autoreferát
Transkript
FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ AUTOREFERÁT disertační práce PLZEŇ, 2011 Ing. Roman Pechánek Ing. Roman Pechánek Ventilační a tepelná analýza trakčního asynchronního motoru obor Elektrotechnika Autoreferát disertační práce k získání akademického titulu "Doktor" V Plzni, 2011 Disertační práce byla vypracována v prezenčním doktorském studiu na katedře Elektromechaniky a výkonové elektroniky fakulty Elektrotechnické ZČU v Plzni. Uchazeč: Ing. Roman Pechánek Fakulta Elektortechnická Katedra Elektromechaniky a výkonové elektroniky Univerzitní 26, 306 14, Plzeň Školitel: doc. Ing. Josef Červený, CSc Katedra Elektromechaniky a výkonové elektroniky Univerzitní 26, 306 14, Plzeň Oponenti: doc. Dr. Ing. Hana Kuchyňková; VUT Brno, FEKT Ing. Vladimír Trojovský, CSc; BRUSH SEM s.r.o Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajoba disertační práce se koná dne: před komisí v oboru elektrotechnika na FEL ZČU v Plzni, Univerzitní 26, 306 14, Plzeň, v místnosti v hodin. S disertační prací je možno se seznámit na děkanátě FEL ZČU v Plzni. prof. Ing. Václav Kůs, CSc předseda Oborové rady FEL ZČU Prohlašuji, že jsem předloženou disertační práci vypracoval samostatně a uvedl jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpal. Výsledky uvedené v disertační práci jsou původní. Roman Pechánek V Plzni, Anotace: Práce se zabývá problematikou chlazení asynchronního trakčního motoru. Shrnuje současné poznatky z oboru chlazení elektrických strojů. Dále je uvedena nezbytná teorie z oborů hydromechaniky (aeromechaniky) a termomechaniky. Teoretická část se zabývá jak podklady k modelování oteplení pomocí náhradních ventilačně-tepelných sítí, tak v současné době stále častěji používanými numerickými metodami. Součástí práce je kompletní ventilační a tepelná analýza konkrétního asynchronního trakčního motoru. Součástí práce je i analýza vlivu změn konstrukčního uspořádání motoru na výsledné oteplení. Klíčová slova: Asynchronní motor, ventilační výpočet, náhradní ventilační síť, CFD / CFX, tepelný výpočet, náhradní tepelná síť, MKP, oteplení, teplota Annotation: This thesis deals with cooling of traction induction motor. The thesis summarizes current knowledge in the field of cooling of electric machines. The thesis presents necessary theory from the fields of hydromechanics and thermodynamics. The theoretical part deals with bases of modeling temperature rise by using alternative ventilation-thermal networks, and now increasingly used by numerical methods. Part of the work is complete ventilation and thermal analysis of a particular induction traction motor. The work and analysis of the impact of changes in the design of the machine on the temperature rise results. Keywords: Induction motor, ventilation calculation, alternative ventilation network, CFD / CFX, thermal calculations, spare thermal network, MKP, warming, temperature Obsah 1 ÚVOD ........................................................................................................................................................... 1 1.1 CÍLE PRÁCE ............................................................................................................................................ 2 1.2 ROZDĚLENÍ PRÁCE.................................................................................................................................. 3 2 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU......................................................................................................... 4 3 ANALYZOVANÝ TRAKČNÍ ASYNCHRONNÍ MOTOR .................................................................... 5 4 3.1 HLAVNÍ PARAMETRY TRAKČNÍHO ASYNCHRONNÍHO MOTORU ............................................................... 5 3.2 ZTRÁTY MOTORU ................................................................................................................................... 6 VENTILAČNÍ MODEL TRAKČNÍHO MOTORU ................................................................................ 7 4.1 VENTILAČNÍ MODEL MOTORU SESTAVENÝ POMOCÍ SOUSTŘEDĚNÝCH PARAMETRŮ................................ 8 4.2 ANALÝZA PROUDĚNÍ CHLADÍCÍHO VZDUCHU POMOCÍ CFX .................................................................. 10 4.2.1 5 6 Proudění ve vzduchové mezeře...................................................................................................... 12 TEPELNÝ MODEL TRAKČNÍHO ASYNCHRONNÍHO MOTORU ................................................ 14 5.1 TEPELNÝ MODEL TRAKČNÍHO ASYNCHRONNÍHO MOTORU ZALOŽENÝ NA NÁHRADNÍ TEPELNÉ SÍTI ...... 14 5.2 TEPELNÁ ANALÝZA MOTORU METODOU KONEČNÝCH PRVKŮ ............................................................... 18 5.3 VLIV ZMĚN VSTUPNÍCH PARAMETRŮ NA CELKOVÉ OTEPLENÍ TRAKČNÍHO MOTORU ............................. 21 ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 22 LITERATURA .................................................................................................................................................... 25 SEZNAM PUBLIKOVANÝCH PRACÍ ........................................................................................................... 29 1 Úvod Při vývoji elektrických strojů obecně a indukčních motorů zejména jsou teplotní limity klíčovým faktorem, který ovlivňuje účinnost celkového návrhu. Výpočet oteplení jeho jednotlivých částí při různých provozních stavech je proto tedy nedílnou součástí návrhu. Jeho účelem je zjištění, zda při provozu stroje nestoupne teplota některé z jeho částí nad dovolenou hodnotu, což by znamenalo ohrožení dobré funkce stroje, znehodnocení konstrukčních materiálů. Zvláště citlivým místem elektrických strojů je izolace elektrických částí, která při překonání dovolené teploty rychle stárne a zkracuje tak život celého stroje. Toto stárnutí lze vyjádřit kombinací Montisingerova pravidla a Arrheniusiho vztahem. Pro představu lze uvést, že již při nárůstu teploty o 10K nad dovolenou hodnotu klesá životnost izolace na polovinu [1]. Zvýšená provozní teplota působí nepříznivě i na ostatní části stroje; mazání ložisek, teplotní roztažnost tyčí v rotoru. U vodičů vzrůstá s teplotou jejich ohmický odpor a tím stoupají Jouleovy ztráty. Při teplotách nad 200°C dochází k výraznějšímu zhoršování mechanických vlastností konstrukčních materiálů. U magnetického obvodu nedochází sice k podstatnému zhoršování magnetických vlastností s teplotou, avšak maximální teplota je rovněž omezena s ohledem na styk s izolací vinutí a odolností izolace plechů. Obecně je tepelný výpočet elektrického stroje velmi složitou záležitostí. Po geometrické stránce je stroj dosti složitý a jeho objem je vyplněn nehomogenním, případně anizotropním prostředím. Teplo ve stroji vzniká v objemu aktivních částí, jeho množství je závislé na provozním stavu stroje a také na teplotě zdroje. Odvádění tepla je závislé na způsobu a rychlosti proudění chladícího prostředí. Ztráty a odvod tepla mohou být složitou funkcí času. Uvedené skutečnosti kladou značné překážky obecnému a