1/2006
Transkript
BULLETIN č. 1, 2006, roč. X. OBSAH Informace o činnosti orgánů KSKŘI v ČR Valná hromada KSKŘI v ČR 2 Zpráva mandátové komise Zpráva o činnosti od poslední valné hromady 4 Zpráva o činnosti dozorčí rady Zpráva o činnosti disciplinární komise 5 Zpráva o činnosti smírčí komise Zpráva o činnosti odborných komisí Zpráva o činnosti územních sekcí 8 10 Plán práce představenstva - 2006 Návrh na změnu stanov 11 Rozpočet pro rok 2006 Usnesení z valné hromady 12 Zápis z jednání valné hromady Aktuality ? 13 Vzdělávání, pojištění, seznam specialistů, statistiská zjištění KSKŘI a stát 16 Problematika DPH - nadměrné odpočty 17 Rekodifikace úpadkového práva Hovoříme s odborníky 18 Příčiny úpadku českých firem a společností a problémy při řešení úpadku v praxi (Ing. Miloš Novák, CSc) KSKŘI a zahraničí 20 Reforma audtralských insolvenčních zákonů (Della Stanley) 14 Informace o pracovním jednání v Londýně (Ing. J. Veselá) 22 Judikáty 24 Informace z tisku 26 KSKŘI radí 29 Info sekretariátu Vážení členové Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR, vážení čtenáři, v souladu s rozhodnutím Valné hromady Komory v listopadu 2005 budou pro vás v roce 2006 připraveny dvě čísla Bulletinu v tištěné podobě a čtyři v elektronické podobě (na webových stránkách Komory). Dokumenty z valné hromady, které nebyly zveřejněny v posledním loňském čísle Bulletinu, jsou obsaženy v tomto čísle. V pravidelných rubrikách najdete informace k problematice nadměrných odpočtů DPH a můžete se seznámit s informacemi o jednáních k rekodifikaci úpadkového práva. Při jednáních se stále více hovoří o potřebě přehodnotit otázku profesionalizace správců. Tento názor bylo slyšet od poslanců různých politických stran, zástupce ministerstva spravedlnosti i zástupce Legislativní rady vlády ČR. K této problematice se měla možnost vyjádřit při zasedání Ústavně právního výboru PSP ČR dne 1. prosince 2005 i prezidentka Komory JUDr. J. Veselá. Ve svém vystoupení zdůraznila, že smyslem navrhovaného systému postavení správce a jeho profesionalizace není pouhé provádění administrativní agendy, ale především vytvoření institucionální základny pro zavedení systému profesního a odborného vzdělávání správců, zvyšování jejich kvalifikace a zajištění dalšího vzdělávání. Rovněž zdůraznila profesionální přípravu správců, vedení a pravidelnou aktualizaci jednotného systému správců a rovněž systém přímé disciplinární odpovědnosti. Redakční rada připravila pro Vás v tomto čísle další informace o problémech při řešení úpadku (rozhovor s Doc. Ing. M. Novákem,CSc., členem Komory), reformě australského insolvenčního zákona zaměřené na posílení ochrany věřitelů, a další informace. V rubrice Informace o činnosti orgánů KSKŘI se můžete seznámit s výsledky statistického zjištění o průběhu konkursů, likvidací, správy podniku, krizového řízení a správy dědictví, které Komora pořídila z údajů získaných od svých členů. Vaše Vydavatel: Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice (správců majetku, likvidátorů, správců konkursních a vyrovnávacích podstat) Redakční rada: Vedoucí: Doc. Ing. Anna Klosová, CSc. Členové: Ing. Erich Deutsch, Ing. Václav Pelikán. Pavlína Linhartová Adresa redakce: Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR, Dlouhá 16, 110 00 Praha 1 tel.: 224 818 414, 227 195 276 fax: 227 195 275, e-mail: [email protected]. Sazba, distribuce a příjem inzerce: Infomedia, s.r.o., Hráského 15, 148 00 Praha 4, tel./fax: 271 911 131. e-mail: [email protected]. Redakční rada Upozorňujeme čtenáře, že názory zveřejněné v Bulletinu nereprezen tu jí oficiální sta no vis ko KSKŘI v ČR. Rádi by chom pod ní ti li odbornou diskusi a otisk ne me vaše názory a při po mín ky k problémům stejně tak i k obsahu Bulletinu, které nám na sekretariát KSKŘI v ČR zašlete. Informace o činnosti orgánů KSKŘI Valná hromada KSKŘI v ČR Valná hromada byla představenstvem KSKŘI svolána na 28. listopadu 2005 a konala se již tradičně v Kulturním domě Krakov na Praze 8. Závěry dokumentů z valné hromady byly již v prosinci loňského roku zveřejněny na webových stránkách: Zpráva mandátové komise Z celkem 750 kusů odeslaných pozvánek k účasti na Valnou hromadu KSKŘI se dnešní Valné hromady zúčastní dle prezenční listiny 39 členů. Mimo tento počet bylo při prezenci předáno 8 kusů plných mocí k zastupování. Rekapitulace: 750 pozvaných 47 přítomných, včetně plných mocí Náhradní valná hromada je schopná usnášet se. Ing. Václav Pelikán. předseda mandátové komisé Praha, 28. 11. 2005 Zpráva o činnosti KSKŘI v ČR od poslední valné hromady Vážené dámy, vážení pánové, scházíme se zde opět po roce, abychom se zamysleli nad tím, co rok 2005 pro naši Komoru specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice (dále jen Komoru) a její členy přinesl. Své vystoupení bych rozdělila do dvou částí. V první části se pokusím shrnout všechno podstatné, co se událo a co jsme v rámci Komory vykonali. Druhá část se bude týkat předpokládaného výhledu do budoucnosti. Úvodní část zahájím plněním praktických úkolů, které byly určeny představenstvu usnesením loňské valné hromady. První úkol zněl: Zvážit změnu sídla Komory z důvodů vysokého nájemného a prověřit možnost dotací na nájemné. Představenstvo na základě finančního rozboru zjistilo, že skutečné nájemné kanceláří činilo 294 000,-Kč ročně. Do položky kritizované valnou hromadou byl zahrnut i úklid kanceláří a ostatní položky spojené s chodem kanceláře, rovněž také krátkodobé nájmy, při kterých Komora uskutečňuje semináře, sál na valnou hromadu, velká zasedání představenstva rozšířená o územní sekce, apod. Představenstvo dospělo k názoru, že přestěhováním Komory na periferii Prahy by došlo k úspoře pouze malých nákladů neadekvátních ztrátě jednací pozice v centru Prahy. Druhý úkol zněl: Zveřejňovat na webu aktivity KSKŘI v ČR. Představenstvo věnovalo jak webovým stránkám tak Bulletinu velkou pozornost. Bulletin vychází v nové pozměněné odlišné podobě s odlišnou obsahovou strukturou. Webové stránky také doznaly určitých změn, došlo k výměně webmastera, nicméně cítíme v této informační oblasti ještě nenaplněné možnosti a budeme jí v roce 2006 věnovat pozornost. Třetí úkol zněl: Připravit návrhy změn Stanov KSKŘI v oblasti dotýkající se rozpočtu. Úkol je splněn a dnešní valná hromada bude návrh projednávat. 2 BULLETIN 1/2006 Po rekapitulaci plnění úkolů z usnesení loňské valné hromady nyní provedu shrnutí činnosti představenstva v roce 2005. Jedním z cílů, který jsme si uložili, bylo dosažení právní úpravy odstraňující nerovnost správců konkursních podstat, plátců DPH oproti neplátcům. Jak všichni víte, naší Komoře nepomohla systémová cesta žádostí o změnu zákonů adresovaná ministerstvu spravedlnosti i ministerstvu financí. Po několika letech jednání vyšli vstříc v prosazování právní úpravy poslanci Parlamentu, konkrétně JUDr. Dundáčková a JUDr. Doležal, kteří prosadili změnu § 8 ZKV zařazením do zákona o Fondu národního majetku. V této souvislosti je potřeba zmínit, že se ještě u některých soudů vyskytují potíže s připočítáváním DPH k odměně správců. Došlo také ke vzniku iniciativy správců, kteří byli poškozeni tím, že nemohli uplatnit DPH, a mají zájem vyčíslit své nároky cestou náhrady škody vůči státu. Podrobnosti o iniciativě jsou uvedeny v posledním Bulletinu. Věčným evergreenem (dovolíte-li mi tento výraz) našich diskusí jsou již téměř 5 let zápočty nadměrných odpočtů DPH ze strany FÚ na předkonkursní pohledávky. Komora na problém upozorňuje řadu let, spolu s MF ČR jsme podali podnět pro vydání stanoviska ( ust. § 12 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění) na sjednocení judikatury Nejvyššímu správnímu soudu, jednali jsme se všemi zainteresovanými ministerstvy, poslanci i dalšími institucemi. Jak jistě víte, bylo vydáno v této věci rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, a také v návrhu nového úpadkového zákona jsou zápočty ze strany FÚ odmítnuty. Překvapilo nás proto stanovisko náměstkyně MF ČR Ing. Dany Trezziové uveřejněné v Hospodářských novinách, kde vyjadřuje názor, že rozhodnutí Nejvyšších soudů se týkalo pouze konkrétních případů a FÚ budou nadále zápočty provádět. Ověřujeme v současné době stanovisko MF v této věci. V případě potvrzení publikovaného názoru to znamená, že nefungují základní pilíře státu, tj. rozdělení moci a spolupráce mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní sférou. Další cíl, který jsme si uložili v roce 2004, byla analýza současného stavu likvidací. Byli jsme si vědomi problémů Informace o činnosti orgánů KSKŘI ve výkonu činnosti likvidátorů, zejména nízkých odměn a rozhodli jsme se analýzu provádět ve spolupráci se zástupci soudů. Nyní jsme ukončili I. etapu – a shrnujeme problémy, které mají soudy, s problémy likvidátorů. Následně budou výsledky analýzy projednávány se zástupci Ministerstva financí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a bude vytvořen legislativní návrh změn zaslaný Ministerstvu spravedlnosti ČR. Naším cílem je nejprve shromáždit informace od všech zúčastněných subjektů, poté sjednotit návrhy na změny zákonů tak, aby do zákonodárných sborů odcházel již všemi zainteresovanými stranami projednaný návrh. Tento postup si však vyžádá dlouhodobou přípravu. Na základě iniciativy rakouských kolegů – insolvenčních praktiků, soudců i dalších expertů jsme začali připravovat vytvoření pracovní skupiny pro přeshraniční konkursy, která by byla zapojena do evropské sítě. Po prvním přípravném setkání se vytvoří pracovní skupina sestavená ze zástupců konkursních soudců, MS ČR, Komory, expertů z řad bank, auditorů a softwerových odborníků. V rámci mezinárodní spolupráce je nutné dále zmínit účast na konferenci nově ustaveného výboru při INSOL International pro země střední a východní Evropy, která se konala v květnu v Budapešti. Z České republiky byla na konferenci naše KSKŘI jediným zástupcem a pro zajímavost uvádím některé poznatky. Ve všech okolních zemích byl přijat nový úpadkový zákon, obsahující reorganizaci podniku. Tento institut však nikde nefunguje. Problémy všech zemí východního bloku jsou podobné a ČR nijak nevybočuje. Dále jsem se zúčastnila jednání v Londýně, které zprostředkoval náš čestný člen pan Ladislav Hornan s anglickou státní agenturou – Insolvency Servis, Sdružením anglických praktiků a českým velvyslanectvím. Výsledkem rozhovorů bylo pozvání české oficiální delegace k jednání o insolvenci na měsíc listopad 2005. K jednání v Londýně došlo, a účastnili se jej zástupci MS ČR, konkursních soudů a naší Komory. Jednání bylo mimořádně zajímavé, došlo k porovnání zkušeností z britské i české insolvenční praxe. Viceprezident Komory Ing. Erich Deutsch se účastnil v listopadu t.r. semináře o novém slovenském úpadkovém zákonu. Je velice zajímavé hodnotit vývoj vývoj úpadkového práva na Slovensku a v Česku. Budete-li mít zájem, pan Ing. Deutsch Vám rád přiblíží své dojmy ze Slovenska. Nyní se dostávám k důležitému bodu – legislativní příprava úpadkových zákonů. Jak jsme Vás průběžně po řadu let informovali, od roku 1999 probíhala příprava nových zákonů. Vláda schválila věcný záměr úpadkového zákona v roce 2001. V letošním roce konečně došlo ze strany MS ČR k předložení oficiálního návrhu insolvenčního zákona do vlády. Asi jste měli možnost sledovat médii popisovaný střet dvou koncepcí, údajně koncepce právní vytvořené na MS ČR, JUDr. Zděnkem Krčmářem a tzv. koncepce ekonomické vytvářené na ministerstvu pana místopředsedy vlády pro ekonomiku Ing. Martina Jahna. Ve vládě byl nakonec schválen kompromis obou návrhů, který budete mít možnost si přečíst na našich webových stránkách. Kromě nového úpadkového kodexu byl vládou schválen zákon upravující změny doprovodných zákonů. Úpadkový zákon i doprovodné zákony byly předány do Parlamentu a nyní jsou ve 2. čtení. Teď, prosím, věnujte pozornost následující informaci. Naše Komora již téměř 10 let usiluje o profesionalizaci správců – přijetím zákona o komoře správců. Řadu let se snažíme předkládat návrh komorového zákona jak MS ČR tak poslancům Parlamentu. Za tak dlouhou dobu jsme poznali, že v českém prostředí existuje silný odpor proti komorovému uspořádání. Nicméně však v průběhu letošního roku, se objevila šance na zřízení instituce správců pod hlavičkou asociace. Zákon o insolvenčních správcích a o Asociaci insolvenčních správců byl na MS ČR vytvořen a předložen do legislativní rady vlády ČR. Bohužel legislativní rada Asociaci insolvenčních správců neschválila, a vládou prošel pouze Návrh zákona o insolvenčních správcích upravující zápisy do seznamu a přezkušování správců. V současné době jsou v Parlamentu projednávány návrhy tří základních zákonů, které se týkají naší činnosti: • úpadkový zákon; • doprovodné zákony; • zákon o insolvenčních správcích. Nikdo v České republice nemůže s jistotou odhadnout, zda budou zákony v tomto volebním období přijaty. S velkou pravděpodobností však lze předpokládat, že v roce 2007 již zákony přijaty budou. Poslední část mého vystoupení se týká úvah do budoucnosti. Z toho co zde bylo řečeno vyplývá, že buď v příštím roce nebo v roce následujícím čekají správce konkursní podstaty velké změny. Zásadním způsobem se změní právní norma, na jejímž základě bude činnost správce vykonávána. V některých svých činnostech budou správci začínat od nuly. Musíme také s určitou pravděpodobností počítat s přezkoušením odborné způsobilosti (a to se týká též advokátů). Mrzí nás, že se doposud nepodařilo prosadit zřízení instituce správců, jako organizace nejenom dohlížející a kárné, ale také plnící metodologické, iniciativně zákonodárné a ochranné zájmy správců. Pro zřízení instituce správců však pravděpodobně ještě nenazrála doba. Mohu Vás přítomné ujistit, že na tento cíl nezapomínáme a jednali jsme již o něm se všemi orgány, institucemi i poslanci, kterých by se rozhodování o zřízení komory či asociace mohlo týkat. V současné době ve spolupráci s MS ČR připravujeme projekt vzdělávání správců a budeme se snažit získat granty EU směřující do této oblasti. Chtěli bychom, aby naši členové měli možnost se co největší měrou vzdělávat v oblasti nové právní úpravy. V úvahách o budoucnosti nezapomínáme na likvidátory – vývoj by měl jít naznačeným směrem v návrzích legislativních změn. Myslíme si, že likvidátor by podobně jako správce měl mít určitou kvalifikaci a měla by být zamezena možnost jmenovat likvidátorem kohokoli. Na závěr považuji za nezbytné zamyslet se nad fungováním jednotlivých regionů naší Komory. Pernamentní neúčast některých zástupců regionálních sekcí, zejména východočeské a jihočeské, způsobuje podle názoru představenstva blokaci informací mezi představenstvem a regionem. Prosím, aby v diskusi byla tomuto tématu věnována pozornost. BULLETIN 1/2006 3 Informace o činnosti orgánů KSKŘI Na závěr mi dovolte, abych Vám, kteří si najdete čas, sledujete komorové záležitosti a informace a účastníte se této valné hromady, poděkovala. Doufám, že budoucnost bude přát lidem, kteří se starají a lidem připraveným. Chtěla bych touto cestou poděkovat členům představenstva, dozorčí rady, disciplinární komise i sekretariátu za práci v roce 2005. Jménem svým i jménem představenstva Vám všem přeji do roku 2006 hodně štěstí, trpělivosti, zdraví a dobrých nervů. JUDr. Jarmila Veselá prezidentka KSKŘI v ČR Praha, 28. 11. 2005 Zpráva o činnosti dozorčí rady Za uplynulé období se dozorčí rada sešla ke třem pracovním jednáním, kdy průběžně kontrolovala činnost představenstva Komory. Představenstvo postupovalo dozorčí radě, na vědomí zápisy ze svých jednání, ze kterých nebylo zjištěno porušení norem Komory. V hospodaření Komory za rok 2005 neshledala dozorčí rada žádné nedostatky a k návrhu rozpočtu na rok 2006 nemá připomínek. Dozorčí rada využila svých kompetencí definovaných stanovami Komory a rozhodla o návrhu představenstva Komory přijmout Doc. Ing. Annu Klosovou, CSc. čestnou členkou Komory. Dozorčí rada obdržela od představenstva Komory v průběhu minulého období 3 stížnosti na členy: • v jednom případě nebyla stížnost shledána jako opodstatněná; • v jednom případě nebyla stížnost projednána z důvodu vulgárního a urážlivého obsahu; • v jednom případě bylo doporučeno nevyhovět stěžovateli - vyškrtnout člena ze seznamu správců u příslušného soudu. Dozorčí rada vzala na vědomí vyloučení 86 členů z KSKŘI pro neplacení členských příspěvků, kterým člen- ství zaniklo dle č. 3.6. Stanov KSKŘI v ČR, a to na základě doporučení disciplinární komise, bez dalšího projednání. Dále pak vzala na vědomí ukončení členství 21 členů na vlastní žádost a ukončení členství 3 členů z důvodu úmrtí. Dozorčí rada provedla kontrolu plnění usnesení valné hromady KSKŘI v ČR ze dne 30.11.2004, kterým bylo představenstvu uloženo: • zvážit změnu sídla KSKŘI v ČR z důvodu vysokého nájemného a prověřit možnost dotací na nájemné; • zveřejňovat na webu aktivity KSKŘI v ČR, v souvislosti prosazování zájmů členů KSKŘI; • připravit návrhy na změnu Stanov KSKŘI v oblasti týkající se rozpočtu. Zpráva o plnění usnesení valné hromady roku 2004 je součástí zprávy prezidentky KSKŘI v ČR JUDr. Jarmily Veselé. Ing. Radek Deutsch předseda dozorčí rady KSKŘI v ČR Praha, 28. 