ČR - Sdružení automobilového průmyslu

Transkript

Důvěrné!
Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do
činnosti Sdružení automobilového průmyslu!
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
v ČESKÉ REPUBLICE
Základní údaje a fakta
pYn pYnpYnpYnpYn
Aktualizace za rok 2010
Zpracoval: sekretariát AutoSAP
Praha, květen 2011
© AutoSAP
Evidovaný výtisk č.:
OBSAH
strana
1. Úvod
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
2
Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR
Výhled vývoje ekonomiky EU v letech 2011 až 2012
Výroba automobilů ve světě v roce 2010
Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách
Soutěž „Podnik roku 2010“ v českém automobilovém průmyslu
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1 Vývoj výroby vozidel
2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 10.5.2011)
2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP
2.5 Vlastnická struktura
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.7 Průměrné mzdy
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů
2.10 Výzkumně vývojová základna
2.11 Stav v oblasti certifikace
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2011
3. Složení vozového parku v České republice
53
53
72
78
83
85
89
109
123
129
145
153
155
159
161
161
168
3.1 Údaje Centrálního registru vozidel
3.2 Ukázka zpracování možných výstupů
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
3
12
16
23
45
47
179
Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
Údaje o ojetých vozidlech
Tuzemský trh - shrnutí
Vývoj na evropském trhu osobních automobilů
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy)
5.2 Zahraničí (vnější vztahy)
5.3 Shrnutí
6. Problematika řešená v rámci AutoSAP
179
183
187
190
194
197
197
202
207
209
210
218
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.2 Další řešená problematika
7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2010
8. Závěr
Příloha - souhrnné údaje za dalších 32 firem automobilového průmyslu ČR
220
223
5 stran
Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2006 - 2010
ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2011
SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2010)
POČTY PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÉ MZDY (údaje za rok 2010)
Soubor: APCR2010a.DOC
1
© AutoSAP, květen 2011
1. Úvod
Přehled o souhrnných výsledcích firem automobilového průmyslu působících
na území České republiky je sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (dále
jen AutoSAP) každoročně vydáván na přelomu května a června a to od roku 1994.
Poprvé byl zpracován s údaji za rok 1993 a všechna následující vydání jsou k dispozici
v sekretariátu AutoSAP. Přehledy za roky 1999 až 2010 jsou umístěny na internetových
stránkách AutoSAP v rubrice „Jen pro členy / Souhrnné přehledy“.
Základním účelem této unikátní publikace je poskytnout vrcholovým představitelům
a odborným pracovníkům firem zapojených do činnosti AutoSAP hlavní údaje
zachycující současný stav automobilového průmyslu České republiky a jeho význam
pro současný ekonomický vývoj. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy zapojené do
činnosti AutoSAP tvoří cca 85 - 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při
vyjádření objemem produkce či exportu, resp. počtem pracovníků). Stejně tak jako
v předchozích letech byly i v roce 2010 osloveny další firmy s automobilovou výrobou
nezapojené do činnosti AutoSAP se žádostí o poskytnutí základních údajů za rok 2010
potřebných pro zpracování tohoto materiálu (seznam oslovených firem je uveden
v závěru přílohy tohoto materiálu). Údaje poskytlo 32 firem.
Při zpracování těchto materiálů se vychází především z dat poskytovaných firmami
zapojenými do činnosti AutoSAP, v dílčích částech jsou pak použity údaje z jiných
zdrojů (Český statistický úřad, Centrální registr vozidel, Svaz dovozců automobilů,
ministerstva). Pokud některé firmy nepředaly požadované údaje (resp. za některé firmy
nebyla potřebná data k dispozici), byly použity kvalifikované odhady. Tento postup však
v žádném případě neovlivňuje vypovídací schopnost tohoto materiálu, neboť vychází
z dlouhodobě podchycených trendů ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Je však třeba
upozornit, že některé souhrnné výsledky v tomto přehledu se mohou lišit od údajů
uvedených v dříve vydaných publikacích AutoSAP. To je dáno tím, že pro zpracování
tohoto podkladu (Aktualizace za rok 2010) byly použity upravené (konečné, auditované,
upřesněné) údaje jednotlivých firem za předchozí roky, dále změnami v členské
základně AutoSAP a zpřesněnými (přepočtenými) údaji z dalších zdrojů, především
z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Pro úplnost uvádíme, že podklad „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ - AKTUALIZACE ZA ROK 2010“ spolu s dalšími publikacemi
AutoSAP („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2006 - 2010“,
„ROČENKA 2011“) vytváří základní informační i argumentační souhrn materiálů, který je
možno využívat jak pro potřebu firem AutoSAP, tak při jednáních na různých úrovních
(orgány státní správy a samosprávy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či
zahraniční partneři). Údaje uvedené ve výše zmíněných publikacích jsou v průběhu
roku průběžně doplňovány dalšími statistickými podklady a údaji z databanky AutoSAP
(jedná se např. o měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH VOZIDEL“, pololetní
„ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH MZDÁCH“ nebo rovněž pololetně vydávaná
publikace „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto a další informační
materiály jsou zasílány v rámci informačního systému AutoSAP elektronickou poštou (email). Pravidelně jsou aktuální základní i podrobnější údaje zveřejňovány na
internetových stránkách AutoSAP (podrobnější většinou v rubrice „Jen pro členy“).
Tato publikace zachycuje v delší časové řadě vývoj ekonomických ukazatelů,
včetně období ekonomické recese, a dopady tohoto vývoje na český
automobilový průmysl (částečně bylo uvedeno již v přehledu za rok 2008 a 2009).
2
Zasedání Rady ředitelů (Valná hromada) AutoSAP, konaná pravidelně při
příležitosti výstav AUTOSALON či AUTOTEC v Brně, je vždy prvním místem, kde jsou
uvedené materiály předávány členské základně AutoSAP. Základní údaje jsou pak
prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností na zahajovací Tiskové konferenci
AutoSAP konané v rámci výstavy AUTOSALON Brno 2011 (letos dne 3.6.2011).
Tato publikace je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ
2006 - 2010“ vydávána od roku 2009 pouze v elektronické podobě (na CD
ROM), „ROČENKA 2011“ je zpracována v tištěné formě a stejně jako v předchozích
letech i na CD ROM v elektronické podobě.
REPUBLIKY
****************************
Od roku 2002, kdy byly vytvořeny nové internetové stránky AutoSAP, je pro
členskou základnu AutoSAP vytvořena samostatná rubrika „Jen pro členy“ (přístup
přes heslo), kde jsou v časové řadě umístěny kompletní materiály vydávané
sekretariátem AutoSAP (s možností jejich stažení).
Základní rubriky internetových stránek AutoSAP
Jen pro členy
Tato sekce je přístupná pouze členům
Sdružení automobilového průmyslu.
Heslo pro přístup.
http://www.autosap.cz
Současné přístupové heslo: infos11
Případná změna hesla bude členské základně AutoSAP včas sdělena.
Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání
nových statistických údajů či tiskových informacích AutoSAP, zasedáních Rady ředitelů
či Představenstva AutoSAP, možnostech připomínkování legislativy a další) jsou vždy
nejdříve uváděny na úvodní (vstupní) webové stránce AutoSAP. Z této internetové
stránky je mimo jiné umožněn přímý přístup i na webové stránky projektů, na nichž
AutoSAP přímo participuje (portál „AUTA NÁS BAVÍ“, „IQ Industry“), od května roku
2010 pak na stránky Technologické platformy „VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU“, od
roku 2011 též projekt „AutoAdapt“ a další.
Zpracoval: Ing. Šípek
1.1 Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR
Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce,
export, průměrné mzdy a případně další) je pravidelnou součástí úvodu této publikace.
3
mil. Kč
Nutno upozornit, že každoročně ze strany ČSÚ dochází k úpravě hodnot za
předchozí rok. Dále publikované údaje se tedy mohou částečně lišit od údajů
publikovaných v předchozích vydáních tohoto matriálu.
Grafické vyjádření údajů zveřejněných ČSÚ znázorňuje diagram č. 1.1.1. Další
diagram č. 1.1.2 pak ukazuje vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém
vyjádření). V diagramu č. 1.1.3 jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to
jak ve stálých cenách roku 2000, tak v cenách běžných.
2 000 000
139,6%
136,2%
2 996 174
2 928 283
2 981 579
2 630 273
2 474 006
2 367 818
2 285 488
2 242 943
2 189 169
2 112 121
2 084 203
2 100 143
2 115 605
2 500 000
2 033 699
3 000 000
2 809 338
STÁLÉ CENY roku 2000 (rok 2000 = 100%)
3 500 000
3 055 038
Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2010
160%
150%
136,9%
140%
133,8%
128,3%
130%
120,1%
1 500 000
120%
113,0%
108,2%
1 000 000
500 000 92,9%
96,6% 95,9%
95,2% 96,5%
100,0%
102,5%
110%
104,4%
100%
90%
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pramen: Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR 4. čtvrtletí 2010", ČSÚ, březen 2011
1 500 000
114,8%
136,1%
141,9%
160,4%
168,0%
241,1%
251,5% 247,2%
3 669 759
3 625 865
3 222 369
2 814 762
2 577 110
2 352 214
2 189 169
2 080 797
1 811 094
1 683 288
2 000 000
1 466 522
2 500 000
1 996 483
3 000 000
2 464 432
3 500 000
2 983 862
BĚŽNÉ CENY (rok 1995 = 100%)
3 688 997
Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2010
3 535 460
mil. Kč
Diagram č. 1.1.1
300%
250,2% 280%
219,7%
260%
240%
220%
203,5%
191,9%
200%
175,7%
180%
149,3%
160%
140%
123,5%
120%
100,0%
1 000 000
100%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 1.1.2
Tyto diagramy jasně dokumentují pokles výkonnosti českého hospodářství v roce
2009 (dopad ekonomické recese). To je vidět i z diagramu č. 1.1.3 (meziroční indexy
růstu HDP v ČR za roky 1996 až 2010.
4
HDP stálé ceny r. 2000
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
rok
(mil. Kč) 2 033 699 2 115 605 2 100 143 2 084 203 2 112 121 2 189 169 2 242 943 2 285 488
HDP stálé ceny r. 2000
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
rok
(mil. Kč) 2 367 818 2 474 006 2 630 273 2 809 338 2 981 579 3 055 038 2 928 283 2 996 174
HDP běžné ceny
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
rok
(mil. Kč) 1 466 522 1 683 288 1 811 094 1 996 483 2 080 797 2 189 169 2 352 214 2 464 432
HDP běžné ceny
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
rok
(mil. Kč) 2 577 110 2 814 762 2 983 862 3 222 369 3 535 460 3 688 997 3 625 865 3 669 759
Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1996 až 2010
20%
14,8%
15%
10,2%
10%
9,7%
9,2%
7,6%
7,4%
4,2%
5,2%
6,0%
4,8%
4,6%
4,3%
5%
6,3%
4,0%
0%
1,3%
3,6% 2,5%
1,9%
8,0%
3,6%
6,8%
6,1%
4,5%
2,3%
2,5%
-1,7%
1,2%
1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009
-0,7%
-5%
-0,8%
-4,1%
-10%
ve stálých cenách roku 2000
v běžných cenách
Diagram č. 1.1.3
mil. Kč
Dále uvedené diagramy pak dokumentují vývoj tržeb z průmyslové produkce (od
roku 1993), exportu, zahraničně obchodní bilance (od roku 1995) a vývoj
průměrných mezd v České republice.
Vývoj tržeb z průmyslové produkce ČR od r. 2000
(vyjádřeno objemem tržeb */ - běžné ceny)
4 000 000
3 500 000
3 000 000
2008
3 501 971
2007
3 205 079
3 810 115
2003
3 823 096
2002
3 351 133
2001
2 890 048
2 489 501
500 000
2 460 069
1 000 000
2 170 038
1 500 000
2 416 474
2 000 000
3 090 011
2 500 000
0
2000
2004
2005
2006
Nárůst (- pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2010/2009) celkem o:
2009
296 893 mil. Kč, to je
2010
9,26%
*/ Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ 2011 (Průmysl, časové řady, tab. 3.2)
(dle klasifikace NACE Rev.2 /CZ-NACE/ to je za celou "populaci podniků")
Diagram č. 1.1.4
5
mil. Kč
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy jsou ČSÚ od roku 2010
uváděny v časové řadě od roku 2000 dle klasifikace NACE Rev.2 (CZ-NACE) a to
pouze jako meziroční nárůsty (indexy). Tyto údaje jsou uvedeny za celou „populaci
podniků“, tedy i za subjekty s méně než 20 zaměstnanci (viz diagram č. 1.1.4 – údaje
v tomto diagramu byly vypočteny z dřívějších dat a zveřejněných meziročních indexů).
V diagramu č. 1.1.5 je pak uveden dle indexů vypočtený vývoj tržeb z průmyslové
produkce firem s více než 20 zaměstnanci.
Vývoj tržeb z průmyslové produkce ČR od r. 1993
(vyjádřeno objemem tržeb **/ - běžné ceny)
3 500 000
3 000 000
0
2 944 351,4
2 694 733,1
3 203 429,1
2 856 356,0
2 571 860,0
2 383 494,0
2 071 048,0
1 947 109,0
1 850 872,0
1 640 501,0
1 620 706,0
1 507 142,0
1 419 210,7
1 334 796,7
500 000
1 227 520,6
1 000 000
1 201 141,2
1 500 000
1 892 171,0
2 000 000
3 214 343,0
2 500 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
9,26%
Údaj za r. 2009 po revizi, údaj za r. 2010 = výpočet (nárůst o 9,26 % proti roku 2009).
**/ Tržby z průmyslové činnosti jen za subjekty s více než 20 zaměstnanci (navazuje na data z předchozích publikací) .
Diagram č. 1.1.5
Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti */
v letech 1996 až 2010
-0,34%
9,26%
12,53%
11,06%
6,37%
2,90%
2,23%
12,82%
1,22%
0%
7,54%
6,20%
5%
6,32%
15%
10%
15,09%
20%
7,90%
25%
1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009
-5%
-15,88%
-10%
-15%
-20%
-25%
*/ Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje navazující na data z předchozích materiálů (za firmy nad 20 zaměstnanců)
Diagram č. 1.1.6
Po konzultaci s ČSÚ byla získána zcela nová časová řada hodnot tržeb
z průmyslové činnosti od roku 2000 (za NACE B až D). Tyto údaje jsou dle sdělení
ČSÚ metodicky vhodné k hodnocení struktury těchto tržeb. Proto byl oproti
6
mil. Kč
předchozímu vydání této publikace zařazen další diagram č. 1.1.7 sestavený z těchto
údajů.
Vývoj tržeb z průmyslové produkce ČR od r. 2000 */
4 000 000
3 500 000
3 000 000
2007
2008
3 326 182
2005
3 037 546
2004
3 511 987
2003
3 561 448
2002
2 907 222
2001
2 720 835
2 324 332
500 000
2 280 165
1 000 000
2 251 968
1 500 000
2 017 777
2 000 000
3 158 927
2 500 000
0
2000
2006
2009
2010
9,50%
*/ Údaje dle nové časové řady poskytnuté ČSÚ.
Diagram č. 1.1.7
Upozorňujeme, že meziroční indexy vypočtené z absolutních hodnot uvedených
v diagramu č. 1.1.7 nesouhlasí s běžně publikovanými indexy. Důvodem je metodika
výpočtu, kdy při konstrukci indexů krátkodobé statistiky (IPP, tržby z průmyslové činnosti, nové
zakázky) je při výpočtu agregací použita struktura bazického roku. Při kalkulaci těchto výstupů
se navíc řeší meziroční srovnatelnost z hlediska odvětvového zatřídění. Tato praxe je v souladu
s metodickým manuálem Eurostatu.
Z diagramů č. 1.1.4 až 1.1.7 vyplývá, že od roku 1996 byl rok 2009 zatím jediným
rokem, kdy došlo k razantnímu poklesu průmyslové produkce oproti
předchozímu roku (pokles 2008/2007 činil jen 0,34 %, resp. dle nové číselné řady
došlo k poklesu o 1,39 %).
Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v ČR
%
(rok 1990 = 100%, tj. 1 856 479 mil. Kč, běžné ceny)
200
180
160
140
158,6
145,2
172,6
153,9
138,5
111,6
104,9
101,9
99,7
88,4
87,3
81,2
76,4
71,9
66,1
64,7
20
72,1
40
78,3
60
100,00
80
128,4
100
173,1
120
0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pramen: SP ČR, MPO ČR, ČSÚ
Diagram č. 1.1.8
7
2 515 865,0
2 138 623,0
2 144 573,0
1 868 586,0
1 370 930,0
1 254 860,0
1 121 099,0
908 756,0
709 261,0
601 680,0
1 000 000
566 171,0
1 500 000
834 227,0
2 000 000
1 269 634,0
2 500 000
1 722 657,0
3 000 000
2 473 736,0
Vývoj exportu ČR od roku 1995
m il. Kč
2 479 234,0
Výše uvedené diagramy jasně dokumentují průběh ekonomické recese a její vliv na
tuzemskou průmyslovou produkci. V podstatě totéž platí o exportu České republiky
(viz diagram č. 1.1.9). Dopady recese na domácí automobilový průmysl byly
obdobné, což bude uvedeno dále (v kapitole 1.4).
500 000
0
1995 1996 1997 1998 1999
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Nárůst (- pokles) exportu ČR (2009/2008) celkem o:
2006 2007 2008 2009 2010
17,64%
Pramen: ČSÚ, Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR 4. čtvrtletí 2010 - "Tab. 22 Zahraniční obchod – vývoz"
Diagram č. 1.1.9
149 587
mil. Kč
Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR
50 000
67 247
38 624
100 000
39 761
150 000
87 915
v letech 1995 až 2010 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)
122 824
Zajímavý je též pohled na zahraničně obchodní bilanci České republiky. V době
ekonomické recese saldo “vývoz – dovoz“ stouplo téměř na 150 miliard Kč. Tento fakt
byl dán tím, že dovozy do ČR se v roce 2009 oproti roku 2008 snížily více než činil
pokles exportu. V roce 2010 se však kladné saldo zahraničně obchodní bilance
oproti roku 2009 snížilo na 122 824 mil. Kč.
0
-69 793
-70 811
-116 685
-120 825
-64 413
-80 239
-150 450
-200 000
-152 990
-150 000
-99 569
-100 000
-26 438
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-50 000
Pramen: ČSÚ, Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR 4. čtvrtletí 2010 - "Tab. 22 a 23 Zahraniční obchod – vývoz a dovoz"
Dovoz celkem - údaj za rok 2009 po revizi, údaj za rok 2010 = předběžný údaj ČSÚ.
Diagram č. 1.1.10
8
Dalšími sledovanými ukazateli jsou vývoj mezd a vývoj zaměstnanosti (resp.
nezaměstnanosti) v České republice.
Vývoj průměrné mzdy v České republice
(rok 1993 až rok 2010)
25 000
0
23 951 Kč
22 593 Kč
20 957 Kč
19 546 Kč
18 344 Kč
17 466 Kč
15 524 Kč
14 378 Kč
13 219 Kč
12 797 Kč
11 801 Kč
10 802 Kč
9 825 Kč
8 307 Kč
7 004 Kč
5 000
5 904 Kč
10 000
16 430 Kč
15 000
23 488 Kč
20 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
vždy za celý rok
Zdroj: ČSÚ b řezen 2011, Mzdy - Časové řady, Tab . Průměrná hrub á měsíční mzda
Diagram č. 1.1.11
Vývoj průměrných mezd ve firmách automobilového průmyslu, resp. poměr
k ukazatelům vykázaným za celou Českou republiku, popisuje samostatná kapitola
tohoto materiálu.
Diagram č. 1.1.12 zachycuje vývoj podílu nezaměstnaných na celkovém počtu
osob*/. Vývoj počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v České republice (od
roku 1993) je znázorněn v diagramech č. 1.1.13 až 1.1.15.
Podíl nezaměstnaných v ČR na celkovém počtu osob */
10%
9%
8%
7%
1%
7,28%
6,66%
4,39%
5,32%
7,14%
7,93%
8,30%
7,78%
8,13%
8,76%
7,28%
4,79%
3,89%
4,02%
2%
4,30%
3%
4,32%
4%
6,45%
5%
8,70%
6%
0%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
*/ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných
Diagram č. 1.1.12
9
celkem
(v tis. osob)
Vývoj celkového počtu osob */ v ČR
6 000
5 000
5 268,9
5 286,5
5 232,3
5 198,3
5 199,4
5 174,2
5 132,5
5 132,3
5 139,1
5 146,0
5 186,1
5 218,2
5 201,5
5 184,8
5 173,5
5 170,6
2 000
5 147,9
3 000
5 093,6
4 000
1 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
vždy průměr za celý rok
Zdroj: ČSÚ, Trh práce a mzdy / Zaměstnanost a nezaměstnanost
2010 / 1993 2010 / 2008 2010 / 2009
nárůst (- pokles)
3,44%
0,70%
-0,33%
*/ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných
Diagram č. 1.1.13
celkem
(v tis. osob)
Vývoj počtu nezaměstnaných osob v ČR
200
383,8
352,2
229,8
276,3
371,3
410,2
425,9
399,1
374,1
248,3
201,5
208,1
221,2
220,0
400
300
418,3
335,7
500
454,5
454,1
600
100
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
nárůst (- pokles)
2010 / 1993 2010 / 2008 2010 / 2009
74,42%
66,98%
8,97%
„Nezaměstnanost“ je zde určena jako podíl počtu nezaměstnaných osob a součtu zaměstnaných
+ nezaměstnaných osob (podíl nezaměstnaných na celkovém počtu osob dle ČSÚ).
Diagram č. 1.1.14
Ekonomická recese probíhající již ve 2. pololetí 2008 se na vývoji nezaměstnanosti
v ČR v roce 2008, soudě podle grafického znázornění, neprojevila. O to více zasáhla trh
práce v roce 2009, zejména pak v jeho 1. pololetí.
10
celkem
(v tis. osob)
Vývoj počtu zaměstnaných osob v ČR
6 000
5 000
4 885,1
4 934,3
5 002,5
4 922,0
4 828,1
4 764,0
4 706,6
4 733,2
4 764,9
4 727,7
4 731,6
4 764,1
4 865,7
4 936,5
4 972,0
4 962,6
2 000
4 926,8
3 000
4 873,5
4 000
1 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
nárůst (- pokles)
2010 / 1993 2010 / 2008 2010 / 2009
0,24%
-2,35%
-1,00%
Diagram č. 1.1.15
Vývoj počtu nezaměstnaných osob
a míry nezaměstnanosti 1.Q/2008 až 1.Q/2011
10%
450
200
244,54
385,00
8%
6,60%
6,87%
7,13%
7,09%
9%
8,05%
6,33%
4,38%
250
4,21%
300
4,70%
350
7,25%
400
7%
6%
5%
422,69
374,69 374,66 363,02 362,00
333,93
nezaměstnanost
tis. osob
Uvedené diagramy dokumentují průběh ekonomické recese v letech 2008 až 2010.
Zatímco ještě v průběhu 1. pol. 2008 pociťovaly průmyslové i jiné firmy a společnosti
výrazný nedostatek pracovníků a docházelo k přijímání nových zaměstnanců, tak
v následujícím období docházelo ke snižování počtu zaměstnanců, které pokračovalo
ještě v počátku roku 2010. Situaci zcela názorně ukazuje diagram č. 1.1.16 – po
relativně vysokém snížení nezaměstnanosti v 1. pololetí roku 2008 došlo k obratu
trendu a nezaměstnanost začala stoupat. Tento vývoj pokračoval až do 1. čtvrtletí 2010
(nejvyšší míra nezaměstnanosti), poté začala míra nezaměstnanosti mírně klesat.
4%
3%
2%
220,13 230,75
1%
0%
150
1.Q/2008 2.Q/2008 4.Q/2008 2.Q/2009 4.Q/2009 1.Q/2010 2.Q/2010 3.Q/2010 4.Q/2010
počet nezaměstnaných osob
míra nezaměstnanosti
odhad
1.Q/2011
Zdroj dat: za roky 2008 a 2010 ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost - Časové řady
za 1.Q/2010 - odhad (z údajů o meziměsíčním vývoji nezaměsnanosti v roce 2011)
Diagram č. 1.1.16
11
1.2 Výhled vývoje ekonomiky EU v letech 2011 až 2012 (převzatý materiál)
Sdružení automobilového průmyslu obdrželo od Centra
ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu
podklad s názvem „Výhled vývoje ekonomiky EU v letech
2011 - 2012“ (Ing. Růžena Vintrová, DrSc.). Z tohoto materiálu
vyjímáme následující části a tabulky:
Výhled vývoje evropské ekonomiky, zpracovaný koncem listopadu 2010 generálním
ředitelstvím Evropské komise pro ekonomické a finanční záležitosti (DirectorateGeneral for Economic and Financial Affairs – ECFIN), shrnuje dosažené výsledky
v ekonomickém oživení zemí EU a předvídá jeho pokračování v příštích dvou letech (viz
ECFIN, 2010a). Konstatuje, že základna pro oživení byla rozšířena zapojením domácí
poptávky, díky čemuž se nastoupený proces stává udržitelným. Prostor pro oživení se
však rozšiřuje pouze postupně, takže situace zůstává velice nejistá a v jednotlivých
zemích se silně odlišuje.
Nejhlubší a nejdelší hospodářskou recesi za celou dobu existence EU se podařilo
zastavit až v podzimních měsících roku 2009. Zvlášť silnou ekonomickou aktivitu bylo
možno pozorovat ve 2. čtvrtletí 2010, kdy se mezičtvrtletní růst HDP díky vzestupu
exportně orientovaného průmyslu zvýšil až na 1 %, načež ve 3. čtvrtletí došlo k jeho
zpomalení na 0,5 %. Současné oživení v EU je přitlumené vzhledem ke zmírnění
globálního světového růstu a mezinárodního obchodu a též vzhledem k vyčerpání
dočasných růstových faktorů, jako byly vládní stimuly v EU i dalších zemích.
Světová ekonomika oživuje jen postupně a globální růst zůstává pod
předkrizovou úrovní. Ve vyspělých ekonomikách jsou dědictvím krize slabé pracovní
trhy, restrukturalizace výdajů a opatrné nákupy domácností i firem, jakož i velké deficity
veřejných financí. V těchto podmínkách lze očekávat jen velice slabé oživení.
Na rozvíjejících se trzích a v rozvojových ekonomikách je situace mnohem
příznivější. Předpověď zde ukazuje na silný růst, nesený bouřlivým vzestupem domácí
poptávky, zahraničním obchodem a růstem cen surovin. Například v rozvíjející se Asii
se očekává ekonomický růst 8,5 % v roce 2010 a kolem 7,5 % v letech 2011–2012.
„Tahounem“ růstu je Čína, kde má růst dosáhnout 10,5 % v roce 2010 a zhruba 9 %
v dalších dvou letech. Mimo Asii solidní růst zaznamenávají rovněž Rusko a Brazílie;
v prvně uvedené zemi je trend mírně vzestupný, ve druhé sestupný (viz tabulka 1).
Vnější prostředí se výrazně zlepšilo koncem roku 2009 a v roce 2010 se růst
světového obchodu vrátil k předkrizové úrovni. Stalo se tak v důsledku řady faktorů,
mezi nimiž byl významný zejména vzestup světového zpracovatelského průmyslu, který
byl stimulován různými opatřeními, např. podporou prodeje automobilů s využíváním
různých „šrotovacích programů“, cyklem obnovy zásob, obnovenou činností globálních
nabídkových řetězců a určitým zlepšením podmínek financování obchodu. V letech
2011–2012 se však budou projevovat známky zpomalení globálního ekonomického
růstu. Celosvětový růst HDP by měl podle předpovědi klesnout ze 4,5 % v roce 2010 na
zhruba 4 % v letech 2011–2012 (z toho růst mimo EU z 5,25 % na 4,5 %).
V eurozóně je na rozdíl od celé EU růst HDP pomalejší, vliv příznivého obratu
v domácí poptávce menší a původně vydatnější příspěvek exportu k růstu HDP se
vytrácí. Míra nezaměstnanosti má být podle předpovědi pro následující dva roky stále
o půl procentního bodu nad úrovní EU a míra zadluženosti zůstává na vyšší úrovni
zhruba o 5 p.b. (viz tabulka 4).
12
Tabulka 1
Tabulka 2
Tabulka 3
13
Tabulka 4
Tabulka 5
14
Tabulka 6
Tabulka 7
V jednotlivých zemích EU je nejvyšší míra zadluženosti v Řecku, následovaném Itálií
a Belgií. Z nových členských zemí EU je na tom nejhůře Maďarsko. Česká republika
se zatím nachází mezi zeměmi s nejnižší mírou zadluženosti. Nižší zadluženost
15
měly v roce 2009 pouze malé země jako Estonsko, Lucembursko a Litva, z větších zemí
pak Bulharsko a Rumunsko (viz obrázek 1). Zadluženost České republiky však
poměrně rychle roste – v roce 2009 dosahovala jen 35 % HDP, v roce 2010 stoupla již
na 40 %.
Obrázek 1
Výběr sestavil: Ing. Šípek
1.3 Výroba automobilů ve světě v roce 2010
Celkem bylo v roce 2010 (dle zveřejněných údajů OICA) ve světě vyrobeno více než
58,4 milionu osobních automobilů, což je téměř o 21 % (o cca 10,1 milionu ks) více
než v roce 2009. Více než 56 % osobních automobilů bylo vyrobeno v asijských
zemích.
Podíly na výrobě osobních automobilů v roce 2010 - svět
ostatní země
10 614 020
18,17%
Asie
32 712 308
56,01%
Evropa
15 078 439
25,82%
100 % =
58 404 767 ks
Zdroj: OICA (2010 PROVISIONAL PRODUCTION STATISTICS)
Diagram č. 1.3.1
16
Celková produkce automobilů (osobní, užitková a autobusy) dosáhla hodnoty přes
77,8 milionu ks a zvýšila se oproti roku 2009 o více než 25 % (to je o cca 15,7 milionu
ks).
V celosvětovém „žebříčku“ výrobců osobních automobilů se Česká republika
umístila na 14. místě s produkcí 1 069 518 ks, což představuje 1,83 % světové
výroby osobních automobilů. Mezi evropskými výrobci osobních automobilů
(nepočítaje Rusko) se Česká republika umístila na 5. místě (za Německem, Francií,
Španělskem a Velkou Británií) a její podíl na celkové evropské výrobě osobních
automobilů činil 7,1 %.
Pokud se započte i výroba užitkových vozidel (= lehká užitková, nákladní automobily
a autobusy), tak České republice patří 17. místo ve světě a 5. místo v Evropě (při
nezapočtení Ruska).
Česká republika tedy patří mezi přední výrobce osobních automobilů. Po přepočtu
výroby osobních automobilů na 1000 obyvatel je Česká republika na 2. místě ve
světě, těsně za Slovenskem. Zde nutno uvést, že malá část produkce Škody Auto byla
vykázána jako malá užitková vozidla (v počtu 2 745 ks), i když se jedná v podstatě
o osobní automobily. Obdobně však tomu je zřejmě i v případě Slovinska. Naopak
Slovensko nevykázalo v segmentu malých užitkových vozidel žádnou výrobu.
V celkové výrobě automobilů (tedy včetně malých užitkových, nákladních a autobusů)
na 1000 obyvatel patří České republice rovněž 2. místo ve světě, tentokrát těsně za
Slovinskem.
Tabulka 1.3.1 Výroba automobilů ve světě v roce 2010 – TOP 20 zemí (+ Slovinsko)
země
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
China
Japan
Germany
South Korea
Brazil
India
USA
France
Spain
Mexico
Iran
UK
Russia
Czech Rep.
Canada
Poland
Turkey
Italy
Slovakia
Thailand
výroba osobních (OA)
(dle údajů OICA)
13 897 083
8 307 382
5 552 409
3 866 206
2 828 273
2 814 584
2 731 105
1 922 339
1 913 513
1 390 163
1 367 014
1 270 444
1 208 362
1 069 518
968 860
785 000
603 394
573 169
556 941
554 387
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
výroba užitkových */
(dle údajů OICA)
4 367 584
1 318 558
353 576
405 735
820 085
722 199
5 030 338
305 403
474 387
954 961
232 440
123 019
194 882
6 866
1 102 166
84 376
491 163
284 190
0
1 090 126
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
VÝROBA CELKEM
(dle údajů OICA)
18 264 667
9 625 940
5 905 985
4 271 941
3 648 358
3 536 783
7 761 443
2 227 742
2 387 900
2 345 124
1 599 454
1 393 463
1 403 244
1 076 384
2 071 026
869 376
1 094 557
857 359
556 941
1 644 513
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
ks
Celkem TOP20
54 180 146 ks
18 362 054 ks
72 542 200 ks
Celkem svět (40 zem í)
58 404 767 ks
19 434 265 ks
77 839 032 ks
podíl na
podíl na
výrobě OA celk. výrobě
23,79%
14,22%
9,51%
6,62%
4,84%
4,82%
4,68%
3,29%
3,28%
2,38%
2,34%
2,18%
2,07%
1,83%
1,66%
1,34%
1,03%
0,98%
0,95%
0,95%
23,46%
12,37%
7,59%
5,49%
4,69%
4,54%
9,97%
2,86%
3,07%
3,01%
2,05%
1,79%
1,80%
1,38%
2,66%
1,12%
1,41%
1,10%
0,72%
2,11%
92,77%
100,00%
93,20%
100,00%
0,33%
0,26%
*/ = LCVs + CVs + BUS
Slovenia
195 207 ks
10 504 ks
17
205 711 ks
Brasil, Mexico,
Argentina
8,09%
USA, Kanada
6,34%
Rusko
2,07%
Czech Rep.
1,83%
ostatní země
1,68%
Asie
56,01%
Evropa
(bez CR)
23,99%
100 % =
58 404 767
ks
Diagram č. 1.3.2
Tabulka 1.3.2 Pořadí zemí ve výrobě vozidel na 1000 obyvatel za rok 2010
země
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Slovakia
Czech Rep.
Slovenia
South Korea
Germany
Spain
Japan
France
Canada
UK
Iran
Poland
Brazil
Mexico
China
Italy
USA
Russia
Thailand
Turkey
výroba osobních
automobilů na
1000 obyvatel
101,9
101,8
97,3
79,7
67,4
47,2
41,8
30,9
28,9
20,8
20,6
20,4
14,2
14,2
10,4
9,9
8,9
8,6
8,4
7,9
země
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Slovenia
Czech Rep.
Slovakia
South Korea
Germany
Canada
Spain
Japan
France
USA
Thailand
Iran
Mexico
UK
Poland
Brazil
Italy
Turkey
China
Russia
celková výroba
automobilů na
1000 obyvatel
102,6
102,4
101,9
88,1
71,7
61,8
58,9
48,4
35,8
25,3
24,9
24,1
23,9
22,8
22,6
18,4
14,7
14,3
13,6
10,0
Počty obyvatel použité při výpočtu = údaje za rok 2009 (Zdroj: Geografický portál - www.zemepis.com/obyv.php)
************************
18
Důležitým ukazatelem jsou meziroční růsty či poklesy výroby v jednotlivých
státech. Z tabulky č. 1.3.3 vyplývá, že rok 2010 jednoznačně potvrdil trend růstu
produkce osobních automobilů, zejména však v zemích mimo Evropskou unii.
Nejvyšší růst výroby mezi roky 2010 a 2009 byl u osobních automobilů i u celkové
výroby vozidel zaznamenán v Rusku. Z dalších zemí s výrazným nárůstem produkce (a
výrobou v roce 2010 vyšší než 300 000 ks) nutno jmenovat Thajsko, Indonésii,
Mexiko, Argentinu, Kanadu, Čínu, USA, Indii a Taiwan.
Výroba osobních automobilů v Rusku vzrostla o 102,8 % (+ 612 523 ks), v asijských
zemích činil nárůst 27,10 % (+6 974 608 ks) a v souhrnu za Mexiko, Argentinu
a Brazílii se jednalo o nárůst ve výši 21,21 % (+ 827 266 ks).
V USA a Kanadě byl podchycen nárůst výroby osobních automobilů v souhrnu
o 20,57 % (+ 631 228 ks osobních, nárůst výroby všech automobilů v obou zemích
však přesáhl 35 %; u těchto zemí nutno upozornit na specifiku výroby, kde převažuje
výroba „užitkových“ vozidel – viz tabulka č. 1.3.1 Výroba automobilů ve světě v roce
2010).
V zemích EU došlo k nárůstu výroby osobních automobilů pouze o 7,32 %
(+ 1 028 836 ks).
Pokles výroby osobních automobilů oproti roku 2009 v zemích s relativně vysokou
automobilovou výrobou byl zaznamenán v Polsku, Itálii a Belgii.
Tabulka č. 1.3.3
Nárůsty (-poklesy) výroby vozidel ve srovnání 2010 / 2009
země
1 Russia
2 Thailand
3 Austria
4 Indonesia
5 Mexico
6 Sweden
7 Taiwan
8 China
9 Argentina
10 South Africa
11 India
12 UK
13 South Korea
14 USA
15 Japan
16 Slovakia
17 Uzbekistan
18 Turkey
19 Canada
20 Malaysia
nárůst výroby
osobních automobilů
2010/2009
102,80%
76,87%
51,89%
49,98%
47,44%
37,55%
36,69%
33,83%
33,77%
32,47%
29,93%
27,11%
22,41%
21,57%
21,06%
20,72%
18,33%
18,10%
17,83%
16,91%
výroba
v r. 2010
(ks)
1 208 362
1 Russia
554 387
2 Thailand
86 000
3 Indonesia
4 Mexico
528 200
5 Austria
1 390 163
177 084
6 Argentina
251 490
7 Canada
8 Sweden
13 897 083
508 401
9 USA
295 394
10 India
2 814 584
11 Taiwan
1 270 444
12 Uzbekistan
3 866 206
13 China
2 731 105
14 UK
8 307 382
15 South Africa
556 941
16 Portugal
130 400
17 Turkey
603 394
18 Netherlands
968 860
19 South Korea
20 Japan
522 568
21 Slovakia
+ země s poklesem produkce osobních automobilů 2010/2009
Slovenia
Poland
Netherlands
Hungary
Italy
Egypt
Serbia
Belgium
Finland
-3,63%
-4,15%
-5,13%
-8,59%
-13,30%
-26,17%
-35,55%
-40,24%
-40,41%
nárůst celkové
výroby automobilů
2010/2009
země
22 Ukraine
195 207
785 000
94,24%
64,55%
51,61%
50,23%
44,90%
39,70%
38,94%
38,86%
35,95%
34,34%
34,06%
33,06%
32,44%
27,82%
26,24%
25,96%
25,87%
22,85%
21,61%
21,32%
20,72%
19,97%
výroba
v r. 2010
(ks)
1 403 244
1 644 513
704 715
2 345 124
104 814
716 540
2 071 026
217 084
7 761 443
3 536 783
303 456
156 880
18 264 667
1 393 463
472 049
158 723
1 094 557
94 106
4 271 941
9 625 940
556 941
83 133
+ země s poklesem celkové produkce automobilů 2010/2009
Poland
Slovenia
Hungary
Egypt
Serbia
Belgium
Finland
48 025
165 000
573 169
44 480
5 620
313 520
6 500
19
-1,67%
-3,31%
-8,03%
-25,21%
-35,78%
-37,02%
-40,75%
869 376
205 711
167 890
69 060
6 470
338 290
6 500
Tabulka č. 1.3.4 Výroba vozidel v České republice
nárůst / - pokles
Kategorie vozidel
Osobní + malá užitková N1
Užitková N2, N3
Autobusy
Motocykly
Přípojná O3,O4
Přípojná O1 a O2
CELKEM:
rok 2010 2010 / 2009
rok 2009
9,52%
979 085 1 072 263
1 091
1 410
29,24%
3 067
2 711
-11,61%
4,41%
749
782
772
1,45%
761
15 817
17 050
7,80%
9,44%
1 000 570 1 094 988
Podíly zemí na výrobě osobních automobilů v roce 2010 jsou uvedeny v následujících
diagramech (č. 1.3.3 až 1.3.7).
Brazil+Mexico+Argentina
8,09%
USA + Kanada
6,34%
Czech Rep.
1,83%
Rusko
2,07%
Evropa - ostatní
(bez CR)
7,91%
ostatní země
1,68%
China
23,79%
Japan
14,22%
Spain
3,28%
Germany
9,51%
France
3,29%
India
4,82%
Asie - ostatní
6,55%
South Korea
6,62%
100 % =
58 404 767
ks
Diagram č. 1.3.3
SVĚT – nárůst výroby osobních automobilů 2010/2009 ....... 20,92 %
to je + 10 103 633 ks
20
Podíly na nárůstu výroby osobních automobilů v roce 2010 - svět
EVROPA (bez CR)
927 078
9,18%
Czech Rep.
101 758
1,01%
ostatní země
2 100 189
20,79%
ASIE
6 974 608
69,03%
100 % =
10 103 633 ks
Diagram č. 1.3.4
Podíly zemí na výrobě osobních automobilů v roce 2010 - Asie
Turkey
1,84%
Iran
4,18%
Thailand
1,69%
Indonesia
1,61%
Malaysia
1,60%
Taiwan
0,77%
India
8,60%
China
42,48%
South Korea
11,82%
Japan
25,40%
100 % =
32 712 308 ks, to je 56,01% celosvětové výroby OA
Diagram č. 1.3.5
ASIE – nárůst výroby osobních automobilů 2010/2009 ....... 27,10 %
to je + 6 974 608 ks
21
Podíly zemí na výrobě osobních automobilů v roce 2010 - Evropa
Belgium
2,08%
Romania
2,15%
Slovenia
1,29%
Sw eden
1,17%
Hungary
1,09%
Portugal
0,76%
Austria
0,57%
Netherlands
0,32%
Slovakia
3,69%
Finland
0,04%
Serbia
0,04%
Italy
3,80%
Germany
36,82%
Poland
5,21%
France
12,75%
Spain
12,69%
UK
8,43%
Czech Rep.
7,09%
100 % =
Diagram č. 1.3.6
EVROPA – nárůst výroby osobních automobilů 2010/2009 ....... 7,32 %
to je + 1 028 836 ks
Podíly zemí na výrobě osobních automobilů v roce 2010 - ostatní
South Africa
2,78%
Australia
1,93%
Uzbekistan
1,23%
Ukraine
0,71%
Argentina
4,79%
Egypt
0,42%
jiné
2,15%
Canada
9,13%
Brazil
26,65%
Russia
11,38%
USA
25,73%
Mexico
13,10%
100 % =
Diagram č. 1.3.7
OSTATNÍ ZEMĚ – nárůst výroby osobních automobilů 2010/2009 ....... 24,67 %
to je + 2 100 189 ks, z toho: - Brazil + Mexico .... + 698 932 ks
- USA + Canada ...... + 631 228 ks
- Russia .................. + 612 523 ks
- ostatní země ........... +157 506 ks
22
1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě České republiky
Za automobilový průmysl ČR jako celek je za rok 2010 možno vykázat několik
údajů o podílu na průmyslové výrobě ČR:

pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl
resp.
a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ je to
po započtení údajů od dalších 32 firem 1/ je tento podíl na hodnotě
resp.
po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ dosahuje podíl hodnoty
resp.
17,16 % */
20,41 % **/
18,06 %
17,86 % */
21,24 % **/
18,80 %
20,14 %*/
23,95 % **/
21,20 %
*/ Podíl na průmyslové produkci ČR po přepočtu údajů ČSÚ za roky 2000 až 2010 (přepočtené údaje
jsou za celou „populaci podniků“, tedy na rozdíl od údajů uvedených v diagramu č. 1.1.4 i za
subjekty s méně než 20 zaměstnanci (viz diagram č. 1.1.5).
**/ Podíl na průmyslové produkci ČR u firem nad 20 zaměstnanců
--------------------------------------------------1/
mil. Kč
2/
Objem tržeb dalších 32 firem, od kterých byly v termínu získány údaje potřebné pro zpracování tohoto
materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2010 celkem 24 536,01 mil. Kč. Celkově vykázaný
objem tržeb za firmy „AUTOSAP + 32“ tak dosáhl 625 331,51 mil. Kč.
Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou
výrobou dosáhly v roce 2010 hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 79 895,34 mil. Kč.
Vývoj průmyslové produkce
(vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)
35%
3 326 182
458 963,5
560 541,6
640 861,7
604 133,2
515 485,8
600 837,5
16,97%
18,06%
3 037 546
17,20%
17,99%
17,74%
385 550,9
14,17%
15,79%
2 907 222
2 720 835
14,99%
2 324 332
14,32%
2 251 968
348 403,8
500 000
326 452,5
1 000 000
13,53%
1 500 000
25%
304 800,2
2 000 000
13,52%
2 500 000
30%
272 900,9
3 000 000
2 017 777
3 500 000
2 280 165
4 000 000
3 158 927
4 500 000
3 511 987
3 561 448
5 000 000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0
20%
15%
10%
5%
0%
průmyslová výroba celkem
z toho firmy AutoSAP
podíl AutoSAP
Diagram č. 1.4.1
Firmy zapojené do činnosti AutoSAP dosáhly v roce 2010 tržeb z průmyslové
činnosti ve výši 600 837,5 mil. Kč, což je o 16,56 % více než v roce 2009. Protože
však průmyslová výroba ČR vzrostla o 9,26 % (dle indexu zveřejněného ČSÚ), podíl
firem zapojených do AutoSAP na celkových tržbách z průmyslové činnosti ČR se
23
mil. Kč
oproti roku 2009 zvýšil o cca 1 % (dle výběru použití časové řady se podíl pohybuje
v rozmezí 17,16 % až 20,41 %) – viz výše diagram č. 1.4.1 a diagramy č. 1.4.2
a č. 1.4.3. Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti (a tím i exportu – viz dále) lze
odhadnout, že podíl firem AutoSAP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje na
hodnotě 7,8 – 8,3 %.
Podíl firem AutoSAP
3 501 971
30%
17,16%
25%
515 485,8
604 133,2
600 837,5
15,86%
16,08%
3 205 079
3 810 115
35%
16,76%
640 861,7
16,73%
560 541,6
14,85%
3 090 011
2 460 069
2 489 501
13,99%
458 963,5
500 000
385 550,9
13,34%
1 000 000
348 403,8
1 500 000
13,27%
2 000 000
326 452,5
304 800,2
12,61%
2 170 038
2 500 000
272 900,9
12,58%
3 000 000
2 416 474
3 500 000
2 890 048
4 000 000
3 351 133
4 500 000
3 823 096
na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb */)
5 000 000
20%
15%
10%
5%
0
0%
2000
2001
2002
2003
prům yslová výroba celkem
2004
2005
2006
2007
z toho firm y AutoSAP
2008
2009
2010
podíl firem AutoSAP
Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2009/2008) celkem o: 296 892,6 mil. Kč, to je
9,26%
85 351,7 mil. Kč, to je 16,56%
Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:
Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2010 (výpočet dle zveřejněných indexů).
*/ Tržby z průmyslové činnosti za všechny podnikatelské subjekty (= celá "populace podniků") .
mil. Kč
Diagram č. 1.4.2
2 944 351
30%
20,41%
19,13%
2 694 733
3 203 429
18,86%
2 856 356
19,62%
2 571 860
17,85%
16,18%
2 383 494
2 071 048
16,82%
1 947 109
16,77%
1 892 171
16,11%
35%
25%
20%
600 837,5
515 485,8
604 133,2
640 861,7
560 541,6
458 963,5
385 550,9
348 403,8
326 452,5
304 800,2
15%
272 900,9
219 302,4
1 640 501
13,37%
1 620 706
11,52%
186 778,0
159 663,3
1 507 142
10,59%
1 419 211
7,98%
113 211,6
6,58%
87 863,0
1 227 521
5,53%
67 917,0
500 000
6,68%
1 000 000
80 259,0
1 500 000
1 201 141
2 000 000
1 334 797
2 500 000
1 850 872
14,74%
3 000 000
19,94%
na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb **/)
3 500 000
3 214 343
10%
5%
0
0%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2009/2008) celkem o:
Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:
85 351,7 mil. Kč, to je
9,26%
16,56%
Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaj za r.2009 po revizi, údaj za r.2010 = z údaje ČSÚ (nárůst o 9,26 % proti r.2009).
**/ Tržby z průmyslové činnosti jen za subjekty s více než 20 zaměstnanci (navazují na data z předchozích publikací) .
Diagram č. 1.4.3
24
Je třeba uvést, že meziroční pokles produkce u firem AutoSAP byl od roku 1993
zaznamenán pouze třikrát (nejvyšší pokles byl mezi roky 1994/1993 a činil 15,38 %,
mezi roky 2009/2008 byl pokles o 14,67 % - roky 1994 a 2009 byly zřejmě pro český
automobilový průmysl těmi nejobtížnějšími). V ostatních letech nárůst produkce firem
Sdružení automobilového průmyslu převyšoval růst průmyslové produkce ČR
(s výjimkou roku 2004 a 2009), v některých letech (např. 2005 a 2006) velmi výrazně
(viz diagramy č. 1.4.4 až 1.4.6).
Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti
v letech 2001 až 2010 (údaje za ČR dle nové časové řady ČSÚ)
45%
35%
25%
17,06%
22,13%
19,04%
14,33%
11,69%
15%
7,10%
6,72%
10,66%
11,61%
5%
1,94%
1,25%
16,56%
12,74%
8,66%
6,85%
9,50%
-1,39%
2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004
-5%
2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009
-5,73%
-13,51%
-15%
-14,67%
-25%
firmy AutoSAP
Česká republika
Diagram č. 1.4.4
Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti */
45%
35%
19,04%
25%
16,09%
11,69%
15%
5%
22,13%
7,10%
6,72%
14,33%
10,66%
11,36%
1,80%
-5%
2001/2000 2002/2001
16,56%
1,20%
6,92%
2003/2002 2004/2003 2005/2004
8,45%
14,08%
2006/2005 2007/2006 2008/2007
-5,73%
-15%
9,26%
-0,34%
2009/2008 2010/2009
-14,67%
-15,88%
-25%
firmy AutoSAP
Česká republika
*/ Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2010 (za celou "populaci podniků").
Diagram č. 1.4.5
25
Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti **/
41,03%
45%
35% 28,85%
24,44%
25%
19,04%
16,98% 17,41%
5%
15,09%
11,69%
15%
22,13%
16,56%
14,33%
7,10% 6,72%
12,82%
6,32% 6,20% 7,54%
1996/1995
-5%
1,22%
2,23%
10,66%
2,90%
6,37%
7,90%
11,06%
12,53%
9,26%
-0,34%
1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009
-5,73%
-14,67%
-15%
-15,88%
-25%
firmy AutoSAP
Česká republika
**/ Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje navazující na data z předchozích materiálů (za firmy nad 20 zaměstnanců)
mil. Kč
Diagram č. 1.4.6
Podíl firem "AutoSAP + 32" na průmyslové činnosti ČR
(vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)
35%
3 326 182
18,80%
486 851,5
594 382,6
678 632,7
658 841,2
547 295,7
625 373,5
18,02%
3 037 546
18,76%
3 511 987
19,05%
409 858,9
15,06%
16,75%
18,82%
2 907 222
2 720 835
15,86%
2 324 332
16,06%
2 280 165
368 542,7
500 000
366 249,7
1 000 000
14,48%
1 500 000
25%
326 136,2
2 000 000
14,34%
2 500 000
30%
289 275,0
3 000 000
2 017 777
3 500 000
2 251 968
4 000 000
3 158 927
4 500 000
3 561 448
5 000 000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
20%
15%
10%
5%
0
0%
z toho firm y "AutoSAP + 32"
podíl firem autoprům yslu
Nárůst (-pokles) 2010/2009 za "AutoSAP+32" : 78 077,8 mil. Kč, to je o
Podíl "AutoSAP+32" na průmyslové produkci ČR v roce 2010:
14,27%
18,80%
*/ "AutoSAP+32" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r. 2010 **/.
**/ Údaje za r. 1993 až 2002 odhad, za r. 2003 až 2010 z relevantních údajů získaných od firem (počet firem však různý!):
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
"+ xy firem" ***/:
27 887,9
33 841,0
37 771,0
54 708,0
31 809,9
24 536,0 mil. Kč
údaje za:
36 firem
25 firem
25 firem
30 firem
41 firem
32 firem
rok 2010
***/ Jedná se o firmy, které poskytly údaje za daný rok (seznam 32 firem za rok 2010 v příloze).
Diagram č. 1.4.7
Z 32 firem, které poskytly údaje za r. 2010, předalo údaje i v r. 2009 celkem 23 firem.
Při porovnání tržeb dosažených u těchto 23 firem vychází, že u nich došlo k nárůstu
produkce o 10,64 % (z 13 933,5 mil. Kč v roce 2009 na 15 416,2 mil. Kč v roce 2010).
Dalších 15 firem, které poskytly údaje za rok 2009 (objem jejich produkce v tomto roce
26
činil 15 504,2 mil.Kč), údaje za rok 2010 neposkytlo. Z tohoto důvodu je dále uvedený
odhad za ostatní firmy autoprůmyslu ČR za rok 2009 jiný, než bylo uvedeno v materiálu
za rok 2009.
Dále uvedené podíly firem AutoSAP jsou vztahovány již jen k nové časové řadě
údajů ČSÚ o tržbách z průmyslové produkce.
Další firmy s automobilovou výrobou (odhad tržeb za rok 2010):
79 895,3 mil. Kč, podíl 2,40%
"Automobilová výroba" v ČR, rok 2010 celkem: 705 268,8 mil. Kč to je podíl 21,20%
Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze uvést, že jeho podíl na průmyslové
výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR překračuje hodnotu 21,0 %, oproti roku
2009 se tato hodnota zvýšila o 1,24 %. V porovnání let 2010 / 2009 došlo k nárůstu
automobilové produkce v ČR o 16,32 %.
ostatní firmy AP (odhad)
rok 2010
(mil. Kč)
600 837,50
15 416,18
9 119,83
79 895,34
rok 2009
(mil. Kč)
515 485,80
13 933,50
8 242,71
68 633,66
CELKEM AP ČR
705 268,85
606 295,67
TRŽBY
firmy AutoSAP
dalších 23 firem */
dalších 9 firem **/
nárůst (-pokles) 2010 / 2009
(v mil. Kč)
(v %)
16,56%
85 351,70
10,64%
1 482,68
10,64%
877,12
16,41%
11 261,68
98 973,18
16,32%
*/ Jedná se jen o firmy, u kterých jsou k dipozici údaje za rok 2010 i 2009 (celkem 23 firem).
**/ Další firmy, které poskytly údaje za rok 2010 (údaj za r. 2009 = odhad z nárůstu dosaženého u firem */).
Meziroční nárůst (rok 2010 - rok 2009) průmyslové produkce ČR, vyjádřený
objemem tržeb, činil absolutně 288 636,0 mil. Kč. V automobilovém průmyslu jako
celku došlo k růstu o 98 973,18 mil. Kč (viz výše tabulka „TRŽBY“). Automobilový
průmysl ČR v roce 2010 se tak podílel na růstu průmyslové produkce ČR celkem
34,28 % (vztaženo na novou časovou řadu údajů ČSÚ o průmyslové produkci) .
Z porovnání dále uvedených diagramů se stejnými diagramy za rok 2009 je možno
konstatovat, že pozice firem AutoSAP i automobilového průmyslu jako celku
v rámci českého průmyslu a ekonomiky zůstala zhruba stejná.
Firmy zapojené do činnosti AutoSAP z tohoto pohledu představují více než 85 %
produkce celého automobilového průmyslu České republiky (viz diagramy č. 1.4.8
a 1.4.9). Tento podíl je v podstatě řadu let stabilní a dokumentuje dostatečně
„reprezentativnost“ firem AutoSAP v rámci českého autoprůmyslu.
27
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti
České republiky, rok 2010
ostatní
průmysl
ČR
78,80%
firmy
AutoSAP
18,06%
+ dalších 32
firem AP
0,74%
ostatní firmy AP
(odhad)
2,40%
3 326 182 mil. Kč = 100%
Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 21,20%
Diagram č. 1.4.8
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti
ostatní
průmysl
ČR
80,04%
firmy
AutoSAP
16,97%
ostatní firmy AP
(odhad)
2,26%
+ dalších 32
firem AP
0,73%
3 037 546 mil. Kč = 100%
Diagram č. 1.4.9
28
Podíly na tržbách firem autoprůmyslu ČR
za rok 2010
firmy
AutoSAP
85,19%
+ dalších 32
firem AP
3,48%
ostatní firmy AP
(odhad)
11,33%
705 268,8 mil. Kč = 100%
Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 85,19%
Diagram č. 1.4.10
Podíly na tržbách firem autoprůmyslu ČR
za rok 2009
firmy
AutoSAP
85,02%
+ dalších 32
firem AP
3,66%
ostatní firmy AP
(odhad)
11,32%
606 295,7 mil. Kč = 100%
Diagram č. 1.4.11
29
1.4.2 Podíl automobilového průmyslu na exportu České republiky
U firem zapojených do AutoSAP došlo v porovnání roků 2010 a 2009 ke zvýšení
exportu o 69,6 miliardy Kč, to je o 17,07 %. Podíl firem AutoSAP na celkovém exportu
ČR nepatrně poklesl (viz dále diagram č. 1.4.12), jelikož za celou ČR došlo v porovnání
let 2010 / 2009 ke zvýšení exportu o 17,74 % (z 2 138 623 mil. Kč v roce 2009 na
2 515 865 mil. Kč v roce 2010). Celkový vývoz České republiky se tedy meziročně zvýšil
o 377 242 mil. Kč. Na tomto nárůstu se firmy AutoSAP podílely 15,48 %.
Obdobně jako u tržeb z průmyslové produkce je za rok 2009 možno vykázat tři
údaje o podílu tuzemského automobilového průmyslu na celkovém exportu ČR:

pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl
po započtení údajů od dalších 32 firem 3/ je tento podíl na hodnotě
po odhadu za další firmy autoprůmyslu 4/ dosahuje podíl hodnoty
18,97 %
19,72 %
22,09 %
---------------------------------------------------
ostatní firmy AP (odhad)
2010
(mil. Kč)
477 321,90
11 287,91
7 596,17
59 503,58
rok 2009
(mil. Kč)
407 734,40
9 924,05
6 678,37
50 973,15
CELKEM AP ČR
555 709,56
475 309,97
EXPORT
firmy AutoSAP
dalších 23 firem */
dalších 9 firem **/
nárůst (-pokles) 2010 / 2009
(v mil. Kč)
(v %)
69 587,50
17,07%
1 363,86
13,74%
917,80
13,74%
8 530,43
16,74%
80 399,59
16,92%
*/ Jedná se jen o firmy, u kterých jsou k dipozici údaje za rok 2010 i 2009 (celkem 23 firem).
**/ Další firmy, které poskytly údaje za rok 2010 (údaj za r. 2009 = odhad z nárůstu dosaženého u firem */).
1 000 000
500 000
8,97% 709 261
95 093,2
13,41%
834 227
121 863,0
1 500 000
14,61%
908 756
154 353,4
16,99%
1 121 099
193 871,7
2 000 000
45%
40%
35%
30%
25%
477 321,9
18,97%
2 500 000
17,29%
1 269 634
222 127,7
17,50%
1 254 860
239 560,0
19,09%
1 370 930
264 275,7
19,28%
1 722 657
313 971,7
18,23%
1 868 586
350 509,6
18,76%
2 144 573
414 783,2
19,34%
2 479 234
498 478,8
20,11%
2 473 736
460 729,4
18,62%
2 138 623
407 734,4
19,07%
na celkovém exportu ČR
3 000 000
2 515 865
601 680
53 952,0
4/
Export dalších 32 firem (mimo AutoSAP), které poskytly v termínu potřebné údaje pro zpracování
tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v r. 2010 celkem 18 884,1 mil. Kč. Celkově vykázaný
objem vývozu za firmy „AUTOSAP + 32“ tak v roce 2010 dosáhl 496 205,98 mil. Kč.
Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou
výrobou dosáhly v roce 2010 vývozu ve výši 79 495,54 mil. Kč.
mil. Kč
3/
20%
15%
10%
5%
0
0%
1996
1997
1998
1999
2000
2001
export ČR celkem
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
podíl AutoSAP
Nárůst (- pokles) exportu ČR (2010/2009) celkem o: 377 242,0 mil. Kč, to je o 17,64%
Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o: 69 587,5 mil. Kč, to je o 17,07%
Export za Českou republiku celkem - údaj za rok 2009 po revizi, údaj za rok 2010 = předběžný údaj ČSÚ.
Diagram č. 1.4.12
30
mil. Kč
Podíl firem "AutoSAP + 32"
na celkovém exportu ČR
2002
2003
2004
2005
2006
2007
25%
19,72%
20,24%
20,11%
30%
20%
496 206,0
2001
35%
432 810,0
2000
497 470,1
524 809,4
1999
2 515 865
2 138 623
2 473 736
21,17%
2 144 573
439 884,0
19,87%
371 194,8
1 868 586
332 001,5
19,27%
279 213,2
20,37%
21,06%
1 370 930
264 254,0
19,24%
1 254 860
244 340,5
18,85%
18,34%
1 121 099
15,63%
211 320,2
1998
166
1997
701,7908 756
130 393,4
14,08%
709 261
99 847,9
500 000
9,42%
601 680
1 000 000
56 649,6
1 500 000
834 227
2 000 000
1 269 634
2 500 000
1 722 657
3 000 000
2 479 234
40%
20,51%
3 500 000
2009
2010
15%
10%
5%
0
0%
1996
export ČR celkem
firm y "AutoSAP+32"
2008
podíl firem autoprům yslu ČR
Nárůst (-pokles) celkového exportu ČR (2010/2009) celkem o: 377 242,0 mil. Kč, to je o 17,64%
Nárůst (-pokles) za "AutoSAP+32" : 63 396,0 mil. Kč, to je o 14,65%
Podíl "AutoSAP+32" na celkovém exportu ČR v roce 2010: 20,24%
*/ "AutoSAP+32" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r. 2010 **/.
**/ Údaje za r. 1993 až 2002 odhad, za r. 2003 až 2010 z relevantních údajů získaných od firem (počet firem však různý!):
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
"+ xy firem" ***/:
20 685,2
25 100,7
26 330,6
36 740,8
25 075,6
18 884,1 mil. Kč
údaje za:
36 firem
25 firem
25 firem
30 firem
41 firem
32 firem
rok 2010
***/ Jedná se o firmy, které poskytly údaje za daný rok (seznam 32 firem za rok 2010 v příloze).
Diagram č. 1.4.13
Další firmy s automobilovou výrobou (odhad exportu za rok 2010): 59 503,6 mil. Kč, podíl 2,37%
"Automobilový export ČR" za rok 2010 celkem: 475 310,0 mil. Kč
to je podíl 22,23%
Meziroční indexy růstu exportu
76,3%
75%
55% 46,4%
28,2% 26,7%
25,6%
35%
25,7%
18,3%
14,6%
15%
17,9%
6,3%
1996/1995 1997/1996
-5%
17,6%
8,9%
7,8%
23,4%
13,2%
20,2%
17,6%
11,6%
10,3%
18,8%
9,2%
8,5%
14,8% 15,6%
17,1%
-0,2%
1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009
-1,2%
-7,6%
-11,5%
-25%
firmy AutoSAP
Česká republika
-13,5%
Diagram č. 1.4.14
31
Podíly na celkovém exportu
ostatní
průmysl
ČR
77,91%
firmy AutoSAP
18,97%
+ dalších 32
firem AP
0,75%
ostatní firmy AP
(odhad)
2,37%
2 138 623 mil. Kč = 100%
Diagram č. 1.4.15
Podíly na exportu automobilového průmyslu,
rok 2010
firmy
AutoSAP
85,89%
ostatní firmy AP
(odhad)
10,71%
+ dalších 32
firem AP
3,40%
555 710 mil. Kč = 100%
Diagram č. 1.4.16
32
Podíl největšího českého exportéra - firmy ŠKODA AUTO – na celkovém vývozu
ČR dosáhl v roce 2010 hodnoty 7,23 % (za rok 2009 to bylo 6,98 %) a podíl na exportu
vykázaném za všechny firmy zapojené do AutoSAP činil 38,10 % (v roce 2009 to bylo
36,62 %). Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se v roce 2010
stala firma HMMC Nošovice, jejíž podíl na celkovém exportu ČR činil 1,91 % (v roce
2009 to bylo 1,32 %) a podíl na exportu firem AutoSAP dosáhl 10,05 % (v předchozím
roce činil 6,90 % %). Podíl třetí společnosti TPCA Czech v roce 2010 činil 1,25 % na
celkovém vývozu ČR a 6,57 % na celkovém exportu firem AutoSAP.
Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém exportu ČR v roce 2010
HMMC Nošovice
1,91%
TPCA Czech
1,25%
Robert Bosch
1,01%
BARUM Continental
0,57%
Škoda Auto
7,23%
Continental
Autom otive CR
0,56%
Johnson Controls
0,33%
TRW Autom otive
0,38%
ostatní export
ČR
81,03%
další firm y AutoSAP
5,74%
Export každé zde jmenovitě uvedené firmy přesáhl 8,3 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2010).
Diagram č. 1.4.17a
Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém exportu ČR v roce 2009
TPCA Czech
2,42%
HMMC Nošovice
1,32%
ROBERT BOSCH
0,97%
BARUM CONTINENTAL
0,72%
Continental Automotive
CR
0,65%
ŠKODA AUTO
6,98%
LUCAS VARITY
0,43%
Iveco Czech Republic
0,43%
další firmy AutoSAP
5,13%
ostatní export ČR
80,93%
Export každé zde jmenovitě uvedené firmy přesáhl 9,0 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2009).
Diagram č. 1.4.17b
33
Podíly největších exportérů na celkovém exportu firem AutoSAP za rok 2010
TRW - DAS
0,67%
Benteler ČR
0,67%
Škoda Auto
38,10%
ostatní firmy AutoSAP
22,32%
Dura Autom otive CZ
0,87%
HMMC Nošovice
10,05%
WITTE Nejdek
0,91%
BEHR Czech
1,09%
TPCA Czech
6,57%
HELLA Autotechnik
0,97%
Denso
Manufacturing
1,29%
Continental Teves
1,46%
TRW Autom otive
2,01%
Johnson Controls
1,74%
Robert Bosch
5,33%
Continental
Autom otive CR
2,93%
BARUM Continental
3,02%
Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3,1miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2010).
Diagram č. 1.4.18a
Podíly největších exportérů na celkovém exportu firem AutoSAP za rok 2009
DURA Automotive CZ
1,01%
WITTE Nejdek
0,89%
ostatní firmy Sdružení
AP
18,66%
ŠKODA AUTO
36,62%
BEHR Czech
1,05%
DENSO
MANUFACTURING
1,56%
CONTINENTAL TEVES
CZ
1,71%
Johnson Controls
2,04%
TPCA Czech
12,71%
BARUM CONTINENTAL
3,78%
LUCAS VARITY
2,27%
Continental Automotive
CR
3,43%
Iveco Czech Republic
2,26%
HMMC Nošovice
6,90%
ROBERT BOSCH
5,11%
Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3,6 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2009).
