Stáhnout materiál reprodukce
Transkript
Reprodukce hospodářských zvířat Hlavní zdroje: Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B. Všeobecná zootechnika, Kliment a kol, 1985, Fyziologie domácích zvířat, Reece, 1998 Fyziologie hospodářských zvířat, Sova a kol, 1981 Anatomie a fyziologie hospodářských zvířat, Bukvaj, 1971 Chov skotu, Frelich a kol, 2001, JU, Č.B. wikipedia „Bez reprodukce není produkce“ (prof. Bílek) Plodnost = základní biologická a užitková vlastnost hospodářských zvířat, předpoklad udržení druhu, výroby živočišných produktů (mléka, masa aj .) Plodnost je vlastnost založená polygenně – součást dědičnosti konstituce Dědivost (h2) ukazatelů plodnosti je velmi nízká, o plodnosti plemenných zvířat rozhodují zejména podmínky vnějšího prostředí (vytvářené chovatelem) Plodnost – komplexní vlastnost ( a ) poskytovat: - zdravé potomstvo - v optimálním počtu - za určitý čas Plodnost samců – produkce kvalitního ejakulátu - zapravení do pohlavních orgánů Plodnost samic – pravidelný reprodukční cyklus - zabřeznutí - porod zdravého a životaschopného mláděte Význam chovatelsko – šlechtitelský: mláďata pro následnou produkci masa, faktor spouštějící laktaci. Dobrá plodnost dovoluje zvýšení intenzity selekce zvířat (zdroj – Majzlík, 2012) Faktory obecně ovlivňující plodnost - druh – plemeno – individualita (genotyp) - dlouhodobá úzká příbuzenská plemenitba (inbreeding) – (zhoršení) - zdraví (pohyb, stres, kvalita ustájení – kvalita stání, teplota prostředí…..) - kondice – výživný stav (výživa v souladu s užitkovostí, pestrost stravy, metoda flushing, úprava výživy před porodem atd.) - technika chovu (zdravé utváření končetin – součást exteriéru, kvalita paznehtů, přiměřená zátěž samců v plemenitbě, u dojnic doba stání na sucho) - znalost - detekování říje, včasné připouštění (zapouštění) (správně provedená inseminace, kvalitní sperma…..) - kvalitní péče – v březosti a mezibřezosti (SP) - věk zvířat – dodržování chovatelské dospělosti - souvislost s užitkovostí (např.extrémní mléčná užitkovost versus plodnost..) - sezónnost – (někdy vliv světla na reprodukční cyklus….) Dospělost - období I. Pohlavní dospělost - věk, kdy , pohlavní žlázy - normální činnost, samci - schopnost oplodnit samice, u samic - první říje a ovulace, - vývin sekundárních pohlavních znaků, - změny v chování. Zvířata nejsou tělesně dospělá! Nepoužíváme je k plemenitbě - ještě je čas! Uspíšení reprodukce – poškození samic, nižší užitkovost – slabší mláďata ! Vlivy: ranost - ušlechtilá plemena obvykle ranější než primitivní nebo divoké formy, chladnokrevníci ranější než teplokrevníci, pohlaví, indiv. genotyp, výživa II. Chovatelská (chovná) dospělost – nejvhodnější věk k prvnímu použití v plemenitbě - k prvnímu připouštění nebo zapouštění . - neodpovídá pohlavní dospělosti - je pozdější. Zvířata jsou fyzicky vyspělejší, ale stále nejsou tělesně dospělá ! III. Tělesná dospělost – ukončen růst a tělesný vývin, ukončen růst dlouhých kostí, trvalý chrup druh pohlavní dospělost věk kůň chovatelská dospělost (u některých druhů - velké rozdíly mezi plemeny) měsíců měsíce 8 - 16 3 – 4 roky 6 – 12 klisny chladnokrev. 2,5 roku 80 % těl. hm.v dospělosti skot 6–8 koza ovce 6–8 4-7 5-12 prase 4- 8 králík 4–6 16 – 20 jalovice (u holštýnů 75 % hm.- dospělosti, cca 400 - 450 kg); 12 – 14 býci 60 % hm. v dospělosti 9 – 12 raná pl. 10 - 12 pozdní pl. 18-24 (35-50 kg) 18 - 20 od 8. měsíce – prasnička (cca 120-130kg), hř. tuk 1,5 cm; od 12. měs. - kanec 8 – 12; 7-10 tělesná dospělost přibliž. doba využívání k plemenitbě (plodnost –samic) roky 3–5 roky 15 – 20 k plem. až 25 3-4 12 k plem. 6–8 2–3 2–4 6–8 6–8 2-3 4–6 4–5 - až 8 Faktory ovlivňující plodnost - samců: Vnitřní faktory: • Druhová příslušnost; plemenná příslušnost • Individuální genotyp – pohlaví • Kryptorchismus (jednostranný nebo oboustranný) nebo hypoplazie varlat zhoršení plodnosti, (neplodnost). • Kvalita utváření pánevních končetin (např. dědičné vady kloubů - hlezna atd.) • Ranost – ranější zvířata (ušlechtilá plemena) dospívají dříve a dožívají se relativně kratšího reprodukčního věku než plemena primitivní nebo nedomestikované formy. • Věk (nevhodní příliš mladí nebo přestárlí) libido sexualis, kvalita spermií • Zdraví - pohyb, • Ošetřování Vnější faktory: • Výživa (krmiva plnohodnotná, bez toxinů, těžkých kovů…….) • Teplota a světlo – vliv na sexuální aktivitu - sezónnost • Využívání - pravidelnost připouštění samčí pohlavní ústrojí (skot): množství spermií: skot v 1 ml / 0,7 - 1 miliard ejakulát (malý objem - koncentrovaný), alespoň 70 % spermií přímočarý za hlavičkou), barva mléčná až smetanová, konzistence hustá, kanec v 1 ml / 100 - 