BP_Luzna - ChS Mouseville

Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Katedra obecné zootechniky a etologie
Vyhodnocení reprodukce potkanů různých typů osrstění v
zájmových chovech
Evaluation of reproduction in rats of different hair types in hobby
breedings
Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Lukáš Jebavý, Csc.
Autor práce: Helena Lužná
Praha © 2011
0
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vyhodnocení reprodukce potkanů různých typů
osrstění v zájmových chovech“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a
uvádím v přiložené bibliografii.
V Praze dne 6.4. 2011
AUTORSKÝ REFERÁT
Zájmovým chovem potkana laboratorního se zabývám od ledna roku 2004. Moje
chovatelská stanice potkanů laboratorních byla 1.6. 2006 zapsána do ZO Chovatelů morčat a
jiných drobných hlodavců a od té doby je oficiální registrovanou chovatelskou stanicí v ČR.
V rámci mé chovatelské stanice jsem odchovala 40 vrhů.
Pro každého chovatele je velmi důležitá velikost vrhu, tj. počet mláďat ve vrhu, a
úspěšnost odchovu, tj. poměr mezi počtem narozených a odchovaných mláďat. Během chovu
jsem si začala všímat častých potíží s odchovem vyskytujících se u samiček variety Fuzz.
Cílem mé práce bylo vyhodnotit reprodukci potkana laboratorního s ohledem na typ srsti
v zájmových chovech v ČR.
Zdrojem dat pro zpracování tohoto výzkumu byla plemenná kniha chovu potkana
laboratorního v ČR od roku 2006 do roku 2010 včetně. Celkem bylo zpracováno a
vyhodnoceno 936 vrhů, které byly zařazeny do příslušných kategorií vytvořených rozdílným
typem srsti u rodičů – Standard, Rex, Velveteen a Fuzz. Hlavní důraz byl kladen na počet
narozených a odchovaných mláďat v každém vrhu a na vrhy, kde došlo k problémům
s odchovy mláďat (nebyla odchována všechna narozená mláďata).
Stanoveny byly dvě hypotézy. První hypotéza spočívala v tom, že jakákoli jiná varieta
srsti než Standard je mutace a tudíž by mělo docházet k častějšímu výskytu problémů
s odchovem mláďat. Druhá hypotéza byla založena na pozorování z praxe, kdy samičky
variety Fuzz měly často potíže s laktací a rozdíl mezi narozenými a odchovanými mláďaty byl
v jejich případě značně vysoký.
V závěru práce bylo zjištěno, že ze zkoumaných typů srsti má vliv na zhoršení
reprodukce pouze varieta Fuzz. Tato mutace výrazně zvyšuje procento vrhů, ve kterých
dochází k problémům s odchovem narozených mláďat, jelikož má samice nedostatečnou
laktaci nebo mléko ztrácí úplně.
Pro úspěšný chov variety Fuzz je tedy lepší volit jako matku vrhu samici potkana
variety Standard, která nese Fuzz gen (Fg). Otcem vrhu potom může být samec potkana
variety Fuzz, aniž by došlo ke zvýšenému výskytu problému s odchovem mláďat.
Klíčová slova: potkan laboratorní (ratus norvegicus f. domestica), typ srsti, chov, reprodukce,
úspěšný odchov mláďat
SUMMARY
I have breeded laboratory rats since January 2004. My laboratory rats breeding station
was written to ZO Chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců on 1st of June 2006 and it is
officially registered breeding station in the Czech Republic since then. I rose 40 litters in my
breeding station.
One of the most important thing for every breeder is the size of the litter i.e. quantity
of kittens. Another important thing is success of rearing i.e. the rate between born kittens and
raised kittens. I started to notice that there are very much problems with rearing of female
with Fuzz variety.
My data source was pedigree book of breeding laboratory rat in the Czech Republic
from the year 2006 to 2010. I processed and analyzed 936 litters and I divided them into
categories according to their parent’s coat type – Standard, Rex, Velveteen and Fuzz. I
focused on the count of born kittens and raised kittens in every litter and on problematic
litters. Problematic litter is a litter at which not all kittens were raised.
There are two hypotheses. First hypothesis is that any other coat type then Standard is
the mutation and so there should be more problems with raising the kittens. Second
hypothesis is based upon breeding experience. Females with coat type Fuzz tend to have
problems with lactation, and the rate between born and raised kittens is very high.
The result is that the only problematic coat type is the Fuzz type. This mutation
increases significantly percentages of problematic litters, because of problems with lactation.
If you want to have litter with coat type Fuzz, it is recommended to use female with
coat type Standard, who has the Fuzz gen (Fg). The male should be coat type Fuzz, and you
won’t have any extra problems with breeding.
Key words: Rat (ratus norvegicus f. domestica), coat variet, breeding, reproduction,
Poděkování
Chtěla bych především poděkovat vedoucímu mé práce a odbornému konzultantu
v jedné osobě, doc. Ing. Lukáši Jebavému, CSc., za přínosné rady a konzultace při tvorbě
literární rešerše. Dále bych chtěla poděkovat mému velmi dobrému příteli Petru Janovskému
za finální korekturu celé práce. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým potkanům,
jelikož bez nich by tato práce nikdy nevznikla. Děkuji…
OBSAH
1. Úvod........................................................................................................................................3
2. Cíl práce ..................................................................................................................................3
3. Hypotéza .................................................................................................................................3
4. Literární rešerše ......................................................................................................................4
4.1. Reprodukce u samice potkana laboratorního ...................................................................4
4.1.1. Močopohlavní ústrojí samice ...................................................................................5
4.1.2. Estrus .......................................................................................................................6
4.1.3. Detekce estru............................................................................................................8
4.1.3.1. Vaginální výtěry ................................................................................................ 8
4.1.3.2. Vizuální detekce estru ........................................................................................9
4.1.3.3. Kontrola poševního otvoru ................................................................................9
4.1.4. Připouštění v zájmovém chovu ................................................................................9
4.2. Srst potkana laboratorního ............................................................................................ 11
4.2.1. Skladba chlupu .......................................................................................................11
4.2.2. Druhy chlupů .........................................................................................................12
4.2.3 Variety dle typu srsti .............................................................................................. 12
4.2.4. Standard ČR ...........................................................................................................18
5. Chov potkana s ohledem na typ srsti ...................................................................................20
6. Dědičnost mutací srsti ..........................................................................................................21
7. Materiál a metody .................................................................................................................22
8. Výsledky ............................................................................................................................... 23
8.1. Dílčí výsledky ................................................................................................................23
8.2. Souhrnné výsledky .........................................................................................................26
9. Diskuze .................................................................................................................................26
10. Závěr ...................................................................................................................................27
11. Seznam literatury ................................................................................................................28
12. Přílohy.................................................................................................................................31
12.1. Močopohlavní ústrojí samice potkana .........................................................................31
12.2. Detekce estru ................................................................................................................32
12.2.1. Fotodokumentace mikroskopie fází estru ............................................................. 32
12.2.2. Vizuální detekce estru ........................................................................................... 34
12.3. Srst potkana laboratorního ........................................................................................... 35
12.3.1. Mikroskopie kutikuly chlupu potkana laboratorního ..........................................35
1
12.3.2. Variety potkana potkana laboratorního dle typu srsti ...........................................37
12.3. Výsledky ......................................................................................................................43
12.3.1. Varieta Standard ...................................................................................................43
12.3.2. Varieta Rex ...........................................................................................................44
12.3.3. Varieta Velveteen .................................................................................................45
12.3.4. Varieta Fuzz ..........................................................................................................46
2
1. Úvod
Zájmovým chovem potkana laboratorního se zabývám od ledna roku 2004. Moje
chovatelská stanice potkanů laboratorních byla 1.6. 2006 zapsána do ZO Chovatelů morčat a
jiných drobných hlodavců a od té doby je oficiální registrovanou chovatelskou stanicí v ČR.
Od oficiálního založení mé chovatelské stanice jsem odchovala 40 vrhů potkanů
laboratorních. Během chovu jsem sledovala proměnlivost narozených a odchovaných mláďat
a začala jsem si všímat častých problémů u vrhů zaměřených na varietu Fuzz. Samice této
variety často několik dní po porodu ztrácely mléko, nebo se jeho produkce výrazně snížila a
docházelo k úhynu mláďat.
U potkana laboratorního v zájmových chovech rozlišujeme 4 základní typy osrstění.
Podle těchto typů osrstění byly vytvořeny 4 kategorie, u kterých byla zkoumána reprodukce
v závislosti na typu srsti rodičů.
K hodnocení reprodukce u jednotlivých typů osrstění byly vybrány tyto ukazatele:

Počet narozených mláďat ve vrhu

Počet odchovaných mláďat ve vrhu

Počet vrhů, kde byly zaznamenány problémy s odchovem narozených mláďat
2. Cíl práce
Prvním cílem této práce je vypracování literární rešerše na téma rozmnožování a srst
potkana laboratorního, která umožní čtenářům hlubší proniknutí do této problematiky.
Druhým cílem je zpracování plemenné knihy chovu potkana laboratorního v ČR od
roku 2006 do roku 2010 a vypracování vyhodnocení vlivu typu osrstění rodičů na reprodukci,
tj. počet narozených mláďat ve vrhu, počet odchovaných mláďat ve vrhu a počet vrhů. kde
byly zaznamenány problémy s odchovem mláďat.
Třetím cílem je vyvrácení nebo potvrzení předem stanovených hypotéz.
.
