy.
Nìmeètí odborníci doporuèují provést kontrolu napadení, popø.
ochranná opatøení ještì na podzim. Jedním z dùvodù je skuteènost,
že insekticid E 605 forte je v SRN povolen k ochranì proti tiplicím
pouze do konce tohoto roku a jiný pøípravek není v souèasné dobì
k dispozici.
Práh škodlivosti se pohybuje na podzim okolo 300 larev . m–2 a na jaøe
okolo 100 larev . m–2. Napadení lze zjistit jednoduchou metodou za
použití slané vody. K tomu je zapotøebí vyrýpnout drn o rozmìru asi
25 x 25 cm do hloubky pøibližnì 6 cm a vložit ho do nasyceného roztoku soli. Larvy vylezou na povrch a je možné je spoèítat. Nìmeètí
odborníci uvádìjí zpùsob, jak zjistit, zda je roztok nasycený: vložte
plátek bramboru do rozpuštìné dobytèí soli. Pokud plátek plave nahoøe, je roztok nasycený.
Aplikace insekticidu by mìla probìhnout pøi teplotì vyšší než 5 °C.
Pøi nižší teplotì totiž larvy nevylezou na povrch pùdy a insekticid je
nezasáhne.
Top Agrar, 2001, è. 11, s. 22
Hnojení cukrovky dusíkem
a jeho vliv na kvalitu bulev
a podzemních vod
V SRN se za posledních 20 let
snížila aplikace dusíkatých
hnojiv k cukrovce asi o polovinu – z více než 200 kg . ha–1
na pøibližnì 100 kg . ha –1 .
Nìmeètí vìdci zkoumali u dvou
rùzných kmenù bakterie Bacillus subtilis vliv podmínek prostøedí na antagonistické úèinky na f ytopatogenní houby
a rùstovì stimulaèní úèinky na
kukuøici a sluneènici.
(DK)
Díky tomuto vývoji se výraznì zlepšila kvalita bulev. Pøíliš vysoké
dávky dusíku zpùsobují nadmìrnou tvorbu chrástu (listy jsou temnì
zelené se zvlnìnými èepelemi a dlouhými, mohutnými øapíky) a snížení cukernatosti bulev. Nadbytek dusíku vede rovnìž k poklesu výtìžnosti rafinády, protože se zvyšuje obsah škodlivého dusíku a rozpustného popela v bulvách. Tyto látky ovlivòují negativnì cukrovarnické zpracování.
Hluboké a intenzivní prokoøenìní pùdy umožòuje cukrovce využívat
nitrátový dusík z hlubších vrstev pùdy. Po sklizni cukrovky proto
zùstává v pùdì ménì nitrátového dusíku (pøibližnì 36 kg . ha –1), než
po sklizni jiných plodin (obiloviny 38 kg . ha–1, leguminózy 42 kg . ha–1,
olejniny 59 kg . ha –1, kukuøice 61 kg . ha–1, zelenina 90 kg . ha–1). Pøi
pìstování cukrovky tak nehrozí nebezpeèí vymýváním nitrátù do podzemních vod.
Zuckerrüben-Magazin, 2001, è. 29, s. 7
Biologická ochrana kukuøice
a sluneènice
(DK)
(DK)
Oba kmeny poskytnuté FZB Biotechnik GmbH Berlin byly testovány in
vitro a in vivo. Bylo zjištìno, že antagonistické úèinky jsou rùzné
v závislosti na složení živného média, hodnotì pH a teplotì. Ménì železa
v živném médiu znamenalo zlepšení konkurenceschopnosti bakterie
a výraznìjší antagonistické úèinky. Kromì toho bylo zjištìno, že rùzné
zdroje dusíku mají rùzný vliv na rùst a sporulaci kmenù B. subtilis. Rùst
a sporulace bakterie byly pøi inkubaci v živném roztoku obsahujícím nitrátový dusík rychlejší než pøi inkubaci v živném roztoku s obsahem
amonného dusíku. Byly hodnoceny rovnìž stimulaèní úèinky této bakterie na rùst a zdravotní stav rostlin. Pokusy byly provádìny jak na kultivaèních médiích, tak v pùdì za rùzných ekologických podmínek. Výsledky ukázaly, že bakteriální kmeny produkují látky, které podporují rùst
rostlin a zvyšují výnos. Ukázalo se však také, že u houbových chorob kukuøice nemusejí být úèinky in vitro a in vitro vždy v korelaci. Dobrého
úèinku bylo ve volné pøírodì dosaženo v biologické ochranì proti Sclerotinia sclerotiorum na sluneènici.
Z. Pfl.–Krankh. u. Pfl.–Sch., 108, 2001, è. 5, s. 55–512
(DK)
#
Nevápnit pøímo k bramborám
Lehké písèité bramboráøské
pùdy vykazují èasto velmi nízké hodnoty pH.
Poznatky
ze svìta
K zajištìní dlouhodobì spolehlivých výnosù na tìchto pùdách je zapotøebí, aby pìstitel vìnoval pozornost pravidelnému a dostateènému
vápnìní.
Vápník má pozitivní vliv nejen na vývoj koøenù, ale také na skladovatelnost brambor. Podle pozorování nizozemských odborníkù má na
sprašových pùdách také hodnota pH vliv na výskyt deformovaných
hlíz – èím je hodnota pH vyšší, tím nižší je podíl popraskaných (puklých) hlíz a hlíz s dalšími vadami. Vzhledem ke zvýšenému nebezpeèí
strupovitosti je však nutné, aby se vápnìní uskuteènilo s co nejvìtším odstupem od pìstování brambor. Na písèitých pùdách se pro nì
platná optimální hodnota pH nesmí v žádném pøípadì pøekroèit.
Na støednì tìžkých a tìžkých pùdách se doporuèuje aplikace páleného vápna v dávce 1,2 až 1,5 tuny na hektar. Pálené vápno napomáhá
k tvorbì stabilní drobtovité struktury pùdy. Mnohá stanovištì
s lehkými a støednì tìžkými bramboráøskými pùdami jsou v dùsledku
geologického podloží chudá na vápník a hoøèík. Zde se doporuèuje
dávka 2 až 3 t . ha –1 uhlièitanu hoøeènatovápenatého.
DLZ Agrar mag., 52, 2001, è. 3, s. 76–80
Koøenové hniloby cukrovky
– pøíèiny a pøíznaky
Koøenové hniloby cukrovky se
vyskytují v mnoha zemích každý rok v rùzném rozsahu.
(DK)
Pøíèinou mohou být houby, bakterie, háïátka nebo také nedostatek
živin. V loòském roce docházelo èasto k zámìnám hniloby zpùsobené koøenomorkou bramborovou, srdéèkové hniloby a hniloby vyvolané v dùsledku napadení háïátky. Vzhledem k tomu, že po primární
infekci dochází èasto k sekundární infekci, mohou být symptomy tìchto chorob v pozdìjších rùstových fázích velmi podobné.
Hniloby zpùsobené houbou Rhizoctonia solani
Pùdní houba Rhizoctonia solani (koøenomorka bramborová) vyvolává
chorobu oznaèovanou také jako „pozdní hniloba cukrovky“. V pozdìjších rùstových fázích cukrovky (pøibližnì od poloviny èervence) se
v porostu objevují v ostøe ohranièených hnízdech vadnoucí rostliny.
V hnízdech je možné nalézt vedle sebe rostliny zdravé a slabì a silnì
napadené. Nejprve vadnou starší listy, nejmladší listy odumírají jako
poslední. Typickým pøíznakem napadení rostlin koøenomorkou jsou
okolo ještì zelených srdéèkových listù hvìzdicovitì polehlé, žloutnoucí
a odumírající listy. Na bulvách se objevuje na úrovni povrchu pùdy
suchá hniloba. Zpoèátku malé, vpadlé, šedohnìdì zbarvené skvrny se
rozšiøují, zasahují do hloubky a postupnì zachvacují a nièí celou bulvu. Další houby a bakterie mohou vyvolat sekundární infekce. Pøi
èasném a silném napadení zùstanou na poli jen mumifikované zbytky
listù a bulev.
Srdéèková a suchá hniloba v dùsledku nedostatku bóru
Nejen koøenomorka bramborová zpùsobuje pøibližnì od èervence
v porostech cukrovky hnízdovité vadnutí rostlin, podobné pøíznaky
vyvolává také deficit bóru. Pøi nedostatku tohoto prvku vnìjší listy
od okrajù žloutnou, jsou køehké, matné a postupnì uvadají. Listové
øapíky nesmìøují vzhùru, ale jsou ohnuté smìrem ven. Typickým pøíznakem deficitu bóru je zastavení rùstu srdéèkových listù, které èernají a odumírají. Tmavnout mohou také starší listy a pletiva v horní
èásti bulvy. Pøi dlouhodobém nedostatku bóru se vytváøí v bulvì
v dùsledku trhlin v pletivu tmavohnìdá dutina – tou pronikají do
rostlin houby a bakterie, které vyvolávají hniloby.
Èasto bývá za pøíèinu vadnutí vnìjších listù považováno napadení
rostlin koøenomorkou bramborovou. Tyto choroby se však liší tím, že
pøi deficitu bóru jako první usychají a èernají srdéèkové listy, zatímco pøi napadení koøenomorkou jako první usychají vnìjší listy, srdéèkové listy zùstávají dlouho zelené a odumírají až v posledním stadiu
choroby.
Napadení háïátkem zhoubným
K další zámìnì mùže dojít pøi pomìrnì málo èastém napadení cukrovky háïátkem zhoubným (Ditylenchus dipsaci). Na bulvì se
v pozdním létì vytváøejí trhliny a tmavé strupy. Trhliny mohou zasahovat hluboko do pletiva a jsou vstupní branou infekce hub a bakterií, vyvolávajících hniloby. Èernání srdéèkových listù, které je typic-
$
Poznatky
ze svìta
ké pro deficit bóru, se však pøi napadení háïátkem zhoubným neobjevuje. V posledních letech byla èasto na horní èásti bulvy pozorována hnìdá strupovitost, zatímco na listech nebyly zøetelné žádné pøíznaky. Strupy bývají okolo bulvy uspoøádány do pásu, v nìmž se tvoøí buï na povrchu nebo do hloubky dlouhé trhliny a poškození navozuje dojem, jakoby
byla bulva „sešnìrovaná“.
Omezené možnosti ochrany
Možnosti ochrany proti rùzným koøenovým hnilobám jsou znaènì omezené. Napadení rostlin koøenomorkou bramborovou mohou snížit pìstitelská opatøení; oèekává se rovnìž vyšlechtìní nových rezistentních odrùd cukrovky. Nedostatek bóru jako pøíèina suché a srdéèkové hniloby
se mùže vyskytnout, pokud je dostupnost tohoto prvku pro rostliny
v dùsledku sucha nebo pøíliš vysoké hodnoty pH omezená. Pøedpokladem k zamezení, popø. odstranìní deficitu je pøedevším správné støídání plodin a aplikace vhodných hnojiv. K prevenci proti škodám pùsobeným háïátkem zhoubným se doporuèuje správné støídání plodin s 5 až
7letou pøestávkou v pìstování cukrovky. V pøípadì, že se oèekává silnìjší výskyt, je možná aplikace nematocidních granulátù.