11. 2005 Zpráva o činnosti disciplinární komise Zpráva disciplinární komise Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice je připravena za období od konání minulé valné hromady v listopadu loňského roku do dnešního dne. Disciplinární komise pracovala v následujícím složení: JUDr. Světlana Zvolánková – členka JUDr. Ivana Syrůčková – členka Ing. Vladimír Malčík – člen Ing. Václav Pelikán – předseda Disciplinární komise v roce 2005 projednala pouze oznámení představenstva Komory s žádostí o zahájení disciplinárního řízení s těmi členy Komory, kteří ani po dvou urgencích neuhradili členské příspěvky za rok 2005. K tomu 4 BULLETIN 1/2006 připravil sekretariát Komory seznam neplatících členů. Po projednání záležitosti v dozorčí radě, disciplinární komise doporučila představenstvu, aby neplatícím členům, bylo ve smyslu Hlavy III./3.6 stanov ukončeno členství v KSKŘI. Podněty a stížnosti, které obdržela v uplynulém období dozorčí rada, byly takového charakteru, nebo se týkaly osob, které nejsou členy Komory, že nebylo nutné je předložit k řešení v disciplinární komisi. Ing. Václav Pelikán předseda Praha, 24. 10. 2005 Informace o činnosti orgánů KSKŘI Zpráva o činnosti smírčí komise Smírčí komise se za uplynulé období v roce 2005 neprojednávala ani jeden případ. JUDr. Jiří Magasanik předseda komise Ústí nad Labem, 24. 10. 2005 Zpráva o činnosti odborných komisí KSKŘI v ČR v roce 2005 Odborné komise jsou dle Stanov KSKŘI, bod 4.25 ustaveny jako poradní orgány Komory. Za činnost komisí dle bodu 4.26 odpovídají předsedové. Ti předkládají představenstvu plán práce pro zajištění úkolů uložených valnou hromadou nebo představenstvem. Vážené členky, vážení členové, formou krátké zprávy Vás nyní seznámíme s činností jednotlivých odborných komisí v roce 2005, jejichž obsah Vám předkládají předsedové komisí a jednotlivých sekcí. PRÁVNÍ KOMISE, předsedkyně JUDr. Jarmila Veselá Sekce: • daňová; • rekodifikace úpadkového práva; • pohledávek; • obecné legislativy, pojistného produktu a tvorby vnitřních předpisů Komory ; - členové právní komise: Ing. Jozef Šrámek, Ing. Erich Deutsch, JUDr. Světlana Zvolánková, JUDr. Václav Kulhavý, Mgr. Irena Smutná, JUDr. Zdeněk Materna, JUDr. Bohumír Janeček. KOMISE INFORMATIKY, předseda Ing. Jiří Klíma Sekce • webové stránky; • mezinárodní vztahy; • Bulletin; • metodická poradna; - členové komise informatiky: JUDr. Jarmila Veselá, Doc. Ing. Anna Klosová, CSc., sekretariát KSKŘI v ČR, Mgr. Karel Touschek, Ing. Vladimír Malčík. EKONOMICKO – ORGANIZAČNÍ KOMISE předseda Ing. Jiří Krejčiřík Sekce • hospodaření Komory; • organizační chod sekretariátu; - členové ekonomicko – organizační komise: Ing. Jiří Krejčířík, Ing. Jozef Šrámek. VZDĚLÁVACÍ KOMISE předseda Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc.; - členové vzdělávací komise: JUDr. Jarmila Veselá, Doc. Ing. Anna Klosová, CSc., Ing. Erich Deutsch. ČINNOST PRÁVNÍ KOMISE KSKŘI v ČR V ROCE 2005 DAŇOVÁ SEKCE V činnosti daňové sekce dominovaly tři hlavní body, a to: 1. Odměna správce konkursní podstaty – DPH. 2. Problematika nevracení nadměrných odpočtů u podniků v konkursním řízení. 3. Problematika účtování v konkursním řízení. Ad 1) Právní komisi KSKŘI se podařilo pomocí řady jednání a vypracováním pozměňovacích návrhů předložených zákonodárcům prosadit změnu § 8 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů takto: „tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.“ Ad 2) Právní komise se rovněž dlouhodobě zabývá problematikou nevracení nadměrných odpočtů u podniků v konkursním řízení, a to od podání podnětu k vydání stanoviska Nejvyššímu správnímu soudu již v roce 2003, tak pomocí řady osobních jednání s příslušnými ministerstvy, zákonodárci, vypracováním analýz, medializací problematiky v tisku, zpracováním pozměňovacích návrhů zákona č. 235/2004 Sb., o DPH § 105 odst. 1 – předložení poslancům a senátorům. Poslední pozměňovací návrh je zařazen k návrhu novely zákona o konkursu a vyrovnání, kterou zpracoval Senát a předložil do PSP ČR. Rovněž při tvorbě doprovodných zákonů k návrhu zákona o úpadku a způsobech jeho řešení zástupci právní komise prosadili zakomponování této změny do znění zákona č. 235/2004 Sb. Ústavní soud ČR v červnu 2005 a Nejvyšší správní soud ČR v září 2005 vydaly shodná usnesení v nichž se přiklonily v soudních sporech na stranu správců konkursních podstat, kteří vedli při proti postupu finančních úřadů, které odmítly nadměrné odpočty DPH podnikům v konkursních řízeních vrátit. Závěr je, že stát se nadále nesmí zvýhodňovat před ostatními věřiteli. Lze konstatovat, že těmito usneseními soudů je ve věci nevracení nadměrných odpočtů DPH u podniků v konkursním řízení završeno tříleté úsilí KSKŘI v dané problematice. Ad 3) Členy právní komise – daňové sekce byl zpracován Návrh některých změn v účtování účetní jednotky, na kterou byl prohlášen konkurs a byl odeslán na BULLETIN 1/2006 5 Informace o činnosti orgánů KSKŘI Ministerstvo financí ČR. V odpovědi MF ČR nebylo dosaženo navrhovaných změn a proto právní komise bude nadále v tomto směru vyvíjet další iniciativu. SEKCE OBECNÉ LEGISLATIVY, POJISTNÉHO PRODUKTU A TVORBY VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ KSKŘI V ČR OBECNÁ LEGISLATIVA • připomínkování rozhodnutí Nejvyššího soudu členy sekce před zveřejněním v Soudní judikatuře; • problematika likvidací nařízených soudem – byla vytvořena speciální pracovní skupina ve složení JUDr. Jarmila Veselá, Ing. Erich Deutsch a Ing. Václav Pelikán; dotazníkem byla oslovena členská základna s výzvou k specifikaci problémů likvidátorů při likvidacích nařízených soudem. Rovněž byly osloveny soudy a ministerstva se stejným požadavkem a s žádostí o delegaci osoby, která se dále bude problematikou zabývat. Na základě obdržených informací byla vytvořena analýza, specifikovány problémy a vytvořen stručný průvodce likvidací. Pracovní skupiny rozšířená o zástupce soudů a ministerstev bude ve své činnosti pokračovat, a to formou dohod a tvorbou návrhů na legislativní změny. POJISTNÝ PRODUKT • uzavření nové pojistné smlouvy o spolupráci pro rok 2005 s Generali, pojišťovnou, a.s. o povinném pojištění profesní odpovědnosti za škodu způsobenou jinému v souvislosti s výkonem činnosti správce konkursní podstaty a likvidátora, prostřednictvím makléřské společnosti Aktiv Assekuranz CZ, s.r.o.; rozšíření znění o funkce správce podniku a zvláštního správce TVORBA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ • dle usnesení valné hromady z roku 2004 – příprava úpravy Stanov v kapitole rozpočet. SEKCE REKODIFIKACE ÚPADKOVÉHO PRÁVA Sekce rekodifikace úpadkového práva pokračovala v činnosti započaté v roce 2000, to formou jednání a připomínkování návrhů zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), doprovodných zákonů a návrhu zákona o insolvenčních správcích a o Asociaci insolvenčních správců. Po více jak 4 letech se stalo skutečností, že návrh zákona o úpadku a způsobech jeho řešení je projednáván ve vládě. Původní návrh zákona, který jsme měli možnost v rámci připomínkového řízení svými návrhy a podněty připomínkovat, se od současného návrhu zákona velice zásadně liší. Jakým způsobem byly připomínkovány nové verze zákona, ať vládní či poslanecké, byla členská základna průběžně informována nejen v Bulletinu, ale i na webových stránkách. Komora byla a je stále připomínkovým místem. Problém však spočíval v tom, že návrhy k připomínkování byly k dispozici ve velmi krátkém čase, několik dnů či hodin. Rozsáhlost paragrafového znění, snažící se jednotlivé případy řešit až do detailu, způsobila, že původní návrh zákona o cca 100 paragrafů se rozšířil na více jak 400 paragrafů a každý paragraf pak do dalších detailů v několika bodech. Při projednávání navrhované úpravy jsme vždy usilovali především o to, aby insolvenční právo bylo přizpůsobeno 6 BULLETIN 1/2006 vývojovým tendencím. Podporovali jsme snahu o překonání dosavadních nedostatků a zásady nových řešení, které je možno shrnout: • aby nová úprava insolvenčního práva byla úpravou komplexní; • aby namísto řízení konkursního a řízení vyrovnávacího jako dvou samostatných řízení ovládaných různými principy byla zavedena nová úprava jednotného insolvenčního řízení; • aby byla dopracována nová forma řešení úpadku – reorganizace; • vytvořit prostor pro dlužníka, který spolupracuje na překonání úpadku; • přehodnotit dosavadní postupy a přístupy, které umožňovaly protahování řízení; • znovu přehodnotit instituci insolvenčního rejstříku; • zhodnotit soulad připravované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnost s akty práva Evropské unie; • přehodnotit a řešit problematiku správců v kontextu věcného záměru zákona; • a v neposlední ředě řešit problematiku zákonů a podzákonných norem souvisejících, respektive kolidujících se současným konkursním zákonem. Lze hodnotit, že se vše podařilo nejen připravit, ale i uvést až do projednávání ve vládě. (Nechci se úmyslně zabývat poslaneckými návrhy, které vždy velice podrobně připomínaly vládní návrh a které neměly šanci na přežití.) Byly připraveny i oba doprovodné zákony, tj. zákon, který upravuje zákony související s nově připravovaným zákonem a dále pak návrh zákona o insolvenčních správcích – Asociační zákon. Bylo by ode mne odvážné hodnotit kvalitu návrhu zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, který ať sjednocen ze dvou návrhů (jeden ze strany ministra spravedlnosti JUDr. Němce, druhý ze strany místopředsedy vlády pro ekonomiku Ing. Jahna) představuje smršť deprimujících paragrafů, které se jistě stanou i terčem kritiky poslanců. Zmíním pouze tu skutečnost, že podobná verze zákona je předložena ze strany poslance ODS JUDr. Pospíšila. Je skutečností, že se návrhy zákonů stávají v současné době velice významnou složkou předvolební kampaně a stávají se tak politickým nástrojem pro získání bodů jednotlivých politických stran. Tato skutečnost velice vážně ovlivňuje nejen současná jednání, ale především kvalitu zákona. Podobný osud se tak očekával i při projednávání návrhu zákona o insolvenčních správcích. Stalo se skutečností, že návrh předloženého zákona legislativní rada pro jeho nekompletnost, snad i povrchnost a neskutečně úzkou návaznost na rozhodování na rozhodování Ministerstvu spravedlnosti ČR vrátila k dopracování. Při této příležitosti musím připomenout, že návrh dopracovaný JUDr. Krčmářem byl již více jak před rokem připraven v té podobě, jak vyzněly připomínky při projednávání předložené verze návrhu zákona o insolvenčních správcích. Současný stav pro praktické, ale i faktické hodnocení, tedy toho, co projednávané zákony přinesou, popřípadě jak budou vypadat konečné úpravy těch paragrafů, kde jsou diametrální názory, lze v současnosti velice těžko předpovídat. Informace o činnosti orgánů KSKŘI Je ironií, že oba zákony, ač tolik potřebné pro řešení problematiky konkursních řízení, ale i zlepšení podmínek v rámci podnikání a nakonec pro celkové řešení ekonomiky státu, se staly nástrojem předvolební politiky a politikaření. Věřím, že se najde zdravý rozum v těchto pár posledních měsících a najde se společné řešení, aby zákony byly připravené pro jejich aplikaci v praxi. Máme jen obavu, aby se schválené zákony staly přínosem a ne zdrojem dalších nejasností a problémů. Činnost sekce prakticky nekončí a bude se dále zabývat dalším projednáváním návrhů zákonů především v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. SEKCE POHLEDÁVEK Sekce se věnovala •problematice doplňování databáze „Registru inkasistů“ (včetně sdělování stanoviska k zařazení do RI; • informacím z oblasti metodiky a taktiky užité při správě pohledávek (včetně modelových případů z praxe); • získáváním informací z veřejných zdrojů pro potřeby správy a inkasa pohledávek; • seznámení se s publikovanou literaturou dotýkající se oblasti pohledávek; • poznatky ze spolupráce s jednotlivými soukromými exekutory v ČR; • diskusi k některým pojmům z oblasti správy pohledávek (zejména promlčení a prekluze – a to jak u „odsouzených“ pohledávek, tak i „uznaných“ – a jejich výkladu / i účelovému/ jak věřitelem, tak i dlužníkem). Formálně se sekce pohledávek setkala pouze 1x v pololetí. ČINNOST KOMISE INFORMATIKY V ROCE 2005 SEKCE WEBOVÉ STRÁNKY V I. pololetí roku 2005 rozhodlo představenstvo o změně osoby webmastera při vedení webových stránek a uzavřelo novou smlouvu se změněnými podmínkami s firmou EX REPOLI s.r.o. z Děčína. Od listopadu 2005 by měly webové stránky fungovat modernizované v novém výtvarném a obsahovém řešení. Tak jako v předešlém období obsahovou stránku webu zajišťoval sekretariát. Nyní by se na obsahové stránce měl podílet i webmaster, tak aby byly zveřejňovány zajímavé odkazy, novinky v legislativě apod. Červen – Mezinárodní jednání na českém velvyslanectví v Londýně za účasti insolvenčních praktiků Velké Británie s cílem projednat možnost získání metodické pomoci při tvorbě systému vzdělávání a tvorbě úpadkového práva (účast JUDr. Jarmila Veselá); Červenec – Jednání rakouské pracovní skupiny pro ulehčení řešení přeshraničních konkursů s cílem ustavit českou pracovní skupinu za účasti správců konkursních podstat, soudů a legislativy (účast a organizace JUDr. Jarmila Veselá a Ing. Erich Deutsch); Září – Kongres francouzských insolvenčních praktiků IFPPC v Praze, organizovaný přípravným výborem INSOL Europe (účast a přednáška JUDr. Jarmila Veselá); Říjen – Článek do INSOL WORLDU na téma „ Úpadkové právo v ČR“ (autor JUDr. Jarmila Veselá); Říjen – Seminář Svazu správců konkursních podstat Slovenska k Zákonu o konkursu a vyrovnání a restrukturalizaci (účast a přednáška Ing. Erich Deutsch); Listopad – Pracovní jednání v Londýně za účasti britské exekutivy a vládní agentury: „Insolvency service“ na téma legislativních a praktických otázek fungování systému konkursu a vyrovnání ve VB a ČR, účast: MS ČR a KSKŘI v ČR za Českou republiku (účast a témata k jednání JUDr. Jarmila Veselá). SEKCE BULLETIN Bulletin byl v roce 2005 vydán ve třech číslech. Byly zavedeny nové rubriky, rozšířené o rozhovory s odborníky a odborné články a pořízena nová grafická podoba Bulletinu. Cílem změn byla snaha splnit požadavek valné hromady, aby členská základna byla více informována o činnosti Komory a byly uváděny případy z praxe. SEKCE METODICKÁ PORADNA Tak jako v předešlých letech, tak i v letošním roce fungovala metodická poradna představenstva. V režimu 3 týdnů byl vybraným členem představenstva tazateli z řad členské základny zodpovězen jeho dotaz z oblasti konkursních řízení, pohledávek a likvidací. ČINNOST EKONOMICKO – ORGANIZAČNÍ KOMISE V ROCE 2005 SEKCE MEZINÁRODNÍ VZTAHY V roce 2005 KSKŘI v ČR spolupracovala s INSOL International, INSOL Europe, Svazem správců konkursních podstat Slovenska a rakouskou pracovní skupinou pro ulehčení konkursních řešení. Přispěla informačním článkem za ČR do časopisu INSOL WORLD. SEKCE HOSPODAŘENÍ KOMORY • účetnictví Komory je vedeno v podvojném systému a již třetím rokem je zajištěno externí ekonomkou, k jejíž činnosti se lze vyjádřit kladně. Čerpání finančních prostředků z jednotlivých kapitol vychází, ve své podstatě ze schváleného rozpočtu pro rok 2005. Samostatná zpráva o hospodaření Komory za rok 2005 a návrh rozpočtu pro rok 2006 bude předložen valné hromadě konané 28.11.2005. Přehled: Duben – Seminář Svazu správců konkursních podstat Slovenska k aktuálním otázkám konkursního řízení – nový úpadkový zákon (účast a přednáška Ing. Erich Deutsch); Květen – 1. Konference východoevropských zemí o úpadkovém právu v Budapešti, organizovaná INSOL Europe ( účast a přednáška JUDr. Jarmila Veselá); SEKCE ORGANIZAČNÍHO CHODU SEKRETARIÁTU KSKŘI v ČR • sekretariát KSKŘI v ČR od II. pololetí roku 2003 pracuje v obsazení s jedním celým a jedním polovičním pracovním úvazkem. Vhledem k velkému obsahu činnosti Komory ekonomicko - organizační komise předpokládá stabilizaci tohoto stavu i pro další období. Chod sekretariáBULLETIN 1/2006 7 Informace o činnosti orgánů KSKŘI tu je plnohodnotně funkční i v době čerpání dovolených či nemoci jednoho ze zaměstnanců; • sekce se podílela na kvalifikačních zkouškách SKP konaných před doporučením KSKŘI v ČR k zapsání do seznamu správců konkursních podstat; • pokračovala, prostřednictvím svého předsedy v poradních a konzultačních schůzkách nad odbornými dotazy. ČINNOST VZDĚLÁVACÍ KOMISE KSKŘI V ČR V ROCE 2005 Činnost vzdělávací komise byla organizována v souladu s „Plánem práce vzdělávací komise pro rok 2005“. 1. Vzdělávací komise se v roce 2005 nescházela v mimořádných termínech. Členové komise se setkávali vždy v den jednání představenstva. Ze strany členské základny nebyly dány komisi podněty pro přijímání operativních opatření. Představenstvo prostřednictvím prezidentky Komory iniciovalo spolupráci na vytvoření „ Jednotného systému vzdělávání SKP“ a jejich evaluaci; tento perspektivní a aktuální úkol si vyžádá v příštím období značné pracovní úsilí a zapojení širšího řešitelského týmu. 2. Kvalifikační zkouška „Správce konkursní podstaty“, která byla plánována, pro případ přihlášení se dostatečného počtu uchazečů(alespoň 2), vždy ke konci čtvrtletí se konaly 23. 