docPrůvodce konkursním řízením: Přezkumné jednání a
download 
Stížnost Transkript
Průvodce konkursním řízením: Přezkumné jednání a
T É M A http://pravniradce.ihned.cz/prirucka P R Á V O – R U B R I K A Průvodce konkursním řízením: Přezkumné jednání a incidenční spory Mgr. Jan Kozák P R A K T I C K Á Kapitoly otištěné v březnovém čísle Právního rádce se věnovaly návrhu na prohlášení konkursu a přihlášky pohledávky. Na tyto kroky věřitele činěné v rámci probíhajícího konkursního řízení mohou, jako důsledek úkonů učiněných jinými účastníky konkursního řízení či úkony ze strany správce konkursní podstaty, navázat další. Jde především o obranu věřitele v případě, že přihlášená pohledávka byla popřena. Další část textu se věnuje odlišné problematice. Zabývá se otázkou excindačních neboli vylučovacích žalob. Snaží se tak naznačit postup v případě, kdy subjekt hodlá zpochybnit a zvrátit postup správce konkursní podstaty při sestavování soupisu konkursní podstaty úpadce. P Ř Í R U Č K A F Ó R U M P O R A D N A 1. Přezkumné jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II 2. Incidenční spory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV 3. Vzory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I X Incidenční žaloba u nevykonatelné pohledávky Incidenční žaloba u vykonatelné pohledávky popřené správcem konkursní podstaty 4. Vylučovací (excindační) žaloba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X I 5. Vzory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIV Vylučovací žaloba M O N I T O R PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 I PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY T É M A 1. PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ P R Á V O – R U B R I K A K přezkoumání přihlášených pohledávek soud v souladu s § 21 odst. 1 věta první zákona č. 328/91 Sb., o konkursu a vyrovnání v posledním znění (dále jen zákon o konkursu a vyrovnání) nařizuje přezkumné jednání. K jednání soud účastníky předvolá obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem konkursní podstaty. PŘÍPRAVA PŘEZKUMNÉHO JEDNÁNÍ M O N I T O R P O R A D N A F Ó R U M P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A Správce konkursní podstaty poté, co převezme přihlášky pohledávek od konkursního soudu, je povinen přezkoumat přihlášky s ohledem na jejich úplnost a dále především podle úpadcových obchodních knih. Správcovou povinností je dbát nejen na úplnost podané přihlášky po stránce obsahové, tj. zda přihlášené pohledávky jsou skutečnými pohledávkami za úpadcem, ale také z hlediska formálních náležitostí přihlášky. Zde by měl správce konkursní podstaty zkoumat otázku řádného označení věřitele, podpisu osoby podávající přihlášku, popř. jednající za věřitele, respektive za něj udělující plnou moc, řádného označení úpadce, připojení všech listin či jiných důkazů, na které je v přihlášce pohledávky odkazováno apod. Správce v rámci výzev na odstranění vad přihlášek, které zasílá věřitelům, musí uvést, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Má jít o zcela konkrétní návod, který by věřiteli umožnil podanou přihlášku uvést do dokonalé podoby. Na jasnost správcem učiněné výzvy je třeba klást důraz i z toho důvodu, že neodstranění vad přihlášky podle učiněné výzvy může mít pro přihlášeného konkursního věřitele za následek nepřihlížení k podané přihlášce. V případě, že by šlo o přihlášku zařazenou do druhého, tzv. zvláštního přezkumného jednání, byl by tímto způsobem věřitel připraven o možnost domoci se poměrného uspokojení své pohledávky v rámci konkursního řízení na majetek úpadce. Výzvy činěné správcem konkursní podstaty vůči věřitelům by měly být realizovány formou dopisu s náležitostmi danými v § 20 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání. Lhůta k opravě přihlášky pohledávky v souladu s § 20 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání může být pouze patnáctidenní. Správce konkursní podstaty je povinen vyzývaného věřitele upozornit na následky nesplnění učiněné výzvy. V této souvislosti je na místě upozornit na fakt, že správce konkursní podstaty nemůže užívat žádnou z forem rozhodnutí užívaných soudem v rámci o. s. ř., tj. např. usnesení. Správce je sice osobou ustavenou soudem, ovšem toto postavení nelze zaměňovat bez dalšího s pozicí soudu, pro který je o. s. ř. závazným procesním předpisem, byť v rámci konkursního řízení užívaného pouze přiměřeně. Pro případ, že správce konkursní podstaty uvede při přezkumném jednání, že k podané přihlášce se z důvodu nedoplnění nebo neprovedení opravy nepřihlíží, je nutné, aby bylo jednoznačně prokazatelné, že výzva k opravě či doplnění přihlášky od správce konkursní podstaty byla konkursnímu věřiteli skutečně doručena a kdy se tak stalo. V opačném případě by postup podle § 20 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání nebylo možné aplikovat. II Další povinností správce konkursní podstaty je sestavení seznamu přihlášek pro účely přezkumného jednání. Do sestaveného seznamu se nezařazují přihlášky, ke kter ým se z důvodů výše zmiňovaného § 20 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání nepřihlíží nebo přihlášky pohledávek doručené konkursnímu soudu více jak dva měsíce po pr vním přezkumném jednání. Dále předložený seznam nebude obsahovat pohledávky, ke kter ým nebude přihlíženo v souladu s § 33 zákona o konkursu a vyrovnání. Jde o tyto pohledávky: a) úroky z pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu, b) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení, c) nároky věřitelů z darovacích smluv, d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění včas a ve správné výši, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před prohlášením konkursu, e) smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po prohlášení konkursu. Do seznamu pro přezkumné jednání dále správce nezařazuje pohledávky za podstatou vymezené § 31 odst. 2 a pracovní nároky. V rámci § 20 odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání se zákonodárce dopustil nepřesnosti tím, že odkázal pouze na § 31 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání a pominul citovat § 31 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání, které vymezuje okruh pracovních nároků z hlediska časového. Pokud by správce konkursní podstaty při zpracovávání seznamu pro přezkumné jednání nevzal tuto skutečnost na vědomí, mohl by tím způsobit nenapravitelná pochybení spočívající ve faktu, že některé přihlášky pohledávek by nebyly podrobeny režimu přezkumného jednání, přestože by mu podrobeny být měly. Konkursní věřitelé by tak byli zbaveni možnosti participovat na rozvrhovém usnesení. Pochybení tohoto rázu by bylo možné napravit teprve v rámci rozhodování o řádném opravném prostředku proti rozvrhovému usnesení. V předloženém seznamu správce rozlišuje skupinu oddělených věřitelů, pohledávky pr vní třídy a pohledávky druhé třídy. Ustanovení § 20 odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání správci výslovně ukládá označit v seznamu přihlášek předměty, které jsou předmětem uplatněného práva na oddělené uspokojení a takto zajištěnou pohledávku. V rámci přípravy přezkumného jednání je správce konkursní podstaty povinen v souladu s § 20 odst. 6 věta pr vní zákona o konkursu a vyrovnání předložit zpracovaný seznam přihlášek úpadci k vyjádření. Přestože zákon o konkursu a vyrovnání výslovně nestanoví povinnost úpadce vyjádřit se k přihlášeným pohledávkám, je v zájmu samotného úpadce, aby se prostřednictvím svých statutárních zástupců, nebo sám k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je nutno mít na mysli možnost, že dojde-li ke zrušení konkursu v souladu s § 44 zákona o konkursu a vyrovnání, může se potom bývalý úpadce snadno dostat do situace, kdy věřitelé, jejichž pohledávky byly v rámci přePRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A F Ó R U M P O R A D N A M O N I T O R PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 P R Á V O – R U B R I K A PRŮBĚH PŘEZKUMNÉHO JEDNÁNÍ Termín přezkumného jednání stanoví soud především s ohledem na lhůtu, kterou v usnesení o prohlášení konkursu na majetek úpadce stanovil pro podání přihlášek. Lhůtu může soud určit v rozmezí třiceti dnů až tří měsíců od vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Soud by měl dále zohlednit povinnost správce konkursní podstaty vyzvat věřitele k odstranění vad podaných přihlášek. Rozhodnutí soudu o nařízení přezkumného jednání musí být doručeno správci a úpadci do vlastních rukou. Stejné ustanovení současně určuje povinnost soudu poučit správce i úpadce o nezbytnosti jejich účasti. Zatímco v případě správce konkursní podstaty je toto poučení zcela na místě, u úpadce již lze v této otázce úspěšně pochybovat. Jak vyplývá i z dalších ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (vliv stanoviska správce na zjištění pohledávky podle § 24 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání) účast správce konkursní podstaty při přezkumném jednání je zcela nezbytná a není možno uvažovat ani o jeho nahrazení osobou vybavenou řádnou plnou mocí. Správcova nepřítomnost při přezkumném jednání je jednoznačným důvodem pro jeho zrušení a odročení. Úpadcova nepřítomnost tyto následky sebou nepřináší, neboť, jak již bylo shora uvedeno, neovlivňuje jeho pasivita ve vztahu k přihláškám pohledávek cíl přezkumného jednání spočívající v řádném zjištění přihlášených a přezkoumávaných pohledávek. Opakovaně je nutné připomínat, že po krátkém období od 1. 5. 2000, kdy nabyla účinnosti novela zákona o konkursu, provedená zákonem č. 105/2000 Sb., kterou byly konkursní soudy zbaveny možnosti využívat pro doručování Obchodního věstníku a úřední desky, do 21. 7. 