NemocNičNí listy
Transkript
Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Únor 2012 Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba Nové pavilony ve středočeských nemocnicích se dokončují Maminka Iveta Balata, miminka Vojtěch a Tadeáš, lékař gynekologického oddělení MUDr. Petr Holba Str. 06, 18 a 24 Slavnostní odhalení Trnkova pomníku v Příbrami Str. 07 a 12 Navýsost moderní přístup k operacím kloubů v Mladé Boleslavi Str. 20–21 str. 30–35 str. 36–41 str. 42–47 str. 12–17 str. 18–23 str. 24–29 str. 10–11 02 03 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Úvodní rozhovor Obsah Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s., MUDr. Stanislavem Holobradou: „Krajské nemocnice udělají pro pacienty vždy maximum“ Na jedné straně zvýšení DPH, na druhé straně žádné zohlednění tohoto navýšení v úhradách za péči nebo sazebníku výkonů. O rozevírání pomyslných nůžek ve zdravotnictví i odhodlání nemocnic v takové situaci dále léčit pacienty kvalitně jsme si povídali s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislavem Holobradou. do které předtím nikdo ve větší míře neinvestoval od jejího zrodu, tedy od poloviny 50. let minulého století. To, myslím, hovoří za vše. Investice do středočeského zdravotnictví oceňují zejména sami pacienti, ale i zaměstnanci jednotlivých nemocnic. Prakticky všechny stavební a další úpravy probíhají v nemocnicích za jejich plného provozu. Musí to tak být? Ano. Jinak by totiž nemocnice musely výrazně omezit poskytovanou péči, což si s ohledem na naše pacienty vůbec neumím představit. Musím přitom dodat, že nejen u nás, ale i v ostatních středočeských krajských nemocnicích veřejnost i pracovníci nemocnic tuto snahu zkvalitnit zdravotní péči a změnit často ne zcela příjemné prostředí současných starších pavilonů bez toho, aby došlo k zásadnímu, byť dočasnému omezení poskytované péče, velice chápou. MUDr. Stanislav Holobrada, ředitel Oblastní nemocnice Příbram Pane řediteli, v současné době se staví nebo rekonstruuje ve všech krajských středočeských nemocnicích včetně Příbrami. Je to nezbytné? Proč? Nezbytné to zcela jistě je. Do krajských nemocnic dříve příliš investováno nebylo, i když byla veřejnost často přesvědčována o opaku. Krajské nemocnice musí odpovídat v péči, kterou provádějí, současným medicínským možnostem, zanedbatelné není ani hledisko úspory na režijních nákladech nových nebo rekonstruovaných nemocničních budov. Proto je velmi dobře, že současné vedení Středočeského kraje investice do těchto nemocnic podporuje. Například v Příbrami postupně přestavujeme budovu D, Jak se díváte na možnost „zaplatit“ si od dubna „svého“ operatéra nebo porodníka? Myslíte, že je to ve 100 % případů opravdu reálné? Co když si budoucí maminka předplatí na plánovaný porod svého dítěte konkrétního lékaře, začne rodit dříve a „zaplacený“ porodník ji nebude moci odrodit třeba proto, že porod bude probíhat v noci mimo službu dotčeného lékaře? Je to určitě diskutabilní téma. Nejlepší odborníci oddělení samozřejmě operují ty nejsložitější případy a to musí platit i nadále. Není možné, aby tento odborník nemohl provést těžkou operaci, protože bude zrovna operovat „banální“ případ, jako je například plánovaná operace slepého střeva nebo odstranění nezhoubného ložiska, třeba bradavice u pacienta, který si jeho služby na konkrétní den a hodinu „zaplatil“. I u porodnictví to není zcela jednoduché, maminky vždy nerodí zcela přesně podle plánovaného termínu porodu. Jednáme o tom s ostatními řediteli krajských nemocnic ve středních Čechách. Jistou možností jsou víkendové termíny, ale za provedením operace jdou samozřejmě další náklady, nejen na jednoho operatéra. Tento lékař musí dostat za víkendovou práci mimo plánovanou službu mzdu a není přitom na sále sám – je tam nejméně jeden další operatér, který mu asistuje, instrumentářka, další sálová sestra, která zabezpečuje chod sálu a potřebné zázemí, anesteziolog a anesteziologická sestra. Uvidíme. V každém případě je daleko jednodušší dát tuto možnost „na papír“, než ji pak zrealizovat za všech okolností ve skutečném prostředí. Mají krajské nemocnice peníze na 10%, resp. 6,25% navýšení platů zdravotníků, jak odborům v loňském roce slíbil ministr zdravotnictví? Zatím ne. Pokud k navýšení plateb za zdravotní péči v rámci úhrad od zdravotních pojišťoven dojde, zjistíme to až v únoru. Prostředky navíc od ministerstva na splnění jeho slibu nemáme, nemáme ani prováděcí metodiku. Určitě budeme chtít stávající výši mezd udržet. Uznávám, a nejsem jediný ředitel nemocnice, že si lékaři vyšší platy zaslouží. V nemocnicích ale nepracují jen lékaři. Jsou tu i zdravotní sestry, laboranti, ošetřovatelky a další lidé. Všichni děláme pro pacienty v každé situaci maximum. Dotkne se navýšení DPH od ledna tohoto roku i provozu nemocnic? Je navýšení zohledněno v úhradách od zdravotních pojišťoven? Zvýšení DPH se, bohužel jako pokaždé, nijak do úhrad nebo sazebníku výkonů aktuálně nepromítne. Naopak v cenách zdravotnického vybavení, spotřebního materiálu, léků, režijních nákladů, jako například cen vodného a stočného, elektřiny, tepla a dalších komodit se toto zvýšení promítá již od ledna letošního roku. Dochází přitom k pomyslnému rozevírání nůžek: na jedné straně se zvýší DPH a tím i vstupní ceny pro zdravotnictví, které navíc nemocnice jen těžko ovlivní, na druhé straně na tuto situaci úhradová vyhláška nebo postoj státu ke zvýšení úhrad zdravotního pojištění za nezaměstnané, děti apod. nijak nereaguje. My ale musíme dále léčit pacienty v souladu s medicínskými trendy, nemůžeme na pacientech nebo personálu „ušetřit“ za každou cenu. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s. R ozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s., MUDr. Stanislavem Holobradou 02 O dbor zdravotnictví 04 S lovníček zkratek a pojmů 05 N ový pavilon v Mladé Boleslavi přinese vysoký komfort pro pacienty 06 H ejtman odhalil Trnkův pomník v Příbrami 07 P éči o seniory a sociálně slabé neustále rozvíjíme 08 Hejtman odhalil Trnkův pomník v Příbrami 10 O blastní nemocnice Příbram 12 K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 18 O blastní nemocnice Kladno 24 O blastní nemocnice Kolín 30 N emocnice Kutná Hora 36 N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 42 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01 IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537 Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Zdeněk Heřmánek, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné 04 05 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Odbor zdravotnictví Foto: © Stephen Coburn / Dreamstime.com Odbor zdravotnictví Slovníček zkratek a pojmů Zdravotnická dokumentace O každém pacientovi, který navštíví nestátní zdravotnické zařízení za účelem péče o své zdraví, je vedena zdravotnická dokumentace. To znamená, že každý lékař starající se o svého klienta má za povinnost pečlivě vést záznam o všech úkonech, které v souvislosti s poskytnutou péčí provede. Výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění posléze vykazuje zdravotní pojišťovně. Seznam proplácených činností je na vyžádání pacientovi ve zdravotní pojišťovně k dispozici. Pokud dojde k ukončení činnosti lékaře působícího na území Středočeského kraje, je zdravotnická dokumentace převezena na odbor zdravotnictví do budovy krajského úřadu, nebo je ve výjimečných případech předána do správy zdravotnickému zařízení, pokud toto navazuje na zaniklé zdravotnické zařízení v poskytování péče. V obou případech je informace o tom, kde se zdravotnická dokumentace nachází, vyvěšena také na dveřích uzavřené ordinace. V případě zrušení nebo zániku zdravotnického zařízení je na pacientovi, aby si sám vybral dalšího poskytovatele zdravotní péče odpovídající odbornosti. Při potížích nalézt ade- Grantové řízení Na opakované žádosti čtenářů opět zařazujeme tento sloupek, kde přinášíme vysvětlení většiny zkratek a cizích výrazů použitých v textech daného čísla. Agens původce, činitel Anestezie umělé uspání pacienta (celková), nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální) Angiolinka typ rentgenového přístroje Angioplastika rekonstrukce krevní cévy Aneurysma výduť, rozšíření Aneurysma aorty její výduť, rozšíření, dnes nejčastěji aterosklerotického původu, zejména v břišní oblasti aorty Antibiogram výsledek stanovení citlivosti testované bakterie k antimikrobním přípravkům Biopsie histologické, histochemické, cytologické aj. vyšetření vzorku živého lidského orgánu nebo tkáně, které umožňuje stanovit přesnou diagnózu a rozsah onemocnění, zejména s ohledem na volbu léčebného postupu CAM Centrum akutní medicíny v Oblastní nemocnici Kladno DRG (Diagnosis Related Groups) diagnosticky spřízněné skupiny diagnóz Endogenní infekce infekční onemocnění vyvolané mikroorganismy fyziologicky se vyskytujícími v organismu Enteroklitida zánět tenkého a tlustého střeva, obvykle infekčního původu (např. salmonelová) Epiglodittis příklopka hrtanová – nachází se v odstupu laryngu od pharyngu Evidence-based medicine medicína založená na důkazech – jde o vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty Farmakoterapie ovlivnění duševního stavu pomocí zevně podávaných chemických látek – léků (farmak) Imunokompromitovaný ohrožený poklesem imunity Jednotky SI jednotky mezinárodně domluvené soustavy jednotek fyzikálních veličin Kasuistika souhrn klinických pozorování průběhu téže nemoci u několika nemocných, popis lékařsky zajímavých případů, chorob Meningitida akutně nebo chronicky probíhající zánětlivé onemocnění měkkých plen mozkových Neurobiologie studium buněk nervového systému (především neuronů a gliových buněk) Pneumotorax stav, kdy se v hrudní dutině objeví (nahromadí) vzduch či jiný plyn Foto: © Dmitry Naumov / Dreamstime.com Granty na úseku zdravotnictví jsou financovány ze středočeského Humanitárního fondu na základě schválených žádostí o přidělení grantu orgány Středočeského kraje. Poskytování dotací se řídí pravidly pro poskytování účelových dotací v rámci středočeského Humanitárního fondu, která byla schválena zastupitelstvem kraje dne 12. října 2009. Na podzim roku 2011 hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath vyzval k podávání žádostí o dotace z fondů Středočeského kraje pro rok 2012. Žádosti o dotace pro rok 2012 se tak mohly podávat elektronicky v termínu od 14. října 2011 (9.00 hodin) do 15. prosince 2011 (15.00 hodin) prostřednictvím známé internetové aplikace na adrese http://dotace.kr-stredocesky.cz/. Zároveň se žádosti musely podat na příslušném formuláři vygenerovaném internetovou aplikací spolu se všemi povinnými přílohami skrze datovou schránku, poštu nebo osobně na podatelně Krajského úřadu Středočeského kraje. Rozhodující pro přijetí žádosti bylo datum jejího doručení. V rámci jednoho fondu bylo možné požádat pouze o jednu dotaci. Pro letošní rok byly vypsány okruhy zaměřené především na prevenci a zkvalitnění duševního zdraví včetně zooterapie a nezůstala opomenuta ani podpora vzdělávání zdravotnických pracovníků. Preventivní nádech má i druhá oblast středočeských grantů týkajících se zdravotnictví – v rámci dlouhodobého projektu Zdraví 21. Okruhy jsou věnovány dotacím k motivaci dětí a mládeže věnovat více pozornosti vlastní zdravotní kondici. kvátní zdravotnické zařízení je efektivním řešením obrátit se přímo na zdravotní pojišťovnu, u které je pacient pojištěn. Ta by měla být schopna nabídnout mu náhradní řešení vycházející ze zadaných požadavků klienta tak, jak jí tuto povinnost ukládá zákon. Poté, co se pacient se svým novým lékařem domluví na registraci, obrátí se buď sám, nebo prostřednictvím onoho zdravotnického zařízení na odbor zdravotnictví nebo na zdravotnické zařízení, v jehož archivu jsou karty pacientů uloženy, a příslušní pracovníci zařídí předání dokumentace do určeného místa v souladu s platnými právními předpisy. Rádi bychom upozornili na fakt, že zdravotnická dokumentace není majetkem pacienta, jak by se mohli mnozí domnívat, a proto může být vydána pouze příslušnému zdravotnickému zařízení. Pacientovi mohou být pořízeny opisy, výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace. Údaje, na jejichž základě dochází k vyhledání karty pacienta, jsou jméno a příjmení, datum narození, informace o původním nestátním zdravotnickém zařízení a kontakt na nově vybraného poskytovatele zdravotní služby, kam je zdravotnická dokumentace bezodkladně zaslána. Psychosomatika spojení starořeckých slov psyché (duše) a sóma (tělo) – jejich spojení zdůrazňuje nezbytnost celostního, komplexního nazírání na člověka ve zdraví a nemoci. Zabývá se vztahy mezi tělesnými a duševními ději, které nechápe jako dvě oddělené oblasti, nýbrž jako propojené a navzájem se neustále ovlivňující systémy Psychoterapie soubor verbálních, neverbálních a paraverbálních komunikačních technik užívaných psychoterapeutem k zvýšení duševního zdraví klienta či pacienta nebo ke zlepšení vztahů uvnitř skupiny Sklerotizace postup užívaný při léčbě žilních městků varixů – spočívá v aplikaci sklerotizující látky, která po vyvolání drobného zánětu způsobí jejich zajizvení a uzavření. Jde o jednu z metod léčby varixů na dolních končetinách Stentgraft endovaskulární protéza, kombinace stentu a syntetické cévní protézy 06 07 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Investice Událost Hejtman odhalil Trnkův pomník v Příbrami První primář chirurgického oboru, první primář chirurgie a někdejší ředitel příbramské nemocnice MUDr. Václav Trnka má od 19. ledna pomník s pamětní deskou v areálu Oblastní nemocnice Příbram. Slavnostního odhalení se zúčastnili i středočeský hejtman MUDr. David Rath a ředitel příbramské nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada. MUDr. Václav Trnka, žák prof. Jiráska, lékařský ředitel, 1. primář chirurgických oborů a 1. primář chirurgie v Příbrami, je dodnes jedna z nejznámějších a nejuznávanějších příbramských zdravotnických osobností nemocniční péče vůbec. V Příbrami působil od roku 1932 až do roku 1965, kdy ho na místě primáře chirurgie vystřídal MUDr. Lisický. Velmi se zasadil nejen o rozvoj chirurgie a dalších chirurgických oborů, ale Nový pavilon v Mladé Boleslavi přinese vysoký komfort pro pacienty Počátkem února navštívila ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová mladoboleslavskou nemocnici a s jejím ředitelem doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc., a technicko-provozním náměstkem Ing. Romanem Bílkem si prohlédla stavbu nového pavilonu interních oborů. Nahoře: MUDr. Kateřina Pancová s doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc., (vlevo) a Ing. Romanem Bílkem (vpravo) při prohlídce stavby pavilonu interních oborů „Nový pavilon vlastně umožní centra- cování, což znamená, že kraj bude splácet inveslizaci interních oborů, a to jak ambulantní složky, torovi finanční prostředky až po převzetí stavby. tak i hospitalizovaných pacientů. V přízemí budou „Počasí nám přeje, a tak lze předpokládat, že stavba interní ambulance, v dalším patře gastroenterologie bude dokončena podle platného harmonogramu, a ve vyšších patrech interní lůžkové stanice a spo- což znamená, že dodavatelé zdravotnických techlečná JIP. Výhodou je, že nedochází k navyšování nologií by mohli nastoupit v průběhu srpna a vše kapacity, ale pouze k přesunu interní péče na jedno by mělo být připraveno k předání lékařům a veřejmísto, což přinese zvýšení komfortu pro pacienty nosti na přelomu září a října tohoto roku," podotkl