6. 2005 a 29. 9. 2005. 3. Vzdělávací programy pro členskou základnu KSKŘI v ČR – členská základna měla možnost zúčastnit se akcí vzdělávacích agentur Agentura TIS spol. s r.o., Praha 3 a VOX, a.s. Praha 1, na které jí bylo poskytnuto prostřednictvím uzavřené dohody o spolupráci zvýhodněný vstupní poplatek. Jihomoravská sekce organizuje semináře společně s agenturou MIKA a Komorou správců majetku a likvidátorů. Ostatní územní sekce organizují semináře s konkursními soudci na vybraná témata z konkursního řízení. 4. Předávání informací vzdělávací komise členské základně – výstupy z činnosti vzdělávací komise a představenstva Komory jsou zveřejňovány v Bulletinu a na webových stránkách. 5. Úspěšně byl ukončen první akademický rok a zahájen druhý na Rašínově vysoké škole, ve studijním programu ekonomika a insolvence v oboru krizový management. Studium je zaměřeno na problematiku vzniku, řízení, reorganizace a zánik podnikatelských subjektů. 6. Odborné kolokvium k problematice tvorby a obsahu legislativy v oblasti insolvence, které proběhlo ve dnech 30. a 31. května 2005 v Podhradní Lhotě splnilo své poslání, po odborné i společenské stránce. Odborné školení plánované na 10. – 14. října 2005 bylo pro malý zájem členů Komorou zrušeno. 7. Konzultace poskytované metodickou poradnou byly dobře organizovány a probíhaly v naplánovaných termínech. Zpráva o činnosti územních sekcí KSKŘI v ČR v roce 2005 Stanovy KSKŘI v ČR bod 4.28 – Vnitřní organizační složkou KSKŘI v ČR jsou územní sekce: Středočeská územní sekce včetně hl. města Prahy předseda: Ing. Jiří Klíma Západočeská územní sekce předseda: Mgr. Karel Touschek Severočeská územní sekce předseda: JUDr. Jiří Magasanik Východočeská územní sekce předsedkyně Ing. Jitka Jiskrová Jihočeská územní sekce předsedkyně: JUDr. Milena Nováková Severomoravská územní sekce předseda:: JUDr. Bohumír Janeček Jihomoravská územní sekce předseda:: Ing. Vladimír Malčík Posláním územních sekcí je naplňování cílů KSKŘI v ČR zakotvených ve vnitřních normách, v podmínkách regionu. Zprávy o činnosti územních sekcí v roce 2005 předkládají valné hromadě předsedové sekcí. Předsedové územních sekcí jsou zároveň členy představenstva a zúčastňují se jako zástupci sekce pravidelných zasedání představenstva Komory. Cílem účasti na jednáních je přenos informací z regionu a zpětně z ústředí do regionů. Aktivní účast na jednáních představenstva lze vysoce hodnotit zejména u Středočeské a Severomoravské sek8 BULLETIN 1/2006 ce, dobrou účast rovněž vykazovala Jihomoravská, Západočeská a Severočeská sekce. Naproti tomu velmi malou účastí zástupců Jihočeské a Východočeské sekce se tok vzájemných informací na celý rok 2005 téměř zastavil. ZPRÁVA O ČINNOSTI ZÁPADOČESKÉ ÚZEMNÍ SEKCE V roce 2005 se konaly pravidelně schůze územní sekce 1x měsíčně, vždy první středu v měsíci s výjimkou letních prázdnin. S konáním pravidelných schůzí byli členové sekce seznámeni koncem roku 2004 dopisem s rozpisem pravidelných schůzí. Schůzky se konají v Plzni, Purkyňova 25, restaurace U hejtmana. Výbor sekce se v roce 2005 scházel dle potřeby, avšak nejméně jednou měsíčně. Účast na pravidelných schůzích sekce činila cca 10% ze všech členů sekce. Stejně jako v uplynulém období bylo frekventovanou otázkou vracení DPH, rozhodnutí soudních orgánů s tím spojených, vymáhání pohledávek firem nacházejících se v konkursu a průběh legislativních prací na novele zákona o konkursu a vyrovnání a stav přijímání nového zákona pro oblast konkursů. Na všech schůzích byli členové sekce informováni o jednání představenstva Komory a přijatých závěrech. Znovu bylo jednáno s vedením KS v Plzni. Cílem byl nový pokus o navázání spolupráce na úrovni jaká je v Jihočeské či Severočeské sekci. Snaha byla sice přijata kladně, avšak dle vyjádření vedení KS je KSKŘI v ČR pouze jedním ze Informace o činnosti orgánů KSKŘI subjektů s nímž se soud ve své činnosti setkává. Pokud by se KSKŘI stala komorou ze „zákona“, byla by užší spolupráce možná. Plzeň, 25. 10. 2005 ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝCHODOČESKÉ ÚZEMNÍ SEKCE Vedení východočeské územní sekce předkládá zprávu o činnosti za rok 2005. Sekce má k dnešnímu datu cca 80 členů. Vytvořením regionálních pracovišť KSKŘI v ČR ve všech krajích republiky se vytvořil prostor k rozvinutí odborné spolupráce s krajskými konkursními soudy. Tím se přispívá ke zvýšení odborné úrovně práce správců konkursních podstat a likvidátorů, kteří se účastní v procesu konkursů a likvidací. Dne 25. 11. 2005 se bude konat schůze východočeské územní sekce v budově Krajského soudu v Hradci Králové. Na této schůzi bude přednášet soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Monika Marčišinová. Přednáška bude zaměřena na problematické okruhy aplikace konkursního zákona, na organizace přezkumných jednání u věřitelů většího rozsahu. Další část semináře bude zaměřena na problematiku DPH. Cílem vedení východočeské územní sekce je zapojit do činnosti celou členskou základnu a zejména zlepšit komunikaci mezi členy navzájem. Litomyšl, 25. 10. 2005 ZPRÁVA O ČINNOSTI JIHOMORAVSKÉ ÚZEMNÍ SEKCE Výbor Jihomoravské územní sekce KSKŘI se v roce 2005 scházel podle plánu práce vždy v první úterý v měsíci. Členové výboru byli informováni o jednání představenstva. Jihomoravská územní sekce KSKŘI v ČR uspořádala v roce 2005 jeden seminář na téma „Zástavní právo“, který vedl Doc. Fiala a to 20. 4. 2005. Ani v letošním roce se nepodařilo dosáhnout zapojení širší členské základny Komory do práce územní sekce ani Komory jako takové. Situace se schvalováním a neschvalováním insolvenčního zákona ze strany Vlády ČR a Parlamentu ČR a ním spojených zákonů má negativní dopad na zájem členů Komory o zapojení do práce. Brno, 24. 10. 2005 ZPRÁVA O ČINNOSTI STŘEDOČESKÉ ÚZEMNÍ SEKCE VČ. HL. M. PRAHY Těžištěm činnosti vedení sekce spočívá v přípravě setkání členů územní sekce, na kterých probíhá vzájemná výměna zkušeností a vzdělávání členů sekce. Setkání se konají v Národním domě na náměstí Míru č. 9, Praha 2 – salonek č. 10, I. patro. V roce 2005 vedení sekce zorganizovalo dvě setkání členů sekce. Na těchto setkáních byly předneseny následující přednášky: Vybrané účetní a daňové problémy v konkursním řízení Termín konání: 14. 3. 2005 od 17.00 do 19.00 hod. Přednášející Petr Taranda – MF ČR metodik v oblasti vztahů daňového a konkursního řízení Vybrané problémy v konkursním řízení • poslední změny zákona o konkursu a vyrovnání; • vybraná judikatura z roku 2005; • praktické rozdíly mezi KS v Praze ve vedení konkursního řízení; • panelová diskuse nad vybranými problémy v konkursním řízení a odpovědi na dotazy účastníků. Termíny konání: 14. 11. 2005 od 17.00 do 19.00 hod. Přednášející: JUDr. Zuzana Svobodová, konkursní soudkyně MS v Praze, JUDr. Naděžda Křivánková, konkursní soudkyně KS v Praze Praha, 25. 10. 2005 ZPRÁVA O ČINNOSTI SEVEROMORAVSKÉ ÚZEMNÍ SEKCE Výbor severomoravské sekce se v roce 2005 scházel podle předloženého plánu práce, který byl sestaven tak, aby jeho členové byly informováni o jednotlivých zasedáních představenstva KSKŘI. V souladu s uvedeným plánem zabezpečil výbor sekce dva semináře, rozčleněné do jednotlivých pololetí. Bohužel, nebyl splněn předpoklad, že dojde v průběhu II. pololetí ke schválení insolvenčního zákona, jak jsme původně počátkem letošního roku předpokládali, neboť jsme měli připraven seminář právě k tomuto novému zákonu. Jak je zřejmé ze všech okolností, s největší pravděpodobností nebude uvedený zákon schválen v nejbližší době tak, aby jeho účinnost nastala k 1. lednu 2006, jak se předpokládalo. První seminář se konal dne 29. 4. 2005, druhý pak 2. 11. 2005. I když se posledně uvedeného semináře zúčastnilo 45 členů naší sekce ze 168 evidovaných, máme za to, že v případě schválení zákona o insolvenci, byly by účast minimálně dvojnásobná. Zatím panuje značná nejistota, pokud jde o další členství v Komoře v souvislosti s připravovaným zákonem o profesní Asociaci a zákonu o insolvenci, zejména u těch správců konkursních podstat, kteří nemají odpovídající vzdělání. Ostrava, 9. listopadu 2005 ZPRÁVA O ČINNOSTI SEVEROČESKÉ ÚZEMNÍ SEKCE Severočeská sekce se za celý rok sešla pouze 1x a to na semináři s konkursními soudci, který uspořádal výbor spolu s konkursními soudci KS v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem, 14. 11. 2005 ZPRÁVA O ČINNOSTI JIHOČESKÉ ÚZEMNÍ SEKCE Jihočeská územní sekce uvedla do provozu internetové stránky sekce a konzultace prostřednictvím e-mailové pošty. Do konce roku 2005 sekce plánuje školení spolu s Krajským soudem v Českých Budějovicích. Český Krumlov, 15. 11. 2005 BULLETIN 1/2006 9 Informace o činnosti orgánů KSKŘI Plán práce představenstva KSKŘI v ČR pro rok 2006 Plán práce rozpracovává dlouhodobé úkoly KSKŘI v ČR v oblasti ochrany a prosazování zájmů členů do konkrétních cílů pro rok 2006. Rok 2006 bude ovlivněn rekodifikací úpadkového práva a zákonem o insolvenčních správcích. V případě, že nebudou oba zákony schváleny v zákonodárných sborech, je pravděpodobné jejich přijetí po volbách v roce následujícím. Pro členy KSKŘI – správce konkursních podstat – z nové právní úpravy vyplývá povinnost přezkoušení jejich odborné způsobilosti a nový charakter činnosti založený na rekodifikaci úpadkového práva. Představenstvo zhodnotilo analýzu stavu likvidací provedenou ve spolupráci se zástupci soudů. Výstupem z provedených jednání je následující charakteristika problémů: Hlavní problémy soudů: • potíže se jmenováním likvidátorů, neochota k výkonu funkce; • obtížnost kontroly činnosti likvidátorů; • nedostatek majetku, nutnost hradit náklady z prostředků státu. Hlavní problémy likvidátorů: • nemožnost získat doklady o likvidovaných společnostech; • nekontaktní jednatelé a společníci, často cizinci; • nízká odměna, nutnost financovat likvidaci z vlastních finančních prostředků, pozdní úhrada nákladů; • neexistující jednotná metodika; • pomalá práce soudů; • chybné údaje v OR, neexistující sídla. Představenstvo vytýčilo pro rok 2006 základní cíle své činnosti: A) Zlepšení podmínek pro činnost správců konkursních podstat • Představenstvo KSKŘI bude spolupracovat v oblasti přezkušování a vzdělávání s Ministerstvem spravedlnosti ČR s cílem umožnit svým členům účast ve vzdělávacím procesu. • Představenstvo bude nadále prosazovat přijetí komorového či asociačního uspořádání správců konkursních podstat vedoucího k jejich profesionalizaci. B) Zlepšení podmínek pro činnost likvidátorů • Představenstvo bude ve spolupráci se zástupci soudů, ministerstva spravedlnosti a průmyslu a obchodu pokračovat v jednáních o problematice likvidací, která by měla vyústit v návrh legislativních změn. C) Spolupráce s ostatními subjekty, sdruženími a orgány v rámci České republiky a v rámci zahraničí • Představenstvo bude v roce 2006 pokračovat v jednáních s ministerstvem financí, průmyslu a obchodu, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, školství, Svazem průmyslu a dopravy ČR, profesními komorami, parlamentem, senátem a ostatními dalšími subjekty. • Představenstvo bude pokračovat v jednáních o přeshraničních konkursech v rámci vytvořené pracovní skupiny. • Představenstvo bude pokračovat ve spolupráci s mezinárodní organizací INSOL International a ostatními profesními komorami okolních zemí, zejména v dobrých vztazích s britskými insolvenčními asociacemi. D) Běžná agenda a chod Komory • Představenstvo bude zajišťovat běžnou agendu chodu Komory. • Odborná činnost představenstva je realizována prostřednictvím odborných komisí ve složení: Právní komise, předsedkyně JUDr. Jarmila Veselá – sekce: daňová, rekodifikační, pohledávky, obecná legislativa, pojištění Vzdělávací komise, předseda Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc. Ekonomicko – organizační komise, předseda Ing. Jiří Krejčiřík – sekce: vnitřní chod sekretariátu a hospodaření KSKŘI v ČR Komise informatiky, předseda Ing. Jiří Klíma – sekce: webové stránky, metodická poradna, zahraniční vztahy, Bulletin • Představenstvo vítá zapojení dalších členů KSKŘI v ČR do komisí a náměty na jejich fungování. Návrh na změnu stanov KSKŘI v ČR Návrh na změnu Stanov byl předložen na základě Usnesení valné hromady KSKŘI v ČR konané 30.11.2004 ve znění: písmeno B), bod 3. „Valná hromada ukládá představenstvu připravit návrh úpravy stanov v oblasti dotýkající se rozpočtu“. Představenstvo na základě výše uvedeného usnesení předkládá tento návrh na změnu Stanov: 7.6. Rozpočet Komory nesmí být vypracován jako ztrátový – současné znění 10 BULLETIN 1/2006 7.6. Rozpočet Komory na daný kalendářní rok je zpracováván z předpokládaných příjmů, včetně zůstatku z období předcházejícího. Nesmí být vypracován jako ztrátový. Valná hromada, konaná 28.11.2005 změnu Stanov KSKŘI v ČR v bodě 7.6 schválila v navrhovaném znění. Informace o činnosti orgánů KSKŘI Rozpočet KSKŘI v ČR pro rok 2006 Počáteční stav k 1.1.2006 1 400 000,00 Kč PŘÍJMY Členské příspěvky 1800000,00 Zápisné 5000,00 Tržby 75000,00 Úroky 4000,00 CELKEM 1884000,00 VÝDAJE Nákup HIM, DHIM a materiálu 50000,00 Mzdy zaměstnanců 600000,00 Cestovné 230000,00 Služby 105000,00 Nájemné, pronájmy 380000,00 Poštovné 20000,00 Nákup tiskovin, odborné literatury 5000,00 Provoz a vývoj informačního systému 160000,00 Bulletin 120000,00 Územní sekce 180000,00 Dary a pohoštění 25000,00 Rezerva 9000,00 CELKEM 1884000,00 Stav k 31.12.2006 1 400 000,00 Usnesení z Valné hromady Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice, konané dne 28. listopadu 2005 Valná hromada Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice (správců majetku, likvidátorů, správců konkursních a vyrovnávacích podstat), dále jen Komora, konaná dne 28. 11. 2005 přijala toto usnesení: A) SCHVALUJE 1. Výroční zprávu představenstva o činnosti Komory a jejich orgánů v roce 2005 v členění: a) zpráva prezidentky o činnosti Komory za období od konání poslední Valné hromady, konané 30. 11. 2004, b) zprávu o činnosti odborných komisí a územních sekcí, c) zprávu o činnosti disciplinární komise, d) zprávu o činnosti smírčí komise. 2. 3. 4. 5. 6. Zprávu o činnosti dozorčí rady. Návrh na změnu vnitřního předpisu Komory. Zprávu o hospodaření za rok 2005. Plán práce představenstva pro rok 2006. Rozpočet Komory pro rok 2006. BULLETIN 1/2006 11 Informace o činnosti orgánů KSKŘI Zápis z jednání valné hromady KSKŘI v ČR Datum konání: 28. 11. 2005 Místo konání: Kulturní dům Krakov, Praha 8 – Bohnice Hodina konání: 09.00 valná hromada, 10.00 hod. náhradní valná hromada Přítomni – viz prezenční listina 1. Jednání náhradní valné hromady KSKŘI v ČR zahájila členka představenstva JUDr. Světlana Zvolánková jako náhradník za původně schváleného Prof. Ing. Vladimíra Klabana, CSc., který měl řídit valnou hromadu, ale pro nepříznivé povětrnostní podmínky na dálnici D1 měl zdržení. Všichni přítomní členové Komory souhlasili s tím, aby valnou hromadu řídila JUDr. Světlana Zvolánková do doby příchodu Prof. Ing. Vladimíra Klabana, CSc. JUDr. Světlana Zvolánková zahájila jednání náhradní valné hromady s tím, že v původně stanoveném termínu konání valné hromady v 9.00 hod. nebyla přítomna nadpoloviční většina členů a proto se v souladu se stanovami koná náhradní valná hromada. 2. Podle programu se uskutečnily volby do těchto pracovních komisí valné hromady: A) mandátová komise byla zvolena v tomto složení: Ing. Václav Pelikán, Doc. Ing. Anna Klosová, CSc., Ing. František Chochola. Komise zvolila svým předsedou Ing. Václava Pelikána; B) návrhová komise byla zvolena v tomto složení: Ing. Jiří Krejčiřík, Ing. Josef Kostečka a Ing. Jiří Klíma. Komise zvolila svým předsedou Ing. Jiřího Krejčiříka; C) zapisovateli byli schváleni: Mgr. Irena Smutná, JUDr. Bohumír Janeček; D) ověřovateli zápisu byli schváleni: Ing. Erich Deutsch, JUDr. Zdeněk Materna. 3. Schválení programu a jednacího řádu VH Řídící valné hromady přítomným předložila ke schválení program a jednací řád. 4. Zpráva mandátové komise Předseda mandátové komise Ing. Václav Pelikán podal valné hromadě zprávu, že bylo obesláno pozvánkou 750 členů KSKŘI a z nich je na valné hromadě zastoupeno 36 členů a 8 členů na základě plné moci. Tím byla náhradní valná hromada usnášeníschopná. V průběhu jednání se dostavily další 3 osoby. Valné hromady se tedy zúčastnilo celkem 47 členů včetně plných mocí. Po zprávě mandátové komise se dostavil Prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc. a převzal od JUDr. Světlany Zvolánkové řízení valné hromady. 7. Zpráva disciplinární komise Přednesl ji Ing. Václav Pelikán a je přílohou č. 3 zápisu. 8. Zpráva smírčí komise Přednesl ji JUDr. Jiří Magasanik a je přílohou č. 4 zápisu. 9. Zpráva o hospodaření Komory v roce 2005 Přednesl ji Ing. Jiří Krejčiřík a je přílohou č. 5 zápisu. 10. Návrh na změnu vnitřního předpisů Předložil ji Ing. Jiří Krejčiřík a obsahovala změnu znění bodu 7.6 Stanov KSKŘI v ČR týkající se rozpočtu a je č. 6 zápisu. 