integrovana_strategie_mas_hj_2008
Transkript
Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA HRUBÝ JESENÍK „N A R O Z C E S T Í“ INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ NA OBDOBÍ 2008 - 2013 MAS Hrubý Jeseník 1 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník MAS Hrubý Jeseník 2 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Obsah 1. Úvod 1.1. Místní partnerství 1.2. Důvody zpracování ISU 1.3. Aktualizace Strategického plánu rozvoje oblasti na období 2007 – 2013 5 6 7 2. Hodnocení území 2.1. Poloha a vazby 2.2. Geografická charakteristika 8 9 3. Historie území 3.1. Historie obecně 3.2. Kulturní, architektonické a technické dědictví 3.3. Krajina a životní prostředí 9 10 14 4. Vybavenost území 4.1. Doprava 4.2. Technická infrastruktura 16 17 5. Demografie 5.1. Osídlení 5.2. Občanská společnost 5.3. Zaměstnanost 5.4. Celoživotní vzdělávání 18 20 23 24 6. Cestovní ruch 6.1. Turistické atraktivity 6.2. Cykloturistika a pěší turistika 6.3. Služby v cestovním ruchu, objekty pro sport a volnočasové aktivity 6.4. Muzea 30 31 32 33 7. Podnikání 7.1. Podnikatelské subjekty 7.2. Rozhodující zaměstnavatelé 7.3. Brownfields 7.4. Ekonomická aktivita 7.5. Místní produkty 34 35 37 37 38 8. Partnerství 8.1. Členství 8.2. Mezinárodní partnerství a spolupráce 38 40 9. SWOT analýza 9.1. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby 9.2. Vyhodnocení SWOT analýzy 9.3. Vize 9.4. Priority a opatření 9.5. Popis priorit 41 42 42 42 43 MAS Hrubý Jeseník 3 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 10. Implementace – realizace navržených priorit 10.1. Způsob realizace navržených priorit 10.2. Dopady a přínosy priorit pro území MAS 51 52 11. Dotační zdroje 11.1. Získávání dotačních zdrojů 11.2. Dotační zdroje pro realizaci projektových námětů místních aktérů 11.3. Dotační zdroje pro projekty MAS 54 54 54 12. Vlastní financování 54 13. Administrace 13.1. Časový plán realizace 13.2. Registrace projektů 13.3. Způsob výběru projektů 13.4. Realizační část 13.5. Kontrola činnosti MAS 13.6. Archivace 13.7. Monitoring a evaluace 13.8. Propagace MAS 55 55 56 57 58 58 58 59 Použité dokumenty při zpracování 60 MAS Hrubý Jeseník 4 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 1. Úvod 1.1. Místní partnerství Obce, podnikatelské subjekty a neziskové organizace vytvořily akční skupinu, která si dává za úkol vnést do oblasti v údolí pod masivy Hrubého Jeseníku nové, kvalitativně vyšší prvky spolupráce týkající se zejména rozvoje této venkovské oblasti. Proto nese náš první projekt název ÚDOLÍ NOVÝCH SMLUV, když smlouvami jsou zde myšleny nové společné projekty v rámci projektu LEADER. Jeho cílem je obnova a rozvoj kulturního a přírodního dědictví oblasti působnosti MAS Hrubý Jeseník v rámci těchto priorit: Základem je rozvoj moderního průmyslu ve venkovské oblasti – drobného středního podnikání, s důrazem na rozvoj tradičních kovodělných, elektrotechnických, dřevozpracujících a potravinářských výrob, na finální zpracování místních surovin a zemědělských produktů a na využití kvalifikace a zkušeností místních pracovních sil. Současně s tím v rámci širokého partnerství ovlivňovat údržbu a využití krajiny s cílem aktivizovat další podnikatelské příležitosti v oblasti zemědělství, lesnictví a cestovního ruchu a v souvisejících službách. Další prioritou je zviditelnění oblasti jako atraktivního regionu cestovního ruchu se zaměřením na aktivní poznávací a vzdělávací turistiku ve vazbě na kvalitu krajiny, hodnotné památky, místní tradice a agroturistiku. Je nutné podpořit současně střední a drobné podnikání zejména ve vazbě na cestovní ruch, rozvoj infrastruktury, komerčních služeb a informačních technologií spolu s podporou akcí působících k vytváření zdravého životního prostředí. V neposlední řadě máme zájem podpořit rozvoj zdravých společenských vztahů k místu, v němž lidé bydlí. Prokázat, že jde o perspektivní a zajímavý region pro trvalý pobyt ve všech aspektech života – rozvíjení možností studia, práce, služeb, kultury a sportu. Dále pak je třeba dát podporu všem formám celoživotního vzdělávání a rozvoje základního, středního a vysokého školství. Místní akční skupina Hrubý Jeseník vznikla v dubnu 2006, kdy se její členové zaregistrovali jako občanské sdružení na Ministerstvu vnitra ČR. Razítko na Stanovách sdružení nese datum 24. dubna 2006. Členy tohoto sdružení tvoří obce Vrbenska a Bruntálska, podnikatelské subjekty a neziskové organizace. MAS Hrubý Jeseník řídí v období mezi valnými hromadami výbor MAS, jehož členové jsou Helena Kudelová, starostka města Vrbno pod Pradědem, Stanislav Navrátil (předseda), místostarosta města Bruntálu, Karel Michalus , předseda občanského sdružení Přátelé Vrbenska, Petr Andrle, předseda občanského sdružení Vlastenecký poutník a Ladislav Konopka, ředitel Obchodní akademie a Střední zemědělské školy v Bruntále. Facilitátorka projektů Lucie Lomňančíková. Základem práce MAS HJ byl nejprve program LEADER. Je určen na jedné straně venkovským mikroregionům a jejich organizačním strukturám, které vytvářejí společné rozvojové strategie a záměry, a na druhé straně místním subjektům, které realizují konkrétní projekty. Cílem Programu je podněcovat a podporovat inovační zavádění a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských regionů a aktéry na místní úrovni k úvahám a záměrům využití potenciálů jejich území v dlouhodobější perspektivě. Zaměřuje se především na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostředí a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví. Celkovým cílem je zlepšení organizačních schopností venkovských regionů. ¨Specifickými cíli pak nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, nové formy posílení místního ekonomického prostředí a tvorby pracovních míst a nové formy zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů. Pro Program LEADER ČR je základním předpokladem existence „místních akčních skupin“, které jsou místními iniciačními a řídícími orgány. Místní akční skupiny provádějí administrativní činnosti spojené s příjmem, výběrem a kontrolou projektů v rámci svého regionu, na základě písemné dohody mezi Ministerstvem zemědělství a právním subjektem místní akční skupiny o provádění delegovaných činností. Nejprve vznikl originální projekt nazvaný ÚDOLÍ NOVÝCH SMLUV. Předpokládá spolupráci soukromého a neziskového sektoru spolu s obcemi a městy (samospráva) v projektech zajišťujících rozvoj a obnovu krajiny, spojený se zvýšenou kvalitou života, obnovu přírodních, stavebních i ostatních památek a pamětihodností, obnovu právního, historického a kulturního vědomí občanů a s tím související rozvoj celoživotního vzdělávání se zřetelem na ekonomiku venkova. Po výzvě k podávání projektových námětů se v MAS HJ sešlo celkem 42 projektových námětů v hodnotě cca MAS Hrubý Jeseník 5 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 127 milionů Kč. Valná hromada MAS dne 30. 3. 2007 rozhodla o pořadí budoucích projektů (prvních 5 + 2). Byl vytvořen sekretariát MAS Hrubý Jeseník, který má k dnešnímu dni i dobré materiálně technické vybavení. S lítostí je nutné konstatovat, že zde končí aktivní práce MAS Hrubý Jeseník, v následujících dnech a měsících, resp. více jak jeden rok, dochází k postupnému útlumu činností. Na písemnou výzvu starosty města Bruntálu, pana Ing. Františka Strušky, pan Petr Andrle, manažer MAS HJ mimo jiné sděluje, že dne 25.5.2008 zasedal výbor MAS a mimo jiné rozhodl takto: 1/ Žádáme vedení města Bruntálu, aby do doby konsolidace poměrů v MAS (vytvoření nového výboru) bylo možno zajistit umístění majetku MAS tak jako dosud v PICB Bruntál 2/ V souvislosti s potřebným doplněním výboru MAS na valné hromadě, navrhneme, aby jedním s členů výboru byl zástupce města Bruntálu. Budeme rádi, když nám neprodleně oznámíte jméno tohoto zástupce. Jinak valná hromada je dne 11.6.2008 v 16.00 v PICB. Valná hromada MAS HJ se konala dne 11.6.2008, na které bylo oznámeno ukončení členství občanského sdružení Vlastenecký poutník k 1. 6. 2008 a současně i odchodu dvou členů výboru, pana Petra Andrle, manažera a pana Stanislava Navrátila, předsedy MAS. Bylo nutno doplnit výbor. Do výboru byl valnou hromadou zvolen Ing. František Struška a paní Alena Mátéová. Výbor pak zvolil nového předsedu MAS HJ, kterým se stal Ing. František Struška. Po obsáhlé diskusi k problematice dalšího fungování MAS HJ bylo valnou hromadou rozhodnuto o ustanovení funkce manažera MAS HJ a na doporučení VH byl do této funkce výborem jmenován Ing. Lubomír Klaban. Dne 4.7.2008 se uskutečnilo předání administrativy MAS Hrubý Jeseník, a to jak písemných podkladů, tak majetku (nábytek, PC apod.) a to za účasti nového předsedy a manažera, účetního, informatika, dvou členů revizní komise a bývalého předsedy a manažera. Dne 17.7.2008 na zasedání výboru MAS HJ byly mimo jiné přijaty tyto závěry: - členové výboru doporučili, aby i za podmínek, ve kterých se MAS HJ (více jak rok byla činnost v naprostém útlumu) pokračovala ve své činnosti zpracovat Strategický plán LEADER podle daných pravidel a osnovy oživení činnosti MAS bude provedeno až v závislosti na závěrech z jednání valné hromady. Dne 5.8.2008 na Valném shromáždění členů bylo přijato toto usnesení: 1/ SCHVALUJE : a/ zprávu o činnosti výboru za období od 11.6 do 5.8.2008 b/ organizační strukturu MAS HJ, jak byla předložena c/ změnu stanov MAS HJ, jak byla přednesena d/ zřízení výběrové a kontrolní komise 2/ UKLÁDÁ: a/ výboru MAS zpracovat SPL b/ výboru doplnit další členy do výběrové komise tak, aby byla pěti členná 3/ POVĚŘUJE: a/ výbor MAS zřízením pracovních skupin dle organizační struktury 1.2. Důvody zpracování ISÚ Pro území MAS Hrubý Jeseník byl v roce 2007 zpracován v 06/2007 Strategický plán rozvoje Bruntálska a Vrbenska (dále jen „SPRO“) na období 2007 – 2013, který byl výsledkem práce Místní akční skupiny Hrubý Jeseník na základě realizace projektu ÚDOLÍ NOVÝCH SMLUV v rámci programu LEADER+. Projekt byl zahájen 13.10.2006 a ukončen 1.8.2007. Požadavek MAS na přiznání dotace činil: Přijatelné výdaje - technická pomoc - vzdělávání a informování populace - zakládání MAS - integrovaná strategie Celkem: 180 387,62 987,273 466,66 500,583 340,- Kč Podle záznamů ze SZIF Opava z 27.9.2007 bylo odsouhlaseno k proplacení celkem 533 320,- Kč. MAS Hrubý Jeseník 6 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Po uskutečněných změnách ve vedení MAS (viz. odst. 1.1. Místní partnerství), v červnu až srpnu roku 2008 byla snaha zpracovat SPL Hrubý Jeseník. Aby však bylo možné tento SPL zpracovat, bylo nutné zajistit zpracovatelské týmy – pracovní skupiny včetně odborníků a následně pak společně aktualizovat Strategický plán rozvoje oblasti (dále jen „SPRO“) a to takovým způsobem a metodami, aby výsledkem byla aktualizovaná Integrovaná strategie území (dále jen „ISU“). Pro samotnou ISU byly využity jen některé části SPRO a to z důvodu jeho obsahového zaměření. Strategický plán rozvoje oblasti Bruntálska a Vrbenska byl zaměřen do oblastí: - obnova venkovské krajiny - rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika - rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu - kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního, právního a historického vědomí občanů) - celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy - rozvoj lidských zdrojů v rámci mikroregionu SPRO obsahuje náměty na projekty a projekty samotné s rozdělením do oblastí a vyčíslením potřeby finančních prostředků. Strategický plán rozvoje oblasti Bruntálska a Vrbenska byl svou podstatou zaměřen spíše na občanskou společnost, lidské zdroje – vzdělávání, což potvrzuje i zpracovaný „Sociologický výzkum zaměřený na zájmy a cíle vzdělávání seniorů a mládeže na Bruntálsku“ z roku 2005. 1.3. Aktualizace Strategického plánu rozvoje oblasti na období 2007 – 2013 Aktualizace Strategického plánu byla provedena především s ohledem na nutnost úpravy a doplnění dle daných pravidel, aby bylo možno z tohoto materiálu vycházet při zpracování Strategického plánu Leader (SPL) a tento pak odpovídal pravidlům opatření PRV IV.I.I. Místní akční skupina a současně aby bylo možné pak využít PRV a jeho opatření IV.I.2. Realizace místní rozvojové strategie. Aktualizace rozvojové strategie byla opět velmi úzce konzultována s členskou základnou a prostřednictvím členské základny i s veřejností. Schůzky pracovních skupin se konaly v místech území MAS a to ve Vrbně pod Pradědem, pracovní skupina pro Rozvoj místní ekonomiky a infrastruktury pod vedením členky výboru paní Heleny Kudelové, pracovní skupina pro Obnovu venkovské krajiny, kulturní dědictví a cestovní ruch se scházela v Široké Nivě pod vedením paní Aleny Mátéové a poslední pracovní skupina, ne však svým významem, pro Rozvoj lidských zdrojů, se scházela v Bruntále pod vedením pana Ladislava Konopky. Jednání pracovních skupin se uskutečnila v srpnu a září roku 2008. Pracovní skupiny svá závěrečná jednání před konáním Pracovní schůzky MAS, která se konala 11.9.2008, uskutečnily ve dnech 8.8.2008, 22.8.2008, 4.9.2008, 5.9.2008 a 11.9.2008. Společným předmětem jednání pracovních skupin bylo stanovení směrů rozvoje SPL na základě přijatých závěrů Strategického plánu rozvoje oblasti, nyní doplněného na úroveň Integrované strategie území a současně stanovení priorit a opatření v Strategickém plánu Leader v návaznosti na Opatření a podopatření ve smyslu OSY I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, OSY II – Zlepšení životního prostředí a krajiny a OSY III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Zasedání pracovních skupin při projednávání závěrečné fáze zpracovávání Integrované strategie území MAS a stanovení opatření Strategického plánu Leader a zaměření předkládaných Projektových záměrů. MAS Hrubý Jeseník 7 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Výbor MAS s funkcí programového výboru svolal na 11. září 2008 tzv. Pracovní schůzku členů MAS a potencionálních žadatelů ucházející se prostřednictvím Projektových záměrů o budoucí podporu. Na této Schůzce byly zformulovány návrhy priorit a opatření. Dále byli přítomní vyzváni k upřesnění nadefinovaných priorit a opatření a to až jednotlivými aktivitami. Výstupem jednání této pracovní schůzky za plné přítomnosti pracovních skupin a programového výboru byla uzavřena návrhová část Integrované strategie území MAS HJ. Zpracovatelé ISÚ spolu s Programovým výborem se dále podíleli na dokončení analytické a implementační části ISÚ. Společné zasedání nazvané jako Pracovní schůzka za účasti všech Pracovních skupin, členů MAS a potencionálních žadatelů konané dne 11.9.2008 v Bruntále. Město Bruntál v zastoupení Ing. Mileny Homolkové předkládá projektové manažerce MAS HJ Projektové záměry. 2. Hodnocení území 2.1. Poloha a vazby Oblast Bruntálska a Vrbenska , oblast působnosti MAS HJ, se nachází v severovýchodní části České republiky, ve středu okresu Bruntál, na severozápadním okraji Moravskoslezského kraje. Území lze charakterizovat jako nástupní oblast do Jeseníků od ostravské aglomerace i od Brna a Olomouce, tedy do prostorů atraktivních jak pro letní, tak pro zimní turistiku a sporty navíc obohacených význačným lázeňským místem, lázněmi Karlova Studánka. Území MAS svou rozlohou 290 km2 s 28 943 obyvateli vytváří na venkovskou oblast poměrně hustší osídlení, a to 100 obyvatel na km2. Ve srovnání s okolními MAS okresu Bruntál, tj. MAS Rýmařovsko, kde je průměrná hustota osídlení 50 obyvatel na km2 a MAS Nízký Jeseník s obyvateli na km2, je hustota osídlení naší MAS skutečně vyšší, přesto je klasickým venkovským prostorem. I přes vyšší hustotu osídlení je území MAS více jak z poloviny (60 %) pokryto lesními plochami a 32 % zemědělské půdy. V blízkosti okresního města Bruntálu s historickým centrem města prohlášeným za městskou památkovou zónu s ochranným pásmem, v katastrálním území Karlovec, se rozprostírá na 139 ha, celkem na 943 ha o délce 17 km a šířce 1,7 km, umělá vodní nádrž Slezská Harta s výškou hráze 500,83 m.n.m. Tato území zakládají svou podstatou turistický potenciál pro využití letními, vodními i zimními sporty, rekreaci, rybaření i turistikou. Zvláštností území je jeho plošné uspořádání, které zahrnuje geograficky rozmanitá místa; od vodní plochy umělé vodní nádrže Slezská Harta s maximální provozní výškou hladiny 497,00 m.n.m., která slouží k chovu ryb, sportovnímu a rekreačnímu rybářství, vodním sportům a plavbám na jachtách, plachetnicích či malých plavidlech, až po vrcholovou část Jeseníků – Hrubý Jeseník – s nejvyšší horou Pradědem, s nadmořskou výškou 1492 m.n.m. Tato atraktivní místa jsou ve vzdálenosti vzdušnou čarou pouhých 23 km.Do více jak jedné třetiny území MAS HJ zasahuje Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKOJ) a shodné vymezení je prohlášeno za Chráněnou oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Významným místem území jsou státní lázně Karlova Studánka v nadmořské výšce cca 800 m.n.m. v jedinečné překrásné přírodě. Pobyt je vhodný zejména pro osoby s dýchacími problémy. Statut místa s léčivým klimatem je podmíněn horami a rozlehlými lesními komplexy v okolí. Lázně Karlova Studánka jsou atraktivní nejen svým posláním, ale mají i vysokou hodnotu stran památkové péče, je MAS Hrubý Jeseník 8 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník zde vyhlášeno ochranné pásmo kulturních památek, týkající se všech lázeňských domů, sakrálních nemovitostí i dalších staveb. Území MAS bylo vybráno tak, aby obsahovalo potenciál a zdroje lidské, ekonomické, přírodní, kulturní, dále potenciál pro vzdělávání, turismus. Oblasti zdrojů a potenciálu jsou v území rovnoměrně zastoupeny, pouze s převažující mírou lidských zdrojů, ekonomikou, kulturou a možností vzdělávání ve městech Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Území v působnosti MAS Hrubý Jeseník přes svou jistou geografickou rozdílnost je územím se shodnými základními rysy z pohledu ekonomiky, demografie, sociálních poměrů, kultury i životního prostředí. Jedná se o území s naprosto převažující výrobní podoblast horskou H1, H2, územní souvislost s Jeseníky – jako nejen nástupní prostor do Jeseníků, ale přímo i jedna z nejatraktivnějších oblastí cestovního ruchu. I když lze vysledovat mnohá srovnání v území MAS, je nutné věnovat pozornost i méně význačným a výrazným znakům, jako jsou např. odlišné příležitosti, které při vzájemném působení mohou vyvolávat synergické efekty. 2.2. Geografická charakteristika Hrubý Jeseník, poměrně výrazná část oblasti MAS je výrazná členitá hornatina na severu Moravy. Centrální a nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, „střecha Moravy“, po Krkonoších druhé nejvyšší pohoří ČR. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1492 m), v celkovém pořadí tisícovek pátý. Celkem má Hrubý Jeseník 56 tisícovek, což je po Šumavě druhý největší počet. Rozložení vrcholů je relativně rovnoměrné v celé ploše. Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. Ze severu do něj „vniká“ Jesenická kotlina s říčkou Bělou. Od ostatních celků je oddělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná, Bělá, Moravice či Černá Opava. Území MAS se rozprostírá na části tzv. Medvědské hornatině s řekou Opavou a jejími přítoky Opavy Bílé, Střední i Černé a zahrnující místa jako jsou Karlova Studánka, Ludvíkov, Vidly, Bílý Potok, Železná, Mnichov, Vrbno pod Pradědem, Suchá Rudná, Pustá Rudná a Andělská Hora. Geologické složení celku je pestré, převládají ruly, amfibolity a metamorfované devonské horniny. Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Četně se vyskytují tvary mrazového zvětrávání, z pleistocénu je doložen malý horský ledovec ve Velké kotlině. Naučné ztvárnění hornin a minerálů Hrubého Jeseníku se představuje návštěvníkům Karlovy Studánky v horní části obce naproti hotelu Hubert. Horní hranice lesa je ve výšce okolo 1 300 – 1 350 m n. m., nad ní roste uměle vysazená kleč a smilkové traviny. Jako celek je Hrubý Jeseník chráněn v CHKO Jeseníky. Je zde i větší množství maloplošných chráněných území, zejména ve vyšších polohách. Mezi nejcennější zcela jistě patří Velká kotlina s pozůstatky ledovcové květeny a s téměř 500 druhy vyšších rostlin (nejvíce v ČR). 