exaktnímu řešení úlohy. Jestliže chceme tento úkol prakticky zvládnout, musíme přistoupit ke značnému zjednodušení úlohy, což je ovšem na úkor přesnosti výpočtu. Avšak i při značném zjednodušení geometrické konfigurace úlohy, časové závislosti ztrát a chladících podmínek, se setkáváme se značnými obtížemi. Z tohoto důvodu je vhodné k získání komplexní představy o teplotních poměrech ve stroji využít sdružených matematických modelů. Matematický model teplotních poměrů při různých provozních stavech motoru se v současné době stává neodmyslitelnou součástí 1 samotného návrhu. Především se jedná o matematický model tepelně ventilačních dějů probíhajících ve stroji, který by s dostatečnou přesností simuloval skutečný stav. 1.1 Cíle práce Cílem disertační práce je sdružená tepelně ventilační analýza trakčního asynchronního motoru. Práce je zaměřena na vytvoření tepelně ventilačního modelu daného stroje. Ventilační matematický model stroje je sestaven pomocí metody soustředěných parametrů. Tepelný matematický model stroje vychází z analytických metod založených na ekvivalentních odporových sítích, využívajících tepelně elektrické analogie. Sdružený tepelný matematický model je sestavován jako parametrický a lze jej proto využít k optimalizaci návrhu a simulaci oteplení. Model motoru vytvořený v této práci slouží i pro srovnávací tepelné analýzy při různých provozních stavech stroje. Tato práce je také zaměřena na stanovení mezních teplotních stavů motoru. Dále je v práci provedeno ověření ventilačního modelu pomocí metody konečných diferencí CFD. Matematický model sestavený na základě náhradní tepelné sítě je konfrontován s výsledky oteplovací analýzy metodou konečných prvků a měřením. Základní cíle disertační práce v oblasti ventilačně tepelné analýzy trakčního asynchronního motoru jsou shrnuty v následujících bodech. • Seznámit se s danou problematikou a definovat problematické oblasti při teplotních analýzách asynchronních strojů. • Sestavit ventilační matematický model stroje pomocí metody soustředěných parametrů. • Vytvořit model založený na CFD k vyšetření proudění chladícího vzduchu motorem. Definovat problematické oblasti. • Sestavit sdružený ventilačně tepelný matematický model stroje, založený na ekvivalentních odporových sítích využívajících tepelně elektrické analogie. • Vytvořit tepelný model trakčního asynchronního motoru pomocí metody konečných prvků k vyšetření teplotního pole. • Využít tepelný model stroje k určení mezních provozních stavů. • Provést modifikace konstrukčního provedení s ohledem na výslednou teplotu stroje a stanovit tak možné konstrukční úpravy. 2 1.2 Rozdělení práce Předkládaná disertační práce je rozdělena na osm hlavních kapitol. Kapitola 1 je obecný úvod do problematiky modelování chlazení elektrických strojů. Dále jsou v této kapitole představeny cíle disertační práce. V kapitole 2 je rešeršní formou provedeno zhodnocení současného stavu modelování oteplení elektrických strojů. V této kapitole je také provedeno definování problematických oblastí při tepelných analýzách elektrických strojů. Kapitola 3 se zabývá poznatky z oblastí hydromechaniky (aeromechaniky). V této kapitole je představen detailnější pohled na modelování ventilačních výpočtů asynchronních strojů. Jedná se o základní vztahy popisující proudění kapalin a plynů, hydraulické odpory, ventilační sítě, představení základních prvků těchto sítí a jejich matematické vyjádření. V kapitole 4 jsou zpracovány podklady z oblasti termomechaniky a je zde podrobně popsáno modelování teplotních analýz. V této kapitole jsou popsány základní druhy sdílení tepla, okrajové podmínky teplotních analýz, prvky teplotních sítí atd. V následující kapitole 5 je popsán analyzovaný trakční asynchronní motor, jsou zde představeny hlavní parametry daného motoru. V kapitole 6 je popsán postup podrobného ventilačního výpočtu trakčního asynchronního motoru a dále metodika tvorby modelů k vyšetření ustálených stavů vzduchem chlazeného trakčního asynchronního motoru. Je zde prezentován postup sestavení náhradní hydraulické sítě i tvorba výpočtového modelu určeného k numerickému řešení pomocí CFX. Následující kapitola 7 je věnována tepelné analýze trakčního asynchronního motoru pomocí metody ventilačně tepelné sítě a metody konečných prvků. V práci je důkladně popsán postup a předpoklady zahrnuté do výpočtu při sestavování tepelně ventilačního modelu. Je definováno rozšíření na 3D tepelnou síť s uvažováním podélného vedení tepla v různých konstrukčních částech motoru. V poslední osmé kapitole jsou shrnuty a zhodnoceny výsledky jednotlivých analýz a představeny závěry vyplývající z výsledků analýz. 3 2 Přehled současného stavu Chlazení a ventilace elektrických strojů je v současnosti samostatná disciplína stavby a konstrukce elektrických strojů, která používá speciální analytické, numerické a experimentální metody. Její složitost je dána skutečností, že elektrický stroj představuje kompromis mezi různými často protichůdnými požadavky, výkon / rozměry. V současnosti se pro výpočet chlazení a ventilace elektrického stroje využívá především poznatků dvou základních vědních oborů: hydromechaniky (aeromechaniky) a termomechaniky, které umožňují rozpracovávat efektivní metody hydraulických a tepelných výpočtů. Tepelný a ventilační výpočet stroje se dnes stal nedílnou součástí celkového konstrukčního návrhu stroje, neboť podstatně ovlivňuje dimenzování jak aktivních, tak i konstrukčních částí. Na základě požadavků zákazníka je dnes třeba získat komplexní přehled o chlazení stroje za různých podmínek již v etapě elektromagnetického návrhu stroje. Chlazení se tak stále více stává jednou z částí návrhu elektrického stroje, která může značně ovlivnit efektivnost jeho využití [2], [3]. Pojem chlazení elektrických strojů obecně zahrnuje metody používané v elektrických strojích k odvodu ztrátového tepla z míst jeho vzniku do okolí nebo u uzavřených systémů chladiva pomocí výměníku z jednoho ventilačního okruhu do druhého, kterým se poté ztrátové teplo odvádí ven ze stroje [3]. Obr. 3.1 Trakční asynchronní motor Obr. 3.2 Model trakčního asynchronního motoru 4 3 Analyzovaný trakční asynchronní motor Komplexní tepelně ventilační analýze byl v práci podroben trakční asynchronní motor Obr. 3.1. Statorové vinutí motoru je zapojeno do dvojité hvězdy. Jmenovitý výkon motoru je 1600 kW. Motor pracuje se jmenovitými otáčkami 1825 ot·min-1. S ohledem na chlazení se jedná o otevřený stroj s axiálním směrem ventilace. Chladící vzduch je do motoru přiváděn z cizího ventilátoru. Izolační třída vinutí je H / 200. Motor je napájen z měniče. 3.1 Hlavní parametry trakčního asynchronního motoru V této kapitole jsou prezentovány jmenovité parametry analyzovaného trakčního asynchronního motoru. Jmenovitý výkon: Napětí: Proud: Jmenovité otáčky: Nejvyšší otáčky: Izolační třída: IP/IC Hmotnost: Chlazení: 1600 kW 1130 V 2x518 A 1825 ot·min-1 3700 ot·min-1 H/200 20/17 2480 kg vzduchové cizí 0,66 m3s-1 / 1,45 m3s-1 Tab. 3 - 1 Parametry motoru Stator Rotor Vnější průměr De [m] 0,78 0,496 Vnitřní průměr Di [m] 0,5 0,19 Počet drážek Qs 72 62 Počet ventilačních kanálů nvk 72 30 0,455 0,455 Délka paketu L [m] Pro tepelnou analýzu motoru je vedle rozměrových parametrů, a parametrů uvedených výše, nezbytné znát i velikosti ztrát ve stroji vznikajících a jejich přesnou lokaci. 