Interaktivni seminar GIT
Transkript
Interaktivni seminar GIT Jaké znáte patofyziologické příčiny poruch motility jícnu? 2 Correlation of various parameters of esophageal motility disorders: major symptom, clinical syndrome, esophageal motility findings, esophageal bolus transport, pathophysiology or the anatomic site of major involvement Symptoms Dysphagia and chest pain Heartburn and regurgitation Chest pain (?dysphagia) Clinical disorders Manometric diagnosis Esophageal transit Achalasia DES GERD Achalasia DES Pathophysiology activation inhibition Very slow Slow Inhibitory nerve Inhibitory nerve Hypotensive peristalsis Slow (positional) Inhibitory nerve TLESR Hypotensive LES Reflux Reflux Inhibitory nerve Inhibitory nerve Decreased reflex contract of LES Reflux Hypotensive peristalsis Slow (positional) Inhibitory nerve Hypertensive peristalsis (nutcracker esophagus) Normal Hypertensive LES Normal Hypercontracting LES Normal Excitatory nerve Excitatory nerve Excitatory nerve Excitatory nerve Myogenic Excitatory nerve Myogenic Anatomic location Thoracic esophagus LES Thoracic esophagus Thoracic esophagus LES LES Excitatory nerve Myogenic LES Excitatory nerve Myogenic Thoracic esophagus Thoracic esophagus LES LES DES, diffuse esophageal spasm; LES, lower esophageal sphincter; TLESR, transient lower esophageal sphincter relaxation. W.G. Paterson, Raj K. Goyal and Fortunée Irene Habib, Esophageal motility disorders. GI Motility online (2006) 3 Pathophysiologic classification of motor disorders of smooth muscle portion of esophagus. GI Motility online (May 2006) | doi:10.1038/gimo20 Motility patterns in esophageal smooth muscle disorders. GI Motility online (May 2006) | doi:10.1038/gimo20 Important causes of achalasia Idiopathic achalasia Secondary achalasia Malignancy (carcinoma of the stomach, esophagus, lung, pancreas, liver, colon, prostate, lymphoma, and mesothelioma) Chagas' disease Neuropathic chronic intestinal pseudo-obstruction syndrome Eosinophilic gastroenteritis Neurodegenerative disorder with Lewy inclusion bodies Amyloidosis Postvagotomy Multiple endocrine neoplasia type IIb AAA syndrome: achalasia associated with alachrimia (juvenile Sjögren's syndrome) and achlohydria Von Recklinghausen's neurofibromatosis Anderson-Fabry disease Sarcoidosis Pseudoachalasia Lesions producing radiological images resembling achalasia. (Masses around the esophagogastric junction, pancreatic pseudocyst, 6 postvagotomy hematoma, tumors) Patologická fyziologie jícnu funkce jícnu je motorická – posun rozžvýkané potravy do žaludku druhy peristaltiky: primární – navazuje na hltanovou fázi polykání, objeví se po polknutí sousta sekundární – vyvolaná distenzí jícnu, dokončuje vyprázdnění jícnu terciární kontrakce – zejm. u starších jedinců – chaotické kontrakce v různých částech jícnu v patofyziologii se uplatňují: poruchy motility, hiátové hernie, gastroezofageální reflux, záněty, vředy a eroze, jícnové divertikly, jícnové varixy a nádory 7 Poruchy motility po rozžvýkání potravy primární a sekundární kontrakce – tekutá a pevná strava dopravena za 10 sec. do žaludku selže-li tento mechanismus – hromadění potravy, distenze jícnu, nauzea dysfagie – vyvolána a) fční poruchou b) mechanickou obstrukcí orofaryngeální d. – porucha žvýkání, porušená doprava z úst do žaludku (poruchy dentice, sekrece slin, porucha kortikobulbárního systému jícnová dysfagie – příčina: mechanická obstrukce, nejčastěji jizevnaté striktury (reflux, karcinom, jícnový peptický vřed) achalázie – charakteristika: zástava peristaltiky, neschopnost relaxace dolního jícnového svěrače příčina: snížení počtu gangliových buněk v myenterickém plexu, postižení vagu, snížení exprese NOS důsledky: vakovité rozšíření jícnu, hromadění potravy, infekce, perforace sekundární poruchy motility – onemocnění pojiva (sklerodermie, LES), neuromuskulární poruchy (Parkinsonova nemoc, ALS, Huntingtonova nemoc, myasthenia gravis), endokrinopatie (štítná žláza, DM), duodenogastrický reflux 8 Achalázie 9 Jaké znáte příčiny vzniku gastroezofageálního refluxu a jaký je mechanismus poškození sliznice ezofagu? 