300 milionů velký objem, nižší koncentrace, velikost spermie 60 - 70 μm kohout v 1 ml/ 4 miliardy průměrný objem ejakulátu: kanec - 250 - 500 ml hřebec - 70 - 120 ml býk - 5 - 10 ml beran - 1 - 2 ml; králík 1 ml; kohout cca 0,5 - 0,8 ml Spermatocytogeneze (meioza): V zárodečném epitelu varlat - spermatogonie, meioticky se dělí až ve zralé spermatidy, které postupně putují směrem do semenotvorných kanálků varlat (varlata v šourku o 2-3 °C nižší než tělesná teplota). Spermatidy dozrávají spermiogenezí ve spermie (v nadvarleti). Spermiogenní cyklus trvá dle druhu cca 40-50 dní Oplozovací schopnost spermie v pohlavních orgánech samice : Kráva, (ovce) cca 1- 2 dny Klisna cca 5 – 6 dní Drůbež – až týdny (cca 1- 3) Kapacitace spermií – dozrání spermie k oplození až v pohlavních orgánech ♀ (několik hodin) Kastráti Kastrace - operativní - (resekce varlat) nebo hormonální, chemická – důvody chovatelské, ekonomické, léčebné Sterilizace – vasektomie – přerušení (podvázání) chámovodů - zabrání oplodnění, při zachování hormonální činnosti pohlavních žláz, provádí se operativně (tímto zákrokem je možno získat prubíře) nebo u samic podvázání vejcovodů Následky kastrace: • Zákrok před pohlavním dospíváním – zastaví pohlavní vývoj, ovlivní vývin sekundárních pohlavních znaků, temperament, habitus – intersexuální typ. • Sklony k ztučnění. • Kastrace v dospělosti – jen částečná modifikace orgánů a funkcí. • Využití k pracovní činnosti – valach, • Snížení typického samčího pachu (kanec, kozel) Názvy samčích kastrátů: kozel - hňup, cap beran - skopec býk - vůl hřebec - valach kohout - kapoun kanec – vepř pes, kocour - fešák Samičí kastrace (méně častá - neběžná) - přetnutí vejcovodů • kráva - (přetnutí vejc. ve vyšším věku již historická záležitost.) • prasnička – nunva • slepice - pularda Páření je složitý děj – souběh reflexivních pohybů Libido sexualis - potence – charakterizované pářícím chováním: Souběh reflexů – nepodmíněných i podmíněných - (zkušenost s věkem) Druhově specifická anatomie samčích pohlavních orgánů doba kohabitace: • • • přežvýkavci cca 5 - 15 s (skok) (jednorázová ejakulace) hřebec cca 1- 3 min. kanec 7- 15 minut (3 frakce – ejakulace s velkým množstvím sekretu přídatných žláz – předspermiová, s obsahem spermií, poslední rosolovitého charakteru – „zátkování“) Osemenění samice: - přirozenou cestou - technicky - inseminací Typ osemenění: - vaginální (např. přežvýkavci, králíci) - děložní (např. klisna, prasnice, fena) samičí pohlavní ústrojí (skot) Zdroj: J. Kliment, Všeobecná zootechnika,1985 Řízení pohlavní činnosti samic – (stručně) • hypotalamus – releasing hormony; • adenohypofýza – gonadotropní hormony; • FSH – folikulstimulační hormon (folitropin): růst a zrání folikulů na vaječnících; estrogeny – Graafův folikul, vyvolávají příznaky říje, změny děložní sliznice, rozpouštění zátky v děložním krčku, vývin sekundárních pohlavních znaků; • LH – luteinizační hormon (lutropin) : dokončuje zrání Graafova folikulu, ovlivňuje ovulaci a růst žlutého tělíska; progesteron – žluté tělísko, blokuje působení gonadotropinů, zabraňuje zrání Graafova folikulu a nástup další říje; podmínky pro uhnízdění vajíčka v děloze – udržení březosti. • LTH – prolaktin – (laktační hormon): řídí rozvoj mléčné žlázy, útlum ovulace, udržuje laktaci, u drůbeže sezení na vejcích pohlavní cyklus samice • monoestrická – říje 1x za rok = nedomestikovaná - divoce žijící zvířata (převážně) • diestrická – říje 2x ročně = např. fena, některá plemena koček • polyestrická – říje se opakuje v pravidelných intervalech, v průběhu celého roku = hospodářská zvířata Ovariální cyklus • Říje: krávy, klisny, prasnice, kozy, ovce, opakuje se 1x za 3 týdny (cca 21 dní - u ovcí bývá i kratší) • U ovcí, koz, koní – může být vliv sezónnosti v pohlavní aktivitě (výraznější projev pohlavního pudu – jaro, podzim) • U multiparních zvířat - dozrávání a uvolňování více vajíček. Říje názvy: • • • • • • Kráva se běhá, (honí se) Prasnice se bouká Koza a ovce se prská Klisna hříná, blýská, chce hřebce Fena se hárá Kočka se mrouská Vliv kopulace na ovulaci samic • Spontánní ovulaci - bez vlivu kopulace – např. kráva, koza, ovce, klisna, prasnice, fena • Provokovaná ovulace - vliv kopulace – např. králík, norek, kočka - k vyprovokované ovulaci dochází cca 10-30 hodin po kopulaci • Ovulace umělým způsobem – synchronizace říje – např. podáním hormonů. Ovariální cyklus – (orientační informace) • proestrus - regrese žlutého tělíska, vlivem FSH dozrávají folikuly, délka několik dnů (cca 2-3) před říjí; • estrus - říje, otevření děložního krčku, ovulace, svolnost k páření; kráva 20 - 36 hodin, ovce a koza 24 - 48 hodin; prasnice 2-3 