newsletter - Gender a věda
Transkript
newsletter KVĚTEN 2016 OBSAH Filmový festival ACADEMIA FILM OLOMOUC: Vidět a vědět Sexuální obtěžování v akademickém prostředí: debata na AFO Ženy stály u zrodu IT, zasaďme se o to, aby byly také v jeho budoucnosti Změna na pokračování. Zpráva ze semináře Politika genderové rovnosti ve vědě v ČR a EU. Curt Rice: Kvóty vedou ke kvalitě Zveme na 4. národní konferenci o genderu a vědě Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v květnovém čísle našeho newsletteru se vracíme k filmovému festivalu Academia Film Olomouc, který se konal v dubnu již po jedenapadesáté, a tým NKC - gender a věda samozřejmě opět nemohl chybět! Přinášíme Vám několik poznámek k festivalu AFO, zprávy o konkrétních přednáškách a debatách pořádaných NKC a o filmech, které jsme na festivalu uváděly. Květnový newsletter také přináší zprávu z námi pořádaného semináře Politika genderové rovnosti ve vědě v ČR a EU, na kterém kromě Marcely Linkové vystoupili také Arnošt Marks, náměstek místopředsedy vlády a ředitel Sekce pro vědu, výzkum a inovace, a Lukáš Levák, ředitel Odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V neposlední řadě zveme na 4. národní konferenci o genderu a vědě, která nese podtitul Moje instituce, moje odpovědnost. Vstup na konferenci je volný, registrace nutná a počet míst omezený, proto neváhejte! Inspirativní čtení přeje za tým NKC Alena Ortenová KVĚTEN 2016 VIDĚT A VĚDĚT: FESTIVAL ACADEMIA FILM OLOMOUC VYKROČIL DO SVÉ „ŠEDESÁTKY“ Alena Ortenová Věda a film k sobě měly od počátku velmi blízko. Film se stal prostředkem, jak nově zaznamenávat a zkoumat realitu, a „vědecké příběhy“ se brzy staly svébytným filmovým žánrem, pronikly do hrané kinematografie a mají nezměrné množství příznivců a příznivkyň. Italský filmový historik Virgilio Tosi hovoří o tom, že věda stála u samotných počátků kinematografie coby média profilovaného původně v linii nástrojů vědeckého výzkumu. Vědci již na přelomu devatenáctého a dvacátého století používali film jako výzkumnou pomůcku, jež mohla zaznamenat pohybující se organismy a jevy, které nebylo možné pozorovat lidským okem, zprostředkovávala rentgenokinematografie, mikrokinematografie či časosběrné natáčení. Snímky zachycující pokusy v laboratořích fascinovaly publikum a působily v raných dobách jako senzace. Academia Film Olomouc 2016, filmový festival populárně vědeckých filmů, letos již překročil své půlstoleté výročí. V týdnu od 19. do 24. dubna dorazilo na AFO51 pět tisíc osm set diváků a divaček, což je oproti loňsku téměř dvoutisícový nárůst. Promítnuto na něm bylo přes 120 filmů pro široké divácké spektrum. Festival provázel nový vizuál – atmosférické „zrcadlové“ plakáty, které v sobě díky speciálnímu povrchu odrážely okolní prostředí. K programovým tahákům patřila mj. projekce unikátního dokumentu Racing Extinction režiséra Louieho Psihoyose. Film, apelující na nutnost řešit environmentální problémy naší civilizace společně a hlavně okamžitě, uvedlo AFO ve středoevropské premiéře. Zahajovací projekce tradičně patřila snímku ve formátu 3D, a to dokumentu z produkce BBC Wild Africa. V devíti programových sekcích (E.T., Božská nemoc, Space and Place, Genius loci queer historie, Věda v popkultuře, Gender a věda, Znásilnění, GMO-geneticky modifikovaný organismus a Jinakost postižení) byl např. odhalen mechanismus kontaktu s mimozemšťany, bořily se mýty týkající se onemocnění epilepsií, byla představena architektura budoucnosti bylo uspořádáno mnoho přednášek a debat. Pro mne jako představitelku starší generace byla