10 The structure and function of the lower esophageal sphincter (LES). The LES is tonically closed at rest, maintaining an average pressure of about 20 mmHg, and serves to prevent gastroesophageal reflux. The circumferential profile is asymmetrical with the higher pressures in the left lateral portion of the sphincter. To allow passage of a bolus, LES pressure falls within 1.5 to 2.5 seconds of a swallow and remains low for 6 to 8 seconds as the peristaltic contraction transverses the esophageal body. Two main peripheral neurons mediate active contraction and relaxation of the LES, acetylcholine being the excitatory neurotransmitter and nitric oxide the main inhibitory neurotransmitter. Relaxation of the LES can also in part occur when tonic vagal cholinergic excitation to the LES is turned off with a swallow. GI Motility online (May 2006) | doi:10.1038/gimo21 12 Three different mechanisms of LES incompetence in gastroesophageal reflux. The LES may be hypotensive causing free reflux of acid into the esophagus. b; The LES barrier may be overwhelmed by increased intragastric pressure. This is often associated with impaired contraction of the diaphragmatic sphincter. c; LES may exhibit frequent reflex transient LES relaxation (TLESR) TLESR is a vagovagal inhibitory reflex that is different from swallowing reflex and is akin to belch reflex. (Source: Dodds WJ et al. N. Engl J Med. 1982;307(25):1547–1552) GI Motility online (May 2006) | doi:10.1038/gimo20 A simple overview of the pathogenesis of gastroesophageal reflux disease. GI Motility online (May 2006) | doi:10.1038/gimo21 Gastroesophageal reflux disease initiates a vicious cycle of increasing esophageal acid exposure. GI Motility online (May 2006) | doi:10.1038/gimo21 16 Obesity and Gastroesophageal Reflux 17 Gastroezofageální reflux • • • gastroezofageální reflux refluxní ezofagitida refluxní choroba jícnu (RCHJ, GERD – gastroesophageal reflux disease) • definice: retrográdní posun žal. obsahu do jícnu. Hlavní složky: HCl, aspartátové proteinázy, žluč (při současném duodenogastrickém refluxu). V 7 % i u zdravých jedinců – „pálení žáhy“ porušení „antirefluxní bariéry“ – (dolní jícnový svěrač, slizniční řasy žaludku, poloha dolní části jícnu v břišní dutině, zpomalené vyprázdňování žaludku). • pokud dojde k refluxu – důležité! – zachovaná očisťovací schopnost jícnu (zkrácení doby kontaktu s HCl a proteinázami) 18 Gastroezofageální reflux - komplikace • • ezofagitida – ulcerace, striktury, krvácení Barretův jícen – u 14 % pacientů; metaplazie, dlaždicový epitel nahrazen cylindrickým (větší resistence vůči HCl) prekanceróza, metaplazie dysplazie adenokarcinom, výskyt 40x větší než v normální populaci klinické příznaky: dysfagie, pyrosis, regurgitace žal. obsahu do ústní dutiny (nebezpečí aspirace), zvracení • • refluxní ezofagitida – nejčastější chronický zánět – eroze, vředy, krvácení refluxní choroba jícnu – řada změn: porucha motility jícnu „-“ relaxace jícnového svěrače zpomalené vyprázdňování žaludku vředy (nejsou peptické) 19 20 Suggested diagnostic gastroesophageal reflux disease (GERD) algorithm. GI Motility online (May 2006) | doi:10.1038/gimo31 Continuous (24 Hour) pH Monitor 22 Jaký je molekulární mechanismus poškození sliznice žaludku a duodena infekcí Helicobacterem pylori? 