3/2012 - Hlas mučedníků
Transkript
HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A 3 / 2012 Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. – Židům 13,3 Pronásledovaná církev dnes Vydávání svìdectví v ohnivé peci Z aktivit Hlasu muèedníkù Zprávy ze svìta Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékaø z Kurdistánu Pøíbìh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kè. Richard Wurmbrand – Vítìzná víra Inspirující ètení na téma køesanské víry a svìdectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 120 Kè. Ken Anderson – Smìlý jako beránek ivotní pøíbìh známého èínského køesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání èeského malíøe, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací souèasného køesanstva i spoleènosti. Váz. broura, 14×19 cm, 96 stran, 147 Kè. John Bunyan – Milost pøehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè. John R. Weinlick – Hrabì Zinzendorf ivotní pøíbìh hrabìte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnìjšího pøedstavitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná broura, 12×19 cm, 232 stran, cena 175 Kè. Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávìní o pronásledování køesanù v Sovìtském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 177 Kè. Richard Wurmbrand – Kristus na idovské cestì Autor sám idovského pùvodu uvauje na idovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 175 Kè. Sam Wellman – William Carey Kniha o ivotì anglického misionáøe v Indii. Vázaná broura, 12×19 cm, 160 stran, cena 167 Kè. Hans Martin Braun – Let pøes hranice Napínavý román z prostøedí ruské podzemní církve se špioná�ní zápletkou. Vázaná, 11,5×17 cm, 120 stran, 2.vydání, cena 138 Kè Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíèových postav historie køesanství. Vázaná broura, 12×19 cm, 112 stran, cena 165 Kè. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovìtské tajné sluby, pùsobícího krátce také v pováleèném Èeskoslovensku. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 245 Kè. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vypráví autor vzrušující pøíbìh církve trpící za „tøtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 83 Kè. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky v japonském zajetí za druhé svìtové války. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 248 Kè. Richard Wurmbrand – Vìzeòské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která jsou pozoruhodným a jedineèným dokumentem o hlubinách køesanské víry uprostøed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná broura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew – Pašerákem ve slubách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky sluby bratra Andrewa. Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali zajímat o utrpení svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnì pomohla nalézt víru v Jeíše Krista. Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 262 str., cena 245 Kè Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si mùete objednat na naší adrese, uvedené na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese www.hlas-mucedniku.cz) HLAS MUÈEDNÍKÙ 3 / 2012 FOTO NA PRVNÍ STRANĚ VAZBY: Manžel Asie Bibiové a jejich dvě dcery čekají, až se jejich matka vrátí z vězení. RICHARD WURMBRAND NAPSAL Ruce Kristovy Ruce jeho prsteny zlaté, posázené beryly. (Píseò Šalamounova 5,14, podle KJV) Naši milovaní! Za dobu existence církve se jistým vìøícím dostalo privilegia spatøit oslaveného Jeíše. V nìkolika takových zjeveních byl odìn tak, e byly vidìt jen jeho ruce a tváø. Na svém prstì mìl vzácný kámen nazývaný beryl, který má vìtšinou nazelenalou barvu pøipomínající moøe. Barva tohoto kamene má uklidòující úèinek a pøipomíná hladinu moøe, kdy se zcela utiší. Sám jsem se obèas snail pøedstavit si Jeíšovu podobu. Pøedstavoval jsem si ho, jak gestikuluje rukama pøi kázání. Nìkteøí duchovní ve svých kázáních sice øíkají správná slova, ale nevìdí pøitom, co si poèít s rukama. Kázání nebo i obyèejný rozhovor nabývá skuteèného významu pouze tehdy, kdy pohyby rukou korespondují s myšlenkami, které mají být vyjádøeny. Slyšel jsem láskyplná slova, která doprovázela gesta odhalující lhostejnost èi znudìnost. Není tomu tak ale u Jeíše. V jednotì s vyøèenými slovy jeho ruce odhalují lásku, vášnivou touhu obejmout posluchaèe. Moná, e se jeho ruce široce otevøely (stejnì jako na køíi), kdy prohlašoval: „Milujte své nepøátele.“ A moná mìl i na ruce prsten navozující pokoj. Milujeme všechny lidi, ale láska k nepøátelùm je mnohem vášnivìjší, protoe ti ji potøebují mnohem více ne druzí. Jedno z posledních Jeíšových slov byla prosba: „Otèe, odpus jim. (Tìm, kteøí mì zbièovali a ukøiovali“.) Poselství evangelia musí vycházet z vlastních zkušeností víry Naší organizaci obvykle nazýváme „misií“. Slovo „misie“ èi „misionáøství“ však v Bibli nenalezneme. Ve skuteènosti jsme vyzýváni k nìèemu docela odlišnému: být Jeíšovými svìdky. Misijní organizace lze zaplnit zamìstnanci. Ti, kteøí mají opravdu pøicházet v Kristovu jménu, musí pøedtím sami proít vášnivé setkání s Kristem jako s enichem. Takoví vìøící sami znají Boí láskyplné objetí. Bohatí kazatelé nejsou tím, co potøebujeme. Mìli by být spíše nemocní, „nemocní láskou“ (Píseò Šalamounova 2,5). Ústa, ze kterých vycházejí 1 slova svìdectví by mìla pøedtím okusit duchovní polibky, které jsou naplnìním modlitby: „Ké by mne políbil políbením úst svých“ (Píseò Šalamounova 1,2). Taková poselství nejsou jen slova, ale svìdectvím vlastních zkušeností víry. Láska k muslimùm V køesanských kruzích se hodnì hovoøí o nebezpeèí, které církvi hrozí ze strany islámu. Tím ale napomáháme k vytváøení negativního postoje vùèi muslimùm. To je však špatné a nebezpeèné pro naše vlastní duše. Vìrní muslimové pìstují modlitební ivot a mají úctu k morálním zásadám. Nevìdí však to, co víme my o Jeíši jako Spasiteli, protoe je tomu nikdy nikdo neuèil. (Zajímejte se o muslimy a mešity ve vašem okolí. Moná dostanete pøíleitost vydat svìdectví.) Kdy nyní ustal komunistický útlak ve velké èásti svìta, zamìøujeme se stále více na muslimy. Bylo by nesprávné prohlašovat, e je chceme nauèit lásce k Jeíši, protoe u nich ji urèitá úroveò lásky a úcty ke Kristu existuje. Jejich svatá kniha korán Jeíše veskrze chválí a uznává jako proroka. Nevìdí však to, co víme my: e Jeíš je Boí Syn, který nás zachránil tím, e zemøel za naše høíchy. Je Jeíš „Syn“ Boí? Muslim vám vìtšinou øekne: „Bùh nemá ádnou enu, nemùe tedy plodit syny. Jeíš je uznávaný prorok, ale nikoli Boí Syn.