Diagram č. 1.4.18b
1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR
Již v roce 2005 došlo k „překlopení“ zahraničně obchodní bilance ČR do kladných
čísel a tento trend pokračoval i v letech 2006 až 2009. V roce 2010 však došlo
k mírnému poklesu (vývoj viz diagram č. 1.1.10). K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla
celá řada průmyslových odvětví a oborů, avšak trvale významný (možno říci
rozhodující) vliv na tento ukazatel mají stále firmy automobilového průmyslu.
34
Vzhledem k obtížné dostupnosti údajů o dovozech pro výrobní potřebu a dovozech
investic od firem mimo AutoSAP jsou dále uváděné údaje jen za firmy zapojené do
činnosti AutoSAP. Těmito subjekty je dlouhodobě vykazováno kladné saldo
zahraničního obchodu. V roce 2010 bylo dosaženo vysoce kladného salda ve výši
319 058 mil. Kč. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 15 let (od roku 1996 do roku
2010) je uveden v diagramu č. 1.4.19. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty
veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem AutoSAP a dovozy investičního charakteru
realizované firmami AutoSAP. Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech
firem AutoSAP (jeho hodnota činila 477 321,90 mil. Kč - viz též diagram č. 1.4.12).
V dalším diagramu č. 1.4.20 je znázorněn stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů
všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR */ (tedy jakoby za celý
„autoobor“), i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a do firem AutoSAP
směřují jen nepatrnou částí (= nákupy firemních vozidel). I v tomto případě vychází
vysoce pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 187 miliard Kč.
---------------------------------------------------
*/ Údaje o objemu dovozů silničních vozidel do ČR za roky 2004 až 2010 již nejsou k dispozici. Proto byl
mil. Kč
Čisté saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami AutoSAP
50 000
272 256,0
262 811,6
196 707,8
173 626,2
158 150,1
140 226,9
131 873,5
85 054,7
61 932,0
100 000
40 048,7
150 000
71 071,0
200 000
119 375,7
250 000
182 364,2
300 000
266 734,3
(nezahrnuje dovozy vozidel do ČR)
350 000
319 058,0
proveden pouze odhad objemu dovozu (v mil. Kč) dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních
registrací nových a ojetých zahraničních vozidel.
0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 1.4.19
Diagram vývoje salda zahraničně obchodní bilance za celou ČR, uvedený též
v části 1.1 (diagram č. 1.1.10), by se při nezapočítání výsledků automobilového
průmyslu (tedy bez firem AutoSAP) výrazně změnil - i za roky 2005 až 2010 by saldo
bylo záporné. Tato skutečnost je znázorněna v diagramu č. 1.4.21.
35
3 570,0
20 000
18 949,0
60 000
35 521,0
80 000
88 707,8
92 758,0
83 626,2
45 031,6
100 000
80 402,7
74 935,9
120 000
80 157,1
140 000
105 364,2
160 000
142 256,0
180 000
127 811,6
140 734,3
(včetně dovozů všech vozidel - za roky 2004 až 2010 = odhad)
200 000
40 000
187 058,0
mil. Kč
Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami AutoSAP
0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
dovozy
automobilů (mil. Kč) 51 716,36 59 824,22 65 392,07 77 000,00 90 000,00 108 000,00 126 000,00 135 000,00 130 000,00 132 000,00
Diagram č. 1.4.20
v letech 1995 až 2010 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)
50 000
67 247
87 915
39 761
100 000
38 624
mil. Kč
150 000
122 824
149 587
Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR
0
bez firem AutoSAP
-196 234
-122 669
-195 565
-178 819
-156 947
-26 438
-135 002
-69 793
-208 802
-70 811
-219 191
-211 038
-116 685
-248 559
-120 825
-240 201
-149 468
-80 239
-300 000
-151 310
-152 990
-250 000
-212 382
-150 450
-200 000
-193 039
-150 000
-134 569
-100 000
-64 413
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-99 569
-50 000
celkem za ČR
Diagram č. 1.4.21
V roce 2009 došlo v porovnání s rokem 2008 k určitému snížení dovozů do
„autooboru ČR“, v roce 2010 došlo opět k růstu. Podle údajů předaných firmami
AutoSAP dochází v průběhu doby k dílčím změnám v podílu dovozů pro výrobní
potřebu a dovozů investičního charakteru (viz diagramy pod č. 1.4.22).
Na celkovém dovozu do ČR se firmy AutoSAP podílely pouze 6,61 %, na
exportu však 18,97 % (viz výše), tedy téměř trojnásobně.
36
mil.Kč
mil. Kč
Vývoj dovozů firmami AutoSAP
250 000
213 045,4
25 000
224 634,0
192 434,7
200 000
20 000
172 279,7
150 967,2
150 000
15 000
128 420,8
7 110,4
100 000
4 603,7
7 296,7
7 057,6
5 483,1
5 030,0
10 000
50 000
5 000
0
0
2007
2008
150 967,2
7 296,7
128 420,8
7 057,6
5 483,1
5 030,0
4 603,7
6 096,1
100 724,6
5 401,0
95 802,0
74 698,0
3 531,2
50 000
15 556,2
100 000
125 511,4
200 000
192 434,7
213 045,4
172 279,7
250 000
150 000
2010
dovozy investičního charakteru
mil. Kč
dovozy pro výrobní potřebu
2009
224 634,0
2006
7 110,4
2005
0
2001
2002
2003
2004
dovozy investic firmami AutoSAP
2005
2006
2007
2008
2009
2010
dovozy pro výrobní potřebu firem AutoSAP
Diagramy č. 1.4.22
V meziročním porovnání 2010/2009 se zvýšil dovoz pro výrobní potřebu firem
ze 128 420,80 mil. Kč v roce 2009 na 150 967,20 mil. Kč za rok 2010 (vazba na růst
produkce), došlo též ke zvýšení dovozů investičního charakteru (rok 2010 celkem
7 296,70 mil. Kč oproti 7 057,60 mil. Kč v roce 2009). Dovoz vozidel v objemovém
vyjádření se zřejmě mírně zvýšil (za rok 2009 činil odhad za nová a ojetá vozidla cca
130 000 mil. Kč, odhad pro rok 2010 činí cca 132 000 mil. Kč). Souhrnný přehled je
uveden v tabulce č. 1.4.1. Tato tabulka rovněž celkem přesně dokumentuje průběh
ekonomické recese v letech 2008 až 2009.
Tabulka č. 1.4.1
změna 04/03
Dovozy všech vozidel do ČR
Dovozy investičního charakteru */
Dovozy pro výrobní potřebu */
CELKEM:
změna 05/04
17,75% 16,88%
12,87% -24,48%
24,61% 37,26%
21,62% 27,94%
změna 06/05
20,00%
9,26%
23,66%
22,18%
změna 07/06
změna 08/07
změna 09/08
16,67%
7,14% -3,70%
41,36% -22,89% 28,72%
5,44% -14,33% -33,27%
9,71% -6,94% -20,26%
změna 10/09
1,54%
3,39%
17,56%
9,34%
*/ Údaje jen firmy AutoSAP
37
1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů
Vzhledem k relativně vysokým hodnotám jednotlivých ukazatelů (jako jsou např.
tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod.) dosahovaných v předchozích
obdobích (= výchozí základna pro další rok) bylo zřejmé, že meziroční procentní
nárůsty nemohou trvale zachovávat nezměněnou dynamiku. To se výrazně projevilo
v letech 2008 a 2009, kdy automobilový průmysl zasáhla ekonomická recese.
Z hlediska konkurenční schopnosti je však důležité dlouhodobé dodržení určitých relací
mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Dosavadní vývoj vztahu
mezi růstem tržeb (výroby), růstem přidané hodnoty a mzdovými nárůsty v souhrnu za
firmy zapojené do činnosti AutoSAP od roku 1999 je uveden v diagramu č. 1.2.20
(meziroční nárůsty vztaženy vždy na srovnatelnou základnu).
Poměr mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb byl ve
vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů v rámci firem automobilového
průmyslu vyvážený, což dokumentuje diagram č. 1.4.23. Od roku 2001 do roku 2007
kopírovala křivka růstu mezd v podstatě přesně růst přidané hodnoty. V roce 2008 se
však růst mezd od vývoje v předchozích letech vlivem ekonomické recese výrazně
odchýlil, k určitému „narovnání poměrů“ došlo v průběhu roku 2009 a v roce 2010 byl
podchycen návrat k trendu před ekonomickou recesí.
Průměrná měsíční mzda ve firmách zapojených do AutoSAP v roce 2010
dosáhla hodnoty 27 821 Kč, což v porovnání s rokem 2009 představuje nárůst
o 5,88 %. Nárůst vykázaný za celou Českou republiku činil necelá 2 %. Mezi roky
2009 a 2008 byl však vyšší růst mezd za ČR (+ 4 %) než ve firmách AutoSAP (pouze
+ 1,5 %). Tento fakt dokazuje, že firmy automobilového průmyslu reagovaly, na
rozdíl od vývoje v ČR, na vzniklou ekonomickou situaci v reálném čase.
2000
2001
2002
2004
2005
2006
2007
26,48%
2008
2009
5,88%
7,47%
6,91%
16,56%
21,38%
7,18%
14,33%
6,74%
6,65%
8,97%
19,04%
5,67%
10,66%
7,62%14,33%
6,41% 16,15%
6,72%
2003
2010
-16,45%
-15%
-25%
nárůst tržeb
nárůst přidané hodnoty
-14,67%
1999
35%
25%
15%
5%
-5,73%
-5%
1,50%
5%
7,10%
4,17% 9,08%
11,69%
4,70%
13,93%
24,44%
8,28%
15%
10,85%
25%
17,41%
35%
22,13%
Porovnání meziročních nárůstů tržeb, přidané hodnoty
a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu
-5%
-15%
-25%
nárůst průměrné mzdy
Diagram č. 1.4.23
Zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2010 činil 23 951 Kč, „mzdový
náskok autoprůmyslu“ (firem v rámci AutoSAP), který se dlouhodobě pohyboval mezi
12 až 15 %, se uvedeným vývojem vrátil na úroveň před recesí (viz diagram č. 1.4.24).
38
Relace mezi průměrnou mzdou v České republice
a mzdou ve firmách Sdružení automobilového průmyslu
120%
45 000 Kč
40 000 Kč
35 000 Kč
114,77%
112,76%
115,48% 115,58% 115,54%
113,37%
116,16%
114,59%
115%
111,87%
30 000 Kč
25 000 Kč
27 821 Kč
23 951 Kč
23 488 Kč
25 888 Kč
22 593 Kč
24 214 Kč
20 957 Kč
22 591 Kč
19 546 Kč
21 183 Kč
18 344 Kč
20 046 Kč
17 466 Kč
18 627 Kč
16 430 Kč
5 000 Kč
17 505 Kč
10 000 Kč
15 524 Kč
15 000 Kč
26 276 Kč
110%
20 000 Kč
0 Kč
105%
100%
2002
ČR
2003
2004
2005
2006
firmy AutoSAP
2007
2008
2009
2010
mzda u firem AutoSAP / mzda v ČR
Diagram č. 1.4.24
I z delší časové řady (již od roku 1993) vyplývá, že průměrné mzdy ve firmách
AutoSAP byly vždy nad vykázaným celorepublikovým průměrem. Nejvyšší relativní
„rozdíl“ byl přitom v letech 1999 až 2001 (viz diagram č. 1.4.25).
30 000 Kč
25 000 Kč
20 000 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč
5 904
103,88%
6 133
7 004
105,35%
7 379
8 307
104,17%
8 653
9 825
105,44%
10 359
10 802
112,03%
12 102
11 801
113,30%
13 371
12 797
115,82%
14 822
13 219
121,42%
16 050
14 378
116,88%
16 805
15 524
112,76%
17 505
16 430
113,37%
18 627
17 466
114,77%
20 046
18 344
115,48%
21 183
19 546
115,58%
22 591
20 957
115,54%
24 214
22 593
114,59%
25 888
23 488
111,87%
26 276
23 951
116,16%
27 821
Relace mezi průměrnou hrubou mzdou v České republice
a hrubou mzdou ve firmách Sdružení AP (rok 1993 až 2009)
125%
100%
75%
50%
25%
0%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Česká republika
firmy AutoSAP
Pramen: ČSÚ, Mzdy - Časové řady, březen 2010
(Tab. 1 Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty)
a údaje z databanky Sdružení automobilového průmyslu
mzda AutoSAP / ČR
nárůst 2010 /1993 2009 / 2008 2010 / 2009
3,96%
1,97%
Česká republika 405,67%
1,50%
5,88%
Firmy Sdružení AP 453,63%
Diagram č. 1.4.25
Průměrná mzda vypočtená z údajů dalších 32 automobilových firem (nezapojených do
AutoSAP, údaje však tyto firmy poskytly) v roce 2010 činila 24 111 Kč (byla jen mírně nad
úrovní celostátního průměru, tedy pod průměrem firem AutoSAP).
39
Počet pracovníků ve firmách AutoSAP (jedná se pouze o kmenové zaměstnance,
nikoli o agenturní pracovníky) měl od roku 1999 až do pololetí 2008 rostoucí trend
(mimo jiné i změnami – růstem členské základny). V průběhu 2. pololetí roku 2008
a v roce 2009 však došlo k obrácení tohoto trendu. Dopad nastupující ekonomické
recese se zde projevil ve snížení počtu pracovníků.
VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ */
počet
pracovníků
ve firmách AutoSAP
140 000
120 000
100 000
2005
2006
2007
2008
106 713
2004
106 966
2003
117 431
2002
117 388
2001
117 544
2000
114 793
92 085
1999
101 576
89 192
1998
98 536
85 195
40 000
88 416
60 000
98 755
80 000
2009
2010
20 000
0
*/ Počet pracovníků = počet kmenových zaměstnanců firem
Údaje v tomto diagramu za roky 2009 a 2010 jsou uvedeny za stav členské základny AutoSAP
na počátku roku 2011.
Diagram č. 1.4.26
V dalších 32 firmách, které poskytly údaje, bylo k 31.12.2010 zaměstnáno 9 506 osob.
Ve firmách automobilového průmyslu v ČR bylo tedy k 31.12.2010 dle
předaných údajů z firem přímo zaměstnáno v souhrnu 116 219 osob (= údaj za členy
AutoSAP a dalších 32 firem, které poskytly údaje). Při odhadu za další firmy
autoprůmyslu působící v ČR (cca 28 500 osob) se jedná o 145 000 osob přímo
zaměstnaných v tuzemských firmách s automobilovou výrobou.
Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) přepočtený na jednoho
pracovníka dosáhl v roce 2010 u firem AutoSAP 5 630 406 Kč, což oproti hodnotě
vykázané za rok 2009 představuje nárůst o 14,70 %. V porovnání s rokem 2007 (tedy
rokem před nástupem ekonomické recese) se jedná o nárůst o 3,13 %.
Přidaná hodnota na pracovníka v roce 2010 dosáhla 1 232 306 Kč. To je nárůst
o 24,46 % oproti údaji vykázanému za rok 2009. Hodnota tohoto ukazatele se tak
dostala nad úroveň roku 2007. Ekonomická recese se tedy „kladně“ projevila v růstu
přidané hodnoty na pracovníka.
Vývoj obou výše uvedených ukazatelů od r. 2000 je uveden v diagramu č. 1.4.27.
40
5 630 406 Kč
1 232 306 Kč
4 819 156 Kč
972 022 Kč
823 841 Kč
5 144 580 Kč
5 459 346 Kč
986 380 Kč
778 527 Kč
811 552 Kč
3 998 184 Kč
3 795 689 Kč
3 305 681 Kč
3 535 802 Kč
807 394 Kč
1 000 000 Kč
728 005 Kč
2 000 000 Kč
557 179 Kč
3 000 000 Kč
625 384 Kč
4 000 000 Kč
614 849 Kč
3 059 702 Kč
5 000 000 Kč
3 309 988 Kč
6 000 000 Kč
4 768 781 Kč
Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka
ve firmách Sdružení automobilového průmyslu
0 Kč
2000
2001
2002
2003
2004
2005
přidaná hodnota / pracovník
2006
2007
2008
2009
2010
tržby / pracovník
Diagram č. 1.4.27
U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších
32 firem dosaženo těchto výsledků: objem produkce činil 2 581 124 Kč na pracovníka
a přidaná hodnota dosáhla 599 486 Kč na pracovníka. Obě hodnoty jsou nižší (téměř
poloviční) než hodnoty dosažené u firem AutoSAP.
Vývoj ukazující podíly firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v průmyslových
činnostech od roku 2000 (po přepočtu ČSÚ dle CZ-NACE a revizi, údaje se tedy liší od
dříve publikovaných dat) do konce roku 2009 je uveden v diagramech č. 1.4.28
a 1.4.29, podíly na celkovém počtu zaměstnaných osob pak v diagramu č. 1.4.30.
Z těchto diagramů mimo jiné vyplývá, že relativně vysoký podíl firem AutoSAP na
tržbách z průmyslové činnosti, na exportu a přidané hodnotě je dosahován s mnohem
menším počtem pracovníků než v řadě ostatních průmyslových oborů či odvětví
národního hospodářství - viz diagramy č. 1.4.31 a 1.4.32). Z toho vyplývá, že
produktivita práce v automobilovém průmyslu je dlouhodobě na vyšší úrovni než
v ostatních uvedených odvětvích či oborech.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Odvětví a obory uvedené v časových řadách ČSÚ (počet zaměstnanců v roce 2010)

Zemědělství, lesnictví a rybářství (101,1 tis. osob)
Těžba a dobývání (37,5 tis. osob)
Zpracovatelský průmysl (1 036,5 tis. osob)
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (28,8 tis. osob)
Zásobování vodou; činnosti související s odpad. vodami, odpady a sanacemi (51,8 tis. osob)
Stavebnictví (246,8 tis. osob)
Velkoobchod a maloobchod; oprava a údržba motorových vozidel (482,7 tis. osob)
Doprava a skladování (246,4 tis. osob)
Ubytování, stravování a pohostinství (111,9 tis. osob)
Informační a komunikační činnosti (94,7 tis. osob)
Peněžnictví a pojišťovnictví (69,1 tis. osob)
Činnosti v oblasti nemovitostí (44,7 tis. osob)
Profesní, vědecké a technické činnosti (146,5 tis. osob)
Administrativní a podpůrné činnosti (133,0 tis. osob)
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (292,6 tis. osob)
Vzdělávání (266,0 tis. osob)
41
Zdravotní a sociální péče (265,0 tis. osob)
Kulturní, zábavní a rekreační činnost (50,3 tis. osob)
Ostatní činnosti (44,1 tis. osob)
Zpracovatelský průmysl
Struktura zaměstnanců v národním hospodářství
Velkoobchod a maloobchod; oprava a údržba
motorových vozidel
Veřejná správa a obrana; povinné sociální
zabezpečení
Vzdělávání
(rok 2010 podle odvětví CZ-NACE)
3,55%
2,53%
2,98%
1,34%
Zdravotní a sociální péče
1,19%
2,70%
3,91%
1,38%
Stavebnictví
1,84%
1,00%
Doprava a skladování
0,77%
Profesní, vědecké a technické činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
6,57%
1,18%
Ubytování, stravování a pohostinství
Zemědělství, lesnictví a rybářství
27,64%
Informační a komunikační činnosti
Peněžnictví a pojišťovnictví
Zásobování vodou; činnosti související s
odpad. vodami, odpady a sanacemi
Kulturní, zábavní a rekreační činnost
12,87%
7,07%
Činnosti v oblasti nemovitostí
7,80%
7,09%
Těžba a dobývání
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a
klimatizovaného vzduchu
Ostatní činnosti
6,58%
100 % =
3749,6 tis. osob
na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" */
800
5,66%
5,73%
6,31%
6,45%
6,66%
6,86%
7,63%
7,47%
7,49%
14%
1 349,20
1 394,30
1 000
1 568,60
1 524,20
1 527,00
1 200
1 565,00
1 400
1 571,60
16%
1 541,40
1 600
1 535,20
18%
1 605,80
1 800
1 574,70
zaměstnanců (v tisících)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
7,67%
12%
10%
7,91%
8%
101,58
105,30
117,54
117,39
117,43
106,97
106,71
200
98,54
4%
98,76
400
92,09
6%
89,19
600
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2%
0%
0
"průmyslová činnost"
firmy AutoSAP
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2010", ČSÚ, březen 2011,
Tab 15. Zaměstnanci v NH podle odvětví CZ-NACE a údaje z databanky AutoSAP
*/ Mezi průmyslové činnosti zahrnut zpracovatelsk ý průmysl, těžba nerostných surovin, výroba
a rozvod elek třiny, plynu a vody, doprava, sk ladování a spoje
Diagram č. 1.4.28
42
6 500
6 000
12%
7
10%
3 749,60
3 836,50
4 034,40
4 003,40
3 934,90
3 907,10
3 846,60
4 000
3 837,40
4 500
3 836,50
5 000
3 936,80
5 500
3 894,30
zaměstnanců (v tisících)
na počtu zaměstnanců v NH za celou ČR
8%
3 500
3 000
6%
2 500
2 000
1 500
2,29%
2%
106,71
4%
106,97
2,85%
117,43
2,79%
117,39
2,91%
117,54
2,93%
105,30
2,99%
101,58
2,70%
98,54
2,64%
98,76
2,57%
92,09
2,57%
89,19
1 000
2,34%
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
500
0
0%
ČR celkem
firmy AutoSAP
Tab 15. Zaměstnanci v NH podle odvětví CZ-NACE a údaje z databanky AutoSAP
na počtu zaměstnaných v NH za celou ČR
4 885,30
4 934,30
5 002,48
4 922,00
4 828,06
4 750,79
4 706,63
5 000
7
4 733,18
5 500
4 727,69
6 000
4 764,91
6 500
4 731,60
zaměstnaných (v tisících)
Diagram č. 1.4.29
6%
5%
4 500
4 000
4%
3 500
3 000
2 500
1,89%
1,95%
2,07%
2,08%
2,16%
2,22%
2,43%
2,38%
2,35%
2,17%
2,18%
2 000
3%
2%
98,76
98,54
101,58
105,30
117,54
117,39
117,43
106,97
106,71
500
92,09
1 000
89,19
1 500
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1%
0%
0
ČR celkem
firmy AutoSAP
Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil a údaje z databanky AutoSAP
Diagram č. 1.4.30
43
Podíly na počtu zaměstnanců v "průmyslových
činnostech" (PČ) - Česká republika, rok 2010
ostatní
průmysl ČR
89,28%
ostatní firm y AP
(odhad)
2,11%
+ dalších 32 firem
AP
0,70%
firmy AutoSAP
7,91%
1 349 200 osob
= 100%
Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v PČ: 10,72%
Podíl firem automobilového průmyslu ČR na tržbách z průmyslové činnosti:
Podíl firem automobilového průmyslu ČR na exportu České republiky:
21,20%
22,09%
Diagram č. 1.4.31
Podíly na počtu zaměstnanců v národním
hospodářství (NH) - Česká republika, rok 2010
ostatní
zaměstnanci
v NH
64,02%
zaměstnanci v
"průmyslových
činnostech"
32,12%
firmy
autoprůmyslu ČR
celkem
3,86%
3 751 610 osob
= 100%
Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v NH: 3,86%
z toho podíl firem AutoSAP:
2,84%
Diagram č. 1.4.32
Zpracoval: Ing.Šípek
44
1.5 Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách
Členské firmy AutoSAP se pravidelně umísťují na předních místech nejrůznějších
anket, žebříčků a soutěží, které v České republice vyhlašují nezávislé organizace.
„Exportér roku“ – soutěž pošestnácté zorganizovala Hospodářská komora ČR,
sdružení Střední podnikatelský stav a Asociace na podporu podnikání ČR. Obdobně
jako v loňském ročníku i tentokrát pořadatelé uváděli jen prvních 20 firem. V kategoriích
vycházejících z objemu exportu znovu zvítězila Škoda Auto a potvrdila tak svou roli
nejvýznamnějšího vývozce České republiky. Firmy automobilového průmyslu zaujaly
vedoucí postavení i v dalších kategoriích a to nejen celostátně, ale i ve většině regionů
ČR.
Tabulka 1.5.1 – Výsledky firem automobilového průmyslu v soutěži Exportér roku 2010
Kritérium
Objem exportu
1993 – 2009
Objem exportu 2009
Nárůst exportu
1993 – 2009
Nárůst exportu - velcí
exportéři (nad 500 mil. Kč)
2008 – 2009
Exportér roku
příslušného kraje
Počet firem
uvedených
na
nejvyšších
místech
Počet
Počet
%
Počet
%
Počet
%
20
8
40,0
2
10,0
10
50,0
20
9
45,0
2
10,0
11
55,0
20
5
25,0
2
10,0
7
35,0
8
1
12,5
-
-
1
12,5
13
6
46,1
1
7,7
7
53,8
Z toho členské
firmy AutoSAP
Ostatní firmy
autoprůmyslu
Podíl firem
autoprůmyslu
celkem
Dále ve stručnosti uvádíme pořadí firem zcela nebo částečně se angažujících
v autoprůmyslu v jednotlivých kategoriích.
Objem exportu 1993 – 2009: 1. ŠKODA AUTO, 2. SIEMENS GROUP, 5. BARUM CONTINENTAL,
9. BOSCH DIESEL, 10. R. BOSCH, 11. IVECO CZECH REPUBLIC, 12. LUCAS VARITY (nyní
TRW AUTOMOTIVE CZECH), 17. MITAS, 18. BEHR CZECH, 19. DENSO MANUFACTURING
CZECH.
Objem exportu 2009: 1. ŠKODA AUTO, 4. BARUM CONTINENTAL, 6. SIEMENS GROUP, 7. BOSCH
DIESEL, 9. LUCAS VARITY (NYNÍ TRW AUTOMOTIVE CZECH), 10. IVECO CZECH REPUBLIC,
11. R. BOSCH, 12. DENSO MANUFACTURING CZECH, 13. MITAS, 14. BEHR CZECH,
15. HELLA AUTOTECHNIK.
Nárůst exportu 1993 – 2009: 1. MITAS, 2. SIEMENS GROUP, 3. BARUM CONTINENTAL, 4. IVECO
CZECH REPUBLIC, 5. BRANO GROUP, 6. ŠKODA AUTO, 20. GUMOTEX.
Nárůst exportu – velcí exportéři (nad 500 mil. Kč) 2008 – 2009: 1. HELLA AUTOTECHNIK.
Exportér roku příslušného kraje s největším objemem exportu za rok 2009:
ROBERT BOSCH (Jihočeský), LUCAS VARITY - nyní TRW AUTOMOTIVE CZECH (Liberecký),
HELLA AUTOTECHNIK (Olomoucký), SIEMENS GROUP (Praha), ŠKODA AUTO (Středočeský),
BOSCH DIESEL (Vysočina), BARUM CONTINENTAL (Zlínský).
V souvislosti s výsledky výše uvedené soutěže (i některých dalších soutěží a anket) je
nutno upozornit na to, že firmy se do nich hlásí samy a platí vstupní poplatek.
45
Výsledkové listiny proto nezahrnují všechny firmy z České republiky. Nenalezneme
v nich tedy ani některé významné finální výrobce a dodavatele z automobilového
průmyslu, kteří se v daném ročníku do ankety nepřihlásili a jejichž exportní výsledky za
hodnocené období byly rovněž vysoké. Výsledkové listiny by byly v jednotlivých
kategoriích pro český automobilový průmysl ještě příznivější.
„Czech Top 100“ – v tomto žebříčku se hodnotí výše tržeb za uplynulý rok (2009).
ŠKODA AUTO se umístila na 2. místě těsně za společností ČEZ.
„Českých 100 obdivovaných firem“ – ŠKODA AUTO znovu zvítězila v této „imagové“
anketě na základě hlasování manažerů významných společností a dalších osobností.
ŠKODA AUTO rovněž obsadila první místo v kategorii Automobilová výroba a výroba
dopravních prostředků (následovaly firmy v pořadí 2. SOR LIBCHAVY, 3. BRANO GROUP a
4. IVECO CZECH REPUBLIC). Členské firmy AutoSAP a další firmy angažující se
v autoprůmyslu se umístily i na předních místech dalších odvětví: Elektrotechnika
a optika – 1. BRISK TÁBOR, 2. HELLA AUTOTECHNIK, Chemický a gumárenský průmysl –
4. BARUM CONTINENTAL. Obdobně jako u soutěže Exportér roku členské firmy AutoSAP
vítězily i v jednotlivých krajích – BRISK TÁBOR (Jihočeský), HELLA AUTOTECHNIK
(Olomoucký), SOR LIBCHAVY (Pardubický) a ŠKODA AUTO (Středočeský).
„Investor roku“ – agentura CzechInvest hodnotí nejúspěšnější investory za uplynulý
rok (2009). Automobilový průmysl byl zastoupen společností ŠKODA AUTO, která
obsadila 2. místo v kategorii zpracovatelského průmyslu.
„Zaměstnavatel roku 2010“ – v první desítce celkového pořadí se umístily 3 členské
firmy AUTOSAP – 2. ŠKODA AUTO, 6. ROBERT BOSCH a 7. LUCAS VARITY (nyní TRW
AUTOMOTIVE CZECH).
V jednotlivých krajích se firmy autoprůmyslu zařadily mezi nejlepší zaměstnavatele:
Pardubický - 1. KIEKERT-CS, 3. IVECO CZECH REPUBLIC; Liberecký - 1. LUCAS VARITY (nyní
TRW AUTOMOTIVE CZECH), 2. BENTELER CR; Královéhradecký - 1. CONTINENTAL TEVES
CZECH REPUBLIC (nyní CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH), 2. TAKATA PETRI-PARTS;
Olomoucký - 1. skupina HELLA, Moravskoslezský - 3. HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING
CZECH, Středočeský - 1. ŠKODA AUTO; Jihočeský - 1. ROBERT BOSCH, 3. FAURECIA ČR;
Karlovarský - 1. WITTE NEJDEK.
Progresivním zaměstnavatelem byla vyhlášena členská firma AutoSAP DONALDSON
CZECH REPUBLIC a osobností HR (lidských zdrojů) Barbora Schelová ze společnosti
ROBERT BOSCH.
„WEB Top 100“ - za rok 2010 v kategorii Auto-moto této soutěže se na 2. místo dostaly
internetové stránky ŠKODY AUTO.
„Auto roku 2011 v ČR“ a „Dodavatel pro Auto roku 2011 v ČR“ –
AutoSAP byl spoluvyhlašovatelem ankety „Auto roku 2011 v České republice“.
V souvislosti s touto anketou AutoSAP také vyhlásil již tradiční akci „Dodavatel pro Auto
roku 2011 v ČR“. Mohli se do ní přihlásit členové AutoSAP vyrábějící díly a příslušenství
pro automobily nominované do ankety. Výrobci dodávající své produkty pro vítězný vůz
mohou následně používat označení „Dodavatel pro Auto roku 2011“.
Do letošního již 7. ročníku akce se přihlásilo 46 tuzemských výrobců skupin, dílů
a příslušenství vozidel. Tyto firmy dodávají komponenty a příslušenství na všech pět
46
vítězů kategorií (Alfa Romeo Guilietta, BMW řady 5, Mercedes-Benz SLS AMG, Kia
Sportage a Ford C-MAX) i na další vozy nominované do ankety. Do letošní ankety Auto
roku 2011 v České republice bylo nominováno celkem 42 vozů z různých zemí
i světadílů. Do 90 % z nich jsou montovány díly a příslušenství od českých výrobců.
Pokud jde o vozy evropských značek, tuzemské firmy dodávají díly na všechna
nominovaná auta.
Vítězem ankety „Auto roku 2011 v ČR“ se stal Mercedes-Benz SLS AMG. Na tento vůz
své výrobky dodává těchto 7 z přihlášených dodavatelských firem:

BARUM CONTINTENTAL spol. s r.o.
CONSTRUCT CZECH a.s.
CONTINENTAL TEVES Czech Republic, s.r.o.

MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o.
MUBEA, spol. s r.o.
Seco GROUP a.s.
ZPV Rožnov, s.r.o.
(nyní CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC, s.r.o.)
Tyto firmy byly vyhlášeny jako „Dodavatelé pro Auto roku
2011 v ČR“ a obdržely osvědčení o právu používat uvedené
označení.
Zpracoval: Ing.Kyncl
1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2010“ v českém automobilovém průmyslu
Na základě rozhodnutí Rady ředitelů a Představenstva AutoSAP vznikla Soutěž
„PODNIK ROKU“, která má to specifikum, že je pouze interní soutěží firem AutoSAP.
Její pravidla jsou prakticky neměnná již třináctý ročník. Do soutěže je automaticky
zapojena každá firma, která sekretariátu AutoSAP zaslala vyplněný „Databázový list
AutoSAP pro rok 2010“. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo
v „Databázových listech“. Soutěž byla stejně jako v předchozím roce hodnocena podle
následujících kritérií:
1. Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)
2. Přidaná hodnota na pracovníka (mil. Kč / pracovník)
3. a) Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%)
b) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč)
Všechna kritéria mají dle schválených pravidel hodnocení stejnou váhu. Konečné
pořadí firem je pak dáno součtem umístění podle jednotlivých kritérií, přičemž pořadí
podle třetího kritéria je dáno součtem umístění firmy podle 3a) a 3b). Do soutěže
o „Podnik roku 2010“ bylo zařazeno celkem 119 členských firem, které předaly
vyplněné databázové listy se všemi údaji potřebnými pro vyhodnocení. Je to prakticky
stejný počet firem, které se zúčastnily soutěže „Podnik roku 2009“. Výsledky soutěže
byly projednány Představenstvem AutoSAP a prvních pět firem (bez určení pořadí) je
odměněno skleněnými plastikami vždy na červnovém zasedání Rady ředitelů v Brně.
Dále jsou uvedeny výsledky podle jednotlivých kritérií.
1. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ZDANĚNÍM
Za rok 2010 bylo dosaženo firmami AutoSAP celkového hospodářského výsledku
ve výši 26 006,9 mil. Kč. I přes celkový růst tržeb se projevily mezi jednotlivými
firmami značné rozdíly. Ty se pohybovaly od hodnoty 11 215 mil. Kč u firmy ŠKODA
47
Auto a.s. až po záporné hodnoty, kdy poměrně značný počet firem vykázal ztrátu.
Mezi prvními pěti firmami se umístily (mimo již zmíněnou firmu Škoda Auto a.s.),
firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., TPCA Czech, s.r.o., Hella
Corporate Center Central Eastern Europe s.r.o. a Robert Bosch odbytová s.r.o.
Jedná se o firmy se zahraničním vlastníkem, které trvale vykazují vysoké hodnoty
hospodářského výsledku.
2. PŘIDANÁ HODNOTA NA PRACOVNÍKA
V rámci firem AutoSAP dosáhla tato hodnota v roce 2010 výše 1 232 306 Kč na
pracovníka. V tomto případě se jedná o poměrový ukazatel významný z hlediska
hodnocení produktivity práce v jednotlivých firmách. Pohybuje se v rozmezí 2 741
tis. Kč na pracovníka (Škoda Auto a.s.) až po minimální hodnotu 71 428 Kč na
pracovníka.
Mezi prvními pěti firmami, mimo již uvedenou firmu Škoda Auto a.s., se umístily
firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., D PLAST-EFTEC a.s., Toyota
Tsusho Europe S.A. o.s. a TRW Automotive Czech s.r.o.
3.a) MEZIROČNÍ ZMĚNA TRŽEB ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB
Údaj jednoduchým způsobem charakterizuje rozvoj firmy. Jeho celková výše je
ovlivněna výchozí základnou předchozího roku. Proto se stal z hlediska významu
jednou ze součástí kumulovaného parametru. Mezi prvních pět firem patří firmy
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o., EBERSPÄCHER spol. s r.o., FLEXIMA spol. s
r.o., Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. a Behr Ostrava s.r.o.
3.b) TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB
Druhou složku kumulovaného parametru tvoří údaj o absolutní výši tržeb za prodej
vlastních výrobků a služeb. Byl vybrán z toho důvodu, že se na něj váže řada dalších
ekonomických parametrů. Mezi prvních pět patří firmy: Škoda Auto a.s., s podílem
na tržbách AutoSAP 33,9 %, Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. s 8,3 %,
Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. s podílem 7,4 %. Jako další
byly firmy Barum Continental spol. s r.o. a Robert Bosch odbytová s.r.o.
(zastřešující výrobce příslušenství koncernu Robert Bosch v ČR).
Z výsledků dosažených v jednotlivých kategoriích soutěže vyplynulo následující
celkové pořadí:
„Podniky roku 2010“
v českém automobilovém průmyslu
HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
MONROE CZECHIA s.r.o.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
KOVOHUTĚ Příbram nástupnická, a.s.
48
Pořadí dosažené vítěznými firmami v hodnocení podle
jednotlivých kritérií za všechny ročníky soutěže je uvedeno
v tabulce č. 1.5.1 včetně firem s nejlepším výsledkem
v jednotlivých kategoriích soutěže pro rok 2010.
Nové ocenění pro vyhodnocené firmy
(uděluje se od 11. ročníku soutěže)
V dosavadních třinácti ročnících soutěže byly mezi nejčastěji vyhodnocenými pěti
firmami:
8 x - ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000, 2001, 2005, 2006, 2007, 2009, 2010);
7 x - CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o. (dříve SIEMENS VDO
Česká republika s.r.o. -1998, 2000, 2002, 2005, 2006, 2007 a 2008)
5 x - firma BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002
a 2003);
4 x - firmy CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005), LUCAS
VARITY, s.r.o. (2001, 2002, 2003, 2005 a 2009), BEHR Czech s.r.o. (2003,
2004, 2005 a 2006) a IVECO Czech Republic, a.s. (2006, 2007, 2008 a 2009).
Tabulka 1.6.1
PODNIKY ROKU 2010 –
13. ročník soutěže
Hyundai Motor Manufact. Czech s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
Monroe Czechia s.r.o.
Robet Bosch odbytová s.r.o.
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 578
2.
11 215
1.
323 11.
973
5.
272 17.
1. místo dle daného kritéria (firma): Škoda Auto a.s.
Dosažená hodnota:
Přidaná hodnota
Změna tržeb (%)
/ pracovník
2010/2009 a tržby z vlastní
výroby (mil. Kč)
(mil.Kč )
+ výsledné pořadí
2,709
2,741
1,539
1,076
1,808
2.
1.
11.
21.
8.
Škoda Auto a.s.
11 215
2,741
76,08 %
19,43 %
31,55 %
24,42 %
33,63 %
49 545
203 819
3 523
25 487
1 792
1.
10.
8.-9.
8.-9.
14.
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
5
12
30
34
39
Hyundai Motor
Manufacturing Czech s.r.o.
76,08 %
49 545
PODNIKY ROKU 2009 – 12. ročník soutěže
LUCAS VARITY s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
TPCA Czech, s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o.
Iveco Czech Republic, a.s.
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
827
4.
4 381
1.
1 442
3.
669
7.
1 443
2.
Dosažená hodnota:
Přidaná hodnota
Změna tržeb (%)
/ pracovník
výroby (mil. Kč)
(mil.Kč )
1,688
2,071
1,360
1,576
1,152
8.
4.
13.
10.
18.
Global
Assistance a.s.
2,875
4 381
49
9,3 %
- 9,5 %
5,5 %
- 5,1 %
-9,8 %
9 267
170 666
51 824
4 250
10 094
3.
10.
2.
14.
18.
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
15
15
18
31
38
Hyundai Motor
Manufacturing Czech s.r.o.
949,9 %
28 137
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 754
Iveco Czech Republic, a.s.
1 395
TPCA Czech, s.r.o.
937
Benteler ČR s.r.o.
405
ArvinMeritor LVS Liberec a.s.
123
Toyota Tsusho Europe S.A., o.s.
1. místo dle daného kritéria (firma):
Přidaná hodnota /
pracovník
(mil.Kč )
1,363
1,410
1,392
1,238
1,937
3.
4.
6.
10.
23.
Škoda Auto a.s.
Dosažená hodnota:
13 376
12.
10.
11.
17.
3.
Změna tržeb (%)
výroby (mil. Kč)
+ výsledné pořadí v kumulaci
11 190
6.
49 098
11.
5 336
10.
4 076 1. - 3.
5 897
6.
2,0 %
- 4,2 %
1,8 %
19,7 %
5,5 %
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
21
25
27
29
32
Global
ArvinMeritor LVS Liberec a.s.
Assistance a.s.
19,7 %
4 076
BENTELER Automotive Rumburk s.r.o.
23,1 %
3 036
3,384
HELLA Autotechnik s.r.o.
19,1 %
4 478
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 934
IVECO Czech Republic, a.s.
1 321
CONTINENTAL Automotive CR s.r.o.
18 708
ŠKODA AUTO a.s.
904
BENTELER ČR s.r.o.
275
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.
3.
5.
1.
7.
22.
Přidaná
hodnota /
pracovník
(mil.Kč )
1,429
1,286
1, 676
1, 396
2,548
Dosažená hodnota:
Změna tržeb (%)
výroby (mil. Kč)
13.
19.
11.
15.
2.
Global
Assistance
a.s.
3,257
18 708
36,4 %
10 968
77,7 %
20 456
10,9 % 195 953
23,6 %
5 237
70,2 %
2 311
2.
1.
16.-17.
10.
7.- 9.
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
18
25
28
32
32
CONTINENTAL AUTOMOTIVE
CZECH REPUBLIC
77,7 %
20 456
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 431
BEHR CZECH s.r.o.
1 322
SIEMENS VDO Automotive, s.r.o.
14
783
ŠKODA AUTO a.s.
932
IVECO CZECH Republic, a.s. */
346
HAYES LEMMERZ Autokola a.s.
Dosažená hodnota:
Celkem
Přidaná hodnota /
Změna tržeb (%)
(součet
pracovník
jednotlivých
výroby (mil. Kč)
umístění)
(mil.Kč )
1,828
1,141
1, 447
1, 098
1,755
2.
3.
1.
6.
12.
ŠKODA AUTO
3.
22.
11.
25.
6.
GLOBAL
ASSISTANCE
14 783
2,176
22,3 %
8 047
19,9 % 11 505
7,4 % 176 780
35,8 %
8 041
15,4 %
2 229
4.
5.
19.
3.
23.
9
30
31
34
41
TPCA CZECH
264,9 %
47 600
*/ V roce 2006 ještě pod názvem KAROSA a.s.
50
PODNIKY ROKU 2005 – 8. ročník soutěže (od tohoto ročníku změna kritérií)
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
ŠKODA AUTO a.s.
BEHR CZECH s.r.o.
LUCAS VARITY, s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o.
SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o.
8 387
174
1 345
1 192
1 003
Přidaná hodnota /
Změna tržeb (%)
pracovník
výroby (mil. Kč)
(mil.Kč )
1,261
1,849
2,052
1,861
0,989
1.
19.
3.
4.
5.
14.
4.
2.
3.
27.
14,7 % 164 616
20,4 %
6 581
5,4 %
8 458
3,4 % 10 221
18,1 % 9 588
5.-7.
5.-7.
24.
31.
5.-7.
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO
CONSTRUCT
A&D PLUS, s.r.o.
DENSO MANUFACTURING
CZECH s.r.o.
Dosažená hodnota:
2,115
142 %
8 387
Celkem
(součet
jednotlivých
umístění)
21
29
29
38
38
objem exportu
(mil. Kč)
BEHR CZECH s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
MONROE CZECHIA s.r.o.
HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o.
10.
20.
22.
29.
2.
4 687,0
2 263,3
2 096,0
1 258,6
27 161,0
přidaná hodnota na
pracovníka (mil.Kč )
8.
4.
22.
12.
14.
1,527
1,945
0,964
1,313
1,182
3.
23.
7.
16.
45.
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.
Dosažená hodnota:
142 938,0
nárůst tržeb
2004 / 2003
1,946
1,268
1,560
1,373
1,172
bodů
celkem
21
47
51
57
61
DENSO
MANUFACTRING
CZECH s.r.o.
3,041
13,905
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.
BEHR CZECH s.r.o.
DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.
Dosažená hodnota:
objem exportu
(mil. Kč)
6 614
7.
17 645
3.
1 990
15.
21 699
2.
3 708
9.
přidaná hodnota/pracovník
(mil. Kč )
2,24
2.
1,11
17.
0,75
36.
1,17
13.
0,92
26.
nárůst tržeb
2003/2002
1,31
16.
1,22
27.
2,77
3.
1,15
40.
1,23
25.
ŠKODA AUTO
Audatex Česká republika
2,74
Alfmeier CZ
4,71
115 203
bodů
celkem
25
47
54
55
60
objem exportu
(mil. Kč)
(mil. Kč )
nárůst tržeb
2002/2001
bodů
celkem
MUBEA s.r.o.
19.
1 280
14.
1,01
14.
1,41
47
3.
15 323
15.
0,98
37.
1,19
55
VDO Česká republika s.r.o.
8.
2 910
33.
0,63
17.
1,37
58
FEDERAL- MOGUL FP a.s.
23.
1 135
23.
0,80
15.
1,39
61
7.
5 091
2.
1,83
63.
1,09
72
Dosažená hodnota:
ŠKODA AUTO
TRW Carr
HEKRA
120 925
2,13
6,46
51
objem exportu
(mil. Kč)
(mil. Kč na pracovníka)
VALEO AUTOKLIMAIZACE s.r.o.
5.
5 618
1.
2,39
6.
4 780
7.
CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o.
3.
8 603
6.
2.
10 715
ŠKODA AUTO a.s.
1.
125 817
Dosažená hodnota:
nárůst tržeb
2001/2000
bodů
celkem
4.
1,64
10
1,40
5.
1,54
18
1,47
14.
1,32
23
11.
1,01
16.
1,30
29
10.
1,01
44.
1,12
55
ŠKODA AUTO
VALEO AUTOKLIMATIZACE
LEONI-CZ
125 817
2,39
2,50
přidaná hodnota/prac.
nárůst tržeb
2000/1999
objem exportu
(mil. Kč)
bodů
celkem
4.
6 465
1.
1,63
6.
2,10
11
VDO ČR s.r.o.
6.
4 901
19.
0,81
5.
2,45
30
MERITOR LVS, a.s.
29.
563
8.
1,03
8.
1,77
45
HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.
17.
1 033
7.
1,06
24.
1,38
48
ŠKODA AUTO a.s.
1.
112 226
14.
0,87
38.
1,23
53
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
Dosažená hodnota:
ŠKODA AUTO
CONTINENTAL TEVES CR
HAPPICH PLZEŇ
112 226
1,63
3,40
přidaná hodnota/prac.
nárůst tržeb
1999/1998
objem exportu
(mil. Kč)
bodů
celkem
BARUM CONTINENTAL s.r.o.
2.
9 860
3.
1,26
11.
1,51
16
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
5.
3 081
2.
1,62
10.
1,53
17
TRW CARR s.r.o.
6.
2 677
17.
0,70
2.
2,73
25
SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.
35.
452
15.
0,74
5.
1,75
55
AUTOPAL s.r.o.
4.
5 380
31.
0,53
21.
1,34
56
Dosažená hodnota:
ŠKODA AUTO
89 528
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA
1,90
ZPV Rožnov
6,77
umístění dle:
ŠKODA AUTO a.s.
MERITOR LVS a.s.
BARUM CONTINENTAL s.r.o.
VDO ČR s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK s.r.o.
objemu exportu
přidané hodnoty na
pracovníka
1.
22.
2.
12.
29.
5.
3.
9.
21.
7.
nárůstu
tržeb 1998/1997
21.
8.
24.
10.
16.
bodů
celkem
27
33
35
43
52
Zpracoval: Ing. Novák
52
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1 Vývoj výroby vozidel
Výroba vozidel a výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel jsou dvě hlavní,
vzájemně se doplňující samostatné části automobilového průmyslu České republiky.
Každá z nich má nezastupitelnou roli ovlivňující výkonnost tuzemského automobilového
průmyslu a výrazný vliv na celou tuzemskou ekonomiku. Obě skupiny významně
přispívají k zaměstnanosti, jsou zdrojem přílivu zahraničních investic a mají pozitivní vliv
na zahraničně obchodní bilanci.
První část této kapitoly je zaměřena na finální výrobu - tj. výrobu osobních
automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel. Druhá,
neméně významná, je výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel. Této části je
věnována samostatná podkapitola 2.2.
Dále uváděné údaje ukazují, že i v r. 2010 byl automobilový průmysl dominantně
proexportním oborem s klíčovým významem pro národní hospodářství a zahraničně
obchodní bilanci. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel i v loňském roce do značné
míry kopírovaly vývoj hospodářské situace ČR.
Od roku 1989 do konce roku 2010 bylo v ČR vyrobeno 11 021 949 ks
motorových vozidel. V roce 2010 bylo celkem vyrobeno rekordních 1 077 166 ks
motorových vozidel (viz diagram č. 2.1.1). I přes doznívající hospodářskou recesi,
ovlivňující tuzemský automobilový průmysl zejména 1. pololetí, došlo oproti roku 2009
k nárůstu výroby motorových vozidel o 9,47 %.
Vývoj výroby motorových vozidel v České republice - rok 1989 až 2010
470 589
454 968
443 902
449 891
2001
2002
2003
2004
948 128
459 357
2000
380 212
414 778
374 674
280 173
223 267
248 144
1993
200 000
190 651
230 130
1992
300 000
244 411
400 000
1991
500 000
343 391
600 000
404 656
700 000
2008
800 000
603 849
900 000
939 788
1 000 000
2007
855 832
1 100 000
983 992
Výroba motorových vozidel v ČR od roku 1989
1 200 000
1 077 166
(osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy,
nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)
100 000
2010
2009
2006
2005
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1990
1989
0
Diagram č. 2.1.1
Dle údajů jednotlivých výrobců bylo v České republice za rok 2010 poprvé
v historii vyrobeno více než 1 000 000 ks motorových vozidel. Na celkové výrobě
motorových vozidel mají rozhodující podíl výrobci osobních automobilů, jejichž výroba
tvoří více než 99 % všech dle počtu kusů vyrobených vozidel. Firma ŠKODA Auto se na
53
výrobě osobních automobilů podílela více než 53 %, firma TPCA Czech téměř 28 %
a HMMC Nošovice necelými 19 %.
Výroba osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových)
900 000
2002
2003
597 994
2001
443 934
2000
437 605
400 000
442 507
500 000
460 997
600 000
371 808
404 293
700 000
450 995
800 000
940 334
1 000 000
931 298
849 876
1 100 000
979 085
(1998 až 2010)
1 200 000
1 072 263
Celkový počet 1 072 263 ks v ČR vyrobených osobních a malých užitkových
automobilů potvrzuje, že tuzemské automobilky využily oživení na trzích v Evropě a ve
světě. Ke zvýšení produkce došlo ve ŠKODA Auto a úspěšně pokračovalo plánované
zvyšování výroby ve společnosti HYUNDAI Motor Manufacturing Czech (HMMC)
Nošovice. Rok 2010 je tak možno považovat za mezník ve výrobě vozidel v České
republice. Jedná se o historicky rekordní roční výrobu automobilů v ČR a současně
i o potvrzení dlouhodobého růstového trendu - výroba osobních automobilů se od roku
2003 každoročně zvyšovala, více viz diagram č. 2.1.2.
300 000
200 000
100 000
0
1998
1999
zahájení výroby:
2004
2005
2006
2007
TPCA Czech
2008
2009
2010
HMMC Nošovice
Diagram č. 2.1.2
Výroba ostatních motorových vozidel v ČR */
(1998 až 2010)
20 000
18 000
5 956
2004
2005
2006
4 903
5 855
2003
6 000
4 907
5 957
8 490
6 297
2000
8 000
7 794
12 461
1999
9 592
10 000
8 362
12 000
8 404
14 000
10 485
16 000
2009
2010
4 000
2 000
0
1998
2001
2002
2007
2008
*/ Nákladní automobily, autobusy, motocykly a mopedy celkem
Diagram č. 2.1.3
54
Jak ukazuje diagram č. 2.1.3, již ne tak příznivá je situace u ostatních kategorií
vozidel. Oproti začátku devadesátých let došlo ke značnému poklesu podílu výroby
nákladních vozů a útlumu produkce motocyklů. Osobní automobily se v tuzemské
výrobě motorových vozidel staly jednoznačně dominantním prvkem produkce a do
budoucna se nedá očekávat výraznější posun ve prospěch jiných skupin.
V komentářích k výrobě ostatních kategorií vozidel v roce 2010 je potřeba zmínit
pozitivní fakt, že došlo ke zvýšení výroby nákladních vozidel o téměř 30 %. Kategorie
motocyklů také mírně vzrostla o více než 4 %, naopak tradičně úspěšná výroba
autobusů v roce 2010 poklesla oproti roku 2009 o téměř 12 %. Detailní objem výroby
v kusech znázorňuje tabulka č. 2.1.1a.
Tabulka č. 2.1.1a
Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993
rok
osobní
užitková
(M1)
(N1)
nákladní autobusy motocykly přípojná
(N2, N3)
(M2, M3)
(L)
CELKEM
(O3, O4)
1993
199 602
20 216
8 518
917
18 891
835
248 979
1994
152 509
21 257
5 423
1 012
10 450
765
191 416
1995
193 297
15 497
6 676
944
6 853
620
223 887
1996
240 053
23 537
7 160
1 276
8 147
1 015
281 188
1997
321 077
37 548
8 764
1 092
6 193
1 337
376 011
1998
368 527
35 766
5 434
1 240
3 811
1 989
416 767
1999
348 490
23 057
3 007
1 269
4 389
1 544
381 756
2000
428 224
22 771
3 073
1 424
3 865
1 309
460 666
2001
456 927
4 070
2 718
1 566
5 308
1 635
472 224
2002
441 312
1 195
2 769
1 812
7 880
1 768
456 736
2003
436 297
1 308
2 327
1 785
2 185
1 685
445 587
2004
442 812
1 122
2 200
1 972
1 785
2 589
452 480
2005
596 774
1 220
2 050
2 198
1 607
2 445
606 294
2006
848 799
1 077
1 993
2 948
1 015
1 993
857 825
2007
925 060
6 238
3 168
3 182
2 140
2 330
942 118
2008
934 046
6 288
2 737
3 496
1 561
2 424
950 552
2009
976 435
2 650
1 091
3 067
749
761
984 753
2010
1 069 518
2 745
1 410
2 711
782
772 1 077 938
CELKEM
9 379 759
227 562
70 518
33 911
87 611
27 816 9 827 177
% z celku
95,45%
2,32%
0,72%
0,35%
0,89%
0,28%
1.Q. 2011
306 411
výhled 2011 */ 1 100 000
568
2 700
283
1 600
638
2 800
250
1 000
268
308 418
1 200 1 109 300
100,00%
*/ Odhad na základě interních výrobních plánů jednotlivých firem, případně údajů za 1. Q 2010
V tabulce č. 2.1.1a přitom není zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1
a O2. V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje
o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Nejvýznamnější firma z této skupiny,
která je členem AutoSAP a pravidelně poskytuje údaje (firma AGADOS), vykázala za rok
2010 výrobu 17 050 ks (viz tabulka 2.1.1b – porovnání výroby 2010 / 2009).
Rovněž tak v tabulkách č. 2.1.1a a 2.1.1b není zahrnuta ani výroba nástaveb na
tuzemská i zahraniční nákladní vozidla. Výrobců nástaveb působí v České republice
celá řada, avšak ne od všech se daří získat údaje. Údaje od těch firem, které data
55
poskytly, hovoří o tom, že v roce 2010 bylo těchto nástaveb vyrobeno celkem 1 316 ks.
Reálná skutečnost však bude pravděpodobně vyšší. V roce 2010 bylo v ČR
zaregistrováno 5 445 ks nových vozidel kat. N2 a N3, z toho bylo 5 134 ks z dovozu.
Přitom 2 168 ks dovezených vozidel, to je více než 40 %, bylo v provedení „šasi“
(podvozek). Tato vozidla jsou dokompletovávána právě domácími výrobci nástaveb, což
v roce 2010 představovalo cca 2 200 ks vozových jednotek pro vybavení „českou“
nástavbou.
Tabulka č. 2.1.1b
nárůst / - pokles
Kategorie vozidel
Osobní + malá užitková N1
Užitková N2, N3
Autobusy
Motocykly
Přípojná O3,O4
Přípojná O1 a O2
CELKEM:
rok 2009
979 085
1 091
3 067
749
761
15 817
1 000 570
rok 2010 2010 / 2009
1 072 263
9,52%
1 410
29,24%
2 711
-11,61%
782
4,41%
772
1,45%
17 050
7,80%
1 094 988
9,44%
Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo
výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále
připočteme data o výrobě nástaveb, je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za
rok 2010 dána diagramem č. 2.1.4.
V porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi
roky 2010 a 2009 byl zaznamenán nárůst o 9,40 %. Výroba vzrostla z hodnoty
1 002 111 ks v roce 2010 na 1 096 304 ks v roce loňském. Podíly jednotlivých kategorií
vozidel zůstaly prakticky beze změny. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých
výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné
kapitole 4.
ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2010
CR - Vehicles Production Structure in Year 2010
Užitková
N2,N3 / CVs
0,13%
Autobusy / Buses
0,25%
Motocykly /
Motorcycles
0,07%
Přípojná O3, O4 /
Coupled Vehicles
0,07%
Přípojná O1, O2 /
Trailers for Cars
1,56%
Nástavby /
Superstructures
0,12%
Užitková N1 / LCVs
0,25%
Osobní / Cars
97,56%
Diagram č. 2.1.4
56
Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v roce 2010
tak automobilovému průmyslu České republiky garantuje stále dominantní pozici
v rámci tuzemského průmyslu. Za rok 2010 byla překročena hranice 11 miliónů ks
motorových vozidel vyrobených v České republice od roku 1989.
Jak je vidět z níže uvedeného obrázku i z diagramů uvedených v závěru této části,
byla u celé řady firem po slibném „rozjezdu“ výroba ukončena.
Od 1.1.1989 do 31.12.2010 bylo v ČR vyrobeno
11 021 949 motorových vozidel.
Současní výrobci (značky)
motorových vozidel v ČR:
Gordon
nákladní automobily
osobní a malé užitkové automobily
*/
*/
autobusy
motocykly a mopedy
*/ údaje o v ýrobě nejsou k dispozici
Výrobci (značky) motorových
vozidel, u kterých byla:
Osobní a malé užitkové automobily (kat. M1 a N1)
LUBLIN
GAZELA
výroba v ČR ukončena v roce
1998
1999
2000
2002
2006
Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
1998
2001
2003
Autobusy (kat. M2 a M3)
OASA
ZLINNER
1994
1996
2001
Motocykly a mopedy (kat. L)
1998
1999
2003
2006
Zdroj : Statistiky Sdružení automobilového průmyslu od roku 1989, údaje výrobců
Další diagram této části (č. 2.1.5) ukazuje, že zatím nejkritičtějším obdobím pro
domácí výrobce motorových vozidel byl počátek devadesátých let. Z diagramu
vyplývá i cykličnost (sinusový charakter) výroby motorových vozidel.
Trendy výroby a uplatnění produkce (export a domácí prodej) v jednotlivých
základních kategoriích vozidel jsou uvedeny v následujících diagramech (č. 2.1.6 až
2.1.11).
57
34,22%
9,47%
3,78%
0,89%
1,35%
9,81%
20,82%
2,45%
10%
10,70%
7,83%
20%
17,11%
30%
33,73%
40%
25,49%
50%
41,73%
Meziroční nárůsty (-poklesy) výroby motorových vozidel v ČR
-30%
-40%
-3,32%
-8,33%
-23,17%
-20%
-28,82%
-15,14%
-5,84%
-10%
-2,43%
0%
200 000
442 812
436 297
441 312
456 927
428 224
348 490
368 527
240 053
193 297
400 000
152 509
199 602
600 000
321 077
800 000
1 100 000
934 046
848 799
596 774
1 000 000
925 060
(osobní automobily - kat. M1)
1 200 000
976 435
Výroba a prodeje českých výrobců
1 069 518
Diagram č. 2.1.5
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
export
tuzemský prodej
výroba
Diagram č. 2.1.6
20 000
22 771
23 057
37 548
23 537
15 497
25 000
20 216
30 000
21 257
35 000
35 766
(malá užitková vozidla - kat. N1)
40 000
2 700
2 745
2 650
6 288
6 238
1 077
1 220
1 122
5 000
1 308
4 070
10 000
1 195
15 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
export
tuzemský prodej
výroba
Diagram č. 2.1.7
58
(nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)
8 764
1 600
1 410
1 091
2 737
3 168
1 993
2 000
2 050
2 200
2 327
2 769
2 718
4 000
3 073
3 007
6 000
5 434
5 423
8 000
7 160
6 676
10 000
8 518
12 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
export
tuzemský prodej
výroba
Diagram č. 2.1.8
1 000
1 972
1 785
1 566
1 424
1 269
1 240
1 092
944
917
1 500
1 012
2 000
1 276
2 500
1 812
2 800
3 067
2 711
3 000
2 193
3 500
3 496
2 948
4 000
3 182
(autobusy - kat. M2 a M3)
4 500
500
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
export
tuzemský prodej
výroba
Diagram č. 2.1.9
1 000
782
749
1 561
2 140
1 015
1 607
2 185
1 785
7 880
5 308
3 865
4 389
3 811
5 000
6 193
6 853
10 000
8 147
10 450
15 000
18 891
20 000
(motocykly a mopedy celkem - kat. L)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
export
tuzemský prodej
výroba
Diagram č. 2.1.10
59
(přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4)
761
772
1 200
2 424
2 330
1 993
1 685
1 768
1 635
620
765
1000
835
1500
1 309
1 015
2000
1 337
1 989
2500
1 544
3000
2 445
2 589
3500
500
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
export
tuzemský prodej
výroba
Diagram č. 2.1.11
Údaje za rok 2011 v diagramech č. 2.1.6 až 2.1.11 = výhled dle sdělených údajů a dle odhadu
AutoSAP.
193 163
200 000
152 329
300 000
573 617
525 935
616 573
555 132
442 796
436 279
441 308
456 905
368 508
348 477
199 396
400 000
239 992
500 000
321 034
600 000
428 206
700 000
492 948
ŠKODA AUTO - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2010 (ks)
SKODA AUTO - Production, Cars, 1993 - 2010 (pcs)
597 693
Další diagramy (č. 2.1.13 až 2.1.23) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2010
u rozhodujících domácích výrobců - členů AutoSAP ve všech základních kategoriích
vozidel, tak jak jsou uvedeny i v publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR
2006 - 2010“. Tato publikace již není vydávána v tištěné, ale pouze v elektronické
podobě.
100 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.12
60
332 489
295 712
300 000
324 289
350 000
308 478
293 650
TPCA Czech - Výroba, osobní automobily, 2005 - 2010 (ks)
TPCA Czech - Production, Cars, 2005 - 2010 (pcs)
250 000
103 819
200 000
150 000
100 000
50 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Poznámka: Výroba zahájena v roce 2005.
Diagram č. 2.1.13
HYUNDAI - Výroba, osobní automobily, 2008 - 2010 (ks)
HYUNDAI - Production, Cars, 2008 - 2010 (pcs)
240 000
200 135
200 000
160 000
118 000
120 000
80 000
40 000
12 050
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Poznámka: Výroba zahájena v roce 2008.
Diagram č. 2.1.14
ŠKODA AUTO - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2010 (ks)
SKODA AUTO - Production, LCVs, 1993 - 2010 (pcs)
2 745
2 650
6 288
6 238
1 064
1 174
1 072
1 275
10 000
1 161
3 981
22 705
22 692
23 201
15 116
20 000
21 257
30 000
20 216
40 000
35 007
36 136
50 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.15
61
479
283
485
737
482
553
545
858
1 000
968
2 000
1 101
1 606
3 000
1 174
4 000
3 539
3 327
5 000
4 369
4 540
6 000
3 881
7 000
5 404
AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2010 (ks)
AVIA - Production, CVs, 1993 - 2010 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.16
2 252
1 000
931
808
1 511
1 497
1 654
1 439
1 761
1 551
1 686
1 209
1 500
1 473
1 358
2 000
2 431
2 592
2 500
1 804
3 000
1 837
3 500
2 966
TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2010 (ks)
TATRA - Production, CVs, 1993 - 2010 (pcs)
500
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.17
3 020
2 526
2 177
1 690
1 521
1 549
1 317
1 155
1 145
975
1 167
897
1 000
997
1 500
892
2 000
1 253
2 500
1 897
3 000
2 477
3 500
2 698
IVECO Czech Republic / KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2010 (ks)
IVECO Czech Republic / KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2010 (pcs)
500
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.18
62
478
427
247
235
115
84
71
4
31
100
68
72
200
229
193
300
218
400
368
411
500
418
SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1994 - 2010 (ks)
SOR Libchavy - Production, Buses, 1994 - 2010 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.19
782
749
1 561
2 140
1 011
2 000
1 603
2 110
5 175
3 720
3 439
2 875
2 799
4 000
3 666
6 000
3 089
4 328
8 000
1 768
10 000
7 760
12 000
9 747
JAWA Moto / JAWA - Výroba, motocykly, 1993 - 2010 (ks)
JAWA Moto / JAWA - Production, Motorcycles, 1993 - 2010 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2010 (ks)
PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2009 (pcs)
927
216
400
244
647
724
710
657
522
523
423
535
600
490
800
654
745
1 000
898
958
1 200
1 094
1 400
1 263
Diagram č. 2.1.20
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.21
63
4 584
5 000
17 050
20 230
17 319
15 817
10 523
9 262
8 858
9 139
10 000
5 625
15 000
12 410
20 000
13 210
25 000
20 763
AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2010 (ks)
AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2010 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.22
Pro úplnost tohoto materiálu je v diagramech č. 2.1.23 až 2.1.26 znázorněn přehled
o výrobě dalších vybraných tuzemských výrobců vozidel (dalších výrobců, kteří poskytli
potřebné údaje za rok 2010). V závěru této kapitoly jsou pak uvedeny bez číslování
diagramy těch výrobců, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech nebo ji v minulém
roce nerealizovali.
KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1999 - 2010 (ks)
KAIPAN - Production, Cars, 1999 - 2010 (pcs)
54
60
50
40
8
7
3
6
10
11
13
16
16
11
20
18
19
30
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.23
KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1994 - 2010 (ks)
KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1994 - 2010 (pcs)
100
15
50
49
45
49
47
45
35
24
30
7
20
24
40
25
36
50
60
51
61
80
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.24
64
TEDOM - Výroba, autobusy, 2005 - 2010 (ks)
TEDOM - Production, Buses, 2005 - 2010 (pcs)
60
80
47
60
5
20
17
15
32
40
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.25
834
1 236
1 161
528
600
545
467
900
656
1 200
935
1 500
1 066
1 428
1 800
1 370
SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2010 (ks)
SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2010 (pcs)
300
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.1.26
Další domácí výrobci (výroba ukončena nebo v r. 2010 nebyla realizována či vykázána)
Osobní automobily kat. M1
GORDON - Výroba, osobní automobily, 1997 - 2008 (ks)
GORDON - Production, Cars, 1997 - 2008 (pcs)
10
8
6
5
4
4
4
3
2
2
1
1
1
1
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
65
66
70
MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2000 (ks)
MTX - Production, Cars, 1993 - 2000 (pcs)
63
60
50
40
33
30
20
14
10
12
4
3
3
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Užitková vozidla kat. N1
136
150
136
BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1999 (ks)
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1995 - 1999 (pcs)
120
50
60
46
62
90
30
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1999 (ks)
1 100
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1997 - 1999 (pcs)
1 250
1 000
531
750
215
500
250
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
66
218
250
200
212
MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 2006 (ks)
MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1995 - 2006 (pcs)
121
150
50
46
13
30
50
33
71
43
54
82
100
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1998 - 2002 (ks)
JLAURETA - Production, LCVs, 1998 - 2002 (pcs)
22
25
18
20
23
30
10
15
10
4
5
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1998 (ks)
DESTACAR - Production, LCVs, 1995 - 1998 (pcs)
86
100
72
80
35
60
40
6
20
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
67
GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1998 (ks)
GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1997 - 1998 (pcs)
20
25
18
20
15
10
5
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Užitková vozidla kat. N2 a N3
560
675
309
600
138
400
19
200
156
800
803
1 000
718
1 200
1 012
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2001 (ks)
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2001 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 2004 (ks)
PRAGA - Production, CVs, 1994 - 2004 (pcs)
92
100
23
30
40
40
47
57
60
54
58
73
80
1
20
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
68
ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 1998 (ks)
ROSS - Production, CVs, 1994 - 1998 (pcs)
211
250
132
135
200
150
63
100
21
50
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Motocykly a mopedy kat. L
1 800
1 500
1 606
1 497
DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1996 - 1999 (ks)
DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1996 - 1999 (pcs)
900
726
746
1 200
600
300
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Poznámka: Výroba přesunuta do JAWA Moto.
PRAGA - Výroba, motocykly, 1998 - 2003 (ks)
PRAGA - Production, Motorcycles, 1998 - 2003 (pcs)
200
83
59
64
100
73
92
113
150
50
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
69
300
STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1997 - 2006 (ks)
STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1997 - 2006 (pcs)
300
250
4
4
17
16
50
37
53
100
60
150
111
126
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
9 144
3 764
6 000
4 000
2 000
1 488
6 122
8 000
2 984
10 000
ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 1997 (ks)
ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 1997 (pcs)
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Autobusy kat. M2 a M3
OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 1994 (ks)
OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 1994(pcs)
30
25
40
20
4
10
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
70
ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1997 - 2001 (ks)
ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1997 - 2001 (pcs)
24
40
5
6
20
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Přípojná vozidla kat. O3 a O4
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks)
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs)
695
829
1 000
177
203
103
210
269
226
191
200
182
400
250
600
185
577
800
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 1999 (ks)
KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 1999 (pcs)
491
600
500
314
400
227
300
44
6
48
100
95
200
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zpracoval: Ing. Ešner
71
2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
U této skupiny výrobců došlo v období let 2009 a 2008 k poměrně výraznému
poklesu produkce. V souvislosti s celkovým oživením výroby vozidel v průběhu roku
2010 se tato skutečnost promítla výrazným způsobem i do výroby dílů a příslušenství.
Z hlediska svého podílu na celkových tržbách firem AutoSAP si tato skupina
výrobců drží svou pozici z posledních let a její podíl v roce 2010 je těsně pod hranicí
50 %. Její konkrétní hodnota 46,50 % je prakticky na stejné úrovni jako v roce 2009, kdy
tento podíl dosahoval hodnoty 46,64 %. Určitý vliv na výši podílu mělo zvýšení
produkce ve skupině finálních výrobců - konkrétně ve firmě Škoda Auto a HMMC
Nošovice. Tuto skutečnost jasně dokumentují diagramy č. 2.2.1 (vývoj produkce)
a č. 2.2.2 (podíly základních skupin výrobců).
Objem produkce v základních skupinách firem
mil. Kč
AutoSAP, rok 1995 až 2010
700 000
650 000
350 000
300 000
100 000
50 000
267 710,1
150 000
258 969,8
241 456,7
200 000
269 747,3
250 000
279 390,0
400 000
312 544,7
450 000
240 432,5
317 913,2
500 000
337 767,7
550 000
364 146,5
600 000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.2.1
Podíly základních skupin firem na objemu produkce
46,50%
52,02%
55,91%
42,87%
46,64%
56,82%
42,09%
51,93%
56,72%
59,11%
40,70%
60%
43,08%
58,76%
51,17%
48,49%
40,90%
47,43%
52,26%
57,09%
44,83%
54,59%
42,56%
45,95%
37,27%
62,01%
53,50%
33,06%
36,52%
58,87%
70%
41,16%
80%
55,27%
90%
63,69%
100%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.2.2
72
S růstem tržeb paralelně vzrostla v roce 2010 i výše celkového exportu firem
AutoSAP. Jak se změnil podíl dodavatelů na celkové výši exportu ve srovnání
s předchozími roky je zřejmé z diagramu č. 2.2.4. Ve srovnání s rokem 2009 zůstal
procentně prakticky na stejné výši - mírně pod hranicí 40 % i když jeho absolutní
hodnota vzrostla.
Objem exportu v základních skupinách firem
m il. Kč
600 000
550 000
150 000
100 000
50 000
189 062,1
285 240,7
209 620,0
200 000
163 487,1
250 000
241 681,4
300 000
230 445,5
350 000
228 420,7
204 884,9
400 000
250 624,9
450 000
246 349,7
500 000
0
1997
1998 1999
2000
2001
finální výrobci
2002
2003 2004
dodavatelé
2005
2006
2007
2008 2009
2010
ostatní
Diagram 2.2.3
Podíly základních skupin firem na objemu exportu
39,61%
40,10%
50,02%
49,42%
49,40%
54,86%
53,92%
53,82%
46,57%
70%
40,09%
38,53%
80%
38,29%
90%
25,39%
100%
23,01%
AutoSAP, rok 1997 - 2010
2007
2008
59,76%
2006
59,27%
2005
49,58%
2004
50,28%
2003
50,54%
45,09%
2001
46,04%
2000
46,16%
59,90%
1999
20%
53,41%
61,46%
30%
61,69%
40%
74,60%
50%
76,97%
60%
2009
2010
10%
0%
1997
1998
finální výrobci
2002
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.2.4
Vytváření zdrojů pracovních míst je dalším důležitým hlediskem, proč si
výrobci dílů a příslušenství udržují významnou roli v odvětví strojírenské výroby.
Dodavatelský sektor posiluje z hlediska zaměstnanosti svou pozici, kterou si udržel
i v době hospodářské recese. Jeho podíl na celkovém počtu pracovníků AutoSAP je
vidět z diagramu č. 2.2.5. Od roku 2002 byl podíl pracovníků ve firmách vyrábějících
73
2,43%
Podíly základních skupin firem na počtu pracovníků
100%
2,48%
díly a příslušenství vozidel mezi 70 až 73 %. Ekonomická recese sice zasáhla
v roce 2009 především dodavatelský sektor, ale současně vytvořila podmínky pro další
zefektivnění výrobního procesu. Proto se následující zvýšení výroby nepromítlo do
výraznějšího nárůstu počtu pracovníků.
72,53%
65,55%
26,56%
32,02%
66,57%
73,19%
25,97%
72,76%
26,44%
72,19%
72,13%
27,05%
27,08%
70,77%
28,46%
67,01%
32,24%
69,90%
65,00%
34,36%
29,39%
63,78%
52,20%
46,58%
35,08%
52,79%
45,90%
60%
57,16%
54,38%
44,28%
70%
51,44%
80%
47,14%
90%
50%
20%
10%
30,95%
30%
41,62%
40%
0%
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.2.5
Porovnání dynamiky růstu tržeb u dvou základních výrobkových skupin, tj. výrobců
skupin, dílů a příslušenství vozidel a finálních výrobců vozidel je uvedeno
v diagramu č. 2.2.6. Diagram jasně ukazuje, že po propadu a nástupu ekonomické
recese ve 2. pololetí roku 2008 nastává v roce 2010 oživení výroby a další růst a to ve
větším měřítku u výrobců dílů a příslušenství, než u finálních výrobců.
Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 až 2010
(rok 1997 = 100%)
689,84%
700%
639,86%
602,25%
650%
600%
500%
376,81%
400%
316,45%
350%
273,87%
300%
237,43%
231,78%
190,92%
250%
150%
455,47%
429,18%
450%
200%
529,27%
513,89%
550%
131,86%
113,88%
115,36%
146,48% 156,63% 155,64% 145,81% 155,06%
263,24% 307,33%
265,25% 254,65%
183,67%
100%
1997
1998
1999
finalisté
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
dodavatelé
Diagram č. 2.2.6
74
Vývoj v kategorii vývozu výrobků je prakticky shodný s vývojem v oblasti tržeb - viz
diagram č. 2.2.7.
Porovnání dynamiky vývozu 1997 až 2010
(rok 1997 = 100%)
1125,87%
1053,18%
1100%
878,75%
900%
936,36%
864,05%
773,76%
747,17%
650,05%
700%
509,88%
406,98%
500%
341,39%
270,10%
286,39%
330,20% 389,71%
342,42%
312,08%
215,93%
181,79%174,81% 166,66%197,51%
141,40% 130,10%162,79%
300%
124,20%
100%
1997
1998
1999
2000
2001
finalisté
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
dodavatelé
Diagram č. 2.2.7
V tabulce č. 2.2.1 a následně diagramech č. 2.2.8 a 2.2.9 jsou uvedeny meziroční
indexy tržeb a jejich vývoj v obou skupinách výrobců.
Tabulka č. 2.2.1 Vývoj tržeb a jejich meziročních indexů
2005
mil. Kč
2006
mil. Kč
2007
mil. Kč
2008
mil. Kč
2009
mil. Kč
meziroční indexy
2010
mil. Kč
06/05 07/06 08/07 09/08 010/09
dodavatelé 271 270,5 317 913,2 364 146,5 337 767,7 240 432,5 279 390,0
1,17
1,15
0,93
0,71
1,16
186 788,0 241 456,7 269 747,3 258 969,8 267 710,1 312 544,7
1,29
1,12
0,96
1,03
1,17
finalisté
Meziroční nárůsty (- poklesy) tržeb v letech 1998 až 2010
50%
44,79%
40%
30%
18,16%
20%
10%
0%
29,27%
26,97%
31,86%
15,55%
19,07%
19,74%
13,90%
21,40%
13,88%
18,45%
6,92%
6,34%
1,30%
16,75%
17,19% 14,54%
11,72%
3,38%
-4,00%
16,20%
1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009
-10%
-0,63%
-6,32%
-7,24%
-20%
-30%
-28,82%
-40%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.8
75
Tržby - absolutní výše v letech 1997 až 2010
mil. Kč
400 000
364 146,50
350 000
337 767,74
317 913,20
312 544,70
271 270,50
300 000
267 710,10
258 969,75
226 552,50
250 000
167 046,60
148 969,00 159 284,30
200 000
240 432,50
241 456,72
117 322,10
115 816,30
150 000
279 390,00
269 747,30
198 909,20
186 788,00
101 697,10
158 285,00
157 691,00
148 282,50
144 569,80
100 000
122 350,10
100 779,20
50 000
0
69 604,60
52 787,80
1997
1998
1999
2000
finalisté
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
dodavatelé
Diagram č. 2.2.9
Pro porovnání je v dalších diagramech uveden vývoj produkce automobilového
průmyslu od vzniku samostatné ČR. Současně je doplněn vývojem meziročních
nárůstů objemu výroby za firmy AutoSAP jako celek, za finální výrobce a za
dodavatelský sektor.
Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993=100%)
1583,14%
1600%
1369,44%
1400%
1461,21%
1191,38%
1153,85%
1200%
947,16%
1000%
819,39%
1011,31%
698,49%
672,11%
800%
598,42%
568,22%
600%
652,73%
471,85%
380,38%
334,10%
465,52%
365,82%
648,62%
542,28%
499,36%
279,77%306,75%
240,03%
413,39%
221,72%
417,29%
143,99%
173,24%
91,12%
363,04%
396,62%
67,16%
200%
29,81%
258,20%
203,54%184,36%202,40%
185,68%205,46%
124,99%
0%
400%
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AutoSAP
Diagram č. 2.2.10
76
Vývoj meziročních nárůstů (- poklesů) objemu produkce
(AutoSAP, rok 1994 až 2010)
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
-10%
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-20%
-30%
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AutoSAP
Diagram č. 2.2.11
Průběh vývoje celkové produkce se za sledované období podobá průběhu
sinusoidy. Oproti základnímu roku 1994 se celková změna produkce změnila řádově
o několik set procent. Růst objemu produkce v dodavatelském sektoru si udržoval
až do roku 2007 vyšší dynamiku než v případě finálních výrobců. Ekonomická recese
však tento trend v roce 2008 zastavila a v roce 2009 došlo u dodavatelů k vyššímu
poklesu produkce. Tento trend byl ve vazbě na opětovný růst produkce eliminován
v roce 2010.
Obdobným způsobem jako v případě tržeb z vlastní výroby můžeme vyjádřit
další důležitou oblast, kterou je vývoz produkce. Vývoj znázorňují následující
diagramy č. 2.2.12 a č. 2.2.13 a dále tabulka č. 2.2.2.
Meziroční nárůsty (- poklesy) exportu v letech 1998 až 2010
100%
91,02%
80%
60%
40%
20%
41,40%
25,25%
26,39%
24,20%
27,49%
19,25%
25,13%
4,75%
0%
1998/1997
1999/1998
2000/1999
2002/2001
9,32%
2003/2002
2004/2003
2005/2004
-3,84% -4,66%
-20%
20,24%
13,57%
18,51%
11,68%
2001/2000
32,63%
19,03%
18,02%
19,56%
5,81%
15,64%
6,56%
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
-6,46% -8,86%
-29,06%
-40%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.12
77
Export - absolutní hodnoty v letech 1997 až 2010
m il.Kč
300 000
285 240,70
250 624,92
246 349,70
250 000
209 620,00
192 278,13
200 000
169 304,70
142 236,00
133 054,49
119 153,50
127 949,20
150 000
90 907,00 95 224,40
230 445,5
228 420,7
204 884,90
158 044,21
144 565,40
189 062,10
163 487,10
121 984,20
111 565,60
89 050,99
74 698,80
59 100,40
30 939,60
100 000 73 193,20
50 000
0
241 681,40
21 880,90
1997
1998
1999
2000
2001
finalisté
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
dodavatelé
Diagram č. 2.2.13
Tabulka č. 2.2.2 Vývoj exportu a jeho meziroční indexy
2005
mil. Kč
2006
mil.Kč
2007
mil. Kč
2008
mil. Kč
2009
mil. Kč
meziroční indexy
2010
mil. Kč
05/06 07/06 08/07 09/08 010/09
dodavatelé 192 278,1 204 884,9 246 349,7 230 445,5 163 487,1 189 062,1
1,07
1,20
0,94
0,71
1,16
158 044,2 209 620,0 250 624,9 228 428,7 241 681,4 285 240,7
1,33
1,20
0,91
1,06
1,18
finalisté
Přes skutečnost, že se výrobci skupin dílů a příslušenství dokázali v rámci
globalizace uplatnit nejen u tuzemských, ale i u dalších významných finálních výrobců
zejména v rámci EU, je z předchozích diagramů zřejmé, že i u výrobců dílů
a příslušenství se projevily důsledky hospodářské recese v letech 2008 a 2009.
Výsledky roku 2010 je tedy možné považovat za odrazový můstek k překonání tohoto
poklesu. Je nutné připomenout, že výsledky této kapitoly jsou částečně ovlivněny
i změnou členské základny AutoSAP jak v oblasti finální výroby, tak ve skupině
dodavatelů.
2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 10.5.2011)
Do činnosti Sdružení automobilového průmyslu bylo k výše uvedenému dni
zapojeno celkem 156 subjektů z České republiky, z toho:
● 139 řádných členů (s hlasovacím právem)
● 3 firmy se statutem „pozorovatel“
● 8 organizací se statutem neplatícího člena (jedná se o 7 vysokých škol
a Českou automobilovou společnost)
● 6 firem s pozastavenou činností ve AutoSAP (AUTO SALAČ, s.r.o., ERICH
JAEGER, s.r.o., H.L.F., s.r.o., L.A.F. a.s., NORMA Czech, s.r.o. a SKLOPAN LIBEREC, a.s).
Kolektivním členem je Združenie automobilového priemyslu SR (ZAP SR), jehož
zástupce je z tohoto titulu členem Rady ředitelů.
Rada ředitelů (Valná hromada) AutoSAP tak čítá k uvedenému datu 140 mandátů.
78
Vývoj členské základny v roce 2010 ještě poznamenaly dopady ekonomické recese
v podobě výpovědí členství z AutoSAP. Členství v roce 2010 ukončily 4 firmy
(EurotaxGlass´s Czech s.r.o., IBS expert s.r.o., HBPO Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště
a VELVANA, a.s.). Činnost jako pozorovatel v AutoSAP ukončila firma OSRAM spol. s r.o.
Na druhé straně se novými řádnými členy AutoSAP v roce 2010 stalo 6 firem (FTE
Automotive Czechia s.r.o., FEHRER Bohemia s.r.o., KAF Facility, s. r. o., NYK Logistics Czech
Republic s.r.o., PAL Magneton a.s. a 3M Česko, spol. s r.o.). Jako pozorovatelé se zapojily
2 firmy (TESLA Jihlava a.s. a KOYO BEARINGS ČR s.r.o.) a jako člen se zvláštním
statutem Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
K 1.1.2011 došlo k fůzi firem CONTINENTAL AUTOMOTIVE Czech Republic s.r.o.
a CONTINENTAL TEVES CZECH REPUBLIC, s.r.o. a firem HAYES LEMMERZ
AUTOKOLA a.s. a HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o., čímž se počet členů snížil
o 2 subjekty.
V průběhu roku 2011 pak byly za členy AutoSAP přijaty 4 firmy (IRIS Ident, s.r.o.,
Lear Corporation Czech Republic, s.r.o., Openmatics s.r.o. a Webasto Product Czech Republic,
s.r.o.).
Vývoj počtu firem z ČR zapojených
do činnosti AutoSAP
180
160
143
136 139
140
120
100
86
123
54
60
20
101
116
152 156 150 152 156
71
80
40
93
109
145 149
14 19
27
37 41
stav k datu
10.5.2011
1.1.2011
1.1.2010
1.1.2009
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
31.12.1998
31.12.1997
31.12.1996
31.12.1995
31.12.1994
31.12.1993
31.12.1992
31.12.1991
31.12.1990
27.6.1989
0
Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti AutoSAP.
Diagram č. 2.3.1
Aktuální stav členské základny AutoSAP, spolu se základním výrobním programem
firem (předmětem podnikání) je na internetové adrese http://www.autosap.cz v rubrice
„5 - ČLENSKÁ ZÁKLADNA AutoSAP“.
Členem AutoSAP je od r. 2007 MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR, o.s.
Základní informace, včetně seznamu členů tohoto uskupení, najdete na internetové
adrese http://www.autoklastr.cz.
Změny v členské základně AutoSAP a ekonomická recese se projevily i ve struktuře
členské základny, zejména v počtu zaměstnanců u výrobců skupin a dílů vozidel. Pro
srovnání je v diagramu 2.3.2 uveden současný stav (k 10.5.2011) a stav, který byl
79
uveden v loňském vydání této publikace (květen 2010). Tyto diagramy potvrzují trvale
silnou pozici dodavatelského sektoru.
květen 2011
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY
(dle počtu zaměstnanců)
výrobci vozidel
a nástaveb
33 025
30,73%
ostatní
2 657
2,47%
výrobci skupin
a dílů vozidel
71 786
66,80%
Stav k datu 10.5.2011 (dle aktuální databáze AutoSAP).
100% = 107 468 osob
květen 2010
(dle počtu zaměstnanců)
ostatní
1 334
1,28%
výrobci vozidel
a nástaveb
34 247
32,82%
výrobci skupin
a dílů vozidel
68 775
65,90%
Stav k datu 10.5.2010 (dle
. . . . . . . . .aktuální databáze Sdružení AP).
100% = 104 356 osob
Diagram 2.3.2
Další pohledy na současnou strukturu členské základny AutoSAP zachycují diagramy
č. 2.3.3 a č. 2.3.4.
80
(dle současného počtu firem a organizací)
výrobci vozidel
a nástaveb; 14;
8,97%
ostatní; 28;
17,95%
výrobci
skupin a dílů
vozidel; 114;
73,08%
100% =
156
subjektů
Diagram 2.3.3
(dle velikosti firmy)
do 2500
zam ěstnanců; 3;
1,92%
do 50
zaměstnanců; 24;
15,38%
nad 2500
zam ěstnanců; 6;
3,85%
do 250
zaměstnanců; 45;
28,85%
do 1500
zam ěstnanců; 14;
8,97%
do 1000
zaměstnanců; 29;
18,59%
do 500
zaměstnanců; 35;
22,44%
100% =
156
subjektů
Diagram 2.3.4
Zajímavým a relativně spolehlivým ukazatelem vypovídajícím nejen o stavu
oboru, ale i jednotlivých firem, jsou platby na činnost AutoSAP v průběhu roku. Za
leden až květen 2011 bylo firmami uhrazeno 85,01 % rozepsaných plateb, kdežto za
stejné období roku 2009 to bylo 82,31 % rozpisu. Aktuální rozpis plateb na rok 2011
je vzhledem ke změnám členské základny oproti roku 2010 vyšší o 160 098,33 Kč, to
je o 1,47 % (rok 2011 = 11 021 023,91 Kč bez DPH, rok 2010 = 10 860 925,58 Kč bez DPH).
Dosavadní vývoj plateb v roce 2011 v porovnání s vývojem v roce 2010 je uveden
v diagramu č. 2.3.5 a porovnání 2010/2009 v diagramu č. 2.3.6.
81
Vývoj plateb firem v průběhu roku 2011 a 2010 (v % rozpisu)
42,61%
45,45%
60%
50%
40%
přeplatky přeplatky
z předch. firem v
roku
roce
Z celkem
1/
2/
3/
4/
5/
6/
leden
únor
březen
duben
květen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
2,12%
0,00%
2,04%
0,00%
3,76%
0,00%
0,87%
0,00%
0,47%
0,00%
5,29%
2,42%
červen
0,00%
0%
0,00%
1,17%
0,94%
5,68%
7,59%
11,18%
7,50%
8,79%
13,76%
0,96%
10%
0,65%
20%
10,04%
12,60%
30%
prosinec
v roce 2010
v roce 2011
156 subjektů zapojených do AutoSAP v roce 2011:
ROZPIS PLATEB (100 %) =
5 dosud neuhradilo žádnou platbu dle rozpisu
=
6 úhrada pod
50%
rozpisu plateb
Dosud neuhrazeno
resp.
2 úhrada stanovena až na 5. 7. 2011 (noví členové)
31 úhrada nad
50%
rozpisu plateb
to je
Přeplatky firem činí
104 je vyrovnáno s rozpisem na rok 2011
8 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS)
11 021 024 Kč (bez DPH)
13 225 229 Kč (s DPH 20 %)
1 652 002 Kč (bez DPH)
1 982 402 Kč (s DPH 20 %)
(bez přeplatků)
14,99%
85 982 Kč
Subjektům spadajícím pod č. 1/ a 2/ byly v 2. polovině května 2011 zaslány 1. upomínky.
Stav k 10. květnu 2011
Diagram č. 2.3.5
Vývoj plateb firem v průběhu roku 2010 a 2009 (v % rozpisu)
50%
40%
39,71%
45,45%
60%
1,02%
2,12%
3,32%
2,04%
7,40%
3,76%
0,50%
0,87%
0,89%
0,47%
4,16%
5,29%
3,35%
2,42%
1,60%
1,17%
6,66%
5,68%
7,45%
11,18%
6,25%
8,79%
0,78%
0,96%
10%
15,13%
20%
10,04%
30%
0%
přeplatky přeplatky
z předch. firem v
roce
roku
Z celkem
z toho u
leden
únor
březen
duben
květen
v roce 2010
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
v roce 2009
160 subjektů zapojených do AutoSAP v r. 2010
11 neuhradilo v roce 2010 žádnou platbu */
1 úhrada pod
80%
rozpisu 2010
3 úhrada nad
80%
rozpisu 2010
137 se plně vyrovnalo s platbami na rok 2010
8 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS)
90,63% firem
1,88% firem
0,63% firem
6,88% firem
červen
ROZPIS PLATEB (100 %) = 10 860 926 Kč (bez DPH)
= 13 033 111 Kč (s DPH 20 %)
V roce 2010 neuhrazeno:
76 194 Kč (bez DPH)
resp.
91 433 Kč (s DPH 20 %)
(bez přeplatků)
to je
0,70%
Přeplatky firem činí
124 832 Kč
se plně vyrovnalo s platbami v souladu s rozpisem pro rok 2010.
uhradilo platbu ve výši pokrývající konečnou cenu služeb po vyúčtování roku 2010
k 31.12.2010
uhradilo platbu nepokrývající konečnou cenu služeb po vyúčtování roku 2010
neuhradilo žádnou platbu (*/ 4x pozastavené členství + 6x vstup v 11-12/2010, to je 10x bez platby na rok 2010)
Diagram č. 2.3.6
Uvedený vývoj plateb v roce 2011 dokumentuje zlepšování situace v oboru
automobilového průmyslu. Vývoj i výše uhrazených plateb v roce 2011 je lepší
82
než v roce 2010, avšak zatím nebylo dosaženo úrovně z roku 2008 (v roce 2008
z rozepsaných 11 824 396,63 Kč bylo za leden až květen uhrazeno 87,78 % plateb).
***********************
Do činnosti AutoSAP v rámci pracovní skupiny AUTOSAP/ODETTE
ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI), tvořenou
šesti členy AutoSAP, je zapojeno ještě dalších 7 nečlenských firem (AIMTEC, INFOR
G.S., MAGNA CARTECH, MINERVA ČR, s.n.o.p. cz, TELEDIN CR a T-SYSTEMS). Bližší
informace viz internetové stránky http://www.odette.cz.
Jak bylo již výše zmíněno, je kolektivním členem Sdružení automobilového
průmyslu i „ZDRUŽENIE AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU Slovenskej republiky“
(ZAP SR). Informace najdete na internetových stránkách tohoto sdružení
na adrese http://www.zapsr.sk.
***********************
Jak je uvedeno v jiné části tohoto materiálu, mimo AutoSAP stojí stále celá řada
potenciálních členů (základní přehled je uveden v příloze, samozřejmě však existují
ještě další firmy). S převážnou většinou těchto firem udržuje sekretariát dílčí kontakty
při zpracovávání některých publikací a materiálů (zejména „Adresář“ a „Statistika“)
a zasílá jim i vybrané publikované materiály (avšak jen těm, které poskytnou potřebné
údaje pro jejich zpracování). Z tohoto pohledu se jeví trvale žádoucí, aby stávající
členové AutoSAP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami
upozorňovali na činnost a aktivity AutoSAP s cílem získat je za členy AutoSAP.
2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP
Následující soubor tabulek ukazuje strukturu firem AutoSAP k 31.12.2010 a to
z několika hledisek - podle právní formy, základního předmětu podnikání, počtu
pracovníků a podílu zahraničního kapitálu. Jedná se o základní členění, které v řadě
případů napomůže orientaci o firmách AutoSAP.
2.4.1 Dle právní formy
Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným tvoří dvě základní
skupiny firem AutoSAP. Ostatní právní formy, (např. komanditní společnost atd.) jsou
zastoupeny v minimální míře a jsou charakteristické zejména pro firmy se zahraničním
kapitálem. Skupinu „ostatní“ tvoří vysoké školy (VŠ), fyzické osoby (FO) a zájmová či
občanská sdružení.
Tabulka č. 2.4.1 Firmy AutoSAP - dle právní formy
právní forma
firem
počet
%
Akciová společnost (a.s.)
50
32,1
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
90
57,7
Komanditní společnost (k.s.)
3
1,9
Ostatní (7x VŠ, 1x FO, 1x org. sl., 4x sdružení)
13
8,3
CELKEM :
156
100,0
83
základní jmění
mil. Kč
%
33 734,7
44,1
39 850,7
52,2
k.s. + ostatní:
2 827,0
76 412,4
3,7
100,0
2.4.2 Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti)
Rozhodující skupinu tvoří v rámci AutoSAP výrobní firmy, které se na celkovém
počtu členů podílejí více jak 82 %. Rozhodující podíl (téměř 90 %) představují v této
skupině výrobci dílů a příslušenství vozidel. Výrobní firmy mají rozhodující podíl i na
základním jmění.
Podíl nevýrobních organizací dosahuje necelých 18 % z celkového počtu firem
zapojených do AutoSAP (viz tabulka č. 2.4.2).
Tabulka č. 2.4.2 Firmy AutoSAP - dle hlavní činnosti
charakter
firem
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
- výrobní
128
82,1
z toho: finální výrobci vozidel
14
9,0
výrobci skupin a dílů
114
73,1
- nevýrobní (účelové organizace)
28
17,9
z toho: služby, prodej
15
9,6
výzkum, zkoušky
13
8,3
CELKEM :
156
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
73 777,8
96,6
39 754,8
52,1
34 023,0
44,5
2 634,6
3,4
1 257,5
1,6
1 377,1
1,8
76 412,4
100,0
2.4.3 Dle počtu zaměstnanců
Rozhodující skupinu firem z hlediska počtu zaměstnanců představují v rámci
AutoSAP malé a střední firmy, tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Jejich
počet tvoří téměř 44 % členské základny. Další významnou skupinu představují firmy
s počtem zaměstnanců mezi 250 – 500. Jak vyplývá z tabulky 2.4.3, tyto obě skupiny
představují více než 67 % členské základny. Jejich podíl na počtu zaměstnanců
AutoSAP však představuje pouze 19 %.
Tabulka č. 2.4.3 Firmy AutoSAP - dle počtu zaměstnanců
velikost firmy
(počet zaměstnanců)
- do 250
- od 250 do 500
- od 500 do 1 000
- od 1 000 do 5 000
- nad 5 000
CELKEM :
firem
počet
68
37
27
22
2
156
%
43,6
23,7
17,3
14,1
1,3
100,0
celkem zaměstnávají
osob
%
6 794
6,4
13 449
12,6
19 190
18,0
37 674
35,3
29 616
27,7
106 723
100,0
2.4.4 Dle zahraniční kapitálové účasti
Tabulka č. 2.4.4 Firmy AutoSAP - dle podílu zahraničního kapitálu
firmy se zahraniční
základní jmění firem s účastí
charakter
kapitálovou účastí
zahraničního partnera (Σ)
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
mil. Kč
%
6
42,9 z finalistů
38 885,6
97,8 z finalistů
Finální výrobci vozidel
74
64,9 z výr. dílů
27 586,8
81,1 z výr. dílů
Výrobci skupin a dílů
11
39,3
z
účel.
org.
1
362,2
51,7 z účel. org.
Nevýrobní (účelové organizace)
CELKEM :
91
58,3 z AutoSAP
67 834,6
88,8 z AutoSAP
Firmy se zahraniční účastí tvoří podle počtu firem 58,3 % členské základny
AutoSAP (viz tabulka č. 2.4.4). Z hlediska ekonomických výsledků má však jejich podíl
na řadě ukazatelů rozhodující význam a podstatně převyšuje podíl odpovídající počtu
těchto firem v rámci členské základny AutoSAP.
84
V následující kapitole je charakteristika vlastnické struktury (např. podle výše podílu
jednotlivých vlastníků na základním jmění firem) a postup privatizace v automobilovém
průmyslu uveden podrobněji.
2.5 Vlastnická struktura
Charakter a postupné formování vlastnické struktury má v odvětví automobilového
průmyslu řadu etap a mělo svůj specifický vývoj. Jeho počátek odpovídal celkovému
postupu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví Fondu národního
majetku (FNM) a držitelů investičních kupónů (DIK). Další etapa a postup byl
významným způsobem ovlivněn privatizací firmy Škoda Auto (vstup koncernu VW). Její
význam spočíval nejen v její úspěšnosti, ale i v tom, že firmu VW následovala řada
zahraničních dodavatelských firem, které buď samostatně nebo ve spolupráci s českým
výrobcem začaly rozvíjet svou výrobu v České republice. Automobilový průmysl tím
získal v porovnání s ostatními průmyslovými obory určitý náskok. Za významné je dále
možné považovat období, kdy do procesu privatizace aktivně vstoupily managementy
jednotlivých firem a využily možnosti privatizace, které legislativa v té době nabízela.
Forma společných podniků se zahraničním partnerem doplněná českými
vlastníky vedla k postupnému snižování podílu FNM, investičních fondů a DIK v celém
oboru automobilového průmyslu. Uvedené formy privatizace vytvořily poměrně rychle
jasně definovanou a „průhlednou“ vlastnickou strukturu, která byla přivítána nejen
bankovním sektorem, ale v řadě případů podpořila další zájem o investice do tohoto
odvětví.
%
základního
jm ění
Postup privatizace ve firmách AutoSAP
(podíly základních skupin vlastníků)
12,2
87,8
24,3
75,6
12,9
22,3
77,6
87,1
25,6
74,2
16,8
20,9
28,7
29,0
28,6
39,2
39,6
43,0
35,5
80%
"ostatní" vlastníci
31,2
90%
24,5
100%
70%
82,9
78,6
74,3
67,5
69,3
68,0
55,1
50,6
30%
44,0
40%
zahraniční vlastníci
41,7
50%
41,06
60%
FNM
20%
DIK
10%
IPF
0%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.5.1
Ostatní skupiny vlastníků v současné době jen pro úplnost doplňují průběh celé
privatizace. Změny měly u nich svůj vlastní vývoj a jak je zřejmé z diagramu č. 2.5.1,
poměrně výrazně ve firmách klesaly podíly držitelů investičních kuponů a „klasických“
investičních fondů vzniklých v rámci kupónové privatizace.
85
Pro porovnatelnost údajů jsou v diagramu zachovány stejné základní skupiny
vlastníků, i když některé z nich již v současnosti nemají z pohledu vlastnictví prakticky
žádný význam.
Diagram č. 2.5.2 ukazuje na složení vlastnické struktury firem AutoSAP z hlediska
základního jmění k 31.12.2010, tak jak bylo uvedeno firmami v předaných
databázových listech za rok 2010.
V tabulce č. 2.5.1 je uveden podíl a výše základního jmění v jednotlivých skupinách
vlastníků a to od roku 2005 až do roku 2010. Hodnotu základního jmění v uvedeném
období ovlivňuje jednak míra investic, která směřovala do firem AutoSAP a jednak se
zde promítá změna členské základny AutoSAP.
Podíly vlastníků firem AutoSAP
na hodnotě základního jmění
DIK
0,01%
Zahraniční
vlastníci
87,79%
"Ostatní"
vlastníci
12,20%
100% =
76 412,4 mil.Kč
Diagram č. 2.5.2
Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 2005 až 2010)
v roce
skupina vlastníků
Investiční fondy
a společnosti
(IPF)
Držitelé investičních
kupónů
(DIK)
Fond národ. majetku
(FNM)
Zahraniční partner **)
(ZP)
„Ostatní“ vlastníci *)
CELKEM
2005
(mil. Kč)
(%)
0,0
0,0
149,8
0,3
0,0
0,0
52 034,8
82,9
10 567,9
16,8
62 752,5
100,0
2006
(mil. Kč)
(%)
0,0
0,0
128,4
0,2
0,0
0,0
52 436,0
74,2
18 066,2
25,6
70 630,6
100,0
základní jmění
2007
2008
2009
(mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč)
(%)
(%)
(%)
0,0
0,0
0,00
0,0
0,00
0,00
20,0
9,7
9,65
0,1
0,01
0,01
0,0
0,0
0,00
0,0
0,00
0,00
58 688,1 53 617,1 64 819,20
77,6
75,71
87,11
16 886,4 17 195,1 9 584,32
22,3
24,28
12,88
75 594,5 70 821,9 74 413,17
100,0
100,00
100,00
2010
(mil. Kč)
(%)
0,00
0,00
9,7
0,01
0,00
0,00
67 084,6
87,79
9 318,1
12,20
76 412,4
100,00
*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK.
**) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním
partnerem.
86
Z uvedených tabulek i diagramu vyplývá to, co již bylo zmíněno v úvodu kapitoly.
Členskou základnu AutoSAP tvoří prakticky dvě významné skupiny vlastníků, které se
rozhodující měrou podílí na základním jmění firem.
Jedná se o skupiny:
- zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem AutoSAP téměř 88 %);
- vlastníci ve skupině „ostatní“ (podíl na základním jmění cca 12 %).
Teritoriální a majetková struktura zahraničních vlastníků jednotlivých firem
AutoSAP je uvedena v tabulkách č. 2.5.2 a č. 2.5.3 a navazujících diagramech. Je
z nich zřejmý přehled vlastníků firem podle „země původu“ a dále pak přehled
jednotlivých zemí podle podílu těchto zemí na základním jmění firem AutoSAP.
Tabulka č. 2.5.2
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Rakousko
Nizozemsko
Španělsko
Itálie
Japonsko
Velká Britanie
Belgie
Švédsko
Indie
Lucembursko
J. Korea
Σ zahraniční
partner
CELKEM
základní jmění (ZJ) v mil. Kč
rok 2008
rok 2009
rok 2010
17 204,8
9 593,9
9 327,8
24 662,7
24 402,4
25 033,7
2 289,1
2 244,0
2 412,8
6 291,3
6 293,3
6 293,9
2 532,1
86,8
86,8
41,4
491,4
541,3
2 852,2
2 717,2
3 919,3
1 610,5
1 545,9
1 556,4
80,0
150,0
70,0
8797,6
8 796,7
9 184,8
3 341,9
3 271,9
3 041,9
838,5
838,5
838,5
80,0
80,0
80,0
200,0
0,2
0,2
124,0
13 901,0
13 901,0
to je % ze ZJ všech firem
AutoSAP
rok 2008 rok 2009 rok 2010
24,3
12,9
12,2
34,8
32,8
32,8
3,2
3,0
3,2
8,9
8,5
8,2
3,6
0,1
0,1
0,1
0,7
0,7
4,0
3,7
5,1
2,3
2,1
2,0
0,1
0,2
0,1
12,4
11,8
12,0
4,7
4,4
4,0
1,2
1,1
1,1
0,1
0,1
0,1
0,3
0,0
0,0
0,2
18,7
18,2
53 617,1
64 819,2
67 084,6
75,7
87,1
87,8
70 821,9
74 413,1
76 412,4
100,0
100,0
100,0
Tabulka č. 2.5.3
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Nizozemsko
Rakousko
Belgie
Velká Británie
Itálie
rok 2008
67
34
6
8
5
11
3
3
5
1
Počet firem
rok 2009 rok 2010
64
65
33
35
5
4
8
8
2
2
11
14
4
4
3
3
4
4
2
1
87
Podíl na počtu firem v %
rok 2008
rok 2009
rok 2010
42,7
42,7
41,7
22,4
21,7
22,0
2,6
3,8
3,3
5,1
5,1
5,3
1,3
3,2
1,3
9,0
7,0
7,3
2,6
1,9
2,7
1,9
1,9
2,0
2,6
3,2
2,7
0,6
0,6
1,3
Tabulka č. 2.5.3 - pokračování
Země
Japonsko
Lucembursko
Indie
Španělsko
Švédsko
J. Korea
Σ zahraniční
partner
CELKEM
rok 2008
7
1
5
1
90
157
Počet firem
rok 2009 rok 2010
7
8
1
1
1
4
4
1
1
1
1
86
150
91
156
Podíl na počtu firem v %
rok 2008
rok 2009
rok 2010
5,1
4,5
4,7
0,6
0,6
0,6
0,7
2,6
3,2
2,7
0,6
0,6
0,7
0,7
0,6
57,3
100,0
57,3
100,0
58,3
100,0
V této souvislosti je možné konstatovat:
- Významné množství zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl.
Mezi finálními výrobci se jedná ve většině případů o nadnárodní firmy, jako jsou
např. VOLKSWAGEN (prostřednictvím Škoda Auto a.s.), IVECO (prostřednictvím
Iveco Czech Republic a.s.), TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech,
s.r.o.) a firma HYUNDAI (prostřednictvím Hyundai Motor Manufacturing Czech,
s.r.o.).
Obdobně bychom mohli jmenovat i významné firmy z oblasti výrobců příslušenství.
- V uplynulém období se stala členy AutoSAP řada firem jak s českým, tak se
zahraničním partnerem. Tím došlo ke změně podílu těchto firem na základním
jmění firem AutoSAP. Vzájemný podíl je také ovlivněn změnou vlastníků nebo
navýšením procentního podílu zahraničního nebo českého partnera v jednotlivých
firmách.
- Z hlediska vlastnictví představuje druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu
skupina českých vlastníků, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní
vlastníci“. Jedná se o tuzemské fyzické nebo právnické osoby, které bez pomoci
zahraničního kapitálu dokázaly úspěšně provést privatizaci firmy. Změna podílu
základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem
a v poslední době i tím, že v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera
do firmy.
- Majetek vlastněný investičními fondy (IPF), stejně tak jako majetek ve FNM, nebyl
již v podkladech uveden.
- Majetek ve vlastnictví držitelů investičních kupónů nemá z hlediska celku
prakticky žádný vliv na podíl dvou nejvýznamnějších skupin;
- Nulová hodnota majetku ve vlastnictví investičních fondů a FNM potvrdila, že
v rámci členské základny AutoSAP existují konkrétní vlastníci a to bez účasti státu.
- Na zvýšení hodnoty základního jmění a jeho podílu v jednotlivých výrobních
skupinách se podílela především změna členské základny AutoSAP, mnohem méně
pak rozhodnutí majitelů o změně jeho výše;
Pro názornost jsou tabulky č. 2.5.2 a 2.5.3 převedeny do grafické podoby (viz diagramy
č. 2.5.3 a 2.5.4).
88
Podíly zemí na hodnotě základního jmění
v rámci firem AutoSAP (rok 2010)
J. Korea
18,19%
Česká republika
12,21%
Německo
32,76%
Lucembursko
0,16%
USA
3,16%
Švédsko
0,10%
Francie
8,24%
Belgie
1,10%
Velká Britanie
3,98%
Japonsko
12,02%
Itálie
0,09%
Španělsko
2,04%
Rakousko
0,71%
Nizozemsko
5,13%
Švýcarsko
0,11%
Diagram č. 2.5.3
Podíly zemí na počtu firem
v rámci AutoSAP (rok 2010)
Španělsko
4
2,56%
Švédsko
1
0,64%
Česká republika
65
41,67%
J. Korea
1
0,64%
Indie
1
0,64%
Německo
35
22,44%
Lucembursko
1
0,64%
USA
4
2,56%
Japonsko
8
5,13%
Itálie
1
0,64%
Velká Británie
4
2,56%
Belgie
3
1,92%
Rakousko
4
2,56%
Nizozemsko
14
8,97%
Švýcarsko
2
1,28%
Francie
8
5,13%
Diagram č. 2.5.4
Zpracoval: Ing. Novák, Ing. Doležal
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.6.1 Současná situace
V oblasti pracovních sil nedochází v porovnání s rokem 2009 prakticky k žádné
výrazné změně z hlediska jejich počtu. Přes skutečnost, že bylo nastartováno oživení
výroby a prodeje, stále jsou v platnosti odhady, které byly vysloveny v oblasti
pracovních sil v závěru roku 2008. V současné době se jedná o doznívající reakci
firem na celosvětovou ekonomickou krizi, která se pochopitelně dotkla i oboru
automobilového průmyslu. Jednou z forem, jak zmírnit její dopady, byla optimalizace
výrobních a následně i personálních nákladů. Výrazněji se tato optimalizace promítla ve
skupině finálních výrobců, kde byla v první fázi situace řešena zejména snížením počtu
89
tzv. agenturních pracovníků s minimálním dopadem do počtu kmenových zaměstnanců.
Výrobci příslušenství po poměrně radikální meziroční redukci počtu zaměstnanců
(2008-2009) znovu tvoří skupinu firem, kde počet pracovních míst roste.
Bez ohledu na stav pracovních míst a počet zaměstnanců stále platí, že v odvětví
automobilového průmyslu jsou úzkým profilem zejména technické profese a to
v rozsahu od učňovského přes střední odborné až po vysoké školství. Výrazným
způsobem se projevuje i generační problém, jehož důsledkem je úbytek kvalifikovaných
pracovníků v řadě dílenských činností (např. výroba nářadí, obsluhy CNC strojů,
obráběči atd.) i v odborných technických útvarech (konstrukce, technologie atd.). Lidé
s touto kvalifikací jsou proto hledanými odborníky i v současné době. Nynější
situace je z hlediska kvalifikační a odvětvové struktury výsledkem hrubého podcenění
významu a potřeb průmyslu ze strany současného vzdělávacího systému.
---------------------------------------Projekty pro podporu rozvoje vzdělávání v technických oborech
S ohledem na výše uvedenou skutečnost AutoSAP vystupuje v tomto smyslu velmi
aktivně a podílí se na řadě úspěšných projektů, jejichž cílem je nejen zdůraznit význam
technického školství, ale poukázat i na jasnou perspektivu technických oborů jak
z hlediska finančního ohodnocení, tak i stability pracovních míst. Jedná se např.
o pokračování spolupráce se Vzdělávací agenturou Kroměříž na projektu
„IQ Industry“. Jsou v něm využity výsledky předchozího projektu „IQ Auto“ rozšířené
o další aktivity, které vedou zejména k navrhování, zavádění a provádění reforem
systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnavatelnost a tím
i k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. Projekt byl zpracován a předložen
vzdělávací agenturou Kroměříž. Projekt „IQ Industry“ byl MŠMT ČR schválen.
AutoSAP spolupracuje s předkladatelem dle jeho požadavků.
K žákům základních škol směřuje další iniciativa AutoSAP, jejímž cílem je
podpořit jejich zájem o studium technických oborů. Projekt pod názvem „AUTA NÁS
BAVÍ“ se snaží populární formou a při využití internetu informovat o aktuálních
podmínkách a možnostech studia na školách technického směru v daném regionu.
Projekt je plně financován z prostředků AutoSAP. V průběhu roku 2010 byly informace
uveřejňované na internetových stránkách www.autanasbavi.cz rozšířeny o facebookové
stránky projektu, které vedou k rozšíření možností diskuse a sdílení poznatků mezi
jednotlivými účastníky.
V oblasti vzdělávání jsou aktivity AutoSAP dále zaměřeny na čerpání prostředků
ze strukturálních fondů EU. AutoSAP je předkladatelem projektu, který se týká
zvýšení konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního
vzdělávání zaměstnanců. Projekt pod názvem „AUTOADAPT“ však uvázl spolu
s ostatními projekty na naprostém zahlcení administrátorů na straně MPSV ČR. I když
jsme byli vyrozuměni o schválení projektu 31.5. 2010, rozhodnutí o poskytnutí dotace
(právní akt) jsme získali až v prosinci 2010. V současné době probíhá jeho realizace.
Jednotlivými aktivitami AutoSAP a jeho členů je pokryta v podstatě celá oblast
vzdělávacího systému od základních škol až po univerzitní vzdělání, což znázorňuje
dále uvedený schematický obrázek.
Na celostátní úrovni existuje cca 45 aktivit na podporu technického vzdělávání
(zdroj: monitoring médií a internetu). Nejvíce se v této oblasti angažují školská zařízení
a kraje.
90
Akreditační komise
pro VŠ a VOŠ
(zástupci AutoSAP)
Sektorová rada
pro strojírenství
(zástupci AutoSAP)
---------------------------------------2.6.2 Souhrnné údaje
Přehled o celkovém vývoji počtu pracovníků včetně jejich počtu v jednotlivých
skupinách výrobců je uveden v tabulce č. 2.6.1. V této souvislosti je nutné připomenout,
že řada údajů o vývoji počtu pracovníků v automobilovém průmyslu a dopadech
ekonomické recese na zaměstnanost byla uvedena v úvodu této publikace.
Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách AutoSAP od roku 2004 */
údaje za počet firem: 145
průměrný stav u skupiny:
1. Finální výrobci vozidel
- osobní automobily
- nákladní automobily
145
2004
27 473
21 040
3 332
* z toho účel. nástavby
370
- autobusy
1 880
- motocykly
251
- přípojná vozidla
970
2. Výrobci dílů (dodavatelé)
73 268
3. Ostatní firmy AutoSAP
835
CELKOVÝ POČET (osob): 101 576
průměrný počet pracovníků
na 1 firmu AutoSAP:
714
149
153
157
150
155
2005
2006
2007
2008
2009
2010
27 846
22 089
2 611
375
2 028
237
881
76 617
839
105 302
31 942
26 400
2 386
366
2 174
190
792
85 157
864
117 963
32 966
26 989
2 467
366
2 517
151
842
87 528
946
121 440
33 843
27 631
2744
390
2825
135
508
92 436
1 160
127 439
34 247
28 963
2 009
396
2805
114
356
69 427
1 334
105 008
33 025
28 344
1 679
384
2 634
78
290
71 043
2 645
106 713
701
726
792
812
700
688
*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP vždy ke konci
daného roku (např. k 31.12.2010 za 155 firem).
Počet pracovníků AutoSAP uvedený v předchozí tabulce je ovlivněn nejen
restrukturalizačním procesem z období ekonomické recese, kdy firmy ve vazbě na
pokles produkce snižovaly výrazným způsobem personální náklady, ale určitým
způsobem se zde promítá i vliv změny členské základny. Oba tyto faktory se obdobným
způsobem promítají i do parametru, který hovoří o počtu pracovníků připadajících na
jednu firmu (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – za rok 2010 činí 688 pracovníků).
91
Celkový vývoj počtu pracovníků za období od roku 1993 do konce roku 2010
znázorňuje diagram č. 2.6.1, počty pracovníků v základních skupinách firem uvádí
diagram č. 2.6.2 a diagram č. 2.6.3 znázorňuje podíly základních skupin firem na
celkovém počtu pracovníků ve firmách AutoSAP. Vývoj v základních skupinách firem
pak ukazují diagramy č. 2.6.4 a č. 2.6.5. V těchto diagramech jsou údaje za roky 2009
a 2010 uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku
2011).
Vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP
počet pracovníků
rok 1993 až 2010
140 000
120 000
100 000
106 713
106 966
117 431
117 388
117 544
114 793
101 576
98 536
98 755
89 192
85 195
88 416
89 673
84 719
82 051
40 000
81 153
83 812
60 000
92 085
80 000
20 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram 2.6.1
Poznámka: Údaje za roky 2009 a 2010 uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku 2011).,
Počty pracovníků v základních skupinách firem
2 645
71 043
1 191
81 016
35 224
33 025
1 049
82 528
33 811
835
73 268
27 473
2 598
913
84 969
31 662
842
83 820
759
69 738
69 033
29 028
28 039
685
61 709
29 691
694
572
57 973
30 647
975
54 337
29 883
1 073
50 540
1 096
36 803
44 727
38 887
46 805
44 617
36 329
60 000
41 744
80 000
41 772
1 105
1 105
1 150
120 000
100 000
30 131
140 000
70 120
34 248
počet pracovníků
20 000
38 259
40 000
0
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.6.2
-------------------------------------------------------Poznámka: Počty pracovníků uvedené v diagramech č. 2.6.1 a 2.6.2 za roky 2005 až 2008 jsou oproti údajům v tabulce 2.6.1
přepočteny na stav pracovníků odpovídající srovnatelné členské základně (vždy v porovnání hodnocený rok a rok
předchozí - viz dále tabulka 2.6.1a, za roky 2005 až 2009 spodní údaje v příslušném řádku).
92
Tabulka 2.6.1a
Počty pracovníků ve firmách AutoSAP (od roku 2003)
rok
údaje za (počet firem)
počet pracovníků
meziroční změna (%)
2003
138
145
98 536
98 941
-0,23
-0,92
2004
145
145
101 576
102 101
+3,08
+2,66
2005
145
149
105 302
114 793
+3,67
+3,14
2006
149
153
117 963
117 544
+12,02
+2,76
2007
153
157
121 440
117 388
+2,95
+3,31
2008
157
150
127 439
117 431
+ 4,94
+ 8,56
2009
150
155
105 008
106 966
-17,60
-10,58
2010
155
106 713
1,62
- 0,24
Podíly základních skupin firem na počtu pracovníků
100%
73,02%
72,29%
70,30%
68,99%
65,55%
26,25%
26,94%
28,80%
30,00%
32,02%
66,57%
72,13%
69,90%
29,39%
27,05%
67,01%
32,24%
70,77%
65,00%
34,36%
28,46%
63,78%
52,20%
46,58%
60%
35,08%
52,79%
45,90%
57,16%
54,38%
70%
44,28%
80%
51,44%
90%
50%
10%
30,95%
20%
41,62%
30%
47,14%
40%
0%
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.6.3
Nárůsty počtu pracovníků od roku 1993 (1993 = 100%)
110%
90%
70%
77,61%
50%
30%
27,32%
10%
-10%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-30%
-16,02%
-50%
finální výrobci
dodavatelé
Nárůst (- pokles) 2010 / 2009:
AutoSAP
-3,57% finální výrobci
1,32% dodavatelé
-0,24% celkem za firmy AutoSAP
Diagram 2.6.4
93
POČTY PRACOVNÍKŮ v letech 2006 až 2010
počty
pracovníků
(podle převažujícího charakteru výroby)
44 883
60 000
50 000
17 914
Osobní
Nákladní
automobily automobily
2006
2007
Přívěsy,
návěsy
2 634
Autobusy
2008
78
0
290
1 679
10 000
8 246
20 000
2 645
30 000
28 344
40 000
Motocykly
2009
Přísluš.
mech.díly
Přísluš.
el.díly
Ost. přísluš. Účelové org.
celkem
2010
Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2010)
Diagram 2.6.5
Největší relativní pokles byl zaznamenán u těchto skupin výrobců:
motocykly
- 31,58 %
to je pokles o
36 osob
přívěsy a návěsy
- 18,54 %
to je pokles o
66 osob
- 16,43 %
to je pokles o
330 osob
K nejvyššímu absolutnímu poklesu pracovníků došlo u:
výrobců elektric. příslušenství
o 363 osob
to je pokles o
Nejvyšší relativní nárůst byl u následujících skupin:
výrobci dílů – ostatní
+ 3,33 %
to je nárůst o
účelové organizace
+ 2,02 %
to je nárůst o
4,22 %
578 osob
28 osob
Optimalizace počtu pracovníků, jako jedna z cest ke snižování zejména osobních
nákladů, se musí nutně promítnout i do jejich celkového počtu prakticky v každé firmě.
V případě žádosti firmy o zapojení do některých z programů strukturálních fondů EU
nebo programů vypisovaných vládou ČR hraje jejich počet významnou roli. Většina
těchto programů je vypisována právě pro kategorii malých a středních podniků (MSP),
kde počet zaměstnanců je jedním z rozhodujících kritérií a jeho splnění je jednou
z podmínek, která umožní firmě uvažovat o zpracování projektu a podání žádosti.
----------------------------------------------------------Kategorie MSP je charakterizovaná následujícími podmínkami:
1) Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud:
a) zaměstnává méně než 250 osob
b) jeho aktiva (z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví) event. majetek (z daňové evidence
podnikatele, který nevede účetnictví) nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR
nebo má obrat/příjmy nepřesahující ekvivalent 50 mil. EUR.
94
2) Za malého podnikatele se považuje podnikatel pokud:
a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců
b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.
3) Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců
b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.
Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního
schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku.
----------------------------------------------------------Podle kritéria počtu zaměstnanců je z celkového počtu 156 subjektů zapojených
v současnosti do činnosti AutoSAP (stav k 10.5.2011) 69 firem (to je cca 44 % členské
základny) v kategorii „MSP“.
Jedná o:
- 24 firem s počtem zaměstnanců do 50 osob;
- 45 firem s počtem zaměstnanců mezi 50 až 250 osobami.
(dle velikosti firmy)
do 2500
zam ěstnanců; 3;
1,92%
do 50
zaměstnanců; 24;
15,38%
nad 2500
zam ěstnanců; 6;
3,85%
do 250
zaměstnanců; 45;
28,85%
do 1500
zam ěstnanců; 14;
8,97%
do 1000
zaměstnanců; 29;
18,59%
do 500
zaměstnanců; 35;
22,44%
100% =
156
subjektů
Diagram 2.6.6
Celkový počet zaměstnanců, kteří pracují v 69 „MSP“ firmách však představuje
pouze 6,35 % zaměstnanců firem zapojených do AutoSAP. Tento poměr oproti roku
2009 mírně vzrostl (vlivem snižování počtu zaměstnanců se několik firem posunulo do
kategorie „MSP“).
S doznívající recesí, kdy se v odvětví automobilového průmyslu řešily dopady
snižování výroby do oblasti pracovních sil v prvé fázi především uvolňováním
agenturních pracovníků, se prakticky zastavil trend ve snižování počtu kmenových
zaměstnanců. Dokazuje to i meziroční změna, kdy jejich počet za rok 2010 ve
firmách zapojených počátkem roku 2011 do činnosti AutoSAP byl v porovnání
s koncem roku 2009 nižší již jen o 0,24 %, tj. o 253 osob. Výraznější redukce počtu
pracovníků se odehrála v prvním pololetí roku 2009.
95
I přes uvedený mírný meziroční pokles celkového počtu zaměstnanců ve firmách
AutoSAP je možné prezentovat automobilový průmysl jako obor se silným
stabilizačním faktorem v oblasti zaměstnanosti, tedy jako významný zdroj
pracovních míst. Tato skutečnost se plně potvrdila např. v případě výrobců
příslušenství. Objektivně je nutné dodat, že z hlediska zaměstnanosti se ve firmách
AutoSAP pozitivně promítla i opatření zavedená v řadě zemí Evropské unie k podpoře
obnovy vozového parku v průběhu 2. pololetí roku 2009.
2.6.3 Základní struktura pracovních sil
Celkovou situaci z pohledu rozdělení pracovních sil do dvou základních kategorií
a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a na technicko - administrativní pracovníky
(„T“) nejlépe vystihuje tabulka č. 2.6.2. a 2.6.3.
Tabulka č. 2.6.2 Struktura pracovních sil v rámci firem AutoSAP
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
z toho : a) osobní automobily
b) nákladní automobily
z toho účel. nástavby
údaje za r. 2009
počet firem
skupina firem
kategorie
"D"
14
4
4
2
2
3
1
113
71
14
28
28
11
17
155
z toho výrobní firmy 127
c) přívěsy a návěsy
d) autobusy
e) motocykly
II. VÝROBCI DÍLŮ
z toho : a) převážně mech.díly
b) převážně elektr.díly
c) ostatní
III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE
z toho:a) obchodní, služby ap.
b) výzkumné, zkušební
CELKEM firmy AutoSAP:
kategorie
"T"
údaje za r.2010
kategorie
"D"
kategorie
"T"
změna 2010/2009
kategorie
"D"
kategorie
"T"
24 683
21 015
1 293
280
227
2 087
61
54 514
34 355
6 530
13 629
863
787
76
80 060
9 565
7 949
716
116
129
718
53
15 606
9 820
2 079
3 707
1 735
597
1 138
26 906
23 634
20 501
988
263
177
1 926
42
55 897
35 289
6 324
14 284
831
764
67
80 362
9 391
7 843
691
121
113
708
36
15 146
9 594
1 922
3 630
1 814
648
1 166
26 351
-4,25%
-2,45%
-23,59%
-6,07%
-22,03%
-7,71%
-31,15%
2,54%
2,72%
-3,16%
4,81%
-3,71%
-2,92%
-11,84%
0,38%
-1,82%
-1,33%
-3,49%
4,31%
-12,40%
-1,39%
-32,08%
-2,95%
-2,30%
-7,55%
-2,08%
4,55%
8,54%
2,46%
-2,06%
79 197
25 171
79 531
24 537
0,42%
-2,52%
Celková změna počtu zaměstnanců v roce 2010 se promítla i do změny počtu
zaměstnanců v uvedených kategoriích. Z údajů je zřejmé, že v roce 2010 došlo k růstu
počtu pracovníků prakticky jenom v kategorii dělnických profesí na rozdíl od kategorie
technicko-administrativních pracovníků, kde byl naopak zaznamenán pokles celkového
počtu pracovníků. V případě dělnické kategorie byl u výrobních firem meziroční nárůst
0,42 % a v kategorii technicko-administrativních pracovníků činil pokles 2,52 %.
Z uvedených tabulek dále vyplývá, že i při snížení počtu pracovníků v roce 2010
zůstává i v tomto případě určitá proporcionalita v jejich složení podle uvedených
kategorií. Je to zřejmé z poměru počtu zaměstnanců zařazených do dělnických profesí
k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnost. Poměr počtu
pracovníků obou kategorií přesahuje hodnotu 3, což je z hlediska efektivity považováno
ve vyspělých ekonomikách za přiměřený poměr s tím, že v oblasti výrobců dílů je tento
poměr trvale příznivější.
-------------------------------------------------U dalších 32 firem, které poskytly údaje za rok 2010 byl poměr „D“ / „T“ ve výši 3,43.
96
Tabulka č. 2.6.3
Vývoj podílu „D“ / „T“ v rámci firem AutoSAP
skupina firem
poměr „D“ / „T“
2007
2008
2,57
2,58
3,81
3,68
2005
2,17
3,84
2006
2,48
3,75
ÚČELOVÉ ORGANIZACE
nesledováno
nesledováno
nesledováno
3,14
3,24
3,29
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé)
2009
2,58
3,48
2010
2,52
3,69
nesledováno
nesledováno
nesledováno
3,22
3,14
3,05
2.6.3 Regionální členění
Ze skutečnosti, že jsou jednotlivé regiony z hlediska výroby a tím i koncentrace
výrobních závodů nerovnoměrně republikově rozloženy, vyplývá i nerovnoměrné
rozložení počtu firem a tím i pracovníků AutoSAP podle jednotlivých územně správních
celků. Zřetelně tato skutečnost vyplývá z tabulky č. 2.6.4.
Tabulka 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR (rok 2010)
kraj
počet
pracovníků
průměrný počet
pracovníků / 1 firma
počet firem
Jihočeský
5 310
8
664
Jihomoravský
1 719
6
287
Karlovarský
1 414
2
707
Královéhradecký
4 138
9
460
Liberecký
11 251
21
536
Moravskoslezský
12 959
12
1 080
Olomoucký
2 417
7
345
Pardubický
3 956
9
440
Plzeňský
1 965
7
281
Hlavní město Praha
10 958
25
438
Středočeský
33 478
21
1 594
Ústecký
5 124
10
512
Vysočina
5 057
8
632
Zlínský
6 967
10
697
Větší koncentrace výrobních závodů např. ve Středočeském a Libereckém kraji
má vazbu na důležité finální výrobce jako jsou Škoda Auto a TPCA Czech. Tito výrobci
jsou ve větší či menší míře obklopeni okruhem svých dodavatelů, což se u Škody Auto
promítá zejména do sousedního Libereckého kraje. V obou případech hraje
významnou roli i dobrá infrastruktura daná především dobudovanou dálniční sítí, která
usnadňuje zásobování v nezbytném režimu JIT. Obdobně lze hovořit o Zlínském
a Královéhradeckém kraji, kde převládá zaměření na výrobu plastových a pryžových
dílů vozidel. Rozvoj výroby osobních vozidel ve firmě Hyundai v Nošovicích se projevil
ve zvýšeném počtu firem s automobilovou výrobou v Moravskoslezském kraji.
Jihočeský a Ústecký kraj je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky
zejména pro západní Evropu.
97
Z podkladů zpracovávaných sekretariátem AutoSAP (údaje o počtu pracovníků
a průměrných mzdách za rok 2010) např. vyplynulo, že z regionálního pohledu došlo ke
snížení počtu pracovníků ve firmách autoprůmyslu ve 3 krajích (Středočeský,
Pardubický a hl. m. Praha). V ostatních krajích došlo ke zvýšení (nejvíce v kraji
Vysočina). Kraje s největšími počty zaměstnanců v automobilovém průmyslu jsou
Středočeský (33 478 osob), Moravskoslezský (12 959 osob) a Liberecký (11 251 osob).
V této kapitole byly soustředěny poznatky z hlediska počtu pracovníků v rámci firem
AutoSAP. Je ale nesporné, a to platí i v současné době, že automobilový průmysl je
významný i z pohledu svého multiplikačního efektu - tzv. „vyvolaných“ pracovních míst.
Lze odhadnout, že formou navazujících služeb (prodej a servis vozidel, čerpací stanice
apod.) a zapojením dodavatelů prvotních materiálů a surovin (např. i včetně výroby
a distribuce pohonných hmot) je s automobilovým průmyslem existenčně spojeno cca
200 000 – 250 000 osob. Tento údaj je v relaci s údaji, které jsou zveřejňovány
v odborném tisku.
2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců AutoSAP
Zaměstnanci, jejich struktura a kvalifikační úroveň společně se znalostmi
a dovednostmi tvoří jeden z nevýznamnějších, ne-li nejvýznamnější faktor ovlivňující
konkurenceschopnost firmy. S problematikou lidských zdrojů pak úzce souvisí dvě
hlavní témata, kterými jsou kvalifikační struktura a úroveň vzdělávání. Z výše
uvedeného důvodu patří oblast vzdělávání dlouhodobě do vybraných priorit Sdružení
automobilového průmyslu. Firmy z automobilového průmyslu si uvědomují, že s tím, jak
se mění výrobní technologie i globální situace v oboru, bude nutné měnit i vzdělanostní
strukturu zaměstnanců. Proto jsou data o vzdělanostní struktuře v členských firmách již
několik let pravidelně sledována a vyhodnocována. Jak vypadá vzdělanostní
charakteristika zaměstnanců členských firem AutoSAP a její předpokládaný vývoj
ilustrují diagramy 2.6.7a - 2.6.7d.
Údaje za uplynulé dva roky 2008 a 2009 zobrazují diagram 2.6.7a a 2.6.7b. Aktuální
hodnoty minulého roku pak zobrazuje diagram 2.6.7c. Kam by se vzdělanostní
charakteristika měla ubírat, ukazuje diagram 2.6.7d (data z údajů zjišťovaných
počátkem roku 2008 k v té době připravovaným aktivitám z oblasti středního
technického vzdělávání, které se v té době připravovaly).
Aktuální údaje roku 2010 potvrdily, že největší skupinou podle dosaženého vzdělání
je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má dle posledních údajů
(počátkem roku 2011) 50,01 % všech zaměstnanců. Následují úplné střední odborné
vzdělání s maturitou se 21,27 %, vysokoškolské vzdělání s 9,69 %, úplné střední
odborné vzdělání s vyučením i maturitou s 9,65 %, dále základní vzdělání, kterým
disponuje 8,34 % zaměstnanců. Zbývající skupiny vzdělání souhrnně pojmenované
ostatní formy vzdělání jsou zastoupeny spíše marginálně a tvoří zbylé zhruba 1,04 %
zaměstnanců.
Ačkoliv časový horizont 3 let je poměrně krátký je vidět, že vzdělanostní
charakteristika v členských firmách směřuje ve prospěch vyšších forem vzdělání vysokoškolské vzdělání a úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou.
