zde - Gender a věda
Transkript
newsletter DUBEN 2016 OBSAH Protože je rok 2016: muži a genderová rovnost ve vědě Nebuďte takoví…tipy pro muže, jak bojovat proti genderové diskriminaci Curt Rice: Daň mateřství Zpráva ze křtu publikace Odchody z vědy Aktuality o Přednáška Kateřiny Falk o Konference Věda a výzkum na VŠB – TU Ostrava o Seminář k výzvám H2020 o NKC – gender a věda na Veletrhu vědy o Výstava Hledání dynamické rovnováhy o Registrace na 4. národní konferenci o genderu a vědě spuštěna o Řetězení úvazků: aktuální vývoj o Představujeme nové posily našeho týmu Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dubnový newsletter jsme se rozhodli věnovat mužům, kteří podporují genderovou rovnost ve vědě. V prvním článku se dozvíte o některých z těch, kdo mají tu odvahu zabývat se tématem, jež většina považuje za nevýznamné či uměle vytvořené. Získáte tipy, jak ve svém každodenním jednání podporovat rovnost žen a mužů ve vědě a pro inspiraci si můžete přečíst blog Curta Rice o tom, co skutečně vědkyně zpomaluje v jejich profesním rozvoji. Ohlédneme se také za křtem naší nové publikace o odchodech z české vědy a zasypeme vás pozvánkami na naše nadcházející akce a dalšími novinkami z oblasti gender a věda. Již ve čtvrtek 4. května vás zveme na výroční přednášku NKC, kde vystoupí fyzička Kateřina Falk! Zahájili jsme také registraci na 4. národní konferenci o genderu a vědě a dovolujeme si vám představit posily našeho týmu. Za tým NKC – gender a věda vám příjemné čtení přeje Hana Tenglerová DUBEN 2016 PROTOŽE JE ROK 2016: MUŽI A GENDEROVÁ ROVNOST VE VĚDĚ Hana Tenglerová Genderová rovnost = problém žen? Genderová rovnost bývá vnímána především jako záležitost žen. Zabývají se jí většinou ženy, v jejím kontextu se tematizují především nerovnosti a diskriminace, kterým čelí ženy. Je to logické, nastavení naší společnosti znevýhodňuje především nás, ženy, a je tedy na nás, abychom se angažovaly. „[P]ro mě je to praktická ukázka toho, jak se asi cítí žena v čistě nebo převážně mužském kolektivu, například ve vědecké radě,“ říká Jiří Kolman, vědecký tajemník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, když reflektuje svoji pozici jako muž, který se jako jeden z mála u nás zabývá genderovou rovností. Řada etnických Čechů a Češek se intenzivně zajímá o problémy romské komunity či migrantů, proč by tedy muže neměly zajímat otázky spojené s nerovným postavením žen? Měly by. Už proto, že jsou v mnoha ohledech zvýhodněni a často mají moc řadu věcí ovlivnit. Pokud by snad zájem o problémy poloviny populace a žen v jejich nejbližším okolí mužům nestačil, je tu ještě fakt, že současné uspořádání společnosti negativně ovlivňuje i muže samotné. Americký sociolog Michael Messner v této souvislosti hovoří o tzv. nákladech maskulinity (1997) - horším přístupu k vlastnímu zdraví, vysoké sebevražednosti, nižší naději na dožití, násilí páchaném na ženách, dětech a dalších mužích, problematickém přístupu k výkonu péče po rozvodu, atp. Dalších příkladů, jak muži doplácí na uspořádání genderového řádu ve společnosti, by se našlo dost a dost. V kontextu vědy pojďme například připomenout, že ne všem mužům vyhovuje nepřerušená kariéra, která umožňuje jen velmi omezené zapojení do péče o děti, věčná soutěživost a tlak na výkon. „Snaha o dosažení spravedlivější společnosti není nikdy nelegitimní a každý pokus o to ji legitimity zbavit je sebezáchovnou akcí těch, kdo jsou u moci.“ Curt Rice Muži pro genderovou rovnost Potřebu zapojit muže do projektu genderové rovnosti vyjadřují stále silněji organizace, jako OSN, Evropská komise či Evropský institut pro genderovou rovnost. Aktuálně běží pod hlavičkou UN Women kampaň HeForShe. Jejím cílem je získat muže a chlapce pro genderovou rovnost a práva žen a podpořit je v tom, aby aktivně vystupovali proti nerovnostem, kterým ženy a dívky čelí. Mužů otevřeně podporujících genderovou rovnost je celá řada. Jedním z nich je kanadský premiér Justin Trudeau, autor výroku, že vyrovnané zastoupení žen a mužů ve své vloni jmenované vládě, má jednoduše proto, že je přece rok 20151. V oblasti vědy