23 Helicobacter Pylori 24 Natural History of Helicobacter pylori Infection 25 26 Helicobacter Pylori • ”Discovered” 1982 Warren and Marshall • Not all infected individuals have disease manifestation (15-20% HP positive have PUD) • Virulence associated genes – vac A gene = vacuolising cytotoxin gene – cag A gene = cytotoxin associated gene – Urease (allow to survive extremely low pH ~ 1.0) • Cleaves urea to ammonium (which protects bacteria from HCl) and CO2 27 The cag Pathogenicity Island Kóduje proteiny, které tvoří sekreční buněčné ústrojí schopné přenést CagA z bakterie do hostitelovy buňky Translokace CagA do somatických buněk hostitele Fosforylace CagA kinázami hostitelské buňky Aktivace buněčných 28 signálních drah – poškození funkce Vředová choroba • • • • • samotná HCl? Ne – nesoulad mezi protektivními a agresivními faktory agresivní faktory – HCl, proteinázy, žluč, Et-OH, nikotin, kofein, infekce Helicobacterem pylori protektivní faktory – hlenová vrstva (hlen, HCO3-, fosfolipidy, voda), HCO3-, prostaglandiny (tlumí sekreci H+, zvyšují HCO3-), zásobení sliznice krví hlavní projevy: slizniční léze + kontakt s proteinázami a HCl = eroze, vředy (průnik do submukózy, svaloviny, příp. hlubších vrstev) agresivní faktory – účinek HCl – aktivace proteináz; hyperacidita žal. vřed v 10%, duod. Vřed asi 90% proteinázy – zvýšený obsah u vředů žaludku, u 50% u vředů duodena pepsin I – hydrolýza kolagenu, porucha epiteliálních membrán Helicobacter pylori – 75% u vředů žaludku, 95% u vředů duodena, bakterie nepronikají celou sliznicí (lokální imunitní reakce – IgA) zvyšení produkce gastrinu, uvolnění proteáz a fosfolipázy, produkce katalázy útlum fagocytózy granulocatů, monocytů, tk. makrofágů 29 Vředová choroba II • další porušení ochranných mechanismů sliznice: • snížená sekrece HCO3- neparietálními buňkami – porucha vrstvy hlenu • zvýšená buněčná permeabilita – zpětná difuze H+ do buněk proteináz • porucha cytoprotekce – výrazný účinek mají prostaglandiny !! nesteroidní antiflogistika (acylpyrin, indomethacin) snižují jejich syntézu a účinek • kouření – u kuřáků zrychlené vyprazdňování žaludku snížení pH v duodenu, snížení produkce HCO3- v žaludku i z pankreatu aktivace 30 31 Peptický vřed žaludku a duodena • • • Peptický vřed žaludku v 10 % hypersekrece + hyperacidita, většinou sekrece normální nebo snížená chronická gastritida snížení ochranné slizniční bariéry, často při duodenogastrickém refluxu (působení žlučových kyselin, lyzolecitinu) zvýšení permeability sliznice, zpětná difuze H+ Peptický vřed duodena multifaktoriální onemocnění, nejdůležitější je infekce Helicobacterem dědičnost polygenní – (zvětšení podílu parietálních bb., hyperaktivita G-buněk, větší frekvence duodenálních vředů s krevní skupinou 0 úloha nervového systému – vagotonie, stresové situace 32 Jaké očekáváte komplikace při terapii peptické vředové choroby s použitím inhibitorů produkce kyseliny chlorovodíkové? 33 34 Autoregulation of acid secretion 35 Jaké jsou čtyři základní mechanismy vzniku průjmů? 36 Patofyziologie průjmu • Osmotický průjem – Malabsorpce nebo maldigesce • Zánět • Zvýšení sekrece • Porucha motility 37 Secretomotor Actions of Cholera Toxin 38 Secretomotor and Inflammatory Actions of Clostridium difficile Toxin A 39 Jaký je mechanismus vzniku průjmu u pacienta se Zollinger-Ellisonovým syndromem? 40 Jaké další patologické nálezy, kromě průjmu očekáváte u pacienta se zvýšenou produkcí gastrinu (ZollingerEllisonův syndrom)? 