dny, klisna 4-7 dní, • metestrus – doznívají příznaky říje, uzavření děložního krčku, vznik žlutého tělíska; délka 4-5 dnů; prasnice 7- 8 dní. • diestrus - období klidu, přetrvává žluté tělísko, vyšší hladina progesteronu, relativně nejdelší období cyklu, skot cca 12 dnů; prasnice cca 9 dnů. Zdroj: Sova, 1981 Říje – skotu - plemenice • ochod - mírně zduřelý, poševní sliznice zarudlá a překrvená • říjící plemenice - neklidná, přešlapuje, bučí, očichává sousední zvířata, nebo se o ně tře tělem, později na ně skáče, • přechodně snížení dojivosti – snížení příjmu potravy, • z pochvy vytéká hlen: v proestru čirý vodnatý, v estru sklovitý – tažný baktericidní – (vhodné k inseminaci), v metestru - méně hlenu - hustý zkalený (i krev) • v optimálním údobí říje stojí plemenice klidně a dostavuje se u ní ochota k páření Říje – prasnic – (boukání) • Říjový cyklus prasniček bývá o něco kratší než u starších prasnic • Proestrus (cca 2 dny): - neklid, málo žere, vulva zduří a sliznice zčervená, vylučování čirého hlenu, snížený zájem o krmivo, vylézání na hrazení, skáče na ostatní samice, není ochotná ke skoku kance, prasnice jde za kancem. • Estrus (cca 1,5 – 2,5 dne): klidné chování - reflex nehybnosti strnulý postoj, přitažení uší ke krku, časté močení, vytéká hlen s epitelovými buňkami s jádrem (bez jádra ukončení ovulace), svolnost k páření - pro skok kance, v podmínkách inseminace snáší hmotnost člověka – test dosednutí – umožňuje provedení inseminace. Ve 2/3 délky doby nehybnosti dochází k ovulaci. Děložní krček je zvětšený, prokrvený a otevřený. Detekce říje • Základem je evidence reprodukčního cyklu samic, (inseminací, reinseminací, březosti, porodů) – softwarové programy – indiv. sledování plemenic • Vyhledávání říje - v době klidu ve stáji (ne v době dojení nebo krmení), optimální doba sledování 2x – 3x denně po dobu 20 - 30 min. (brzy ráno, před polednem nebo večer) • ovce v říji (např. po synchronizaci říje) vyhledávají (2x denně) – vasektomovaní berani prubíři (na hrudi se značk. barvou) – označí plemenice. • prasnice v říji vyhledávají - kanci prubíři - označí plemenici (do 10 – 12 hod. inseminace, reinseminace po 12 hod. - kvalitnější zabřeznutí) nebo krytí kancem 2x v období svolnosti s odstupem cca 12 – 24 hod. Další způsoby detekce říje: • Přístroj pro zjišťování intravaginální impedance (vodivost poševního hlenu) dotyk elektrod se sliznicí pochvy. • nebo zjišťování progesteronu v mléce imunologickou metodou - Některé odchylky v projevu říjí Tichá říje - slabé projevy libida (např. vlivem nedostatku pohybu, zdravotní potíže, poruchy ve výživě, malá stimulace...... ), např. nižší hladina estrogenů u vysokoprodukčních dojnic, následek – inseminace mimo optimální dobu, ovariální cyklus probíhá normálně. Prodloužená říje – porucha v hormonálním sledu, slabé příznaky říje, trvá déle – použití reinseminací Nepravá říje – intenzivní příznaky říje, v krátkých intervalech (bez ovulace – nepraskne Graafův folikul – cystoidní degenerace vaječníků Přirozená synchronizace říje Stimulace přítomností samců: • Prasata – prasnice po odstavu selat skupinové ustájení, kanec není v kotci s prasnicemi, ale je vidět a cítit (min. 30 minut denně) • Ovce - berani s ovcemi nejsou celoročně drženi pohromadě. Bahnice - vystaveny efektu beraních feromonů 14 dní před začátkem připouštění. Stimulace pomocí vasektomovaných beranů nebo přemístit berany do sousedního oplůtku. Flushing efekt - pro zvýraznění projevů říje a především počtu (kvality) ovulovaných vajíček se provádí krátkodobé mírné zvýšení krmné dávky – kvalitativní zlepšení výživy, vyšší příjem živin a energie. • Např. umělá synchronizace říje krav – hormonálně např. oestrophanem (prostaglandinem F2α ) – nenasycená mastná kyselina, rozrušuje funkční žluté tělísko plemenic mezi 5. – 15. dnem po říji. Po jeho aplikaci nástup říje 3. - 4. den a ovulace. Orientační termíny pro zapuštění plemenic (různí autoři se v doporučeních dosti liší) druh zvířete kráva prasnice ovce, koza klisna doba říje přibližná doba ovulace vhodná doba pro zapuštění – inseminaci dny hodiny 1 – 1,5 8 - 12 hod. po ukončení říje cca 12 - 18 hodin po začátku říje 2- 3 12 - 24 hod. od počátku říje cca 12 – 36 hodin po začátku reflexu nehybnosti 1 - 1,5 12 - 18 hod. od poč. říje. cca 10 - 20 hod. od začátku říje 4-8 24 hodin před koncem říje cca 3. – 5. den říje Základní způsoby připouštění: přirozená plemenitba a ) volné (stádo plemenic s plemeníky) - páření dle výskytu říje b) skupinové (harémové, 1 plemeník na skupinu plemenic) c) z ruky – plemenice a plemeníky chováme odděleně - nebo použití inseminace (nejpoužívanější způsob) Použití plemeníků pro přirozenou