PANEL 5 - Naucnastezka.cz
Transkript
Javoøinská nauèná stezka 5 SPOLEÈENSTVA BUÈIN Buèina je ve vyšších polohách Bílých Karpat cca nad 500 m n.m. pùvodním typem lesa. Charakteristickým rysem buèin je jejich podrost. Keøové patro schází a byliny vykvétají zvláštì v jarních mìsících, èemuž se odbornì øíká „jarní aspekt lesa“. K významným rostlinám podrostu patøí ostøice chlupatá, bika lesní, kyèelnice cibulkonosná, kopytník evropský, dymnivka dutá, hvìzdnatec èemeøicový èi pstroèek dvoulistý. Rostou zde také lesní druhy orchidejí: napø. okrotice bílá, dlouholistá a èervená, saprofytický hlístník hnízdák a nìkolik druhù kruštíkù. okrotice dlouholistá kyèelnice cibulkonosná dubová buèina Brouci jsou v buèinách zastoupeni atraktivními druhy, jako je tesaøík alpský a roháèek bukový. Z velké skupiny støevlíkovitých broukù se zde vyskytuje napø. Carabus obsoletus, Carabus irregularis a u potokù Carabus variolosus. jarní aspekt s èesnekem medvìdím Bezobratlí živoèichové buèin hvìzdnatec èemeøicový Nápadnými bezobratlými živoèichy buèin jsou motýli. Typickým jarním druhem je martináèek bukový a strakáè bøezový. Na dymnivku v podrostu je vázán jasoò dymnivkový. martináèek bukový støevlík Carabus obsoletus støevlík Carabus variolosus K významným mìkkýšùm patøí i karpatský endemitní plž modranka karpatská. modranka karpatská Chata Megovka Kamenná chata, døíve vilka Filipa Magnise. Na chatì je bronzová pamìtní deska dr. J. M. Hurbana s textem pøipomínajícím schùzky „uherských a moravských Slovákù“ od r. 1882, jejichž duší byl právì Hurban, evangelický faráø z Bøezové. Tyto moravsko-slovenské schùzky poøádané Mìsžanskou besedou z Uherského Hradištì vedenou J. M. Hurbanem byly zároveò i turistickými výlety. Megovka je pokládána za kolébku setkávání Èechù a Slovákù. Tato setkání zanikla v 90. letech 19. století. V roce 1935 byla opìt obnovena, ale pozdìji znovu ustala. Poslední filipovský výlet v roce 1894 vylíèil Vilém Mrštík v povídce Hudci ve svém díle „Knihy z cest“. V blízkosti domu je pramen pitné vody, dvì malé vodní nádrže a umìlá jeskynì se soškou Panny Marie. Prameništní louky Velmi cenným biotopem jsou louky za chatou. Od kvìtna do èervence zde postupnì rozkvétá 10 druhù orchidejí. K hojnìjším z nich patøí vstavaèe vojenský a osmahlý. Atraktivním druhem je i orlíèek obecný. vstavaè vojenský Suchá stanovištì jsou protkána pìnovcovými prameništi a mokøady. Již z dálky je rozeznáme podle bílého chmýøí suchopýrù. ostøice rusá vstavaè osmahlý Javoøinská nauèná stezka 1. Pøedstavení NS; obec Velká n. Vel. 2. Horòácko - o tradicích 3. Javorník - obec a krajina 4. Filipovské údolí - rekreace 5. Megovka - buèiny 6. Kubíkùv vrch - ochrana pøírody 7. Nová Lhota - obec a folklor 8. U farmy - péèe o krajinu 9. Vápenky - pøíroda, osídlení 10. Vadovská - hospodaøení v lesích 11. Velká Javoøina - rezervace 12. Kamenná búda - vzácná zvíøena 13. Suchovské Mlýny, Suchov - historie 14. Petruchovy Mlýny - lidová tvorba Realizace a spolupráce: Èeský svaz ochráncù pøírody Bílé Karpaty Vzdìlávací a informaèní støedisko Bílé Karpaty Správa CHKO Bílé Karpaty; obecní úøady Realizaci nauèné stezky finanènì podpoøilo: Ministerstvo životního prostøedí
Podobné dokumenty
jan bína úrovně konstrukčního georeliéfu na moravě a
Moravského krasu) vymezujeme jako drahanskou paleozoickou elevaci (i), kompaktní
zdvihovou oblast devonských a kulmských
sedimentù. Obdobné jsou morfostrukturní
charakteristiky Nízkého Jeseníku, kt...
zde - Makovice
Beethovenùv ák neznal dobøe cestu ke svému uèiteli, take
trochu bloudil. Nakonec pøiel o nìco pozdìji a skladatel byl
z toho hodnì nenaloený.
Zprávy ČBS - Zprávy České botanické společnosti
ètyøi øádné a devìt èestných zahranièních èlenù. Bìhem roku 2006 zemøelo pìt èlenù ÈBS: Miloš Kaplan,
Vìra Eisnerová, Jaroslav Moravec, Jiøí Manych a zahranièní èestný èlen Stefan Guminski. Pøijato...
2/2012 - Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody
v záøezech. Pro bylinné patro jsou charakteristické druhy s karpatským
rozšíøením, jako je pryšec mandloòovitý, šalvìj lepkavá nebo kyèelnice
žláznatá. Poslednì jmenovaná je karpatským subendemitem...
Jarní zelenina Jarní zelenina
jetì øedkvièku. Bude mezi petrelí dobøe chránìná pøed døepèíky. Nejpìknìjí bulvièky pozdìji
obìtujeme na semeno. Nebude to pøíli velká obì,
z narùstajících eulek necháme dozrát jen ty spodnì...
3/2012 - Hlas mučedníků
zdecimovat kmen Nuba, ve kterém je vìtšina lidí buï køesany, nebo animisty. Mnozí si tam zachránili ivot jen útìkem.
Navzdory tomu zde došlo k masivnímu nárùstu církve. V roce 1990
tvoøili køesa...