41 Gastrinom (Zollingerův-Ellisonův syndrom) • tumor z D-buněk Langerhansových ostrůvků výrazná nadprodukce gastrinu – HCl lokálně invazivní, většinou metastazuje vyskytuje se také jakou součást mnohočetné endokrinní metaplazie (MEN I) • charakteristika – stálá vysoká sekrece žaludeční šťávy + vysoké množství HCl a proteináz; výskyt vředů v atypické lokalizaci (ezofagus, proximální i distální část duodena, jejunum • gastrinom je lokalizován v duodenu, v pankreatu nebo tkáni obklopující pankreas 42 Gastrinom způsobuje • Vředy duodena a tenkého střeva • Těžké průjmy • Paraneoplastické symptomy 43 Funkce gastrinu • Stimuluje parietální buňky žaludku k produkci HCl – přímo – nepřímo přes CCK2/gastrin receptor na ECL buňkách(předchozí obr. 35) • Stimuluje hlavní buňky k produkci pepsinogenu • Stimuluje motilitu a vyprazdňování žaludku – kontrakce – Relaxace pylorického sfinkteru • Stimuluje pankreatickou sekreci a vyprazdňování žlučníku • Snižuje tonus dolního esofageálního svěrače (LES) • Stimuluje maturaci parietálních buněk 44 Jaké jsou obecné molekulární mechanismy jaterního poškození? Uveďte konkrétní příklady u a) u virové hepatitidy b) u toxického poškození, např. etanolem? 45 TUKOVÁ TKÁŇ VMK INZULINOVÁ REZISTENCE HYPERINZULINÉMIE ↑ VMK POTRAVA ↑ TG LIPOPROTEINY (VLDL) nutriční deficience inzulin ↓ β oxidace mitochondriální dysfunkce deficience karnitinu syntéza MK lipidová peroxidace kyslíkové radikály glykolýza Krebsův cyklus LPS cytokiny Poškození, zánět 46 A. Disruption of intracellular calcium homeostasis B. Interruption of transport pumps (e.g. MRP3) Six Mechanisms of Liver Injury • excretion of bilirubin and organic compounds C. covalent binding of drug to P-450 enzymes • nonfunctioning adducts D. Enzyme–drug adducts migrate to the cell surface • target immunogens E. Activation of apoptotic pathways • TNF receptor family F. Drug – induced inhibition of mitochondrial function • β-oxidation and respiratorychain enzymes inhibition 47 Hepatocyte apoptosis in liver injury 48 produkce cytokinů průnik endotoxinu ↑ permeabilita střeva nutriční deficience ETANOL alterace membrán dysfunkce organel imunol. stimulace indukce cyt P450 poruchy detoxikace a inaktivace kyslíkové radikály metabolismus acetaldehyd ↑ NADH/NAD enzymové poruchy ↑ syntéza mast.kys. toxicita ↓ beta-oxidace poruchy ↓ glukoneogeneze mitochondrií atd. 49 Cirkulační poruchy * stagnace krve pravostranné srdeční selhání – muškátová játra * hypoperfuze, např. při šoku 50 Metabolická onemocnění * hemochromatóza * porfyrie * Wilsonova choroba * glykogenózy •tezaurózy •deficit alfa1-antitrypsinu 51 Hemochromatóza větš. AR dědičné onemocnění (až 0,3%ní výskyt, ale s neúplnou penetrancí) nadměrná resorpce železa ve střevě hromadění železa v játrech, pankreatu, srdci, hypofýze a dalších orgánech Orgány jsou železem poškozovány 52 Porfyrie onemocnění s porušenou syntézou porfyrinů a jejich hromaděním (ev. hromaděním prekurzorů) některé – zejm. PCT (porphyria cutanea tarda) – mají zvýšený výskyt cirhózy a ev. karcinomu jater Kromě akumulace porfyrinů je v játrech zvýšen i obsah železa 53 Wilsonova choroba (hepatolentikulární degenerace) AR dědičné onemocnění (1:30 000) s poruchou metabolismu mědi porucha exkrece mědi z jater hromadění mědi v játrech, mozku a dalších orgánech nízká koncentrace ceruloplasminu 54 ATP7B gen na 13. chromozomu (13q14.3) P typ, měď transportující ATPázy známo několik desítek mutací 55 Model of the function of the Wilson ATPase in the hepatocyte. At steady state, the ATPase is localized to the trans-Golgi network but with elevated copper concentrations is redistributed to a vesicular compartment in the cytoplasm. As copper is accumulated, the decreasing concentration in the cytoplasm signals return of the ATPase to the trans-Golgi network and 56 excretion of copper into the bile Chemikálie, toxiny, léky * tetrachlormethan a jiná rozpouštědla * amanitin (amatoxiny), faloidin * PARACETAMOL = ACETAMINOFEN * mnoho dalších !!! 57 vysoká dávka deplece N-acetylcystein 58 Jaké jsou patofyziologické důsledky poškození jaterních funkcí? 59 1) insuficience jaterního parenchymu (“nedostatek funkčních buněk”) 2) poruchy průtoku krve játry - portální hypertenze O množství funkčního jaterního parenchymu informuje Quickův test (protrombinový čas) a sérová koncentrace albuminu (při vyloučení jiných příčin jejich změn). 