3. Hypotéza
HYPOTÉZA 1
Jakýkoli jiný typ srsti než standard, který se běžně vyskytuje u divoké formy potkana
hnědého (Ratus norvegicus), je mutace. Tyto mutace jsou v přírodě nežádoucí, jelikož
3
zhoršují fitness daného jedince. Z tohoto předpokladu vyplývá, že jakákoli jiná varieta srsti
než standard by měla mít zhoršenou schopnost reprodukce – méně mláďat ve vrhu a větší
rozdíl mezi počtem narozených a odchovaných mláďat.
HYPOTÉZA 2
Absence srsti (varieta Fuzz) je velice zásadní zásah do organismu, který výrazně
zhoršuje jeho fitness. Zvíře je citlivější vůči změnám teploty a tudíž i náchylnější
k onemocnění respiračního ústrojí. Na přímém slunci hrozí spálení kůže. Celková schopnost
termoregulace je velmi omezena. Dochází také ke zvýšené tvorbě kožního mazu, ucpávání
mazových žláz, tvorbě vředů a abscesů. Samice potkana variety Fuzz mají také časté potíže
s odchovy mláďat, kdy dochází k postupné ztrátě mléka nebo k omezení jeho produkce a
mláďata v nedostatku potravy hynou. Z těchto důvodů očekávám u variety Fuzz nejvyšší
četnost problémů s odchovem narozených mláďat a nejvyšší úmrtnost mláďat od narození do
odstavu.
4. Literární rešerše
4.1. Reprodukce u samice potkana laboratorního
Král, Olexa (1969) uvádějí: Říje nastává u samice každé čtyři až pět dní; je v té době
neklidná. O říji samičky je možné se přesvědčit tak, že ji večer nebo v noci jemně pohladíme
po hlavě a hřbetě. Říji poznáme podle chvějících se oušek, popřípadě i podle zdvižení hřbetu
a nastavování zadečku. Březost trvá 21- 23 dní, u prvniček nebo početných vrhů déle.
Počínaje patnáctým dnem poznáme březí samičku podle změněného způsobu chůze zeširoka.
Březí samičku chováme odděleně.
Říjový cyklus u potkaních samic nastává z pravidla každých čtyř až šesti dní a
průměrně trvá 14 hodin (6 – 20 hodin). Během stimulace při páření je samicí ovlivněna
ovulace. U domestikovaných potkanů nemá roční perioda vliv na říjový cyklus, jako je tomu
u jejich divokých předků. Tyto rozdíly byly potlačeny díky stálé selekci skrz generace. (Weiß
– Geißler, 2007)
Samice potkana může být plodná 6 až 12 měsíců za život. Po tuto dobu může mít 7 až
10 vrhů s 6 až 14 potomky na jeden vrh. Průměrná velikost vrhu je 8 mláďat; větší vrhy než
20 mláďat jsou vzácné. Samice potkana starší jednoho roku může mít konečně menší počty
4
mláďat ve vrhu a zvýšenou délku období mezi jednotlivými vrhy. Samičí schopnost
reprodukce končí mezi 15 až 18 měsíci věku. (Fox, 1997)
Fox (1988) uvádí, že velikost vrhu u potkana se pohybuje mezi 2 až 24 jedinci ve
vrhu, obvykle mezi 8 až 12 jedinci.
Weiß – Geißler (2007) uvádí: Porod zhruba deseti mláďat trvá v průměru jednu a půl
hodiny. Děložní svaly se stahují v intervalech od 15 sekund do 2 minut. Maximálně se může
narodit 20 mláďat. Častý je počet mezi šesti a dvanácti mláďaty. Poměr mezi narozenými
pohlavími u mláďat je průměrně okolo 52% samců a 48% samiček.
Tab.1: Shrnutí reprodukce potkana (Dekker, 2003)
Reprodukce potkana
Pohlavní dospělost
Od 56 – 60 dní, někdy od 30 dní
Délka estrálního cyklu
4 dny
Délka estru
6 hodin
Počet struků
12
Oddělit rodiče po porodu ?
Ano, předejití další březosti
Délka březosti
22 – 24 dní
Počet vrhů za rok
3–6
Počet mláďat
4 – 16 (průměrně 10, maximálně 24)
Porodní váha
Přibližně 5g
Poporodní říje u samice
Během 24 hodin
Otevření očí
15 - 20 dní
Délka laktace
28 dní
Plodné měsíce samice
14, někdy podstatně déle
4.1.1. Močopohlavní ústrojí samice
Haratíková (2009) uvádí: Orgány samičího pohlavního systému jsou uzpůsobeny pro
produkci vajíček (tj. samičích pohlavních buněk), dále pro transport vajíček do dělohy přes
vejcovody, kde dochází díky příznivému prostředí k uhnízdění oplozených vajíček. Samičí
reprodukční systém také zajišťuje kojení mláďat po porodu, jelikož dochází k produkci
hormonů, které podporují laktaci. Hlavními částmi samičího reprodukčního systému jsou
vaječníky, děloha, vagína a mléčné žlázy.
5
Vaječníky jsou umístěné na distálním konci děložních rohů, kousek od ledvin.
Vaječníky s dělohou spojují vejcovody. Funkcí vaječníků je produkce vajíček a některých
hormonů. (Haratíková, 2009)
Děloha přijímá vajíčka z vaječníků a poskytuje vhodné prostředí pro zahnízdění a
vývin embryí. Potkaní samice mají dělohu dvojitou (Uterus duplex), táhne se od močového
měchýře napravo a nalevo až k ledvinám. Takováto struktura umožňuje potkanům mít hodně
mláďat. Ve spodní části se děložní rohy setkávají a děloha ústí do vagíny. (Haratíková, 2009)
Každý děložní roh má svůj vlastní krček. Umístěné jsou v oblasti, kde se spojuje
děloha s vagínou a oba mají silné hrubé stěny. Otvor krčku je velmi malý, ale otevírá se při
rození mláďat. Hlavním úkolem krčků je chránit dělohu. (Haratíková, 2009)
Vagína je krátký svalový kanál, který vede z dělohy ven z těla. Je umístěná mezi
močovým měchýřem a konečníkem. Stěny vagíny jsou pokryté hlenem, který vagínu chrání a
zvlhčuje. Kromě toho, že slouží jako porodní kanál, dochází tam také ke shromažďování
spermií před vstupem do dělohy, kde oplodní vajíčka. Při narození mají samičky vagínu
uzavřenou membránou, která se obvykle sama přetrhne, dovrší-li samice 33. - 42. den věku.
(Haratíková, 2009)
Klitoris je jediná část pohlavní soustavy, která je u samice připojena k močové trubici,
ne k vagíně. Je umístěný nad močovou trubicí a obklopený předkožní klitoridální žlázou. Jde
o exokrinní žlázu, která je umístěná v těsné blízkosti klitorisu a produkuje feromony.
(Haratíková, 2009)
Mléčné žlázy vznikly přeměnou kožních žláz. Tvoří je lalůčky v tukové tkáni, složené
z menších žlázových podjednotek, které jsou tvořeny žlázovými alveolami. Celá mléčná
žláza je také obklopena tukovou tkání, která určuje tvar a velikost mléčných struků.
Z každého lalůčku se sbíhá mlékovod, který ústí na mléčné bradavce v podobě drobného
otvoru a společně tyto otvory vytvářejí na povrchu bradavky plošku. Bradavky a mléčné žlázy
jsou obvykle uspořádané po obou stranách břicha, ve dvou řadách, do tzv. mléčné lišty. U
potkanů obvykle nacházíme 10 – 12 bradavek. (Haratíková, 2009)
4.1.2. Estrus
Průběh cyklu je charakterizován typickými změnami na poševní sliznici, jednotlivá
stadia je možno stanovit mikroskopickým sledováním vaginálních výtěrů.
6
Během první estrální fáze, proestru, dochází ke zrání folikulů ve vaječnících.
Vaginální výtěr obsahuje kulaté nebo oválné buňky s centrálním jádrem, leukocyty a hlen
jsou jen řídce patrné.
Druhá fáze, estrus, bývá také nazývána vlastní říjí. Ve vaginálním stěru jsou obsažené
kornifikované bezjaderné epiteliální buňky a dochází k úplné absenci leukocytů a hlenu. Ke
konci estru samice ovuluje.
Během třetí fáze, metestru, je ve vaginálním stěru na počátku stále ještě patrný značný
počet kornifikovaných bezjaderných epiteliálních buněk. V pozdější fázi metestru převládají
ve vaginálním stěru jaderné epiteliální buňky. Zvyšuje se také počet leukocytů a dochází
k výskytu hlenu.
Po čtvrté fázi, diestru, následuje znovu proestrus. Během diestru jsou ve vaginálním
stěru obsažené různé typy epiteliálních buněk, dochází k hojnému výskytu leukocytů a často
také hlenu.
V případě zabřeznutí je nový estrální cyklus zablokovaný a vaginální sliznice zůstává
nadále ve stadiu diestru, které je charakterizováno větším výskytem hlenu ve výtěru.
Tab. 2: Stadia estrálního cyklu laboratorních myší a potkanů (Sýkora, 1983)
Stadium
Proestrus
Délka trvání
Příznaky
(h)
Vaječník
Vaginální výtěr
12
Zrání folikulů
Kulaté nebo oválné epiteliární buňky
s centrálním jádrem, leukocyty a hlen řídce
patrné
Estrus
14
Ke konci estru Kornifikované
ovulace
Metestrus
24-30
epiteliální
buňky, absence leukocytů a hlenu
Zpočátku ještě Na
ovulace
bezjaderné
počátku
ještě
značný
počet
kornifikovaných buněk, později převládají
jaderné epiteliální buňky, zvyšuje se počet
leukocytů, výskyt hlenu
Diestrus
57
Klidové
Různé typy epiteliálních buněk, hojně
stadium
leukocytů, často i hlenu
7
4.1.3. Detekce estru
4.1.3.1. Vaginální výtěry
K přímé detekci říje se používá metoda vaginálních výtěrů. Způsob jejich pořízení
uvádí ve své práci Hubscher at al (2005): K ohodnocení průběhu estrálního cyklu byly
vaginální výtěry odebírány každý den mezi 11. a 24. hodinou. Každé zvíře bylo uchopeno
mezi lopatkami v pozici hřbetem dolů, aby bylo možné odebrat výtěry. Špička 3 palcového
borokřemičitanového laboratorního skleněného kapátka byla naplněna přibližně 0,2 ml
destilované vody a vsunuta přibližně 3 - 5 mm hluboko do potkaní dělohy (Eckel at al. 2001).