2000, kdy nabyla účinnosti další novela zákona o konkursu a vyrovnání provedená zákonem č. 214/2000 Sb., je nyní tato možnost soudům vrácena. Přihlášení věřitelé nemohou s rukama v klíně očekávat obsílku soudu o nařízeném přezkumném jednání, ale musejí sami iniciativně sledovat úřední desku konkursního soudu popř. Obchodní věstník, kde jsou předvolání k těmto soudním krokům zveřejňována. V opačném případě se připraví o možnost účastnit se tohoto jednání a aktivně ovlivnit osud vlastní přihlá- šené pohledávky či pohledávek přihlášených dalšími věřiteli. Do prvního neboli řádného přezkumného jednání by správce měl zařadit všechny přihlášky pohledávek došlé soudu ve stanoveném časovém období. Tento názor je možné opřít o § 22 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání, podle kterého konkursní věřitelé pohledávek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích (tedy i při prvním) přezkumných jednáních. V případě, že někter ý z věřitelů, jenž ve lhůtě určené v souladu s § 13 odst. 2 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání soudem pro podání přihlášek pohledávek (třicet dnů až tři měsíce) podá řádnou přihlášku pohledávek a nebude zařazen do pr vního přezkumného jednání, bude tak zbaven možnosti popřít přihlášky pohledávek ostatních věřitelů, kter ých se pr vní přezkumné jednání bude týkat. Konkursní věřitel, který dbal pokynů soudu, by tak mohl být oslaben ve svém procesním postavení vůči ostatním konkursním věřitelům, jejichž přihlášky byly do prvního přezkumného jednání zařazeny. Druhé, tzv. zvláštní přezkumné jednání, by mělo být posledním přezkumným jednáním ve věci. Jeho nařízení přichází do úvahy nejdříve po uplynutí dvou měsíců od prvního přezkumného jednání, neboť teprve v tomto okamžiku mohou být soudu doručeny bezpečně všechny přihlášky, jež mohou být předmětem druhého jednání a nespadnou do propadné lhůty dané § 22 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání. Také v případě druhého přezkumného jednání by měl soud při určení termínu vzít do úvahy povinnost správce konkursní podstaty doplnit došlé přihlášky na základě výzev zaslaných konkursním věřitelům. Při samotném jednání vyjádří své stanovisko k přihlášeným pohledávkám správce konkursní podstaty a přítomní konkursní věřitelé, popř. úpadce. O zjištěné pohledávce lze hovořit pouze tehdy, nebyla-li popřena správcem ani žádným z konkursních věřitelů. O stanovisku úpadce jsme se zmínili již výše. Konkursní věřitelé přítomní přezkumnému jednání mají možnost popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek. Na otázku, který z uvedených účastníků je povinen se k přihlášeným pohledávkám vyjádřit a u kterého jde o pouhou možnost, lze opět nalézt odpověď v platné judikatuře Nejvyššího soudu ČR: „Správce konkursní podstaty je povinen již v seznamu uvést, které pohledávky uznává a které z nich popírá (a v jakém směru je popírá); své stanovisko je oprávněn při přezkumném jednání změnit. Právo popřít přihlášené pohledávky má rovněž každý konkursní věřitel; na rozdíl od správce, který se musí u každé pohledávky výslovně vyjádřit, zda ji uznává nebo popírá (a v jakém směru ji popírá), se konkursní věřitel k uznání pohledávky nevyslovuje; z ustanovení § 23 odst. 1 věta první zákona o konkursu a vyrovnání plyne, že ke zjištění pohledávky postačuje, že nebyla žádným z konkursních věřitelů popřena.“ (stanovisko Nejvyššího soudu ČR č. R 52/1998, bod XXXI, odůvodnění, str. 201 /377/). K otázce popření jednotlivých „prvků“ přihlášených pohledávek zaujal názor Nejvyšší soud ČR ve svém stanovisku č. R 52/1998, bodu XXXI., odst. 5 odůvodnění, str. 201 (377): „O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka T É M A zkumných jednání zjištěny (nebyly popřeny správcem ani žádným z konkursních věřitelů) a nebyly současně výslovně popřeny úpadcem, budou mít v rukou tituly pro návrh na výkon rozhodnutí proti úpadci. Úpadce, kterému se podaří odvrátit již prohlášený konkurs, by se tak snadno mohl opět ocitnout na pokraji úpadkové situace. Na druhé straně při ukončení konkursního řízení na majetek právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku rozvrhovým usnesením stanovisko úpadce ztrácí na významu. Popření přihlášených pohledávek úpadcem do výše, právního důvodu nebo pořadí nemá vliv na jejich zjištění a tím i zařazení do rozvrhového usnesení (§ 23 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání). V důsledku zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, stejně jako při zrušení konkursu pro nedostatek majetku, dochází u zmíněných subjektů k jejich zrušení, následnému výmazu z obchodního rejstříku a tím jejich faktickému zániku. III PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY M O N I T O R P O R A D N A F Ó R U M P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A P R Á V O – R U B R I K A T É M A tu nikdy nebyla (tedy že přihlášená pohledávka ve skutečnosti nikdy nevznikla) nebo že již zanikla (např. splněním, započtením, prekluzí) anebo že se zcela promlčela. Výše pohledávky je popřena tehdy, tvrdí-li se, že tu pohledávka sice je, avšak úpadce dluží méně, než kolik bylo v přihlášce uvedeno (tvrzení, že úpadce nedluží nic, představuje popření pravosti pohledávky). Pořadí pohledávky popírá ten, kdo tvrdí, že pohledávka nemá při rozvrhu přednostní pořadí uváděné přihlašovatelem, popřípadě že má jiné (méně výhodnější) než přihlašovatelem uváděné přednostní pořadí. V rámci popírání pořadí lze popřít také přihlašovatelem uplatněné právo na oddělené uspokojení pohledávky. Ten, kdo popírá výši pohledávky nebo její pořadí (včetně práva na oddělené uspokojení), musí současně tvrdit, jaká je ve skutečnosti výše pohledávk y, popřípadě v jakém pořadí má být pohledávka při rozvrhu uspokojena. Popření co do výše nebo pořadí, popřípadě co do odděleného uspokojení, lze uplatnit též jen eventuálně; správce podstaty (konkursní věřitel) může například popřít pravost pohledávky a pro případ, že toto popření nebude shledáno důvodným, popřít též výši pohledávky, přihlašovatelem uplatněné pořadí nebo právo na oddělené uspokojení.“ Přestože text zákona o konkursu a vyrovnání v § 24 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání hovoří o možnosti správce konkursní podstaty popírat pouze výši nároku nebo jeho právní důvod a nikoli pořadí přihlášené pohledávky, ve skutečnosti správce konkursní podstaty v případě, že přihlášenou pohledávku zařadí do jiné třídy, než požadoval věřitel (logicky může jít pouze o situace, kdy správce pohledávku zařadí do druhé třídy, přestože věřitel požadoval zařazení do třídy první), fakticky tak pořadí pohledávky popře, čímž vytvoří podmínky pro případný incidenční spor. Za popření pořadí přihlášené pohledávky je nutné považovat i popření práva na oddělené uspokojení uplatněné konkursním věřitelem v přihlášce pohledávky. Argumentačně lze tento názor opřít o stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 503/98: „Správce konkursní podstaty popírá - stejně jako konkursní věřitelé - pravost, výši nebo pořadí pohledávky.“ V těchto případech je povinností správce konkursní podstaty při přezkumném jednání na takovou situaci upozornit. Je pak pouze na vůli dotčeného věřitele, zda popře v souladu s § 21 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání pořadí své vlastní pohledávky určené správcem a následně podá u příslušného soudu incidenční žalobu. K obsahu učiněných popření realizovaných správcem nebo konkursním věřitelem musí být uvedeno, že jde o podání v rámci soudního jednání a musí tedy být jasné, určité a srozumitelné. Není-li tomu tak, musel by soud konstatovat, že k takovémuto popření nemůže přihlížet. Obsah popření je základem pro příp. incidenční žalobu. Nejasné a neurčité popření pohledávky může zmařit vyřešení řízení o popřenou pohledávku. K otázce popření pohledávky při přezkumném jednání se ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2001 ze dne 24. 5. 2001 vyjádřil i Nejvyšší soud ČR: „Popření pohledávky přihlášené do konkursu je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř. Popírá-li konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty výši pohledávky nebo její pořadí, musí IV uvést, jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popřípadě jaké pořadí má pohledávka v konkursu mít, jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené účinky. Popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávky lze eventuálním procesním úkonem. Popření pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli jeho výši nebo pořadí. Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen pravost, nýbrž i výše případně pořadí pohledávky, je určující obsah popření (jeho důvody) podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek, kter ý tvoří součást tohoto protokolu. Součástí právního posouzení věci soudem ve sporu o pravost, výši nebo pořadí do konkursu přihlášené a správcem konkursní podstaty nebo některým z věřitelů popřené pohledávky, vždy musí být závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou vůbec zabývat. Zjistí-li soud, který rozhoduje o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, musí žalobu pro předčasnost zamítnout. Na základě takového rozsudku je třeba v konkursním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a k novému přezkumu přihlášené pohledávky.“ V uvedeném rozhodnutí je tak řešena nejen otázka samotného popření přihlášené pohledávky u přezkumného jednání, ale také následky nesprávného postupu správce konkursní podstaty při odstraňování vad podaných přihlášek. Význam popěrného úkonu při přezkumném jednání je podtržen dále skutečností, že jde o úkon neodvolatelný. V tomto směru se již také vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 18. 11. 2002 č. j. 6 Cmo 8/2000-24 Vrchní soud v Olomouci: „Uznání pohledávky správcem konkursní podstaty u přezkumného jednání je procesním úkonem. Procesní úkon jako takový nemůže být učiněn podmíněně, rovněž v procesním úkonu nemá právní význam omyl. Nestanoví-li zákon jinak, učiněný procesní úkon nelze odvolat. Občanský soudní řád ve znění platném do 31. 12. 2000, ani zákon o konkursu a vyrovnání v rozhodném znění možnost odvolat již učiněné uznání pohledávky správcem konkursní podstaty nepřipouští. V přezkoumávaném případě skončením přezkumného jednání dne 18. 1. 1999 byl uzavřen seznam přihlášek jakýmkoliv změnám co do svého výsledku a není již možné při dalších přezkumných jednáních, natož pak v průběhu následného incidenčního sporu, tento upravený seznam přihlášek revidovat či měnit.