amishská milost - Spolek Verbum et musica

obč anské sdružení
verbum et musica
společně s náboženskou obcí
Církve československé husitské Brno II
si dovoluje pozvat milovníky filmového umění v rámci
cyklu
Bible - inspirace umění 2012
na podvečer nazvaný
Povídání o filmu,
který je tentokrát věnován filmu
Gregg Champion
AMISHSKÁ MILOST
Pořadem provází Mgr. Miroslav Kubíček
15. 06. 2012
v 18:00 hod.
Sbor Církve československé husitské
 Nové Sady 32 a
Brno II
Projekt se koná za finanční podpory statutárního města Brna
AMISHSKÁ MILOST (Amish Grace)
Willow Geer (Judith)
V uplynulém období jsme se v našem
cyklu poměrně intenzívně věnovali tomu, co
lze shrnout pod pojem spiritualita ve filmu.
Byla to díla divácky poměrně náročná,
alespoň na závěr sezóny bychom se proto
chtěli věnovat filmu srozumitelnějšímu,
takovému, který nenabízí větší a
komplikovanější množství rovin. Vybrali
jsme k tomu účelu poměrně nový americký
snímek „Amishská milost“.
Nechceme tím samozřejmě říci, že by
šlo o film méně hodnotný, pouze snad to,
že spíše než o spirituální film se jedná o
film náboženský, to znamená, že chce
přímočařeji sdělit určitá témata, hodnoty či
postoje vlastní křesťanské víře a přímo
odkazující na evangelium. To hlavní, oč
v tomto díle jde, je problém odpuštění. Film
se zamýšlí nad nezbytností, ale zároveň
také náročností aktu odpuštění a aby tento
problém co nejvíce vynikl, volí k tomu doslova mezní situaci. Autoři filmu se to všechno
snažili podat pokud možno ne-schematicky, žel, tendenčnímu schematismu se jim
vyhnout nepodařilo...
Nejprve ale několik slov o tom, co to je
komunitní hnutí Amish. Jde o jedno
z protestantských hnutí, které se oddělilo od
konvenční společnosti, aby na nich svět nemohl
vymáhat své normy a snaží se žít přísně podle
tradic, které zavedli zakladatelé hnutí. Amishové
patří do skupiny tzv. mennonitského hnutí
(pojmenované po svém vůdci Menno Simonsovi,
rozšířilo se v Holandsku během 17. a 18. stol.,
v 19. a 20. stol. přesun do USA a Kanady).
Skupinu Amish založil Jacob Ammann (cca 1644cca1725). Skupina si uchovává stejný životní styl
jako v době založení, stejné oblékání, členové se
zabývají především farmařením, odmítají
současné technické vymoženosti jako traktory,
automobily, dokonce i elektřinu. Obývají
především Ohio, Pennsylvánii a Indianu.
(Encyklopedie nových náboženství, Knižní klub,
2006) V jedné takovéto komunitě se odehrává i
náš film…
Charlie Roberts se není schopen vyrovnat
s tím, že jim hned po narození zemřela
dcerka, viní za to Boha, je na něho
rozhněvaný a chce se mu pomstít.
Zvolí k tomu neuvěřitelně drastický
způsob – vtrhne do školy v komunitě
Amishů, chlapce propustí, ale děvčata
postřílí, pak se sám zastřelí.
Děj se následně odehrává na
několika rovinách: žal a nesmírně
náročný vnitřní (duchovní) zápas
postižených Amishů, utrpení vdovy po
Charlie Robertsovi a pak je zde jakýsi
„nezúčastněný pozorovatel“ – televizní
reportérka se svým kameramanem (ti
dva jsou ovšem, aniž by o to usilovali,
čím dál víc přímo vtahováni do děje;
„Změnilo to úplně můj pohled na život,“
říká reportérka).
Tím, kolem čeho se vše
v příběhu točí, je, jak již bylo řečeno,
jak již bylo otázka odpuštění. Je to
právě společenství Amishů, kterým bylo tolik ublíženo, mají plné právo nenávidět,
dokonce i žádat potrestání či se přímo mstít, ale právě oni zastavují tento hrozící vodopád
zla tím, že sami nabízí odpuštění. Dokonce se dozvídáme, že nejstarší z obětí, Mary Beth
Graberová, těsně před tím, než ji Charlie Roberts zastřelil, mu řekla, že se za něj bude
modlit a zemřela s odpuštěním v srdci.