3. Historie území 3.1. Historie obecně Oblast Bruntálska a Vrbenska má dlouholeté neopominutelné tradice, související s rozvojem venkovské oblasti, protože zde nebyla nikdy velká města. Vypráví se, že když horníci jeseničtí poslední den vyfárali na povrch a rozhlédli se krásnou krajinou, oseli jí lnem, doplnili pastvinami a fortel převzatý od podzemních skřítků využili k podnikání. Stali se tkalci, hutníky, zemědělci, továrníky a především obchodníky. Tato přeměna se neudála cestou neposkvrněného početí, ale co do významu byla porovnatelná se vznikem kulturních elit minulých století, když první podnikatelé snesli srovnání s přeindustriální aristokracií a duchovenstvem (Martin Wiener). Jedeme-li dnes vlakem do Berlína spěcháme po trati, kterou vybudovali Kleinové z Kociánova, malé osady u Loučné nad Desnou. Vzpomínkou na ně je i řada tunelů a silnic v Rakousku. Textilní podnikatelé z Krnova, Vrbna pod Pradědem, Bruntálu, Dvorců, Moravského Berouna, Budišova nad Budišovkou, Šternberka, Šumperka a dalších městeček byli známí na trzích v Haliči, ve Vídni v Itálii a dokonce i v Manchestru. Továrník Hansel z Moravského Berouna založil filiálky dnešního Granitolu v Maďarsku, Německu, v Petrohradě a v Anglii. Franz Kolb z Pekařova zaplavil svými hracími skřínkami Rusko, Evropu a Jižní Ameriku. Johann Plischke z Bruntálu získal zlaté medaile na výstavách v Mnichově, Londýně a Paříži. Jeho textilka ve Starém Městě dodávala výhradně na americký trh. Franz Heinz z Bruntálu dodával damašek a cvilín do celé Evropy a výhradně MAS Hrubý Jeseník 9 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník i na americký trh. Karel Polzer ze Dvorců byl dvorním dodavatelem břidlice ze Dvorců. Je jí pokryt vídeňský Schönbrunn i maďarský parlament. Antonín Luft, starosta Bruntálu, byl výsadním dodavatelem technologií pro cukrovary a pivovary. A naopak – skotský hutník John Baildon, žák Jamese Watta, řídil železárny a hutě v Ondřejovicích, v Ludvíkově, v Haliči i ve Frýdlantě nad Ostravicí. V 19. století začala v Bruntále podnikat rodina Marburgů. Gustav Marburg založil v roce 1878 textilní továrnu a roku 1892 jako první v oblasti zprovoznil strojní tkalcovnu. V roce 1913 zaměstnávala firma Gustav Marburg & Söhne 1 400 pracovníků na 450 tkalcovských stavech. Byla to polovina výrobních kapacit textilek Bruntálu. Bruntálsko bylo v té době centrem malých firem, obchodujících a kooperujících s Evropou, Asií i Amerikou. Vyrábělo zde 40 malých a středních továren. Ovšem, aby továrny mohly pracovat, musely získávat základní výrobní materiál od pěstitelů kulturních plodin, tedy od místních zemědělců. Tito lidé žili v místech našeho dnešního žití a zanechali zde stopy, které nazýváme geniem loci. Nejde o nic jiného, než ho probudit. Ovšem ten, kdo chce zde něco změnit, musí vycházet z objektivních a pravdivých skutečností týkající se vývoje oblasti ve 2. polovině minulého století. Problém je totiž v tom, že kontinuita vývoje byla přerušena po druhé světové válce. V období let 1946 – 1947 došlo vlastně ke kompletní výměně obyvatelstva oblasti, která nese také značně problematický název Sudety. Ještě počátkem minulého století byly Sudety hromadným názvem pro horstvo, jak uvádí Otův slovník naučný „táhnoucí se po severovýchodním okraji české massy od zlomu Labského až k bráně Moravské, hornímu toku Odry“. Několik let poté získal tento název i politické pejorativní přívlastky, které dnes tvoří bohužel nedílnou součást našich moderních dějin. Leč vždy se v podstatě jednalo o pohraniční oblasti. Ty byly po staletí trpce zkoušeny – každý, kdo chtěl řídit nebo drancovat Evropu z Čech, musel projít tímto územím. A zanechali za sebou mnohdy hodně krutých následků, požárů válečných a politických. Některými z nich trpíme dodnes. Na tom se podílela celá Evropa. Proto se domníváme, že logicky sem do tohoto krásného pohraničního území, patří především projekty evropské. A určitý díl musí nést i Česká republika. Pregnantně to vyjádřil v jenom rozhovoru děkan Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni docent Ivo Budil, který pro týdeník Respekt v červenci 2002 mj. řekl: „Hospodářská a duchovní devastace pohraničních oblastí, která zdaleka nebyla za uplynulých dvanáct let odstraněna, tíživé sociální problémy, které lidé v pohraničí nejsou většinou schopni odstranit vlastní iniciativou, a také nevyřešená otázka česko – německých vztahů společně vytvářejí politickou kulturu a mentalitu, která bytostně tíhne k extrémismu. Česká republika by měla podle irského vzoru rozumně využít prostředky EU určené nerozvinutým oblastem pro všestranný ekonomický, sociální a kulturní vzestup Sudet…… Sudetům to dlužíme, a pokud by si měla Česká republika stanovovat nějaké vyšší cíle nebo civilizační vize, povznesení a rozkvět Sudet by měly být na čelném místě. Sudety jsou doslova „misijním místem“ polistopadové české společnosti, územím jehož osudy doopravdy prověří kvality naší obnovené státnosti…“. Proto sem patří projekty ze všech evropských programů podporujících rozvoj venkova. Je třeba vzít v úvahu, že Bruntálsko rozlohou sice tvoří jednu třetinu Moravskoslezského kraje, ale například na Ostravsku průměrná hustota osídlení na km 2 je 1466 obyvatel, zatím co na Bruntálsku je to 63 obyvatel na km 2, samotné území spadající pod působnost Místní akční skupiny Hrubý Jeseník má hustotu osídlení 100 obyvatel na km 2. Čisté ovzduší, mnohde nedotčená příroda, to vše jsou devizy oblasti. Bohatá historie a mnoho přírodních památek. Ale v seznamu Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. – národní seznam významných evropských lokalit, nenajdeme téměř žádnou lokalitu z oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku. Pouze některé obce v souvislosti s povodím Moravice a tři obce v souvislosti s horou Praděd. Plus jedna zmínka o lomu Marburg v Bruntále. I historie oblasti čeká na své objevení. Proto také mnohé projekty, určené programům LEADER či EAFRD, zmíněné v této studii, vycházejí z historických faktů kulturních, společenských i přírodních. Další rozvoj venkova je nemyslitelně spojen s obnovou aktivit a tradic ve všech oblastech lidského žití a konání. To je historický odkaz oblasti. 3.2. Kulturní, architektonické a technické dědictví Andělská Hora – Původně horní město, založeno kolem roku 1540 na bruntálském panství při dolech na zlato podle jihlavského práva. Město bylo založeno na ortogonálním půdorysu, jádrem je čtvercové náměstí a je jedním z nejhodnotnějších půdorysů ve Slezsku. farní kostel Narození Panny Marie s areálem, trojlodní raně barokní stavba z roku 1672, stavba tvoří MAS Hrubý Jeseník 10 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník urbanistickou dominantu náměstí čtyři městské domy na náměstí z 18. století s pruskými i českými klenbami socha sv. Jana Nepomuckého umístěna v blízkosti kostela Narození Panny Marie, jedná se o barokní plastiku z roku 1724 kamenný kříž umístěný na náměstí, pískovcová zlidovělá sochařská práce z roku 1815 představující kompozici Ukřižování s Marií a Janem Evangelistou pod křížem; ve spodní části podstavce pod nápisem reliéf plačící Máří Magdalény bývalý poutní kostel sv. Anny nad městem, sálová zděná barokní jednolodní architektura z roku 1696 představuje pohledovou dominantu v krajině s přístupovou cestou lemovanou lípovou alejí Bruntál – Město bylo založeno markrabětem Janem Jindřichem jako zeměpanské horní město před rokem 1213 podle magdeburského práva. Město má pravidelný ortogonální půdorys, základ tvoří mírně obdélné náměstí, z jehož koutů vycházejí kolmé ulice. Zastavěno je jednopatrovými domy na středověkých parcelách. Kolem centra procházel oválný pozdně gotický hradební okruh s tvrzí na severním nároží. Uliční osnova města byla vytyčena v roce 1568. Historické centrum bylo prohlášeno Vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. za Městskou památkovou zónu a v roce 1995 bylo území památkové zóny rozšířeno o ochranné pásmo. zámek s areálem, parkem, salla terrenou, baštou, jedenácti plastikami umístěnými v zámeckém parku; jedná se o původně gotickou tvrz z 2. poloviny 13. století, která byla přestavěna na renesanční zámek; po bělohorské bitvě zámek propadl konfiskací do majetku Řádu německých rytířů a jimi byl upraven do dnešní podoby; v zámku jsou dochovány kaple s obrazy J. F. Jablonského a reprezentační místnosti v 1. patře s nástěnnými malbami, taneční sál z let 1899 – 1900 vyzdobený Paulem Assmannem, mříž na studni z roku 1906; zámek je sídlem okresního muzea, dnes národní kulturní památkou kostel Nanebevzetí Panny Marie s areálem, trojlodní stavba z 2. polovina 13. století (patrocinium s. Václava) opatřena jednotnou žebrovou klenbou, západní štít trojlodí spolu s věží je pokryt sgrafitem, v interiéru se nacházejí náhrobníky Bruntálských z Vrbna a členů Řádu německých rytířů bývalý piaristický kostel Panny Marie Těšitelky z let 1731 – 1752, jednotní jednolodní architektura; podélný sálový prostor kostela postavený na eliptickém půdorysu s patrovou sákristií bývalý piaristický klášter, čtyřkřídlý soubor patrových budov kolem obdélného nádvoří postavený v letech 1731 – 1758 kaple sv. Michala, volně stojící zděná omítnutá osmiboká centrální stavba se čtyřbokou sákristií a oratoří v patře s helmicovitou střechou završenou polygonální lucernou; postavena v roce 1674; v interiéru šest kamenných náhrobníků z 16. až 18. století pohřebiště Rudé armády s památníkem, centrem kompozice je žulový komolý památník, společné pohřebiště příslušníků Rudé armády padlých při osvobozování severní Moravy v roce 1945 třináct městských domů nacházejících se v prostoru náměstí nebo v bezprostřední blízkosti náměstí z 16. až 19. století s dochovalými schodišti, portály, klenbami, stuky i jinými pozoruhodnostmi Meldnerova vila s oplocením, ojedinělá hrázděná městská architektura s dochovanou vnitřní dispozicí, schodištěm a zajímavou štukovou výzdobou vnitřních prostor a fasády, postavena na počátku 20. století; sloužila jako rodinná vila architekta Meldnera s ateliérem a ubytováním pro svobodné zaměstnance dělnický spolkový dům (dnes Společenský dům), volně stojící neorenezanční dvoupatrová budova postavená dělnickým spolkem v Bruntále po roce 1873 s bohatou štukovou výzdobou v hlavním sále poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu, jednolodní zděná architektura z let 1756 – 1765 zbudovaný podle plánů krnovského architekta J. F. Ganse na místě původní kaple, založené roku 1653; na průčelí pod věží kamenný znak K. A. Lotrinského, nad bočními dveřmi mozaiky z roku 1925 představující sv. Petra a Pavla; kostel je významný svou polohou na návrší za městem, vytváří charakteristickou siluetu Bruntálu čtyřřadá lípová alej vedoucí ke kostelu na Uhlířském vrchu z let 1766 – 1777, založená pánem von Riedheim; do roku 1935 stál u začátku aleje dřevěný kříž a na stromech byla dřevěná křížová cesta od F. Templera, mramorový kříž u kostela od Franze Bittmanna je z roku 1899; nyní je dřevěný kříž opět instalován (2008), křížová cesta byla postupně od roku 2003 doplňována samostatnými dřevěnými objekty sloup sv. Trojice, pískovcová plastika z roku 1715 kompozičně představuje morový sloup, kdy na jeho vrcholu sousoší sv. Trojice – Bůh otec s tiárou na hlavě sedící na oblaku, v rozpřažených rukou drží kříž s ukřižovaným, u nohou má letící holubici MAS Hrubý Jeseník 11 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník socha sv. Jana Nepomuckého zobrazuje světce v tradičním oblečení a póze na vysokém podstavci s reliéfem zobrazující světcovu smrt (shození z mostu do řeky), dílo je z roku 1750 sochaře Sebalta Kapplera farní kostel sv. Jana Nepomuckého v Karlovci – původní vsi hromadného typu v údolí řeky Moravice, kdy jádro tvořil shluk domů u někdejší tvrze z roku 1599, obec vysazena mezi lety 1570 – 1594; v 90. letech 20. století byla obec zatopena vodami Slezské Harty s vyjimkou kostela a fary Karlovec - Místní část města Bruntál Původně ves hromadného typu v údolí řeky Moravice, jádro tvoří shluk domů u někdejší tvrze, která se připomíná poprvé v roce 1599. Obec vysazena mezi lety 1570 - 1594 na území šternberského panství, pak se stala střediskem samostatného statku. Od roku 1699 držiteli statku Lichtenštejnové. V 90. letech 20. století zbourána a zatopena přehradou Slezská Harta. Kunov – Místní částí města Bruntál a současně se jedná i o přírodní rezervaci, kterou najdeme u západního okraje osady Kunov v prostoru, který je ohraničen ze severní strany silnicí vedoucí z Kunova do obce Široká Niva a z jižní strany železniční tratí. Západní okraj přírodní rezervace je u mostu přes řeku Opavu. Osada Kunov náleží do katastru obce Nové Heřminovy. Karlova Studánka – obec s půdorysem hromadného typu ležící na úpatí Pradědu v nadmořské výšce 780 m.n.m. při horním toku Bílé Opavy; zástavbu tvoří převážně lázeňské domy (první dřevěný lázeňský dům byl postaven roku 1780), první zmínka o zdejších léčivých pramenech je z poloviny 16. století; v roce 1994 v obci vyhlášeno ochranné pásmo kulturních památek kaple sv. Huberta, dřevěná deštěná osmiboká plochostropá stavba z let 1757 – 1758 stojící na kamenné podezdívce, na stropě obraz Hold venkovského lidu sv. Trojici a vyobrazením Karlovy Studánky lázeňské domy v počtu jedenácti budov, stavby jsou ve velké většině roubené empírové či empírem ovlivněné z let 1803 – 1890 hotel Džbán – „Sloupový dům“, původně lázeňský dům byl dostavěn roku 1844, přestavěn v letech 1907 – 1908, kde se dochoval pouze strop jídelny hudební pavilon je unikátní dřevěná stavba na kamenné podnoži, členěná toskánskými sloupy a pilastry nesoucími římsové kladí s divadelním sálem, postavená v letech1836 - 1837 filiální kostel Panny Marie – uzdravení nemocných, jednolodní zděná empírová stavba z let 1838 – 1840 zaklenutá pruskými klenbami na pásech skleník ve slohu empíru je nenarušený a časově se řadí k nejcennější skupině lázeňských objektů z 1. poloviny 19. století; současně se jedná o stavbu svého druhu naprosto ojedinělou Karlovice ve Slezsku – podhorská obec patřila k panství krnovské komory, první zmínka je z roku 1558, kdy byla v místě dnešní obce založena pila. Kolem roku 1645 zde byly založeny železárny a v jejich okolí se začali usazovat první osadníci, v roce 1725 byly železárny zrušeny a obec se rozšířila o připojené obce Adamov (dnes již zaniklá) a Nové Purkartice. filiální kostel sv. Jana Nepomuckého, nad obcí jednolodní zděná stavba z let 1777 – 1779 na místě kaple z roku 1725. Loď zaklenutá pruskou klenbou na přízedních pilířích, zděná kruchta má dodatečně vestaveno dřevěné patro dům čp. 280 je barokní zděná stavba z roku 1745 zajímavého půdorysu s valenou klenbou ve sklepě a s valenou klenbou s výsečemi, záklopovým stropem a placky na pasech v celém přízemí včetně hospodářských částí, plochostropé patro s fabiony; dům je dochován v intaktním stavu. dům čp. 146 je dřevěná patrová stavba se zděným přízemkem z roku 1600, vzácně dochovaný příklad pro oblast kdysi typické architektury. Dnes je stavba využívána jako muzeum „Kosárna“ a k bydlení. Ludvíkov První písemná zmínka o obci je z roku 1672. V obci se nachází kostel narození Panny Marie z roku MAS Hrubý Jeseník 12 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 1720. Z cesty je viditelná dřevěná kaple, která slouží jako památník obětem světových válek. Oborná První písemná zmínka o obci je z roku 1408. Obec je od roku 1992 samostatná a vznikla oddělením od města Bruntálu na základě referenda. Dominantou obce je kostel Nejsvětější Trojice a budova bývalé školy, která prošla rekonstrukcí na mateřskou školu a v její části má sídlo obecní úřad. Rudná pod Pradědem – zemědělská horská obec založena po roce 1524. Kdysi těžba železných a jiných rud, zástavba jednodomy podél potoka a silnice, v centru náznak návsi socha sv. Jana Nepomuckého pískovcová polychromovaná socha světce v tradičním oděvu s křížem v náručí stojící na čtverhranném podstavci zdobeném ne přední straně kartuší s nápisem, datována do roku 1744 Staré Město u Bruntálu – velká podhorská zemědělská obec, o níž je vůbec první dochovaná písemná zmínka z roku 1377 bylo však pravděpodobně založeno na přelomu 12. a 13. Století. Nejstarším městem na Moravě a ve Slezsku je Bruntál, nikoli však ten současný, nýbrž jeho stejnojmenný historický předchůdce v místě dnešního Starého Města. podle dokladu z roku 1377. Původně důl na železnou rudu a průmysl bavlny. Lesní lánová ves, pravidelnost byla porušena pozdější hromadnou výstavbou filiální kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s areálem. Jednolodní architektura pozdně románského založení z 1. poloviny 13. století s dochovaným románským portálem. Unikátní středověké malby v současné sakristii ohradní kamenná zeď vymezující areál hřbitova s kovanou bránou mezi dvěma pilíři, v areálu archeologická lokalita socha sv. Jana Nepomuckého pískovcová socha světce v tradičním oděvu na podstavci zdobeném cherubíny, datováno chronogramem z roku 1723 Světlá Hora – velká podhorská obec ležící v širokém údolí, lesní lánová ves založena roku 1267. Původně obec s významnou přádelnou, likérkou, mlýny a pilou. filiální kostel sv. Barbory a Kateřiny s areálem, jednolodní zděná omítaná architektura z roku 1798. V lodi valená klenba s lunetami. Součástí areálu je márnice a ohradní zeď filiální kostel archanděla Michaela s areálem, jednolodní zděná omítaná architektura na půdorysu kříže z let 1771 – 1773 s věží nad bočním vstupem; chrámový prostor zaklenut pruskou klenbou, kostel se nachází v místní části Světlé Hory v Dětřichovicích, původně ves patřící pod panství krnovské komory vyznačující se těžbou břidlice a zpracováním dřeva, roztroušená zástavba převážně jednodomy podél silnice litinový kříž s kovovým srdcem a kotvou u paty spočívající na čtvercovém kamenném stupni s datací roku 1855 nacházející se v místní části obce Světlá Hora v Dětřichovicích kaple Nejsvětější Trojice, dřevěná jednolodní barokní architektura postavená kolem roku 1720. Strop plochý, doplněný laťovými kazetami, kruchta dřevěná, stěny omítané s výmalbou Široká Niva – velká zemědělská obec s rozsáhlými lesy, první zmínka z roku 1498. Obec patřila pod panství krnovské komory. Řadová ves s nepravidelným půdorysem, zástavba statky podél potoka a komunikace. Byl zde místní průmysl – textilky, koželužna, kovovýroba, výroba lepenky, pila, mlýn, hamry, těžba magnezitu farní kostel sv. Martina s areálem, jednolodní na půdorysu kříže zděná omítaná stavba postavená v letech 1716 – 1721. Na kamenném portálu průčelí dedikační deska s chronogramem a jménem fundátora Antonia Floriena Lichtensteina s jeho znakem. Dvoupatrová plochostropá kruchta vestavěna v roce 1777. Loď zaklenuta systémem placek mezi pasy MAS Hrubý Jeseník 13 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník fara s areálem u kostela sv. Martina, volně stojící jednopatrová stavba ze 16. století, barokně rozšířena s empírovou úpravou fasády; z renesanční doby dochován valený sklep, kuchyně a místnost v přízemí a okna v jižní části; dochovány původní dveře, okna, podlahy, ze všech vývojových stupňů; součástí areálu jsou stodoly a kaple s ohradní zdí, která areál vymezuje • dům čp. 79, vila v secesním slohu stojící na kamenné terase začleněné do svahu údolí, má zachovanou dispozici a řadu autentických architektonických detailů, představuje kvalitní projev lokální stavební kultury z počátku 20. století, v níž se uplatnil vliv tradicionalistického proudu tehdejší architektury s prvky nového klasicismu a neobiedermeieru • dům čp. 114 – venkovská usedlost • dům čp. 136 – textilní továrna Grohmann a spol. Vrbno pod Pradědem – město bylo založeno u soutoku pramenů řeka Opavy roku 1611 Hynkem Bruntálským z Vrbna na místě starší zpustlé osady pod hradem Fürstenwalde, o němž je první zmínka z roku 1348. V katastru obce převažují lesy, bývalé významné hospodářské centrum textilu, dřevařského průmyslu, výroby kovaného zboží, sklárnou, cihelnou, kamenolomem, papírnou a koželužnou. Nehrazené město má tvar nepravidelného kosočtverce s obdélníkovým náměstím uprostřed. Z původní zástavby se dochovalo velmi málo staveb. farní kostel sv. Michala, monumentální jednolodní architektura z let 1840 – 1843 neobyčejně čistého prostorového i tvarového řešení, která ovládá nejen prostor náměstí, ale i panoramatický pohled na město; hlavní prostor krytý pruskou klenbou, stěny děleny mohutnými pilastry zámek s areálem, doklad feudálního sídla s jádrem ze 17. století, postupně rozšiřované, jednotlivé budovy s barokním a empírovým tvaroslovím; čtyři samostatně řešená jednopatrová zděná křídla kolem obdélného dvora; na vnitřních fasádách po celém obvodu nádvoří dřevěné prosklené pavlače; přízemní prostory zaklenuté vila Fritze Grohmanna s parkem, patrová budova střízlivých forem se zvýšeným přízemím a terasou postavena včetně autorem navržených interiérů s geometrickým pojetím nábytku podle návrhu architekta Josefa Hoffmanna v letech 1921 – 1922; kolem budovy je menší parčík přírodně krajinářského charakteru vila Adolfa Grohmanna, patrová budova jednoduchých forem s krytou terasou v přízemí s jednotně geometricky pojatým interiérovým vybavením postavená v roce 1920 podle projektu architekta Josefa Hoffmanna; kolem budovy je okrasná zahrada hřbitovní kaple, jednolodní jednoduchá empírová drobná stavba s dřevěnou hranolovitou zvonicí jako součást slohové úpravy hřbitova z roku 1817 hrobka Marce Aurelia Rösslera ve tvaru kaple je zapuštěna do ohradní zdi, v ní ne třech stupních umístěný sarkofág s pootevřeným víkem a nápisem; na sarkofágu socha stojícího anděla s dítětem; empírová figurální plastika z roku 1817 opatřena kovanou mříží kaple sv. Hedviky, sálová dřevěná stavba na kamenné podezdívce z počátku 20. století s plochým stropem a pravoúhlou sakristií za oltářem; kubistické pojetí forem, zejména jednotného dřevěného interiéru; sanktusník vestavěn v roce 1930, jedná se o ojedinělou stavbu v kraji; stavba se nachází v bývalé horské obci Vidly s roztroušenou zástavbou jednodomů a objektů kolem komunikace a potoka, dnes místní části Vrbna pod Pradědem. 3.3. Krajina a životní prostředí Území MAS HJ díky neexistenci rozsáhlejší průmyslové produkce a poměrně velké vzdálenosti od producentů exhalátů disponuje jedním z nejkvalitnějších životních prostředí v České republice. Výskyt léčivých minerálních pramenů a existence chráněných oblastí přírody přispívá k větší atraktivitě pro potencionální návštěvníky regionu. Chráněná krajinná oblast Jeseníky Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla zřízena výnosem MK ČSR dne 19.6.1969 na rozloze 740 km² z toho 260 km2 v okrese Bruntál. Nejvyšším bodem je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1492 m.n.m.. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Chráněn je celý komplex Hrubého Jeseníku, přičemž nejcennější část CHKO je tvořena horským pásmem zaoblených hřbetů a horských holí, MAS Hrubý Jeseník 14 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník údolími se zbytky smíšených porostů a sídly lidového rázu. Na území CHKO a současně zasahující do oblasti MAS jsou vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území Praděd (k.ú. Železná pod Pradědem), Suchý vrch (k.ú. Mnichov) a Jelení bučina (k.ú. Ludvíkov). Mimo území CHKOJ jsou chráněná území jako přírodní rezervace Karlovice – sever (k.ú. Karlovice), Pustá Rudná (k.ú. Pustá Rudná), Kunov (k.ú. Skrbovice). Dále pak přírodní památka Uhlířský vrch (k.