Vaj e chi 5775 - Příprava na život po smrti
Transkript
Vaj e chi 5775 - Příprava na život po smrti
12. tevet 5775 / 3. leden 2015 Šabat VAJECHI, ַויְחִי/ A žil Tora: Bere’šit / 1. Mojžíšova (Genesis) 47:28-50:26 Haftara: Melachim Alef / 1. Královská 2:1-12 Berit Chadaša: Uri / Lukáš 4:31-5:11 Příprava na život po smrti Je snad víra v Boha a v posmrtný život jen vymyšlenou útěchou pro lidi, kteří mají úzkostlivý strach ze smrti? Obsahuje vůbec Tóra nějaké zmínky o tom, že by člověk měl jít do nebe, až umře? JA‘AKOV (יַעֲק ֹב, „Patodrž“ neboli „Zachycující patu“, Jákob) zavázal svého syna Josefa (JOSEF, יוֹ ֵסף, „Ať Hospodin přidá“) přísahou, aby ho nepohřbíval nikde v MICRAJIM ( ִמצ ְַרי ִם, „Dvojopevnění“ či „Dvojútisku“, Egyptě). Místo toho trval na tom, aby bylo jeho tělo po smrti převezeno do EREC JISRA’EL (א ֶֶרץ יִשׂ ְָראֵל, izraelské země) a tam ho uložili do hrobky v ME‘ARAT HA-MACHPELA ( ְמע ַָרת ַה ַמּ ְכ ֵפּלָה, doslova „jeskyni Dvojité“, makpelské jeskyni), kde byl pohřben jak jeho děd AVRAHAM („ ;אַב ְָרהָםOtec množství“, Abraham), tak jeho otec JICCHAK (י ִ ְצחָק, „Směje se“, Izák). Čteme: „Když se přiblížily dny Jisraelovy smrti, zavolal svého syna Josefa a řekl mu: Jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, vlož, prosím, svou ruku pod má bedra a prokaž mi skutek lásky a pravdy, prosím, nepohřbívej mne v Micrajim!“ (Bere’šit [Genesis] 47:29, Rabín Efraim Sidon) Ja‘akovovo naléhání, aby byl pohřben v rodinné hrobce, která se nacházela v zemi KENA‘AN ( ְכּנַעַן, „Kupců“, Kenaán), nasvědčuje tomu, že až do svého úplného konce nikdy nepřestal věřit zaslíbením, která obdržel jeho praotec Avraham. Byl totiž skálopevně přesvědčen o tom, že země Kena‘an jednoho dne připadne do vlastnictví jeho potomkům. Proto neochvějně trval na tom, aby tam byl i pohřben. Navíc je zřejmé, že Ja‘akov rovněž věřil, že smrtí život rozhodně nekončí. On totiž své přání odůvodnil takto: „Až budu připojen k svému lidu, pohřběte mne k mým otcům do jeskyně v poli Chetity Efrona.“ (Bere’šit [Genesis] 49:29, Rabín Efraim Sidon) Podle těchto slov Ja‘akov očekával, že se znovu shledá se svými otci. Nicméně jsou mezi námi otrlci, kteří tvrdí, že náboženství není nic než vymyšlená útěcha pro lidi, kteří mají strach ze smrti. U někoho to tak skutečně může být, ale v případě lidí, kteří se zaobírají Tórou (TORA, תוֹרה, ָ doslova „řád, učení, ukazatel, zákon, souhrn pravidel“, v našem případě označení pro Pět knih Mojžíšových), to rozhodně neplatí. Tóra toho ve skutečnosti o životě po smrti moc neříká. Ona totiž zde není kvůli tomu, aby nám poskytla návod, jak se dostat do nebe, nebo aby přesně vylíčila, co se děje s člověkem po smrti. Tóru ve skutečnosti mnohem více zajímá to, jakým způsobem člověk žije v tomto životě zde na zemi a ne v tom budoucím. Proto se může klidně stát, že člověk, který přečte celou Tóru od začátku až do konce, nakonec dospěje k závěru, že žádný posmrtný život ani vzkříšení z mrtvých ve skutečnosti není zaslíben. Ostatně za dnů ŠELICHIM (שׁלִיחִים ְ , doslova „vyslanců“, apoštolů) působila v rámci židovství hned celá jedna jeho větev, která se přesně takovýmto postojem vyznačovala. Jejím přívržencům se tehdy říkalo CEDUKIM (צְדוּקִ ים, doslova „spravedliví“, saduceové). Celé dny četli Tóru a nikdy v ní neviděli nic, co by nasvědčovalo tomu, že by po smrti měl nějaký život ještě pokračovat, takže nakonec dospěli k závěru, že žádný