“ 2. INCIDENČNÍ SPORY AKTIVNÍ LEGITIMACE PRO PODÁNÍ INCIDENČNÍ ŽALOBY Při popření pořadí přihlášené pohledávky je aktivně legitimován konkursní věřitel bez ohledu na skutečnost, zda se na přihlášenou pohledávku hledí jako na vykonatelnou nebo nevykonatelnou. V tomto duchu hovoří i judikatura vytvořená Nejvyšším soudem ČR: „Bylo-li popřeno pořadí pohledávky nebo právo na odPRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY P Ř Í R U Č K A F Ó R U M P O R A D N A M O N I T O R PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 U konkursních věřitelů přítomných přezkumnému jednání může správce konkursní podstaty vyrozumění o popření pohledávky a výzvu k podání incidenční žaloby učinit ústně při jednání. Zákon o konkursu a v yrovnání v § 24 odst. 1 nestanovil obligatorně pro tento procesní krok písemnou formu. V takovém případě je dokladem o řádnosti úkonů správce konkursní podstaty protokol o příslušném soudním jednání. Povinnost správce konkursní podstaty vyrozumět o popření přihlášené pohledávky a vyzvat k podání incidenční žaloby nelze v žádném případě nahrazovat činností soudu v rámci jeho poučovací povinnosti při soudním jednání. V ostatních případech je jedinou přijatelnou formou výzva písemná. Ať je vyrozumění a výzva konkursnímu věřiteli činěna jednou či druhou formou, musí vždy respektovat nejen již výše zmíněná ustanovení o. s. ř. a zákona o konkursu a vyrovnání, ale i § 34b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 37/92 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy v posledním znění, jenž stanoví náležitosti těchto úkonů. Jednací řád dává správci konkursní podstaty v případě, že doručuje písemnosti týkající se konkursního řízení, postavení soudního doručovatele (§ 34e odst. 1 jednacího řádu). Včasnost podané žaloby je jedním z atributů, jenž soud při rozhodování o incidenční žalobě posuzuje. V souladu s § 34e odst. 2 jednacího řádu je proto při využívání služeb držitelů poštovní licence touto právní normou vyžadováno, aby vyrozumění a výzva k podání incidenční žaloby byly správcem konkursní podstaty zasílány doporučenou zásilkou s dodejkou a poznámkou „do vlastních rukou“. Není vyloučeno, aby v případech, kdy se takový postup jeví vhodným se zřetelem k procesní ekonomii, poskytl věřitelům potřebné poučení přímo konkursní soud. Bude žádoucí, aby se konkursním věřitelům přítomným u přezkumného jednání, u nějž popřeli vykonatelnou pohledávku, nebo u kterého byla popřena jejich nevykonatelná pohledávka, dostalo příslušného poučení ústně na závěr přezkumného jednání (s tím, že provedení těchto úkonů zaznamená soud v protokole o přezkumném jednání). Věřitelům, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili, musí správce potřebné poučení poskytnout písemně bezprostředně po skončení přezkumného jednání. Bude na správci, aby v řízení o pravost, výši nebo pořadí pohledávky doložil soudu, kdy a jakým způsobem se konkursnímu věřiteli dostalo příslušného poučení (kdy mu bylo písemné poučení doručeno a jaký byl jeho obsah). Bez součinnosti správce v uvedeném směru se soud neobejde ani v případě, že správce nebude účastníkem incidenčního sporu (tak tomu bude, popře-li věřitelovu vykonatelnou pohledávku jiný konkursní věřitel a nikoli již správce). Nebude-li prokázáno, kdy byl konkursní věřitel poučen a že byl poučen P R A K T I C K Á Možnost podat incidenční žalobu je omezena lhůtami danými § 23 odst. 4 a 5 zákona o konkursu a vyrovnání (pro případ popření pohledávky konkursním věřitelem) a § 24 odst. 1 a 2 zákona o konkursu a vyrovnání (pro případ popření pohledávky ze strany správce konkursní podstaty). Ve všech případech je lhůta třicetidenní. Rozdíl je pouze v určení okamžiku, od kterého lhůta počíná běžet. U pohledávek nevykonatelných popřených konkursním věřitelem či správcem konkursní podstaty je povinností správce konkursní podstaty vyrozumět konkursního věřitele, jenž popřenou pohledávku přihlásil, resp. je aktuálně veden jako konkursní věřitel (stal se konkursním věřitelem ve smyslu § 107a o. s. ř.), o tom, která z jeho přihlášených pohledávek byla správcem popřena, zda její právní důvod označený v přihlášce, výše nebo pořadí a z jakého důvodu. Současně správce konkursní podstaty vyzve konkursního věřitele k podání incidenční žaloby ve výše zmíněné lhůtě, jež počíná běžet právě ode dne doručení výzvy od správce konkursní podstaty. Zákon o konkursu a vyrovnání nemá vlastní úpravu počítání lhůt s jedinou výjimkou, kterou je § 66b odst. 4. Podle tohoto ustanovení není prominutí zmeškání lhůt přípustné. Proto je třeba, s přihlédnutím k § 66a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání, použít ustanovení občanského soudního řádu, konkrétně § 55 až 58 tohoto právního předpisu. Lhůta tedy počíná běžet den následující poté, co byla výzva adresátovi doručena. U vykonatelných pohledávek popřených konkursním věřitelem je opět povinností správce konkursní podstaty vyzvat popírajícího konkursního věřitele (jako subjekt aktivně legitimovaný k zahájení incidečního řízení) k podání příslušné žaloby. Počátek běhu lhůty se řídí obdobnými pravidly jako v případě nevykonatelných pohledávek. S ohledem na možné následky spojené s opožděným podáním incidenční žaloby, je nezbytné věnovat VÝZVA K PODÁNÍ INCIDENČNÍ ŽALOBY P R Á V O – R U B R I K A LHŮTY PRO PODÁNÍ INCIDENČNÍ ŽALOBY pozornost také charakteru lhůty pro podání tohoto druhu žalob. V tomto směru se právní názory ustálily na stanovisku, že lhůta daná § 23 a 24 zákona o konkursu a vyrovnání, je lhůtou hmotněprávní. T É M A dělené uspokojení, podává žalobu vždy přihlašovatel“ (stanovisko NS ČR číslo R 52/98, bod XXXI, odst. 14 věta první odůvodnění, str. 203 /379/). U pohledávek nepřiznaných pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu (tzv. nevykonatelné pohledávky) je aktivně legitimovaným, v případě popření pravosti čí výše přihlášené pohledávky, k podání incidenční žaloby věřitel, jehož pohledávka byla popřena. Žalovanou stranou se stává vždy popírající správce konkursní podstaty, popř. i konkursní věřitel, který pohledávku popřel. U pohledávek pravomocně přiznaných rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu (např. pohledávky správce daně), za předpokladu, že konkursní věřitel nejpozději při přezkumném jednání doložil vykonatelnost uplatněné pohledávky předložením rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci (viz § 20 odst. 2 poslední věta zákona o konkursu a vyrovnání), je pro podání incidenční žaloby aktivně legitimován popírající správce konkursní podstaty nebo popírající konkursní věřitel. Pasivně legitimován je konkursní věřitel, jenž přihlášku podal. V PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY T É M A řádně, je vyloučeno mít žalobu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky za opožděnou.1) NÁSLEDKY NEPODÁNÍ INCIDENČNÍ ŽALOBY F Ó R U M P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A P R Á V O – R U B R I K A Následky neuplatnění práva formou incidenční žaloby jsou různé s ohledem na charakter popřené pohledávk y, tj. zda jde o pohledávku, na níž se nahlíží jako na vykonatelnou, či nevykonatelnou. V ustanoveních zákona o konkursu a vyrovnání jsou tyto otázky upraveny v § 23 odst. 4 a 5 (popření pohledávek ze strany konkursního věřitele) a § 24 odst. 1 a 2 (popření pohledávky ze strany správce konkursní podstaty). U pohledávek nevykonatelných při nepodání incidenční žaloby v propadné lhůtě třiceti dnů nelze k popřené pohledávce nebo její části přihlížet a nelze ji ani zařadit do rozvrhového usnesení. U pohledávek vykonatelných je následek zcela opačný. Popřená pohledávka se stává bez dalšího zjištěnou a může být poměrně uspokojena v rámci rozvrhového usnesení. Nepodá-li včas žalobu věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena co do pravosti, pak platí, že k pohledávce se nadále v konkursu nepřihlíží. Zmeškání lhůty k podání žaloby při popření výše nevykonatelné pohledávky má za následek, že pohledávka se pokládá za zjištěnou pouze co do částky, která nebyla popřením zpochybněna. Nepodá-li včas žalobu věřitel, který popřel vykonatelnou pohledávku co do pravosti, platí, že tato pohledávka se pokládá za zjištěnou. Zmeškání žaloby věřitelem, který popřel vykonatelnou pohledávku co do výše, znamená, že pohledávka se pokládá za zjištěnou v plné výši. Nepodá-li včas žalobu věřitel, jehož pohledávka (lhostejno, zda vykonatelná, či nikoli) byla popřena co do pořadí, platí, že pohledávka má pořadí uvedené v popření, popř. věřitel ztratí právo na oddělené uspokojení v rozsahu jeho popření ze strany správce konkursní podstaty či konkursního věřitele. PŘÍSLUŠNOST SOUDU A OBECNÉ NÁLEŽITOSTI INCIDENČNÍ ŽALOBY M O N I T O R P O R A D N A Přímou odpověď na otázku místní a věcné příslušnosti soudu k rozhodování o incidenčních sporech lze nalézt v § 23 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání: „Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, uplatní své popření u soudu, který prohlásil konkurs.“ Tímto ustanovením zákona o konkursu a vyrovnání je jasně vymezena nejen věcná příslušnost, jenž je dána v prvním stupni krajským soudům, ale i příslušnost místní. K rozhodování o incidenčním sporu je příslušný z krajských soudů ten, jenž konkurs na majetek příslušného úpadce prohlásil. V tomto duchu hovoří i ustanovení obecné právní normy, občanského soudního řádu v § 9 odst. 3 písm. t), jde-li o věcnou příslušnost a § 88 písm. i), jde-li o příslušnost místní. FORMA PODÁNÍ INCIDENČNÍ ŽALOBY Incidenční žalobu lze podat jakoukoli formou uznávanou o. s. ř.: VI a) žaloba v písemné podobě, b) žaloba v elektronické podobě (žaloba podávaná v této podobě musí být podepsána elektronicky formou vyžadovanou zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu), c) telegraficky nebo telefaxem. Podání učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba je v téže lhůtě doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, jinak k nim soud nebude vůbec přihlížet (§ 42 odst. 3 věta první a druhá o. s. ř.). E-mailové adresy podatelen jednotlivých krajských soudů je možné získat na webové stránce ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Incidenční žalobu nelze podat ústně do protokolu. Občanský soudní řád sice s takovou formou podání počítá, ovšem pro jiné druhy řízení než jsou incidenční spor y, což vyplývá z dikce § 42 odst. 1 o. s. ř. OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI NÁVRHU Mezi obecné náležitosti každého návrhu na zahájení řízení, tedy i incidenční žaloby, patří: a) označení soudu, jemuž je určen, b) označení navrhovatele nebo navrhovatelů (pro potřeby konkursního řízení je vhodnější termín věřitel nebo věřitelé) příp. dalších účastníků řízení (v případě konkursního řízení půjde o označení dlužníka), c) uvedení věci, které se týká, d) co sleduje (petit návrhu), e) datum a podpis osob oprávněných jednat za navrhovatele. Tak hovoří § 42 odst. 4 věta první o. s. ř. Autoři žalob nesmějí zapomínat na § 79 odst. 1 o. s. ř., jenž upravuje náležitosti žaloby, tedy návrhu na zahájení sporného řízení. Mezi taková řízení se řadí bezpochyby i řízení o incidenční žalobě. Účastníci řízení (věřitel či věřitelé a dlužník) musejí být přesně označeni (obchodní firma či jméno a příjmení a sídlo nebo bydliště) včetně identifikačního čísla a svých případných právních zástupců. Nezbytné je vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, které je třeba také k návrhu připojit. SPECIFIKA OBSAHOVÝCH NÁLEŽITOSTÍ INCIDENČNÍ ŽALOBY Specifika