kávovník liberský

Zemědělství
Význam zemědělství a podmínky vývoje
• zajišťuje výživu obyvatel a poskytuje suroviny pro průmysl
• v méně rozvinutých státech zaměstnává až 60 % obyvatel
• v průmyslově vyspělých je zaměstnanost do 30 % obyvatel
zemědělská výroba je těsně spjata s přírodními podmínkami
• nejvýznamnější z nich jsou
– podnebí
– půda
– poloha (množství světla a tepla ze Slunce)
• Pro chov dobytka a pěstování kulturních rostlin je nejvhodnější
oblast stepí a savan
• Nejmenší užitek naopak poskytují tundry
• Z 3,4 ha plochy souše připadající na 1 obyvatele tvoří obdělaná
zemědělská půda jen 0,4 ha.
Základní zemědělské systémy
• Podle intenzity zemědělské výroby dělíme systémy na
– extenzivní
• užívá se v oblastech přirozeně úrodných, teprve
odnedávna obdělávaných
• při malé lidnatosti je nadbytek půdy
• výnosy jsou nižší, je rentabilní pouze na velkých plochách
• jsou to např. celiny v asijské části Ruska, prérie v USA,
Kanadě, pampy v Argentině
– intenzivní
• vyznačuje se velkou potřebou lidské práce, vyžaduje i
značné investice do technologií
• uplatňuje se na malých plochách v hustě obydlených
oblastech nebo ve speciálních zemědělských odvětvích
• typické je „příměstské zemědělství“ a ze států např.
Holandsko, Belgie, Dánsko
Plantážní hospodářství
• Zvláštním typem rostlinné výroby v tropických a subtropických
oblastech je plantážní hospodářství.
• Jeho význačným rysem je zaměření na jednu nebo několik málo
rostlinných kultur pěstovaných pro trh
• Vyskytuje se v jižních státech USA, v Mexiku, Střední Americe,
v Indii, v Indonésii
Rostlinná výroba
• neolitická revoluce (ml. doba kamenná)
• nejstarší civilizace založeny na pěstování obilnin
– Evropa – pšenice, ječmen
– Asie – proso, rýže
– Inkové, Mayové, Aztékové – kukuřice
• dochází ke šlechtění rostlina a zkvalitňování péče
o půdu
hák
ruchadlo bratranců Veverkových
Nejdůležitější plodiny
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
obilniny (zrniny)
hlíznaté rostliny
rostliny pro výrobu cukru
olejniny
textilní rostliny
průmyslové rostliny
pochutiny
narkotika
koření
léčivé rostliny
ovoce a zelenina
květiny
Obilniny
• dříve se pěstovaly hlavně v mírném a subtropickém pásu,
dnes se „obilní hranice“ posunula více na sever
• rýže
–
–
–
–
90 % rýžovišť je v Asii (monzunové a subtropické oblasti)
největšími producenty jsou Čína a Indie
asijské státy - spotřeba na místě (ne export)
na ostatních kontinentech se rýže pěstuje např. v Latinské
Americe, jižní státy USA, Itálie, Španělsko
– největšími vývozci jsou Brazílie, Mexiko, USA, Vietnam
• žito
– kromě Evropy není pěstování příliš rozšířeno
– je odolné proti suchu a méně náročné na kvalitu půdy
– v evropské části Ruska je hlavním chlebovým obilím
kukuřice pšenice
• kukuřice
–je jediné obilí pocházející z Ameriky
–teprve po příchodu Evropanů se rozšířila do dalších oblastí
–vyžaduje hojnost vláhy a tepla v době zrání
–největší kukuřičná pásma jsou v USA, Mexiku, Argentině
a v Číně
–hojně se pěstuje i v Evropě - ve Francii, na Ukrajině
–evropské státy využívají kukuřici především jako krmivo
pro hospodářská zvířata
• pšenice
–je „světovým“ obilím – rozšířeno ve všech obydlených