Používání bylo opatrné, kapátko se nesmělo vsunout moc hluboko, protože nechtěná
stimulace děložního hrdla by mohla způsobit pseudograviditu (Freeman 1994). Destilovaná
voda byla z kapátka rychle vystříknuta a okamžitě nasáta zpět.
Buňky obsažené v roztoku byly umístěny na podložní sklíčko a pozorovány pod
světelným mikroskopem při stonásobném zvětšení. Po určení fáze říje byly pořízeny
fotografie. (Hubscher at al, 2005)
Během proestru jsou jaderné buňky většinou šestiboké, závisí to však na tom, jak jsou
uskupeny u sebe. Jaderné buňky jsou uspořádány těsně u sebe a nejsou vidět mezibuněčné
prostory mezi jednotlivými buňkami. Proestrus přechází do estru, což je charakterizováno
zvyšujícím se počtem kornifikovaných buněk. Buňky ve vzorku jsou většinou nahromaděné a
uspořádané ve sloupcích. Ve vaginálním výtěru se vyskytuje pouze vysoké množství
leukocytů. Velký počet jaderných buněk je opět pozorován až v pozdní fázi estru (Feder
1981), přesto stále dominují kornifikované buňky. V protikladu k tomu se během metestru
vyskytuje ve výtěru veliké množství leukocytů, které se hustě shlukují okolo jaderných buněk.
Konečná fáze, diestrus, je typická roztroušenými leukocyty. Jaderné i kornifikované buňky se
vyskytují během diestru. (Hubscher at al., 2005)
Vaginální výtěry jsou zbarvené použitím PAP metody. V proestrálních jaderných
buňkách dominuje růžově zbarvená cytoplazma. Všechny hustě nahloučené jaderné buňky
vykazují tmavě modré až fialové zabarvení zrnitého jádra. Estrální kornifikované buňky jsou
uspořádány do souvislých ploch a shluků a zbarveny jsou světle oranžově až světle růžově.
Povrchové kornifikované buňky jsou růžové a jaderné buňky v estru mají růžovou, modrou
nebo oranžovou cytoplazmu a tmavě modré jádro. V metestru jsou leukocyty zbarveny
modře. Metestrální jaderné buňky mají zřetelný světle modrý okraj obklopující buněčné
membrány a tmavě modře zbarvené jádro. Cytoplazma jaderných buněk je uvnitř růžová a
směrem ven modrá. Leukocyty jsou hustě nahromaděné ve shlucích okolo jaderných buněk a
8
svým velkým množstvím dávají výtěru tmavě modrý odstín. V diestru jsou leukocyty ve
vzorku roztroušené. Leukocyty jsou podobně jako ve fázi metestru zbarveny modře až modrofialově. Jaderné buňky ve vzorku mají silná matná jádra a růžovou nebo modrou cytoplazmu.
Cytoplazma kornifikovaných buněk se zbarvuje do růžova. (Hubscher at al., 2005)
4.1.3.2. Vizuální detekce estru
Potkaní samice mají vlastní behaviorální projevy, které můžeme vidět pouze při
samotné říji. Jedná se o třesení ušima a prohýbání se v hřbetě v blízkosti konce ocasu. Samice
poskočí, prohne se, roztáhne zadní nohy a zatřepe ušima. Některé samice, mající silnou říji,
ocas otáčejí na stranu a vystrkují zadek vzhůru. (Haratíková, 2009)
U samic trvale žijících ve skupině lze využít k detekci říje jiné samice. Během estru
říjná samice poskakuje po kleci, zastavuje se vždy v bederní lordóze a ostatní samice
(nejčastěji alfa nebo beta samice) na ni naskakují a simulují kopulaci.
Další možností je detekce estru chovatelem, který položí ruku samici na zadní část
hřbetu a sleduje její reakci. Pokud je samice v říji, projevuje se u ní výše popsané chování
typické pro estrus.
Poslední možností je přímá konfrontace samice se samcem. Pokud je samice v říji,
dochází okamžitě k páření. Pokud samice v říji není, může docházet k bojům mezi oběma
potkany, což může být pro chovatele zbytečně riskantní, jelikož může dojít k poranění
jednoho nebo obou zvířat.
4.1.3.3. Kontrola poševního otvoru
Mezi příznaky určující estrus patří také otevření poševního otvoru, které je dobře
pozorovatelné při uchopení samice potkana za kořen ocasu a nadzvednutí zadní části těla.
Haratíková (2009) uvádí: Jsou však také samičky, na kterých je říje velmi těžce
pozorovatelná. Jedinou možností, jak zjistit, zda je či není samice připravená na krytí, je
v takovýchto případech kontrola poševního vchodu. Samice mající říji má poševní vchod
otevřený. Pokud poševní vchod otevřený není, říje se nedostavila a samice nebude ochotná
k páření.
.
4.1.4. Připouštění v zájmovém chovu
Komerční chovatelé, kteří potřebují produkovat veliké množství potkanů, obvykle
používají polygamii nebo harémový systém chovu. Jeden samec je ubytován se dvěmi až šesti
9
samicemi. Pochopitelně je použita veliká klec. Těhotné samice jsou před porodem přesunuty
do oddělených klecí. Bylo prokázáno, že oddělené samice produkují více mléka a mají ve
vrhu větší mláďata (Fox, 1997).
Polygamie ani harémový systém chovu se v zájmových chovech neuplatňuje.
Fox (1988) dále uvádí: Pokud je samice potkana příliš vyzáblá nebo příliš tlustá,
nebude chtít zabřeznout. Během říjového cyklu (který trvá dvanáct hodin a obvykle začíná
pozdě odpoledne nebo večer) samičí genitálie zduří a pokud dojde k oplodnění, vaginální
trakt se zduřením uzavře. Po spojení samce a samice (mohou se spolu držet pohromadě
několik dní k zaručení zabřeznutí samice) se samec odděluje a drží se v oddělené části.
Některé chovatelské systémy nepožadují oddělování samce. Příkladem je harémový systém,
ve kterém je chován jeden samec se skupinou samic, obvykle jeden samec na každých pět
samic.
V zájmových chovech se uplatňuje nejčastěji systém připouštění z ruky, kde je před
samotným pářením pečlivě vybrán samec i samice. Důraz se klade hlavně na vhodnost spojení
z hlediska příslušnosti jedince k určité varietě a barevné linii, dále se sleduje zdravotní stav
jedince i zdravotní bilance celé linie, tj. předků minimálně 3 generace zpět.
Mays (1993) rozlišuje dvě metody připouštění v zájmovém chovu: Nejlepší metodou
pro zájmové chovatele je připouštět potkany jen pokud je samice v říji. Samice mají pětidenní
říjový cyklus, v podstatě tedy je samice ochotná přijmout samce každých pět dní. Obvykle je
velmi snadné všimnou si samice v říji. Má sklon poskakovat a je velmi excitovaná. Často je
viditelný výtok z její vulvy. V tomto případě je vhodné umístit samici s vybraným samcem na
neutrální území, nejlépe do malé klece, například výstavní nádoby nebo prozatímního boxu.
Samec vzrušený pachem samice obvykle ihned kopuluje. Vhodné je do klece umístit trochu
potravy a nechat je pářit se přes noc a oddělit je až příští ráno. Druhý způsob je ještě
jednodušší. Umístíme samce a samici do normálně veliké klece a necháme je spolu
pohromadě týden nebo čtrnáct dní, během této doby se bude samec pářit se samicí, když bude
samice v říji. Obvykle trvá několik dní, než se potkani seznámí, často spí každý v jiném rohu
klece. (Mays, 1993)
10
4.2. Srst potkana laboratorního
4.2.1. Skladba chlupu
Skladbu chlupu popisuje Marvan a kol. (2007) takto: Makroskopicky se na chlupu
rozlišuje kořen a stvol. Chlupový stvol (scapus pili) vyčnívá nad pokožku, má různý tvar a je
zakončen hrotem. Chlupový kořen (radix pili), vrostlý do kůže, je uložen v chlupovém váčku
a na svém konci přechází do chlupové cibulky. Chlupový váček (folliculus pili) představuje
hluboké vchlípení pokožky, ve kterém je uložen kořen chlupu. Chlupový váček tvoří vnitřní a
vnější epitelová a vazivová pochva. Chlupová cibulka nasedá na chlupovou bradavku jako
škárový útvar, který tvoří jemné vazivo protkané sítí vlásečnic.
Mikroskopicky se chlup skládá ze tří odlišných buněčných vrstev, a to dřeně a kůry
chlupu a povrchové kutikuly. Dřeň chlupu (medulla pili) se skládá z jedné nebo několika řad
nezrohovatělých kubických nebo cylindrických buněk se zbytky jader, s tukovými kapénkami
a se zrnky pigmentu. Mezi buňkami se vytvářejí štěrbiny vyplněné vzduchem. Dřeň probíhá
středem chlupu. V tenkých chlupech je redukovaná nebo není vyvinuta vůbec. Kůra chlupu
(cortex pili) je hlavní buněčná vrstva chlupu, která mu dodává pevnost a celkový charakter.