ú. Bruntál-město). Na základě zákona 114/1992 Sb. jsou v daném území vymezovány územní systémy ekologické stability – ÚSES. Jde o vzájemně propojený soubor přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Snahou je, aby ÚSES vytvářely síť, která diverzifikuje krajinu. Jako základ této sítě se vybírají zachovalé přírodní plochy – biocentra, která umožňují trvalou existenci určitého ekosystému. Biocentra se v krajině propojují biokoridory, tj. územími, která sice neumožňují rozhodující části organizmů trvalou existenci, ale zajišťují jejich migraci mezi biocentry. Tyto významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozováním a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a aby nedošlo k oslabení jejich funkce stabilizátorů struktury krajiny. Proto je v nich pod dohledem orgánů ochrany přírody omezována stavební a pěstební činnost, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, jejich odvodňování a úpravy vodních toků. Plány a zásady pro ochranu ÚSES jsou podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace, pro lesní hospodářské plány a pro pozemkové úpravy. Ovzduší Kvalita ovzduší je ve sledovaném území na dobré úrovni a obecně lze konstatovat, že region není příliš zatížen znečišťujícími látkami v ovzduší. Určitou výjimku představuje bezprostřední okolí větších míst a to zvláště v topné sezóně, neboť hlavním zdrojem znečišťování ovzduší jsou převážně kotelny na pevná paliva, které jsou často konstruovány na spalování nekvalitního hnědého uhlí. Na těchto územích pozvolna vznikají snahy tento stav do budoucna řešit. Místy se negativně projevuje vliv reliéfu, především v obcích, které leží v údolí, kde vznikají zvláště v zimním období inverzní situace. Úroveň znečištění ovzduší v regionu by se měla v následujících letech snižovat, neboť s postupným přechodem na spalování dřeva (prozatím nejlevnější palivo a v oblasti dostupné palivové dříví) a alternativní zdroje energií bude docházet k omezování spalování uhlí. Vzhledem k velikosti jednotlivých sídel a k dopravní poloze celého území se nepředpokládá výrazné zvyšování zátěže ovzduší v souvislosti s rostoucí automobilizací. Voda Ochrana vod je významnou součástí péče o životní prostředí. V regionu mají z hlediska krajinotvorné funkce vodstva velký význam vody povrchové, podzemní a minerální. Přibližně dvě třetiny území MAS – severní a severovýchodní část patří do povodí řeky Opavy, jihozápadní část území MAS pak přináleží do povodí řeky Moravice, ve kterém jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany vod. Významným zdrojem vod v území MAS je Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV), která svou rozlohou kopíruje vyhlášené území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a zaujímá více jak jednu třetinu celého území MAS HJ. Významným místem území jsou státní lázně Karlova Studánka v nadmořské výšce cca 800 m.n.m. v jedinečné překrásné přírodě, kde je výskyt léčivých minerálních pramenů a kde je vhodný pobyt zejména pro osoby s dýchacími problémy. Statut místa s léčivým klimatem je podmíněn horami a rozlehlými lesními komplexy v okolí. Jakákoliv stavební činnost v oblasti výskytu minerálních pramenů podléhá schválení Ministerstva zdravotnictví orgánu České inspekce lázní a zřídel z důvodu vyhlášených ochranných pásem lázní a zřídel. Kvalita vod ve většině toků je uspokojivá, v území neexistuje významný průmyslový znečišťovatel, největší sídla jsou napojena na ČOV a mají tudíž otázku čištění odpadních vod uspokojivě řešenou. Dále je třeba postupně dobudovat v malých obcích chybějící čistírny odpadních vod, alespoň v místech hustší, soustředěné zástavby zřizovat tzv. malé čistírny odpadních vod a to z důvodu rozvolněné zástavby. MAS Hrubý Jeseník 15 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Půdy Ačkoliv zemědělská výroba měla a dosud má v poněkud přeměněné podobě (návrat k vyššímu využívání pastevectví) tradici, je třeba konstatovat, že produkční potenciál půd je podprůměrný, půdy jsou převážně výrazně humózně chudé, bonita obecně nízká. Okrajové plochy zemědělských pozemků, plochy zamokřené nebo hůře dostupné, i některé pastviny jsou zemědělsky nevyužívané. Takové pozemky je třeba v rámci regionu vytipovat např. k zalesnění. Až na řídké výjimky však není půda znečištěna průmyslovými odpady, těžkými kovy apod. V důsledku úbytku humusu se zvětšuje erozní ohrožení a to zejména vodní erozí na svažitých pozemcích. Při pozemkových úpravách jsou ze strany orgánů ochrany životního prostředí trvale prosazována protierozní opatření. 4. Vybavenost území 4.1. Doprava Hustota silniční sítě na území MAS HJ je z hlediska základních potřeb propojení jednotlivých sídel vyhovující. Technický stav dopravní infrastruktury, zejména povrchů silnic, není uspokojivý i když se v posledních letech velmi zlepšuje. Tento stav je způsoben především nedostatkem finančních prostředků na opravy a údržbu. Nezbytné je, pro rozvoj cestovního ruchu, zejména do turisticky atraktivních sídel, počítat s novou výstavbou cyklostezek souběžných s dopravně exponovanými komunikacemi. Nově značené cyklotrasy, jsou v celém území MAS vedeny především po silnicích II. III. A IV. třídy a po místních komunikacích, proto je třeba stavu těchto komunikací věnovat náležitou pozornost, neboť do nejatraktivnějších míst regionu se dostane cyklista právě po nich. Dopravní obslužnost je zčásti zajišťována železniční, ale zejména pak autobusovou dopravou, kde došlo k významné redukci spojů a celkově ji lze charakterizovat jako nedostatečnou, zejména v určitých částech regionu. Na rozšíření počtu spojů nemají obce dostatek finančních prostředků. Základní komunikační kostra Bruntálska a Vrbenska je tvořena silnicemi I. třídy ze směru od Ostravy a Opavy přes Horní Benešov do Bruntálu (silnice I. třídy I/11) a ze směru od Olomouce do Bruntálu (silnice I. třídy I/45). Z Bruntálu pak přes Staré Město, Světlou Horu, Andělskou Horu, kolem Karlovic do Vrbna pod Pradědem (silnice II. třídy č. 452 a 451). Z Vrbna pod Pradědem lze pak pokračovat do vrcholové části Hrubého Jeseníku přes Ludvíkov, Karlovu Studánku a Hvězdu až na vrchol Pradědu ( silnice II. třídy 445), nebo z Vrbna pod Pradědem do Polska přes Heřmanovice a Zlaté Hory (silnice II. třídy č. 445). Do vrcholové části Hrubého Jeseníku lze též zvolit ne bezvýznamnou silnici z Bruntálu přes Staré Město, Rudnou pod Pradědem, Podlesí do Karlovy Studánky (silnice II. třídy č. 450). Výše zmíněné silniční napojení Bruntálu od Olomouce a Šternberka přes Dětřichov nad Bystřicí s to silnicí I. třídy I/45, která z Bruntálu pokračuje přes Krnov a Bartultovice – Vysokou do Polska. - silnice I/11 – silnice propojující Ostravskou aglomeraci přes Bruntál, Šumperk do východních Čech I/45 – silnice propojující Brno – Olomouc přes Bruntál, Krnov a Město Albrechtice – Polskou republiku Na tyto významné silnice jsou v Bruntále napojeny silnice II. třídy: II/452 – Bruntál – Staré Město – Světlá Hora – Andělská Hora – Karlovice – Holčovice II/451 – Bruntál –Oborná –Nové Heřminovy – Široká Niva – Karlovice – Vrbno pod Pradědem – Vidly II/450 – Staré Město – Rudná pod Pradědem – Podlesí – Karlova Studánka – Vidly II/445 – Malá Morávka – Karlova Studánka – Ludvíkov – Vrbno pod Pradědem - železnice Oblastí MAS prochází několik železničních tratí, z nichž jedna je nadregionálního významu. Jedná se o tyto tratě: MAS Hrubý Jeseník 16 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník č. 310 Olomouc – Opava východ Trať má charakter nadregionálního významu, přestože dosud není elektrifikovaná. Trať zasahuje do území MAS pouze okrajově. Jediné nádraží této tratě je ve městě Bruntál. Lokální železniční trať je v regionu reprezentována tratí: č. 312 Bruntál – Malá Morávka Obecným problémem této trati je její špatný technický stav umožňující velice nízkou cestovní rychlost, dále pak provoz zastaralých souprav, které nevyhovují moderním nárokům na přepravu, a nízká frekvence spojů. Taktéž některé zastávky jsou vzhledem k poloze sídel nevhodně umístěny a snižují tak zájem cestujících o přepravu na této trati. Vzhledem k popsaným problémům je spíše možnost využít tuto trasu pro rozvoj turistiky a cykloturistiky, neboť prochází téměř nenarušenými kouty přírody. Tato trať se nedá považovat za komunikaci zajišťující dopravní obslužnost mikroregionu, i když jsou zastávky v území MAS v Bruntále, Starém Městě (již zrušena), Rudné pod Pradědem, Světlé Hoře, Nové Rudné a nakonec mimo území MAS v Malé Morávce, protože je využívána pouze o víkendech pro dopravu turistů z Bruntálu do Malé Morávky a zpět. V současné době není využívána ani pro nákladní dopravu. č. 313 Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem trať částečně zajišťující dopravní obslužnost mikroregionu, slouží především pro osobní přepravu, v území MAS 8 zastávek (Kunov, Skrbovice, Široká Niva, Pocheň, Karlovice, Karlovice zastávka, Vrbno pod Pradědem zastávka, Vrbno pod Pradědem), jezdí denně. 4.2. Technická infrastruktura Vybavení území technickou infrastrukturou lze rozdělit podle velikosti obcí, kdy na jedné straně jsou města Bruntál a Vrbno pod Pradědem s dostatečnými kapacitami rozvodných inženýrských sítí a na druhé straně obce, kde např. centrální ČOV a kanalizace vůbec nejsou a v dohledné době se s nimi ani nepočítá k realizaci a to z důvodů slezské – rozvolněné – zástavby, jako jsou obce Ludvíkov, Široká Niva, Rudná pod Pradědem. Plynofikace obcí je v podobné situaci, tzn. že obce s rozvolněnou zástavbou v podhorském a horském terénu nejsou plynofikovány. Existují zde však i výjimky jako je obec Karlova Studánka – obec horská, je však svou zástavbou soustředěná a navíc se jedná o obec se statutem lázeňským. Stav infrastruktury v některých obcích území MAS: Andělská Hora – kanalizace + ČOV pro školu a hotel Anděl – funkční, je možno ještě napojit několik objektů. Kanalizace ve městě zastaralá, propadá se, špatný stav – nefunkční. Vodovodní řady ve městě jsou funkční. Město není plynofikováno. Světlá Hora – rekonstruovat ČOV, rekonstruovat místní komunikace, vodovodní řady jsou v obci funkční. Obec je plynofikovaná. MAS Hrubý Jeseník 17 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Rudná pod Pradědem – plyn není v obci zaveden, vodovod funkční, místní komunikace je nutno rekonstruovat. V obci není kanalizace ani se s výstavbou dosud neuvažuje, neboť slezská zástavba – tedy rozvolněná stavební zástavba – pro centrální ČOV a sběrnou kanalizaci je ekonomicky velmi náročná. Odkanalizování a čištění odpadních vod lze řešit malými čistírnami a to v místech soustředěné zástavby, např. pro školu, obecní úřad, „okály“, bytovky pod kostelem a další blízké objekty. Oborná Kanalizace + ČOV se pokusí obec pořídit v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy, existují malé ČOV pro soubory nových RD, plynofikace obce není, lze však plynofikovat cca 150 domů přípojkou od města Bruntál. Staré Město Plynofikace části obce – cca 40% Vodovod v části obce – cca 50% Dešťová kanalizace v části obce – cca 50 % V současnosti obec podala žádost o dotaci na prodloužení vodovodního řadu do místní části Nová Véska. Bruntál V letech 2003 – 2004 byla realizována I. etapa rekonstrukce ČOV, v současné době vydáno stavební povolení na II. etapu rekonstrukce ČOV, město je zcela plynofikováno, zásobování vodou je zajištěno vodovodními řady, v některých částech města je zastaralá vodovodní síť. Široká Niva V obci není kanalizace ani se s výstavbou centrální kanalizace dosud neuvažuje, neboť slezská zástavba – tedy rozvolněná stavební zástavba – pro centrální ČOV a sběrnou kanalizaci je ekonomicky velmi náročná, horní část obce je ve velkém terénní spádu a ve spodní části obce je vysoká hladina podzemní vody. Odkanalizování a čištění odpadních vod lze řešit malými čistírnami a to v místech soustředěné zástavby, vodovod v obci je funkční. Obec není plynofikovaná. Vodovod je vybudován, pouze v místních částech Pochni a Skrbovicích vodovod není. Dobré autobusové i železniční spojení Karlovice Obec má vybudovanou podtlakovou kanalizaci s ČOV kromě části obce Zadní Ves. V obci je zajištěno zásobování pitnou vodou mimo část obce Zadní Ves. Obec není plynofikovaná. Místní komunikace jsou v neuspokojivém technickém stavu, je třeba doplnit přechody a chodníky, nutno rekonstruovat veřejné osvětlení a místní rozhlas. Rekonstruovat požární nádrž a náhon, veřejná prostranství a hasičskou zbrojnici. Dále je nutné rekonstruovat zastávky a doplnit zálivy u zastávek veřejné dopravy. Ludvíkov V obci není centrální kanalizace ani čistírna odpadních vod. Jedná se o obec s rozvolněnou slezskou zástavbou. V obci jsou u jednotlivých objektů malé čistírny odpadních vod, lze zřizovat malé čistírny odpadních vod pro lokality se soustředěnou zástavbou. Vrbno pod Pradědem Ve městě je vyhovující stav kanalizační sítě, pouze v části obce Mnichov není. Zásobování vodou je v celém území města zajištěno z vodovodních řadů. Místní komunikace jsou ve velmi špatném technickém stavu, je třeba rekonstruovat chodníky, místy vybudovat nové, stejně tak je třeba opatřit autobusové zastávky. Rovněž je třeba rekonstruovat veřejné osvětlení a Hasičskou zbrojnici. 5. Demografie 5.1. Osídlení MAS Hrubý Jeseník pokrývá území 11-ti obcí a žije zde téměř 29 tisíc obyvatel. MAS Hrubý Jeseník 18 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Největšími podle počtu obyvatel jsou města Bruntál a Vrbno pod Pradědem, kde žije 80 % všech obyvatel MAS. Tato města jsou spádovými místy stran zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví, kultury i sociálních služeb. V ostatních obcích území MAS pak žije zbývajících 20 % obyvatelstva. V poslední době lze sledovat trend, kdy v malých obcích oblasti se zvyšuje zájem o výstavbu rodinných domů a tím se zvyšuje počet obyvatel, ne však příliš výraznou mírou. Počty obyvatel v obcích jsou ovlivňovány dostupností alespoň základního školství, dostupností častěji potřebných služeb a počtem nabízených pracovních příležitostí a jejich kvalita. Věková struktura obyvatel (s rozdělením muži a ženy) žijících na území MAS je zřejmá z následující tabulky, ze které lze vysledovat, že jednotlivé kategorie obyvatel dle věkového složení jsou ve všech obcích téměř shodné. Nejvyšší zastoupení obyvatel v průměrné hodnotě 74 % je u věkové skupiny 15 – 64 let, tedy skupiny obsahující občany v produktivním věku, tedy ekonomicky aktivní. U této skupiny na rozdíl od ostatních je téměř vyrovnán počet žen a mužů. S průměrnou hodnotou 15 % je zastoupena skupina mladých ve věku 0 – 14 let a s nejnižším početním zastoupením jsou obyvatelé ve věku nad 64 let a to 11 % ze všech obyvatel oblasti. Porovnáním hodnot se sousedními regiony i republikovými lze konstatovat, že se zde jedná o příznivější poměry zastoupení jednotlivých věkových skupin. Přesto je nutné se připravit na stále více pokračující trend a to zvyšování počtu občanů ve věku 64 a více let a postupné snižování podílu občanů v tzv. produktivním věku, chcete-li ekonomicky aktivní (uvedeno v tabulce viz. výše). Počty obyvatel v obcích na území MAS k 1.1.2008 s uvedením věkového složení k 1.1.2007 Obec Andělská Hora Bruntál Karlova Studánka Karlovice Ludvíkov Oborná(*) Rudná(*) pod Pradědem Staré Město obyvatel 0 – 14 let M Ž M Ž 365 49 172 193 20 17494 2802 8411 9083 1431 1371 217 35 103 114 18 1114 164 561 553 89 335 40 169 166 21 331 48 178 153 23 387 63 205 182 35 % 13 29 16 16 17 15 85 12 19 15 25 16 28 15 – 64 let % M Ž 280 76 142 138 12855 73 6310 6545 64 a více let M Ž 39 15 24 1871 688 1183 % 162 80 825 418 261 137 238 136 269 145 19 6 122 49 36 14 34 12 40 18 9 75 82 74 407 78 124 72 102 70 124 11 11 13 11 73 10 22 10 22 10 22 775 131 17 562 73 84 10 393 382 60 71 293 269 37 47 Světlá(*) 1515 237 16 1092 72 150 10 Hora 770 745 121 116 572 520 64 86 Široká(*) 582 71 12 440 76 62 11 Niva 300 282 33 38 233 207 30 32 Vrbno pod 5825 807 14 4313 74 769 13 Pradědem 2850 2975 418 389 2134 2179 323 446 celkem 28 940 4 447 15 21 297 74 3 226 11 14112 14828 Pozn.: U některých obcí (*) nelze uzavřít procentní podíly na 100 %, jelikož se jedná o celkové počty obyvatel ze sčítání k 31.12.2007 a věkové složení vychází ze sčítání k 31.12.2006, proto dochází k rozdílu mezi rozdělením do věkových skupin a celkovým počtem obyvatel Zdroj: Český statistický úřad MAS Hrubý Jeseník 19 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Počty obyvatel v oblasti dle údajů ČSÚ k 31.12. uvedeného roku s porovnáním údajů sčítání lidu z roku 1971 Obec 1996 2000 2006 2007 422 17677 396 17847 366 17568 365 17494 - 56 - 109 388 17736 0 10939 244 1131 326 320 221 1157 338 324 221 1105 352 323 217 1114 335 331 - 23 - 26 + 26 + 3 225 1119 330 323 254 1117 0 0 426 630 1481 590 398 665 1447 579 364 747 1488 577 775 1515 582 - 62 + 117 + 7 - 13 394 693 1418 584 503 0 1814 802 6429 6312 5951 5825 - 478 6218 5784 1991 Andělská Hora 390 Bruntál 18093 Karlova Studánka 224 Karlovice 1090 Ludvíkov 301 Oborná 317 Rudná pod Pradědem 395 Staré Město 646 Světlá Hora 1475 Široká Niva 593 Vrbno pod Pradědem 6576 rozdíl Průměr 2006 - 1996 1971 úbytek celkem 30100 29676 29684 29062 28940 - 614 29491 21213 Obec Andělská Hora byla v roce 1971 místní částí obce Světlá Hora, Ludvíkov místní částí Vrbna pod Pradědem a Oborná se Starým Městem byly místními částmi obce Bruntál, proto mají v roce 1971 počty obyvatel nulové hodnoty. Zdroj: veřejná databáze ČSÚ-Windows Internet Explore Míra úbytku obyvatelstva za roky 1996 – 2006 činí: 2,12 % 5.2. Občanská společnost Jedním z mýtů je tvrzení, že občanská společnost je něco, v čem se svobodně projevují aktivity občanů a tím že je vše dáno. Pokud však dojde ke spolupráci tří sektorů – neziskový sektor + podnikatelské subjekty + veřejná správa, pak lze hovořit o vytváření podmínek pro občanskou společnost. V našich podmínkách jde tedy především o spolupráci místních podnikatelů a živnostníků s vedením obcí a měst a s neziskovým sektorem. Podnikatelská obec má v naší oblasti poměrně slušné postavení a výsledky. V čele obcí stojí většinou starostové a členové městských a obecních rad s potřebnou praxí i erudicí. Starostky i starostové obcí i měst mají zájem dát maximální podporu drobnému i střednímu podnikání a podporovat i neziskový sektor. Ukázalo se to nejen v diskusích v naší Místní akční skupině Hrubý Jeseník, ale příkladem může býti i vyjádření představitelů oblasti na semináři konaném s obsahovým zaměřením na projekty LEADER a další. Ty jsou pro Bruntálsko velmi aktuální a vítané, jsou příležitostí. Typický pro tuto oblast je silný nástup neziskového sektoru. Nejde pouze o občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, která navazují na kontinuitu s minulostí, např. Klub Za starý Bruntál, a přispívají tak k možnostem obohacení poznávací i venkovské turistiky. Jsou zde i sdružení, která vstupují do ekonomické oblasti, např. Liga Bruntál, do oblasti vzdělávání, např. Citadela Bruntál, Moravská asociace podnikatelek a manažerek – regionální klub Bruntál, do tvorby krajiny, např. Společnost pro obnovu Uhlířského vrchu, Přátelé Vrbenska, do sociální oblasti, např. Spolkový dům Mariany Berlové, Klubíčko, Open House, Junák a další působící v prevenci, bezpečnosti, kultuře, turistice a sportu. Občanské sdružení Vlastenecký poutník, které zajišťuje provoz Podnikatelského informačního centra Bruntálska, je partnerem evropského projektu „Sociální družstvo a podnik“ jehož nositelem je Svaz českých a moravských výrobních družstev. Sdružení zde otevřelo na sklonku roku 2005 jedno ze svých Regionálních spádových center tohoto projektu a spolu s Vysokou školou podnikání, a.s. Ostrava a s Moravskou asociací podnikatelek a manažerek a stalo se partnerem evropského projektu sociálního společenství EQUAL „ Podnikání MAS Hrubý Jeseník 20 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník v sociální ekonomice“. Výrazná je i účast občanů v oblasti poskytování sociálních služeb. Z iniciativy sociálního odboru města Bruntálu bylo osloveno na 33 místně příslušných obcí a ve spolupráci s nimi se všichni poskytovatelé sociálních služeb, např. SAGAPO, Slezská diakonie, HELP-IN a řada dalších zapojili do projektu Komunitního plánování. Tito poskytovatelé jsou zaměřeni na cílové skupiny obyvatel, jako jsou senioři, zdravotně postižení, nezaměstnaní, osoby ohrožené sociálním vyloučením, menšiny, děti, mládež a rodina. Neziskový sektor Bruntálska a Vrbenska je velmi dobře propracovaný, funkční a je především založen na bázi dobrovolnické práce. Jen pro doplnění uvádíme, že v roce 2005 získala firma OSRAM Bruntál, spol. s r.o. „Cenu VIA BONA“ za pomoc neziskovému sektoru. Tato cena je udělována NADACÍ VIA jedenkrát ročně podnikatelskému subjektu, který v České republice nejlépe podporuje občanská sdružení. Po létech stagnace se podařilo v mnohých obcích nastartovat spolkový život. V minulosti, pokud se na menších obcích, ale i ve městech nějaké spolkové aktivity vůbec objevovaly, byly především v rovinách zájmových uskupení. Byl to zejména sport, tradičně fotbal, hasiči, myslivci, chovatelé a zahrádkáři a v neposlední řadě Svaz žen a Červený kříž. Některé z těchto tradičních organizací v posledních letech ve své práci stagnovaly, nebo zanikly. V současné době v regionu vzniklo několik občanských sdružení zabývajících se obnovou konkrétních památek, ale i záchranou a obnovou kulturního a přírodního dědictví a tradic a kulturního života vůbec. Tento fenomén velmi přispívá k záchraně kulturního dědictví regionu a tím i k naplňování cílů strategie MAS. Uvádíme přehled aktivních sdružení, spolků a seskupení, kulturních a jiných subjektů. Přehled spolků, sdružení a kulturních subjektů působících v oblasti podle obcí Andělská Hora Staré Město Jednotka sboru dobrovolných hasičů, Obecní a školská knihovna, Minimuzeum na Městském úřadě, Stálá výstava obrazů Vlastimila Kozáka Klub Za starý Bruntál, Městská knihovna, Městské divadlo, ochotnická divadla Divadelní soubory Magnet o.s. a Záplata, Český zahrádkářský svaz, Český červený kříž, Duha- sdružení dětí a mládeže pro volný čas, Hudební, pěvecké a vzdělávací sdružení, Klub přátel ROSNIČKY, Junák, Smíšený pěvecký sbor, Galerie v kapli, TJ Olympia, TJ Slavoj, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, Plavecké kluby, TSV Bruntál – taneční soubor, Klub skalničkářů, Křesťanská sdružení, Myslivecká sdružení, Český svaz včelařů, Sbor dobrovolných hasičů, Společnost pro obnovu Uhlířského vrchu, Kynologická organizace a mnoho dalších Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol Karlovice TJ Sokol Karlovice – kopaná, SDH obce Karlovice, Zahrádkáři Obecní knihovna, Nízkoprahové centrum orientované na práci s mládeží, s těžko umístitelnými po skončení školní docházky a střední školy, se