Sdružení AP - Sdružení automobilového průmyslu

Transkript

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU
AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION
Důvěrné!
Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do
činnosti Sdružení automobilového průmyslu!
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
v ČESKÉ REPUBLICE
Základní údaje a fakta
pYn pYnpYnpYnpYn
Aktualizace za rok 2006
Zpracoval: sekretariát Sdružení AP
Praha, květen 2007
© Sdružení AP
Evidovaný výtisk č.:
OBSAH
strana
1. Úvod
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
2
3
6
10
15
30
33
Základní ukazatele vývoje českého hospodářství (HDP)
Vývoj české ekonomiky v roce 2006
Trh práce a průměrné mzdy v ČR
Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách
Soutěž „PODNIK ROKU 2006“ v českém automobilovém průmyslu
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
38
38
54
61
69
70
74
83
94
100
116
122
123
2.1 Vývoj výroby vozidel
2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2007)
2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP
2.5 Vlastnická struktura
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.7 Průměrné mzdy
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů
2.10 Výzkumně vývojová základna
2.11 Stav v oblasti certifikace systémů
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
3. Složení vozového parku v České republice
127
127
134
3.1 Údaje Centrálního registru vozidel
3.2 Ukázky zpracování možných výstupů
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
4.1
4.2
4.3
4.4
143
143
155
173
175
Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
Údaje o ojetých vozidlech
Shrnutí
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
179
179
183
187
5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy)
5.2 Zahraničí (vnější vztahy)
5.3 Shrnutí
6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP
189
189
196
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.2 Další řešená problematika
7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2006
8. Závěr
Příloha (Souhrnné údaje za dalších 25 firem autoprůmyslu ČR)
Související podklady:
Soubor: APCR07e.DOC
198
201
6 stran
STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2002 - 2006
ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2007
SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2006)
1
© Sdružení AP, květen 2007
1. Úvod
Přehled o souhrnných výsledcích českého automobilového průmyslu je
sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (dále jen Sdružení AP) vydáván
každoročně na přelomu května a června již od roku 1994. První souhrn byl
zpracován za rok 1993. Všechna vydání jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP, na
internetových stránkách (v rubrice „Jen pro členy“) jsou umístěny tyto publikace s údaji
od roku 1999.
Při zpracování těchto materiálů se vychází především z dat poskytovaných firmami
zapojenými do činnosti Sdružení AP, v dílčích částech jsou pak použity údaje z jiných
podkladů. Pokud některé firmy neposkytly veškeré požadované údaje (resp. za některé
firmy nebyla potřebná data k dispozici), byly v příslušných částech použity kvalifikované
odhady. Tyto odhady v žádném případě neovlivňují vypovídací schopnost tohoto
materiálu, neboť vycházejí z dlouhodobě podchycených trendů ve vývoji jednotlivých
ukazatelů. Je však třeba upozornit, že některé souhrnné výsledky v tomto přehledu se
mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikacích Sdružení AP. To je dáno
tím, že pro zpracování tohoto podkladu (Aktualizace za rok 2006) byly použity upravené
(konečné, auditované) údaje jednotlivých firem za předchozí roky, změnami v členské
základně Sdružení AP a zpřesněnými (přepočtenými) údaji z dalších zdrojů, především
z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Podklad „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ AKTUALIZACE ZA ROK 2006“ tvoří spolu s dalšími publikacemi Sdružení AP („STATISTIKA
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2002 - 2006“, „ROČENKA 2007“) základní
informační i argumentační komplex materiálů, který je možno využívat jak pro potřebu
firem Sdružení AP, tak při jednáních na různých úrovních (orgány státní správy
a samosprávy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či zahraniční partneři).
Údaje uvedené ve výše zmíněných publikacích jsou v průběhu roku průběžně
doplňovány dalšími statistickými podklady a údaji z databanky Sdružení AP (jedná se
např. o měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH VOZIDEL“, pololetní „ÚDAJE
O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH PLATECH“ nebo rovněž pololetně vydávaná
publikace „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto a další informační
materiály jsou zasílány v rámci informačního systému Sdružení AP převážně
elektronickou poštou (e-mail). Pravidelně jsou základní i podrobnější údaje
zveřejňovány i na internetových stránkách Sdružení AP (podrobnější většinou v rubrice
„Jen pro členy“).
****************************
Zasedání Rady ředitelů (Valná hromada) Sdružení AP konané u příležitosti konání
výstav AUTOSALON (v lichých letech) nebo AUTOTEC (v sudých letech) v Brně je již
tradičně prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně
Sdružení AP. Základní údaje z nich budou prezentovány před odbornou a novinářskou
veřejností.
Základním záměrem této souhrnné publikace je poskytnout představitelům
a odborným útvarům firem zapojených do Sdružení AP uniformní přehledné údaje
zachycující aktuální stav automobilového průmyslu České republiky a jeho
význam pro současný ekonomický vývoj. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy
Sdružení AP tvoří téměř 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření
objemem produkce či exportu). Stejně tak jako v předchozích letech bylo i v letošním
roce osloveno dalších více než 100 automobilových firem (nezapojených dosud do
Soubor: APCR07e.DOC
2
činnosti Sdružení AP) se žádostí o poskytnutí základních údajů pro zpracování tohoto
materiálu (jejich seznam uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). Použitelná data pro
souhrn za rok 2006 však byla získána jen od 25 firem.
Tato publikace je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ
REPUBLIKY 2002 - 2006“ a „ROČENKOU 2007“ zpracována, stejně jako v předchozích
letech i na CD ROM v elektronické podobě.
****************************
Od roku 2002, kdy byly vytvořeny nové internetové Sdružení AP, je pro členskou
základnu Sdružení AP vytvořena samostatná rubrika „Jen pro členy“ (přístup přes
heslo), kde jsou v časové řadě umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem
Sdružení AP (s možností jejich stažení).
http://www.autosap.cz
Současné přístupové heslo: aia2007
Případná změna hesla bude členské
základně Sdružení AP včas sdělena.
Jen pro členy
Tato sekce je přístupná pouze členům
Sdružení automobilového průmyslu.
Heslo pro přístup
Aktuální informace (o připravovaných
akcích, konferencích či seminářích, o vydání
nových statistických údajů či tiskových
informací, zasedání Rady ředitelů či
Představenstva Sdružení AP apod.) jsou
vždy nejdříve uváděny na vstupní
internetové stránce Sdružení AP.
Zpracoval: Ing. Šípek
1.1 Základní ukazatele vývoje českého hospodářství (HDP)
Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce,
export, průměrné mzdy a případně další) je pravidelnou součástí úvodu této publikace.
V průběhu roku 2004 došlo ze strany ČSÚ k úpravě hodnot HDP (přepočtení dle
metodiky Eurostat) a to zpětně do roku 1995. Nutno dále upozornit, že údaje
publikované ČSÚ v roce 2007 jsou přepočteny na stálé ceny roku 2000 a oproti
poslednímu vydání tohoto podkladu se částečně liší údaje o HDP za roky 2004 a 2005
(byly upraveny ze strany ČSÚ). Z těchto důvodů tedy nejsou do diagramů a tabulek
zahrnuty údaje za roky 1990 až 1994, ale pouze za období 1995 až 2006 (z důvodu
možné porovnatelnosti údajů).
rok
HDP stálé ceny r. 2000
(mil. Kč)
HDP stálé ceny r. 2000
(mil. Kč)
rok
1995
2 033 699
1996
2 115 605
1997
2 100 143
1998
2 084 203
1999
2 112 121
2000
2 189 169
2001
2 242 943
2002
2 285 488
2003
2 367 818
2004
2 467 615
2005
2 617 608
2006
2 776 379
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2006", ČSÚ, březen 2007
Grafické vyjádření údajů dle této tabulky (tedy podle naposledy zveřejněných
údajů ČSÚ) znázorňuje diagram č. 1.1.1. Diagram č. 1.1.2 pak ukazuje vývoj v cenách
běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). V dalším diagramu (č. 1.1.3) jsou
znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 2000, tak
v cenách běžných.
Soubor: APCR07e.DOC
3
Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2006
STÁLÉ CENY roku 2000 (rok 2000 = 100%)
mil. Kč
3 000 000
2 500 000
2 776 379 150%
2 617 608
2 467 615
2 367 818
2
285
488
2 242 943
2 115 6052 100 1432 084 2032 112 1212 189 169
2 033 699
2 000 000
126,8%
119,6%
1 500 000
96,6% 95,9% 95,2% 96,5%
92,9%
100,0%
102,5%
104,4%
130%
120%
112,7%
1 000 000
500 000
140%
108,2%
110%
100%
0
90%
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 1.1.1
mil. Kč
Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2006
BĚŽNÉ CENY (rok 1995 = 100%)
3 500 000
3 204 086
2 970 261
3 000 000
2 500 000
2 000 000
1 500 000
280%
260%
2 781 060
2 577 110
2 464 432
2 352 214
202,5%
2 189 169
189,6%
2 080 797
175,7%
1 996 483
168,0%
160,4%
1 811 094
1 683 288
149,3%
141,9%
136,1%
1 466 522
123,5%
114,8%
300%
218,5% 240%
220%
200%
180%
160%
140%
100,0%
120%
1 000 000
100%
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 1.1.2
Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1996 až 2006
20%
14,8%
15%
10,2%
7,6%
10%
4,2%
5%
7,9%
7,4%
4,0%
5,2%
4,8%
3,6%
2,5%
1,3%
0%
6,8%
7,9%
4,6%
1,9%
3,6%
4,2%
6,1%
6,1%
1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005
-5%
-0,7%
-0,8%
-10%
ve stálých cenách roku 2000
v běžných cenách
Diagram č. 1.1.3
Soubor: APCR07e.DOC
4
Další diagramy (č. 1.1.4 až 1.1.6) pak pro úplnost zachycující vývoj průmyslové
produkce (od roku 1993), exportu a zahraničně obchodní bilance (od roku 1995).
Vývoj průmyslové produkce ČR od roku 1993
m il. Kč
(vyjádřeno objemem tržeb)
2 829 756,0
3 000 000
2 571 860,0
2 383 494,0
2 500 000
2 071 048,0
1 947 109,0
1 850 872,01 892 171,0
2 000 000
1 500 000
1 620 706,01 640 501,0
1 507 142,0
1 419 210,7
1 334 796,7
1 201 141,21 227 520,6
1 000 000
500 000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Tržby z průmyslové činnost celkem - údaje za roky 2004 a 2005 po revizi, údaj za rok 2006 = předběžný údaj ČSÚ.
Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2006/2005) celkem o: 257 896,0 mil. Kč, to je
10,03%
Diagram č. 1.1.4
mil. Kč
Vývoj exportu ČR od roku 1995
2 143 998,0
1 868 586,0
1 722 657,0
2 000 000
1 370 930,0
1 269 634,0
1 254 860,0
1 121 099,0
1 500 000
1 000 000
908 756,0
834 227,0
709 261,0
566 171601 680,0
500 000
0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Export za Českou republiku celkem - údaje za roky 2004 a 2005 po revizi, údaj za rok 2006 = předběžný údaj ČSÚ.
Nárůst exportu ČR (2006/2005) celkem o:
275 412,0 mil. Kč, to je o 14,74%
Diagram č. 1.1.5
Soubor: APCR07e.DOC
5
Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR
v letech 1995 až 2006 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)
mil. Kč
100 000
38 624 44 394
50 000
0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
-50 000
-64 413
-100 000
2004
2005
2006
-26 438
-70 811 -69 793
-80 239
-99 569
-120 825 -116 685
-150 000
-152 990-150 450
-200 000
Diagram č. 1.1.6
1.2 Vývoj české ekonomiky v roce 2006 (výběr z materiálu SP ČR, březen 2007)
Tato kapitola je zařazena v podstatě jako komentář k některým diagramům
uvedeným v předchozí části. Údaje SP ČR korespondují s daty Sdružení AP.
Základní tendence 1/
V roce 2006 pokračoval příznivý vývoj reálné výkonnosti ekonomiky, ať už měřené
makroagregátem HDP či HPH hlavních odvětví, zejména průmyslu. Na rozdíl od roku
2005 však byly na straně užití nejdynamičtější složkou výdaje na tvorbu hrubého
kapitálu. Rychleji rostly také výdaje domácností při poklesu jejich hrubých úspor.
Na růstu výkonnosti se vedle růstu produktivity práce podílel i růst zaměstnanosti a to
přibližně stejně jako před rokem. Míra zaměstnanosti se proti roku 2005 zvýšila
a zůstala nad průměrem EU.
Příznivý vývoj reálné ekonomiky se však rozporně promítá do důchodových toků
a peněžních transakcí. Finanční účet platební bilance nestačil krýt pasivum běžného
účtu, jehož dílčí bilance – vyjma obchodní – se vyvíjely nepříznivě. Dále se zvýšila míra
financování výdajů na tvorbu hrubého kapitálu z vnějších zdrojů. Především se však
významně zvýšil schodek státního rozpočtu. Měnový vývoj v roce 2006 byl
charakterizován nejrychlejším růstem zásoby peněz od poloviny roku 2004.
Pokračující zhodnocování koruny, na rozdíl od roku 2005, již nestačilo kompenzovat
vliv růstu dovozních cen surovin (ropy), který spolu s některými změnami
v regulovaných cenách (a možná i v důsledku inflačního očekávání) vedl ke zvýšení
míry inflace.
Souhrnně lze konstatovat pozitiva na straně reálné ekonomiky a rizika spočívající
jednak v relativně pomalém růstu sektoru služeb, jednak v nepříznivém vývoji běžného
účtu platební bilance a zvláště v růstu schodku státního rozpočtu.
---------------------------------------------1/
Poslední informace uváděné v materiálu SP ČR pocházejí ze dne 9. března 2007. Zpráva
vycházela z měsíčních statistických údajů odvětvových statistik a ze čtvrtletních odhadů
HDP. Data mohou být v souladu s politikou revizí zpřesňována.
Soubor: APCR07e.DOC
6
Hrubý domácí produkt
• Stabilní ekonomický vývoj
Rok 2006 potvrdil stabilitu rozvoje národního hospodářství České republiky na
relativně vysoké úrovni. Ve srovnání s pozitivními skutečnostmi v tvorbě zdrojů a jejich
užití včetně navazujících souvislostí v hmotných procesech se však prohlubuje
nepříznivý pohyb v důchodových a kapitálových tocích s negativními důsledky na stav
finančních aktiv a závazků jednotlivých sektorů české ekonomiky. Vývoj vnějších
ekonomických vztahů, zejména zpomalení předstihu růstu vývozu před dovozem i vliv
značného zrychlení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, vedl k výrazné
změně struktury růstu HDP především na poptávkové straně. Podstatně větší růst
spotřebitelských výdajů domácností než před rokem a jeho předstih před růstem
disponibilních důchodů vedl k poklesu hrubých úspor domácností. V důsledku operací
ve službách se mírně snížilo krytí celkového dovozu celkovým vývozem. Převýšení
domácí efektivní nabídky nad domácí realizovanou poptávkou nepatrně pokleslo.
Rovněž hrubé národní konečné výdaje v poměru k disponibilním zdrojům se snížily.
Míra hrubých národních úspor byla sice téměř stejná jako v roce 2005, avšak převis
míry investic nad mírou úspor se výrazně zvětšil. Financování tvorby hrubého kapitálu
z vnějších zdrojů dosáhlo podstatně větších rozměrů než před rokem.
• Posílení mezinárodní ekonomické pozice ČR
Meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % (viz též diagram č. 1.1.3
v části 1.1) vysoko předstihlo průměrnou míru růstu ve státech EU-25. Souhrnná
ekonomická pozice České republiky měřená objemem HDP na jednoho obyvatele ve
vztahu ke společenství států unie se dále zlepšila. Zároveň došlo k pozitivnímu posunu
v životní úrovni, jakožto odrazu zvýšeného růstu konečných spotřebitelských výdajů
domácností na jednoho obyvatele v reálném vyjádření. V důsledku zhoršení směnných
relací meziroční zvýšení hrubého domácí důchodu (HDD) reálně o 5,5 % bylo sice nižší
ve srovnání s růstem HDP, avšak ztráta národní pozice na zahraničních trzích byla
v roce 2006 podstatně menší než před rokem, růst HDD zrychlil o 0,8 p. b.
• Strukturální změny v tvorbě HPH
Vytvořená hrubá přidaná hodnota (HPH) dosáhla v běžných základních cenách za
rok 2006 výše 2 884,8 mld. Kč a zvýšila se meziročně reálně o 6,4 %, což bylo jen
nepatrně méně než v roce 2005. Největší pozitivní vliv na uvedené zvýšení měl průmysl
(4,0 p. b.), jehož HPH se sice meziročně zvýšila o 12,7 %, bylo to však méně než před
rokem o 2,4 p. b. Vysoké tempo přírůstku vykázal zpracovatelský průmysl (14,0 %).
Nadprůměrným tempem přírůstku s vysokým podílem na HPH rostl ještě obchod,
opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (8,9 %). Podprůměrně se zvýšila HPH
stavebnictví (o 1,9 %) a tempo přírůstku bylo pomalejší o 2,1 p. b. než před rokem.
Poklesla HPH zemědělství, myslivosti a lesního hospodářství. Vliv sekundárního
sektoru na přírůstek HPH byl 4,1 p. b., celého terciárního sektoru 2,5 p. b. Naproti tomu
HPH primárního sektoru se snížila a její vliv byl negativní.
• Pokles mzdové náročnosti HPH
Na uvedené zvýšení HPH v roce 2006 měl ze tří čtvrtin vliv růst souhrnné
produktivity práce, která meziročně vzrostla o 4,8 %. Zbývající čtvrtina příspěvku
Soubor: APCR07e.DOC
7
připadla na růst zaměstnanosti o 1,6 %. Příspěvek těchto činitelů byl stejný jako v roce
2005. Úhrn mezd a platů zaměstnanců se zvýšil o 7,5 % a v poměru k HPH v běžných
cenách dosáhl 36,1 %, což bylo o 0,3 p. b. méně než před rokem.
• Změna výdajové struktury HDP
Výdajová struktura HDP, zejména vztah mezi výdaji na celkovou konečnou
spotřebu a výdaji na tvorbu hrubého kapitálu, se změnila a došlo k růstu sklonu
akumulovat než spotřebovat. Na hodnotě HDP se snížil podíl výdajů na konečnou
spotřebu a zvýšil podíl výdajů na tvorbu hrubého kapitálu, přičemž v důsledku nižšího
převýšení vývozu nad dovozem nepatrně klesl podíl čistého vývozu.
Na meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % měl největší vliv (2,2 p. b.)
růst výdajů na konečnou spotřebu domácností o 4,2 % se zrychlením růstu
o 1,8 p. b. Větší zrychlení růstu běžných výdajů než běžných příjmů domácností vedlo
k zaostávání růstu jejich hrubého disponibilního důchodu. K tomu se přidalo rychlejší
zvyšování výdajů na individuální spotřebu a důsledkem byl výrazný pokles hrubých
úspor domácností. Druhou složkou se značným vlivem na vývoj HDP (1,8 p. b.) byly
výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, jejichž objem se meziročně zvýšil o 7,3 %,
což bylo o 6,0 p. b. více než v roce 2005. Zvýšení nejvíce ovlivnily hmotné investice do
dopravních prostředků (růst o 25,1 %) a do strojů a zařízení (růst o 8,5 %). Ke zrychlení
růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu přispělo příznivé investiční klima. Výdaje
na tvorbu hrubého fixního kapitálu rostly rychleji než náklady na vynaloženou práci.
Příspěvek růstu tvorby zásob na HDP dosáhl 1,4 p. b. V roce 2005 ke zvýšení HDP
převažující měrou přispěl čistý vývoz (4,0 p. b.), jeho kladný vliv v roce 2006 dosáhl
pouze 0,6 p. b., protože pozitivní příspěvek vývozu (10,5 p. b.) převýšil negativní vliv
dovozu (9,9 p. b.).
Výkonnost základních odvětví
• Značný růst průmyslové produkce
Za rok 2006 se meziročně zvýšila výkonnost průmyslu, měřená indexem
průmyslové produkce, o 9,7 %. Nepatrně více rostly tržby z průmyslové činnosti,
které byly reálně o 10,3 % vyšší než v roce 2005. K největšímu zrychlení tempa růstu
produkce došlo v 1. čtvrtletí, avšak 4. čtvrtletí již vykázalo zpomalení. Stejný vývoj byl
zaznamenán i u růstu tržeb.
• Nejlepších výsledků dosahuje strojírenství
V roce 2006 se meziročně zvýšila průmyslová produkce především ve
strojírenství a to konkrétně výroba dopravních prostředků (o 20,6 %), výroba strojů
(o 18,0 %) a výroba elektrických a optických přístrojů (o 16,3 %). Z dalších nejvíce se
rozvíjejících odvětví průmyslu pak vzrostla výroba plastových výrobků o 14,6 %
a zpracování dřeva o 13,3 %. Naopak největší pokles byl zaznamenán u textilního
průmyslu (o 1,6 %).
• Růst tržeb především z přímého vývozu
Z hlavních průmyslových seskupení rostla v roce 2006 nejvíce produkce pro
dlouhodobou spotřebu (o 27,6 %) a pro investice (o 18,3 %). Ve 4. čtvrtletí pak ke
zvýšení tržeb věcně přispěl růst tržeb z přímého vývozu, a to reálně o 12,3 %,
celoročně pak o 11,6 %. Největší růst tržeb zaznamenal zpracovatelský průmysl
(o 10,9 %) a organizačně podniky pod zahraniční kontrolou (o 16,6 %).
Soubor: APCR07e.DOC
8
• Růst mezd v průmyslu zaostává za vývojem tržeb
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v roce 2006 meziročně
zvýšil o 1,0 %. Průměrná měsíční nominální mzda v průmyslu v roce 2006 byla
19 400 Kč a meziročně vzrostla o 6,0 % (reálně o 3,4 %). Produktivita práce
v průmyslu, měřená tržbami na jednoho zaměstnance, se v roce 2006 meziročně
zvýšila o 9,2 %.
Vnější ekonomické vztahy
• Vnější rovnováha české ekonomiky se proti letům 2004 a 2005 značně zhoršila ...
Přebytek na finančním účtu platební bilance ve výši 111,6 mld. Kč se meziročně ztenčil
o 43,2 mld. Kč a nestačil na financování prohloubeného deficitu běžného účtu, v němž s
výjimkou obchodní bilance zaznamenaly ostatní hlavní komponenty negativní vývoj.
Deficit běžného účtu dosáhl 133,8 mld. Kč (předchozí rok 77,1 mld.), což představovalo
4,2 % nominálního HDP (předchozí rok 2,6 %). Na prohloubení vnější nerovnováhy
měla především vliv dále se horšící bilance výnosů, zatímco příspěvek zahraničního
obchodu byl pozitivní. Výkonová bilance v poměru k HDP v b. c. činila 1,8 %.
• …díky všem složkám běžného účtu platební bilance s výjimkou zahraničního
obchodu zbožím
Na zvětšení deficitu běžného účtu se podílely jeho jednotlivé složky různě – vnější
rovnováhu posilovala jen obchodní bilance, naopak bilance výnosů, běžné převody
a zčásti i bilance služeb ji oslabovaly. Vůbec poprvé v historii došlo k převýšení výdajů
nad příjmy u běžných převodů (v celoročním vyjádření -7,2 mld. Kč). Poprvé se převis
objevil ve 2. čtvrtletí, za samotné 4. čtvrtletí činil -2,8 mld. Kč, když ve stejném období
roku 2005 byla bilance převodů vysoce kladná (5,5 mld. Kč). Pasivum narůstá vlivem
soukromých převodů do zahraničí, placených daní, poplatků a odvodů ČR do rozpočtu
EU zahrnovaných do běžného účtu platební bilance. V roce 2006 transfery do ČR klesly
o zhruba 11,5 mld., transfery z ČR se zvýšily o 15,4 mld. Kč. Klíčovým faktorem
působícím se stále větší intenzitou směrem k vychylování české ekonomiky do vnější
nerovnováhy zůstává bilance výnosů (-183,4 mld. Kč proti –155,7 mld. Kč v roce 2005).
V ní jsou výdaje ovlivněny odlivem části zisků přímých investorů v ČR, jichž dosáhli
vstupem na český trh.
• Opět větší přebytek obchodní bilance díky obchodu se stroji
Úspěšný výsledek zahraničního obchodu umocnilo i postupné zlepšování
směnných relací (ve 4. čtvrtletí dosáhly meziročně kladných hodnot). Přebytek
obchodní bilance činil 44,4 mld. Kč a proti roku 2005 byl vyšší o 5,8 mld. Kč (viz též
diagram č. 1.1.6 v předchozí části). Dynamika exportu i importu byla totožná (+14,7 %).
Převaze vývozu nad dovozem pomohl růst aktiva obchodu se stroji a dopravními
prostředky o 62,1 mld. Kč. Posilující koruna nestačila eliminovat dopady změn cen na
trhu s ropou, takže deficit v obchodu s minerálními palivy vzrostl (o 28,8 mld. Kč).
Pokračuje tendence rozevírajících se nůžek mezi „teritoriem přebytků“ a „teritoriem
schodků“ – aktivum s EU stouplo o 56,0 mld. Kč, pasivum s Čínou a Ruskem o 44,5
mld. Kč.
• Pokles přímých investic do ČR při mírném růstu reinvestovaných zisků
Přímé zahraniční investice do ČR byly meziročně nižší o 144,5 mld. Kč (tj. o 52 %);
samotné kapitálové vstupy do českých podniků klesly o 148,8 mld. Kč. Zahraniční
investoři však investovali zpět do české ekonomiky zisky ve výši 82,1 mld. Kč, což
představovalo o 4 mld. Kč více než v roce 2005. Ve 4. čtvrtletí činilo saldo přímých
Soubor: APCR07e.DOC
9
investic na finančním účtu platební bilance 29,5 mld. Kč, tj. méně než ve stejném
období 2005 (54 mld. Kč).
Portfoliové investice ukazují na změnu kapitálových toků ve prospěch ČR. Ztenčení
záporného salda na 26,9 mld. z 81,2 mld. Kč roku 2005 bylo důsledkem obnoveného
zájmu zahraničních investorů o české cenné papíry, a to především ve 4. čtvrtletí, kdy
byl dokonce zaznamenán čistý příliv ve výši 29,8 mld. Kč. Za celý rok 2006 odešlo ze
země v podobě portfoliových investice 68,4 mld. Kč, nainvestováno do ČR bylo naopak
41,5 mld. Kč - v roce 2005 byla silnější aktivní strana (-81,2 mld.), když příliv na straně
pasiv byl zcela nepatrný (0,9 mld. Kč).
Státní rozpočet
• Zhoršení salda státního rozpočtu
Schodek státního rozpočtu se v roce 2006 proti roku 2005 zhoršil v důsledku
nižších výběrů přímých daní a vyšší dynamiky výdajů. Ty převýšily příjmy o 97,3 mld.
Kč, takže saldo bylo proti upravenému rozpočtu větší o 13,6 mld. Kč, proti skutečnosti
2005 dokonce o 40,9 mld. Kč. Jeho poměr k nominálnímu HDP dosáhl 3,04 %.
V samotném 4. čtvrtletí se deficit zvětšil o 98,5 mld. Kč.
• Celkové výdaje rostly meziročně 1,6krát rychleji než celkové příjmy
Celkové daňové příjmy sice převýšily skutečnost roku 2005 o 4,1 %, nicméně
očekávaný upravený rozpočet nebyl naplněn (-0,9 %) v důsledku jak samotných příjmů
z daní (-1,1 %), tak i příjmů ze sociálního zabezpečení (-0,7 %). Proti skutečnosti 2005
zaostal výběr daní z příjmů právnických (-4,8 %) i fyzických osob (-3,3 %). Běžné
výdaje přesahující devět desetin celkových výdajů stouply meziročně o 8,5 %, celkové
výdaje o 10,6 % díky investičním výdajům (+77 %). Výdaje na důchody stouply
o 10,3 % na 273 mld. Kč, přebytek na důchodovém účtu činil téměř 4 mld. Kč.
------------------------------------------------Kompletní zpráva „Vývoj české ekonomiky v roce 2006“ je k dispozici na internetových
stránkách Sdružení AP na adrese: http://www.autosap.cz/sfiles/zzzz ekonomika CR2006.pdf
Ze zprávy SP ČR vybral: Ing. Šípek
1.3 Trh práce a průměrné mzdy v ČR (výběr z podkladů SP ČR)
Rovnováha trhu práce se zlepšila
Podstatnou zprávou přicházející z trhu práce v roce 2006 byl průběžný růst
zaměstnanosti provázený snižující se nezaměstnaností.
• Počet zaměstnaných stoupal (viz diagram č. 1.3.1)
Míra zaměstnanosti 15 až 64-letých vzrostla v roce 2006 proti roku 2005 o 0,5 p. b.
na 65,3 %, z toho nejvyšší byla ve 4. čtvrtletí s hodnotou 65,6 %. Celková
zaměstnanost meziročně stoupla o 64 tisíc osob. Jedná se o druhý rok růstu, tentokrát
o 1,3 % (1,2 % v roce 2005). Ve 4. čtvrtletí se zaměstnanost dostala na úroveň 4 861,5
tisíc osob. Vyšší byla naposledy ve 2. čtvrtletí roku 1998. Přírůstek byl v roce 2006
registrován jak mezi zaměstnanci, tak mezi podnikateli. Po poklesu v roce 2005 se
počet podnikatelů od 2. čtvrtletí 2006 opět zvyšoval a ve 4. čtvrtletí se podílel na
celkovém přírůstku zaměstnanosti z více než poloviny. Podíl podnikatelů na celkové
zaměstnanosti se tak ve 4. čtvrtletí zvýšil na 16,2 %. Počet zaměstnanců (vč. členů
produkčních družstev) rostl převážně v sektoru průmyslu, naproti tomu zvýšení počtu
podnikatelů (vč. pomáhajících rodinných příslušníků) vykázal hlavně sektor služeb.
Z jednotlivých odvětví připadl nejvyšší růst zpracovatelskému průmyslu (5,0 %) a za
Soubor: APCR07e.DOC
10
ním odvětví nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti. Největší úbytek naproti
tomu zaznamenalo odvětví stavebnictví (4,8 %). Počet osob s druhým zaměstnáním,
mezi kterými převažovali podnikatelé bez zaměstnanců, poklesl meziročně o 11,4 tis.
na 103,6 tis.
Diagram č. 1.3.1
• Významný pokles nezaměstnanosti společně s klesající neaktivitou
Míra nezaměstnanosti 15 až 64-letých klesla v roce 2006 meziročně o 0,8 p. b. na
7,2 %. Nejnižší úrovně dosáhla ve 4. čtvrtletí, kdy se propadla až na 6,6 % (viz
diagram č. 1.3.2), což bylo nejméně za posledních osm let. Pokles nezaměstnanosti
představoval meziroční úbytek o 38,8 tis. osob. Minimálně vzrostl pouze počet
nezaměstnaných vysokoškoláků, ale jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných
zůstal stále velice nízký. Průměrný počet dlouhodobě nezaměstnaných se v roce 2006
přiblížil hranici 200 tisíc osob při meziročním poklesu o 18,2 tis. osob, ale stále tvořil
nadpoloviční podíl všech nezaměstnaných. Mezi nezaměstnanými bylo v roce 2006
v průměru 16,2 % (60 tis. osob) nezaměstnaných déle než 4 roky. Společně
s nezaměstnaností se snížila i rezerva potenciálních pracovních sil, neboli osob které
práci aktivně nehledají, ale uvádějí, že mají zájem pracovat. Jejich počet dosáhl v roce
2006 celkem 249,4 tisíc osob, což bylo o 28,4 tis. méně než v roce 2005.
----------------------------------------Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby
patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne
souběžně splňovaly 3 podmínky ILO:
• nebyly zaměstnané,
• byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k disposici okamžitě
nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání,
• v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo
soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním
kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným
způsobem).
Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji
nastoupit nejpozději do 14 dnů.
Soubor: APCR07e.DOC
11
Diagram č. 1.3.2
Diagram č. 1.3.3
Přestože podle metodiky ILO jde o jinou konstrukci ukazatele nezaměstnanosti, jejíž
míra je nižší než vykazují úřady práce, je její diferenciace podle krajů obdobná.
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaných déle než 1 rok) ve 4. čtvrtletí
2006 přesahuje polovinu všech nezaměstnaných (54,04 %).
Soubor: APCR07e.DOC
12
Podle věkových skupin a pohlaví se ukazují výrazné rozdíly mezi ženami a muži:
o ve věkových skupinách 15 až 29 let je počet dlouhodobě nezaměstnaných mužů
mnohem vyšší než žen, i když jsou ovlivněny vyšší četností mužské populace
v těchto věkových skupinách;
o největší rozdíly mezi oběma pohlavími jsou ve věku 30 až 49 let v neprospěch žen;
o od 30 let věku počet nezaměstnaných mužů neustále roste, zatímco u žen klesá.
Diagram č. 1.3.4
----------------------------------------Zdrojem dat pro diagramy č. 1.3.1 až 1.3.4 je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které
provádí ČSÚ kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování
ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Rozsah šetření a ukazatele
zaměstnanosti a nezaměstnanosti plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce (ILO
– www.ilo.org) a metodickým doporučením Eurostatu (europa.eu.int/comm/eurostat/). Výsledky
VŠPS jsou publikovány podle bydliště respondentů.
Růst průměrných nominálních mezd
Průměrná hrubá nominální mzda začala v roce 2006 opět zrychlovat a dosáhla
růstu 6,5 %. Reálně se mzda zvýšila o 3,9 %, spotřebitelské ceny vzrostly o 2,5 %.
Reálné mzdy se nejvíce zvýšily ve 4. čtvrtletí (4,6 %), kdy byl také za celý rok 2006
zaznamenán nejnižší růst spotřebitelských cen (1,5 %). Růst průměrné nominální mzdy
v podnikatelské sféře v roce 2006 (6,8 %) byl o 1,4 p. b. rychlejší než v nepodnikatelské
sféře. Reálně vzrostla mzda v podnikatelské sféře o 4,2 % a v nepodnikatelské sféře
o 2,8 %.
Z následujícího diagramu č. 1.3.5 lze dovodit, že mzdy v České republice se do
konce r. 2006 zvýšily oproti r. 1993 více než 3,4x. Razantnější nárůsty průměrných
mezd byly přitom zaznamenány v letech 1993 až 2000 (index 2000/1993 = 2,31),
v letech 2000 až 2006 došlo k určité deceleraci mzdových nárůstů (index 2006/2000 =
1,48). Vývoj v jednotlivých odvětvích či oborech průmyslu byl přitom do jisté míry
odlišný (podrobněji viz kapitola 2.7 tohoto materiálu).
Soubor: APCR07e.DOC
13
Vývoj průměrné mzdy v ČR od roku 1993
25 000 Kč
20 000 Kč
18 035
19 030
20 211
16 917
15 000 Kč
14 793
10 000 Kč
9 825
10 802
11 801
12 797
15 707
13 614
8 307
5 000 Kč
5 904
7 004
0 Kč
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 1.3.5
Pro charakteristiku výdělkové úrovně je používána nejen hodnota průměrného
hodinového výdělku, ale i medián (viz diagramy č. 1.3.6 a 1.3.7), který není ovlivněn
extrémními hodnotami a charakterizuje prostřední hodnotu seřazených hodnot výdělků.
Větší rozdíly mezi průměrným výdělkem a mediánem ukazují na větší šikmost rozdělení
výdělků. Vyskytuje se zejména u nejvyšších hodnot.
Šetření v podnikatelské sféře bylo prováděno jako výběrové a ve 4. čtvrtletí 2006
zahrnovalo 3 034 ekonomických subjektů s 1 290 tisíci zaměstnanci.
--------------------------------------------------Zpracováno podle výsledků ISPV (Informační Systém o Průměrném Výdělku), které provádí
Ministerstvo práce a sociálních věcí již 7 let pod názvem „Čtvrtletní šetření o ceně práce“.
Hodinové výdělky podle sekcí OKEČ
Diagram č. 1.3.6
Soubor: APCR07e.DOC
14
Hodinové výdělky podle krajů
Diagram č. 1.3.7
Z materiálů SP ČR vybral a upravil: Ing. Šípek
1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství
1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě České republiky
Za automobilový průmysl ČR jako celek je za rok 2006 (stejně jako v letech 2003
až 2005) možno vykázat tři údaje o podílu na průmyslové výrobě ČR:

pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl
po započtení údajů od dalších 25 firem 1/ je tento podíl na hodnotě
po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ dosahuje podíl hodnoty
19,81 %;
21,00 %;
22,77 %.
Je opět možno konstatovat, že vývoj v českém automobilovém průmyslu, tak jako
v uplynulých letech, výrazně přispěl k růstu průmyslové výroby v ČR. Firmy zapojené
do činnosti Sdružení AP dosáhly v roce 2006 tržeb ve výši 560 541,63 mil. Kč, tedy
nárůstu o 22,13 % (za r. 2005 bylo podle údajů firem vykázáno 458 963,55 mil. Kč 3/).
Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkových tržbách z průmyslové činnosti
po dílčím poklesu v roce 2004 opět vzrostl a dosáhl 19,81 %. V řadě ostatních
odvětvích průmyslu zřejmě musel být růst nižší, neboť celkový nárůst průmyslové
produkce za celou ČR činil „pouze“ 10,03 % (viz diagram č. 1.4.1). Z dosažené výše
tržeb z průmyslové činnosti (a tím i exportu – viz dále) lze odhadnout, že podíl firem
Sdružení AP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje kolem 8,5 až 9,0 %.
--------------------------------------------------1/
Objem tržeb dalších 25 firem, u kterých byly získány údaje potřebné pro zpracování tohoto
materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2006 celkem 33 841,05 mil. Kč. Celkově
vykázaný objem tržeb za firmy „SDRUŽENÍ AP + 25“ tak dosáhl 594 382,68 mil. Kč. Při
zahrnutí těchto výsledků je podíl „SDRUŽENÍ AP + 25“ na průmyslové činnosti ČR za rok
2006 na výše uvedené hodnotě 21,00 % (viz diagram č. 1.4.1a).
2/
Lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou
výrobou dosáhly hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 50 000 mil. Kč (viz též diagramy
č. 1.4.1a, 1.4.1b a 1.4.1c). Podíl za celý autoprůmysl ČR pak činí uvedených 22,77 %.
3/
Jedná se o revidovaný údaj vztažený na členskou základnu odpovídající datům za rok 2006
(původní údaj činil 484 063,20 mil. Kč).
Soubor: APCR07e.DOC
15
mil. Kč
Podíl firem Sdružení AP
na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb)
3 000 000
2 829 756,0 35%
2 571 860,0
2 071 048,0
1 947 109,0
1 892 171,0
1 850 872,0
2 000 000
1 500
30%
2 383 494,0
2 500 000
25%
19,81%
1 640 501,0
1 620 706,0
17,85%
1 507 142,0
16,11% 16,77% 16,82% 16,18%
1 419 210,7
1
334
796,7
14,74%
000
1 227 520,6
13,37%
1 201 141,2
10,59%
1 000 000
6,68%
500 000
5,53%
6,58%
20%
15%
11,52%
7,98%
560 541,63 10%
458 963,55
385 550,90
348 403,80
326 452,51
304 800,20
272 900,90
219 302,40
186
778,00
159
663
80 259 67 917 87 863 113 212
5%
0%
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
prům yslová výroba celkem
z toho firm y Sdružení AP
podíl Sdružení AP
Tržby z průmyslové činnost celkem - údaje za roky 2004 a 2005 po revizi , údaj za rok 2006 = předběžný údaj ČSÚ.
Údaj za firmy Sdružení AP za rok 2005 revidován (vztažen na stávající členskou základnu) .
Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2006/2005) celkem o: 257 896,0 mil. Kč, to je
Nárůst u firem Sdružení AP o: 101 578,1 mil. Kč, to je
10,03%
22,13%
mil. Kč
Diagram č. 1.4.1
Podíl firem "Sdružení AP + 25" */
na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb)
3 000 000
2 829 756
2 571 860
2 383 494
2 500 000
30%
2 071 048
1 947 109
21,00%
1 892 171
1 850 872
18,93%
18,81%
1 640 501
1 620 706
17,79%
17,24%
17,20%
1 507 142
1 419 211
15,63%
1 334 797
000
14,04%
1 227 521
1 201 141
12,04%
11,02%
2 000 000
1 500
1 000 000
6,82%
500 000
5,64%
6,78%
8,22%
35%
25%
20%
15%
594 382,7 10%
486 851,5
409 858,9
368 542,7
366 249,7
326 136,2
289 275,0
230 267,5
195 183,0
166
049,8
116 607,9
81 864,269 275,390 498,9
5%
0
0%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
prům yslová výroba celkem
firm y autoprům yslu ČR
podíl firem autoprům yslu ČR
*/ " SDRUŽENÍ AP+25" = souhrn za firmy Sdružení AP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r. 2006 **/.
**/ Údaje za roky 1993 až 2002 odhad, za roky 2003 až 2006 z relevantních údajů získaných od 25 firem:
"+ 25 firem" ***/:
rok 2003
rok 2004
rok 2005
20 138,9
24 308,0
27 887,9
rok 2006
33 841,0 mil. Kč
***/ Jedná se o 25 firem, které poskytly údaje za rok 2006 (seznam v příloze).
Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2006/2005) celkem o: 257 896,0 mil. Kč, to je o
Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+25" : 107 531,2 mil. Kč, to je o
Podíl "SDRUŽENÍ AP+25" na průmyslové produkci ČR v roce 2006:
10,03%
22,09%
21,00%
Diagram č. 1.4.1a
Další firmy s automobilovou výrobou (odhad tržeb za rok 2006):
50 000,0 mil. Kč, podíl =
"Automobilová výroba" v ČR, rok 2006 celkem: 644 382,7 mil. Kč
Soubor: APCR07e.DOC
16
1,77%
to je podíl 22,77%
Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze konstatovat, že jeho podíl na
průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR se přiblížil 23 % a nárůst
v porovnání let 2006 / 2005 byl vyšší než 23 %. K vyšším nárůstům přitom dochází
především u dalších firem autoprůmyslu ČR, které postupně zahajovaly produkci
v letech 2004 až 2006.
TRŽBY
firmy Sdruže ní AP
da lších 25 firem
osta tní firmy AP (odhad)
CELKEM firmy AP
rok 2005
(mil. Kč)
458 963,55
27 887,95
36 875,00
523 726,49
rok 2006
(mil. Kč)
560 541,63
33 841,05
50 000,00
644 382,68
nárůst 2006
(mil. Kč)
101 578,08
5 953,10
13 125,00
120 656,18
/ 2005
(v %)
22,13%
21,35%
35,59%
23,04%
Meziroční přírůstek (rok 2006 - rok 2005) průmyslové produkce ČR, vyjádřený
objemem tržeb, činil absolutně 257 896,0 mil. Kč, z toho v automobilovém průmyslu
jako celku 120 656,18 mil. Kč. Automobilový průmysl ČR tak vytvořil téměř
polovinu (46,78 %) celého nárůstu průmyslové produkce.
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti
České republiky, rok 2006
ostatní autom obilové
firm y (odhad)
1,77%
+ 25 "auto"
firem
1,20%
ostatní
průmysl ČR
77,23%
firmy
Sdružení AP
19,81%
100 % = 2 829 756 mil. Kč
Podíl firem automobilového průmyslu ČR celkem: 22,77%
Diagram č. 1.4.1b
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti,
firmy autoprůmyslu ČR, rok 2006
firmy
Sdružení AP
86,99%
ostatní
automobilové
firmy (odhad)
7,76%
+ 25 "auto"
firem
5,25%
100 % = 644 382,7 mil. Kč
Podíl firem zapojených do Sdružení AP činí: 86,99%
Diagram č. 1.4.1c
Soubor: APCR07e.DOC
17
Po porovnání výše uvedených diagramů s údaji zjištěnými před dvěma lety (za rok
2004) je možno konstatovat, že došlo k dalšímu posílení pozice firem Sdružení AP
a automobilového průmyslu jako celku v rámci českého průmyslu a ekonomiky.
Nepatrné snížení podílu firem zapojených do Sdružení AP na tržbách celého
autoprůmyslu (z 87,20 % v roce 2004 na 86,99 % v roce 2006) je dáno zahájením
výroby či náběhem na vyšší produkci nových firem, dosud nezapojených do činnosti
Sdružení AP.
Podíly na tržbách z průmyslové činnosti
Podíly na tržbách autoprůmyslu ČR
za ČR celkem (stav k 31.12.2004)
dalších 32
firem (mimo
Sdružení AP)
6,59%
ostatní automobilové
firmy (odhad)
1,16%
dalších 32 firem
(mimo Sdružení AP)
1,23%
(stav k 31.12.2004)
ostatní
automobilové
firmy (odhad)
6,21%
firmy Sdružení
AP:
16,26%
firmy
Sdružení
AP:
87,20%
průmysl ČR
ostatní
81,36%
100% =
100% =
2 371 494,00 mil. Kč
442 144,22 mil. Kč
1.4.2 Podíl na exportu ČR
U firem zapojených do Sdružení AP došlo v porovnání roků 2006 a 2005 k nárůstu
exportu o 18,34 %, což představuje bezmála 65 miliard Kč. Podíl firem Sdružení AP na
celkovém exportu ČR stejně tak jako u tržeb z průmyslové vzrostl (viz diagram č. 1.4.2).
Za celou ČR došlo v porovnání roků 2006/2005 ke zvýšení exportu o 14,74 %
(z 1 868 586 mil. Kč v roce 2005 na 2 143 998 mil. Kč v roce 2006).
Stejně tak jako u tržeb z průmyslové produkce je za rok 2006 možno vykázat
v podstatě tři údaje o podílu automobilového průmyslu na celkovém exportu ČR:

pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl
po započtení údajů od dalších 25 firem 4/ je tento podíl na hodnotě
po odhadu za další firmy autoprůmyslu 5/ dosahuje podíl hodnoty
EXPORT
firmy Sdružení AP 6/
dalších 25 firem
ostatní firmy AP (odhad)
CELKEM firmy AP
rok 2005
(mil. Kč)
350 509,61
20 685,18
29 500,00
400 694,79
rok 2006
(mil. Kč)
414 783,21
25 100,75
40 000,00
479 883,96
nárůst 2006
(mil. Kč)
64 273,60
4 415,56
10 500,00
79 189,16
19,35 %;
20,52 %;
22,38 %.
/ 2005
(v %)
18,34%
21,35%
35,59%
19,76%
Celkový vývoz všech firem domácího automobilového průmyslu meziročně vzrostl
a to o více než 79 miliard Kč (téměř o 20 %). Tento nárůst představuje bezmála 30 %
absolutního zvýšení exportu ČR dosaženého za rok 2006.
--------------------------------------------------4/
5/
6/
Export dalších 25 firem (mimo Sdružení AP) činil v r. 2006 celkem 25 100,75 mil. Kč (oproti
roku 2005 nárůst o 21,35 %). Celkově vykázaný objem vývozu za firmy „SDRUŽENÍ AP + 25“
tak dosáhl 439 884,0 mil. Kč. Při zahrnutí této hodnoty dosahuje podíl „SDRUŽENÍ AP + 25“
na exportu ČR hodnoty 20,52 % (viz diagram č. 1.4.2a).
Je možno odhadnout, že skutečný podíl za celou automobilovou výrobu v ČR bude o více
než 1,5 % vyšší - na hodnotě přesahující 22 % (viz diagramy č. 1.4.2a - c).
Údaj o exportu za firmy Sdružení AP rok 2005 = revidovaný údaj vztažený na členskou
základnu odpovídající datům za rok 2006 (původní údaj činil 369 678,17 mil. Kč).
Soubor: APCR07e.DOC
18
mil. Kč
na celkovém exportu ČR
2 000 000
45%
1 868 586,0
1 722 657,0
40%
35%
1 370 930,0
1 269 634,0
1 254 860,0
1 121 099,0
1 500 000
908 756,0
834 227,0
16,99%
709 261,0
14,61%
13,41%
601 680,0
8,97%
1 000 000
500 000
2 143 998,0 50%
17,29%
17,50%
19,09%
19,28%
30%
19,35% 25%
18,23% 18,76%
20%
264 275,7
193 871,7 222 127,7239 560,0
121 863,0 154 353,4
53 952,0 95 093,2
414 783,21 15%
10%
313 971,7350 509,61
5%
0
0%
1996
1997
1998
1999
export ČR celkem
2000
2001
2002
2003
z toho firm y Sdružení AP
2004
2005
2006
podíl Sdružení AP
Export za Českou republiku celkem - údaje za roky 2004 a 2005 po revizi , údaj za rok 2006 = předběžný údaj ČSÚ.
Údaj za firmy Sdružení AP za rok 2005 revidován (vztažen na stávající členskou základnu) .
Nárůst exportu ČR (2006/2005) celkem o: 275 412,0 mil. Kč, to je o
Nárůst u firem Sdružení AP o: 64 273,6 mil. Kč, to je o
14,74%
18,34%
mil. Kč
Diagram č. 1.4.2
Podíl firem "Sdružení AP + 25" */
na celkovém exportu ČR
2 500 000
2 143 998
1 868 586
2 000 000
1 121 099
1 000 000
601 680
500 000
709 261
908 756
834 227
15,63%
14,08%
1 269 6341 254 860
18,85%
19,24%
35%
1 370 930
21,06%
20,37%
19,27%
45%
40%
1 722 657
1 500 000
50%
19,87%
30%
20,52% 25%
20%
15%
439 884,0
10%
18,34%
332 001,5 371 194,8
244 340,5264 254,0 279 213,2
166 701,7 211 320,2
9,42%
130
393,4
56 649,6 99 847,9
5%
0
0%
1996
1997
1998
export ČR celkem
1999
2000
2001
2002
firm y autoprům yslu ČR
2003
2004
2005
2006
podíl firem autoprům yslu ČR
*/ " SDRUŽENÍ AP+25" = souhrn za firmy Sdružení AP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r. 2006 **/.
**/ Údaje za roky 1993 až 2002 odhad, za roky 2003 až 2006 z relevantních údajů získaných od 25 firem:
"+ 25 firem" ***/:
rok 2003
rok 2004
rok 2005
14 937,5
18 029,8
20 685,2
rok 2006
25 100,7 mil. Kč
***/ Jedná se o 25 firem, které poskytly údaje za rok 2006 (seznam v příloze).
Nárůst exportu ČR (2006/2005) celkem o: 275 412,0 mil. Kč, to je o
Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+25" : 68 689,2 mil. Kč, to je o
Podíl "SDRUŽENÍ AP+25" na exportu ČR v roce 2006:
14,74%
18,50%
20,52%
Diagram č. 1.4.2a
Další firmy s automobilovou výrobou (odhad exportu za rok 2006):
40 000,0 mil. Kč, podíl =
"Automobilový export ČR" za r. 2006 celkem: 479 884,0 mil. Kč
Soubor: APCR07e.DOC
19
2,13%
to je podíl 22,38%
Podíly na celkovém exportu
České republiky, rok 2006
+ 25 "auto" firem
1,17%
ostatní automobilové
firmy (odhad)
1,87%
ostatní
průmysl ČR
77,62%
firmy Sdružení
AP
19,35%
100 % = 2 143 998 mil. Kč
Podíl firem automobilového průmyslu ČR celkem: 22,38%
Diagram č. 1.4.2b
Podíly na exportu automobilového průmyslu,
rok 2006
firmy
Sdružení AP
86,43%
ostatní
automobilové firmy
(odhad)
8,34%
+ 25 "auto" firem
5,23%
100 % = 479 884,0 mil. Kč
Podíl firem zapojených do Sdružení AP činí: 86,43%
Diagram č. 1.4.2c
Podíl exportně nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO v roce 2006 činil 7,07 %
celkového vývozu ČR (za rok 2005 to bylo 8,78 %) a podíl na exportu vykázaném za
všechny firmy zapojené do Sdružení AP činil 36,57 % (v roce 2005 to bylo 44,53 %).
Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se stala kolínská firma
TPCA Czech, jejíž podíl na celkovém exportu ČR vzrostl na 2,22 % (v roce 2005 to
bylo necelé 1 %). Na exportu firem zapojených do Sdružení AP se TPCA Czech v roce
2006 podílela 11,48 %.
Soubor: APCR07e.DOC
20
Porovnání se stavem před 2 roky (s rokem 2004) – rovněž v exportu došlo ke zvýšení
podílu automobilového průmyslu jako celku.
dalších 32 firem
(mimo Sdružení AP)
1,01%
ostatní
automobilové firmy
(odhad)
1,03%
firmy Sdružení
AP:
18,32%
Podíly na exportu ČR
(stav k 31.12.2004)
Podíly na exportu autoprůmyslu ČR
dalších 32
firem (mimo
Sdružení AP)
4,97%
(stav k 31.12.2004)
export ČR
ostatní
79,64%
100% =
ostatní
automobilové
firmy (odhad)
5,06%
firmy
Sdružení
AP:
89,97%
1 713 693,90 mil. Kč
100% =
348 983,55 mil. Kč
O snížení podílu firem zapojených do Sdružení AP na exportu celého autoprůmyslu
(z 89,97 % v roce 2004 na 86,43 % v roce 2006) platí ještě ve větší míře to, co bylo
komentováno u tržeb z průmyslové činnosti. Nové firmy, které v uplynulých letech
zahájily výrobu či naběhly na vyšší produkci, jsou prioritně zaměřeny na export (přitom
v řadě případů dodávají i českým finálním výrobcům vozidel, ale přes zahraniční
centrálu). Toto může být i jedním z momentů, proč se dosud nezapojily do činnosti
Sdružení AP.
1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR
V roce 2005 došlo ke zlepšení zahraničně obchodní bilance ČR a tento trend
pokračoval i v roce 2006. K tomuto pozitivnímu výsledku přispěla jistě celá řada
průmyslových odvětví a oborů, avšak trvale významný (možno říci až rozhodující) vliv
na tento ukazatel mají firmy automobilového průmyslu.
Vzhledem k dostupnosti údajů o dovozech pro výrobní potřebu a dovozech investic
jsou dále uváděné údaje jen za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP. Těmito
subjekty je dlouhodobě vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu. Vzhledem
k trvalému růstu exportu tak bylo za rok 2006 dosaženo kladného salda ve výši
196 707,83 mil. Kč. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 11 let (od roku 1996 do roku
2006) je uveden v diagramu č. 1.4.3. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty,
jak výše naznačeno, veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP a dovozy
investičního charakteru realizované firmami Sdružení AP. Druhou stranu bilance pak
tvoří vykázaný export všech firem Sdružení AP (jeho byla hodnota uvedena výše viz diagram č. 1.4.2).
V dalším diagramu (č. 1.4.4) je znázorněn stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů */
všech (tedy nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR (tedy jakoby za
celý „autoobor“), i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a do firem
Sdružení AP směřují jen nepatrnou částí (= nákupy firemních vozidel).
---------------------------------------------------
*/ Údaje o objemu dovozů motorových vozidel do ČR za roky 2004 až 2006 již nejsou
k dispozici. Po vstupu ČR do EU přestaly být mimo jiné sledovány individuální dovozy
ojetých vozidel, které tvořily cca 50 % dovozů ojetin. Proto byl proveden pouze odhad
objemu dovozu dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních registrací nových a ojetých
zahraničních vozidel.
Soubor: APCR07e.DOC
21
mil. Kč
Čisté saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami Sdružení AP
(nezahrnuje dovozy vozidel do ČR)
250 000
200 000
196 707,83
182 364,17
173 626,21
150 000
149 398,11
140 226,89
131 873,50
119 375,70
100 000
85 054,74
71 071,00
61 932,00
50 000
40 048,70
0
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 1.4.3
mil. Kč
Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance
vytvořené firmami Sdružení AP
(včetně dovozů všech vozidel - za roky 2004 až 2006 = odhad)
120 000
100 000
105 364,17
80 000
88 707,83
83 626,21
84 006,04
80 157,1480 402,67
74 935,85
60 000
40 000
45 031,64
35 521,00
20 000
18 949,00
0
3 570,00
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 1.4.4
Pokud tedy zahrneme do obchodní bilance i dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovozů
pro výrobní spotřebu a dovozů investic mají na obchodní bilanci jednoznačně pouze
negativní vliv a de facto nesouvisí s automobilovou výrobou), vychází i tak vysoce
pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 88 miliard Kč.
Možno dále uvést, že diagram vývoje salda zahraničně obchodní bilance ČR,
uvedený též v části 1.1 (diagram č. 1.1.6), by se při „absenci“ automobilového průmyslu
(tedy bez firem Sdružení AP) výrazně změnil (i za roky 2005 a 2006 do záporných
hodnot). Tato skutečnost je znázorněna v diagramu č. 1.4.5.
Soubor: APCR07e.DOC
22
Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR
38 624
mil. Kč
44 394
v letech 1995 až 2006 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)
100 000
50 000
0
1998
1999
2000
2001
2002
2003
celkem ČR
2005
2006
-135 002
-219 191
-211 038
-248 559
-240 201
-69 793
-116 685
-120 825
-300 000
-70 811
-64 413
-149 468
-80 239
-151 310
-212 382
-150 450
-193 039
-250 000
-152 990
-200 000
-134 569
-150 000
-99 569
-100 000
2004
-152 314
1997
-208 802
1996
-26 438
1995
-50 000
bez firem Sdružení AP
Diagram č. 1.4.5
V roce 2006 došlo v porovnání s rokem 2005 ke zvýšení dovozů do „autooboru
ČR“ a to celkem o cca 22 %. Podle údajů předaných firmami Sdružení AP nedošlo však
k žádné výraznější změně jejich struktury (viz diagram č. 1.4.6), jako tomu bylo
v některých předchozích letech (viz diagramy č. 1.4.6a až 1.4.6d = struktura dovozů za
roky 2005, 2004, 2003 a 2002). Dovozy pro výrobní potřebu firem se v uplynulých
letech pohybují na úrovni kolem 60 až 65 % veškerých dovozů.
Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2006
dovozy všech
vozidel do ČR
(odhad)
33,12%
dovozy pro
výrobní
potřebu firem
Sdružení AP
65,34%
dovozy
investic
firmami
Sdružení AP
1,54%
100% = 326 075,38 mil.Kč
Diagram č. 1.4.6
Soubor: APCR07e.DOC
23
Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2005
dovozy všech
vozidel do ČR
(odhad)
33,72%
dovozy pro
výrobní
potřebu firem
Sdružení AP
64,55%
dovozy investic
firmami
Sdružení AP
1,72%
100% = 266 883,40 mil.Kč
Diagram č. 1.4.6a
S tr u ktu r a "d o v o z ů d o au to mo b ilo v é h o p rů myslu Č R " v r. 2004
d o v o z y v še ch
v o z id e l d o Č R
(o d h ad )
36,91%
d o v o z y p ro
v ýro b n í
p o tře b u fir e m
S d ru ž e n í AP
60,17%
dov ozy
in v e stic
firmami
S d ru ž e n í AP
2,92%
10 0% =
208 60 7,50 m il.K č
Diagram č. 1.4.6b
S tr u ktu r a "d o v o z ů d o a u to mo b ilo v é h o p r ů myslu Č R " v r . 2 00 3
dov oz y v še ch
3 8 ,13 %
do v o z y p ro
v ýro b n í
p o tř e b u fire m
S d r u ž e n í AP
58 ,73 %
dov oz y
in v e stic
fir mami
3 ,1 5%
100% =
171 517,67 m il.Kč
Diagram č. 1.4.6c
S tr u k tu r a "d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 0 0 2
dov oz y v še ch
3 7 ,5 9 %
dov oz y pro
v ýr o b n í
p o tř e b u fir e m
6 0 ,1 9 %
dov ozy
in v e s tic
fir m a m i
2 ,2 2 %
100% = 159 157,37 m il.K č
Diagram č. 1.4.6d
Soubor: APCR07e.DOC
24
V meziročním porovnání 2006/2005 vzrostl dovoz pro výrobní potřebu firem (za
rok 2006 celkem 213 045,36 mil. Kč oproti 172 279,70 mil. Kč v roce 2005) a došlo
k nárůstu dovozů investičního charakteru (rok 2006 celkem 5 030,02 mil. Kč oproti
4 603,70 mil. Kč v roce 2005). Růst však zaznamenal i dovoz vozidel (za rok 2006
v celních hodnotách byl odhadnut na 108 000 mil. Kč oproti 90 000 mil. Kč v roce 2005).
Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.4.1.
Tabulka č. 1.4.1
změna 05/04 změna 04/03 změna 03/02
změna 06/05
Dovozy všech vozidel do ČR
Dovozy investic */
Dovozy pro výrobní potřebu */
CELKEM:
20,00%
9,26%
23,66%
22,18%
16,88% 17,75%
-24,48% 12,87%
37,26% 24,61%
27,94% 21,62%
9,31%
52,95%
5,14%
7,77%
změna 02/01
15,68%
-77,30%
28,25%
12,11%
*/ Údaje jen firmy Sdružení AP
1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů
Vzhledem k značně vysokým absolutním hodnotám jednotlivých ukazatelů
dosažených v předchozím období (výchozí základna) nemůže docházet k tak výrazným
meziročním procentním nárůstům ve všech ekonomických kategoriích jako jsou např.
tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod. Z hlediska konkurenční schopnosti
je však důležité dodržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady,
včetně mzdových. Dosavadní vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty
a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP od roku 1995
(u přidané hodnoty jsou k dispozici údaje až od roku 1997) je uveden v diagramu
č. 1.4.7 (meziroční nárůsty vztaženy vždy na srovnatelnou základnu).
