Bovinní mastitida z pohledu koaguláza-negativ

Biblioteka
3 Startvac®
nº
Bovinní mastitida z pohledu koaguláza-negativních stafylokoků
Clara Navarro Sansano
Milk Quality Service
[email protected]
1. Úvod
J
ednou ze skupin bakterií způsobujících
mastitidu
jsou
koagulázanegativní
stafylokoky
(CNS).
Tyto
bakterie mají velký význam, neboť
jsou v současné době v chovech krav
a jalovic často izolovanými mikroorganismy
a jsou dnes považovány za příčinu
bovinních mastitid (S. Pyörälä a kol.,
2009).
CNS jsou běžně nalézány na zdravé kůži
struků a na rukou dojičů mléka. Bývají
nazývány oportunními mikroorganismy,
protože žijí na místech, kde mají možnost
snadného rozšíření, jako je strukový kanál
s možností prostupnosti do sekretorických
tkání.
Zavedení mastitidních programů během
posledních třiceti let vedlo v mnoha chovech ke snížení celkové incidence klinických mastitid. V některých případech až o
90 %. Zatímco hlavní patogeny, jako jsou
Staphylococcus aureus a Streptococcus
agalactiae, se staly výrazně méně zajímavými, CNS naproti tomu nabyly na významu.
Krávy a jalovice mohou být infikovány
prostřednictvím CNS již před narozením.
V laktaci infekce způsobená CNS je přidružená k nárůstu somatických buněk
(SCC), které jsou příčinou ekonomických
ztrát způsobených snížením ceny mléka.
Prevalence mastitid zapříčiněných CNS
má větší význam u primiparních zvířat.
Tyto jsou obecně mírnějšího charakteru s omezením na místní změny mléčné
žlázy. Mnoho z těchto infekcí se vyléčí
spontánně. V některých případech však u
zvířat s intramammární infekcí způsobené
CNS dochází k příznakům systemickým,
jako jsou perzistentní infekce přetrvávající měsíce bez přijatých opatření. Týká se
to padesáti druhů koaguláza-negativních
stafylokoků a možná je chybou pozorovat
jejich chování jako skupiny a ne jako individuálního druhu. Ačkoliv nejsou zařazeny
do skupiny hlavních mastitid s resistencí
k antimikrobiální léčbě patogenních bakterií, liší se v závislosti na druhu CNS.
Někteří autoři se domnívají, že se jedná
o sekundární patogeny mléčné žlázy, ale
s afinitou k intramammární infekci, což je
předmětem diskuse. Na druhé straně jiné
práce zdůrazňují etiologii subklinických
nebo klinických mastitid ve vztahu ke
zvyšování počtu somatických buněk u
infikovaných krav.
3
Bovinní mastitida z pohledu koagulázy-negativních stafylokoků Clara Navarro Sansano
Biblioteka Startvac®
| Milk Quality Service
2. Etiologie a epidemiologie
nº
CNS jsou G+ koky, které osidlují obě vnější,
ale i vnitřní část mléčné žlázy. Často jsou
nazývány „oportunní flóra kůže“, neboť je
možné je izolovat z kůže struků, strukového
kanálu a pochvy, srsti a nosního chřípí. Tato
skupina bakterií představuje padesát druhů a
poddruhů (S. Pyörälä a kol., 2009). Mezi ty,
s nimiž se v našich chovech setkáváme nejčastěji, patří Staphylococcus chromogenes,
Staphylococcus epidermitis, Staphylococcus
hyicus a Staphylococcus simulans. Druhy jako
Staphylococcus epidermitis, Staphylococcus
saprophyticus, Staphylococcus simulans a
Staphylococcus warneri náleží mezi ty, jež
můžeme zařadit do běžné bakteriální flóry kůže struků, ačkoliv ostatní druhy jako
Staphylococcus xylosus a Staphylococcus
sciuri patrně patří mezi environmentální bakterie. Staphyloccus chromogenes kolonizuje
kůži struků a jiné části těla zvířat včetně uší,
pochvy a strukového kanálu. Výsledky technik
molekulární diagnostiky (Zadoks & Schukken,
2006) prokázaly, že rozdíly v patogenitě jednotlivých druhů CNS jsou odlišné. Nalézáme
druhy s rozdílnou antimikrobiální citlivostí
a různorodou faktorovou virulencí izolátů
bovinních mastitid (S. Taponen a kol., 2009).
Soustřeďme se nyní na hledisko, které nás,
jako praktiky, zajímá, a tím je incidence infekce. Zde můžeme s určitostí říct, že nejvyššího stupně dosahuje v období stání na sucho
krav. Čím blíže k termínu porodu, tím je procento infekce vyšší.