zajišťováním výtvarných prací, modelářství, keramika s vypalovací pecí, počítače pro zvyšování gramotnosti občanské veřejnosti. Dále v obci působí Českomoravský svaz chovatelů drobného zvířectva. Místní svaz žen pořádající akce pro starší ženy, maminky i výlety pro děti spolu s komisí pro práci s mládeží. Sportovní klub - fotbalistů. MAS Hrubý Jeseník 21 Bruntál Karlova Studánka Karlovice Rudná pod Pradědem Integrovaná strategie území Světlá Hora Široká Niva Vrbno pod Pradědem MAS Hrubý Jeseník Dvě Jednotky sboru dobrovolných hasičů (Suchá Rudná a Světlá Hora), Tělovýchovná Jednota s oddíly cvičení žen, rodiče s dětmi, celkem sedm oddílů, Závodní oddíl kuželkářů, Zkrášlovací spolek Suchá Rudná o.s., Sdružení přátel Dětřichovic o.s., Sdružení ARGUS o.s., Běžecké a lyžařské tratě Suchá Rudná o.s. Myslivecké sdružení Široká Niva, Tělovýchovná jednota Široká Niva, Sbor dobrovolných hasičů Široká Niva, knihovna, klubovna hasičů a klubovna TJ Sbor dobrovolných hasičů, Amatérský cyklistický spolek Drak, Přátelé Vrbenska, Klub českých turistů, TJ Sokol vrbno p/P, Dětský pěvecký sbor Sedmihlásek, Klub vrbenských turistů, Myslivecké sdružení Praděd, Pěvecký sbor města Vrbna pod Pradědem, Řecká obec Vrbno pod Pradědem, Sdružení občanů zdravotně postižených regionů Krnov, Bruntál, Rýmařov, Společnost přátel Sportovního gymnázia, Sportovní klub při Gymnáziu, Školní sportovní klub při ZŠ, Český zahrádkářský svaz, Český červený kříž, Automotoklub v AČR, Český rybářský svaz, místní organizace Vrbno pod Pradědem, Český svaz chovatelů, Český svaz včelařů, Český svaz žen V této kapitole také zmíníme kulturní aktivity, které spoluvytvářejí kulturní charakteristiku našeho území. V řadě obcí se konají sportovní turnaje a soutěže mnohdy ve formě „Turnajů o pohár starosty“ jako např. Memoriál Miroslava Slánského v kopané, turnaje ve stolním tenise, nohejbalu, kopané apod. a jsou orientovány nejen na cílové skupiny občanů a mládeže žijící přímo v pořádající obci, ale jsou zváni i občané z jiných obcí. Dalšími aktivitami jsou akce spojené s jarními svátky jako jsou vítání jara, velikonoční dílna s dětmi, velikonoční malování, stavění a kácením máje, již tradičně se organizují Dny matek, pro děti se pořádají Dny dětí, Rozloučení s deváťáky, Loučení s prázdninami, někde nazvané Rozloučení s létem. Ve městech a obcích regionu probíhají v letních měsících Dny města či obce a to často za účasti obcí a měst jak tuzemských tak zahraničních partnerů. Dalším obdobím pro konání společenských akcí je končící kalendářní rok, pořádají se v obcích akce spojené s Mikulášem, adventem a vánočními svátky jako jsou mikulášské nadílky, Vánoční malování s dětmi, Vánoční dílna s dětmi, koncerty, jarmarky, lampiónové průvody apod. Obce informují své občany prostřednictvím tištěných zpravodajů, informačních listů apod. nejen o připravovaných akcích, ale i o záměrech obce, seznamují občany s jednáním zastupitelstva, případně rady obce. Uvádíme výčet společenských akcí podle obcí. Společenské dění v obcích Andělská Hora Stálé akce pod záštitou města: Vítání jara, Stavění a kácení máje, Vítání občánků a den matek, Den rodiny v Polsku – Gmina Rieńska Wieś, Den Města, Rozloučení s „deváťáky“. Hasičská soutěž v Polsku, Pouť ke sv. Anně, Praděd cup – tenisový turnaj starostů ČR a PL, Dožínky v Polsku, Hasičská soutěž, Netradiční vozidla, Mikulášská nadílka Bruntál V měsíci únoru se konají tradičně plesy Města Bruntál, OA a SzeŠ Bruntál, Maškarní ples, Reprezentační ples gymnázia, Reprezentační plec sportovců, klub Za starý Bruntál pořádá spolu s Muzeem Bruntál přednášky z regionálních dějin, pěší výlety na Velký Roudný, jarní úklid vápenky v Razové, Ročníky (v roce 2008 již 11.) Petra Hábla „Okolo Slezské Harty“, spolupořadatel zábavné hry „Hrátky s historií“. Město Bruntál pravidelně pořádá Dny Města. Každoročně se pořádá v divadle a na zámku v Bruntále akce „Indiánské léto“. Karlova Zahájení lázeňské sezóny, Dětský den, Den slunovratu, Podzimní Studánka rovnodennost, Vánoční představení, Promenádní koncerty, Hasičská soutěž v požárním sportu, Pouť k paně Marii uzdravení nemocných, Slavnosti svatého Huberta MAS Hrubý Jeseník 22 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Den obce (léto), Papučový bál (podzim), Šibřinky (jaro), Dětský den V penzionu U Řeky jsou pořádány v prázdninových měsících výstavy grafiky, maleb, keramiky, sklářských předmětů apod., obec vydává zpravodaj pro občany: Karlovický zpravodaj Ludvíkov V obci se po revoluci 1989 obnovila tradice stavění máje a pálení čarodějnic, oslavy dětského dne spojené s kácením máje a lampionový průvod na rozloučení s létem Oborná Turnaj o pohár starosty za účasti okolních obcí – stolní tenis, , Turnaj o pohár starosty za účasti okolních obcí – nohejbal, Setkání zastupitelstva se seniory, dlouholetou tradicí v obci je stavění „obecní májky“ a pořádání dětského dne v přírodním areálu „Skalka“, mikulášská nadílka po domech, obec vydává 1x za 3 měsíce informační zpravodaj Rudná pod O probuzení kulturně společenského života obce se především zasloužil místní Pradědem svaz žen ve spolupráci s kulturní komisí obce. Obec pořádá tradiční oslavy Dne matek, vítání občánků a nohejbalový turnaj O pohár starosty obce. V obci vychází měsíčník“Zpravodaj Rudná pod Pradědem“, noviny pro všechny občany. Velikonoční malování, Stavění a kácení máje, Dětský den, Den Obce, Loučení s prázdninami, Mikulášská s divadelním představením místních ochotníků, Adventní jarmark a adventní koncerty v kostele Staré Město V obci se obnovily tradice: stavění a kácení máje spojené s dětským dnem, pořádání dětského dne, rozloučení s létem, pravidelně se také koná turnaj ve stolním tenise jak juniorů tak i seniorů. Memoriál Miroslava Slánského v kopané, Lampiónový průvod, mikulášská nadílka, a adventní koncert v místním kostele. Obec pořádá v měsíci květnu tradiční oslavy Dne matek, a také průběžné vítání nově narozených občánků, rozloučení s létem – akce pro děti Světlá Hora V obci vychází měsíčník Zpravodaj obce, Velikonoční dílna s dětmi, Stavění a kácení máje, Dostihový den, Vánoční dílna s dětmi – začátek adventu s rozsvícením vánočního stromu, Prosincové setkání seniorů Široká Niva Seznam pořádaných stálých akcí v obci: Myslivecký ples, Karneval pro děti, Pálení čarodějnic, Stavění máje a kácení máje s taneční zábavou, Povodňový turnaj v kopané, Soutěž v požárním sportu, Den obce, Poslední leč, Mikulášská nadílka, Vánoční turnaj ve stolním tenise. Vítání občánků, slavnostní vyřazování dětí z MŠ a ZŠ, setkání se seniory obce. Vrbno pod Vrbenské slavnosti, Den zdraví, Hasiči, Myslivecký den Pradědem Karlovice 5.3. Zaměstnanost Bylo by zásadně chybné hodnotit území podle míry nezaměstnanosti. Území MAS HJ nacházející se ve středu okresu Bruntál, který patří mezi okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti a jakkoli je tento údaj pohyblivý, většinou směrem nahoru, je nezaměstnanost v oblasti složitějším jevem, než lze ze statistických údajů vysledovat. Více než dvě třetiny evidovaných nezaměstnaných patří mezi ty, kteří jsou obtížně umístitelní na trhu práce. Jsou mezi nimi absolventi škol, ženy s dětmi, senioři a zdravotně postižení obyvatelé. Mladí lidé a zejména absolventi středních škol jsou považováni za rizikovou skupinu na trhu práce. Zájem skupiny absolventů středních škol o podnikání, o samostatnou činnost je vcelku malý, tato skupina trpí handicapem chybějících praktických zkušeností, má nedostatek sebevědomí při řešení problémových situací se zaměstnavateli a je silně zranitelná z hlediska patologických jevů. Ekonomiku území pozitivně ovlivňují místní firmy, které úspěšně expandují, např. Alfa Plastik Bruntál, nebo nadnárodní koncern OSRAM Bruntál, spol. s r.o., a nakonec i firmy. které úspěšně využívají místní potenciál, jako jsou Linaset, a.s. Budišov nad Budišovkou, provoz Bruntál, Advanced Plastcs s.r.o., Vrbno pod Pradědem, NOVO CZ, Agroforest, Karla, Teplo Bruntál a další. Turisticky zajímavá oblast Hrubého Jeseníku s poměrně vyhovující infrastrukturou, službami a využívání místních přírodních zdrojů, zemědělství orientované v převážné míře na extenzivní chov MAS Hrubý Jeseník 23 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník skotu s produkcí masa a plemenného materiálu a péči o krajinu, k čemuž využívá rozlehlé areály této horské oblasti, jsou dalšími směry pro rozvoj a vytváření malých a středních firem, družstev a jiných společenství a tím zvyšování zaměstnanosti. Nezaměstnanost v regionu MAS stav k 12/2007 a k 5/2008 Název obce počet obyvatel uchazeči o zaměstnání průměr ný věk obyvatel míra nezaměstnanosti 12/2007 5/2008 12/2007 Andělská Hora 368 28 24 35,0 12,1 Bruntál 17494 1 060 917 32,8 10,5 Karlova Studánka 217 14 13 32,3 10,4 Karlovice 1114 78 66 36,1 12,4 Ludvíkov 335 17 15 37,4 11,4 Oborná 331 26 21 35,3 14,4 Rudná pod Pradědem 387 27 29 32,8 12,0 10,2 Staré Město 775 38 41 36,0 17,1 Světlá Hora 1515 132 108 36,8 Široká Niva 582 53 38 35,8 16,9 Vrbno pod Pradědem 5825 401 314 34,7 11,8 prům. míra 12,6 nezaměstnanosti Pozn.: Zvýrazněné hodnoty jsou nejvyšší a nejnižší míry nezaměstnanosti Zdroj: Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále květen 2008 5/2008 10,3 9,1 9,6 10,5 10,6 10,3 14,5 10,8 13,0 12,2 9,2 10,9 Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu v tabulce „Nezaměstnanost v regionu MAS se stavy k 12/2007 a 5/2008“ průměrná míra nezaměstnanosti se pohybuje v hodnotách nad 10 s tím, že je patrný vliv sezónních prací s porovnáním údajů za měsíce 12/2007 a 5/2008. Mezi jednotlivými obcemi nejsou příliš velké rozdíly, snad v obci Světlá Hora a Široká Niva v prosinci roku 2007 a v květnu 2008 v Rudné pod Pradědem. Nejedná se však o rozdíly takové jako jsou v sousedních územích, kde se mnohdy jedná až o hodnoty v desítkách rozdílu mezi jednotlivými obcemi. Lze tedy konstatovat, že i v tomto, i když negativním hodnocení, je území shodné. Pro rozvoj podnikání jsou m.j. v území základní zdroje, což je levná pracovní síla a možnost pracovní sílu rekvalifikovat, event. přizpůsobit vzdělávací programy škol požadavkům praxe. Průměrná míra nezaměstnanosti, přestože se dlouhodobě jako v celé ČR snižuje, stále ještě převyšuje celorepublikový průměr. Problém stále udržující nezaměstnanost je také v tom, že asi polovina populace má pouze základní vzdělání a jsou vyučeni, asi jedna třetina obyvatel oblasti má pak vzdělání středoškolské a vysokoškolské. Dalším negativem je, že i nabídka pracovních míst a jejich obory neodpovídají odbornosti vzdělání a mnozí obyvatelé pak hledají své uplatnění mimo oblast, což sebou nese další negativní jevy – jako je např. vystěhování obyvatel. Další rozvoj ekonomiky negativně ovlivňuje poměrně velká vzdálenost od rychlostních komunikací a nižší propustnost území vyplývající z horského a podhorského terénu. V zemědělství scházejí blízké zpracovatelské kapacity, produkce místních specialit je alespoň částečně řešena v oblasti pekárenství a masných výrobků, jedná se však o drobnější produkce. Vzhledem k poloze území tzv. „nástupní oblast a oblast Jeseníků“ a klimatickým podmínkám zakládá svým charakterem též potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a služeb s ním související 5.4. Celoživotní vzdělávání V Lisabonském memorandu se mimo jiné uvádí, že je nutné vytvářet místně různé systémy stimulů a dalších, které mohou podněcovat a podporovat aktivní přístup k celoživotnímu učení jak u samotných lidí, tak u měst a regionů jako koordinující činitel. Přibližování učení k domovu bude také vyžadovat reorganizaci a přesouvání zdrojů tak, aby se vytvořili vhodné druhy učebních středisek MAS Hrubý Jeseník 24 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník v lokalitách, kde se lidé každodenně shromažďují. Je tedy zřejmé, že další vzdělávání je nevyhnutelné. Mnoho klasických povolání, která si ještě před několika lety vystačila s papírem a psací potřebou, dnes si bez počítačů a ostatních zařízení na ně napojených nedokážeme představit. Pomalu dochází k tomu, že většina informací o zboží, službách či zásadních věcech denního života občanů se přesouvá na webové portály, firmy se nás směřují na internetové odkazy. Kdo nebude mít přístup k internetu a nebude jej schopen ovládat, může se stát, že se ocitne v ekonomické, ale i společenské izolaci. Toto hrozí především u střední a starší generace. Různé formy vzdělávání by měly přispět ke dvěma základním cílům. Za prvé – pomoci se vyrovnat lidem již zapojeným do pracovního procesu s nově nastupujícími postupy a metodami. Za druhé – zvýšit počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci starších 35 let a to hlavně formou bakalářských, více prakticky zaměřených studijních programů. To předpokládá i jistou osvětu, s níž musíme umět proniknout do všech míst oblasti. Jak z uvedeného vyplývá, další vzdělávání je považováno za nevyhnutelné. Dnešní svět je v mnoha ohledech odlišný. Než se nám podaří ovládnout jedno zařízení a s ním spjatý postup, už přicházejí nové modely a nové přístroje. Číšníci a servírky si už v mnoha lepších restauracích nepíšou objednávky na lístky, ale přímo je zadávají elektronickou tužkou do systému, který je spojen s kuchyní. Mnoho klasických povolání, která si ještě před několika lety vystačila s papírem, si dnes bez počítačů a ostatních na ně napojených zařízení nedokážeme představit. Pomalu a jistě dochází k tomu, že většina informací o zboží, službách či zásadních věcech denního života občanů se přesouvá na webové portály. Banky nás motivují ovládat svá konta z domova a úřady a firmy nás směrují na internetové odkazy. Může se tedy velmi jednoduše stát, že ten, kdo nebude mít přístup na internet anebo nebude schopen ho používat, se ocitne v izolaci. Ekonomické i společenské. Toto nebezpečí hrozí zde na Bruntálsku především střední a starší generaci. Různé formy dalšího vzdělávání by měly přispět ke dvěma zásadním cílům. Za prvé pomoci se vyrovnat lidem již zapojeným do pracovního cyklu s nově nastupujícími pracovními postupy a metodami. Za druhé zvýšit počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci starších 35 let, a to hlavně formou bakalářských, více prakticky orientovaných studijních programů. Je zapotřebí vysvětlit lidem, že systematické vzdělávání od narození do konce života není jen pouhou fikcí, ale zásadní nutností. To předpokládá i jistou osvětu, s níž umíme umět proniknout do všech míst oblasti. Jen na Krnovsku a Bruntálsku je celkem 128 mateřských, základních, odborných a středních škol a zařízení. Krnovsko s Bruntálem ovšem v poměru 93 : 45. Dá se tedy říci, že podmínky pro vzdělávání věkově odpovídající populace jsou zde dobré. Je to hodně, nebo málo? Rozhodně málo. Ve dnech 30. 4. a 1. 5. 2004 v Bruntále jednala mezinárodní konference BRUNTÁL SE VRACÍ DO EVROPY. Konference pracovala ve čtyřech sekcích, z nichž třetí se právě zabývala otázkami celoživotního vzdělávání, když aplikovala na poměry Bruntálska závěry k celoživotnímu vzdělávání deklarované na úrovni Evropské unie v těchto dokumentech: Hamburská Deklarace o vzdělávání dospělých – celoživotní vzdělávání a Lisabonské memorandum EU. Dále přijala další závěry na základě několikaletých rozborů a statistických údajů životní úrovně Bruntálska. V uvedené sekci pracovali především zkušení pedagogové, ředitelé základních a středních škol, představitelé politické reprezentace Moravskoslezského kraje a dalších míst oblasti. Jedním z návrhů na opatření bylo vytvoření středisek celoživotního vzdělávání. Mezi doporučená a realizovaná opatření na úseku vzdělávání patřilo tehdy také otevření konzultačního střediska Vysoké školy podnikání, a.s. Ostrava (školní rok 2004/2005) v Bruntále. Úspěšnost počátku i dalšího průběhu vysokoškolského studia v Bruntálu ukazuje, že studijní možnosti vysokoškolského typu jsou vítány a je o ně mimořádný zájem. V prvním ročníku 2004/2005 byly otevřeny tři třídy. Na jaře 2008 promovali první absolventi. Vysoká škola podnikání, a.s. počítá i s rozšířením jejího dosavadního aktivního podílu na zdejším celoživotním vzdělávání. V letech 2005 – 2006 probíhalo v oblasti přes 112 různých rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů. V kontextu s tím se ukazuje, že situace si vyžaduje nezbytně existenci pracovišť, která poskytnou studentům, pedagogům, občanům, místním politikům, neziskovým organizacím, městům, obcím, podnikatelům a dalším zájemcům možnost získávání a ověřování si informací, případně prostor pro studijní a vzdělávací činnost. Dá se tedy konstatovat, že pokud se celoživotního vzdělávání týče zde podmínky pro jeho rozšiřování, zejména na venkově, jsou. K podmínkám, které jsou v oblasti pro vzdělávání je třeba uvést, že v roce 2005 byla založena s podporou občanského MAS Hrubý Jeseník 25 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník sdružení Vlastenecký poutník v rámci projektu PŘÍLEŽITOST „ Bruntálská vzdělávací a průzkumová agentura“. Jejím prvním úkolem bylo provést sociologický průzkum mezi seniory a mladými lidmi Bruntálska, týkající se jejich zájmu o celoživotní vzdělávání. Výsledky průzkumu jsou níže uvedeny. Sociologický výzkum zaměřený na zájmy a cíle vzdělávání seniorů a mládeže na Bruntálsku Tento materiál je vlastnictvím občanského sdružení Vlastenecký poutník ([email protected]). Hlavní závěry - skupina „senioři“ 1. Ze zkoumaného vzorku respondentů - seniorů se jednoznačně vyjádřila pro zájem o zvýšení kvalifikace (doplnění vzdělání) významná skupina 41 % dotazovaných (tj. 45 % žen a 38 % mužů). 2. Dle úrovně vzdělání žen tvoří nejsilnější čtyři skupiny se zájem o další vzdělávání (zvyšování kvalifikace) ženy s vyšším odborným vzděláním (71 %), ženy s nedokončeným základním vzděláním (57 %) a ženy se vzděláním středním s maturitou a vysokoškolským (obě 56 %). V případě můžu tvoří nejsilnější skupinu se zájmem o další vzdělávání (zvýšení kvalifikace) muži s vysokoškolským vzděláním (80 %), následují muži vyučení (42 %) a s vyšším odborným vzděláním (40 %). 3. Mezi respondenty se zájmem o doplnění vzdělání se těší největší oblibě (zájmu o formu vzdělávání) specializované kurzy se zaměřením na teoretické a technické dovednosti (22 %), vzdělávání zaměřené na počítačovou a jinou technická gramotnost a univerzitu III. věku (v obou případech po 19 %). Následují kombinované kurzy s několikadenními semináři (13 %) a všeobecné kurzy na úrovni středoškolského vzdělání (10 %). » Ženy projevují nejintenzivnější zájem o 4 dotazované formy vzdělávání: specializované kurzy se zaměřením na teoretické a technické dovednosti (22 %), kombinované kurzy s několikadenními semináři a univerzita III. věku (v obou případech po 19 %), s mírným odstupem potom všeobecné kurzy na úrovni středoškolského vzdělání (16 %). » Mezi muži se největšímu zájmu těší vzdělávání ve formě počítačové a jiné technické gramotnosti (32 %), následují specializované kurzy se zaměřením na teoretické a technické dovednosti (23 %) a univerzita III. věku (19 %). 4. Z výsledků průzkumu lze konstatovat, že nejintenzivnější zájem o další vzdělávání, MAS Hrubý Jeseník 26 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník resp. zvyšování kvalifikace, lze sledovat u nezaměstnaných žen - 50% a mužů - osob samostatně výdělečně činných (podnikatelé, drobní živnostníci) - rovněž 50 %. Rozdíly ve srovnání s ostatními skupinami seniorů, však nelze považovat za tak statisticky významné, aby zájem o další vzdělávání bylo možno dle tohoto kritéria kvantifikovat. 5. Polovina skupiny seniorů, která projevila zájem o některou z forem dalšího vzdělávání je ochotna se vzdělávat pouze v místě svého bydliště (51 %), poměrně značná část z nich (37 %) je ochotna dojíždět do max. 20 kilometrů a pouze 12 % respondentů je ochotno dojíždět do větší vzdálenosti. 6. Dle téměř 2/3 dotazovaných seniorů (62 %), kteří mají v úmyslu se dále vzdělávat (272 osob), by doplnění vzdělání mělo být bezplatné (takto odpovědělo 62 % žen a 61 % mužů). Naopak 38 % respondentů je ochotno za další vzdělávání hradit školné. Z toho 34 % respondentů - seniorů považuje za maximální hranici částku 1 tisíc korun, 21 % dotazovaných je ochotno přispívat částkou 2 tisíce korun, 23 % částkou maximálně 6 tisíc korun. 12 % zájemců o doplnění vzdělání považuje za maximální školné ve výši 10 tisíc korun a 7 % zájemců potom 20 tisíc korun. Více jak 20 tisíc korun jsou ochotna hradit 3 % respondentů dotazování. 7. Dotazování bylo rovněž zaměřeno na konkretizaci oboru (specializaci) v případě zájmu o další vzdělávání (doplnění kvalifikace), kdy respondenti mohli uvést více jak jednu možnost. » Nejsilnější skupina (21 % celkem, tj. muži 23 % a ženy 19 %) projevila zájem o zdokonalení se v některém z cizích jazyků, z celkového pohledu následuje doplnění znalostí v oblasti práce s výpočetní technikou (celkem 19 %, avšak s převládajícím zájmem mužů - 25 % a nižším zájmem žen - 12 %). » Poměrně významná skupina uvažuje o vzdělání v oblasti ekonomiky a účetnictví (16 % celkem, tj. 11 % mužů oproti silnější skupině žen s 20 % zájmem), oblasti sociálně právní (celkem 14 %, z toho muži 17 % a ženy 11 %) a v oboru zdravotnictví (14 % celkem, z toho muži pouze 9% oproti 18 % žen). » O zdokonalení se v administrativních činnostech projevila zájem necelá 1/10 respondentů - seniorů se zájmem o doplnění vzdělání (8 % celkem, z toho muži pouze 2 % oproti 14 % žen). » Vzdělávání se v oblasti uvedených historických věd se jeví jako dominantní zájem mužů (celkem 6 %, z toho však muži 11 % a ženy pouze 1%). MAS Hrubý Jeseník 27 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník » Do skupiny „jiné“ byla shrnuta zbývající část ojedinělých a výjimečných odpovědí (3 % celkových odpovědí, tj. 3 % žen a 2 % mužů) jako např. studium legislativy, řízení motorových vozidel, dělnické profese malíř - a natěrač, truhlář, specializované kurzy typu práce s řetězovou pilou, svářečský kurz, masérský kurz a vzdělávání v oblasti životního prostředí. Hlavní závěry - skupina „Mládež“ 1. Ze zkoumaného vzorku respondentů - mládeže se jednoznačně vyjádřila pro zájem o zvýšení kvalifikace (doplnění vzdělání) významná skupina 67 % dotazovaných (tj. 69 % žen a 63 % mužů). 