postarší prvorodičkou

téma
DANIELA VORÁČKOVÁ (40),
má dvě děti, musela si v porodnici uhájit, aby
si mohla po porodu nechat miminko u sebe
kontroverzní
Pojď už mezi nás!
„Z představy, že mi budou vyvolávat porod
uměle, jsem radost neměla,“ říká Markéta
Šafránková (31), která nicméně rozhodnutí
lékařů akceptovala – s ohledem na výsledky
testů, prokazujících zvýšenou hladinu cukru. Podle doktorů hrozilo, že dítě bude pro
normální porod příliš velké. „Dnes už vím,
že co laboratoř, to jiná definice normálních
hodnot. Ale tehdy jsem byla nezkušená
prvorodička.“ Při vyvolávaném porodu měla
Markéta jiné pocity než při pozdějších dvou
dalších, spontánních: „Víc mě to bolelo, kontrakce byly
častější a silnější. Po porodu jsem původně chtěla mít dítě
u sebe, ale jak jsem byla úplně rozhozená, ani jsem syna
moc nevnímala. Každopádně se narodil s normální porodní hmotností.“ Markéta tvrdí, že dnes – po prostudování
odborných materiálů – by si za stejných podmínek porod
vyvolat nenechala. „K indukci by se mělo přistupovat, kdyby další setrvávání dítěte v matčině těle znamenalo ohrožení zdraví nebo života,“ říká porodní asistentka Marie
Vnoučková. Překročení předpokládaného termínu porodu
však za pádný důvod k indukci nepovažuje. Před sto lety
V ambulanci
fakt rodit nebudu!
Ambulantní porod samozřejmě
neznamená, že budete přivádět
dítě na svět na nemocniční
chodbě, ale možnost, kdy ještě
týž den po porodu odejdete
i s miminem domů. Pro tuto
variantu se rozhodla Hana Nigrin (40), která chtěla porodit
nejmladšího syna ve stejné porodnici jako starší tři potomky,
aby se pak mohla co nejdřív
vrátit k dětem a také se vyhnout
nemocničnímu režimu. „V porodnici jsem ale tvrdě narazila:
dítě prý ze zákona nemůžou
pustit dřív než za 72 hodin.
▲
bylo stanoveno, že těhotenství
trvá 40 týdnů, výzkumy z 90. let
však u prvorodiček prokázaly
dobu o osm dnů delší. „A to je
pořád jen průměr. Nejdůležitější
je ženu sledovat, datum vůbec
nerozhoduje,“ říká asistentka
a dodává, že indukované porody
bývají bolestivější, protože matčino tělo ani dítě není pro porod
připravené. Doktor Záhumenský intuici dítěte tolik nedůvěřuje stejně jako kontrolám přes
monitor, které jsou prý nepřesné. „Porod samozřejmě spouští
plod, ale může to být únik.
A většinu nebezpečí si dítě neuvědomuje. Studie dokázaly, že
po 39. týdnu je dítě mimo dělohu ve větším bezpečí než v ní.“
Přenášení má podle něj dvě rizika: dítě přeroste možnosti placenty, která ho pak nestačí vyživovat. A ono pak začne spotřebovávat energetické zásoby
potřebné pro porod. Druhé riziko je, že placenta vyživuje dobře, ale dítě bude velké a těžko
přicházet na svět. Porodní asistentka a lékař se liší rovněž
v názoru na indukovaný
porod na přání. Tedy chce-li
rodička například obšťastnit
děťátkem manžela v den jeho
narozenin. Pomineme-li riziko,
že indukce nemusí vyvolat porod ještě týž den, podle Marie
Vnoučkové hrozí, že dítě nebude dost zralé. Josef Záhumenský však považuje tzv. programovaný porod za běžně
uznávaný postup: „Není to
bezohledné vůči dítěti. Ono nerozhoduje, kdy se má narodit.“
„Ambulantní porod vnímám
jako dobrý kompromis, kdy
rodíte s lékařem, ale potom
můžete hned odejít domů.“
HANA NIGRIN (40),
má čtyři děti, nejmladšího syna porodila ambulantně
09zz80_85porodOKNEWJDEF_w.indd 82
22.4.2008 13:29:27