skutkových tvrzení u incidenční žaloby vyplývají z charakteru tohoto druhu žalob a jejich velmi úzké vazby na probíhající konkursní řízení. Přestože je incidenční žaloba žalobou svým charakterem určovací, není povinností žalobce svůj právní zájem na určení pravosti pohledávky prokazovat. Tento běžně uznávaný právní názor byl potvrzen NS ČR v jeho již několikrát citovaném stanovisku č. R 52/98 v bodu XXXI, str. 200 (376). Ve svých skutkových tvrzeních musí žalobce poukázat na prvním místě na probíhající konkursní řízení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Druhým specifikem, oproti běžným žalobám na plnění, či na určení, je obligatornost skutkových tvrzení a důkazů (doložení nebo označení) k otázce včasPRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY P R Á V O – R U B R I K A SPECIFIKA SOUDNÍHO ŘÍZENÍ O INCIDENČNÍ ŽALOBĚ Spory vyvolané konkursem (tedy i incidenční žaloby) jsou zmíněny v § 118b odst. 1 o. s. ř., jenž hovoří o zásadě koncentrace řízení. V těchto řízeních mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. Koncentrace řízení vyjádřená v § 118b odst. 1 o. s. ř. naopak vylučuje použití § 114b o.s. ř., tj. kvalifikované výzvy žalovanému k vyjádření se k podané žalobě. Nereagování na kvalifikovanou výzvu vede v souladu s § 114b odst. 5 o. s. ř. k vydání rozsudku pro uznání. Přes výše zmíněná specifika je řízení o incidenčních žalobách klasickým sporným řízením, kde platí, tentokrát již bez omezení, ustanovení o. s. ř. Účastníci řízení mají proto povinnost mimo jiné přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení zejména tím, že pravdivě a úplně vylíčí všechny potřebné skutečnosti. Soud poté rozhodne, které z navrhovaných důkazů provede. Aplikace o. s. ř. dává však i možnosti, jak dosáhnout poměrně snadno uspokojivého výsledku ve sporu. P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A NÁKLADY INCIDENČNÍCH SPORŮ Náklady řízení v rámci incidenčních sporů jsou jednou z otázek, kde zákon o konkursu a vyrovnání vystupuje téměř absolutně jako lex specialis vůči standardní úpravě nákladů řízení v ustanoveních o. s. ř. (§ 142 o. s. ř. a násl.). Opět lze argumentovat již vydaným rozhodnutím jednoho z odvolacích soudů: „Ustanovení § 25a a § 25b zákona o konkursu a vyrovnání, která jsou ustanoveními speciálními, s účinností od 1. května 2000 vylučují, aby v řízení o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek byla na náklady řízení zcela aplikována ustanovení občanského soudního řádu. Občanský soudní řád se v řízení o konkursu a vyrovnání aplikuje pouze přiměřeně, a je tedy ve vztahu k zákonu o konkursu a vyrovnání předpisem subsidiárním. Podpůrné užití pravidel občanského soudního řádu se uplatní tehdy, pokud zákon o konkursu a v yrovnání jako zvláštní procesní předpis neupravuje určitý institut jinak nebo v tom případě, pokud zákon o konkursu a vyrovnání obsah určitého institutu zcela nebo zčásti neupravuje vůbec. V souzené věci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení správci konkursní podstaty podle § 25a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání. K tomuto závěru dospěl odvolací soud na základě skutečností vyplývajících z obsahu spisu, jež svědčí o tom, že náklady vynaložené správcem F Ó R U M P O R A D N A M O N I T O R PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 v odstavci 3 téhož ustanovení: „Účastník, kter ý měl ve sporu o pravost, výši nebo pořadí ve věci úspěch, uplatní bez zbytečného odkladu výsledek tohoto sporu u správce. Správce po předložení vykonatelného rozhodnutí opraví upravený seznam přihlášek (§ 21 odst. 3) podle výsledku sporu.“ Pouze jednoznačný žalobní petit převzatý soudem do výrokové části meritorního rozhodnutí může být podkladem pro opravu v seznamu přihlášených pohledávek. T É M A nosti podané žaloby. Rozhodujícím důkazem v této otázce bude protokol o přezkumném jednání spolu s prezenční listinou účastníků (při vyrozumění a výzvě věřitele učiněné ústně při soudním roku), resp. písemné vyrozumění a výzva od správce konkursní podstaty a dodejka k této výzvě, jenž bude v dispozici soudu či správce konkursní podstaty. Jde-li o mnohem četnější popření nevykonatelných pohledávek, je nutné zdůraznit omezení vyplývající pro žalobce z § 23 odst. 2 zákona o konkursu a v yrovnání. Konkursní věřitel se smí dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a může se domáhat určení pravosti jen u částky v přihlášce uvedené. Případnou změnou právní kvalifikace oproti přihlášce pohledávky se věřitel diskvalifikuje pro celé jednání. Soud změněnou argumentaci nemůže přijmout a často mu nezbude než takovouto žalobu zamítnout. Stejná situace je i v případě uplatňované částky. K upřesnění výkladu tohoto ustanovení lze užít citaci z rozhodnutí publikovaného v časopisu Soudní judikatura č. 2/2003 uveřejněném pod číslem 35: „Obsahuje-li přihláška pohledávky do konkursu údaje, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel přihlašuje svůj nárok ( v peněžité formě) do konkursu, ale konkursní věřitel (přihlašovatel pohledávky) ani do skončení přezkumného jednání nevylíčil všechny skutečnosti významné pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí, je to důvodem k popření pohledávky, nikoli důvodem k odstraňování vad přihlášky. Jestliže konkursní věřitel (přihlašovatel pohledávky) ve včas podané žalobě o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky (nebo v pozdějších fázích řízení o této žalobě) popřené správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů, uvede vedle rozhodujících skutečností, jež obsahovala již přihláška, i další potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva pro jeho úspěch v incidenčním sporu (pro doložení toho, že jde o pohledávku pravou, že jde o pohledávku uplatněnou ve správné výši nebo o pohledávku uplatněnou ve správném pořadí), pak tím nevybočuje z mezí kladených jeho žalobním tvrzením § 23 odst. 2, věty první zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vylíčení rozhodujících skutečností může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce připojí k žalobě.“ Petit podané incidenční žaloby musí odpovídat charakteru a smyslu incidenčního řízení. Není smyslem řízení dosáhnout vykonatelného titulu, ale pouze určení pravosti pohledávky popřené v rámci jiného soudního jednání (přezkumná jednání). Petit incidenční žaloby může mít např. tuto podobu: „Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v rámci konkursního řízení vedeného u Krajského obchodního soudu v … pod spisovou značkou .. K … na majetek úpadce …., IČ:… ve výši ….. z titulu …… je po právu jako pohledávka první (druhé) třídy bez práva na oddělené uspokojení.“ Důvod pro takto podrobný popis přihlášené pohledávky v petitu incidenční žaloby lze hledat v § 25 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání: „Rozhodnutí soudu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.“ A především VII PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY M O N I T O R P O R A D N A F Ó R U M P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A P R Á V O – R U B R I K A T É M A nelze charakterizovat jako náklady vzniklé zaviněním správce, ani jako náklady vzniklé následkem náhody, která se správci přihodila a použití § 25 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání na daný případ vztáhnout nelze. Zákonem o konkursu a vyrovnání však není vyloučena přiměřená aplikace zmírňujícího § 150 občanského soudního řádu.“ (Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 6 Cmo 68/2002-50 ze dne 19. 12. 2002). Úskalím právní úpravy incidenčních sporů v rámci zákona o konkursu a vyrovnání jsou § 25 odst. 2 a § 25a a § 25b řešící otázku nákladů účastníků incidenčních sporů. Z původní právní úpravy účinné před 1. 5. 2000 (to je před novelou provedenou zákonem č. 105/2000 Sb.) bylo do nového znění zákona o konkursu a vyrovnání převzato z původního textu § 25 odst. 2, podle kterého se náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se sporu správce. Naproti tomu nová právní úprava v § 25a a § 25b odňala účastníkům možnost dosáhnout ve sporech proti správci o pravost výše nebo pořadí popřených pohledávek přiznání úhrady nákladů řízení. Správce konkursní podstaty v případě úspěchu převyšujícího jeho neúspěch ve sporu má právo na procentuální část svých nákladů odpovídající procentu rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem. Vzniklý konflikt dvou rozporných právních úprav v jedné otázce je nutno řešit ve prospěch novější právní úpravy v § 25a a § 25b zákona o konkursu a vyrovnání. K tomuto názoru se přiklání i soudce NS ČR JUDr. Zdeněk Krčmář: „Nová ustanovení § 25a a § 25b jsou komplexně věnována problematice náhrady nákladů incidenčních sporů. Přitom dochází k řešení někter ých otázek, které byly sporné buď pro nedostatečnost úpravy nebo pro rozdíly ve výkladu. Ve světle nové úpravy nemůže obstát dosavadní (novelou nedotčené) znění § 25 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání. Ustanovení, podle něhož se náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporu správce (§ 25 odst. 2 věta pr vní zákona o konkursu a vyrovnání), je v rozporu s úpravou, která stanoví, že ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení (§ 25a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání), a za náklady podstaty se v takovém sporu pokládají jen náklady vzniklé správci (§ 25a odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání). Je rovněž zásadní významový rozdíl mezi úpravou, jež ve sporu, kterého se správce nezúčastnil, přiznává popírajícím věřitelům nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu (§ 25 odst. 2 věta druhá zákona o konkursu a vyrovnání), a ustanovením, které popírajícím věřitelům přiznává právo, aby jim byly z podstaty nahrazeny jejich náklady řízení, jestliže podle rozhodnutí ve sporu vznikl podstatě prospěch (§ 25b odst. 1 věta pr vní zákona o konkursu a vyrovnání), a to jen tehdy, nenahradil-li jim náklady řízení ten, komu tato povinnosti byla v incidenčním sporu uložena (§ 25b odst. 1 věta druhá zákona o konkursu a vyrovnání). V případě takto založeného konfliktu je nutno dát přednost novější úpravě, to jest § 25a zákona o konkurVIII su a vyrovnání a § 25b zákona o konkursu a vyrovnání (poměr ustanovení § 25 odst. 2 k § 25a zákona o konkursu a vyrovnání a § 25b zákona o konkursu a vyrovnání lze interpretovat též jako poměr úpravy obecné a zvláštní).