11. Plán práce představenstva pro rok 2006 Přednesla jej prezidentka Komory JUDr. J. Veselá a je přílohou č. 7 zápisu. 12. Návrh rozpočtu KSKŘI v ČR pro rok 2006 Přednesl jej Ing. Jiří Krejčiřík a je přílohou č. 8 zápisu. Přestávka 20 minut 13. Diskuse V diskusi vystoupili dva členové Komory. Ing. Jan Procházka vyslovil svůj názor týkající se délky konkursních řízení ve vztahu k probíhajícím soudním sporům, s tím, že by měla být možnost upřednostnit nařízení a projednání soudních sporů vyvolaných konkursem, aby tyto neúměrně neprodlužovaly konkurs. Ing. Erich Deutsch seznámil v diskusi přítomné členy s vývojem úpadkového práva v roce 2005 a aktivitách KSKŘI v ČR v tomto procesu. Diskusní příspěvek je přílohou č. 9 zápisu. 14. Usnesení Předseda návrhové komise Ing. Jiří Krejčiřík předložil návrh usnesení. Návrh byl 46 hlasy přítomných schválen, 1 člen se zdržel hlasování a žádný člen nebyl proti. Usnesení je přílohou č. 9 zápisu. 15. Závěr Na závěr valné hromady poděkovala prezidentka Komory JUDr. J. Veselá přítomným členům za účast na valné hromadě a popřála klidný konec roku 2005 a do roku 2006 hodně úspěchů. Valná hromada tím byla ukončena. zapsala: Mgr. Irena Smutná, v.r. JUDr. Bohumír Janeček 5. Zpráva o činnosti Komory od poslední valné hromady Přednesla ji prezidentka JUDr. Jarmila Veselá a je přílohou č. 1 zápisu. 6. Zpráva o činnosti dozorčí rady Přednesl ji Ing. Radek Deutsch a je přílohou č. 2 zápisu. 12 BULLETIN 1/2006 ověřil: Ing. Erich Deutsch JUDr. Zdeněk Materna, v.r. V Praze, 28. 11. 2005 Informace o činnosti orgánů KSKŘI Další informace VZDĚLÁVÁNÍ I pro rok 2006 Agentura TIS, spol s r. o., Sudoměřská 32, 130 00 Praha 3 nabídla KSKŘI v ČR spolupráci v oblasti vzdělávání. Prezentaci vzdělávacích programů naleznete na webových stránkách Komory – www.kskri.cz. Obsahem prezentace je nabídka vzdělávacích programů pro likvidátory, správce konkursní podstaty a ostatní specialisty krizového řízení – pro členy KSKŘI v ČR s 12 % slevou na účastnickém poplatku. POJIŠTĚNÍ Pro rok 2006 je za stejných podmínek jako v roce 2005 platná Smlouva o spolupráci mezi Generali Pojišťovnou, a.s. a KSKŘI v ČR – pojištění profesní odpovědnosti správců konkursní podstaty a likvidátorů za škodu. Připomínáme, že na základě jednání byly v roce 2005 do smlouvy, mimo správce konkursní podstaty, předběžného, zvláštního správce a likvidátora nově zařazeny i funkce zástupce správce a správce podniku. Veškeré informace o smlouvě a kontaktní spojení na makléřskou společnost naleznete na www.kskri.cz SEZNAMY SPECIALISTŮ KSKŘI V ČR Představenstvo na svém 109. zasedání , konaném 29. dubna 2005 rozhodlo na základě podnětu JUDr. J. Veselé o záměru: 1. Vést seznamy členů KSKŘI v ČR – specialistů, kteří by v budoucnu Komorou byli doporučováni pro práci likvidátora, správce konkursní podstaty, správce podniku, krizového managera a nově správce dědictví. 2. Získat statistická data od svých členů z konkursních řízení, likvidací apod. jako podkladový materiál k věcné argumentaci KSKŘI v ČR. Redakční rada se dotázala prezidentky JUDr. Jarmily Veselé, jak dále KSKŘI v ČR využívá získaných informací a jak dále nakládá se seznamem svých specialistů. JUDr. Veselá sdělila, že statistika byla použita např. v článku publikovaném v Hospodářských novinách 2.1.2006, kde jako jeden z informačních pramenů o délce konkursních řízení v ČR byla uvedena právě KSKŘI. Statistika byla a dále bude využívána k osvětě jak laické tak odborné veřejnosti, kdy může účinně vyvrátit tvrzení, že konkursy v České republice mají průměrnou délku konání 9 let, dále v oblasti mezinárodních vztahů, v činnosti skupiny pro řešení přeshraničních konkursů apod. (redakční poznámka – obsah článků HN čtenářům Bulletinu přinášíme v rubrice INFORMACE Z TISKU). Seznamy specialistů, sloužící k prezentaci jejich činnosti, tak jak jsme členům přislíbili, řekla JUDr. Veselá, Komora odeslala Exekutorské komoře ČR a Notářské komoře ČR V další fázi budou obeslány další instituce. STATISTICKÁ ZJIŠTĚNÍ (Konkursy, likvidací, správa podniku, krizové řízení, správy dědictví) Vážení členové, přinášíme vám některá statistická zjištění o průběhu a ukončení konkursů, likvidací, správy podniku, krizového řízení a správy dědictví, které Komora pořídila z údajů, které získala od svých členů. Bohužel, u 40 % respondentů nebyly údaje kompletní a pro svou torzovitost se nedaly pro statistické účely použít. Uvedená statistika tedy vychází jen z údajů úplných. KONKURSY Celkový počet z toho konkursů neukončené konkursy konkursy zrušené § 44 ZKV 1 138 440 170 Celková doba trvání konkursů ukončených a zrušených v měsících Celková hodnota majetku při zahájení konkursu v Kč Prům. % uspokojení věřit. 2.tř. Počet zaměstnanců 22 756 51 511 120 237 1,56 31 901 Počet ukončených a zrušených případů ........................ 698 Délka řešení 1 konkursního případu (počítáno z ukončených a zrušených konkursů) trvalo průměrně ........33 měsíců (tj. 2 roky a 9 měsíců). Průměrná hodnota majetku připadajícího na 1 konkursní případ při zahájení konkursu činila ...... 45 264 605,-Kč (počítáno z celkového počtu konkursů, tj. z ukončených, neukončených i zrušených). Průměrný počet zaměstnanců u subjektů, které se ocitly v konkursu, připadající na 1 konkursní případ byl 28 zaměstnanců (počítáno z celkového počtu konkursů, tj. z ukončených, neukončených i zrušených). BULLETIN 1/2006 13 Informace o činnosti orgánů KSKŘI LIKVIDACE Návrh na likvidaci podal: společnost soud Celkový počet likvidací 242 72 ostatní*) celkem z toho neukončené likvidace 43 26 169 483 43 112 Doba trvání likvidací v měsících 6 033 815 Hodnota majetku při zahájení likvidace v Kč 13 479 629 234 65 342 500 Počet zaměstnanců 5 852 41 4 069 10 917 5 218 401 135 18 763 372 869 16 142 22 035 *) finanční úřady, zřizovatelé společností – např. ministerstva, zastupitelstva, městské části, Komise pro cenné papíry, Svaz bytových družstev apod. Počet ukončených případů, kde návrh podal(a) společnost ............................................................................ 199 soud......................................................................................... 46 ostatní .................................................................................. 126 celkem ................................................................................. 371 Prům. délka 1 likvidace, kde návrh podal(a) společnost:..................... 30 měsíců (tj. 2 roky a 6 měsíců) soud: .................................8 měsíců ( tj. 1 rok a 6 měsíců) ostatní: ......................... 32 měsíců ( tj. 2 roky a 8 měsíců) Celkově průměrná doba řešení 1 likvidace činila ............................... 32 měsíců ( tj. 2 roky a 5 měsíců) (počítáno z ukončených likvidací) Průměrná hodnota majetku 1 likvidace, kde návrh podal(a) společnost:.................................................... 55 700 947,-Kč soud...................................................................... 907 535,-Kč ostatní .............................................................30 878 113,-Kč (Průměrná hodnota majetku je počítána ze zahájení likvidace a je počítána z ukončených i ukončených likvidací.) Celkově průměrná hodnota majetku na 1 likvidaci činila ............................................................... 38 847 563,-Kč. Průměrný počet zaměstnanců u subjektů, které se ocitly v likvidaci, připadající na 1 likvidací (počítáno z celkového počtu likvidací, tj. ukončených i neukončených) byl: kde návrh podal(a společnost: ...................................................24 zaměstnanců soud .............................................................0,5 zaměstnance ostatní ............................................................96 zaměstnanců Celkově průměrný počet zaměstnanců u subjektů, které se ocitly v likvidaci, připadajících na 1 likvidaci činil ................................................................. 46 zaměstnanců SPRÁVA PODNIKU Správce jmenoval exekutor soud celkem Případy správy podniku celkem 71 8 79 z toho neukončeno Doba trvání správy podniku v měsících 8 1 9 657 88 745 Počet ukončených případů, kde návrh podal exekutor .................................................................................. 63 soud.............................................................................................7 celkem ..................................................................................... 70 Doba trvání 1 případu správy (ukončené případy) trvalo průměrně, kde návrh podal exekutor ................................................................... 10 měsíců soud:.......................................13 měsíců(tj. 1 rok a 1 měsíc) Celkově průměrná doba řešení 1 případu správy podniku činila necelých: ....................................... 11 měsíců Průměrná hodnota majetku připadajícího na 1 případ správy podniku při jejím zahájení činila (počítáno z celkového počtu případů, tj. ukončených i neukončených): kde návrh podal Hhodnota majetku při zahájení e v Kč 2 960 395 827 - 3 694 612 2 957 064 229 Počet zaměstnanců 1 967 5 1 972 exekutor:.......................................................... 41 695 716,-Kč soud......................................................................- 461 826,-Kč Celkově průměrná hodnota majetku připadajícího na 1 případ správy podniku činila: ............... 37 431 193,-Kč Průměrný počet zaměstnanců u subjektů, kde byla vykonávána správa podniku, činil na 1 případ (počítáno z celkového počtu případů, tj. ukončených i neukončených): kde návrh podal exekutor:......................................................... 28 zaměstnanců soud:............................................................... 0,5 zaměstnance Celkově průměrný počet zaměstnanců připadajícího na 1 případ správy podniku činil: ................... 25 zaměstnanců KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Případy krizového řízení celkem 32 14 BULLETIN 1/2006 z toho neukončeno 2 Doba trvání krizového řízení v měsících Aktiva z rozvahy při zahájení v Kč 710 265 176 213 000 Informace o činnosti orgánů KSKŘI Počet ukončených případů: ................................................30 Průměrná doba trvání 1 případu krizového řízení (počítáno z ukončených případů): ...24 měsíců (tj. 2 roky) Průměrná hodnota majetku 1 případu krizového řízení při jeho zahájení (počítáno z celkového počtu, tj. z ukončených i neukončených případů): ...................................................... 8 839 207 100,-Kč SPRÁVA DĚDICTVÍ Správa dědictví v notářském řízení celkem z toho neukončeno Doba trvání správy dědictví v měsících Hodnota spravovanéhí majetku v Kč 6 3 48 22 560 000 Počet ukončených případů: .................................................3 Průměrná doba trvání 1 případu správy dědictví (počítáno z ukončených případů): ........................8 měsíců Průměrná hodnota spravovaného majetku 1 případu správy dědictví (počítáno z celkového počtu případů, tj. ukončených i neukončených): ............................................. 7 520 000,-Kč ÚZEMNÍ SEKCE KSKŘI V ČR Co se připravuje v územních sekcích KSKŘI v ČR pro rok 2006? Konkrétní termíny konání akcí budou předsedy územních sekcí zveřejněny prostřednictvím webových stránek – www.kskri.cz a zaslány členům sekcí formou pozvánky poštou. Východočeská územní sekce připravuje pro své členy na I. pololetí roku 2006 seminář s konkursními soudci Krajského soudu v Pardubicích a na 2. pololetí seminář s konkursními soudci Krajského soudu v Hradci Králové. Jihočeská územní sekce připravuje pro svou členskou základnu do 30.6.2006 setkání členů KSKŘI v ČR a ostatních správců konkursních podstat v regionu na semináři věnovanému výměně vzájemných zkušeností a řešení praktických problémů z konkursního řízení za účasti konkursních soudců z KS v Českých Budějovicích. Severočeská územní sekce, ve spolupráci s Krajským soudem v Ústí nad Labem zorganizuje v prvním pololetí dvě pracovní setkání konkursních soudců a správců konkursních podstat v regionu s cílem projednání praktických řešení problémů vzniklých v konkursu. Jihomoravská územní sekce; výbor sekce se schází pravidelně na konzultačních schůzkách, otevřených pro členy jihomoravské sekce a to každé první úterý v měsíci v prostorách HZ Brno s.r.o., Nové sady 27, Brno. Výbor připravuje jak pro I. pololetí, tak pro II. pololetí seminář pro členy ve spolupráci s Krajským soudem v Brně a RVŠ Brno. Severomoravská územní sekce připravuje semináře, ve spolupráci s Krajským soudem v Ostravě a Krajským soudem Brně. Připravuje seminář s daňovým odborníkem panem Tarandou k daňové problematice vztahující se ke konkursnímu řízení. Odborné semináře by se měly uskutečnit ve 2. a ve 4. čtvrtletí roku 2006. Středočeská územní sekce vč. hl. m. Prahy pro své členy připravuje pro I. i II. pololetí jak odborné semináře na téma aktuálních problémů v konkursních řízení, tak semináře na téma daňové a účetní problematiky. Jako přednášející budou osloveni soudci Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Praze a MF ČR. Západočeská územní sekce; výbor sekce se pravidelně schází na jednáních otevřených členské základně k poskytování informací o činnosti představenstva, Komory apod. vždy každou první středu v měsíci od 17.00 v restauraci U hejtmana, Purkyňova 13, Plzeň. Výbor připravuje pro II. pololetí seminář na téma Konkurs – praktická řešení ve spolupráci s KS v Plzni. ODBORNÉ KOMISE Pro rok 2006 zveřejňujeme rámcové plány práce komisí KSKŘI v ČR VZDĚLÁVACÍ KOMISE 1. Jednání komise se budou uskutečňovat v řádných termínech vždy v den jednání představenstva KSKŘI v ČR ve 12.00 hod. v sídle KSKŘI v ČR. 2. Úvahy o přípravě JSV. 3. Organizace kvalifikačních zkoušek správců konkursních podstat. 4. Spolupráce s Bulletinem KSKŘI. 5. V měsíci březnu kolokvium k problémům přípravy a výběru SKP. 6. V průběhu celého roku spolupráce nad přípravami seminářů nebo př. konferencí. 7. Spolupráce s Rašínovou vysokou školou v Brně. BULLETIN 1/2006 15 Informace o činnosti orgánů KSKŘI EKONOMICKO – ORGANIZAČNÍ KOMISE 1. Hospodaření Komory – kontrola, příprava rozpočtu pro rok 2007. 2. Zkvalitňování odborné výše členské základny – organizační stránka seminářů. 3. Zkvalitnění poradenství pro členskou základnu 4. Vnitřní chod komory a její praktické fungování – zabezpečení organizace činnosti. 5. Systematická příprava na nový úpadkový zákon, komoru ze zákona – tvorba předpisů, atd. KOMISE INFORMATIKY Sekce Bulletin – činnost redakční rady – vydání 2 čísel v tištěné podobě, 4 čísel v elektronické podobě Sekce webových stránek – koordinace činnosti webmastera; Sekce metodické poradny – koordinace a zabezpečení činnosti metodické poradny; Sekce zahraničních vztahů – rozvíjení spolupráce s INSOL International, INSOL Europe a ostatními profesními sdruženími ve světě. PRÁVNÍ KOMISE Úkoly: 1. Práce na rekodifikaci úpadkového práva. 2. Optimalizace podmínek pro činnost správců konkursních podstat a likvidátorů. 3. Řešení problematiky konkursních a likvidačních řízení; průběžná agenda, přehled judikátů, řešení podnětů členů. Sekce obecné legislativy – rekodifikace úpadkového práva, likvidace, obecné právní předpisy, vnitřní normy KSKŘI, úprava správce konkursní podstaty, přeshraniční konkursní řízení a ostatní právní problematika. Sekce daňová a účetní – problematika účtování v konkursu, DPH, daně a účetnictví v likvidacích Sekce pojištění – sjednání výhodných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu pro členy KSKŘI Sekce pohledávek – doplňování a vedení registru inkasistů, klasifikace soukromoprávních a veřejnoprávních pohledávek, projednání legislativních novinek, judikáty, účetní a daňové problémy při práci s pohledávkami, oblast správy a inkasa pohledávek, trh s pohledávkami a další. KSKŘI a stát Problematika DPH – nadměrně odpočty Komora od roku 2003 dlouhodobě usiluje o to, aby finančními úřady byly vraceny nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty podnikům v konkursním řízení. Vzhledem ke kladným rozhodnutím Ústavního soudu ČR a Nejvyššího správního soudu ČR z roku 2005 se Komora domnívala, že Ministerstvo financí ČR vydá pro finanční úřady závazný pokyn, jak v souladu s těmito usneseními dále postupovat. Ministerstvo financí však postupuje dle platného ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty, který vrácení nadměrného odpočtu neumožňuje a naopak jej používá k umoření pohledávek.(aktuální články z HN a KN uvádíme v rubrice Informace z tisku). Tím je nadále porušována rovnost účastníků konkursních řízení a stát sám sebe před ostatními věřiteli zvýhodňuje. Představenstvo KSKŘI v ČR pověřilo na svém 114. zasedání prezidentku KSKŘI v ČR JUDr. Veselou, aby v tomto smyslu byla informována média jako jsou např. Hospodářské noviny a byl rovněž Ústavnímu soudu ČR zaslán podnět k řešení. Ohlédneme-li se do minulosti, potom musíme připomenout podnět komory na změnu znění v Návrhu změny zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., a zákona č. 124/2005 Sb., který se mění takto: 1. V § 105 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 2. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a správce daně vrátí plátci prostřednictvím správ16 BULLETIN 1/2006 ce podstaty plátce vyměřený nadměrný odpočet bez žádosti od 30 dnů ode dne, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, a to vydáním do konkursní podstaty; ustanovení věty druhé odstavce 1 se nepoužije. U plátce, na jehož majetek byl prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu, se při zjišťování vzniku vratitelného přeplatku nepřihlíží k daňovým nedoplatkům plátce, které se vztahují k zdaňovacím obdobím anebo k části zdaňovacího období před účinky prohlášení konkursu.“ Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Návrh změny zákona č. 235/2004 je součástí pozměňovacích návrhů k senátnímu tisku č. 47 – Změna zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, který byl Senátem projednán 28. 4. 2005 a usnesením č. 121 v hlasování č. 28 schválen. Senát předložil PSP návrh zákona 10. 5. 2005, ten jej vede pod sněmovním tiskem č. 977 – Novela zákona o konkursu a vyrovnání. Návrh byl sněmovnou zaslán vládě 11. 5. 2005 k vyjádření stanoviska. Vyjádření vlády k novele je však záporné. V parlamentu je totiž projednáván návrh zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a tzv. návrh na změnu zákonů doprovodných, kde by se měla v zákonu o DPH výše uvedená změna promítnout. Je diskutabilní otázkou s jakou účinností budou doprovodné zákony v návaznosti na zákon o úpadku a způsobech jeho řešení schváleny. KSKŘI a stát Rekodifikace úpadkového práva PŘEHLED STAVU PROJEDNÁVÁNÍ ZÁKONŮ (v době uzávěrky Bulletinu) Vládní návrh zákona o insolvenčních správcích, sněmovní tisk 1192/0 – stav projednávání: 1. čtení. Návrh zákona o Asociaci insolvenčních správcích – stav projednávání: Legislativní radou vlády návrh zamítnut. Vládní návrh zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1120/0 – stav projednávání: 3. čtení, ve kterém byl návrh schválen 8. 2. 2006. Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1121/0 – stav projednávání: 2. čtení – obecná rozprava. Poslanecká sněmovna přikázala k projednání v ústavně právním výboru vládní a poslanecké návrhy zákona o úpadku a způsobech jeho řešení. Dne 1. prosince 2005 se jednání ústavně právního výboru zúčastnila za KSKŘI v ČR JUDr. Jarmila Veselá, prezidentka a Ing. Erich Deutsch – 1. viceprezident. Přinášíme redakčně zkrácenou verzi zápisu ze 75. jednání ústavně právního výboru, který v 10.00 hod. zahájil a řídil místopředseda výboru JUDr. Jiří Pospíšil Program jednání: • k bodu 4: Návrh poslanců Jiřího Pospíšila a dalších na vydání zákona o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1044 a • k bodu 5: Vládní návrh na vydání zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1120 a • k bodu 6: Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1121 Úvodem místopředseda výboru poslanec JUDr. Pospíšil seznámil poslance s postupem projednávání. Na návrh zpravodaje výboru poslance Chytky se poslanci usnesli, že dnes zahájí obecnou rozpravu ke všem 3 tiskům. Úvodní slovo přednesli místopředseda vlády pro ekonomiku Ing. Martin Jahn, náměstek ministra spravedlnosti JUDr. Roman Polášek a JUDr. Jaroslav Bureš za Úřad vlády ČR (k vládním návrhům) a poslanec JUDr. Jiří Pospíšil k návrhu poslanců Jiřího Pospíšila a dalších na vydání zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1044). Dále vystoupili poslanci Orgoníková, Chytka a Rusová. Poslanec Jičínský navrhl, aby po obecné rozpravě vzal ústavně právní výbor za základ svého jednání vládní návrh na vy- dání zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1120. Poslanci vyslovili souhlas s vystoupením odborné veřejnosti, a to JUDr. Víta Zvánovce za Českomoravskou konfederaci odborových svazů a prezidentky JUDr. Jarmily Veselé za Komorou specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR. Závěrem ústavně právní výbor na návrh místopředsedy výboru poslance JUDr. Pospíšila, poslance Jičínského a zpravodaje poslance Ing. Chytky vyslovil souhlas s tím, že za základ dalšího jednání bude vládní návrh na vydání zákona o způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk 1120 a požádal Ministerstvo spravedlnosti ČR, aby zapracovalo připomínky vznesené při jednání ústavně právního výboru do vládního návrhu na vydání zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), sněmovní tisk1120 a předložil takto upravený návrh ústavně právnímu výboru do 10. ledna 2006. Zároveň tímto výbor přerušil projednávání návrhů poslanců Jiřího Pospíšila a dalších na vydání zákona o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon) sněmovní tisk 1044 a vládního návrhu na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) sněmovní tisk 1121. 78. schůze ústavně právního výboru PSP ČR – 20. ledna 2006 od 10.00 hod., které se rovněž za KSKŘI v ČR zúčastnila JUDr. Jarmila Veselá prezidentka a Ing. Erich Deutsch 1. viceprezident, měla v programu jednání: •1120/0 Vládní návrh zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) uvede: zástupce Ministerstva spravedlnosti ČR zpravodaj: Ing. Radim Chytka •1044/0 Poslanecký návrh zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) uvede: člen návrhové skupiny poslanců zpravodaj: Ing. Radim Chytka •1121/0 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) uvede: zástupce Ministerstva spravedlnosti ČR zpravodaj: Ing. Radim Chytka •1192/0 Vládní návrh zákona o insolvenčních správcích odůvodní: zástupce Ministerstva spravedlnosti ČR zpravodaj: Ing. Radim Chytka K průběhu jednání ústavně právního výboru 20.1.2006 nám řekl Ing. Erich Deutsch toto: „ Byl přijat jednotný koncept návrhu zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tak jak bylo dohodnuto na předešlé schůzi výboru, to je vládní návrh zákona, který byl dopracován připomínkami z poslaneckého návrhu zákona. Nad rámec takto dopracovaného zákona pak zpravodaj Ing. Chytka doporučil projednání ještě některých změn, které neovlivnily přijatou koncepci, ale jen ji doplnily. Výborem bylo odsouhlaseno dále do návrhu zákona nezasahovat a v předložené formě ji postoupit sněmovně do 3. čtení. BULLETIN 1/2006 17 KSKŘI a stát Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úpadku a způsobech jeho řešení a vládní návrh zákona o insolvenčních správcích budou přiřazeny k návrhu zákona o úpadku a způsobech jeho řešení v době, kdy budou celkově dopracovávány doprovodné zákony (pozn. je novelizován trestní, obchodní zákoník, apod.). 3. čtení k vládnímu návrhu záko- na o úpadku a způsobech jeho řešení má proběhnout ve sněmovně do konce měsíce února 2006.“ Se zněním zákonů je možné se seznámit pod výše uvedenými sněmovními tisky na webových stránkách PSP ČR – www.psp.cz, nebo na webových stránkách KSKŘI v ČR – www.kskri.cz Hovoříme s odborníky Příčiny úpadku českých firem a společností a problémy při řešení úpadku v praxi Redakční rada hovořila s členem KSKŘI v ČR panem Doc. Ing. Milošem Novákem, CSc. na téma příčin úpadků v České republice a o problémech, které jsou spojené s jejich řešením. Řadu let se zabývám problematikou ekonomického řízení firem a společností. Od roku 1990 teoreticky – výuka na vysoké škole ekonomické, zahraniční stáže na evropských univerzitách v souvislosti s nastartováním privatizace v České republice. Od roku 1994 pak také prakticky. Získal jsem zkušenosti jako Ing. Miloš Novák, CSc. krizový manažer, likvidátor, správce konkursní podstaty. Na základě těchto získaných zkušeností se pokusím naznačit příčiny ekonomického úpadku, a to nejprve z obecného hlediska. Poté se zaměřím na praktické problémy řešení úpadku. Dle mého názoru příčin problémů (později úpadků) českých firem a společností po roce 1989 byla celá řada: • Způsob privatizace Jeden z důvodů, proč se z českých průmyslových gigantů nestali tahouni národního hospodářství, jakými jsou v jiných zemích třeba Siemens, VW, Daimler Benz, Fiat, Philips, General Electric, aj. byl pravděpodobně v kupónové privatizaci. O této tzv. „české cestě privatizace“ se mluví jako o „cestě kapitalismu bez kapitálu, na dluh, bez know-how, s narušeným hospodářskoprávním prostředím.“ • Management Akcie podniků byly roztroušeny mezi velké množství drobných akcionářů a největší podíl získal zpravidla místo strategického partnera nějaký manažer českého původu s tajemnými úmysly. Do podniku tak většinou nepřišel žádný kapitál, ani žádná koncepce. Noví šéfové se často snažili prostřednictvím svých firem za co nejlevnější peníze koupit rozhodující podíl v podniku, a ten pak tunelovali, například prostřednictvím podivných transakcí s vlastními firmami. 18 BULLETIN 1/2006 Přestože se tak podniky dostaly na pokraj katastrofy, viníci nebyli dosud potrestáni. Pro ilustraci jich několik zmíním: Škoda Plzeň a Lubomír Soudek Poldi Kladno a Vladimír Stehlík ČKD Praha a Jiří Maroušek Vítkovice a Václav Pastrňák Odborníci se shodují, že česká manažerská elita nebyla schopna vést tyto giganty dlouhodobě k prosperitě. Další problém je ve skutečnosti, že v mnoha případech tito manažeři ani neměli s podnikem nejlepší úmysly. • Právní řád Chyba však nevyplývá jen přímo z koncepce kupónové privatizace a neschopnosti českých manažerů. Nekalé praktiky manažerů byly umožněny legislativou (v ČSFR a později v ČR), která nebyla na nové poměry připravena. Proto také nebyl a zřejmě ani nebude nikdo z „hrobníků“ českého průmyslu odsouzen. • Banky České banky nenesou vinu ani tak na vzniku potíží, jako na jejich katastrofálních důsledcích. Banky správně nerozpoznaly, kdy jsou podniky již natolik zadluženy, že nebudou schopny peníze vracet, a dále jim půjčovaly. Agónie podniků tak pokračovala a ztráty narůstaly. Banky se dále obávaly podat návrh na konkurs, protože se domnívaly, že z něj nic nevytěží. Raději marně doufaly, že se situace v podniku zlepší. Neefektivní výroba tak pokračovala, a do problémů se dostávaly samotné banky. Od roku 1995, kdy zkrachovala první – Kreditní a průmyslová banka – až po květen 2003 a vyhlášení druhého konkursu na Union Banku jich zkrachovalo dalších dvacet (Banka Bohemia, AB Banka, Česká banka, Ekoagrobanka, COOP banka, První slezská banka, Podnikatelská banka, Realitbanka, Velkomoravská banka, Kreditní banka, Agrobanka, Bankovní dům Skala, Foresbanka, Banka Haná, Zemská Hovoříme s odborníky banka, Evrobanka, Pragobanka, Investiční a poštovní banka, Universal banka, Moravia banka). • Stát Sát hrál podobnou roli jako banky. Nepoznal včas, kdy je podnik ve špatných rukou, a nadále podporoval neefektivní hospodaření koncernů. Nelze se tomu však divit: Není lehké nechat padnout obrovský podnik, který zaměstnává tisíce lidí, a k jehož jménu se navíc váže lesk minulosti. Stát tedy volil podporu podniků prostřednictvím dotací a půjček Konsolidační banky. Podniky se pomocí těchto prostředků držely nad vodou, nedošlo však k žádné restrukturalizaci. Dospěly-li nakonec do konkursu, vrátily se tak paradoxně zpět do rukou státu. Nesmíme zapomenout ani na to, že stát byl akcionářem většiny podniků, privatizovaných manažerskou cestou. Svého vlivu z tohoto titulu však příliš nevyužíval. Stát se místo půjček podnikům měl soustředit na hledání strategického partnera. Ti se ovšem do zadlužených podniků nehrnuli (a nehrnou) a stát tedy musí vynakládat další obrovské částky na jejich oddlužení. • Zahraniční partner Vývoj v podnicích, které získaly strategického zahraničního partnera, byl obecně mnohem příznivější. Příkladem, který lze „dát za rámeček“, je Škoda Mladá Boleslav. Nicméně ne u všech podniků se vše zdařilo tak dokonale, a to proto, že svou roli sehrály: - Neznalost specifik: V mnoha případech se u zahraničního partnera projevila neznalost podmínek v České republice, a to jak podmínek výroby, tak možností odbytu. Takovým příkladem může být Tatra Kopřivnice a její strategický partner. - Problémy strategického partnera: Jiná situace nastala v Avii Letňany. Strategický partner Avie – společnost Daewoo Motor – zbankrotovala v listopadu 2000 poté, co věřitelé přestali automobilku finančně podporovat. Společnost proto uzavřela svou největší továrnu, a její problémy se přenesly i do Avie. Se zahraničním partnerem souvisí rovněž rozpad trhů RVHP a změna tržní orientace při exportu výrobků. • Vývoj poptávky Posledním faktorem, který zapříčinil problémy českých podniků, je vývoj světové poptávky. Poptávka po produktech hutí a oceláren se snižuje, což zhoršilo možnosti našich gigantických koncernů, jako byly POLDI nebo Vítkovice, ale i např. stíhaček L -159, který vedl až k odstoupení partnera AERO Vodochody, americké firmy BOEING. Nyní se pokusím popsat praktické problémy při řešení úpadku. Nejčastější jsou tyto: • Nedostatek sanačních metod v prvních fázích úpadku firmy či společnosti Ze zkušenosti vím, že pomocí reorganizace firmy, kterou je např. zrušení neefektivní výroby, vyřazení ztrátových technologií či výrobních linek, snížení počtu pracovníků, omezení neefektivní pracovní doby apod. je možno předcházet likvidačnímu řešení – tj. konkursu či likvidaci. V současnosti projednávaný insolvenční zákon má zahrnout reorganizaci jako jedno z ustanovení. • Pozdní podání návrhu na konkurs Jak samotní úpadci, tak ani věřitelé nepodávají návrh na konkurs včas, tj. pokud je v podniku nebo společnosti ještě nějaký majetek. Z vlastní zkušenosti vím, že většina prohlášených konkursů nekončí rozvrhem zpeněženého majetku mezi věřitele, ale je soudem ukončena pro nedostatek majetku. Insolvenční správce vykonává svoji činnost jen ze zálohy, složené úpadcem. • Příliš dlouhá doba rozhodování soudů Příliš dlouhá doba rozhodování soudů zejména při řešení sporů o majetek konkursní podstaty tzv. „incidenčních a excindačních žalob“. Zapíše-li insolvenční správce do konkursní podstaty movitý majetek (zejména pohledávky) nebo nemovitý majetek, byť na základě platných dokladů, může být toto jeho rozhodnutí napadeno žalobou. Díky příliš dlouhé době, ve které soudy rozhodují, je pak konkurs na dlouhou dobu zablokován, resp. přerušen do doby soudního rozhodnutí. Ke zkrácení trvání soudních sporů nepřispívá ani fakt, že zákony jsou mnohokrát měněny různými novelami a dodatky v krátkých časových intervalech. Dopad na rozhodování soudů měl rovněž vstup České republiky do Evropské unie a přizpůsobování předpisů a zákonů evropské legislativě. • Změny v osobě správce (i soudce) v průběhu konkursu Vzhledem k tomu, že u nás není stabilizována základna insolvenčních správců, a není ani zajišťováno jejich průběžné vzdělávání a přezkušování, dochází k častým změnám v osobě správce z důvodu jeho nekvalitní práce. Přitom může docházet k různým obstrukcím a zdržováním ze strany osoby odvolaného správce. Tím je znemožněno plynulé pokračování v konkursním řízení a opět se neúměrně prodlužuje doba trvání konkursu. Jak bylo uvedeno výše, je mnoho „bezmajetných“ konkursů, takže správce není z čeho platit. Správci chápou svoji činnost jako příležitostnou, nemohou se jí uživit, a nejsou motivováni k tomu, aby se jí profesionálně věnovali. • Dlouhé čekání na nový úpadkový zákon Současný český insolvenční systém vychází ze zákona č. 328 z roku 1991, který byl již 23x! novelizován. Insolvenční řízení podle tohoto zákona jsou v České republice předmětem značné kritiky, zejména z těchto důvodů: pomalost řízení; nízká efektivita; špatná činnost některých správců; vazby mezi konkursními správci a soudci. Nyní – po téměř šesti letech příprav – byl vládou předložen návrh nového úpadkového zákona. V návrhu je posílena pozice věřitelů. Návrh obsahuje nové ustanovení o reorganizaci. Nový zákon by měl zrychlit průběh konkursních řízení a odkazuje se v něm na možný zákon o asociaci správců, který by měl obsahovat ustanovení o kvalifikaci, o celoživotním vzdělávání a odpovědnosti správce. Podle mého názoru by takto pojatý nový zákon přispěl ke zlepšení insolvenčních řízení. Tento článek shrnuje jen několik okruhů problémů v oblasti úpadků firem a jejich řízení. Dalších problémů, souvisejících s insolvenčními řízeními, je celá řada; jen namátkou mohu jmenovat výmaz z obchodního rejstříku při ukončení likvidace, problémy s archivací dokladů, a našlo by se mnoho dalších, o kterých se v tomto článku nebudu rozepisovat (snad při jiné příležitosti). BULLETIN 1/2006 19 KSKŘI a zahraničí Pro zajímavost, poučení a rozšíření odborných obzorů o mezinárodní právo Vám redakční rada bude přinášet překlady z časopisu INSOL International – INSOL WORLD. V následujících číslech se můžete těšit na Zákon o řízení na záchranu společnosti ve Francii a dále na nový insolvenční zákon v Nepálu. Dne 12. 9. 