Koøenové hniloby cukrovky a jejich pøíznaky:
– koøenomorka bramborová (Rhizoctonia solani): žluté listy hvìzdicovitì polehlé; bulva hnìdá, vpadlé skvrny (suchá hniloba) okolo
zelených srdéèkových listù,
– deficit bóru: žluté listy okolo èerných vnitøních listù; èerná bulva
s tmavohnìdými strupovitými dutinami pod srdéèkovými listy,
– háïátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci): zkroucené, zkadeøené srdéèkové listy; popraskaná èerná a strupovitá místa na bulvì.
DZZ Zuckerrüb. Ztg., 37, 2001, è. 5, s. 10
Sveøepy v ozimých
obilovinách – rozšíøení
a problémy
Sveøepy pøedstavují v posledních letech v sousedním Nìmecku závažný problém zejména polí s obilovinami.
Intenzita výskytu tìchto plevelù postupnì narùstá a podle nìmeckých
odborníkù je tøeba poèítat s jejich dalším šíøením. Z více než sta druhù sveøepù vyskytujících se po celém svìtì jich však jen nìkolik patøí
mezi plevele zemìdìlských ploch. Výzkumy z roku 2000 ukázaly, že
nejèastìji se na zemìdìlských plochách v SRN objevuje sveøep jalový, následovaný s. stoklasou, s. mìkkým, s. støešním a s. japonským.
Výskytu a rozšiøování sveøepù napomáhá nìkolik faktorù. Narušení
osevních postupù (zejména èasté zaøazování ozimých obilnin na pozemky bez vhodné pøerušující plodiny) je jednou z pøíèin rozšíøení
sveøepù, jejichž vývojový cyklus je podobný jako u ozimých obilovin.
Rovnìž využití bezorebných technologií pøispívá k šíøení tìchto plevelù. Z okrajù polí, souvratí, okrajù cest a sousedních ladem ležících
pozemkù se sveøepy snadno šíøí na zemìdìlsky využívané plochy. Zemìdìlskou technikou se pøenáší na velké vzdálenosti. Èasný termín
výsevu ozimých obilovin na podzim poskytuje teplomilným sveøepùm
dobré podmínky vývoje. V neposlední øadì napomáhá výskytu a šíøení sveøepù absence herbicidù urèených k ochranì obilovin proti tìmto plevelùm.
Možnosti ochrany proti sveøepùm v porostech ozimých obilovin jsou
omezené. Vzhledem k tomu, že úèinek herbicidù není postaèující, spoèívá ochrana ve støídání plodin v osevních postupech (nízké zastoupení ozimých obilovin) a konvenèní technologii zpracování pùdy. Úèinnost obou opatøení je založena na krátké životaschopnosti semen sveøepù v pùdì a poklesu jejich vzcházivosti z vìtších hloubek. Vhodná
je rovnìž povrchová kultivace, která pøispívá k lepšímu klíèení semen.
Vzešlé rostliny je možno následnì likvidovat hlubším zpracováním pùdy
nebo aplikací neselektivních herbicidù. Výskyt sveøepù lze podle nìmeckých odborníkù omezit také pozdìjším výsevem ozimých obilovin.
Getreide Magazin, 7, 2001, è. 4, s. 184–186
Genom bakterie – „pøírodního genetického inženýra“
Prostøednictvím biotechnologií
lze vylepšovat vlastnosti rostlin.
(DK)
(DK)
Sekvence genomu mikroorganismu Agrobacterium tumefaciens – bakterie, která mùže pøirozenì pøenášet DNA do rostlinných bunìk, byla
uvedena vìdci spoleènosti Monsanto.
Výzkumný tým dceøiné spoleènosti Monsanta Cereon Genomics spolupracoval s výzkumným týmem univerzity v Richmondu ve Virginii v USA. Agrobacterium tumefaciens je jeden z nejvýznamnìjších
%
Poznatky
ze svìta
nástrojù v biotechnologii rostlin. Pochopení biologie této bakterie
a její pøirozená schopnost stabilnì vkládat geny do rostlin umožnila
vývoj mnoha plodin zlepšených prostøednictvím biotechnologie, které dnes farmáøi pìstují. Bakterie Agrobacterium je podrobnì studována již od roku 1907, kdy vìdci prokázali, že je pøíèinou nemoci rostlin
zvané bakteriální nádorovitost. Bìhem ètyøicátých a padesátých let
další výzkumníci prokázali, že pouze ona je potøebná k tomu, aby
spustila nemoc, která mùže pokraèovat i poté co byla bakterie odstranìna; takže „transformovala“ rostlinné buòky. V sedmdesátých
a osmdesátých letech výzkumníci ukázali, že Agrobacterium vnáší podíl své vlastní DNA do DNA rostlin, èímž zavádí nové geny, které vedou k vytváøení bakteriální nádorovitosti. Modifikování DNA této
bakterie tak, aby se odstranily geny týkající se bakteriální nádorovitosti posléze umožnilo zavedení dalších genù do rostlin. Genom bakterie byl uložen ve Státním centru biotechnologických informací (National Center for Biotechnology Information) v mìstì Bethesda. Informace o nìm budou k dispozici veøejnosti na internetové adrese:
www.ncbi.nlm.nih.gov.
Feedsuffs, 73, 2001, è. 36, s. 27
(Vo)
Sklízecí mlátièka Claas
Lexion pro sezonu 2002
Všechny jsou pøipraveny pro novou sezonu v roce 2002. Nejvìtší je
model 470 s motorem o výkonu 250 kW. Výrobce pøedpokládá, že tento
model sklidí pohodlnì za sezonu 730 hektarù. Je vybaven sekundárØada sklízecích mlátièek Claas
ním mláticím systémem Roto-Plus místo vytøásadel slámy.
Lexion nyní byla doplnìna
Nìkteré nové rysy na modelu 470 budou v roce 2002 uplatnìny také
o ètyøi nové modely – 470, 460E,
na modelu 480. Je to hydraulicky pohánìný pøihánìè o vìtším výko430E a 410.
nu, který lépe pracuje pøi sklizni polehlého obilí. Nový hnací systém
rovnìž zahrnuje synchronizaci rychlostí dopøedu.
Žací stùl je vybaven hydraulickými tlumièi rázù,
které doplòují pružný systém zavìšení stolu. Napomáhají tlumení výkyvù stolu napø. pøi otáèení
na souvrati. Vložený buben za šikmým dopravníkem napomáhá udržet velké množství slámy pod
kontrolou a také k jejímu rovnomìrnému pøivádìní k mláticímu bubnu. Možná že jednou z nejdùležitìjších zmìn je sekundární mláticí systém RotoPlus. Nahrazuje tøírychlostní systém, který nastavoval poèet otáèek od 630 do 950 . min–1. Je to hydraulický variátor mìnící poèet otáèek v rozmezí od
350 do 1 010 . min–1. Lze jej nastavovat z kabiny
sklízecí mlátièky. Mùže mìnit poèet otáèek v závislosti na mìnícím se stavu sklízené hmoty.
Na nižším konci výkonové tøídy je Lexion 410
s motorem o výkonu 154 kW. Má mlátièku s pìti
vytøásadly a žací stùl o zábìru 5,4 m. Zásobník zrna
Sklízecí mlátièka Claas Lexion
má objem 6 500 litrù. Potøebnou energii pro všechny modely sklízecích mlátièek Lexion dodávají motory Caterpillar se
zálohou výkonu 20 % a s lepším prùbìhem toèivého momentu než
mìly døíve používané motory Mercedes Benz. Model 480 má jmenovitý výkon 317 kW.
Modely øady E (Lexion 430E a 460E) jsou vybaveny novým systémem Multifinger Separation System (MSS), zkonstruovaným za úèelem dosažení
vìtší výkonnosti v oblasti sekundární separace. Nahrazuje pùvodní separaèní systém Intensive Separation System (ISS), který používal øadu pulsujících kovových hrotù k naèechrávání slámy pøi prùchodu pøes vytøásadla. Nový systém používá rotující buben s osmi øadami zatahovacích prstù, které vykonávají stejnou operaci, ale mnohem úèinnìji. Výrobce tvrdí, že u tohoto stroje je vylouèeno
jakékoliv riziko namotávání slámy na buben se
44 prsty a s poètem otáèek 154 . min–1. Systém je
velmi efektivní pøi práci s velkým množstvím zelené nebo vlhké hmoty. Modely øady E se vyznaèují
Kabina s malým prùmìrem volantu a joystickem vpravo
nízkou spotøebou energie a velmi výkonnou øezaè-
&
kou využívající všechny tøi
strany ostøí nožù k øezu slámy. Všechny modely Lexion
mají kabinu vybavenou širšími sedadly, volantem o prùmìru 35 cm a automaticky pracujícím klimatizaèním zaøízením.
Poznatky
ze svìta
Systém MSS se zatahovacími prsty
Parametry sklízecích mlátièek nové øady
Model
Výkon, kW
Objem zásobníku, l
Zábìr, m
Cena, GBP
Lexion 410
154
6 500
5,4
101 000
Lexion 420
173
7 300
5,4
111 200
Lexion 430E
203
7 800
6,0
126 500
Lexion 440
203
8 100
6,0
126 500
Lexion 450
220
8 600
6,6
138 400
Lexion 460E
250
9 600
7,5
154 300
Lexion 470
250
9 600
7,5
167 500
Lexion 480
317
10 500
7,5
193 100
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 9, s. 64–65
Pøedvádìní strojù na sklizeò
brambor
British Potato 2001 se nazývá
Den techniky strojù na sklizeò
brambor, který se koná ve Velké Británii.
(Š)
Návštìvníci tohoto pøedvádìní si zde mohli všimnout, jak se za posledních pár let zmìnila konstrukce sklízecích strojù i technologie
skliznì. Vedle tepelného ošetøení porostu (desikace) a øady nových
prvkù na rozdružovadlech brambor se návštìvníci také zajímali o pøedvádìní sklízeèù, které byly vystavovány jak v klidu, tak i v pracovním
nasazení. Byla pøedvádìna øada nových samojízdných sklízeèù, firmy
prezentovaly nové technologie, které naznaèovaly, kudy se prùmysl
zemìdìlských strojù bude ubírat.
Samojízdný sklízeè Amac
Rozbíjeè natì firmy Jones
Samojízdný dvouøádkový sklízeè SF-1700 DLS pøedvádìl výrobce Grimme. Hlavní odlišností proti døívìjšímu provedení je kromì ceny to, že
model DLS má jeden prosévací dopravník, který pøivádí sklízenou hmotu k dalšímu dopravníku v zadní
èásti stroje. Ten vynáší brambory na pøebírací stùl.