45%
Porovnání meziročních nárůstů výroby, přidané hodnoty
a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu
40%
40,58%
11,11%
5%
0%
1995
1996
1997
1998
nárůst tržeb
1999
22,13%
19,04%
6,74%
5,56% 4,75% 6,69% 5,86% 4,46% 5,54%
2000
2001
2002
2003
růst přidané hodnoty
2004
30%
25%
20%
8,97%
14,33%
10,66%
6,72%
13,93%
16,15%
24,44%
9,19% 8,00%
9,08%
16,05%
11,69%
19,72%
7,10%
10%
17,27%
12,33%
15%
17,41%
20%
11,14%
16,98%
25%
35%
19,71%
41,03%
28,85%
30%
40%
29,37%
35%
45%
2005
15%
10%
5%
0%
2006
růst průměrné mzdy
Diagram č. 1.4.7
Poměr mezi růstem mezd na jedné straně a růstem přidané hodnoty a růstem
tržeb na straně druhé je v rámci firem automobilového průmyslu vyvážený ve vazbě
na vývoj ostatních ekonomických parametrů, možno říci že je poměrově dobře
nastaven. Z diagramu č. 1.4.7 vyplývá, že zhruba od roku 2001 kopíruje křivka růstu
mezd v podstatě přesně růst přidané hodnoty.
Soubor: APCR07e.DOC
25
Průměrná mzda ve firmách zapojených do Sdružení AP v roce 2006 činila
22 356 Kč, což je v porovnání s rokem 2005 nárůst o 5,77 % (v přepočtu na stejnou
strukturu členské základny to je nárůst o 5,54 %). Je to o 10,61 % více, než činil
zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2006 (20 211 Kč). Tento „mzdový náskok
autoprůmyslu“ (ve výši cca 11 %) firem v rámci Sdružení AP je v posledních pěti
letech téměř neměnný, což ukazuje diagram č. 1.4.8.
Relace mezi průměrnou mzdou v České republice
a mzdou u firem Sdružení automobilového průmyslu
30 000 Kč
140%
111,45%
111,15%
110,11%
111,07%
110,61%
120%
100%
22 356 Kč
20 211 Kč
21 136 Kč
19 030 Kč
18 035 Kč
18 627 Kč
10 000 Kč
16 917 Kč
15 707 Kč
15 000 Kč
17 505 Kč
20 000 Kč
20 046 Kč
25 000 Kč
80%
60%
40%
5 000 Kč
20%
0 Kč
0%
2002
ČR
2003
2004
firmy Sdružení AP
2005
2006
mzda u firem Sdružení AP / mzda v ČR
Diagram č. 1.4.8
Možno doložit, že i v delší časové řadě (od roku 1993) byly průměrné mzdy ve firmách
Sdružení AP vždy nad vykázaným celorepublikovým průměrem. Nejvyšší relativní
„rozdíl“ byl přitom v letech 1998 až 2001 (viz diagram č. 1.4.9).
110,61%
111,07%
111,15%
110,11%
111,45%
113,60%
117,89%
115,82%
113,30%
112,03%
105,44%
104,17%
30 000
103,88%
Kč
105,35%
Relace mezi průměrnou hrubou mzdou v České republice
a hrubou mzdou ve firmách Sdruže ní AP (rok 1993 až 2006)
25 000
125%
22 356 100%
20 000
15 000
10 000
6133
5 000 5 904
7379
7 004
8653
8 307
10 359
9 825
12 102
10 802
13 371
11 801
14 822
17 505
16 050 16 805
12 797 13 614
14 793
15 707
18 627
16 917
20 046
18 035
21 136
19 030 20
211
75%
50%
25%
0%
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Česká republika
firmy Sdružení AP
mzda Sdružení AP / ČR
a údaje z databanky Sdružení automobilového průmyslu
Diagram č. 1.4.9
---------------------------------------------------
Průměrná mzda u dalších 25 automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) v roce
2006 činila 19 940 Kč (tedy pod průměrem za firmy Sdružení AP i pod celostátním průměrem).
Soubor: APCR07e.DOC
26
Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) na jednoho pracovníka u firem
Sdružení AP v roce 2006 dosáhl 4 751 843 Kč (nárůst oproti hodnotě vykázané za
rok 2005 o 8,91 %) a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 808 668,92 Kč (oproti
údaji vykázanému za rok 2005 nárůst jen o 0,39 %). Vývoj těchto dvou ukazatelů
v uplynulých pěti letech je uveden v diagramu č. 1.4.10, patrný trend je růstový u obou
údajů.
Objem tržeb a přidaná hodnota na pracovníka
(firmy Sdružení AP, rok 2002 až 2006)
5 000 000 Kč
4 363 052 Kč
4 751 843 Kč
4 500 000 Kč
4 000 000 Kč
3 305 681 Kč
3 500 000 Kč
3 421 090 Kč
3 667 443 Kč
3 000 000 Kč
2 500 000 Kč
2 000 000 Kč
1 500 000 Kč
1 000 000 Kč
625 384 Kč
704 386 Kč
780 115 Kč
805 523 Kč
808 669 Kč
500 000 Kč
0 Kč
2002
2003
2004
tržby / pracovník
2005
2006
přidaná hodnota / pracovník
Diagram č. 1.4.10
Pokud však porovnáme výše uvedené ukazatele za rok 2006 a 2005 vztažené na
stejnou členskou základnu (tj. základnu roku 2006), činí meziroční nárůst objemu
produkce na pracovníka 18,85 % a nárůst u výše přidané hodnoty na pracovníka
3,87 %. Údaj za rok 2005 se pak samozřejmě změní – viz diagram č. 1.4.11.
Objem tržeb a přidaná hodnota na pracovníka
(firmy Sdružení AP, rok 2002 až 2006)
5 000 000 Kč
4 500 000 Kč
4 751 843 Kč
3 998 184 Kč
4 000 000 Kč
3 305 681 Kč
3 500 000 Kč
3 421 090 Kč
3 667 443 Kč
3 000 000 Kč
2 500 000 Kč
2 000 000 Kč
1 500 000 Kč
1 000 000 Kč
625 384 Kč
704 386 Kč
780 115 Kč
778 527 Kč
808 669 Kč
500 000 Kč
0 Kč
2002
2003
2004
tržby / pracovník
2005
2006
Vývoj při přepočtu na srovnatelnou členskou základnu 2005 a 2006
Diagram č. 1.4.11
---------------------------------------------------
U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších
25 firem dosaženo v průměru nižších výsledků než u firem Sdružení AP – objem produkce
činil 2 258 479 Kč na pracovníka a přidaná hodnota dosáhla jen 554 997 Kč na pracovníka.
Soubor: APCR07e.DOC
27
1 200
1 000
800
600
5,14%
5,49%
4,94%
5,90%
5,55%
5,61%
5,65%
6,12%
6,28%
6,88%
6,94%
7,22%
1 413,60
1 407,30
1 400
1 406,90
1 419,10
1 435,20
1 465,30
1 457,20
1 508,00
1 575,10
1 614,30
1 434,90
1 600
1 494,10
1 800
1 642,40
2 000
na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" */
1 718,10
tisíce zaměstnanců
Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP má od roku 1999 rostoucí trend (mimo
jiné i změnami v členské základně) a přiblížil se počtu 118 000 osob (k datu zpracování
v rámci firem Sdružení AP to bylo 117 966 osob). Vývoj dokumentující též podíly na
zaměstnanosti od roku 1993 je uveden v diagramech č. 1.4.12a až 1.4.12c.
7,48%
88,31
81,15
18%
16%
14%
12%
8,34% 10%
8%
6%
400
200
20%
84,72
82,06
89,67
88,42
85,20
89,19
98,76
92,09
98,54
101,58 105,30
117,96
0
4%
2%
0%
1993 1994 1995 1996 1997
"prům yslová činnost"
1998 1999 2000 2001
firm y Sdružení AP
2002
2003 2004 2005 2006
podíl firem Sdružení AP
Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2006", ČSÚ, březen 2007,
tabulka 15. Zaměstnanci v NH podle vybraných odvětví OKEČ a údaje z databanky Sdružení AP
--------------------------------------
*/ „průmyslové činnosti“ – pro tento účel je zde zahrnut zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny,
plynu a vody, těžba nerostných surovin, doprava, skladování a spoje
3 273,80
3 226,40
3 199,30
3 225,30
3 184,60
3 217,00
3 222,30
3 309,20
3 455,90
3 571,80
3 500
3 239,30
4 000
3 484,10
4 500
3 142,20
na počtu zaměstnanců v NH za celou ČR
3 550,00
zaměstnanců (v tisících)
Diagram č. 1.4.12a
3 000
6%
2 000
2,49%
2,53%
2,33%
1 000
500
10%
8%
2 500
1 500
12%
88,31
81,15
82,06
2,70%
84,72
2,51%
89,67
2,56%
88,42
2,57%
85,20
2,77%
89,19
2,86%
92,09
3,10%
98,76
3,06%
98,54
3,17%
101,58
3,26%
105,30
3,60%
4%
117,96
0
2%
0%
1993
1994 1995
ČR celkem
1996
1997 1998 1999 2000
2001
2002 2003 2004 2005 2006
tabulka 15. Zaměstnanci v NH podle vybraných odvětví OKEČ a údaje z databanky Sdružení AP
Diagram č. 1.4.12b
---------------------------------------------------
V dalších 25 firmách, které poskytly údaje, bylo k 31.12.2006 zaměstnáno 16 016 osob.
Soubor: APCR07e.DOC
28
4 828,06
4 764,02
4 706,63
4 733,18
4 764,91
4 727,69
4 731,60
4 764,10
4 865,70
7
4 936,50
4 972,00
4 962,60
4 926,80
4 873,50
zaměstnaných (v tisících)
6 500
6 000
5 500
5 000
4 500
4 000
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
na počtu zaměstnaných v NH za celou ČR
10%
9%
8%
7%
6%
5%
1,81%
1,65%
88,31
81,15
1,65%
82,06
1,70%
84,72
1,82%
1,82%
1,79%
1,89%
2,07%
1,95%
2,08%
2,16%
2,21%
2,44%
4%
3%
2%
89,67
88,42
85,20
92,09
89,19
98,76
98,54
101,58 105,30
117,96 1%
0%
1993
1994
1995
ČR celkem
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
tabulka 19. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil + údaje z databanky Sdružení AP
Diagram č. 1.4.12c
Z výše uvedených diagramů jednoznačně vyplývá, že v delší časové řadě dochází
ke zvyšování podílu firem Sdružení AP na zaměstnanosti. Dále je možno odvodit, že
relativně vysoký podíl firem Sdružení AP na tržbách z průmyslové činnosti či na exportu
je dosahován s mnohem menším počtem pracovníků než v řadě ostatních
průmyslových oborů či odvětví národního hospodářství. Z toho mimo jiné vyplývá, že
produktivita práce v automobilovém průmyslu je na vyšší úrovni.
1.4.5 Základní vlastnická struktura
Pro současný stav automobilového průmyslu ČR je rozhodující skutečností, že již
před řadou let došlo k jasnému vymezení vlastnických vztahů. Významné jsou nyní dvě
skupiny vlastníků – zahraniční partneři a české subjekty označené jako „ostatní
vlastníci“ (mimo investiční fondy a společnosti, DIK a FNM).
Současnou strukturu v rámci firem Sdružení AP zachycuje diagram č. 1.4.13, vývoj
vlastnických poměrů (postup privatizace) od roku 1994 pak diagram č. 1.4.14.
FNM
0,0%
Podíly vlastníků firem Sdružení AP
na hodnotě základního jmění
Zahraniční
partner
74,2%
DIK
0,2%
Investiční fondy
a společnosti
0,0%
Ostatní
vlastníci
25,6%
100% =
70 630,50 mil.Kč
Diagram č. 1.4.13
Soubor: APCR07e.DOC
29
%
základního
jm ění
Postup privatizace ve firmách Sdružení AP
(podíly základních skupin vlastníků)
100%
90%
80%
9,1
"ostatní" vlastníci
31,2
35,5
20,5
43,0
39,6
28,6
39,2
29,0
28,7
24,5
20,9
16,8
25,6
70%
60%
50%
Zahraniční partner
FNM
41,1
40%
30%
20%
10%
41,7
44,0
50,6
55,1
1997
1998
1999
68,0
69,3
67,5
74,3
78,6
82,9
2000
2001
2002
2003
2004
2005
74,2
DIK
IPF
0%
1994
1995
1996
2006
Diagram č. 1.4.14
Změny poměrů se logicky odvíjejí i od změn členské základny Sdružení AP.
Podrobnější údaje (vývoj, počty firem, podíly jednotlivých zemí a další) jsou pak včetně
příslušných komentářů uvedeny v kapitole 2.5 tohoto materiálu.
Zpracoval: Ing.Šípek
1.5 Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách
V nejrůznějších anketách a soutěžích pořádaných v České republice, které
vyhlašují nezávislé organizace, se členské firmy Sdružení AP pravidelně umísťují na
předních místech. Nejinak tomu bylo i v roce 2006.
Nutno však podotknout, že vypovídací schopnost některých dále uvedených anket a
soutěží není úplná, protože se vyhodnocují na základě přihlášek jednotlivých firem.
Z tohoto důvodu ve výsledkových listinách nejsou uvedeni další významní výrobci z řad
firem automobilového průmyslu, kteří se nepřihlásili, ale jejichž exportní a další výsledky
za rok 2006 byly rovněž vysoké. Při započtení jejich hodnot by byly výsledky pro český
automobilový průmysl ještě příznivější.
„EXPORTÉR ROKU“ - Hospodářská komora ČR a sdružení Střední podnikatelský stav
zorganizovaly již 12. ročník této soutěže. Opět se potvrdila významná role
automobilového průmyslu v ekonomice České republiky. Soutěž prokázala i dva hlavní
trendy posledních let – rostoucí význam dodavatelů automobilového průmyslu
a vedoucí roli firmy Škoda Auto jako nejúspěšnějšího exportéra České republiky.
Firma Škoda Auto v tomto roce získala:
o první místo v kategoriích „absolutní objem exportu za období 1993 až 2005“
a „objem exportu za rok 2005“;
o 8. místo v kategorii „nárůst exportu 1993 – 2005“;
o zvláštní cenu EGAP pro exportéra vyvážejícího do největšího počtu zemí.
Soubor: APCR07e.DOC
30
Z tabulky shrnující výsledky firem automobilového průmyslu (č. 1.5.1) je patrné, že
firmy angažující se v automobilovém průmyslu tvoří (v závislosti na hodnoceném
kritériu) přibližně 30 - 45 % nejúspěšnějších exportérů České republiky. Charakteristické
je rovněž, že v 9 ze 14 krajů ČR je nejlepším exportérem firma působící
v automobilovém průmyslu.
Tabulka 1.5.1 – Shrnutí výsledků firem automobilového průmyslu v soutěži Exportér r. 2006
Kritérium
Objem exportu
1993 – 2005
Objem exportu 2005
Nárůst exportu
1993 – 2005
Nárůst exportu
2004 – 2005
Exportér roku 2006
příslušného kraje
Počet firem
uvedených na
nejvyšších
místech
Počet
Z toho členské
firmy Sdružení AP
Ostatní firmy
autoprůmyslu
Podíl firem
autoprůmyslu
celkem
Počet
%
Počet
%
Počet
%
50
16
32,0
3
6,0
19
38,0
50
19
38,0
3
6,0
22
44,0
36
10
27,8
1
2,8
11
30,6
48
15
31,3
3
6,3
18
37,6
14
9
64,3
-
-
9
64,3
Dále je ve stručnosti uvedeno pořadí firem angažujících se zcela nebo částečně
v autoprůmyslu v jednotlivých kategoriích. Vyhodnocení soutěže má však do jisté míry
časový skluz, v roce 2006 se hodnotily výsledky dosažené za rok 2005.
Objem exportu 1993 – 2005: 1. ŠKODA AUTO, 3. SIEMENS GROUP, 5. BARUM
CONTINENTAL, 9. BOSCH DIESEL, dále R.BOSCH, VISTEON – AUTOPAL, TATRA, KAROSA
(nyní IVECO CZECH REPUBLIC), LUCAS VARITY, MITAS, AGC AUTOMOTIVE CZECH, RIETER
CZECH, BRANO GROUP, HP PELZER, HELLA AUTOTECHNIK, F. X. MEILLER, GUMOTEX,
TRW-DAS, FEHRER BOHEMIA.
Objem exportu 2005: 1. ŠKODA AUTO, 2. SIEMENS GROUP, 4. BARUM CONTINENTAL, 8.
BOSCH DIESEL, dále VISTEON – AUTOPAL, R. BOSCH, LUCAS VARITY, MITAS, KAROSA
(nyní IVECO CZECH REPUBLIC), KIEKERT-CS, BRANO GROUP, RIETER CZECH, FEHRER
BOHEMIA, HP PELZER, TATRA, AGC AUTOMOTIVE CZECH, FEDERAL-MOGUL FRICTION
PRODUCTS, HELLA AUTOTECHNIK, F. X. MEILLER, TRW-DAS, GUMOTEX, KNORR BREMSE
SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA ČR.
Nárůst exportu 1993 – 2005: 1. SIEMENS GROUP, 2. MITAS, 3. BRANO GROUP, 4. VISTEONAUTOPAL, 5. AGC AUTOMOTIVE CZECH, 6. BARUM CONTINENTAL, 7. RIETER CZ, 8.
ŠKODA AUTO, 9. KAROSA (nyní IVECO CZECH REPUBLIC), dále GUMOTEX, ČZ.
Nárůst exportu 2004 – 2005: 3. MITAS, 4. KIEKERT-CS, 9. BRANO GROUP, dále SIEMENS
GROUP, SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR, ŠKODA AUTO, TRW-DAS, FEHRER BOHEMIA,
GUMOTEX, MOTORPAL, BOSCH DIESEL, F.X.MEILLER, KNORR BREMSE SYSTÉMY PRO
UŽITKOVÁ VOZIDLA ČR, LUCAS VARITY, FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS, ČZ,
BARUM CONTINENTAL, HP PELZER.
Exportér roku příslušného kraje s největším objemem exportu za rok 2005
(v závorce uveden kraj): ROBERT BOSCH (Jihočeský), FEDERAL-MOGUL FRICTION
PRODUCTS (Královéhradecký), LUCAS VARITY (Liberecký), HELLA AUTOTECHNIK
(Olomoucký), KAROSA - nyní IVECO CZECH REPUBLIC (Pardubický), SIEMENS GROUP
(Praha), ŠKODA AUTO (Středočeský), BOSCH DIESEL (Jihlavský), BARUM CONTINENTAL
(Zlínský).
Soubor: APCR07e.DOC
31
„MANAŽER ROKU 2006“ – v tomto ročníku vůbec poprvé nominovalo Sdružení AP své
kandidáty. Soutěž následně proběhla ve znamení přesvědčivých úspěchů
manažerů z firem automobilového průmyslu. Mezi 72 finalisty obsadili první čtyři
příčky žebříčku a v první desítce bylo pět manažerů z firem s výrobou pro
automobilový průmysl. Manažerem roku se stal předseda představenstva ŠKODY
AUTO Detlef Wittig, který se stal také Manažerem odvětví automobilového
průmyslu. 2. místo získal Pavel Juříček, předseda představenstva společnosti
BRANO GROUP a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu. Na 4. příčce
žebříčku se umístil Oldřich Svoboda, generální ředitel společnosti HELLA
AUTOTECHNIK a člen revizní skupiny Sdružení AP. Na 3. pozici skončil Miloslav
Čermák, předseda družstva SNĚŽKA (výroba hlavových opěrek pro sedačky
automobilů). Navíc Josef Blecha, generální ředitel firmy FEZKO získal Cenu
nakladatelství Economia a ve vlastní soutěži se umístil na skvělém 9. místě.
„PODNIKATEL ROKU 2006“ je mezinárodní soutěž nejlepších podnikatelů, kterou od
roku 1986 pořádá známá poradenská společnost Ernst & Young. V sedmém
ročníku českého kola se mezi šesti finalisty prosadil i generální ředitel a předseda
představenstva firmy BRANO GROUP a viceprezident Sdružení AP Pavel Juříček,
který přesvědčivě zvítězil.
„CZECH TOP 100“ – rovněž v tomto žebříčku, ve kterém se hodnotí výše tržeb za
poslední soutěžní rok (2005), zvítězila ŠKODA AUTO. Na 8. místě se umístila skupina
SIEMENS GROUP, které se rovněž angažuje částí produkce v automobilovém
průmyslu.
„SPOLEČNOSTÍ ROKU 2006“ v oblasti vojenské techniky se stala firma TATRA.
„ZAMĚSTNAVATEL ROKU 2006“ – vítězství dosažené v této soutěži v roce 2005
obhájila ŠKODA AUTO i v posledním ročníku. V kategorii malých a středních firem
získala 3. místo firma TANEX, PLASTY.
Důkazem toho, jaký důraz kladou členské společnosti Sdružení AP na interní
komunikaci v rámci firmy, je ocenění „Zlatý středník 2006“, které získal firemní
časopis ŠKODA MOBIL společnosti ŠKODA AUTO. Škoda Mobil získal toto ocenění již
popáté za sebou, tentokrát v obrovské konkurenci 165 firemních periodik od českého
PR klubu.
Členské firmy Sdružení AP se prosazují nejen na celostátní, ale také na regionální
úrovni. Příkladem může být společnost BARUM CONTINENTAL. Tato firma opět potvrdila
své významné postavení ve Zlínském kraji, když zvítězila v regionálních anketách „TOP
10 nejobdivovanějších firem“, „TOP 10 nejatraktivnějších zaměstnavatelů“ i „TOP
10 nejobdivovanějších firem podle odborníků“.
„DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2007 V ČR“
Sdružení AP již potřetí jako spoluvyhlašovatel ankety „Auto roku 2007 v České
republice“ vyhlásilo v souvislosti s touto anketou akci „Dodavatel pro Auto roku 2007
v ČR“. Přihlásit se do ní mohli členové Sdružení AP vyrábějící díly a příslušenství pro
automobily nominované do ankety s tím, že výrobci dodávající své produkty pro vítězný
vůz mohou následně používat označení „Dodavatel pro Auto roku 2007“.
Soubor: APCR07e.DOC
32
Do akce „Dodavatel pro Auto roku 2007“ se přihlásilo 16 dodavatelských firem.
Ukázalo se, že dodávají výrobky na 50 % všech 36 nominovaných vozů pocházejících
z různých zemí a světadílů (12 vozů evropských značek, 21 vozů asijských
a 3 americké). Naše podniky dodávají na všechny nominované vozy evropských
značek. Rovněž mezi finalisty ankety „Auto roku 2007
v ČR“ (tj. Fiat Grande Punto, Opel Corsa, Suzuki SX4,
Škoda Roomster a Toyota Yaris) nebyl ani jediný, který by
neměl dodavatele z České republiky.
Vítězem ankety „Auto roku 2007 v ČR“ se stal Opel Corsa
(o jediný bod před druhou Škodou Roomster), pro něhož
své výrobky dodává (mimo jiné) těchto 6 ze 16
přihlášených dodavatelských firem:
•
•
•
•
•
•
BARUM CONTINENTAL
CONSTRUCT A&D PLUS
DEFEND GROUP
HP PELZER
TRW - DAS
WITTE Nejdek
Tyto firmy byly vyhlášeny jako „Dodavatelé pro Auto roku 2007 v ČR“ a obdržely
osvědčení o právu používat uvedené označení.
Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek
1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2006“ v českém automobilovém průmyslu
Sekretariát Sdružení AP připravil a organizačně zabezpečil již devátý ročník
soutěže s názvem „Podnik roku v českém automobilovém průmyslu“ (soutěž se
týká pouze členských firem Sdružení AP).
Do soutěže byla automaticky zapojena každá firma, která sekretariátu Sdružení AP
zaslala vyplněný „Databázový list Sdružení AP pro rok 2006“. Na hodnotící kritéria byly
firmy upozorněny přímo v „Databázových listech“. Soutěž byla stejně jako v předchozím
roce hodnocena podle nových kritérií, které byly schváleny Radou ředitelů Sdružení AP
v prosinci 2005, to je:
1. hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)
2. přidaná hodnota na pracovníka v roce 2006 (mil. Kč / pracovník)
3. a) meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%)
b) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč)
Všechna kritéria měla, dle schválených pravidel hodnocení, stejnou váhu. Do
soutěže bylo podle nich zařazeno celkem 128 členských firem, které předaly vyplněné
databázové listy s údaji potřebnými pro vyhodnocení. Konečné pořadí firem je pak dáno
součtem umístění podle jednotlivých kriteriích, přičemž pořadí podle kriteria 3) je dáno
součtem umístění firmy podle a) a b). Výsledky soutěže byly projednány
Představenstvem Sdružení AP a prvních pět firem (bez určení pořadí) je odměněno
pamětními cenami vždy na červnovém zasedání Rady ředitelů v Brně.
Jednotlivá kritéria (výsledky) jsou podrobněji popsána dále.
Soubor: APCR07e.DOC
33
1. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ZDANĚNÍM
Od ročníku 2005 byl tento parametr zařazen mezi nová kritéria soutěže. Celková
výše dosažená v roce 2006 firmami Sdružení AP činí 29 573 mil. Kč.
Hospodářský výsledek (HV) před zdaněním se pohybuje od nejvyšší dosažené
hodnoty (14 783 mil. Kč u firmy ŠKODA AUTO a.s.) až po nejnižší hodnotu, která
byla uvedena výrobní firmou ve výši 0,059 mil Kč. Mezi firmami Sdružení AP jsou
i firmy, které za uvedené období vykázaly ztrátu (do celkové výše HV samozřejmě
započteno).
Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již zmíněnou firmu ŠKODA AUTO a.s.,
firmy BEHR Czech s.r.o., SIEMENS VDO Automotive, s.r.o., LUCAS VARITY
s.r.o. a FERONA, a.s.
Z vyhodnocení vyplývá, že firmy se zahraničním partnerem zaujímají v tomto
ukazateli přední místa.
2. PŘIDANÁ HODNOTA NA PRACOVNÍKA
Významné kritérium pro hodnocení produktivity práce ve firmě. Její hodnota v roce
2006 v rámci firem Sdružení AP dosáhla průměrné výše 808 669 Kč na jednoho
pracovníka. Rozmezí, ve kterém se hodnota pohybuje, je od 2 176,4 tis. Kč na
pracovníka (účelová organizace - firma GLOBAL ASSISTANCE a.s.) až po hodnotu
32 181 Kč, která byla uvedena u výrobní firmy.
Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již zmíněnou firmu GLOBAL
ASSISTANCE a.s., firmy D PLAST– EFTEC a.s., BEHR Czech s.r.o., HP Pelzer
k.s. a EDSCHA Bohemia s.r.o.
I zde možno konstatovat, že výrobní firmy, které mají zahraničního partnera, se ve
většině případů umísťují v horní polovině žebříčku.
3.a) MEZIROČNÍ ZMĚNA TRŽEB ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB
Tento údaj je jednou ze součástí kumulovaného parametru a to z toho důvodu, že
poměrně jednoduchým způsobem charakterizuje dynamiku rozvoje firmy. Nelze
ovšem pominout ten fakt, že je do značné míry ovlivňován výchozí základnou
předchozího roku.
Mezi prvních pět firem se zařadily firmy Benteler Automotive Rumburk, s.r.o.,
MC Syncro Kolín, s.r.o, EBERSPÄCHER spol. s r.o., TOYOTA PEUGEOT
CITROËN AUTOMOBILE CZECH s.r.o. a Draka Kabely, s.r.o.
V rámci firem Sdružení AP dosáhla tato změna v porovnání 2006/2005 průměrné
výše + 22,13 %. V absolutní hodnotě to znamená oproti roku 2005 nárůst
o 101 578,1 mil. Kč (vztaženo na srovnatelnou členskou základnu r. 2005 a 2006).
3.b) TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB
Absolutní výše tržeb je druhou složkou kumulovaného parametru, který zohledňuje
určitým způsobem ekonomickou stabilitu, zejména u firem s trvale vysokou úrovní
tržeb z vlastní výroby. Z pohledu tohoto parametru patří mezi prvních pět následující
firmy: ŠKODA AUTO a.s., její podíl na tržbách všech firem Sdružení AP dosáhl
31,5 %, TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE CZECH s.r.o. s podílem na
tržbách 8,5 %. Na dalších místech se umístily firmy TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.,
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. (zastřešující výrobce příslušenství koncernu
ROBERT BOSCH v ČR) a FERONA a.s.
Soubor: APCR07e.DOC
34
Podle dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže bylo určeno celkové
pořadí, přičemž prvních pět firem se stalo
„Podniky roku 2006“
v českém automobilovém průmyslu
BEHR CZECH s.r.o.
SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
IVECO CZECH REPUBLIC a.s.
HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.
V tabulce č. 1.6.1 je uvedeno pořadí dosažené těmito firmami v hodnocení podle
jednotlivých kritérií a dále i firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích
soutěže.
Pro úplnost informace jsou dále uvedeny (shrnuty) i výsledky všech předchozích
ročníků této soutěže probíhající v rámci firem Sdružení AP.
Tabulka 1.6.1
PODNIKY ROKU 2006 –
9. ročník soutěže
Hospodářský
výsledek před
zdaněním
(mil. Kč)
1 431
BEHR CZECH s.r.o.
1 322
SIEMENS VDO Automotive, s.r.o.
14 783
ŠKODA AUTO a.s.
932
IVECO CZECH Republic a.s. */
346
HAYES LEMMERZ Autokola a.s.
1. místo dle daného kritéria (firma):
Celkem
Změna tržeb (%)
Přidaná hodnota /
(součet
2006/2005 a tržby z vlastní
pracovník
jednotlivých
výroby (mil. Kč)
umístění)
(mil.Kč )
+ výsledné pořadí
1,828
1,141
1, 447
1, 098
1,755
2.
3.
1.
6.
12.
ŠKODA AUTO
a.s.
3.
22.
11.
25.
6.
GLOBAL
ASSISTANCE a.s.
2,176
Dosažená hodnota:
22,3 %
8 047
19,9 % 11 505
7,4 % 176 780
35,8 %
8 041
15,4 %
2 229
4.
5.
19.
3.
23.
9
30
31
34
41
TPCA Czech, s.r.o
264,9 %
47 600
14 783
*/ V roce 2006 ještě pod názvem KAROSA a.s.
******************************
Soubor: APCR07e.DOC
35
PODNIKY ROKU 2005 – 8. ročník soutěže
ŠKODA AUTO a.s.
BEHR CZECH s.r.o.
LUCAS VARITY, s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o.
SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o.
Celkem
Změna tržeb (%)
Hospodářský Přidaná hodnota
(součet
/
pracovník
2005/2004
a
tržby
výsledek před
jednotlivých
z
vlastní
výroby
(mil.
Kč)
zdaněním
umístění)
(mil.Kč )
+ výsledné pořadí
(mil. Kč)
8 387
1,261
1.
14.
14,7 % 164 616 5.-7.
21
174
1,849
19.
4.
20,4 %
6 581 5.-7.
29
1 345
2,052
3.
2.
5,4 %
8 458
24.
29
1 192
1,861
4.
3.
3,4 % 10 221
31.
38
1 003
0,989
5.
27.
18,1 % 9 588 5.-7.
38
1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO
Dosažená hodnota:
CONSTRUCT
DENSO MANUFACTURING
A&D PLUS, s.r.o.
CZECH s.r.o.
2,115
142 %
8 387
objem exportu
(mil. Kč)
BEHR CZECH s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
MONROE CZECHIA s.r.o.
HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
10.
20.
22.
29.
2.
4 687,0
2 263,3
2 096,0
1 258,6
27 161,0
přidaná hodnota na
pracovníka (mil.Kč )
8.
4.
22.
12.
14.
1,527
1,945
0,964
1,313
1,182
CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
nárůst tržeb
2004 / 2003
3.
23.
7.
16.
45.
1,946
1,268
1,560
1,373
1,172
bodů
celkem
21
47
51
57
61
DENSO MANUFACTURING CZECH
s.r.o.
Dosažená hodnota:
142 938,0
3,041
13,905
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.
BEHR CZECH s.r.o.
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.
Dosažená hodnota:
objem exportu
(mil. Kč)
6 614
7.
17 645
3.
1 990
15.
21 699
2.
3 708
9.
přidaná hodnota/pracovník
(mil. Kč )
2,24
2.
1,11
17.
0,75
36.
1,17
13.
0,92
26.
nárůst tržeb
2003/2002
1,31
16.
1,22
27.
2,77
3.
1,15
40.
1,23
25.
ŠKODA AUTO
Audatex Česká republika
2,74
Alfmeier CZ
4,71
115 203
bodů
celkem
25
47
54
55
60
MUBEA s.r.o.
VDO Česká republika s.r.o.
FEDERAL- MOGUL FP a.s.
Dosažená hodnota:
Soubor: APCR07e.DOC
objem exportu
(mil. Kč)
1 280
19.
15 323
3.
2 910
8.
1 135
23.
5 091
7.
přidaná hodnota/pracovník
(mil. Kč )
1,01
14.
0,98
15.
0,63
33.
0,80
23.
1,83
2.
nárůst tržeb
2002/2001
1,41
14.
1,19
37.
1,37
17.
1,39
15.
1,09
63.
ŠKODA AUTO
TRW Carr
HEKRA
120 925
2,13
6,46
36
bodů
celkem
47
55
58
61
72
VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
Dosažená hodnota:
objem exportu přidaná hodnota/pracovník
(mil. Kč)
(mil. Kč na pracovníka)
5 618
2,39
5.
1.
4 780
1,40
6.
7.
8 603
1,47
3.
6.
10
715
1,01
2.
11.
1,01
1. 125 817
10.
nárůst tržeb
2001/2000
1,64
4.
1,54
5.
1,32
14.
1,30
16.
1,12
44.
ŠKODA AUTO
VALEO AUTOKLIMATIZACE
LEONI-CZ
125 817
2,39
2,50
přidaná hodnota/prac.
1.
1,63
19.
0,81
8.
1,03
7.
1,06
14.
0,87
nárůst tržeb
2000/1999
6.
2,10
5.
2,45
8.
1,77
24.
1,38
38.
1,23
ŠKODA AUTO
CONTINENTAL TEVES CR
HAPPICH PLZEŇ
112 226
1,63
3,40
přidaná hodnota/prac.
nárůst tržeb
1999/1998
bodů
celkem
10
18
23
29
55
objem exportu
(mil. Kč)
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
VDO ČR s.r.o.
MERITOR LVS, a.s.
HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.
ŠKODA AUTO a.s.
Dosažená hodnota:
4.
6.
29.
17.
1.
6 465
4 901
563
1 033
112
226
bodů
celkem
11
30
45
48
53
BARUM CONTINENTAL s.r.o.
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.
TRW CARR s.r.o.
SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.
AUTOPAL s.r.o.
Dosažená hodnota:
objem
exportu
(mil. Kč)
2.
9 860
5.
3 081
6.
2 677
35.
452
4.
5 380
3.
2.
17.
15.
31.
1,26
1,62
0,70
0,74
0,53
11.
10.
2.
5.
21.
1,51
1,53
2,73
1,75
1,34
ŠKODA AUTO
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA
ZPV Rožnov
89 528
1,90
6,77
přidané hodnoty na
pracovníka
nárůstu
tržeb
1998/1997
bodů
celkem
16
17
25
55
56
umístění dle:
ŠKODA AUTO A.S.
MERITOR LVS A.S.
BARUM CONTINENTAL S.R.O.
VDO ČR S.R.O.
HELLA AUTOTECHNIK S.R.O.
objemu
exportu
1.
22.
2.
12.
29.
5.
3.
9.
21.
7.
21.
8.
24.
10.
16.
bodů
celkem
27
33
35
43
52
O úspěchu soutěže a zájmu firem o její výsledky hovoří ten fakt, že v proběhlých devíti
ročnících soutěže byla mezi vyhodnocenými pěti firmami např. 5 x firma BARUM
CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003), ŠKODA AUTO
a.s. (1998, 2000, 2001, 2005 a 2006) a SIEMENS VDO Česká republika s.r.o. (1998,
2000, 2002, 2005 a 2006), 4 x byly vyhodnoceny firmy CONTINENTAL TEVES CZ,
s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005), LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002, 2003 a 2005)
a BEHR Czech s.r.o. (2003, 2004, 2005 a 2006).
Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
Soubor: APCR07e.DOC
37
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR
2.1. Vývoj výroby vozidel
Automobilový průmysl, který sestává ze dvou hlavních částí (výroba vozidel
a výroba dílů a příslušenství), má výrazný vliv na ekonomiku země, příliv zahraničních
investic, podílí se výrazně i na snižování nezaměstnanosti. Tato kapitola je zaměřena
na první část, kterou je výroba osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů,
motocyklů a přípojných vozidel. Druhá neméně významná je výroba skupin, dílů
a příslušenství vozidel, které je věnována samostatná kapitola 2.2.
O automobilovém průmyslu je stále možno prohlásit, že jde o prosperující
a proexportní obor, jehož mimořádný význam pro hospodářství a jeho zahraničně
obchodní bilanci každoročně roste. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel pak do
jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace.
Od r. 1989 do konce r. 2006 bylo v České republice vyrobeno 7 072 875 ks
motorových vozidel. V roce 2006 bylo vyrobeno celkem 855 832 ks motorových
vozidel, jde tedy o výrazný nárůst oproti roku 2005 (viz diagram č. 2.1.1).
Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 2006
(osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy,
nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)
855 832
603 849
600 000
459 357
500 000
443 902
414 778
404 656
400 000
470 589 454 968
300 000
244 411
380 212
374 674
343 391
230 130
449 891
280 173
248 144
223 267
190 651
200 000
100 000
0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 2.1.1
Znázorněný výrazný růst v posledním roce, ale i zásadní změna struktury výroby
ve sledovaném období z pohledu počtu vyráběných kusů, je dominantně ovlivněna
růstem produkce osobních vozidel. Jak se vyvíjely podíly jednotlivých druhů vozidel na
celkové produkci je vidět z následujících diagramů. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl
výroby osobních automobilů (vyjádřeno počtem kusů) na celkové výrobě vozidel v ČR
(včetně výroby přípojných vozidel) jen 43,93 % (viz diagram č. 2.1.2), pak v roce 1993
dosáhl hodnoty 80,17 % (viz diagram č. 2.1.3). Stav za 1. čtvrtletí 2007 zachycuje
diagram č. 2.1.4.
Došlo tedy ke značnému poklesu podílu výroby motocyklů a výroby nákladních
vozů. Pozitivní je, že vedle osobních automobilů každoročně roste výroba autobusů.
Soubor: APCR07e.DOC
38
Bohužel ve výrobě nákladních vozů a motocyklů se jedná i o značný absolutní pokles
(viz dále tabulka č. 2.1.1), který pokračoval rovněž v roce 2006.
STRUKTURA
VÝROBY
VOZIDEL
v r.
- přípojná vozidla
O3 a O4
2,66%
- motocykly
a mopedy
40,15%
1989
- autobusy (M2+M3)
0,77%
- osobní (M1)
43,93%
- nákladní N2+N3
12,25%
- užitková kat. N1
0,24%
Diagram č. 2.1.2
- nákladní N2+N3
3,42%
- autobusy (M2+M3)
0,37%
- m otocykly a m opedy
7,59%
O3 a O4
0,34%
- užitková kat. N1
8,12%
- osobní (M1)
80,17%
STRUKTURA
VÝROBY
VOZIDEL
v r.
1993
Diagram č. 2.1.3
STRUKTURA
VÝROBY
VOZIDEL
za 1.-3. měsíc 2007
- nákladní N2+N3
0,30%
- motocykly a
mopedy
0,13%
- autobusy (M2+M3)
0,30%
- přípojná vozidla O3
a O4
0,24%
- osobní
(M1)+užitková (N1)
99,02%
Diagram č. 2.1.4
Osobní automobily tedy tuzemské výrobě vozidel zcela dominují a do budoucna se
nedá předpokládat nějaký výraznější posun ve prospěch jiných skupin. A to i přes to, že
třeba výroba autobusů (jak bylo uvedeno výše) každoročně roste a její objem je
Soubor: APCR07e.DOC
39
i v celoevropském srovnání velmi významný. Důležitý podíl na celkovém objemu
produkce firem Sdružení automobilového průmyslu však má, jak bylo uvedeno i v úvodu
tohoto materiálu, výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel.
Tabulka č. 2.1.1
Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993
rok
osobní
(M1)
užitková
(N1)
nákladní
(N2, N3)
autobusy motocykly přípojná
(M2, M3)
(L)
(O3, O4)
CELKEM
1993
199 602
20 216
8 518
917
18 891
835
248 979
1994
152 509
21 257
5 423
1 012
10 450
765
191 416
1995
193 297
15 497
6 676
944
6 853
620
223 887
1996
240 053
23 537
7 160
1 276
8 147
1 015
281 188
1997
321 077
37 548
8 764
1 092
6 193
1 337
376 011
1998
368 527
35 766
5 434
1 240
3 811
1 989
416 767
1999
348 490
23 057
3 007
1 269
4 389
1 544
381 756
2000
428 224
22 771
3 073
1 424
3 865
1 309
460 666
2001
456 927
4 070
2 718
1 566
5 308
1 635
472 224
2002
441 312
1 195
2 769
1 812
7 880
1 768
456 736
2003
436 297
1 308
2 327
1 785
2 185
1 685
445 587
2004
442 812
1 122
2 200
1 972
1 785
2 589
452 480
2005
596 774
1 220
2 050
2 198
1 607
2 445
606 294
2006
848 799
1 077
1 993
2 948
1 015
1 993
857 825
5 474 700
209 641
62 112
21 455
82 379
21 529 5 871 816
% z celku
93,24%
3,57%
1,06%
0,37%
1,40%
0,37%
100,00%
1.Q. 2007
výhled 2007 */
244 304
881 100
129
3 900
742
3 250
752
2 700
317
2 028
599
2 637
246 843
895 615
CELKEM
*/ Odhad na základě interních výrobních plánů jednotlivých firem
Rok 2006 v automobilovém průmyslu je opět charakterizován růstem řady
ekonomických ukazatelů. Oproti předchozímu roku došlo k výraznému zvýšení výroby
v kategorii osobních automobilů (plná produkce v TPCA Czech) a téměř stejně
výraznému nárůstu u autobusů. Ostatní kategorie vozidel bohužel zaznamenaly pokles.
Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v r. 2006 tak
automobilovému průmyslu České republiky garantuje stále pevnější pozici mezi
prosperujícími obory české ekonomiky. Trendy výroby a uplatnění produkce (export
a domácí prodej) v jednotlivých základních kategoriích vozidel jsou uvedeny
v následujících diagramech (č. 2.1.5 až 2.1.10).
V tabulce č. 2.1.1 není přitom zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1 a O2.
V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje
o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Významná výrobní firma z této skupiny,
která je členem Sdružení AP a pravidelně poskytuje údaje (firma Agados), vykázala za
rok 2006 výrobu 17 319 ks. Rovněž tak v tabulce č. 2.1.1 není zahrnuta výroba
nástaveb na tuzemská i zahraniční nákladní vozidla. Výrobců těchto nástaveb působí
v České republice celá řada a ne od všech se daří získat údaje. Údaj od těch firem,
které data poskytly, hovoří o tom, že v roce 2006 bylo těchto nástaveb vyrobeno celkem
2 139 ks. Reálná skutečnost však bude zřejmě vyšší, neboť téměř 50 % prvně
registrovaných nákladních vozidel kat. N2 a N3 jsou v provedení podvozek (chassis),
což ročně představuje cca 5 000 vozových jednotek pro vybavení nástavbou.
Soubor: APCR07e.DOC
40
Výroba a prodeje českých výrobců
(osobní automobily - kat. M1)
1 000 000
848 799
881 100
800 000
596 774
600 000
321 077
400 000
199 602
200 000
152 509
193 297
368 527 348 490
428 224 456 927 441 312 436 297 442 812
240 053
0
1993
1994
1995
export
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1 195 1 308
1 122 1 220
1 077
2002
2004
2006
2007
výroba
Diagram č. 2.1.5
(malá užitková vozidla - kat. N1)
37 548
40 000
35 766
35 000
30 000
25 000 20 216 21 257
20 000
15 497
15 000
23 537
23 057 22 771
10 000
4 070
5 000
3 900
0
1993
1994
1995
export
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2003
2005
2007
výroba
Diagram č. 2.1.6
Pokles výroby je dán ukončením výroby užitkových verzí ŠKODA Felicia v 1. pol. roku 2001,
výroba užitkové verze Fabia Praktik v letech 2002 až 2006 byla pouze omezená, v roce 2007 se
očekává výrazný nárůst s náběhem plnohodnotného vozu kat. N1 Roomster- Praktik.
(nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)
12 000
10 000
8 764
8 518
8 000
6 676
7 160
5 434
5 423
6 000
3 007 3 073
4 000
2 718 2 769
3 250
2 327 2 200
2 050 1 993
2003
2005
2 000
0
1993
1994
export
1995
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2002
2004
2006
2007
výroba
Diagram č. 2.1.7
Soubor: APCR07e.DOC
41
(autobusy - kat. M2 a M3)
3 500
2 948
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
917
1 276
1 012
944
1994
1995
1 092
1 240 1 269
1997
1998
1 424
1 566
1 812
1 785
2002
2003
1 972
2 700
2 193
500
0
1993
export
1996
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2004
2005
2006
2 185 1 785 1 607
1 015
2003
2006
2007
výroba
Diagram č. 2.1.8
(motocykly a mopedy celkem - kat. L)
25 000
20 000
18 891
15 000
10 450
10 000
6 853
8 147
7 880
6 193
3 811 4 389
5 000
3 865
5 308
2 028
0
1993
1994
1995
export
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2002
2004
2005
2007
výroba
Diagram č. 2.1.9
(přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4)
3000
2 589
2500
1 989
2000
1500
1000
1 544
1 337
1 635
2 637
2 445
1 993
1 768
1 685
2002
2003
1 309
1 015
835
765
1993
1994
620
500
0
1995
export
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2004
2005
2006
2007
výroba
Diagram č. 2.1.10
Údaje za rok 2007 v diagramech č. 2.1.5 až 2.1.10 = výhled dle údajů firem
Soubor: APCR07e.DOC
42
Další diagramy (č. 2.1.11 až 2.1.21) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2006
u rozhodujících domácích výrobců (členů Sdružení AP) ve všech základních kategoriích
vozidel, tak jak jsou uvedeny i v publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR
2002 - 2006“
2002
2003
555 132
436 279
2001
442 796
441 308
428 206
348 477
321 034
193 163
200 000
152 329
300 000
199 396
400 000
239 992
500 000
368 508
600 000
456 905
ŠKODA AUTO - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2006 (ks)
SKODA AUTO - Production, Cars, 1993 - 2006 (pcs)
492 948
Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje
o dovozech vozidel jsou pak shrnuty v samostatné kapitole 4.
100 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2004
2005
2006
Diagram č. 2.1.11
293 650
TPCA Czech - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2006 (ks)
TPCA Czech - Production, Cars, 1993 - 2006 (pcs)
350 000
300 000
250 000
103 819
200 000
150 000
100 000
50 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Poznámka: Výroba zahájena 2005.
Diagram č. 2.1.12
Soubor: APCR07e.DOC
43
ŠKODA AUTO - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2006 (ks)
SKODA AUTO - Production, LCVs, 1993 - 2006 (pcs)
1 275
1 072
1 174
1 064
10 000
1 161
3 981
22 705
22 692
1994
23 201
1993
15 116
20 000
21 257
30 000
20 216
40 000
35 007
36 136
50 000
2002
2003
2004
2005
2006
0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Diagram č. 2.1.13
5 404
2002
2003
482
2001
553
858
2000
1 000
545
968
2 000
1 101
1 606
3 000
1 174
3 539
4 000
3 881
5 000
3 327
6 000
4 540
7 000
4 369
AVIA ASHOK LEYLAND MOTORS / DAEWOO AVIA / AVIA
Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2006 (ks)
Production, CVs, 1993 - 2006 (pcs)
2004
2005
2006
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Diagram č. 2.1.14
1 497
1 511
1 654
1 439
1 761
1996
1 686
1995
1 551
1 500
1 209
1 358
2 000
1 473
2 592
2 500
1 804
3 000
1 837
3 500
2 966
TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2006 (ks)
TATRA - Production, CVs, 1993 - 2006 (pcs)
2005
2006
1 000
500
0
1993
1994
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.15
Soubor: APCR07e.DOC
44
2001
2002
2003
2004
1 897
1 690
2000
1 521
1999
1 317
1 155
1998
1 253
1 145
975
897
1 000
997
892
1 500
1 167
2 000
1 549
2 500
2 477
IVECO Czech Republic / KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2006 (ks)
IVECO Czech Republic / KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2006 (pcs)
500
0
1993
1994
1995
1996
1997
2005
2006
Diagram č. 2.1.16
SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1993 - 2006 (ks)
SOR Libchavy - Production, Buses, 1993 - 2006 (pcs)
411
500
1999
247
84
1998
235
71
1997
229
68
1996
2002
2003
2004
2005
4
31
100
72
200
115
193
300
218
400
0
1993
1994
1995
2000
2001
2006
Diagram č. 2.1.17
2003
2004
2005
1 011
1 603
2000
2 000
1 768
3 720
1999
5 175
3 439
2 875
2 799
4 000
3 666
6 000
3 089
4 328
8 000
2 110
10 000
7 760
12 000
9 747
JAWA Moto / JAWA - Výroba, motocykly, 1993 - 2006 (ks)
JAWA Moto / JAWA - Production, Motorcycles, 1993 - 2006 (pcs)
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2001
2002
2006
Diagram č. 2.1.18
Soubor: APCR07e.DOC
45
PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2006 (ks)
PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2006 (pcs)
927
724
2002
2005
2006
647
710
2001
657
522
523
600
423
490
535
800
654
745
1 000
898
958
1 200
400
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2004
Diagram č. 2.1.19
467
656
900
600
834
1 200
935
1 500
1 066
1 428
1 800
1 370
SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2006 (ks)
SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2006 (pcs)
300
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 2.1.20
9 262
6 000
8 858
4 584
9 000
2000
2001
2002
13 210
12 410
5 625
12 000
9 139
15 000
10 523
18 000
17 319
AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2006 (ks)
AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2006 (pcs)
3 000
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 2.1.21
Soubor: APCR07e.DOC
46
Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo
výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále
připočteme data o výrobě nástaveb a účelových vozidel, je pak výsledná struktura
výroby vozidel v ČR za rok 2006 dána diagramem č. 2.1.22 (porovnej s diagramem
č. 2.1.3).
ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2006
CR - Vehicles Production Structure in Year 2006
Autobusy / Buses
0,34%
Užitková
N2,N3 / CVs
0,23%
Přípojná O3, O4 /
Coupled Vehicles
0,23%
Motocykly /
Motorcycles
0,12%
Přípojná O1, O2 /
Trailers for Cars
1,97%
Nástavby /
Superstructures
0,24%
Užitková N1 / LCVs
0,12%
Osobní / Cars
96,75%
100% = 877 283 ks vozidel (pcs Vehicles)
Diagram č. 2.1.22
V porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2006
a 2005 byl zaznamenán nárůst o 41,04 %. Výroba vzrostla z hodnoty 622 015 ks
v roce 2005 na 877 283 ks v roce loňském. Podíly jednotlivých kategorií vozidel zůstaly
prakticky beze změny. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na
tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4.
Pro úplnost tohoto materiálu je v diagramech (č. 2.1.23 až 2.1.26) znázorněn
přehled o výrobě dalších vybraných tuzemských výrobců vozidel (dalších výrobců, kteří
poskytli potřebné údaje za rok 2006). V závěru této kapitoly jsou pak uvedeny bez
číslování diagramy těch výrobců, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech nebo ji
v minulém roce nerealizovali.
KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2006 (ks)
KAIPAN - Production, Cars, 1993 - 2006 (pcs)
16
16
20
18
19
25
11
15
6
7
10
3
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram č. 2.1.23
Soubor: APCR07e.DOC
47
218
250
200
212
MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2006 (ks)
MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1993 - 2006 (pcs)
121
150
2004
2005
13
2003
46
2002
50
33
50
30
71
43
54
82
100
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2006
Diagram č. 2.1.24
KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1993 - 2006 (ks)
KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1993 - 2006 (pcs)
100
49
2004
2005
45
47
2001
35
2000
45
51
1998
30
1997
7
20
24
15
40
25
36
60
50
80
0
1993
1994
1995
1996
1999
2002
2003
2006
Diagram č. 2.1.25
300
STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1993 - 2006 (ks)
STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1993 - 2006 (pcs)
300
250
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2002
2004
4
2003
0
4
2001
17
2000
16
60
50
53
100
37
150
111
126
200
2005
2006
Diagram č. 2.1.26
Soubor: APCR07e.DOC
48
Další domácí výrobci (výroba ukončena nebo v roce 2006 nebyla realizována či
vykázána)
Osobní automobily kat. M1
MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2006 (ks)
MTX - Production, Cars, 1993 - 2006 (pcs)
63
80
66
100
1993
1994
3
1998
4
1997
3
20
12
40
14
33
60
1999
2000
0
1995
1996
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2005
2006
2005
2006
Užitková vozidla kat. N1
JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2006 (ks)
JLAURETA - Production, LCVs, 1993 - 2006 (pcs)
23
25
22
30
1999
2000
18
20
10
15
10
4
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2001
2002
2003
2004
DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2006 (ks)
DESTACAR - Production, LCVs, 1993 - 2006 (pcs)
86
100
72
80
35
60
40
6
20
0
1993
1994
Soubor: APCR07e.DOC
1995
1996
1997
1998
1999
49
2000
2001
2002
2003
2004
GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2006 (ks)
GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1993 - 2006 (pcs)
20
25
18
20
15
10
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
136
150
136
BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2006 (ks)
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1993 - 2006 (pcs)
120
50
60
46
62
90
30
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2005
2006
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2006 (ks)
1 100
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1993 - 2006 (pcs)
1 250
1 000
531
750
215
500
250
0
1993
1994
Soubor: APCR07e.DOC
1995
1996
1997
1998
1999
50
2000
2001
2002
2003
2004
Užitková vozidla kat. N2 a N3
560
675
800
718
400
1999
2000
19
200
156
309
600
138
1 000
803
1 200
1 012
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2006 (ks)
LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2006 (pcs)
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2005
2006
2005
2006
ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2006 (ks)
ROSS - Production, CVs, 1993 - 2006 (pcs)
211
250
132
135
200
150
63
100
21
50
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2006 (ks)
PRAGA - Production, CVs, 1993 - 2006 (pcs)
92
100
1999
2000
40
47
57
60
54
58
73
80
23
30
40
1
20
0
1993
1994
Soubor: APCR07e.DOC
1995
1996
1997
1998
51
2001
2002
2003
2004
Motocykly a mopedy kat. L
PRAGA - Výroba, motocykly, 1993 - 2006 (ks)
PRAGA - Production, Motorcycles, 1993 - 2006 (pcs)
200
59
64
73
100
83
92
113
150
50
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2005
2006
2005
2006
1 800
1 500
1 606
1 497
DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1993 - 2006 (ks)
DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1993 - 2006 (pcs)
726
900
746
1 200
1998
1999
600
300
0
1996
1997
2000
2001
2002
2003
2004
ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 2006 (ks)
ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 2006 (pcs)
3 764
6 000
4 000
2 000
1 488
6 122
8 000
1995
2 984
10 000
1994
9 144
1993
0
1993
1994
Soubor: APCR07e.DOC
1995
1996
1997
1998
1999
52
2000
2001
2002
2003
2004
Autobusy kat. M2 a M3
OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 2006 (ks)
OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 2006 (pcs)
25
40
4
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2004
2005
2006
ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1993 - 2006 (ks)
ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1993 - 2006 (pcs)
24
40
6
5
20
2000
2001
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2002
2003
Přípojná vozidla kat. O3 a O4
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2006 (ks)
BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2006 (pcs)
829
1 000
203
177
1996
103
1995
210
226
1994
269
191
200
182
400
250
600
185
577
695
800
2004
2005
0
1993
Soubor: APCR07e.DOC
1997
1998
1999
53
2000
2001
2002
2003
2006
KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2006 (ks)
KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2006 (pcs)
491
600
500
314
400
227
300
1993
1994
44
0
6
100
48
95
200
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek
2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel
Výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel i v roce 2006 pokračuje ve svém
růstovém trendu z minulých období. Stále platí, že představuje trvale a dynamicky se
rozvíjející skupinu výrobců v rámci Sdružení AP. Jejich podíl na celkovém objemu
produkce automobilového průmyslu (vyjádřeném tržbami z vlastní výroby) se vlivem
náběhu TPCA Czech na plnou kapacitu výroby mírně snížil, ale stále převyšuje úroveň
56 %. Tuto skutečnost jasně dokumentují diagramy č. 2.2.1 (růst produkce) a č. 2.2.2
(podíly základních skupin výrobců).
Objem produkce v základních skupinách firem
Sdružení AP, rok 1994 - 2006
m il. Kč
600 000
550 000
500 000
450 000
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
1994
1995
1996
finální výrobci
1997
1998
1999
dodavatelé
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ostatní
Diagram 2.2.1
Soubor: APCR07e.DOC
54
Podíly základních skupin firem na objemu produkce
100%
90%
80%
41,35%
41,16%
54,29%
55,27%
36,52%
33,06%
37,27%
44,83%
45,95%
47,43%
51,17%
70%
57,09%
58,76%
59,11% 56,72%
42,56%
40,90%
40,70% 43,08%
2003
2004
60%
50%
40%
30%
58,87%
63,69%
62,01%
54,59%
53,50%
52,26%
48,49%
20%
10%
0%
1994
1995
1996
1997
finální výrobci
1998
1999
2000
dodavatelé
2001
2002
2005
2006
ostatní
Diagram 2.2.2
V kategorii tržeb z vlastní výroby (objemu produkce) přesáhl podíl dodavatelů
na celkových tržbách firem Sdružení AP opět hranici 50 %. Pro informaci je možné
uvést, že u tržeb z vlastní výroby byla tato hranice poprvé překonána v roce 2002.
V roce 2006 podíl výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel na tržbách z vlastní
výroby dosáhl hodnoty 56,72 %, což je o 2,39 % méně než v roce 2005.
Obdobným způsobem se projevil plný náběh výroby v TPCA Czech s.r.o. i v dílčím
poklesu podílu dodavatelů na celkovém exportu v roce 2006. Oproti roku 2005 se tento
podíl snížil o cca 5,46 % a dostal se tak mírně pod hranici 50 % (viz diagram č. 2.2.4).
Objem exportu v základních skupinách firem
m il. Kč
450 000
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
1997
1998
finální výrobci
1999
2000
2001
dodavatelé
2002
2003
2004
2005
2006
ostatní
Diagram 2.2.3
Soubor: APCR07e.DOC
55
Podíly základních skupin firem na objemu exportu
100%
90%
23,01%
25,39%
38,29%
80%
38,53%
40,09%
46,57%
70%
49,40%
53,82%
53,92%
54,86%
46,16%
46,04%
45,09%
50,54%
2003
2004
2005
2006
60%
50%
40%
76,97%
74,60%
61,69%
30%
61,46%
59,90%
53,41%
20%
10%
0%
1997
1998
1999
finální výrobci
2000
2001
dodavatelé
2002
ostatní
Diagram 2.2.4
V případě exportu dosáhl v roce 2006 podíl dodavatelského sektoru na
celkovém exportu firem Sdružení AP hodnoty 49,40 %.
Významný je však i podíl výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel na
celkové zaměstnanosti v automobilovém průmyslu. To názorně dokumentuje diagram
č. 2.2.5, ze kterého vyplývá, že tento sektor zaměstnává více než 70 % pracovníků.
Podíly základních skupin firem na počtu pracovníků
(Sdružení AP, rok 1993 - 2006)
100%
90%
80%
51,44% 54,38% 52,79% 52,20%
57,16%
70% 47,72%
63,78% 65,00% 67,01%
69,90% 70,77% 72,13% 72,76% 72,19%
60%
50%
40%
30%
20%
46,92% 47,14% 44,28% 45,90% 46,58%
41,62%
10%
35,08% 34,36% 32,24%
29,39% 28,46% 27,05% 26,44% 27,08%
0%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
finální výrobci
dodavatelé
ostatní
Diagram 2.2.5
Soubor: APCR07e.DOC
56
Vzájemné porovnání dynamiky tržeb z vlastní výroby a exportu u výrobců
skupin, dílů a příslušenství vozidel (dodavatelů) a finálních výrobců vozidel je ještě
názorněji vidět z diagramu č. 2.2.6 (porovnání růstu tržeb od roku 1997 do roku 2006
mezi finálními výrobci vozidel a dodavateli dílů) a č. 2.2.7 (stejné porovnání v oblasti
exportu).
Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 - 2006
(rok 1997 = 100%)
700%
602,25%
650%
600%
513,89%
550%
500%
429,18%
450%
376,81%
400%
316,45%
350%
273,87%
300%
250%
200%
150%
100%
1997
237,43%
231,78%
131,86%
190,92%
113,88%
115,36%
1998
1999
finalisté
146,48%
156,63%
155,64%
145,81%
155,06%
2000
2001
2002
2003
2004
183,67%
2005
2006
dodavatelé
Diagram č. 2.2.6
Porovnání dynamiky vývozu 1997 - 2006
(rok 1997 = 100%)
936,36%
1000%
878,75%
900%
773,76%
800%
650,05%
700%
509,88%
600%
500%
406,98%
341,39%
400%
200%
100%
1997
286,39%
270,10%
300%
141,40%
130,10%
162,79%
181,79%
174,81%
166,66%
2000
2001
2002
2003
197,51%
215,93%
2004
2005
124,20%
1998
1999
finalisté
2006
dodavatelé
Diagram č. 2.2.7
Vývoj meziročního indexu tržeb v obou skupinách výrobců je názorně vidět jak
v tabulce č. 2.2.1 tak i v diagramech č. 2.2.8 a 2.2.9.