Rozdíly u obou oblastí vzdělání jsou sice v řádu procent či desetin procenta, ale
vzhledem k tomu, že se jedná o méně početné skupiny, jsou to změny poměrně
významné. Při zběžném pohledu na diagramy se sice zdá, že vzdělanostní
charakteristika se v jednotlivých letech liší jen minimálně, přesto lze vysledovat
a očekávat patrné trendy. Takto kvantifikované přesuny v poptávce na trhu práce
v automobilovém průmyslu by měly být dostatečným a jasně srozumitelným
98
argumentačním podkladem nejen ve vztahu ke státní správě a regionální samosprávě
(zřizovatelé škol), ale měly by posloužit i jako další informační podklad při zvažování
volby budoucího vzdělání a následného výkonu povolání.
Podle podrobnějšího průzkumu prováděného počátkem roku 2008 je možno
naznačit, jakým směrem se bude pravděpodobně vzdělanostní struktura
v automobilovém průmyslu ubírat do roku 2015 (viz diagram č. 2.6.7d). Z tohoto
diagramu je zcela zřetelně vidět, že již v poměrně krátkém časovém horizontu firmy
očekávají zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Na opačném konci
pak bude docházet k útlumu zaměstnanců, kteří mají jen základní vzdělání.
Kvalifikační struktura zaměstnanců firem
AutoSAP - r. 2008
vysokoškolské
vzdělání
8,65%
úplné střední
odborné vzdělání
s vyučením i
maturitou
8,91%
ostatní formy
vzdělání
0,90%
základní vzdělání
9,66%
úplné střední
s maturitou (bez
vyučení)
24,23%
střední odborné
vzdělání s výučním
listem
47,64%
Diagram č. 2.6.7a
AutoSAP - r. 2009
úplné střední
s vyučením i
maturitou
9,23%
vysokoškolské
vzdělání
7,77%
ostatní formy
vzdělání
0,86%
9,06%
úplné střední
s maturitou (bez
vyučení)
21,54%
střední odborné
listem
51,54%
Diagram č. 2.6.7b
99
AutoSAP - r. 2010
úplné střední
s vyučením i
maturitou
9,65%
vysokoškolské
vzdělání
9,69%
ostatní formy
vzdělání
1,04%
8,34%
úplné střední
s maturitou (bez
vyučení)
21,27%
střední odborné
listem
50,01%
Diagram č. 2.6.7c
AutoSAP - r. 2015 předpoklad
úplné střední
s vyučením i
maturitou
9,85%
ostatní formy
vzdělání
1,65%
vysokoškolské
vzdělání
11,12%
7,04%
úplné střední
s maturitou (bez
vyučení)
21,50%
střední odborné
listem
48,83%
Diagram č. 2.6.7d
Jaké závěry vyplývají z výše uvedených diagramů a jaké změny se tedy očekávají:
o v oblasti základního vzdělání (včetně nedokončeného) se předpokládá největší
změna - jednoznačný útlum poptávky. Podíl těchto zaměstnanců by měl postupně
klesat až k hranici 7 %;
o oblast středního odborného vzdělání s výučním listem - dlouhodobě stabilní
poptávka, podíl zaměstnanců bude oscilovat kolem úrovně 50 % všech
zaměstnanců v autoprůmyslu;
o úplné střední odborné s maturitou (bez vyučení) - rovněž dlouhodobě stabilní
poptávka, očekávaný podíl zaměstnanců bude oscilovat kolem hodnoty 21 %
všech zaměstnanců v automobilovém průmyslu;
100
o v oblasti středního odborného vzdělání s vyučením i maturitou je očekáván
mírný růst poptávky, podíl zaměstnanců s tímto vzděláním by měl růst na úroveň
kolem 10 %;
o v oblasti vysokoškolského vzdělání, včetně bakalářského a doktorského, lze
očekávat také poměrně výrazný růst poptávky, vyjádřeno podílem požadovaných
zaměstnanců k velikosti skupiny se předpokládá navýšení na hodnotu
mezi 11 až 12 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu.
Výše naznačené pravděpodobné změny v poptávce po zaměstnancích
v automobilovém průmyslu sice na první pohled nesignalizují žádné revoluční změny,
ale vzhledem k očekávanému vývoji demografické křivky (viz diagramy č. 2.6.8
a č. 2.6.11) a vývoji v systému středního školství bude obtížné zabezpečit zejména
dostatek zaměstnanců se středním odborným vzděláním s výučním listem. Nacházíme
se totiž v období, kdy počet žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělání
začíná strmě klesat!
Dle aktuálních údajů Národního ústavu odborného vzdělávání z března 2011 ve
školním roce 2010/11 se v počtu nově přijatých žáků na střední školy poprvé
významně odrazil demografický pokles. Do prvních ročníků nastoupilo o 15 tisíc
žáků méně než v roce předchozím. Nejvýrazněji se tento pokles projevil
u maturitních oborů středních odborných škol. Mírně pozitivní zprávou je snad jen
to, že se nenaplnily předpovědi, které předpokládaly strmý pokles žáků v učebních
oborech.
Zdroj dat: ČSÚ a NÚOV - Publikace Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků ve středním a vyšším
vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací
v Evropské unii - 2008/09.
Diagram č. 2.6.8
101
Vývoj podílu žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání
45%
00
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
Střední s
výučním listem
Střední s MZ a Střední vzdělání Střední s MZ
odb.výcvikem - (bez MZaVL) - C, (odborné) - M
L0
J
Střední s MZ Lycea
Střední s MZ Gymnázia
Diagram č. 2.6.9a
Zdroj dat: NÚOV - Publikace „Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním
a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce
ve srovnání se stavem v Evropské unii, březen 2011
Diagram č. 2.6.9b
Z diagramů č. 2.6.9a a č. 2.6.9b a z podrobnějších dat zdrojové studie je vidět, že snad
i díky informačním kampaním a stipendijním programům se podařilo zastavit pokles
podílu žáků vstupujících do učebních oborů. Po nárůstu na 31 % v roce 2009 se tento
podíl udržel přibližně na stejné úrovni i v roce 2010. Vzhledem k demografickému
poklesu se přesto počet žáků v prvních ročnících těchto oborů snížil oproti předchozímu
roku o více než 4 tisíce. V této souvislosti doufáme, že jednou z konkrétních
podpůrných akcí, kterou se tohoto cíle snaží dosáhnout i AutoSAP, je i každoroční
propagační kampaň a webové a facebookové stránky www.autanasbavi.cz.
102
Podíly žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů poskytujících střední vzdělání
s výučním listem nebo maturitní zkouškou
Diagram č. 2.6.10
103
Bohužel při podrobnějším pohledu na data uvedená v diagramu č. 2.6.10 vidíme, že
v oboru strojírenství, tedy v nejdůležitějším oboru pro tuzemský průmysl, je situace
horší, protože po mírném růstu podílu z let 2006 až 2008 podíl žáků pro tento obor
vykazuje pokles již druhým rokem.
Zdroj dat: Koucký J., Kovařovic J. - Nová rizika a nové příležitosti – Perspektivy středního vzdělávání,
Středisko vzdělávací politiky PF UK, Praha, červen 2007
Diagram č. 2.6.11
Protože rok 2010 byl v automobilovém průmyslu rokem konsolidace a firmy začaly
postupně ve větší míře nabírat i nové absolventy, byl letos poprvé proveden i průzkum
zaměřený na počet a strukturu nově přijatých absolventů. Výsledky jsou uvedeny
v tabulce č. 2.6.5 a grafech č. 2.6.12 a č. 2.6.13.
Tabulka č. 2.6.5
Počty přijatých absolventů - SŠ
Humanitní
38
Ekonomické
181
Právní
4
Pedagogické
1
Technické
760
Lékařské
7
Zemědělské
50
Přírodovědné
20
Umělecké
5
Celkem
1066
Počty přijatých absolventů - VŠ
Humanitní
17
Ekonomické
86
Právní
3
Pedagogické
4
Technické
206
Lékařské
0
Zemědělské
4
Přírodovědné
2
Umělecké
2
Celkem
324
104
Počty přijatých absolventů - středoškoláků v roce 2010
760
50
20
5
Přírodovědné
Umělecké
Lékařské
7
1
Technické
Ekonomické
Právní
4
Pedagogické
38
Zemědělské
181
Humanitní
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Diagram č. 2.6.12
Počty přijatých absolventů - vysokoškoláků v roce 2010
250
206
200
150
4
0
Technické
Pedagogické
Právní
Ekonomické
Humanitní
4
2
2
Umělecké
3
0
Přírodovědné
17
Lékařské
50
Zemědělské
86
100
Diagram č. 2.6.13
Z výše uvedené tabulky a grafů lze také s jistou mírou nepřesnosti stanovit, jaká je
potřeba počtu absolventů ve firmách automobilového průmyslu. U středoškoláků
(včetně vyučenců) je to zhruba 1 000 až 1 500 absolventů za rok a u vysokoškoláků
300 až 500 za rok. Samozřejmě s dominantní převahou technických oborů, jejichž
absolventi tvoří 2/3 všech nově přijatých absolventů.
Stále platí, že do budoucna bude poptávka po absolventech středních odborných
škol s vyučením. Odborné technické vzdělání s výučním listem tak zůstává stále velmi
perspektivní i do budoucna. AutoSAP dlouhodobě usiluje o to, aby studium
nematuritních oborů bylo zaměřeno především prakticky. Ve spolupráci s firmami se tak
mnohde zlepšuje nejen vybavení odborných učeben, ale především nabídka praxí
a stáží. Některé firmy se podílejí i na přípravě vzdělávacích programů nebo se účastní
závěrečných zkoušek. Absolventi oborů s výučním listem a firemní praxí pak daleko
lépe najdou uplatnění na trhu práce.
Silná poptávka, vyjádřená podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny,
bude u středního odborného vzdělání s maturitou. Rostoucí zájem je dán zejména
105
zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových
technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť
a slučováním jednotlivých profesí.
Stejně tak inženýrské vysokoškolské vzdělání odpovídající aktuálním firemním
potřebám je a stále bude velice žádaným a nedostatkovým artiklem na trhu práce.
Nárůst vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků, technologií), rozvoj
logistických a obchodních činností a požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední
management vyvolají v budoucnu samozřejmě i výrazné zvýšení poptávky po
vysokoškolském vzdělání.
Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu a rostoucí technologická náročnost
s vysokým podílem automatizace budou mít už v poměrně krátkodobém časovém
horizontu za důsledek velice významný pokles poptávky po zaměstnancích, kteří mají
jen základní vzdělání.
V závěru této kapitoly ještě ve stručnosti sumarizujeme některé postřehy firemních
personalistů, které se týkají dvou skupin zaměstnanců s nejvyšší úrovní kvalifikace
z řad absolventů (s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou). Zmíníme
to, jaké mají tito absolventi z pohledu zaměstnavatelů silné a slabé stránky. K silným
stránkám patří znalost a využívání informačních technologií a teoretické osvojení
poznatků vlastního oboru. K nejčastěji uváděným slabým stránkám patří týmová práce,
jazyková vybavenost, schopnost vyjadřovat své názory, zvládnutí stresu a doplňující
znalosti z dalších oborů. Kde jsou ve vzdělávání rezervy a jaká opatření by byla
nezbytná na školách přijmout ke zlepšení slabých stránek absolventů, vyjadřují dvě
skupiny dovedností. První skupinu tzv. „tvrdé“ dovednosti lze lépe naučit a popisují ji
hlavně opatření založená na zlepšení v následujících oblastech: teoretické znalosti ve
spolupráci s firmami přizpůsobit praxi, teoretické znalosti podložit praxí - opět
spolupráce s firmami, zkvalitnit doplňující znalosti (ekonomické myšlení, manažerské
technologie, organizace a plánování, ekologické vědomí,…), rozšíření jazykové výuky.
Druhá skupina tzv. „měkké“ dovednosti se dají naučit obtížněji, ale i ty se ve škole
částečně trénovat či zdokonalovat mohou. K nejvíce zmiňovaným patří: schopnost
pracovat v týmu, schopnost prezentovat své názory a výsledky, schopnost organizovat
a plánovat svůj čas. Na základě těchto poznatků je pak možno sestavit alespoň
částečný profil absolventa, který zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu očekávají:
- odbornost - teoretické a částečně i praktické osvojení poznatků vlastního oboru
- ochota dále se učit, být otevřen novým poznatkům
- pracovitost a pracovní motivace, zodpovědnost
- schopnost pracovat samostatně ale i v týmu
- flexibilita a mobilita
- kreativita myšlení a cit pro nové příležitosti
- schopnost nést zodpovědnost, umět se rozhodovat
- komunikační a prezentační dovednosti
-----------------------------------------Poznámka: O situaci ve vzdělávání v technických oborech vypovídají do značné míry i počty
a typy (oblasti) vzdělávacích programů předložených k akreditaci vyššími
odbornými školami (VOŠ) v letech 2008 až 2010. Do oblasti průmyslu a dopravy je
směrováno méně než cca 13 % vzdělávacích programů předkládaných vyššími
odbornými školami k akreditaci.
106
Výroční zpráva Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání za rok 2010
Příloha C
Vývoj v počtu projednávaných žádostí v jednotlivých letech a po jednotlivých skupinách
Rok
Projednané
žádosti
Doporučeno
/
nedoporučeno
Sociální
práce,
zdravotnictví
,
pedagogika,
teologie
Ekonomika,
management
, správní
činnosti
Průmysl
a
doprava
Ostatní
2006
74
34/40
nesledováno
nesledováno
nesledováno
nesledováno
2007
184
126/58
nesledováno
nesledováno
nesledováno
nesledováno
2008
133
89/44
39/2
29/21
11/9
10/12
2009
133
85/48
45/6
16/30
9/5
15/7
2010
133
96/37
35/10
18/19
15/3
28/5
celkem
657
430/227
119/18 *)
63/70 *)
35/17 *)
53/24 *)
Poznámka: *) součet jen za roky 2008 a 2009
Skupina „Ostatní“ zahrnuje zemědělství, turistický a cestovní ruch, sport a další.
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z 399 žádostí o akreditaci vzdělávacího programu
Vyšší odborné školy, projednaných v letech 2008 až 2010, se pouze 52 programů, to je cca
13 %, týkalo průmyslu a dopravy!
Z celkově 270 vzdělávacích programů doporučených k akreditaci směřovalo do oblasti
průmyslu a dopravy jen 45 programů, to je 16,67 %!
Počty vzdělávacích programů VOŠ
doporučených k akreditaci v letech 2008 až 2010
35
12,96%
53
19,63%
63
23,33%
119
44,07%
Zdravotnictví, veterinářství, pedagogika, sociální práce, teologie
Ekonomika, finančnictví, management (řízení), správní činnosti, obchod
Průmysl, doprava, informační technologie
Ostatní (umělecká tvorba, sport, ekologie, zemědělství, cestovní ruch apod.)
100% =
107
270 vzdělávacích programů
Počty vzdělávacích programů VOŠ
nedoporučených k akreditaci v letech 2008 až 2010
24
18,60%
17
13,18%
18
13,95%
70
54,26%
Zdravotnictví, veterinářství, pedagogika, sociální práce, teologie
Ekonomika, finančnictví, management (řízení), správní činnosti, obchod
Průmysl, doprava, informační technologie
Ostatní (umělecká tvorba, sport, ekologie, zemědělství, cestovní ruch apod.)
100% =
129 vzdělávacích programů
Poměr doporučených a nedoporučených
vzdělávacích programů VOŠ (za roky 2008 až 2010)
100%
86,86%
80%
67,31%
60%
68,83%
67,67%
52,63%
47,37%
40%
32,69%
20%
31,17%
32,33%
13,14%
0%
Zdravotnictví,
veterinářství,
pedagogika,
sociální práce,
teologie
doporučeno
Ekonom ika,
finančnictví,
m anagem ent
(řízení), správní
činnosti, obchod
Prům ysl, doprava, Ostatní (um ělecká
tvorba, sport,
inform ační
ekologie,
technologie
zem ědělství,
cestovní ruch
apod.)
CELKEM za roky
2008 až 2010
(100% = 399
vzdělávacích
program ů)
nedoporučeno
108
2.7 Průměrné mzdy
Pro získání celkové orientace v oblasti mezd zpracovává sekretariát AutoSAP
pravidelné pololetní informace o jejich průměrné výši. Údaje jsou doplněny o počty
pracovníků v rámci členské základny. Obsah kapitoly tedy vychází z konkrétních údajů
jednotlivých firem, které jsou pak porovnány s regionálními a republikovými daty.
Přehled o těchto a dalších údajích patří mezi důležité informace, podle kterých pak
hovoříme o míře osobních nákladů na pracovníka (ceně práce) a které ovlivňují
konkurenceschopnost jak na místním, tak i globálním trhu automobilového průmyslu.
Ani této oblasti se ale nevyhýbá celkový tlak na snižování nákladů a je tedy nutné nejen
sledovat, ale zejména provádět reálnou mzdovou politiku v rámci každé firmy AutoSAP.
Sekretariátu AutoSAP byly poskytnuty jednotlivými firmami údaje za rok 2010,
ze kterých vyplývá, že průměrná měsíční mzda (vypočtená jako vážený průměr
zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla
hodnoty 27 821 Kč (přitom „medián“ dosáhl hodnoty 24 177 Kč).
27 821 Kč
2009
10 000 Kč
24 177 Kč
2008
22 113 Kč
21 183 Kč
2002
20 046 Kč
2001
18 627 Kč
17 505 Kč
16 050 Kč
16 805 Kč
15 000 Kč
13 371 Kč
20 000 Kč
14 822 Kč
25 000 Kč
22 591 Kč
ve firmách AutoSAP
30 000 Kč
24 214 Kč
VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY
26 276 Kč
průměrná
měsíční
25 888 Kč
2.7.1 Základní vývoj ve firmách automobilového průmyslu
Meziroční nárůst průměrné mzdy mezi roky 2010 a 2009 činil 5,88 %. Ve
srovnání s nárůstem mezi roky 2009 a 2008 (+ 0,73 %) se tempo růstu mezd výrazně
zvýšilo, Po období jejího poklesu resp. stagnace se jedná o první výraznější nárůst
v rámci členské základny. Byl umožněn mimo jiné i tím, že došlo k výrazné
restrukturalizaci v oblasti pracovních sil a tím při rostoucí zakázkové náplni ke zvýšení
produktivity práce s promítnutím do mezd. Následující diagramy znázorňují:
- vývoj průměrných mezd v rámci firem AutoSAP od roku 1998 (diagram č. 2.7.1)
- vývoj tohoto parametru v základních skupinách výrobců za období 1993 až 2010
(diagram č. 2.7.2)
- růst mezd od roku 1994 - rok 1993 = výchozí základna (diagram č. 2.7.3)
- vývoj meziročního nárůstu mezd (diagram č. 2.7.4)
5 000 Kč
0 Kč
1998
1999
2000
vážený průměr
2003
2004
2005
2006
2007
2010
medián
Diagram 2.7.1
-------------------------------------------------------Průměrné mzdy uvedené v tomto diagramu za roky 2005 až 2010 jsou oproti údajům v tabulce 2.7.1 přepočteny na počty firem
odpovídající srovnatelné členské základně (vždy v porovnání hodnocený rok a rok předchozí - viz dále tabulka 2.7.9, za r. 2005 až 2009
spodní údaje v příslušném řádku).
109
Průměrná mzda dalších 32 automobilových firem (nezapojených do AutoSAP, údaje
však tyto firmy poskytly) v roce 2009 činila 24 111 Kč (viz příloha). Tato hodnota je zhruba
na úrovni celostátního průměru vykázaného ČSÚ za rok 2010. Pokud sečteme průměrnou
mzdu a počty pracovníků ve firmách AutoSAP a v dalších firmách autoprůmyslu, které
poskytly údaje o mzdách (vážený průměr) vychází, že průměrná mzda za 184 firem
automobilového průmyslu s celkem 115 267 zaměstnanci činila 27 320 Kč. Tato
hodnota je nad celostátním průměrem ČR o 14,1 %.
Kč/měsíc
40 000
Vývoj průměrné mzdy v základních skupinách firem
30 143
35 000
30 000
25 000
31 692
20 000
25 934
15 000
10 000
5 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Údaje za rok 2010 přepočteny na stav členské základny v roce 2011
Diagram 2.7.2
Růst průměrné mzdy v základních skupinách firem
400%
350%
300%
250%
200%
150%
100%
50%
0%
1994 1995 1996 1997 1998
finální výrobci
1999 2000 2001
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
dodavatelé
2009 2010
AutoSAP celkem
Nárůst (- pokles) průměrné mzdy: 2010/1993 2010/2009
finální výrobci ............. 388,17%
5,75%
dodavatelé ................... 351,10%
7,21%
ostatní .......................... 417,21%
-11,11%
Diagram 2.7.3
V porovnání s rokem 1993 je průměrná mzda ve firmách AutoSAP 4,54x vyšší.
Z hlediska jednotlivých výrobních skupin to bylo u finálních výrobců 4,88x více,
110
u dodavatelů 4,51x více a u skupiny ostatních firem 5,17x více než v roce 1993.
Z diagramu č. 2.7.4 vyplývá tempo, kterým dochází k meziročním změnám mezd
v jednotlivých výrobních skupinách. Meziroční mzdové nárůsty se vrátily po poklesu
v období 2009/2008 do předchozího trendu minulých let, kdy se pohybovaly na úrovni
4 až 6 % u obou základních skupin výrobců (finalisté a dodavatelé). Je předpoklad, že
se oživení ekonomiky projeví i na dalším mzdovém vývoji, který byl od roku 2003 do
letošního roku, kromě roku 2007 v případě finálních výrobců, v podstatě lineární (viz
výše). Vývoj mezd v jednotlivých základních skupinách firem je zřejmý z tabulky č. 2.7.1
a z dalšího podrobnějšího členění, které představují průměrné mzdy ve firmách dle
charakteru výroby.
Nárůst průměrné mzdy v základních skupinách firem
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
-5%
finální výrobci
nárůst (- pokles): 2003/2002
finální výrobci
6,62%
dodavatelé
6,50%
AutoSAP celkem
6,41%
dodavatelé
AutoSAP celkem
2004/2003
2005/2004
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
6,93%
8,27%
7,62%
5,53%
5,98%
5,67%
5,53%
6,82%
6,65%
12,34%
5,36%
7,18%
4,87%
6,31%
6,91%
0,64%
0,51%
1,50%
5,75%
7,21%
5,88%
Diagram 2.7.4
Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc)
údaje za počet firem AutoSAP
145
r. 2005
149
r. 2006
153
r. 2007
157
r. 2008
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
z toho : - osobní automobily
- nákladní automobily
- přívěsy a návěsy
- autobusy
- motocykly
24 195
25 459
18 575
16 029
20 510
20 524
13 425
25 173
26 058
19 963
16 941
22 094
22 174
14 716
28 334
29 606
22 803
17 427
23 306
22 677
15 838
30 248
31 634
24 184
19 778
23 293
24 410
18 072
29 973
31 094
22 559
19 567
21 721
25 306
16 336
31 692
32 751
24 708
20 111
22 001
26 241
17 444
VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ)
z toho : - převážně mech. díly
- převážně elektr. díly
- ostatní, jiné
19 934
19 840
19 867
20 189
21 208
21 506
20 244
21 050
22 669
22 370
22 044
24 009
24 005
23 951
22 832
25 072
23 958
23 346
23 641
25 797
25 934
25 249
26 758
27 273
NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE
z toho: - obchodní, konzultační
- výzkumné, zkušební ap.
29 345
24 526
32 454
31 382
25 830
34 829
33 038
26 327
35 515
35 017
30 854
37 626
36 262
30 530
38 960
30 143
23 425
37 836
21 136
22 356
24 291
25 763
26 076
27 821
CELKEM za firmy AutoSAP :
150
155
r. 2009 r. 2010
*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP v roce zpracování podkladu
(např. k 31.12.2010 za 155 firem, které jsou do AutoSAP zapojeny v roce 2011).
111
PRŮMĚRNÉ MZDY za rok 2010
průměrná
měsíční mzda
20 000 Kč
30 143 Kč
27 273 Kč
26 758 Kč
25 249 Kč
26 241 Kč
17 444 Kč
25 000 Kč
22 001 Kč
30 000 Kč
27 821 Kč = průměr AutoSAP v r. 2010
24 708 Kč
35 000 Kč
32 751 Kč
40 000 Kč
(podle převažujícího charakteru výroby)
15 000 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč
Osobní
automobily
2006
Nákladní
automobily
2007
Přívěsy,
návěsy
Autobusy
2008
Motocykly
2009
Přísluš.
mech.díly
Přísluš.
el.díly
Ost. přísluš. Účelové org.
celkem
2010
Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2010).
Při porovnání s rokem 2009 došlo k růstu průměrné mzdy u většiny skupin výrobců
K nadprůměrnému růstu průměrné mzdy došlo u následujících skupin výrobců:
- u výrobců motocyklů o ..............................
- u výrobců mech. příslušenství o...............
- u výrobců nákladních vozidel o ................
- u výrobců elektr. příslušenství o...............
1 107 Kč
1 669 Kč
2 149 Kč
3 080 Kč
, to je o .....
, to je o .....
, to je o .....
, to je o .....
6,77%
7,08%
9,52%
13,01%
Diagram č. 2.7.5
V jednotlivých skupinách výrobců existují rozdíly ve výši průměrné mzdy
a z diagramu č. 2.7.5 je patrné, že ne ve všech je dosaženo „průměrné výše“ AutoSAP.
Při porovnání meziročních mzdových nárůstů 2010/2009 u průměrné mzdy v rámci
ČR a firem AutoSAP (viz diagram č. 2.7.6) je tento ukazatel u firem zapojených do
AutoSAP (+ 5,88 %) vyšší, než byl vykázaný celorepublikový nárůst průměrných mezd
(+ 1,9 %). Určitým způsobem je tak „dorovnán“ tento ukazatel z předchozích období,
kdy naopak růst průměrné mzdy firem AutoSAP byl mnohem nižší než v rámci ČR.
Procentní úroveň růstu je samozřejmě ovlivněna i meziročním zvyšováním výchozí
základny průměrné mzdy. Nezanedbatelný vliv má i situace na trhu pracovních sil
a míra inflace.
2.7.2 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v krajích ČR
Regionální pohled na úroveň mezd je uveden v diagramu č. 2.7.7. Je patrné, že ve
většině krajů je úroveň průměrných mezd ve firmách AutoSAP vyšší než průměrné
mzdy daného kraje. Nižší úroveň průměrné mzdy u firem AutoSAP se projevuje
pouze v jednom kraji a to v kraji Vysočina, kde jsou průměrné mzdy ve firmách
autoprůmyslu o cca 5,5 % nižší než je krajský průměr.
Liberecký, Středočeský a Zlínský kraj jsou charakterizovány vyšší koncentrací firem
automobilového průmyslu a s tím souvisí i vyšší poptávka po kvalifikované pracovní
síle. Ta se na druhé straně odráží i na úrovni průměrných mezd podniků AutoSAP
112
v těchto regionech, která je podstatně vyšší, než regionální. V případě Středočeského,
Zlínského a Olomouckého kraje jsou mzdy v automobilovém průmyslu dokonce o více
jak 33 % vyšší, než je průměr těchto krajů. Obdobná situace je např. i v kraji
Královéhradeckém, kde průměrné mzdy firem AutoSAP přesahují regionální úroveň
o více jak 15 %.
Celkový pohled na relaci průměrné mzdy v ČR a firem AutoSAP již byl zmíněn
v předchozí části tohoto materiálu.
23 951
26 276 Kč
23 488
25 888 Kč
22 593
24 214 Kč
20 957
19 546
21 183 Kč
18 344
20 046 Kč
17 466
18 627 Kč
16 430
17 505 Kč
15 524
16 805 Kč
14 378
16 050 Kč
13 219
14 822 Kč
12 797
13 371 Kč
11 801
10 802
9 825
8 653 Kč
8 307
5 904
5 000
7 379 Kč
10 000
7 004
6 133 Kč
15 000
10 359 Kč
20 000
12 102 Kč
25 000
22 591 Kč
(rok 1993 až rok 2010)
30 000
27 821 Kč
Průměrné mzdy ve firmách AutoSAP a v ČR
Kč
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
firmy AutoSAP
vždy za celý rok
ČR celkem
27 821 Kč
23 951 Kč
21 886 Kč
20 179 Kč
27 769 Kč
24 106 Kč
20 666 Kč
20 793 Kč
24 342 Kč
21 107 Kč
28 567 Kč
20 637 Kč
19 854 Kč
20 992 Kč
22 147 Kč
26 274 Kč
21 521 Kč
21 027 Kč
26 979 Kč
22 164 Kč
21 878 Kč
22 043 Kč
10 000
22 642 Kč
15 000
23 186 Kč
20 000
29 744 Kč
25 000
22 143 Kč
24 001 Kč
30 000
Průměrná měsíční mzda v roce 2010 podle krajů
25 582 Kč
35 000
31 981 Kč
Kč/měsíc
31 888 Kč
Diagram č. 2.7.6
5 000
0
ý
ý
ý
ý
ý
a
ký
a
ký
ký
m
ký
ký
ký
ký
in
ck
sk
sk
ck
zs
rs
ah
ick
vs
ec
es
ec
ňs
lke
če
de
oč
lín
ou
ra
Pr
va
st
sle
er
ub
a
s
o
oč
Z
ze
ce
.
r
o
l
o
o
m
Ú
y
d
b
l
h
d
i
r
i
h
k
r
P
o
m
R
e
m
V
l
.
L
J
a
é
ř
s
a
o
Č
v
v
O
P
K
Hl
St
ra
za
Jih
álo
Mo
Kr
průměrná mzda v kraji
průměrná mzda u firem AutoSAP v kraji
Diagram č. 2.7.7
2.7.3 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP s jinými odvětvími
Porovnání vývoje průměrné mzdy AutoSAP s některými dalšími obory či odvětvími
národního hospodářství ukazuje diagram č. 2.7.8 a tabulka 2.7.2. Při porovnání s těmito
113
vybranými obory se průměrná mzda firem AutoSAP pohybovala dlouhodobě na hodnotě
mezi 90 % až 92 %. Teprve v roce 2010 se dostává na úroveň období 1998 až 2001
a překračuje 95 %. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že se průměrná mzda ve
firmách AutoSAP pohybuje dlouhodobě v rozmezí 11 až 15 % nad
celorepublikovým průměrem.
96,24%
90,68%
92,43%
92,99%
92,31%
92,45%
92,23%
91,89%
91,96%
95,78%
101,03%
98,51%
96,97%
93,09%
92,21%
40 000
92,69%
45 000
91,17%
50 000
97,20%
Průměrná hrubá mzda ve 4 vybraných odvětvích
a hrubá mzda ve firmách AutoSAP (rok 1993 až 2010)
Kč
125%
100%
35 000
75%
30 000
25 000
50%
20 000
15 000
25%
10 000
5 000
0%
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
firmy AutoSAP
doprava a skladování
peněžnictví a pojišťovnictví
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
zpracovatelský průmysl
vzdělávání
mzda AutoSAP / průměr vybraných odvětví
Diagram č. 2.7.8
Údaje od roku 2000 byly ČSÚ přepočteny dle CZ-NACE a proto se liší od dříve publikovaných.
Tabulka č. 2.7.2
údaj za skupinu (obor, odvětví)
Česká republika
firmy AutoSAP
zpracovatelský průmysl
doprava a skladování
vzdělávání
peněžnictví a pojišťovnictví
nárůst průměrné mzdy (x krát)
2010/2009
2010/2002
2002/1994
2010/1994
1,02
1,06
1,04
1,00
0,99
0,99
1,54
1,59
1,57
1,50
1,56
1,48
2,22
2,37
2,21
2,26
2,34
2,59
3,42
3,77
3,47
3,39
3,65
3,84
za 1 rok
za 8 let
za 8 let
za 16 let
V následujících diagramech je uvedena výše průměrných mezd firem AutoSAP
v porovnání s dalšími odvětvími národního hospodářství a to za roky 2006 až 2010.
Výši průměrné mzdy za roky 2006 až 2010 znázorňuje diagram č. 2.7.9 a její změny
vyjádřené meziročními nárůsty diagram č. 2.7.10. Tradičně se z pohledu výše průměrné
mzdy umísťují na špici pomyslného žebříčku obory „peněžnictví a pojišťovnictví“
(46 436 Kč), „informační a komunikační činnosti“ (43 527 Kč) a „výroba a rozvod
elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (40 119 Kč).
Z diagramu 2.7.9 je patrné, které obory jsou z pohledu průměrných mezd pod
a které nad úrovní průměrné mzdy dosažené v roce 2010 ve firmách AutoSAP.
114
PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2006 až 2010
v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR
2006
50 000 Kč
2007
2008
2009
2010
46 436 Kč
15 000 Kč
18 338 Kč
19 829 Kč
24 290 Kč
23 113 Kč
26 958 Kč
16 445 Kč
22 709 Kč
23 052 Kč
21 973 Kč
12 808 Kč
20 000 Kč
22 172 Kč
23 036 Kč
25 000 Kč
29 470 Kč
30 000 Kč
18 644 Kč
27 821 Kč
23 951 Kč
35 000 Kč
23 282 Kč
40 119 Kč
40 000 Kč
31 194 Kč
43 527 Kč
45 000 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč
i
í
ti
u
l
í
P
d
í
ti
í
í
ti
e
ti
a
ce
ví
st
ví
ví
ví
st
ch
ys
os
án
ik
ho
en
st
os
os
án
os
éč
SA
án
na
ct
st
ct
no
ito
bl
ýv
nn
du
to
eč
bc
tin
áv
ář
ni
ům
ov
ni
nn
in
íp
sa
nn
nn
ov
či
pu
vz
ěl
či
ob
a
či
či
ln
zp
pr
oo
os
íč
Au
ad
yb
eb
ov
d
l
í
m
í
á
é
e
l
r
d
a
re
y
v
ť
h
i
é
n
ý
z
a
y
e
n
n
b
a
c
a
a
d
á
čn
V
sk
la
m
jiš
ck
at
po
ač
sk
ůr
in
a
za
rm
St
a
so
ví
pa
a
sk
ea
a
ni
ik
el
st
ep
po
st
Fi
dp
žb
ct
ní
d
O
kr
at
od
,t
va
a
ía
Če
la
ní
un
ch
ál
ni
po
Tě
re
ho
ra
m
tn
te
ov
y,
ví
nu
ci
vá
ob
c
t
a
es
c
p
a
o
o
d
y
o
o
l
a
c
í
b
v
k
o
i
,
s
ra
n
pl
iv
ní
é
Do
av
a
ra
ví
oo
ív
žn
iv
a,
st
tr
y,
Zp
av
ck
st
lk
ní
Zd
at
dn
ně
an
no
,s
de
ěl
áb
řin
tr
Ve
ač
ní
br
in
pa
Pe
kt
is
ěd
vě
,z
á
m
o
í
d
Č
e
n
,
r
l
v
i
m
a
e
rn
o
ní
fo
,o
m
Ze
yt
In
va
ltu
es
od
ou
Ad
rá
of
Ub
zv
Ku
od
sp
Pr
ro
ív
á
a
n
jn
vá
ba
ře
bo
ro
Ve
so
Vý
Zá
Diagram č. 2.7.9
NÁRŮSTY PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2006 až 2010
v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
15%
13%
11%
1%
2,69%
3,11%
3,24%
1,09%
1,06%
1,32%
2,62%
1,90%
4,25%
2,58%
3%
2,72%
1,97%
5%
3,61%
3,92%
7%
5,00%
5,88%
9%
Diagram č. 2.7.10
-1,47%
-0,31%
-0,95%
-1,47%
pu
re
-0,17%
i
i
í
i
i
l
P
d
í
ti
ce
ví
st
hu
st
ní
ví
ní
ví
st
st
ví
st
ní
če
ys
ho
st
SA
os
án
na
st
ct
to
ct
no
uc
vá
no
če
vá
m
no
no
pé
bc
to
vi
tin
ář
ov
ni
ni
in
in
sa
nn
lá
zd
bý
in
in
i
rů
u
pe
o
o
s
č
b
b
d
v
ní
č
v
a
o
p
č
o
A
e
í
o
dě
lo
m
íč
íč
é
ál
ez
la
ry
d
a
v
y
h
ť
i
é
z
n
ý
a
y
k
e
n
n
n
b
š
a
k
c
a
a
a
á
č
V
s
m
ji
ck
ad
at
po
ač
ůr
in
za
a
ls
rm
St
pl
a
so
ví
a
sk
a
ea
ik
ni
st
st
po
te
dp
Fi
a
dp
te
žb
ct
a
ní
O
kr
la
Če -3%
ní
ch
un
od
ál
va
ni
,o
u,
av
ía
po
ní
Tě
re
te
ci
vá
ob
ch
tv
a
co
es
pr
a
ot
om
dy
yn
o
o
a
c
í
l
b
v
í
a
v
o
k
o
i
,í l
s
v
r
n
p
v
,
D
ti
a
ra
ké
v
oo
ra
vn
žn
y,
Zp
t iv
ní
na
st
lk
os
st
ní
ec
Zd
ba
ně
ra
ěl
í,
řin
ra
ad
ač
Ve
nn
zá
ěd
st
Pe
kt
ěd
án
ob
í,
dp
Či
ni
rm
,v
le
-5%
v
i
í
m
o
n
a
o
e
r
o
f
n
m
Ze
u,
yt
In
va
ltu
es
od
Ad
do
rá
of
Ub
zv
Ku
vo
sp
Pr
ro
á
a
ní
n
j
á
v
ba
ře
bo
ro
Ve
so
Vý
Zá
a
-1% blik
Zpracováno z údajů ČSÚ
Z diagramu č. 2.7.10 je zřejmé, jaké meziroční nárůsty, resp. poklesy byly
z hlediska výše průměrné mzdy v jednotlivých oborech národního hospodářství za
období 2010/2009.
115
K poklesu průměrné mzdy došlo u oborů „doprava a skladování“ (-0,17 %),
„veřejná správa“ (-0,31 %), „profesní, vědecké a technické činnosti“ (-0,95 %),
„peněžnictví a pojišťovnictví“ (-1,47 %) a „vzdělávání“ (-1,47 %). U ostatních oborů byl
minimální meziroční přírůstek průměrné mzdy vyšší jak 1 %.
2.7.4 Průměrné mzdy u firem AutoSAP v kategorii pracovníků „D“ a „THP“
Úroveň průměrné mzdy a její vývoj ve dvou základních profesních skupinách
pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-administrativních
pracovníků („THP“) je zřejmá z diagramů č. 2.7.11 a č. 2.7.12. Detailnější členění je za
roky 2009 a 2010 uvedeno v tabulkách č. 2.7.3 a č. 2.7.4.
Růst průměrných mezd u pracovníků "THP" a "D"
50 000 Kč
38 254 Kč 38 654 Kč
40 000 Kč
30 000 Kč
24 793 Kč
23 040 Kč
26 856 Kč
28 840 Kč
30 962 Kč
33 365 Kč
20 000 Kč
10 000 Kč
40 613 Kč
35 730 Kč
14 365 Kč
14 988 Kč 15 843 Kč
2001
2002
17 235 Kč
18 130 Kč
19 299 Kč
22 098 Kč
20 695 Kč
22 117 Kč
23 626 Kč
0 Kč
2003
2004
2005
prům ěrná m zda u pracovníků "THP"
2006
2007
2008
2009
2010
prům ěrná m zda u pracovníků "D"
Diagram 2.7.11
Podíly na mzdových nákladech v roce 2010
(firmy AutoSAP celkem 35 626 mil. Kč)
kategorie "D"
kategorie "THP" (ostatní)
36,0%
64,0%
Diagram 2.7.12
116
Nárůst mzdových nákladů firem AutoSAP 2010/2009:
to je
u zaměstnanců kategorie "D":
to je
u zaměstnanců kategorie "THP":
to je
1 897,8 mil.Kč
5,63%
1 535,8 mil.Kč
7,23%
362,0 mil. Kč
2,90%
skupina firem
po
če
t
Tabulka č. 2.7.3 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí
14
4
4
údaje za r. 2009
údaje za r. 2010
poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda
24 683 25 056 Kč
21 015 25 943 Kč
1 293 17 994 Kč
23 634
20 501
988
26 649 Kč
27 474 Kč
20 002 Kč
změna 2010/2009
poč.prac. prům.mzda
-4,25%
-2,45%
-23,59%
6,36%
5,90%
11,16%
2
280
16 787 Kč
263
17 227 Kč
-6,07%
2,62%
2
d) autobusy
3
e) motocykly
1
II. VÝROBCI DÍLŮ
113
71
14
c) ostatní
28
28
11
17
CELKEM AutoSAP:
155
227
2 087
61
54 514
34 355
6 530
13 629
863
787
76
80 060
79 197
16 968 Kč
21 736 Kč
12 707 Kč
20 812 Kč
20 492 Kč
19 743 Kč
22 132 Kč
20 436 Kč
20 373 Kč
21 089 Kč
22 117 Kč
22 135 Kč
177
1 926
42
55 897
35 289
6 324
14 284
831
764
67
80 362
79 531
18 484 Kč
22 308 Kč
13 988 Kč
22 392 Kč
22 197 Kč
20 912 Kč
23 531 Kč
20 659 Kč
20 329 Kč
24 422 Kč
23 626 Kč
23 657 Kč
-22,03%
-7,71%
-31,15%
2,54%
2,72%
-3,16%
4,81%
-3,71%
-2,92%
-11,84%
0,38%
0,42%
8,93%
2,63%
10,08%
7,59%
8,32%
5,92%
6,32%
1,09%
-0,21%
15,80%
6,83%
6,88%
skupina firem
po
če
t
Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativ. profesí
údaje za r. 2009
údaje za r. 2010
14
4
4
9 565 42 653 Kč
7 949 44 701 Kč
716 30 804 Kč
9 391 44 385 Kč
7 843 46 546 Kč
691 31 437 Kč
změna 2010/2009
-1,82%
-1,33%
-3,49%
4,06%
4,13%
2,06%
2
116
26 275 Kč
121
26 379 Kč
4,31%
0,40%
2
d) autobusy
3
e) motocykly
1
113
II. VÝROBCI DÍLŮ
71
14
c) ostatní
28
28
11
17
CELKEM AutoSAP:
155
129
718
53
15 606
9 820
2 079
3 707
1 735
597
1 138
26 906
25 171
30 085 Kč
35 684 Kč
20 516 Kč
35 985 Kč
34 384 Kč
36 037 Kč
40 200 Kč
40 613 Kč
36 320 Kč
42 865 Kč
38 654 Kč
38 519 Kč
113
708
36
15 146
9 594
1 922
3 630
1 814
648
1 166
26 351
24 537
27 511 Kč
36 938 Kč
21 477 Kč
37 970 Kč
36 476 Kč
37 812 Kč
42 000 Kč
43 155 Kč
37 553 Kč
46 268 Kč
40 613 Kč
40 425 Kč
-12,40%
-1,39%
-32,08%
-2,95%
-2,30%
-7,55%
-2,08%
4,55%
8,54%
2,46%
-2,06%
-2,52%
-8,56%
3,51%
4,68%
5,51%
6,09%
4,93%
4,48%
6,26%
3,40%
7,94%
5,07%
4,95%
117
skupina firem
po
če
t
Tabulka č. 2.7.5 Počty pracovníků a průměrné mzdy celkem za firmy AutoSAP
údaje za r. 2009
údaje za r. 2010
14
4
4
34 248 29 970 Kč
28 964 31 091 Kč
2 009 22 559 Kč
33 025 31 692 Kč
28 344 32 751 Kč
1 679 24 708 Kč
-3,57%
-2,14%
-16,43%
5,75%
5,34%
9,52%
396
19 567 Kč
384
20 111 Kč
-3,03%
2,78%
2
356
d) autobusy
3
2 805
e) motocykly
1
114
113 70 120
II. VÝROBCI DÍLŮ
71 44 175
14
8 609
c) ostatní
28 17 336
2 598
28
11
1 384
17
1 214
155 106 966
z toho výrobní firmy 127 104 368
21 721 Kč
25 306 Kč
16 338 Kč
24 189 Kč
23 580 Kč
23 677 Kč
25 995 Kč
33 911 Kč
27 252 Kč
41 502 Kč
26 276 Kč
26 086 Kč
290
2 634
78
71 043
44 883
8 246
17 914
2 645
1 412
1 233
106 713
104 068
22 001 Kč
26 241 Kč
17 444 Kč
25 934 Kč
25 249 Kč
26 758 Kč
27 273 Kč
30 143 Kč
23 425 Kč
37 836 Kč
27 821 Kč
27 762 Kč
-18,54%
-6,10%
-31,58%
1,32%
1,60%
-4,22%
3,33%
1,81%
2,02%
1,57%
-0,24%
-0,29%
1,29%
3,69%
6,78%
7,21%
7,08%
13,01%
4,92%
-11,11%
-14,04%
-8,83%
5,88%
6,42%
2
změna 2010/2009
Jako možný výstup z předaných údajů je uvedeno zpracování „anonymních“ údajů,
znázorňujících podíly finálních výrobců k průměru za celou skupinu. Podklad byl
zpracován na žádost několika finálních výrobců vozidel pro potřeby kolektivního
vyjednávání v roce 2011 - viz diagram č. 2.7.13.
Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/
(údaje za rok 2010)
120%
přípojná O1, O2
AGADOS s pol. s r.o.
NA
AVIA As hok Le yland s .r.o.
přestavby BUS
EKOBUS a.s .
OA
HM M C, s .r.o.
BUS
Ive co Cze ch Re public a.s .
motocykly
JAWA M OTO s .r.o.
nástavby NA
KAROSERIA BRNO a.s .
stavby, přestavby OA
M TX s .r.o.
přípojná O3. O4
PANAV a.s .
100%
BUS
SOR Libchavy s .r.o.
OA
ŠKODA AUTO a.s .
NA
TATRA a.s .
80%
nástavby NA
THT s .r.o.
OA
79,06%
74,17%
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
firma číslo
54,97%
79,74%
4
55,04%
83,55%
3
56,96%
84,72%
2
62,41%
90,48%
1
20%
66,74%
95,22%
40%
98,89%
60%
107,27%
TPCA Cze ch, s .r.o.
0%
100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) =
31 692 Kč
*1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu)
počet pracovníků =
33 025 osob
Diagram 2.7.13
2.7.5 Průměrné mzdy u firem se zahraničním vlastníkem a „ostatních“ firem
Více jak polovina firem působících v rámci AutoSAP má zahraničního partnera,
který má různý podíl na základním jmění firmy. Rozhodující podíl těchto firem na řadě
118
ekonomických ukazatelů je jedním z důvodů, proč je účelné porovnání mzdového
vývoje firem se zahraničním partnerem s firmami tzv. „ostatními“.
Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí
35 000 Kč
29 278 Kč
27 199 Kč27 633 Kč
25 650 Kč
23 828 Kč
22 530 Kč
25 000 Kč
21 333 Kč
20 126 Kč
18 468 Kč19 132 Kč
30 000 Kč
20 000 Kč
20 090 Kč19 507 Kč20 842 Kč
18 593 Kč
15 000 Kč
16 914 Kč
16
124
Kč
15 833 Kč
14 581 Kč
13
849
Kč
13 176 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
2001
2002
2003
2004
firmy se zahraniční účastí
2005
2006
2007
2008
2009
2010
firmy bez zahraniční účasti
Diagram 2.7.14
V době zpracování tohoto materiálu bylo v rámci AutoSAP celkem 90 firem se
zahraniční účastí, v nichž bylo zaměstnáno 89 110 osob. Jejich průměrná mzda
k datu 31.12.2010 dosáhla hodnoty 29 278 Kč. V porovnání s předchozím obdobím
vzrostla o 5,9 % a její nárůst byl prakticky stejný jako byl nárůst vykázaný za všechny
firmy AutoSAP.
U firem, které nemají zahraničního vlastníka (k datu 12/2010 jich bylo 65),
dosáhla průměrná mzda v roce 2010 výše 20 842 Kč a meziročně tedy došlo k nárůstu
o 6,8 %. Tyto firmy zaměstnávaly 18 439 osob. S ohledem na skutečnost, že absolutní
růst mezd byl u firem bez zahraničního vlastníka mírně nižší (+1 335 Kč), než u firem se
zahraničním vlastníkem (+1 645 Kč), tak dochází k mírnému „rozevírání nůžek“ ve výši
průměrných mezd mezi oběma skupinami výrobců - viz diagram č. 2.7.14.
Srovnání výše průměrných mezd u obou skupin firem a dále pak jejich vývoj
(meziroční nárůsty) je uvedeno v tabulkách č. 2.7.6 a č. 2.7.7. Vzájemný poměr
dosahované průměrné mzdy ve firmách bez zahraniční účasti a firmách se zahraniční
účastí je uveden v tabulce č. 2.7.8.
Tabulka č. 2.7.6
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2007
CELKEM AutoSAP
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
průměr na 1 firmu Sdružení AP
2008
2009
2010
Počet pracovníků
2007
2008
2009
2010
24 291 25 888 26 276 27 821 121 440 117 431 106 966 106 713
25 650 27 199 27 633 29 278 98 056 95 774 89 110 88 274
18 593 20 090 19 507 20 842 23 384 21 657 17 856 18 439
794
783
690
688
1 140
1113
990
981
349
338
275
284
119
Tabulka č. 2.7.7
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2007
2008
2009
Meziroční nárůst
2010
25 650 27 199 27 633 29 278
18 593 20 090 19 507 20 842
2008/2007
2009/2008
2010/2009
6,04%
8,05%
1,6%
-1,1%
5,9 %
6,8 %
Tabulka č. 2.7.8
rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Poměr průměrné mzdy firmy
bez zahraniční účasti k
průměrné mzdě firmy se
zahraniční účastí (v %)
71,57
70,98
72,49
73,86
70,59
71,19
Údaje za r. 2009 a 2010 v tabulkách č. 2.7.6 až 2.7.8 jsou vztaženy na stav členské základny k 31.12.2010
Rozdíl ve výši průměrných mezd mezi oběma skupinami firem má prakticky
konstantní hodnotu. Průběh od roku 2007 do roku 2008 ukazoval na pomalé
přibližování firem „ostatních“ k firmám se zahraničním vlastníkem, které po mírném
poklesu v roce 2009 pokračuje i v roce 2010. I v tomto případě se však do údajů
a poměrových ukazatelů promítá vliv výchozí základny v obou skupinách firem.
2.7.6 Odvody firem na zdravotní a sociální zabezpečení a odvody zaměstnanců
(mil. Kč)
Celkové odvody firem AutoSAP na zdravotní a sociální pojištění a odvody
(daň ze mzdy) zaměstnanců lze odhadnout z celkové výše vyplacených mzdových
prostředků. Z diagramu č. 2.7.15 vyplývá, že souhrnná částka odvedená firmami
AutoSAP přesahuje 21 miliard Kč. Vlivem růstu mezd došlo oproti roku 2009 k nárůstu
odvodů a to i při poklesu počtu zaměstnanců.
Odvody firem na zdravotní a sociální pojištění
a odvody zaměstnanců (daň ze mzdy a pojištění)
(firmy AutoSAP, rok 2002 až 2010)
14 000
12 000
10 000
9 797,2
12 469,2
9 275,1
11 804,7
10 032,3
12 768,4
8 762,9
11 152,8
8 762,9
11 152,8
7 210,7
6 480,2
8 851,1
7 967,3
5 833,2
2 000
5 315,8
4 000
7 260,6
6 000
9 848,8
8 000
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
odvod firem na soc. a zdrav. pojištění
odvod zaměstnanců (soc. a zdrav. pojištění, daň ze mzdy)
Diagram 2.7.15
2.7.7 Průměrné mzdy a velikost firmy
Jak je zřejmé z diagramu č. 2.7.16, úroveň průměrné mzdy se liší i v závislosti na
velikosti firmy. Diagram znázorňuje dosaženou hodnotu průměrné mzdy podle velikosti
firmy (dané počtem zaměstnanců) za období 2007 až 2010. Z tohoto diagramu jsou
zřejmé dva protipóly. Na obou krajních stranách (firmy do 50 zaměstnanců a firmy
120
nad 2500 zaměstnanců) je dosaženo o více jak 7 % vyšší průměrné mzdy, než je
průměr firem AutoSAP.
26 465 Kč
24 786 Kč
25 000 Kč
22 943 Kč
30 000 Kč
průměrná mzda AutoSAP 27 821 Kč
24 713 Kč
29 768 Kč
35 000 Kč
27 224 Kč
PRŮMĚRNÉ MZDY podle velikosti firmy
průměrná
měsíční mzda
32 784 Kč
Výši průměrné mzdy u firem do 50 zaměstnanců ovlivňují především firmy, jejichž
činnost má nevýrobní charakter (účelové organizace, služby pro automobilový průmysl).
Na druhé straně u kategorie firem nad 2 500 pracovníků jsou vyšší průměrné mzdy
ovlivněny zejména tím, že se jedná o výrobní firmy (jak z oblasti výroby dílů, tak i finální
výrobce, s převážně zahraničním vlastníkem), kde je úroveň mezd obecně vyšší.
20 000 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
0 Kč
do 50
pracovníků
2007
do 250
pracovníků
2008
do 500
pracovníků
do 1000
pracovníků
2009
do 1 500
pracovníků
do 2 500
pracovníků
nad 2 500
pracovníků
2010
Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2010)
Nárůst průměrné mzdy byl nejvyšší u
firem od 50 do 250 zaměstnanců
firem od 500 do 1000 zaměstnanců
firem do 50 zaměstnanců
8,81% to je
7,32% to je
5,82% to je
2 205 Kč
1 687 Kč
1 637 Kč
Diagram 2.7.16
2.7.8 Průměrné mzdy a míra inflace
V diagramu č. 2.7.17 jsou zřejmé meziroční indexy růstu mezd v České republice
společně s indexy růstu mezd firem AutoSAP. Oba tyto údaje jsou porovnány s mírou
inflace v daném období. Z diagramu vyplývá, že mimo období roku 2010/2009, kdy růst
mezd u firem AutoSAP výraznějším způsobem předstihl růst mezd ČR, dochází
k postupnému sbližování meziročního růstu mezd v rámci firem AutoSAP s růstem
mezd v rámci celé ČR. V letech 2003 až 2007 byly meziroční nárůsty v podstatě stejné.
Ekonomická recese v roce 2008 a především v roce 2009 firmy automobilového
průmyslu přinutila ke zbrzdění mzdových růstů, zatímco průměrný růst mezd za celou
ČR byl 3 % nad mírou inflace. S výjimkou roku 2009 meziroční nárůsty mezd ve
firmách AutoSAP byly vždy nad úrovní vykázané míry inflace.
2.7.9 Závěrečné shrnutí
Vývoj průměrných mezd ve firmách AutoSAP od roku 2003 do roku 2010 je uveden
v tabulce č. 2.7.9. Jsou zde také uvedeny celkové objemy vynaložených mzdových
prostředků ve firmách AutoSAP v uvedených letech.
121
Vývoj nárůstů průměrných mezd a míry inflace
24%
míra inflace dle ČSÚ
22%
20%
růst mezd - firmy AutoSAP
18%
růst mezd - Česká republika
16%
14%
12%
10%
8%
6%
4%
2%
0%
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
míra inflace dle ČSÚ
růst mezd - firmy AutoSAP
růst mezd - Česká republika
2005/2004
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
1,9%
5,7%
5,0%
2,5%
6,6%
6,6%
2,8%
7,2%
7,2%
6,3%
6,9%
7,8%
1,0%
1,5%
4,0%
1,5%
5,9%
2,0%
Diagram č. 2.7.17
Tabulka č. 2.7.9 Vývoj průměrných mezd a vyplacených mzdových prostředků
rok
údaje za (počet firem)
průměrná mzda */ (Kč/měs.)
meziroční nárůst (- pokles)
objem mezd za rok
(v mld. Kč)
meziroční nárůst (- pokles)
2003
138
145
2004
145
145
2005
145
149
2006
149
153
2007
153
157
2008
157
150
2009
150
155
2010
155
18 627
18 936
10,84%
11,47%
20 046
20 233
7,62%
5,86%
21 136
21 183
5,44%
4,46%
22 356
22 591
5,77%
5,54%
24 291
24 214
8,66%
7,53%
25 763
25 888
6,06%
6,40%
26 077
26276
1,22%
0,73%
27 821
22,025
22,482
18,61%
13,51%
24,434
24,789
10,94%
8,68%
26,708
29,179
9,31%
7,74%
31,646
31,865
18,49%
8,45%
35,398
36,605
11,86%
11,09%
39,986
36,481
12,96%
9,24%
32,859
33,728
-17,82%
-9,93%
35,625
6,69%
5,88%
8,42%
5,62%
Vysvětlení: Jednotlivé v tabulce uvedené ukazatele jsou uvedeny jednak v běžné časové časové řadě (údaje vykázané firmami za
daný rok = horní řádek) a dále pro meziroční porovnání vždy na stejný počet a strukturu firem (= dolní řádek). Stejně tak uvedená
meziroční porovnání jsou vypočtena z běžné časové řady (= horní řádek) a dále vždy mezi jednotlivými roky z údajů za stejný počet
firem (= spodní řádek; výpočet proveden z údajů "křížem", jak v tabulce naznačeno). Tyto údaje mají dle našeho názoru větší
vypovídací schopnost, neboť porovnávají údaje za stejné firmy.
Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách.
• Za období 2010/2009 vzrostly průměrné mzdy ve firmách AutoSAP o 5,88 %.
Oproti období 2008/2007, kdy činil meziroční nárůst 0,73 %, došlo k podstatnému
zvýšení růstu mezd. V porovnání s růstem mezd v ČR vykázaným za stejné období
je růst mezd v rámci firem AutoSAP vyšší o 3,9 %.
• Ve srovnání s mírou inflace, která v roce 2010 dosáhla v ČR úrovně 1,5 %, byl růst
průměrných mezd v rámci firem AutoSAP vyšší než míra inflace.
• Růst průměrných mezd u firem se zahraniční účastí a „ostatních“ (českých) firem
probíhal s určitými výkyvy prakticky paralelně, s tím, že se vzájemná diference v roce
2010 mírně zvýšila ve prospěch firem se zahraniční účastí.
122
• Ve srovnání s ostatními obory či odvětvími hospodářství jsou firmy AutoSAP se
svým indexem růstu mezd 2010 / 2009 mezi 6 obory (odvětvími), u nichž byl nárůst
vyšší než 3,0 %.
• Růst průměrné mzdy v automobilovém průmyslu je za období 2010/2009 o cca
4 % vyšší než růst průměrné mzdy za celou ČR.
• Finální výrobci vozidel vykázali v souhrnu nárůst mezd o 5,75 %, tj. prakticky
shodný s celkovým nárůstem průměrné mzdy firem AutoSAP s tím, že vývoj
mezd v jednotlivých skupinách finalistů nebyl rovnoměrný.
• U výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel (u dodavatelů) došlo ke zvýšení
průměrné mzdy v roce 2010 o cca 1,3 % nad celkový průměr AutoSAP.
Celkové osobní náklady, z nichž rozhodující položku tvoří právě mzdové náklady,
významným způsobem ovlivňují konkurenceschopnost a ekonomickou stabilitu firem.
Firmy AutoSAP si tuto skutečnost uvědomují a jak vyplývá nejen z této kapitoly, tak se
právě rozumnou mzdovou politikou opřenou o růst produktivity práce snaží udržet
reálné a sociálně únosné poměry zejména ve vazbě na míru inflace, trh pracovních sil
a politiku zaměstnanosti.
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.8.1 Pracovní neschopnost
Sledování míry pracovní neschopnosti patří vedle ekonomických údajů
k nejdůležitějším datům, které firmy vyhodnocují. Procento pracovní neschopnosti patří
k faktorům, které mají zásadní vliv na plynulost výroby a tím samozřejmě i na
ekonomické výsledky firem. Na základě dostupných údajů z Českého statistického
úřadu vyplývají pro nemocnost některé zobecňující principy, které se projevují
i v automobilovém průmyslu. Míra pracovní neschopnosti v České republice je
v porovnání s ostatním vyspělým světem stále neúměrně vysoká. Tato disproporce
nemá žádnou objektivní příčinu, protože faktory, které mají na nemocnost samozřejmě
vliv (vrozené dispozice, celkový zdravotní stav i pracovní prostředí), jsou v porovnání
s ostatními zeměmi zcela srovnatelné. Vysoké procento nemocnosti pak ve firmách
způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy výrobního taktu. V konečném důsledku
pak mohou omezení plynoucí z velkého procenta práce neschopných zaměstnanců
vyústit až v omezení výroby a tím způsobit ztrátu zakázek. Vedle tohoto již kritického
následku má nemocnost rovněž vliv na potřebu další přesčasové práce, případně
využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur.
Z těchto důvodů je již od začátku roku 2008 ze strany státní správy i firem vyvíjena
snaha o změnu systému nemocenských dávek. Do konce roku 2007 byl totiž systém
nastaven tak, že často platilo, že dávky byly zneužívány a nemocnost byla ovlivňována
ne objektivními faktory, ale výší příjmu. Vývoj v roce 2008 byl ovlivněn změnami
v legislativě, která se dvakrát měnila. V 1. pololetí došlo k výraznému poklesu počtu
pracovních neschopností a na druhé straně zvýšení délky trvání jednoho případu
pracovní neschopnosti. Tento stav byl dán úpravu legislativy, kdy za první tři kalendářní
dny pracovní neschopnosti nenáleželo nemocenské (náhrada mzdy). Situaci ve
3. čtvrtletí 2008 zhoršil nález Ústavního soudu, který zrušil neposkytování nemocenské
za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti. Od 1.7.2008 tak zaměstnanci pobírali
za první tři dny nemoci 60% vyměřovacího základu, tedy stejně, jako pobírají v dalších
123
dnech nemoci. Bylo to paradoxně více, než pobírali nemocní zaměstnanci v roce 2007,
kdy to bylo výše zmiňovaných 25 % z vyměřovacího základu. Od 1.9.2008 se ale vládě
podařilo prosadit novelu zákona, která opět snížila sazbu pro výpočet nemocenského
za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti z 60 % na 25 %. I přes tuto legislativní
rozkolísanost se ale dá konstatovat, že úpravy v nemocenském pojištění přinesly v roce
2008 první pozitivní výsledky. Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno
zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který přináší zcela novou
koncepci. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dle
tohoto zákona se sazby pojistného na nemocenské pojištění snižují pro zaměstnavatele
na 2,3 % a zaměstnance na 1 %. V souvislosti s přijetím zákona č. 362/2009 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu
České republiky na rok 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám
ovlivňujícím výši dávek. Cílem těchto přijatých opatření je dle programového prohlášení
vlády snížení deficitu státního rozpočtu.
Na vývoj pracovní neschopnosti v roce 2010 měly proto vliv zejména nově stanovené
výše dávek nemocenského pojištění:
• Po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti je zaměstnanec
zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel;
• Náhrady mzdy náleží za pracovní dny pracovní neschopnosti a to při dočasné
pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního dne);
• Od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti pojištěnec
pobírá 60 % denního vyměřovacího základu;
• Od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti pojištěnec
pobírá 66 % denního vyměřovacího základu;
• Od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti pojištěnec pobírá
72 % denního vyměřovacího základu.
Diagram 2.8.1 ukazuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti ve firmách
AutoSAP byla v roce 2010 výrazně nižší, než byl celorepublikový průměr.
Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí statistické
údaje uvedené v tabulce č. 2.8.1 a diagramech č. 2.8.2 a 2.8.3.
Tabulka č. 2.8.1
Počet dnů pracovní neschopnosti
„dělnické profese“
Počet dnů pracovní neschopnosti
„administrativa“
Celkem AutoSAP
Finální výrobci
Výrobci příslušenství
Účelové organizace
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
7,8
7,5
9,6
8,3
6,6
5,7
6,2 21,3 22,1 25,3 23,9 22,3 18,1 15,1
8,3
9,3
9,1
8,7
7
7,1
6,2 22,5 26,0 20,4 18,4 17,1 12,7 11,7
7,8
7,3
9,6
8,4
6,5
5,5
6,6 22,0 22,1 26,3 25,6 23,3 19,4 16,2
7,5
6,5
9,6
7,1
7,4
6,0
5,8
6,5 14,8 7,4 10,9 7,4
3,1
7,0
Firmy se zahraniční účastí
Tuzemské firmy
6,0
10,2
6,6
8,6
8,4
11,3
7,3
9,7
5,5
8,2
124
5,1
6,6
6,3
6,0
19,6
23,5
22,3
21,8
26,9
22,9
25,6
21,1
20,3
25,5
15,5
21,9
15,8
13,6
ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti
50
43,8 43,5
Průměrný počet kalend. dnů
45
40
34,8
35
30
25
18,4
20
19,9 20,7
23,2
26,3 26,8 26,1
24,8 23,9 25,8
28,0 28,6
30,8 30,5
32,8
35,3 34,6
37,2
AutoSAP (D)
15
10
AutoSAP (T)
5
0
90 991 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010
19
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.1
"Administrativa" - průměrná délka pracovní neschopnosti
15
počet kalendářních
dnů
12,5
10
7,5
5
2,5
0
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem AutoSAP
2008
2009
2010
Finální výrobci
roky
Diagram č. 2.8.2
"Dělnické profese" - průměrná délka pracovní neschopnosti
počet kalendářních dnů
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem AutoSAP
2008
2009
Finální výrobci
2010
roky
Diagram č. 2.8.3
125
Z tabulky č. 2.8.1 a diagramů č. 2.8.2 a 2.8.3 vyplývá, že pracovní neschopnost
v automobilovém průmyslu oproti roku 2009 v dělnických profesích dále poklesla.
Nemocnost v této kategorii klesá už čtvrtý rok za sebou. Potvrzuje se tedy, že opatření,
která byla a nadále jsou ve firmách přijímána, přináší pozitivní výsledky. Údaje ukazují,
že hodnoty u všech kategorií poklesly přibližně rovnoměrně. Nepatrné zvýšení bylo
zaznamenáno u administrativních zaměstnanců celkem za AutoSAP a v kategorii
výrobců příslušenství. Pozitivní je i to, že oproti výsledkům v roce 2009 se dále
výrazněji snížil poměr nemocnosti v dělnických profesích vůči administrativě. Tento
ukazatel se snížil na hodnotu 2,43 z hodnoty 3,18 dosažené v roce 2009. V roce 2008
to bylo 3,38, v roce 2007 poměr dosahoval 2,87. Nejlepší hodnoty dosahuje tento
poměr u finálních výrobců, kde je nemocnost v dělnických profesích jen 1,89 krát vyšší
než v administrativě. Oproti loňsku se tento poměr podařilo snížit více u výrobců
tuzemských, kdy vloni byl na hodnotě 3,32 a v roce 2010 dosahoval hodnoty 2,26.
Pokud vezmeme jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je
vidět, že průměrná délka pracovní neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce
2010 o zhruba 65 % nižší, než je celostátní průměr. Podíváme-li se na vývoj
nemocnosti v administrativních profesích ve firmách podle vlastníka, pak vidíme, že
nemocnost ve firmách se zahraniční majetkovou účastí dosahovala v roce 2010 zhruba
stejné hodnoty jako u firem vlastněných českými vlastníky. Z pohledu tuzemských firem
je potěšitelné, že se u nich výrazně snížila i nemocnost v dělnických profesích.