60 jaterní selhání portální hypertenze portální hypertenze splenomegalie koagulopatie koagulopatie varixy PHG hypersplenismus hypersplenismus trombocytopenie KRVÁCENÍ KRVÁCENÍ encefalopatie hemodynamické změny anémie pokles vaskulárního objemu splanchnická vazodilatace 61 Poruchy hemostázy 1. koagulopatie – v játrech se syntetizuje převážná většina koagulačních faktorů 2. destičkové poruchy – trombocytopenie (důsledek hypersplenismu + ev. imunitně podmíněné destrukce, snížená tvorba faktorů důležitých pro trombocytopoezu – trombopoetin) 3. játra mají rovněž význam v clearance aktivovaných faktorů – snížení této funkce může mít negativní roli při akutním selhání s krvácivými stavy (DIC) 62 Jaterní encefalopatie 2 hlavní typy • jaterní encefalopatie při akutním selhání jater • portosystémová encefalopatie (PSE) při chronickém selhání s portální hypertenzí a výrazným kolaterálním oběhem (vč. operativně vytvořeného) 63 64 65 CIRKULACE portální hypertenze permeabilita střeva NH4+ NH3 H+ proteiny zdroj pro amoniogenezi bakterie doba pasáže STŘEVO potrava krvácení imunita laktulóza ATB léčba/prevence krvácení nízkobílkovinná dieta 66 Patogeneze jaterní encefalopatie • • • • • • • • • • není dosud jednoznačně vyjasněna, předpokládá se několik hlavních faktorů: amoniak a další látky vycházející z tlustého střeva porucha propustnosti hematoencefalické bariéry poruchy neurotransmise (-GABA, ‾glutamát, -endogenní benzodiazepiny, neurosteroidy) falešné neurotransmitery (např. oktopamin) změny složení aminokyselin (převaha aromatických nad rozvětvenými) osmotické změny a otok mozku u jaterní encefalopatie během akutního jaterního selhání zvýšené množství benzodiazepinových receptorů periferního typu na astrocytech role prozánětových cytokinů (IL-1, IL-6, TNF-a) na permeabilitu hematoencefalické bariéry a na endotel mozku (např. indukce tvorby NO s ovlivněním mozkové cirkulace) další: nález manganu v gl. pallidus, fenol, mastné kyseliny s krátkým řetězcem... 67 Precipitující faktory encefalopatie • krvácení, bílkoviny • zácpa • renální insuficience se vzestupem urey (zdroj pro tvorbu amoniaku ve střevě) • léky (diuretika, léky ovlivňující CNS) • elektrolytové poruchy • celková onemocnění aj. 68 Hormonální poruchy Játra jsou místem přeměny (a inaktivace) mnoha hormonů – snížená inktivace inzulinu/glukagonu Snížená clearance volných steroidních hormonů, vyšší nabídka androgenů pro periferní aromatizaci na estrogeny – gynekomastie (u mužů), testikulární atrofie, změny ochlupení, sexuální poruchy … Snížený metabolismus aldosteronu přispívá k vzniku sekundárního hyperaldosteronismu 69 Metabolismus sacharidů játra plní funkci glukostatu (glykogen, glukoneogeneze, cílový orgán působení řady hormonů, místo degradace řady hormonů) chronické selhání – cirhóza: obvykle porušená glukózová tolerance až diabetes, inzulinová rezistence terminální fáze nebo akutní těžké selhání – hypoglykémie 70 Metabolismus bílkovin snížená syntéza albuminu (normálně 12 g/den, cca 20 dnů poločas), koagulačních faktorů, transportních proteinů… oxidativní deaminace a transaminace AMK 71 Poruchy červené krevní řady různorodé a komplexní příčiny: • krvácení, • porucha vstřebávání, • metabolické vlivy, • poruchy vitaminů, • hypersplenismus, • hemodiluce • vliv chronického zánětu, • porušená výživa atp. Často je ráz anemie makrocytární (nedostatek listové kyseliny) s četnými abnormalitami tvaru erytrocytů 72 Gastrointestinální poruchy (mimo jícnové varixy) * Gastropatie způsobená portální hypertenzí (portalhypertensive gastropathy) (PHG): dilatované cévy v mukóze a submukóze bez přítomnost zánětu; způsobuje vznik malých a méně často velkých erozí. Jedinou klinickou manifestací je krvácení u případů s velkými erozemi. * Sekrece žaludeční kyseliny je snížena, jsou však poškozeny slizniční