“ Køesané však nepouívají titul „Syn Boí“ v doslovném smyslu tohoto svìta. Bylo by nesprávné uvaovat o Jeíšovì synovství ve smyslu biologickém. Jeíš se narodil do idovského národa, který mìl v té dobì znaènì chudý jazyk. Biblická hebrejština èítá pouhých 6 500 slov, zatímco moderní angliètina má kolem 300 000 slov. Jedno a toté slovo bylo pouíváno pro øadu pojmù. Mladý prorok mohl být oznaèen jako „syn proroka“, záøný èlovìk jako „syn svìtla“, andìlé jsou nazváni „synové Boí“. Jeíš, jako nejvyšší bytost pøedstavující Boha na zemi, pak byl nazván „Syn Boí“. Jeíš prohlásil: „Otec je vìtší ne já“ (Jan 14,28). Z tohoto dùvodu není nikterak nebezpeèné, jak se muslimové domnívají, e uctíváním Krista sniujeme slávu Boí. Slovo „Trojice“ není v Písmu Muslimové vìøí v Boha, který je jeden, a to bezvýhradnì. Z tohoto dùvodu nemohou pøijmout uèení o Trojici. Ovšem slovo „trojice“ v Písmu nenalezneme. Dokonce ani Luther nebyl tímto termínem uspokojen. Jedno zrno hrachu s druhým a dalším zrnem jsou tøi hrachy. Ale plnost Boha v jednotì s plností Syna a plností Ducha svatého nevytváøí tøi Bohy. Boha nelze poèítat jako ovce. Je to podobné, jako kdy pøicházíme k Bohu a máme s ním rozdílné zkušenosti. 2 Zeptal jsem se jednoho zboného muslima: „Uznáváš Boha za stvoøitele všech vìcí?“ Odpovìdìl: „Ano.“ „A vnímáš ho také jako toho, který ti odpouští všechny høíchy?“ „Samozøejmì.“ Ptal jsem se tedy dále: „Uznáváš ho jako zdroj moci, která pøichází shùry a pùsobí v tobì dobro?“ Znovu odpovìdìl: „Jistì.“ Pak jsem mu øekl: „My køesané nazýváme tyto rozlišitelné mocnosti Otcem, Synem a Duchem svatým.“ Hledejte to, s èím mùete souhlasit Jeden mladý misionáø, který se pøipravoval na misijní cestu do Japonska, se mì zeptal: „Jaké jsou hlavní rozdíly mezi køesanstvím a buddhismem?“ Odpovìdìl jsem mu: „Pøeješ-li si získat lidi z jiného náboenství pro køesanství, nehledej rozdíly, abys o nich diskutoval. Hledej nejprve, co je na nich podobného a co je spoleèného. Budeš-li tak èinit, otevøeš postupnì lidské srdce pro své poselství. Komunismus je ještì stále mocný. Byl a je pøedmìtem naší misie. Po mnoho let jsme obstarávali Bible a køesanskou literaturu, financovali rozhlasová vysílání a rùzným zpùsobem podporovali pronásledované køesany. Bìhem posledního desetiletí se však moc komunismu ji trvale zmenšovala. Byl to výsledek mnoha bojù, kterých se svým dílem úèastnila i naše organizace. Nyní se soustøeïujeme na další cíl: sdílet své poznání Krista s muslimy. Nemusí to být nezbytnì projev zkaenosti ale i horlivosti, kdy nìkteré muslimské vlády èi muslimští militanti pronásledují køesany, kteøí pøitom nejsou jejich nepøátelé. Ani nás to nesmí dohnat k tomu, abychom je nenávidìli. Právì naopak, naše organizace musí tuto skuteènost pøijmout za impuls ke zvìstování evangelia muslimùm. Musíme mít souèasnì ještì více na zøeteli rodiny køesanských vìzòù a muèedníkù v muslimských zemích. Vìzte, e jejich poslední slova vìtšinou znìjí: »Otèe, odpus jim, nebo nevìdí, co èiní.« Nìkteré z našich knih byly vytištìny v arabštinì a nyní jsou šíøeny v muslimských zemích, dokonce i v Súdánu, kde existuje krutá perzekuce, a také v arabských oblastech Izraele. Ti, kteøí tyto knihy distribuují, riskují nejen svou svobodu, ale èasto i ivoty.“ Muèedníci dávných èasù Nejsme hlasem jen souèasných muèedníkù. Muèedníky nelze odloit do archivù. Jsou vìènì iví, tøebae od jejich smrti uplynuly stovky let, a jsou kolem nás jako oblak, ukazující nám cestu jejich pøíkladu. Bìda církvi, která zapomíná na muèedníky! Lépe by bylo zapomenout na mnoství slovutných teologù, kteøí v církvi zasévali jen zmatek. 3 Dávná církev mìla pravidlo: Kadá bohosluba, pøi které nejsou zmínìni muèedníci, není platná pøed Bohem. Pøipomnìl bych muèedníka jménem Barlaam, kterého se v roce 340 snail pøinutit nìjaký pohanský soudce, aby obìtoval modlám. Tento soudce nechal Barlaama pøedvést do chrámu pøed modly a do ruky mu násilím nechal dát hoøící kadidlo. Domníval se, e bolest pøinutí Barlaama odhodit kadidlo pøed modly a tak jim nedobrovolnì obìtovat. Ale tento heroický Kristùv voják drel hoøící kadidlo v ruce a nehodil ho pøed modly, tøebae mu oheò úplnì spálil ruku. „Mìl pravou ruku silnìjší ne oheò,“ napsal sv. Basilej Veliký, „nebo aèkoli mu ji oheò strávil, ruka dál drela hoøící kadidlo.“ Jan Zlatoústý napsal: „Andìlé hledìli z výšin, archandìlé patøili, jak majestátní byla tato scéna, pøekonávající vpravdì všechnu lidskou pøirozenost. Hle, kdo by si nepøál vidìt èlovìka, který jedná tak asketicky a který sám sebe uèinil oltáøem, obìtí i knìzem?“ Kdy mu ruka takto uhoøela, skácel se mrtev k zemi a jeho duše odešla na vìèný odpoèinek ke svému Pánu a Spasiteli. Ti, kteøí ijí jen pro tìlesná uspokojení a pro tento svìt, budou jednání Barlaama povaovat za nepochopitelné. Tento svatý však odmítl nejen èasnou útìchu, ale i svou samotnou existenci. On nemiloval svùj ivot a k smrti (Zjevení 12,11). Pøesto Barlaam spoleènì s mnoha dalšími køesany ukazují, e tento svìt nedokáe ani svést ani pøinutit k høíchu ty, kteøí patøí Bohu. Tito svatí nalezli sladkost, vùèi ní je všechno ostatní hoøkým. „Okuste a vizte, jak dobrý je Pán,“ napsal král David. „Jak sladká jsou tvá slova mým rtùm.