Tvoří ji podélně oválné až vřetenovité buňky pospojované tonofibrilami. V buňkách je uložen
pigment a podle jeho rozložení mají chlupy tmavou nebo světlou barvu. V případě průniku
vzduchu mezi buňky získávají chlupy šedou barvu. Chlupová kutikula kryje povrch chlupu
v podobě tenké blanky, která tvoří zrohovatělé buňky bez jádra a pigmentu. Na chlupu jsou
buňky uloženy břidlicovitě nad sebou s tím, že volné okraje buněk jsou obrácené k hrotu
chlupu a zapadají za buňky chlupového váčku. (Marvan a kol., 2007)
Riggott a Wyatt (1979) uvádějí, že existují rozdíly ve tvaru a velikosti buněk kutikuly
mezi chlupy z jednotlivých částí těla potkana a rozdíly v počtu těchto buněk u samic a samců.
Bylo odebráno pět izolovaných vzorků z každé z následujících lokalit: břicho, hřbet, hlava,
ucho a vibrisy, odebraných od 25 samců a 25 samic potkana. Povrchové struktury chlupů
z různých částí těla byly studovány pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Ušní chlupy
a vibrisy jsou si podobné v tom, že mají mnohem menší kutikulární šupiny než chlupy
z jiných částí těla. Šupiny na chlupech z hlavy jsou u samic menší než u samců. (Riggott,
Watt, 1979)
Chlupová cibulka (bulbus pili) je kyjovitě rozšířený konec chlupu a skládá se ze
zárodečné hmoty a epitelových buněk, z nichž se diferencují všechny vrstvy chlupu a vnitřní
epitelová pochva chlupového váčku. (Marvan a kol., 2007)
11
4.2.2. Druhy chlupů
Marvan a kol. (2007) rozlišuje 5 druhů chlupů: krycí chlupy, chlupy podsady, vlasiny
– žíně, štětiny a hmatové chlupy. U potkana se vyskytují pouze 3 druhy, konkrétně krycí
chlupy, chlupy podsady a hmatové chlupy.

Krycí chlupy jsou silné a dlouhé, vždy obsahují dřeň. Podle délky se dělí na
delší – vůdčí a kratší – pesíky. (Marvan a kol., 2007)

Chlupy podsady jsou tenké a jemné chlupy bez dřeně anebo jen s malými
zbytky dřeně. Z kůže vyrůstají kolmo. (Marvan a kol., 2007)

Hmatové chlupy jsou výrazně delší a tlustší než krycí chlupy. Kořen
hmatových chlupů je obklopen klubkem sinusových krevních cév a ve
vazivovém obalu jsou četná nervová zakončení (hmatová tělíska). (Marvan a
kol., 2007)
Potkani tak mohou odhadnout vzdálenosti od rohů a hran a rozpoznat
nerovnosti terénu díky obzvlášť dlouhým citlivým hmatovým vouskům,
vibrisům, které jsou velmi dobře zásobené nervy a krevními cévami. (WeißGeißter, 2007)
4.2.3 Variety dle typu srsti
Nejznámějším typem srsti je standardní srst, která se běžně vyskytuje jak u potkana
hnědého (ratus norvegicus), tak i u potkana laboratorního (ratus norvegicus f. domestica).
Ambruš (1991) uvádí: Existují i mutanti s dlouhou a vlnitou srstí.
V oficiálním chovu potkana laboratorního v ČR pod ZO Chovatelů morčat a jiných
drobných hlodavců rozlišujeme 4 základní variety dle typu srsti: Standard, Rex, Velveteen a
Fuzz.
Cardinal (1998) řadí mezi typy srsti také bezocasou varietu potkana: Aktuálně existuje
pět standardních typů osrstění, které se obvykle uvádějí jako variety. Je to bezsrstost, rex,
satin, standard a bezocasost.
Mnoho jiných autorů však uvádí, že se bezocasá forma potkana řadí mezi variety dle
stavby těla. O varietě manx (bezocasý potkan) pojednává i Čacká (2008) ve článku, který se
týká variet potkana dle tvaru těla, nikoli dle typu srsti: Této varietě chybí od narození celý
ocas nebo mají jen krátký pahýl. Celkovou stavbou těla se liší od standardního potkana, jejich
trup je výrazně hruškovitého tvaru a kratší, zadní končetiny jsou delší než přední. Způsobem
pohybu mírně připomínají klokana, protože bez ocasu se potkanům špatně udržuje rovnováha.
12
Ocas je důležitý i k termoregulaci, proto mají manx potkani problémy s udržováním teploty.
K chybějícímu ocasu se vážou i další změny na těle a s tím souvisí celá řada zdravotních
problémů (problémy s páteří, tvar pánve nevhodný k rození, atd.). V ČR se tato varieta
neuznává a neregistruje, v některých zemích je dokonce chov manx potkanů považován za
týrání.
STANDARD
Standardní typ srsti se běžně vyskytuje v přírodě u divoké formy potkana, tj. u potkana
hnědého. Cardinal (1998) uvádí: Srst potkana hnědého je hrubší než srst u krysy obecné a je
obvykle hnědá se světlejšími břišními partiemi, ačkoli může být i u divoké formy srst šedá,
bílá, černá či s bílými znaky.
Standardní typ srsti patří také mezi nejčastěji se vyskytující typ srsti v zájmovém
chovu potkana. Důvodem je, že většina odlišných typů srstí byla vyšlechtěna před relativně
krátkou dobou. Gassner (2000) uvádí: Jen obtížně lze získat zvířata různých barevných variet
a typů srstí.
Osrstění se skládá ze dvou typů chlupů. Krátké a jemné chloupky tvoří hustou
podsadu, delší a silnější pesíky krycí srst. Srst přiléhá na tělo, netvoří se v ní žádné pěšinky
nebo vírky, celkově zvíře působí hladkým dojmem. V osrstění nesmí vznikat lysá místa. Srst
je lesklá, ani příliš krátká ani příliš dlouhá, pouze prsty, tlapky a ocas jsou kryty kratšími
chlupy. Na uších nerostou krycí chlupy, boltce jsou pokryty jemnou sametovou podsadou.
Kolem čumáku jsou soustředěny rovné a dlouhé hmatové vousky, několik kratších a slabších
vousků se nalézá i kolem očí. (Čacká, 2008)
Obr. 1 Detail srsti potkana variety Standard
Obr. 2 Vibrisy potkana variety Standard
13
REX a DOUBLE REX
První potkany rexe vyšlechtil anglický genetik Roy Robinson v roce 1976. Rex byl
ještě ve stejném roce uznán anglickým klubem. (Verhoef – Verhallen, 1999)
Rex mutace zpomaluje rychlost růstu chlupů. Výsledkem je, že většina nebo všechny
chlupy jsou kratší než je obvyklé. Chlupy jsou tenké a špatně tvarované. Srst je typická
kudrnatým vzhledem. Rex mutace postihuje všechny typy chlupů, především pesíky. Pesíky
stále rostou trochu rychleji než podsada, rozdíl je však nepatrný a výsledný efekt je, že pesíky
nejsou o mnoho delší než podsadové chlupy. (Hanson, 2006).
Rex je autozomální polodominantní znak (homozygoti jsou více ovlivněni než
heterozygoti). Srst heterozygotních rexů (Rere, známí jako Rex) je zvlněná a rozcuchaná. U
mladých zvířat je srst jemná a hrubé struktury se vyvíjejí prostřednictvím línání v dospívání a
dospělosti. Rex potkani mají dobré krycí vlastnosti srsti, přesto však může být kůže vidět při
každém pohybu (Hanson, 2006).
Srst je rovnoměrně hustá a vlnitá, pesíků je málo nebo mohou úplně chybět. Není tak
lesklá jako standardní srst, ale ani přespříliš matná. Chlupy jsou drsnější (až drátěnkovité), ale
nesmí být příliš křehké a lámat se. Hmatové vousky jsou kratší a zakroucené. (Čacká, 2008)
Rex potkani, samci i samice, mají během života tendenci k zeslabování srsti. Srst se
velmi ztenčuje většinou okolo 18 měsíce života. Během stárnutí dochází v oblasti hřbetu a
boků k typickému vypadávání srsti, pokryv je ztenčený a můžou se objevovat lysá místa.
(Robbins, 2008)
Homozygoti (ReRe, známí jako patchwork, semi-hairless, nebo double-rex) se vyvíjejí
do čtyř týdnů věku stejně jako rex potkani, poté začínají srst silně ztrácet. Ztráta srsti začíná
na hlavě a ramenou a rozšiřuje se na zbytek těla. Vypadávání chlupů je ukončeno obvykle 36.
dnem života. Nová srst se rozrůstá a zároveň pelichá, pozdější srst je tenká s mnoha lysými
místy. Chlupy lze snadněji vytrhnout než u potkanů s normálním nebo rex osrstěním. Samice
jsou více postiženy než samci a mají větší lysé plochy. Vibrisů je méně a jsou kratší než u rex
potkanů (Robbins, 2008).
Srst je hrubá a zkroucená, stejně jako u variety rex. Na těle se vyskytují rozsáhlá lysá
místa, srst se převážně soustředí do oblastí kolem obličeje, kořene ocasu, pohlaví a končetin.
Rozmístění lysin se může časem měnit, ale srst nikdy nechybí úplně. (Čacká, 2008)
14
Obr. 3 Detail srsti potkana variety Rex
Obr. 4 Vibrisy potkana variety Rex
Obr. 5 Detail srsti potkana variety Double Obr. 6 Vibrisy potkana variety Double Rex
Rex
VELVETEEN (wavy)
Hanson (2006) uvádí, že mutace byla prvně ohlášena 1981. Srst potkanů velveteen je
zřetelně zvlněná nebo kadeřavá, většina chlupů má 1 - 6 vln nebo smyček po jejich délce.