Soubor: APCR07e.DOC
57
Tabulka č. 2.2.1 Vývoj tržeb a jejich meziročních indexů
2001
mil. Kč
2002
mil. Kč
2003
mil. Kč
2004
mil. Kč
2006
meziroční indexy
mil. Kč 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05
2005
mil. Kč
dodavatelé 144 569,8 167 046,6 198 909,2 226 552,5 271 270,5 317 913,2 1,16 1,19
finalisté
1,14
1,19
1,17
159 384,3 158 285,0 148 282,5 157 691,0 186 788,0 241 456,7 0,99 0,94 1,06
1,18
1,29
Tržby - meziroční indexy v letech 1998 - 2006
50%
44,79%
40%
29,27%
26,97%
31,86%
30%
19,74%
19,07%
18,16%
15,55%
20%
13,90%
21,40%
17,19%
18,45%
13,88%
10%
6,92%
6,34%
-0,63%
1,30%
0%
1998/1997
1999/1998
2000/1999
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
2006/2005
-6,32%
-10%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.8
mil. Kč
Tržby - absolutní výše v letech 1997 - 2006
350 000
317 913,20
300 000
271 270,50
226 552,50
250 000
198 909,20
200 000
148 969,00
159 284,30
241 456,72
167 046,60
186 788,00
115 816,30 117 322,10
150 000
101 697,10
144 569,80
100 000
158 285,00
148 282,50 157 691,00
122 350,10
100 779,20
50 000
69 604,60
52 787,80
0
1997
1998
finalisté
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
dodavatelé
Diagram č. 2.2.9
Z diagramů je zřejmé, že v případě meziročních indexů si kategorie výrobců
příslušenství již dlouhodobě udržuje „dvouciferné“ meziroční nárůsty (o téměř 14
a více procent) a to i přes skutečnost, že se vždy významným způsobem zvýší výchozí
základna.
Soubor: APCR07e.DOC
58
V následujících dvou diagramech (č. 2.2.10 a 2.2.11) je znázorněn celkový nárůst
produkce automobilového průmyslu od vzniku samostatné ČR (od roku 1993)
a vývoj meziročních nárůstů objemu výroby za toto celé období a to za firmy Sdružení
AP jako celek, za finální výrobce a za dodavatelský sektor. Nárůst u firem Sdružení AP
za uvedené období se blíží hodnotě 600 %. V této souvislosti je nutné upozornit na
skutečnost, že za stejné období vzrostl objem produkce v dodavatelském sektoru o více
jak 1300 %.
Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993=100%)
1369,44%
1400%
1153,85%
1200%
947,16%
1000%
819,39%
672,11%
800%
598,42%
568,22%
600%
465,52%
365,82%
400%
200%
29,81%
67,16%
91,12% 143,99%
221,72%
124,99%
0%
-200%
173,24%
240,03%
279,77% 306,75%
334,10%
471,85%
380,38%
363,04%
203,54% 184,36% 202,40%
185,68% 205,46%
258,20%
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AP
Diagram č. 2.2.10
Meziroční nárůsty objemu produkce
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
-10%
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
-20%
-30%
finální výrobci
dodavatelé
CELKEM AP
Diagram č. 2.2.11
Soubor: APCR07e.DOC
59
Pokud se týká vývozu produkce, lze tuto oblast vyjádřit obdobným způsobem jako
v případě tržeb z vlastní výroby. Údaje jednotlivých období jsou uvedeny v tabulce
č. 2.2.2 resp. diagramech č. 2.2.12 a č. 2.2.13.
Tabulka č. 2.2.2 Vývoj exportu a jeho meziroční indexy
2001
mil. Kč
dodavatelé
finalisté
2002
mil. Kč
2003
mil. Kč
2004
mil. Kč
2006
mil.Kč
2005
mil. Kč
meziroční indexy
02/01 03/02 04/03 05/04 05/06
89 077,3 111 565,6 142 236,0 169 304,7 192 278,1 204 884,9
1,25
1,27
1,19
1,13
1,06
133 054,5 127 949,2 121 984,2 144 565,4 158 044,2 209 620,0
0,96
0,95
1,19
1,09
1,32
Export - meziroční indexy v letech 1998 - 2006
100%
91,02%
80%
60%
41,40%
40%
26,39%
24,20%
20%
19,25%
25,13%
0%
1998/1997
1999/1998
2000/1999
2001/2000
32,63%
19,03%
13,57%
18,51%
11,68%
4,75%
27,49%
25,25%
-3,84%
2002/2001
2003/2002
6,56%
9,32%
-4,66%
2004/2003
2005/2004
2006/2005
-20%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.12
Export - absolutní hodnoty v letech 1997 - 2006
m il.Kč
250 000
209 620,00
192 278,13
200 000
169 304,70
204 884,90
142 236,00
133 054,49
150 000
119 153,50
127 949,20
158 044,21
144 565,40
100 000
90 907,00
95 224,40
89 050,99 111 565,60
121 984,20
74 698,80
73 193,20
59 100,40
50 000
21 880,90
30 939,60
0
1997
1998
finalisté
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
dodavatelé
Diagram č. 2.2.13
Údaje této kapitoly potvrzují, že rozvoj výroby se již několik let netýká jenom
skupiny finálních výrobců. Výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel již mají
významnou pozici v oboru automobilového průmyslu. Je zajímavé sledovat časový
Soubor: APCR07e.DOC
60
vývoj v obou hlavních skupinách výrobců, neboť ten měl v určitých obdobích
protichůdný charakter.
Rozvoj dodavatelů probíhá nejen ve vazbě na tuzemskou produkci finálních
výrobců. V rámci globalizace výroby v tomto sektoru dokázali tuzemští výrobci nalézt
uplatnění pro své výrobky i u odběratelů v dalších zemích. Stále je nutné vidět
skutečnost, že základy pro rozvoj této skupiny výrobců byly dány privatizací firmy
ŠKODA AUTO.
Z hlediska budoucího období je možné očekávat pozitivní vliv na další rozvoj
kategorie výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel zejména v souvislosti s nově
budovanými kapacitami pro výrobu osobních automobilů na severní Moravě (závod
HYUNDAI v Nošovicích) a náběhem výrob na Slovensku (KIA – HYUNDAI Žilina, PSA
Trnava).
2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2007)
Počet firem z ČR zapojených do činnosti
Sdružení AP
160
140
120
100
86
31.12.1990
37
41
31.12.1993
19
27
31.12.1992
14
27.6.1989
60
20
101
116
123
71
80
40
93
109
150
143 145 149
136 139
54
16.5.2007
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
31.12.1998
31.12.1997
31.12.1996
31.12.1995
31.12.1994
31.12.1991
0
stav k datu
Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti Sdružení AP.
Diagram č. 2.3.1.
Do činnosti Sdružení AP bylo k datu 16. května 2007 zapojeno celkem 150 subjektů
z České republiky, z toho:
o 138 řádných členů (s hlasovacím právem)
o
4 firmy se statutem „pozorovatel“ (OSRAM spol. s r.o. od 10/2005, Ferona, a.s. a Nová
o
o
Huť-Válcovna za studena, spol. s r.o. od 3/2006 a Třinecké Železárny, a.s. od 7/2006)
3 členové s pozastaveným členstvím (L.A.F. a.s., NOVAK CV a.s. a SVA Holýšov a.s.) */
5 vysokých škol (statut neplatícího člena)
Kolektivním členem je Združenie automobilového priemyslu SR.
---------------------------------------------------------
*/ Firmy NOVAK CV a.s. a SVA Holýšov a.s. byly dne 27. března 2007 písemně požádány
o sdělení jednoznačného stanoviska ve věci jejich dalšího působení ve Sdružení AP (dosud
nedošlo k uhrazení dlužných podílů za rok 2006, přičemž u firmy NOVAK CV došlo k dílčí
úhradě – z dlužné částky ve výši 58 211,54 Kč bylo v roce 2007 uhrazeno 20 000 Kč). Ze
strany uvedených firem nedošlo k datu zpracování tohoto materiálu k žádnému vyjádření.
Firma L.A.F. a.s. požádala o pozastavení členství a Představenstvo Sdružení AP této
žádosti vyhovělo (členství pozastaveno od 1.5.2007, finanční závazky byly řádně vyrovnány).
Soubor: APCR07e.DOC
61
Divize výrobců příslušenství (118 firem – oproti 16.5.2006 beze změny)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
A. RAYMOND Jablonec s.r.o. Jablonec nad Nisou
ABA Czech, s.r.o., Hustopeče (nově NORMA Czech, s.r.o.)
AGC Automotive Czech a.s., Bílina
ALEXANDR TYLL, Nebovidy
ALMET, a.s., Hradec Králové
ARVINMERITOR LVS Liberec a.s., Liberec
ASCI s.r.o., Jevíčko
AXL, akciová společnost, Semily
BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., Otrokovice
BEHR Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště
BENTELER ČR s.r.o., Chrastava
BENTELER AUTOMOTIVE RUMBURK, s.r.o.
BOSAL ČR spol. s r.o., Brandýs nad Labem
BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o., Česká Třebová
BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí
BRISK Tábor a.s., Tábor +
BROSE CZ spol. s r.o., Kopřivnice
BTV plast, s.r.o., Jablonec nad Nisou
BUZULUK a.s., Komárov
CADENCE INNOVATION k.s., Liberec
C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o., Praha
CONSTRUCT CZECH, a.s., Brno
CONTINENTAL TEVES Czech Republic, s.r.o., Jičín
COOPER-STANDARD Automotive ČR s.r.o., Žďár n.Sáz.
ČZ a.s., Praha, záv. Strakonice +
DEFEND GROUP a.s., Praha
D Plast - Eftec a.s., Zlín
DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., Liberec
DONALDSON CZECH REP. s.r.o., Klášterec n.O.
DRAKA Kabely, s.r.o., Velké Meziříčí
DURA Automotive CZ, s.r.o., Blatná
DUVE ČR, s.r.o., Příbram
EBERSPÄCHER spol. s r.o., Praha 4
EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice nad Lipou
ELECTROPOLI-GALVIA, s.r.o., Třemošnice
ERICH JAEGER, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm
ESSA CZECH, spol. s r.o., Úvaly
FEDERAL-MOGUL Friction Products a.s., Kostelec n.Orl.
FERONA a.s., divize Steel Servis Centrum */
FEZKO a.s., Strakonice
FLEXIMA s.r.o., Ústí nad Orlicí
GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., Chrastava
GUMÁRNY ZUBŘÍ, akciová společnost, Zubří
GUMOTEX, akciová společnost, Břeclav
H.L.F. spol. s r.o., Hajnice
HAYES LEMMERZ Alukola, s.r.o., Ostrava-Kunčice
HAYES LEMMERZ Autokola a.s., Ostrava-Kunčice
HBPO Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště
HEKRA Opava, s.r.o., Opava
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o., Mohelnice
HP Pelzer k.s., Plzeň
HPQ-Plast s.r.o., Český Dub
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
IBEROFON CZ, a.s., Uherský Brod
INDET SAFETY SYSTEMS a.s., záv. Jasenice
INTIER AUTOMOTIVE Seating Chomutov s.r.o.
JIHOSTROJ a.s., Velešín
JOHNSON CONTROLS Aut. souč., k.s., Č. Lípa
KAMAX, s.r.o., Turnov
KARSIT, s.r.o., Jaroměř
KAUTEX Textron Boh. spol. s r.o., Kněžmost
KDYNIUM a.s., Kdyně
KES-kabelové a el. syst., spol. s r.o., Vratimov
KIEKERT-CS, s.r.o., Pardubice, z. Přelouč
KLEIN & BLAŽEK s.r.o., Štíty
KNORR-BREMSE, ČR, s.r.o., Hejnice
KOSTAL CR, spol. s r.o., Černín
KOVOHUTĚ Příbram nástupnická, a.s.
L.A.F. a.s., Liberec **/
LUCAS VARITY, s.r.o., Jablonec n. Nisou
MAGNETON a.s., Kroměříž +
MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves
MC SYNCRO Kolín s.r.o.,
METAL Ústí n. L., a.s., Trmice
METALIS Nejdek s.r.o., Nejdek
METALPLAST Lipník n.B. a.s., Lipník nad B.
MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec
MONROE Czechia s.r.o, Hodkovice n. Mohel.
MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR, o.s.
MOTOR JIKOV Group a.s., České Budějovice +
MOTOR JIKOV Strojírenská a.s., Č. Budějovice
MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s., Č. Budějovice
MOTORPAL, a.s., Jihlava +
MUBEA, spol. s r.o., Žebrák
NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s r.o. */
NOVAK CV a.s., Chomutov **/
OSRAM, spol. s r.o., Praha */
PEKM Kabeltechnik s.r.o., Liberec
PÉROVNA s.r.o., Praha 10
PLASTIKA a.s., Kroměříž
PRAGA Louny CZ a.s., Louny
PWO UNITOOLS CZ, a.s., Valašské Meziříčí
RIETER CZ a.s., Ústí nad Orlicí
ROBERT BOSCH odbytová s.r.o., Praha 4
RUBENA a.s., Hradec Králové
SAFINA, a.s., Vestec
SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR spol. s r.o., Hořovice
SATREMA Int., a.s., Praha 8
SECO GROUP a.s., Praha, závod Jičín
SHOWA ALUMINIUM Czech, s.r.o., Kladno
SIEMENS VDO Automotive, s.r.o., Brandýs n.L.
SKLOPAN Liberec, a.s.
SVA Holýšov a.s., Brno, závod Holýšov **/
TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř
TESLA BLATNÁ, a.s., Blatná
42as, 5sro
Soubor: APCR07e.DOC
62
Divize výrobců příslušenství – pokračování
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
TI Automotive AC s.r.o, Jablonec nad Nisou
TOMATEX Otrokovice, a.s., Otrokovice
TRW Autoelektronika s.r.o., Benešov
TRW-Carr s.r.o., Mladá Boleslav-Řepov
TRW - DAS a.s., Dačice
TRW Volant a.s., H. Počernice
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Třinec*/
VELVANA, a.s., Velvary
VISTEON - AUTOPAL, s.r.o., Nový Jičín
WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o., Bělá p. Bezd.
WITTE Nejdek, spol. s r.o., Nejdek
ZEVETA Bojkovice, a.s., Bojkovice
ZKL Klášterec spol. s r.o., Klášterec n. Ohří
ZPV Rožnov, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm,
Divize finálních výrobců vozidel (14 firem – oproti 16.5.2006 snížení o 1 firmu)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
AGADOS, spol. s r.o., Velké Meziříčí
AVIA ASHOK LEYLAND MOTORS, s.r.o., Praha 9
EKOBUS a.s., Praha
IVECO CZECH REPUBLIC a.s., Vysoké Mýto
JAWA Moto spol. s r.o., Týnec nad Sázavou
KAROSERIA a.s., Brno
MTX spol. s r.o., Praha
PANAV, a.s., Senice na Hané
SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák
SOR Libchavy, spol. s r.o., Libchavy
ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav
TATRA, a.s., Kopřivnice
THT, s.r.o., Polička
TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE
CZECH, s.r.o., Kolín
Některé ze zde uvedených firem jsou současně i významnými výrobci dílů. 6sro + 8as
Divize účelových organizací (18 firem – oproti 16.5.2006 zvýšení o 1 subjekt)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
APPLUS AIRON Technic, a.s., Hořice
AUTOKLUB BOHEMIA ASSISTANCE, a.s., Praha
ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST, Praha
ČVUT v Praze, Praha
EUROTAXGLASS´S Czech s.r.o., Praha
GLOBAL ASSISTANCE a.s., Praha
IBS expert s.r.o., Praha
LENAM, s.r.o., Liberec
MECAS ESI s.r.o., Plzeň
RICARDO PRAGUE s.r.o., Praha
Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt)
SWELL, spol. s r.o., Lázně Bělohrad, záv. Hořice
TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, Liberec
TÜV SÜD Auto CZ s.r.o., Praha +
UNIVERZITA OBRANY v Brně
ÚAMK a.s., Praha
VŠE v Praze, Praha
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA v Plzni, Plzeň
Legenda:
ABC a.s. ......... Členská firma
+ ABC s.r.o. …... Členská firma (resp. právní nástupce firmy), která stála u založení Sdružení AP v roce 1989
*/ ABC a.s. ........... Firma se statutem pozorovatele
8sro, 4as, 6ost
**/ XYZ a.s. .......... Firma má v současné době pozastavené členství
Z pohledu jednotlivých divizí a počtu jejich členů nedošlo oproti květnu roku 2006
k žádným zásadním změnám. Za zmínku však stojí přijetí Moravskoslezského
automobilového klastru, o.s. za řádného člena Sdružení AP. Do tohoto občanského
sdružení (o.s.) bylo v době přijetí (počátkem dubna 2007) zapojeno 30 firem
a organizací, z nichž 6 firem je zapojeno přímo do činnosti Sdružení AP (v tabulce
č. 2.3.1 jsou tyto firmy uvedeny tučně).
Tabulka č. 2.3.1 Členské firmy MORAVSKOSLEZSKÉHO AUTOMOBILOVÉHO KLASTRU (duben 2007)
1 BRANO Group a.s.
2 CIRRUS, a.s.
3 Duflex, s.r.o
4 ESOS Ostrava, s.r.o.
5 Fakulta strojní VŠB-TU Ostrava
6 FAVEX TRADE, s.r.o.
7 FERROMORAVIA, s.r.o.
8 GALVAN CZ s.r.o.
9 GRIOS, s.r.o
10 HEKRA Opava s.r.o.
Soubor: APCR07e.DOC
11 HM PARTNERS s.r.o.
12 Komas s.r.o.
13 KOVONA SYSTEM, a.s.
14 LICHNA TRADE CZ, s.r.o
15 MS technik, s.r.o
16 NAMRON, a.s.
17 NOVÁ HUŤ-Válcovna za studena
18 Sdružení pro rozvoj MSK
19 Schoeller Arca Systems, s.r.o.
20 Siemens Automobilové systémy, s.r.o.
63
21 SLAVÍK - Technick plasty s.r.o.
22 SOLEA CZ výrobní družstvo
23 Strojírny Třinec, a.s.
24 Šroubárna Turnov, a.s.
25 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.
26 TÜV SÜD Auto CZ s.r.o.
27 United polymers, s.r.o.
28 Visteon - Autopal, s.r.o.
29 VÚHŽ a.s.
30 VVT-VÍTKOVICE VÁLCOVNA TRUB, a.s.
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY
(dle současného počtu firem a organizací)
ostatní
12,00%
výrobci
skupin a dílů
vozidel
78,67%
výrobci vozidel
a nástaveb
9,33%
Stav dle databáze Sdružení AP k 16.5.2007
100% =
150
subjektů
Diagram č. 2.3.2
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY
(dle počtu zaměstnanců)
ostatní
0,73%
výrobci
vozidel
27,08%
výrobci
skupin a dílů
vozidel
72,19%
Stav dle databáze Sdružení AP k 16.5.2007
100% =
117 966 osob
Diagram č. 2.3.3
Z diagramů (č. 2.3.2 a 2.3.3) vyplývá silná pozice dodavatelského sektoru v rámci
firem zapojených do činnosti Sdružení AP a to i z pohledu zaměstnanosti.
Kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu je nadále „Združenie
automobilového priemyslu Slovenskej republiky“ (ZAP SR), do jehož činnosti bylo
v době zpracování tohoto materiálu zapojeno více než 145 subjektů ze SR (v květnu
roku 2006 to bylo přes 200 subjektů). Snížení je dáno vyčleněním cechu prodejců
a autoservisů ze ZAP SR – viz též dále). Na rozdíl od České republiky však ZAP SR
Soubor: APCR07e.DOC
64
pokrývá nadále i činnosti, které v České republice nezabezpečuje Sdružení AP, ale
Svaz dovozců automobilů (dovoz vozidel a motocyklů). Základní struktura členů ZAP
SR je nyní následující:
67 výrobních firem (oproti roku 2006 pokles o 1 firmu);
22 účelových organizací (- 3 organizace);
7 bezpříspěvkových členů - vysoké školy (beze změny);
7 kolektivních členů (+ 1 kolektivní člen */);
33 členů Divize dovozců automobilů (- 1 subjekt);
11 členů Divize dovozců a výrobců motocyklů (+ 1 subjekt).
----------------------------------------------------------
*/ V roce 2006 došlo v ZAP SR k oddělení firem z oblasti prodeje a servisu (vznik samostatné
organizace CPA (Cech prodejců a autoservisů). Tento subjekt i nadále úzce spolupracuje se
ZAP SR (je kolektivním členem).
*********************************
Dále v rámci pracovní skupiny Sdružení AP/ODETTE ČR (řeší problematiku
elektronické výměny dat – EDI), tvořenou přímo osmi členy Sdružení AP, je do činnosti
Sdružení AP zapojeno ještě dalších 6 nečlenských firem (AIMTEC, gedas ČR, INFOR
G.S., MAGNA CARTECH, MINERVA ČR a TELEDIN).
*********************************
K uvedenému přehledu členské základny Sdružení AP možno uvést, že počet firem,
které ukončily své členství resp. kterým bylo členství ukončeno, je vzhledem
k celkovému počtu firem Sdružení AP zanedbatelný. Zatím v každém roce byl počet
„vstupů“ vyšší než počet ukončení členství. Pro ilustraci jsou změny v počtu firem
zapojených do činnosti Sdružení AP v období od r. 2001 do dubna 2007 uvedeny
v tabulce č. 2.3.2.
Tabulka č. 2.3.2
rok
FIRMA
VSTUP 13 firem
rok
2001
FORSCHNER, s.r.o., VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., SAFINA,
a.s., KASTEK UB, spol. s r.o., UNITOOLS CZ a.s., VŠE v Praze,
BTV plast, s.r.o., MARBO CZ a.s., AGADOS, spol. s r.o., COOPERSTANDARD AUTOMOTIVE ČR s.r.o., LEONI CZECHIA s.r.o., HPQ
– Plast s.r.o., KOVOHUTĚ Příbram a.s.
UKONČENÍ ČLENSTVÍ
AVIA Kutná Hora, a.s., HACAR a.s., PETER GFK spol. s r.o.,
4 firmy ŠKODA Mnichovo Hradiště a.s.
VSTUP 14 firem
rok
2002
MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., SWELL, spol. s r.o., ESSA
CZECH, s.r.o., HEKRA, spol. s r.o., RECTICEL CZECH
AUTOMOTIVE s.r.o., TOMATEX, a.s., INTIER AUTOMOTIVE
SEATING, s.r.o., CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., WESTFALIA
Metal, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., AIRON
TECHNIC a.s., HAYES LEMMERZ ALUKOLA s.r.o., L.A.F. a.s.
a UNI CZ a.s.
FORSCHNER s.r.o. - členství ukončeno na základě žádosti firmy
k 31.12.2002
1 firma Firmě IBS expert s.r.o. bylo členství v Sdružení AP od 10/2002 rozhodnutím
Představenstva pozastaveno.
Soubor: APCR07e.DOC
65
VSTUP 8 firem
rok
2003
rok
2004
rok
2005
rok
2006
rok
2007
FLEXIMA s.r.o., KORAMO a.s., PRAGA Louny a.s., BEHR CZECH
s.r.o., BROSE CZ s.r.o., SATREMA Int., a.s., DURA Automotive
CZ, s.r.o. a HELLA-Behr s.r.o.
LEONI CZECHIA s.r.o. - členství ukončeno k 31.3.2003 z důvodu
ukončení provozu firmy v ČR
5 firem HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s. a WESTFALIA METAL s.r.o. členství ukončeno na základě žádosti firem k datu 31.12.2003
TRIBOS a.s. – ukončeno z důvodu prohlášení konkurzu
KORAMO a.s. – ukončeno z důvodu zániku firmy (sloučení s Paramo)
MECAS ESI s.r.o., ALFMEIER CZ s.r.o., ALEXANDR TYLL, INDET
SAFETY SYSTEMS a.s., PLASTIKA a.s., SWOTES s.r.o., MOTOR
VSTUP 9 firem
JIKOV Strojírenská a.s. a WITTE Nejdek, spol. s r.o.; do seznamu
členů zapsáno i Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt).
HAPPICH s.r.o., Plzeň - řádná výpověď k datu 31.12.2004
AKUMA a.s., Mladá Boleslav - řádná výpověď k datu 31.12.2004
7 firem ADACO a.s., Jindř.Hradec - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004
UNI CZ a.s., Soběslav - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004
IBS expert s.r.o. - pro porušení "Zásad vztahů" k 7.12.2004
METAZ, a.s. - vyloučení pro neplnění povinností k 7.12.2004
PRAGA Engineering, s.r.o. - vyloučení (dtto jako METAZ, a.s)
VSTUP 13 firem BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o.
DONALDSON CZECH REPUBLIC s.r.o.
DUVE ČR, s.r.o.
EKOBUS a.s.
EUROTAXGLASS´s Czech s.r.o. (jako pozorovatel)
ERICH JAEGER, s.r.o. (jako pozorovatel)
GLOBAL ASSISTANCE a.s.
IBS expert s.r.o. (jako pozorovatel)
JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s.,
OSRAM, spol. s r.o. (jako pozorovatel)
SCHWARZMÜLLER s.r.o.
SKLOPAN Liberec, a.s.
TI AUTOMOTIVE AC s.r.o.
ALFMEIER CZ s.r.o. - řádná výpověď k 31.12.2005
9 firem AUDATEX Česká republika, a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005
PAL International a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005
SWOTES s.r.o. - řádná výpověď k 31.12.2005
TEMAC, a.s. - řádná výpověď k 31.12.2005
MARS Svratka, a.s. – vyloučení pro neplnění povinností k 8.12.05
HANHART MORKOVICE, s.r.o. - dohodou (pozastaveno od 2/2005)
KÖGEL, a.s., Choceň - dohodou (pozastaveno od 11/2004)
MATADOR PRAHA, spol. s r.o.- dohodou (pozastaveno od 2/2005)
VSTUP 7 firem BENTELER AUTOMOTIVE RUMBURK, s.r.o.
FERONA a.s. (jako pozorovatel)
MC Syncro Kolín s.r.o.
NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s r.o. (jako pozorovatel)
TOYOTA PEUGEOT CITROËN AUTOMOBILE CZECH, s.r.o.
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. (jako pozorovatel)
ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST
METACO
BO.BR., s.r.o. – po dohodě k 31.12.2006
RECTICEL
Czech Automotive s.r.o.
- řádná výpověď k
3 firmy
31.12.2006
VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o. - řádná výpověď k 31.12.2006
VSTUP 1 firma MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR, o.s.
stav
k 16.5.
Soubor: APCR07e.DOC
+ u 3 pozorovatelů došlo ke změně na řádné členství
(EUROTAXGLASS´s Czech s.r.o., ERICH JAEGER, s.r.o.
a IBS expert s.r.o.)
66
Jak je uvedeno i v jiné části tohoto materiálu, stojí mimo Sdružení AP celá řada
potenciálních členů (základní přehled uveden v příloze, samozřejmě však existují
ještě další firmy). S převážnou většinou těchto firem udržuje sekretariát dílčí kontakty
při zpracovávání některých publikací a materiálů (zejména Adresář a Statistika) a zasílá
jim i dílčí podklady (avšak jen těm, které poskytnou potřebné údaje). Z tohoto pohledu
se jeví trvale žádoucí, aby stávající členové Sdružení AP a jejich představitelé při
jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity Sdružení AP
s cílem napomoci jejich začlenění do Sdružení AP.
Za 17 let činnosti Sdružení AP bylo postupně do jeho činnosti zapojeno více než
60 dalších firem (viz tabulka č. 2.3.3), z nichž některé již neexistují nebo fungují pod
jiným jménem. Členy Sdružení AP bylo do rozdělení ČSFR i 13 firem ze Slovenska,
které položily základ Združenia automobilového priemyslu SR (viz tabulka č. 2.3.4).
Tabulka č. 2.3.3
České firmy - dřívější členové a pozorovatelé
poř. č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
název firmy (předchozí název)
člen od
pozorovatel od
ABS-ASR Přerov a.s., Přerov
ADACO a.s., Jindřichův Hradec
Alfmeier CZ s.r.o., Plzeň
AKUMA, a.s., Mladá Boleslav
ATAL s.r.o., Tábor
ATESO a.s., Jablonec n. Nisou (Autobrzdy)
10/1992 - 12/1994
03/1998 - 9/2004
02/2004 - 12/2005
10/1996 - 12/2004
10/1994 - 12/1996
06/1989 - 05/2000
AUDATEX Česká republika, a.s., Praha (Audatex, Mobil Data)
01/2002 - 12/2005
12/1993
AUTOMETAL, s.p., Příbram
10/1992 - 12/1994
AUTOTECH Praha, a.s., Praha (Zemědělské stroje Vinoř)
12/1992 - 12/1999
AVIA - strojírna a.s., Novosedly
04/1997 - 12/1999 10/1994 - 03/1997
AVIA Kutná Hora a.s., Kutná Hora
09/1994 - 11/2001
AVIKO, a.s. Praha (VUSTE-VVZ, s.p.)
06/1992 - 12/1994 12/1991 - 05/1992
BSS METACO a.s., Brandýs n. Labem (Brandáské strojírny a slévár 11/1990 - 08/2000
ČZ-CAGIVA a.s., Strakonice
11/1993 - 12/1996
DELPHI PACKARD ELECTRIC s.r.o., Bělá p. Bezdězem
06/1994 - 12/1995
DESTA a.s., Děčín
03/1994 - 12/1999
DETONA-vs s.r.o., Praha (VVL-ÚLK s.r.o., Praha, záv. Slavičín)
04/1996 - 11/2000
FINLEG, a.s. Liberec (Bertrans a.s.)
04/1992 - 12/1994
FORSCHNER, s.r.o., UherskéHradiště
01/2001 - 12/2002
HACAR a.s., Hradec Králové
08/1996 - 02/2001
10/1994 - 12/2003
Hanácké železárny a pérovny, a.s., Prostějov
Hanhart Morkovice s.r.o., Morkovice-Slížany - čl. pozast. od 16.2.05
11/1997 - 12/2005
04/2000 - 12/2004
Happich Plzeň s.r.o., Plzeň
IBS expert s.r.o., Praha
09/2002 - 08/2004 04/2000 - 08/2002
IMTESO, a.s., Kraslice
11/1995 - 12/1998
IVACAR-Service s.r.o., Ivančice
04/1997 - 09/2000 09/1994 - 03/1997
JAWAUNION, s.r.o., Vodňany (MOTO UNION)
03/1998 - 12/1999
KAZETO, s.p., Přerov
02/1991 - 12/1994
02/1991 - 12/2005
KOGEL, a.s., Choceň (Orličan a.s.) - čl. pozast. od 1.11.2004
01/2003 - 10/2003
KORAMO, a.s., Kolín
KYKLOP s.r.o., Praha
07/1992 - 10/1994
LECOTEX a.s., Tábor
09/1997 - 12/2000
10/2001 - 03/2003
LEONI CZECHIA s.r.o., Frýdlant v Čechách
LUCAS AUTOBRZDY s.r.o., Jablonec n. Nisou (AUTOBRZDY)
05/1994 - 12/2001
Mars Svratka, a.s., Svratka - čl. pozast. od 29.3.2005
10/1996 - 12/2005
MATADOR Praha spol. s r.o., Praha - čl. pozast. od 16.2.2005
10/1994 - 12/2005
METACO BO.BR., s.r.o., Brandýs n. Labem
01/2001 - 12/2006
03/2000 - 12/2004
Metaz, a.s., Týnec n. Sázavou
MOEX-Vlárské strojírny, Slavičín (Vlárské strojírny s.p.)
12/1991 - 12/1995
06/1989 - 12/2000
MOTOKOV a.s., Praha
Soubor: APCR07e.DOC
67
Tabulka č. 2.3.3 - pokračování
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
MOTOTECHNA s.p., Praha
OASA a.s., Čáslav
PAL International a.s., Praha (PAL PRAHA)
PETER-GFK s.r.o., Dvůr Králové
PIKAZ, inž.p., Praha
PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn
Praga Engineering s.r.o., Praha (PRAGA Praha)
PRAGA Hrádek n. Nisou a.s., Hrádek n. Nisou (SeVA)
Recticel Czech Automotive s.r.o., Bílina-Chudeřice
ROSS a.s., Roudnice n. Labem
SAO, Praha
STAVEBNÍ STROJE s.p., Plzeň
SWOTES s.r.o., Jihlava
ŠKODA ELCAR s.r.o., Ejpovice
ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s., M. Hradiště (LIAZ s.p.)
TEMAC, a.s., Zvěřínek
TESET a.s., Semily (Technometra)
TESLA Litovel s.p., Litovel
TRIBOS, a.s., Brno
UNI CZ a.s., Soběslav
ÚSMD a.s., Praha
VAB s.r.o., Rapotín
VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., Rakovník
Westfalia Metal s.r.o., Hustopeče
06/1989 - 12/1995
10/1992 - 12/1994
06/1989 - 12/2005
03/1999 - 12/2001
02/1991 - 09/1994
04/1997 - 12/1999
05/1991- 12/2004
01/1998 - 04/1999
04/2002 - 12/2006
06/1995 - 01/1999
03/1991 - 12/1994
12/1993 - 12/1997
04/2004 - 12/2005
09/1995 - 12/1999
06/1989 - 03/2001
11/1990 - 12/2005
03/1992 - 12/1996
11/1990 - 12/1994
12/1999
11/2002
03/1992
06/1998
01/2001
05/2002
-
10/2003
09/2004
12/2000
12/2000
12/2006
12/2003
Zvýrazněné firmy byly zakládajícími členy Sdružení AP v roce 1989.
Tabulka č. 2.3.4
Firmy ze SR - dřívější členové a pozorovatelé
poř. č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
název firmy (předchozí název)
AVC, š.p., Čadca
BAZ a.s., Bratislava
Gemer, v.d., Sirk
Kovoprojekt Bratislava, š.p., Bratislava
MIBA-ZVL s.r.o., Dolný Kubín
PAL Vráble, š.p., Vráble
SANDRIK Dolné Hámre, š.p., Dolné Hámre
SLV-AVIA a.s., Žilina
TAZ š.p., Trnava
VAP š.p., Prešov
Volkswagen Bratislava s.r.o., Bratislava
VSS š.p., Košice
ZŤS š.p., Banská Bystrica
ZVL Dolný Kubín, š.p., Dolný Kubín
člen od
pozorovatel od
02/1991
03/1991
02/1991
03/1991
07/1992
11/1990
11/1990
07/1992
11/1990
11/1990
03/1992
12/1990
01/1991
12/1990
Členství jednotlivých slovenských firem bylo ukončeno k 30.6.1993 vznikem ZAP SR, které se stalo
kolektivním členem Sdružení AP od 7/1993.
Stejně tak Svaz dovozců automobilů (SDA) vznikl v rámci Sdružení AP, v němž
od roku 1992 působilo 28 importérů vozidel (jako členové Sdružení AP). Činnost
jednotlivých dovozců v rámci Sdružení AP však byla ukončena k 31.3.1994 na základě
"Delimitační dohody" mezi Sdružením AP a SDA (Svazem dovozců automobilů).
Od založení Sdružení AP v roce 1989 do dnešní doby tak pouze řádným členstvím
ve Sdružení AP již „prošlo“ 241 firem.
Soubor: APCR07e.DOC
68
2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP
V následujícím tabulkovém přehledu je uvedena struktura členské základny
Sdružení AP z několika různých pohledů (dle právní formy, předmětu podnikání, počtu
pracovníků a podílu zahraničního kapitálu). Hlediska byla volena tak, aby dala
současně i odpověď na nejčastější otázky, které jsou tímto směrem kladeny.
2.4.1 Dle právní formy
Podle tohoto kritéria je možné firmy Sdružení automobilového průmyslu rozdělit na
dvě výrazné skupiny firem a to na skupinu akciových společností a skupinu
společností s ručením omezeným. Tyto jsou doplněny dalšími formami (jako je např.
komanditní společnost aj.). Tyto typy právní formy jsou spíše výjimkou a vyskytují se
většinou u firem se zahraničním partnerem (viz tabulka č. 2.4.1). Do skupiny „ostatní“
jsou zařazeny vysoké školy (VŠ), fyzické osoby (FO) a sdružení.
Tabulka č. 2.4.1 Firmy Sdružení AP - dle právní formy
právní forma
firem
Akciová společnost (a.s.)
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
Komanditní společnost (k.s.)
Ostatní (5 x VŠ, 1 x FO, 2x sdružení)
CELKEM :
počet
60
78
3
8
149
%
40,3
62,3
2,0
5,4
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
45 304,7
64,1
23 922,8
33 9
k.s. + ostatní:
1 403,1
70 630,6
2,0
100,0
2.4.2 Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti)
Rozhodující členskou základnu Sdružení AP tvoří výrobní firmy. Tato skupina se na
celkovém počtu firem podílí téměř 88 %. Obdobné postavení a to nejen z hlediska
počtu, ale i z pohledu základního jmění firem, mají mezi výrobními firmami i výrobci
automobilových skupin, dílů a příslušenství. Tvoří je v převážné míře dodavatelé
„první a druhé“ řady. Finální výrobci vozidel zaujímají podíl cca 10 % a nevýrobní
organizace podíl více jak 12 % z celkového počtu firem zapojených do Sdružení AP (viz
tabulka č 2.4.2).
Tabulka č. 2.4.2 Firmy Sdružení AP - dle hlavní činnosti
charakter
(dle převažujícího výr. programu)
- výrobní
z toho: finální výrobci vozidel
výrobci skupin a dílů
- nevýrobní (účelové organizace)
z toho: služby, prodej
výzkum, zkoušky
CELKEM :
firem
počet
131
14
117
18
7
11
149
%
87,9
9,4
78,5
12,1
4,7
7,4
100,0
základní jmění
mil. Kč
%
70 181,9
99,4
30 142 5
42,7
40 039,4
56,7
448,7
0,6
331,5
0,5
117,2
0,1
70 630,6
100,0
2.4.3 Dle počtu pracovníků
V rámci Sdružení AP tvoří nejvýraznější skupinu firem podle počtu zaměstnanců
(téměř 41 %) malé a střední firmy, tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Tato
hranice z hlediska počtu zaměstnanců je významným měřítkem při získávání různých
forem podpory, které jsou určeny právě pro tuto kategorii firem. Z tabulky 2.4.3 dále
Soubor: APCR07e.DOC
69
vyplývá, že téměř 64 % tvoří firmy do 500 zaměstnanců, které však zaměstnávají
jen zhruba 16 % pracovníků Sdružení AP.
Tabulka č. 2.4.3 Firmy Sdružení AP - dle počtu zaměstnanců
velikost firmy
firem
celkem zaměstnávají
(počet zaměstnanců)
počet
%
osob
%
- do 250
61
40,9
6 701
5,7
- od 250 do 500
34
22,8
12 435
10,5
- od 500 do 1 000
29
19,5
20 647
17,5
- od 1 000 do 5 000
22
14,8
42 549
36,1
- nad 5 000
3
2,0
35 631
30,2
CELKEM :
149
100,0
117 963
100,0
2.4.4 Dle zahraniční kapitálové účasti
Firmy se zahraniční účastí, kterých je podle posledních údajů celkově 83, tvoří
v současné době více jak nadpoloviční většinu členské základny Sdružení AP. (viz
tabulka č. 2.4.4). Jsou významné nejen z hlediska svého počtu, ale zejména
z hlediska podílu na základních ekonomických výsledcích firem Sdružení AP. Některé
z těchto ukazatelů jsou uvedeny v následujících kapitolách.
Tabulka č. 2.4.4 Firmy Sdružení AP - dle podílu zahraničního kapitálu
firmy se zahraniční
základní jmění firem s účastí
charakter
kapitálovou účastí
zahraničního partnera (Σ)
(dle převažujícího výr. programu)
počet
%
mil. Kč
%
6
42,9 z finalistů
29 344,9
97,4 z finalistů
Finální výrobci vozidel
71
60,7 z výr. dílů
30 853,0
77,1 z výr. dílů
Výrobci skupin a dílů
6
33,3
z
účel.
org.
221,2
49,3 z účel. org.
Nevýrobní (účelové organizace)
CELKEM :
83
55,7 ze Sdružení AP
60 419,1
85,5 ze Sdružení AP
Výše uvedené tabulky ukazují jen základní strukturu členské základny Sdružení AP.
Další kapitoly tohoto materiálu rozvíjejí detailněji charakteristiku vlastnické struktury
např. z hlediska výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem, postup
privatizace v automobilovém průmyslu a další.
2.5 Vlastnická struktura
Vytváření vlastnické struktury v odvětví automobilového průmyslu mělo řadu
specifických rysů, které se v ostatních odvětvích průmyslu objevily až v mnohem
pozdější době. První kroky byly totožné s postupem privatizace v ČR tzn., že většina
majetku byla ve vlastnictví FNM a DIK. V souvislosti se vstupem firmy VW do Škody
Auto se zde začala postupně etablovat řada zahraničních dodavatelských firem, které
buď samostatně nebo ve spojení s tuzemským výrobcem začaly působit na českém
teritoriu. Tímto krokem vznikaly postupně firmy, které byly buď z části nebo zcela
vlastněny zahraničním partnerem. V druhém fázi do procesu privatizace vstoupily
managementy jednotlivých firem a využily možnosti, které legislativa a banky v té době
nabízely. Tyto dvě formy privatizace se v oboru automobilového průmyslu ukázaly jako
nejdůležitější. Ve většině případů tak byla relativně rychle vytvořena jasně definovaná
a průhledná vlastnická struktura. Důsledkem bylo postupné snižování podílu FNM,
investičních fondů a držitelů investičních kuponů v celém odvětví automobilového
průmyslu.
Soubor: APCR07e.DOC
70
Opakovaně (jako diagram č. 2.5.1) je zde uveden diagram č. 1.4.14, který doplňuje
uvedený text a názorně ukazuje postup privatizace, a to jak se postupně měnily podíly
skupin vlastníků na celkovém základním jmění od roku 1994.
%
základního
jm ění
Postup privatizace ve firmách Sdružení AP
(podíly základních skupin vlastníků)
100%
"ostatní" vlastníci
90%
31,2
80%
35,5
43,0
39,6
28,6
39,2
29,0
28,7
24,5
20,9
16,8
25,6
70%
60%
50%
Zahraniční partner
FNM
41,1
40%
30%
20%
10%
41,7
44,0
50,6
55,1
1997
1998
1999
68,0
69,3
67,5
74,3
78,6
82,9
2000
2001
2002
2003
2004
2005
74,2
DIK
IPF
0%
1994
1995
1996
2006
Diagram č. 2.5.1
Číselné údaje o výši základního jmění a podílech základních skupin vlastníků od
roku 2001 do roku 2006 jsou zřejmé z tabulky č. 2.5.1. Zvýšení hodnoty základního
jmění v uvedeném období o více jak 50 % souvisí jednak s mírou investic směřujících
do automobilového průmyslu a jednak i se změnou členské základny Sdružení AP.
Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 2001 až 2006)
v roce
skupina vlastníků
Investiční fondy
a společnosti
(IPF)
Držitelé investičních
kupónů
(DIK)
Fond národ. majetku
(FNM)
Zahraniční partner **)
(ZP)
„Ostatní“ vlastníci *)
CELKEM
2001
(mil. Kč)
(%)
180,6
0,4
620,5
1,3
0,0
0,0
32 159,4
69,3
13 462,5
29,0
46 423,0
100,0
2002
(mil. Kč)
(%)
874,7
1,7
1 046,7
2,1
0,0
0,0
33 730,7
67,5
14 339,9
28,7
49 992,0
100,0
základní jmění
2003
2004
(mil. Kč) (mil. Kč)
(%)
(%)
220,3
0,2
0,4
0,0
323,2
277,0
0,7
0,5
25,6
0,0
0,1
0,0
36 832,9 40 425,6
74,3
78,6
12 177,1 10 751,0
24,5
20,9
49 579,1 51 453,8
100,0
100,0
2005
(mil. Kč)
(%)
0,0
0,0
149,8
0,3
0,0
0,0
52 034,8
82,9
10 567,9
16,8
62 752,5
100,0
2006
(mil. Kč)
(%)
0,0
0,0
128,4
0,2
0,0
0,0
52 436,0
74,2
18 066,2
25,6
70 630,6
100,0
*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK.
**) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného
zahraničním partnerem.
Soubor: APCR07e.DOC
71
Z důvodu porovnatelnosti údajů jsou po celé období dodržovány stejné základní
skupiny vlastníků. Údaj, který firmy uvedly z hlediska základního jmění k 31.12.2006,
ukazuje diagram č. 2.5.2 (je uveden rovněž v úvodní kapitole v bodě 1.4.5).
FNM
0,0%
Podíly vlastníků firem Sdružení AP
na hodnotě základního jmění
Zahraniční
partner
74,2%
DIK
0,2%
Investiční fondy
a společnosti
0,0%
Ostatní
vlastníci
25,6%
100% =
70 630,50 mil.Kč
Diagram č. 2.5.2
----------------------------------------------Souhrnné „složení vlastníků“ dalších 25 firem automobilového průmyslu, od kterých byly
získány údaje pro zpracování, je pro informaci uvedeno v příloze tohoto materiálu. Stejně tak,
jako u firem Sdružení AP, je patrné jasné vymezení dvou základních skupin vlastníků
s nepatrným podílem DIK.
Již několik období, a výše uvedené diagramy společně s tabulkou to potvrzují, je
zřejmé, že v rámci firem Sdružení AP existují prakticky dvě rozhodující skupiny
vlastníků:
- zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem Sdružení AP 74,2 %);
- vlastníci ve skupině „ostatní“ (podíl na základním jmění 25,6 %).
V této souvislosti je možné konstatovat:
- Členy Sdružení AP se v uplynulém období stala řada významných firem jak
s českým, tak i zahraničním partnerem. Tím se zákonitě změnil i podíl těchto
firem na základním jmění firem Sdružení AP. Vzájemný podíl je také ovlivněn
změnou vlastníků nebo navýšením procentního podílu zahraničního nebo českého
partnera v jednotlivých firmách.
- Většina zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl. Mezi finálními
výrobci zaujímají významné místo firmy, jako jsou např. VW (prostřednictvím Škoda
Auto a.s.), IVECO (prostřednictvím Iveco Czech Republic a.s.) a v neposlední řadě
firmy TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech, s.r.o.) .
Obdobně i mezi výrobci příslušenství je možné uvést celou řadu firem, které jsou
ze 100 % vlastněny zahraničním partnerem. Jedná se např. o firmy Visteon Autopal s.r.o., Barum Continental spol. s r.o., Benteler ČR k.s., Continental Teves,
s.r.o, Grupo Antolin Bohemia a.s., Hella Autotechnik, s.r.o., Rieter CZ a.s., Siemens
VDO Automotive, s.r.o. a další.
- Druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu představuje skupina českých vlastníků,
která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“. Jedná se
Soubor: APCR07e.DOC
72
o tuzemské fyzické nebo právnické osoby, které bez pomoci zahraničního kapitálu
dokázaly úspěšně provést privatizaci firmy. Změna podílu základního jmění v této
skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem a v poslední době i tím, že
v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera do firmy.
- Majetek vlastněný investičními fondy stejně tak jako majetek ve FNM již
v podkladech nebyl uvedený.
Zajímavý a významný je též pohled na teritoriální a majetkovou skladbu
zahraničních vlastníků jednotlivých firem Sdružení AP. V této souvislosti je
v tabulkách č. 2.5.2 a č. 2.5.3. uveden přehled vlastníků firem podle „země původu“
a dále pak přehled jednotlivých zemí podle podílu těchto zemí na základním jmění
firem Sdružení AP.
************************************
Závěrem této kapitoly je možné znovu konstatovat, že členská základna firem
Sdružení AP má konkrétní vlastníky a stát jako takový již neuplatňuje prakticky žádná
vlastnická práva. Pro celkovou vlastnickou strukturu již nemá žádný vliv klesající
hodnota majetku ve vlastnictví držitelů investičních kupónů. Potvrzena byla prakticky
nulová hodnota majetku ve vlastnictví investičních fondů a FNM. Další skutečností je,
že tak jak dochází ke změně členské základny v rámci Sdružení AP, tak se mění i podíl
obou základních skupin vlastníků. Zatím se nepotvrdil předpoklad, že s náběhem
výroby TPCA v Kolíně a vstupem korejské automobilky HYUNDAI do ČR dojde jednak
k dalšímu růstu členské základny Sdružení AP a jednak k dalšímu zvyšování podílu
firem se zahraniční kapitálovou účastí na celkové hodnotě základního jmění Sdružení
AP.
Tabulka č. 2.5.2
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Nizozemsko
Rakousko
Belgie
Velká Británie
Itálie
Japonsko
Jižní Korea
Kanada
Lucembursko
Slovensko
Indie
Španělsko
Švédsko
Lichtenštejnsko
Portugalsko
Σ zahraniční partner
CELKEM
Soubor: APCR07e.DOC
rok 2004
67
32
9
8
5
6
1
2
3
1
3
1
1
1
2
2
1
1
1
80
147
Počet firem
rok 2005 rok 2006
67
66
34
34
9
9
8
6
4
6
8
6
2
2
3
3
3
3
1
1
4
4
1
1
1
1
1
2
5
1
1
1
82
83
149
149
73
Podíl na počtu firem v %
rok 2006
rok 2004
rok 2005
44,3
45,6
45,0
22,8
21,8
22,8
6,0
6,1
6,0
4,0
5,4
5,4
4,0
3,4
2,7
4,0
4,1
5,4
1,3
0,7
1,3
2,0
1,4
2,0
2,0
2,0
2,0
0,7
0,7
0,7
2,7
2,0
2,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
1,4
0,7
0,7
3,4
1,4
1,3
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
55,7
54,4
55,0
100,0
100,0
100,0
Tabulka č. 2.5.3
Země
Česká republika
Německo
USA
Francie
Švýcarsko
Rakousko
Nizozemsko
Španělsko
Jižní Korea
Itálie
Japonsko
Velká Britanie
Belgie
Kanada
Švédsko
Slovensko
Indie
Lucembursko
Lichtenštejnsko
Portugalsko
Σ zahraniční partner
CELKEM
základní jmění (ZJ) v mil. Kč
rok 2004
rok 2005
rok 2006
11 028,2
10 717,7
18 194,6
24 476,0
26 173,5
25 373,7
3 449,8
3 335,6
2 452,7
2 904,3
7 259,3
7 307,2
1 070,1
1 068,9
2 532,2
7,6
7,7
7,7
992,2
1 681,5
1 097,7
652,7
153,3
1 545,8
1 000,4
80,0
80,0
80,0
3 183,8
8 073,8
8 476,8
919,9
3 538,5
3 362,0
366,5
222,4
66,6
49,0
63,0
63,0
63,0
30,3
0,3
0,3
0,2
70,0
70,0
70,0
307,0
307,0
803,0
40 425,6
52 034,8
52 436,0
51 453,8
62 752,5
70 630,6
to je % ze ZJ všech firem
Sdružení AP
rok 2004 rok 2005 rok 2006
21,4
17,1
25,8
47,6
41,7
35,9
6,7
5,3
3,5
5,6
11,6
10,3
2,1
1,7
3,6
0,0
0,0
0,0
1,9
2,7
1,6
1,3
0,2
2,2
1,9
0,2
0,1
0,1
6,2
12,9
12,0
1,8
5,6
4,8
0,7
0,4
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,0
0,0
0,0
0,1
0,1
0,1
0,6
0,5
1,6
78,6
82,9
74,2
100,0
100,0
100,0
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace
2.6.1 Souhrnné údaje
Údaje z databázových listů, které se týkaly problematiky zaměstnanosti a s ní
spojenými nároky na pracovníky, ukázaly skutečnost, že nabídka trhu pracovních sil
není schopna v dostatečné míře pokrýt požadavky firem z odvětví automobilového
průmyslu. Ten, jako dynamicky se rozvíjející odvětví, v plné míře ukázal na problémy,
které se projevují jak z hlediska kvalifikační struktury, tak i z hlediska mobility pracovní
síly. Úzkým profilem jsou zejména technické profese a to v rozsahu od učňovského
přes střední odborné až po vysoké školství. V současné době se začíná výrazným
způsobem projevovat i generační problém a úbytek kvalifikovaných pracovníků a to
v řadě dílenských činností (např. výroba nářadí, obsluhy CNC strojů, obráběči atd.) ale
i v odborných technických útvarech (konstrukce, technologie atd.). Obecně lze říct, že je
tento stav výsledkem hrubého podcenění, a to nejen tohoto odvětví, z hlediska
současného vzdělávacího systému.
Projekty pro podporu rozvoje lidských zdrojů
Částečné řešení nabízí projekt iniciovaný Sdružením AP s názvem „IQ AUTO“,
jehož cílem je, aby byl za součinnosti firem Sdružení AP, místně příslušného úřadu
práce a střední školy vytvořen systém koordinovaného vzdělávání na úrovni vybraných
učilišť a středních škol, který by reagoval na inovace a trendy vývoje v automobilovém
odvětví. Za období existence projektu se podařilo uzavřít konkrétní smluvní vztahy mezi
firmami a místně příslušnými odbornými školami a dosáhnout schválení výukových
programů. Projekt je podpořen smlouvami o spolupráci i na úrovni hejtmanů
Soubor: APCR07e.DOC
74
jednotlivých krajů. V tomto případě se jedná o projekt, jehož výsledky se promítnou do
reálných potřeb automobilového průmyslu v řádu několika roků.
Aktuální situaci v nedostatku kvalifikovaných pracovních sil může napomoci řešit
i projekt „Sociálním programem k překonání hrozby nezaměstnanosti v textilním
průmyslu“, jehož partnerem je také Sdružení AP. Projekt dává šanci zaměstnancům
uvolňovaným z textilních a oděvních podniků v rámci restrukturalizace, aby po cílené
rekvalifikaci nalezli uplatnění v odvětví automobilového průmyslu. Naopak
zaměstnavatelům v automobilovém průmyslu přináší možnost, aby při perspektivním
řešení zaměstnanosti využili již osvědčených a rekvalifikovaných zaměstnanců
a příspěvku na mzdy u nově zřízených pracovních míst po dobu 6ti měsíců.
Tabulka č. 2.6.1 podává názorný přehled o celkovém vývoji počtu pracovníků
v rámci firem Sdružení AP, včetně rozložení celého pracovního spektra v závislosti na
jednotlivých skupinách výrobců.
Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách Sdružení AP od roku 2000 */
údaje za počet firem: 118
průměrný stav u skupiny:
1. Finální výrobci vozidel
- osobní automobily
- nákladní automobily
* z toho účel. nástavby
- autobusy
- motocykly
2. Výrobci dílů (dodavatelé)
3. Ostatní firmy Sdružení AP
CELKOVÝ POČET (osob):
průměrný počet pracovníků
na 1 firmu Sdružení AP:
123
137
138
145
145
149
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
30 647
21 906
5 890
847
1 825
420
606
57 973
572
89 192
29 691
22 014
4 684
475
1 899
352
742
61 709
685
92 085
29 028
21 343
4 482
556
2 044
406
753
69 033
694
98 755
28 039
21 271
3 723
449
1 989
302
754
69 738
759
98 536
27 473
21 040
3 332
370
1 880
251
970
73 268
835
101 576
27 846
22 089
2 611
375
2 028
237
881
76 617
839
105 302
31 942
26 400
2 386
366
2 174
190
792
85 157
864
117 963
756
748
721
714
701
726
792
*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP vždy ke konci
daného roku (např. k 31.12.2006 za 149 firem).
Obsah tabulky koresponduje s postavením jednotlivých výrobních skupin a to jak
z hlediska výroby, tak i odbytu. Ukazuje na stabilizovaný sektor výroby osobních
automobilů, autobusů a přípojných vozidel. Vývoj počtu pracovníků v oblasti nákladních
vozidel a výroby motocyklů koresponduje s úsilím jednotlivých firem o udržení určité
produktivity práce ve vztahu k vyráběným a prodaným počtům vozidel.
Pokračující trend rozvoje výroby příslušenství s sebou přináší i růst pracovních
příležitostí v této kategorii výrobců. Ve svých důsledcích se tato skutečnost odráží i na
růstu počtu pracovníků v této oblasti. Nemalý vliv na to mají různé formy investičních
pobídek, které vedou k zájmu investorů o české prostředí a v neposlední řadě se zde
promítá i rostoucí počet firem vyrábějících díly, které se staly členy Sdružení AP.
Je tedy možné konstatovat, že na celkový počet pracovníků Sdružení AP má vliv
nejen rozvojový a restrukturalizační proces v rámci jednotlivých firem, ale i změny
členské základny Sdružení AP.
Následující diagramy ukazují celkový vývoj k 31.12.2006 (diagram č. 2.6.1), změny
podílu pracovníků v základních skupinách firem (diagramy č. 2.6.2a a 2.6.2b), procentní
změnu (nárůst pracovníků) oproti roku 1993 (diagram č. 2.6.3) a v podrobnějším
členění za období 1999 až 2006 diagram č. 2.6.4.
Informativní ukazatel, který hovoří o počtu pracovníků připadajících na jednu firmu,
má mírně oscilující charakter (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – hodnota za rok 2006
činí 792 pracovníků na jednu firmu). Za rok 2006 byl z části ovlivněn i změnou členské
základny v daném roce (promítnul se zde vstup TPCA Czech do Sdružení AP).
Soubor: APCR07e.DOC
75
Počty pracovníků v automobilovém průmyslu
Sdružení AP, rok 1993 až 2006
140 000
117 963
120 000
100 000
88 312
84 719
81 153 82 057
89 673 88 416
85 195
92 085
89 192
98 755 98 536 101 576
105 302
80 000
60 000
40 000
20 000
0
1993
1994 1995 1996
1997 1998
1999 2000 2001 2002 2003
2004 2005 2006
Diagram 2.6.1
Počty pracovníků v základních skupinách firem
počet pracovníků
140 000
120 000
100 000
80 000
60 000
39 999 41 744 44 617 44 727
69 033 69 738 73 268 76 617
54 337 57 973 61 709
46 805 50 540
85 157
40 000
20 000
39 325 38 259 36 329 38 887 41 772 36 803
29 883 30 647 29 691 29 028 28 039 27 473 27 846 31 942
0
1993
1994
1995
1996
finální výrobci
1997
1998
1999
dodavatelé
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ostatní
Diagram 2.6.2a
Podíly základních skupin firem na počtu pracovníků
100%
90%
80%
51,44% 54,38% 52,79% 52,20%
70% 47,72%
57,16%
60%
63,78% 65,00% 67,01%
69,90% 70,77% 72,13% 72,76% 72,19%
50%
40%
30%
20%
46,92% 47,14% 44,28% 45,90% 46,58%
41,62%
10%
35,08% 34,36% 32,24%
29,39% 28,46% 27,05% 26,44% 27,08%
0%
1993
1994
1995
1996
finální výrobci
1997
1998
1999
dodavatelé
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ostatní
Diagram 2.6.2b
Soubor: APCR07e.DOC
76
Nárůst počtu pracovníků od roku 1994 (1994 = 100%)
120%
104,00%
100%
80%
45,36%
60%
40%
20%
0%
1995
-20%
1997
1999
2001
2003
2005
2006
-16,51%
-40%
finální výrobci
dodavatelé
celkem AP
Diagram 2.6.3
Počty pracovníků ve firmách dle charakteru výroby
90 000
2006
počet
pracovníků
80 000
2000
70 000
60 000
50 000
2000
30 000
2006
40 000
0
osobní
autom obily
nákladní
autom obily
autobusy
ostatní druhy
vozidel
výrobci dílů
2006
1999
2006
2000
2006
2000
10 000
2006
2000
20 000
nevýrobní firm y
Diagram č. 2.6.4
Otázka počtu zaměstnanců ve firmě je jedním z hodnotících parametrů např. při
možnosti získání určité formy podpory ze strany strukturálních fondů EU nebo programů
vypisovaných vládou ČR. Řada programů je určena právě pro malé a střední firmy
(MSP). Není to pochopitelně jediné kritérium, ale jeho splnění je jedna z důležitých
podmínek, která umožní firmě uvažovat o zpracování projektu a podání žádosti pro
zařazení do těchto programů.
----------------------------------------------------------Pro informaci je možné znovu připomenout, že:
1) Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud:
a) zaměstnává méně než 250 osob
Soubor: APCR07e.DOC
77
b) jeho aktiva (z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví) event. majetek (z daňové
evidence podnikatele, který nevede účetnictví) nepřesahují korunový ekvivalent
částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující ekvivalent 50 mil. EUR.
2) Za malého podnikatele se považuje podnikatel pokud:
a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců
b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.
3) Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců
b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.
Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se
posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku.
(Jedná se o výtah z materiálu MPO vydaného pro účely přípravy a podání žádosti o čerpání
prostředků ze strukturálních fondů EU s platností materiálu od 3.10.2005).
----------------------------------------------------------Z celkového počtu 149 firem, od kterých byly k 31.12.2006 k dispozici údaje,
vyhovovalo podmínce MSP 61 podniků, což představovalo 41 % členské základny.
Při detailnějším členění se jedná o:
- 18 firem s počtem zaměstnanců do 50ti osob;
- 43 firem s počtem zaměstnanců mezi 50ti až 250ti osobami.
Celkový počet zaměstnanců, kteří pracují v těchto firmách, představuje 5,7 %
zaměstnanců firem zapojených do Sdružení AP. Tento poměr oproti roku 2005, kdy byl
6,1 %, mírně poklesl.