2. Dle úrovně vzdělání žen představují nejsilnější čtyři skupiny se zájmem o další vzdělávání (zvyšování kvalifikace) ženy se základním vzděláním (74 %), ženy s vyšším odborným vzděláním a se vzděláním středním s maturitou (obě 71 %). V případě můžu tvoří nejsilnější skupinu se zájem o další vzdělávání (zvýšení kvalifikace) muži s vysokoškolským vzděláním (75 %), následují muži se základním vzděláním (66 %), se vzděláním středním s maturitou (63 %) a vyučení bez maturity (61 %). 3. Mezi respondenty se zájmem o doplnění vzdělání se těší největší oblibě (zájmu o formu vzdělávání) forma označená jako jiné formy vzdělávání (28 %), kdy jako upřesňující odpověď respondenti (muži i ženy) uvedli převážně zájem o denní studium vysokoškolské, výjimečně denní studium vyšší odborné. Následuje zájem o náročné kurzy vyššího typu - např. manažer, specialista (21 %), specializované kurzy se zaměřením na teoretické a technické dovednosti (19 %) a počítačovou a jinou technickou gramotnost (15 %). Velmi nízký zájem projevili respondenti o vzdělávání ve formě všeobecných kurzů na úrovni středoškolského vzdělání (9 %) a kombinovaných kurzů s několikadenními semináři (7 %). » Ženy projevují nejintenzivnější zájem o vzdělávání označené jako jiné formy vzdělávání (32 % - převážně denní studium vysokoškolské nebo výjimečně vyšší odborné) a náročné kurzy vyššího typu - např. manažer, specialista (30 %), s odstupem následuje vzdělávání zaměřené na počítačovou a jinou technickou gramotnost (13 %). » Mezi muži se velkému zájmu těší vzdělávání formou specializovaných kurzů MAS Hrubý Jeseník 28 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník se zaměřením na teoretické a technické dovednosti (30 %), následuje zájem o jiné formy vzdělávání (24 % - převážně denní vysokoškolské, výjimečně poté vyšší odborné) a kurzy zaměřené na počítačovou a jinou technickou gramotnost (19 %). 4. Mládež, která projevila zájem o některou z forem dalšího vzdělávání je ochotna za vzděláváním dojíždět do vzdálenosti 20 kilometrů (40 %) i dojíždět kamkoliv (40 %), vzdělávání pouze v místě bydliště požaduje cca. pětina respondentů se zájmem o další vzdělávání (21 %). 5. Dle více jak poloviny dotazovaných (58 %), kteří mají v úmyslu se dále vzdělávat, by doplnění vzdělání mělo být bezplatné (takto odpovědělo 57 % žen a 59 % mužů). Naopak 42 % respondentů je ochotno za další vzdělávání hradit školné. Nejvíce respondentů (39 %) považuje za maximální hranici částku 6 tisíc korun, 21 % dotazovaných je ochotno přispívat částkou do 10 tisíc korun, 16 % částkou maximálně 2 tisíce korun. 11 % zájemců o doplnění vzdělání považuje za maximální školné ve výši 20 tisíc korun a 10 % zájemců potom 1 tisíc korun. 50 tisíc korun by bylo ochotno hradit 2 % respondentů, částku nad 50 tisíc korun potom necelé 1 % dotazovaných. 6. Dotazování bylo rovněž zaměřeno na konkretizaci oboru (specializaci) v případě zájmu o další vzdělávání (doplnění kvalifikace), kdy respondenti mohli uvést více jak jednu možnost. » Nejsilnější skupina (28 %, tj. ženy 32 % a muži 24 %) projevila zájem o zahájení vysokoškolského (výjimečně vyššího odborného) studia. » Významné skupiny dotazovaných projevují zájem o další vzdělávání zaměřené na problematiku managementu (celkem 15 %, z toho ženy 13 % a muži 18 %), informatiky a výpočetní techniky (celkem 15 %, z toho ženy 11 % a muži 19 %) a ochrany životního prostředí (celkem 12 %, z toho ženy 18 %, muži pouze 6 %). » Více jak 1/10 respondentů by uvítala vzdělávání zaměřené na cizí jazyk angličtina, němčina, výjimečně ruština (celkem 11 %, z toho ženy 11 % a muži 12 %). » Následuje doplnění znalostí zaměřených na strojírenské obory (celkem 9 %, avšak s převládajícím zájmem mužů - 15 % a nižším zájmem žen - 4 %) a vzdělávání v oblasti cestovního ruchu (celkem 7 %, s mírně převládajícím zájmem žen - 10 % a nižším zájmem mužů - 4 %). » Do skupiny „jiné“, která je z hlediska počtu odpovědí nejméně významnou, byla MAS Hrubý Jeseník 29 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník shrnuta zbývající část - při dotazování ojedinělých a výjimečných specializací (3 % celkových odpovědí, tj. 3 % žen a 3 % mužů) jako např. administrativa, účetnictví, pěstitelství a chov zvířat, gastronomie a dělnické profese - zedník, truhlář, tesař. 6. Cestovní ruch MAS HJ je oblastí s vysokým potenciálem cestovního ruchu a to nejen jako nástupní oblast do Jeseníků, oblasti zimních sportů a celoroční turistiky, ale i jako oblast vodních sportů a rybaření na umělé vodní nádrži Slezská Harta, řekách a bystřinách. Dalšími oblastmi pro celoroční využití cestovním ruchem nebo téměř celoroční jsou plavecký bazén v Bruntále, jízdárna v Rudné pod Pradědem, zámek v Bruntále se svou výstavnickou činností a další atraktivity. Více jak třetina území leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a jeho předností je pestrá a bohatá krajina. Charakter krajiny společně s vysokou úrovní srážek v zimním období, které zajišťují pro danou zeměpisnou šířku dobré sněhové podmínky, vytváří významný potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Severozápadní část území je zaměřena spíše na zimní cestovní ruch a celoroční lázeňství, zastoupení poskytovatelů jak ubytovacích a stravovacích služeb, tak i sportovních zařízení je zde poměrně široké avšak mnohdy nižší kvality. Potenciál území není dosud v oblastech horských ani v oblastech s možností poskytování vodní sportů, rybaření a turistiky, včetně kulturní turistiky, naplněn a dobudován. 6.1. Turistické atraktivity Nemovité kulturní památky jsou vyjmenovány v kapitole 3.2. Kulturní dědictví, v této kapitole se soustředíme spíše na aktivní turistické zajímavosti regionu. Trasy cyklobusů BUS 1: Krnov - Bruntál - M. Morávka - Hvězda - Karlova Studánka - Vrbno - Zlaté Hory - Rejvíz - Jeseník BUS 2: Šumperk – Klepáčov – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem - Videlský kříž – Bělá pod Pradědem – Červenohorské sedlo – Kouty nad Desnou BUS 3a: Jeseník - Rejvíz - Głuchołazy - Zlaté Hory - Vrbno p.P. - Karlova Studánka - Hvězda - Ovčárna Cyklobusy jsou provozovány jako běžné autobusové linky pro přepravu cykloturistů s koly, pěších turistů i ostatních cestujících. Lázně Karlova Studánka zbudovaly pro veřejnost i návštěvníky z oblasti cestovního ruchu nový bazén s teplou vodou a řadou vodoléčebných atrakcí v budově Letních lázní, který je prvním bazénem tohoto typu v ČR. Veřejnost a lázeňští hosté mohou posoudit efekt nových technologických prvků v termální vodě, která je držena v rozsahu 32 - 34 st. Celsia. Čelní stěna bazénu po vstupu nabízí 3 šíjové chrliče (k masáži krční páteře). Na podélné bazénové stěně jsou různě vysoko trysky a nástěnné zábradlí k masáži zad, pánve, trupu a končetin dle vlastní volby. Zámek Bruntál, národní kulturní památka netradiční dispozice tvaru kruhové výseče, je nejvýznamnější kulturní památkou celého regionu. Jeho nejstarší historie je spojena s rodem pánů z Vrbna, kteří jej ve 2. polovině 15. století založili a od 2. poloviny 16. do počátku 17. století renesančně přestavovali. Řád německých rytířů, jehož velmistrům od roku 1621 patřil, mu vtiskl současnou podobu pozdně barokní přestavbou ve 3. čtvrtině 18. století a úpravami v 19. a počátkem MAS Hrubý Jeseník 30 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 20. století. Zachováním arkádového nádvoří, hodinové věže a dalších starších stavebních prvků došlo k ojedinělému spojení renesance a baroka v jeden architektonický celek. Zámecká kaple v přízemí a interiéry reprezentativního 1. patra zámku s cennými rokokovými nástěnnými malbami jsou vybaveny bohatým původním mobiliářem z 18. až počátku 20. století. Zámecká galerie představuje díla italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16. - 18. století ze sbírek velmistrů Řádu německých rytířů. Sály tzv. Starého paláce ve zvýšeném přízemí západního křídla zámku a bývalé hospodářské prostory v přízemí využívá Muzeum v Bruntále, které zámek spravuje, k expozičním a výstavním účelům. Zámek obklopuje rozsáhlý park s objektem sala tereny, zbytky městských hradeb s baštami a jezírkem. 6.2. Cykloturistika a pěší turistika Cyklistické trasy Bruntálsko a Vrbensko je vybaveno sítí cyklotras s využitím dosud nižší hustoty provozu na silničních komunikacích nižších tříd. Cykloturistům se nabízejí trasy od méně náročných v oblasti Nízkého Jeseníku až po náročné v Hrubém Jeseníku. Cyklistické trasy číslo: 6073 : Malá Morávka – Rudná pod Pradědem – Světlá hora – Dětřichovice – Široká Niva – Nové Heřminovy – 6029: Světlá Hora – Rudná pod Pradědem – Bruntál – Moravskoslezský Kočov – Valšov – 6162: Nové Heřminovy – Oborná – Bruntál – Dlouhá Stráň – Razová – 6076: Rudná pod Pradědem – Podlesí – Malá Hvězda – Pod Šindelnou – Pod kamenným vrchem – Karlovice hotel Slovan – Holčovice 55: Holčovice – Heřmanovice – Drakov – Rejvíz 553: Malá Morávka – Hvězda – Ludvíkov – Vrbno Železná – Vrbno Mnichov – Drakov MAS Hrubý Jeseník 31 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 6029: Vrbno Železná – Bílý Potok – Vidly – Karlova Studánka – Hvězda – Rudná pod Pradědem – Stará Voda – 6070: Široká Niva – Karlovice – Vrbno Mnichov 6069: Vrbno pod Pradědem – Pod Šindelnou – Annenská myslivna – Annenský vrch – Andělská Hora – Suchá Rudná Pěší turistické trasy Červená: Světlá hora – Andělská Hora – Anenský vrch – Vrbno pod Pradědem – Mnichov – Drakov a dále na Rejvíz Žlutá: Brantice – Staré Purkartice – Karlovice – Anenský vrch – Karlova Studánka – Ovčárna Modrá: Karlova Studánka – Ludvíkov – Vrbno pod Pradědem – Ostrý – Spálené – Komora Holčovice Zelená: Krasov – Karlovice – Zadní Ves – Vrbno pod Pradědem – Železná – Bílý Potok – Rabštejn – Pásmo Orlíka – Bukovice – Jeseník Zimní sporty - Umělá ledová plocha, Areál Uhlířského vrchu s upravenými běžeckými tratěmi, lyžařským vlekem v Bruntále, lyžařské vleky v Andělské Hoře a ve Staré Rudné - – lyžařský vlek Vodní sporty - Bruntál – Městské koupaliště, Krytý plavecký bazén, Půjčovna malých plavidel 6.3. Služby v cestovním ruchu, objekty pro sport a volnočasové aktivity Existence a kvalita rekreačních zařízení v území má přímý vliv na úroveň jeho návštěvnosti. Charakteristiku rekreačních zařízení na území regionu MAS HJ představují tři typy ubytovacích a stravovacích zařízení dělené na zařízení volného a vázáného cestovního ruchu. Mezi kapacity volného cestovního ruchu se řadí veřejně přístupná ubytovací a stravovací zařízení. Jedná se o hotely, penziony, ubytovny, chatové osady, kempy, restaurace, pohostinství a jiné podobné objekty. Kapacity vázaného cestovního ruchu jsou omezené svým využitím a patří sem objekty individuální rekreace (chaty, domy a byty využívané k rekreačním účelům) a dále ubytovny různých organizací a dalších subjektů. Pro představení uvádíme některá zařízení v obcích a městech regionu. Andělská Hora Víceúčelové hřiště – tenis, házená, košíková Tělocvična Rybník – koupání v přírodě Lyžařský vlek s nočním lyžováním Světlá Hora Penziony – pět zařízení, kuželkárna Rudná pod Pradědem Tělocvična, Nízkoprahové centrum, obecní hřiště Staré Město MAS Hrubý Jeseník 32 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Koliba – restaurace a ubytování, fotbalové hřiště, tělocvična v objektu OÚ Bruntál Ubytování a stravování: Hotel MONTENEGRO, Hotel Slezan, Hotel Hvězda, Penzion a turistická ubytovna U Kata, Penzion Doušek, Turistická ubytovna Koky Antonín, Ubytovna Střední škola řemesel, Soukromí Gronkowiec Vilém, Apartmán YVONA, Café Bar Freud, Restaurace a bar Terezka, Irisch Pub Grand, Společenský dům Objekty pro sport: Umělá ledová plocha, Sportovní areál ZS Jesenická, Fitness Kobra a U Kelta, Půjčovna motokár Janků, Tenisový areál, Sportcentrum Koky, Sportovní hala, Krytý plavecký bazén, Spinning – Ruská ul., Sauna, koupaliště, Tělocvičny ZŠ Jesenická, Cihelní, Květná Široká Niva Ubytování, stravování: Penzion Niva, Penzion u Žílů, Penzion Ajka, Chalupa u nádraží Karlovice Tenisový kurt, minigolf, minisjezdovka, fotbalové hřiště, tělocvična ZŠ Karlova Studánka Ubytování a stravování: Cukrárna, Srubová restaurace Sport, Občerstvení u vodopádu, Hotel Džbán, Restaurace pod věží, Státní léčebné lázně Karlova Studánka, Ubytovací služby Objekty pro sport a relaxaci: Solná jeskyně, Relaxační bazén s termální vodou, Vibrosanuna, Vacu Well, Lyžařský vlek, Tenisové kurty, Běžěcké tratě, Kuželky, Dětské hřiště, Geologická expozice – kamenů Vrbno pod Pradědem Objekty pro sport: Ttenisový kurt, fotbalové hřiště, tělocvična ZŠ, gymnázium, Sokolovna, volejbalové hřiště, zimní ledová plocha, Sqash, bowling – Centrum Stone, posilovna, lyžařský vlek, běžecké tratě 6.4. Muzea Okresní Muzeum v Bruntále Počátky bruntálského muzea spadají do let 1898 až 1907, kdy z muzejní společnosti vznikl muzejní spolek. Od roku 1915 bylo muzeum umístěno v tzv. Gabrielově domě na hlavním náměstí. V roce 1953 se stalo muzeem okresním a v dalších letech převzalo do své péče i nejvýznamnější památkové objekty v okrese - zámek Bruntál, ve kterém od roku 1957 sídlí, hrad Sovinec a kosárnu v Karlovicích ve Slezsku. Odborná činnost muzea vlastivědného charakteru byla ve druhé polovině 70. let rozšířena o specializaci na lesnickou pěstební a těžební techniku. Bruntálské muzeum shromáždilo v průběhu své činnosti více jak 43 tisíce sbírkových předmětů, které jsou rozděleny do fondů archeologie, historie, umělecké historie, etnografie, starých tisků, lesnictví, botaniky, zoologie, geologie a entomologie. Muzeum spravuje i mobiliář zámku Bruntál, který je jako bezesporu nejatraktivnější a nejcennější součást sbírek prezentován včetně památkových knihoven zámku Bruntál a hradu Sovinec v zámecké interiérové expozici zámku Bruntál. Vedle této expozice muzeum připravilo návštěvnicky vděčné muzejní expozice „Příroda Bruntálska“ a „Cechy, řemesla a živnosti na Bruntálsku“ s unikátními exponáty. Ve výstavních síních v přízemí zámku jsou na výstavách prezentovány nejvzácnější předměty z muzejních sbírek a díla moderního MAS Hrubý Jeseník 33 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník umění významných našich i zahraničních umělců. V zámeckých prostorách se konají koncerty, divadelní představení a jiné kulturní a společenské akce. Městské muzeum v Andělské Hoře Před rokem 2000 bylo v obci založeno místní obecní minimuzeum, ve kterém jsou uloženy historické řemeslné předměty, historické předměty vybavení domácnosti, historické dokumenty obce, partnerské listiny dokládající mezinárodní partnerství. Dnes, již městském muzeu, je umístěna stálá výstava akademického malíře Vlastimila Kozáka. Městské muzeum v Bruntále Toto muzeum bylo založeno v době ne dávno minulé, zde jsou pro návštěvníky dokladovány historické okamžiky města, záležitosti partnerských vztahů města se zahraničními subjekty, je zde umístěn model města a další předměty, dokumenty a doklady týkající se historie i současnosti. Pořádají se zde výstavy a další kulturní akce. 7. Podnikání Složité geografické a z toho vyplývající pracovní a společenské podmínky oblasti se budou muset řešit systémem, který zde již jednou byl. Vytvářením malých a středních firem, družstev a jiných společenství, mnohdy spíše na rodinné bázi. Míra úspěchu zvyšování zaměstnanosti bude dána jejich počtem. Dále pak zvyšováním počtu pracovních míst ve stávajících firmách. Ekonomiky vyspělých států jsou založeny především na činnosti stabilních a tradičních drobných a středních firem. Předpoklady pro takovou politiku zaměstnanosti zde jsou dány nakonec i přítomností místních firem, které úspěšně expandují (Alfa Plastik Bruntál), nebo jsou součástí nadnárodních koncernů (Osram Bruntál), či úspěšně využívají místního potenciálu ( Linaset, Advanced Plastics, Alfun, Kareta, Jantar, NOVO CZ, Agroforest, Karla, Teplo Bruntál, Technické služby Bruntál a jiné). Pokud jde o populaci oblasti, existuje zde nebezpečí jistého negativního vývoje. Situace obcí, městeček a měst má podobnou tendenci. Jestliže například Bruntál dosáhl již v roce 1980 jistého zenitu v počtu obyvatel (17 062), tak se v následujících téměř třech desetiletích toho moc nezměnilo. V roce 2006 měl Bruntál 17 568 obyvatel. Migrace je tedy průměrná. V poslední době se objevily ničím nepodložené teorie o tzv. odlivu mozků z oblasti. Jsou nepravdivé, alibistické. Mnoho mladých lidí, kteří odešli za lepší prací či existencí má i nadále dobrý vztah k místům, v nichž prožili dětství. Jejich případné návraty, či příchod dalších odborně zdatných pracovníků jsou přímo úměrné možnostem, které jim budeme moci nabídnout. To je konec konců i smyslem této studie. Pravdou je, že samo město Bruntál má příznivý průměrný věk obyvatel (37) a jen o málo horší průměr je v ostatních obcích oblasti. Převážná část populace oblasti (cca 55 %) je v tzv. produktivním věku. Tento ukazatel se však bude snižovat a na to je třeba se připravit. Asi polovina uváděné populace má pouze základní nižší odborné vzdělání, středoškolské a vysokoškolské vzdělání má asi jedna třetina obyvatel oblasti. U měst ((Bruntál, Vrbno pod Pradědem) jsou ukazatele vzdělanosti obyvatelstva mírně příznivější. Čelit budoucímu nepříznivému demografickému vývoji bude nutné uplatňováním všech možných forem celoživotního vzdělávání, vytvářením specifických forem pracovního uplatnění pro ty, kteří MAS Hrubý Jeseník 34 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník jsou ohroženi tzv. sociálním vyloučením. Ve své podstatě se jedná o uplatnění všech možných způsobů a metod sociální ekonomiky. V rámci sociální ekonomiky, která by měla mít zásadní a rozhodují vliv nejen na zvyšování zaměstnanosti, ale i na vytváření příznivého společenského klimatu, vzít v úvahu i geografické zvláštnosti území (horší podmínky pro vyšší intenzitu zemědělské výroby) a nevyužitý potenciál oblasti (nemovitosti, lesy, přírodní zvláštnosti, výborné podmínky pro agroturistiku, poznávací a kongresovou turistiku aj.) 7.1. Podnikatelské subjekty Počet podnikatelských subjektů s výběrem oborů podnikání v jednotlivých obcích Obec Anělská Hora Bruntál Karlova Studánka Karlovice Ludvíkov Oborná Rudná pod Pradědem Staré Město Světlá Hora Šroká Niva Vrbno pod Pradědem celkem počet zemědělství průmysl stavebnictví obchod, ostatní podnikatelských a lesnictví služby subjektů celkem pohostinství 84 9 10 22 21 22 3853 192 502 462 1083 1614 34 4 3 2 25 0 261 86 82 78 75 21 28 24 38 12 15 6 25 7 15 12 63 23 13 18 60 23 11 18 184 315 128 1202 44 76 48 91 15 48 7 74 34 37 18 150 47 57 30 411 44 97 25 476 6307 612 730 Zdroj: veřejná databáze ČSÚ-Windows Internet Explorer 784 1795 2390 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvyšší počet subjektů je v oboru podnikání spojeném též s cestovním ruchem – obchod, služby a pohostinství. Ovšem při hlubším zjišťování nelze v obcích dohledat tak vysokou míru zastoupení jmenovaných činností, jedná se tedy o fyzické součty podnikatelských subjektů, které však nejsou provozovány přímo v místě sčítání. Přesto lze konstatovat, že potenciál tohoto oboru podnikání je v místech zastoupen a při vhodném a vstřícném počínání, resp. vytvoření podmínek pro daný obor, by bylo možné tento potenciál v místě, rozuměj v obci, plně využít a rozvinout. 7.2. Rozhodující zaměstnavatelé Obec Bruntál Vrbno pod Pradědem Bruntál Bruntál Bruntál a Rýmařov Bruntál Bruntál Bruntál Vrbno pod Pradědem Karlova Studánka Vrbno pod Pradědem Bruntál Bruntál MAS Hrubý Jeseník Přehled rozhodujících zaměstnavatelů v regionu Subjekt OSRAM Bruntál, spol. s r.o. Advenced Plastics s.r.o. Vrbno pod Pradědem Alfa Plastik, a.s. Bruntál Linaset, a.s. Budišov nad Budišovkou, provoz Bruntál Podhorská nemocnice, a.s. Rýmařov Město Bruntál Správa silnic Moravskoslezského kraje, středisko Bruntál Connex Morava, a.s. Ostrava, provoz Bruntál Crystalex, a.s. Sklárna Vrbno pod Pradědem Státní léčebné lázně s.p. Karlova Studánka Pradědský lesní závod, a.s. Vrbno pod Pradědem UNIFLEX Moravia s.r.o. Bruntál ALFUN, a.s. Bruntál 35 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Vrbno pod Pradědem Odetka, a.s. Vrbno pod Pradědem Světlá Hora Sinomag, s.r.o., Světlá Hora Bruntál KARETA, s.r.o. Bruntál Bruntál Macco Organiques, s.r.o. Bruntál Bruntál Jantar, s.r.o. Bruntál Vrbno pod Pradědem Miloslav Paňák, Vrbno pod Pradědem Bruntál TS Bruntál, s.r.o. Bruntál TEPLO BRUNTÁL, a.s. Bruntál Sylvania Tungsten, spol. s r.o. Bruntál Bruntál HAVLÍK OPAL, spol. s r.o. Bruntál Světlá Hora Bedřich Nykl, Světlá Hora Zdroj: Úřad práce v Bruntále (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2007) Rozhodující zaměstnavatelé jsou územně soustředěni do větších měst oblasti, resp. do měst Bruntálu, Vrbna pod Pradědem a pak zcela ojediněle ve Světlé Hoře a Karlově Studánce. Další zaměstnavatelé v oblasti zaměstnávají méně jak 50 zaměstnanců. Nelze předpokládat, že v obcích s počtem obyvatel menším jak 1000, by mohlo dojít ke vzniku firem, které by zaměstnávaly vyšší počty zaměstnanců (míněno více jak 50). Tyto počty lze však ojediněle i překročit, ale to se bude jednat jen dočasně a tento výskyt lze očekávat jen u sezónních prací a to zvláště v zemědělství, event. v lesích. Z dlouhodobého sledování vývoje zaměstnanosti Úřadem práce v Bruntále lze usuzovat, že pohyby v počtech zaměstnanců u rozhodujících zaměstnavatelů jsou velmi malé (v jednotkách, max. desítkách zaměstnanců a to jak v plusových, tak záporných číslech), počty zaměstnanců u těchto zaměstnavatelů jsou dlouhodobě stabilní. Zemědělské podnikatelské subjekty působící v oblasti MAS Obec Andělská Hora Subjekt Ing. Kopec Luboš, Dány Jaroslav, Zbránek Jan, Franz Petr Bruntál Karlovice AGROCOM-INVEST, a.s. /ZZN/, Hoško Jan, Ing. Ivanco Vasil a Pvel, Šafer Vítězslav, Orság Lubomír, ELVIs-ALFA s.r.o., Ing. Štreit Jiří, Utíkal Vladislav, Ing. Němec Miroslav, MVDr. Vala Jan Urbánková Šárka Ludvíkov Chovančák Robert Oborná Rudná pod Pradědem Staré Město Šafranko Bernard, Brňák Jiří, Ing. Moškoř Stanislav Ing. Theimer Jiří Staroměstská zemědělská spol. s r.o., Ing. Nováková Olga, Kadlík Bohuslav, Lehečka Josef, HYDROSPOL, spol. s r.o., Hůlek František ml. a st., Voučok Boleslav, Sekaninová Jarmila, Kolomá Marie, Kolomý Jan, Koláčková Jarmila, Koláček Milan a Josef, Rafaj Antonín, Klobouk Jiří, Grätz Jan Světlá Hora FA-BIO, s.r.o. Ing. Zelený, Čagánek Miloš, Hačundová Věra, Konopková Ivana, Sohr Arnošt, Kochanová Antonie, Janotová Jana, Kochan Libor, Koňařík František, Marečková Ludmila, Harazin Rostislav, Ing. Kaluža Jan Široká Niva Malohlavová Šárka, Ing. Balhar Zbyněk, „FUTUR“, s.r.o., Navrátil Jaroslav, Pastelák Petr Vrbno pod Pradědem Pradědský lesní závod, Novák Petr, Vrbová Zdeňka, Vrba Josef, Vrbová Lenka, Černota František, Treimer Hubert, Chovančák Robert Zdroj: Agrární komora okresu Bruntál, MěÚ Bruntál, odbor ŽP a Z V tabulce zemědělských podnikatelských subjektů jsou v největší míře uvedeni zemědělci, které je možno nazvat jako zemědělské rodinné farmy. Soukromých zemědělců, kteří by mohli nabízet nové formy cestovního ruchu v podobě agroturistiky a dalších produktů cestovního ruchu příliš není a u velkých družstev jsou s ohledem k jejich situaci tyto úvahy v současnosti nereálné. Podnikání v odvětví omezuje také vlastnictví půdy, které je MAS Hrubý Jeseník 36 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník v naprosté většině v majetku státu a zemědělci mají půdu pouze pronajatou. Tato situace také velmi nepříznivě ovlivňuje vznik a rozvoj farem zabývajících agro- a hippoturistikou. 