Vibrisy jsou většinou zvlněné nebo ohnuté, jsou kratší a tenčí než normální vibrisy. Srst je
tenčí a méně vlnitá než u rex potkanů.
Srst je jemnější, než má standard, a je zvlněná. S věkem se chlupy narovnávají a
připomínají více standardní srst. Osrstění by mělo být jemné a měkké, nikoliv hrubé jako u
variety rex, se kterou bývá tato varieta někdy zaměňována. Vousky jsou rovné, na koncích
zahnuté. V ČR se tato varieta registruje pouze s výhradou. (Čacká, 2008)
15
Obr. 7 Detail srsti potkana variety Velveteen
Obr. 8 Vibrisy potkana variety Velveteen
FUZZ (fuzzy)
Cardinal, (1998) popisuje vznik fuzz potkanů takto: Bezsrstí potkani byli původně
vytvořeni při křížení rexe na rexe. Toto křížení způsobilo rozptýlení srsti nebo její absenci na
některých místech. Při selektivním křížení byli chovatelé schopni vytvořit celkově bezsrstého
potkana. Někdy bezsrstí potkani mají kudrnaté nebo vlnité vibrisy.
Homozygotní nedospělí potkani mají od narození kroucené nebo zatočené vibrisy.
Jejich první srst je krátká, hrubá a chlupy jsou poškozené, což dává srsti vlnitý vzhled. Tato
krátká srst může zůstat přes jeden nebo dva cykly výměny chlupů, ale okolo dvou měsíců
věku má většina zmutovaných potkanů rozptýlené chlupy a typický fuzz vzhled, nebo nemají
žádné chlupy. Do šesti měsíců mají všichni homozygotní potkani obvykle hladkou kůži, která
jim zůstává po celý život. (Hanson, 2006)
U této variety zcela chybí krycí chlupy, osrstění je tvořeno krátkou jemnou podsadou.
Měla by být co nejvíce hustá, ideální délka chloupků je 2 – 4 mm. Srst je na dotek jakoby
plyšová. Hmatové vousky jsou stočení, husté a poměrně krátké. Celková stavba těla u této
variety je drobnější, registrační váha je 250 g pro samičky a 300 g pro samce. Samičky mohou
mít někdy problémy s tvorbou mléka pro mláďata. (Čacká, 2008)
Potkani této variety mají velmi krátkou podsadovou srst a hodně energie spotřebují na
udržení tělesné teploty. Zřejmě i z tohoto důvodu mívají obecně menší hmotnost a bývají
menšího tělesného rámce. (Holasová, 2009)
16
Obr. 9 Detail srsti potkana variety Fuzz
Obr. 10 Vibrisy potkana variety Fuzz
SATIN
Potkan se saténovou srstí je spontánní mutace, která vznikla teprve nedávno a poprvé
se objevila a byla popsána ve Spojených státech. Osrstění je krátké, má jemnou strukturu, je
pružné, hebké na dotek a hluboce zasazené. Potkani se saténovou srstí se vyskytují ve všech
varietách barevného spektra potkanů. (Verhoef – Verhallen, 1999)
Se Satin varietou se můžeme setkat u všech výše zmíněných typů srsti.
Satin (longhaired): Chlupy jsou delší a jemnější. Střed každého chlupu je dutý a tenčí,
tím vytváří charakteristický saténový lesk. Saténoví potkani se vyskytují ve více variantách,
někteří jsou dlouhosrstí, jiní mají téměř standardní srst s vysokým leskem. (Čacká, 2008)
Satin Fuzz: Oproti varietě Fuzz je podsadová srst velmi jemná, hebká a lesklého
vzhledu. Kendíková (2004) uvádí: Srst je na dotek velice příjemná, sametová.
Satin Velveteen (Harly, longhaired velveteen): Podsada je velmi hustá a bohatá, delší
než u standardu. Taktéž pesíky jsou dlouhé a odstávají od těla. Srst je měkká, dlouhá a
hedvábná. Vousky jsou mírně zvlněné. Celkově potkan působí chundelatým dojmem. V ČR
se tato varieta neuznává a neregistruje. (Čacká, 2008)
Satin Rex: V pěti týdnech se Satin Rex potkanovi objevují lysá místa na krku a
ramenou. Po přesrstění srst narůstá po celém těle a zůstává tak po celý život. Satin Rex má
těsněji zkadeřené vibrisy. Barva se zdá být tmavší, kvůli zjemnění srsti (Robbins, K. WSSF
2008).
17
Obr. 11 Detail srsti potkana variety Standard Obr. 12 Vibrisy potkana variety Standard
Satin
Satin
Při chovu potkana laboratorního je nutné respektovat variety jednotlivých typů srsti a
vyjma variety standard je nekřížit mezi sebou. Při nevhodném křížení dochází ke zhoršení
kvality srsti a srst ztrácí typické rysy pro danou varietu. Jedinci vzniklí z nevhodného křížení
jsou tedy pro další chov velmi nevhodní. Například při křížení variety Fuzz s varietou Rex
dochází ke vzniku nežádoucí variety Fuzz Rex. Potkanovi variety Fuzz Rex chybí krycí srst a
vyvinuta je pouze podsadová srst, která však není jemná jako u variety Fuzz, ale je hrubá a
drsná jako u variety Rex.
4.2.4. Standard ČR
Celý Standard ČR je převzat ze Standardu barev a variet potkanů verze k 1.1.2008 :
Dle struktury srsti rozlišujeme variety: standard, rex, double rex, fuze, sphynx –
neuznávaná varieta, harley – neuznávaná varieta, velveteen, satén
Standard
Stavba těla odpovídá základnímu popisu.
Srst je lesklá, tvořená krátkou jemnou podsadou a delší, silnější krycí srstí. Přiléhá
těsně k tělu, nejsou v ní žádné vírky či pěšinky, zvíře působí hladkým dojmem.
Uši jsou přiměřeně velké, kulaté, vztyčené na vršku hlavy.
Lehké vady
Hrubé vady
Matná srst
Absence vousů
18
Rozcuchaná, zanedbaná srst
Absence krycí srsti
Mimořádně krátká či dlouhá srst
Lysá místa v srsti
Krátké či slabé vousy
Rex
Stavba těla odpovídá varietě standard či dumbo.
Rovnoměrně hustá a vlnitá srst. Srst na břiše může být mírně vlnitá. Základní krycí
srst je značně zredukována nebo chybí. Srst má méně lesku než standardní srst, ale neměla by
vypadat nezvykle matně. Struktura srsti je drsnější než u standardní srsti, ale neměla by být
lámavá a křehká. Vousky úhledně zakroucené a trochu kratší než u standardních potkanů.
Lehké vady
Hrubé vady
Příliš mnoho krycí srsti
Výrazně převažující dlouhá přilehlá srst, jako
u variety standard
Pouze lehce zvlněné vousky
Rovné dlouhé vousky
Fuzz
Stavba těla odpovídá varietě standard či dumbo, mírně subtilnější stavba je tolerována.
Celé tělo je pokryto krátkou jemnou srstí, podsadou, na dotek velice příjemnou, krycí
srst zcela chybí. Preferováno je co nejhustší osrstění, v ideální délce 2-4mm. Vousky krátké,
ale husté, stočené.
Lehké vady
Hrubé vady
Řídké osrstění
Lysá místa v srsti
Šupinatá kůže
Chybějící vousky nebo řasy
Výrazně mastná kůže
Řasy zakroucené tak, že bodají do očí
Jizvy
Strupy, otevřené rány, alergie
Výrazně subtilní stavba těla
Double rex
Téměř bezsrstý potkan s rozsáhlejšími osrstěnými oblastmi okolo obličeje, kořene
ocasu, pohlaví a kotníků. Krátká řídká hrubá srst se může vyskytovat i na jiných částech těla.
Krátké pevné zatočené vousky.
Tito potkani se mohou narodit pouze ve vrzích, kde jsou oba rodiče variety rex.
19
Lehké vady
Hrubé vady
Jizvy
Strupy, otevřené rány, alergie
Úplná absence srsti
Satén
Saténová struktura srsti se může vyskytnout ve všech varietách, barvách a znacích.
Srst je mírně delší a jemnější. Díky saténovému faktoru je každý chlup dutý a tenčí.
Z tohoto důvodu se světlo odráží na srsti jiným způsobem a vzniká brilantní lesk.
Lehké vady
Hrubé vady
Mírně slabší saténový lesk
Velmi málo saténového lesku
Řídká srst
5. Chov potkana s ohledem na typ srsti
K dosažení optimálního vzhledu daného typu srsti je nutná správná a kvalitní výživa,
vhodná podestýlka a její dostatečně častá výměna.
Varieta Rex i Velveteen vyžaduje podobné podmínky pro chov jako typicky osrstěný
potkan variety Standard. Jako vhodnou ubikaci považujeme klec, kde dochází k optimální
cirkulaci vzduchu, čímž je sníženo riziko přehřívání jedinců, vznik nadbytečné vlhkosti a
následně růstu plísní. Podestýlka by měla být velmi málo prašná, ideálně bezprašná s četností
výměny dle rozměrů dna klece a počtu jedinců v kleci. Optimální je výměna jedenkrát za
týden.