Nemocnost ve firmách se zahraniční účastí se nepatrně zvýšila z 15,5 na 15,8 dne,
v tuzemských firmách pak výrazně snížila z 21,9 až na 13,6. Proto je pracovní
neschopnost v dělnických profesích u firem se zahraniční účastí již jen o 2 dny nižší,
než ve firmách tuzemských.
Z toho, co bylo výše uvedeno, je vidět, že stimulátory a motivátory k ovlivňování
pracovní neschopnosti zaměstnanců přinášejí ve firmách AutoSAP pozitivní výsledky.
K nejčastěji používaným motivačním nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za
přítomnost v práci, ale také regenerační volno (delší dovolená), preventivní léčebné
programy nebo např. očkování proti chřipce.
2.8.2 Pracovní úrazy
Počet pracovních úrazů a opatření k jejich minimalizaci je možno považovat za
ještě důležitější ukazatel, než snižování nemocnosti, protože prevence a vytváření
podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou
organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přijímání opatření k prevenci
rizik patří k základním povinnostem zaměstnavatelů. Na rozdíl od nemocnosti, která
ovlivňuje ekonomické výsledky firmy, jde u úrazů navíc ještě o aspekt morální.
Celková míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je prioritně závislá na
prevenci a identifikaci rizik. Ovlivňují ji ale i mnohé další faktory, kterými jsou zejména
výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení, ekonomické
možnosti a samozřejmě samotný lidský faktor. Diagram č. 2.8.4 ukazuje postavení
automobilového průmyslu v kontextu České republiky. Pracovní úrazovost v letech 2003
až 2010 ve firmách AutoSAP je uvedena v tabulce č. 2.8.2 a diagramech č. 2.8.5 a
2.8.6.
126
ČR - Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti
na pracovní úraz
Průměrný počet kalend. dnů
60
55,2
55
52,1
48,6
50
45
40
35
35,2
36,0
37,5
38,6
38,2
39,4
40,8
40,6
41,8
42,0
43,7
45,1
45,8
46,6
AutoSAP
33,2
30
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.4
Tabulka č. 2.8.2
Průměrný počet kalendářních dnů
pracovní neschopnosti na úraz
Průměrný počet pracovních úrazů
Celkem AutoSAP
Finální výrobci
2004
16,0
29,9
14,9
1,0
2005
15,6
25,3
15,2
1,0
2006
18,4
24,7
18,2
1,0
2007
19,2
31,9
17,9
1,0
2008
16,6
22,1
16,9
1,4
2009
11,2
25,1
10,0
1,5
2010
12,6
21,1
12,2
1,8
2004
37,2
38,2
37,0
9,5
2005
36,9
45,2
35,3
42,4
2006
34,3
41,8
33,0
13,3
2007
35,3
43,3
33,6
9,0
2008
40,8
55,1
39,0
14,3
2009
44,9
50,1
43,7
9,3
2010
40,7
48,2
39,3
20,9
Firmy se zahraniční účastí
Tuzemské firmy
18,8
11,9
19,2
10,3
20,6
15,2
21,1
15,2
18,5
13,4
13,2
7,8
12,0
13,7
36,0
39,7
37,4
35,6
34,6
33,6
34,2
38,3
41,4
39,4
41,1
55,5
46,1
31,7
Z diagramu č. 2.8.4 i ze zdrojových dat ČSÚ vyplývá, že automobilový průmysl je
obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti
připadajících na 1 pracovní úraz. Oproti celostátním průměrům je tato hodnota o
zhruba 20 % nižší; např. v roce 2007 to bylo o 24 % méně, v roce 2008 o 16 %, v roce
2009 o 19 % a v roce 2010 pak o 22 %. Z tabulky č. 2.8.2 je vidět, že průměrný počet
pracovních úrazů se v roce 2010 mírně zvýšil, což samozřejmě pozitivní není. Výjimku
tvoří finální výrobci, kde došlo k výraznějšímu snížení průměrného počtu pracovních
úrazů a dosažená hodnota byla nejnižší za celé sedmileté sledované období. Ve
zbývajících dvou skupinách podle charakteru výroby došlo k mírnému zvýšení tohoto
ukazatele. I tak je ale u finálních výrobců tento ukazatel téměř dvojnásobný než průměr
za celé sdružení, který samozřejmě nejvíce ovlivňuje nejpočetnější skupina výrobců
příslušenství. U finálních výrobců se průměrný počet úrazů o 4 úrazy snížil, u výrobců
příslušenství naopak o 2 zvýšil. Pokud vynecháme účelové organizace, které mají
odlišné podmínky, tak ze sledovaných skupin mají nejnižší úrazovost tuzemské firmy,
které ji za poslední rok ještě o téměř 5 případů dále snížily a průměrný počet úrazů tak
mají přibližně o 40 % nižší než ve firmách se zahraniční majetkovou účastí.
127
Naopak pozitivní je skutečnost, že za celé Sdružení automobilového průmyslu došlo
ke snížení pracovní neschopnosti z důvodu úrazů o více než 4 dni a tento údaj po
předchozím dvouletém růstu klesl těsně pod hodnotu z roku 2008. Nejvyšší hodnota
tohoto ukazatele zůstává opět ve skupině finálních výrobců, i když v roce 2010 i v této
kategorii došlo k poklesu o téměř 2 dni. Podíváme-li se na úrazovost z hlediska
vlastnické struktury, zjistíme, že se v roce 2010 průměrný počet kalendářních dnů
pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu výrazně změnil. V roce 2008 bylo skóre
poměrně vyrovnané v mírný neprospěch firem se zahraniční účastí. V roce 2009 došlo
k velkému obratu. Hodnota ukazatele u firem tuzemských markantně vzrostla na hodnotu
55,5 a byla vyšší než celostátní průměr. U firem se zahraniční majetkovou účastí zůstala
přibližně na hodnotě 41 dní. V roce 2010 se ale situace znovu otočila a ve firmách
s tuzemskou majetkovou účastí hodnota ukazatele dramaticky poklesla na nejnižší úroveň za
sledované období a dosáhla hodnoty jen 31,7 kalendářních dnů pracovní neschopnosti na
pracovní úraz. U firem se zahraniční majetkovou účastí se hodnota ukazatele o 5 dní zvýšila
na hodnotu 46,1 a je zhruba o 45 % vyšší než ve firmách tuzemských.
Průměrný počet pracovních úrazů
35
30
počet úrazů
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem AutoSAP
2008
2009
2010
Finální výrobci
roky
Diagram č. 2.8.5
Počet dnů pracovní neschopnosti na úraz
60
počet kalendářních dní
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem AutoSAP
Diagram č. 2.8.6
128
2008
2009
2010
Finální výrobci
roky
2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů
2.9.1 Objem produkce (tržby z vlastní výroby)
Údaje z databázových listů za rok 2010 potvrdily, že negativní vývoj odvětví
automobilového průmyslu, do kterého se promítaly v letech 2008 a 2009 celosvětové
hospodářské problémy, se zastavil. Pozitivní trend podpořený zejména tržbami
z vlastní výroby za rok 2010 tuto skutečnost jenom potvrdil. Jak bude zřejmé z dalšího
obsahu kapitoly, jejich růst se blíží původním odhadům AutoSAP, kdy hodnota
přesahující 16 % je větší než vykázaný růst průmyslové výroby ČR. Do celkových
výsledků hospodaření firem autoprůmyslu se jako u každého výrazně proexportního
odvětví negativně promítá kolísavý kurz koruny vůči EUR a USD. Objektivně je nutné
ale uvést, že konečný výsledek určitým způsobem ovlivňuje i změna v počtu členských
firem AutoSAP za sledované období. Výsledky a rozdíly u hlavních skupin výrobců, to je
u finálních výrobců resp. výrobců dílů a příslušenství vozidel, vyplynou z vlastního
obsahu kapitoly.
Z diagramu č. 2.9.1 jsou zřejmé podíly základních skupin výrobců na celkovém
objemu tržeb z vlastní výroby. V diagramu č. 2.9.2 jsou pak uvedeny podíly jednotlivých
výrobních skupin v kategorii finálních výrobců a v tabulce č. 2.9.1 pak produkce firem
AutoSAP ve finančním vyjádření a to podle základních výrobních skupin.
Tabulka č. 2.9.1 VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU
rok
objem produkce AutoSAP
(mil. Kč)
z toho: finální výrobci vozidel
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci skupin a dílů vozidel
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
385 550,90 458 963,55 560 541,63 640 861,69 604 133,21 515 485,80 600 837,50
157 691,00
186 788,00
241 456,70
269 747,30
258 969,80
267 710,10
312 544,70
143 595,00
4 479,00
7 042,00
2 575,00
173 416,20
3 585,90
6 744,20
3 041,70
224 718,00
4 548,00
9 450,70
2 740,00
247 674,00
6 919,40
12 495,30
2 658,60
238 116,00
6 750,00
12 726,40
1 377,40
250 764,40
4 045,00
12 267,30
633,40
298 126,00
3 510,00
10 285,30
623,40
226 552,50
1 307,40
271 270,50
905,00
317 913,20
1 171,70
364 146,50
6 967,90
337 767,70
7 395,70
240 432,50
7 343,20
279 390,00
8 902,80
Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce
(firmy AutoSAP, rok 2010)
autobusy
1,71%
nákladní vozy
0,58%
1,48%
ostatní
0,10%
osobní
automobily
49,62%
výrobci skupin a
dílů vozidel
46,50%
100 % = 600 837,50 mil. Kč
Diagram č. 2.9.1
129
V roce 2010 činila celková hodnota tržeb 600 837,5 mil. Kč. Její růst oproti roku
2009 činil 85 351,7 mil. Kč, což při procentním vyjádření znamená nárůst o 16,6 %.
Pozitivní roli v tomto případě hrála i celková situace na světových trzích zejména
stabilizace světové ekonomiky a růst prodejů vozidel v druhé polovině roku 2010.
Nepodstatnou roli v tomto případě znamená vliv změny členské základny AutoSAP.
Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce finálních
výrobců (firmy AutoSAP, rok 2010)
autobusy
3,29%
ostatní (přípojná
vozidla, nástavby a
motocykly)
0,20%
nákladní vozy
1,12%
osobní
automobily
95,39%
100 % = 312 544,70 mil. Kč
Diagram č. 2.9.2
Meziroční indexy za delší časové období jsou uvedeny v tabulce 2.9.2. V tabulce
č. 2.9.3 jsou pak celkové údaje v podrobnějším členění. Je zřejmé, že nárůst tržeb se
promítá do obou výrobních kategorií tj. jak finálních výrobců, tak výrobců příslušenství.
V tomto případě je růst tržeb u finálních výrobců a výrobců příslušenství prakticky
shodný.
Tabulka č. 2.9.2 Meziroční změny objemu produkce ve firmách AutoSAP
změna objemu
produkce (tržeb
z průmyslové
činnosti)
(%)
2004/2003
2005/2004
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
+ 10,7
+ 19,0
+ 22,1
+ 14,3
- 5,7
-14,7
+ 16,6
Tabulka č. 2.9.3
2009 (mil. Kč)
objem produkce (tržeb
z průmyslové činnosti) AutoSAP
- z toho: finální výrobci
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci příslušenství
2010 (mil. Kč)
změna 2010/2009
515 485,8
600 837,5
16,6 %
267 710,1
250 764,4
4 045,0
12 267,3
633,4
240 432,5
7 343,2
312 544,7
298 126,0
3 510,0
10 285,3
623,4
279 390,0
8 902,8
16,7 %
18,9 %
- 13,2 %
- 16,2 %
- 1,6 %
16,2 %
21,2 %
Podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v % jsou uvedeny
v tabulce č. 2.9.4. Tabulka navazuje na dříve uvedený diagram č. 2.9.1. Je z ní zřejmé,
že tentokrát s celkovým růstem tržeb nevzrostl oproti roku 2009 výrazněji procentní
podíl výrobců dodavatelského sektoru na celkových tržbách.
130
Tabulka č. 2.9.4
výrobci
osobní automobily
autobusy
výroba nástaveb
motocykly
přípojná vozidla
dodavatelé
ostatní
r. 2007
objem produkce
640 861,7 mil. Kč
38,6 %
1,1 %
2,0 %
0,1 %
0,02 %
0,3 %
56,8 %
1,1 %
r. 2008
objem produkce
604 133,2 mil.
39,4 %
1,0 %
2,1 %
0,1 %
0,03 %
0,2 %
55,9 %
1,2 %
r. 2009
2010
objem produkce
objem produkce
515 485,8 mil. Kč 600 837,5 mil. Kč
48,7 %
49,6 %
0,6 %
0,4 %
2,4 %
1,7 %
0,2 %
0,2 %
0,03 %
0,03 %
0,1 %
0,1 %
46,6 %
46,5 %
1,4 %
1,5 %
Z hlediska velikosti firmy (dané v tomto případě počtem zaměstnanců) se jednotlivé
skupiny firem podílí na celkovém objemu tržeb 600 837,5 mil. Kč způsobem, který je
uvedený v tabulce č. 2.9.5.
Tabulka č. 2.9.5
velikost firmy (počet zaměstnanců)
r. 2009
r. 2010
podíl na celkových tržbách v %
100 % = 515 485,8 mil. Kč
podíl na celkových tržbách v %
100 % = 600 837,5 mil. Kč
do 50
50 - 250
250 - 500
500 - 1 000
1 000 - 5 000
nad 5 000
0,2
4,0
7,8
10,2
40,6
37,2
0,2
3,5
8,4
11,9
37,8
38,2
Rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají firmy s počtem pracovníků
převyšujícím 500 osob. Podíl na celkových tržbách, který mají malé a střední firmy
(to je firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob), se stále snižuje (z hodnoty 4,9 %
v roce 2008 na hodnotu 4,2 % v roce 2009 až po hodnotu 3,7 % v roce 2010). Tyto
firmy představují z hlediska svého počtu 43 % členské základny firem AutoSAP.
Z tabulky tak vyplývá značný nepoměr obou těchto hodnot.
2.9.2 Výroba vozidel
V řadě případů je vhodnější a názornější místo finančních jednotek vyjádřit
celkovou situaci odvětví počtem vyrobených a prodaných vozidel. Zejména v případě
finálních výrobců je statistický přehled, který se týká výroby, domácího prodeje
a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce) - viz tabulka č. 2.9.6 velmi vypovídající a plně koresponduje s finančními údaji.
Tabulka č. 2.9.6
SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 2010/2009
výroba
Výrobce
r.2010
r.2009
domácí prodej
změna
r.2010
r.2009
export
změna
r.2010
r.2009
změna
Celkem I. až IV. : 1 096 304 1 002 012
9,41%
77 849
74 818
4,05% 1 205 200 1 083 939
11,19%
Firmy AutoSAP 1 094 522 1 000 074
9,44%
76 529
73 449
4,19% 1 204 570 1 083 218
11,20%
0,03%
98,30%
98,17%
to je
99,84%
99,81%
0,13%
99,95%
99,93%
0,01%
pokračování tabulky (jednotliví výrobci) na další straně
131
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2010/2009
výroba
Výrobce
r.2010
domácí prodej
změna
r.2009
r.2010
export
změna
r.2009
r.2010
změna
r.2009
576 362
528 585
9,04%
TPCA Czech
295 712
332 489
-11,06%
853
858
-0,58%
294 859
331 631
-11,09%
HMMC Nošovice
200 135
118000
69,61%
5 510
3336
65,17%
194 625
114664
69,74%
54
11
390,91%
54
11
390,91%
0
0
#DIV/0!
0
0
#DIV/0!
0
0
#DIV/0!
0
0
#DIV/0!
1 072 263
979 085
9,52%
64 450
60 709
6,16%
1 194 051
1 074 017
11,18%
AVIA
479
283
69,26%
157
232
-32,33%
291
164
77,44%
TATRA
931
808
15,22%
122
337
-63,80%
960
655
46,56%
Σ Nákladní
1 410
1 091
29,24%
279
569
-50,97%
1 251
819
52,75%
IVECO CZECH R.
2 177
2 526
-13,82%
248
319
-22,26%
2 215
2 812
-21,23%
478
427
11,94%
240
257
-6,61%
238
170
40,00%
24
50
-52,00%
24
50
-52,00%
0
0
#DIV/0!
-100,00%
ŠKODA AUTO
KAIPAN
GORDON
Σ Osobní+N1
SOR
KH motor Centrum
BUZOLA Int.
56 504
704 567
627 722
12,24%
0
4
-100,00%
0
2
-100,00%
0
2
32
60
-46,67%
18
11
63,64%
12
30
-60,00%
2 711
3 067
-11,61%
530
639
-17,06%
2 465
3 014
-18,21%
11,13%
TEDOM
Σ Autobusy
58 033
2,71%
Celkem I :
1 076 384
983 243
9,47%
65 259
61 917
5,40%
1 197 767
1 077 850
Firmy AutoSAP
1 076 274
983 118
9,48%
65 163
61 843
5,37%
1 197 755
1 077 818
11,13%
to je
99,990%
99,987%
0,002%
99,853%
99,880%
-0,028%
99,999%
99,997%
0,002%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2010/2009
výroba
Výrobce
r.2010
JAWA MOTO
Celkem II :
domácí prodej
změna
r.2009
r.2010
export
změna
r.2009
r.2010
změna
r.2009
782
749
4,41%
85
90
-5,56%
696
660
5,45%
782
749
4,41%
85
90
-5,56%
696
660
5,45%
Firmy AutoSAP
782
749
4,41%
85
90
-5,56%
696
660
5,45%
to je
100,00%
100,00%
0,00%
100,00%
100,00%
0,00%
100,00%
100,00%
0,00%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2010/2009
výroba
Výrobce
r.2010
domácí prodej
změna
r.2009
r.2010
export
změna
r.2009
r.2010
změna
r.2009
PANAV
244
216
12,96%
175
212
-17,45%
103
83
24,10%
SCHWARZMULLER
528
545
-3,12%
287
226
26,99%
420
491
-14,46%
Σ O3+O4
AGADOS (O1+O2)
772
761
1,45%
462
438
5,48%
523
574
-8,89%
17 050
15 718
8,47%
11 014
11 146
-1,18%
5 939
4 539
30,84%
Celkem III :
17 822
16 479
8,15%
11 476
11 584
-0,93%
6 462
5 113
26,38%
Firmy AutoSAP
17 294
15 934
8,54%
11 189
11 358
-1,49%
6 042
4 622
30,72%
to je
97,04%
96,69%
0,34%
97,50%
98,05%
-0,55%
93,50%
90,40%
3,10%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2010/2009
výroba
Výrobce
r.2010
domácí prodej
změna
r.2009
r.2010
export
změna
r.2009
r.2010
změna
r.2009
AUTO-TECH
246
272
-9,56%
244
263
-7,22%
2
9
-77,78%
KAROSERIA
3
15
-80,00%
7
15
-53,33%
0
0
#DIV/0!
694
650
6,77%
532
500
6,40%
162
150
8,00%
NAVARA Novosedly
98
85
15,29%
78
79
-1,27%
11
6
83,33%
ČKD Mobilní Jeřáby
11
17
-35,29%
0,00%
9
15
-40,00%
0
70
0
2
HAGEMANN
80
157
PANAV
42
77
SSUB
15
CTS
HACAR
THT Polička
2
2
0
68
-49,04%
76
152
-50,00%
4
5
-20,00%
-45,45%
29
63
-53,97%
6
17
-64,71%
17
-11,76%
5
5
0,00%
10
11
-9,09%
127
181
-29,83%
56
80
-30,00%
71
101
-29,70%
Celkem IV :
1 316
1 541
-14,60%
1 029
1 227
-16,14%
275
316
-12,97%
Firmy AutoSAP
172
273
-37,00%
92
158
-41,77%
77
118
-34,75%
to je
13,07%
17,72%
-4,65%
8,94%
12,88%
-3,94%
28,00%
37,34%
-9,34%
Tabulka č. 2.9.6 „POROVNÁNÍ
obtížná dostupnost údajů).
VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB
2010/2009“ však nezahrnuje celé spektrum výrobců, ale pouze jejich část (důvodem je
132
Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že:
Celková výroba vozidel v ČR všech kategorií v roce 2010 (osobní + malá užitková N1
+ nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) v porovnání s rokem 2009
vzrostla o 9,4 %. Rovněž v předchozím období 2009/2008 byl zaznamenán nárůst
(o 3 %).
Tuzemský prodej – na rozdíl od období 2008/2007, kdy došlo k poklesům prodejů na
domácím trhu o více jak 10 % a období 2009/2008, kdy pokles prodejů pokračoval
a dosáhl hodnoty 4,5 %, nastává v roce 2010 obrat a meziroční růst prodejů
2010/2009 přesáhl 4 %.
Zahraniční prodej - pokračoval jeho další růst a vzrostl z cca 12 % za období
2009/2008 o další dvoucifernou hodnotu 11,2 %. Na zvýšení se podílejí rozhodující
měrou výrobci osobních vozidel.
K jednotlivým kategoriím vozidel je možné konstatovat:

V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel
kategorie N1 představoval souhrnný růst více jak 9,5 %. Pozitivně se projevil
náběh další výrobní směny v HMMC Nošovice a zejména růst poptávky po
vozech Škoda. Obě tyto skutečnosti vedly k eliminaci poklesu výroby v TPCA
Czech.
Domácí prodej této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková
N1) vzrostl v celkovém součtu o 6,16 %. Zvýšení domácího prodeje bylo
doprovázeno i zvýšeným uplatněním produkce na zahraničních trzích; došlo tak
k nárůstu exportu o 11,18 %.
Výrobci nákladních vozidel zaznamenali v období 2010/2009 nárůst výroby
o více než 29 % s tím, že procentuelně tuto hodnotu výrazněji ovlivnilo zvýšení
výroby ve firmě AVIA.
Z hlediska uplatnění českých výrobců nákladních vozidel na tuzemském
i zahraničním trhu pokračoval pokles prodeje na tuzemském trhu (viz pokles za
období 2009/2008 o 39 %) o dalších téměř 51 %. Tuto hodnotu ovlivnil zejména
vývoj prodejů vozidel TATRA. Naopak v případě exportu je pozitivní změna.
Ten mezi roky 2010/2009 vzrostl o téměř 53 %. Na tomto růstu se podílejí jak
TATRA tak AVIA.
Výroba v kategorii autobusů - po růstu mezi roky 2008 a 2007 (činil 9,9 %)
pokračuje meziroční pokles (2009/2008 o 12,27 %) a mezi roky 2010/2009
o dalších 11,61 %. Z hlediska absolutního počtu vyrobených kusů se na poklesu
nejvýrazněji podílela firma IVECO Czech Republic.
Prodeje autobusů na tuzemském trhu poklesly celkově o 17,06 % a mimo
firmu TEDOM se na něm podíleli zejména další výrobci tj. firmy IVECO Czech
Republic a KH motor Centrum. Z hlediska zahraničních trhů došlo sice
k poklesu exportu, jehož hodnota se v roce 2010 snížila oproti roku 2009
o 18,21 %, ale v tomto případě většímu poklesu zabránil zvýšený vývoz
autobusů firmy SOR. .
V kategorii výrobců motocyklů vzrostla výroba o 4,41 %, s tím, že v oblasti
realizace výroby došlo k poklesu domácího prodeje o 5,56 % při současném
růstu exportu o 5,45 %.
U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 došlo v oblasti výroby v období
2010/2009 ke zvýšení o téměř 1,5 %. Zvýšený tuzemský prodej o téměř 5,5 %
nebyl ale následován růstem exportu, který naopak celkově poklesl o 8,89 %.
133

V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici
pouze za firmu Agados (člen AutoSAP). Ve výrobě došlo k meziročnímu nárůstu
o 8,47 %, který se nepromítnul do domácího prodeje, který poklesl o 1,18 %.
Firma byla naopak úspěšná v oblasti exportu, který meziročně vzrostl o 30,84 %.
2.9.3 Přidaná hodnota
Údaj patří mezi další významné ekonomické ukazatele. V roce 2010 bylo firmami
AutoSAP dosaženo celkové přidané hodnoty ve výši 131 503,1 mil. Kč. Údaj
koresponduje s růstem tržeb z vlastní výroby a meziroční zvýšení její hodnoty oproti
roku 2009 činí 26,48 %.
Diagram č. 2.9.3 a tabulky č. 2.9.7 a 2.9.8 ukazují meziroční indexy přidané hodnoty
a podíl jednotlivých hlavních skupin výrobců za poslední tři roky na její celkové výši.
Tabulka č. 2.9.7
(mil. Kč)
140 000
2009
mil. Kč
2010
mil. Kč
2009/2008
2010/2009
40 964,7
54 990,3
789,5
96 744,5
58 218,9
44 717,0
1 037,4
103 973,3
76 862,2
53 418,5
1 222,4
131 503,1
1,42
0,81
1,31
1,07
1,32
1,19
1,17
26,47
Index
Nárůsty přidané hodnoty v rámci firem AutoSAP
19,71%
21,38%
7
120 000
11,14%
100 000
12,33%
16,15%
13,93%
14,33%
9,08%
8,97%
7,47%
6,74%
103 973,30
96 744,49
115 789,19
2002
95 393,01
2001
82 011,90
1999
71 734,70
44 239,20
1998
61 759,79
39 805,00
20 000
49 695,90
40 000
56 618,40
60 000
89 369,50
80 000
-16,45%
0
2000
2003
2004
výše přidané hodnoty
2005
2006
2007
2008
2009
26,48%
28%
26%
24%
22%
20%
18%
16%
14%
12%
10%
8%
6%
4%
2%
0%
-2%
-4%
-6%
-8%
-10%
-12%
-14%
-16%
-18%
2010
131 503,10
finální výrobci
ostatní
Celkem
2008
mil. Kč
meziroční nárůst
Diagram č. 2.9.3
Tabulka č. 2.9.8
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
rok 2008
celková výše přidané
hodnoty
rok 2009
hodnoty
96 744,5 mil. Kč
42,4 %
56,8 %
0,8 %
103 973,3 mil. Kč
56,0 %
43,0 %
1,0 %
134
rok 2010
hodnoty
131 503,1 mil. Kč
58,4 %
40,6 %
1,0 %
Podíl skupiny finálních výrobců na celkové výši přidané hodnoty v porovnání se
skupinou výrobců příslušenství neustále roste. Konkrétní podíly jsou uvedeny v tabulce
č. 2.9.8.
V tabulce č. 2.9.9 je uvedena vzájemná vazba výše tržeb z vlastní výroby a přidané
hodnoty. Jsou zde uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách
a přidané hodnotě za rok 2010. Další tabulka č. 2.9.10 uvádí meziroční indexy přidané
hodnoty včetně jejího podílu na tržbách z vlastní výroby.
Tabulka č. 2.9.9
údaje za rok 2010
Podíl na celkové
přidané hodnotě
100% = 131 503,1 mil. Kč
Podíl na celkových tržbách
100% = 600 837,5 mil. Kč
Finální výrobci
Dodavatelé
Ostatní
52,0 %
46,5 %
1,5 %
58,4 %
40,6 %
1,0 %
Tabulka č. 2.9.10
Tržby z vlastní výroby
Přidaná hodnota
Podíl přidané
hodnoty na tržbách
rok 2008
mil. Kč
rok 2009
mil. Kč
rok 2010
mil. Kč
604 133,2
96 744,5
515 485,8
103 973,3
16,0 %
20,2 %
Index
600 837,5
131 503,1
2009/2008
0,85
1,07
2010/2009
16,6
26,5
21,9 %
1,26
1,08
2.9.4 Produktivita práce
Pro orientační výpočet tohoto ukazatele je použito dvou poměrových ukazatelů
a sice objem tržeb připadajících na jednoho pracovníka a přidaná hodnota na
pracovníka.
Produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z tržeb z vlastní výroby
vzrostla v roce 2010 oproti roku 2009 o 14,6 %. V tabulce č. 2.9.11 je uveden vývoj
údaje podle základních skupin výrobců od roku 2004.
Tabulka č. 2.9.11 Objem tržeb na jednoho pracovníka u firem AutoSAP
Celkem za AutoSAP
(tis. Kč / rok)
- z toho: finální výrobci
přičemž: osobní automobily
nákladní vozy
ostatní
2004
2005
2006
2007
2008
3 667,4
5 710,8
6 824,9
1 512,2
2 663,3
2 954,6
1 563,9
4 136,8
6 055,5
6 912,0
1 603,7
2 779,3
3 422,5
1 078,7
4 751,8
7 559,2
8 512,0
2 251,5
3 461,3
3 733,3
1 356,1
5 095,9
8 182,6
9 176,8
2 804,7
4 317,1
3 970,0
6 512,0
4 740,6
7 652,1
8 617,7
2459,9
4 066,8
3 654,1
6 375,6
2009
2010
4 909,0 5 630,4
7 817,0 9 463,8
8 658,1 10 518,1
2 013,4 2 090,5
3 939,1 3 633,8
3 463,1 3 932,1
5 504,6 3 365,9
Produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z přidané hodnoty je
uvedena v tabulce č. 2.9.12. Z údajů je zřejmé, že oproti roku 2009 vzrostla o 24,5 %.
Na růst obou uvedených hodnot měl podstatný vliv zejména růst vlastních
tržeb i přidané hodnoty při minimálním růstu počtu pracovníků. Tabulka č. 2.9.12
uvádí tyto údaje v delší časové řadě.
135
Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ
Ukazatel
přidaná hodnota
(mil. Kč)
přidaná hodnota / pracovník
(tis. Kč / prac.)
objem produkce
(mil. Kč)
objem produkce / pracovník
(tis. Kč/prac.)
tuzemský prodej (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
export (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
průměrná mzda / pracovník
(Kč/měsíc)
za rok
2007
115 789,2
za rok
2008
96 744,5
za rok
2009
za rok
2010
změna (%)
2010/2009
103 973,3 131 503,1
26,5
920,7
759,1
990,1
640 861,7
604 133,2
5 095,9
4 740,6
4 909,0
5 630,4
14,7
104 433,0
94 078,6
84 725,8
93 420,4
10,3
473 516,6
435 918,3
401 737,0 468 978,2
16,7
24 291
24 214
25 763
25 888
1 232,3
24,5
515 485,8 600 837,5
16,6
26 077
26 276
27 821
6,7
5,9
*/ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje
meziročně přepočtené na ukazatele (počty firem a pracovníků) odpovídající následujícímu roku.
Diagram č. 2.9.4 znázorňuje vývoj a vzájemnou vazbu mezi indexem růstu
produktivity práce a růstem mezd. Řada firemních racionalizačních opatření jak
v personální, tak i výrobní sféře, která byla realizována v souvislosti s ekonomickou
recesí v letech 2008 a 2009, se pozitivně promítla do období růstu poptávky a tím
i rostoucích tržeb z vlastní výroby. Výsledkem jsou nejen rostoucí ukazatele produktivity
práce a to jak z vlastních tržeb, tak i přidané hodnoty, ale i vytvořený prostor pro
reálnou mzdovou politiku.
30%
Porovnání meziročních nárůstů "produktivity práce "
s růstem mezd
(firmy AutoSAP, rok 1999 až 2010)
25%
20%
15%
10%
5%
0%
-5%
-10%
-15%
1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009
růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka)
růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka)
meziroční nárůst mezd
-20%
růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka)
růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka)
meziroční nárůst mezd
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
14,48%
21,38%
7,18%
-5,77%
-16,45%
6,91%
-6,33%
7,47%
1,50%
16,83%
26,48%
5,88%
Diagram č. 2.9.4
136
2.9.5 Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu
Ve vazbě na celkovou úroveň tržeb z vlastní výroby se odvíjí úroveň domácího
prodeje a exportu. Z diagramu č. 2.9.5 jsou zřejmé celkové tržby firem AutoSAP od roku
2003 a jejich podíly na domácím prodeji a exportu.
Objem a základní rozdělení produkce
mil Kč
2010
600 000
2010
500 000
400 000
2003
2003
300 000
200 000
2010
2003
100 000
0
celkový objem produkce
domácí trh
export
Diagram č. 2.9.5
Po roce 2009, kdy se v plné míře projevil vliv celosvětového hospodářského
poklesu a s ním spojené omezení spotřeby, nastalo v roce 2010 celkové oživení trhu.
Růst prodejů vozidel se promítl do všech významných ekonomických údajů firem
AutoSAP a to jak v případě finálních výrobců, tak i výrobců dílů a příslušenství vozidel.
Rostoucí úroveň prodejů v Asii a zemích Evropské unie byla u řady zemí důsledkem
podpory obměny vozového parku se zaměřením na plnění přísnějších ekologických
limitů. Firmy AutoSAP (zejména výrobci osobních automobilů) této situace dokázaly
využít a přizpůsobily svůj výrobní program těmto novým podmínkám. Každoročně
konstatujeme, že z hlediska inkasa automobilový průmysl výrazným způsobem doplatil
na kolísání kurzu koruny vůči EUR a USD.
Uplatnění produkce na domácím trhu – Bylo zřejmé, že vysoké nárůsty v oblasti
domácího prodeje v předchozích letech (v porovnání 2005/2004 činil růst více jak 45 %
a v porovnání 2006/2005 pak dalších 34,4 %) nejsou trvale udržitelné. Po poklesu
domácího prodeje 2009/2008 celkem o 26,0 % se bilance na domácím trhu zlepšila
a tržby z vlastní výroby za období 2010/2009 vzrostly o 9,9 % a dostaly se tak
prakticky na úroveň roku 2005. V případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil
meziroční nárůst tuzemského odbytu 13,5 % a v případě finálních výrobců byl pokles
o 1,3 %.
Vývoz – Na jeho celkovém meziročním nárůstu o 17,1 % se podílely obě hlavní
skupiny výrobců nerovnoměrně, s tím, že inkaso z vývozu u finálních výrobců vzrostlo
o 18,0 % a u výrobců příslušenství o 15,6 %.
Nejvýznamnějším exportním teritoriem pro výrobky automobilového průmyslu
zůstává trh Evropské unie. Potvrzuje to i diagram č. 2.9.6. Za rok 2010 se na trhy EU
vyvezlo 85,2 % z celkového vývozu výrobků firem AutoSAP. Tento podíl se oproti
roku 2009 sice snížil o 4,1 %, ale z hlediska absolutní hodnoty 406 880,6 mil. Kč
vzrostl vývoz firem AutoSAP do zemí EU v roce 2010 oproti roku 2009 o 12,2 %.
137
Porovnáme-li tyto výsledky s údaji ČSÚ, který uvádí za rok 2010 celkový export ČR do
zemí EU ve výši 2 109 348 mil. Kč, pak podíl firem AutoSAP činí 19,2 %.
Směřování vývozu firem AutoSAP
mil.Kč
450 000
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
Evropská Unie
ESVO
ostatní Evropa
ostatní svět
Diagram č. 2.9.6
Výsledky domácího prodeje a exportu ukazují na to, že v porovnání s předchozími
obdobími zůstávají k dispozici kapacity, které jsou zdrojem pro následný růst výroby
firem AutoSAP i v příštích letech.
2.9.6 Vývoj některých dalších ukazatelů
Růst jak tuzemské, tak zejména zahraniční poptávky se promítl nejen do vlastního
procesu výroby, ale návazně i do řady dalších důležitých ekonomických ukazatelů.
Firmy přijaly řadu opatření pro udržení své konkurenceschopnosti, která jsou
zaměřena na snižování výrobních i personálních nákladů včetně využití úpravy pracovní
doby.
Hospodářský výsledek
Za rok 2010 vykázaly firmy AutoSAP hospodářský výsledek před zdaněním ve
výši 26 006,9 mil. Kč. Významné nárůsty hodnoty jsou u obou hlavních výrobních
skupin, tj. u finálních výrobců a výrobců příslušenství.
Skupina finálních výrobců se na uvedené hodnotě podílí téměř 59 %. Údaj o jeho
výši u jednotlivých firem je mimo jiné jedním z kritérií pro hodnocení firem v rámci
soutěže „Podnik roku“.
Porovnání tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku je uvedeno v tabulce
č. 2.9.13.
Tabulka č. 2.9.13
rok 2010
Tržby z vlastní výroby (mil. Kč)
Hospodářský výsledek (mil. Kč)
Podíl hospodářského výsledku na tržbách (%)
600 837,5
26 006,9
4,3
Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti
Na vývoji úrovně pohledávek a závazků firem AutoSAP lze určitým způsobem
demonstrovat vzájemný vztah mezi obchodními partnery, který může být ovlivněn do
138
jisté míry i jejich ekonomickou situací. V tabulce č. 2.9.14 je uvedena částka, kterou
dluží po lhůtě splatnosti jednotliví odběratelé firmám AutoSAP. Celkové oživení
ekonomiky se odrazilo i na zlepšení platební morálky a snížení úrovně pohledávek
např. v poměru k tržbám.
V případě závazků činí jejich výše vykázaná firmami AutoSAP 7 455,9 mil. Kč.
Obdobně jako v případě pohledávek tak i v tomto případě lze najít vliv zlepšené
hospodářské situace firem AutoSAP, která vede k celkovému snížení jejich
zadluženosti. Hodnota závazků je prakticky poloviční oproti r. 2009 (13 761,1 mil. Kč)
a v poměru k celkovým tržbám se jedná o 1,2 %. Podíl závazků např. na základním
jmění firem AutoSAP dosahuje hodnoty 9,8 % a jejich výše je poloviční oproti roku
2009.
Tabulka č. 2.9.14 Pohledávky po lhůtě splatnosti
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
pohledávky po lhůtě splatnosti
(mil. Kč)
6 166,3
7 537,9
8 922,2
7 814,8
8 006,8
5 827,9
5 269,8
4 052,7
5 771,7
5 631,5
8 574,5
5 988,1
6 352,8
9 987,2
14 724,2
6 495,7
podíl na tržbách
%
7,0
6,7
5,6
4,1
3,7
2,1
1,7
1,2
1,7
1,5
1,8
1,1
1,0
1,7
2,9
1,1
Podniky se zahraniční kapitálovou účastí
Firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují více jak 58 % členské základny
firem AutoSAP. V tabulce č. 2.9.15 je uveden přehled jejich dílčích ekonomických
výsledků. Je nutné uvést, že firmy se zahraničním partnerem tvoří rozhodující
ekonomické výsledky odvětví automobilového průmyslu a podíl na jeho celkových
výsledcích je mnohem vyšší, než odpovídá jejich procentnímu zastoupení mezi firmami
AutoSAP.
Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích
• z objemu výroby
celkový objem výroby (mil. Kč) =100%
• z přidané hodnoty
přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100%
• z celkového exportu
celkový export (mil. Kč) = 100%
• z celk. počtu pracovníků
celk. počet pracovníků (osob) = 100%
r. 2007
94,3 %
640 861,7
91,8 %
115 789,2
96,4 %
498 478,8
81,3 %
125 760
139
r. 2008
94,5 %
604 133,2
90,8 %
96 744,5
96,6 %
460 729,4
82,3 %
127 439
r. 2009
95,1 %
515 485,8
93,5 %
103 973,3
97,0 %
407 734,4
83,2 %
105 008
r. 2010
95,3 %
600 837,5
93,8 %
131 503,1
96,8 %
477 321,9
82,7 %
106 723
2.9.7 Pozice podniků AutoSAP v rámci hospodářství ČR
Tato kapitola navazuje na úvodní část, ve které již byly některé důležité ekonomické
údaje prezentovány a to jak vzhledem ke členské základně AutoSAP, tak
i k makroekonomickým údajům týkajících se celého národního hospodářství. Potěšitelný
je rostoucí trend většiny ukazatelů firem AutoSAP, které mají svůj původ
v celosvětovém ekonomickém oživení. Na základě prezentovaných údajů se potvrzuje,
že odvětví automobilového průmyslu patří stále mezi nejdůležitější odvětví národního
hospodářství. Lze to dokumentovat na jeho podílech na některých ekonomických
ukazatelích za celou ČR.
Celková průmyslová výroba České republiky dosáhla podle údajů ČSÚ (= nová
časová řada) v roce 2010 hodnoty 3 326 182 mil. Kč a vzrostla v tomto vyjádření oproti
roku 2009 o 9,5 %. Firmy AutoSAP svým objemem produkce 600 837,5 mil. Kč
dosáhly podílu 18,06 % na celkové průmyslové produkci ČR. Tento podíl je vyšší
než v roce 2009 (kdy činil 16,97 %) a jenom dokumentuje skutečnost, že odvětví, resp.
firmy AutoSAP tvoří významnou součást české ekonomiky. Za významnou je možno
považovat skutečnost, že zaměstnával-li český průmysl ke konci roku 2010 celkem cca
1 154 600 zaměstnanců, tak uvedených výsledků dosáhl automobilový průmysl
přibližně s 9 % zaměstnanců.
Na celkovém vývozu ČR lze dokladovat podíl firem AutoSAP obdobným způsobem.
Výše exportu ČR činila v roce 2010 celkem 2 515 865 mil. Kč a oproti roku 2009 se
zvýšila o 17,6 %. Firmy AutoSAP vyvezly v roce 2010 zboží v hodnotě 477 321,9 mil.
Kč, což znamenalo oproti roku 2009 nárůst o 17,1 %. Pokud vyjádříme na základě
těchto faktů vlastní podíl firem AutoSAP na celkovém vývozu ČR, tak dosáhl
hodnoty 18,97 % a ve srovnání s rokem 2009 (kdy činil 19,07 %), zůstal procentuálně
prakticky na stejné výši, ovšem při podstatně vyšší hodnotě.
Zahraničně obchodní bilance podniků AutoSAP
Automobilový průmysl patří mezi významná odvětví zejména z hlediska uplatnění
svých výrobků na zahraničních trzích. Firmy AutoSAP vyvezly v roce 2010 produkci,
která dosáhla úrovně 79,5 % z celkových tržeb. Jedná o téměř shodný podíl jako v roce
2009. V případě absolutních čísel se však jednalo o hodnotu, která byla vyšší než
v předešlém roce. Nejvýznamnějším odbytištěm z teritoriálního pohledu zůstává
i nadále EU. Na toto teritorium směřovalo více jak 85 % z celkového exportu firem
AutoSAP. Tento podíl se oproti roku 2009 snížil o cca 4 % - projevuje se vliv asijského
trhu. Celkový pohled na vývoz do jednotlivých teritorií ukazuje diagram č. 2.9.6.
Automobilový průmysl je oborem, který je náročný na dovozy surovin i polotovarů
a dílů pro kompletaci. V roce 2010 dovezl pro potřebu své výroby materiálu a investic
za více jak 158 263,9 mil. Kč.
Při porovnání obou těchto údajů tj. celkového vývozu ve výši 477 321,9 mil. Kč
a dovozu pro výrobní spotřebu a investice ve výši 158 263,9 mil. Kč vytvořily firmy
AutoSAP kladné saldo zahraničně obchodní bilance ve výši 319 058,0 mil. Kč.
V porovnání s rokem 2009 je tato hodnota o cca 17 % vyšší.
Investice v podnicích AutoSAP
Firmy AutoSAP investovaly do svého rozvoje a modernizace výroby za posledních
16 roků celkovou částku 285 399,4 mil. Kč. Tabulka č. 2.9.16 ukazuje názorně rozložení
investic po jednotlivých letech.
140
Z úrovně investic lze najít vazbu na hospodářské výsledky daného roku. Nebylo
proto překvapením, že se jejich výše oproti předchozímu roku zvýšila a dosáhla částky
18 935,0 mil. Kč, z čehož investice do strojního zařízení tvořily téměř 39 % (7 296,7 mil.
Kč) z uvedené částky.
Tabulka č. 2.9.16 Investice ve firmách AutoSAP
Rok
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
CELKEM
celkem (mil. Kč)
9 046,0
14 885,1
17 639,9
12 743,6
17 233,5
23 534,4
31 066,7
21 477,1
21 896,9
21 128,0
13 679,1
11 588,9
14 496,9
25 176,7
10 871,6
18 935,0
285 399,4
z toho dovoz (mil. Kč)
6 829,8
6 791,0
6 039,0
7 949,9
10 013,2
11 258,4
15 556,2
3 531,2
5 401,0
6 096,1
4 603,7
5 030,0
7 110,4
5 483,1
4 486,7
7 296,7
113 476,4
Porovnáme-li výši investičních prostředků vložených do rozvoje výroby např.
s tržbami z vlastní výroby, včetně jejich vzájemného podílu, tak se tento poměr od roku
2005 dlouhodobě pohybuje mezi 2 až 4 %, jak znázorňuje diagram č. 2.9.7.
Investice a tržby z vlastní výroby
mil. Kč
%
700 000
600 000
640 861,7
12
600 837,5
604 133,2
560 541,6
10
515 485,8
458 963,5
10,2
11,0
500 000
7,9
8,6
6,8
385 550,9
348 403,8
400 000
304 800,2326 452,5
272 900,9
300 000
6,3
219 302,4
186 778,0
5,5
159 663,3
200 000
100 000
8
6,6
6
4,2
3,2
3,0
2,3
2,1
17 639,9 12 743,617 233,5 23 534,431 066,7 21 477,121 896,9 21 128,013 679,1 11 588,914 496,9 25 176,7 10 871,6
0
1997
1998
1999
2000
Investice I (Kč)
2001
2002
2003
2004
2005
tržby T (Kč)
2006
2007
4
2,1
2008
2009
2
18 935,0
0
2010
poměr I/T (%)
Diagram č. 2.9.7
141
V oblasti investic existuje kromě vlastních zdrojů ještě další možnost získání
finančních prostředků.
Česká republika nabízí v rámci finanční podpory investic zahraničním i českým
investorům několik programů podpory. Tyto programy jsou zaměřené na různé
oblasti podnikání.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu představuje v rámci Operačního programu
Podnikání a inovace pro období 2007-2013 celkem 15 programů podpory. Finanční
prostředky z nich budou moci žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských
projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Peníze pocházejí
dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %).
Z Operačního programu „Podnikání a inovace“ budou peníze vypláceny ve formě
nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Šanci mají projekty realizované na
území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy.
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje program Lidské
zdroje a zaměstnanost, který je zaměřen na podporu spolupráce institucí terciárního
vzdělávání (vyšší odborné školy a vysoké školy) s podniky. Vychází se ze skutečnosti,
že podnikání není jen pořizování nemovitostí a strojů, jsou to především lidé, kteří
pracují. Státní podpora se dosud zaměřovala především na tvorbu pracovních míst –
jednalo se o programy v gesci MPSV. Zaměstnavatelé ale často řeší také to, že
pravidelné investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců představují stále
významnější položku jejich rozpočtu. Důležitou součástí podpory podnikání
z evropských fondů je tak podpora rozvoje lidských zdrojů – ať už se jedná o dotace
na školení zaměstnanců nebo zavádění standardů jejich rozvoje.
- Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl. Jedná se o další program
koordinovaný MPO. V rámci něj jsou podporovány projekty zaměřené na činnosti
s vysokou přidanou hodnotou a související se znalostní ekonomikou, dále pak projekty
do progresivních technologií a s velkým exportním potenciálem.
Maximální míra podpory (% z uznatelných nákladů) je daná regionální mapou
intenzity veřejné podpory. Její výše tedy závisí na regionu, ve kterém je investice
realizována.
Míra podpory dle regionální mapy
Praha
Jihozápad
Ostatní regiony
0%
30 %
40 %
a
rekvalifikaci
školení a
Hmotná podpora
nové pra Region
na
Veřejná podpora
Výplň
142
Maximální míra veřejné podpory pro investiční projekty, u kterých uznatelné náklady
nepřesahují 50 mil. EUR, se v případě malých podniků zvyšuje o 20 % a v případě
středních podniků o 10 %.
Maximální míra veřejné podpory pro investiční projekty, u kterých uznatelné náklady
přesahují 50 mil. EUR, je upravena Pokyny pro regionální podporu 2007-2013.
Pro orientaci jsou v tabulce č. 2.9.17 uvedeny možné dotace podle současného
zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. a to ve znění platném od 2.7.2007.
Tabulka 2.9.17
Zpracovatelský průmysl
Sleva na dani z příjmu právnických osob
Podpora na vytvářená pracovní místa
Podpora na školení a rekvalifikace
Poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu
Převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu
V případě automobilového průmyslu jsou nejvíce využívány pobídky pro
zpracovatelský průmysl, o kterých se dále zmíníme detailněji. Investoři zavádějící
novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu
mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona
o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007.
Nabízené pobídky
Sleva na dani z příjmů právnických osob
- úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti)
- částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (expandující společnosti)
Hmotná podpora vytvářených pracovních míst
- 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených
nezaměstnaností (A)
Hmotná podpora na školení a rekvalifikace
- ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených
nezaměstnaností (A) – viz tabulka č. 2.9.18
Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace)
nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50 % u středních podniků) z investice do
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Přehled je uveden v tabulce č. 2.9.19.
Tabulka 2.9.18 (platnost 1.1.2011 - 30.6.2011).
Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst (tis. Kč)
Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci
143
A
B
C
50
-
-
-
-
25 %
35 %
45 %
velké
střední
malé
K tabulce 2.9.18
Podmínky pro získání pobídek (platnost 1.1.2011- 30.6.2011)
Tabulka 2.9.19
A
B
C
Minimální výše investice (mil. Kč)
50
60
100
Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč)
25
30
50
Minimální % investic do strojů z celkové výše
investice
60
60
60
K tabulce 2.9.19
Výsledný zájem investorů o teritorium České republiky je závislý na celé řadě
okolností. Jednou z rozhodujících je přístup státu k potenciálnímu investorovi vyjádřený
zpravidla určitým systémem, který v legislativní podobě má charakter tzv. investičních
pobídek. Rok 2010 byl rokem, kdy řada firem přehodnocovala svou investiční strategii
a to jak z hlediska výše investice, tak i jejího teritoriálního umístění. Tato skutečnost se
projevila na výši podaných projektů a schváleném počtu investičních pobídek. Jejich
rozložení podle jednotlivých odvětví a podle výše investic v roce 2010 znázorňuje
diagram č. 2.9.8.
144
Investice podle sektorů v roce 2010
100 % = 495 45 mil. USD
dopravní prostředky
9,0%
ostatní
23,0%
strojírenství
14,4%
kovozpracující
0,8%
elektrotechnický
18,6%
chemie,
biotechnologie,
plasty, guma
8,3%
dřevo, textil, papír
25,9%
Diagram č. 2.9.8
Sektor dopravních prostředků, v rámci kterého jsou vedeny investice, které se
týkají i automobilového průmyslu, není tentokrát dominujícím sektorem, který by
realizoval rozhodující procento investic v roce 2010. Tato skutečnost vyplývá
i z uvedeného diagramu.
Investiční pobídky v oblasti výroby dopravních prostředků, ke kterým bylo
vydáno rozhodnutí v průběhu roku 2010, jsou pro informaci uvedeny v tabulce č. 2.9.20.
Tabulka 2.9.20
Společnost
MOVO spol. s r.o.
Rieter Automotive CZ s.r.o.
Země původu
žadatele
Investice Investice
mil. EUR mil. USD
Česká republika
Švýcarsko
24,61
6,54
35,41
9,41
Investice
mil. CZK
Nově vytvořená
pracovní místa
647,17
171,96
80
80
Pro zpracování části kapitoly o investicích v automobilovém průmyslu bylo využito i podkladů agentury CzechInvest.
2.10 Výzkumně vývojová základna
Výzkumně vývojová základna tvoří významný inovační potenciál podniků AutoSAP.
Je důležité, že řada současných úkolů souvisejících zejména s ekologií a bezpečností
vozidel je řešena za týmové spolupráce firem AutoSAP. V řadě případů se jedná
o vysoce specializovaná pracoviště, která jsou pověřena komplexním vývojem pro svou
mateřskou firmu. Jedná se ve většině případů o důležité projekty a to jak z pohledu
vlastního řešení, tak i finanční náročnosti. Vývoj počtu pracovníků v oblasti výzkumu
a vývoje v rámci členské základny AutoSAP je patrný z diagramu č. 2.10.1.
145
Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji
osob
5 100
4 933
4 589
4 600
4 639
4 490
4 466
4 100
3 600
3 768
3 457
3 100
3 526
3 788
3 742
2004
2005
3 547
3 415
3 072
2 600
1998
1999
2000
2001
počet pracovníků útvarů VaV
2002
2003
2005
3 742
2006
4 466
2006
2007
2007
4 639
2008
2008
4 933
2009
2009
4 490
2010
2010
4 589
Diagram č. 2.10.1
Je zřejmé, že oproti roku 2009 došlo v roce 2010 k mírnému nárůstu pracovníků
v útvarech VaV o cca 2 % a jejich celkový počet ke konci roku 2010 tak dosáhl počtu
4 589 osob. Jako ve většině případů se do této změny promítá i změna počtu členské
základny AutoSAP ve skupině výrobců příslušenství.
Přes tuto skutečnost je možné uvést, že celkový trend v počtu pracovníků ve
vývojových útvarech zůstává pozitivní.
Počty pracovníků VaV útvarů po jednotlivých skupinách výrobců v uplynulých pěti
letech jsou uvedeny v tabulce č. 2.10.1.
Tabulka č. 2.10.1
Počet pracovníků útvarů VaV
finální výrobci
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1 711
1 721
310
1 705
2 524
237
1 713
2 639
287
1 849
2 729
355
1 913
2 224
353
1 786
2 306
497
Současná moderní VaV základna sice vychází z individuálních schopností
jednotlivce, ten však dává své znalosti k dispozici pro dokonalou týmovou spolupráci.
Projevuje se to zejména ve vztahu finální výrobce a výrobce příslušenství, kdy je ze
strany finálních výrobců vyžadována větší součinnost v předvýrobních etapách celého
projektu. Celý tento systém směřuje především ke snížení nákladů na předvýrobní
etapy a to jak na straně finálního výrobce, tak i na straně výrobců dílů. Právě
schopnost dodavatele podílet se svými kapacitami na celkovém vývoji finálního
výrobku výrazně ovlivňuje jeho pozici v rámci celého dodavatelského řetězce. Podíl
výrobců dílů a příslušenství, kteří díky uvedené spolupráci získali pozici dodavatele
první a druhé řady, tvoří cca 93 % z členských firem, které se touto výrobou
zabývají.
146
Z pohledu statistiky je možné problematiku VaV shrnout následujícím způsobem:
• 50 % firem AutoSAP má vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností.
Ke konci roku 2010 v těchto útvarech pracovalo 4 589 osob.
• Podle jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) téměř 53 %
podniků příslušenství a 71 % finálních výrobců.
• Z celkového počtu 91 firem se zahraničním partnerem 45 firem (což je téměř
50 %) uvedlo, že má vlastní VaV.
• Na celkovém počtu zaměstnanců firem AutoSAP činí podíl pracovníků VaV
4,3 %. Tento podíl je prakticky stejný jako v roce 2009 a dokazuje, že pokud
docházelo ke zvyšování počtu pracovníků ve firmách, tak se to týkalo i útvarů
VaV.
• Prostředky, které firmy AutoSAP investují ze svých rozpočtů do činnosti útvarů
VaV, se pohybují ve výši 3 - 4 % v závislosti na tržbách z vlastní výroby.
• Na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR se podílí počet
pracovníků VaV ve firmách AutoSAP více jak devíti procenty.
Národní politika VaV
Výzkum a vývoj je klíčovou oblastí pro budoucí rozvoj naší ekonomiky Za pozitivní
je možno považovat ten fakt, že si tuto skutečnost uvědomuje i vláda ČR. Výsledkem je
její snaha směřující ke sjednocení vzdělávacího procesu, inovací, výzkumu a aplikační
praxe. Na základě rozhodnutí vlády jsou ze státního rozpočtu každoročně vyčleňovány
prostředky pro jednotlivé resorty na zabezpečení úkolů souvisejících se základním
i aplikovaným výzkumem a vývojem. Jejich roční alokace včetně podílu MPO je
uvedena v následujícím diagramu č. 2.10.2.
Výdaje na výzkum a vývoj
30 000
24 831
25 000
celkem ČR
21 497
MPO
výdaje (mil. Kč)
24 842
22 996
18 178
20 000
16 457
14 987
13 920 14 663
12 578
15 000
11 820
9 672
7 772
10 000
8 732
6 238
4 378 4 551 4 897
5 000
229
182
177
526
884
964
1 198
2 176
1 420 1 200 1 000 1 197 1 559 1 850
2 828 2 973
3 742 3 822
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Diagram č. 2.10.2
Technologická agentura ČR
Pro koordinaci úkolů v oblasti VaV a činností s tím souvisejících byl vládním
usnesením zřízen nový orgán a sice Technologická agentura ČR (TA ČR), jejíž hlavní
úlohou a zaměřením je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu,
147
experimentálního vývoje a inovací a tím přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti
a hospodářskému růstu ČR. Mezi významné úkoly TA ČR patří i podpora spolupráce
mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. V současné době jsou TA ČR
vyhlášeny následující programy pro odporu VaV:
Program ALFA
Vyhlášený TA ČR v souladu s platnou legislativou v březnu 2010. Program ALFA
potrvá 6 let od roku 2011 do roku 2016. Jeho cílem je umožnit firmám a výzkumným
organizacím, aby plně využily potenciál české vědy a výzkumu ve prospěch
konkurenceschopnosti a hospodářského růstu ČR. Příjemci podpory musí prokázat
schopnost projekt spolufinancovat z neveřejných prostředků. Bez ohledu na typ
příjemce nepřesáhne maximální míra podpory na jeden projekt hranici 80 % uznaných
nákladů daného projektu. Celková průměrná míra podpory na jeden projekt by se měla
pohybovat kolem 65 %. Předpokládané výdaje na program ALFA ze státního
rozpočtu po dobu šestiletého trvání programu jsou více než 7,5 miliardy korun.
V prvním roce veřejné soutěže bude TA ČR rozdělovat 817 milionů korun. Program
ALFA je rozdělen do 3 podprogramů, které odráží partnerství TA ČR a tří ministerských
resortů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí
a Ministerstvo dopravy). Jedná se o tyto podprogramy:
- Progresivní technologie, materiály a systémy
- Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí
- Udržitelný rozvoj dopravy
Program Centra kompetence
Program je připravován pro podporu dlouhodobých a komplexních projektů, zajišťující
stabilitu výzkumných týmů v oblastech s dlouhodobou úspěšnou historií spolupráce
několika subjektů VaV z veřejné i soukromé sféry s průmyslovými partnery realizujícími
výsledky. Program bude otevřen v roce 2011 s následujícími výzvami pro léta 2013
a 2015. Zásady programu byly Vládou ČR schváleny a jsou dostupné na www.tacr.cz.
Program OMEGA
Je zaměřen na podporu projektů výzkumu a experimentálního vývoje, které mají vysoký
předpoklad pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel ČR.
Program BETA - program veřejných zakázek
Bude realizován formou veřejných zakázek
identifikovaných příslušnými orgány státní správy.
na
základě
výzkumných
potřeb
Programy pro podporu VaV v gesci odvětvově příslušného resortu
Program resortu MPO - „TIP“
Program realizuje účelovou podporu průmyslového výzkumu a vývoje z prostředků
státního rozpočtu určených na tento účel v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu
a obchodu. Příjem žádostí do programu bude prováděn formou Veřejné soutěže ve
výzkumu a vývoji každoročně, na roky 2010 až 2014 vždy v předcházejícím roce.
Ukončení řešení všech projektů je určeno na rok 2017. Délka řešení jednotlivých
projektů je stanovena na dobu do čtyř let (48 měsíců) s tím, že řešení musí být
započato v roce, na který byla vyhlášena Veřejná soutěž. Podpora bude poskytována
jako účelová podílová dotace na programový projekt. Výše podílu podpory z celkových
uznaných nákladů potřebných na vyřešení daného projektu bude stanovena podle
platných předpisů (daných tzv. „Rámcem“). Projekty z oblasti základního
a aplikovaného výzkumu s požadavkem na 100% podporu nebudou přijímány. Nebude
poskytována ani 100% podpora etapám řešení v rámci programového projektu výzkumu
148
a vývoje. Pro zájemce o zapojení do tohoto programu jsou dále uvedeny
nejdůležitější podmínky pro podání žádosti.
Účel dotace poskytované v programu a právní základ
Účelem programu TIP je poskytovat podporu z veřejných prostředků výzkumným
a vývojovým projektům prováděným před vstupem do podmínek soutěže na trhu,
zajišťujícím aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro racionální průmyslovou
výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně
i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve všech jeho dimenzích,
tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků
pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního využívání.
Projekty musí přinášet mj. i výrazný motivační účinek pro další výzkumně vývojovou
činnost ve smyslu části 6. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje
a inovací č. 2006/C 323/01 ze dne 30. prosince 2006 (dále jen Rámec).
Účast, resp. získání podpory v tomto programu má napomoci výrobním organizacím
zaujmout takovou pozici na trhu, která by jim umožnila rychle reagovat na změny
a spolupodílet se na nich, či je utvářet, a to především těm výrobním organizacím, které
skýtají záruku dlouhodobého udržení se na českém trhu. Významně by měl být
podpořen aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro malé a střední podniky.
Legislativní rámec je dán zejména zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu (dále
„Zákon“).
Předpoklady pro poskytnutí dotace a příjemce podpory:
Předpokladem pro poskytnutí dotace je účast ve Veřejné soutěži na výběr
programových projektů do tohoto programu vyhlášené podle Zákona a souvisejících
předpisů v platném znění a dodržení jednotlivých ustanovení „Rámce“.
Dotaci na podporu programového projektu výzkumu a vývoje může obdržet pouze
ten uchazeč, který sám zajistí nejméně 50 % řešení projektu vlastními zaměstnanci
- měřeno spotřebou té části uznaných nákladů na projekt, určených jako osobní náklady
- nebo konsorcium uchazečů, jejichž podíl na řešení projektu je objemem srovnatelný, a
to prostřednictvím jednoho ze zúčastněných uchazečů (příjemce). Náklady na pořízení
dlouhodobého hmotného majetku nemohou být uznanými náklady na řešení projektu.
Náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku celkem mohou v projektu činit
maximálně 20 % z celkových uznaných nákladů. Nehmotný majetek musí být v žádosti
podrobně specifikován a jeho nezbytnost pro řešení projektu musí být náležitě
zdůvodněna. Potřeba nehmotného majetku bude individuálně posuzována.
Očekávají se výsledky řešení, které budou po navazující etapě přípravy
výroby, realizovatelné v praxi, nebo které jednoznačně povedou, na základě dalšího
navazujícího vývoje a po následné etapě přípravy výroby k realizaci v praxi a dále
takové výsledky, které lze uplatnit i v jiných organizacích a podnikatelských subjektech
a výsledky, které mají širší aplikační uplatnění.
Příjemcem podpory, resp. dotace ze státního rozpočtu České republiky na
programový projekt výzkumu a vývoje podle Zákona, mohou být:
• podnikatelské subjekty - právnické i fyzické osoby, které vedou účetnictví podle
platného zákona o účetnictví a jsou zapsané v Obchodního rejstříku - z oblasti
průmyslové výroby, včetně malých a středních podniků i výzkumné organizace
(výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce) a školy se mohou účastnit řešení
projektů jako spoluřešitelé a spolupříjemci bez omezení,
Jestliže se předpokládá spolupráce na řešení projektu, musí být doložena právně
platnou smlouvou o spolupráci na řešení tohoto projektu.
149
• výzkumné organizace (výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce) a školy
mohou obdržet podporu jako řešitelé a příjemci v tomto programu pouze v případě,
když průkazně doloží zdroje spolufinancování uznaných nákladů na projekt
z vlastních neveřejných prostředků, či jiných neveřejných prostředků.
• podnikatelské subjekty - právnické i fyzické osoby, které vedou účetnictví podle
platného zákona o účetnictví a jsou zapsané v obchodním rejstříku - z oblasti
průmyslové výroby, včetně malých a středních podniků, které řeší projekt samy
vlastními zaměstnanci, nebo ve spolupráci s dalšími účastníky projektu a prokážou
schopnost projekt kofinancovat z vlastních nebo jiných neveřejných prostředků,
Aktuální výzva:
Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na výběr programových
projektů do resortního programu výzkumu a vývoje TIP Ministerstva průmyslu
a obchodu na rok 2012 se předpokládá v květnu-červnu 2011.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor průmyslového výzkumu a vývoje, poskytuje
v této souvislosti od března 2011 do zahájení soutěžní lhůty konzultace k podávání
žádostí do výše uvedeného programu na podporu projektů výzkumu a vývoje na
rok 2012. Konzultace jsou určeny výhradně pro přímé uchazeče o podporu a pouze ke
konkrétním návrhům projektů.
Konzultace nebudou poskytovány zprostředkovatelským a poradenským organizacím
(agenturám), ani zprostředkovatelům a poradcům - fyzickým osobám!
V soutěžní a hodnotící lhůtě, tedy v době od vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu
a vývoji do oznámení konečných výsledků veřejné soutěže, je poskytování konzultací
k žádostem o podporu výzkumu a vývoje zakázáno.
Další detaily lze najít na internetových stránkách MPO.
V rámci programu TIP byly vybrány ve veřejné soutěži mezi podporované projekty ve
výzkumu a vývoji na rok 2011 následující projekty výrobních členských firem AutoSAP:
Příjemce
Continental
Automotive
Czech
Republic
s.r.o.
Kód
Projekt
Multimediální jednotky — vývoj nových zkušebních a analytických
FR—TI3/497 metod určených pro konstrukci produktů s vysokou kvalitou
a užitnými vlastnostmi.
Jihostroj a.s. FR—TI3/018
Konchoidní hydrogenerátor (KHG) — vysokotlaké hydraulické
čerpadlo s valivým pístem nové kinematické koncepce
MODELÁRN
A LIAZ
spol. s r.o.
Výzkum a vývoj vysoceefektivních technologií a nástrojů pro
lisované a vypěňované díly.
FR—TI3/460
Operační program podnikání a inovace (OPPI)
V rámci své působnosti koordinuje MPO významný operační program hrazený dle
pravidel EU s názvem „Operační program podnikání a inovace“ (OPPI). Ministerstvo
průmyslu a obchodu představuje v rámci tohoto programu pro období 2007 - 2013
celkem 15 programů podpory.
150
Do oblasti výzkumu a vývoje je možné v rámci OPPI zařadit tyto programy:
Potenciál má za cíl posílení podnikových kapacit výzkumu a vývoje s návazností na
výrobní aktivity firem. Podporováno je zejména zakládání a rozvoj technologických
center a vnitropodnikových oddělení výzkumu a vývoje. Program je určen všem
podnikatelům bez ohledu na velikost firmy.
Aktuální výzva: III. výzva programu Potenciál
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dnem 4. ledna 2010 třetí kolo výzvy
k podání žádosti o podporu v programu podpory POTENCIÁL a to formou
kontinuálního, avšak časově omezeného příjmu žádostí. Příjem elektronických
registračních žádostí o poskytnutí dotace byl zahájen 26. února 2010 prostřednictvím
internetové aplikace eAccount. Příjem registračních žádostí končí 30. září 2011. Příjem
plných žádostí probíhá od 27. dubna 2010 do 30. listopadu 2011. Plánovaná alokace
pro tuto výzvu je 3 mld. Kč. Dne 15. dubna 2011 došlo k aktualizaci 3. výzvy programu
Potenciál.