žaludeční bariéry. * Žaludeční slizniční hemodynamika: není známo, zda je žaludeční slizniční hyperémie způsobena „overflow“ (tzn. aktivní kongesce) nebo „stasis“ (tzn. pasivní kongesce) mechanismem * Poruchy žlučové sekrece – malabsorpce tuku + vitaminů rozpustných v tucích * Zhoršení resorpce 73 Portální hypertenze (PH) 74 Důsledky PH: a)vznik kolaterál -možný zdroj krvácení (zejm. jícnové varixy) -portokavální zkraty jako významný faktor vzniku encefalopatie a)hyperémie sliznice GIT – možný zdroj krvácení (eroze, vřed žaludku), narušení procesu trávení a resorpce (vč. zvýšené permeability pro toxické látky) b)splenomegalie – možný vznik hypersplenismu (⇒ hematologické změny) c)jeden z patogenetických mechanismů tvorby ascitu d)spontánní bakteriální peritonitida 75 HVPG vyšší než 12 mm Hg je základním, i když ne jediným předpokladem pro vznik jícnových varixů a krvácení z nich 76 77 78 Jaterní Jaterní žilní ilní tlakový gradient (HVPG) tlak v zaklí zaklínění (čili portá portální lní tlak) – tlak v jaterní jaterních žilá ilách (FHVP) 79 jaterní selhání portální hypertenze portální hypertenze splenomegalie koagulopatie koagulopatie varixy PHG hypersplenismus hypersplenismus trombocytopenie KRVÁCENÍ KRVÁCENÍ encefalopatie hemodynamické změny anémie pokles vaskulárního objemu splanchnická vazodilatace 80 Jaké jsou příčiny portální hypertenze 81 Dělení portální hypertenze: * prehepatální * (intra)hepatální * posthepatální 82 narušení jaterní struktury (architektury) (fibróza, jizvení aj.) funkční změny (sinusoidální a extrasinusoidální kontraktilní elementy) zvýšená jaterní rezistence R PORTÁLNÍ HYPERTENZE splanchnická vazodilatace zvýšení průtok portálním řečištěm Q efektivní hypovolémie aktivace endogenních vazoaktivních mechanismů (noradrenalin, angitogenzin aj.) 83 P=Q×R Portální hypertenze tlak Mechanismus: průtok odpor a) zvýšený odpor v jaterním řečišti - mechanický v důsledku přestavby jaterní struktury a fibrózy - funkčně podmíněný (endoteliální dysfunkce, aktivace Itových bb., zvýšená produkce vazokonstrikčně působícího endotelinu, snížená produkce vazodilatačně působícího oxidu dusnatého – NO) b) zvýšený průtok portální oblastí v důsledku vazodilatace a hyperkinetické cirkulace (zejm. v pozdější fázi) 84 28 Měření portálního tlaku (PP) 85 Dělení intrahepatální PH: * presinusoidální * sinusoidální * postsinusoidální 23 86 Jaterní Jaterní žilní ilní tlakový gradient (HVPG) tlak v zaklí zaklínění (čili portá portální lní tlak) – tlak v jaterní jaterních žilá ilách (FHVP) 87 31 Presinusoidální PH 88 32 Sinusoidální PH 89 35 Postinusoidální PH 90 36 Posthepatální PH 91 Obstruction of the Venous Outflow Tract of the Liver in the Budd–Chiari Syndrome • ascites • absent hepatojugular reflux • Liver cells around the central vein are necrotic (centrilobular necrosis). 92 Obstruction of the Venous Outflow Tract of the Liver in the Budd–Chiari Syndrome 93 Doppler Ultrasonographic Examination of the Right Hepatic Vein normal right hepatic vein Doppler evaluation of the right hepatic vein reveals a biphasic wave form No flow in the right hepatic vein in a patient with the Budd–Chiari syndrome 94 Jaké jsou důsledky portální hypertenze? 95 Důsledky portální hypertenze • vznik kolaterál • možný zdroj krvácení (zejm. jícnové varixy) • portokavální zkraty jako významný faktor vzniku encefalopatie • hyperémie sliznice GIT – možný zdroj krvácení (eroze, vřed žaludku), narušení procesu trávení a resorpce (vč. zvýšené permeability pro toxické látky) • splenomegalie – možný vznik hypersplenismu (Þ hematologické změny) • cirkulační změny • jeden z patogenetických mechanismů tvorby ascitu • spontánní bakteriální peritonitida 96 CIRKULAČNÍ ZMĚNY PORTÁLNÍ HYPERTENZE SPLANCHNICKÁ VAZODILATACE (NO aj.) PODPLNĚNÍ SYSTÉMOVÉHO ŘEČIŠTĚ VAZOKONSTRIKCE V JINÝCH