Potkan variety Fuzz je ovšem velmi náchylný ke změnám teploty a průvanu, jelikož
má z důvodu absence srsti velmi výrazně zhoršenou schopnost termoregulace. Pro jeho dobré
prospívání je vhodné použít jako podestýlku bezprašné dřevěné štěpky nebo drť
z kukuřičných vřeten. Zabrání se tak výskytu zánětu očí, kterým potkani variety Fuzz také
často trpí. Ke snížení rizika vzniku nachlazení se doporučuje klec s potkanem umístit na
vhodné místo, kde nedochází k výskytu průvanu. Velmi vhodné je také držet pohromadě
minimálně dva potkany variety Fuzz nebo ještě v lepším případě začlenit potkana variety
Fuzz do skupiny více potkanů stejného pohlaví. Jedinci se o sebe navzájem zahřívají a
pomáhají tak s termoregulací jedincům variety Fuzz.
20
6. Dědičnost mutací srsti
REX : dominantní znak, pracovně označen jako "R"
Fenotyp: rr – standard, Rr – rex, RR - double rex
Mláďata:
Rr + rr - 50 % standard (rr), 50 % rex (Rr)
příklad 1: vrh Y ChS Mouseville - narozeno 12 mláďat: 7 rex (58 %), 5 standard (42 %)
příklad 2: vrh V2 ChS Mouseville - narozeno 12 mláďat: 6 rex (50 %), 6 standard (50 %)
Rr + Rr - 25 % standard (rr), 50 % rex (Rr) , 25 % double rex (RR)
příklad 1: vrh H ChS Mouseville – narozeno 11 mláďat: 3 standard (27 %), 3 rex (27 %), 5
double rex (46 %)
příklad 2: vrh G2 ChS Mouseville – narozeno 12 mláďat: 2 standard (17 %),7 rex (58 %), 3
double rex (25 %)
RR + rr - 100 % rex (Rr)
Příklad 1: vrh E4 z TazManie – narozeno 10 mláďat: 10 rex (100 %)
FUZZ : recesivní znak, pracovně označen jako "f"
Fenotyp: FF – standard, Ff - standard s fuzz genem, ff - fuzz.
Mláďata:
ff + FF - 100 % Ff - standard s fuzz genem
příklad 1: vrh F ChS Mouseville – narozeno 12 mláďat: 12 standard s fuzz genem (100 %)
ff + Ff - 50 % fuzz, 50 % standard s fuzz genem
příklad 1: vrh O ChS Mouseville – narozeno 16 mláďat: 10 fuzz (62,5 %), 6 standard (37,5
%)
příklad 2: vrh D2 ChS Mouseville – narozeno 12 mláďat: 6 fuzz (50 %), 6 standard (50 %)
ff + ff - 100 % ff – fuzz
Příklad 1: vrh D ChS Pako – narozeno 8 mláďat: 8 fuzz (100 %)
Ff + Ff - 25 % ff - fuzz, 25 % FF - standard, 50 % Ff - standard s fuzz genem
Příklad 1: vrh K ChS Mouseville – narozeno 15 mláďat: 3 fuzz (20 %), 12 standard (80 %)
VELVETEEN : dominantní znak, pracovně označen jako "v"
Fenotyp: vv – standard, Vv – velveteen, VV - double velveteen
Mláďata:
Vv + vv - 50 % standard (vv), 50 % velveteen (Vv)
21
Příklad 1: vrh L ChS Od Krisicy – narozeno 15 mláďat: 7 standard (47 %), 8 velveteen (53 %)
Příklad 2: vrh H ChS Ze Svahu – narozeno 13 mláďat: 3 standard (23 %), 10 velveteen (77 %)
Příklad 3: vrh D ChS Mouseville – narozeno 13 mláďat: 9 standard (69 %), 4 velveteen (31
%)
Vv + Vv - 25 % standard (vv), 50 % velveteen (Vv) , 25 % double velveteen (VV)
Příklad 1: vrh B ChS Světlonoš – narozeno 13 mláďat: 3 standard (23 %), 6 velveteen (46 %),
4 double vetveteen (31 %)
VV + vv - 100 % velveteen (Vv)
Příklad nebyl v plemenné knize nalezen.
7. Materiál a metody
Pro vyhodnocení byly zvoleny 4 linie dle typu srsti u potkana laboratorního a byla
zvolena kritéria pro rozdělení vrhů k daným liniím.

Linie Standard: oba rodiče mají srst variety Standard

Linie Rex: minimálně jeden rodič má srst variety Rex nebo Double Rex

Linie Velveteen: minimálně jeden rodič má srst variety Velveteen

Linie Fuzz: minimálně jeden rodič má srst variety Fuzz
Zpracována byla plemenná kniha chovu potkanů v ČR za rok 2006, 2007, 2008, 2009
a 2010. Celkem bylo evidováno 936 vrhů – 511 vrhů v linii Standard, 266 vrhů v linii Rex, 66
vrhů v linii Velveteen, 93 vrhů v linii Fuzz. U vrhů bylo zaznamenáváno evidenční číslo vrhu
z plemenné knihy (formát VPL xxx/rok), vrh a mateřská chovatelská stanice, jméno matky a
otce vrhu, datum narození matky a otce vrhu, typ srsti matky a otce vrhu, datum narození
vrhu, počet narozených mláďat ve vrhu a počet odchovaných mláďat ve vrhu. Odchovaným
mládětem rozumíme potkana ve věku 4 - 5ti týdnů odstaveného od matky.
Jednotlivé zpracované vrhy, rozřazené do vybraných kategorií, byly zaznamenány
do dokumentu v Excelu a jsou přiloženy k bakalářské práci na CD, jsou také dostupné ke
stažení na internetové adrese: www.chsmouseville.wz.cz/potkanivrhy.xls .
Plemennou knihu chovu potkana laboratorního v ČR tvoří jednotlivé Průkazy původu
narozených vrhů a jsou dostupné ke stažení na internetové adrese: www.navelrat.eu/_registrace .
22
8. Výsledky
8.1. Dílčí výsledky
Varieta Standard
Zpracováno bylo celkem 511 vrhů, ve kterých se narodilo 5765 mláďat a odchováno
bylo 5367 mláďat. Problém s odchovem mláďat byl zaznamenán u 190 vrhů, tj. 37,2 %.
Průměrný počet narozených mláďat ve vrhu je 11 mláďat, průměrný počet odchovaných
mláďat ve vrhu je 11 mláďat. Maximální počet narozených mláďat v jednom vrhu bylo 21
mláďat, maximální počet odchovaných mláďat v jednom vrhu bylo 21 mláďat. Minimální
počet narozených mláďat v jednom vrhu bylo 1 mládě, minimální počet odchovaných mláďat
v jednom vrhu bylo 1 mládě.
Tab. 3: Výsledky u variety Standard
Narozená mláďata
Odchovaná mláďata
Průměr
11
11
Maximum
21
21
Minimum
1
1
Problém s odchovem
mláďat
37,2 %
Varieta Rex
Zpracováno bylo celkem 266 vrhů, ve kterých se narodilo 2991 mláďat a odchováno
bylo 2820 mláďat. Problém s odchovem mláďat byl zaznamenán u 88 vrhů, tj. 33,1 %.
Průměrný počet narozených mláďat ve vrhu je 11 mláďat, průměrný počet odchovaných
mláďat ve vrhu je 11 mláďat. Maximální počet narozených mláďat v jednom vrhu bylo 19
mláďat, maximální počet odchovaných mláďat v jednom vrhu bylo 17 mláďat. Minimální
počet narozených mláďat v jednom vrhu bylo 1 mládě, minimální počet odchovaných mláďat
v jednom vrhu bylo 1 mládě.
23
Tab. 4: Výsledky u variety Rex
Narozená mláďata
Odchovaná mláďata
Průměr
11
11
Maximum
19
17
Minimum
1
1
Problém s odchovem
33,1 %
mláďat
Varieta Velveteen
Zpracováno bylo celkem 66 vrhů, ve kterých se narodilo 742 mláďat a odchováno
bylo 696 mláďat. Problém s odchovem mláďat byl zaznamenán u 23 vrhů, tj. 34,9 %.
Průměrný počet narozených mláďat ve vrhu je 11 mláďat, průměrný počet odchovaných
mláďat ve vrhu je 11 mláďat. Maximální počet narozených mláďat v jednom vrhu bylo 16
mláďat, maximální počet odchovaných mláďat v jednom vrhu bylo 16 mláďat. Minimální
počet narozených mláďat v jednom vrhu byla 4 mláďata, minimální počet odchovaných
mláďat v jednom vrhu bylo 1 mládě.
Tab. 5 Výsledky u variety Velveteen
Narozená mláďata
Odchovaná mláďata
Průměr
11
11
Maximum
16
16
Minimum
4
1
Problém s odchovem
mláďat
34,9 %
Varieta Fuzz
Zpracováno bylo celkem 93 vrhů, ve kterých se narodilo 958 mláďat a odchováno
bylo 753 mláďat. Problém s odchovem mláďat byl zaznamenán u 54 vrhů, tj. 58,1 %.
Průměrný počet narozených mláďat ve vrhu je 10 mláďat, průměrný počet odchovaných
24
mláďat ve vrhu je 8 mláďat. Maximální počet narozených mláďat v jednom vrhu bylo 17
mláďat, maximální počet odchovaných mláďat v jednom vrhu bylo 16 mláďat. Minimální
počet narozených mláďat v jednom vrhu byla 2 mláďata, minimální počet odchovaných
mláďat v jednom vrhu bylo 1 mládě.
Tab. 6: Výsledky u variety Fuzz
Narozená mláďata
Odchovaná mláďata
Průměr
10
8
Maximum
17
16
Minimum
2
1
Problém s odchovem
58,1 %
mláďat
Vzhledem k vysokému výskytu problémů s odchovem mláďat u variety Fuzz jsem
rozdělila tuto kategorii na dvě podkategorie:

Matka variety Fuzz, otec variety Standard nebo Fuzz
Zpracováno bylo 56 vrhů, ve kterých se narodilo 539 mláďat a odchováno bylo 362
mláďat. Problém s odchovem mláďat byl zaznamenán u 44 vrhů, tj. 78,6 %.