5 3.2 Ztráty motoru Joulovy ztráty ve vinutí statoru i rotoru závisí na procházejícím proudu I, a to přímo úměrně jeho druhé mocnině. Dají se určit vztahem ∆ = ∙ ∙ (3. 1) kde m je počet fází, R je činný odpor vinutí při 150°C, I je napájecí proud. Ztráty v magnetickém obvodu jsou stanoveny na základě vztahu ∆ = ∆, ∙ ∙ ∙ ∙ 50 (3. 2) kde ∆, jsou měrné ztráty v železe, je frekvence, je činitel uvažující vliv nerovnoměrností toku v částech magnetického obvodu a vliv technologie výroby statorového svazku, je magnetická indukce v příslušné části magnetického obvodu, je hmotnost příslušné části magnetického obvodu. Přídavné ztráty lze rozdělit na ztráty povrchové a ztráty pulzační ∆ = ∙ − ! ∙ " ∙ # (3. 3) kde je hustota povrchových ztrát, tj. ztráty vztažené na 1 m2 povrchu hlav zubů statoru nebo rotoru. Člen je drážková rozteč, ! je otevření drážky, " je počet drážek statoru nebo rotoru, # je aktivní délka železa. Obdobně jsou stanoveny pulzační ztráty v zubech statoru a rotoru ∆$%& " ∙ ) ≈ 0,11 ∙ ∙ ∙ 1000 (3. 4) kde " je počet drážek statoru nebo rotoru, n jsou otáčky, je amplituda pulzací ve středním průřezu zubu statoru nebo rotoru, je hmotnost zubů statoru nebo rotoru. Z měření byly dále identifikovány ztráty dodatečné a mechanické. Ve výpočtu jsou ztráty dodatečné charakterizovány, jako ztráty vznikají v kleci nakrátko. Ztráty mechanické jsou uvažovány jako mechanické ztráty v ložiskách [35]. 6 Tab. 3 - 2 Ztráty motoru Ztráty statoru Cu - drážka [W] Cu - čela [W] Fe - jho Ztráty rotoru 10096,45 Cu - tyče [W] 8988,18 9601,45 Cu - kruhy [W] 4929,89 [W] 5593,49 Fe - jho [W] 12,50 Fe - zuby [W] 3693,65 Fe - zuby [W] 19,84 povrchové [W] 2038,34 povrchové [W] 5636,06 pulzační [W] 1528,19 pulzační [W] 17104,71 přídavné (klec) [W] 642,6 mechanické [W] 1333,26 4 Ventilační model trakčního motoru V této kapitole práce je popsán postup podrobného ventilačního výpočtu trakčního asynchronního motoru. Je zde popsána metodika tvorby modelů k vyšetření provozních stavů vzduchem chlazeného trakčního motoru (Obr. 3.1). Systém ventilace stroje je otevřený s cizím ventilátorem. Jmenovitá průtočná množství chladícího vzduchu strojem jsou Q = 0,66 m3s-1 a Q = 1,45 m3s-1. Stroj má na statoru umístěno 72 axiálních ventilačních kanálů o průměru 26 mm. Na rotoru jsou umístěny dvě řady axiálních ventilačních kanálů. Každá řada obsahuje 15 kanálů o průměru 27 mm. Obr. 4.1 Příčný řez modelem motoru s Obr. 4.2 Náhradní ventilační síť motoru vyznačením jednotlivých čtvrtin 7 4.1 Ventilační model motoru sestavený pomocí soustředěných parametrů Z výsledků CFX analýzy (Obr. 4.7) je patrné nerovnoměrné rozdělení chladícího vzduchu po obvodu stroje. Z tohoto důvodu byla v práci sestavena trojrozměrná náhradní ventilační síť. Stroj byl rozdělen na čtvrtiny, tím vznikla náhradní ventilační síť reprezentovaná dvanácti větvemi Obr. 4.2. Chladící vzduch do stroje vstupuje otvorem umístěným v horní části předního štítu (Obr. 3.2). V prostoru vymezeném předním ložiskovým štítem a horním okrajem čel statorového vinutí se chladící vzduch rozděluje na část, která prochází větví 1 a na toky jdoucí větvemi 5 a 8. Větve 1 - 4 lze dále popsat podřazenou hydraulickou sítí (Obr. 4.3). Chladící vzduch ve větvi 1 (2, 3, 4) se v prostoru vymezeném předním ložiskovým štítem a horním okrajem čel statorového vinutí rozděluje na část, která prochází statorovými ventilačními kanály a na část procházející rotorovými ventilačními kanály. Statorová část chladícího vzduchu se po průchodu ventilačními kanály statoru dostává do prostoru nad čely vinutí na výstupní straně vzduchu. Dále pak po opětovném spojení s chladícím vzduchem z rotorových ventilačních kanálů vystupuje z větve 1 (2, 3, 4). Chladící vzduch jdoucí rotorovými ventilačními kanály musí nejprve na vstupní straně vzduchu projít prostorem mezi čely statorového vinutí a předním štítem. V tomto místě je uvažováno rozdělení chladícího vzduchu na část jdoucí vzduchovou mezerou a tok pokračující dále do rotoru. Tok rotorových vzduchu jdoucí do ventilačních kanálů se následně ohýbá pod kruh rotorového vinutí. Dále se pak rozděluje do dvou řad ventilačních kanálů v rotorovém paketu. Po průchodu rotorovými Obr. 4.3 Podřazená hydraulická síť reprezentující větve 1-4 ventilačními kanály se vzduch 8 dostane do prostoru rotorových a statorových čel na výstupní straně. Zde tok vzduchu projde čely a kolem čel statorového vinutí a následně se spojí s chladícím vzduchem ze statoru. Větve sítě 5 -12 představují průchod chladícího vzduchu po obvodu stroje v prostoru vymezeným statorovým paketem, čely vinutí statoru a ložiskovými štíty. Výsledkem výpočtové simulace je celkový tlakový spád motoru pro dvě průtočná množství chladícího vzduchu Q = 0,66 m, ∙ s 57 a Q = 1,45 m, ∙ s 57. Dále je to rozložení chladícího vzduchu po obvodu stroje do jednotlivých čtvrtin. Pro jednotlivé čtvrtiny jsou v práci zobrazeny výsledky průtoků jednotlivými ventilačními kanály a vzduchovou mezerou. Následně jsou v práci prezentovány střední rychlosti proudění v jednotlivých částech stroje a dílčí hydraulické odpory. Rozdělení chladícího vzduchu po obvodu stroje je znázorněno na Obr. 4.4. Dle předpokladu nejvíce vzduchu prochází horní čtvrtinou (1. čtvrtina) a nejméně chladícího vzduchu prochází spodní čtvrtinou. Čtvrtinami 2 a 3 prochází zhruba stejné množství chladiva. m, " = 0,166 s m, " = 0,166 s " = 0,3632 m, " = 0,166 s " = 0,164 m, s m, " = 0,363 s m, s m, " = 0,363 s " = 0,3608 a) m, s b) Obr. 4.4 Výsledky ventilační analýzy motoru. Rozdělení chladiva do jednotlivých čtvrtin a) Q = 0,66 23 ∙ 4 56 b) Q = 1,45 23 ∙ 4 56 Tlakový úbytek vzniklý ve stroji je pro Q = 1,45m, ∙ s 57 roven ∆87,9: = 1042,5Pa. Pro Q = 0,66m, ∙ s 57 vychází ∆8,>> = 215,25Pa. Na základě vztahů uváděných v práci v kapitole 3 lze stanovit celkový hydraulický odpor stroje K = 487,2N ∙ s ∙ m@ . 