Na podvozku zùstaly všechny prvky nezmìnìny. Lze
ovšem nahradit kolo na levé stranì stroje pryžovým
pásem.
Na pøedvádìní budily pozornost rovnìž samojízdné
dvouøádkové sklízeèe brambor De Wulf a Amac na tøíkolovém podvozku s øízením všech tøí kol. Lehké pracovní podmínky znamenají skuteènou pøednost pro
samojízdné stroje, které, tøebaže ne plnì využité, nabízejí plynulou a pomìrnì rychlou sklizeò.
Dvouøádkový Netagco Reekie
'
Poznatky
ze svìta
Kromì samojízdných sklízeèù byly na pøedvádìní rovnìž pøívìsné
dvouøádkové sklízeèe firmy Standen Engineering. Pøedveden byl hydraulicky pohánìný model Vision, dále model Pearson Enterprise
s hvìzdicovým pøedèisticím separátorem (místo druhého prutového
dopravníku), dvouøádkový Netagco Reekie s pøebíracím stolem
a model Kverneland U2600 se systémem Teleweb pro suché sklizòové
podmínky.
Samojízdný sklízeè Vision firmy Standen
Sklízeè Kverneland U2600
Jedním z nejnovìjších produktù vývoje firmy Jones Engineering je
tøídílný rozbíjeè natì. Sklápí se hydraulicky do pøepravní polohy. Tento
šestimetrový stroj rozbíjí na a ukládá ji do kolejí. Každá jednotka je
pohánìna øemeny, jištìnými jednotlivými pøetìžovacími spojkami.
Sklízeè se dodává buï jako vzadu, nebo vpøedu nesený. Cena tohoto
stroje je 14 000 GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 11, s. 74
Výkonná samojízdná
sklízecí øezaèka
Nìmecký výrobce Krone vstoupil na trh samojízdných sklízecích øezaèek poté co vyvinul
stroj, který je považován za nejvýkonnìjší, a to model Big X.
(Š)
Tato sklízecí øezaèka byla vystavena na výstavì Agritechnica 2001.
Je pohánìna motorem Mercedes Benz V 12 o výkonu úctyhodných
574 kW, popø. motory o výkonech 515 nebo 445 kW, aby se vyhovìlo
i dalším sklizòovým režimùm. Tento stroj byl vyroben, aby se vyhovìlo nároèným požadavkùm podnikù služeb a majitelù velkých farem,
kteøí chtìjí výkonnìjší sklízeè pro vìtší plochy. Tøebaže trh samojízdných sklízecích øezaèek ovládají tøi hlavní hráèi, Krone zaujímá 10%
podíl na svìtových trzích.
Sklízecí øezaèka má zábìr 3 m a výkonnost pøi sklizni pícnin 10 hektarù za den. Výrobce tvrdí, že Big X má vynikající apetit i na kukuøici.
Nìmecký Krone vyvinul vlastní patentovaný 12øádkový adaptér na
sklizeò kukuøice s jehož pomocí sklidí kukuøici až ze 60 ha za den.
Výkon motoru je dostateènì vysoký, aby sklízecí øezaèka mohla bez
problémù manipulovat s vysokým a velmi výnosným porostem.
Klíèovým agregátem stroje je dvoudílný žací stùl vybavený noži rotujícími smìrem do støedu, aby napomáhaly sklízené hmotì jejímu pohybu rovnìž ke støedu. Stùl je o 50 % lehèí než standardní stoly konkurenèních sklízecích øezaèek vzhledem k menšímu poètu pohybujících
se èástí. Tím se dosáhlo snížení hmotnosti v pøední èásti øezaèky.
Sklízená píce z žacího stolu postupuje 80 cm širokým pøivádìcím tunelem do stroje. Výrobce upozoròuje na to, že tento otvor je nejširší
ze všech na vyrábìných strojích na trhu. Rostlinná hmota se pak stlaèuje šesti hydraulicky pohánìnými válci a øeže bubnem osazeným
28 noži. Poøezaná píce po projití strojem je vymetána metaèem do
dopravního prostøedku. Pojezdová kola jsou pohánìna hydromotory
Poclain, které jsou na zadních kolech zdvojené. Pøevodovka je ovládána joystickem, kolébkový spínaè v kabinì volí dva rozsahy – jeden pro
pásmo rychlostí od 0 do 20 km . h–1, druhý pro rychlosti od 0 do
40 km . h–1.
Krone využil výstavu Agritechnica 2001 k pøedvedení dalších strojù
na sklizeò píce. Nabídnul nesené žací stroje EasyCut o zábìrech
2,8, 3,2 a 4,1 m; pøívìsné žací stroje EasyCut 2,8, 3,2 a 6,2 m. Všechny tyto stroje mohou být vybaveny maèkaèi. Obraceèe a shrnovaèe
Swadro 881 a 1201A mají pracovní zábìr 8,8 a 6,2 m. Kromì toho zde
Poznatky
ze svìta
John Deere v Seville
Americký výrobce John Deere
chce zdvojnásobit svùj podíl na
trzích zemìdìlských strojù
v Evropì, aby dosáhl 30% výše
bìhem ètyø let a 60% v roce
2010.
budou i svinovací lisy s pevnou i variabilní komorou Round Pack 1250
a 1550 a Vario Pack 1510 a 1810. Do kompletní nabídky ještì patøí
lisy na objemné hranolové balíky Big Pack 88, 127 a 128 VFS a sbìrací vozy 4XL. Krone rovnìž ohlásil svùj roèní obrat, který se zvedl ze
150 milionù DEM v roce 1993 na 257 DEM v roce 2000. Nejsilnìjší
trhy této spoleènosti jsou v Nìmecku, v USA, ve Francii a v Rakousku.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 12, s. 72
(Š)
Ambiciózní strategie prodeje byla oznámena na tøídenním setkání ve
španìlské Seville. Toto rozhodnutí se týká ne ménì než 63 produktù
vèetnì teleskopických manipulátorù, postøikovaèù a lisù na válcové
balíky. John Deere rovnìž pøedstavil hlavní zmìnu ve svých øadách
traktorù. Nejménì výkonná øada s dvou nebo ètyøkolovým pohonem
5010 s motory o výkonech 39, 53 a 59 kW nahradila souèasnou øadu
5000. Do této øady patøí tøi modely Narrow (úzké) nebo Super Narrow o šíøce 1,33 m a 1,05 m. Nová elektrohydraulická pøevodovka
HiLo nabízí rychlosti od 0 až do 40 km . h –1.
Nová øada traktorù 6020 zahrnuje modely o výkonech od 59 do
110 kW. Všech 10 modelù pøichází na trh s oznaèením Premium, pøièemž modely o výkonech od 81 do 110 kW nesou oznaèení Premium
Plus. Do standardního vybavení patøí ovládání CommandARM a pøevodovka AutoPowr s plynulým øazením. Rovnìž již bylo vyvinuto nové
elektronicky ovládané hydraulické odpružení kabiny (HCS). Výkyv pøi
jízdì je až 10 cm. Je k dispozici na modelech od oznaèení 6320
a výše. Traktory o výkonu vyšším než 74 kW mají chlazení vzduchu
pøivádìného do motoru, které zlepšuje spalování a úèinnost paliva.
Modely 6420S a 6920S jsou vybaveny elektronicky ovládaným blokem, který v tahovém režimu mùže u prvního modelu zvednout výkon na 88 kW a ještì o další 3,7 kW v silovém režimu. Model 6920S
poskytuje výkon v tahovém režimu 118 kW a 122 kW v silovém režimu.
John Deere nabízí ve vyšší výkonové tøídì nyní øadu 8020. Vyniká
vìtší úrovní komfortu pro øidièe. Nejvýkonnìjší model 8520 je vybaven nezávislým zavìšením pøední nápravy (odpružením), oznaèovaným ILS a odpružením sedadla systémem Active Seat. Oba systémy
jsou volitelné u ostatních modelù. Na vrcholu nejvýkonnìjší øady 9020
je model s èlánkovým øízením Big Daddy-9520 o výkonu 331 kW.
Sevilla rovnìž nabídla pøíležitost k pøedvedení nových dlouho oèekávaných sklízecích mlátièek a John Deere toho plnì využil. Pøedvedl
ètyøi pìtivytøásadlové sklízecí mlátièky a ètyøi pìtivytøásadlové modely s novým rotaèním separátorem 9880 STS. Výrobce oznamuje, že
je to nejvìtší sklízecí mlátièka na svìtì. Má motor o výkonu 342 kW,
zásobník zrna o objemu 11 000 litrù, palivovou nádrž objemu
945 litrù, høebový separátor (STS) a novou øadu žacích stolù 600R
o zábìru až 9,15 m. Modul STS má tøídílný koš a tøídílný
rotor o rùzném prùmìru. Prùmìry koše (klece) jsou voleny tak, aby urychlovaly pohyb rostlinné hmoty pøi prùtoku modulem. Na rotoru je šest øad høebù, které proèesávají materiál a vyrážejí zrno ven. Systém STS je velmi
efektivní a šetrný jak k zrnu, tak i ke slámì. Žací stoly
øady 600R zaèínají modelem o zábìru 4,3 m. Vkládací
dopravník o prùmìru 660 mm má o 30 % vyšší výkon
než dosud vyrábìné typy. Stùl lze naklápìt dozadu, dopøedu nebo v pøíèném smìru a tak se pøizpùsobovat povrchu pole a bránit ucpávání stroje. Elektrohydraulické
spojky umožòují rychlé pøipojení stolu k mlátièce.
A co další modely?
Modely 1450 a 1550 CWS mají stejný konvenèní mláticí
buben a vytøásadla slámy jako mají pøedchozí modely.
Šest modelù 900 WTS má ètyøstupòový mláticí systém.
Patøí sem mláticí buben o prùmìru 600 mm a mláticí koš se zvìtšeným opásáním. Další koš pak dokonává separaci ještì pøedtím, než se
hmota dostane k 11stupòovým vytøásadlùm. Na vytøásadlech dochází ještì k dalšímu proèesávání slámy a oddìlování zrna podobnì jako
Pro øadu 6020 je volitelný CommandArm
u modelù STS a CTS. Všechny modely øady 9000 mají plnì klimatizovanou kabinu, která umožòuje nastavit optimální vlhkost a teplotu.