“2) Z preferovaných § 25a a § 25b zákona o konkursu a vyrovnání mohou výkladové problémy způsobovat § 25b zákona o konkursu a vyrovnání. K těmto ustanovením JUDr. Zdeněk Krčmář uvádí: „Prospěchem, kter ý podle § 25b odst. 1 věta pr vní zákona o konkursu a vyrovnání vznikl podstatě podle rozhodnutí v incidenčním sporu, se rozumí prospěch získaný tím, že z konkursní podstaty nebude muset být při rozvrhu (nebo i dříve) vyplacena částka připadající na úspěšně popřenou pohledávku. Obratem, podle kterého do výše plnění poskytnutého věřiteli z podstaty podle § 25b odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání »přechází jeho právo na podstatu«, není v § 25b odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání zakládána způsobilost „podstaty“ být účastníkem exekučního řízení, v němž bude částka přiznaná věřiteli případně vymáhána. Jde toliko o vyjádření skutečnosti, že uvedená pohledávka se takto stává součástí majetku podstaty.“ 3) UPLATNĚNÍ VÝSLEDKU INCIDENČNÍCH SPORŮ A DODATEČNÉ UZNÁNÍ POHLEDÁVKY SPRÁVCEM KONKURSNÍ PODSTATY Nově zavedeným § 25 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání byla upřesněna povinnost konkursních věřitelů uplatnit u správce konkursní podstaty výsledky incidenčního sporu tak, aby mohly být zachyceny v seznamu přihlášených pohledávek. Další podstatnou novinkou zákona o konkursu a vyrovnání se stala možnost správce konkursní podstaty uznat dodatečně po skončení přezkumného jednání popřenou pohledávku. Uznání pohledávky činí správce konkursní podstaty písemně vůči konkursnímu soudu. Podmínkou pro tento postup je nepopření stejné pohledávky některým z konkursních věřitelů a dále skutečnost, že k uznání došlo před uplynutím lhůty pro podání incidenční žaloby nebo po uplynutí propadné třicetidenní lhůty v případě, že incidenční žaloba byla konkursním věřitelem podána. Za situace, kdy by konkursní věřitel řádnou žalobu ve lhůtě nepodal, se dále k jeho pohledávce bez dalšího nepřihlíží a učiněné uznání by směřovalo vůči „neexistující“ pohledávce. Uznání podle § 24 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání je třeba důsledně rozlišovat od uznání podle § 153a o. s. ř. Každý z těchto institutů má jiné procesní následky. V pr vním případě je vydáno usnesení soudu, jehož právní mocí je popřená pohledávka dál považována za zjištěnou a příp. incidenční žaloba se stává bezpředmětnou, tzn. je meritorním rozhodnutím zamítnuta. V druhém případě je výsledkem rozsudek pro uznání, tzn. úplné vyhovění podané incidenční žalobě. V obou případech je však pro konkursního věřitele a celé konkursní řízení dopad tentýž. Pohledávka je považována za zjištěnou v rozsahu učiněného uznání (ať již jde o uznání ve smyslu § 24 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání či uznání podle § 153a o. s. ř.) a budou v případném rozvrhu uspokojována. PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY T É M A 3. VZORY INCIDENČNÍ ŽALOBA U NEVYKONATELNÉ POHLEDÁVKY, § 23 ODST. 2 ZÁKONA O KONKURSU A VYROVNÁNÍ Brno dne 1. 7. 2004 INCIDENČNÍ ŽALOBA Žalobce: Křemílek a Vochomůrka, a. s., se sídlem Tovačovská ulice 10, 680 00 Olomouc, IČ: 87 65 43 21, právně zastoupen JUDr. Janem Novákem, advokátem, AK Tovačovská ulice 12, 680 00 Olomouc Žalovaný 5): P O R A D N A M O N I T O R PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 IV. Úpadce 10. 1. 1999 uzavřel s městem Tovačov smlouvu na stavbu spor tovního areálu. V souvislosti s výstavbou téhož spor tovního areálu pro město Tovačov uzavřel žalobce s úpadcem dne 2. 2. 1999 kupní smlouvu č. 22/99, kterou se žalobce jako prodávající zavázal dodat úpadci jako kupujícímu stavební materiál, kter ý byl přesně specifikován v bodě I. této smlouvy včetně dohodnutého množství a ceny. V bodě III. byla určena sankce při včasném neuhrazení kupní ceny ve výši pěti procent za každý, byť i jen započatý měsíc prodlení s úhradou kupní ceny. Za žalobce skutečně smlouvu podepsal pan Karel Vrána na základě plné moci, jež je k textu smlouvy připojena a úpadci byla předána, jak konečně vyplývá z bodu XII. smlouvy. Plná moc byla za žalobce udělena tehdejším předsedou představenstva. V bodě VII. smlouvy bylo stranami dohodnuto, že zboží budou při dodávce přebírat stavbyvedoucí přítomní na stavbě v okamžiku dodávky zboží. Ve druhém odstavci tohoto bodu smlouvy byla uvedena jména stavbyvedoucích a mezi nimi i Jana Slámy, kter ý převzetí zboží za úpadce potvrdil. Mělo být dodáno dle smlouvy do 15. 3. 1999. Žalobce požadované zboží-stavební materiál v termínu dodal, úpadce je řádně převzal v souladu s výše zmíněným ustanovením bodu VII. zmíněné smlouvy. Kupní cena ve výši 5 620 000 korun měla být uhrazena úpadcem do 30. 3. 1999. Úpadce kupní cenu nikdy neuhradil. 6) F Ó R U M II. Při přezkumném jednání konaném dne 10. 5. 2002 popřel pohledávku žalobce správce konkursní podstaty. Pohledávku popřel co do důvodu i výše s tím, že nemá za osvědčené, že smlouvu za žalobce podepsal pan Karel Vrána, jenž nebyl oprávněn za úpadce v rozhodné době podle výpisu z obchodního rejstříku jednat a dále, že za úpadce od žalobce zboží řádně nepřevzal, neboť dodací listy za úpadce podepsal a převzetí zboží tak potvrdil Jan Sláma, stavbyvedoucí, jenž nebyl v rozhodné době osobou oprávněnou jednat za úpadce navenek. Pohledávka žalobce nebyla popřena žádným z konkursních věřitelů. Žalovaný sdělil žalobci výsledek přezkumného jednání a současně jej vyzval k podání incidenční žaloby dopisem ze dne 12. 5. 2002, který byl žalobci doručen dne 15. 5. 2002. Tato žaloba byla na podatelnu výše označeného soudu doručena žalobcem dne 5. 6. 2002, tj. v zákonné lhůtě třiceti dnů a je tedy podána včas. P Ř Í R U Č K A I. Krajským soudem v Brně byl dne 1. 2. 2002 usnesením č. j. 2 K 45/2001-56 prohlášen konkurs na majetek úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78. Žalobce ve lhůtě 30 dnů od prohlášení konkursu přihlásil u Krajského soudu v Brně přihláškou pohledávky svou pohledávku za úpadcem v celkové výši 15 174 000 korun z titulu neuhrazené kupní ceny za dodaný materiál ve výši 5 620 000 korun a příslušenství ve výši 9 554 000 korun. Žalobce přihlásil svou pohledávku ve II. třídě bez práva na oddělené uspokojení. Pohledávka byla přihlášena jako nevykonatelná. Důkaz: - kopie usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 2 K 45/2001-56 ze dne 1. 2. 2000 - přihláška pohledávky zaslaná soudu – nechť připojí soud. III. Žalobce je obchodní společností, která je zapsána u Obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě od 1. 1. 1990. Předmětem činnosti navrhovatele je stavební činnost a výroba stavebních materiálů. Úpadce je obchodní společností, která je zapsána u Obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně od 1. 10. 1993. Předmětem činnosti navrhovatele je stavební a realitní činnost. Závazkový vztah popsaný v bodě IV. této žaloby vznikl při podnikatelské činnosti žalobce a úpadce a řídí se tedy platnými ustanoveními zákona č. 513/91 Sb., obchodního zákoníku. Důkaz: - úplný výpis z obchodního rejstříku žalobce a úpadce. P R A K T I C K Á JUDr. Pavel Kostka, advokát, AK Králova 10, Břeclav jako správce konkursní podstaty úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78 Důkaz: - protokol o přezkumném jednání ze dne 10. 5. 2002 – nechť připojí soud ze spisu sp. zn. 2 K 45/2001 - přezkumný list k přihlášce pohledávky žalobce – nechť připojí soud ze spisu sp. zn. 2 K 45/2001 - dopis správce konkursní podstaty (žalovaného) ze dne 12. 5. 2002 - dodejka k dopisu ze dne 12. 5. 2002 – nechť předloží žalovaný nebo nechť připojí soud ze spisu sp. zn. 2 K 45/2001. P R Á V O – R U B R I K A Krajský soud v Brně pracoviště Husova 15 601 95 Brno4) ——————————— IX PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY P R Á V O – R U B R I K A T É M A Důkaz: - smlouva o výstavbě spor tovního areálu uzavřená mezi úpadcem a městem Tovačov dne 10. 1. 1999 - kupní smlouva ze dne 2. 2. 1999 č. 22/99 včetně kopie plné moci pro pana Karla Vránu ze dne 1. 2. 1999 - úplný výpis z obchodního rejstříku žalobce - dodací listy ke smlouvě č. 22/99. P Ř Í R U Č K A V. Žalobce má tedy za úpadcem splatnou pohledávku, která v jistině dosahuje částky 5 620 000 korun, na příslušenství pak představuje částku 9 554 000 korun (duben 1999 až leden 2002, tj. 34 měsíců x 5 % =170 % ceny), celkem tedy 15 174 000 korun.7) Žalobce má za to, že popření pohledávky ze strany žalovaného je v rozporu s textem uzavřené kupní smlouvy. Žalovaný řádně neposoudil text uzavřené smlouvy. Smlouva byla za obě strany řádně podepsána oprávněnými osobami (jak je uvedeno výše) a zbo- ží bylo úpadcem řádně převzato, neboť k převzetí dodávaného zboží–stavebního materiálu došlo v souladu s výše zmíněným bodem VII. smlouvy. VI. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: Pohledávka žalobce přihlášená do konkursního řízení na majetek úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78 vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 2 K 45/2001 ve výši 15 174 000 korun z titulu neuhrazené kupní ceny na základě kupní smlouvy č. 22/99 ze dne 2. 2. 1999 včetně příslušenství je po právu jako pohledávka II. třídy bez práva na oddělené uspokojení.8) JUDr. Jan Novák, na základě plné moci, která je k návrhu připojena 9) INCIDENČNÍ ŽALOBA U VYKONATELNÉ POHLEDÁVKY POPŘENÉ SPRÁVCEM KONKURSNÍ PODSTATY, § 24 ODST. 2 ZÁKONA O KONKURSU A VYROVNÁNÍ P R A K T I C K Á Krajský soud v Brně pracoviště Husova 15 601 95 Brno10) ——————————— Brno dne 1. 7. 2004 INCIDENČNÍ ŽALOBA Žalobce: JUDr. Pavel Kostka, advokát, AK Králova 10, Břeclav jako správce konkursní podstaty úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o, se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78 F Ó R U M Žalovaný: 11) Křemílek a Vochomůrka, a. s., se sídlem Tovačovská ulice 10, 680 00 Olomouc, IČ: 87 65 43 21 právně zastoupen JUDr. Janem Novákem, advokátem, AK Tovačovská ulice 12, 680 00 Olomouc M O N I T O R P O R A D N A I. Krajským soudem v Brně byl dne 1. 2. 2002 usnesením č. j. 2 K 45/2001-56 prohlášen konkurs na majetek úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78. Žalovaný ve lhůtě třiceti dnů od prohlášení konkursu přihlásil u Krajského soudu v Brně přihláškou pohledávky svou pohledávku za úpadcem ve výši 24 728 000 korun z titulu neuhrazené kupní ceny za dodaný materiál včetně příslušenství. Žalobce přihlásil svou pohledávku ve II. třídě bez práva na oddělené uspokojení. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná. Vykonatelnost pohledávky byla žalovaným doložena pravomocným platebním rozkazem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2001 č. j. 35 Cm 120/2000-33. Důkaz: - kopie usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 2 K 45/2001-56 ze dne 1. 2. 