“ Kristus je potìšení, které není z tohoto svìta a pro které køesané odmítají pozemská uspokojení. Kristus je jako nebeský med, který lidi ani nezaslepuje ani nepoutá k jejich smrtelnosti, ale který je pøipravuje na ivot budoucí. Kristus je tou sladkostí, kterou je chutí vìèného ivota. Protikøesanský teror rozhojòuje poèty vìøících V Afghánistánu stojí osmaètyøicet tisíc mešit, ale není zde ani jediný kostel, kam by mohla hrstka tamních vìøících chodit. Podle jistých zpráv vzešli nìkteøí tamní køesané ze svìdectví, která jim vydali ruští vìøící slouící v Rudé armádì bìhem sovìtské okupace Afghánistánu. Podle nìkterých údajù se v této zemi bìhem posledních tøicet let poèet køesanù a ztrojnásobil. [V souèasnosti je poèet afghánských køesanù odhadován v rozmezí 500 a 8 000 køesanù – pozn. èeské redakce] V Íránu se Chomejního fanatiètí následovníci postarali o velký nárùst poètu køesanù. V Jiním Súdánu se zase radikální muslimská vláda snaí zdecimovat kmen Nuba, ve kterém je vìtšina lidí buï køesany, nebo animisty. Mnozí si tam zachránili ivot jen útìkem. Navzdory tomu zde došlo k masivnímu nárùstu církve. V roce 1990 tvoøili køesané jen jedno procento populace. Dnes je to jednadvacet procent. Naše literatura, která je tištìna z vašich darù, je souèástí této zmìny. 4 Dìkujeme všem, kteøí nás podporujete a bdíte s námi na modlitbách, aby se zpráva o našem Spasiteli šíøila i v tìch nejnebezpeènìjších konèinách. Vdy Kristus nevyzaøuje jen hluboký pokoj, ale je sám Kníetem pokoje. V Kristu váš Richard Wurmbrand [Richard Wurmbrand (1909–2001) – rumunský luterský faráø, který byl pro svou víru vìznìn ètrnáct let v komunistickém aláøi. Po odchodu na Západ zaloil se svou manelkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejím cílem je pomáhat pronásledovaným køesanùm. Tento èlánek pochází z vydání amerického zpravodaje z bøezna 1996. Redakènì upraveno.] PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKE V DNES Vydávání svìdectví v ohnivé peci Kazim vytáhl z kapsy ušmudlaný kapesník a utøel si s ním zpocené èelo a krk. Má za sebou dvanáctihodinovou šichtu na poli pod horoucím letním sluncem. Kdy se koneènì slunce nachýlilo k západu, pospíchá ihned domù, aby ve chvatu poveèeøel trochu místního chleba a rýe. Po jídle popadne svoji Bibli, sedne na kolo a ene se do jedné z blízkých vesnic. Tak vypadá kadodenní Kazimùv stereotyp. Pøes den pracuje jako zemìdìlec, veèer jako evangelista. Jednoho dne, kdy Kazim jel na kole do obchodu, byl zastaven jedním z místních vesnických pøedákù jménem Mohammed Shafiq. Tohoto mue znaènì drádily Kazimovy køesanské aktivity, zejména to, e se modlil za muslimy ve jménu Jeíše. „Náš prorok Mohammed je pravý prorok, zatímco ten váš je lháø,“ prohlašoval Shafiq. Kazim mu na to odpovìdìl: „Jeíš Kristus je pravý a ivý Bùh. Já ho uctívám a jeho poselství hlásám ostatním.“ Tato odpovìï Shafiqa pobouøila arabský uèitel ve státní škole vyzval pracovníka a zaèal proti Kazimovi po- Tento Hlasu muèedníkù, aby mu vysvìtlil, jak se køesané štvávat militantní musli- modlí. Tito dva spolu následnì strávili v zanícené dismy. kuzi nad Biblí celé dvì hodiny. 5 Veèer 17. záøí 2009 tito muslimové podnikli proti Kazimovi útok. „Právì jsem bral do rukou svoji Bibli, abych se zaèal pøipravovat na kázání, kdy se na mì pøihnal Shafiq s nìjakými fanatiky a odvlekli mì do buše, kde mì po osm nocí dreli v jakési døevìné boudì a snaili se mì násilím pøimìt k tomu, abych se zøekl køesanství a pøestoupil k islámu,“ líèí Kazim. „Zámìrnì mi bránili ve spánku a kdykoli jsem zaèal usínat, hned mì tloukli. Tak to šlo kadou noc. Chtìli, abych zapøel Krista, ale mìl jsem sílu vytrvat. Duch Boí mi poskytl moc a vedl mì i v této situaci.“ Jedné noci k nìmu zase pøišli jeho vìznitelé. Shafiq vytáhl pistoli, namíøil ji na Kazimovu hlavu a øekl: „Jestli nepøijmeš proroka Mohammeda za pravého proroka, tak tì dneska zastøelím.“ Kazim mu odpovìdìl: „To udìlat nemohu. Pøijmu smrt s radostí, ale ty si pamatuj, jestli to není z nebe, tak mì stejnì zabít nemùeš.“ Podobnì jako tøi mládenci v ohnivé peci v dobách babylonského krále Nebukadnezara odmítl Kazim pøijmout falešného proroka Mohammeda. A podobnì jako ti tøi odvání mui vìdìl i Kazim, e to mùe znamenat smrt. Souèasnì byl ale pln víry ve skuteènost, e Bùh má dostatek moci, aby ho z tohoto zla vysvobodil. Místo toho, aby Shafig stiskl spouš, schoval pistoli a zavolal policii. Kdy dorazila, dal Shafiq policistùm úplatek a poádal, aby Kazima zatkli a tloukli ho tak dlouho, a pøijme islám. Kromì toho Shafiq Kazima køivì obvinil z krádee. Policisté Kazima spoutali a odvezli na místní policejní stanici. Tam ho po dva týdny kadý den vdy zhruba dvacet minut krutì muèili – bili ho do chodidel, rvali ho za vousy a podobnì týrali. Pøi muèení na mì policisté køièeli: „Ty se odvauješ srovnávat našeho proroka se svým Jeíšem?