9 4.2 Analýza proudění chladícího vzduchu pomocí CFX Trakční asynchronní motor je analyzován v programovém prostředí ANSYS Workbench. V prostředí Workbernch je pro analýzu proudění chladícího vzduchu motorem použit výpočtový blok Fluid Flow CFX. Analýza je provedena na 3D modelu Obr 6.5. V modelu šedé šipky označují místa vstupu chladícího vzduchu do motoru. Modré šipky označují výstup vzduchu ze stroje. Výpočtový model je vytvořen jako sestava jednotlivých konstrukčních dílů trakčního asynchronního motoru v programovém prostředí SolidWorks. Hotový model stroje byl importován do programového prostředí ANSYS WorkBench, kde byl vytvořen doplněk k již existujícím objemům. Zvoleným postupem byl získán výpočtový model chladícího vzduchu uvnitř stroje. Obr. 4.5 Výpočtový model proudění chladícího Obr. 6.6 Diskretizovaný výpočtový model vzduchu trakčním motorem chladiva uvnitř motoru Diskretizace modelu je provedena standardními typy elementů z nabídky programu ANSYS CFX. Volba typu elementů je podřízena typu cíle analýzy. Při této výpočtové simulaci je s ohledem na velikost modelu vybrána síť typu CFD. Po načtení modelu a vytvoření konečněprvkové sítě bylo nezbytné nadefinování typu analýzy. Typ analýzy byl nastaven na Steady State tedy ustálený stav. Za hlavní výpočetní doménu byla zvolena proudící tekutinu, kterou je vzduch o teplotě 26°C. Model turbulence byl vybrán K-epsilon. V této části analýzy bylo řešeno pouze proudění chladícího vzduchu 10 motorem, proto byl daný problém považován za adiabatický, tedy bez výměny tepla. Definovat lze různé problematiky z proudění, které můžeme podrobněji najít v [36]. Následně je provedeno definování jednotlivých rozhraní; vstup, výstup, drsnost povrchů. Pro vstup a výstup jsou již předdefinována rozhraní Inlet a Outlet. Na vstupu bylo zadáno průtočné množství chladícího vzduchu přepočítané na [kg·s-1]. Výstup byl nadefinován pomocí funkce Opening a byl dodefinován pouze relativní statický tlak. Ostatním plochám je nastavena okrajová podmínka typu Wall, a to s příslušnou drsností, popřípadě rychlostí rotace. Z výsledků ventilačního výpočtu motoru pomocí metody CFX. Jsou v práci nejprve představeny proudnice ve stroji pro obě průtočná množství. Z těchto výsledků je patrné nerovnoměrné rozložení chladiva po obvodu stroje, na jehož základě byla sestavena 3D náhradní ventilační síť. Dále je představeno rozložení tlaků v podélném směru stroje. V práci je dále představen detailnější pohled na rozložení rychlostí průtočných množství ve statorových a rotorových kanálech. Další kapitola práce se věnuje problematice proudění chladícího vzduchu vzduchovou mezerou. Na závěr je provedeno porovnání obou metod a diskuze získaných výsledků. a) b) Obr. 4.7 Výsledné proudnice chladícího vzduchu a) Q = 0,66 23 ∙ 4 56 b) Q = 1,45 23 ∙ 4 56 11 b) a) Obr. 4.8 Zobrazení rozložení tlaku v podélném řezu ezu motoru a) Q = 0,66 23 ∙ 4 56 b) Q = 1,45 23 ∙ 4 56 Ze zobrazených výsledků lze snadno stanovit tlakový úbytek vznikající při p průchodu chladiva strojem. Odečtením čtením střední stř hodnoty tlaku na vstupní straněě chladiva do motoru a na výstupní straně. 4.2.1 Proudění ění ve vzduchové meze mezeře V této kapitole práce jsou prezentovány výsledky analýzy proudění proudě chladiva ve vzduchové mezeře. Výpočet čet proudění p vzduchovou mezerou je důležitý ůležitý pro tepelný výpočet výpo stroje, neboť tvoříí podklad pro výpočet výpo et tepelného odporu vzduchové mezery, který tepelně tepeln spojuje stator a rotor stroje. Výpočtový Výpo tový model byl sestaven ve tvaru mezikruží s uvažováním drážkování na straněě statoru i rotoru. Rotorovému povrchu byla dále nadefinována rychlost rotace. Chladivo mezi válci rotuje tak, že jeho tangenciální složka rychlosti narůstá nar z klidu (povrch statoru) až k obvodové rychlosti povrchu rotoru. rotoru 12 b) a) Obr. 4.10 .10 Výsledné proudnice chladiva ve vzduchové mezeře mezeř a) Q = 0,66 23 ∙ 4 56 b) Q = 1,45 23 ∙ 4 56 Na základě výše uvedených uvedených analýz byly v práci sestaveny grafy. Grafy znázorňují znázor závislosti střední ední rychlosti proudění proud ve vzduchové mezeřee v závislosti na axiální vzdálenosti od vstupu chladiva do vzduchové mezery. Rychlosti proudění proud ní byly vyhodnocovány při p povrchu rotoru, ve středu edu vzduchové mezery a při p povrchu statoru. vstup výstup Obr. 4.20 Průběh střední řední rychlosti proudění proud ve vzduchové mezeře pro průtok ůtok chladiva Q = 0,66 23 ∙ 4 56 13 vstup výstup Obr. 4.21 Průběh střední rychlosti proudění ve vzduchové mezeře pro průtok chladiva Q = 1,45 23 ∙ 4 56 Výsledky získané z výpočtového modelu vzduchové mezery plně odpovídají teorii. Nejvyšší rychlost proudění má chladivo při povrchu rotoru, je však třeba poznamenat, že tato rychlost je dána vysokou tangenciální složkou vektoru rychlosti proudění. Vyšší rychlost proudění u povrchu rotoru má za následek zvýšení součinitele přestupu tepla oproti povrchu statoru. 5 Tepelný model trakčního asynchronního motoru V této kapitole práce je popsán postup podrobné tepelné analýzy trakčního motoru. Je zde uvedena metodika tvorby modelů k vyšetření přechodových a ustálených stavů vzduchem chlazeného trakčního asynchronního motoru (Obr. 3.1 a Obr. 3.2). 5.1 Tepelný model trakčního asynchronního motoru založený na náhradní tepelné síti Tepelná síť stroje je sestavená pro polovinu drážkové rozteče statoru Obr. 5.1. Na tuto výseč je také nezbytné přepočítat veškeré vstupní parametry. Přepočet na výseč má za následek určité zjednodušení výpočtu a snížení počtu uzlů. Takto vytvořená sít je orotována po devadesáti stupních dle osy rotace stroje. Sestavení tepelné sítě pro polovinu drážkové rozteče je dáno symetrií řešeného problému v blízkém okolí. Rotování podél osy rotace 14 koresponduje s nerovnoměrným rozdělením chladícího vzduchu a navazuje tak na třírozměrnou ventilační síť. Obr. 5.1 Zjednodušená tepelná síť trakčního asynchronního motoru V axiálním směru lze paketovou část stroje rozdělit obecně na n úseků. V modelu je uvažováno n = 10, toto rozdělení má za následek podrobnější popsání tepelných poměrů v paketové části stroje v axiálním směru. Tepelnou síť, lze pro sestavování a algoritmizaci výpočtu chápat jako sestavu elementů, kde každý element je definován rozměry vyplývajícími z konstrukce motoru. Dále střední teplotou (v uzlu daného elementu), ekvivalentními tepelnými vodivostmi v jednotlivých směrech, tepelnou kapacitou elementu, popřípadě ztrátami v elementu vznikajícími. V práci sestavená náhradní tepelná síť motoru má celkem 800 elementů (uzlů). Umístění jednotlivých uzlů tepelné sítě ve stroji je znázorněno na Obr. 5.1. Při jejich rozložení je brán ohled na ty části motoru, jejichž oteplení je pro simulaci nejdůležitější. Mezi tyto části patří především statorové vinutí a tyče vinutí v rotoru. Červené uzly náhradní 15 tepelné sítě představují konstrukční části stroje, reprezentují modré oteplení uzly sítě chladiva ve stroji. Výpočet tepelných jednotlivých odporů tepelné sítě představuje složitý proces, při kterém je třeba částečné vytvořit zjednodušení. Tato zjednodušení jsou pomocí všeobecných pravidel o elektrických upravena na platných zjednodušování obvodů spojena výslednou a náhradní tepelnou síť. Mezi uzly charakterizujícími statorové a rotorové vinutí, hřídel, plášť a štíty je uvažován podélný směr vedení předpokladu tepla. je Za tohoto nezbytné upravit tepelné odpory vedením mezi těmito uzly dle kapitoly práce 4.5. Ostatní Obr. 5.2 Blokové schéma programu tepelné odpory vedení tepla jsou definovány na základě vztahů definovaných v kapitole 4.1. Na základě vzájemného odizolování statorových respektive rotorových plechů je možné zanedbat podélné vedení tepla v těchto částech stroje. Ztráty vznikající ve stroji jsou přepočítány na polovinu drážkové rozteče statoru. Jouleovy ztráty ve vinutí statoru a rotoru jsou uváděny pro teplotu vinutí 150 °C. Ve výpočtu jsou přepočítávány na aktuální teplotu dle vztahů uvedených v kapitole 4.6. Stanovení teplot v