nová a „shocking“, ale svým způsobem i „funny“ a „cool“1 přednáška slovenské novinářky Zuzany Namu Jakúbkové v sekci Rape Culture and Popculture It´s my fault! (Je to moje vina!) o zobrazení znásilnění a vývoji hlavních hrdinek v seriálech od 60. let, s podtitulem Jessica Jones a iné obete v Muzeu Hudby. Sekce Gender a věda se týkala nejen problematiky sexuálního obtěžování v akademickém prostředí (podrobněji v článku Blanky Nyklové a Marty Vohlídalové) a nerovného odměňování žen a mužů v profesním prostředí, ale stranou nezůstalo ani téma žen v oblasti IT technologií. V debatě Gender vs. Neziskovky diskutovaly odborná konzultantka programu Prosazování genderové rovnosti Dita Jahodová z Otevřené společnosti, Michaela Svatošová, projektová manažerka a odbornice na kriminalitu a šikanu v kyberprostoru, a Petra Havlíková z Nesehnutí, koordinátorka programu Ženská práva jsou lidská práva, o výzkumu v oblasti genderu. Debatu moderovala členka týmu NKC, výzkumnice Nina Fárová. Panelistky podrobně popsaly výzkumy, které jejich organizace provádějí, hovořily o svých motivacích a o tom, co může genderový výzkum ovlivnit či změnit. V sekci Znásilnění navazovala na několik promítnutých filmů svou přednáškou Partnerské vztahy a znásilnění Kristýna Pešáková, spolupracovnice Nesehnutí, jež se kromě jiných aktivit a výzkumných záměrů zabývá i tématem násilí a sexuálního násilí v kontextu partnerských vztahů. 1 Těmito anglickými slůvky prokládala svou slovenštinu Zuzana Jakúbková s nadšením, které bylo nakažlivé… KVĚTEN 2016 NKC - gender a věda dále uvedlo projekci filmu CODE: Debugging the Gender Gap o ženách v IT (více v článku Kateřiny Cidlinské) a Hunting Ground (Lovný revír), po němž se diskutovalo o fenoménu sexuálního obtěžování na univerzitách v USA a o tom, nakolik je toto téma přehlíženo, až ignorováno v České republice (a bagatelizováno, viz mj. rozhovor s rektorem Univerzity Karlovy v Praze na ČRo Plus). NKC na AFO představily také výstavu V zapomnění: ženy v naší vědě, jež se věnuje vybraným ženským osobnostem našich vědeckých a vysokoškolských institucí dávné i nedávné minulosti. Jsme velice rády, že se nám našimi přednáškami a semináři podařilo vzbudit skutečně nečekaný zájem publika a do příštího ročníku se těšíme na další zajímavé diskuse s diváky a divačkami festivalu. SEXUÁLNÍ OBTĚŽOVÁNÍ V AKADEMICKÉM PROSTŘEDÍ: DEBATA NKC NA AFO Blanka Nyklová, Marta Vohlídalová AFO není jen filmový festival, ale také mnoho přednášek a diskusí. Jednou z nich byla také panelová debata na téma sexuální obtěžování v akademickém prostředí, kterou moderovala Blanka Nyklová z NKC – gender a věda. Debatu zahájila Marta Vohlídalová (výzkumnice NKC - gender a věda) krátkým představením svého výzkumu, který se zaměřil na sexuální a genderově motivované obtěžování studujících ze strany vyučujících v českém akademickém prostředí. Mimo jiné upozornila na to, že se jedná o téma, které se stále tabuizuje a zároveň bagatelizuje. 2 Sexuální a genderově motivované obtěžování lze přitom s odkazem na výzkumné definice, stejně jako i na definici legislativní, která je zakotvena v tzv. Antidiskriminačním zákoně, uchopit skrze relativně širokou definici. Za obtěžující chování jsou v této perspektivě označovány například i záměrně sexualizovaný výběr příkladů zcela nesouvisejících s výkladem či poznámky směrované na vzhled jednotlivých studentek či studentů – nejde tedy pouze o obtěžující návrhy sexuální povahy nebo explicitní fyzické projevy, jakým je třeba osahávání. Jak přitom Marta Vohlídalová ukázala na datech z