“ Také se mi všelijak vysmívali a poniovali mì. Policisté Kazima také èasto vysvlekli do naha a bièovali ho po zádech a hýdích koenými øemeny. Kadý den mu také slibovali okamité propuštìní, pokud pøijme islám. Po tøinácti dnech takovéhoto fyzického týrání policisté nakonec pochopili, e Kazima nezlomí. Proto ho nakonec oficiálnì obvinili z loupee na základì falešného Shafiqova udání a poslali ho do oblastní vìznice. V dùsledku popsaného muèení byl Kazim natolik vyèerpaný, e sotva Kazim pouívá tuto rikšu, kterou mu dokázal mluvit. Pøi pohybu pocioval zakoupila naše misie, k získávání obivy intenzivní bolest v ramenech, která pro svoji rodinu. mu vystøelovala pøes záda a do 6 nohou. Pøes tuto fyzickou zlomenost se Kazimova víra v Krista nezmìnila. Jeho mysl pøijímala pokoj z vytrvalé modlitby. Zázrakem mohl Kazim mít ve vìzení Bibli, kterou ale nedokázal kvùli oteklým oèím èíst. A tak mu z ní èetli spoluvìzni, se kterými se pak Kazim spoleènì se modlil a vydával jim svìdectví. Ètyøi mìsíce po zatèení propustil soud Kazima na Hlas muèedníkù rozdával mezi køesany, kteøí byli kauci. Kdy se Kazim vrátil postiení záplavami v roce 2011, soupravy s nejnutnìjšími vìcmi. i se svou enou Yasmeenou do jejich vesnice, ke svému velikému pøekvapení zjistili, e se do jejich domu nastìhoval Shafiq. Klidnì pouíval jejich majetek a prohlašoval, e mu nyní všechno patøí – dùm, zaøízení i dobytek. Navíc Kazimovi vyhrooval, e ho zastøelí i s manelkou, pokud okamitì neopustí vesnici. Oba manelé tak museli odejít bez veškerého majetku a s penìní hotovostí, která v pøepoètu èinila asi padesát korun. Ještì smutnìjší bylo, e ani jejich pøátelé nenašli odvahu, aby jim poskytli na èas pøístøeší, nebo se obávali odvety Shafiqa, coby vlivného vesnického pøedáka. Navzdory tomu, e se ocitli bez domova a e se k nim pøátelé obrátili zády, zùstal Kazim pln dùvìry v Boí pomoc. „Vìdìl jsem, e nám Bùh pomùe, pøestoe jsem nevìdìl jakým zpùsobem,“ prohlašuje Kazim. „A zùstalo mi jedno velké poehnání – toti svoboda kázat slovo Boí.“ Kazim a Yasmeena odešli do jiné vesnice, kde se setkali s jistým „milosrdným samaritánem“, který se jich ujal. Nechal je bydlet v malém domku, který mu patøil, a dokud se oba manelé znovu nepostavili na vlastní nohy, poskytoval jim jídlo a všechny další potøebné vìci. A tak v této vesnici zaèali svùj nový ivot a pravidelnì navštìvovali tamní shromádìní vìøících. Hlas muèedníkù se podílel na osamostatnìní Kazima a Yasmeeny. KoupiTento evangelista, který je podporován Hlasem li jsme pro Kazima rikšu, muèedníkù se vrátil slouit do regionu, kde byl pøed která mu umoní provozo- nìkolika lety unesen a nìkolik let ve vìzení muèen. Na vat vlastní ivnost a tak za- snímku diskutuje s muslimy o víøe v Krista. 7 opatøit svou rodinu. Rovnì jsme tìmto manelùm financovali lékaøskou péèi a snaíme se jim rùznými cestami pomoci pøekonat trauma onìch neblahých událostí. Kazim sdìlil pracovníkùm Hlasu muèedníkù, kteøí ho nedávno navštívili, e s manelkou nabývají novou duchovní sílu a vìøí, e jim pomáhají modlitby všech, kteøí na nì pamatují. „Ji zapomínáme na všechny ty události, ale i na pøítomné starosti a skrze víru v Jeíše se cítíme duchovnì svìí. Kadý den, ještì ne zaènu lidi vozit ve své rikše, se modlím za Boí pomoc a vedení.“ Kazim pokraèuje ve své slubì ostatním a Hlas muèedníkù mu pomáhá získávat nové evangelizaèní pøíleitosti. Opatøujeme jak Kazimovi, tak mnoha dalším pákistánským evangelistùm Bible, køesanská videa a další potøebné vìci k šíøení evangelia. Pøíbìh dvanáctileté Nadji Kdy dvanáctiletá dívka Nadja chodila kolem kostela, vdycky pøidala do kroku. Jako muslimka byla doma i ve škole nabádána, aby køesany zcela ignorovala a povaovala za „nevìøící“. Co však ignorovat nedokázala, byl køí, který se tyèil nad kostelem a Jeíšova slova, která zaslechla z reproduktorù na církevní budovì: „Já jsem cesta, pravda a ivot.“ Nadja byla stále zvìdavìjší, co to køesanská víra vlastnì je. Kdo je ten Jeíš a pokud je on cesta, tak proè jsem muslimka? Nadja se skamarádila s jednou køesankou ze sousedství jménem Ráchel, se kterou pak rozmlouvala o otázkách, které jí zajímaly. „Staly jsme se dobrými pøítelkynìmi,“ prohlašuje Nadja. které je dnes u dvacet let. „Ráchel mi vyprávìla o køesanské víøe a také mì nauèila nìkolik køesanských písní. Nakonec jí øekla o své touze stát se køesankou.“ Kdy ale Nadjanin bratr Miled zjistil, e se jeho sestra modlí k Jeíši a chodí do kostela, ihned se jí v tom snail zabránit. Svou sestru bil a nutil ji, aby zapøela Krista. Tento neblahý stav dokonce pøetrvával nìkolik let. Potom o jedné nedìli roku 2009 sledoval Miled svoji sestru a do kostela. Postavil se pøed ní do elezné branky vedoucí ke kostelu a pak ji popadl za krk a pøinutil ji, aby s ním odeNadja se svým manelem a jejich malým synkem nyní šla domù. ijí na pokojném místì a jejich srdce naplòuje pokoj „Proè jsi šla s Ráchel Boí. Nicménì se musí stále dret daleko od míst, kde do kostela?“ ptal se sestby je mohli vyslídit rozhnìvaní pøíbuzní Nadji. 8 ry. „Copak to jako muslimka nemáš zakázáno? Do toho kostela u tvá noha nevstoupí!“ Bratr byl tak rozzlobený, e popadl láhev, která zrovna stála na stole a mrštil s ní po sestøe. Láhev Nadju zasáhla do hlavy a ošklivì roztrhla oboèí. Tøebae jí rána znaènì krvácela, bratr ji popadl a zavøel do lonice. Tam ji rodina drela pod zámkem celé mìsíce, aby jí tak zabránili udrovat jakékoli kontakty s „nevìøícími“. Miled navíc svou sestru dál tloukl a nutil, aby se vrátila k islámu. Nakonec se Nadje podaøilo pøi jedné pøíleitosti utéci z domu a ukrýt se v rodinì místního pastora. Nicménì ani tento pastor Nadje nenabídl trvalejší zázemí, protoe se obával odvety ze strany dívèiny rodiny. Podobnému problému èelila i v otázce køtu. Poádala o køest postupnì tøi pastory, ale všichni tøi to odmítli s odùvodnìním, e Nadja je bývalou muslimkou. Obávali se toti následných útokù militantních muslimù, kteøí by proti køesanùm neváhali pouít i hrubé násilí a vypálit kostel. Nakonec Nadje pøislíbil køest jeden pastor v odlehlejším mìstì. V tomto sboru si také pozdìji našla svého budoucího manela. Kdy se o jejím sòatku dovìdìla její rodina, udali jejího manela za únos své dcery. Oba manelé se pak i s novì narozeným synkem tøi roky ukrývali pøed Nadjaninými pøíbuznými. Pøi jedné pøíleitosti napadl Miled manela Nadji a uhodil ho s takovou zuøivostí, e mu protrhl ušní