Pøehled traktorù øady 6020
Ètyøválcové motory PowerTech, objem 4,5 l
Šestiválcové motory PowerTech, objem 6,8 l
souèasné modely
nové modely
souèasné modely
nové modely
6110 (59 kW)
6120 (59 kW)
6510 (77 kW)
6520 (81 kW)
6210 (66 kW)
6220 (66 kW)
6610 (87 kW)
6620 (94 kW)
6310 (74 kW)
6320 (74 kW)
6810 (92 kW)
6820 (99 kW)
6410 (78 kW)
6420 (81 kW)
6910 (103 kW)
6920 (110kW)
6420S (81/89 kW/)
6910S (110 kW)
6920S (110/117 kW)
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 12, s. 74–75
Efektivní balení sena a slámy
Balení slámy nebo sena rovnou
pøi lisování by bylo nejsnazším
a nejrychlejším zpùsobem skliznì. Šetøí èas, práci i náklady
na poøizování strojù. Ale nalézt
takový systém je dosud hádankou pro výrobce lisù.
Poznatky
ze svìta
Po tøech letech vývoje New Holland našel øešení v systému, který
pracuje témìø dokonale s lisy NH544/548 s pevnou lisovací komorou a se svinovacími lisy NH648/658 s variabilní komorou. Toto zaøízení aplikuje 1,2 m širokou fólii. Mùže se instalovat do lisu s pevnou
komorou bez jakýchkoliv úprav a do lisù s variabilní komorou za
pomoci zaøízení za 500 GBP. Systém má dva hlavní bubny s tvarovanou
deskou, které rovnomìrnì aplikují fólii po povrchu balíku. Došlo již
ke zlepšení, které zabraòuje shrnování fólie pøi jejím øezu. Musí se
používat kvalitní dostateènì pevná fólie, která se netrhá, která je vodotìsná a dobøe obepíná balík.
Systém, který používá ve Velké Británii v podniku služeb Tony Leach
pracuje s adhesivními fóliemi, které se aplikují podobným zpùsobem
jako provázek nebo sí. Èas je stejný jako pøi vázání do provázku nebo
do sítì a tak není omezena výkonnost lisu 200 balíkù slámy za den
nebo 300 balíkù senáže. Balík senáže má 2,75 vrstev fólie zatímco
balík slámy vyžaduje ještì jednu vrstvu jako ochranu pøed abrasivním materiálem. Pøi této aplikaci staèí jeden balík fólie dlouhé 1 200 m
na 100 balíkù sena nebo slámy. Cena balíku fólie je 80 GBP. Pøi porovnání ceny za zabalení jednoho balíku vycházejí náklady na zabalení
do fólie 80 pencí, zatímco pøi vázání do sítì jen 40 pencí. Tento nepomìr se však vyrovnává s udržením vysoké kvality slámy a sena
i v nepøíznivém poèasí s èastými dešovými srážkami ve Velké Británii. Z obchodního hlediska mohou být tyto balíky prodávány za maximální cenu. Skladovat se mohou na volném prostranství v horizontální poloze do pyramidy nebo, jak øíká pan Leach, budou lépe chránìny pøi skladování jako plechovky v regále.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 12, s. 80
Holandský obøí sklízeè
cukrovky
(Š)
(Š)
Je vyroben na bázi šestiøádkových modelù, ale má o 50 % vyšší výkonnost. Sklízí až 2 ha . h –1. Velké podniky služeb hledají sklízeèe,
které by mìly vysokou výkonnost a vyžadovaly málo obsluhujících
Holandský výrobce Vervaet napracovníkù. Šestiøádkové sklízeèe sklízejí za sezonu kolem 800 hekbízí devítiøádkový samojízdný
tarù, zatímco tento devítiøádkový pøes 1 200 ha.
zásobníkový sklízeè cukrovky
Sklízeè Beet Eater je vybaven 4,5 m širokým oøezávaèem chrástu
Beet Eater, o kterém tvrdí, že
a vyorávacími jednotkami. Aby se dosáhlo pøepravní šíøky 3,4 m je
je nejvìtší na svìtì.
oøezávaè rozdìlený na dvì èásti, které se sklápìjí. Zelenou hmotu dopravuje místo šnekového dopravníku na pravou stranu stroje pryžový pás. Beet Eater má stejné vyorávací orgány jako šestiøádkový model Vervaet, ale jsou
uspoøádány ve tøech sekcích, které se sklápìjí. Každá tøíøádková sekce kopíruje samostatnì povrch pole
za pomoci hydraulických válcù. Vyorávací orgány
jsou pohánìny hydromotory. Za vyorávacími orgány jsou tøi turbíny – dvì mají prùmìr 1,35 m a jedna
støedová 1,85 m. Aby se dosáhlo rychlejší prùchodnosti bulev strojem a zvýšila se jejich èistota, je za
tìmito tøemi turbínami instalováno pìt dalších turbín. Vyorávání a intenzitu èištìní lze nastavovat individuálnì pøímo z kabiny tak, aby se na nejvyšší
míru omezilo poškozování bulev. Vynášecí dopravSamojízdný zásobníkový sklízeè Beet Eater
ník je široký 90 cm (na 6øádkových modelech 80 cm).
Poznatky
ze svìta
Také koreèky jsou objemnìjší a tak se zvýšila kapacita o 50 %. Sklízeè má zásobník bulev o kapacitì 25 tun, který se vykládá za 40 sekund. K udržení nízkého mìrného tlaku na pùdu je sklízeè vybaven
šesti pneumatikami rozmìru 800-70x38 instalovanými v párech po
celé délce stroje. Vzhledem k tomu, že se výrobce snažil udržet velmi
nízký mìrný tlak na pùdu 0,16 MPa, držel se zásady „jedna kolej od
jednoho kola“ a tak se žádné kolo neodvaluje v koleji vytvoøené pøedními koly.
Motor Deutz má výkon 405 kW a objem 15 litrù. Palivo odebírá ze
dvou 550litrových nádrží.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 13, s. 81
(Š)
Balení balíku pøímo
v lisovací komoøe
Je to Kverneland, který nyní expeduje modely Taarup Bale in One
(Bio) – svinovací lis a integrální balicí jednotku, která je vestavìná
v lisovací komoøe. Není to však úplnì nová koncepce, protože Tanco
má již prototyp takového stroje, ale o modelu Bio se tvrdí, že nabízí
Již další výrobce lisù na válcovýznamnou úsporu nákladù pøi porovnání s konvenèní produkcí bavé balíky dokázal spojit prolíkù a jejich konvenèním balením.
dukci balíkù s balením pøímo
Lisy Kverneland mají výkonnost až 45 balíkù za hodinu. Protože všechv komoøe lisu
ny operace probíhají uvnitø lisovací komory je manévrovací schopnost daleko lepší. Hmotnost stroje je 3 tuny, tj. o 1,5 t ménì než mají
kombinované soupravy. V dùsledku toho dochází k menšímu utlaèování a poškozování pùdy. Také se zlepšila kvalita siláže, protože hmota se balí okamžitì po slisování, i když tento argument platí i pro
rozdìlené soupravy. Bio má hydraulicky stavitelné sbìrací zaøízení
o zábìru 2,1 m, za kterým je rotor Opticut se 14 noži, který øeže sbíranou hmotu na øezanku o délce 7 cm. Proces probíhá témìø stejnì jako u konvenèních strojù jenom
s tím rozdílem, že komora Bio je rozdìlena na horní
a spodní sekci s 12, resp. se 6 válci. Jakmile je balík
z 90 % hotov, alarm oznámí øidièi, aby zastavil traktor a tak umožnil zbývajícím 10 % hmoty dostat se
do balíku. Balík se automaticky zabalí do sítì a pak
do fólie. Protože je balík zabalen pøed vypuštìním,
aplikuje se pouze jedna a pùl vrstvy sítì a tato procedura netrvá déle než 9 sekund. Pak se aktivuje
systém balení do fólie. Všech 12 horních válcù spolu
s horním tìlesem lisu se zvedne zatímco balík zùstává ležet na šesti spodních válcích. Válce se pøepnou z mechanického na hydraulický pohon pomocí spojky, balík se zaène otáèet a poèet otáèek se vyrovnává s poètem otáèek satelitù s fólií. Pøesah vrstev je 50 %. Dva satelitní válce s fólií o šíøce 75 cm
pohánìné hydromotory obíhají po kruhové dráze,
Lis Taarup Bale In One (Bio)
poèet otáèek je 50 . min–1. Balík je zabalen asi za
12 až 15 sekund. Na kruhové dráze jsou dva napínaèe fólie. Po zabalení se kruhová dráha zvedne do výšky a tøi zadní válce se spustí dolù
a vytvoøí tak rampu, po které se balík vypouští na zem nebo na pryžovou matraci. Tøebaže tento proces probíhá velmi rychle je stroj v klidu
po dobu 35 až 40 sekund pøi každém balíku.
Model Bio je ovládán z kabiny traktoru ovládacími prvky na konzole,
které dovolují samoèinnì a plnì automaticky provádìt lisování, vázání do sítì, balení do fólie a vypouštìní balíku na zem. Samozøejmì, že
všechny funkce lze ovládat manuálnì. Toho se využívá zejména na
svažitém nebo jinak obtížném terénu. Tento stroj bude k dispozici
v roce 2002. Jeho cena je již stanovena na 36 265 GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 14, s. 74
McCormick rozšiøuje svou
øadu strojù
Významný výrobce traktorù
potøebuje nabízet víc než jenom
øadu traktorù, jestliže chce
úspìšnì obstát v obchodní síti,
tvrdí McCormick.
(Š)
Tato spoleènost nyní oznámila, že bude nabízet sklízecí mlátièky Laverda a øadu lisù na hranolové i válcové balíky v barvách McCormick. Laverda se stala sesterskou spoleèností McCormick. Z této „dílny“ nyní vycházejí sklízecí mlátièky øady LX s motory Iveco. Jsou to
tøi pìtivytøásadlové modely s motory o výkonech 144, 147 a 173 kW
a dva šestivytøásadlové o výkonech 173 a 199 kW. Tyto stroje jsou
urèeny pro farmy s výmìrou obilovin pod 400 hektarù. Jsou relativnì jednoduše vybaveny a vyznaèují se dlouhou životností a dobøe pro-
!
vedenou konstrukcí. Mají také zabudován separaèní systém Multicrop
(MCS) pomáhající oddìlovat zrno od slámy. Buben tohoto systému se
otáèí rovnomìrnými otáèkami a vstupní mezeru
nelze mìnit. V podmínkách skliznì velmi suché
hmoty je možné tento
systém vyøadit z èinnosti. Modely 2350, 2560
a 2760 lze vybavit automatickým vyrovnávacím
systémem pro práci na
svazích se sklonem až
20 %. Naklánìní obstarávají dva hydraulické válce na pøední nápravì po
impulzu ze snímaèe vodorovné hladiny.