výzkumů, které proběhly v ČR v roce 2009 (jeden výzkum realizovala M. Vohlídalová s B. Tupou a K. Šaldovou v rámci SOÚ AV ČR, druhý výzkum vznikl na FHS UK), prevalence tohoto jevu je v českém akademickém prostředí relativně vysoká. Jak shodně ukázaly oba výzkumy, více než 2/3 studujících se během svého studia setkali s různými formami genderového obtěžování (např. znevažující komentáře na muže nebo ženy, používání nevhodných sexualizovaných materiálů při výuce, znevýhodňování žen nebo mužů apod.), kolem 20 % pak zažilo nevítanou sexuální pozornost ze strany svých vyučujících (např. různé hovory na sexuální témata, nevyžádaná pozvání na nepracovní schůzky za účelem seznámení apod.) a okolo 9 % se pak setkalo s explicitními formami obtěžování, jako je vydírání, různé explicitní fyzické projevy jako osahávání apod. Ve své prezentaci dále ukázala na mechanismy, kterými je udržována beztrestnost iniciátorů obtěžování a věnovala se také bariérám, které jak na symbolické, tak praktické úrovni brání obětem se adekvátně bránit. V rovině praktické narážejí studující zejména na absenci politik a standardních postupů řešení takových případů (obvykle nevědí, na koho se mají obrátit, nejsou si jisti/y, jak postupovat, nedůvěřují tomu, že by vedení školy daný případ férově vyšetřilo a kvůli extrémní mocenské nerovnosti mezi vyučujícím a studujícím se obávají dopadů otevřeného řešení na své další studium). V symbolické rovině je to pak řada překážek, které různými způsoby přesouvají zodpovědnost za obtěžování na samotné oběti, a tyto oběti tak činí a priori podezřelými z toho, že si celou věc vymyslely a jejich primární motivací je tedy pomsta, nebo na ní samy aktivně participovaly, jak se často můžeme setkat také u jiných forem genderového násilí, jakým je třeba znásilnění. Kritiku zlehčování problematiky sexuálního obtěžování na českých vysokých školách od Silvie Lauder si můžete přečíst zde: http://www.respekt.cz/spolecnost/sexualni-obtezovani-neni-otevirani-dveri-pane-rektore. 2 KVĚTEN 2016 Po úvodu do problematiky se slova ujala Lucie Cviklová, která působí jako vysokoškolská pedagožka na FF UK a má profesní zkušenosti z pobytu ve Spojených státech amerických. Ve svém diskusním příspěvku se zaměřila na právní stránku a vymezení sexuálního obtěžování v české a zahraniční legislativě. Věnovala se mj. zakotvení pojmu „sexuální obtěžování“ do legislativy v USA v 60. letech a postupnému zakotvení tohoto pojmu v evropské a nakonec i české legislativě. Jaroslav Bielčík, který působí jako vysokoškolský pedagog na katedře fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze, pak do diskuse přinesl zkušenosti z prostředí, které se podle zahraničních studií ukazuje být velice náchylné ke vzniku sexuálního a genderového obtěžování – tedy prostředí, kde je žen velice málo a kde se ženy mezi studujícími objevily teprve relativně nedávno. Ve svém příspěvku se zaměřil na konkrétní zkušenosti s dopady a řešením sexuálního obtěžování studentek pedagogy, se kterými se ve své pedagogické praxi setkal a pomáhal je řešit. Ve svém popisu několika velice závažných případů poukázal na to, že sexuální a genderové obtěžování může mít velice negativní dopady na další studium i budoucí pracovní dráhu obětí. Jak uvedl, žádná ze studentek, které musely obtěžování řešit, nepokračuje ve vědecké kariéře, a to i přesto, že se podle jeho slov jejich případy katedra zabývá a snaží se je řešit. Jak ale zároveň názorně ukázal na příkladu několika studentek, potrestání iniciátorů obtěžování bývá obvykle spíše symbolické, zatímco většinu