bubínek. Hlas muèedníkù této rodinì nyní pomáhá. Protoe se museli v dobì ukrývání èasto stìhovat, Nadjanin manel nemohl pøijmout trvalé zamìstnání. Proto ho naše misie vybavila prostøedky k zaloení vlastní malé ivnosti. Nedávno jeden z pracovníkù Hlasu muèedníkù navštívil tuto rodinu a spoleènì se s Nadjou a jejím manelem modlili. Nadja mu ukázala mnoství jizev, které má jako pozùstatek bratrova teroru. Nejsou to ale jen jizvy na tìle ale také vnitøní jizvy na duši. Naše misie chce pomoci této rodinì pøestát tìké období. Ale bolestivé vzpomínky odstranit nedokáeme, to dokáe jen Boí moc. Ètyøi mui v peci ohnivé Sedmadvacetiletý evangelista Sajid Masih nastoupil do autobusu, aby s ním odjel na své další pùsobištì. Mìl namíøeno do vyloenì nepøátelského prostøedí, do jedné oblasti Pákistánu, která je rejdištìm islámských extrémistù. Bìhem cesty do této nejisté budoucnosti pøemýšlel Hlas muèedníkù poøádá na øadì míst v Pákistánu kurzy šití pro pronásledované køesanské eny, které pak vyuívají nabyté dovednosti k podpoøe svých vlastních rodin. 9 Sajid nad snem, který se mu zdál jedné noci ještì pøedtím, ne dokonèil biblickou školu. V tomto snu vidìl jedno z hlavních pákistánských velkomìst, do kterého vedla veliká do široka otevøená brána. Sajid vyjadøuje pøesvìdèení, e mu Bùh chtìl tímto zpùsobem naznaèit, e si ho povolává do nové sluby a jeho úkolem má být otevírat cesty k šíøení evangelia do mìst v Pákistánu. A opravdu bìhem následujících deseti let pøivedl Sajid ke Kristu mnoho Pákistáncù. Vìtšina lidí, se kterými se setkal, byla evangeliu otevøena a nìkteøí z nich dokonce zaili i zázraèná uzdravení. Nyní se ale Sajid vydal do nového dobrodruství. Ji po cestì navázal rozhovor s nìkolika cestujícími a svìdèil Jeden pákistánský køesan zachytil jim o Kristu. Nìkteøí z nich projevili hlubší zájem, avšak jistý mu s plnovouve své kresbì muèení Sajída. sem, který sedìl na sedadle za Sajidem, byl zaslechnutým køesanským svìdectvím pobouøen, a proto se zaèal se Sajidem pøít. „Vy køesané našeho proroka vùbec nectíte, tak proè bychom mìli poslouchat vaše øeèi o Bibli?“ prohlašoval rozhorlenì onen mu. Sajid mu pokornì a tiše odpovìdìl: „Naše Bible vašeho proroka nezmiòuje.“ „Tento prorok ale ve vaší Bibli popsán byl, jene vy jste toto svìdectví nepøijali a tato slova v Bibli zmìnili tak, aby vám vyhovovala,“ argumentoval mu. Sajid na toto obvinìní neodpovìdìl, byl si dobøe vìdom toho, e by jeho argumentace jen pøilévala oheò do ohnì a jeho svìdectví by ztrácelo smysl. Dlouhá cesta autobusem se koneènì se západem slunce chýlila ke konci. Bezprostøednì poté, co Sajid vystoupil z autobusu, ho obstoupila asi desítka muù. Snadno Sajida pøemohli, zavázali mu oèi a strèili do pøistaveného automobilu. Po necelé pùlhodince auto dorazilo s uneseným Sajidem do jakéhosi vojenského støediska. Sajid se ihned ocitl na výslechu. „Kdo jste? Jste kazatel? Chcete obracet muslimy? Ke které organizaci patøíte?“ Sajid jen ustrašenì sedìl, kdy mu mui vyhroovali, e pokud jim popravdì neodpoví na jejich otázky, zabijí ho. „Øíkám vám pravdu,“ odporoval Sajid. „Jsem kazatel.“ „Pokud si chcete zachránit ivot, tak jedinì kdy se zøeknete své víry a stanete se muslimem,“ hrozili Sajidovi jeho vìznitelé. „A jestli se budete zdráhat, tak vás tak zmáèkneme, e se vaše køesanská horlivost do nìkolika minut zcela vypaøí.“ 10 „Jsem pøipraven podstoupit všechno, co mi chcete udìlat,“ prohlásil Sajid. „Jsem hotov pro Jeíše zemøít a o mou vášeò pro nìho mì nepøipravíte.“ Po tìchto slovech ho únosci odvedli ven, svázali mu ruce za záda a pak ho bosého postavili na kus ledu. Potom ho kolem hrudi a pøes nohy uvázali ke stromu silným provazem. Po ètyøech hodinách stání na ledu Sajid pocítil, jak Tyto pákistánské dìti horlivì pøijímají køesanskou kterou jsme pro nì na zaèátku tohoto mu omrzají nohy. Nemohl literaturu, roku vytiskli. to ji déle vydret, a proto zaèal volat o pomoc k Jeíši. „Náhle jsem mìl vidìní, ve kterém jsem pøed sebou spatøil záøícího andìla,“ prohlašuje Sajid. A právì v ten okamik bolest povolila a Sajid cítil, jak nabývá nové síly. To ho pøimìlo k tomu, e zaèal zpívat duchovní písnì, ani by se ohlíel na moné následky ze strany rozlícených islamistù. Nakonec Sajid ztratil vìdomí. Kdy pøišel k sobì, zjistil, e je zaházen v pøíkopu u silnice. Vedle sebe mìl svou pohozenou penìenku a knihu, co mìl u sebe pøi únosu. Sajid vypráví, e aèkoli tato zkušenost byla velice tvrdá, zail pøi ní také mimoøádnou Boí pøítomnost. „Kdy procházíme utrpením a obtíemi, Jeíš je nám velmi blízko.“ Podobnì jako onen „ètvrtý mu“ z pøíbìhu o mládencích Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi, kteøí byli vhozeni do ohnivé pece, byl Jeíš pøítomen Sajidovi v jeho souení. Kdy byli Šadrak, Méšak a Abed-nego vysvobozeni z ohnivé pece, babylonský král Nebúkadnesar prohlásil: „Poehnán buï Bùh Šadrakùv, Méšakùv a Abed-negùv, který poslal svého andìla a vysvobodil své sluebníky, kteøí na nìj spoléhali. Pøestoupili královo slovo a vydali svá tìla, aby nemuseli vzdát poctu a klanìt se nìjakému jinému bohu ne Bohu svému“ (Daniel 3,28). Podobnì jako tito tøi mládenci z knihy Daniel, tak i Kazim, Nadja a Sajid vydali svá tìla fyzickému i duševnímu utrpení radìji, ne by uctívali jiného ne svého Boha. Jejich svìdectví a odváná víra jsou nám inspirací. Dìkujeme Bohu za jejich vysvobození z pákistánské ohnivé pece a modlíme se, aby si je Bùh i nadále pouíval. Nové zprávy v pøípadu Asie Bibiové Tøebae pákistánská vláda neodpovídá na Asiino odvolání, ona zùstává klidná. Kdy nad ní soudce vynesl rozsudek smrti, Asia mu øekla: „Mám víru, e mì mùj Pán propustí stejnì jako vysvobodil Daniela, Petra, Šad11 raka, Méšaka a Abed-nega.