Ano, přesně takto hovoří o odpuštění evangelium, k tomu nás nabádá Ježíš, přesně
takto bychom měli jednat i my: bolest, zášť, nenávist překonat mocí odpuštění.
Přesto mi ale stále něco brání tomuto příběhu naplno uvěřit, cítím v něm jistou
dávku schematismu a
tendenčnosti.
Ano, Amishové jsou
schopni až nadlidského
odpuštění. Jenomže
několikrát se v příběhu
přesvědčíme, že toto
odpuštění je nasměrováno
poněkud „navenek“.
Několikanásobnému vrahovi
malých dětí není problém
odpustit, ale nelze odpustit
člověku, který opustil
komunitu, „odpadlíkovi“,
odpadlík budiž proklet a
zavržen. Jak v jednom okamžiku, ve chvíli svého velikého vnitřního zápasu a bolesti, říká
Ida Graberová: „Můžeme odpustit muži, který zabil naše děti, ale nemůžeme odpustit
opuštěné vdově, která se zamilovala.“ (Idina sestra totiž před časem komunitu opustila,
vzala si „nevěřícího“, Idě teď její manžel zakazuje dokonce číst i sestřiny dopisy). Takže
již zde nám ta nesmírná odpouštějící láska poněkud skřípe. Není všechno to, čeho jsme
zde svědky, všechno krásné a příkladné, vlastně jen povinností, plněním Zákona? Když
jdou amishští starší navštívit vdovu po Charliem Robertsovi, je mezi nimi i Gideon Graber.
Když mu pak jeho žena vyčítá, že byl v domě vrahově, odpovídá: „Dělali jsme, co je
třeba…“ Jako by nebyl schopen pochopit matku zabitého dítěte a dělal se zaťatými zuby
jen to, co se od něj očekává. Ve společenství cítíme od začátku jedno a totéž: poslušnost
Zákonu, poslušnost manželovi apod. Jako kdyby člověk ani nesměl mít své vlastní city a
pocity, pouze ty, které jsou dovolené. V ničem nelze ani o krok vybočit, jinak jsi „odpadlík“
(a to, na rozdíl od vraždy, se neodpouští).
Ještě další věc mně v příběhu vadí: Rodina Robertsových je, na základě několika
narážek, také rodinou věřící, ale tak zvaně „tradičních křesťanů“. Takže vlastně z toho
všeho plyne, že ti „tradiční“ křesťané v podstatě pravými křesťany nejsou, jsou schopni
jakéhokoli zla, včetně vraždy
malých dětí. Zatímco ti „probuzení“
křesťané jsou vždycky jen plni
odpouštějící lásky. Je z toho cítit
typicky sektářská výlučnost. Oni
nejenom že nejsou „ze světa“, oni
už nejsou ani „ve světě“.
Přes tyto výtky jsem ale
přesvědčen, že stojí za to tento film
shlédnout. Především proto, že
právě problém odpuštění je ten,
který nás často trápí a se kterým si
mnohdy nevíme rady. Slyšel jsem
před nedávnem dokonce tvrzení, že „odpustit je snadné“. To ovšem může říci pouze
člověk, který ještě nikdy nestál před něčím podobným, čeho jsme svědky v tomto příběhu.
Pak teprve se ukáže, jak nesmírná námaha to je.
Možná je tento snímek poněkud schematický, možná i tendenční. Ale jeho síla je
právě v tom, jakým způsobem a v jak vpravdě mezní situaci otevírá tuto náročnou otázku,
otázku naprostého a absolutního odpuštění.
Miroslav Kubíček
Základní informace
USA, 2010
Režie: Gregg Champion
Kamera: Ross Berryman
Hudba: Joseph Conlan
Slénář: Sylvie White a Teena Pooth
Podle knihy „Amishská milost: Jak odpuštění přemohlo tragédii“
Hrají:
Kimberly Williams-Paisley (Ida Graberová), Tammy Blanchard (Amy Robertsová), Matt
Letscher (Gideon Graber), Fay Masterson (Jill Greenová), Madison Mason (Levi
Brennaman), Gary Graham (Henry Taskey), Darcy Rose Byrnes (Rebecca Kneppová),
Karley Scott Collins (Katie Graberová), Eugene Byrd (Danny), Bruce Nozick (Leonard),
Amy Sloan (Rachel Kneppová), John Churchil (Charlie Roberts), Madison Davenport
(Mary Beth Graberová), Eric Nenninger (policista)