i zdravotnický personál," řekla MUDr. Kateřina Pan- ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav cová s tím, že výhodné je také tzv. odložené finan- doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. i o rozvoj samotné nemocnice v Příbrami. Za jeho éry se dostavělo nejvíce budov včetně budovy D-monoblok. Právě D-monoblok prochází nyní významnou rekonstrukcí. Středočeský kraj na opravách budovy pracuje již delší dobu. Jen loni nemocnice zahájila činnost několika nových pracovišť. Pacientům v příbramské nemocnici tak v loňském roce přibyla nová rehabilitace, zubní oddělení a dva zcela nové pavilony. Pomník slavnostně odhalili ředitel příbramské nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada a středočeský hejtman MUDr. David Rath. 08 09 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Sociální problematika Sociální problematika Radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová tvrdí: Momentka z Domova seniorů U Anežky Luštěnice „Péči o seniory a sociálně slabé neustále rozvíjíme“ Navyšování kapacity v domovech seniorů, rozvoj pečovatelské služby – to jsou dvě nejdůležitější záležitosti, které se v minulém roce podařilo realizovat ve Středočeském kraji. O plánech pro letošní rok jsme hovořili s radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzanou Jentschke Stöcklovou. S řediteli našich zařízení hledáme nové vhodné chráněné bydlení pro naše klienty: ředitelka Zvonečku Bylany Iveta Blažková, ředitel Laguny Psáry Jakub Adámek, radní Zuzana Jentschke Stöcklová a ředitel Domova Pod Kavčí skálou Říčany Václav Brácha (zleva doprava). Často spolu mluvíme o seniorech, ale sociální problematika se netýká jen jich. Samozřejmě jde o daleko širší oblast. Jedním z našich nejstarších zařízení, které oslavilo 50 let existence a stará se o mentálně handicapované klienty, je Domov Laguna Psáry. Z Regionálního operačního programu Střední Čechy získalo toto zařízení dotaci na vybudování pekárny na psárské návsi, kde budou klienti nejen pracovat, ale i samostatně žít v bytových jednotkách. Především jde o to, že klienti budou moci chodit do zaměstnání. Zároveň obec získá zbrusu novou prodejnu s pečivem. Již v loňském roce jsme otevřeli nové chráněné bydlení pro mentálně handicapované ve Velvarech na Kladensku. Těm schopnějším se tak snažíme otevírat bránu k normálnímu životu. Pečuje kraj i o lidi v nouzi? Samozřejmě, Středočeský kraj pomáhá i lidem v nouzi. Máme například intervenční centrum, jež je určeno pro osoby ohrožené domácím násilím. Toto centrum působí v Kladně a může se na něj obrátit kdokoli z celého kraje, kdo cítí, že je ohrožen domácím násilím. Osobám postiženým domácím násilím poskytujeme nejen psychologickou a sociální pomoc, ale v případě potřeby je i na nutnou dobu uschováme do tajných bytů. Spolupracujeme i s azylovými domy. Ty pod sebou mívají většinou města nebo neziskové organizace, takže Středočeský kraj přímo provozuje pouze jediný azylový dům v Kladně, který je určen pro muže, čímž vyplňujeme mezeru v nabídce. Co v sociální oblasti chystáte v letošním roce? Přestože z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k nám směřuje stále méně peněz a ačkoli ministerstvo odmítlo financovat jakékoli navýšení kapacity v domovech seniorů, uvědomujeme si rostoucí potřebu, a tak tuto oblast musí dotovat kraj. Snažíme se dokončit rozestavěné domovy a zvelebovat stávající. Například na Kutnohorsku bychom chtěli zahájit dostavbu domova v Uhlířských Janovicích. Letos bychom měli zahájit stavbu, v příštím roce bude dokončena. Místo zde najde 170 nových klientů. Zároveň se tím také vytvoří nová pracovní místa v regionu. Budujeme a rozšiřujeme také terapeutické komunity pro osoby, které se léčí ze závislostí (na drogách či alkoholu). Nyní máme jednu v Kladně, ale rozšíříme ji o další v Budeničkách na Kladensku, kde by ještě na jaře mohlo najít útočiště 10–15 nových klientů. V těchto komunitách se snažíme s klienty opět dodržovat denní režim – vstávat, chodit do práce atd. – aby se mohli vrátit do normálního života. Jaké jsou další novinky v sociální oblasti? Domovy pro seniory, které patří Středočeskému kraji, postupně začaly provozovat pečovatelskou službu – začal s ní domov ve Zdicích a poté se přidal i domov v Jenštejně, přičemž v letošním roce se chystá zahájení pečovatelské služby v domově seniorů v Ratajích nad Sázavou (okres Kutná Hora) a v domově seniorů v Jankově (okres Benešov). Jde o velmi potřebnou záležitost, obzvláště pro seniory, kteří nechtějí jít do domova, mají kolem sebe rodinu, ale potřebují péči, která v obcích – na rozdíl od měst – přece jen chybí. Na začátku tohoto roku otevřeme nové kapacity v novém denním stacionáři ve Smečně a se stejnou službou počítáme v novém domově v Berouně a ve Zdicích. Tato služba nebyla příliš známá, ale nyní je o ni stále větší zájem – jde o to, že pokud rodina chce mít seniora doma a potřebuje, aby se o něj někdo postaral během dne, přiveze ho ráno do domova, případně je přivezen naší službou, a večer se vrací do rodinného kruhu. Ve vašich zařízeních, především v domovech seniorů, pracují i zdravotní sestry. Samozřejmě, protože mnozí klienti jsou spíše ležící. Bohužel z tohoto důvodu nám nechybějí peníze jen z ministerstva, ale začínáme mít problémy i se zdravotními pojišťovnami, které mají tendenci snižovat platby za úkony zdravotnického personálu v domovech seniorů, ačkoli například léky může podávat výhradně zdravotní sestra, nikoli sociální pracovnice. Na jedné straně tedy navyšujeme kapacity, což je potřeba, ale na straně druhé máme problémy se získáváním peněz na jejich provoz. Pro představu – velmi velkou část rozpočtu těchto zařízení činí dotace z ministerstva, a to až 70 % (následují platby od klientů, příspěvek od zřizovatele, příspěvek na péči, sponzorské dary a platby od pojišťoven). Největší část rozpočtu směřuje na mzdy, a pokud je více starších, ležících klientů, musíme mít i více zaměstnanců. Mimochodem jsme nejspíš jediný kraj, který rozšiřuje péči o seniory a sociálně slabé ve vlastních zařízeních. 10 11 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Záchranná služba Záchranná služba Záchranáři zasahují rychle a profesionálně bez ohledu na počasí byla přivolána také pražská letecká záchranná služba, počet volání na Call centrum záchranné služby – zdrakterá muže po ošetření a zajištění transportovala do votnickou poradenskou linku na telefonu 800 888 155. Lidé chtějí především vědět, jak se chovat a chránit Ústřední vojenské nemocnice Praha. Berounští záchranáři ve stejný den také zasahovali ve vysokých mrazech. Pozor by si v mrazivých dnech v Nižboru u malé dívky, která se propadla ledem na měli dávat zejména starší lidé, malé děti a chronicky řece. Dívku vytáhla z vody kolemjdoucí žena, která jí nemocní. Ohroženými skupinami jsou zejména kartím s největší pravděpodobností zachránila život. Hol- diaci a astmatici. Důležitá je dostatečná vrstva oblečička po vytažení z vody nedýLidé volající na zdravotnickou linku 800 888 155 chtějí chala a nekomunikovala. Disvědět, jak se chovat v extrémních teplotách. pečink linky 155 přijal volání těsně před druhou hodinou odpolední. Dispečerka na místo okamžitě poslala čení, pokrývka hlavy a namazání obličeje, popř. rukou sanitní vozy, radila ženě, jak má poskytnout první krémem. Rizikové skupiny lidí by se měly pohybovat pomoc, a zahájila telefonicky asistovanou neodklad- venku jen po dobu nezbytně nutnou a vyvarovat se nou resuscitaci. Během chvíle se ženě podařilo dí- zvýšené fyzické námahy. V případě kluzkých silnic venku rozdýchat. Při příjezdu záchranné služby byla a chodníků je nejdůležitější prevence, předvídavost promočená a silně podchlazená dívka už při vědomí a opatrnost. To samé se týká zamrzlých vodních ploch. a plakala. Její stav byl vážný. Záchranáři se jí snažili V případě vážnějšího úrazu nebo závažného zhoršení co nejvíce zahřívat a po zahájení léčby ji převezli do zdravotního stavu je důležité poskytnout první pomoc, postiženého přesunout do tepla nebo alespoň přikrýt Fakultní nemocnice v Motole. Všechny tyto zásahy mají jedno společné – nízké tep- a izolovat jej od studené země a neprodleně volat záloty, sníh a led. Od začátku mrazivého počasí se zvýšil chrannou službu (telefonní číslo 155). Záchranáři zasahují i v třeskutých mrazech. místo vyrazila rychlá zdravotnická pomoc z Votic. Záchranáři chlapci jazyk ošetřili a transportovali jej na kontrolu do benešovské nemocnice. Ve čtvrtek 9. února zasahovali záchranáři hned u několika dopravních nehod, které s největší pravděpodobností zavinil smyk. Na dálnici D11 se na stejném místě staly dvě dopravní nehody zhruba s hodinovým odstupem. První z nehod byla záchranářům nahlášena v 11.28. S osobním vozem zde havarovala řidička se dvěma malými dětmi ve voze. Řidička i jedno z dětí utrpěly otřes mozku. Záchranáři maminku s oběma dětmi po ošetření převezli do kolínské nemocnice. Druhá z nehod se stala ve 12.30. Řidička zde zřejmě v plné rychlosti narazila do svodidel a propadla čelním sklem. Na místo okamžitě vyrazili nymburští záchranáři. Letecká záchranná služba nemohla vzlétnout kvůli nepříznivému počasí. Mladá žena utrpěla těžká zranění obou dolních končetin. Chvíli po nehodě kolem projížděla záchranná služba z Jičína, která u nehody zastavila a poskytla zraněné ženě pomoc do příjezdu naší Záchranáři v mrazivých dnech zasahují ze- záchranné služby. Při příjezdu nymburských záchrajména u kolapsových stavů a celkového zhoršení zdra- nářů byla žena při vědomí a komunikovala. Kvůli závotního stavu, zejména u starších lidí nebo chronicky važnosti zdravotního stavu ji záchranáři uvedli do uměnemocných. Mírný nárůst výjezdů je k dušnostem. Po- lého spánku, zaintubovali a připojili na umělou plicní tíže mají zejména kardiaci a astmatici. Přestože se prů- ventilaci. Kvůli velkému krvácení také museli hradit měrný počet výjezdů záchranné služby kvůli silným krevní ztráty. Ženu poté transportovali sanitním vozem do pražské vinohradské nemocMrazivé počasí může přinést zásahy záchranářů nice. Před čtvrtou hodinou odu událostí, které souvisejí se sněhem, ledem nebo mrazem. polední dostal dispečink linky 155 nahlášenou také dopravní mrazům výrazně nenavýšil, v únoru záchranáři zasa- nehodu 11 aut na rychlostní komunikaci R4 u Dobříše. hovali u několika událostí, které souvisely se sněhem, Při nehodě byli lehce zraněni tři lidé. Po ošetření byli ledem nebo mrazem. převezeni naší záchrannou službou na centrální příŽe se kovy stávají v mrazu lepkavými, si vyzkoušel jem do příbramské nemocnice. v pátek 3. února na vlastní kůži malý chlapec na Be- V neděli 12. února v 11 hodin dopoledne zasahovali nešovsku. Dispečink záchranné služby dostal v od- záchranáři v Rakovníku, kde se těžce zranil mladík poledních hodinách hlášení o dvouletém dítěti, kte- při hokeji. Byl v bezvědomí a záchranáři u něj museli rému přimrzl jazyk k zábradlí a po odtržení krvácel. Na zhruba 10 minut provádět srdeční masáž. Na místo Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje Náhlé změny teplot, mrazivé počasí, sníh a náledí mohou mít za následek výjezdy záchranné služby k nejrůznějším případům – dopravním nehodám, úrazům a podchlazeným nebo umrzlým lidem. Větší problémy než chladné počasí působí kluzké silnice a chodníky. 12 13 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Úvod Aktualita Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.: „Nové prostory nabídnou velmi příjemné prostředí“ Zmodernizované křídlo D3 monobloku příbramské nemocnice bude zprovozněno podle všeho již v březnu. V tuto chvíli se tento pavilon postupně vybavuje potřebným zařízením a technologiemi. O něm, ale i o dalším aktuálním dění v nemocnici jsme hovořili s jejím ředitelem MUDr. Stanislavem Holobradou. Příbramské nemocnici je už přes 130 let Oblastní nemocnice Příbram se vrátila k loňskému výročí 130 let od vzniku nemocnice v Příbrami. Ve čtvrtek 19. ledna odhalila nový pomník s pamětní deskou MUDr. Václavu Trnkovi. Zleva doprava: Dana Svěchotová, Růžena Smetáková a Jitka Křížová – bývalé žákyně Zdravotnické školy, které učil MUDr. Václav Trnka. pomáhá, protože abychom zásadně neomezili zdravotnickou péči, stavíme i rekonstruujeme prakticky za plného provozu nemocnice. Vizualizace křídla D1 monobloku Co nové křídlo nemocnici přinese? Křídlo D3 si prohlédl při své poslední lednové návštěvě v Příbrami i hejtman Středočeského kraje a myslím, že se mu výsledek rekonstrukce líbil. Velkou výhodou budou pro nové prostory lůžkových jednotek operačních oborů pokoje s malým počtem lůžek, s vlastním sociálním zařízením, ale také například velmi otevřené pracoviště zdravotnického personálu. Pacienti tak budou mít ke zdravotníkům velmi blízko. Kromě nového vybavení je pro tento prostor velmi typické příjemné a vzdušné prostředí. Jsou ještě ve druhém rekonstruovaném křídle monobloku – D1 – nějaká pracoviště? Nyní již ne. S pokračujícími stavebními pracemi bylo teď již nezbytné poslední provozy, které tam byly, přemístit. Šlo o ambulance neurologie včetně laboratoří EEG a EMG, urologické ambulance, odborné poradny chirurgie a pracovny sociální sestry a lékařů. Část zázemí tam stále mělo i oddělení zobrazovacích metod. Ale zvládli jsme to a zaměstnanci i pacienti zareagovali opět velice vstřícně. To nám určitě Do 31. ledna 2012 se mohlo žádat o granty města Příbram. Požádala město o grant i nemocnice? Ano, naše nemocnice je již tradičním žadatelem. Pokaždé se naše projekty týkají zpříjemnění a zpestření pobytu pacientů v nemocnici, ať již je to projekt pro oddělení dětské nebo pro dobrovolnické centrum včetně velmi úspěšné canisterapie. Takovou zajímavostí je pak náš společný projekt s Městskou policií Příbram „Nemocnice míří do školek“, v rámci kterého naše sestřičky učí hravou formou děti, jak reagovat v některých situacích, proč je třeba mít se na pozoru před léky v domácích lékárničkách nebo přípravcích na úklid apod. Chystáte na jaře nějaké další novinky? Ano, již teď například připravuje interní oddělení už 3. Kadeřábkův den. Jde o celodenní odborný seminář pro lékařské i nelékařské zdravotnické pracovníky naše i z jiných nemocnic. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s. V minulém roce uplynulo již 130 let, kdy v Pří- velmi špatném technickém stavu, neboť pro jeho brami vznikla pro potřeby tehdejších občanů nemoc- výrobu byl v době původního zadání použit nevhodný nice. Jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších typ kamene. Oblastní nemocnice Příbram se proto osobností příbramské nemocniční péče je MUDr. Vác- rozhodla pro pomník nový i s novou pamětní deslav Trnka, lékařský ředitel, první primář chirurgických kou, na níž je však vytesán původní text. oborů a první primář chirurgie v Příbrami. Nový pomník MUDr. Václavu Trnkovi byl za přítomMUDr. Trnka, žák profesora Jiráska, který v příbram- nosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida ské nemocnici působil od roku 1932 až do roku 1965, Ratha a ředitele Hornického muzea v Příbrami kdy ho na místě primáře chirurgie vystřídala další PaedDr. Josefa Velfla slavnostně odhalen v prostoru známá příbramská osobnost Byl to právě MUDr. Trnka, za jehož éry se v nemocnici MUDr. Lisický, se v Příbrami dostavělo nejvíce budov včetně současné budovy D. velmi zasadil nejen o rozvoj samotné chirurgie a dalších chirurgických oborů, ale i o rozvoj nemocnice jako před budovou magnetické rezonance. Při této výjitakové. V areálu nemocnice MUDr. Trnka již pomník mečné příležitosti pozvala příbramská nemocnice s pamětní deskou v minulosti měl, ale vzhledem k pří- na toto příjemné setkání s historií nejen své zaměstpravě stavebního prostoru pro nové budovy C a F, nance, ale i širokou veřejnost. Zájem byl skutečně které byly zprovozněny na jaře 2010, byl tento pomník veliký. Přišli i lidé, kteří MUDr. Trnku ještě pamatují, přenesen a uskladněn pro pozdější navrácení do pro- dokonce i jeho bývalé žákyně. Znamená to pro nás, stor Oblastní nemocnice Příbram. Následně bylo na že příbramáci „svoji“ nemocnici sledují a zajímají se základě odborné expertizy zjištěno, že pomník je ve o ni. To je pro nás důležité a vážíme si toho. 14 15 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Rozhovor Rozhovor Psychiatr MUDr. Martin Konečný tvrdí: „Psychiatrie už dávno není něco jako šarlatánství“ „Každý mozek je jedinečný, složitost mozku je přitom v porovnání s jinými orgány těla závratná,“ říká lékař psychiatr MUDr. Martin Konečný. Na otázku, na co se ve svém oboru zaměřuje, odpovídá velice lidsky, že na pacienta. Pane doktore, v příbramské nemocnici působíte poměrně krátce. Jak se vám v Příbrami líbí? Než odpovím, chci se podělit o zkušenost, kterou jsem s Příbramí měl již kdysi dávno jako rodič nemocného dítěte. Můj nevlastní, tehdy sedmnáctiletý syn byl převezen na chirurgické oddělení příbramské nemocnice po pádu z kola s těžkými poraněními hlavy. Když jsme za ním s manželkou přijeli z Plzně, kde jsme bydleli, a v nemocnici ho navštívili, vůbec jsme ho nepoznali. Natolik byla poranění obličeje devastující. Nevím, zda zde ještě působí kolegové, kteří mu tehdy v roce 1998 poskytli pomoc na operačním stole, ale chci vyjádřit svou vděčnost celému oddělení. Dnes již 31letý Martin se těší výbornému zdraví a po vážných poraněních má jen několik drobných jizev okolo úst. Takže on i celá rodina jsme příbramské nemocnici velmi zavázáni. Tehdy jsem samozřejmě netušil, že budu jednou s nemocnicí v Příbrami spolupracovat. Ale život je neustálá změna, a tak jsem se dostal docela nečekaně do kraje, který pro mne byl spojen spíše s oddílovými výlety, na které jsem jezdil jako kluk z Prahy coby člen svazarmovského oddílu se skautskou minulostí. Na Brdy jsme jezdili se skauty vlastně po celý rok, na jaře, na podzim i v zimě, jen léto jsme většinou trávili na táborech v jiných krajích naší krásné země. Ani ve snu mne tehdy nenapadlo, že zde budu jednou bydlet – loni v září jsem se přistěhoval do Nové Vsi pod Pleší a začal se rozhlížet po práci v blízkém okolí. Tak jsem se dostal nejprve do sanatoria Na Pleši a pak i do nemocnice v Příbrami. Pracuji zde skutečně krátce, teprve od 1. prosince, takže zatím opravdu nemohu říci, jak svou současnou pracovní zkušenost zařadím v porovnání s dalšími nemocnicemi, kde jsem působil. Byly to kliniky v Plzni a v Praze a také soukromá nemocnice v Ostrově nad Ohří, kde jsem poslední čtyři roky vykonával funkci primáře. Můj první dojem v Příbrami je dobrý, zejména mám velmi příjemný pocit z úrovně komunikace mezi lékaři. Na většině oddělení zažívám vlídné, přátelské přijetí, kterého si vážím. Budu rád, když budeme i nadále při společné péči o pacienty dobře vycházet. Můžete čtenářům přiblížit váš obor a jakým pacientům se v nemocnici věnujete? Když jsem v psychiatrii začínal, zavolal mi rodinný přítel, významný lékař z IKEM, který se věnoval transplantacím, a velmi mi psychiatrii rozmlouval. Nedávno jsem ho po dlouhé době opět potkal a ptal jsem se ho, proč vlastně tehdy tolik naléhal, abych se orientoval jiným směrem. Myslel jsem, že v tom měl prsty někdo z rodiny. K mému překvapení mi kolega vysvětlil, že mne kontaktoval z vlastní iniciativy. Chtěl mne prý varovat, že psychiatrie není tak docela exaktní vědecký obor, spíše jakési šarlatánství. Dnes by mi prý ale stejnou radu rozhodně nedával. Vývoj v medicíně jde obrovským tempem kupředu a týká se i oborů, které vycházejí z neurobiologie. V tom má kolega naprostou pravdu. Nové poznatky o fungování a funkcích mozku jsou natolik zásadní, že skutečně psychiatrii zcela proměnily – farmakoterapie i psychoterapie dnes stojí na zcela nových „neurobiologických“ základech a rozhodně je není možné považovat za „svého druhu šarlatánství“. Nicméně nadále zůstává pravdou, že složitost mozku je v porovnání s ostatními orgány natolik závratná, že nebude zřejmě nikdy možné stavět psychiatrickou léčbu pouze na evidence-based medicíně. Každý mozek je zcela jedinečný, a tak výsledky klinických studií ať už v oblasti farmakoterapie, tak i v oblasti psychoterapie představují vždy jen neexistující statistickou realitu. Reakce každého konkrétního pacienta zůstávají vždy více méně nepředvídatelné, a tak v psychiatrii více než v jiných oborech stojí léčba na zkušenostech terapeuta. Jak se v rámci svého oboru specializujete? Jsem dvouatestovaný psychiatr, navíc mám funkční specializace v psychoterapii a v psychosomatice. Ale neřekl bych, že se specializuji výhradně na psychosomatiku nebo jinou problematiku v rámci psychiatrie. Snažím se v nemocném vždy vidět na prvním místě člověka, který hledá a potřebuje pomoc, nikoli diagnózu, kterou je třeba zaškatulkovat. Dalo by se říci, že se specializuji „na konkrétního člověka“. A nemyslím to jako vtip. Míním to doslovně. S jakými potížemi k vám v této hektické, dá se říci digitalizované době lidé nejčastěji přicházejí a jaké mají jejich potíže nejčastěji příčiny? Došlo v posledních letech k nárůstu počtu některých případů? Když ponecháme stranou nárůst počtu organických poruch a případů demencí, který souvisí se stárnutím populace, přibývá celorepublikově nejvíce pacientů s poruchami nálady (F30-38) a s úzkostnými poruchami (F40-59). Meziroční nárůst (při srovnání let 2009 a 2010) je dramatický v obou těchto skupinách – počet nově zjištěných případů se zvýšil zhruba o 10 %, což jistě souvisí jednak s ekonomickou situací, ale také, domnívám se, s celkovou atmosférou ve společnosti. Statistické údaje velmi přesně kopíruje má vlastní zkušenost z oddělení, kde jsem donedávna působil, i z ambulance. Obzvláště smutné je, že se zvýšil také počet nových případů psychických obtíží u dětí a dospívajících (nárůst téměř o 15 % mezi roky 2009 a 2010) a počet invalidních občanů, kterým byl nové přiznán důchod kvůli nějaké duševní poruše. Psychiatrické diagnózy tak v posledních několika letech předstihly ostatní skupiny diagnóz ve srovnání příčin invalidizace. Jaké jsou vaše mimoprofesní zájmy? Vyrostl jsem v rodině divadelníků a o divadlo jsem se od mládí intenzivně zajímal. Dokonce jsem souběžně s medicínou chvíli studoval i DAMU, obor režie. Divadlo mám velice rád dodnes a často navštěvuji divadla v Praze a v Plzni. MUDr. Martin Konečný 16 17 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Oční Město Město Příbram chce letos vybudovat dvě nové školky Město Příbram chce v letošním roce vybudovat dvě nové mateřské školy v jednom z pavilonů bývalé 8. základní školy v Žežické ulici. Záměr oznámila rada města vloni v září, kdy radní schválili záměr vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro stavební povolení a pro výběr zhotovitele stavby. Špičkové Příbramské oční oddělení školicím střediskem pro ČR i SR Lékaři školí své kolegy v provádění operací šedého zákalu přístrojem Stellaris. Lektorství jim bylo uděleno v Paříži. Nahoře: Lékaři očního oddělení spolu s kolegy, kteří se v Příbrami školili 27. ledna. Třetí zprava primář příbramských očních lékařů MUDr. Michal Bodnár, čtvrtý zleva MUDr. Radek Bodnár, který ke školení získal pro Příbram certifikát v Paříži. Dne 27. ledna proběhla v naší nemocnici poměrně neobvyklá akce. Oční oddělení pořádalo v letošním roce první školicí akci pro lékaře z naší republiky i ze Slovenska. Prvního školení se zúčastnili čtyři lékaři: z Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, z Nemocnice u sv. Anny v Brně, ze soukromé kliniky v Hradci Králové a jeden lékař ze Slovenska (ten bude pro další období zajišťovat tuto školicí činnost pro své slovenské kolegy). Naše oční oddělení je v rámci Evropské společnosti pro refrakční a kataraktovou chirurgii (ESCRS) určeno jako školicí centrum pro ČR a SR v metodice operací šedého zákalu malým řezem na přístroji Stellaris firmy Bausch a Lomb. V roce 2010 byl v Paříži pro uvedené státy jmenován lektorem pro tuto metodiku operací MUDr. Radek Bodnár. Již v minulosti jsme pořádali praktické ukázky z tohoto způsobu operace šedého zákalu pro zájemce z celé republiky, ale lednová akce již měla charakter výukového semináře, kde se lékaři měli možnost v kombinovaném způsobu výuky seznámit jak s teoretickými, tak i s praktickými podklady tohoto způsobu operace. Lékaři byli po úvodních přednáškách přítomni přímo na operačním sále a sledovali operace přes velkoplošnou obrazovku i přes operační mikroskop. V přestávkách mezi operacemi pro ně byly připraveny přednášky o přístrojích, nástrojích, speciálních nitroočních čočkách i o různých nuancích probíraného operačního postupu. Na závěr semináře dostali lékaři certifikát opravňující je operovat touto metodou. Na základě tohoto oprávnění budou moci získávat i potřebné instrumentarium i nitrooční čočky. Do konce února letošního roku bude hotov projekt a na akci bude současně i vydáno stavební povolení. O tom, zda se bude nová školka letos stavět, rozhodnou příbramští zastupitelé na veřejném zasedání dne 20. února 2012, kdy by současně se schvalováním rozpočtu měli schválit i plán investic na příslušný rok. „Realizace projektu výstavby nových mateřských škol bude součástí návrhu rozpočtu města Příbrami na letošní rok. V Příbrami v současné době chybí přibližně 100 míst v mateřských školách. Tuto nepříznivou situaci si uvědomujeme a chceme ji co nejdříve řešit. Nové školky by podle předběžných odhadů měly stát asi 13 milionů korun. Přesnou cenu ovšem určí výběrové řízení, které na výstavbu vypíšeme,“ vysvětlil starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Pro školní rok 2011/2012 bylo v Příbrami podáno celkem 646 přihlášek do mateřských škol. K zápisu skutečně přišlo pouze 461 dětí. „Rozdíl je dán tím, že rodiče některých dětí si podali přihlášky na více mateřských škol,“ vysvětlil příbramský starosta Řihák. V Příbrami v současné době působí 13 mateřských škol. Z toho jedna je speciální a zřizuje ji Středočeský kraj. Ostatní zřizuje město Příbram. Do mateřských škol bylo na školní rok 2011/2012 přijato celkem 335 dětí. Nepřijatých zůstalo 126 dětí. Z těchto nepřijatých je 38 dětí mimopříbramských a zbytek, až na dvě výjimky, jsou děti, které dovrší tří let až v průběhu tohoto školního roku. „Také v příštích letech očekáváme podobně velký zájem o umístění dětí do mateřských škol. Proto je nezbytně nutné zvýšit počet míst v příbramských mateřských školách. Z hygienických důvodů již není možné zvýšit kapacitu stávajících školek, proto musíme vybudovat mateřskou školu novou,“ řekl starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Podle nejnovějšího návrhu by v pavilonu bývalé 8. základní školy měly působit dvě mateřské školy. První bude organizačně začleněna pod stávající Mateřskou školu Jana Drdy a druhá bude nově zřízená Waldorfská mateřská škola. Tyto nové pobočky budou mít dohromady kapacitu 120 míst. Školky na Žežické ulici nebudou mít vlastní kuchyň. Budou zde v jednotlivých odděleních pouze výdejní místa jídla. Příprava jídel bude probíhat v Mateřské škole Jana Drdy a na školky na Žežickou ulici se bude strava dovážet. Až budou nová pobočka Mateřské školy Jana Drdy a Waldorfská mateřská škola dokončeny, budeme rodiče informovat o možnosti zapsat své dítě do nových tříd prostřednictvím internetových stránek města www.pribram.eu a dalších médií. Děti v příbramských mateřských školách se mohou každoročně těšit na kvalitní med od včel z Příbramska. Med školkám předává město ve spolupráci s příbramskými včelaři. Snímek je z předávání medu ředitelkám příbramských škol od zástupců města a od příbramských včelařů. Úvod 18 19 Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav: Úvod Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic „kdo šetří, má za tři? to v nemocnici „Plánujeme dalšíneplatí“ stavbu“ Nemocniční listy Únor 2012 Aktuality Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav: ruch z Klaudiánovy nemocnice pravděpodobně hned tak nezmizí. Ještětak není hotov LetníStavební dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně i Klaudiánova nový interní pavilon a již se rýsuje stavba dalšího.oddělení Pracovní název má zatímnaplno. pavilon Velkou Palackého, nemocnice. Končí prázdninový provoz a všechna opět fungují změnou mělo by v něm být parkoviště a stravovací provoz s tabletovým systémem. Nejen o tom jsme je ovšem stavba nového pavilonu interny. hovořili s ředitelem Klaudiánovy nemocnice doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc. věcí nakupujeme desetiprocentní daní, postupně se důležitější je pro nás správě nový stravovací provoz. nám má nabyl 19,5 V naší nemocnici tak Protože ten,zvyšovat co máme až teď, de %. facto stavěn jako mluvíme o desítkách milionů, které budeme jakési provizorium. A jak to tak v Čechách bývá, z pro- muset vizoria se postupem doby stalo trvalé řešení, to je polibek zaplatit oproti současnosti navíc. To jeale prostě teďsmrti. už opravdu nevyhovující a řeklúrovni bych, že jede jen A nikdo to na vládní neřeší. Stát snad na chystá dobré slovo. A má-li nemocnice existovat a nedourčitou finanční injekci pro fakultní nemocvážet jídlo za zvýšené náklady zvenčí, pak tento pronice. Ale co ty ostatní? Co naši pacienti? blém musí být nejpozději do dvou let vyřešen. Bude ještěvšechny kde šetřit? Pane řediteli, nemocnice si stěžují na Prakticky ne. Nemocnice už nyní jede takzvaně na problém s penězi. V této souvislosti – jak je na krev, šetříme, se dá, a jen díky nasazení všech tom nemocnice se kde sponzory? Děkuji za všechny, které máme, ať uždaří, přispějí zaměstnanců se nám zatím ževelkou pacientů se I v těch nejhorších mrazech se finanční částkou nebo jen symbolicky. Přáli bychom úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlousi, hodobě aby jich bylo víc, protože nám zlepšovat v nemocnici stále stavělo. Máte z toho radost? Staví se v podstatě jen půl roku, ale už neudržitelný stav.umožňují Takže na jedné straně Obrovskou. Teď hlavně ve světle toho, že nové budovy úroveň péče o pacienty. Nejvíce sponzorů asi působí jsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon budou zateplené, nemají jednoduchá okna, a nám tak v našem dětském domově a bez nich bychom dětem korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován vypadat. Jaký je to pocit? tedy budou šetřit za elektřinu. Protože účty za tuhle opravdu těžko dopřáli tolik zážitků a tak pěkný život Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou zimu budou asi obrovské – díky tomu, že nemocniční jako mají nyní. Díky sponzorům jsme schopni jim podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavi- zajistit stranu se nadstandardní nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne: pavilony jsou většinou nezateplené a okna zastaralá, vysoce péči. Díky sponzorským lon únik vybavit a spustit v něm provoz. sene začínáme už dost, víc tofirem, nejde. Je touž spíš tak, že čím tepla ven byl poměrně velký aTakže bohužel úplně darům od různých ale dnes i příspěvkům od víc šetpřipravovat na Ale přesun říme, čím víca se omezujeme, vícpotřebné se zvyšuje tlak ekonomický. co seinterních dá dělat, oborů, zima býtplánujeme, v nemoc- některých měst obcí, se nám dařítím dělat nemůže. máme řadě oddělenízdravotnictví nové kdenici přesně co bude, připravujeme harmonogram částečné na to, rekonstrukce, ať šetříme ještě víc.naMinisterstvo přístroje a potřebnou techniku… Bez sponzorů se asi „kultistěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- například ve vší tichosti připravuje takzvanou Rada Středočeského kraje a následně letech neobejdeme a jsem opravdu rád, že lancí budeme moci rozšířit prostory pro oční a ORL v příštích vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání: i zastupitelstvo schválilo prostředky na stavbu s nimi máme nastartovanou dobrou spolupráci. Snad oddělení. Takže když se přes plot staveniště podí- snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic jich bude přibývat. dalšího pavilonu. Kdy chcete začít stavět? vám na rostoucí budovu, určitě se mi na příští měsíce i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od Máme hotovou projektovou dokumentaci, zažádáno Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. myslí v tomto povolení ohledu lépe, než když jsme plánovali pojišťoven.