kontinentech (Asie – Turecko, Indie, Irák, S Amerika –
USA, Kanada, J Amerika – Argentina (pampy), Austrálie)
• oves
oves ječmen
–patří k méně náročným obilninám
–pěstuje se především v SZ části Evropy, v oblasti Velkých
jezer v USA, na Urale i Sibiři v Rusku
• ječmen
–je jednou z nejstarších obilnin
–dlouhou dobu byl základní chlebovou surovinou ve
Středomoří, ale pronikl i na sever díky tomu, že má krátké
vegetačnímu období
–pěstuje se ve všech světadílech
–kvalitní „sladovnický“ ječmen slouží při výrobě piva
• proso a pohanka
– dávají pouze malý výnos
– jsou však odolné proti suchu a mají krátké vegetační
období, takže mají význam pro výživu obyvatelstva
suchých oblastí – Mongolsko, Sibiř
kukuřice
oves
pšenice
žito
ječmen
rýže
proso
a
pohanka
Hlíznaté rostliny
• maniok
– jsou důležité pro obživu obyvatel především rozvojových
států v tropické a subtropické oblasti – Afrika, Latinská
Amerika, Indonésie
• jamy
– pěstuje se výhradně v afrických tropických zemích (90 %
Nigérie)
• batáty
– nejznámější a nejvýznamnější hlíznatá plodina mimo Evropu
– má široké rozšíření – od tropického pásu až po jižní části pásu
mírného
– 1. Čína, 2. Nigérie, 3.Brazílie
• brambory
– pocházejí z andské oblasti, do Evropy se dostaly v 16. století,
hojně se rozšířily na konci 18. století, kdy byly potřeba levné
potraviny pro rychle se rozvíjející průmysl
– další výhodou je nenáročnost na kvalitu půdy a klima, takže
se hojně pěstuje i v horských oblastech mírného pásu a v
subpolárním podnebí
– oproti obilí má však nižší výživnost (obsahuje 21% škrobu a
74 % vody)
– nejlépe se jim daří v lehkých písčitých půdách, je-li dostatek
srážek
– 85 % brambor se vypěstuje v Evropě (Rusko, Ukrajina,
Polsko, Německo, Francie) a velké množství se pěstuje také v
USA
– z několika tisíc druhů rozeznáváme odrůdy vhodné pro
konzum, dále krmné brambory a průmyslové b. pro výrobu
škrobu
maniok
jamy
batáty
brambory
Rostliny pro výrobu cukru
• cukrová třtina
–
–
–
–
je tropická tráva původem z Bengálska se sladkou dření
70 % veškerého vyrobeného cukru je z cukrové třtiny
z asijských zemí se rozšířila hlavně do Latinské Ameriky
největšími producenty jsou
• Brazílie, Kuba, Mexiko
40 %
• Indie, Čína, Pákistán, Filipíny 40 %
• řepa cukrovka
– vyžaduje mírné, teplé podnebí, dostatek srážek a kvalitní půdu
(černozemě, hnědozemě)
– rozvoj pěstování zapříčinily napoleonské války, kdy blokáda
evropských přístavů znemožnila dovoz cukrové třtiny ze zámoří
– evropské státy vypěstují 80 % světové produkce (Rusko, Ukrajina,
Francie, Německo, Polsko)
– výhodou je i možnost využití chrástu a zbytků po zpracování jako
krmiva pro hovězí dobytek
cukrová řepa a
cukrová třtina
Olejniny
• narozdíl od živočišných tuků neobsahují rostlinné tuky cholesterol a
stále častěji tak v potravinářství nahrazují živočišné oleje
• 80 % produkce tuků se používá pro potravinářské účely, zbylých 20 %
pro průmyslovou výrobu a jako krmivo
• slunečnice – nejkvalitnější olejnatá rostlina mírného pásu (rozšířena v
Evropě, zejména v Rusku)
• sója – největšími producenty jsou USA a Čína, největším dovozcem
jsou evropské státy
• podzemnice olejná (arašídy, buráky) – pochází z Brazílie, příbuzná