S nejvyšší prevalencí CNS se setkáváme
spíše u primiparních zvířat než u starších
krav. Producenti se často mylně domnívají,
že jejich jalovice jsou zdravé, protože přítomnost mastitidy není po porodu pozorována.
Budoucí chovný materiál reprezentuje budoucí laktaci. Péče o mléčnou žlázu je základem
pro pojištění profitability mléčných farem.
Mnoho zánětlivých infekcí způsobených
CNS se vyléčí spontánně a prevalence klesá
v souladu s laktační progresí.
Ačkoliv CNS infekce jsou obvykle mírnější
nebo subklinického charakteru, bylo prokázáno, že mohou způsobit vážnější a přetrvávající procesy charakterizované zvýšením počtu somatických buněk a poklesem
kvality mléka z důvodu poškození buněk
mléčné žlázy (S. Taponen a kol., 2009; B. E.
Gillespie a kol., 2009).
3. Charakteristika
infekcí způsobených
CNS
- jsou obvykle slabé infekce a jako případy
subklinického charakteru
- indukují persistentní klinické procesy nereagující na antibiotickou léčbu
- mléko může mít normální vzhled, ale případná zánětlivá reakce se projeví tvorbou vloček
- vyšší prevalenci zaznamenáváme u primiparních zvířat, a to v období blížícího se porodu
- vyšší incidence k nové infekci je dosahováno
v době stání na sucho krav - na zvířeti nemusíme pozorovat žádné celkové příznaky onemocnění stejně jako jiné systemické příznaky
- dochází také ke spontánnímu vyléčení
4. Diagnostika
Z každé čtvrti, která vykazuje vyšší počty
buněčných elementů nebo klinické příznaky zánětu, je třeba asepticky odebrat
vzorky mléka k laboratornímu vyšetření.
Mikrobiologický test je poté rozhodujícím
diagnostickým kritériem kontrolních mastitidních programů.
Metodika zahrnuje přípravu specifických
médií pro kultivaci hlavních etiologických
skupin. Jsou inkubovány při 37 oC a kontrolovány po dobu 24 až 48 hodin. Specifickým
médiem pro kultivaci stafylokoků je Baird
Parker Agar. Má možnost diferenciace CNS
od St. aurea. Identifikace druhů CNS je
důležitá z důvodu determinace patogenity a
přípravy konkrétních praktik prevence mastitidy. Problémem zůstává složitost v diferenciaci a cena vyšetření. Z toho důvodu
řada laboratoří nezahrnuje do vyšetření
identifikaci CNS v rutinních procedurách.
5. Léčba
Obecně lze říci, že spontánní forma vyléčení je u CNS poměrně vysoká. Je v zásadě vyšší, než je tomu u antimikrobiální léčby Staphylococcus aureus, kdy je řada
druhů CNS citlivá k antibiotikům obvykle
používaným k léčbě mastitid. Léčba formou
intramammárního podání antibiotika v peripartálním období a v době stání na sucho je
u CNS efektivní zejména z hlediska kontroly
infekce. Avšak léčba není obvykle účinná.
Budeme-li posuzovat antibiotickou léčbu jako celek a vyjdeme z výsledků National Mastitis Council (NMC),
můžeme
koaguláza-negativní
stafylokoky klasifikovat jako senzitivní k novobiocinu a resistentní vůči novobiocinu.
Léčba klinické mastitidy způsobené koaguláza-negativními stafylokoky (CNS) senzitivními k novobiocinu:
Peniciliny nebo cefalosporiny (intramammárně či parenterálně).
za-negativní stafylokoky (CNS) rezistentními vůči novobiocinu:
Léčba není nutná, pokud dochází k spontánnímu vyléčení.
Antibiotická léčba v období stání na
sucho:
Peniciliny nebo cefalosporiny
Biblioteka Startvac® 6. Kontrolní opatření
Kontrola zahrnuje jak období laktace, období stání na sucho krav, tak i odchov jalovic.
Autoři (Oliver & Nickerson) poukazují na
příliš častý pohyb jalovic před příchodem na
mléčnou farmu před porodem. Toto mixování
zvířat může být příčinou rozšíření infekce.
V zásadě je třeba zmínit, že starost o krávy a
jalovice v období přípravy na budoucí laktaci
není radno podceňovat. Vždyť uvážíme-li, že
jednu třetinu stáda obměňujeme každý rok a
dotyčná zvířata zařadíme mezi krávy stojící
na sucho, je tato péče investicí do budoucna. Zdraví mléčné žlázy a její funkce u jalovic a krav musí být naší prioritou.