plemenitbu u hospodářských zvířat určeno zákonem o plemenitbě (č. 154/2000 Sb.) - plemeník musí být prověřen a zapsán v registru plemeníků. a ) volné připouštění – stádo plemenic společně s několika plemeníky (využití spíše u extenzivních chovů) • nevýhoda – paternita není hned jednoznačná – (lze zjistit až dodatečně) - nelze uplatnit detailně připařovací plán, - nelze jednoduše posoudit plodnost jednotlivých samců, - neznáme přesný termín zabřeznutí samic, - časté krytí – možné krátkodobé vyčerpání samců (případné souboje mezi samci – možná zranění) • výhoda – vysoké % zabřeznutí, plemeník kryje samici i v době tzv. tiché říje b) skupinové – harémové – skupině plemenic je určen plemeník • nevýhoda – paternita známa, neznáme datum oplození, časté krytí – dočasné vyčerpání samců • výhoda – vysoké % zabřeznutí, (nutnost sledovat plodnost plemeníka) protože plemeník kryje samici i v době tzv. tiché říje; (uplatnění u ovcí a krav bez tržní produkce mléka) c) připouštění z ruky – plemenice a plemeníky chováme odděleně (nejpoužívanější způsob) - patří zde i inseminace • výhoda - výběr rodičovských párů - uplatnění připařovacího plánu, lze posoudit plodnost samců - regulovat zatížení plemeníka, využití dvojskoků u plemeníků (plemenice v téže říji zapuštěna 2x ) • nevýhoda - relativně nižší % zabřeznutí, nutnost předběžného vyhledávání samic v říji přirozená plemenitba Druh zvířete: býk volné připouštění 1 plemeník na X samic např. mladší býk méně připouštění z ruky 1 plemeník na X samic 80 – 100 krav (starší býk) až 40 krav (připouštěcí období 8 -10 týdnů) beran 30 bahnic kozel 60 koz kanec 30 prasnic 50 - 60 bahnic 80 - 100 koz 50 - 70 prasnic (při dvojskocích méně) hřebec 30 klisen 50 - 80 klisen Nejdokonalejším připouštěním z ruky je inseminace: • • • nejkvalitnější prověření plemeníci, zamezení možného přenosu pohlavních chorob, maximálně možná eliminace genetických chorob Inseminace – úspěšná biotechnická metoda – řízení rozplozování zvířat, ekonomický efekt – snížení počtu potřebných plemeníků (nákladů) Využíváno cca u 75 % stavu prasnic, 95 % stavu dojených krav. Spojeno s intenzivní selekcí - zvyšování plemenné hodnoty zvířat Inseminace zahrnuje: I. získávání a hodnocení spermatu (odběr a hodnocení ejakulátu – dle norem) II. zpracování a uchování inseminačních dávek (ředění specif ředidlem, naplnění PVC dutinek – pejet – 0,25 - 0,5 ml – přežvýkavci, kryokonzervace v tekutém dusíku ( -196 °C) III. vlastní inseminace názvosloví: • První inseminace (např. u jalovic, jehnic, prasniček …) poprvé v životě nebo (u krav, prasnic, bahnic)… poprvé po porodu • Reinseminace – opakovaná inseminace v téže říji (v rozmezí cca několika hodin), ID většinou téhož plemeníka) • Opakovaná inseminace – v druhé a další říjích Embryotransfery – přenos embryí • Využití potenciálu vaječníku vynikajících (cenných) plemenic – získání většího počtu vajíček – embryí z jedné ovulace (u krav). • Tato embrya – přenos do dělohy recipientek, vývoj do porodu. • Nákladná metoda – zkušený realizační tým. Fáze přenosu embrya: - Výběr plemenic donorů a recipientů a synchronizace jejich říje - Vyvolání superovulace u donora a její inseminace - Získání embryí, jejich zhodnocení (selekce) a uchování do přenosu - Přenos embrya do recipientky, její březost a porod - Během přenosu embryí realizace biotech. zásahů – volba pohlaví embrya, - Rozdělení zygoty (polyembryonie) vzniklé z jednoho vajíčka a spermie – vznik identických klonů - lze přirovnat k nepohlavnímu způsobu rozmnožování Kondice zvířat – častá příčina poruch plodnosti skotu Správná výživa - podíl na výsledcích reprodukce. - Chybné – nedostatečná výživa nebo překrmování. - Období stání na sucho (40 - 60 dní před porodem, již ukončená laktace, regenerace organismu po laktaci a příprava organismu na porod a další laktaci). prvních sto dnů laktace (skot) v tomto období požadujeme zabřeznutí zvířete po porodu, dosahována maximální denní užitkovost, vysoká užitkovost stres – častý deficit živin a energie. Neúměrné odbourávání tukových rezerv (hubnutí) během prvních 100 dní laktace (více než 0,3 kg hmotnosti /den) – ketózy. Narušení hormonální stability – poruchy involuce dělohy, cyklu a zabřezávání. Negativní korelace mezi výší užitkovosti a zabřezáváním laktujících zvířat - vlivem stresu z reprodukce. Nízké krmné dávky - snížení užitkovosti. Při nadměrném metabolickém stresu se plodnost jako biologická funkce vytrácí. Březost Obecně se březost počítá - doba od zapuštění (předpoklad oplození) do porodu. • Během gravidity - zásadní hormonální změny v těle samice. Hlavní zdroje hormonů k udržování březosti: - hypofýza (především – LTH(prolaktin), LH – (lutropin) - ovaria (především - progesteron) - placenta (především - estrogeny) • Tkáně plodu mají mnohem aktivnější metabolismus než tkáně matky – růst plodu na úkor matčina organismu. • Vliv na chování samice - klidnější, opatrnější, zvýšená chuť k příjmu potravy. V posledním trimestru se zvětšuje objem břišní dutiny, zvětšuje se mléčná žláza, nabíhají struky (vemnání). Pseudogravidita - zdánlivá březost, u samic nedošlo k oplození, ale hormonálně jakoby probíhá. Nutno řešit s veterinářem, Odchylky v trvání gravidity • Změny v morfologickém a funkčním uspořádání embrya, plodu nebo matky nad fyziologické rozmezí – odchylky v délce gravidity – kratší nebo delší • Delší březost – zralý plod, ale nebezpečí poškození změnami nitroděložních podmínek – i odumření (především udušení) – vyvolat porod. • Kratší březost – předčasný porod nebo potrat (abort) Předčasný porod – stádium březosti, že pokud se mládě narodí živé, má šanci přežít. Průměrná délka březosti a určení termínu porodu u samic hospodářských a domestikovaných zvířat: samice zvířete ramlice délka březosti (dny) 28-30 přibližná doba předpokládané doby (pomůcka) porodu cca 1 měsíc prasnice, prasnička 115 (110-120) cca 3 měsíce 3 týdny 3 dny den zabřeznutí – 7 měsíc zabřeznutí + 4 jehnice, bahnice; koza 150 (140-155) cca 5 měsíců den zabřeznutí – 3 měsíc zabřeznutí + 5 jalovice, kráva 280 – 285 (270-300) cca jako člověk den zabřeznutí + 10 40 týdnů měsíc zabřeznutí – 3 klisna 333 (310-360) 333 dní oslice 360 1 rok fena 63 (58-70) cca 2 měsíce kočka 56 (53 -58) 55 dní den zabřeznutí – 2 měsíc zabřeznutí – 1 Inkubační doba – vejce - drůbež kuřata …………… 21 dní kachňata………….. 26 – 28 dní, (pižmovka domácí - 35 dní) housata …………. 28 – 31 dní krůťata ………… 27 – 30 dní perličata ................ 25 – 27 dní holoubě …………. 17 – 18 dní Detekce gravidity - SKOT Kontrola výsledku připouštění nebo inseminace. Diagnostika rané gravidity od 25 dní gravidity – ultrasonografické vyšetření dělohy Rektální vyšetření : kolem 42. dne , optimálně 60. - 90. den gravidity krav – palpací děložních rohů (přes stěnu rekta) zárodek pohyb - cca 20 cm, asymetrie dělohy, gravidní roh dělohy - silný jako mužská ruka a asi 5 x větší než negravidní Vnější palpací od 7. měsíce, zjišťuje se na pravé straně břicha před předkolenní řasou, opakovaným zatlačením na břišní stěnu a po náhlém uvolnění plod narazí do uvolněné stěny; stetoskopem poslech srdečních ozev – zastření střevní peristaltikou. Detekce gravidity - prasat • U zapuštěné prasnice : cca 25 – 35. den, raná diagnostika gravidity ultrazvukem – zaznamenávají srdeční ozvy plodu, přítomnost plodové vody • Sondu umístíme u prasnice v blízkosti druhého zadního vemínka, z pravé strany, pod určitým úhlem. Sonda kontaktní médium natření. • U prasat – hormonální – gravitesty Detekce gravidity - OVCE • Ovce – test nepřeběhnutí – cca 21. den po připuštění (inseminaci) zkouška pomocí berana prubíře (prubířem označené plemenice – nezabřezlé). • použití ultrazvuku (ovce) - od 60. dne březosti. ---------------------------------------------------------------------------- • stanovením progesteronu (u samic) - hladina progesteronu v krvi (nebo v mléce) - stanoví březost s 90 % pravděpodobností. • Metoda je spolehlivá. • U zvířat multiparních - každý plod zpravidla samostatné plodové obaly. • U prasete - plodové vaky jednotlivých plodů v děložních rozích řadí za sebou, naléhají na sebe, vzájemně nesrůstají. • U jednovaječných dvojčat má sice každý plod samostatné amnion, ale společné chorion. • U obouhlavních dvojčat – (jen u skotu) dochází FREEMARTINISMU – nedědičná vada Příčina: během společného nitroděložního vývoje začíná samčí gonáda produkovat hormony dříve než samičí, vliv na nedokonalý vývoj pohlavního ústrojí samičího dvojčete. Jalovičky (býčice) bývají neplodné ! – nezařazovány do plemenitby. Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997 Gravidní roh krávy a – děložní krček, b – chorion + allantois, c – alantoidová dutina vyplněná mokem, d - amniová blána, e - amniová dutina vyplněná mokem, f- pupeční provazec, g – kotyledon, h - průřez kotyledonem s klky alantochoria vrůstající do sliznice dělohy Zdroj: Bukvaj, 1971 Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997 Pro porod mají chovatelé specifické názvy: • • • • • • kráva se „telí", klisna se „hřebí", prasnice se „prasí", ovce se „bahní", koza se „kozlí", ramlice se „kotí“ • u samic malých zvířat s vícečetným porodem hovoříme o „vrhu" mláďat. Předporodní fáze – přípravná fáze: • vliv ovariálních hormonů – estrogeny a relaxin, • ustupuje vliv progesteronu, porod je iniciován ze strany plodu, • sekrece OXYTOCINU (zadní lalok