Sklízecí mlátièka McCormik 2760
Parametry sklízecích mlátièek McCormick
Model
1950
2050
2350
2560
2760*)
S automat. vyrovnáváním
–
–
volitelné
–
volitelné
Výkon motoru, kW
144
147
173
173
199
Zábìr, m
4,2
4,2
4,2
4,2
4,2
MCS
ne
ano
ano
ano
ano
Poèet vytøásadel
5
5
5
6
6
Objem zásobníku zrna, l
7000
7000
6500
7500
6500
Cena, GBP
69 919
72 529
80 108
85 871
96 124
Plocha sít, m2
* ) se separátorem Multi Crop Separator
Lis CASE (døíve), McCormick LB12,70 (nyní)
Životní
prostøedí
Výzkum mikrobù
zpùsobujících zápach
fekálních odpadù
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 11, s. 71
Svinovací blis VB12,18
(Š)
Vìdci z americké výzkumné organizace ARS zjistili, že urèité mikroby – gram-pozitivní anaerobní bakterie – jsou èasto odpovìdné za intenzivní zápach ve skladovaném praseèím hnoji a hledají zpùsoby, jak
stimulovat antimikrobiální látky, které by tyto grampozitivní mikroby eliminovaly.
Èlenové výzkumného týmu z pracovištì Fermentation Biotechnology Research Unit pøi výzkumném centru National Center for Agricultural Utilization Research využili klasickou mikrobiologii a moderní
molekulární techniky, aby identifikovali pøevládající bakterie v kejdì
"
Životní
prostøedí
odebrané z jímek. Vyšli z teorie, že produkce nepøíjemného zápachu
a metanu v kejdì bohaté na tyto bakterie by se mohla zmírnit, jestliže
chovatelé prasat ošetøí kejdové jímky antimikrobiálními látkami cílenými proti bakteriím.
Aby provìøili tuto teorii, použili komerènì vyrábìnou antimikrobiální látku – monensin, který zabraòuje rùstu gram-pozitivních bakterií
v bachoru krav a jiných zvíøat, aby zvýšil produkci mléka a pøírùstky. Odebrali z jímek vzorky kejdy s pøídavkem dalších výkalù a zjistili, že v uzavøených kontejnerech monensin rychle snížil obsah oxidu uhlièitého a metanu a jeho pùsobení pokraèovalo 28 dní. Pøitom
se snížil obsah nepøíjemnì páchnoucích mastných kyselin, i když jen
mírnì. Ale pøitom jedna z mastných kyselin, jedna z nejhorších, pokud jde o zápach – kyselina butyrová (máselná) – zvýšila obsah dokonce tøikrát. Výzkum byl povzbuzující, aèkoli ne zcela úspìšný. Pracovníci ARS proto nyní pokraèují v hledání antimikrobiální látky,
která zabrání rùstu mikrobù produkujích kyselinu butyrovou.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 40, s. 10
Možnosti využití rostlin
akumulujících kovy
Vìdec z univerzity v Purdue
v USA identifikoval a naklonoval geny, které umožòují rostlinám akumulovat velká množství kovù v tkáních.
(Vo)
Oèekává se, že tento objev povede k vytvoøení nových plodin, které
mohou vyèistit pùdu od prùmyslových kontaminací, k novým potravinám, které chrání proti nemocem a ke snížení nákladù pro nìkteré
farmáøe.
Výsledek tohoto výzkumu je jeden z prvních nástrojù, kterým lze
manipulovat s procesem hyperakumulace kovù rostlinami. Vìdci budou usilovat o expresi tìchto genù v rostlinách, které kovy neakumulují a pøemìnit je tak na plodiny kovy akumulující.
Tyto geny byly urèeny z drobného druhu penízku Thlaspi goesingense, rostliny, která roste ve volné pøírodì v rakouských Alpách, kde
akumuluje ve vysokém množství nikl. Tato rostlina je podobná rostlinì, neakumulující kovy – Arabidopsis thaliana, která je bìžnì užívána ve vìdeckém výzkumu.
Je známo více než 30 druhù rostlin, které ve velkém množství akumulují kovy, napøíklad nikl, zinek, mìï, kadmium, selen nebo mangan.
Rostlinné druhy, o které se vìdci zajímají, mohou akumulovat napøíklad nikl v množství až 1 % sušiny své biomasy. V normální rostlinì
lze oèekávat nález 10–100 ppm niklu v tkáních, ale rostliny akumulující kov mohou obsahovat až 10 000 ppm. Takovou mimoøádnou
schopnost akumulace kovù tedy mají a poèínají si tak ve volné pøírodì bez jakéhokoliv zasahování èlovìka. Kovy ukládají ve svých buòkách, v mikroskopických strukturách opatøených membránou zvaných vakuoly, které chrání zbytek buòky pøed toxickými vlivy kovù.
Vìdci si nejsou zcela jisti tím, proè nìkteré vzácné rostliny se snaží
zachycovat tolik kovu, kolik jen mohou, ale studie naznaèují, že to
dìlají proto, aby se ubránily pøed žírem hmyzu a jiných živoèichù.
Vìdci se zajímají o využití rostlin hyperakumulujících kovy jako
o zpùsob èištìní pozemkù s kontaminovanou pùdou. Doufají, že pùda
kontaminovaná tìžkými kovy nebo radioaktivními materiály by mohla být vyèištìna využitím plodin, které by mohly absorbovat tyto materiály. Tento proces je nazýván bioremediací nebo specifiètìji, pøi
použití rostlin – fytoremediací.
Rostliny hyperakumulující kovy rostoucí ve volné pøírodì by nemìly
být používány pro fytoremediaci, protože jsou všechny drobné a pomalu rostou. Místo toho by vìdci mohli pøemístit tyto geny do rychle
rostoucích vzrùstnìjších rostlin, napø. trav.
Pokud by pìstitelé mohli využít rostliny, které mají schopnost akumulovat kovy, mohli by pøi použití rotace plodin hospodaøit tak, že by
za pìt nebo deset let odstranili kovy z kontaminovaného místa. Pøíznivou stránkou této technologie je i nízká výše nákladù.
Dalším ziskem práce výzkumníkù by mohly být funkèní plodiny – plodiny, které obsahují stopové prvky chybìjící v potravì v urèitých
oblastech. Kovy v malých dávkách jsou nepostradatelnými živinami,
ale nìkteré oblasti svìta postrádají plodiny, které obsahují dostateèný obsah tìchto stopových prvkù. Využitím genetických nástrojù by
vìdci mohli zaèít biologickým inženýrstvím pozmìòovat plodiny tak,
aby obsahovaly dostatek tìchto mikroelementù.
#
Životní
prostøedí
Ošetøení hnoje mùže
snižovat emise amoniaku
Podle vìdcù z výzkumné agentury amerického ministerstva
zemìdìlství ARS (Agricultural
Research Service) se ukázalo,
že ošetøení kejdy minerály kamencem nebo zeolitem snižuje
emise amoniaku o více než
55 % a uchovává tak dusík
v hnoji pro využití rostlinami.
Tøetí možností využití rostlin akumulujících kovy je zlepšení výživy
plodin. Namísto pøidávání zinku do pùdy v oblastech s jeho nedostatkem by mohla být využita plodina, napø. geneticky upravená pšenice, která je sama o sobì schopná si zinek zajistit, a tím by se snížily
náklady na zemìdìlskou produkci.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 35, s. 19
Pracovníci výzkumného ústavu pøi ARS – Animal & Natural Resources Institute v Beltsville provádìli testy, aby zlepšili retenci dusíku
v hnoji pro jeho využití v organické formì. Zjistili, že pøidání 2,5 %
kamence do kejdy (na základì hmotnosti s obsahem vody) snížilo ztráty amoniaku o 60 % a v pøípadì pøidání 6,25 % zeolitu o 55 %.
Kamenec a zeolit, okyselující a sekvestrující èinidla pomohla snížit
tvorbu plynného amoniaku a jeho vytìkávání do ovzduší. Kamenec
snížil pH testované kejdy dojnic na hodnotu nižší než 5, která omezuje množství amoniaku uvolòovaného z hnoje. Zeolit pùsobil jako médium pro výmìnu iontù, pøièemž se vázal s chemickými látkami, které by vytváøely amoniak a pøedcházel tak jeho vyprchávání do atmosféry.
Aby výzkumníci zmìøili ztráty amoniaku, využili systém proudového
tunelu, ve kterém ventilátor s mìnitelnou rychlostí otáèek hnal proud
vzduchu pøes vzorky hnoje. Jak plynný amoniak procházel systémem,
byl zachycován v nádobách s kyselinou. Ztráty amoniaku byly mìøeny po dobu 96 hodin.
Výzkumníci sdìlili, že ošetøení kejdy dojnic jak kamencem, tak zeolitem je bezpeèné a efektivní z hlediska nákladù. Náklady na ošetøení
kejdy kamencem jsou menší než 50 centù na laktující dojnici a den,
náklady na ošetøení kejdy zeolitem jsou podobné.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 43, s. 15
Vlašské oøechy patøí ke
zdravému životními stylu
Také se domníváte, že vlašské
oøechy obsahují pøíliš mnoho
tuku na to, aby mohly být souèástí zdravé výživy?
Lidská
výživa
(Vo)
(Vo)
Nejnovìjší barcelonská studie dokazuje, že to není tak docela pravda.
Vlašské oøechy jsou velmi dobrým zdrojem rostlinného proteinu a zcela
vyhovují požadavkùm kanadských Smìrnic pro výbìr potravin zdravé výživy. Hrst oøechù (odpovídající 28 g nebo 14 pùlkám oøechového
jádra) se rovná jedné porci masa nebo jeho alternativ a je bohatým
zdrojem polynenasycených tukù, resp. esenciálních n-3 mastných
kyselin, které prospívají srdci. Vlašské oøechy dodávají lidskému organismu ještì øadu dalších dùležitých živin, jako je vápník, foláty,
železo, zinek a antioxidant vitamin E. Mimoto jsou zdrojem potravní
vlákniny a fytosterolù, které ve vìtším množství snižují hladinu cholesterolu v krvi. Výzkumy, provádìné na jedné z klinik barcelonské
nemocnice a na univerzitì LomaLinda ukazují, že vlašské oøechy hrají dùležitou roli ve zdravém životním stylu. Zaøazení jedné hrsti oøechù dennì do diety snižující cholesterol mùže napomoci zmírnìní rizika srdeèního onemocnìní v dùsledku snižování hladiny LDL-cholesterolu, nazývaného také „zlý“ cholesterol. Barcelonské studie se zúèastnilo 49 mužù a žen s vysokým cholesterolem, kteøí v rámci výzkumu dodržovali dva typy diet, každou po dobu šesti týdnù. První dieta
byla cholesterol snižující dieta støedozemského typu, obsahující olivový olej, v druhé dietì, rovnìž urèené ke snižování cholesterolu, byla
èást olivového oleje a dalších tuèných potravin nahrazena vlašskými
oøechy. Obì diety mìly stejnou energetickou hodnotu. Pøi støedozemní dietì došlo sice k výraznému snížení hladiny cholesterolu, ovšem
výsledky diety s vlašskými oøechy byly ještì mnohem markantnìjší.