2000 - přihláška pohledávky zaslaná soudu – nechť připojí soud. X II. Při přezkumném jednání konaném dne 10. 5. 2002 popřel žalobce jako správce konkursní podstaty pohledávku žalovaného co do výše v částce 9 554 000 korun představované příslušenstvím přihlášené pohledávky s tím, že příslušenství pohledávky není představováno částkou 19 108 000 korun, jak uvedl žalovaný ve své přihlášce pohledávky, ale pouze částkou 9 554 000 korun. Pohledávka žalovaného nebyla popřena žádným z konkursních věřitelů. Z přihlášené pohledávky tak byla zjištěna částka 15 174 000 korun. Tato žaloba byla na podatelnu výše označeného soudu doručena žalobcem dne 5. 6. 2002, tj. v zákonné lhůtě třiceti dnů a je tedy podána včas. Důkaz: - protokol o přezkumném jednání ze dne 10. 5. 2002 – nechť připojí soud ze spisu sp. zn. 2 K 45/2001 - přezkumný list k přihlášce pohledávky žalobce – nechť připojí soud ze spisu sp. zn. 2 K 45/2001. III. Žalovaný je obchodní společností, která je zapsána u Obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě od 1. 1. 1990. Předmětem činnosti navrhovatele je stavební činnost a výroba stavebních materiálů. Úpadce je obchodní společností, která je zapsána u Obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně od 1. 10. 1993. Předmětem činnosti navrhovatele je stavební a realitní činnost. Závazkový vztah popsaný v bodě IV. této žaloby vznikl při podnikatelské činnosti žalobce a úpadce a řídí se tedy platnými ustanoveními zákona č. 513/91 Sb. obchodního zákoníku. Důkaz: - úplný výpis z obchodního rejstříku žalobce a úpadce. IV. Úpadce 10. 1. 1999 uzavřel s městem Tovačov smlouvu na stavbu sportovního areálu. V souvislosti PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY M O N I T O R PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 va nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí úpadci (§ 6 odst. 3), ale mají být zpeněženy….“ Povinností správce konkursní podstaty je při sestavování soupisu dbát práv třetích osob. Pokud správce zjistí, že k majetku, který pojal do soupisu konkursní podstaty, uplatňuje právo jiná osoba než úpadce, je povinen tuto skutečnost do soupisu konkursní podstaty zaznačit. „Jsou-li pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu.“ (§ 19 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání). Důvodem pro sepsání majetku třetí osoby do soupisu konkursní podstaty může být především: a) neúčinný právní úkon úpadce, kterým byl majetek zcizen ve prospěch třetí osoby; důvody, které mohou vést správce konkursní podstaty k takovému postupu, jsou popsány v § 15 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání, b) postup správce konkursní podstaty podle § 27 odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání, tj. situace, kdy třetí osoba svým majetkem zajišťuje pohledávku věřitele za úpadcem a zástavce na výzvu správce konkursní podstaty ve lhůtě třiceti dnů nezaplatil ve prospěch konkursní podstaty zajištěnou pohledávku nebo hodnotu zástavy, c) jiný důvod, např. převod majetku úpadce na třetí osobu smlouvou, jež je podle názoru správce konkursní podstaty absolutně neplatná pro rozpor s právní úpravou; zde může správce konkursní podstaty aplikovat i § 4a odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání. Má-li třetí osoba za to, že soupis věci, práva či jiné majetkové hodnoty do soupisu konkursní podstaty je neoprávněný, má v zásadě dvě možnosti postupu: P O R A D N A Předpokladem pro podání vylučovací žaloby je existence řádného soupisu konkursní podstaty sestaveného správcem konkursní podstaty, jenž tímto plní své povinnosti vyplývající z § 18 odst. 1 a 2 zákona o konkursu a vyrovnání: „Soupis podstaty (dále jen „soupis“) provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru. Soupis je listinou, která správce konkursní podstaty opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Do soupisu se zapisují i věci, prá- JUDr. Pavel Kostka, správce konkursní podstaty13) F Ó R U M PŘEDPOKLADY A LHŮTA PRO PODÁNÍ VYLUČOVACÍ ŽALOBY Pohledávka žalovaného přihlášená do konkursního řízení na majetek úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78 vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 2 K 45/2001 ve výši 24 728 000 korun představované neuhrazenou kupní cenou ve výši 5 620 000 korun s příslušenstvím ve výši 19 108 000 korun z titulu kupní smlouvy č. 22/99 ze dne 2. 2. 1999 není v částce 9 554 000 korun představované částí uplatněného příslušenství po právu jako pohledávka II. třídy bez práva na oddělené uspokojení.12) P Ř Í R U Č K A Institut vylučovací žaloby, upravený § 19 zákona o konkursu a vyrovnání, slouží především k ochraně třetích osob před dopady konkursního řízení na majetek, o němž se domnívají, že je jejich vlastnictvím. Předmětem řízení o vylučovací žalobě je rozhodnutí, zda postup správce konkursní podstaty při sestavování soupisu konkursní podstaty úpadce byl správný, zda věci práva či jiné majetkové hodnoty uvedené v soupisu konkursní podstaty byly oprávněně či nikoliv. Tento postoj zaujal i jeden z vrchních soudů a Nejvyšší soud ČR: „Účelem vylučovací žaloby je přezkoumání správnosti postupu správce, který do konkursní podstaty přes předchozí či následný nesouhlas určité osoby sepíše určitou věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 2086/2000 ze dne 30. 5. 2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 27/2003….“14) VI. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: P R A K T I C K Á 4. VYLUČOVACÍ (EXCINDAČNÍ) ŽALOBA P R Á V O – R U B R I K A V. Žalovaný má tedy za úpadcem splatnou pohledávku, která v jistině dosahuje částky 5 620 000 korun a na příslušenství pak představuje částku 9 554 000 korun (duben 1999 až leden 2002, celkem 34 měsíců x 5 %=170 % ceny, to je 9 554 000 korun), celkem tedy 15 174 000 korun. Žalovaný již ve sporném řízení vedeném u Krajského soudu v Brně a pak i v přihlášce pohledávky uplatnil příslušenství ve dvojnásobné výši (v částce 19 108 000 korun) než mu však umožňovala uzavřená kupní smlouva. T É M A s výstavbou téhož sportovního areálu pro město Tovačov uzavřel žalovaný s úpadcem dne 2. 2. 1999 kupní smlouvu č. 22/99, kterou se žalovaný jako prodávající zavázal dodat úpadci jako kupujícímu stavební materiál, kter ý byl přesně specifikován v bodě I. této smlouvy a to včetně dohodnutého množství a ceny. V bodě III. byla určena sankce při včasném neuhrazení kupní ceny ve výši pěti procent za každý byť i jen započatý měsíc prodlení s úhradou kupní ceny. Zboží mělo být dodáno dle smlouvy do 15. 3. 1999. Žalobce požadované zboží-stavební materiál v termínu dodal, úpadce je také řádně převzal v souladu s výše zmíněnou smlouvou. Kupní cena ve výši 5 620 000 korun měla být uhrazena úpadcem do 30. 3. 1999. Úpadce kupní cenu nikdy neuhradil. Důkaz: - smlouva o výstavbě spor tovního areálu uzavřená mezi úpadcem a městem Tovačov dne 10. 1. 1999 - kupní smlouva ze dne 2. 2. 1999 č. 22/99 - dodací listy ke smlouvě č. 22/99. XI PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY P O R A D N A F Ó R U M P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A P R Á V O – R U B R I K A T É M A a) bez předchozích kroků podat vylučovací žalobu u konkursního soudu, b) své námitky proti postupu správce konkursní podstaty uplatnit např. formou dopisu u konkursního soudu a současně u správce konkursní podstaty a vyčkat výzvy soudu k podání vylučovací žaloby a na jejím základě a ve lhůtě určené soudem žalobu ke konkursnímu soudu podat. V praxi nelze vyloučit ani situaci, kdy subjekt obdrží výzvu soudu, aniž by byl dříve informován o skutečnosti, že věc, právo či jiná majetková hodnota v jeho vlastnictví byla sepsána do soupisu konkursní podstat y. Jde nepochybně o následek nesprávného postupu správce konkursní podstaty, ovšem v tomto případě s následky odvratitelnými právě včasným podáním vylučovací žaloby. Rozhodně nelze doporučit vyčkávání a dotazování po důvodech takového postupu správce konkursní podstaty či soudu, popř. stížnosti na nesprávný postup správce konkursní podstaty (byť pravděpodobně v tomto případě oprávněné). Lhůta daná soudem pro podání žaloby je totiž lhůtou propadnou a následky jejího nedodržení jsou jednoznačně popsány v § 19 odst. 2 věta druhá zákona o konkursu a vyrovnání: „V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně.“ Připočteme-li k tomu dikci § 66a odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání (prominutí zmeškání lhůty není přípustné), pak důvod výše zmíněné rady je jasný. Jakákoliv opožděná žaloba, byť se sebesprávnějšími důvody, by musela být soudem zamítnuta. Otázka lhůty se týká situace, kdy soud na základě poznámky správce konkursní podstaty v soupisu konkursní podstaty nebo na základě jiných zjištěných skutečností realizuje výzvu ve smyslu § 19 odst. 2 věta první zákona o konkursu a vyrovnání. Délku lhůty určuje soud ve svém rozhodnutí–výzvě k podání žaloby. Její délka se běžně pohybuje mezi 15 až 30 dny. Je otázkou, zda v případě takové lhůty, kterou určuje soud, lze i v zákoně o konkursu a vyrovnání (stejně jako v jiných občanskoprávních řízeních) užít § 55 o. s. ř. a určenou lhůtu rozhodnutím soudu prodloužit. Někteří z odborníků takovou možnost připouštějí.15) I když vezmeme v úvahu tento názor, nelze počítat s tím, že soud návrhu ve smyslu § 55 o. s. ř. musí vyhovět. K charakteru lhůty se jednoznačně vyjadřuje NS ČR ve svém stanovisku R 52/98, bod XXIX, str. 199 (375). „Lhůta, kterou konkursní soud určil k podání vylučovací žaloby (§ 19 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání), je lhůtou hmotněprávní. K tomu, aby byla zachována, je tedy nutné, aby vylučovací žaloba byla nejpozději v poslední den lhůty podána již u soudu (a nikoliv např. k poštovní přepravě).“ M O N I T O R NÁLEŽITOSTI VYLUČOVACÍ ŽALOBY Specifika, především pokud jde o skutková tvrzení a důkazy, musejí korespondovat s předpoklady, které mají být naplněny pro případ úspěšné vylučovací žaloby:16) 1. Majetková hodnota byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce vskutku pojata do soupisu XII majetku konkursní podstaty. Vyjádření k tomuto bodu je uvedeno již výše. Žalobce fakt, že soudu je skutečnost sepsání věci, práva či jiné majetkové hodnoty známa z konkursního řízení, nemůže vést k závěru, že tvrzení a důkazy jsou v tomto směru nadbytečné. 