jmenujme například nositele Nobelovy ceny za chemii v roce 2015 profesora Azise Sancara, který je spoluzakladatelem projektu Girls in STEM, jehož cílem je získat pro studium přírodních a technických věd sedm stovek dívek (víc zde). Pod vedením profesora Paula Waltona získala katedra chemie Univerzity v Yorku jako první instituce v Británii prestižní ocenění Athena SWAN za prosazování genderové rovnosti. Profesor Curt Rice, rektor Univerzity aplikovaných věd v Oslo a Akershus, přednáší a píše na téma genderové rovnosti ve výzkumu a má v této „Pokud mám skutečný zájem o to, oblasti světové renomé. Profesoři Mark Lance z Univerzity aby moje organizace fungovala lépe, v Georgetownu a Eric Schliesser z Univerzity jeden z nástrojů, do kterého musím v Amsterodamu veřejně odmítli přijímat pozvání k účasti na investovat, je genderová rovnost.“ konferencích a na publikacích, kde vystupují a své příspěvky zveřejňují jen muži. Vyzvali navíc ostatní kolegy, Curt Rice aby se k bojkotu podobných podniků připojili. Aktuální je v současnosti výzva k podepsání petice za rovnost žen na irských univerzitách, za níž stojí profesor Stephen Gaetz. 1 Výrok Justina Trudeaua zde: https://www.youtube.com/watch?v=LLk2aSBrR6U. DUBEN 2016 I v českém prostředí najdeme muže, kteří se různým aspektům problematiky genderové rovnosti ve vědě a vysokém školství věnují. Jsou jimi například Ing. Petr Pavlík, Ph.D., z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, ČVUT, Mgr. Jiří Kolman z Ústavu Marcel Kraus výzkumu globální změny AV ČR či Marcel Kraus, M.Sc., z Technologické agentury ČR. Důvody, proč se nejen oni, ale také další muži, angažují, jsou různé. Od uvědomění toho, jak omezené a nerovné šance ve vědě mají jejich kolegyně a partnerky, přes zkušenost se zahraničním prostředím, kde se pozornost tématu genderové rovnosti věnuje běžně, po vyslyšení podnětů zahraničních kolegů a kolegyň. „[G]ender ve vědě není o prosazování radikálního feminismu, ale o poskytnutí rovných příležitostí pro všechny vzdělané a kreativní hlavy.“ Vyšší zapojení mužů do práce na prosazování genderové rovnosti (nejen ve vědě), je zásadní. Mimo toho, že muži mají spíš šanci dosáhnout postů, z nichž lze genderovou rovnost aktivně prosazovat, mohou si za to vysloužit nanejvýš nálepku podivínů (v pozitivním případě ovšem také trend-setterů),2 jejich slovo má, jak ukazují výzkumy, také (bohužel stále) větší autoritu než hlas žen. A to nejen v očích ostatních mužů. Mimo pozitiv, která zvýšení zájmu mužů o genderovou rovnost mohou představovat, jsou tu však také otázky. Jak zaujmout více mužů pro genderovou rovnost? Neoslabí jejich perspektiva hlasy žen a jejich potřeby? Jaká má být role mužů v agendě genderové rovnosti? A co s těmi, kdo chtějí, aby žádné změny nenastaly? (Scambor at al. 2014; Hearn 2001; EIGE 2012; EIGE 2013). Jak přesvědčit nepřesvědčené: je opakování matka moudrosti? Podle výzkumu, který byl uveřejněn v časopise PNAS na podzim minulého roku, muži-vědci rostoucímu množství studií, jež dokládají různé formy diskriminace žen ve vědě, nevěří. A nevěří mu zejména muži v tzv. tvrdých vědách, kde je zastoupení žen nejnižší. Podle Curta Rice je důvod, proč tomu tak je, nutné podrobit dalšímu zkoumání. Marcel Kraus se s ním shoduje v názoru, že to může být dáno i tím, že muži mají na rozdíl od žen méně zkušeností s přemýšlením o tom, jak jejich kariéru ovlivnily předsudky. Výzkumům muži-vědci důvěřují méně „[s]nad z části proto, že tyto předsudky zaměňují za snahu žen popírat biologickou přirozenost, snad proto, že cítí jisté ohrožení svých dosažených pozic, snad proto, že "sytý hladovému nevěří."“ Co s tím? „Musíme pokračovat v přesvědčování a provádění dalších výzkumů, které ukážou, jak vysoké náklady společnost díky těmto předsudkům má. Snad budou muži také stále víc pod tlakem svých profesně orientovaných partnerek a dcer, které je přimějí k tomu, aby vnímali problémy, kterým ženy čelí,“ uzavírá Curt Rice, kterého spolu s řadou dalších můžete potkat 22. června v Senátu Parlamentu ČR na naší 4. národní konferenci o genderu a vědě. „Jak prohlásil kdysi Mahátma Gándhí, věda bez lidskosti je hříchem, cokoliv ve vědě musí mít humánní aspekt a musí řešit společenské problémy.