ředitel Takže budoucnost v tomto směru ve mně o stavební a je třeba vybrat zhotovitele Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav jen stavby. na papíře. Samozřejmě stále se najdou i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy. Pokud nám všechny– okolnosti budou naklotici,něny, ale těch jebychom naštěstí méně. mohli sestále stavbou začít někdy na jaře. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. A protože ta stavba není nijak výrazně technologicky ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav náročná medicínské prostory, rádi bychom, Vypadá to,jako že jste v létě všichni nabrali nové aby síly byla hotová zhruba za rok. a těšíte se, co bude. Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené V pavilonu má být podzemní parkoviště dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší je a stravovací provoz. Proč? teprve předs nedostatkem námi. Optimismem myslím kdo Problém parkovacích místnikdo, nás trápí se pohybuje vepotřebujeme zdravotnictví, zrovna nepřetéká. dlouhodobě, více parkovacích míst nejen Já například s hrůzou a obavami sleduji debaty hlapro pacienty, ale také pro naše zaměstnance. Ale anejsování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu Pavilon již roste do krásy Nový pavilon interních oborů, který by měl být v provozu již letos na podzim, začíná získávat svou konečnou podobu. Hrubá stavba byla dokončena a zpod lešení začíná prosvítat skutečný vzhled budovy. Na mnoha místech je již stavba omítnuta a kolemjdoucí si tak mohou udělat přesnější obrázek, jak bude ve finále nový nemocniční pavilon vypadat. Primáři interních oborů se také začínají připravovat na stěhování do nových prostor tak, aby byl provoz jejich oddělení co nejméně zasažen. V novém pavilonu budou veškeré interní ambulance kromě dialýzy, a to v přízemí, tak, aby pacient mohl veškerá potřebná vyšetření absolvovat pod jednou střechou. V dalším patře bude gastroenterologie. Ve vyšších patrech budou umístěny veškeré interní lůžkové stanice a společná jednotka intenzivní péče. Pod pavilonem je parkovací dům s kapacitou 130 míst. Jsme nejlevnější Nutriční ambulance Klaudiánovy nemocnice začala spolupracovat se společností Nutricia, což je výrobce potravin pro zvláštní výživu. Určeny jsou zejména pro lidi, kteří nemohou přijímat normální stravu. To je poměrně častý jev například při léčbě nádorových onemocnění. Lékař tedy potom musí doporučit stravu alternativní, která obsahuje všechny potřebné živiny a přitom je v takové podobě, že ji nemocný člověk je schopen přijmout. V ideálním případě ústy, v horších potom v podobě infuze nebo sondou zavedenou přímo do žaludku. Ačkoli zvláštní výživa je volně prodejná, vždy by měla být vybírána po konzultaci s odborníkem, respektive lékařem. Díky spolupráci se společností může lékárna Klaudiánovy nemocnice všem svým klientům zaručit, že výrobky Nutricia zde nakoupí za nejlevnější cenu. Očkování pro cestovatele Chystáte se pracovně či na dovolenou do exotické země a nevíte, zda by nebylo lepší nechat se před cestou očkovat? Lékaři v ambulanci cestovní medicíny vám rádi poradí, po konzultaci doporučí nejvhodnější očkování proti nemocem, které v příslušných zemích hrozí a samozřejmě vás i oočkují. Lékaři poskytují konzultace pro cestovatele i v rámci zajištění cestovní lékárničky, předepisují antimalarika, zajišťují mezinárodní očkovací průkaz a v případech, kdy je to třeba, vydávají pro jednotlivé země certifikát v případě plánovaného dlouhodobého pobytu. Ambulance pečuje o své klienty i po návratu z rizikových cest, na konzultaci je možné zajít i po zranění neznámým zvířetem z rizikové oblasti, možné je ošetření a vakcinace poraněných kontaminovanými jehlami a předměty. Poradenství zdejších specialistů je ovšem vhodné i při očkování proti nemocem hrozícím v Česku, jako je například rakovina děložního čípku nebo klíšťová encefalitida. Ambulance je na adrese Mladá Boleslav, Jiráskova 1320, tel.: 326 726 330. Očkování je po telefonické domluvě možné aplikovat každý všední den od 7.00 do 15.00, kromě středy, kdy zde ve stejných hodinách funguje infekční ambulance. 20 21 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Rozhovor Rozhovor Specialista na artroskopické operace MUDr. Roman Bartoš říká: „Nejtěžší je splnit pacientovo očekávání“ Klaudiánova nemocnice se pyšní řadou špičkových lékařů v různých oborech. Jedním z nich je i ortoped MUDr. Roman Bartoš, který se specializuje na artroskopické operace se zvláštním zaměřením na ramenní kloub. V Mladé Boleslavi působí od roku 2003, je zástupcem primáře a v současné době učí artroskopicky operovat klouby podle moderních trendů v medicíně své kolegy z nemocnic po celé republice. MUDr. Roman Bartoš sport podle svých slov moc nemusí – rozhodně je ale vyznavačem aktivního životního stylu. Co to vlastně je artroskopie? Artroskopické operace kloubů jsou operace, kdy se z malých, zhruba půlcentimetrových přístupů zavádí do kloubu optika a příslušné nástroje. Lékař pak zjišťuje a řeší problémy právě pomocí těchto malých vstupů. Tento způsob operace zaručuje minimální poškození tkání, menší bolestivost a rychlejší návrat funkce kloubu, než při tzv. otevřených operacích. Artroskopicky je dnes teoreticky možné operovat všechny klouby. Na našem pracovišti provádíme artroskopické operace ramene, lokte, kyčle, kolene a hlezna. Čím vás okouzlila ortopedie? To, že dnes dělám ortopedii, bylo spíše dílem řízení osudu. I když jsem věděl, že mě spíše přitahují chirurgické obory, neměl jsem vyhraněnou představu. Během hledání volného místa v posledním ročníku studia lékařské fakulty se shodou okolností uvolnilo místo sekundáře na ortopedickém oddělení ve Strakonicích. Další šťastnou okolností bylo, že jsem se tam potkal s bývalým primářem ortopedického oddělení v Klatovech MUDr. Miroslavem Amblerem, který ve mně probudil ten pravý zájem o obor. Jaké problémy lze tedy řešit artroskopicky? Nejčastěji se takto provádějí operace kolene, kde je nejvíce ošetřováno poškození menisků a chrupavky. Mezi více specializované operace pak patří náhrada předního a zadního zkříženého vazu. Mezi další častá onemocnění, která řešíme artroskopicky, patří onemocnění a úrazy šlach a vazů ramenního kloubu, poúrazová ztuhlost a artróza lokte nebo hlezna. Jako jedno z mála pracovišť také dokážeme artroskopicky ošetřit určitá onemocnění kyčelního kloubu. Vaše oddělení se stalo nejznámějším díky artroskopickým operacím ramenního kloubu. Ano, artroskopické operace ramenního kloubu jsou naší „vlajkovou lodí“ na poli artroskopie a myslím, že držíme krok s nejlepšími u nás. Nejčastěji operujeme tzv. impingement syndrom ramene, což jsou bolestivé srůsty, které se tvoří v oblasti ramene jako následek jeho přetížení, věku a vrozených dispozic. Další operací je artroskopické sešití utržených šlach v rameni, tzv. rotátorové manžety, a stabilizační operace při opakovaných vykloubeních ramene. Naší největší chloubou je ale artroskopické ošetření poranění kloubu mezi klíční kostí a lopatkou, tzv. akromioklavikulární luxace. Naše pracoviště jako jedno úplně z prvních začalo tuto operační metodu u nás provádět již v roce 2009! Máme také největší soubor odoperovaných pacientů touto metodou v Čechách, zcela srovnatelný se soubory pacientů zahraničních pracovišť po celém světě. U artroskopických operací ramene více než jinde platí, že otevřená operace znamená velkou jizvu, větší bolestivost, pomalejší rehabilitaci a delší návrat do plné funkce kloubu. O kolik je kratší doba rekonvalescence? Zhruba se dá říci, že asi o 30 %. Záleží však na řadě faktorů. Například u operací ramene se dělala studie, která ukázala, že je velký rozdíl mezi pacientem, který je OSVČ, spolupracuje a do práce spěchá, a pacientem, který pobírá dobré dávky v neschopnosti a pracovat se mu nechce. Celosvětově bylo prokázáno, že bez ohledu na kvalitu provedení operace tyto faktory až o 50 % prodlužují dobu návratu do práce. Je také zajímavé, že ačkoli většinu ortopedických operací lépe snášejí ženy, specifikem ramene je opak. příliš velký problém pacienta ošetřit, udělat technicky správně operaci a mít z toho dobrý pocit. Zdaleka nejtěžší je splnit pacientovo očekávání. A jak to uděláte, to je mu většinou jedno. Proto je velmi důležité mu vysvětlit, jaká očekávání jsou reálná s přihlédnutím k charakteru jeho onemocnění a celkovému stavu. Bohužel, ani my neumíme zázraky. Jaké jsou u vás čekací lhůty? Na běžné artroskopické operace kolenního kloubu se čeká přibližně tři týdny. Akutní stavy operujeme okamžitě. Složitější operační artroskopie, jako náhrady zkřížených vazů, operace ramenního kloubu nebo kyčle, které většinou nepatří mezi akutní případy, mají čekací dobu přibližně dva měsíce. Jaká je spádová oblast vašeho pracoviště? Velmi zjednodušeně se dá říci, že od Aše až po Ostravu. Díky filozofii, kterou tu zavedl primář Šedivý, si nehrajeme na žádnou spádovost. Snažíme se pomoci každému, kdo k nám přijde, protože cítíme, že je to naše povinnost a zároveň i vizitka pracoviště. Díky velkému počtu pacientů poměrně hodně operujeme a tím získáváme zkušenosti nutné k operační rutině, která je velmi důležitá k udržení stejné kvality operací. Pacientů máme opravdu hodně, ale nám to nevadí, baví nás to. Kolik artroskopických operací ročně děláte? Za poslední rok jsme artroskopicky odoperovali 555 kolen, 107 ramen, 77 plastik křížových vazů, 6 kyčlí, 8 hlezen, 3 lokty – to jsou ale již poměrně unikátní operace. Myslím si, že na oddělení, které ještě k tomuto zajišťuje standardní ortopedickou operativu a péči o úrazy pohybového aparátu, to není až zas tak málo. Ortopedicko-traumatologické oddělení Klaudiánovy nemocnice Od letošního ledna je školicím centrem pro artroskopické operace. „Díky dlouhodobé spolupráci se společností Arthrex (zastoupenou v ČR firmou Comesa), která je jedním z celosvětově největších výrobců ortopedických implantátů a nástrojů používaných zejména při artroskopických operacích, jsme byli požádáni, zda bychom se v ČR nestali jejich výukovým centrem,“ říká MUDr. Roman Bartoš. Spolupráce zajistí pro lékaře na oddělení vybavení nejmodernějšími přístroji a nástroji pro artroskopické operace, které společnost Arthrex dodává. Na oplátku budou lékaři z Klaudiánovy nemocnice učit své kolegy z jiných nemocnic, účastnit se přednášek, školicích akcí, předváděcích operací Jak byste charakterizoval pacienty, kteří se na vás obracejí? Jsou poměrně dobře vzdělaní a většinou vědí, proč a jaký výkon chtějí provést artroskopicky. Dnes není a operací na jiných pracovištích. Předchozí roky již v Klaudiánově nemocnici sbírali zkušenosti lékaři z traumacentra v Ústí nad Labem, z Chrudimi a Hořovic. Na červen pak boleslavští ortopedi chytají ortopedické sympozium s mezinárodní účastí. 22 23 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Rakovina prsu Závislost na tabáku Příběh se šťastným koncem Řekněte kouření stop Martina Kolečkářová je na první pohled úplně obyčejná žena. Je jí něco přes čtyřicet, s manželem vychovává tři děti, pracuje ve školství a ráda rekreačně sportuje. Je velmi optimistická, často se usmívá. Martina Kolečkářová vyhrála svůj boj s rakovinou. Patříte k těm, kdo se snad už stokrát rozhodli přestat kouřit a snad stokrát po pár dnech znovu začali? Nebo se s tímto zlozvykem bojíte skoncovat? Možná jen nevíte, jak na to. Právě pro všechny, kdo chtějí vykouřit svou poslední cigaretu, Klaudiánova nemocnice otevřela ambulanci léčby závislosti na tabáku. Mamografické vyšetření obavy Martiny Kolečkářové potvrdilo. Bulku v prsu si nahmatala při sprchování víceméně náhodou. Nezpanikařila, okamžitě začala jednat a kontaktovala svou gynekoložku. To jí zachránilo nejen prs, ale možná i život. „Lékařka mě vyšetřila a okamžitě poslala do Klaudiánovy nemocnice na mamografii. Ukázalo se, že opravdu mám v prsu nález. Ještě ten den jsem šla na sonografické vyšetření, a protože se ukázalo, že nález má ráz nádoru, byla jsem odeslána na biopsii. Ta zhruba týden nato potvrdila karcinom a já jsem se dostala do prsní ambulance Klaudiánovy nemocnice,“ říká Martina Kolečkářová. Zde se jí ujal MUDr. Jiří Boháč a zahájil kroky, které vedly k pozdější úspěšné operaci. „Celé to bylo velmi rychlé. Absolvovala jsem kolečko předoperačních vyšetření a za necelé dva měsíce jsem šla na operaci. V úterý jsem byla hospitalizována, prošla jsem nukleární medicínou, ve středu jsem byla operována a v neděli jsem šla domů,“ popisuje Martina Kolečkářová rychlý průběh celého zákroku. A měla štěstí – její nádor se totiž ukázal jako agresivní, od Vyšetření na mamografu Je možné se objednat každý všední den na tel. čísle 326 742 208, do prsní ambulance každý pátek na tel. čísle 326 742 107. okamžiku, kdy byl poprvé zachycen na mamografu do chvíle, kdy byl pacientce z těla vyjmut, zdvojnásobil svou velikost. Chirurgové Klaudiánovy nemocnice při operaci prsních nádorových onemocnění z podpaží vyjímají i takzvanou strážnou uzlinu, tedy tu, která je k nádoru nejblíže. Pokud její rozbor ukáže, že je rakovinou také zasažena, odeberou pacientce i tukovou tkáň se zbytkem uzlin z podpaží. Pokud je strážná uzlina v pořádku, operace se soustředí pouze na prs a zásah do těla pacientky je minimální. V případě Martiny Kolečkářové se ukázalo, že je třeba vyjmout i podpažní tuk, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. „Teď mě ještě během půl roku čeká osm dávek chemoterapie, každé tři týdny jedna dávka přímo na onkologickém oddělení Klaudiánovy nemocnice. A poté musím jít ještě na radioterapii,“ říká Martina Kolečkářová. A zdůrazňuje, že ženy by určitě neměly podceňovat ani samovyšetření, ani pravidelné preventivní prohlídky na mamografu. „Pokud si nahmátnou jakýkoliv útvar v prsu, doporučuji jim, ať okamžitě vyhledají lékaře, protože čím dříve, tím lépe,“ apeluje na zodpovědnost každé ženy dnes již téměř vyléčená pacientka. Pohled lékaře Rakovina prsu patří v dnešní době mezi nejčastější onkologická onemocnění u žen v České republice. Lékaři v Klaudiánově nemocnici provádějí záchovné operace prsu vždy, když to zdravotní stav pacientky umožňuje. „Je to moderní trend léčby rakoviny prsu,“ říká specialista na prsní chirurgii Klaudiánovy nemocnice MUDr. Jiří Boháč. Při každé operaci klade důraz na šetrnost. „Rakovina prsu v dnešní době stále ve větší míře postihuje ženy v produktivním věku, proto se snažíme, aby vedle léčebného efektu měl náš