“ Od té doby je tato její víra zkušována. Asia si je vìdoma, e mùe být kdykoli popravena, ale souèasnì si je vìdoma, e není Bohem opuštìna. Asia, matka dvou dìtí, byla v listopadu 2010 odsouzena za rouhání se proroku Mohammedovi. Toto obvinìní a následný rozsudek smrti byl výsledkem disputace o rozdílech mezi islámem a køesanstvím, kterou Asia vedla s muslimskými spolupracovnicemi. Asia pracovala jako dìlnice na poli v pákistánské provincii Pandáb. Jednoho dne, kdy podávala vodu svým muslimským kolegyním, byla odmítnuta se slovy, e je tato voda „zneèištìna dotykem nevìøícího“. Tyto Pákistánští køesané vypracovali petici muslimské eny se Asii vysmívaly, e na podporu Asie Bibiové, poté, co byla tato prostá køesanka zrádnì naøèena je køesanka a prohlašovaly, e se Jeíš z rouhání se proroku Mohammedovi. narodil bez otce. Asia jim odpovìdìla: „Náš Kristus obìtoval svùj ivot na køíi za naše høíchy. Náš Kristus je ivý a je pravým Boím prorokem.“ Policie zatkla Asii v èervnu 2009 a od té doby prošla více ne tøiceti soudními pøelíèeními a do koneèného rozsudku smrti z 8. listopadu 2010. Asia nedávno Hlasu muèedníkù pøinesla doplòující informace o svém vìznìní, zejména jak ji Bùh v jejím souení posiluje a povzbuzuje. – Hlas muèedníkù, USA, záøí 2012 Z AKTIVIT HLASU MUÈEDNÍKÙ „Dejte nám ty nástroje, které potøebujeme.“ Koòských povozù je stále málo Na Kubì, kde se komunistická vláda snaí kontrolovat všechny náboenské instituce a své obèany drí v chudobì, je kùò s povozem nanejvýš potøebným nástrojem. Za pouhých pìt set dolarù opatøujeme venkovským pastorùm na Kubì konì i s povozy, které pak slouí celé kongregaci. Díky nim mohou pastoøi cestovat do vìtších vzdáleností a obsáhnout vìtší mnoství lidí. Pastor Gonzales patøí mezi pìt kubánských pastorù, kterým jsme tento rok takovýto povoz obstarali. Døíve musel chodit pìšky a tøicet ki12 lometrù, aby mohl slouit køesanùm v jedné odlehlé komunitì. Chodil pìšky za jakéhokoli poèasí nìkolik hodin. Dnes ji bratr Gonzales jezdí na svém koni a ušetøí si tak mnoství èasu i námahy. Mùe díky tomu mnohem více studovat Boí slovo. Tyto koòské povozy mohou rovnì slouit jako dopravní prostøedek, kterým vìøící jezdí na shromádìní, anebo k rychlej- Tento pastor nyní mùe pouívat konì s povozem k tomu, aby obsáhl vìtší mnoství køesanù a mohl šímu odvozu nemocných. jim slouit ve víøe. Do døevìného povozu se mùe vmìstnat a deset osob. Bìhem týdne pak povoz køesané vyuívají pøi zemìdìlské práci na svých usedlostech. Jeden z našich kubánských kontaktních pracovníkù nám poslal informaci, e „poptávka po koòských povozech je tak veliká, e nejsme vùbec schopni vybavit všechny ádosti!“ V horských komunitách Vietnamu a Laosu slouí k podobným úèelùm motocykly. Pastor Nguyen patøí k tìm, kterým jsme opatøili motocykl v tomto roce. V církvi zastává funkci vedoucího evangelizaèního odboru a má na starosti vìøící v pìti horských provinciích. „Je velkým problémem dostat se odlehlých oblastí vzdálených stovky kilometrù,“ prohlašuje pastor Nguyen a dodává, e darované motocykly jim tento problém velmi usnadòují vyøešit. Mnoství køesanù z øad horalù má díky nim mnohem lepší spojení s ostatními vìøícími. Øešení rùzných potøeb Jiným, moná ménì bìným problémem, který jsme øešili, bylo obstarání ruèní protézy pro jistého pákistánského evangelistu. Jonah se narodil v horlivé muslimské rodinì, ale pozdìji pøestoupil ke køesanství. Tím ovšem pohnìval radikální muslimy, kteøí na nìho podnikli celkem pìt útokù. Vietnamský evangelista nakládá v horách na pøevozní vor svùj motocykl, který mu poskytla naše misie. 13 Pøi jednom z nich mu poranili ruku tak tìce, e mu musela být amputována. Johan potøeboval dobrou protézu, která by mu umonila vìnovat se dál svému poslání. „Pán si mì chce pouívat v této oblasti,“ øíká Jonah. Jsem Bohu velmi vdìèný za pomoc Hlasu muèedníkù, díky které mohu pokraèovat v naplòování své duchovní vize. Mnohem èastìjším a hojnìjším nástrojem pro køesanské sluebníky v nepøátelských oblastech je køesanská literatura. Kadoroènì tiskneme tisíce kusù køesanské vzdìlávací literatury v mnoha jazycích, urèené pro vìøící v nejrùznìjších koutech svìta. V tomto roce jsme pøedali 17 500 kusù takovéto literatury køesanùm ijícím na druhém nejvìtším filipínském ostrovì Mindanao. Muslimští teroristé na Mindanau pokraèují ve své násilné snaze vymýtit z ostrova køesanství. Kadoroènì tamní teroristé provádìjí bombové útoky, vypalují kostely, napadají køesany a kradou jim majetek. Pøed sedmi lety byli køesané po jednom takovém útoku pøinuceni opustit mìsto. Kdy se jistý pastor vrátil, aby odvedl z mìsta dítì, které tam zùstalo, teroristé ho zastøelili. Tamní vìøící se intenzivnì modlí, jak za ochranu, tak za to, aby u k podobným násilnostem nedocházelo. Køesané na Mindanau jsou vdìèní za vydání ètyø knih v jejich jazyce, které jsme jim nyní zaslali – Muèen pro Krista, Vítìzná víra, Horoucí srdce a Výjimeèné poslání. „Tyto knihy jsou pro zdejší køesany velkým povzbuzením, nebo v nich nacházejí pouèení i posilu uprostøed pronásledování,“ prohlašuje jeden z našich tamních pracovníkù. Tyto knihy byly ovšem rozdávány i na jiných místech Filipín, jednak pastorùm, modlitebním skupinám nebo studentùm biblických škol. „Filipínští køesané jsou vdìèní za tyto publikace a oceòují zejména skuteènost, e jsou zdarma, protoe sami by si je sotva mohli koupit,“ øíká dále zmínìný pracovník naší misie. Pro vìøící, kteøí nemají prostøedky ke koupi køesanské literatury, jsou Bible cenovì nedostupné. A mnozí, kteøí ijí v nepøátelských oblastech a totalitních státech, si navíc Bibli nemají ani kde koupit. Bible patøí k tìm nejzákladnìjším vìcem, které se snaíme pronásledovaným køesanùm opatøit. Jen za uplynulý rok jsme tìmto køesanùm rozdali více jak tøi sta paVesniètí køesané v Kolumbii si rozebírají køesanskou literaturu