negativních dopadů obtěžování nesou na svých bedrech právě oběti. To naznačuje, že se nejedná o individuální problém, ale spíše o systémové selhání, které nelze efektivně vyřešit bez plného nasazení celé instituce. Právě o takovém řešení a možnosti jeho zavedení na Univerzitě Karlově pak ve svém vstupu mluvila studentka druhého ročníku Právnické fakulty Kateřina Peterková, která je současně členkou feministického studentského spolku FEM. Přiblížila dosavadní, zatím spíše negativní zkušenosti spolku s tím, jak univerzita jednotlivé případy řeší, i snahu spolku přispět k přijetí konkrétních opatření například v podobě etického kodexu, který by problematiku explicitně pojmenoval a řešil. Po představení jednotlivých perspektiv a konkrétních zkušeností se diskutující zaměřili na to, co lze se sexuálním obtěžováním v akademickém prostředí dělat. Jako inspirace mohou sloužit zahraniční příklady dobré praxe, kdy například v americkém univerzitním prostředí fungují komise, jež se stížnostmi studujících zabývají. Případy dobré praxe a konkrétní návody, jak postupovat, přitom ale existují i v českém prostředí. Nejnověji o problému a doporučených způsobech jeho řešení informuje na svých webových stránkách brněnská Masarykova univerzita.3 Podrobná metodika, jež se věnuje řešení sexuálního a genderově motivovaného obtěžování v akademickém prostředí, nicméně vznikla již v roce 2009 a jejími autory jsou Irena Smetáčková, Petr Pavlík a Kateřina Kolářová.4 Diskutující se shodli na tom, že klíčové pro celkové řešení sexuálního obtěžování na vysokých školách v ČR je začít o případech mluvit a apelovat na jednotlivé školy, aby začaly vnímat politiku řešení tohoto problému jako nedílnou součást svého fungování. Debata s publikem, jež tvořili především studentky a studenti, také ukázala, že současná situace se jim jeví jako neúnosná a že řada z nich má s tímto typem chování buď přímo osobní zkušenost, nebo se s ním setkal někdo v jejich okolí. Největší zájem byl o příklady konkrétních řešení a dále pak o větší osvětu, která by upozornila na nutnost začít problém konečně řešit na institucionální úrovni. ŽENY BYLY U ZRODU IT! ZASAĎME SE O TO, ABY BYLY TAKÉ V JEHO BUDOUCNOSTI Kateřina Cidlinská Vyučujete na střední nebo vysoké škole či pracujete v IT firmě a rádi byste nadchli dívky a ženy pro uplatnění v profesích v oblasti IT? Chcete přispět ke změně pohledu na IT jako na mužský obor? Pak by vás mohl zaujmout americký film CODE: Debugging the Gender Gap (Kód: odstranění chyby jménem genderová nerovnost), který NKC uvedlo minulý měsíc na 51. ročníku festivalu Academia Film Olomouc. Dokumentární film režisérky Robin Hauser Reynolds je pro tyto účely užitečný hned z několika důvodů. V prvé řadě seznamuje s historií oboru informační technologie a 3 viz https://www.muni.cz/study/harassment?lang=cs. Ke stažení zde: http://gender.fhs.cuni.cz/KGS-11-version1-metodika_pro_studenty_final.pdf. http://gender.fhs.cuni.cz/KGS-11-version1-metodika_pro______vyucujici_fi.pdf. 4 KVĚTEN 2016 a zde poukazuje na v dnešní době přehlížený či spíše zapomenutý fakt, že ženy stály u jeho zrodu a významně ovlivnily jeho směřování. Divačky a diváci se tak dozví, že první algoritmus zpracovatelný počítačem (který tehdy ještě samozřejmě neexistoval) navrhla již v 19. století Ada Lovelace, první počítačovou chybu objevila roku 1945 Grace Hopper a první elektronkový počítač ENIAC naprogramovalo šest žen.5 Film tak poukazuje na důležitou skutečnost, která se zdaleka netýká jen oblasti IT, a sice že „ženy byly vždy rovnocennou součástí minulosti, ne však rovnocennou součástí historie.