finanční produkty
Transkript
MOobalka1 26.2.09 1:22 PM Page 1 Odborný časopis pro veřejnou správu 3 BŘEZEN 2009 98 KČ/4,48 EUR (135 SK) příloha: kauza: téma: finanční produkty pro municipality »chodníková« novela za třicet miliard IT infrastruktura obcí a měst Měsíčník vydavatelství Economia ModerniObec.cz 26.2.09 1:16 PM Page 1 MO-000806 MOobalka2 26.2.09 12:45 PM Page 1 NÁZOR Ing. PETR BENDL ministr dopravy Do podpory veřejné dopravy (na všech úrovních) z veřejných zdrojů (také na všech úrovních) každoročně plyne zhruba 20 miliard korun. Proto logickým zájmem nás všech by mělo být, aby tyto peníze byly vynakládány co nejúčelněji. březen 2009 Zákon o veřejné dopravě by měl sladit zájmy státu, krajů i obcí P říprava zákona o veřejné dopravě je možná nejsložitějším z úkolů, které vládní programové prohlášení z počátku roku 2007 před ministerstvo dopravy postavilo. Přesto vidím přinejmenším tři zásadní důvody pro to, proč na přípravě tohoto zákona usilovně pracovat: Zaprvé půjde o normu, která by měla nastavit pravidla spolupráce mezi obcemi, kraji a státem v zajišťování místní, regionální i nadregionální veřejné dopravy. To je samozřejmě samo o sobě složité téma, kterému bych mohl se svou hejtmanskou zkušeností věnovat celý článek. Priority a úkoly státu mohou být a bývají jiné než priority a úkoly krajů, podobně jako obce nemusí vidět (a často také nevidí) tytéž věci stejně jako kraj. Nemluvě o tom, že na každé z těchto úrovní může být jiný politický pohled na věc, vycházející z různé stranické příslušnosti. Pokud zákon nemá a priori vytvářet základ pro spory, musí nastavit mechanismy, jak všechny zmíněné zájmy sladit. Zadruhé to bude norma, do jejíž přípravy zasáhly práce na podobné problematice na evropské úrovni. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici nabude účinnosti koncem letošního roku a nový zákon musí být samozřejmě s tímto nařízením v souladu. Konečně do třetice návrh zákona o veřejné dopravě vzniká v době probíhající restrukturalizace v oblasti železniční dopravy, kdy – na můj vkus zbytečně pozdě (ale to je jiná kapitola) – konečně zjišťujeme, jaké skutečné náklady s sebou osobní doprava po železnici nese, neboť dosud byly skrytě financovány ze zisků nákladní dopravy. Jsme v období, kdy budeme nejspíš velmi složitě hledat způsob, jak národního dopravce, tedy České dráhy, provést obdobím nástupu konkurence. Jakkoliv bude příprava nového zákona složitá, neznamená to, že bychom se ho chtěli a mohli vzdát. Do podpory veřejné dopravy (na všech úrovních) z veřejných zdrojů (také na všech úrovních) každoročně plyne zhruba 20 miliard korun. Proto logickým zájmem nás všech by mělo být, aby tyto peníze byly vynakládány co nejúčelněji, aby byly využity veškeré možnosti, jak provázat dopravní aktivity státu, krajů i obcí, tedy jak správně a smysluplně stanovit odpovědnosti za objednávání služeb a zásady spolupráce mezi příslušnými samosprávnými i státními institucemi. Vyšší míra spolupráce zapojených subjektů se nutně musí projevit i v takovém ohledu, jakým je rozvoj celostátního informačního systému o jízdních řádech. Pokud investujeme do veřejné dopravy, samozřejmě tak činíme ve snaze, aby lidé objednané spoje využívali – a podmínkou pro to je, aby se o nich vůbec dozvěděli. Mám-li vše shrnout, pokus o maximální integraci systémů veřejné dopravy mezi železnicí, regionální autobusovou dopravou a městskou hromadnou dopravou je významným krokem k racionalizaci a zpřehlednění celé problematiky. To je důvodem, proč budu přípravu zákona intenzivně sledovat a chci se do ní zapojit, navíc s pohledem člověka, který problém zná i z krajské úrovně. ■ MO-000775/B FOTO: MARTIN SVOZÍLEK MO01 1 MO02 26.2.09 12:45 PM Page 2 OBSAH »Městské patro a »město krátkých vzdáleností«? Nikoli sen, ale realita (Miroslava Zadražilová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _29 ■ TITULNÍ STRANA Znojmo (Foto archiv Znojemské besedy) Autorizovaní inspektoři: Pomoc obcím, ale... (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _30 ■ NÁZOR _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1 ■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ■ SPEKTRUM _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4 Sezona kácení ještě nekončí (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _31 Emise a hluk: Kde je v krajích nejhůř? (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _32 ■ KAUZA Zákon »jen« za 30 miliard, či »za všechny prachy«? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _6 Obce a průmysl spolupracují při recyklaci obalových odpadů (Ing. Petr Balner, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33 Stabilizační program pro zachování tříděného sběru odpadu _ _ _ _ _ _34 ■ EKONOMIKA Ekonomický útlum se podepíše i na počtu brownfieldů (Martijn Kanters) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8 Opravdu víte, zda máte povinnost registrovat se k DPH? (Nora Grymová, Ladislav Kolínský) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _9 Hejtman Zimola: Důsledky recese by měli rovnoměrně nést všichni (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10 ■ TÉMA: IT INFRASTRUKTURA OBCÍ A MĚST S datovými schránkami veřejné správě pomůže spisová služba (Ing. Miroslav Čejka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _11 Už rozesíláte SMS zprávy občanům? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12 Jak mohou IT nástroje pomoci obcím při elektronizaci veřejné správy? 13 Většina »papírování« už brzy zmizí i z úřadů v Česku (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14 Jak plně využít informační portál obce (Mgr. Pavel Gráf) _ _ _ _ _ _ _ _15 ■ MANAGEMENT Vizitkou městského úřadu je i správně nastavená organizační kultura (Mgr. Radmila Janoušková, DiS.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _35 Zákaznický audit aneb Pohled na nemocnici očima pacientů /2 (Ing. Marek Pavlík, Mgr. Markéta Borecká) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36 ■ L E G I S L AT I VA Některá úskalí nové právní úpravy pravidel územních rozpočtů (JUDr. Jan Janeček) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37 Jak správně umísťovat dopravní značky (Mgr. David Slováček) _ _ _ _ _38 Pronájem bytů aneb Kdy se obec dopouští diskriminace (Mgr. Petr Kubačka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40 »Protialkoholní« vyhlášky a přístup Ústavního soudu (JUDr. Marek Starý, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _41 Kladenský »You Tube« si získává veřejnost _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16 Majetkoprávní dispozice s nemovitostmi obce /2 (Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _43 Virtuální prohlídky lákají do regionů (Jaroslav Winter) Zákon o střetu zájmu a dopady na obce /4 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _44 _ _ _ _ _ _ _ _ _16 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _45 ■ EVROPSKÁ UNIE Moderní veřejné osvětlení zpříjemní lidem život a městu ušetří peníze (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _18 ■ PRÁVNÍ PORADNA Jak na dotace (Pavla Konopová, Martina Šlapáková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19 ■ SERVIS _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48 ■ SPRÁVA A ROZVOJ Hold tichému prostranství (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21 ■ PŘÍLOHA: FINANČNÍ PRODUKTY Když se rekonstruuje školní kuchyně (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22 Jsou obce důvěryhodným klientem bank? (Věra Kameníčková, Ondrej Pirohanič) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I Víceúčelové pruhy: Šance pro cyklisty také v našich městech (Ing. Petr Pokorný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23 Připravují se již na horší časy? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV Veletrh URBIS INVEST letos už počtvrté _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _25 Na rizika s důsledností a obezřetností _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _V Prodej obecních bytů v otázkách a odpovědích (Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26 Finanční investice lze uskutečňovat i dnes (Jaroslava Kypetová, Lukáš Vácha) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI Příliš malá obec pro chataře (Mgr. Alena Kiedroňová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _27 Program Oec by měl pokračovat (Karel Žítek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VII Jak přivést více turistů do regionů (Ivan Ryšavý) Stabilita a důvěra na prvním místě MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VIIII Uzávěrka tohoto čísla: 16. 2. 2009 Ročník XV, číslo 3 • Vychází 5. 3. 2009 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2009 ECONOMIA a. s. 2 březen 2009 MO-000779 MO03 26.2.09 12:45 PM Page 1 26.2.09 12:46 PM Page 4 SPEKTRUM ›PLZEŇ Do města jezdí stále víc českých i zahraničních návštěvníků nejen kvůli světoznámému pivu, ale láká je i tamní bohatá kulturní nabídka. Kvalitní kulturní zázemí je také jedním z důvodů, proč Plzeň kandiduje na titul Evropského hlavního města kultury v roce 2015. Ten se každoročně uděluje dvěma vybraným městům ze dvou členských států EU. Být hlavním městem kultury je jedinečnou příležitostí představit své město v mezinárodním měřítku včetně nabídky obchodních příležitostí a konferenční turistiky. Jako kandidát na evropský prestižní titul se Plzeň prezentovala i na mezinárodním veletrhu Holiday World 2009. Společně s Plzeňským krajem a pivovarem Plzeňský Prazdroj představila v architektonicky atraktivní expozici Kde se pivo vaří... turistickou i kulturní nabídku celého regionu. Výstavní stánek vznikl v rámci projektu Komplexní propagace Plzeňského kraje, který z 80 % financovala EU v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad. Ideový námět s návrhem expozice i s mottem, dominantami a kulturním programem předložil Radě Plzeňského kraje vedoucí odboru cestovního ruchu a propagace Tomáš Kotora: »Projektové zadání zpracovala architektka Natálie Baierová, jejíž projekt byl ve výběrovém řízení vyhodnocen jako nejlepší. Expozici realizovala na základě veřejné zakázky společnost EXPO, IGC Group, s. r. o., Blovice.« Výstavní expozice získala na veletrhu druhou cenu v kategorii Větší stánek (nad 60 ti2 síc m ). »Stánek zaujal nejen porotu Holiday World, ale také návštěvníky veletrhu Regiontour 2009 v Brně. Využijeme ho na stejných veletrzích i v roce 2010,« upřesnil Václav Koubík, radní Plzeňského kraje pro oblasti kultura, památková péče, cestovní ruch a marketing. »Prezentaci obdobného charakteru chystáme i do zahraničí, což by se mělo promítnout v dalším projektu, který chceme financovat z evropských dotací,« uzavřel Koubík. FOTO: ARCHIV Prestižní ocenění výstavního stánku Výstavní stánek symbolizoval tradici kraje – obrovský pivní sud, který poutal pozornost všech kolemjdoucích návštěvníků veletrhu. /sk/ Festivaly otevřených sklepů FOTO: ARCHIV První Festival otevřených sklepů se uskuteční v malebném mikroregionu s mnoha vinicemi a vinnými sklepy Modré hory. Od letošního roku bude mít každá sezóna vinařské turistiky na jižní Moravě svůj vrchol – Festival otevřených sklepů. První se uskuteční 21.–22. března v regionu Modré hory ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Zapojí se do něj 5 obcí (Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice, Vrbice) a 44 vinařů. Obecně prospěšná společnost Partnerství, která již deset let rozvíjí projekt Moravské vinařské stezky, si vybrala Modré hory pro velkou zkušenost, kterou obce a místní vinaři s vinařskou turistikou mají. Další Festivaly otevřených sklepů budou probíhat v jiných moravských oblastech v červnu, září a listopadu. Hledání špičkových zařízení vinařské turistiky usnadní turistům na jižní Moravě smaltovaná tabulka s logem »Vína z Moravy – Certifikace vinařské turistiky«. Záměrem certifikace, která se uskutečňuje od roku 2008, je zvýšit kvalitu služeb vinařské turistiky a dosáhnout tak úrovně srovnatelné s nabídkou v sousedních evropských regionech. Prní certifikaty Národního vinařského centra a společností Partnerství převzali vinaři na lednovém veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně. /kž/ Staňte se Městem stromů! Již počtvrté vyhlašuje Nadace Partnerství spolu s městem Strakonice soutěž o titul Město stromů. Zapojit se mohou všechny obce na území ČR o minimální velikosti obce III. typu. Uzávěrka přihlášek je 5. června 2009. Vítězné město získá finanční prémii 50 tisíc korun, roční asistenci Nadace Partnerství a především prestižní titul spojený s možností přihlásit se do evropské soutěže »kvetoucích měst« – Entente Florale Europe. V říjnu 2008 se stal Městem stromu Krnov. Během čtyř měsíců uspořádal pět přednášek a besed, dvě výstavy a vyhlásil dvě soutěže. Akce doposud navštívily téměř dvě tisícovky lidí. Letos v lednu se město přihlásilo do soutěže Entente Florale Europe. Krnovští chtějí pokračovat v kampani uspořádáním dalších třiceti pestrých akcí, mj. ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy či dokončení naučné stezky. Za cíl si dali také výsadbu více než tisíce stromků v centru a okolí a již nyní jich vysázeli přes osm set. Bližší informace o soutěži Město stromů spolu s přihláškou najdete na www.nadacepartnerstvi.cz/mestostromu. /sk/ 4 FOTO: ARCHIV MO04_05 Kampaň v Krnově zahájila výsadba platanu ve Smetanových sadech. březen 2009 MO04_05 26.2.09 12:46 PM Page 5 SPEKTRUM Město s přívlastkem Vídeňský recept na architekturu Málokterý jiný prvek ovlivňuje vzhled našich měst a obcí více než architektura. Jednu z cest, jak zvýšit její kvalitu, ukázala únorová výstava uskutečněných i neuskutečněných projektů mladých vídeňských architektů v galerii Jaroslava Fragnera. Ruku k dílu zde přiložila agentura Compress, zastupující rakouskou metropoli v mnoha evropských městech. A jaký je tedy vídeňský recept na úspěšnou architekturu a urbanistiku? Jak uvedli přítomní odborníci, jsou to ruku v ruce veřejné soutěže a zapojení mladých tvůrců. Komunální orgány mají podle nich k dispozici dostatek nástrojů, jimiž lze vyvíjet účinný tlak na kvalitu plánování i na transparentnost přístupu zejména k realizaci veřejných staveb. Investorské projekty se musí podřizovat celkovým urbanistickým nástrojům, nemůže jít o diktát. /jg/ ›ZNOJMO Živé sochy ve stylu Napoleona a Vivaldiho, ponocný, vyhlídkové dalekohledy, Pohádkové prohlídky podzemím, nové propagační materiály o Znojmě a okolí včetně informačních letáků o letošním ročníku Znojemského historického vinobraní a všech dalších novinkách, to je výsledek projektu Znojmo – město s přívlastkem, který zpracovala příspěvková organizace města Znojemská beseda. »Téměř šest milionů korun – 92,5 % z celkových rozpočtových nákladů jsme čerpali v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Jihovýchod, zbývající peníze poskytla Znojemská beseda, která spravuje historické budovy ve městě, městské divadlo a zabezpečuje akce jak v oblasti cestovního ruchu, tak kultury. Projekt jsme FOTO: © RUPERT STEINER/COMPRESS › PRAHA Výsledkem dialogu města a tvůrců je škola Herthy Firnbergové ve Vídni z dílny architektů Christopha Karla a Andrease Bremhorsta. Oprava mostu pod dohledem památkářů FOTO: ARCHIV ›LIBŠTÁT Osm z jedenácti dopravních staveb Libereckého kraje, které dostaly finanční dotaci z Regionálního operačního programu Severovýchod, bylo dokončeno. Patří k nim i kamenný klenbový most v obci Libštát na Semilsku z roku 1822, lemovaný působivými sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava z konce 18. století. Komplexní rekonstrukci státem chráněné památky pozorně sledovali i ochránci památkové péče. »Po odkrytí kon- strukce mostu bylo zjištěno, že stávající kameny se nedají znovu použít. Kvůli zachování autentičnosti historické stavby se musel nakoupit speciální červený pískovec, který zvětralé kameny nahradil. Most také dostal na žádost obce nové zábradlí,« říká Jana Vlčková z Krajské správy silnic. Téměř devítimilionovou evropskou dotaci z celkem 12milionové investice připomíná pamětní tabulka na nosné konstrukci mostu. /sk/ březen 2009 Na komplexní rekonstrukci kamenného klenbového mostu dohlíželi také památkáři. MO-000777 zahájili letos v březnu a potrvá do února roku 2011. Turistům, kteří zavítají do Znojma, nabídne všechny informace a propagační materiály městské informační centrum,« uvedl Mgr. Marian Keremidský, místostarosta Znojma. A proč město s přívlastkem? »Po komunálních volbách v roce 2006 jsme přemýšleli o novém logu města. Typickým symbolem Znojma je vedle okurek hlavně víno a přívlastková vína jsou ta nejlepší,« vysvětlil Mgr. Marian Keremidský. Znojemská beseda připravila ještě projekt Evropská hradební města, kterého se účastní města z ČR a Rakouska. »A nejen ten. Další hodláme uskutečnit s rakouským městem Retz. Měl by podpořit přeshraniční spolupráci při pořádání hudebních festivalů, vinobraní a jiných akcí. Na tento projekt se nám zatím nepodařilo získat peníze z EU. Po doporučení monitorovacího výboru ROP Jihovýchod požádáme o dotaci z Fondu malých projektů,« /sk/ doplnil místostarosta. FOTO: ARCHIV Oživlé sochy byly viděny i v expozici města na veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2009. 5 26.2.09 1:44 PM Page 6 KAUZA Zákon »jen« za 30 miliard, či »za všechny prachy«? Když Poslanecká sněmovna 18. února ve třetím čtení vyslovila souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozpoutala se diskuse, kdo by měl nést odpovědnost za schůdnost chodníků: Vlastník chodníku, nebo majitel přilehlé nemovitosti? S enátní návrh ji přenáší na vlastníky chodníků, jimiž jsou zpravidla obce. Svaz měst a obcí ČR už stačil vyčíslit případné dopady zákona do rozpočtů měst a obcí na sumu zhruba 30 miliard korun. Návrh zákona, jak jej schválila dolní parlamentní komora, nyní míří do Senátu, který jej projedná do konce března. Jako předkladatel návrhu má senátor, primátor Teplic Jaroslav Kubera pravdu, když se vůči svým oponentům vehementně ohrazuje, že stejně jako současná legislativa ani tento jeho návrh na její úpravu přece nikterak a nikomu konkrétnímu nestanovuje odpovědnost uklízet chodníky a že pojem »úklid sněhu« se v návrhu vůbec nevyskytuje. To je však jen půl pravdy. Právník Mgr. Jan Potměšil z Kanceláře Svazu měst a obcí ČR (SMO) podotýká, že i stávající zákon sice »pouze« činí odpovědným vlastníka přiléhající nemovitosti za škodu, ke které dojde v důsledku závady ve schůdnosti chodníku. »Jenže zákon tuto povinnost jako by předpokládá, když zmocňuje obec k vydání nařízení, kterým se stanoví pravidla pro úklid místních komunikací, tedy i chodníků. Pokud obec takové nařízení vydá, tak už z něj povinnost úklidu „natrvrdo“ vyplývá.« Ú S TAV N Í S O U D S E U Ž V Y J Á D Ř I L Své tvrzení může opřít i o nálezy Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu (ÚS). Před dvěma roky ÚS odmítl návrh ministerstva vnitra na zrušení nařízení města Louny, jímž se vlastníkům nemovitostí stanovily povinnosti odstraňovat závady ve schůdnosti chodníku. Tímto odstraňováním se rozumělo »zametání s kropením, odstraňování bláta, odpadků a jiných nečistot, odklízení sněhu a posypávání náledí«. ÚS se neztotožnil s názorem ministerstva, že nařízení ukládá vlastníkům nemovitostí povinnosti, jež vybočují ze zákonného zmocnění obsaženého v § 27 zákona o pozemních komunikacích, v důsledku čehož jsou ukládány i v rozporu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. ÚS nepřijal ani argumentaci, že uložení povinnosti zajišťovat schůdnost chodníku právním předpisem obce by vedlo i k porušení čl. 9 odst 2 Listiny, podle kterého nikdo nemůže být podroben nuceným pracím nebo službám. ÚS mj. uvedl: »Okolnost, že zákon o pozemních komunikacích nepřevzal (výslovně) úpravu, zakotvenou v § 9 odst. 2 zákona č. 135/1991 Sb., nemůže – při zachování původního odpovědnostního režimu – impli- FOTO: ARCHIV MO06_07 Senátor Jaroslav Kubera připomíná, že »už sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má odpovídat za škody vzniklé na přilehlém chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je v rozporu s civilistickou zásadou, že za své vlastnictví odpovídá především vlastník«. kovat představu (o záměru zákonodárce), že by „nevyslovené“ povinnosti měly napříště stíhat někoho jiného než za škodu odpovědné vlastníky k chodníku přilehlých nemovitostí, kupříkladu subjekty tzv. veřejného sektoru (jmenovitě obce). Uvádí-li § 27 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, že „obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic“, nelze to pochopit jinak, než že jde o „rozsah, způsob a lhůty“ ku splnění povinnosti „odstraňování závad“ těmi, s nimiž § 27 odst. 4 téhož zákona spojuje odpovědnost za škody vzniklé tím, že by tyto závady odstraněny nebyly.« (Více viz usnesení ÚS ze dne 23. 1. 2007, spisová značka Pl.ÚS 11/06 – pozn. redakce) Z ÁT Ě Ž P R O O B E C N Í R O Z P O Č T Y Senátor Jaroslav Kubera tvrdí, že návrh nemá dopad na státní rozpočet. Dopady na rozpočty obcí a krajů prý nejsou specifikovatelné, Hlasy ze sektoru pojišťovnictví ■ Marcela Kotyrová, manažerka vzdělávání a komunikace, Česká asociace pojišťoven: Obecně je do pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti zahrnuto také riziko pro škody způsobené úrazem na chodníku. Jde však o odpovědnost subjektivní, tedy takovou, kde je nutné prokázat zavinění zodpovědné osoby. V takovém případě poškozený musí dokázat zavinění vlastníka domu, respektive porušení právní povinnosti řádného úklidu cesty tak, jak je v zimním období obvyklé. Podle nově zvažovaného zákona bude odpovídat obec jako právnický subjekt, tím pádem by již šlo o objektivní ručení za provoz, a to bez ohledu na zavinění. Záleželo by tedy pouze na rozhodnutí každé obce, zda by se pro případ takto vzniklých škod pojistila, či nikoliv. Obec i za současných podmínek odpovídá za komunikace, které spravuje. Riziko »odklízení sněhu a udržování komunikace v provozu schopném stavu« má tedy již ošetřeno. Pokud by skutečně vešla v platnost nově zvažovaná právní úprava, obec by odpovídala ještě za chodníky, které patří k nemovitostem. Tento fakt by znamenal zvýšené riziko, což by v konečném důsledku mohlo být bráno na zřetel ve stávajících pojistných smlouvách obcí a měst. 6 PhDr. Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny, a. s.: Úrazy, které se stávají na špatně uklizeném chodníku, bývají nejčastějšími pojistnými událostmi, které Česká pojišťovna právě z pojištění odpovědnosti obcí, ale i majitelů domů likviduje. Převážná většina obcí již pojištění odpovědnosti má, zvlášť jsou-li zřizovateli dalších institucí, například škol nebo nemocnic, a mají je také s dostatečným limitem pro tento typ škod. Pokud by je některé obce neměly nebo měly limity pojistného plnění nízké (to se může týkat pouze menších), pak by měli jejich zástupci zkontaktovat svého pojistitele a pojištění odpovědnosti uzavřít. Nabídka je pestrá, například Česká pojišťovna poskytuje k majetkovému pojištění obcí pojištění odpovědnosti se slevou za propojištěnost. Návrh novely zákona však ještě neprošel celým legislativním procesem. V tuto chvíli tedy ani nikdo nemůže vědět, jak by se případně změnil škodní průběh, který tvoří základní stavební kámen pro výpočet pojistného. ■ ■ Ing. Jaroslav Klapal, ředitel divize Průmysl, Slavia pojišťovna, a. s.: Pojištění odpovědnosti obcí za škodu vzniklou třetím osobám se již dnes vztahuje mimo jiné i na škody vzniklé v důsledku nedostatečné zimní údržby komunikací ve vlastnictví obcí (pokud komunikace nepřiléhá k nemovitosti ve vlastnictví jiného subjektu). Proto není v současné době třeba uzavírat nové pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti obcí za škodu vzniklou třetím osobám. S ohledem na možnou novelizaci zákona o pozemních komunikacích v uváděném pojetí by nepochybně došlo k nárůstu rozsahu tohoto pojištění, neboť by vzrostl počet komunikací, za jejichž údržbu by nově nesly odpovědnost obce. Lze předpokládat, že úměrně tomu by pojišťovny zvýšily cenu pojištění odpovědnosti za škodu. Je velmi pravděpodobné, že připravovaná novelizace vyvolá zvýšený zájem o toto pojištění. Slavia pojišťovna je připravena tomuto zájmu vyjít vstříc. březen 2009 MO06_07 26.2.09 1:44 PM Page 7 neboť budou záviset na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev o pojištění proti škodám, přičemž většina obcí i krajů je proti škodě způsobené třetím osobám pojištěna. »Požádali jsme členské obce o vyčíslení předpokládaných nákladů, které by jim přijetí senátního návrhu zákona přineslo. Odpovědi zatím vyhodnocujeme. Praha už dříve zmínila svůj odhad zvýšení nákladů na 1 až 3 miliardy, Jihlava odhaduje nárůst o 15 milionů, Turnov zhruba 6 milionů, Bohumín kolem 1,2 milionu, Uherský Brod přes 2 miliony, Šumperk 2,5 milionu korun atd. U menších sídel jde o náklady v řádu statisíců, pouze u velmi malých obcí o desetitisíce,« říká Mgr. Jan Potměšil z Kanceláře SMO. Ve Velkém Meziříčí, dvanáctitisícovém městě na Českomoravské vysočině se o schůdnost 75 km chodníků starají majitelé přilehlých nemovitostí. Zbývajících 15 km chodníků a pěšin a zhruba 46 km místních komunikací udržuje městem založená společnost Technické služby VM, s. r. o. Tým šesti zaměstnanců s jedním traktůrkem s radlicí zmírní následky sněžení či náledí na 15 km chodníků za zhruba šest hodin. »Kdybychom se měli starat o údržbu ostatních městských chodníků, museli bychom dokoupit techniku za zhruba 0,65 mil. Kč a zvýšit počet lidí o třicet,« konstatuje Ing. Jaroslav Mynář, ředitel Technických služeb VM. Připouští však, že ani pak by firma nezajistila zimní údržbu chodníků dříve a kvalitněji, než to nyní dokáže tisícovka majitelů rodinných domů spolu se stovkami obyvatel bytových domů a se zaměstnanci firem, úřadů a organizací. KDYŽ SI LIDÉ VYCHÁZEJÍ VSTŘÍC Otevřenější vůči návrhu zákona je Jan Strachota, starosta obce Křižovatka na Chebsku. »Takový zákon se mohl očekávat kvůli mnoha námitkám vlastníků nemovitostí, že přebírají odpovědnost za druhého. Je vidět, že zákonodárci občas vyslyší i hlas lidu,« říká starosta obce s 278 obyvateli a zhruba třímilionovým ročním rozpočtem. Obec se už léta sama stará o veškerou zimní údržbu na svém území a má k tomu i kvalitní techniku. Spoléhá rovněž na dobrou spolupráci s místním zemědělským družstvem. »Navíc v naší malé obci jeden druhému vycházíme vstříc a kdo může, uklidí sníh před svým domem ještě dřív, než dorazí naše technika. Kdo už na to sílu nemá, počká na nás. Zimní údržba nás nestojí víc než 10 tisíc korun,« uvedl Jan Strachota. Nakonec přesto dodal: »Byla by to zase jedna z mnoha povinností, které se neustále valí na obce. Doufám, že budeme schopni všechny zvládnout a hlavně že na ně budeme mít dost sil i peněz.« Také Široká Niva na Bruntálsku (603 obyvatel, rozpočet 7,25 mil. Kč) může být příkladem obce, kde místní obyvatelé, slovy starostky Aleny Mátéové, »vždy pokládali za svou morální povinnost mít před svým domem uklizeno«. Pokud by na obce přešla odpovědnost za schůdnost chodníků, starostka by uvažovala o větším využití institutu veřejné služby, protože lidí pobírajících dávky v hmotné nouzi je v Široké Nivě hodně. Jenže přibyla by tak i další starost obci, neboť kdo jiný by práci nezaměstnaným zadával, kontroloval ji a přebíral? Podobné otázky vznikají, kdyby obec v rámci veřejně prospěšných prací dotovaných úřadem práce začala zaměstnávat lidi nejen v létě jako dosud, ale i v zimě. »Jenže když si uvědomím, jaká spousta sněhu u nás může napadnout během jediné noci, měla bych kvůli tomu zaměstnávat i někoho na noční směny? A co když naopak žádný sníh nenapadne – jakou náhradní činnost bych pro už zaměstnaného člověka hledala? Mimo mzdy přibudou ještě náklady na posyp a techniku, takže se dostaneme k částce kolem sta tisíc korun, což je téměř čtvrtina rozpočtu na provoz školy. Vše řešit dodavatelsky? Už vidím firmy, jak se přetrhnou, aby u nás uklidily pouhý kilometr chodníku – a když už ano, tak za jakou cenu?« shrnuje Alena Mátéová své první dojmy z »chodníkového« zákona. Hlasy ze sektoru komunálních služeb ■ Ing. Jaroslav Mynář, předseda Sdružení veřejně prospěšných služeb (SVPS): Návrh zákona by změnil hlavně občansko-právní vztah a míru trestní odpovědnosti. Tím podle názoru SVPS význam novely končí. Přijetím návrhu by se však údržba chodníků určitě zhoršila. Spojí se nám tu dvě roviny problémů. První rovinou je problém finanční; novela značně zatíží obecní a městské rozpočty a přinese i potřebu větších investic do posílení strojního vybavení firem provádějících údržbu. Druhou rovinou je problém organizační, neboť bude problematické nahradit stovky až tisíce majitelů nemovitostí, kteří zatím údržbu prováděli. Co si však města, obce a firmy počnou s navýšenými stavy zaměstnanců v době, kdy údržbu chodníků kvůli vývoji počasí nebude nutné vykonávat? SVPS zastává názor, že nejlépe by bylo stávající právní úpravu zachovat – to znamená nerušit povinnost údržby chodníků majiteli přilehlých nemovitostí, ale pouze převést trestní odpovědnost z majitelů přilehlých nemovitostí na majitele komunikací. březen 2009 Aleš Žižlavský, ředitel společnosti Technické služby Opava, s. r. o.: Přijetí návrhu by znamenalo pro obce i příslušné firmy obrovské problémy, jejichž dopad si nyní ještě ani neumíme pořádně představit. Nešlo by totiž jen o problém ekonomický – schválený návrh novely by výrazně zatížil obecní rozpočty, ale také o aspekt technický a organizační. Technické služby Opava udržují ve městě Opava 51 km chodníků strojně a asi 11 km chodníků ručně. Časový limit pro dokončení zmírňování a odstraňování závad ve schůdnosti na těchto chodnících je 12 hodin. Podle údajů poslední pasportizace chodníků z roku 2005 by bylo nutno udržovat jen v Opavě dalších zhruba 210 km chodníků, z nichž asi jen 15 % lze udržovat strojně, takže bude nutné pořízení další techniky. Velká většina chodníků se však bude muset uklízet ručně, což obnáší přijetí stovek sezónních zaměstnanců. Ale jak jim ráno zadat konkrétní práci a určit místo, jak je pak na toto místo dopravit, co dělat s těmito lidmi, když sníh roztaje atd.? Veškeré tyto problémy, jako třeba lhůty pro dokončení prací na nově udržovaných chodnících, si zatím ani nedokážeme představit a je velmi jednoduché říct, že by to nebyl problém. ■ ILUSTRAČNÍ FOTO: ČTK KAUZA Obce se nejvíce obávají situace, kdy vlastníci domů nebudou nijak nuceni dbát o stav přilehlých chodníků a úklid sněhu začnou požadovat od obce. DALŠÍ TLAK NA ZMĚNY V ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ? Kde tedy hledat další peníze pro obce na údržbu chodníků, začne-li návrh zákona platit? Získat je zvýšením sazby daně z nemovitostí, jak doporučovali někteří senátoři při projednávání návrhu? »Takové návrhy považuji za neférové. Podobně by se přece mohlo argumentovat při uložení každé nové povinnosti, která obcím spadne do klína. Zavedení možnosti zvýšit daň z nemovitosti mělo být krokem k samostatnější daňové politice obcí, konkrétně možností, jak třeba kofinancovat evropské projekty nebo jak získat byť i přechodným zvýšením daně prostředky na akce, na jejichž prospěšnosti se obec shodne. Rozhodně nemělo jít o cestu, jak hasit následky té či oné nepromyšlené novely,« říká Mgr. Jan Potměšil. Vyslovuje se však pro to, aby se uvažovalo o plošném navýšení podílu příjmů obcí ze sdílených daní. A dodává: »Jsou-li obce závislé na státním rozpočtu, jinde cestu nevidím. V úvahu by připadal i nějaký místní poplatek za úklid pozemních komunikací, podobně jako existuje poplatek za svoz odpadu. To už se však zase blížíme k vypisování obecních berní na výdaje, které bez diskuse uložil stát.« »Kvůli ekonomické krizi dojde k citelným propadům v příjmech obcí. Při 1% růstu HDP (což je dnes už velmi optimistický předpoklad) ministerstvo financí tento propad odhaduje na 12,6 mld. Kč. Obce budou muset krátit rozpočty, a do toho by mělo přijít zvýšení nákladů na chodníky, navíc v období, kdy už jsou rozpočty schválené. Je-li novela tak nezbytná, měla by se alespoň odložit její účinnost,« míní Mgr. Jan Potměšil. Podle jeho slov bychom se však měli připravit na zhoršení stavu chodníků. Obec totiž obvykle nemůže najednou uklidit celé své území, nemluvě o problémech s nárazovým sháněním sil na úklid při změně počasí. »Právní puristé budou spokojeni, ale po kolena ve sněhu,« uzavřel právník Svazu měst a obcí ČR. ■ I VA N RY Š AV Ý 7 26.2.09 12:47 PM Page 8 EKONOMIKA Ekonomický útlum se podepíše i na počtu brownfieldů Nejistota, která provází současnou ekonomickou krizi, se promítá i do prognóz brownfieldů v České republice. Část odborníků dokazuje, že krize zákonitě povede ke vzniku desítek a stovek hektarů nových brownfieldů, přičemž na vyřešení stávajících nebudou peníze. Jiní experti naopak tvrdí, že právě teď se brownfieldům začíná blýskat na časy: Skončila totiž zlatá éra výstavby na zelené louce a pozornost developerů se soustředí na nezřídka skvěle položené starší areály a nevyužité pozemky. J ak už to tak bývá, pravda je někde uprostřed. Jistě, části brownfieldů se nepodaří najít investora. Jejich podíl však bude tím menší, čím aktivnější bude veřejný sektor. Právě za současné krize by měl růst význam nezastupitelné role státu, ale i krajů a obcí jako facilitátorů procesu regenerace brownfieldů. Tyto subjekty by měly nejlépe vědět, kam a jak alokovat finanční zdroje, ale i lidské síly. To nijak nesnižuje úlohu vysoce profesionálního přístupu soukromých developerů a investorů, bez níž by revitalizace brownfieldů jako nejkomplexnější forma developmentu nebyla možná. K L A S I F I K A C E P O D L E M AT I C E Pro co nejpřesnější vyhodnocení jednotlivých brownfieldů, ale i jejich jednotlivých sektorů vypracoval mezinárodní tým společnosti DTZ novou metodiku. Lze ji použít pro řešení jedné konkrétní lokality. Podle míry komerční atraktivity a odhadovaných nákladů na její revitalizaci se pak doporučuje další postup. Zároveň může tento model sloužit vyšším územním samosprávným celkům pro klasifikaci všech brownfieldů na jejich území do několika kategorií, a stanovit tak postup pro řešení tohoto dlouhotrvajícího problému. V pražské pobočce DTZ jsme vycházeli z matice Rozčlenění portfolia brownfieldů, jejíž základy byly položeny v 60. letech 20. století společností Boston Consulting Group. Matice sestává ze dvou os (X a Y), které udávají rozsah uvedených dvou klíčových faktorů území brownfieldů. Osa X určuje komerční atraktivitu, osa Y sleduje náklady na sanaci pozemku a jeho přípravu pro další zhodnocení (viz obrázek vpravo nahoře). Pomocí matice musí být klasifikovány všechny lokality v příslušném portfoliu. Výsledkem bude rozčlenění brownfieldů do devíti kategorií: ■ 1a. Komerčně velmi atraktivní lokalita s nízkými náklady na přípravu pozemku; ■ 1b. Komerčně velmi atraktivní lokalita se středně vysokými náklady na přípravu pozemku; ■ 1c. Komerčně velmi atraktivní lokalita s vysokými náklady na přípravu pozemku; ■ 2a. Komerčně středně atraktivní lokalita s nízkými náklady na přípravu pozemku; ■ 2b. Komerčně středně atraktivní lokalita se středně vysokými náklady na přípravu pozemku; ■ 2c. Komerčně středně atraktivní lokalita s vysokými náklady na přípravu pozemku; ■ 3a. Komerčně málo atraktivní lokalita s nízkými náklady na přípravu pozemku; ■ 3b. Komerčně málo atraktivní lokalita se středně vysokými náklady na přípravu pozemku; ■ 3c. Komerčně málo atraktivní lokalita s vysokými náklady na přípravu pozemku. Č T Y Ř I S T R AT E G I E Jakmile budou určené brownfieldy pomocí této matice rozčleněny do uvedených kategorií, je třeba přiřadit ke každé skupině i strategie jejich dalšího rozvoje (viz Matice Stra- Matice Strategie portfolia brownfieldů (©DTZ) Nedělat nic Prodej v T+2 Prodej v T+0 Nedělat nic nebo Veřejný development Použití veřejných fondů pro odstranění zátěže v T+1 Prodej v T+1 Specifický veřejný development Použití veřejných fondů pro odstranění zátěže v T+2 Použití veřejných fondů pro odstranění zátěže v T+0 NÍZKÁ 8 Komerční atraktivita VYSOKÁ Náklady na přípravu pozemku VYSOKÉ NÍZKÉ Matice Rozčlenění portfolia brownfieldů (©DTZ) Náklady na přípravu pozemku VYSOKÉ NÍZKÉ MO08_09 NÍZKÁ 3a 2a 1a 3b 2b 1b 3c 2c 1c Komerční atraktivita VYSOKÁ tegie portfolia brownfieldů). Společnost DTZ stanovila následující čtyři strategie: ■ 1) Nevyvíjet žádnou aktivitu: všechny lokality, které spadají do kategorie 3a, a některé z kategorie 3b; ■ 2) Veřejný development: všechny lokality, které spadají do kategorie 3c, a některé z kategorie 3b; ■ 3) Použití veřejných fondů na přípravu pozemků a odstranění zátěže (úplná či částečná): všechny lokality v kategoriích 1c, 2c a 2b; ■ 4) Přímá nabídka a prodej soukromému sektoru: všechny lokality v kategoriích 1a, 1b a 2a. Tyto strategie budou rozfázovány také časově, přičemž nejprve (T+0) nastupuje nabídka všech lokalit v kategorii 1a soukromému sektoru (T značí čas). Později (T+1) následuje nabídka lokalit v kategorii 1b a ještě později nabídka lokalit v kategorii 2a. Zároveň s dialogem s investory a developery radíme zahájit přípravu regenerace lokalit z kategorie 1c z veřejných zdrojů. Na tu má navázat regenerace lokalit z kategorie 2b a 2c – opět za využití veřejných prostředků. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejsložitějším brownfieldům spadajícím do kategorie 3c, které vyžadují specifické strategie šité na míru. Žádná z těchto lokalit není komerčně atraktivní – mohou nicméně představovat ohrožení životního prostředí. Iniciativa tak plně spočívá na veřejném sektoru. Matice Strategie portfolia brownfieldů nabízí stručný přehled dílčích strategií v závislosti na klasifikaci lokalit. Orgány veřejné správy mohou těžit z jedné velké výhody, již přináší zmíněná metoda. Náklady na sanaci neatraktivních a problematických brownfieldů lze totiž vyrovnat z příjmů prodeje lokalit kategorií 1a, 1b a 2a. DTZ proto navrhuje, aby byl z tržeb za atraktivní brownfieldy zřízen regionální fond, jehož prostředky budou v budoucnu použity na spolufinancování projektů z oblasti veřejného sektoru, tedy tehdy když privátní subjekty o brownfieldy neprojeví zájem. ■ M A RT I J N K A N T E R S vedoucí oddělení Consulting & Research DTZ Praha březen 2009 MO08_09 26.2.09 12:47 PM Page 9 EKONOMIKA Opravdu víte, zda máte povinnost registrovat se k DPH? Od 1. ledna 2009 nabyla účinnost novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (DPH). Novelou se mj. změnilo stanovení obratu pro účely registrace k DPH. Dopad této změny nejvíce pocítí menší a středně velké obce, které za posledních dvanáct kalendářních měsíců nedosáhly obratu jednoho milionu korun ani se dobrovolně nezaregistrovaly. J ak se tedy po novele definice obratu změnila? Na modelovém příkladu si také ukážeme, jak mají obce přistupovat k jeho výpočtu. Rovněž se podíváme na to, kdy bude muset obec podat přihlášku k registraci k DPH, kdy se stane plátcem, a kdy podá své první daňové přiznání. N O VÁ D E F I N I C E O B R AT U Výše obratu zůstává i po novele stejná, tj. jeden milion korun za nejvýše dvanáct předcházejících bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Mění se však to, co do obratu vstupuje a naopak, co se do něj již nezapočítává. Nově se obratem rozumí souhrn úplat bez daně včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Existují situace, kdy se obce nepovažují za osoby povinné k dani, například pokud vykonávají činnosti v oblasti veřejné správy (například vybírání poplatků za psy). I když za tyto činnosti vybírají úplatu, nepovažují se za ekonomické činnosti. Uskutečněná plnění jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, jde-li o zdanitelná plnění, plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet daně nebo plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně, pokud jde o finanční či pojišťovací činnosti nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a nejsou pouze doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Důležité pro výpočet obratu tedy je, zda obec obdržela za stanovené období dvanác- ti měsíců úplaty ve výši jednoho milionu korun. Nové zavedení pojmu úplata ruší dosud nerovný přístup ke všem osobám povinným k dani, které uskutečňují ekonomickou činnost, protože rozhodující pro zahrnutí do obratu bude uskutečňování ekonomické činnosti, nikoli, jakým způsobem jsou transakce účtovány či evidovány. Do obratu se nezahrnuje úplata za prodej hmotného majetku, odpisovaného nehmotného majetku a úplata za prodej pozemků, pokud nejde o prodej stavebního pozemku. Dále do obratu nevstupují přijaté prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, prostředků Evropské unie, pokud nejsou dotací k ceně, protože se nepovažují za úplatu za ekonomickou činnost. J A K S P O Č Í TÁ M E V Ý Š I O B R AT U ? Podívejme se nyní na modelový příklad, jak má obec vypočítat výši obratu: ■ Obec prodává drobné zboží v místním informačním centru a její příjem (tj. úplata) z těchto prodejů je již několik let v průměru 60 tisíc Kč měsíčně. Obrat za 12 měsíců roku 2008 tedy byl 720 tisíc Kč. Obec si v roce 2008 spočítala, že by se jí dobrovolná registrace k DPH nevyplatila, protože náklady spojené se správou agendy DPH by převýšily veškeré finanční výhody spojené s dobrovolnou registrací k této dani. Ovšem obec také vlastní deset obecních bytů, které dlouhodobě pronajímá občanům. Měsíční příjem z tohoto pronájmu je 40 tisíc Kč. V roce 2008 tento příjem ještě nevstupoval do výpočtu obratu. Tato skutečnost však již v roce 2009 neplatí a tento od daně osvobozený příjem nově vstupuje do výše obratu. Z výše uvedeného vyplývá, že v červenci 2009 obec dosáhne obratu jednoho milionu korun. V srpnu až prosinci 2008 činil její příjem, který vstupuje do obratu, 300 tisíc korun (pět měsíců násobeno 60 tisíci za prodeje zboží). V lednu až červenci 2009 pak měsíční příjem pro účely výpočtu obratu již činí 100 tisíc Kč měsíčně, tj. za toto období bylo dosaženo celkového obratu 700 tisíc korun (sedm měsíců násobeno 100 tisíci za prodej zboží a pronájem bytů). O B E C D O S Á H L A O B R AT U , C O D Á L ? Obrat byl v našem modelovém případu dosažen v červenci 2009. Obec má povinnost se registrovat k DPH do 15 dnů od konce července 2009, tj. do 15. srpna 2009. Plátcem se obec stane od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci červenci 2009, tj. od 1. října 2009. Přihlášku k registraci je obec povinna podat u svého místně příslušného finančního úřadu. Tam také bude pravidelně zasílat svá vyplněná přiznání k dani. Jelikož předpokládaný roční obrat obce v našem modelovém příkladu bude nižší než dva miliony korun, obec se stane čtvrtletním plátcem daně. První přiznání k DPH bude obec povinna podat za období od 1. října 2009 do 31. prosince 2009, a to do 25. ledna 2010. Pokud obrat obce bude v rozmezí od dvou do deseti milionů korun, bude si moci obec vybrat, zda se chce stát čtvrtletním nebo měsíčním plátce daně. Obce s obratem nad deset milionů se automaticky stávají měsíčním plátcem. Je důležité připomenout, aby obce pečlivě sledovaly úplaty za jednotlivá plnění a včas se zaregistrovaly k DPH. Nesplnění zákonné registrační povinnosti může vést k sankcím, které by pro rozpočty některých obcí mohly být citelné. ■ N O R A G RY M O VÁ L A D I S L AV K O L Í N S K Ý Daňové a právní služby PricewaterhouseCoopers MO-000794/A 26.2.09 12:48 PM Page 26 EKONOMIKA Hejtman Zimola: Důsledky recese by měli rovnoměrně nést všichni Jihočeský kraj má zatím k dispozici pouze dílčí údaje o výsledku hospodaření za loňský rok. Nicméně už v závěru loňského roku se pro hospodaření kraje rýsoval schodek ve výši okolo 7 milionů korun. »Proto jsme ihned učinili opatření, jejichž cílem bylo zamezit vzniku schodku a zajistit přebytek, byť mírný, kterým bychom rádi posílili rozpočtovou rezervu, kterou jsme si vytvořili pro hospodaření v letošním roce. Už teď její výše činí 50 mil. Kč,« říká jihočeský hejtman Mgr. Jiří Zimola. P odle jeho slov by tato rezerva, posílená o výsledek hospodaření roku 2008, mohla být jakýmsi prvotním nástrojem pro krytí případného propadu na straně příjmů. »Věřím, že tato filozofie bude podpořená i při projednávání závěrečného účtu v zastupitelstvu kraje, a nebude tak prosazováno rozdělení výsledku hospodaření za každou cenu do běžných výdajů,« říká Mgr. Jiří Zimola, který před loňským nástupem do čela kraje řadu let působil jako starosta Nové Bystřice. prostřednictvím zmíněného úvěru. Ten byl čerpán ve dvou tranších, v roce 2007 ve výši 350 mil. Kč a v roce 2008 ve výši 450 mil. Kč. Letos budeme splácet tento úvěr částkou 175 mil. Kč. Letos jsme k financování schodku aktuálního rozpočtu sjednali úvěrový rámec do výše 450 mil. Kč. Schodek rozpočtu a jeho úvěrové financování však nijak nesouvisí s hospodářskou recesí, ale s předfinancováním některých projektů, u kterých se budeme ucházet o dotaci z evropských peněz. Počítáte letos s nějakými výraznějšími korekcemi rozpočtu kraje? Rozpočet na rok 2009 již ve fázi jeho příprav a schvalování počítal s možným negativním vývojem, který lze v letošním roce očekávat. V podmínkách ekonomické nestability a nejistoty je však aktuálnímu rozpočtu zapotřebí věnovat neustálou pozornost a průběžně reagovat na momentální situaci. Nevylučuji tedy proto ani případný zásah do rozpočtu, který bude reakcí na negativní vlivy, které mohou celou jeho filozofii významně ovlivnit. Mám tím na mysli především reálný výpadek rozpočtových příjmů z titulu sdílených daní s ohledem na průběh recese jako takové, ale i s ohledem na vládní opatření, která mohou mít dopad právě do této oblasti. Nacházíme se však na počátku rozpočtového roku a na základě skutečných údajů za jeho první dva měsíce nelze ještě spolehlivě odhadnout vývoj situace v dalším období. Ministerstvo financí však chystá informativní schůzku se zástupci krajů, na které chce informovat o připravovaných opatřeních z jeho strany, a na základě takovýchto informací už můžeme v určitém rozsahu připravit určité korekce, pokud to bude zapotřebí. Vytvořil si kraj nějaký zvláštní fond pro spolufinancování projektů podpořených Evropskou unií? Pro tento účel nemáme zřízen žádný fond. Ten bychom mohli naplňovat pouze některými nedaňovými příjmy a obávám se, že jeho výše by nás limitovala i při realizaci potřebných projektů, které chceme spolufinancovat prostřednictvím evropských peněz. Naše filozofie je tedy taková, že projekty podpořené z evropských peněz budeme financovat zčásti rozpočtovými výdaji a zčásti prostřednictvím již zmíněného úvěru. To nám umožní daleko více se rozmáchnout v krajských rozvojových projektech, a maximálně tak využít možnosti získat právě evropské peníze na jejich spolufinancování. ■ ■ Uvažujete v kraji o případných úvěrech, obligacích nebo jiných nástrojích, jimiž byste řešili možný schodek v příjmech? Jihočeský kraj stále ještě splácí úvěr, který si sjednal u Evropské investiční banky na částečné financování tzv. projektu P1, což je projekt, v rámci něhož byly v letech 2007 a 2008 provedeny opravy vybraných silnic II. a III. třídy na území kraje. Celý projekt byl financován ze tří zdrojů, a to jednak z peněz kraje, jednak z peněz Evropské unie, jednak 10 ■ Rozpočet Jihočeského kraje na rok 2009 V základních objemech je rozpočet kraje sestaven s příjmy ve výši 10 629 130 600 Kč a výdaji ve výši 11 090 930 600 Kč. Zastupitelstvem kraje schválený schodek mezi příjmy a výdaji tedy činí 461 800 000 Kč. ■ Kromě toho je v rozpočtu zapracována a schválena ve třídě 8. financování splátka úvěru Evropské investiční banky na financování projektu P1, tedy programu oprav silnic II. a III. třídy ve výši 175 000 000 Kč. ■ Z celkových plánovaných příjmů rozpočtu na rok 2009 činí příjmy ze sdílených daní 4 641 000 000 Kč, což odpovídá meziročnímu absolutnímu nárůstu proti roku 2008 o 263 643 670 Kč (o 6,02 %). V roce 2007 kraj dosáhl příjmů ze sdílených daní ve výši 4 069 521 064 Kč a v roce 2008 ve výši 4 377 356 330 Kč (nárůst 7,56 % proti roku 2007). ■ ZDROJ: JIHOČESKÝ KRAJ FOTO: ARCHIV MO10 Hejtman Mgr. Jiří Zimola: Nastavení výše podílu krajů na rozpočtovém určení daní je určitě otázkou, kterou chceme i my nadále diskutovat. Bude kraj letos schopen pokrýt všechny naplánované investice? Prozatím počítáme s realizací všech naplánovaných investic a pevně věřím, že u toho i zůstane. Pokud bychom však museli omezovat některé kapitálové výdaje, asi by mě to nejvíc mrzelo u investic do dopravní infrastruktury a do oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. ■ ■ Nenazrál čas k tomu, aby kraje usilovaly o vyšší podíl čerpání ze sdílených daní? Komu by se nelíbilo, aby množství peněz, se kterými může hospodařit, nebylo vyšší, než je tomu doposud? Nastavení výše podílu krajů na rozpočtovém určení daní je určitě otázkou, kterou chceme i my nadále diskutovat. Dosažení hmatatelného výsledku je však záležitostí konsenzu a jeho dosažení není nikterak jednoduché. ■ Jaká opatření z centra byste v kraji uvítali pro řešení negativních dopadů ekonomické krize na českou ekonomiku, zejména však na rozvoj regionů? Možná se vyhýbám přímé odpovědi, ale měla by to být opatření především účinná, která pomohou zastavit pokles výkonnosti ekonomiky a nabrat v první řadě vůbec nějaké tempo růstu. Z našeho pohledu bychom pak uvítali, aby to byla nejen opatření, která budou mít dopad do daňových příjmů územně samosprávných celků, tedy i krajů, ale obecně taková, která důsledky hospodářské recese přenesou pokud možno rovnoměrně na všechny, kteří participují na přerozdělování státního rozpočtu. ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2009 MO11_13 26.2.09 12:49 PM Page 11 TÉMA FOTO: ZDEŇKA MUSÍLKOVÁ IT infrastruktura obcí a měst V Chromči na Šumpersku obecní úřad (na snímku) už nyní využívá možnosti hostování své elektronické spisové služby na serveru dodavatele svého softwaru. S datovými schránkami veřejné správě pomůže spisová služba Dveře dokořán elektronickému úřadování otevře zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle něho od letošního 1. července úřady veřejné správy a všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku budou muset používat tzv. datové schránky, pomocí nichž si budou zasílat elektronické dokumenty. To jim přinese dramatický nárůst práce s dokumenty v elektronické formě a pokles papírové korespondence. P řínosem bude zrychlení komunikace, úspora na poštovném a zjednodušení doručování »problémovým« firmám. Tedy těm, které si například dopis s modrým pruhem záměrně nevyzvedávají. Fyzické osoby a ostatní subjekty si mohou datovou schránku pro komunikaci s úřady zřídit dobrovolně. Ministerstvo vnitra nenechává nic náhodě a už od ledna pořádá sérii seminářů, které potrvají až do května a na nichž se vysvětluje, podstata a přínosy chystaných změn. březen 2009 Klíčovou roli v souvislosti s nadcházejícími změnami bude hrát nepochybně systém pro správu dokumentů – spisová služba. Ta bude jediným vstupním a výstupním místem organizace, bude zabezpečovat evidenci a oběh všech dokumentů a komunikaci s agendovými systémy. Stane se přirozeným páteřním informačním systémem. ZE SCHRÁNKY AŽ K REFERENTOVI Co k datovým schránkách říká sám zmiňovaný zákon? Každý úřad či organizace, která ze zákona musí používat datovou schránku, ji musí zpřístupnit nejpozději do 15 dnů po doručení přístupových údajů (ty budou vydávány v průběhu července až září 2009). Pokud tak neučiní, bude jejich datová schránka považována za zpřístupněnou a mohou do ní již přicházet dokumenty. Vedoucí orgánu veřejné moci (hejtman, primátor, starosta...) musí také jmenovat osobu pověřenou k přístupu do datové schránky, pokud ji nebude chtít spravovat sám. Ačkoliv zákon sám nijak nesankcionuje případné nepoužívání datových schránek, háček to přece jenom má. Pokud dojde dokument do datové schránky, platí pro něj po deseti dnech tzv. fikce doručení. To znamená, že i když nikdo z úřadu schránku nevybere, po 10 dnech je již písemnost považována za doručenou. A případné právní důsledky a následné sankce mohou vyplývat z jiných právních předpisů, například ze správního řádu (zákon 500/2004 Sb.). Úřad musí svoji datovou schránku nejen vybírat, ale měl by také zajistit její vazbu na stávající systém spisové služby. Tedy aby do- 11 › MO11_13 26.2.09 TÉMA › 12:49 PM Page 12 IT infrastruktura obcí a měst kument, vložený do datové schránky, byl spisovou službou převzat, zaevidován a také doručen na konkrétní místo (organizační složka, osoba) k vyřízení. Úřad však musí zajistit také opačný proces: Umožnit svým pracovníkům či organizačním složkám prostřednictvím spisové služby odesílání dokumentů do datových schránek adresátů. Neméně důležité rovněž bude postarat se o náležitou vazbu spisové služby na agendové systémy. To znamená kontinuální přenos dokumentů a jejich evidenčních údajů mezi systémem spisové služby a aplikacemi jednotlivých agend (matrika, stavební úřad atd.). Pokud organizace zjistí, že současný systém spisové služby uvedené dvě funkčnosti není schopen splnit (nebo dokonce dosud ani žádný neprovozuje), měl by se rychle poohlédnout po nějakém osvědčeném řešení. Času je už velmi málo. RIZIKA TU JSOU V případě podcenění situace hrozí při nevybírání datové schránky (prošlé zákonné termíny apod.). již zmiňované právní důsledky. To je však zřejmě s ohledem na probíhající informační kampaň málo pravděpodobné. Jako daleko významnější se jeví riziko, že ne všechny úřady veřejné správy se nevyrovnají se skutečností, že práce s papíry ustoupí do pozadí, zatímco téměř skokově jim vznikne povinnost práce s elektronickými dokumenty. Řešení si lze těžko představit bez kvalitní elektronické spisové služby, přístupné všem Postavení spisové služby ve vztahu k datovým schránkám a ostatním agendám ZDROJ: GORDIC pracovníkům. Zejména zpočátku jistě bude dost těch, kteří nebudou chtít přijmout »novinky« a budou se snažit vše na vstupu vytisknout a dál pracovat s papíry. Ovšem při odesílání budou muset řešit pravý opak, tedy listinný dokument převést do definované elektronické podoby a odeslat pomocí datové schránky. To by bylo nejen velice neefektivní, ale při větším množství dokumentů výrazně zatěžující až nezvladatelné. Optimální proces, kdy elektronická spisová služby vyjme dokument z datové schránky a »donese« ho až na počítač příslušného referenta, který znovu přes datovou schránku pošle svou elektronickou odpověď jiné organizaci, se však postupně začne prosazovat všude. Jde jen o to, jak rychle. ŠANCE I PRO MALÉ OBCE Vznik datových schránek se může stát motivací pro pořízení si elektronické spisové služby také pro menší obce – zvláště ve spojení s očekávanými dotacemi. Malé obce si většinou oprávněně stěžují na to, že takový nákup by přesahoval jejich finanční možnosti. Zkušenosti ukazují, že se tomu lze vyhnout například tím, že spisovou službu lze hostovat (tedy provozovat vzdáleně) na serveru například svého dodavatele softwaru nebo v plánovaných technologických centrech krajů či obcí s rozšířenou působností. Malé obce pak mohou přistupovat do své spisové služby jen prostřednictvím webového prohlížeče. Takto řeší správu dokumentů již v řadě obcí, například ve Vikýřovicích nebo v Chromči na Šumpersku. »Potřebovali jsme aplikaci, která bude funkčně odpovídat potřebám našeho úřadu a která pro nás bude hlavně finančně dostupná. To se díky hostingu podařilo, nemuseli jsme kupovat drahý server. V závěru minulého roku jsme propojili spisovou službu na systém CzechPOINT a předpokládáme i vazbu na datové schránky,« říká Zdeňka Musílková z Obecního úřadu Chromeč. ■ M I R O S L AV Č E J K A metodik společnosti GORDIC Už rozesíláte SMS zprávy občanům? N ejvětší přínos SMS zpráv do mobilních telefonů svých obyvatel obce spatřují v tom, že jde o důležitý doplněk krizové komunikace s veřejností. Ve Studii připravenosti měst a obcí na přímou komunikaci s občanem, jak ji právě před rokem zpracovala společnost Qbizm technologies, a. s., ve spolupráci se sdružením TUESDAY Business Network, takto odpovědělo 55 % respondentů z řad veřejné správy. Dalšími nejčastějšími odpověďmi byly: přínos pro obecnou informovanost, pro vnitřní komunikaci orgánů obce, pro předávání výstražných informací o uzavírkách silnic a dopravních nehodách na území obce a v jejím okolí, při vypnutí elektřiny, odstávce vody, plynu apod. MOŽNOSTI SE ROZŠIŘUJÍ Jana Mertová, výkonná ředitelka společnosti InfoKanál, s. r. o., připomíná, že dnes už kromě SMS komunikace není problém rozesílat z radnice také MMS zprávy, připravit mobilní aplikace jako turistické průvodce, využívat technologie bluetooth – užitečné aplikace pro občany zdarma a v neposlední řadě také zprostředkovat mobilní poplatky za parkovací služby, za jízdné v městské hromadné dopravě atd. »Do systému navíc vstupují i dodavatelé vody, plynu a elektřiny, kteří mohou občanům dát zprávu o jakýchkoliv změnách nebo lépe a jednodušejí komunikovat i pří- 12 mo se starosty. Zvlášť v případě nejrůznějších havárií se přímo nabízí rozesílání SMS zprávy, která zastihne občany, ať už jsou kdekoliv, a umožní jim lépe se lépe vyrovnat se situací,« podotýká Jana Mertová. »Jen si představte, jaké to je vrátit se večer unavený ze zaměstnání domů a teprve tam zjistit, že v ulici došlo k havárii vodovodního řadu a neteče voda.« K využívání této služby obci stačí přístup k internetu – a mít občany, kteří se pro odběr zpráv z radnice na svůj mobilní telefon dobrovolně zaregistrují. V případě společnosti InfoKanál, která službu rozesílání SMS zpráv radnicím zajišťuje, stačí, když se občan pro ni zaregistruje na daném telefonním čísle zasláním SMS za cenu běžné textové zprávy. Jana Mertová však neopomene upozornit, že zprávu do systému může starosta či jiný pověřený představitel (pracovník) obce dodat nejen z webového rozhraní, ale i ze svého mobilního telefonu, což je při případném výpadku elektrického proudu nebo internetu často jediný způsob, jak včas a efektivně informovat občany. »Do systému a k odesílání SMS zpráv samozřejmě každý přístup nemá,« upřesňuje ředitelka společnosti SMS InfoKanál. »Lze v něm však definovat několik uživatelů, kteří mají svá práva i omezení. Tak třeba starosta pověří asistentku k obesílání členů zastupitelstva, omezí jí počet kreditů a asistentka v systému vidí jen čísla zastupitelů.« RŮZNÝM SKUPINÁM ČI VŠEM DOHROMADY Poskytovatelé těchto služeb dokáží po dohodě s radnicí vytvořit různé skupiny odběratelů SMS zpráv. Může to být rada či zastupitelstvo obce nebo krizový štáb, případně třeba místní dobrovolní hasiči. Příjemce z řad občanů lze rozdělit kupříkladu podle místa bydliště či zájmu (někdo vyžaduje pouze informace na téma havárií a uzavírek silnic, jiný zase třeba jen avíza na plánované akce v obci). Možnosti jsou však ještě širší: Dohodne-li se obec s chataři a chalupáři na svém území, může o různých událostech informovat i tuto skupinu. Podle zkušeností společnosti InfoKanál se v obcích zapojených do jejího systému obvykle po každé odeslané SMS zprávě hlásí noví zájemci o tuto službu. »Samozřejmě, i obce se musí učit věcně formulovat odesílané SMS zprávy, aby se vešly do 160 znaků,« poznamenává Jana Mertová a cituje Mgr. Vladimíra Tancíka, vedoucího odboru kancelář tajemníka magistrátu města Opavy. Ten na jednom ze seminářů pravidelně pořádaných společností InfoKanál pro zástupce radnic připomněl, že rozesílané zprávy musí působit varovně, ale ne poplašně. V Opavě proto texty ke krizovým zprávám dokonce konzultují s psychologem a lidmi z integrovaného záchranného systému. ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2009 MO11_13 26.2.09 12:49 PM Page 13 IT infrastruktura obcí a měst TÉMA Jak mohou IT nástroje pomoci obcím při elektronizaci veřejné správy? Prvního července vstoupí v platnost zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V tento den nastane všem organizacím veřejné správy v České republice povinnost používat elektronické datové schránky. Jde o zcela zásadní změnu principu komunikace ve veřejné správě, kdy budou úřední, doporučené a jiné obálky nahrazeny elektronickými zprávami. O tom, jak právě IT nástroje mohou obcím pomoci při přechodu na tuto elektronizaci, jsme hovořili s Janem Hobzou, obchodním ředitelem pro veřejný sektor společnosti Asseco Czech Republic. Zanedlouho začne platit zákon číslo 300/2008 Sb. Co v této souvislosti obce čeká? Na co se mají připravit? Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů je vskutku revoluční v tom, že ukládá úřadům za povinnost nahradit papírovou komunikaci mezi úřady a právnickými subjekty elektronickou komunikací. Dosud to byla pouze možnost – například zákon o elektronickém podpisu říkal, jak v takovém případě postupovat. Od 1. července už však orgány státní moci budou muset komunikovat s právnickými subjekty i mezi sebou navzájem výhradně elektronicky. Za tímto účelem zavede ministerstvo vnitra systém tzv. datových schránek, které tuto elektronickou komunikaci zprostředkují. Fyzické osoby, tedy občané, všakbudou mít stále na vybranou. Buď si datovou schránku totiž dobrovolně zřídí – a úřady jim pak budou doručovat všechny písemnosti elektronicky právě tam, nebo mohou nadále zůstat u papírové formy. Naproti tomu právnické osoby touto novou formou s úřady komunikovat začnou. ■ V čem bude podle vás spočívat konkrétní dopad elektronizace veřejné správy na obce? Pro obce to bude znamenat řadu změn. Například i ty nejmenší se budou muset vybavit alespoň jedním počítačem připojeným na internet. Kromě toho budou všechny obecní úřady povinny přijímat i odesílat korespondenci elektronickou cestou prostřednictvím své datové schránky, což bude zcela jistě silným motivem provozovat tzv. elektronickou spisovou službu, která bude připojená na zmíněnou datovou schránku. Své vnitřní procesy si budou muset nastavit tak, aby uměly většinu vlastní agendy vyřídit v elektronické podobě. A právě zde vidím největší dopad zákona – v procesních změnách veřejné správy a v povinnosti používat na úřadech moderní informační technologie. ■ březen 2009 sovou službu, datové schránky, elektronický portál pro občana neboli CzechPOINT@home, bude možné spolufinancovat až do výše 85 procent jejich ceny ze strukturálních fondů EU. Tuto možnost v současné době připravuje ministerstvo vnitra: Formou výzev, které zveřejní v průběhu letošního roku, nabídne obcím řádově stovky milionů korun na nákup uvedených systémů. Pro všechny je to výborná šance. Vůbec poprvé od doby, co se u nás hovoří o eGovernmentu, jsou k dispozici tak velké finanční prostředky na jeho zavedení. Neměla by se promarnit. Pro obce to znamená v prvním kroku sledovat web ministerstva vnitra www.mvcr.cz a po vyhlášení výzev podat správně vyplněné žádosti. Pokud ministerstvo žádost schválí, přidělí obci dané prostředky, a ta si pak obvyklým způsobem vybere dodavatele požadovaného systému. Dnes je to již běžný proces. Co se stane, když se nějaká obec nestihne včas na elektronizaci veřejné správy připravit? Sankce, na které se asi ptáte, nejsou v zákoně č. 300/2008 Sb. uvedeny. Vyplývají však z procesních předpisů, které upravují výkon veřejné správy. Pokud si tedy obec nezřídí připojení na datovou schránku, případně nebude-li přijímat podání, která jí tam jsou doručována, bude to mít stejné následky, jako kdyby zavřela listovní podatelnu, nepřijímala a nevyřizovala podání v papírové podobě. FOTO: ARCHIV ■ Jan Hobza, obchodní ředitel pro veřejný sektor, Asseco Czech Republic: Všechny systémy, ať už jde o samotné počítače, internetovou konektivitu, spisovou službu, datové schránky, elektronický portál pro občana neboli CzechPOINT@home, bude možné spolufinancovat až do výše 85 procent jejich ceny ze strukturálních fondů EU. ■ Jaké vlastnosti či parametry by měly mít IT nástroje, které v tom mohou obcím pomoci? Obce by se měly především soustředit na to, zda vybavení, které si budou pro své úřady pořizovat, splňuje požadavky zákona číslo 300/2008 Sb. a souvisejících předpisů. Tedy i zákona o archivnictví a spisové službě. Patří mezi ně například možnost napojení na datové schránky, schopnost používat a archivovat dokumenty s elektronickým podpisem, ale také možnost využívat u dodavatele školení na používání těchto nástrojů včetně technické podpory. Dodavatel by měl být rovněž schopen napojit celé řešení na připravované centrální registry a poskytnout záruku, že bude financovatelné z veřejných zdrojů. ■ A jsme u financí. Kde na to obce, zejména ty malé, vezmou peníze? Všechny tyto systémy, ať už jde o samotné počítače, internetovou konektivitu, spi- Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s elektronizací veřejné správy? Myslíte si, že na ni bude většina institucí k 1. červenci připravena? My se v oblasti elektronizace veřejné správy pohybujeme již několik let. Veřejná správa má tendenci zavádět nové technologie a měnit své zvyky méně, než je tomu u komerčních subjektů. Vždy to vyžaduje nějaký zásadní impuls, který na úřadech rozhýbe věci směrem kupředu. Impulsem bývá změna zákona, možnost získání dalších finančních prostředků do rozpočtu úřadu, nebo charismatická osoba, která ovlivní ostatní a přiměje je přemýšlet jiným způsobem. Řekl bych, že to vše se teď právě děje. Na ministerstvu vnitra se kolem náměstka Zdeňka Zajíčka vytvořil tým, který umí ostatní přesvědčit o výhodách zavádění eGovernmentu. Dále byl přijat zákon, který sám osobě změny vyvolává a poprvé lze získat dostatečné finanční prostředky na eGovernmentové systémy. Naše společnost se těchto změn také aktivně účastní, ať už na straně ministerstva vnitra jako spoluautor technických předpisů, tak na straně obcí jako komplexní dodavatel CzechPOINT@home. ■ /sk/ 13 26.2.09 TÉMA 12:50 PM Page 14 IT infrastruktura obcí a měst Většina »papírování« už brzy zmizí i z úřadů v Česku P otvrzují to i zkušenosti společnosti Software602. Předseda jejího představenstva Ing. Richard Kaucký o tom říká: »Diskutovali jsme s představiteli stovek firem z různých sektorů trhu i z mnoha úřadů veřejné správy – a trend je zcela jednoznačný. V desítkách z nich již začaly reálné projekty, na mnoha místech už jsou vidět výsledky. Hovoří-li se v té souvislosti o největší změně od doby Marie Terezie, je to nadsázka, ale ne až tak příliš zavádějící. Skutečně stojíme na prahu revolučního zlomu.« Zmíněný přechod souvisí s nahrazováním oběhu papírů a s přechodem od nestrukturovaných elektronických dokumentů, což je v podstatě jen papír přenesený na obrazovku počítače, ke strukturovaným dokumentům, které za uživatele vykonají mechanickou část práce (přepisování, kontrola správnosti, přenos dat z jiných zdrojů, výběr z roletek místo vyplňování apod.). Také čas věnovaný archivaci, vyhledávání, připravování materiálů ke schválení a podobně se sníží na zlomek současného stavu. TŘI DŮVODY KE ZMĚNĚ Prvním předpokladem rychlých změn jsou jednoduché a cenově dostupné technologie, které již jsou k dispozici. Ještě donedávna nebylo možné reálně nahradit oběh papírového dokumentu bez nasazení informačního systému, což bylo nákladné, zdlouhavé a mnohdy tak složité, že organizace raději zůstaly u papírů. Současné technologie umožňují použít formulářové řešení v některých případech i za několik hodin a za zlomek ceny informačního systému. Druhým faktorem, který mluví ve prospěch pronikavé změny, je skutečnost, že české úřady přestávají vyžadovat papírové dokumenty a podporují využívání elektronických dokumentů i mezi podniky. Nejvýznamnějším projevem tohoto trendu je zákon o eGovernmentu, který vstoupí v platnost letošního 1. července. Právě nutnost vyhovět legislativním požadavkům nebo požadavkům některého konkrétního úřadu dosud v mnoha případech představovala hlavní důvod, proč bylo nutné vytvářet a archivace papírů (daňové doklady, smlouvy apod.). Konečně třetím důvodem, který může ještě více urychlit probíhající změny, je současná ekonomická situace, zesilující tlak na snižování nákladů. Pro podniky čelící zhoršující se situaci na trzích bude obtížnější ignorovat, kolik pracovních hodin nebo dnů věnují zaměstnanci činnostem s minimální produktivitou. Krajský úřad Olomouckého kraje (na snímku) má s inteligentními formuláři už několikaletou dobrou zkušenost. 14 PŘÍKLADY PRO KAŽDÉHO »Důležité je i to, že existují konkrétní příklady. Podobných velkých vizí tu bylo v minulosti více, ale ne všechny se naplnily. Dnes jsme však v situaci, že pokud kdokoliv chce odbourat papírování u jakéhokoliv typu procesu, prakticky vždycky najde konkrétní subjekt, kde již takový krok proběhl. To je také jedním z důvodů, proč organizujeme semináře a proč provozujeme portál www.bezpapiru.cz, který slouží právě ke sdílení těchto zkušeností,« konstatuje Ing. Richard Kaucký. Semináře zaměřené na praktické aspekty nahrazování oběhu papírových dokumentů pořádá Software602 přibližně od poloviny loňského roku. Probíhají pravidelně v Praze, Brně a Plzni a během posledních několika měsíců se jich zúčastnili představitelé více než stovky organizací ze všech sektorů trhu. Seminář zpravidla trvá dvě až tři hodiny, té- FOTO: AUTOR V podnicích a úřadech se radikálně zmenší objem mechanické práce. Zaměstnanci budou věnovat mnohem větší podíl času práci s vysokou přidanou hodnotou, která vyžaduje přemýšlení, kreativitu, rozhodování. Tato revoluční změna už v řadě organizací začala, její dovršení podle mínění mnoha odborníků nebude trvat déle než dva roky. FOTO: ARCHIV MO14_16 Ing. Richard Kaucký: Hovoří-li se v souvislosti se zaváděním inteligentních formulářů do praxe úřadů jako o největší změně od doby Marie Terezie, je to nadsázka, ale ne až tak příliš zavádějící. mata jsou uzpůsobena účastníkům každého setkání. MENŠÍ MĚSTO I KRAJ Vize rychlého přechodu na bezpapírové úřadování není pro společnost Software602 zbožným přáním. S tímto trendem spojila celou svou existenci a zjevně se jí to vyplácí. Zatímco jiné firmy mají v současné době vážné problémy, jejich hospodářské výsledky stagnují či klesají a jsou nuceny propouštět zaměstnance, Software602 hlásí masivní růst. Pro letošní rok firma počítá s růstem obratu dokonce o 40 procent a na rozdíl od jiných dokonce nabírá další zaměstnance. Kromě komerč-ního sektoru se jí daří i ve veřejné správě, kde mimo jiné pokračovala v rozšiřování technologické infrastruktury projektu Czech POINT. Ale její inteligentní formuláře 602XML používají už i mnohé magistráty či městské úřady. Například v Černošicích v okrese Prahazápad začali s inteligentními formuláři pracovat nejdříve pro vyřizování stavební agendy, později také v rámci odboru sociálních věcí a zdravotnictví. V tomto pětiapůltisícovém městě si radnice na přijatém řešení zvláště cení možnosti vytvářet vlastní formuláře či provádět změny v dodaných. Již několikaleté zkušenosti s inteligentními formuláři mají v Olomouckém kraji, kde se v projektu jejich nasazování spojil krajský úřad s městy a obcemi. To všem zúčastněným umožnilo nejen vyjednat lepší finanční podmínky, ale především výměnu zkušeností i samotných formulářů. Potvrzují se tak slova Ing. Richarda Kauckého, že prakticky pro každý typ procesu dnes lze najít konkrétní příklad z praxe, kde se již o odstranění papírování s úspěchem pokusili. ■ J A R O S L AV W I N T E R březen 2009 MO14_16 26.2.09 12:50 PM Page 15 IT infrastruktura obcí a měst TÉMA Podstatou lidské společnosti je komunikace. Bez té bychom nedosáhli ničeho. V dávné minulosti se informace šířily velmi pomalu a složitě. Často byly předávány jen ústně, čímž se zkreslovaly. S nástupem moderních technologií, zejména však v posledním desetiletí s nástupem IT, se situace radikálně změnila. D často k zastižení, a představoval tak úzké hrdlo, v němž se mnoho věcí zaseklo, zdrželo nebo jinak znehodnotilo. Moderním trendem je maximálně zkrátit dobu od vzniku informace k jejímu publikování (uveřejnění) na portálu. Správu webového obsahu už zajišťují tzv. redakční systémy, někdy rovněž označované jako publikační systémy. Nabízí je spousta dodavatelů; mají různé moduly, obsahují integrační můstky na další systémy apod. Jedno však mají vždy společné – umožňují bez detailní znalosti IT technologií umístit na webový portál požadovaný obsah (nejčastěji text, obrázek, soubor). Jak to celé funguje? Na serveru je nainstalován redakční systém. Ten obsahuje zpravidla dvě části – aplikaci pro autory a redaktory (někdy nazývanou také jako redakce, správa či administrace) a vlastní webový portál určený občanům. Redaktoři obsah vytvářejí, zveřejňují a spravují. Občané pak na webovém portálu s obsahem pracují. Vše je přitom snadno dostupné prostřednictvím internetového prohlížeče. FOTO: ARCHIV nes již nechceme, aby se informace šířily pouze ústním podáním, a přestaly nám stačit kdysi oblíbené vývěsky a nástěnky. Moderním trendům v mnohém neodpovídá už ani systém tištěných periodik či hlášení obecního rozhlasu. Nutně potřebujeme, aby informace byly dostupné všem občanům kdykoliv a kdekoliv. Potřebujeme, aby byly uspořádány přehledně, a aby tak důležité věci nezapadly mezi méně důležité. Požadujeme, aby byly uveřejněny hned, bez zbytečného odkladu. A právě k tomu všemu nám slouží informační webové portály obce. Komunikace s občany i návštěvníky obce dosud bývá často opomíjena. Bez správných a relevantních informací se však neobejde nikdo. Nedostatek informací nutí občany v lepším případě k tomu, aby si je získávali sami. V horším případě nastoluje apatii a tlumí zájem o obec a dění v ní. Redakční systém SystemIdea maximálně ulehčuje práci a správu obsahu portálu. Texty lze do systému jednoduše kopírovat z textových editorů; systém také nabízí široké možnosti formátování textu. Co můžeme udělat, aby nás podobná situace nepotkala? Řešení se nabízí samo. Zapojme moderní technologie a využívejme více prostředků, které již v dnešní době téměř každý doma či v zaměstnání má – počítač a počítačovou síť. Vybudujme si vlastní informační portál obce a hlavně – udržujme ho obsahově aktuální. Nejeden skvělý portál totiž skončil právě na nedostatcích v jeho obsahu. INFORMACE VERSUS TECHNOLOGIE Jak vybudovat kvalitní portál obce? Pryč je doba, kdy se portály budovaly jako statické HTML stránky a ke zveřejnění informací byl vždy potřebný zásah IT specialisty. Ten nebyl březen 2009 CO LZE OD REDAKČNÍHO SYSTÉMU O Č E K ÁVAT Samotný obsah lze na portál vkládat různě. Dnes ustupující variantou je »vyvěsit« na portál vše jako soubor ke stažení, například ve formátu pdf či doc. Uživatelé jsou tak nuceni stahovat velké množství zbytečných souborů, ukládají si je na svůj disk, čímž porušují základní pravidlo mít vše aktuální dostupné centrálně na jednom místě. Moderní redakční systémy dovolí přímo editovat obsah ve WYSIWYG editoru se širokou možností formátování textu, vkládání obrázků či tabulek a tvorby hypertextových odkazů. Na webovém portálu tak mohou být jako soubory ke stažení vystaveny skutečně jen dokumenty (například formuláře, dokumentace, Slovníček Integrační můstky – technologické rozhraní pro napojení na data poskytovaná aplikacemi třetích stran. ■ WYSIWYG – akronym anglické věty »What you see is what you get« (Co vidíš, to dostaneš). Tato zkratka označuje způsob editace dokumentů v počítači, při kterém