Snížení celkového cholesterolu, resp. LDL-cholesterolu bylo v tomto
pøípadì o 4 % resp. o 6 0 % vyšší, než u diety støedozemní. Rovnìž
riziko srdeèního onemocnìní se snížilo o 11 %. Cholesterol snižující
efekt je pøièítán typu mastných kyselin obsažených ve vlašských oøeších. Náhradu nìkterých tradièních tukù ve stravì obsahující kupøíkladu máslo, tuèné maso, snacky (zejména chipsy, máslové sušenky,
krekery aj.) a další potraviny zdravìjšími tuky z vlašských oøechù je
tudíž možno považovat za nenásilný zpùsob, jak prospìt svému srdci.
Mimo uvedené pøíznivé zdravotní úèinky jsou vlašské oøechy rovnìž
vyhledávanou ingrediencí pro pekaøské výrobky, kterým dodávají typickou, pøíjemnou chu a texturu.
$
Lidská
výživa
Sója v prevenci proti
rakovinì
Nejnovìjší výzkumy provádìné
na univerzitì v Illinois naznaèují, že sója zøejmì zesiluje
úèinky tamoxifenu – léku, který se aplikuje pøi léèbì rakoviny prsu.
Spoustu dalších zajímavých informací, receptur na nejrùznìjší pokrmy, pøedevším pekaøské výrobky, saláty atd. je možno získat na internetové adrese: http://www.walnut.org
Bakers Journal, 61, 2001, è. 3, s. 23–24
Pøestože výzkumy byly prozatím provádìny pouze na krysách, jsou
výzkumníci pøesvìdèeni, že stejné výsledky budou dosaženy i v humánních testech. Sójovým produktùm je pøipisována øada pøíznivých
zdravotních úèinkù, poèínaje snižováním hladiny cholesterolu, až po
zvyšování odolnosti organismu vùèi rùzným formám rakoviny. Pøi
provádìných pokusech byly krysí samièky vystaveny pùsobení chemických látek vyvolávajících rakovinu. Když byla aplikována krysám
sójová dieta v kombinaci s tamoxifenem, který je bìžnì pøedepisován
ženám s nádorovým onemocnìním, zredukoval se nádor o 67 %. Pøi
podávání samotné sóji se nádor zredukoval o 37 %, pøi užívání pouze
tamoxifenu o 27 %. V poslední dobì se uskuteèòuje øada univerzitních výzkumných projektù, zamìøených na sóju jako protirakovinový
prostøedek. Pracovníci lékaøské fakulty univerzity v Texasu zjistili,
že konzumace sóji snižuje hladinu ovariálních hormonù, které jsou
považovány za biomarkery rizika rakoviny prsu. Souèasnì prokázali,
že u populace konzumující sóju se riziko onemocnìní rakovinou prsu
výraznì snižuje. Výsledky výzkumù provádìných na univerzitì v Minnesotì ukazují, že jak izoflavony, tak i další složky sóji vykazují
u postmenopauzálních žen výrazné protirakovinové úèinky.
http://www.pr newswire.com
Zelenina zvyšuje
protirakovinový úèinek
enzymù
Nejnovìjší studie provádìné na
univerzitách John Hopkins
a Tsukuba v Japonsku naznaèují, že indukování speciálních
enzymù v organismu, které
neutralizují a likvidují látky
zpùsobující rakovinu, mùže být
efektivním zpùsobem snižování rizika vzniku rakoviny.
(kop)
(kop)
Vývoj lékù, které by maximalizovaly tyto úèinky je dlouhodobá záležitost; bylo prokázáno, že jedna z možností zvýšení úèinnosti tìchto protektivních enzymù je konzumace zeleniny. Pøed nìkolika lety bylo zjištìno, že speciální enzymy v organismu, nazvané enzymy II. fáze, mohou
detoxikovat látky zpùsobující rakovinu ještì døíve než se projeví první
pøíznaky. Dr. Paul Talalay zjistil, že nutrièní látka v brokolici, nazývaná
sulforafan, mùže hladinu tìchto protektivních enzymù zvyšovat, a v dalších výzkumech byla takovýchto látek identifikována celá øada. V poslední práci, publikované ve sborníku Národní akademie vìd, se Dr. Talalay zamìøil na objasnìní zpùsobu øízení aktivity enzymù II. fáze pomocí bunìk. V organismu byl nalezen protein pracující na principu vypínaèe, který reguluje hladinu enzymu. V pøípadì, že „vypínaè“ byl vypnut,
došlo u myší vystavených pùsobení látky vyvolávající rakovinu k tvorbì
nádorù v mnohem vyšší míøe než u tìch, u kterých byl „vypínaè“ v èinnosti. Když byl myším podáván lék zvyšující úèinek protektivních enzymù II. fáze za souèasného pùsobení øídicího „vypínaèe“ umožòujícího
zvýšenou produkci enzymu, snížil se poèet nádorù vzniklých po vystavení úèinku karcinogenu na polovinu. Vìdci se domnívají, že ochranné
látky v potravinách pùsobí tak, že pomocí indukèních bunìk se uvolòuje
øídící protein (v podstatì zapnutí vypínaèe), podporující produkci enzymù II. fáze, které potom detoxikují karcinogeny a zabraòují poškození
bunìk, které by mohlo vést ke vzniku rakoviny. Pøestože se v tomto
smìru dostalo nejvìtší publicity brokolici, obsahuje celá rodina køížatých rostlin øadu podobných látek, které stimulují enzymy II. fáze. Jedná se zejména o kvìták, rùžièkovou kapustu, zelí, mangold, øedkvièky,
kapustu aj. Ochranné látky, které tyto druhy zeleniny obsahují, jsou
úèinné jak v syrovém, tak ve vaøeném stavu. Pøíznivé úèinky na zdraví,
které vykazuje èesnek, jsou pravdìpodobnì dílem fytochemikálií zvaných allylsulfidy, které jsou další skupinou látek, zvyšujících úèinnost
enzymù II. fáze. Zdrojem tìchto látek je i cibule. Ovoce a zelenina dodávají celou øadu živin a fytochemikálií, které fungují jako ochrana proti
vzniku rakoviny. Úèinnost enzymù II. fáze zvyšuje kyselina ellagová
z bobulovin, grepù a oøechù, stejnì jako fenoly z citrusù, bobulovin
a èaje. Nejpravdìpodobnìjší je, že ochranný úèinek je výsledkem vzájemného pùsobení vitaminù, fytochemikálií zvyšujících úèinek enzymù,
a patrnì nìkterých dalších, dosud neidentifikovaných látek v ovoci
a zeleninì.
http://www.aicr.org
(kop)
%
Kofein mùže snižovat riziko
Parkinsonovy choroby
Pro milovníky kávy, kteøí se
nemohou vzdát svého ranního
šálku, pøestože se domnívají, že
to není pøíliš zdravé, mùže být
jistým uklidnìním zpráva pracovníkù všeobecné nemocnice
v Massachusetts nedávno publikovaná v èasopise Journal of
Neuroscience.
Lidská
výživa
Tito výzkumníci zjistili, že kofein mùže do jisté míry zabraòovat ztrátì chemického signálu, který je vyèerpáván pøi Parkinsonovì chorobì. Úèinek kofeinu je zde spojován s receptorem A2A, umístìným
v nervových buòkách, které jsou v bezprostøední blízkosti tìch, které
u pacientù s Parkinsonovou chorobou degenerují. Receptory A2A, které vážou molekuly adenosinu, se nacházejí v rùzných èástech mozku.
Kofein pùsobí jako antagonista A2A receptoru tím, že blokuje jeho
vazebná místa a inaktivuje ho. Bylo zjištìno, že úèinek kofeinu lze
imitovat nìkolika známými antagonisty A2A, stejnì jako genetickou
inaktivací receptoru A2A. Èetné pokusy, provádìné na myších ukázaly, že kofein mùže zabraòovat biochemickým zmìnám charakteristickým pro Parkinsonovu chorobu a je ho tudíž možno spojovat se snížením rizika této nemoci. Tyto výsledky sice podporují názory o neuroprotektivní povaze kofeinu, nejsou ovšem žádným racionálním podkladem pro zmìnu návykù spojených se spotøebou kofeinu. Teprve
další výzkumy ukáží, zda výsledky experimentù se zvíøaty lze aplikovat i u èlovìka. Zajímavým zjištìním je i fakt, že neuroprotektivní
úèinek kofeinu mùže mít souvislost s jeho stimulaèním efektem.
U geneticky zmìnìných myší, které postrádaly receptory A2A, se neprojevily žádné motorické stimulace, kterými je kofein notoricky známý. Jestliže je protektivní úèinek kofeinu spojen s receptorem A2A,
jeví se pro budoucnost cílené zamìøení na tento receptor vhodnou
terapií. Antagonisté receptoru A2A se v souèasné dobì experimentálnì ovìøují pøi humánních zkouškách léèby Parkinsonovy choroby.
http://www.jneurosci.org
Avokádo – zdroj zdraví
Podle nejnovìjší studie zpracované na univerzitì v Los Angeles (UCLA) obsahuje avokádo
témìø dvojnásobné množství
vitaminu E oproti dosud uvádìným hodnotám, a pøedstavuje tak nejbohatší ovocný zdroj
úèinného antioxidantu.
Vitamin E je považován za látku zpomalující proces stárnutí a pùsobící preventivnì proti srdeèním chorobám a bìžným formám rakoviny
neutralizací volných radikálù, které by mohly poškozovat buòky. Dále
bylo zjištìno, že avokádo má z dvaceti nejèastìji konzumovaných druhù
ovoce nejvyšší obsah luteinu. Lutein je karotenoid, který napomáhá
v prevenci nìkterých oèních chorob, jako šedý zákal nebo degenerace
sítnice, což jsou nejèastìjší pøíèiny ztráty zraku ve vyšším vìku. Avokádo obsahuje rovnìž glutathion, který pùsobí jako antioxidant a nièí
volné radikály. Obsah ß-sitosterolu, který napomáhá snižovat krevní
tlak, je v avokádu ètyøikrát vyšší než v ostatních druzích ovoce.
V kombinaci s mononenasyceným tukem zesiluje ß-sitosterol v avokádu jeho schopnost snižovat hladinu cholesterolu.
BW HealthWire, 18. 6. 2001
Zdravotní pøínosy jogurtu
Jogurt jako každodenní pochputka pro zdraví.
(kop)
(kop)
Americká nezisková organizace reprezentující výrobce a prodejce jogurtových výrobkù NYA ( National Yogurt Association) uspoøádala
setkání expertù, zamìøené na zhodnocení úèinkù živých a aktivních
jogurtových kultur (LAC) na zdraví a životní styl populace. Zdravotní
potenciál LAC potvrzují podle názorù úèastníkù pøedevším následující fakta:
– Jogurt je vynikající zdroj vápníku, nezbytného pro rùst, vývoj
a udržování kostí ve všech stadiích života, zejména pak u dìtí. Hraje významnou roli v prevenci osteoporózy, která postihuje každou
druhou ženu a každého osmého muže.