zákrok i efekt kosmetický,“ vysvětluje. Zároveň zdůrazňuje, že vše je ovšem založeno zejména na včasném stanovení diagnózy. Nový digitální mamograf, který je v naší nemocnici, patří k nejmodernějším a velmi zlepšil diagnostiku časných stádií rakoviny prsů. Z toho vyplývá možnost včasných prs záchovných operací, což je pro pacientku velkým přínosem jak fyzickým, tak i duševním,“ říká MUDr. Boháč. Víte, že závislost na tabáku je srovnatelná se závislostí na heroinu? Skoncovat s ní bez cizí, respektive odborné pomoci umí málokdo. Podle průzkumů to dokáže pouhých 20 % z těch, kdo se o to pokusí. Lidé, kteří v nouzi sáhnou po různých nikotinových žvýkačkách či náplastech, svou šanci na úspěch zvyšují. Kouřit jich přestane bez asistence lékaře 28 %. Jenže – nikotinové náhražky nejsou vhodné pro každého. Podle primáře plicního oddělení MUDr. Pavla Červy hodně záleží na tom, zda je závislost na cigaretě spíše fyzická, nebo rodí-li se více v hlavě. Pokud narazíme na kuřáka s psychickou závislostí, nikotinová náhražka příliš mnoho nezmůže. A lékař má v takovém případě možnost nasadit farmakologickou léčbu. Jeho intervence tak šanci kuřáka na cestě za abstinencí zvýší na více než 40 %. Co osobu závislou na nikotinu v nově zřízené ambulanci na plicním oddělení čeká? Nic bolestivého ani dramatického. Protože základem úspěchu je motivace, MUDr. Petra Voglová vede s každým kuřákem nejprve podrobný vstupní pohovor. Zjišťuje nejen proč chce přestat kouřit, ale i to, v jakých situacích si zapaluje nejčastěji. Těm mu pak také pomáhá se vyhnout. Pokud například někdo kouří zejména v restauraci u piva, v prvních týdnech až měsících by se měl restauracím spíše vyhýbat. Pokud je spouštěcím mechanismem káva, měl by si ji například dávat tam, kde se kouřit nesmí. Pokud se některým situacím vyhnout možné není, kuřák by vždy měl mít v záloze náhradní řešení, které mu umožní chuť na cigaretu překonat. „Je samozřejmě nutno počítat s tím, že kouření je těžká závislost a při abstinenci se tedy objevují různě silné abstinenční příznaky. Například nutkavá touha po cigaretě, deprese, nespavost, podrážděnost nebo zvýšená chuť k jídlu,“ říká Voglová. Na to vše se své klienty snaží připravit. Skončit s kouřením je těžké. Potvrdí to asi každý, kdo to zkusil. Své o tom koneckonců ví i primář Červa, který boj s cigaretou vyhrál za pomoci nikotinových náhražek. „Nejdůležitější je pevně se rozhodnout a vědět, proč chci skončit. Mně začalo hrozně vadit, že jsem vlastně otrokem svého zlozvyku, že si musím čas od času odskočit ven na cigaretu, že v tomto směru nejsem svobodný…“ říká. Teď už přes dva roky nekouří. Přesto se nikdy nebude moci považovat za nekuřáka. Stejně jako řada dalších už vždy bude abstinující kuřák. Klaudiánova nemocnice spolu se zřízením ambulance léčby závislosti na tabáku požádala o zařazení mezi tzv. nekuřácké nemocnice. V boji proti kouření podpoří všechny své zaměstnance, kteří se rozhodnou se svým zlozvykem přestat. Kouření stojí za řadou civilizačních nemocí, jako je například infarkt myokardu, kornatění tepen a jiné. Výrazně se podílí na zvyšování výskytu rakoviny, a to nejen plic, ale v podstatě všech jejích podob. Je přímou příčinou chronické obstrukční choroby, která znamená postupné snižování kapacity plic a následnou dušnost, jež může mít i fatální následky. Do ambulance léčby závislosti na tabáku se můžete objednat na čísle 326 743 750, ordinační hodiny jsou ve středu 12.30–15.00 a počítá se s jejich rozšířením. 24 25 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Úvod Aktualita Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s.: „V březnu otevřeme krásný domov seniorů“ Úhradová vyhláška na tento rok nemocnicím velkou radost neudělala. I v poněkud neradostném (s ohledem na finanční výhled) období se však najdou věci, které ředitelce kladenské nemocnice MUDr. Kateřině Pancové dělají radost. Odborná konference v kladenské nemocnici Ve středu 15. února se v závodním klubu Oblastní nemocnice Kladno konala zajímavá odborná konference, jejímž hlavním tématem byla hrudní chirurgie. Účastníci se věnovali i vybraným diagnózám v ortopedii a zátěži sester na ortopedii. vyúčtování roku 2012, tj. během, nebo dokonce na konci roku 2013. Nemocnice by musely úvěrovat sliby ministerstva více než rok, nebo by je musel úvěrovat zřizovatel, který už tak nese tíhu provozních dotací. Nepomůže nemocnici poskytování hrazených služeb? Částečně ano. Veškeré možné nadstandardní služby, tedy s přímou platbou pacienta, poskytujeme. Úhradová vyhláška zmiňuje zatím jen možnost nadstandardních čoček při operacích katarakt a nadstandardní sádru. Zájem o nadstandardní čočky je poměrně vysoký, o nadstandardní sádrové fixace je zájem relativně malý. Také všechny úkony, které jsou naše obory schopny udělat nad rámec hrazený pojišťovnou, poskytujeme jako hrazené služby a pomáhají nám v rozpočtu. Nejaktuálnějším případem je zubní robot, s nímž jsou pacienti velmi spokojení. Domov seniorů s lůžky následné péče v Oblastní nemocnici Kladno těsně před otevřením V čem spočívají úskalí nové úhradové vyhlášky? Nemocnice dostanou v roce 2012 méně peněz než v roce 2011. Loni plynuly do nemocnic každý měsíc tři platby – průměrná měsíční zálohová platba, dále stabilizační příplatek na sestry – tzv. „juráskovné“ – a tzv. „hegerovné“ (příplatek na navýšení platů lékařů). Pro tento rok se všechny tři platby slučují a výsledek se vynásobí koeficientem 0,98. Nemocnice tedy obdrží 98 % oproti roku 2011. Tato situace je zřejmá po jednání s VZP, přičemž menší pojišťovny se budou nejspíše držet pouze plateb z roku 2010, případně chystají snížení koeficientů, což nám zasazuje další ránu. A to jsem ani nezmínila dopad zvýšené DPH. Existuje sice ministerstvem proklamovaná možnost navýšení o 5 % při maximálním využití Úhradové vyhlášky pro rok 2012, ale tyto finanční prostředky může nemocnice získat až po konečném Jak pokračuje příprava nového pavilonu – Domova seniorů s lůžky následné péče? I díky počasí pokračuje vše podle plánu, provádíme vnitřní úpravy a začíná kolonizace přístroji a mobiliářem. Doufejme, že vše bude dokončeno v řádném termínu a že v březnu otevřeme. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Dopolední blok zahájila vrchní sestra chirurgického oddělení Jitka Malíková a poté se slova ujal primář chirurgického oddělení MUDr. Ronald Pospíšil, jenž přednesl několik příspěvků o hrudní chirurgii – Léčba bronchogenního karcinomu z pohledu hrudní chirurgie, Přístup k pacientovi se závažným poraněním hrudníku, Hrudní drenáž – obecné aspekty po hrudních operacích, Ošetřovatelská péče o pacienty po hrudních operacích a Chirurgická léčba benig- ních diagnóz v dutině hrudní. Sabina Sagulová, DiS., pohovořila o kasuistice – léčbě pacienta se spontánním pneumotoraxem. Odpolední blok přednášek byl věnován psychické a fyzické zátěži sestry na ortopedii (přednášející Iveta Lišková, spoluautorka Irena Pařenicová), sezonním zlomeninám (přednášející Kateřina Kratochvílová, spoluautorka Alena Pírková) a zevním fixátorům a jejich použití v septické ortopedii (přednášející Markéta Kofentová). Konference byla nejen informativní, ale velmi přínosná pro všechny zúčastněné. 26 27 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Rozhovor Rozhovor Zástupce primáře chirurgického oddělení MUDr. Tomáš Bureš říká: „Kladno má nejlepší cévní chirurgii na západ od Prahy“ Cévní chirurgie kladenské nemocnice pokrývá celé spektrum péče od křečových žil až po tepenné rekonstrukce, léčbu diabetické nohy a veškerá závažná onemocnění včetně operací aneurysmatu aorty. O zkušenostech s velmi těžkými operacemi i rychlými zákroky jsme mluvili s MUDr. Tomášem Burešem, jenž se na tuto oblast specializuje. Jaký přínos pro vás znamená nové Centrum akutní medicíny? Nové centrum nám velmi pomohlo, obzvláště intervenční vybavení rentgenu – řadu výkonů se nyní snažíme dělat hybridně a v CAM je vybavený hybridní sál, kde provádíme tyto operace, při nichž se kombinuje intervence a operační rekonstrukce. MUDr. Tomáš Bureš Mohl byste popsat rozsah kladenské cévní chirurgie trochu podrobněji? V ambulantní složce, tedy v poradně, jde o první kontakt s pacientem, anamnézu a počáteční diagnózu, indikaci vyšetření. Máme k dispozici vynikající rentgen s veškerým vybavením a moderní angiolinkou (speciálním zařízením k podrobnému zobrazení cévního řečiště) , takže zde můžeme dělat všechny intervenční výkony, a to včetně břišních stentgraftů. Následně, není-li možné intervenční řešení, volíme operační řešení. Zde poskytujeme veškeré spektrum operativy od krčních tepen přes břišní tepny, aneurysmata aorty až po standardní rekonstrukce na dolních končetinách včetně úplně periferních bypassů – u pacientů s cukrovkou děláme rekonstrukce až za kotník. Co to znamená? Jde o pacienty, u nichž nestačí jen intervenční zákrok, tedy klasická angioplastika, opravení jen na rentgenu, kdy se používají balonky a s jejich pomocí se rozšiřují cévy, eventuálně se implantují výztuže neboli stenty. Existuje-li indikace pro chirurgické zprůchodnění v určitém místě řečiště (nejčastěji v oblasti třísel nebo pánve) a následné použití balonků od kolene dolů, dříve se nejprve vyřešilo tříslo a řekněme po třech týdnech se pokračovalo s balonky na bérci. Dnes můžeme díky hybridnímu přístupu pacienta ošetřit najednou, na jednom sále, kde je operační vybavení a současně angiolinka. Začne se s chirurgickou rekonstrukcí a rentgenologové stejným vstupem na cévě, kde my začínáme a zprůchodníme řečiště, pokračují dál s intervencí na bérci. Tam je chirurgický výkon také možný, ale měla by to být úplně poslední možnost, co lze pro pacienta udělat. Jak vám pomohlo nové zařízení a přístrojové vybavení? Především je zde výhoda nového rentgenu, ale musím zmínit i nové sály. Máme možnost využívat superaseptický sál, což výrazně snižuje riziko infekčních komplikací apod. Navíc na centrální operační sály navazuje multioborová JIP, což je v podstatě obdoba aneste- ziologicko-resuscitačního oddělení. Máme možnosti čívá ve zjištění, odkud se daný varix plní – ošetřímepodávat i trombolýzy a jiné výrazně rizikové záleži- -li všechna tato místa, varixy se prakticky nevracejí. tosti, což dříve bylo kvůli monitoraci problematické. I proto trváme na tom, aby měl pacient vyšetření od nás a podle toho indikujeme operační výkon. Vlastní Patrně nejznámější část cévní chirurgie tvoří ošetření laserem pak poskytuje pacientům komfort jednodenní hospitalizace, případně ambulantního operace křečových žil, varixů. Z laického úhlu pohledu určitě. Laserové operace výkonu (podle anestezie). Zároveň je rozdíl v délce varixů a sklerotizace jsme začali nabízet asi před bandážování nohy – a za 3–4 dny mohou jít do práce. šesti lety a mezi pacienty jsou velmi atraktivní, byť jsou spojeny s přímou platbou z jejich strany. Od Čím vás osobně naplňuje cévní chirurgie? začátku sami děláme ultrazvukové vyšetření žilního V kladenské nemocnici pracuji 12 let. Přede mnou systému, protože propagujeme řešení od příčiny. se zde cévní chirurgii věnoval MUDr. Ott, jenž zde Spousta pracovišť to řeší spíše jako kosmetický výkon udržoval poměrně široké spektrum výkonů. Od něj a původní myšlenka skutečně byla taková. Pacient jsem se také naučil vlastně vše, co umím. Úplně mě nemusí být hospitalizován, případně je hospitalizo- nadchla karotida, což je oprace, při níž je odstraněn ván jen krátce, rekonvalescence je rychlá a poope- sklerotický plát z krční tepny jako prevence cévní rační průběh je daleko méně nepříjemný než v případě mozkové příhody. Tento výkon považuji za nejhezčí klasické operace. Cévní chirurgie jako ta naše razí v celé cévní chirurgii – jde o jednu z nejrizikovějších myšlenku, že by nemělo jít jen o kosmetický zákrok, operací v oboru a jde při něm o vteřiny, ale opravdu ale o definitivní vyřešení problému. Varixy jsou totiž stojí za to. Právě díky velké operativě a cévní chiruronemocnění, které se často vrací. Náš přístup spo- gii jsem rád, že jsem v kladenské nemocnici. MUDr. Tomáš Bureš během operace varixu 28 29 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Psychiatrie Psychiatrie Lékařka psychiatrické ordinace MUDr. Alena Matěchová tvrdí: „Psychiatrie se výrazně rozvíjí“ Psychiatrická ordinace v kladenské nemocnici se zabývá ambulantní diagnostikou a léčbou psychických poruch u dospělých pacientů. „Pacienti se k nám mohou objednat na doporučení praktického lékaře nebo přijít sami bez doporučení. Spádová oblast je poměrně velká, nejen Kladno a okolí, ale dojíždějí k nám pacienti i ze Slaného a Rakovníka,“ říká MUDr. Alena Matěchová. MUDr. Alena Matěchová S jakými problémy k vám pacienti chodí? S velmi různorodými. S výjimkou sexuologických poruch a drogových závislostí, jejichž léčbou se naše ordinace nezabývá, se setkáváme téměř se všemi psychickými poruchami. Nejčastěji se jedná o široké spektrum poruch nálady, které zahrnuje nejen vlastní depresivní poruchu, ale také mnoho typů úzkostných poruch, dále poruchy osobnosti, závislosti, poruchy příjmu potravy. Méně časté, ale o to závažnější, jsou psychotické poruchy (tedy psychózy schizofrenního okruhu, poruchy s bludy), bipolární porucha a různé typy demencí. Kromě péče o ambulantní pacienty pracuji také jako konziliární psychiatr na somatických odděleních nemocnice. Psychiatrické konzilium si v případě potřeby vyžádá ošetřující lékař příslušného oddě- lení. Nejčastějším důvodem pro konziliární vyšetření jsou neklidní či nespolupracující pacienti, pacienti s delirantními stavy z nejrůznějších příčin, úzkostně depresivní poruchy jako reakce na somatické onemocnění a v neposlední řadě pacienti po sebevražedném pokusu. Mým úkolem je pacienta vyšetřit, s ohledem na jeho somatické onemocnění navrhnout další léčebný postup, eventuálně rozhodnout o vhodném či nutném překladu na lůžkové psychiatrické oddělení. V tomto okamžiku nastává velký problém, který musíme řešit téměř denně. Naše spádové lůžkové psychiatrické zařízení je Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice (paradoxně umístěná v jiném kraji). Toto zařízení ovšem nemá žádné oddělení, kde by bylo možné zajistit současně nezbytnou somatickou péči pro pacienty, a tak překládaný pacient musí být tělesně zdráv, což je v mnoha případech neřešitelný problém, o kterém by mohli dlouze vyprávět kolegové např. z chirurgických oborů. Důležitou součástí naší práce je ambulantní léčba závislosti na alkoholu. Spolupracujeme s dr. Petrákovou, která s dalšími terapeuty vede skupiny v Terapeutických komunitách v Kladně-Dubí. Naši pacienti také mají možnost docházet na Antabus. Pokud to lze, snažíme se pacienty motivovat k ústavní léčbě, protože kombinace obou forem má dlouhodobě nejlepší výsledky. Změnila se během posledních let struktura pacientů, kteří vyhledávají vaši pomoc, a struktura jejich problémů a potíží? V posledních letech výrazně přibývá pacientů s úzkostně depresivními poruchami, s poruchami přizpůsobení a se závislostmi. Domnívám se, že obecně vzrůstající počet psychiatrických pacientů je dán jednak určitou destigmatizací psychického onemocnění, jednak zvýšenými nároky na psychiku, které s sebou přináší život v současné době. O psychických poruchách se v posledních letech hodně mluví i píše. Vzrůstající počet psychických poruch jistě souvisí i se vzrůstajícími nároky, které s sebou současná doba přináší. Nemáme čas na odpočinek, na své nejbližší, na koníčky a zájmy. Vše je zaměřeno na úspěch, konzumní způsob života a hromadění věcí se stalo