Prosperita je zaměřena na podporu vzájemné spolupráce mezi vědeckovýzkumnými
institucemi, vysokými školami a podniky formou výstavby a rozvoje vědeckotechnických
parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Program je určen
podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
Aktuální výzva: II. výzva programu Prosperita
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 15. března 2011 pokračování druhé
Výzvy k podání žádosti o podporu v programu podpory PROSPERITA, a to formou
kontinuálního, avšak časově omezeného příjmu žádostí.
V termínu od 1. 4. 2011 do 31. 7. 2011 je možné podávat žádost o dotaci formou
elektronické Registrační žádosti prostřednictvím internetové aplikace eAccount. Příjem
Plných žádostí bude probíhat od 1. 6. 2011 do 15. 3. 2012.
Plánovaná alokace pro tuto výzvu je 4 mld. Kč.
Program Prosperita je koncipován na dvě části - část I. a část II.
Část I. je zaměřena na podporu vysokých škol, veřejných výzkumných institucí,
samostatných územně správních jednotek a dalších PO ve smyslu § 18, odst. 2,
písmen a), c) a d) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neziskových organizací
(viz příjemce podpory kapitola 4). Část II. je zaměřena na podporu podnikatelských
subjektů (viz příjemce podpory kapitola 18)."
Spolupráce podporuje vznik a rozvoj kooperačních seskupení (klastrů, pólů excelence
a technologických platforem), v nichž spolupracují podniky, vysoké školy a výzkumné
ústavy. Program je určen firmám, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
V rámci druhé výzvy tohoto programu zpracoval AutoSAP projekt s názvem
„Vozidla pro udržitelnou mobilitu“, jehož cílem je vypracování základního směru
a témat jako podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj odvětví a směru
výzkumu a vývoje v rámci odvětví. Projekt byl schválen pod č. 5.1 SPTP02/008
s termínem zahájení v 6/2010 a ukončení v 5/2013. AutoSAP se podílí na činnosti
následujících technologických platforem:
- Česká technologická platforma STROJÍRENSTVÍ
- Národní technologická platforma NGV (Natural Gas Vehicles)
Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví - tato část programu OPPI
přispívá dotacemi k širšímu využívání ochrany nehmotných statků v podobě patentů,
151
užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Program je určen
podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.
Další detaily k jednotlivým projektům lze je najít na internetových stránkách MPO.
Program resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Program „Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI)“
Pro potřeby veřejných institucí v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje dále slouží
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI). Cílem tohoto operačního
programu je zintensivnit spolupráci vysokých škol s průmyslovými podniky, a to jak
podporou rozvoje kapacit pro výzkum a vývoj na vysokých školách či výzkumných
institucích, tak zlepšením informovanosti o nabídce a poptávce v oblasti průmyslového
výzkumu a vývoje. V rámci tohoto programu je možné řešit podporu výzkumných
center, podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji,
posilování kapacit vysokých škol pro terciální vzdělávání apod.
Významní investoři v oblasti VaV
Česká republika patří celosvětově mezi nejatraktivnější lokality v oblasti výzkumu
a vývoje. Společnosti jako MB Tech, Ricardo, Swell, Valeo, Visteon, Bosch a Siemens
zde vybudovaly svá střediska výzkumu a vývoje. Je to ovlivněno jednak vysokou úrovní
technického vzdělání na některých technických vysokých školách a jednak tím, že se
více jak 15 000 absolventů stává každý rok součástí pracovní síly a počet absolventů
v technických oborech každým rokem vzrůstá o stovky.
Kromě vysokých škol má český vzdělávací systém ještě jiné zdroje kvalifikované
pracovní síly včetně specializovaných čtyřletých technických středních škol, jejichž
absolventi dosahují vzdělání téměř na úrovni bakalářského vzdělání na vysoké škole.
Většina vysokých škol provozuje střediska výzkumu a vývoje zaměřená na úkony
spojené s automobilovým průmyslem, která úzce spolupracují s firmami z tohoto oboru.
V tabulce č 2.10.2 jsou pro informaci uvedeni významní investoři v oblasti výzkumu
a vývoje v České republice za uplynulé období.
Tabulka č. 2.10.2
společnost
AMI Semiconductors
Behr
Bosch
Continental Teves
sektor
mikroelektronika
automobilový průmysl
společnost
Motorola Freescale
On Semiconductors
Ricardo
Rieter
Ericsson
Flextronics
Honeywell
IMI
Indet Safety Systems
Ingersoll Rand
Kostal
Latecoere
Mercedes Benz
elektronika
mikroelektronika
elektronika
přesné strojírenství
letecké součástky
Rockwell Automation
Roper Industries
Siemens
Silicon & Soft Systems
ST Microelectronics
TRW
Tyco
Valeo
Visteon
152
sektor
mikroelektronika
mikroelektronika
součástky do motorů
automobilový průmysl,
mikroelektronika
mikroelektronika
protipožární systémy
Další programy EU
Na oblast Výzkumu a vývoje se zaměřila celá řada dalších nadnárodních evropských
programů. Jedná se např. o tzv. 7. Rámcový program na podporu výzkumu a vývoje,
s jehož pomocí dochází k propojení aktivit na celém území EU.
Příklady mezinárodních projektů řešených v rámci 7. Rámcového programu (7. RP) pro
VaV EU je uveden v následující tabulce č. 2.10.3
Tabulka č. 2.10.3
Firma
ČVUT
VCJ.
Božka
ČVUT
VCJ.
Božka
ČVUT
VCJ.
Božka
ČVUT
VCJ.
Božka
Acronym
InGAS
POWERFUL
VECOM
LESSCCV
Číslo
projektu
Název projektu
218 447
Integrated Gas Engine
Powertrain – Low
Emissions…
TBD
POWERtrain of FUture
Light-duty vehicles
213543-2
Vehicle Concept
Modelling
TBD
Large Eddy Simulation
LES and system
simulation of cyclic
variability
Podán v rámci
programu
Výsledek
SST 2007 RTD 1
Sustainable Surface
Transport,
SST 2007 RTD
Sustainable Surface
Transport,
PEOPPLE Marie Curie
– Initial Traing
Networks
Sustainable Surface
Transport,
v řešení od
10/2008
přijat
v řešení od
10/2008
přijat
V této souvislosti je nutné upozornit na opatření Evropské komise, která
v současnosti přijala opatření, jež mají dopomoci k tomu, aby se účast na 7. RP pro
výzkum stala atraktivnější a přístupnější pro nejlepší výzkumné pracovníky
a nejinovativnější firmy, zejména malé a střední podniky (MSP). Tato opatření jsou
založená na plánu zjednodušení, který EK předložila v dubnu 2010 a vstupují v platnost
okamžitě. EK považuje zjednodušení administrativních postupů za jednu ze základních
zásad při vytváření příštího programu EU pro výzkum a inovace a bude se nadále
zasazovat o podstatné zlepšení. Po otevřené konzultaci v jarních měsících roku 2011
předloží EK do konce tohoto roku své legislativní návrhy pro příští program EU pro
výzkum a inovace.
Důležité informace k jednotlivým programům VaV lze nalézt na internetových
stránkách MPO (www.mpo.cz) a CzechInvestu (www.czechinvest.org) resp. na
www.strukturální-fondy.cz.
2.11 Stav v oblasti certifikace
Stále se zpřísňující podmínky pro uplatnění výrobků na automobilovém trhu, resp.
pro to, stát se globálním dodavatelem v rámci automobilového průmyslu znamená pro
firmy plnění celé řady předpokladů. Požadavky a podmínky uplatňované zejména ze
strany finálních výrobců na tzv. první řadu dodavatelů se netýkají jenom otázky ceny,
kvality výrobku a jeho dodání v čase podle potřeby odběratele. Dodavatel musí
prokázat, že má i kvalitní management pro řízení výroby a je schopný kvalifikovaně
reagovat na potřeby odběratele. Výroba musí splňovat přísné ekologické normy. Kriteria
bývají ve většině případů součástí smluv mezi finalistou a jeho dodavateli. Je
pochopitelné, že jsou tyto podmínky dále uplatňovány v rámci celého dodavatelského
řetězce a jsou přeneseny i na dodavatele druhé resp. třetí řady.
Pro ověření uvedených kriterií je zaveden celý systém tzv. certifikací, z nichž je dále
uveden stav ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie.
Normy kvality
V posledním období se původní rozsah certifikace kvality podstatně změnil. Do
popředí se dostaly systémy, které komplexně hodnotí výrobek i dodavatele. Hodnocení
153
prochází prakticky celým dodavatelským řetězcem a vyznačuje se tedy provázaností od
dodavatele první řady až na dodavatele dalších řad. Motivace je v tomto případě jasná
a vede k dalšímu zvýšení zodpovědnosti za výrobek a to nejen ve vztahu k vozidlu, ale
v tomto případě i ke každému jeho dílu.
Firmy AutoSAP zareagovaly pozitivně na tuto skutečnost a z předaných podkladů
vyplývá, že prakticky ve většině výrobních firem jsou vytvářeny podmínky pro přechod
na vyšší stupeň, tj. na normu řady ISO/TS. Určitou výjimkou jsou nevýrobní organizace,
jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod.
V tabulce č. 2.11.1 je uveden přehled o situaci z hlediska norem kvality ve firmách
zapojených do činnosti AutoSAP
Tabulka č. 2.11.1
počet firem
AutoSAP
certifikace dle ISO 9001-4,
ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000
případně audit kvality
odběratelem
má uděleno
usiluje o udělení
ostatní
Celkem AutoSAP:
2007
150
1
10
161
2008
145
0
12
157
2009
137
0
13
150
% z firem
AutoSAP
2010
141
0
15
156
2007
93,2
0,6
6,2
100,0
2008
92,4
0,0
7,6
100,0
2009
91,3
0,0
8,7
100,0
2010
90,4
0,0
9,6
100,0
Audity systému řízení kvality
Na vlastní provádění auditů se specializují jak české auditorské firmy (převážně
s vazbou na určitý region) nebo firmy se zahraniční kapitálovou účastí.
Zejména s ohledem na finanční náročnost certifikace a nutnost její pravidelné
aktualizace se začíná po dohodě s odběratelem uplatňovat tzv. „samohodnocení“.
Hodnocení nevylučuje postupovat podle firemních pravidel, ale ta berou za základ výše
uvedené normy. S cílem zvětšit okruh hodnocených firem jsou do procesu hodnocení
díky novým systémům zapojeni i dodavatelé dalších řad.
Normy pro ochranu životního prostředí
Aktivní politika v oblasti ochrany životního prostředí je jednou z dalších podmínek,
která platí jak pro finální výrobce, tak i pro firmy, které mají zájem stát se dodavatelem
pro automobilový průmysl. Z tohoto pohledu je autoprůmysl na čelním místě v rámci
zpracovatelského průmyslu. Týká se to zejména uplatňování a zavádění norem řady
ISO 14 000.
K datu 31.12.2010 mělo podle dostupných podkladů v rámci firem AutoSAP udělen
certifikát dokládající plnění těchto norem celkem 94 firem, což představuje více jak
60 % z členské základny. Z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo
certifikát cca 74 % firem.
Ekologické audity
Firmy, které se zabývají ekologickými audity, jsou ve většině případů shodné
s firmami, které se zabývají prováděním auditů kvality. Odlišnost procesu hodnocení je
řešena v rámci organizační struktury hodnotitelské firmy.
154
Závěr ke kapitole
Rostoucí nároky na kvalitu a ekologičnost v rámci procesu výroby a zejména jejich
plnění je určitou výzvou pro každou firmu. Jedná se o trend, který vede k zavádění
vyšších, dokonalejších a pochopitelně i nákladnějších systémů řízení prakticky na všech
stupních řízení firmy. Má dopady nejen na subdodavatelský sektor, pro který je plnění
uvedených pravidel nutnou podmínkou pro udržení se v dodavatelském řetězci a tím i
konkurenceschopnosti firmy, ale ve větší míře se týká i finálních výrobců z pohledu
uplatnění výrobku na spotřebitelském trhu,
Tyto systémy na straně výrobce je pak nutné skloubit s legislativou, která stojí na
straně ochrany spotřebitele. Je zřejmé, že musí existovat zpětná vazba mezi těmito
dvěma celky. Na konci celého řetězce stojí vždy zákazník, který očekává po všech
stránkách kvalitní a v současné době i ekologický výrobek s vysokou mírou užitných
vlastností.
Za specifickou je možné v tomto případě považovat oblast použití náhradních dílů.
S ohledem na finanční i časovou náročnost jednotlivých opatření je otázkou, do jaké
míry jsou schopni podmínky certifikace plnit někteří výrobci, kteří se chtějí uplatnit
zejména na trhu náhradních dílů. Proto zůstává i nadále našim zájmem, aby bylo
z důvodu dodržení požadované kvality a následné bezpečnosti výrobku
upřednostňováno použití originálních náhradních dílů.
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
2.12.1 Podniková úroveň
Sekretariát AutoSAP pravidelně vyhodnocuje kromě údajů o průměrných mzdách
za uplynulé období i data o očekávaném mzdovém vývoji v nastávajícím roce a průběh
kolektivního vyjednávání. Průzkum je prováděn ve dvou fázích. Nejprve probíhá na
přelomu roku. Obvyklou formou je rychlé dotazníkové šetření, kde je důraz kladen
zejména na očekávaný mzdový vývoj v nastávajícím roce. Dále se zjišťuje situace
o stavu kolektivního vyjednávání. Získané údaje slouží zejména jako podpůrný
argument pro firmy, které ještě nemají kolektivní vyjednávání uzavřené. Poté se
průzkum ještě jednou aktualizuje prostřednictvím databázových listů. Na základě těchto
dat se aktualizují zejména údaje o stavu kolektivního vyjednávání. Dvě fáze se
používají proto, že kolektivní smlouvy se ve firmách uzavírají většinou do konce prvního
čtvrtletí. Nezřídka se ale vyjednávání protáhne až do dubna či května. Kromě údajů
z firem jsou monitorovány i veřejné informační zdroje, částečný obraz poskytnou
i informace z účasti na valné hromadě automobilní sekce OS KOVO. Kolektivní
vyjednávání má ve firmách různý průběh a nelze jej zjednodušit pod jedinou zobecňující
charakteristiku. Na rozdíl od krizového roku 2009, kdy se dala při kolektivním
vyjednávání vysledovat jistá zdrženlivost odborových organizací ohledně mzdových
požadavků v souvislosti s výrazně zhoršenou ekonomickou situací v řadě firem
a odbory většinou racionálně přistoupily na argument zachování zaměstnanosti při
současném zmrazení mezd, tak už v roce 2010 a ve větší míře i v roce 2011
v některých firmách, zejména z oblasti finálních výrobců, začalo docházet opět ke
zvyšování požadavků ze strany odborových organizací. Z dostupných informací
a vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů vyplývá, že
v některých členských firmách sice došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců
zaměstnanců ještě do konce roku 2010 a průběh kolektivního vyjednávání lze
charakterizovat jako nekonfliktní, rychlý a korektní. V některých firmách bylo ale
kolektivní vyjednávání delší a možno říci i komplikované. Někde nebyl výsledek znám
155
ještě ani ke konci dubna, kdy byly uzavírány databázové listy, ale počet firem, které
v době uzávěrky ještě kolektivní vyjednávání uzavřené neměly, zůstal zhruba na úrovni
roku 2009. Zároveň nám není znám případ, kdy by při kolektivním vyjednávání byl ze
strany odborů využit i nátlakový argument výstražné stávky. Uváděné odlišné formy
kolektivního vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem, ale
i odlišnými výchozími podmínkami v regionech (zejména úrovní zaměstnanosti
a průměrné mzdy). Přesto je možno říci, že vztahy mezi zástupci zaměstnanců
a zaměstnavateli v automobilovém průmyslu jsou dlouhodobě korektní a dialog se vede
v oboustranně rozumných mezích i při kolektivním vyjednávání. Zástupci zaměstnanců
(odbory) ve většině případů správně vnímají, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky
musí odrážet reálné ekonomické možnosti jednotlivých firem. Jen za tohoto
předpokladu je možno budovat vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na
korektních základech, protože vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je nejen
nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale i jednou ze základních podmínek
pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Je ale zřejmé, že na rozdíl od roku 2009
a částečně i 2010, kdy se většina firem potýkala s propadem výroby, bylo kolektivní
vyjednávání v roce 2011 už ne o tom, jak přes pokles zakázek udržet zaměstnanost, ale
o tom jak zvýšit reálné příjmy zaměstnanců. Opět se tedy vracíme do obvyklé situace
hledání vyváženého kompromisu mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty jako
základního předpokladu konkurenceschopné firmy.
Údaje o odborové organizovanosti a stavu kolektivního vyjednávání předalo
prostřednictvím databázových listů 73 % členské základny, to je o 4 procentní body
menší návratnost než v roce 2009. Data zpracovaná a vyhodnocená do konce dubna
2011 je možno shrnout do následujících hlavních bodů */:
existenci odborové organizace uvedlo 61 % členské základny AutoSAP, tedy
stejně jako v roce minulém;
zbylých 39 % firem odborovou organizaci nemá;
odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem AutoSAP, to je více
než celostátní průměr (pod 30 %, trend má spíše klesající charakter);
nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO, který má
zastoupení v 72 % firem s odborovou organizací, druhým nejpočetnějším
svazem zůstává OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se
začíná zvyšovat počet firem, u kterých působí nezávislá odborová organizace,
zvyšuje se i počet firem, kde působí více než jedna organizace;
k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena v 74 % firem, u kterých
působí odborová organizace, to je o 2 procentní body více než v roce loňském;
ve zbývajících 26 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jedná;
kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je
obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty
samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání.
-----------------------------------*/ Získaná data ukazují, že rozdíly v odborové organizovanosti a podílu OS KOVO oproti datům
z roku 2009 jsou naprosto minimální. Potvrzuje se tedy, že získaná data jsou velmi korektní
a jen nepatrné rozdíly jsou dány počtem a strukturou respondentů.
Výsledky průzkumu k předpokládanému vývoji (nárůstu) mezd ve firmách
AutoSAP pro rok 2011 jsou uvedeny dále v samostatné kapitole 2.13.
Kromě mezd jsou dalšími důležitými oblastmi kolektivního vyjednávání:
fond pracovní doby a práce přesčas
příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí
156

pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby
agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců
odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře
I přes to, že průměrná mzda v automobilovém průmyslu dlouhodobě přesahuje
zhruba o 15 % výši průměrné mzdy v ČR (v roce 2010 to bylo o 16,2 %), poskytuje
většina firem navíc svým zaměstnancům sociální výhody jdoucí nad rámec znění
současného Zákoníku práce. V roce 2010 byly bonusy vyhodnocovány již čtvrtým
rokem. Na dotaz ohledně bonusů odpovědělo v databázových listech 101 firem
(65 % členské základny). Je to tedy přibližně stejně jako v roce 2009, kdy
odpovědělo 63 % firem. Z došlých odpovědí je sestaveno pořadí podle četnosti
a v diagramu č. 2.12.1 pak vyjádřen jejich procentní podíl.
Tabulka č. 2.12.1
Poskytovaný bonus
Poskytuje firem
příspěvek na stravování
příspěvek na penzijní připojištění
delší dovolená
příspěvek na kapitálové životní pojištění
příspěvky na péči o zdraví, fitness
financování vzdělávání
odměny při pracovních a životních jubilejích
příspěvky na dopravu
příspěvky na rekreaci
mzdové benefity
další volno navíc
82
66
53
38
33
28
27
18
17
12
1
Bonusy poskytované firmami AutoSAP
90,0%
81,2%
80,0%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
65,3%
52,5%
37,6%
32,7%
30,0%
27,7% 26,7%
17,8% 16,8%
20,0%
10,0%
11,9%
1,0%
př
ís
př
pě
ís
ve
pě
k
ve
na
k
na
st
ra
pe
vo
nz
vá
př
ijn
ní
ís
íp
pě
ř
ve
ip
oj
k
iš
na
tě
ka
ní
d
pi
el
tá
š
íd
př
lo
vé
ís
ov
pě
ol
ž
i
vk
vo
en
y
tn
á
na
íp
pé
oj
od
iš
či
tě
m
o
ní
ěn
zd
y
r
av
př
fin
í,
ip
fit
an
ra
ne
co
co
ss
vn
vá
íc
ní
h
vz
a
dě
ži
vo
lá
vá
tn
ní
íc
h
j
ub
př
ís
ile
pě
jíc
vk
h
y
na
př
do
ís
pr
pě
av
vk
u
y
na
re
kr
ea
m
ci
zd
ov
é
be
ne
da
fit
y
lš
ív
ol
no
na
ví
c
0,0%
Diagram č. 2.12.1
Z tabulky č. 2.12.1 a diagramu č. 2.12.1 vyplývá, že velice oblíbeným bonusem, který
ale zároveň zaměstnanci vnímají téměř jako samozřejmost, je příspěvek na stravování.
157
Využívá ho více než 81 % firem. Oproti roku 2009 se tento podíl mírně snížil. Velmi
oblíbený a výhodný jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele je příspěvek na penzijní
připojištění, které firmy poskytují nejčastěji v rozmezí 300 - 500 Kč měsíčně. Uvedený
bonus poskytuje více než 65 % firem, tedy zhruba o 8 procentních bodů více než
v loňském roce. Jako téměř samozřejmé už je dnes řadou zaměstnanců
i zaměstnavatelů vnímáno i poskytování delší dovolené o 1 týden (někteří
z respondentů tento bonus pravděpodobně ani neuvedly). Příspěvek na životní pojištění
je poskytován nejčastěji v rozmezí 300 - 600 Kč měsíčně. Příspěvek poskytuje přibližně
37 % firem, hodnota je v tomto případě o 3 procentní body vyšší proti roku uplynulému.
Mírný pokles naopak zaznamenaly příspěvky na péči o zdraví. Ke zvýšení oproti loňsku
naopak došlo u příspěvku na vzdělávání. Co se týče ostatních uváděných bonusů
hmotného charakteru (zejména mobilní telefony a notebooky), jsou zaměstnanci
vnímány spíše jako pracovní nástroj než jako bonus.
2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS)
Zejména pro nové členské firmy je potřeba na začátek této kapitoly zopakovat
stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady
ředitelů), o tom, že Sdružení automobilového průmyslu nejedná a nebude jednat
o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS). Sdružení automobilového
průmyslu také odmítá možnost případného zastupování v těchto jednáních třetím
subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je
specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani institut tzv. plošného rozšiřování
KSVS na „příbuzné či blízké“ obory.
I když AutoSAP zejména z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou
(odlišné ekonomické podmínky i výrobní program) nejedná o kolektivní smlouvě vyššího
stupně, členská základna AutoSAP považuje sociální dialog za důležitý a žádoucí.
Důkazem toho je, že AutoSAP má od října roku 2001 uzavřenu tzv. „Dohodu
o spolupráci“ s OS KOVO. AutoSAP navíc, jako vstřícný krok vůči OS KOVO, iniciovalo
její rozšíření spočívající především v definování společných zájmů a cílů jako základu
pro další spolupráci. Tato již konkrétněji definovaná spolupráce je formulována
v „Dodatku č.1“ k „Dohodě o spolupráci“, který platí od března roku 2004. Dodatek
vyjadřuje následující společné základní cíle a principy (oblasti společných zájmů):
Flexibilita pracovní síly
Snižování pracovní neschopnosti
Liberalizace pracovního práva
Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce
Úsilí o udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků,
změny výrob)
Motivace a formy odměňování
Celoživotní vzdělávání a znalostní management
Transparentní jednání
Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu
deklarovaných společných zájmů
Kromě toho koncem ledna 2008 z iniciativy automobilní sekce OS KOVO uzavřely
obě strany dodatek č. 2 k „Dohodě o spolupráci“. Dodatek vznikl na základě dokumentu
Evropské partnerství pro anticipaci změn v automobilovém sektoru, který vytvořily
Evropská komise a hlavní průmyslové asociace evropských výrobců automobilů
(ACEA), Evropská asociace dodavatelů automobilových součástí (CLEPA)
158
a Zaměstnanecké - Evropské federace kováků (EMF). Dokument je zaměřen na
zachování a posílení konkurenční pozice automobilových společností Evropské unie,
vytváření kvalitních pracovních míst a posílení zaměstnanosti pracujících v tomto
sektoru za předpokladu udržitelného růstu a sociální soudržnosti.
V roce 2010 kromě obvyklé výměny informací, která se odehrává na úrovni účasti
zástupců obou stran na jednáních Rad ředitelů AutoSAP a zasedání automobilní sekce
OS KOVO, proběhla dvě tématická jednání. První bylo v lednu 2010 a diskutovány byly:

Strategie zvládání sociálních dopadů krize ve firmách automobilového průmyslu
v ČR
Ekonomické a sociální dopady krize na autoprůmysl v ČR a jak těmto dopadům
čelit
Výhledy automobilového průmyslu
V listopadu 2010 se pak uskutečnilo další jednání k vyhodnocení dohody o spolupráci
a k již druhým rokem diskutované problematice možných opatření, které by pomohly
k řešení dočasné nezaměstnanosti a zvýšení flexibility práce – tzv. „kurzarbeit“ a konta
pracovní doby. Rámcově byla diskutována i připravovaná novela zákoníku práce. Ve
věci „kurzarbeitu“ se obě strany shodují na podpoře uplatnění tohoto opatření. Při
prosazování opatření vůči vládě ČR budou zdůrazňovány argumenty úspor na straně
státu a argument zachování zaměstnanosti. Z pohledu AutoSAP by měl být tento
instrument využíván zejména pro kvalifikované a klíčové zaměstnance firem po dohodě
mezi zaměstnavateli a odbory. Naopak ve věci kont pracovní doby se bohužel shodu
zatím nalézt nepodařilo.
Podle názoru členských firem AutoSAP je současná právní úprava kont pracovní doby
pro zaměstnavatele v automobilovém průmyslu administrativně náročná a málo
flexibilní. Definováno bylo pět nejdůležitějších priorit, ze kterých vychází naše
požadavky na změnu úpravy kont pracovní doby:
1) Posílení tarifní autonomie (rozšíření pravomocí stran sociálního dialogu na
úkor taxativních ustanovení zákoníku práce)
2) Prodloužení vyrovnávacího období na dobu přesahující 26, resp. 52 týdnů
3) Snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů
4) Změna definice konta pracovní doby (změna stávajícího pojetí konta jako
nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a jeho nahrazení přístupem, který
konto definuje pouze jako zvláštní způsob evidence pracovní doby)
5) Vyloučení institutu tzv. stálé mzdy u zaměstnanců odměňovaných měsíční
mzdou
Tyto požadavky byly v příslušné úpravě paragrafového znění prosazovány Sdružením
automobilového průmyslu i v připomínkovém řízení k zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník
práce v březnu 2011.
2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2011
Výsledky průzkumu mezi firmami AutoSAP z února 2011
Osloveny byly všechny firmy zapojené do činnosti AutoSAP. Na společný dotaz
ohledně stavu kolektivního vyjednávání a předpokládaného mzdového vývoje
odpovědělo 123 firem, to je 79% členské základny. Bohužel ne všechny odpovědi
firem byly kompletní, tedy plně použitelné pro vyhodnocení. Údaje o očekávaném
159
mzdovém vývoji v roce 2001 poskytla pouze polovina z těch, kteří na tuto část
dotazníku odpověděli.
Výsledky proběhlého průzkumu jsou shrnuty v následujících tabulkách.
mzdový nárůst 2011 / 2010
vstupní
dohodnutý či v KS
požadavky
návrh vedení
již uzavřený nárůst
odborů
firem
předpokládaný nárůst u firem
z toho:
finální výrobci
výrobci skupin a dílů
2,76%
2,33%
2,73%
3,67%
4,14%
5,50%
4,18%
-
1,46%
1,40%
1,62%
-
bez odborové
s odborovou organizací a
organizace
uzavřenou kolektivní smlouvou
3,39%
2,55%
se zahraničním
tuzemské firmy bez zahraničního
kapitálem
partnera
2,91%
2,49%
Vývoj meziročních mzdových nárůstů od roku 2005 je pro ilustraci uveden
v následujícím diagramu.
Meziroční vývoj mezd ve firmách AutoSAP
8,00%
6,91%
7,00%
6,65%
6,00%
5,00%
7,18%
5,90%
5,67%
4,00%
3,00%
2,76%
2,00%
1,00%
0,73%
0,00%
2005/2004
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
předpoklad
2011/2010
160
3. Složení vozového parku v České republice
3.1 Údaje Centrálního registru vozidel
Souhrnný přehled „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR“
je pravidelně vydáván každé pololetí a je jedním
ze základních datových výstupů sekretariátu AutoSAP.
Zdrojem údajů je Centrální registr vozidel MD ČR (dále jen
CRV).
Od počátku vydávání bylo členské základně AutoSAP
předáno již 26 publikací. Publikace je sekretariátem
AutoSAP vydávána vždy po skončení pololetí, zpravidla
koncem února a koncem srpna.
Předchozí publikovaná vydání popisovala stav od 1.1.1997
až do 30.6.2010. Poslední aktuální vydání k 31.12.2010
bylo již podesáté zpracováno z nových základních
datových souborů. Tyto soubory jsou sice daleko
obsáhlejší, zpracování dat je složitější, ale výsledné
výstupy jsou přesnější, protože předchozí statistiky sledovaly počty vozidel pouze pro
předdefinované značky a typy. Aktuální verze statistických datových souborů z
CRV obsahuje veškeré evidované značky a typy.
Počty vozidel v CRV k datu 31.12.2010 a změny počtu registrací (pro osobní
automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku
registrací) za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 pro:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů)
Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů)
Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů)
Speciální automobily dle výrobních značek
Traktory dle výrobních značek
Přívěsy dle výrobních značek
Návěsy dle výrobních značek
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
107 výrobních značek
jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení
vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1.
Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi
počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel
v jeho jednotlivých segmentech. Dále jsou v tabulce č. 3.1.2 zpracovány údaje
o počtech vozidel v základních kategoriích v rozdělení do jednotlivých krajů a okresů.
V tabulce č. 3.1.3 jsou uvedeny i velmi žádané údaje o počtech tzv. „prvních
registrací“ v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá. Data jsou důležitá
zejména pro sledování celkové velikosti tuzemského trhu vozidel. Zde je ale třeba
zdůraznit, že tyto základní souhrnné údaje z Centrálního registru vozidel se mohou lišit
od očištěných dat o prvních registracích uváděných v následující kapitole 4. Diference
v datech jsou dány skutečností, že pro účely detailního mapování trhu vozidel jsou tato
data zpřesněna, opravena a zatříděna do kategorií na základě informací od jednotlivých
dovozců a prodejců vozidel.
161
Tabulka č. 3.1.1
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2010
Motorová vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
celkový počet k
31.12.2009
motocykly
celkem L* :
z toho :
L1
L2
L3
L4
L5
LA
LB
LC
LD
LE
LM
autobusy
celkem AB * :
M2
M3
ostatní (nezařazeno)
osobní
celkem OA * :
z toho :
M1
nezařazeno
užitkové automobily celkem
N1+N2+N3:
z toho :
N1
N2
N3
z toho :
nákladní
celkem NA * :
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
tahače
celkem TP+TN+T :
z toho : tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
speciální
celkem SA * :
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
ostatní
(nezařazeno)
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
traktory celkem
z toho : jednonápravové (TJ)
kolové+kultivační (TK)
malotraktory (TM)
tahače (T)
pásové (TP)
jiný (TR)
z toho :
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:
903 346
34 659
497
701 722
3 265
2 217
49 919
695
92 249
84
18 017
22
19 943
3 063
14 779
2 101
4 435 052
4 430 666
4 386
684 920
490 778
94 650
99 492
587 032
467 267
55 663
61 458
2 644
13 827
141
12 958
728
39 300
5 010
19 079
14 109
1 102
44 761
151 352
6
128 340
92
470
438
22 006
31.12.2010
924 291
34 781
492
699 209
3 276
2 223
58 351
840
104 034
104
20 961
20
19 653
2 981
14 798
1 874
4 496 232
4 491 955
4 277
681 540
492 438
91 758
97 344
584 921
467 931
53 296
61 104
2 590
12 096
133
11 339
624
36 660
4 845
17 678
13 085
1 052
47 863
153 289
6
128 111
90
506
443
24 133
6 194 613 6 275 005
rozdíl
registrací
20 945
122
-5
-2 513
11
6
8 432
145
11 785
20
2 944
-2
-290
-82
19
-227
61 180
61 289
-109
-3 380
1 660
-2 892
-2 148
-2 111
664
-2 367
-354
-54
-1 731
-8
-1 619
-104
-2 640
-165
-1 401
-1 024
-50
3 102
1 937
0
-229
-2
36
5
2 127
2011,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2010
1979,00
1989,90
1987,09
1971,52
1964,19
1976,39
2006,15
2004,83
2004,83
1993,02
2007,84
2006,35
1996,62
1985,40
2000,30
1985,34
1997,30
1997,30
1996,25
2000,31
2002,46
1991,76
1997,53
2001,24
2002,54
1992,62
1998,89
1999,25
1997,93
1975,86
1998,15
1998,56
1984,88
1990,81
1983,78
1983,59
1992,13
2001,35
1981,62
1979,00
1979,14
1998,80
2003,43
1963,05
1994,63
32,00
21,10
23,91
39,48
46,81
34,61
4,85
6,17
6,17
17,98
3,16
4,65
14,38
25,60
10,70
25,66
13,70
13,70
14,75
10,69
8,54
19,24
13,47
9,76
8,46
18,38
12,11
11,75
13,07
35,14
12,85
12,44
26,12
20,19
27,22
27,41
18,87
9,65
29,38
32,00
31,86
12,20
7,57
47,95
16,37
80 392 1994,54
16,46
/v měsících/
1,47
0,65
2,28
6,10
6,47
MOTOROVÁ CELKEM:
2,00
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2009 u : motocyklů
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
osobních vozidel
autobusů
užitkových vozidel
traktorů
162
Tabulka č. 3.1.1
- pokračování
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2010
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
celkový počet k
31.12.2010
31.12.2009
PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM:
z toho :
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákladní návěs (NN)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
(dosud nezařazeno)
jiná
MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */:
ROZDÍL **/:
rozdíl
registrací
2011,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2010
924 710
946 938
22 228 1989,56
21,44
627 009
91 297
84 223
77 151
45 030
485 432
440 605
42 956
1 871
248 355
177 982
40 158
7 456
19 145
3 614
93 153
632
73 300
17 391
1 830
52 415
646
52
1 924
24 775
8 260
1 590
6 305
8 614
249
45 355
7 119 323
641 776
94 946
83 662
76 576
49 978
483 866
438 375
43 458
2 033
266 866
194 370
42 553
7 282
18 465
4 196
92 871
656
72 912
17 336
1 967
53 637
633
50
1 873
26 627
8 616
1 437
6 321
7 857
223
49 698
7 221 943
14 767
3 649
-561
-575
4 948
-1 566
-2 230
502
162
18 511
16 388
2 395
-174
-680
582
-282
24
-388
-55
137
1 222
-13
-2
-51
1 852
356
-153
16
-757
-26
4 343
102 620
1991,30
1993,85
1975,66
1995,42
1973,35
1985,92
1985,72
1987,15
2003,25
2001,65
2003,33
1999,67
1980,44
1996,30
2004,43
1975,63
1972,15
1974,76
1978,59
1983,11
2001,82
2001,75
1993,24
2000,95
2005,88
2004,00
1994,16
1986,45
1999,68
2001,72
1972,77
1993,89
19,70
17,15
35,34
15,58
37,65
25,08
25,28
23,85
7,75
9,35
7,67
11,33
30,56
14,70
6,57
35,37
38,85
36,24
32,41
27,89
9,18
9,25
17,76
10,05
5,12
7,00
16,84
24,55
11,32
9,28
38,23
17,11
0
0
0
0,00
0,00
/v měsících/
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2009 u :
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
přívěsů O1 a O2 za osobní
10,06
2,98
Poznámky:
přívěsů O1 až O4 za nákladní
*/ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích
přívěsů O2 až O4 za traktory
11,42
**/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel")
návěsů (všech druhů dle tab.)
4,49
ostatních dosud nezařazených
-28,96
PŘÍPOJNÁ CELKEM :
3,76
evidováno
POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :
(ks)
k datu : 31.12.2009 7 119 323
31.12.2010 7 221 943
Od 31.12.2009 do 31.12.2010 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 102 620
163
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
1993,08
1993,89
0,81
16,92
17,11
0,19
Tabulka č. 3.1.2
Rok
ČESKÁ REPUBLIKA - VOZIDLA REGISTROVANÁ, PODLE KRAJŮ A OKRESŮ
Year :
CZECH REPUBLIC - VEHICLE IN USE, BY DISTRICTS AND REGIONS
Kategorie
Category
osobní +
dodávkové
Cars + Delivery
Vans
Kraj/Okres
Region/District
M1
účelové
Special
Purpose
Trucks
ostatní
Others
jednostopá
vozidla
Two
Wheelers
zeměď.
traktory
Agricultural
Tractors
přípojná +
ostatní
Coupled V. +
others
N2, N3
N1, N2, N3
M2, M3
L1 - L5
T
O1 - O4
N1, N2, N3 N1, N2, N3
nákladní
Trucks
2010
autobusy
Buses +
Coaches
tahače
Road
Tractors
Praha
649 707
118 427
4 557
1 667
8 959
3 616
75 856
2 681
73 601
Středočeský
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha - východ
Praha - západ
Příbram
Rakovník
578 338
43 539
39 679
71 949
44 638
34 907
46 508
59 809
39 030
67 061
54 332
52 868
24 018
75 467
5 396
4 800
9 327
5 643
3 426
6 089
6 450
4 846
11 609
9 048
6 227
2 606
5 185
470
338
587
394
295
407
431
358
609
593
440
263
2 101
54
126
214
152
59
228
248
209
273
252
113
173
6 104
561
435
343
496
379
375
447
515
483
1 247
542
281
2 333
128
240
414
240
52
101
296
73
360
168
138
123
126 792
12 652
9 448
13 070
11 037
10 081
9 062
9 761
7 497
14 227
11 225
12 515
6 217
22 447
3 321
1 217
1 626
1 651
2 122
1 431
2 009
1 967
1 572
1 093
2 691
1 747
138 243
12 349
9 669
12 913
11 486
10 136
10 658
14 144
10 512
13 818
10 914
14 494
7 150
Jihočeský
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
292 639
91 413
27 314
40 517
31 907
23 497
32 543
45 448
36 705
14 244
2 737
4 448
3 418
2 710
3 852
5 296
2 409
862
162
305
258
182
286
354
799
289
76
90
56
47
120
121
3 353
1 528
265
302
344
232
421
261
1 077
517
38
143
46
33
102
198
68 986
18 224
6 301
10 372
7 866
5 014
9 664
11 545
18 690
3 870
1 556
3 372
2 111
2 205
2 466
3 110
84 065
23 905
6 455
13 808
9 559
6 951
10 673
12 714
Plzeňský
Domažlice
Klatovy
Plzeň - město
Plzeň - jih
Plzeň - sever
Rokycany
Tachov
268 627
25 854
41 008
87 356
31 025
36 253
22 811
24 320
30 547
2 570
3 868
12 070
3 037
3 699
2 581
2 722
2 085
223
362
574
213
300
194
219
605
80
58
182
65
57
74
89
2 841
306
570
783
266
339
276
301
986
65
78
651
34
53
53
52
58 172
6 331
11 385
10 823
9 156
9 981
5 732
4 764
12 929
2 059
4 102
747
1 749
1 871
971
1 430
66 444
7 646
12 598
15 253
8 713
9 332
6 341
6 561
Karlovarský
Cheb
Karlovy Vary
Sokolov
124 611
37 697
49 937
36 977
13 484
3 846
6 306
3 332
981
219
407
355
241
84
84
73
790
330
196
264
545
67
410
68
17 894
5 033
7 040
5 821
2 571
989
1 151
431
20 811
6 705
8 188
5 918
Ústecký
Děčín
Chomutov
Litoměřice
Louny
Most
Teplice
Ústí nad Labem
341 806
53 374
52 396
50 756
38 052
46 053
53 251
47 924
39 475
7 048
5 473
5 668
3 175
4 911
6 622
6 578
3 060
457
443
457
305
459
475
464
808
118
109
132
82
95
131
141
2 951
588
388
601
422
162
501
289
1 210
197
191
127
109
264
137
185
69 800
12 066
9 554
13 238
9 967
6 342
10 841
7 792
8 247
905
866
2 532
2 533
452
528
431
66 591
10 132
9 121
12 862
10 052
7 222
9 274
7 928
Liberecký
Česká Lípa
Jablonec nad Nisou
Liberec
Semily
184 060
42 826
36 361
68 893
35 980
20 644
4 180
4 105
8 636
3 723
1 460
367
209
621
263
373
57
55
192
69
1 991
258
290
987
456
935
104
67
350
414
36 980
9 060
8 629
8 006
11 285
5 556
1 144
563
1 619
2 230
37 842
8 588
6 349
13 764
9 141
Královéhradecký
Hradec Králové
Jičín
Náchod
Rychnov nad Kněžnou
Trutnov
243 729
74 330
35 290
47 297
35 141
51 671
27 500
10 298
3 942
4 668
3 102
5 490
2 138
769
297
407
275
390
668
231
116
106
126
89
2 743
763
971
450
266
293
816
236
76
168
97
239
62 749
15 676
11 684
12 326
9 258
13 805
10 819
2 598
2 669
2 043
1 902
1 607
65 822
18 548
11 952
13 010
10 504
11 808
164
Pardubický
Chrudim
Pardubice
Svitavy
Ústí nad Orlicí
46 801
74 998
39 761
55 144
216 704
4 918
9 436
4 171
6 055
24 580
401
750
369
444
1 964
119
208
82
126
535
360
405
467
462
1 694
410
230
135
580
1 355
12 024
17 229
13 594
17 347
60 194
2 423
1 919
2 963
3 152
10 457
13 007
17 555
11 715
15 061
57 338
Vysočina
Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
39 814
46 115
32 185
47 822
47 490
213 426
4 316
6 240
3 549
5 075
5 200
24 380
274
513
246
355
381
1 769
52
116
97
68
87
420
355
415
420
377
510
2 077
52
352
55
248
203
910
12 520
10 924
8 650
12 752
12 860
57 706
3 488
3 270
3 801
3 795
4 984
19 338
12 430
12 447
11 711
13 666
14 949
65 203
Jihomoravský
Blansko
Brno - město
Brno - venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
40 384
158 798
81 867
45 332
60 400
33 654
47 417
467 852
4 227
29 283
11 803
6 051
7 105
3 955
4 855
67 279
294
1 484
687
386
490
272
337
3 950
65
410
257
104
209
111
120
1 276
580
1 162
567
525
459
390
562
4 245
134
782
232
207
258
213
174
2 000
11 560
24 820
22 920
11 103
17 488
6 577
12 209
106 677
1 593
899
3 212
2 342
2 097
1 198
2 680
14 021
8 862
19 060
18 464
11 035
13 212
7 272
12 497
90 402
Olomoucký
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
14 188
87 169
44 472
47 474
45 002
238 305
1 482
11 553
4 815
5 612
4 939
28 401
145
775
350
483
344
2 097
35
304
141
193
126
799
174
674
485
642
528
2 503
32
236
221
90
87
666
3 318
19 666
12 379
10 108
11 803
57 274
624
2 561
1 753
2 296
1 881
9 115
3 395
17 541
10 278
12 144
11 006
54 364
Zlínský
Kroměříž
Uherské Hradiště
Vsetín
Zlín
40 581
54 111
53 888
75 008
223 588
5 112
6 978
5 988
10 542
28 620
360
376
463
640
1 839
100
151
108
306
665
344
386
841
1 308
2 879
164
214
358
166
902
10 400
13 032
13 273
10 665
47 370
1 502
1 349
1 878
1 881
6 610
9 565
10 190
11 319
13 270
44 344
Moravskoslezský
Bruntál
Frýdek - Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Ostrava - město
CELKEM
TOTAL
33 928
80 430
93 609
56 660
65 061
123 152
452 840
3 787
8 395
6 814
5 329
7 780
17 307
49 412
337
485
388
351
386
1 219
3 166
109
273
146
105
189
317
1 139
366
1 004
504
373
772
1 714
4 733
53
211
393
95
191
1 359
2 302
10 124
13 897
11 077
9 429
17 408
15 906
77 841
1 699
2 074
739
1 705
2 696
895
9 808
7 318
16 401
11 456
11 013
17 408
18 272
81 868
4 496 232
584 921
36 660
12 096
15 472 19 653
924 291
153 289
979 329
165
Tabulka č. 3.1.3
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2010
Motorová vozidla
druh vozidla
motocykly
z toho :
autobusy
z toho :
osobní
z toho :
užitkové automobily
z toho :
z toho :
nákladní
z toho :
tahače
z toho :
speciální
z toho :
traktory
ostatní
celkem
z toho :
kategorie
celkem L* :
L1
L2
L3
L4
L5
LA
LB
LC
LD
LE
LM
nezařazeno
celkem AB * :
M2
M3
nezařazeno
celkem OA * :
M1
nezařazeno
celkem N1+N2+N3:
N1
N2
N3
celkem NA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
celkem TP+TN+T :
tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
celkem SA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
(nezařazeno)
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
jednonápravové (TJE)
kolové (TKO)
kultivační (TKU)
pásový (TPA)
jiný (TR)
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :
počet prvních registrací
OJETÁ
NOVÁ
18 277
339
3
192
0
9
8 432
54
6 074
3
3 170
1
0
739
23
715
1
168 480
168 372
108
16 888
11 538
1 199
4 151
14 349
10 779
388
3 135
47
80
3
38
39
119
41
34
38
6
2 340
2 165
0
140
1
4
2 020
206 549
166
11 566
167
7
3 783
1
12
440
102
6 883
8
163
0
0
199
18
166
15
125 948
125 859
89
10 224
7 395
850
1 979
8 910
6 991
499
1 393
27
153
0
142
11
131
36
23
50
22
1 030
474
0
292
1
0
181
148 411
celkem
N+O
29 843
506
10
3 975
1
21
8 872
156
12 957
11
3 333
1
0
938
41
881
16
294 428
294 231
197
27 112
18 933
2 049
6 130
23 259
17 770
887
4 528
74
233
3
180
50
250
77
57
88
28
3 370
2 639
0
432
2
4
2 201
354 960
průměrný rok výroby
OJETÁ
NOVÁ
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2001,26
1997,95
1991,00
1995,96
1996,00
1995,25
2003,39
2001,19
2004,09
1990,63
2006,53
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
1999,84
2000,84
1999,80
1999,13
2002,55
2002,56
2000,25
2003,97
2003,79
2001,95
2005,54
2003,89
2003,79
2001,13
2005,57
1995,61
2004,76
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
1989,35
1969,00
2005,27
1998,27
1998,81
1999,25
1994,39
2000,80
1998,18
2005,22
1994,39
2002,67
2002,52
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2010
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
kategorie
přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem:
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
z toho :
přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
jiná
(dosud nezařazeno)
PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :
OJETÁ
NOVÁ
celkem
N+O
29 026
19 287
3 204
132
2 314
4 089
3 715
228
1 428
34
829
1 196
32 741
19 515
4 632
166
3 143
5 285
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2000,15
1996,12
1994,63
1994,24
2005,00
2004,31
2 395
1 921
311
163
20 215
16 689
2 494
95
401
536
62
12
8
8
34
774
18
0
33
590
9
36
87
1
5 580
854
142
689
23
630
67
291
12
248
12
31
13
8
4
6
175
15
0
20
63
12
5
60
0
2 025
3 249
2 063
1 000
186
20 845
16 756
2 785
107
649
548
93
25
16
12
40
949
33
0
53
653
21
41
147
1
7 605
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
1992,56
1992,69
1992,51
1993,18
2001,00
2002,39
1997,33
1998,42
2004,91
2004,29
1982,68
1989,31
1971,63
1981,00
1984,17
2003,89
2006,40
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2010,00
2005,90
2002,73
2004,67
1985,40
2005,20
29 026
3 715
32 741
2010,00
2000,15
evidováno
POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV :
k datu :
průměrný rok výroby
OJETÁ
NOVÁ
167
NOVÁ
OJETÁ
(ks)
235 575
152 126
2003,02
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
2010,00
2002,46
1,00
8,54
3.2 Ukázka zpracování možných výstupů
Zdrojová data CRV je možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke
zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření
vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji lze získat celou řadu zajímavých
výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1 a 3.2.2 je pro příklad
aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR
a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.2010.
Průměrný věk osobních automobilů
v okresech ČR k 31.12.2010
11,75
Praha - západ
12,33
Mladá Boleslav
Praha - východ
12,73
Zlín
12,73
Olomouc
12,79
Brno - město
12,80
Opava
12,98
Vyškov
13,07
Frýdek - Místek
13,11
Praha
13,11
dalších 57 okresů ...
Semily
14,58
Jindřichův Hradec
14,59
Jičín
14,63
Bruntál
14,75
Louny
14,82
Most
14,87
Česká Lípa
14,98
Jeseník
15,03
Chomutov
15,06
15,29
Děčín
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
stáří (roků)
Diagram č. 3.2.1
168
Počet obyvatel na 1 osobní automobil
v okresech ČR k 31.12.2010
1,93
Praha
1,98
Plzeň - jih
České Budějovice
2,05
Mladá Boleslav
2,05
Rokycany
2,07
Semily
2,08
Plzeň - sever
2,08
Plzeň - město
2,12
Příbram
2,13
Beroun
2,14
dalších 57 okresů ...
2,67
Uherské Hradiště
Nový Jičín
2,69
Vsetín
2,70
Ostrava - město
2,71
Opava
2,72
2,76
Šumperk
2,82
Přerov
Bruntál
2,87
Karviná
2,89
Jeseník
2,90
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
Diagram č. 3.2.2
169
Současná verze statistických datových souborů obsahuje veškeré evidované
značky a typy. V porovnání se statistikami z předchozích let již nejsou jen dvě úrovně
podrobnosti (globální a detailní), ale pět, kdy následující soubor je vždy jakýmsi
souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí. V každém ze souborů statistik
figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové reference navzájem souhlasí. To je
sice oproti letům předchozím výrazný kvalitativní posun, je ale třeba zdůraznit i některé
problémy a nedostatky, které to při zpracování přineslo:
1) Několikanásobně se rozšířil počet typů (modelů).
2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než
1945. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek
např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC aj.
3) Ne zcela je ještě v databázi CRV vyřešen problém s uváděním typu u dvojslovných
značek jako např. Alfa Romeo. V políčku typ se objeví právě druhé slovo názvu
a proto údaje o nejrozšířenějších typech (modelech) zůstávají u některých značek
nedoplněné.
4) Značky a typy vozidel jsou v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo
registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka „škoida“ má zřejmě být
„škoda“, dále „*citroen“ má být značka „citroen“, nikoliv značka „*“ a typ „citroen“ …
MV ČR (CRV) není oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat překlepy.
Z hlediska absolutních počtů jsou tyto chyby ale dle našeho názoru statisticky
nevýznamné.
Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP)
schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme 31 300 typů
vozidel, z toho na 14 617 typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více než
1 800 typech jsou vozidla dvě. Tedy více než polovina typů obsahuje méně než
3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností,
ať již zásadních technických nebo jen formálních. Pokud nerozlišíme „druh“ a „kategorii“
vozidla, máme cca 22 300 typů, z toho téměř 13 000 má méně než 3 vozidla a cca
9 300 typů jen jedno jediné vozidlo.
Kromě nejrůznějších, mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou
univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, umožňují data soustředěná
v sekretariátu AutoSAP sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel
nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro nejdůležitější kategorie
vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy a motocykly) viz diagramy
č. 3.2.3 až č. 3.2.6. Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu,
provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na
úrovni krajů (diagram č. 3.2.7) až okresů či sledovat změny průměrného věku
jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.2.8)
apod.
V roce 2010 byla možnost statistických údajů dále rozšířena o možnost posouzení
struktury prvních registrací podle řady dalších kritérií (emise CO2, objem motoru,
výkon motoru a hmotnost vozidla). Několik výstupů z tohoto zpracování údajů je
uvedeno v diagramech č. 3.2.9 až 3.2.12 (souhrny za vozidla „benzin“ + „nafta“ celkem).
170
ks
Počty registrovaných osobních automobilů
(kat. M1)
5 000 000
4 500 000
4 000 000
3 500 000
3 484 001
3 431 481
3 431 573
3 523 277
3 648 905
3 706 012
1998
1999
2000
2001
2002
2003
4 496 232
3 547 745
1997
4 435 052
3 349 008
1996
2009
3 113 476
1995
4 423 370
2 967 253
1994
2008
2 746 995
1993
4 280 081
2 610 297
1992
500 000
4 108 610
2 483 222
1991
1 000 000
2006
2 411 297
1990
1 500 000
3 958 708
2 330 755
1989
2 000 000
2005
2 247 773
1988
2 500 000
3 815 547
3 000 000
2010
2007
2004
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */.
2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben
masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění.
3) Vozový park se za rok 2010 zvýšil oproti konci roku 2009 o ……………………..
61 180 vozidel M1.
4) Podchycené "první registrace" za rok 2010 (nová + ojetá z dovozu) ………………… 296 270 vozidel M1.
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 235 090 vozidel M1.
5) Za rok 2010 bylo dle SDA vyřazeno celkem 185 402 ks vozidel (169 211 zrušeno, 16 191 exportováno).
*/ SDP = Služba Dopravní Policie
CRV = Centrální Registr Vozidel
SDA = Svaz Dovozců Automobilů
Průměrný věk osobních automobilů v ČR
roků
(kat. M1)
15
14
2004
13,70
2003
13,65
2002
13,82
2001
13,93
2000
13,87
13,53
1999
13,82
13,49
1998
13,72
1997
13,61
14,29
1996
13,51
14,15
1995
13,72
14,18
12
14,10
13
2005
2006
2007
2008
2009
2010
11
10
Poznámky:
Průměrný věk osobních automobilů se od roku 1995 výrazněji nemění. Rozhodující vliv na snížení věku
má zejména trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999
a 2000 (přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého
počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Dalších 5 let od roku
2004 pak stáří vozového parku každoročně mírně rostlo. Mírný pokles věku se opět projevil až v roce 2008
a 2009 (kampaň kanceláře pojistitelů, poplatky při první registraci a přeregistraci starších vozů).
Za rok 2010 se průměrný věk parku osobních automobilů mírně zvýšil.
Diagram č. 3.2.3
171
ks
Počty registrovaných užitkových vozidel
(kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů)
800 000
700 000
600 000
681 540
440 412
2003
684 920
427 820
2002
630 832
405 224
2001
562 255
384 539
2000
509 836
382 441
1999
307 502
1995
379 475
286 153
1994
1998
276 946
1993
367 705
278 252
1992
1997
276 648
1991
354 562
271 446
1990
1996
261 513
1989
100 000
246 111
200 000
1988
300 000
462 441
400 000
690 937
500 000
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce 1997.
2) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu
v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale
vyřazených z provozu).
3) Vozový park se za rok 2010 oproti konci roku 2009 snížil o ……………………..
3 380 ks N1až N3
4) Podchycené "první registrace" za rok 2010 (nová + ojetá z dovozu) …………………
27 349 ks N1až N3
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací:
23 969 ks N1až N3
5) Za rok 2010 bylo dle SDA vyřazeno celkem 20 697 ks vozidel kat. N1 až N3.
Průměrný věk užitkových vozidel
13,07
25,14
9,76
12,07
9,20
8,82
8,99
9,32
11,15
23,39
10,33
22,46
9,66
21,48
9,09
20,19
8,55
9,66
10,27
9,99
8,21
18,36
10,37
7,97
17,46
10,28
8,37
10,21
10,51
8,09
16,59
15,98
8,82
15,40
10,77
8,94
14,62
9,04
10,69
8,84
10,83
5
10,80
10
8,74
15
13,90
14,06
20
19,28
25
24,22
30
26,12
(kat. N1 až N3)
roků
0
1995
1996
1997
1998
nákladní
1999
2000
tahače
2001
2002
2003
2004
speciální
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Poznámky:
Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů je průměrný věk v podstatě
ustálený. Věk tahačů od r. 2003 také roste, protože od tohoto roku jako samostatný druh v registru nejsou.
Obdobně je to i u speciálních vozidel, rovněž již nejsou do registru zapisována jako "speciální".
Za rok 2010 se průměrný věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 zvýšil o ………………
0,51 roku.
Diagram č. 3.2.4
172
ks
Počty registrovaných autobusů
(kat. M2, M3)
30 000
25 000
20 375
19 943
2008
2009
19 653
20 416
20 331
2006
2007
20 134
2005
18 381
2001
19 948
18 253
2000
2004
18 975
1999
20 627
19 949
1998
2003
20 916
1997
21 343
21 460
1996
2002
21 912
1995
26 552
1992
22 761
26 724
1991
1994
26 036
1990
24 654
25 646
1989
10 000
24 416
15 000
1988
20 000
5 000
2010
1993
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV.
2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998
neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů
v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002
"přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989).
3) Od roku 2004 do 2007 počet autobusů mírně rostl, v roce 2009 pak park autobusů výrazněji poklesl.
Za rok 2010 se vozový park oproti konci roku 2009 snížil o ……………………..
290 autobusů.
4) Podchycené "první registrace" za rok 2010 (nové + ojeté z dovozu) …………………
952 autobusů.
662 autobusů.
5) Za rok 2010 bylo dle SDA vyřazeno celkem 2 105 ks autobusů (929 zrušeno, 1 176 exportováno).
Průměrný věk autobusů v ČR
roků
(kat. M2, M3)
15
14
2001
14,31
14,63
2004
14,61
2003
14,62
2002
14,38
2000
14,19
11,92
1999
14,26
11,77
1998
14,09
11,76
11,35
10,82
10
10,39
11
11,73
12
14,10
13
2009
2010
9
1995
1996
1997
2005 2006 2007 2008
Poznámky:
Průměrný věk autobusů od roku 2003 má mírně se zvyšující trend.
"Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím
zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203
z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů.
Za rok 2010 se průměrný věk parku autobusů mírně zvýšil.
Diagram č. 3.2.5
173
ks
Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L)
1 250 000
903 346
2009
924 291
892 796
2008
860 131
822 703
2006
751 974
2003
794 000
759 409
2002
2005
744 526
2001
757 061
737 087
1 105 457
1996
2000
1 125 342
1995
787 936
1 142 805
1994
250 000
1999
1 151 748
1993
914 256
1 175 193
1992
1998
1 174 549
1991
916 671
1 172 657
1990
1997
1 159 169
1989
500 000
1 153 474
750 000
1988
1 000 000
2010
2007
2004
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od r. 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r. 1997 a kontinuitou daného trendu.
2) Od r. 1992 docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r. 1999
přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence.
V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu
registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů).
3) Vozový park se za rok 2010 zvýšil oproti konci roku 2009 o ……………………..
20 945 ks kat. L
4) Podchycené "první registrace" za rok 2010 (nové + ojeté z dovozu) …………………
30 086 ks kat. L
9 141 ks kat. L
5) Za rok 2010 bylo dle SDA vyřazeno celkem 5 542 ks vozidel kat. L.
31,45
2002
2003
2004
32,00
31,08
2001
31,88
30,71
2000
31,98
30,38
1999
32,50
29,93
1998
32,94
29,53
28,70
29,46
25
24,58
30
28,04
35
33,09
Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L)
roků
2006
2007
2008
2009
2010
20
15
10
1995
1996
1997
2005
Poznámky:
Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena
správná data výroby u všech evidovaných motocyklů.
Růst průměrného věku motocyklů se v r. 2006 zastavil, stáří parku motocyklů zůstává ale stále vysoké.
Za rok 2010 se průměrný věk parku vozidel kat. L mírně zvýšil a to o .......................
0,12 roku.
Diagram č. 3.2.6
174
Porovnání vybavenosti osobními automobily
Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR
4,0
2,34
2,75
2,37
2,78
2,74
2,69
2,68
2,47
2,49
2,47
2,50
2,46
2,45
2,41
2,44
2,39
2,40
2,39
2,41
2,30
2,28
2,20
2,18
2,18
2,19
2,13
1,96
2,0
1,93
2,5
2,15
3,0
2,64
3,5
1,5
1,0
0,5
ČR celkem
Olomoucký
Zlínský
Karlovarský
Jihomoravský
k 31.12.2010
Moravskoslezský
k 31.12.2009
Ústecký
Vysočina
Liberecký
Pardubický
Královéhradecký
Jihočeský
Středočeský
Plzeňský
Praha
0,0
kraj
oby-kraj.GIF
Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel):
K datu k 31.12.2009 celkem ... 4 435 052 ks
K datu k 31.12.2010 celkem ... 4 496 232 ks
Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel:
61 180 ks
Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ
ČR celkem = 10 501 197 obyvatel
10 526 685 obyvatel
Přírůstek / - úbytek obyvatel:
25 488 obyvatel
∅ za ČR k 31.12.2010 =
resp.
∅ za ČR k 31.12.2009 =
resp.
∅ přírůstek / - úbytek:
resp.
2,34
427,13
2,37
422,34
-0,03
4,79
(stav k 30.9.2009)
(stav k 30.9.2010)
obyv./ 1 osobní automobil
osob. automobilů / 1000 obyv.
Diagram č. 3.2.7
175
13,70
13,65
14,71
14,57
14,47
14,24
14,14
14,23
14,17
14,13
14,11
14,06
14,04
13,88
13,75
13,62
13,59
13,59
13,55
13,50
13,46
13,34
13,28
13,33
13,26
13,28
13,23
13,11
13,12
14
14,58
Průměrný věk parku osobních automobilů v krajích ČR
15
13
ČR celkem
Ústecký
Liberecký
Pardubický
k 31.12.2010
Královéhradecký
k 31.12.2009
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Vysočina
Olomoucký
Moravskoslezský
Jihomoravský
Středočeský
Zlínský
Praha
12
kraj
V r. 2008 se průměrný věk osobních automobilů snížil na 13,82 let jako důsledek většího počtu vyřazených vozidel.
Příznivý trend pokračoval i v r. 2009. Průměrný věk se dále snížil až na 13,65 roku. Údaje za celý rok 2010 však tento
trend nepotvrdily. Věk parku vzrost na 13,70 roku, podobně věk rostl v letech 2002 až 2007. Ještě časově vzdálenější
pokles z let 2000 - 2001 byl rovněž dán vyřazováním starších vozidel, zejména zn. Škoda a dalších značek původem
z bývalého vých. bloku. Stále platí: dovoz ojetých vozidel situaci zhoršuje, vyřazování starých vozidel má pozitivní vliv.
Diagram č. 3.2.8
První registrace osobních automobilů v ČR za rok 2010
- dle emisí CO2 (g/km), benzin + nafta
6,37%
0,70%
3,40%
0,23%
9,79%
11,37%
37,14%
31,01%
< 120
181 < 200
121 < 140
201 < 250
141 < 160
> 250
161 < 180
Údaj o CO2 není známý
Průměrné emise CO2:
148,6 g/km
100 % = 164 623 ks
46,92% z registrovaných osobních automobilů mělo emise CO2 menší než 140 g /km.
52,85% z registrovaných osobních automobilů mělo emise CO2 větší než 140 g /km.
Diagram č. 3.2.9
176
- dle objemu motoru (cm3), benzin + nafta
3,02%
0,97%
0,23%
3,42%
23,05%
26,79%
21,05%
21,48%
<1250
2001 - 2500
1251 - 1500
2501 - 3000
1501 - 1750
>3000
1751 - 2000
Údaj o objemu není znám
148,6 g/km
100 % = 164 623 ks
44,10% z registrovaných osobních automobilů mělo objem motoru do 1500 cm3.
55,68% z registrovaných osobních automobilů mělo objem motoru nad 1500 cm3.
Diagram č. 3.2.10
- dle výkonu motoru (kW), benzin + nafta
3,00%
1,14%
1,77%
1,14%
0,23%
15,90%
50,40%
26,44%
<75
76 - 100
101 - 125
126 - 150
151 - 175
176 - 200
>200
Není známý
148,6 g/km
100 % = 164 623 ks
50,40% z registrovaných osobních automobilů mělo výkon motoru do 75 kw.
49,38% z registrovaných osobních automobilů mělo výkon motoru nad 75 kw.
Diagram č. 3.2.11
177
- dle hmotnosti vozidla (kg), benzin + nafta
4,73%
0,78%
0,23%
4,32%
9,65%
16,99%
32,37%
30,94%
<1500
2251 - 2500
1501 - 1750
2501 - 3000
1751 - 2000
>3000
2001 - 2250
Hmotnost není známa
148,6 g/km
100 % = 164 623 ks
42,02% z registrovaných osobních automobilů mělo celkovou hmotnost do 1750 kg.
57,75% z registrovaných osobních automobilů mělo celkovou hmotnost nad 1750 kg.
Diagram č. 3.2.12
Zpracoval: Ing. Ešner / Ing. Šípek
pYn pYnpYnpYnpYn
178
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
„SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE“ se zpracovávají
a vydávají měsíčně prakticky od počátku existence
AutoSAP a stále patří mezi základní činnosti
sekretariátu. Přílohou materiálu jsou diagramy
o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu.
Čtvrtletně tento materiál obsahuje navíc ještě údaje
o očekávaných trendech na trhu vozidel všech
kategorií.
Trh vozidel je vyhodnocován na základě údajů
o prvních registracích, stejně jako je to obvyklé ve
většině zemí. Jen pro úplnost informací je třeba
uvést, že do konce roku 2004 se trh vozidel sledoval
podle prodejů. Od začátku roku 2005 ale došlo ve
spolupráci se Sdružením dovozců automobilů
a Centrálním registrem vozidel ke změně a trh je (jak
již bylo řečeno výše) vyhodnocován na základě údajů
o prvních registracích. Zdrojem údajů o trhu vozidel
tak jsou data z CRV. Dříve se používal ne zcela
přesný způsob získávání údajů, kdy se sledovala data o prodejích vozidel z hlášení
jednotlivých výrobců, prodejců nebo importérů. Od českých finálních výrobců se nadále
vyhodnocují údaje o výrobě a odbytu vozidel v základních kategoriích (osobní, užitková
N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy a přípojná vozidla).
Získané údaje od jednotlivých značek (u motorových vozidel zpracovávané ve
spolupráci se Svazem dovozců automobilů - SDA), jsou ihned po jejich zpracování
zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP, včetně možnosti kompletního
stažení souborů ze stránek SDA. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do
činnosti AutoSAP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů.
4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
4.1.1 Osobní automobily (kat. M1)
Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2010 spolu
s odhadem prvních registrací pro rok 2011 znázorňuje diagram č. 4.1.1. Celkový trh
vozidel je pak uveden v diagramu č. 4.1.2.