OBLASTECH, ZEJM. LEDVINÁCH RETENCE TEKUTIN 97 CIRKULAČNÍ ZMĚNY – SYSTÉMOVÉ DŮSLEDKY POKLES SYSTÉMOVÉ CÉVNÍ REZISTENCE ZVÝŠENÝ SRDEČNÍ VÝDEJ HYPOTENZE TACHYKARDIE HYPERKINETICKÁ CIRKULACE 98 portální hypertenze splanchnická arteriolární vazodilatace zvýšení splanchnického kapilárního tlaku a permeability zvýšená tvorba lymfy arteriální hypotenze a vaskulární “underfilling” stimulace - sympatiku - ADH - systému RAA retence vody a sodíku ASCITES nedostatečná kompenzace kompenzace stavu úprava cirkulačních poměru 99 CIRKULAČNÍ ZMĚNY – DŮSLEDKY hypotenze a snížený efektivní plasmatický objem vedou k aktivaci vazokonstrikčních mechanismů a retenci tekutin - sympatikus - ADH - renin-angiotenzin-aldosteron ASCITES HEPATORENÁLNÍ SYNDROM změny vnitřního prostředí zhoršení portální hypertenze 100 ASCITES 101 Jaké jsou patofyziologické následky poruchy exokrinní části pankreatu? 102 Změny sekrece pankreatické šťávy zvýšená – vzácně snížená – při insuficienci exokrinní části pankreatu pankreatická achylie – při těžkém difuzním poškození pankreatu – insuficienci pankreatu – příčina: pankreatitida, tumor, proteinová malnutrice 103 Poruchy exokrinní části pankreatu exokrinní část pankreatu = 84 %, endokrinní část 2 %, zbytek – bb.vývodů a cév pankreatická šťáva – voda, Na+, Cl-, K+, HCO3enzymy v aktivní formě: lipáza, amyláza, ribonukleáza, desoxyribonukleáza v inaktivní formě: trypsinogen, chymotrypsinogen,prokarboxypeptidáza, proelastáza, fosfolipáza A2 další proteiny – plazmatické bílkoviny, mukoproteiny, α1-antitrypsin koncentrace bikarbonátového aniontu při maximální sekreci dosahuje až 150 mmol / L (v plazmě je koncentrace kolem 24 mmol / L), pH šťávy až 8,3 vysoké pH je nutné pro neutralizaci HCl v chymu přecházejícím do duodena (pH v duodenu 6,0 až 7,0) enterokináza trypsinogen trypsin – konverze dalších proenzymů v enzymy regulace sekrece sekretin (stimulace žal. šťávou, peptidy a AA) voda a HCO3cholecystokinin (stimulace štěpy trávení lipidů a proteinů) enzymy, málo HCO3denní sekrece 1 000 – 1 500 ml 104 Insuficience pankreatu • porucha sekrece enzymů steatorea maldigesce, porucha štěpení lipidů • nejčastější příčina – chronická pankreatitida, cystická fibróza pankreatu, nádor pankreatu, méně často při hypersekreci HCl (gastrinom) • příznaky steatorea, průjmy, hypokalcemie + hypofosfatemie (porucha resorpce vit D3+ vazba Ca na FA nerozpustná mýdla, zabránění vazby Ca s oxalátem, ten je resorbován oxalurie nefrolitiáza) hypokalcemie – neurologické příznaky; osteomalácie, osteoporóza deficit vitaminu B12 – nedostatek proteáz pokles uvolnění vitaminu z transportního proteinu 105 106 107 PANKREAS • Při pankreatickém selhání (při poškození ~90%) se může vyskytovat typická klinická trias: – pankreatické katcifikace – steatorhea – diabetes mellitus 108 Co je ileus a jak vzniká? 109 Ileus • Ileus je stav střevní neprůchodnosti tenkého nebo tlustého střeva • Neurogenní ileus – Funkční změny ochablého či spastického střeva • paralytický • spastický • Mechanický ileus (ucpání nebo komprese) – obstrukční • nádorem, polypem, žlučovým kamenem, nestrávenými zbytky potravy (zrnky vína, peckami, dužninou pomeranče, spolknutými cizími tělesy) – strangulační • ileus z adhezí, z uskřinutých vnitřních i zevních kýl , volvulus, invaginace střeva • Cévní ileus – embolie nebo trombóza mezenterických cév 110 Patofysiologie ileu • Dilatace střeva nad překážkou • Útlak cév – žíly - tepny - infarzace střeva s následnou ischemií a nekrotizací • Porucha vstřebávání živin a tekutin • Prostupování střevních bakterií a toxinů peritonitida • Dehydratace, toxemie - hypovolemický a septický šok, multiorgánové selhání 111 112 Intestinal Peristaltic Reflex Peristalsis is the result of a series of local reflexes, each consisting of a contraction of intestinal muscle above an intraluminal