ustáleném stavu poskytuje informaci o hodnotách ustálených teplot. Tyto hodnoty jsou dále 16 porovnány s výsledky oteplovací charakteristiky. Na základě těchto hodnot bylo provedeno naladění výpočetního modelu. K vyšetření tepelných konstant jednotlivých částí motoru je potřeba provést přechodovou tepelnou analýzu. Pomocí této analýzy je možné získat informace o časových intervalech teplot. Pomocí přechodové tepelné analýzy lze také získat informace o tom, jak dlouho je možné motor provozovat v přetíženém stavu, aniž by došlo k dosažení limitních hodnot oteplení jednotlivých částí stroje. Pro potřeby simulace přechodových stavů je náhradní tepelná síť doplněna o tepelné kapacity jednotlivých elementů, respektive částí stroje. Výpočtový model je sestaven v programovacím prostředí Matlab. Kompletní simulační program sestává z 16-ti "m-filů". Časový krok při simulaci přechodových dějů je volen 60 s, doba výpočtu je stanovena pro obě průtočná množství chladiva na 12 hodin, kdy po dobu 8 hodin je motor zatěžován ve jmenovitém stavu a následně odpojen. Postup výpočtu oteplení otevřeného asynchronního stroje odpovídá blokovému schématu programu Obr 5.2. Výsledky tepelné analýzy pomocí metody náhradní tepelné sítě jsou ustálená oteplení jednotlivých částí stroje, výpočet oteplovací a ochlazovací charakteristiky stroje, stanovení rozdílu teplot částí motoru v jednotlivých čtvrtinách po obvodu motoru. Nejprve jsou v práci uvedeny výsledky ustálených teplot částí stroje. Tyto výsledky byly porovnány s hodnotami ustálených teplot získaných z oteplovací charakteristiky stroje. Měření teplotních charakteristik bylo provedeno pomocí odporových teplotních čidel. Výsledkem měření oteplovacích charakteristik motoru jsou pouze ustálené teploty částí stroje. Výsledkem měření je střední teplota vinutí, teploty ložiskových štítů a teplota vzduchu na výstupu z motoru. 17 250 ΔT [°C] vin. statoru 200 tyče rotoru jho statoru 150 jho rotoru plášť 100 hřídel štít vstupní st. 50 ložisko vstupní st. štít výstupní st. 0 ložisko výstupní st. 1 101 201 301 401 501 601 701 t [min] Obr. 5.3 Průběh oteplování a ochlazování jednotlivých částí motoru Q = 0,66 23 ∙ 4 56 140 ΔT [°C] vin. statoru 120 tyce rotoru 100 jho statoru jho rotoru 80 plášť 60 hřídel štít vstupní st. 40 ložisko vstupní st. 20 štít výstupní st. ložisko výstupní st. 0 1 101 201 301 401 501 601 701 t [min] Obr. 5.4 Průběh oteplování a ochlazování jednotlivých částí motoru Q = 1,45 23 ∙ 4 56 5.2 Tepelná analýza motoru metodou konečných prvků Metoda konečných prvků patří mezi novější možnosti tepelných analýz. V současné době se dostává do popředí metod využívaných k tepelným analýzám, o tomto faktu svědčí řada publikací věnujících se danému problému. Při aplikování MKP se ale stále potýkáme s určitým zjednodušením analyzované oblasti, proto je třeba získané výsledky dále porovnat s 18 měřením nebo analytickými výsledky. Samotnou kapitolou při tepelných analýzách pomocí MKP je stanovení okrajových podmínek. Mezi hlavní výhody MKP patří možnost řešení 2D a 3D problémů, zjednodušené zadávání vstupních parametrů, mezi které patří zatížení modelu, okrajové podmínky, materiálové vlastnosti. Další výhodou je poměrně jednoduchá příprava modelu, většinou lze konvertovat jako vstupní soubor model z běžně dostupných CAD softwarů. 3D Model trakčního asynchronního motoru byl vytvořen na základě výkresové dokumentace. Model motoru byl vytvořen jako sestava jednotlivých konstrukčních dílů v programovém prostředí SolidWorks. Při tvorbě modelu byly určité části modelovaného stroje zjednodušeny. Zjednodušení se týkalo především malých zaoblených součástek motoru (šrouby, svorkovnice, ložiska, atd.). Tato zjednodušení nemají velký vliv na simulované fyzikální pole, ale značně komplikují diskretizaci modelu. V krajním případě by pak příliš složitý model znamenal nemožnost vytvoření diskrétního matematického modelu. K tomu však dochází zcela výjimečně. Mnohem častěji dochází pouze k navýšení počtu elementů sítě, tedy ke zvýšení výpočetní náročnosti. Trakční asynchronní motor byl analyzován metodou konečných prvků v programovém prostředí ANSYS Workbench. V prostředí Workbench byl pro tepelnou analýzu použit výpočtový blok Steady-State Thermal. Steady-state Thermal je v programovém prostředí ANSYS označení pro statickou analýzu. Na tento druh analýzy přímo navazuje Transient Thermal. Pro tento druh analýzy bylo třeba dodefinovat měrné tepelné kapacity a měrné hustoty jednotlivých materiálů. Diskretizace modelu byla provedena standardními typy elementů z nabídky programu ANSYS. Volba typu elementů je podřízena typu analýzy. Při této simulaci byla s ohledem na velikost modelu vybrána síť typu Mechanical. Mapovaná síť byla použita na vytvoření sítě vinutí statoru a vinutí rotoru. Při aplikaci okrajových podmínek bylo postupováno dle [16], byla snaha o co největší provázanost jednotlivých výpočetních modelů. Při analýze bylo uvažováno se šířením tepla vedením v tuhých látkách (konstrukce stroje) i v objemu tvořícím vnitřní vzduch ve stroji. 19 Obr. 5.5 Teplotní pole motoru v ustáleném stavu, Q = 0,662 ∙ 4 3 Obr. 5.6 Teplotní pole motoru v ustáleném stavu Q = 1,4523 ∙ 4 56 56 Výsledky tepelných analýz trakčního motoru metodou konečných prvků jsou jak přechodový stav (oteplovací charakteristika motoru), tak konečné ustálené teploty. Prezentované výsledky jsou pro obě průtočná množství chladiva. Výsledné teploty jsou při teplotě okolí To = 26,8 °C. Tato teplota odpovídá teplotě okolí při měření oteplovací charakteristiky stroje. Na Obr. 57 a Obr. 5.8 je zobrazeno porovnání vypočtené oteplovací charakteristiky středních teplot vinutí statoru stroje pomocí metody náhradní tepelné sítě a MKP. ΔT [°C] ΔT [°C] 200 140 180 120 160 140 100 120 80 100 60 80 60 40 40 20 20 měření měření tep. síť MKP Obr. 5.7 Porovnání oteplovacích tep. síť 111 101 91 81 71 61 51 t [min] 181 41 121 31 61 21 1 1 11 0 0 MKP Obr. 5.8 Porovnání oteplovacích 3 -1 charakteristik motoru, Q = 1,45 m3s-1 charakteristik motoru, Q = 0,66 m s 20 t [min] 5.3 Vliv změn vstupních parametrů na celkové oteplení trakčního motoru V této kapitole je proveden rozbor vlivu vstupních parametrů na výsledné oteplení a teploty konstrukčních částí stroje. V práci byl analyzován vliv změny průtočného množství chladiva na výsledné oteplení vinutí statoru a vinutí rotoru. Průtočné množství bylo měněno v rozsahu od Q = 0,6 m3s-1 do Q = 1,45 m3s-1. ΔT [°C] ΔT [°C] 160 1. čtvrtina 2. čtvrtina 140 120 3. čtvrtina 4. čtvrtina 100 250 1. čtvrtina 2. čtvrtina 3. čtvrtina 4. čtvrtina 200 150 80 100 60 40 50 20 0 0 1,45 1,4 1,2 1 0,8 0,66 0,6 3 -1 1,45 1,4 1,2 Q [m s ] 1 0,8 0,66 0,6 Q [m3s-1] Obr. 5.9 Vliv průtočného množství chladiva Obr. 5.10 Vliv průtočného množství chladiva na výsledné oteplení statorového vinutí na výsledné oteplení tyčí v rotoru Následně je analyzována změna počtu ventilačních kanálů na statoru. Při analýze byl počet statorových ventilačních kanálů zmenšován z počtu 72 na 30. Cílem analýzy bylo zjistit vliv počtu ventilačních kanálů na výsledné oteplení