je verze zobrazená na obrazovce vzhledově totožná s výslednou verzí dokumentu. ■ FOTO: ARCHIV Jak plně využít informační portál obce Mgr. Pavel Gráf je ředitelem vývojového centra společnosti ecommerce.cz, a. s., která se zabývá vývojem rozsáhlých zákaznických řešení a aplikací včetně tvorby portálů a intranetů pro státní správu a samosprávu. zápisy atd.), ostatní lze vkládat jako články přímo na portál. Samozřejmostí dobrého redakčního systému je možnost strukturovat obsah. Aby bylo možné s informacemi jednoduše pracovat, nesmí být uloženy všechny pohromadě bez jakékoli kategorizace. Každý musí vědět, kde najde informace z jednání zastupitelstva, kde je přehled vybíraných poplatků, kde se nacházejí informace o památkách či kulturních akcích atd. Strukturu obsahu lze snadno vytvářet pomocí složek, samozřejmostí je možnost vytvářet hierarchii. Aby bylo možné udržet obsah stále aktuální a webový portál neobsahoval po několika letech provozu nepřeberné množství zastaralých informací, umožňují redakční systémy nastavit dobu platnosti (viditelnosti) dokumentu. Neaktuální dokument tak sám z webového portálu zmizí. Redakční systémy pak standardně umožňují umístit jeden dokument či článek na více míst portálu s nastavením jiné doby platnosti pro každou sekci zvlášť. A co když někdo přehlédne nově vloženou informaci? Tomu předchází možnost automatického zasílání informačního e-mailu o změnách a novinkách na portále. Je dobré, když si občané mohou sami nastavit, o kterých změnách chtějí být informováni. Takto jsou spojeny výhody webového portálu (aktuální informace jsou přehledně centrálně uložené) a e-mailového věstníku. KAM SPĚJE DALŠÍ ROZVOJ? Informační webové portály se budou i dále s rozvojem webových technologií zdokonalovat, umožní lepší a věrnější formátování textu, stanou se nezávislé na použité platformě. Hlavní trend jejich dalšího rozvoje však vidím v dalších portálových aplikacích, jako je třeba epodatelna, nahlížení do vybraných evidencí a registrů obce či online výběr poplatků. V současné době lze tento trend sledovat zvláště u velkých měst, kde jsou čistě obsahové portály doplňovány o další webové aplikace. ■ PAV E L G R Á F ředitel vývojového centra společnosti ecommerce.cz, a. s., 15 MO14_16 26.2.09 TÉMA 12:50 PM Page 16 IT infrastruktura obcí a měst Kladenský »You Tube« si získává veřejnost V české praxi zatím zcela ojedinělý projekt běží v Kladně. Město totiž v polovině února spustilo nový interaktivní web Kladno živě (www.kladnozive.cz ), na němž lze sdílet videa i fotografie z nejrůznějších akcí. P odle primátora Ing. Dana Jiránka město hledalo způsob, jak ze svého oficiálního webu (www.mestokladno.cz) separovat všechny informace, které na něj nepatří a jež by jinak zprávy důležité pro město znepřehlednily, avšak které na druhou stranu mohou být velmi zajímavé pro občany. PROSTOR PRO VŠECHNY »Například jsme pociťovali tlak ze strany škol, které město zřizuje, abychom na městském webu uváděli informace z jejich školních akademií, sportovních turnajů apod. Také občanská sdružení usilovala o to, aby se mohla na webu města představit a informovat tam veřejnost o svých chystaných akcích. Tak loni před Vánoci vznikl nápad na webu Kladno živě poskytnout prostor školám, nejrůznějším sdružením a spolkům, ale také jednotlivcům, aby tam bezplatně umisťovali své zprávy, fotografie i videa,« dodává primátor. »V sedmdesátitisícovém městě se lidé většinou mezi sebou příliš neznají. Ale zde se otevírá šance dávat je dohromady, umožnit jim lépe se mezi sebou poznávat,« tvrdí první náměstek primátora Ing. Miroslav Bernášek, který stál bezprostředně u zrodu kladenské verze »You Tube«. Zvlášť upozorňuje na sekci Kalendář, v níž lze získat souhrnné informace o kulturních, sportovních a dalších akcích plánovaných den po dni různými subjekty na území Kladna. Náklady na provozování nového serveru jsou prakticky nulové. Příspěvky na web vkládá pověřený pracovník odboru informatiky magistrátu. Svým způsobem Kladno živě šetří peníze například školám i rodičům žáků. Než server začal fungovat, bylo běžné, že se rodiče dožadovali na škole cédéček s fotografiemi svých dětí třeba na lyžařském výcviku. Nyní škola snímky či videa z lyžařských kurzů zveřejní na novém webu – a kdo má zájem, může si je bez problémů stáhnout do svého počítače. P R AV I D L A , A L E B E Z C E N Z U RY Pravda, město se teprve učí možnosti nového webu plně využívat i čelit případným nástrahám, které novinka může skrývat. Už teď na stránkách www.kladnozive.cz například najdete upozornění, že provozovatel serveru neručí a nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a za materiál zveřejněný uživateli. Provozovatel si také vyhrazuje právo příspěvek podle vlastního uvážení nezveřejnit, případně odstranit příspěvky a sdílený materiál, které uzná za nevhodné. Za nevhodné jsou považovány zejména texty, které jsou urážlivé, obsahují vulgární slova nebo mají rasistický či xenofobní podtext. Příspěvek nesmí ani sloužit k politické propagaci a stejně tak nemůže obsahovat osobní údaje. Nutno však podotknout, že město neustanovilo žádnou »komisi« či jiný orgán, který by příspěvky zasílané k uveřejnění nějak hodnotil či jinak posuzoval. Stránky také uvádějí nutné technické parametry zasílaných příspěvků. U videí je podporován formát .wmv (optimálně v poměru 4:3, rozlišení 320 na 240 pixelů, 25 snímků za vteřinu), u fotografií pak formáty .jpg, .gif, .tif, .bmp, .wmf či .png. Limitem pro největší velikost vkládaného souboru je 40 MB, tedy tolik, kolik mívá televizní Kladenský zpravodaj, který na serveru Kladno živě rovněž naleznete. /rš/ Virtuální prohlídky lákají do regionů W ebové stránky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje obohatila od 1. března 2009 virtuální prohlídka muzeí a zajímavých míst v celém tomto regionu. Novinka poskytne formou »živé« prohlídky návštěvu třiceti lokalit, mezi kterými jsou například hrad Sovinec, hrad Hukvaldy, zámek Kunín, Hornické muzeum nebo Dolní oblast Vítkovic. Moravskoslezský kraj se tak řadí k dalším, které na své turistické portály zařadily virtuální prohlídky nejzajímavějších míst regionu již dříve. Například turistický portál Východní Čechy umožňuje prohlédnout si z klidu domova 34 měst, míst, historických i novodobých objektů, respektive mnohem více, protože řada sídel nabízí virtuálních prohlídek i několik. Kupříkladu v Litomyšli lze takto »navštívit« náměstí, klášterní zahrady, prostor mezi zámkem a zámeckým pivovarem i tři sály v Zámeckém kongresovém centru. Ještě více virtuálních prohlídek zařadil na svůj portál do sekce věnované cestovnímu ruchu Liberecký kraj. Zájemci se mohou podívat do 51 míst kraje, z nichž většina nabízí hned několik pohledů. Portál Jižní Morava obsahuje virtuální procházky sice »pouze« ve 13 místech kraje, ale aktuálně se můžete přenést na dalších 20 míst, kde jsou umístěny webkamery. Díky to- 16 Virtuální prohlídky bezesporu představují nejatraktivnější vizuální formu propagace měst, obcí a regionů. mu zjistíte (v době přípravy tohoto textu), že zatímco z okna brněnského magistrátu na Malinovského náměstí je vidět jen jeden poslední sněhový ostrůvek, při březích šakvické nádrže Nové Mlýny se udržuje ještě vrstva ledu a pohled na vlek na Stupavě udává 120 centimetrů sněhu. Unikátní 3D model kraje obsahuje portál cestovního ruchu Královéhradeckého kraje. Využívá technologii GeoShow3D, která umožňuje pracovat s neomezeným množstvím geografických informací v trojrozměrném virtuálním modelu na běžném PC stejným způsobem jako v profesionálních leteckých simulátorech provozovaných na velmi výkonných počítačích. Volný a plynulý pohyb ve fotograficky-realistické scéně je srovnatelný s videozáznamem pořízeným z vrtulníku. K této prohlídce je sice nutné si nainstalovat volně šiřitelný prohlížeč a seznámit se s jeho ovládáním, ale výsledek stojí za to. Virtuální prohlídka Karlovarského kraje zahrnuje 12 míst, v nichž lze obzvláště vychutnat možnost seznámit se s daným prostorem tak, jako by člověk skutečně stál uprostřed něho. Navíc nechybějí ani základní informace o vzniku té které pamětihodnosti. Milovníci virtuálních prohlídek by si rozhodně neměli nechat ujít ani Prahu stověžatou (http://stovezata.praha.eu) s virtuálními prohlídkami ze stovky pražských věží. Každý pohled je doplněn i mapkou a základními informacemi o objektu, z jehož věže se rozhlížíte. Samozřejmostí na krajských turistických portálech jsou fotografie či celé fotoseriály z nejzajímavějších míst; občas se objevuje video, filmy či webkamery. Nicméně virtuální prohlídky bezesporu představují nejatraktivnější vizuální formu propagace měst, obcí a regionů. Zajistit si tuto možnost lze doporučit každému, kdo chce do svého území přilákat návštěvníky. ■ J A R O S L AV W I N T E R březen 2009 MO17 26.2.09 12:50 PM Page 1 MO-000814 26.2.09 12:51 PM Page 18 EVROPSKÁ UNIE Moderní veřejné osvětlení zpříjemní lidem život a městu ušetří peníze Od roku 2007 je město Kladno evropským partnerem programu GreenLight a v roce 2008 získalo cenu Energy Award 2008 Evropské komise a programu GreenLight za první realizaci energeticky úsporného projektu. Unikátním projektem výměny svítidel se Kladno dostalo na první příčku mezi městy v České republice s efektivním a environmentálně šetrným programem veřejného osvětlení. P ředevším v rezidenčních čtvrtích, ale i na hlavních městských tazích (celkem ve 118 ulicích) bylo na sklonku uplynulého roku vyměněno 1369 světelných bodů. Kladno se k tomuto kroku rozhodlo na základě studie ekonomické optimalizace veřejného osvětlení, jak ji pro kladenský magistrát zpracovala nezávislá iniciativa Greenlight-ing.cz, a zároveň s ohledem na výsledky pilotního projektu, který se už loni v létě uskutečnil v rezidenční čtvrti Habešovna. Tam byly testovány tři typy svítidel veřejného osvětlení s různými světelnými zdroji, z nichž jako vítěz vzešla kombinace špičkových svítidel značky Indal s nejmodernější technologií výbojek CosmoPolis společnosti Philips. I N V E S T I C E S E RY C H L E V R ÁT Í Primátor Ing. Dan Jiránek připouští, že projekt v tak velkém rozsahu, který město přišel na zhruba 7,8 mil. Kč, by se patrně neuskutečnil, kdyby se loni nepozdržely některé výzvy pro operační programy. Kladno proto na modernizaci veřejného osvětlení mohlo použít část peněz původně připravených na kofinancování svých projektů v rámci těchto programů. Finanční prostředky vložené do veřejného osvětlení se však městu velmi rychle vrátí. »Návratnost máme propočítánu na zhruba pět a půl roku, přičemž celková předpokládaná úspora za patnáct let má činit téměř 25 milionů korun,« uvedl primátor. Životnost celé soustavy se ovšem uvádí na období 20 let. Úspory budou dány především minimalizací spotřeby elektrické energie i snížením nákladů na servis a údržbu svítidel. Nové osvětlení netěší pouze správce městského rozpočtu. Obyvatelé ulic, kde funguje nové osvětlení, vesměs vyjadřují spokojenost s tím, že svítidla už jim nesvítí do oken, ale vrhají světlo pouze na chodník a vozovku. A nejen to – teplá bílá zář nového osvětlení je navíc blízká dennímu světlu, což chodcům zpříjemňuje chůzi a pobyt pod sloupy veřejného osvětlení, zatímco řidičům zase přináší výrazně lepší přehled o všem, co se děje před nimi na vozovce i kolem ní. Kromě zvýšení bezpečnosti dopravy si městská policie slibuje nového osvětlení také snížení kriminality a omezení vandalismu. Rozdíl mezi původním (horní snímek) a novým osvětlením je patrný na první pohled. Nyní je ulice mnohem lépe osvětlena, teplé bílé světlo působí přirozeně a svítidla je nevrhají lidem do oken. FOTO: ARCHIV MO18 18 »EVROPSKÝ ROZMĚR« PROJEKTU Ředitel společnosti Indal C&EE Bedřich Quadrát poznamenává, že mimořádnost kladenského projektu nespočívá ve formě financování, ale v inovativním způsobu řešení problematiky obnovy veřejného osvětlení. »Nová soustava osvětlení byla navržena nejen jako energeticky úsporná, ale díky bílému světlu i jako velmi přívětivá k obyvatelům. Kromě toho byla použita špičková svítidla vyrobená výhradně z recyklovatelných materiálů (hliník místo plastů). Kladno tedy přistoupilo k problematice skutečně moderně a koncepčně. Využilo všechny sou- časné evropské trendy. V tom tedy spočívá „evropský rozměr“ jeho projektu.« INDIVIDUÁLNĚ PRO KAŽDOU ULICI Jakkoliv je kladenský projekt v České republice svým pojetím a rozsahem unikátní – a také inspirativní, nepředstavuje jediný univerzální recept pro obnovu veřejného osvětlení ve všech ostatních městech a obcích. Seriozní dodavatel veřejného osvětlení se totiž vždy soustřeďuje nejen na jedno kritérium, byť by jím byla třeba i úspora energie. Důležité je najít pro každou obec a město, každou čtvrť a místní část, ba i pro každou ulici správnou rovnováhu mezi uživatelským komfortem, náklady i ohleduplností k životnímu prostředí. Konkrétně v Kladně je v rezidenčních čtvrtích nasazena technologie CosmoPolis v kombinaci se svítidly Indal, na hlavních tazích jsou pak svítidla Indalu kombinována s vysokotlakými sodíkovými výbojkami firem Osram a Philips. Bedřich Quadrát zdůrazňuje: »Světlo a veřejné osvětlení se v posledních desetiletích v Evropě vyvinulo do takové míry, že již nelze přijímat zjednodušená všeobjímající řešení. Rada pro obce a města tedy zní: Spolupracujte se světelnými profesionály a konzultanty a vytvořte koncepci, projekty a plány obnovy, jako to učinili v Kladně. Greenlighting.cz je přesně takový informační zdroj, kde můžete získat relevantní informace a případně požádat o radu jeho konzultanty.« Ředitel Indal C&EE ví, co říká. Tahle firma totiž patří do španělského průmyslového holdingu grupo INDAL, který zahájil svou existenci v roce 1950 a nyní je lídrem na trhu výroby osvětlovacích technických produktů. D O TA C E M A LÝ M O B C Í M Greenlighting.cz podporuje program GreenLight zaštítěný Evropskou komisí a je zastřešen obecně prospěšnou společností Srdce Čech. Předseda její správní rady Vladimír Štěrba připouští, že mnohé starosty, zejména menších obcí, může od zásadní obnovy veřejného osvětení odradit možná vyšší vstupní investice. Pod dojmem velké sumy na pořízení moderních svítidel jdou stranou veškeré výpočty následných úspor. Proto ve strategickém plánu Místní akční skupiny Srdce Čech je jedna z projektových fiší zaměřena přímo na rekonstrukci veřejného osvětlení ve členských obcích. »Podaří-li se nám získat podporu z programu Leader ČR, pak naše obce dostanou možnost ucházet se na tento účel o dotaci ve výši 0,5 mil. Kč při spoluúčasti 10 %,« poznamenává Vladimír Štěrba s tím, že s různými formami podpory modernizace veřejného osvětlení už počítají i regionální operační programy. ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2009 MO19 26.2.09 12:51 PM Page 19 EVROPSKÁ UNIE Jak na dotace ■ V Libereckém kraji v katastru naší obce je v současné době nepoužívaná stará továrna, s jejímž majitelem jednáme intenzivně o revitalizaci objektu. Jednou z možných variant je jeho přeměna na školicí středisko. Náklady včetně nutných demolicí a podobně se podle zpracované projektové dokumentace ke stavebnímu povolení odhadují na zhruba 70 milionů korun. Jaké máme možnosti získat společně na tento záměr dotace z EU? Bohužel v dotazu není upřesněno, o jaký typ školicího střediska by mělo jít a k jakým účelům by mělo sloužit. V Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Severovýchod, pod který tato oblast spadá, se nabízí prioritní osa Cestovní ruch, která aktuálně probíhá do 20. 3. 2009. Žadatelem o podporu může být jak obec, tak podnikatelský subjekt vlastnící nemovitost. Samozřejmě rozdíl je v procentu dotace, která se přiděluje podle typu žadatele. V rámci této priority lze předkládat projekty zahrnující například rekonstrukce stravovacích a ubytovacích zařízení, budování navazujících cyklotras, turistických tras, revitalizace kulturně-historických a technických památek, realizace navigačních systémů k památkám, propagace uskutečněných projektů, budování parkovacích kapacit pro návštěvníky. Brownfieldy v Libereckém kraji Podle odhadů agentury CzechInvest je v kraji 400 až 650 brownfieldů. ■ Nejvíc brownfieldů zůstalo po průmyslové výrobě – 39 %, o 6 % víc, než je průměr ČR ■ Kraj má nejvyšší počet brownfieldů po cestovním ruchu a lázeňství z celé ČR. ■ Podíl opuštěných zemědělských usedlostí je téměř o 10 % nižší než celostátní průměr. ■ Příklady regenerace brownfieldů: ve Slané u Semil firma Beneš a Lát zrekonstruovala opuštěnou přádelnu na slévárnu slitin zinku, firma Obalkarton pro svoji výrobu opravila textilní továrnu v Jablonci nad Nisou, Stará fara v Ralsku byla přestavěna na městské kulturní centrum. ■ Regeneraci brownfieldů přímo podporuje 13 unijních nebo národních dotačních programů. ■ Zdrojem informací o brownfieldech je vyhledávací studie, kterou v letech 2005 až 2007 zpracovala agentura CzechInvest spolu s krajskými úřady. Výzkum popsal 2355 lokalit o rozloze přes 10 tisíc ha, z toho 202 brownfieldů v Libereckém kraji. ■ Národní databáze brownfieldů je volně a zdarma přístupná na adrese www.brownfieldy.cz. K registraci stačí pouze jméno a e-mail. /sk/ ■ V současné době jsou velmi populární projekty zaměřené na rozvoj hippoturistiky, dále turistiky venkovské, adrenalinové, relaxační apod., které jsou jednou z aktuál- ně podporovaných částí programu. Doplňující, ale nikoli zanedbatelnou částí prioritní osy, je tvorba analytických a strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu, systém značení turistických cílů, síť informačních center, rezervační systém apod. S ohledem na typ vlastnictví, předpokládaný rozsah projektu a podobně se jeví jako nejoptimálnější program Školicí střediska, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace. V rámci zmíněného operačního programu je možné čerpat prostředky na budování infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů v průmyslu a podnikatelském sektoru. JMůže to být například výstavba, pořízení, rekonstrukce, modernizace prostor určených pro vzdělávání a jejich vybavení, vybavení zařízení školicími pomůckami a programy apod. Příjem elektronických registračních žádostí o poskytnutí dotace se uskutečnil prostřednictvím internetové aplikace eAccount do 28. 2. 2008. Poslední možný termín pro příjem plných žádostí byl stanoven na 30. 4. 2009. Více informací naleznete na adrese www.czechinvest.org. ■ PAV L A K O N O P O VÁ M A RT I N A Š L A PÁ K O VÁ poradkyně MO-000811 březen 2009 19 26.2.09 1:08 PM Page 1 MO-000810 MO20 MO21_22 26.2.09 1:02 PM Page 21 SPRÁVA A ROZVOJ Hold tichému prostranství Soutěž o Cenu Petra Parléře 2009 Do 2. 3. 2009 si města mohla na předepsaném formuláři a po zaplacení registračního poplatku 5000 Kč objednat zpracování architektonických studií na revitalizaci svých veřejných prostor nebo budov. ■ Přihlášená města budou na 11. 3. pozvána do Prahy k veřejné prezentaci svých námětů. Hodnotitelská rada pak rozhodne, které náměty budou zařazeny do soutěže. ■ Každé město, jehož námět byl zařazen do soutěže, uhradí vstupní poplatek v rozmezí 40 000 až 50 000 Kč (podle charakteru a náročnosti zadání), který se vrací zpět, pokud město neobdrží žádnou studii. ■ Městům zařazeným do soutěže bude bezplatně přidělen odborný konzultant, který se podle potřeby bude podílet na tvorbě oficiálního zadání a po ukončení soutěže bude působit jako komentátor při prezentaci studie (studií) v rámci města spolu s jejími autory. ■ Architekti přihlášení do soutěže si vyberou oficiální zadání měst, která je nejvíce oslovila, a zpracují podle nich soutěžní studie. Na jedno zadání lze zpracovat více studií různých autorů. Naopak nezaujme-li některé zadání žádné architekty, žádná studie na ně zhotovena nebude. ■ Soutěž začne 18. 3., s jejím ukončením se počítá 12. 6. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže má být letos v září. ■ Všechny studie (i neoceněné) příslušná města obdrží k dalšímu využití. ■ Více informací na www.cenapp.cz ■ Svým rozhodnutím hodnotitelská rada obrací pozornost veřejnosti k prostorům ticha, místům úkrytu a setkávání, která již po staletí představují záchytné body, kde odpočívají předkové a kde vzniká paměť celého společenství. T olik komentář v tiskové zprávě o předání cen 6. ročníku národní urbanistickoarchitektonické soutěže o Cenu Petra Parléře. Vítězství totiž patřilo architektonické studii Ing. arch. Martina Rosy a Ing. arch. Jana Kratochvíla, která se věnovala rehabilitaci prostoru hřbitova ve Vítkově na Opavsku. Tamní městský hřbitov je veřejnosti spíše asi znám jako místo posledního odpočinku Jana Zajíce, »pochodně číslo dvě« z února 1969. Ovšem areál hřbitova s ohradní zdí z lomového kamene, zhruba třímetrovým kamenným křížem z roku 1827 a jednolodním kostelem Nanebevzetí Panny Marie na místě původní sakrální stavby vzniklé už při zakládání Vítkova ve 13. století je také státem chráněnou kulturní památkou. P Ř Í R O D N Í R Á Z A I N T I M I TA R I T U Á L Ů M Í S T O O K Á Z A L É M O N U M E N TA L I T Y Autoři vítězné studie Vítkov v severomoravských Sudetech znají už od dětství, byť nejsou místními rodáky. Ing. arch. Jan Kratochvíl poznamenává: »Usilovali jsme o zachování přírodního rázu hřbitova, o dosažení intimity během rituálů a o potlačení zbytečné monumentality, která by v daném místě působila nepatřičně.« Ing. arch. Martin Rosa doplňuje: »Mnozí lidé chápou návrh hřbitova jen jako jakousi podřadnou zakázku pro architekta, který se nedokáže prosadit jinde. Je však zajímavé, že několik obřadních síní a krematorií patří k největším pokladům české meziválečné moderní architektury.« Vítězná studie kompozičně posiluje hlavní osy hřbitova, které vytvářejí kříž. V jeho středu nyní stojí socha Krista; jednotlivá ramena kříže autoři ve spolupráci se sochařem Janem Šebánkem doplnili plastikami evangelistů a jejich atributů. Nalezli i vhodné místo pro kolumbárium a navrhli jeho formu. Úkol navrátit vážnost obřadní síni však byl ztížen tím, že tento objekt byl poplatný stavební technologii 70. a 80. let minulého století. Předseda hodnotitelské rady soutěže o Cenu Petra Parléře prof. Ing. arch. Miroslav Masák na vítězné studii oceňuje především citlivý přístup jejích autorů a jimi navržený kultivovaný koncept doplňků a úprav hřbitova. VIZUALIZACE: AUTOŘI VÍTĚZNÉ STUDIE JAK VZNIKALO ZADÁNÍ Starosta Vítkova Ing. Pavel Smolka připomíná: »Hřbitov není jen veřejné prostranství, ale vždy jde o prostor s poměrně spletitou provozní strukturou a se specifickými nároky na jeho „provozování“. Požadavek na komplexní vyřešení hřbitova v kontextu současnosti a při zachování historických hodnot vznikl nejprve na úseku městské zeleně, když se kupříkladu řešila otázka kam zasadit nové stromy místo starých, ohrožujících hrobová místa. Postupně se přidaly požadavky památkové péče na opravu bortící se hřbitovní zdi, správce na vybudování kolumbária a zpevněných ploch či provozovatele pohřební služby na přistřešení prostoru u smu- teční síně.« Město proto v soutěžním zadání mj. požadovalo sladit funkci hřbitova s obnovou historických, přírodních a estetických hodnot prostoru, řešit umístění kolumbária a rozptylové loučky, rozšířit stávající smuteční síň o zázemí pro návštěvníky hřbitova, navrhnout mobiliář a jeho umístění, věnovat pozornost zeleni a propojit areál s okolím. Vítězná studie nalezla i vhodné místo pro nové kolumbárium (na obrázku počítačová vizualizace). březen 2009 V S T U P D O S O U T Ě Ž E S E V Y P L AT Í Další osud vítězné studie leží už především v rukou vítkovské radnice. Od konce ledna je ve vestibulu městského úřadu menší výstava věnovaná poslednímu ročníku soutěže o Cenu Petra Parléře. Veřejná prezentace studie za účasti autorů byla naplánována na druhou polovinu února – již po naší redakční uzávěrce. Jakmile bude studie prokonzultována s památkáři, projedná ji zastupitelstvo města – a přijme-li ji »za svou«, radnice připraví konkrétní kroky k realizaci projektu. »Cesta k realizaci jistě nebude snadná, ale jsem optimista,« říká Ing. Pavel Smolka. Podle jeho slov soutěž dává obcím a městům jedinečnou příležitost získat studie úprav různých lokalit, které jsou natolik důležité, že je samosprávy nechtějí řešit běžným způsobem. »Soutěž umožňuje získat kvalitní studie zpracované autory, kteří nejsou příliš svazováni stereotypy či místními zvyklostmi a pohledy. Navíc jsou studie posouzeny špičkovými architekty z hodnotitelské rady soutěže, takže zadavatelé mají k dispozici i jejich odborné posouzení každé z nich,« uzavřel starosta Vítkova. ■ I VA N RY Š AV Ý 21 26.2.09 1:02 PM Page 22 SPRÁVA A ROZVOJ Když se rekonstruuje školní kuchyně... Ihned jakmile jsem na podzim 2006 nastoupil do funkce, mně hygienici sdělili, že nezačnu-li okamžitě řešit nevyhovující stav školní kuchyně, budou ji muset uzavřít. Tolik slova starosty Miličína na Benešovsku Jiřího Zíky. Podobný výrok by však mohl být připsán i řadě dalších starostů obcí, které jsou zřizovateli škol. S nabytím platnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin v roce 2006 u nás došlo k významné změně. Ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě MUDr. Helena Šebáková vysvětluje: »Nyní je zodpovědnost za bezpečnost vyráběných potravin na provozovateli stravovací služby, tedy i na škole. Provozovatel musí být schopen hygienikovi prokázat, že výrobou potravin v jeho zařízení, při distribuci apod. nemůže dojít ke vzniku rizikového pokrmu (potraviny), který by pak mohl poškodit zdraví konzumenta.« Odtud pramení i tlak na to, aby školní kuchyně byly moderně vybaveny a technologicky uzpůsobeny tak, aby se tam vyloučila riziková místa a nemohlo docházet ke křížení provozu, jako když se například společně v jednom dřezu umývá syrové drůbeží maso a zelenina nebo ovoce určené ke konzumaci. Ř E Š E N Í J A K O Z Č Í TA N K Y Starosta Miličína zvolil řešení, které se může stát inspirací: Požádal hygienickou stanici o tipy na školní kuchyně, které byly upraveny v souladu s jejími požadavky. Doporučené kuchyně navštívil a získané informace využil k oslovení firem dodávajících gastrotechniku. Z jejich nabídek zastupitelstvo obce vybralo tu nejlepší. Školní kuchyně v Miličíně (s kapacitou 200 jídel – údaj za školní rok 2006/2007) tak už od roku 2007 má nové moderní vybavení jako například elektrický kotel (81 515 Kč), nerez digestoř s recyklačními filtry (45 719 Kč), bojler (6527 Kč), elektrickou pánev (102 923 Kč), plynové vařidlo (47 481 Kč), dva nerezové stoly (po 4748 Kč), novou elektroinstalaci (96 541 Kč) – nepočítaje v to stavební úpravy, dlažby apod. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V čem však zřizovatelé při rekonstrukcích a vybavování školních kuchyní nejčastěji chybují? MUDr. Helena Šebáková vysvětluje, že kvůli nákladově náročným rekonstrukcím leckdy nezůstanou peníze na úpravy skladů pod kuchyní, výměnu starých oken apod. Projektanti leckdy podceňují konzultaci svých návrhů s pracovníky kuchyně, což v ní následně může vést ke křížení »čisté« a »špinavé« činnosti. To potvrzuje i vedoucí odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové MVDr. Anna Niklová. Naopak chválí, že obvykle už jsou poměrně dobře řešeny samostatné úseky pro zpracování masa, vajec 22 a zeleniny, které bývají vybaveny dřezy a pracovní plochou včetně možnosti uchování surovin v chladicích a mrazicích zařízeních. »Ani ve fázi tepelné úpravy potravin neshledáváme nedostatky – vybavení konvektomaty a výdejnými ohřívacími pulty umožňuje dostatečnou tepelnou úpravu a zároveň i úchovu hotového pokrmu při požadované teplotě. Stejně tak řešení mikroklimatických podmínek, jako je odvětrání varny, osvětlení, už nepatří k zásadním problémům,« dodává. MUDr. Simona Gunarová, vedoucí odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, má za to, že u školních kuchyní mnohdy nebývá adekvátně posouzen soulad jejich technologického vybavení se skutečnými provozními potřebami. Jako příklad uvádí poddimenzované či naopak naddimenzované vybavení konvektomaty nebo zařízením na mytí kuchyňského a bílého nádobí, neodpovídající velikosti termoportů apod. A dokonce hovoří o tom, že některé firmy mají tendenci kuchyně nadměrně vybavit i nepotřebným inventářem. Petr Hrůza, ředitel společnosti Chevron Mikulov, která se může vykázat referencemi úspěšných dodávek gastrozařízení do mnoha kuchyní mateřských i základních škol, krátce popsal »školní kuchyni snů«. Měla by mít zařízení, v němž lze připravit jídlo s malými energetickými nároky. Dále by měla být navržena tak, aby bylo vše »po ruce«. nádobí se umývalo v automatických pásových myčkách se sušičkami a strávník vždy dostal možnost výběru z více druhů jídel. Á propos – úspora energií. »Rádi bychom v kuchyních viděli úsporné spotřebiče, jako jsou indukční vařiče, tlakové kotle atd., jejichž masovému rozšíření zatím brání dost vysoká cena, přestože je vyvážena návratností z úspor energie,« podotkl ředitel firmy Chevron Mikulov. R A D Y D O D AVAT E L E Připojil i několik praktických rad a postřehů: »Při rekonstrukcích kuchyní se stává, že navržený projekt neodpovídá skutečnosti kvůli různým přístavbám a stavebním úpravam, které nejsou ve stávající dokumentaci zachyceny. Proto je dobré, ověří-li si projektant předem na místě, zda stav budovy je v souladu s jeho představou. Jako možný pozdější problém vidím vyhlašovat výběrové řízení na rekonstrukci školní kuchyně jen pro stavební firmy. Vítěz pak provádí stavební úpravy a zařizuje všechny subdodávky (gastroa vzduchotechniku, elektro- a vodoinstalace) ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV MO21_22 Ani sebekrásnější, sebemodernější a v souladu s předpisy zrekonstruovaná či nově vybudovaná školní kuchyně nezaručí výrobu zdravotně nezávadného pokrmu, nebude-li personál dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a budou-li mu chybět znalosti k ochraně veřejného zdraví i vůle je v praxi naplňovat. a sám si pak už zabezpečuje další výběrová řízení na jednotlivé subdodávky. Proto snadno může vyhrát dodavatel, který je sice nejlevnější, ale nemusí dodržet zadání, nebo zařízení ošidí. Doporučuji, aby výběrové řízení prováděl management školy za přítomnosti vedoucí kuchařky a poté sám vybral nejvhodnějšího dodavatele.« Jiný problém může představovat dodávka varného zařízení, stojícího v jednom bloku, a to od různých výrobců. Za takovou praxí bývá snaha o maximální úsporu v celkové ceně (jeden výrobce může mít levnější kotle, ale zase dražší pánve apod.). »Pak v kuchyních nastane nejen designový zmatek, ale hlavně nemusí být dodrženy stejné výšky a hloubky zařízení. Většinou ani není dán jejich stejný tvar, takže povrchová údržba je pracnější. Podobně někdy může nastat problém s vyléváním a vypouštěním pánví a kotlů do podlahového roštu, o odtahu spalin u plynových zařízení ani nemluvě,« uzavřel Petr Hrůza. ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2009 MO23_25 26.2.09 1:03 PM Page 23 SPRÁVA A ROZVOJ Víceúčelové pruhy: Šance pro cyklisty také v našich městech V současné době je možné v podpoře cyklostezek v České republice pozorovat některé strategie, které mohou cyklistickou dopravu v dlouhodobém horizontu spíše poškozovat. Přitom osvědčená řešení v podobě víceúčelových pruhů můžeme najít například v sousedním Rakousku. N a mnoha místech ČR vidíme snahu vytlačit cyklisty z hlavního dopravního prostoru na samostatné cyklostezky. Častá je také absence jakékoliv koncepční snahy řešit cyklistickou dopravu dlouhodobě v rámci dopravní politiky města. Ta by měla chápat jízdní kolo jako integrální a rovnocennou součást dopravního systému a jejím cílem by mělo být zejména zvýšení podílu cyklistů na dělbě přepravní práce. Mnohé zahraniční i domácí studie ukazují, že zejména jízdy na vzdálenost 5–10 km nabízejí v oblasti cyklodopravy značný potenciál. Ve vztahu k nim hraje nabídka dostatečné, bezpečné, logické a jednoduché infrastruktury klíčovou roli. Existuje přitom jednoduchý a poměrně levný způsob, jak podstatně rozšířit síť pro cyklistickou dopravu, který není v ČR zatím využit, tzv. víceúčelové jízdní pruhy. (Rakouské směrnice definují víceúčelový jízdní pruh takto: Je to jízdní pruh pro cyklisty nebo jeho část, které smějí být pojížděny ostatními vozidly, jestliže zbývající šířka vozovky mezi víceúčelovými pruhy /tzv. jádrová vozovka/ není pro míjení motorových vozidel dostatečná.) ■ Soutěž ke zklidňování dopravy ve městech a obcích každoročně organizuje Nadace Partnerství. Cílem je propagovat a ocenit kvalitní a šetrná dopravní řešení, která se mohou stát inspirací pro obdobné projekty. ■ Mediálním partnerem soutěže je časopis Moderní obec, generálním partnerem společnost Škoda Auto. ■ Letošní ročník začal 10. února a až do konce května mohou svá řešení přihlašovat města a obce, které na svém území uskutečnily opatření podporující udržitelné formy dopravy a přispívající ke zvýšení kvality života svých obyvatel. ■ Značnou šanci na přední umístění a finanční prémii mají originální řešení, kterými může být i realizace víceúčelového pruhu. ■ Více informací o soutěži lze vyhledat na adrese http://www.nadacepartnerstvi.cz/doprava či www.cdv.cz. kovější jízdu po souběžné pozemní komunikaci, kde se pohybují společně s automobilovou dopravou (a tak vlastně překračují § 57 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Tito cyklisté v podstatě naplňují představu jízdního kola jako partnera rovnocenného motorovým vozidlům. Těm méně odvážným a protřelým cyklistům však takový způsob jízdy není příjemný, neboť jim chybí pocit vyhrazeného prostoru. Nejběžnějším řešením takové situace je zřízení standardních jízdních pruhů pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru. Podle českých předpisů by měly mít šířku minimálně 1,25 m (při dovolené rychlosti 30 km/h a méně či ve stísněných podmínkách). Jelikož na mnohé stávající městské komunikace se podle platných norem tento klasický jízdní pruh pro cyklisty nevejde kvůli požadovanému prostoru pro jízdní či parkovací pruhy pro motorová vozidla, je nezbytné hledat jiná řešení. Cyklisticky vyspělé země je znají. ňováni na přítomnost cyklistů a věnují jim více pozornosti. Pro víceúčelové pruhy platí stejné šířkové požadavky jako na cyklistické pruhy. Minimální rozměry víceúčelových pruhů nesmějí být zmenšovány ani ve stísněných podmínkách. V opačném případě je nutno upřednostnit jinou formu vedení cyklistické dopravy nebo zvolit smíšený provoz bez víceúčelového pruhu. Víceúčelový pruh (německy Mehrzweckstreifen, anglicky Advisory Cycle Lane) je tedy pruh pro cyklisty vytvořený po pravé straně vozovky, jehož minimální šířka musí být například v Rakousku 1,50 m v případě, že vede podél řady parkujících aut (kvůli vyčnívajícím zrcátkům a otevírajícím se dveřím). Tam, kde je po pravé straně volný prostor (chodník, zelená plocha), stačí 1,25 m. Zřizuje se v úsecích, v nichž provoz nákladních aut a autobusů nepřesahuje podle příslušných směrnic definovanou mez. V Rakousku se vyznačuje pouze vodorovným dopravním značením, a to přerušovanou bílou čárou. Cyklisté mají díky víceúčelovému pruhu svůj vyhrazený prostor; před křižovatkami si navíc mohou podél řady automobilů najet až dopředu a neztrácet čas v koloně vozidel. Tento způsob je navíc zdravější a bezpečnější, neboť cyklisté jsou v prostoru těsně před křižovatkou více zřetelní a méně vystaveni škodlivým zplodinám spalovacích motorů. V Č E M S P O Č Í VÁ V Í C E Ú Č E L O V O S T ? Poměrně inovativním (i když v některých státech již běžně používaným) způsobem vedení cyklistů je zřízení víceúčelového jízdního pruhu, který bývá budován na úkor šířky jízdního pruhu pro motorová vozidla. Funkce víceúčelového pruhu spočívá v tom, že lépe využívá disponibilní uliční prostor. Ačkoli šířka komunikace neumožňuje zřízení jízdních pruhů nebo stezek pro cyklisty, je díky víceúčelovému pruhu přesto možné cyklistům nabídnout samostatný prvek pro jízdu i orientaci. Podstatné také je, že řidiči motorových vozidel jsou zřetelněji upozor- FOTO: AUTOR CHYBÍ VYHRAZENÝ PROSTOR Trend výstavby samostatných cyklostezek je nejen značně finančně a prostorově náročný, ale v některých situacích dokonce i nebezpečný (v případě křížení cyklostezky s ostatními pozemními komunikacemi, kdy cyklisté nemají přednost v jízdě; kvůli zhoršené rozpoznatelnosti cyklistů pro řidiče atd.). Mnohdy je možné zaznamenat, že většina cyklistů (převážně ti zkušení) tyto stezky nevyužívá a raději volí na první pohled rizi- Soutěž Cesty městy Víceúčelový jízdní pruh pro cyklisty v mezikřižovatkovém úseku – Rakousko. březen 2009 VÝZKUMNÝ PROJEKT ROCY V českých předpisech zatím tato forma jízdního pruhu chybí. Jednu z možností, jak stávající situaci změnit, nabízí letos zahájený dvouletý výzkumný projekt s akronymem ROCY (neboli Bezpečnost návrhových prvků pro cyklistickou infrastrukturu), který financuje Ministerstvo dopravy ČR. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., společně s Dopravní fakultou ČVUT, budou zkoumat 23 › MO23_25 26.2.09 1:03 PM Page 24 SPRÁVA A ROZVOJ okružními křižovatkami a v několika pilotních realizacích vyhodnocovat vhodnost víceúčelových jízdních pruhů v českých podmínkách. V současné době probíhá výběr vhodných měst, která jsou ochotna k experimentální realizaci těchto pruhů. Po vytvoření zkušebních úseků se uskuteční jejich vyhodnocení pomocí sledování dopravního chování, konfliktních situací, rozhovorů s účastníky silničního provozu apod. Výsledkem výzkumného projektu by mělo být zpracování souboru doporučení pro změnu či doplnění důležitých předpisů, aby bylo možné budovat víceúčelové pruhy v českých městech již v blízké budoucnosti. O spolupráci se již nyní zajímá několik měst. Jestliže FOTO: AUTOR › bezpečnost různých způsobů vedení cyklistů Rozšířený víceúčelový pruh před křižovatkou – Rakousko. byste se chtěli do projektu rovněž zapojit, můžete mne kontaktovat a domluvit se na případné vzájemné spolupráci (e-mailový kontakt: [email protected]). S inovačním charakterem víceúčelového pruhu, který je poměrně jednoduchým, ale zato efektivním prvkem podpory šetrné dopravy, souvisí již 8. ročník tradiční soutěže o inspirativní, originální a účinné dopravní řešení v obcích a městech s názvem Cesty městy (viz rámeček na str. 23). ■ PETR POKORNÝ Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. a člen hodnotící komise soutěže Cesty městy MO-000808 Obousměrná komunikace s víceúčelovými pruhy – Rakousko (rozměry v závorkách jsou minimální – všechny míry v /m/). MO I-VIII/priloha 26.2.09 12:42 PM Page I finanční produkty PŘÍLOHA ILUSTRAČNÍ FOTO:ARCHIV SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 3/2009 Klášterec nad Ohří Jsou obce důvěryhodným klientem bank? Celosvětová finanční krize sice neměla zatím vážnější dopady na bankovní sektor v České republice, nicméně jejím hmatatelným důsledkem je zvýšená obezřetnost bank při půjčování peněz a snižování objemu nově poskytnutých úvěrů, za kterým je patrně i pokles důvěry na trhu. Podívejme se, jak může tento vývoj ovlivnit půjčování peněz obcím. O bce až dosud byly vcelku důvěryhodnými dlužníky. Nepodléhají sice zákonu o bankrotu a vyrovnání, avšak do finančních obtíží se zatím dostalo jen nepatrné množství z nich. V naprosté většině jsou tyto subjekty schopny splácet své dluhy řádně a včas. Vývoj dluhu obcí a peněžních prostředků obcí na jejich účtech a další významné ukazatele jsou zobrazeny v tabulce. Údaje nezahrnují hlavní město Praha. Z tabulky je zřejmé, že zadlužení obcí ve formě bankovních úvěrů a komunálních obligací tvoří převažující část jejich celkového dluhu, kam ještě patří návratné finanční výpomoci a půjčky ze státních fondů. Souhrn dluhů jednotlivých obcí byl v daném období vždy menší než celkové zůstatky na jejich bankovních účtech. Bankovním úvěrem jsou většinou financovány kapitálové projekty (nikoli běžné výdaje), přičemž celkový objem kapitálových výdajů byl v uvedeném období vždy vyšší než dluh. To znamená, že březen 2009 obce disponují i dalšími zdroji financování kapitálových projektů, například přebytkem běžných příjmů nad běžnými výdaji a výnosy z prodeje jejich majetku. Větší města pak používají pro získání dodatečných prostředků i komunální obligace. Jejich objem se však v posledních letech víceméně nemění. O B J E M Ú V Ě R Ů S TA G N O VA L Vývoj rozpočtu obcí v roce 2005, ve kterém došlo k meziročnímu snížení příjmů, je příkladem toho, že obce jako celek jsou schopné přizpůsobit své výdaje i dočasně nižším příjmům, aniž by zvýšily deficit svého rozpočtového hospodaření. To by mohlo naznačit, jaká bude situace v letošním roce, kdy rozpočtované příjmy patrně nedosáhnou předpokládané úrovně. V roce 2007 byl poprvé od počátku zadlužování obcí objem nově poskytnutých půjček obcím včetně návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a půjček ze státních fondů nižší než objem splacených půjček. Hlavní příčinou byl (a ještě nějakou dobu bude) patrně trend růstu jejich úspor s cílem zajistit si prostředky na spolufinancování projektů z evropských fondů. Objem dluhu ve formě bankovních úvěrů v posledních dvou letech stagnoval. R O Z D Í LY M E Z I O B C Í A F I R M O U Jak již bylo řečeno, obezřetnější přístup komerčních bank k poskytování úvěrů ovlivní i půjčky obcím. Otázka je, do jaké míry. Vyjdeme-li z předpokladu, že banky mají na půjčování peněz založenou svou živnost, nabízí se otázka, zda je postavení municipalit při žádosti o bankovní úvěr odlišné od postavení firem? Jinak řečeno, mají banky důvod přistupovat k obcím a firmám jako ke dvěma odlišným skupinám dlužníků? Jaké jsou mezi oběma skupinami rozdíly? V České republice je zadlužena více než polovina všech měst a obcí. To znamená, že značné množství z nich může prokázat dlužnickou historii a nejsou tudíž jako celek pro věřitele tabula rasa. Řada zejména těch malých firem se touto pozitivní dlužnickou historií vykázat nemůže. Obce mají majetek, který lze také použít jako zástavu při výpůjčce peněz. Ten získaly buď navrácením budov, lesů a dalších pozemků, které jim stát odebral po roce 1948, nebo jde o majetek na ně převedený na počátku 90. let minulého století jako majetek potřebný pro výkon jejich funkcí (budovy škol, radnic, zařízení poskytující sociální péči apod.), či jej získaly v průběhu malé i velké privatizace. Jejich majetek lze navíc snadno dohledat, což pro některé firmy a společnosti tak úplně neplatí. I › MO I-VIII/priloha 26.2.09 PŘÍLOHA Page II finanční produkty Obce se od subjektů firemního sektoru liší rovněž tím, že každá z nich má zajištěnu určitou část příjmů, a to bez ohledu na to, zda hospodaří efektivně či nikoli. Jde zejména o tu část rozpočtu, kterou získávají ze sdílených daní, což je v průměru kolem 40 % celkových příjmů. U některých velikostních kategorií obcí je tento podíl ještě vyšší. Tuto část obecního rozpočtu lze, vzhledem k tomu, že se jedná o tři významné daně, snadněji predikovat než budoucí příjmy firmy. To bankám umožňuje nastavit parametry půjčky tak, aby se obec nedostala do obtížné finanční situace, respektive aby se minimalizovaly případné problémy s nesplácením vypůjčených prostředků. Obce nemohou »zmizet« a zanechat po sobě dluh. Většina jejich projektů financovaných na dluh je »nezisková«, to znamená, že se již od počátku přepokládá úhrada dluhu s nimi spojených z jiných zdrojů než vytvořených samotným projektem. Na rozdíl od firem mají rovněž zajištěný odbyt pro své služby či produkty. Rozdíly existují i u mechanismu rozhodování o dluhovém financování. O přijetí půjčky v obcích mohou rozhodovat lidé, kteří jsou za to odpovědní pouze jedno volební období, tj. čtyři roky. Výše úrokových sazeb nemusí být tudíž významným parametrem pro jejich rozhodování. Zanechat po sobě »pomníček« ve formě investice může být pro mnohé velmi lákavé. CO MŮŽE OVLIVNIT PŘÍJMY OBCÍ Jak jsme již uvedli, banky nemohou bez půjčování peněz dlouhodobě žít. Jejich vyšší obezřetnost v současné době se však může promítnout do vyšších nákladů spojených s půjčkou. Jaké faktory mohou ovlivnit příjmy obcí v nejbližší budoucnosti? Uvažované změny v rozpočtovém určení daní s největší pravděpodobností nepovedou ke snížení peněž- Vybrané aspekty obecních financí (mld. Kč) 2004 2005 2006 2007 příjmy 196,8 170,8 183,8 189,2 výdaje 182,5 201,3 165,9 186,3 z toho kapitálové 57,0 52,3 62,8 51,7 dluh celkem 37,0 40,0 43, 3 41, 9 z toho bankovní úvěry a obligace 30,2 34,1 37,9 37,9 finanční majetek+ 7,7 8,0 7,2 8,1 prostředky rozpočtového hospodaření 35,5 40,8 41,4 45,3 prostředky obcí na bankovních účtech 43,2 48,8 48,6 53,4 ZDROJ: KOMPAS, CCB-CZECH CREDIT BUREAU, A. S. Poznámka: + tato položka obsahuje peníze, šeky, ceniny, peníze k zúčtování, peněžní zůstatky na bankovních účtech, krátkodobé cenné papíry, krátkodobý finanční majetek. ních prostředků, které stát obcím jako celku přiděluje. Mohou se však změnit proporce mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí a na tom může několik málo obcí prodělat. Vývoj příjmů obcí v roce 2009 ovlivní také hospodářská recese. V rozpočtovém hospodaření obcí může mít dopad hlavně na daňové příjmy a na kapitálové dotace. Daňové příjmy představují zhruba polovinu všech příjmů obcí. Nejvýznamnější jsou výnosy třech sdílených daní, což je daň z příjmů právnických a fyzických osob a daň z přidané hodnoty. Obce jako celek participují na výnosech těchto daní o něco více než jednou pětinou a v této míře ovlivní případný pokles zmíněných daňových výnosů jejich rozpočty. Nižší výnosy lze očekávat zejména u daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob. V prvním případě to bude důsledek snižování ekonomické aktivity, snižování domácí koupěschopné poptávky a možné zvyšování míry bankrotů firem. Ve druhém případě pak hlavními faktory nižšího daňového výnosu budou růst nezaměstnanosti a velmi pomalý vývoj mezd, což se projeví v nižších odvodech daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Svou negativní roli sehraje i ukončení podnikatelských aktivit řady fyzických osob podnikatelů. To může mít vzhledem k mechanismu sdílení výnosů na konkrétní obce větší dopad než pokles nezaměstnanosti. Mezi obcemi existují značné rozdíly, nejen pokud jde o počet obyvatel či velikost jejich rozpočtu. V obtížnějších podmínkách roku 2009 se mohou některé obce, které z různých důvodů nebudou schopné pružně reagovat na změněné podmínky, dostat do obtíží. To se může odrazit i ve zhoršené platební morálce vůči bankám. Lze však očekávat, že jejich počet nebude velký. ■ (Autoři tohoto článku pracují ve společnosti CCB-Czech Credit Bureau, a. s., která dlouhodobě sleduje a hodnotí hospodaření obcí v ČR – pozn. redakce.) V Ě R A K A M E N Í Č K O VÁ ONDŘEJ PIROHANIČ Užitečná publikace P ublikace Rozpočet a financování územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Majetek státu – ÚZ č. 717 je souborem 29 předpisů (podle stavu k 9. 2. 2009, cena 129 Kč včetně DPH). Zahrnuje rozpočtová pravidla státu a územních rozpočtů, vyhlášku o rozpočtové skladbě, o FKSP, zákon o podpoře regionálního rozvoje, o rozpočtovém určení daní aj. Řadu změn zaznamenala vyhláška č. 16/2001 Sb. (údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků). V kapitole Majetek státu je kromě zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nově zařazen zákon o ma- II jetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích a jeho dvě prováděcí vyhlášky. Více informací najdete na www.roz.sagit.cz. Kód knihy je 03338. Publikaci si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na www.knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu. březen 2009 MO-000799 › 12:42 PM MO-000799 MO I-VIII/priloha 26.2.09 12:42 PM Page III MO I-VIII/priloha 26.2.09 PŘÍLOHA 12:42 PM Page IV finanční produkty Připravují se již na horší časy Samosprávy si uvědomují problémy, které přináší současná nepříznivá ekonomická situace v České republice a budou na ně reagovat konkrétními opatřeními. Ukazuje to i anketa, v níž jsme položili představitelům tří měst a dvou krajů následující otázky: 1. Jaká konkrétní opatření, která by pomohla zmírnit důsledky hospodářské krize, zahrnuje rozpočet vašeho města či kraje na letošní rok? 2. Máte v rozpočtu finanční rezervu, ze které může město či kraj čerpat prostředky na financování projektů spolufinancovaných z EU, nebo i na jiné nezbytné výdaje? Ing. Adolf Beznoska, náměstek primátora statutárního města Mladá Boleslav: 1. Vedení města pokládá za důležité v současné době především podpořit investiční aktivity na území města. Proto se rozhodlo předložit na únorovém jednání zastupitelstva (26. 2.) návrh na přijetí dvou úvěrů v součtu přibližně 120 milionů korun. Tyto peníze budou proinvestovány ve městě. Tím podpoříme investiční aktivity firem, které zaměstnávají desítky lidi. Pokud tento záměr zastupitelé schválí, půjde první úvěr ve výši 72 milionů korun na spolufinancování projektů, na které jsme získali dotace, protože chceme uskutečnit všechny plánované investiční akce. Druhý balík peněz jsou finance čistě na rozšíření investičních aktivit, které již jsou v rozpočtu města na tento rok ve výši zhruba 190 milionů korun. 2. V našem rozpočtu je i finanční rezerva – 30 milionů korun. Město také před několika dny zprovoznilo tzv. krizové centrum, na jehož vznik byly z letošního rozpočtu vyčleněny finance. Chceme pomoci místním obyvatelům, kteří se ocitli bez vlastního zavinění v závažných problémech. Klienti se zajímají především o sociální dávky, o šance na nová pracovní místa a zatím jen ojediněle o půjčky z nově vytvořeného fondu města pro pomoc lidem postižených ekonomickou krizí. ■ JUDr. Ing. Lukáš Pleticha, místostarosta města Jablonec nad Nisou: 1. Letošní rozpočet zastupitelstvo města schválilo jako schodkový v celkovém objemu 1 486 313 000 korun. Zároveň odsouhlasilo seznam jmenovitých akcí k realizaci v roce 2009, jenž byl vyčíslen na 334 117 000 korun. Vzhledem ke zvyšující se nezaměstnanosti a oslabení strategických průmyslových odvětví, zejména automobilového či sklářského, předpokládáme negativní dopad do všech skupin daňových výnosů. Proto jsme i při tvorbě návrhu městského rozpočtu při- ■ IV ANKETA stoupili k restriktivním opatřením, konkrétně ke snížení daňových výnosů proti predikci o 5 %, což je 25 milionů korun. 2. Běžné výdaje na provoz města zahrnují výdaje na opravu a údržbu majetku města, drobné neinvestiční nákupy, na platy a ostatní související výdaje, neinvestiční dotace na provoz městských organizací, dále i rezervu města ve výši 20 milionů korun, rezervu z přijatých a nevyčerpaných prostředků za dividendy Jablonecké teplárenské realitní, a. s., ve výši 25 milionů korun a rezervu na spolufinancování projektů z evropských fondů ve výši 40 milionů korun. Pro fondy je vázáno 55 765 000 korun. Do skupiny výdajů ostatních patří sociální dávky, bytové hospodářství, půjčky z Fondu na zlepšení úrovně bydlení apod. Pro tento rok se v rozpočtu počítá i s navýšením cen energií. Jan Houška, starosta města Klášterec nad Ohří: 1. Již při schvalování rozpočtu na rok 2009 jsme pro jistotu počítali s meziročně nulovým růstem daňových příjmů proti roku 2008, proto dnes nemusíme provádět vázání rozpočtových výdajů (opatření při hrozbě neplnění rozpočtových příjmů). Navíc již v lednu vydal starosta města příkaz, kterým s okamžitou platností nařídil zastavit veškeré výdaje na nové akce, které dosud nebyly zahájeny. 2. Město vytváří pro tyto případy rezervu, která činí v současnosti 13 milionů korun. Navíc máme v rozpočtu vyčleněnou částku 22 milionů korun na vlastní podíly k projektům, na které již byla dotace přidělena. ■ Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje: 1. Chceme zmírňovat dopady recese především kroky, které mohou mít pozitivní vliv na zaměstnanost. V první řadě to je rychlé zahájení na letošek plánovaných investičních akcí, jako jsou rekonstrukce komunikací, budov příspěvkových organizací a dalších. Můžeme tak pozitivně ovlivnit zaměstnanost v odvětví stavebnictví. Dále se chystáme přivést nové investory do krajské strategické zóny Triangle. Pozornost sou- ■ středíme také na získávání peněz z evropských fondů. Budeme připravovat nebo v rámci Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad podporovat projekty, které podnítí vznik nových pracovních míst. Zejména se chceme zaměřit na dlouhodobě podhodnocovanou oblast cestovního ruchu. 2. Ústecký kraj má ve svém rozpočtu 500 milionů korun na předfinancování projektů z Evropské unie. Peníze na spolufinancování máme pochopitelně vyhrazeny také. Doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D., náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje: 1. Vedení kraje si uvědomuje problémy, které může způsobit prohlubující se hospodářská krize. Jeho možnosti zmírnit průběh krize jsou jak z hlediska dostupných nástrojů, tak finančních prostředků omezené. Primární úlohu by v tomto směru měla sehrát především vláda. Nicméně kraj bude hledat možnosti a mechanismy, jak podpořit ekonomiku kraje a subjekty v ní. Jedním ze schválených opatření prostřednictvím rozpočtu na rok 2009, je vyčlenění 100 milionů korun pro potřeby nového dotačního titulu – podporu obcí do 10 tisíc obyvatel na kofinancování projektů realizovaných v rámci evropských strukturálních fondů. Tento dotační titul podpoří aktivitu těchto obcí při získávání prostředků ze zdrojů EU. Pomoc je zvlášť důležitá v situaci, kdy banky se začínají chovat velmi obezřetně, což může znamenat omezení dostupnosti finančních prostředků pro spolufinancování projektů financovaných ze zdrojů EU. Vedení kraje analyzuje další rezervy v krajském rozpočtu a připravuje další opatření na podporu ekonomiky v našem kraji. Ty pak budou v brzké době projednány a schváleny v příslušných orgánech kraje. 2. Moravskoslezský kraj si klade jako jednu z priorit úspěšné čerpání finančních prostředků z EU. Tomuto cíli je podřízeno i sestavování rozpočtu kraje na rok 2009. V současné době kraj uskutečňuje 20 projektů v celkové výši 2,8 miliardy korun. Letos se připravuje zahájení realizace dalších 20 projektů za necelé 3,3 miliardy. Na spolufinancování těchto projektů jsme pro tento rok vyčlenili více než 500 milionů korun. Vzhledem k prohlubující se krizi hledá kraj možnosti, jak přípravu a podávání projektů, především investičních, urychlit tak, aby mohly být zdroje z EU maximálně využily ke zmírnění dopadu krize v našem kraji. Budeme tedy hledat v rozpočtových rezervách další finanční prostředky na kofinancování těchto akcí, které finančně představují celkem zhruba 600 milionů korun. ■ /sk/ březen 2009 MO I-VIII/priloha 26.2.09 12:42 PM Page V finanční produkty PŘÍLOHA Jak reagovat na rizika? Důsledností a obezřetností S Tomášem Kulmanem, který působí jako Business Development Manager v oddělení Řízení rizik a poradenské služby společnosti KPMG Česká republika, jsme hovořili o tom, zda současná finanční krize způsobí problémy také městům a obcím při využití finančních produktů a zda pro ně případně existují nějaké alternativní způsoby financování. Způsobuje finanční krize významnější změny v hospodaření obcí? V současné době nelze hovořit o zásadních změnách, dopady ve výhledu měsíců a let však zřejmě budou citelné. Zcela jistě se projeví závislost obcí na státním rozpočtu a především – po neblahých zkušenostech některých obcí v posledních měsících – lze očekávat podstatně obezřetnější přístup například při investování volných prostředků. Zcela jistě se projeví závislost obcí na státním rozpočtu a především – po neblahých zkušenostech některých obcí v posledních měsících – lze očekávat podstatně obezřetnější přístup například při investování volných prostředků. Zvýšila se významně zadluženost municipalit v roce 2008? Nemáme zatím k dispozici přesné údaje, ale nedomnívám se, že by došlo ke skokovému nárůstu zadlužení obcí. Pochopitelně určitou progresi je třeba vidět například ve spojení se zdroji, které jsou vynaloženy na spolufinancování projektů vybraných pro dotace Evropské unie. ■ Jak přistupují banky v současné době ke komerčnímu financování obcí? Pro banky jsou zejména větší obce stále zajímavým klientem. Aktuálně je však přístup bankovních ústavů postaven spíše restriktivně a ani bonitní klientela často nemá šanci získat finanční zdroje pro své potřeby za přijatelných podmínek. Obávám se, že tento přístup se může uplatňovat i v municipálním sektoru, především ve vztahu k menším obcím. ■ ských měst. Pochopitelně jde také o administrativně velmi náročnou záležitost. Stejně tak využití prostředků soukromého sektoru pro veřejné projekty (Public Private Partnership) představuje poměrně zásadní břemeno z hlediska přípravy projektu, právního poradenství apod. Tím se i tento nástroj omezuje spíše na větší obce. Možnost dotací v rámci programů EU a dalších sice postihuje i nejmenší obce (v případě, že budou mít připravené vhodné projekty), ale jejich dosažitelnost rovněž není stoprocentní. Nabízí se na finančním trhu vhodný alternativní způsob financování municipálních projektů? A které finanční produkty by mohly obce využívat? Úvěrové financování bylo nejsnadněji dostupným prostředkem. Alternativy existují, ale bohužel pro menší obce jsou často nevyužitelné. Vydání dluhopisů mohou využít pouze největší obce na úrovni kraj- Přináší současná finanční krize také pro municipality nová rizika? Jak by na ně měly reagovat a na co by si měly dát největší pozor? Krize určitě přináší v podstatně vyšší míře rizika, která jsou již známá, ale která se tak často nerealizovala. Doufejme, že krize povede velké i menší municipality a regionální instituce k tomu, aby spolupracovaly spíše s renomovanými a zavedenými subjekty, které poskytují kvalitní služby a řádně za ně ručí, než s neznámými, tzv. garážovými firmami. Jak jsem uvedl, nevznikla nová rizika, pouze dochází k realizaci již existujících. Důslednější přístup ze strany vedení obcí a pře- ■ Ztížila se pro ně například možnost získávání úvěrů – podobně jako u firem? Podle obecných informací ano, stejně jako u podnikatelských subjektů. Současná situace je výjimečná a doufejme, že i chování bankovních domů se v krátkodobém výhledu usměrní přijatelným způsobem. ■ březen 2009 ■ FOTO: ARCHIV ■ Krize určitě přináší v podstatně vyšší míře rizika, která jsou již známá, ale která se tak často nerealizovala, říká Tomáš Kulman. devším jejich zájem o eliminaci či redukci takových rizik prostřednictvím spolupráce se seriózními partnery je jednou z mála cest, jak tato rizika výrazně snížit. ■ Do jaké míry ovlivňuje krize financování projektů obcí a krajů ze strukturálních fondů Evropské unie? Představuje velmi významný potenciál. Přesto doporučuji – pokud budeme přistupovat pragmaticky k možnému využití strukturálních fondů – v mnoha případech to znamená připravit projekt tak, aby nebyl na dotaci plně závislý. Velká řada faktorů ovlivňuje využití dotací od fáze přípravy žádosti, přes její schvalování, přidělení až po realizační fázi. Nelze zanedbat ani dobu udržitelnosti projektu. Z tohoto důvodu je důležité posuzovat i možnost využití dalších potenciálních zdrojů financování. Současná krize může velmi zásadním způsobem zkomplikovat přístup k povinnému spolufinancování některých projektů právě s ohledem na horší přístup k úvěrovým zdrojům jak pro municipální sektor, tak pro případné partnery projektu. Doufejme, že půjde pouze o hypotetickou možnost případných restrikcí přímo u poskytovatele dotačních zdrojů, to znamená u příslušných institucí EU. /ba/ V MO I-VIII/priloha 26.2.09 PŘÍLOHA 12:42 PM Page VI finanční produkty Finanční investice lze uskutečňovat i dnes Současná nálada (nejen) na finančních trzích a medializované negativní zkušenosti vyvolávají otázku, zda vůbec existují možnosti bezpečného zhodnocování finančních prostředků. Jistý výnos ve spojení s nulovým rizikem neexistuje a nikdy neexistoval. Nabízíme střízlivý pohled na nástroje finančního trhu, jichž mohou využít také obce. P římo ze zákona vyplývá povinnost využívat majetek účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce, což platí také pro finanční aktiva. Podle údajů ministerstva financí se na bankovních účtech obcí nachází zhruba 85 miliard korun. Část peněz poslouží na spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů a část tvoří finanční majetek, který by obce měly dlouhodobě zhodnocovat. V poslední době přicházejí prakticky pouze negativní ekonomické zprávy. Současná eroze důvěry na finančních trzích, k níž došlo v průběhu druhého pololetí roku 2008, postihla i produkty, které dotčeny být vůbec nemusely. Jestliže v minulosti se řada investorů nechala strhnout k investicím do finančních »inovací«, kterým ne zcela rozuměla a u kterých jen těžko uměla vyhodnotit příslušná rizika, tak nyní sklouzla do druhého extrému, kdy vyděšena obrovskými ztrátami přestala věřit úplně všemu. Investování obcí by se však poklesy a výkyvy měly dotknout jen omezeně. Alespoň těch obcí, které se rozhodují v souladu s tzv. konzervativní strategií, tj. kombinují hlavně investice do peněžních a dluhopisových nástrojů. Pravidlo obce jakožto konzervativního investora je nadčasové a také »nadkrizové«. Zejména v období nejistoty má na úspěch zvolené investiční strategie vliv jasné stanovení a dodržení investičního horizontu. » Z AT L A Č I T « N A B A N K U Věnujme se tedy finančnímu investování, které má za cíl zvýšení či alespoň zachování reálné hodnoty dnešních aktiv. Obecně známý fakt, že peníze na běžném účtu se znehodnocují inflací, však souvisí s obvykle téměř nulovou výnosností. Co platí pro fyzické osoby, nemusí být nutně pravdou pro obce. Samospráva představuje stálého a zajímavého bankovního klienta, proto může dosáhnout vyššího úročení vkladů. Samozřejmě záleží na spektru ostatních využívaných bankovních služeb. Banky jsou podnikatelské subjekty a nemají důvod chovat se k obcím vstřícně zadarmo, přesto doporučujeme VI Samospráva představuje stálého a zajímavého bankovního klienta, proto může dosáhnout vyššího úročení vkladů. kontaktovat pobočku banky a zkusit »zatlačit«. Obdobně se obec může pokusit vyjednat lepší úročení termínovaného vkladu. Pro srovnání výnosnosti je vhodné vzít v úvahu, že podle rozpočtového určení daní platí obec daň z příjmu sama sobě a daň tak výnosy efektivně nezatěžuje. D R Ž E T ( S TÁT N Í ) D L U H O P I S Aktuální ceny dluhopisů obecně jsou odrazem panické reakce na záplavu dramatických zpráv a spekulací. Obsahují v sobě strach z hluboké hospodářské deprese, úpadku řady podniků a velkou prémii za nízkou likviditu (možnost prodat a nakoupit). I přes celkovou vážnost situace se tak rozsáhlé obavy zdají až přehnané. Předpokladem úspěšné realizace dluhopisových výnosů je splacení konkrétního titulu, tedy v podstatě prostá existence dlužníka. Dluhopisy velkých společností a bank představují vzhledem k nízkým cenám zajímavou příležitost. Za ještě bezpečnější investici lze považovat držbu státních dluhopisů. Odhlédněme na okamžik od všech souvislostí plynoucích z rostoucího zadlužení státu a nahlížejme na státní dluhopisy jako na bezpečný finanční nástroj. Jejich výnos je v případě fixně úročených obligací (a těch je většina) k datu splatnosti dopředu známý a daný. Pouze v případě potřeby prodeje před splatností závisí skutečně realizovaný zisk na aktuálním nastavení příslušných tržních úrokových sazeb. Jestliže od doby nákupu dluhopisu vzrostly, bude skutečný zisk o něco nižší a naopak v případě poklesu vydělá držitel více. Výběr konkrétního dluhopisu a zprostředkování nákupu provádí obchodník s cennými papíry, který by měl být schopen nabídnout odpovídající produkt, neboť jednotlivé emise se vzájemně liší. Přehled emisí lze nalézt na webových stránkách ministerstva financí. Při držbě do splatnosti zahrnují náklady spojené s investicí odměnu zprostředkovateli a roční poplatek Středisku cenných papírů. Aktuální výnosy státních dluhopisů se pohybují na úrovni přibližně 3 %. Zisk podléhá stejnému režimu zdanění jako v případě již zmíněných běžných účtů a termínových vkladů. Dluhopisové investice lze také provádět formou individuálního obhospodařování portfolia, které však má smysl až od objemu několika desítek milionů korun. Při nižších úložkách je totiž zastoupení jednotlivých titulů relativně významné a výkyvy nebo dokonce případné selhání dlužníka mají vliv na výnosnost celého portfolia. Pro menší investice je možné využít dluhopisových podílových fondů s parametry podle konkrétních preferencí (státní nebo podnikové dluhopisy, jejich bonita, průměrná splatnost atd.). N E U T Í K AT Z K O N Z E R VAT I V N Í C H PODÍLOVÝCH FONDŮ Od roku 2001 počet podílníků z řad měst a obcí i objem jejich investic stabilně rostl. Podle zkušeností správců podílových fondů představuje samospráva v průměru konzervativního investora. Přístup zastupitelů je pochopitelný, neboť se zodpovídají z toho, jak bude s veřejnými prostředky nakládáno. Dočasně ztrátová investice se totiž může stát také snadnou opoziční municí. Nakoupené akcie (akciové fondy) by u obcí měly představovat jen malou část, a to pouze v případě, že je obec nebude potřebovat prodat dříve než za několik let. Na druhé straně není třeba ani nyní panikařit a měnit investiční strategii pouze kvůli současným poklesům. V dlouhém období není důvod o přidané hodnotě akciových investic pochybovat. Kolísání hodnoty podílových listů se však nevyhnulo ani jinak stabilním investicím, jakými jsou dluhopisové fondy či fondy peněžního trhu. Většina z nich v loňském roce zaostala za očekávanými výnosy nebo dokonce přinesla i dosud nevídané ztráty. Přestože nás asi ještě čeká spousta špatných zpráv, skýtají finanční trhy i pro konzervativní investory vhodné příležitosti. Právě dluhopisové fondy s větším podílem státních cenných papírů, nebo zaměřené výhradně na ně, nabízejí největší dostupnou míru jistoty bez nadměrného kreditního rizika podnikových obligací a s možností ná■ kupu také v menším objemu. J A R O S L AVA K Y P E T O VÁ Vysoká škola CEVRO Institut L U K Á Š VÁ C H A Conseq Investment Management březen 2009 MO I-VIII/priloha 26.2.09 12:42 PM Page VII finanční produkty PŘÍLOHA Program Obec by měl pokračovat Který z vašich programů byste doporučil obcím v době finanční krize a proč? Naše banka má v současné době pro poskytování úvěru městům a obcím dva programy. Jsou to program Obec, který se uskutečňuje ve spolupráci s německou rozvojovou bankou Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW), a program zvýhodněných úvěrů z Regionálního rozvojového fondu (RRF), využívající obrátkové fondy PHARE. Doporučit lze oba, protože úvěry se v rámci těchto programů poskytují za výhodných podmínek. Program Obec, který byl vyhlášen počátkem roku 2006, však již vyčerpal většinu zdrojů. Proto vzhledem k situaci na trhu řešíme, jak zajistit jeho pokračování. V nejbližších týdnech mohou municipality získávat úvěry především z programu RRF. ■ Chystá ČMZRB pro komunální sféru ještě další programy? ČMZRB již začala s přípravou dalších úvěrových programů pro municipality. Chtěla by jejich prostřednictvím přispět k řešení dopadů finanční krize, které se projevují ve zhoršení dostupnosti úvěrů nejen pro podnikatele, ale i pro obce. Máme v úmyslu mimo jiné podpořit financování projektů, které by bez získání úvěrových zdrojů ztratily možnost získat dotace z EU či národních dotačních programů. Jsme přesvědčeni, že to bude prospěšný krok, který může napomoci k překonávání negativních dopadů finanční krize na nabídku úvěrů. ■ O jaké programy mají největší zájem samotné municipality? Zájem obcí o programy Obec či RRF byl vcelku vyvážený. Ve většině případů se rozhodnutí o tom, jaký konkrétní program bude využit, řídilo tím, na jaký účel se má úvěr čerpat. U programu Obec byla škála možného využití úvěru širší. Pokud byla rozhodující doba splatnosti úvěru, tak byl větší zájem o program Obec, který nabízel úvěry až na 15 let. Úvěry z programu RRF byly žádány zejména kvůli výhodné výši úrokové sazby. Zároveň však tento typ úvěru nabízí omezenější možnosti použití. ■ ■ Letos 2. února měla skončit uzávěrka pro příjem žádostí do programu Obec. Byla březen 2009 U kritérií ČMZRB stanovených v programech úvěrů municipalitám nedošlo k zásadním změnám. Podmínkou je dobré finanční hospodaření obcí a jejich schopnost získaný úvěr splácet ve stanovené lhůtě. však prodloužena do 27. února. Už jsou známé alespoň předběžné výsledky? Program OBEC měl původně končit již v srpnu 2008. Jeho postupné prodlužování až do konce února 2009 bylo dohodnuto s KfW proto, aby bylo možné poskytnout obcím dostatek času k přípravě projektů a plně tak využít kapacitu programu. Závěr minulého roku přinesl – vzhledem k situaci na úvěrovém trhu – poměrně výrazné zvýšení poptávky. Proto v současné době připravujeme pokračování tohoto programu. Zpřísnila se pro rok 2009 kritéria pro poskytování úvěrů? U kritérií ČMZRB stanovených v programech úvěrů municipalitám nedošlo k zásadním změnám. Podmínkou je dobré finanční hospodaření obcí a jejich schopnost získaný úvěr splácet ve stanovené lhůtě. V některých případech však bude nutno vzít v úvahu i možnosti poskytnout přiměřené zajištění úvěru. ■ Jak pokračuje program Panel? Tento program probíhal i v roce 2008 velmi úspěšně. Poptávka byla natolik vysoká, že Státní fond rozvoje bydlení byl nucen snížit výši úrokové dotace ze 4 % na 2 % p.a. Přesto i tato výše podpory je značným přínosem. U úvěrů na 15 let, což je velmi častý případ, činí výše příspěvku více než 11 % poskytnutého úvěru. V průměru byla na jeden případ v loňském roce poskytnuta dotace na úhra■ FOTO: AUTOR Rozvojovou bankou České republiky, která napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů vyžadujících veřejnou podporu, je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Jejího vrchního ředitele úseku strategie Ing. Lubomíra Rajdla, CSc., jsme se v této souvislosti zeptali: Zájem obcí o programy Obec či RRF byl vcelku vyvážený, říká Ing. Lubomír Rajdl, CSc. du úroků ve výši 1,2 milionu korun. V roce 2008 poskytla banka 200 záruk za téměř jednu miliardu korun, což umožnilo žadatelům získat úvěry na opravy panelových domů ve výši 1,5 miliardy korun. Současně bylo uzavřeno více než dva tisíce smluv o poskytnutí dotace na úhradu úroků ve výši 2,5 miliardy. To podpořilo úvěry v částce 11,4 miliardy korun. I díky programu Panel bylo za dobu jeho existence opraveno více než 250 tisíc bytů. Věříme, že i v dalších letech bude tento úspěšný a žádaný program pokračovat. Od roku 2007 jsou mezi žadateli nejvíce zastoupena společenství vlastníků bytových jednotek. ■ Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo nedávno program Záruka. Co nabízí? Jsou to ve skutečnosti dva programy pro malé střední podnikatele. První poskytuje záruky za investiční úvěry a je financován ze strukturálních fondů EU. Proto ho nelze využít pro projekty uskutečněné v hlavním městě Praze. Záruky až ve výši 80 % by měly usnadnit čerpání úvěrů na pořízení strojů a zařízení, na nákup či rekonstrukci budov. Podporu mohou dostat především projekty v průmyslu a stavebnictví. Záruky k úvěrům do výše pěti milionů korun od bank, se kterými máme uzavřenu dohodu o spolupráci, lze poskytovat velmi rychle – v průběhu jednoho týdne. Druhý program má zlepšit podmínky pro poskytování úvěrů na nákup zásob pro dodavatele z oblasti stavebnictví, zejména subdodavatele exportních zakázek . I v tomto případě může být poskytnuta záruka do výše až 80 % úvěrů. Maximální možná výše zaručeného úvěru je přibližně 40 milionů ko■ run. KAREL ŽÍTEK VII MO I-VIII/priloha 26.2.09 PŘÍLOHA 12:42 PM Page VIII finanční produkty Stabilita a důvěra na prvním místě Zeptali jsme se zástupců bank na to, zda jsou pro ně municipality stále důvěryhodným klientem i přes nedůvěru, která nyní vládne na finančních trzích. 1. Jsou obce a města stále důvěryhodným klientem bank? Co na tomto vztahu mění současná krize? Roste nějak významně jejich rizikovost? 2. Jak by se měly municipality zachovat? Na co dát pozor? 3. Může jim banka (finanční skupina) nabídnout alternativní financování než jenom běžný úvěr? ■ Milan Hašek, ředitel úseku komunální fi- nancování České spořitelny: 1. Municipality a ostatní klienty veřejného sektoru považujeme za dobré klienty s relativně nízkým kreditním rizikem. Procento klasifikovaných úvěrů měst a obcí je zcela okrajové v porovnání s celkovým úvěrovým portfoliem. Ratingové nástroje a úvěrová politika jsou v tomto klientském segmentu dobře nastavené a není důvod k tomu, abychom s financováním municipalit přestali nebo ho omezili. 2. Města a obce by měly lépe strukturovat infrastrukturní projekty a také se lépe zajistit proti kurzovým a úrokovým rizikům, zejména v případě projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Určitým rizikem může být i nedodržení dotačních kritérií a vracení části dotace v budoucím období. Domnívám se, že větším projektům by rozhodně mohl pomoci outsourcing projektového poradenství a dotačního managementu od renomovaných poradců. 3. Již řadu let nabízíme, vedle investičních úvěrů, i směnečné a dluhopisové programy a také financování formou dodavatelských úvěrů a následný forfaiting takto vzniklých pohledávek. Stále rovněž není naplno využitý potenciál zapojení soukromého sektoru formou PPP. ■ Lucie Kudrnová, vedoucí Marketingu pro podniky a municipality Komerční banky: 1. Komunální klientela představuje jednu z nejstabilnějších klientských skupin i v době krize. V Komerční bance jsme v této oblasti nezpřísnili podmínky financování a nadále poskytujeme klientům plnou podporu. Zároveň ale municipalitám doporučujeme opatrnost při plánování budoucích příjmů, zejména daňových, které mohou v důsledku krize kolísat. 2. U municipálních klientů s vyšším ukazatelem současné dluhové služby doporučujeme konzultovat s našimi odborníky reálnost plánovaných příjmů a společně definovat bezpečnou hranici pro zadlužení s ohledem na možnou nižší daňovou výtěž- VIII ANKETA nost v budoucích letech. Pro urychlení investic do rozvoje města nebo obce je dnes nezbytné efektivní čerpání evropských dotací. Odborníci KB EU POINT klientům doporučují soustředit se nejen na získání dotace, ale i na její udržení, tzn. správnou administraci projektu. Odebrání již vyplacené dotace může být zejména pro menší obec velmi nebezpečné. Určitou úlevou při financování projektů může být návrh na zvýšení procenta zálohových plateb u projektů spolufinancovaných evropskými dotacemi, který právě projednává Evropská komise v rámci tzv. balíčku pro obnovu. 3. Jako alternativní nástroje financování lze využít forfaiting pohledávek či směnek nebo finanční deriváty (hedging) zajišťující města a obce proti případnému budoucímu růstu úrokových nákladů. Ing. Štěpán Matějka, Senior Manager Corporate Finance Division, UniCredit Bank Czech Republic: 1. Města a obce považuje UniCredit Bank CR nadále za důvěryhodné klienty. Aniž by banka přehodnocovala svůj postoj k tomuto segmentu, je zjevné, že municipální sféra pocítí dopady hospodářské krize, zejména z důvodů snížení sdílených daňových výnosů a dotací, v souhrnu tvořících základ obecních rozpočtů. Otázku rizikovosti municipalit posuzujeme vždy individuálně, s ohledem na strukturu příjmů a výdajů rozpočtu a stav zadlužení, respektive přiměřenosti dluhové služby ve vztahu opakujícím se položkám plnění rozpočtu. V tomto směru lze očekávat individuální problémy obcí s profinancováním rozpočtu, popřípadě obsluhou dluhu. Na druhé straně vzhledem k relativně nízké zadluženosti samosprávy (zhruba 80 miliard korun), nerovnoměrnému rozložení dluhu mezi jednotlivé subjekty a k významnému podílu kapitálových výdajů ve struktuře výdajů se domníváme, že existuje prostor pro určitou flexibilitu municipální sféry k překonání krize. 