a rozhlasové pøijímaèe, které jim zaslala desát tisíc Biblí a toto èíslo ještì nezahrnuje ty výtisky, naše misie 14 které jsou do tìchto oblastí pašovány. Všechno to se dìje díky Boí pomoci a modlitbám a podpoøe našich ètenáøù a pøíznivcù. Jen díky tomu mùeme pronásledovanou církev zásobovat nástroji, které tito vìøící potøebují ve své slubì. S Boí pomocí chceme v této práci pokraèovat i v dalších letech. Køesanství mùe být vysmíváno, Bible mùe být ilegální knihou Tato èínská vìøící si drí svou právì získanou Bibli a evangelizace zakazová- jako drahocenný poklad na, ale pronásledovaná církev neustává ve své dobré práci a ádá od nás další podporu. Jsou ochotni platit daò za svou vìrnost evangeliu a my jsme povoláni poskytnout jim, co potøebují. – Hlas muèedníkù, USA, leden 2012 ZPR ÁV Y ZE SVĚTA NIGÉRIE Muslimská radikální skupina ádá nigerijského prezidenta, aby pøestoupil k islámu, anebo rezignoval Na online videu, které se objevilo minulý týden, ádá muslimská militantní skupina Boko Haram nigerijského køesanského prezidenta, aby konvertoval k islámu, anebo odstoupil z funkce. Abukar Shekau, hlava skupiny Boko Haram, vzkázal prezidentovi Goodluck Jonathanovi, „aby se kál a zøekl se køesanství,“ jinak „jeho skupina rozpoutá násilnou kampaò proti jeho stoupencùm“. Mluvèí prezidenta Reuben Abati však oznámil, e prezident se touto ádostí nemíní zabývat. Ji Jonathanova kandidatura byla doprovázena problémy, protoe podle nepsané úmluvy by se mìli støídat na postu prezidenta vdy kandidáti z jihu a severu zemì. Jeliko pøedchozí prezident muslimský seveøan Yar’Adua zemøel pøed vypršením mandátu, islamisté ádali, aby další prezident byl opìt muslim. Tøebae Jonathan vyhrál poslední volby s drtivou pøevahou, vypukly v dùsledku volebních výsledkù tøídenní nepokoje, pøi kterých bylo zabito pøes osm set lidí a byly vypáleny desítky kostelù. Od té doby zmínìná skupina Boko Haram nepøetritì vyhrouje, e bombovými útoky a dalším násilím vymýtí ze severu Nigérie køesanství. – Hlas muèedníkù, Kanada, 16. srpna 2012 SRÍ LANKA Dav napadl pastora a jeho enu Pastor se svou manelkou byli napadeni v srílanském mìstì Deniyaya v dobì, kdy se vraceli z návštìvy jednoho èlena sboru. 15 Dav asi ètyøiceti lidí, které doprovázelo pìt buddhistických mnichù a zástupce tajemníka místní samosprávy, zastavil pastora a jeho enu výkøiky, „zatknìte je“ a „zabijte je“. Pastor pak byl fyzicky napaden a obvinìn z šíøení køesanství v tamní oblasti. Oba pak byli násilím dovleèeni k domu, kde byli pøedtím na návštìvì, a lidé z davu køièeli na enu pøivolanou z tohoto domu, kolik prý dostala za to, e se stala køesankou. Ta odpovìdìla, e pøijala køesanství na základì vlastního pøesvìdèení a nikdo jí za to nezaplatil. Pastor byl opìtovnì napaden nìkterými mui z davu, ale nakonec se mu podaøilo i s manelkou uniknout. Pøi tomto incidentu utrpìl nìkolik lehèích zranìní. – Hlas muèedníkù, Kanada, 23. srpna 2012 INDIE Tøi útoky na køesany v jednom dni Ve vesnici Sainagara v indickém státì Karnataka zbil 15. èervence dav asi dvaceti hinduistických aktivistù letnièního pastora Nathaniela Shubase. Útoèníci pastora tloukli, uráeli a odvlekli ho do více jak kilometr vzdálené policejní stanice, kde na nìho podali alobu z násilného obracení hinduistù ke køesanství. Policisté dali pastora do vazby a obvinili ho ze „zámìrného a škodlivého jednání pùsobící náboenské pohoršení jedné spoleèenské skupiny, její náboenství je jednáním obvinìného uráeno“. Tého dne došlo ke druhém incidentu ve vesnici Thavalpada ve státì Maháráštra, kde asi padesátka zpívajících køesanù byla napadena zhruba deseti hinduisty, které vedl místní pøedák extrémistické 16 a nacionalistické hinduistické strany Bharatiya Janata. Na rozdíl od pøedchozího pøípadu, zatkla policie útoèníky. Pøi tøetím incidentu, ke kterému došlo ve vesnici Dabar Patli ve státì Hariana, znièili hinduisté rozestavìnou církevní budovu s odùvodnìním, e vesnièané s její stavbou nesouhlasí. – Hlas muèedníkù, Kanada, 26. èervence 2012 UZBEKISTÁN Baptistùm hrozí tøíleté vìzení V dubnu tohoto toku byla domácí baptistická církev, která se schází v domì Jeleny Kimové, pøepadena více jak desítkou policistù a úøedníkù ministerstva vnitra. K zátahu došlo bìhem nedìlních bohoslueb. Úøedníci vyhovili zápis obaloby proti Jelenì, tøebae shodou okolností nebyla pøi zátahu doma. Podle této obaloby by Jelenì hrozil a tøíletý trest vìzení a jejím hlavním bodem bylo porušení vyhlášky týkající se vyuèování náboenství. Policie rovnì obvinila i jejího manela Eduarda Kima a jednoho èlena církve jménem Losif Skaev. Manelé Kimovi byli ji v minulosti z podobných dùvodù pokutováni. Policisté znovu pøišli k manelùm Kimovým v èervnu s povolením k domovní prohlídce. Pøítomným køesanùm pøikázali, aby se rozešli a zabavili v domì tištìné materiály, hudební disky, kopírku a Bible. Èlenové domácí církve se mezitím shromádili pøed domem, kde spoleènì zpívali a modlili se. Policiesté jim vyhroovali, e budou rovnì zatèeni. Policisté také prohledali Losifùv dùm, kde kromì jiného zabavili 150 Biblí a také Losifùv pas. – Hlas muèedníkù, Kanada, 26. èervence 2012 BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ Velkorysost a vdìènost „„A buïte vdìèní!“ (Koloským 3,15) Jednou pozval Bùh všechny ctnosti na hostinu. Ctnosti se navzájem zdravily a vítaly. Byly dobrými pøáteli, kromì dvou, které se drely jedna od druhé v uctivé vzdálenosti. Bùh se jich zeptal: „Vy se neznáte?“ A ony odpovìdìly: „Nikdy jsme se pøedtím nesetkaly.