2. Excindační žaloba podaná osobou odlišnou od úpadce došla soudu nejpozději posledního dne lhůty určené této osobě k podání žaloby výzvou soudu, kter ý prohlásil konkurs. Zatímco otázce nezbytnosti respektovat lhůtu k podání vylučovací žaloby panuje v právní veřejnosti jednota, v otázce, kdo může žalobu úspěšně podat už tak zcela nikoliv. Některé z výkladů připouštějí aktivní legitimaci (rozuměj úspěšnou aktivní legitimaci) nejen osobám odlišným od úpadce, ale i úpadci samotnému ohledně té části majetku, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí, neboť jinou procesní obranu proti event. nesprávnému postupu správce konkursní podstaty ani nemá.17) 3. Žalovaným je správce konkursní podstaty (§ 19 odst. 2 věta pr vní zákona o konkursu a vyrovnání). Správce konkursní podstaty je jediným subjektem, jenž je v případě vylučovací žaloby pasivně legitimován. Soudní praxe nepřipouští pasivní legitimaci ani ve formě vedlejšího účastenství. Dokladem je právní názor Vrchního soudu v Olomouci vyjádřený v rozhodnutí č. j. 6 Cmo 63/2000-133 ze dne 5. 12. 2002: „Právní zájem na výsledku řízení by byl dán v případě, že k věcem, které mají být podle návrhu z podstaty vyloučeny, by vedlejší účastník měl existující právo na oddělené uspokojení (§ 28 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání), které by mu umožňovalo, aby jeho zajištěná pohledávka byla uspokojena během konkursního řízení přímo z věcí, které jsou uvedeny jako předmět vyloučení. V takovém případě by vyloučením věcí z konkursní podstaty bylo právní postavení vedlejšího účastníka přímo dotčeno z hlediska jeho postavení věřitele v konkursním řízení. Hmotný zájem vedlejšího účastníka »na co největším poměrném uspokojení své pohledávky z podstaty« nevyjadřuje podmínku právního zájmu na výsledku sporu, která je kritériem rozhodování přípustnosti vedlejšího účastníka. Podmínka právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku tohoto sporu není dána ani tím, že vedlejší účastník je podle svého tvrzení »vážným zájemcem o majetek úpadce«. Zájem, byť projevený vážně, nedokládá žádný existující právní vztah, neboť není podložen právem uznaným titulem, kter ý by vedlejšímu účastníkovi zakládal konkrétní právo k věcem, které mají být podle návrhu z podstaty vyloučeny.“ 4. V době, kdy soud rozhoduje o vyloučení majetkové hodnoty, tr vají účinky konkursu a věc je nadále sepsána v konkursní podstatě (nebyla v mezidobí ze soupisu majetku konkursní podstaty vyloučena správcem). Žalobce si při vedení vylučovací žaloby musí být neustále vědom skutečnosti, že pro meritorní rozhodnutí soudu je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (viz § 154 odst. 1 o. s. ř.). A ten se může od okamžiku zahájení řízení měnit. Správce může předmět žaloby (věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu) v průběhu řízení vyloučit ze soupisu konkursní podstaty dobrovolně např. na základě posouzení svých vyhlídek ve vedeném řízení o vylučovací žalobě, může dojít k vyloučení předmětu žaloby v souladu s § 27 odst. 6 zákona o konkurPRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY Otázkou soudních poplatků se zabývá zákon č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Pro vylučovací žaloby je z právní úpravy rozhodující položka 1 sazebníku soudních poplatků včetně poznámek k tomuto bodu, které jednoznačně určují, že právě v této položce lze nalézt žádanou odpověď na výši soudního poplatku. Pominout nelze ani poznámky k celému sazebníku, jež uvozují tuto část zákona č. 549/91 Sb. Jde především o vymezení pojmu nemovitost (všechny nemovitosti na jednom listu vlastnictví) a pojmu podnik (podnik nebo organizační složka ve smyslu § 5 a § 7 obchodního zákoníku), tak jsou pro účely výpočtu soudního poplatku pojímány. Současná právní úprava se značně odlišuje od právní úpravy před 1. 1. 2001, před účinností zákona č. 255/2000 Sb., kter ým byl zákon č. 549/91 Sb. novelizován. U řízení zahájených do tohoto data byl soudní poplatek stanovován podle položky 15 a 12 písm. a) sazebníku v tehdejším znění, tj. ve výši čtyř procent z ceny předmětu řízení. Bylo-li soudní řízení o vylučovací žalobě zahájeno do 31. 12. 2000, byl soudní poplatek vybírán dle tehdy platné a účinné právní úpravy. V případě odvolání či dovolání podaného po 1. 1. 2001 je však již aplikován zákon č. 549/91 Sb. v současném znění (viz bod 1 čl. II zákona č. 255/2000 Sb.). V souvislosti s podanou vylučovací žalobou se žalobci v některých případech domáhají současně vydání předběžného opatření, jímž požadují ve vztahu k žalovanému (správci konkursní podstaty) zamezení nakládání s předmětem žaloby. Návrhy tohoto druhu lze označit za nadbytečné. Zákonný zákaz nakládání s věcí, o kterou se vede spor o vyloučení z konkursní podstaty, uvedený v § 19 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání, totiž zabraňuje nejen tomu, aby správce konkursní podstaty s takovou věcí nakládal, případně ji zpeněžil (vyjma případů, kdy by odvracel hrozící škodu na majetku, kter ý je předmětem žaloby), ale i tomu, aby případným předběžným opatřením se taková dispozice s věcí správci konkursní podstaty nad rámec zákonného zákazu, tedy nadbytečně, zakazovala.19) P Ř Í R U Č K A F Ó R U M P O R A D N A M O N I T O R PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 SOUDNÍ POPLATEK A PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ P R A K T I C K Á Praxe se v mnoha případech potýká s potíží, jak formulovat žalobní petit vylučovací žaloby. Napovědět v tomto směru může odpověď na otázku, jaký charakter má vylučovací žaloba. Základem pro takovou úvahu je § 80 o. s. ř. obsahující výčet jednotlivých druhů žalob v občanskosoudním řízení. Samotné ustanovení, bez dostatečného výkladu však úplnou odpověď nedává. Především je nutno připomenout, že výčet druhů návrhu na zahájení řízení (žalobce) uvedených v § 80 o. s. ř. je výčtem pouze demonstrativním. Předmětnou procesní žalobou (dle jejího obsahu) se žalobce zcela evidentně ve smyslu § 19 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání domáhá vůči žalovanému vyloučení věcí z konkursní podstaty, tj. vydání konstitutivního rozhodnutí, kter ým by byly sporné nemovitosti z konkursní podstaty konkrétního úpadce vyloučeny. P R Á V O – R U B R I K A K PETITU VYLUČOVACÍ ŽALOBY Takové rozhodnutí není exekučním titulem. Pokud by bylo žalobě v tomto smyslu vyhověno, právní mocí tohoto rozhodnutí budou sporné nemovitosti z konkursní podstaty úpadce definitivně vyloučeny a pravomocným rozhodnutím by byl žalovaný vázán. Pokud by se žalovaný tomuto pravomocnému rozhodnutí nepodrobil a nemovitosti přesto zpeněžil (aniž by odvracel hrozící škodu ve smyslu § 19 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání), nesl by plnou odpovědnost za vzniklou škodu (§ 8 odst. 2 zákona o konkursu a v yrovnání). Žalobce však svůj návrh na rozsudečný výrok (žalobní petit) formuloval nesprávně (když navrhoval, aby žalovanému byla stanovena povinnost vyloučit sporné nemovitosti z konkursní podstaty úpadce), v rozporu s tím, čeho se domáhá podle dalšího obsahu žaloby. Jde o logický rozpor z hlediska projednatelnosti žaloby, a proto byl namístě postup ze strany soudu dle § 43 o. s. ř.18) T É M A su a vyrovnání pro jeho neprodejnost (i když půjde zřejmě o málo četné případy), popř. může dojít k naplnění dikce § 19 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání, to je ke zpeněžení předmětu žaloby z důvodu odvracení hrozící škody (věci podléhající zkáze apod.). V prvních dvou případech zůstává na zvážení žalobce, zda bude i za těchto okolností tr vat na žalobě s tím, že jediným možným výsledkem řízení je zamítnutí žaloby, nebo zda vezme podanou žalobu zpět ve smyslu § 96 o. s. ř. Zpětvzetí žaloby může mít pozitivní dopad na rozhodnutí soudu o nákladech řízení. V případě zpětvzetí žaloby by soud při rozhodování o nákladech řízení (které mohou být nemalé) postupoval podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a musel by zohlednit důvody tohoto procesního postupu žalobce (za předpokladu, že je žalobce v učiněném zpětvzetí popíše a doloží). V poslední z popsaných situací musí žalobce, má-li být úspěšný, reagovat návrhem na změnu žalobního petitu v souladu s § 95 odst. 1 o. s. ř. Novým žalobním petitem se bude žalobce domáhat nikoliv vyloučení věci, ale vydání výtěžku z prodeje věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jen pokud byly předmětem původního žalobního petitu. Takový návrh na změnu žaloby by soud měl bez dalšího připustit, neboť podmínky pro změnu žaloby popsané v § 95 odst. 2 o. s. ř. budou beze zbytku naplněny (výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu). 5.Osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala nejen to, že majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení majetkové hodnoty do soupisu majetku konkursní podstaty, svědčí jí. Vylučovací žalobu nelze zaměňovat se žalobou na vydání věci nebo žalobou na určení, kdo je vlastníkem věci. Tyto žaloby mohou ovlivnit výsledek vylučovací žaloby v tom směru, že pomohou jednoznačně ukázat na subjekt, jenž je v rozhodné době, to je v době vydání meritorního rozhodnutí o vylučovací žalobě, v řízení aktivně legitimovaným. V praxi tak může docházet k situacím, kdy soud bude muset odložit rozhodnutí o vylučovací žalobě do doby, než bude rozhodnuto např. o žalobě na určení vlastníka věci. XIII PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY T É M A 5. VZORY P R A K T I C K Á P Ř Í R U Č K A P R Á V O – R U B R I K A VYLUČOVACÍ ŽALOBA, § 19 ZÁKONA O KONKURSU A VYROVNÁNÍ Brno dne 1. 7. 2004 loučení výše označených věcí ze soupisu konkursní Krajský soud v Brně podstaty úpadce. Toto usnesení bylo žalobci doručepracoviště Husova 15 no do vlastních rukou dne 8. 6. 2002. Žalobce doru601 95 Brno20) čil tuto žalobu na podatelnu soudu dne 30. 6. 2002, ——————————— tedy ve lhůtě určené soudem. Důkaz: - usnesení podepsaného soudu ze dne 5. 6. 2002 ŽALOBA NA VYLOUČENÍ VĚCI Z KONKURSNÍ č. j. 2 K 45/2001-70 včetně dodejky – nechť připojí PODSTATY soud ze spisu sp. zn. 2 K 45/2001 - první list žaloby opatřený podacím razítkem soudu. Žalobce: Křemílek a Vochomůrka, a. s., se sídlem Tovačovská ulice 10, 680 00 Olomouc, IV. IČ: 87 65 43 21 právně zastoupen JUDr. Výše označené svářecí soupravy zakoupil žalobce Janem Novákem, advokátem, AK Tovačov- v roce 2000 od firmy HACKL GmbH, Rakousko. Náská ulice 12, 680 00 Olomouc jemní smlouvou ze dne 12. 5. 2000 číslo NS 2/2000 pronajal předmětné věci úpadci na dobu tří let, neŽalovaný: JUDr. Pavel Kostka, advokát AK Králova 10, boť pro ně při své vlastní výrobě neměl využití. V poBřeclav jako správce konkursní podstaty depsané smlouvě úpadce potvrdil převzetí předmětu úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se síd- nájmu. Nájemné ve výši 5000 korun měsíčně hradil lem Krátká 1, 615 00 Brno, úpadce žalobci až do února 2001. Zbylé částky náIČ: 12 34 56 78 jmu úpadce žalobci nikdy neuhradil. S těmito nároky se žalobce přihlásil formou přihlášky pohledávky do I. konkursního řízení na majetek úpadce. Krajským soudem v Brně byl dne 1. 