“, jak uvedla Glorie Steinem. Film nezůstává jen u připomínání významných IT odbornic, představuje i historický vývoj zastoupení žen v IT profesích a proměnu společenského obrazu oboru až do dnešní podoby, kdy si jej spojujeme především s muži. Výrazný odliv žen z IT nastal v 80. letech minulého století a film nabízí vysvětlení, proč k němu došlo. Tento historický exkurz vnímám osobně jako jednu z nejvýznamnějších a nejpovedenějších pasáží filmu, neboť znalost historie oboru nutně vede k přehodnocení našich současných představ o vztahu žen a mužů k IT a může dívky pobídnout k zájmu o tento obor. Jak říká jedna z ústředních postav filmu, „programování je magie“, tak proč si jako dívka upřít tu zábavu. Zároveň film představuje oblast IT v celé její šíři a rozmanitosti a ukazuje, že profesní uplatnění v jejích vodách nemusí znamenat jen čisté programování. Také tento aspekt filmu jako organizátorky mentoringového programu pro středoškolačky kvitujeme s povděkem, protože představy středoškoláků a středoškolaček o tom, co je možné s různými obory dělat, bývají spíše omezené. Film se dále věnuje úvahám nad tím, co IT jako obor, a následně celá společnost, která jeho plody stále více využívá a je na něm stále závislejší, ztrácí, pokud se na jeho rozvoji podílejí ve stále větší míře jen muži. Tedy, co to může znamenat, pokud budou ženy téměř výlučně pouhými uživatelkami IT technologií a nikoli také jejich tvůrkyněmi? Film si navíc klade otázku: jaký vliv má silně nevyrovnané zastoupení mužů a žen na pracovištích na pracovní klima? V USA totiž IT expertek v posledních dvaceti letech ubývá. Česká republika na tom není o mnoho lépe, v roce 2013 představovaly ženy jen 10 % IT odborníků, zatímco v roce 1993 jich bylo 36 % (ČSÚ). Hledání odpovědí na tyto otázky je tedy velice aktuální i u nás, a to zejména v dnešní době, kdy IT technologie prorůstají našimi životy stále víc a víc. „Programování je magie, tak proč si upřít tu zábavu." A proto, pojďte s námi a vašimi studujícími diskutovat nad filmem! V případě vašeho zájmu se film pokusíme zapůjčit a zorganizovat jeho promítání s následnou diskusí. Zájemkyně a zájemci, pište, prosím, Kateřině Cidlinské na adresu [email protected]. ZMĚNA NA POKRAČOVÁNÍ Řízení lidí a genderová rovnost se má stát součástí hodnocení institucí Zpráva ze semináře Pracovní skupiny pro změnu Hana Víznerová Dne 25. 5. 2016 proběhl další seminář Pracovní skupiny pro změnu, který jsme tentokrát otevřeli široké veřejnosti. Tématem byla politika genderové rovnosti ve vědě, role státu a národní i evropské politiky při podpoře genderové rovnosti ve výzkumných a vysokoškolských institucích. Marcela Linková, vedoucí NKC - gender a věda a předsedkyně poradní skupiny Evropské komise Helsinki Group on Gender in Research and Innovation, představila systémový přístup kulturní a institucionální změny, jehož implementace je prosazována jako cíl ve všech klíčových strategických dokumentech, které rámují evropskou vědní politiku, včetně finanční podpory v programu Horizont 2020. Zdůraznila, že tyto dokumenty (např. Strategic engamement for gender equality 2016 - 2019) stanovují specifické cíle a indikátory pro hodnocení vývoje v oblasti genderové rovnosti v jednotlivých 5 Kathleen McNulty Mauchly Antonelli, Jean Jennings Bartik, Frances Synder Holber, Marlyn Wescoff Meltzer, Frances Bilas Spence and Ruth Lichterman Teitelbaum. KVĚTEN 2016 členských státech. Pro dané období do roku 2019 je indikátorem procento výzkumných organizací, které přijaly plán