“ Jiří Kolman Zdroje: EIGE. 2012. The Involvement of Men in Gender Equality Initiatives in the European Union. Study Report. EIGE 2013. Men and gender equality. Online discussion report. Handley, I. et al. 2015. Quality of evidence revealing subtle gender biases in science is in the eye of the beholder. PNAS, vol 12 (43). Scambor, E. et al. 2014. Men and Gender Equality: European Insights. Men and Masculinities, vol 17(5), 552-577. Messner, Michael. 1997. Politics of masculinities: Men in movements. Sage Publications. Hearn J. 2001. Men and Gender Equality: Resistance, Responsibilities and Reaching Out. Keynote Paper on Men and Gender Eqaulity, 15-16 March 2001, Örebro, Sweden. Ženám naopak přihlášení se k tématu může zásadně zkomplikovat situaci. Jsou vnímány jako problémové, zabývající se nepodstatnými problémy. Pokud se do rozhodovacích pozic vůbec dostanou, obvykle svoji pozici nechtějí oslabit přihlášením se k tématu v našich končinách tak kontroverznímu. 2 DUBEN 2016 NEBUĎTE TAKOVÍ… Užitečné tipy pro muže, jak bojovat proti genderové diskriminaci ve vědě Text byl se souhlasem autorky převzat z blogu Tenure, she wrote. Autorka @Acclimatrix je profesorka na výzkumné univerzitě na americkém severozápadě Existuje celá řada výzkumů, které mapují ženám nepřátelské prostředí vědy a ukazují, proč je jejich zastoupení v mnoha oborech tak nízké. Vzniklo množství podpůrných skupin a organizací, které se vědkyním věnují, pořádají se workshopy pro ženy ve vědě, byl napsán bezpočet článků a blogů, které se tématem zabývají. Tyto iniciativy jsou důležité, ale něco tu chybí: genderová rovnost musí být výsledkem participace a společného úsilí. Pokud muži tvoří většinu na mnoha katedrách, ve vědeckých týmech, redakčních radách, výběrových komisích, v laboratořích a na konferencích, pak jsou to především muži, kdo mají být spojenci žen při snaze dosáhnout rovnosti. Bylo by skvělé, kdyby tomu tak nebylo, ale muži zkrátka víc než svým kolegyním dopřejí sluchu svým kolegům, když se mluví o problému, jako je například sexismus. Existuje řada mužů, kteří ženy a genderovou rovnost podporují, ale neuvědomují si, že mnoho věcí v jejich chování pomáhá nerovnosti dál udržovat. Tento text je pro ty, které zajímá, jak se toho vyvarovat. Vznikl na základě opakovaných osobních zkušeností autorky a řady jejích kolegyň i mužů, kteří existenci takového chování potvrdili. 1. Při psané komunikaci nepoužívejte nevhodná oslovení. Neobracejte se na kolegyni jako na „slečnu“, nebo „paní“, používejte její nejvyšší dosažený titul či akademickou hodnost. Respektujte akademické tituly, alespoň při počátečním pozdravu. 2. Nekomentujte vzhled ženy v profesním kontextu. Nezáleží na tom, jaké jsou vaše úmysly, je to irelevantní. Stejně tak neříkejte, že někdo nevypadá jako vědkyně, akademička či profesorka, že vypadá příliš mladě nebo že se má víc usmívat. 3. Nepřerušujte vaše kolegyně, když mluví. Díky sociálnímu posilování3 komunikují ženy a muži často jinak. Nemusíte si uvědomovat, že to děláte, ale pokud se přistihnete, že skáčete do řeči vaší kolegyni nebo mluvíte, když mluví ona, přestaňte. 4. Vyhněte se poznámkám, které mají sexuální podtext, bez ohledu na to, zda se týkají vašich kolegyň či nikoli. Nenoste oděvy, které jsou sexuálně explicitní nebo sugestivní. 5. Ujistěte se, že jsou semináře, konference, sympozia, výběrové komise a panelové diskuze genderově vyvážené. Pokud se vám stane, že vás nějaká pozvaná žena odmítne, požádejte ji, aby za sebe doporučila náhradu. Nevzdávejte to. Uvědomte si, že pokud je ve vašem oboru méně žen, mohou být ty, které tam jsou, velmi vytížené.4 6. Věnujte pozornost tomu, kdo organizuje oslavy, předávání darů či neformální setkání. Ujistěte se, že to disproporčně nejsou častěji ženy z vaší laboratoře, fakulty či organizace. Nabídněte se jako dobrovolník nebo příště navrhněte nějakého kolegu.5 7. Když je třeba udělat zápis ze setkání, uvařit kávu nebo donést oběd nabídněte, že to uděláte. Nedovolte, aby