jednotlivých částí motoru. ΔT [°C] vin. ΔT [°C] 200 150 100 statoru 120 vin. statoru tyče rotoru 100 tyče rotoru jho statoru 80 jho statoru jho rotoru 50 60 jho rotoru 40 hřídel hřídel 20 0 72 70 65 60 55 50 45 40 35 30 počet ventilačních kanálů ložisko vstup ložisko výstup ložisko vstup 0 72 70 65 60 55 50 45 40 35 30 počet ventilačních kanálů ložisko výstup Obr. 5.11 Změna výsledných hodnot oteplení Obr. 5.12 Změna výsledných hodnot oteplení jednotlivých částí motoru v závislosti na změně počtu jednotlivých částí motoru v závislosti na změně počtu 3 -1 ventilačních kanálů statoru, Q = 1,45 m3s-1 ventilačních kanálů statoru, Q = 0,66 m s 21 6 Závěr Předkládaná disertační práce je zaměřena na ventilačně tepelnou analýzu trakčního asynchronního motoru. Trakční motor má cizí ventilaci a je chlazen vzduchem. Kompletní teplotní analýza motoru je provedena pomocí v současné době používaných výpočetních metod. Tyto metody jsou porovnány a výsledky vyhodnoceny. Úvod práce je zaměřen na vytvoření přehledu současného stavu problematiky tepelných analýz elektrických strojů. Přehled je vytvořen dle aplikovaných metod od použití metody tepelné sítě, metody konečných prvků až po metody konečných diferencí. Na základě závěrů uvedených v jednotlivých literárních zdrojích jsou provedena zhodnocení jednotlivých metod a diskuse vhodnosti použití jednotlivých metod pro tepelné analýzy. Z dostupné literatury vyplývá, že při modelování oteplení elektrických strojů pomocí MKP se stále setkáváme s určitými obtížemi a značnými nepřesnostmi. Tyto nepřesnosti jsou do výpočtů zanášeny v podobě okrajových podmínek. Neznáme totiž s dostatečnou přesností některé důležité konstanty figurující ve výpočtu. Jsou to především koeficienty přestupu tepla na chlazených plochách, dále jsou to tepelné vodivosti použitých konstrukčních materiálů. Z těchto důvodů se v současné době začíná provádět modelování oteplení elektrických strojů pomocí CFD /CFX viz [16], [17] a [18]. Při těchto výpočtech lze uvažovat i proudění chladícího média, tedy lze numericky dopočítat a stanovit součinitele přestupu tepla na chlazených plochách. Práce je zaměřena na ventilačně tepelnou analýzu trakčního asynchronního motoru. Jedním z cílů práce je sestavit komplexní tepelně ventilační model trakčního asynchronního motoru pomocí metody náhradní teplené sítě. Získané výsledky porovnat a ověřit s měřením. Z tohoto důvodu jsou dvě kapitoly práce věnovány teoretickým podkladům nezbytným k pochopení dané problematiky. Jedná se o základní vztahy z oblastí: hydromechaniky (aeromechaniky) a termomechaniky. Je zde představen detailnější pohled na modelování ventilačních výpočtů asynchronních strojů. Jedná se o základní vztahy popisující proudění kapalin, hydraulické odpory, ventilační sítě, představení základních prvků těchto sítí a jejich matematické vyjádření. Následně je pozornost věnována podkladům tepelných analýz. V této kapitole jsou definována základní pravidla tepelné analýzy pomocí způsobů šíření tepla. Vzhledem ke skutečnosti, že elektrický stroj představuje složitý komplexní systém, jsou v práci popsány 22 základní aspekty použití metody tepelné sítě a hledání řešení pomocí aplikace Kirchhoffových zákonů. Následuje představení analyzovaného trakčního asynchronního motoru. V této kapitole jsou shrnuty základní vlastnosti a parametry daného motoru. Jsou zde uvedeny vztahy a velikosti jednotlivých ztrát vznikajících v motoru při jmenovitém zatížení. Velikosti ztrát slouží jako vstupní data při analýze trakčního motoru metodou náhradní tepelné sítě a jako zatížení při analýze metodou konečných prvků. V kapitole 6 je popsán postup podrobného ventilačního výpočtu asynchronního trakčního motoru. Je zde představena metodika tvorby modelů k vyšetření ustálených stavů i přechodových dějů vzduchem chlazeného trakčního asynchronního motoru. Je zde prezentován postup sestavení náhradní ventilační sítě včetně uvedení vztahů k určení dílčích hydraulických odporů proudění. Na základě rozměrové dokumentace motoru byl také vytvořen 3D výpočtový model určený k numerickému řešení pomocí CFX. Pomocí metody CFX je v práci vyšetřeno proudění chladiva v jednotlivých částech motoru. Samostatná kapitola je věnována proudění chladiva ve vzduchové mezeře motoru. Na základě hodnot z CFX a parametrů proudění chladiva byl modifikován vztah pro výpočet střední rychlosti proudění ve vzduchové mezeře. V závěru kapitoly jsou představeny výsledky získané z jednotlivých ventilačních modelů motoru. Výsledky jednotlivých metod jsou vzájemně porovnány. Práce pokračuje kapitolou věnovanou podrobné tepelné analýze trakčního asynchronního motoru pomocí metody tepelné sítě a metody konečných prvků. Získané výsledky jsou porovnány s měřením. V práci je důkladně popsán postup a předpoklady zahrnuté do výpočtu při sestavování tepelně ventilačního modelu. Je definováno rozšíření na 3D tepelnou síť s uvažováním podélného vedení tepla v různých konstrukčních částech motoru. V matematickém modelu motoru je uvažováno s vlivem teploty na změnu parametrů tepelné sítě. Proto je při tvorbě modelu uvažována tepelná úprava ztrát vznikajících ve vinutí stroje. Po zahrnutí všech tepelných vlivů je pomocí simulačního modelu získána oteplovací a ochlazovací charakteristika motoru. Tepelný model byl sestaven v programovém prostředí Matlab. Získané výsledky jsou ověřeny s výsledky oteplovacích zkoušek motoru. Na základě porovnání výsledků byla provedena úprava parametrů tepelného modelu motoru tak, aby co nejvíce odpovídal skutečnosti. Pomocí sestaveného modelu je provedena analýza tepelného 23 přetěžování motoru změnou průtočného chladiva strojem. Dále je v práci zkoumán vliv počtu statorových ventilačních kanálů na výsledné oteplení částí motoru, přičemž jsou definovány mezní provozní podmínky stroje. Při použití MKP je na základě výkresové dokumentace sestaven částečně zjednodušený 3D model. V práci je popsáno zatěžování a definování okrajových podmínek výpočtového modelu v programovém prostředí ANSYS. Výsledkem simulace jsou průběhy oteplovacích a ochlazovacích charakteristik. Dále je provedeno porovnání těchto charakteristik s charakteristikami z matematického modelu vytvořeném na základě náhradní tepelné sítě. Ustálená hodnota oteplení je porovnána s měřením. Závěrem lze říci, že byly splněny všechny cíle disertační práce. Hlavní přínos práce pro vědu a možná oblast dalšího studia lze v bodech shrnout následovně. Hlavní přínos práce pro vědu a možná oblast dalšího studia • V práci bylo provedeno zhodnocení současného stavu tepelných analýz elektrických strojů. • Byly definovány problematické oblasti při tepelných analýzách asynchronních strojů. • Byl sestaven ventilační matematický model trakčního asynchronního motoru pomocí metody soustředěných parametrů. • Byl vytvořen model založený na CFD k vyšetření proudění chladiva motorem. Dále byl tento model využit k vyšetření proudění chladiva ve vzduchové mezeře stroje. • Byl sestaven sdružený tepelně ventilační matematický model stroje, založený na ekvivalentních odporových sítích, využívajících tepelně elektrické analogie. Tepelně ventilační model lze použít k získání hodnověrné tepelné provozní charakteristiky při různých pracovních podmínkách. • Tepelný model motoru byl využit ke zjištění mezních provozních stavů motoru a byly provedeny modifikace konstrukčního provedení s ohledem na výslednou teplotu stroje, na jejichž základě lze provést možné konstrukční úpravy. • Byl vytvořen tepelný model trakčního asynchronního motoru pomocí metody konečných prvků k vyšetření teplotního pole. V budoucnu by bylo vhodné řešit propojení ventilačně tepelného modelu s elektromagnetickým a mechanickým modelem stroje. Bylo by tak možné sledovat vliv zatížení motoru na výsledné oteplení motoru. 