– Jogurt je i dobrým zdrojem proteinu. Jedna porce ca 150 g pokryje
v prùmìru 20 % denní dávky proteinu.
– Ve zprávì z Tufts univerzity (The American J.of Clinical Nutrition)
je mezi pøíznivé zdravotní úèinky jogurtu zahrnuto i potenciální
blahodárné pùsobení na imunitní systém. Za vhodných okolností
mùže jogurt chránit zažívací trakt.
– Lidem, kteøí trpí laktózovou intolerancí a nemohou jíst jiné mléèné
výrobky umožòuje pøítomnost LAC v jogurtu tento mléèný výrobek konzumovat.
– Výzkumy naznaèují, že u vaginálních kvasinkových infekcí je možno pravidelnou konzumací jogurtu, obsahujícího L. acidophilus, redukovat rùst kvasinek a omezit infekci u nìkterých žen více než
tøikrát.
– Jogurt dodává vápník, draslík a hoøèík, jimž jsou pøipisovány pøíznivé úèinky na snižování hypertenze. Výzkumy rovnìž naznaèují,
&
Lidská
výživa
Bor mùže snižovat riziko
rakoviny prostaty
Lidé, kteøí pravidelnì polykají
vitaminové a minerální doplòky pro zlepšení zdraví vìtšinou
ani nevìdí, že tìlo potøebuje
i malé množství boru.
že strava bohatá na vápník pomáhá regulovat krevní tlak u žen
bìhem, resp. po tìhotenství.
– Zaøazení jogurtu do denní stravy je jedním z nejjednodušších zpùsobù pøispívajících prevenci osteoporózy. 150g porce dodá tìlu pøibližnì 400 mg vápníku. Doporuèená denní dávka vápníku je 1 000–
1 200, resp. 1 500 mg pro pre- resp. postmenopauzální ženy.
http://www.financialexpress.com
Pøíjem pøíliš malého množství boru mùže pùsobit problémy, a to zejména u mužù. Pracovníci Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA)
nedávno zjistili, že nejvíce rakoviny prostaty se vyskytuje u mužù,
kteøí konzumují stravu s minimálním množstvím boru, a proto pøedpokládají, že protirakovinový úèinek boru je specifický pro rakovinu
prostaty. Muži, kteøí dostávali ve stravì dennì minimálnì 1,8 mg boru
byli tímto onemocnìním postiženi ménì èasto (o 35 %) než ti, kteøí
pøijímali dennì ménì než 0,8 mg boru. Jako minerál se bor vyskytuje
bìžnì ve znaèném množství. Velké množství boru je ale toxické,
a zdravotníci proto nedoporuèují potravinové doplòky s borem užívat. Nejlepším a nejbezpeènìjším zdrojem boru je zelená listová zelenina, luštìniny, obiloviny, oøechy, víno, pivo, jableèný mošt, necitrusové ovoce, vèetnì rozinek a jablek. Pro bor neexistují žádné doporuèené denní dávky, ale nutricionisté považují za zdravé a bezpeèné denní
pøíjem 1–3 mg boru. Výzkum provádìný americkým ministerstvem
zemìdìlství rovnìž naznaèil, že bor mùže pøispívat k ochranì kostní
hmoty u postmenopauzálních žen.
http://www.healthscout.com
Výživná pochoutka: hrozny
Hroznové víno je ideálním partnerem podzimních odrùd jablek. Ke konzumaci se zvláštì
používají druhy ’Muscat bleu’,
’Romulus’ a ’Lakemont’ (synonym New York).
(kop)
(kop)
Zelenožluté bobule výnosných zimovzdorných odrùd ’Lakemont’ a ’Romulus’ neobsahují žádná zrníèka. ’Muscat bleu’ vyniká velkými oválnými krásnì modøe zbarvenými bobulemi na volnì vzpøímeném plodenství. Aromatické plody jsou pøíjemnì pevné. Jako odolný druh (vhodný i pro domácí výrobu vína) se osvìdèil ’Regent’. Poskytuje nejen
hodnotné èervené víno a intenzivnì zbarvený mošt, ale také výbornì
chutnající drobné bobule. Plody hroznù obsahují vìtší množství barviv, která jsou zdraví prospìšná. Jsou to zvláštì pigmenty ze skupiny
polyfenolù, pøedevším flavonoidy (kvercetin, katechin) a u tmavých
druhù hroznù velké množství antokyanù. Tyto látky snižují náklonost k trombóze, regulují hladinu cholesterolu, chrání cévy a pøedcházejí onemocnìní rakovinou. Pùsobí jako velmi úèinné antioxidanty, které váží škodlivé volné radikály v tìlních buòkách a tak nejen
chrání buòky pøed rizikem nádorových onemocnìní, ale také zpomalují procesy stárnutí.
Je známo, že èervená rostlinná barviva mají ochranné úèinky proti
nádorovým onemocnìním a chrání pøed rizikem kardiovaskulárních
chorob. Biochemici, lékaøi a badatelé v oboru výživy vìnují pozornost
další slouèeninì. Jedná se o látku, kterou se rostliny chrání proti škodlivým mikroorganismùm. Byla poprvé nalezena v kýchavici (Veratrum),
a proto byla pojmenována resveratrol. Rostlina vytváøí tento fytoalexin, aby se chránila pøed škodlivými mikroorganismy. Resveratrol je
úèinný hlavnì proti plísním, a proto se tvoøí nejvíce v nejsvrchnìjších vrstvách bunìk, u hroznù ve slupce bobulí. Resveratrol snižuje
hladinu cholesterolu v krvi, chrání pøed rizikem kardiovaskulárních
chorob, má vliv na srážení krve, na snížení tuku v krevním séru. Mùže
také chránit lidský organismus pøed nádorovým onemocnìním. Tato
protirakovinná látka pøechází èásteènì i do vína. Množství resveratrolu kolísá od 0,1 do 2,3 mg . l–1. Technologie výroby vína zpùsobuje,
že vìtší množství resveratrolu vykazují èervená vína než vína bílá.
Pøi kvašení èerveného vína zùstávají urèitou dobu v kvasu slupky
bobulí, u bílého vína se hrozny rychle vylisují a kvasí se šáva bez
slupek.
Poèátkem r. 1998 zveøejnili italští vìdci výsledky své studie o resveratrolu. Zjistili, že tato slouèenina zabraòuje degenerativním chorobám
mozku, Alzheimerovì a Parkinsonovì nemoci. Resveratrol aktivuje
enzym mozkových bunìk „map-kinázu“, který podporuje regeneraci
nervových pøívìskù. K podobným závìrùm došli i francouzští badatelé.Hrozny jsou nejen pochoutkou a pomocníkem v boji proti rakovinì
'
Lidská
výživa
a chorobám krevního obìhu. Obsahují také množství dùležitých látek. Nápadnì vysoký je obsah vitaminù B, hlavnì kyseliny listové.
Tento vitamin je velmi dùležitý pøi tvorbì èervených krvinek a pøíznivì ovlivòuje naši náladu. Fruktóza obsažená v hroznech zvyšuje hladinu cukru v krvi a zabraòuje únavì, nervozitì a nedostatku koncentrace. V tìle se fruktóza okamžitì stráví a tak jsou hrozny cenným
dodavatelem energie a tìlesné svìžesti. Hrozny dále obsahují dostatek manganu, který je dùležitý pro kosti, štítnou žlázu a nervový systém. Také obsah draslíku a hoøèíku je pomìrnì vysoký. Balastní látky
ve slupce a v jadérkách hroznù, pektin a ovocné kyseliny povzbuzují
èinnost støev. Pektin také váže jedovaté látky a cholesterol. Díky schopnosti hroznù vázat neèistoty a vodu jsou vhodné jako souèást diety.
Hrozny obsahují všechny potøebné cenné látky a jsou nízkokalorické.
Nìkteré léèebné ústavy doporuèují hroznovou kúru. Tato kúra trvá
nejménì 2 týdny a denní dávka je minimálnì 1 kg hroznù nebo odpovídající množství moštu.
Hrozny domácí skliznì jsou na trhu jen omezenou dobu. Mošt vylisovaný z hroznù se mùže dodávat celý rok. Obsahuje srovnatelné množství cenných látek jako hrozny. Je stejnì úèinný a zdravý jako hroznové víno (viz tabulka) a mìl by se pravidelnì podávat k jídlu jako
chutná obmìna jableèného moštu. Jestliže se dostane vinný mošt na
výsluní z nynìjšího ubohého postavení, mohla by se zmìnit stávající
situace odbytu a zpracování hroznù.
Zatím pøipadá jen 10 % svìtové skliznì hroznù na mošt a hrozinky,
dalších 10 % se konzumuje v èerstvém stavu a 80 % se kvasí na víno.
Obsah látek v hroznech a moštu
Látkové složení
Hrozny (100 g)
Energie, kcal/kJ
68/280
Voda, g
81,0
Cukry, g
16,0
Bílkoviny, g
Hroznový mošt (100 ml)
0,6
Tuky, g
0,3
Kyseliny, g
1,2
Balastní látky, g
1,0
– z toho pektin, g
0,3
Vitamin C, mg
4,0
1,0
Vitamin E, mg
0,7
0,2
Vitamin B, mg
0,05
0,04
Vitamin B2, mg
0,03
0,02
Vitamin B3, mg
0,3
0,1
Vitamin B5, mg
0,06
0,03
Vitamin B6, mg
0,08
Draslík, mg
200,0
0,02
130,0
Fosfor, mg
20,0
Vápník, mg
15,0
12,0
15,0
Hoøèík, mg
10,0
10,0
Sodík, mg
3,0
2,0
Železo, mg
0,5
0,4
Flüssiges Obst, 2001, è. 9, s. 530–531
Nápoj Kombucha
Kombucha je hustý, mírnì šumivý nápoj na bázi èaje, který
podporuje pocit pohody a zlepšuje zdravotní stav konzumentù.
(lep)
Podporuje èinnost støev, zvyšuje obranyschopnost organismu, èistí
ple, omezuje bolesti hlavy, kloubù, zpomaluje postup arteriosklerózy, pøípadnì rakoviny. Je vhodná i pro snížení hmotnosti a „vylouèení
jedù“ z tìla.
Kombucha je nápoj známý z Èíny již z období dynastie Èchin 221 pø. n. l.
Vyrábí se fermentací sladkých èajových výtažkù z èerných, zelených,
ovocných a bylinkových druhù. Podle jejich použití se vytvoøí rùzné
složení nápoje. Kvasinky pøemìòují cukr na oxid uhlièitý a alkohol
(ca 0,5 %). Dalšími produkty kvašení jsou kyselina mléèná a glukonová, resp. jejich další organické druhy.
!
Lidská
výživa
Kombucha je do šesti dnù po aplikaci kultur osvìžujícím sladkým
nápojem, který pøipomíná hrušky nebo broskve, po zhruba dvaceti
dnech ji lze využít spíše jako ocet – její hodnota pH klesne na své
minimum pH 2,5.