život po smrti nebude, že nebude ani žádné nebe či peklo, ba dokonce, že nebude ani žádné vzkříšení mrtvých, a tak to i vyučovali. V téže době ovšem v rámci židovství působila ještě jiná jeho větev, která takový postoj ostře odmítala. Těmto přívržencům se pro změnu říkalo PERUŠIM (פְּרוּשִׁים, doslova „oddělení“, farizeové). Četli tentýž svitek Tóry jako cedukim, ale dospěli ke zcela opačnému závěru. Ačkoliv Tóra rozhodně není knihou, jejímž posláním je, aby lidem sdělovala poznatky o životě po smrti nebo jim poskytovala návod, jak by mohli obdržet věčný život, přesto si perušim nemohli nevšimnout mnohých náznaků a vodítek, jež jsou v ní obsaženy a poukazují na to, že život smrtí rozhodně nekončí a že určitě má být a tedy také zcela jistě nastane vzkříšení z mrtvých. Jeden takový PARUŠ (פָּרוּשׁ, doslova „oddělený“, farizeus) jménem rabi Simaj se jednou dostal do sporu se skupinkou cedukim. Ti od něj žádali, aby jim z Tóry nějak doložil, že mrtví opravdu budou vzkříšeni. Čteme o tom: „Rabi Simaj říká: Odkud z Tóry vyplývá vzkříšení mrtvých? [Z toho,] že je řečeno ustavil jsem také s nimi [tj. s Abrahamem, Izákem a Jákobem] svou smlouvu, abych jim dal zemi Kenaan. Není řečeno vám, ale jim. Odtud tedy vyplývá vzkříšení mrtvých z Tóry.“ (Sanhedrin 90b [část Babylónského talmudu], české znění převzato z knihy SLÁMA, P. Tanu rabanan. Antologie rabínské literatury. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-722-1 [str. 400].) Rabi Simaj obratně poukázal na Boží zaslíbení, podle něhož se měla země Kena‘an stát vlastnictvím též Avrahama, Jicchaka a Ja‘akova a nikoliv pouze jejich potomků, jak bychom si to při povrchním čtení Tóry zpočátku mohli myslet. Ovšem věci se prozatím mají tak, a narážel na to rovněž pisatel listu IVRIM ( ִעב ְִרים, Židům), že co se týče praotců, „všichni zemřeli ve víře, aniž dosáhli zaslíbení. Jen je zdálky zahlédli, vítali je a vyznávali, že jsou na zemi cizinci a přistěhovalci.“ (Ivrim [Židům] 11:13, Překlad 21. století) Má-li však Bůh splnit své zaslíbení také těmto praotcům, kteří jsou již po smrti, pak skutečně nezbývá žádná jiná možnost než ta, že budou vzkříšeni z mrtvých. Nyní lze tedy ještě lépe pochopit, proč Ja‘akov tolik trval na tom, aby byl pohřben v hrobce svých otců v zemi Kena‘an. K životu zde na zemi patří i příprava na smrt a součástí této přípravy na smrt je rovněž i příprava na život po smrti. Ja‘akov svou přípravu na smrt netrávil v hrůzných obavách, co je po smrti, protože měl osobní vztah se svým Stvořitelem, který dává život. Proto neměl nejmenší důvod, aby se v tomto směru čehokoliv obával. First Fruits of Zion (První plody Sionu) Zdroj: http://torahclub.ffoz.org/portions-library/weekly-torah/preparing-for-life-after-death.html Překlad: Jaldej ha-Derech, http://www.derech.cz/
Podobné dokumenty
Vajece 5775 - Pomazání z Nebes
totiž pravil: „vždyť jsem tento Jarden přešel
jen o holi a dnes jsem ve dvou táborech!“
(Bere’šit [Genesis] 32:10, Rabín Efraim Sidon)
MIDRAŠ RABA (דְרשׁ ַרבָּה
ָ ִמ, rozsáhlá sbírka
midrašů mají...
Re`e 5775 - Než bys řekl švec
30. av 5775 / 15. srpen 2015
Šabat Ro’š chodeš / Šabat Nového měsíce
REʼE, ְראֵ ה/ Pohleď
Devarim / 5. Mojžíšova (Deuteronomium) 11:26-16:17
Maftir: Bemidbar / 4. Mojžíšova (Numeri) 28:9-15
Haft...
Chajej Sara 5775
Tora: Bere’šit / 1. Mojžíšova (Genesis) 23:1-25:18
Haftara: Melachim Alef / 1. Královská 1:1-31
Berit Chadaša: Matitjahu / Matouš 2:1-23