24 Literatura [1] ARKKIO, A.; S-17_3050_lecture_1.ppt, Special Courses on Electromechanics, noppa.tkk.fi, 2010. [2] ONDRUŠKA, E., MALOUŠEK, A.: Ventilace a chlazení elektrických strojů točivých. Praha, SNTL, 1985. [3] VLACH, R.: Chlazení elektrických strojů. Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky, Fakulta strojního inženýrství, VUT Brno, 2004. ISBN 80-214-2848-1. [4] MELLOR, P. H.; ROBERTS, D.R.; TURNER, D.R: Lumped Parameter Thermal Model for Electrical Machines of TEFC Design, V zborníku konferencie IEEE Procedings B, Vol.-138, No. 5, Sept. 1991 [5] BELICOVÁ, E.; Tepelná anlýza elektrického stroja s permanentnými magnetmi vytvárajúcimi axiálne pole, Dizertačná práca, ŽU v Žiline, EF, KVES, 2006. [6] BOGLIETI, A.; CAVAGNINO, A.; LAZZARI, M.; PASTORELLI, M.; "A simplified thermal model for variable-speed self-cooled industrial induction motor," Industry Applications, IEEE Transactions on , vol.39, no.4, pp. 945- 952, July-Aug. 2003 doi: 10.1109/TIA.2 003. 814555 [7] JOKINEN, T.; SAARI, J.; Modelling of the coolant flow with heat flow controlled temperature sources in thermal networks [in induction motors], Electric Power Applications, IEE Proceedings - , vol.144, no.5, pp.338-342, Sep 1997doi: 10.1049/ ip-epa: 19971384 [8] LEE, Y.; HAHN, S.; KAUH, S. K.: Thermal Analysis of Induction Motor with Forced Cooling Channels, V časopise IEEE Transactions on Magnetic, Vol. 36, No. 4, 2000. s. 1398 – 1402. [9] KRAL, C.; HAUMER, A.; BAUML, T.;Thermal Model and Behavior of a TotallyEnclosed-Water-Cooled Squirrel-Cage Induction Machine for Traction Applications, Industrial Electronics, IEEE Transactions on , vol.55, no.10, pp.3555-3565, Oct. 2008 doi: 10.1109/TIE.2008.927242 [10] JANDA, M.; Teplotní optimalizace částí elektrických strojů, Doktorská práce, VUT Brno, FEKT, 2008. [11] INCROPERA, F. P; DEWITT, D. P.: Fundamental of Heat and Mass Transfer, USA, 2002 [12] GARG, V. K.; RAYMOND, J.: Mageto – Thermal Coupled Analysis of Canned Induction Motor, V časopise IEEE Transaction on Energy Conversion, Vol. 5, No. 1, Marec 1989 [13] LEE, Y.; LEE, H.; HAHN, S.: Temperature Analysis of Induction Motor with Distributed Heat Sources by Finite Element Method, V časopise IEEE Transaction on Magnetics, Vol. 33, No. 2, 1997, s. 1718 – 1721 [14] CHAN, C.C.; LIETON, Y.; PIZHANG, Ch.; ZEZHONG, W.;CHAU, K. T.: Analysis of Electromagnetic and Thermal Fields for Induction Motors during Starting, V časopise IEEE Transaction on Energy Conversion, Vol. 9, No. 1, 1994, s. 53 – 60 [15] BASTOS, J.P.; CABREIRA, M.F.R.R; SADOWSKI, N.; ARRUDA, S.R.: A Thermal analysis of Induction Motors Using a Weak coupled Modelling, IEEE Transaction on Magnetics, Vol. 33, No. 2, March 1997, p. 1714 – 1717 [16] KOLONDZOVSKI, Z.; Thermal And Mechanical Analyses Of High-Speed Permanent-Magnet Electrical Machines, Doctoral Dissertation, TKK Disertation 233, Espoo 2010. [17] STATON, D.; PICKERING, S. J.; LAMPARD, D.; Recent advancement in the thermal design of electric motors, in Proc. SMMA Fall Tech. Conf., [cit. 26. 8. 2011], dostupný: http://www.motor-design.com/downloads/Motor-CAD_SMMA_2001.pdf [18] SIKORA, M.; VLACH, R.; The Water Cooling Of Synchronous Generator Using CFD, Vybrané problémy elektrických strojů a pohonů 2009. Brno : Vysoké učení technické v Brně, 2009 [19] NOSKIEVIČ, J.; a kol.; Mechanika tekutin, SNTL - Nakladatelství technické literatury, Praha 1987 [20] ŠOB, F.; Hydromechanika, VUT Brno, FSI, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, 2001 [21] VLACH, R.; Tepelné procesy v mechatronických soustavách. [22] HAK, J., OŠLEJŠEK, O.:Výpočet chlazení elektrických strojů, Díl 1. Výzkumný a vývojový ústav elektrických strojů točivých, Brno 1973. [23] INCROPERA, F.P; DEWITT, D.P.: Fundamental of Heat and Mass Transfer, USA, 2002, [24] PYRÖNEN, J.; JOKINEN, T.; HRABOVCOVÁ, V.; Design of Rotating Electrical Machines, John Wiley & Sons, Ltd, Chichester, UK., 2008, ISBN: 9780470695166 [25] LIST, VL., HAK, J., kol.: Technický průvodce 12, Elektrotechnika II, Elektrické stroje – část 1. Praha, SNTL,1969. [26] JANOTKOVÁ, E., PAVELKA, M., OŠLEJŠK, O.,: Přestup tepla z čelních ploch rotorů elektrických strojů s kotvou na krátko. Elektrotechnický obzor, roč. 78, 1989, č. 4, s. 206-210. [27] ARKKIO, A.; S-17_3050_lecture_3.ppt, Special Courses on Electromechanics, noppa.tkk.fi, 2010. [28] BECKER, K.M.; KAYE J.; Measurements of diabatic flow in an annulus with an inner rotating cylinder. Transactions of the ASME, Journal of Heat Transfer, Vol. 84, May, pp. 97–105. 1962 [29] KNOPIK, T.; Design of a FEM-model for thermal calculation of squirrel-cage induction machines and comparison with analytic models and measurements, prezentace.pdf. TU-Darmstadt, Institut für Elektrische Energiewandlung. 2008 [30] ZDENĚK, D.: Chlazení čel statorového vinutí velkých střídavých strojů. Elektrotechnický obzor, roč. 55, 1966, č. 10, s. 545-550 [31] HYNŠT, R.: Řešení obecné tepelné sítě elektrického stroje s oběhem chladiva. Technika elektrických strojů, roč. 14, 1969, s. 37-51. VÚES Brno. [32] NOVÝ, V.: Průběh oteplení ve vinutí s různě chlazenými úseky. Elektrotechnický obzor, roč. 55, 1966, č. 11, s. 605- 611 [33] HYNŠT, R.: Zpřesnění tepelného výpočtu el.strojů podle metody tepelných sítí. Technika elektrických strojů, roč. 22, 1977, s. 71-83. VÚES Brno. [34] OŠLEJŠK, O.: Analýza chlazení zavřených asynchronních motorů typové velikosti10. Technická zpráva TZ 1171a, Výzkumný a vývojový ústav elektrických strojů točivých Brno, 1965. [35] KOPYLOV, I. P., kol.: Stavba elektrických strojů. Praha , STNL/MIR, 1988. [36] BLEJCHAŘ, T.: Návody do cvičení "Modelování proudění - CFX, VŠB -TU Ostrava, 2009 [37] SVS FEM, Ansys Workbench manual, manuál [38] BAUML, T.; KRAL, C.; HAUMER, A.; KAPELLER, H.; , "Enhanced Thermal Model of a Totally Enclosed Fan Cooled Squirrel Cage Induction Machine," Electric Machines & Drives Conference, 2007. IEMDC '07. IEEE International , vol.2, no., pp.1054-1058, 3-5 May 2007doi: 10.1109/IEMDC.2007.382822T. [39] BOLDEA, I., NASAR, S,: The Induction Machine Handbook, CRC Press, 2002, ISBN 0-8493-0004-5 [40] SHENKMAN, A. L.; CHERTKOV, M.: Experimental Method for Synthesis of Generalized Thermal Circuit of Polyphase Induction Motors, V časopise IEEE Transaction on Energy Conversion, Vol. 15, No. 3, 2000, s. 264 – 268 [41] CIGÁNEK, L.: Stavba elektrických strojů. Praha, STNL,1958. [42] BECKER K.M., KAYE J. Measurements of diabatic flow in an annulus with an inner rotating cylinder. Transactions of the ASME, Journal of Heat Transfer, Vol. 84, May, pp. 97–105. 