genderové rovnosti. V současné době jde v ČR pouze o tři instituce, které tyto projekty řeší a které jsou financovány ze 7. rámcového programu a Horizontu 2020. Marcela Linková upozornila na potřebu větší zodpovědnosti státu při naplňování těchto cílů a také jeho zapojení z hlediska nabídky finančních programů na národní úrovni, které by takové typy projektů podporovaly a doplnily tak zdroje z EU. Ukazuje se totiž, že roste zájem výzkumných organizací a vysokých škol v mnohých členských státech, včetně České republiky. Ve svém příspěvku Linková dále vyzdvihla zásadní dokument Závěry Rady konkurenceschopnosti z 1. 12. 2015, který obsahuje řadu závazků pro členské země. Jedním z nich je například přijetí procentního cíle na zastoupení žen v profesorských pozicích a rozhodovacích orgánech. Podrobnější informace najdete v prezentaci Marcely Linkové zde. Arnošt Marks, náměstek pro řízení Sekce pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR a místopředseda RVVI, se zaměřil na vládní politiku v oblasti vědy a výzkumu, která je formulovaná v nedávno schváleném dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016 – 2020. Podle Markse je nyní jedním z politických cílů zaměřit větší pozornost na problematiku řízení a rozvoje lidských zdrojů, která je v českých výzkumných organizacích dlouhodobě podceněna. Podpora genderové rovnosti je spolu s dalšími aspekty, jako například internacionalizací, součástí této politiky řízení lidských zdrojů na úrovni jednotlivých výzkumných organizací. Je na ni kladen velký důraz v připravované finální verzi metodiky hodnocení institucí. Podle Markse se dosud hodnotily především výsledky, ale chybělo posuzování kvality řízení organizací. Chybí i nástroje pro kvalitní hodnocení rozvoje lidských zdrojů. Součástí hodnocení bude dle jeho vyjádření i oblast podpory genderové rovnosti. V rámování otázky genderové rovnosti ve vědě jako širší problematiky lidských zdrojů pokračoval i další přednášející Lukáš Levák, ředitel Odboru výzkumu a vývoje Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT. V této souvislosti hovořil o tzv. Cestovní mapě ERA, jejíž závěry přijaly jako závazek jednotlivé členské země, včetně ČR. Národní cestovní mapa ERA obsahuje šest pilířů, jedním z nich je rozvoj lidských zdrojů zahrnující rovněž otázku genderové rovnosti. Tento dokument také uvádí, že v ČR chybí systematická strategie na podporu a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vysokém školství, proto MŠMT plánuje takovou strategii vypracovat ještě tento rok. Konkrétní podporou MŠMT institucím v prosazování genderové rovnosti je podpora finanční, a to v podobě Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání. V současné době se finalizuje výzva, která bude zaměřena na rozvoj interních kapacit výzkumných organizací (podpora interního fungování výzkumných organizací, reforma interních řídících mechanismů, oblast managementu řízení apod.). Podle Leváka MŠMT usiluje o to podporovat interní kulturu hodnocení a poskytnout institucím dostatek finančních prostředků na nastavení vnitřních evaluačních mechanismů, které umožní kvalitnější sebeřízení institucí. Mezi aktivity projektů bude patřit realizace vstupních analýz v institucích, včetně situace v oblasti genderové rovnosti, a následné vypracování a realizace konkrétních opatření v dané instituci. Podrobněji v prezentaci Lukáše Leváka zde. Oba představitelé státu se shodli na tom, že odpovědnost je na straně institucí. Dle Markse stát poskytuje podporu finanční, jeho roli vidí i v tom, aby motivoval a „tlačil“ na vedení institucí a poskytovatele. Jak uvedl: „Problém není v penězích, ale spíše v tom, jak přenést na úroveň výzkumných organizací faktickou zodpovědnost za řízení lidských zdrojů.