našich luštěnin, její plody se po odkvětu zavrtávají do země; nejvíce se
pěstuje v Indii, Africe (Nigérie, JAR, Senegal, Zair) a v Číně
• olivovník – typický pro středomořské země (Španělsko, Itálie, Řecko)
• bavlníkové semeno – zdroj oleje v bavlnářských oblastech (především
Asie, S a J Amerika), 90 % vývozu pochází ze Severní Ameriky
Textilní rostliny
• přírodní vlákna lze rozdělit podle toho, ze které části rostliny pocházejí
– vlákna plodů – bavlník, kapok, kokosová vlákna (koir)
– vlákna lýková – len, konopí, juta, kenaf
– listová vlákna – sisal, vlákna z banánu vláknitého (abaka)
• bavlna
• jutovník
• kenaf
• sisalské konopí
• manilské konopí (abaka)
• ramie (rhea – čínská tráva)
• kapok
• koir
• len
• konopí
bavlna
• byla využívána už před 5000 lety
• v Evropě byla neznámá až do
pozdního středověku
• v 19. století byla obsažena
dokonce až 80 % textilií
• nejvýznamnější z dnes
pěstovaných textilních plodin
• vlákna bavlny jsou v současnosti
přítomna v 50 % vyráběných
textilií (velkou konkurencí jsou
umělé textilie)
• Čína, USA, Pákistán, Indie,
Uzbekistán
jutovník
(agáve sisalová)
• jižní Asie
• výroba hrubých tkanin
(pytloviny, plachet, koberců)
• 40 % Bangladéš
kenaf
• produkuje a spotřebovává
se především v asijských
zemích
• 2/3 produkce - Thajsko
sisalské konopí
(bílý sisal)
• získává se z různých druhů
agáve
• pěstuje se především v
Mexiku na Yucatánu
• největším spotřebitelem jsou
USA
• využívá se k výrobě lan,
provazů, plachtoviny a papíru
manilské konopí
(abaka)
• vyrábí se z listových
pochev banánu vláknitého
• v chladnu a vlhku však brzy
ztrácí ohebnost a hnije, takže
se používají na výrobu
provazů jen pro teplé kraje
• největšími producenty jsou
Filipíny
ramie (rhea)
• pevné a jemné přadivo
• vyrábí se z vláken kopřivovité
rostliny pocházející ze Střední
Ameriky
• největší množství vyrobí Čína
– lehké, trvanlivé letní látky
•
kapok
• vlákna obalující plod
kapokového stromu
• užití v čalounictví
• Jáva, Filipíny
koir
• hrubá vlákna kokosového
ořechu
• zpravidla se zpracovávají
jako surovina pro výrobu
kartáčů, koberců a lan
• největší výrobce je Srí Lanka
len
• vlákna se vyrábějí z lýkových
vláken
• vyžaduje spíše chladné a
vlhké podnebí
• proto se vždy pěstoval v
horských krajích mírného pásu
a přímořských oblastech
• největší produkce - Rusko
konopí
• textilní rostlina mírného pásu
• pochází z asijských stepí
• vyžaduje vlhkou půdu a
hojnost srážek jako len, ale
půda musí být úrodná
• vlákna jsou trvanlivá, hrubá a
hodí se k výrobě lan a provazů
Ostatní průmyslové plodiny
• chmel
– vytrvalá popínavá rostlina – obsahuje lupulin – důležitý pro výrobu piva
(dává mu hořkou chuť)
– je uváděno, že chmel vykazuje zklidňující spánek navozující účinek a
působí místně proti baktériím. Tradičně je užívám při bolestech nervového
původu, nespavosti a podrážděnosti
– na Evropu připadá 70 % produkce (Německo, Polsko, ČR, Velká Británie),
na USA a Kanadu 20 %
– v poslední době se rozšiřuje jeho pěstování v Austrálii a Japonsku
• kaučuk
– je ztuhlá mléčná šťáva z kaučukovníku
– původem je z Brazílie
– s nástupem automobilismu se díky svým vlastnostem stal významnou
surovinou v automobilovém průmyslu (výroba pneumatik)