Celkové první registrace nových vozidel v roce 2010 dosáhly na hodnotu 169 236. Na
celkové velikosti trhu nových vozidel se podílela vozidla z dovozu 64,89 % a tuzemští
výrobci 35,11 %. Za rok 2010 bylo v tuzemsku dále prvně zaregistrováno 127 034
ojetých automobilů. To je o 12,15 % méně než v roce 2009. Z údajů o prvních
registracích za 1. čtvrtletí 2011 se ale zdá, že dovoz ojetých vozidel by mohl po dvou
letech poměrně výrazného poklesu v roce 2011 opět začít stoupat a bude stále hrát
významnou roli na celkovém trhu osobních automobilů. Velikost trhu ojetých vozidel tak
pravděpodobně bude ještě nejméně několik příštích let vyšší, než je ve vyspělých
evropských zemích obvyklé a jejich podíl na celkovém trhu by měl oscilovat kolem
40 %. Za rok 2010 dosáhl podíl ojetých vozidel hodnoty 42,88 %, za 1. - 3. měsíc 2011
byl podíl 41,69 %.
179
Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1)
(do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
200 000
180 000
160 000
140 000
20 000
180 000
169 236
161 659
143 661
132 542
123 987
127 376
149 622
147 818
152 175
148 730
146 271
141 310
171 710
133 002
40 000
91 371
60 000
84 825
80 000
116 213
100 000
154 361
120 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 odhad
2011
Růst (-pokles) trhu - index 2011 / 2010 (odhad):
6,36%
Diagram č. 4.1.1
Vývoj celkového trhu v ČR (osobní automobily kat. M1)
400 000
350 000
300 000
50 000
316 500
296 270
306 261
374 635
307 130
268 265
254 854
265 516
240 884
239 449
225 170
281 006
252 544
296 623
219 569
205 593
100 000
171 378
150 000
282 880
200 000
345 411
250 000
0
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
19
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
Nárůst (- pokles) trhu všech OA - r. 2011 / r. 2010 (odhad):
06
20
07
20
08
20
09
20
1
10 01
20 d 2
a
h
od
3,34%
Diagram č. 4.1.2
Z diagramů vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl maxima (téměř
172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce
1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem
hodnoty 150 000 ks. V roce 2004 trh vykázal další poměrně velký pokles o 11,08 %,
který pokračoval i v letech 2005 a 2006 až na hodnotu necelých 124 000 prvně
registrovaných vozidel v roce 2006. V roce 2007 se trh znovu nadechl a vykázal růst
o téměř 7 %, v roce 2008 se tento růst ještě zvýšil až na 8,39 %. V roce 2009 pak trh
zaznamenal druhou nejvyšší hodnotu za sledované období, když výsledná hodnota
prvních registrací dosáhla 161 659 vozidel. V roce 2010 tato hodnota byla ještě
180
překonána a trh se výrazně přiblížil rekordní hodnotě z roku 1997. První registrace
nových osobních vozidel v roce 2010 byly 169 236 kusů. Na tomto místě je ale
potřeba udělat poznámku: meziroční porovnávání prodejů osobních automobilů, ale
i lehkých užitkových vozidel nemělo v porovnání let 2008, 2009 a 2010 dostatečnou
vypovídací schopnost! V dubnu 2009 byl odstraněn abnormální stav, který působil
deformaci trhu, danou nemožností odpočtu DPH u osobních automobilů od listopadu
roku 2004 (do té doby bylo možno odpočet DPH uplatnit u tzv. „montážních“ osobních
automobilů).
První odhad z výsledků za 1. čtvrtletí 2011 naznačuje, že v roce 2011 by mohl trh opět
růst. Osobní automobily by mohly dosáhnout rekordní hodnoty až 180 000 prvně
registrovaných vozidel. Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku
1993 do konce března roku 2011 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.3 a celkové shrnutí
od roku 1993 je pak uvedeno v diagramu č. 4.1.4.
1 997 1 998 1 999
nová vyrobená v ČR
2 002 2 003 2 004
2 005 2 006 2 007
nová z dovozu
2 008 2 009
37,06%42,88%
36,81%43,13%
20,06%
20,06%
35,88% 47,22%
16,90%
61,65%
26,11%
61,63%
23,72%
14,65%
23,04%
52,52%
26,13%
21,35%
47,81%
26,87%
25,31%
29,46%43,65%
26,89%
30,69%38,64%
30,15%
36,45%
33,40%
2 000 2 001
30,67%
33,95%
31,32%
34,73%
47,95%
26,25%
25,81%
44,05%
30,66%
25,29%
32,23% 42,11%
25,66%
45,43%
47,07%
1 995 1 996
12,23%
1 993 1 994
17,33%
0%
15,81%
10%
12,25%
20%
25,29% 29,28%
30%
31,70%
40%
21,23%
50%
37,24%
60%
28,63%
50,50%
70%
55,56%
80%
59,63%
Podíly na celkovém trhu ČR (osobní automobily kat. M1)
2 010 odhad
2011
ojetá z dovozu
Diagram č. 4.1.3
Celkový objem obchodu - souhrn od r. 1993 (od vzniku ČR)
1 221 530;
24,90%
2 367 165;
48,26%
1 316 365;
26,84%
nová vyrobená v ČR
nová z dovozu
ojetá z dovozu
Za období: 1.1.1993 až 31.3.2011 ............100 % =
4 905 060 ks
Diagram č. 4.1.4
181
4.1.2 Malá užitková vozidla (kat. N1)
Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku 2010, spolu
s prvním odhadem pro rok 2011, znázorňuje diagram č. 4.1.5. Velká deformace
a propad trhu v letech 2009 a 2010 jsou dány skutečností, že trh lehkých užitkových
vozidel se v roce 2009 drtivě propadl nejen v reakci na zhoršenou ekonomickou situaci
řady firem. Významnou roli sehrálo zavedení odpočtu DPH i pro osobní firemní vozidla.
Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na
hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký obrat.
Příčinou obratu byla změna daňové legislativy, která umožnila odpis DPH u vozidel
kategorie N1. Důsledkem této legislativní změny pak byl každoroční vysoký růst trhu
vozidel kat. N1, který ale zároveň dosti značně deformoval trh osobních vozidel.
Rekordní hodnoty trh dosáhl v roce 2007, kdy bylo registrováno 62 038 ks vozidel.
V roce 2008 trh mírně poklesl na hodnotu 59 986. Z rekordních hodnot kolem 60 000 ks
se ale v roce 2009 tento trh z výše uvedených příčin dramaticky snížil. Prvně
registrováno bylo jen 19 427 ks vozidel N1, což představuje pokles o 67,61 %. V roce
2010 pokračoval výrazný pád trhu až na konečnou hodnotu 11 576 prvně
registrovaných vozidel. V roce 2011 pak odhadujeme oživení trhu na úroveň okolo
13 000 prvně registrovaných lehkých užitkových vozidel.
10 000
13 000
11 576
59 986
19 427
18 124
13 888
15 004
15 040
15 738
16 350
21 578
21 189
15 277
20 000
11 247
30 000
14 039
40 000
26 750
50 000
39 047
60 000
49 491
70 000
62 038
Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1)
0
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
odhad
2011
12,30%
Diagram č. 4.1.5
4.1.3 Shrnutí
Shrneme-li výše uvedené, je možno ve stručnosti konstatovat, že:
•
•
•
•
trh osobních a lehkých užitkových vozidel je vhodnější i v roce 2010 hodnotit
kvůli zmiňovanému odpočtu DPH jako trh společný, v roce 2010 tento společný
trh zůstal zhruba na hodnotě roku 2009 (pokles o 0,15 % a 274 ks vozidel);
mírný růst trhu osobních automobilů (+ 4,69 %) je dán zejména zlepšenou
ekonomickou situací ve druhém pololetí roku a rovněž nižší průměrnou cenovou
úrovní v jednotlivých segmentech trhu, která pomohla prodeje rozhýbat;
u malých užitkových automobilů kat. N1 trh po roce drtivého poklesu dále
poklesl o 40,41 %. Kromě omezení nákupů ve většině firem je hlavní příčinou to,
co bylo popsáno výše;
v prodejích osobních automobilů jsou stále největší skupinou malé vozy, ale
jejich podíl výrazně klesá z hodnoty 42 % v roce 2008 na 32 % v roce 2009 až na
182
26 % v roce 2010. Naopak podíl vozidel střední třídy roste. Podíl jednotlivých
segmentů v roce 2010 je vidět v diagramu č. 4.1.6.
velkoprostorové
12,22%
terénní
11,40%
nezařazeno
2,57%
mini vozy
3,48%
malé vozy
26,25%
sportovní
0,53%
luxusní
0,27%
vyšší střední
3,88%
střední
20,32%
nižší střední
19,10%
Diagram č. 4.1.6
Další faktory ovlivňující trh nových vozidel je možno shrnout zhruba do
následujících bodů:
• koupěschopnost obyvatelstva a částečně i podnikatelské sféry ještě delší dobu
nebude na takové úrovni, aby docházelo k větší obměně vozového parku a ten
mohl výrazněji omlazovat. K tomu by bylo potřeba, aby první registrace osobních
a lehkých užitkových vozidel dosahovaly alespoň 250 000 vozidel ročně;
• příznivou zprávou je, že se snižuje dovoz ojetých vozů, ale jejich podíl na
celkovém trhu je v ČR stále vyšší, než je obvyklé ve vyspělých zemích EU.
V roce 2011 lze na základě trendů minulých let a zejména pak z výsledků za první
4 měsíce tohoto roku očekávat růst prodejů osobních automobilů i malých užitkových
automobilů. Celkově za obě kategorie by trh oproti loňsku měl vykázat mírný růst.
Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů
a malých užitkových vozidel jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou
v souhrnu za rok 2010 a předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci
„STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2006 - 2010“, která je rovněž předávána celé
členské základně Sdružení automobilového průmyslu (pouze v elektronické verzi).
4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních
automobilů, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel) probíhá stejně jako u kategorie
osobních a lehkých užitkových vozidel podle údajů o prvních registracích z Centrálního
registru vozidel. Podle prodejů byl nadále zpracováván jen doplňující přehled v kategorii
motocyklů podle provedení a kubatur a v kategorii přípojných vozidel v rozlišení na
přívěsy a návěsy. Údaje za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou
183
zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně AutoSAP, rovněž jako
u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou.
4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2010, spolu s prvním
odhadem pro rok 2011, znázorňuje diagram č. 4.2.1.
Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů)
14 000
12 000
9 927
10 000
8 000
6 000
5 870
5 309
6 853
6 370
4 752
5 782
7 024
6 554
6 260 6 591
7 798
11 587
10 581
8 629
7 500
5 167
5 445
4 760
4 000
2 000
0
1993
1994
1995 1996
1997
1998 1999
2000
2001
2002 2003
2004
2005 2006
2007
2008 2009
2010 odhad
2011
37,74%
Diagram č. 4.2.1
Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)
7 240
2 700
5 134
260
311
2 858
4 378
2 611
382
3 667
599
3 558
2 812
618
385
2 000
4 057
2 796
4 000
1 885
6 000
3 985
8 000
4 318
10 000
1 252
2 620
3 162
1 049
1 732
3 435
1 213
1 533
4 727
1 511
1 037
5 554
2 645
822
6 202
3 132
704
5 850
2 643
633
7 165
3 189
567
8 062
3 535
552
9 375
3 632
458
12 000
9 982
11 129
14 000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
nové tuzemské
dovoz nové
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.2
Trh nákladních vozidel byl v roce 2009 postižen ekonomickou recesí velmi výrazně.
Celková velikost se v roce 2009 snížila na méně než polovinu úrovně roku 2008.
Pozitivní zprávou proto je, že v roce 2010 došlo na trhu k oživení a trh vzrostl na
hodnotu 5 445 ks prvně registrovaných nových nákladních vozidel.
Stejně jako u osobních vozidel je i trh nových nákladních vozidel (včetně tahačů)
dlouhodobě ovlivňován dovozem ojetých vozidel. Trendy jsou vidět z diagramu č. 4.2.2.
184
V roce 2011 se podle vývoje za leden až duben očekává další výraznější růst prvních
registrací nových nákladních automobilů oproti roku 2010. Očekáváme, že trh nových
vozidel by se mohl vrátit na úroveň roku 2004 a dosáhnout na hodnotu kolem 7 500 ks
prvně registrovaných nákladních automobilů. Na trhu ojetých vozidel pak očekáváme
v roce 2011 vývoj podobný jako v letech 2009 a 2010.
4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3)
Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3)
1 400
1 191
1 200
1 000
892
874
800
784
842
838
922
806
693
985
983
959
944
949
816
729
850
775
751
2009
2010 odhad
2011
600
400
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
13,20%
Diagram č. 4.2.3
V kategorii autobusů v roce 2010 bohužel nedošlo k oživení trhu a trh dále mírně
poklesl ještě pod úroveň krizového roku 2009. Trh tak druhým rokem padal
z rekordní hodnoty 1 191 ks v roce 2008 na hodnotu 775 ks prvně registrovaných
autobusů v roce 2009 až na 751 ks v roce minulém. Podíváme-li se na trh z ještě
delší retrospektivity, vidíme, že trh nových autobusů se mezi roky 2001 až 2004
výrazně neměnil. Po růstu v roce 2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003
došlo sice v roce 2004 k nepatrnému poklesu, ale dá se říci, že trh se pohyboval
kolem hodnoty 950 ks prodávaných autobusů. V roce 2005 tuzemský trh nových
autobusů (bráno podle prvních registrací) poměrně výrazně propadl na hodnotu 816
ks. V roce 2006 se trh vrátil na hodnotu 944 ks, která byla téměř beze změny
dosažena i v roce 2007 (poprvé bylo zaregistrováno 949 ks autobusů). Výsledky
prvního čtvrtletí 2011 naznačují, že v roce 2011 bude i hranice 900 ks
nedosažitelná meta. První odhad pro letošní rok naznačuje, že trh (první registrace)
by mohl vykázat mírné oživení a výsledná hodnota se bude pravděpodobně
pohybovat někde kolem čísla 850 ks - viz diagram č. 4.2.3.
Otázkou je, za jak dlouho se trh vrátí k výraznějšímu růstu a dosáhne hranice
alespoň 1 000 ks nových autobusů. Stále tak platí, že v této kategorii je obměna
vozového parku dlouhodobě nedostatečná a pokud ani v nejbližších letech nedojde
k jejímu zlepšování, mohl by to být již velmi výrazný problém, zejména s ohledem
na bezpečnost přepravovaných osob.
4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L)
V kategorii jednostopých motorových vozidel byl v roce 2010 také zaznamenán
pokles, i když již ne tak prudký jako v roce 2009, kdy trh poklesl o 27,5 %. Trh
185
nových motocyklů poklesl v roce 2010 o 6,5 % a dosáhl hodnoty 18 451 kusů. První
odhad pro letošní rok naznačuje mírné oživení trhu, který by měl dosáhnout
hodnoty kolem 20 000 prvních registrací nových motocyklů – viz diagram č. 4.2.4.
2005
20 000
2004
18 451
15 625
2003
19 741
19 617
15 029
2000
14 566
8 847
1999
10 032
8 376
1996
7 320
1995
8 805
11 154
5 000
6 460
10 000
5 362
15 000
11 653
20 000
13 060
25 000
24 947
30 000
27 222
Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L)
0
1993
1994
1997
1998
2001
2002
2006
2007
2008
2009
2010 odhad
2011
8,40%
Diagram č. 4.2.4
4.2.4 Přípojná vozidla (kat. O3 a O4)
Kategorie přípojných vozidel byla krizí zasažena ze všech kategorií nejvíce. V roce
2009 trh oproti roku 2008 poklesl o výrazných 62,10 %. V roce 2010 na trhu nastalo
velmi mírné oživení, když trh vzrostl oproti krizovému roku 2009 o 19,4 % na
hodnotu 3 033 prvně registrovaných nových vozidel. Vývoj českého trhu u této
kategorie silničních vozidel, včetně prvního odhadu trhu pro rok 2011, který počítá
s výraznějším růstem trhu až na hodnotu 4 500 ks prvně registrovaných vozidel, je
znázorněn v diagramu č. 4.2.5. Poptávka v této kategorii je do značné míry
ovlivňována poptávkou v kategorii těžkých nákladních vozidel (tahačů), u které
v roce 2011 počítáme s výrazněji zvýšenou poptávkou. Trh přípojných vozidel se
nadále vyhodnocuje pouze čtvrtletně.
4 500
2005
5 568
2004
2 540
3 927
3 502
1999
2 917
1998
4 666
1995
2 074
1994
2 252
1993
1 799
1 408
2 000
1 252
3 000
1 279
4 000
2 105
5 000
3 510
6 000
4 487
7 000
6 702
8 000
3 033
9 000
8 215
Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4)
1 000
0
1996
1997
2000
2001
2002
2003
2006
2007
2008
2009
2010
odhad
2011
48,37%
Diagram č. 4.2.5
186
11 014
11 146
7 664
6 928
5 098
5 238
5 495
3 272
6 000
3 302
9 000
5 630
12 000
14 391
15 000
14 416
12 062
Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích
kompletní, je v posledním diagramu 4.2.6 znázorněn prodej firmy AGADOS, která
vyrábí přívěsy za osobní vozidla. Celkové údaje o prodejích se v této kategorii
pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů, působících na
tuzemském trhu, nejsou kompletní.
3 000
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
0
Diagram č. 4.2.6
4.3 Údaje o ojetých vozidlech
Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel (obchodní a individuální dovoz) do České
republiky bylo až do konce 1. čtvrtletí 2004 Generální ředitelství cel (GŘC), které navíc
již od roku 1999 zveřejňovalo souhrnné údaje o obchodních dovozech na svých
internetových stránkách. Částečným nedostatkem těchto údajů byla skutečnost, že
třídění vozidel prováděné GŘC bylo nutně podle položek celního sazebníku. To sice
neodpovídalo členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci vozidel
používané podle předpisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2
a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná O1 až O4), ale
alespoň v hrubých rysech dávalo přehled o dovozu zejména ojetých vozidel do České
republiky.
Po vstupu ČR do EU přešla agenda sledování zahraničního obchodu pod Český
statistický úřad (ČSÚ). Ten sice rovněž má na svých internetových stránkách aplikaci se
statistikou zahraničního obchodu, ale data, která se týkají dovozů vozidel, zejména pak
absolutní údaje o počtu dovážených kusů, nejsou dle našeho expertního posouzení
zatím v takové kvalitě, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Údaje o individuálních
dovozech původem z EU, kterých je v našem oboru drtivá většina, se bohužel nesledují
vůbec.
Z tohoto důvodu je trh ojetých vozidel od roku 2005 monitorován údaji o prvních
registracích podle dat z Centrálního registru vozidel (CRV). Tato data na jednu stranu
přesně vypovídají o tom, kolik dovezených ojetých vozidel bylo v ČR skutečně uvedeno
do provozu, na druhou stranu z nich ale nelze vysledovat, kolik vozidel je dále
reexportováno nebo použito na náhradní díly.
187
Získaná data o prvních registracích ojetých vozidel podle jednotlivých kategorií
(za rok 2010 a jejich porovnání s rokem 2009)
Osobní automobily (kat. M1)
Za rok 2010 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 127 034 ks ojetých osobních automobilů
(jedná se o automobily z dovozu). Oproti roku 2009 zde tedy byl zaznamenán opětovný
pokles registrací o 12,15 % (to je o 17 568 ojetin méně). Oproti roku 2008 je to pak
o více než 100 000 ojetin méně. Podíl prvních registrací ojetých osobních automobilů
z dovozu na celkových registracích osobních automobilů v ČR dosáhl v souhrnu za rok
2010 hodnoty 42,88 % (v roce 2009 to bylo 47,22 % a v roce 2008 61,65 %).
Počet prvních registrací ojetých osobních automobilů z dovozu za rok 2010 se tak vrátil
přibližně na úroveň roku 2004. Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých osobních
automobilů (tedy ojetých z dovozu) se ale zvýšil z téměř 7,8 let vykázaných v roce 2009
na 8,45 let (vykázaný průměrný rok výroby = 2002,55).
Přestože údaje o dovozech osobních automobilů za rok 2010 nejsou k dispozici (to platí
již od 2. poloviny roku 2004), lze odhadnout (na základě porovnání údajů o registracích
a dovozech z minulých let), že do ČR bylo za toto období dovezeno o cca 15 % více
ojetých osobních automobilů, než činí údaj o jejich registracích (tedy přibližně 145 000
ks ojetých osobních automobilů).
----------------------------------------------------------vzniku
Celkový
objem
trhu - souhrn
od r. od
1993
(odČR)
vzniku ČR)
Celkový
objem
obchodu
- souhrn
r. (od
1993
Osobní
automobily kat. M1
1 221 530;
1 216 025;
24,90%
24,94%
2 355 140;
48,31%
Do ČR bylo dále dovezeno
#REF!
1 304 369;
26,75%
ks ojetých osobních automobilů (nepřihlášené do provozu v ČR).
2 367 165;
48,26%
nová
ČR
novávyrobená
vyrobená v
v ČR
1 316 365;
26,84%
nováz dovozu
z dovozu
nová
ojetá
z dovozu
ojetá
z dovozu
Za období:
1.1.1993
až 28.2.2011
............................100
% 4= 905
4 875
534ksks
Za období:
1.1.1993
až 31.3.2011
............100
%=
060
Do r. 2001 zahrnuty prodeje nových v ČR a veškeré dovozy ojetých vozidel (to je včetně dovozů na "ND") , od
r. 2002 jen dovezená ojetá uvedená do provozu a domácí prodeje nových a od r. 2005 první registrace vozidel.
Počet osobních automobilů registrovaných v ČR k 31.12.2010 ... 4 496 232 ks
Z výše uvedených údajů vyplývá, že vozový park osobních automobilů v ČR byl od roku
1993 de facto celý „obměněn“. K pozitivní změně věkové struktury však, vlivem dovozů
ojetých automobilů, nedošlo.
188
Podíly dovozů ojetých osobních automobilů (kat. M1) podle věku
Věk
do 1 roku
1-3 roky
3-5 let
5-10 let
10-15 let
nad 15 let
2007
2,1 %
8,0 %
13,5 %
46,6 %
25,4 %
4,4 %
2008
3,5 %
9,8 %
15,9 %
41,8 %
24,3 %
4,7 %
2009
3,1 %
12,4 %
22,5 %
41,2 %
18,8 %
2,0 %
2010
2,8 %
9,8 %
20,2 %
39,7 %
24,8 %
2,7 %
2011 */
3,3 %
8,6 %
20,4 %
36,9 %
27,7 %
3,0 %
*/ údaj za leden až březen
Zdroj: Svaz dovozců automobilů
Z tabulky je patrné, že největší zastoupení mají vozidla stáří 5 až 10 let, přičemž na
vozidla nad 10 let připadá více jak pětina dovozů. V roce 2010 podíl dovážených
vozidel ve věku nad 10 let opět stoupl a pokračování tohoto trendu bylo
zaznamenáno i v 1. čtvrtletí 2011.
-----------------------------------------------------------
Malá užitková vozidla (kat. N1)
V ČR bylo za rok 2010 poprvé zaregistrováno 7 470 ks ojetých malých užitkových
vozidel kategorie N1, což je o 867 ks (o 10,40 %) méně než v roce 2009. Protože ale
výrazně klesl prodej nových vozidel, tak v této kategorii podíl ojetých vozidel na
celkových registracích na rozdíl od kategorie osobních vozidel vzrostl (o 9,19 %)
ze 30,03 % v roce 2009 na 39,22 % v roce 2010.
Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých malých užitkových automobilů (tedy
ojetých z dovozu) činí 7,21 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2003,79).
Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
V průběhu roku 2010 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 2 858 ks ojetých
nákladních vozů kategorie N2 a N3. Oproti roku 2009 je to o 9,46 % (247 ks) více.
Podíl poprvé registrovaných ojetých nákladních automobilů (to je ojetých z dovozu) na
celkovém počtu nových registrací v této kategorii vozidel se oproti roku 2009 díky růstu
trhu nových vozidel snížil a za rok 2010 dosáhl 34,42 % (za rok 2009 to bylo 35,42 %).
Průměrný věk dovezených ojetých nákladních automobilů činí 6,54 roku (vykázaný
průměrný rok výroby = 2004,46).
Autobusy (kat. M2 a M3)
Za celý rok 2010 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 201 ks ojetých autobusů
(kat. M2 a M3). Ve srovnání s rokem 2009 se první registrace ojetých autobusů snížily
o 7 ks (-3,37 %). Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých autobusů z dovozu činí
11,16 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 1999,84).
Motocykly (kat. L)
Za leden až prosinec 2010 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 11 635 ojetých
jednostopých vozidel (z dovozu). Registrace ojetých motocyklů také poklesly a to
o 21,58 % (o 3 201 ks). Podíl ojetých se snížil na 38,67 % (v r. 2009 to bylo 42,91 %).
189
Průměrný věk ojetých motocyklů a mopedů činí 9,74 roku (vykázaný průměrný rok
výroby = 2001,26).
4.4 Tuzemský trh - shrnutí
Souhrnné výsledky na domácím trhu vozidel v jednotlivých kategoriích silničních vozidel
v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 jsou uvedeny v tabulkách č. 4.4.1 až 4.4.6.
V tabulkách jsou vidět i podíly tuzemských výrobců.
Tuzemský trh vozidel je pravidelně měsíčně sledován a vyhodnocován již od roku 1993,
proto lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat jeho velikost
a trendy. Vyhodnotíme-li tedy dostupné údaje od roku 1993, je kromě výše uvedených
komentářů a závěrů možno k jednotlivým tržním kategoriím konstatovat následující:
¾ Trh nových osobních automobilů (kat. M1), pokud se nestane nic mimořádného,
překoná v roce 2011 dosavadní maximum z roku 1997. Porovnáním výsledků
posledních tří let tj. 2010/2009 a 2009/2008 a vysledovaného vývoje prvních
registrací v jednotlivých měsících roku (podle % podílu z prodejů celého roku nebo
podle počtu prodaných kusů) můžeme usuzovat, že v roce 2011 trh osobních
automobilů vzroste na hodnotu kolem 180 000 prvně registrovaných nových vozidel.
Pro obnovu parku by bylo možno za ideální stav považovat, kdyby trh nových
osobních automobilů dosahoval alespoň 250 000 ks nově registrovaných vozidel.
¾ U kategorie nových malých užitkových vozidel (kat. N1) byla až do roku 2003
situace na trhu nejlepší v letech 1996 a 1997. Od té doby docházelo ke
každoročnímu poklesu prodejů. Od mezního roku 2003 začal trh každoročně
výrazně růst až k rekordní hodnotě roku 2007, když trh dosáhl svého historického
maxima 62 038 kusů. Po mírném poklesu v roce 2008 zaznamenal trh v roce 2009
z výše uváděných příčin strmý pokles až na třetinu hodnoty dosažené v roce 2008.
V roce 2010 trh ještě jednou výrazně propadl až k hodnotě 11 500 ks. Údaje za
1. čtvrtletí 2011 naznačují, že v letošním roce lze na trhu čekat mírné oživení.
Z těchto dat a rovněž pak porovnáním ročních údajů lze dovodit, že v roce 2011 by
trh lehkých užitkových vozidel měl dosáhnout hodnot kolem 13 000 prodaných
vozidel.
¾ Trh nových nákladních vozidel (kat. N2 a N3) v roce 2009 také rekordně propadl
a dosáhl hodnoty 4 760 prvně registrovaných vozidel. V roce 2010 trh začal opět
růst a výsledky za 1. čtvrtletí 2011 naznačují, že i v roce 2011 lze na trhu očekávat
pozitivní vývoj. Celková velikost trhu by mohla být o cca 40 % vyšší než v roce 2009
a dosáhnout úrovně 7 500 prvně registrovaných vozidel.
¾ Trh nových autobusů (kat. M2 a M3) v roce 2009 zaznamenal po rekordním roce
2008 také výjimečně vysoký propad. Celkový počet prvně registrovaných autobusů
se snížil o 34,93 % na absolutní hodnotu 775 ks. V roce 2010 oživení trhu nenastalo
a trh stagnoval na hodnotě 751 nově registrovaných autobusů, což je vzhledem ke
struktuře parku této kategorie více než alarmující. Výsledky 1. čtvrtletí 2011
naznačují, že v roce 2011 trh poroste pravděpodobně jen málo a bude se pohybovat
na hranici 850 ks.
Jak již bylo naznačeno, vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů
v ČR (viz údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je stávající tempo obměny na
úrovni 750 až 1 000 ks za rok zcela nedostatečné, vozový park autobusů
190
každoročně „stárne“ a může tak v nejbližších letech znamenat vážný problém
zejména s ohledem na bezpečnost cestujících.
¾ Trh nových motocyklů a mopedů (kat. L) zaznamenal v roce 2010 také další
pokles i když již ne tak velký jako v roce 2009. Trh poklesl z hodnoty 19 741 ks
prvně registrovaných motocyklů a mopedů v roce 2009 až na hodnotu 18 451 v roce
2010. Dosavadní vývoj trhu zaznamenaný za první čtvrtletí roku 2011 naznačuje, že
v letošním roce se trh bude vyvíjet pravděpodobně poněkud příznivěji. Výsledná
velikost trhu bude mírně vyšší, tedy 20 000 prvně registrovaných motocyklů
a mopedů. Podíl českých výrobců na trhu nových motocyklů a mopedů neustále
klesá a za rok 2010 byl již na téměř zanedbatelné hodnotě pod 1 %.
¾ Trh nových přípojných vozidel (kat. O3 a O4) vykázal v roce 2010 oživení, když
po dramatickém propadu v roce 2009 vzrostl na hodnotu 3 033 prvně registrovaných
přípojných vozidel. I tak ale stále zůstal na úrovni dosahované zhruba před deseti
lety. Tímto vývojem jsou samozřejmě velice citelně zasaženi i domácí výrobci.
Výsledky za 1. čtvrtletí 2011 naznačují, že v roce letošním se dá očekávat
výraznější zlepšení situace. Trh pravděpodobně dosáhne hodnoty kolem 4 500 ks
prvně registrovaných přívěsů a návěsů.
Pozitivní informací k loňskému smíšenému vývoji trhu vozidel je pokles dovozu ojetých
vozidel. Částečně se tak zmírňuje deformace tuzemského trhu vozidel dovozem ojetých
vozidel. Bohužel výsledky za 1. čtvrtletí naznačují (zejména v kategorii osobních
vozidel), že další výraznější zlepšování situace ve prospěch nových vozidel se v roce
letošním čekat nedá. Nutno uvést, že příznivá situace v roce 2010 byla do značné míry
dána skutečností, že ceny nových vozidel byly na rekordně nízkých hodnotách. Tržní
podíl nových a ojetých osobních vozidel je aktuálně přibližně v poměru 60 : 40 % ve
prospěch nových.
Tabulka č. 4.4.1
MOTOROVÁ VOZIDLA
nárůst (-pokles)
osobní+malá užitková
z toho traktory
+ nákladní + autobusy ojetá (z dovozu)
+ motocykly a mopedy
z toho traktory
rok 2010
207 691
2 232
149 677
479
rok 2009
208 845
2 483
171 056
462
CELKEM MOTOROVÁ:
357 368
379 901
-5,93% -22 533
rok 2009
rok 2010
30 269
28 259
26 294
27 569
1 965
2 700
3 344
3 052
2 612
2 836
440
508
nárůst (-pokles)
%
ks
-6,64%
-2 010
-4,62%
-1 275
-27,22%
-735
-292
-8,73%
-7,90%
-224
-13,39%
-68
nová
+ traktory
podíl ojetých:
OSTATNÍ VOZIDLA
nová
přívěsy a návěsy
z toho: přívěsy a návěsy
ostatní + nezařaditelná
všech kategorií
+ nezařaditelná do
ojetá (z dovozu)
uvedených kategorií z toho: přívěsy a návěsy
ostatní + nezařaditelná
+ ostatní vozidla
41,88%
31 311
33 613
388 679
413 514
CELKEM OSTATNÍ:
podíl ojetých:
CELKEM SILNIČNÍ VOZIDLA
z toho:
45,03%
9,95%
9,75%
rok 2009
rok 2010
nová
ojetá (z dovozu)
podíl ojetých:
235 950
152 729
39,29%
191
239 114
174 400
42,18%
%
-0,55%
-10,11%
-12,50%
3,68%
ks
-1 154
-251
-21 379
17
-3,14%
-6,85%
-2 302
-0,20%
nárůst (-pokles)
%
ks
-6,01% -24 835
-3 164
-1,32%
-12,43% -21 671
-2,88%
Tabulka č. 4.4.2
Osobní automobily (kat. M1)
podíl domácích výrobců
rok 2010
169 236
53 009
853
5 510
54
31,35%
127 034
20 557
5
16,19%
296 270
73 566
853
5 510
59
27,00%
PODÍL OJETÝCH VOZIDEL (z dovozu):
42,88%
nové
z toho značka: Škoda
vyrobené v: TPCA Czech
HMMC Nošovice
ostatních českých firmách
ojeté (z dovozu)
ostatní tuzemské značky
podíl domácích značek
CELKEM (nové + ojeté):
HMMC Nošovice
nárůst (-pokles)
rok 2009
%
ks
161 659
4,69%
7 577
47 620
11,32%
5 389
857
-0,47%
-4
4 110
34,06%
1 400
11 390,91%
43
29,46%
1,89%
144 602
-12,15% -17 568
19 465
5,61%
1 092
5
0,00%
0
13,46%
2,72%
-9 991
306 261
-3,26%
67 085
9,66%
6 481
857
-0,47%
-4
4 110
34,06%
1 400
16 268,75%
43
23,53%
3,47%
47,22%
-4,34%
Tabulka č. 4.4.3
Malá užitková vozidla (kat. N1)
rok 2010
11 576
525
0
0
10
4,62%
7 470
145
3
1,98%
19 046
670
13
3,59%
39,22%
nové
HMMC Nošovice
ojeté (z dovozu)
ostatní domácí výrobci
192
nárůst (-pokles)
rok 2009
%
ks
19 427 -40,41%
-7 851
2 872 -81,72%
-2 347
1 -100,00%
-1
53
-53
6
66,67%
4
14,81%
-10,19%
8 337 -10,40%
-867
134
8,21%
11
2
50,00%
1
1,63%
0,35%
27 764 -31,40%
-8 718
3 006 -77,71%
-2 336
8
62,50%
5
-7,27%
10,86%
30,03%
9,19%
Tabulka č. 4.4.4
Autobusy (kat. M2 + M3)
nové
z toho: Irisbus-Iveco
SOR
ojeté (z dovozu)
z toho:Irisbus-Iveco */
SOR
z toho:Irisbus+Iveco */
SOR
rok 2010
751
241
275
20
71,37%
201
47
0
0
23,38%
952
288
275
20
61,24%
*/ včetně zn. Karosa a Ikarus
PODÍL OJETÝCH AUTOBUSŮ (z dovozu):
21,11%
nárůst (-pokles)
rok 2009
%
ks
775
-3,10%
-24
257
-6,23%
-16
253
8,70%
22
20
0,00%
0
2,98%
68,39%
208
-3,37%
-7
29
62,07%
18
0 #DIV/0!
0
0 #DIV/0!
0
9,44%
13,94%
983
-3,15%
-31
286
0,70%
2
253
8,70%
22
20
0,00%
0
4,37%
56,87%
21,16%
-0,05%
Tabulka č. 4.4.5
Nákladní automobily (kat. N2 + N3)
rok 2010
5 445
179
130
2
5,71%
2 858
36
40
16
3,22%
8 303
215
170
18
4,85%
34,42%
nové
z toho značka:
Avia
Tatra
ojeté (z dovozu)
z toho značka:
Avia
Tatra
z toho značka:
Avia
Tatra
193
nárůst (-pokles)
rok 2009
%
ks
4 760
14,39%
685
226 -20,80%
-47
152 -14,47%
-22
4 -50,00%
-2
-2,31%
8,03%
2 611
9,46%
247
19
17 111,76%
-27,27%
-15
55
6,67%
1
15
3,33%
-0,11%
7 371
12,64%
932
243 -11,52%
-28
207 -17,87%
-37
19
-5,26%
-1
6,36%
-1,51%
35,42%
-1,00%
Tabulka č. 4.4.6
Motocykly a mopedy (kat. L)
nárůst (-pokles)
rok 2010
18 451
72
23
0,51%
11 635
151
25
1,51%
30 086
223
48
0,90%
rok 2009
19 741
108
37
0,73%
14 836
209
15
1,51%
34 577
317
52
1,07%
%
-6,53%
-33,33%
-37,84%
-0,22%
-21,58%
-27,75%
66,67%
0,00%
-12,99%
-29,65%
-7,69%
-0,17%
PODÍL OJETÝCH MOTOCYKLŮ (z dovozu):
38,67%
42,91%
-4,23%
nové
z toho značka:
Jawa
ojeté (z dovozu)
z toho značka:
Jawa
z toho značka:
Jawa
ks
-1 290
-36
-14
-3 201
-58
10
-4 491
-94
-4
***************************************
Na internetových stránkách Sdružení automobilového průmyslu jsou základní
údaje o prvních registracích nových a ojetých vozidel pravidelně (měsíčně)
zveřejňovány včetně odkazů na podrobné údaje na stránkách Svazu dovozců
automobilů.
Z dat soustředěných v sekretariátu AutoSAP je možno sestavit celou řadu dalších
srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem tohoto
materiálu. Při letošním zpracování jsme se na rozdíl od minulých let omezili jen na
základní trendy, kam se bude trh pravděpodobně vyvíjet v roce 2011. Detailnější data
jsou samozřejmě k dispozici v sekretariátu AutoSAP pro případné zájemce (z řad
pracovníků členské základny).
Zpracoval: Ing.Ešner
4.5 Vývoj na evropském trhu osobních automobilů
Od roku 2010 jsou sekretariátem AutoSAP vyhodnocovány i údaje ACEA týkající se
trhu osobních automobilů v Evropě (země EU 27 + EFTA). Ukázky z tohoto zpracování
jsou uvedeny v diagramech č. 4.5.1 až 4.5.3.
Na prvních registracích nových osobních automobilů za r. 2010 v zemích EU27 + EFTA
se podílely téměř ze 70 % značky vozidel ze 6 skupin - VW Group, PSA Group,
RENAULT Group, FORD Group, GM Group a FIAT Group (podíl těchto výrobců v roce
2010 činí 69,15 %, v roce 2009 to bylo 69,80 %). Podíl značky ŠKODA na trhu zemí
EU27 + EFTA za rok 2010 dosáhl hodnoty 3,40 %, tedy oproti roku 2009 mírně vzrostl.
Vývoj u jednotlivých výrobců byl různý. Oproti roku 2009 (viz diagram č. 4.5.3) došlo za
rok 2010 k poklesu podílu u skupiny FIAT (z 8,66 % v roce 2009 na 7,55 %), FORD (z
8,83 % na 8,05 %) a GM (z 8,86 % na 8,64 %), naopak růst byl podchycen u skupiny
RENAULT (z 9,30 % v roce 2009 na 10,23 %), PSA (z 13,02 % na 13,38 %) a VW (z
21,14 % na 21,30 %).
194
První registrace osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (za rok 2010)
16 000 000
14 000 000
13 785 698
13 360 599
14 499 059
14 132 346
14 717 358
14 309 151
15 959 804
15 529 979
6 000 000
15 387 214
8 000 000
15 254 593
14 861 685
10 000 000
15 782 959
12 000 000
180 812
181 086
203 647
194 580
2 000 000
173 478
166 423
4 000 000
0
2005
2006
2007
země EU27
2009
země EU27 + EFTA
mezi roky
Meziroční nárůsty
prvních registrací
2008
země EU27
země EU27 + EFTA
ČR (osobní + malá užitkov á)
2010
ČR (osobní + malá užitková)
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2010/průměr */
3,54%
3,46%
4,24%
0,93%
1,12%
12,16%
-7,86%
-7,78%
4,66%
-1,24%
-1,48%
-11,08%
-5,46%
-4,92%
-0,15%
-9,99%
-9,56%
-1,65%
*/ průměr za 5 let = za roky 2005 až 2009
Údaj za ČR (Σ osobní a malá užitkov á) lépe v ystihuj e situaci na českém trhu.
Diagram č. 4.5.1
První registrace osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (za leden až březen)
4 500 000
4 000 000
3 500 000
3 690 389
3 583 185
3 765 978
3 669 378
3 440 741
3 362 099
4 154 778
4 226 114
4 126 143
4 230 148
4 054 438
1 500 000
4 002 790
2 000 000
3 914 227
2 500 000
4 137 195
3 000 000
44 709
41 725
40 284
48 234
500 000
42 929
34 867
38 013
1 000 000
0
2005
2006
země EU27
mezi roky
Meziroční nárůsty
prvních registrací
země EU27
země EU27 + EFTA
ČR (osobní + malá užitkov á)
2007
2008
2009
země EU27 + EFTA
2010
2011
ČR (osobní + malá užitková)
2007/2006
2008/2007
2009/2008
2010/2009
2011/2010
2011/průměr */
-0,27%
-0,10%
12,93%
-1,74%
-1,69%
12,36%
-17,08%
-17,19%
-16,48%
9,14%
9,45%
3,58%
-2,35%
-2,01%
7,15%
-7,58%
-7,05%
9,02%
Údaj za ČR (Σ osobní a malá užitkov á) lépe v ystihuj e situaci na českém trhu.
*/ průměr za 6 let = za roky 2005 až 2010
Diagram č. 4.5.2
195
Podíly výrobců na trhu osobních automobilů zemí EU27+EFTA
(za celý rok 2010)
VW Group
(bez zn. ŠKODA)
17,91%
ostatní
30,85%
PSA Group
13,38%
RENAULT Group
10,23%
ŠKODA Auto
3,40%
FIAT Group
7,55%
GM Group
8,64%
FORD Group
8,05%
100 % =
13 785 698 ks
Podíly výrobců na trhu osobních automobilů zemí EU27+EFTA
(za celý rok 2009)
VW Group
(bez zn. ŠKODA)
17,81%
ostatní
30,20%
ŠKODA Auto
3,34%
FIAT Group
8,66%
GM Group
8,86%
PSA Group
13,02%
RENAULT Group
9,30%
FORD Group
8,83%
100 % =
14 499 059 ks
Diagram č. 4.5.3
Čtyři největší evropské trhy (Německo, Itálie, Francie a Velká Británie) v roce 2010
tvořily 66,44 % trhu osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA, přičemž v roce 2009
to bylo 70,79 %. V těchto čtyřech zemích bylo v roce 2010 poprvé zaregistrováno
9 159 057 ks nových osobních automobilů, což představuje pokles o 10,77 %. Vývoj na
těchto 4 trzích byl rovněž rozdílný. V Německu byl zaznamenán meziroční pokles
o 23,40 %, v Itálii došlo k poklesu o 9,22 % a ve Francii (kde v roce 2010 ještě dobíhalo
„šrotovné“) činil pokles jen 2,20 %. Z uvedených 4 trhů došlo k nárůstu registrací pouze
na trhu Velké Británie a to o 1,80 % (zde v roce 2010 probíhalo „šrotovné“).
pYn pYnpYnpYnpYn
196
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
Udržování a rozvoj kontaktů, spolupráce a součinnosti s tuzemskými a zahraničními
organizacemi obdobných zájmů, profesního či podnikatelského zaměření patří
k důležitým činnostem AutoSAP. Výsledky těchto aktivit jsou využívány ve prospěch
jednotlivých členských firem, ale i domácího a evropského autoprůmyslu jako celku.
Pokud se týče státní správy, klíčová je spolupráce s jednotlivými ministerstvy.
Nejužší kontakty jsou rozvíjeny zejména s věcně příslušnými ministerstvy průmyslu
a obchodu (MPO ČR) a dopravy (MD ČR). Důraz je kladen zejména na legislativní
oblast, ale spolupráce probíhá i v oblastech dalších (podpora exportu, účast na
zahraničních výstavách, bezpečnost silničního provozu aj.). Z ostatních ministerstev
spolupracuje AutoSAP hlavně s MŽP, MMŠT, MPSV a MF. Ministři nebo vysocí
zástupci uvedených ministerstev jsou zváni na zasedání Rady ředitelů, divizí a dalších
orgánů AutoSAP. K řadě připravovaných novel zákonů a vyhlášek se tak mohou
členové AutoSAP vyjádřit nejen v připomínkovém řízení, ale i přímo. V některých
případech se členské firmy mohou podílet i na přípravě legislativy. Obdobnou úroveň
má také spolupráce s některými nevládními organizacemi či partnerskými svazy,
asociacemi a sdruženími.
Základní výběr vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými AutoSAP
v současné době spolupracuje, je uveden v kapitole 5.1. Současně je zde uvedena
i stručná charakteristika spolupráce a kontaktní pracovníci za AutoSAP v orgánech
těchto organizací. Obdobným způsobem je zpracována i spolupráce se zahraničními
subjekty (viz kapitola 5.2).
5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy)
5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR)
AutoSAP jako reprezentant jednoho z nejdůležitějších průmyslových odvětví
České republiky je logicky jedním z nejvýznamnějších členských subjektů SP ČR.
V roce 2010 poznamenaném doznívající ekonomickou recesí byla činnost
AutoSAP v SP ČR velmi intenzivní. Tradičními oblastmi bylo zajišťování vzájemné
informovanosti (včetně publikování materiálů a stanovisek AutoSAP v časopise
Spektrum a na www.spcr.cz), koordinace postupů s jednotlivými členskými
subjekty SP ČR a aktivní ovlivňování pozice SP ČR v oblastech legislativně –
právní, pracovně – právní, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky atd.
Z řad členů Rady ředitelů AutoSAP v roce 2010 pracovali ve statutárních orgánech:
Ing. Martin Jahn (prezident AutoSAP) – viceprezident SP ČR a předseda Komise
hospodářské politiky SP ČR
Ing. Miroslav Dvořák, (MOTOR Jikov Group), člen dozorčí rady SP ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP) - zástupce AutoSAP v Radě členů
SP ČR
Do činnosti v rámci aktivit SP ČR byli v roce 2010 zapojeni:
Ing. Jiří Dostál (Kovohutě Příbram nástupnická) - člen Komise pro rozvoj lidských zdrojů
Doc. Karel Chadt, CSc. (ŠKODA Auto) - člen Komise pro rozvoj lidských zdrojů
Ing. Pavel Ešner (sekretariát AutoSAP) - člen Komise pro rozvoj lidských zdrojů
Ing. Zdeněk Novák (sekretariát AutoSAP) - člen Komise pro výzkum a vývoj
- člen Veletržního výboru SP ČR
Ing. Dana Ďorďáková (ŠKODA Auto) - členka Daňové komise
Radek Špicar, M. Phil. (ŠKODA Auto) - člen Komise hospodářské politiky
197
Dne 28. dubna 2011 proběhly řádné volby orgánů SPČR, v nichž byli z AutoSAP do
statutárních orgánů zvoleni:
Ing. Pavel Juříček (viceprezident AutoSAP) - viceprezident SP ČR
Radek Špicar, M. Phil. (ŠKODA Auto) - viceprezident SP ČR a člen Komise
hospodářské politiky
Ing. Martin Jahn (prezident AutoSAP) - člen představenstva SP ČR a předseda Komise
hospodářské politiky SP ČR
Ing. Miroslav Dvořák, (MOTOR Jikov Group), člen dozorčí rady SP ČR
Do činnosti v rámci aktivit SP ČR zůstali i nadále zapojeni:
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekr. AutoSAP) - zástupce AutoSAP v Radě členů SP ČR
Ing. Jiří Dostál (Kovohutě Příbram nástupnická) - člen Komise pro rozvoj lidských zdrojů
Doc. Karel Chadt, CSc. (ŠKODA Auto) - člen Komise pro rozvoj lidských zdrojů
Ing. Pavel Ešner (sekretariát AutoSAP) - člen Komise pro rozvoj lidských zdrojů
Ing. Zdeněk Novák (sekretariát AutoSAP) - člen Komise pro výzkum a vývoj
- člen Veletržního výboru SP ČR
Ing. Dana Ďorďáková (ŠKODA Auto) - členka Daňové komise
---------------------------AutoSAP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové AutoSAP mohou
používat označení člen SP ČR. Platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu AutoSAP.
5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR)
Stejně aktivně jako v SP ČR vystupuje AutoSAP i v HK ČR. Aktivita i silná pozice
AutoSAP v HK ČR vyplývá z toho, že je reprezentantem jednoho za základních
odvětví české ekonomiky. Umožňuje to výrazně ovlivňovat stanoviska HK ČR
směrem k externímu prostředí. Jedná se zejména o prosazování společných
zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti, získávání obchodně ekonomických informací a navazování obchodních kontaktů.
Zástupci AutoSAP v orgánech HK ČR v roce 2010 byli:
Ing. Miroslav Dvořák, (předseda představenstva Motor Jikov Group a.s. a člen
představenstva AutoSAP), člen Představenstva HK ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP), člen Představenstva HK ČR
---------------------------AutoSAP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové AutoSAP (firmy –
podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle Platebního
řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu AutoSAP. Za ty členy AutoSAP, kteří jsou současně
členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory, není odvod na Úřad HK
ČR hrazen.
V krajských či okresních složkách HK ČR je dále zapojena i řada představitelů
členských firem AutoSAP. Pro potenciální kontakt či jednání na regionální úrovni
(komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl v dubnu 2005 zřízen
institut „kontaktních firem AutoSAP“. V roce 2010 byly těmito kontaktními firmami:
Kraj
„kontaktní firma AutoSAP“
Středočeský
Liberecký
Ústecký
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
TPCA Czech, s.r.o.
MAGNA EXTERIORS & INTERIORS (BOHEMIA) s.r.o..
KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s.
WITTE Nejdek, spol. s r.o.
KDYNIUM a.s.
MOTOR JIKOV Group, a.s.
198
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Olomoucký
Moravskoslezský
Zlínský
Jihomoravský
Hl. město Praha
--IVECO CZECH REPUBLIC a.s.
MOTORPAL, a.s.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR
--GUMOTEX, akciová společnost
sekretariát AutoSAP
Nutno však konstatovat, že institut „kontaktních firem AutoSAP“ není v současné
době příliš využíván.
5.1.4 ASOCIACE KRAJŮ ČR
Spolupráce je realizována na základě uzavřeného „Memoranda o spolupráci“.
Oblast spolupráce obsahuje celou řadu témat zejména pak:
- podpora vzdělávání v technických profesích
- rozvíjení partnerských vztahů s průmyslovými firmami
- podpora obnovy vozového parku a rozvoje dopravní infrastruktury
- legislativa mající vliv na podnikatelské prostředí
Kontakt: Ing. Martin Bělčík, ředitel kanceláře (www.asociacekraju.cz, tel: 236 003 481)
5.1.4 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS
Jak již z názvu vyplývá, tato obchodní komora se zaměřuje na rozvoj styků se
zeměmi Společenství nezávislých států. AutoSAP je jejím členem od roku 1998
a získává tak pro členskou základnu ekonomické a legislativní informace
z uvedeného teritoria. Komora dále zajišťuje konzultace a marketingové služby,
poskytuje pomoc při zakládání společných podniků a vyhledávání obchodních
partnerů. Významnou součástí její činnosti je organizace specializovaných
podnikatelských misí do teritoria SNS. Informace získané z této Komory jsou podle
potřeby předávány zejména členům AutoSAP.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal
5.1.5 CZECHINVEST
Automobilový průmysl ČR se v uplynulém období dynamicky rozvíjel do značné
míry díky přílivu zahraničních investic. Proto je agentura pro podporu podnikání
a investic CZECHINVEST dlouhodobě jednou z nejvýznamnějších organizací,
s nimiž AutoSAP dlouhodobě spolupracuje. Původní orientace agentury
CZECHINVEST, tj. podpora zahraničních investic v ČR, byla rozšířena na podporu
malých a středních podnikatelů, investice do oborů špičkových technologií a
využití fondů EU. V souladu s uvedenými změnami aktivit této agentury probíhala i
spolupráce v roce 2010. Jednalo se například o konzultace a metodickou pomoc
při přípravě projektu Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu.
Kontaktní pracovníci za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal,
Ing. Zdeněk Novák
5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA)
AutoSAP a SDA mají díky svému působení v rámci automobilového oboru řadu
totožných zájmů. Z toho vyplývá dlouhodobá a velmi úzká spolupráce obou
organizací. Průběžně probíhá intenzivní výměna informací a spolupráce při
199
zpracovávání statistických údajů a při přípravě technické legislativy pro silniční
vozidla. AutoSAP a SDA společně organizují ankety Auto a Motocykl roku v ČR.
V roce 2010 byla již podruhé konána anketa Auto roku 2010 v ČR s řadou změn
v porovnání s dřívějšími ročníky (zapojení veřejnosti, zavedení pěti kategorií
automobilů a změny ve složení odborné poroty). Spolu s SDA byla zahájena
jednání s Klubem motoristických novinářů (KMN - organizátor Ankety Auto roku
KMN) s cílem pořádat jedinou anketu v ČR. AutoSAP a SDA zaštiťují mezinárodní
výstavy automobilů a motocyklů v ČR. Nově se ve společné gesci konaly výstavy
MOTOSALON 2010 v Brně a MOTOSALON 2011 v Praze. Obě organizace
společně vystupují vůči sdělovacím prostředkům a vydávají společné tiskové
zprávy k relevantním problematikám.
Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 261 142 018)
5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ A VÝROBCŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ
A SERVISNÍ TECHNIKY (SISA)
Obdobně jako s SDA probíhá spolupráce mezi SISA a AutoSAP, která vyplývá
ze zaměření obou organizací. SISA působí v oblasti dovozu součástí, dílů
a příslušenství motorových vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu a oblast
servisní techniky. Spolupráce mezi SISA a AutoSAP se týká například oblasti
používání náhradních dílů při opravách vozidel, oblasti výstavnictví aj.
Kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, výkonný tajemník (tel.: 241 402 648)
5.1.8 RADY VLÁDY
1/ PRO VÝZKUM A VÝVOJ
Od roku 2007 do dubna 2010 byl zástupcem AutoSAP v této radě Ing. Martin
Jahn, prezident AutoSAP s cílem prosazovat zájmy AutoSAP v oblasti výzkumu
a vývoje na vládní úrovni (rozvoj strategie, legislativa atd.).
Člen Rady vlády: Ing. Martin Jahn, prezident AutoSAP
2/ PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP)
Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu je stálým poradním
orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti silničního
provozu. Cílem je podporovat zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Koordinuje činnost ústředních
orgánů státní správy, Parlamentu, krajů, obcí, nestátních neziskových organizací i
podnikatelských subjektů aktivních v této oblasti.
Členové Rady vlády pro BESIP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK
5.1.9 SVAZ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR)
Spolupráce AutoSAP se SAČR vychází z oblasti působnosti SAČR - např.
zlepšení situace ve spotřebě náhradních dílů, nároky na servisní a opravárenská
zařízení a používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2010
pokračovala spolupráce při mimořádně spojených výstavách AUTOTEC (jako
mezinárodní) a AUTOSALON (jako národní) v Brně.
Členové správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK
200
5.1.10 ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO)
Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací
k problematikám společným pro členy AutoSAP a ČAPPO. Významné jsou např.
kontakty na konferencích pořádaných oběma sdruženími u příležitosti brněnských
automobilových výstav AUTOTEC a AUTOSALON.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák
5.1.11 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK)
ÚAMK, s.r.o. je řádným členem AutoSAP, z čehož vyplývá spolupráce s touto
organizací. Je zaměřena na akce týkající se široké motoristické veřejnosti, sportu,
bezpečnosti silničního provozu a propagace motorismu. V loňském roce
pokračovala zejména spolupráce v oblasti bezpečnosti silničního provozu v rámci
Evropské charty bezpečnosti silničního provozu. Předseda představenstva ÚAMK
je rovněž členem Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu (viz 5.1.8)
a správní rady SAČR (viz 5.1.9).
5.1.12 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS)
Rovněž Česká automobilová společnost se v roce 2008 stala členskou organizací
AutoSAP. Spolupráce probíhá hlavně v oblasti odborných doprovodných programů
(konference AUTOSYMPO) při mezinárodních automobilových výstavách v Brně.
V roce 2010 se jednalo o AUTOTEC / AUTOSALON Brno 2010. Motto konference
AUTOSYMPO 2010 znělo „Automobil a příroda - memento budoucnosti“. Dále se
jedná o přednáškové cykly ČAS, kterých se jako přednášející i posluchači ve
značné míře účastní odborníci z členských firem AutoSAP.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS
5.1.13 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS)
AutoSAP dlouhodobě spolupracuje s ČSVTS v rámci odborné sekce Automobily.
Tato sekce pracuje při ČSVTS jako součást České strojnické společnosti.
Spolupráce se orientuje především na organizaci pravidelných konferencí
automobilového průmyslu.
Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák
5.1.14 ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA STROJÍRENSTVÍ (ČTPS)
Od roku 2008 je AutoSAP členem ČTPS. Jejím cílem je podpora aktivit ve
prospěch strojírenského průmyslu v České republice a odpovídajících aktivit
vědeckých, výzkumných, technologických a inovačních. Zástupci AutoSAP se
zúčastňují výročních valných hromad, zasedání představenstva a dozorčí rady.
V roce 2010 se spolupráce s ČTPS zintenzivnila v důsledku Technologické
platformy Vozidla pro udržitelnou mobilitu, kterou v uvedeném roce založil
AutoSAP.
Člen dozorčí rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
5.1.15 NADACE BESIP
Nadace BESIP vznikla jako právnická osoba, která má za cíl zvyšování
bezpečnosti silničního provozu v ČR. Na rozdíl Rady vlády pro BESIP (viz 5.1.8)
201
uvedený cíl naplňuje ve spolupráci s veřejností a nestátními subjekty. AutoSAP se
činnosti Nadace BESIP účastní od roku 2004.
Člen správní rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
5.1.16 AKREDITAČNÍ KOMISE PRO VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ MŠMT
Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání (VOV) je orgánem Ministerstva
pro školství, mládež a tělovýchovu (MŠMT). Členy komise jmenuje ministr.
V oblasti VOV posuzuje akreditaci vzdělávacích programů, předává věcně
příslušnému odboru MŠMT svá stanoviska a posuzuje (eventuálně předkládá)
návrhy, řešení a podněty k této problematice. Činnost zástupce AutoSAP v komisi
je zaměřena na podporu programů VOV sloužících především potřebám
automobilového průmyslu
Člen komise: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP
Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek
5.2 ZAHRANIČÍ (vnější vztahy)
Mezinárodní vztahy, kterými se zabývá sekretariát AutoSAP, se dají pro větší
přehlednost klasifikovat následovně:
5.2.1
5.2.2
5.2.3
5.2.4
5.2.5
5.2.6
Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní
Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
Vládní a polovládní organizace
Obchodní komory
Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních
diplomatických zastoupení v ČR
5.2.1 JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ
V roce 2010 se stejně jako v předcházejících letech uskutečnilo mnoho
operativních písemných kontaktů a osobních jednání. Členská základna
AutoSAP byla průběžně informována o všech zajímavých skutečnostech,
poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd., podle povahy informace
buď jednotlivě či hromadně.
5.2.2 NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
I v roce 2010 sekretariát AutoSAP udržoval tradiční pravidelné kontakty s více
než 40 odpovídajícími asociacemi z celého světa.
Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje
s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding
(Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se soustřeďuje na výměnu
informací, podporu členských firem smluvního partnera při působení na území
druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních
firem na akcích organizovaných AutoSAP apod.) a na kooperaci v propagaci
včetně výstavnictví.
Do této oblasti spadá i jednání s delegací Federace indických exportních
organizací FIEO (zahrnuje i firmy z indického autoprůmyslu) realizované v březnu
2010 na HK ČR za účasti MPO ČR, jehož součástí byla i prezentace AutoSAP.
Akce byla zahrnuta do programu 4. ročníku zasedání Česko-asijského fóra.
202
V květnu 2010 na MPO ČR v návaznosti na zasedání Smíšené komise ČRBrazílie proběhlo jednání s delegací brazilského průmyslového sdružení výrobců
autodílů SINDIPECAS spojené s prezentací AutoSAP.
V červnu 2010 se na brněnském výstavišti v rámci doprovodných akcí výstavy
AUTOTEC/AUTOSALON uskutečnila ve spolupráci s organizací SwissCEE akce
nazvaná „SwissCEE Automotive Supplier Days“, na které se představili švýcarští
automobiloví dodavatelé a svou prezentací i AutoSAP.
ZAP SR
Slovenské “Združenie automobilového priemyslu“ (ZAP SR) má mezi
zahraničními sdruženími ve vztahu k AutoSAP zvláštní postavení vzhledem
k tradiční vazbě obou národních automobilových průmyslů. ZAP SR je se svojí
členskou základnou kolektivním členem AutoSAP, představitelé ZAP SR jsou
zastoupeni v orgánech AutoSAP a naopak. Spolupráce probíhá v podstatě ve
všech oblastech, zejména ale na úseku informací, zprostředkování
mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví.
KONTAKTY S AUTOPRŮMYSLEM ZEMÍ VÝCHODNÍ A STŘEDNÍ EVROPY
SNS / Rusko
Smluvním partnerem AutoSAP je od roku 1993 AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING
(ASM), který dříve sdružoval většinu podniků průmyslu automobilové
a zemědělské techniky Společenství nezávislých států (SNS) a později se
transformoval v nejvýznamnější informační, analytickou a konzultantskou
organizaci ve výše uvedených odvětvích v SNS. Spolupráce je založena
především na výměně informací. Z internetových stránek AutoSAP je možno se
přímo propojit na internetové stránky ASM.
AutoSAP spolupracuje obdobným způsobem také s poměrně novou asociací
ruských automobilových výrobců OAR (člen OICA), která převzala většinu
členské základny ASM a též s asociací výrobců automobilových komponentů
NAPAK.
Ve vztahu k SNS se využívá také poznatků získaných díky členství AutoSAP
v Komoře pro hospodářské styky se SNS.
V březnu 2002 byla v rámci AutoSAP založena i Pracovní skupina pro spolupráci
s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF). Vzhledem k tomu, že
firmy v příslušných zemích v posledních letech preferují výhradně přímá
bilaterální jednání a nenavrhují žádné náměty k řešení z úrovně PSRF, je tato
PS v klidovém režimu. V případě zájmu může být její činnost oživena.
MAĎARSKO
Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ) je od
roku 1999 smluvním partnerem AutoSAP. Vztah je založen především na
informační spolupráci. Spolupráce se rozvinula i s Maďarskou asociací výrobců
vozidel (MGSZ), přidruženým členem ACEA.
POLSKO
Nejdůležitějším partnerem AutoSAP je Polská asociace automobilového
průmyslu (PZPM - Polski Zwiazek Przemyslu Motoryzacyjnego), a to od roku
2006. Vznikla přejmenováním organizace Sdružení automobilového průmyslu
(SOIS - Zwiazek Motoryzacyjny), která se roku 2003 zformovala z původní
importérské asociace SOIS, a stala se v roce 2004 přidruženým členem ACEA.
PZPM zahrnuje kromě importérů také výrobce.
203
Další spolupracující organizací je Polská komora motorizace (PIM - Polska Izba
Motoryzacji). Má formu odvětvové hospodářské komory a sdružuje firmy z oblasti
výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. S AutoSAP si vyměňuje
informace včetně publikací.
Příležitostné kontakty jsou udržovány i se Sdružením zaměstnavatelských
organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji).
RUMUNSKO
Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Association of Automotive
Producers and Importers) je společným představitelem rumunské výroby
i obchodu a je i členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB).
S AutoSAP probíhá pravidelná výměna informací, zvláště statistických.
Dalším sdružením výrobců automobilů a dílů, které se stalo přidruženým členem
ACEA, je ACAROM. Přímé kontakty s AutoSAP se zatím uskutečňovaly během
příslušných jednání Styčného výboru ACEA.
SLOVINSKO
Relativně nejvíce kontaktů má AutoSAP s novějším slovinským uskupením
nazvaným Hospodářské zájmové sdružení - automobilový cluster (ACS Automotive Cluster of Slovenia / GIZ - Slovenski avtomobilski grozd). ACS
udržuje přímé kontakty také s Moravskoslezským automobilovým klastrem.
Dále ve Slovinsku působí Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných
dovozců (ADS - Avto društvo Slovenije - Association of Automobile
Manufacturers and Authorised Importers), přidružený člen ACEA.
Občasná výměna informací se dříve uskutečňovala i s asociací nazývanou Klub
slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV), ale podle posledních
informací tato asociace již zanikla.
CHORVATSKO
Občasná výměna informací probíhá se Sdružením dovozců a distributorů vozidel
(CACID - Croatian Association of Car Importers and Distributors), přidruženým
členem OICA, které existuje při Chorvatské hospodářské komoře.
BULHARSKO
V zemi působí Asociace výrobců automobilů a jejich autorizovaných zástupců
(ACM - Association of Car Manufacturers and their Authorized Representatives
for Bulgaria), přidružený člen OICA a nyní i ACEA. Přímé kontakty s AutoSAP se
zatím uskutečňovaly zejména během příslušných jednání Styčného výboru
ACEA.
5.2.3 MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
AutoSAP je v současnosti členem čtyř mezinárodních nevládních organizací
(OICA, ACEA, ACEM, ODETTE) a členem národní asociace SEMA USA.
OICA (od 1. 1. 1993)
Je celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců
automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti
autoprůmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA
je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky,
obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto
oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných AutoSAP ve
204
spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav
- v roce 2010 to byl výjimečně společný AUTOTEC / AUTOSALON Brno 2010,
v roce 2011 pak AUTOSALON Brno 2011).
Příslušní zástupci AutoSAP se v roce 2010 zúčastnili zasedání Výstavního výboru
OICA v Ženevě.
Zástupci AutoSAP v OICA (2010):
Valné shromáždění - prezident AutoSAP / J. Štefl (sekretariát AutoSAP)
Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP)
Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát AutoSAP)
Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV SÜD Czech)
ACEA (od 10. 7. 2002)
Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs
Europeens dÁutomobiles / European Automobile Manufacturers Association) je
nejvýznamnějším evropským sdružením výrobců automobilů, které úzce
spolupracuje s příslušnými institucemi EU. AutoSAP v ACEA působí v postavení
Přidružené organizace (Associated Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison
Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace automobilového průmyslu
členských zemí EU. Řádnými členy ACEA totiž mohou být pouze výrobci
automobilů. Administrativně značně rozsáhlá spolupráce probíhá například ve
formě přípravy a výměny různých materiálů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.)
v mnoha oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická
a dopravní legislativa, životní prostředí). V červnu 2010 se stálý delegát AutoSAP
zúčastnil plánovaného zasedání Styčného výboru ACEA ve Vídni.
Zástupci AutoSAP v ACEA (2010):
Vrcholové akce - prezident AutoSAP / Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP)
Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP)
ACEM (od 1. 1. 2006, ofic. 24. 3. 2006)
Sdružení evropských výrobců motocyklů, člen Světového sdružení výrobců
motocyklů IMMA. Přínosy jsou vesměs stejné povahy jako u ACEA, ale v oblasti
motocyklů. V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu
IMMA a ACEM, bylo rozhodnuto přesunout členství AutoSAP z IMMA do ACEM
s účinností od 1. 1. 2006. Přijetí bylo následně definitivně schváleno Valným
shromážděním ACEM v Birminghamu 24. 3. 2006.