Podle celkového vývoje počtu zaměstnanců a jeho rozložení v jednotlivých
výrobních kategoriích (finální výrobci, výrobci příslušenství a ostatní) je možné
charakterizovat tuzemský automobilový průmysl jako odvětví, které působí jako
stabilizační faktor v oblasti průmyslu a s ohledem na svůj rozvoj je zdrojem dalších
nových pracovních příležitostí. Na základě zkušeností je možné odhadnout, že ve
všech firmách zabývajících se v ČR automobilovou výrobou je přímo zaměstnáno
více než 140 000 osob. Tento údaj má v souvislosti s rozvojem odvětví rostoucí
tendenci.
2.6.2 Základní struktura pracovních sil
V tomto případě je myšleno strukturou pracovních sil jejich rozdělení na dvě
základní skupiny a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a na technicko administrativní pracovníky („T“). Situaci v rámci podniků Sdružení AP nejlépe
znázorňuje následující tabulka č. 2.6.2. Z tabulky je patrné, že i v roce 2006 pokračoval
ve firmách Sdružení AP nárůst počtu pracovníků v proporcionálním členění v obou
kategoriích. Přičemž růst počtu pracovníků v dělnických profesích byl vyšší než
v kategorii technicko-hospodářských pracovníků. V případě kategorie „D“ byl meziroční
nárůst 3,15 % a v kategorii „T“ 1,54 %.
Kromě celkové skladby zaměstnanců je z uvedené tabulky možné dále zjistit
i poměr počtu zaměstnanců, zařazených do dělnických profesí, k počtu zaměstnanců
vykonávajících technicko-administrativní činnosti. Ve vyspělých ekonomikách je
považován za adekvátní poměr těchto kategorií na hodnotě vyšší než 3.
V delší časové řadě ukazuje vývoj tohoto podílu v jednotlivých skupinách výrobců
tabulka č. 2.6.3. V rámci celkového počtu zaměstnanců firem Sdružení AP dosahoval
tento poměr v roce 2006 hodnoty 3,24. Je zřejmé, že dochází v rámci firem Sdružení
AP k určitému pozvolnému růstu daného podílu s mírným překročením hodnoty 3.
Soubor: APCR07e.DOC
78
V oblasti výrobců dílů přitom tento poměr od roku 2001 přesahuje hodnotu 3,6. Skupina
účelových organizací zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle
tohoto kritéria fakticky nelze tyto firmy hodnotit.
počet firem
Tabulka č. 2.6.2 Struktura pracovních sil v rámci firem Sdružení AP
skupina firem
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
údaje za rok 2005
kategorie
"D"
14
2
4
3
4
3
1
114
67
14
33
17
6
11
145
z toho : a) osobní automobily
b) nákladní automobily
z toho účel. nástavby
c) přívěsy a návěsy
d) autobusy
e) motocykly
II. VÝROBCI DÍLŮ
z toho : a) převážně mech.díly
b) převážně elektr.díly
c) ostatní
III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE
z toho:a) obchodní, služby ap.
b) výzkumné, zkušební
CELKEM Sdružení AP:
kategorie
"T"
21 030
17 288
1712
236
539
1 343
148
66 223
40 986
9 753
15 484
141
118
23
87 394
údaje za rok 2006
kategorie
"D"
9 101
7 221
878
118
245
668
89
17 597
10 479
2 947
4 171
701
239
462
27 399
změna 2006/2005
kategorie
"T"
kategorie
"D"
kategorie
"T"
22 786
19 064
1 537
247
548
1 528
109
67 244
41 653
9 740
15 851
113
86
27
90 143
9 156
7 336
849
119
244
646
81
17 913
10 619
3 084
4 201
751
245
506
27 820
8,35%
10,27%
-10,22%
4,66%
1,67%
13,78%
-26,35%
1,54%
1,63%
-0,13%
2,37%
-19,86%
-27,12%
17,39%
3,15%
0,60%
1,59%
-3,30%
0,85%
-0,41%
-3,29%
-8,99%
1,80%
1,34%
4,63%
0,94%
7,13%
2,51%
9,52%
1,54%
13 467
2 549
---
---
-------------------------------------------dalších 25 firem autoprůmyslu
Tabulka č. 2.6.3
25
---
---
Vývoj podílu „D“ / „T“
skupina firem
2002
2,16
3,85
nesledováno
nesledováno
nesledováno
2,95
3,10
3,04
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé)
ÚČELOVÉ ORGANIZACE
poměr „D“ / „T“
2003
2004
2,12
2,13
3,76
3,90
2001
2,16
3,66
CELKEM firmy Sdružení AP :
2005
2,17
3,84
2006
2,48
3,75
nesledováno
nesledováno
nesledováno
3,14
3,14
3,24
-------------------------------------------U dalších 25 firem automobilového průmyslu byl tento poměr v roce 2006 na hodnotě 5,28. V roce 2005
byl tento poměr (u 36 firem mimo Sdružení AP) 4,35 a v roce 2004 pak 3,78 (rovněž za 36 firem).
2.6.3 Regionální členění
Obecně lze říct, že současný rozvoj výroby v odvětví automobilového průmyslu
vytváří i dobré podmínky z hlediska vzniku nových pracovních příležitostí. Z tohoto
pohledu jsou i firmy Sdružení AP důležitým stabilizujícím faktorem v jednotlivých
regionech. Tato možnost uplatnění je ale na druhé straně podmíněna dostatečnou
„zásobárnou“ kvalifikované pracovní síly. Jednotlivé regiony jsou však z hlediska výroby
a tím i koncentrace jednotlivých výrobních závodů nerovnoměrně republikově
rozloženy. Situaci v rámci Sdružení AP podle jednotlivých územně správních celků
ukazuje tabulka č. 2.6.4.
Soubor: APCR07e.DOC
79
Tabulka č. 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR
počet
pracovníků
5 177
počet firem
9
575
Jihomoravský
2 027
4
507
Karlovarský
1 798
2
899
Královéhradecký
6 281
9
698
12 232
0
16 134
24
510
10
1 613
Olomoucký
1 848
4
462
Pardubický
5 447
9
605
Plzeňský
1 395
5
279
13 352
0
36 459
23
581
23
1 585
Ústecký
3 109
7
444
Vysočina
4 056
7
579
Zlínský
8 648
13
665
149
792
kraj
Jihočeský
Liberecký
Moravskoslezský
Hlavní město Praha
Středočeský
117 963
kontrola
průměrný počet
pracovníků / 1 firma
Významný je i faktor tzv. „vyvolaných“ pracovních míst. Přičteme-li k přímým
cca 140 000 pracovníkům autoprůmyslu další pracovní místa v navazujících službách
(prodej a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a u dodavatelů prvotních materiálů
a surovin (včetně výroby a distribuce pohonných hmot), lze odhadnout, že
s automobilovým průmyslem může být existenčně spojeno 180 000 až 200 000 osob.
Z hlediska počtu firem a počtu zaměstnanců platí, že nejvýznamnějšími
„automobilovými“ lokalitami jsou Liberecký a Středočeský kraj. Vyplývá to i ze
skutečnosti, že v případě Středočeského kraje se jedná o sídla firem Škoda Auto
a automobilky TPCA v Kolíně – Ovčárech. Tito finální výrobci jsou ve větší či menší
míře obklopeny okruhem svých dodavatelů, což se u Škody Auto promítá zejména do
Libereckého kraje. Významnou roli v tomto případě má navazující přímé „dálniční“
spojení (rychlostní komunikace) zejména s Mladou Boleslaví. Za další významné
regiony je možné považovat Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na
výrobu plastových a pryžových dílů vozidel. V souvislosti s připravovanou výrobou firmy
Hyundai v Nošovicích se rozrůstá počet firem i v Moravskoslezském kraji. Jihočeský
kraj je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh.
2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců Sdružení AP
Problematika vzdělávání patří mezi jednu ze základních priorit Sdružení
automobilového průmyslu. Z tohoto důvodu jsou podklady o vzdělanostní struktuře
v členských firmách již několik let pravidelně sledovány a vyhodnocovány. Diagram
2.6.4a ukazuje, jak vypadá aktuální vzdělanostní charakteristika členských firem
Sdružení automobilového průmyslu podle údajů předaných za rok 2006.
Z diagramu je vidět, že vzdělanostní charakteristika se liší od údajů z minulých let
jen minimálně. Přesto je patrný určitý mírný posun směrem k vysokoškolskému
vzdělání.
Soubor: APCR07e.DOC
80
Stále nejpočetněji zastoupenou skupinou podle dosaženého vzdělání je střední
odborné vzdělání s výučním listem, které má přibližně 52 % všech zaměstnanců. Druhá
největší skupina jsou zaměstnanci, kteří mají střední vzdělání s maturitou, kterých je
téměř 28 %, pak následuje skupina zaměstnanců se základním vzděláním, kterých je
okolo 12 %. Nejvyšším dosaženým vzděláním - vysokoškolským disponuje 8 % všech
zaměstnanců.
ROK 2006
Základní vzdělanostní charakteristika
automobilového průmyslu
Vysokoškolské
vzdělání
8,0%
Základní vzdělání
12,4%
Střední vzdělání
s maturitou
27,7%
s výučním listem
51,9%
Diagram č. 2.6.4a
ROK 2005
Základní vzdělanostní charakteristika
automobilového průmyslu
Základní vzdělání
11,2%
Vysokoškolské
vzdělání
7,4%
s maturitou
27,9%
s výučním listem
53,5%
Diagram č. 2.6.4b
Z šetření tedy nevyplývají žádné zásadní změny, ale jisté posuny se již rýsují a do
budoucna je s nimi nutno počítat. Pravděpodobný vývoj v požadované kvalifikační
struktuře v delším časovém horizontu bude mít podle vyjádření členské základny
následující podobu. Skupinou, kde bude poptávka neustále snižována, budou
zaměstnanci, kteří mají jen základní vzdělání. Stále perspektivní je i přes některá
nepříliš odborná, či „nešťastná“ vyjádření médií, skupina zaměstnanců se středním
vzděláním s výučním listem. Mezi hlavní důvody růstu v této kategorii je možno uvést
stálou potřebu kvalifikované pracovní síly pro základní technicko-výrobní činnosti.
Zaměstnanec disponující kvalitním technickým vzděláním zakončeným výučním listem
Soubor: APCR07e.DOC
81
bude mít v automobilovém i jiném průmyslu do budoucna stále velmi dobrou
perspektivu. Nejvíce žádaným vzděláním zůstává stále vyučení v oboru, který je možno
shrnout do skupiny obrábění kovů. Ještě větší zájem, vyjádřený podílem požadovaných
zaměstnanců k velikosti skupiny, bude u středního odborného vzdělání s maturitou.
Tento zájem je dán zejména zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů,
náběhem nových technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace
pracovišť a slučováním jednotlivých profesí. K nejvíce žádaným učebním oborům
zakončených maturitou patří mechanik seřizovač a mechanik číslicově řízených strojů.
Nárůst vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků, technologií), rozvoj
logistických a obchodních činností a požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední
management vyvolají v budoucnu samozřejmě i výrazné zvýšení poptávky po
vysokoškolském vzdělání.
Firmy automobilového průmyslu pochopitelně usilují o to, aby nově přijímaní
zaměstnanci z řad absolventů co nejlépe odpovídali jejich reálným potřebám, protože
náklady vynakládané na doškolování a rekvalifikace jsou samozřejmě vysoké. Pro
zlepšení situace v kvalitě a profilu absolventů se středoškolským vzděláním podporuje
Sdružení AP již tři roky projekt s názvem IQ Auto. Základem projektu je úzká
spolupráce tří hlavních subjektů (firma-škola-úřad práce) v jednotlivých regionech.
Nedostatky a prostor pro zlepšení je ale dle vyjádření firemních personalistů
i ve dvou posledních nejkvalifikovanějších skupinách zaměstnanců z řad absolventů
(s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou). To, jaké mají tito
absolventi z pohledu zaměstnavatelů silné a slabé stránky, je možno shrnout
následovně. Mezi silné stránky patří znalost a využívání informačních technologií
a teoretické osvojení poznatků vlastního oboru. Nejčastěji uváděné slabé stránky jsou
týmová práce, jazyková vybavenost, schopnost vyjadřovat své názory, zvládnutí stresu,
doplňující znalosti z dalších oborů. Kde jsou ve vzdělávání rezervy a jaká opatření by
měla být na školách přijata ke zlepšení slabých stránek absolventů, vyjadřují dvě
skupiny dovedností. První skupinu tzv. „tvrdé“ dovednosti lze lépe naučit
a charakterizují ji zejména opatření založená na zlepšení v následujících oblastech:
teoretické znalosti ve spolupráci s firmami přizpůsobit praxi, teoretické znalosti podložit
praxí - opět spolupráce s firmami, zkvalitnit doplňující znalosti (ekonomické myšlení,
manažerské technologie, organizace a plánování, ekologické vědomí,…), rozšíření
jazykové výuky. Druhá skupina tzv. „měkké“ dovednosti se učí hůře, ale i ty se ve škole
částečně trénovat či zdokonalovat dají. K nejčastěji jmenovaným patří: schopnost
pracovat v týmu, schopnost prezentovat své názory a výsledky, schopnost organizovat
a plánovat svůj čas. Na základě těchto poznatků je pak možno sestavit alespoň
částečný profil absolventa, který zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu očekávají:
- odbornost - teoretické a částečně i praktické osvojení poznatků vlastního oboru
- ochota dále se učit, být otevřen novým poznatkům
- pracovitost a pracovní motivace, zodpovědnost
- schopnost pracovat samostatně ale i v týmu
- flexibilita a mobilita
- kreativita myšlení a cit pro nové příležitosti
- schopnost nést zodpovědnost, umět se rozhodovat
- komunikační a prezentační dovednosti
------------------------------------------------Z pohledu požadavků členské základny na kvalifikační strukturu pracovníků v automobilovém
průmyslu nedochází k žádným změnám. Podrobné údaje o této struktuře byly zpracovány
v přehledu za rok 2004 (vydání květen 2005) a za rok 2005 (vydání květen 2006) a proto nejsou
na tomto místě znovu komentovány.
Zpracoval: Ing. Ešner
Soubor: APCR07e.DOC
82
2.7 Průměrné mzdy
Mzdová politika firem Sdružení AP je jedním z důležitých faktorů pro udržení
konkurenceschopnosti firmy na globálním automobilovém trhu. Výrazný tlak na
snižování nákladů totiž nutí každého z členů nejen sledovat, ale zejména provádět
reálnou mzdovou politiku v rámci své firmy. Pro získání celkového pohledu na odvětví
je na základě požadavků členské základny sekretariátem Sdružení AP zpracovávána
pravidelná pololetní informace o průměrné výši mezd a počtu pracovníků v rámci
členské základny Sdružení AP. Informovanost a přehled o těchto celkových údajích
společně s dalšími prvky, jako jsou např. mobilita pracovní síly, stabilita
makroekonomického a politického prostředí, úroveň vzdělání atd., vytváří podmínky pro
úspěšné zapojení českého automobilového průmyslu do dodavatelských řetězců
významných nadnárodních koncernů.
Sekretariátu Sdružení AP byly k 31.12.2006 poskytnuty jednotlivými firmami údaje,
z kterých vyplývá, že průměrná měsíční mzda (vypočtená jako vážený průměr
zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla
hodnoty 22 356 Kč.
V porovnání s rokem 2005 (průměr 21 136 Kč – zde není zahrnut vliv změny
členské základny, viz poznámka pod čarou u tabulky č. 2.7.1) vzrostla její úroveň
o 5,77 %. Meziroční index růstu je ve srovnání s rokem 2005, kdy činil 5,43 %,
prakticky stejný.
Přehled o vývoji průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP od roku 1994 ukazuje
diagram č. 2.7.1, grafické vyjádření vývoje průměrných mezd v základních skupinách
výrobců za dané období je uvedeno v diagramu č. 2.7.2. V diagramu č. 2.7.3 je pak
uveden růst mezd oproti roku 1994 a diagram č. 2.7.4 ukazuje, jak se vyvíjely meziroční
nárůsty mezd.
Průměrné mzdy v automobilovém průmyslu
Kč
22 500
20 000
20 046
17 500
15 000
14 822
12 500
12 102
10 000
16 805
17 505
22 356
18 627
13 371
10 359
7 500
5 000
16 050
21 136
8 653
7 379
2 500
0
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Diagram 2.7.1
Průměrná měsíční mzda v automobilovém průmyslu byla v roce 2006 více než 3x
větší než v roce 1994.
Soubor: APCR07e.DOC
83
31 382 Kč
Průměrné mzdy v základních skupinách firem
Kč/měsíc
25 173 Kč
35 000
30 000
25 000
5 000
0
9 714 Kč
7 799 Kč
10 000
6 857 Kč
15 000
21 208 Kč
20 000
1994
1995
1996
1997
finální výrobci
1998
1999
2000
dodavatelé
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ostatní
Diagram 2.7.2
250%
202,97%
200%
150%
209,29%
222,77%
Nárůst průměrné mzdy od roku 1994 (1994 = 100 %)
100%
50%
0%
1995
1996
1997
finální výrobci
1998
1999
2000
2001
dodavatelé
2002
2003
2004
2005
2006
CELKEM AP
Diagram 2.7.3
Průměrná mzda ve firmách Sdružení AP vzrostla oproti roku 1994 skoro o 203 %,
její meziroční růst má téměř lineární charakter. Rychlejší zvyšování bylo zaznamenáno
u finálních výrobců.
Vývoj mezd od roku 2001 do roku 2006 v jednotlivých základních skupinách firem je
uveden též v tabulce č. 2.7.1 a v diagramu č. 2.7.5 je uvedeno podrobnější členění
(průměrné mzdy ve firmách dle charakteru výroby).
Soubor: APCR07e.DOC
84
Meziroční nárůsty průměrných mezd
25%
20%
10%
4,04%
5%
5,77%
6,39%
15%
0%
1995
1996
1997
1998
1999
finální výrobci
2000
2001
2002
dodavatelé
2003
2004
2005
2006
CELKEM AP
Diagram 2.7.4
Jak vyplývá z diagramu č.2.7.4, meziroční mzdové nárůsty se zejména v posledních
letech pohybují na úrovni 4 – 6 % u obou základních skupin výrobců (finalisté a
dodavatelé). Toto tempo je možné považovat za úměrné a s ohledem na vývoj
absolutních hodnot mezd (v podstatě lineární vývoj - viz výše) je racionální udržet daný
trend i v dalších letech.
Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc)
údaje za počet firem Sdružení AP 123
r. 2001
137
r. 2002
138
r. 2003
145
r. 2004
145
149
r. 2005 r. 2006
FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL
z toho : - osobní automobily
- nákladní automobily
- přívěsy a návěsy
- autobusy
- motocykly
19 660
21 001
15 930
13 443
15 958
16 149
12 199
19 909
21 155
16 437
13 887
17 007
17 050
12 568
21 227
22 679
16 057
13 268
17 758
18 029
12 458
22 697
23 995
18 249
15 396
18 737
19 397
12 945
24 195
25 459
18 575
16 029
20 510
20 524
13 425
25 173
26 058
19 963
16 941
22 094
22 174
14 716
VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ)
z toho : - převážně mech. díly
- převážně elektr. díly
- ostatní, jiné
15 399
15 128
13 909
16 973
16 460
16 069
15 381
17 914
17 530
17 221
16 560
18 732
18 980
19 057
17 755
19 530
19 934
19 840
19 867
20 189
21 208
21 506
20 244
21 050
NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE
z toho: - obchodní, konzultační
- výzkumné, zkušební ap.
19 735
20 702
18 912
20 887
21 636
20 016
23 457
23 280
23 654
26 404
25 437
27 487
29 345
24 526
32 454
31 382
25 830
34 829
16 805
17 505
18 627
20 046
21 136
22 356
CELKEM za firmy Sdružení AP :
Poznámka: Uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP v daném roce.
Soubor: APCR07e.DOC
85
Vývoj průměrné měsíční mzdy
rok 2001 - 2006
Kč
40 000
rok 2006, průměrná mzda Sdružení AP 22 356 Kč
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
finální
výrobci
celkem
účelové
organizace
celkem
2001
výrobci dílů
2002
výrobci
osobních
autom obilů
2003
výrobci
nákladních
vozidel
2004
výrobci
autobusů
výzkum né a
zkušební
organizace
2005
2006
Diagram č. 2.7.5
Diagram č. 2.7.5 znázorňuje výši průměrné mzdy v některých skupinách výrobců.
Je zřejmé, že některé skupiny výrobců nedosahují úrovně průměrné mzdy v rámci
Sdružení AP.
Do jisté míry je zajímavý pohled na růst průměrných mezd v jednotlivých odvětvích
a časových obdobích od roku 1993. To ukazuje diagram č. 2.7.6 a tabulka 2.7.2.
90,42%
90,94%
90,66%
90,18%
90,55%
125%
93,67%
98,86%
98,51%
96,97%
97,20%
93,09%
92,21%
92,69%
40 000
Kč
35 000
91,17%
Průměrná hrubá mzda ve 4 vybraných odv ětvích
a hrubá mzda ve firmách Sdružení AP (rok 1993 až 2006)
30 000
25 000
100%
75%
20 000
50%
15 000
10 000
25%
5 000
0%
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
firmy Sdružení AP
doprava, skladování, spoje
finanční zprostředkování
zpracovatelský průmysl
vzdělávání
mzda Sdružení AP / průměr v y braných odv ětv í
a údaje z databanky Sdružení automobilového průmyslu
Diagram č. 2.7.6
Soubor: APCR07e.DOC
86
Z diagramu 2.7.6 vyplývá, že průměrná mzda ve firmách AP je dlouhodobě zhruba
na 90 % průměrné mzdy ve vybraných čtyřech odvětvích. Nutno však poznamenat, že
tento průměr je značně ovlivněn finančním sektorem.
Tabulka č. 2.7.2
nárůst průměrné mzdy (x)
údaj za skupinu (odvětví)
2006/1993
2006/2000
1999/1993
3,42
3,65
3,36
3,84
3,49
3,84
1,48
1,39
1,44
1,47
1,63
1,55
2,17
2,42
2,17
2,41
2,11
2,24
za 14 let
za 7 let
za 7 let
Česká republika
firmy Sdružení AP
zpracovatelský průmysl
doprava, skladování, spoje
vzdělávání
finanční zprostředkování
Z tabulky mimo jiné vyplývá, že „dynamika“ růstu mezd byla vyšší v letech 1993 až
1999 (zvýšení průměrných mezd více než 2x), v období 2000 až 2006 došlo k určitému
zpomalení (zvýšení průměrných mezd zhruba 1,5x).
Tak jako v předcházejících obdobích je možné i nyní konstatovat, že u odvětví
automobilového průmyslu meziroční mzdové nárůsty jsou nižší než např. meziroční
nárůsty tržeb z vlastní výrob a jsou i nižší, než je celorepublikový nárůst průměrných
mezd. Toto mzdové „zpomalení“ je patrné i v řadě dalších odvětví. Procentní úroveň
růstu je ovlivněna i meziročním zvyšováním výchozí základny průměrné mzdy.
Nezanedbatelný vliv má i situace na trhu pracovních sil a promítá se zde i vliv poměrně
nízké míry inflace, která za rok 2006 dosáhla hodnoty 2,5 %.
V následujících diagramech je uvedeno srovnání průměrných mezd firem Sdružení
AP přímo s ostatními odvětvími národního hospodářství. Výši průměrné mzdy za
roky 2003 až 2006 znázorňuje diagram č. 2.7.7 a její změnu vyjádřenou meziročními
indexy diagram č. 2.7.8.
Vývoj průměrné měsíční mzdy podle odvětví
Kč
2003
45 000
2004
40 000
2005
30 000
25 000
20 000
22 356 Kč
20 211 Kč
35 000
2006
průměrná mzda ve firmách
Sdružení AP za rok 2006
15 000
10 000
5 000
Ostatní veřejné,
sociální a
osobní služby
Zdravotnictví,
veterinární a
soc. činnost
Školství
Veřejná správa,
obrana, soc.poj.
Služby pro pod.,
výzkum, vývoj
Peněžnictví a
pojišťovnictví
Doprava, pošty
a
telekomunikace
Pohostinství a
ubytování
Obchod, opravy
mot. vozidel
Stavebnictví
Výroba a rozvod
el., plynu a vody
Zpracovatelský
průmysl
Dobývání
nerostných
surovin
Zemědělství
lesnictví a
rybolov
Firmy Sdružení
AP
Česká republika
0
Zpracováno z údajů ČSÚ
Diagram č. 2.7.7
Soubor: APCR07e.DOC
87
Indexy růstu průměrné měsíční mzdy podle odvětví
%
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
2003/2002
2004/2003
2005/2004
Ostatní veřejné,
sociální a
osobní služby
Zdravotnictví,
veterinární a
soc. činnost
Školství
Veřejná správa,
obrana, soc.poj.
Služby pro pod.,
výzkum, vývoj
Peněžnictví a
pojišťovnictví
Doprava, pošty
a
telekomunikace
Pohostinství a
ubytování
Obchod, opravy
mot. vozidel
Stavebnictví
Výroba a rozvod
el., plynu a vody
Zpracovatelský
průmysl
Dobývání
nerostných
surovin
5,7
Zemědělství
lesnictví a
rybolov
Firmy Sdružení
AP
Česká republika
6,5
2006/2005
Zpracováno z údajů ČSÚ
Diagram č. 2.7.8
Při podrobnějším pohledu na vyhodnocené údaje (které se týkají výrobních firem) je
možné konstatovat:
Průměrná mzda u kategorie finálních výrobců v porovnání s předchozím obdobím
2005/2004 vzrostla o 5,09 % (index 2005/2004 byl 6,59 %). Dále se potvrdilo, že
trvale nižší hodnota, která se liší od hodnoty průměrné mzdy firem Sdružení AP, je
např. u výrobců nákladních automobilů a u výrobců motocyklů. Na druhé straně
z jednotlivých výrobních skupin je možné např. uvést zvýšení mezd u výrobců
osobních automobilů, kde činil nárůst 4,23 % (při porovnání 2005/2004 byla tato
hodnota 6,1 %), u výrobců autobusů 8,62 % oproti 5,8 % v období 2005/2004.
Kategorie výrobců příslušenství je z hlediska procentního růstu mezd (5,43 %)
prakticky na průměrné úrovni Sdružení AP a nedochází ani k zásadnímu rozdílu
oproti loňskému nárůstu, který činil 5,02 %.
V tabulce č. 2.7.3 jsou uvedeny celkové objemy vynaložených mzdových prostředků
ve firmách Sdružení AP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných mezd
ve firmách od roku 1999 do roku 2006.
Tabulka č. 2.7.3 Vývoj počtu pracovníků a průměrných mezd
rok
1999
111
118
85 195
86 097
-3,65
-2,28
2000
118
123
89 192
89 154
+4,69
+3,59
2001
123
137
92 085
96 745
+3,24
+3,29
2002
137
138
98 755
99 446
+7,24
+2,07
2003
138
145
98 536
98 941
-0,23
-0,92
2004
145
145
101 576
102 101
+3,08
+2,66
průměr. mzda */ (Kč/měs.)
14 822
16 050
16 805
17 505
18 627
meziroční změna (%)
14 861
+10,85
+9,19
15 920
+8,28
+8,00
16 711
+4,70
+5,56
17 459
+4,16
+4,75
15,153
15,354
+6,81
+6,70
17,178
17,031
+13,36
+11,80
18,570
19,403
+8,10
+9,03
20,744
20,834
+11,70
+6,90
údaje za (počet firem)
počet pracovníků
objem mezd za rok
(v mld. Kč)
2005
145
149
105 302
114 793
+3,67
+3,14
2006
149
117 963
20 046
21 136
22 356
18 936
+6,40
+6,68
20 233
+7,62
+5,86
21 183
+5,43
+4,46
+5,77
+5,54
22,025
22,482
+6,17
+5,71
24,434
24,789
+10,93
+8,68
26,708
29,179
+9,30
+7,74
+12,02
+3,76
31,646
+18,49
+8,45
Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách.
Soubor: APCR07e.DOC
88
Růst celkových vyplacených mzdových prostředků resp. jejich výše má přímou
vazbu nejen na vlastní růst mezd, ale souvisí i se změnou počtu firem, které tvoří
členskou základnu Sdružení AP. Tento fakt potvrzuje i porovnání údajů za stejné počty
firem a tomu odpovídající počty pracovníků (jedná se o „spodní“ údaje ve sloupcích
„2000“, „2001“, „2002“, „2003“, „2004“, „2005“ a „2006“ tabulky č. 2.7.3).
Přehled o úrovni a vývoji průměrných mezd ve dvou základních profesních
skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technickoadministrativních pracovníků („T“) znázorňují dále uvedené tabulky č. 2.7.4 a č. 2.7.5
a také diagram č. 2.7.9.
Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí
údaje za r. 2005
údaje za r.2006
pozměna 2006/2005
čet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda
14 21 030
20 189
22 786
21 242
8,35%
5,22%
3 17 288
20 977
19 064
21 854
10,27%
4,18%
4
1 712
15 967
1 537
17 260
-10,22%
8,10%
skupina firem
toho účel. nástavby
d) autobusy
e) motocykly
II. VÝROBCI DÍLŮ
c) ostatní
2
236
13 236
247
14 136
4,66%
6,80%
3
3
1
117
71
14
32
18
7
11
149
539
1 343
148
66 223
40 986
9 753
15 484
141
118
23
87 394
16 877
17 773
10 957
17 474
17 827
16 260
17 305
19 195
19 510
17 580
18 130
548
1 528
109
67 244
41 653
9 740
15 851
113
86
27
90 143
18 055
19 426
11 880
18 329
18 814
16 781
18 005
19 788
20 150
18 636
19 067
1,67%
13,78%
-26,35%
1,54%
1,63%
-0,13%
2,37%
-19,86%
-27,12%
17,39%
3,15%
6,98%
9,30%
8,42%
4,89%
5,54%
3,21%
4,05%
3,09%
3,28%
6,01%
5,17%
Tabulka č. 2.7.5 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativních profesí
údaje za r. 2005
údaje za r.2006
pozměna 2006/2005
čet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda
14
9 101
32 651
9 156
34 955
0,60%
7,06%
3
7 221
34 633
7 336
36 984
1,59%
6,79%
4
878
23 638
849
24 857
-3,30%
5,15%
skupina firem
d) autobusy
e) motocykly
II. VÝROBCI DÍLŮ
c) ostatní
Soubor: APCR07e.DOC
2
118
21 005
119
22 761
0,85%
8,36%
3
3
1
117
71
14
32
18
7
11
149
245
668
89
17 597
10 479
2 947
4 171
701
239
462
27 399
30 910
25 727
17 530
30 056
29 667
30 645
30 621
31 785
28 734
33 363
30 962
244
646
81
17 913
10 619
3 084
4 210
751
245
506
27 820
31 163
28 674
18 532
32 018
32 066
31 184
32 512
33 126
27 824
35 693
33 014
-0,41%
-3,29%
-8,99%
1,80%
1,34%
4,63%
0,94%
7,13%
2,51%
9,52%
1,54%
0,82%
11,46%
5,72%
6,53%
8,08%
1,76%
6,18%
4,22%
-3,17%
6,98%
6,63%
89
Růst průměrných mezd u pracovníků "D" a "T"
35 000 Kč
30 000 Kč
31 009 Kč
25 000 Kč
26 856 Kč
20 000 Kč
23 040 Kč
21 823 Kč
28 840 Kč
24 793 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
33 014 Kč
13 799 Kč
14 365 Kč
14 988 Kč
15 843 Kč
2000
2001
2002
2003
17 235 Kč
17 991 Kč
2004
2005
19 067 Kč
5 000 Kč
průměrná mzda u pracovníků "D"
2006
průměrná mzda u pracovníků "T"
Diagram 2.7.9
Vzájemný poměr mezd mezi jednotlivými skupinami „T“ a „D“ za rok 2006 u firem
Sdružení AP dosahuje hodnoty 1,73. Jinými slovy lze říct, že v roce 2006 dosahovala
u firem Sdružení AP průměrná mzda u skupiny „D“ úrovně 57,8 % průměrné mzdy
dosažené u skupiny „T“. Z pohledu posledních dvou let dochází k mírnému zvyšování
této hodnoty („rozevírání nůžek“). V roce 2002 činila 1,654, v roce 2003 to bylo 1,695, v
roce 2004 byl poměr 1,673 a v roce 2005 činila 1,723.
22 356 Kč
20 211 Kč
19 400 Kč
17 006 Kč
20 414 Kč
17 095 Kč
19 011 Kč
17 273 Kč
17 979 Kč
17 317 Kč
22 970 Kč
17 384 Kč
17 157 Kč
17 615 Kč
19 479 Kč
17 728 Kč
20 294 Kč
18 094 Kč
16 916 Kč
22 743 Kč
18 112 Kč
5 000
18 362 Kč
24 849 Kč
21 878 Kč
18 680 Kč
10 000
19 856 Kč
15 000
25 282 Kč
20 000
18 733 Kč
25 000
23 889 Kč
30 000
18 350 Kč
Průměrná měsíční mzda v roce 2006 podle krajů
Kč/m ěsíc
0
Hl
ní
av
m
to
ěs
ý
a
ý
ý
ý
ý
ý
a
ý
ý
ý
ký
ký
em
ck
sk
sk
sk
ký
ck
ah
ck
ick
sk
sk
čin
rs
če
rec
zs
Pr
elk
lín
eň
ou
de
če
st e
av
va
ub
so
e
o
e
z
c
r
Z
a
o
l
d
y
l
o
Ú
m
r
b
h
l
o
r
P
V
r
o
os
Ji
Li
éh
ČR
řed
Pa
Ol
om
Ka
sk
St
ov
za
Jih
rav
rál
o
K
M
průměrná mzda v kraji
průměr firem Sdružení AP v kraji
Diagram č. 2.7.10
Porovnání regionálních mezd s úrovní mezd firem Sdružení AP na území daného
kraje je uvedeno v diagramu č. 2.7.10. Ve většině případů je úroveň průměrných mezd
ve firmách Sdružení AP v daném regionu větší nebo minimálně shodná s průměrnými
mzdami daného regionu. Koncentrace firem automobilového průmyslu v Libereckém,
Středočeském a Zlínském kraji a tím i vyšší poptávka po kvalifikované pracovní síle se
Soubor: APCR07e.DOC
90
odráží i na úrovni průměrných mezd podniků automobilového průmyslu v těchto
regionech. Rozdíly oproti průměrné mzdě v regionu jsou zde také nejvyšší a přesahují
hodnotu 25 %. V dalších krajích, jako např. kraj Karlovarský, Ústecký, Olomoucký
a Severomoravský přesahuje úroveň průměrných mezd firem Sdružení AP průměr kraje
o více jak 10 %. V případě regionů s vysokou koncentrací ústředních orgánů,
bankovního a pojišťovacího sektoru, včetně zastoupení významných zahraničních firem
jako je např. Hlavní město Praha, jsou průměrné mzdy firem automobilového průmyslu
pod úrovní daného kraje. Z dlouhodobého hlediska však je průměrná mzda ve firmách
Sdružení AP o cca 11 % vyšší než je průměr za Českou republiku (viz diagram
č. 2.7.11, který je uveden i v úvodní části 1.4 tohoto materiálu).
Relace mezi průměrnou mzdou v České republice
a mzdou u firem Sdružení automobilového průmyslu
30 000 Kč
140%
111,45%
110,11%
111,15%
111,07%
110,61%
22 356 Kč
20 211 Kč
21 136 Kč
19 030 Kč
18 035 Kč
18 627 Kč
16 917 Kč
10 000 Kč
17 505 Kč
15 000 Kč
15 707 Kč
20 000 Kč
20 046 Kč
25 000 Kč
100%
80%
60%
40%
5 000 Kč
20%
0 Kč
0%
2002
ČR
120%
2003
2004
firmy Sdružení AP
2005
2006
mzda u firem Sdružení AP / mzda v ČR
Diagram č. 2.7.11
Průměrné mzdy u firem se zahraničním partnerem
K 31.12.2005 bylo v rámci Sdružení AP celkem 83 firem se zahraniční účastí.
Průměrná mzda v těchto firmách ke stejnému datu dosáhla hodnoty 23 828 Kč.
V porovnání s předchozím rokem 2005 vzrostla o 5,8 %. Oproti období 2005/2004, kdy
nárůst činil 5,6 %, nedošlo u této kategorie firem k výrazné meziroční změně.
Porovnáme-li tuto hodnotu s průměrným nárůstem mezd u firem Sdružení AP, tak je
vyšší o 0,3 %.
Průměrné mzdy u firem bez zahraničního partnera
U firem bez zahraničního partnera činila průměrná mzda v roce 2006 16 914 Kč.
Její meziroční růst dosáhl 4,9 % a tempo jejího růstu se oproti předchozímu období (kdy
činilo 1,8 %) zvýšilo o 3,1 % .
Tabulka č. 2.7.6 ukazuje srovnání výše průměrných mezd firem Sdružení AP, které
mají zahraničního partnera, s průměrnými mzdami firem bez podílu zahraničního
partnera. Vývoj (meziroční nárůsty) u obou skupin pak tabulka č. 2.7.7. Grafické
znázornění vývoje mezd od roku 2001 do roku 2006 u firem „s“ a „bez“ zahraniční účasti
zachycuje diagram č. 2.7.12.
Soubor: APCR07e.DOC
91
Tabulka č. 2.7.6
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2003
2004
2005
Počet pracovníků
2006
2003
18 627 20 046 21 136 22 356
20 126 21 333 22 530 23 828
14 581 15 833 16 124 16 914
CELKEM Sdružení AP
ve firmách se zahraniční účastí
ve firmách bez zahraniční účasti
průměr na 1 firmu Sdružení AP
2004
2005
2006
98 536 101 576 105 302 117 963
71 899 77 806 82 388 92 858
26 637 23 770 22 914 25 105
714
701
726
792
1 027
1 037
1 030
1 119
392
340
382
380
Poznámka: Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP k 31.12.2006 (to je
za 149 firem).
Tabulka č. 2.7.7
Průměrná mzda (Kč / měs.)
2003
2004
2005
meziroční index
2006
20 126 21 333 22 530 23 827
14 581 15 833 16 124 16 914
2004/2003
2005/2004
2006/2005
1,060
1,086
1,056
1,018
1,058
1,049
Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí
25 000 Kč
20 000 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
18 468 Kč
13 176 Kč
21 333 Kč
20 126 Kč
19 132 Kč
14 581 Kč
13 849 Kč
22 530 Kč
15 833 Kč
16 124 Kč
2004
2005
23 828 Kč
16 914 Kč
5 000 Kč
2001
2002
2003
firmy se zahraniční účastí
2006
firmy bez zahraniční účasti
Diagram č. 2.7.12
Z diagramu č. 2.7.12 je patrné, že při rozdílné výši průměrných mezd probíhal
jejich vývoj až do roku 2003 v obou skupinách firem prakticky paralelně, tzn., že zde
nedocházelo k podstatnému „rozevírání nůžek“ mezi průměrnými mzdami u firem
„s“ a „bez“ zahraniční účasti. V roce 2004 a zejména v roce 2005 došlo k dílčí změně
tohoto trendu. Skutečností tak zůstává, že mzdy u firem bez zahraničního partnera
dosáhly v roce 2006 cca 71,0 % úrovně mezd firem se zahraničním partnerem.
Dosahovaná průměrná mzda ve firmách bez zahraniční účasti ve srovnání
s firmami se zahraniční účastí je uvedena v tabulce č. 2.7.8.
Tabulka č. 2.7.8
rok
Poměr průměrné mzdy
firmy bez zahraniční
účasti k průměrné mzdě
firmy se zahraniční
účastí (%)
Soubor: APCR07e.DOC
2001
2002
2003
2004
2005
2006
71,3
72,4
72,4
74,2
71,6
71,0
92
Je nutné ale upozornit na skutečnost, že tyto údaje do určité míry ovlivňuje
výchozí základna a různé počty pracovníků v uvedených skupinách firem. To se pak
následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích.
Průměrné mzdy a míra inflace
Ze srovnání meziročních indexů růstu mezd v České republice s indexem růstu
mezd firem Sdružení AP (viz diagram č. 2.7.13) vyplývá, že v posledních obdobích roků
2002 až 2006 dochází k postupnému sbližování meziročního růstu mezd firem Sdružení
AP s růstem mezd v rámci celé ČR. Růst průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP
je v období roku 2006 přibližně o 1 % pod růstem mezd v rámci celé ČR s tím, že v roce
2005 byly hodnoty přibližně stejné. Protože je diagram doplněn o údaj meziroční míry
inflace za stejné období, je zřejmé, že reálný přírůstek mezd i v roce 2006 přesahuje
hodnotu 3 %, jak ukazuje uvedený diagram.
Vývoj indexu průměrných mezd a inflace
(%)
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
míra inflace
růst mezd - firmy Sdružení AP
růst mezd - Česká republika
6,5
5,7
2,5
1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005
Diagram č. 2.7.13
Průměrná měsíční mzda podle velikosti firmy
Sdružení AP, rok 2006
Kč/měsíc
28 557 Kč
30 000
25 665 Kč
25 000
22 356 Kč
20 443 Kč 20 394 Kč
19 564 Kč
20 211 Kč
20 000
21 409 Kč
19 257 Kč
15 000
10 000
5 000
0
s
Če
ká
r
l ik
ub
p
e
ž
ru
Sd
a
íA
en
e
Pc
m
lk e
5
do
0
o
ac
pr
ík
vn
2
do
ů
50
o
ac
pr
ík
vn
5
do
ů
00
o
ac
pr
d
ík
vn
0
o1
ů
p
00
n
ov
c
a
r
do
íků
00
15
p
n
ov
c
a
r
d
íků
5
o2
p
00
n
ov
c
a
r
íků
00
25
d
na
p
n
ov
c
a
r
íků
Diagram č. 2.7.14
Soubor: APCR07e.DOC
93
Průměrné mzdy a velikost firmy
Vývoj výše průměrné mzdy v závislosti na velikosti firmy – dané počtem
zaměstnanců, znázorňuje diagram č. 2.7.14 na předchozí stránce. Pro ilustraci je
diagram doplněn sloupcem uvádějícím průměrnou mzdu v ČR.
Z podkladů vyplynulo, že vyšší hodnotu průměrné mzdy v případě firem do 50ti
zaměstnanců v převážné míře ovlivňují firmy, jejichž činnost nemá výrobní charakter.
U firem nad 2 500 pracovníků se promítá vliv finálních výrobců a výrobců dílů
s převážně zahraničním vlastníkem.
Dílčí závěry z této kapitoly je možné shrnout do následujících bodů:
• za období 2006/2005 vzrostly průměrné mzdy o 5,77 % a proti období 2005/2004,
kdy činila meziroční změna 5,43 %, je růst prakticky na stejné úrovni; ve srovnání
s růstem průměrných mezd za roky 2006/2005 za celou ČR, který činil 6,5 %, je
mzdový nárůst ve firmách Sdružení AP pod touto hodnotou;
• z pohledu míry inflace, která v roce 2006 dosáhla v ČR úrovně 2,5 %, zajišťuje růst
průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP více jak tříprocentní růst reálných
mezd;
• porovnáme-li růst úrovně průměrných mezd u firem se zahraniční účasti a českých
firem, tak zjistíme, že dochází k určitému zlomu jejich paralelního vývoje a od roku
2005 (viz diagram č. 2.7.11) se diference zvětšuje ve prospěch firem se zahraniční
účastí;
• jak vyplynulo z provedeného průzkumu mezi firmami Sdružení AP, tak pro období
roku 2007 předpokládá většina firem zvýšení mezd v rozmezí cca 4 až 6 %; na druhé
straně je řada firem, která uvažuje s růstem odpovídajícímu pouze inflaci;
• průměrná mzda v automobilovém průmyslu si stále udržuje vyšší úroveň, než jaké
dosahuje průměrná mzda celé ČR; svým indexem růstu je přibližně uprostřed celého
spektra odvětví (viz diagram č. 2.7.8);
• růst průměrných mezd jednotlivých základních skupin výrobců Sdružení AP je patrný
z diagramu č. 2.7.2; indexy růstu průměrných mezd u výrobců příslušenství jsou
vyšší než u finálních výrobců vozidel. Jedním z důvodů, proč k tomu dochází, je
i nižší výchozí mzdová úroveň v kategorii dodavatelů;
• nejvyšší průměrné mzdy jsou u firem do 50 zaměstnanců (zde převažují účelové
organizace) a u velkých firem nad 2 500 zaměstnanců;
• v případě průměrných mezd u kategorie „D“ a „T“ pokračuje určitá diferenciace mezi
jejich průměrnými hodnotami ve prospěch kategorie „T“ (viz diagram č. 2.7.9);
• u firem od 250 do 2 500 zaměstnanců nejsou mezi průměrnými mzdami výrazné
rozdíly (viz diagram 2.7.14).
Řada provedených srovnání jenom potvrzuje, že podniky automobilového průmyslu
vychází ze zásady, že reálná mzdová politika je významným prvkem stability
a konkurenceschopnosti firmy. Ovlivňuje její uplatnění na trhu pracovních sil
a v konkurenčním prostředí ve svých důsledcích ovlivňuje i vlastní zaměstnanost.
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy
2.8.1 Pracovní neschopnost
Vedle údajů ekonomických patří sledování a vyhodnocování míry pracovní
neschopnosti k nejvíce sledovaným údajům, protože procento pracovní neschopnosti
Soubor: APCR07e.DOC
94
patří k nejvýznamnějším faktorům, které mají důležitý vliv na plynulost výroby a tím
samozřejmě i na ekonomické výsledky firem. Při porovnání údajů Českého statistického
úřadu za celou ČR a všechny obory zjistíme, že pro nemocnost platí některé
zobecňující principy, které se pak projevují i v automobilovém průmyslu. Míra pracovní
neschopnosti v České republice je v porovnání s ostatním vyspělým světem neúměrně
vysoká. Kromě faktorů, které mají na nemocnost samozřejmě vliv (vrozené dispozice,
celkový zdravotní stav i pracovní prostředí), nemá tato disproporce žádnou další
objektivní příčinu. V současném systému nemocenských dávek bohužel často platí, že
dávky jsou často zneužívány a nemocnost nejvíce ovlivňuje výše příjmu. Vysoké
procento nemocnosti pak ve firmách způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy
výrobního taktu. Ve svém důsledku pak mohou omezení plynoucí z velkého procenta
práce neschopných zaměstnanců vyústit až v omezení výroby a tím způsobit ztrátu
zakázek. Vedle tohoto již kritického následku má nemocnost rovněž vliv na potřebu
další přesčasové práce, případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských
agentur.
Pro nemocnost v celostátním měřítku platí, že s rostoucím příjmem procento
pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se prodlužuje a počet
případů pracovní neschopnosti klesá. Tuto tendenci ještě zvýraznila novelizace zákona
č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění s účinností od 1.1.2004, která přinesla
významnou úpravu ve výpočtu nemocenských dávek (např. se snížila sazba pro
výpočet denní dávky nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti na polovinu, tj.
z 50 % na 25 %, změnila se i výše vyměřovacího základu pro prvních 14 dnů pracovní
neschopnosti ze 100 % na 90 %). Důsledkem toho je pokles počtů nově hlášených
krátkodobých pracovních neschopností a naopak zvýšení podílů případů dlouhodobých
pracovních neschopností. Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti v ČR ukazuje
diagram č. 2.8.1. V roce 2005 sice průměrná délka pracovní neschopnosti mírně
poklesla a to z hodnoty téměř 35 kalendářních dnů v roce 2004 na hodnotu
33 kalendářních dnů, ale v roce 2006 se opět vrátila na hodnotu více než 35 dnů a je
stále hodně vysoká. Zdá se tedy, že trend růstu průměrné délky pracovní
neschopnosti přes všechna dosud přijatá opatření pokračuje a rok 2005 byl zřejmě
jen statistickou odchylkou.
Dlouhodobější statistické trendy ukazují, že současná konstrukce výpočtu
nemocenských dávek stále znevýhodňuje zaměstnance s průměrnými a vyššími příjmy,
kteří institut pracovní neschopnosti nemají tendenci zneužívat, naopak jej nevyužívají,
neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí, nebo k jejich léčení využívají dovolenou.
V současné době lze budoucí vývoj v této oblasti těžko odhadovat, protože o podobě
nového zákona o nemocenském pojištění se stále vedou debaty. Teprve praxe ukáže,
zda návrh zákona, který počítá s tím že prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti
hradí zaměstnavatel a první tři dny nebudou hrazeny vůbec, bude mít zásadnější vliv na
vývoj pracovní neschopnosti. Již nyní se ale objevují argumenty, které upozorňují
zejména na chybnou úvahu, která počítá s tím, že princip poskytování náhrady mzdy
zaměstnavatelem představuje určitou formu zainteresovanosti zaměstnavatelů na
pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.
Diagram 2.8.1 vedle průměrné délky pracovní neschopnosti v ČR ukazuje i to, že
situace ve firmách Sdružení AP je zatím příznivější, než je celorepublikový průměr.
Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí statistické
údaje uvedené v tabulce č. 2.8.1 a diagramech č. 2.8.2 a 2.8.3.
Soubor: APCR07e.DOC
95
ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti
Průměrný počet kalend. dnů
40,0
34,8
35,0
30,0
25,0
18,4
19,9 20,7
23,2
26,8 26,1 28,0
24,8 23,9 25,8 26,3
28,6
30,8 30,5
32,8
35,3
Sdružení AP (D)
20,0
15,0
10,0
Sdružení AP (T)
5,0
0,0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Roky
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.1
Tabulka č. 2.8.1
Počet dnů pracovní
neschopnosti „administrativa“
Počet dnů pracovní
neschopnosti
„dělnické profese“
Celkem Sdružení AP
Finální výrobci
Výrobci příslušenství
Účelové organizace
2003
9,4
10,1
9,4
8,4
2004
7,8
8,3
7,8
7,5
2005
7,5
9,3
7,3
6,5
2006
9,6
9,1
9,6
9,6
2003
26,3
25,6
26,8
5,0
2004
21,3
22,5
22,0
5,8
2005
22,1
26,0
22,1
6,5
2006
25,3
20,4
26,3
14,8
Firmy se zahraniční účastí
Tuzemské firmy
7,0
12,0
6,0
10,2
6,6
8,6
8,4
11,3
24,4
28,6
19,6
23,5
22,3
21,8
26,9
22,9
"Administrativa" - průměrná délka pracovní neschopnosti
počet kalendářních
dnů
15
12,5
10
7,5
5
2,5
0
2003
2004
2005
2006
Finální výrobci
Diagram č. 2.8.2
Soubor: APCR07e.DOC
96
roky
"Dělnické profese" - průměrná délka pracovní neschopnosti
počet kalendářních
dnů
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
2006
roky
Finální výrobci
Diagram č. 2.8.3
Z tabulky č. 2.8.1 a diagramů č. 2.8.2 a 2.8.3 vyplývá, že pracovní neschopnost
v automobilovém průmyslu oproti roku 2005 vzrostla. Výjimku tvoří finální výrobci
vozidel a to jak v administrativních, tak i v dělnických profesích. Zajímavé je, že v roce
2005 to byli naopak finální výrobci, u kterých pracovní neschopnost oproti roku 2004
vzrostla. Dá se tedy říci, že opatření, která byla v těchto firmách jistě přijímána, přinesla
u finalistů výsledky. Všechny ostatní kategorie rostly přibližně stejně, s výjimkou
dělnických profesí u účelových organizací, kde je ale výrazný růst dán pravděpodobně
malou velikostí statistického souboru. Oproti roku 2005 se částečně snížil poměr
nemocnosti v administrativě k dělnickým profesím. Nejmarkantnější to je opět
u finálních výrobců a ve firmách s tuzemským vlastníkem. Výrazně nižší je tento poměr
samozřejmě u účelových organizací, což je dáno jejich charakterem. Pokud vezmeme
jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná
délka pracovní neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce 2006 stále
o zhruba 30 % nižší, než je celostátní průměr. Podíváme-li se na vývoj nemocnosti
v administrativních profesích ve firmách podle vlastníka, pak nemocnost vzrostla v obou
základních skupinách. O trochu více ale ve firmách tuzemských. Jiná situace je
v dělnických profesích, kde obě skupiny také rostly, ale u firem se zahraniční účastí
podstatně rychleji. Nemocnost ve firmách se zahraniční účastí je 26,9 dnů. Na rozdíl od
loňského roku, kdy byla nemocnost téměř vyrovnaná, je pracovní neschopnost
v dělnických profesích u firem se zahraniční účastí o celé 4 dny vyšší.
V administrativních profesích se rozdíl mezi oběma skupinami téměř nezměnil
a zůstává o 2 dny vyšší v tuzemských firmách.
Celkově lze shrnout, že ve všech základních sledovaných skupinách nemocnost
vzrostla a její růst o 2-3 dny v podstatě kopíruje růst celostátní. Výjimku tvoří finální
výrobci, kde došlo k poklesu a zejména pak výsledky v dělnických profesích vypadají
velmi příznivě.
Z výše uváděných důvodů patří stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní
neschopnosti zaměstnanců k jednomu z prioritních úkolů, které musí management
členských firem Sdružení AP neustále řešit. K nejčastěji používaným motivačním
nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale nově také regenerační
volno (delší dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce.
Soubor: APCR07e.DOC
97
2.8.2 Pracovní úrazy
Pracovní úrazy a jejich minimalizace je ještě důležitější ukazatel, než snižování
nemocnosti, protože prevence a vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví
neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci včetně přijímání opatření k prevenci rizik patří k základním povinnostem
zaměstnavatelů. Na rozdíl od nemocnosti, která ovlivňuje ekonomické výsledky firmy,
jde u úrazů navíc ještě o aspekt morální.
Celková míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je samozřejmě závislá na
prevenci a identifikaci rizik, ovlivňují ji ale ještě mnohé další faktory, kterými jsou
především výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení,
ekonomické možnosti a v neposlední řadě samotný lidský faktor. Pracovní úrazovost
v letech 2003 až 2006 ve firmách Sdružení AP je uvedena v tabulce č. 2.8.2
a diagramech č. 2.8.5 a 2.8.6. Diagram č. 2.8.4 pak ukazuje postavení automobilového
průmyslu v kontextu České republiky.
ČR - Vývoj průměrné délky pracovní
neschopnosti na pracovní úraz
Průměrný počet kalend. dnů
46
45,1
45,8
43,7
44
40,8
42
38,6
40
37,5
38
35,2
41,8
42,0
40,6
39,4
38,2
36,0
36
33,2
34
Sdružení AP
32
30
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.4
Tabulka č. 2.8.2
Průměrný počet pracovních
úrazů
Průměrný počet
kalendářních dnů pracovní
neschopnosti na úraz
Finální výrobci
2003
16,1
29,2
14,9
1,0
2004
16,0
29,9
14,9
1,0
2005
15,6
25,3
15,2
1,0
2006
18,4
24,7
18,2
1,0
2003
37,2
39,1
36,1
9,5
2004
37,2
38,2
37,0
9,5
2005
36,9
45,2
35,3
42,4
2006
34,3
41,8
33,0
13,3
Firmy se zahraniční účastí
Tuzemské firmy
16,5
15,5
18,8
11,9
19,2
10,3
20,6
15,2
39,2
34,4
36,0
39,7
37,4
35,6
34,6
33,6
Soubor: APCR07e.DOC
98
počet úrazů
Průměrný počet pracovních úrazů
30
25
20
15
10
5
0
2003
2004
2005
2006
roky
2006
roky
Finální výrobci
kalendářních dnů
Diagram č. 2.8.5
Počet dnů pracovní neschopnosti na úraz
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
Finální výrobci
Diagram č. 2.8.6
Z diagramu č. 2.8.4 i ze zdrojových podkladových materiálů ČSÚ vyplývá, že
automobilový průmysl je obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů
pracovní neschopnosti připadajících na 1 úraz. Oproti celostátnímu průměru je tato
hodnota nižší cca o 25 %, v roce 2005 to bylo jen o 16 %. Z tabulky č. 2.8.2 je vidět, že
průměrný počet pracovních úrazů se v roce 2006 zvýšil. Výjimku tvoří stejně jako
v případě nemocnosti finální výrobci. Nejvyšší nárůst byl pak ve firmách tuzemských,
kde se průměrný počet pracovních úrazů zvýšil téměř o 5 případů. Ve firmách
zahraničních to bylo jen o 1 případ. Snížil se tak rozdíl z roku 2005, kdy byl počet
pracovních úrazů ve firmách se zahraniční majetkovou účastí zhruba dvojnásobný.
Potěšující naopak je, že všechny základní sledované skupiny vykázaly snížení
průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti na úraz. Ke snížení došlo
zhruba o 2–3 dny. Vyšší hodnota tohoto ukazatele je i přes největší snížení ve skupině
finálních výrobců. Výrazně nižší je tato hodnota u účelových organizací, což je dáno
Soubor: APCR07e.DOC
99
jejich charakterem. Loňská vysoká hodnota byla pravděpodobně jen ojedinělý případ
a proto jde zřejmě o statistickou odchylku. Z hlediska vlastnické struktury vychází
průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu téměř
shodný u obou sledovaných skupin. Jeho hodnota je přibližně 34 dní. Trochu vyšší je pak
stejně jako v loňském roce u firem se zahraniční majetkovou účastí.
2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů
Souhrnné ekonomické údaje, které bylo možné zpracovat na základě jednotlivých
databázových listů firem Sdružení AP za rok 2006, potvrdily v řadě parametrů výrazný
růst z předchozího období. S ohledem na podíl odvětví automobilového průmyslu na
celkové ekonomice ČR je jenom logické, že se tento nárůst významným způsobem
promítá do celkových údajů o národním hospodářství (v tomto případě hovoříme
zejména o průmyslové výrobě a exportu celé ČR). Automobilový sektor přitom
absorboval i dopady silného kurzu koruny zejména vůči EUR a USD. Objektivně je
nutné ale uvést, že se zde promítají a konečné hodnoty určitým způsobem ovlivňují
i ekonomické výsledky nových členů Sdružení AP. Jednotlivé výsledky včetně rozdílů
u jednotlivých skupin výrobců, tj. u finálních výrobců, resp. výrobců dílů a příslušenství
vozidel, vyplynou z vlastního obsahu kapitoly.
Diagram č. 2.9.1 znázorňuje podíly objemu produkce podle základních skupin
jednotlivých výrob a diagram č. 2.9.2 pak samostatně podíly na objemu v kategorii
finálních výrobců. Produkci firem Sdružení AP ve finančním vyjádření a členěnou podle
základních výrobních skupin ukazuje tabulka č. 2.9.1.
Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce
(rok 2006, firmy Sdružení AP - 100% = 560 541,6 mil.Kč)
ostatní
0,7%
osobní
automobily
40,1%
díly a
příslušenství
56,7%
nákladní vozy
0,8%
autobusy
1,7%
Diagram č. 2.9.1
Soubor: APCR07e.DOC
100
Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce
(rok 2006, finální výrobci Sdružení AP - 100% = 241 456,7 mil. Kč)
autobusy
3,8%
nákladní vozy
1,9%
nástavby
0,3%
přípojná vozidla
0,8%
motocykly
0,1%
osobní
automobily
93,1%
Diagram č. 2.9.2
Tabulka č. 2.9.1 VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU
objem produkce Sdružení AP
(mil. Kč)
- z toho: finální výrobci
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
výrobci příslušenství
účelové organizace
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
272 900,9
148 969,0
136 326,0
6 122,0
4 714,0
1 807,0
12 250,1
1 581,8
304 800,2
159 284,3
146 083,2
6 096,4
5 378,7
1 726,0
144 69,8
946,1
326 452,5
158 285,0
145 715,5
4 527,5
5 848,0
2 194,0
167 46,6
1 120,9
348 403,8
148 282,5
136 140,5
4 075,0
5 929,0
2 138,0
198 909,2
1 212,1
385 550,9
157 691,0
143 595,0
4 479,0
7 042,0
2 575,0
226 552,5
1 307,4
458 963,5
186 788,0
173 416,2
3 585,9
6 744,2
3 041,7
271 270,5
905,0
560 541,6
241 456,7
224 718,0
4 548,0
9 450,7
2 740,0
317 913,2
1 171,7
Pro názornost jsou předchozí údaje, které vyjadřovaly vývoj celkové produkce ve
finančních jednotkách, doplněny v případě finálních výrobců o statistický přehled, který
se týká výroby, domácího prodeje a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za
české výrobce) - viz tabulka č. 2.9.2. V řadě případů počty vyrobených a prodaných
vozidel vyjádří přehledněji celkovou situaci odvětví, než tytéž údaje převedené do
finančních jednotek.
Tabulka č. 2.9.2
SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 2006/2005
výroba
Výrobce
Celkem I. až IV. :
Firmy Sdružení AP
to je
r.2006
877 283
875 351
99,78%
Soubor: APCR07e.DOC
r.2005
622 015
619 335
99,57%
domácí prodej
změna
41,04%
41,34%
0,21%
r.2006
83 176
81 481
97,96%
101
r.2005
78 167
76 244
97,54%
export
změna
6,41%
6,87%
0,42%
r.2006
787 391
787 136
99,97%
r.2005
541 144
540 739
99,93%
změna
45,50%
45,57%
0,04%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2006/2005
výroba
Výrobce
ŠKODA AUTO
TPCA
MAGMA
KAIPAN
GORDON
Σ Osobní+N1
AVIA
TATRA
PRAGA
Σ Nákladní
KAROSA
SOR
KH motor Centrum
TEDOM
Σ Autobusy
Celkem I :
Firmy Sdružení AP
to je
r.2006
556 196
293 650
13
16
1
849 876
482
1 511
0
1 993
2 477
411
45
15
2 948
854 817
854 727
99,99%
r.2005
494 122
103 819
46
7
0
597 994
553
1 497
0
2 050
1 897
247
49
5
2 198
602 242
602 135
99,98%
domácí prodej
změna
12,56%
182,85%
-71,74%
128,57%
#DIV/0!