“ Marcela Linková však zdůraznila, že je potřeba silnější politický tlak ze strany státních orgánů a explicitní podpora institucím, aby se začaly rozvojem lidských zdrojů a genderové rovnosti zabývat. Mezi přítomnými účastníky a účastnicemi mimo jiné silně rezonovalo téma problematické situace doktorandů a doktorandek v českém systému školství a vědy a zejména KVĚTEN 2016 postavení doktorandek z hlediska nastavení sociální a rodinné politiky. Otázkou zůstává, jaké jsou nyní možnosti situaci, kterou oba představitelé orgánů státní správy uznali za kritickou, změnit, neboť novela vysokoškolského zákona již vstoupila v platnost. Závěr diskuse tak poukázal na limity možností prosazovat témata k řešení v oblasti genderové rovnosti, pokud neexistuje politická vůle tyto otázky řešit. Národní kontaktní centrum – gender a věda totiž na tento problém v minulosti poukázalo. Marcela Linková proto upozornila na důležitost koordinovaného přístupu mezi všemi klíčovými orgány, jako jsou Úřad vlády, MŠMT, GA ČR, TA ČR, ČKR a AV ČR a další. O tématu, kdo a jak by měl převzít zodpovědnost za genderovou rovnost ve vědě, budeme dále debatovat již brzy 22. 6. 2016 na 4. národní konferenci NKC – gender a věda s názvem „Moje instituce, moje zodpovědnost“. Registrace otevřena do 10. 6. 2016. Poslechnout si můžete také rozhlasový pořad k tématu s Marcelou Linkovou a Arnoštem Marksem zde. CURT RICE: KVÓTY VEDOU KE KVALITĚ Světově uznávaný zastánce a propagátor genderové rovnosti ve vědě a výzkumu, norský lingvista, narozený ve Spojených státech amerických, prof. Curt Rice bude hostem 4. národní konference o genderu a vědě, která se uskuteční 22. června 2016 v Hlavním sále Senátu Parlamentu České republiky. Od loňského roku je prof. Rice rektorem Univerzity aplikovaných věd v Oslu a Akershusu (HiOA). Přinášíme Vám ukázku z rozhovoru, který vyšel v květnovém vydání Akademického bulletinu. V jednom ze sloupků pro britský časopis The Guardian tvrdíte, že to „není péče o děti, co ženy v jejich kariéře zpomaluje.“ Co za tím tedy stojí? Obecně se věří, že mateřství ženy opravdu zpomaluje. Studie ale ukazují, že u žen nerozhoduje výkon, ale skutečnost, zda mají nebo nemají děti. Když porovnáme muže a ženy se stejnými osobními a profesními zkušenostmi, stejnými výsledky práce, přičemž oba mají děti, vychází najevo, že v případě žen ovlivňuje rodičovství jejich kariéru mnohem více: muž-otec má čtyřnásobně větší šanci získat profesuru než žena-matka. Důvodem není to, že matky pracují málo, protože doma mají víc práce. Důležitým faktorem je skutečnost, že mateřství je a priori vnímáno jako diskvalifikace. Na matky s dětmi jsou totiž kladeny vyšší nároky. Například nedochvilnost se u matek s malými dětmi toleruje daleko méně než nedochvilnost u otců. Proč? Protože se všeobecně věří, že ženy s dětmi nemohou zvládnout práci na plný úvazek a k tomu ještě péči o domácnost, a to navzdory tomu, že žádné studie nic takového neprokazují. V Evropě přibývá žen s vyšším vzděláním, ale pořád máme málo profesorek. Jaké jsou hlavní překážky? Někteří se snaží tvrdit, že jsme netrpěliví, že se to časem změní. Jenže pravdou zůstává, že v některých odvětvích studuje již jednu generaci daleko více žen; a to by se snad někde mělo projevit. Argument o nedostatku trpělivosti nebere v úvahu minimálně dvě skutečnosti. Jednou z nich je, že ženy z akademické sféry odcházejí