“ Jejich jména byla „velkorysost“ a „vdìènost“. Existuje legenda o øímském otroku Andreclesovi, který uprchl od svého tvrdého pána. Nìjakou dobu se ukrýval v jeskyni v Libyjské poušti. Jednou zahlédl lva, který se válel bolestí, protoe si do tìla zarazil veliký trn a nemohl se jej zbavit. Androcles mu trn vytáhl a ránu mu ošetøil. Pozdìji se oba stali nerozluènými pøáteli. Nakonec se pánovi pøece jen podaøilo svého otroka dostihnout a pøivést spoutaného do Øíma, kde – podle obyèeje – byl v cirku pøedhozen divokým šelmám. A tak se stalo, e se v cirku ocitl tváøí v tváø onomu lvu, kterému kdysi pomohl. Lev poznal svého pøítele, a místo aby se na nìho vrhl, sedl si klidnì k jeho nohám. Androcles vysvìtlil tuto záhadu a byl omilostnìn. Je snazší nalézt vdìènost mezi šelmami ne mezi lidmi. Jedno turecké pøísloví praví: „Prokáeš-li nìkomu dobro, vyhýbej se mu jako vzteklému psu, jinak tì pokouše.“ V tomto pøísloví jsou ukryty staleté zkušenosti. Všichni si stìujeme na nedostatek vdìènosti, kterou by nám druzí mìli projevovat. Udìlejme si proto seznam všech, kteøí nám prokázali dobro, a kterým sami nejsme náleitì vdìèní. Na prvním místì buïme vdìèní Bohu za jeho stvoøení. Buïme vdìèní Kristu za spásu, a dìkujme svatému Duchu za jeho vedení. A buïme vdìèní rodièùm, uèitelùm, lékaøùm, pekaøùm, krejèím a sedlákùm. Jinými slovy, buïme vdìèní za všechnu jejich práci, kterou pro nás vykonali, a stejnì tak buïme vdìèní tìm, kteøí se k nám sklonili, aby nám pomohli v obtíných chvílích našeho ivota. – Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching Towards The Heights Mùete nám psát na naši e-mailovou adresu: [email protected] [email protected] Navštivte nás na Facebooku: www.facebook.com/hlas-mucedniku Další informace v angliètinì lze najít na internetových adresách: www.persecution.com www.persecution.net Starší èísla v elektronické podobì naleznete na internetové adrese: www.hlas-mucedniku.cz MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve YONA K ANAMUZEYI – 24. LEDNA 1994 Rwandská genocida z roku 1994 znamenala jednu z nejnásilnìjších etap dlouhotrvajícího konfliktu ve støední Africe mezi vìtšinovými Hutui a menšinou Tutsiù. Bìhem kadých sto dní bylo v prùmìru zabito osm tisíc lidí. Yona Kanamuzeyi se narodil do smíšeného manelství a byl vychován ke køesanské víøe. Stal se pastorem v rwandském distriktu Naymata a mìl na starost celkem ètyøiadvacet sborù èítajících kolem šesti tisíc èlenù. Kdy od zaèátku roku trvale narùstalo napìtí mezi Hutui a Tutsii, pomáhal Yona prchajícím Hutuùm. Proto rwandští vojáci kmene Tutsiù rozhodli, Yonu zabijí. 23. ledna dorazilo k domu Yony pìt rwandských vojákù a ádali, aby on a další mui v domì, s nimi odjeli k výslechu. Jeliko si Yona uvìdomil hrozící nebezpeèí, vzal si sebou svùj deník. Jakmile pochopil, e je chtìjí vojáci zastøelit, rychle si do deníku napsal: „Jdeme do nebe.“ Yona ještì staèil promluvit k druhým muùm slova povzbuzení a pak spoleènì zazpívali píseò „Je šastná zemì… kde svatí v slávì pøebývají.“ Kdy auto se zadrenými mui dorazilo do vojenského tábora, Yona poádal seranta, aby, pokud se s ním nìco stane, pøedal jeho deník a peníze Yonovì manelce. Voják mu na to odpovìdìl: „Musíte se lépe modlit ke svému Bohu. Yona byl zabit krátce poté, co si do deníku napsal: „Hospodine Boe, ty víš, e jsme se neprovinili proti vládì a nyní se k Tobì modlím, pro Tvé milosrdenství, pøijmi naše ivoty. Modlíme se, abys pohlédl na naši nevinnou krev a pomohl tìmto vojákùm, kteøí nevìdí, co èiní.“ Yona byl svázán, odveden na most a tam zastøelen. Pak vojáci hodili jeho tìlo do øeky. Jeden z muù zadrených s Yonou byl propuštìn. Toho vojáci dùkladnì varovali, aby nikdy nemluvil o tom, co vidìl. „Odvezeme tì domù, ale pamatuj si, pokud se jen zmíníš o tom, e jsme zastøelili toho pastora, stihne tì tentý osud.“ Tento mu ale nakonec uprchl z Rwandy a místo aby zùstal potichu, vyprávìl ostatním, co vidìl, jak se s Yonou modlili a zpívali tváøí v tváø smrti. Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: • poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm • informovat veøejnost o pronásledování køesanù • podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je zaloeno na biblickém verši epištoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíši Kristu pronásledováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrùznìjším zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pošt. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300
Podobné dokumenty
Zde - Keltoman
15 m ve skalním masivu je opìt nesnází snad jen pro èlovìka souèasnosti. Èlovìk minulosti v nìm mohl
spatøovat veliký význam, že jím proniká slunce do podsvìtí. A v místech
za takovým vstupem svìtl...
5–6/2007 - Hlas mučedníků
Jist˝ orient·lnÌ vl·dce d·vn˝ch Ëas˘ r·d sed·val na balkonÏ svÈho pal·ce
a s velk˝m potÏöenÌm sledoval mnoûstvÌ lodÌ plujÌcÌch poblÌû pob¯eûÌ. Kaûd·
takov· loÔ byla znamenÌm prosperity a ˙spÏönosti...
vybíjená
Malý geniální konstruktér robotù Hiro se se svými kamarády kvùli katastrofální souhøe náhod ocitne uprostøed nebezpeèné hry, kterou
kdosi rozehrál v ulicích San Fransokya. Hiro se obrátí na svého n...
Nový školský zákon udělal za zvláštním
Slovanka. Ji pøed nìkolika lety se
rozhodla, e se bude vìnovat ákùm
s poruchami uèení, a tak má nepochybnì øadu zkueností se speciální
výukou. Navíc má i prostorové pøedpoklady, nebo sídlitì...
-Martin Jirsák Zločincem proti své vůli
zavolala na mobil, jestli by ji nemohl prozvonit,
aby ho našla a na Petrovo ubezpeèení, že ztracený
mobil drží v ruce odpovìdìla suše, aby si z ní
nerobil šašky a zavìsila. Chvíli to kladl za vinu ...
1/2011 - Hlas mučedníků
Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem
NKVD
Memoáry agenta sovìtské tajné sluby, pùsobícího krátce také v pováleèném Èeskoslovensku.
Vázaná s pøebalem,
12×19 cm, 288 stran, cena 245 Kè.
Tom White ...
PANEL 5 - Naucnastezka.cz
Tyto moravsko-slovenské schùzky poøádané Mìsžanskou
besedou z Uherského Hradištì vedenou J. M. Hurbanem byly