42,12%
-12,84%
0,94%
#DIV/0!
-2,78%
30,57%
66,40%
-8,16%
200,00%
34,12%
41,94%
41,95%
0,01%
r.2006
65 171
1381
9
16
1
66 578
256
440
0
696
454
209
45
4
712
67 986
67 911
99,89%
r.2005
65 166
533
25
7
0
65 731
277
274
0
551
391
164
49
2
606
66 888
66 805
99,88%
export
změna
0,01%
159,10%
-64,00%
128,57%
#DIV/0!
1,29%
-7,58%
60,58%
#DIV/0!
26,32%
16,11%
27,44%
-8,16%
100,00%
17,49%
1,64%
1,66%
0,01%
r.2006
484 496
292 269
4
0
0
776 769
229
1 167
0
1 396
1 984
202
0
0
2 186
780 351
780 347
100,00%
r.2005
426 945
103 286
21
0
0
530 252
253
1 035
0
1 288
1 492
83
0
0
1 575
533 115
533 094
100,00%
změna
13,48%
182,97%
-80,95%
#DIV/0!
#DIV/0!
46,49%
-9,49%
12,75%
#DIV/0!
8,39%
32,98%
143,37%
#DIV/0!
#DIV/0!
38,79%
46,38%
46,38%
0,00%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2006/2005
výroba
Výrobce
JAWA MOTO
PENTO
Celkem II :
Firmy Sdružení AP
to je
r.2006
1011
4
1 015
1 011
99,61%
r.2005
1603
4
1 607
1 603
99,75%
domácí prodej
změna
-36,93%
0,00%
-36,84%
-36,93%
-0,15%
r.2006
218
2
220
218
99,09%
r.2005
325
2
327
325
99,39%
export
změna
-32,92%
0,00%
-32,72%
-32,92%
-0,30%
r.2006
793
0
793
793
100,00%
r.2005
1278
0
1 278
1 278
100,00%
změna
-37,95%
#DIV/0!
-37,95%
-37,95%
0,00%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2006/2005
výroba
Výrobce
METACO BO.BR
PANAV
SCHWARZMULLER
Σ O3+O4
AGADOS (O1+O2)
Celkem III :
Firmy Sdružení AP
to je
r.2006
0
927
1 066
1 993
17 319
19 312
19 312
100,00%
r.2005
177
898
1 370
2 445
13 210
15 655
15 478
98,87%
domácí prodej
změna
-100,00%
3,23%
-22,19%
-18,49%
31,11%
23,36%
24,77%
1,13%
r.2006
0
632
403
1 035
12062
13 097
13 097
100,00%
r.2005
64
651
704
1 419
7664
9 083
9 019
99,30%
export
změna
-100,00%
-2,92%
-42,76%
-27,06%
57,39%
44,19%
45,22%
0,70%
r.2006
0
295
663
958
4 992
5 950
5 950
100,00%
r.2005
113
247
626
986
5 470
6 456
6 343
98,25%
změna
-100,00%
19,43%
5,91%
-2,84%
-8,74%
-7,84%
-6,20%
1,75%
Do přehledu je zařazena i skupina výrobců různých účelových nástaveb a to i přes
skutečnost, že některá data jsou obtížně dosažitelná. Údaje tedy nezahrnují celé
spektrum výrobců, ale pouze jejich část.
Soubor: APCR07e.DOC
102
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2006/2005
výroba
Výrobce
AUTO-TECH
KAROSERIA
CTS
KOV Velim
NAVARA Novosedly
ČKD Mobilní Jeřáby
HACAR
HAGEMANN
METACO BO.BR
PANAV
SSUB
THT Polička
Celkem IV :
Firmy Sdružení AP
to je
r.2006
559
47
616
N/A
196
20
298
133
0
162
16
92
2 139
301
14,07%
změna
r.2005
-5,25%
590
30,56%
36
20,55%
511
355 #########
-7,55%
212
-4,76%
21
-13,62%
345
-57,37%
312
28 -100,00%
#DIV/0!
0
-11,11%
18
10,84%
83
-14,81%
2 511
119
152,94%
4,74%
9,33%
domácí prodej
r.2006
543
47
420
N/A
216
10
288
130
0
138
11
70
1 873
255
13,61%
změna
r.2005
-4,40%
568
30,56%
36
6,06%
396
N/A #########
-0,46%
217
0,00%
10
-15,29%
340
-34,67%
199
26 -100,00%
#DIV/0!
0
-38,89%
18
18,64%
59
0,21%
1 869
95
168,42%
5,08%
8,53%
export
r.2006
16
0
196
N/A
11
10
10
3
0
24
5
22
297
46
15,49%
změna
-27,27%
22
#DIV/0!
0
70,43%
115
N/A #########
266,67%
3
-9,09%
11
100,00%
5
-97,35%
113
2 -100,00%
#DIV/0!
0
#DIV/0!
0
-8,33%
24
0,68%
295
24
91,67%
8,14%
7,35%
r.2005
Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že:
Celková výroba vozidel v ČR všech kategorií v roce 2006 (osobní + malá užitková N1
+ nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) oproti roku 2005 vzrostla
o 41,0 %. V předchozím období 2005/2004 byl zaznamenán meziroční nárůst 33,3 %
(u firem Sdružení AP o 33,7 %). Hlavní podíl na tomto zvýšení má výroba osobních
automobilů – náběh na plnou kapacitu TPCA Czech, zvýšení výroby ve Škoda Auto
a výroba autobusů.
Z hlediska celkových tuzemských prodejů je zřejmé, že oproti období 2005/2004,
kdy došlo k nárůstu domácích prodejů o 2,1 % (u firem Sdružení AP o 3,6 %),
pokračuje tento trend i v období 2006/2005 a dochází k dalšímu zvýšení prodejů na
domácím trhu o 6,41 % (u firem Sdružení AP o 6,87 %).
Výrazný posun je v růstu celkového počtu exportovaných vozidel, který vzrostl
z 36,0 % v období 2005/2004 na 45,5 % za období 2006/2005. Stejně jako v případě
celkové výroby je i údaj o celkovém exportu ovlivněn vývozem výrobců osobních
automobilů a autobusů.
K jednotlivým kategoriím vozidel je možné konstatovat:

V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel
kategorie N1 představoval souhrnný nárůst 42,12 %. Tuto hodnotu významným
způsobem ovlivnil růst výroby ve firmě Škoda Auto a plná kapacita výroby
v TPCA Czech.
V celkovém součtu byl z hlediska tuzemského odbytu zaznamenán nárůst
u této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková N1) o 1,3 %.
Významné bylo z tohoto pohledu uplatnění produkce na zahraničních trzích,
které se promítlo do nárůstu exportu o 46,49 %.
U výrobců nákladních vozidel představoval meziroční pokles výroby 2,78 %
a to mimo firmu TATRA, u které naopak došlo k mírnému zvýšení výroby o cca
1 %. Celkový pokles byl dán nižší výrobou ve firmě AVIA.
Uplatnění českých výrobců nákladních vozidel na tuzemském i zahraničním
trhu se v roce 2006 zlepšilo. Meziroční nárůst prodejů na tuzemském trhu činil
Soubor: APCR07e.DOC
103

26,32 % a na zahraničním trhu 8,39 %. Na těchto hodnotách resp. jejich růstu
se podílí prakticky jen firma TATRA.
Výroba v kategorii autobusů dosáhla výrazného meziročního nárůstu a za
období roku 2006/2005 vzrostla o 34,12 %. Na této hodnotě se podílí oba
významní domácí výrobci (firma Iveco Czech Republic - dříve Karosa a SOR).
Růst odbytu autobusů na tuzemském trhu o 17,49 % se týká jak firmy IVECO
Czech Republic (v roce 2006 ještě pod názvem KAROSA), tak i firmy SOR s tím,
že vyššího procentního růstu dosáhla firma SOR. Zvýšená výroba nachází
uplatnění nejen na domácím trhu ale i na zahraničních trzích, kde hodnota
exportu vzrostla v roce 2006 oproti roku 2005 o 38,79 %.
V kategorii výrobců motocyklů pokračuje pokles výroby, který se v
porovnání s obdobím 2005/2004 opět zvýšil a meziročně činil 36,84 %. S tím je
spojen i pokles domácího prodeje o 32,72 % a pokles exportu o 37,95 %.
U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 pokračoval negativní trend
předchozího roku. V oblasti výroby došlo ve srovnání s rokem 2005 k poklesu
o 18,49 %, v domácím prodeji o 27,06 % a u exportu o 2,84 %.
V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici
pouze za firmu Agados (člen Sdružení AP), u které pokračuje pozitivní vývoj jak
ve výrobě (+ 31,11 %), tak i v domácím prodeji (+ 57,39 %). Naopak pokles byl
zaznamenán v oblasti exportu a to o 8,74 %.
2.9.1 Tržby z vlastní výroby
Oproti roku 2005 vzrostl objem tržeb z vlastní výroby o 101 578 mil. Kč, což při
procentuálním vyjádření představuje meziroční nárůst o 22,1 %. Meziroční indexy jsou
uvedeny v tabulce 2.9.3. Oproti předchozím obdobím se jedná o poměrně silný nárůst
a to i přes skutečnost, že se zvedá výchozí základna. Jak bylo uvedeno v úvodu
kapitoly, je zde dílčím způsobem promítnut i vliv nových členů Sdružení AP a zejména
v případě firmy TPCA Czech s.r.o. i její náběh na plnou kapacitu výroby.
Tentokrát se na růstu tržeb podílí téměř rovnoměrným způsobem všechny hlavní
kategorie výrobců, tj. jak finální, tak výrobci příslušenství. Detailní hodnoty
v podrobnějším členění jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.4.
Tabulka č. 2.9.3
změna objemu
produkce (tržeb
z průmyslové
činnosti)
(%)
2000/1999
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
2006/2005
+ 24,4
+ 11,7
+ 7,1
+ 6,7
+ 10,7
+ 19,0
+ 22,1
Tabulka č. 2.9.4
objem produkce (tržeb z průmyslové
činnosti) Sdružení AP (mil. Kč)
z toho: osobní automobily
nákladní vozy
autobusy
ostatní
2005
2006
458 963,5
186 788,0
173 416,2
3 585,9
6 744,2
3 041,7
271 270,5
905,0
560 541,6
241 456,7
224 718,0
4 548,0
9 450,7
2 740,0
317 913,2
1 171,7
změna 2006/2005
+22,1 %
+29.3 %
+29,6 %
+26,8 %
+40,1 %
-9.9 %
+17,2 %
+29,5 %
Tabulka č. 2.9.5 znázorňuje podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu
produkce v %. Je doplňkem výše uvedeného diagram č. 2.9.1. Z tabulky je mimo jiné
Soubor: APCR07e.DOC
104
patrný vyrovnaný podíl zejména výrobců dodavatelského sektoru na celkových tržbách
a to i při celkovém růstu jejich objemu.
Tabulka č. 2.9.5
výrobci
osobní automobily
nákladní automobily
autobusy
výroba nástaveb
motocykly
přípojná vozidla
dodavatelé
ostatní
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
objem produkce
objem produkce
objem produkce
objem produkce
348 403,8 mil. Kč 385 550,9 mil. Kč 458 963,5 mil. Kč 560 541,6 mil. Kč
39,1 %
37,2 %
35,8 %
40,1%
1,2 %
1,2 %
0,8 %
0,8%
1,7 %
1,8 %
1,5 %
1,7%
0,2 %
0,1 %
0,1 %
0,1%
0,1 %
0,1 %
0,1 %
0,1%
0,4 %
0,5 %
0,5 %
0,4%
57,1 %
58,8 %
59,1 %
56,7%
0,2 %
0,3 %
0,2 %
0,2%
Firmy Sdružení AP se podle své velikosti, charakterizované tentokrát počtem
zaměstnanců, podílí na celkovém objemu tržeb 560 541,6 mil. Kč následovně - viz
tabulka č. 2.9.6.
Tabulka č. 2.9.6
velikost firmy (počet zaměstnanců)
r. 2005
r. 2006
podíl na celkových tržbách v %
(100% = 458 963,5 mil. Kč)
podíl na celkových tržbách v %
(100% = 560 541,6 mil. Kč)
do 50
50 - 250
250 - 500
500 - 1 000
1 000 - 5 000
nad 5 000
0,2
3,9
7,9
12,6
36,3
39,8
0,2
2,7
5,9
10,4
37,8
43,0
Je z ní mimo jiné zřejmé i to, že rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají
firmy, u nichž je počet zaměstnanců větší jak 500, tedy firmy, které nespadají do
kategorie malých a středních (MS) firem. Podíl MS firem činí necelá 3 % z celkových
tržeb firem Sdružení AP. Z hlediska množství však tyto firmy tvoří významnou část
členské základny a jejich podíl dosahuje téměř 40 % na celkovém počtu členů Sdružení
AP.
2.9.2 Přidaná hodnota
Firmy Sdružení AP dosáhly v roce 2006 přidané hodnoty ve výši 95 393,0 mil. Kč.
Její meziroční nárůst činil 6,7 %.
Meziroční indexy ukazuje tabulka č. 2.9.7 a diagram č. 2.9.3. Jak se jednotlivé
hlavní skupiny výrobců za poslední tři roky podílely na jejich celkové výši, uvádí tabulka
č. 2.9.8.
Tabulka č. 2.9.7
2004
mil. Kč
finální výrobci
ostatní
Celkem
Soubor: APCR07e.DOC
27 166,4
54 542,5
303,0
82 011,9
2005
mil. Kč
2006
mil. Kč
33 613,8
55 384,8
370,9
89 369,5
47 698,4
47 241,2
453,4
95 393,0
105
Index
2005/2004
2006/2005
1,23
1,01
1,22
1,09
1,42
0,85
1,22
1,06
120 000
25%
100 000
95 393,00
89 369,50
20%
80 000
60 000
40 000
82 011,90
71 734,70
61 759,79
56 618,40
16,15%
40,58%
49 695,90
13,93%
44 239,20
39 805,00
12,33%
15%
14,33%
10%
11,14%
9,08%
8,97%
20 000
5%
6,74%
meziroční růst přidané hodnoty
výše přidané hodnoty (mil. Kč)
Růst přidané hodnoty v rámci firem
Sdružení AP
0%
0
1998
1999
2000
2001
2002
výše přidané hodnoty
2003
2004
2005
2006
meziroční růst přidané hodnoty
Diagram č. 2.9.3
Tabulka č. 2.9.8
rok 2004
celková výše přidané
hodnoty
82 011,9 mil. Kč
rok 2005
hodnoty
89 369,5 mil. Kč
rok 2006
hodnoty
95 393,0 mil. Kč
33,1 %
66,5 %
0,4 %
37,6 %
62,0 %
0,4 %
50,0 %
49,5 %
0,5 %
finální výrobci
ostatní
Celkový růst parametru tentokrát „táhla“ skupina finálních výrobců. Promítnul se zde
zejména náběh TPCA Czech s.r.o. na plnou kapacitu výroby. Z tabulky č. 2.9.7 je dále
zřejmé, že se podíl u skupiny firem vyrábějících díly vozidel a jejich příslušenství na
celkové výši přidané hodnoty dále snižuje.
Srovnání podílu jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané
hodnotě za rok 2006 ukazuje tabulka č. 2.9.9, podíl přidané hodnoty na objemu tržeb od
roku 2004 je uveden v tabulce č. 2.9.10.
Tabulka č. 2.9.9
údaje za rok 2005
Podíl na celkové
přidané hodnotě
100% = 95 393,0 mil. Kč
50,0 %
49,5 %
0,5 %
Podíl na celkových tržbách
100% = 560 541,6 mil. Kč
43,1 %
56,7 %
0,2 %
Finální výrobci
Ostatní
Tabulka č. 2.9.10
Tržby z vlastní
výroby
Přidaná hodnota
Podíl přidané
Hodnoty na tržbách (%)
Soubor: APCR07e.DOC
rok 2004
mil. Kč
rok 2005
mil. Kč
rok 2006
mil. Kč
385 550,9
458 963,5
82 011,9
21,2
Index
2005/2004
2006/2005
560 541,6
1,190
1,221
89 369,5
95 393,0
1,089
1,067
19,4
17,0
0,915
0,876
106
Tabulkový přehled ukázal, že se ani v roce 2006 nepromítnul významný růst tržeb
z vlastní výroby do obdobného růstu přidané hodnoty.
Tato skutečnost se projevila i na ukazateli vzájemného podílu přidané hodnoty
a tržeb z vlastní výroby, který oproti předchozímu roku poklesl z hodnoty 19,4 % na
hodnotu 17,0 %.
2.9.3 Produktivita práce
Je významné, že se údaj o rostoucích tržbách promítá pozitivně i do ukazatele
produktivity práce. Nejedná se tedy o zvyšování tržeb pouze na základě cenových
kalkulací. Dále jsou uvedeny hodnoty vycházející jak z objemu tržeb dosažených na
jednoho pracovníka, tak i přidané hodnoty na pracovníka.
Hodnota produktivity práce, vypočtená z tržeb na jednoho pracovníka, má
rostoucí charakteristiku a její změna oproti roku 2005 činí + 14,8 %. Její vývoj podle
základních skupin výrobců od roku 2000 ukazuje tabulka č. 2.9.11.
Tabulka č. 2.9.11 OBJEM PRODUKCE NA JEDNOHO PRACOVNÍKA U FIREM SDRUŽENÍ AP
Celkem za Sdružení AP
(tis. Kč / rok)
přičemž: osobní automobily
nákladní vozy
ostatní
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
3 059,7
4 860,8
6 223,2
1 039,4
2 077,5
2 110,5
2 765,4
3 310,0
5 364,7
6 635,9
1 301,5
2 373,8
2 342,8
1 381,2
3 305,7
5 452,8
6 827,3
1 159,2
2 382,1
2 419,8
1 615,1
3 421,1
5 294,7
6 399,4
1 244,7
2 332,9
2 723,8
1 500,1
3 667,4
5 710,8
6 824,9
1 512,2
2 663,3
2 954,6
1 563,9
4 136,8
6 055,5
6 912,0
1 603,7
2 779,3
3 422,5
1 078,7
4 751,8
7 559,2
8 512,0
2 251,5
3 461,3
3 733,3
1 356,1
Produktivita práce vztažená k přidané hodnotě je uvedena v tabulce č. 2.9.12.
Jsou v ní uvedeny i údaje v delší časové řadě, na jejichž základě je možné získat širší
pohled na celkové výsledky firem Sdružení AP a to nejen v roce 2006.
Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ
Ukazatel
přidaná hodnota
(mil. Kč)
(tis. Kč / prac.)
objem produkce
(mil. Kč)
objem produkce / pracovník
(tis. Kč/prac.)
tuzemský prodej (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
export (jen položky
autoprůmyslu)
(mil. Kč)
průměrná mzda / pracovník
(Kč/měsíc)
za rok
2003
71 734,7
za rok
2004
82 011,9
704,4
780,1
348 403,8
385 550,9
3 421,1
3 667,4
72 682,4
66 882,8
805,5
808,7
778,5
484 063,2 560 541,6
458 963,5
4 363,1
4 751,8
3 998,2
78 617,1 91 942,1
246 495,7
306 586,6
341 141,0 399 324,9
18 627
18 936
20 046
20 233
za rok
2005
89 369,5
za rok
změna (%)
2006
2006/2005
95 393,0
+ 6,7
+ 0,4
+ 3,9
+ 15,8
+ 22,1
+ 8,9
+ 18,8
+ 16,9
21 136
21 183
22 356
+ 17,1
+ 5,8
+ 5,5
*/ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním
řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na ukazatele (počty firem a pracovníků) odpovídající
následujícímu roku.
V diagramu 2.9.4 je uveden vývoj vzájemné vazby mezi indexem růstu produktivity
práce a růstem mezd. Pozitivní na jeho průběhu je fakt, že přírůstek produktivity práce
Soubor: APCR07e.DOC
107
zejména z tržeb je v relaci s nárůstem mezd. Pro jeho doplnění je nutné uvést, že
pokud budeme vycházet ze souhrnných údajů, tak růst průměrných výdělků v rámci
firem Sdružení AP, který v roce 2006 činil 5,5 %, je stále nižší, než celková hodnota
růstu tržeb (22,1 %) a přidané hodnoty (6,7 %).
Porovnání meziročních nárůstů "produktivity práce"
s růstem průměrných mezd
%
25
20
15
10
5
0
rok 1999/1998 rok 2000/1999 rok2001/2000 rok 2002/2001
2003/2002
2004/2003
2005/2004
2006/2005
růst "produktivity" (objem tržeb/pracovník)
růst "produktivity" (přidaná hodnota/pracovník)
nárůst mezd
Diagram č. 2.9.4
2.9.4 Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu
Na následujícím diagramu č. 2.9.5 je zachycen šestiletý vývoj odvětví
automobilového průmyslu z hlediska uplatnění produkce. Je z něj zřejmý podíl
domácího trhu a exportu na celkových tržbách firem Sdružení AP.
Objem a základní rozdělení produkce
mil Kč
2006
600 000
500 000
2006
400 000
300 000
2001
2001
200 000
2006
2001
100 000
0
celkový objem produkce
domácí trh
export
Diagram č. 2.9.5
Růst výroby v roce 2006 se pozitivně promítl i do jejího uplatnění jak na domácím,
tak i na zahraničním trhu. Firmy Sdružení AP a celý automobilový průmysl tak přispěl
Soubor: APCR07e.DOC
108
významným způsobem k celkovému růstu ekonomiky ČR za toto období. Rostl prodej
na domácím trhu a významného nárůstu bylo dosaženo i v oblasti exportu. Výraznějším
hodnotám pak zabránil sílící kurz koruny směrem k EUR a USD.
Domácí prodej – Uvědomíme-li si, že meziroční nárůst v oblasti domácího prodeje
za období 2005/2004 činil více jak 45 % a za období 2006/2005 dalších 34,4 % , tak to
znamená, že absorpce tuzemského trhu vzrostla za tři roky o více jak 70 %. Tento fakt
částečně koresponduje s údaji v tabulce č. 2.9.2 (růst tuzemských prodejů u finálních
výrobců, na který se dílčím způsobem váže i odbyt výrobců příslušenství). V případě
výrobců dílů a příslušenství vozidel činil meziroční nárůst tuzemského odbytu 51,7 %
a v případě finálních výrobců byl tento nárůst 10,7 %.
Vývoz – výraznou skupinou výrobců, která se podílela na jeho meziročním nárůstu
o 18,3 %, byla skupina finálních výrobců. Zde dominoval především vývoz osobních
automobilů - díky plné kapacitě výroby TPCA Czech s.r.o. a vývozu autobusů.
Jak ukazuje následující diagram č. 2.9.6, rozhodujícím teritoriem pro uplatnění
vývozu je trh Evropské Unie. V roce 2006 na něm našlo uplatnění 87,6 % výrobků firem
Sdružení AP. Tato hodnota je výrazem stability obchodně dodavatelských vztahů a je
několik období téměř beze změny (za rok 2005 bylo na toto teritorium realizováno např.
87,9 % exportu). V absolutních hodnotách došlo k meziročnímu navýšení
o 55 268,6 mil. Kč.
Směřování vývozu firem Sdružení AP
mil.Kč
400 000
350 000
300 000
2004
2005
2006
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
Evropská Unie
ESVO
ostatní Evropa
ostatní svět
Diagram č. 2.9.6
Pro doplnění je možné uvést, že vývoz firem Sdružení AP do zemí EU v roce 2006
dosáhl hodnoty 363 361,9 mil. Kč a oproti roku 2005 vzrostl o 17,9 %. Vyjdeme-li
z údajů ČSÚ, který uvádí za rok 2006 celkový export ČR do zemí EU ve výši
1 798 814,2 mil. Kč, pak podíl firem Sdružení AP činí 20,2 % a dosahuje prakticky
stejné výše jako v roce 2005.
Porovnání podílu hlavních skupin výrobců (finalisté, dodavatelé, ostatní) na
dosaženém objemu produkce a exportu za období roku 2006 bylo provedeno již výše
(v bodě 2.2 této kapitoly).
Z obou položek tj. domácího prodeje a exportu vyplývá, že nárůst tržeb firem
Sdružení automobilového průmyslu za období 2006 našel své odbytové možnosti
Soubor: APCR07e.DOC
109
a v řadě případů jsou naopak signály o nedostatku kapacit. Po jejich navýšení je možné
očekávat další významný posun jak z hlediska tuzemských prodejů, tak i vlastního
vývozu.
2.9.5 Vývoj některých dalších ukazatelů
Růst odbytu jak na domácím, tak i na zahraničním trhu v roce 2006 se pozitivně
promítnul i do oblasti výroby podniků Sdružení AP. Její růst se pak promítá do řady
dalších ukazatelů, jejichž meziroční index má ve většině případů kladnou hodnotu. Tyto
výsledky je nutné zvlášť ocenit jednak z důvodu, že jsou podmíněny řadou systémových
opatření a jednak i z toho důvodu, že dochází pravidelně ke zvyšování výchozí
základny pro výpočet meziročního indexu.
Hospodářský výsledek
Firmy Sdružení AP jako celek vykázaly v roce 2006 kladný hospodářský výsledek
před zdaněním ve výši 29 572,9 mil. Kč s nerovnoměrným podílem jednotlivých skupin
výrobců. Údaj o jeho výši je mimo jiné jedním z kritérií pro hodnocení firem v rámci
soutěže „Podnik roku“.
Porovnání tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku ukazuje následující
tabulka č. 2.9.13.
Tabulka č. 2.9.13
Tržby z vlastní výroby (mil. Kč)
Hospodářský výsledek (mil. Kč)
Podíl hospodářského výsledku na tržbách (%)
rok 2006
560 541,6
29 572,9
5,27
Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti
Celkovou úroveň např. pohledávek ukazuje tabulka č. 2.9.14. Vztaženo k tržbám
se jejich úroveň již několik roků pohybuje pod hranicí 2 %. Tato situace zobrazuje
zejména na straně inkasa dobrou spolupráci a platební disciplínu firem, které odebírají
výrobky automobilového průmyslu. V případě závazků je jejich výše 5 696,6 mil. Kč
porovnatelná s rokem 2005 (5 956,4 mil. Kč) a i z hlediska jejich poměru k celkovým
tržbám zůstává údaj 1,02 % prakticky na stejné úrovni jako v roce 2005. Výrazně nízký
podíl dosahují např. na základním jmění firem Sdružení AP, kde činí 8,1%.
Tabulka č. 2.9.14 Pohledávky po lhůtě splatnosti
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Soubor: APCR07e.DOC
pohledávky po lhůtě splatnosti
(mil. Kč)
6 166,3
7 537,9
8 922,2
7 814,8
8 006,8
5 827,9
5 269,8
4 052,7
5 771,7
5 631,5
8 574,5
5 988,1
110
podíl na tržbách
%
7,0
6,7
5,6
4,1
3,7
2,1
1,7
1,2
1,7
1,5
1,8
1,1
Podniky se zahraniční kapitálovou účastí
Členské firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují svým počtem 83 firem
významný podíl z hlediska skladby členské základny firem Sdružení AP. V následující
tabulce č. 2.9.15 je uveden přehled části jejich ekonomických výsledků, včetně jejich
podílu na celkových výsledcích firem Sdružení AP. Je patrné, že tato skupina firem se
na nich podílí rozhodujícím způsobem a tento podíl na uvedených ukazatelích je
mnohem vyšší, než by odpovídal jejich početnímu zastoupení v rámci Sdružení AP.
Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích
• z objemu výroby
celkový objem výroby (mil. Kč) =100%
• z přidané hodnoty
přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100%
• z celkového exportu
celkový export (mil. Kč) = 100%
• z celk. počtu pracovníků
celk. počet pracovníků (osob) = 100%
r. 2003
91,1 %
348 403,8
86,4 %
71 734,7
94,0 %
264 275,7
73,6 %
101 840
r. 2004
91,7 %
385 550,9
88,5 %
82 011,9
99,0 %
313 971,7
77,6 %
105 128
r. 2005
93,0 %
458 963,5
89,7 %
89 369,5
95,3 %
350 509,6
79,1 %
110 946
r. 2006
93,7 %
560 541,6
89,4 %
95 393,0
95,9 %
414 783,2
78,7 %
117 963
2.9.6 Pozice podniků Sdružení AP v rámci hospodářství ČR
V této kapitole jsou ve stručnosti zopakovány některé důležité údaje týkající se
základních ekonomických údajů firem Sdružení AP, ale tentokrát ve spojitosti
s makroekonomickými údaji celého národního hospodářství. Za významné z tohoto
pohledu považujeme zejména průmyslovou výrobu a vývoz.
Celková průmyslová výroba České republiky (vyjádřená tržbami z průmyslové
činnosti firem nad 20 zaměstnanců) dosáhla podle údajů ČSÚ v roce 2006 hodnoty
2 829 756,0 mil. Kč a vzrostla oproti roku 2005 o 10,0 %. Firmy Sdružení AP svým
objemem produkce 560 541,6 mil. Kč dosáhly podílu 19,8 % na celkové
průmyslové produkci ČR. Tento podíl je vyšší než v roce 2005, kdy činil 17,8 %. Je
důležité si uvědomit, že zaměstnává-li průmysl celkem cca 1 161 000 zaměstnanců, tak
těchto výsledků bylo dosaženo s cca 10 % zaměstnanců.
Tak jak byl vyjádřen podíl podniků Sdružení AP na průmyslové výrobě ČR, můžeme
vyjádřit i jejich podíl na celkovém vývozu ČR, jehož hodnota činila v roce 2006
celkem 2 143 998,0 mil. Kč a oproti roku 2005 se zvýšila o 14,7 %. Firmy Sdružení
AP vyvezly v roce 2006 zboží v hodnotě 414 783,2 mil. Kč, což znamenalo nárůst
oproti roku 2005 o 18,3 %. Podíl firem Sdružení AP na celkovém vývozu ČR pak
dosahuje hodnoty 19,4 % a oproti roku 2005 (kdy dosáhl 18,8 %), je o cca půl
procentního bodu vyšší.
Zahraničně obchodní bilance podniků Sdružení AP
Hodnota vývozu firem Sdružení AP, která dosáhla za rok 2006 výše 74 %
z celkových tržeb, významným způsobem přispívá k pozitivnímu růstu zahraničně
obchodní bilance České republiky. Firmy Sdružení AP zvýšily vývoz zboží, v porovnání
s rokem 2005, o více jak 64 mld. Kč (64 273,6 mil. Kč). Z teritoriálního hlediska
směřoval největší podíl do států EU a to plných 87,6 %. Situaci přehledně znázorňuje
i diagram č. 2.9.6. Na druhé straně je ale nutné konstatovat, že je automobilový
průmysl pro realizaci své výroby náročným odvětvím jak z hlediska dovozu surovin,
tak i polotovarů a dílů pro kompletaci. Při porovnání obou těchto údajů tj. celkového
vývozu ve výši 414 783,2 mil. Kč a dovozu pro výrobní spotřebu a investice ve výši
218 075,4 mil. Kč vytvořily firmy Sdružení AP kladné saldo zahraničně obchodní
Soubor: APCR07e.DOC
111
bilance ve výši 196 707,8 mil. Kč. V porovnání s rokem 2005 je tato hodnota o 13,3 %
vyšší.
Investice v podnicích Sdružení AP
Následující tabulka č. 2.9.16 ukazuje přehled o vložených prostředcích firem
Sdružení AP do svého rozvoje a modernizace výroby v časové řadě 12ti roků.
Ve srovnání s předchozími roky se úroveň celkových investic dále snížila a v roce
2006 dosáhla výše 11 588,9 mil. Kč. Z této částky směřovaly na nákup technologie
prostředky ve výši 6 328,4 mil. Kč. Podíl investic do technologického zařízení tedy tvořil
více jak 50 % celkových investic roku 2006.
Tabulka č. 2.9.16 Investice ve firmách Sdružení AP
rok
celkem (mil. Kč)
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
CELKEM:
z toho dovoz (mil. Kč)
9 046,0
14 885,1
17 639,9
12 743,6
17 233,5
23 534,4
31 066,7
21 477,1
21 896,9
21 128,0
13 679,1
11 588,9
216 177,2
6 829,8
6 791,0
6 039,0
7 949,9
10 013,2
11 258,4
15 556,2
3 531,2
5 401,0
6 096,1
4 603,7
5 030,0
89 099,5
Investiční prostředky vložené do rozvoje výroby ve srovnání s tržbami z vlastní
výroby a jejich vzájemný podíl ukazuje diagram č. 2.9.7.
m il. Kč
Investice a tržby z vlastní výroby
%
560 541,6
600 000
500 000
385 550,9
8,6
11,0
400 000
7,9
6,8
304 800,2
326 452,5
10
348 403,8
8
272 900,9
300 000
219 302,4
159 663,3
200 000
6
186 778,0
6,6
6,3
4
5,5
113 211,6
100 000
12
458 963,5
10,2
13,1
14
3,0
14 855,0
17 639,9
12 743,6
17 233,5
23 534,4
1996
1997
1998
1999
2000
31 066,7
21 477,1
21 896,9
21 128,0
2,1
2
13 679,1
11 588,9
2005
2006
0
0
investice I (Kč)
2001
2002
tržby T (Kč)
2003
2004
poměr I/T (%)
Diagram č. 2.9.7
Mimo výše uvedené prostředky, které firmy investují do svého rozvoje prakticky
z vlastních zdrojů, proudí do sektoru automobilového průmyslu i investice, které mají
Soubor: APCR07e.DOC
112
vazbu na různé formy podpor poskytovaných ze strany ČR. Českým i zahraničním
investorům bez rozdílu je nabízena možnost získat investiční pobídky, jejichž
smyslem je podporovat zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského
průmyslu a projekty v oblasti strategických služeb a technologických center. Přes
skutečnost, že nedošlo k další avizované novele zákona o investičních podmínkách,
jsou v této kapitole znovu zopakovány některé zásady pro jejich udělení.
Systém investičních pobídek je v České republice nastaven rozdílně pro různé
druhy investičních projektů viz tab. 2.9.17.
Tabulka 2.9.17
Zpracovatelský průmysl
Strategické služby a technologická
centra
Dotace na podnikatelskou činnost
Dotace na školení a rekvalifikaci
Sleva na dani z příjmu právnických osob
Podpora na vytvářená pracovní místa
Podpora na školení a rekvalifikace
Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti
zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 100 mil. Kč získat
investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění
platném od 1.5.2004.
Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických
služeb se řídí pravidly Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro
podporu technologických center a center strategických služeb.
V případě realizace projektů v oblasti poskytování specifických služeb v regionech
s nezaměstnaností za uplynulá dvě pololetí vyšší než 14 % mohou investoři také
požádat o finanční podpory podle Programu na podporu tvorby nových pracovních
míst.
V oblasti automobilového
zpracovatelský průmysl.
průmyslu
jsou
nejvíce
využívány
pobídky
pro
Nabízené pobídky
Sleva na dani z příjmů právnických osob
• úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti)
• částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (expandující společnosti)
Hmotná podpora vytvářených pracovních míst
• 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s nejvyšší mírou
nezaměstnanosti v ČR (A) + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba
se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden
v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců,
• 100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti
o 25 % vyšší než celostátní průměr (B) + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém
místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl
veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce.
Soubor: APCR07e.DOC
113
Hmotná podpora na školení a rekvalifikace
• ve výši 35 % nákladů na školení v regionech s nadprůměrnou mírou
nezaměstnanosti (A, B, C).
Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace)
nesmí překročit 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) z investice do
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Podmínky pro získání pobídek ve
vazbě na míru nezaměstnanosti jsou uvedeny v tab. 2.9.18.
Tabulka 2.9.18
Okresy podle míry nezaměstnanosti
A
B
C
D
100
150
200
200
Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč)
50
75
100
100
Minimální % do strojů z celkové výše investice
40
40
40
40
Minimální výše investice (mil. Kč)
Proces schvalování podaných návrhů na udělení investičních pobídek v roce 2006
podle jednotlivých sektorů znázorňuje diagram č. 2.9.8.
Investice podle sektorů v roce 2006
100 % = 4 470,1 mil. USD
ostatní
17,0%
automobilový
28,1%
strojírenství
19,1%
sklářský, polygrafický
2,5%
zdravotnictví, farmacie
1,1%
potravinářský
4,4%
dřevo, textil, papír
3,3%
chemie, biotechnologie,
plasty, guma
14,2%
elektrotechnický
10,3%
Diagram č. 2.9.8
Soubor: APCR07e.DOC
114
Z diagramu č. 2.9.8 je zřejmé, že do automobilového průmyslu směřuje
nejvýznamnější procento investic a to nejen z hlediska počtu investorů, ale i z hlediska
výše proinvestovaných prostředků.
Pro informaci jsou v tabulce č. 2.9.19 uvedeny investiční pobídky v oblasti
automobilového průmyslu, ke kterým bylo vydáno rozhodnutí v průběhu roku 2006.
Tabulka 2.9.19
Společnost
Lear Corporation Czech s.r.o.
KSR Industrial, s.r.o.
Cooper-Standard Automotive
Česká republika s.r.o.
Země
původu
Sektor
automobilový
automobilový
automobilový
Iveco Czech Republic a.s.
automobilový
DURA Automotive CZ s.r.o.
FTE Automotive Czechia s.r.o.
Auto-Kabel Krupka, s.r.o.
CIE METAL CZ, s.r.o.
Donaldson Industrial CR-koncern s.r.o.
InTiCom Components Tschechien s.r.o.
Zanini CZ, s.r.o.
Toyoda Gosei Czech, s.r.o.
Graziano Trasmissioni Czech s.r.o.
Behr Czech s.r.o.
RECYDE CZ s.r.o.
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
TEDOM s.r.o.
Automotive Lighting s.r.o.
automobilový
automobilový
AGC Automotive Czech a.s.
Behr Ostrava s.r.o.
EMS-PATVAG s.r.o.
TRW - DAS a.s.
Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o.
Rieger Automotive International, a.s.
SUNGWOO HITECH s.r.o.
Faurecia Exhaust Systems s.r.o.
Nippon Kayaku CZ, s.r.o.
MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o.
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o.
Brose CZ spol. s r.o.
Benteler Automotive Rumburk s.r.o.
Kemmerich Czech s.r.o.
INDET SAFETY SYSTEMS a.s.
PLAKOR CZECH s.r.o.
CROMODORA WHEELS s.r.o.
Faurecia Components Písek, s.r.o.
Lucas Varity s.r.o.
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
automobilový
USA
Kanada
Velká
Británie
Česká
republika
Portugalsko
Německo
Německo
Španělsko
Nizozemí
Německo
Španělsko
Japonsko
Itálie
Německo
Španělsko
Česká
republika
Německo
Česká
republika
Německo
Švýcarsko
Německo
Německo
Švýcarsko
Korea
Francie
Japonsko
Německo
Česká
republika
Německo
Německo
Německo
Japonsko
Korea
Itálie
Francie
Německo
Investic
e mil.
EUR
Investice
mil. USD
Investice
mil. CZK
Nově
vytvořená
pracovní
místa
15,04
7,90
15,71
10,67
475,40
240,00
342
120
11,20
14,11
363,00
70
15,21
13,80
34,24
7,47
22,89
11,21
37,10
7,18
9,06
9,32
39,52
6,52
20,55
17,37
46,25
9,40
30,91
15,14
50,10
9,70
12,23
12,59
53,37
7,71
462,00
400
447,00
1 039,80
242,00
695,00
340,42
1 126,50
218,00
275,00
283,00
1 200,00
189,38
56
588
200
140
95
258
55
207
149
60
60
5,91
89,98
7,98
106,42
179,42
2 613,50
68,86
26,99
32,56
20,65
69,81
7,71
77,65
7,25
13,59
20,89
93,00
31,91
38,50
27,88
94,28
10,41
104,87
9,78
16,07
24,71
2 091,00
783,78
945,60
626,90
2 119,80
234,10
2 357,89
220,00
394,70
606,75
27,63
25,51
5,58
9,81
27,73
60,90
28,92
52,51
68,14
32,68
30,17
6,60
11,61
32,80
72,03
34,20
62,11
80,58
802,50
741,00
162,00
285,04
805,47
1 768,89
840,00
1 525,24
1 979,00
210
632
111
541
195
100
1 056
60
1 041
100
38
180
80
200
23
105
118
504
300
670
270
Pro další období se ukazuje, že roste zájem investovat do oblastí s vyšší přidanou
hodnotou, tedy do výzkumu, vývoje a strategických služeb. Tento trend potvrzuje
i diagram č. 2.9.9 ze kterého je zřejmý posun a změna rozvrstvení jednotlivých oblastí
investic. Rok od roku se ve struktuře projektů zprostředkovaných agenturou
CzechInvest zvyšuje podíl technologicky vyspělých projektů, zejména strategických
služeb a technologických center. Tento podíl dosáhl v roce 2006 již 25 %.
Soubor: APCR07e.DOC
115
Diagram č. 2.9.9
Pro doplnění kapitoly je uveden i graf č. 2.9.10, který znázorňuje podíl odsouhlasených
projektů podle země původu za období roků 1999 - 2006.
Diagram č.2.9.10
Při zpracování části o investicích v automobilovém průmyslu bylo využito i podkladů
agentury CzechInvest.
Zpracoval: Ing. Novák
2.10 Výzkumně vývojová základna
Trend ve vývoji počtu pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje v rámci členské
základny Sdružení AP je zřejmý z diagramu č. 2.10.1. Ke konci roku 2006 dosáhl jejich
počet 4 466 osob. Oproti roku 2005 došlo k navýšení o 16,5 %. Z uvedeného diagramu
je zřejmé, že přes určité výkyvy je celkový trend ve vývoji počtu pracovníků ve
vývojových útvarech pozitivní. Konkrétní počty osob za období 2001 až 2006 jsou pak
uvedeny v tabulce č. 2.10.1. Další tabulka č. 2.10.2 pak charakterizuje situaci po
jednotlivých divizích Sdružení AP v uplynulých čtyřech letech. Je možné konstatovat, že
v žádné skupině výrobců nedochází k dramatickým změnám v počtu pracovníků a dílčí
změny souvisí většinou se změnou členské základny. Požadavky finálních výrobců na
větší samostatnost dodavatelského průmyslu se zákonitě promítly i do oblasti vývoje.
Roste jak počet firem, které mají vlastní útvary pro aplikovaný vývoj, tak i počet osob,
které v těchto útvarech zaměstnávají. Tato užší spolupráce mezi finalistou a jeho
dodavatelem se promítá do zvyšování celkové úrovně dodavatelského sektoru a do
Soubor: APCR07e.DOC
116
rostoucího počtu firem, které se stávají dodavateli tzv. první řady. Je možné uvést, že
ze 117 členských firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel je více jak 65, které mají
charakter dodavatele první řady.
Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji
osob
4 600
4 400
4 200
4 000
3 800
3 600
3 400
3 200
3 000
2 800
2 600
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2004
3 788
2005
3 742
2006
4 466
Diagram č. 2.10.1
Tabulka č 2.10.1
počet pracovníků útvarů VaV
2001
3 415
2002
3 768
2003
3 547
Tabulka č 2.10.2
Počet pracovníků útvarů VaV
finální výrobci
rok 2003
rok 2004
rok 2005
rok 2006
1 801
1 608
138
1 699
1 895
194
1 711
1 721
310
1 705
2 524
237
Pohled na problematiku VaV můžeme shrnout následujícím způsobem:
• Vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností má více jak 51 % firem
Sdružení AP. Zaměstnávají 4 466 pracovníků, což je sice významný nárůst, ale
souvisí i se změnou členské základny.
• V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) 71,4 %
finalistů a téměř 53 % podniků příslušenství.
• Z celkového počtu 83 firem se zahraničním partnerem má vlastní VaV 43 firem,
což je cca 52 %.
• Podíl pracovníků VaV na celkovém počtu zaměstnanců firem Sdružení AP se
oproti roku 2005, kdy činil 3,4 %, mírně zvýšil a jeho hodnota je 3,8 %.
• Reálná hodnota neinvestičních prostředků, které firmy Sdružení AP plánují ze
svých rozpočtů na činnost útvarů VaV, se pohybuje u výrobních firem v rozmezí
3 - 4 % - vyjádřeno podílem tržeb z vlastní výroby.
• Počet pracovníků VaV podniků Sdružení AP se podílí přibližně sedmi procenty
na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR.
Soubor: APCR07e.DOC
117
Investice do výzkumu a vývoje jsou podporovány mimo jiné i investičními pobídkami na
základě Rámcového programu pro podporu technologických center a center
strategických služeb. Tento program vymezuje druhy poskytované podpory, podmínky
pro poskytování podpory, postup při jejím poskytování a výkon státní správy s tím
související. Jeho účelem je podpora hospodářského rozvoje České republiky formou
podpory investičních projektů zaměřených na progresivní technologie a aktivity
s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem, vedoucím ke zvýšení
mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky v oblasti inovací, informačních
technologií a strategických služeb a podpora vytváření nových pracovních příležitostí,
s důrazem na méně rozvinuté regiony České republiky. Přehled hlavních investorů
v oblasti výzkumu a vývoje v uplynulém období v České republice je uveden v tabulce
č 2.10.3.
Tabulka č 2.10.3
společnost
AMI Semiconductors
Behr
Bosch
Continental Teves
Ericsson
Flextronics
Honeywell
IMI
Indet Safety Systems
Ingersoll Rand
Kostal
Latecoere
Mercedes Benz
sektor
mikroelektronika
automobilový
průmysl
automobilový
průmysl
automobilový
průmysl
elektronika
mikroelektronika
elektronika
přesné strojírenství
automobilový
průmysl
automobilový
průmysl
letecké součástky
automobilový
průmysl
společnost
Motorola Freescale
On Semiconductors
sektor
mikroelektronika
mikroelektronika
Ricardo
součástky do motorů
automobilový průmysl,
Rockwell Automation přesné strojírenství
Roper Industries
automobilový průmysl
Siemens
Silicon & Soft Systems mikroelektronika
mikroelektronika
ST Microelectronics
Rieter
TRW
Tyco
protipožární systémy
Valeo
Visteon
Objem investic do výzkumu a vývoje realizovaných v České republice se každoročně
zvyšuje. Za asistence agentury CzechInvest realizovalo např. v roce 2006 více jak
deset mezinárodních společností svůj úmysl založit v ČR své výzkumné či vývojové
centrum. V porovnání s rokem 2005 činí nárůst více jak 30 %. Že se nejedná o účelově
vytvořenou podporu pouze pro zahraniční firmy, je vidět z diagramu č. 2.10.2, který
znázorňuje technologická centra vytvořená za pomoci agentury CzechInvest v období
leden 2003 - srpen 2006 podle zakladatele. Je z něj patrné, že ani české společnosti
bez zahraničního kapitálu nezůstávají v této aktivitě pozadu.
Dne 18. 4. 2007 byl vyhlášen usnesením vlády ČR č. 217/2007 aktualizovaný Rámcový
program pro podporu technologických center a center strategických služeb, který
reflektuje změny v evropské legislativě. Od tohoto data je obnoveno přijímání žádostí
o veřejnou podporu z tohoto národního programu ze strany agentury pro podporu
podnikání a investic CzechInvest.
Soubor: APCR07e.DOC
118
Diagram č. 2.10.2
Další možností, jak využít různých forem podpory pro oblast VaV, je zapojení se
do existujících programů jako jsou např. programy TANDEM a IMPULS vyhlašované
a každoročně upřesňované MPO. Projekty členských firem Sdružení AP, které prošly
výběrovým řízením a u nichž bylo zahájeno řešení v roce 2006, jsou uvedeny v tabulce
č. 2.10.4.
Tabulka 2.10.4
Firma
Projekt
Adaptivní světlometové systémy pro motorová
VISTEON - AUTOPAL, s.r.o.
vozidla.
Vytvoření znalostní základny pro zvládnutí
BUZULUK Komárov,
konstrukce, technologie a výroby nové generace
nástupnická a.s.
pístních kroužků.
Axiální startér s planetovou převodovkou
MAGNETON a.s.
o výkonu 2 kW.
Programy zahajované v roce 2007 jsou uvedeny v tabulce 2.10.5
Tabulka 2.10.5
Firma
MAGNETON a.s.
Projekt
Alternátor pro ztížené provozní podmínky
PEAK — Výzkum a vývoj nových technologií
a mechanismů pro obsluhu nestacionárních stavů
Rieter CZ a.s.
u rotorových strojů
Výzkum a vývoj technologií hydrometalurgického
vytěžení drahých a speciálních kovů z odpadů
SAFINA, a.s.
elektrických a elektrotechnických zařízení (OEEZ)
Výzkum podmínek a tvorba modelu vzniku chemické
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. nehomogenity, napěťových stavů a porušení
materiálu při plynulém odlévání oceli
Soubor: APCR07e.DOC
119
Vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji na výběr programových projektů do
resortních programů výzkumu a vývoje TANDEM a IMPULS Ministerstva průmyslu
a obchodu na rok 2008 proběhlo v měsíci květnu 2007.
Konečný termín pro podání projektu do uvedených programů na MPO ČR je možné
najít na internetových stránkách MPO.
Pro informaci je v diagramu č. 2.10.3 uveden vývoj státních výdajů na výzkum a vývoj
do roku 2006, včetně finančních prostředků, které jsou v rámci státního rozpočtu
přiděleny do gesce MPO.
Výdaje na výzkum a vývoj
20 000
18 167
18 000
16 374
16 000
výdaje (mil. Kč)
14 987
celkem ČR
13 920
MPO
14 663
12 578
14 000
11 820
12 000
9 672
8 732
10 000
7 772
8 000
6 000
6 238
4 378
4 551
4 897
4 000
2 000
229
182
177
526
884
1993
1994
1995
1996
1997
964
1 198
1 420
1 200
1 000
1 197
1998
1999
2000
2001
2002
2003
1 559
1 830
2004
2005
2 186
0
2006
Diagram č. 2.10.3
Programy EU
Malým a středním firmám se vstupem České republiky do EU otevřela významná
možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Na plánovací
období do roku 2006 byly vyhlášeny následující operační programy (OP):
• OP infrastruktura
• OP průmysl a podnikání
• OP rozvoj lidských zdrojů
• OP rozvoj venkova a zemědělství
• Společný regionální OP
OP mají určeno několik priorit a jsou rozděleny na konkrétní programy. V roce
2006 předložilo, nebo již realizovalo, 32 firem Sdružení AP projekty využívající
některý ze strukturálních fondů EU, což je oproti roku 2005 nárůst o 60 %. V rámci firem
Sdružení AP tak prakticky každá pátá firma využívá některý z programů EU jako
součást svého rozvoje.
Z hlediska VaV zaujímal významné místo OP pro rozvoj průmyslu a podnikání.
Vedle podpory českých podnikatelů byl tento program zaměřen i na rozvoj infrastruktury
pro průmyslový výzkum a vývoj. Prostřednictvím programu Prosperita, který byl jeho
součástí, byly od roku 2004 v ČR podpořeny projekty na vznik 16 vědeckotechnických
parků, 20 podnikatelských inkubátorů a 11 center pro transfer technologií.
Soubor: APCR07e.DOC
120
Ani v nových programech na období 2007 - 2013 není podpora infrastruktury pro
výzkum a vývoj opomíjena. Zmíněný program Prosperita doplnil program Potenciál,
který pomáhá společnostem zavádět a zvyšovat kapacity potřebné pro realizaci
výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Pro potřeby veřejných institucí v oblasti
průmyslového výzkumu a vývoje dále slouží operační program Výzkum a vývoj pro
inovace. Cílem tohoto operačního programu je zintenzívnit spolupráci vysokých škol
s průmyslovými podniky, a to jak podporou rozvoje kapacit pro výzkum a vývoj na
vysokých školách či výzkumných institucích, tak i zlepšením informovanosti o nabídce
a poptávce v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje.
V předchozích případech se jednalo zejména o vytvoření, resp. podporu kapacit.
Agentura CzechInvest má ve svém portfoliu služeb i financování samotných
výzkumných a vývojových aktivit. Rok 2006 byl pro CzechInvest počátkem administrace
Národního programu výzkumu II, konkrétně programu Trvalá prosperita. Tento
program financuje celou řadu nákladů spojenou s výzkumnými a vývojovými aktivitami.
Zajímavá je rovněž skutečnost, že příjemci podpory mohou být jak velké firmy, malé
a střední podniky, tak i vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. V prvním kole
vyhlášení (2006) bylo prostřednictvím programu Trvalá prosperita rozhodnuto
o podpoře 84 výzkumných a vývojových záměrů v celkové hodnotě vyšší než 123 mil.
Kč.
V posledních letech se řada českých firem a výzkumných institucí začíná zapojovat
do Evropského výzkumného prostoru prostřednictvím evropských programů na podporu
výzkumu a vývoje. Nástrojem sloužícím k propojení aktivit na celém území EU jsou tzv.
rámcové programy na podporu výzkumu a vývoje.
Přehled mezinárodních projektů řešených v rámci 6. Rámcového programu pro VaV
EU za celou dobu řešení projektu 2003 - 2006 je uveden v následující tabulce
č. 2.10.6. Budeme-li chtít komentovat počet podaných a přijatých projektů v rámci
členské základny Sdružení AP, tak si musíme uvědomit, že se do jejich počtu promítá
rozsáhlá globalizace odvětví automobilového průmyslu a zejména ta skutečnost, že
významné procento firem má společný podnik se zahraničním partnerem a oblast
výzkumu a vývoje je řešena v převážné míře ve spolupráci s mateřskou firmou a to i při
variantě, že účastníkem některého z projektů programu EU pro VaV je právě tato
mateřská zahraniční firma.
Tabulka 2.10.6
Firma
Acronym
TÜV UVMV s.r.o.
ROLLOVER
TU Liberec
Sdružení AP
Číslo projektu
G3RD-CT-200200802
SYNCHROTRONIC
FP6-2003-TREN-2
Oil-Free Powertrain
IPS-2001-80006
ČVUT
VC J. Božka
ČVUT
VC J. Božka
ČVUT
VC J. Božka
Soubor: APCR07e.DOC
FP6-PLT-506201
FP6 516195
FP 6-2004
Název projektu
Improvement of Rollover Safety
for Passanger vehicles
On-line thermodynamic-workcycle diagnostic of biogas…
Development of Powertrain and
Drive Line Components without
Liquid Lubrication
New Intergrated Combustion
System for Future Passenger Car
Engines
Green Heavy Duty Engine
Podán v rámci
programu
EUREKA
Řešení
ukončeno v
r. 2005
6.1 Sustainable
Energy Systems
Projekt
ukončen
6.2 Sustainable
Surface Transport
Subprojekt A2
6.2 Sustainable
Surface Transport
Roads2HYCom–Research coOrdination, Assessment,
Deployment and Support
to Hydrogen Communitiles
121
Výsledek
v řešení
v řešení
v řešení
Od počátku roku 2007 je prostřednictvím CzechInvestu realizován program Vývoj,
zaměřený na české malé a střední podniky, kterým financuje náklady spojené
s administrativní přípravou zapojení se do projektů v 7. Rámcovém programu pro VaV
EU.
Pozornost vedle výše zmíněných programů je však důležité v dalším období mimo
jiné zaměřit i na prohloubení spolupráce vysokých škol a průmyslového sektoru,
podpory technologicky orientovaných firem, informovanosti odborné i široké veřejnosti
o výsledcích výzkumu a vývoje a v neposlední řadě na podporu inovativních projektů.
Další informace k jednotlivým programům VaV lze nalézt na internetových stránkách
MPO (www.mpo.cz) a CzechInvestu (www.czechinvest.org).
2.11 Stav v oblasti certifikace systémů
V současné době je nezbytnou podmínkou, pokud chce firma uspět jako dodavatel
pro automobilový průmysl, mít své výrobky, výrobní cyklus či další prvky výrobního
procesu podrobeny řadě auditů, dodržovat ekologické standardy a úroveň řízení musí
splňovat záruku rychlé a kvalifikované reakce na potřeby odběratele. Tyto požadavky
a podmínky jsou ze strany zejména finálních výrobců stanoveny pro tzv. první řadu
dodavatelů, ale v současné době jsou vyžadovány a přenášeny i na další stupně
dodavatelského řetězce.
V této kapitole jsou z hlediska certifikace zdůrazněny dvě nejdůležitější oblasti
a sice oblast řízení kvality a ekologie.
Normy kvality
Nová řada norem IS0/TS se komplexně zabývá prakticky celým dodavatelským
řetězcem a vyznačuje se tedy provázaností od dodavatele první řady až na dodavatele
dalších řad. Jedná se o výraznou změnu, která je důsledkem rostoucí mezinárodní
konkurence a tlaku na snižování nákladů a od které se mimo jiné očekává, že povede
k dalšímu zvýšení zodpovědnosti dodavatele za výrobek. Je důležité, že většina firem
Sdružení AP zareagovala pozitivně na tuto novou skutečnost a z předaných podkladů
vyplývá, že prakticky ve většině výrobních firem jsou vytvářeny podmínky pro přechod
na vyšší stupeň, tj. na zmíněnou normu řady ISO/TS. Určitou výjimkou jsou nevýrobní
organizace, jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod.
Stručný přehled o celkové situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do
činnosti Sdružení AP podává tabulka č. 2.11.1.
Tabulka č. 2.11.1
certifikace dle ISO 9001-4,
ISO/TS16949, VDA 6.1,
QS 9000
případně audit kvality
odběratelem
má uděleno
usiluje o udělení
ostatní
Celkem Sdružení AP:
Soubor: APCR07e.DOC
počet firem
Sdružení AP
2003
126
3
12
141
2004
130
9
8
147
2005
134
2
13
149
122
% z firem
Sdružení AP
2006
136
1
12
149
2003
89,4
2,1
8,5
100,0
2004
88,4
6,2
5,4
100,0
2005
89,9
1,3
8,7
100,0
2006
91,3
0,7
8,0
100,0
Audity systému řízení kvality
Vlastní proces hodnocení provádí specializované firmy – ve většině případů firmy
se zahraniční kapitálovou účastí. Jejich počet je doplněn českými subjekty s určitou
vazbou na region hodnocené firmy. Významnou roli při procesu hodnocení hrají
samotné odběratelské firmy, které provádějí audity jako součást svých odběratelsko
dodavatelských vztahů. V řadě případů postupují podle vlastních pravidel, která však
berou za základ výše uvedené normy.
Normy pro ochranu životního prostředí
Jak bylo v úvodu kapitoly zdůrazněno, další významnou podmínkou pro uplatnění
firmy jako dodavatele do sektoru automobilového průmyslu, je aktivní přístup vedení
firmy k problematice ochrany životního prostředí. Z tohoto pohledu mají rozhodující
podíl normy řady ISO 14 000.
Certifikát, dokládající plnění těchto norem, mělo v rámci firem Sdružení AP v roce
2006 uděleno celkem 86 firem, což představuje téměř 58 % členské základny.
Z firem, vyrábějících díly a příslušenství vozidel, získalo certifikát téměř 70 %
firem. Další firmy Sdružení AP se na certifikaci připravují.
Ekologické audity
Firmy, které se zabývají prováděním ekologických auditů, jsou ve většině případů
totožné s firmami, které provádějí audity kvality. Z hlediska vlastního procesu se
samozřejmě jedná o odlišnost, ale ta je řešena v rámci organizační struktury
hodnotitelské firmy.
Závěr ke kapitole
V současném konkurenčním prostředí se neustále zvyšují nejen nároky na
vlastní kvalitu výrobku, ale do popředí se dostává požadavek, aby tato výroba byla
„přátelská“ i k životnímu prostředí. To vede k zavádění vyšších, dokonalejších
a pochopitelně i nákladnějších systémů řízení prakticky na všech stupních vedení firmy.
Lze očekávat, že do splnění daných norem se zapojí nejen subdodavatelský sektor, pro
který je jejich plnění nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti firmy, ale ve
větší míře se bude týkat i finálních výrobců z hlediska uplatnění konečného výrobku na
spotřebitelském trhu. Je nutné vidět, že na konci celého řetězce stojí vždy zákazník,
který očekává kvalitní výrobek s vysokou mírou užitných vlastností.
Na konečné uplatnění výrobku na spotřebitelském trhu mají vliv i neustále přísnější
požadavky na ochranu spotřebitele, které se zpětně promítají do řetězce norem pro
výrobce. Domníváme se, že v tomto okamžiku je ale nutné vyšší měrou chránit trh
před takovými výrobci, kteří nedodržují nejen výrobní kvalitu (s obcházením
nákladných systémů řízení a kontroly), ale bez jakýchkoliv zábran uvádí plagiáty
výrobků zavedených značek na trh.