2. Analýza rozpočtů a jejich plnění posledního desetiletí ukazuje, že příjmy byly v rozpočtech podhodnocovány v průměru o 25 %, výdaje o 15 %. Tato systematická chyba vypovídá o kvalitě plánování a nahrávala určitému morálnímu hazardu rozpočtování. Lze též očekávat, že tento polštář nyní »splask■ ne«. Je proto na místě zodpovědnost a obezřetnost při plánování rozpočtových příjmů a z nich odvozených výdajů a struktury rozpočtu. 3. Bankovní skupina UniCredit nabízí několik alternativních, individuálních přístupů řešících potřeby měst a obcí. Jedním z klíčových modelů je tzv. projektové financování, které není postaveno na bonitě města, ale na cash flow plynoucím z investice. Jeho využití je nejčastější v oblasti odpadového hospodářství. Podobnou alternativou jsou finanční struktury blízké tzv. PPP projektům, kdy se město při plnění svých úkolů spojuje s privátní firmou, která zajišťuje financování a nese rizika výstavby a provozu. Výhodou pro město je fakt, že je v pozici uživatele infrastruktury a hradí úplatu za skutečně dodanou službu, popř. dostupnou infrastrukturu. V neposlední řadě mezi specifické, avšak hojně využívané prostředky umožňující strukturovat financování na míru dané obce, patří odkup pohledávek a leasing. Ing. Petr Merta, vedoucí Veřejného sektoru Volksbank CZ: 1. Municipality nadále patří k nejstabilnějším a nejdůvěryhodnějším klientům banky. Hospodářská krize zvýraznila rozdíly mezi jednotlivými klientskými segmenty banky z pohledu rizikovosti a paradoxně tak relativně posílila postavení obcí a měst jakožto stabilních klientů. Prozatím nepociťujeme, že by se výrazně dotkla obecních rozpočtů, do budoucna však nelze takový dopad vyloučit, neboť jsou příjmově značně závislé na centrálně vybíraných daních. Vzhledem k české právní úpravě obcím ani v případě platební neschopnosti nehrozí bankrot. V tuto chvíli neregistrujeme konkrétní známky zvýšených rizik. Dluhová služba poskytnutých municipálních úvěrů probíhá bez problémů, žádné ohrožené úvěrové pohledávky za obcemi nevykazujeme. 2. Obce by nyní rozhodně měly být velmi konzervativní, pokud jde o rozpočtování příjmů ze sdílených daní v roce 2009. Na druhé straně zůstávají stále otevřené možnosti v čerpání dotací EU. Rozhodně bychom nedoporučovali obcím, aby se nyní zadlužovaly v cizích měnách vzhledem k volatilitě kurzu koruny, a to ani v případě lákavých úrokových podmínek. Při plánování dluhové služby je třeba ponechat v rozpočtech dostatečnou rezervu na možný růst úrokových nákladů. 3. Volksbank nabízí obcím a městům ucelené řešení formou produktového balíčku Konto pro municipality, který obsahuje všechny potřebné produkty jak pro obsluhu platebního styku, tak provozní financování. ■ /sk/ březen 2009 26.2.09 1:03 PM Page 25 MO-000804 MO23_25 Veletrh URBIS INVEST letos už počtvrté P Památky na prodej – něco připomíná, nemýlíte se. Chystá se ve spolupráci s brněnským studiem České televize, které stejnojmenný pořad vysílá v podvečer každou neděli na ČT 1. Nabídka historických objektů bude prezentována nejen na informačních panelech, ale i v katalogu investičních příležitostí, který společnost Veletrhy Brno vydává při příležitosti obou veletrhů každý rok. Prezentaci památek ve čtvrtek 23. 4. v pavilonu E doprovodí workshop, který zejména představitelům obcí a měst nabídne konkrétní rady, jak při prodeji či hledání nového využití památek postupovat, jaké druhy projektů mají největší šanci na úspěch, jak zajistit financování, na co je třeba dávat pozor z hlediska památkářů apod. Účastníci workshopu se zároveň seznámí se zkušenostmi sídel, která podobný problém už úspěšně vyřešila. unc oficiální doprovodné akce českého předsednictví EU získá letošní, v pořadí už 4. mezinárodní veletrh investic, financí, realit a technologií pro města a obce URBIS INVEST. Společnost Veletrhy Brno jej uspořádá opět souběžně se Stavebními veletrhy Brno na brněnském výstavišti, tentokrát ve dnech 21. až 25. dubna. Vedoucí manažerka obou těchto akcí Ing. Jana Ostrá »evropský rozměr« URBIS INVEST vysvětluje nejen faktem, že se tam oficiálně představí hned několik krajů a měst ze Slovenska a Polska a budou prezentovány investiční příležitosti Ukrajiny a Běloruska. Ale hlavně tím, že na veletrhu bude ke zhlédnutí celá řada úspěšně uskutečněných projektů, které u nás byly podpořeny z evropských fondů. PA M ÁT K Y N A P R O D E J Doprovodný program veletrhu URBIS INVEST se ještě dolaďuje. Ovšem už teď lze prozradit, že k jeho novinkám bude patřit projekt nabídky historických objektů na území měst a obcí k prodeji a dalšímu možnému využití. Pokud vám název této prezentace – ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV B R O W N F I E L D Y, P R Ů M Y S L O V É Z Ó N Y. . . Ovšem nepůjde jen o investiční příležitosti v oblasti historických památek. Města a regiony opět na URBIS INVEST představí i své další možnosti pro investory – a není bez zajímavosti, že letos se rovněž z těchto důvodů poprvé na veletrh přihlásily kompletně všechny kraje. Zvláštní důraz se bude věnovat trhu podnikatelských nemovitostí. Na téma využívání brownfieldů či průmyslových zón se v rámci projektu Property Invest Czech uspořádaného agenturou CzechInvest má hovořit ve čtvrtek 23. 4. v pavilonu A. Mezinárodní charakter veletrhu podtrhne rovněž konference Future Cities Forum ve středu 22. 4. v pavilonu A. Její účastníci z domova i ciziny budou hledat odpovědi na otázky typu: Jak budou vypadat města budoucnosti? Jak se města dívají na otázku trvalé udržitelnosti a rozvoje z hlediska ekologického a energetického? Které jsou nejlepší příklady městské dopravy? Jak budou města řešit otázku konkurence? Kdo jsou budoucí vůdci našich měst a jak budou města řízena a spravována? Jak může technika zlepšit život ve městě? Jak by bylo možné zlepšit komunikaci tak, aby jí byli osloveni všichni občané a pocítili sounáležitost s městským prostorem? Jak budou města v budoucnosti financována a jakou úlohu budou hrát investoři a developeři? Rok co rok patří k atraktivitám veletrhu URBIS INVEST téma Ochrana před povodněmi s praktickými ukázkami před pavilonem Z. březen 2009 NEZAPOMEŇTE NA KONGRES Ani letos nebude v Brně chybět Celostátní kongres starostů a primátorů, jehož už 16. ročník tam ve čtvrtek 23. 4. v pavilonu A uspořádá Svaz měst a obcí ČR. Podle prvních informací o programu se tam bude hovořit na téma přípravy další novely zákona o rozpočtovém určení daní. Ale očekávají se i témata, která i pro municipální sféru začíná tvrdě nastolovat pokračující ekonomická krize. /rš/ 26.2.09 1:03 PM Page 10 SPRÁVA A ROZVOJ Prodej obecních bytů v otázkách a odpovědích Prodali jsme byt z vlastnictví obce do osobního vlastnictví. Kupní smlouva již byla podepsána a byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí. Je třeba ještě ukončit nájemní smlouvu, nebo končí automaticky s podpisem kupní smlouvy? Musí být sepsán zápis o předání bytu? Byt koupil syn současné nájemnice. Jak to bude v případě, když byt koupí stávající nájemník? Pokud byt koupil syn stávající nájemnice, na něho přechází nájemní vztah, a je nutné mu pouze předat dosavadní nájemní smlouvu. Předání bytu písemně se nevyžaduje, ale velmi to doporučuji. Musí se tak jako tak sepsat stavy měřidel, součástí předání by měla být i zmiňovaná nájemní smlouva. Předpokládám, že syn po matce nebude chtít nájemné, ale po právní stránce nájemní vztah přechází, a je formálně nutné to takto brát. Tedy nájemní vztah prodejem nekončí, ale přechází ze zákona na nového majitele. Další vztahy jsou již mezi novým vlastníkem a nájemnicí, a obce se to nedotýká. To, že je k bytu uzavřena nájemní smlouva, by mělo být uvedeno v kupní smlouvě. Pokud není, není to vada smlouvy, protože syn patrně věděl, že v bytě bydlí maminka. V jiných případech, tedy kdyby byt s nájemníkem kupovala cizí osoba, bych byla na obsah smluv opatrnější. V každém případě by v nich mělo být uvedeno, že byt užívá nájemník na základě nájemní smlouvy, a tuto smlouvu specifikovat. V případě, že by byt koupila třetí osoba, a nebyla seznámena s tím, že v bytě je nájemník, mohla by od kupní smlouvy odstoupit. Kdyby byt koupil stávající nájemník, nájemní vztah koupí zaniká, protože sám sobě nemůže být nikdo pronajímatelem. Rovněž i v tomto případě doporučuji byt písemně předat. ■ ■ Při prodeji bytů jsme postupovali tak, že zastupitelstvo navrhlo nechat vyhotovit znalecké posudky, protože se jim to zdálo být nejvíce objektivní. V domech jsou byty 3+1 a 4+1, nejnižší cena vyšla na 407 tisíc korun, nejvyšší na 470 tisíc korun (byty nejsou stejné velikosti). Cenu podle znaleckého posudku schválilo zastupitelstvo.Vyvolalo to ale velkou bouři u nájemců – cena se jim zdá příliš vysoká, v dřívější době se prodávalo velmi levně. Prodej bytů vždy vyvolává značné emoce, protože jde nájemníkům o »střechu nad hlavou«. Bouře vznikají o to více, když se v různých časových obdobích postupuje různě. Obecně platí – prodej bytů si může každá obec rozhodnout jak sama chce, při respektování určitých zákonných limitů: ■ Prodej za cenu v místě a čase obvyklou: Ačkoli je praxe v mnoha obcích a městech jiná, nevidím jediný důvod, proč tuto zásadu opouštět a určitou skupinu občanů preferovat na úkor ostatních, kteří si bydlení kupu- 26 jí za tržní ceny, tj. za ceny v místě a čase obvyklé. To navíc obcím přikazuje zákon. Z této zákonné zásady existují výjimky, a to jsou případy, kdy lze snížení ceny objektivně odůvodnit, například technickým stavem domu, který si od budoucích vlastníků vyžádá ihned nové investice, nebo že se do daného domu mnoho let neinvestovalo, anebo naopak že má takovou hodnotu jen proto, že do něho investovali sami nájemníci. Dále že se dům nachází v méně atraktivní lokalitě, nebo, a to plošně, že obec má zájem prodat všechny byty, proto volí mírné snížení, aby na koupi »dosáhli« všichni nájemníci. Všechny tyto aspekty, až na posledně jmenovaný, znalecký posudek obsahuje, je tedy objektivní metodou. ■ Rovné zacházení: Ve stejných nebo obdobných situacích se chovat ke svým občanům shodně. To je obecná zásada vylučující protekcionářské chování. Nelze obhájit v jednom domě ceny odhadní, v druhém poloviční jen proto, že takto zastupitelé rozhodli. To ale není posuzovaný případ. Mohlo by se ho dotýkat pouze to, že například v roce 2005 se prodávaly byty za 100 tisíc korun, kdežto dnešní zastupitelstvo je chce prodávat za ceny tržní, aniž se cena nemovitostí výrazně změnila. Na druhé straně ale není nutno se řídit rovným přístupem automaticky, v odstupu několika let, když například tehdy mohli mít zastupitelé svoje důvody, proč šli s cenou dolů. ■ Hospodárnost v nakládání s majetkem obce: Tento příkaz dává obci zákon, a výrazný prodej pod cenou je diskutabilní. Auditoři měli často výhrady proti prodeji výrazně nižším, než byl tržní odhad. Nájemníci mají již jedno privilegium – přednostní právo na koupi bytu, který mají v nájmu, tj. obec nesmí »jejich« byt prodat jinému, což je rozdíl proti jiným nemovitostem v obci, které vždy podléhají výběrovému řízení. Privilegium nízké ceny lze obhájit stěží, ač neupírám obcím z různých důvodů takovou politiku zvolit, například aby se zátěžových bytů »zbavila«, protože vysoké ceny od koupě odrazují. Zvýhodnění by však nemělo být natolik výrazné, aby bylo možné odznačit daný prodej za nehospodárné nakládání s majetkem. Mohou dát nájemníci k soudu stanovení ceny bytů? Nikoli. Obec jako jednotka územní samosprávy stanovuje tyto ceny, a pokud jedná v souladu s výše uvedenými zásadami, její rozhodnutí vždy obstojí. Mají pouze možnost využít přednostního práva zakoupení, nebo byt za cenu, která jim nevyhovuje, nezakoupit. Obec pak může byt nabídnout, i s nájemníkem, třetím osobám. Obec tedy v zásadě může zvolit ceny jak nižší, pokud tento postup odůvodní, nebo v místě a čase ■ FOTO: ARCHIV MO26 Mgr. Jana Hamplová je advokátkou a členkou redakční rady Moderní obce. obvyklé, tj. tržní, a je to její svébytné rozhodnutí, které stěží kdo může zpochybnit. Může se práva na přednostní zakoupení bytu podle zákona o vlastnictví bytů nájemník vzdát ve prospěch třetí osoby? Podle mého názoru tento postup možný není. Přednostní právo byt zakoupit náleží jen osobě, která má k němu uzavřen platný nájemní vztah. Jestliže tato osoba nevyužije tohoto práva, je nutné nabídnout byt klasicky podle zákona o obcích – záměr prodat, zveřejnění atd., aby se mohli zájemci přihlásit. Zásady pro prodeje bytů v obcích a městech jsou sice v tomto směru velmi kreativní, zejména ve vztahu k přímým příbuzným (a tato praxe je vesměs tolerována), ale obecně toto právo převést nelze. Převod na cizí osoby (spekulace s prodeji) by patrně pod tlakem veřejnosti a případně vyvolaných soudních žalob neobstál. ■ ■ Lze ve smlouvě o prodeji bytové jednotky omezit právo převodu po určitou dobu, abychom zabránili spekulacím? Tato praxe se občas děje a ve smlouvách se objevují formulace, že nabyvateli bytu se zakazuje po dobu pěti nebo i více let ji převést do vlastnictví jiného, ale mám za to, že takto formulované ustanovení je absolutně neplatné pro nepřípustné omezení vlastnického práva. Pokud má obec obavy ze spekulací, musí si svoje práva zajistit jinak, například zakotvením předkupního práva za stejnou cenu, které může být též časově omezeno. Zákaz převodu sám o sobě je právně neobhajitelný. ■ (Autorka připravila odpovědi na základě dotazů našich čtenářů – pozn. redakce.) J A N A H A M P L O VÁ březen 2009 26.2.09 1:03 PM Page 27 SPRÁVA A ROZVOJ Příliš malá obec pro chataře Malá obec na Bruntálsku leží na hranici Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Projíždějí tudy turisté mířící na Praděd i do lázní Karlova Studánka a mnozí okouzlení obcí i přírodou kolem zůstávají rovnou tady. Ludvíkov je zajímavý i pro podnikatele a potenciální chataře. Ti první mají zelenou, druzí tam neuspějí. Z a poslední tři roky se na obec obrátilo třicet zájemců o výstavbu. »Naštěstí náš územní plán podporuje trvalé bydlení a komerční rekreaci, nikoliv individuální rekreaci. Snažíme se udržet urbanistický ráz obce – řídkou rozvolněnou zástavbu a rovněž tradiční architekturu objektů. Povolujeme výstavbu rodinných domů, případně v kombinaci s ubytováním a penziony,« říká starostka obce Ing. Dana Selingerová. Důvodů bylo víc, tím hlavním je velmi malá zastavitelná plocha – údolní obec na toku Bílé Opavy svírá z obou stran souvislý lesní porost a vhodných parcel je jako šafránu. Vesnice má zdravé jádro trvale žijících obyvatel a z komerční rekreace jí plynou příjmy do rozpočtu. Kromě toho rozvoj podnikání přináší i pracovní příležitosti. »Pokud by chalupářů bylo více než trvale žijících obyvatel, ztratil by Ludvíkov nejen svou tvář, ale i duši,« míní starostka. Podnikatelské záměry subjektů jsou postaveny na rozvoji cestovního ruchu, ale zatím zúženy jen na ubytování, gastronomii a ve třech případech na provoz sjezdovek. »Naší obci jiné služby až tak nechybí, protože většinu potřebných lidé najdou ve Vrbně pod Pradědem, s nímž jsme téměř stavebně srostlí a dá se tam dojít i pěšky. Důležitý je naopak obchod potravin, kde se střídá jeden provozovatel za druhým. Kvůli omezenému a dražšímu sortimentu většina lidí raději nakupuje v supermarketech ve městech. Vý- Ludvíkov obec v Moravskoslezském kraji, v oblasti Hrubého Jeseníku, katastr 22,2 km2 , průměrná nadmořská výška 620 metrů, ■ 355 trvale žijících obyvatel, ■ ve 13 ubytovacích zařízeních je 642 lůžek, 6 restaurací a 3 bufety či pivnice, ■ obec s přívlastkem rekreační má vodovod, nemá školu, kanalizaci ani plyn. ■ bornou službou se naopak ukázalo otevření cukrárny v Ludvíkově, kam jezdí lidé z širokého okolí,« uvedla starostka. příjemné hlavně proto, že krizové telefonní linky jsou pouze u O2, takže musíme doufat, že žádná pohroma nepřijde,« konstatovala Ing. Selingerová. Lidé tu mají v živé paměti povodeň v roce 1997, která trhala domy i komunikace a zpustošila Ludvíkov k nepoznání. I N I C I AT I V N Í P O D N I K AT E L É Ing. Dana Selingerová je přesvědčena, že je v moci obcí skutečně významně podpořit rozvoj podnikání, nebo jej naopak pohřbít. Začíná to od přístupu zastupitelů k podnikatelům a pokračuje vytvořením smysluplného územního plánu obce. »Jsem spokojena, že současné zastupitelstvo je složeno ze vzdělaných lidí, morálně na úrovni a navíc převážně naladěných na stejnou vlnu,« doplnila Ing. Dana Selingerová. Od ludvíkovských podnikatelů i občanů vzešel požadavek na bezvadné fungování technické infrastruktury, přitom prioritou je dostatečná dodávka pitné vody. S tím souvisí záměr prodloužení vodovodu i rozšíření hlavního vodojemu Štola. »Ten původně nebyl v plánu, ale nárůstem ubytovacích kapacit v posledních dvou letech se záměr ukázal nutností. Ve špičkových odběrech se projevily výpadky,« potvrdila starostka. S tím souvisí i alternativní způsob likvidace splašků pomocí domácích čističek odpadních vod, protože obec nemá vlastní kanalizaci ani velkou čističku. Od podnikatelů vzešel též požadavek na zajištění dodávky elektřiny a mobilního signálu. »Doteď nemáme v obci signál O2, přestože nový stožár stojí a dva zbývající operátoři se dokázali domluvit. Pro nás je to ne- FOTO: AUTORKA MO27 Od ludvíkovských podnikatelů i občanů vzešel požadavek na bezvadné fungování technické infrastruktury. březen 2009 AKCE PODLE DŮLEŽITOSTI Obec hledá pro své investiční záměry vhodné dotační tituly, na některé si troufne i sama. Akce má rozčleněny do tří pořadí podle důležitosti – co se udělat musí, co by se udělat mohlo a co by si místní přáli. V tom prvním je vedle vodojemu i oprava místních komunikací, v druhém oprava kostela a dalších sakrálních staveb i postavení dvou autobusových zastávek. Nabitý plán rozvoje obce v tomto volebním období zahrnuje i doprovodné služby, které mohou dále přispět k rozvoji cestovního ruchu, jako jsou sportoviště, relaxační centrum s bazénem, tábořiště či stezka pro pěší mezi Ludvíkovem a Karlovou Studánkou. »Plnění závisí na úspěšnosti vyřízení dotací. Akce se mohou stihnout nachystat, jejich uskutečnění může přijít až v dalších letech,« říká starostka. Například na zlepšení stavu komunikací, údržbu zeleně či opravu sakrálních staveb usiluje obec o dotaci ministerstva zemědělství prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Z téhož programu již získala prostředky na modernizaci veřejného osvětlení, na otevření tábořiště U řeky využila dotace ministerstva pro místní rozvoj. Zastupitelé nepočítají s finanční spoluúčastí místních podnikatelů na realizaci vybraných akcí, takový svazek by mohl být příliš komplikovaný. Navíc to neumožňují podmínky pro získání případné dotace. Reálnější je, že by si některý záměr mohl vzít za své jako celek některý z podnikatelů. I když to starostka nezmiňuje, mít katastr obce na území CHKO Jeseníky může mít nesporně výhodu, ale stejně tak to může některé záměry docela komplikovat. »Na stezce z Ludvíkova do Karlovy Studánky mají zájem obě obce, jenže její vybudování po pravé straně státní silnice ve směru na Studánku brání ochranáři kvůli zvlášť chráněným mokřadům a trasa po levé straně je již na území třetí obce – Světlé Hory. S tou už je obec Karlova Studánka v jednání o posunutí hranice, uzavřela Ing. Dana Selingerová. ■ A L E N A K I E D R O Ń O VÁ 27 26.2.09 1:05 PM Page 28 SPRÁVA A ROZVOJ Jak přivést více turistů do regionů N ně cestovní ruch rozvíjet. VŠCRHL má dostatečný přehled o tom, jak se její absolventi uplatňují v praxi. Městům, ale také krajům obvykle chybí dost peněz na zaplacení těchto kvalifikovaných odborníků. A pokud absolventi nastoupí do zaměstnání ve veřejné správě, třeba na krajském úřadě, pak tam často začínají takříkajíc od nuly. Musí od začátku nejen budovat celou agendu, ale také lámat stereotypy, které tam v přístupu k cestovnímu ruchu přetrvávají. »Velmi často se přesvědčuji o tom, že starostové by přivítali více užitečných rad a podnětů, jak napomoci rozvoji cestovního ruchu. Tento zájem ze strany obcí jsem zaznamenala například i po svém vystoupení na listopadové konferenci Obec přátelská rodině a každoročně ho vnímám i na veletrhu cestovního ruchu Holiday World u stánků měst a regionů,« říká docentka Seifertová. ejen o konferenci jsme hovořili s rektorkou VŠCRHL doc. Ing. Věrou Seifertovou, CSc. »Nemá smysl rozvádět všeobecně známý fakt, že většina zahraničních turistů navštíví pouze Prahu, kde zůstává po celý svůj pobyt v České republice – a nanejvýš z ní zamíří na nedaleký Karlštejn, do Kutné Hory, na Konopiště apod.,« poznamenává. »Pochopitelně je to dáno tím, že Praha má nejen obrovskou koncentraci skvělých historických a kulturních památek, ale i vybudovanou turistickou infrastrukturu, která může uspokojit každého náročného turistu. Není tajemstvím, že například velmi žádaní (protože hodně utrácející) japonští turisté se v jiném než přinejmenším čtyřhvězdičkovém hotelu neubytují. Ostatní města a regiony sice mají také co nabídnout, ale co naplat, když pro tak náročnou klientelu nedisponují odpovídajícími hotely, stravovacími možnostmi apod.« C H Y B Ě J Í E X P E RT I I P E N Í Z E N A N Ě Jiný problém vidí docentka Seifertová ve skutečnosti, že města a regiony zpravidla nemají experty pro oblast cestovního ruchu, kteří by pro místní politickou reprezentaci dokázali připravit konkrétní návrhy, jak tam účin- Město Znojmo právě v těchto dnech otevírá ve svém podzemí neobvyklou prohlídkovou trasu, na níž návštěvníky čekají pohádkové postavy, alchymistická dílna apod. Autorem studie je pardubický výtvarník Martin Víšek. Trasa dál rozšíří široké spektrum nabídky pro turisty. 28 MĚNÍCÍ SE TURISTÉ A NOVÉ ŠANCE Přitom by se globální ekonomická krize svým způsobem mohla stát příležitostí v oblasti cestovního ruchu pro mnohé regiony a města. Docentka Seifertová totiž upozorňuje na fakt, že se mění struktura zahraničních návštěvníků České republiky. Mnozí z nich již nevyžadují výlučně několikahvězdičkové hotely, ale spokojí se s levnějším ubytováním. Právě tak je nepřitahují pouze historické architektonické skvosty nabízené Prahou, ale mají podstatně širší a více rozvrstvené zájmy. Také oslabování koruny vůči euru nepochybně zvýší zájem samotných Čechů o turistiku a rekreaci ve vlastní zemi. »Možná by se teď mohly začít více úročit výsledky úsilí řady regionů při budování cyklostezek – a z poslední doby i snaha o rozšiřování sítě hipostezek,« konstatuje docentka Seifertová. »Regiony ovšem mohou nabídnout mnohem víc. Jen je třeba dát více do širšího povědomí u nás i v zahraničí například speciality našich krajových kuchyní. Nyní se o to snaží kupříkladu projekt Gastronomia Bohemica, který chce vrátit dobré jméno českému pohostinství a z našeho tradičního jídla a pití a krajových kulinářských specialit vytvořit silný turistický magnet. Jsem přesvědčena o tom, že města a regiony ve spolupráci s krajskými, regionálními a okresními hospodářskými komorami, v nichž jsou zastoupeni zkušení podnikatelé z oblasti cestovního ruchu, mohou společně vytvářet zajímavé nabídky, ať už pro zahraniční, nebo domácí turisty.« Na chystané konferenci VŠCRHL k podpoře cestovního ruchu ve městech a regionech Hospodářská komora FOTO: ARCHIV Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství (VŠCRHL) ve spolupráci s agenturou Pragopublic připravuje na jaro do Prahy konferenci, na níž by představitelé měst a regionů měli příležitost prodiskutovat se zástupci incomingových cestovních kanceláří a dalšími odborníky, jak na své území přivést více turistů. FOTO: ARCHIV MO28 Rektorka VŠCRHL doc. Ing. Věra Seifertová, CSc.: Jarní konference by mohla přispět i k vytvoření osobních kontaktů starostů se zástupci incomingových cestovních kanceláří. A osobní kontakty v této branži jsou k nezaplacení. hlavního města Prahy zamýšlí představit svůj projekt Praha technická i jako know-how pro jiné regiony, jak na své území přivábit turisty – zájemce o technické památky. K L Í Č O VÁ R O L E » C E S T O V E K « Jiným nedoceňovaným partnerem ze strany měst a regionů jsou cestovní kanceláře. To právě ony mohou poskytnout rady a náměty, co turisty zajímá, jaké mají představy i očekávání a co vyžadují. Nemá smysl vytvářet od »zeleného stolu« nabídku pro turisty a další návštěvníky města, nezíská-li radnice zkušeného partnera, který jí v tom může poradit. Docentka Seifertová v té souvislosti připomíná Znojmo, kde i ve spolupráci s cestovními kancelářemi nabídku turistických atraktivit trvale a cílevědomě rozšiřují. Kromě tradičních ochutnávek vína (a za vinaři v okolí se tam lze rozjet rovněž po Znojemské vinařské stezce), například sázejí na vyhlášený labyrint podzemních chodeb. Právě v těchto dnech tam otevírají novou prohlídkovou trasu znojemského podzemí. Od klasických, odborněji pojatých tras se odlišuje tím, že v ní na návštěvníky čekají pohádkové postavy, alchymistická dílna, netopýři, skřet i strašidelná ukázka vězeňských kobek. »Kromě moře má Česká republika jako jedna z mála zemí všechny turistické atraktivity. Říká se, že je jich čtyřicet druhů, ale já myslím, že je jich ještě mnohem víc,« uzavírá rektorka VŠCRHL doc. Ing. Věra Seifertová, CSc. »Možnosti cestovního ruchu jsou v podstatě neomezené. Jak se vyvíjí společnost a proměňuje prostředí, v němž žijeme, mění se i potřeby klientů – turistů. Vyžadují stále něco nového, zajímavějšího, lepšího, dobrodružnějšího... Hlavní poslání námi připravované konference proto vidím v hledání způsobů, jak ve městech a regionech ve spolupráci s cestovními kancelářemi vyjít těmto požadavkům vstříc.« ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2009 26.2.09 1:06 PM Page 29 SPRÁVA A ROZVOJ »Městské patro« a »město krátkých vzdáleností«? Nikoli sen, ale realita U ž v roce 1966 německý architekt a urbanista Eckhardt Schulze-Fielitz řekl: »Vypadá to, jako by zahušťování mělo mít škodlivé následky, neboť stavební řád zná pouze omezení maximální a ne minimální hustoty.« Tento čtyřicet let starý výrok je bohužel stále platný. V rozvolněném městě se mobilní člověk stává otrokem své mobility. Cestováním za prací, zábavou a nákupy stráví neúměrné množství času. Realizované projekty z Rakouska a Nizozemska dokazují, že bydlení poblíž centra města v rodinném domě může být výsadou mnohem více lidí, než je tomu doposud. Nabízejí řešení, kdy je možné při poměrně vysoké hustotě zástavby dosáhnout komfortu bydlení v rodinných domech nebo nízkých bytových domech, omezit automobilovou dopravu, a splnit tak požadavky trvale udržitelného rozvoje města při zachování lidských rozměrů rozvoje. Projekty spojuje idea vytvoření »městského patra« a »města krátkých vzdáleností«. Městské patro vznikne tak, že se plocha s rodinnými domy a zelení vyzvedne do výšky a prostor pod ní se vyplní funkcemi městské vybavenosti, které nejsou náročné na přímé denní světlo. Město krátkých vzdáleností je takové, v němž automobil slouží pouze jako spojka mezi většími vzdálenostmi, běžné denní cestování za prací či zábavou se odehrává pěšky nebo na kole. V roce 2002 se ve Vídni uskutečnil projekt Compact City (vídeňská architektonická kancelář BUS Architektur). Na téměř hektarovém pozemku je smícháno velké množství různých funkcí – bydlení, ateliéry, dílny, obchody, kanceláře, supermarket, restaurace, banka, sklady. Hesla, která měla oslovit nové obyvatele, zněla: Můj volný čas začíná ihned po skončení pracovní doby, O hodinu déle spát, Jsem dole v kavárně, Mám to dole ve své dílně apod. Garáže, obchody a služby tvoří jakýsi sokl, na jehož střeše vzniklo městské patro. Jde o další veřejný prostor ve výšce, ze kterého jsou přístupné řadové domky, ateliéry a mateřská školka. Projekt De Citadel (Ateliér Christiana de Portzamparca), který se uskutečnil v roce 2006 ve středu nového města v Almere v Nizozemsku, nabízí ještě více zeleně zpříjemňující bydlení. Nad úrovní s automobilovou dopravou a podzemními garážemi vyrůstá OTO: AUTORKA Navzdory tomu, že informační technologie stále více stírají rozdíl mezi městem a venkovem, potýkáme se s nedostatkem místa tam, kde jej potřebujeme. Tam, kde je možné uskutečnit sen o rodinném domě se zahradou v blízkosti městské vybavenosti. Příklady z Rakouska, Nizozemska a Itálie ukazují, že taková místa najít lze. Vídeňský projekt Compact City nabízí na téměř hektarovém pozemku bydlení, ateliéry, dílny, obchody, kanceláře, supermarket, restaurace, banku, sklady. Více informací o projektech nabízí: ■ Literatura: Gunsser, Christoph. Stadtquartiere: Neue Architektur für das Leben in der Stadt. Stuttgart München: Deutsche Verlags-Anstalt GmbH, 2003, 159 s.; Schittich, Christian, Verdichtetes Wohnen: Konzepte, Planungen, Konstruktionen, Basel, Birkhäuser, 2004, 176 s. Detail; ■ webové stránky projektů: http://www.hosoyaschaefer.com/msg_rinascente.htm http://www.chdeportzamparc.com/content.asp?LA NGUEID=2 FOTO: WWW.CHDEPORTZAMPARC.COM MO29 Nizozemský projekt De Citadel svým obyvatelům poskytuje větší soukromí a pocit bydlení v přírodě. březen 2009 úroveň obchodů a pěších komunikací, kterou završuje městská krajina, tj. zvlněný zelený reliéf, kde jsou situovány řadové domky lemující obvod bloku. Blok obchodů a služeb protíná pěší obchodní komunikace, která zajišťuje přirozené osvětlení a přístup k obchodům také uvnitř bloku, tedy nejen po jeho obvodě, jak je tomu například v Compact City. Zvlněné travnaté městské patro poskytuje svým obyvatelům větší soukromí a pocit bydlení v přírodě. V milánské čtvrti Santa Giulia se připravuje projekt La Rinascente (švýcarská architektonická kancelář Hosoya Schaefer), který je založen také na principu kombinace různých městských funkcí v rámci jednoho bloku. Rodinné domy jsou opět umístěny na střechu bloku obchodů a služeb, ale v tomto případě je obklopuje vzrostlá zeleň. Na rozdíl od již zmíněných příkladů tam nejsou řadové domy, které vykazují poměrně vysokou hustotu zástavby, ale domy samostatně stojící. Tím se pocit bydlení v zahradě zvýraznil, ovšem na úkor menší hustoty a tedy nižšího počtu bytů. To však nesnižuje kvalitu projektu. Najde se i v naší zemi odvážný investor a město, které umožní vznik podobných projektů evidentně prospívajících městu samotnému, ale i jeho obyvatelům? ■ M I R O S L AVA Z A D R A Ž I L O VÁ doktorandka na Fakultě architektury VUT Brno 29 26.2.09 1:40 PM Page 30 SPRÁVA A ROZVOJ Autorizovaní inspektoři: Pomoc i obcím, ale... Seznam celkem 74 autorizovaných inspektorů ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech uvádějí v současné době webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Je inspektorů hodně, nebo málo? A především, jak se od 1. července 2006, kdy o nich vstoupilo v platnost příslušné zákonné ustanovení, už stačil tento institut osvědčit? A osvědčil se vůbec? Může mít nějaký praktický přínos pro obce jako investory nebo pro stavební úřady? H ovořili jsme o tom s Ing. Vladimírou Štíchovou, výkonnou ředitelkou architektonické kanceláře STOPRO Architects. Také v této kanceláři totiž působí autorizovaný inspektor, jemuž kolegové z kanceláře vytvářejí podpůrné odborné zázemí. Z K R ÁT Í P Ř Í P R AV U S TAV B Y I JEJÍ PRŮBĚH »Posláním autorizovaného inspektora je především zabezpečit zkrácené stavební řízení ve smyslu § 117 stavebního zákona a vydat o tom certifikát, který nahrazuje vydání stavebního povolení,« vysvětluje inženýrka Štíchová. »Důležité je, že si jeho služby může objednat jak stavebník, tak na základě výzvy stavební úřad. Avšak i stavební úřad – stejně jako třeba soukromý stavebník, který chce za pomoci autorizovaného inspektora urychlit přípravu stavby svého rodinného domu a její průběh – musí za jeho expertní služby zaplatit. Sazba za hodinu práce inspektora se dnes pohybuje kolem tisíce korun.« Autorizovaný inspektor podle dohody se stavebníkem ověřuje úplnost a správnost projektové dokumentace včetně všech povinných stanovisek a vyjádření. A to i vyjádření osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení. S nimi však (na rozdíl od stavebního úřadu) může jednat individuálně, nemusí je nikam společně zvát – a získá- Autorizovaný inspektor každé stavbě nepomůže Zkrácené stavební řízení nemůže být uplatněno u staveb, které jsou zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označeny jako stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení, například čistírny odpadních vod. ■ Zkrácené stavební řízení se vztahuje pouze na stavby, které by jinak vyžadovaly stavební povolení. Autorizovaný inspektor tedy nemůže vstupovat do územního řízení, ohlašování staveb apod. ■ Seznam autorizovaných inspektorů naleznete na www.mmr.cz . ■ ZDROJ: MMR ČR 30 li od všech souhlas se stavbou, stavební úřad už si je sám nezve. Pokud však inspektor byť i u jediné z těchto osob neuspěje, a ta vůči stavbě uplatní námitky, stavební úřad rozhodne, že stavba není způsobilá pro zkrácené stavební řízení a zahájí ke stavbě vlastní úřední kroky ve smyslu stavebního řádu. Ověří-li však inspektor všechny nezbytné a kompletní doklady, vydá o tom certifikát, nahrazující stavební povolení. Stavebník pak už jen certifikát formou oznámení předá příslušnému stavebnímu úřadu, který oznámení vezme na vědomí – a stavebník může okamžitě stavbu zahájit. N A E X P E RT N Í S L U Ž B Y CHYBĚJÍ PENÍZE »Ve spolupráci s autorizovaným inspektorem je významná příležitost stavebníka výrazně zkrátit přípravu stavby,« podotýká inženýrka Štíchová. »Jenže vysokou odbornou kvalifikaci a velké profesní zkušenosti autorizovaných inspektorů by mohly více využívat i samotné stavební úřady. Zejména ty menší, které kapacitně a někdy ani odborně nemusí stačit na to, když se v okruhu jejich působnosti například začne s přípravou velkého developerského projektu. I pro stavební úřad platí, že objednáním expertních služeb autorizovaného inspektora ušetří čas, omezí „papírování“ a certifikátem, který inspektor vydá, se hlavně jistí vůči případnému vlastnímu pochybení. Inspektor může za stavební úřad například zkontrolovat předkládanou projektovou dokumentaci – zejména má-li stavební úřad o ní pochybnosti, ale také třeba v součinnosti se stavebním úřadem vykonávat kontrolní prohlídky na stavbách či zpracovat protokol, který je podkladem pro vydání kolaudačního souhlasu apod. Výkonná ředitelka má pro nezájem stavebních úřadů o služby inspektorů jediné možné vysvětlení: Úřady nemají peníze na to, aby expertní služby autorizovaných inspektorů zaplatily. Týká se to hlavně menších stavebních úřadů – přitom právě ony by takovou pomoc potřebovaly nejčastěji. Kupodivu minimálně služeb autorizovaných inspektorů zatím podle inženýrky Štíchové využívají rovněž obce v roli investorů. FOTO: ARCHIV MO30 Ing. Vladimíra Štíchová: U staveb s podporou z evropských fondů se výdaje za expertní činnost autorizovaného inspektora zahrnují do uznatelných nákladů. Třebaže především menší obce zpravidla nemají na svých úřadech dost odborníků na přípravu staveb a dohled nad jejich průběhem. Jenže stejně jako soukromému stavebníkovi inspektor může i radnici urychlit přípravu a průběh stavby, zejména je-li třeba dodržet napjaté termíny, k nimž se obec zavázala v dohodě o poskytnutí dotace. ODMĚNU LZE ZAHRNOUT D O U Z N AT E L N Ý C H N Á K L A D Ů »Obce by měly vědět, že například u staveb s podporou z evropských fondů se výdaje za expertní činnost autorizovaného inspektora zahrnují do uznatelných nákladů. Jinak řečeno, obec za činnost inspektora sama nic neplatí,« zdůrazňuje inženýrka Štíchová. Nicméně připouští, že jeden háček celá věc přece jen má. Hlavně při čerpání dotací z evropských fondů je třeba pro služby autorizovaného inspektora vypsat výběrové řízení, ačkoliv cena jeho práce v porovnání s celkovými náklady stavby je vždy zanedbatelná. Mnohé obce se patrně obávají, že zdlouhavé výběrové řízení i pozdější možné námitky by tak nakonec mohly znehodnotit případnou časovou úsporu, o niž by se vybraný inspektor jinak postaral. »Jenže na projekty tohoto druhu obec stejně musí vyhlásit výběrové řízení i na projektanta i na zhotovitele stavby. Proč tedy současně nevyhlásit výběrové řízení rovněž na autorizovaného inspektora?« ptá se inženýrka Štíchová. Podle ní institut autorizovaného inspektora vnesl do českého stavebního práva cenné nové soukromoprávní prvky. »Autorizovaný inspektor je nezávislý, nepodléhá stavebnímu úřadu, není vázán správními lhůtami a se svými klienty vstupuje do soukromoprávního smluvního vztahu. To umožňuje větší pružnost jeho jednání, časovou úsporu pro jeho klienta, který navíc nemusí čelit hrozbě administrativní zátěže,« uzavřela výkonná ředitelka architektonické kanceláře STOPRO Architects. ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2009 26.2.09 1:10 PM Page 31 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Sezona kácení ještě nekončí Stromy kolem silnic jsou při dopravních nehodách nebezpečnou překážkou. Náraz do stromu je často příčinou smrti osob cestujících v autě. Zdá se tedy logické, že vykácení alejí sníží počet usmrcených při dopravních nehodách. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) to však často dovolit nechce. J akou podobu by měla naše krajina, kdyby tak významný krajinotvorný prvek, jako jsou aleje, zmizel? Jak dlouho trvá, než dostatečně vyrostou náhradní dřeviny, pokud k jejich vysazení skutečně dojde? ČIŽP proto bezhlavému ničení alejí kolem komunikací brání. Podle ředitelky České inspekce životního prostředí RNDr. Evy Tylové je přece možné instalovat technické ochranné prvky, jako jsou svodidla, a kácení se vyhnout. Jedním z příkladů, kdy byla vybudována svodidla a v místě byla omezena rychlost, je silnice z Havlíčkova Brodu na Čáslav. Inspekce tam kácení stromů zakázala a vyjednala jiné řešení s Ředitelstvím silnic a dálnic. ČIŽP nadále využívá všech možností, které jí dává zákon o ochraně přírody a krajiny. Její postavení je nyní posíleno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, které může sloužit jako precedent. Ve sporu o kácení dřevin kvůli stavbě supermarketu tento soud vydal rozsudek, v němž konstatoval, že vlastnické právo nelze absolutizovat. Žalovaným byl Krajský úřad Pardubického kraje, který zamítl odvolání občanského sdružení a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Skuteč o povolení kácení padesáti stromů kvůli stavbě supermarketu. Nejvyšší správní soud konstatoval, že správní orgány obou stupňů nedostatečně popsaly, v jakých konkrétních skutečnostech spatřují závažné důvody pro povolení kácení dřevin. »Orgány ochrany přírody jsou povinny především střežit veřejný zájem na Další poznatky ČIŽP ■ Jen v pěti procentech případů nedostanou žadatelé povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Vyplývá to ze zkušeností České inspekce životního prostředí, která provádí kontroly výkonu státní správy v této oblasti. ■ V období mezi 1. listopadem a 31. březnem je doba vegetačního klidu, tj. čas na zbavování se stromů a dalšího porostu. Těžko lze odhadnout množství stromů, které padnou bez jakéhokoli povolení. ■ Inspekce dostává poměrně hodně podnětů na porušování zákona v oblasti ochrany dřevin. Loni jich bylo téměř 700, z toho zhruba polovina bývá oprávněných. Během roku vešel v právní moc výsledek 188 správních řízení týkajících se dřevin a byly uděleny pokuty ve výši víc než 7,3 milionu korun. ochraně životního prostředí a vyvažovat zájmy vlastníků, které mohou být protichůdné k zájmu veřejnému.« Se správci komunikací vyjednávala ČIŽP už v předstihu před letošní sezonou. Vyžádala si podklady o plánovaném kácení předem. S návrhy na rozsáhlé odstraňování silničních dřevin ale přichází často také Policie ČR nebo dokonce starostové některých obcí. DRAHÉ STROMY S kácením je problém i v tom, že se často v průběhu prací pokácí více dřevin, než je povoleno. Dvě pokuty proto ČIŽP uložila například za nadměrné kácení (249 stromů nad rámec povolení) u silnice Česká Kamenice – Děčín v Ústeckém kraji. Za samotné kácení i za to, že k porušení zákona došlo na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Občané si často stěžují na kácení strojů ve větších městech v souvislosti s různou výstavbou. Stavební firmy podle zkušeností inspekce často význam dřevin ve městě ignorují už ve fázi projektování. Dřeviny se pak šmahem likvidují, i když třeba nejsou se stavbou ani v přímém konfliktu. Před bazilikou sv. Markéty v Praze 6 tak byla přes zákazové rozhodnutí ČIŽP vykácena celá alej lip, padla za to pokuta ve výši 1,5 milionu korun za nedodržení rozhodnutí o zákazu kácení a 400 tisíc korun za vlastní kácení. Jedním z nejznámějších případů, kdy mělo dojít k masivnímu kácení stromů, je pražská Letná. Parkem měla vést dočasná objízdná komunikace tak, že by byly vykáceny vzrostlé dřeviny. Inspekce to zakázala, občané proti kácení protestovali – nakonec se uskutečnilo řešení, které se bez kácení v parku obešlo. Při stavbách se ovšem často dřeviny poškodí tak, že odumřou. Ale i to je porušením zákona a existující normy ČSN DIN 18 920. Tam, kde je kácení skutečně nezbytné a žadatel povolení dostane, se uplatňuje opatření ke kompenzaci ekologické újmy, tzn. náhradní výsadba. Podle kontrol inspekce však často dojde k tomu, že se sice dřeviny vysadí, ale už se o ně nikdo dál nestará. Nové stromky prostě uhynou. ILUSTRAČNÍ FOTO: TOMÁŠ MAŘÍK MO31 Likvidace dřevin okolo silnic ve velkém začala na Vysočině – na snímku je silnice u obce Třešť. ČIŽP se s Ředitelstvím silnic a dálnic dohodla na technické ochraně svodidly u vybraných dřevin. březen 2009 ZOSTŘENÁ NOVELA V Poslanecké sněmovně se projednává návrh novely zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny. Bude-li ve vládní podobě přijata, posílí právní ochranu dřevin na silničních pozemcích a u železničních tratí. Ke kácení dřevin pak nebude stačit pouhé oznámení orgánu ochrany přírody místně příslušnému obecnímu úřadu, ale bude nutné vést správní řízení o vydání povolení ke kácení. Silniční správní úřad a drážní správní úřad budou v postavení dotčených orgánů státní správy. V tomto řízení bude možné vypořádat střet různých veřejných zájmů a navíc uložit náhradní výsadbu. V současné době, kdy se porosty kácejí na pouhé oznámení, to uložit nelze. Z prostředků programu péče o přírodu a krajinu (ministerstvo životního prostředí) a programu péče o přírodní prostředí (Státní fond životního prostředí) plyne finanční podpora rozptýlené zeleně v obcích. Důležitým finančním nástrojem je Operační program Životní prostředí, který poskytuje městům a obcím dotace na podporu zeleně. Podle zkušeností ČIŽP jde většinou o dobře zpracované projekty. V některých případech však navrhují jen obměnu vzrostlých starých stromů za nové, zatímco operační program preferuje zachování stávajících dřevin. ■ M I L E N A G E U S S O VÁ 31 MO32 26.2.09 1:11 PM Page 32 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Emise a hluk: Kde je v krajích nejhůř? Dopravu lze od míst, kde bydlí hodně lidí, odvést o kus dál. Do ovzduší se však škodlivé emise stejně dostanou, to odstraní pouze zavádění ekologičtějších pohonů vozidel. Největším problémem dopravy ve vztahu ke znečišťování ovzduší jsou emise oxidu dusíku, benzenu a dalších organických sloučenin a prašných částic, stejnou měrou i hluk. V liv emisí je nejhorší kolem pozemních komunikací. Je to znát i ve statistikách. Například v Moravskoslezském kraji překračují denní koncentrace polétavého prachu někdy i více než čtyřnásobně stanovený limit, který je 50 mikrogramů na metr krychlový. A nejvíc »zaprášeným« místem v kraji bývá Bohumín, ale i jiná města. MOŽNOSTI JSOU OMEZENÉ V krajích vědí, že s těmito negativními jevy je třeba něco dělat, ale jejich možnosti jsou omezené. »Z hlediska vlivu dopravy na životní prostředí vycházíme především z vlastnictví a odpovědnosti za provozování silnic II. a III. třídy a z odpovědnosti za regionální veřejnou dopravu,« říká Dagmar Pacutová z oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Největší dopravní výkony se přitom přenášejí po síti dálnic a silnic I. třídy – k tomu lze připočíst místní komunikace ve vlastnictví obcí, které se nacházejí ve městech a obcích. Podle Pacutové činí zmíněná část dopravní sítě 62 % z její celkové délky, kraj na ni nemá ani přímý vliv, ani přímé nástroje, jak ji ovlivnit. Podívali jsme se blíže do Moravskoslezského, Plzeňského a Zlínského kraje. Například ve Zlínském kraji loni zpracovali Akční plán snižování hlukové zátěže z dopravy. V Plzeňském kraji dokončili koncepci dopravy, kterou předložili k vyhodnocení zejména z hlediska hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Moravskoslezský kraj zpracoval několik dokumentů. Akční hlukový plán řeší problematiku hluku na pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje, po nichž ročně projede víc než 6 milionů vozidel – nacházejí se přitom v aglomeraci s více než 250 tisíci trvale bydlícími obyvateli. Dále je to Program zlep- šení kvality ovzduší a Program snižování emisí, který se problémem zabývá především s ohledem na krajské emisní stropy a kvalitu ovzduší. Všechny jsou zveřejněny na webu Moravskoslezského kraje. CO JE TRÁPÍ NEJVÍC Když se zeptáte občanů v krajích, tak stejně jako jejich zastupitelé jmenují standardní problémy, které se daří jen velmi pomalu řešit. Jako žádoucí opatření jsou jmenovány silniční obchvaty měst a obcí, omezení automobilové dopravy v centrech měst, podpora veřejné dopravy a ekologizace – což je obnova vozového parku. Specificky proti hluku lze uplatnit obnovu vozovek, omezení tranzitní dopravy i ochranu jednotlivých sídel protihlukovými opatřeními. Ve Zlínském kraji je nedostatek dálnic a rychlostních komunikací, chybějící průtahy hlavních silnic centry obcí a měst. Jak říká vedoucí tiskového odboru Krajského úřadu Zlínského kraje Patrik Kamas, vůbec nejhorší stav je zřejmě na silnici I/55 v Hulíně, který odstraní až zprovoznění dálnice D1 a navazující R 55 do Otrokovic, což má být v roce 2011. Špatná situace je také na průtahu silnice I/49 Zlínem a silnice I/57 Valašským Meziříčím. Tam se stavba obchvatu plánuje, konkrétní termín však zatím nemá. V současné době se podle Kamase připravuje výstavba terminálů v Otrokovicích, snad časem i ve Zlíně. Byla zahájena výstavba obchvatu obce Bánov, plánuje se výstavba obchvatů Lhotsko, Jablůnka, Holešov (JV obchvat), Otrokovice (obchvat JV). V Plzeňském kraji je kvalita ovzduší celkově dobrá, zhoršená situace je především v krajském městě a některých městech a obcích, kde komunikace procházejí přímo jejich centry. Zatížené je okolí krajského měs- ta a Plané, Domažlice, Klatovy, Staňkov, Horšovský Týn a Tachov. Obyvatelé žijící v těchto sídlech s vysokou intenzitou dopravy trpí také silným hlukem. Zlepšit se to může jedině vybudováním obchvatů měst a obcí, jak jsou již navrženy: například obchvat Klatov, Přeštic, Třemešné, Plas a Kralovic na silnici I/27 a jinde. Hlavním problémem je samozřejmě také hluk. »V návrzích existuje mnoho různých úprav a přeložek na silnicích nižších tříd, vše je obsaženo v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje,« říká Jana Filípková, tisková mluvčí Plzeňského kraje. Moravskoslezský kraj se aktivně podílí na zvýšení atraktivity veřejné dopravy jako jeden z gestorů integrovaného systému dopravy, ale také jako investor dopravní infrastruktury. Tuto roli plní například při přípravě a realizaci terminálu Ostrava–Svinov. Zásadní příspěvek z hlediska moderní dopravní infrastruktury tvoří například krajem chystaný jihozápadní obchvat Opavy, rekonstrukce ulice Českobratrské v Ostravě apod. »Prováděná opatření můžeme rozdělit na tzv. měkká a tvrdá,« říká Dagmar Pacutová z Moravskoslezského kraje. »V loňském roce jsme například přímou subvencí ve výši 25 milionů korun zvýšili čištění silniční sítě (včetně státních silnic I. třídy) ve městech, a to na šestinásobek standardu stanoveného zákonem o pozemních komunikacích. V období od 15. 5. do 15. 10. se nám pravidelným čtrnáctidenním čištěním silnic podařilo přispět k omezení plošného zdroje sekundárního prachu z komunikací vířeného dopravou, který se významně podílí na imisním zatížení PM10 v našem kraji.« Podle názoru krajů by však tlak na snížení emisí neměl být pouze otázkou odbornou či záležitostí veřejné správy, ale záležitostí celospolečenskou. Jedna věc jsou organizační opatření samosprávy, veřejné investice do dopravní infrastruktury. Lze je však snížit i účelnými legislativními či daňovými nástroji, podporou zavádění technologií elektromobilů, plynných paliv, jako jsou LPG, CNG i limitů technické způsobilosti individuálního vozového parku. ■ M I L E N A G E U S S O VÁ spolupracovnice redakce Jak předcházet ekologické újmě P ublikace Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě obsahuje zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (účinný od 17. 8. 2008), zavádí do právního řádu ČR směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Publikace nabízí nejen podrobný zasvěcený komentář k jednotlivým ustanovením zákona, ale také obecný úvod do problematiky ekologicko-právní odpovědnosti. Zahrnuje také úplné znění směrnice 32 2004/35/ES, prováděcí vyhlášky k nápravě ekologické újmy na půdě a vybraná ustanovení souvisejících právních předpisů. Kód knihy je 03176. Knihu za 450 Kč si lze objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství Leges, s. r. o., Případné informace na tel.: 222 356 400. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu. březen 2009 MO33_35 26.2.09 1:12 PM Page 33 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obce a průmysl spolupracují při recyklaci obalových odpadů Právě letos tomu bude deset let od doby, kdy začala aktivní spolupráce »obalového« průmyslu (výrobci, plniči, dovozci a distributoři obalů a balených výrobků) a obcí na rozvoji tříděného sběru a využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky. O balový průmysl byl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat svou zodpovědnost za výrobky v duchu evropského principu »znečišťovatel platí«. Tato odpovědnost je nyní součástí právních norem, které stanovují povinnost zpětného odběru a využití pro obaly podle zákona o obalech a pro další výrobky, jako jsou například baterie, elektrospotřebiče, oleje, podle zákona o odpadech. V roce 1999 pro zpětné odběry ještě neexistovala odpovídající česká legislativa. Obalový průmysl, reprezentovaný Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí, však na základě evropské směrnice o obalech předvídal další vývoj. Proto byla v tomto roce mezi sdružením a ministerstvem životního prostředí podepsána dobrovolná dohoda směřující k zajištění zpětného odběru a využití obalů. Pro tento účel byl obalovým průmyslem založen systém EKO-KOM. Když byly v roce 2002 povinnosti průmyslu týkající se zpětného odběru skutečně zakotveny do samostatného zákona o obalech, systém zpětného odběru obalů už de facto fungoval. NEZVYKLÁ FORMA SPOLUPRÁCE Hlavními partery pro rozvoj celého systému se již na počátku staly obce. Bylo to strategické rozhodnutí, které přispělo k úspěšnému rozvoji systému. Potvrzují to například současné výsledky ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy, kdy se ČR v míře využití obalových odpadů pohybuje na předních místech. Spolupráce průmyslu a obcí dlouhodobě napomáhá oběma partnerům plnit jejich zákonné povinnosti: pro průmysl vyplývající ze zákona o obalech, pro obce stanovené v zákoně o odpadech. Počátky spolupráce byly provázeny větší či menší nedůvěrou ze strany obcí a měst. Často nemohly pochopit, proč by jim chtěl někdo platit za činnosti, které jsou jejich zákonnou povinností. Naštěstí pro obě strany obce brzy pochopily, že EKO-KOM nevytváří konkurenci jimi zavedenému systému tříděného sběru komunálních odpadů, ani nehodlá nahradit jejich svozové firmy, tedy fyzicky nakládat s obalovým odpadem. Chce se však podílet na financování nákladů spojených s tříděným sběrem a využitím odpadů a jejich obalové složky. Pochopení této doposud nezvyklé spolupráce průmyslu a obcí se stalo základem pro integrovaný systém. Nastal dynamický rozvoj třídění odpadů v obcích a také se otevřela cesta pro spolupráci obcí a dalších systémů zpětného odběru výrobků (například elektroodpad). ROZVOJ SYSTÉMU Na základě smluvního vztahu se systémem EKO-KOM vedou obce podrobnou evidenci o sběru a dalším nakládání se svými odpady. Tato evidence je podkladem pro výpočet finanční odměny pro obec. Struktura a výše odměn se v současné době odvíjí od průměrných nákladů spojených s nakládáním s jednotlivými tříděnými komoditami odpadů. Princip odměn je motivační. Základní odměny motivují obce dosa- Graf 1 Vývoj výtěžnosti tříděného sběru (kg/obyvatele a rok) papír plast sklo barevné sklo bílé kov 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pozn: výsledek za rok 2008 je předpoklad. ZDROJ: ECO-COM březen 2009 hovat vyšších výtěžností na jednoho obyvatele. Čím je tato výtěžnost vyšší, tím vyšších jednotkových sazeb může obec dosáhnout. V roce 2002 byly k základním odměnám zavedeny bonusy jako nástroj k cílené optimalizaci systému třídění odpadů, zahuštění sběrové sítě apod. Obce při plnění podmínek jednotlivých bonusů mohou navýšit svou základní odměnu až o 50 %. Bonusy jsou s rozvojem systému průběžně upravovány. Motivační princip odměn výrazně napomohl zvýšení výtěžnosti tříděného sběru papíru plastu, skla, nápojových kartonů a kovů z 9,3 kg/obyvatele v roce 1999 na očekávaných 56,6 kg/obyvatele a rok v roce 2008. V průběhu tohoto období se podařilo téměř šestinásobně zvýšit výtěžnost na jednoho obyvatele. Vývoj výtěžnosti je patrný z grafu 1. Zapojení obcí do zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů narůstalo velmi rychle. V roce 1999 spolupracoval systém EKO-KOM s 754 obcemi. V roce 2008 už to bylo 5791 obcí reprezentujících 10 151 972 obyvatel, tj. více než 98 % populace ČR. Se zapojením obcí se rozšiřoval i sběr jednotlivých druhů odpadů. Sběr plastů a směsného skla je zaveden téměř ve všech obcích zapojených do systému EKO-KOM. V roce 2002 byl sběr papíru zaveden v 52 % obcí, což pokrývalo 88 % obyvatel. V současné době je sběr papíru zaveden v 81 % obcích zapojených do systému EKO-KOM, což je 96 % obyvatel Od roku 2003 začal být podporován v systému oddělený sběr bílého (transparentního) skla. Tehdy byl zaveden v 11 % obcích (14 % obyvatel). V současné době je sběr bílého skla zajišťován v 39 % obcích zapojených do systému EKO-KOM (62 % obyvatel). Sběr nápojových kartonů byl zaveden v roce 2002 pouze ve dvou procentech obcí. Nyní se nápojové kartony sbírají v 59 % obcí (76 % obyvatel). Spolupráce s obcemi není představována pouze přímou podporou tříděného sběru. Systém EKO-KOM již od počátku svého působení používal tzv. nepřímé finanční podpory. Důležitým prostředkem rozvoje sytému jsou dlouhodobé informační kampaně, které ve spolupráci s jednotlivými kraji realizujeme již od roku 2003. Obsah a náplň kampaní je zaměřena na konkrétní oblasti a objasnění aktuálních témat v daném regionu. ÚČAST OBČANŮ NA TŘÍDĚNÍ Rozvoji systému třídění v obcích výrazně napomáhá rozšiřování základní kontejnerové sítě. Dostupnost sběrných míst je jedním z rozhodujících faktorů pro účast občanů na třídění. I do této sféry plynou finanční prostředky ze systému EKO-KOM. Od roku 2003, kdy se tento druh podpory začal rozvíjet, bylo do konce roku 2008 nakoupeno a bezplatně propůjčeno obcím více než 24 tisíc kon- 33 › MO33_35 26.2.09 1:12 PM Page 34 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Díky aktivní práci obcí, krajů a systému EKO-KOM se zvýšila aktivní účast obyvatel z 28 % v roce 1999 na 70 % aktivních třídičů v roce 2007. Za deset let spolupráce průmyslu a obcí se podařilo vytvořit funkční model spolupráce, který napomohl vybudovat efektivní systém tříděného sběru a přiblížit jej občanům natolik, že se separace odpadů stalo součástí životního stylu. Tlak na snižování množství odstraňovaných odpadů stále poroste. Tříděný sběr využitelných odpadů s jejich následným materiálovým a energetickým využitím proto bude jedním z důležitých článků dlouhodobě udržitelného a efektivního odpadového hospodářství. ■ Graf 2 Schéma finančních podpor obcím Financování zpětného odběru a využití spotřebitelských obalových odpadů Přímá finanční podpora Odměna závislá na množství vytříděných odpadů Odměna za zpětný odběr › tejnerů na tříděný sběr. V současné době je sběrná síť v obcích tvořena asi 175 tisíc kontejnerů na tříděný sběr, z čehož největší podíl zaujímají nádoby na sběr plastů, kterých Nepřímá finanční podpora Informační kampaně Projekty na podporu a zefektivnění sběru Finanční podpora úpravy a zpracování je v republice instalovaných téměř 64 tisíc kusů. Z hlediska celkové sběrné sítě tříděného sběru narostl počet kontejnerů v období let 2004–2008 o 60 tisíc kusů. PETR BALNER EKO-KOM, a. s. Stabilizační program pro zachování tříděného sběru odpadu R cích o 15 %. Současně změnila způsob financování v oblasti úpravy odpadu. Bohužel se ukázalo, že kvůli dalšímu zhoršování situace tříděného sběru zmíněná opatření již nestačí. Po důsledné ekonomické analýze autorizovaná obalová společnost připravila rozsáhlejší fázi finančních opatření. Ta by měla nejen ekonomicky stabilizovat dotřiďování a úpravu odpadu, ale současně zkvalitnit dotřídění tak, aby bylo možné české odpady uplatnit na velmi náročném evropském trhu. Program vedle finančních opatření navrhuje i opatření systémová, která dovolí izolovat ekonomiku svozu tříděného odpadu od komoditních trhů, aby nebyly náklady měst a obcí na tříděný sběr bezprostředně ovlivňovány propadem cen jednotlivých vytřídě- FOTO: ARCHIV eakcí na stále se zhoršující hospodářskou situaci v oblasti využití odpadů je rozsáhlý stabilizační program, jehož realizaci zahájila v únoru autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR. Svým finančním rozsahem představuje stovky milionů korun, které budou vynaloženy především na zkvalitnění úpravy odpadu tak, aby jej bylo možné obchodně uplatnit na domácím i zahraničním trhu s druhotnými surovinami. Stabilizační program navazuje na opatření, která autorizovaná obalová společnost EKO-KOM uskutečnila již počátkem letošního roku, kdy v reakci na počínající depresi na trhu druhotných surovin zvýšila financování systému tříděného sběru ve městech a ob- Sběr plastů a směsného skla je zaveden téměř ve všech obcích zapojených do systému EKO-KOM. 34 ných komodit. Této stabilizační izolace bude dosaženo zejména tím, že hlavní část financí z programu bude směřovat do oblasti dotřiďování odpadu, která je dělícím bodem mezi svozem odpadu a jeho následným uplatněním na trhu. EKO-KOM tak bude i nadále ve spolupráci s městy a obcemi zajišťovat sběr a recyklaci použitých obalů, za což odpovídá svým zákazníkům. Tím se bude výrazně spolupodílet zejména na vyřešení problémů odpadů z obalů. Městům a obcím bohužel zůstává větší část odpovědnosti za vyřešení ekonomických problémů ve sběru papírů, protože přibližně jen čtvrtina sebraného papíru má svůj původ v obalech. Obalová společnost nebude však finančně podporovat nakládání s neobalovými odpady, jakými jsou například noviny či časopisy, protože jí to neumožňují platné předpisy. Z obchodních důvodů nelze zveřejnit přesný finanční rozsah stabilizačního programu a ani přesnou strukturu finančních intervencí do jednotlivých odpadových komodit. Na evropském trhu druhotných surovin převládá v této době spekulativní chování. Publikování detailů o intervencích by mohlo omezit možnost úspěšného uplatnění českých surovin na tomto trhu. Negativní stránkou programu je, že společnost EKO-KOM musí přistoupit k výraznému zvýšení cen za zajištění zpětného odběru a využití obalů svým klientům. Zdůvodňuje to tím, že v posledních měsících již vyčerpala finanční rezervy určené pro překlenutí výkyvů trhu a i přes řadu uskutečněných úsporných opatření včetně opatření ve mzdové a personální oblasti, již nemůže stále se prohlubující ekonomický propad odpadového hospodářství saturovat z vlastních zdrojů. /sk/ březen 2009 MO33_35 26.2.09 1:12 PM Page 35 MANAGEMENT Vizitkou městského úřadu je i správně nastavená organizační kultura P ojem organizační kultura lze dobře vysvětlit v souvislosti se všemi procesy. Je to totiž způsob, jakým se na úřadě uskutečňují. Nezahrnuje jednotlivé kroky, které mohou být zachyceny například v procesních mapách, ale spíše »charakter«, jakým se jednotlivé kroky a »mezikroky« realizují. Pokud nemá úřad zavedenu organizační kulturu jako identifikovaný, žádoucí systém, není nijak zachycena, a tedy není možné ji přímo řídit a ovlivňovat. Tím se však vedení nevědomky zbavuje nejen řízení, ale také kontroly důležité oblasti organizace. Tam, kde nejsou stanoveny mantinely, nelze vyžadovat setrvávání v jejich třeba i zčásti pomyslných hranicích. CO JE KLÍČOVÉ Smutná je situace, kdy vedení úřadu považuje za organizační kulturu »korektní« komunikaci s klienty a jednotné jmenovky na oděvech všech zaměstnanců. Takový přístup svědčí sice o dobrém úmyslu, ale bohužel to není koncepční řešení. Pokud vrcholový manažer důsledně vysvětlí dílčí změny, zaměstnanci se možná s chutí opravdu podřídí, ale zůstane v nich pravděpodobně pocit, že se v organizaci stejně »nic zásadního« nezměnilo. Pro výkonnost úřadu je totiž klíčová míra sdílení hodnot a cílů. Tam, kde sdílení hodnot a cílů zcela nebo zčásti schází, se často stává, že se uskuteční personální i procesní audit, jsou zavedeny systémy kvality, a přesto u vedení i mezi zaměstnanci sílí pocit, že stále něco zásadního »nefunguje«. V tomto případě je nejvyšší čas na audit organizační kultury. IDENTIFIKACE »PROBLÉMOVÝCH« MÍST Cílem auditu organizační kultury je celkový monitoring současného stavu organizační kultury (kvantitativní a kvalitativní diagnostika), následná identifikace »problémových« míst organizace především v oblasti výkonnostní a komunikační a finální stanovení žádoucí organizační kultury. Pro efektivní fungování úřadu je naprosto nezbytné, aby si lidé ve vedení uvědomili současný stav organizační kultury, dokázali alespoň rámcově vytyčit stav, který by chtěli dosáhnout a změny, které je třeba udělat k dosažení cílů. Dále je nutné vědět, jakým způsobem změny uskutečnit, a to jak v rovině přímé, tak nepřímé realizace. Organizač- březen 2009 ní kultura totiž zahrnuje oblasti těžko uchopitelné a postihnutelné. Proto je vhodné zamyslet se nad kvalitou personálního obsazení úřadu. Pokud není v dosahu osoba, která by měla silný potenciál provádět změny a být »lídrem« takových změn, jeví se vhodnější získat zkušeného manažera odjinud. No ano, ale jak pozná někdo »zvenku«, jaké my řešíme problémy? Pro úřad je vhodné nechat si zpracovat audit organizační kultury a současně si od stejné poradenské firmy najmout manažera implementace navrhovaných změn. Ten bude v ideálním případě buďto již od počátku audit vést, a tedy se seznamovat se stavem úřadu, s tím, jak funguje, s jeho zaměstnanci i způsoby jejich myšlení, komunikace a jednání, ne- Potřebujete změnu organizační kultury? Pro základní identifikaci stavu organizace proveďte následující test. Zodpovězte 7 klíčových otázek. Za každou odpověď ANO máte bod, za odpověď NE nula bodů. Sečtěte získané body a seznamte se s vyhodnocením. ■ Negativní komunikace mezi zaměstnanci? ■ Nedobré mezilidské vztahy? ■ »Špatná nálada« v zaměstnání? ■ Nízká celková a individuální výkonnost úřadu? ■ Absence osobního nasazení, chuti do nových úkolů a týmové spolupráce? ■ Zavedené systémy řízení kvality nejsou dostatečně účinné a po jejich »spuštění se »nic nezměnilo«? ■ Občané nevnímají služby úřadu pozitivně? 0-2 body: Váš úřad je jako jachta v zálivu – zatím nemusíte řešit závažné problémy. Možná máte štěstí na lidi, možná už u vás organizační kultura dobře funguje. Blahopřejeme! 3–5 bodů: Stav úřadu se dá charakterizovat jako klid před bouří – organizace není úplně nejhorší, ale ruku na srdce, mohlo by být výrazně lépe. Zbytečně přibrzděnou výkonnost lze efektivně zvýšit! 6–7 bodů: Úřad je jako potápějící se loď – zaměstnanci cítí, že nemohou déle setrvávat na místě a postupně loď opouštějí. Ti, kteří zatím neodešli fyzicky, už nejsou přítomni mentálně. Je více než vhodné neprodleně jednat! Pro ty, kteří získali 3–7 bodů platí, že vhodným nastartováním změn může být provedení auditu organizační kultury a následné zavedení nové organizační kultury úřadu žádoucí. ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ Chování zaměstnanců (sdílení hodnot, způsoby myšlení, rozhodování, postoje, etika, odpovědnost), komunikace (verbální, nonverbální), image úřadu (vnímání poskytovaných služeb klienty), to vše zahrnuje organizační kultura úřadu. Její úroveň někdy vedení úřadu podceňuje, přitom bezprostředně ovlivňuje výkonnost úředníků i hodnocení úřadu občany. Pro výkonnost úřadu je klíčová míra sdílení cílů a hodnot. Na snímku je radnice v Jaroměři. bo bude realizaci auditu průběžně sledovat. V každém případě bude stát na startovací čáře zavedení změn velice dobře připraven. CÍL – SPOKOJENÝ ZAMĚSTNANEC Bez toho, aniž by nové charakteristiky organizační kultury bezpodmínečně přijalo za vlastní vedení úřadu, není možné, aby je sdíleli další zaměstnanci. Dále platí, že stačí jeden či dva zaměstnanci na vedoucí pozici, kteří se chovají neeticky či nekompetentně, aby spustili »lavinu« identických přístupů nejprve na příslušném odboru, později na celém úřadě. »Smrtící střelou« organizační kultury je potom zaměstnanec, který hledí při vykonávání pracovních povinností pouze na osobní prospěch. Pro zkušeného auditora organizační kultury naštěstí nebývá obtížné takový problém identifikovat a navrhnout opatření k nápravě. Znovu platí, že auditor »zvenku« zaručuje objektivní přístup, a také ze svého odstupu dokáže odhalovat a měnit víc než osoba »zaháčkovaná« do osobních vztahů mezi kolegy. Finanční prostředky vložené do auditu organizační kultury a manažera implementace změn se určitě úřadu vrátí. Ať už formou vyšší výkonnosti zaměstnanců nebo větší spokojenosti klientů. Kromě těchto dvou základních oblastí se to však dotkne celého fungování úřadu a projeví se v mnoha rovinách. Spokojený, dobře naladěný zaměstnanec, který je připraven ochotně plnit úkoly nad rámec svých povinností, nebývá totiž na našich úřadech samozřejmostí. Už kvůli těmto důvodům se audit organizační kultury určitě vyplatí. ■ R A D M I L A J A N O U Š K O VÁ poradkyně AQE advisors, a. s. 35 26.2.09 1:13 PM Page 36 MANAGEMENT Zákaznický audit aneb Pohled na nemocnici očima pacientů /2 Technika »mystery shopping« (tedy »utajeného – tajného nákupu«) se používá při tzv. zákaznickém auditu. Spočívá v tom, že speciálně vyškolený pracovník se vydává za stávajícího nebo potenciálního zákazníka sledované společnosti a provádí fiktivní nákup služeb (produktů). To umožňuje zejména zjistit, jak auditovaná společnost funguje z pohledu klientů. Ž e mystery shopping lze použít i pro zákaznický audit (městské, krajské, státní) nemocnice, jsme na konkrétním příkladu uvedli už před měsícem. Popsali jsme tuto techniku, potřebu zadavatele zákaznického auditu a zvolený postup auditu. Tentokrát se zaměříme na výsledky auditu a jejich dopady na další směřování nemocnice. Výsledky auditu získané různými přístupy a technikami (mystery shopping doplněný o rozhovory s pacienty, pozorování) byly důkladně analyzovány. Z vyhodnocení jasně vyplynuly nejlépe a nejhůře hodnocené oblasti v rámci jednotlivých pracovišť, což dále poskytlo podněty k zamyšlení nad příčinami daných zjištění a k přijetí opatření vedoucích ke zlepšení současného stavu. Zákaznický audit zřizovateli poskytne možnost nahlédnout na zdravotnická zařízení komplexně a jednotlivým zařízením umožní prostřednictvím vzájemného srovnání sdílet nejlepší praxi. KONKRÉTNÍ VÝSTUPY Doporučení se týkala následujících obecných kategorií: ■ aktivní a empatický přístup (chování, jednání) personálu k pacientům; ■ zlepšení kvality a procesu poskytování zdravotní péče; ■ zlepšení orientace a informovanosti návštěvníků nemocnice o poskytovaných službách. Mezi příklady konkrétních doporučení vhodných k uvedení do nemocniční praxe jmenujme: ■ sjednotit a poskytnout více informací pacientům v čekárnách ambulancí; ■ aktivně předcházet dotazům pacientů detailním a trpělivým vysvětlováním ze strany lékařů a sester; 36 ■ přidělovat reálné časy vyšetření pacientů, aby se předešlo neúměrně dlouhé době trávené v čekárnách; ■ více sdílet informace o umístění jednotlivých oddělení v areálu nemocnice; ■ zřídit v areálu nemocnice prostor pro kojení a přebalování dětí; ■ vyčlenit v areálu prostor pro kuřáky (zaměstnance). D V O J Í S R O V N Á N Í Ú R O V N Ě K VA L I T Y Z postupu zákaznického auditu, který jsme podrobně popsali před měsícem v prvním dílu článku, a jeho výsledků je zřejmé, že úroveň kvality služeb na jednotlivých ambulancích, lůžkových odděleních i dalších pracovištích nemocnice se při aplikaci nástroje mystery shopping může stát předmětem dvojího srovnání. Prvním je možnost vzájemně konfrontovat úroveň jednotlivých pracovišť, což lze učinit již v první vlně zákaznického auditu. Nejúčinnějším se však zákaznický audit stává v případě, kdy se provede na základě totožné metodiky v několika etapách s určitým časovým odstupem (to je také případ zde popisovaného zákaznického auditu – druhá etapa mystery shoppingu v nemocnici se uskuteční s desetiměsíčním odstupem od prvního šetření). V takovém případě zákaznický audit umožní kromě získání vlastních výsledků z druhé etapy také srovnání s výsledky etapy první (za předpokladu, že jsou hodnocena stejná pracoviště). Takto komplexní srovnání dává vedení nemocnice do rukou účinný nástroj kontroly dodržování standardů a přijatých opatření v praxi. Zároveň představuje nástroj měření efektivity prostředků vynaložených na zvyšování kvality poskytovaných služeb. MOŽNÉ BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cílem zákaznického auditu je přispět k trvalému sbližování potřeb pacientů a jejich nároků na služby zdravotnického zařízení se službami reálně poskytovanými. Pro zřizovatele zdravotnických zařízení (například kraj) se otevírá možnost provést audit ve všech jím spravovaných zdravotnických zařízeních s cílem zjistit jejich společné potřeby, na které může zřizovatel dále reagovat provedením synergických opatření (například ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV MO36 Proaktivní přístup v oblasti zákaznického servisu hodně napoví, zda jde o důvěryhodnou nemocnici. úsporou nákladů díky společnému nákupu zdravotnického materiálu). Zároveň audit zřizovateli poskytne možnost nahlédnout na zdravotnická zařízení komplexně a jednotlivým zařízením umožní prostřednictvím vzájemného srovnání sdílet nejlepší praxi (opatření, postupy apod.). Avšak existuje ještě jeden důvod, proč zákaznickému auditu nemocnic věnovat zvýšenou pozornost, totiž důvod, který získává povahu dlouhodobé investice. Jde o snahu zlepšit dobré jméno nemocnice a aktivně ukázat co nejširší veřejnosti všechna pozitivní opatření, která byla realizována organizací směrem k pacientům = proaktivní přístup v oblasti zákaznického servisu. To všechno může nemocnici pomoci odlišit se od konkurence a stát se institucí důvěryhodnou a vyhledávanou. ■ M A R E K PAV L Í K Consultant M.C.TRITON M A R K É TA B O R E C K Á Business Development Specialist M.C.TRITON březen 2009 MO37_39 26.2.09 1:13 PM Page 37 LEGISLATIVA Některá úskalí nové úpravy pravidel územních rozpočtů Č lánek Upozorňujeme na změny v pravidlech územních rozpočtů zveřejněný v Moderní obci č. 2/ 2009, str. 8–9 se zabýval novou právní úpravou, kterou přináší zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále také jen novela). Tato novela tzv. malých rozpočtových pravidel, která se bezprostředně dotkne každé obce či kraje, s sebou přináší celou řadu diskusních ustanovení. Je proto namístě alespoň ve stručnosti na některá z nich upozornit. PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ Jedním z okruhů otázek, u nichž lze očekávat aplikační komplikace, je problematika porušení rozpočtové kázně. Nově je porušení rozpočtové kázně definováno jako každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu obce. Neoprávněné použití je takové, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Rovněž neoprávněným použitím se výslovně rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. Zadržením peněžních prostředků je pak porušení povinnosti jejich vrácení ve stanoveném termínu. Osoby nebo organizační složky státu (které nejsou právnickými osobami1)), které se dopustily porušení rozpočtové kázně, jsou povinny provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty, tj. v našem případě do rozpočtu obce. O uložení odvodu v případě obcí rozhoduje v samostatné působnosti, jak novela výslovně stanoví, obecní úřad. Ten také rozhoduje na základě písemné žádosti o prominutí či částečném prominutí povinnosti odvodu případného penále (viz § 22 odst. 6), jsou-li pro takové rozhodnutí důvody »hodné zvláštního zřetele«. Správa odvodů se řídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a po- Zákonodárce si zřejmě příliš nelámal hlavu s otázkami právní jistoty subjektů, se kterými bude příspěvková organizace vstupovat do právních vztahů, o koncepčnosti řešení dané problematiky nemluvě. platků, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí obecních úřadů má podle § 22 odst. 8 novely »přezkoumávat« příslušný krajský úřad v přenesené působnosti. V tomto případě mohou nastat první komplikace. V již citovaném ustanovení § 22 odst. 8 se totiž dále říká, že »správní orgán při přezkoumávání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.