hypofýzy) - motorika děložní svaloviny při porodu, před porodem se zvětšuje mléčná žláza – vemnání, u skotu pasivní pohyb ocasu, • - rozpouští se hlenová zátka děložního krčku, • - ochabnutí pánevních vazů, • - překrvení a prodloužení vulvy, • - porodní stahy (počet a častost narůstá – kontrakce děložní svaloviny a stahy břišního lisu), • - časté močení, • - u skotu 1-2 dny před porodem visící výtok hlenu z vulvy. Porod 1. fáze otevírací (otevírání krčku): pravidelné stahy dělohy, neklid matky, změny v poloze plodu, úplná dilatace děložního krčku 2. fáze vypuzovací (vypuzení plodu): silné děložní a břišní stahy, prasknutí plodových obalů (allantochorionu), výtok plodové vody z pochvy, objevuje se amnion v pochvě, prasknutí amnionu, plod se dostává porodními cestami mimo tělo matky; 3. fáze vypuzení placenty (u multiparních zvířat – spojeno s fází vypuzování plodu) fáze poporodní (puerperium): odtok očistek (lochií), postupný návrat pohlavních orgánů a celého organismu matky do víceméně původního stavu jako před porodem. Obtížný porod - až úhyn plodu, matky či obou. Obtížnost porodu evidována např. u skotu - selekční kriterium, rodiče s opakovanými obtížnými porody vyřazeni z chovu Pasivní imunita – kolostrální imunita • U telat, selat, hříbat, jehňat, kůzlat • Novorozené mládě - minimum protilátek až po narození příjem mlezivem, které je na látky specifické imunity bohaté imunoglobulíny (proteiny s protilátkovou aktivitou). Nedostanou-li selata bezprostředně po narození mlezivo do 2 hodin – septikémie (E.Coli) – úhyn. Gamaglobulíny - vstřebávány přes střevní stěnu z mleziva do krevního oběhu (tato schopnost trvá cca 24 hodin). • Multiparní zvířata zabřezávají snáze než uniparní. • Samice plemen primitivních zabřezávají snáze než plemen kulturních. Obecně prvorodičky multiparních zvířat mají - méně mláďat – menší počet (bývají i lehčí) než samice starší. Např. u koz bývá častější jedno mládě a u staších nejčastěji 2 nebo i více. Unipara – rodí jen jedno mládě : - klisna (dvojčata do cca 1% počtu porodů) - kráva ( dvojčata cca 1- 5 % porodů, trojčata v 0,15 %) Multipara – rodí více než jedno mládě : - prase (8 – 12 mláďat), 2,2 vrhy ročně, - ramlice (4 - 12 mláďat), 3 vrhy/rok; velkovýrob. 6x/rok – 48 ml. - ovce, kozy (2 - 5 mláďat) Hmotnost novorozenců Druh Hmotnost při narození Rozmezí kg Druh Hmotnost Rozmezí při narození g hříbě 55kg 40 - 70 králíče 50 g 40 - 60 tele 38 kg 26 - 45 kuře 40 g 38 – 42 jehně 4 kg 2,5 - 5 kachně 56 g 55 - 58 kůzle 3 - 4 kg 2,5 - 4,5 sele 1,3 kg 1,1 - 2 Puerperium – Období puerperia = involuce dělohy; proces postupného návratu pohlavních orgánů samice (dělohy) do původního stavu (před graviditou), druhově rozdílné. – dobrý průběh puerperia – předpoklad dobrého zabřezávání; - odtok očistků, uzavírá se děložní krček - návrat dělohy do původního stavu (z 9 kg po porodu - 1 kg po měsíci u skotu), - regenerace endometria - změny hormonální (pokles hladiny progesteronu, produkce adenohypofyzárního hormonu prolaktinu – LTH) - aktivizace oxytocinu – produkce, spouštění kolostra cca týden a postupná přeměna v mléko - návrat ovariální aktivity - cyklu Doba zapouštění pelmenic po porodu • obnovení ovulace – první říje : • u klisen 7.- 9.den - po porodu (involuce je rychlá, zapouští se 9. den po porodu) • u skotu do 4 týdnů - po porodu projev 1. říje (nutno sledovat termín první říje po porodu !) (délka puerperia je 40 - 42 dní ) (zapouští se nejdříve 42 dní po porodu od cca 2. ovulace) běžné je zapouštění okolo 60. – 65. po otelení (cca 3.ovulace) (krávy s vyšší mléčnou užitkovostí lze zapouštět až 80 dní po otelení) • u prasnice 4. – 7. den - po odstavu selat (odstav selat obvykle 28. den až 35.den po porodu), (puerperium prasnic cca 21 dní ) (cílem chovatele má být aby prasnice byly zapuštěny do 10. dne po odstavu) Plodnost – hodnocení- plemeníků • a) Potencionální plodnost býků – dle kvality spermatu při odběrech na inseminačních stanicích, (u kance aktivita spermií 70 % , abnormality spermií do 20 %) • b) Skutečná plodnost samců: • Procento zabřezlých samic – ze všech zapuštěných či inseminovaných • Inseminační index - udává počet inseminací nutných k zabřeznutí (dobrý je do 1,6 nevyhovující je nad 2) • Index plodnosti - hodnotí komplexně procento březosti po plemeníkovi, s ohledem na stáda a inseminačního technika a ostatní plemeníky. Výpočet je prováděn pro jednotlivé plemeníky. Plodnost – hodnocení- plemenic • Základním kriteriem je počet narozených mláďat za období pravidelnost v oplození; Optimálně: kráva 1 tele – ročně; prasnice 25 dochovaných selat /rok = 2,2 porodů /rok (dle plemene) bahnice jehňata 3x za 2 roky • pravidelnost v porodech; • počet