Vlastní hmotu nápoje rosolovitého charakteru tvoøí celulóza vytvoøená dalšími typy bakterií.
U prùmyslovì vyrábìné kombuchy se kvašení po nìkolika dnech zastaví, vìtšinou tepelným ošetøením. Tím však nápoj ztrácí (podobnì
jako tepelnì ošetøený jogurt) své vitální vlastnosti (živé kultury, enzymy).
Zda mají kultury kombuchy i probiotické vlastnosti se prozatím nezkoumalo.
Kombucha byla na jaøe roku 2000 zaèlenìna do rakouského seznamu
potravin (sešit 6, s. 274). Seznam vyluèuje oznaèení kombucha pro
míchané nápoje, vytvoøené øedìním koncentrovaného nápoje, resp.
obsahující složky vzniklé odlišnou fermentací.
Spotøebitelský prùzkum provedený v roce 1999 v Rakousku potvrdil,
že kombucha je vìtšinì dotázaných známa a považují ji za nápoj podporující zdraví. Prùzkumem v SRN v kvìtnu 2000 se došlo k podobným výsledkùm. Zjistilo se však pøi nìm, že konzumenti považovali
za kombuchu i nápoj oznaèený „Kombucha-Trunk“, vyrobený z koncentrátu, jableèného octa, syntetických aromat, extraktu ovocného
èaje, vody a cukru, konzervovaný kyselinou benzoovou, a to i pøesto,
že toto složení bylo uvedeno na zadní etiketì
Er nährung/Nutrition, 24, 2000, è. 10, s. 445; Gordian, 2000, è. 9, s. 136
Hloh jednosemenný je
perspektivní
Výzkumné sdružení výrobcù
léèiv ve Švýcarsku pøedpokládá zvýšený odbyt doma pìstovaných rostlin pro farmaceutický prùmysl.
Zahradnictví
Po ukonèení probíhajících projektù bude totiž možné zavést do kultury nìkteré z dosud planých zdrojù suroviny. Nadìjný je v tomto smìru zejména bíle kvetoucí hloh jednosemenný (Crataegus monogyna).
V prodeji jsou již rùzné produkty z hlohu a zpracovatelské firmy konstatují stoupající zájem o nì. Nadìje se spojuje zejména s výsledky
šlechtìní.
Ve SRN se pìstuje nebo sbírá asi 100 druhù léèivých rostlin. Nejdùležitìjší z nich je len, heømánek, tøezalka a ostropestøec, které zaujímají pøes 60 % plochy léèivek. Pro zpracovatelský prùmysl jsou nejdùležitìjší tøezalka, baldrián, hloh a jírovec, po nich èesnek, artyèok,
ginkgo, chmel a meduòka. Surovina se vìtšinou z klimatických nebo
finanèních dùvodù dováží.
Pøedností domácí suroviny je kvalita a spolehlivá dokumentace. Èím
dál tím více se totiž vyžaduje certifikace, oznaèení kvality, úøední
potvrzení o pøezkoušení, pøedepsaná èistota, oznaèení pùvodu a úèinnosti. Otevøení evropského trhu na východ nepochybnì zvýší konkurenèní tlak, kterému se dá èelit specializací, racionalizací a kooperací. Významná je také snaha o vysokou kvalitu. U léèivých rostlin èiní
v SRN podíl ekologického pìstování asi 75 %. Témìø 50 % spotøeby
kryje domácí produkce. Protože koneèný úspìch záleží na zajištìní
odbytu, perspektivu budou mít spoleèenství pìstitelù a odbìratelù.
Gar tenbau, 2001, è. 2, s. 16–17
Stevie – nová cukerná
rostlina na trhu
Stevia rebaudiana, stevie sladká, pochází z Paraguaye a jihoameriètí domorodci ji znali už
pøed 1 000 roky.
(Lep)
(EP)
Dnes je velmi cenìná v Japonsku, kde jsou od r. 1960 zakázány cukrovinky. V Japonsku stevii podrobnì studovali a její využití je nyní
rùznorodé: na žvýkaèky, mléèné výrobky, zmrzliny, sladké nápoje
a peèivo, èaje, pasty na zuby a ústní vody. Stevii také èasto využívají
v Èínì, na Taiwanu, v Malajsii, v Brasilii a Paraguayi, kde slouží pøedevším diabetikùm. Indiáni, kteøí stevii pìstují po staletí, ji nazývají
„ca-he-he“, což znamená sladká rostlina nebo také medové listy. Stevie se vyznaèuje obdivuhodnou vlastností: steviosid obsažený v jejích
listech je nejsladším známým pøírodním sladidlem. Listy jsou 30krát
sladší než sacharóza, extrakt z listù dokonce 300krát sladší. Stevie
pøitom není nositelem kalorií a nepøedstavuje proto nebezpeèí pro
zuby a pro zdraví.
Ve Švýcarsku je stevie zatím v zahradnickém prodeji buï ve formì
semen nebo rostlin a zájem o ni roste. Je také pøedmìtem výzkumu
v École d´ingénieur ve Valais a v rámci PAMA, sítì zabývající se léèivými a aromatickými rostlinami. Lékárny a drogerie volnì prodávají
listy, prášek nebo tekutý extrakt. Sladká chu stevie je poznamenaná
!
Zahradnictví
aromatem lékoøice. V západních zemích extrakt získává mírnou hoøkost, kterou se výzkumní pracovníci snaží zmírnit vhodnou technikou extrakce a purifikace a také šlechtìním nových odrùd.
Stevie byla poprvé popsána pøírodovìdcem Bertonim (1857–1929). Je
vytrvalá, patøí do èeledi Asteraceae. Její pevný rozvìtvený stonek
dorùstá výšky 60 cm, listy má vstøícné, tmavozelené, jemnì pilovité.
Kvìty, v nenápadných malých bílých úborech, jsou podobné zlatobýlu. Stevie nesnáší zimu, pøezimuje jen pod ochranou. V létì je vhodné
rostlinu umístit na zahradu mezi kvìtiny. Její èerstvé nebo sušené
listy ochucují pøírodním zpùsobem nápoje a sladí cukrovinky. Pìstování stevie je podobné jako u bazalky, i nároky na teplo jsou obdobné.
Pro budoucí obchod s cukrovinkami, vèetnì cukru samotného, pøedstavuje tato rostlina znaènou finanèní konkurenci.
Gar tenbau, 2001, è. 13, s. 25
Arnika – léèivka roku 2001
Po dlouholetých dobrých zkušenostech s vyhlašováním akcí
strom, kvìtina, pták nebo hmyz
roku, se nyní rozhodlo švýcarské Studijní sdružení pro historii vývoje léèivých rostlin pøi
universitì ve Würzburgu vyhlašovat každoroènì léèivou rostlinu roku.
V r. 2001 se jí stala arnika neboli prha horská (Arnica montana). Je to
chránìná trvalka, jejíž léèivé úbory, sloužící k pøípravì známé arnikové tinktury, se v Nìmecku smìjí trhat jen pod dalekosáhlou kontrolou chránìných porostù.
Arnika se nyní využívá k léèení. Ve støedovìku se však o ní žádný
spisovatel nezmiòuje. Teprve botanik Thomas Pancovius (1673) a lékaø H. J. Collin (1777) z ní uèinili významnou léèivku, když seznámili
s jejími moèopudnými vlastnostmi a vlivem podporujícím pocení. Kvìty
arniky obsahují znaèné množství hoøèin. Droga pùsobí ve formì tinktury nebo odvaru protizánìtlivì, antisepticky a zmíròuje bolesti. Vnìjšnì pùsobí pøi krvácení a revmatických bolestech, ale také pøi bodnutí
hmyzem.
Jako okrasná rostlina se arnika zatím neprosadila, pøestože její vzhled
by si to zasloužil. Dùvod je ten, že v nížinných polohách je náchylná
k hnilobì koøenù.
Gar tenbau, 2001, è. 18, s. 30
Nová šance pro hrachory
Díky novému transportnímu
gelu je nyní možné kvìty hrachorù transportovat na veliké
vzdálenosti.
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
(EP )
(EP)
Pro tuto kvìtinu se tak otevírají nové možnosti. Vìtšina dodávek kvìtù (80 %) totiž spadá do období duben až èerven. Hrachor je zranitelná kvìtina, oblíbená mimo jiné pro svatební kytice. Je mimoøádnì
citlivá k vyschnutí. Díky úpravì vodního režimu se v posledních letech trvanlivost kvìtù výraznì prodloužila. Pøi dobré péèi nyní kvìty
vydrží až 10 dní.
Na nizozemských kvìtinových aukcích se hrachor prodává celý rok
ve svazcích po 10 kvìtenstvích. Kvìty se dodávají ve vodì v tzv. „ledových pohárech“ s 0,4–0,5 l obsahem. Novì se uplatòuje transport pomocí kvìtního transportního gelu (flower transport gel, FTG). Vodou
zásobující prostøedí se nachází v kornoutku na konci stopek. Pøi práci s kvìty se gel, který je pøíznivý životnímu prostøedí, jednoduše
odzátkuje. Kromì výraznì zlepšených podmínek pro transport se pomocí FTG uspoøí také hodnì místa, protože kvìty se nyní mohou dopravovat v horizontální poloze místo ve vertikální. Gel využívá zatím
jen nìkolik obchodních firem.
Gar tenbau, 2001 è. 17, s. 30
(EP)
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Michal
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech.
redakce)
tel.: 02/27 01 03 15
Podmínky inzerce
Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné.
A4 vèetnì fotografií
10 000 Kè (6 000 Kè)
A4
9 000 Kè (6 000 Kè)
A5 na šíøku vèetnì fotografií
7 000 Kè (3 000 Kè)
A5 na šíøku
6 000 Kè (3 000 Kè)
A6 na výšku vèetnì fotografií 4 500 Kè (2 250 Kè)
A6 na výšku
3 500 Kè (2 250 Kè)
!
Pøíloha
Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz
M Š I C E
N A
Q
RY B Í Z U
R
1. Vyklenuté naèervenalé nebo nažloutlé puchýøe na líci listù rybízu upozoròují na napadení mšicí rybízovou (Cryptomyzus ribis). Mšice jsou
žlutozelené až oranžové a na rubu listù sídlí až do podzimu. Jsou též pøenašeèi viróz.
2. Tato mšice sídlí na rubové stranì listù rybízu i okrasných meruzalek (Ribes alpinum) pod klenbou puchýøù.
S
3. Nahlouèená listová hnízda na vrcholcích èerného i èerveného rybízu vznikají sáním mšice Aphis schneideri. Napadá však i meruzalky. Mšice
jsou tmavozelenì zbarvené, svìtle
zbarvené nafouklé mšice na obrázku
jsou parazitované mšicomarem. Tyto
kolonie hojnì navštìvují mravenci.
!!