7.3. Brownfields Zemědělské i jiné objekty k využití Staré Město – Jankov, objekty po sovětské armádě Bruntál – Areál MARBURG – nachází se u hlavní komunikace ve směru na Olomouc – bývalý vojenský areál s přistávací plochou pro vrtulníky. V areálu lze realizovat lehkou průmyslovou výrobu a výstavbu občanské vybavenosti. Celková plocha areálu je 50 000 m 2 a obsahuje celkem 13 objektů s celkovou plochou podlaží 11 512 m2.z toho 5 jednopodlažních s plošnou výměrou od 162 do 693 m2, 2 dvoupodlažních s plošnou výměrou v 1. Np 674 a 847 m2, 3 třípodlažních s plošnou výměrou v 1. Np od 168 do 560 m2, a 3 čtyřpodlažních s plošnou výměrou v 1. Np od 114 do 564 m2; Areál, resp. objekty jsou zasíťovány tech. infrastrukturou. Průmyslová zóna západ - jedná se o lokalitu po vojenských kasárnách, která je přístupná z hlavní komunikace ve směru na Rýmařov. Lokalitu lze využít menšími výrobními a podnikatelskými firmami vzájemně sdružené do větších celků. Technická infrastruktura – voda, kanalizace plyn a el. energie je dostupná, nachází se v blízkosti nebo přímo v lokalitě. Průmyslová zóna sever - jedná se o lokalitu v blízkosti podniku OSRAM, ve které jsou 4 haly železobetonových konstrukcí o rozměrech (d,š,v) 14145 x 24 x 14,5 m; 121,5 x 25,5 x 14,5 m; 80 x 25 x 16,5 m a 37 x 13,3 x 10 m. Dále jsou zde betonové základy konstruované jako bezodtoková vana o rozměrech 50 x 140m cca 2,5 m pod úrovní terénu. Světlá Hora – Objekt bývalého chovu činčil „Činčilárna“ – pozemek 2 500 m2 , patrová hala 1 000 m2. Karlovice – Zadní Ves – kravín, pension Had, bývalý kulturní dům, objekty bývalého RHO – postupně se opravují – soukromí vlastníci, objekt tzv. kostka – bývalá el. ke kosárna (náhon) – soukromý vlastník Vrbno pod Pradědem – V části obce Mnichov – zemědělské objekty, dále průmyslový areál Dřevokombinát, Vrsan 7.4. Ekonomická aktivita Počet obyvatel ekonomicky aktivních, celkový průměrný věk obyvatel v oblasti MAS Obec Andělská Hora Bruntál Karlova Studánka Karlovice Ludvíkov Oborná Rudná pod Pradědem Staré Město Světlá Hora Široká Niva Vrbno pod Pradědem MAS Hrubý Jeseník ekonom. aktivní 223 9299 125 582 141 174 200 342 736 296 3263 průměrný věk 35,0 32,8 32,3 36,1 37,4 35,3 32,8 36,0 36,8 35,8 34,7 37 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník celkem 15381 35,0 Zdroj: Veřejná správa online, Města a obce online – MOOL, ČSÚ sčítání lidu 2001 Průměrný věk obyvatel v oblasti MAS, resp. v obcích, je dle výše uvedeného přehledu velmi vyrovnaný a ve srovnání s průměrným věkem v České republice 38,2 roků je o více jak tři roky nižší. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle vybraných odvětví Obec celkem zemědělství průmysl stavebnictví obchod, služby Andělská Hora 223 17 67 41 13 Bruntál 9299 245 2558 789 914 Karlova Studánka 125 3 15 4 2 Karlovice 582 93 193 38 31 Ludvíkov 141 23 44 12 7 Oborná 174 17 48 24 22 Rudná pod Pradědem 200 40 50 19 16 Staré Město 342 40 66 53 37 Světlá Hora 736 71 223 104 56 Široká Niva 296 43 108 33 22 Vrbno pod Pradědem 3263 151 1510 228 270 Celkem 15381 743 4882 1345 1390 Zdroj: veřejná databáze ČSÚ-Windows Internet Explorer, sčítání lidu 2001 7.5. školství, denně zdravot., vyjíždějící veř.správa mimo obec 39 14 2314 1128 40 19 60 237 20 78 24 107 28 59 99 37 94 151 238 120 438 3158 373 2657 Místní produkty HAVLIK OPAL s.r.o. – výroba trvanlivých tyčinek se sýrem a solí LIMOVA s.r.o., - výroba osvěžujících nápojů CAPRI-SONNE Jantar spol. s. r.o. – pekařství Valášek Václav – výroba uzených sýrových specialit, např. BRUNTÁLSKÝ BAČA Firma Dr. FRANTIŠKA CÁBA – výroba dárkového zboží v kombinaci sklo, keramika, dřevo s povrchovou úpravou vypalovaného barevného dekoru s možností vlastního motivu Kolomý – masné výrobky, včelařství, truhlářství AGROZAT Světlá Hora – výroba masných výrobků Pekárna a výroba skla – minisklárna Němec v Karlovicích Pekárna – Holaj, výroba skla – Sklárna Tomi, Sklárna Jakub vše ve Vrbně pod Pradědem 8. Partnerství 8.1. Členství Členem MAS mohou být fyzické osoby starší 18 let a právnické osoby s trvalým pobytem či sídlem v regionu MAS, které se chtějí podílet na práci naplňující cíle MAS. O přijetí rozhoduje výbor MAS, který dbá, aby složení respektovalo kriterium, že obce nebudou tvořit více než 50 % členstva, aby struktura členství vykazovala vyrovnaný počet zástupců za sociální, kulturní a ekonomickou oblast a posuzuje, zda uchazeči o členství jsou schopni navrhovat a implementovat strategii rozvoje. Členství vzniká dnem zapsání do seznamu členů po schválení výborem MAS. Dokladem členství je potvrzení členství vydané výborem MAS. Členství zaniká: - Ukončením ze strany člena formou písemného oznámení - Vyloučením člena pro zjevný rozpor s cíli MAS na základě rozhodnutí valné hromady MAS Hrubý Jeseník 38 Integrovaná strategie území - MAS Hrubý Jeseník Nezaplacením stanovených příspěvků, po projednání ve výboru MAS U právnických osob jejich zrušením Zánikem sdružení Členská základna Organizační struktura Místní akční skupiny Hrubý Jeseník VALNÁ HROMADA valné shromáždění členů volí a odvolává KONTROLNÍ KOMISE VÝBOR s funkcí programového výboru pro SPL volí a odvolává VÝBĚROVÁ KOMISE jmenuje PŘEDSEDA MANAŽER PROJEKTOVÝ MANAŽER zřizuje pracovní skupiny pro Rozvoj místní ekonomiky a infrastruktury Obnova venkovské krajiny, kulturní dědictví a cestovní ruch Rozvoj lidských zdrojů Valná hromada je nejvyšším orgánem sdružení a koná se 1x za rok. Delegátem valné hromady je každý člen MAS, je tedy nejpočetnějším orgánem MAS. Do výlučné pravomoci valné hromady patří: Schvalování stanov MAS, jejich změn a doplňků, schvalování jednacího řádu valné hromady, volby a odvolání členů výboru a komisí MAS schválení zprávy kontrolní komise, rozhodování základních majetkových otázek MAS, schválení ročního rozpočtu, schválení návrhu strategických dokumentů a projektů předložených výběrovou komisí, rozhodování o výši členských příspěvků a příspěvků MAS Hrubý Jeseník 39 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník na spolufinancování společných projektů, rozhodování o odvolání proti rozhodnutí výboru, rozhodování o zániku MAS. Výbor je řídícím orgánem sdružení, který řídí činnost sdružení v období mezi konáním Valných shromáždění členů a odpovídá Valnému shromáždění členů za plnění cílů sdružení. Výbor je volen na Valném shromáždění členů. Výbor plní též funkci Programového výboru a zodpovídá za zpracování SPL. Výbor zodpovídá za vyhlašování jednotlivých výzev na příjem žádostí. Na základě zpráv o realizaci plánu Leader sestavovaných Kontrolní komisí a na základě jejích doporučení navrhuje výbor změny v SPL. Kontrolní komise je volena na Valném shromáždění členů. Do působnosti Kontrolní komise patří sledování a kontrola veškeré činnosti sdružení zejména s důrazem na hospodaření, účelné vynakládání prostředků a ochrany majetku ve vlastnictví sdružení. Kontrolní komise je také orgánem pro dozor nad realizací SPL. Kontrolní komise provede kontrolu všech projektů vybraných Výběrovou komisí MAS před zahájením realizace (ex-ante). V průběhu každého projektu provede Kontrolní komise jednu kontrolu realizace. Jeden z členů se účastní kontroly na místě před proplacením dotace konečnému příjemci, prováděné pracovníky SZIF. O výsledcích zpracovává zprávu o realizaci plánu Leader, kterou předkládá výboru. Výběrová komise je volena Valným shromážděním členů MAS a je pětičlenná se dvěma náhradníky. Hlavní kritérium pro navržení jednotlivých členů je zkušenost s realizací projektů a široký rozhled v jejich oblasti zájmu. Cílem je zajistit vyvážené složení výběrové komise, aby obsáhla všechny oblasti SPL. Za výběr projektů je zodpovědná výběrová komise. 8.2. Mezinárodní partnerství a spolupráce Mas nemá dosud navázány kontakty s MAS sousedních i jiných států, lze však do budoucna o této možnosti uvažovat a k tomu v první fázi využít kontaktů na městské a obecní úrovni a tyto rozvinout na úroveň spolupráce MAS. Příklady obcí a měst, které mají své partnery v zahraničí: Město Andělská Hora má navázány partnerské vztahy s Gminou Rieńska Wieś, Základní škola pak má kontakty s Gminou Glugomilowice – Polsko. Světlá Hora má navázány partnerské vztahy s Gminami Polska Cerekew, německou obcí Rieste a slovenskou obcí Těrchová. Bruntál má navázány kontakty s partnerskými městy: Opole – Polsko, Büdingen – Německo, Štůrovo – Slovensko, Castellarano – Itálie, Plunge – Litva. 9. SWOT analýza SWOT analýza je zpracována tak, aby svým charakterem v silných a slabých stránkách, příležitostech a hrozbách vyjadřovala naprosto specificky poměry v našem území. 9.1. Slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby MAS Hrubý Jeseník 40 Integrovaná strategie území STRENGTHS – SILNÉ STRÁNKY 1. Atraktivní krajina Hrubého i Nízkého Jeseníku s vysokou přírodní diverzitou 2. Strategicky výhodná poloha vůči dopravním tahům do vrcholových partií Jeseníků 3. Vysoký počet kulturních památek – architektonické atraktivity staveb 4. Městská památková zóna, ochranná pásma památkově chráněných objektů 5. Schopnost obcí využívat dotační zdroje 6. Rozvíjející se tradice a spolupráce s blízkým polským pohraničním územím 7. Výborné podmínky pro všechny formy poznávací a venkovské turistiky, kongresovou turistiku 8. Výborné podmínky pro cykloturistiku, letní a zimní sporty včetně rybaření 9. Dobrá síť základního a středního školství 10. Relativně dostatečný počet nevyužitých výrobních ploch a objektů 11. Bruntálské Konzultační středisko + aktivity Centra celoživotního vzdělávání Vysoké školy podnikání, a.s. Ostrava 12. Vysoká úroveň komunitního plánování sociálních služeb a organizací poskytujících sociální péči 13. Existence Euroregionu „Praděd“ 14. Předpoklady pro rozvoj výroby biopaliv 15. Tradice hospodaření na půdách v méně příznivých podmínkách 16. Chráněná krajinná oblast Jeseníky 17. Zásoby pitné vody 18. Bohatá fauna i flóra, lesnictví, myslivost OPPORTUNITIES – PŘÍLEŽITOSTI 1. Podpora vzniku nových pracovních míst 2. Přechod ke vzdělávacím programům rozvíjejícím klíčové dovednosti 3. Rostoucí nestátní neziskový sektor posky4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. tující služby pro ohrožené skupiny obyvatel Rostoucí zájem návštěvníků a turistů o domácí destinace Zpracování a prodej místních zemědělských produktů Rozvoj ekologického zemědělství Prohloubení spolupráce mezi veřejnou správou, občanským a soukromým sektorem Aktivizace místních subjektů prostřednictvím místní akční skupiny metodou Leader pro společné aktivity Oživení a změna struktury regionálního a místního hospodářství Odstraňování bariér přeshraničního styku a pokračující evropská integrace Zvyšování ekonomické aktivity věkově starších občanů MAS Hrubý Jeseník MAS Hrubý Jeseník WEAKNESSES – SLABÉ STRÁNKY 1. Málo účinná propagace cestovního ruchu 2. Málo služeb podporujících cestovní ruch 3. Nižší počet a kvalita ubytovacích a stravovacích kapacit 4. Nedostatečný počet nezemědělských mikropodniků 5. Dlouhodobě zanedbaný stav místních komunikací, inženýrských sítí a nedostatečné vybavení obcí čistírnami odpadních vod , nízký počet domácností v obcích napojených na kanalizaci 6. Nízká nabídka služeb v menších obcích 7. Zanedbanost venkovských budov 8. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil pro některá odvětví 9. Nižší počítačová gramotnost střední a starší generace 10. Nevýhodná demografická a vzdělanostní skladba obyvatelstva, absence komplexního dlouhodobého systému celoživotního vzdělávání 11. Absence specializovaného poradenství ve všech oborech 12. Nevhodné podmínky pro větrné elektrárny 13. Nedostatek kapacit na zpracování biomasy a nepotravinářské produkce 14. Dosud neuspořádané majetkoprávní vztahy k nemovitostem a převažující nájemní vztahy k půdě 15. Nedostatečné tržní prostředí THREATS - HROZBY 1. Pokračující oslabování pozice venkova v systému řízení státu 2. Neschopnost získání finančních zdrojů na realizaci opatření na venkově samosprávou, neziskovým sektorem i zemědělci 3. Náročnost požadavků na projekty, normy a služby zajišťující rozvoj území 4. Nedostatečná organizační a finanční nepřipravenost na využití strukturálních fondů 5. Devastace památek z důvodu neschopnosti získání dostatku finančních prostředků na údržbu a opravy 6. Narušení rázu venkovské krajiny v důsledku hledání alternativních zdrojů energie 7. Nerozvinutost poradenských a informačních systémů a služeb podporujících zaměstnanost 8. Vysoká míra nezaměstnanosti absolventů středních škol, SOU jako důsledek školské politiky 9. Nedostačující příležitosti pro zaměstnání 41 Integrovaná strategie území 12. Využití velkého potenciálu krajiny k rozvoji alternativních druhů energií 13. Zájem společnosti o ochranu životního prostředí a krajiny 14. Obnovení „malotřídek“ v obcích MAS Hrubý Jeseník starších občanů (nad 50 let) 10. Ztráta místní i regionální ekonomické konkurenceschopnosti 11. Rušení mateřských škol a „malotřídek“ 12. Nízká spolupráce škol a partnerů (zejména podniků) ve vzdělávání 13. Extrémní klimatické jevy – místní záplavy, sucho 9.2. Vyhodnocení SWOT analýzy V jednotlivých částech SWOT analýzy uvedené charakteristické definice, nejsou názorem jednotlivců, ale vznikly na základě četných diskusí, debat, zkušeností odjinud a konkrétních příkladů z různých míst naší oblasti. Jsou v nich promítnuty i zkušenosti těch, kteří se vydali různými cestami, aby zjistili jejich potřebu, či případnou nereálnost. Mezi silné stránky území patří neporušená krajina. Hrubý i Nízký Jeseník je vzácný kulturní a přírodní potenciál (typická architektura, vysoký počet kulturních památek, jedna z nejvýznamnějších destinací cestovního ruchu v České republice) vytvářejí dobré podmínky pro kvalitní způsob života v regionu. Přítomnost větších zaměstnavatelů a rozvíjející se spolupráce s polským pohraničím spolu s aktivní podnikatelskou politikou středních a menších firem a živnostníků je rovněž dobrým předpokladem stabilizace a rozvoje oblasti. Mezi slabé stránky lze zařadit nedostatek pracovních příležitostí, což souvisí s útlumem zemědělství po roce 1989 a dosud nižší rozvinutostí nezemědělských činností. Nedostatečná je také nízká úroveň infrastruktury v obcích. Příležitostí se stává rozšíření metody LEADER a tvorba projektů s využitím rostoucího zájmu EU a ČR o rozvoj venkova. Využívání všech forem sociální politiky se zaměřením na poskytování sociálních služeb vycházejících především z projektu Komunitního plánování. Jedná se o cílové skupiny obyvatel, jako jsou senioři, zdravotně postižení, nezaměstnaní, osoby ohrožené sociálním vyloučením, menšiny, děti, mládež a rodina. Ohrožení lze spatřovat v nevhodném nastavení finančního přerozdělování výnosů daní státem, složitost a vysoká časová i kvalifikační náročnost získávání finančních prostředků z dotací a podpor. Nedostatečná nabídka pracovních příležitostí a nízká nabídka služeb k zajištění patřičné kvality života, což může mít za následek odchod zejména mladých lidí za lepší nabídkou do jiných míst. 9.3. Vize Na území MAS Hrubý Jeseník se zvýší počet pracovních míst rozvojem nových pracovních a podnikatelských příležitostí, dále se rozvine péče o krajinu a investice do infrastruktury zlepší ekonomickou situaci obcí, zvýší kvalitu života na venkově a současně vytvoří potenciál pro rozšíření cestovního ruchu. 9.4. Priority a opatření Priority jsou označeny číslicemi, pod každou prioritou jsou očíslována opatření, která danou prioritu naplňují. Jednotlivá opatření jsou označena číslem priority, pod kterou patří a svým pořadovým číslem. 1. Obnova a údržba venkovské krajiny 1.1. Zvýšení informovanosti o přírodním a kulturním bohatství regionu MAS Hrubý Jeseník 42 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 1.2. Ochrana přírodně hodnotných území a lokalit 1.3. Péče o venkovskou krajinu 1.4. Zapojování veřejnosti do ochrany a péče o dědictví regionu (kulturní, historické, architektonické, technické a přírodní dědictví) 2. Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního, právního a historického vědomí občanů) 2.1. Obnova a kultivace veřejných prostranství jako míst k setkávání 2.2. Kulturní, společenské a sportovní akce a zázemí pro jejich pořádání 2.3. Obnova movitého a nemovitého dědictví regionu (kulturně, historicky, architektonicky a technicky hodnotných objektů) 2.4. Zapojení sociálně znevýhodněných do života v regionu 2.5. Prezentace obcí, podnikatelské sféry a nestátních neziskových organizací (NNO) 3. Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu 3.1. Venkovský cestovní ruch 3.2. Prezentace obcí a nestátních neziskových organizací (NNO) 3.3. Propagace regionu MAS HJ(i mimo jeho území) a v něm působících subjektů 3.4. Vznik a podpora informačních a návštěvnických center a jejich spolupráce 4. Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy 4.1. Šetrné nakládání a hospodaření s odpady, energií a vodou 4.2. Využívání alternativních zdrojů energie 4.3. Prevence znečišťování životního prostředí 4.4. Vzdělávání, informovanost, výchova a zapojování veřejnosti v oblasti životního prostředí 5. Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika 5.1. Diverzifikace činností zemědělských subjektů 5.2. Výroba, prodej a propagace regionálních produktů 5.3. Rozvoj tradičních řemesel a drobného podnikání 6. Rozvoj lidských zdrojů 6.1. Efektivní realizace ISÚ na principech místního partnerství 6.2. Rozvoj místního partnerství a budování kapacit 6.3. Přenos zkušeností a spolupráce 9.5. Popis priorit, opatření a aktivit Obnova a údržba venkovské krajiny Důležitou oblastí, jež se v rámci této priority bude řešit, je obnova a údržba venkovské krajiny. Zde je nutné klást důraz na informovanost veřejnosti a zapojení místních obyvatel do aktivit, které budou přispívat k řešení této oblasti. Území MAS HJ se nachází v jedné z nejzachovalejších, typicky venkovských destinací bývalých Sudet. Ochrana přírodního, historického dědictví a péče o zachování venkovského rázu území jsou hlavními pilíři dlouhodobě udržitelného a šetrného rozvoje území. Další ze základních charakteristik regionu je vysoký počet historicky cenných movitých i nemovitých objektů. Technický stav většiny těchto objektů je stále, i přes realizaci mnoha úspěšných projektů, v alarmujícím stavu. Proto je nutné i v následujícím období hledat prostředky i nástroje, jež pomohou k záchraně historicky cenných movitých či nemovitých objektů. Již při pojmenování cílů Rozvojové strategie se povedlo iniciovat zájem místních obyvatel o tuto MAS Hrubý Jeseník 43 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník problematiku a to pomůže řešit stav historického dědictví regionu a přispěje i k posilování místní a regionální identity. Priorita 1. Obnova a údržba venkovské krajiny Opatření 1.2. Představení a poznání dědictví regionu (kulturní, historické, architektonické, technické a přírodní dědictví) Podporované aktivity: seznamování s dědictvím regionu (např. pomocí informačních a vzdělávacích materiálů, publikací, průvodců, naučných stezek, expozic a muzeí, akcí pro veřejnost, soutěží, odborných seminářů, jiných inovativních forem interpretace apod.) vč. potřebných doprovodných investic (např. rekonstrukce budovy muzea apod.) studijní a výzkumné práce a další aktivity mapujících historický, kulturní a přírodní vývoj regionu (např. paměť obyvatel, vývoj krajiny, historické rešerše apod.), kompletace, archivace a využití jejich výstupů Opatření 1.3. Ochrana přírodně hodnotných území a lokalit Podporované aktivity: monitoring vzácných rostlinných a živočišných druhů, neživé přírody a mapování přírodně zajímavých lokalit iniciace zákonné ochrany přírodně hodnotných druhů, jedinců a lokalit (chránění živočichové, památné stromy, významné krajinné prvky, prvky neživé přírody apod.) a péče o ně právní a odborné poradenství, bezprostředně související s výše uvedenými aktivitami Opatření 1.4. Péče o venkovskou krajinu Podporované aktivity: podpora tradičních přístupů k péči o venkovskou krajinu včetně aktivit směřujících k prostupnosti krajiny budování, ochrana a obnova původních krajinotvorných prvků se zaměřením na Územní systémy ekologické stability území obnova a ochrana staveb v krajině ve vazbě na historický, kulturní, a přírodní vývoj regionu zpracování strategických, výzkumných, analytických a rozvojových dokumentů a studií, vztahujících se k výše uvedeným aktivitám, poradenství v této oblasti Opatření 1.5. Zapojování veřejnosti do ochrany a péče o dědictví regionu (kulturní, historické, architektonické, technické a přírodní dědictví) Podporované aktivity: osvětová, informační a vzdělávací činnost v oblasti ochrany a péče o dědictví regionu motivace veřejnosti k primární i následné svépomocné údržbě dědictví regionu vč. podpory konkrétních aktivit iniciace nových a podpora již existujících občanských aktivit v této oblasti MAS Hrubý Jeseník 44 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník zlepšení komunikace a informovanosti mezi NNO, podnikateli a veřejnou správou v oblasti obnovy dědictví regionu příprava a realizace akcí zapojujících veřejnost do obnovy, ochrany a péče o přírodní, kulturní a historické dědictví regionu Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního, právního a historického vědomí občanů) Důležitým aspektem udržitelného rozvoje regionu je zlepšování kvality života jeho obyvatel. Kvalitní prostředí k životu je nezbytným aspektem k zastavení migrace venkovských obyvatel do větších urbánních celků. Mezi hlavní témata této priority patří obnova veřejných prostranství obcí a měst regionu. Veřejná prostranství vytvářejí základnu pro sociokulturní vazby mezi místními obyvateli. Jsou nejenom místem k setkávání a volnočasovým aktivitám, ale spoluvytvářejí i hlavní dojem, který získá o dané obci každý návštěvník regionu. Zapojením místních obyvatel do plánování úprav těchto prostranství se zvýší i jejich zájem o život v obci a potažmo i v regionu. Navíc se vytvoří vztah k upravovanému místu a tím i ochota o jeho vzhled v budoucnosti pečovat. Další důležitou oblastí této priority je také podpora pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. Tyto aktivity vytvářejí možnosti kvalitního trávení volného času a rovněž přispívají k posilování sociokulturních vazeb mezi obyvateli a zvyšují místní a regionální identitu. Dalším tématem, které tato priorita reflektuje, je zlepšení kvality života sociálně znevýhodněných obyvatel regionu. Priorita podporuje aktivity pro zvýšení jejich zaměstnavatelnosti, činnost obcí, sdružení či organizací, které realizují projekty se sociální problematikou, projekty integrace znevýhodněných obyvatel do života regionu a informovanost, resp. osvětu v této problematice. Poslední tématickou oblastí této priority je podpora informačních a prezentačních aktivit obcí a nestátních neziskových organizací, jejímž účelem bude zvýšení informovanosti o jejich aktivitách nejenom v regionu, ale i na národní a mezinárodní úrovni. Neziskové organizace a spolky jsou nedílnou součástí života na venkově. Prezentace aktivit sdružení, resp. spolků, pomáhá nejenom k jejich propagaci, ale umožňuje jim vytvářet si zpětnou vazbu k jejich činnosti a získávat nové zkušenosti. Priorita 2. Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního, právního a historického vědomí občanů) Opatření 2.1. Obnova a kultivace veřejných prostranství jako míst k setkávání Podporované aktivity: zachování a obnova tradičního vzhledu a venkovského charakteru sídel rekonstrukce, obnova a vytváření uměleckých, výtvarných a architektonicky cenných prvků v obcích (např. kašny, fontány, sochy, sloupy) obnova a vytváření veřejných prostranství včetně oprav a osazování mobiliáře (lavičky, altány apod.) obnova rybníků, vodních prvků a zeleně v obcích zapojení veřejnosti do plánování a tvorby veřejných prostranství (včetně primární i následné péče) opravy, rekonstrukce a výstavba veřejných budov (úřady, multifunkční prostory, nouzové byty apod.) MAS Hrubý Jeseník 45 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník zpracování projektových dokumentací k výše uvedeným bodům, urbanistických studií, generelů zeleně, územních plánů obcí apod. Opatření 2.2. Vzdělávání, informovanost a volnočasové aktivity Podporované aktivity: rekonstrukce, budování a vybavení vzdělávacích a volnočasových zařízení (školky, školy, domy dětí a mládeže, klubovny, hřiště, sportoviště, …) především v souvislosti s inovativními formami vzdělávání a trávení volného času pořádání vzdělávacích, informačních a osvětových akcí aktivity směřující k vytváření informační společnosti (přístup k internetu, knihovnictví, …) Opatření 2.3. Kulturní, společenské a sportovní akce a zázemí pro jejich pořádání Podporované aktivity: rekonstrukce kulturních, společenských a sportovních zařízení včetně zpracování projektové dokumentace vybavení kulturních, společenských a sportovních zařízení a kluboven pořádání a propagace kulturních, společenských a sportovních akcí vytváření zázemí pro pořádání kulturních, společenských a kulturních akcí regionálního charakteru Opatření 2.4. Obnova movitého a nemovitého dědictví regionu (kulturně, historicky, architektonicky a technicky hodnotných objektů Podporované aktivity: záchrana, obnova, úpravy a využívání movitých i nemovitých objektů (např. nemovitých kulturních a historických památek, sakrálních staveb, technické památky, obrazy a další historicky cenné předměty, drobné památky v krajině, atd.) záchrany, obnova, úpravy a využívání movitých objektů souvisejících se zpracováním projektové dokumentace, restaurátorských záměrů, stavebně-technických a stavebněhistorických průzkumů, studijních a výzkumných prací a další dokumentace, potřebné pro obnovu kulturního, historického, architektonického a technického dědictví regionu Opatření 2.5. Zapojení sociálně znevýhodněných do života v regionu Podporované aktivity: podpora snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných v regionu a zvyšování možnosti jejich uplatnění na trhu práce opravy, budování a vybavení zařízení poskytujících sociální služby (krizová centra, mateřská centra, stacionáře, domy s pečovatelskou službou, zařízení pro handicapované) činnost a rozvoj organizací, zabývajících se sociální problematikou aktivity, umožňující rovný přístup sociálně znevýhodněným osobám a jejich zapojení do běžného života (bezbariérové přístupy, sociální koordinátoři apod.) MAS Hrubý Jeseník 46 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník zvýšení informovanosti, osvěty a prevence v sociální problematice Opatření 2.6. Prezentace obcí, podnikatelské sféry a nestátních neziskových organizací (NNO) Podporované aktivity: vydávání publikací a informačních materiálů pro obce, podnikatele a NNO včetně vytváření a aktualizace internetových prezentací veřejné prezentace obcí, podnikatelů a NNO (např. výstavy, veletrhy) v tuzemsku, prezentačních aktivit v zahraničí za účelem navázání nebo realizace mezinárodní spolupráce podpora překladů textů pro výše uvedené účely a tlumočení na akcích Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu Region MAS Hrubý Jeseník je díky svému přírodnímu a historickému bohatství vhodnou destinací pro rozvoj cestovního ruchu. Všeobecně se uznává, že cestovní ruch se stává čím dál tím více důležitým hospodářským odvětvím, které může značně ovlivnit ekonomiku země. Česká republika patří k turisticky zajímavým oblastem. Zájmem turistů se stává tradičně Praha (zde je vysoké číslo návštěvnosti dáno i kombinací služebních cest a turistiky) , Karlštejn, Karlovy Vary, Český Krumlov, jižní Morava, jižní Čechy a další všeobecně známé lokality. Ostatní oblasti jsou turisty sice navštěvovány, avšak délka jejich pobytu je minimální. Přijet, podívat se a odjet. Přitom z hlediska ekonomického je zajímavý turista, který je na jednom místě několik dní ubytován a v místě zvyšuje tržby podnikatelům ve službách, v pohostinství a v dalších odvětvích. Jak ale takového turistu získat v oblastech, které nejsou všeobecně známé, nebo jednoznačně atraktivní jako například Praha či Karlštejn? Ukazuje se, že jednou z úspěšných metod je nabídka poznávací a informační turistiky. Tato nabídka musí být ovšem podložena znalostí oblasti (historie i současnost) a doprovázena atraktivní formou prezentace, včetně zajímavých a neobvyklých doplňkových služeb. A potřebuje počáteční investice, které mohou mít velice rychlý návratný charakter. Priorita obsahuje tři hlavní témata. V první řadě je to rekonstrukce, budování či interpretace místních atraktivit včetně podpory rozvoje ubytovacích a stravovacích kapacit. Do tohoto tématu je zahrnuto i zpracování projektových dokumentací, podnikatelských plánů či marketingových studií. Hlavním cílem těchto aktivit je podpořit zejména k životnímu prostředí šetrné formy cestovního ruchu a zvýšit ekonomickou soběstačnost regionu. Druhým tématem je propagace regionu na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Cílem této oblasti je koordinovaně a účelně propagovat atraktivity, které se v rámci regionu nacházejí. Patří sem zejména propagace individuálních i integrovaných produktů cestovního ruchu, včetně jejich prezentace na národním i mezinárodním fóru. Důležitým aspektem této oblasti je podpora rozvoje průvodcovských služeb, které mohou být významným nástrojem interpretace přírodního i historického dědictví regionu. Poslední oblastí této priority je podpora vzniku a fungování informačních a návštěvnických center v rámci regionu. Tato tématika se v rámci ISÚ Český Západ – Místní partnerství objevuje nově. Reaguje zejména na poptávku po koordinaci služeb cestovního ruchu a zlepšení jejich propagace. Fungující informační či návštěvnická centra jsou hlavní základnou pro koordinaci propagace atraktivit regionu na místní národní i mezinárodní úrovni. Priorita 3. Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu Opatření 3.1. Venkovský cestovní ruch Podporované aktivity: MAS Hrubý Jeseník 47 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení ubytovacích (včetně tábořišť a kempů) a stravovacích zařízení budování, obnova a vybavení dalších zařízení, poskytující služby v cestovním ruchu (rekreační sportoviště, půjčovny, úschovny apod.) budování, obnova a rekonstrukce turistických tras a stezek (pěší, cyklistické, hippoturistické, …) včetně odpočívadel a další způsoby značení v terénu, které usnadní orientaci návštěvníků (např. značení turistických cílů, místní informační systémy, apod.) využití místních atraktivit pro venkovský cestovní ruch a budování doprovodné infrastruktury (parkoviště, přístupové cesty apod.) vznik nových turistických atraktivit (rozhledny, inovativní produkty apod.) zpracování projektové dokumentace a studií pro výše uvedené body včetně marketingových studií, podnikatelských plánů apod. Opatření 3.2. Propagace regionu a v něm působících subjektů Podporované aktivity: podpora publikační a propagační činnosti včetně prezentací regionu na regionálních, národních i mezinárodních akcích (veletrhy, výstavy, semináře) včetně překladů a tlumočení tvorba a propagace turistických produktů a integrované nabídky služeb cestovního ruchu podpora rozvoje průvodcovských služeb vytváření komunikačních a marketingových strategií a koncepcí a posilování regionálních značek původu a kvality Opatření 3.3. Vznik a podpora informačních a návštěvnických center a jejich spolupráce Podporované aktivity: vybudování, rekonstrukce a vybavení informačních a návštěvnických center a míst spolupráce a prezentace informačních center na regionální, národní a mezinárodní úrovni projektové dokumentace a studie k zřízení, rekonstrukci či činnosti návštěvnických center Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy Celoživotní učení již není pouhým aspektem vzdělávání, musí se stát vůdčím principem pro poskytování a účast na vzdělávání v jakémkoli jeho kontextu. V nadcházejícím desetiletí musí dojít k uskutečnění této vize. Všichni lidé, kteří žijí v Evropě, bez výjimky, by měli mít stejné příležitosti k tomu, aby se přizpůsobili požadavkům sociálních a ekonomických změn a aby se aktivně podíleli na utváření budoucnosti Evropy. Velmi atraktivní a téměř nenarušené životní prostředí regionu je velkým kapitálem nejenom v oblasti udržitelného cestovního ruchu, ale i důležitým aspektem, který zvyšuje kvalitu života místních obyvatel. Priorita zahrnuje čtyři důležitá témata, která mají přispět k udržení kvality životního prostředí regionu. Tato priorita je zaměřena na různé formy ochrany zdravého životního prostředí v regionu. Prvním z těchto je šetrné nakládání s energiemi, vodou a s odpady. Během minulého období bylo v regionu realizováno několik významných počinů, které tuto problematiku řeší. Vznikly nové sběrné dvory i čističky odpadních vod. Využívají se i moderní metody separace, recyklace i likvidace odpadů. Je velmi důležité i v následujících letech tyto a podobné aktivity podporovat. MAS Hrubý Jeseník 48 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Druhým důležitým tématem této priority je podpora zavádění a využívání alternativních zdrojů energie. V současné době je zavádění alternativních zdrojů v regionu v začátcích. I proto budou projekty, které umožní jejich šíření a zavádění do ekonomické i veřejné sféry místní akční skupinou podporovány. Vzhledem k aktuálnosti této problematiky lze předpokládat, že na podobné aktivity budou i finanční prostředky. Třetím zásadním tématem této priority je prevence znečišťování životního prostředí. Tato problematika jde ruku v ruce s výše uvedenými tématy. Zejména používání neekologických topných systémů je velkým problémem všech venkovských oblastí. Poslední oblastí, kterou tato priorita řeší, je vzdělávání a osvěta v oblasti ochrany životního prostředí. I přesto, že již byly úspěšně realizované mnohé projekty, je nutné i nadále podporovat aktivity, jež přispějí ke zvýšení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty všech věkových skupin obyvatel regionu. Zvýšení informovanosti je hlavním nástrojem prevence ochrany životního prostředí regionu. Priorita 4. Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy Opatření 4.1. Šetrné nakládání a hospodaření s odpady, energií a vodou Podporované aktivity: aktivity směřující ke kvalitnímu a účinnému třídění odpadů, odstraňování nebezpečných odpadů a likvidaci nepovolených skládek likvidace a využívání bioodpadu výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení zásobování pitnou vodou drobného rozsahu zpracování projektové dokumentace a studií k výše uvedeným bodům Opatření 4.2. využívání alternativních zdrojů energie Podporované aktivity: propagace alternativních zdrojů energie formou příkladů podpora pěstování a zpracování energetických plodin včetně pořizování strojního vybavení modernizace malých vodních elektráren využívání alternativních zdrojů energie zpracování studií a projektových dokumentací Opatření 4.3. prevence znečišťování životního prostředí Podporované aktivity: projekty vedoucí ke snižování emisí do ovzduší přechod na ekologicky šetrné topné systémy snižování ekologické zátěže provozu MAS Hrubý Jeseník 49 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Opatření 4.4. Vzdělávání, informovanost, výchova a zapojování veřejnosti v oblasti životního prostředí Podporované aktivity: propagace, vzdělávání, informační a publikační činnost v oblasti životního prostředí ekologické aktivity škol včetně vybudování, oprav, nákupu nebo pronájmu potřebného vybavení dobrovolnické aktivity se zaměřením na životní prostřední (výsadba stromů, likvidace odpadů v přírodě, otvírání studánek apod.) vznik a činnost informačních center v oblasti životního prostředí Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika V rámci této priority se objevují opatření a aktivity, které jsou zaměřeny na podporu rozvoje řemesel a místních či regionálních produktů. Na tuto oblast je kladen velký důraz i v období 2007 – 2013. V tomto období je problematika podpory místních produktů a malého, drobného a středního podnikání rozšířena o propagaci a vzdělávání. Druhou oblastí, jež tato priorita zahrnuje, je diverzifikace zemědělských činností. Tato problematika velmi souvisí s postupnou proměnou ekonomických činností na venkově. Stále více je zřejmé, že struktura zaměstnanosti na venkově se diverzifikuje v neprospěch zemědělství. Stále více lidí je zaměstnáno ve službách a průmyslu. Cílem diverzifikace zemědělských činností je nejenom podporovat ekonomicky rentabilní oblasti podnikání na venkově, ale také klást důraz na environmentální funkci zemědělství, jíž je péče o venkovskou krajinu. Priorita 5. Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika Opatření 5.1. Diverzifikace činností zemědělských subjektů Podporované aktivity: nákup strojního vybavení pro diverzifikace činnosti zemědělských subjektů výstavba a rekonstrukce hospodářských budov pro diverzifikaci činnosti zemědělských subjektů rozvoj agroturistiky vznik, vybudování a vybavení konzultačních a poradenských center pro zemědělské subjekty Opatření 5.2. Výroba, prodej a propagace regionálních produktů¨ Podporované aktivity: výstavba, rekonstrukce a vybavení drobných výroben a podpora zpracování místních produktů zřizování a vybavení prodejen místních produktů a podpora přímého prodeje zpracování projektových dokumentací, marketingových studií, podnikatelských plánů a analýz legislativních předpisů v souvislosti s místními produkty a službami a účast na vytváření podmínek pro jejich vznik propagace, inzerce a reklama místních produktů a služeb na regionální, národní i mezinárodní úrovni včetně účasti na prezentačních akcích a jejich pořádání (veletrhy, výstavy, ochutnávky, semináře, …) včetně překladů a tlumočení MAS Hrubý Jeseník 50 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník marketingové známky, ochranné známky a průmyslové vzory Opatření 5.3. Rozvoj tradičních řemesel a drobného podnikání Podporované aktivity: výstavba, rekonstrukce a vybavení řemeslných výroben a provozoven služeb včetně projektových dokumentací vzdělávání drobných podnikatelů a řemeslníků a přenos zkušeností a znalostí zpracování projektových dokumentací, marketingových studií, podnikatelských plánů a analýz legislativních předpisů v souvislosti s rozvojem tradičních řemesel a drobného podnikání a účast na vytváření podmínek pro jeho rozvoj vznik, vybudování a vybavení konzultačních a poradenských center pro drobné podnikatele obnova a rozvoj tradic jako možnost pro další ekonomický rozvoj Rozvoj lidských zdrojů Podstatou této priority je zajistit efektivní fungování místní akční skupiny Hrubý Jeseník a prohlubovat principy místního partnerství. Priorita je zaměřena na aktivní vyhledávání lidského potenciálu v regionu, vyhledávání nástrojů, zdrojů i personálního zajištění, nutného k realizaci cílů ISÚ a propagaci území i aktivit místního partnerství. Priorita 6. Rozvoj lidských zdrojů Opatření 6.1. Efektivní realizace ISÚ na principech místního partnerství Podporované aktivity: vyhledávání a konzultace projektových záměrů, příprava a iniciace projektů (přispívajících k realizaci ISÚ) vyhledávání možností financování realizace ISÚ administrativní a odborné zajištění realizace ISÚ prezentace příkladů dobré praxe a přenos zkušeností Opatření 6.2. Rozvoj místního partnerství a budování kapacit Podporované aktivity: vyhledávání, efektivní využívání a rozvoj lidského potenciálu (schopností aktivních jednotlivců i organizací) a zapojování veřejnosti do realizace ISÚ propojování a koordinace dílčích aktivit (přispívajících k realizaci ISÚ) informování o místní akční skupině, její činnosti a členech, seznamování veřejnosti s ISÚ posilování vztahu obyvatel k regionu MAS Hrubý Jeseník 10. Implementace – realizace navržených priorit MAS Hrubý Jeseník 51 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Podstatou této kapitoly je podrobný rozpis a analýza postupů a metod, které MAS využívá pro realizaci navržených priorit této strategie. Podstatným nástrojem pro realizaci navržených priorit a opatření je odpovídajícím způsobem sestavená organizační struktura MAS. Důležitým tématem je také otevřenost MAS pro další místní rozvojové aktéry a zapojení veřejnosti do její činnosti. 10.1. Způsob realizace navržených priorit Naplňování priorit a opatření, které jsou v této strategii popsány v předcházející kapitole č. 9, bude dosahováno následujícími způsoby: • realizace integrovaných programů/projektů typu LEADER resp. projektů, které bude realizovat MAS ve spolupráci s místními subjekty • přípravy a realizace dalších projektů, financovaných z jiných zdrojů, jejichž nositeli budou místní subjekty • realizace projektů spolupráce, jejichž nositelem bude přímo MAS resp. místní subjekty. 