stimulus and a relaxation of muscle below the stimulus (inset, upper-left-hand corner). The release of 5-HT by mucosal stimulation or mechanical distention of the gut lumen (main panel) triggers activity in the intrinsic afferent neurons ( ). Above the site of the stimulus, ascending cholinergic interneurons ( ) relay this signal to excitatory motor neurons ( ) containing acetylcholine ACh) and substance P. As a result, the circular-muscle layer above the stimulus contracts. At the same time, below the stimulus site, descending cholinergic interneurons activate inhibitory motor neurons that contain nitric oxide (NO), vasoactive intestinal polypeptide (VIP), and ATP, causing relaxation. The resultant forces propel the bolus in an antegrade direction. As the bolus moves, it triggers similar local peristaltic reflexes at successive sites along the gut. The symbol represents afferent- nerve endings, efferent-nerve endings, the plus sign ex- Y citatory influence, and the minus sign inhibitory influence. The movement of the intestine was the first function assigned to the enteric nervous system. Several types of motor activity are involved in intestinal propulsion, including peristalsis, a wavelike propagation of a reflex that consists of contraction proximal to and relaxation distal to a bolus of food. The aboral propagation of this reflex results from the successive activation of afferent 113 neurons, triggered by distention as the bolus moves down the gut. Léčebné možnosti pooperačního ileu 114 Poruchy motility • • • mechanický ileus střevní uzávěr z intraluminární (striktury, nádor, zánětová infiltrace - Crohn z extraluminární příčiny (stažení střeva srůsty, tlak okolního nádoru nad zúžením – hromadění chymu, tekutiny, plynu (spolykaný vzduch, přemnožení bakteriální flóry, CO2 z krve) slizniční změny až nekróza dehydratace (voda + ionty do střevního lumina), hypokalemie příčina smrti: resorpce toxinů, bakteriální endo a exotoxiny, dehydratace, hypokalemie akutní střevní pseudoobstrukce úplný nebo částečný uzávěr bez organické příčiny paralytický, spastický ileus – chirurgický výkon, akutní pankreatitida, bolest při ischemii myokardu, žlučníková, renální kolika chronická pseudoobstrukce (porucha svaloviny, pojiva – sklerodermie, amyloidóza, porucha inervace) opakované poruchy pasáže 115
Podobné dokumenty
výroční zpráva 2014 - 1. část
Dlouhodobé i kľátkodobe zÁvazky se vykazujĺ vejmenovitých hodĺrotách' V položce
iiné závazĘ se vykazujĺ také hodnoty zjištčnév důsledku oceněnĺ Íinančnĺchderivátů
ręĺílnou hodnotou.
VYŠETŘENÍ GIT, JATER A ŽLUČOVÝCH CEST
• Patofyziologie peptického vředu:
– vřed – slizniční defekt pronikající pod muscularis
mucosae
– výskyt: jícen, žaludek, duodenum, tenké střevo
(při gastroenteroanastomóze ektopické sliznice u
Mec...
Chirurgické možnosti řešení krvácení horního GIT
peptický vřed duodena - 25%
stressový vřed,erozivní gastritis /Cushingův, Curlingův/ – 24%
peptický vřed žaludku – 21%
varixy jícnu a fundu žaludku – 10%
esophagitis dist jícnu - 10%
Mallory-Weissů...
Otázky ke klasifikovanému zápočtu
14. Regulace glykémie. Inzulín a jeho účinky. C peptid
15. Hyperglykémie, její příčiny, projevy a následky
16. Hypoglykémie, její příčiny a příznaky
17. Diabetes mellitus I. a II. typu. Diagnostick...
Vztah mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem
vlastně bolí. Tím že nociceptivní aferentace z vnitřních orgánů konverguje na sterjné senzitivní
neurony jako nocicepce z pohybového aparátu je také zpětná reakce organismu komplexní zahrnující
jak...
1. Akutní jaterní selhání je charakterizováno rychlým rozvojem a
a) příčinou může být obstrukce hlavního vývodu pankreatu
b) je jedním z projevů cystické fibrózy
c) může být následkem hypertyreózy
d) následkem mohou být malabsorpce a diabetes mellitus
13. Mezi k...