2005 australská federální vláda informovala o balíčku reforem insolvenčního práva, který je rozpracován a věnuje pozornost doporučením a informacím, získaným na základě různých šetření v průběhu posledních deseti let. Výňatky z reformy australských insolvenčních zákonů jsou uvedeny v následujícím článku. Reforma australského insolvenčního zákona Della Stanley, z firmy Allens Arthur Robinson, Sydney, Austrálie Projekt všeobecných zaměstnaneckých nároků a nadbytečnost (GEERS): v rámci tohoto projektu získalo 54 000 australských zaměstnanců pracujících od ledna 2000 více než 661 milionů dolarů a to jako pomoc uhrazující nároky pozbyté v důsledku insolvence. Úspěch projektu podpořil rozhodnutí vlády přidělit dalších 62 milionů dolarů v průběhu čtyř let, a to ke zvýšení zaměstnaneckých nároků, pro insolvence vzniklé 1. listopadu 2005 nebo po tomto datu. Přednostní kritéria byla rozšířena na: • pracovníky, kteří nebyli dostatečně zaplaceni v průběhu 3 měsíců předcházejících insolvenci; • zaměstnance, kteří rezignovali nebo jejichž pracovní poměr byl termínovaný v průběhu 6 měsíců před obdobím insolvence; a • některé žadatele, kteří dříve podle zákona nepřicházeli v úvahu z důvodu, který vyplýval z definice „ vyloučení zaměstnanci“ podle formulace obsažené v § 556 zákona o obchodních společnostech. Další ochrana věřitelů, která je připravena k zahrnutí: • nový kompenzační mechanismus k ochraně věřitelů, kteří utrpěli ztrátu v důsledku nedodržení podmínky uložené soudem, i když schválil plánovaný postup nebo dohodu; • poskytnutí nové pravomoci soudu ve smyslu možnosti poskytnutí stanovení hranice pro stanovení hranice schvalování návrhů dohodnutých jednání; • pozměňovací návrhy stávajících pravidel k objasnění, že společnost nesmí zrušit částečně zaplacené podíly/akcie, protože by to významně poškodilo její finanční způsobilost platit svým věřitelům, včetně případů kdy není důvod k přerušení plateb. Změny byly zaměřeny ke zdokonalení externí správy skupin obchodních společností, do čehož prospívající věřitelé zahrnují: • zákonné zavedení mechanismu „sdružení“, který dovolí věřitelům souhlasit nebo soudu nařídit, aby majetek dvou či více společností v likvidaci mohl být sloučen a likvidace společností vedena jako kdyby to byla jedna společnost; • formální uznání způsobilosti správce sloučit správu několika společností, jestliže žádný z věřitelů, který se jednání věřitelů účastní nehlasuje proti návrhu nebo když soud rovněž vyjádří souhlas. Je plánován termín lhůty, ve které může věřitel vznést námitky. Sloučení může potvrdit soud na žádost společnosti za okolností, za kterých námitku přijal; • postoupení zvláštní pravomoci soudům vydat nařízení 20 BULLETIN 1/2006 v případě, kdy byly některé záležitosti ze spojených společností v likvidaci promíchány a specifická kritéria byla splněna včetně dopadu, kdy věřitelé společností v likvidaci mohou být znevýhodněni vytvořením slučovacího nařízení. Důležité upozornění: „Není navrhováno, aby slučovací nařízení ovlivnila práva zajištěných věřitelů.“ Správní fond pro případy, kde není majetek Vláda připustila okolnost, že je nepravděpodobné, že likvidátoři budou zajišťovat likvidace kde zůstal majetek malý nebo vůbec žádný. V celkových nákladech 23 milionů dolarů v průběhu čtyř let vláda zveřejnila zřízení: • Správního fondu pro případy, kde není majetek, který začne fungovat od začátku roku 2006. Likvidátoři budou moci požádat o financování peněžního prověřování a to v případech, když Australská komise pro cenné papíry a investice (ASIC) sdělí, že další zjišťování a zpracování zprávy může vést k vymáhání. Úspěch tohoto programu bude závislý na insolvenčních specialistech, kteří ASICu budou dodávat odpovídající informace, které povedou k rozpoznání a stíhání osob ve společnostech špatně řízených v období, které předcházelo insolvenci; • Vymáhacího programu – zajištění diskvalifikace ředitelů společností kde není žádný majetek a jsou zapleteni do neúspěšných aktivit. Řízení insolvenčních specialistů Ačkoli je uznáváno, že systém pro řízení insolvenčních specialistů je v zásadě správný, má i některé zastaralé prvky. Reformy na ně reagují a obsahují: • zavedení požadavku, aby správci dali věřitelům oficiální prohlášení o nezávislosti ještě před prvním jednáním – tento postup byl již schválen Australskou asociací insolvenčních specialistů (IPAA) jako nejlepší; • pověření věřitele možností jmenovat novou osobu jako likvidátora, jestliže společnost vstoupí do likvidace; • zavedení požadavku, aby dodatečné informace o tom, že rozhodnutí o principu odměny byly zajištěny tak, že pověřený účastník (věřitel nebo soud) může stanovit odpovídající odměnu; • odstranění určitých praktických překážek, tak, že správci budou moci od soudu požadovat souhlas s odměnou v případě, kdy jim věřitelé odměnu nezaplatí. Insolvenční specialisté budou moci zvolit zvláštní zástupce k vyřešení a stanovení odměny. Věřitelé, výbory věřitelů a soud zvýší pružnost schvalování odměny; KSKŘI a zahraničí • zavedení vysvětlení, že smluvená odměna správce musí být pevně stanovena zvláštním usnesením, které bude zahrnovat, že schválení ve prospěch výkonu by nemělo být bráno jako schválení odměny; • zavedení možnosti pevně stanovené částky odměny využíváním limitu do výše 5 000 dolarů v případech, kdy správce svolá jednání, ale nezíská souhlas vyplatit odměnu z důvodu nedostatečného počtu účastníků zasedání; • zavedení aktualizace kritérií o praxi, která bude potřebná pro registraci likvidátora a která podají přehled o všech typech získané vnější/zahraniční správy. (Bude pořizován, každý rok výkaz, kde je předpokládáno, že se bude uvádět osvědčení o profesním růstu, tj. kterých kursů se insolvenční specialista zúčastnil, přehled o insolvenční práci a podrobnosti o náhradách škod z profesního pojištění.) Přeshraniční insolvence Modelový zákon o platební neschopnosti zahraničních zemí UNCITRAL bude přijat. (Redakční poznámka: zpráva Komise Spojených národů o mezinárodním obchodě; skupina navrhovatelů – UNCITRAL modelový zákon o platební neschopnosti představila poprvé koncem května 1997) Zdokonalování nezávislých správních postupů Reformy, které jsou navrženy pro nezávislé správy, jsou reakcí na určité technické problémy, které se vyskytují od doby, kdy řízení bylo zavedeno. Návrhy obsahují: • prodloužení doby pro svolání prvního jednání věřitelů na 8 pracovních dnů po zahájení správy, termín jednání musí věřitelé obdržet 5 pracovních dnů před jednáním; • prodloužení doby pro svolání druhého jednání na 25 pracovních dnů, s novou oznamovací lhůtou 20 pracovních dnů před konáním jednání; • zavedení více pružnosti pro soud k prodloužení lhůty pro svolání, především v případech, kdy žádost byla podána Kdy změny započnou? Rozšíření kvalifikovanosti GEERS bude platit pro všechny insolvence, které vznikly po 1. listopadu 2005. Je očekáváno, že toho budou moci využít likvidátoři, kteří podají od počátku roku 2006 žádosti o financování ze Správního fondu pro případy, kde není majetek. Nezávisle na těchto změnách, rozvoj dalších reforem australských insolvenčních zákonů bude záviset na schválení legislativy parlamentem. Výše uvedený návrh legislativy bude konzultován s průmyslovými skupinami a bude dán i k veřejnému komentáři od počátku roku 2006. Záměrem vlády je zavést navržený zákon v roce 2007. po skončení oznamovací lhůty pro svolání; • potvrzení práva správce odložit (zrušit) maximálně o 60 dnů jednání nebo do doby, která je avizována v průběhu 60 dnů. Elektronická komunikace jako prostředek externích správců pro komunikaci s věřiteli je uznána jako levná a účinná pro poskytování informací a pro organizování jednání v tomto smyslu se odrazí v nových zákonech. Informace o pracovním jednání v Londýně Ve dnech 7. 11. 2005 – 10. 11. 2005 se JUDr. Veselá zúčastnila, za KSSŘI ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti a Českým velvyslanectvím v Londýně, za účasti čestného člena KSKŘI a insolvenčního odborníka žijícího ve Velké Británii pana Ladislava Hornana pracovního jednání, které se na základě pozvání britské strany konalo v Londýně. Jednání se mimo uvedených zúčastnili zástupci britské exekutivy a vládní agentury Insolvency Service a britští insolvenční praktici. Přítomni byli konkursní soudci z České republiky. Předmětem jednání byla legislativa obou států a praktické fungování systému konkursu a vyrovnání ve Velké Británii a České republice. Redakční rada se dotázala JUDr. Veselé o čem bylo na jednání konkrétně hovořeno a jakých závěrů se pracovní jednání dobralo. První den se jednalo na půdě agentury Insolvency Servis, která je státem zmocněna k výkonu určitých činností při insolvenci. Stručně shrnuto – Insolvency Servis vykonává státní dohled nad činností britských insolvenčních praktiků i nad průběhem insolvenčního procesu. V těch případech, kdy správcem je zástupce Insolvency Servis má tento státní úředník kromě, Ing. Jarmila Veselá u nás obvyklých úkolů správce konkursní podstaty, navíc určité úkoly vyšetřovací. V případě, že zjistí porušení povinnosti u ředitelů podniku, má pra- vomoc uzavírat s nimi dohody, ve kterých se ředitelé zaváží nevykonávat po určitou dobu obdobné funkce. Pro české účastníky jednání bylo překvapením jak velký počet britských jednajících je takto postihován. Na závěr prvního dne byli účastníci jednání pozváni britským ministerstvem spravedlnosti na slavnostní večeři v hotelu Savoy. Druhý den jednání se týkal činnosti insolvenčních praktiků ve Velké Británii. Britští zástupci popisovali vývoj své profese, jejíž problémy v 80 letech minilého století se podobají současným českým problémům. Po skandálech a velké kritice insolvenčních praktiků v 80 letech došlo ke stabilizaci úrovně této profese, která je ve Velké Británii sdružena do 7 asociací. Všechny asociace podléhají jednotnému systému kontroly správců i jejich vzdělávání. Čeští zástupci, konkrétně pracovníci Ministerstva spravedlnosti ČR, na jednání představili koncepci svého českého úpad- BULLETIN 1/2006 21 KSKŘI a zahraničí kového zákona. K zajímavým poznatkům z britské praxe lze uvést 2 příklady: V Británii přehodnotili absolutní pozici zástavního věřitele, který měl dokonce zákonem vytvořeno zvláštní řízení týkající se zastaveného majetku, jako neefektivní a tomuto názoru se připojily i banky. Změna britského úpadkového zákona byla v tomto smyslu provedena v roce 2003. Druhý poznatek se týkal obrovského nárůstu osobních (resp. spotřebitelských) úpadků ve Velké Británii, který hýbe odbornou veřejností v úpadkových procesech. Několikadenní jednání probíhalo v živém pracovním duchu a bylo výborně připraveno. Britská strana dokonce zajistila možnost okamžité nepřipravené návštěvy Královského soudu. Návštěvu u soudu provedla místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jolana Maršíková a prezidentka KSKŘI v ČR JUDr. Jarmila Veselá. Překvapením pro české zástupce byl velký počet případů rozhodovaných soudem, avšak pouze ústní formou bez písemného vyhotovování rozhodnutí. Počet rozhodnutí, kdy se vyhotovuje písemný dokument, odhadl britský soudce v průměru 3 za měsíc. Soudce se zabývá pouze spornou agendou, vůbec nemá přehled o průběhu úpadkového řízení. Pravomoci českého konkursního soudu zastává ve většině případů zástupce agentury Insolvency Servis. Na závěr celého jednání poděkoval náměstek Ministerstva spravedlnosti ČR JUDr. Roman Polášek britské straně za výbornou přípravu jednání a avizoval pozvání britských zástupců do České republiky někdy v průběhu v roce 2006. Judikáty Vylučovací žaloba. Aktivní věcná legitimace. Střet více soupisů majetku konkursní podstaty § 19, § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Je li stejný majetek sepsán do konkursní podstaty více úpadců, je k podání vylučovací žaloby podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, aktivně věcně legitimován správce konkursní podstaty, který tento majetek sepsal později. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 29 Odo 1005/2004 Z odůvodnění: Krajský soud rozsudkem ze dne 8. října 2003, čj. 39 Cm 14/ 2003 28, rozhodl, že žalovaná je povinna vyloučit ze soupisu konkursní podstaty úpadce D. Š. (dále jen „druhý úpadce“) veškeré nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 438 pro katastrální území a obec Ch. u Katastrálního úřadu v T. (dále jen „sporné nemovitosti“), „ve zbytku“ (tj. ohledně požadavku na určení, že „žalobce“ je vlastníkem těchto nemovitostí) žalobu zamítl (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění rozsudku – ve vztahu k jeho vyhovujícímu výroku – zejména uvedl, že žalobce sepsal sporné nemovitosti do konkursní podstaty úpadkyně T. spol. s r. o. (dále jen „první úpadkyně“) dne 21. února 2003 [a to s odkazem na ustanovení § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, maje za neúčinnou kupní smlouvu ze dne 17. září 2001 uzavřenou mezi první úpadkyní a T., a. s.], a že žalovaná tytéž nemovitosti sepsala do soupisu konkursní podstaty druhého úpadce až 2. dubna 2003 (odkazujíc na ustanovení § 27 odst. 5 ZKV a existenci zástavního práva, jímž byla zajištěna pohledávka K. s. r. o. za druhým úpadcem). Považuje za podstatné, že žalobce sepsal sporné nemovitosti do konkursní podstaty jako první, soud prvního stupně akcentoval, že žalovaná sepsala sporné nemovitosti do konkursní podstaty druhého úpadce, aniž jejich vlastníka (tj. T., a. s.) ve smyslu ustanovení § 27 odst. 5 ZKV vyzvala, aby ve prospěch konkursní podstaty do třiceti dnů vyplatil zajištěné pohledávky nebo aby v téže lhůtě složil cenu věci, práva nebo pohledávky, jimiž je pohledávka zajištěna, když žalovaná takovou výzvu neadresovala vlastníku, nýbrž žalobci. Vrchní soud rozsudkem ze dne 1. dubna 2004, čj. 15 Cmo 11/ 2004 45, k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve vyhovujícím výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení, potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 22 BULLETIN 1/2006 Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, podle něhož bylo li prokázáno, že žalobce sepsal sporné nemovitosti do soupisu konkursní podstaty první úpadkyně dříve než žalovaná, má žalobce „naléhavý právní zájem na žalobě podané k výzvě soudu podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV“, jelikož práva a povinnosti spojené se soupisem majetku do konkursní podstaty svědčí tomu správci konkursní podstaty, který majetek sepsal jako první. Vycházeje z toho, že s pozdějším zápisem sporných nemovitostí do soupisu konkursní podstaty druhého úpadce nejsou spojeny žádné právní účinky, odvolací soud zdůraznil (na rozdíl od soudu prvního stupně), že v řízení o této excindační žalobě nelze ani jako předběžnou otázku řešit, zda žalovaná splnila všechny zákonné podmínky pro zápis sporných nemovitostí do soupisu konkursní podstaty druhého úpadce podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, když tuto otázku by mohl řešit pouze v řízení vedeném o žalobě správkyně konkursní podstaty druhého úpadce proti správci konkursní podstaty první úpadkyně podané podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV. Je tak na žalované – pokračoval odvolací soud – aby podala vůči žalobci žalobu na vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty první úpadkyně (ať již z vlastní iniciativy nebo na základě výzvy soudu), když z povahy zástavního práva plyne, že zpeněžení zástavy v konkursu vedeném na majetek osobního dlužníka má přednost před jejím zpeněžením v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka (vlastníka zástavy) nebo toho, kdo nemovitosti převedl na jiného kupní smlouvou, která je neúčinným právním úkonem. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a spatřujíc jeho zásadní právní význam v řešení otázky oprávněnosti „zápisu nemovitostí do konkursních podstat při střetu dvou konkursních řízení“, a to v návaznosti na procesní postavení správců konkursních podstat. Nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem a napl- Články - statě - úvahy nění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. dovolatelka spatřuje v řešení otázky, zda „předmět sporu“ (v daném případě oprávněnost sepsání sporných nemovitostí do konkursní podstaty druhého úpadce) mohl být řešen v závislosti na tom, zda v řízení vystupuje v procesním postavení žalované nebo žalobkyně, či nikoli. Přestože v souladu s právním názorem odvolacího soudu podala proti žalobci žalobu o vyloučení sporných nemovitostí z konkursní podstaty (řízení o této žalobě je vedeno u krajského soudu pod sp. zn. 55 Cm 13/2004, přičemž ve věci dosud nebylo jednáno a rozhodnuto), poukazuje na možnost, že „by v téže věci stály proti sobě dva rozdílné rozsudky“, podle nichž by byly sporné nemovitosti vyloučeny jak z konkursní podstaty druhého úpadce (viz napadený rozsudek), tak i z konkursní podstaty první úpadkyně (to v případě, že by byla žalovaná úspěšná se svou žalobou vůči žalobci podanou ve smyslu ustanovení § 19 odst. 2 ZKV). Považujíc právní závěr, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, za „vymykající se“ ustanovení § 152 odst. 2 a § 159a odst. 4 a 5 o. s. ř., dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobce považuje rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a je i důvodné. Po právní stránce zásadní význam rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává – a potud má dovolání za přípustné – v řešení otázky aktivní věcné legitimace (a s ní spojeného procesního postavení v řízení) správce konkursní podstaty, jemuž svědčí právo prvního soupisu majetku do konkursní podstaty, k podání vylučovací žaloby (§ 19 odst. 2 ZKV) proti správci konkursní podstaty, jenž tentýž majetek sepsal do konkursní podstaty (jiného úpadce) jako v pořadí druhý. Jelikož vady řízení, k jejichž existenci u přípustného dovolání dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), dovoláním namítány nejsou a ze spisu se nepodávají, přezkoumal Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu především co do správnosti právního posouzení věci. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle ustanovení § 19 ZKV, v rozhodném znění (tj. ve znění účinném k datu prohlášení konkursu na oba úpadce a k datu soupisu sporných nemovitostí do konkursních podstat obou úpadců), jsouli pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu (odstavec 1). Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně (odstavec 2). K předpokladům, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty (excindační žalobě), patří, že: 1) věc byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce vskutku pojata do soupisu majetku konkursní podstaty; 2) excindační žaloba podaná osobou odlišnou od úpadce došla soudu nejpozději posledního dne lhůty určené této osobě k podání žaloby výzvou soudu, který konkurs prohlásil; 3) žalovaným je správce konkursní podstaty (§ 19 odst. 2 věta první ZKV); 4) v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci (§ 154 odst. 1 o. s. ř.), trvají účinky konkursu a věc je nadále sepsána v konkursní podstatě (nebyla v mezidobí ze soupisu majetku konkursní podstaty vyloučena); 5) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala nejen to, že věc neměla (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty, svědčí jí (srov. rozsudky Nejvyššího soudu uveřejněné pod čísly 58/1998 a 67/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pro výsledek dovolacího řízení je určující, zda správce konkursní podstaty, který sepsal sporné nemovitosti do soupisu konkursní podstaty jako první, může být osobou aktivně věcně legitimovanou v řízení o vyloučení týchž nemovitostí z konkursní podstaty jiného úpadce. Nejvyšší soud již v rozsudku uveřejněném pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr (od něhož nemá důvodu odchýlit se ani v projednávané věci), podle kterého práva a povinnosti spojené se soupisem majetku do konkursní podstaty svědčí tomu správci konkursní podstaty, který majetek sepsal jako první. V pořadí druhý soupis týchž nemovitostí neopravňuje správce konkursní podstaty, který takový soupis provedl, k tomu, aby po dobu, kdy trvají účinky v pořadí prvního soupisu, s nemovitostmi nakládal, ani jej nezatěžuje povinností obstarat údržbu a správu sepsaných nemovitostí (k tomu je povolán správce konkursní podstaty, který nemovitosti sepsal jako první). V pořadí druhý soupis sporných nemovitostí tak sám o sobě žádným způsobem neomezuje správce konkursní podstaty, který nemovitosti sepsal jako první, co do jeho možnosti věc držet, užívat, požívat její plody a užitky, popř. tuto věc zpeněžit nebo s ní jinak nakládat. Význam takového druhého soupisu tak lze spatřovat pouze ve spojení se žalobou podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV, jíž se osoba, která druhý soupis provedla, domáhá vůči správci konkursní podstaty, který věci sepsal jako první, vyloučení těchto věcí z konkursní podstaty. Nemá li v pořadí druhý soupis sporných nemovitostí do konkursní podstaty příslušného úpadce žádný dopad do poměrů správce konkursní podstaty, který věci sepsal jako první, nemůže být tento správce konkursní podstaty ani aktivně věcně legitimován k podání vylučovací žaloby podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV. Rozhodnutí soudu, jímž by bylo takové žalobě vyhověno, by totiž na obsahu a rozsahu jeho práva povinností k věcem sepsaným do konkursní podstaty ničeho neměnilo. Na výše uvedený závěr nemá vliv ani skutečnost, že žalobce, ač sepsal sporné nemovitosti do konkursní podstaty jako první, byl (nesprávně) konkursním soudem k podání vylučovací žaloby proti žalované vyzván. Odvolací soud tedy pochybil, jestliže jeho obecně správné úvahy o významu v pořadí prvního soupisu nemovitostí vyústily v závěr o opodstatněnosti vylučovací žaloby podané právě tím správcem konkursní podstaty, který nemovitosti sepsal jako první. Na tomto závěru ničeho nemění ani skutečnost, že žalovaná provedla v pořadí druhý soupis v důsledku postupu podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV. Nesplní li správce konkursní podstaty, jemuž je adresována výzva podle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV, povinnosti plynoucí z této výzvy dobrovolně (a současně majetek, jehož se výzva týká, ponechá v konkursní podstatě „svého“ úpadce), nemá vyzývající správce konkursní podstaty (zde žalovaná) podle zákona k dispozici jiný postup, než (po provedení v pořadí druhého soupisu) podat vůči tomuto správci vylučovací žalobu podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV. Protože rozhodnutí odvolacího soudu je co do řešení otázky existence aktivní věcné legitimace žalobce nesprávné a dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl dovolatelkou uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. a odst. 3 věty první o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. BULLETIN 1/2006 23 Informace z tisku Krachů bylo nejméně za osm let V roce 2005 se v konkursu ocitlo meziročně o pět stovek firem méně * Konkursy jsou příliš dlouhé, pomoci má nový zákon Krachujících firem je čím dál méně. Ekonomika úspěšně roste a firmy jsou na tom i finančně lépe a méně se dostávají do problémů. Podle odhadů Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v roce 2005 zkrachovalo okolo 1 200 firem. To by byla nejnižší hodnota za posledních osm let. „Nepředpokládám, že by se za poslední čtvrtletí najednou vyrojilo nebývale mnoho konkursů a zkracovalo na půl tisíce firem“, řekla prezidentka Komory pro krizové řízení a insolvenci Jarmila Veselá. Reálný odhad je okolo tří set nových konkursů za třetí čtvrtletí. Za devět měsíců letošního roku jich přitom Ministerstvo financí evidovalo 920. Příliš dlouhé řízení „Podnikatelské prostředí se vyčistilo. Pominuly kdysi časté případy vytunelování firem a nastupuje generace solidních podnikatelů,“míní analytik Analitik FT Jan Schiesser. Zato celkový počet firem, které jsou v konkursu, se tak rychle nemění – do konce listopadu, jich bylo 7 248. Konkursní řízení totiž trvá v průměru něco pod 30 měsíců, a tak budou ze statistik ubývat s nejméně dvouletým zpožděním. Předpokládá se však, že v budoucnosti budou ubývat rychleji. Konkursy má také totiž zrychlit připravovaný konkursní zákon, který má být schválen na začátku tohoto roku a měl by začít platit v půli roku 2007. Zákon má konkursy zjednodušit a nemají už při nich rozhodovat konkursní soudci a správci jako dosud, ale v první řadě věřitelé, zejména banky. Posílení postavení věřitelů by mělo také zabránit podvodným konkursům, kdy jsou za spolupráce soudců s navrhovateli posílány do úpadku podniky, které do něj nepatří. O úbytku práce pro konkursní správce hovoří i komora. „Boom konkursů z devadesátých let je už za námi. Rozpadající se giganty typu Chemapol nebo ČKD jsou už minulostí. Konkursy jsou častější spíše u menších firem, které neobstojí v konkurenci, jež je ostřejší, než bývala,“ říká Veselá. Fotbalový klub i nemocnice Loňský rok sice nebyl na konkursy bohatý, zato zajímavý. Zkrachovala totiž řada firem, u nichž se to nečekalo, a navíc v netradičních oborech. Například fotbalový klub Bohemians Praha či nemocnice v Bruntále. Na kdysi slavný fotbalový klub byl uvalen konkurs v únoru po dlouhých měsících těžkých finančních problémů. Výše dluhů pražského klubu se pohybovala kolem 40 milionů korun. Na jeho pozdější znovuzrození se skládali i fanoušci. Jediným dalším známým klubem v konkursu, byl v roce 2002 prvoligový FK Drnovice. Akciovou společnost Nemocnice Bruntál poslalo do konkursu její vedení na nátlak nového vlastníka, společnosti Euromednet. „Teprve po převzetí akcií jsme zjistili skutečný stav a museli podat návrh na konkurs,“ uvedla tehdy místopředsedkyně představenstva Euromednetu Lenka Láníková. Bruntálská nemocnice měla ztrátu 53 milionů korun a nekryté dluhy asi za 100 milionů korun. Podle Euromednetu v ní selhal ekonomický dohled. Navíc její vedení některé výdělečné provozy převedlo na jiné firmy za nevýhodných podmínek. Současná podoba zákona je však velmi tvrdá pro fyzické osoby, které ručí celým svým majetkem. To byl i případ Václava Fischera, jenž v cestovním ruchu úspěšně konkuroval dnes největší cestovní kanceláři Čedok. Městský soud v Praze totiž prohlásil na jeho soukromý majetek konkurs ke konci dubna. Počet nových konkursů: Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Počet nových konkursů 1 251 2 022 2 000 2 491 2 473 2 155 1 728 1 441 1 200 Zdroj: Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR *odhad Autor Jan Činčura Citace z Hospodářských novin ze dne 2. 1. 2006, Nový zákon neřeší staré krachy Nový konkursní zákon by měl pomoci i fyzickým osobám, podnikatelům, Osobní bankrot pro ně totiž nyní podle českého práva znamená, že se z něj nemohou dostat, pokud jejich majetky na urovnání dluhů nestačí. Pak jakýkoliv jejich budoucí příjem bude trvale použit na umořování dluhů, které však mohou přitom neustále růst kvůli vysokým sankčním nárokům. Tito občané – dlužníci by ale s novým zákonem získali naději na další začátek. S bankou by se mohli dohodnout, že během pěti let a za cenu snížení životní úrovně na minimum uhradí co největší část dluhu. Zbytek by pak byl umazán. 24 BULLETIN 1/2006 Chystaný zákon ale už nepomůže nejznámějšímu českému podnikateli v cestovním ruchu, Václavu Fischerovi. Na jeho soukromý majetek byl již prohlášen konkurs na konci loňského dubna. O více než měsíc dříve jej vyhlásil německý soud, a to na jeho žádost. Fischer tak chtěl ochránit svůj majetek před exekucí, jejímž prostřednictvím se skupina firem ropného magnáta Karla Komárka pokoušela získat asi 400 milionů korun, které jí údajně Fischer dlužil. V té době ještě Fischerovi patřilo asi 250 tisíc akcií cestovky a čtvrtina letecké firmy Fischer Air. Informace z tisku Komárek se s Fischerem přel o to, kdo má vlastně zaplatit 400 milionů korun, a tím zahladit staré dluhy, které Fischerovy firmy přestaly proplácet v létě 2003. Tehdy Komerční banka, České aerolinie a Česká správa letišť podaly na jeho majetek návrh na exekuci kvůli nesplácení dluhů. Exekuce skončily až poté, co Komárkova firma zahájila jednání s věřiteli a Fischerovy dluhy vykoupila. Jeho cestovní kancelář tak ovládla. Už mnohaleté zkušenosti s bankroty má další význačný podnikatel – bývalý generální ředitel plzeňského strojírenského koncernu Škoda Lubomír Soudek. Loni v květnu zkrachovala jeho obchodní a poradenská firma Skywalker. Na rozdíl od Fischera však nejde o jeho osobní konkurs, nýbrž o firmu s ručením omezeným, jež ručí svým základním kapitálem jednoho milionu korun. PO firmě ale 25 věřitelů požaduje zhruba 60 milionů korun. Pokračuje tak dlouhá anabáze Soudkových podnikatelských neúspěchů. Kromě Škody skončily už v minulosti v konkursu i jeho dvě společnosti s podobným názvem NERO a NERo, dále společnost Abram a naposled loni Skywalker. Soudek, jenž Škodě šéfoval do roku 1999, byl o rok později obviněn z nezákonných finančních transakcí. Vrchní soud ho ale nakonec žalob zprostil. K největším loňským konkursům patří lednový pád pražské realitní kanceláře Centa, druhé největší v Česku. Tu navrhl do konkursu sám její majitel Stanislav Kindl. Ten už předloni prohlásil, že mu pět bývalých členů jejího vedení zpronevěřilo celkem 26 milionů korun. V březnu zkrachovala Slévárně Zetor, dceřiná společnost Zetoru. Existenční problémy tak mělo na tři stovky jejích zaměstnanců. Dvouleté hledání strategického partnera mateřskou společností Zetor pro slévárnu bylo neúspěšné, a vedení tak slévárnu poslalo do konkursu. V elektrotechnickém průmyslu se i loňský rok vybral oběť v ostré konkurenci mezi prodejci spotřební elektroniky. V dubnu zkrachovala brněnská společnost ProTec provozující v tuzemsku 40 prodejen Media Hall a dva velkoobchody. To ukazuje na to, že problémy už nemají jen malí prodejci, kteří nejsou schopni konkurovat hypermarketům či největším specialistům, jako jsou ElectroWorld či Datart, ale i ti velcí. Autor Jan Činčura Citace z Hospodářských novin ze dne 2. 1. 2006 , Přeplatky u daňových subjektů, na které byl prohlášen konkurs Loni byl v Hospodářských novinách publikovaný článek „ Stát už nesmí mít výhody před ostatními věřiteli“, jehož autor upozorňoval na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR, podle kterého údajně budou muset soudy i finanční orgány zásadně změnit přístup k účastníkům konkursu, například pokud jde o vracení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty. Zda tomu je či bude skutečně tak, o tom jsme hovořili s náměstkyní ministra financí ing. Danou Trezziovou. • Jak Ministerstvo financí interpretuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vydané senátem JUDr. Vojtěcha Šimíčka dne 14. září 2005? Tento judikát se netýkal vracení nadměrných odpočtů DPH, ale vyjadřoval se pouze k převedení přeplatku, který vznikl na dani silniční na daň z příjmů. Jestliže nelze jakkoli zpochybňovat povinnost respektovat citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v individuální věci, stejně jako nelze jakkoli zpochybňovat vázanost obecných soudů nálezy Ústavního soudu, včetně těch, které jsou reflektovány v citovaném rozhodnutí správního soudu a které jsou rovněž rozhodnutími v individuálních kauzách. Je si však třeba uvědomit, že proti těmto rozsudkům stále stojí platné sjednocující stanovisko Nejvyššího správního soudu z 29. 4. 2004, které bylo přijato plénem Nejvyššího správního soudu a které má naplnit základní funkci sjednocení správního soudnictví ve věci přeplatků na kterékoli dani. Nálezy Ústavního soudu vycházely z tehdy platného zákona o DPH. Vracení nadměrného odpočtu bylo upraveno v ustanovení paragrafu 37a, které bylo pojato v obecnější rovině, jež mohla vzbuzovat určité interpretační pochybnosti. V novém zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který je v účinnosti ode dne 1. 5. 2004, je vracení nadměrných odpočtů upraveno v ustanovení § 105 odst. 1 tak, aby byly odstraněny pochybnosti při jeho výkladu. Zákonodárce tedy v reakci na výkladové nejasnosti sáhl ke zpřesnění zákonné úpravy. • Vyjadřuje či nevyjadřuje pojem přeplatek daně v tom smyslu pohledávku? Přeplatek v pojetí daňových předpisů nevyjadřuje pohledávku, ale pouze mezitímní stav na osobním daňovém účtu daňového subjektu. Pohledávkou se stane v případě, že daňový subjekt nemá u správce daně nedoplatek. V tomto okamžiku se stává „vratitelným“. Ve stanovisku Nejvyššího správního soudu byl tento princip rovnosti daňových subjektů ve svém právu žádat vrácení pouze vratitelného přeplatku, jak je to zákonně upraveno obecně pro všechny daňové subjekty, tedy i pro daňové subjekty v likvidaci, akcentován. Nelze souhlasit s názorem, že po prohlášení konkursu by tento princip měl být narušen, jinými slovy stát (jakožto dlužník) by měl mít najednou zhoršené postavení, neboť to, co je jinak virtuální pohledávkou, by se stalo pohledávkou reálnou. Daňový subjekt, který je v úpadku, by měl daleko výhodnější postavení než daňový subjekt, který úpadcem není. Úpadce by totiž mohl žádat, aby „přeplatek“, který, jak již bylo řečeno, není za normálních okolností pohledávkou, byl postaven na roveň jiným pohledávkám a dalšímu majetku. BULLETIN 1/2006 25 KSKŘI radí • Může se ministerstvo odchýlit od dosavadního postupu při nakládání s přeplatky u daňových subjektů, na něž byl prohlášen konkurs? Ministerstvo financí se nemůže odchýlit od svého dosavadního postupu při nakládání s přeplatky u daňových subjektů, na které byl prohlášen konkurs. Z hlediska daňového řízení by při respektování právního názoru Ústavního soudu došlo k neodůvodněnému zvýhodnění jedné skupiny daňových subjektů – úpadců, respektive jejich věřitelů, vůči ostatním daňovým subjektům. Takovýmto postojem by byla také porušena jedna ze zásad daňového řízení, tj. zcela jistě ústavně konformní zásada procesní rovnosti všech daňových subjektů (§ 2 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků). Navíc lze poznamenat, že rozlišení přeplatku v daňovém řízení na vratitelný a nevratitelný vyplývá explicitně přímo z právní úpravy. Jde o dva zásadně rozdílné právní instituty s různou právní úpravou nakládání s nimi. Jejich ztotožnění není věci právního názoru či výkladu, ale jde proti znění zákona. Ministerstvo financí se nemůže odchýlit od dosavadního postupu při nakládání s přeplatky u daňových subjektů, na něž byl prohlášen konkurs, i s poukazem na to, že Ústavním soudem nebylo zrušeno ustanovení § 37a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a ani nebylo dotčeno ustanovení § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a rovněž s ohledem na existenci stále platného sjednocujícího stanoviska Nejvyššího správního soudu z 29. 