Matka variety Standard, otec variety Fuzz
Zpracováno bylo 37 vrhů, ve kterých se narodilo 419 mláďat a odchováno bylo 391
mláďat. Problém s odchovem mláďat byl zaznamenán u 10 vrhů, tj. 27,0 %.
Tab. 7: Detailní výsledky u variety Fuzz
Průměrný počet narozených
Matka Fuzz
Otec Fuzz
10
11
6
11
78,6 %
27,0 %
mláďat
Průměrný počet
odchovaných mláďat
Problém s odchovem mláďat
25
8.2. Souhrnné výsledky
Průměrný počet narozených i odchovaných mláďat v jednom vrhu u variety Standard
je 11 mláďat, problém s odchovem narozených mláďat byl zaznamenán u 37,2 % vrhů. U
variety Rex a Velveteen se vyskytuje průměrně také 11 narozených i odchovaných mláďat
v jednom vrhu. Problém s odchovem mláďat byl zaznamenán u variety Rex u 33,1 % vrhů a u
variety Velveteen u 34,9 % vrhů, což je dokonce méně než u variety Standard. Oproti tomu u
variety Fuzz je průměrný počet mláďat narozených v jednom vrhu 10, odchovaných mláďat je
však v průměru pouze 8 na jeden vrh. Problém s odchovem mláďat byl u variety Fuzz
zaznamenán z 58,1 %.
Tab. 8: Souhrnné výsledky
Průměrný počet
Průměrný počet
Problém
narozených mláďat
odchovaných mláďat
s odchovem mláďat
Standard
11
11
37,2 %
Rex
11
11
33,1 %
Velveteen
11
11
34,9 %
Fuzz
10
8
58,1 %
Matka Fuzz
10
6
78,6 %
Otec Fuzz
11
11
27,0 %
varieta
9. Diskuze
HYPOTÉZA 1
Standardní typ srsti se normálně vyskytuje u divoké formy potkana, proto ostatní typy
srsti budeme srovnávat s výsledky zjištěnými u variety Standard. U variety Rex a Velveteen
je shodný průměrný počet narozených i odchovaných mláďat ve vrhu s varietou Standard.
Pokud jde o procentuální podíl problémů s odchovem mláďat ve vrzích, je na tom varieta Rex
a Velveteen lépe, nicméně rozdíl oproti varietě Standard je zanedbatelný. U variety Fuzz je
průměrný počet mláďat narozených v jednom vrhu 10 mláďat, což je o 1 mládě méně než u
variety Standard. Průměrný počet odchovaných mláďat u variety Fuzz je 8 mláďat na jeden
vrh, což je dokonce v průměru o 3 mláďata méně než u variety Standard. Vrhy s problémem
odchovu narozených mláďat se vyskytly dokonce u 58,1 % zkoumaných vrhů variety Fuzz.
26
Z výsledků tedy vyplývá, že odlišný typ srsti, jako je varieta Rex a Velveteen, nemá na
kvantitu (počet narozených mláďat ve vrhu) a kvalitu (počet odchovaných mláďat ve vrhu)
reprodukce žádný výrazný vliv. Pokud jde ovšem o částečnou absenci srsti, jako je u variety
Fuzz, reprodukce je výrazně zhoršena, hlavně schopnost úspěšně odchovat všechna narozené
mláďata do odstavu.
HYPOTÉZA 2
Fuzz samičky mohou mít někdy problémy s tvorbou mléka pro mláďata. (Čacká,
2008)
Vzhledem k vysokému výskytu problémů s odchovem mláďat u variety Fuzz byla tato
kategorie rozdělena na dvě podkategorie. Ve vrzích, kde byl otec variety Fuzz, byl průměrný
počet narozených mláďat i průměrný počet odchovaných mláďat shodný s výsledky u variety
Standard. Oproti tomu ve vrzích, kde byla matka variety Fuzz, byl nižší průměrný počet
narozených mláďat v jednom vrhu o jedno mládě. Průměrný počet odchovaných mláďat byl
dokonce pouze 6 mláďat na jeden vrh. Problém s odchovem narozených mláďat měly matky
variety Fuzz z 78,6 %. Příčinou těchto problémů je nedostatečná laktace ihned po porodu
nebo snížení produkce mléka či jeho úplná absence během odchovu mláďat.
10. Závěr
Ze zkoumaných typů srsti má vliv na zhoršení reprodukce pouze varieta Fuzz. Tato
mutace výrazně zvyšuje procento vrhů, ve kterých dochází k problémům s odchovem
narozených mláďat, jelikož má samice nedostatečnou laktaci nebo mléko ztrácí úplně.
Pro úspěšný chov variety Fuzz je lepší volit jako matku vrhu samici potkana variety
Standard, která nese Fuzz gen (Fg). Otcem vrhu potom může být samec potkana variety Fuzz,
aniž by došlo ke zvýšenému výskytu problému s odchovem mláďat.
27
11. Seznam literatury
Ambruš, B. 1991. Chováme chrčky, morčatá a iné hlodavce, Bratislava, 109 s., ISBN 80-0700227-8
Bartlová, A. 2007. Potkan: Příručka pro chovatele, verze 1, <http://www.potkanomilec.info>,
85 s.
Bulla, G. 1998. Fancy Rats, Barron´s Educational Series, Inc., New York, 64 s., ISBN 07641-0940-5
Cardinal, G. 1998. The Rat, Howell Book House, New York, 126 s. ISBN 0-87605-428-9
Čacká, M. 15.4. 2008 [cit 2010-12-27]. Variety potkanů dle typu srsti [on-line], dostupné z
<http://www.klubmorcat.cz/potkani-variety/variety-potkanu-dle-typu-srsti.html>
Čacká, M. 9.4. 2008 [cit 2010-12-27]. Variety potkanů dle tvaru těla [on-line], dostupné z
<http://www.klubmorcat.cz/potkani-variety/variety-potkanu-dle-tvaru-tela.html>
Dekker, R. 2003. The Rat, Kingdom Books, England, 64 s., ISBN 1852792183
Fox, S. 1988. Rats, T.H.F. Publications, Inc., USA, 93 s.
Fox, S. 1997. The Guide to Owning a Rat, T.H.F. Publications, Inc., USA, 64 s.
Gassner, G. 2000. Potkani, Ottovo nakladatelství, s.r.o.; Praha, 47 s., ISBN 80-7181-373-7
Hanson, A. 7. 12. 2006. [cit 2010_12_27]. Where do different rat coat types come from? Rat
behavior and biology. Dostupné z <http://www.ratbehavior.org/CoatTypes.htm>
Haratíková,
M.
2009.
Príručka
pre
chovatel´ov
potkanov,
verze
01,
<http://klubmorcat.cz/potkani/prirucka-pre-chovatelov-potkanov.html>, 146 s.
28
Himsel, C., A. 1991. Rats, Barron´s Educational Series, Inc., New York, 72 s. ISBN 0-81204535-1
Holasová, L. 2009. Barvy a variety laboratorních potkanů a jejich posuzování, bakalářská
práce, 59 s.
Hubscher, Ch., Brooks, D., L., Johnson, J., R. 2005. A quantitative method for assessing
stages of the rat estrous cycle; Department of Anatomical Sciences & Neurobiology,
University of Louisville, Louisville, Kentucky, 79-87.
Kendíková, I., Heinová, E., Holasová, L. 2008. ČSCH ZO Chovatelů morčat a jiných
drobných hlodavců: Standard barev a variet potkanů, verze k 1.1. 2008, Ústřední
odborná komise chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců, Praha, 32 s.
Kendíková, I. a kol., 2004. Více o morčatech a laboratorních potkanech, Základní organizace
chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců, Praha, 36s.
Král, J., Olexa, A. 1969. Zvířata s námi doma, PRÁCE, Praha, 212 s.
Marvan, F. a kol. 2007. Morfologie hospodářských zvířat, 4. vyd., Brázda s.r.o., Praha, 328
s., ISBN 978-80-213-1658-4
Mays, N. 1993. The Proper Care of Fancy Rats, T.H.F. Publications, Inc., USA, 256 s.
Popesko, P., Rajlová, V., Horak, J. 1990. Atlas anatómie malých laboratórných zvierat II,
Príroda, Bratislava
Riggott, J., M., Wyatt, E., H. 1979. Scanning electron microscopy of hair from different
regions of the body of the rat, J. Anat. (1980), 130, 1, pp. 121- 126
Robbins, K. duben-červen 1994. Satin Rats, Rats [on-line], AFRMA Rat & Mouse
Tales news-magazine, Dostupné z < http://www.afrma.org/satinrats.htm>
29
Robbins, K. WSSF 2008. Rex and „Double“ Rex Rats [on-line], AFRMA Rat & Mouse
Tales news-magazine, Dostupné z < http://www.afrma.org/c-c_rexdoublerex.htm>
Royer, N. jaro 1999. Rex Rats [on-line], AFRMA Rat & Mouse Tales news-magazine,
Dostupné z < http://www.afrma.org/rexrat.htm>
Sandford, E. 4. 2. 2009 [cit 2010_12_27]. Rat health care & information [on-line], dostupné
z <http://www.ratz.co.uk/breeding.html>
Sýkora a kol. 1983. Chov laboratorních zvířat pro 3. ročník učebního oboru chovatel se
zaměřením pro chov kožešinových a laboratorních zvířat, Institut výchovy a vzdělávání
MZVž ČSR, 250s.