mláďat – uni x multiparní; • speciální ukazatele; • Hodnocení plodnosti samic – jedinec - stádo • Základním kriteriem je počet narozených mláďat za období. • Potencionální plodnost - potenciální schopnost uvolnit vajíčka je vysoká - u krávy 100 - 300 tisíc vajíček z nichž se skutečně uvolní desítky kusů (cca 40). • u prasnice se ze 110 tisíc uvolní (řádově stovky) je běžným systémem rozmnožování málo využitá. V jedné říji se uvolní 14 -25 vajíček. Celkově cca 400. • Skutečná plodnost • daná počtem živě a mrtvě narozených mláďat a je ovlivněna počtem ovulovaných vajíček, počtem oplozených vajíček a embryonální (fetální) úmrtností. • inseminační interval – počet dní od porodu do první inseminace; • interinseminační interval – mezi 2 inseminacemi; • service perioda (SP) = mezibřezost = počet dní od porodu do zabřeznutí (do inseminace, kdy zabřezla) Ve vysokoužitkových stádech dojnic – buď plemenice koncipují ihned nebo velmi pozdě po 80. dni po porodu. Vysoká produkce mléka je konkurentem reprodukce. Obecné příčiny prodloužení SP (skotu): • opožděná první inseminace • náhodné vykonání opakovaných inseminací bez veterinárního vyšetření, • dlouhotrvající léčení poruch plodnosti • chyby v organizaci reprodukce (inseminace) – špatná identifikace říje • inseminační index – počet inseminací potřebných k zabřeznutí (do 2 vyhovující ); inseminace + reinseminace v jedné říji je započtena jako 1 pokus, (vyjadřuje kvalitu práce inseminátora a plodnost býka) • březost po 1. inseminaci - % podíl zabřezlých z počtu prvně inseminovaných (nad 55 % vyhovující u krav); • NRT – non return test = test nepřeběhlých plemenic = % plemenic, u kterých se v následujícím cyklu (po zapuštění) neprojevila říje, nelze automaticky považovat za zabřeznutí; • celková březost - % podíl zabřezlých (po všech inseminacích); • mezidobí (dny) – délka období mezi dvěma následujícími porody; u prasnic mezidobí – charakteristikou intenzity plodnosti, (optimum 152 dnů při časném odstavu), cca 2,2 vrhy ročně. • hrubá natalita = počet všech mláďat (živá i mrtvá) na 100 plemenic, u prasnic na 1 prasnici za rok či vrh (doplněno počtem vrhů/prasnici/rok) • čistá natalita = počet živě narozených mláďat na 100 plemenic Ukazatel Plodnost (úroveň reprodukce) - SKOT výborná Zabřezávání - Po 1.inseminacích jalovice (%) - Po 1.inseminacích krávy (%) - Po všech inseminacích dobrá nevyhovující průměrná (vyhovující) nad 65 60-65 55-60 pod 55 nad 60 50 – 60 40 – 50 pod 40 Inseminační interval (dny – od porodu k inseminaci) do 57 58 - 66 66 – 76 nad 76 Servis perioda - dnů do 60 61- 90 91 – 110 nad 110 Inseminační index do 1,1 1,2 – 1,6 1,7 – 2,0 nad 2,0 Mezidobí do 365 366 – 380 381 – 400 nad 401 Čistá natalita krav (bez jalovic na 100 krav /rok) nad 95 91 – 95 81 – 90 pod 80 110 - 115 105 -110 pod 105 Hrubá natalita (%) nad 115 (krav a jalovic na 100 krav / rok) Hlavní reprodukční události v životě jalovice – dojnice (dle Frelich a kol.) • U prasat se plodnost posuzuje podle počtu narozených selat živých a mrtvých / na plemenici • Prasničky zapouštíme ve věku 235 -260 dní, kdy dosahují min. 120 kg hmotnosti. • U prasat je optimální délka mezidobí 150 – 160 dnů. • intenzita plodnosti: 2,2 vrhu na prasnici/ rok • Počet selat ve vrhu (10-12) • Odchov 25 selat / rok. • Maximální plodnost 4. - 5. vrh. • hmotnost vrhu min. 14 kg, • hmotnost selat 1,2 – 1,8 kg, • kojení – odstav 28 - 35 dní, • % zabřezávání po první inseminaci (80 - 85 %) Ovce • Ovce mladá (nerodila) – jehnice • Bahnice – ovce po porodu jehňat • nejdůležitějším kriteriem plodnosti je počet narozených jehňat na 100 bahnic (%) a procento zabřezávání. • zvýšením intenzity rozmnožování bahněním 3x za 2 roky. • Odstav jehňat 100 -120 dní (končí laktace) • Váha novorozených jehňat: cca 4 kg Králík • Snaha získat od ramlice (♀) (ve velkochovech) až 6 vrhů ročně, tj. 48 mláďat. • odstav v 6 týdnech, (výkrm brojlerů do 4. měsíce života), porážková hmotnost 3 – 3,5 kg Samci drůbeže • U samců varlata uvnitř těla na stropu tělní dutiny v úrovni předního konce ledvin. Velikost varlat se cyklicky mění. • U kohouta v klidové fázi cca 1cm (v aktivitě i 5 x větší.) • Chybí nadvarle, odvodné kanálky varlete ústí do chámovodu (cca 60 cm) – kličky zásobárna spermií. Přídatné pohlavní žlázy nejsou. Chámovody ústí do kloaky. • Pářící orgán (u kohouta, krocana chybí), u kačera a housera – pyj, prstencovitý výběžek sliznice s úzkou brázdičkou (doprava semene do kloaky samice). Erekce městnáním mízy. Páření ptáků • Ovulace u kura domácího nezávisí na přítomnosti samčího partnera (na rozdíl od divoce žijících druhů). • U hrabavé drůbeže - páření přitisknutím kloak (vpravení semene) • U