– nyní 90 % produkce pochází z JV Asie (Malajsie, Indonésie)
– největšími odběrateli jsou Japonsko, Z Evropa a Kanada
– své významné postavení si udržel i po vynálezu syntetického kaučuku po
2. sv. válce
chmel
kaučukovník
Pochutiny
• káva
–
–
–
–
–
je plod stromovitých nebo keřovitých kávovníků
pochází pravděpodobně Etiopie
kávovník plodí asi 20 let a z jednoho stromku je asi 1 kg za rok
pražením ztrácí vodu a cukr se mění v karamel (zrno hnědne)
největším producentem byla před 2.sv. válkou Jižní Amerika (Brazílie,
Kolumbie), nyní vzrůstá podíl afrických zemí na 20 – 30 % (Pobřeží
slonoviny, Angola)
– kávovník liberský
• pěstuje se v nížinách – Guinea, Angola, Uganda
• dává jednu sklizeň ročně
• plody jsou velké, ale málo aromatické
• lépe vzdoruje škůdcům
– kávovník arabský
• daří se mu v horských oblastech tropů
• je náročný na kvalitní půdu, v době sklizně potřebuje sucho
kávovník arabský
kávovník liberský
• kakao
• získává se z plodu kakaovníku
• je to strom nížinatých tropů, který vyžaduje hojné srážky, vysokou teplotu
(roční průměr kolem 200C)
• pochází z Mexika a obyvatelé jej nazývali chocolatl
• Španělští dobyvatelé přispěli k jeho rozšíření do ostatních částí světa
• dnes je největším producentem Afrika (Ghana, Nigérie, Pobřeží slonoviny)
• největšími odběrateli jsou USA, Nizozemsko, Švýcarsko
• čaj
• jsou lístky keře – čajovníku – pocházejícího z monzunových oblastí
• čaj indický (ásámský)
• nesnáší mráz a velké teplotní rozdíly
• má větší listy, zraje rychleji a lístky mohou být častěji trhány
• čaj čínský
• snese i mírnější mrazíky, ale vyžaduje hojné a rovnoměrné srážky
• daří se mu nejlépe na horských svazích chráněných před větrem
kakaovník
čajovník čínský
čajovník čínský
čajovník indický
Narkotika
-jedná se o plodiny, které ovlivňují fyziologii i psychiku člověka a rychle se u uživatelů
buduje závislost, která negativně ovlivňuje zdraví člověka i jeho sociální zázemí (rodina,
práce,...)
- s výjimkou tabáku je obchod s narkotiky nelegální
- pěstováním narkotik ve velkém se zabývají především obyvatelé rozvojových států, pro které
představují jediný zdroj obživy
• tabák
– mírné narkotikum původem z Ameriky
– obsahuje nikotin, který krátkodobě stimuluje činnost srdce a
rozšiřuje žíly a tepny
– obsahuje také látky, které mohou vyvolat rakovinu
– největšími spotřebiteli jsou USA a západoevropské země
– největší produkční oblasti jsou
•
•
•
•
Asie – Čína, Indie, Japonsko
USA
20 %
Latinská Amerika (Brazílie)
Afrika
10 %
45 %
10 %
tabák
•opium
• vyrábí se z mléčné – na vzduchu tuhnoucí – šťávy nezralých makovic máku
setého
• jako narkotikum je známe už od starověku
• jeho pěstování je rozšířeno především v Indii
•hašiš
• vyrábí se z orientálních druhů konopí (především indického)
• pro svou hořkou chuť se míchá s různými kořennými a sladkými přísadami
a žvýká se
• pro konzum v hospodářsky vyspělých státech se vyrábí marihuana
•kokain
• vyrábí se z listů Erythroxylon coca
• pochází z Jižní Ameriky
• pěstuje se také v Indonésii, na Srí Lance a v Indii
hašiš
opium
Erythroxylon coca
Léčivé rostliny
• chinovník
• kafrovník
cinchona pubescens
kafrovník
Cinnamomum camphora
Koření
• pepř
– sušené bobule keře pepřovníku
– pochází z Indie