Verhoef - Verhallen, E. 1999. Encyklopedie králíků a hlodavců, Rebo productions, Praha,
320 s., ISBN 80-7234-039-5
Weiß-Geißter, E. 2007. Das Andere Rattenbuch, Books on Demand, Norderstedt, 486 s.,
ISBN 978-3-8334-8019-5
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Autor: Helena Lužná
Obor: Chovatelství
Forma studia: prezenční
Název: Vyhodnocení reprodukce potkanů různých typů osrstění v zájmových chovech
Rok: 2011
Celkový počet stran: 30 stran
Celkový počet stran příloh: 18 stran
Celkový počet české literatury:
Celkový počet zahraniční literatury:
Celkový počet internetových zdrojů: 9 zdrojů
Vedoucí práce: doc. Ing. Lukáš Jebavý, Csc.
30
12. Přílohy
12.1. Močopohlavní ústrojí samice potkana
Obr. 10 Ilustrace močopohlavního ústrojí samice potkana
http://www.timestes.nevada.ar.us/rat
Obr. 11 Pitevní dokumentace
1) děložní roh
2) děloha
3) pochva
4) močovod
5) močový měchýř
6) močová trubice
7) klitoris
8) klitoridální žláza
9) konečník
http://www. biology.kenyon.edu
31
12.2. Detekce estru
12.2.1. Fotodokumentace mikroskopie fází estru
převzato od Hubscher at al. (2005)
Zvětšení 100x
Zvětšení 400x
PAP Method
Obr. 12
Obr. 13
Obr. 14
Obr. 15
32
Obr. 16
Obr. 18
Obr. 17
Obr. 19
33
12.2.2. Vizuální detekce estru
Obr. 20 Detekce estru chovatelem
Obr. 21 Detekce estru přítomností samce
Obr. 22 Strnulý postoj samice
Obr. 23 Výrazná bederní lordóza u samice
Obr. 24 Výrazný postoj samice v estru
Obr. 25 Otevřený poševní otvor u samice
34
12.3. Srst potkana laboratorního
12.3.1. Mikroskopie kutikuly chlupu potkana laboratorního
převzato od Riggott, Wyatt (1987)
Obr. 26 Skenovací elektronová mikrofotografie chlupu z hlavy potkana. x 4000
Obr. 27 Skenovací elektronová mikrofotografie chlupu ze hřbetu potkana. x 4000
35
Obr. 28 Skenovací elektronová mikrofotografie chlupu z ucha potkana. x 4000
Obr. 29 Skenovací elektronová mikrofotografie vibrisy potkana. x 4000
36
12.3.2. Variety potkana potkana laboratorního dle typu srsti
12.3.2.1. STANDARD
Obr. 30 Mládě variety Standard – 10 dní
Obr. 31 Mládě variety Standard – 4 týdny
Obr. 32 Dospělý potkan variety Standard
Na fotografiích Neltharion z Mouseville
37
12.3.2.2. VELVETEEN
Obr. 33 Mládě variety Velveteen - 10 dní
Obr. 34 Mládě variety Velveteen – 3,5 týdne
Obr. 35 Dospělý potkan variety Velveteen
Na fotografiích Damian z Mouseville
38
12.3.2.3. REX
Obr. 36 Mládě variety Rex – 10 dní
Obr. 37 Mládě variety Rex – 4 týdny
Obr. 38 Dospělý potkan variety Rex
Na fotografiích Hádes z Mouseville
39
12.3.2.4. DOUBLE REX
Obr. 39 Mládě variety Double Rex – 10 dní
Obr. 40 Mládě variety Double Rex – 4 týdny
Obr. 41 Dospělý potkan variety Double Rex
Na fotografiích Heridos z Mouseville
40
12.3.2.5 FUZZ
Obr. 42 Mládě variety Fuzz – 10 dní
Obr. 43 Mládě variety Fuzz – 4 týdny
Obr. 44 Dospělý potkan variety Fuzz
Obr. 29 Dospělý potkan variety Fuzz
Na fotografiích Orianthe z Mouseville
41
12.3.2.6. SATIN
Obr. 45 Mládě variety Satin standard – 10 dní
Obr. 46 Mládě variety Satin standard –
5 týdnů
Obr. 47 Dospělý potkan variety Satin standard
Na fotografiích Lestat z Mouseville
42
12.3. Výsledky
12.3.1. Varieta Standard
varieta STANDARD
Tab. 9
počet
narozených
mláďat
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
počet
odchovaných
mláďat
%
1
8
9
12
13
18
18
25
41
41
53
70
65
39
39
27
18
11
1
1
1
0,2
1,6
1,8
2,4
2,5
3,5
3,5
4,9
8,0
8,0
10,4
13,7
12,7
7,6
7,6
5,3
3,5
2,2
0,2
0,2
0,2
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
četnost
výskytu
8
14
12
13
18
22
21
27
42
40
54
71
57
45
33
18
12
2
1
0
1
%
1,6
2,7
2,4
2,5
3,5
4,3
4,1
5,3
8,2
7,8
10,6
13,9
11,2
8,8
6,5
3,5
2,4
0,4
0,2
0
0,2
Graf 1
varieta STANDARD
četnost výskytu (%)
16
14
12
10
8
6
4
2
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
počet mláďat ve vrhu
narozená mláďata
odchovaná mláďata
43
12.3.2. Varieta Rex
Tab. 10
varieta REX
počet
narozených
mláďat
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
počet
odchovaných
mláďat
%
1
5
6
0
8
5
12
20
17
29
26
28
28
33
25
15
3
4
1
0
0
0,4
1,9
2,3
0
3,0
1,9
4,5
7,5
6,4
11,0
9,8
10,5
10,5
12,4
9,4
5,6
1,1
1,5
0,4
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
četnost
výskytu
3
5
8
4
7
3
20
19
20
27
33
25
30
29
21
6
6
0
0
0
0
%
1,1
1,9
3,0
1,5
2,6
1,1
7,5
7,1
7,5
10,2
12,4
9,4
11,3
11,0
7,9
2,3
2,3
0
0
0
0
Graf 2
varieta REX
četnost výskytu (%)
14
12
10
8
6
4
2
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
počet mláďat ve vrhu
narozená mláďata
odchovaná mláďata
44
12.3.3. Varieta Velveteen
Tab. 11
varieta VELVETEEN
počet
narozených
mláďat
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
počet
odchovaných
mláďat
%
0
0
0
1
3
2
4
3
5
3
10
7
13
7
5
3
0
0
0
0
0
0
0
0
1,5
4,6
3,0
6,0
4,6
7,6
4,6
15,2
10,6
19,7
10,6
7,6
4,6
0
0
0
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
četnost
výskytu
1
0
0
2
4
3
3
3
7
4
7
10
10
7
4
1
0
0
0
0
0
%
1,5
0
0
3,0
6,0
4,6
4,6
4,6
10,6
6,0
10,6
15,2
15,2
10,6
6,0
1,5
0
0
0
0
0
Graf 3
varieta VELVETEEN
četnost výskytu (%)
25
20
15
10
5
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
počet mláďat ve vrhu
narozená mláďata
odchovaná mláďata
45
12.3.4. Varieta Fuzz
Tab. 12
varieta FUZZ
počet
narozených
mláďat
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
počet
odchovaných
mláďat
%
0
2
1
3
2
8
6
10
6
8
5
15
9
5
7
4
2
0
0
0
0
0
2,2
1,1
3,2
2,2
8,6
6,5
10,8
6,5
8,6
5,4
16,1
9,7
5,4
7,5
4,3
2,2
0
0
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
četnost
výskytu
3
5
5
8
8
8
7
5
6
8
5
11
6
4
3
1
0
0
0
0
0
%
3,2
5,4
5,4
8,6
8,6
8,6
7,5
5,4
6,5
8,6
5,4
11,8
6,5
4,3
3,2
1,1
0
0
0
0
0
Graf 4
varieta FUZZ
18
četnost výskytu (%)
16
14
12
10
8
6
4
2
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
počet mláďat ve vrhu
narozená mláďata
odchovaná mláďata
Tab. 13
46
varieta FUZZ - matka Fuzz
počet
narozených
mláďat
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
počet
odchovaných
mláďat
%
0
2
1
1
2
7
4
8
3
5
4
4
7
1
3
3
1
0
0
0
0
0
3,6
1,8
1,8
3,6
12,5
7,1
14,3
5,4
8,9
7,1
7,1
12,5
1,8
5,4
5,4
1,8
0
0
0
0
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
3
5
4
5
8
7
4
4
4
5
1
2
2
2
0
0
0
0
0
0
0
%
5,4
8,9
7,1
8,9
14,3
12,5
7,1
7,1
7,1
8,9
1,8
3,6
3,6
3,6
0
0
0
0
0
0
0
Graf 5
matka FUZZ
16
četnost výskytu (%)
14
12
10
8
6
4
2
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
počet mláďat ve vrhu
narozená mláďata
odchovaná mláďata
Tab. 14
47
varieta FUZZ – otec Fuzz
počet
narozených
mláďat
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
počet
odchovaných
mláďat
%
0
0
0
2
0
1
2
2
3
3
1
11
2
4
4
1
1
0
0
0
0
0
0
0
5,4
0
2,7
5,4
5,4
8,1
8,1
2,7
29,7
5,4
10,8
10,8
2,7
2,7
0
0
0
0
četnost
výskytu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
0
0
1
3
0
1
3
1
2
3
4
9
4
2
3
1
0
0
0
0
0
%
0
0
2,7
8,1
0
2,7
8,1
2,7
5,4
8,1
10,8
24,3
10,8
5,4
8,1
2,7
0
0
0
0
0
Graf 6
otec FUZZ
četnost výskytu (%)
35
30
25
20
15
10
5
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
počet mláďat ve vrhu
narozená mláďata
odchovaná mláďata
48