tenhle úkol spadal výlučně či často na bedra žen, i když mají sklon jej brát často i dobrovolně na sebe (jsme k tomu vychované). Ujistěte se, že o tyto úkoly nejsou disproporčně častěji žádány od žen. 8. Neodmítejte projít dveřmi, které otevřela žena, netrvejte za každou cenu na tom, že jí pomůžete s vybavením nebo jinak neposilujte stereotypy, že ženy potřebují speciální zacházení. Nabídněte pomoc a přijměte, pokud bude odmítnuta. Zpevňování žádoucích návyků, dovedností, způsobů chování a kompetencí sociálními odměnami (např. pochvalou) a sociálními tresty (kupř. dočasným zákazem oblíbené zábavy), též sociální podmiňování: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/socialni-podminovani. 4 Zvažte také, zda nerozšířit skupinu, v níž vhodnou adeptku hledáte tím, že dáte prostor někomu, kdo je na méně seniorní pozici, nebo pracuje v oblasti, která je blízká požadovanému oboru a tématu. Pokud jste zvaný host a mezi hlavními hosty není žena, požádejte organizátory, ať to napraví. 5 Totéž platí i pro organizování vědeckých akcí, konferencí a dalších podniků. 3 DUBEN 2016 9. Podílejte se doma stejným dílem na domácích pracích a péči o dítě/děti. Ženy (vědkyně nevyjímaje) jsou často ve srovnání s vědci neúměrně zatíženy domácími povinnostmi. Ujistěte se, že je vaše domácnost férová. 10. Při dotazech z publika na vašich akcích pobízejte k projevu ženy. Buďte dobrým moderátorem, ujistěte se, že muži nemluví významně déle a častěji. Na velkých akcích používejte raději mobilní mikrofony než stojany s mikrofony, abyste povzbudily ženy k tomu, aby se vyjádřily. Vážně to funguje! 11. Informujte se o tom, co je benevolentní sexismus. 12. Zjistěte si, co znamená „mansplaining“. Braňte se mu a zamezte mu, pokud jej uvidíte u druhých. 13. Seznamte se s tzv. argumentem špatného tónu . Nepoužívejte jej. Neodbývejte své kolegyně proto, že jsou naštvané, emocionální nebo že si nezaslouží respekt, protože zrovna nemluví tónem, který vy považujete za vhodný pro ženy. 14. Naučte se umění omluvit se, když vás někdo upozorní na nevhodné chování. 15. Nenechávejte práci na zvyšování diverzity jen na ženách. Buďte na svých katedrách a institucích spíš proaktivní než reaktivní. Mluvte o událostech, které podporují nepřátelské prostředí ve vaší škole, vůči vašim studentkám a kolegyním. Pokud uvidíte někoho, kdo dělá nebo říká něco sexistického, řekněte mu, že to není v pořádku. Aktivně podporujte své kolegyně, když zažijí sexismus. 16. Osvojte si výukové nástroje a praktiky, které podporují genderovou rovnost. Věnujte pozornost příkladům, které jste pro studující vymysleli.6 17. Dbejte na to, koho zvete na neformální setkání, která souvisí s prací. Pokud chodíte často s členy vaší laboratoře nebo katedry na drink, pokuste se přizvat také ženy. Jinak můžete vašim kolegyním a kolegům zavírat dveře pro sdílení výzkumných příležitostí a nápadů, které vznikají v neformálním prostředí. 18. Ujistěte se, že jste si vědom genderových předsudků ve fungování editorské praxe výzkumných časopisů. Pokud jste editor, zjistěte, jaké je zastoupení žen a mužů mezi vašimi recenzenty. Snažte se učinit kroky, které povedou k tomu, že bude vyrovnanější. 19. Naslouchejte. Nepředpokládejte, že víte, jaké to pro ženy je. Neříkejte „tohle se děje mužům také“. Neodbývejte a nepodceňujte jejich znepokojení. Pamatujte, že ženy často reagují na dlouhou historii incidentů, velkých i malých. 20. A nakonec, pokud tohle všechno děláte, nečekejte, že dostanete za odměnu bonbónek. Vaše úsilí může probíhat bez povšimnutí, bez toho, aby mu někdo vzdával holt. Pokračujte v tom i tak, neděláte to přece pro uznání, ale protože je to věc slušnosti. Text přeložila a poznámkami doplnila Hana Tenglerová. 