měřítkem. Psychicky méně odolní jedinci takový tlak nedokážou snášet dlouho. Kapitolou sama pro sebe jsou problémy a poruchy vznikající v souvislosti se ztrátou zaměstnání a další perspektivy pro lidi kolem 50. roku věku. Jako velký problém vnímám nárůst počtu pacientů s již vyjádřenou závislostí na alkoholu v nízkém věku kolem 25 let a v důchodovém věku 65–75 let. Také roste počet žen, které se do problémů s alkoholem dostanou během doby, kdy jsou po narození dítěte nuceny zásadně změnit dosavadní způsob života. Jak se váš obor změnil během vaší praxe? Psychiatrie se v posledních letech mění zásadním způsobem. Díky moderním technologiím, novým zobrazovacím metodám, pokrokům v elektrofyziologii, neurochemii, objevům v genetice a úžasném pokroku psychofarmakologie máme mnoho argumentů, které nás opravňují k závěrům, že psychické poruchy mají neurobiologický podklad. Například schizofrenie je závažné psychotické onemocnění, o jehož příčinách existuje řada hypotéz. Dnes již s pokrokem v oblasti genetiky víme, že dědičná nebo získaná vloha (působící odchylku v produkci enzymu, vytvoření vazebných míst na nervové buňce nebo chybné propojení nervových vláken během nitroděložního vývoje nervové soustavy) v kombinaci s dalšími faktory, vlivem zátěže, vede k selhání adaptačních mechanismů. Proto k prvním projevům schizofrenie dochází v období dospívání a časné dospělosti, kdy je člověk vystaven zvýšené zátěži (studium, zaměstnání, zakládání rodiny). Poznávání příčin onemocnění nám umožňuje cílenou léčbu, což se daří s pomocí nových psychofarmak. Psychofarmakologie je díky novým poznatkům velmi dynamicky se rozvíjející část psychiatrie. Dnes máme k dispozici široké spektrum léků, které pacientům výrazně účinněji pomáhají a současně mají méně vedlejších nežádoucích účinků. Není náhoda, že antidepresiva jsou celosvětově předepisována ve větším počtu balení než např. antibiotika. S pomocí tzv. atypických antipsychotik (tj. léků, které ovlivňují poruchy vnímání a myšlení) se výrazně zkrátila doba hospitalizace psychotických pacientů, daří se je udržet déle ve fázi onemocnění, kdy se cítí dobře a netrpí halucinacemi nebo bludy. Trendem je ambulantní léčba, hospitalizace jen na nezbytně nutnou dobu. Přibývá komunitních center, stacionářů, které poskytují pacientům odbornou péči a přitom je zachována výhoda pobytu pacienta v domácím prostředí. Změnil se přístup k pacientům. Jednoznačně je kladen důraz na větší spoluzodpovědnost při léčbě. Díky moderním lékům se daří zvyšovat adherenci, tj. pacient spolupracuje a léky skutečně bere. Nejdražší psychofarmaka jsou ta, která pacient neužívá. Průběžné vzdělávání v oboru bere asi každý lékař jako něco samozřejmého. Snažím se zúčastňovat odborných kongresů a seminářů, číst odbornou literaturu, mít informace o nových lécích a terapeutických postupech. Co vás osobně přivedlo k psychiatrii? O psychiatrii jsem se zajímala už během studia na lékařské fakultě a moc jsem chtěla na psychiatrii pracovat. Po promoci jsem ale byla zařazena do jiného specializačního oboru, a tak jsem nejprve složila atestaci ze všeobecného lékařství. Pak mi teprve bylo povoleno změnit obor a mohla jsem se začít připravovat na atestaci z psychiatrie. I když to nebylo jednoduché, nikdy jsem svého rozhodnutí změnit obor nelitovala. Občas se stane, že někdo z pacientů přijde a poděkuje, že jsme mu pomohli. To jsou chvíle, kdy mám pocit, že moje práce má smysl. 30 31 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Úvod Aktuality Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.: „Pavilon D nabídne špičkové vybavení a krásné prostředí“ Na straně jedné radost z toho, že se výstavba pavilonu D – dětských oborů úspěšně chýlí ke konci, na druhé straně vrásky na čele kvůli financování. Tak rozpolcený je v této chvíli ředitel kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel. Nemůžeme pominout otázku, jaký je finanční výhled nemocnice pro tento rok. Tématu financování zdravotnictví se nelze vyhnout prakticky nikdy. Tak tedy, první zprávy z pojišťoven (pro kolínskou nemocnici je zásadní VZP) nejsou nijak optimistické. VZP nám v tomto roce na provoz přislíbila o 1 % méně než v roce minulém. V součtu to znamená, že obdržíme za celý rok 2012 o 7,6 mil. Kč méně nežli vloni. Prostor k navyšování mezd podle ministrem podepsaného Memoranda tedy zatím není. Zaznamenali jste nárůst zájmu o tzv. nadstandardy z nového seznamu? V souladu s novými legislativními podmínkami jsme zveřejnili seznam ekonomicky náročnějších variant – tzv. nadstandardů. Týkají se zejména některých očních čoček a sádrových imobilizačních obvazů. Nemohu říci, že by po těchto variantách veřejnost prahla. Zájem je minimální. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s. Jaká je situace v nově budovaném pavilonu D? Výstavba pavilonu D – dětských oborů probíhá v souladu s časovým harmonogramem. Znamená to, že naši nejmenší pacienti, ale i zdravotníci budou mít koncem léta k dispozici úplně nové prostředí. A právě proto, že se jedná o specifickou klientelu, snažíme se interiéry zkrášlit tak, aby se v nich dětičky a jejich rodiče cítili co možná nejlépe. Vizualizace některých pater budou k nahlédnutí v tisku a my se budeme snažit pro ně získat veřejnost, aby se i ona mohla podílet na uskutečnění tohoto unikátního projektu. Bližší informace a hlavně ona vizualizace se objeví v příštích Nemocničních listech, které si nenechte ujít. Babybox Dne 15. 2. 2012 ve 2.30 hod. byla v babyboxu kolínské nemocnice nalezena novorozená holčička. Vážila 2 750 g, měřila 48 cm, jednalo se o čerstvého novorozence v dobrém zdravotním stavu. Holčička dostala jméno Pavlína Kolínská – Pavlína po sestřičce, která měla noční službu a z babyboxu ji vyzvedla. Dar předali za MŠ Čtyřlístek zleva paní ředitelka Šafránková a za DDM Kolín paní Mojžíšová s panem ředitelem Votroubkem. Poděkování Jestliže onemocní dítě, je tato situace pro něj velmi stresující, zvláště v případě, je-li nutná hospitalizace. Ulehčit tuto situaci dětským pacientům pomáhají kromě všech zdravotnických pracovníků Oblastní nemocnice Kolín, a. s., také výchovní pracovníci – paní učitelka mateřské školy a vychovatelka školní družiny a školního klubu. A v neposlední řadě lidé, kterým není situace dětí v nemocnici lhostejná. Vrchní sestra dětského oddělení a oddělení dětské chirurgie Marcela Čepičková s paní učitelkou Jaroslavou Novákovou tímto děkují za poskytnutí finančního daru, který byl věnován mateřskou školou Čtyřlístek Kolín a Domem dětí a mládeže v Kolíně. Děti vytvořily v zájmových útvarech keramické výrobky a ty byly vystaveny před vánoci v MŠ Čtyřlístek, Jeronýmova ulice v Kolíně. Jednotlivé výrobky si koupili rodiče, děti a návštěvníci MŠ s vědomím, že výtěžek bude věnován na nákup her a hraček pro dět- ské pacienty na lůžkových odděleních Oblastní nemocnice Kolín. Poděkování patří jak dětem, které keramické výrobky zhotovily, tak v neposlední řadě těm, kteří si je zakoupili, a tak přispěli na nákup hraček, her a výtvarných pomůcek pro nemocné děti. Ještě jednou děkujeme! 32 33 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Rozhovor Rozhovor Primář oddělení lékařské mikrobiologie RNDr. Jan Pomykal říká: „S neviditelnou hrozbou bojujeme úspěšně“ O historii a současnosti kolínské lékařské mikrobiologie, ale i o vývoji oboru jsme hovořili s primářem oddělení lékařské mikrobiologie RNDr. Janem Pomykalem. V čem spočívá význam lékařské mikrobiologie v lidském těle žije až biliarda mikrobů, což představ péči o pacienty? vuje 2 kg hmotnosti). Právě tyto „naše vlastní“ mikZatímco ošetřující lékař diagnostikuje onemocnění roby se mohou stát zdrojem tzv. endogenních infekcí podle jeho klinických projevů, mikrobiolog činí totéž – především v případech, kdy proniknou mimo svou pomocí laboratorních metod. Bakteriologické vyšet- fyziologickou lokalitu, nebo při byť jen krátkodobém ření zahrnuje izolaci bakteriálního původce ze vzorku narušení imunity. Banálním příkladem jsou infekce biologického materiálu (krev, mozkomíšní mok, hnis, močových cest, které jsou obvykle vyvolány „vlastmoč, výtěry z ran apod.), jeho pomnožení, identifi- ními“ střevními bakteriemi. kaci a posouzení významu nálezu v kontextu probíhajícího klinického onemocnění. Zároveň se sta- Liší se v něčem práce v bakteriologické laboratoři novuje citlivost izolovaného bakteriálního kmene od ostatních laboratorních oborů? k vybraným antimikrobiálním látkám, aby mohl být Laboratorní práce s vitálními a plně virulentními pacient trpící infekční chorobou optimálně léčen. bakteriemi patří mezi rizikové činnosti z hlediska Výsledek vyšetření cíleně nasměruje léčbu pacienta, možnosti profesionální nákazy a kultivační technika případně umožní korigovat léčbu dosavadní. S tím si stále do velké míry uchovává manuální charaksouvisí další významný úkol lékařské mikrobiolo- ter. Sofistikované analyzátory, produkující v krátgie: jednak kontinuální sledování vývoje antibiotické kém čase ze vzorku krve numerické výsledky v jedrezistence ve spádové oblasti, jednak poskytování notkách SI, jsou spíše doménou pracovišť klinické dat o rezistenci pro monitoring na národní úrovni. biochemie. V mikrobiologické laboratoři na návštěvHrozivě narůstající schopnost bakteriálních agens níka poblikávají kontrolky inkubátorů (v jejich útroodolávat účinku antibiotik je dnes závažným světo- bách se bakterie množí v kultivačních médiích do vým problémem, který se nevyhýbá ani České repub- stamilionových počtů), hučí motory lednic a mralice, ani Oblastní nemocnici Kolín. Oddělení lékařské záků (v nich se uchovávají zásobní kultivační půdy mikrobiologie musí být schopno poskytnout aktuální a diagnostické sety), šumí ventilátory bezpečnostrámcovou informaci o statu quo bakteriální rezistence ních boxů a horkovzdušných sterilizátorů, syčí plave svém regionu. Odborný zájem lékařské mikrobio- meny plynových kahanů (požadavek na aseptickou logie zahrnuje především jednobuněčné patogenní práci je nekompromisní). Bakteriální buňky jakožto bakterie, houby a prvoky a nebuněčné infekční par- živé organismy vyžadují určitou dobu, aby se dostatikule – viry. (Někdy jsou do sféry jejího zájmu zahr- tečně rozmnožily a prezentovaly svoje fenotypové nováni i mnohobuněční cizopasníci – červi a ektopa- znaky, podle nichž mohou být kultury určeny a stanoraziti.) Tato infekční agens mohou být v klinických ven jejich antibiogram. Proto se také doba potřebná vzorcích prokazována metodami přímými (mikrosko- pro kompletní kultivační vyšetření obvykle nepočítá pie, kultivace, genové metody) a nepřímými (sérolo- v hodinách, ale ve dnech – tuto skutečnost si netrgický průkaz protilátek). Zdrojem infekce může být pělivý klinik, uvyklý na rychlé výsledky biochemicvnější prostředí i fyziologické mikrobiální osídlení kých a hematologických vyšetření a případně znepacienta. Lidský organismus je totiž pozoruhodným klidněný nelepšícím se stavem svého pacienta, někdy systémem tkání a orgánů primárně sterilních, které dost dobře neuvědomuje. Stejně tak pacient, zvyklý však sousedí s orgány doslova nabitými nepředsta- na to, že ráno je mu odebrána krev a týž den je k disvitelným množstvím mikroorganismů (uvádí se, že pozici výsledek. Na druhé straně musí být mikrobio- log připraven podat ošetřujícímu lékaři již v průběhu dosud neukončeného vyšetření relevantní informaci o aktuální fázi vyšetření a o dílčích poznatcích, které se dosud podařilo získat. Úzký kontakt klinického lékaře a mikrobiologa je nezbytný a pro pacienta jednoznačně prospěšný. Pro promptní poskytnutí informace klinikovi jsou užitečné v poslední době masivně zaváděné rychlé metody průkazu mikrobiálního antigenu přímo v biologickém materiálu. Totéž platí o předběžném mikroskopickém vyšetření, které může být již během pár desítek minut po příjmu biologického vzorku zdrojem cenných údajů o přítomnosti, počtu a typech přítomných bakterií a které mnohdy umožní vyslovit podezření na etiologii infekce, často i s kvalifikovaným odhadem pravděpodobné citlivosti a rezistence na antibiotika. Zvlášť významná je tato neprodlená informace o mikroskopickém nálezu např. u otevřené tuberkulózy, hnisavého zánětu mozkových blan, u sepse, akutní infekce močových cest, u anaerobních infekcí apod. Mikrobiologie tedy není mechanistický obor ve smyslu přijetí biologického vzorku, jeho automatického vyšetření a odeslání výsledku bez dalších konsekvencí, nýbrž je oborem interpretativním, kdy je často nezbytné postup a výsledek vyšetření odborně komentovat a vyjádřit se k jeho klinickému významu. Vyplývá to ze samé podstaty oboru, kterou je – na rozdíl od jiných laboratorních oborů – práce s živými, variabilními, „nevypočitatelnými“ mikroorganismy, přítomnými ve vzorku. V Kolíně nebyla lékařská mikrobiologie vždy součástí nemocnice. Kolínská lékařská mikrobiologie organizačně fungovala od 50. do počátku 90. let minulého století jako jeden z odborů tehdejší Okresní hygienické stanice. Toto začlenění vždy postrádalo logiku, neboť na rozdíl od jiných hygienických oborů má mikrobiologie vyhraněné laboratorně diagnostické zaměření a většina jejích výstupů již tehdy směřovala do klinické medicíny. Od roku 1992 bylo pracoviště začleněno jako oddělení kolínské nemocnice a v roce 2006 RNDr. Jan Pomykal 34 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Rozhovor přemístěno z původních nevyhovujících prostor v centru města do nemocničního areálu, přičemž bylo částečně nově vybaveno. Hlavní činnost tradičně spočívá v mikroskopickém a kultivačním průkazu patogenních agens včetně původců TBC a sexuálně přenosných chorob a ve stanovení jejich citlivosti na antimikrobiální látky kvalitativními i kvantitativními metodami. Dále se provádějí některá vyšetření sérologická (průkaz protilátek u syfilis, infekční mononukleózy, streptokokových infekcí aj.) a některá speciální vyšetření (detekce Helicobacter pylori z bioptických vzorků, přímý průkaz mikrobiálních antigenů v biologickém materiálu, průkaz anaerobů, vyšetření na střevní parazity, mykologická vyšetření aj.). Oddělení poskytuje klinickým pracovištím nemocnice i praktickým lékařům v terénu konzultační servis v oblasti racionální léčby antibiotiky, sleduje aktuální situaci v bakteriální rezistenci problémových bakteriálních agens na nemocničních odděleních a díky dlouhodobé aktivní účasti v evropském projektu EARS-Net má přehled o stavu rezistence invazivních agens v rámci ČR i Evropy. Mikroskopický obraz močové infekce (tyčinkovité bakterie a leukocyty) Dají se, řekněme v posledních dvou desetiletích, vysledovat nějaké změny ve výskytu infekčních chorob a mikrobiálních patogenů? V řadě aspektů dokonce velmi podstatné. Změny v bakteriální ekologii, intervenční protiepidemická opatření, rozvoj nových léčebných metod s masivním používáním umělých materiálů, nesporně i sociální faktory měly za následek, že se situace v incidenci řady nemocí vyvolaných jednotlivými infekčními činiteli v průběhu posledních desetiletí významně změnila a ne vždy jsme schopni pojmenovat konkrétní příčiny těchto změn. Tak např. mezi bakteriálními původci střevních infekcí přestaly dominovat salmonely (v roce 2010 více než čtyřnásobný pokles oproti roku 2000) a na špici střevních patogenů nyní vévodí donedávna poměrně málo známá bakterie Campylobacter jejuni. Shigely, původci bakteriální úplavice, dříve naprosto běžná příčina letních enterokolitid a epidemií průjmů v dětských kolektivech, se s jistou nadsázkou ocitly na pokraji vyhubení. Břišní tyfus je dnes onemocnění vzácné a téměř vždy importované. Dramatický pokles registrujeme u závažných infekcí hemofilových (meningitis, epiglottitis), což je nepochybně pozitivní důsledek vakcinace. Naopak tu máme bakteriální původce dříve neznámé nebo opomíjené (Borrelia burgdorferi, Clostridium difficile, Helicobacter pylori, Legionella pneumophila aj.). Dochází k opětovnému nárůstu dříve utlumené pertusse (dávivý kašel), přestože naše populace je dobře proočkována. Vyloženě vzácnými se stala většina střevních parazitóz, takže někteří dříve častí cizopasníci člověka, např. tasemnice a škrkavky, by dnes s jistou nadsázkou zasloužili zápis do Červené knihy ohrožených druhů. Význam jiných parazitárních infekcí (toxoplazmóza, kryptosporidióza) naopak nabyl nových rozměrů v souvislosti s pandemií HIV infekce a obecně v souvislosti se zvyšujícím se počtem imunokompromitovaných pacientů. Totéž platí pro vyvolavatele systémových mykóz, zejména pro kvasinky rodu Candida a plísně rodu Aspergillus, ale i pro řadu tzv. podmíněně patogenních a oportunních bakteriálních agens. Narůstají sexuálně přenosná onemocnění – chlamydiové infekce a syfilis, přičemž se objevuje i vrozená syfilis. Počet nových případů tuberkulózy sice meziročně klesá, avšak značné obavy vzbuzuje výskyt rezistentních kmenů Mycobacterium tuberculosis importovaných z východních zemí. Mimořádně závažným fenoménem je pak kontinuální nárůst počtu multi- až panrezistentních bakteriálních kmenů (meticilin rezistentní stafylokoky – MRSA, Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter baumannii, enterobakterie s produkcí širokospektrých betalaktamáz aj.), které se ještě před nějakými dvaceti lety objevovaly jen sporadicky. Jedná se o bakterie s vysokou odolností vůči účinkům antibiotik: jakožto původci nemocničních infekcí bezprostředně ohrožují zvláště pacienty na jednotkách intenzivní péče a jimi způsobená onemocnění jsou v některých případech prakticky neléčitelná. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. pořádá PLES ZDRAVOTNÍKŮ 31.3.2012 od 20:00 hodin MSD Kolín K tanci a poslechu hraje ECHO 91 Jako host vystoupí Jakub Smolík Tombola Vstupné 200 Kč Předprodej vstupenek na pokladně administrativní budovy ONK, a.s. denně od 7:00 do 15:00 hodin (polední pauza od 11:30 do 12:00 hodin). Kuřácké prostory vyhrazeny. 36 37 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Úvod Osobnosti nemocnice Rozhovor s ředitelem Nemocnice Kutná Hora: Hlavní sestra kutnohorské nemocnice Romana Moučková tvrdí: „Výrazně modernizujeme nemocnici“ „Práce sestry je poslání“ V tomto čísle představujeme hlavní sestru Nemocnice Kutná Hora Romanu Moučkovou. Romana Moučková Od 1. února 2012 je řízením Nemocnice Kutná Hora pověřen MUDr. Zdeněk Heřmánek. Na téma současného dění v kutnohorské nemocnici nám poskytl rozhovor. tálního rentgenového přístroje není potřeba vyvolávat rentgenové snímky, ty lze přímo prohlížet na monitoru počítače, což umožňuje jejich úpravu k přesnějšímu zobrazení a tím diagnostice. Archivace takových snímků již není otázkou velkých prostorových nároků, ale pouze místa na pevném disku počítače. Lékař, který je připojen na nemocniční síť, si snímky může kdykoli prohlédnout. V jakém časovém horizontu se spuštění digitálního rentgenu uskuteční? V současné době je přístroj již v nemocnici a provádějí se práce nutné k úpravě prostor vhodných k jeho umístění. Předpokládám, že spuštění bude otázkou asi 1–2 měsíců. Čím v současné době žije kutnohorská nemocnice? Nejvíce samozřejmě péčí o naše pacienty, běžnými starostmi spojenými s chodem nemocnice atd. Ale předpokládám, že se ptáte na aktuální novinky. Nyní postupně realizujeme zabudování nového vybavení nemocnice, které bylo nakoupeno díky štědré dotaci Středočeského kraje ve výši 14,5 milionu korun a splňuje náročná kriteria na moderní vybavení nemocnice. O co se konkrétně jedná? Mimo jiné jde o nové počítačové vybavení nemocnice, které má dostatečnou kapacitu na provoz nemocniční sítě i na komunikaci s moderními diagnostickými přístroji, z nichž bych jmenoval zejména nový rentgenový přístroj s přímou digitalizací, který je rovněž součástí dotace. Čím se liší od běžného rentgenového přístroje? Zjednodušeně řečeno to lze přirovnat k rozdílu mezi digitálním a klasickým fotoaparátem. U nového digi- Je něco z nového vybavení již v provozu? Ano. Z větších investic již plně využíváme v gastroenterologické ambulanci nový videogastroskop, pojízdný RTG přístroj s C ramenem a EKG. Dále se pacienti nemocnice se již mohou setkat s novými rehabilitačními a ošetřovatelskými pomůckami. Další vybavení bude do provozu zařazováno postupně. MUDr. Zdeněk Heřmánek ředitel Nemocnice Kutná Hora Narodila se v Čáslavi. „Dětství a školní léta od roku 2010 jsem vrchní sestrou MOJIP a v loňském jsem prožila v menší obci na Kutnohorsku, v Třebe- roce jsem byla jmenována hlavní sestrou nemocnice šicích. Při rozhodování, kam po ukončení základní v Kutné Hoře,“ říká. školy, sehrál svou roli i fakt, že moje maminka je zdra- Romana Moučková má ráda aktivní odpočinek a podle votní sestra a celý profesní život pracovala v tehdej- ročního období jezdí na kole, lyžuje, letos se poprvé ším OÚNZ Kutná Hora,“ vysvětluje, proč se rozhodla chystá na horskou turistiku, ale nic nenamítá ani proti pro své povolání. prostému lenošení. Velmi ráda cestuje a každý rok Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Kolíně se snaží poznat jinou zemi. „Všichni víme, že soua po maturitě nastoupila na interní oddělení tamní časná situace ve zdravotnictví není zrovna jednodunemocnice. Potom ji osud na Převážná většina zdravotních sester věří tomu, několik let zavedl na sever že i úsměv a vlídné slovo léčí. Čech do Ústí nad Labem, kde pracovala v jeslích. Po návratu na Kutnohorsko nastoupila do kutnohorské nemoc- chá. Mnohé kolegyně mi jistě dají za pravdu, že naše nice a zůstala jí věrná dodnes – s krátkou pauzou, povolání je náročné psychicky i fyzicky (v závislosti na kdy pracovala jako vrchní sestra v zařízení pečují- oboru, ve kterém pracují) a že je společensky i finančně cím o pacienty s Alzheimerovou nemocí. nedoceněné. Přesto většina z nich stále bere svou práci „V průběhu let jsem pracovala v interní a diabetolo- jako poslání, věří tomu, že vlídné slovo a úsměv také gické ambulanci, na interním oddělení, na jednotce léčí. I po téměř 30 letech strávených ve zdravotnictví intenzivní péče, absolvovala postgraduální studium se stále řadím k těmto kolegyním. Snad to nebude znít a certifikovaný kurz bazální terapie. V roce 1996 jsem jako otřepané klišé, ale mám svou práci ráda,“ dodává byla jmenována vrchní sestrou interního oddělení, Romana Moučková. 38 39 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Interna Interna DYNAMICKÝ ROZVOJ INTERNÍHO ODDĚLENÍ V Nemocnici Kutná Hora má interní oddělení dlouholetou tradici a bylo jedním z prvních oddělení, kde např. vznikla jednotka intenzivní péče s kardiologickým zaměřením. V současné době prochází dynamickým vývojem, jehož směr je určován především potřebami pacientů našeho regionu v součinnosti s dalšími nemocničními zařízeními, ale i reakcemi na celospolečenský vývoj ve zdravotnictví. Interní oddělení se skládá z akutního, resp. urgentního příjmu nemocných, kde probíhá triáž pacientů podle akutnosti jejich onemocnění, plánované příjmy a rovněž nepřetržité, 24hodinové ambulantní ošetřování interně nemocných pacientů. Lůžkovou část tvoří standardní oddělení, kde probíhá vyšetřování a ošetřování pacientů bez přímého ohrožení životních funkcí. Pacienti v těžkém stavu či ohrožení bezprostředním selháváním životních funkcí jsou hospitalizováni na oddělení MOJIP (multioborové jednotky intenzivní péče). Další péče zde probíhá v těsné spolupráci s lékaři z oboru anesteziologie a resuscitace. Po vyřešení akutního stavu probíhá následná péče o pacienta ambulantní cestou ve spolupráci se specializovanými ambulancemi, nebo v případě dlouhodobé péče i ve spolupráci s léčebnou dlouhodobě nemocných nebo rehabilitačním oddělením. Na provozu našeho oddělení se formou konziliárních vyšetření podílejí prakticky všechny lékařské obory, které jsou pro nás snadno dosažitelné přímo v objektu nemocnice. Vycházíme tím vstříc požadavkům a potřebám našich pacientů při nutnosti diagnostiky a terapie nejen čistě interních nemocí, ale i široce mezioborových. Velká část pacientů je ošetřována v našich odborných ambulancích – všeobecné interní, diabetologické, gastroenterologické s možností kompletní a šetrné diagnostiky nemocí zažívacího traktu (i ve spolupráci s radiologickým oddělením), kardiologické s možností echokardiografické a monitorovací dia- Text: Primář interního oddělení MUDr. Mgr. Václav Mála Oborem zabývajícím se zevrubně a komplexně pohledem na pacienta a jeho onemocnění je bezesporu interní lékařství. Všeobecná interna v sobě koncentruje znalosti nejen vlastního oboru, ale svým analytickým a celostním přístupem pomáhá zamyslet se nad neduhy pacienta v rámci všech jeho diagnóz. V dnešní medicíně, která je úzce oborově specializována, tak tvoří velmi ojedinělou a náročnou disciplínu, která je páteřním oborem každé nemocnice. gnostiky, osteologické a metabolické, v přípravě je ního lékařství. Nyní i naše nemocnice je zařazena do též otevření infuzní ambulance. Pod hlavičkou inter- seznamu nemocnic s možností uznávání a získání ního oddělení je také provozována specializovaná vyšší kvalifikace mladých lékařů. Otevírá se tím prosonografická ambulance, ve které jsou prováděna stor pro zvýšení atraktivnosti pracovního uplatnění na veškerá USG (sonografická) vyšetření břicha a měk- našem oddělení i pro mladé lékaře, kteří tak mohou kých tkání, štítné žlázy, cév a srdce. Úzce spolupra- u nás získat kompletní a komplexní základ v přípravě cujeme s onkologickou a plicní ambulancí přítomnou ke své odborné atestaci. Naším velkým cílem a přáním v našem zařízení. je i nadále poskytovat co nejširší a rychlou diagnosV poslední době prošla naše nemocnice řadou změn, tiku jak v našem oboru, tak i mezioborově, jak to vyžasouvisejících se změnami provozovatelů zařízení, které dují potřeby našich pacientů, a poskytnout jim vlídné ne vždy byly ku prospěchu interního oddělení. Zdá se a přívětivé prostředí v těžkých chvílích jejich soupevšak, že se takzvaně „blýská na S přispěním Středočeského se výrazně modernizuje lepší časy“ a za významného a obnovuje zdravotnické a přístrojové vybavení oddělení. přispění Středočeského kraje dochází v současnosti nejen k rozsáhlým rekonstrukcím a renovacím oddělení, ření se zdravotními problémy. Při péči o ně spolupraale i modernizaci a obnovování zdravotnického a pří- cujeme nejen s naší nejbližší nemocnicí v Kolíně, ale strojového vybavení. Bohužel jako ve většině nemocnic i s dlouholetými partnery ve fakultních nemocnicích i my začínáme pociťovat nedostatek lékařů, kteří v Praze, především s Fakultní nemocnicí Královské se chtějí věnovat našemu náročnému oboru. Situ- Vinohrady, Nemocnicí Na Homolce, Fakultní nemocaci by měla zlepšit udělená akreditace v oboru vnitř- nicí v Motole a centrem IKEM. Modernizace oddělení přinesla pacientům i personálu výrazné zvýšení komfortu. Vlevo nahoře: Primář interního oddělení MUDr. Mgr. Václav Mála a sestra Simona Kloučková, Dis., s pacientem interního oddělení 40 41 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Dotace Dotace Nové vybavení nemocnice z dotace kraje Nemocnice Kutná Hora, která patří pod Oblastní nemocnici Kolín, a. s., měla část vybavení nemocnice pronajatou od společnosti Nemocnice Kutná Hora, s. r. o., která je od února 2010 v konkurzu. Proto nyní nemocnice musí doplnit své zařízení a vybavení. klíč. Začala kompletace dodávky celého provozního souboru, která obsahuje dodání jednotlivých zařízení, montáž, uvedení do provozu, zkušební provoz, zaškolení uživatelů, předání funkčního celku investorovi a záruční servis. Jednotlivé Na pořízení zdravotnické technologie a vybavení poskytl přístroje a vybavení se již instadotaci 14,5 milionu korun Středočeský kraj. lují na místo určení. Jedná se především o rentgenové přízen vypůjčeným vybavením od Oblastních nemocnic stroje, videogastroskop, EKG, plicní ventilátory, mycí Kladna a Kolína, kterým patří velké poděkování za dezinfekční automaty na mísy, počítačové vybavení, rychlou pomoc. Na základě uvedených skutečností lůžka, noční stolky, matrace atd. – celkem 51 položek kutnohorská nemocnice obdržela od Středočeského v počtu 884 ks. Dodávky vybavení probíhají postupně kraje dotaci ve výši 14,5 milionu korun na nákup zdra- dle dohody, aby nemuselo dojít k omezení provozu votnické technologie a vybavení. nemocnice, což se především bude týkat dodání 52 ks Ve výběrovém řízení vyhrála divize Kompletace spo- lůžek, nočních stolků a matrací. Veškeré zařízení lečnosti Hospimed, spol. s r. o., která dodá veškerou a vybavení by mělo být dodáno a nainstalováno do požadovanou zdravotnickou techniku a vybavení na poloviny dubna tohoto roku. Pronájem uvedeného vybavení byl na dobu určitou. Po neúspěšných jednáních o koupi vybavení byla kolínská nemocnice vyzvána vlastníkem vybavení k vydání vydražiteli. Majetek byl vrácen a nahra- Protější strana: Přístroj EKG BTL–08 je umístěn na interním oddělení. Vlevo dole: Pojízdný rentgenologický přístroj s C ramenem je umístěn na operačních sálech. Vpravo dole: Videogastroskop Q 165 se nachází v gastroenterologické ambulanci. 42 43 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Úvod Aktuality Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.: „Nová budova hematologie bude chloubou benešovské nemocnice“ Je to měsíc, co je ve funkci ředitele Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov MUDr. Michal Oščipovský. Nyní jsme navázali na úvodní rozhovor s ním, kdy zmínil realizování investic, zdůraznil snahu o zvyšování komfortu a především zvýšení bezpečnosti pacienta. budoucnosti bude zprovozněna nová budova oddělení hematologie a krevní transfuze, která, jak se mi zdá, bude rovněž naší chloubou. Co pro vás znamenal uplynulý měsíc? Měsíc leden byl pro mne především ve znamení poznávání mnoha procesů v nemocnici. Šlo o velmi zajímavé období, které zatím pokračuje. Identifikuji řadu pochodů velmi širokého spektra, např. provozní – ambulantní, lůžková, zabezpečující, nebo finanční a ekonomické, public relations a další. Procházím smluvní závazky a seznamuji se s dodavateli. Řeším aktuální problémy jednotlivých úseků. Takže leden 2012 patří k těm zajímavějším měsícům v mém životě. V minulém rozhovoru jste zmínil realizované investice, mohl byste být konkrétnější? V minulém roce se realizovala řada investic, které posunuly nemocnici vpřed. Jde například o rekonstrukci operačních sálů a ARO. Dále se podařilo vybavit nemocnici řadou přístrojů, které obohatily diagnostické a terapeutické možnosti. Jmenujme například SPECT-CT, ultrazvukový přístroj nové generace, nové endoskopické přístroje, zubní robot. V nejbližší Jak se snažíte zajistit komfort a bezpečnost vašich nemocných? V minulém roce byly vybudovány čtyři nadstandardní pokoje na interním oddělení. Jedná se tak o další oddělení, které těmito pokoji disponuje. Dále k většímu komfortu a zlepšení bezpečnosti vedla také přestavba operačních sálů a anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Nová klimatizace a nové stavební řešení snižují možnost mikrobiální nákazy, překladové zařízení pak usnadňuje manipulaci s pacientem, nové neporuchové přístroje vyšší kvality snižují riziko chyby při vyšetření. Naše nemocnice se systematicky zabývá kvalitou péče, má zřízenou radu kvality, která je velmi aktivní. Snažíme se zavést elektronickou komplexní dokumentaci. Naším cílem, kromě bezpečí pacienta, bude to, aby se u nás léčení lidé cítili dobře. K tomu bude nutno dbát na vstřícné chování personálu a také zlepšovat vybavení jednotlivých oddělení. MUDr. Michal Oščipovský ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s. Věrnostní karty stále ve hře Rádi bychom upozornili zákazníky lékárny Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, že věrnostní karty, které byly vydávány od září 2010 do konce února 2011, jsou stále funkční. I nadále můžete za nákup v nemocniční lékárně sbírat body a získávat tak různé bonusy. Karty jsou stále přenosné a může na ně nakupovat celá rodina. O počtu bodů na kartě bude zákazníky informovat lékárenský personál. Nově nemocniční lékárna zavádí měsíční cenové akce na různé přípravky z volného prodeje. „Každý měsíc chceme zákazníkům nabídnout 6–10 volně prodejných produktů, které budeme nabízet za výhodné akční ceny. Bude se to týkat např. kosmetických a vitaminových přípravků,“ říká vedoucí nemocniční lékárny Mgr. Petr Palouš. Pacienti, kteří si své léky vyzvednou v nemocniční lékárně, se vedle nízkých doplatků, bonusů za nákup a výhodných akčních cen dočkají také profesionálního přístupu ze strany personálu, který je ochoten zákazníkům vždy poradit a poskytnout odborné konzultace ohledně farmakoterapie, nežádoucích účinků či interakcí. 