Na základě členství AutoSAP v ACEM byly do Výstavního kalendáře ACEM
zařazeny výstavy MOTOSALON 2010 Brno a MOTOSALON 2011 Praha.
V roce 2010 se zástupce AutoSAP březnového Valného shromáždění ACEM Brusel (Belgie) nezúčastnil.
V září 2010 navštívil AutoSAP tajemník ACEM.
Zástupci AutoSAP v ACEM (2010):
Valné shromáždění - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce AutoSAP
(JAWA Moto)
Koordinace vztahů k ACEM - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce AutoSAP
(sekretariát AutoSAP)
ODETTE (od 1.1.1994)
Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI)
v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení
205
příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR bylo v roce 2010
aktivně zapojeno 14 českých podniků včetně AutoSAP.
Zástupci AutoSAP v ODETTE:
Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO)
Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát AutoSAP)
SEMA USA (od 1.1.1994)
I když nejde o mezinárodní asociaci, uvádíme ji pro úplnost - je to jediná
zahraniční národní asociace, v níž je AutoSAP členem. SEMA se věnuje
aftermarketu ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační
spolupráce se využívá i k propagaci členů AutoSAP v aftermarketu v USA a přes
některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i celosvětově.
Kontakt a informace: Ing. S. Doležal, sekretariát AutoSAP
5.2.4 VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE
AutoSAP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu
průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například AUSTRADE (Austrálie),
BTI a BL (Anglie), UBIFRANCE (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), KOTRA
(Korejská republika). Řada těchto agentur působí v podstatě jako obchodní úseky
velvyslanectví příslušných zemí.
Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU/EC, EHK OSN či OECD)
a národními institucemi vládního charakteru se uskutečňují většinou
prostřednictvím příslušných českých oficiálních orgánů.
Například australská vládní agentura AUSTRADE, fakticky suplující činnost
australského obchodního oddělení v Praze, zorganizovala ve spolupráci
s AutoSAP v červenci 2010 cestu australské delegace vedené zmocněncem
federální vlády pro automobilový průmysl do ČR, přičemž součástí návštěvy byla
i prezentace AutoSAP a jednání o možnostech spolupráce.
V říjnu 2010 v Praze Ekonomická mise Francouzského velvyslanectví Praha
UBIFRANCE ve spolupráci s AutoSAP uspořádala francouzsko-české obchodní
setkání s názvem „Nové obchodní příležitosti v automobilovém průmyslu“ spojené
s prezentací AutoSAP.
5.2.5 OBCHODNÍ KOMORY, SVAZY PRŮMYSLU
Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami
(celostátními či regionálními) a průmyslovými svazy nebo prostřednictvím
Hospodářské komory České republiky (HKČR) a Svazu průmyslu a dopravy České
republiky (SPČR). V roce 2010 byla nejaktivnější teritoria Německo, Francie, Indie.
5.2.6 OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ
A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR
Těmto úřadům jsou v potřebném rozsahu poskytovány aktuální informace
o výrobním programu a potenciálu členských organizací AutoSAP.
Nezastupitelnou roli v tomto procesu mají propagační materiály AutoSAP
(Ročenka, Statistika, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které
v tištěné či elektronické podobě pronikají do celého světa. V roce 2010 byly
relativně nejaktivnější následující zastupitelské úřady (podle teritorií v abecedním
pořádku):
206
- v ČR: Austrálie (konzulát), Čína, Francie, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Velká
Británie
- v zahraničí: Belgie, Čína, Egypt, Estonsko, Francie, Itálie, Japonsko, Litva,
Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rusko
K dobré spolupráci s českými diplomaty v zahraničí přispívají také informační
schůzky s nominovanými obchodními rady před jejich výjezdem do ciziny. V roce
2010 šlo například o následující teritoria (v abecedním pořadí): Alžírsko, Anglie,
Francie, Indie, Německo, Polsko, Rusko, Saudská Arábie, USA.
K akcím spadajícím do aktivit obchodních sekcí je možno zařadit například
seminář „Výroba náhradních dílů a automobilových komponentů na území RF”
uspořádaný v říjnu 2010 v Praze ve spolupráci Obchodního oddělení
velvyslanectví RF a AutoSAP. Seminář, jehož součástí byla i prezentace AutoSAP,
navazoval na výsledky 6. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou,
průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci mezi RF a ČR.
Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl
5.3 SHRNUTÍ
Rozsah kontaktů a tuzemských i mezinárodních aktivit AutoSAP je značný. Proto
výše uvedený přehled zapojení a spolupráce s tuzemskými a mezinárodními
organizacemi nemohl postihnout tuto problematiku do detailu. Zaměřil se jen na
spolupráci a kontakty s nejvýznamnějšími subjekty, které profesně či podnikatelsky
souvisejí s předmětem činnosti AutoSAP. Základní strategií v přístupu AutoSAP ke
spolupráci s těmito subjekty je maximální aktivita s cílem působit tak jednoznačně ve
prospěch AutoSAP a jeho členské základny. Přitom jsou však plně respektovány
individuální zájmy jednotlivých členů.
V rámci mezinárodních vztahů je jednoznačný trend prosazovat nejen zájmy
členských firem a českého autoprůmyslu, ale stále více rovněž zájmy evropského
automobilového průmyslu jako celku a to jak uvnitř struktur EU, tak i proti globální –
neevropské konkurenci. Zde se jednoznačně české národní zájmy úzce prolínají se
zájmy automobilového oboru v celoevropském rámci. Z toho pak plyne pozice AutoSAP
nejen jako představitele autoprůmyslu českého, ale i jako významného
a respektovaného hráče v autoprůmyslu celoevropském.
Záměrem kapitoly 5. není jen poskytnout přehled kontaktů a spolupráce AutoSAP
s organizacemi a institucemi v ČR a v zahraničí. Cílem je především nabídnout
praktické a konkrétní využití zmíněných aktivit a kontaktů ve prospěch podnikatelské
činnosti členské základny, zejména nových členů.
Zpracoval: Ing. Kyncl
pYn pYnpYnpYnpYn
207
Svaz průmyslu a dopravy ČR
www.spcr.cz
Hospodářská komora ČR
www.komora.cz
Mezinárodní organizace výrobců automobilů
(Organisation Internationale des Constructeurs dÁutomobiles)
(International Organisation of Motor Vehicle Manufacturers)
www.oica.net
Asociace evropských automobilových výrobců
(Association des Constructeurs Européens dÁutomobiles)
(European Automobile Manufacturers Association)
www.acea.be
Asociace evropských výrobců motocyklů
(Association des Constructeurs Européens de Motocycles)
www.acem.eu
Organizace pro elektronickou výměnu dat v autoprůmyslu
(Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe)
www.odette.cz, www.odette.org
Svaz dovozců automobilů
www.sda-cia.cz
Ministerstvo dopravy ČR – BESIP
Asociace krajů České republiky
208
www.ibesip.cz
www.asociacekraju.cz
6. Problematika řešená v rámci AutoSAP
Problematika řešená v rámci AutoSAP vychází ze zadaných úkolů a postupného
upřesňování činností, které vzešly z jednotlivých zasedání Představenstva a Rad
ředitelů AutoSAP a to průběžně až do roku 2010. Úkoly při bližším pohledu
korespondují se „Směry hlavních činností AutoSAP“, jejichž členění je následující:
1. Hospodářská politika
2. Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě
3. Životní prostředí ve vazbě na automobilovou výrobu
4. Vnitřní a vnější komunikace
5. Zaměstnavatelské vztahy a vazby
6. Automobilové a motocyklové výstavy
Jejich obsah není uzavřený a umožňuje aktualizaci podle potřeb členské základny.
Praxe ukazuje, že „Směry hlavních činností“ mají logickou skladbu a nadčasový
charakter a jejich koncepce vychází z pozice, že:
- automobilový průmysl je významným odvětvím z hlediska tvorby HDP a příjmu pro
státní rozpočet;
- je stabilizačním prvkem z hlediska vytváření pracovních míst;
- podpora oboru ze strany státu je minimální;
- AutoSAP je konsolidovanou organizací s aktivní činností jeho členů.
Do celkové koncepce činnosti zapadá i řešení operativních problémů. I v tomto
případě bychom našli vazbu na „Směry hlavních činností“ s tím, že se ve většině
případů jedná o jejich prohloubení.
Osvědčil se i nový způsob práce Představenstva, který vedl ke zvýšení
operativnosti při řešení jednotlivých problémů. Činnost v rámci schválených „Hlavních
směrů“ byla rozdělena mezi jednotlivé členy a byly ustaveny „řídící týmy“ pro konkrétní
problematiky:
1. Hospodářská politika:
Ing. Juříček (+ Ing. Glogar, Ing. Volák; sekretariát: Ing. Novák)
2. Legislativa ovlivňující podnikání:
Ing. Černý (+ Ing. Čapka, Ing. Volák, Ing. Šípek; sekr.: Ing. Novák)
3. Životní prostředí:
Ing. Patka (+ Ing. Svoboda, Ing. Šípek)
4. Vnitřní a vnější komunikace:
Ing. Šípek (+ Ing. Bureš, Ing. Dvořák; sekretariát: Ing. Kyncl)
5. Rozvoj vzdělávání a motivace pracovní síly
Ing. Černý (+ Ing. Bureš, Ing. Glogar; sekretariát: Ing. Ešner)
6. Spolupráce s odbory:
Ing. Juříček (+ Ing. Patka, Ing. Dvořák, Ing. Šípek; sekr.: Ing. Ešner)
7. Automobilové a motocyklové výstavy:
Ing. Šípek (+ Ing. Bureš, Ing. Svoboda; sekretariát: Ing. Kyncl)
Přes skutečnost, že jsou důležité body uvedených „Směrů hlavních činností“
pravidelně projednávány Radou ředitelů AutoSAP, považujeme za významné se
o některých činnostech zmínit v tomto souhrnném materiálu.
209
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.1.1 Hospodářská politika
Hospodářská politika významným způsobem zasahuje oblast průmyslu a obchodu.
Ve své podstatě by měla stanovit určité priority pro postup vlády v dané oblasti a na
druhé straně nevytvářet mnohdy i umělé znevýhodňování jednotlivých výrobních
odvětví či druhů obchodu. Současný stav je charakterizován obtížným převáděním
potřeb podnikatelské sféry do legislativní oblasti. V řadě případů jsou přijímány
kompromisní návrhy ovlivněné spíše jejich politickou průchodností, než vlastním
přínosem pro podnikatelskou sféru.
Jedním z dlouhodobých problémů, který již byl i díky aktivitám AutoSAP definitivně
uzavřen zavedením diferenciovaného mýtného, byl návrh na omezení jízd vozidel
nad 7,5 t, zejména celoroční zákaz jízd v pátek v době od 15 do 20 hodin. To by
mělo negativní dopady do hospodaření firem automobilového průmyslu. Problematika
zákazu pátečních jízd kamionů byla od roku 2009 a v počátku roku 2010 zařazena na
program prakticky každé schůze Poslanecké sněmovny.
Dalším důležitým bodem bylo schválení senátní novely zákona o odpadech, kde
byla jasně a v souladu se směrnicí 2000/53 ES vymezena povinnost výrobců vozidel
a dílů ve vazbě na likvidaci vozidel s ukončenou životností.
Za významný příspěvek pro řešení problémů automobilového průmyslu je možné
považovat pokračování činnosti pracovní skupiny MPO pro automobilový průmysl
na úrovni náměstka ministra a představitelů AutoSAP, jeho firem a Svazu dovozců
automobilů. Úkolem této skupiny bylo prosazování odpovídajících a reálných opatření
na podporu výroby a obchodu v oboru automobilového průmyslu.
Tato pracovní skupina byla v roce 2010 transformována na mezirezortní expertní
skupinu pro obnovu vozového parku. Výstupem z činnosti této expertní skupiny je
materiál „Návrh opatření na zlepšení struktury vozového parku v České
republice“, který proběhl mezirezortním připomínkovým řízením a po dopracování
a vypořádání připomínek bude předložen vládě ČR.
------------------------------------------------Pozn.: Přes skutečnost, že byl do Zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability
(zák.č.326/2009 Sb.) zařazen státní příspěvek při vyřazení autovraku, tak do
dnešního dne nebyly vládním nařízením stanoveny náležitosti pro poskytování tohoto
příspěvku a zřejmě na toto téma už nebude probíhat žádná diskuze. Z pohledu
AutoSAP se jedná o motivační příspěvek, který výrazným způsobem ovlivňuje obnovu
vozového parku, přispívá k vyřazení vozidel s vysokými emisemi a působí jako
ekologická podpora pro snížení zátěže ovzduší. Obdobný postup je aplikován i v řadě
zemí EU i mimo EU. Vyjdeme-li z informace Evropské asociace automobilových výrobců
(ACEA) ze začátku letošního roku, která zveřejnila informaci o aktuálních opatřeních
motivujících k obnově vozového parku (tzv. „šrotovné“) v Evropě pro rok 2010, tak z ní
vyplývá, že uvedená motivační opatření měly i pro rok 2010 zavedeny Francie, Velká
Británie, Španělsko, Rumunsko, Holandsko, Portugalsko, Irsko a Lucembursko
(podrobněji viz mapka z dubna 2010). Od března 2010 bylo „šrotovné“ zavedeno také
v Rusku, na základě rozhodnutí Ruské vlády bylo prodlouženo do konce r. 2011.
V devadesátých letech zavedlo několik států v Evropské unii tzv. „šrotovné“ z důvodu
omlazení vozového parku a snížení vlivu zejména osobní dopravy na životní prostředí Řecko (1991-1993), Maďarsko (1993-1999), Dánsko (1994-1995), Španělsko (1994Soubor: APCR2010a.DOC
210
1999), Francie (1994-1996), Irsko (1995-1997), Norsko (1996) a Itálie (1997-1998).
Obměna vozového parku neplnícího žádné emisí limity EURO, případně EURO I za
vyšší, znamenala výrazné snížení emisí, zejména v městských aglomeracích.
Také v letech 2009 až 2010 využilo tento finanční stimul 13 států EU v souvislosti
s poklesem prodejů nových osobních automobilů. Parametry nového vozidla byly
omezeny jeho emisemi, přičemž nízkoemisní vozidla měla v několika státech příspěvek
vyšší. Celkové výdaje evropských států na „šrotovné“ v roce 2009 se odhadují na
cca 7,9 miliardy €. Byl podpořen nákup více jak 1 milionu vozidel s airbagy, systémy
ABS (Anti Block System - protiblokovací systém brzd) a ESP (Electronic Stability
Program - elektronická kontrola stability zamezující ztrátě kontroly nad vozidlem ve
většině případů, které by jinak skončily smykem). To do budoucna také přispěje ke
zlepšení bezpečnosti silničního provozu a sníží následky dopravních nehod.
Dle studie IHS Global Insight zpracované pro Evropskou komisi díky šrotovnému došlo
ke snížení emisí o 1,05 milionu tun CO2 při provozu osobních vozidel. Německo
oznámilo, že úspora mezi novými a sešrotovanými vozidly je 20 % spotřeby paliva.
V souvislosti s podporou nízkoemisních vozidel zaznamenaly státy meziroční pokles
průměrných emisí u nově prodávaných vozidel a to v Německu o 11 g CO2/km, v
Itálii o 8,2 g CO2/km, ve Velké Británii o 20 g CO2/km a ve Španělsku o 8,5 g CO2/km.
Rakousko prezentovalo úsporu ve výši cca 33 750 tun CO2 v souvislosti se zavedením
šrotovného.
Podmínky a pravidla pro zavedení motivačních příspěvků byly v jednotlivých zemích
různé. Ve všech zmíněných zemích jsou však vázána na vyřazení z provozu
a ekologickou likvidaci vozidla staršího než 10 let. Portugalsko ještě navíc výrazně
zvýhodňuje likvidaci vozidla staršího než 15 let. Všechny uvedené státy pochopitelně
podporují nákup nových automobilů přátelských k životnímu prostředí. To je vyjádřeno
maximálními povolenými emisemi CO2 na ujetý kilometr. Jejich hranice se lišila podle
jednotlivých zemí. Pohybovala se od 120 do 160 g CO2 / km. Výše příspěvku na nákup
nového auta má rozpětí od 500 EUR do 2500 EUR. Každý stát má kromě toho odlišně
upraveny další podmínky.
------------------------------------------------Soubor: APCR2010a.DOC
211
Nutno dále uvést, že podporu tzv. hospodárných vozů jinou formou, než je
„šrotovné“, realizuje nyní 22 zemí EU (nemá ji pouze Česká republika, Slovensko,
Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko). Kritéria (výkon či objem motoru, emise, váha vozidla,
stáří vozidla apod.) a nástroje podpory (např. silniční daň, systém „bonus-malus“,
registrační poplatky, omezení vjezdu do center měst, DPH), jsou v jednotlivých zemích
odlišné. Nejčastěji se používá kombinace více kritérií navázaných na příslušný nástroj.
Další významnou součástí hospodářské politiky je podpora inovačního podnikání
včetně výzkumu a vývoje. Z projektů, které předložily firmy AutoSAP na MPO ČR pro
zahájení řešení v roce 2011, byly v rámci programu TIP vybrány projekty firem
Continental Automotive Czech Republic s.r.o. (Multimediální jednotky — vývoj nových
zkušebních a analytických metod určených pro konstrukci produktů s vysokou kvalitou
a užitnými vlastnostmi)
Jihostroj a.s (Konchoidní hydrogenerátor (KHG) — vysokotlaké hydraulické čerpadlo
s valivým pístem nové kinematické koncepce)
MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o. (Výzkum a vývoj vysoce efektivních technologií
a nástrojů pro lisované a vypěňované díly).
6.1.2 Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě
AutoSAP je významným iniciátorem řady legislativních úprav a v mnoha případech
zasahuje svými návrhy již do přípravné fáze zpracování jednotlivých legislativních
záměrů. V uplynulém období bylo ze strany AutoSAP připomínkováno tímto způsobem
několik rezortních podkladů a novel zákonů, mimo jiné:
212
- Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR – materiál
v gesci MŠMT, ve kterém bylo uplatněno např.:
- podpořit projekty a aktivity zaměřené na propagaci studia technických oborů;
- zavést předmět „Polytechnická výchova“ na ZŠ;
- povinná angličtina již od 3. ročníku ZŠ;
- hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků ZŠ - povinně matematika,
český jazyk a cizí jazyk
- maturitní zkouška z matematiky na všech typech středních škol povinně
- pro učitele odborných předmětů a praktického vyučování povinnost absolvovat
alespoň 5ti denní odbornou praxi ve firmě a další vzdělávací semináře
Dle poslední informace byly tyto připomínky ze strany MŠMT oceněny jako jedny
z nejkonkrétnějších došlých, zapracovány do materiálu MŠMT a předloženy vládě ČR
k dalšímu projednání.
- Novela Zákoníku práce – materiál v gesci MPSV – připomínky zpracovány ve
spolupráci se SP ČR, samostatná část byla věnována kontům pracovní doby.
- Zákon o zaměstnanosti - materiál v gesci MPSV – povinné pojištění agentur práce,
návrh na zrušení § 58a (= zrušení povinnosti tohoto pojištění).
- Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích - materiál
v gesci MD – v připomínkách AutoSAP byla odmítnuta celá řada navrhovaných
ustanovení jako bylo např.:
- zákaz používání „hands-free” při jízdě vozidlem;
- zavedení povinnosti provozovatele vozidla zajistit, aby při užití vozidla na pozemní
komunikaci byla dodržována pravidla provozu na pozemních komunikacích;
- diferenciace pokut podle výše daňového základu nebo podle ceny vozidla v době
spáchání přestupku či podle zdvihového objemu motoru a další
- Další novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech - materiál v gesci MŽP - odmítnutí
zrušení vázanosti poplatků na podporu systémů nakládání s autovraky, naopak
navrženo rozšíření podpory na rozvoj trhu s recyklovatelnými materiály a obnovu
vozového parku.
- Novela vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel
a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích - v gesci
MD – odstranění rozporu mezi nyní platným zněním vyhlášky č. 341/2002 Sb.
a zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (reflexní vesty).
- Podklad „SOCIÁLNÍ REFORMA I.“ - materiál v gesci MPSV – problematika
zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním, odmítnutí navrhovaného zákazu
možnosti tzv. „náhradního plnění“.
Mimo výše uvedené přímé zapojení do připomínkového řízení byla sekretariátem
AutoSAP vypracována stanoviska, sloužící jako podklad pro vystoupení zástupců ČR
v EK. Pro konečné vyjádření a pro koordinaci postupu jsou v řadě případů využívána
i stanoviska Asociace evropských výrobců automobilů ACEA.
Z hlediska dostupnosti jsou připomínky k uvedeným materiálům k dispozici
v sekretariátu AutoSAP a budou poskytnuty na vyžádání. Jako další možná cesta pro
členskou základnu umožňující seznámit se s návrhy zákonů, které jsou v probíhajícím
213
připomínkovém řízení, je rubrika „UPOZORNĚNÍ“ na vstupní internetové stránce
AutoSAP, kam byl umístěn odkaz „LEGISLATIVA K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ“.
6.1.3 Životní prostředí
Mezi další důležité priority výroby v odvětví automobilového průmyslu patří
i ochrana životního prostředí. Nejedná se o jednorázový efekt, ale o celý systém
opatření, která jsou podrobně sledována prakticky v rámci celého výrobního cyklu.
V tomto smyslu je možné se odvolat na dosažené výsledky firem AutoSAP v oblasti
environmentální politiky. Svědčí o tom i růst podílu firem, které mají provedenu
certifikaci podle norem řady ISO 14000. Certifikát, dokládající plnění těchto norem, mělo
v rámci firem AutoSAP v roce 2010 uděleno celkem 94 firem, což představuje více
jak 60 % členské základny. Pro příklad je možné uvést, že z firem vyrábějících díly
a příslušenství vozidel jich získalo certifikát více jak 74 %. Další firmy AutoSAP se
na certifikaci připravují. Plnění uvedené legislativy se stává důležitým argumentem
v rámci výběrového řízení pro dodávky dílů.
Dosud nedořešeným a stále aktuálním zejména legislativním problémem zůstává
v oblasti ekologické likvidace vozidel trvale vyřazených z provozu vykazování jejich
počtu. Tato otázka je plně zvládnuta u oficiálních dovozců a tuzemských výrobců
vozidel. Přes jejich smluvní partnery prochází ale pouze zlomek z celkového počtu takto
vyřazených vozidel.
Další aktuální problematikou je např. novela zákona o ochraně ovzduší,
stacionárních zdrojů znečišťování, emisních povolenek atd.
6.1.4 Vnitřní a vnější komunikace
Obě tyto formy se v průběhu doby vyvinuly do moderních vnitřních i vnějších
komunikačních kanálů, které využívají prakticky všechny moderní prvky a metody práce
v této oblasti. Vnitřní komunikace je zaměřena na co nejefektivnější vzájemné sdílení
informací v rámci AutoSAP. V oblasti vnější komunikace je důraz kladen na spolupráci
s médii, prezentaci pozitivního obrazu o automobilovém průmyslu a hájení jeho zájmů.
Za významný a prakticky rozhodující prvek v oblasti vnitřní komunikace je
možné považovat zasedání Rady ředitelů, jednotlivých Divizí a dalších orgánů
AutoSAP. Jedná se o základní informační fórum členských firem, kde se vzájemnou
diskusí stanoví další postup při řešení řady problémů, které se týkají širokého spektra
členů. Formou zápisu bývá o průběhu jednání informována celá členská základna.
Pravidelně aktualizované internetové stránky AutoSAP (www.autosap.cz) jsou
další důležitou formou pro sdílení informací. Jsou zde uvedeny jak souhrnné materiály
AutoSAP, jako jsou „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČR – ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA –
AKTUALIZACE ZA ROK“, „ROČENKA“, „STATISTIKA“ a „ADRESÁŘ FIREM“, tak i např. tiskové
informace a stanoviska k aktuálním problémům řešeným v rámci AutoSAP. Statistické
údaje tvoří další významnou složku internetových stránek. Jedná se o údaje s různou
periodicitou zpracování. Jako příklad je možné uvést údaje o prvních registracích,
výrobě a exportu vozidel, o počtu pracovníků a výši průměrných mezd
v automobilovém průmyslu. Jsou zde také uvedeny zápisy o obsahu a průběhu
jednotlivých zasedání Rady ředitelů a Představenstva AutoSAP, vybrané prezentace
představitelů AutoSAP a další informace. Ne všechny zmíněné materiály jsou veřejně
přístupné, avšak pro firmy zapojené do činnosti AutoSAP jsou v rubrice „Jen pro členy“
umístěny všechny.
Sekretariát AutoSAP preferuje v prvé řadě elektronickou formu předávání informací.
214
Z dokumentů pro vnější komunikaci zůstala v tištěné podobě pouze reprezentativní
„ROČENKA“, využívaná jako hlavní informační materiál o AutoSAP v tuzemsku a hlavně
v zahraničí. Pro vnitřní komunikaci se používá jen „ZPRAVODAJ AUTOMOBILOVÉHO
SDRUŽENÍ“, který obsahuje informace zejména z členské základny AutoSAP rozšířené o
informace získané jak od zahraničních partnerských sdružení, obchodních
zastupitelství, tak i od tuzemských partnerů. Začátkem roku 2011 byla zásadně
zmodernizována jeho grafická podoba. Nové schéma vydávání umožnilo distribuci
přímo na zasedáních Rady ředitelů. Všechny tyto změny přispívají k maximálně
efektivnímu využití tohoto nástroje vnitřní komunikace. Od ledna 2011 však byla
posílena i funkce zpravodaje jako nástroje vnější komunikace. Kromě jeho distribuce
do redakcí významných deníků a odborných periodik je nyní v elektronické podobě
umístěn na veřejně přístupných internetových stránkách www.autosap.cz. V kratší
periodicitě je vydáván elektronický bulletin „AutoSAP INFO“, který reaguje na aktuální
dění v automobilovém průmyslu.
V průběhu roku 2010 pokračovalo pořádání vlastních odborných konferencí či
seminářů (jako příklad je možné uvést seminář k problematice nákladů na výzkum
a vývoj, kde byla projednána i otázka řešení nákladů souvisejících s nářadím
umístěným u dodavatelů - především forem - a novinky v oblasti vracení DPH v jiných
členských státech EU po 1.1.2010).
Účastníky je oceňována zejména kvalita jednotlivých přednášek, možnost
neformální výměny zkušeností na dané téma a v neposlední řadě i možnost setkání
a poznání odborných pracovníků zúčastněných firem.
Mimo již zmíněných stránek www.autosap.cz tvoří úzká spolupráce s médii druhý
pilíř vnější komunikace. Průběžně jsou zpracovávány a vydávány tiskové informace,
které se týkají zejména stanovisek k jednotlivým problémům v oblasti automobilového
průmyslu a statistických dat. V roce 2010 sekretariát AutoSAP vydal 33 tiskových
informací a další dvě tiskové informace společně se Svazem dovozců automobilů.
Kromě nich bylo do tištěných i elektronických médií připraveno cca 40 článků, odpovědí
na otázky a rozhovorů. Tiskové konference pořádá AutoSAP podle aktuální potřeby.
Pravidelně se koná výroční tisková konference na tiskovém dni v rámci červnových
automobilových výstav v Brně. Na ní se prezentuje odvětví automobilového průmyslu
zejména se svými ekonomickými výsledky, výsledky soutěže Podnik roku a obecně
činností AutoSAP.
Účast pracovníka sekretariátu v redakční radě časopisu Podnikatel a v mediální
radě SP ČR je významným příspěvkem k zefektivnění vnější komunikace. Za významné
je možné považovat i smlouvy o mediální spolupráci s časopisem a serverem
Automakers a s portálem Seznam.cz. S cílem zvyšovat prestiž technických povolání,
zejména v autoprůmyslu, a přilákat žáky ZŠ ke studiu na středních technických školách
byl zřízen internetový portál www.autanasbavi.cz, který provozuje AutoSAP. V roce
2010 byla změněna jeho grafická podoba. To jej výrazně zatraktivnilo pro cílovou
skupinu mladých potenciálních zájemců o studium na technických středních školách. Se
stejným záměrem byly uvedené stránky v roce 2010 publikovány i na facebooku.
Okamžitě tím získaly značnou návštěvnost. Zpětnou vazbu externí komunikace sleduje
sekretariát AutoSAP pomocí vlastního monitoringu tisku a ohlasů („pokrytí“) AutoSAP
v médiích.
Významnou složkou vnější komunikace je „lobbování“ za zájmy firem AutoSAP
a jeho členů u příslušných státních a jiných orgánů a institucí. Podklady jsou
215
připravovány sekretariátem AutoSAP ve spolupráci se zainteresovanými firmami.
Celá tato oblast činností je průběžně aktualizována podle požadavků členské
základny AutoSAP.
6.1.5 Zaměstnavatelské vztahy a vazby, vzdělávání
Hlavní činnosti Sdružení automobilového průmyslu v těchto oblastech směřovaly
do následujících oblastí:
● Spolupráce s Odborovým svazem KOVO
- vzájemné kontakty jsou podpořeny účastí představitelů Odborového svazu KOVO
a jejich vystoupeními na jednotlivých radách ředitelů AutoSAP. Obdobně jsou zváni
představitelé AutoSAP na valné hromady automobilní sekce OS KOVO. Dle
vyjádření obou stran jsou vztahy mezi subjekty udržovány na nadstandardní úrovni.
Důkazem toho jsou např. i společně pořádané fotbalové turnaje pro firemní mužstva.
Organizaci i zázemí v loňském roce zajišťovala firma Brano Group, za což jí patří
poděkování.
- významný je společný pozitivní názor na důležitost a význam technického
vzdělávání pro další rozvoj automobilového průmyslu. V této souvislosti je
doporučeno soustředit pozornost na oblast budoucích vzdělávacích potřeb
a stanovení průmyslové politiky.
● Podpora technického vzdělávání - pokračovala činnost pracovní skupiny pro
vzdělávání v technických oborech, kterou v současné době tvoří zástupci 13 firem
AutoSAP. Skupina řešila zejména problematiku související s:
- aktivitami a zapojením AutoSAP jako partnera do projektu „IQ Industry“ - projekt
předložila a řídí Vzdělávací agentura Kroměříž. Projekt byl schválen na začátku roku
2010, realizován je od června 2010. AutoSAP spolupracuje s předkladatelem dle
jeho požadavků. Projekt je zaměřen na spolupráci firem, škol a úřadů práce. Hlavní
projektové aktivity jsou semináře a stáže pedagogů ve firmách.
- kampaní a internetovým portálem „Auta nás baví“ na podporu technického
vzdělávání (www.autanasbavi.cz). Ve školním roce 2010/2011 byl realizován
úspěšný redesign web stránek, který přinesl zajímavější vzhled pro cílovou skupinu teenagery a nové návštěvníky webu. Poprvé bylo komunikováno prostřednictvím
sociálních sítí, které se osvědčilo. Komunikace na Facebooku byla úspěšná
a finančně efektivní. Aktuálním problémem pro pracovní skupinu je formulování vize
pro další období – zejména cílové skupiny, nástrojů komunikace a způsobů
financování.
● Spolupráce s Asociací krajů
- probíhá, jak bylo uvedeno již v bodě 5.1.4, ve smyslu „Memoranda o spolupráci“.
V roce 2010 proběhlo setkání představitelů AutoSAP s hejtmany na zasedání
Asociace krajů v listopadu 2010 v Náchodě.
6.1.6 Výstavnictví
Mezi tradiční společné aktivity firem AutoSAP patří i oblast výstav a zahraničních
prezentací. U kategorie tuzemských výstav se jedná o dlouhodobou spolupráci
s významnou veletržní správou, kterou jsou i nadále Veletrhy Brno a.s. Tato spolupráce
je smluvně podpořena a to formou Rámcové smlouvy, jejíž platnost je do roku 2012.
AutoSAP i Veletrhy Brno a.s. v ní deklarují společný zájem na přípravě a organizaci
významných veletrhů a výstav s automobilní tématikou. AutoSAP se kromě propagační
činnosti ve smlouvě zavazuje, že zajistí zařazení předmětných výstav do mezinárodního
kalendáře organizací OICA. Zejména jednání o udržení světové priority automobilových
216
výstav v Brně jsou náročná a významným úspěchem na tomto poli je skutečnost, že se
tuto prioritu podařilo udržet až do roku 2012 s předpokladem dalšího prodloužení. Při
posledním jednání byl výstavní výbor OICA letos v březnu v Ženevě ze strany zástupců
AutoSAP informován o době konání a formě příprav veletrhu AUTOSALON Brno
2011. Kritickým místem spolupráce je zejména klesající počet vystavovatelů a velikost
objednané plochy firmami AutoSAP. Pro podporu účasti na veletrhu AUTTEC /
AUTOSALON 2010 AutoSAP zpracoval a MPO odsouhlasilo projekt, v rámci kterého
byla finančně podpořena účast členských firem, které splňovaly podmínku MSP
a realizovaly svou účast na veletrhu na společném stánku AutoSAP. Obdobný projekt
byl připraven i pro veletrh AUTOSALON Brno pro rok 2011.
V souvislosti s konáním tuzemských výstav je nutné připomenout, že prioritou
AutoSAP zůstává i nadále spolupráce s firmou Veletrhy Brno, a.s. na výstavách
AUTOSALON Brno a AUTOTEC a nově i na výstavě motocyklů MOTOSALON, která
je od roku 2010 ze strany Svazu dovozců automobilů i ze strany AutoSAP „svěřena“ do
organizační péče Veletrhům Brno, a.s.
Z hlediska zahraniční prezentace spolupracuje AutoSAP s MPO a SP ČR při
přípravě a sestavování návrhu výstav s podporou MPO ČR. Předkládané návrhy reagují
na požadavky firem AutoSAP. V tomto případě je členskými firmami využívána
osvědčená forma společných stánků. Podle charakteru a kategorie výstavy se jedná
o společný stánek organizovaný MPO nebo AutoSAP. V roce 2010 AutoSAP zajistil
podporu MPO na společnou účast firem autoprůmyslu na výstavě Automechanika ve
Frankfurtu. Pro rok 2011 se jedná o výstavu EQUIP AUTO v Paříži.
Spolupráce s Hospodářskou komorou ČR a zapojení do projektu OPPI
strukturálních fondů EU je dalším možným způsobem, jak získat prostředky pro
prezentaci firem na zahraničním teritoriu. Kromě daného teritoria rozhoduje i kvalita
zpracovaného projektu. Získané prostředky jsou v tomto případě vyšší, než při akci
podporované MPO.
Další formou, jak získat podporu pro účast na zahraničních akcích, je využití
nabídky agentury CzechTrade na možnost spolupráce při zabezpečování vlastní
prezentace a realizace zahraničních výstav dle přání firmy. Kalendář výstav
s automobilovou tematikou, který je každoročně zpracováván sekretariátem
AutoSAP, usnadňuje členské základně firem AutoSAP orientaci mezi jednotlivými
výstavními akcemi. Jeho obsahem je přehled jak nejvýznamnějších světových výstav,
tak i akcí konaných v tuzemsku.
6.1.7 Projekty s participací AutoSAP
Vlastní projekty
Mimo již výše (v bodě 6.1.5) zmíněný portál s názvem „Auta nás baví“ je AutoSAP
nositelem těchto 2 projektů:
- projekt „AutoAdapt“ - zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti autoprůmyslu
prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Projekt byl MPSV
schválen v prosinci roku 2010. Do projektu je zapojeno 19 firem AutoSAP. V rámci
projektu by mělo být proškoleno více než 1400 zaměstnanců. Rozpočet projektu je
41 820 389 Kč z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Doba trvání
projektu je nastavena na roky 2011 - 2013.
- Projekt „Technologická platforma – Vozidla pro udržitelnou mobilitu“, jehož
cílem je vypracování základního směru a témat jako podkladu pro budoucí
technologický a inovační rozvoj odvětví a směru výzkumu a vývoje v rámci odvětví
automobilového průmyslu. Projekt schválený v rámci operačního programu
217
Podnikání a inovace (OPPI) o celkových nákladech 5,6 mil. Kč a době trvání 3 roky
je realizován od června 2010.
O průběhu a stavu řešení projektů je členská základna pravidelně informována na
zasedáních Rady ředitelů.
Projekty s účastí AutoSAP
AutoSAP je hlavním partnerem projektu „IQ Industry“ (viz výše bod 6.1.5) a dále je
různou formou zapojen do projektů:
- „Česká technologická platforma strojírenství“ (ČTPS), jejímž úkolem je podpora
aktivit a iniciativ organizací působících ve prospěch rozvoje strojírenského průmyslu
v České republice a s tím spojených vědeckých, výzkumných, technologických
a inovačních aktivit.
- „Asociace NGV“ (NGVA) byla založena v srpnu roku 2009 jako nezisková odborná
platforma pro podporu implementace a provozu technologií pro využití zemního
plynu a biometanu v dopravě.
- „AutoNet“, kde je hlavním řešitelem Moravskoslezský automobilový klastr.
Zpracoval: Ing. Novák / Ing. Šípek
6.2 Další řešená problematika
Existují problémy a úkoly, které vyžadují operativní řešení a které lze obtížně
zařadit do jednotlivých „Směrů hlavních činností“. Jedná se zejména o úkoly vyplývající
z jednotlivých zasedání Představenstva, Divizí nebo Rady ředitelů AutoSAP. Lze je
podle zkušeností rozdělit v podstatě do následujících okruhů:
A. směřující k členské základně s orientací zejména na:
- cílené průzkumy – jedná se o rychlé získání informací a následné zpracování
odpovídající souhrnné informace pro členskou základnu. Do této kategorie lze
zařadit např. každoročně prováděný průzkum v oblasti mezd, jejich meziročních
nárůstů a počtu pracovníků. Jejich přínos tkví v tom, že na základě konkrétních
firemních údajů lze připravit a zpracovat jednotný argumentační materiál,
který lze využít zejména pro jednání s hospodářskými i politickými centrálními
představiteli.
- Dalším takovým cíleným průzkumem bylo zjištění dopadů zvýšení ceny
elektrické energie pro rok 2011. Průzkum proběhl ve dnech 2. až 14. září
2010. Vyčíslené dopady na automobilový průmysl ČR ve výši cca 611 mil. Kč
byly určeny za předpokladu zvýšení ceny elektrické energie pro rok 2011
pouze o 10 %. V případě „krizového scénáře“, to je zvýšení ceny elektrické
energie až o 30 %, by v automobilovém průmyslu ČR došlo ke zvýšení nákladů
o více než 1,8 miliardy Kč a to jen vlivem tohoto zvýšení. V této částce
nejsou zohledněny náklady dodavatelů, kteří tento nárůst mohou promítnout do
konečné ceny výrobku. Přitom dopady ze zvýšení ceny elektrické energie jsou
právě u dodavatelů při nižších tržbách, vzhledem k charakteru výroby, vyšší než
u finálních výrobců vozidel.
- zpracování specifických informací pro členskou základnu, které jsou
využitelné pro operativní řešení daného problému.
Obecně je možné vidět přínos těchto průzkumů v tom, že lze na základě získaných
konkrétních údajů z jednotlivých firem AutoSAP připravit a zpracovat jednotný
argumentační materiál, využitelný při jednáních s hospodářskými i politickými
představiteli.
218
B. směřující ke státní správě
- spolupráce při přípravě legislativních změn zejména v oblasti ekologie
a pracovně právní oblasti a podmínek provozu vozidel;
- orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního
odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní
síly pro automobilový průmysl. Důležitým bodem proto bylo pokračování řešení
problematiky vzdělávání v technických oborech,
- v připomínkách k legislativě bylo prosazováno, aby při aplikaci norem EU do české
legislativy nebyly vytvářeny přísnější podmínky pro české výrobce, než jsou
v ostatních zemích EU a nebyla tak snižována konkurenceschopnost
automobilového průmyslu;
- spolupráce při návrhu představitelů technologické Agentury ČR – jako vrcholného
orgánu státní správy pro řešení otázek souvisejících s řešením a financováním úkolů
VaV;
- pokračovala spolupráce s MPO a dalšími resorty v rámci společného týmu pro
obnovu vozového parku.
- v rámci schválených projektů z fondů EU byla maximální snaha o využití možností,
které jednotlivé programy podpory nabízejí pro období 2007 – 2013;
- v rámci přípravy schváleného projektu AUTOADAPT – zaměřeného na zvýšení
konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání
zaměstnanců bylo požadováno urychlené vydání rozhodnutí o přidělení dotace;
- v připomínkách k udělování investičních pobídek bylo požadováno, aby ve
spolupráci s MPO a regionálními orgány bylo přihlédnuto k problémům jednotlivých
členů AutoSAP (např. investiční pobídky a jejich lokalizace, školská problematika
atd.);
C. směřující k orgánům Evropské unie
- spolupráce při přípravě stanovisek a návrhů zákonů týkající se automobilového
průmyslu s cílem získat dostatečný časový prostor pro jejich realizaci (např. návrh
zákona o zpřísnění limitů na emise z automobilů anebo týkající se bezpečnosti
vozidel, jejich skupin, dílů apod.);
- spolupráce na podkladech pro omezení regulačních rámců, které ohrožují
konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. V této souvislosti je
nutné konstatovat, že v řadě případů (např. Dohoda EU o volném obchodu
s J. Koreou) však nebyly připomínky AP akceptovány.
D. vzájemná podpora a spolupráce firem v rámci AutoSAP při prosazování a řešení
konkrétních problémů. Z poslední doby je možné uvést např:
- problematika nové daňové soustavy a její dopady na firmy automobilového
průmyslu;
- problematika dopadů připravované legislativy EU např. v oblasti výroby autobusů
apod.
Formou materiálů vydávaných sekretariátem AutoSAP a výsledků
prezentovaných na Radách ředitelů, je pak členská základna informována o průběhu
jednání a jejich výsledcích.
Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
pYn pYnpYnpYnpYn
219
7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2010
Tak jako každoročně byly „V
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ AUTOSAP ZA ROK 2010“
projednány a schváleny na zasedání Rady ředitelů (7. dubna 2011 v Průhonicích). Do
této publikace jsou základní výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2010, spolu
s vývojem výše plateb členů, skutečných ročních nákladů a tvorby použitelného zisku
za uplynulých 12 let (od roku 1999), zařazeny opět jen pro úplnost tohoto podkladu.
Dle „Společenské smlouvy o AutoSAP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“
a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. To platí obdobně v části
schválených „stálých záloh“ (podmínky pro jejich použití byly schváleny Radou ředitelů),
případně získaných dotací či pro vyúčtování mimořádných plateb či realizace projektů
AutoSAP.
SCHVÁLENO
Radou ředitelů
na rok 2010 (k 1.1.)
I. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ AutoSAP
VÝHLED
projednaný RŘ
SKUTEČNOST
k datu
10. prosince 2010
31. prosinec 2010
CELKOVÉ PŘÍJMY AutoSAP v roce 2010
18 126 463 Kč
20 471 346 Kč
20 492 746 Kč
z toho: 1/ PŘÍJMY PLATEB na služby AutoSAP
z toho: uhrazeno firmami na r. 2010 ....................
převedeno ze stálých záloh firem .............
Rozpis plateb dle schváleného rozpočtu na r. 2010
Rozpis plateb dle aktuálního stavu členů
2/ PŘÍJMY PLATEB na služby ODETTE ČR
3/ PŘÍJMY STÁLÝCH ZÁLOH (SZ) AutoSAP
Příjem SZ dle definitivních výsledků roku 2009
4/ VLASTNÍ VÝNOSY z aktivit AutoSAP
položky 5/ ZÍSKANÉ DOTACE
nebyly
součástí 6/ TP "VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU"
rozpočtu 7/ Projekt "AutoAdapt"
12 147 600 Kč
12 147 600 Kč
0 Kč
12 747 600 Kč
12 811 320 Kč
594 230 Kč
3 384 632 Kč
3 460 583 Kč
2 000 000 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
12 939 513 Kč
12 785 997 Kč
153 516 Kč
12 986 619 Kč
12 986 619 Kč
585 939 Kč
3 460 583 Kč
3 460 583 Kč
2 268 310 Kč
150 000 Kč
1 067 000 Kč
0 Kč
13 066 509 Kč
12 918 860 Kč
147 649 Kč
12 986 619 Kč
13 033 111 Kč
585 939 Kč
3 460 583 Kč
3 460 583 Kč
2 355 532 Kč
150 000 Kč
874 182 Kč
0 Kč
SCHVÁLENO
Radou ředitelů
na rok 2010 (k 1.1.)
II. SHRNUTÍ VÝDAJŮ AutoSAP
CELKOVÉ VÝDAJE AutoSAP (včetně odvodů DPH)
položky nebyly
součástí rozpočtu
SKUTEČNOST
k datu
10. prosince 2010
31. prosinec 2010
14 540 230 Kč
16 205 316 Kč
14 938 125 Kč
9 005 000 Kč
9 114 000 Kč
8 181 927 Kč
3 700 000 Kč
3 687 943 Kč
3 684 414 Kč
0 Kč
355 679 Kč
291 395 Kč
z toho: mzdové (včetně externích prac.)
0 Kč
117 104 Kč
110 827 Kč
2/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB ODETTE ČR
3/ ČERPÁNÍ STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP
z toho: převedeno do plateb členů za služby
4/ VÝDAJE NA REALIZACI VLASTNÍCH VÝNOSŮ
z toho: 4a/ daňově neuznatelné
4b/ mzdové
495 192 Kč
1 150 000 Kč
475 000 Kč
1 221 516 Kč
458 220 Kč
1 215 649 Kč
z toho: 1/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB AutoSAP
z toho: mzdové
položka
nebyla v
rozpočtu
VÝHLED
projednaný RŘ
podíl AutoSAP na TP "Vozidla pro udrž. mob."
5/ NÁKLADY NA ŘEŠENÍ DOTACÍ
z toho mzdové
6/ NÁKLADY TP "VOZIDLA PRO UDRŽ. MOBILITU"
z toho mzdové (včetně externích prac.)
7/ NÁKLADY NA PROJEKT "AutoAdapt"
z toho mzdové (externí pracovníci)
8/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY AutoSAP
9/ ODVOD DPH 20 % ZE STÁLÝCH ZÁLOH (služby)
10/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY ODETTE ČR
220
0 Kč
153 516 Kč
147 649 Kč
1 910 000 Kč
2 170 000 Kč
2 240 119 Kč
180 000 Kč
162 469 Kč
99 983 Kč
800 000 Kč
770 300 Kč
758 016 Kč
0 Kč
150 000 Kč
150 000 Kč
0 Kč
87 042 Kč
87 042 Kč
0 Kč
1 067 000 Kč
874 182 Kč
0 Kč
351 313 Kč
332 482 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
1 801 000 Kč
1 822 800 Kč
1 636 385 Kč
80 000 Kč
99 038 Kč
90 000 Kč
95 000 Kč
90 000 Kč
91 644 Kč
SCHVÁLENO
Radou ředitelů
na rok 2010 (k 1.1.)
III. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY AutoSAP
ÚČETNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK CELKEM
SKUTEČNOST
k datu
10. prosince 2010
31. prosinec 2010
3 586 232 Kč
1 341 600 Kč
0 Kč
2 154 632 Kč
90 000 Kč
36 000 Kč
54 000 Kč
20%
0 Kč
0 Kč
0 Kč
z toho: 1/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY AutoSAP
2/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY ODETTE ČR
3/ ZŮSTATEK STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP
4/ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z VLAST. AKTIVIT
z toho: 4a/ POUŽITELNÝ ZISK
4b/ DAŇ ZE ZISKU
Při sazbě daně z příjmu
položky
nebyly
součástí
rozpočtu
VÝHLED
projednaný RŘ
5/ ZŮSTATEK ZE ZÍSKANÝCH DOTACÍ
6/ SALDO TP "VOZIDLA PRO UDRŽ. MOBILITU"
7/ SALDO "AutoAdapt"
4 266 030 Kč
2 002 713 Kč
15 939 Kč
2 149 067 Kč
98 310 Kč
48 910 Kč
49 400 Kč
19%
0 Kč
0 Kč
0 Kč
5 554 620 Kč
3 248 197 Kč
36 075 Kč
2 154 935 Kč
115 413 Kč
74 563 Kč
40 850 Kč
19%
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Vývoj základních ukazatelů hospodaření AutoSAP
od roku 1999 do roku 2010
Základní platba a skutečné roční náklady člena
100 000 Kč
81 000 Kč
80 000 Kč
77 000 Kč
77 000 Kč
81 000 Kč
81 000 Kč
84 000 Kč
84 000 Kč
84 000 Kč
84 000 Kč
84 000 Kč
84 000 Kč
77 000 Kč
60 587 Kč
61 131 Kč
2004
2005
2006
2007
2008
72 698 Kč
61 336 Kč
2003
77 580 Kč
64 069 Kč
2002
70 774 Kč
62 122 Kč
2001
66 044 Kč
60 510 Kč
20 000 Kč
52 160 Kč
40 000 Kč
59 487 Kč
60 000 Kč
2009
2010
0 Kč
1999
2000
základní platba člena
skutečné roční náklady člena
Diagram 7.1
Základní výše zálohy člena (základní platba) se od r. 1999 zvýšila v absolutní hodnotě
pouze o 7 000 Kč ročně. Od roku 2004 se však k základní záloze přičítá ještě 19 %
DPH (od roku 2010 je DPH 20 %). V průběhu roku přijatá platba je dle zákona o DPH
ihned vyúčtována a firmy (plátci DPH) si na základě tohoto vyúčtování uplatní odpočet
DPH. Konečné vyúčtování (cena služeb a tomu odpovídající DPH) probíhá po ukončení
kalendářního roku.
Celkový rozpočtový přebytek za rok 2010 (přeplatek z plateb na služby a přeplatek
stálé zálohy) činil 5 403 132 Kč (viz diagram č. 7.2). Z této částky bylo 1 666 314 Kč
převedeno firmám zapojeným do činnosti AutoSAP jako platba na služby pro rok
2011 (podle podílu jimi uhrazených plateb), 32 472 Kč bylo vráceno firmám, které
k 31.12.2010 řádně ukončily členství v AutoSAP a 3 704 346 Kč (část přeplatku za
služby z roku 2010 ve výši 1 549 411 Kč a zůstatek stálé zálohy z roku 2010 ve výši
2 154 935 Kč) bylo převedeno do "stálých záloh“ pro rok 2011.
221
Dosažený rozpočtový přebytek / přeplatek záloh
2 154 935 Kč
3 248 197 Kč
2 232 538 Kč
541 265 Kč
1 180 099 Kč
2 586 551 Kč
2 550 850 Kč
2 136 253 Kč
1 527 786 Kč
500 000 Kč
2 292 450 Kč
1 000 000 Kč
1 770 735 Kč
2 350 833 Kč
1 500 000 Kč
1 607 809 Kč
2 000 000 Kč
1 898 251 Kč
3 000 000 Kč
2 500 000 Kč
4 268 250 Kč
3 500 000 Kč
1 974 399 Kč
4 000 000 Kč
3 613 476 Kč
4 333 474 Kč
4 500 000 Kč
0 Kč
1999
2000
2001
2002
2003
přeplatek záloh na služby
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
stálá záloha firem - zůstatek
Diagram 7.2
V podstatě všem firmám, zapojeným do činnosti AutoSAP, je nutno vyslovit poděkování
za dobrou platební morálku v roce 2010 a většinové respektování vyjádřené společné
vůle ve věci jednorázové úhrady ročních plateb v termínu únor až duben 2010.
Tvorba zisku není prioritou AutoSAP, každoročně vytvářený použitelný zisk pokrývá
potřeby AutoSAP (úhrada daňově neuznatelných položek). Vývoj tvorby použitelného
zisku je uveden v diagramu č. 7.3.
Vytvořený zisk k rozdělení (použitelný zisk)
2008
2009
74 563 Kč
88 793 Kč
126 340 Kč
86 359 Kč
75 983 Kč
62 502 Kč
201 220 Kč
50 000 Kč
84 934 Kč
100 000 Kč
35 287 Kč
150 000 Kč
61 779 Kč
200 000 Kč
117 599 Kč
250 000 Kč
268 993 Kč
300 000 Kč
0 Kč
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2010
Diagram 7.3
pYn pYnpYnpYnpYn
222
8. Závěr
Souhrnný přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE
A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2010“ vytváří spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO
PRŮMYSLU ČR za roky 2006 - 2010“, „ROČENKOU AUTOSAP 2011“, publikacemi „SLOŽENÍ
VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE K 31.12.2010“, POČTY PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÉ
MZDY (údaje za rok 2010) a dalšími podklady, zpracovávanými sekretariátem AutoSAP
průběžně v rámci jeho základní činnosti, komplexní soubor dokumentů argumentačně
využitelných nejen pro činnost AutoSAP jako celku, ale i jeho jednotlivých členů, resp.
věcně příslušných odborných útvarů firem. Tento podklad obsahuje v řadě ukazatelů
ucelené dlouhodobé časové řady za obor automobilového průmyslu, které nejsou
běžně k dispozici a z tohoto pohledu je možno jej považovat za unikátní. To
umožňuje firmám AutoSAP nejen přímé porovnání výsledků za jednotlivá časová
období, ale firmy mají možnost přímého porovnání jimi dosažených ukazatelů se
statistickými průměry, mohou se zorientovat a posoudit, kde se nacházejí, resp. jakým
způsobem se ubírá jejich vývoj v jednotlivých oblastech v současných ekonomických
podmínkách.
Shrnutí základních hospodářských výsledků (základních ekonomických ukazatelů),
statistických a dalších údajů za pokud možno všechny firmy domácího
automobilového průmyslu je dlouhodobým cílem AutoSAP. V tomto materiálu
uvedené údaje vycházejí prioritně z podkladů předaných jednotlivými firmami. Všem
firmám AutoSAP, které předaly sekretariátu AutoSAP vyplněný „Databázový list za rok
2010“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování zpracovatelů - pracovníků
sekretariátu AutoSAP. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez
vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Až na určité výjimky (např. ve
výsledcích soutěže „Podnik roku“) nejsou údaje za jednotlivé firmy nikde publikovány,
ale uvádějí se pouze „agregované“ údaje za základní skupiny firem.
pYn pYnpYnpYnpYn
V Praze, 27. května 2011
Předkládá: Ing. Antonín Šípek
ředitel sekretariátu
Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ
Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo
směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
Tento podklad je spolu s dalšími výše uvedenými publikacemi distribuován pouze na elektronickém
nosiči (CD), je možno jej zaslat na sdělenou E- mail adresu. Kompletní soubor je možno získat též
z internetových stránek SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU V RUBRICE „JEN PRO ČLENY“. Zpracovatelé
však upozorňují na velikost souboru (ve formátu „doc“ cca 16 MB), což může při přenosu dat vyvolat
u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru
APCR2010.DOC (ve WORD 2003, verze 11.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze
jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat).
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner, Ing. Kyncl, Ing. Doležal - text, data, tabulky a diagramy
Ing. Kyncl a pan Štefl - úprava, pravopis
NEPRODEJNÉ!
Tato verze byla jako konečná uložena 27.5.2011 v 09.19 hod.
Příloha: Souhrnné údaje za dalších 32 firem autoprůmyslu ČR (5 stran A4)
223
Příloha
Souhrnné údaje za dalších 32 firem autoprůmyslu ČR
(zpracováno na základě zaslaných „Databázových listů 2010“ a dalších získaných údajů)
Vzhledem k rozdílné datové základně (seznam firem, které poskytly údaje za rok
2010, je jiný než seznam firem za rok 2009; za oba roky jsou údaje k dispozici jen od
23 firem) nelze u této skupiny firem provést exaktní porovnání mezi roky 2010 a 2009.
Souhrnné výsledky dalších 32 firem za rok 2010:
ÚDAJE ZA DALŠÍCH 32 FIREM
celkem
THP
D
Ukazatel
POČET PRACOVNÍKŮ
2 148
9 506
poměr THP/D
% THP a D
---
- průměrný počet pracovníků na 1 firmu
297
PRŮMĚRNÁ MZDA *1/
29,19%
22,60%
2148
7 358
CELKEM za firmy AutoSAP
+ 32 dalších firem
116 219
pracovníků
32,49%
77,40%
230
THP ... 24,52 %
D ... 75,48 %
621 pracovník ů
podíl firem
AutoSAP
91,82%
-------
34 544 Kč 20 939 Kč
27 320 Kč
---
2 474 942 673 Kč
38 101 291 149 Kč
93,50%
24 536 012 000 Kč
625 373 512 000 Kč
96,08%
2 581 124 Kč
5 380 995 Kč
---
EXPORT *3/
18 884 075 000 Kč
496 205 975 000 Kč
96,19%
PŘIDANÁ HODNOTA *4/
5 574 023 000 Kč
137 077 123 000 Kč
95,93%
599 486 Kč
1 181 587 Kč
---
ZÁKLADNÍ JMĚNÍ
5 242 117 000 Kč
81 654 517 000 Kč
93,58%
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
(PŘED ZDANĚNÍM) *5/
1 482 723 760 Kč
27 489 623 760 Kč
94,61%
ROČNÍ OBJEM MEZD (bez OON) *2/
OBJEM PRODUKCE (tržby)
- objem produkce na 1 pracovníka
- přidaná hodnota na 1 pracovníka
*1/
*2/
*3/
*4/
*5/
Údaj
Údaj
Údaj
Údaj
Údaj
24 111 Kč
celkem
za 28 firem s 8 554 zaměstnanci (4 firmy údaje o mzdách neposkytly).
za 28 firem (4 firmy údaje o mzdách neposkytly) - vypočteno jak o průměr.mzda x počet pracovník ů x 12 měsíců.
za 31 firem s 9 399 zaměstnanci (1 firma údaj o exportu neposkytla).
pouze za 30 firem s 9 298 zaměstnanci (2 firmy údaje o přidané hodnotě neposkytly).
pouze za 27 firem s 8 669 zaměstnanci (5 firem údaje o hospodářském výsledku před zdaněním neuvedlo).
Na základě vyhodnocení údajů za daných 32 firem autoprůmyslu je možno
konstatovat, že v této skupině firem:

stejně tak jako u firem AutoSAP je patrné jasné vymezení dvou základních
skupin vlastníků, podíl zahraničních partnerů na celkovém základním jmění (viz
diagramy P 1 a P 2) je ještě vyšší, než u firem zapojených do AutoSAP;
české firmy dle počtu tvoří cca 40 % (viz diagram P 3), což je zhruba stejně
jako u firem zapojených do AutoSAP (= 41,7 %);
největší podíl mají malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců) – viz diagram P 4;
Z tabulky také vyplývá, že poměrové ukazatele za firmy zapojené do činnosti
AutoSAP jsou na vyšší úrovni než údaje zjištěné u dalších 32 firem autoprůmyslu
ČR.
1
Struktura vlastníků dalších 32 firem autoprůmyslu
(podíly na základním jmění - stav k 31.12.2010)
Ostatní (ČR)
4,40%
Zahraniční
partner
95,60%
100% =
5 242,12 mil. Kč
Diagram P 1
(podíly na základním jmění - stav k 31.12.2010)
ostatní (ČR)
4,40%
Korea
4,01%
Švýcarsko
13,35%
Nizozemsko
13,47%
Velká Británie
0,47%
Rakousko
2,26%
Německo
29,28%
Japonsko
16,64%
Francie
16,12%
100% =
5 242,12 mil. Kč
Diagram P 2
2
(počty dle zemí - stav k 31.12.2010)
Francie - 1
3,13%
Velká Británie - 1
3,13%
Nizozemsko - 1
3,13%
Švýcarsko - 1
3,13%
Korea - 1
3,13%
Rakousko - 2
6,25%
ostatní (ČR)
- 13 firem
40,63%
Německo - 8
25,00%
Japonsko - 4
12,50%
100% =
32 firem
Diagram P 3
Struktura dalších 32 firem autoprůmyslu
(dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2010)
nad 1 000
(1 firm a)
3,13%
od 500
do 1 000
(6 firem)
18,75%
od 250 do 500
(6 firem)
18,75%
do 250
(19 firem)
59,38%
100% =
32 firem
Diagram P 4
pYn pYnpYnpYnpYn
3
Seznam „dalších 32 firem“ automobilového průmyslu ČR
(tyto firmy zaslaly „Databázové listy 2010“)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Aisan Industry Czech, s.r.o.
APRI s.r.o.
Automotive Lighting, s.r.o.
AUTO-Tech Vinoř s.r.o.
BBH Tsuschiya s.r.o.
Bentex Automotive, a.s.
CTS - servis, a.s.
EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o.
HAGEMAN a.s.
Intertell spol. s r.o.
KAIPAN, s.r.o.
Koito Czech s.r.o.
KOMAS spol. s r.o.
KOVOLIS Hedvikov a.s.
KOVOPLAST Chlumec nad Cidl. a.s.
MAGNA Cartech spol. s r.o.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
MIKRA - MILAN KRÁL
Minda Schenk Plastic Solutions, s.r.o.
Obzor, v.d.i.
Olmo - Technik Czech s.r.o.
Parker Hannifin Industrial s.r.o.
Recticel Interior CZ s.r.o.
Ronal CR s.r.o.
s.n.o.p. cz a.s.
Sejong Czech s.r.o.
SEV Litovel, s.r.o.
Schwarzmüller Tschechien s.r.o.
Slévárna Heunisch a.s.
SPS -VKP s.r.o. (dříve Strojírna Potůček)
Takada Industries CR s.r.o.
Westfalia Metal s.r.o.
ZF Electronics Klášterec s.r.o.
Firmy s podtrženým názvem předaly „Databázové listy“ a údaje i za předchozí rok (2009).
*********************************
Firem, působících zcela nebo částí svého výrobního programu v automobilovém
průmyslu na území ČR (nezapojených dosud do činnosti AutoSAP) je, jak bylo
uvedeno výše, mnohem více než zde uvedených 32 firem. V roce 2010 kontaktoval
sekretariát AutoSAP celkem 118 firem (jejich seznam je uveden dále). Použitelné
podklady zaslalo 32 výše uvedených firem.
Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí
o zaslání podkladů pro zpracování tohoto podkladu
(pouze od tučně uvedených 32 firem - viz též výše - byly získány „Databázové listy 2010“)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
AC LAK s.r.o.
AEV, spol. s r.o.
Aisan Industry Czech s.r.o.
Alfmeier CZ s.r.o.
Aoyama Aut. Fasteners Czech
APRI, s.r.o.
APS, Světlá n. Sázavou, a.s.
Audatex Systems, s.r.o.
Auto Závod Český Dub, s.r.o.
Automotive Lighting, s.r.o.
AUTO-Tech Vinoř s.r.o.
AVON AUTOMOTIVE a.s.
BBH Tsuchiya s.r.o.
BENEŠ a LÁT, a.s.
Bentex Automotive, a.s.
BLATA, s.r.o.
AC LAK s.r.o.
AEV, spol. s r.o.
BONTAZ CENTRE, s.r.o.
BORGERS CS spol. s r.o.
BOSAL ČR spol. s r.o.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
4
Brabant Alucast Czech
CIKAUTXO CZ s.r.o.
Continental Automotive Systems CR s.r.o.
CTS – servis, spol. s r.o.
DEKRA Automobil, a.s.
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o.
EuWe Eugen Wexler ČR s.r.o.
EvoBus Bohemia s.r.o.
F.X. MEILLER Slaný s.r.o.
Faurecia Exhaust Systems s.r.o.
Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o.
FORSCHNER, spol. s r.o.
FOSTRON, a.s.
FP FORMAGRAU s.r.o.
G.T.S. Poběžovice, s.r.o.
HAAS Bohemia, s.r.o.
HACAR, a.s.
HAGEMANN a.s.
Hanácké železárny a pérovny, a.s.
Hanhart Morkovice s.r.o.
Hirschmann Czech s.r.o.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
HUTCHINSON s.r.o.
IDEAL Automotive Bor, s.r.o.
Intertell spol. s r.o.
Isobast, s.r.o.
ITW PRONOVIA, s.r.o.
JAWA DIVIŠOV, a.s.
KAIPAN, s.r.o.
KHMC s.r.o.
KIEKERT-CS, s.r.o.
Koito Czech s.r.o.
KOMAS spol. s. r. o.
KOSTAL CR, spol. s r.o.
KOV
KOVOLIS Hedvikov a.s.
KOVOLIT, a.s.
Kovoplast Chlumec n. Cidl, a.s.
KSM Castings CZ s.r.o.
Lear Corporat. Electric. and Electronics s.r.o.
LINAPLAST s.r.o.
Magna Cartech spol. s r.o.
Mars Svratka, a.s.
Massag, a.s.
Mecaplast, s.r.o.
MIKRA - MILAN KRÁL
Minda Schenk Plastic Sol. s.r.o.
Mitsubishi Electric Automotive Czech, s.r.o.
MOVANA, spol. s r.o.
NATIVEL k.s.
Navara Novosedly a.s.
Nemak Czech Rep. s.r.o.
NETEX, spol. s r.o.
Obzor, výrobní družstvo invalidů
OLMO - Technik Czech s.r.o.
OSRAM Česká rep. s.r.o.
PAI, s.r.o.
81.
82.
83.
84.
85.
86.
87.
88.
89.
90.
91.
92.
93.
94.
95.
96.
97.
98.
99.
100.
101.
102.
103.
104.
105.
106.
107.
108.
109.
110.
111.
112.
113.
114.
115.
78.
79.
80.
Panasonic Automotive Systeme Czech, s.r.o.
Paramo, a.s.
Parker Hannifin Industrial, s.r.o.
116.
117.
118.
PeHToo a.s.
PMP PAL International a.s.
Praga Hostivař
Recticel Czech Automotive s.r.o.
Recticel Interiors CZ s.r.o.
Röchling Automotive Kopřivnice
RONAL CR s.r.o.
Rubena a. s.
Rücker ČR, spol. s r.o.
s.n.o.p. cz a.s.
SAFINA, a.s.
SEJONG Czech s.r.o.
Semperflex optimit s.r.o.
SEV Litovel, s.r.o.
Schwarzmüller s.r.o.
Silniční technika, a.s.
Slévárna HAUNISCH, a.s.
Sněžka, v.d. Náchod
SPS - VKP s.r.o.
STROJPLAST, a.s.
SVAN Chrudim, s.r.o.
Swotes s.r.o.
Šroubárna Ždánice a.s.
Takada Industries Czech Rep. s.r.o.
TAKATA – PETRI PARTS
Tedom s.r.o.
Temac, a.s.
Timken ČR, s.r.o.
Tvar Pardubice, v.d.
TVM, spol. s r.o.
Valeo Autoklimatizace k.s.
Valeo Výměníky tepla k.s.
VARTA Autobaterie, spol. s r.o.
Westfalia Metal s.r.o.
Yazaki Wiring Technologies Czech
s.r.o.
ZF Electronics Klášterec s.r.o.
ZRUST
ZVVZ a. s.
Tento seznam je uveden pro úplnost přehledu firem automobilového průmyslu v ČR.
pYn pYnpYnpYnpYn
5