– ¾ produkce pochází z Malajského poloostrova, Filipín
a Indonésie
– do obchodu se dostávají hlavně bílý a černý pepř
• vanilka
– jsou sušené tobolky tropického vanilovníku
– pochází z Jižní Ameriky a Mexika
– nejvíce vanilky dodává Madagaskar
pepřovník černý (Piper nigrum)
vanilovník (Vanilla planifolia)
• skořice
• sušená kůra skořicovníku (odlupuje se po 3 letech)
• největší rozšíření je v Srí Lance
• původně se sbírala kůra stromů divoce rostoucích, dnes se pěstují křovité
druhy na plantážích
• největším odběratelem je Velká Británie
• paprika
• jediný druh koření, který se z původní oblasti tropů (Střední a Jižní
Ameriky) rozšířil i do subtropů a mírného pásu
• pěstuje se v Evropě (Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Francie) a také v USA
• v zemích mírného pásu jsou oblíbeny další druhy koření,
které se většinou pěstují a spotřebují přímo na místě –
česnek, kmín, křen, hořčice
skořice
(Cinnamomum aromaticum)
paprika
Ovoce a zelenina
• pro svůj obsah cukru, minerálních solí a
vitamínů jsou důležitým doplňkem výživy
• při dovozu se výrazně snižuje kvalita a
předmětem světového obchodu jsou tak jen
nejodolnější druhy
• v exportu mají největší podíl banány a citrusy
• největšími odběrateli jsou evropské státy
• banány
– pěstují se v tropech JV Asie, Latinské Ameriky a
Afriky
– v tropech nahrazují zeleninu i ovoce
– na export se trhají nezralé a dozrávají až během
přepravy
– 90 % exportních banánů pochází z Latinské Ameriky
• pomeranče a citróny
– pocházejí z monzunové Asie, ale rozšířily se i v
ostatních světadílech s obdobným podnebím
– první v produkci jsou USA (Florida, Kalifornie)
– Evropa kryje svoji spotřebu ze zemí kolem
Středozemního moře (Španělsko, Itálie, Maroko, Alžír)
• ananas
• pochází z Mexika a severní Brazílie
• rozšířil se i do Číny, Indonésie a na Filipíny, kde se nyní pěstuje 40 % světové
produkce
• na země Latinské Ameriky připadá asi 30 %
• Hawai a Florida dodává asi 20 % množství
• vinná réva
• pochází ze zakavkazských krajů a Podunají
• z Evropy se rozšířila do celého světa
• potřebuje teplé a slunné léto a podzim (nejsevernější oblasti pěstování v
Evropě je Porýní v Německu a Mělnicko)
• nejlépe se jí daří na svazích orientovaných k jihu a západu na sopečných a
vápencových půdách
• až 90 % se zpracovává na víno
• Evropa vyprodukuje 64 % vína (Itálie, Francie, Španělsko)
• Řecko a Turecko dominují v produkci rozinek
• jablka
• ze všech druhů ovoce mírného pásu se nejvíce vyvážejí
• v Evropě se pěstují nejvíce ve Francii
• z mimoevropských zemí mají velkou produkci USA, Kanada, Austrálie a
Nový Zéland
• zelenina
• pěstuje se především v okolí velkých měst, protože dlouhou dopravou ztrácí
hodnotu
• konzumuje se přímo v produkčních oblastech
• rajčata, okurky, hlávkový salát, květák, kedlubny
Květiny
• orchideje
– vyvážejí se z pralesů V Indie a tropické Ameriky
• růže
– pěstují se také pro výrobu olejů a substancí
– růžový olej se vyrábí především v Íránu a Bulharsku
• tulipány a hyacinty
– největším vývozcem je Nizozemsko
• sakury, magnólie, kosatce, chryzantémy
– pěstují se ve sklenících a sbírají se ve volné přírodě
především v JV Asii (Čína, Japonsko, Indie)
magnólie
sakura