6 Inspirace z českého prostředí např. I. Smetáčková Gender ve vysokoškolském kurikulu). DUBEN 2016 CURT RICE: DAŇ ZA MATEŘSTVÍ Curt Rice je světově uznávaný zastánce a propagátor genderové rovnosti ve vědě a výzkumu, norský lingvista, narozený v USA. Od loňského roku je rektorem Univerzity aplikovaných věd v Oslo a Akershus. Profesor Curt Rice bude hostem 4. národní konference o genderu a vědě, která se bude konat 22. června 2016. Výběr z blogů profesora Rice připravila Naďa Straková, první příspěvek se týká rodičovství ve vědě. V následujících číslech se můžete těšit na další Riceoy příspěvky?. Daň mateřství: není to péče o děti, co ženy zpomaluje Žen ve vyšších pozicích je méně, protože mají odlišné možnosti kombinovat pracovní a soukromý život (work-life balance) než muži. Kariéra matek roste pomaleji, jelikož jako matky musí trávit více času se svými dětmi. Na téhle logice něco je; zdá se intuitivně správná. Matky nesou větší zodpovědnost za péči o děti než muži. A zatímco můžeme doufat, že se toto rozdělení práce jednou změní, věříme tomu, že tato skutečnost slaďování pracovního a rodinného života vysvětluje, proč ženy-matky budují svou kariéru daleko pomaleji než muži. Tato realita všedního dne má objasnit statistiky. Prý tu existuje souvztažnost. Ale to je chybné uvažování. Problém je daleko hlubší. Bílá kniha o postavení žen ve vědě ve Španělsku vypovídá o tom, jak to s vědeckou kariérou žen opravdu je. Muž s dětmi má podle této zprávy čtyřnásobně větší šanci stát se profesorem než žena, která je matkou: „Když porovnáme muže a ženy, kteří mají stejné osobní a profesními zkušenosti a stejné pracovní výsledky a kteří mají děti, ukazuje se, že rodičovství daleko více ovlivňuje profesní dráhu žen než mužů: muž s dětmi má čtyřnásobně větší šanci získat profesuru než vědkyně, která je matkou,“ píše se ve zprávě. Zpráva dochází k závěru, že ženy, které mají děti, nejsou diskriminovány proto, že podávají menší pracovní výkon, ale proto, že jsou matkami. Výzkumníci z Cornellovy univerzity mají k tomuto závěru důkazy, které zveřejnili v článku Getting a Job: Is there a Motherhood Penalty. Účastníci studie hodnotili fiktivní žadatele o práci a jejich smyšlená CV. Někteří žadatelé uváděli například členství v organizaci pro rodiče a učitele, jiní třeba fundraising pro asociaci sousedů. Tato členství hodnotitelům prozradila, kdo je rodič a kdo ne. Žadatelé o práci byli hodnoceni na základě kompetentnosti a schopnosti být loajální vůči zaměstnavateli a výsledky byly následující: „Matky byly hodnoceny jako méně kompetentní a práci oddané než ženy bez dětí. V dochvilnosti i výkonnosti na tom byly také hůře. Matkám se méně odpouštěla nedochvilnost a potřebovaly vykázat vyšší výkonnost než ženy bezdětné, aby byly vůbec brány v potaz jako vhodné adeptky pro danou pozici,“ píše se v analýze. Jako by to ale nestačilo, pokud byla nakonec přeci jen vybrána na volnou pozici matka, dostala o 7 procent nižší plat než bezdětná žena. Obecně byla vnímána jako za méně schopná dosáhnout v budoucnu povýšení. A tohle všechno se dělo jen na základě papírové žádosti! Část studie jak španělské zprávy, tak i Cornellovy univerzity se týká mužů. O tom píšu zvlášť na tomto blogu: The fatherhood bonus: Have a child and advance your career. Závěr zní, že když máte jako žena děti, tak to značně ovlivňuje vaši kariéru. Matky mají daleko menší šanci na povýšení než muži a dokonce i než bezdětné ženy. Toto se ale děje ze zcela iracionálních důvodů; děti tento rozdíl nezpůsobují. Důvodem není to, že matky pracují málo, jelikož doma mají víc práce. Důležitým faktorem je skutečnost, že mateřství je vnímáno jako diskvalifikace. Vedoucí pracovníci by si měli začít uvědomovat nepřímou diskriminaci a měli by učinit konkrétní kroky k jejímu odstranění. Existují různé strategie, cíl je jen jeden. Vybavuji si jednoho profesora, jehož studentka přišla do jiného stavu. Její kariéru okomentoval těmito slovy: „Právě se rozhodla sama.