10.2. Dopady a přínosy priorit pro území MAS V následujícím textu jsou jednotlivé priority posuzovány z hlediska jejich dopadu a přínosu pro území MAS. U každé priority je popsána její udržitelnost a časový rámec naplnění jednotlivých opatření. Priorita 1 Obnova a údržba venkovské krajiny Dopad realizace - zajištění konzervace současného stavu historicky cenných objektů - zvýšení zájmu o místní kulturní a přírodní dědictví - rekonstrukce vybraných historicky cenných objektů - zvýšení ochrany a péče o přírodně cenná území Časový rámec - opatření jsou dlouhodobého charakteru Dlouhodobý přínos - impuls pro realizaci navazujících finančně náročnějších investičních projektů - posílení regionální identity - zachovalé životní prostředí Udržitelnost - zapojení veřejnosti a občanských iniciativ jako předpoklad vytvoření - vztahu k přírodnímu a historickému dědictví regionu a následné trvalé péči o něj Priorita 2 Kulturně – společenský život obcí a obnova kulturního dědictví (obnova kulturního , právního a historického vědomí občanů) Dopad realizace - kultivovaná veřejná prostranství a budovy - zlepšení zázemí pro volnočasové i vzdělávací aktivity MAS Hrubý Jeseník 52 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník - zlepšení kvality poskytovaných sociálních služeb Časový rámec - viditelné kvalitativní změny po cca 3 letech - dosažení cíle opatření za cca 10 let Dlouhodobý přínos - snížení migrace z venkova do měst a zvýšení atraktivity regionu Udržitelnost - zapojení veřejnosti jako předpoklad vytvoření vztahu k veřejným prostranstvím a následné trvalé péči o ně - důraz na využívání technologií, které povedou k úsporám energií, což bude vést nejenom k úsporám finančních prostředků, ale i šetrnosti k životnímu prostředí - spolková činnost je předpokladem k zpevnění společenských i sociálních vazeb mezi obyvateli regionu Priorita 3 Rozvoj venkovské turistiky a cestovního ruchu Dopad realizace - vytvoření infrastruktury pro rozvoj šetrného venkovského cestovního ruchu v regionu vytvoření pracovních příležitostí v regionu Časový rámec - vytvoření sítě informačních návštěvnických center – do 3 let - vybudování komplexního systému prezentace regionu pro oblast cestovního ruchu - do 6 let - vybudování dostatečných kapacit pro služby v CR – do 10 let Dlouhodobý přínos - zvýšení ekonomické soběstačnosti regionu Udržitelnost - ekonomická soběstačnost podpořených aktivit - šetrnost cestovního ruchu, zaměření na individuální turisty Priorita 4 Celoživotní vzdělávání, venkovské informační a propagační systémy Dopad realizace - vytvoření podmínek pro využívání obnovitelných a ekologicky šetrných zdrojů energie - zvýšená informovanost o možnostech ochrany životního prostředí regionu - šetrné nakládání s životně důležitými surovinami Časový rámec - zavedení obnovitelných a ekologicky šetrných zdrojů energie – cca 20 let - komplexní informační a vzdělávací systém v oblasti ochrany životního prostředí - cca 5 let - kvalitativní zlepšení nakládání a hospodaření s odpady, vodou a energií - cca 10 let Dlouhodobý přínos - zvýšení energetické soběstačnosti regionu - zvýšení ekonomické soběstačnosti regionu - zachování neporušeného životního prostředí Udržitelnost - ekonomická soběstačnost podpořených aktivit - ekonomická rentabilita podpořených aktivit - podpora zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí Priorita 5 Rozvoj místní ekonomiky a sociální ekonomika MAS Hrubý Jeseník 53 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Dopad realizace - vytvoření nabídky místních produktů - vytvoření pracovních příležitostí v regionu Časový rámec - viditelné kvalitativní změny po cca 3 letech - dosažení cíle opatření za cca 10 let Dlouhodobý přínos - zvýšení ekonomické soběstačnosti regionu - posílení regionální identity - snížení migrace z venkova do měst Udržitelnost - ekonomická soběstačnost podpořených aktivit - předcházení nadbytečnému transportu zboží Priorita 6 Rozvoj lidských zdrojů Dopad realizace - kvalitativní zvýšení úrovně managamentu MAS - zvýšení schopností subjektů dosahovat obecného cíle ISÚ Časový rámec - využitelné efekty již po jednom roce - opatření vyžaduje kontinuální realizaci Dlouhodobý přínos - zvýšení kvalitativní úrovně realizace priorit strategie Udržitelnost - využitelnost nabytých znalostí v následujících letech 11. Dotační zdroje 11.1. Získávání dotačních zdrojů Hlavní odpovědnost za vyhledávání dotačních zdrojů na realizaci opatření strategie má managament MAS, tj. předseda MAS, manager MAS a členové výboru MAS. Získávání dotačních zdrojů na realizaci projektů naplňujících opatření ISÚ je nutné rozepsat ze dvou hledisek. První z nich je role MAS při iniciaci a asistenci zpracování žádostí o finanční podporu projektů místních subjektů či rozvojových aktérů, kteří se svými aktivitami chtějí podílet na realizaci strategie. Druhé hledisko je vyhledávání vhodných zdrojů pro realizaci projektů/programů MAS. 11.2. Dotační zdroje pro realizaci projektových námětů místních aktérů Managament monitoruje informační kanály řídících orgánů evropských, národních i krajských dotačních titulů resp. programů. Na základě aktuálních informací je zpracován tzv. Přehled dotací a podpor, který v elektronické podobě obdrží členové MAS a zároveň je zveřejněn na webových stránkách MAS. Po rozeslání Přehledu dotací projektový manažer MAS sbírá a konzultuje s potenciálními žadateli jejich záměry a přiřazuje je k jednotlivým dotačním titulům. 11.3. Dotační zdroje pro projekty MAS MAS Hrubý Jeseník 54 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Projekty či programy, které realizuje resp. administruje MAS musí vycházet z priorit ISÚ. Náměty na vlastní projekty MAS vznikají na základě monitoringu potřeb jednotlivých regionálních subjektů a diskuse managamentu MAS s Programovým výborem. Všechny projektové záměry MAS se evidují v databázi projektů. Úkolem managamentu MAS je nalézt vhodné dotační zdroje na jejich realizaci. Rozpracováním námětů do žádostí o dotace je pověřen manažer spolu s projektovým manažerem. Zda bude námět rozpracován do žádosti závisí také na finančních, lidských a technických zdrojích MAS. Vlastní financování 12. Finanční prostředky na svůj provoz získává MAS následujícími způsoby: - získání podpory prostřednictvím Programu rozvoje venkova Opatření IV.I.I. Místní akční skupina členské příspěvky – každý člen MAS je povinen platit členské příspěvky na základě sazebníku, který schvaluje Valná hromada sdružení (v současné době členské příspěvky nejsou určeny) konzultace projektových záměrů a jejich zpracování do žádostí o dotace na základě sazebníku schváleného Výborem partnerství realizace vlastních projektů/programů z evropských/národních/krajských dotačních zdrojů. 13. 13.1. Administrace Časový plán realizace Schéma administrativních postupů v časové ose; celkem 3 měsíce Počet dnů potřebných pro úkon 1 3 30 3 dny v časové ose Schválení výzvy na RO SZIF Vyhlášení výzvy 30 denní lhůta k podání žádostí Příjem žádostí a kontrola úplnosti Administrativní kontrola, sdělení výsledků žadatelům Příjem doplněných žádostí Administrativní kontrola – konec Kontrola přijatelnosti žádostí Kontrola přijatelnosti žádostí - konec Oznámení o nepřijatých žádostech Stížnosti – odvolací řízení Přezkoumávání postupů MAS, vydání stanoviska Svolání VK a předání žádostí k ohodnocení Hodnocení žádostí Předání výsledků VK programovému výboru Schválení žádostí na VH Předání žádostí k registraci RO SZIF 1. 4. 34. 37. 42. 46. 48. 63. 68. 73. 83. 85. 88. 89. x x x x x MAS Hrubý Jeseník 5 4 2 15 5 5 10 2 3 1 x x x x x x x x x x x x 55 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník 4. měsíc Kontrola projektů na SZIF, vypracování dohod k čerpání dotačních prostředků, aktualizace webových stránek 5. měsíc – 16. měsíc Realizace projektů, metodická pomoc MAS, Kontrolní činnost – ex-ante, on-going, ex-post, ad-hoc dle plánu kontrol, vyhodnocování průběhu realizací na základě monitoringu, aktualizace webových stránek 13.2. Registrace projektů MAS vyhlásí veřejnou výzvu pro každý příjem žádostí, výzvu vyhlašuje výbor MAS a to minimálně jedenkrát v kalendářním roce. Výzvu zveřejňuje na webových stránkách www.mashrubyjesenik????????.cz, v místním tisku a na úředních deskách v obcích spadajících pod působnost MAS HJ, navíc elektronickou formou prostřednictvím adres v databázi MAS. Každá jednotlivá výzva bude zpracována v souladu s Pravidly pro opatření IV.1.2 a bude odpovídat podmínkám příslušné, či příslušným Fichím. Texty výzev budou postoupeny před vyhlášením CP SZIF, oddělení metodiky osy Programu rozvoje venkova. Na počátku lhůty pro výzvu oznámí MAS potencionálním žadatelům konání konzultací projektů, individuální možnost konzultace zajistí manažer podle potřeb nebo eventuelních požadavků žadatelů.Mimo to budou žadatelé informováni o termínech, ve kterých se budou konat semináře, zpravidla tři semináře ke každé výzvě. Na seminářích budou žadatelům poskytnuty informace o zaměření výzev, o postupu podávání a realizace projektů a o způsobech, jak žádosti formulovat. Příjem žádostí s vyznačením dne a času podání žádosti provádí manažer a současně žádosti registruje. Žadatel předkládá tři paré žádosti včetně povinných i nepovinných příloh a CD obsahující projekt i žádost. Žádost předkládá pouze žadatel osobně nebo osoba pověřená s tím, že pověření obsahuje úředně ověřenou plnou moc s popisem rozsahu zmocnění a dobu jeho platnosti. Přijaté žádosti o dotaci budou následně administrativně zkontrolovány zda jsou v souladu po obsahové stránce a zda jsou přijatelné. Tyto kontroly provádí manažer a předseda, či místopředseda MAS. Po provedení úvodních kontrol (obsahové a přijatelnosti) manažer bude písemně informovat žadatele o výsledku kontroly do 3 pracovních dnů od termínu ukončení příjmu žádostí a to doporučeně nebo osobně proti podpisu žadatele. Pokud při kontrole úplnosti bude zjištěna neúplnost žádosti, nebude tato zaevidována a žadatel bude vyzván k doplnění a to ve lhůtě do doby platnosti příslušné výzvy. O nezaevidování bude sepsán záznam a ověřen podpisy zúčastněných. 13.3. Způsob výběru projektů Výběr projektů probíhá na základě jejich hodnocení pětičlennou Výběrovou komisí MAS dle preferenčních kritérií, která jsou stanovena pro každý program zvlášť. Preferenční kriteria stanoví programový výbor ve spolupráci s Výběrovou komisí. Proces hodnocení výběru projektů řídí a organizačně jej zabezpečuje projektový manažer. Jednání Výběrové komise svolává projektový manažer na pokyn manažera MAS. Projektový manažer předá členům výběrové komise osnovu projektů, které splnily kontrolu přijatelnosti a dále hodnotící formuláře s preferenčními kritérii. Hodnotitelé se v termínu 10 dnů individuálně seznámí s obsahem jednotlivých žádostí. V tomto termínu budou hodnotitelům předány žádosti k ohodnocení. Každý člen výběrové komise hodnotí všechny předložené projekty dle preferenčních kritérií. Projektový manažer zpracuje výsledný bodový zisk vypočtením aritmetického průměru (zaokrouhleného na dvě desetinná místa) z hodnocení všech členů výběrové komise, kteří daný projekt hodnotili. Projektový manažer pak MAS Hrubý Jeseník 56 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník zajistí zveřejnění výsledku hodnocení do 2 pracovních dnů od předání výsledků hodnocení hodnotiteli a to na webových stránkách MAS. Na základě hodnocení projektů výběrovou komisí rozhodne programový výbor jako hlavní řídící orgán MAS o výběru projektů k podpoře v rámci SPL – tj. stanoví seznam vybraných a nevybraných projektů a předloží valnému shromáždění členů ke konečnému schválení. V rámci každé výzvy určí programový výbor minimální hranici bodového zisku pro projekty, které mohou být podpořené pro případ, že by byly předložené i nekvalitní žádosti, které by jinak v konkurenci ostatních neuspěly. Projekty, jejichž bodový zisk nedosáhl této hranice, mohou být podpořeny pouze se souhlasem Valného shromáždění členů MAS. Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat realizaci v žádosti uvedených opatření, za která byl projekt výběrovou komisí hodnocen (např. využívání místních zdrojů). Pokud při kontrole zjistí, že tato opatření nebyla realizována, upozorní na tuto skutečnost realizátora projektu a pokud nebude v termínu sjednána náprava, oznámí tuto skutečnost výboru MAS. U Žádostí, které prošly kladně administrativní kontrolou a kontrolou přijatelnosti, provedou členové výběrové komise MAS jednotlivě za každou Fichi bodové hodnocení (dle stanovených preferenčních kritérií). Členům VK bude ve lhůtě 5 dnů oznámeno předávání žádostí k ohodnocování a ve lhůtě 10 dnů toto hodnoceno provedou. V případě, že člen výběrové komise je statutárním zástupcem, v pracovním nebo obdobném vztahu k žadateli, nebo jiným způsobem ve střetu zájmů, nebude se podílet na bodování v dané Fichi. Výběrová komise dále sečte počet bodů pro jednotlivé žádosti, seřadí je podle počtu získaných bodů sestupně, provede výběr projektů, a poté vyhotoví seznam vybraných a nevybraných žádostí Výběrovou komisí MAS. Do 3 dnů od ukončení hodnocení žádostí předloží seznamy VK prostřednictvím manažera programovému výboru a ten zajistí konečné schvalování na Valné hromadě MAS. Žadatel, jehož projekt byl vyřazen na základě administrativní kontroly a přijatelnosti, má možnost do 15 pracovních dnů ode dne následujícího po odeslání doporučené zásilky od MAS podat žádost o přezkoumání postupu na danou MAS. Proti bodovému ohodnocení projektu se nelze odvolat. Jednání o přezkoumání postupu MAS zajistí manažer do 5 dnů od obdržení žádosti. V případě, že nedojde na jednání ke shodnému závěru MAS a žadatele, má žadatel právo podat do 3 dnů žádost o přezkoumání postupu MAS na příslušné RO SZIF a pokud tak učiní, má zároveň povinnost dát tuto skutečnost MAS na vědomí. Po doručení žádosti o přezkoumání postupu MAS na RO SZIF budou doloženy od MAS veškeré dokumenty týkající se projektu a žádosti o přezkoumání postupu MAS a bude zahájeno jeho přezkoumání. V případě, že byl projekt v rámci výzvy vyloučen neoprávněně, bude MAS písemně vyzvána k nápravě, tj. musí opětovně svolat jednání výběrové komise MAS, vyhotovit opravené seznamy a předložit požadované přílohy. 13.4. Realizační část Postup předávání žádostí na RO SZIF: Žádosti, u kterých byla hodnocena přijatelnost, provedena administrativní kontrola a které posuzovala výběrová komise MAS (provedla bodové hodnocení a jejich výběr), spolu se seznamem vybraných a nevybraných žádostí Výběrovou komisí MAS a předávacím protokolem o všech předkládaných žádostech, které navíc byly projednány a nakonec schváleny jak v programovém výboru, tak VH, předá manažer na RO SZIF v nejbližším možném termínu (výzvě) pro zaregistrování žádostí. Přesný termín předložení žádostí na RO SZIF si manažer sjedná předem elektronickou poštou nebo osobně v oddělení finanční podpory na RO SZIF. Ke každé Žádosti o dotaci, která se předkládá na RO SZIF MAS navíc dokládá: - kontrolní list povinných a nepovinných příloh, - hodnocení přijatelnosti, - bodové hodnocení Výběrové komise MAS V průběhu administrace a realizace projektů konečných žadatelů manažer předává potřebnou dokumentaci ze SZIF konečnému žadateli a naopak; nevztahuje se na podpis Dohody, kterou vyřizuje MAS Hrubý Jeseník 57 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník RO SZIF přímo s žadatelem. MAS v průběhu realizace jednotlivých projektů konzultuje s konečnými žadateli případné dotazy a problémy. Složky jednotlivých projektů vede manažer. V případě, kdy je nutné podat Hlášení o změnách, převezme manažer Hlášení od konečného žadatele, příjemce dotace, provede jeho kontrolu a předá, nebo zašle doporučeně v potřebném termínu na příslušné RO SZIF. Žádost o proplacení nejprve předkládá příjemce dotace manažerovi, který kontroluje žádost včetně příloh dle kontrolního listu. V případě kladného výsledku kontroly dokumentace místní akční skupinou potvrdí manažer formulář žádosti o proplacení a teprve poté může příjemce dotace předložit žádost na příslušné RO SZIF. Při kontrole na místě před proplacením dotace konečnému příjemci, prováděné pracovníky SZIF bude přítomen člen Kontrolní komise a manažer, nebo jeho pověřený zástupce. Kontrolní komise provede kontrolu všech projektů vybraných Výběrovou komisí MAS před zahájením realizace (ex-ante). V průběhu každého projektu provede Kontrolní komise jednu kontrolu realizace. O kontrole bude sepsán protokol ve třech vyhotoveních. Jedno vyhotovení obdrží kontrolovaný žadatel, příjemce dotace a dvě vyhotovení MAS. 13.5. Kontrola činnosti MAS Kontrola činnosti jednotlivých pracovníků MAS je soustavná nezávislá a objektivní kontrolní a komunikační činnost uvnitř MAS při všech pracovních postupech prováděných složkami MAS při naplňování SPL. Tato činnost odpovídá internímu auditu, výstupy jsou předkládány vedení MAS, resp. výboru MAS, který současně plní funkci programového výboru a eventuelní nedostatky, chyby a opomenutí jsou impulsem pro vytvoření opatření pro nápravu. Provádění interního auditu zajišťuje kontrolní komise, která je volena na tříleté období a je tříčlenná. Minimálně jednou ročně zpracuje Kontrolní komise souhrnnou zprávu o dodržování pracovních postupů, naplňování přijatého SPL a event. navrhne opatření k nápravě chyb a nedostatků. Kontrolní komise 1 x ročně a to vždy k 31.1. následujícího roku provede kontrolu hospodaření MAS, o této sepíše kontrolní zápis a předloží výboru k projednání a následně pak valné hromadě MAS. V případě zjištěných nedostatků opět KK navrhne opatření k zjednání nápravy. Zpráva o hospodaření MAS bude tvořit součást výroční zprávy, která bude vyhotovena vždy v následujícím roce a to do 30.4. příslušného roku. Pokud MAS bude provozovat vlastní doplňkovou hospodářskou činnost, pak z rozhodnutí valné hromady bude prováděn externí audit firmou, která má oprávnění k provádění účetního auditu. 13.6. Archivace Archivace je prováděna v souladu se zákonem č. 97/1974 Sb., o archivaci, ve znění pozdějších předpisů. Na každé písemnosti bude vyznačen skartační znak („A“, „S“, „V“) a skartační lhůta. Úplnou evidenci a archivaci účetních dokladů a souvisejících písemností vede účetní. Archivaci složek projektů zajišťuje manažer. Elektronické dokumenty jsou archivovány na záložním serveru a na CD. 13.7. Monitoring a evaluace Pro účely monitoringu realizace jednotlivých podpořených projektů i programů jako celku je ustanovena Kontrolní komise, která byla navržena výborem a schválena Valnou hromadou MAS. Kontrolní komise provede kontrolu na místě všech podpořených projektů, ze které vypracuje písemnou zprávu, která bude předána realizátorovi projektu a založena v projektové složce. Ve zprávě shrne dosavadní výsledky projektu, stav plnění monitorovacích kritérií, doporučí další postup realizace a navrhne řešení případných problémů. Komise je oprávněna nahlížet do všech MAS Hrubý Jeseník 58 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník dokladů souvisejících s realizací projektu a pořizovat fotodokumentaci. V případě shledání závažných pochybení je komise povinna na ně upozornit výbor, případně poskytovatele podpory. V odůvodněných případech může komise nařídit okamžité přerušení realizace projektu. Mimoto kontrolní komise zajišťuje i monitoring plnění samotného programu kontrolou postupů uvnitř MAS. Za tímto účelem se kontrolní komise schází s pracovníky MAS, kteří zajišťují administraci programu a předkládají materiály pro monitoring. Ze své kontroly komise zpracuje písemnou zprávu, kterou předloží výboru. Přílohou této zprávy budou i monitorovací zprávy z kontrol jednotlivých podpořených projektů. Výbor partnerství vezme tuto zprávu na vědomí a v případě shledání nedostatků zajistí jejich odstranění. Vyhodnocováním (evaluací) jednotlivých programů je zajišťováno nejen měření efektivity jejího dopadu, ale i zjišťování možností dalšího rozvoje organizace (zlepšování mechanismů a postupů, hodnocení efektivity využívání zdrojů, další strategické plánování, …) a předcházení případným problémům a nežádoucím dopadům. Výsledkem evaluace je souhrnná zpráva, která je součástí výroční zprávy, je tedy zpracovávána 1x ročně. Monitorovací zpráva bude obsahovat základní informace, jako jsou: - název projektu - příjemce dotace - monitorovací jednotky přehledně uspořádané - odlišnosti vzniklé v průběhu realizace - časový rozsah monitorovaného období - datum vyhotovení zprávy a podpis příjemce a bude vložena do složky projektu. Manažer eviduje monitorovací indikátory za jednotlivé Žádosti opatření IV.1.1 a IV.1.2. a jednou za tři měsíce zpracovává zprávu o plnění monitorovacích indikátorů, kterou předkládá Kontrolní komisi a Výboru. Monitorovací indikátory jsou ověřovány z projektových dokumentací, předkládaných zpráv a zejména na jednotlivých kontrolách. Kontrola a ověřování monitorovacích kritérií se uskuteční ve třech fázích: 1. Příjemce podpory bude čtvrtletně předkládat na MAS monitorovací zprávy 2. Kontrolní komise bude provádět v průběhu realizace projektů kontroly naplňování monitorovacích kritérií a z každé kontroly bude vyhotoven protokol a předán výboru 3. Při předložení žádosti o proplacení MAS zkontroluje každý podpořený projekt. Monitorovací zpráva bude obsahovat základní informace, jako jsou: - název projektu - příjemce dotace - monitorovací jednotky přehledně uspořádané - odlišnosti vzniklé v průběhu realizace - časový rozsah monitorovaného období - datum vyhotovení zprávy a podpis příjemce a bude vložena do složky projektu. 13.8. Propagace MAS MAS průběžně informuje obyvatelstvo prostřednictvím svých internetových stránek, místních periodik, úředních desek obcí na svém území. Významným způsobem informování je však osobní kontakt mezi členy MAS a obyvateli území. V propagaci bude MAS pokračovat i nadále. Způsob propagace byl na jednání Výboru MAS hodnocen jako dostatečný. Základním nástrojem pro informování členů a partnerů MAS je elektronická pošta. MAS má také k dispozici telefonní spojení na všechny členy a běžně je využívá pro aktuální informování. Jako místo pro vzkazy a setkávání funguje kancelář MAS. Aktualizaci www stránek MAS zajišťuje manažer s předsedou prostřednictvím dobrovolníka, členky MAS HJ. MAS Hrubý Jeseník 59 Integrovaná strategie území MAS Hrubý Jeseník Při zpracování ISÚ byly použity dokumenty: Strategický plán rozvoje oblasti Bruntálska a Vrbenska Statistický zpravodaj Úřadu práce v Bruntále květen 2008 Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2007 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí roku 2008 Strategický plán města Bruntál Rozvojový dokument Sdružení obcí Vrbenska Data Agrární komory Bruntál Data Městského úřadu Bruntál Data Českého statistického úřadu Územní plán VÚC Jeseníky a územní plány obcí Sociologický výzkum zaměřený na zájmy a cíle vzdělávání seniorů a mládeže na Bruntálsku, pořízený a ve vlastnictví o.s. Vlastenecký poutník MAS Hrubý Jeseník 60
Podobné dokumenty
Turistický průvodce
Uvnitř se nachází původní oltář a velice barokní malba s iluzivním oltářem.
V obci je i křížový kámen s rytinou kříže a kamenný kříž s dvojitou šipkou; obě památky
je možné zařadit do kategorie smí...
finanční produkty
Festival otevřených sklepů. První se uskuteční 21.–22. března v regionu Modré hory ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Zapojí se
do něj 5 obcí (Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice, Vrbi...
2 - Slezské zemské muzeum
neschopnost pokrytí nákladů činnosti z vlastních zdrojů.7 Současně však v souladu s výše
popsaným významem kultury jsou specifické regionální a místní formy kultury spojeny
s veřejným zájmem, který...
Priloha_8_Prirodni_a_kulturni_zdroje
Zkrášlovací spolek Suchá Rudná o.s.
Sdružení přátel Dětřichovic o.s.
Běžecké a lyžařské tratě Suchá Rudná o.s.
Terra Natura
Tělovýchovná jednota
Spolek žen
Klub dětí a mládeže
Sport
Amatérský cykli...
Historická - Vysočinou na kole 2016
V důsledku četných požárů a pohrom nemají Černovice mnoho
pamětihodností. Zámek byl postaven roku 1641 tehdejším
majitelem panství Martinem Jindřichem Paradisem de la Saga na
místě bývalého pivovar...
291/2009 Sb. - Ministerstvo vnitra České republiky
34. V nadpisu § 45 se za slovo „příslušnost“
vkládá slovo „exekučního“.
35. V § 45 odst. 1 se slova „v prvním stupni“ zrušují.
36. V § 45 odstavec 2 zní:
„(2) Místně příslušným exekučním soudem je
...