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
2.12.1 Podniková úroveň
Z dostupných zdrojů, kterými jsou v případě kolektivního vyjednávání zejména
vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů a také veřejné
informační zdroje vyplývá, že kolektivní vyjednávání pro letošní rok mělo v členských
Soubor: APCR07e.DOC
123
firmách Sdružení AP jako již tradičně odlišný charakter. V některých členských firmách
došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců ještě do konce roku 2006
a průběh kolektivního vyjednávání byl proto nekonfliktní a korektní. V dalších se
o podobě dohody pravidelně jedná o něco déle, ale ke shodě názorů obou stran se
většinou kompromisy dojde a kolektivní smlouvy jsou tradičně uzavírány většinou ke
konci března. V některých firmách vyústilo kolektivní vyjednávání až v jednání před
zprostředkovatelem. Bohužel je ale nutno uvést i fakt, že v roce 2007 byl ze strany
odborů použit i krajní nátlakový argument výstražné stávky. Tyto rozdílné formy
kolektivního vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem
a makroekonomickou situací země, ale i odlišnými výchozími podmínkami v regionech
(zejména nezaměstnanost a úroveň průměrné mzdy). V souvislosti s tímto úvodním
komentářem je nutné zdůraznit, že nejen management členských firem Sdružení
automobilového průmyslu, ale i zástupci zaměstnanců (odbory) si musí uvědomit, že
kolektivní vyjednávání a jeho výsledky musí odrážet reálné ekonomické možnosti
jednotlivých firem. Jedině za tohoto předpokladu je možno rozvíjet korektní vztahy mezi
zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, protože vzájemně vyvážená kolektivní
smlouva je nejen nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale samozřejmě
i nezbytnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Kolektivní smlouva,
která by byla postavena na vynucených a přemrštěných požadavcích, je nejen
ohrožením prosperity dané firmy, ale má samozřejmě dopad i na prosperitu celého
odvětví.
Údaje o odborové organizovanosti předalo prostřednictvím databázových listů 90,6 %
členské základny, údaje o stavu kolektivního vyjednávání 75,2 % členské základny.
K polovině dubna zpracované a známé údaje je možno shrnout do následujících
základních bodů:
-
-
-
odborovou organizaci má zhruba 61,5 % členské základny Sdružení AP, tedy
přibližně stejně jako v roce loňském;
odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem Sdružení AP, to je
více než celostátní průměr (pod 30 %, trend má spíše klesající charakter);
nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO, druhým
nejpočetnějším svazem zůstává OS CHEMIE, vedle těchto tradičních
odborových svazů se začíná zvyšovat počet firem, u kterých působí nezávislá
odborová organizace;
k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena přibližně v 72 % firem
u kterých působí odborová organizace;
ve zbylých 28 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jedná, v loňském
roce to bylo o 6 % méně a potvrzuje se tak to, co bylo řečeno úvodem, že
kolektivní vyjednávání mělo v některých firmách komplikovanější průběh;
kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je
obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty
samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání;
jednání o průměrném nárůstu mzdy pro letošní rok je možno shrnout
následujícími zjištěnými souhrnnými údaji:
v uzavřených kolektivních smlouvách je růst průměrné mzdy na úrovni 4,7 %,
to je až o 1 procentní bod více než v loňském roce;
Soubor: APCR07e.DOC
124

rozptyl očekávaného růstu mezd pro rok 2006 se pohyboval nejčastěji mezi
4,5 až 7,5 %; nejvyšší zaznamenaný požadavek ze strany zástupců
zaměstnanců byl růst až o 20 %;
ve skupině finálních výrobců je očekáván průměrný růst mzdy na úrovni
6,0 %, u výrobců příslušenství 4,5 % a u účelových organizací 4,7 %;
očekávaný růst mezd příliš neovlivňuje výrobní program ani působení odborů
ve firmě; ve firmách, kde působí odborová organizace, vychází dohodnutý
průměr růstu 4,4 %, tam, kde odbory nejsou, to je 4,8 %.
Kromě mezd jsou dalšími důležitými oblastmi kolektivního vyjednávání:
fond pracovní doby a práce přesčas
příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí
pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby
agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců
odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře
Přestože úroveň mezd ve firmách Sdružení automobilového průmyslu je
dlouhodobě zhruba 10 % nad celostátním průměrem, poskytuje většina firem svým
zaměstnancům sociální výhody, jdoucí nad rámec znění současného zákoníku
práce. K nejčastěji uváděným výhodám a motivačním prvkům patří:
delší dovolená (o 1 týden)
kratší pracovní doba (37,5 hod. týdně)
příspěvek na penzijní připojištění (nejčastěji 300 - 400 Kč měsíčně)
příspěvek na kapitálové životní pojištění (v rozmezí 300 - 600 Kč měsíčně)
odměny při životních a pracovních jubileích
příspěvky na stravování, dopravu, rekreaci
směnové příplatky
různé sociální fondy a programy
zaměstnanecké půjčky
úhrada vstupní a případně výstupní prohlídky
vyšší odstupné
rehabilitační a rekondiční zdravotní pobyty
2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS)
Nezměněné a stále platné je stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát
zopakovaným usnesením Rady ředitelů), že Sdružení automobilového průmyslu
nejedná a zatím nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně
(KSVS). Rovněž tak i odmítá možnost případného zastupování Sdružení
automobilového průmyslu v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu
a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je specifické odvětví, nepovažujeme za
správný ani institut tzv. plošného rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory.
Přestože Sdružení AP, hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou
(odlišné ekonomické podmínky i výrobní program), nejedná o kolektivní smlouvě
vyššího stupně, členská základna Sdružení AP považuje sociální dialog za důležitý
a žádoucí. Důkazem toho je, že Sdružení AP má od října roku 2001 uzavřenu tzv.
„Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO. Sdružení AP navíc, jako vstřícný krok vůči
OS KOVO, iniciovalo její rozšíření spočívající především v definování společných zájmů
Soubor: APCR07e.DOC
125
a cílů jako základu pro další spolupráci. Tato již konkrétněji definovaná spolupráce je
formulována v „Dodatku“ k „Dohodě o spolupráci“, který platí od března roku 2004.
Dodatek vyjadřuje následující společné základní cíle a principy (oblasti společných
zájmů):
Flexibilita pracovní síly
Snižování pracovní neschopnosti
Liberalizace pracovního práva
Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce
Úsilí o udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků,
změny výrob)
Motivace a formy odměňování
Celoživotní vzdělávání a znalostní management
Transparentní jednání
Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu
deklarovaných společných zájmů
Dohoda i její dodatek za pět let svého trvání, dle vyjádření obou smluvních stran,
stále dobře plní svoji funkci a žádná ze stran zatím nemá potřebu ji vypovědět, ani
nezpochybňuje její princip. Její vyhodnocení je prováděno každoročně, poslední
proběhlo v prosinci 2006 ve firmě PANAV. Hlavním diskutovaným tématem byl
(a v souvislosti s připravovanou technickou novelou i pro rok 2007 stále zůstává)
Zákoník práce. V průběhu roku 2006 rovněž došlo v souladu se zněním dohody
k jednání představitelů obou stran dohody při příležitostech konání valných hromad
obou subjektů. Obě strany si rovněž poskytovaly základní informační podklady. I přes
složitější a více konfrontačně vedený sociální dialog na úrovni některých firem zůstávají
vztahy obou stran nadále korektnější, než je obvyklé v jiných průmyslových odvětvích.
Tento fakt potvrzuje i skutečnost, že v závěrečném hodnocení dotazníkového průzkumu
prováděném automobilní sekcí OS KOVO je již několik let konstatováno, že firmy
Sdružení AP až na výjimky vytvářejí základním organizacím OS KOVO odpovídající
podmínky a činnost odborů u zaměstnavatele je z jeho strany respektována.
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR07e.DOC
126
3. Složení vozového parku v České republice
3.1 Údaje Centrálního registru vozidel
Pravidelné zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MD ČR (dále jen
CRV) a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR“ je
jedním ze základních datových výstupů sekretariátu Sdružení AP.
Od počátku vydávání bylo členské základně předáno již dvacet publikací.
Publikace je vydávána každého půl roku sekretariátem Sdružení
AP pod názvem „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“.
Předchozí publikovaná vydání popisovala stav od 1.1.1997 až
do 31.6.2006. Poslední aktuální vydání k 31.12.2006 bylo už
potřetí zpracováno z úplně nových základních datových
souborů. Tyto soubory jsou sice daleko obsáhlejší, zpracování
dat je složitější, ale výsledné výstupy jsou přesnější, protože
předchozí statistiky sledovaly počty vozidel pouze pro
předdefinované značky a typy. Aktuální verze statistických
datových souborů z CRV obsahuje veškeré evidované
značky a typy.
Počty vozidel v CRV k 31.12.2006 a změny počtu registrací (pro osobní
automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku
registrací) za období od 1.1.2006 do 31.12.2006 pro:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů)
Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů)
Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů)
Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů)
Speciální automobily dle výrobních značek
Traktory dle výrobních značek
Přívěsy dle výrobních značek
Návěsy dle výrobních značek
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
107 výrobních značek
jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení
vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1.
Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi
počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel
v jeho jednotlivých segmentech. Dále jsou v tabulce č. 3.1.2 zpracovány údaje
o počtech vozidel v základních kategoriích v rozdělení do jednotlivých krajů a okresů.
V následující tabulce č. 3.1.3 jsou uvedeny i velmi žádané údaje o počtech tzv.
„prvních“ registrací v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá, které jsou
důležité zejména pro sledování celkové velikosti tuzemského trhu vozidel. Zde je ale
potřeba zdůraznit, že tyto základní souhrnné údaje z Centrálního registru vozidel se
mohou lišit od očištěných dat o prvních registracích uváděných v následující kapitole 4.
Diference v datech jsou dány skutečností, že pro účely detailního mapování trhu vozidel
jsou tato data zpřesněna, opravena a zatříděna do kategorií na základě informací od
jednotlivých dovozců a prodejců vozidel.
Soubor: APCR07e.DOC
127
Tabulka č. 3.1.1
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2006
Motorová vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
31.12.2005
31.12.2006
ostatní L (LA až LE, LM)
autobusy
celkem AB * :
z toho :
M2
M3
ostatní (nezařazeno)
osobní
celkem OA * :
z toho :
M1
nezařazeno
užitkové automobily
celkem N1+N2+N3:
z toho :
N1
N2
N3
z toho : nákladní
celkem NA * :
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
tahače
celkem TP+TN+T :
z toho : tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
speciální
celkem SA * :
z toho :
N1
N2
N3
nezařazeno
ostatní
(nezařazeno)
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
traktory celkem
z toho : jednonápravové (TJ)
kolové+kultivační (TK)
malotraktory (TM)
tahače (T)
pásové (TP)
jiný (TR)
794 000
33 932
523
711 288
3 322
2 234
42 701
20 134
3 534
13 345
3 255
3 958 708
3 954 769
3 939
509 836
310 280
104 155
95 401
415 101
299 083
62 611
51 309
2 098
23 416
176
22 153
1 087
51 457
5 884
27 012
17 311
1 250
19 862
143 073
4
130 430
64
213
431
11 931
822 703
34 233
536
715 008
3 336
2 221
67 369
20 331
3 462
13 826
3 043
4 108 610
4 104 432
4 178
562 255
359 353
103 294
99 608
468 282
347 380
62 320
56 200
2 382
21 911
167
20 667
1 077
48 777
5 669
25 205
16 692
1 211
23 285
144 656
4
129 862
76
279
432
14 003
rozdíl
registrací
28 703
301
13
3 720
14
-13
24 668
197
-72
481
-212
149 902
149 663
239
52 419
49 073
-861
4 207
53 181
48 297
-291
4 891
284
-1 505
-9
-1 486
-10
-2 680
-215
-1 807
-619
-39
3 423
1 583
0
-568
12
66
1
2 072
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:
5 425 751
5 658 555
232 804
motocykly
z toho :
kategorie
celkem L* :
L1
L2
L3
L4
L5
celkový počet k
2007,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2006
1974,06
1988,94
1987,64
1970,62
1963,53
1975,57
2003,37
1992,39
1983,29
1996,06
1986,06
1993,13
1993,14
1992,54
1996,36
1999,31
1988,95
1993,43
1997,68
1999,61
1990,18
1994,10
1996,90
1997,34
1978,04
1997,51
1997,06
1984,54
1989,43
1984,05
1983,21
1990,18
1993,71
1979,43
1964,50
1978,88
1997,58
2002,92
1960,45
1984,51
32,94
18,06
19,36
36,38
43,47
31,43
3,63
14,61
23,71
10,94
20,94
13,87
13,86
14,46
10,64
7,69
18,05
13,57
9,32
7,39
16,82
12,90
10,10
9,66
28,96
9,49
9,94
22,46
17,57
22,95
23,79
16,82
13,29
27,57
42,50
28,12
9,42
4,08
46,55
22,49
1990,33
16,67
/v měsících/
-1,8
0,5
-0,1
-4,6
6,4
MOTOROVÁ CELKEM:
-0,7
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2005 u : motocyklů
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
osobních vozidel
autobusů
užitkových vozidel
traktorů
Soubor: APCR07e.DOC
128
Tabulka č. 3.1.1
- pokračování
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2006
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
celkový počet k
31.12.2005
PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM:
z toho :
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákladní návěs (NN)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
jiná
(dosud nezařazeno)
MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */:
ROZDÍL **/:
rozdíl
registrací
31.12.2006
2007,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2006
805 850
831 838
25 988 1985,99
21,01
555 686
72 614
87 170
70 700
19 680
483 970
442 989
40 205
776
163 453
107 611
27 946
8 024
18 802
1 070
95 221
565
75 746
17 557
1 353
40 785
560
52
1 787
11 698
5 826
2 088
6 027
12 421
326
22 421
6 231 601
572 461
76 505
86 665
74 171
22 036
485 317
443 677
40 644
996
182 288
122 793
30 665
7 950
19 294
1 586
94 855
581
75 278
17 570
1 426
44 974
620
53
1 846
15 283
6 637
2 034
6 134
12 046
321
24 404
6 490 393
16 775
3 891
-505
3 471
2 356
1 347
688
439
220
18 835
15 182
2 719
-74
492
516
-366
16
-468
13
73
4 189
60
1
59
3 585
811
-54
107
-375
-5
1 983
258 792
1988,44
1990,71
1975,43
1992,25
1926,32
1985,12
1985,02
1985,85
1999,88
1997,87
2000,27
1996,27
1979,03
1992,70
2000,32
1975,40
1967,85
1974,66
1978,46
1979,84
1997,95
1999,78
1988,00
1996,48
2002,68
2000,90
1993,08
1985,35
1997,68
2000,25
1933,65
1989,77
18,56
16,29
31,57
14,75
80,68
21,88
21,98
21,15
7,12
9,13
6,73
10,73
27,97
14,30
6,68
31,60
39,15
32,34
28,54
27,16
9,05
7,22
19,00
10,52
4,32
6,10
13,92
21,65
9,32
6,75
73,35
17,23
0
0
0
0,00
0,00
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2005 u :
/v měsících/
(za 12 měsíců, to je za 1 rok)
přívěsů O1 a O2 za osobní
9,5
Poznámky:
přívěsů O1 až O4 za nákladní
-0,5
*/ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích
přívěsů O2 až O4 za traktory
11,4
**/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel")
návěsů (všech druhů dle tab.)
-3,8
ostatních dosud nezařazených
-409,4
PŘÍPOJNÁ CELKEM :
-7,2
evidováno
POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :
(ks)
k datu : 31.12.2005 6 231 601
31.12.2006 6 490 393
Od 31.12.2005 do 31.12.2006 (za 1rok) došlo ke zvýšení o : 258 792
Soubor: APCR07e.DOC
129
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
1988,64
1989,77
1,13
17,36
17,23
-0,13
Tabulka č. 3.1.2
Rok
ČESKÁ REPUBLIKA - VOZIDLA REGISTROVANÁ, PODLE KRAJŮ A OKRESŮ
Year :
CZECH REPUBLIC - VEHICLE IN USE, BY DISTRICTS AND REGIONS
Kategorie
Category
osobní +
dodávkové
Cars + Delivery
Vans
Kraj/Okres
Region/District
M1
nákladní
Trucks
účelové
Special
Purpose
Trucks
jednostopá
autobusy
vozidla
Buses +
Two
Coaches
Wheelers
2006
zeměď.
traktory
Agricultural
Tractors
přípojná +
ostatní
Coupled V. +
others
tahače
Road
Tractors
ostatní
Others
N2, N3
N1, N2, N3
M2, M3
L1 - L5
T
O1 - O4
N1, N2, N3 N1, N2, N3
Praha
610 799
90 446
6 320
2 456
2 203
3 868
64 433
2 170
64 219
Středočeský
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha - východ
Praha - západ
Příbram
Rakovník
513 089
39 291
35 199
66 154
40 348
31 817
42 411
53 180
34 460
55 384
43 856
48 706
22 283
59 184
4 180
3 814
6 926
4 471
3 007
5 139
5 550
3 769
8 483
6 841
5 017
1 987
6 648
592
428
830
529
378
537
565
492
758
670
549
320
3 077
151
250
345
275
106
337
400
184
353
272
216
188
3 273
418
229
207
196
244
213
229
332
228
371
461
145
2 533
157
248
395
198
55
147
310
154
335
162
255
117
110 435
10 795
8 113
11 703
10 140
9 633
7 805
8 050
6 624
11 662
8 999
11 136
5 775
21 461
3 065
1 161
1 596
1 599
2 011
1 392
1 948
1 933
1 478
1 057
2 561
1 660
119 164
10 517
8 656
10 835
10 091
8 919
9 489
12 613
9 048
11 224
8 734
12 855
6 183
Jihočeský
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
269 903
83 862
24 959
37 191
29 543
21 967
29 881
42 500
30 755
11 959
2 250
3 746
2 830
2 112
3 183
4 675
3 237
1 129
227
428
351
251
373
478
1 810
777
100
265
95
94
256
223
1 947
775
212
188
180
165
244
183
1 132
526
34
163
53
40
118
198
62 217
15 759
5 579
9 422
7 226
4 702
9 023
10 506
17 181
3 408
1 399
3 158
1 996
2 051
2 246
2 923
72 994
20 173
5 471
12 361
8 498
6 040
9 354
11 097
Plzeňský
Domažlice
Klatovy
Plzeň - město
Plzeň - jih
Plzeň - sever
Rokycany
Tachov
247 373
23 998
38 419
81 945
27 724
32 051
20 636
22 600
25 289
2 043
3 410
10 151
2 479
2 938
1 990
2 278
2 798
265
513
851
272
364
224
309
1 161
158
147
356
132
121
104
143
1 623
217
429
298
152
258
101
168
1 066
85
90
584
62
94
55
96
52 901
6 048
10 903
8 920
8 586
9 059
5 139
4 246
12 278
2 018
3 835
606
1 676
1 845
936
1 362
58 175
6 816
11 036
13 695
7 550
8 032
5 429
5 617
Karlovarský
Cheb
Karlovy Vary
Sokolov
116 630
35 668
46 532
34 430
11 879
3 568
5 386
2 925
1 419
337
600
482
516
170
205
141
408
144
133
131
605
84
439
82
15 611
4 500
5 981
5 130
2 400
917
1 100
383
18 242
5 757
7 205
5 280
Ústecký
Děčín
Chomutov
Litoměřice
Louny
Most
Teplice
Ústí nad Labem
314 873
49 974
48 050
46 422
34 911
43 294
48 277
43 945
32 585
5 716
4 344
4 616
2 678
4 323
5 222
5 686
3 945
513
610
606
390
598
634
594
1 736
227
183
237
150
165
236
538
1 442
298
133
329
290
73
198
121
1 239
217
190
141
89
262
167
173
62 785
11 028
8 656
11 976
9 233
5 597
9 562
6 733
8 024
816
824
2 515
2 484
471
511
403
59 465
8 629
8 252
11 370
8 791
6 800
8 197
7 426
Liberecký
Česká Lípa
Jablonec nad Nisou
Liberec
Semily
169 392
39 573
33 869
63 161
32 789
17 792
3 693
3 585
7 439
3 075
1 857
452
278
794
333
700
108
106
340
146
1 005
145
174
411
275
898
139
163
367
229
31 437
7 813
7 616
5 809
10 199
5 113
1 078
525
1 517
1 993
32 918
7 443
5 763
11 769
7 943
Královéhradecký
Hradec Králové
Jičín
Náchod
Rychnov nad Kněžnou
Trutnov
225 840
68 869
32 937
43 681
31 985
48 368
22 814
8 390
3 204
4 015
2 547
4 658
2 717
915
409
511
374
508
1 128
307
266
219
168
168
1 360
358
386
259
163
194
888
252
89
175
98
274
58 180
14 296
11 158
11 345
8 669
12 712
10 433
2 455
2 595
1 965
1 870
1 548
58 317
16 422
10 283
11 704
9 448
10 460
Soubor: APCR07e.DOC
130
Pardubický
Chrudim
Pardubice
Svitavy
Ústí nad Orlicí
198 491
42 943
68 776
36 537
50 235
20 483
3 913
7 990
3 445
5 135
2 676
539
1 029
518
590
1 026
215
367
179
265
1 090
226
224
280
360
1 168
418
225
144
381
56 528
11 200
16 059
12 901
16 368
10 027
2 314
1 879
2 914
2 920
51 010
11 448
15 919
10 308
13 335
Vysočina
Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
194 280
36 341
41 597
29 868
43 567
42 907
19 687
3 518
4 754
2 951
4 272
4 192
2 272
371
581
325
480
515
946
107
277
230
148
184
1 462
257
282
262
308
353
878
56
233
98
280
211
53 440
11 851
9 509
8 117
12 085
11 878
18 089
3 314
2 934
3 532
3 618
4 691
58 056
10 989
10 938
10 690
12 317
13 122
Jihomoravský
Blansko
Brno - město
Brno - venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
423 312
36 848
147 247
71 006
40 947
54 826
29 640
42 798
52 579
3 524
23 167
8 447
4 742
5 786
3 028
3 885
5 153
363
2 049
774
520
655
335
457
2 411
158
684
381
221
422
262
283
2 138
296
369
339
299
277
209
349
2 011
223
764
242
186
270
137
189
95 027
10 924
21 246
19 552
9 916
16 492
5 688
11 209
13 215
1 505
765
2 876
2 230
2 036
1 167
2 636
80 720
7 723
17 591
15 704
10 005
11 903
6 520
11 274
Olomoucký
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
213 637
12 846
77 406
40 272
42 744
40 369
22 633
1 166
9 104
3 976
4 505
3 882
2 726
182
1 004
442
638
460
1 409
38
539
234
328
270
1 386
109
375
273
318
311
684
28
237
232
98
89
51 670
2 902
17 651
11 676
8 743
10 698
8 616
560
2 477
1 691
2 140
1 748
47 582
2 784
15 183
8 907
10 979
9 729
Zlínský
Kroměříž
Uherské Hradiště
Vsetín
Zlín
201 530
36 907
48 049
47 779
68 795
23 192
3 950
5 409
4 901
8 932
2 586
490
543
598
955
1 338
172
327
238
601
1 458
227
225
355
651
954
168
225
359
202
42 151
9 474
12 013
11 852
8 812
6 333
1 494
1 278
1 685
1 876
39 199
8 512
9 028
9 606
12 053
Moravskoslezský
Bruntál
Frýdek - Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Ostrava - město
CELKEM
TOTAL
409 461
31 075
70 454
85 456
50 967
58 682
112 827
38 964
3 058
6 558
5 241
4 173
6 226
13 708
4 423
449
644
533
500
578
1 719
2 197
196
488
310
177
353
673
2 490
262
493
266
237
467
765
2 407
66
329
393
87
223
1 309
65 888
9 263
11 512
8 986
7 785
14 836
13 506
9 316
1 630
1 868
709
1 648
2 638
823
71 777
6 217
13 687
10 050
9 322
16 026
16 475
4 108 610
468 282
48 777
21 911
23 285 20 331
822 703
144 656
831 838
Soubor: APCR07e.DOC
131
Tabulka č. 3.1.3
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2006
Motorová vozidla
druh vozidla
motocykly
z toho :
autobusy
z toho :
osobní
z toho :
užitkové automobily
z toho :
z toho :
nákladní
z toho :
tahače
z toho :
speciální
z toho :
traktory
ostatní
celkem
z toho :
kategorie
celkem L* :
L1
L2
L3
L4
L5
LA
LB
LC
LD
LE
LM
nezařazeno
celkem AB * :
M2
M3
nezařazeno
celkem OA * :
M1
nezařazeno
celkem N1+N2+N3:
N1
N2
N3
celkem NA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
celkem TP+TN+T :
tahače přívěsů (TP)
tahače návěsů (TN)
jiné (T)
celkem SA * :
N1
N2
N3
nezařazeno
(nezařazeno)
(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
jednonápravové (TJE)
kolové (TKO)
kultivační (TKU)
pásový (TPA)
jiný (TR)
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :
Soubor: APCR07e.DOC
počet prvních registrací
OJETÁ
NOVÁ
19 193
154
6
529
1
13
7 261
63
9 548
5
1 613
0
0
901
46
847
8
120 370
120 009
361
57 854
48 154
2 927
6 773
53 757
47 036
1 494
4 976
251
473
1
373
99
135
40
42
31
22
3 489
2 307
0
268
1
0
2 038
200 625
132
13 089
426
7
5 819
6
13
672
28
5 761
3
354
0
0
215
38
132
45
181 764
181 634
130
11 677
8 047
1 060
2 570
10 466
7 817
846
1 756
47
563
0
512
51
154
77
35
31
11
494
277
0
155
1
1
120
207 022
celkem
N+O
32 282
580
13
6 348
7
26
7 933
91
15 309
8
1 967
0
0
1 116
84
979
53
302 134
301 643
491
69 531
56 201
3 987
9 343
64 223
54 853
2 340
6 732
298
1 036
1
885
150
289
117
77
62
33
3 983
2 584
0
423
2
1
2 158
407 647
průměrný rok výroby
OJETÁ
NOVÁ
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2000,32
1998,48
2000,29
1998,49
2001,17
2001,92
2000,95
2000,54
2001,94
1991,33
2004,95
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
1998,98
2000,39
1998,33
1999,70
1999,02
1999,02
1999,02
2001,81
2001,54
2000,72
2003,10
2001,79
2001,58
2000,89
2003,22
1999,49
2002,87
2006,00
2006,00
1993,24
1963,00
1975,00
2000,63
1999,26
2006,00
2006,00
2002,94
2002,16
1995,45
1998,39
1990,63
1992,61
1998,21
2002,98
1996,27
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2006
Přípojná a jiná vozidla
druh vozidla
kategorie
přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem:
z toho :
O1
O2
O3
O4
jiná (nezařazeno)
z toho :
přívěsy za OA celkem (PO *) :
z toho :
O1
O2
nezařazeno
přívěsy za NA celkem (PN *) :
z toho :
O1
O2
O3
O4
nezařazeno
přívěsy traktorové celkem (PT *):
O2
O3
O4
nezařazeno
návěsy
celkem
z toho : cisternový (NC)
nákl. jednonápr. (NJ)
sklápěčkový (NK)
nákl. speciální (NP*)
speciální (NS)
traktorový (NT*)
valníkový (NV)
ostatní, jiné (N)
jiná
(dosud nezařazeno)
PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :
počet prvních registrací
OJETÁ
NOVÁ
celkem
N+O
37 594
18 842
3 710
175
5 429
9 438
3 467
262
674
58
994
1 479
41 061
19 104
4 384
233
6 423
10 917
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
1999,51
1997,70
1995,18
1991,50
2003,20
1999,64
3 537
2 936
407
194
19 425
15 018
2 754
116
1 076
461
88
5
23
24
36
1 886
76
1
101
956
29
91
621
11
12 658
504
142
336
26
552
101
176
26
228
21
31
2
12
15
2
345
9
1
48
80
19
14
173
1
2 035
4 041
3 078
743
220
19 977
15 119
2 930
142
1 304
482
119
7
35
39
38
2 231
85
2
149
1 036
48
105
794
12
14 693
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
2006,00
1993,95
1995,18
1993,06
1998,73
2000,42
2001,31
1997,60
1996,27
2002,98
1997,12
1984,00
1990,50
1981,83
1984,00
1990,52
2002,81
2003,89
2000,00
2002,96
2002,58
2001,84
1996,36
2003,46
2004,00
2000,32
37 594
3 467
41 061
2006,00
1999,51
evidováno
POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV :
k datu :
Soubor: APCR07e.DOC
průměrný rok výroby
OJETÁ
NOVÁ
133
NOVÁ
OJETÁ
(ks)
238 219
210 489
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
2006,00
1999,26
1,00
7,74
3.2. Ukázky zpracování možných výstupů
Zdrojová data CRV je možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke
zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření
vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji je možno získat celou řadu zajímavých
výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1 a 3.2.2 je pro příklad
aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR
a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.2006.
Průměrný věk osobních automobilů
v okresech ČR k 31.12.2006
Praha - západ
12,03
Mladá Boleslav
12,58
Brno - město
12,71
Zlín
12,73
Praha
12,95
Praha - východ
13,05
Olomouc
13,06
Kladno
13,32
Opava
13,34
Uherské Hradiště
13,38
dalších 57 okresů ...
Česká Lípa
14,93
Chrudim
14,93
Trutnov
14,94
Rychnov nad Kněžnou
14,95
Plzeň - sever
15,06
Svitavy
15,06
Louny
15,14
Chomutov
15,17
Děčín
15,25
Jeseník
15,34
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
stáří (roků)
Diagram č. 3.2.1
Soubor: APCR07e.DOC
134
20
Počet obyvatel na 1 osobní automobil
v okresech ČR k 31.12.2006
1,94
Praha
Praha - východ
1,99
Plzeň - město
1,99
2,17
České Budějovice
2,20
Příbram
Mladá Boleslav
2,23
Rokycany
2,23
Beroun
2,25
Mělník
2,26
Semily
2,27
dalších 57 okresů ...
3,01
Břeclav
Vsetín
3,05
Opava
3,07
Šumperk
3,09
Nový Jičín
3,13
Přerov
3,15
Bruntál
3,17
Karviná
3,21
Frýdek - Místek
3,23
3,26
Jeseník
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
Diagram č. 3.2.2
Soubor: APCR07e.DOC
135
Jak již bylo naznačeno úvodem, v porovnání se statistikami do roku vydání 2005
již v údajích z CRV nejsou jen dvě úrovně podrobnosti (globální a detailní), ale pět, kdy
následující soubor je vždy jakýmsi souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí.
V každém ze souborů statistik figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové
reference navzájem souhlasí. To, že se i díky stálému tlaku ze strany Sdružení AP
podařilo této změny dosáhnout, je oproti letům předchozím výrazný kvalitativní posun,
je ale třeba zdůraznit i některé problémy a nedostatky, které to při zpracování přineslo:
1) Několikanásobně se rozšířil počet typů (modelů).
2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než
1945. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek
např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC, aj.
3) Ne zcela je ještě v databázi CRV vyřešen problém s uváděním typu u dvojslovných
značek jako např. Alfa Romeo. V políčku typ se objeví druhé slovo názvu, a proto
údaje o nejrozšířenějších typech (modelech) zůstávají u některých značek
nedoplněné.
4) Značky a typy vozidel jsou v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo
registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka škoida má zřejmě být
škoda, dále *citroen má být značka citroen, nikoliv značka * a typ citroen … MV
(CRV) není oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat překlepy.
Z hlediska absolutních počtů jsou tyto chyby dle našeho názoru statisticky
nevýznamné.
Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP)
schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme 31 300 typů
vozidel, z toho na 14 617 typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více než
1 800 typech jsou vozidla dvě. Tedy více než polovina typů obsahuje méně než
3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností,
ať již zásadních technických nebo jen formálních. Pokud neuvažujeme druh a kategorii
vozidla, máme cca 22 300 typů, z toho téměř 13 000 má méně než 3 vozidla
a 10 153 typů jen jedno jediné vozidlo.
Kromě nejrůznějších mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou
univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, ale data soustředěná
v sekretariátu Sdružení AP umožňují sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých
druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro
nejdůležitější kategorie vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy
a motocykly) viz diagramy č. 3.2.3 až č. 3.2.6. Rovněž tak je možné, s použitím dat
Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např.
osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.2.7) až okresů či sledovat změny
průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz
diagram č. 3.2.8) apod.
Soubor: APCR07e.DOC
136
3 958 708
2005
4 108 610
3 815 547
3 706 012
2003
2004
3 648 905
2002
3 431 573
2000
3 523 277
3 431 481
1999
2001
3 484 001
1998
2 746 995
1993
3 547 745
2 610 297
1992
2 500 000
3 349 008
2 483 222
1991
3 000 000
3 113 476
2 411 297
1990
3 500 000
1995
2 330 755
1989
4 000 000
2 967 253
2 247 773
1988
4 500 000
1994
5 000 000
1997
ks
Počty registrovaných osobních automobilů
(kat. M1)
2 000 000
1 500 000
1 000 000
500 000
2006
1996
0
stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */.
2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben
masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění.
3) Vozový park se za rok 2006 zvýšil oproti konci roku 2005 o ……………………..
149 902 vozidel M1.
4) Podchycené "první registrace" za rok 2006 (nová + ojetá z dovozu) ………………… 307 130 vozidel M1.
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 157 228 vozidel M1.
5) Za rok 2006 bylo dle CRV vyřazeno celkem 70 794 ks vozidel (65 716 zrušeno, 5 078 exportováno).
*/ SDP = Služba Dopravní Policie
13,72
2002
13,87
13,61
2001
2006
13,51
2000
13,82
13,72
1999
2005
14,29
1998
13,53
14,15
1997
2004
14,18
1996
13,49
14,10
1995
2003
Průměrný věk osobních automobilů
(kat. M1)
roků
20
15
CRV = Centrální Registr Vozidel
10
5
0
Poznámky:
Průměrný věk osobních automobilů se od roku 1995 výrazněji nemění. Hlavní vliv na snížení věku má
především trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999
a 2000 (přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Poslední 3 roky ale ukazují, že stáří vozového parku začalo opět mírně růst.
Za rok 2006 se průměrný věk parku osobních automobilů opět mírně zvýšil o ……
0,05 roku.
Diagram č. 3.2.3
Soubor: APCR07e.DOC
137
562 255
509 836
440 412
427 820
384 539
2000
405 224
382 441
1999
286 153
1994
379 475
276 946
1993
1998
278 252
1992
367 705
276 648
1991
1997
271 446
1990
300 000
354 562
261 513
1989
400 000
307 502
246 111
1988
500 000
1996
600 000
462 441
ks
Počty registrovaných užitkových vozidel
(kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů)
200 000
100 000
2006
2005
2004
2003
2002
2001
1995
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce 1997.
2) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu
v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale
vyřazených z provozu).
3) Vozový park se za rok 2006 zvýšil oproti konci roku 2005 o ……………………..
52 419 ks N1až N3
4) Podchycené "první registrace" za rok 2006 (nová + ojetá z dovozu) …………………
71 066 ks N1až N3
Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací:
18 647 ks N1až N3
9,66
9,32
21,48
9,09
20,19
9,66
2003
19,28
10,27
8,21
2002
18,36
10,37
7,97
2001
17,46
10,28
8,09
2000
16,59
10,21
8,37
15,98
10,51
8,82
1999
1997
10,77
8,94
10,69
9,04
14,62
1998
10,83
8,84
13,90
10
1996
15
10,80
8,74
14,06
20
15,40
25
9,99
8,55
roků
22,46
Průměrný věk užitkových vozidel
(kat. N1 až N3)
5
nákladní
tahače
speciální
2006
2005
2004
1995
0
Poznámky:
Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů a tahačů je průměrný věk
vozidel v podstatě ustálený.
Za rok 2006 se průměr. věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 snížil o …………………
-0,38 roku.
Diagram č. 3.2.4
Soubor: APCR07e.DOC
138
19 948
20 134
2004
2005
20 331
20 627
2003
18 381
2001
21 343
18 253
2000
20 916
1997
18 975
21 460
1996
1999
21 912
1995
20 000
19 949
22 761
1994
26 724
1991
24 654
26 036
1990
26 552
25 646
1989
25 000
24 416
ks
30 000
Počty registrovaných autobusů
(kat. M2, M3)
15 000
10 000
5 000
2006
2002
1998
1993
1992
1988
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV.
2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998
neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů
v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002
"přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989).
3) V letech 2002-2004 se počet snižoval, roky 2005 a 2006 ukazují na možnou změnu k mírnému růstu.
Vozový park se za rok 2006 zvýšil oproti konci roku 2005 o ……………………..
197 autobusů.
4) Podchycené "první registrace" za rok 2006 (nové + ojeté z dovozu) …………………
1 129 autobusů.
932 autobusů.
14,62
14,61
2005
2006
11,92
2001
14,26
11,77
2000
2004
11,76
1999
14,09
11,73
1998
2003
11,35
1997
14,10
10,82
1996
2002
10,39
1995
roků
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Průměrný věk autobusů v ČR
(kat. M2, M3)
Poznámky:
Průměrný věk autobusů má od roku 1995 trvale se zvyšující trend.
"Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím
zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203
z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů.
Za rok 2006 se průměrný věk parku autobusů nepatrně snížil o ………………….
-0,01 roku.
Diagram č. 3.2.5
Soubor: APCR07e.DOC
139
757 061
794 000
2004
2005
822 703
751 974
2003
759 409
2002
1 105 457
1996
744 526
1 125 342
1995
2001
1 142 805
1994
750 000
737 087
1 151 748
1993
787 936
1 175 193
1992
914 256
1 174 549
1991
1998
1 172 657
1990
916 671
1 159 169
1989
1 000 000
1997
1 153 474
1 250 000
1988
ks
Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L)
500 000
250 000
2006
2000
1999
0
Poznámky:
1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již
od r. 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r. 1997a kontinuitou daného trendu.
2) Od r. 1992 docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r. 1999
přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence.
V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu
registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů).
3) Vozový park se za rok 2006 zvýšil oproti konci roku 2005 o ………………… 28 703 ks kat. L
4) Podchycené "první registrace" za rok 2006 (nové + ojeté z dovozu) ………
32 730 ks kat. L
4 027 ks kat. L
32,94
2006
2002
33,09
30,71
2001
2005
30,38
2000
31,45
29,93
2004
29,53
1999
31,08
29,46
1998
2003
28,70
1997
25
28,04
30
24,58
roků
35
1996
Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L)
20
15
10
5
1995
0
Poznámky:
Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena
správná data výroby u všech evidovaných motocyklů.
Růst průměrného věku motocyklů se v r. 2006 zastavil, stáří parku motocyklů zůstává ale stále vysoké.
Za rok 2006 se průměrný věk parku vozidel kat. L snížil o ………………….
-0,15 roku.
Diagram č. 3.2.6
Soubor: APCR07e.DOC
140
Porovnání vybavenosti osobními automobily
Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR
4,5
2,0
2,59
2,50
3,17
3,05
3,12
3,00
2,93
2,77
2,67
2,73
2,63
2,75
2,62
2,74
2,61
2,65
2,56
2,64
2,54
2,43
2,42
2,33
2,35
2,28
2,31
2,24
1,97
2,5
1,94
3,0
2,52
3,5
3,03
4,0
1,5
1,0
0,5
ČR celkem
Olomoucký
Zlínský
Jihomoravský
Vysočina
k 31.12.2005
Moravskoslezský
k 31.12.2006
Ústecký
Karlovarský
Pardubický
Liberecký
Královéhradecký
Jihočeský
Středočeský
Plzeňský
Praha
0,0
kraj
oby-kraj.GIF
Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel):
K datu k 31.12.2005 celkem ... 3 958 708 ks
K datu k 31.12.2006 celkem ... 4 108 610 ks
Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel:
149 902 ks
Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ
ČR celkem = 10 246 522 obyvatel
10 280 968 obyvatel
Přírůstek / - úbytek obyvatel:
34 446 obyvatel
∅ za ČR k 31.12.2006 =
resp.
∅ za ČR k 31.12.2005 =
resp.
∅ přírůstek / - úbytek:
resp.
2,50
400,00
2,59
386,35
-0,09
13,65
(stav k 30.9.2005)
(stav k 30.9.2006)
obyv./ 1 osobní automobil
osob. automobilů / 1000 obyv.
Diagram č. 3.2.7
Soubor: APCR07e.DOC
141
13,87
13,82
14,75
14,71
14,73
14,68
14,66
14,59
14,52
14,52
14,27
14,28
14,15
14,07
13,97
13,97
13,94
13,92
13,82
13,83
13,73
13,60
13,59
13,47
13,40
12,95
13
12,76
14
13,44
13,45
15
14,21
Průměrné stáří osobních automobilů v krajích ČR
12
ČR celkem
Ústecký
Pardubický
Liberecký
Plzeňský
k 31.12.2005
Královéhradecký
k 31.12.2006
Jihočeský
Vysočina
Olomoucký
Karlovarský
Moravskoslezský
Středočeský
Jihomoravský
Zlínský
Praha
11
kraj
Roky 2005 i 2006 znovu potvrdily trend mírného růstu průměrného věku osobních automobilů.
Průměrný věk oproti konci roku 2005 opět vzrostl a to o 0,05 roku. Předchozí pokles z let 2000 a 2001
byl dán zejména vyřazováním starších vozidel značky Škoda a dalších značek původem tzv.
z bývalého vých. bloku. Naopak rostoucí dovoz ojetých vozidel trend stárnutí vozového parku
konzervuje. Omlazení parku je možné jen při větším vyřazování starších vozidel z provozu.
Diagram č. 3.2.8
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR07e.DOC
142
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel
Zpracování a vydávání „SOUHRNNÝCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ“ patří každý měsíc již
řadu let mezi základní činnosti sekretariátu Sdružení AP.
Přílohou materiálu jsou dále diagramy o vývoji podílu
českých výrobců na domácím trhu. Čtvrtletně tento materiál
obsahuje navíc ještě údaje o očekávaných trendech na trhu
vozidel všech kategorií.
Do konce roku 2004 se trh vozidel sledoval podle
prodejů. Od začátku roku 2005 ale došlo ve spolupráci se
Sdružením dovozců automobilů a Centrálním registrem
vozidel ke zcela zásadní změně. Trh vozidel je
vyhodnocován na základě údajů o prvních registracích.
Zdrojová data z CRV tak zcela nahradila doposud
používané údaje o prodejích vozidel z hlášení jednotlivých
výrobců, prodejců nebo importérů. Údaje o prodejích tak
zůstaly zachovány pouze v kategorii přípojných vozidel O3
a O4, ale je snaha i zde na tyto údaje v roce 2007 postupně
přejít. Od českých finálních výrobců se nadále vyhodnocují údaje o výrobě a odbytu
vozidel v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy,
motocykly a mopedy a přípojná vozidla).
Získané údaje od jednotlivých značek, u motorových vozidel, zpracovávané v těsné
spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA), jsou nyní ihned po jejich zpracování
zveřejňovány na internetových stránkách Sdružení AP, včetně možnosti kompletního
stažení souborů ze stránek SDA. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do
činnosti Sdružení AP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů.
4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1
4.1.1 Osobní automobily
V roce 2006 vykázalo na českém trhu nových osobních automobilů první registrace
celkem 62 výrobních značek, to je o 1 méně než v roce 2005. Vývoj českého trhu
nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2006 spolu s odhadem prvních
registrací pro rok 2007 znázorňuje diagram č. 4.1.1. Celkový přehled prvních registrací
na domácím trhu, včetně porovnání s rokem 2005, je pak uveden v tabulce č. 4.1.1.
Původní odhad celkové velikosti trhu pro rok 2006 (uvedeno 125 412 ks – viz předchozí
vydání tohoto materiálu, diagram 4.1.1) byl mírně optimistický, skutečnost byla o zhruba
1 500 ks nižší.
V roce 2006 se na celkové velikosti trhu nových vozidel podílela vozidla z dovozu
57,07 % a tuzemští výrobci 42,93 %. Za celý rok 2006 bylo v tuzemsku dále prvně
zaregistrováno 183 143 ojetých automobilů. To je o alarmujících 29,99 % více než
v roce 2005. Ačkoliv přesné údaje o dovozech ojetých vozidel nejsou k dispozici, lze
dovodit, že celkem bylo do ČR dovezeno více než 200 000 ojetých vozidel. Z těchto
údajů a údajů o prvních registracích za 1. čtvrtletí 2007 vyplývá, že dovoz ojetých
vozidel bude hrát stále významnou roli na celkovém trhu osobních automobilů a jeho
hodnota bude ještě nejméně několik příštích let významně vyšší, než u dovozů
osobních vozidel nových a jeho podíl na celkovém trhu stále poroste.
Soubor: APCR07e.DOC
143
Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1)
(Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
200 000
180 000
160 000
140 000
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
171 710
154 361
148 730 152 175 147 818 149 622
141 310 146 271
116 213
133 002 127 376
123 987 130 000
84 825 91 371
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 r.2007
Diagram č. 4.1.1
Z diagramu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl maxima (téměř
172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce
1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem
hodnoty 150 000 ks. V roce 2004 byl zaznamenán poměrně velký propad
o 11,08 %. V roce 2006 pak trh vykázal po malém růstu v roce 2005 opět pokles
o 2,66 % - viz. tabulka č. 4.1.1. První odhad z výsledků za 1. čtvrtletí 2007
naznačují, že v roce 2007 by mohl nastat obrat a trh by mohl vzrůst mezi 4 – 5 %
a bude se pravděpodobně pohybovat na hranici 130 000 prvně registrovaných
vozidel. Zajímavý je i vývoj podílu domácích výrobců na trhu nových vozidel, což
ukazují diagramy č. 4.1.2 a 4.1.3.
0%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
na trhu nových vozidel
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
39,74%
2006
na celkovém trhu
14,87%
17,33%
21,35%
10%
42,93%
44,97%
48,52%
25,31%
30,67%
32,53%
35,44%
29,18%
29,80%
31,70%
28,43%
20%
31,29%
30%
28,01%
40%
36,73%
50%
26,89%
47,74%
50,00%
52,56%
52,60%
49,61%
60%
54,86%
55,74%
70%
53,81%
80%
61,04%
90%
64,43%
100%
75,24%
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu osobních automobilů
1.-3.
m ěsíc
2007
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových: 1 918 876 ks osobních automobilů
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 1 011 107 ks , to je .................
52,69%
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 3 591 340 ks osobních automobilů
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR): 1 011 107 ks , to je .................
28,15%
Poznámky: Do r. 2001 zahrnuty veškeré prodeje a dovozy, od r. 2002 jen ojetá uvedená do provozu a prodeje nových.
Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel určené z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.1.2
Soubor: APCR07e.DOC
144
38,52%
41,81%
44,55%
48,51%
47,73%
50,00%
50%
52,55%
52,59%
49,59%
60%
54,84%
55,72%
70%
53,75%
80%
60,93%
90%
64,26%
100%
74,97%
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové osobní automobily
40%
0,27%
0,17%
0,11%
0,05%
0,01%
0,02%
0,01%
0,01%
0,01%
0,00%
0,01%
0,01%
0,42%
1,12%
20%
1,23%
30%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
10%
0%
ŠKODA AUTO
ostatní tuzemští výrobci celkem
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
ŠKODA AUTO 1 008 077
TPCA Czech (od r. 2005)
2 278
TATRA (r.1993 - 1999)
376
MTX (r.1993 - 1999)
119
UAZ Č.Dub (r.1993 - 1995)
95
KAIPAN (od r. 1999)
88
AVIA Trend (r.1995 a 1996)
56
17
GORDON (r.1997 - 2002)
Praga (od r. 2007)
1
CELKEM: 1 011 107
ks,
ks,
ks,
ks,
ks,
ks,
ks,
ks,
ks,
to je..
to je..
to je...
to je...
to je...
to je..
to je...
to je...
to je..
ks
1.-3.
m ěsíc
2007
52,53%
0,119%
0,020%
0,006%
0,005%
0,005%
0,003%
0,001%
0,000%
52,69%
Diagram č. 4.1.3
Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce března
roku 2007 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4 a celkové shrnutí od roku 1991 je
pak uvedeno v diagramu č. 4.1.5. Prodeje (odbyt) tuzemských výrobců (ŠKODA
AUTO, TPCA, TATRA, MTX A KAIPAN) na domácím trhu od roku 1993 do roku 2006
jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.6. – pozor nezaměňovat s údaji o prvních
registracích.
Podíly na celkovém trhu */
(osobní automobily kat. M1)
70%
60%
59,63%
46,83% 51,90%
50%
40%
40,00%
30,99%
30%
20%
10%
13,16%
17,11%
38,58% 40,46% 44,30%
43,43% 41,82%
33,88% 31,22%
36,42% 35,15% 38,64%
33,12%
34,20% 32,63%
30,73%
28,09%
30,69%
31,74% 30,67%
22,69% 26,97% 27,22% 26,91% 27,62%32,85%
43,65%
47,81%
29,46%
26,87% 26,13%
26,89%
25,31%
62,59%
52,52%
23,04%
21,35% 17,33%
22,54%
14,87%
0%
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007
prodej tuzem ských výrobců
dovoz ojeté
nová z dovozu celkem
Diagram č. 4.1.4
Soubor: APCR07e.DOC
145
46,57%
Od počátku r. 1993 do konce března 2007
v ČR "zobchodováno" celkem
3 591 340 ks osobních automobilů
28,15%
(do r. 2001 zahrnuty veškeré prodeje a dovozy, od
r. 2002 jen ojetá uvedená do provozu a prodeje
nových a od r. 2005 údaje o prvních registracích)
prodeje tuzemských výrobců = 1 011 107 ks
25,28%
nová z dovozu celkem = 907 769 ks
ojetá z dovozu = 1 672 464 ks
Diagram č. 4.1.5
Tabulka č. 4.1.1
NOVÉ OSOBNÍ AUTOMOBILY (kat. M1)
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Škoda
Renault
Volkswagen
Hyundai
Peugeot
Ford
Citroën
Toyota
Opel
Fiat
Kia
Suzuki
Chevrolet
Honda
Seat
Celkem 15 prvních
Ostatních 47 značek
v ČR
podíl na
registrováno celkovém
(ks)
trhu v ČR
51 833
8 156
7 116
6 028
5 772
5 414
5 348
4 506
3 238
3 048
2 711
2 364
2 334
2 225
2 073
112 166
11 821
16,88%
2,66%
2,32%
1,96%
1,88%
1,76%
1,74%
1,47%
1,05%
0,99%
0,88%
0,77%
0,76%
0,72%
0,67%
36,52%
3,85%
123 987
183 143
307 130
40,37%
59,63%
100,00%
Za období: 1.-12. měsíc 2006
podíl na
registrace za
trhu nových stejné období
m in. roku
41,81%
6,58%
5,74%
4,86%
4,66%
4,37%
4,31%
3,63%
2,61%
2,46%
2,19%
1,91%
1,88%
1,79%
1,67%
90,47%
9,53%
56 743
9 123
6 926
6 378
5 661
5 763
3 972
3 728
3 500
2 822
2 051
1 722
2 354
1 571
2 236
114 550
12 826
TRH NOVÁ:
nové
ojeté
CELKEM
Soubor: APCR07e.DOC
+ nárůst, - pokles */
počtu
podílu na trhu
podílu na
registrací
nových
celkovém trhu
-2,74%
-4,28%
-8,65%
-0,58%
-0,75%
-10,60%
0,30%
-0,26%
2,74%
-0,15%
-0,41%
-5,49%
0,21%
-0,23%
1,96%
-0,16%
-0,39%
-6,06%
1,20%
0,26%
34,64%
0,71%
0,08%
20,87%
-0,14%
-0,25%
-7,49%
0,24%
-0,06%
8,01%
0,58%
0,12%
32,18%
0,55%
0,13%
37,28%
0,03%
-0,12%
-0,85%
0,56%
0,14%
41,63%
-0,08%
-0,16%
-7,29%
0,54%
-6,18%
-2,08%
-0,54%
-0,93%
-7,84%
-2,66%
rok 2006
rok 2005
Nárůst (+), pokles (-)
z toho: domácí výrobci
dovoz
146
------
-7,11%
123 987 ks (62 značek)
127 376 ks (63 značek)
-3 389 ks, to je 100%
-4 061
119,83%
672
-19,83%
PRODEJ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ
140 000
120 000
95 580
100 000
80 000
82 734
63 597
77 416
69 474
72 496
78 187 79 948
73 883 71 374
58 717
64 500 64 924 65 017
60 000
40 000
20 000
0
1993 1994
1995
1996 1997
1998
1999 2000
2001
2002 2003
2004
2005 2006
1 500
1 381
1 200
900
533
600
300
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
40
30
19
20
18
16
16
11
10
7
6
0
1993
1994
Soubor: APCR07e.DOC
1995
1996
1997
1998
1999
147
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
100
80
60
48
40
27
21
20
9
12
2
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
200
167
160
120
80
62
51
63
40
22
9
2
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Diagram č. 4.1.6
4.1.2 Užitková vozidla kat. N1
V roce 2006 vykázalo první registrace na oficiálním českém trhu nových užitkových
vozidel kat. N1 celkem 65 výrobních značek (tj. o 9 více než v roce 2005). Přehled
jejich prvních registrací včetně porovnání s rokem 2005 je uveden v tabulce
č. 4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku
2006, spolu s prvním odhadem pro rok 2007, pak znázorňuje diagram č. 4.1.7. Pro
informaci je možno doplnit, že odhad Sdružení automobilového průmyslu pro rok
2005, provedený před rokem v minulém vydání tohoto materiálu (52 247 ks), byl
i u této kategorie vozidel zhruba o 2 500 vozidel nadhodnocený. Větší chyba
v odhadu oproti osobním automobilům je ovlivněna přesunem značné části vozidel,
která dříve spadala do kategorie osobních (z důvodu možného odpočtu DPH)
a také tím, že odhad vychází z proporcí trhu za poslední čtyři roky, kdy nebyla
dynamika trhu tak velká.
Soubor: APCR07e.DOC
148
Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na
hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký
obrat, který má výše zmiňované příčiny a předpoklad, že strmý růst počtu prodejů
bude i nadále pokračovat, se potvrdil. Jak rok 2005, tak i uplynulý rok 2006 vykázal
rekordní hodnoty. V roce 2006 bylo dosaženo doposud nejvyšší hodnoty. Prvně
bylo registrováno 49 491 ks vozidel. I v roce 2007 se dá předpokládat opět značný
nárůst trhu a to až na hodnotu přes 60 000 kusů vozidel. Z pohledu tuzemských
výrobců je v této kategorii vozidel třeba znovu připomenout skutečnost, že Škoda
Auto ukončila v roce 2001 výrobu velice populárního modelu Škoda Felicia Pick-up
a model Škoda Fabia Praktik je pouze doplňkový výrobní program, který ho
nenahradil. V roce 2005 se ale Škoda vrátila na první místo i v tomto segmentu,
protože podobně jako ostatní značky využívá legislativní možnost prodeje
klasických osobních vozidel typu kombi (Fabia a Octavia) s homologací jako lehké
užitkové vozidlo kvůli odpočtu DPH. V roce 2007 se navíc začne i s výrobou
a prodejem plnohodnotné verze vozidla N1 - Roomster Praktik.
Tabulka č. 4.1.2
NOVÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA kat. N1
výrobní značka
v ČR
podíl na
registrováno celkovém
trhu v ČR
(ks)
podíl na
registrace za
trhu nových stejné období
m in. roku
počtu
podílu na trhu
podílu na
registrací
nových
celkovém trhu
11 835
20,58%
23,91%
7 818
51,38%
3,89%
2 Volkswagen
6 018
10,46%
12,16%
4 779
25,93%
-0,08%
0,13%
3 Ford
5 575
9,69%
11,26%
5 140
8,46%
-1,90%
-1,42%
4 Renault
3 674
6,39%
7,42%
3 035
21,05%
-0,35%
-0,17%
5 Citroën
3 353
5,83%
6,77%
2 090
60,43%
1,42%
1,31%
6 Peugeot
2 681
4,66%
5,42%
2 908
-7,81%
-2,03%
-1,63%
7 Mercedes-Benz
2 319
4,03%
4,69%
1 742
33,12%
0,22%
0,27%
8 Hyundai
1 910
3,32%
3,86%
1 145
66,81%
0,93%
0,85%
9 Opel
1 396
2,43%
2,82%
1 533
-8,94%
-1,11%
-0,89%
-0,32%
1 Škoda
3,67%
10 Fiat
1 299
2,26%
2,62%
1 194
8,79%
-0,43%
11 Audi
1 154
2,01%
2,33%
643
79,47%
0,69%
0,62%
12 Nissan
1 015
1,77%
2,05%
849
19,55%
-0,12%
-0,07%
13 Toyota
934
1,62%
1,89%
805
16,02%
-0,17%
-0,12%
14 Kia
839
1,46%
1,70%
1 012
-17,09%
-0,90%
-0,73%
15 BMW
807
1,40%
1,63%
555
45,41%
0,21%
0,20%
44 809
77,92%
90,54%
35 248
27,12%
0,27%
1,70%
4 682
8,14%
9,46%
3 799
23,24%
-0,27%
-0,07%
49 491
8 016
57 507
86,06%
13,94%
100,00%
Celkem 15 prvních
TRH NOVÁ:
nová
ojetá
CELKEM
Soubor: APCR07e.DOC
26,75%
rok 2006
rok 2005
dovoz
149
------
1,62%
49 491 ks (65 značek)
39 047 ks (56 značek)
10 444 ks, to je 100%
4 021
38,50%
6 423
61,50%
Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1)
70 000
63 000
60 000
49 491
50 000
39 047
40 000
30 000
21 189 21 578
20 000
11 247
14 039 15 277
26 750
16 350 15 738 15 040 15 004 13 888 18 124
10 000
0
Diagram č. 4.1.7
V dalších diagramech (č. 4.1.8 a 4.1.9) je znázorněn vývoj podílu domácích výrobců
na českém trhu užitkových vozidel kat. N1, diagramy č. 4.1.10 až č. 4.1.12 pak
uvádějí prodeje jednotlivých českých výrobců na tuzemském trhu.
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu užitkových vozidel kat. N1
100%
90%
49,32%
80%
1994
1995
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2004
2006
na celkovém trhu
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem nových:
z toho domácími výrobci (vozy vyrobené v ČR):
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno":
305 522
62 601
349 169
62 601
ks
ks,
ks
ks,
22,43%
1.-3.
měsíc
2007
vozidel kat. N1
to je .................. 20,49%
vozidel kat. N1
to je .................. 17,93%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.1.8
Soubor: APCR07e.DOC
150
18,94%
23,96%
2005
20,62%
16,95%
0,63%
20,08%
2003
0,79%
0,66%
0,89%
4,40%
14,37%
16,82%
18,32%
25,16%
23,64%
31,48%
30,64%
28,58%
27,68%
23,27%
1996
3,38%
0%
1993
16,95%
10%
22,65%
20%
18,41%
30%
34,18%
40%
19,48%
50%
46,29%
60%
35,89%
70%
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nová užitková vozidla kat. N1)
100%
90%
2005
2006
ŠKODA AUTO
LUBLIN (r. 1997 - 1999)
MAGMA (od r. 1995)
TATRA BETA (r. 1995 - 1999)
DESTACAR (r. 1995 - 1998)
Jlaureta (r. 1998 - 2002)
GAZELA (r. 1997 - 1998)
STAS-Pony (r. 1995 - 1996)
Terrier (jen v r. 1998)
TPCA Kolín (od r.2006)
CELKEM:
0,08%
0,05%
2004
ŠKODA AUTO
22,36%
23,91%
20,02%
0,05%
0,66%
2003
0,13%
2002
0,82%
2001
0,08%
2000
4,20%
1999
0,20%
1998
17,93%
21,96%
26,38%
1997
16,38%
1996
0,44%
1,28%
1995
0,39%
2,44%
1994
0%
3,20%
0,00%
1993
10%
5,10%
0,00%
20%
22,62%
30%
5,96%
40%
21,99%
50%
17,05%
60%
35,89%
70%
49,32%
80%
1.-3.
měsíc
2007
59 077 ks, to je .. 19,34%
1 970
771
429
190
74
33
17
17
23
62 601
ks, to je .....
0,645%
0,252%
ks, to je .....
ks, to je .....
0,140%
ks, to je .....
0,062%
ks, to je .....
0,024%
ks, to je .....
0,011%
ks, to je .....
0,006%
ks, to je .....
0,006%
ks, to je .....
0,008%
ks
20,49%
Diagram č. 4.1.9
PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1
6 000 5 547
5 039
4 660
5 000
4 879
4 313
4 000
3 456
2 695
2 604
3 000
2 457
2 000
583
1 000
148
176
242
154
2003
2004
2005
2006
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
ŠKODA
Diagram č. 4.1.10
Soubor: APCR07e.DOC
151
136
140
116
120
100
80
65
62
60
50
40
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2003
2004
2005
2006
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR
1 250
1 004
1 000
750
601
500
365
250
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
LUBLIN / DAEWOO AVIA
200
195
164
160
114
120
80
53
54
37
40
48
24
35
14
25
9
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
MAGMA / ALFINE
Diagram č. 4.1.11
Soubor: APCR07e.DOC
152
50
40
30
20
22
18
20
10
10
4
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2001
2002
2003
2004
2005
2006
JLaureta
150
125
100
100
75
55
50
32
25
3
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
DESTACAR
25
20
20
15
13
10
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
GAZELA / ROSS
Diagram č. 4.1.12
Soubor: APCR07e.DOC
153
4.1.3 Shrnutí
Shrneme-li výše uvedené, je možno ve stručnosti konstatovat, že:
• celkově mírný pokles trhu osobních automobilů (– 2,66 %) jde bohužel na vrub
tuzemské produkci, vozidla z dovozu zaznamenala nepatrný růst.