4. 2005. Navíc by opačným postupem, podle názoru Ministerstva financí, docházelo k porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, podle kterého „Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“, respektive obdobného čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. • Jaké chyby daňové subjekty při konkursních řízeních dělají? Často si daňové subjekty neuvědomují důležitý účinek prohlášení konkursu, a to, že prohlášením konkursu přechází na správce konkursní podstaty oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do konkursní podstaty. Jako další příklad možných chyb daňových subjektů, na které byl prohlášen konkurs, lze uvést též případy, kdy si daňové subjekty (úpadci) neuvědomují, že jeden z účinků prohlášení konkursu je též zánik úpadcem udělených plných mocí, včetně prokury, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty. • Co byste jim poradila? V Parlamentu ČR je projednáván návrh právní úpravy, která by měla jednoznačně vyřešit postup při nakládání s daňovými přeplatky v případě prohlášení konkursu na daňový subjekt. Ministerstvo financí spolupracovalo s Úřadem vlády na přípravě těchto legislativních návrhů, které byly připravovány i s podporou odborné veřejnosti a jejich navržená podoba si klade za cíl tuto problematiku nezpochybnitelně zákonně upravit tak, aby nezavdávala příčinu k dalším sporům a případným odlišným rozhodování soudů v těchto věcech. Věcný princip nové právní úpravy spočívá zkráceně řečeno v tom, že bude mít pro vratitelnost přeplatků v konkursu význam okamžik prohlášení konkursu. Nově tedy bude možné vzájemně posuzovat vratitelnost daňových přeplatků a nedoplatků pouze odděleně mezi daněmi za zdaňovací období před prohlášením konkursu a po prohlášení konkursu. Autor Karel Žítek Citace z Konkursních novin ze dne 25 .ledna 2006, číslo 2 Soud: Při konkursech nemá stát přednost Brno, 3.2.2006 Ústavní soud včera opět rozhodl, že stát při konkursech firem nesmí zvýhodňovat sám sebe před ostatními věřiteli. Soudci vyhověli stížnosti správců konkursních podstat společnosti TMS Holice a Prokop, kteří protestovali proti postupu finančních úřadů. Úředníci firmám nevrátili přeplatky daní a automaticky jimi umořily dluhy, které měly společnosti vůči státu. Ústavní soud dal správcům za pravdu: milionové přeplatky měly úřady vrátit do konkursní podstaty a teprve až potom se domáhat peněz.“Pohledávka z titulu daňového přeplatku je součástí konkursní podstaty a stát má postavení konkursního věřitele stejně jako kterýkoliv jiný subjekt“, uvedl Ústavní soud. Nejvyšší justiční instituce tak už přitom rozhodla několikrát. Například minulý rok na podzim konkursní správci kri- 26 BULLETIN 1/2006 tizovali stát za rozhodnutí v případě ostravské společnosti P& Partner. „Obecné soudy neodůvodněně zvýhodnily jednoho z věřitelů, a sice stát zastoupený finančními orgány. Tím dochází k odčerpávání finančních prostředků na úkor ostatních věřitelů“, uvedl tehdy senát Ústavního soudu. Ministerstvo financí ale i přes nálezy Ústavního soudu zatím nechtělo svůj dosavadní postup a přeplatky konkursním správcům vracet. Odvolává se na stanovisko Nejvyššího správního soudu z 29.4.2005, podle kterého stát může přeplatky použít na úhradu svých pohledávek. Nejvyšší správní soud ale loni na podzim uvedl, že je nutné respektovat rozhodnutí ústavních soudů, jako názor nejvyšší soudní moci v zemi. Citace z Hospodářských novin (čtk, rak), KSKŘI radí V rámci metodické poradny představenstva odpověděl JUDr. Václav Kulhavý, advokát a člen představenstva KSKŘI v ČR na dotaz člena Komory. DOTAZ Úpadce – fyzická osoba si v době po prohlášení konkursu nově zřídila u peněžního ústavu dispoziční právo k běžnému účtu. Majitelem běžného účtu je právnická osoba. Úpadce není společníkem, jednatelem či zaměstnancem této společnosti a není s ní ani v jiném pracovně – právním vztahu. Dispoziční právo k tomuto běžnému účtu má pouze úpadce. Správce konkursní podstaty se domnívá, že v případě kdy se jedná o úkony úpadce v období po prohlášení konkursu, tak veškeré finanční prostředky, které byly v prospěch tohoto účtu připsány náleží do konkursní podstaty. Peněžní ústav však s odkazem na skutečnost, že úpadce není majitelem účtu odmítá tyto finanční prostředky vydat v prospěch konkursní podstaty. Jakým způsobem by správce konkursní podstaty měl postupovat, aby finanční částky deponované na výše uvedeném účtu získal pro účely konkursní podstaty? ODPOVĚĎ Vzhledem k tomu, že zadání dotazu postrádá některá podrobnější vysvětlení, bude odpověď koncipována poněkud podrobněji s přihlédnutím k více variantám, a proto poněkud delší. Nejprve by bylo vhodné připomenout ta nejdůležitější ustanovení, která se mohou vztahovat přímo, či nepřímo na nastolenou problematiku. V ust.§ 6 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v platném znění (dále jen ZKV“) je uvedeno, že majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu. Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo podobné jiné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není. Do podstaty patří také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě zcela neúčinných právních úkonů dlužníka. Z ust. § 14 odst. 1, písm. a) a b)ZKV vyplývá, že prohlášení konkursu má mimo jiné tyto účinky: • oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu. • úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce. Ve stejném ustanovení, ale v jeho odst. 6 se uvádí, že postupují-li osoby uvedené v § 9d ZKV v rozporu s účinky prohlášení konkursu uvedenými v odst. 1 písm. a) a e), musí vydat do podstaty ušlé plnění; domáhat se toho může správce i kterýkoliv z konkursních věřitelů. V ust. § 9d ZKV je mimo jiné uvedeno, že orgány a úřady jsou povinni poskytnout správci na jeho písemnou žádost součinnost dále uvedeným způsobem. K těmto patří dle § 9d odst. 4 ZKV také banky. Ty jsou uvedeny v ust. 9d v odst. 2 a 3 ZKV – součinnost spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují správci údaje o majetku dlužníka (úpadce) a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku JUDr. Václav Kulhavý (úpadci). Povinnost těchto orgánů a osob poskytnout správci součinnost podle jiných ustanovení zákona, případně podle ustanovení zvláštního právního předpisu, tím není dotčena. Součinnost spočívá také v tom, že i banky, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova (úpadcova) majetku, jsou povinny je bez zbytečného odkladu vydat nebo zapůjčit správci. Banky jsou navíc povinny sdělit správci čísla dlužníkových (úpadcových) účtů a informovat jej o stavech těchto účtů a pohybech; jsou též povinny informovat správce a podat informace o dlužníkových (úpadcových) úschovách a vkladních knížkách. Dále je ještě třeba připomenout důležité, ale často úpadci či osobami jednajícími za úpadce neplněné, zejména ust. § 17 odst. 1 ZKV, podle kterého je úpadce povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své účetnictví i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný. Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi, účetnictví a všechny potřební doklady včetně nutných vysvětlení předloží úpadce správci bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní soud ke splnění těchto povinností přiměřená opatření, zejména nařídí úpadci usnesením doručeným do vlastních rukou, aby tyto povinnosti splnil v dodatečně určené lhůtě a poučí jej o následcích, které bude mít jejich nesplnění nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce. Soupis konkursní podstaty je listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Do soupisu se zapisují i věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí úpadci (§ 6 odst. 3 ZKV), ale mají být zpeněženy; jejich zapsání do soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo jiné osobě, která s nimi nakládá, a jde-li o nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu. Na žádost osoby, která uplatňuje svá práva k věci, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá správce osvědčení o tom, zda konkrétní věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla nebo nebyla zapsána do soupisu podstaty. Jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas. BULLETIN 1/2006 27 KSKŘI radí Úpadce je povinen umožnit správci přístup na všechna místa,kde má své věci umístěny. Správce přibere k úkonu vhodnou osobu. Soud může dle § 17b odst. 1 ZKV úpadce nebo osoby uvedené v § 17 odst. 3 ZKV za účelem splnění povinností ke zjištění konkursní podstaty rovněž předvolat k výslechu. Předvolání musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích , které bude mít nesplnění těchto povinností nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce. A nyní po exkurzu do některých ustanovení ZKV konkrétně k dotazu: Vzhledem k údajům uvedeným v dotazu a k výše uvedenému výtahu z příslušných ustanovení zákona č. 328/ 1991 Sb., o konkursu a vyrovnání je možné konstatovat, že úpadce jako fyzická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, bez souhlasu správce konkursní podstaty nemůže disponovat se svým majetkem, a pokud učiní jakékoliv kroky ke zkrácení svého majetku na úkor konkursní podstaty, tak se jedná o neúčinný právní úkon. Z dotazu není přesně jasné, jak je možné, že“ úpadce, fyzická osoba si v době po prohlášení konkursu nově zřídila u peněžního ústavu dispoziční právo k běžnému účtu. Majitelem běžného účtu je právnická osoba. Úpadce není společníkem, jednatelem či zaměstnancem a není s ní ani v jiném pracovně-právním vztahu. Dispoziční právo k tomuto běžnému účtu má však pouze úpadce“. Není zcela zřejmé,, jak je možné, že by si právnická osoba „nechala líbit“, že s jejím účtem bude disponovat třetí osoba, navíc nacházející se v konkursním řízení, když k ní není, jak tazatel uvádí, „v žádném vztahu“. Z dotazu není zřejmé vyjádření oné právnické osoby, která je majitelem účtu. Vzhledem k okolnosti případu však je možné, že se jedná o jakousi „účelovou dohodu“ mezi jednatelem společnosti, společníky a samotným úpadcem ke zkrácení věřitelů v daném konkursu. Úpadce tak může prostřednictvím této právnické osoby podnikat dál a odčerpávat pro svoji osobní potřebu, či osobní spotřebu jiných osob, různé částky. Pokud by se toto „spojení“ prokázalo, nebo by se ukázalo jako nanejvýš pravděpodobné, tak by bylo možné využít možností postupu, které poskytuje trestní právo. Rovněž by bylo vhodné znát, na základě čeho (plné moci?) může úpadce a jen on sám disponovat s účtem právnické osoby. V daném případě by bylo vhodné využít výše uvedeného ustanovení § 9d ZKV o součinnosti a požádat příslušnou banku o spolupráci, resp. o součinnost, případně využít práva dle ust. § 17 a násl. ZKV za účelem splnění povinností ke zjištění podstaty a nechat předvolat k výslechu samotného úpadce, a zjistit tak veškeré okolnosti případu. Pokud by se potvrdilo, že úpadce sám, s úmyslem zkrátit podstatu a konkursní věřitele,se podílel na zřízení účtu (popsané okolnosti by tomu nasvědčovaly), tak by bylo vhodné využít i institutů trestního práva. Jestliže však fyzická osoba, na jejíž majetek je prohlášen konkurs, má jakékoliv příjmy, musí je předat, resp. poskytnout správci do konkursní podstaty, jinak se vystavuje nebezpečí vzniku povinnosti hradit škodu tím vzniklou, případně až nebezpečí trestního stíhání, dle rozsahu a okolnosti případu. 28 BULLETIN 1/2006 Jestliže se podařilo, či podaří tazateli zjistit obsah výpisů z banky, lze z nich zjistit příslušné toky finančních prostředků od různých odběratelů a platby dodavatelům. Bez řádné spolupráce s onou právnickou osobou, resp. s vedením společnosti, není však možné přesně zjistit finanční toky, procházející výhradně v hotovosti, tedy přes pokladnu. Je třeba upozornit i na ust. § 18 odst. 4 ZKV, podle kterého ten, kdo má věc náležející do konkursní podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc mohl prohlédnout, ocenit, zapsat do soupisu a zpeněžit; na výzvu správce je povinen věc i vydat; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou. Vzhledem ke kontextu celého ust. § 18 a následujících ZKV je možné vkládat slovo „věc“ v rozsahu zákona, tj. i jako „věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí úpadci (§ 6 odst. 3 ZKV)“ Dle ust. § 18 odst. 2 ZKV je soupis listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní dle § 18 odst. 3 ZKV nakládat pouze správce nebo soba, jíž k tomu dal správce souhlas. V každém případě, pokud nikdo ze „zainteresovaných“ osob se správcem konkursní podstaty nespolupracuje, a správce má za to, že příslušné finanční částky jsou vlastnictvím úpadce, tak je možné využít též postup dle ust. § 18 a § 19 ZKV a příslušné prostředky do soupisu konkursní podstaty zahrnout, a pokud jsou pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se tato věc (prostředky) do soupisu konkursní podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu. Soud pak uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně. Do uplynutí lhůty k podání žaloby a po dobu do pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu zpeněžit ani s ní jinak nakládat, ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby. Ze ZKV jednoznačně vyplývá, že jedinou osobou, která je oprávněna disponovat s majetkem úpadce je, pokud se skutečně jedná o majetek úpadce, výhradně správce konkursní podstaty. Banka by tedy v takovém případě měla podle názoru autora této odpovědi příslušné finanční prostředky vydat a místo úpadce by měl být jako osoba disponující s majetkem úpadce být správce. V našem případě totiž úpadce, fyzická osoba provedla neúčinný právní úkon. Veškeré přírůstky majetku úpadce patří v průběhu konkursu jednoznačně do konkursní podstaty. Závěrem je třeba uvést, že při podrobné znalosti konkrétního případu by bylo možné „najít“ i jiné způsoby řešení, např. podání návrhu na vydání předběžného opatření apod. INFO ZE SEKRETARIÁTU UKONČENÍ ČLENSTVÍ – REVOKACE ČLENSTVÍ Vážené členky, vážení členové, tak jak jsme Vás informovali na stránkách předešlého čísla Bulletinu došlo ke konci roku 2005 k vyloučení osob, které vůči KSKŘI v ČR pro rok 2005 neuhradili členský příspěvek. V souvislosti s ukončením členství bude po 28. 2. 2006 rozesíláno oznámení soudům s žádostí o vypsání ze seznamu správců konkursních podstat u těch osob, které byly KSKŘI doporučeni k zapsání. V souvislosti s tímto Vám KSKŘI v ČR chce nabídnou možnost využít podání žádosti o revokaci členství. Žádostem, které budou představenstvu doručeny do 28. 2. 2006 (po úhradě členského příspěvku za rok 2005) bude vyhověno. PLATBA ČLENSKÉHO PŘÍSPĚVKU PRO ROK 2006 V průběhu měsíce ledna 2006 Vám byly rozeslány faktury k úhradě členského příspěvku pro rok 2006 s výzvou o aktualizaci dat a to jak na seznamu členů, který je zveřejněn na webových stránkách KSKŘI v ČR – www.kskri.cz (a vyžaduje Váš vlastoruční podpis se souhlasem k zveřejněním), tak s aktualizací dat pro vnitřní potřebu Komory – zejména dosílací adresy a elektronického spojení. Za dosud zaslané změny děkujeme a pokud jste kontaktní spojení změnili a nezaslali nám jej, prosím, učiňte tak nyní. Údaje k platbám členského příspěvku pro rok 2006 Částka: 2 500,-Kč* číslo účtu: 3741-007/2700 nebo ve tvaru: 3741007/2700 (HVB Czech Republic,a.s.) Variabilní symbol: číslo faktury (bez písmen) INFORMACE O POSKYTOVANÝCH SLUŽBÁCH A NABÍDCE ČINNOSTI KSKŘI V ČR PRO ROK 2006 Komora v roce 2006 nabízí členské základně k využití: • webové stránky Komory; • metodické poradenství; • Bulletin; • územní sekce; • pojištění; • komise Komory; • doporučení k zapsání do seznamu SKP; • tisk vizitek s logem komory. Nabídku Komory včetně kontaktu na členy představenstva a sekretariátu Komory naleznete na webových stránkách (www.kskri.cz).
Podobné dokumenty
Sborník Mezinárodní konference o úpadku v ČR
JUDr. Jarmila Veselá, prezidentka KSKŘI v ČR
Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté,
dovolte, abych Vás jménem organizátora konference, Komory specialistů pro krizové řízení ČR, přivítala na dneš...
Mezi námi 0603 -- 7. číslo
Nilgiri byla do nedávné doby jen provincie produkující standardní čaj spíše do sáčků, ale dnes tato provincie začala experimentovat s novými druhy a možná se dočkáme nějakého precisního druhu z tét...
Smlouva o prodeji podniku 2012
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1599/2008, ze dne 10. 11. 2010
(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném
číslo 2014-3 - Otevřený Rozšalovávací List
se ptáte, není velký, zásadní problém. Je
to jen otázka dobré organizace.
oa_rakovnik_svp_oa - Obchodní Akademie Lysá nad Labem
práce s internetem. Mezi jeho odborné dovednosti patří znalost podnikových činností včetně
vedení účetnictví a zajišťování personální agendy. Při přípravě absolventa se důraz klade i na
výchovu k p...
Komárňanská nemocnica zmodernizovala operačné sály
oblečení. Jsem moc ráda, že jsem konečně
po roce hledání našla práci,“ svěřila se
Satisfakce 01/2008
života. Redakce Satisfakce se tohoto úsloví
drží a připravila pro vás pestrou paletu