ve větším počtu než muži. Dále, ženy dostávají nižší odměny než muži, a proto v kariéře postupují daleko pomaleji. Vím, že pro mnohé z nás je obtížné akceptovat, že při přijímání nových zaměstnanců a zaměstnankyň neumíme ignorovat pohlaví – ale existují studie, které to bohužel potvrzují. KVĚTEN 2016 Co byste poradil mladým vědkyním? Neměly by podceňovat propojenost genderové rovnosti v práci a doma. V tomto smyslu je nejzávažnějším rozhodnutím volba životního partnera. Je důležité, abyste hned na začátku vztahu definovaly svá očekávání a měly jistotu, že je partner připraven podílet se s vámi na péči o domácnost i o děti. Celý rozhovor si můžete přečíst na stránkách Akademického bulletinu: http://abicko.avcr.cz/2016/05/07/index.html Na webu NKC najdete vybrané blogy Curta Rice v českém jazyce: http://www.genderaveda.cz/novinky/curt-rice/ AKTUALITY Výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR a NKC - gender a věda Vás srdečně zvou na 4. národní konferenci o genderu a vědě, s podtitulem Moje instituce, moje odpovědnost, která se bude konat ve středu 22. června 2016 od 10 hodin v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR. Konference se mj. zaměří na to, jak podpořit profesní růst vědkyň konkrétními kroky na straně vysokých škol a výzkumných institucí. Jako hlavní řečník vystoupí profesor Curt Rice, světově uznávaný propagátor genderové rovnosti ve vědě a výzkumu, rektor Univerzity aplikovaných věd v Oslo a Akershus a předseda Norského výboru pro genderovou vyváženost a diverzitu. Garantkou akce je senátorka prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., záštitu nad konferencí přijal místopředseda vlády a předseda Rady pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš. Podrobnosti k programu, dalším hostům a na http://www.genderaveda.cz/4-narodni-konference hostkám a registrační formulář najdete NEWSLETTER KVĚTEN 2016 Měsíčník newsletter vydává Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. ISSN 1801–7339 Adresa redakce Jilská 1, Praha 1 110 00 Redakce Hana Tenglerová, Kateřina Cidlinská, Nina Fárová, Martina Fucimanová, Marcela Linková, Blanka Nyklová, Alena Ortenová, Naďa Straková, Michaela Trtíková Vojtková, Hana Víznerová, Marta Vohlídalová Příspěvky a reakce můžete zasílat na [email protected]. K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.genderaveda.cz KVĚTEN 2016
Podobné dokumenty
vydání - Gender a věda
Národního kontaktního centra – gender a věda a to, jaké pozornosti se tématu v České republice
dostává. Bilancujeme i první polovinu projektu TRIGGER, jednoho z prvních dvou projektů kulturní a
ins...
Stáhnout PDF
hranicemi Země po více než půlstoletí, výzkumy byly ale občasné; pokryli
jsme jen zlomek hvězd naší galaxie.
Všichni víme, že výpočetní technika
se stává levnější každým dalším rokem, a to má pro S...
zde - Gender a věda
Existuje celá řada výzkumů, které mapují ženám nepřátelské prostředí vědy a ukazují, proč je jejich
zastoupení v mnoha oborech tak nízké. Vzniklo množství podpůrných skupin a organizací, které se
v...
Závěrečná zpráva o výsledku stáží - Teiresiás
● méně častý přístup ve vysokoškolské praxi
● preferuje vztahy jazyka a myšlení a zkoumá specifika vnímání, myšlení a učení daná vizuálně-motorickou komunikací
Při této typologii lze konstatovat, ž...
Sestava 1 - Asociace hotelů a restaurací České republiky
Odborné vzdělávání je jednou z hlavních aktivit naší organizace. Mělo by zajistit
rozvoj oboru a kvalitu služeb. V uplynulých dvou letech se podařilo díky projektu
Rozvoj kvalifikační úrovně a komp...