• u malých užitkových automobilů kat. N1 trh dále výrazně narostl o 26,75 %, na
tomto nárůstu se naopak domácí výrobci výrazně podílejí. Tuzemský výrobce
Škoda Auto díky užitkovým modifikacím Fabia a Octavia zhruba 1,5 násobně
zvýšil odbyt a zaujal suverénně vedoucí místo, když prodal téměř dvakrát více
vozidel než druhý v pořadí Volkswagen;
• v prodejích osobních automobilů si stále drží nadpoloviční podíl malé a mini
vozy, podíl jednotlivých segmentů v roce 2006 je vidět v diagramu č. 4.1.13.
sportovní
0,57%
luxusní
0,34%
velkoprostorové
6,63%
terénní
2,53%
nezařazeno
2,62%
mini vozy
5,11%
vyšší střední
2,85%
střední
17,27%
malé vozy
48,36%
nižší střední
13,73%
Diagram č. 4.1.13
Pokles prvních registrací nových osobních automobilů v roce 2006 a stále rostoucí
trh lehkých užitkových vozidel má jednoznačnou příčinu ve stále více využívané
možnosti odpočtu DPH u vozidel, která jsou sice schválena jako nákladní, ale jde
o účelově upravená osobní vozidla tak, aby vyhověla tuzemským finančním
předpisům. Další faktory ovlivňující trh nových vozidel je možno shrnout zhruba do
následujících bodů:
• v České republice i přes příznivý ekonomický vývoj posledních let není ještě
koupěschopnost obyvatelstva a částečně i podnikatelské sféry na takové úrovni,
aby docházelo k větší obměně vozového parku;
• z delší časové řady o prodejích rovněž vyplývá, že koupě vozidel probíhá
v určitých cyklech;
• projevuje se i tzv. technický paradox, kdy vozidla jsou stále dokonalejší
a samozřejmě i kvalitnější a není tak často důvod k jejich obměně;
• trh je ve stále větší míře ovlivňován dovozem ojetých vozů, jejichž podíl na
celkovém trhu stále roste.
Soubor: APCR07e.DOC
154
V roce 2007 oproti roku 2006 tedy lze, na základě
trendů vysledovaných z minulých let a zejména pak
i z výsledků za první měsíce letošního roku, očekávat
mírný růst prodejů osobních automobilů a další
poměrně výrazný růst v kategorii malých užitkových
automobilů.
Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích
značek osobních automobilů a malých užitkových
vozidel jakož i údaje o dovozech vozidel těchto
kategorií jsou v souhrnu za rok 2006 a předcházející
čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci „STATISTIKA
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2002 - 2006“, která je rovněž předávána celé členské
základně Sdružení automobilového průmyslu.
4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla
Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních
automobilů, autobusů a motocyklů „do“ a „přes“ 50 ccm) probíhá již dva roky stejně jako
u kategorie osobních a lehkých užitkových vozidel podle údajů o prvních registracích
z Centrálního registru vozidel. „Postaru“ (tj. podle prodejů) je nadále vyhodnocována jen
kategorie přípojných vozidel a dále je takto zpracován doplňující přehled v kategorii
motocyklů podle provedení a kubatur. Údaje za všechny kategorie vozidel, mimo
přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně
Sdružení AP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel,
především elektronickou cestou.
4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
V roce 2006 uplatnilo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních
automobilů celkem 28 výrobních značek (o 2 více než v roce 2005). Přehled prvních
registrací včetně porovnání s rokem 2005 je uveden v tabulce č. 4.2.1. Vývoj trhu
nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2006, spolu s prvním odhadem pro rok
2007, znázorňuje diagram č. 4.2.1.
V této kategorii vozidel se bohužel domácím výrobcům stále nedaří zastavit
každoroční pokles tržního podílu, což dokládají diagramy č. 4.2.2 i 4.2.3. Nutno
konstatovat, že první registrace tuzemských výrobců v ČR i při celkovém poměrně
výrazném růstu objemu domácího trhu o 15,04 % (v porovnání 2006/2005) nadále
klesají. Potvrdila se tedy úvaha, uváděná v předchozích vydáních tohoto materiálu, kde
bylo uvedeno: „Růst trhu nákladních vozidel bude pravděpodobně pokračovat, ale
nebude zřejmě naplněn domácí produkcí, avšak nákladními vozy z dovozu (a to dosti
výrazně)“.
Odhad velikosti trhu nových vozidel v roce 2006 pro tuto kategorii, provedený
v květnu 2006 na základě výsledků o prvních registracích za 1. čtvrtletí 2006 (celkem za
rok 2006 byly odhadovány první registrace 9 269 ks nákladních automobilů), nakonec
vyšel poměrně přesně i když byl oproti skutečnosti mírně podhodnocen. Skutečný trh
nových vozidel v roce 2006 byl oproti odhadu vyšší o 658 vozidel.
Soubor: APCR07e.DOC
155
Tabulka č. 4.2.1
NOVÁ NÁKLADNÍ VOZIDLA (kat. N2 a N3)
registrace za
v ČR
podíl na
podíl na
podílu na trhu
podílu na
registrováno celkovém trhu nových stejné období
počtu
(ks)
registrací
nových
celkovém trhu
trhu v ČR
min. roku
13,31%
1 787
-2,53%
-1,38%
1 805
18,18%
1,01%
11,24%
1 243
0,95%
1,02%
1 524
15,35%
22,61%
11,17%
1 238
0,90%
0,99%
1 514
15,25%
22,29%
8,81%
1 113
-0,87%
-0,34%
1 194
12,03%
7,28%
7,99%
792
1,74%
1,48%
1 084
10,92%
36,87%
7,72%
930
-0,23%
0,08%
1 047
10,55%
12,58%
6,83%
756
0,57%
0,61%
926
9,33%
22,49%
2,04%
302
-0,72%
-0,45%
276
2,78%
-8,61%
69,11%
8 161
-0,19%
2,01%
9 370
94,39%
14,81%
4,11%
468
0,19%
0,26%
557
5,61%
19,02%
výrobní značka
1
2
3
4
5
6
7
8
Mercedes-Benz
Iveco
MAN
DAF
Scania
Renault Trucks
Volvo
Tatra
Celkem 8 prvních
------
TRH NOVÁ:
nová
ojetá
CELKEM
9 927
3 632
13 559
15,04%
rok 2006
rok 2005
dovoz
73,21%
26,79%
100,00%
2,27%
9 927 ks (28 značek)
8 629 ks (26 značek)
1 298 ks, to je 100%
-14
-1,08%
1 312
101,08%
Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů)
12 000
11 000
9 927
10 000
8 000
6 000 5 309 4 752
5 870
6 853
6 370
5 782
6 260
6 591 7 024 6 554
7 798
8 629
5 167
4 000
2 000
0
Diagram č. 4.2.1
Soubor: APCR07e.DOC
156
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
na celkovém trhu
94 945
29 922
121 253
29 922
2,79%
1,89%
5,56%
4,07%
6,57%
4,66%
5,76%
8,13%
7,65%
10,76%
11,72%
8,09%
0%
1993
15,75%
24,52%
10%
11,23%
20%
19,73%
33,56%
45,38%
30%
27,84%
40%
38,35%
56,08%
46,68%
59,48%
67,89%
50%
54,30%
60%
63,71%
70%
70,31%
80%
74,75%
90%
81,85%
100%
84,93%
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu nákladních automobilů
1.-3.
měsíc
2007
ks vozidel kat N2, N3
ks, to je ..... 31,52%
ks vozidel kat N2, N3
ks, to je ..... 24,68%
Diagram č. 4.2.2
2,24%
0,54%
0,37%
0,07%
0,04%
1,19%
2,78%
2,74%
3,50%
3,00%
4,32%
3,24%
7,15%
8,61%
0,65%
2,57%
11,96%
19,31%
2,33%
1,46%
4,75%
3,82%
8,72%
3,14%
6,26%
12,31%
2,98%
10,10%
4,62%
10,37%
4,98%
13,83%
4,59%
10%
5,44%
20%
7,19%
30%
3,31%
40%
27,92%
36,01%
41,10%
50%
42,18%
50,60%
60%
59,79%
70%
65,66%
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové nákladní automobily
0,14%
0%
1993
1994
AVIA
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
ostatní celkem
TATRA
AVIA
TATRA
ŠKODA / LIAZ (do r. 2001)
ROSS (r. 1994 - 1998)
PRAGA (od r. 1995)
MAGMA (od r. 2005)
CELKEM:
22 261
3 796
2 934
480
450
1
29 922
2005
2006
1.-3.
měsíc
2007
ks, to je ..... 23,45%
ks, to je ..... 4,00%
ks, to je ..... 3,09%
ks, to je ..... 0,51%
ks, to je ..... 0,47%
ks, to je ..... 0,00%
ks, to je ..... 31,51%
Diagram č. 4.2.3
Soubor: APCR07e.DOC
157
4 548
3 632
8 062
3 535
306
552
633
567
3 189
5 850
704
822
3 132
2 643
5 554
2 645
1 037
4 727
1 511
1999
1 533
1998
3 558
1997
2 812
1 732
3 435
1 213
1996
2 620
3 162
1 049
1995
1 252
618
2 796
385
2 000
4 057
4 000
1 885
6 000
3 985
8 000
6 202
10 000
7 165
12 000
9 375
Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)
10 694
Stejně jako u osobních vozidel, je i trh nákladních vozidel (včetně tahačů)
dlouhodobě ovlivňován dovozem ojetých vozidel. Trend je vidět např. z diagramů č.
4.2.4 a č. 4.2.5. V roce 2007 se, podle vývoje za 1. čtvrtletí, očekává opětné
zvýšení prvních registrací ojetých nákladních automobilů a tahačů oproti roku 2006,
kdy tyto hodnoty také rostly. Uspokojivé ale je, že růstovou dynamiku si i přes tento
nepříznivý faktor udržují i vozidla nová.
0
2000
nové tuzemské
2001
2002
dovoz nové
2003
2004
2005
2006
2007
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.4
nové tuzemské
dovoz nové
2 150
4 351
1 695
1 630
3 125
0
1 344
2004
1
2003
1
1 454
2002
9
2 753
2001
3
8
2000
1 668
2 495
2 322
1999
6
1998
1 157
1 839
655
1 816
582
736
1997
10
1996
14
1995
59
0
77
454
1 025
215
1 000
339
2 000
701
438
3 000
1 478
4 000
2 036
1 018
5 000
3 629
6 000
5 210
Skladba trhu - návěsové tahače
2005
2006
2007
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.5
Další diagramy (č. 4.2.6 a 4.2.7) znázorňují vývoj prodejů českých výrobců
nákladních automobilů (AVIA, TATRA, LIAZ/ŠKODA LIAZ, PRAGA a ROSS) na domácím
trhu v období let 1993 až 2006.
Soubor: APCR07e.DOC
158
PRODEJ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ
4 000
3 486
3 500
2 841 2 970 2 877
3 000
2 608
2 500
2 079
2 000
1 441
1 500
1 207
787
1 000
604
468
500
336
277
256
2004
2005
2006
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
AVIA / DAEWOO AVIA
500
440
422
400
300
397
340
289
297
267
218
171
200
186
207
180
274
212
100
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
73
86
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2002
2003
2004
2005
2006
TATRA
800
734
700
613
600
500
434
443
380
400
300
166
200
100
4
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
LIAZ / ŠKODA LIAZ
Diagram č. 4.2.6
Soubor: APCR07e.DOC
159
100
90
80
68
57
60
47
54
39
40
38
24
22
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
PRAGA
250
200
170
150
128
105
100
59
50
18
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
ROSS
Diagram č. 4.2.7
4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3)
Trh nových autobusů se mezi roky 2001 - 2004 výrazně neměnil. Po růstu v roce
2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003 došlo sice v roce 2004 k nepatrnému
poklesu, ale dá se říci, že trh se pohyboval okolo hodnoty 950 ks prodávaných
autobusů. V roce 2005 tuzemský trh nových autobusů (bráno podle prvních
registrací) ale poměrně výrazně propadl až na hodnotu 816 ks. V roce 2006 se trh
vrátil na onu pomyslnou hranici 950 ks, když celkové první registrace byly 944
autobusů. Výsledky prvního čtvrtletí 2007 ale naznačují, že rok 2007 tento pozitivní
růstový trend pravděpodobně nepotvrdí. První odhad pro letošní rok naznačuje, že
trh by mohl opět poklesnout a výsledná hodnota se bude pravděpodobně pohybovat
někde kolem čísla 900 ks - viz diagram č. 4.2.8. Jak se vyvíjí podíl tuzemských
výrobců dokumentují diagramy č. 4.2.9 a 4.2.10. Přehled prvních registrací
nejvýznamnějších značek v roce 2006 je uveden v tabulce č. 4.2.2. Celkem bylo
v roce 2006 na trhu podchyceno 26 značek, v roce 2005 to bylo 23 značek.
Diagramy č. 4.2.11 a 4.2.12 znázorňují prodeje českých výrobců autobusů na
domácím trhu v letech 1993 až 2006.
Soubor: APCR07e.DOC
160
Tabulka č. 4.2.2
NOVÉ AUTOBUSY (kat. M2 a M3)
v ČR
podíl na
podíl na
registrace za
podílu na trhu
podílu na
počtu
(ks)
registrací
nových
celkovém trhu
trhu v ČR
min. roku
výrobní značka
1 Karosa
291
25,78%
30,83%
276
5,43%
-3,00%
-4,62%
2 SOR
211
18,69%
22,35%
157
34,39%
3,11%
1,40%
3 Irisbus
137
12,13%
14,51%
74
85,14%
5,44%
3,98%
88
7,79%
9,32%
139
-36,69%
-7,71%
-7,51%
4 Mercedes-Benz
33
2,92%
3,50%
27
22,22%
0,19%
-0,05%
Celkem 5 prvních
760
67,32%
80,51%
673
184
16,30%
19,49%
143
12,93%
28,67%
-1,97%
1,97%
-6,80%
0,55%
944
185
1 129
83,61%
16,39%
100,00%
5 Solaris
TRH NOVÁ:
nové
ojeté
CELKEM
15,69%
rok 2006
rok 2005
dovoz
------
-6,25%
944 ks (26 značek)
816 ks (23 značek)
128 ks, to je 100%
138
107,81%
-10
-7,81%
Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3)
1 200
1 000
892
874
800
784
693
842
838
922
806
985
983
959
944
816
900
729
600
400
200
0
Diagram č. 4.2.8
Odhad prvních registrací nových autobusů pro rok 2006, učiněný v předchozím
vydání tohoto souhrnu (1 050 ks), se ukázal příliš optimistický. Skutečnost byla
o cca 106 ks nižší. K prolomení hranice 1000 ks nových autobusů se v kategorii,
jejíž obměna je nedostatečná, asi v nejbližších letech nedojde.
Soubor: APCR07e.DOC
161
57,40%
2005
2006
33,88%
30%
53,59%
68,64%
56,28%
2004
62,62%
73,47%
75,36%
66,38%
80,04%
88,87%
83,57%
66,43%
2003
58,97%
1998
40%
64,37%
1997
50%
75,28%
65,25%
1996
60%
96,45%
95,16%
65,26%
78,64%
95,48%
95,93%
97,55%
66,92%
70%
85,68%
80%
96,22%
90,34%
90%
89,56%
100%
94,39%
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu autobusů
20%
10%
0%
1993
1994
1995
1999
2000
2001
2002
1.-3.
měsíc
2007
na celkovém trhu
11 426
9 653
13 973
9 653
ks autobusů
ks, to je .... 84,48%
ks autobusů
ks, to je .... 69,08%
Diagram č. 4.2.9
2,58%
1,14%
2,31%
5,79%
7,09%
3,63%
3,27%
5,49%
4,50%
5,28%
3,59%
4,97%
0,49%
0,74%
32,03%
21,57%
22,35%
45,55%
19,24%
19,61%
18,47%
13,05%
15,03%
9,96%
10,14%
10,26%
0,46%
20%
10%
4,04%
30%
9,70%
40%
19,87%
50%
42,89%
48,63%
60%
52,16%
59,83%
70%
62,50%
68,35%
83,22%
81,39%
78,13%
80,44%
80%
91,20%
90%
91,82%
100%
94,62%
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové autobusy
0,00%
0%
1993
1994
1995
KAROSA
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
SOR (od r. 1994)
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: KAROSA
SOR (od r. 1994)
KH motor CENTRUM (od r. 1994)
ŠKODA Ostrov (r.1997 - 2001)
OASA (do r. 1994)
TEDOM (od r. 2005)
Zlinner (r. 1995 - 1996)
CELKEM:
1.-3.
měsíc
2007
7 781 ks, to je ....
68,10%
1 475
324
35
26
10
2
12,91%
2,84%
0,31%
0,23%
0,09%
0,02%
84,48%
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
ks, to je .......
9 653 ks
Diagram č. 4.2.10
Soubor: APCR07e.DOC
162
PRODEJ AUTOBUSŮ
1 200
1 000
827
819
800
632
514
600
518
538
610
570
473
499
508
460
391
454
400
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
191
188
2005
2006
KAROSA
240
209
200
164
154
160
104
120
80
62
68
1996
1997
67
73
1998
1999
119
28
40
4
0
1993
1994
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
47
49
2004
2005
2006
SOR Libchavy
100
80
60
44
36
40
15
20
36
32
25
23
23
1997
1998
1999
45
35
7
0
1993
1994
1995
1996
2000
2001
2002
2003
2006
KH motor CENTRUM
Diagram č. 4.2.11
Soubor: APCR07e.DOC
163
40
20
2
4
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
OASA Čáslav
40
22
20
1
1
1998
1999
6
5
2000
2001
0
1993
1994
1995
1996
1997
2002
2003
2004
2005
2006
ŠKODA Ostrov
Diagram č. 4.2.12
4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L)
V kategorii jednostopých motorových vozidel byl i v roce 2006 opět zaznamenán
růst. Na českém trhu motocyklů a mopedů v roce 2006 byla podchycena první
registrace celkem 138 výrobních značek (tedy o 27 více než v roce 2005) - viz
tabulka č. 4.2.3. Trh nových motocyklů vzrostl o více než 25 % a dosáhl již téměř
20 000 kusů. První odhad pro letošní rok naznačuje další výrazně růstový potenciál
trhu až k hodnotě 26 000 prvních registrací nových motocyklů – viz diagram
č. 4.2.13. Celkový vývoj trhu nových motocyklů a mopedů a vývoj podílu domácích
výrobců na českém trhu je znázorněn v diagramech až 4.2.14 až 4.2.15. Stejně jako
u nákladních vozidel však vývoj podílu domácích výrobců není „v souladu“
s celkovou velikostí trhu, ale má bohužel v souhrnu opačný - tedy sestupný trend.
Soubor: APCR07e.DOC
164
Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L)
30 000
26 000
25 000
19 617
20 000
15 000
10 000
13 060
11 653 11 154
8 805
5 362 6 460
8 847
7 320 8 376
15 625
14 566 15 029
10 032
5 000
0
Diagram č. 4.2.13
První odhad trhu pro rok 2006, který byl součástí loňského vydání tohoto materiálu,
se ukázal jako podhodnocený o 2 353 ks. Tato poměrně velká nepřesnost je dána
tím, že první odhad vychází vždy nejen z výsledků za 1. čtvrtletí, ale i z poměrů
minulých let, ve kterých ale dynamika trhu nebyla zdaleka taková.
Tabulka č. 4.2.3
NOVÉ MOTOCYKLY (kat. L)
(včetně mopedů, čtyřkolek a sněžných skútrů)
výrobní značka
v ČR
podíl na
podíl na
registrace za
počtu
podílu na trhu
podílu na
(ks)
registrací
nových
celkovém trhu
trhu v ČR
min. roku
1 Honda
1 869
5,71%
9,53%
1 505
24,19%
-0,10%
2 Yamaha
1 629
4,98%
8,30%
1 159
40,55%
0,89%
-0,26%
0,38%
3 Keeway
1 319
4,03%
6,72%
1 391
-5,18%
-2,18%
-1,49%
4 TMEC
1 141
3,49%
5,82%
1 401
-18,56%
-3,15%
-2,07%
5 Kentoya
1 055
3,22%
5,38%
1 407
-25,02%
-3,63%
-2,36%
6 Suzuki
1 028
3,14%
5,24%
669
53,66%
0,96%
0,49%
7 Qingqi
916
2,80%
4,67%
1 114
-17,77%
-2,46%
-1,62%
8 Jinlun
557
1,70%
2,84%
419
32,94%
0,16%
0,04%
9 Linhai
512
1,56%
2,61%
296
72,97%
0,72%
0,39%
10 Peugeot
480
1,47%
2,45%
451
6,43%
-0,44%
-0,32%
10 506
32,10%
53,56%
9 812
9 111
27,84%
46,44%
5 813
7,07%
56,73%
-9,24%
9,24%
-6,83%
4,78%
19 617
13 113
32 730
59,94%
40,06%
100,00%
Celkem 10 prvních
TRH NOVÁ:
nové
ojeté
CELKEM
Soubor: APCR07e.DOC
25,55%
rok 2006
rok 2005
dovoz
165
------
-2,05%
19 617 ks (138 značek)
15 625 ks (111 značek)
3 992 ks, to je 100%
-65
-1,63%
4 057
101,63%
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu motocyklů a mopedů
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
158 426
13 277
249 358
13 277
0,29%
1.-3.
měsíc
2007
na celkovém trhu
0,58%
0,70%
1,17%
1,17%
1,89%
1,66%
1,11%
2,07%
1,28%
2,04%
2,82%
2,59%
4,58%
2,96%
5,96%
6,41%
9,40%
11,23%
21,69%
5%
0%
1993
7,51%
10%
7,12%
15%
4,99%
20%
12,56%
25%
16,08%
30%
14,51%
35%
22,88%
26,92%
40%
4,93%
32,46%
45%
ks motocyklů a mopedů
ks, to je .......................... 8,38%
ks motocyklů a mopedů
ks, to je .................. 5,32%
Diagram č. 4.2.14
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nové motocykly a mopedy
1993
1994
1995
JAWA Moto
1996
1997
1998
1999
2 000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
JAWA Moto
ČZ Cagiva (r. 1993 - 1997)
DANDY / MOTOUNION (r. 1996 - 1999)
STELLA / PENTO (od r. 1997)
PRAGA (od r.1999)
CELKEM:
6 192 ks, to je ..
4 324
1 895
637
229
13 277
ks, to je .....
ks, to je .....
ks, to je .....
ks, to je .....
ks
1.-3.
měsíc
2007
3,91%
2,73%
1,20%
0,40%
0,14%
8,38%
Diagram č. 4.2.15
Soubor: APCR07e.DOC
166
0,00%
0,58%
0,03%
1,15%
0,02%
1,87%
0,09%
0%
1,56%
1,76%
0,31%
0,57%
2,25%
1,16%
3,41%
1,16%
5,38%
3,78%
4,02%
8,52%
15,18%
11,74%
7,86%
2,72%
5%
0,85%
10%
6,27%
15%
4,38%
20%
11,69%
25%
4,60%
30%
9,91%
24,60%
35%
Meziroční trend v tržních podílech jednotlivých kategorií jednostopých motorových
vozidel braných ale podle prodejů, nikoliv podle prvních registrací, je vidět
z diagramů č. 4.2.16 a 4.2.17.
Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI) - dle prodejů
rok 2006
mtc nad 800 ccm
10,83%
3 nebo 4 kolky sněžné skůtry
0,55%
4,51%
mopedy
5,93%
mtc do 50 ccm
34,27%
mtc od 500 do 800
ccm
12,95%
mtc od 350 do 500
ccm
4,96%
mtc od 125 do 350
ccm
8,29%
mtc od 50 do 125 ccm
17,71%
CELKEM
15 387
Diagram č. 4.2.16
Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI) - dle prodejů
rok 2005
mtc nad 800 ccm
7,59%
3 nebo 4 kolky
3,96%
sněžné skůtry
0,60%
mtc od 500 do 800
ccm
9,83%
mopedy
16,74%
mtc od 350 do 500
ccm
3,30%
mtc do 50 ccm
33,09%
mtc od 125 do 350
ccm
6,68%
mtc od 50 do 125 ccm
18,21%
CELKEM
16 647
Diagram 4.2.17
Soubor: APCR07e.DOC
167
Přehled o prodejích jednotlivých domácích výrobců na českém trhu od roku 1993 je
shrnut v diagramech č. 4.2.18 a č. 4.2.19.
PRODEJ MOTOCYKLŮ a MOPEDŮ
1 400
1 367
1 200
1 000
800
873
627
600
405
403
400
335
333
341
198
292
249
232
325
218
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2004
2005
2006
JAWA / JAWA Moto (motorcycles)
1 000
800
626
600
450
510
400
309
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
DANDY / MOTOUNION (motorcycles)
100
80
59
60
51
44
38
40
29
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
PRAGA (motorcycles)
Diagram č. 4.2.18
Soubor: APCR07e.DOC
168
300
257
250
200
150
111
102
100
57
51
30
50
15
14
2
2
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
STELLA / PENTO (mopeds)
2 500
2 107
2 000
1 767
1 500
1 000
500
160
235
55
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
ČZ Cagiva / ČZ (motorcycles)
Diagram č. 4.2.19
4.2.4 Přípojná vozidla (kat. O3 a O4)
Trh přípojných vozidel v roce 2006 výrazně zvýšil svoji dynamiku, když oproti roku
2005 vzrostl o 19,33 %. Nárůst z let 2005/2004 byl jen o 3,99 %. Oba tuzemští
výrobci sice poněkud ztratili, ale stále mají zhruba pětinový podíl na trhu a to i přes
silnou konkurenci velkého počtu zastoupení zahraničních značek. Vývoj českého
trhu u této kategorie silničních vozidel, včetně prvního odhadu trhu pro rok 2007,
který počítá s růstem až na hodnotu 6 400 ks prodaných vozidel, je znázorněn
v diagramech č. 4.2.20 až 4.2.22. Poptávka v této kategorii je do značné míry
ovlivňována poptávkou v kategorii těžkých nákladních vozidel (tahačů). Trh
přípojných vozidel se nadále vyhodnocuje pouze čtvrtletně, ale v roce 2007 se
podobně jako u ostatních kategorií začal vyhodnocovat podle údajů o prvních
registracích. Pro zachování kontinuity i z důvodu, že údaje o prvních registracích
neumožňují rozlišovat na přívěsy a návěsy, bude trh sledován paralelně (stejně jako
u motocyklů) i podle hlášení o prodejích od jednotlivých dovozců a prodejců.
Soubor: APCR07e.DOC
169
Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4)
(prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)
6 400
7 000
5 568
6 000
4 487 4 666
5 000
4 000
2 917
3 000
2 105
1 279 1 252 1 408
2 000
1 799
3 510
3 927
3 502
2 252 2 074
1 000
0
Diagram č. 4.2.20
Pro rok 2006 byly v minulém vydání tohoto podkladu odhadnuty prodeje v této
kategorii vozidel na cca 5 000 ks. Dosažená skutečnost činila 5 568 ks prodaných
přípojných vozidel, tj. o zhruba 10 % příznivější hodnota.
Vývoj podílu vozidel tuzemské výroby na českém trhu - přípojná vozidla (kat. O 3,4)
80%
0%
1993
1994
1995
1996
na trhu nových
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
na celkovém trhu (tj. včetně ojetých *)
41 177
12 103
51 104
12 103
2004
2005
17,00%
18,59%
2006
1.-3.
měsíc
2007
ks přípoj. vozidel kat. O3,O4
ks, to je .................. 29,39%
ks přípoj. vozidel kat. O3,O4
ks, to je .................. 23,68%
*/ Ojetá vozidla do provozu - dle údajů CRV za 1.-3. měsíc 2007
Diagram č. 4.2.21
Soubor: APCR07e.DOC
170
15,44%
10%
16,78%
30,41%
26,75%
32,90%
27,62%
29,34%
24,65%
20,91%
27,15%
22,05%
24,40%
25,53%
33,61%
38,53%
24,13%
34,15%
34,41%
23,44%
32,54%
28,98%
26,96%
20%
24,61%
30%
28,12%
40%
33,52%
50%
24,24%
37,45%
60%
30,22%
70%
Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu - nová přípojná vozidla (kat. O 3,4)
50%
PANAV
METACO BO.BR / BSS
2005
2006
ostatní
SCHWARZMÜLLER (od r. 2000)
PANAV
SCHWARZMÜLLER (od r. 2000)
METACO BO.BR / BSS
KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999)
SSUB (r. 1997 - 1999)
CELKEM:
0,00%
2004
14,48%
2003
0,00%
2002
0,00%
2,52%
11,35%
15,09%
13,95%
16,89%
13,82%
14,68%
13,00%
12,72%
12,43%
2,45% 14,80%
12,97%
2001
0,00%
7,24%
2000
1,37%
1999
3,09%
5,29%
17,53%
26,99%
1998
6,24%
4,53%
23,49%
1997
2,18%
1996
1,65%
1995
6,13%
8,03%
8,45%
23,37%
19,18%
9,38%
1994
2,01%
1993
2,61%
0%
1,14%
5%
0,43%
1,95%
10%
3,35%
15%
15,02%
20%
9,74%
25%
19,62%
30%
15,87%
35%
23,35%
40%
13,00%
45%
1.-3.
měsíc
2007
6 613 ks, to je .. 16,06%
3 670
1 485
301
34
12 103
ks, to je ..... 8,91%
ks, to je ..... 3,61%
ks, to je ..... 0,73%
ks, to je ..... 0,08%
ks
29,39%
Diagram č. 4.2.22
Prodeje jednotlivých výrobců přípojných vozidel, realizované na českém trhu, jsou
znázorněny v následujících diagramech (č. 4.2.23 a 4.2.24).
PRODEJ PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL
800
700
620
600
529
499
495
482
2001
2002
420
400
300
454
492
500
651
632
2005
2006
440
270
251
188
200
100
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2004
PANAV
Diagram č. 4.2.23
Soubor: APCR07e.DOC
171
250
203
200
169
150
122
132
152
138
105
100
88
82
98
76
64
56
50
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
BSS Metaco / METACO BO.BR
100
87
80
80
60
42
37
40
25
24
20
6
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
KÖGEL / Orličan
1 000
758
800
600
434
471
704
497
403
370
400
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
SCHWARZMÜLLER
Diagram č. 4.2.24
Soubor: APCR07e.DOC
172
Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích
kompletní, je v posledním diagramu 4.2.25 znázorněn prodej firmy AGADOS, která
vyrábí přívěsy za osobní vozidla. Celkové údaje o prodejích se v této kategorii
pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů, působících na
tuzemském trhu, nejsou kompletní.
14 000
12 062
12 000
10 000
8 000
6 928
7 664
5 630
5 495 5 238
5 098
6 000
3 302 3 272
4 000
2 000
0
1993 1994 1995
1996 1997 1998
1999 2000
2001 2002 2003
2004 2005 2006
Diagram č. 4.2.25
4.3 Údaje o ojetých vozidlech
Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel (obchodní a individuální dovoz) do České
republiky bylo až do konce 1. čtvrtletí 2004 Generální ředitelství cel (GŘC), které navíc
již od roku 1999 zveřejňovalo souhrnné údaje o obchodních dovozech na svých
internetových stránkách. Částečným nedostatkem těchto údajů byla skutečnost, že
třídění vozidel prováděné GŘC bylo nutně podle položek celního sazebníku. To sice
neodpovídalo členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci vozidel
používané podle předpisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2
a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná O1 až O4), ale
alespoň v hrubých rysech dávalo přehled o dovozu zejména ojetých vozidel do České
republiky.
Po vstupu ČR do EU přešla agenda sledování zahraničního obchodu pod Český
statistický úřad (ČSÚ). Ten sice rovněž má na svých internetových stránkách aplikaci se
statistikou zahraničního obchodu, ale data, která se týkají dovozů vozidel, zejména pak
absolutní údaje o počtu dovážených kusů, nejsou dle našeho expertního posouzení
zatím v takové kvalitě, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Údaje o individuálních
dovozech původem z EU, kterých je v našem oboru drtivá většina, se bohužel nesledují
vůbec.
Z tohoto důvodu je trh ojetých vozidel od roku 2005 monitorován údaji o prvních
registracích podle dat z Centrálního registru vozidel (CRV). Tato data na jednu stranu
přesně vypovídají o tom, kolik dovezených ojetých vozidel bylo v ČR skutečně uvedeno
do provozu, na druhou stranu z nich ale nelze vysledovat, kolik vozidel je dále
reexportováno, nebo použito na náhradní díly.
Soubor: APCR07e.DOC
173
Získaná data o prvních registracích ojetých vozidel podle jednotlivých kategorií
(za rok 2006 a jejich porovnání s rokem 2005)
Osobní automobily (kat. M1)
Za rok 2006 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 183 143 ks ojetých osobních automobilů
(jedná se o automobily z dovozu). Oproti roku 2005 zde tedy byl zaznamenán nárůst
registrací o 29,99 % (to je o 42 254 ojetin více). Podíl prvních registrací ojetých
osobních automobilů z dovozu na celkových registracích osobních automobilů v ČR
dosáhl v souhrnu za rok 2006 hodnoty 59,63 % (v roce 2005 to bylo „jen“ 52,52 %).
Počet prvních registrací ojetých osobních automobilů z dovozu za rok 2006 je dalším
historickým maximem. Nejvyšší dovoz ojetých osobních automobilů za celý rok (včetně
dovozů vozidel tzv. „na náhradní díly) byl zatím zaznamenán v roce 1999 (dovoz
celkem 151 611 ks, z toho poprvé registrováno cca 122 000 ks) a v roce 2004 (dovoz
celkem 149 860 ks, z toho první registrace 121 852 ks). Průměrný věk poprvé
registrovaných ojetých osobních automobilů (tedy ojetých z dovozu) činí 8 let (vykázaný
průměrný rok výroby = 1999,02).
Přestože údaje o dovozech osobních automobilů za leden až prosinec 2006 nejsou
k dispozici, lze odhadnout (na základě porovnání údajů o registracích a dovozech
z předchozích let), že do ČR bylo za toto období dovezeno o cca 15 až 20 % více
ojetých osobních automobilů, než činí údaj o jejich registracích (tedy až 215 000 ks
ojetých osobních automobilů).
Malá užitková vozidla (kat. N1)
V ČR bylo za rok 2006 poprvé zaregistrováno 8 016 ks ojetých malých užitkových
vozidel kategorie N1, což je o 820 ks (o 11,40 %) více než v roce 2005. Vzhledem
k vyššímu nárůstu registrací nových však podíl ojetých vozidel na celkových
registracích v této kategorii mírně poklesl (o 1,62 %) z 15,56 % v roce 2005 na 13,94 %
v roce 2006.
Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých malých užitkových automobilů (tedy
ojetých z dovozu) činí 5,46 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2001,54).
Nákladní automobily (kat. N2 a N3)
V průběhu roku 2006 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 3 632 ks ojetých
nákladních vozů kategorie N2 a N3. Oproti roku 2005 je to o 2,74 % (97 ks) více.
Podíl poprvé registrovaných ojetých nákladních automobilů (to je ojetých z dovozu) na
celkovém počtu nových registrací v této kategorii vozidel se oproti roku 2005 také mírně
snížil a za rok 2006 dosáhl 26,79 % (za rok 2005 to bylo 29,06 %). Průměrný věk
dovezených ojetých nákladních automobilů činí 4,6 roku (vykázaný průměrný rok výroby
= 2002,4).
Autobusy (kat. M2 a M3)
Za celý rok 2006 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 185 ks ojetých autobusů
(kategorie M2 a M3). Ve srovnání s rokem 2005 se první registrace ojetých autobusů
zvýšily o 101,09 %. V uvedeném roce bylo zaregistrováno pouze 92 ojetých autobusů.
Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých autobusů z dovozu činí 8,02 roku
(vykázaný průměrný rok výroby = 1998,98).
Soubor: APCR07e.DOC
174
Motocykly (kat. L)
Za leden až prosinec 2006 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 13 113 ojetých
jednostopých vozidel (z dovozu). Registrace ojetých motocyklů tak dále výrazně rostou,
když se došlo k meziročnímu nárůstu o 36,84 % (o 3 530 ks). Podíl ojetých už dosahuje
40,06 % (v r. 2005 to bylo 38,02 %). Průměrný věk ojetých motocyklů a mopedů činí
6,68 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2000,32).
4.4 Shrnutí
Tuzemský trh vozidel je pravidelně měsíčně sledován a vyhodnocován již od roku 1993,
proto lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat jeho velikost
a trendy. Vyhodnotíme-li tedy dostupné údaje od roku 1993, je i přes výše uvedené dílčí
komentáře a závěry možno k jednotlivým tržním kategoriím konstatovat následující:
• Trh nových osobních automobilů (kat. M1) dosáhl maxima v roce 1997 a není
možné očekávat, že by tato rekordní hodnota byla v nejbližších letech překonána.
Porovnáním výsledků posledních tří let tj. 2006/2005 a 2005/2004
a vysledovaného vývoje prodejů resp. prvních registrací v jednotlivých měsících
roku (podle % podílu z prodejů celého roku nebo podle počtu prodaných kusů)
můžeme usuzovat, že v roce 2007 bude trh osobních automobilů pravděpodobně
po dvou sestupných letech mírně růst a dosáhne hodnoty kolem 130 000 prvně
registrovaných nových vozidel. Z dosavadních údajů se zatím zdá málo
pravděpodobné, že by trh nových osobních vozidel v nejbližších dalších letech
nějak výrazně překonal hranici 150 000 ks. Dalším zajímavým vysledovaným
trendem na trhu je, že dojde ke zpomalení růstu podílu vozidel se vznětovým
motorem. Jejich podíl sice pravděpodobně nadále mírně poroste, ale dynamika již
bude jen velmi mírná.
• U kategorie nových malých užitkových vozidel (kat. N1) byla až do roku 2003
situace na trhu nejlepší v letech 1996 a 1997, od té doby docházelo ke
každoročnímu poklesu prodejů. Od mezního roku 2003 začal trh každoročně
výrazně růst. Výsledky roku 2006 ale předčily všechna očekávání, když trh dosáhl
svého dalšího historického maxima 49 491 kusů. Výsledky 1. čtvrtletí 2007
naznačují, že výrazná růstová dynamika bude pokračovat i v roce letošním.
Z těchto dat a rovněž pak porovnáním ročních údajů lze dovodit, že v roce 2007
by trh lehkých užitkových vozidel měl dosáhnout opět rekordních hodnot a počet
prvně registrovaných lehkých užitkových vozidel pravděpodobně přesáhne hranici
60 000 prodaných vozidel.
• Trh nových nákladních vozidel (kat. N2 a N3) oproti roku 2005 opět vzrostl
a dosáhl hodnoty 9 927 prvně registrovaných vozidel. Výsledky za 1. čtvrtletí 2007
naznačují, že i v roce 2007 lze očekávat podobný vývoj. Celkový růst trhu se bude
pravděpodobně pohybovat na úrovni 10 % a podle první prognózy by měl
dosáhnout hodnoty přibližně 11 000 nových vozidel. Z příznivého vývoje na trhu
nákladních vozidel profitují zatím jen oficiální importéři. Ani dosavadní příznivé
výsledky roku 2007 bohužel nenaznačují, že by letošní rok mohl znamenat obrat
v tomto trendu a domácí výrobci by opět začali svůj tržní podíl zvyšovat.
Soubor: APCR07e.DOC
175
• Trh nových autobusů (kat. M2 a M3) v roce 2006 sice vzrostl o 15,69 % na
hodnotu 944, ale počet nově registrovaných autobusů vzhledem ke struktuře parku
této kategorie je stále nedostatečný. Maximální historická hodnota z roku 2002,
kdy český trh dosáhl téměř 1 000 prodaných autobusů, zůstala opět jen výzvou.
Výsledky 1. čtvrtletí 2007 bohužel naznačují, že ani v roce 2007 trh této hranice
nedosáhne. Absorbce trhu nových autobusů by v letošním roce měla být spíše
ještě nižší než v roce 2006 a to na úrovni kolem 900 ks prvně registrovaných
autobusů.
Jak již bylo naznačeno, vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů
v ČR (viz údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni
mezi 900 až 1 000 ks za rok zcela nedostatečné a vozový park autobusů
každoročně „stárne“ a může tak v nejbližších letech znamenat vážný problém
zejména s ohledem na bezpečnost cestujících.
• Trh nových motocyklů a mopedů (kat. L) zaznamenal v roce 2006 také
opětovný růst. Trh vzrostl až na hodnotu 19 617 ks prvně registrovaných
motocyklů a mopedů. Dosavadní tempo růstu zaznamenané za první čtvrtletí roku
2007 naznačuje, že v letošním roce by trh měl dosáhnout až na hodnotu kolem
26 000 prvně registrovaných motocyklů a mopedů. Podíl českých výrobců na trhu
nových motocyklů a mopedů však i přes celkový růst trhu v letech 2002 až 2006
neustále klesá a za rok 2006 byl již na téměř zanedbatelné hodnotě 1,17 %.
• Trh nových přípojných vozidel (kat. O3 a O4) vykázal v roce 2006 také
opětovný nárůst, když oproti roku 2005 vzrostl o 19,33 %. Trend růstu o více než
10 % ročně je možno očekávat i v roce 2007, kdy se předpokládá nárůst trhu až
k hodnotě 6 400 ks prodaných přívěsů a návěsů.
Nic se nezměnilo a ani v počátku roku 2007 zatím nemění (a změna se zřejmě nedá
očekávat ani v nejbližších letech) v negativním ovlivňování a deformaci tuzemského
trhu vozidel dovozem ojetých vozidel. Situace se spíše ještě zhoršuje a první registrace
zejména v kategorii osobních automobilů a i motocyklů stále rostou.
Na internetových stránkách Sdružení AP jsou údaje o prvních registracích
nových a ojetých vozidel pravidelně (měsíčně) zveřejňovány (viz tabulka č. 4.4.1
s údaji za leden až duben 2007). Od počátku roku 2007 jsou k dispozici i údaje o počtu
poprvé registrovaných ojetých vozidel dle výrobních značek a stáří. Je jistě zajímavé, že
mezi nejvíce dováženými ojetými osobními automobily figuruje na druhém místě značka
ŠKODA (viz tabulka č. 4.4.2).
Z údajů o prvních registracích vozidel vyplývá, že dovoz ojetin není jen problém
kategorie osobních vozidel, kde je samozřejmě nejvíce vidět, ale rozmohl se i do
ostatních kategorií vozidel.
***************************************
Z dat soustředěných v sekretariátu Sdružení AP by bylo možno sestavit celou řadu
dalších srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem
tohoto materiálu, který má ukázat jen základní trendy a naznačit rozsah a možnosti
zpracování dat, která jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP pro případné zájemce
(z řad pracovníků členské základny) o detailnější pohledy na danou problematiku.
Soubor: APCR07e.DOC
176
Tabulka 4.4.1
Soubor: APCR07e.DOC
177
Tabulka 4.4.2
První registrace ojetých vozidel kat. "OA" v ČR za období
leden až duben 2007
Počet vozidel dle stáří v letech
Do 1
Do 3
Do 5
Do 10
Do 15
Nad 15
Celkem
(ks)
Podíl
178
185
90
205
122
27
50
45
54
96
12
76
22
11
10
10
49
4
53
9
5
37
11
14
9
2
9
0
5
13
3
2
12
13
0
0
4
3
0
16
878
790
719
662
573
142
212
266
170
192
56
123
43
65
47
62
66
21
56
25
25
18
17
30
27
2
8
2
4
20
12
12
9
6
0
3
6
3
3
24
1 399
1 437
1 122
863
1 104
401
353
806
179
232
116
191
51
95
82
98
107
56
73
28
26
25
18
57
41
12
26
9
7
22
26
12
4
5
0
3
7
0
0
20
4 474
4 958
4 555
3 088
2 886
2 682
2 601
2 429
455
553
645
414
299
352
247
349
327
360
216
189
322
128
155
156
129
130
175
134
76
81
64
74
11
10
19
16
7
9
3
42
2 686
1 183
1 682
1 929
1 738
1 736
1 371
905
550
246
261
130
372
341
328
231
88
134
112
186
52
168
154
72
69
129
28
60
77
27
44
0
6
0
13
4
0
3
3
26
254
23
217
241
541
104
132
73
200
68
28
142
241
75
109
3
20
7
32
64
3
46
50
0
7
5
1
7
36
15
4
0
18
0
0
3
0
0
0
33
9 869
8 576
8 385
6 988
6 964
5 092
4 719
4 524
1 608
1 387
1 118
1 076
1 028
939
823
753
657
582
542
501
433
422
405
329
282
280
247
212
205
178
153
100
60
34
32
29
24
18
9
161
14,15%
12,30%
12,02%
10,02%
9,99%
7,30%
6,77%
6,49%
2,31%
1,99%
1,60%
1,54%
1,47%
1,35%
1,18%
1,08%
0,94%
0,83%
0,78%
0,72%
0,62%
0,61%
0,58%
0,47%
0,40%
0,40%
0,35%
0,30%
0,29%
0,26%
0,22%
0,14%
0,09%
0,05%
0,05%
0,04%
0,03%
0,03%
0,01%
0,23%
Celkem
1 466
5 399
9 113
33 820
17 144
2 802
69 744 100,00%
Podíl %
2,10%
7,74%
13,07%
48,49%
24,58%
4,02%
100,00%
Značka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Ford
Škoda
Renault
Peugeot
Volkswagen
Fiat
Opel
Citroën
BMW
Audi
Seat
Mercedes-Benz
Suzuki
Nissan
Mazda
Hyundai
Toyota
Alfa Romeo
Volvo
Mitsubishi
Chevrolet
Subaru
Honda
Kia
Chrysler
Lancia
Land Rover
Rover
Daihatsu
Jeep
Saab
Smart
Porsche
Lexus
Proton
Jaguar
Dodge
Ssangyong
Nezařazené
Ostatní značky
Pro SDA ve spolupráci s MD ČR, CRV MVČR a Sdružením AP zpracovala fa RTV data, s.r.o.
Údaje o prvních registracích ojetých vozidel z dovozu jsou v obdobném členění
k dispozici i za další kategorie vozidel (lehká užitková vozidla, nákladní automobily,
autobusy, motocykly a mopedy).
Zpracoval: Ing.Ešner + Ing. Šípek
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR07e.DOC
178
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi
Udržování a rozvoj kontaktů, spolupráce a součinnosti s tuzemskými a zahraničními
organizacemi obdobných zájmů, profesního či podnikatelského zaměření patří
k nejdůležitějším činnostem Sdružení AP. Výsledky těchto aktivit jsou využívány ve
prospěch jednotlivých členských firem, ale i domácího a evropského autoprůmyslu jako
celku.
Z tohoto pohledu je klíčová spolupráce s jednotlivými ministerstvy. Nejužší kontakty
jsou rozvíjeny zejména s věcně příslušnými ministerstvy průmyslu a obchodu (MPO
ČR) a dopravy (MD ČR). Důraz je kladen zejména na legislativní oblast, ale spolupráce
probíhá i v oblastech dalších (podpora exportu, bezpečnost silničního provozu aj.).
Z ostatních ministerstev spolupracuje Sdružení AP hlavně s MŽP, MŠMT, MPSV a MF.
Vysocí zástupci uvedených ministerstev jsou zváni na zasedání Rady ředitelů, divizí
a dalších orgánů Sdružení AP. K řadě připravovaných novel zákonů a vyhlášek se tak
mohou členové Sdružení AP vyjádřit nejen v připomínkovém řízení, ale i přímo.
V některých případech se členské firmy mohou podílet i na přípravě legislativy.
Obdobnou úroveň má i spolupráce s některými nevládními organizacemi nebo
partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími.
Výběr některých vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými Sdružení AP
v současné době spolupracuje, je uveden v kapitole 5.1. Současně je zde uvedena
i stručná charakteristika spolupráce a kontaktní pracovníci za Sdružení AP v orgánech
těchto organizací. Obdobným způsobem je zpracována i spolupráce se zahraničními
subjekty (viz kapitola 5.2).
5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy)
5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR)
Sdružení AP jako reprezentant jednoho z nejdůležitějších průmyslových odvětví
České republiky je logicky jedním z nejvýznamnějších členských subjektů SP ČR.
Sdružení AP v SP ČR pracuje vysoce aktivně. Je tak zajištěna nejen vzájemná
informovanost a koordinace postupů s jednotlivými zájmovými, profesními
a zaměstnavatelskými svazy, ale i aktivní ovlivňování pozice SP ČR týkající se
společných problémů průmyslových odvětví v legislativně - právní oblasti, v oblasti
pracovně - právních vztahů, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky atd.
Z řad členů Rady ředitelů Sdružení AP pracují ve statutárních orgánech:
Ing. Martin Jahn, MBA (člen představenstva Škoda Auto a.s.) – viceprezident SP ČR
Ing. Miroslav Dvořák (předseda představenstva Motor Jikov Group a.s. a člen
představenstva Sdružení AP) – člen dozorčí rady SP ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP) - zástupce Sdružení AP v Radě
členů SP ČR
Do činnosti v rámci aktivit SP ČR jsou dále zapojeni:
Ing. Pavel Ešner (sekretariát Sdružení AP) - člen Komise rozvoje lidských zdrojů
Ing. Zdeněk Novák (sekretariát Sdružení AP) – legislativní oblast, problematika výzkumu
a vývoje.
Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (předseda dozorčí rady Škoda Auto) byl valnou
hromadou SP ČR dne 25. 4. 2007 jmenován čestným členem SP ČR.
---------------------------Sdružení AP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové Sdružení AP
mohou používat označení člen SP ČR, platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu Sdružení
AP.
Soubor: APCR07e.DOC
179
5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR)
Stejně aktivně jako v SP ČR vystupuje Sdružení AP i v HK ČR. Sdružení AP, jako
zástupce jednoho za základních odvětví české ekonomiky, využívá práce v HK ČR
k ovlivňování stanovisek HK ČR i k prosazování společných zájmů
podnikatelských subjektů v legislativní oblasti, k získávání obchodně ekonomických informací a k navazování kontaktů.
Zvolenými zástupci Sdružení AP v orgánech HK ČR jsou:
Ing. Pavel Juříček, PhD., (předseda představenstva a generální ředitel Brano Group a.s.
a viceprezident Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR
Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR
---------------------------Z organizačního hlediska je Sdružení AP složkou (začleněným společenstvem) HK
ČR. Členové Sdružení AP (firmy – podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na
Úřad HK ČR (odvod dle Platebního řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu Sdružení AP.
Za ty členy Sdružení AP, kteří jsou současně členy místně příslušné okresní či regionální
hospodářské komory, není odvod na Úřad HK ČR hrazen.
V krajských či okresních složkách HK ČR je dále zapojena i řada představitelů
členských firem Sdružení AP. Pro potenciální kontakt či jednání na regionální
úrovni (komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl v dubnu 2005
zřízen institut „kontaktních firem Sdružení AP“, kterými v současnosti jsou:
kraj
„kontaktní firma Sdružení AP“
Středočeský kraj
Liberecký kraj
Ústecký kraj
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Jihomoravský kraj
Hl. město Praha
SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR, spol. s r.o.
CADENCE Innovation, k.s.
METAL Ústí nad Labem, a.s.
WITTE Nejdek, spol. s r.o.
KDYNIUM a.s.
MOTOR JIKOV Group, a.s.
TANEX,Plasty a.s.
IVECO CZECH REPUBLIC a.s.
MOTORPAL, a.s.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
BRANO GROUP, a.s.
IBEROFON CZ, a.s.
GUMOTEX, akciová společnost
sekretariát Sdružení AP
5.1.3 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS
Jak již z názvu vyplývá, tato obchodní komora se zaměřuje na rozvoj styků se
zeměmi Společenství nezávislých států. Sdružení AP je jejím členem od roku
1998 a získává tak pro členskou základnu ekonomické a legislativní informace
z uvedeného teritoria. Komora dále zajišťuje konzultace a marketingové služby,
poskytuje pomoc při zakládání společných podniků a vyhledávání obchodních
partnerů a organizuje specializované mise. Informace získané z této Komory jsou
podle potřeby předávány zejména členům Pracovní skupiny pro spolupráci
s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal
5.1.4 CZECHINVEST
Automobilový průmysl ČR se v uplynulém období dynamicky rozvíjel do značné
míry díky přílivu zahraničních investic. Proto je agentura pro podporu podnikání
Soubor: APCR07e.DOC
180
a investic CZECHINVEST dlouhodobě jednou z nejvýznamnějších organizací,
s kterou Sdružení AP spolupracuje. Spolupráce se zaměřuje především na nově
připravované projekty zahraničních firem v oblasti automobilové výroby v ČR,
podporu při jejich realizaci, vzájemnou výměnu informací, konzultace, přípravu
prezentací pro potenciální investory, možnosti využití strukturálních fondů EU
apod. V uvedených oblastech probíhala spolupráce i v roce 2006
Kontaktní pracovníci za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal,
Ing. Zdeněk Novák
5.1.5 EUROKLUB HK ČR
Od svého založení v roce 1999 působí EUROKLUB jako součást Centra pro
evropskou integraci HK ČR. Hlavní náplní jeho činnosti je poskytovat aktuální
informace o situaci, přístupech vlády a dalších institucí ČR v souvislosti
s úspěšnou integrací naší republiky do EU. V roce 2006 byly ze Sdružení AP jeho
členy firmy FEZKO a.s., GUMOTEX, a.s., HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
a TANEX, PLASTY a.s.
5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA)
Sdružení AP a SDA mají díky svému působení v rámci automobilového oboru
řadu totožných zájmů. Z toho vyplývá dlouhodobá a velmi úzká spolupráce obou
organizací. Prakticky průběžně probíhá intenzivní výměna informací. Rozvíjí se
spolupráce především při zpracovávání statistických údajů o trhu motorových
vozidel (v roce 2006 se např. jednalo o zpřesňování počtu vozidel vyřazovaných
z provozu) a při přípravě technické legislativy v přímé souvislosti s výrobou
a užitím silničních vozidel. Velmi účinné je rovněž společné vystupování na
veřejnosti či vůči sdělovacím prostředkům (problematika ekologické likvidace
vozidel, padělků, dovozu ojetin, životního prostředí, kamionové dopravy apod.).
Sdružení AP se s SDA společně angažují při anketách Auto roku v ČR a Motocykl
roku. Důležitá je spolupráce v oblasti výstavnictví (při přípravě mezinárodních
výstav AUTOSALON a AUTOTEC v Brně a MOTOCYKL v Praze).
Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 261 142 018)
5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ A VÝROBCŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ
A SERVISNÍ TECHNIKY (SISA)
Obdobně jako s SDA probíhá spolupráce mezi SISA a Sdružením AP, která
vyplývá ze zaměření obou organizací. SISA se orientuje na dovoz součástí, dílů
a příslušenství motorových vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu a oblast
servisní techniky. I v loňském roce se jednalo např. o společné aktivity v oblasti
kampaně proti používání nehomologovaných či dokonce padělaných náhradních
dílů při opravách vozidel, v oblasti výstavnictví i dalších činnostech. Pro informaci
členů Sdružení AP jsou využívány i informace, které souvisí s členstvím SISA
v mezinárodní organizaci FIGIEFA.
Kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, výkonný tajemník (tel.: 241 402 648)
5.1.8 RADY VLÁDY
1/ PRO VÝZKUM A VÝVOJ
Členství zástupce Sdružení AP v této radě má za cíl prosazovat zájmy Sdružení
AP v oblasti výzkumu a vývoje na vládní úrovni (rozvoj strategie, legislativa
Soubor: APCR07e.DOC
181
atd.). V roce 2006 byl tímto zástupcem Ing. Martin Jahn (člen představenstva
ŠKODA AUTO).
Člen Rady vlády: Ing. Martin Jahn, člen představenstva ŠKODA AUTO (tel.: 326 811 702)
2/ PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP)
Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu je stálým
poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti
bezpečnosti silničního provozu. Cílem je maximálně podpořit zvyšování silniční
bezpečnosti, zvláště plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu.
Koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy, Parlamentu, krajů, obcí,
nestátních neziskových organizací i podnikatelských subjektů aktivních v této
oblasti.
Člen Rady vlády pro BESIP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP
3/ PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ
Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů pracovala pouze v počátku roku 2006,
poté však byla její činnost ukončena. Jejím členem byl Ing. Martin Jahn (člen
představenstva ŠKODA AUTO).
5.1.9 SDRUŽENÍ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR)
Spolupráce Sdružení AP se SAČR vychází z oblasti působnosti SAČR - např.
zlepšení situace ve spotřebě náhradních dílů, nároky na servisní a opravárenská
zařízení a používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2006
pokračovala spolupráce v oblasti výstav zejména, při výstavě AUTOTEC 2006
v Brně.
Člen správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP
5.1.10 ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO)
Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací
k problematikám společným pro členy Sdružení AP a ČAPPO. Významné jsou
např. kontakty na konferencích pořádaných oběma sdruženími u příležitosti
brněnských automobilových výstav AUTOTEC a AUTOSALON.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák
5.1.11 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK)
ÚAMK, s.r.o. je řádným členem Sdružení AP, z čehož vyplývá spolupráce s touto
organizací. Je zaměřena na akce týkající se široké motoristické veřejnosti, sportu,
bezpečnosti silničního provozu a propagace motorismu.
5.1.12 AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR)
V uplynulých obdobích probíhala spolupráce prostřednictvím bývalé dceřiné
společnosti AČR - Autoklub Bohemia Assistance, která byla řádným členem
Sdružení AP. Od roku 2005, kdy se vlastníkem ABA stal ÚAMK (viz 5.1.11),
probíhá pouze neformální spolupráce orientovaná obdobně jako v případě ÚAMK.
5.1.13 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS)
Spolupráce mezi Sdružením AP a ČAS probíhá ve dvou hlavních oblastech. Jedná
se o zabezpečování doprovodných programů (konference AUTOSYMPO) při
mezinárodních výstavách AUTOTEC a AUTOSALON v Brně a přednáškové cykly
Soubor: APCR07e.DOC
182
ČAS, o nichž je členská základna Sdružení AP informována, může se jich účastnit
a odborníci ze Sdružení AP na nich přednášejí.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS
5.1.14 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS)
Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s ČSVTS v rámci odborné sekce
Automobily. Tato sekce pracuje při ČSVTS jako součást České strojnické
společnosti. Spolupráce se orientuje především na organizaci pravidelných
konferencí automobilového průmyslu.
Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen odborné
sekce Automobily ČSVTS a člen výboru Strojnické společnosti ČSVTS
Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek
5.2. ZAHRANIČÍ (vnější vztahy)
Mezinárodní vztahy, kterými se zabývá sekretariát Sdružení AP, se dají pro větší
přehlednost klasifikovat následovně:
5.2.1
5.2.2
5.2.3
5.2.4
5.2.5
5.2.6
Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní
Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu
Vládní a polovládní organizace
Obchodní komory
Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních
diplomatických zastoupení v ČR
5.2.1 JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ
V roce 2006 se stejně jako v předcházejících letech uskutečnilo mnoho
operativních písemných kontaktů a osobních jednání. Členská základna
Sdružení AP byla průběžně informována o všech zajímavých skutečnostech,
poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd., podle povahy informace
buď jednotlivě či hromadně.
5.2.2 NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
I v roce 2006 sekretariát Sdružení AP udržoval tradiční pravidelné kontakty s více
než 40 odpovídajícími asociacemi z celého světa.
Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje
s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding
(Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se soustřeďuje na výměnu
informací, podporu členských firem smluvního partnera při působení na území
druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních
firem na akcích organizovaných Sdružením AP apod.) a na kooperaci
v propagaci včetně výstavnictví.
Například v dubnu 2006 se pod patronací velvyslanectví USA uskutečnila mise
asociace strojírenské technologie AMT do ČR spojená s prezentací Sdružení AP.
V září 2006 se za podpory kanadského velvyslanectví realizovala mise
kanadského autoprůmyslu (včetně několika asociací) do ČR taktéž spojená
s prezentací Sdružení AP.
ZAP SR
Slovenské
Soubor: APCR07e.DOC
“Združenie
automobilového
183
priemyslu“
(ZAP
SR)
má
mezi
zahraničními sdruženími ve vztahu ke Sdružení AP zvláštní postavení vzhledem
k tradiční vazbě obou národních automobilových průmyslů. ZAP SR je se svojí
členskou základnou kolektivním členem Sdružení AP, představitelé ZAP SR jsou
zastoupeni v orgánech Sdružení AP. Spolupráce probíhá v podstatě ve všech
oblastech, zejména ale na úseku informací, zprostředkování mezinárodních
kontaktů a ve výstavnictví.
KONTAKTY S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM ZEMÍ BÝVALÉ RVHP
SNS
Smluvním partnerem Sdružení AP je od roku 1993 AVTOSELCHOZMAŠHOLDING (ASM), sdružující většinu podniků průmyslu automobilové
a zemědělské techniky SNS. Spolupráce je založena především na výměně
informací. Z internetových stránek Sdružení AP je možné přímé propojení
na internetové stránky ASM.
Sdružení AP spolupracuje obdobným způsobem také s relativně novou asociací
ruských automobilových výrobců OAR (člen OICA) a též s asociací výrobců
automobilových komponentů NAPAK.
Ve vztahu k SNS se využívá také poznatků získaných díky členství Sdružení AP
v Komoře pro hospodářské styky se SNS.
V březnu 2002 byla v rámci Sdružení AP založena i Pracovní skupina pro
spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF). Vzhledem
k tomu, že příslušné firmy v dotčených zemích v posledních letech preferují
bilaterální jednání a neuplatňují žádné náměty k řešení z úrovně PSRF, je tato
PS v klidovém režimu, v případě zájmu může být její činnost oživena.
MAĎARSKO
Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ) je od
roku 1999 smluvním partnerem Sdružení AP. Vztah je založen především na
informační spolupráci. Spolupráce se rozběhla i s Maďarskou asociací výrobců
vozidel (MGSZ), členem OICA a nyní i přidruženým členem ACEA.
POLSKO
V roce 2006 se hlavním polským partnerem Sdružení AP stala Polská asociace
automobilového průmyslu (PZPM - Polski Zwiazek Przemyslu Motoryzacyjnego).