« /K tomu srovnej, jak se zákonodárce vypořádal se stejnou situací ve vztahu k rozhodnutím vydávaným obcemi v samostatné působnosti podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, viz jeho § 90 odst. 1 písm. c)/. Výčet možností postupu přezkoumávajícího správního orgánu je – soudě podle použitého výrazu »pouze« – taxativní. Zdá se tak, že zákonodárce zapomněl na možnost potvrzení správného rozhodnutí, respektive (v nadsázce) nepočítal s tím, že by obecní úřady »uměly« vydat bezvadné rozhodnutí. Co všechno však lze považovat za peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu obce, respektive na základě jakých všech právních skutečností mohou být peněžní prostředky obce poskytnuty ve smyslu § 22 odst. 1 novely? Samotný text předpisu umožňuje i takový výklad, že poskytnutím peněžních prostředků je například poskytnutí půjčky na základě smlouvy uzavřené »v režimu« občanského zákoníku, tedy případ, kdy i obec vystupuje jako zásadně »rovný« účastník soukromoprávního vztahu, tj. nikoliv z pozice mocenské. Porušení takové smlouvy by pak mělo být mocenskými prostředky jednostranně řešeno jedním ze smluvníků, tj. obcí, která by autoritativně formou rozhodnutí vydaného podle zákona o správě daní a poplatků uložila svému smluvnímu partnerovi odvod do vlastního rozpočtu. Ten by samozřejmě měl možnost se vůči takovému rozhodnutí odvolat, o odvolání by rozhodoval krajský úřad v přenesené působnosti. Obec však již takovou možnost nemá. Celou záležitost je nutné vnímat i v souvislosti s možností dovolávat se ochrany svých práv vyplývajících například i z občanskoprávních vztahů v občanském soudním řízení (viz § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého by v případě řešení dané věci jako »porušení rozpočtové kázně« podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění novely nebyla dána příslušnost obecného soudu k rozhodnutí daného sporu). Podobně pro obec bude pravděpodobně nemožné domoci se přezkoumání shora zmiňovaných rozhodnutí krajského úřadu v soudním řízení správním. Obec jako právnická osoba, která není účastníkem daného řízení, nebude aktivně procesně legitimová- Užitečná právní publikace D vanácté, aktualizované a doplněné vydání Vzorů smluv a podání (podle stavu k 1. 12. 2008) autorů JUDr. Milan Holub, JUDr. Marta Škárová, JUDr. Josef Vaněk, a kolektiv odráží změny, k nimž došlo v našem právu od poloviny roku 2007, kdy bylo datováno předchozí, jedenácté vydání, do listopadu 2008. Zejména jde o nový insolvenční zákon, obchodní zákoník, zákoník práce, správní právo, předpisy týkající se katastru nemovitostí apod. Základem je právo občanské včetně procesních vzorů, a právo rodinné a pracovní. Vzory jsou vytvořeny hlavně pro typické situace, s nimiž se čtenář může setkat, ale i některé další nikoli běžné případy, které je však dobré znát. Hledání ve vzorech je jednoduché díky podrobnému obsahu a věcnému rejstříku. březen 2009 V knize nejsou zařazeny vzory podání, které jsou k dispozici v podobě předepsaných úředních formulářů, například ve stavebním řízení a u zápisů do obchodního rejstříku. Součástí knihy je její elektronická verze na CD (texty jsou ve formátu PDF a DOC, vyžadují minimální konfiguraci PC + Windows 95 nebo vyšší). Kód knihy je 03295. Knihu (rozsah 1240 stran, cena 1590 Kč) si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: dagmar.suchmova@ economia.cz, nebo na http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství Linde Praha. Případné informace na tel.: 224 212 214. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy obdrží 30% slevu. 37 › MO37_39 26.2.09 1:13 PM Page 38 LEGISLATIVA › na k podání žaloby. Pokud zákonodárce chtěl upravit tímto režimem správu prostředků poskytnutých z rozpočtu obce na základě »veřejnoprávních« titulů, měl to v textu předpisu dát najevo zřetelněji. PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Komentovanou novelou dává zákonodárce zapravdu názorům, že příspěvková organizace celku územní samosprávy, jako právnická osoba svého druhu, na rozdíl od příspěvkových organizací státu, není formou přechodnou2). Otázkou však je, zda novela byla »krokem tím správným směrem«. Novela výslovně stanoví, že příspěvková organizace celku územní samosprávy může nabývat majetek do svého vlastnictví. Tímto způsobem chtěl zákonodárce pravděpodobně odstranit dlouhodobě trvající nejasnosti (spory) ohledně vlastnické způsobilosti těchto právnických osob3). Novela podává taxativní výčet způsobů, jimiž příspěvková organizace může nabývat majetek do svého vlastnictví, vždy však jen, je-li potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena. Ve stručnosti: Příspěvková organizace může nabývat majetek do svého vlastnictví v zásadě jen za předpokladu, že jí to »dovolí« zřizovatel. Tuto poněkud neobvyklou konstrukci (relativizující »vlastnickou způsobilost« dané právnické osoby) dále novela rozvádí. Platí, že pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla bezúplatným převodem od svého zřizovatele pro ni trvale nepotřebným, je povinna ho nabídnout bezúplatně svému zřizovateli. Když ho ten nepřijme, může být takový majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace po předchozím písemném souhlasu převeden jiné osobě za podmínek stanovených zřizovatelem. U převodů majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace jí nabytém jiným způsobem, byť k tomu byl nutný předchozí písemný souhlas zřizovatele, se takové pravidlo již neuplatní. Obecně stále platí, že příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, ten je pak oprávněn stanovit (zřejmě ve zřizovací listině příspěvkové organizace), ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozího písemného souhlasu. Jestliže si zřizovatel vyhradí svůj předchozí souhlas s nabytím určitého majetku, je povinen o tom předem učinit oznámení v Ústředním věstníku České republiky. Praktičnost takového řešení, hlavně s ohledem na právní jistotu subjektů vstupujících do právních vztahů s příspěvkovou organizací, se nejeví jako ideální. PŘEDCHOZÍ SOUHLAS K povaze předchozího souhlasu, o jehož udělení bude rozhodovat rada obce při výkonu zřizovatelských funkcí ve smyslu § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje nový § 39b tzv. malých rozpočtových pravidel zhruba následující: Předchozí souhlas zřizovatele se vždy poskytuje pro jeden právní úkon, jehož je také součástí (zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů tady vystupuje jako zákon zvláštní k občanskému zákoníku, který 38 jinak náležitosti právních úkonů obecně vymezuje). Toto pravidlo nemusí v určitých případech platit (viz § 39b odst. 1 novely). Učiní-li příspěvková organizace právní úkon, k jehož realizaci zákon nebo ve stanoveném případě zřizovatel vyžadují předchozí písemný souhlas (zatímco v § 27 se mluví o »předchozím písemném souhlasu«, § 39b hovoří o »předchozím souhlasu«, z kontextu je však zřejmé, že jde o totéž) bez takového souhlasu, je daný právní úkon neplatný (z povahy věci vyplývá, že absolutně neplatný). Jako velmi problematické se jeví ustanovení § 39b odst. 2, které stanoví, že do doby, než právní úkon (tj. právní úkon příspěvkové organizace, ke kterému je zákonem nebo zřizovatelem vyžadován předchozí písemný souhlas) nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv. Toto ustanovení přinese celou řadu komplikací. Nabízí se několik otázek, například co jsou to »podstatné skutečnosti«, zda bude takové rozhodnutí o existenci »podstatných skutečností« nějak přezkoumatelné, nebo zda bude de facto na libovůli zřizovatele, zda a jak dlouho bude právní úkon příspěvkové organizace platný atd. Zákonodárce si zřejmě příliš nelámal hlavu s otázkami právní jistoty subjektů, s nimiž bude příspěvková organizace vstupovat do právních vztahů, o koncepčnosti řešení dané problematiky nemluvě. Novela kromě zmíněných změn přináší řadu dalších. Co ale nepřináší, aspoň jak se lze zatím domnívat, je jistota vyplývající z jednoznačných formulací a také koncepční řešení právnických osob zřizovaných celky územní samosprávy pro zajišťování zásadně neziskových činností. ■ Poznámky 1) K tomu blíže viz Havlan, P. Majetek státu v platné právní úpravě, 2. aktualizované a doplněné vydání Praha : Linde, 2006. 463 s. Praktické právnické příručky a 649. ISBN 8072015788 2) K tomu viz Havlan, P. Několik poznámek k právním formám neziskových organizací územních samosprávných celků. In Ekonomický růst a rozvoj regionů : sborník příspěvků z mezinárodní konference »Hradecké ekonomické dny 2007/I. Ekonomický růst a rozvoj regionů«: Hradec Králové : 6.–7. 2. 2007. 1. vyd. Hradec Králové : UHK-FIM, Gaudeamus, 2007, od s. 183–187, 5 s. ISBN 9788070418123. V širších souvislostech viz také Havlan, P. Veřejné vlastnictví v právu a společnosti. Praha : C. H. Beck, 2008, 318 s. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-807179-617-6. 3) K tomu viz např. Zprávy Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů, ročník 2004, č. 1, s. 4. Pro opačný pohled viz Havlan, P. Mohou příspěvkové organizace ÚSC vlastnit majetek? Právní zpravodaj: časopis pro právo a podnikání, Praha: C. H. Beck, Roč. 4, Č. 2, od s. 12–13, 2 s. ISSN 1212-8694. 2003. JAN JANEČEK právník, Hradec Králové Hradec Králové Jak správně umísťovat dopravní značky L etošního 7. ledna vydal Nejvyšší správní soud důležitý rozsudek sp. zn. 2 Ao 3/2008, jímž jasně vyslovil svoji příslušnost k přezkoumávání dopravního značení stanovovaného obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Dopravním značením (a dále také světelnými a akustickými signály, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace) úřady stanovují místní nebo přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Z uvedeného judikátu, na nějž chci upozornit, by tak měly vycházet všechny obecní úřady stanovující dopravní značení. Tím se mohou vyhnout nepříjemnému překvapení pro případy, kdy jimi stanovené dopravní značení bude podrobeno přezkumnému testu Nejvyššího správního soudu (NSS) na základě návrhu z řad veřejnosti. O PAT Ř E N Í O B E C N É P O VA H Y Opatření obecné povahy v našem prostředí působí stále poněkud exoticky a některé úřady jeho existenci vytrvale pomíjejí. Může totiž být pro úředníka obtížně uchopitelné; je čímsi mezi správním rozhodnutím a právním předpisem, není však ani jedním z nich. Vyznačuje se obecností subjektů a konkrétností předmětu. Není rozhodnutím, neboť nestanovuje práva a povinnosti jmenovitě určených osob. Není ani právním předpisem, neboť upravuje jedinečnou konkrétní věc, a postrádá tak znak obecnosti. Jde tedy o speciální druh výsledku úřední činnosti a praxi nezbývá než se s jeho existencí smířit. Nejvyšší správní soud se v rozebíraném judikátu zabýval dopravním značením, které bylo navrhovatelem (soukromou obchodní společností) u tohoto soudu napadeno a výslovně označeno jako tzv. opatření obecné povahy. Řízení o zrušení opatření obecné povahy upravuje soudní řád správní (ustanovení § 101a až § 101d zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů) a je k němu příslušný přímo NSS. Soud se tak musel nejprve vypořádat s otázkou, zda je stanovení dopravního značení vůbec opatřením obecné povahy, které může přezkoumat. (Zákon o provozu na pozemních komunikacích tento pojem ve svém textu totiž neužívá.) Nejvyšší správní soud v souladu se svojí předchozí judikaturou (rozsudek sp. zn. 1 Ao 1/2005, uveřejněno pod č. 740/2006 Sb. NSS) a vycházeje také z odborné literatury1) dospěl k jednoznačnému závěru, že »právě stanovení dopravního značení představuje typický snad až učebnicový příklad opatření obecné povahy v materiálním pojetí«. Umístěním dopravní značky na konkrétní místo totiž dochází ke konkretizaci pravidel (práv březen 2009 MO37_39 26.2.09 1:13 PM Page 39 LEGISLATIVA TEST PŘEZKUMU Při přezkumu opatření obecné povahy používá NSS test přezkumu, přičemž opatření je jím posuzováno z hlediska pěti kritérií (viz rámeček). První dvě kritéria (pravomoc a působnost úřadu) nečiní v praxi větší potíže. Úřad musí být zákonem zmocněn vydat opatření obecné povahy, což je v případě dopravního značení splněno ustanovením § 77 (a také § 124) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Dále nesmí vykročit z mezí zákonem vymezené působnosti, tedy ocitnout se mimo okruh vztahů, jež je zákonem povolán řešit. Třetím kritériem přezkumu (taktéž se týkajícím formy) je správný procesní postup. Poslední dvě kritéria mají již materiální povahu, zabývají se samotným obsahem opatření obecné povahy. Z hlediska čtvrtého kritéria zkoumá soud, zda dopravní značení není v rozporu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Zákonnost dopravní značky poměřuje obsahem § 78 odst. 2 tohoto zákona, podle něhož se »dopravní značky … smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem«. Zákon zná tři důvody: bezpečnost provozu, plynulost provozu a jiný důležitý veřejný zájem (který však musí správní úřad konkretizovat). Podle soudu je zřejmé, že »smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný či dokonce šikanózní, nýbrž že musí být racionální a opodstatněný některým z uvedených legitimních důvodů«. Pokud takový důvod neexistuje, jde podle Nejvyššího správního soudu o dopravní značku umístěnou protizákonně. Za důležité vodítko pro praxi pova- Test soudního přezkumu opatření obecné povahy: 1. krok: pravomoc úřadu 2. krok: nevybočení z mezí působnosti úřadu 3. krok: procesní postup úřadu 4. krok: soulad s hmotným právem 5. krok: přiměřenost přijatého řešení Pozn.: Rozsudek sp. zn. 2 Ao 3/2008 je dostupný na www.nssoud.cz. březen 2009 ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ a povinností blíže nespecifikovaných účastníků provozu), vyplývajících z této značky na konkrétní dopravní situaci, která existuje na daném místě. Soud také vysvětluje, že o opatření obecné povahy jde pouze tehdy, když z této dopravní značky plynou pro účastníky provozu odlišné povinnosti, než by tito měli podle obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Ne každé umístění značky je tedy opatřením obecné povahy přezkoumatelným soudem. Opatřením obecné povahy jsou například zákazové a příkazové značky, značky upravující přednost. Nejsou jimi naopak značky výstražné a ty informativní značky, které pouze poskytují nutné informace, či slouží k lepší orientaci v provozu. Jak bude soud nahlížet na dopravní značky umístěné po 1. 4. 2008? Snímek je pouze ilustrační. žuji fakt, že soud odůvodnění úřadu, že k umístění značky zákazu vjezdu došlo »z důvodů bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a s ohledem na stavební a technický stav komunikace«, označil za zkratkovité a argumentačně nedostatečné. Pátým kritériem a posledním krokem přezkumu je posouzení proporcionality (přiměřenosti) opatření obecné povahy. Soud uvádí, že je nutno vždy poměřovat v kolizi stojící práva a hodnoty. V judikovaném případě navrhovatel (obchodní společnost) vlastnila pilu, k níž vedla obecní komunikace, která zde končila. Na tuto komunikaci úřad na žádost obce jako vlastníka umístil značku zákazu vjezdu s možností udělování výjimek úřadem (zjednodušeno). Soud tedy posuzoval právo vlastníka užívat svůj majetek na straně jedné a zájem obce na dobrém technickém stavu komunikace, o nějž se obec obávala, na straně druhé. Soud dospěl k závěru, že úplným vyloučením dopravy (možné výjimky ze zákazu v daném případě nebyly funkční) nebylo zvoleno řešení, které by minimalizovalo zásah do právní sféry navrhovatele, a dopravní značka vedle předchozího kritéria přezkumu neprošla ani tímto kritériem posledním. PROCESNÍ POSTUP Kritérium posuzování zákonnosti procesního postupu úřadu při stanovování dopravního značení jsem úmyslně ponechal k rozboru jako poslední. Předkládaný judikát se totiž zabýval dopravním značením stanoveným do 1. 4. 2008. Prvního dubna 2008 začala platit poslední novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která vypustila do té doby platné ustanovení § 129 odst. 1, jež stanovovalo, na které typy rozhodování popsané v tomto zákoně se vztahuje správní řád. Stanovování dopravního značení mezi ně nepatřilo. Nejvyšší správní soud sice dospěl k závěru, že stanovení místní úpravy provozu, k němuž došlo před 1. 4. 2008, je nutno považovat za opatření obecné povahy z hlediska jeho materiálních znaků a je tak soudem přezkoumatelné podle soudního řádu správního, zároveň se však na tyto dopravní značky umístěné před 1. 4. 2008 nevztahovala procesní úprava správního řádu, tj. ani jeho části šesté upravující vydávání opatření obecné povahy, která obsahuje podrobnou formální proceduru nutnou k přijetí tohoto aktu. Otevřená ale zůstala otázka, jak bude soud nahlížet na dopravní značky umístěné po 1. 4. 2008. Přestože se výslovně k tomu nevyjádřil (otázka byla nad rámec jím posuzovaného případu), nemohu se při pročítání judikátu zbavit celkového dojmu, že pro nová dopravní značení již bude požadovat plnou proceduru podle § 171 a násl. správního řádu (veřejná vyhláška, vypořádání námitek, odůvodnění atd.). DOPORUČENÍ Aniž bych předjímal, jak se soud s touto otázkou v budoucnu vypořádá, doporučuji obecním úřadům stanovujícím dopravní značení, aby z procesní opatrnosti raději při umísťování dopravních značek stanovujících povinnosti započaly s naplňováním postupů podle části šesté správního řádu. Touto procedurou se nejen pojistí proti nepříjemným překvapením v budoucnu, ale beze zbytku také naplní principy dobré správy věcí veřejných. Rád bych také upozornil na hrozící nevhodnou aplikaci rozebíraného judikátu v případě dopravních značek umisťovaných na komunikace účelové2). Úřady by si měly uvědomovat rozdíl mezi odstavcem prvním a druhým v § 77 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Na účelových komunikacích totiž na rozdíl od komunikací ostatních nestanovuje dopravní značení samotný úřad, ale přímo vlastník komunikace. Úřad mu k tomu vydává pouze souhlas, který nepovažuji za opatření obecné povahy, ale za rozhodnutí podle části druhé správního řádu. Úřad jím totiž rozhoduje o právu vlastníka komunikace určité navržené dopravní značení skutečně stanovit. ■ Poznámky 1) Vedral, J.: Správní řád – komentář, Polygon, 2006, str. 966 a násl.; Kněžínek, J.: Opatření obecné povahy na praktickém příkladu stanovení dopravního značení, Právní fórum č. 4/2007, str. 143 a násl. 2) K rozdílu mezi účelovými a ostatními komunikacemi viz např. Motejl. O., Černínová, M., Černín, K., Gabrišová, V.: Veřejné cesty – Místní a účelové pozemní komunikace, Praha, 2007, ASPI, str. 13 a násl.; nebo dostupné komentáře k zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích D AV I D S L O VÁ Č E K Kancelář veřejného ochránce práv, Brno 39 MO40_43 26.2.09 1:14 PM Page 40 LEGISLATIVA Pronájem bytů aneb Kdy se obec dopouští diskriminace Z ákon č. 128/2000 Sb., o obcích (§ 35 odst. 2) svěřil obcím do samostatné působnosti vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. Jednou z těchto potřeb je bydlení a jedním z nejběžnějších způsobů jejího uspokojování je pronájem bytů ve vlastnictví obce. K pronájmu obecních bytů obec zpravidla stanoví příslušná pravidla a dále kritéria, podle kterých budou vybíráni žadatelé o nájem volného obecního bytu. V jednotlivých pravidlech přijímání žádostí o nájem obecního bytu nebo v kritériích pro výběr z evidovaných žadatelů se však lze nezřídka setkat s ustanoveními, která de facto znevýhodňují některé skupiny obyvatel, nebo jsou přímo diskriminačního charakteru. Nastavení takových pravidel či kritérií znamená nezákonnost. A třebaže obec nemusí mít v úmyslu nastavit diskriminační pravidla, právně významný je výsledek, kterého užitím takových pravidel dosáhla. ZNEVÝHODŇUJÍCÍ KRITÉRIA Mezi podmínky snižující přístup některých skupin osob k bydlení formou nájmu obecního bytu, nebo které je z této možnosti přímo vylučující, patří: ■ odmítnutí žádosti, přidělování minusových bodů nebo nižšího bodového ohodnocení za pobírání sociálních dávek či dávek státní sociální podpory; ■ prokázání, že vůči obci nemá/neměl žadatel, člen jeho rodiny nebo osoba žijící s ním v minulosti ve společné domácnosti jakékoliv splatné závazky; ■ splnění podmínky, že žadatel a všechny osoby žijící s ním ve společné domácnosti jsou bezúhonní; ■ požadavek občanství ČR nebo trvalého pobytu na území obce. Stanovením takovýchto kritérií, třebaže na první pohled odůvodnitelných a rovných, se obec ve skutečnosti může dopouštět diskriminace. Ať už přímé (vyloučení skupiny osob v určitém sociálním postavení, pobírajících sociální dávky atd.), či nepřímé, kdy například stanovení zdánlivě neutrální podmínky bezúhonnosti může fakticky znevýhodňovat osoby určitého původu. I v jiných případech, tj. kdy kritéria nemají za následek diskriminaci, mohou být nastavena tak, že znevýhodňují osoby v určitém postavení, a obec se tak podílí na prohlubování, respektive vytváření špatné sociální situace těchto lidí. 40 P O B Í R Á N Í D ÁV E K Nižší bodové hodnocení zájemce o byt či přidělování minusových bodů za pobírání sociálních dávek a podobně vede ke znevýhodňování osob, které jsou často v situaci, kdy podporu obce potřebují nejvíce. Mimo jiné proto, že na rozdíl od osob s vyššími příjmy často nedosáhnou na komerční nájem bytů. Obec přitom pomíjí jejich potřeby, a prakticky rezignuje na své poslání zakotvené v zákoně (§ 35 odst. 2 zákona o obcích). Je třeba mít na paměti i ustanovení lidskoprávních dokumentů a antidiskriminační Aby pravidla a kritéria přidělování bytů splňovaly předpoklad zákonnosti, musí být nastaveny rovné podmínky pro přístup k obecnímu bytovému fondu pro všechny obyvatele obce. předpisy. Omezení přístupu ke službám, respektive bydlení kvůli sociálnímu postavení či majetku osob je diskriminací. Přijetí omezujících podmínek je proto třeba důkladně posoudit na základě místních poměrů, rozumně odůvodnit. Mělo by být přiměřené a nezbytné, tzn. je nutno zvažovat i alternativní možnosti. A to i například při postupu, kdy obec nabízí pouze byty na opravu vlastním nákladem, kdy musí zájemci doložit, že disponují dostatkem finančních prostředků. V případě, že jde o nezaregistrování žadatele nebo o nižší bodové hodnocení kvůli pobírání mateřské či rodičovského příspěvku, proti bodům pro zaměstnané, jsou zpravidla znevýhodňovány ženy samoživitelky či ženy obecně. U nižšího hodnocení rodin s větším počtem dětí by zase mohlo dojít k diskriminaci kvůli určitému vyznání nebo národnosti. Jestliže si chce obec zajistit bezproblémové hrazení nájemného a dalších úhrad, měla by zvolit jiný způsob, než je nižší hodnocení nebo minusové body pro osoby pobírající sociální podporu apod. Alternativami jsou například uzavírání smluv na dobu určitou s možností prodloužení při řádném splácení, využití institutu zvláštního příjemce dávek na bydlení, požadavek doložení řádného placení žadatelem za předchozí/stávající bydlení. N E S P L A C E N É Z ÁVA Z K Y Vyloučení osob, které mají vůči obci nesplacené závazky, z možnosti zápisu do seznamu žadatelů a podobně by mělo být zvažováno individuálně, nikoli uplatňováno paušálně. Plošně mohou být vyloučeny i osoby, které mají vůči obci závazky, avšak ty plní, nebo osoby, které se u soudu domáhají neexistence závazků. Nezapsání žadatele, který například v uplynulých pěti letech neplatil nájemné, vede k praktickému vyloučení osob ohrožených sociálním vyloučením, které se potýkají s výkyvy v osobních příjmech a snadněji přechodně vynechají zaplacení nájemného. Pětileté a podobné období je relativně dlouhé a člověk, který na jeho začátku byl ve špatné situaci a nezaplatil nájemné, na to doplácí i v době, kdy se postavil na vlastní nohy a shání bydlení, které by mu pomohlo v zajištění jeho »nového« života. Stanovení podmínky, že byt nebude přidělen žadateli, jenž žil v domácnosti, ve které nájemce bytu měl vůči pronajímateli dluh, zase prakticky brání například dětem, jejichž rodiče měli dluh na nájemném, který ony samy objektivně nemohly ovlivnit, získat obecní byt a žít vlastní život. Jak shrnuje ve svém doporučení pro obce a města (viz rámeček) veřejný ochránce práv, všichni obyvatelé obce bez rozdílu mají právo na projednání žádosti o pronájem obecního bytu a na individuální posouzení situace. BEZÚHONNOST Nezaregistrování nebo snížení hodnocení osob, které nejsou bezúhonné, může vyústit v diskriminaci například z důvodu etnického nebo sociálního původu. Nedoložení výpisu z rejstříku trestů nemůže být důvodem pro nezařazení do seznamu žadatelů. Stanovení této podmínky pro zápis do seznamu žadatelů je i v rozporu s ustanovením čl. 39 Listiny základních práv a svobod: »Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit«. I bez odkazu na tento článek je však rozumné soudit, že obec by neměla dále trestat lidi, kteří si již trest odpykali, a spíše by jim měla pomoci v zajišťování dalšího života. S TÁT N Í O B Č A N S T V Í Podmínka státního občanství České republiky znamená vyloučení nebo bodové znevýhodnění ostatních občanů EU. Smlouva o založení Evropského společenství a další závazky ČR přitom předpokládají zákaz jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti a volný pohyb pracovníků ve Společen- Zdroje a další informace k tématu Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích Doporučení pro obce a města pro předcházení rozšiřování a tvorby sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení, část V., kap. II. Přístup k obecnímu bytovému fondu, s. 29 (autor: Veřejný ochránce práv ve spolupráci s dotčenými ústředními orgány státní správy) – dostupné na http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=1370 ■ Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2007 je na: http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.ph p?back=/cinnost/zpravy.php&doc=1239 ■ ■ březen 2009 MO40_43 26.2.09 1:14 PM Page 41 ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ LEGISLATIVA Omezení přístupu k bydlení kvůli sociálnímu postavení či majetku osob je diskriminující. ství. Příslušníci států EU mají mít v tomto ohledu i v oblasti ubytování stejná práva jako občané České republiky, což také výslovně upravuje závazné nařízení Rady č. 1612/68, o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, čl. 9. Podobně je třeba zvažovat podmínku trvalého pobytu na území obce. Proti občanům České republiky mají totiž občané ostatních zemí Evropské unie získání trvalého pobytu ztíženo. Proto je lépe případně volit kritérium dlouhodobého pobytu na území obce. ROVNÉ PODMÍNKY PRO VŠECHNY Ž A D AT E L E Pokud pravidla a kritéria přidělování bytů mají splňovat předpoklad zákonnosti, musí být nastaveny rovné podmínky pro přístup k obecnímu bytovému fondu pro všechny obyvatele obce. Nastavení rovných podmínek neznamená, že se všemi žadateli má být nakládáno stejným způsobem. Rozdílné zacházení, respektive podmínky však musí být ospravedlnitelné a uplatňovány přiměřeně! Obce by se měly vyvarovat paušalizace, umožnit individuální posouzení žádostí a do důsledků promýšlet nastavená kritéria tak, aby nevedla k (v praxi nejčastěji nepřímé) diskriminaci. Zároveň je třeba sledovat poslání obce ve vztahu k sociální péči a potřebám obyvatel. S postavením obce a cíli obecního zřízení úzce souvisí transparentnost procesů a informovanost obyvatel. A stejně tak s výše popsanou problematikou. Přidělování obecních bytů by mělo doprovázet náležité zveřejňování jak uplatňovaných kritérií a postupů rozhodování, tak pořadníků zapsaných žadatelů o byt. Nejlépe tak, aby žadatelé pod číslem, které jim bylo přiděleno (a při zveřejnění, na rozdíl od jména, zajišťuje anonymitu, respektive ochranu osobních údajů), mohli zjistit své pořadí v seznamu a počet přidělených bodů a třetí osoby zase mohly zvážit své šance při podání žádosti o byt. To znamená tak, aby se občané mohli informovaně rozhodovat a řešit své potřeby, mezi kterými patří bydlení k nejdůležitějším. ■ PETR KUBAČKA IQ Roma servis, o. s. březen 2009 »Protialkoholní« vyhlášky a přístup Ústavního soudu O dborná veřejnost aktuálně sleduje se zvýšeným zájmem rozhodovací činnost Ústavního soudu, která je spojena s tvorbou obecně závazných vyhlášek. Pravé zemětřesení totiž představoval tzv. jirkovský nález, přijatý 11. prosince 2007 a publikovaný in extenso ve Sbírce zákonů pod číslem 20/2008. Ústavní soud v něm připustil náhle to, co dlouhá léta popíral. To znamená, že k vydávání obecně závazných vyhlášek, ukládajících povinnosti občanům, není zapotřebí konkrétního zákonného zmocnění a že postačuje obecná delegace v čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR. V textu rozhodnutí lze ale najít i řadu dalších právních vět, vrhajících na možnosti obecní právotvorby nové světlo. Je to zejména opuštění doktríny, podle níž nelze vyhláškou upravovat to, co se stalo již dříve předmětem úpravy zákonné. Ústavní soud uznal, že »nelze bez dalšího říci, že obec nesmí normovat určitou záležitost z důvodu, že je již regulována na úrovni zákona«, pokud obec svoji obecně závaznou vyhlášku vydává za jiným účelem, než jaký sleduje úprava legální. Není divu, že v návaznosti na tento nový přístup, se rázem vyrojila celá řada vyhlášek, takříkajíc testujících, co všechno si obce mohou v rámci samosprávné normotvorby dovolit. Velmi populárním se stal mj. i zákaz konzumace alkoholu na některých veřejných prostranstvích, buď formulovaný v obecněji pojaté vyhlášce věnované veřejnému pořádku, nebo promítnutý do samostatného právního předpisu. Ten zpravidla sestává pouze z prohlášení konzumace alkoholu za činnost veřejný pořádek ohrožující a z vymezení veřejných prostranství, na nichž je tato činnost ve smyslu § 10 odst. a) obecního zřízení zakázána. K R ÁT K É O H L É D N U T Í Boj proti alkoholu vedla řada zastupitelstev obcí již od obnovení obecní samosprávy. Určitý nezpochybnitelný prostor jim k tomu poskytoval zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. V § 4 se nacházelo zmocnění omezit nebo zakázat obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej a podávání alkoholických nápojů v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných místech. Jakékoliv snahy regulovat prodej nebo dokonce konzumaci alkoholu nad tento rámec orgány správního dozoru a v poslední instanci i Ústavní soud odmítaly. Neujala se ani snaha využít k této regulaci obecné zmocnění určené k ochraně veřejného pořádku. V roce 1999 při zrušení obecně závazné vyhlášky města Ostrov nad Ohří soudci jasně upozornili, že »nelze obecně závaznými vyhláškami vydanými na základě tohoto zmocňovacího ustanovení regulovat činnosti, které upravuje speciální právní předpis« (Pl. ÚS 42/97). Když se město Cheb pokusilo v roce 2003 zakázat na vybraných veřejných prostranstvích nejen prodej a podávání, ale též samotnou konzumaci alkoholických nápojů, pochopení u našich strážců ústavnosti rovněž nenašlo. Ústavní soud sice zopakoval, že nemírné pití je společensky škodlivý jev, zároveň ale upozornil, že »konzumace alkoholu má mnoho kvalitativně a kvantitativně odlišných forem a stupňů, z nichž jistá část je společensky tolerována i na veřejných prostranstvích«. I přesto se již v tomto případě objevila alespoň ochota uvažovat o propojení alkoholu s režimem veřejného pořádku. Nález ovšem požadoval, aby byla precizně právně vymezena míra a forma konzumace, narušující veřejný pořádek či dobré mravy (Pl. ÚS 50/03). Doslova tytéž právní věty se objevují i při zrušení »protialkoholní« obecně závazné vyhlášky města Dobříše v lednu roku 2006 (Pl. ÚS 32/05). S účinností od 1. ledna 2007 byl zákon číslo 37/1989 Sb. nahrazen zákonem číslo 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Ten nově přinesl zastupitelstvům obcí možnost omezit nebo zakázat na základě delegace obsažené v jeho § 13 v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů, ovšem pouze »v případě konání kulturní, společenské, nebo sportovní akce přístupné veřejnosti s důvodným rizikem nárůstu problémů a negativních společenských jevů způsobených jednáním fyzických osob pod vlivem alkoholu«. Na nepřípustnosti paušálního zákazu konzumace, byť omezeného jen na některá prostranství, se nic nezměnilo. Přesvědčilo se o tom i město Mladá Boleslav, které se nechalo inspirovat shora citovanými nálezy a zakázalo na některých veřejných prostranstvích »nemírnou« konzumaci alkoholických nápojů, při níž by »mohly být obtěžovány jiné osoby nebo poškozen majetek«. Ministerstvo vnitra postoupilo i tento předpis Ústavnímu soudu, neboť považovalo (a zjevně právem) vymezení zakázané činnosti za příliš nekonkrétní a kolidující s principem právní jistoty. Soud pak v únoru 2007 Nejdůležitější právní dokumenty: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích /zejména § 10 písm. a), ■ zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (zejména § 13), ■ nález Ústavního soudu Pl.US 45/06 (»jirkovský nález«), ■ nález Ústavního soudu Pl. US 33/05 (»krupský nález«). ■ 41 › 26.2.09 1:14 PM Page 42 ILUSTRAČNÍ FOTO:DAGMAR HOFMANOVÁ MO40_43 Boj proti alkoholu vedla řada zastupitelstev obcí již od obnovení obecní samosprávy. › vyhlášku skutečně zrušil, přičemž si ale vystačil s odkazem na duplicitu se zákonnou úpravou a dalšími námitkami ministerstva se již ani nezabýval (Pl. ÚS 34/06). Znovu se odkaz na toto rozhodnutí objevuje i o necelé dva měsíce později v nálezu týkajícím se obecně závazné vyhlášky obce Těrlicko o ochraně veřejného pořádku (Pl. ÚS 44/06). O T E V Í R Á S E P R O S T O R P R O O S TAT N Í OBCE »Jirkovský nález« vnesl do místní normotvorby nový (a snad lze říci i svěží) vítr a před obcemi se znovu otevřela možnost hranice právotvorné pravomoci prakticky otestovat. Odpověď na otázky spojené s regulací konzumace alkoholu poskytl Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 12. srpna 2008, vztahujícím se k obecně závazné vyhlášce města Krupka č. 12/2004, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích (Pl. ÚS 33/05, ve Sbírce zákonů je pod č. 434/2008 citován pouze výrok). Tato vyhláška mj. zakázala veškeré požívání alkoholických nápojů na vymezených místech, označených cedulí Zákaz požívání alkoholických nápojů. Ústavní soud sice podle svého vyjádření »nemohl odhlédnout od dvou nálezů«, jež problematiku alkoholu již dříve řešily a o nichž byla učiněna zmínka výše (»mladoboleslavský« a »těrlický«), ve skutečnosti se od nich ale zcela odchýlil a vyhlášku města Krupky uznal ve věci zákazu konzumace alkoholu za bezvadnou. Hlavním argumentem se přitom stal avizovaný odlišný cíl regulace: Zatímco zákon č. 379/2005 Sb. směřuje podle § 1 k ochraně před škodami na zdraví občanů, obecně závazná vyhláška města Krupky (stejně jako ostatní analogické předpisy jiných obcí) odkazuje na písmeno a) § 10 zákona o obcích (ochrana veřejného pořádku et cetera). Ústavní soud v této souvislosti formuloval novou zásadní právní větu, podle níž »regulace konzumace alkoholu na některých veřejných prostranstvích je podle zákona možná, pokud se vzhledem ke konkrét- 42 ním místním podmínkám jedná o jev, který je způsobilý narušit veřejný pořádek, dobré mravy či bezpečnost, zdraví a majetek v obci«. Tím pro tuto chvíli rozptýlil pochybnosti týkající se ostatních analogických vyhlášek a otevřel pro futuro prostor i pro ostatní obce, aby se k této normotvorbě připojily. NĚKOLIK POCHYBNOSTÍ I když rozhodně nechci být považován za advokáta alkoholismu, přesto mi ale nezbývá než upozornit na několik pochybností, které nový přístup k »protialkoholovým« vyhláškám provázejí. Ústavní soud předně ve svém novém rozhodnutí zcela pominul úvahu, kterou formuloval v »chebském« nálezu z roku 2003, totiž že není konzumace jako konzumace a že ne každá kapka na veřejnosti vypitá může být považována za společensky nepřijatelnou. Totéž platí i o justifikaci, jíž se obecně závaz- Základní doporučení pro tvorbu obecně závazných vyhlášek zakazující konzumaci alkoholu: 1. Nepouštět se do právní úpravy tam, kde schází závažný důvod. Pokud se obec s řáděním opilců nepotýká, je právotvorný zásah zcela samoúčelný. 2. Zvážit, zda je v silách obce reálně zajistit dodržování zákazu konzumace. V opačném případě rovněž platí, že tvorba vyhlášky nemá smysl. 3. Precizně vymezit, na kterých veřejných prostranstvích je konzumace alkoholu zakázána. Je vhodné připojit k vyhlášce jako přílohu mapu obce se zvýrazněním těchto prostranství. Konzumaci nelze v žádném případě paušálně zakázat na celém území obce! 4. Nezapomenout na možný výskyt předzahrádek a jiných venkovních prostranství, jež patří k pohostinským zařízením a na nichž je konzumace legitimní, z hlediska podpory podnikání přímo žádoucí. 