vodní drůbeže – samec zasouvá ztopořený pyj do kloaky samice. • Pohlavní dospělost kohoutů cca 5 – 7 měsíců. • Počet ejakulací denně až 50 – 60x (1ml, 3 miliony spermií/1mm3) • U samice doprava spermií do nálevky vejcovodu (infundibulum) – zde oplození. • Zásoba spermií u kura vydrží zde oplozovat cca 1-2 týdny, • (u krůt až 40 dnů) • I u drůbeže se uplatňuje metoda inseminace (např. krůt) Samice ptáků - rozmnožování • Vaječník a vejcovod – funkční obvykle jen levý. • Vaječník u slepice v době pohlav. klidu je malý – v období snášky se zvětší - dozrávající vaječné folikuly. • S přibýváním žloutku v cytoplasmě oocytů I. řádu se folikuly postupně zvětšují až dosahují u slepice 30 – 35 mm (hroznovitý vzhled vaječníků). • Praská stěna folikulu (v stigmatu) u ptáků se netvoří žluté tělísko. • Ovulace u kura domácího nezávisí na přítomnosti samčího partnera (na rozdíl od divoce žijících druhů). • Vejcovod v období snášky (slepice) cca 60 cm. Trubice z hladké svaloviny. Ptačí vejce (kur domácí) • Ve vaječníku vzniká vaječná buňka a žloutky (světlý a tmavý), které buňku obklopují. Uvolněná vaječná buňka je zachycena v nálevce vejcovodu – zde možnost oplození. • Další obaly se přidávají při průchodu vejcovodem - průchod trvá cca 24 hodin ! • Ve střední části vejcovodu (magnum, isthmus) se obalují bílkem a papírovou blánou (vnější a vnitřní), žloutek je stabilizován dvěma poutky – chalázy. • V nejnižší části (uterus) vzniká kašovitá vápenatá hmota, tuhne ve skořápku. (Hlavní složkou skořápky je uhličitan vápenatý, všechen vápník secernovaný do uteru vejcovodu pochází z krve - dynamická směna mezi Ca v kostech a v krvi – vše doplňováno vápníkem z potravy. • Vejce prochází vejcovodem špičkou napřed a v závěru se otáčí a je za pomocí sekretu vypuzeno širší stranou. Slepice snáší vejce v sériích (1-30 i více vajec) - několik dní snáší a přestávka atd.. Podélný řez vejcem slepice Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997 Ptačí vejce • Po oplození vaječné buňky se zárodečný terčík rýhuje a vznikají plodové obaly. Vývoj probíhá až do stádia dvou zárodečných listů – ještě v těle matky. • Pro vyvinutí zárodku je nutné zahřívání vejce (tzv. kvokání samice – tendence sedět na hnízdě – vaječník se zmenší a produkce vajec se přeruší - vliv hormonu prolaktinu). • V inkubační době se vyvíjí se třetí zárodečný list. Zárodek potom vyplní celý prostor vajíčka. • První nadechnutí slouží vzduch ze vzduchové komůrky (oblá část). • Ptáčata proráží skořápku vaječným zubem, po vylíhnutí mizí. Drůbežářský rok od 1.10. – 30.9. • Měřítkem skutečné plodnosti – líhnivost vajec. • Slepice snáší vejce v určitých sériích (několik dní a přestávka 1-2 dny) • v intenzivních chovech i přes 300 vajec /rok na nosnici (linie nosných hybridů) • Užitkovost hejna se vyjadřuje např. intenzitou snášky: • int. snášky = 100 *počet sebraných vajec za den /počet slepic • pohlavní dospělost těchto nosných hybridů cca 150 dní (cca 21. týden) • masný užitkový typ pohlavní dospělost cca 210 dní věku (snáška 100 – 180 vajec/rok) • Slepice – hmotnost vejce 40 – 70 g
Podobné dokumenty
Reprodukce hospodářských zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a
Plodnost samců – produkce kvalitního ejakulátu
- zapravení do pohlavních orgánů
Plodnost samic – pravidelný reprodukční cyklus
- zabřeznutí
- porod zdravého a životaschopného mláděte
rozdělení plemen hospodářských zvířat
- vnitřní (genetické) – druh, plemeno, genotyp, pohlaví, věk
- vnější (negenetické) – výživa + krmení, ošetřování, zacházení, pohyb zvířat,
taxonomie, domestikace, rozdělení plemen
- chovná (plemenná) – dobrý fyzický stav, pro úspěšnou reprodukci
- pracovní – stav pro požadovanou výkonnost
- výkrmná – velmi dobrý výživný stav, příjem množství krmiva a tvorba zejména svalstva,...
Černostrakaté Novinky 4/2011 - Svaz chovatelů holštýnského skotu
co nejdříve po narození, aby se při otelení dosáhlo co největšího rámce.
Podle mých zkušeností, jalovice
otelené až ve věku 30ti měsíců nebo dokonce více nemají dobrou dojivost a nedojde k ekonomic...
Produkce mléka - Katedra genetiky,šlechtění a výživy
Delší období: - nebezpečí ztučnění zvířat a následné metabolické poruchy
01 Metodika zlepšení podmínek pro výuku praktického vyučování v
01.1 Metodika pro organizační, řídící a personální zajištění provozu dvora.......................................... - 3 01.2 Metodika zajištění chovu..................................................
elektronickou verzi
Stráně, umístěné na hřebenech. Trasy pro
cyklisty začínají už od horní stanice lanovky ve výšce 1100 m n. m., odkud lze nejen
pokračovat po asfaltové silnici na Dlouhé
Stráně, kam můžete i na ...