44 45 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Rozhovor Rozhovor Primář dětského oddělení MUDr. Antonín Tomaides říká: „I milé slovo a úsměv pomáhá a léčí“ Dětské oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov se nachází ve 4. patře interního pavilonu. Jeho prostory jsou vyzdobeny barevnými malbami pohádkových postav, které pomáhají dětem přečkat pobyt v nemocnici. Oddělení bylo založeno před více než 60 lety a prošlo celou řadou změn. Jeho současná podoba a atmosféra je výsledkem usilovné práce veškerého personálu. O chodu a „filozofii“ dětského oddělení nám více prozradil primář MUDr. Antonín Tomaides, který zde pracuje již od roku 1978. kojence a batolata bez doprovodu a na mateřské pokoje, které umožňují společný pobyt dítěte a matky. Disponujeme lůžky standardní péče i lůžky jednotky intenzivní péče (JIP). Ambulantní část zahrnuje všeobecnou a příjmovou ambulanci, která poskytuje nepřetržitou ústavní pohotovostní péči, a dále zde jsou specializované ambulance – diabetologická, gastroenterologická, nefrologická, gynekologická, neurologická a psychiatrická. Poslední tři jmenované se nacházejí mimo budovu, v gynekologickém pavilonu, obdobně jako novorozenecké oddělení. Déle hospitalizovaným dětským pacientům zpříjemňují pobyt mimo jiné i známé pohádkové postavy. Můžete nám ve stručnosti popsat historii dětského oddělení? Letos uplyne již 62 let od založení dětského oddělení v benešovské nemocnici. Oddělení původně sídlilo v chirurgickém pavilonu, odkud se v roce 1989 přestěhovalo do nově otevřeného interního pavilonu, kde mělo k dispozici dvě patra. Po pár letech došlo k sestěhování oddělení na jedno patro, jelikož prostor dvou pater nebyl plně využit. S jakými problémy k vám děti přicházejí nejčastěji? Záleží na sezoně. Obecně se ale u dětských pacientů nejčastěji objevují respirační a gastroenterologické problémy. Od podzimu je velmi vysoký výskyt respiračních infekcí, např. zápalů plic, jejichž počet oproti předchozím letům stále narůstá. V létě převažují gastroenterologické problémy (bolesti břicha, průjmy, zvracení), různé sportovní úrazy a v neposlední řadě alergické reakce na hmyzí štípnutí. Podobně jako zápal plic se i alergická reakce na štípnutí vyskytuje u dětí mnohem častěji a intenzivněji než dříve. V průběhu roku se objevují i děti, které jsou poslány na celkové vyšetření, obvykle kvůli bolesti hlavy a závratím. Vyšetření ale většinou vyloučí organické příčiny, a odhalí tak spíše příčiny psychosomatického původu. A jaká je nynější podoba oddělení? Dnes se oddělení nachází ve 4. patře interního pavilonu. Skládá se z lůžkové části, ambulantní části a novorozeneckého oddělení, které je umístěno mimo budovu v gynekologicko-porodnickém pavilonu. Lůžková část je rozdělena na pokoje pro větší děti, pro Jak zpříjemňujete pobyt dětem, které u vás musejí zůstat delší dobu? Prostory celého oddělení zdobí malby pohádkových postav. Pokoje jsou vybaveny novým nábytkem a televizemi. Postele jsou povlečeny barevným povlečením. Na některých pokojích jsou i DVD přehrávače. Díky sponzorům máme učebnu, která je vybavena počítači, a hernu se spoustou hraček. Několik let také spolupracujeme s občanským sdružením Chance 4 Children a jejich iniciativou Doktor Klaun. Klauni pravidelně navštěvují naše oddělení a mají pro děti připraven zábavný program, různé hry a dárky. Nedávno jsme dostali od Doktora Klauna hromadu lego hraček, které jsme umístili do naší herny a rozdáváme je i jako dárky malým pacientům na lůžkách i na ambulanci. Pravidelně také pořádáte akci pro malé školáky s názvem „Nebojte se nemocnice“. Můžete nám o tom něco říct? V rámci tohoto projektu spolupracujeme s již zmíněným Doktorem Klaunem a se základními školami benešovského regionu. Žáci 1. a 2. tříd se v průběhu „školní exkurze“ na našem oddělení seznamují se zdejším prostředím a personálem. Oddělením je provádí zdravotní sestra či lékařka a Doktor Klaun. Součástí akce je samozřejmě zábavný klaunský program. Cílem projektu je zbavit děti strachu z nemocnice. Snažíme se, aby takto děti poznaly prostředí našeho oddělení a nemusely se ho v případě onemocnění bát navštívit. dobře a nebály se. Další změna, která je spíše spontánní, je, že dochází k feminizaci pediatrie. Alespoň na našem oddělení. Pamatuji si, že bývala převaha pediatrů mužů. Pak došlo k určitému vyrovnání a dnes je více pediatrů žen. A jaké jsou vaše cíle a plány do budoucna? Neustále se snažíme, aby oddělení nepůsobilo nemocničně, ale domácky. Aby se i personál choval přátelsky, jelikož i milé slovo a úsměv pomáhá a léčí. Vstřícnost, individuální přístup, ale i profesionalita. To je jakási mantra naší práce. I když máme slušné vybavení, snažíme se ho neustále obnovovat a doplňovat, protože nic nevydrží věčně. To se týká jak přístrojů, tak nábytku. Nově chceme postupně zavést signalizační zařízení na všechny pokoje. Primář MUDr. Antonín Tomaides s malou pacientkou Již jste se zmínil o mateřských pokojích, které umožňují společný pobyt dítěte a doprovodu. Je tato služba hodně využívaná? Ano, je. Velké procento dětí předškolního věku je umístěno na pokoj s matkou, otcem či jiným rodinným příslušníkem. Je to takový pediatrický trend, který zpříjemňuje malým dětem pobyt v nemocnici. S doprovodem rodičů, kteří u dítěte tráví celou dobu pobytu, ve dne i v noci, je dítě mnohem klidnější a cítí se v podstatě jako doma. Já si za svou dlouholetou praxi v pediatrii pamatuji zcela opačnou situaci. Kdysi bylo vzácností, že dítě předškolního věku pobývalo na oddělení s doprovodem. Dnes je naopak vzácností dítě předškolního věku bez doprovodu. Došlo za vašeho působení na oddělení k nějakým změnám, které byste zdůraznil? Již jsem se zmínil o stěhování, které nám umožnilo dát oddělení jeho dnešní podobu. Bylo potřeba celkově zreorganizovat prostory, aby rozmístění pokojů a částí oddělení mělo svou logiku a poskytovalo pacientům potřebný klid. Celé oddělení bylo vyzdobeno malbami pohádkových postav a pokoje nově vybaveny. Snažili jsme se, aby oddělení nevypadalo tolik nemocničně, ale spíše domácky, aby se zde děti cítily Prim. MUDr. Antonín Tomaides Dětské oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov Pavilon E, 4. patro, tel.: 317 756 266, e-mail.: [email protected] 46 47 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční listy Únor 2012 Rozhovor Rozhovor Ekonomický náměstek Ing. Filip Zítko tvrdí: „Rok 2012 bude rokem velkých výzev“ V loňském roce se benešovské nemocnici podařilo udržet vyrovnané hospodaření a neprohloubit tak kumulovanou ztrátu průběžně narůstající až do roku 2008. „Bohužel stále nejsme schopni generovat dostatek prostředků, kterými bychom těchto 113 mil. Kč vyrovnali,“ říká ekonomický náměstek nemocnice Ing. Filip Zítko. vyšší než objem péče „objednaný“ pojišťovnou na dané období. Loni jsme tak byli například nuceni v druhé polovině roku zastavit některé neakutní plánované výkony, které nám zdravotní pojišťovny odmítly uhradit. Zkoušeli jste o tom se zdravotními pojišťovnami jednat? Samozřejmě. Bohužel oslovené zdravotní pojišťovny nám odmítly péči poskytnutou „nad rámec“ sjednaných objemů uhradit. Proto jsme byli nuceni omezit plánovanou péči a sjednaný kontingent si ponechat pro poskytování akutní a neodkladné péče, kterou jsme povinni ze zákona poskytnout. Uvedu příklad – jedna totální endoprotéza stojí podle typu 30–90 000 Kč. Většinu nákladů představují variabilní náklady na pořízení umělého kloubu. Pokud bychom tuto péči poskytli „nad rámec“ sjednaného kontingentu, zdravotní pojišťovna nám tento výkon nezaplatí a veškeré související náklady jdou za námi. Pokud tedy nechceme skončit absolutním propadem a chceme tu pro naše pacienty zůstat i do budoucna, nemůžeme si takovýto luxus dovolit. Uvedl jste, že úhrady zdravotních pojišťoven činí v případě vaší nemocnice asi 65 % příjmů. Co tvoří zbývající část? Zbývající část představují příjmy z ostatních aktivit nemocnice. Jedná se jak o poskytování přímo hrazené péče, tak o příjmy čistě komerční, jako například provoz spalovny odpadů, prodej tepla, obědů atd. Hodně energie jsme věnovali především naší lékárně. Obrat její veřejné části stoupl od roku 2008 o 130 %. V současné době nefungujeme již pouze jako lékárna pro pacienty procházející naší nemocnicí, ale dodáváme léky i do jiných zdravotnických a sociálních ústavů. Dalším zdrojem příjmů jsou přímo hrazené výkony poskytované v rámci centra sportovní a estetické medicíny. Ing. Filip Zítko Co považujete za klíčové pro vyrovnané hospodaření nemocnice? Za naprosto klíčový faktor úspěchu považuji jednoznačně řízení zdravotní péče. Vždyť úhrady za ni představují 65 % našich příjmů. zdravotními pojišťovnami. Ať se nám to líbí nebo ne, z pohledu fungování je nemocnice podnik jako každý jiný a svoji produkci musí nastavit dle potřeb trhu. Bohužel objem poptávky po našich službách je primárně určován zdravotními pojišťovnami. Co si představujete pod pojmem „řízení zdravotní péče“? Myslím tím usměrňování výkonů jednotlivých oddělení tak, abychom maximálně využili možnosti dané úhradovou vyhláškou a smlouvami s jednotlivými Můžete to více specifikovat? Výkon naší nemocnice byl v uplynulých letech ze strany zdravotních pojišťoven „stropován“ výší maximálních úhrad, a to často i v případech, kdy poptávka ze strany jejich pojištěnců a našich pacientů byla V průběhu roku proběhla v nemocnici řada investic. Můžete k nim říci něco bližšího? Nemocnice v průběhu uplynulého roku investovala do svého rozvoje částku 223 mil. Kč. Za tyto prostředky byla dokončena rekonstrukce ARO, operačních sálů včetně jejich vybavení moderní zdravotnickou technikou, dokončila se hrubá stavba nové budovy transfuzně-hematologického centra, byly zrekonstruovány svislé rozvody vody v interním pavilonu. Ve všech případech se jednalo o rekonstrukce, případně nahrazení budov postavených či rekonstruovaných napo- sledy v průběhu 80. let minulého století. Kromě toho nemocnice obnovila část postupně zastarávajícího přístrojového vybavení a na oddělení nukleární medicíny byl pořízen zcela nový přístroj SPECT-CT. Z jakých zdrojů nemocnice tyto akce financovala? Většinu investičních prostředků poskytl nemocnici její vlastník – Středočeský kraj. Nicméně i nemocnice přispěla z vlastních zdrojů částkou 46 mil. Kč. To a další skutečnosti, jako již zmiňované zastropované úhrady od zdravotních pojišťoven nebo provoz oddělení mikrobiologie, jejíž výkony nám již přes rok nejsou ze strany některých zdravotních pojišťoven hrazeny, vytvářejí obrovský tlak na finanční zdroje nemocnice, a ta se tak stále potýká s problémy financování svého chodu. Zmínil jste, že vám zdravotní pojišťovny nehradí výkony mikrobiologie. Proč? To mi není také zcela jasné. Ale teď vážně. V roce 2010 vybudovala naše nemocnice nově oddělení lékařské mikrobiologie. Od 1. ledna 2011 pak toto oddělení převzalo činnosti Zdravotního ústavu, který se rozhodl svou laboratoř v Benešově ke konci roku 2010 uzavřít. Přesto podpis smlouvy garantující úhradu námi poskytnuté péče některé zdravotní pojišťovny odsouvají. Patří mezi ně také VZP? Ano, smlouva s VZP také ještě na svůj podpis čeká. Máme začátek roku 2012. Jak tento rok vidíte? Rok 2012 bude rokem velkých výzev. Zdravotnictví ČR se opět vrací k systému úhrad ošetření pacienta pomocí tzv. DRG (Diagnosis Related Group). Úhradová vyhláška vydaná před Vánocemi 2011 na první pohled slibuje jisté možnosti nárůstu úhrad, bohužel zatím nejsme schopni výnosy blíže dopočítat. Chybí nám k tomu základní nástroj, tzv. grouper (algoritmus pro zařazení případu hospitalizace do příslušné DRG báze – laicky řečeno, pro sestavení účtu pacienta), jehož finální verzi ještě ministerstvo zdravotnictví neuveřejnilo. Na druhou stranu už teď je jasný tlak na růst některých nákladů. Jako provoz, který má převážnou část své činnosti osvobozenou od DPH, vystupujeme v režimu DPH jako konečný spotřebitel (do nákladů vstupují ceny většinou i včetně daně). Navíc velkou část naší spotřeby představují léky, zdravotnický materiál a potraviny spadající do režimu snížené sazby. Takže její nárůst z 10 na 14 % se v ekonomice nemocnice projeví růstem nákladů o cca 6–7 mil. Kč. Call centrum Středočeské Call centrum záchranné služby Středočeské Call centrum záchranné služby Středočeské 800 888 155 záchranné služby 800 888 155 800 888 155 MUDr. Martin Houdek Ředitel záchranné služby Telefonická rada při zdravotnických potížích Telefonická rada při zdravotnických potížích Telefonická rada při zdravotnických potížích MUDr. Martin Houdek Ředitel záchranné služby MUDr. David Rath Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath Hejtman Středočeského kraje 15.2.2012 15:39:55 15.2.2012 15:39:55 MUDr. Martin Houdek Ředitel záchranné služby call_centrum_final.indd 2 15.2.2012 15:39:55 call_centrum_final.indd 2 MUDr. David Rath Hejtman Středočeského kraje call_centrum_final.indd 2
Podobné dokumenty
únor 2011 - Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, as
MUDr. Milič Řepa, MBA
náměstek ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
a ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Příbram
gie (zdravotní služby, zdravotní péče) 31. července 2012. Přeregistrací proa jsou také rozděleny druhy a formy jdou i poskytovatelé zdravotnické
zdravotní péče. Dále zákon popi- záchranné služby (Z...
Oslavy jak se patří
hlavním pódiu budou
hrát do 23.00 hodin.
Hlavní hvězdou letošního ročníku je oblíbené Švihadlo se základnou v Mladé Boleslavi.
…když jsme loni povídali zdejším lidem a nejrůznějším týpkům, ať přijd...
Trhovosvinenské listy 9/14
centru Človíček Nebojsa a to o jedočkáte až v příštím
den rok. ( pro 5)
čísle.
schválila program jednání zaZa pochopení
děkuje
stupitelstva města, které se bude
redakce.
konat 8. 9. 2014. ( pro 5)
...
jaroslav besperát
1989 tak, že dosud lid kradl pytle cementu, po revoluci jednotlivci kradli celé cementárny. Má pravdu, ale ne celou! Celá pravda je, že přes všechny ztráty, tunely, špinavosti, podvody, korupci a d...