5. I po vydání vyhlášky se zajímat o rozhodnutí Ústavního soudu, vztahující se k obecní normotvorbě. né vyhlášky ohánějí. Těžko lze obhajovat tezi, že samotné střídmé napití je s to ohrozit veřejný pořádek nebo dobré mravy. V tomto ohledu by měl smysl pouze zákaz konzumace nadměrné, přičemž je ale pravdou, že dostatečně přesné vymezení »nadměrnosti« či – jak už se dříve objevilo – »nemírnosti« by bylo z legislativně technického hlediska poměrně obtížné. Druhou zásadní pochybnost vyvolává vztah postoje Ústavního soudu a znění zákona č. 379/2005 Sb. Pokud je obec podle Ústavního soudu oprávněna regulovat konzumaci alkoholu s odkazem na § 10 písm. a) zákona o obcích, jaký má potom smysl explicitní zmocnění obsažené v § 13 zákona? Jinými slovy: Jestliže obec může běžně zakazovat konzumaci alkoholu na vybraných místech za účelem ochrany veřejného pořádku, proč zákon výslovně zmocňuje obce, aby prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů omezovaly v době konání kulturních, společenských nebo sportovních akcí? Co více, dotyčné zmocňovací ustanovení odkazuje na riziko nárůstu problémů, způsobených podnapilými osobami. V tomto ohledu zákonodárce bezpochyby neměl na mysli ochranu zdraví, ale bezpečnost a veřejný pořádek v obci a majetek občanů. Systematickým výkladem zákona lze podle mého soudu dospět k jedinému možnému závěru: Je-li možné konzumaci alkoholu obecně závaznou vyhláškou zakázat s odvoláním na § 13 zákona, pak v žádném jiném případě ji (a contrario) zakázat nelze. V opačném případě se § 13 zákona stává zcela redundantním. Trochu mne překvapuje, že se ústavní soudci s tímto argumentem vůbec nepokusili vypořádat. Svádí to k podezření, že rozhodnutí bylo apriori koncipováno v »jirkovském« stylu a mělo účelově rozšířit působnost samosprávy, přičemž odůvodnění vznikalo až druhotně. DOPORUČENÍ Podle stávajícího náhledu Ústavního soudu (jemuž se bude muset přizpůsobit i odbor dozoru a kontroly ministerstva vnitra) mohou obce obecně závaznou vyhláškou zakázat konzumaci alkoholu na některých veřejných prostranstvích nebo ji naopak pouze na určitých místech a v určitých časech povolit. Je ale otázkou, zda tento přístup nebudou strážci naší ústavnosti v budoucnu korigovat. Nedávná minulost ukázala, že zásadní změna přístupu je něco, co ani Ústavnímu soudu není úplně cizí. Rovněž je třeba připomenout, že obce by měly do své normotvorby zahrnout pouze zákazy, jejichž dodržování jsou schopny efektivně prosadit. V opačném případě se obecně závazné vyhlášky stávají nadbytečnými písemnostmi, které pouze podrývají jejich autoritu, potažmo autoritu práva vůbec, aniž by přinášely cokoliv pozitivního. I toto by mělo mít na mysli každé zastupitelstvo, které bude o »protialkoholní« vyhlášce uvažovat. ■ M A R E K S TA RÝ vedoucí Katedry veřejné správy Vysoké školy finanční a správní, o. p. s. březen 2009 MO40_43 26.2.09 1:14 PM Page 43 LEGISLATIVA Z ákladní pravidla pro dispozice s nemovitostmi obce upravuje § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), který však vyvolává mnoho otázek a praktických potíží. I v tomto druhém pokračováním se pokusím identifikovat ty nejčastější a najít jejich řešení. REVOKACE, RUŠENÍ, ZMĚNY Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil… Slavná královská replika je někdy na místě při pročítání usnesení zastupitelstev a obecních rad. Pojem revokace je v nich velmi častý, a to přesto, že čeština má jasný pojem, který vyjadřuje totéž – zrušení. Revokace znamená podle slovníku cizích slov odvolání, zrušení (přičemž oba pojmy mohou být chápány různě), a není tedy důvodu si cizím slovem komplikovat zápisy. Pokud chtějí zastupitelé již přijaté rozhodnutí zrušit, popřípadě změnit, nebo doplnit, upřesnit (ale pozor, ne vždy je to z právního hlediska možné), měli by to vyjádřit jasně a srozumitelně česky, a měli by tento krok odůvodnit. Aby byly jasné motivy, a nikdo jim nemohl podsouvat cokoli jiného. M U S Í S E S M L O U VA U Z AV Ř Í T, JE-LI O NÍ ROZHODNUTO? V praxi se často stává, že je rozhodnuto o uzavření smlouvy, a z různých důvodů si to obec rozmyslí, a smlouvu uzavřít nechce. Případy je nutno posuzovat individuálně, ať už s ohledem na druh smlouvy, obsah zveřejněného záměru či jiná specifika. Obecně však lze odkázat na občanský zákoník – pravidla pro přijímání návrhů, která platí pro obec jako pro kohokoliv jiného. Paragraf 43c odst.1 říká: »Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen (v našem případě obec), nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu.« V odst. 2 téhož ustanovení se uvádí: »Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli« – to je okamžik sdělení obce zájemci, že v jeho prospěch bylo rozhodnuto. »Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.« ■ Prodej (pronájem… ) nejvyšší nabídce: Obec se zbavuje možnosti rozhodnout podle svého uvážení, protože když takto zveřejní záměr, musí už nejvyšší nabídce prodat, a to ne třeba věrohodnému partnerovi. Ani nejvyšší cena nemusí znamenat vždy nejvýhodnější nabídku. ■ Prodej (pronájem… ) podle záměru: U nájmu to ještě lze pochopit, protože účel nájmu a používání prostor se dává do smlouvy. Zastupitelům ale často uniká u kupních smluv, že prezentovaný záměr je většinou jen kus papíru, pokud není přísně smluvně jištěn, například právem odstoupit od smlouvy. ■ Prodej za nejméně… Kč: Obec sama sebe limituje. Ale co když přijdou nabídky »pod čáru«, žádná nedosáhne požadovaného limitu, přesto by se obci jedna z nich líbila? Už pro ni nesmí rozhodnout. ■ Je výhodnější nájem na dobu určitou nebo neurčitou?: Jak kdy. Neobecně lze říct, že nájem na dobu neurčitou, protože jej lze snadněji vypovědět než nájem sjednaný na dobu určitou. ■ Uzavření smlouvy o budoucí smlouvě, a až po rekonstrukci budovy převod do vlastnictví kupujícího: Tyto smlouvy mají nejzávažnější úskalí, raději je neuzavírat bez právníka.. To proto, že když následně nedojde k uzavření kupní smlouvy (a její uzavření nelze ani soudně vymoci), obci zůstává povinnost uhradit zhodnocení nemovitosti. Zaznamenala jsem případy, že si takto firmy »vyrobily« značné stavební zakázky, aniž bylo jejich úmyslem nemovitost koupit. Obecně lze říct, že obec by si vždy měla nechat možnost rozhodovat se po svém – zakotvit »právo«, nikoli povinnost odstoupit, neměla by se limitovat cenami, může dát sankci, ale nemusí, může rozhodnout podle pořadí, anebo může nabídkové řízení zrušit apod. Čím více má volnosti v rozhodování, tím lépe ve prospěch občanů v té které situaci může rozhodovat. ■ Pokud tedy obec přijala návrh jednoho ze zájemců a v jeho prospěch rozhodla a sdělila mu to (třeba i přímo na zasedání zastupitelstva nebo rady), musí smlouvu uzavřít, protože je už svými projevy vůle vázána. Pokud tedy obec přijala návrh jednoho ze zájemců a v jeho prospěch rozhodla a sdělila mu to (třeba i přímo na zasedání zastupitelstva nebo rady), musí smlouvu uzavřít, protože je už svými projevy vůle vázána. Když by tedy bylo rozhodnuto ve prospěch někoho o prodeji nemovitosti obce, toto rozhodnutí mu bylo sděleno, ale obec potom smlouvu neuzavřela, mohla by se tato osoba úspěšně domáhat povinnosti uzavřít smlouvu u soudu a s nejvyšší pravděpodobností by uspěla. P O Z O R N A V L A S T N Í » PA S T I « Obce často v dobrém úmyslu uvádějí do záměru různé věci, které pak nemohou nebo ani samy nechtějí následně dodržet, což znamená, že si samy zablokují možné rozhodnutí. Podoby těchto »pastí« jsou různé, uvádím nejčastější: J A N A H A M P L O VÁ advokátka a členka redakční rady Moderní obce ✄ Majetkoprávní dispozice s nemovitostmi obce /2 OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno. ADRESA KÓD: 2507 OBJEDNAVATELE: PLATBY: FAKTURA PLATEBNÍ KARTA SIPO NÁZEV ORGANIZACE: TITUL: ÚDAJE ULICE , Č. P.: OBEC: PSČ: PROFESE: PRO FAKTURACI: IČ: DIČ: Č. ÚČTU: ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: VYPLŇTE PŘÍJMENÍ: JMÉNO: E-MAIL: ULICE , Č. P.: Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo KONTAKT: TELEFON: TITUL: OBEC: SLOŽENKA spoj. č. Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat. PŘÍJMENÍ: JMÉNO: ZPŮSOB PSČ: RAZÍTKO/PODPIS: Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE ) MO44_45 26.2.09 1:14 PM Page 44 LEGISLATIVA Zákon o střetu zájmu a dopady na obce /4 V seriálu několika článků vás upozorňujeme na povinnosti veřejných funkcionářů, které jim vyplývají ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu). Tato právní norma, která nabyla účinnosti 1. 1. 2007 mezi veřejné funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní samosprávě, což předtím nebylo. OZNÁMENÍ O ČINNOSTECH Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně učinit oznámení o svých činnostech, a to nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, popřípadě do 30 dnů ode dne, kdy ukončil svůj výkon funkce. Těmito činnostmi se rozumějí následující aktivity veřejného funkcionáře (§ 9 zákona): ■ podnikání (například na základě živnostenského oprávnění) nebo provozování jiné samostatné výdělečné činnosti (například autorská činnost) – srovnej § 2 obchodního zákoníku, přičemž v oznámení se uvádí předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti, ■ veřejný funkcionář je společníkem nebo členem právnické osoby, provozující podnikatelskou činnost; v oznámení se uvádí o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a sídlo), ■ veřejný funkcionář je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby; v oznámení se uvádí, o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a sídlo), ■ veřejný funkcionář vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář. Písemné oznámení činí veřejný funkcionář na formuláři stanoveném vyhláškou číslo 578/2006 Sb. OZNÁMENÍ O MAJETKU Veřejný funkcionář je podle § 10 zákona o střetu zájmů povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že v průběhu výkonu funkce nabyl: ■ vlastnická nebo jiná věcná práva (věcná břemena, zástavní práva nebo zadržovací práva jsoucí v jeho »prospěch«) k nemovitostem (podle § 119 odst. 2 občanského zákoníku jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a v souladu s § 3 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. je třeba za nemovitosti považovat i byty a nebytové prostory) včetně ceny nemovitosti nebo ceny jiného věcného práva, za niž nemovitost nebo právo nabyl, a způsobu jejich nabytí, ■ vlastnická práva k věcem movitým, jiná práva (například pohledávky) nebo jiné majetkové hodnoty (například know-how či obchodní tajemství), včetně způsobu nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, nabytých v průběhu kalendářního roku přesáhla částku 500 000 Kč; do tohoto souhrnu se nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jejichž cena je nižší než 25 000 Kč, ■ cenné papíry nebo práva s nimi spojená podle zvláštního právního předpisu (viz zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech), pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů, ■ jiný podíl v obchodní společnosti, než je uveden v předchozí odrážce (obchodními společnostmi jsou podle § 56 odst. 1 obchodního zákoníku veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení), pokud hodnota tohoto podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností. Oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku; pokud ukončil výkon své funkce, tak do 30 dnů ode dne skončení výkonu funkce. V souvislosti s tímto typem oznámení je třeba zdůraznit, že se uvádí pouze takový majetek, který nabyl veřejný funkcionář v průběhu výkonu funkce, tj. v žádném případě nejde o soupis majetku, který fyzická osoba měla na počátku období, kdy se stala veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů. Novela č. 216/2008 Sb. s účinností od 20. června 2008 zrušila bez náhrady povinnost uvést v oznámení o majetku za stejných podmínek i majetek, který nabyl manžel veřejného funkcionáře, a který patřil do společného jmění manželů. OZNÁMENÍ O PŘÍJMECH, DARECH A Z ÁVA Z C Í C H Posledním typem oznámení, které veřejný funkcionář podává na společném formuláři stanoveném vyhláškou č. 578/2006 Sb., je oznámení o příjmech, darech a závazcích. Veřejný funkcionář je povinen na základě § 11 zákona o střetu zájmů přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že: ■ během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách, pokud souhrnná výše těchto příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů; do tohoto souhrnu se rovněž nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč, ■ má nesplacené finanční závazky, zejména půjčky (viz § 657 a 658 občanského zákoníku), úvěry (§ 497 až 507 obchodního zákoníku – například hypoteční či spotřebitelské úvěry), nájemné (například § 671 až 675 občanského zákoníku), závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě (§ 489 až 496 obchodního zákoníku) nebo směnečné závazky (viz zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový), pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč. Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu, respektive v případě nesplacených finančních závazků výši a druh závazku včetně toho, vů- MO-000805 44 březen 2009 MO44_45 26.2.09 1:14 PM Page 45 LEGISLATIVA či komu takový závazek má. Toto oznámení činí veřejný funkcionář nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, popřípadě do 30 dnů ode dne skončení výkonu své funkce. EVIDENCE OZNÁMENÍ Hlava V (§ 13 a 14) zákona o střetu zájmů upravuje záležitosti spojené s evidencí oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích a dále vedení této evidence (oznámení o osobním zájmu podávaná podle § 8 zákona o střetu zájmů mají ústní formu a jsou vždy součástí zápisu z jednání příslušného orgánu). Pro dané účely zákon o střetu zájmů zavádí institut registru oznámení (§ 13) a způsob jeho vedení, který je zabezpečován tzv. evidenčními orgány (§ 14). Smyslem těchto ustanovení je jednak vymezit orgány, kterým veřejný funkcionář podává oznámení ve smyslu § 9 až 11 zákona o střetu zájmů, a dále zajistit řádné vedení (uchovávání) těchto oznámení v registru oznámení včetně možnosti veřejnosti do něj za zákonem stanovených podmínek nahlížet. REGISTR OZNÁMENÍ Registr oznámení o činnostech (§ 9), oznámení o majetku (§ 10) a oznámení o příjmech, darech a závazcích (§ 11), který vede příslušný evidenční orgán (§ 14 odst. 1), a to i v elektronické podobě, představuje soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři. V oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno, příjmení, datum narození, označení orgánu, ve kterém působí, s uvedením funkce, kterou v tomto orgánu zastává a údaje požadované podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2. Uvedeným požadavkům zákona na obsah oznámení odpovídá i závazná struktura formuláře (čestného prohlášení) pro podávání oznámení veřejných funkcionářů, jež je stanovena v příloze vyhlášky č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů. Do registru oznámení má každý právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Písemná žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a údaj o tom, zda žadatel bude do registru nahlížet osobně nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě /po ověření žádosti pro umožnění přístupu k registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí evidenční orgán žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru, přičemž sdělení uživatelského jména a přístupového hesla třetí osobě, které zakládá skutkovou podstatu přestupku podle § 23 odst. 2 písm. c) zákona, je zakázáno/. Výpisy a opisy z registru oznámení evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin. (Pátý a zároveň poslední díl seriálu se bude zabývat vedením registru oznámení a odpovědností veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených zákonem o střetu zájmů.) JAN BŘEŇ ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 120/2008 do částky 135/2008). Částka 123 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. října 2008. Úplné znění zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 379/2008 Sb.) Úplné znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 380/2008 Sb.) Částka 124 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. října 2008. Zákon č. 381/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů Tento zákon již poněkolikáté odložil účinnost služebního zákona a změnového zákona ke služebnímu zákonu, tentokráte z 1. ledna 2009 na 1. leden 2012. Účinnost od 20. října 2008 Částka 126 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. října 2008. Úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 391/2008 Sb.) Částka 128 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. října 2008. Sdělení Ministerstva vnitra č. 397/2008 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra vyhlásil na den 4. dubna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Radkovice u Budče (okres Třebíč). Částka 130 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. listopadu 2008. Sdělení Ministerstva vnitra č. 401/2008 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra vyhlásil na den 4. dubna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Švábov (okres Jihlava). Částka 131 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. listopadu 2008. Nález Ústavního soudu ze dne 5. srpna 2008 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Budyně nad Ohří č. 2/2005 o stanovení podmínek pro spalování tuhých paliv v obci (publikovaný pod č. 406/2008 Sb.) Ústavní soud návrhu na zrušení výše uvedené obecně závazné vyhlášky vyhověl pouze částečně. Právní věty nálezu: Ústavní soud si je vědom, že ve své dosavadní judikatuře (například v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007, odst. 50), dospěl k závěru, že zejména od menších obcí nelze očekávat, že své právní předpisy budou formulovat ve stejné kvalitě, jakou by měly mít formulace zákonných norem, neboť obce zpravidla nedisponují erudovanými legislativci, na stranu druhou však nelze připustit, a to ani v případě právních předpisů obcí, aby jejich ustanovení byla formulována natolik neurčitě či nesrozumitelně, že by adresát těchto norem nebyl schopen předvídat jejich aplikaci a neměl možnost upravit podle toho své chování. Reakce na společensky nežádoucí jevy v obci totiž nelze řešit autoritativním určením poměrů jednotlivců cestou své vlastní normotvorby, která zakotvuje povinnosti fyzických a právnických osob způsobem odlišným, než jak je stanoví zákon a která je ve svém důsledku pro adresáta právní normy matoucí. Naproti tomu obec může v textu vyhlášky doslovnou citací zákona uvést konkrétní povinnosti stanovené v dané oblasti zákonem a s odkazem na příslušné zmocňující zákonné ustanovení uvést, jakým způsobem a v jakém rozsahu obec tohoto zmocňujícího ustanovení využívá, a jaké konkrétní povinnosti a pravidla chování jsou předmětným ustanovením vyhlášky nad rámec zákona (nikoli však v rozporu s ním) ukládány. Takový způsob aplikace zákonného zmocnění je ústavně souladný a pro adresáta právní normy srozumitelný. Částka 134 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. prosince 2008. Vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků V příloze této vyhlášky se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků evidovaných v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty, odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek zemědělských pozemků, jejichž ceny stanoví jiný právní předpis. Účinnost od 1. ledna 2009 Částka 135 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. prosince 2008. Zákon č. 414/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Tímto zákonem došlo mj. k přesunu pravomocí v oblasti státní sociální podpory a sociálněprávní ochrany dětí z městských částí hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy na Úřad práce hlavního města Prahy. Účinnost od 1. ledna 2009 (s výjimkou) JAN BŘEŇ právník právník březen 2009 45 MO46_47 26.2.09 1:15 PM Page 46 PRÁVNÍ PORADNA Poskytování informací a opravné prostředky Obecní úřad obdržel žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žadatel s vyřízením nesouhlasí a sdělil nám, že si bude stěžovat na krajském úřadě. Může takto postupovat? Zákon o svobodném přístupu k informacím dává žadatelům o informace tři základní možnosti, jak napadnout postup povinných subjektů při vyřizování žádostí o informace, a to odvolání, stížnost a žalobu k soudu. Odvolání lze podat proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti, respektive částečném odmítnutí žádosti. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí žadateli, a to prostřednictvím povinného subjektu. O odvolání rozhoduje nadřízený orgán. Při určení toho, kdo je nadřízeným orgánem, se vychází z § 178 správního řádu. Ve vztahu k obci je nadřízeným orgánem příslušný krajský úřad. Povinný subjekt (obec) předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (krajskému úřadu) ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání a ten o odvolání rozhodne do 15 dnů ode dne předložení; lhůtu pro rozhodnutí nelze prodloužit. Nesouhlasí-li žadatel s rozhodnutím nadřízeného orgánu, může podat žalobu k soudu. Při soudním přezkumu rozhodnutí o od■ Úkoly výborů a komisí V jednom z předchozích čísel Moderní obce jste psali o postavení výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce v systému orgánů obce. Kdo a jakým způsobem určuje, jaké výbory a komise lze ustavit či zřídit a kdo stanoví náplň jejich činnosti? Je třeba zopakovat, že zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, které svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu. Obdobně jako zastupitelstvo může rada obce (dále jen rada) zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, které svá stanoviska a náměty předkládají radě. Při zřizování výborů zastupitelstva a komisí rady je zapotřebí předem vyřešit otázky – které výbory a komise zřídit, co jim svěřit do působnosti a jaké složení navrhnout. Je třeba vzít v úvahu, že předsedou výboru musí být člen zastupitelstva. Zákon o obcích pouze u výborů stanoví, že zastupitelstvo vždy zřizuje finanční výbor a kontrolní výbor. Výbor pro národnostní menšiny zřizuje zastupitelstvo za podmínek stanovených zákonem o obcích. Podle potřeby a místních podmínek může zastupitelstvo zřídit další výbory. Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo obce, a to buď trvale na celé volební období, nebo jednorázově. Například může zřídit výbor pro vzdělávání a školství, jehož úko■ 46 volání soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout. Další možností žadatele, jak napadnout postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace, je podat stížnost. Zákon uvádí výčet stížnostních důvodů: a) nesouhlas žadatele s vyřízením žádosti odkázáním na zveřejněnou informaci, b) po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro vyřízení žádosti nebyla žadateli poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) informace byla žadateli poskytnuta pouze částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, d) nesouhlas žadatele s výší úhrady nebo s výší licenční odměny, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. Stížnost lze podat písemně nebo ústně; jeli stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne skutečnosti, která zakládá důvod pro její podání. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. Povinný subjekt (obec) předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (krajskému úřadu) do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. V souvislosti s opravnými prostředky na úseku poskytování informací je vhodné zmínit, že informace o podaných stížnostech, odvoláních a případně soudních žalobách je součástí výroční zprávy, kterou je každý povinný subjekt povinen zpracovat a v souladu se zákonem zveřejnit. Do výroční zprávy se tak mimo jiné uvádí počet podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části, opis podstatných částí rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti včetně uvedení výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti s těmito soudními řízeními, a počet podaných stížností včetně důvodů jejich podání a stručného popisu způsobu jejich vyřízení. lem se bude připravovat, projednávat a předkládat stanoviska a návrhy zastupitelstva, týkající se oblasti činnosti škol a školských zařízení. Výbor pro dopravu bude pak především projednávat a předkládat stanoviska, týkající se dopravy a dopravní infrastruktury, výbor pro kulturu a památky se bude zabývat touto oblastí. Obdobně se na obcích zřizují například výbory pro tělovýchovu a sport, pro územní plánování, životní prostředí, pro sociální záležitosti, veřejný pořádek a další. Výbory v rámci své kontrolní činnosti mohou dohlížet na plnění usnesení zastupitelstva a rady, dbát na hospodárnost obcí vynakládaných prostředků a plnit řadu operativních úkolů, kterými je zastupitelstvo v rámci své pravomoci pověří. Zatímco zákon o obcích stanoví povinnost určité výbory zřídit, u komisí rady tomu tak není. Jednak předseda komise nemusí být členem zastupitelstva, dále komise nemohou vykonávat kontrolní činnost, i když na druhé straně za podmínek stanovených zákonem může být komise také výkonným orgánem, jestliže je jí svěřen výkon přenesené působnosti. Zákon o obcích nestanoví okruh komisí, které si může rada zřídit. Zpravidla se zřizují komise investiční, pro rozvoj obce a cestovní ruch, pro zemědělství, majetková apod. I v tomto případě je zapotřebí, aby rada stejně jako zastupitelstvo u výborů stanovila, které úkoly budou komise trvale plnit po ce- lé volební období a stejně tak může ukládat plnění operativních úkolů. Doporučuje se členy výborů zastupitelstva a komisí rady odborně připravovat pro jejich činnost, organizovat pro ně odborné semináře, popřípadě umožnit jim účast na seminářích organizovaných jinými odbornými subjekty. Pokud by členovi zastupitelstva, který je v pracovním poměru, účast na jednání výboru zastupitelstva nebo komise rady zasáhla do pracovní doby, lze pro jejich uvolnění ze zaměstnání použít ustanovení § 71 odst. 4 zákona o obcích, kdy zaměstnavatel poskytne členovi zastupitelstva pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu stanoveném obcí. U členů výborů zastupitelstva nebo komisí rady, kteří nejsou členy zastupitelstva, toto ustanovení zákona o obcích podle mého právního názoru, použít nelze. Zdůrazňuji, že podle mého názoru mohou výbory nebo komise plnit pouze takový rozsah úkolů, kterými disponuje ve své pravomoci příslušný orgán obce – zastupitelstvo nebo rada. M g r . PAV L A S A M K O VÁ právnička J U D r . M I R O S L AV B Ý M A , Ph.D. právník březen 2009 MO46_47 26.2.09 1:15 PM Page 47 PRÁVNÍ PORADNA Použití nesprávného razítka Krajský úřad mi zrušil Rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy (oblast místních poplatků), a to pouze kvůli použití hranatého razítka bez státního znaku na Výzvě k ohlášení poplatkové povinnosti. Jinak uznal, že jsem jako správce daně postupovala v souladu se zákonem. Je tento postup krajského úřadu správný? Nejdříve bych upřesnil některá vyjádření v dotazu. Působností (kompetencí) správce daně, respektive v daném případě místních poplatků nedisponuje fyzická osoba, ale příslušným správním orgánem je obecní úřad, a to na základě § 14 odst. 3 zákona číslo 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož řízení o (místních) poplatcích vykonává obecní úřad. Krajský úřad tedy nezrušil rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy »vám«, jakožto úřední osobě (zaměstnanci obce, jenž je zařazen do obecního úřadu), ale obecnímu úřadu, který je prvoinstančním orgánem v »poplatkovém« řízení. Jinak je nutno konstatovat, že postup krajského úřadu je zjevně nesprávný, respektive nezákonný. Vybočuje nejen z ustálené soudní judikatury ohledně používání úředních razítek, ale (a to zejména) z mezí zákonů tohoto státu. Na základě § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, užívají mj. obce, jakožto oprávněné osoby ve smyslu tohoto zákona, malý státní znak na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti., které se vydávají při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona. V souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb. se úředním razítkem rozumí takové razítko, na němž je vyznačen malý státní znak, je kulatého tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. Používá-li oprávněná osoba více úředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný. V § 6 odst. 2 zákona č. 352/2001 Sb. se potom již poněkud nadbytečně dodává (s ohledem na vymezení náležitostí úředního razítka v odstavci 1 cit. zákona), že úřední razítko nesmí obsahovat velký státní znak. ■ Z toho vyplývá, že úřední razítko lze použít pouze »na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti«. Výzva k ohlášení poplatkové povinnosti není ani rozhodnutím ve smyslu § 32 zákona číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a není rovněž ani takovou listinou, která by osvědčovala důležité (právně relevantní) skutečnosti. Proto nelze předmětnou »Výzvu« opatřovat otiskem úředního razítka. Případné opatřování obdobných listin úředním razítkem by svědčilo minimálně o elementární neúctě ke státním symbolům České republiky, v horším případě by dokonce mohla být naplněna skutková podstata některého správního deliktu (viz § 13 a 13a zákona č. 352/2001 Sb.). Je rovněž vhodné dodat, že absence razítka nebo použití nesprávného razítka (například otisk razítka obce na rozhodnutí, které je vydáváno v přenesené působnosti) zpravidla sama o sobě neznamená »neplatnost« (nicotnost) vyhotovovaného dokumentu. Případnou sankci »neplatnosti« takového dokumentu »bez razítka« nebo s nesprávným razítkem by musel výslovně stanovit zákon, jak činí § 32 odst. 2 písm. g) zákona číslo 337/1992 Sb. Podle něho jednou ze základních náležitostí rozhodnutí je otisk úředního razítka se státním znakem, přičemž chybí-li v rozhodnutí některá ze základních náležitostí (například otisk úředního razítka), má to za následek neplatnost rozhodnutí (§ 32 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). Nicméně Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 20. listopadu 2007, č. j. 8 Afs 114/2006-55 byl v tomto směru poněkud méně »přísný«. Judikoval, že »chybějící zákonné náležitosti správního aktu mohou vyvolávat jeho nicotnost pouze tehdy, je-li tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby správní akt respektovali. Takové následky nemůže absence úředního razítka způsobit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2005, č. j. 5 Afs 136/2004-79, www.nssoud.cz)... « hodnutí v odůvodněných případech změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne, přičemž podle odstavce 8 cit. ustanovení není proti rozhodnutí odvolacího orgánu odvolání přípustné. V souladu s § 32 odst. 12 zákona číslo 337/1992 Sb. je rozhodnutí, proti kterému nelze uplatnit řádný opravný prostředek (například odvolání), v právní moci. Použití mimořádných opravných prostředků (tj. takových, kterými lze brojit proti pravomocným rozhodnutím) je podle mého názoru v daném případě zřejmě nemožné. Jednotlivé mimořádné opravné prostředky obsažené v zákoně č. 337/1992 Sb. jsou konstruovány zejména na rozhodnutí, kterými dochází ke stanovení daně (poplatku), což není rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy. V posuzovaném případě nejsou dány důvody pro obnovu řízení (§ 54 zákona číslo 337/1992 Sb.), stejně tak nelze uplatnit ani další mimořádné opravné prostředky, tj. prominutí daně (§ 55a), přezkoumávání daňových rozhodnutí (§ 55b) či opravy zřejmých omylů a nesprávností (§ 56). Obecnímu úřadu, jakožto správci místních poplatků, zřejmě nezbude nic jinéh než vydat nové rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy. Tomuto postupu nebrání ani překážka věci pravomocně rozhodnuté (res iudicata) ve smyslu § 27 odst. 1 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb., neboť meritorně rozhodnuto dosud nebylo. Viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2002, č. j. 7 A 179/2000-74. Podle něho »pravomocně zrušené rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozhodnutím odvolacího orgánu nelze považovat za rozhodnutí, kterým bylo ukončeno správní řízení a nemůže tedy znamenat překážku věci pravomocně rozhodnuté«. Jaká je šance bránit se? Pokud krajský úřad nepostupoval správně (viz předchozí dotaz), měla bych šanci se nějak bránit? Podle § 50 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb. platí, že odvolací orgán (v daném případě krajský úřad) rozhodnutí přezkoumá a roz- ■ Mgr. JAN BŘEŇ právník Máte dotaz? Chcete poradit? Napište nám na e-mail: [email protected] březen 2009 47 26.2.09 1:15 PM Page 48 SERVIS KALENDÁRIUM 12.–14. 3. Olomouc, výstaviště Flora RENOVA Veletrh pro obnovu památek a historických sídel. Více informací naleznete na www.flora-ol.cz. 21.–24. 4. Hradec Králové, Aldis Teplárenské dny ■ 15. ročník mezinárodní odborné výstavy techniky a technologií pro dálkové zásobování teplem a chladem, elektroenergetiku a obnovitelné zdroje energie. Další podrobnosti jsou na www.parexpo.cz. ■ 22.–23. 4. Brno, Výstaviště BVV FUTURE CITIES FORUM Mezinárodní konference v rámci veletrhu URBIS INVEST, jejímž tématy budou funkce a vzhled měst budoucnosti, urbanismus a architektura, redefinice služeb ve městech, současný a budoucí vývoj měst, komunikace a doprava, ekonomická a sociální regenerace měst, nové technologie. Další informace jsou na www.bids.cz. ■ 28. 4. Lisabonská 4, Praha 9 STAVEBNÍ ZÁKON Seminář k nejdůležitějším změnám ve stavebním zákoně povede JUDr. Václava Koukalová, specialistka na stavební právo. Zaměří se například na stavební řízení, ohlašování a povolování staveb, vznik práva k užívání stavby, odpovědnost osob při přípravě, realizaci a užívání stavby atd. Více na: www.studioaxis.cz FOTO: ARCHIV ■ Možnosti čerpání dotací v rámci aktuálních výzev Operačního programu Životní prostředí představil účastníkům semináře Národní sítě Zdravých měst (NSZM) – 12. února v Praze – Ing. Leo Steiner, náměstek úseku projektové přípravy Státního fondu životního prostředí. Informoval je také o novém dotačním programu GIS (Green Investment Scheme) pro obnovitelné zdroje energie, zateplování rodinných a bytových domů a výstavbu pasivních energetických domů. Do roku 2012 bude k dispozici zhruba 25 miliard korun. Žádat o dotaci budou moci města a obce, podnikatelé, fyzické osoby, bytová družstva, sdružení vlastníků bytů. Vyhlášení programu se připravuje letos ve druhém čtvrtletí. Ukázkový přístup k řešení projektu předvedla na semináři odborná konzultantka NSZM Martina Kršňáková. Projekt Úspory energií v mateřských školách v Humpolci prezentovali místostarosta Humpolce Roman Brzoň spolu s vedoucí oddělení školství městského úřadu Miluší Koudelkovou. /kž/ Česká země v souvislostech Konference Otázka lidské společnosti 2009–2019 – Osud nebo Naděje?, která se uskuteční 21.–22. 3. v Poděbradech, si klade za cíl hledat výhledy a inspirace pro zlepšení života lidstva na Zemi v nadcházející době. Nosným tématem letošního 1. ročníku je Česká země z hlediska širších souvislostí. Konference se zúčastní řada osobností, například Tomáš Sedláček, bývalý poradce prezidenta Václava Havla, prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc, bývalý ministr školství ČR a do roku 2007 děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, prof. JUDr. Vojtěch Cepl, CSc., jeden z tvůrců současné Ústavy ČR, prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., historik a univerzitní profesor. Konferenci pořádá o. s. Česká konference ve spolupráci se Zdeňkem Mahlerem a za podpory senátora Petra Pitharta. Více se dozvíte na www.ceska-konference.cz . /mg/ SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Regionservis s.r.o. ČSOB Webhouse EKODOMOV TEL. FAX STR. 257 199 616 - 1 - - 3 567 311 772 - 5, 48 - - 9 Asseco Czech Republic, a.s. - - 17 FIDES - - 19 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - - 20 Nadace Partnerství - - 24 KASTEN spol. s r.o. 315 688 230 - 25 AŽD Praha s.r.o. - - 44 GORDIC spol.s r.o. - - 2.obálka ASEKOL s.r.o. - - 3.obálka Veletrhy Brno, a.s. - - 4. obálka 800 207 207 - III. Péče o státní hrady a zámky Devátý ročník konference s výstavou a exkurzemi Obnova památek 2009 – péče o státní hrady a zámky se uskuteční 24.–25. 3. v Praze. Na programu budou přednášky předních odborníků Národního památkového ústavu, Vysoké školy ekonomické, Ústavu dějin umění Akademie věd a Fakulty architektury ČVUT. Vystoupení budou ohlédnutím za více než půlstoletím péče státu o hrady a zámky a jejím bilancováním. Na základě zobecnění získaných zkušeností je již možné zcela přesvědčivě ukázat, které z přístupů dokázaly sloučit nároky na komplexní ochranu areálů vynikajících unikátní atmosférou nedotčené celistvosti s požadavky návštěvnického provozu a kde této mety nebylo z různých důvodů v plné míře dosaženo. Výsledky péče o tyto soubory za dlouhé období jasně signalizují rozsah i hloubku neopominutelných nároků, které kvalifikovaná péče o tyto památkové komplexy trvale vyžaduje. Stále se zcela opomíjí, a praxe to jasně dokládá, že obzvláště tyto památky, paradoxně vnímané částí veřejnosti či politickou reprezentací jako neúměrně luxusní břemeno daňových poplatníků, vytvářejí ve svém zázemí mimořádně dynamické ekonomické aktivity, jejichž přínos zatím pouze nedokážeme obrátit ke prospěchu památek samých. Podrobné informace o konferenci jsou na www.studioaxis.cz. /sk/ Krajské setkání a konference Příprava návrhu nového zákona o odpadech, střet zájmů, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v obcích a další aktuální legislativní změny budou hlavním tématem pražské dubnové konference (28. 4.), které chystá pro představitele samospráv Regionservis, spol. s r. o. Na odborném setkání se starosty a místostarosty Zlínského kraje, které se uskuteční 14. dubna ve Zlíně, se bude probírat problematika hospodaření samospráv, důsledky ekonomické krize na obecní rozpočty včetně zmírňujících opatření, strukturální fondy EU a vliv vývoje kurzu koruny vůči euru na čerpání dotací. Na programu budou také vystoupení odborníků zabývající se úpravou veřejných prostranství, péčí o veřejnou zeleň, úsporami energií, elektronickou správou a vedením obecních úřadů apod. Program a další informace najdete na www.regionservis.cz. /sk/ Příloha MO + BA Česká spořitelna 48 MO-000777 MO48 březen 2009 MO-000785 MOobalka3 MO-000788 26.2.09 1:16 PM Page 1 MO-000783 MOobalka4 26.2.09 1:17 PM Page 1
Podobné dokumenty
financování municipálních projektů
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce
šéfredaktorky:...
AS 5-2007 - Novinky
a Ing. Jaroslav Vondruška
Grafika časopisu: Luboš Tobola
Grafická úprava čísla: Milan Strotzer l Sazba: Simona Bezoušková
Adresa redakce: NIPOS-ARTAMA, P. O. BOX 12 / Blanická 4, 120 21 Praha 2
Tel...
German Energy Transition
Klimatickou konferencí v dánské Kodani, zjistil, že více než čtyři pětiny dotázaných se domnívají, že
průkopnická role Německa v oblasti snižování emisí skleníkových plynů povede k technologickému
...
integrovana_strategie_mas_hj_2008
Obce, podnikatelské subjekty a neziskové organizace vytvořily akční skupinu, která si dává za
úkol vnést do oblasti v údolí pod masivy Hrubého Jeseníku nové, kvalitativně vyšší prvky spolupráce
týk...
PSP se vracejí o rok zpátky The Edge
na ochranu veřejných zájmů a bezpečnosti, je nekompatibilní s celostátně platnými technickými požadavky na stavby včetně technických
nedostatků. Na problém se dívám
nejen z pohledu odpovědnosti a r...