“ Možná, že ne ona, možná, že jsme za ni rozhodli my. Blog Curta Rice v anglickém jazyce si můžete přečíst zde. Profesor Rice v minulosti pravidelně přispíval do britského deníku Guardian. DUBEN 2016 ZPRÁVA ZE KŘTU KNIHY O ODCHODECH Z VĚDY Naďa Straková V pondělí 11. dubna NKC – gender a věda přivítalo svůj další přírůstek do série knih rozhovorů. Editorkou publikace Změna trasy: o odchodech z vědy je Kateřina Cidlinská. Publikace vychází z kvalitativní části širšího výzkumného projektu, jehož cílem je zjistit, kdo jsou lidé, kteří v posledních deseti letech opustili akademické pozice v ČR, jaké byly příčiny jejich odchodu, jaké je jejich současné pracovní uplatnění a jakým způsobem dnes využívají znalosti a dovednosti nabyté za dobu působení ve vědě. Zacílením na lidi, kteří opustili akademickou dráhu, je nová publikace výjimečná nejen mezi ostatními knihami NKC, nýbrž i obecně na českém výzkumném poli, protože tato cílová skupina prozatím nebyla zkoumána. Téma odchodů z vědecké kariéry je podle Kateřiny Cidlinské velice důležité. Příčiny odchodů vypovídají nejen o individuálních volbách jednotlivců, ale hlavně o pracovních podmínkách v české vědě. Rozhovory zároveň umožňují udělat si určitou představu o tom, jací lidé opouštějí českou vědu. Vedou proto také logicky k zamyšlení nad tím, co pro českou vědu může znamenat, že z ní takoví lidé odcházejí, kdo v ní naopak zůstává, komu současný systém vyhovuje a jaké to může mít z dlouhodobého hlediska na českou vědu dopady. Z rozhovorů je patrné, že akademickou profesní dráhu opouštějí i mnozí nadějní a silně motivovaní a nadaní badatelé a badatelky a vyučující. „Do české vědy neproudí velké množství doktorů a postdoktorandů. Jsme svědky nadprodukce držitelů titulu Ph.D. z hlediska uplatnitelnosti ve vědě,“ poznamenala v rámci své řeči Kateřina Cidlinská. Autorka věří, že kniha bude přínosná pro současné doktorand/ky a postdoky a postdočky. Mohla by jim pomoci k zamyšlení nad směřováním studijní a profesní dráhy a ukázat, nač si dát pozor. Kniha také může posloužit jako vodítko v debatách o doktorských kurikulech. Rozhovory mohou být i zdrojem inspirace pro všechny, kteří cítí, že vědecká kariéra nejspíš nebude jejich životní cestou, a uvažují o změně trasy. Všem takovým přejeme šťastnou cestu a volbu jejího nového směru! Na tom, že odchod z jakkoli nadějně nakročené kariérní dráhy nemusí být žádná osobní tragédie, se shodly i kmotry knihy. Jako první promluvila prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc., z VŠCHT Praha, vědkyně, pedagožka, členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace a odbornice na hodnocení vědy. Prof. Moravcová zdůraznila, že poprvé vystupuje jako kmotra, ačkoli už je matka, sestra, teta, prateta, babička, švagrová a bývalá manželka. „[P]ředstavovaná knížka není smutný čtení, i když je to o odchodech. Zatím jen z vědy, což není fatální odchod,“ poznamenala s humorem sobě vlastním. Na knize prof. Moravcovou překvapilo, že většina důvodů k odchodu souvisí s pracovními podmínkami a systémem hodnocení vědecké činnosti. „Systém kafemlejnku je systém zhoubný a nutí lidi dělat jen to, co je ověřené. Body jsou důležitější než samotná věda,“ dodala. V roli kmotry vystoupila také Ing. Petra Průšová - jako žen, která úspěšně dlouhá léta pracuje v soukromém sektoru a zároveň působí jednou nohou v akademické sféře. Kromě toho, že je již mnoho let vedoucí české pobočky agentury Millward Brown, která se zabývá výzkumem v reklamě, tak jako vystudovaná statistička zároveň vyučuje na Vysoké škole ekonomické a na Univerzitě Karlově. Ing. Petra Průšová hned v úvodu nazvala svůj odchod z vědy „atypickým“, jelikož v něm sehrála roli náhoda. „Jednou mi u dveří zazvonili dva pánové, takže můj odchod z vědy nebyla ani moje volba. Tak jako nebyla moje volba vstoupit do vědy, protože můj otec byl profesor, tak se to tak DUBEN 2016 nějak čekalo,“ poznamenala ke své vědecké kariéře. Její životní příběh přitom ukazuje, že odchod nemusí být definitivní a úplný. „Postavit most z komerční sféry do akademické stojí hodně úsilí a někdy se to děje jen díky známostem. Mým přáním bylo, aby to spojení bylo časté a aby se lidé odcházející z vědy mohli zase vracet,“ prohlásila. Na závěr popřála autorce knihy hodně elánu, a aby nikdy nemusela řešit podobné dilema. Knihu si můžete objednat v Edičním a tiskovém oddělení Sociologického ústavu AV ČR na adrese [email protected], nebo si ji stáhnete online z našeho webu. Fotografie z události najdete zde. AKTUALITY 4. výroční setkání NKC: Kateřina Falk – vědkyně, co střílí do diamantů Proč Kateřina Falk ráda střílí do diamantů? Jak se rodí vědkyně? Jaké jsou praktické rady pro začínající vědkyně a vědce? Jak si splnit sen na poli vědy? A existuje ve vědě zábava? Přijďte si poslechnout a také se s námi pobavit 4. 