Kontrolní opatření by měla být prováděna
před otelením z důvodu snížení možného
kontaktu s infekčním agens
Manipulace se zvířaty
- oddělit jalovice „cucalky“ od ostatních zvířat
Bovinní mastitida z pohledu koagulázy-negativních stafylokoků)
z důvodu přenosu infekce a její perzistence
- nekrmit jalovičky mlékem od infikovaných
krav
- separovat jalovice od krav před porodem
- dodržovat zoohygienické režimy u krav,
telat a jalovic
Prostředí
- provádět kontrolu létavého hmyzu jako
vektora infekce a přenašeče patogenního
agens
- zabraňovat narušení kůže struků a tvorbě
lézí způsobených bodavým hmyzem, a tím
zabránit přenosu bakteriální infekce St. aurea
a CNS
- zajistit čistotu prostředí odchovu zvířat
Vakcinační harmonogram
Nemůžeme zabránit odpovídající prevenci a
kontrole zdraví mléčné žlázy jalovic a krav
na farmě bez přihlédnutí k dobrému vakcinačnímu programu. Je důležitou ochranou
proti šíření mastitidy mikroorganismy z pro-
středí. Uplatnění první na světě
registrované vakcíny na trhu proti CNS může
být nástrojem, jak zvýšit ochranu chovů proti
infekci. Aplikační schéma vychází ze dvou
dodání před a po porodu a má snížit incidenci a závažnost onemocnění v době nejvyšších ztrát na farmě.
Antibiotická léčba během období stání na
sucho a další obecná opatření
- podání antibiotik v době stání na sucho by
mělo vycházet z předem zjištěného bakteriologického profilu
- správné návyky dojení s prováděním dezinfekce struků před a po dojení
- eliminace chronicky nemocných zvířat
- garance hygieny podávání léčiv v období
stání na sucho
- ověřování kvality stavu krmiva a pitné
vody
- správné použití a údržba dojicího zařízení
- věnovat zvláštní péči stavu stání a chodeb v období stání na sucho a laktaci
3
Bovinní mastitida z pohledu koagulázy-negativních stafylokoků Clara Navarro Sansano
Biblioteka Startvac®
| Milk Quality Service
Doporučené vakcinační schéma STARTVAC®
nº
xxxxx
45 den před
očekávaným
porodem
10 den před
očekávaným
porodem
POROD
52 den po
porodu
Literatura
1. John R.Middleton, Christopher D.Luby, D.Scott Adams, 2009 Efficacy of
vaccination against staphylococcal mastitis: A review and new data
9. A.A. Sawant, B.E. Gillespie, S.P.Oliver, 2008 Antimicrobial susceptibility
of coagulase-negative Staphylococcus species isolated from bovine
milk
2. Schukken, Y.H., et al., 2009 CNS mastitis: Nothing to worry about?
3. Stephen C.Nickerson, 2008 Control of heifer mastitis: Antimicrobial
treatment-An overview
10. O.C.Sampimon, H.W.Barkema, I.M.G.A.Berends, J.Sol, T.J.G.M.Lam,
2008 Prevalence and herd-level risk factors for intramammary infection
with coagulasa-negative staphylococci in Dutch dairy herds
4. Suvi Taponen, Satu Pyörälä, 2009 Coagulase-negative staphylococci as
cause of bovine mastitis-Not so different from Staphylococcus aureus?
11. National Mastitis Council Annual Meeting Proceedings, StephenC.
Nickerson
5. Satu Pyörälä, Suvi Taponen, 2009 Coagulase-negative staphylococciEmerging mastitis pathogens
12. Wilson, D.J., Gonzalez, R.N. and Das, H.H. Bovine Mastitis Pathogens in
New York and Pennsylvania: Prevalence and Effects on Somatic Cell Count
and Milk Production
6. White, L.J., et al., 2001 A multispecies model for the transmission and
control of mastitis in dairy cows
13. W. Nelson Philpot, Ph.D. y Stephen C. Nickerson, Ph.D. Ganando la
lucha contra la mastitis
7. Zadoks, R.N., et al., 2001 Cow- and quarter-level risk factors for
Streptococcus uberis and Staphylococcus aureus mastitis
14. Arthur Saran-Marcelo Chaffer Mastitis y Calidad de Leche
8. Zadoks, R.N., Schukken, Y.H., 2006 Use of the molecular epidemiology
in veterinary practice.
15. Boehringer Ingelheim España, S.A. Div. Veterinaria Dosier solomamitis
etiologia, tratamiento y diagnótico.