Vznikla přejmenováním organizace Sdružení automobilového průmyslu (SOIS Zwiazek Motoryzacyjny), která roku 2003 vznikla z původní importérské asociace
SOIS, a stala se přidruženým členem ACEA v roce 2004. PZPM zahrnuje kromě
importérů už i výrobce.
Další spolupracující organizací je Polská komora motorizace (PIM - Polska Izba
Motoryzacji). Má formu odvětvové hospodářské komory a sdružuje firmy z oblasti
výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. Se Sdružením AP si vyměňuje
informace včetně publikací.
Příležitostné kontakty jsou udržovány i se Sdružením zaměstnavatelských
organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji).
RUMUNSKO
Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Association of Automotive
Producers and Importers) je společným představitelem jak rumunské výroby tak
obchodu a je i členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Se
Soubor: APCR07e.DOC
184
Sdružením AP probíhá pravidelná výměna informací, zejména statistických.
Dalším sdružením výrobců automobilů a dílů, které se stalo přidruženým členem
ACEA, je ACAROM. Přímé kontakty se Sdružením AP se zatím uskutečňovaly
během příslušných jednání Styčného výboru ACEA.
SLOVINSKO
Relativně nejvíce kontaktů má Sdružení AP s novějším slovinským uskupením
nazvaným Hospodářské zájmové sdružení - automobilový cluster (GIZ Slovenski
avtomobilski grozd).
Občasná výměna informací se uskutečňuje s asociací nazvanou Klub
slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV).
Dále ve Slovinsku existuje Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných
dovozců (ADS - Avto društvo Slovenije - Association of Automobile
Manufacturers´ Representatives and Authorised Importers), přidružený člen
ACEA.
CHORVATSKO
Občasná výměna informací probíhá se Sdružením dovozců a distributorů vozidel
(CAVID - Croatian Association of Vehicle Importers and Distributers),
přidruženým členem OICA, které existuje při Chorvatské hospodářské komoře.
BULHARSKO
V zemi existuje Svaz automobilových dovozců Bulharska (UIAB - Union of the
Importers of Automobiles in Bulgaria), přidružený člen OICA a nyní i ACEA.
Přímé kontakty se Sdružením AP se zatím uskutečňovaly během příslušných
jednaní Styčného výboru ACEA.
5.2.3. MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU
Sdružení AP je v současnosti členem čtyř mezinárodních nevládních organizací
(OICA, ACEA, ACEM, ODETTE) a členem národní asociace SEMA USA.
OICA (od 1.1.1993)
Je to celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců
automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti
autoprůmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA
je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky,
obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto
oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných Sdružením AP
ve spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových
výstav - v roce 2006 to byl AUTOTEC Brno, v roce 2007 to je AUTOSALON Brno).
Příslušní zástupci Sdružení AP se v roce 2006 zúčastnili zasedání Výstavního
výboru OICA v Ženevě a Valných shromáždění OICA v Bruselu a Paříži.
Zástupci Sdružení AP v OICA:
Valné shromáždění - Dr.h.c. Ing. V. Kulhánek (prezident Sdružení AP, předseda
dozorčí rady ŠKODA AUTO), J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)
Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP)
Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)
Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV SÜD Auto CZ)
Soubor: APCR07e.DOC
185
ACEA (od 10.7.2002)
Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs
Europeens dÁutomobiles = European Automobile Manufacturers Association) je
nejvýznamnějším evropským sdružením výrobců automobilů, které úzce
spolupracuje s příslušnými institucemi EU.
Sdružení AP v ACEA působí v postavení Přidružené organizace (Associated
Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy
národní asociace automobilového průmyslu členských zemí EU. Řádnými členy
ACEA totiž mohou být pouze výrobci automobilů.
Administrativně značně rozsáhlá spolupráce probíhá například ve formě přípravy
a výměny různých materiálů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.) v mnoha
oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická
a dopravní legislativa, životní prostředí).
V roce 2006 se stálý delegát Sdružení AP zúčastnil zasedání Styčného výboru
v únoru a listopadu v Bruselu.
Zástupci Sdružení AP v ACEA:
Vrcholové akce - Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (prezident Sdružení AP, předseda
dozorčí rady ŠKODA AUTO)
Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát Sdružení AP)
ACEM (od 1.1.2006, ofic. 24.3.2006)
Sdružení evropských výrobců motocyklů, člen Světového sdružení výrobců
motocyklů IMMA. Přínosy jsou vesměs stejné povahy jako u ACEA, ale v oblasti
motocyklů. V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu
IMMA a ACEM, bylo rozhodnuto přesunout členství Sdružení AP z IMMA do
ACEM s účinností od 1.1.2006. Přijetí bylo definitivně schváleno Valným
shromážděním ACEM v Birminghamu 24.3.2006.
Na základě členství Sdružení AP v ACEM byla do Výstavního kalendáře ACEM
zařazena výstava MOTOCYKL 2006 Praha.
Zástupci Sdružení AP v ACEM:
Valné shromáždění - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce Sdružení AP
(JAWA Moto)
Koordinace vztahů k ACEM - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce Sdružení
AP (sekretariát Sdružení AP)
ODETTE (od 1.1.1994)
Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI)
v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení
příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno 15
českých podniků včetně Sdružení AP.
Zástupci Sdružení AP v ODETTE:
Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO)
Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)
SEMA USA (od 1.1.1994)
I když nejde o mezinárodní asociaci, uvádíme ji pro úplnost - je to jediná
zahraniční národní asociace, kde je Sdružení AP členem. SEMA se věnuje
aftermarketu ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační
Soubor: APCR07e.DOC
186
spolupráce se využívá i k propagaci členů Sdružení AP v aftermarketu v USA
a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i celosvětově.
Kontakt a informace: Ing. S. Doležal, sekretariát Sdružení AP
5.2.4 VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE
Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu
průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například BTI a BL (Anglie), UBI
(Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), KOTRA (Korejská republika).
Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU/EC, EHK OSN či OECD)
a národními institucemi vládního charakteru se uskutečňují většinou
prostřednictvím příslušných českých oficiálních orgánů.
5.2.5 OBCHODNÍ KOMORY
Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami
(celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím HK ČR. V roce 2006 byla
nejaktivnější teritoria Německo, Francie, Anglie.
Například v dubnu 2006 za podpory Česko-německé obchodní a průmyslové
komory proběhlo v Praze fórum dodavatelů ze spolkové země Sasko spojené
s prezentací autoprůmyslu v ČR a našeho sdružení.
5.2.6 OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ
A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR
Těmto úřadům jsou v potřebném rozsahu poskytovány aktuální informace
o výrobním programu a potenciálu členských organizací Sdružení AP.
Nezastupitelnou roli v tomto procesu mají propagační materiály Sdružení AP
(Ročenka, Statistika, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které
v tištěné či elektronické podobě pronikají do celého světa. V roce 2006 byly
relativně nejaktivnější následující zastupitelské úřady (podle teritorií v abecedním
pořádku):
- v ČR: Čína, Finsko, Kanada, Portugalsko, Španělsko, USA, Velká Británie
- v zahraničí: Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Taiwan,
Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl
5.3 SHRNUTÍ
Šíře aktivit Sdružení AP je značná, a proto výše uvedený přehled zapojení
a spolupráce s tuzemskými a mezinárodními organizacemi nemohl postihnout tuto
problematiku do detailu. Zaměřil se jen na spolupráci a kontakty s nejvýznamnějšími
subjekty, které profesně či podnikatelsky souvisejí s předmětem činnosti Sdružení AP.
Základní strategií v přístupu Sdružení AP ke spolupráci s těmito subjekty je maximální
aktivita s cílem působit tak jednoznačně ve prospěch Sdružení AP a jeho členské
základny. Přitom je však plně respektována individualita jednotlivých členů.
Z mezinárodního hlediska se Sdružení AP aktivně snaží prosazovat zájmy svých
členských firem, českého autoprůmyslu jako celku a v poslední době pak i zájmy
evropského automobilového průmyslu. Vzhledem k prohlubující se integraci České
republiky do struktur EU je totiž zřejmé, že se české národní zájmy úzce prolínají se
zájmy automobilového oboru v celoevropském rámci. Sdružení AP tak není pouze
vrcholným představitelem a integrujícím článkem autoprůmyslu českého, ale také stále
významnějším a respektovanějším článkem autoprůmyslu evropského.
Soubor: APCR07e.DOC
187
Záměrem kapitoly 5. není jen poskytnout přehled kontaktů a spolupráce Sdružení
AP s organizacemi a institucemi v ČR a v zahraničí. Cílem je především nabídnout
praktické a konkrétní využití zmíněných aktivit a kontaktů ve prospěch podnikatelské
činnosti členské základny, zejména nových členů.
Zpracoval: Ing. Kyncl
pYn pYnpYnpYnpYn
Svaz průmyslu a dopravy ČR
www.spcr.cz
Hospodářská komora ČR
www.komora.cz
Mezinárodní organizace výrobců automobilů
(Organisation Internationale des Constructeurs dÁutomobiles)
(International Organisation of Motor Vehicle Manufacturers)
www.oica.net
Evropská asociace automobilových výrobců
(Association des Constructeurs Européens dÁutomobiles)
(European Automobile Manufacturers Association)
www. acea.be
Evropská asociace výrobců motocyklů
(Association des Constructeurs Européens de Motocycles)
www.acembike.org
Organizace pro elektronickou výměnu dat v autoprůmyslu
(Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe
www.odette.cz, www.odette.org
Soubor: APCR07e.DOC
188
6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP
Hlavní zaměření činnosti vychází především ze závěrů Rad ředitelů Sdružení AP
s tím, že docházelo k jejich postupnému (průběžnému) upřesňování v průběhu
jednotlivých let. V této souvislosti je možné připomenout, že se při definici činností
zejména ve vztahu ke státní správě vycházelo ze skutečnosti, že:
- Automobilový průmysl je významným odvětvím z hlediska příjmu státního
rozpočtu a tvorby HDP
- Trvale vytváří pracovní místa a je odvětvím, kde roste zaměstnanost
- Podpora odvětví ze strany státu je minimální
- Sdružení AP je konsolidovanou organizací s aktivní činností jeho členů
Na základě uvedených skutečností vyplynuly tyto následující oblasti působnosti
činností Sdružení AP:
1. Hospodářská politika
2. Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové dopravě
3. Životní prostředí ve vazbě na automobilovou výrobu
4. Informovanost členské základny
5. Zaměstnavatelské vztahy a vazby
6. Automobilové a motocyklové výstavy
Jedná se o oblasti, které lze svým charakterem označit jako „Směry hlavních
činností Sdružení AP“. Jak ukazuje samotný průběh, tak se nejedná o uzavřený proces,
ale o trvale otevřený materiál s možností jeho aktualizace podle potřeb členské
základny. Provedené šetření, které bylo mezi členskou základnou provedeno v roce
2006 ukázalo, že „Směry hlavních činností“ mají logickou skladbu a nadčasový
charakter. Došlé náměty prakticky zapadly do celkové koncepce činnosti Sdružení AP
a bylo je možné k jednotlivým „Směrům hlavních činností“ přiřadit. Ve většině případů
se jednalo o prohloubení stávajících činností.
Obsah kapitoly se týká dvou základních oblastí a s nimi souvisejících činností.
Jednou z nich je činnost vycházející ze „Směrů hlavních činností“ a druhou pak činnost,
která souvisí s další řešenou problematikou v rámci členské základny Sdružení AP.
6.1 Oblasti související s hlavní činností
6.1.1 Hospodářská politika
V materiálu, který mapoval výsledky automobilového průmyslu za období roku
2005, byla jedním z důležitých témat v oblasti hospodářské politiky problematika
a postup v případě řešení ochrany tuzemského trhu před padělky výrobků. S touto
problematikou úzce souvisí i ochrana práva duševního vlastnictví. Ochranu
duševního vlastnictví je totiž nutné chápat jako první krok v řadě opatření v zápase
s výrobci plagiátů. Tato aktuální záležitost proto byla předmětem vystoupení předsedy
Úřadu průmyslového vlastnictví Ing. Karla Čady na jednání Rady ředitelů v červnu 2006
s tím, že byly definovány základní průmyslové právní instituty (patenty, užitné vzory,
průmyslové vzory, obchodní tajemství a ochranné známky). Následně byly jako příklad
uvedeny postupy pro schvalování patentů, průmyslových vzorů a ochranných známek.
Jen pro ilustraci je v diagramu č. 6.1.1 uveden celkový počet přihlášených vynálezů
v oblasti automobilového průmyslu za období 1990 – 2006.
Soubor: APCR07e.DOC
189
Národní přihlášky vynálezů za období 1990 – 2006 v automobilovém průmyslu
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
DE
CZ
US
FR
JP
GB
AT
SK
KR
PL
Diagram 6.1.1
V této souvislosti je nutné upozornit na základní legislativu, o kterou je možné se
opřít. Jedná se o zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, č. 64/1986 Sb.,
o České obchodní inspekci, č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách, č. 121/2000 Sb.,
autorský zákon, č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, č. 207/2000
Sb., o ochraně průmyslových vzorů, č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, č. 452/2001
Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení.
Výrobky nebo zboží porušující některá práva duševního vlastnictví jsou podle
uvedené legislativy např. padělek, nedovolená napodobenina, výrobek nebo zboží
porušující práva majitele patentu, výrobek nebo zboží porušující práva majitele užitného
vzoru, výrobek nebo zboží porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného
označení původu nebo zeměpisného označení. Definice jednotlivých kategorií je ve
výše uvedené legislativě. Dalším omezujícím faktorem je zákaz klamání spotřebitele
s tím, že nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené,
neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje
o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek. Za
klamání spotřebitele se považuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží
porušujících některá práva duševního vlastnictví (jakož i skladování těchto výrobků
nebo zboží za účelem nabídky nebo prodeje).
Při zjištění výše uvedených skutečností má majitel práva duševního vlastnictví
možnost podat podnět ke kontrole na Českou obchodní inspekci.
Majitel práva duševního vlastnictví (majitel ochranné známky, majitel autorského
práva, majitel nebo spolumajitel patentu, majitel práva k průmyslovému vzoru, majitel
práva k užitnému vzoru) má možnost obrátit se na Českou obchodní inspekci
s podnětem ve věci výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního
vlastnictví.
Soubor: APCR07e.DOC
190
Majitel práva duševního vlastnictví:
- předkládá potřebnou dokumentaci;
- skládá přiměřenou jistotu (za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu
v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu; prokáže-li se
kontrolou oprávněnost podnětu, je ČOI povinna poukázat složenou jistotu zpět);
- poskytuje součinnost při kontrole;
- odpovídá za případnou škodu (v důsledku jím předložené nevyhovující
dokumentace).
V případě, že se jedná o problematiku dovážených výrobků, které ještě nejsou
propuštěny do spotřebitelského oběhu, spadá řešení do kompetence GŘ Cel.
Základní podmínkou pro zahájení jednání je, že majitel musí mít řádně
zaregistrovanou ochrannou známku, autorské právo, patent nebo vynález,
průmyslový vzor nebo užitný vzor na Úřadu průmyslového vlastnictví.
Další tématikou, která souvisela s obecnou charakteristikou hospodářské politiky
a současně i s určitou ochranou firem před možnými finančními sankcemi, byla
problematika pojištění odpovědnosti za škodu při stažení výrobku z trhu. Jednalo
se o oblast související s legislativou EU, která upravuje odpovědnost za výrobek a činí
výrobce odpovědného za škody způsobené výrobkem. Všechny společnosti působící
v členských státech EU musí splňovat direktivy, které za tímto účelem byly přijaty
(General Product Safety Directive 2001/95/EC Revised 15/01/04). Legislativa,
upravující odpovědnost za výrobek, činí výrobce odpovědného za dodržení všech
předepsaných standardů ke konkrétnímu výrobku a zároveň ho činí odpovědným
za všechny škody způsobené výrobkem. V případě, že původní výrobce není znám,
přechází tato odpovědnost na prodejce. Umístit na trh pouze bezpečný výrobek
(“safe product”) představuje za normálních okolností minimum rizik. Pokud se dostane
vadný výrobek na trh, je nutné okamžitě informovat úřady, podniknout patřičné kroky na
stažení výrobku a efektivně informovat spotřebitele. Současně je nutné být připraven na
stažení výrobku a poskytnout zejména přesnou evidenci s označením typů, sérií, dále
z testování, registry stížností atd. Sdružení AP v této souvislosti připravilo ve spolupráci
s firmou RESPECT, a.s., která je makléřskou pojišťovací společností, řešení současně
s nabídkou možnosti spolupráce, včetně postupu, jak vhodným druhem pojištění
dosáhnout minimalizace škod a jejich důsledků. Jednání probíhala v průběhu roku 2006
a k uzavření poolu 9 firem Sdružení AP došlo v únoru 2007.
Jednou z dalších významných součástí hospodářské politiky je podpora inovačního
podnikání včetně výzkumu a vývoje. Z projektů, které předložily firmy Sdružení AP na
MPO v roce 2006, byly pro zahájení řešení v roce 2007 vybrány projekty firem
MAGNETON a.s., Rieter CZ a.s., SAFINA, a.s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.
Hospodářská politika státu směrem k průmyslu by měla respektovat obecná
ekonomická i ekologická pravidla a nevytvářet mnohdy i umělé znevýhodňování
jednotlivých výrobních odvětví či druhů obchodu. Typickou ukázkou je ignorace dopadů
na automobilový průmysl umožněním zcela neřízeného dovozu ojetých automobilů,
které nesplňují ekologické limity, mají negativní vliv na bezpečnost přepravovaných
osob (což dokumentuje i diagram č. 6.1.2) i silničního provozu obecně atd. Např. rozdíl
v bezpečnosti jen mezi první a druhou generací modelu Škoda Octavia (použití
vysokopevnostních materiálů) dokumentuje diagram č. 6.1.3. Bohužel stát ani na
odborná stanoviska renomovaných institucí nebere při svém rozhodování zřetel.
Soubor: APCR07e.DOC
191
Diagram č. 6.1.2
Diagram č. 6.1.3
6.1.2 Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě
Sdružení AP se aktivně zapojuje již ve fázi přípravy a následně i do připomínkového
řízení k rozhodujícím zákonům a vyhláškám. Z celého množství novel a změn je možné
uvést ty nejdůležitější jako jsou novela Zákoníku práce, jejíž realizace byla i přes
negativní reakci podnikatelské sféry zavedena od 1.1.2007. V současné době se
připravuje tzv. „technická novela“, která řeší pouze nejkřiklavější nedostatky stávajícího
Soubor: APCR07e.DOC
192
znění Zákoníku práce. Sdružení AP připravilo v průběhu roku 2006 a následně v roce
2007 připomínky k „technické“ novele Zákoníku práce zpracované na základě
stanovisek členské základny a proběhlé diskuse na 63. zasedání Rady ředitelů
Sdružení automobilového průmyslu (za účasti ministra práce a sociálních věcí
RNDr. Petra Nečase). Týkaly se hlavě těchto oblastí:
1. POSTAVENÍ FIREM BEZ A S ODBOROVOU ORGANIZACÍ
2. PRÁCE PŘESČAS
3. KONTA PRACOVNÍ DOBY
4. ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
5. MOŽNOST PENĚŽNÍHO POSTIHU
6. MZDA ZA PRÁCI PŘESČAS, MZDA ZA NOČNÍ PRÁCI
7. JMENOVÁNÍ
8. ZKUŠEBNÍ DOBA
9. PŘESTÁVKA NA JÍDLO A ODDECH A DALŠÍ PŘESTÁVKY
10. ODSTUPNÉ VE VÝŠI 12 MĚSÍČNÍCH PLATŮ
Připomínky byly předány na MPSV, HK ČR a SP ČR s tím, že SP ČR byl
Sdružením AP současně vyzván k jednání s odbory. Samostatné jednání na úrovni
Sdružení AP a OS KOVO se především na základě zásadně negativního vyjádření OS
KOVO k připomínkám Sdružení AP neuskutečnilo. Jednání SP ČR s OS KOVO
proběhlo 21.5.2007 a podle informací účastníků se podařilo najít alespoň několik
shodných bodů, které by tak mohly být včleněny do „technické novely ZP“.
Významnou oblastí, kde pokračovala jednání, jsou práce na prováděcí vyhlášce
k novele zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, kde se jedná zejména o aplikaci
evropské směrnice č. 2000/53 o nakládání s autovraky. Sdružení AP trvale prosazuje
názor, aby tato činnost byla provozována bez zřizování tzv. „recyklačního fondu“, do
kterého by odváděly firmy určitou částku za každé nově prodané vozidlo. Současně je
samozřejmě důležité nejít v tuzemské legislativě nad rámec této směrnice.
Další zákonnou normou, ke které Sdružení AP zpracovávalo stanovisko, byla
novela živnostenského zákona. Zde Sdružení AP zásadně nesouhlasí s absolutním
uvolněním živností týkajících se oprav silničních vozidel (viz dále v kap. 6.1.5).
V řadě případů byla vypracována stanoviska, sloužící jako podklad pro vystoupení
zástupců ČR v EK. Sdružení AP aktivně spolupracuje s odbornou skupinou, zřízenou
při MPO, jejímiž členy jsou na pracovní úrovni odborní pracovníci resortů MŽP, MD ČR
a MF ČR s tím, že návrhy a doporučení k souhrnnému stanovisku pro vládu ČR jsou
projednány na úrovni věcně příslušných náměstků uvedených resortů. V této souvislosti
je možné uvést např. stanovisko Sdružení AP k návrhu směrnice o náběhu emisních
předpisů CO2. Pro konečné vyjádření a pro koordinaci postupu jsou v řadě případů
využívána i stanoviska asociace evropských výrobců automobilů ACEA.
6.1.3 Životní prostředí
Firmy Sdružení AP si uvědomují význam ochrany životního prostředí, což dokládají
i dosažené výsledky v oblasti environmentální politiky. Poslední předané údaje firem
jasně ukazují na významný růst podílu firem, které mají provedenu certifikaci podle
norem řady ISO 14000. Certifikát, dokládající plnění těchto norem, mělo v rámci firem
Sdružení AP v roce 2006 uděleno celkem 86 firem, což představuje téměř 58 %
členské základny. Pro příklad je možné uvést, že z firem vyrábějících díly
Soubor: APCR07e.DOC
193
a příslušenství vozidel jich získalo certifikát téměř 70 %. Další firmy Sdružení AP se
na certifikaci připravují.
Aktuálním problémem zůstává otázka správné a tedy i ekologické likvidace vozidel
trvale vyřazených z provozu. Z hlediska legislativy o této záležitosti byla zmínka v bodě
6.1.2. V tomto případě se stalo Sdružení AP i konzultačním místem při řešení věcných
problémů pro zájemce z řad firem, které projevily zájem se na tomto procesu podílet.
6.1.4 Informovanost členské základny
Radu ředitelů a zasedání jednotlivých Divizí Sdružení AP je možné považovat za
prioritní vzájemné informační fórum členských firem. Řada otázek má totiž společného
jmenovatele a jejich řešení se týká celého spektra členů. Aktuální informace získané jak
od zahraničních partnerských sdružení, obchodních zastupitelství, tak i od tuzemských
partnerů, jsou formou tištěných materiálů jako je Zpravodaj automobilového sdružení
nebo Sekretariát Sdružení AP informuje zasílány členské základně. Oba tyto
materiály mají i elektronickou verzi, která je umísťována na internetových stránkách
Sdružení AP. V této souvislosti je snaha dle požadavku členů připravit nové rubriky,
které umožní firmám upozornit např. na volné kapacity výroby, volná pracovní místa,
atd. Jako reakci na aktuální situaci v odvětví automobilového průmyslu jsou
sekretariátem Sdružení AP průběžně zpracovávány a vydávány tiskové informace
s tím, že celkové ekonomické výsledky firem Sdružení AP jsou prezentovány v rámci
úvodní tiskové konference k automobilové výstavě konané vždy v červnu v Brně.
Zejména pro členskou základnu jsou dalším důležitým zdrojem informací
internetové stránky Sdružení AP. Jejich obsah je pravidelně aktualizován a v sekci
„Jen pro členy“ jsou umístěny všechny významné dokumenty zpracované sekretariátem
Sdružení AP. Jedná se jednak o obecné materiály jako jsou Ročenka, Statistika
a Adresář, ale i souhrnné materiály Sdružení AP např. aktuální statistické údaje
o prodejích, výrobě a registraci vozidel. Podle reakce členské základny se osvědčila
jejich nová úprava s uváděním informací a odkazů na konference, semináře
a kongresy připravované pro obor automobilového průmyslu a na současný stav
v projednávání zákonů Parlamentem ČR.
Důležitou informační složkou jsou i zápisy ze zasedání Představenstva Sdružení
AP. Mimo to členská základna Sdružení AP dostává některé statistické údaje pravidelně
i v tištěné podobě, jako jsou např. informace o prodejích, dovozech a registracích
vozidel, údaje o počtech pracovníků a průměrných mzdách atd.
Tato oblast činností je průběžně aktualizována podle požadavků členské základny
Sdružení AP.
6.1.5 Zaměstnavatelské vztahy a vazby
Hlavní činnosti Sdružení automobilového průmyslu v této oblasti směřují do
následujících tří oblastí:
● PRACOVNĚPRÁVNÍ LEGISLATIVA
- Zákoník práce a s ním související zákony a vyhlášky - projednávána byla
zejména otázka obsahu „technické novely“ ve smyslu kapitoly 6.1.
- Živnostenský zákon – z návrhu novely živnostenského zákona vyplývá, že
řada činností souvisejících s odvětvím automobilového průmyslu byla zařazena
do kategorie „živností volných“. Jedná se o činnosti:
o výroba a opravy motorových a přípojných vozidel
Soubor: APCR07e.DOC
194
o výroba a opravy karoserií
o velkoobchod (motorovými vozidly z výroby, součástkami a příslušenstvím
vozidel, ojetými motorovými vozidly)
o maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím ………
Lze snad pochopit, že návrh novely sleduje zjednodušení podnikání a s ním
související administrativy. Ve svých ustanoveních ale nemůže jít za rámec
bezpečnosti a ochrany účastníků silničního provozu a umožnit provozovat
činnosti, které jsou uvedeny v úvodu jako živnosti, pro jejichž vykonávání není
vyžadováno prokazování odborné způsobilosti s tím, že postačuje splnění
všeobecných podmínek pro provozování živnosti. Výše uvedené činnosti
požaduje Sdružení AP zařadit minimálně mezi živnosti vázané, kdy provozovatel
živnosti musí prokázat alespoň minimální odbornou způsobilost. Stejně tak
doporučujeme, s ohledem na současnou situaci související s likvidací autovraků,
přeřadit činnost nakládání s odpady do činností vázaných.
● PODPORA VZDĚLANOSTI
Základní podmínkou k naplňování této priority je rozvoj spolupráce v oblasti
profesního vzdělávání v regionálních podmínkách místních trhů práce. Pro
realizaci tohoto záměru spolupracuje Sdružení automobilového průmyslu
s agenturou SILMA PASK na projektu IQ Auto, který přirozenou cestou prosazuje
systém partnerství mezi průmyslem, školstvím a trhem práce na regionální i
odvětvové úrovni. Toto partnerství je založeno na zvýšení role zaměstnavatelů
a průmyslu při koncipování obsahu a forem výuky ve vzdělávací soustavě ČR.
Podpora tohoto projektu je jak u MŠMT, tak i u MPO a MPSV. V průběhu roku
2006 a počátku roku 2007 registruje projekt více jak 270 partnerů a na jeho
podporu bylo uzavřeno již 6 smluv na úrovni hejtmanů jednotlivých krajů, s tím,
že další smlouvy budou podepsány v průběhu roku 2007.
V rámci členské základny a na jednání jednotlivých Divizí byl prezentován
vzdělávací projekt firmy HELLA Autotechnik, který se týkal zavádění systému
bezpečnosti práce. Autorem projektu jsou pracovníci firmy HELLA
AUTOTECHNIK, s.r.o. Projekt má za úkol volnějším způsobem seznámit
pracovníky s informacemi ohledně bezpečnosti práce a má vazbu na zavádění
systému bezpečnosti práce. Vychází z myšlenky předání informací, nutných ke
splnění bezpečnostních požadavků, formou komunikační soutěže. Kontrola
znalosti je prováděna na základě dotazníků v rámci soutěže. Obecnějším cílem
je poskytnout zaměstnancům informace o dané problematice v nejrozumnějším
(akceptovatelném a zapamatovatelném) objemu a čase. Součástí je i kvalitní
forma odměňování za dílčí úspěchy projektu, která je zaměřena na jednotlivé
pracovníky. Ukazuje se, že správně nastavené motivační principy jsou jediným
nástrojem, jež umožní realizovat cíl projektu v jiné než direktivní atmosféře.
Tento způsob netradičního hromadného vzdělávání pracovníků byl dán firmám
Sdružení AP k dispozici k volnému využití a řada firem těchto poznatků i využila.
● SPOLUPRÁCE S ODBOROVÝM SVAZEM KOVO, zejména pak jeho odvětvovou sekcí pro
automobilový průmysl, probíhá ve smyslu platné „Dohody o spolupráci“.
V průběhu roku 2006 se uskutečnilo jednání zejména k problematice novely
zákoníku práce, při kterém byly nalezeny i některé styčné body, zejména ty,
které se týkaly konta pracovní doby, počtu hodin přesčasové práce atd.
Soubor: APCR07e.DOC
195
6.1.6 Výstavnictví
Oblast výstav patří mezi tradiční společné aktivity firem Sdružení AP. Je důležité
na tomto místě připomenout, že Sdružení AP je jednou z mála organizací, které mají
uzavřené rámcové smlouvy o spolupráci s největšími domácími výstavními
společnostmi a to s Veletrhy Brno a.s. a Incheba spol. s r.o. Tyto smlouvy jenom
podtrhují neformální rámec spolupráce a definují jak věcné, tak i finanční závazky
smluvních stran na výstavách. V případě Veletrhů Brno se jedná o výstavy AUTOTEC
a AUTOSALON a v případě Incheby o výstavu MOTOCYKL. Mimo propagační činnosti
je jednou z povinností Sdružení AP zajistit zařazení předmětných výstav
do mezinárodního kalendáře organizací OICA a ACEM. Zejména jednání o udržení
světové priority automobilových výstav v Brně jsou náročná a významným úspěchem na
tomto poli je skutečnost, že se tuto prioritu podařilo udržet až do roku 2009
s předpokladem dalšího prodloužení. Kritickým místem spolupráce s oběma
organizacemi je zejména klesající počet vystavovatelů a velikost objednané plochy
firmami Sdružení AP.
Významným materiálem, který je každoročně připravován pro členskou základnu,
je kalendář výstav s automobilovou tematikou. Jak ukazuje zájem firem, jedná se
o podklad, který jim pomáhá při rozhodování o účasti na jednotlivých akcích a to jak
z hlediska teritoria (kalendář výstav obsahuje část, která se týká zahraničních výstav),
tak i z pohledu obchodních zájmů. V této oblasti spolupracuje Sdružení AP s MPO a SP
ČR při přípravě a sestavování návrhu výstav s podporou MPO ČR. Předkládané návrhy
reagují na požadavky firem Sdružení AP. Z hlediska zahraniční prezentace je členskými
firmami využívána osvědčená forma společných stánků Sdružení AP. Z posledních akcí
s podporou MPO je možné jmenovat např. účast Sdružení AP AUTOMECHANIKA
(Frankfurt) a AUTO CHINA (Peking). Dále se Sdružení AP v roce 2006 prezentovalo na
výstavách SUBCONTRACTING (Hannover) a INTERPART (Karlsruhe). Na výstavě
INTERPART na stánku Sdružení AP vystavovala i členská firma Sdružení AP
Pérovna s.r.o.
Varianta k této možnosti prezentace v zahraničí byla nabídnuta agenturou CZECH
TRADE na jednání Výstavní komise Sdružení AP. V tomto případě se jedná zejména
o vazbu na využití prostředků ze strukturálních fondů EU s podmínkou zpracování
a předložení projektu.
Prioritou v oblasti domácích výstav zůstává pro Sdružení AP i nadále
spolupráce s firmou Veletrhy Brno, a.s. na výstavách AUTOSALON a AUTOTEC Brno
a s Inchebou na výstavě MOTOCYKL v Praze.
V případě požadavku členských firem budou na vytipovaných výstavách i nadále
zabezpečovány společné stánky Sdružení AP.
6.2 Další řešená problematika
Aktivity a činnosti Sdružení AP jsou samozřejmě orientovány i do jiných oblastí, než
které definují „Hlavní směry“. Vyžaduje si to projednávaná problematika na jednotlivých
zasedáních Rad ředitelů, resp. Divizí a Představenstva Sdružení AP i vzniklá
„operativa“, na kterou je nutné včas reagovat. Podle zkušenosti lze tyto aktivity zařadit
v podstatě do následujících okruhů.
A. směřující k členské základně s orientací zejména na:
- využití specifických průzkumů pro potřeby firem Sdružení AP jako podklad pro
operativní řešení daného problému (z poslední doby lze jmenovat např.
Soubor: APCR07e.DOC
196
průzkumy v oblasti mezd a počtu pracovníků, v uzavírání kolektivních smluv, výši
meziročních nárůstů mezd, zájmu firem o spolupráci v oblasti zahraničních
investic na teritoriu Ukrajiny a Ruska a dalších zemí SNS atd.).
B. směřující ke státní správě
- udržet konkurenceschopnost odvětví rozumnou aplikací stále tvrdších norem
a nevytvářet novou českou legislativou přísnější podmínky pro výrobce, než jsou
v ostatních zemích EU;
- aktivně využít zkušeností, které pro automobilový průmysl vyplynuly ze současné
aplikace finanční pomoci z fondů EU a využít možností, které z hlediska
legislativy nabídne období 2007 – 2013;
- příprava legislativních změn v pracovně právní oblasti;
- orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního
odborného a vysokého školství, jako budoucí základny kvalifikované pracovní
síly pro automobilový průmysl (projekt IQ Auto);
- spolupráce s regionálními orgány při řešení problémů jednotlivých členů
Sdružení AP (např. investiční pobídky, školská problematika, klastry atd.);
- spolupráce s MPO v rámci procesu schvalování a lokalizace investičních
pobídek.
C. směřující k orgánům Evropské unie
- omezení regulačních rámců, které ohrožují konkurenceschopnost
evropského automobilového průmyslu;
- návrhy zákonů týkající se automobilového průmyslu a dostatečný časový prostor
pro jejich realizaci (např. návrh zákona o zpřísnění limitů na emise z automobilů
anebo týkající se bezpečnosti vozidel, jejich skupin a dílů apod.).
D. vzájemná podpora a spolupráce firem Sdružení AP při prosazování a řešení
konkrétních problémů. Z poslední doby je možné uvést:
- nebezpečí pro české vystavovatele zejména na veletrzích AUTOSALON Brno
a AUTOTEC pramenící z toho, že není dostatečným způsobem ošetřena
možnost bezprostředního zásahu v případě, kdy je na veletrhu zjištěn padělaný
díl – konkrétní řešení a postup při výstavě AUTOTEC 2006 v případě firmy
BRISK Tábor a.s.
Členská základna je informována o výsledcích jednak prostřednictvím Rady ředitelů
Sdružení AP, již zmíněných zápisů ze zasedání Představenstva Sdružení AP a dalšími
informačními materiály vydávanými sekretariátem Sdružení AP.
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR07e.DOC
197
7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2006
„V
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ AP ZA ROK 2006“ byly tak jako každoročně
projednány a schváleny na březnovém zasedání Rady ředitelů. Do této publikace jsou,
spolu s vývojem hospodaření za uplynulých 8 let (od roku 1999), zařazeny opět pro
úplnost této informace.
Dle „Společenské smlouvy o Sdružení AP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“
a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. To platí obdobně v části
schválených „stálých záloh“ (podmínky pro jejich požití byly schváleny Radou ředitelů),
získaných dotací, případně i pro vyúčtování mimořádných plateb (v roce 2006 nebyly
žádné mimořádné platby realizovány).
I. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ a VÝDAJŮ
schváleno
(včetně získaných dotací)
Radou ředitelů
(údaje v Kč)
na rok 2006
skutečnost
k datu
31.12.2006
CELKOVÉ PŘÍJMY Sdružení AP V ROCE 2006
19 314 803,59
21 189 653,43
z toho: 1/ PŘÍJMY PLATEB na služby Sdružení AP
2/ PŘÍJMY PLATEB na služby ODETTE ČR
3/ PŘÍJMY STÁLÝCH ZÁLOH Sdružení AP
4/ VLASTNÍ VÝNOSY z aktivit Sdružení AP
5/ ZÍSKANÉ DOTACE
12 173 700,00
13 283 565,89
CELKOVÉ VÝDAJE Sdružení AP (včetně odvedené DPH)
z toho: 1/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB Sdružení AP
z toho: 1a/ MZDOVÉ
2/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB ODETTE ČR
3/ ČERPÁNÍ STÁLÝCH ZÁLOH Sdružení AP
4/ VÝDAJE NA REALIZACI VLASTNÍCH VÝNOSŮ
z toho: 4a/ DAŇOVĚ NEUZNATELNÉ
4b/ MZDOVÉ
5/ NÁKLADY NA ŘEŠENÍ DOTACÍ
6/ ODVOD DPH 19 % ZA SLUŽBY Sdružení AP
7/ ODVOD DPH 19 % ZA SLUŽBY ODETTE ČR
II. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY
761 005,00
761 005,00
1 180 098,59
1 180 098,59
5 200 000,00
0,00
5 804 983,95
160 000,00
17 175 445,00
9 076 000,00
2 820 000,00
639 500,00
600 000,00
5 014 000,00
15 965 912,81
7 521 085,37
2 684 202,00
511 195,63
638 833,29
5 608 665,13
275 000,00
132 037,00
1 700 000,00
1 425 624,00
0,00
160 000,00
1 724 440,00
121 505,00
1 429 006,22
97 127,17
schváleno
na rok 2006
2 139 358,59
skutečnost
k datu
31.12.2006
5 223 740,62
1 373 260,00
4 333 474,29
Radou ředitelů
(údaje v Kč)
ÚČETNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK CELKEM
z toho: 1/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY Sdružení AP
2/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY ODETTE ČR
3/ ZŮSTATEK STÁLÝCH ZÁLOH Sdružení AP
4/ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z VLAST. AKTIVIT
z toho: 4a/ POUŽITELNÝ ZISK
4b/ DAŇ ZE ZISKU
Při sazbě daně z příjmu
5/ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z DOTACÍ
0,00
152 682,20
580 098,59
541 265,30
186 000,00
196 318,82
57 760,00
117 598,82
128 240,00
78 720,00
0,28
0,00
0,24
0,00
Výše uvedené výsledky hospodaření byly po schválení Revizní skupinou
a Představenstvem Sdružení AP projednány a schváleny Radou ředitelů Sdružení
AP na jejím 63. zasedání dne 22. března 2007 v Praze.
Soubor: APCR07e.DOC
198
Vývoj základních ukazatelů hospodaření Sdružení AP
od roku 1999 do roku 2006 (+ rozpočet na rok 2007)
Základní záloha a skutečné roční náklady člena
100 000 Kč
77 000 Kč
80 000 Kč
77 000 Kč
77 000 Kč
81 000 Kč
81 000 Kč
81 000 Kč
84 000 Kč
84 000 Kč
84 000 Kč
64 069 Kč
61 336 Kč
60 587 Kč
61 131 Kč
2001
2002
2003
2004
2005
2006
65 000 Kč
62 122 Kč
20 000 Kč
60 510 Kč
40 000 Kč
52 160 Kč
59 487 Kč
60 000 Kč
0 Kč
1999
2000
základní platba člena
2007 */
skutečné roční náklady člena
Nárůst nákladů člena 2006/1999:
to je v průměru meziročně 0,39%
2,76%
*/ Údaje za rok 2007 dle schváleného rozpočtu.
1 118 000 Kč
1 029 000 Kč
2 667 540 Kč
2 207 200 Kč
2 550 849 Kč
1 500 000 Kč
1 180 099 Kč
2 000 000 Kč
1 527 786 Kč
2 500 000 Kč
2 136 253 Kč
3 000 000 Kč
1 607 809 Kč
3 500 000 Kč
1 770 735 Kč
2 350 833 Kč
4 000 000 Kč
2 292 450 Kč
Dosažený rozpočtový přebytek / přeplatek záloh
1 000 000 Kč
500 000 Kč
0 Kč
1999
2000
2001
přeplatek záloh na služby
2002
2003
2004
2005
2006
2007 */
stálá záloha firem
V roce 2004 došlo ke změně vlivem nutnosti platby DPH za poskytované služby. Jedná se tedy
o přeplatek záloh, který je vlastně rozpočtovým přebytkem sníženým o platbu DPH.
Od roku 2005 se celkový rozpčtový přebytek skládá z přeplatku záloh na služby Sdružení AP
(převádí se jako platba na služby pro další rok) a ze "stálé zálohy firem".
Získané dotace a mimořádné platby členů
350 000 Kč
Soubor: APCR07e.DOC
2005
2006
0 Kč
2004
0 Kč
160 000 Kč
120 000 Kč
259 500 Kč
2003
0 Kč
2002
0 Kč
2001
0 Kč
225 000 Kč
300 000 Kč
2000
získané dotace
0 Kč
1999
0 Kč
0 Kč
0 Kč
50 000 Kč
0 Kč
100 000 Kč
0 Kč
150 000 Kč
200 000 Kč
200 000 Kč
236 000 Kč
250 000 Kč
160 000 Kč
300 000 Kč
2007 */
mimořádné dobrovolné platby členů
199
250 000 Kč
50 000 Kč
86 359 Kč
75 983 Kč
62 502 Kč
35 287 Kč
100 000 Kč
61 779 Kč
150 000 Kč
84 934 Kč
200 000 Kč
122 000 Kč
268 993 Kč
300 000 Kč
117 599 Kč
Vytvořený zisk k rozdělení
2006
2007 */
0 Kč
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Vytvořený zisk je převáděn do zvlášního fondu Sdružení AP, o jeho užití rozhoduje Představenstvo.
V podstatě všem firmám zapojeným do činnosti Sdružení AP je nutno vyslovit
poděkování za dobrou platební morálku v roce 2006 a většinové respektování
vyjádřené společné vůle ve věci jednorázové úhrady ročních plateb v únorovém
termínu. Koncem března 2006 bylo uhrazeno přes 75 % rozepsaných plateb. Obdobný
vývoj je zaznamenán i v dosavadním průběhu roku 2007.
Vývoj plateb firem v průběhu roku 2006 (v % rozpisu)
60%
50%
45,64%
40%
30%
20%
18,16%
8,30%
10%
5,28%
5,19%
4,20%
1,15%
2,06%
květen
červen
1,16%
0,47%
srpen
září
2,48%
0,99%
2,40%
0%
přeplatky
2005
Z celkem
pouze
a
to je celkem
152
4
2
leden
únor
březen
duben
firem zapojených do Sdružení AP k 31.12.2006
firmy neuhradily v r. 2006 žádnou platbu
firmy neuhradily v r. 2006 plnou platbu
3,95% firem zapojených do Sdružení AP k 31.12.2006
červenec
říjen
listopad prosinec
Rozpis plateb (100 %) = 11 417 609 Kč (bez DPH)
Nebylo uhrazeno jen
287 147 Kč (bez DPH)
resp.
341 705 Kč (s DPH 19 %)
(bez přeplatků)
to je
2,51%
Vývoj plateb firem v průběhu roku 2007 (v % rozpisu)
60%
50,13%
50%
40%
30%
20%
15,79%
9,34%
10%
7,81%
3,38%
2,42%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
červen
červenec
srpen
září
říjen
0,00%
0,00%
0%
přeplatky
2006
Z celkem
dosud
a
leden
150
7
22
únor
březen
duben
květen
firem Sdružení AP
firem neuhradilo v r. 2007 žádnou platbu
firem hradí platby pro r. 2007 dle rozpisu
to je celkem 19,33% firem zapojených do Sdružení AP.
listopad prosinec
Rozpis plateb (100 %) = 11 416 250 Kč (bez DPH)
Dosud neuhrazeno 1 270 886 Kč (bez DPH)
1 512 354 Kč (s DPH 19 %)
bez přeplatků
to je
11,13%
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR07e.DOC
200
8. Závěr
Souhrnný přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE
A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2006“ tvoří spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO
PRŮMYSLU ČR za roky 2002 - 2006“, „ROČENKOU SDRUŽENÍ AP 2007“, publikací „SLOŽENÍ
VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady, poskytovanými sekretariátem
Sdružení AP průběžně v rámci jeho základní činnosti, komplexní informační, rozborový
a zároveň i argumentačně využitelný dokument nejen pro činnost Sdružení AP jako
celku, ale i jeho jednotlivých členů, resp. věcně příslušných odborných útvarů firem.
Předkládaný materiál je do jisté míry unikátní, neboť ucelené dlouhodobé časové
řady (od r. 1993, v některých případech i pod touto hranicí) za obor automobilového
průmyslu nejsou běžně k dispozici. To dává firmám Sdružení AP nejen možnost
porovnání výsledků za jednotlivá časová období, ale firmy mají možnost přímého
porovnání jimi dosažených ukazatelů se statistickými průměry, mohou se zorientovat
a posoudit, kde se nacházejí, resp. jakým způsobem se ubírá jejich vývoj v jednotlivých
oblastech v současných ekonomických podmínkách.
Opakovaně se potvrzuje, a tento přehled je toho důkazem, že český automobilový
průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel a dodavatelský sektor, je v současné době
nesporně jedním z nejvýznamnějších výrobních oborů v rámci domácího
průmyslu a tím i celé české ekonomiky. Pozice automobilového průmyslu v ČR a tím
i pozice jednotlivých firem Sdružení AP je tedy národohospodářsky důležitá a v řadě
ukazatelů též příkladová. V této souvislosti však nutno konstatovat, že mnozí političtí a
vládní představitelé si tuto skutečnost zřejmě dostatečně neuvědomují a některými
svými prohlášeními toto postavení bez konkrétních argumentů zbytečně
bagatelizují. Vzhledem ke stále vyšší globalizaci automobilového průmyslu a
rozšiřování EU dochází totiž i k postupným změnám strategie, zatím jen některých,
výrobců vozidel v oblasti vyhledávání dodavatelů a nákupu dílů či umisťování nových
projektů a výrob. V blízké budoucnosti již tedy nebude rozhodující jen kvalita, cena,
dodávky „just in time“, jejich flexibilita, náklady na pracovní sílu atd., ale svou roli bude
sehrávat i přístup vládnoucích garnitur k průmyslovým firmám a potenciálním
investorům, k tvorbě podnikatelského prostředí ve vazbě na otázky daňové politiky a
legislativy v jednotlivých zemích apod., tedy komplexní posuzování dané země při
rozhodování o rozvoji další výroby na daném území. Neuvážená vyjádření politických
špiček pak mohou tyto rozhodovací procesy negativně ovlivnit.
Shrnutí základních hospodářských výsledků (základních ekonomických ukazatelů),
statistických a dalších údajů za převážnou většinu firem českého automobilového
průmyslu, tedy nejen za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP, je trvalým cílem
Sdružení AP. V materiálu uvedené údaje vychází prioritně z podkladů předaných
jednotlivými firmami Sdružení AP. Všem firmám Sdružení AP, které předaly sekretariátu
Sdružení AP vyplněný „Databázový list 2006“ i dalším firmám, které tak učinily, patří
poděkování zpracovatelů. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou
bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Až na určité výjimky (ve
výsledcích soutěže „Podnik roku“) nejsou údaje za jednotlivé firmy nikde publikovány,
ale uvádějí se pouze „agregované“ údaje za základní skupiny firem.
Zpracovatelé materiálu si přitom uvědomují určitou nepřesnost, které se dopouštějí,
když většinou pokládají rovnítko mezi Sdružení AP = automobilový průmysl v ČR.
Odhad, že z pohledu objemu produkce a dalších ukazatelů tvoří firmy Sdružení AP cca
Soubor: APCR07e.DOC
201
85 až 90 % českého automobilového průmyslu jako celku, byl údaji uvedenými v tomto
materiálu prakticky de facto potvrzen. Existuje však stále řada firem, které jsou
významnými dodavateli světovým automobilkám i tuzemským výrobcům, avšak do
činnosti Sdružení automobilového průmyslu nejsou zapojeny (viz např. seznam firem
v příloze, který rok od roku zahrnuje stále více subjektů). Rovněž tak v ČR působí řada
výrobců nástaveb a přípojných vozidel kat. O1 a O2, přičemž statistiku za tyto výroby
není možno zpracovat, i když by mohla být následně využitelná právě těmito firmami.
V tomto roce již počtvrté jsou v dílčích částech tohoto materiálu (vždy „pod čarou“)
a dále pak v příloze uvedeny i souhrnné údaje za další „nezapojené“ firmy, které
poskytly základní podklady (v tomto roce to bylo 25 firem).
Na úplný závěr je nutno vyslovit poděkování a uznání za výsledky dosažené v roce
2006 všem vedoucím pracovníkům firem a samozřejmě i ostatním zaměstnancům
pracujícím v českém automobilovém průmyslu.
pYn pYnpYnpYnpYn
V Praze, 30. května 2007
Předkládá: Ing. Antonín Šípek
ředitel sekretariátu
Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ
AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto
nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO
PRŮMYSLU, obdržet tento podklad na dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno
jej zaslat na sdělenou E-mail adresu. Kompletní soubor je možno též získat z internetové
stránky SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU určené pro členy. Zpracovatelé však upozorňují
na velikost souboru (ve formátu „doc“ cca 7,8 MB), což může při přenosu dat vyvolat
u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru
APCR2006.DOC (ve WORD 9.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako
obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat).
Zhotoveno celkem 160 výtisků.
Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner, Ing. Kyncl a Ing. Doležal - text a data
p. Štefl a pí Pospíchalová - úprava, pravopis
Tato verze byla jako konečná uložena 30.5.2007 v 10.48 hod.
NEPRODEJNÉ!
Příloha: Souhrnné údaje za dalších 25 firem autoprůmyslu ČR (6 stran A4)
Soubor: APCR07e.DOC
202
Příloha
Souhrnné údaje za dalších 25 firem*/ autoprůmyslu ČR
(zpracováno na základě zaslaných „Databázových listů 2006“ a dalších získaných údajů)
Vzhledem k rozdílné datové základně (jak přímo firem, které poskytly údaje, tak
i dle počtu firem) nelze provést porovnání mezi roky 2006 a 2005.
Souhrnné výsledky dalších 25 firem za rok 2006:
ÚDAJE ZA DALŠÍCH 25 FIREM
celkem
THP
D
Ukazatel
2 549
16 016
POČET PRACOVNÍKŮ
poměr THP/D
% THP a D
---
- průměrný počet pracovníků na 1 firmu
641
18,93%
15,92%
102
CELKEM za firmy Sdružení AP podíl firem
Sdružení AP
+ 25 dalších firem
13 467
133 979
pracovníků
29,31%
84,08% THP ... 22,67 % D ... 77,33 %
770 pracovník ů
539
88,05%
-------
28 349 Kč 18 294 Kč
21 914 Kč
---
3 585 329 580 Kč
35 231 499 516 Kč
89,82%
33 841 047 000 Kč
594 382 677 000 Kč
94,31%
2 112 952 Kč
4 436 387 Kč
---
EXPORT
25 100 745 000 Kč
439 883 957 000 Kč
94,29%
PŘIDANÁ HODNOTA **/
8 228 389 000 Kč
103 621 401 000 Kč
92,06%
554 997 Kč
780 346 Kč
---
6 082 429 000 Kč
76 712 932 000 Kč
92,07%
1 003 370 000 Kč
30 576 272 000 Kč
96,72%
PRŮMĚRNÁ MZDA
ROČNÍ OBJEM MEZD (bez OON) */
OBJEM PRODUKCE (tržby)
- objem produkce na 1 pracovníka
- přidaná hodnota na 1 pracovníka ***/
ZÁKLADNÍ JMĚNÍ
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
(PŘED ZDANĚNÍM)
19 940 Kč
celkem
*/ Orientační údaj - vypočteno jak o průměrná mzda x počet pracovník ů x 12 měsíců.
**/ Údaj pouze za 23 firem (2 firmy údaje o přidané hodnotě neposkytly).
***/ Vztaženo na 13 471 pracovník ů (nezahrnuty 2 firmy).
Z tabulky vyplývá, že ukazatele za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP jsou
v převážné většině na vyšší úrovni než údaje zjištěné u dalších 25 firem autoprůmyslu
ČR. To je patrné i z nižších hodnot poměrových ukazatelů (objem produkce na
1 pracovníka činil v roce 2006 u firem Sdružení AP 4 751 843 Kč a přidaná hodnota na
pracovníka pak 808 669 Kč).
Na základě vyhodnocení údajů za daných 25 firem autoprůmyslu*/ je možno dále
konstatovat, že v této skupině firem:

stejně tak jako u firem Sdružení AP je patrné jasné vymezení dvou základních
skupin vlastníků s nepatrným podílem DIK a IF (viz diagram P 1 a P 2);
vzhledem k počtu (více než 50 %) českých firem (viz diagram P 3) je však podíl
zahraničních partnerů na celkovém základním jmění nižší než u firem
zapojených do Sdružení AP;
největší část tvoří malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců) – viz diagram P 4;
--------------------------------------------------------------------------------*/ Seznam těchto 25 firem je uveden v závěru této přílohy.
Soubor: APCR07e.DOC
1
Struktura vlastníků dalších 25 firem autoprůmyslu
(podíly na základním jmění - stav k 31.12.2006)
Ostatní
(ČR)
29,87%
Zahraniční
partner
70,13%
Investiční fondy
0,00%
DIK
0,00%
100% = 6 082,43 mil. Kč
Diagram P 1
Struktura firem SDRUŽENÍ AP
(podíly na základním jmění - stav k 31.12.2006)
Ostatní (ČR)
25,60%
Investiční fondy
0,00%
Zahraniční
partner
74,20%
DIK
0,20%
100% = 70 630,50 mil. Kč
Diagram P 2
Soubor: APCR07e.DOC
2
Struktura vlastníků dalších 25 firem autoprůmyslu
(počty dle zemí - stav k 31.12.2006)
USA - 2
8,00%
ostatní (ČR)
- 13 firem
52,00%
Německo - 10
40,00%
Diagram P 3
Struktura dalších 25 firem autoprůmyslu
(dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2006)
od 1 000
do 5 000
(4 firmy)
16,00%
od 500
do 1 000
(5 firem)
20,00%
do 250
(11 firem)
44,00%
od 250
do 500
(5 firem)
20,00%
Diagram P 4
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR07e.DOC
3
Seznam „dalších 25 firem“ automobilového průmyslu ČR
(tyto firmy zaslaly „Databázové listy 2006“)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
Alcoa Fujikura Czech, s.r.o.
Automotive Lighting, s.r.o.
AUTO-Tech Vinoř s.r.o.
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o.
EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o.
CHERRY, spol. s r.o.
IDEAL Automotive Bor s.r.o.
Intertell spol. s r.o.
ISOBAST s.r.o.
ITW PRONOVIA, s.r.o.
Koito Czech s.r.o.
KOMAS spol. s r.o.
KOVOLIS Hedvikov a.s.
KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s.
LIP spol. s r.o.
MIKRA - MILAN KRÁL
MITAS a.s.
PLASTIK HT a.s.
SEV Litovel, s.r.o.
Schenk Plastic Solutions, s.r.o.
Strojírna Potůček s.r.o.
TEDOM s.r.o.
Timken ČR, s.r.o.
TVM spol. s r.o.
ÚSMD Dekra a.s.
*********************************
Firem působících zcela nebo částí svého výrobního programu v automobilovém
průmyslu na území ČR (nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP) je, jak bylo
uvedeno výše, mnohem více než zde uvedených „25 firem“. V tomto roce se
sekretariátu podařilo získat přímé kontakty na více než 100 firem (seznam uveden na
další straně), což je o dalších cca 10 firem více než v minulém roce. Použitelné
podklady však zaslalo pouze 25 výše uvedených firem.
*********************************
Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí o zaslání
podkladů pro zpracování tohoto podkladu
(pouze od tučně uvedených 25 firem - viz výše - byly získány „Databázové listy 2006“)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
AISAN BITRON Czech s.r.o., Louny
AKUMA a.s., Mladá Boleslav
ALCOA FUJIKURA Czech, s.r.o., Stříbro
ALFINE, a.s., Brno
ALFMEIER CZ s.r.o., Plzeň
AOYAMA AUTOMOTIVE FASTENERS Czech s.r.o., Lovosice
APRI, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm
APS Světlá nad Sázavou, a.s.
AUDATEX Systems, s.r.o., Praha
AUTO ZÁVOD Český Dub, spol. s r.o., Český Dub
Soubor: APCR07e.DOC
4
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
AUTOMOTIVE LIGHTING spol. s r.o., Jihlava
AUTO-Tech Vinoř, s.r.o., Praha
AVON AUTOMOTIVE a.s., Rudník
BBH Tsuschiya s.r.o.
BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s., Průhonice
BENTEX Automotive, a.s., Benešov nad Černou
BENZINA a.s., Praha
BLATA, s.r.o., Blansko
CIKAUTXO CZ, s.r.o., Jablonec nad Nisou
CTS - servis, spol. s r.o., Okřínek
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR s.r.o., Bakov nad Jizerou
EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o., Rokycany
EVOBUS Bohemia s.r.o., Holýšov
FAURECIA Lecotex a.s., Tábor
FOSTRON a.s., České Budějovice
GALVANOPLAST FISCHER BOHEMIA k.s., Liberec
gedas ČR s.r.o., Mladá Boleslav
HAAS Bohemia, s.r.o., Kdyně
HACAR, a.s., Hradec Králové
HAGEMANN Motoren, Opava
Hanácké železárny a pérovny, a.s., Prostějov
HANHART Morkovice s.r.o., Morkovice-Slížany
HAPPICH Plzeň s.r.o., Plzeň
Hirschmann Czech s.r.o., Vsetín
HUTCHINSON s.r.o., Rokycany
CHERRY, spol. s r.o., Klášterec nad Ohří
IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o., Bor
Infor Global Solutions s.r.o., Praha
INTERTELL spol. s r.o., Klatovy
ISOBAST, s.r.o., Moravské Budějovice
ITW PRONOVIA, s.r.o., Velká Bíteš
JAWA DIVIŠOV, a.s., Divišov
JTEKT Automotive Czech Plzen
KAIPAN, s.r.o., Smržovka
KHMC s.r.o., Opava
KÖGEL, a.s., Choceň
KOITO CZECH s.r.o., Žatec
KOMAS spol. s r.o., Opava
KOV, Karosárna a slévárna, Velim
KOVOLIS HEDVIKOV a.s., Třemošnice
KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s., Chlumec nad Cidlinou
KSM Castings CZ s.r.o., Hrádek nad Nisou
LIP spol. s r.o., Chrastava
Magna Cartech spol. s r.o., České Velenice
MARS Svratka, a.s., Svratka
MASSAG, a.s., Bílovec
MECAPLAST, s.r.o., Žebrák
METAL PROGRES Strakonice s.r.o., Strakonice
MIKRA – MILAN KRÁL, Praha
MITAS a.s., Praha
MITSUBISHI ELECTRIC AUTOMOTIVE Czech, s.r.o., Slaný
MORAVAN - SAFETY BELTS a.s., Otrokovice
MOTOR JIKOV Slévárna litiny a.s., České Budějovice
NATIVEL k.s., Stochov
NAVARA Novosedly a.s., Novosedly na Moravě
NEMAK Czech Republic s.r.o., Most
NETEX, s.r.o., Děčín
Obzor, výrobní družstvo invalidů, Plzeň
PAI, s.r.o., Beroun
PAL International a.s., Praha
Soubor: APCR07e.DOC
5
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
81.
82.
83.
84.
85.
86.
87.
88.
89.
90.
91.
92.
93.
94.
95.
96.
97.
98.
99.
100.
101.
102.
103.
104.
105.
PANASONIC Mobile & Automotive Systéme Czech, s.r.o., Pardubice
PARAMO, a.s., Pardubice
PARKER Hannifin Industrial, s.r.o., Chomutov
PETER – GFK spol. s r.o., Kocbeře
PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn
PRAGA Hostivař a.s., Praha
Recticel Czech Automotive s.r.o., Bílina
REHAU s.r.o., Čestlice
RONAL CR s.r.o., Jičín
Rücker ČR, spol. s r.o., Mladá Boleslav
SEV Litovel, s.r.o., Litovel
SCHENK PLASTIC SOLUTIONS, s.r.o., Liberec
SIEMENS Automobilové systémy s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm
Silniční technika, a.s., Nová Paka
SNĚŽKA, v.d. Náchod, Náchod
Strojírna Potůček s.r.o., Slatiňany
STROJPLAST, a.s., Tachov
SWOTES s.r.o., Jihlava
TAKADA INDUSTRIES Czech Republic s.r.o., Louny
TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná
TEDOM s.r.o., Třebíč
TELEDIN, s.r.o.
TEMAC, a.s., Zvěřínek
TIMKEN ČR, s.r.o., Bystrovany
TOYODA Gosei Czech, s.r.o., Klášterec nad Ohří
TRCZ s.r.o., Louny
TRIBOS AZ s.r.o., Brno
TVAR Pardubice, v.d., Pardubice
TVM, spol. s r.o., Valašské Meziříčí
ÚSMD, a.s., Praha
Valeo Autoklimatizace s.r.o., Rakovník
VARTA Autobaterie, spol s r.o., Česká Lípa
VOP-26, Šternberk
WESTFALIA Metal s. r.o., Hustopeče
ZKL Hanušovice, a.s., Hanušovice
pYn pYnpYnpYnpYn
Soubor: APCR07e.DOC
6