5. 2016 do zasedací místnosti Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Za Slovankou 1782/3, Praha 8. Začátek v 17,30 hod. Pozvánka ke stažení Událost na Facebooku Rozhovor s Kateřinou Falk pro NKC - gender a věda Konference Věda a výzkum na VŠB – TU Ostrava Ve středu 4. 5. 2016 se v Ostravě uskuteční konference, v jejímž rámci proběhne tematický blok Gender a věda. Účastníci a účastnice se mohou těšit nejen na Marcelu Linkovou, Ph.D., která bude hovořit o ženách v technických vědách, ale také na prof. Alenu Kohoutkovou, děkanku Fakulty stavební ČVUT Praha, držitelku ceny Milady Paulové v oblasti Stavebního inženýrství a architektury v roce 2014, prof. Darju Kubečkovou, prorektorku pro rozvoj a investiční výstavbu VŠB – TU Ostrava, či doc. Janu Petrů, Ph.D., vedoucí Katedry obrábění, montáže a strojírenské technologie, Fakulty strojní VŠB-TUO. Program akce zde. Marcela Linková Alena Kohoutková Darja Kubečková Seminář k výzvám v programu Horizont 2020 Technologické centrum AV ČR zve na seminář, který se uskuteční 10. 5. 2016. Cílem semináře je představit program Věda se společností a pro společnost a aktuálně vyhlášené výzvy tohoto programu. Velká pozornost bude věnována projektům kulturní a institucionální změny a implementaci plánů genderové rovnosti ve výzkumných institucích, které DUBEN 2016 Jana Petrů představí Hana Víznerová z NKC - gender a věda a zástupci projektů TRIGGER a EGERA Kateřina Grecová z VŠCHT Praha a Jiří Kolman z CzechGlobe. Podrobnější informace k programu zde. NKC – gender a věda na Veletrhu vědy Ve čtvrtek 19. 5. 2016 nás najdete na Veletrhu vědy v Praze Letňanech. U našeho stánku vás budou čekat například naše nejnovější publikace: Změna trasy: o odchodech z vědy, Hledání dynamické rovnováhy: tři generace výzkumnic na VŠCHT či Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2014. Podrobnosti o akci na webu. Výstava Hledání dynamické rovnováhy Výstava, představující tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha, je ke shlédnutí od 25. dubna 2016 do 10. července 2016, vždy úterý - neděle, 10 - 12.30 a 13 - 17 hod. v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského, Valdštejnská 20, Praha 1. Výstava je umístěna v předsálí Společenského sálu J. A. Komenského. Podrobnosti na webu VŠCHT Praha. Registrace na 4. národní konferenci o genderu a vědě V letošním roce pořádá NKC – gender a věda 4. národní konferenci o genderu a vědě, na které se budeme zabývat rolí institucí při podpoře profesního rozvoje žen ve vědě a výzkumu. Konference ponese podtitul „Moje instituce, moje zodpovědnost“. Záštitu nad konferencí přijal místopředseda vlády a předseda Rady pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství Kateřina Valachová a předseda AV ČR Jiří Drahoš. Konference se zaměří na to, jak podpořit genderovou rovnost a profesní růst vědkyň konkrétními kroky na straně vysokých škol a výzkumných institucí. V roli hlavního řečníka vystoupí profesor Curt Rice, rektor Univerzity aplikovaných věd v Oslo a Akershus, předseda Norského výboru pro genderovou vyváženost a diverzitu a světově uznávaný propagátor genderové rovnosti ve vědě a výzkumu. Registrovat se můžete do 10. června na našem webu: www.genderaveda.cz/4-narodni-konference. Řetězení pracovních úvazku na dobu určitou: aktuální vývoj V říjnu 2015 jsme se obrátily na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou s žádostí o systémové řešení problému opakovaných řetězení pracovních smluv na dobu určitou v oblasti výzkumu a vysokého školství. To má negativní dopad i na profesní dráhy žen ve vědě, neboť v případě absolvování rodičovské ztrácejí nárok na ochranu pracovního místa (podrobněji o tom zde). DUBEN 2016 Podle informací ministryně práce a sociálních věcí se v současnosti připravuje návrh na upřesnění pojmu tzv. vážných provozních důvodů. Vládě má být předložen do 30. června 2016. Do té doby