1962. Seznam publikovaných prací [1] FAJT, Tomáš a PECHÁNEK, Roman. Využití software ansys při chlazení trakčních motorů. Vybrané problémy elektrických strojů a pohonů 2009, 2009. ISSNISBN: 978-80-214-3905-4 [2] HRUŠKA, Karel, KINDL, Vladimír a PECHÁNEK, Roman. Stanovení sil působících na tyče asynchronního stroje ŠKODA ML 4550 K/6 pomocí programu MATLAB. Trvalá prosperita, Plzeň, 2007 . [3] HRUŠKA, Karel a PECHÁNEK, Roman. Reconstruction and Re-engineering of Synchronous Generator. ISEM 2008, 2008. ISSN-ISBN: 978-80-01-04172-7 [4] HRUŠKA, Karel, KINDL, Vladimír a PECHÁNEK, Roman. Concept, Design and Coupled Electro-Thermal Analysis of New Hybrid Drive Vehicle for Public Transport. 14th International Power Electronics and Motion Control Conference, 2010. ISSNISBN: 978-1-4244-7856-9 [5] JELÍNEK, Vladimír, KRASL, Milan a PECHÁNEK, Roman. Restriction of losses in the winding of the superconducting transformer. ISEM 2008, 2008. ISSN-ISBN: 97880-01-04172-7 [6] KINDL, Vladimír, Electromagnetic HRUŠKA, Karel a and Thermal PECHÁNEK, Roman. The Analysis of Events in Induction Machine. 1. ANSYS konference, 2008. ISSN-ISBN: 978-80-254-3355-3 [7] KINDL, Vladimír, HRUŠKA, Karel a PECHÁNEK, Roman. Výpočet silových účinků na rotor stroje ML 4550 K6 vlivem časových harmonických, 2010. [8] KINDL, Vladimír a PECHÁNEK, Roman. Calculation of forces in the induction machine rotor caused by time harmonics. Transaction of Kremenchuk Mykhaylo Ostrogradskiy State University, 2010. ISSN-ISBN: 2072-8263 [9] KINDL, Vladimír a PECHÁNEK, Roman. Coupled Analysis Of Stator Coil Through FEM. XVII. International Symposium on Electric Machinery in Prague ISEM 2009, 2009. ISSN-ISBN: 978-80-01-04417-9 [10] KINDL, Vladimír a PECHÁNEK, Roman. Preparation of the model and methodology for calculating losses in electromagnetic shielding of transformer. Electromechanical and energy systems, modeling and optimization methods, 2010. ISSN-ISBN: 2079-5106 [11] KINDL, Vladimír a PECHÁNEK, Roman. Výpočet ztrát v elektromagnetickém stínění transformátoru, 2009. [12] KINDL, Vladimír, PECHÁNEK, Roman a BOUZEK, Lukáš. designed machine. Proceedings of 13th Cooling International of Symposium new on Mechatronics, 2010. ISSN-ISBN: 978-1-4244-7962-7 [13] KINDL, Vladimír, PECHÁNEK, Roman a BOUZEK, Lukáš. Cooling of new designed machine. Book of abstracts : 13th international symposium on mechatronics, 2010. ISSN-ISBN: 978-80-8075-452-5 [14] KRASL, Milan a PECHÁNEK, Roman. Ventilation and thermal calculations of asynchronous motor. ISEM 2007, 2007. ISSN-ISBN: 978-80-01-03807-9 [15] KRASL, Milan, aj. Permanentní magnety v synchronních strojích. Elektrické pohony a výkonová elektronika, 2008. ISSN-ISBN: 978-80-7204-603-4 [16] KRASL, Milan, PECHÁNEK, Roman a VLK, Rostislav. Traction transformer 1MVA, superconducting, oil immersed and medium frequency. Advances in Electrical and Electronic Engineering, 1-2. vyd., 2008, roč. 7, č. 1-2, s. 191-194. ISSN: 13361376 [17] PECHÁNEK, Roman. Modifications at thermal network of squirrel cage traction motors. OWD 2008, 2008. ISSN-ISBN: 83-922242-4-8 [18] PECHÁNEK, Roman. Stanovení oteplení asynchronního stroje ŠKODA ML 4550 K/6 metodou MKP. Trvalá prosperita, 2007. [19] PECHÁNEK, Roman. asynchronního Tepelný motoru. a ventilační Elektrotechnika a výpočet uzavřeného informatika 2007. trakčního Část 1., Elektrotechnika, 2007. ISSN-ISBN: 978-80-7043-572-4 [20] PECHÁNEK, Roman. Teplotní analýza trakčního asynchronního motoru pomocí softwaru ANSYS. Elektrotechnika a informatika 2008. Část 1., Elektrotechnika, 2008. ISSN-ISBN: 978-80-7043-702-5 [21] PECHÁNEK, Roman. Thermal analysis of squirrel-cage induction machine trough 2D FEM. ISEM 2008, 2008. ISSN-ISBN: 978-80-01-04172-7 [22] PECHÁNEK, Roman. Thermal calculations in steady state of asynchronous enclesed motor. OWD '2007, 2007. ISSN-ISBN: 83-922242-2-1 [23] PECHÁNEK, Roman. Air Gap Flow Of Turbogenerators Through CFD Model. XVII. International Symposium on Electric Machinery in Prague ISEM 2009, 2009. ISSNISBN: 978-80-01-04417-9 [24] PECHÁNEK, Roman. Determine the approximate temperature rise of alternative induction machine to CREUSEN 71L PMSM. Plzeň, 2010 . [25] PECHÁNEK, Roman. Koncepce, design a teplotní analýza pohonu hybridního vozidla pro městskou hromadnou dopravu. Elektrotechnika a informatika 2009. Část 1., Elektrotechnika, 2009. ISSN-ISBN: 978-80-7043-810-7 [26] PECHÁNEK, Roman. Model of air flow in cooling system of induction machines. OWD 2009, 2009. ISSN-ISBN: 83-922242-5-6 [27] PECHÁNEK, Roman. Teplotní analýza hub-wheel synchronního stroje s permanentními magnety. Plzeň, 2009 . [28] PECHÁNEK, Roman. Teplotní analýza motoru ŠKODA ML 4550 K/6. Výzkum pevnosti a dynamiky rotorů nové generace velkých asynchronních motorů, Plzeň, 2008. [29] PECHÁNEK, Roman. Ventilační výpočet motoru ŠKODA ML 4550 K/6. Výzkum pevnosti a dynamiky rotorů nové generace velkých asynchronních motorů, Plzeň, 2008. [30] PECHÁNEK, Roman. Výpočet oteplení nového asynchronního motoru 141L firmy CREUSEN. Elektrotechnika a informatika 2010. Část 1., Elektrotechnika, 2010. ISSNISBN: 978-80-7043-913-5 [31] PECHÁNEK, Roman a JANDA, Zbyněk. Analýza oteplení cívky statorového vinutí. Diagnostika '09, 2009. ISSN-ISBN: 978-80-7043-793-3 [32] PECHÁNEK, Roman a KINDL, Vladimír. Calculation of losses in electromagnetic shieldings of transformers. Transactions of Kremenchuk Mykhaylo Ostrogradskiy State University, 2010. ISSN-ISBN: 2072-8263 [33] PECHÁNEK, Roman a KINDL, Vladimír. Chlazení nově navrženého asynchronního stroje. Elektrické pohony, 2009. ISSN-ISBN: 978-80-02-02151-3
Podobné dokumenty
Vyrocni zprava FEL 2010 - Západočeská univerzita
orientovaná na úzkou spolupráci s regionálním průmyslem, především se Škodovkou,
čímž bylo dáno její silnoproudé zaměření. Základem výuky a vědeckovýzkumné
činnosti byla oblast elektrických strojů ...
Instruments and Control - Fakulta strojní - VŠB-TU Ostrava
„Seminář ASŘ“ (Seminary of Automatic Control Systems), organized on Faculty of
Mechanical Engineering by Department of Control Systems and Instrumentation at
cooperation with Committee of Applied C...
hlavní články – main papers - Časopis Meteorologické zprávy
dálnice mezi Prahou a Brnem. Koncepční model oblačnosti comma byl demonstrován na případu z 31.5.2001,
kdy byla na území České republiky zaznamenána tornáda. K vývoji silné konvekce přispěly dynami...
Návod ke cvičení
rychlosti proudového pole. Změřit velikosti rychlosti proudící tekutiny na osách x a y,
dále po obvodu válce. Zjištěné průběhy rychlostí porovnat s výsledky podle
analytických vztahů.
PRAGUE INTERNATIONAL Ltd. TRAVEL AGENCY NET rates incl
As the Czech Republic joins the European Union VAT might increase from 5% to 19% from MAY 2004.
If the VAT changes Prague International reserves the right to increase prices to reflect actual VAT l...