2. 2002 usneseDůkaz: ním č. j. 2 K 45/2001-56 prohlášen konkurs na ma- - nájemní smlouva ze dne 12. 5. 2000 č. NS 2/2000 jetek úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem včetně dokladů o úhradě nájemného za dobu od Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78. května 2000 do února 2001 Důkaz: - přihláška pohledávky žalobce z titulu neuhraze- kopie usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 2 ných částí nájmu - nechť soud připojí ze spisu sp. zn. K 45/2001-56 ze dne 1. 2. 2000. 2 K 45/2001. P O R A D N A F Ó R U M II. Dopisem ze dne 2. 3. 2002 sdělil žalovaný žalobci, že zahrnul do konkursní podstaty úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78 (dále jen „úpadce“) tři kusy svářecích souprav typu S–52, výrobní čísla 121314, 121315 a 121316, výrobce firma HACKL, GmbH, Rakousko. Současně žalovaný sdělil žalobci, že soupis konkursní podstaty je založen v soudním spise sp. zn. 2 K 45/2001. Žalovaný žalobci sdělil, že oznámení činí na základě sdělení pracovníka úpadce, Jana Slámy, jenž provoz svářecích souprav u úpadce zajišťoval a žalovanému sdělil, že předmětné věci zřejmě patří žalobci. Dopisem ze dne 4. 3. 2002 sdělil žalobce žalovanému a výše označenému soudu, že s tímto postupem nesouhlasí, neboť předmětné věci považuje za svůj majetek a vyzval žalovaného k učinění poznámky do soupisu konkursní podstaty úpadce. M O N I T O R Důkaz: - dopis správce konkursní podstaty (žalovaného) ze dne 2. 3. 2002 - soupis konkursní podstaty – nechť předloží žalovaný nebo připojí soud ze spisu sp. zn. 2 K 45/2001 - dopis žalobce žalovanému ze dne 4. 3. 2002. III. Usnesením ze dne 5. 6. 2002 č. j. 2 K 45/2001-70 vyzval soud žalobce, aby ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení tohoto usnesení podal k soudu žalobu na vyXIV V. Žalobce má tedy za to, že výše označené věci nemohou být zahrnuty do soupisu konkursní podstaty úpadce, neboť nejde o věci, jež by v souladu s § 6 zákona č. 328/91 Sb., o konkursu a vyrovnání, měly být do takového seznamu zahrnuty. Nejde ani o majetek úpadce či příslušenství k majetku úpadce, ani o situaci ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání či § 27 odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání (věci nesloužily jako zajištění za pohledávku věřitele za úpadcem ve smyslu § 28 zákona o konkursu a vyrovnání). Předmětné věci doposud nebyly žalovaným zpeněženy ani vyloučeny z konkursní podstaty úpadce. Důkaz: - soudní spis sp. zn. 2 K 45/2001. VI. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: Ze soupisu konkursní podstaty úpadce Rumcajs a Manka, s. r. o., se sídlem Krátká 1, 615 00 Brno, IČ: 12 34 56 78 se vylučují čtyři kusy svářecích souprav typu S–52, výrobní čísla 121314, 121315 a 121316, výrobce firma HACKL, GmbH, Rakousko.21) JUDr. Jan Novák, na základě plné moci, která je k návrhu připojena 22) PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 PRŮVODCE KONKURSNÍM ŘÍZENÍM: PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ A INCIDENČNÍ SPORY 1) 2) 4) 5) 6) 9) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) P Ř Í R U Č K A 8) 11) P R A K T I C K Á 7) 10) úředně ověřen. Pokud za žalobce jedná jeho právní zástupce, pak k návrhu musí být připojena od samého počátku; plnou moc musí za žalobce udělit osoba oprávněná za něj jednat navenek ke dni, kdy byla plná moc udělena; podpisy na plné moci musí být úředně ověřeny jen tehdy, požadujeli to zákon nebo soudce (viz § 28 odst. 4 o. s. ř.). Viz pozn. č. 4. Pokud by přihlášenou vykonatelnou pohledávku popřel jiný konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty a současně jiný konkursní věřitel, na straně žalobce by byly jak popírající konkursní věřitel, tak i správce konkursní podstaty (viz. § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání). Viz pozn. č. 8. Pokud by správce konkursní podstaty nejednal sám, ale udělil plnou moc pro jednání jiné osobě, musela by tato osoba mít od správce konkursní podstaty řádnou plnou moc a platila by zde zcela věta druhá z poznámky 9. K takovému zastupování by musel mít správce konkursní podstaty souhlas věřitelského orgánu v souladu s § 8 odst. 3 poslední věta zákona o konkursu a vyrovnání. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 6 Cmo 84/2002-37 ze dne 8. 1. 2004. Maršíková, J., Zelenka, J.: Zákon o konkursu a vyrovnání s komentářem – 2. přepracované vydání, LINDE PRAHA, a. s., Praha 2002, str. 542. Viz pozn. č. 14. Maršíková, J., Zelenka, J.: Zákon o konkursu a vyrovnání s komentářem – 2. přepracované vydání, LINDE PRAHA, a.s., Praha 2002, str. 545. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 4. 2004 č. j. 3 Cmo 19/2003-194. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 3 Cmo 12/2003-112 ze dne 18. 2. 2003. Viz pozn. č. 4. Petit vylučovací žaloby musí být jasný, určitý a srozumitelný, je proto nezbytné, aby z něj bylo jasné, kter ých věcí se má vyloučení věcí týkat, je tedy třeba je jasně popsat, byť je jejich označení uvedeno také ve skutkových tvrzeních. V žalobním petitu není nutné se zabývat otázkou nákladů řízení, které žalobci vznikly; o otázce nákladů řízení soud v souladu s § 142 o. s. ř. rozhoduje ex offo. Viz pozn. č. 9. P R Á V O – R U B R I K A 3) Krčmář, Zd.: Zákon o konkursu a vyrovnání ve znění zákona č. 105/2000 Sb. s poznámkami a judikaturou, IFEC, s. r. o., Praha, 2000, poznámky k § 23, bod 4 věta druhá. Krčmář, Zd.: Zákon o konkursu a vyrovnání ve znění zákona č. 105/2000 Sb. s poznámkami a judikaturou, IFEC, s. r. o., Praha, 2000, poznámky k § 25b, bod 1. Krčmář, Zd.: Zákon o konkursu a vyrovnání ve znění zákona č. 105/2000 Sb. s poznámkami a judikaturou, IFEC, s. r. o., Praha, 2000, poznámky k § 25b, bod 2. Podle § 9 odst. 3 písm. t) o. s. ř. je věcně příslušný k rozhodování v pr vním stupni krajský soud, místní příslušnost se řídí § 88 písm. i) o. s. ř. – příslušný je krajský soud, u něhož je prováděn konkurs na majetek příslušného úpadce. Vzor odpovídá v praxi nejčastěji se vyskytujícímu případu, kdy je přihlášená pohledávka popřena při přezkumném jednání správcem konkursní podstaty; pokud by přihlášenou pohledávku popřel jiný konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty a současně jiný konkursní věřitel, na straně žalované by byly jak popírající konkursní věřitel, tak i správce konkursní podstaty (viz. § 23 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání). Právní důvod, tj. skutečnosti na kter ých je pohledávka konkursního věřitele postavena, musí v souladu s § 23 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání korespondovat s přihláškou pohledávky; není tedy možné aby např. v přihlášce pohledávky svůj nárok konkursní věřitel koncipoval jako nárok z kupní smlouvy a v incidenční žalobě jako nárok z bezdůvodného obohacení. Výše pohledávky, u které se konkursní věřitel–žalobce domáhá určení pravosti, musí v souladu s § 23 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání korespondovat s přihláškou pohledávky; žaloba by se měla týkat pouze té části pohledávky, jež byla ze strany správce konkursní podstaty nebo jiného věřitele popřena. Jak je také uvedeno výše, je z důvodu jasnosti a určitosti výroku soudního rozhodnutí nutné pohledávku, o jejíž pravost se soudní spor vede, jasně vymezit všemi znaky, které činí příslušnou pohledávku nezaměnitelnou. Vedle uvedení přesného jména a funkce osoby, která za žalobce žalobu podepisuje, musí být žaloba opatřena i vlastnoručním podpisem této osoby; podpis osoby nemusí být T É M A POZNÁMKY: F Ó R U M KALENDÁŘ SEMINÁŘŮ konferenčního a seminárního servisu a. s. ECONOMIA, 2. 8. 2004 - Prezentace firmy, jejích produktů a služeb zahraničním partnerům. (v německém a českém jazyce). (Ing. Dušan Jílek – lektor komunikačních a prodejních dovedností) Cena: 2900 korun (2465 korun se slevou) bez DPH 17. 8. 2004 – Novinky v celním řízení (Hana Jursíková – specialista na celní problematiku) Cena: 2500 korun (2125 korun se slevou) bez DPH PRÁVNÍ RÁDCE 7/2004 18. 8. 2004 – Pracovní motivace (Ing. Patrik Janda – trenér, Training Centrum) Cena: 2900 korun (2465 korun se slevou) bez DPH 23. 8. 2004 – Psychologické vymáhání pohledávek (PhDr. Ivana Hospodářová - konzultantka v oblasti komunikace řešení konfliktů, mediace a facilitace) Cena: 2900 korun (2465 korun se slevou) bez DPH M O N I T O R 9. 8. 2004 – Zákon o zadávání veřejných zakázek (Ing. Radek Havlan - specialista a konzultant v oblasti zadávání veřejných zakázek) Cena: 2900 korun (2465 korun se slevou) bez DPH P O R A D N A které se konají v budově vydavatelství v Dobrovského ulici 25, Praha 7 (stanice „Letenské náměstí“, tramvaje č. 1, 8, 15, 25 a 26 od stanic metra Hradčanská nebo Vltavská). Začínají, pokud není uvedeno jinak, vždy v 9,30 hodin, od 9,00 hodin prezentace. Předplatitelé HN a týdeníku Ekonom mají patnáctiprocentní slevu. Bližší informace obdržíte na telefonních číslech: 233 07 14 28, 233 07 14 30; faxové číslo: 233 07 20 30; e-mail: [email protected] XV
Podobné dokumenty
NEBOJTE SE PRVNÍ POMOCI
každý z nás se jistě zamyslel, když vidí v televizi záběry z různých neštěstí
a havárií, zda by byl schopen při takové příležitosti nějak pomoci.
Každému hlavou prolétne myšlenka, že ruku k dílu, s...
medlánecký
Brno-Medlánky, Bc. Olejníkové, které opakovaně uzavíraly a vzájemně podepisovaly dohody
o provedení práce na činnosti, které měly vykonávat v rámci svých funkcí a za které již jednou
obdržely odměn...
Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v České republice
Problematice whistleblowingu a ochrany oznamovatelů se Transparency International — Česká republika
(TIC) věnuje v rámci projektu nazvaného Blowing the Whistle Harder: Enhancing the Whistleblowers’...
1/2006
v souladu s rozhodnutím Valné hromady Komory v listopadu 2005 budou
pro vás v roce 2006 připraveny dvě čísla Bulletinu v tištěné podobě a čtyři v elektronické podobě (na webových stránkách Komory)....
Sborník Mezinárodní konference o úpadku v ČR
dovolte, abych Vás jménem organizátora konference, Komory specialistů pro krizové řízení ČR, přivítala na dnešní mezinárodní konferenci o úpadku. Úpadek, či použijeme li terminologii stávajícího zá...
Terorismus
každá nefunkční země. A jako „nestát“ bylo Haiti pro
zemětřesení výbornou kořistí. Podíval jsem se do minulosti na zemětřesení o síle sedmi stupňů a ukázalo
se, že vůbec nemusí být tak smrtící. Dos...