je třeba dle ministryně vycházet z platné jurisdikce, která ovšem konstatuje, že je nutno posoudit jednotlivě stav provozu toho kterého zaměstnavatele. Ministryně školství v reakci na náš podnět oslovila s žádostí o vyjádření Českou konferenci rektorů a Odborový svaz vysokých škol. S nimi a se zástupci MPSV se má v nejbližší době o problematice dále jednat. O řetězení v kontextu vysokých škol a výzkumu se zajímá také ochránkyně veřejných práv, které zároveň hledá ženy s negativní zkušeností s řetězením pracovních úvazků. Situaci budeme dále sledovat a informovat vás o jejím dalším vývoji. Představujeme nové posily našeho týmu Jiří Bartoš Vystudoval obor Sociologie a sociální politika na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Během studia a po jeho ukončení pracoval jako organizační manažer seminářů osobního rozvoje. V dubnu 2016 se stal členem oddělení NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Pracuje zde na pozici asistenta týmu. Ve volném čase se věnuje osobnímu rozvoji a studiu jazyků. Důležitými životními hodnotami pro něj jsou solidarita, sounáležitost a spolupráce. Laura Henderson Vystudovala obor historie afrického a asijského umění na School of Oriental and African Studies. V letech 2004 až 2007 pracovala v NKC - gender a věda jako projektová manažerka projektů 6. rámcového programu. Později působila na Univerzitě Karlově v oblasti evropských projektů vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Zaměřovala se především na transformaci vysokých škol směrem k vyšší mezioborovosti a otevřenosti vůči společnosti. Od roku 2016 je zpět v NKC - gender a věda, kde nyní pracuje na rozvoji politik genderové rovnosti v oblasti výzkumu a vývoje na evropské úrovni. Mimo práce v NKC - gender a věda se věnuje výcviku v oblasti feministických přístupů k arte- a dramaterapii. Má dva syny. Zpívá, hraje na violoncello a na ukulele v různých naprosto amatérských skupinách! NEWSLETTER DUBEN 2016 Měsíčník newsletter vydává Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. ISSN 1801–7339 Adresa redakce Jilská 1, Praha 1 110 00 Redakce Hana Tenglerová, Hana Víznerová, Naďa Straková, Alena Ortenová, Kateřina Cidlinská, Nina Fárová, Martina Fucimanová, Marcela Linková, Blanka Nyklová, Michaela Trtíková Vojtková, Marta Vohlídalová Příspěvky a reakce můžete zasílat na [email protected]. K odběru newsletteru se lze přihlásit na webových stránkách www.genderaveda.cz DUBEN 2016
Podobné dokumenty
ZPRACOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH EEG ZÁZNAMŮ
mozku nelze odd lit ostrými hranicemi, jejich okraje
se vzájemn prolínají. Stav komatu lze velmi hrub
p irovnat ke spánku, ovšem na rozdíl od n j
z komatu se jedinec nem že cílen probudit, a už
z p...
vydání - Gender a věda
pomalu ale jistě stává skanzenem ve světovém akademickém prostředí, skanzenem, který zavírá oči
před tím, že nejen otázky genderové rovnosti, ale i etiky vědecké práce a rozvoje lidských zdrojů jso...
uprchlíci ve vlastní zemi
s prastarou kulturou, s níž se jen mísil a nikdy
ji zcela nepřekryl a nevytlačil. Proto je pro
muslimy všech zemí společných jen několik
věcí, těch zásadních. V dalších věcech, ve
věcech však i hod...
Rozdělení podle čaker
Před použitím by měly být kameny očistěny,
protože nám dávají sílu, ale také přijímají
škodlivé látky z fyzického těla a negativní vibrace z éterického těla a z okolí - tímto
způsobem vás ochraňují...
BROŽURA K CENĚ MILADY PAULOVÉ
Po řadu let patřila Lenka Adamcová k ojedinělým výzkumným pracovnicím a vysokoškolským pedagožkám v regionu střední Evropy, jež se oboru věnovaly, a získala si tím mezinárodní věhlas a uznání.
Je č...
newsletter - Gender a věda
využívá a je na něm stále závislejší, ztrácí, pokud se na
jeho rozvoji podílejí ve stále větší míře jen muži. Tedy,
co to může znamenat, pokud budou ženy téměř výlučně
pouhými uživatelkami IT techn...
prevazne bez diakritiky
konkurence a Srecip ? [4]
V double auction nabizelo mnoho zaměstnanců svou
práci za mzdy dokonce pod 30 nicméně firmy
preferovaly hradit zaměstnancům kolem 60 !
proč ?
Spokojení zaměstnanci vydělá...